Lúthien — 1. 9. 2011 13:51

Pojďte si povídat o snech ;)
Poslední dobou hodně přemýšlím, co to vlastně sen (ten ve spánku) je. Spousta snů se mi později vyplnila, ve snech se mi ukazoval příběh, který se měl odehrát asi o 2 roky později a před těmi 2 lety jsem ani netušila, že by se to mohlo stát, takže jsem ty sny neřešila...
Některé sny mě varovaly, někdy ve snu zemřu a sleduji své tělo jako duše zezhora, někdy si sen pěkně organizuji přímo ve snu...zkrátka je toho spousta, co mě vede k zamyšlení se, co to sen je.

Jak sny vnímáte? Rozeznáte sen věštecký od jiných snů? Co si myslíte o tom, že sen je ta pravá realita a bdělost je sen, klam?....

Těším se, že to bude fajn povídání :)

PPavlaa — 1. 9. 2011 14:56

jejda Lúth, s tímhle tématem jsi mi udělala radost, sny řeším pořád :dumbom:

Crabat — 1. 9. 2011 15:02

Tohle bezesporu, Lúthien, bude nádherné povídání.
Už se na to těším.

Arcanum — 1. 9. 2011 15:52

Nazdar Luthien :D
a i moje zkusenosti Te take zajimaji? :cool:

Tulipánka — 1. 9. 2011 16:46

Já si většinu snu pamatuji a pokud mě ten sen zaujme, podívám se na snář Medo, kde mají moc dobré výklady.
Dnes zrovna se mi zdálo, že se nádherně objímám s jedním mým dobrým kamarádem, ale moc jsem si to neužila, bála jsem se, že nás uvidí manžel :dumbom:
Ale s největší pravděpodobností mě stejně objímalo mé vyšší Já :)

giorgino — 1. 9. 2011 17:24

Jak sny vnímáte? Rozeznáte sen věštecký od jiných snů? Co si myslíte o tom, že sen je ta pravá realita a bdělost je sen, klam?....

No jestli je náš život sen, teoreticky, tak potom sen je sen ve snu, věci se tam odehrávají rychleji, něco jako ve filmu Inception.

Já osobně si sny moc nepamatuji, jen si na něco vzpomenu, když mě náhle něco vzbudí. Co si pamatuji z poslední doby je, jak jsem hrál ve snu strategickou hru Settlers II, až jsem byl potom překvapen, jak podrobně se to odehrávalo: statistiky, stavy surovin, vojska a tak. Pak si pamatuji ještě, jak se mi zdálo o jedný holce a druhý den jsem se z toho nemohl ani soustředit na práci. A naposled si pamatuji záblesk něčeho, co se odehrávalo na Marsu. Stavěli jsme s pár lidma horskou dráhu pod zemí plnou oxidu želežitého a pak se tam jezdilo v rychlosti 1000 km/hod.

BB — 1. 9. 2011 17:30

Mně občas připadá, jakobych žila dvojí život. Jeden ve dne a druhý v noci. V rámci probouzení dveře mezi oběma životy uzavřou ... ale někdy mi to tak připadá, že  vzbudím-li se nenadále, tak se dveře nestačí úplně zabouchnout a já si do toho druhého života nesu i vzpomínku na ten noční. Paměť většinou zařídí, že to všechno časem vymizí ... ale někdy, když si  tu vzpomínku podržím a zopakuji než otevřu oči, tak mi ta vzmopínka zůstane. Ale je to vzpomínka na celkem dlouhý časový úsek se všemi podrobnostmi a pocity .......  Kdo ví, co dělám v noci  :)  Jsem jako Dr.Jekyll  a Mr.Hyde  .....:)

PPavlaa — 1. 9. 2011 18:39

jak to myslíš Lúth, že si sen organizuješ ve snu ? copak to jde ?

Lúthien — 1. 9. 2011 18:47

Arcanum napsal(a):

Nazdar Luthien :D
a i moje zkusenosti Te take zajimaji? :cool:

Jojo, určitě, Arcanum :)

Lúthien — 1. 9. 2011 18:50

PPavlaa napsal(a):

jak to myslíš Lúth, že si sen organizuješ ve snu ? copak to jde ?

Pavlo, to asi opravdu jde. Normálně si ve snu řeknu, kdo zrovna přijde, co se zrovna stane a je to tak :) Jsou to zase úplně jiné sny, takže jsem si jistá, že všechny sny nejsou o tom samém, jsou sny popisující nějako naši vlastnost, věštecké, atd...

Tulipánka — 1. 9. 2011 19:00

Taky se mi daří ovlivňovat sny. Většinou, když je sen nějak nepříjemný, tak ho vlastní vůli ovlivňuju :)

PPavlaa — 1. 9. 2011 20:26

já nikdy nezažila, že bych je mohla ovlivnit. prostě se mi jen zdají. ani neříkají nic, co se stane. taky nebývají nepříjemný, jen snad ten se škrcením.
ty, ale to v tom snu musíš vědět, že se ti to jen zdá, ne ? abys to mohla něják ovlivnit.

Vladena — 1. 9. 2011 20:43

PPavlaa napsal(a):

jak to myslíš Lúth, že si sen organizuješ ve snu ? copak to jde ?

Já si též umím organizovat sen, když se mi nelíbí, tak projekci zastavím, většinou se sen okamžitě vrátí ve stejném znění a znovu moje stopka, většinou až napotřetí se mi to podaří,ale to se již vzbudím a musím se jít projít, jinak by sen se vrátil....u hezkých snů si zase dávám COPY :jojo:

Arcanum — 1. 9. 2011 20:54

Lúthien napsal(a):

Jak sny vnímáte? Rozeznáte sen věštecký od jiných snů? Co si myslíte o tom, že sen je ta pravá realita a bdělost je sen, klam?....

Ok ;):D   tak ja zacnu tady tim. :)

Tohle tema jde rozebrat opravdu do siroka. ;)

Moje sny byvaji napriklad o podvedomi (neco co jsem zasunula,potlacila a ve snu se me to zjevuje abych to dostala na vedomou rovinu)
Potom sny napriklad o tom ze se z neceho uzdravuju (symbolicky u lekare). Je to skutecne. Deje se to na jine rovine byti.

Potom jsou me sny naprikad o tom,kudy mam jit. Jako rada od vyssiho Ja.

Jeden sen jsem mela o necem co bylo zasunuto v nevedomi ale ukazalo se to.
Nevedomi (pouzivam tohle slovo v souladu s tim jak jej nazyvaji jini  a v cem se s jejich vypraveni ztotoznuju) povazuju za pamet duse,za to co presahuje obycejne lidske byti-za sve vyssi Ja)

Pokud se me zdal vestecky sen,v okamziku probuzeni,rozeznatelny od tech ostatnich.  :)

Definitivne povazuju Luthien sve sny za skutecnost. A naopak beznou realitu povazuju uz velice casto za sen. :)
To znamena stele totez,ze nic nelze oddelit.Jedna se o jiny stav vedomi. Stele je to o nasem byti v jinych stavech vedomi. :)

Vzdycky kdyz se me podarilo ve snu zmenit scenar,nebo proste vytvorit pribeh podle sebe,doslo me ze presne tohle lze i v bezne denni realite. Nicmene je to o neco tezsi,vzhledem k tomu ze vibrace zhutni behem bezneho vedomi (nebo jak to rict)

Badam a stale badam,je to nesmirne zajimavy. :jojo:

Tulipánka — 1. 9. 2011 21:55

PPavlaa napsal(a):

já nikdy nezažila, že bych je mohla ovlivnit. prostě se mi jen zdají. ani neříkají nic, co se stane. taky nebývají nepříjemný, jen snad ten se škrcením.
ty, ale to v tom snu musíš vědět, že se ti to jen zdá, ne ? abys to mohla něják ovlivnit.

