Miroslav Doležal — 9. 9. 2011 23:02

Ahoj všem zajímalo by mě jaké máte zkušenosti se zákonem přitažlivosti ?? osobně se o to zajímám už něco přes rok a používám to skoro denně máte nějaké metody jak dobít energii když ji přitom tolik vydáváme?? díky za Vaše názory

Arcanum — 12. 9. 2011 17:58

Dolezale ,
pises ze u toho vydavas tolik energie,ze pak potrebujes dobit?
To jako ze jsi pri tom prani si neceho, pak jako vyfluslej?
Jak to? To jsem jak ziva neslysela. Jak to delas clovece?

Damila — 12. 9. 2011 19:56

Miroslav Doležal napsal(a):

Ahoj všem zajímalo by mě jaké máte zkušenosti se zákonem přitažlivosti ?? osobně se o to zajímám už něco přes rok a používám to skoro denně máte nějaké metody jak dobít energii když ji přitom tolik vydáváme?? díky za Vaše názory

Napiš víc, jak s tím denně pracuješ. Moc totiž nerozumím, na co se ptáš.

Miroslav Doležal — 13. 9. 2011 17:54

Arcanum: ano je to tak .-) když se na něco soustředíš a denně tomu věnuješ hodně energie tak tě to hodně vyčerpá prostě říct si že si něco přeješ nestačí takže je tam těch postupů více a to vycucává někdo mi radil meditovat nebo objímat stromy což není špatné ale člověk nemá pořád náladu meditovat nebo objímat stromy...

Damila: jen mě zajímali taky zkušenosti druhých jak s tím pracují víš? :-)

Arcanum — 13. 9. 2011 18:05

Ja kdyz si neco preju ,tak u toho zadnou energii neztracim ,tak si to vazne neumim ani predstavit.

Vladena — 13. 9. 2011 18:28

Miroslav Doležal napsal(a):

Arcanum: ano je to tak .-) když se na něco soustředíš a denně tomu věnuješ hodně energie tak tě to hodně vyčerpá prostě říct si že si něco přeješ nestačí takže je tam těch postupů více a to vycucává někdo mi radil meditovat nebo objímat stromy což není špatné ale člověk nemá pořád náladu meditovat nebo objímat stromy...

Damila: jen mě zajímali taky zkušenosti druhých jak s tím pracují víš? :-)

Lehká rada, pokud nemáš náladu pořád meditovat, tak na svém přání tolik nepracuj. :lol:
Dneska jsem nějak chytrá...:reta:

Crabat — 13. 9. 2011 18:50

To vypadá, Miroslave, že něco moc chceš. A kdopak si to tak usilovně přeje, ne-li to malé skryté "já" v nás?.. Kdyby Tvé vnímání bylo pravé (na správné cestě), pak, soustředíc se do onoho bodu, by se naopak samo stávalo sběračem energie. Tehdy bys zjišťoval, čím víc se soustředíš, tím víc jí máš. Tvé vědomí by totiž v podobném případě bylo v souladu s veškerenstvem, proto sám prostor mu vychází v ústrety.

Stav, kdy energii ztrácíš, je poměrně zřejmým indikátorem Tvých nezvládnutých přání a roztříštění mysli. ;)

dusička — 13. 9. 2011 19:59

Taky nějak moc nerozumím dotazu.
Já když něco chci a vím,jak na to, tak se soustředím,myšlenky a činy jdou do toho - a přichází u mě právě pozitivní energie :jojo:
Když bych něco chtěla a nejde to, jednoduše to přehodnotím,a řeknu si,že člověk nemůže mít všechno ted hned (jde to někdy z těžka,protože jsem horká hlava) ale spíš narážím,když chci změnit někoho ne něco.
Popřemýšlím a nakonec na to energii nevyhazuju a nasměruju jí někam jinam :jojo:

Arcanum — 13. 9. 2011 20:49

Crabat napsal(a):

To vypadá, Miroslave, že něco moc chceš. A kdopak si to tak usilovně přeje, ne-li to malé skryté "já" v nás?.. Kdyby Tvé vnímání bylo pravé (na správné cestě), pak, soustředíc se do onoho bodu, by se naopak samo stávalo sběračem energie. Tehdy bys zjišťoval, čím víc se soustředíš, tím víc jí máš. Tvé vědomí by totiž v podobném případě bylo v souladu s veškerenstvem, proto sám prostor mu vychází v ústrety.

Stav, kdy energii ztrácíš, je poměrně zřejmým indikátorem Tvých nezvládnutých přání a roztříštění mysli. ;)

:supr:

Miroslav Doležal — 16. 9. 2011 8:17

Crabat napsal(a):

To vypadá, Miroslave, že něco moc chceš. A kdopak si to tak usilovně přeje, ne-li to malé skryté "já" v nás?.. Kdyby Tvé vnímání bylo pravé (na správné cestě), pak, soustředíc se do onoho bodu, by se naopak samo stávalo sběračem energie. Tehdy bys zjišťoval, čím víc se soustředíš, tím víc jí máš. Tvé vědomí by totiž v podobném případě bylo v souladu s veškerenstvem, proto sám prostor mu vychází v ústrety.

Stav, kdy energii ztrácíš, je poměrně zřejmým indikátorem Tvých nezvládnutých přání a roztříštění mysli. ;)

Hezky napsaný asi na tom něco bude :supr:

Miroslav Doležal — 16. 9. 2011 8:21

dusička napsal(a):

Taky nějak moc nerozumím dotazu.
Já když něco chci a vím,jak na to, tak se soustředím,myšlenky a činy jdou do toho - a přichází u mě právě pozitivní energie :jojo:
Když bych něco chtěla a nejde to, jednoduše to přehodnotím,a řeknu si,že člověk nemůže mít všechno ted hned (jde to někdy z těžka,protože jsem horká hlava) ale spíš narážím,když chci změnit někoho ne něco.
Popřemýšlím a nakonec na to energii nevyhazuju a nasměruju jí někam jinam :jojo:

Mno to je pravda ale mám to tak že jsem ze začátku když jsem si zkoušel jak to všechno funguje atd. tak jsem si zkusil test přál jsem si aby mi někdo v týdnu i když ho nepiju nabídnul "cafe latte" byl to test soustředil jsem se na to a v týdnu mi opravdu jeden klient na jednání nabídnul latte samozřejmě jsem si ho nedal :D ale byl jsem z toho značné vyčerpaný .-))) potom jsem zkoušel daleko složitější věci ale to někde jinde.... :supr:

Crabat — 16. 9. 2011 9:37

Aha, testíček s magií mysli.., no to se nedivím, že jsi byl vyčerpaný. Tyhle věci skutečně fungují, ale, jak psala Dušička, musíš se nejprve naučit si umět přát. Tedy Miroslave, v prvé řadě potřebuješ zvládnout sám sebe, teprve pak můžeš pomýšlet dál. Respektive už samotné pomýšlení je tak trochu na hraně, jelikož (jak již jsem ve svém prvém příspěvku předeslal) to, co tímto způsobem uvažuje, je právě naše jáství, jež se dožaduje posílení.

Představ si, kdyby se Ti něco podobného skutečně podařilo. A neměl jsi kolem toho špatné energetické bilance. Co by to pro Tebe opravdu znamenalo?.. Nu ano, okamžitě by ses rozejel jako blázen a vůbec nic by Tě už nevarovalo. Zatímco mágovo ego narůstá do obřích rozměrů, sám nic podobného nepozoruje, chápe to jako odpor prostředí, který svou vůlí musí překonat.

Mág sám sobě stál odjakživa v cestě, čarody ne, ty se učily chápat souvislosti jaksi od počátku, ale mág všechno přebíjí vůlí, tedy i sám sebe. Nejprve se naprogramuje a pak to naplní. Jelikož v podstatě není nic omamnějšího než posilovat své ego (tehdy totiž necítíme odpor a jdeme s ním ruku v ruce), kde je nějaký ochranný faktor, který by nás ještě zastavil?! V pravdě není a překročením tohoto bludného kořene si celý ten kruh už musíme opsat.

