Ahoj všem,
je mi přes 40let,mám dospělé děti a přítele.
Předevčírem se mi stala věc,ze které jsem moc překvapená a nevím,co si mám o tom myslet.
Nemůžu se nikomu blízkému svěřit,tak alespoň tady vám.
Mám dceru,která se nedávno rozešla s klukem a tak aby zapomněla,jela s kamarádkou na chatu,která je asi 3km od nás.Přišla tam i holka Martina,kterou dcera znala jen od vidění a věděla o ní,že je bisexuální.Spřátelily se natolik,že se vzájemně navštěvují a tráví spolu hodně času.Začala jsem mít podezření,ale dcera mi tvrdí,že bisexulní ani lesba není.(mimochodem dcera se začíná zbližovat s klukem,který o ní má zájem už asi 2roky).
A teď to hlavní :
U nás ve vsi byla teď v sobotu soutěžní akce,ve které naše vesnice vyhrála a Martina mně přišla pogratulovat a dala mi pusu.Na tom není nic zvláštního.Ale po soutěži byla diskotéka,na které jsme pořádně řádily-tančily,dělaly se blbiny a taky se trochu pilo.Martina mě chytla za ruku a zase jsme si daly pusu.Za ruku při tančení jsme se držely ještě víckrát.Bylo mi to příjemné.Včera když k nám Martina přišla za dcerou,cítila jsem takové vnitřní chvění a zároveň nervozitu.
Nejhorší na tom je,že Martině je 19roků.Myslím si ale,že Martina mě bere jen jako mamku své kamarádky.Což je pro mě i pro ni dobré.
Celou neděli i dnes musím na to,co se mi stalo,stále myslet.Moc mě to vnitřně rozhodilo.
Co s tím?Nevím si rady.
Vzpomínám,že dříve jsem snívala o tom,jaké to je milovat se holkou,ale nikdy jsem k žádné holce či ženě nic takového nepocítila.

Jitule, jen málo lidí na světě je stoprocentně homosexuálních nebo stoprocentně heterosexuálních. My, co k tomu málu nepatříme, oscilujeme sem nebo tam, podle "svého procenta". A ti, co to mají tak napůl, jsou bisexuální. Každému se nám to může zhoupnout sem-tam, třeba i podle aktuální životní situace. Třeba žena, spíš heterosexuální, po velkém zklamání ve vztahu s mužem, může "přeladit", aniž by sama vědomě chtěla, k partnerství se ženou...
Nedělala bych si s tím hlavu, jen bych (se) pozorovala.
Byl by pro tebe problém vyrovnat se s tím, když bys zjistila, že jsi bi nebo homosexuální?

majkafa napsal(a):

Jitule, jen málo lidí na světě je stoprocentně homosexuálních nebo stoprocentně heterosexuálních. My, co k tomu málu nepatříme, oscilujeme sem nebo tam, podle "svého procenta". A ti, co to mají tak napůl, jsou bisexuální. Každému se nám to může zhoupnout sem-tam, třeba i podle aktuální životní situace. Třeba žena, spíš heterosexuální, po velkém zklamání ve vztahu s mužem, může "přeladit", aniž by sama vědomě chtěla, k partnerství se ženou...
Nedělala bych si s tím hlavu, jen bych (se) pozorovala.
Byl by pro tebe problém vyrovnat se s tím, když bys zjistila, že jsi bi nebo homosexuální?

Ahoj Majkafo,zajímavá otázka.Když o tom tak přemýšlím,tak pro mě by to asi problém nebyl(nevím,zda je to dobře nebo ne),ale pro mou rodinu,přátele,kamarády atd.by to byl problém veliký.

Mně už díkybohu došlo, při rozvodu, že rodina, přátelé ani nikdo jiný než já, můj život nežije. Že je to jenom o mně, a jestli je to jejich problém, to není mé. Můj problém by byl jenom ten, abych se s tím já sama vyrovnala. S čímkoliv.

majkafa napsal(a):

Mně už díkybohu došlo, při rozvodu, že rodina, přátelé ani nikdo jiný než já, můj život nežije. Že je to jenom o mně, a jestli je to jejich problém, to není mé. Můj problém by byl jenom ten, abych se s tím já sama vyrovnala. S čímkoliv.

To máš pravdu.Ale přišlo by mně divné,kdybych na to přišla až teď v mém věku.To přece není normální.Včera jsem se ptala přítele,jestli by byl schopen žít s bisexuální ženou.On mi řekl,že ne.

Já si zase myslím, že cokoliv je normální, co se stane. Běžné to asi není, ale stát se může. Pozoruj se a uvidíš. Třeba to byl jen takový záchvěv, který zase pomine. Dej si čas.

majkafa napsal(a):

Já si zase myslím, že cokoliv je normální, co se stane. Běžné to asi není, ale stát se může. Pozoruj se a uvidíš. Třeba to byl jen takový záchvěv, který zase pomine. Dej si čas.

Díky.Jsi hodná,že jsi mě neodsoudila.Z toho jsem měla strach.

Vůbec není zač. To je prostě můj pohled. :par:

:grater:
jenom vzpominka ( a potreba zaznamenat tema, kam chci prispet... ted nemozu )

Někomu se líbí ženy, někomu muži a někomu oboje. Některým jedincům zas zvířata, kalhoty či je vzrušujou kostřičky. Může se to stát každému z nás. :)

Pamatuji, když jsem si jednou podal inzerát na stejné pohlaví. Bylo to zrovna poté, co se se mnou rozešla holka, která mi párkrát vyprávěla, jak si tu a tam pohrává s kamarádkou/mně to nevadilo, stejně jsem ji neměl rád/. A tak jsem si zkoušel podat inzerát. Nejprve jsem se sešel se starším klukem, nalákal mě na počítakové hry k sobě domů, ale jakmile se mě pak dotkl, utíkal jsem a on mě začal honit. Volil jsem nouzové řešení - okno - aniž bych si uvědomil, ve kterém patře bydlí. Naštěstí to bylo přízemí. Uff. Brrr, ti někteří muži jsou úchylní!!! Ještě jeden inzerát jsem měl rozjednanej, a tak jsem tam šel. Před radnicí jsem se sešel s bývalým spolužákem ze základky, který mě kdysi učil kouřit cigarety. Vůbec by mě nenapadlo, že je na kluky. Jen pokec, pak mi ještě psal, jestli bych nechtěl přijít k nim domů, ale nějak mě to všechno přešlo a říkal jsem si, že prostě na kluky nejsem, no. Never again!

Ono v postatě vše, co je lidské, je normální.

Jde jen o to, aby jsi si, Jitule, z nějakého chvilkového rozmaru nenadělala zbytečně patálii v rodině a třeba i nepřišla o partnera, protože málokdo toto asi zkousne.... abys nakonec té zkušenosti nelitovala....

mia napsal(a):

Ono v postatě vše, co je lidské, je normální.

Jde jen o to, aby jsi si, Jitule, z nějakého chvilkového rozmaru nenadělala zbytečně patálii v rodině a třeba i nepřišla o partnera, protože málokdo toto asi zkousne.... abys nakonec té zkušenosti nelitovala....

Ahpj Mio,máš pravdu.Chce se to ovládat.

a do svého přítele jsi opravdu zamilovaná?sex a orientace jsou úplně odlišné věci.

Ahoj,tak už jsem si vše ujasnila.K Martince cítím něco jako mateřskou lásku.Ta holčina má obrovské problémy.Viz.právní forum,kde o tom později něco o tom napíši.