Já v té chvíli nerozeznávám sen nebo skutečnost. Prostě se mi něco děje. A když je mi to nepříjemné, zasahuji do děje tak, že to stopnu jako Vladěna. A opravdu se sen změní, i když někdy ne tak, abych byla spokojená, takže musím ovlivňovat dál.
Často třeba ovlivňuju sny, kdy mě někdo honí. Já už vím, že umím létat, takže vzlétnu. Občas to jde snadno, ale někdy pořád klesám a klesám, takže musím silou vůle stoupat a stoupat... no, dá to fušku :D
Ale zatím jsem pronásledovatelům vždy unikla :styrka:
Nebo dnes se mi zdál sen, že lezu po nějakém provazovém žebříku, který je docela vratký a za mnou tam leze bratr. Ten už to ale nezvládá, a tak jsem pro něj "vymohla" záchranu. A opravdu se zachránil :)

PPavlaa — 1. 9. 2011 22:44

zajímalo by mně, jestli to jde naučit, natrénovat. nebo to prostě někdo umí a někdo ne. budu to muset zkusit.
mně když ve snu něco hrozí, nějáký nebezpečí, něco, před čím utíkáme, vždycky je tam chlap, kterej mi pomáhá, dohlíží na mně, aby se mi nic nestalo a já v tom snu vím, že by nedopustil, aby se mi cokoliv stalo. někdy je to ve snu můj šéf, jindy chlap, co bydlí tady v ulici, nebo jinej, kterýho znám od vidění cestou do práce, herec z televize .. kolikrát už jsem si říkala, proč nikdy ne ženská. když ve snu krvácím, je to zase chlap, kterej se mi snaží ho zastavit.
někdy ty sny ani nemám barevný, jen černobílý. a někdy mám pocit, že i když se ve snu vidím jako sebe, ženskou, tak dělám věci, který bych čekala, že bude dělat chlap.

lupina montana — 1. 9. 2011 22:47

Já jednou četla nějakou duchní knihu a nadchla mě a hned jsem si říkala, že to by byla pro mě cesta. No a hnedle se mi zdálo, že je zima jako v morně a já ve větrovce kráčím nepohodlnou cestou - takový to, jak se to rozšlape a pak to zmrzne, jak s po tom skoro nedá chodit, jak je to hrbolatý a klouzavý. A když jsem konečně došla ke dveřím, zjistila jsem, že jsem tam, odkud jsem vyšla, jen jsem mezitím udělala velikej a namáhavej oblouk.
No, nésu blbá, došlo mně to hned :lol:
Takže někdy jsou to i rady, kudy naopak nejít :cool:
Pravidelně se mi zdávají sny, který mapujou, jak si stojím s nějakým pro mě komplikovaným problémem a jak se to vyvíjí. Je to taková kontrola nevědomí (nebo spíš podvědomí, asi)
Ale neřekla bych, že jedno je klam a druhý ne - myslím si, že obojí je skutečný, jak to uvnitř, tak to venku :)

Crabat — 2. 9. 2011 12:16

Sny jsou chaos. Ale počítají i s naším vyšším Vědomím, kdežto bdělý stav většinou ne. V bdělém stavu uvažujeme střízlivě a některé představy si prostě rovnou zakážeme, protože nemají logického opodstatnění. Máme svých pět smyslů a rozum, s tím pracujeme v reálném světě. Ale odkudsi z vesmíru k nám přicházejí impulsy, které nepatří do této povolené sféry. V bdělém stavu jim zkrátka nastavíme filtr, ale jakmile překračujeme hranici mezi bděním a snem, už to nejde a ony se dostávají do naší mysli formou obrazů, vidin a snů. Jsou chaoticky propletené s tím, co děláme, po čem toužíme a čeho se naopak podvědomě děsíme. A jelikož ve snu, to, co vstoupí do naší mysli, se začne uskutečňovat (jak tady děvčata píšou), můžeme sen vědomě ovlivnit. Stačí, když do něj vneseme nový prvek.

Kupříkladu procházím krajinou a dotýkám se prsty vrcholků travin. Nechám jejich klásky prokluzovat v dlaních a cítím spojení se zemí, s veškerenstvem, vyzařování všeho živého jako mocnou vlnu energie. Nebe je nade mnou úplně modré, s pár poskakujícími beránky. A jakoby zastřešuje všechno to tíhnutí ke slunci, ke svému zdroji. V tom najednou střih, z mé mysli se vynoří asociace, že vlastně nebe je také nabité energií. Ono není pouhým příjemcem emitovaných vln všech žijících druhů, ale samo má své projevy a reakce na bytí pod ním. Ani to nestačím domyslet a už to nastává, obloha se zatahuje, z dáli hřmí, dopadají na mě první kapky. Ale mokrá není skutečně mokrá, jen iluze vody, iluze snu. A protože se bouřky opravdu nebojím, evokuje to ve mně jen novou radost. Radost je dobrá, radost je tvůrčí, radost v nás vyvolává nové krásné představy. A podle těch představ se sen začne měnit do nových tvarů, nových forem, skrze mraky vysvitne slunce, zazáří duha, kapky vody se rozsvítí její září. Bosé nohy tančí mokrou travou, duše se vznesla k nebesům.

A co kdybych se bouřky bál, co kdybych s ní měl spojenou nějakou neblahou událost? Kdesi zasutou až na samotném dně vzpomínek z ranného dětství. Ještě tenkrát, když jsem se díval z postýlky, venku uhodilo, strašlivá rána, srdceryvný pláč.., aha, to byl můj pláč.., ale nikdo nepřichází, protože.., ale to je vlastně jedno proč. A já jsem v tom zůstal sám.., sám se svým strachem, s hrůzou, která se ve mně rozhostila po té poslední pronikavé ráně. Venku noc, poryvy větru, bubnování kapek jakoby do mé mysli, do úzkosti, co mě zachvátila, a venku víří tma, šlahouny větví stromů šlehají do parapetu i do oken.

V takovém případě by se ovšem můj sen odvíjel úplně jinak. Jelikož mou asociací vyvolaná bouřka by okamžitě v podvědomí zdvihla i tenhle prvotní strach. Pak ovšem žádné prosvítající slunce skrze mraky a kapky vody prozářené duhou. Tam by se totiž má mysl nikdy nedostala. Ale skončila by v úzkostných stavech nastávající tmy vířící za oknem v opuštěném stavení, kterým se plíží utajené kroky neznámého, nedefinovatelného nebezpečí. Stažené hrdlo a bijící srdce hrůzou, z které nás vysvobodí už jenom probuzení.

Crabat — 2. 9. 2011 13:32

Vědomí (a teď myslím ono vyšší Vědomí, které je nad námi, můžeme ho nazvat Nadvědomí nebo též kosmické Vědomí) pro naše ořezané vědomí je též Chaos. Neboť se v něm odehrává všechno najednou, pulsuje jím celý vesmír a každá nepatrná částečka v něm. Proto když se naše vědomí napojí na ono Nadvědomí, dostane z toho závrať a protrpí jakousi šokovou vlnu, kterou zkrátka neustojí, pokud na něco podobného není připravené.

Abychom vůbec byli schopni vnímat a poznávat (a nebyli zavaleni touhle vlnou, která nás doslova rozdrtí svým významem), vytvořili jsme si ve své mysli filtry, skrze něž propustíme do našeho vědomí jen docela nepatrnou část vjemů, jež k nám z prostoru přistupují. Malé dítě se to učí, zatímco s udiveným výrazem prohlíží své prstíčky, dlaně, odfiltrovává všechny ty vibrace s nekonečnými údaji, které k němu přicházejí z prostoru, a zjišťuje, jak za tím vším je rozhodující vlastně tonus ve svalech. Nic jiného. Terradata, která k němu přicházejí ve vírech údajů každé buňky o tom, kdy byla stvořena tahle planeta, tenhle vesmír, kým a jakými energiemi to všechno povstalo, jaký důvod má jeho návštěva tady na planetě, co všechno předcházelo, co ho právě teď obklopuje, i veškeré dění, jež teprve nastane, tak celý tenhle obrovský objem dat, kterým je drobeček právě nyní z vesmíru zaléván a který se pro nestrukturalizovanou mysl může jevit jen jako nekonečný Chaos, pro něj momentálně vůbec není důležitý. Ale ona reakce systému fyzického těla, kdy neurony nesou vzruch k příslušným receptorům a tak je možné se pohybovat, jednat, vnímat.

Vstoupili jsme do tohoto prostoru a vyznáme se v něm jenom díky tomu, že jsme si ho zredukovali na několik procesů, jež jsme ochotni chápat. Čas od času nová generace rozšíří tento seznam o nový vjem, který pak začne zkoumat z různých úhlů, říkáme tomu věda a psychologie (to je zas věda o nás), i snaží se dopídit jakéhosi vyššího zahrnutí, neboť bytí nám neustále klade nové otázky. A vůbec nevidíme to, že na počátku jsme vlastně vytvořili filtry, aby do našeho vědomí nevstupovalo Vědomí jako takové. To původní, z kterého jsme povstali a za nímž zas všichni nazpátek směřujem.

Nu ano.., ve snaze zjednodušit, jsme si to celé zkomplikovali sami.

agewa — 2. 9. 2011 14:18

Mě se některé sny zdají i několikrát. pak i ve spaní si říkám ...no jo, ale to už se mi zdálo a vím jak to bude dál.
Některým snům hned rozumím"co tím chtěl básník říct" ale někdy s.a.k.r.a tápu a hledám.

dusička — 2. 9. 2011 14:22

Sny se mi zdají, říkám si vždycky ve snu,musím si tohle a tohle pamatovat, a když zazvoní budík a já vyskočím,tak kolikrát je zapomenu :dumbom:
Hodně se mi zdá o tom,že manžel mě vždycky přijde někam zachránit.