Už začínáš nahlédat souvislosti?.. Vždyť ono Tě to samo nechce pustit dál, protože by sis tím po řadu životů zadělal na veliké potíže. Netušíš, jak bolestné je utrpení mágovo, když konečně pochopí svůj omyl a začne ho napravovat. (Viz rozhovory o Karmě, kterých je tu hromada.) Milarepu si přečti a dlouze nad ním medituj. Možná v tom nalezneš i odpovědi pro sebe, kterých ses nenadál.

lupina montana — 16. 9. 2011 14:03

Bodejť bys nebyl grogy, Mirku.....to musí být tanec, flirt.
Mně například se to daří jak po másle, pokud se cítím takříkajíc v těžišti.
To se mi pak plní každý rozmar....když nejsem, je to fuška - takže toho nechám. :)
A pak ještě funguje indiánská - máš to před očima tak dlouho, až to milý náš vesmír přestane bavit a strčí ti to rovnou pod nos :lol:
Jenže i tam to musí být hra.
Jakmile začne příliš záležet na výsledku, tak je to vkélu. Škoda, že neštrykuješ - to bych ti to vysvětlila přímo jako indický guru :cool:

Crabat — 16. 9. 2011 14:39

Myslím, že i tak jsi to vysvětlila přímo nádherně. Musel by být hluchý (tedy v tomto případě spíše slepý), aby to neslyšel. ;) :lol:

Miroslav Doležal — 16. 9. 2011 15:07

Crabat napsal(a):

Aha, testíček s magií mysli.., no to se nedivím, že jsi byl vyčerpaný. Tyhle věci skutečně fungují, ale, jak psala Dušička, musíš se nejprve naučit si umět přát. Tedy Miroslave, v prvé řadě potřebuješ zvládnout sám sebe, teprve pak můžeš pomýšlet dál. Respektive už samotné pomýšlení je tak trochu na hraně, jelikož (jak již jsem ve svém prvém příspěvku předeslal) to, co tímto způsobem uvažuje, je právě naše jáství, jež se dožaduje posílení.

Představ si, kdyby se Ti něco podobného skutečně podařilo. A neměl jsi kolem toho špatné energetické bilance. Co by to pro Tebe opravdu znamenalo?.. Nu ano, okamžitě by ses rozejel jako blázen a vůbec nic by Tě už nevarovalo. Zatímco mágovo ego narůstá do obřích rozměrů, sám nic podobného nepozoruje, chápe to jako odpor prostředí, který svou vůlí musí překonat.

Mág sám sobě stál odjakživa v cestě, čarody ne, ty se učily chápat souvislosti jaksi od počátku, ale mág všechno přebíjí vůlí, tedy i sám sebe. Nejprve se naprogramuje a pak to naplní. Jelikož v podstatě není nic omamnějšího než posilovat své ego (tehdy totiž necítíme odpor a jdeme s ním ruku v ruce), kde je nějaký ochranný faktor, který by nás ještě zastavil?! V pravdě není a překročením tohoto bludného kořene si celý ten kruh už musíme opsat.

Už začínáš nahlédat souvislosti?.. Vždyť ono Tě to samo nechce pustit dál, protože by sis tím po řadu životů zadělal na veliké potíže. Netušíš, jak bolestné je utrpení mágovo, když konečně pochopí svůj omyl a začne ho napravovat. (Viz rozhovory o Karmě, kterých je tu hromada.) Milarepu si přečti a dlouze nad ním medituj. Možná v tom nalezneš i odpovědi pro sebe, kterých ses nenadál.

neuvěřitelně super vysvětlený i když jsem nějakým výrazům nerozuměl chybama se člověk učí opravdu jste mi holky pomohli to lépe pochopit i když je to stále dlouhá cesta...

Miroslav Doležal — 16. 9. 2011 15:10

lupina montana napsal(a):

Bodejť bys nebyl grogy, Mirku.....to musí být tanec, flirt.
Mně například se to daří jak po másle, pokud se cítím takříkajíc v těžišti.
To se mi pak plní každý rozmar....když nejsem, je to fuška - takže toho nechám. :)
A pak ještě funguje indiánská - máš to před očima tak dlouho, až to milý náš vesmír přestane bavit a strčí ti to rovnou pod nos :lol:
Jenže i tam to musí být hra.
Jakmile začne příliš záležet na výsledku, tak je to vkélu. Škoda, že neštrykuješ - to bych ti to vysvětlila přímo jako indický guru :cool:

asi jsou moje přání větší než moje já :-) jsem beran v ascendentu štíra takže do něčeho investuju příliš energie i když se mi moc nevrací podnikám a dělám obchod takže stres je veliký a zároveň tu energii ztrácím možná to má velký vliv že nejsem úplně v pohodě...

Bramborka — 16. 9. 2011 15:25

Není mi jasné, Miroslave, proč si přeješ laté, když ho nepiješ. To bojuješ sám proti sobě, ne?
Nebo to děláš proto, aby ti nebylo moc líto, když ti ho nikdo nenabídne?

Miroslav Doležal — 16. 9. 2011 15:33

Bramborka napsal(a):

Není mi jasné, Miroslave, proč si přeješ laté, když ho nepiješ. To bojuješ sám proti sobě, ne?
Nebo to děláš proto, aby ti nebylo moc líto, když ti ho nikdo nenabídne?

Nepochopil jsem moc tvůj dotaz?! pokud byl myšlený vážně? zkoušel jsem to ze začátku kvůli tomu jestli zákon přitažlivosti funguje a na čem se to dá nejlépe vyzkoušet než na věci kterou každý den nemáš víš? .-)

Bramborka — 16. 9. 2011 15:40

Miroslav Doležal napsal(a):

Bramborka napsal(a):

Není mi jasné, Miroslave, proč si přeješ laté, když ho nepiješ. To bojuješ sám proti sobě, ne?
Nebo to děláš proto, aby ti nebylo moc líto, když ti ho nikdo nenabídne?

Nepochopil jsem moc tvůj dotaz?! pokud byl myšlený vážně? zkoušel jsem to ze začátku kvůli tomu jestli zákon přitažlivosti funguje a na čem se to dá nejlépe vyzkoušet než na věci kterou každý den nemáš víš? .-)

To chápu. Jen mi není jasné, proč to zkoušíš na něčem, o co nestojíš. Připadá mi to, jako kdyby si chlap zkoušel, jestli funguje jeho svůdnictví na krasavici (zdůrazňuji krasavici), která se mu oškliví. Z literatury vím, že to končí přinejlepším kocovinou s nauseou (M. Kundera, P. Roth a spol).

Crabat — 16. 9. 2011 15:56

Toto je ještě dodatek k mému předchozímu vstupu:

Háček je v tom, že vlastně toužíme docílit věcí, na kterých nám záleží. A protože nám na nich záleží, proto jich vlastně dosáhnout nemůžeme. Je v tom přímá úměrnost. Čím více něco chceme, tím spíše to nemůžeme mít. Ovšem pokud něco nechceme, nu, tak nám na tom nezáleží. Je to jako výsměch. Nekonečná ironie bytí.

Můžeme tedy mít jenom to, co pro nás není rozhodující. Jestliže svou mysl dokážeme uvést do stavu (jak píše Lupina), kdy si jen tak hrajem pro samotnou radost ze hry, ale na výsledku nijak neulpíváme, pak mohou být projevy, jichž docílíme, přímo ohromující. Ale zkusme to nějak obejít, zalhat sami sobě, a už to nefunguje. Pak se totiž do procesu zapojí přímo naše já, zatlačí na pilu a je konec. Tehdy už zbývají jenom tvrdé lokty anebo mnohem subtilnější energie magické.