Arcanum — 2. 9. 2011 14:29

Dusi,
aby jsi si mohla sen zapamatovat,zkus se pri probouzeni nehybat a neotvirat oci,pak by se ti sen mel sam pripomenout. :)

Tulipánka — 2. 9. 2011 14:34

To je pravda. Když člověk po probuzení hned začne něco dělat, přeladí se mozek na jinou vlnu a se je ten tam. Já když ležím v posteli, tak většinou o snu ještě chvíli přemýšlím a pak si ho pamatuju.
Hodně výrazné sny si pamatuju hodně dlouho, které útržky i roky.

dusička — 2. 9. 2011 14:36

Jo já vím,jenže to není jednoduchý,když pátrám rukou po mobilu,abych ho típla :dumbom:
Taky si pamatuju některé útržky i pár let. :jojo:

Arcanum — 2. 9. 2011 14:40

Lúthien napsal(a):

... někdy ve snu zemřu a sleduji své tělo jako duše zezhora,

Luthien.
Jak se v ten okamzik citis?
Mam take sny o sve smrti ale neprojevuje se to tak jako to popisujes Ty. Nevidim sebe sama zezhora,ale prozivam tu smrt. Proste jako kdyz je to skutecny.
Je to pokazde naprosto fascinujici zazitek. Je to osvobuzujici.Pocit blaha.  :)

Arcanum — 2. 9. 2011 14:43

Cahpu dusi. :)
Pak uz jedine,naucit se probouzet se sama bez budiku. ;)

dusička — 2. 9. 2011 14:47

Arcanum napsal(a):

Cahpu dusi. :)
Pak uz jedine,naucit se probouzet se sama bez budiku. ;)

Nojo, to se mi kolikrát už stalo 5 minut před budíkem,ale to zase potřebuju strašně čůrat. :dumbom: :offtopic:
Luthien - zajímavé
nedovedu si představit že bych měla být mrtvá a přitom tam ve snu působit.

Arcanum — 2. 9. 2011 14:55

No jo no,tak kdyz furt neco Dusi ,tak to fakt nedas aby jsi si ten sen zamamatovala.:lol:

Lúthien — 2. 9. 2011 15:08

PPavlaa napsal(a):

já nikdy nezažila, že bych je mohla ovlivnit. prostě se mi jen zdají. ani neříkají nic, co se stane. taky nebývají nepříjemný, jen snad ten se škrcením.
ty, ale to v tom snu musíš vědět, že se ti to jen zdá, ne ? abys to mohla něják ovlivnit.

Pavlo, přesně tak, já vím, že se mi to zdá...to jsem zapomněla dodat :) Je to mazec.


Budu se snažit tady vše dočíst večer a už se těším!

giorgino — 2. 9. 2011 17:42

Kdyby více lidí mohlo sdílet jeden sen, dalo by se něco podniknout. :)

giorgino — 2. 9. 2011 17:57

dusička napsal(a):

Sny se mi zdají, říkám si vždycky ve snu,musím si tohle a tohle pamatovat, a když zazvoní budík a já vyskočím,tak kolikrát je zapomenu :dumbom:
Hodně se mi zdá o tom,že manžel mě vždycky přijde někam zachránit.

Tak to si musíš připadat jako princezna v pohádce, když Tě Tvůj manžel zachraňuje, ne? Co by to bylo za rytíře statečného, kdyby nebojoval o ženu srdce svého. :)

Arcanum — 2. 9. 2011 18:40

dusička napsal(a):

Hodně se mi zdá o tom,že manžel mě vždycky přijde někam zachránit.

:offtopic: 

rekla bych ze Ti manzel ve snu zobrazuje Tvoji vlastnost. Ale nevim ,jen rikam co me napadlo. :)

giorgino — 2. 9. 2011 18:49

Arcanum, proč OFF TOPIC? Vždyť název diskuze je O snech... ;)

giorgino — 2. 9. 2011 19:00

To Crab: Ty dva dlouhé příspěvky, co jsi napsal, jsou dobrý. :)

PPavlaa — 2. 9. 2011 19:23

Lúthien napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

já nikdy nezažila, že bych je mohla ovlivnit. prostě se mi jen zdají. ani neříkají nic, co se stane. taky nebývají nepříjemný, jen snad ten se škrcením.
ty, ale to v tom snu musíš vědět, že se ti to jen zdá, ne ? abys to mohla něják ovlivnit.

Pavlo, přesně tak, já vím, že se mi to zdá...to jsem zapomněla dodat :) Je to mazec.


Budu se snažit tady vše dočíst večer a už se těším!

jé, to bych taky chtěla :) zatáhla bych si do snu brada pitta :)

Lúthien — 2. 9. 2011 20:56

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Jak sny vnímáte? Rozeznáte sen věštecký od jiných snů? Co si myslíte o tom, že sen je ta pravá realita a bdělost je sen, klam?....

Ok ;):D   tak ja zacnu tady tim. :)

Tohle tema jde rozebrat opravdu do siroka. ;)

Moje sny byvaji napriklad o podvedomi (neco co jsem zasunula,potlacila a ve snu se me to zjevuje abych to dostala na vedomou rovinu)
Potom sny napriklad o tom ze se z neceho uzdravuju (symbolicky u lekare). Je to skutecne. Deje se to na jine rovine byti.

Potom jsou me sny naprikad o tom,kudy mam jit. Jako rada od vyssiho Ja.

Jeden sen jsem mela o necem co bylo zasunuto v nevedomi ale ukazalo se to.
Nevedomi (pouzivam tohle slovo v souladu s tim jak jej nazyvaji jini  a v cem se s jejich vypraveni ztotoznuju) povazuju za pamet duse,za to co presahuje obycejne lidske byti-za sve vyssi Ja)

Pokud se me zdal vestecky sen,v okamziku probuzeni,rozeznatelny od tech ostatnich.  :)

Definitivne povazuju Luthien sve sny za skutecnost. A naopak beznou realitu povazuju uz velice casto za sen. :)
To znamena stele totez,ze nic nelze oddelit.Jedna se o jiny stav vedomi. Stele je to o nasem byti v jinych stavech vedomi. :)

Vzdycky kdyz se me podarilo ve snu zmenit scenar,nebo proste vytvorit pribeh podle sebe,doslo me ze presne tohle lze i v bezne denni realite. Nicmene je to o neco tezsi,vzhledem k tomu ze vibrace zhutni behem bezneho vedomi (nebo jak to rict)

Badam a stale badam,je to nesmirne zajimavy. :jojo:

to je právě ono - sny nám říkají tak mnoho a přitom je nedoceňujeme..., tak si říkám, co je vlastně sen.
Jak píšeš, že lze vytvořit příběh i v pro nás běžné realitě...to je bomba, je to úplně samozřejmý, jen mě to asi úplně nenapadlo:D a zase o něco víc přemýšlím nad sny...:supr:
Já mám docela problém rozlišit věštecký sen od jiných. Až časem mi to dojde :(
Ty to prostě cítíš, nebo je na těch věšt. snech něco specifického, Arcanum?

Lúthien — 2. 9. 2011 21:04

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

... někdy ve snu zemřu a sleduji své tělo jako duše zezhora,

Luthien.
Jak se v ten okamzik citis?
Mam take sny o sve smrti ale neprojevuje se to tak jako to popisujes Ty. Nevidim sebe sama zezhora,ale prozivam tu smrt. Proste jako kdyz je to skutecny.
Je to pokazde naprosto fascinujici zazitek. Je to osvobuzujici.Pocit blaha.  :)

No nejdřív prožívám umírání, třeba i s nějakou bolestí. Pak vystoupím z těla a dívám se na svoje tělo, které už nežije. Můžu se vznášet, prostě cokoliv. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem jako ta duše zemřelé vnímala svět živých - jak tam kolem mě skáčou a další lidi normálně žijou běžný život a zároveň jsem se dostala jakoby do "vedlejšího" světa, kde byli další duše, podivné bytosti. I tenhle svět jsem naplno vnímala, i když vše v něm vypadalo jakoby průhledně. Ale pocit jsem měla takové "neukončenosti", něco chybělo, nebylo to to místo, kam jsem se jako duše měla dostat.
Tenhle sen mě dost zaujal :D

Lúthien — 2. 9. 2011 21:05

PPavlaa napsal(a):

Lúthien napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

já nikdy nezažila, že bych je mohla ovlivnit. prostě se mi jen zdají. ani neříkají nic, co se stane. taky nebývají nepříjemný, jen snad ten se škrcením.
ty, ale to v tom snu musíš vědět, že se ti to jen zdá, ne ? abys to mohla něják ovlivnit.

Pavlo, přesně tak, já vím, že se mi to zdá...to jsem zapomněla dodat :) Je to mazec.