Svět se projevuje především v onom získávání moci na bázi přeladění vědomí směrem k preferování vlastního ega, byť za cenu neúprosné tvrdosti. Opačnou cestou (zvnitřnění) jde magie. Tedy opačnou vzhledem k té vnější tvrdosti. Když se jedinec vyjme z kolektivu, nemusí bojovat o přežití, protože stojí stranou. A pokud si své výsady dokáže darovat magickou cestou, nikomu vlastně nepřekáží, ani s nikým nepotřebuje soutěžit.

Tolik tedy, proč vlastně tato magická cesta je pro vnímavou mysl žádoucí. Jde vlastně o stejnou touhu po získání moci (kvůli naplnění našich nadějí), ale přímou energetickou formou.

Podstata problému vzniká tím, že tento svět jsme vytvořili, abychom se z něj poučili, kam vede naše chtění. Tedy reálný prostor i se všemi lidmi kolem je jakousi odpovědí na naše podprahové impulsy, jež neustále emitujeme do prostoru. A zde hledejme klíč. Tohle všechno, co nás obklopuje, už je ta odpověď, z které se máme dozvědět něco o sobě samých. Nemáme ho chtít změnit svou vůlí (ať již tvrdých loktů anebo energetickou cestou magie), jakmile totiž přehodnotíme svou mysl, přeladí se v důsledku našeho vyzařování i celý svět kolem. Tohle je ta pravá změna, ke které má dojít. A jakékoliv naše rozhodnutí, kdy toho chceme docílit silou vůle, aniž bychom předtím přeladili svou mysl, vede k disonanci s takto vzniklým prostředím. A to tím větší disonanci, čím razantnější vůli použijeme.

Co z toho tedy vyplývá?.. Svět je, jaký je, jen díky nám a naší neochotě mu naslouchat. Protože v principu vyjadřuje nás samé. Naše sny a touhy, které se rozeběhly po vlastní ose a hnány niternou energií, kterou jsme prvotně sami v sobě probouzeli a vložili jí do nich, nyní od nás diferencovanou, přichází v podobě ostatních entit zpětně k nám, doléhají na nás a způsobují nám muka. Abychom se z této bolesti vymanili, jsme ochotni vytvořit novou, ještě vyšší vůli a bít s ní do prostoru v touze po zjednání nápravy anebo alespoň ulehčení našeho trápení. Čímž ovšem vytváříme nový, ještě nekompromisnější svět, s mnohem intensivněji prosazovanou vůlí, která nás klidně smete, zašlape do země, jen když tím získá alespoň úlevu mysli pro sebe samé, když už ne kapičku štěstí, po které prahne.

Miroslav Doležal — 16. 9. 2011 16:05

Crabat napsal(a):

Toto je ještě dodatek k mému předchozímu vstupu:

Háček je v tom, že vlastně toužíme docílit věcí, na kterých nám záleží. A protože nám na nich záleží, proto jich vlastně dosáhnout nemůžeme. Je v tom přímá úměrnost. Čím více něco chceme, tím spíše to nemůžeme mít. Ovšem pokud něco nechceme, nu, tak nám na tom nezáleží. Je to jako výsměch. Nekonečná ironie bytí.

Můžeme tedy mít jenom to, co pro nás není rozhodující. Jestliže svou mysl dokážeme uvést do stavu (jak píše Lupina), kdy si jen tak hrajem pro samotnou radost ze hry, ale na výsledku nijak neulpíváme, pak mohou být projevy, jichž docílíme, přímo ohromující. Ale zkusme to nějak obejít, zalhat sami sobě, a už to nefunguje. Pak se totiž do procesu zapojí přímo naše já, zatlačí na pilu a je konec. Tehdy už zbývají jenom tvrdé lokty anebo mnohem subtilnější energie magické.

Svět se projevuje především v onom získávání moci na bázi přeladění vědomí směrem k preferování vlastního ega, byť za cenu neúprosné tvrdosti. Opačnou cestou (zvnitřnění) jde magie. Tedy opačnou vzhledem k té vnější tvrdosti. Když se jedinec vyjme z kolektivu, nemusí bojovat o přežití, protože stojí stranou. A pokud si své výsady dokáže darovat magickou cestou, nikomu vlastně nepřekáží, ani s nikým nepotřebuje soutěžit.

Tolik tedy, proč vlastně tato magická cesta je pro vnímavou mysl žádoucí. Jde vlastně o stejnou touhu po získání moci (kvůli naplnění našich nadějí), ale přímou energetickou formou.

Podstata problému vzniká tím, že tento svět jsme vytvořili, abychom se z něj poučili, kam vede naše chtění. Tedy reálný prostor i se všemi lidmi kolem je jakousi odpovědí na naše podprahové impulsy, jež neustále emitujeme do prostoru. A zde hledejme klíč. Tohle všechno, co nás obklopuje, už je ta odpověď, z které se máme dozvědět něco o sobě samých. Nemáme ho chtít změnit svou vůlí (ať již tvrdých loktů anebo energetickou cestou magie), jakmile totiž přehodnotíme svou mysl, přeladí se v důsledku našeho vyzařování i celý svět kolem. Tohle je ta pravá změna, ke které má dojít. A jakékoliv naše rozhodnutí, kdy toho chceme docílit silou vůle, aniž bychom předtím přeladili svou mysl, vede k disonanci s takto vzniklým prostředím. A to tím větší disonanci, čím razantnější vůli použijeme.

Co z toho tedy vyplývá?.. Svět je, jaký je, jen díky nám a naší neochotě mu naslouchat. Protože v principu vyjadřuje nás samé. Naše sny a touhy, které se rozeběhly po vlastní ose a hnány niternou energií, kterou jsme prvotně sami v sobě probouzeli a vložili jí do nich, nyní od nás diferencovanou, přichází v podobě ostatních entit zpětně k nám, doléhají na nás a způsobují nám muka. Abychom se z této bolesti vymanili, jsme ochotni vytvořit novou, ještě vyšší vůli a bít s ní do prostoru v touze po zjednání nápravy anebo alespoň ulehčení našeho trápení. Čímž ovšem vytváříme nový, ještě nekompromisnější svět, s mnohem intensivněji prosazovanou vůlí, která nás klidně smete, zašlape do země, jen když tím získá alespoň úlevu mysli pro sebe samé, když už ne kapičku štěstí, po které prahne.

Mno příliš s tím nesouhlasím protože já bych svět přirovnal ke kuchyni máme tu spoustu ingrediencí z kterých můžeme namíchat život jaký chceme to se hrozně protiřečí v myšlence co je zákon přitažlivosti že všechno podobné se přitahuje přece v přitažlivosti neexistuje zápor takže když myslím na nemoci jsem pořád nemocný když myslím na úspěch tak jsem pořád uspěšný a takhle mi to funguje sice to má nějakou dobu že to trvá ale to je zákon...

Miroslav Doležal — 16. 9. 2011 16:07

Bramborka napsal(a):

Miroslav Doležal napsal(a):

Bramborka napsal(a):

Není mi jasné, Miroslave, proč si přeješ laté, když ho nepiješ. To bojuješ sám proti sobě, ne?
Nebo to děláš proto, aby ti nebylo moc líto, když ti ho nikdo nenabídne?

Nepochopil jsem moc tvůj dotaz?! pokud byl myšlený vážně? zkoušel jsem to ze začátku kvůli tomu jestli zákon přitažlivosti funguje a na čem se to dá nejlépe vyzkoušet než na věci kterou každý den nemáš víš? .-)

To chápu. Jen mi není jasné, proč to zkoušíš na něčem, o co nestojíš. Připadá mi to, jako kdyby si chlap zkoušel, jestli funguje jeho svůdnictví na krasavici (zdůrazňuji krasavici), která se mu oškliví. Z literatury vím, že to končí přinejlepším kocovinou s nauseou (M. Kundera, P. Roth a spol).

To ano končí to kocovinou a probuzení je potom tvrdá realita .-) rád zkouším nové věci a u zákonu přitažlivosti mě napadla tahle zkouška která se mi může přihodit minimálně...

Bramborka — 16. 9. 2011 16:10

Miroslav Doležal napsal(a):

...takže když myslím na nemoci jsem pořád nemocný když myslím na úspěch tak jsem pořád uspěšný a takhle mi to funguje sice to má nějakou dobu že to trvá ale to je zákon...

........Takže největší lazaři jsou lékaři............:D

Miroslav Doležal — 16. 9. 2011 16:15

Bramborka napsal(a):

Miroslav Doležal napsal(a):

...takže když myslím na nemoci jsem pořád nemocný když myslím na úspěch tak jsem pořád uspěšný a takhle mi to funguje sice to má nějakou dobu že to trvá ale to je zákon...

........Takže největší lazaři jsou lékaři............:D

já bych to přirovnal k mojí bývalé přitelkyni stále říka jaké nemoci má a že ji stále není dobře a došlo to až tak daleko že má veliké zdravotní problémy ale je to tím že o tom stále mluví a proto se jí to děje já jsem osobně nebyl nemocný dva roky ale je to taky hodne psychikou...

Crabat — 16. 9. 2011 16:27

Tohle bylo, Miroslave, ale vysvětleno z energetického zákona s karmickým zohledněním. Přitažlivost je až věc druhotná, kdy v energiích specifikujeme, vybíráme z nich jenom ty, které jsou pro nás positivní.

Tedy jinak: Co dělat, když už se stalo?.. Buďto pochopit prvotní příčinu anebo hledat okamžitou formu nápravy, aby se nám ulevilo. Později možná pod snížením tlaku budeme vidět jasněji. Obě dvě řešení jsou správná, i když jdou vlastně odlišnými cestami.

Miroslav Doležal — 16. 9. 2011 16:36

Crabat napsal(a):

Tohle bylo, Miroslave, ale vysvětleno z energetického zákona s karmickým zohledněním. Přitažlivost je až věc druhotná, kdy v energiích specifikujeme, vybíráme z nich jenom ty, které jsou pro nás positivní.

Tedy jinak: Co dělat, když už se stalo?.. Buďto pochopit prvotní příčinu anebo hledat okamžitou formu nápravy, aby se nám ulevilo. Později možná pod snížením tlaku budeme vidět jasněji. Obě dvě řešení jsou správná, i když jdou vlastně odlišnými cestami.

takové zkušenosti nemám jako ty a opravdu si vážím že to sem píšeš hodně mě to nutí k zamyšlení že prakticky nevím nic a co jsem si doteď myslel není to správné...

Crabat — 16. 9. 2011 16:47

:godlike: Člověk musí jít za tím, co vnitřně cítí, jenom taková Cesta má hodnotu. A ať již nás povede kudykoli, je právě naše a jenom skrze ni se můžeme poučit. Stejně nakonec všechno bude jinak a my se ve vzpomínkách jen s úsměvem pootočíme. Zároveň však budeme vědět, že nešlo jít jinudy a co jedinec, to jiné specifikum. ;)

giorgino — 16. 9. 2011 19:43

Miroslav Doležal napsal(a):

Ahoj všem zajímalo by mě jaké máte zkušenosti se zákonem přitažlivosti ?? osobně se o to zajímám už něco přes rok a používám to skoro denně máte nějaké metody jak dobít energii když ji přitom tolik vydáváme?? díky za Vaše názory

Vem si dva veliký magnety, a když je dáš k sobě (opačné póly), tak uvidíš tu přitažlivost, jak nebude lehký je zase rozpojit. A když je dáš k sobě stejným pólem, to bude panečku odpudivost, div že Ti to neutrhne ruce! A výhoda je, že člověk nemusí vkládat energii do toho, jestli se stejné póly budou přitahovat, či nikoli, protože magnety netrpí homosexualitou. To když se na Tebe na ulici usměje chlap - protože mi někteří nemůžeme za to, jak jsme krásní, že? :) - tak co si o tom má potom člověk myslet?
Energie, tak zajíček s Duracelem vydrží déle, než s levnými noname baterkami. Chce to prostě najít dobrej zdroj energie, hele. :)

dusička — 16. 9. 2011 19:47

Chce to prostě najít dobrej zdroj energie, hele. smile
Já bych jen malou poznámku - nejde až tak o to, najít dobrej zdroj, ale umět ten zdroj použít - baterky zasunout plus na plus v těle :P

giorgino — 16. 9. 2011 19:50

dusička napsal(a):

Chce to prostě najít dobrej zdroj energie, hele. smile
Já bych jen malou poznámku - nejde až tak o to, najít dobrej zdroj, ale umět ten zdroj použít - baterky zasunout plus na plus v těle :P

To je moc zajímavé. :)

lupina montana — 16. 9. 2011 21:33

dusička napsal(a):

Já bych jen malou poznámku - nejde až tak o to, najít dobrej zdroj, ale umět ten zdroj použít - baterky zasunout plus na plus v těle :P

:lol::lol::supr:
Jo, to taky.

Miroslav Doležal — 18. 9. 2011 16:21

dusička napsal(a):

Chce to prostě najít dobrej zdroj energie, hele. smile
Já bych jen malou poznámku - nejde až tak o to, najít dobrej zdroj, ale umět ten zdroj použít - baterky zasunout plus na plus v těle :P

Souhlasím .-)))

tali — 3. 11. 2011 15:17

Padaly tu různé pojmy... zákon, přitažlivost, magie.. pokud máme vycházet z knihy Tajemství, slovo magie bych v tomto případě nepoužila.. souhlasím s Mirkem, že zákon je zákon a spočívá v přitažlivosti, v síle našich myšlenek. Proto psát tady "když něco moc chceš", tak to nedostaneš je asi trochu od věci, protože podstatou je, že síla našich myšlenek vytváří "svět", ve kterém žijeme. A platí to absolutně pro myšlenky pozitvní i negativní.. takže pokud Ti, Mirku, něco nevychází, neviděla bych problém v tom, že to nemůžeš dostat pro to, jak moc to chceš, ale spíš právě proto, že někde uvnitř, třeba podvědomě zapochybuješ.. a právě od těchto pochyb se člověk nehne, když se v nich zasekne. Což opět potvrzuje zákon přitažlivosti.. pochybuješ o sobě? ok, pošlu Ti další důvod, proč o sobě budeš pochybovat ještě víc.. pochybuješ o svém vztahu..? Stane se něco, co pochyby prohloubí.. stejně jako v případě caffé laté, chceš pozvání, bude to tak. Protože v to věříš. A ta víra je tam dost podstatná. Nemá smysl přát si něco, když nevěříš, že se to může splnit.. pak je třeba pracovat spíš na víře nebo formulovat to přání v přijatelnější, pravděpodobnější verzi, které budeš snáz věřit.. a pak Ti to Vesmír splní! :) Hodně štěstí, víry a pozitivních myšlenek :)

Kačenka_Ř — 3. 11. 2011 16:55

Fíha, nechcete mi někdo napsat, co se komu povedlo vyčarovat?

agewa — 3. 11. 2011 20:01

vyčarovat?
třeba mě auto. Potřebovala jsem auto a neměla jsem ani korunu. za pár týdnů jsme dostali v práci výpověd . Byli jsem ještě 3 měsíce doma na plný plat ( takže jsem si v pohodě našla novou práci) a jako odstupné ještě 5 platů. A bylo na auto.
Do práce jsem mělůa nastoupit 15.12. Pomyslela jsem si, že bych byla na vánoce radši doma. za hodinu mi volala personalistka, jestli můžu přijít do práce až 5.ledna, že budu mít smlouvu od 2. ledna a moc se omlouvala, že to posunuli. Tak jsem omluvu přijala :-D

lupina montana — 3. 11. 2011 22:44

Vyčarovat.......no tak třeba dům já, dům brácha (resp. švagrová) kliniku můj bejvalej šéf.
Parkovací místa a momentálně manšestráky, akorát jsem zapomněla chtít, aby měly rozšířený nohavice. :lol:
Věšák na prádlo :cool:
Černý pes...tam to bylo zvláště zajímavý.
Kolegyně kamarád si "vyčaroval" regulérní poklad, to byla krásná historka.....
Určitě toho bylo mnohem víc, jen si honem nevzpomenu.
Teď si pomalinku vosím nazlátle zelenýho Yetiho (jako auto) tak jsem zvědavá, jak to vyjde, když tuhle barvu nevyráběj :lol:
Jenže to bude na dýl, s tím autem, co mám teď, jsem hodně spokojená.
To není nic jinýho, než cesta za snem.