Budu se snažit tady vše dočíst večer a už se těším!

jé, to bych taky chtěla :) zatáhla bych si do snu brada pitta :)

I to jde :) Akorát zaručený tip na to fakt nemám :/ Když si vyloženě před spaním řeknu, že si budu sen zase organizovat, tak to pak prostě nejde :D

dusička — 2. 9. 2011 21:07

Arcanum napsal(a):

dusička napsal(a):

Hodně se mi zdá o tom,že manžel mě vždycky přijde někam zachránit.

:offtopic: 

rekla bych ze Ti manzel ve snu zobrazuje Tvoji vlastnost. Ale nevim ,jen rikam co me napadlo. :)

Arcanum - to je zajimavý,možná máš pravdu,ale jak s tím mohu pracovat? mně se ty sny líběj.
To není doslova zachranovat, ale spíš možná "pomáhat" třeba se mi zdálo, že jsme na lodi a lod se potápí (já zachranuju děti) a on se tam najednou objeví a pomáhá mi :jojo:
Také se hodně vracím ve snu do jednoho údolí,kde je chaloupka,přesně místnosti ,obrázky -pokaždé stejný, jak kdyby to byla skutečnost, a já žiju spokojeně s manželem a s dětma (ale jiná doba no) tak před 2 stol.

dusička — 2. 9. 2011 21:09

Luthien - zajimavý :co:
Taky vám přijde ,že někdy ve snu jste sami s sebou, prostě mysl v těle, ale někdy řídíte tu loutku odněkud z výšky, ale jste to stále vy?

Arcanum — 2. 9. 2011 22:06

Lúthien napsal(a):

Já mám docela problém rozlišit věštecký sen od jiných. Až časem mi to dojde :(
Ty to prostě cítíš, nebo je na těch věšt. snech něco specifického, Arcanum?

Ano,proste to citim aniz bych dokazala vysvetlit proc jsem si tim tak jista.  Podotykam ale ze uz dlouho se me takovy sen nezdal,ale vzpominam si ze jsem to citila.
Jen se me jeste nestalo,ze by se me vestecky sen zjevil v realite az za dva roky.Nebo proste az za tak dlouho.

Muzu se zeptat? Ty jsi ten sen co se vyplnil za ty dva roky mela nekde napsany,nebo sis ten sen tak dobre pamatovala? Tak dobre ze se Ti nemohl z pameti vymazat?

Lúthien — 2. 9. 2011 22:11

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Já mám docela problém rozlišit věštecký sen od jiných. Až časem mi to dojde :(
Ty to prostě cítíš, nebo je na těch věšt. snech něco specifického, Arcanum?

Ano,proste to citim aniz bych dokazala vysvetlit proc jsem si tim tak jista.  Podotykam ale ze uz dlouho se me takovy sen nezdal,ale vzpominam si ze jsem to citila.
Jen se me jeste nestalo,ze by se me vestecky sen zjevil v realite az za dva roky.Nebo proste az za tak dlouho.

Muzu se zeptat? Ty jsi ten sen co se vyplnil za ty dva roky mela nekde napsany,nebo sis ten sen tak dobre pamatovala? Tak dobre ze se Ti nemohl z pameti vymazat?

Ano, pamatovala jsem si ho až moc dobře a ještě několik dalších snů. Všechny ty sny dohromady poskládaly příběh, který se zhruba za dva roky začal odehrávat - tak, jak se mi ty sny postupně zdály. Pořád si je všechny pamatuju a stále nad tím kroutím hlavou :)

Arcanum — 2. 9. 2011 22:31

Lúthien napsal(a):

No nejdřív prožívám umírání, třeba i s nějakou bolestí. Pak vystoupím z těla a dívám se na svoje tělo, které už nežije. Můžu se vznášet, prostě cokoliv. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem jako ta duše zemřelé vnímala svět živých - jak tam kolem mě skáčou a další lidi normálně žijou běžný život a zároveň jsem se dostala jakoby do "vedlejšího" světa, kde byli další duše, podivné bytosti. I tenhle svět jsem naplno vnímala, i když vše v něm vypadalo jakoby průhledně. Ale pocit jsem měla takové "neukončenosti", něco chybělo, nebylo to to místo, kam jsem se jako duše měla dostat.
Tenhle sen mě dost zaujal :D

Zajimavy.  :)

Jak si tohle vysvetlujes Luth,jak to chapes?   

Me zaujalo to umirani s bolesti. To musi mit nejaky smysl.
Jinak zbytek je podle mne definitivni skutecnost. Stav mimo telo. Vedomi se promita do jineho/jinych svetu. Primo umerny Tvemu nynejsimu stavu vedomi.Vibracim ktere dosahujes.
Nevim jak to rict jinak,ale snad me rozumis. :)

Arcanum — 2. 9. 2011 22:41

Lúthien napsal(a):

Ano, pamatovala jsem si ho až moc dobře a ještě několik dalších snů. Všechny ty sny dohromady poskládaly příběh, který se zhruba za dva roky začal odehrávat - tak, jak se mi ty sny postupně zdály. Pořád si je všechny pamatuju a stále nad tím kroutím hlavou :)

Pak ale kdyz si je tak pamatujes,citila jsi to i po probuzeni - po par hodinach -po par dnech,ze tyhle sny nelze zapomenout? ,terba pocit ze nelze protoze nesou neco duleziteho?
Ze to neni sen jako jine sny ? (nemam na mysli ted ty sny o smrti)
Musi tam byt nejake neobvykly pocit? Neni?

A nebo Luth ,napadlo me ....neni mozne ze jsi si zivot zmaterializovala podle toho snu. Bylo to neco co jsi si prala? Nebo neco ceho jsi se bala?

Arcanum — 2. 9. 2011 22:46

dusička napsal(a):

Arcanum - to je zajimavý,možná máš pravdu,ale jak s tím mohu pracovat? mně se ty sny líběj.
To není doslova zachranovat, ale spíš možná "pomáhat" třeba se mi zdálo, že jsme na lodi a lod se potápí (já zachranuju děti) a on se tam najednou objeví a pomáhá mi :jojo:
Také se hodně vracím ve snu do jednoho údolí,kde je chaloupka,přesně místnosti ,obrázky -pokaždé stejný, jak kdyby to byla skutečnost, a já žiju spokojeně s manželem a s dětma (ale jiná doba no) tak před 2 stol.

Jak s tim pracovat? Nevim,protoze nevim co by jsi s tim potrebovala delat?
Pokud je mozne to co rikam,predevsim je super ze si to uvedomujes ze mas tuhle vlastnost.
Bud Ti nevadi a nebo Ti vadi a podle toho s tim nalozis. :)

Lúthien — 3. 9. 2011 21:20

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

No nejdřív prožívám umírání, třeba i s nějakou bolestí. Pak vystoupím z těla a dívám se na svoje tělo, které už nežije. Můžu se vznášet, prostě cokoliv. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem jako ta duše zemřelé vnímala svět živých - jak tam kolem mě skáčou a další lidi normálně žijou běžný život a zároveň jsem se dostala jakoby do "vedlejšího" světa, kde byli další duše, podivné bytosti. I tenhle svět jsem naplno vnímala, i když vše v něm vypadalo jakoby průhledně. Ale pocit jsem měla takové "neukončenosti", něco chybělo, nebylo to to místo, kam jsem se jako duše měla dostat.
Tenhle sen mě dost zaujal :D

Zajimavy.  :)

Jak si tohle vysvetlujes Luth,jak to chapes?   

Me zaujalo to umirani s bolesti. To musi mit nejaky smysl.
Jinak zbytek je podle mne definitivni skutecnost. Stav mimo telo. Vedomi se promita do jineho/jinych svetu. Primo umerny Tvemu nynejsimu stavu vedomi.Vibracim ktere dosahujes.
Nevim jak to rict jinak,ale snad me rozumis. :)

Arcanum, přišlo mi to skoro jako skutečnost, jakoby to ani nebyl sen s těmi světy. Jako bych nahlédla někam, kam normálně nevidíme. Měla jsem takových snů víc a vůbec z nich po probuzení nemám špatný pocit, jen nad nimi musím přemýšlet, nemůžu je jen tak hodit za hlavu :) Tak nějak to popisuješ i ty ;)
Ta bolest při umírání, to byla chvilka, nejspíš jsem měla nějaké zranění, to přesně nevím. Ale pak při samotném vystupování duše z těla žádná bolest nebyla, jen jsem se tak trochu divila a jinak byla v klidu.
Myslím, že tyhle typy snů nejsou jen pouhé sny...