Agewo, ty umíš rychlý vosení - to ti závidím! Já umím jen "indiánský". Ale co, každý dobrý, žeano....

haiel — 3. 11. 2011 23:33

Svatej klid, ale nějak někde něco kixlo, protože výsledek je akorát ten, že jsem shnilá :/

Arcanum — 4. 11. 2011 11:10

Jsi me rozesmala Haiel :D.                                                                                                               
A co Ty Kacenko? Neco jsi uz jak Ty rikas vycarovala?

Grainne — 4. 11. 2011 12:37

[:kapitulation:

agewa — 4. 11. 2011 13:45

Grainne napsal(a):

Kačenka_Ř napsal(a):

Fíha, nechcete mi někdo napsat, co se komu povedlo vyčarovat?

Mne bohuzel nic , i kdyz jsem moc chtela . Zrejme nejsem vyvolena .

Většinou když chceš moc, tak to nejde.

haiel — 4. 11. 2011 16:13

Arcanum napsal(a):

Jsi me rozesmala Haiel :D.                                                                                                               
A co Ty Kacenko? Neco jsi uz jak Ty rikas vycarovala?

No jasně, ty se budeš hehlit, ale abys chudince poradila, jak to spravit, to nee  :dumbom:

Arcanum — 4. 11. 2011 18:06

Haiel,to mas tak..........ja si pod slovem shnila predstavuju nejaky snily ovoce,ale jak to vypada kdyz je snilej celavek to nevim ale vtipny se me to zdalo ;)
A pak si nedovedu predstavit ze by sis nedovedla poradit :D: ;)

lupina montana — 4. 11. 2011 21:40

haiel napsal(a):

Svatej klid, ale nějak někde něco kixlo, protože výsledek je akorát ten, že jsem shnilá :/

:lol:
.............................pardon :rodna:
No, já nevím - neměl bejt tak svatej, třeba? Ono to není úplně jednoduchý, já třeba jsem si velmi přála dům, kde bude krb (to byla v roce 77 naprostá rarita!) a ten dům bude "hodnej".....tak jsem to taky dostala. Na takové maličkosti ovšem, jako fungující voda a topení, nebo umístění, jsem ovšem nepomyslela, tak se to pěkně odfláklo :lol:
Co to poopravit na "příjemnej klid", nebo harmonii v životě, nebo tak něco?

Lúthien — 5. 11. 2011 18:48

jsem si vyčarovala zdravý dítě, dům, bezva chlapa...:) Ale dávám si bacha, jak čaruju, pač jsem si přála pořád jenom ležet jako můj kocour a to se mi na několik měsíců jaksi taky splnilo, i když to nebylo zrovna příjemné :D
Ano, když jsem se dala na čarování, intuici a podobné prima věcičky a přestala brát kecy vědců, které nemají žádnou hloubku, tak úplně vážně a jako jedinou pravdu (pravdivé často určitě povrchově, ale hlouběji už jaksi...no), život se mi moooc změnil a zkrásněl :supr:
Je třeba to řádně kombinovat, ale je to někdy dřina :)

agewa — 5. 11. 2011 20:07

zrovna včera mi dcera říká...tak jsem si objednala, že chci hezký šaty za málo peněz, aby mi byly....no akorát jsem zapoměla říct, že je chci hned...tak musím pro ně jet v pondělí.Achjo

aprill — 6. 11. 2011 7:51

agewa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Kačenka_Ř napsal(a):

Fíha, nechcete mi někdo napsat, co se komu povedlo vyčarovat?

Mne bohuzel nic , i kdyz jsem moc chtela . Zrejme nejsem vyvolena .

Většinou když chceš moc, tak to nejde.

tak to máš pravdu, ale jak najít tu hranici, aby to ještě nebylo moc .

Ivana — 6. 11. 2011 11:00

Podle mě celý vtip spočívá v tom, že tomu musíte stoprocentně věřit. Jak se objeví zlomeček pochybnosti, tak to přestane fungovat. A kdo z nás tu pochybnost v sobě nemá?

lupina montana — 6. 11. 2011 18:51

Věřit ne - musí se to brát jako hra. Nesmí se z toho stát TOUŽEBNÉ přání, ale jen přání u kterého je v zásadě fuk, jestli se splní, nebo ne. Nesmí se s tím POČÍTAT...
Taky mám tu zkušenost, že když je člověk v rovnováze, vycentrovanej, tak to jde samo, když není - tak se může upřát.
Postoj musí být tasi jako u toho kamaráda mojí kolegyně, který si celej život přál najít poklad. Samosebou na to nespoléhal, jakože "najdu poklad a nebudu muset chodit do práce" nebo tak něco. Prostě se mu děsně líbila myšlenka, že najde poklad, no. Takže, když rozkopával staré zídky v zahradě v domě, který koupili, hádejte, co našel? Hrnec se zlaťákama :lol: protože to byla jeho představa pokladu.
Jasně, že ho odevzdal muzeu a nálezné bylo víc, než symbloické...tam šlo o ten sen, o který jde vždycky.
Ale Ivo máš pravdu v tom, že pochybnosti sen hubí - naštěstí je tu ještě Indiánskej způsob, ten funguje i s pochybnostma. To jest - představuješ si danou věc tak dlouho a intenzivně, až to naše milé Univerzum nevydrží a přidělí ti ji :cool:

Arcanum — 6. 11. 2011 21:05

aprill napsal(a):

agewa napsal(a):

Grainne napsal(a):


Mne bohuzel nic , i kdyz jsem moc chtela . Zrejme nejsem vyvolena .

Většinou když chceš moc, tak to nejde.

tak to máš pravdu, ale jak najít tu hranici, aby to ještě nebylo moc .

April,pokladas dost slozitou otazku ,vis to? ;)

Reka bych ,ze tu hranici lze poznat jedine skrze vlastni zkusenosti,poznatky.  Nelze nikym jinym (skze jeho vlastni zkusenosti) predat-dolozit co uz je moc a jak se pozna hranice.
Na tohle podle mne slova nestaci.

Kdyz napriklad reknu svoji zkusenost -pokusim se ji predat slovne,pak ma slova se nemusi shodovat se slovy jinych lidi kteri pro svoji vlastni zkusenost zvolily jina slova neboli slova ktery pro ne zhruba vystihuji a nebo vystihuji jejich zkusenost.

Moje slova : presvedceni,nepochybnost. A take pro mne plati slovo verit. Sila ducha (dvema slovy)  :) 

Ten kdo neprekrocil jeste hranice sveho omezeni (rozumem pojimana realita) neobjevuje silu ducha. Pak je nebo jeste neni pripraven se odevzdat sile ducha. Je nebo neni omezen hranici rozumu a bud vklada nebo jeste  ne do sveho zivota naprosto neomezeny rozmer. :)

lupina montana — 7. 11. 2011 20:46

A tohle vosení je moc hezkej způsob, jak se naučit a přesvědčit - jednak o síle ducha, druhak o neomezení :)

Blossom — 7. 11. 2011 22:22

Má životní zkušenost je taková, že to není žádný zákon, který by jednoznačně platil.
Že spíš zkrátka je dobré myslet celkově pozitivně a optimisticky, a že pak se občas vaše přání splní, z logických důvodů.
Určitě se splní ve více případech, než když budete negativně naladění jako kakabus.
Příklad - když půjdete na pohovor o práci, a budete přesvědčení - na tu práci nemám, to místo stejně nedostanu, tak se toto vaše negativní naladění projeví i ve vašich gestech, mimice,  a to ovlivní personalistu a vy to místo opravdu nedostanete.
Když budete naladěni pozitivně, tak tu pozitivitu ze sebe i mimoděk vyzařujete a je reálně větší šance, že uspějete..

Debaty o zákonu přitažlivosti mě někdy připomínají debaty o měsíčních znameních. Když se cosi nedaří z "vesmírné objednávky" splnit, hned vám spousta lidí bude tvrdit, že jste si přáli buď moc, nebo naopak  moc málo, že jste na tom přání moc lpěli, a nebo jste to pokazili tím, že podvědomě pochybujete atd. atd.

Stejně jako vám budou mnozí lidé tvrdit, že člověk narozený v tom a tom datu je přeci Beran, Váha (zkrátka dosaďte si libovolné znamení) a tedy MUSÍ být zákonitě takový nebo makový - podle toho měsíčního znamení.
A když ale ten člověk takový stejně není ;) , tak hned vám dotyční vysvětlí, že to je proto, že měl zrovna v ascendentu Lunu nebo Uran (nebo něco jiného), a že takový jak říká jeho znamení stejně je, jen se to dosud náležitě neprojevilo a bla bla bla...

Zkrátka - doporučuju, neberte nic moc vážně. Jak říká můj oblíbený pan Špáta - všeho s mírou, hlavně s vírou. :jojo:

lupina montana — 7. 11. 2011 22:40

Bloss, jistě je fakt, že lépe naladěn=lépe připraven, ale prosímtě mi řekni, co je "logickýho" na skutečnosti, že velmi toužíš po bytě na Vinohradech, (které jsou všeobecně dost nedostupné), jsi přitom majitelkou bytu v Písnici a to jaro, kdy v Písnici otevřou jatka, se náhodou seznámíš s člověkem, bydlícím na Vinohradech, ze kterého se vyklube řezník? :co:
Já tam logiku sice vidím, ale určitě to nebude ta, kterou jsi měla na mysli, že ne?
Mmch - zažila jsem cca 2x v životě, kdy tento zákon platil skutečně jednoznačně. Potíž byla ve mně - jednak jsem se "rozkolísala" a druhak jsem si s tou jednoznačností nedokázala správně poradit. :)

Arcanum — 7. 11. 2011 23:02

Blossom napsal(a):

Že spíš zkrátka je dobré myslet celkově pozitivně a optimisticky, a že pak se občas vaše přání splní, z logických důvodů.
Určitě se splní ve více případech, než když budete negativně naladění jako kakabus.
Příklad - když půjdete na pohovor o práci, a budete přesvědčení - na tu práci nemám, to místo stejně nedostanu, tak se toto vaše negativní naladění projeví i ve vašich gestech, mimice,  a to ovlivní personalistu a vy to místo opravdu nedostanete.
Když budete naladěni pozitivně, tak tu pozitivitu ze sebe i mimoděk vyzařujete a je reálně větší šance, že uspějete..

Blossom,chapu to spravne,ze tenhle priklad co uvadis je prikladem te logiky o ktere mluvis?

Tak jo,ja to beru. Pak jsou ale pribehy kdy se to logice naprosto nepodoba.

tali — 10. 11. 2011 12:53

lupina montana napsal(a):

Věřit ne - musí se to brát jako hra. cool:

To ale pak není o žádném zákonu přitažlivosti.. hra asi jo, ale věřit, že to funguje a že to tak bude, taky musíš.. protože je sice hezký, když si opakuješ chci to a to a to.. ale když Ti Tvá mysl říká "stejně je to blbost",pak máš podle mě smolíka..

Zklamaná — 10. 11. 2011 13:43

Kdo nechce, ať můj referát nečte - jinak je to jeho problém, pokud si pak bude stěžovat na to, že píšu dlouhé příspěvky :lol:

http://www.youtube.com/watch?v=BZkcN0i1l84

tak takhle si mnozí představují zákon přitažlivosti :lol: což je "směšné" - nechci se dotknout těch, co tomuto věří, že jim ty přání plní nějaký Vesmír, nebo Džin z láhve. Nebo duch svatý a Bůh.
Naskýtá se otázka - pokud je to tak jednoduché, jak je psáno v knize Tajemství - jak je možné, že lidi ty svá přání nemají splněna? Jak to, že se jim to neplní, jak na běžícím páse...jestliže se vyskytne toto, už je tu nespočet těch, co říkají - špatně sis přál (moc, málo a bla bla) Takže vlastně 90% lidstva si špatně přeje (resp. 90% těch, co to tajemství zhltali, všetně filmu)

Ale zákon to je - zákon akce a reakce.

že se pozastavujete nad tím, jak je možné (něco v tom tedy musí být :dumbom:), když chci to a ejhle...dřív, nebo později se mi to nabídne. není v tom nic jiného, než jak psala Bloss - pozitivně naladěn na to, co  bys chtěl - a jestliže se tvůj mozek soustředí na tu myšlenku toho, co chceš, tak jaksi ten mozek více registruje signálů, které se toho tvého přání týkají. Nevím, zda to někdo tady, nebo jinde psal - přeješ si auto - přeba Puegota 407 a myslíš na něj... a jdeš po ulici a najednou vidíš plno těch Puegotů 407. Ovšem to samo o sobě ti to auto nedá, že? Tvůj mozek začne pracovat na tom, jak přijít k penězům a tím pádem k tomu autu - blbost by byla, pokud by se to auto z ničeho nic objevilo před domem, že..? Prostě myslíš na konkrétní věc a mozek pracuje a "přihrává ti" možné varianty toho, jak k tomu přání dojít. Proto také plno lidem se přání "neplní" protože nevnímají signály svého mozku, který jim ty nabídky dodává. Nebo to i vnímají, vědí o tom, že to jsou nabídky - ale jsou líní na tu AKCI REAGOVAT. Takže nemají nic - a jen říkají, že se neplní. Tou akcí může být třeba setkání s nějakým člověkem, a skrze seznámení s ním se dopracovat k přání.
Takže není v tom nic jiného, než LOGIKA, AKCE, REAKCE.
No a teď k tomu parkovacímu místu - ty místa tam jsou pořád (proto jsou parkovací), akorát jednou tam zrovna někdo parkuje a 3x se vám podaří najít místo prázdné, a 5x, že zrovna někdo nastupuje a bude odjíždět. :P
Že si někdo přál auto a Vesmír mu to splnil tak, že dostal výpověď v práci a odstupné? Logika věci - žádné čáry. prostě z toho odstupného na to auto bylo ;) Výhodou pro nákup bylo také to, že nové zaměstnání bylo k dispozici. nebýt zaměstnání nového, jen naprostý ignorant by rozfofroval peníze na "živobytí" za auto...
Jinak cokoliv je jen souhra náhod - přání se plní jen a pouze - pokud se o to sám dostatečně postaráš, a někdy stačí opravdu jen málo - chytnout šanci za pačesy.