Lúthien — 3. 9. 2011 21:23

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Ano, pamatovala jsem si ho až moc dobře a ještě několik dalších snů. Všechny ty sny dohromady poskládaly příběh, který se zhruba za dva roky začal odehrávat - tak, jak se mi ty sny postupně zdály. Pořád si je všechny pamatuju a stále nad tím kroutím hlavou :)

Pak ale kdyz si je tak pamatujes,citila jsi to i po probuzeni - po par hodinach -po par dnech,ze tyhle sny nelze zapomenout? ,terba pocit ze nelze protoze nesou neco duleziteho?
Ze to neni sen jako jine sny ? (nemam na mysli ted ty sny o smrti)
Musi tam byt nejake neobvykly pocit? Neni?

A nebo Luth ,napadlo me ....neni mozne ze jsi si zivot zmaterializovala podle toho snu. Bylo to neco co jsi si prala? Nebo neco ceho jsi se bala?

No když si na to vzpomínám, možná po probuzení jsem měla zvláštní pocit, jako bych se měla nad tím snem nějak víc zamyslet a říkala jsem si, že jsou to tak trochu nesmysly, protože se tam objevovaly symboly pozdějších skutečných dějů...
Ale nebylo to rozhodně nic, co bych si přála, nebo se toho bála, ani jsem v té době netušila, že se může něco takového stát, nevěděla jsem na co se ty věci v mých snech používají, ani že existují...je to moc zvláštní. Myslím, že se mě snažily opravdu trochu připravit, ale tenkrát jsem to nevnímala

Crabat — 4. 9. 2011 11:27

Lúthien a to bylo až po tom, co jsi četla Monroea, anebo předtím?..
Protože Monroe je Tvá odpověď.

Arcanum — 4. 9. 2011 12:28

Lúthien napsal(a):

Ta bolest při umírání, to byla chvilka, nejspíš jsem měla nějaké zranění, to přesně nevím. Ale pak při samotném vystupování duše z těla žádná bolest nebyla, jen jsem se tak trochu divila a jinak byla v klidu.
Myslím, že tyhle typy snů nejsou jen pouhé sny...

Ano,naprosty souhlas. Jakmile je cast naseho vedomi (jemnejsi energie,jemnejsi telo) mimo fyzicke telo,pak si to zacnem uvedomovat,ze se se nejedna o to ze bychom byli necim omezenym v tele,neboli necim (bytitm) ohranicenym.

Povazuju to za otvirani dveri do jemnejsi roviny byti-na ceste k sobe sama. Avsak zadna slova ktery pouzivam nejsou dost vystizna. ;)

Arcanum — 4. 9. 2011 12:44

Lúthien napsal(a):

No když si na to vzpomínám, možná po probuzení jsem měla zvláštní pocit, jako bych se měla nad tím snem nějak víc zamyslet a říkala jsem si, že jsou to tak trochu nesmysly, protože se tam objevovaly symboly pozdějších skutečných dějů...
Ale nebylo to rozhodně nic, co bych si přála, nebo se toho bála, ani jsem v té době netušila, že se může něco takového stát, nevěděla jsem na co se ty věci v mých snech používají, ani že existují...je to moc zvláštní. Myslím, že se mě snažily opravdu trochu připravit, ale tenkrát jsem to nevnímala

Ta zviraznena veta -jak to myslis?
Rikala jsi si v te dobe co se Ti sen,sny zdaly ze je to tak trochu nesmysl, protoze
se tam objevovaly symboly pozdejsich (budoucich ? a tedy toho co se pak jednoho dne pozdeji stalo,uskutecnilo) skutecnych deju?
V te dobe jsi ale preci jeste nevedela ani netusila (jak ja to pochopila) ,ze se to co se Ti zda pozdeji (v budoucim case v tomhle nasem casoprostoru) uskutecni.

Lúthien — 4. 9. 2011 16:22

Crabat napsal(a):

Lúthien a to bylo až po tom, co jsi četla Monroea, anebo předtím?..
Protože Monroe je Tvá odpověď.

Crabe, nevím o tom, že bych četla Monroea...i když je fakt, že jsem to kdysi plánovala...

Lúthien — 4. 9. 2011 16:25

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

No když si na to vzpomínám, možná po probuzení jsem měla zvláštní pocit, jako bych se měla nad tím snem nějak víc zamyslet a říkala jsem si, že jsou to tak trochu nesmysly, protože se tam objevovaly symboly pozdějších skutečných dějů...
Ale nebylo to rozhodně nic, co bych si přála, nebo se toho bála, ani jsem v té době netušila, že se může něco takového stát, nevěděla jsem na co se ty věci v mých snech používají, ani že existují...je to moc zvláštní. Myslím, že se mě snažily opravdu trochu připravit, ale tenkrát jsem to nevnímala

Ta zviraznena veta -jak to myslis?
Rikala jsi si v te dobe co se Ti sen,sny zdaly ze je to tak trochu nesmysl, protoze
se tam objevovaly symboly pozdejsich (budoucich ? a tedy toho co se pak jednoho dne pozdeji stalo,uskutecnilo) skutecnych deju?
V te dobe jsi ale preci jeste nevedela ani netusila (jak ja to pochopila) ,ze se to co se Ti zda pozdeji (v budoucim case v tomhle nasem casoprostoru) uskutecni.

Ano, když se mi ty sny zdály, tak mi ten jejich děj a symboly budoucího příběhu připadaly nesmyslné, protože jsem netušila, že se něco takového může dít. Prostě jsem v tom tématu nebyla vůbec zběhlá ani znalá :D to si myslím, že se nevylučuje s tím, že jsem vůbec netušila, že se to později uskuteční.
Byly něčím zvláštní, nutily mě o nich přemýšlet, ale to je všechno. Takže právě nevím, jak si příště uvědomit, že můj věštecký sen je věštecký :D

Lúthien — 4. 9. 2011 16:27

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Ta bolest při umírání, to byla chvilka, nejspíš jsem měla nějaké zranění, to přesně nevím. Ale pak při samotném vystupování duše z těla žádná bolest nebyla, jen jsem se tak trochu divila a jinak byla v klidu.
Myslím, že tyhle typy snů nejsou jen pouhé sny...

Ano,naprosty souhlas. Jakmile je cast naseho vedomi (jemnejsi energie,jemnejsi telo) mimo fyzicke telo,pak si to zacnem uvedomovat,ze se se nejedna o to ze bychom byli necim omezenym v tele,neboli necim (bytitm) ohranicenym.

Povazuju to za otvirani dveri do jemnejsi roviny byti-na ceste k sobe sama. Avsak zadna slova ktery pouzivam nejsou dost vystizna. ;)

Myslím, že vím, jak to myslíš a souhlasím s tebou. Měla jsem takové sny už dřív a řekla bych, že se vždy objevují po nějaké mnou zvládnuté věci ve skutečnosti, po nebo při jakémsi posunu. Je to fascinující...

Crabat — 4. 9. 2011 16:47

Potom, Lúthien, Monroe je Tvou odpovědí.
A jakmile se do jeho knih začteš, nevyjdeš z údivu.
Všechno se to poskládá do úžasné mozaiky
a věci, až dosud tušené, vyjeví svůj vnitřní smysl.

Arcanum — 4. 9. 2011 17:50

Lúthien napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

No když si na to vzpomínám, možná po probuzení jsem měla zvláštní pocit, jako bych se měla nad tím snem nějak víc zamyslet a říkala jsem si, že jsou to tak trochu nesmysly, protože se tam objevovaly symboly pozdějších skutečných dějů...
Ale nebylo to rozhodně nic, co bych si přála, nebo se toho bála, ani jsem v té době netušila, že se může něco takového stát, nevěděla jsem na co se ty věci v mých snech používají, ani že existují...je to moc zvláštní. Myslím, že se mě snažily opravdu trochu připravit, ale tenkrát jsem to nevnímala

Ta zviraznena veta -jak to myslis?
Rikala jsi si v te dobe co se Ti sen,sny zdaly ze je to tak trochu nesmysl, protoze
se tam objevovaly symboly pozdejsich (budoucich ? a tedy toho co se pak jednoho dne pozdeji stalo,uskutecnilo) skutecnych deju?
V te dobe jsi ale preci jeste nevedela ani netusila (jak ja to pochopila) ,ze se to co se Ti zda pozdeji (v budoucim case v tomhle nasem casoprostoru) uskutecni.

Ano, když se mi ty sny zdály, tak mi ten jejich děj a symboly budoucího příběhu připadaly nesmyslné, protože jsem netušila, že se něco takového může dít. Prostě jsem v tom tématu nebyla vůbec zběhlá ani znalá :D to si myslím, že se nevylučuje s tím, že jsem vůbec netušila, že se to později uskuteční.
Byly něčím zvláštní, nutily mě o nich přemýšlet, ale to je všechno. Takže právě nevím, jak si příště uvědomit, že můj věštecký sen je věštecký :D

Jo chapu,jen me matla Tebou takhle formulovana veta (ta zvyraznena),ze se Ti dej a symboly zdaly nesmyslne v te dobe, protoze se tam objevovaly symboly pozdejsich skutecnych deju :D

Ale Ty jsi tim mela (mas) na mysli,ze se Ti zdal/y ten dej/e a symboly tehda nesmyslne ,protoze jsi ten den netusila a ani by Te nenapadlo ze se pozdeji uskutecni.  :D

Nevim Luth,mozna ze casem(krok za krokem ve vyvoji Tveho vedomi) si to uvedomovat budes,neboli zacnes.

Myslim ze mluvis o snu-vizi,ktera Ti umoznila vzpomenout si na to co Tva duse davno vi,zna. Rovzpomenula se. :)  Ale ta jina cast Tebe sama ,ta hrubejsi (bezna povrchova lidska mysl) si myslela ze je to tak trochu nesmysl.

Ale nevim,jen pisu co me napada. :)

Neco jako minulost ,soucastnost a budoucnost v jednom. ;)

Arcanum — 4. 9. 2011 17:56

Lúthien napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Ta bolest při umírání, to byla chvilka, nejspíš jsem měla nějaké zranění, to přesně nevím. Ale pak při samotném vystupování duše z těla žádná bolest nebyla, jen jsem se tak trochu divila a jinak byla v klidu.
Myslím, že tyhle typy snů nejsou jen pouhé sny...

Ano,naprosty souhlas. Jakmile je cast naseho vedomi (jemnejsi energie,jemnejsi telo) mimo fyzicke telo,pak si to zacnem uvedomovat,ze se se nejedna o to ze bychom byli necim omezenym v tele,neboli necim (bytitm) ohranicenym.

Povazuju to za otvirani dveri do jemnejsi roviny byti-na ceste k sobe sama. Avsak zadna slova ktery pouzivam nejsou dost vystizna. ;)

Myslím, že vím, jak to myslíš a souhlasím s tebou. Měla jsem takové sny už dřív a řekla bych, že se vždy objevují po nějaké mnou zvládnuté věci ve skutečnosti, po nebo při jakémsi posunu. Je to fascinující...

Jo ,souvisi to s tim co pises. :)

A dost mozna,ze ta bolest pri umirani koresponduje s necim v Tvem zivote. 

Anam muze ktery me vypravel,ze kdyz mu zaziva operovali nohu ,ze bolest byla tak nesnesitelna ,ze vystoupil z tela a dival se na to zezhora. :)
Jakmile jsme mimo telo ,bolest nahle mizi. Jakmile se stotoznujeme s telem bolest muze byt naprosto nesnesitelna. :)

PPavlaa — 4. 9. 2011 17:57

Lúthien napsal(a):

Crabat napsal(a):

Lúthien a to bylo až po tom, co jsi četla Monroea, anebo předtím?..
Protože Monroe je Tvá odpověď.

Crabe, nevím o tom, že bych četla Monroea...i když je fakt, že jsem to kdysi plánovala...

kdo je to ten chlap ?

giorgino — 4. 9. 2011 18:15

Crabat napsal(a):

Potom, Lúthien, Monroe je Tvou odpovědí.
A jakmile se do jeho knih začteš, nevyjdeš z údivu.
Všechno se to poskládá do úžasné mozaiky
a věci, až dosud tušené, vyjeví svůj vnitřní smysl.

Na hledání odpovědí nepotřebuješ číst žádné knihy. :)

Lúthien — 4. 9. 2011 19:01

Crabat napsal(a):

Potom, Lúthien, Monroe je Tvou odpovědí.
A jakmile se do jeho knih začteš, nevyjdeš z údivu.
Všechno se to poskládá do úžasné mozaiky
a věci, až dosud tušené, vyjeví svůj vnitřní smysl.

Můžeš mi doporučit konkrétně nějakou jeho knihu?

Lúthien — 4. 9. 2011 19:03

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Arcanum napsal(a):


Ta zviraznena veta -jak to myslis?
Rikala jsi si v te dobe co se Ti sen,sny zdaly ze je to tak trochu nesmysl, protoze
se tam objevovaly symboly pozdejsich (budoucich ? a tedy toho co se pak jednoho dne pozdeji stalo,uskutecnilo) skutecnych deju?
V te dobe jsi ale preci jeste nevedela ani netusila (jak ja to pochopila) ,ze se to co se Ti zda pozdeji (v budoucim case v tomhle nasem casoprostoru) uskutecni.

Ano, když se mi ty sny zdály, tak mi ten jejich děj a symboly budoucího příběhu připadaly nesmyslné, protože jsem netušila, že se něco takového může dít. Prostě jsem v tom tématu nebyla vůbec zběhlá ani znalá :D to si myslím, že se nevylučuje s tím, že jsem vůbec netušila, že se to později uskuteční.
Byly něčím zvláštní, nutily mě o nich přemýšlet, ale to je všechno. Takže právě nevím, jak si příště uvědomit, že můj věštecký sen je věštecký :D

Jo chapu,jen me matla Tebou takhle formulovana veta (ta zvyraznena),ze se Ti dej a symboly zdaly nesmyslne v te dobe, protoze se tam objevovaly symboly pozdejsich skutecnych deju :D

Ale Ty jsi tim mela (mas) na mysli,ze se Ti zdal/y ten dej/e a symboly tehda nesmyslne ,protoze jsi ten den netusila a ani by Te nenapadlo ze se pozdeji uskutecni.  :D

Nevim Luth,mozna ze casem(krok za krokem ve vyvoji Tveho vedomi) si to uvedomovat budes,neboli zacnes.

Myslim ze mluvis o snu-vizi,ktera Ti umoznila vzpomenout si na to co Tva duse davno vi,zna. Rovzpomenula se. :)  Ale ta jina cast Tebe sama ,ta hrubejsi (bezna povrchova lidska mysl) si myslela ze je to tak trochu nesmysl.

Ale nevim,jen pisu co me napada. :)

Neco jako minulost ,soucastnost a budoucnost v jednom. ;)

Myslím, že si rozumíme a mám na věc stejný názor :)
Je to fascinující, trochu víc se na ty sny zaměřím...jednou jsem se dostala i mezi anděly...nádhera...

Lúthien — 4. 9. 2011 19:04

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Arcanum napsal(a):


Ano,naprosty souhlas. Jakmile je cast naseho vedomi (jemnejsi energie,jemnejsi telo) mimo fyzicke telo,pak si to zacnem uvedomovat,ze se se nejedna o to ze bychom byli necim omezenym v tele,neboli necim (bytitm) ohranicenym.

Povazuju to za otvirani dveri do jemnejsi roviny byti-na ceste k sobe sama. Avsak zadna slova ktery pouzivam nejsou dost vystizna. ;)

Myslím, že vím, jak to myslíš a souhlasím s tebou. Měla jsem takové sny už dřív a řekla bych, že se vždy objevují po nějaké mnou zvládnuté věci ve skutečnosti, po nebo při jakémsi posunu. Je to fascinující...

Jo ,souvisi to s tim co pises. :)

A dost mozna,ze ta bolest pri umirani koresponduje s necim v Tvem zivote. 

Anam muze ktery me vypravel,ze kdyz mu zaziva operovali nohu ,ze bolest byla tak nesnesitelna ,ze vystoupil z tela a dival se na to zezhora. :)
Jakmile jsme mimo telo ,bolest nahle mizi. Jakmile se stotoznujeme s telem bolest muze byt naprosto nesnesitelna. :)

Taky jsem slyšela o takovém případu.
Já tohle zažila vlastně v těch snech. Když mě trhal vlk na kusy, byla ta bolest neskutečná (a to byl "jen" sen) a pak jsem vystoupila z těla a jen tu scénu pozorovala...

Crabat — 4. 9. 2011 19:18

Všechny tři, je to trilogie:

Cesty mimo tělo
Daleké cesty
Návrat k pramenům

Tohle by nemělo chybět v žádné knihovně duchovně hledajícího.
Ale pro Tebe, Lúthien, je to přímo klíč k Tvým snům.

PPavlaa — 4. 9. 2011 19:42

ehm, nepsal někde crabat, že není třeba mít načteno :co:

Crabat — 4. 9. 2011 20:27

K tomu, abychom se odevzdali do rukou Prozřetelnosti, opravdu není třeba mít načteno. Dokonce to povětšinou funguje přesně obráceně a čím více máme načteno, tím obtížnější se to pak pro nás stává. Hraje tu totiž roli intelektuální aspekt. Úměrně k našim vědomostem si totiž ceníme tohoto poznání. A tudíž si ceníme našeho jáství, které nám blokuje cestu k pravému pochopení. Proto jsem řekl, že odkudkoliv je možné začít a to právě teď. Není to podmíněné nějakým dalším vzděláním. To by nás jen vzdalovalo od našeho rozhodnutí. A až k onomu vydání se do rukou Nejvyššího dojde, stejně si nic nemůžeme ponechat pro sebe. Jinak bychom byli shledáni příliš lehkými.