Zákon přitažlivosti v akci? Jeho fungování a nefungování:
Erem si tu už hodně dlouho stěžuje na práci, málo peněz a bla bla - podělanej život.
Ani si nemusela nic přát (nebo si možná přeje - ale zatím jsem o tom od ní nečetla)
A zákon přitažlivosti k ní přišel - skrze cizího člověka. Ale ona měla tisíc výmluv. Tak takhle to funguje.

agewa — 10. 11. 2011 13:53

Zklamaná napsal(a):

Kdo nechce, ať můj referát nečte - jinak je to jeho problém, pokud si pak bude stěžovat na to, že píšu dlouhé příspěvky :lol:

http://www.youtube.com/watch?v=BZkcN0i1l84

tak takhle si mnozí představují zákon přitažlivosti :lol: což je "směšné" - nechci se dotknout těch, co tomuto věří, že jim ty přání plní nějaký Vesmír, nebo Džin z láhve. Nebo duch svatý a Bůh.
Naskýtá se otázka - pokud je to tak jednoduché, jak je psáno v knize Tajemství - jak je možné, že lidi ty svá přání nemají splněna? Jak to, že se jim to neplní, jak na běžícím páse...jestliže se vyskytne toto, už je tu nespočet těch, co říkají - špatně sis přál (moc, málo a bla bla) Takže vlastně 90% lidstva si špatně přeje (resp. 90% těch, co to tajemství zhltali, všetně filmu)

Ale zákon to je - zákon akce a reakce.

že se pozastavujete nad tím, jak je možné (něco v tom tedy musí být :dumbom:), když chci to a ejhle...dřív, nebo později se mi to nabídne. není v tom nic jiného, než jak psala Bloss - pozitivně naladěn na to, co  bys chtěl - a jestliže se tvůj mozek soustředí na tu myšlenku toho, co chceš, tak jaksi ten mozek více registruje signálů, které se toho tvého přání týkají. Nevím, zda to někdo tady, nebo jinde psal - přeješ si auto - přeba Puegota 407 a myslíš na něj... a jdeš po ulici a najednou vidíš plno těch Puegotů 407. Ovšem to samo o sobě ti to auto nedá, že? Tvůj mozek začne pracovat na tom, jak přijít k penězům a tím pádem k tomu autu - blbost by byla, pokud by se to auto z ničeho nic objevilo před domem, že..? Prostě myslíš na konkrétní věc a mozek pracuje a "přihrává ti" možné varianty toho, jak k tomu přání dojít. Proto také plno lidem se přání "neplní" protože nevnímají signály svého mozku, který jim ty nabídky dodává. Nebo to i vnímají, vědí o tom, že to jsou nabídky - ale jsou líní na tu AKCI REAGOVAT. Takže nemají nic - a jen říkají, že se neplní. Tou akcí může být třeba setkání s nějakým člověkem, a skrze seznámení s ním se dopracovat k přání.
Takže není v tom nic jiného, než LOGIKA, AKCE, REAKCE.
No a teď k tomu parkovacímu místu - ty místa tam jsou pořád (proto jsou parkovací), akorát jednou tam zrovna někdo parkuje a 3x se vám podaří najít místo prázdné, a 5x, že zrovna někdo nastupuje a bude odjíždět. :P
Že si někdo přál auto a Vesmír mu to splnil tak, že dostal výpověď v práci a odstupné? Logika věci - žádné čáry. prostě z toho odstupného na to auto bylo ;) Výhodou pro nákup bylo také to, že nové zaměstnání bylo k dispozici. nebýt zaměstnání nového, jen naprostý ignorant by rozfofroval peníze na "živobytí" za auto...Jinak cokoliv je jen souhra náhod - přání se plní jen a pouze - pokud se o to sám dostatečně postaráš, a někdy stačí opravdu jen málo - chytnout šanci za pačesy.

Zákon přitažlivosti v akci? Jeho fungování a nefungování:
Erem si tu už hodně dlouho stěžuje na práci, málo peněz a bla bla - podělanej život.
Ani si nemusela nic přát (nebo si možná přeje - ale zatím jsem o tom od ní nečetla)
A zákon přitažlivosti k ní přišel - skrze cizího člověka. Ale ona měla tisíc výmluv. Tak takhle to funguje.

vtipné. protože si přeji auto je logické, že mi zaměstnavatel dá výpověď s vysokým odstupným? Já si teda logiku představuji jinak.
omyl. bylo to opačně. Nejdřív jsem si koupila auto. Místo jsem dostala pak.
A souhra náhod ? Dost často ty "náhody " nejsou pravděpodobné, nebo to, že budou tak rychle po sobě.

Zklamaná — 10. 11. 2011 14:11

agewa napsal(a):

vtipné. protože si přeji auto je logické, že mi zaměstnavatel dá výpověď s vysokým odstupným? Já si teda logiku představuji jinak.
omyl. bylo to opačně. Nejdřív jsem si koupila auto. Místo jsem dostala pak.
A souhra náhod ? Dost často ty "náhody " nejsou pravděpodobné, nebo to, že budou tak rychle po sobě.

agewa napsal(a):

třeba mě auto. Potřebovala jsem auto a neměla jsem ani korunu. za pár týdnů jsme dostali v práci výpověd . Byli jsem ještě 3 měsíce doma na plný plat ( takže jsem si v pohodě našla novou práci) a jako odstupné ještě 5 platů. A bylo na auto.

tady jasně píšeš - neměla jsem ani korunu, z odstupného bylo na auto.
Logicky - zatím jsem neviděla, že bys psala, že jsi (nebo byla) dlouhodobě nezaměstnaná - tudíž (pravděpodobně) nějaké zaměstnání v období 3 měsíců, cos byla doma na plný plat sis našla. Nehledej v tom žádné čáry máry. Prostě jsi u toho určitě "přemýšlela" - nerozfofrovala bys odstupné, pokud bys měla být dlouhodobě nezaměstnaná - nebo ano? proto tam píšu o tom ignorantovi...ten by určo nepřemýšlel, hlavně, že by měl auto. Ale mýlit se můžu :)

Zklamaná — 10. 11. 2011 14:13

agewo - ještě k té logice - zaměstnavatel mi dal výpověď.... to je prostě souhra náhod - nebýt výpovědi, nebylo by odstupné , nebylo by auto...už je to logičtější?

Johana50 — 10. 11. 2011 14:30

někdo vidí souhru náhod, někdo synchronicitu. Záleží na úhlu vidění a stavu vnímání.
Dokazovat si vzájemě , že  zrovna tohle místo, ze kterého se dívám ,je blbé místo , je přinejmenším ...ehm.... ztráta času, že jo. Jeden diskutující nemá žádnou moc přesvědčit toho druhého, dokud se druhý nerozhodne sám  pohnout z místa a nezaujme jiný úhel s jinou optikou.

Jaku — 10. 11. 2011 14:45

Ježkovy oči,takové hnusné materiálno (auta,výpovědi,odstupné..)u takového romantického tématu?

Mě spíš napadla hned ta nevysvětlitelná přitažlivost mezi lidmi navzájem;)

Zklamaná — 10. 11. 2011 15:00

Johana50 napsal(a):

někdo vidí souhru náhod, někdo synchronicitu. Záleží na úhlu vidění a stavu vnímání.
Dokazovat si vzájemě , že  zrovna tohle místo, ze kterého se dívám ,je blbé místo , je přinejmenším ...ehm.... ztráta času, že jo. Jeden diskutující nemá žádnou moc přesvědčit toho druhého, dokud se druhý nerozhodne sám  pohnout z místa a nezaujme jiný úhel s jinou optikou.

zajímavá myšlenka - ale nějak nekoresponduje s tím, cos právě napsala na psychologickém, že (přísp. č. 874, na který jsem ti odpověděla - resp. položila otázky v  př. č. 877)?

Johana50 — 10. 11. 2011 16:50

Zklamaná napsal(a):

Johana50 napsal(a):

někdo vidí souhru náhod, někdo synchronicitu. Záleží na úhlu vidění a stavu vnímání.
Dokazovat si vzájemě , že  zrovna tohle místo, ze kterého se dívám ,je blbé místo , je přinejmenším ...ehm.... ztráta času, že jo. Jeden diskutující nemá žádnou moc přesvědčit toho druhého, dokud se druhý nerozhodne sám  pohnout z místa a nezaujme jiný úhel s jinou optikou.

zajímavá myšlenka - ale nějak nekoresponduje s tím, cos právě napsala na psychologickém, že (přísp. č. 874, na který jsem ti odpověděla - resp. položila otázky v  př. č. 877)?

Já žádný rozpor s psychologickou nevidím, protože nikomu nevnucuji, že se dívá z [i]blbého [/i místa , jen mu oznamuji, že existují i jiná místa, ze kterých může být zcela jiný výhled.
Je na tobě, jestli se z něj chceš podívat taky nebo nechceš. Tvoje rozhodnutí nebudu následně  hodnotit.

Zklamaná — 10. 11. 2011 17:22

já tu nepíšu nic o vnucování ;)

Johana50 — 10. 11. 2011 17:40

Při hře se slovíčky většinou člověku unikne nosná , základní myšlenka. ;)

Zklamaná — 10. 11. 2011 18:35

Johana50 napsal(a):

Při hře se slovíčky většinou člověku unikne nosná , základní myšlenka. ;)

ty snad tohle máš dnes za úkol zkopírovat do každé diskuze, kde se mihnu :rolleyes::rolleyes: :lol:
nebo to také může být tak, že obě máme nosné myšlení jinde - to by šlo, ne?

lupina montana — 10. 11. 2011 22:29

tali napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Věřit ne - musí se to brát jako hra. cool:

To ale pak není o žádném zákonu přitažlivosti.. hra asi jo, ale věřit, že to funguje a že to tak bude, taky musíš.. protože je sice hezký, když si opakuješ chci to a to a to.. ale když Ti Tvá mysl říká "stejně je to blbost",pak máš podle mě smolíka..

No jasně že jo! :co: Když jsi byla malá holka, tak jsi tomu taky věřila, ne? Prostě je v tom radost ze hry, současně ale takový to -když ne, tak ne - a hlavně si neopakuj, že to "chceš", neb to pak zůstává u toho chtění.
Prostě - co sis objednala, tos dostala, že.

lupina montana — 10. 11. 2011 22:34

Zklamaná napsal(a):

Prostě myslíš na konkrétní věc a mozek pracuje a "přihrává ti" možné varianty toho, jak k tomu přání dojít. Proto také plno lidem se přání "neplní" protože nevnímají signály svého mozku, který jim ty nabídky dodává. Nebo to i vnímají, vědí o tom, že to jsou nabídky - ale jsou líní na tu AKCI REAGOVAT. Takže nemají nic - a jen říkají, že se neplní. Tou akcí může být třeba setkání s nějakým člověkem, a skrze seznámení s ním se dopracovat k přání.

Přesně tak - musí se dávat bacha a být bdělý ;)
Ale že by to nefungovalo stoprocentně? Jo tak, s tím teda nemůžu souhlasit, Srdénko.
Samozřejmě, že funguje. I u Erem, jak jsi byla správně poznamenalo.

Jaku, hnusný materiálno je jediný, se kterým si můžeš pohrávati, jak libo :lol:
Se živákama je to složitější, že......

Zklamaná — 10. 11. 2011 23:32

lupina montana napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

Prostě myslíš na konkrétní věc a mozek pracuje a "přihrává ti" možné varianty toho, jak k tomu přání dojít. Proto také plno lidem se přání "neplní" protože nevnímají signály svého mozku, který jim ty nabídky dodává. Nebo to i vnímají, vědí o tom, že to jsou nabídky - ale jsou líní na tu AKCI REAGOVAT. Takže nemají nic - a jen říkají, že se neplní. Tou akcí může být třeba setkání s nějakým člověkem, a skrze seznámení s ním se dopracovat k přání.

Přesně tak - musí se dávat bacha a být bdělý ;)
Ale že by to nefungovalo stoprocentně? Jo tak, s tím teda nemůžu souhlasit, Srdénko.
Samozřejmě, že funguje. I u Erem, jak jsi byla správně poznamenalo.

Jaku, hnusný materiálno je jediný, se kterým si můžeš pohrávati, jak libo :lol:
Se živákama je to složitější, že......

Noo - když se to tak vezme, tak vlastně ano. Přání se splnilo. Erem dostává to, nač myslí...ale je to ona, kdo říká, že se přání neplní, neboť ona nevyužila tu akci - nereagovala. Ale žádné nadpřirozeno v tom není, je to čistě a jen v lidech a jejich myšlení.
Takže pak musím souhlasit, že přání se stoprocentně plní. Jen plno lidí s výsledkem není spokojeno.

lupina montana — 11. 11. 2011 10:58

Tak.
A mmch - o nadpřirozenu mluvíš ty, nikdo jinej ;) Každý své cti dbalý hlavonaut tuší velice dobře, že nadpřirozeno je pouze nepoznané přirozeno :cool:
A celý smysl těchhle debat je ten, jak naučit lidi, aby mohli být se svými výsledky spokojeni :)

Jo, vzpomněla jsem si na rozkošnou příhodu - na "vyčarovanou hospodu".
Tali, dávej bacha - je v ní obsaženo všechno, co potřebuješ, aby ti přání vyšla :)
Jely jsme tři kamarádky z víkendu. Naladěný skvěle a navrch VYladěný, jelikož jsme na závěr docela dlouho bubnovaly. I zachtělo se nám oběda a zastavily jsme u nějaký hospody, která se nám moc nelíbila. Mně se nechtělo hledat nějakou další, tak jsem holky přemlouvala, ať to vydržíme, ale ony mě v tom dobrým rozmaru vyhnaly do auta a začly si vymejšlet, takže jsem se nakonec přidala.
Vymejšlely jsme si hospodu a jak jsme tak jely, přidávaly se další podrobnosti: aby byla roubená...dobře tam vařili....měla šikovný parkoviště...a pěkněj dvoreček......
a tak furt.
Končily jsme "malejma krajkovejma záclonkama v oknech a dětskejma botičkama a žehličkama na polici".
Magorovina, žejo. A hra - pořád. Děsně jsme se u toho nasmály - teda, dokavad jsme na ni nenatrefily, na tu hospodu. Včetně záclonek a botiček, prosím! Což mně naprosto dostalo.
Jediný, nač jsme v tý hravosti nepomyslely byly ceny :cool: byla poměrně drahá :lol:

Pandorraa — 11. 11. 2011 12:15

lupina montana napsal(a):

Jediný, nač jsme v tý hravosti nepomyslely byly ceny :cool: byla poměrně drahá :lol:

:lol::lol::lol: lupiš, přání nedotažená do konce, která bývají splněna, nebývají zadarmo :lol::lol::lol:

haiel — 11. 11. 2011 12:36

Pandorraa napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Jediný, nač jsme v tý hravosti nepomyslely byly ceny :cool: byla poměrně drahá :lol:

:lol::lol::lol: lupiš, přání nedotažená do konce, která bývají splněna, nebývají zadarmo :lol::lol::lol:

To si jen hostinští vyčarovávali zákazníky. :D

lupina montana — 11. 11. 2011 12:45

Anebo tak :cool::lol:

haiel — 11. 11. 2011 15:13

Možná se čáry spojily. To je lepší než když se čáry srazí :D

lupina montana — 11. 11. 2011 15:35

Nepochybně...i když? Srážka může zplodit jiskru, že.....Ale my už asi máme jiskření plný tesáky - alespoň my v  Evropě, doufám. Jsme si zajiskřili ažaž :cool:

Miroslav Doležal — 27. 11. 2011 21:31

pro některé lidi je těžké věřit v něco na co si nemůžou sáhnout zákon přitažlivosti funguje ať tomu člověk věří nebo ne faktem je že jsou věci které i když si nepřejem tak se stanou a to ve větší míře neexistuje totiž zápor jde o to jaké emoce do toho dáváme každopádně nejvíc mi dala na tohle téma knížka " zákon přitažlivosti - základy abrahamova učení " už jen tím jak začíná kdo prostě hledá odpovědi tak je najde...