Když tady ale Lúthien doporučuji knihy Monroea, nemám na mysli proces vzdání se sebe sama, ale pochopení svých snů. Což je úplně o něčem jiném. Takže v tom nevidím žádný rozpor.

Tanka — 4. 9. 2011 21:12

Zajimave cteni :)
Mam jen takovou otazku,pry se zdaji sny uz i miminkam v brisku.Co se jim asi tak muze zdat,kdyz v postate jeste nic nezazila a nevidela?Co se asi tak zda slepym lidem?Nebo hluchym?Hluche sny?

Lúthien — 4. 9. 2011 21:15

Crabat napsal(a):

Všechny tři, je to trilogie:

Cesty mimo tělo
Daleké cesty
Návrat k pramenům

Tohle by nemělo chybět v žádné knihovně duchovně hledajícího.
Ale pro Tebe, Lúthien, je to přímo klíč k Tvým snům.

Děkuji, poohlédnu se po nich. Jen si poslední dobou vůbec neumím uspořádat čas tak, abych stíhala ještě k tomu všemu číst :D No zkrátka budu chodit spát o půlnoci, no :lol:

PPavlaa — 4. 9. 2011 21:26

Tanka napsal(a):

Zajimave cteni :)
Mam jen takovou otazku,pry se zdaji sny uz i miminkam v brisku.Co se jim asi tak muze zdat,kdyz v postate jeste nic nezazila a nevidela?Co se asi tak zda slepym lidem?Nebo hluchym?Hluche sny?

to jsme nevěděla, že se miminkám něco zdá. kdes to četla ?

Tanka — 4. 9. 2011 21:33

Pavlo,zkusim to pohledat.Uz si nepamatuju,kde jsem na to narazila,je to pomerne dlouho a taky me to prekvapilo,proto mi to utkvelo v mysli.

Tanka — 4. 9. 2011 21:42

Tak jen ted rychle jsem narazila na tohle http://www.fatym.com/abcd/k/000146.htm#152
je tam vlastne i trochu odpoved na to co se jim asi zda.

PPavlaa — 4. 9. 2011 21:47

já už si říkala, že se jim třeba zdá o životě před tím .. :D

PPavlaa — 4. 9. 2011 21:49

u těch slepých by mě to zajímalo taky, jak to mají.

lupina montana — 4. 9. 2011 22:22

Lúthien napsal(a):

Když mě trhal vlk na kusy, byla ta bolest neskutečná (a to byl "jen" sen) a pak jsem vystoupila z těla a jen tu scénu pozorovala...

Vlk??? :co: No toto.... :kapitulation:
Když se člověku zdá, že umřel, souvisí to s nějakým skokem ve vývoji, s přerodem. Třeba je pociťuješ, jako bolestivé? Já když jsem byla ve snu umřítá, tak jsem o tom dohromady ani nevěděla. Prostě mrtvá a fertig....jednou se mi zdálo, že jsem se na sebe dívala jakožto na mrtvou - ležela jsem na katafalku, vystrojená, jako nějaká barbarská královna - samý zlato a šperky, na hlavě něco jako zlatá mitra - pamatuju si to jak vidno dodnes a to je dobře víc, než dvacet let. Taky se to zpětně ukázalo, jako velkej zlom.
Jeden z nejúžasnějších snů jsem měla, když jsem zahájila homeopatickou léčbu - to jsem měla stát před domem ohromnýho jízdního pavouka - sen končil, jak jsem mu zakládala sedlo :)
Lú, znáš Heffernannovou? Dialog dvou partnerů se to myslím jmenuje. Moc hezká práce o snech. Ona je jungiánský psycholog a snům se věnuje systematicky.

PPavlaa — 4. 9. 2011 22:36

mě se asi nikdy nezdálo, že umírám, nebo jsem mrtvá. já bývám často těhotná, nebo rodím :rolleyes:

lupina montana — 4. 9. 2011 22:38

Nojo, to je totéž, ale obráceně :lol:

PPavlaa — 4. 9. 2011 22:50

tak to bych měla být ráda. já u toho na rozdíl od Lúth žádné bolesti nemám, rodila bych klidně za rohlík :)

PPavlaa — 4. 9. 2011 22:52

:P

Arcanum — 5. 9. 2011 10:42

Lúthien napsal(a):

Taky jsem slyšela o takovém případu.
Já tohle zažila vlastně v těch snech. Když mě trhal vlk na kusy, byla ta bolest neskutečná (a to byl "jen" sen) a pak jsem vystoupila z těla a jen tu scénu pozorovala...

No a jak je znatelny,lze tohle zazit jak ve snu tak i kdyz clovek nespi. :)

Jak uz jsem Luth psala ze tak jak muzes menit sen, muzes menit i beznou denni realitu,stejne tak lze za plneho vedomi (neni rec ted o bezvedomi -omdlevani,nebo snovy stav ) se oddelit od bolesti fyzicke. Proste vedome presunout sve Vedomi a neztotoznit se s telem. :)

Lúthien — 5. 9. 2011 21:21

lupina montana napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Když mě trhal vlk na kusy, byla ta bolest neskutečná (a to byl "jen" sen) a pak jsem vystoupila z těla a jen tu scénu pozorovala...

Vlk??? :co: No toto.... :kapitulation:
Když se člověku zdá, že umřel, souvisí to s nějakým skokem ve vývoji, s přerodem. Třeba je pociťuješ, jako bolestivé? Já když jsem byla ve snu umřítá, tak jsem o tom dohromady ani nevěděla. Prostě mrtvá a fertig....jednou se mi zdálo, že jsem se na sebe dívala jakožto na mrtvou - ležela jsem na katafalku, vystrojená, jako nějaká barbarská královna - samý zlato a šperky, na hlavě něco jako zlatá mitra - pamatuju si to jak vidno dodnes a to je dobře víc, než dvacet let. Taky se to zpětně ukázalo, jako velkej zlom.
Jeden z nejúžasnějších snů jsem měla, když jsem zahájila homeopatickou léčbu - to jsem měla stát před domem ohromnýho jízdního pavouka - sen končil, jak jsem mu zakládala sedlo :)
Lú, znáš Heffernannovou? Dialog dvou partnerů se to myslím jmenuje. Moc hezká práce o snech. Ona je jungiánský psycholog a snům se věnuje systematicky.

Nojo, často to byli vlci. Ale nic negativního vůči nim necítím, spíš respekt, obdiv, něčím mě přitahují. Ve snech byli mým strachem, zkouškou nebo něčím podobným.
Lupino, to jsi měla krásné umírání v těch snech :lol: Já byla spíš rozcupovaná. Ale ne vždycky :)
Tu knihu neznám, prozkoumám :) Nějak se na mě ty knihy hrnou, asi budu mít zase čtecí období :styrka:

Lúthien — 5. 9. 2011 21:22

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Taky jsem slyšela o takovém případu.
Já tohle zažila vlastně v těch snech. Když mě trhal vlk na kusy, byla ta bolest neskutečná (a to byl "jen" sen) a pak jsem vystoupila z těla a jen tu scénu pozorovala...

No a jak je znatelny,lze tohle zazit jak ve snu tak i kdyz clovek nespi. :)

Jak uz jsem Luth psala ze tak jak muzes menit sen, muzes menit i beznou denni realitu,stejne tak lze za plneho vedomi (neni rec ted o bezvedomi -omdlevani,nebo snovy stav ) se oddelit od bolesti fyzicke. Proste vedome presunout sve Vedomi a neztotoznit se s telem. :)

Nepochybuji, že to jde. Je to ale už vyšší liga...to bych se chtěla naučit s migrénou. Nechat ji bažit se mým fyzickým tělem a netrápit mou dušičku :D

Arcanum — 5. 9. 2011 21:29

Lúthien napsal(a):

Nepochybuji, že to jde. Je to ale už vyšší liga...to bych se chtěla naučit s migrénou. Nechat ji bažit se mým fyzickým tělem a netrápit mou dušičku :D

Pak tedy 'jdi' Luth na vyssi =jemnesji vibraci a docilis toho. :):pussa:

Lúthien — 5. 9. 2011 21:32

Moc si přeji se ve snu dostat zase mezi anděly. Ten zážitek byl nadpozemský, jinak se to opravdu říct ani nedá.
Jdu si takhle po ulici a najednou se ke mně snesly dvě mořské panny s labutími křídly. Byly perleťové, průhledné a přece tak opravdové a zářící a ta energie, co kolem šířily...řekly mi, ať jdu s nimi, že mi něco ukážou. Šla jsem...dostala jsem se do neuvěřitelné krajiny. Všechno jakoby bylo z mlhy, vznášelo se to. Nádherné chrámy, jezera, fontány, zahrady...v překrásných jemných barvách. Byly tam andělské bytosti, byli tam i lidé - každý měl svůj úkol, každý prý našel své štěstí...
Panny se mezitím vytratily a nahradil je mužský průvodce. Vyznělo to, že je nějaký archanděl nebo někdo takový, neměl křídla, perleťově se leskl, měl asi taky co dočinění s vodou, měl zvláštní hluboké oči a nebesky krásný hlas. V jedné místnosti mi něco ukazoval, nějakou krabičku, ale už si to přesně nevybavuji, byli tam další andělé...
Pak jsme šli zase ven a zase ta neuvěřitelná nádhera. Na víc už si nevzpomínám.
Zjišťuji, že se to slovy nedá popsat, tak to vzdávám :D Ale krásně jsem si ten sen teď oživila, jsem ráda :)

lupina montana — 5. 9. 2011 22:10

Hm...Lú. hele já dnes četla zajímavý názor od paní, která je vyhlášená cvičitelka "po dobrým" neboli pozitivní motivací a ta tam vyprávěla o jednom vlkovi a zmínila se, že zatímco hyena ve stejné situaci "šaškovala" vlk to risknul. A řekla k tomu, že oni rádi riskují, tihle vlci.....
Napadlo mě, že bys to měla slyšet - ale vlastně nevím, jestli ti to k něčemu je :rodna:

Arcanum — 6. 9. 2011 10:23

Krasny Luth :)

Crabat — 6. 9. 2011 15:59

Všechno to, co se stane, i to, co se nestane a my jsme to očekávali, nám ukazuje cestu.

Lúthien — 8. 9. 2011 18:46

Arcanum napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Nepochybuji, že to jde. Je to ale už vyšší liga...to bych se chtěla naučit s migrénou. Nechat ji bažit se mým fyzickým tělem a netrápit mou dušičku :D

Pak tedy 'jdi' Luth na vyssi =jemnesji vibraci a docilis toho. :):pussa:

A jej, a že jsem tohle od tebve čekala :) Půjdu do toho

Lúthien — 8. 9. 2011 18:46

Crabat napsal(a):

Všechno to, co se stane, i to, co se nestane a my jsme to očekávali, nám ukazuje cestu.

Můžeš to prosím trošku vysvětlit pro méně chápavé? :rodna:

Lúthien — 8. 9. 2011 18:47

lupina montana napsal(a):

Hm...Lú. hele já dnes četla zajímavý názor od paní, která je vyhlášená cvičitelka "po dobrým" neboli pozitivní motivací a ta tam vyprávěla o jednom vlkovi a zmínila se, že zatímco hyena ve stejné situaci "šaškovala" vlk to risknul. A řekla k tomu, že oni rádi riskují, tihle vlci.....
Napadlo mě, že bys to měla slyšet - ale vlastně nevím, jestli ti to k něčemu je :rodna:

Myslím, že mi to k něčemu bude, Lupinko :) Díky

lupina montana — 8. 9. 2011 22:54

Tak to jsem ráda nadvakrát :) jednak, že ti to k něčemu je dobrý a druhak, že můžu věřit vlastní intuici :lol:

Georg — 6. 1. 2012 0:16

Svět je nedokonalý protože člověk sám nedokonalý jest.

Selima — 6. 1. 2012 17:54

Amen.

Ivana — 7. 1. 2012 10:58

Letos to bude 7 let, co jsme se s mým BM rozešla a mně se pořád zdá o tom, že jsme spolu, máme malé děti, jsme spolu na dovolené, jedeme spolu na výlet apod. Zdává se mi to tak cca 3x do týdne. Nevím, co s tím. Takový sen mě vždycky strašně zasáhne, jsem smutná, když se z něho probudím a trvá i celé dopoledne, než se dám znovu do kupy.

PPavlaa — 7. 1. 2012 12:55

a nezabýváš se moc bm ? přijde mi neuvěřitelný, že se ti o něm zdá ještě pořád a tak často :co:

Judyna — 7. 1. 2012 19:08

Já jsem rozvedená už dvacet let, a občas se mi o BM také zdává. Ale je to velice nepříjemný sen, většinou se z něj probudím. Naštěstí už je to velice vyjímečně a ty sny už bývají ne tak hrozné. Já jsem naopak vždy ráda, že to byl jen sen.

PPavlaa — 7. 1. 2012 19:20

nj, ale tobě občas, ona píše, že 3x do týdne :co:
mě se zdávají poslední dobou takový blbosti, že bych snad raděj brala ten sen o bm :D

Judyna — 7. 1. 2012 21:12

Já vím Pavli. Třikrát do týdne je moc. Mě by to zabilo. Jsem ráda, že mě to postihne už jen občas.
Syn si zrovna dnes stěžoval, že už se mu nic nezdá nebo si to nepamatuje. Že měl parádní sny a teď nic. Buď ráda, že se ti něco zdá. A na dnešek přeji něco obvzlášť pěkného.

PPavlaa — 8. 1. 2012 15:31

Judy, já měla taky období, do nedávna, kdy se mi vůbec nic nezdálo, nebo jsem si to nepamatovala, nevím. ale bylo to příjemný, po letech poprvé, kdy mě nebudily sny :)
teď jsou takový pitomý, až mě to sere :dumbom:
proč jsou tvoje sny o bm nepříjemný ?

Judyna — 8. 1. 2012 17:30

Ono to moje krátké manželství nebylo nic moc, tak asi proto. No, byla to vlastně taková černá můra, ale naštěstí je to pryč. Jinak se mě zdají většinou sny sice taky pitomé, ale málokdy děsivé tak, aby mě budily. Mám sny ráda.

PPavlaa — 9. 1. 2012 10:37

já měla období, kdy se vyloženě těšila, až půjdu spát, co se mi bude zase zdát :)
děsivé jsou teď, v poslední době, nemyslím, že by jsem to až takhle měla někdy dřív. taky jsem se vždycky nebudila, spíš si ráno připadala psychicky strašně unavená, jako kdyby mi ten mozek prostě ani na chvíli nevypnul a místo abych se ráno cítila odpočatě, byla jsem jak převálcovaná.

Judyna — 9. 1. 2012 11:37

Tak jo je blbé. Chce to asi nějak se odreagovat, ale to se lehce řekne a hůř dělá.

PPavlaa — 9. 1. 2012 11:48

jak to myslíš, odreagovat ?

Judyna — 9. 1. 2012 11:51

Zkus si před spaním pustit nějakou hezkou hudbu, nebo něco nenáročného uklidňujícího přečíst, třeba se Ti pak podaří ve spánku vypnout.
Nebo se Ti třeba podaří vyřešit nějaký problém, který možná máš, a děsivé sny odejdou.
Ale neznám Tě, střílím od boku.

PPavlaa — 9. 1. 2012 11:58

to s tou hudbou a příjemnou knížkou bych mohla zkusit. mám tu jednu odpočinkovou na nočním stolku, dlouho už jsem po ní nesáhla :)
právě mám pocit, že nemám problém, nebo si nejsem ničeho vědoma. mám pocit, že se můj život srovnal už před časem. a vůbec nevím, co mi ty sny mají říct. ale třeba to brzo přestane :)

PPavlaa — 27. 2. 2012 20:06

holky, jak si vysvětlujete opakování symbolu oken ve snech ?
v poslední době se mi pořád dokola točí sny, kdy jsem buď těhotná, rodím, nebo jsem na pohřbu :rolleyes: no a nebo okna. pořád je měním za nový. buď v domě, kde žiju, nebo v jiném, který jsem si koupila. ale pořád měním okna :mad:

dusička — 23. 4. 2012 9:23

Po dlouhé době jsem měla sen. Tedy asi určitě sny mám,jenže si je nepamatuju.
Ale tenhle mě v prostředu noci probudil bolestí.
Nevím, jakou souvislost mám hledat .
Byla jsem někde v nemocnici , na výzkumu zřejmě, na pokoji jsem byla se čtyřma ženama,byly tam dvě lůžka a dvě ženy se dělily o jednu postel. Byla tam i Revliba jako pacientka.
Přišel doktor a začal zkoumat tu mojí kolegyni ,koukal se jí baterkou do očí,jestli je živá (měla velké hnědé oči) a mě zkoumal záda, a někdo prohodil, má tam semínko. Pak mi na to konto dával injekci - bolest - tou jsem se probudila (něco jako injekce před císařákem na znecitlivění od pasu dolů)
Byli tam snímací kamery a nesměly jsme mezi s sebou ani šeptat. Přišla jsem si jak pokusný králík.
žádný film katastrofický jsem poslední dobou neviděla, ani se na žádný nevzpomínám.
Tak nevím, co tím chtěl básník říct, na co si mám dávat pozor a tak. :dumbom: