Přítel mi nabídl, abych se i s dětmi, které mám po týdnu ve střídavé péči, odstěhovala k němu. Byla jsem nadšená a hned jsme začali plánovat stěhování. Ovšem začaly ve mně hlodat i pochybnosti. Nyní žiji ve městě, kde mám spoustu přátel, koníčky, děti kroužky, školu. Přítelův dům je v satelitu půl hodinu autem na místě, kde "chcíp pes", děti by dojížděly a celkově by byl celý nový život komplikovanější. To bych si myslím zvykla, že auto by bylo můj druhý domov, ovšem objevila se ještě jedna a to dost zásadní věc, která mě včera při běžném rozhovoru "praštila" a pochybnosti se ještě prohloubily. Přítel má také děti ve střídavé péči po týdnu, ovšem pro něj týden s nimi nekončí, naopak pokračuje jen s tím rozdílem, že u něj nepřespávají. Tedy je vozí na tréninky, chodí na všechny zápasy, zkrátka se jim věnuje. Což je  pěkné a obdivuhodné, ovšem na mě a společný život už jaksi moc času nezbývá. Teď, když spolu nežijeme, to tak nevnímám, ve městě si snadno najdu program, ale co bude až se přestěhuju? Bohužel budu muset zanechat svého koníčku, není tam naprosto nic, čemu se věnovat, zkrátka úplně něco jiného než život, na který jsem zvyklá. Kuchyně a zahrádka :( Samozřejmě časem si přátele i nějaký ten sportík najdu, ale minimálně v začátcích bych přítelovu přítomnost uvítala. Snažila jsem se s ním o tom promluvit a vysvětlit mu, že bych týden, kdy nemáme děti, ráda prožívala s ním a ne téměř každý večer seděla doma, starala se o dům a byla ta "chápavá". Přišla bohužel studená sprcha ve smyslu, že on kašlat na svoje děti nehodlá a nic měnit na svých zvyklostech nebude, tedy když mají děti zápas, bude zkrátka tam (oznamuje mi to zásadně ten den nebo den předem, takže i hledání náhradního programu je složité), táhne ho to tam, má to rád. Navíc mi oznámil, že víkend, kdy jsem se k němu měla stěhovat, odjede se synem na 4 dny pryč (týden, kdy děti nemáme). Jsem z toho dost špatná a přiznávám, že sedět po zbytek života v satelitu a čekat, jestli si na mě přítel najde čas mezi nějakými zápasy, se mi nechce. Já se přizpůsobila režimu, že když děti nemám, snažím se trávit čas s přítelem a zkrátka oželím zápasy a turnaje mých dětí, přijde mi to tak i fér a přirozené, nevím, zažili jste někdo něco podobného? Stěhování k partnerovi, na co si dát pozor, čeho se vyvarovat?

Nevím, co ti mám na to říct.
že se nechceš odstěhovat k němu kvůli jeho dětem? Vždyt si věděla,že je má.
Jo a gratuluju k těhotenství

Mně se tak zdá, že už máš v podstatě jasno. Z tvého psaní mám pocit, že už dost jistě víš, že by ti život s ním nevyhovoval a co přesně by ti vadilo. Těžko radit "potlač to, co ti vadí, přizpůsob se...". Jste asi každý jiný a máte jiné priority životní styl.

Někde jsem zahlédla, že jsi těhotná.
Po té, co jsem tu četla ten problém po tvém rozvodu, to vidím na rozchod.
Pokud jsi ale těhotná, to už je dost pozdě, dokonce i na rozmýšlení, kam se vydat, dle mého už ses vydala.

jo těhu, fakt telenovela jako prase :) ale to zmiňovat nechci, spíš mi jde o to stěhování. Dušičko já mám taky děti a taky je miluju, kompromisy resp rozdělení pozornosti mezi děti a partnera mi problém nedělá. Jemu ovšem ano a nevím jak mu vysvětlit, že se nechci stát osamělou skleníkovou květinkou? Přeci nebude horší otec když oželí pár zápasů svých dětí ve prospěch našeho vztahu. Jeho bývalka nechodí na žádné zápasy a děti jí milují. No jo, fakt jsme nekompatibilní zřejmě. Jak se vůbec můžou milovat nekompatibilní lidi? Nechápu :dumbom:

Majkafo vždycky! je čas si rozmyslet, kam se vydat

Víš jak se říká takovým osamělým ženám v satelitech? Zelené vdovy.No nečeká tě tam nic záviděníhodného,taky i já si myslím,že už si vlastně sama rozhodnuta,jestli se stěhovat či ne-proč si kazit dosavadní přátelství?

zamilovana111 napsal(a):

Majkafo vždycky! je čas si rozmyslet, kam se vydat

To záleží na úhlu pohledu.
Jestli bych byla já ve tvé situaci těhotná, tak je to naprosto jasné a není co řešit. O tom se mělo přemýšlet dříve, než přišlo dítě. Myslím, že ve vašem věku a s vašimi zkušenostmi už by mělo být děťátko víc plánováno, obzvláště po tom extempore, cos tady řešila.
Teď dítě potřebuje oba rodiče.
A ano, vždy můžeš jít na interupci. Ale pro mě to řešením není.

zamilovana111 napsal(a):

....kompromisy resp rozdělení pozornosti mezi děti a partnera mi problém nedělá. Jemu ovšem ano a nevím jak mu vysvětlit, že se nechci stát osamělou skleníkovou květinkou?

Nemusis se ji stat (tou kvetinou osamelou),staci ze se pro to rozhodnes ji nebyt. :)

To jak se budes citit (osamela kvetina) ,nebo nebudes ,zalezi jen na Tobe.
On Ti jasne rekl ze nehodla nic menit.  Bud ho brat takoveho jaky je a nebo nebrat. 
Hlavne se partnera nepokouset zmenit tak aby nam to vyhovovalo a jemu vlastne ne. :D

Ahoj, do satelitu se ti zjevně nechce, co mu nabídnout sestěhování k tobě? Bylo by to pro tebe lepší, těhule stejně nesmějí řídit a čekat celý den na přítele doma - no nevím, nevypadáš, že by tě to bavilo....

A jsi vůbec zamilovaná? Nějak nepíšeš, že se těšíš na miminko, ale máš strach ze společného bydlení a z priorit tvého přítele. Budeš mít ráda i jeho děti a každý druhý týden se o všechny  postarat?  Nevím, nejspíš ti bude dělat potíž dělat mámu dětem přítele a jemu se to rozhodně nebude líbit. Bude to hodně složité...Neumím se vžít do pocitů ženy, která má děti ve střídavé péči a lichý týden má jen pro sebe a nového partnera.

zamilovana111 napsal(a):

jo těhu, fakt telenovela jako prase :) ale to zmiňovat nechci, spíš mi jde o to stěhování. Dušičko já mám taky děti a taky je miluju, kompromisy resp rozdělení pozornosti mezi děti a partnera mi problém nedělá. Jemu ovšem ano a nevím jak mu vysvětlit, že se nechci stát osamělou skleníkovou květinkou? Přeci nebude horší otec když oželí pár zápasů svých dětí ve prospěch našeho vztahu. Jeho bývalka nechodí na žádné zápasy a děti jí milují. No jo, fakt jsme nekompatibilní zřejmě. Jak se vůbec můžou milovat nekompatibilní lidi? Nechápu :dumbom:

Majkafo vždycky! je čas si rozmyslet, kam se vydat

Já si naopak myslím, že v této situaci je těhotenství věc naprosto zásadní.
Nechci a nebudu kázat o tom, zda je zodpovědné přivádět dítě do tak nevyjasněných a značně nestabilních vztahů (v jiném vlákně jsi tu tuším tak před měsícem řešila, zda se rozejdete či ne).

Když je už tedy dítě na cestě, je třeba tuto okolnost brát velmi v potaz, už nejde jen o vás dva.
Píšeš, že nechceš být osamnělá zelená vdova v satelitu.
Jak si ovšem představuješ svůj život, kdybyste žili dál odděleně? Asi byste se moc nevídali, a ty bys své děti a vaše společné mimčo vychovávala víceméně sama. Sama bys byla až bude prcek třeba celé noci brečet, až mu porostou zuby, zkrátka sama bys byla takřka pořád. Mnohem víc sama, než kdybyste žili společně v satelitu.
Myslím, že i pro to malé není na škodu dětství v domku se zahrádkou, a hlavně s tátou na blízku.
To, že tam teď nikoho neznáš, to přeci tak nevadí - vždyť si k sobě kamarádky můžeš nalézt a mnoho přátelství dnes stejně probíhá i přes internet. A nakonec - Tvůj byt byste mohli pronajmout a tak mít vítané přilepšení do rozpočtu.

Mě spíš připadá, že zkrátka žárlíš na děti partnera. A taky cítíš, že to mezi sebou máte jaksi nevyjasněné, a asi bys stála i o určité ujištění, že on o Tebe opravdu stojí.
To chápu, ale - už od začátku jsi přeci věděla, že on má děti. Nemůžeš ho mít zkrátka jen pro sebe.

Nakonec - děti o úzký (takřka každodenní) kontakt s tátou budou stát jen po určitý čas. Jednou zákonitě odejdou žít si svůj život a pak partnera - možná- budeš mít jen sama pro sebe.

Já tedy zamilovanou 111 naprosto chápu a jelikož je těhotná,tak velmi dobře zvažuje další krok do neznáma.
Dítěti moc neprospěje samotný domek se zahrádkou,když bude doma jinak dusno a jeho matka nebude spokojená,ale naštvaná na celý svšt,kde to skončila.
Ano - dítě potřebuje tátu,ale ten bude buď v práci nebo se staršími dětmi na zápasech.Navíc spousta otců,i když to tonení správné,se začne o dítě zajímat až je větší a když se s ním dá něco podnikat.
Zamilovaná,radím,dělej to co cítíš především ty sama,já teda musela odejít z velkoměsta do šílené díry,lituju toho i po 23 letech a víš co mi na to řekla matka:ale zase si měla domácí vajíčka a králíky!!:dumbom::dumbom:Co odpovědět Na takový blábol,žejo.

Přítelův dům je v satelitu půl hodinu autem na místě, kde "chcíp pes"
Půl hodiny je téměř normální čas dostupnosti čehokoliv, pokud tedy nebydlíš v centru nebo hned za rohem. Nejen za zábavou, i do práce dojíždějí mnozí delší dobu a denně.
Tedy je vozí na tréninky, chodí na všechny zápasy, zkrátka se jim věnuje. Což je  pěkné a obdivuhodné, ovšem na mě a společný život už jaksi moc času nezbývá.
To jsi nevěděla? Věděla, viď, jen ti to nevadilo (nebo ne tolik), protože sis snadno našla jinou zábavu. Nebo jsi očekávala, že pokud se přestěhuješ, přítel okamžitě změní zaběhnutý režim, přestane se dětem (tolik) věnovat a pro změnu poněkud zkomplikuje život sobě, jim a možná i jejich mámě? Pomyslela´s na to, že podobná změna by taky mohla způsobit, že budeš "ta ženská, co kvůli ní táta nemá čas"?
Bohužel budu muset zanechat svého koníčku, není tam naprosto nic, čemu se věnovat
Jak jsem psala - půlhodinové dojíždění je víceméně prkotina, zatím... Nevím, jaké máš hobby, ale vzhledem k očekávanému miminku pravděpodobně budeš muset zanechat (nebo aspoň omezit) více věcí.
on kašlat na svoje děti nehodlá a nic měnit na svých zvyklostech nebude, tedy když mají děti zápas, bude zkrátka tam (oznamuje mi to zásadně ten den nebo den předem, takže i hledání náhradního programu je složité)... Já se přizpůsobila režimu, že když děti nemám, snažím se trávit čas s přítelem a zkrátka oželím zápasy a turnaje mých dětí, přijde mi to tak i fér a přirozené
Předpokládám ze zkušenosti, že tréninky jsou pravidelné a zápasy ohlašované nějakou dobu dopředu - možná by ti rozpis mohly dát jeho děti, když ne přítel, aby sis mohla zajistit svůj program. To, že ty "oželíš" neznamená, že přítel udělá totéž... mimochodem, tvým dětem tvá nepřítomnost na zápasech nevadí?

Tak se mi zdá, že i to ne/stěhování, ne/vzdání se koníčků a dětí atd. jsou, stejně jako tvůj porozvodový výbuch, nějaký způsob, kterým se snažíš buď získat "lepší pozici ve smečce", nebo aspoň víc přítelova času pro sebe... a ono se pořád nějak nedaří. Víš, přijde mi poněkud nedůstojné "soupeřit" o jeho pozornost s dětmi - navíc stylem "koukni, já umím oželet!". Obávám se, že v týhle podivný hře bude za chvíli důležitou rekvizitou i to nové děťátko...

Ty jo, vůbec netušíte, jak moc mi pomáhá názory níže číst, snad jen chybí pár těch, kteří do něčeho podobného šli.....

Vladeno, jeho děti nepotřebují mámu, tu mají, já jim jí ani dělat nehodlám, vztah s nimi mám perfektní, resp jsem v roli starší kámošky, které můžou cokoli říct, která jim dá najíst když mají hlad a zahraje si s nimi tenis nebo zablbne v bazénu. Trochu i pro Bloss, na jeho děti v nejmenším nežárlím, naopak si cením, jak se o ně přítel stará (možná až příliš, mají všechno na co si vzpomenou a neznají hodnotu peněz, nepoděkují za jídlo, které uvařím, je to pro ně běžná věc, za kterou není třeba díku, to jsou věci, které mi dost vadí a se kterými přítel vůbec nic nedělá, přestože jsem ho na to upozornila).

Kuty to je ono, nechce se mi opustit město, kde mám všechno u nosu, moje děti zázemí, přátele, pohodový život. Stěhování přítele ke mně je nemožné, mám jen maličký byt. Buď já k němu nebo nic.

Heleno, ano, čekala jsem, že přítel svojí pozornost rozdělí mezi mě a děti tak, jak jsem to udělala já. Ovšem ochotný k tomu není a je to opravdu tak, že buď se s tím smířím a budu s ním, nebo to nepůjde. Svoje dvě děti jsem vychovala ve městě s perfektním chlapem, který byl nejen dobrý otec, ale i parner. Tady to vidím na perfektního otce, perfektního parnera co se týče zabezpečení, ovšem mně tohle nestačí. Chci asi moc? Neumím se přetvařovat a pokud budu ze sedmi večerů v týdnu pět sama a deset dní v měsíci bude po vícedenních turnajích bez ohledu na týden, jestli děti máme nebo ne , budu prostě nas....á :dumbom:. Co se týče dojíždění, půlhodina opravdu není moc, ovšem pokud k tomu přidám kroužky a různé časy aktivit obou dětí, bylo by to náročné víc než dost......

Heleno, jj, lepší pozice ve smečce je naprosto přesný výraz. O to přesně se snažím a měl by myslím každý kdo o svém životě přemýšlí dál než co bude za dva dny..... ;)

Zamilovaná - hele, to ti nezávidím tuto situaci. Kolik je tvým dětem?
Když ale nepůjdeš do satelitu, co to malý mrně? Budeš ho vychovávat sama? Píšeš,že k vám do bytečku se přítel nevejde.

Proc ses teda rozvedla s tak perfektnim otcem svych deti.
Ja osobne bych se do satelitniho mestecka nestehovala,protoze nemam rada zivotni zmeny.Tezko bych si i hledala nove pratele.Je me dobre mezi lidmi ktere znam.
To dijizdeni by me taky vadilo,zbytecna ztrata casu,jeste,kdyz budes rozvazet deti.
Co se tyce deti tveho partnera,tak zkus parkrat na ty treninky jezdit s nim.
Muj pritel taky chodi na synovo turnaje,obcas jsem s nim sla i ja.

no půlhodina autem je celkem dost..za tu dobu dojedu na chatu a tu mají rodiče cca 25km od města.Kdo je z města,vyhovuje mu to a nechce za město, ten tam bude nešťastný..

už jsi s přítelem bydlela, nebo se jen scházíte a každý si vedete svou domácnost? Pokud nemáte společné bydlení vyzkoušené, bude to další zatěžkávací zkouška..

řešení je několik, jeho i tvoje bydlení prodat a pořídit si společné, ale to až za předpokladu, že si nejdříve společné bydlení vyzkoušíte.
Nebo prostě vezmeš děti a jen nezbytné věci a k příteli se nastěhujete..pokud se to  osvědčí, můžeš se nastěhovat natrvalo, pokud ne, máš se kam vrátit.

Dušičko mým dětem je 10 a 4 roky, jeho 10 a 15 let. Vůbec nevím co dál, ani zda si nechat mimčo v téhle situaci. Přítel mi to celé bohužel neusnadňuje a já se bojím, že stěhováním jen zkomplikuji život svým dětem a sobě. Je to opravdu zásadní rozhodnutí a chvíli se kloním k jednomu, chvíli k druhému řešení, ovšem říkám si jediné: pokud nejsem stoprocentně přesvědčená o tom, že v novém prostředí budu spokojená, neměla bych do toho jít :/

Eremuruss, samo že chodím často na zápasy s přítelem a tvrdnu za zimáku, koneckonců mi kolikrát ani nic jiného nezbývá, přesože bych si raději vyjela na výlet když je pěkné počasí :(

Zamilovaná... tak já to shrnu. Ty jsi těhotná, máš děti ve střídavé péči. Přítel má taky střídavku, jen ji jaksi neomezuje jen na týden, ale věnuje se dětem i v týdnu matky.
Není to hezký, mít pro svý dítě otce, co má o svý děti zájem? Ty budeš na mateřský, svoje děti máš ob týden... a když budeš mít týden volno jen s mimčem, proč bys měla sedět doma? Na některý tréninky můžeš třeba jet taky, ne? Proč omezovat společné chvíle na chvíle bez dětí? To mi nějak hlava nebere. :co:
Na druhou stranu od začátku máte ten vztah tak nějak vydřený. Moc to lámete přes koleno. To nevím... věci mají přirozeně plynout. Vám to moc neplyne. :/
Ani se nedivím, že se ti do toho stěhování nechce. Těhotná se drápeš na místo vůdce smečky, navíc dost nesourodé smečky. První koho bys jako vůdce obětovala jsou slabý a bezmocní - děti. Pak partnera, hlavně abys ty přežila. Divný vedení. Ale tvůj partner to má podobně s malým rozdílem, svoje děti by obětoval až po tobě.
Nevím, jestli taková smečka má šanci na přežití. :/

jsem v roli starší kámošky... nepoděkují za jídlo, které uvařím
No, ono mezi "kamarády" přílišné děkování nebývá zvykem. Proč ti to tolik vadí?
ano, čekala jsem, že přítel svojí pozornost rozdělí mezi mě a děti tak, jak jsem to udělala já
Další proč? To, že něco udělám já, přece neznamená, že ten druhý to udělá stejně. Bližní tu nejsou proto, aby plnili naše očekávání (i když je to hezké)... nakonec ty taky váháš se stěhováním = jeho očekáváním proto, že bys musela slevit ze svého pohodlí - " mám všechno u nosu, moje děti zázemí, přátele, pohodový život"
pokud budu ze sedmi večerů v týdnu pět sama a deset dní v měsíci bude po vícedenních turnajích bez ohledu na týden, jestli děti máme nebo ne , budu prostě nas....á
Jsem se tě ptala, jestli jsi tohle všechno věděla. Pokud ano a do vztahu jsi šla, těžko počítat s tím, že to změníš. To by musel chtít přítel... který zjevně nechce. Důvod pravděpodobně má - těžko to bude tobě natruc.
lepší pozice ve smečce je naprosto přesný výraz. O to přesně se snažím
Až na to, že se snažíš blbě - bojuješ s mláďatama, navíc jeho mláďatama.
Krom toho přítel vidí, že svoje jaksi "odkládáš", ergo věnuješ se jim míň, než on těm svým. Jstě, je to tvoje věc - ale on může mít (iracionální) strach, aby se mu to časem nestalo taky.

Lamina, jo, to jsem přesně navrhla, prodat stávající bydlení a začít znova. S tím bydlením na zkoušku to zní zajímavě ;) dobrý nápad, zkusit bychom to mohli a pokud to nepůjde, zmizneme. Ovšem já se musím rozhodovat i s ohledem na to, že čekám prcka.

Heleno, přijde mi slušné, když něco dostanu, poděkovat za to. A i mezi kamarády ;)
Ano, to, že něco udělám neznamená, že to udělá i ten druhý, ovšem to jsou právě kompromisy a ústupky pro to, aby společný život fungoval. Tedy myslím, že by se dva, pokud spolu chtějí žít, měli trochu přizpůsobit, ovšem my už nejsme nejmadší a jde to hůř i vzhledem k našim "kohoutím" povahám.
Místo ve smečce hledám bez boje s kýmkoli, to vím bezpečně!!!
Jo a věděla jsem to co přítel preferuje, vždycky to tak bylo, ale přesně jak píšeš, tolik mi to nevadilo, protože jsem měla své přátele, koníčky, zázemí. Teď minimálně v začátcích v satelitu, by to bylo opravdu o čekání, jestli si na mě taky někdy udělá čas....

Javeno, já po celou dobu našeho vztahu nedělám nic jiného, než že se snažím, abychom byli všichni co nejvíc spolu pokud máme děti. Když jsme sami, podnikáme spoustu akcí společně - pokud ovšem nemají jeho děti zápas, to pak je konec světa a plány na společný program padají....

Vidím to hodně podobně jako javena a nebo helena.

Je fakt, že teď hraješ naprosto vabank - buď budeš se svým přítelem a všemi dětmi v jeho domečku za městem, jako taková trochu slepovaná rodina.
A nebo půjdeš na potrat, zůstaneš tam, kde jsi - a vztah (podle mě) tím pošleš úplně do háje.

Já jsem naštěstí nikdy nemusela řešit - nechat si dítě, nebo ne, ale jak se znám, pokud by to jen trochu šlo a nelezli bychom hlady po zdi, dítě bych si nechala. Asi bych si případný potrat celý život připomínala, přemýšlela bych, kolik by tomu mému dítěti teď bylo, že by šlo teď do školky, teď do školy... :(

Popřemýšlej si důkladně o těchto věcech nejprve.

Mě, při pohledu zvenčí, připadá, že pro dítě máš vlastně všechny předpoklady: Tatínka, který má o své děti prokazatelně zájem, měli byste hezké zázemí - domek se zahrádkou (z mé zkušenosti - pro malé děti ideální, vlastně jsem mateřskou strávila s dětmi na zahradě), Tvé děti by měly pocit úplné rodiny, zdá se mi, že Tvůj přítel s nimi nemá problém.
Děti Tvého partnera jsou už dost velké - myslím, žes psala 15 a 10 let: To starší se tak do tří let trhne, přirozeně začne žít svůj život a tatínka na zápasech už nebude ani potřebovat, bude si na ně případně jezdit a šoférovat samo. No, u toho mladšího dítěte to bude déle, ale myslím, že by se to mělo dát vydržet.

A nebo můžeš jít na potrat, ažít si dál tam, kde jsi zvyklá, a hledat si jiného partnera.
Víš, možná žes dosud měla spíš štěstí - Tvůj bývalý muž byl jak píšeš celkem fajn, Tvůj přítel je, zdá se celkem fajn.
nechci Ti brátiluze, ale kolik myslíš, že takových fajn a nezadaných chlapů existuje? Jako šafránu.... znám pár fajn rozvedených holek, co už léta hledají, a pořád to není ono... :( 
A mimochodem - určité přizpůsobení je třeba v každém vztahu. V žádném vztahu nebide všechno jen podle Tvých představ...

Tím v tobě nechci vyvolat pocit - musím to brát, nic jiného mi nezbývá.
Jen Ti chci předestřít všechny alternativy (byť z mého pohledu zvenčí).
Jak si to přebereš, je na Tobě.

Bloss, ještě varianta dítě si nenechat, zůstat kde jsem a s přítelem dál "chodit" jako doposud....
Jen uvedu, že dítě bych si chtěla určitě nechat, pokud to jen trochu půjde a najdeme nějakou shodu co dál.....

Ještě dodám - já i můj přítel máme už děti velké, ale zas máme stárnoucí rodiče. Máme vždy naplánovaný společný víkend, avšak stalo se párkrát, že něco bylo s našimi rodiči nebo dětmi. Okamžitě jsme ten víkend odpískali, a ten, kdo to potřeboval, se věnoval těm svým dětem nebo rodičům. Ani ve snu by nás nenapadlo, vyčítat si to ve smyslu - ale já musel/a měnit své plány, kvůli Tvé nemocné mamince...
Nám to přijde jako naprosto přirozené.

Dál ktomu děkování, třeba za uvařené jídlo: Můj syn, ač jinak velmi nemluvný, za každé jídlo poděkuje. neučila jsem ho to, vlastně nevím, jak k tomu přišel, ale je to milé. Dcera za jídlo děkuje málokdy, ale s ní už to bývá naopak - ona často vaří, a to pak děkuju já.
Ale nepřijde mi jako nezbytné za každé uvařené jídlo v rodině děkovat, ovšem je to milý bonus navíc. Mimochodem, zamilovaná, Tvé děti Ti za jídlo děkují? A když jim Tvůj partner s něčím běžným doma pomůže, nebo je třeba někam odveze/přiveze, taky vždycky automaticky děkují?

A co se týká toho boje o místo ve smečce: To z Tvého chování opravdu hodně čouhá.
Jenže zdá se mi, že tím okatým bojem o místo můžeš jen ztratit.
Mě by se aspoň partner, který by soupeřil s mými dětmi, žárlil na ně, a dožadoval se stále mé pozornosti, asi dost brzo zprotivil....

zamilovana111 napsal(a):

Lamina, jo, to jsem přesně navrhla, prodat stávající bydlení a začít znova. S tím bydlením na zkoušku to zní zajímavě ;) dobrý nápad, zkusit bychom to mohli a pokud to nepůjde, zmizneme. Ovšem já se musím rozhodovat i s ohledem na to, že čekám prcka.
Heleno, přijde mi slušné, když něco dostanu, poděkovat za to. A i mezi kamarády ;)
Ano, to, že něco udělám neznamená, že to udělá i ten druhý, ovšem to jsou právě kompromisy a ústupky pro to, aby společný život fungoval. Tedy myslím, že by se dva, pokud spolu chtějí žít, měli trochu přizpůsobit, ovšem my už nejsme nejmadší a jde to hůř i vzhledem k našim "kohoutím" povahám.
Místo ve smečce hledám bez boje s kýmkoli, to vím bezpečně!!!
Jo a věděla jsem to co přítel preferuje, vždycky to tak bylo, ale přesně jak píšeš, tolik mi to nevadilo, protože jsem měla své přátele, koníčky, zázemí. Teď minimálně v začátcích v satelitu, by to bylo opravdu o čekání, jestli si na mě taky někdy udělá čas....
Javeno, já po celou dobu našeho vztahu nedělám nic jiného, než že se snažím, abychom byli všichni co nejvíc spolu pokud máme děti. Když jsme sami, podnikáme spoustu akcí společně - pokud ovšem nemají jeho děti zápas, to pak je konec světa a plány na společný program padají....

Slušné to je, ale zasa... aj tvoje deti ti ďakujú za každé jedlo, ktoré dostanú? :co: :vissla: Inak, vzhľadom na vek vašich detí by som skúsila navrhovať spoločné aktivity v rámci celej svorky. A vzhľadom na vek JEHO detí tipujem, že tak o 2-3 roky záujem o otecka ochabne, ak úplne nezmizne - je to logické a zákonité. Respektíve zmení sa na iný druh záujmu (hlavne aby financoval ich nároky a bol takpovediac logistickým zázemím). Ja by som tomu malému šancu dala, ale s tým, že treba zvážiť všetky eventuality.
A porovnávať súčasného partnera s minulým a vypichovať neodstatky je cesta do pekiel, to sorry, ale... Keby na mňa partner vyvalil, že jeho bývalka bola lepšia, poslala by som ho (_I_) , respektíve za ňou šupito presto! Také to "prečo som si len nevzala Pištu Hufnágela"? alebo "Bývalý bol oveľa lepší" je úplne na ho.no - a navyše na smiech.

zamilovana111 napsal(a):

Bloss, ještě varianta dítě si nenechat, zůstat kde jsem a s přítelem dál "chodit" jako doposud....
Jen uvedu, že dítě bych si chtěla určitě nechat, pokud to jen trochu půjde a najdeme nějakou shodu co dál.....

Ano, ta varianta tu je.
Ale přijde mi, že když ses bála osamnělosti s přítelem v satelitu, tak setrváním s miminkem ve svém dosavadním bytě by ses odsoudila naprosto k roli osamnělé matky 3 dětí. Navíc v maličkém bytě.

Ano, třeba byste se s přítelem navštěvovali. Ale těhotenství bys prožívala vlastně sama. A mateřskou bys prožívala taky vlastně sama.
Ze zkušenosti víš, jaké jsou třeba noci s nemocným, neustále plačícím dítětem, kdy už si člověk zoufá. Nedovedu si představit, nemít partnera v takovou chvíli vedle sebe - už jen pro tu morální podporu a nebo že Tě např. na pár hodin v péči o dítě vystřídá, nebo odveze vás s dítětem k doktoru, stojí Ti po boku...

Bloss, ty si to predstaviť nevieš, ale zasa - mnoho žien tak proste ŽIJE. A to dieťa/deti samy vyhcovajú. Iste, že je to ťažšie (a smaota je asi absolútnejšia), ale JE to reálny spôsob a reálne východisko.
Zamilovaná, ja by som to  s ním asi predsa len skúsila - s tým, že by som si nechala zadné vrátka /(byt by som prenajala) pre prípad, že ste fakt nekompatibilní. Mmch, s malým dieťaťom by si sa asi naozaj musela vzdať - aspoň na čas - koníčkov, priateľov tak či tak... A pol hodiny cesty nie je tragédia, z jedného konca Bratislavy na druhý je to viac - a ľudia to absolvujú, často aj mamičky s deťmi. To nevidím ako neriešiteľný problém, len ako mierne obmedzenie.

Selimo ano, moje děti děkují za každé jídlo a odnášejí talířek na linku :gloria:
rozhodně netvrdím a ani si nemyslím, že byl můj BM lepší než ten současný. Jen jiný a více přizpůsobivý ve věcech pro mě důležitých (trávit spolu čas). nesrovnávám, není ani co, víc odlišné povahy ani nelze najít :lol:

Bloss, já v té variantě psala, že bych si mimčo NEnechala :offtopic:

Ještě dodám - já i můj přítel máme už děti velké, ale zas máme stárnoucí rodiče. Máme vždy naplánovaný společný víkend, avšak stalo se párkrát, že něco bylo s našimi rodiči nebo dětmi. Okamžitě jsme ten víkend odpískali, a ten, kdo to potřeboval, se věnoval těm svým dětem nebo rodičům. Ani ve snu by nás nenapadlo, vyčítat si to ve smyslu - ale já musel/a měnit své plány, kvůli Tvé nemocné mamince...
Nám to přijde jako naprosto přirozené.

Bloss, u nás je to ale o něčem jiném. Samozřejmě se bez problémů přizpůsobíme situaci, kdy děti onemocní, je potřeba nečekaně změnit plány, s tím problém není. Problém je v tom, že přítel je většinu volného času na zimáku, kde čumí na zápasy svých dětí, pomáhá při tréninku (dřív i sám trénoval), jezdí na jedno/dvoutýdnenní zájezdy s nimi velmi často a já čekala, že pokud spolu budeme žít, trochu tyto aktivity omezí, aby nám usnadnil tu velkou změnu. Ovšem nebyl by přítomen ani při našem stěhování k němu kvůli turnaji mimo, to mi normální opravdu nepřipadá :/

zamilovana111 napsal(a):

Selimo ano, moje děti děkují za každé jídlo a odnášejí talířek na linku :gloria:
rozhodně netvrdím a ani si nemyslím, že byl můj BM lepší než ten současný. Jen jiný a více přizpůsobivý ve věcech pro mě důležitých (trávit spolu čas). nesrovnávám, není ani co, víc odlišné povahy ani nelze najít :lol:

Bloss, já v té variantě psala, že bych si mimčo NEnechala :offtopic:

Máš pravdu, já to v rychlosti blbě přečetla.

Problém je v tom, že přítel je většinu volného času na zimáku, kde čumí na zápasy svých dětí, pomáhá při tréninku (dřív i sám trénoval), jezdí na jedno/dvoutýdnenní zájezdy... a já čekala, že pokud spolu budeme žít, trochu tyto aktivity omezí
To skoro vypadá, jako by ho to bavilo
Ale ty se taky netváříš vstřícně na to, že by tě případné přestěhování omezilo ve tvých zábavách.

Selima[b napsal(a):

]Bloss, ty si to predstaviť [/b]nevieš, ale zasa - mnoho žien tak proste ŽIJE. A to dieťa/deti samy vyhcovajú. Iste, že je to ťažšie (a smaota je asi absolútnejšia), ale JE to reálny spôsob a reálne východisko.
Zamilovaná, ja by som to  s ním asi predsa len skúsila - s tým, že by som si nechala zadné vrátka /(byt by som prenajala) pre prípad, že ste fakt nekompatibilní. Mmch, s malým dieťaťom by si sa asi naozaj musela vzdať - aspoň na čas - koníčkov, priateľov tak či tak... A pol hodiny cesty nie je tragédia, z jedného konca Bratislavy na druhý je to viac - a ľudia to absolvujú, často aj mamičky s deťmi. To nevidím ako neriešiteľný problém, len ako mierne obmedzenie.

Ano, já vím, že takto mnoho žen žije. Některé si to i takto ybraly, ale většina jich takto žije, protože to prostě tak dopadlo :( a ony nemají jinou možnost.

Já strašně děkuju osudu, že aspoň to ranné dětství mých dětí jsme prožívali jako rodina.
Ono i dovychovat je pak sama bylo těžké, ale mít to tak odmalička...

dusička napsal(a):

Zamilovaná - hele, to ti nezávidím tuto situaci. Kolik je tvým dětem?
Když ale nepůjdeš do satelitu, co to malý mrně? Budeš ho vychovávat sama? Píšeš,že k vám do bytečku se přítel nevejde.

V satelitu by mrně také vychovávala sama a ještě by navíc byla zamilovaná nasr.aná.

Fandím ti Zamilovaná zato tvé uvažování a že myslíš přitom především na sebe.Protože nespokojená matka=špatná matka.
Lidí stakovým uvažováním je opravdu málo,kteří,přesně jak píšeš,se snaží koukat dál než na špičku svého nosu.

Heleno - nic co souvisí s řešením bydlení není prkotina a už vůbec ne dojíždění do satelitu a být tak odkázaná celoživotně na auto a dělat mnoho let taxikáře celé rodině.Ono 100x nic umořilo osla - to víš?

zamilovana111 napsal(a):

Bloss, ještě varianta dítě si nenechat, zůstat kde jsem a s přítelem dál "chodit" jako doposud....
Jen uvedu, že dítě bych si chtěla určitě nechat, pokud to jen trochu půjde a najdeme nějakou shodu co dál.....

A co tak si dítě nechat a s přítelem dál jen chodit?Setkávat se přitom se svými známými,atd.,atd

už vůbec ne dojíždění do satelitu a být tak odkázaná celoživotně na auto a dělat mnoho let taxikáře celé rodině
No, ono má všechno svoje pro a proti a na dostupnej barák se zahrádkou jaksi v centru velkoměsta málokdy narazíš. Nehledě na to, že i satelity mají, byť minimální, dostupnost hromadnou dopravou. Jenže to je zas člověk závislej na jízdních řádech, viď?

Nějak nechápu proč by měla být v satelitu odříznutá od světa

helena napsal(a):

už vůbec ne dojíždění do satelitu a být tak odkázaná celoživotně na auto a dělat mnoho let taxikáře celé rodině
No, ono má všechno svoje pro a proti a na dostupnej barák se zahrádkou jaksi v centru velkoměsta málokdy narazíš. Nehledě na to, že i satelity mají, byť minimální, dostupnost hromadnou dopravou. Jenže to je zas člověk závislej na jízdních řádech, viď? http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

A proč lpět na baráku se zahrádkou - je to snad zárukou spokojenýho života?A zeptej se na tohle hlavně Zamilované!Dosud,jak píše,byla šťastná v malém bytě,ale svém.

Ano,i závislost na jízdních řádech je teda suprová věc,hlavně tam,kde jezdí bus 2x denně a že je tendence dopravu spíše omezovat do takových končin,něco hodně o dojíždění vím a už   n i k d y   v í c e   bych dotakového "podniku"nešla.

Kuty napsal(a):

dusička napsal(a):

Zamilovaná - hele, to ti nezávidím tuto situaci. Kolik je tvým dětem?
Když ale nepůjdeš do satelitu, co to malý mrně? Budeš ho vychovávat sama? Píšeš,že k vám do bytečku se přítel nevejde.

V satelitu by mrně také vychovávala sama a ještě by navíc byla zamilovaná nasr.aná.

Fandím ti Zamilovaná zato tvé uvažování a že myslíš přitom především na sebe.Protože nespokojená matka=špatná matka.
Lidí stakovým uvažováním je opravdu málo,kteří,přesně jak píšeš,se snaží koukat dál než na špičku svého nosu.

Heleno - nic co souvisí s řešením bydlení není prkotina a už vůbec ne dojíždění do satelitu a být tak odkázaná celoživotně na auto a dělat mnoho let taxikáře celé rodině.Ono 100x nic umořilo osla - to víš?

Přítel zamilované je myslím podobné krevní skupiny, takže ho asi zamilovaná neohne, aby jí poslouchal.
On ale myslí vlastně především na své děti a pak teprve na sebe - a za to zase fandím jemu já.

Vějířovka napsal(a):

Kuty napsal(a):

dusička napsal(a):

Zamilovaná - hele, to ti nezávidím tuto situaci. Kolik je tvým dětem?
Když ale nepůjdeš do satelitu, co to malý mrně? Budeš ho vychovávat sama? Píšeš,že k vám do bytečku se přítel nevejde.

V satelitu by mrně také vychovávala sama a ještě by navíc byla zamilovaná nasr.aná.

Fandím ti Zamilovaná zato tvé uvažování a že myslíš přitom především na sebe.Protože nespokojená matka=špatná matka.
Lidí stakovým uvažováním je opravdu málo,kteří,přesně jak píšeš,se snaží koukat dál než na špičku svého nosu.

Heleno - nic co souvisí s řešením bydlení není prkotina a už vůbec ne dojíždění do satelitu a být tak odkázaná celoživotně na auto a dělat mnoho let taxikáře celé rodině.Ono 100x nic umořilo osla - to víš?

Přítel zamilované je myslím podobné krevní skupiny, takže ho asi zamilovaná neohne, aby jí poslouchal.
On ale myslí vlastně především na své děti a pak teprve na sebe - a za to zase fandím jemu já.

S tím fanděním opatrně - tento tatínek mi totiž připomíná jednoho takytatínka-ředitele banky,okterém se tu hodně psalo a jehož děti,díky jeho nezjištné "výchově",byly ukázkoví spratkové a tito jsou na nejlepší cestě se jimi taky stát,pokud už  jimi nejsou,dle toho co píše Zamilovaná.:kapitulation:

A proč lpět na baráku se zahrádkou - je to snad zárukou spokojenýho života?A zeptej se na tohle hlavně Zamilované!Dosud,jak píše,byla šťastná v malém bytě,ale svém.
Já ji tam taky necpu - jen jsem konstatovala, že půlhodinový dojíždění je prkotina... proti ostatnímu, co se jí nelíbí - viz přítel do vztahu investuje míň a do svejch dětí víc, že ona "umí oželet" a on ne, že přestěhování jí a její děti omezí...

helena napsal(a):

Problém je v tom, že přítel je většinu volného času na zimáku, kde čumí na zápasy svých dětí, pomáhá při tréninku (dřív i sám trénoval), jezdí na jedno/dvoutýdnenní zájezdy... a já čekala, že pokud spolu budeme žít, trochu tyto aktivity omezí
To skoro vypadá, jako by ho to bavilo http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Ale ty se taky netváříš vstřícně na to, že by tě případné přestěhování omezilo ve tvých zábavách.

Taky mi napadlo, jestli on to nedělá, že ho to baví a naplňuje. :P
Jinak teda, zamilovaná, to máš blbý. Já znám takovýho chlapíka... Celej život trénoval děti. Nejprv cizí a pak svoje. Jeho žena za ním jezdila na zimák, aby ho vůbec viděla a jak sama jednou řekla, nechápe, jak se jim podařilo být spolu nejmíň dvakrát o samotě, že vůbec maj ty děti... :lol:
Tenhle pán je na tom tak špatně, že i když jeho děti odrostly, trénuje dál cizí a teď i vlastní vnoučata. Když ležel v nemocnici, bylo mu fuk, co doma... co na zimáku se ptal.... Nejspíš umře s bruslema na nohou, ale šťastnej... :)

zamilovana111 napsal(a):

Vůbec nevím co dál, ani zda si nechat mimčo v téhle situaci.

Jen uvedu, že dítě bych si chtěla určitě nechat.

Tak jak vlastne ? Chses si dite nechat, nebo nechces?   
Proc jsi se nejak nechranila pred otehotnenim,kdyz ani nevis jestli s tim muzem zit chces a to dite vychovavat s nim. :co: 
emela jsi snad o tomhle premyslet driv?

No, já vím bezpečně, co bych udělala já - dítě bych si nenechala, nikam se nestěhovala a nechala všechno při starém.
Co máš dělat ty, to si netroufám posoudit. Každá jsme jiná. Kdyby sis to dítě chtěla nechat, zas by, z mého pohledu, bylo lepší mít ho v domku se zahrádkou a s jeho otcem pod jednou střechou. Stejně by ses na mateřské svým koníčkům, kamarádům apod. moc věnovat nestihla, aspoň já jsem na mateřské byla na 100% vytížená péčí o dítě. Otázka je, co pak, až dítě odroste. A co tvoje starší děti, jak se vyrovnají se stěhováním ony. Taky by mi velice vadilo, kdyby můj muž se mnou nepodnikal výlety a zajímavé věci ve volném čase a kdybych chtěla být s ním kromě času na sex, musela bych jít na zápas jeho dětí. Ale tak to je i teď a zřejmě ti to až tak nevadí.
Sepiš si poctivě všechna pro a proti a pak se rozhodni podle toho, co bude převažovat. Víc poradit neumím.

javena napsal(a):

helena napsal(a):

Problém je v tom, že přítel je většinu volného času na zimáku, kde čumí na zápasy svých dětí, pomáhá při tréninku (dřív i sám trénoval), jezdí na jedno/dvoutýdnenní zájezdy... a já čekala, že pokud spolu budeme žít, trochu tyto aktivity omezí
To skoro vypadá, jako by ho to bavilo http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Ale ty se taky netváříš vstřícně na to, že by tě případné přestěhování omezilo ve tvých zábavách.

Taky mi napadlo, jestli on to nedělá, že ho to baví a naplňuje. :P
Jinak teda, zamilovaná, to máš blbý. Já znám takovýho chlapíka... Celej život trénoval děti. Nejprv cizí a pak svoje. Jeho žena za ním jezdila na zimák, aby ho vůbec viděla a jak sama jednou řekla, nechápe, jak se jim podařilo být spolu nejmíň dvakrát o samotě, že vůbec maj ty děti... :lol:
Tenhle pán je na tom tak špatně, že i když jeho děti odrostly, trénuje dál cizí a teď i vlastní vnoučata. Když ležel v nemocnici, bylo mu fuk, co doma... co na zimáku se ptal.... Nejspíš umře s bruslema na nohou, ale šťastnej... :)

a o to jde ne? .-)

Zamilovaná,

promiň, ale proč neuvažuješ dopředu a řešíš vždycky až rozlitou bryndu?
Proč jsi neuvažovala o tom, jak to chceš mít, než jsi otěhotněla? Proč jsi nejdřív neřešila bydlení? Proč jsi neuvažovala, jaký asi bude nový vztah než si zbořila předchozí?
Ono, posloupnost - ukončení starého vztahu, započetí nového, společné bydlení a děti má prostě leccos do sebe.
Možná si říkáš, že kritika je ti těď houby platná. Ale mě TOHLE přijde u tebe nejkritičtější, s tím bys měla něco udělat nenechat sama sebe opakovaně vmanévrovat do složité situace a až pak ji nějak řešit.

Aktuální otázka by pro tebe měla být - chci mimino?

ANO - ale počítám s tím, že na něj můžu zbýt sama / budu ho vychovávat v malém bytě / s přítelem, který se bude věnovat i svým dětem a možná budu mít pocit, že je to na úkor mimina. Apod.

NE  - uvědomuju si rizika potratu, možných problémů s případným dalším otěhotnětím, možných psychických tlaků, výčitek (velmi individuální), možná tím vyšlu signál svému příteli, že s ním dítě vlastně nechci apod.
A pak se rozhodni, ale s vědomím všech důsledků a rizik. A pak řeš další z toho vyplývající otázky. Hodně štěstí v rozhodování.

holcina napsal(a):

javena napsal(a):

helena napsal(a):

Problém je v tom, že přítel je většinu volného času na zimáku, kde čumí na zápasy svých dětí, pomáhá při tréninku (dřív i sám trénoval), jezdí na jedno/dvoutýdnenní zájezdy... a já čekala, že pokud spolu budeme žít, trochu tyto aktivity omezí
To skoro vypadá, jako by ho to bavilo http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Ale ty se taky netváříš vstřícně na to, že by tě případné přestěhování omezilo ve tvých zábavách.

Taky mi napadlo, jestli on to nedělá, že ho to baví a naplňuje. :P
Jinak teda, zamilovaná, to máš blbý. Já znám takovýho chlapíka... Celej život trénoval děti. Nejprv cizí a pak svoje. Jeho žena za ním jezdila na zimák, aby ho vůbec viděla a jak sama jednou řekla, nechápe, jak se jim podařilo být spolu nejmíň dvakrát o samotě, že vůbec maj ty děti... :lol:
Tenhle pán je na tom tak špatně, že i když jeho děti odrostly, trénuje dál cizí a teď i vlastní vnoučata. Když ležel v nemocnici, bylo mu fuk, co doma... co na zimáku se ptal.... Nejspíš umře s bruslema na nohou, ale šťastnej... :)

a o to jde ne? .-)

No jasně. :) Jenže tenhle měl kliku na tolerantní ženu. ;)

Takže, ikdyby měla velký byt a přítel se k ní nastěhoval, tak by neměl tolik č asu, který ona vyžaduje. Zůstávala by s miminem sama doma a na to není zvyklá, neboť má své děti ve střídavé péči a každý druhý týden jen pro sebe, své přátelé a občas volného přítele. Podle mne miluje volnost, svůj životní styl a s přítelem by nebyla stejně šťastna,ať bydlí tam nebo tam. Co s miminem? No, že by přítel svolil ke střídavé péči a ona si svůj týden uchránila především pro sebe, své koníčky a přátelé.

Jen poznámka: Už formulace "čumí na zápasy svých dětí"  je hodně vypovídající - o Tobě, zamilovaná. :/

Mimochodem, mě chlap, který má své koníčky a za něčím si v životě jde (tím spíš, že podporuje své děti) přijde zajímavý a sexy.
Já naopak nemusím ty gaučáky bez zájmů, koníčků, které bych měla věčně za zadkem.
A nebo ty se zájmy - počítačové hry (od rána do večera) , nebo hospoda.

Samozřejmě - neměl by mít JEN ty koníčky a já být až na konci jeho zájmů.

Myslím si, že pokud půjde zamilovaná na interupci, je vztahu konec.

Kuty napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Kuty napsal(a):

V satelitu by mrně také vychovávala sama a ještě by navíc byla zamilovaná nasr.aná.

Fandím ti Zamilovaná zato tvé uvažování a že myslíš přitom především na sebe.Protože nespokojená matka=špatná matka.
Lidí stakovým uvažováním je opravdu málo,kteří,přesně jak píšeš,se snaží koukat dál než na špičku svého nosu.

Heleno - nic co souvisí s řešením bydlení není prkotina a už vůbec ne dojíždění do satelitu a být tak odkázaná celoživotně na auto a dělat mnoho let taxikáře celé rodině.Ono 100x nic umořilo osla - to víš?

Přítel zamilované je myslím podobné krevní skupiny, takže ho asi zamilovaná neohne, aby jí poslouchal.
On ale myslí vlastně především na své děti a pak teprve na sebe - a za to zase fandím jemu já.

S tím fanděním opatrně - tento tatínek mi totiž připomíná jednoho takytatínka-ředitele banky,okterém se tu hodně psalo a jehož děti,díky jeho nezjištné "výchově",byly ukázkoví spratkové a tito jsou na nejlepší cestě se jimi taky stát,pokud už  jimi nejsou,dle toho co píše Zamilovaná.:kapitulation:

Probůh, Kuty, kdes přečetla, že děti partnera od zamilované jsou na cestě stát se ukázkovými spratky? :co: :co: :co: :dumbom:
Snad kvůli tomu, že se jim otec věnuje? :co:
A nebo kvůli tomu, že neděkují zamilované za každé uvařené jídlo? :co:

Blossom napsal(a):

Jen poznámka: Už formulace "čumí na zápasy svých dětí"  je hodně vypovídající - o Tobě, zamilovaná. :/

Mimochodem, mě chlap, který má své koníčky a za něčím si v životě jde (tím spíš, že podporuje své děti) přijde zajímavý a sexy.
Já naopak nemusím ty gaučáky bez zájmů, koníčků, které bych měla věčně za zadkem.
A nebo ty se zájmy - počítačové hry (od rána do večera) , nebo hospoda.

Samozřejmě - neměl by mít JEN ty koníčky a já být až na konci jeho zájmů.

:jojo: Taky mě ta formulace zarazila.
Nehledě už na to, že tu zamilovaná řešila, jestli jí nebyl nevěrný - nějaký zánět nebo co. A pokud si dobře vzpomínám, tak tu zamilovaná již kdysi řešila děti pod jiným nickem. Jestli se mýlím, tak ten příběh byl hodně podobný.

Těch otců, co mají děti ve střídavé péči moc není a ještě k tomu co mají o své děti opravdový zájem i nad rámec péče. To má zamilovaná opravdu pech! :P

ready napsal(a):

Zamilovaná,
promiň, ale proč neuvažuješ dopředu a řešíš vždycky až rozlitou bryndu?
Proč jsi neuvažovala o tom, jak to chceš mít, než jsi otěhotněla? Proč jsi nejdřív neřešila bydlení? Proč jsi neuvažovala, jaký asi bude nový vztah než si zbořila předchozí?
Ono, posloupnost - ukončení starého vztahu, započetí nového, společné bydlení a děti má prostě leccos do sebe.
Možná si říkáš, že kritika je ti těď houby platná. Ale mě TOHLE přijde u tebe nejkritičtější, s tím bys měla něco udělat nenechat sama sebe opakovaně vmanévrovat do složité situace a až pak ji nějak řešit.
Aktuální otázka by pro tebe měla být - chci mimino?
ANO - ale počítám s tím, že na něj můžu zbýt sama / budu ho vychovávat v malém bytě / s přítelem, který se bude věnovat i svým dětem a možná budu mít pocit, že je to na úkor mimina. Apod.
NE  - uvědomuju si rizika potratu, možných problémů s případným dalším otěhotnětím, možných psychických tlaků, výčitek (velmi individuální), možná tím vyšlu signál svému příteli, že s ním dítě vlastně nechci apod.
A pak se rozhodni, ale s vědomím všech důsledků a rizik. A pak řeš další z toho vyplývající otázky. Hodně štěstí v rozhodování.

Ready, soory, ale varíš z vody... neviem, kde si čítal, že sa s bývalým rozišla kvôli LEN tomuto... a jasné, že antikoncepcia je fajn vec, ale deti sa rodia aj cez ňu, proste Shit happens... Keby sme boli všetci ideálne plánovaní, nebolo by nás tu toľko miliárd.

Blossom napsal(a):

Kuty napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Přítel zamilované je myslím podobné krevní skupiny, takže ho asi zamilovaná neohne, aby jí poslouchal.
On ale myslí vlastně především na své děti a pak teprve na sebe - a za to zase fandím jemu já.

S tím fanděním opatrně - tento tatínek mi totiž připomíná jednoho takytatínka-ředitele banky,okterém se tu hodně psalo a jehož děti,díky jeho nezjištné "výchově",byly ukázkoví spratkové a tito jsou na nejlepší cestě se jimi taky stát,pokud už  jimi nejsou,dle toho co píše Zamilovaná.:kapitulation:

Probůh, Kuty, kdes přečetla, že děti partnera od zamilované jsou na cestě stát se ukázkovými spratky? :co: :co: :co: :dumbom:
Snad kvůli tomu, že se jim otec věnuje? :co:
A nebo kvůli tomu, že neděkují zamilované za každé uvařené jídlo? :co:

Psala o nich tuším na 1.stránce tohoto vlákna.Ale o ty tady jde až ve 2.řadě.

Selima napsal(a):

......a jasné, že antikoncepcia je fajn vec, ale deti sa rodia aj cez ňu, proste Shit happens... Keby sme boli všetci ideálne plánovaní, nebolo by nás tu toľko miliárd.

Jasne ,ze deti se rodi i pres antikoncepci,ale to uz je pak uplne jiny pribeh. :)

Mozna ze i zamilovane se to stalo,kdo vi? :D

Selima napsal(a):

ready napsal(a):

Zamilovaná,
promiň, ale proč neuvažuješ dopředu a řešíš vždycky až rozlitou bryndu?
Proč jsi neuvažovala o tom, jak to chceš mít, než jsi otěhotněla? Proč jsi nejdřív neřešila bydlení? Proč jsi neuvažovala, jaký asi bude nový vztah než si zbořila předchozí?
Ono, posloupnost - ukončení starého vztahu, započetí nového, společné bydlení a děti má prostě leccos do sebe.
Možná si říkáš, že kritika je ti těď houby platná. Ale mě TOHLE přijde u tebe nejkritičtější, s tím bys měla něco udělat nenechat sama sebe opakovaně vmanévrovat do složité situace a až pak ji nějak řešit.
Aktuální otázka by pro tebe měla být - chci mimino?
ANO - ale počítám s tím, že na něj můžu zbýt sama / budu ho vychovávat v malém bytě / s přítelem, který se bude věnovat i svým dětem a možná budu mít pocit, že je to na úkor mimina. Apod.
NE  - uvědomuju si rizika potratu, možných problémů s případným dalším otěhotnětím, možných psychických tlaků, výčitek (velmi individuální), možná tím vyšlu signál svému příteli, že s ním dítě vlastně nechci apod.
A pak se rozhodni, ale s vědomím všech důsledků a rizik. A pak řeš další z toho vyplývající otázky. Hodně štěstí v rozhodování.

Ready, soory, ale varíš z vody... neviem, kde si čítal, že sa s bývalým rozišla kvôli LEN tomuto... a jasné, že antikoncepcia je fajn vec, ale deti sa rodia aj cez ňu, proste Shit happens... Keby sme boli všetci ideálne plánovaní, nebolo by nás tu toľko miliárd.

Selimo, kde čteš ode mě o příčinách rozchodu s bývalým? A nečetla si její předchozí vlákno?
Bylo zřejmé, že je vlastně překvapená ze svých pocitů po rozchodu, evidentně byla zaskočená přitažlivými silami k předchozímu partnerovi, prostě nedohlédla až k tomuto bodu. Stejně tak v otázce přístupu partnera k jeho dětem - tohle taky mohla vidět dřív.
Pochopitelně, blbý náhody se stávají.  Ale Zamilované se jich stává nějak moc, já ji nechci nějak srazit, ale prostě můj dojem je, že nechce vidět o dva kroky dopředu - a buď se nad tím přístupem zamyslí a změní ho, nebo ne. Její volba.
A to, že je momentálně nejdůležitější priorita v bytí či nebytí nového tvora, zatím si stojím.

javena napsal(a):

helena napsal(a):

Problém je v tom, že přítel je většinu volného času na zimáku, kde čumí na zápasy svých dětí, pomáhá při tréninku (dřív i sám trénoval), jezdí na jedno/dvoutýdnenní zájezdy... a já čekala, že pokud spolu budeme žít, trochu tyto aktivity omezí
To skoro vypadá, jako by ho to bavilo http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Ale ty se taky netváříš vstřícně na to, že by tě případné přestěhování omezilo ve tvých zábavách.

Taky mi napadlo, jestli on to nedělá, že ho to baví a naplňuje. :P
Jinak teda, zamilovaná, to máš blbý. Já znám takovýho chlapíka... Celej život trénoval děti. Nejprv cizí a pak svoje. Jeho žena za ním jezdila na zimák, aby ho vůbec viděla a jak sama jednou řekla, nechápe, jak se jim podařilo být spolu nejmíň dvakrát o samotě, že vůbec maj ty děti... :lol:
Tenhle pán je na tom tak špatně, že i když jeho děti odrostly, trénuje dál cizí a teď i vlastní vnoučata. Když ležel v nemocnici, bylo mu fuk, co doma... co na zimáku se ptal.... Nejspíš umře s bruslema na nohou, ale šťastnej... :)

kdybys nezmínila ty vnoučata myslela bych si, že mluvíš o mém příteli :( obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju? :/

ready napsal(a):

Selima napsal(a):

ready napsal(a):

Zamilovaná,
promiň, ale proč neuvažuješ dopředu a řešíš vždycky až rozlitou bryndu?
Proč jsi neuvažovala o tom, jak to chceš mít, než jsi otěhotněla? Proč jsi nejdřív neřešila bydlení? Proč jsi neuvažovala, jaký asi bude nový vztah než si zbořila předchozí?
Ono, posloupnost - ukončení starého vztahu, započetí nového, společné bydlení a děti má prostě leccos do sebe.
Možná si říkáš, že kritika je ti těď houby platná. Ale mě TOHLE přijde u tebe nejkritičtější, s tím bys měla něco udělat nenechat sama sebe opakovaně vmanévrovat do složité situace a až pak ji nějak řešit.
Aktuální otázka by pro tebe měla být - chci mimino?
ANO - ale počítám s tím, že na něj můžu zbýt sama / budu ho vychovávat v malém bytě / s přítelem, který se bude věnovat i svým dětem a možná budu mít pocit, že je to na úkor mimina. Apod.
NE  - uvědomuju si rizika potratu, možných problémů s případným dalším otěhotnětím, možných psychických tlaků, výčitek (velmi individuální), možná tím vyšlu signál svému příteli, že s ním dítě vlastně nechci apod.
A pak se rozhodni, ale s vědomím všech důsledků a rizik. A pak řeš další z toho vyplývající otázky. Hodně štěstí v rozhodování.

Ready, soory, ale varíš z vody... neviem, kde si čítal, že sa s bývalým rozišla kvôli LEN tomuto... a jasné, že antikoncepcia je fajn vec, ale deti sa rodia aj cez ňu, proste Shit happens... Keby sme boli všetci ideálne plánovaní, nebolo by nás tu toľko miliárd.

Selimo, kde čteš ode mě o příčinách rozchodu s bývalým? A nečetla si její předchozí vlákno?
Bylo zřejmé, že je vlastně překvapená ze svých pocitů po rozchodu, evidentně byla zaskočená přitažlivými silami k předchozímu partnerovi, prostě nedohlédla až k tomuto bodu. Stejně tak v otázce přístupu partnera k jeho dětem - tohle taky mohla vidět dřív.
Pochopitelně, blbý náhody se stávají.  Ale Zamilované se jich stává nějak moc, já ji nechci nějak srazit, ale prostě můj dojem je, že nechce vidět o dva kroky dopředu - a buď se nad tím přístupem zamyslí a změní ho, nebo ne. Její volba.
A to, že je momentálně nejdůležitější priorita v bytí či nebytí nového tvora, zatím si stojím.

V otázce bydlení ale vidí naštěstí na míle daleko.
Jinak si taky myslím,že nejvíc "hoří" úvaha nad miminkem asi.Stěhovat se je možno kdykoli a odstěhovat taky.

Mně hlavně připadá, že Zamilovaná není vůbec zamilovaná. A pokud jo, tak ne do svého partnera. A já to řeknu hnusně a na plnou hubu, ale řekla bych, že je zamilovaná leda do sebe.

zamilovana111 napsal(a):

javena napsal(a):

helena napsal(a):

Problém je v tom, že přítel je většinu volného času na zimáku, kde čumí na zápasy svých dětí, pomáhá při tréninku (dřív i sám trénoval), jezdí na jedno/dvoutýdnenní zájezdy... a já čekala, že pokud spolu budeme žít, trochu tyto aktivity omezí
To skoro vypadá, jako by ho to bavilo http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Ale ty se taky netváříš vstřícně na to, že by tě případné přestěhování omezilo ve tvých zábavách.

Taky mi napadlo, jestli on to nedělá, že ho to baví a naplňuje. :P
Jinak teda, zamilovaná, to máš blbý. Já znám takovýho chlapíka... Celej život trénoval děti. Nejprv cizí a pak svoje. Jeho žena za ním jezdila na zimák, aby ho vůbec viděla a jak sama jednou řekla, nechápe, jak se jim podařilo být spolu nejmíň dvakrát o samotě, že vůbec maj ty děti... :lol:
Tenhle pán je na tom tak špatně, že i když jeho děti odrostly, trénuje dál cizí a teď i vlastní vnoučata. Když ležel v nemocnici, bylo mu fuk, co doma... co na zimáku se ptal.... Nejspíš umře s bruslema na nohou, ale šťastnej... :)

kdybys nezmínila ty vnoučata myslela bych si, že mluvíš o mém příteli :( obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju? :/

Asi by byly spíš k politování,žejo ale je víc než pravděpodobné,že takové ženy jsou velmi chytré a prozíravé a zařídí se tedy dle svého bez hádek a scén a jsou spokojeni všichni.:)

zamilovana111 napsal(a):

Tenhle pán je na tom tak špatně, že i když jeho děti odrostly, trénuje dál cizí a teď i vlastní vnoučata. Když ležel v nemocnici, bylo mu fuk, co doma... co na zimáku se ptal.... Nejspíš umře s bruslema na nohou, ale šťastnej... :)

kdybys nezmínila ty vnoučata myslela bych si, že mluvíš o mém příteli :( obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju? :/

Opravdu chudák, když má celoživotní zájem. Navíc ten blbec vede děti ke sportu místo aby pěkně seděl v hospodě a bumbal, jako normální chlap. A chudák jeho žena, mohla by ho krásně tahat z hospody nebo od milenky. A on je přitom furt na zimáku. To je nuda!

Na tomhle vláknu je prostě vidět, jak jsme každý jiný. Mně třeba zrovna takovýhle zapálenci přijdou bezva.

Omluvám se, zmotala jsem tu citaci...ale asi víte, kdo co psal :-).

obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju?
Kdo si hraje, nezlobí (v případě dospělých pánů tedy spíš neprudí).
Ale vážně - většina manželek ví, do čeho jde, protože málokdy se ten chlap přešaltuje v půlce života. Takže aktivní sportovec později přejde na trenéra nebo činovníka nebo trénuje od mládí (a u jiných hobby je to podobně), takže už v době chození má slečna na výběr, jestli ho chce se vším všudy nebo ne. Ale změnit... změnit ho nezmění. Když Pepa v sedmnácti urazí večer co večer pět piv, taky se z něj po ouředním slibu nestane přes noc abstinent...

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Vůbec nevím co dál, ani zda si nechat mimčo v téhle situaci.

Jen uvedu, že dítě bych si chtěla určitě nechat.

Tak jak vlastne ? Chses si dite nechat, nebo nechces?   
Proc jsi se nejak nechranila pred otehotnenim,kdyz ani nevis jestli s tim muzem zit chces a to dite vychovavat s nim. :co: 
emela jsi snad o tomhle premyslet driv?

jo holka, to mi povídej, prášky brát nemůžu, tělísko mít taky ne, kondom nepřipadá v úvahu, tak jsme šli do Pharmatexu, skoro dva roky bez problémů a teď díky stresovému období a trochu rozhozenému cyklu, jsem zřejmě neaplikovala úplně správně :( jj, prcka bych si chtěla nechat, ovšem na to musíme být dva, mít předpoklady pro založení rodiny, zkrátka víš jak....

holcina napsal(a):

Nějak nechápu proč by měla být v satelitu odříznutá od světa

to je s ohledem na stávající život, kdy mám kino, tři restaurace, kulečník, který závodně hraju, nespočet přátel, školu, školku, dva supermarkety, doktory, banku.......... do pěti minut pěšky od domu celkem jasné přirovnání :/

zamilovana111 napsal(a):

javena napsal(a):

helena napsal(a):

Problém je v tom, že přítel je většinu volného času na zimáku, kde čumí na zápasy svých dětí, pomáhá při tréninku (dřív i sám trénoval), jezdí na jedno/dvoutýdnenní zájezdy... a já čekala, že pokud spolu budeme žít, trochu tyto aktivity omezí
To skoro vypadá, jako by ho to bavilo http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Ale ty se taky netváříš vstřícně na to, že by tě případné přestěhování omezilo ve tvých zábavách.

Taky mi napadlo, jestli on to nedělá, že ho to baví a naplňuje. :P
Jinak teda, zamilovaná, to máš blbý. Já znám takovýho chlapíka... Celej život trénoval děti. Nejprv cizí a pak svoje. Jeho žena za ním jezdila na zimák, aby ho vůbec viděla a jak sama jednou řekla, nechápe, jak se jim podařilo být spolu nejmíň dvakrát o samotě, že vůbec maj ty děti... :lol:
Tenhle pán je na tom tak špatně, že i když jeho děti odrostly, trénuje dál cizí a teď i vlastní vnoučata. Když ležel v nemocnici, bylo mu fuk, co doma... co na zimáku se ptal.... Nejspíš umře s bruslema na nohou, ale šťastnej... :)

kdybys nezmínila ty vnoučata myslela bych si, že mluvíš o mém příteli :( obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju? :/

Zamilovaná, ale proč sis tedy vyhlédla a začla chodit s tímto mužem? Vždyť on takový byl zřejmě od začátku, nezmění se, to jen Ty bys ho chtěla měni (marně).

Jen si říkám - je to na tom světě divně zařízený:
Co by za to mnohé ženy, toužící po rodině, daly: Mít nezadaného muže s bezvadným vztahem ke svým dětem, se smysluplným koníčkem, i jinak po mnoha stránkách fajn (jak jsi zamilovaná na tomto i jiném vlákně psala), navíc patrně dobře situovaného, nabízejícího přistěhování se do domku se zahrádkou... :kapitulation:

zamilovana111 napsal(a):

jo holka, to mi povídej, prášky brát nemůžu, tělísko mít taky ne, kondom nepřipadá v úvahu, tak jsme šli do Pharmatexu, skoro dva roky bez problémů a teď díky stresovému období a trochu rozhozenému cyklu, jsem zřejmě neaplikovala úplně správně :( jj, prcka bych si chtěla nechat, ovšem na to musíme být dva, mít předpoklady pro založení rodiny, zkrátka víš jak....

Aha. :/

Ok a tak pritel to bejby teda nechcenebo chce?

zamilovana111 napsal(a):

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Vůbec nevím co dál, ani zda si nechat mimčo v téhle situaci.

Jen uvedu, že dítě bych si chtěla určitě nechat.

Tak jak vlastne ? Chses si dite nechat, nebo nechces?   
Proc jsi se nejak nechranila pred otehotnenim,kdyz ani nevis jestli s tim muzem zit chces a to dite vychovavat s nim. :co: 
emela jsi snad o tomhle premyslet driv?

jo holka, to mi povídej, prášky brát nemůžu, tělísko mít taky ne, kondom nepřipadá v úvahu, tak jsme šli do Pharmatexu, skoro dva roky bez problémů a teď díky stresovému období a trochu rozhozenému cyklu, jsem zřejmě neaplikovala úplně správně :( jj, prcka bych si chtěla nechat, ovšem na to musíme být dva, mít předpoklady pro založení rodiny, zkrátka víš jak....

Zatím na to dva jste, a předpoklady máte tak ideální, jako málokdo jiný...

Jen chuť se přizpůsobit jeden druhému, slevit trochu z toho svého, již zažitého, "svobodného" života - ta vám chybí.
Evidentně oběma. :(

Tři restaurace jsou k životu opravdu to nejnutnější. :D

Blossom napsal(a):

Jen poznámka: Už formulace "čumí na zápasy svých dětí"  je hodně vypovídající - o Tobě, zamilovaná. :/

Mimochodem, mě chlap, který má své koníčky a za něčím si v životě jde (tím spíš, že podporuje své děti) přijde zajímavý a sexy.
Já naopak nemusím ty gaučáky bez zájmů, koníčků, které bych měla věčně za zadkem.
A nebo ty se zájmy - počítačové hry (od rána do večera) , nebo hospoda.

Samozřejmě - neměl by mít JEN ty koníčky a já být až na konci jeho zájmů.

Bloss, ještě jsem měkká, přidala bych s gustem že "čumí na zápasy svých dětí a prudí všechny okolo těma klasickejma kecama jak to ten který hráč hraje" :D a to zase hodně vypovídá o něm :P a právě proto, že má koníčky a stará se perfektně o děti je pro mě taky velmi sexy (a to nemluvím o jeho pr... :lol:), nicméně všeho moc je moc a opravdu se bojím, aby se můj život nepřiblížil zmíněné dotyčné jak dochází na zimák, aby manžela "aspoň viděla". Navíc na samotě u pole... a lesa

ready napsal(a):

Selimo, kde čteš ode mě o příčinách rozchodu s bývalým? A nečetla si její předchozí vlákno?
Bylo zřejmé, že je vlastně překvapená ze svých pocitů po rozchodu, evidentně byla zaskočená přitažlivými silami k předchozímu partnerovi, prostě nedohlédla až k tomuto bodu. Stejně tak v otázce přístupu partnera k jeho dětem - tohle taky mohla vidět dřív.
Pochopitelně, blbý náhody se stávají.  Ale Zamilované se jich stává nějak moc, já ji nechci nějak srazit, ale prostě můj dojem je, že nechce vidět o dva kroky dopředu - a buď se nad tím přístupem zamyslí a změní ho, nebo ne. Její volba.
A to, že je momentálně nejdůležitější priorita v bytí či nebytí nového tvora, zatím si stojím.

S poslednou vetou súhlaísm bezvýhrande, s ostatným nie... Ak sa náhodou rozišiel partner trebárs s ňou, tak je zybtočné morfondírovať nad svojím vzťahom či pocitmi k nemu... Nedohlédla - no, niekedy sa proste NEDÁ dohlédnout až neviemakm, lebo v citoch fakt nevidíme ani týždeň dopredu - ani vo svojich, nieto ešte v partnerových. Iná vec je plánovnaie/neplánovanie dieťaťa, reps. postupnosť krokov - ja by som najprv skúsila spolužitie, až potom prípadne experimentovala s antiko, ale ako vravím - náhody sú blbec a nevieme, ako došlo k otehotneniu v tomto prípade... Veľmi premyslene asi nie, no. Ale v pondelok som sledovala veľmi šťastný, už dvanásťročný dôsledok zlyhanej antikoncepcie (a bol na svadbe svojej mame, ktorej nevyšiel vzťah k otcovi zlyhania, ale aj tak bolo zlyhanie šťastné a má rado otčíma)...
Otázka teraz ale znie - sťahovať alebo nie? A nie - som systematický, plánovací typ? ;)

helena napsal(a):

obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju?
Kdo si hraje, nezlobí http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png (v případě dospělých pánů tedy spíš neprudí).
Ale vážně - většina manželek [u]ví, do čeho jde[/i], protože málokdy se ten chlap přešaltuje v půlce života. Takže aktivní sportovec později přejde na trenéra nebo činovníka nebo trénuje od mládí (a u jiných hobby je to podobně), takže už v době chození má slečna na výběr, jestli ho chce se vším všudy nebo ne. Ale změnit... změnit ho nezmění. Když Pepa v sedmnácti urazí večer co večer pět piv, taky se z něj po ouředním slibu nestane přes noc abstinent...

:lol::lol::lol: Já tě žeru, Heleno. :supr:

Blossom napsal(a):

Zamilovaná, ale proč sis tedy vyhlédla a začla chodit s tímto mužem? Vždyť on takový byl zřejmě od začátku, nezmění se, to jen Ty bys ho chtěla měni (marně).

Jen si říkám - je to na tom světě divně zařízený: Co by za to mnohé ženy, toužící po rodině, daly: Mít nezadaného muže s bezvadným vztahem ke svým dětem, se smysluplným koníčkem, i jinak po mnoha stránkách fajn (jak jsi zamilovaná na tomto i jiném vlákně psala), navíc patrně dobře situovaného, nabízejícího přistěhování se do domku se zahrádkou... :kapitulation:

:jojo:
Taky zamilovanou nechápu.
Pokud bych do takového chlapa byla zamilovaná já a čekala s ním děťátko, nemám co řešit.

majkafa napsal(a):

Myslím si, že pokud půjde zamilovaná na interupci, je vztahu konec.

já taky. Ne z jeho strany, ale z mé určitě.

zamilovana111 napsal(a):

Bloss, ještě jsem měkká, přidala bych s gustem že "čumí na zápasy svých dětí a prudí všechny okolo těma klasickejma kecama jak to ten který hráč hraje" :D a to zase hodně vypovídá o něm :P a právě proto, že má koníčky a stará se perfektně o děti je pro mě taky velmi sexy (a to nemluvím o jeho pr... :lol:), nicméně všeho moc je moc a opravdu se bojím, aby se můj život nepřiblížil zmíněné dotyčné jak dochází na zimák, aby manžela "aspoň viděla". Navíc na samotě u pole... a lesa

Ty jses dilo.  :lol:

Uz to mam...... Ty jsi tady proto aby bylo o cem diskutovat.  :supr:

majkafa napsal(a):

Blossom napsal(a):

Jen poznámka: Už formulace "čumí na zápasy svých dětí"  je hodně vypovídající - o Tobě, zamilovaná. :/

Mimochodem, mě chlap, který má své koníčky a za něčím si v životě jde (tím spíš, že podporuje své děti) přijde zajímavý a sexy.
Já naopak nemusím ty gaučáky bez zájmů, koníčků, které bych měla věčně za zadkem.
A nebo ty se zájmy - počítačové hry (od rána do večera) , nebo hospoda.

Samozřejmě - neměl by mít JEN ty koníčky a já být až na konci jeho zájmů.

:jojo: Taky mě ta formulace zarazila.
Nehledě už na to, že tu zamilovaná řešila, jestli jí nebyl nevěrný - nějaký zánět nebo co. A pokud si dobře vzpomínám, tak tu zamilovaná již kdysi řešila děti pod jiným nickem. Jestli se mýlím, tak ten příběh byl hodně podobný.

jiný nick jsem kdysi měla, asi tři roky zpátky, jinak ne. A zdravotní problém v souvislosti s případnou nevěrou jsem tu opravdu řešila, ale nevyřešila ;) tuhle křižovatku ovšem vyřešit hodlám a cením si opravdu každého příspěvku a pohledu na věc, které tady čtu.....

zamilovana111 napsal(a):

Blossom napsal(a):

Jen poznámka: Už formulace "čumí na zápasy svých dětí"  je hodně vypovídající - o Tobě, zamilovaná. :/

Mimochodem, mě chlap, který má své koníčky a za něčím si v životě jde (tím spíš, že podporuje své děti) přijde zajímavý a sexy.
Já naopak nemusím ty gaučáky bez zájmů, koníčků, které bych měla věčně za zadkem.
A nebo ty se zájmy - počítačové hry (od rána do večera) , nebo hospoda.

Samozřejmě - neměl by mít JEN ty koníčky a já být až na konci jeho zájmů.

Bloss, ještě jsem měkká, přidala bych s gustem že "čumí na zápasy svých dětí a prudí všechny okolo těma klasickejma kecama jak to ten který hráč hraje" :D a to zase hodně vypovídá o něm :P a právě proto, že má koníčky a stará se perfektně o děti je pro mě taky velmi sexy (a to nemluvím o jeho pr... :lol:), nicméně všeho moc je moc a opravdu se bojím, aby se můj život nepřiblížil zmíněné dotyčné jak dochází na zimák, aby manžela "aspoň viděla". Navíc na samotě u pole... a lesa

I toto mluví spíše o Tobě.:jojo:
Myslím, že třeba jeho děti (které jsou na zimáku taky jak doma) a jeho podobně sportovně založené kamarády to asi neprudí...
To prudí jen Tebe.

Hele, ač nejsem přítelem potratů - Ty na něj asi jdi.

Protože jinak vás čeká rozhádaný život. Tebe už teď štve, že on se zajímá o své děti a že on má koníčka (kterého měl už když jste se seznámili - vědělas, do čeho jdeš), chtěla bys ho měnit a mít první místo ve vaší velké smečce. Toho nedosáhneš, a jen budeš celé okolí s tím neustále otravovat.
V takových podmínkách - chudák mimčo. A chudáci vaše děti z původních manželství, které v takové věčné přetahovačce o první místo ve smečce budou muset žít. :(

Zkus si najít raděj jiného, úplně svobodného bezdětného, a pro něj taky bude asi lepší jiná partnerka, ne Ty.

Blossom napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

javena napsal(a):

Taky mi napadlo, jestli on to nedělá, že ho to baví a naplňuje. :P
Jinak teda, zamilovaná, to máš blbý. Já znám takovýho chlapíka... Celej život trénoval děti. Nejprv cizí a pak svoje. Jeho žena za ním jezdila na zimák, aby ho vůbec viděla a jak sama jednou řekla, nechápe, jak se jim podařilo být spolu nejmíň dvakrát o samotě, že vůbec maj ty děti... :lol:
Tenhle pán je na tom tak špatně, že i když jeho děti odrostly, trénuje dál cizí a teď i vlastní vnoučata. Když ležel v nemocnici, bylo mu fuk, co doma... co na zimáku se ptal.... Nejspíš umře s bruslema na nohou, ale šťastnej... :)

kdybys nezmínila ty vnoučata myslela bych si, že mluvíš o mém příteli :( obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju? :/

Zamilovaná, ale proč sis tedy vyhlédla a začla chodit s tímto mužem? Vždyť on takový byl zřejmě od začátku, nezmění se, to jen Ty bys ho chtěla měni (marně).

Jen si říkám - je to na tom světě divně zařízený:
Co by za to mnohé ženy, toužící po rodině, daly: Mít nezadaného muže s bezvadným vztahem ke svým dětem, se smysluplným koníčkem, i jinak po mnoha stránkách fajn (jak jsi zamilovaná na tomto i jiném vlákně psala), navíc patrně dobře situovaného, nabízejícího přistěhování se do domku se zahrádkou... :kapitulation:

Bloss, co Ti na to mám říct? Zamilovali jsme se jako blázni, nic tak silného nikdy nepoznali a ani teď po té době to není jiné. Rozumíme si, máme podobný pohled na věci, jsem s ním šťastná a ano, vždycky na tom staďáku stál, ovšem už jsem tu zmínila, chodili jsme spolu, tak mi to nepřišlo, ovšem žít spolu je trochu...hodně... jiné.....a já se chci vyhnout oboustrannému zklamání, proto řeším, zvažuji....

zamilovana111 napsal(a):

.....tuhle křižovatku ovšem vyřešit hodlám a cením si opravdu každého příspěvku a pohledu na věc, které tady čtu.....

Tak jo. A za tim vsim v pozadi toho co si tu vsechno prectes,stoji pouze a jedine nakonec Tve vlastni rozhodnuti-to subjektivni. :D
Tyhle berly jsou jen iluzorni.

Vladena napsal(a):

Těch otců, co mají děti ve střídavé péči moc není a ještě k tomu co mají o své děti opravdový zájem i nad rámec péče. To má zamilovaná opravdu pech! :P

jo, teď si vlastně uvědomuji, že mám vlastně velké štěstí, když si na mě přítel udělá za čtyři týdny dva tři večery pár hodin volno...... i přes tu péči nad rámec .... :P

Takových ženských jako Zamilovaná co jasně ví co chtějí a proč to nechtějí je málo,navíc nemá asi exist.problémy,je samostatná a tak při svém rozhodování se nemusí schovávat a spolehat za žádného a na žádného chlapa.
Takoví týpci,zažraní např. do těch zimáků,jsou třebas fajn v posteli,právě v tu chvíli,tak proč s nima nerandit,ale jako manželé většinou nestojí za nic.Ženská po jejich boku si musí umět většinou sama se vším poradit a je vlastně furt sama-jasně,může se skamarádit s kýmkoli,ale proč být vdaná za toho,kdo chodí dom jen přespat.To je ten supr život,po kterém byste některé tady toužily?A materiální zajištění zdaleka není vše,co je ke spokojenému partnerskému soužití třeba.
O tom tady psali už ženské v jiném tématu - jak se jim "prima"žilo s bohatým chlapem.:kapitulation:

hellium napsal(a):

Mně hlavně připadá, že Zamilovaná není vůbec zamilovaná. A pokud jo, tak ne do svého partnera. A já to řeknu hnusně a na plnou hubu, ale řekla bych, že je zamilovaná leda do sebe.

Taky nevnímám zamilovanou jako zamilovanou :vissla:

zamilovana111 napsal(a):

Vladena napsal(a):

Těch otců, co mají děti ve střídavé péči moc není a ještě k tomu co mají o své děti opravdový zájem i nad rámec péče. To má zamilovaná opravdu pech! :P

jo, teď si vlastně uvědomuji, že mám vlastně velké štěstí, když si na mě přítel udělá za čtyři týdny dva tři večery pár hodin volno...... i přes tu péči nad rámec .... :P

Tak proč s ním jsi a dokonce s ním čekáš dítě, když máš k němu tolik výhrad? :co:

hellium napsal(a):

Mně hlavně připadá, že Zamilovaná není vůbec zamilovaná. A pokud jo, tak ne do svého partnera. A já to řeknu hnusně a na plnou hubu, ale řekla bych, že je zamilovaná leda do sebe.

no do sebe jsem zamilovaná nejvíc, o tom žádná, následují moje děti a přítel, jeho děti. Taky miluju svojí práci, svoje koníčky, svůj byt, naše město, přátele...... O ty poslední věci bych po stěhování přišla a to tady řeším. Navíc taky lásky mého přítele, kterým obětuje trochu víc času než je zdrávo, resp než je zdrávo ve vyrovnaném partnerském vztahu, kdy spolu dva žijí!! Takže si dovolím říct taky něco na plnou hubu: štve mě, že je dneska po těch po*ných deštivých dnech krásně a já místo výletu, kola nebo in-linů budu s přítelem do šesti čumět na zimáku. Uffff

majkafa napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Vladena napsal(a):

Těch otců, co mají děti ve střídavé péči moc není a ještě k tomu co mají o své děti opravdový zájem i nad rámec péče. To má zamilovaná opravdu pech! :P

jo, teď si vlastně uvědomuji, že mám vlastně velké štěstí, když si na mě přítel udělá za čtyři týdny dva tři večery pár hodin volno...... i přes tu péči nad rámec .... :P

Tak proč s ním jsi a dokonce s ním čekáš dítě, když máš k němu tolik výhrad? :co:

Oni spolu přece nejsou,jen se občas scházejí...A to se s manželstvím nedá srovnávat.

zamilovana111 napsal(a):

hellium napsal(a):

Mně hlavně připadá, že Zamilovaná není vůbec zamilovaná. A pokud jo, tak ne do svého partnera. A já to řeknu hnusně a na plnou hubu, ale řekla bych, že je zamilovaná leda do sebe.

no do sebe jsem zamilovaná nejvíc, o tom žádná, následují moje děti a přítel, jeho děti. Taky miluju svojí práci, svoje koníčky, svůj byt, naše město, přátele...... O ty poslední věci bych po stěhování přišla a to tady řeším. Navíc taky lásky mého přítele, kterým obětuje trochu víc času než je zdrávo, resp než je zdrávo ve vyrovnaném partnerském vztahu, kdy spolu dva žijí!! Takže si dovolím říct taky něco na plnou hubu: štve mě, že je dneska po těch po*ných deštivých dnech krásně a já místo výletu, kola nebo in-linů budu s přítelem do šesti čumět na zimáku. Uffff

A proč se nesejdete až po zimáku?

Kuty napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

javena napsal(a):

Taky mi napadlo, jestli on to nedělá, že ho to baví a naplňuje. :P
Jinak teda, zamilovaná, to máš blbý. Já znám takovýho chlapíka... Celej život trénoval děti. Nejprv cizí a pak svoje. Jeho žena za ním jezdila na zimák, aby ho vůbec viděla a jak sama jednou řekla, nechápe, jak se jim podařilo být spolu nejmíň dvakrát o samotě, že vůbec maj ty děti... :lol:
Tenhle pán je na tom tak špatně, že i když jeho děti odrostly, trénuje dál cizí a teď i vlastní vnoučata. Když ležel v nemocnici, bylo mu fuk, co doma... co na zimáku se ptal.... Nejspíš umře s bruslema na nohou, ale šťastnej... :)

kdybys nezmínila ty vnoučata myslela bych si, že mluvíš o mém příteli :( obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju? :/

Asi by byly spíš k politování,žejo ale je víc než pravděpodobné,že takové ženy jsou velmi chytré a prozíravé a zařídí se tedy dle svého bez hádek a scén a jsou spokojeni všichni.:)

jo, to mi připomíná, že s podobně chytrou a prozíravou byl přítel 14 let. Ona po celou dobu nešťastná, přizpůsobila se úplně ve všem až ztratila sama sebe, ve finále už jen kývala na každý nesmysl, jen aby byl klid :jojo: a co za to dostala? Rozvodové papíry.....a důvod? neměla na nic vlastní názor.....

zamilovana111 napsal(a):

Takže si dovolím říct taky něco na plnou hubu: štve mě, že je dneska po těch po*ných deštivých dnech krásně a já místo výletu, kola nebo in-linů budu s přítelem do šesti čumět na zimáku. Uffff

Co by jsi cemela na zimaku ,vyjet si na kole (sama). :jojo:

zamilovana111 napsal(a):

Kuty napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

kdybys nezmínila ty vnoučata myslela bych si, že mluvíš o mém příteli :( obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju? :/

Asi by byly spíš k politování,žejo ale je víc než pravděpodobné,že takové ženy jsou velmi chytré a prozíravé a zařídí se tedy dle svého bez hádek a scén a jsou spokojeni všichni.:)

jo, to mi připomíná, že s podobně chytrou a prozíravou byl přítel 14 let. Ona po celou dobu nešťastná, přizpůsobila se úplně ve všem až ztratila sama sebe, ve finále už jen kývala na každý nesmysl, jen aby byl klid :jojo: a co za to dostala? Rozvodové papíry.....a důvod? neměla na nic vlastní názor.....

Tak tohle zrovna nebyl ten příklad co jsem měla na mysli já.Ještě si nenapsala,proč taky musíš být na tom zimáku?!

zamilovana111 napsal(a):

Kuty napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

kdybys nezmínila ty vnoučata myslela bych si, že mluvíš o mém příteli :( obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju? :/

Asi by byly spíš k politování,žejo ale je víc než pravděpodobné,že takové ženy jsou velmi chytré a prozíravé a zařídí se tedy dle svého bez hádek a scén a jsou spokojeni všichni.:)

jo, to mi připomíná, že s podobně chytrou a prozíravou byl přítel 14 let. Ona po celou dobu nešťastná, přizpůsobila se úplně ve všem až ztratila sama sebe, ve finále už jen kývala na každý nesmysl, jen aby byl klid :jojo: a co za to dostala? Rozvodové papíry.....a důvod? neměla na nic vlastní názor.....

:co:
Má rada - není co řešit, rozejděte se a budete mít klid (oba).
Ono mít vedle sebe na zimáku už předem nas.anou partnerku, kterou řeči o hráčích nudí a prudí, to taky není žádné terno. To raděj, když tam je sám.

Já bych tedy být chlapem raděj na tom zimáku sama byla, než mít vedle sebe naštvaného kakabusa...

PS: Můj přítel hraje dost aktivně tenis. Já ho nehraju a ani neumím pravidla. Jednou jsem šla na zápas - z vlastní vůle, chtěla jsem poznat tu atmosféru, chtěla jsem mému milému fandit.
Atmosféru jsem poznala, zafandila jsem si, a zjistila jsem, že mě to tam moc nebaví. Tak od té doby tam nechodím, přítel to ani nevyžaduje, a když on má tenis, já mám taky dost svých koníčků. A cyklistiku - velkého koně, máme společného.

hellium napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Tenhle pán je na tom tak špatně, že i když jeho děti odrostly, trénuje dál cizí a teď i vlastní vnoučata. Když ležel v nemocnici, bylo mu fuk, co doma... co na zimáku se ptal.... Nejspíš umře s bruslema na nohou, ale šťastnej... :)

kdybys nezmínila ty vnoučata myslela bych si, že mluvíš o mém příteli :( obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju? :/

Opravdu chudák, když má celoživotní zájem. Navíc ten blbec vede děti ke sportu místo aby pěkně seděl v hospodě a bumbal, jako normální chlap. A chudák jeho žena, mohla by ho krásně tahat z hospody nebo od milenky. A on je přitom furt na zimáku. To je nuda!

Na tomhle vláknu je prostě vidět, jak jsme každý jiný. Mně třeba zrovna takovýhle zapálenci přijdou bezva.

Omluvám se, zmotala jsem tu citaci...ale asi víte, kdo co psal :-).

divné srovnání. přijde mi v pořádku jak sport tak hospoda - v rozumné zdravé míře. Taky ráda sportuju, dám si pivo, ale zároveň si ráda zajedu s partnerem na kole nebo zajdu do kina, což u nás právě tak úplně často nejde..... tady nejde o zájem, ale o množství času, který mu věnuje bez ohledu na partnerku. Mám se fakt ráda natolik, abych tohle minimálně řešila a zvažovala, ptala se na názory ostatních.....

majkafa napsal(a):

Tři restaurace jsou k životu opravdu to nejnutnější. :D

pokud hraješ závodně kulečník, jsou NEZBYTNÉ :lol:

Blossom napsal(a):

Má rada - není co řešit, rozejděte se a budete mít klid (oba).
Ono mít vedle sebe na zimáku už předem nas.anou partnerku, kterou řeči o hráčích nudí a prudí, to taky není žádné terno. To raděj, když tam je sám.
Já bych tedy raděj na tom zimáku sama byla, než mít vedle sebe naštvaného kakabusa...

Asi si zamilovana planuje ho zmenit. :lol:

zamilovana111 napsal(a):

hellium napsal(a):

Mně hlavně připadá, že Zamilovaná není vůbec zamilovaná. A pokud jo, tak ne do svého partnera. A já to řeknu hnusně a na plnou hubu, ale řekla bych, že je zamilovaná leda do sebe.

no do sebe jsem zamilovaná nejvíc, o tom žádná, následují moje děti a přítel, jeho děti. Taky miluju svojí práci, svoje koníčky, svůj byt, naše město, přátele...... O ty poslední věci bych po stěhování přišla a to tady řeším. Navíc taky lásky mého přítele, kterým obětuje trochu víc času než je zdrávo, resp než je zdrávo ve vyrovnaném partnerském vztahu, kdy spolu dva žijí!! Takže si dovolím říct taky něco na plnou hubu: štve mě, že je dneska po těch po*ných deštivých dnech krásně a já místo výletu, kola nebo in-linů budu s přítelem do šesti čumět na zimáku. Uffff

... z lásky ke svému příteli a jeho dětem, pro ty chvíle, které strávíš s tím koho miluješ... inlajny sem inlajny tam. Jestli fakt chceš být s tím koho miluješ, mohlo by Ti být jedno kde s ním budeš, pokud Ti jde o inlajny, pak je to zase o něčem jiném.

Těch otců, co mají děti ve střídavé péči moc není
No vidíš - a někdo má kolem sebe hned dva

Rozumíme si, máme podobný pohled na věci, jsem s ním šťastná
Skutečně???
a ano, vždycky na tom staďáku stál, ovšem už jsem tu zmínila, chodili jsme spolu, tak mi to nepřišlo, ovšem žít spolu je trochu...hodně... jiné.....
Zamilovaná, to jek házet hrách na stěnu, ale tak teda ještě jednou a pomalu - dospělýho chlapa nezměníš, pokud nebude sám chtít. Pan doktor Plzák měl hezkou myšlenku (volná citace, nejsem encyklopedie ) - každá chce mít doma orla a diví se, že ho nenapasuje do bačkor... a když ano, že už není orel

Takoví týpci,zažraní např. do těch zimáků,jsou třebas fajn v posteli,právě v tu chvíli,tak proč s nima nerandit,ale jako manželé většinou nestojí za nic.
No tak neuvažuju o přestěhování a honem honem s ním neotěhotním, probůh. Navíc předem varována - on od začátku jinej nebyl. Jo, ono to nejdřív imponuje, jak se chlap dovede postarat o děti a jak se jim věnuje (to by ani ty moje nemusel přehlídnout), že má koníčka (nebude mi předhazovat moje), jak si rozumíme (nebo si to aspoň myslím)... a pak všechny tyhle imponující vlastnosti přesmyknou do "furt má haranty... pořád někde courá... on vůbec nebera na vědomí, co bych chtěla" - a přitom je to pořád ten samej mužskej.

Jo a k tomu zimáku - moje dítko taky sportovalo. Tatínek by sportovce rád, leč času nebylo, tak jsem po trénincích, akcích a podobnejch cirkusech jezdilá já ;) - a neuvěřitelně sr.la ostatní nadšený rodiče, co už viděli v Pepíčkovi reprezentanta, páč jsem dítě dopravila, převlíkla a předala trenérům, abych se zašila někam do klidného koutku s knížkou nebo štrikováním a po skončení celé záležitosti si to zopákla v opačným pořadí :lol: Jo, fandila jsem, samozřejmě, ale nechápu, proč bych na trénincích měla na dítko hystericky řvát, co dělá blbě, když tam na to jsou placení (draze) odborníci :vissla:

neplánuju ho změnit, plánuju ho usměrnit :styrka: aby nám společný život vyhovoval OBĚMA.

Holky na zimák jdu páč jsem mu slíbila, že se přijdu na první zápas podívat. Ale je tak pěkně :cool:

zamilovana111 napsal(a):

holcina napsal(a):

Nějak nechápu proč by měla být v satelitu odříznutá od světa

to je s ohledem na stávající život, kdy mám kino, tři restaurace, kulečník, který závodně hraju, nespočet přátel, školu, školku, dva supermarkety, doktory, banku.......... do pěti minut pěšky od domu celkem jasné přirovnání :/

Sorry, lae do máločoho z vymenovaného by si asi šla s polročným (ročným, dvojročným) miminom... Takže nateraz sa mi vidí tá záhradka pri dome lepšia voľba s tým, že až mimi trochu odrastie, môžete začať debatovať o presťahovaní. Čo ale samozrejme gró problému (t.j. hobby tvojho muža a jeho detí) nerieši, len zmierňuje jeho odpad. Človeče, prečo si neklofla chlapa pri tom kulečníku? :D (ležne aj ten by asi chodil hrať bez oľhadu na prcka :dumbom: ). Škoda, že nie ste morksí koníci, tam sa o dorast stará otec. :cool:

zamilovana111 napsal(a):

neplánuju ho změnit, plánuju ho usměrnit :styrka: aby nám společný život vyhovoval OBĚMA.

Přesněji řečeno, aby vyhovoval TOBĚ.
Jemu to takhle vyhovuju, ne? To Tobě to nevyhovuje. Usměrnit, hmmmmmmm :styrka:

zamilovana111 napsal(a):

neplánuju ho změnit, plánuju ho usměrnit :styrka:

:lol::lol::lol:   tak preci jen.

Ty brdo tak jedna zena mu kyvala na vsechno9opruz0  a druha ho chce prevychovavat (opruz)

Ja bych nechtela byt jim ani jednu. :vissla:

Kuty napsal(a):

majkafa napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

jo, teď si vlastně uvědomuji, že mám vlastně velké štěstí, když si na mě přítel udělá za čtyři týdny dva tři večery pár hodin volno...... i přes tu péči nad rámec .... :P

Tak proč s ním jsi a dokonce s ním čekáš dítě, když máš k němu tolik výhrad? :co:

Oni spolu přece nejsou,jen se občas scházejí...A to se s manželstvím nedá srovnávat.

Jasně, že se to s manželstvím nedá srovnávat.
Jo, nečetla jsem, že by se zamilovaná s panem zamilovaným chtěli brát.
Ale podle mě vztah mají. A ne, že se jen občas scházejí.
Obzvláště těhotenství a společné dítě je taková drobnost ve srovnání s existencí manželství. :)

zamilovana111 napsal(a):

no do sebe jsem zamilovaná nejvíc, o tom žádná, následují moje děti a přítel, jeho děti. Taky miluju svojí práci, svoje koníčky, svůj byt, naše město, přátele...... O ty poslední věci bych po stěhování přišla a to tady řeším. Navíc taky lásky mého přítele, kterým obětuje trochu víc času než je zdrávo, resp než je zdrávo ve vyrovnaném partnerském vztahu, kdy spolu dva žijí!! Takže si dovolím říct taky něco na plnou hubu: štve mě, že je dneska po těch po*ných deštivých dnech krásně a já místo výletu, kola nebo in-linů budu s přítelem do šesti čumět na zimáku. Uffff

Aha ... tak teď už je mi jasný, proč si místo zimáku radši nejdeš zahrát kulečník ... :vissla: Míníš mít přítele pod kontrolou, aby ho nááááhodou na zimáku nepotkala nějaká jeho "láska", nemám pravdu :lol: ?!? Člověče, z Tebe to leze jak z chlupatý deky - až po čtyřech stranách příspěvků z Tebe vypadne, že Ti nikdo nedrží nabitou pistoli u hlavy, abys soustavně chodila na ten zimák s přítelem, nikdo Ti nezakazuje, aby ses místo únavného čumění na zimáku raději nevěnovala svým vlastním aktivitám, Ty tam chodíš výlučně proto, abys měla miláčka "pod dozorem" :usch: !!!

Bacha na to, zamilovaná ... chlapi taky nejsou blbí a když na zimáku budeš pokaždé nenadšeně postávat s otráveným výrazem v obličeji a střílet očima okolo sebe, brzo dojde Tvému příteli, kterápak asi bije. A bacha na to podruhé, už jsi psala varovnou historku o tom, jak dopadla jeho bývalka:

zamilovana111 napsal(a):

jo, to mi připomíná, že s podobně chytrou a prozíravou byl přítel 14 let. Ona po celou dobu nešťastná, přizpůsobila se úplně ve všem až ztratila sama sebe, ve finále už jen kývala na každý nesmysl, jen aby byl klid a co za to dostala? Rozvodové papíry.....a důvod? neměla na nic vlastní názor.....

... protože Ty už se začínáš taky přizpůsobovat - místo, aby ses věnovala vlastním aktivitám, klušeš s ním pokaždé poslušně jako ovečka na zimák, i když by na Tobě i slepý poznal, jak Tě to postávání na zimáku nebaví. Mně to připadá, jako by ten nešťastný muž měl smůlu na partnerky podobného ražení: manželka by mu odkývala i III. světovou válku, Ty si ho chceš uzurpovat jen sama pro sebe a nekoukáš napravo-nalevo ... :/

Já mám takový neblahý pocit, že jestli nepřehodnotíš svoje dosavadní postoje a přivedeš do tohohle svoje dítě na svět, že budete tak akorát nešťastní všichni tři :grater:

majkafa napsal(a):

Kuty napsal(a):

majkafa napsal(a):

Tak proč s ním jsi a dokonce s ním čekáš dítě, když máš k němu tolik výhrad? :co:

Oni spolu přece nejsou,jen se občas scházejí...A to se s manželstvím nedá srovnávat.

Jasně, že se to s manželstvím nedá srovnávat.
Jo, nečetla jsem, že by se zamilovaná s panem zamilovaným chtěli brát.
Ale podle mě vztah mají. A ne, že se jen občas scházejí.
Obzvláště těhotenství a společné dítě je taková drobnost ve srovnání s existencí manželství. :)

Ale to taky psala přeci,že k tomu došlo nechtěně:P

Kuty napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

hellium napsal(a):

Mně hlavně připadá, že Zamilovaná není vůbec zamilovaná. A pokud jo, tak ne do svého partnera. A já to řeknu hnusně a na plnou hubu, ale řekla bych, že je zamilovaná leda do sebe.

no do sebe jsem zamilovaná nejvíc, o tom žádná, následují moje děti a přítel, jeho děti. Taky miluju svojí práci, svoje koníčky, svůj byt, naše město, přátele...... O ty poslední věci bych po stěhování přišla a to tady řeším. Navíc taky lásky mého přítele, kterým obětuje trochu víc času než je zdrávo, resp než je zdrávo ve vyrovnaném partnerském vztahu, kdy spolu dva žijí!! Takže si dovolím říct taky něco na plnou hubu: štve mě, že je dneska po těch po*ných deštivých dnech krásně a já místo výletu, kola nebo in-linů budu s přítelem do šesti čumět na zimáku. Uffff

A proč se nesejdete až po zimáku?

Spíš bych se možná zeptala (nebo spíš by by ses mohla zeptat sebe) proč s nám vlastně jsi? A odpovědět si taky na plnou hubu :)

Mám fakt dojem, že nejste kompatibilní. Možná jste oba silné individuality a potřebovali byste oba k sobě protějšek, který se přizpůsobí. Mám dojem, jak bystě byly ve všem všudy protipóly. Ne? Nebo ještě mě napadá, jestli na přítele nejsi nějak naštvaná nebo neprocházíš nějakou vnitřní krizí (třeba kvůli těhotenství?) a nevidíš prostě hlavně ty věci, co tě štvou. A třeba i to, co tě neštvalo, tě teď přímo se... :D. Nemůže to tak být?

hellium napsal(a):

Kuty napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

no do sebe jsem zamilovaná nejvíc, o tom žádná, následují moje děti a přítel, jeho děti. Taky miluju svojí práci, svoje koníčky, svůj byt, naše město, přátele...... O ty poslední věci bych po stěhování přišla a to tady řeším. Navíc taky lásky mého přítele, kterým obětuje trochu víc času než je zdrávo, resp než je zdrávo ve vyrovnaném partnerském vztahu, kdy spolu dva žijí!! Takže si dovolím říct taky něco na plnou hubu: štve mě, že je dneska po těch po*ných deštivých dnech krásně a já místo výletu, kola nebo in-linů budu s přítelem do šesti čumět na zimáku. Uffff

A proč se nesejdete až po zimáku?

Spíš bych se možná zeptala (nebo spíš by by ses mohla zeptat sebe) proč s nám vlastně jsi? A odpovědět si taky na plnou hubu :)

Mám fakt dojem, že nejste kompatibilní. Možná jste oba silné individuality a potřebovali byste oba k sobě protějšek, který se přizpůsobí. Mám dojem, jak bystě byly ve všem všudy protipóly. Ne? Nebo ještě mě napadá, jestli na přítele nejsi nějak naštvaná nebo neprocházíš nějakou vnitřní krizí (třeba kvůli těhotenství?) a nevidíš prostě hlavně ty věci, co tě štvou. A třeba i to, co tě neštvalo, tě teď přímo se... :D. Nemůže to tak být?

Mně přijde Zamilovaná naštvaná, že je zamilovaná. :D

Kiara napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

no do sebe jsem zamilovaná nejvíc, o tom žádná, následují moje děti a přítel, jeho děti. Taky miluju svojí práci, svoje koníčky, svůj byt, naše město, přátele...... O ty poslední věci bych po stěhování přišla a to tady řeším. Navíc taky lásky mého přítele, kterým obětuje trochu víc času než je zdrávo, resp než je zdrávo ve vyrovnaném partnerském vztahu, kdy spolu dva žijí!! Takže si dovolím říct taky něco na plnou hubu: štve mě, že je dneska po těch po*ných deštivých dnech krásně a já místo výletu, kola nebo in-linů budu s přítelem do šesti čumět na zimáku. Uffff

Aha ... tak teď už je mi jasný, proč si místo zimáku radši nejdeš zahrát kulečník ... :vissla: Míníš mít přítele pod kontrolou, aby ho nááááhodou na zimáku nepotkala nějaká jeho "láska", nemám pravdu :lol: ?!? Člověče, z Tebe to leze jak z chlupatý deky - až po čtyřech stranách příspěvků z Tebe vypadne, že Ti nikdo nedrží nabitou pistoli u hlavy, abys soustavně chodila na ten zimák s přítelem, nikdo Ti nezakazuje, aby ses místo únavného čumění na zimáku raději nevěnovala svým vlastním aktivitám, Ty tam chodíš výlučně proto, abys měla miláčka "pod dozorem" :usch: !!!

Bacha na to, zamilovaná ... chlapi taky nejsou blbí a když na zimáku budeš pokaždé nenadšeně postávat s otráveným výrazem v obličeji a střílet očima okolo sebe, brzo dojde Tvému příteli, kterápak asi bije. A bacha na to podruhé, už jsi psala varovnou historku o tom, jak dopadla jeho bývalka:

zamilovana111 napsal(a):

jo, to mi připomíná, že s podobně chytrou a prozíravou byl přítel 14 let. Ona po celou dobu nešťastná, přizpůsobila se úplně ve všem až ztratila sama sebe, ve finále už jen kývala na každý nesmysl, jen aby byl klid a co za to dostala? Rozvodové papíry.....a důvod? neměla na nic vlastní názor.....

... protože Ty už se začínáš taky přizpůsobovat - místo, aby ses věnovala vlastním aktivitám, klušeš s ním pokaždé poslušně jako ovečka na zimák, i když by na Tobě i slepý poznal, jak Tě to postávání na zimáku nebaví. Mně to připadá, jako by ten nešťastný muž měl smůlu na partnerky podobného ražení: manželka by mu odkývala i III. světovou válku, Ty si ho chceš uzurpovat jen sama pro sebe a nekoukáš napravo-nalevo ... :/

Já mám takový neblahý pocit, že jestli nepřehodnotíš svoje dosavadní postoje a přivedeš do tohohle svoje dítě na svět, že budete tak akorát nešťastní všichni tři :grater:

těma láskama jsem myslela právě ten sport, ne ženské :lol: jsem to napsala asi blbě :lol: a volnosti má naprosto neomezeně. zarazil mě ale fakt, že by ani nebyl doma, ale na turnaji, když bychom se k němu stěhovali :co: to už mi přijde přehnané, takže usměrnění považuji za NEZBYTNÉ. nepředělávat, nehrotit, neomezovat, jen usměrnit :jojo:

jinak já se vlastním aktivitám věnuju dostatečně, baví mě i vařit a kolikrát, když je přítel na zápase, navařím a napeču, že máme týden co dělat, abychom to snědli. Ale pořád to ve mně tak nějak hlodá, že mě chce upíchnout do svého domu a zmizet na hokej, že zkrátka bude ještě hůř než je teď, asi tak.....

hellium napsal(a):

Kuty napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

no do sebe jsem zamilovaná nejvíc, o tom žádná, následují moje děti a přítel, jeho děti. Taky miluju svojí práci, svoje koníčky, svůj byt, naše město, přátele...... O ty poslední věci bych po stěhování přišla a to tady řeším. Navíc taky lásky mého přítele, kterým obětuje trochu víc času než je zdrávo, resp než je zdrávo ve vyrovnaném partnerském vztahu, kdy spolu dva žijí!! Takže si dovolím říct taky něco na plnou hubu: štve mě, že je dneska po těch po*ných deštivých dnech krásně a já místo výletu, kola nebo in-linů budu s přítelem do šesti čumět na zimáku. Uffff

A proč se nesejdete až po zimáku?

Spíš bych se možná zeptala (nebo spíš by by ses mohla zeptat sebe) proč s nám vlastně jsi? A odpovědět si taky na plnou hubu :)

Mám fakt dojem, že nejste kompatibilní. Možná jste oba silné individuality a potřebovali byste oba k sobě protějšek, který se přizpůsobí. Mám dojem, jak bystě byly ve všem všudy protipóly. Ne? Nebo ještě mě napadá, jestli na přítele nejsi nějak naštvaná nebo neprocházíš nějakou vnitřní krizí (třeba kvůli těhotenství?) a nevidíš prostě hlavně ty věci, co tě štvou. A třeba i to, co tě neštvalo, tě teď přímo se... :D. Nemůže to tak být?

Jsem s ním předně proto, že ho miluju. Vážím si ho za všechno (a nebylo toho málo), co pro mě kdy udělal, stál při mně v nejhorším období mého života, máme podobné názory, rádi stejné věci, neskutečně mě přitahuje...... samozřejmě má i špatné vlastnosti (oddaluje věci, které se mu nechce řešit, je laxní ke svému zdraví, někdy líný, povinnosti jsou někdy méně než koníček - sport), ale je to zkrátka CHLAP, kterého chci a který mi stojí za to, abych pro NÁS udělala nejvíc. Protějšky jsme měli oba dlouhá léta pasivnější a přizpůsobivé, oba jsme se rozvedli, naše povahy jsou dominantní a je mi jasné, že život s tímhle klukem nebude tak jednoduchý jako s někým submisivnějším....kompatibilní asi opravdu moc nejsme....

krizí neprocházím, tu jsem si užila před více než měsícem a taky to tady rozebrala.

Jinak včera jsme si promluvili, přítel dítě rozhodně chce a slíbil, že mi vyjde maximálně ve všem vstříc, stěhování jsem ale raději ještě odložila......

zamilovana111 napsal(a):

..... ale je to zkrátka CHLAP, kterého chci a který mi stojí za to, abych pro NÁS udělala nejvíc. Protějšky jsme měli oba dlouhá léta pasivnější a přizpůsobivé, oba jsme se rozvedli, naše povahy jsou dominantní a je mi jasné, že život s tímhle klukem nebude tak jednoduchý jako s někým submisivnějším....kompatibilní asi opravdu moc nejsme....

Stoji Ti za to aby pro vas udela nejvic?   (pro vas) -Jsou tam zarazeny i jeho deti? Nebo je tam zarazenej jen Tvuj zajem o to aby se tocil kolem Tebe a nebo predevsim kolem Tebe?

Takze uz Ti dochazi ze si ho chces stelovat podle sveho? Ze neni submisivni,ale presto to zkousis aby byl.

Takhle to [pusobi na me ,ale jestli to tak je nebo neni ,tyo uz by jsi mela vedet predesvim Ty sama. ;):)

jj, pro nás = pro nás dva a všechny prcky. A šteluju (usměrňuju), to jo, raději zkusit štelovat (a stejně tak se nechat trochu štelovat) než pak mít hlavu v dlaních :cool: koneckonců jde opravdu o zásadní životní kroky :P

Ale Arcanum, Zamilovaná taky není submisivní a taky se nechce nechat štelovat :). Takže bych spíš viděla na oboustranný kompromis - že trošku couvne každný z nich. A učit se to budou muset oba. ;)

Zamilovana,proc ses rozvedla s manzelem?

zamilovana111 napsal(a):

jj, pro nás = pro nás dva a všechny prcky. A šteluju (usměrňuju), to jo, raději zkusit štelovat (a stejně tak se nechat trochu štelovat) než pak mít hlavu v dlaních :cool: koneckonců jde opravdu o zásadní životní kroky :P

Takze vis ze se pokousi i on stelovat Tebe tim ze Ti dava znat jak jo a jak uz ne.  :P

eremuruss napsal(a):

Zamilovana,proc ses rozvedla s manzelem?

Já si myslím, že asi proto, že se nechal moc "štelovat" - nekladl odpor.

Taylor napsal(a):

Ale Arcanum, Zamilovaná taky není submisivní a taky se nechce nechat štelovat :). Takže bych spíš viděla na oboustranný kompromis - že trošku couvne každný z nich. A učit se to budou muset oba. ;)

A ze teda zamilovana couvne a nebude tlacit :cool:

trochu couvnu a budu tlačit = kompromis ne? ;)

Rozvedla jsem se, protože jsme ani nevím proč už velmi dlouho žili spíš jako sourozenci než manželé, nemluvili spolu, nespali, nedali si pusu, přežívali.....a už neměli chuť ani sílu lepit. Btw jsme se oba ke konci zamilovali jinde, což bylo vlastně pro oba vysvobození. Teď po nějaké době vím, že rozchod byl dobrý i pro děti, jsou teď spokojenější. Proti BM nemůžu říct jediné špatné slovo, po rozvodu si vyjdeme ve všem vstříc a vlastně máme vztah podobný jako ke konci manželství, jen už přespáváme každý jinde s někým jiným :P a štelovat jsme se museli v začátcích taky poměrně dlouho než došlo k nějaké všeobecné spokojenosti....

Kuty napsal(a):

majkafa napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

jo, teď si vlastně uvědomuji, že mám vlastně velké štěstí, když si na mě přítel udělá za čtyři týdny dva tři večery pár hodin volno...... i přes tu péči nad rámec .... :P

Tak proč s ním jsi a dokonce s ním čekáš dítě, když máš k němu tolik výhrad? :co:

Oni spolu přece nejsou,jen se občas scházejí...A to se s manželstvím nedá srovnávat.

A dieťa im pridelili na národnom výbore, nie? :cool: A nedalo sa odmietnuť...

zamilovana111 napsal(a):

Kuty napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

kdybys nezmínila ty vnoučata myslela bych si, že mluvíš o mém příteli :( obdivuju ženy takových mužů, nebo lituju? :/

Asi by byly spíš k politování,žejo ale je víc než pravděpodobné,že takové ženy jsou velmi chytré a prozíravé a zařídí se tedy dle svého bez hádek a scén a jsou spokojeni všichni.:)

jo, to mi připomíná, že s podobně chytrou a prozíravou byl přítel 14 let. Ona po celou dobu nešťastná, přizpůsobila se úplně ve všem až ztratila sama sebe, ve finále už jen kývala na každý nesmysl, jen aby byl klid :jojo: a co za to dostala? Rozvodové papíry.....a důvod? neměla na nic vlastní názor.....

Tak byť  sniekým,  ským osm nešťasntá, je samozrejme nezymsel. Lenže ja si myslím, že žena, ktorá má vlastný život, vlastné koníčky (a vlastné deti :P ), by práve mohla privítať niekoho, kto ju nechá dýchať, teší sa z jej samostatnosti a z toho, že ten vzťah je pre oboch inšpiráciou. ;) No malé dieťa k tomu veľmi nepasuje, to je fakt. Na druhej strane - poznám baby, čo svoje záujmy a koníčky odložili na čas, až dieťa/deti trochu odrastie/odrastú...

zamilovana111 napsal(a):

Rozvedla jsem se, protože jsme ani nevím proč už velmi dlouho žili spíš jako sourozenci než manželé, nemluvili spolu, nespali, nedali si pusu, přežívali.....a už neměli chuť ani sílu lepit. Btw jsme se oba ke konci zamilovali jinde, což bylo vlastně pro oba vysvobození. Teď po nějaké době vím, že rozchod byl dobrý i pro děti, jsou teď spokojenější. Proti BM nemůžu říct jediné špatné slovo, po rozvodu si vyjdeme ve všem vstříc a vlastně máme vztah podobný jako ke konci manželství, jen už přespáváme každý jinde s někým jiným :P a štelovat jsme se museli v začátcích taky poměrně dlouho než došlo k nějaké všeobecné spokojenosti....

Jak dlouho, když mladšímu dítěti jsou 4, jak jsi psala, a s tímto partnerem už jste několik let?
To podle mě není dlouho, když počítám.

Blossom napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Kuty napsal(a):

Asi by byly spíš k politování,žejo ale je víc než pravděpodobné,že takové ženy jsou velmi chytré a prozíravé a zařídí se tedy dle svého bez hádek a scén a jsou spokojeni všichni.:)

jo, to mi připomíná, že s podobně chytrou a prozíravou byl přítel 14 let. Ona po celou dobu nešťastná, přizpůsobila se úplně ve všem až ztratila sama sebe, ve finále už jen kývala na každý nesmysl, jen aby byl klid :jojo: a co za to dostala? Rozvodové papíry.....a důvod? neměla na nic vlastní názor.....

:co:
Má rada - není co řešit, rozejděte se a budete mít klid (oba).
Ono mít vedle sebe na zimáku už předem nas.anou partnerku, kterou řeči o hráčích nudí a prudí, to taky není žádné terno. To raděj, když tam je sám.
Já bych tedy být chlapem raděj na tom zimáku sama byla, než mít vedle sebe naštvaného kakabusa...
PS: Můj přítel hraje dost aktivně tenis. Já ho nehraju a ani neumím pravidla. Jednou jsem šla na zápas - z vlastní vůle, chtěla jsem poznat tu atmosféru, chtěla jsem mému milému fandit.
Atmosféru jsem poznala, zafandila jsem si, a zjistila jsem, že mě to tam moc nebaví. Tak od té doby tam nechodím, přítel to ani nevyžaduje, a když on má tenis, já mám taky dost svých koníčků. A cyklistiku - velkého koně, máme společného.

My máme tiež s milým psoločné, aj odlišné koníčky... ja ho neťahám na orientálne tanečky - hoci so mnou dobrovľne bol párkrát na večierku, keď mal čas (a páčilo sa mu :jojo: :P ) - a ja som sa pozrieť na jeho, dosť mužného koníčka :rodna: a vyfotiť si ho, ale inak ma to tiež nebaví a netlačím sa tam. Je ale fakt, že mu to nezaberá veľa času a nemá už malé deti, o ktoré by sa staral, atď., etc.

trochu couvnu a budu tlačit = kompromis ne?
Nebyl by konsenzus lepší? Nebo přinejmenším ne tak "dynamický"?

trochu couvnu a budu tlačit - to opravdu nevnímám jako kompromis. Spíš takové přetahování se.

zamilovana111 napsal(a):

trochu couvnu a budu tlačit = kompromis ne? ;)

Sprymy sprymari? :P:lol:

Trochu couvnu, abych ho ukolébala a pak se na to zas vrhnu, abych ho tam dotlačila... aneb facka taky líp mlaskne s nápřahem... :P
Jestli on teď taky trochu couvne, aby měl klid a pak bude tlačit, aby si obhájil hranice, bude to přetahovaná ukázková. Něco mi říká, že zanedlouho tu bude od zamilovaný vlákénko s dalším problémem... "slíbil, že mi vyjde vstříc, ale..." :vissla:

no, člověk vždycky do všeho jde s nějakým předpokládaným průběhem a koncem. takže předpokládám, že nám to vyjde a bude všem dobře..... a tlačit brzy nebude třeba.... no tak, držte mi palce :lyssna:

zamilovana111 napsal(a):

no, člověk vždycky do všeho jde s nějakým předpokládaným průběhem a koncem. takže předpokládám, že nám to vyjde a bude všem dobře..... a tlačit brzy nebude třeba.... no tak, držte mi palce :lyssna:

... a tlačit brzy nebude třeba - předpokládám, že myslíš dobu,až Tvůj přítel bude konečně plnit vše, jak chceš...
Protože jinak podle toho, cos tady zatím napsala, ty budeš tlačit neustále, a vaše domácnost nebude domov, ale bojiště, zákopová válka o pozice.
Aspoň já mám z tohoto a předchozího Tvého vlákna tenhle pocit.... :/

...jo, a tlačit bude potřeba určitě, tedy tak za 7 měsíců :dudlik: , jestli dobře počítám. jestli si to tedy mezi tím ještě raděj nerozmyslíš... :/

:rodna: Davam smailu jenom diky tomu, ze nemam casik "procist"..., ale prislo mi tohle vlakenko jako azjimave...

Tak nevím, jestli se mám smát nebo brečet..... včera jsme se s přítelem domluvili, že budeme dnes grilovat s přáteli, bohužel večer volali, že nedorazí, mají nějakou virozu, tak že budeme nakonec sami, uděláme něco na zahradě, já mám naložené maso........ dnes ráno hned po probuzení se mě přítel zeptal, jestli by mi nevadilo, že pojede večer na hokej a vrátí se po deváté. Jakoby nic :cool: a co myslíte? Vadilo, tento týden, který máme mít pro sebe, je to třetí hokej..... řekla jsem, že mi to opravdu vadí, ale že mu to nebudu rozmlouvat, protože vím, že je rozhodnutý, sbalila jsem si věci a budu u sebe. Jeho reakce mě zarazila úplně nejvíc: prý nechápu, že ho to baví, musí to vidět, když má jeho syn perfektní formu, nebude přeci na vodítku, nejsem tolerantní, že ho OBČAS nenechám jít kam ho to táhne........ no já jen čuměla s vyvalenýma očima a neměla sílu jakkoli reagovat. Odjela jsem a toto byla poslední kapka v jakémkoli rozhodování. A z jeho reakce mám pocit, že jsem fakt divná já. No, vztah ve stylu nahoru, dolů, nevědět co bude za pár hodin, jestli klapne dohodnuté........ to fakt nedám :grater:

Zamilovaná,zatlač slzy,pozvi známé na maso k tobě domů a udělej si bezva mejdlo,ni?A to ostatní,jestli si takovýho chlapa ještě nechat nebo se pomalu ale jistě dívat po něčem lepším,si už musíš vyřešit sama.

Zamilovaná a to nemůžete dělat něco na zahradě přes den aby večer mohl na ten zpropadenej zimák? Hele, já chápu, že jsi s ním chtěla být... ale stejně měli přijít ti známí... takže až tak o samotě byste nebyli, tak o co jde? Celej den jste mohli být spolu... ale ty jsi naprdnutá odjela, takže spolu nebudete vůbec... Přitom na tom zimáku by byl cca hoďku a půl, dvě, ne?
Ber to trochu z druhý strany. Třeba chtěl dělat něco jinýho, ale kejvnul ti na to grilčo se známými... ty možná přes tu svojí averzi na jeho zálibu nevidíš jeho vstřícný jednání. ;)

Zamilovaná -já bych řekla, že ho moc honíš do kouta, protože on na ten zápas stejně půjde takjako tak. Nedá přednost tobě před svýma dětma. Bud se budeš s tím muset smířit, nebo od něho odejít no.
Jenže - ukaž mi chlapa, který je s ženskou 24 hodin v kuse, ono by ti to taky vadilo, kdy by si měla za s sebou myší ocásek.

Ale mě naštvalo to, že mi od středy tvrdí, jak už na žádný hokej nejde a pak mi na poslední chvíli, ten den, kdy máme společné plány, řekne že jde. Co se dá tak narychlo naplánovat jiného? u něj, kde nikoho neznám, nic, u mě ve městě spousta věcí, proto jsem se sbalila a jedu domů. Hokej bohužel daleko, je to na celé odpol i večer. Kdyby to bylo poprvé nebo nějak rozumně, ale já tohle řeším obden, holky to by nebavilo nikoho myslím ne? nebo je to normálka???? :co:

Tak proč s ním si?

Ono je celkem jedno, jestli by to bavilo nás. Důležité je co baví tebe. Z tvého psaní je jasné jaký je stav věci a že se s ním nechceš smířit. Neustále čekáš na to až se tvůj přítel změní, ale já bych radila nečekat na žádnou změnu. Tenhle chlap to má poskládané takhle a pokud se budeš snažit napasovat ho do svých představ, budeš stále častěji naštvaná a nešťastná. Podle mé máš dvě možnosti. Smiř se s tím jak to je, nebo si zkus naprosto přesně popsat jakého muže pro život chceš a takového si najdi.

Kdyz pres to nejede vlak tak pres to proste nejede . A ted,co to mimco?

Hele, upřímně nebavilo, ale já s takovým chlápkem nechodím, resp. nečekám dítě protože vím, že bych si musela zvyknout a já jsem trochu palice. ;)
Ale to neznamená, že až na někoho takovýho narazím a zatočí se mi hlava, že nebudu jeho zálibu, děti a styl života akceptovat, aniž bych se z toho hroutila. Nakonec, v momentě kdy mám vztah jaký mám bych si lhala do vlastní kapsy. :P
Jsem schopná a ochotná toho dost zkousnout, a fakt mi to nevadí. Jde jen o to se s tím poprat a srovnat si to v hlavě. Nakonec mám za sebou dobrou školu od bejvalýho. :lol: Tam jsi nevěděla dne ani hodiny a jako bonus si třeba přehodil směnu, když měl hlídat děti... to tě vycvičí. ;)

Myslím, že ve věku zamilované se už zamilovaná chová jako závislačka na něm.
To bych chápala tak ve dvaceti a ne u zkušené matky dvou dětí, která se rozvedla.
A HLAVNĚ - zamilovaná, probůh, jsi s ním těhotná. Tak už si to srovnej. :dumbom:

Majkafo, to myslíš vážně? Že je projevem závislosti když mi vadí, že přítel mění plány z hodiny na hodinu jak se mu hodí, že plánuje odjet na několik dní mimo domov, když se k němu má stěhovat partnerka s dětmi, že zboří šmahem domluvené pokaždé, kdy se to hodí jemu? kdy dává do popředí svých priorit svůj koníček v době, kdy řešíme společnou budoucnost a další život? Právě proto, že už jsem ve vyšším věku a mám děti, vnímám velmi citlivě tyhle projevy partnera, které - upřímně - mě dost zarážejí, nerozumím jim.... když jsme dřív spolu byli méně, tohle jsem prostě neviděla.......

No ale to je tvoj problém, nie jeho... on sa nezmenil, zmneil sa tvoj postoj alebo pocity, povedzme.,. Tkaže je na tebe, aby si s tým TY niečo urobila, a nečakal riešenie len od neho (on zjavne nič riešiť nechce a nepotrebuje). Buď sa vráť, aspoň dočasne, k predošlému životnému štýly, alebo si nájdi niečo, čo môžeš robiť aj v satelite, ale bez neho (čojaviem fotenie, písanie básní, cvičenie na rotopede, cepzoľný beh...). Alebo teda sa prispôsobuj a choď na zápasy s ním, ale to podľa mňa nebude mať dlhé trvanie...

Když jste spolu byli méně - tak to nebylo, nebo si to nechtěla vědět?
Nebo čekáš, že když spolu čekáte dítě, že se bude starat o vás a na své děti zapomene?
Nevím, tak mi to přijde,
že si stěžuješ na chlapa, který to má docela v hlavě srovnaný, a chodil na zápasy s dětma od mala.
Mmch - co po něm vlastně chceš?
Já si totiž myslím,že on už věděl dopředu,že v pátek půjde na zápas, ale nechtěl to říkat (protože by bylo zase mezi vámi zle, tak čekal že ti to třeba řekne pozdějš, nebo tak) a hodilo se mu do krámu,že známí to odřekli.

Tak když budu opět upřímná, až jako máma od dětí si dobře rozmýšlím, koho dětem domů přivedu. Takže od někoho, kdo děti má a má partnera se kterým chce žít... slyšet, že něco, co mu teď vadí předtím neviděl... mi přijde poměrně hustý. :o

zamilovana111 napsal(a):

Majkafo, to myslíš vážně? Že je projevem závislosti fakt, že přítel mění plány z hodiny na hodinu jak se mu hodí, že plánuje odjet na několik dní mimo domov, když se k němu má stěhovat partnerka s dětmi, že zboří šmahem domluvené pokaždé, kdy se to hodí jemu? kdy dává do popředí svých priorit svůj koníček v době, kdy řešíme společnou budoucnost a další život? Právě proto, že už jsem ve vyšším věku a mám děti, vnímám velmi citlivě tyhle projevy partnera, které - upřímně - mě dost zarážejí, nerozumím jim.... když jsme dřív spolu byli méně, tohle jsem prostě neviděla.......

Já myslím, že neviděla, protože jsi nechtěla (v té zamilovanosti) vidět, a nebo jsi naprosto automaticky předpokládala, že až spolu budete víc, tak on tyto aktivity omezí a na prvním místě bude vztah s Tebou.

Jenže u tohoto muže zřejmě prostě vždycky bude na prvním místě hokej a jeho děti, i kdyby ses na hlavu stavěla. Tak to vždy bylo, je a bude.
Takže tobě zbývá - ber to takto, a nebo nech být. Nikoho nepředěláš ani "neusměrníš".

Průser ovšem je, že spolu čekáte dítě. To Tě nutí situaci rozseknout, a dost rychle  - buď ho musíš prostě přijmout a milovat i s těma bruslema na nohách, přistěhovat se k němu, mít s ním dítě a nic mu nevyčítat (a sama se hodně přizpůsobit), a nebo jít na potrat, zůstat ve svém se svými koníčky a volností, a tím vztah definitivně zabít.
(Já tedy, být chlapem, kdyby má partnerka dala naše společné dítě pryč, nezbylo by mi, než to respektovat, ale už bych s někým takovým dál žít nechtěla.)

Zamilovaná, tohle jsi tady už řešila kdysi s tím jiným nickem. Já si tě pamatuji. Takže nepovídej, žes to dříve neviděla.
Jdi na interupci, dokud je čas. Chudák dítě, chudáci děti. :dumbom:
Jak píše Bloss, já bych s partnerem, co dal pryč naše dítě, taky žít nechtěla, myslím, kdybych byla chlap.

Nezlob se, zamilovaná, ale na mě to působí, že to dítě není až tak náhoda. Podle mě ses té náhodě minimálně aspoň moc nebránila, mě se to zdá tak, žes to tak dokonce chtěla, protože jsi předpokládala, že dítě bude dostatečný argument pro to, aby on omezil své aktivity a Tebe si (konečně)  postavil na první místo.

Nu - bohužel předpoklad to byl  hodně mylný...a je vyslovený průser, že to dítě už je na cestě. :(


Hele, u Tvých příspěvků jsem si vzpomněla na jeden kreslený vtip od Renčína:

Chlap má pohodičku na gauči, kouká se na televizi, a před tu televizi se mu postaví nasupená manželka a říká mu:
JÁ jsem tvůj první program !!!!!

Bloss :lol::lol:

:lol::lol: Blossom, tak ten vtip sedl... :lol::lol: jako pr.del na hrnec. :lol:

jo holky vy mi dáváte :dumbom:
dítě plánované opravdu nebylo, navíc bylo počaté v den, kdy se se mnou přítel rozešel, chtěl se ještě "rozloučit" a já nepředpokládala v nejmenším, že to takhle dopadne....taky špatně, to vím....

chtěla jsem teď v téhle divoké době, kdy se mi měl život od základu změnit, trochu empatie, společného času, všechno pořádně promyslet, zjistit, jestli to společně vůbec půjde....ale ani to nezjistím, když je pořád pryč...

a je to tak, neviděla jsem to, nebyl důvod, společný život jsme před tím neplánovali, bylo nám fajn jen spolu chodit, když jsme měli oba čas. Rozhodně nechci nikoho předělávat, ale čekala jsem trochu jiný přístup, pravda, ten ftip pro moje momentální rozpoložení fakt sedí :lol:

zamilovaná, přijdeš mi praktická a příliš rozumová. Vůbec z tebe žádnou zamilovanost necítím. Kolik je ti let? Už jsem to zapomněla z tvého předchozího nicku, ale myslím, že jsem se tě tenkrát na to taky zeptala a pak mě překvapilo, že víc, než jsem odhadovala vzhledem k věku tvých dětí.
Ale chováš se jak malá.

zamilovana111 napsal(a):

dítě plánované opravdu nebylo, navíc bylo počaté v den, kdy se se mnou přítel rozešel, chtěl se ještě "rozloučit" a já nepředpokládala v nejmenším, že to takhle dopadne....taky špatně, to vím....

:co:   

Tak ja vidim dve moznosti.

Ze si delas prcu. :lol:
Ze ve svete ziji magori co maji v kebuli nakakano. :jojo:

nene, pod jiným nickem jsem tu v minulosti řešila jen prcky a těhu, nic jiného ;) z toho ale soudím, že asi nejsem jediná, co se chová jako malá :lol:

praktická a rozumová, to zní hrozně..... asi jo, kromě toho ještě zamilovaná ;) nicméně pořád si myslím, že když si partneři něco domluví, neměl by to jeden z nich z rozmaru měnit. Kdyby se jednalo o občasnou záležitost, ok, ale takhle to je pořád, vybavuji si teď jednu starší historku, u které už mi to mohlo tedy dojít.... dostala jsem k vánocům lístky na muzikál, domluvili jsme jeden páteční večer asi tři týdny předem a ten den co jsme měli jít mi přítel oznámil, že odjíždí na hokejový veletrh na celý víkend, že se rozhodl na poslední chvíli..... pak následovalo s větší a větší frekvencí dalších pár "hokejových omluvenek" a teď už je to fakt celkem pravidlo, no nic, nechám to pár dní uležet, třeba mezitím, i díky příspěvkům tady, trochu dozraju ;)

:lol:

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

dítě plánované opravdu nebylo, navíc bylo počaté v den, kdy se se mnou přítel rozešel, chtěl se ještě "rozloučit" a já nepředpokládala v nejmenším, že to takhle dopadne....taky špatně, to vím....

:co:   

Tak ja vidim dve moznosti.

Ze si delas prcu. :lol:
Ze ve svete ziji magori co maji v kebuli nakakano. :jojo:

jo, i takové věci se stávají bez ohledu na to, co je v kebuli...... a přidám ještě perličku, už druhý den rozchodu přítel litoval a celou dovolenou mě bombardoval smskama, jak by chtěl společný život. zase - nahoře - dole. A já už na to nemám. prošla jsem rozvodem, který jsem opravdu těžce nesla, novým střídavým režimem s dětmi, zařízováním nového bytu..... teď nabídkou přítele na společné bydlení, které si představuje tak, že mě píchne do satelitu a zmizí na hokej, nečekaným těhotenstvím, úvahami, co dál se životem ............

zamilovana111 napsal(a):

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

dítě plánované opravdu nebylo, navíc bylo počaté v den, kdy se se mnou přítel rozešel, chtěl se ještě "rozloučit" a já nepředpokládala v nejmenším, že to takhle dopadne....taky špatně, to vím....

:co:   

Tak ja vidim dve moznosti.

Ze si delas prcu. :lol:
Ze ve svete ziji magori co maji v kebuli nakakano. :jojo:

jo, i takové věci se stávají bez ohledu na to, co je v kebuli...... a přidám ještě perličku, už druhý den rozchodu přítel litoval a celou dovolenou mě bombardoval smskama, jak by chtěl společný život. zase - nahoře - dole. A já už na to nemám. prošla jsem rozvodem, který jsem opravdu těžce nesla, novým střídavým režimem s dětmi, zařízováním nového bytu..


... teď nabídkou přítele na společné bydlení, které si představuje tak, že mě píchne do satelitu a zmizí na hokej, nečekaným těhotenstvím, úvahami, co dál se životem ............

Chtel se rozloucit :lol: takhle..... hmmmmm...  a Ty taky takhle......hmmmmm ... tak sup na to ,zejo?  Joooo :rock:
No proste nakakano tam i tam.  :D

Kazdy si muze predstavovat cokoli-jak on tohle  ,tak Ty zase neco jinyho ,jo jo :jojo:   

Svet je plny letadel. :lol:

neviděla jsem to, nebyl důvod, společný život jsme před tím neplánovali, bylo nám fajn jen spolu chodit, když jsme měli oba čas. Rozhodně nechci nikoho předělávat, ale čekala jsem trochu jiný přístup
zamilovaná, ty pořád ne a neumíš (nechceš?) porozumět... jakej "jinej přístup"? On dělá to, co dělal doteď a co ti doteď (!) nevadilo. Jednak chlapi neumí tak rychle zareagovat na změnu situace (navíc tebe "ženou hormony"), jednak on už udělal první krok tím, že ti nabídl bydlení ve svém domě - a to, že ohrnuješ nos, mu možná docela vadí, protože v podstatě odmítáš jeho snahu postarat se. Tím spíš, že očekávané mimi ho asi zaskočilo. Napadlo tě někdy, že i když to nedává najevo, může tvoje těhotenství považovat když ne za podraz, tak přinejmenším za čáru přes rozpočet?

helena napsal(a):

Napadlo tě někdy, že i když to nedává najevo, může tvoje těhotenství považovat když ne za podraz, tak přinejmenším za čáru přes rozpočet?

Heli proc za podraz?

proc za podraz?
Je to jedna z možností... třeba proto, že dítě... bylo počaté v den, kdy se se mnou přítel rozešel".
Neříkám, že to tak u zamilované bylo, v žádném případě, ale myslíš, že se nenajdou ženský, který si neřeknou "třeba se to povede"? Který si myslí, že kdyby to vyšlo, tak by tím chlapa mohly přitáhnout zpátky?

zamilovana111 napsal(a):

Majkafo, to myslíš vážně? Že je projevem závislosti když mi vadí, že přítel mění plány z hodiny na hodinu jak se mu hodí, že plánuje odjet na několik dní mimo domov, když se k němu má stěhovat partnerka s dětmi, že zboří šmahem domluvené pokaždé, kdy se to hodí jemu? kdy dává do popředí svých priorit svůj koníček v době, kdy řešíme společnou budoucnost a další život? Právě proto, že už jsem ve vyšším věku a mám děti, vnímám velmi citlivě tyhle projevy partnera, které - upřímně - mě dost zarážejí, nerozumím jim.... když jsme dřív spolu byli méně, tohle jsem prostě neviděla.......

No tak muj pritel taky meni plany,ale ne kvuli svym detem,ale kvuli rodicum.Jamile rodice zavolaji,tak on jede a nezajimaji ho zadne plany.....
Uz jsem se i nastvala a rekla jsem mu,ze me to vadi.Kdyz jsem za cas jela k rodicum s nim,tak jeho otec se me zeptal,proc mu zakazuju k nim jezdit......

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Arcanum napsal(a):

:co:   

Tak ja vidim dve moznosti.

Ze si delas prcu. :lol:
Ze ve svete ziji magori co maji v kebuli nakakano. :jojo:

jo, i takové věci se stávají bez ohledu na to, co je v kebuli...... a přidám ještě perličku, už druhý den rozchodu přítel litoval a celou dovolenou mě bombardoval smskama, jak by chtěl společný život. zase - nahoře - dole. A já už na to nemám. prošla jsem rozvodem, který jsem opravdu těžce nesla, novým střídavým režimem s dětmi, zařízováním nového bytu..


... teď nabídkou přítele na společné bydlení, které si představuje tak, že mě píchne do satelitu a zmizí na hokej, nečekaným těhotenstvím, úvahami, co dál se životem ............

Chtel se rozloucit :lol: takhle..... hmmmmm...  a Ty taky takhle......hmmmmm ... tak sup na to ,zejo?  Joooo :rock:
No proste nakakano tam i tam.  :D

Kazdy si muze predstavovat cokoli-jak on tohle  ,tak Ty zase neco jinyho ,jo jo :jojo:   

Svet je plny letadel. :lol:

teď už nejen nakakáno, když se podívám na svůj pupek :lol: (víš, že mi neskutečně zvedáš náladu?)

helena napsal(a):

proc za podraz?
Je to jedna z možností... třeba proto, že dítě... bylo počaté v den, kdy se se mnou přítel rozešel".
Neříkám, že to tak u zamilované bylo, v žádném případě, ale myslíš, že se nenajdou ženský, který si neřeknou "třeba se to povede"? Který si myslí, že kdyby to vyšlo, tak by tím chlapa mohly přitáhnout zpátky?

Jo ,rozumim.  Takove existujou :rolleyes:

Jenze na to musi byt vzdy dva. Kdyz se chce rozejit ,co tam vubec leze (vis kam? :))
Loucit se a takhle. Boooooze :rolleyes:   

Pokud podraz ,pak neexistoval by bez jeho vlastniho pricineni. Takze sve k svemu. :)

zamilovana111 napsal(a):

teď už nejen nakakáno, když se podívám na svůj pupek :lol: (víš, že mi neskutečně zvedáš náladu?)

Vim :jojo:

dusička napsal(a):

Když jste spolu byli méně - tak to nebylo, nebo si to nechtěla vědět?
Nebo čekáš, že když spolu čekáte dítě, že se bude starat o vás a na své děti zapomene?
Nevím, tak mi to přijde,
že si stěžuješ na chlapa, který to má docela v hlavě srovnaný, a chodil na zápasy s dětma od mala.
Mmch - co po něm vlastně chceš?
Já si totiž myslím,že on už věděl dopředu,že v pátek půjde na zápas, ale nechtěl to říkat (protože by bylo zase mezi vámi zle, tak čekal že ti to třeba řekne pozdějš, nebo tak) a hodilo se mu do krámu,že známí to odřekli.

Me by jenom zajimalo,ktera z vas co tady pisete zamilovane mate zkusenosti s tim mit pritele s detma.Myslim,ze zadna.Tak to se to potom pise.Ani jedna z vas neni v kuzi zamilovane.Me osobne by vadilo totez co zamilovane.Ja totiz mam pritelele s detma.Kolikrat to ve me vre,ale radci jsem zticha.

Kdyz se chce rozejit ,co tam vubec leze... (vis kam?) Pokud podraz ,pak neexistoval by bez jeho vlastniho pricineni.
Jo, vím kam
Ale taková předrozchodová/předrozvodová soulož zas není tak neobvyklá - podrazem začíná být v tom okamžiku, kdy se dáma pokusí při ní otěhotnět.

mate zkusenosti s tim mit pritele s detma
Nemám přítele s dětma... teda mám, ale a) jsou dospělé a schopné samostatného života, b) mám trochu jiný vztah.
Jen jsem jako holka patřila do skupiny "moje děti, tvoje děti, naše děti" a sakra dobře vím, jaký to je, když máma/táta něco slíbí a pak to odloží nebo zruší, buď s milionem výmluv a (většinou nesplněnejch) slibů nebo i bez nich. Jak je "příjemný", když například slíbenej vejlet je odvolanej "kvůli práci", načež posléze zjistíš, že byla dána přednost něčemu pro rodiče zajímavějšímu.

helena napsal(a):

neviděla jsem to, nebyl důvod, společný život jsme před tím neplánovali, bylo nám fajn jen spolu chodit, když jsme měli oba čas. Rozhodně nechci nikoho předělávat, ale čekala jsem trochu jiný přístup
zamilovaná, ty pořád ne a neumíš (nechceš?) porozumět... jakej "jinej přístup"? On dělá to, co dělal doteď a co ti doteď (!) nevadilo. Jednak chlapi neumí tak rychle zareagovat na změnu situace (navíc tebe "ženou hormony"), jednak on už udělal první krok tím, že ti nabídl bydlení ve svém domě - a to, že ohrnuješ nos, mu možná docela vadí, protože v podstatě odmítáš jeho snahu postarat se. Tím spíš, že očekávané mimi ho asi zaskočilo. Napadlo tě někdy, že i když to nedává najevo, může tvoje těhotenství považovat když ne za podraz, tak přinejmenším za čáru přes rozpočet?

teď jsi kápla na něco, co tu nebylo vlastně zmíněné. On si díte přál od začátku našeho vztahu, často o tom mluvil a já byla ta "odmítačka" ve smyslu, že už dětí máme dost, pojďme se na ně soustředit, věnovat se jim, dát jim maximum. Pokud bych i na moment připustila, že prcek byl tak trochu úmyslně "chtěný" tak spíš z pozice parnera, k čemuž mě vede i velmi nezodpovědně pojatý ten inkriminovaný "poslední" sexík. Nos nad jeho nabídkou neohrnuji, na plnou hubu zvažuji co dál, chci znát názory jiných lidí a to proto, že jsem opravdu hodně rozumová a chtěla bych znát i jiné pohledy na věc.....a jsou opravdu zajímavé :jojo:

Pokud bych i na moment připustila, že prcek byl tak trochu úmyslně "chtěný" tak spíš z pozice parnera
Takže v opačném gardu to, co píšu o dámském podrazu... a taky poněkud nezodpovědné, protože on pravděpodobně ví (nebo aspoň tuší), že porod (asi) převáží nad potratem. Bude mít, co chtěl a navíc relativní jistotu, že si stejně pojede po svým prkně.

helena napsal(a):

Kdyz se chce rozejit ,co tam vubec leze... (vis kam?) Pokud podraz ,pak neexistoval by bez jeho vlastniho pricineni.
Jo, vím kam http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Ale taková předrozchodová/předrozvodová soulož zas není tak neobvyklá http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png - podrazem začíná být v tom okamžiku, kdy se dáma pokusí při ní otěhotnět.

mate zkusenosti s tim mit pritele s detma
Nemám přítele s dětma... teda mám, ale a) jsou dospělé a schopné samostatného života, b) mám trochu jiný vztah.
Jen jsem jako holka patřila do skupiny "moje děti, tvoje děti, naše děti" a sakra dobře vím, jaký to je, když máma/táta něco slíbí a pak to odloží nebo zruší, buď s milionem výmluv a (většinou nesplněnejch) slibů nebo i bez nich. Jak je "příjemný", když například slíbenej vejlet je odvolanej "kvůli práci", načež posléze zjistíš, že byla dána přednost něčemu pro rodiče zajímavějšímu.

přesně takhle to beru já "moje děti, tvoje děti, naše děti" a kvůli slibům jeho dětem jsem u přítele i párkrát narazila (viz moje minulá diskuze), jeho děti mám moc ráda a neberu rozdíl mezi mými a jeho. Rozdíl mezi námi je v přístupu. Já oželím synkův zápas, když není "můj týden" pokud máme naplánovaný třeba výlet, on ale ne. Navíc mi ty změny plánů oznamuje na poslední chvíli, což je snad nejhorší. Samozřejmě týdny, kdy máme děti, se jim věnujeme na 100% oba, i já chodím na turnaje a zápasy, to je přirozené. Ale chci i užít partnera, zkrátka nemůžeme se v tomhle nějak sejít :dumbom:

helena napsal(a):

Pokud bych i na moment připustila, že prcek byl tak trochu úmyslně "chtěný" tak spíš z pozice parnera
Takže v opačném gardu to, co píšu o dámském podrazu... a taky poněkud nezodpovědné, protože on pravděpodobně ví (nebo aspoň tuší), že porod (asi) převáží nad potratem. Bude mít, co chtěl a navíc relativní jistotu, že si stejně pojede po svým prkně.

pokud bych to i na moment připustila tak ano, ale nepřipouštím. Nevěřím, že by udělal naschvál, jen v návalu emocí jsme si ještě ehmmm :cool: a teď z té nezodpovědnosti vypadám jak přejedená :lol: (dobrý, už si dělám i legrace, depka je pryč, asi si to maso večer nakonec fakt ogriluju sama a s chutí)

eremuruss napsal(a):

dusička napsal(a):

Když jste spolu byli méně - tak to nebylo, nebo si to nechtěla vědět?
Nebo čekáš, že když spolu čekáte dítě, že se bude starat o vás a na své děti zapomene?
Nevím, tak mi to přijde,
že si stěžuješ na chlapa, který to má docela v hlavě srovnaný, a chodil na zápasy s dětma od mala.
Mmch - co po něm vlastně chceš?
Já si totiž myslím,že on už věděl dopředu,že v pátek půjde na zápas, ale nechtěl to říkat (protože by bylo zase mezi vámi zle, tak čekal že ti to třeba řekne pozdějš, nebo tak) a hodilo se mu do krámu,že známí to odřekli.

Me by jenom zajimalo,ktera z vas co tady pisete zamilovane mate zkusenosti s tim mit pritele s detma.Myslim,ze zadna.Tak to se to potom pise.Ani jedna z vas neni v kuzi zamilovane.Me osobne by vadilo totez co zamilovane.Ja totiz mam pritelele s detma.Kolikrat to ve me vre,ale radci jsem zticha.

JA.

eremuruss napsal(a):

dusička napsal(a):

Když jste spolu byli méně - tak to nebylo, nebo si to nechtěla vědět?
Nebo čekáš, že když spolu čekáte dítě, že se bude starat o vás a na své děti zapomene?
Nevím, tak mi to přijde,
že si stěžuješ na chlapa, který to má docela v hlavě srovnaný, a chodil na zápasy s dětma od mala.
Mmch - co po něm vlastně chceš?
Já si totiž myslím,že on už věděl dopředu,že v pátek půjde na zápas, ale nechtěl to říkat (protože by bylo zase mezi vámi zle, tak čekal že ti to třeba řekne pozdějš, nebo tak) a hodilo se mu do krámu,že známí to odřekli.

Me by jenom zajimalo,ktera z vas co tady pisete zamilovane mate zkusenosti s tim mit pritele s detma.Myslim,ze zadna.Tak to se to potom pise.Ani jedna z vas neni v kuzi zamilovane.Me osobne by vadilo totez co zamilovane.Ja totiz mam pritelele s detma.Kolikrat to ve me vre,ale radci jsem zticha.

No tak to buď zticha, protože pokud žiješ s někým, kdo se tvým dětem věnuje, dotuje je, pomalu dovychovává a tak dál... tak nevidím jediný důvod mít mu za zlé, že totéž dělá s těmi svými. :P
Já tu zkušenost mám, erem a v životě jsem neřekla, že já a pak jeho dítě. A to jsme spolu nebydleli, já vlastní ještě neměla a taková pipka, abych mu předhazovala, že svoje dítě upřednostňuje jsem nebyla. Šmajdala jsem po zoo s cizím dítětem a mohla jsem se válet doma na gauči... kupovala dárky k narozkám a mohla jsem se na to víš co... když jsme dítě vraceli pozdě (nebyly mobily) tak jsem to byla já, kdo se zastal jeho bývalky, že dostal seřváno... taky bych měla strach.
Já nevím, že se vždycky vytahuje něco ve smyslu odkopnuté milenky při řešení nevěry, bezdětný co nevědí, jaký je to mít dítě... při řešení čehokoli s dětma... až trapný mi to přijde. Ale to nic, je to jednodušší, než se nad tím zamyslet. :/

zkrátka nemůžeme se v tomhle nějak sejít
To my taky ne, koukám
Podívej, on může být (a určitě je ) celej sametovej a z hořký čokolády, ale je zvyklej na určitej modus vivendi - i s tebou. Takže je celkem pochopitelný, že je lehce zmatenej, když najednou to, co tak hezky fungovalo chceš zničehonic měnit. A troufla bych si říct, že má možná názor podobnej tvému a doufá, že nakonec se změníš ty...
Nevěřím, že by udělal naschvál
Nemyslím naschvál... ale možná to fakt zkusi... a když už se tak hezky zadařilo ... Vidíš - první krok k tomu, jak změnit TEBE má za sebou

zamilovana111 napsal(a):

Pokud bych i na moment připustila, že prcek byl tak trochu úmyslně "chtěný" tak spíš z pozice parnera, k čemuž mě vede i velmi nezodpovědně pojatý ten inkriminovaný "poslední" sexík.

Jo jo i taci jsou mezi nami. :lol:
Jsem presne tohle chtela napsat Helce.  :D

eremuruss napsal(a):

dusička napsal(a):

Když jste spolu byli méně - tak to nebylo, nebo si to nechtěla vědět?
Nebo čekáš, že když spolu čekáte dítě, že se bude starat o vás a na své děti zapomene?
Nevím, tak mi to přijde,
že si stěžuješ na chlapa, který to má docela v hlavě srovnaný, a chodil na zápasy s dětma od mala.
Mmch - co po něm vlastně chceš?
Já si totiž myslím,že on už věděl dopředu,že v pátek půjde na zápas, ale nechtěl to říkat (protože by bylo zase mezi vámi zle, tak čekal že ti to třeba řekne pozdějš, nebo tak) a hodilo se mu do krámu,že známí to odřekli.

Me by jenom zajimalo,ktera z vas co tady pisete zamilovane mate zkusenosti s tim mit pritele s detma.Myslim,ze zadna.Tak to se to potom pise.Ani jedna z vas neni v kuzi zamilovane.Me osobne by vadilo totez co zamilovane.Ja totiz mam pritelele s detma.Kolikrat to ve me vre,ale radci jsem zticha.

Já mám přítele s dítětem a vím, že u něj je dcera na prvním místě (pro mě je syn taky na příčce nejvyšší) a oba nemáme problém s tím, že by jsme nějak u toho druhého na stupeň vítězů soustředili své síly. Pravděpodobně je to i proto, že si dokážeme najít i čas jeden na druhého a necítíme se nějak odstrčení svou drahou polovičkou. Jenže já taky vím, že přítel zamilované by prostě nebyl pro mě a tak jsem takového chlapa ani nehledala.

eremuruss napsal(a):

dusička napsal(a):

Když jste spolu byli méně - tak to nebylo, nebo si to nechtěla vědět?
Nebo čekáš, že když spolu čekáte dítě, že se bude starat o vás a na své děti zapomene?
Nevím, tak mi to přijde,
že si stěžuješ na chlapa, který to má docela v hlavě srovnaný, a chodil na zápasy s dětma od mala.
Mmch - co po něm vlastně chceš?
Já si totiž myslím,že on už věděl dopředu,že v pátek půjde na zápas, ale nechtěl to říkat (protože by bylo zase mezi vámi zle, tak čekal že ti to třeba řekne pozdějš, nebo tak) a hodilo se mu do krámu,že známí to odřekli.

Me by jenom zajimalo,ktera z vas co tady pisete zamilovane mate zkusenosti s tim mit pritele s detma.Myslim,ze zadna.Tak to se to potom pise.Ani jedna z vas neni v kuzi zamilovane.Me osobne by vadilo totez co zamilovane.Ja totiz mam pritelele s detma.Kolikrat to ve me vre,ale radci jsem zticha.

Tak jedině vybrat si přítele bez dětí, když vám to tak vadí co říkáš :P

Erem napsala:
Me by jenom zajimalo,ktera z vas co tady pisete zamilovane mate zkusenosti s tim mit pritele s detma.Myslim,ze zadna.Tak to se to potom pise.Ani jedna z vas neni v kuzi zamilovane.Me osobne by vadilo totez co zamilovane.Ja totiz mam pritelele s detma.Kolikrat to ve me vre,ale radci jsem zticha.

________________
Můj milý se vrátil kdysi od milenky a i teď, když jsme spolu, zůstává ve své rodině kvůli svému synovi.
A já si ho za to vážím a chápu ho, že by mu chybělo, kdyby svého syna neviděl každý den. Přemýšlela jsem o tom. Taky jsem chtěla vidět své děti každý den, když ještě nebyly dospělé. A i teď je ráda často vidím.
O to víc si ho za to vážím, že můj BM se o naše děti nezajímá.

To se to potom píše, viď, erem?
Obzvláště když ty, jak sama píšeš, jsi se svým přítelem proto, že bys to jinak finančně neutáhla.

No, diskuze se posunula někam, o čem není. Není primárně o dětech, mých či jeho, preferencích atd, je to o tom, že přítel nemá rozlišovací schopnosti, kam až se svým koníčkem a časem stráveným na zimáku, může zajít. Byl zvyklý vždycky když se mu to hodilo se sebrat a zmizet, na večer, den, dva, dva týdny..... teď mi nabídl společný život a já mám obavu (což se mi tento týden, kdy z pěti večerů strávil tři na hokeji), že bude spíš hůř než líp a jeho neochota cokoli na této zvyklosti měnit mě děsí, právě i s ohledem na další přírůstek. Když si představím svůj život v sezoně, bude to vypadat když budeme mít děti asi takhle - všední dny: večer v devět přijede i s dětmi z tréninků domů, najedí se, připraví školu, přítel si sedne ke compu a kolem půlnoci půjdeme spát. Víkendy: ráno vyrazí na zápasy/turnaje a přijedou nejdříve na osmou večer, najedí se, rozeberou co bylo, přítel si sedne ke compu a kolem půlnoci půjdeme spát. Když nebudeme mít děti, tak to zhruba takhle: přítel přijede v šest z práce, nají se a vyrazí na zápas, přijede kolem deváté. Chvilku pokecáme a půjdeme spát. Abych moc neremcala, jeden den mě vezme do kina. Já si při nejlepší vůli najdu jiný program, společné chvíle se smrsknou na jeden večer v týdnu plus nějaký (možná, pokud nebude trunaj) večer o víkendu. Já si opět najdu jiný program a po příteli budu toužit...... no, alespoň mě nepřejde jen tak zamilovanost, že? :godlike:

Není primárně o dětech, mých či jeho, preferencích atd, je to o tom, že přítel nemá rozlišovací schopnosti, kam až se svým koníčkem a časem stráveným na zimáku, může zajít
Hele - ted jsem se nad Tvým příspěvkem pousmála - a Ty máš v kompetenci mu určovat kolik má trávit času na zimáku? :lol:

zamilovana111 napsal(a):

Abych moc neremcala, jeden den mě vezme do kina. Já si při nejlepší vůli najdu jiný program, společné chvíle se smrsknou na jeden večer v týdnu plus nějaký (možná, pokud nebude trunaj) večer o víkendu. Já si opět najdu jiný program a po příteli budu toužit...... no, alespoň mě nepřejde jen tak zamilovanost, že? :godlike:

Když budeš dlouho kojit, to určitě budeš chtít do kina. :D
A jestli si myslíš, že tě jen tak zamilovanost nepřejde, nu, nebudu ti to brát.
Protože co tě tak čtu, si myslím, že tě ani nemá co přejít.

Skromně bych si tipla, že Zamilvané přítel dřív nebo poději stejně uteče.

Zamilovaná, vidím to takhle (a určitě nejsem jediná) - buď ho opravdu miluješ se vším všudy a bez jakýchkoli ambicí ho měnit (jak ty říkáš usměrňovat), pak ber. Nebo nech být. Tenhle chlap je individualita a má to v sobě srovnanaý, i když jinak, naž by se tobě líbilo. Svým tlačením a usměrňováním ho akorát odeženeš.

tak zamilovaná a máš to. jsi fůrie a nemáš do toho co kecat :lol:
divím se ti. já bych s takovým chlapem nebyla.

zamilovana111 napsal(a):

Já si opět najdu jiný program a po příteli budu toužit...... no, alespoň mě nepřejde jen tak zamilovanost, že? :godlike:

No jasneeeee bingo.   :D
No a neni to zuuuuzo takhle touzit ?!  To musi byt prima posusnanicko.....hmmmmm :lol:

zamilovana111 napsal(a):

No, diskuze se posunula někam, o čem není. Není primárně o dětech, mých či jeho, preferencích atd, je to o tom, že přítel nemá rozlišovací schopnosti, kam až se svým koníčkem a časem stráveným na zimáku, může zajít. Byl zvyklý vždycky když se mu to hodilo se sebrat a zmizet, na večer, den, dva, dva týdny..... teď mi nabídl společný život a já mám obavu (což se mi tento týden, kdy z pěti večerů strávil tři na hokeji), že bude spíš hůř než líp a jeho neochota cokoli na této zvyklosti měnit mě děsí, právě i s ohledem na další přírůstek. Když si představím svůj život v sezoně, bude to vypadat když budeme mít děti asi takhle - všední dny: večer v devět přijede i s dětmi z tréninků domů, najedí se, připraví školu, přítel si sedne ke compu a kolem půlnoci půjdeme spát. Víkendy: ráno vyrazí na zápasy/turnaje a přijedou nejdříve na osmou večer, najedí se, rozeberou co bylo, přítel si sedne ke compu a kolem půlnoci půjdeme spát. Když nebudeme mít děti, tak to zhruba takhle: přítel přijede v šest z práce, nají se a vyrazí na zápas, přijede kolem deváté. Chvilku pokecáme a půjdeme spát. Abych moc neremcala, jeden den mě vezme do kina. Já si při nejlepší vůli najdu jiný program, společné chvíle se smrsknou na jeden večer v týdnu plus nějaký (možná, pokud nebude trunaj) večer o víkendu. Já si opět najdu jiný program a po příteli budu toužit...... no, alespoň mě nepřejde jen tak zamilovanost, že? :godlike:

A proč jsi do toho teda vůbec šla... to nechápu. :/
Nic, každý to máme nějak... v určitým věku bychom ale měli vědět, že snažit se někoho předělat je utopie a když nám něco nejde až tak pod vousy (jako tobě ten hokej), tak radši pryč. :/

javena napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

No, diskuze se posunula někam, o čem není. Není primárně o dětech, mých či jeho, preferencích atd, je to o tom, že přítel nemá rozlišovací schopnosti, kam až se svým koníčkem a časem stráveným na zimáku, může zajít. Byl zvyklý vždycky když se mu to hodilo se sebrat a zmizet, na večer, den, dva, dva týdny..... teď mi nabídl společný život a já mám obavu (což se mi tento týden, kdy z pěti večerů strávil tři na hokeji), že bude spíš hůř než líp a jeho neochota cokoli na této zvyklosti měnit mě děsí, právě i s ohledem na další přírůstek. Když si představím svůj život v sezoně, bude to vypadat když budeme mít děti asi takhle - všední dny: večer v devět přijede i s dětmi z tréninků domů, najedí se, připraví školu, přítel si sedne ke compu a kolem půlnoci půjdeme spát. Víkendy: ráno vyrazí na zápasy/turnaje a přijedou nejdříve na osmou večer, najedí se, rozeberou co bylo, přítel si sedne ke compu a kolem půlnoci půjdeme spát. Když nebudeme mít děti, tak to zhruba takhle: přítel přijede v šest z práce, nají se a vyrazí na zápas, přijede kolem deváté. Chvilku pokecáme a půjdeme spát. Abych moc neremcala, jeden den mě vezme do kina. Já si při nejlepší vůli najdu jiný program, společné chvíle se smrsknou na jeden večer v týdnu plus nějaký (možná, pokud nebude trunaj) večer o víkendu. Já si opět najdu jiný program a po příteli budu toužit...... no, alespoň mě nepřejde jen tak zamilovanost, že? :godlike:

A proč jsi do toho teda vůbec šla... to nechápu. :/
Nic, každý to máme nějak... v určitým věku bychom ale měli vědět, že snažit se někoho předělat je utopie a když nám něco nejde až tak pod vousy (jako tobě ten hokej), tak radši pryč. :/

Chápu, že to pro tebe není zrovna naplňující vztah, ale ten hokej  a děti jsou jeho život. Je to prostě on. Buď ho miluješ takového, jaký je - zapálený otec-trenér/fanoušek. Nebo miluješ spíš svou představu, jaký by mohl být. Nepředěláš ho, jen se budeš rozčilovat a nakonec uteče třeba on. Tak to bylo myšleno, ne, že jsi fúrie :-) (i když styl některých přístěvků i na tu fúrii trochu sedí :D)

hellium napsal(a):

javena napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

No, diskuze se posunula někam, o čem není. Není primárně o dětech, mých či jeho, preferencích atd, je to o tom, že přítel nemá rozlišovací schopnosti, kam až se svým koníčkem a časem stráveným na zimáku, může zajít. Byl zvyklý vždycky když se mu to hodilo se sebrat a zmizet, na večer, den, dva, dva týdny..... teď mi nabídl společný život a já mám obavu (což se mi tento týden, kdy z pěti večerů strávil tři na hokeji), že bude spíš hůř než líp a jeho neochota cokoli na této zvyklosti měnit mě děsí, právě i s ohledem na další přírůstek. Když si představím svůj život v sezoně, bude to vypadat když budeme mít děti asi takhle - všední dny: večer v devět přijede i s dětmi z tréninků domů, najedí se, připraví školu, přítel si sedne ke compu a kolem půlnoci půjdeme spát. Víkendy: ráno vyrazí na zápasy/turnaje a přijedou nejdříve na osmou večer, najedí se, rozeberou co bylo, přítel si sedne ke compu a kolem půlnoci půjdeme spát. Když nebudeme mít děti, tak to zhruba takhle: přítel přijede v šest z práce, nají se a vyrazí na zápas, přijede kolem deváté. Chvilku pokecáme a půjdeme spát. Abych moc neremcala, jeden den mě vezme do kina. Já si při nejlepší vůli najdu jiný program, společné chvíle se smrsknou na jeden večer v týdnu plus nějaký (možná, pokud nebude trunaj) večer o víkendu. Já si opět najdu jiný program a po příteli budu toužit...... no, alespoň mě nepřejde jen tak zamilovanost, že? :godlike:

A proč jsi do toho teda vůbec šla... to nechápu. :/
Nic, každý to máme nějak... v určitým věku bychom ale měli vědět, že snažit se někoho předělat je utopie a když nám něco nejde až tak pod vousy (jako tobě ten hokej), tak radši pryč. :/

Chápu, že to pro tebe není zrovna naplňující vztah, ale ten hokej  a děti jsou jeho život. Je to prostě on. Buď ho miluješ takového, jaký je - zapálený otec-trenér/fanoušek. Nebo miluješ spíš svou představu, jaký by mohl být. Nepředěláš ho, jen se budeš rozčilovat a nakonec uteče třeba on. Tak to bylo myšleno, ne, že jsi fúrie :-) (i když styl některých přístěvků i na tu fúrii trochu sedí :D)

Spíš mi připadá, že ta fúrie tady z většiny příspěvků přímo tryská... Ne, že by mi připadalo prima otěhotnět v den rozchodu, ale stalo se. OBĚMA - protože oba budou ( snad) rodiče. A oba se s tou situací budou muset nějak srovnat. Hokej - trenér - fanoušek je prima záliba, ale teď má novou TĚHOTNOU partnerku a já bych od svého partnera a táty budoucího dítěte čekala taky nějaký ústupek, nebo naopak krok vsrříc. To by mělo být z obou stran, nebo ne? Na zamilovanou se tady sype hromada písmen o tom, že takový dosud byl a proč jako by měl něco měnit. No protože OBA budou muset spoustu věcí změnit. Zamilovaná např. domov - i se svými dětmi. A jasně tady několikrát napsala, že nemá s jeho potomky žádné problémy, vadí jí chování partnera, který si jede stále svou lajnu a na jejich domluvené akce vcelku mastí. Popravdě říct mi partner, abch s ním začala žít - ať se teda přistěhuju, on si mezitím na pár dnů odskočí se bavit hokejem a já to přece ( těhotná) nějak zmáknu... tak mě v té chvíli viděl naposled. Takovou dávku sobectví bych prostě do vztahu nechtěla. A teď klidně do mě :-)

majkafa napsal(a):

Erem napsala:
Me by jenom zajimalo,ktera z vas co tady pisete zamilovane mate zkusenosti s tim mit pritele s detma.Myslim,ze zadna.Tak to se to potom pise.Ani jedna z vas neni v kuzi zamilovane.Me osobne by vadilo totez co zamilovane.Ja totiz mam pritelele s detma.Kolikrat to ve me vre,ale radci jsem zticha.

________________
Můj milý se vrátil kdysi od milenky a i teď, když jsme spolu, zůstává ve své rodině kvůli svému synovi.
A já si ho za to vážím a chápu ho, že by mu chybělo, kdyby svého syna neviděl každý den. Přemýšlela jsem o tom. Taky jsem chtěla vidět své děti každý den, když ještě nebyly dospělé. A i teď je ráda často vidím.
O to víc si ho za to vážím, že můj BM se o naše děti nezajímá.

To se to potom píše, viď, erem?
Obzvláště když ty, jak sama píšeš, jsi se svým přítelem proto, že bys to jinak finančně neutáhla.

Ja si sveho pritele taky vazim za to,ze ma starost o sve deti.Ale pro me je postavene na hlavu,ze svemu synovi,ktery ho pri potkani ani nepozdravi a on mu priveze darek s dovolene o kterym vi,ze si syn pro nej neprijde.On v desti vecer ihned po prijezdu,vezme darek a bezi na druhy konec mesta,aby ho synacek mel co nejdriv.Synacek se usklib a darek prevzal bez podekovani.

eremuruss napsal(a):

majkafa napsal(a):

Erem napsala:
Me by jenom zajimalo,ktera z vas co tady pisete zamilovane mate zkusenosti s tim mit pritele s detma.Myslim,ze zadna.Tak to se to potom pise.Ani jedna z vas neni v kuzi zamilovane.Me osobne by vadilo totez co zamilovane.Ja totiz mam pritelele s detma.Kolikrat to ve me vre,ale radci jsem zticha.

________________
Můj milý se vrátil kdysi od milenky a i teď, když jsme spolu, zůstává ve své rodině kvůli svému synovi.
A já si ho za to vážím a chápu ho, že by mu chybělo, kdyby svého syna neviděl každý den. Přemýšlela jsem o tom. Taky jsem chtěla vidět své děti každý den, když ještě nebyly dospělé. A i teď je ráda často vidím.
O to víc si ho za to vážím, že můj BM se o naše děti nezajímá.

To se to potom píše, viď, erem?
Obzvláště když ty, jak sama píšeš, jsi se svým přítelem proto, že bys to jinak finančně neutáhla.

Ja si sveho pritele taky vazim za to,ze ma starost o sve deti.Ale pro me je postavene na hlavu,ze svemu synovi,ktery ho pri potkani ani nepozdravi a on mu priveze darek s dovolene o kterym vi,ze si syn pro nej neprijde.On v desti vecer ihned po prijezdu,vezme darek a bezi na druhy konec mesta,aby ho synacek mel co nejdriv.Synacek se usklib a darek prevzal bez podekovani.

A podle tebe by se měl synek s díky klanět, asi jako tvůj synek. Proboha, je to nejspíš otrávenej puber´ták, kterýmu jsou dárky z dovolené šumák (pokud to není např. poslední verze oblíbené PC hry). Měříš svoje a cizí děti jinak. Nebo by tvůj synek skákal do stropu?

holcina napsal(a):

eremuruss napsal(a):

majkafa napsal(a):

Erem napsala:
Me by jenom zajimalo,ktera z vas co tady pisete zamilovane mate zkusenosti s tim mit pritele s detma.Myslim,ze zadna.Tak to se to potom pise.Ani jedna z vas neni v kuzi zamilovane.Me osobne by vadilo totez co zamilovane.Ja totiz mam pritelele s detma.Kolikrat to ve me vre,ale radci jsem zticha.

________________
Můj milý se vrátil kdysi od milenky a i teď, když jsme spolu, zůstává ve své rodině kvůli svému synovi.
A já si ho za to vážím a chápu ho, že by mu chybělo, kdyby svého syna neviděl každý den. Přemýšlela jsem o tom. Taky jsem chtěla vidět své děti každý den, když ještě nebyly dospělé. A i teď je ráda často vidím.
O to víc si ho za to vážím, že můj BM se o naše děti nezajímá.

To se to potom píše, viď, erem?
Obzvláště když ty, jak sama píšeš, jsi se svým přítelem proto, že bys to jinak finančně neutáhla.

Ja si sveho pritele taky vazim za to,ze ma starost o sve deti.Ale pro me je postavene na hlavu,ze svemu synovi,ktery ho pri potkani ani nepozdravi a on mu priveze darek s dovolene o kterym vi,ze si syn pro nej neprijde.On v desti vecer ihned po prijezdu,vezme darek a bezi na druhy konec mesta,aby ho synacek mel co nejdriv.Synacek se usklib a darek prevzal bez podekovani.

A podle tebe by se měl synek s díky klanět, asi jako tvůj synek. Proboha, je to nejspíš otrávenej puber´ták, kterýmu jsou dárky z dovolené šumák (pokud to není např. poslední verze oblíbené PC hry). Měříš svoje a cizí děti jinak. Nebo by tvůj synek skákal do stropu?

Tady jde o to,ze syn mu nezavola,kdyz mu pritel vola,on nezvedne telefon,pri potkani kdyz sel proti svemu otci parkem sam,tak ho ani nepozdravil.Kdyby sel s kamaradama tak to jeste pochopim.Neustale se mu vnucuje a syn mu stale dokazuje,ze jako tatik u nej skoncil a on to ne a ne pochopit.

Tady jde o to,ze syn mu nezavola,kdyz mu pritel vola,on nezvedne telefon,pri potkani kdyz sel proti svemu otci parkem sam,tak ho ani nepozdravil.Kdyby sel s kamaradama tak to jeste pochopim.Neustale se mu vnucuje a syn mu stale dokazuje,ze jako tatik u nej skoncil a on to ne a ne pochopit


kdoví co se v klukovi odehrává, je možný, že to bere tak, že se na něj táta vykašlal. je v blbým věku a ten rozumnější by měl být přítel. A ty.
úplně vidím sebe, je mi 15, jsem naštvaná na svého otce a MUSÍM ho povinně zdravit, děkovat za dárky... to chce čas

holcina napsal(a):

Tady jde o to,ze syn mu nezavola,kdyz mu pritel vola,on nezvedne telefon,pri potkani kdyz sel proti svemu otci parkem sam,tak ho ani nepozdravil.Kdyby sel s kamaradama tak to jeste pochopim.Neustale se mu vnucuje a syn mu stale dokazuje,ze jako tatik u nej skoncil a on to ne a ne pochopit


kdoví co se v klukovi odehrává, je možný, že to bere tak, že se na něj táta vykašlal. je v blbým věku a ten rozumnější by měl být přítel. A ty.
úplně vidím sebe, je mi 15, jsem naštvaná na svého otce a MUSÍM ho povinně zdravit, děkovat za dárky... to chce čas

Takze se vnucovat a ponizovat.:dumbom:
Trva to,uz tri roky.

eremuruss napsal(a):

holcina napsal(a):

Tady jde o to,ze syn mu nezavola,kdyz mu pritel vola,on nezvedne telefon,pri potkani kdyz sel proti svemu otci parkem sam,tak ho ani nepozdravil.Kdyby sel s kamaradama tak to jeste pochopim.Neustale se mu vnucuje a syn mu stale dokazuje,ze jako tatik u nej skoncil a on to ne a ne pochopit


kdoví co se v klukovi odehrává, je možný, že to bere tak, že se na něj táta vykašlal. je v blbým věku a ten rozumnější by měl být přítel. A ty.
úplně vidím sebe, je mi 15, jsem naštvaná na svého otce a MUSÍM ho povinně zdravit, děkovat za dárky... to chce čas

Takze se vnucovat a ponizovat.:dumbom:

Ne, proč. Snažit se být po ruce. Může brát např.ten dárek z dovolené dost blbě, třeba by byl radši na té dovolené. Jenže si o to neřekne, protože trucuje. Neví co sám se sebou, nemůže řešit ještě co s tátou

holcina napsal(a):

eremuruss napsal(a):

holcina napsal(a):

Tady jde o to,ze syn mu nezavola,kdyz mu pritel vola,on nezvedne telefon,pri potkani kdyz sel proti svemu otci parkem sam,tak ho ani nepozdravil.Kdyby sel s kamaradama tak to jeste pochopim.Neustale se mu vnucuje a syn mu stale dokazuje,ze jako tatik u nej skoncil a on to ne a ne pochopit


kdoví co se v klukovi odehrává, je možný, že to bere tak, že se na něj táta vykašlal. je v blbým věku a ten rozumnější by měl být přítel. A ty.
úplně vidím sebe, je mi 15, jsem naštvaná na svého otce a MUSÍM ho povinně zdravit, děkovat za dárky... to chce čas

Takze se vnucovat a ponizovat.:dumbom:

Ne, proč. Snažit se být po ruce. Může brát např.ten dárek z dovolené dost blbě, třeba by byl radši na té dovolené. Jenže si o to neřekne, protože trucuje. Neví co sám se sebou, nemůže řešit ještě co s tátou

Dovolenou,jsme mu nabizeli kazdy rok.Jak se mnou,tak beze me,ze by jel jen se svym tatou.Nechce nikam.

Erem - a nemyslíš, že tvůj přítel se mu vnucuje až moc?
Já kdybych byla dítě a vykašlal se na mě táta - tak se prostě zašprajcnu a může mi dávat dárečky, ale prdím na to.
Jojo,taky mi přijde,že máš jiný metr na své děti a na cizí

dusička napsal(a):

Erem - a nemyslíš, že tvůj přítel se mu vnucuje až moc?
Já kdybych byla dítě a vykašlal se na mě táta - tak se prostě zašprajcnu a může mi dávat dárečky, ale prdím na to.
Jojo,taky mi přijde,že máš jiný metr na své děti a na cizí

Ale on se na sve deti nikdy nevykaslal.
Odesel od zeny,protoze ,uz mela jineho.

eremuruss napsal(a):

dusička napsal(a):

Erem - a nemyslíš, že tvůj přítel se mu vnucuje až moc?
Já kdybych byla dítě a vykašlal se na mě táta - tak se prostě zašprajcnu a může mi dávat dárečky, ale prdím na to.
Jojo,taky mi přijde,že máš jiný metr na své děti a na cizí

Ale on se na sve deti nikdy nevykaslal.
Odesel od zeny,protoze ,uz mela jineho.

Nojo, jenže vyprávěj to dětem :tesi:

dája028 napsal(a):

hellium napsal(a):

javena napsal(a):

A proč jsi do toho teda vůbec šla... to nechápu. :/
Nic, každý to máme nějak... v určitým věku bychom ale měli vědět, že snažit se někoho předělat je utopie a když nám něco nejde až tak pod vousy (jako tobě ten hokej), tak radši pryč. :/

Chápu, že to pro tebe není zrovna naplňující vztah, ale ten hokej  a děti jsou jeho život. Je to prostě on. Buď ho miluješ takového, jaký je - zapálený otec-trenér/fanoušek. Nebo miluješ spíš svou představu, jaký by mohl být. Nepředěláš ho, jen se budeš rozčilovat a nakonec uteče třeba on. Tak to bylo myšleno, ne, že jsi fúrie :-) (i když styl některých přístěvků i na tu fúrii trochu sedí :D)

Spíš mi připadá, že ta fúrie tady z většiny příspěvků přímo tryská... Ne, že by mi připadalo prima otěhotnět v den rozchodu, ale stalo se. OBĚMA - protože oba budou ( snad) rodiče. A oba se s tou situací budou muset nějak srovnat. Hokej - trenér - fanoušek je prima záliba, ale teď má novou TĚHOTNOU partnerku a já bych od svého partnera a táty budoucího dítěte čekala taky nějaký ústupek, nebo naopak krok vsrříc. To by mělo být z obou stran, nebo ne? Na zamilovanou se tady sype hromada písmen o tom, že takový dosud byl a proč jako by měl něco měnit. No protože OBA budou muset spoustu věcí změnit. Zamilovaná např. domov - i se svými dětmi. A jasně tady několikrát napsala, že nemá s jeho potomky žádné problémy, vadí jí chování partnera, který si jede stále svou lajnu a na jejich domluvené akce vcelku mastí. Popravdě říct mi partner, abch s ním začala žít - ať se teda přistěhuju, on si mezitím na pár dnů odskočí se bavit hokejem a já to přece ( těhotná) nějak zmáknu... tak mě v té chvíli viděl naposled. Takovou dávku sobectví bych prostě do vztahu nechtěla. A teď klidně do mě :-)

vidím to stejně.

erem, nechceš si to řešit jinde ? tohle je vlákno někoho jinýho :rolleyes:
navíc jsi jak kolovrátek pořád dokola.

dája028 napsal(a):

Spíš mi připadá, že ta fúrie tady z většiny příspěvků přímo tryská... Ne, že by mi připadalo prima otěhotnět v den rozchodu, ale stalo se. OBĚMA - protože oba budou ( snad) rodiče. A oba se s tou situací budou muset nějak srovnat. Hokej - trenér - fanoušek je prima záliba, ale teď má novou TĚHOTNOU partnerku a já bych od svého partnera a táty budoucího dítěte čekala taky nějaký ústupek, nebo naopak krok vsrříc. To by mělo být z obou stran, nebo ne? Na zamilovanou se tady sype hromada písmen o tom, že takový dosud byl a proč jako by měl něco měnit. No protože OBA budou muset spoustu věcí změnit. Zamilovaná např. domov - i se svými dětmi. A jasně tady několikrát napsala, že nemá s jeho potomky žádné problémy, vadí jí chování partnera, který si jede stále svou lajnu a na jejich domluvené akce vcelku mastí. Popravdě říct mi partner, abch s ním začala žít - ať se teda přistěhuju, on si mezitím na pár dnů odskočí se bavit hokejem a já to přece ( těhotná) nějak zmáknu... tak mě v té chvíli viděl naposled. Takovou dávku sobectví bych prostě do vztahu nechtěla. A teď klidně do mě :-)

Zhruba toto jsem se chystala napsat i ja. Samozrejme pana nikdo nezmeni, pokud tak neucini sam, ale tvrdit, ze je nutno respektovat prani chlapa, ktery by rad udrzel vztah se zenou, se kterou ceka dite a navrhuje ji spolecny zivot v rovine "hledam pani na hezke chvilky", teda kdyz se mi chce a hodi se mi to, protoze on to tak mel predtim nez ona otehotnela, jedno za jakych okolnosti, zda se mi podivne.

Je hezke, ze se pan venuje svym detem, ale tim jak se venuje svym zenam - ted zamilovane, predtim jejich matce - jim tez dava priklad pro jejich budouci vztahy a ne zrovna stastny rekla bych.

Zas 2x. :rolleyes:

elena007 napsal(a):

dája028 napsal(a):

Spíš mi připadá, že ta fúrie tady z většiny příspěvků přímo tryská... Ne, že by mi připadalo prima otěhotnět v den rozchodu, ale stalo se. OBĚMA - protože oba budou ( snad) rodiče. A oba se s tou situací budou muset nějak srovnat. Hokej - trenér - fanoušek je prima záliba, ale teď má novou TĚHOTNOU partnerku a já bych od svého partnera a táty budoucího dítěte čekala taky nějaký ústupek, nebo naopak krok vsrříc. To by mělo být z obou stran, nebo ne? Na zamilovanou se tady sype hromada písmen o tom, že takový dosud byl a proč jako by měl něco měnit. No protože OBA budou muset spoustu věcí změnit. Zamilovaná např. domov - i se svými dětmi. A jasně tady několikrát napsala, že nemá s jeho potomky žádné problémy, vadí jí chování partnera, který si jede stále svou lajnu a na jejich domluvené akce vcelku mastí. Popravdě říct mi partner, abch s ním začala žít - ať se teda přistěhuju, on si mezitím na pár dnů odskočí se bavit hokejem a já to přece ( těhotná) nějak zmáknu... tak mě v té chvíli viděl naposled. Takovou dávku sobectví bych prostě do vztahu nechtěla. A teď klidně do mě :-)

Zhruba toto jsem se chystala napsat i ja. Samozrejme pana nikdo nezmeni, pokud tak neucini sam, ale tvrdit, ze je nutno respektovat prani chlapa, ktery by rad udrzel vztah se zenou, se kterou ceka dite a navrhuje ji spolecny zivot v rovine "hledam pani na hezke chvilky", teda kdyz se mi chce a hodi se mi to, protoze on to tak mel predtim nez ona otehotnela, jedno za jakych okolnosti, zda se mi podivne.

Je hezke, ze se pan venuje svym detem, ale tim jak se venuje svym zenam - ted zamilovane, predtim jejich matce - jim tez dava priklad pro jejich budouci vztahy a ne zrovna stastny rekla bych.

Myslím, že tady je to napsané vpodstatě přesně tak, jak to píšou ostatní holky. Pán se nezmění, jako se nezmění třeba alkoholik pro mé krásné oči. Je to prostě daná věc. Mohu naříkat nad tím, jaký je sobec a jak by se měl, podle mě chovat, ale nakonec se musím rozhodnout - buď ho vzít (se vším všudy) nebo nechat být.
A tato rada se táhne celým vláknem - tak jaképak fúrte.

eremuruss napsal(a):

dusička napsal(a):

Erem - a nemyslíš, že tvůj přítel se mu vnucuje až moc?
Já kdybych byla dítě a vykašlal se na mě táta - tak se prostě zašprajcnu a může mi dávat dárečky, ale prdím na to. Jojo,taky mi přijde,že máš jiný metr na své děti a na cizí

Ale on se na sve deti nikdy nevykaslal.
Odesel od zeny,protoze ,uz mela jineho.

No, je otázka, zda měla jiného nebo PROČ - to je ale pochybení matky.
Otec ovšem nemusel hned hupnout do jiné rodiny a tam začít dělat "tatínka" - a to se zřejmě synovi hnusí. Mladí jedinci jsou velmi přísní. Proto zřejmě otce odepsal. Asi bych to v jeho věku udělala taky.

Taky bych řekla, že nikdo tady není furie.
Moc se mi líbil od Bloss ten vtípek (mmch i já jsem se v něm poznala :rolleyes:)
CHlapa prostě ženská nezmění.

no to jsem ráda, že není fůrie, vy jste se tady totiž do ní pustily občas tak, že jste ji z ní udělaly.
že ženská chlapa nezmění není pravda. všechno se stává ;)

PPavlaa napsal(a):

no to jsem ráda, že není fůrie, vy jste se tady totiž do ní pustily občas tak, že jste ji z ní udělaly.
že ženská chlapa nezmění není pravda. všechno se stává ;)

:jojo: :supr: :pussa:

Přemýšlela jsem ještě večer nad zamilovanou a jejím přítelem.
A přijde mi, že jsou oba v jedné věci dost podobní: Vztah a spolužití si představujou trochu jako Hurvínek válku:
Jako že budou i nadále mít každý svoji volnost, svobodu a koníčky (on hokej a zamilovaná kulečník), oba si představujou, že budou dál žít tam, kde jsou zvyklí (on za městem v satelitu, ona v bytě ve městě) a k těmto dosavadním kladům "svobodného" života si myslí, že jim jako bonus navíc přibude partner (který - jak zjevně oba přerdpokládají - se jim přizpůsobí).

Navíc jsou oba stejně nezodpovědní - do této své představy (ničím nepodložené) počnou dítě. A oba si ho svým způsobem přejí, protože zas oba- jaksi tiše předpokládají, že PAK se konečně jejich partner nastalému faktu přizpůsobí:
On asi předpokládá, že pak prostě bude mít zamilovanou doma u sebe, že mu ona bude dělat zázemí, když on se zrovna vrátí z hokeje. Ona jaksi předpokládá, že když bude těhotná, tak přítel dá přednost jí a hokej omezí.

Kdyby nebylo na cestě dítě, klidně by to mohli nechat plynout - ono by se to nějak vyvrbilo: Buď by se jeden nebo oba přizpůsobili a byli spolu, a nebo by se časem rozešli.

Jenže - na cestě je dítě. Takže je potřeba se rozhodnout, a to poměrně rychle. A za to rozhodnutí pak celý život nést následky-ty dobré, ale i ty špatné. Protože žádné řešení není ideální, vždy i o něco přicházejí.
Jenomže takto to v životě je - něco za něco: Něco dostáváme, a něčeho se musíme současně vzdát.
Ideálně by měli se přizpůsobit oba - oba trochu couvnout. Blbé je, že k tomu přizpůsobení se nikoho nepřinutíte: Když jeden nebo oba nebudou chtít, tak se můžou třeba na hlavu stavět - a nebude to klapat. 

Jsem docela zvědavá, jak se to tady bude vyvíjet dál. Přiznávám, že nechat těhotnou partnerku zařizovat veškeré stěhování a sám přitom být na hokeji - to je hodně přes čáru, to by bylo moc i na mě. Ostatní věci - že on má velkého koníčka a že se věnuje dětem je pro mě spíš plus.

Přitom je evidentní, že se mají svým způsobem hodně rádi. Ale jen do chvíle kdy jde o to - slevit z něčeho svého zažitého života... :(

Brat nebo nechat lezet, hm. Zpusob souziti se ale nastavuje na zacatku a ladi podle nastalych zmen. Pokud zamilovana ani nepipne, tak si pan bude opravnene myslet, ze ji to vyhovuje. Zacit s tim po nekolika letech takto zabehnuteho zivota protoze uz to dal proste nesnesu, je mnohem tezsi. Nakonec pan uz jednu zenu, ktera ho brala, jak byl, mel a stejne nevyhovela.

A lidi se skutecne meni, prehodnocuji sve rebricky hodnot. Nekdy ovsem potrebuji, aby jim nekdo naznacil, ze by bylo zahodno se zamyslet.

elena007 napsal(a):

Brat nebo nechat lezet, hm. Zpusob souziti se ale nastavuje na zacatku a ladi podle nastalych zmen. Pokud zamilovana ani nepipne, tak si pan bude opravnene myslet, ze ji to vyhovuje. Zacit s tim po nekolika letech takto zabehnuteho zivota protoze uz to dal proste nesnesu, je mnohem tezsi. Nakonec pan uz jednu zenu, ktera ho brala, jak byl, mel a stejne nevyhovela.

A lidi se skutecne meni, prehodnocuji sve rebricky hodnot. Nekdy ovsem potrebuji, aby jim nekdo naznacil, ze by bylo zahodno se zamyslet.

Vždyť zamilovaná pípá jak o život, dokonce mu předvedla, že v pohodě pojede na dovolenou sama, i že se s ním rozejde, ale evidentně bez žádoucího výsledku - pán jede stále po své lajně a to už asi těžko změní.
Ale pokud si zamilovaná myslí, že to k něčemu bude, tak ať pípá dál.

zamilovana111 napsal(a):

Přítel mi nabídl, abych se i s dětmi, které mám po týdnu ve střídavé péči, odstěhovala k němu. Byla jsem nadšená a hned jsme začali plánovat stěhování. Ovšem začaly ve mně hlodat i pochybnosti. Nyní žiji ve městě, kde mám spoustu přátel, koníčky, děti kroužky, školu. Přítelův dům je v satelitu půl hodinu autem na místě, kde "chcíp pes", děti by dojížděly a celkově by byl celý nový život komplikovanější. To bych si myslím zvykla, že auto by bylo můj druhý domov, ovšem objevila se ještě jedna a to dost zásadní věc, která mě včera při běžném rozhovoru "praštila" a pochybnosti se ještě prohloubily. Přítel má také děti ve střídavé péči po týdnu, ovšem pro něj týden s nimi nekončí, naopak pokračuje jen s tím rozdílem, že u něj nepřespávají. Tedy je vozí na tréninky, chodí na všechny zápasy, zkrátka se jim věnuje. Což je  pěkné a obdivuhodné, ovšem na mě a společný život už jaksi moc času nezbývá. Teď, když spolu nežijeme, to tak nevnímám, ve městě si snadno najdu program, ale co bude až se přestěhuju? Bohužel budu muset zanechat svého koníčku, není tam naprosto nic, čemu se věnovat, zkrátka úplně něco jiného než život, na který jsem zvyklá. Kuchyně a zahrádka :( Samozřejmě časem si přátele i nějaký ten sportík najdu, ale minimálně v začátcích bych přítelovu přítomnost uvítala. Snažila jsem se s ním o tom promluvit a vysvětlit mu, že bych týden, kdy nemáme děti, ráda prožívala s ním a ne téměř každý večer seděla doma, starala se o dům a byla ta "chápavá". Přišla bohužel studená sprcha ve smyslu, že on kašlat na svoje děti nehodlá a nic měnit na svých zvyklostech nebude, tedy když mají děti zápas, bude zkrátka tam (oznamuje mi to zásadně ten den nebo den předem, takže i hledání náhradního programu je složité), táhne ho to tam, má to rád. Navíc mi oznámil, že víkend, kdy jsem se k němu měla stěhovat, odjede se synem na 4 dny pryč (týden, kdy děti nemáme). Jsem z toho dost špatná a přiznávám, že sedět po zbytek života v satelitu a čekat, jestli si na mě přítel najde čas mezi nějakými zápasy, se mi nechce. Já se přizpůsobila režimu, že když děti nemám, snažím se trávit čas s přítelem a zkrátka oželím zápasy a turnaje mých dětí, přijde mi to tak i fér a přirozené, nevím, zažili jste někdo něco podobného? Stěhování k partnerovi, na co si dát pozor, čeho se vyvarovat?

promiň, ale tvoje názory jsou z mého pohledu hodně idiotské.
Nepřestal být otcem a je dobře, že se svému synovi věnuje stále. Nevím,proč se ty přizpůsobuješ jemu a na svoje děti se kvůli němu vybodneš.  Mně to přijde nepřirozené a blbé. Jak se tváří na to tvoje děti, že na ně kašleš ?

Frigo, četlas to celé, nebo jsi došla jen k tomu prvnímu příspěvku ?

Frigo napsal(a):

promiň, ale tvoje názory jsou z mého pohledu hodně idiotské.
Nepřestal být otcem a je dobře, že se svému synovi věnuje stále. Nevím,proč se ty přizpůsobuješ jemu a na svoje děti se kvůli němu vybodneš.  Mně to přijde nepřirozené a blbé. Jak se tváří na to tvoje děti, že na ně kašleš ?

Promiň také, ale mě zase přijde hodně idiotský názor tvůj!
Že nepřestal být otcem je hezké a správné, o tom žádná. Ale absolutně se nedivím, že zamilovaná chce, aby byl také partnerem!

Vějířovka napsal(a):

elena007 napsal(a):

Brat nebo nechat lezet, hm. Zpusob souziti se ale nastavuje na zacatku a ladi podle nastalych zmen. Pokud zamilovana ani nepipne, tak si pan bude opravnene myslet, ze ji to vyhovuje. Zacit s tim po nekolika letech takto zabehnuteho zivota protoze uz to dal proste nesnesu, je mnohem tezsi. Nakonec pan uz jednu zenu, ktera ho brala, jak byl, mel a stejne nevyhovela.

A lidi se skutecne meni, prehodnocuji sve rebricky hodnot. Nekdy ovsem potrebuji, aby jim nekdo naznacil, ze by bylo zahodno se zamyslet.

Vždyť zamilovaná pípá jak o život, dokonce mu předvedla, že v pohodě pojede na dovolenou sama, i že se s ním rozejde, ale evidentně bez žádoucího výsledku - pán jede stále po své lajně a to už asi těžko změní.
Ale pokud si zamilovaná myslí, že to k něčemu bude, tak ať pípá dál.

Samozrejme ji to k necemu bude. Dozvi se, jestli ma pro ni smysl prekopat sobe i detem zivot.

PPavlaa napsal(a):

no to jsem ráda, že není fůrie, vy jste se tady totiž do ní pustily občas tak, že jste ji z ní udělaly.
že ženská chlapa nezmění není pravda. všechno se stává ;)

Ona to ale podle mne ve vysledku neni ta zenska co chlapa zmenila.To je predesvim jen on sam -ten chlap kdo se rozhodl neco zmenit.   :D
Proto nelze rict ze ona ho zmenila. Ona ho mohla inspirovat ke zmenam-ne vsak zmenit. (pac bez jeho vule by to neslo) :)
Ja vim ,to jsou jen takovy maly detaily. :D
A dost mozna to bylo prave takhle Pavlou mineno. ;)

PPavlaa napsal(a):

Frigo, četlas to celé, nebo jsi došla jen k tomu prvnímu příspěvku ?

napřed něco těsně před koncem, což mi přišlo na hlavu postavené,, tak jsem přečetla prvotní.. :/
Pavlo, nechápu, proč by měl najednou měnit způsoby, které dosud oběma vyhovovali..  proč by měl přestat se svým koníčkem..  Takovéto "kvůli mně přestaneš" mi prostě přijde jako strašná kravina.. to by se snad dalo vydržet chvílku, ale mít chlapa furt za pr.delí, to bych já nevydržela..
Když chlap dělá něco, co ho baví, tak přeci to buď beru nebo s ním nemůžu být, kdyby mi to vadilo.. A že se Zamilovaná vybodne na turnaje svých dětí, jen aby si mohla za.....   ? Jak dlouho ještě bude žádoucí, aby s dětmi šla ?

elena007 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

elena007 napsal(a):

Brat nebo nechat lezet, hm. Zpusob souziti se ale nastavuje na zacatku a ladi podle nastalych zmen. Pokud zamilovana ani nepipne, tak si pan bude opravnene myslet, ze ji to vyhovuje. Zacit s tim po nekolika letech takto zabehnuteho zivota protoze uz to dal proste nesnesu, je mnohem tezsi. Nakonec pan uz jednu zenu, ktera ho brala, jak byl, mel a stejne nevyhovela.

A lidi se skutecne meni, prehodnocuji sve rebricky hodnot. Nekdy ovsem potrebuji, aby jim nekdo naznacil, ze by bylo zahodno se zamyslet.

Vždyť zamilovaná pípá jak o život, dokonce mu předvedla, že v pohodě pojede na dovolenou sama, i že se s ním rozejde, ale evidentně bez žádoucího výsledku - pán jede stále po své lajně a to už asi těžko změní.
Ale pokud si zamilovaná myslí, že to k něčemu bude, tak ať pípá dál.

Samozrejme ji to k necemu bude. Dozvi se, jestli ma pro ni smysl prekopat sobe i detem zivot.

A ona se to ještě stále nedozvěděla? To mi tedy připadá pěkně natvrdlá.

a ještě něco dodám.. že se dozví přítel termín zápasu nebo turnaje den předem nebo ten den je vcelku logické - dětiček je hodně a nejspíš se dělá nominace dle toho, jak jsou děti v kondici, jak chodili na tréninky, jak jim to šlo.. Takže pokud chtějí něco dokázat, tak se tomu musí holt podřídit i rodič, který je tam odveze a tak.
Zrovna včera jsme o tomhle debatovali s kamarádkou.. Posledních pár let máme minimálně času se sejít..krafeme pouze po telefonu... napřed jsem vozila děti já, teď zas ona. A obě si toužíváme, jednoho dne však se děti osamostatní a nebude to nutnost

LENNNA napsal(a):

Frigo napsal(a):

promiň, ale tvoje názory jsou z mého pohledu hodně idiotské.
Nepřestal být otcem a je dobře, že se svému synovi věnuje stále. Nevím,proč se ty přizpůsobuješ jemu a na svoje děti se kvůli němu vybodneš.  Mně to přijde nepřirozené a blbé. Jak se tváří na to tvoje děti, že na ně kašleš ?

Promiň také, ale mě zase přijde hodně idiotský názor tvůj!
Že nepřestal být otcem je hezké a správné, o tom žádná. Ale absolutně se nedivím, že zamilovaná chce, aby byl také partnerem!

přesně tak :jojo:

Frigo napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Frigo, četlas to celé, nebo jsi došla jen k tomu prvnímu příspěvku ?

napřed něco těsně před koncem, což mi přišlo na hlavu postavené,, tak jsem přečetla prvotní.. :/
Pavlo, nechápu, proč by měl najednou měnit způsoby, které dosud oběma vyhovovali..  proč by měl přestat se svým koníčkem..  Takovéto "kvůli mně přestaneš" mi prostě přijde jako strašná kravina.. to by se snad dalo vydržet chvílku, ale mít chlapa furt za pr.delí, to bych já nevydržela..
Když chlap dělá něco, co ho baví, tak přeci to buď beru nebo s ním nemůžu být, kdyby mi to vadilo.. A že se Zamilovaná vybodne na turnaje svých dětí, jen aby si mohla za.....   ? Jak dlouho ještě bude žádoucí, aby s dětmi šla ?

prosím tě, jaký "kvůli mně přestaneš" :rolleyes: frigo, ty když ses kdysi vdávala, tak jsi jela taky pořád ve své lajně jako když jsi byla svobodná ? i tvůj muž ? to asi ne viď, oba jste se museli určitým způsobem přizpůsobit jeden druhému, společnému soužití ... ono bez toho to totiž nejde, to už pak není tvůj život a jeho život, už je to váš život.  pokud to má nějákým způsobem fungovat, tak se musí oba přizpůsobit, někde slevit. ale to neznamená úplně vypustit koníčky a další věci.

Jenže, Pavli, tady už to není jenom "vdávat se", ale "žít s dříve vzniklými závazky". Pán není ochotný ke kompromisu v tomhle směru, takže je to jen na autorce vlákna. Buď se s tím nějak popasuje, nebo ne.

Daphné, já vím :) myslela jsem to na frigo, jako příklad, když psala, že nechápe, proč by se měl on něčemu přizpůsobovat.

Frigo napsal(a):

a ještě něco dodám.. že se dozví přítel termín zápasu nebo turnaje den předem nebo ten den je vcelku logické - dětiček je hodně a nejspíš se dělá nominace dle toho, jak jsou děti v kondici, jak chodili na tréninky, jak jim to šlo.. Takže pokud chtějí něco dokázat, tak se tomu musí holt podřídit i rodič, který je tam odveze a tak.
Zrovna včera jsme o tomhle debatovali s kamarádkou.. Posledních pár let máme minimálně času se sejít..krafeme pouze po telefonu... napřed jsem vozila děti já, teď zas ona. A obě si toužíváme, jednoho dne však se děti osamostatní a nebude to nutnost

frigo, tak asi jak kde. syn když jezdil na turnaje, věděli jsme to dlouho dopředu. něják si neumím přestavit, že by mi to oznámili den dopředu, nebo ještě ten den. já taky chodím do práce a mám závazky, nesedím doma na pr..., abych na povel někam dopravovala syna. tohle se mi moc nezdá, takhle to říct na poslední chvíli.

PPavlaa napsal(a):

Frigo napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Frigo, četlas to celé, nebo jsi došla jen k tomu prvnímu příspěvku ?

napřed něco těsně před koncem, což mi přišlo na hlavu postavené,, tak jsem přečetla prvotní.. :/
Pavlo, nechápu, proč by měl najednou měnit způsoby, které dosud oběma vyhovovali..  proč by měl přestat se svým koníčkem..  Takovéto "kvůli mně přestaneš" mi prostě přijde jako strašná kravina.. to by se snad dalo vydržet chvílku, ale mít chlapa furt za pr.delí, to bych já nevydržela..
Když chlap dělá něco, co ho baví, tak přeci to buď beru nebo s ním nemůžu být, kdyby mi to vadilo.. A že se Zamilovaná vybodne na turnaje svých dětí, jen aby si mohla za.....   ? Jak dlouho ještě bude žádoucí, aby s dětmi šla ?

prosím tě, jaký "kvůli mně přestaneš" :rolleyes: frigo, ty když ses kdysi vdávala, tak jsi jela taky pořád ve své lajně jako když jsi byla svobodná ? i tvůj muž ? to asi ne viď, oba jste se museli určitým způsobem přizpůsobit jeden druhému, společnému soužití ... ono bez toho to totiž nejde, to už pak není tvůj život a jeho život, už je to váš život.  pokud to má nějákým způsobem fungovat, tak se musí oba přizpůsobit, někde slevit. ale to neznamená úplně vypustit koníčky a další věci.

Budeš se divit, ale brala jsem si chlapa, o kterém jsem věděla, že je profi sportovec a tudíž si těžko můžu dupnout, že já zrovna teď chci jít na procházku za ručičku (obrazně.. protože tohle je zrovna věc, kterou fakt nemusim) když bude mít trenink nebo turnaj.. a že před turnajem s ním nic nebude a prostě jsem věděla, do čeho jdu. Nikdy by mi nenapadlo po něm chtít, aby se přizpůsoboval on mě.   A stejně tak v tom vychováváme naše děti - škola a sport jsou vaše povinnosti a to ostatní může být až pak. Já  taky musím chodit do práce.  Mohla jsem jet s ním a koukat na něj, nebo si udělat svůj program. Nikdy jsemprostě nebyla pijavice, závislá na něm.
Nikdy nezapomenu na jednoho bezvadného učitele ze základky,který zaregistrovalnáš vztah a prohlásil.. vám to dlouho vydrží, protože si budete vzácní.. ty budeš v zimě zaneprázdněná a on zas od jara do podzimu..   Samozřejmě, že mi taky občas mrzelo,, že jsem šla na nějakou oslavu sama, ale zvykla jsem si. A neměla jsem doma otráveného chlapa. Spíš pak byl šok,když musel přestat a trénovat třeba dětičky..k tomu se nedostal, protože byl v háji z toho, že nemůže dělat to,co chtěl a musel se srovnat s tím, že se bude živit prací..  :vissla:

PPavlaa napsal(a):

Frigo napsal(a):

a ještě něco dodám.. že se dozví přítel termín zápasu nebo turnaje den předem nebo ten den je vcelku logické - dětiček je hodně a nejspíš se dělá nominace dle toho, jak jsou děti v kondici, jak chodili na tréninky, jak jim to šlo.. Takže pokud chtějí něco dokázat, tak se tomu musí holt podřídit i rodič, který je tam odveze a tak.
Zrovna včera jsme o tomhle debatovali s kamarádkou.. Posledních pár let máme minimálně času se sejít..krafeme pouze po telefonu... napřed jsem vozila děti já, teď zas ona. A obě si toužíváme, jednoho dne však se děti osamostatní a nebude to nutnost

frigo, tak asi jak kde. syn když jezdil na turnaje, věděli jsme to dlouho dopředu. něják si neumím přestavit, že by mi to oznámili den dopředu, nebo ještě ten den. já taky chodím do práce a mám závazky, nesedím doma na pr..., abych na povel někam dopravovala syna. tohle se mi moc nezdá, takhle to říct na poslední chvíli.

myslím, že ve fotbale a hokeji je  přetlak dětí,takže se prostě i rodiče musí snažit. Mně zas v našem sportu šokovalo, že dětičky třeba na turnaj nepřišli, ač věděli 1/2 roku dopředu termíny,
protože maminka si dupla a muselo se jet na chatu.. k babičce a podobně..  Byl pak v háji celý tým.

a pro Zamilovanou - asi bych viděla jako největší problém  přesun do satelitu, co se týče dětiček a kroužků.. každý to bude mít jinak a pokud nebudeš matkou na plný úvazek a taxikářkou, tak to bude dost komplikace.  Kolikrát jsem o přesunu mimo město přemýšlela, ale pak představa.. že jedno dítě končí školu ve dvě, druhé ve čtyři, pak jedno má trénink od pěti do sedmi, druhé od šesti do devíti..  Hrůza..kde by to jedno mezitím bylo ?Kdy by měli čas na nějaký oddech, kamarády, učení do školy..   Tohle jsem si představit nedovedla, takže jsme stále v paneláku a občas jsem přestupní stanicí a noclehárnou pro puboše, kterým rodiče o tomhle moc nepřemýšleli.

dobře, u vás ses přizpůsobila ty. proč se ale vztekáš, když jiná to takhle nechce ?
ženská, co chce být občas se svým chlapem je pijavice ?
a ještě jsem něják nepochopila, co s tím má výchova vašich dětí ?

Pavlo,  ano, každý jsme jiný..  Přišlo mi prostě, že zamilovaná by chtěla být pijavice..
Výchova dětí, to byla odpověď na nějakou otázku.. už nevím..  Asi těžko chlap řekne svým dětem "sorry.. mám novou babu a neodvezu vás na turnaj, protože teď ona má zrovna volno. Máte smůlu, seďte doma."  Ten sport je stejná povinnost, jako moje chodit do rachoty.
To jsem tím chtěla říct. Nejspíš..  Prostě se s tím zamilovaná vyrovná stejně jako dosud, nebo má smůlu a bude naštvaná.. 
Já se přeci vůbec nevztekám, nebo jo? Kde?  Je mi úplně šumák, jak to kdo má. Píšu jen to, co cítím já.   A ženská, která si nabalí chlapa se závazky a navíc sportovce, by tohle měla prostě pochopit nebo si najít nějakého chlapa,který třeba bude chodit po práci do hospody, ale každý večer ho má doma..  :lol:

no když někomu říkáš, že má hodně idiotské názory, tak tě to nějákým způsobem vytáčí ..
frigo, možná by sis měla dát tu práci a přečíst si to celé, než budeš někoho nazývat pijavicí ... mimochodem - jeho děti mají i matku, ne ;)
taky si myslím, že nejsou jen chlapi jako má zamilovaná, nebo ti, co sedí den co den v hospodě. kde frigo žiješ, že jiné neznáš ?
co tě na tom tak vytáčí, že jsi kousavá ?

Já si teď dovolím říct takový kontroversní názor. Přítel Zamilované mi připadá jako kvalitní rodič, u kterého jsou jeho děti na prvním místě a z času, který chce věnovat jim, nikomu neukrojí.
Bohužel, Zamilovaná je úplně jiný případ, ta věnuje svým dětem jen to, to bylo soudem určeno (a to je jedno dítě teprve čtyřleté)- to by málokterá matka udělala.
Myslím si, že přítel a Zamilovaná jsou natolik rozdílní, že ani jeden z nich nepřevezme způsob chování toho druhého za svůj.

Frigo, nedá mi.
SPORT je pro vaše děti povinnost? :co: No to je hodně smutné. Až doteď jsem si myslela, že je to koníček pro děti, co chodí do školy, a ne povinnost.

Frigo napsal(a):

Pavlo,  ano, každý jsme jiný..  Přišlo mi prostě, že zamilovaná by chtěla být pijavice..
Výchova dětí, to byla odpověď na nějakou otázku.. už nevím..  Asi těžko chlap řekne svým dětem "sorry.. mám novou babu a neodvezu vás na turnaj, protože teď ona má zrovna volno. Máte smůlu, seďte doma."  Ten sport je stejná povinnost, jako moje chodit do rachoty.
To jsem tím chtěla říct. Nejspíš..  Prostě se s tím zamilovaná vyrovná stejně jako dosud, nebo má smůlu a bude naštvaná.. 
Já se přeci vůbec nevztekám, nebo jo? Kde?  Je mi úplně šumák, jak to kdo má. Píšu jen to, co cítím já.   A ženská, která si nabalí chlapa se závazky a navíc sportovce, by tohle měla prostě pochopit nebo si najít nějakého chlapa,který třeba bude chodit po práci do hospody, ale každý večer ho má doma..  :lol:

fíha, opět. No to je ale pěkná blbost, dát dětem sport jako povinnost. Nepleteš si to nějak?
No a že vám to tak dlouho vydrželo s tím tvým mužem, když ses tolik přizpůsobila... :vissla:

Pavlo, budeš se divit, ale včera jsem přečetla a to co jsem napsala ve svém prvním příspěvku a i později, je v podstatě totéž, co tu třeba napsala Helena a i další..  jen asi trochu jinak..
že jsem napsala idiotský..no prostě mito idiotské příšlo..
Shrnu to.. zamilovaná si narazila chlapa a zamilovala se.. on má závazky a dětem se věnuje i mimo určenou dobu..  Super.. leckterá BM by byla ráda, kdyby se otec věnoval dětem tak jako on. Podobně to má i zamilovaná se svými dětmi. Co se může stát - děti budou chtít být třeba ve městě natrvalos tatínkem. Hned třeba ne, jsou malé, ale co později ? Bude jim vadit,že ob týden budou muset jet po škole domu a nebudou moct být s kamarády nebo se budou muset někde pár hodin poflakovat, než půjdou na kroužek.. 
Nikdy se zamilovaná se svým partnerem nebavila o dalším životě ? Až teď, když je na cestě neplánované mimi ?  Nepostřehla jsem, jak dlouho jsou spolu. Fakt jí nenapadlo, že on nic měnit nehodlá ? Že se dosud přizpůsobovala ona, aby spolu mohli být ? Je on fakt zamilovaný nebo mu jen dělá prima matraci ?  Já bych to viděla spíš na to druhé..  Proč ona se rozvedla, když měla skvělého prvního může ?  alespoň to tu někde bylo napsané.. 
Takže teď se musí rozhodnout -její  srdce..nebo rozum. Dost těžké rozhodování...

majkafa napsal(a):

Frigo, nedá mi.
SPORT je pro vaše děti povinnost? :co: No to je hodně smutné. Až doteď jsem si myslela, že je to koníček pro děti, co chodí do školy, a ne povinnost.

ano, vybrali si to (a baví je to) a tak se to stalo povinností. Nemohou z toho dělat holubník. Nehrají jen sami na sebe, není to individuální sport, jsou v týmu. A stejně tak jako když v hodinách vypadne kolečko a přestanou fungovat, tak je to zde.  Nevidím na tom nic smutného. Naopak jsem šťastná, že se něčemu věnují a nemusím řešit třeba kde se poflakují a fetují nebo chlastají.  Že mají kolem sebe bezva lidi, skvělou partu.

Frigo napsal(a):

ano, vybrali si to (a baví je to) a tak se to stalo povinností. Nemohou z toho dělat holubník. Nehrají jen sami na sebe, není to individuální sport, jsou v týmu. A stejně tak jako když v hodinách vypadne kolečko a přestanou fungovat, tak je to zde.  Nevidím na tom nic smutného. Naopak jsem šťastná, že se něčemu věnují a nemusím řešit třeba kde se poflakují a fetují nebo chlastají.  Že mají kolem sebe bezva lidi, skvělou partu.

To jako že když řeknou, že to dělat nebudou, tak prostě musí, protože je to povinnost a basta? :co: Chudáci.

majkafa napsal(a):

fíha, opět. No to je ale pěkná blbost, dát dětem sport jako povinnost. Nepleteš si to nějak?
No a že vám to tak dlouho vydrželo s tím tvým mužem, když ses tolik přizpůsobila... :vissla:

ty jseš fakt chudinka   Ano, vydrželo nám to hodně dlouho.

Ja myslim, ze kdyz jde o kolektivni sport, tak to JE POVINNOST. Zodpovednost vuci ostatnim celnum tymu. Stejne jako napr. divadelni krouzek a pod., kde jeden zavisi na druhem...
Ta poznamka, ze maji aj matku, byla dost trefna, ptz. se tusim spominalo, ze se otec detem venuje aj v matcine tydnu...
A za treti, proc zamilovana nejde na krouzek jeho deti s nim? Lepsi, nez doma soupat nohama a vztekat se, ze je s detmi a ne s ni, ne?

Frigo napsal(a):

majkafa napsal(a):

fíha, opět. No to je ale pěkná blbost, dát dětem sport jako povinnost. Nepleteš si to nějak?
No a že vám to tak dlouho vydrželo s tím tvým mužem, když ses tolik přizpůsobila... :vissla:

ty jseš fakt chudinka   Ano, vydrželo nám to hodně dlouho.

V souvislosti s tím, co píšeš zamilované, jsou tvé poznámky o tom, jak vám to dlouho vydrží a jaká je skutečnost hodně mimo, Frigo.

majkafa napsal(a):

Frigo napsal(a):

ano, vybrali si to (a baví je to) a tak se to stalo povinností. Nemohou z toho dělat holubník. Nehrají jen sami na sebe, není to individuální sport, jsou v týmu. A stejně tak jako když v hodinách vypadne kolečko a přestanou fungovat, tak je to zde.  Nevidím na tom nic smutného. Naopak jsem šťastná, že se něčemu věnují a nemusím řešit třeba kde se poflakují a fetují nebo chlastají.  Že mají kolem sebe bezva lidi, skvělou partu.

To jako že když řeknou, že to dělat nebudou, tak prostě musí, protože je to povinnost a basta? :co: Chudáci.

Překrucuješ to.  Když řeknou, že to definitivně dělat nebudou, tak zkončí. Je to jejich život. Ale nemůžou jednou jít a jednou nejít na trenink.. zápas.. pokud nejsou nemocní, zraněný.

majkafa napsal(a):

...To jako že když řeknou, že to dělat nebudou, tak prostě musí, protože je to povinnost a basta? :co: Chudáci.

Vidis Majko? Uz zas o.d.p.o.rne a primitivne rypes. Nikdo nerikal, ze tam decka nechtej, a tvuj pristup k "povinnostem" deti (ano, krouzky, kdyz se decka k nim rozhodnou, se stanou povinnosti) je nezodpovedny. To jako bys je ucila, vsak kdyz se vam jednou nebude chtit jit do prace, no tak tam proste neujdete... :usch: A ten tvuj povyseny ton..., zasnu :skurt: Prej "princezna Majka"...
Hérecka je to, a zadna princezna... :dumbom: :reta:

majkafa napsal(a):

Frigo napsal(a):

majkafa napsal(a):

fíha, opět. No to je ale pěkná blbost, dát dětem sport jako povinnost. Nepleteš si to nějak?
No a že vám to tak dlouho vydrželo s tím tvým mužem, když ses tolik přizpůsobila... :vissla:

ty jseš fakt chudinka   Ano, vydrželo nám to hodně dlouho.

V souvislosti s tím, co píšeš zamilované, jsou tvé poznámky o tom, jak vám to dlouho vydrží a jaká je skutečnost hodně mimo, Frigo.

on bohužel musel přestat ze zdravotních důvodů a třeba i tohle byl jeden z důvodů, proč se tak změnil a byl z něj někdo jiný než ten, koho jsem si brala.   Ale to sem vůbec nepatří ..

Frigo, nepatří. Tak to sem netahej. Napsalas to sem ty, jak vám říkali, že vám to dlouho vydrží a jak ses přizpůsobila atd. Já tu délku pouze komentovala. To nebyl zrovna zářný příklad. Stejně nechápu, o čem mluvíš, když píšeš, že děti sportují pořád. Tak co to má společného s tím, že tvůj BM musel přestat. Tady se nemluví o sportu otce ale o sportu dětí a o tom, že je otec doprovází.

Majkafo, to byla pouze odpověď na tvoje rýpání.  Ano, děti partnera Zamilované sportují a tatínek se jim věnuje a věnovat bude, nic se na tom nezmění.. Bylo to tak dosud, tak proč by to mělo být najednou jinak?  Tatínek si chce (?) užívat, tak děti přestanou ?  Jestli jsem dobře pochopila, tak i trenuje, nejen že vozí, tak ostatní děti budou na turnaji bezprizorné ?
To může chtít jen ten, kdo nikdy nic pořádně nedělal.
Mně je zas líto tvých dětí, Majkafo.  :vissla:

Frigo, ze ty jsi to mela nejak a rada jsi se prizpusobila, aby vam to fugovalo, je pekne a donkonce verim, ze ty by sis k tem dvoum odrostlejsim sportovcum hodila na zada i toho kojence a stale to zvladala. To ale neznamena, ze to tak musi chtit kazdy, aniz by mel podmerecne IQ.

A kdyz uz do toho vnasime vlastni predstavy a pocity, mne by napriklad vadilo, kdybych mela stridavou, kdyby deti i v mem tydnu mel vpodstate zas jen otec. Rada bych si je na ten zimak a zapasy vozila sama. Ale jsem presvedcena, ze bychom se tam s tatinkem stejne sesli, protoze on tam je v prvni rade kvuli sobe. Snad kdybychom meli holcicky a delaly by balet, bychom mozna mely tyden pro sebe.

A proc by on mel neco menit? Protoze se podstatne zmenily okolnosti, na jejich zmene mel zasadni podil a je za ne odpovedny bez ohledu na to, jak ty vidis jejich vztah. Normalne to lidi poberou a prizpusobi tomu svuj zivot. To samozrejme neznamena, ze zapomene na sve starsi deti, prestane s hokejem a bude porad doma nebo maximalne behat po satelitu s kocarkem. Znamena to, ze se najde nejaky vsem aspon trochu vyhovujici modus operandi. Pokud pan nechape nebo dela, ze nechape, chybicka se vloudila. Je mozne, ze to pro zamilovanou dopadne jinak, nez si predstavovala a bude se stim muset vyporadat, protoze i ona je za sve ciny odpovedna. To ale nic nemeni na tom, ze panovi neni za co tleskat.

Frigo napsal(a):

majkafa napsal(a):

Frigo napsal(a):

ano, vybrali si to (a baví je to) a tak se to stalo povinností. Nemohou z toho dělat holubník. Nehrají jen sami na sebe, není to individuální sport, jsou v týmu. A stejně tak jako když v hodinách vypadne kolečko a přestanou fungovat, tak je to zde.  Nevidím na tom nic smutného. Naopak jsem šťastná, že se něčemu věnují a nemusím řešit třeba kde se poflakují a fetují nebo chlastají.  Že mají kolem sebe bezva lidi, skvělou partu.

To jako že když řeknou, že to dělat nebudou, tak prostě musí, protože je to povinnost a basta? :co: Chudáci.

Překrucuješ to.  Když řeknou, že to definitivně dělat nebudou, tak zkončí. Je to jejich život. Ale nemůžou jednou jít a jednou nejít na trenink.. zápas.. pokud nejsou nemocní, zraněný.

s tímhle souhlasím. tohle jsem mladýmu taky nikdy nepovolila.

majkafa napsal(a):

Frigo, nepatří. Tak to sem netahej. Napsalas to sem ty, jak vám říkali, že vám to dlouho vydrží a jak ses přizpůsobila atd. Já tu délku pouze komentovala. To nebyl zrovna zářný příklad. Stejně nechápu, o čem mluvíš, když píšeš, že děti sportují pořád. Tak co to má společného s tím, že tvůj BM musel přestat. Tady se nemluví o sportu otce ale o sportu dětí a o tom, že je otec doprovází.

máš pravdu.

Na základě Frigova a dalších psaní mi došlo, jak to může být v rodinách i jinak. Jak se rodiče nejsou povinni nijak přizpůsobovat koníčkům dětí, pokud opravdu sami nechtějí.
Má dcera chodila do jezdeckého oddílu a jezdila tam sama. Od 7. třídy. Jezdila na kole, bylo to dost daleko. A do druhého oddílu - na střední škole, našla si ho sama, 20 km od našeho bydliště. My jsme se občas jeli podívat, nebo se podívat třeba na Vánoční čtverylku, nebo jsem s ní zašla do půjčovny kostýmů, když měli třeba Velikonoční jízdu. Ale když chtěla dělat koníčka, sport, zařídila si to sama.
To samé můj syn, který hrál badminton a chodil na karate.
Nikdy jsme děti k žádným sportům nenutili a ony přesto sportovali. Nemluvím o dalších nesportovních věcech, syn trávil hodně času v Domě dětí, později i jako vedoucí kroužku PC.
A přesto děti sportovaly. Můj názor je, že tohle je jenom věc dětí a ne naplňování ambicí jejich rodičů.
A to samé já i můj BM a další, když jsme chtěli chodit do nějakého kroužku, nikdy by nás nenapadlo, že by tam s námi měli chodit i naši rodiče.
Díkybohu za samostatnost.

elena to napsala hezky. chápeš už frigo ?

majko to jde až od určitého věku a ne vždycky. navíc - dneska je to jiné jak kdysi.

PPavlaa napsal(a):

majko to jde až od určitého věku a ne vždycky. navíc - dneska je to jiné jak kdysi.

Já bych se dneska chovala stejně jako kdysi. A mým dětem není 50. :) Takže to naše kdysi není zase tak dávno. Můj syn je jen o malinko starší než třeba syn Friga.
Nedávno jsme se v práci bavili právě o tom, že dnes někteří rodiče s kroužkama a sporty dětí nadělají takových cavyků. Kdyby je to samotné nebavilo, tak by to nedělali. Někteří rodiče dělají ze svých dětí pomalu nesvéprávné bytosti. A přitom kolik dětí dojíždí do školy a to už od první třídy. A dojíždějí samy. Kam by rodiče přišli, kdyby je vozili, to si můžou dovolit jen movitější a ne normální běžná populace.

Ale Zamilovaná věděla, do čeho jde a že pro pána v téhle věci kompromis neexistuje. Nutit ho k něčemu, z čeho by byl otrávený a frustrovaný (kdyby na to přistoupil) je počátek konce vztahu. Autorka může například doufat, že jednou bude trénovat i jejich dítě a bude mu věnovat mu stejnou spoustu času, ale teď to je takhle a ona má ty dvě možnosti - brát, jak to je, nebo nechat ležet. Bydlení ve městě nebo v satelitu už je jen detail, i když důležitý. Otázka je, proč by nemohl bydlet s ní ve městě?

Daphne, já ti nevím, ale postavit si dům a pak se jít mačkat do malého bytu, jak píše zamilovaná?
Bych si jako chlap taky přála, aby má milá šla bydlet do domu, který jsem postavil.
Existuje tisíc řešení. Prodat dům a koupit někde úplně jinde byt, nebo jiný dům, nebo nebo nebo. Nebo se taky rozejít.
Když budou OBA chtít, určitě najdou pro oba přijatelné řešení.
Za přijatelné nepovažuji, jak píše zamilovaná - ustoupím, abych pak přitlačila... To je do budoucích let pro dobrý vztah dost varující pohled, jen ona to zatím možná ještě nevidí, přesto, že už zkušenosti z rozpadu vztahu s dětmi má.

majkafa napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

majko to jde až od určitého věku a ne vždycky. navíc - dneska je to jiné jak kdysi.

Já bych se dneska chovala stejně jako kdysi. A mým dětem není 50. :) Takže to naše kdysi není zase tak dávno. Můj syn je jen o malinko starší než třeba syn Friga.
Nedávno jsme se v práci bavili právě o tom, že dnes někteří rodiče s kroužkama a sporty dětí nadělají takových cavyků. Kdyby je to samotné nebavilo, tak by to nedělali. Někteří rodiče dělají ze svých dětí pomalu nesvéprávné bytosti. A přitom kolik dětí dojíždí do školy a to už od první třídy. A dojíždějí samy. Kam by rodiče přišli, kdyby je vozili, to si můžou dovolit jen movitější a ne normální běžná populace.

majko, malé děti asi nenecháš jít několik kiláků pěšky z kroužku, vůbec třeba v zimě, když je brzo tma, když víš, že je tam velký provoz. něco jiného je to u těch starších. prd víš, co sebou kdo táhne, nebo jak to má se spojem.
já třeba čekávala na mladýho, když byl menší na půli cesty, když se vracel za tmy.

PPavlaa napsal(a):

Majko, malé děti asi nenecháš jít několik kiláků pěšky z kroužku, vůbec třeba v zimě, když je brzo tma, když víš, že je tam velký provoz. něco jiného je to u těch starších. prd víš, co sebou kdo táhne, nebo jak to má se spojem.
já třeba čekávala na mladýho, když byl menší na půli cesty, když se vracel za tmy.

KDE se ještě dnes chodí několik kiláků pěšky? Autobusy, vlaky, městská...
Osobně si myslím, že když se chce, jde všechno. My jsme chodili od první třídy z odpoledního vyučování - každý druhý týden kvůli nedostatku tříd, pěšky 3,5 km, když po skončení vyučování nejel žádný autobus. A taky jsme to přežili. Všichni :vissla::) To je o našem rodičovském strachu a ne o strachu našich dětí. Tak si to nemaskujme sami před sebou, že by to ty děti nezvládly. Můj názor je, že rodiče mají dát svým dětem kořeny a současně i křídla. A někteří by je nejraději jenom přivazovali ke stolu, aby si hezky malovali pastelkami a pak se jim nic nestane, neboť hned za dveřmi číhají nástrahy. Ano, číhají. Ale když svým dětem nebudeme důvěřovat a nenecháme je učit se, pak z nich vyrostou života neschopní jedinci, co jim stále musí stát za zadkem rodič, protože jsou na to tak zvyklé a samy neumí.
Mé dospělé děti a jejich život jsou důkazem toho, že jsem (jsme) z nich vychovala popsaným způsobem schopné a šikovné lidi.

jo, chodí. jen proto, že ty to neznáš ze svého okolí to neznamená, že to tak ještě dneska není.

PPavlaa napsal(a):

jo, chodí. jen proto, že ty to neznáš ze svého okolí to neznamená, že to tak ještě dneska není.

No a co? Upadnou jim snad nožky? :D

to víš, že neupadnou, ale to je o něčem jiným. to ty ale dobře víš ...

Je to stále o tom samém. Pokud se lidé nechtějí domluvit, tak se nedomluví.
Pokud si cokoliv nechtějí zařídit, tak si to nezařídí. A budou hledat tisíce výmluv, proč to nejde, místo aby našli způsob, jak to jde.

když myslíš :rolleyes:

majkafa napsal(a):

Daphne, já ti nevím, ale postavit si dům a pak se jít mačkat do malého bytu, jak píše zamilovaná?
Bych si jako chlap taky přála, aby má milá šla bydlet do domu, který jsem postavil.
Existuje tisíc řešení. Prodat dům a koupit někde úplně jinde byt, nebo jiný dům, nebo nebo nebo. Nebo se taky rozejít.
Když budou OBA chtít, určitě najdou pro oba přijatelné řešení.
Za přijatelné nepovažuji, jak píše zamilovaná - ustoupím, abych pak přitlačila... To je do budoucích let pro dobrý vztah dost varující pohled, jen ona to zatím možná ještě nevidí, přesto, že už zkušenosti z rozpadu vztahu s dětmi má.

Proč "se jít mačkat do malého bytu"? Co třeba dům v satelitu pronajmout a pořídit společné bydlení ve městě, i nájemní?

Daphné napsal(a):

Proč "se jít mačkat do malého bytu"? Co třeba dům v satelitu pronajmout a pořídit společné bydlení ve městě, i nájemní?

Daphne, že tys pořádně nečetla o tom, jak jsem psala, že existuje tisíc řešení... :D

majkafa napsal(a):

Na základě Frigova a dalších psaní mi došlo, jak to může být v rodinách i jinak. Jak se rodiče nejsou povinni nijak přizpůsobovat koníčkům dětí, pokud opravdu sami nechtějí.
Má dcera chodila do jezdeckého oddílu a jezdila tam sama. Od 7. třídy. Jezdila na kole, bylo to dost daleko. A do druhého oddílu - na střední škole, našla si ho sama, 20 km od našeho bydliště. My jsme se občas jeli podívat, nebo se podívat třeba na Vánoční čtverylku, nebo jsem s ní zašla do půjčovny kostýmů, když měli třeba Velikonoční jízdu. Ale když chtěla dělat koníčka, sport, zařídila si to sama.
To samé můj syn, který hrál badminton a chodil na karate.
Nikdy jsme děti k žádným sportům nenutili a ony přesto sportovali. Nemluvím o dalších nesportovních věcech, syn trávil hodně času v Domě dětí, později i jako vedoucí kroužku PC.
A přesto děti sportovaly. Můj názor je, že tohle je jenom věc dětí a ne naplňování ambicí jejich rodičů.
A to samé já i můj BM a další, když jsme chtěli chodit do nějakého kroužku, nikdy by nás nenapadlo, že by tam s námi měli chodit i naši rodiče.
Díkybohu za samostatnost.

logické.. ty jsi to nezažila, tak to nenapadlo ani tebe.
Ale partnera Zamilované ten sport zřejmě baví a je rád, že ho děti dělají a tak jim pomáhá, podporuje je. To zamilovaná věděla od začátku, takže nechápu, čemu se teď diví.
Pak nevíme, jestli ta přítelova ex není ráda, že on vozí děti i v týdnu, kdy by nemusel. Třeba by jí to nebavilo... třeba je stejná jako Majkafa.. děti si vybrali koníčka, tak ať se starají sami, co ona by něco dělala. Stačí, když jim vypere propocené věci a jednou za čas dresy celého týmu.
Majkafo, viděla jsi někdy třeba tašku hokejisty ? Osobně si nedovedu představit, jak by se s ní dítě vláčelo utahané po treninku několik km... jak by se s ní rvalo do normálního autobusu...
Ono je něco jiného, když vezmeš do batohu pastelky a blok..

Moje holčička teď byla na mistrovství světa a když jsme tam já a několik dalších rodičů dorazili, tak nám holky řekly, jak bylo pro ně smutné,, že na zahájení tam nikdo od nás nebyl, že to skoro obrečely, když nikdo po zahrání naší hymny  nehulákal. A .. i z hodně vzdálených zemí tam bylo třeba dvacet..třicet lidí už od začátku, co fandilo a povzbuzovalo. 
Hrají to pro sebe, ale i pro fanoušky a ta podpora dokáže vyburcovat k lepším výkonům, zvláště
v některých sportech.  A ten hokej,co hrají děti partnera Zamilované mezi ně patří.  A také, to už jsem psala- je přetlak dětí, takže rodiče dělají i takovou malou ochranu, aby si jejich ratolesti zahráli a nestáli třeba jen na střídačce. Vztahy mezi těmi ambicionízními rodiči nebývají nejlepší.. to vím od kamarádky...

Daphné napsal(a):

majkafa napsal(a):

Daphne, já ti nevím, ale postavit si dům a pak se jít mačkat do malého bytu, jak píše zamilovaná?
Bych si jako chlap taky přála, aby má milá šla bydlet do domu, který jsem postavil.
Existuje tisíc řešení. Prodat dům a koupit někde úplně jinde byt, nebo jiný dům, nebo nebo nebo. Nebo se taky rozejít.
Když budou OBA chtít, určitě najdou pro oba přijatelné řešení.
Za přijatelné nepovažuji, jak píše zamilovaná - ustoupím, abych pak přitlačila... To je do budoucích let pro dobrý vztah dost varující pohled, jen ona to zatím možná ještě nevidí, přesto, že už zkušenosti z rozpadu vztahu s dětmi má.

Proč "se jít mačkat do malého bytu"? Co třeba dům v satelitu pronajmout a pořídit společné bydlení ve městě, i nájemní?

Aby z toho potom nebyl frustrovany :usch:. Treba chce bydlet jen a jen prave v tom dome a satelitu, ted to ma tak a nehodla to menit. To po nem prece nemuze nikdo chtit.

Mimochodem, i pan vedel do ceho jde.

Ale byt chlapem, chtela bych vas vsechny (teda krom Pavly :D), takove chapajici, prizpusobive, nic nepozadujici.... mela bych se jak kral. :supr: Nejak blbe jsem se narodila. :grater::D

elena007  Frigo, ze ty jsi to mela nejak a rada jsi se prizpusobila, aby vam to fugovalo, je pekne a donkonce verim, ze ty by sis k tem dvoum odrostlejsim sportovcum hodila na zada i toho kojence a stale to zvladala. [b]To ale neznamena, ze to tak musi chtit kazdy, aniz by mel podmerecne IQ.[/b]
Eleno, já v té situaci Zamilované nejsem, takže netuším, co bych dělala. Jen jsem napsala, že je blbé, když si ženská myslí, že kvůi ní se dospělej chlap změni a padne na zadek. :tesi:

A kdyz uz do toho vnasime vlastni predstavy a pocity, mne by napriklad vadilo, kdybych mela stridavou, kdyby deti i v mem tydnu mel vpodstate zas jen otec. Rada bych si je na ten zimak a zapasy vozila sama. Ale jsem presvedcena, ze bychom se tam s tatinkem stejne sesli, protoze on tam je v prvni rade kvuli sobe. Snad kdybychom meli holcicky a delaly by balet, bychom mozna mely tyden pro sebe.
Ale třeba jí to prostě vyhovuje a třeba je to rozumná ženská a nechce, aby se zkazil vztah děti x otec, tak zatne zuby. 

A proc by on mel neco menit? Protoze se podstatne zmenily okolnosti, na jejich zmene mel zasadni podil a je za ne odpovedny bez ohledu na to, jak ty vidis jejich vztah. Normalne to lidi poberou a prizpusobi tomu svuj zivot. To samozrejme neznamena, ze zapomene na sve starsi deti, prestane s hokejem a bude porad doma nebo maximalne behat po satelitu s kocarkem. Znamena to, ze se najde nejaky vsem aspon trochu vyhovujici modus operandi. Pokud pan nechape nebo dela, ze nechape, chybicka se vloudila. Je mozne, ze to pro zamilovanou dopadne jinak, nez si predstavovala a bude se stim muset vyporadat, protoze i ona je za sve ciny odpovedna. To ale nic nemeni na tom, ze panovi neni za co tleskat.
Jestli jsem dobře četla, tak on řekl, že nic měnit nehodlá.  Tak kde je ta chybička.. :/ Chápu, že je zamilovaná, teď v ní ještě burcují hormony, ale nechoval on se takhle po celou dobu ? Přes zamilovanost to jen neviděla ?  Nabídl jí přestěhování.. taky jí mohl poslat rovnou na potrat.. Takže to zas taková zrůda nebude... 

asi jsem jak kolovrátek... :tesi:

elena007 napsal(a):

Mimochodem, i pan vedel do ceho jde.

Ale byt chlapem, chtela bych vas vsechny (teda krom Pavly :D), takove chapajici, prizpusobive, nic nepozadujici.... mela bych se jak kral. :supr: Nejak blbe jsem se narodila. :grater::D

Noooojá být chlapem, asi bych tě nechtěla :D, pokud bys trvala na tom, že musím omezit sportovní aktivity, které navíc dělají i moje děti, ten "ušetřený čas" bych ti dřív či později měla za zlé.
Co myslíš, do čeho šel pán (když říkáš, že věděl, do čeho jde)? Šel by  do vztahu, kde by už dopředu věděl, že mu partnerka bude mít za zlé jeho trávení času?

elena007 napsal(a):

Daphné napsal(a):

majkafa napsal(a):

Daphne, já ti nevím, ale postavit si dům a pak se jít mačkat do malého bytu, jak píše zamilovaná?
Bych si jako chlap taky přála, aby má milá šla bydlet do domu, který jsem postavil.
Existuje tisíc řešení. Prodat dům a koupit někde úplně jinde byt, nebo jiný dům, nebo nebo nebo. Nebo se taky rozejít.
Když budou OBA chtít, určitě najdou pro oba přijatelné řešení.
Za přijatelné nepovažuji, jak píše zamilovaná - ustoupím, abych pak přitlačila... To je do budoucích let pro dobrý vztah dost varující pohled, jen ona to zatím možná ještě nevidí, přesto, že už zkušenosti z rozpadu vztahu s dětmi má.

Proč "se jít mačkat do malého bytu"? Co třeba dům v satelitu pronajmout a pořídit společné bydlení ve městě, i nájemní?

Aby z toho potom nebyl frustrovany :usch:. Treba chce bydlet jen a jen prave v tom dome a satelitu, ted to ma tak a nehodla to menit. To po nem prece nemuze nikdo chtit.

Mimochodem, i pan vedel do ceho jde.

Ale byt chlapem, chtela bych vas vsechny (teda krom Pavly :D), takove chapajici, prizpusobive, nic nepozadujici.... mela bych se jak kral. :supr: Nejak blbe jsem se narodila. :grater::D

:lol::lol:
Pán nejspíš nic špatného na svém chování nezaregistroval.  Dosud problém nebyl..

Myslím si, že
dosuud se Zamilovaná vztekala asi jen o samotě a když pán měl čas, tak přišla vysmátá a on nejspíš netuší, že by mohl být problém..
Přiznám se, že je mi líto toho chlapa, co neví, co ho nejspíš čeká...

Daphné napsal(a):

elena007 napsal(a):

Mimochodem, i pan vedel do ceho jde.

Ale byt chlapem, chtela bych vas vsechny (teda krom Pavly :D), takove chapajici, prizpusobive, nic nepozadujici.... mela bych se jak kral. :supr: Nejak blbe jsem se narodila. :grater::D

Noooojá být chlapem, asi bych tě nechtěla :D, pokud bys trvala na tom, že musím omezit sportovní aktivity, které navíc dělají i moje děti, ten "ušetřený čas" bych ti dřív či později měla za zlé.
Co myslíš, do čeho šel pán (když říkáš, že věděl, do čeho jde)? Šel by  do vztahu, kde by už dopředu věděl, že mu partnerka bude mít za zlé jeho trávení času?

jenže on už není sám + děti, koníčky. teď přibyla přítelkyně, se kterou chce žít, se kterou čeká dítě.
jestli to tak nechtěl, měl si pořídit nafukovačku - ta by si nedělala nárok na jeho čas ani by nepřišla do jiného stavu.

PPavlaa napsal(a):

Daphné napsal(a):

elena007 napsal(a):

Mimochodem, i pan vedel do ceho jde.

Ale byt chlapem, chtela bych vas vsechny (teda krom Pavly :D), takove chapajici, prizpusobive, nic nepozadujici.... mela bych se jak kral. :supr: Nejak blbe jsem se narodila. :grater::D

Noooojá být chlapem, asi bych tě nechtěla :D, pokud bys trvala na tom, že musím omezit sportovní aktivity, které navíc dělají i moje děti, ten "ušetřený čas" bych ti dřív či později měla za zlé.
Co myslíš, do čeho šel pán (když říkáš, že věděl, do čeho jde)? Šel by  do vztahu, kde by už dopředu věděl, že mu partnerka bude mít za zlé jeho trávení času?

jenže on už není sám + děti, koníčky. teď přibyla přítelkyně, se kterou chce žít, se kterou čeká dítě.
jestli to tak nechtěl, měl si pořídit nafukovačku - ta by si nedělala nárok na jeho čas ani by nepřišla do jiného stavu.

až se zamilovaná projeví v plné palbě, tak se asi bude divit a možná ho napadne to, co tebe.. :lol:
Nebo bude na hokeji víc, než dosud ..jen aby nemusel koukat na naštvanou partnerku..

Ještě by mi docela zajímalo, jak jsou na tom její děti a on..

Daphné napsal(a):

elena007 napsal(a):

Mimochodem, i pan vedel do ceho jde.

Ale byt chlapem, chtela bych vas vsechny (teda krom Pavly :D), takove chapajici, prizpusobive, nic nepozadujici.... mela bych se jak kral. :supr: Nejak blbe jsem se narodila. :grater::D

Noooojá být chlapem, asi bych tě nechtěla :D, pokud bys trvala na tom, že musím omezit sportovní aktivity, které navíc dělají i moje děti, ten "ušetřený čas" bych ti dřív či později měla za zlé.
Co myslíš, do čeho šel pán (když říkáš, že věděl, do čeho jde)? Šel by  do vztahu, kde by už dopředu věděl, že mu partnerka bude mít za zlé jeho trávení času?

No, vsak ani ja bych te jako chlapa nechtela, protoze s pohlavim menis i charakter. :D

Frigo napsal(a):

Myslím si, že
dosuud se Zamilovaná vztekala asi jen o samotě a když pán měl čas, tak přišla vysmátá a on nejspíš netuší, že by mohl být problém..
Přiznám se, že je mi líto toho chlapa, co neví, co ho nejspíš čeká...

Aha, takze rozchod a vydarena rozluckova souloz se konaly jenom pro spestreni, aby proste nebyla nuda ve vztahu.
Pan vedel velice dobre uz nejakou dobu.

A jeste k tomu dlouhemu prispevku #255 tusim, nechci to zbytecne kopirovat, nevim, co jeho byvale zene vyhovuje nebo nevyhovuje, ale pokud by to, ze priveze na stadion, melo narusit vztah mezi detmi a otcem, musel by byt sakra krehoucky a to se mi nezda.

Proc by zamilovanou posilal na potrat, kdyz proti dalsimu diteti nebyl? Akorat krom te rozluckove pro to neni ochotny nic moc jineho udelat. Mozna bude mit stesti a narodi se dalsi potencialni hokejista. Proc to nebrat, vdyt jsou to pro nej same ++, akorat zamilovana to kazi svym pristupem.

Elen, tak tohle mi fakt uniklo...takze rozchod a vydarena rozluckova souloz se konaly jenom pro spestreni   :co:
To by v tom byl čert, aby alespoň jedno dítko nebylo špičkový hokejista.. :vissla:
Malér bude, když by to byla holčička..:lol: Ale i holky hrají hokej..

melo narusit vztah mezi detmi a otcem, musel by byt sakra krehoucky a to se mi nezda.
spíš se přikláním k tomu, že je maminka líná, nebaví jí to.. a tatínka to baví, ... nezbývá nic jiného..

A proc by on mel neco menit? Protoze se podstatne zmenily okolnosti, na jejich zmene mel zasadni podil a je za ne odpovedny bez ohledu na to, jak ty vidis jejich vztah.
eleno, jestliže by se pán měl "změnit" vzhledem ke změně okolností, pak nějak nechápu, proč na návrh od Daphné- "Co třeba dům v satelitu pronajmout a pořídit společné bydlení ve městě, i nájemní? odpovídáš "Aby z toho potom nebyl frustrovany. Treba chce bydlet jen a jen prave v tom dome a satelitu, ted to ma tak a nehodla to menit. To po nem prece nemuze nikdo chtit."
Takže změnit bydlení by ho frustrovalo, ale změnit = omezit přístup k dětem a jejich sportu je brnkačka, jo? To po něm můžou klidně chtít? :skurt:

KDE se ještě dnes chodí několik kiláků pěšky?
majkafo, třeba u našich mladých ;). Bydlí na předměstí, odkud a kam jezdí dva autobusy ráno - pro lidi do práce a pak pro děti do školy, pak jeden kolem poledne a totéž zpátky - děti ze školy, lidi z práce a večer pro ty, co se zdrželi. Jinak ani ťuk... a nejde o to, že by děti ty 2-3 kiláky neušly... ale je to kus opuštěný průmyslový zóny a polí. Ty bys tam nechala jít dítě třeba v zimě, kdy se stmívá před pátou?

že je maminka líná, nebaví jí to.. a tatínka to baví
Maminka vůbec nemusí bejt líná... možná, že se tak dohodli, protože tátu to nejen baví, ale i tomu rozumí, asi tam má i dost známých... Taky bych asi nenutila otce, aby trávil X dní v tejdnu + víkendy třeba s holčičkou při závodním tancování, když jeho poslední taneční výkon byla mazurka v tanečních :D

Předpokládám,že v satelitu bydlí přítel i s dětmi, (když má střídavou péči) takže je vozí ze satelitu na zápasy,tréninky.
Kdyby jste šli do většího ve městě, tak by to bylo i se stěhováním dětí.
Zamilovaná - ty máš mallýho prcka - určitě ještě žádný koníčky nemá, takže ten týden,co ho máš ty, si s dítkem přeci od rána do večera ne?
Ještě bych se zamilované chtěla zeptat - děti 4 a 15 si psala? To je máte na střídavku obě dvě? A jak to ty děti berou? Jak dlouho jste s bývalým manželem od sebe? Jak dlouho bydlíš v tomto bytě?

dusičko, já jsem asi natvrdlá, ale co to s tím má co dělat ?

Taky už jsem se ptala zamilované, jak dlouho nežije s BM. Protože mi přijde, že byli spolu jen velmi krátce po narození druhého dítěte. Přijde mi, že zamilovaná odchod od manžela uspěchala, dle jejího nynějšího psaní. Nebo možná - odešla kvůli nynějšímu příteli, když tak počítám. Ale zamilovaná mi neodpověděla.
Btw taky mi přijde zvláštní střídavá péče u tak malého dítěte. Protože jestli je s tímto přítelem už roky, jak píše, tak střídavá péče je už zřejmě taky roky a malé jsou přitom jen 4 roky. Hm. Pro mě zvláštní. Tak malé dítě a střídavá péče. To byla střídavka, i když byla zamilovaná na mateřské? Nebo je jenom chvilku? Ale myslím, že je delší dobu, že to tu už zamilovaná pod tím jiným nickem řešila a i tenkrát jsem se podivovala, že tak rychle po narození druhého dítěte od podle ní skvělého BM odešla.

Můj dojem je, že v tomhle vztahu se sešli dva extrémní rodiče. Jeden, co se o své děti zajímá až moc na úkor partnerky, druhá, co se o své (malé) děti moc nezajímá.
A teď do toho dítě společné.
A sladit to.
Těžký oříšek.

Co to znamená dostatečně se zajímat o malé dítě/děti?

Ahoj holky, zpátky po víkendu…. Takže v pátek jsem nakonec večer zůstala u nás ve městě, šla jsem chvíli na kulec a pak s kamarádky posedět na zahrádku. Přítel mi z hokeje psal, že mu chybím, ale co z toho že? Zůstal po hokeji taky doma. V sobotu jsme byli na fesťáku, moc fajn, v neděli pak s jeho starším synem a pár puberťákama na airsoftu (mám od kuliček otečkované celé tělo :D). Odpoledne a večer jsem vařila a pekla, protože přítel má tento týden kluky (já ne, moje jsou u babičky) a jeho mladší synek marodí, tak aby měli doma jídlo, jen si ohřejí (rajská, ptáčky, pizza, šátečky, hrachová polévka, testovinový salát, staršímu svačinu na dnešek). Musím přiznat, že jsem teď maximálně vnímavá v tom, jak se v různých situacích přítel chová (asi logicky, když hodlám měnit celý život) a včera večer, když přivezl svoje kluky, mě zarazila jedna věc. Děti mě požádaly, abych šla s nimi na hřiště, ale akorát jsem postavila papiňák, tak jsem požádala přitele, aby na mě houknul, až začne syčet. V tu chvíli mu ještě něco říkal starší synek a přítel asi jak jsme na něj mluvili dva, na mě vyjel, že neví co dřív a docela se na mě utrhnul. Mrzelo mě to, protože jsem fakt makala jak šroubek, on čuměl do compu a pak po něm chci jedinou!!! věc a hned je zle. Večer se mi pak omluvil, že byl utahaný a bla bla bla. Každopádně jsme se dohodli, že budeme lépe plánovat a plány dodržíme. Každou neděli si řekneme, jak bude zhruba vypadat následující týden a to dodržíme. Pochopil doufám, že v týdnech, kdy nemáme děti, bych chtěla trochu víc času pro nás na úkor hokeje a souhlasil. Ovšem když jsem tedy jako počin chtěla tento týden naplánovat, byl unavený a nechtělo se mu. Já fakt nevím, jakmile se jedná o nějakou povinnost, pravidlo nebo tak, je zle…..

Chtěla bych ještě reagovat na příspěvky Frigo. Já na svoje děti rozhodně nekašlu. Týden, kdy je mám, se jim věnuji na 100% a pokud srovnám s jinými dětmi třeba z úplných rodin, jsem na sebe pyšná. Moje děti mají vždy zajímavý program, s mladším chodíme na trampolíny, bruslit a hodně do divadla, kina, na výlety. Starší má už svoje koníčky a chodíme se s prckem dívat na jeho zápasy, turnaje. Když děti nemám a je zajímavý program, který s nimi BM nechce absolvovat (třeba karneval, kino a tak), chodím já, ovšem vždy po dohodě s přítelem a aniž bych nabourávala domluvený program. Kousnu cokoli, ale obvinění, že na děti kašlu a táhne mě to víc k příteli, tedy NE. A samozřejmě v týdnech, kdy děti nemám, se mi po nich stýská, zvlášť po malém, ovšem každý den jim volám a s BM ani nemáme problém si pár dní prohodit podle potřeby a dobře vím, že u BM jim je dobře.

Jinak tento týden jdu k dr a pokud se moje těhu potvrdí, musím se do týdne pěvně rozhodnout jak dál. A já to pořád nevím. Musím se zeptat staršího synka, zda by se chtěl stěhovat, to jako první  věc. Jako další bych chtěla s přítelem podrobně probrat jak si to přesně představuje, zkrátka zda je opravdu připraven na vznik nové rodiny. Ne jen o tom mluvit, ale uvědomit si všechno, co nám nová situace vezme a přinese…..

majko, jak víš, že když je ten týden s dětma, že se jim nevěnuje na maximum ?

s BM jsme se rozešli loni v létě poté, co mi oznámil, že se zamiloval a chce, abych odešla, že si novou přítelkyni s dítětem nastěhuje do bytu. Já mu nechtěla bránit, protože v tu dobu už jsem se nějakou dobu scházela (tajně) se současným přítelem. Než jsem přítele poznala, s BM už jsme přes rok nespali, komunikovali pouze ohledně dětí (teď 4 a 10 let) a pokud byly děti pryč, spali i každý v jiné místnosti. BM je skvělý člověk a rozešli jsme se z jeho požadavku poté, co náš vztah už opravdu dlouho "chcípal" Všem nám je takhle lépe. Svůj byt jsem dodělala v zimě a od té doby jsou děti ve střídavé péči, nijak nestrádají, naopak a věk mladšího nehrál roli v rozhodování o střídavce. Miluje nás oba stejně, ani já jsem nechtěla, aby o tatínka přišel, což by se stalo, pokud bych ho měla ve své péči (navíc BM by to ani nedovolil). Všechno navíc funguje perfektně proto, že s BM od sebe bydlíme jednu ulici a já i ve dnech, kdy děti nemám, se na ně můžu přijít kdykoli podívat nebo si je vzít (stejně tak BM).

Nevím přesně, z čeho tady vzniknul názor, že se o děti příliš nezajímám, zřejmě proto, že jsem se tady hlavně zmiňovala o přítelových dětech, ve kterých problém není. Problém je opravdu v přítelově chování, které se mi nelíbí. Nevadí mi, že se věnuje dětem i mimo "své týdny", ale vadí mi intenzita a fakt, že kvůli tomu boří naše společné plány. Navíc bydlení u něj mi život velmi zkomplikuje, stejně tak mým dětem, proto všechno pečlivě zvažuji. Ještě bych měla zmínit, že přítele děti jsou nadšené z myšlenky, že bychom se přistěhovali....

opravdu ten, kdo v něčem podobném nežije, nemůže spoustu věcí pochopit, čekala jsem hlavně názory holek, které mají zkušenost se s dětmi ve střídavce přistěhovat k příteli s dětmi ve střídavce. holky, které trochu sobecky chtěly kromě dětí a starostí i pár pěkných chvil s milovaným člověkem pro sebe, kdo se pokusily přítele usměrnit (ne předělat) ve věcech, které jim vadily a necítily se přitom jako fůrie :jojo:

Já myslím zamilovaná, že se nemusíš nikomu z ničeho zpovídat, přece víš sama jak se všem těm dětem věnuješ :)
Ono to docela dráždí, když i po rozvodu se lidi dokážou dohodnout na něčem takovém jako je střídavá péče a pokud to funguje (a základem je určitě komunikace rodičů)...

zamilovana, děkuji za vysvětlení. Nabyla jsem mylného dojmu, že máte střídavou péči už od velmi nízkého věku druhého dítěte a za sebe si tohle neumím představit.
A taky mi bylo divné, když máte tak malé dítě a už dlouho jsi s přítelem, že píšeš, že jste si s BM už dlouho nerozuměli. Jak dlouho, když tohle je krátce a pořídili jste si do tvého "dlouho" druhé dítě. Tak proč mít druhé? :co: No, já si to srovnám. :)

Zamilovaná,je dobré ba potřeba konzulovat to i se starším dítětem,co říká na stěhování,rovněž tak i s přítelem,ale to hlavní uvážení pro a proti bude stejně záležet jen a jen na tobě,protože na tobě bude spočívat tíha celé domácnosti,i pro prcka to bude změna,když dosud měl tátu jen přes ulici...A protože ty si taková akční,vyloženě městský tip,já bych teda do toho - za sebe - v žádném případě nešla,myslím do toho stěhování,kde jak si psala,lišky dávaj dobrou noc.

Z toho si nic nedělej,když tu zlí jazykové píšou,žese špatně staráš o své děti.Většinou to píšou jen takové,které ti v tomto nesahají ani po kotníky a za výchovu považují jen to,když mají děti co ho "huby".Tam u nich ta výchova začíná i končí.

Majkafo, když mladšímu synkovi rok a půl, měli jsme s BM hodně starostí, trochu jsme totiž zariskovali co se týče bydlení a nedopadlo to dobře. Bylo to hodně stresové období a nás bohužel rozdělilo, než aby spojilo. Oba jsme se uzavřeli do sebe a za to špatné obviňovali v tichosti sami sebe. Od té doby to šlo šupem dolů, já potřebovala s někým mluvit, k někomu se přitulit, BM začal víc pařit, jen jsme vedle sebe "přežívali" a vnímaly to i děti. Teď je všechno lepší, pro všechny!!! Rozešli jsme se loni začátkem léta, střídavka od zimy, rozvod začátkem tohoto léta :P

zamilovana111 napsal(a):

opravdu ten, kdo v něčem podobném nežije, nemůže spoustu věcí pochopit čekala jsem hlavně názory holek, které mají zkušenost se s dětmi ve střídavce přistěhovat k příteli s dětmi ve střídavce. holky, které trochu sobecky chtěly kromě dětí a starostí i pár pěkných chvil s milovaným člověkem pro sebe, kdo se pokusily přítele usměrnit (ne předělat) ve věcech, které jim vadily a necítily se přitom jako fůrie :jojo:

přesně tak, ale tohle tu neradi slyší.

Želvička17 napsal(a):

Já myslím zamilovaná, že se nemusíš nikomu z ničeho zpovídat, přece víš sama jak se všem těm dětem věnuješ :)
Ono to docela dráždí, když i po rozvodu se lidi dokážou dohodnout na něčem takovém jako je střídavá péče a pokud to funguje (a základem je určitě komunikace rodičů)...

proč by to mělo někoho dráždit ? vždycky je přece dobře, když děti ten rozvod odnesou co nejmíň.

PPavlaa napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Já myslím zamilovaná, že se nemusíš nikomu z ničeho zpovídat, přece víš sama jak se všem těm dětem věnuješ :)
Ono to docela dráždí, když i po rozvodu se lidi dokážou dohodnout na něčem takovém jako je střídavá péče a pokud to funguje (a základem je určitě komunikace rodičů)...

proč by to mělo někoho dráždit ? vždycky je přece dobře, když děti ten rozvod odnesou co nejmíň.

Jenže vždycy to tak nebývá. Často děti bývají tou zbraní proti tomu druhému rodiči.
Prostě některá to zvládá v pohodě a některá hůř. :)

zamilovana111 napsal(a):

Majkafo, když mladšímu synkovi rok a půl, měli jsme s BM hodně starostí, trochu jsme totiž zariskovali co se týče bydlení a nedopadlo to dobře. Bylo to hodně stresové období a nás bohužel rozdělilo, než aby spojilo. Oba jsme se uzavřeli do sebe a za to špatné obviňovali v tichosti sami sebe. Od té doby to šlo šupem dolů, já potřebovala s někým mluvit, k někomu se přitulit, BM začal víc pařit, jen jsme vedle sebe "přežívali" a vnímaly to i děti. Teď je všechno lepší, pro všechny!!! Rozešli jsme se loni začátkem léta, střídavka od zimy, rozvod začátkem tohoto léta :P

Díky za "časový harmonogram" :)
Já bych asi do satelitu za všech těch okolností, co máš ty, včetně věku, věku dětí, těhotenství,... šla, pokud bych toho muže milovala. Ale nechala bych si jako zadní vrátka svůj byt, třeba bych ho pronajímala. Ale já jsem jiný typ.

V tu chvíli mu ještě něco říkal starší synek a přítel asi jak jsme na něj mluvili dva, na mě vyjel, že neví co dřív a docela se na mě utrhnul.
Jako bys nevěděla, že chlapi dvě věci najednou těžko zvládají Stejně tak se mohl utrhnout na kluka.

Ono to docela dráždí, když i po rozvodu se lidi dokážou dohodnout na něčem takovém jako je střídavá péče a pokud to funguje
Až na to, že tady sice funguje střídavka u obou, ale každý má jiné představy, jak trávit čas bez dětí...

Taky bych se rozhodně nezbavovala svého bytu, ale pronajala ho. Člověk nikdy neví, co bude a je dobré mít svoji jistotu.
Já osobně bych tedy už nešla ani do dalšího mimča, ale to je můj pohled, těžko se vciťovat do situace jiného, každý to cítíme jinak...

Zamilovaná, dík za vysvětlení, teď tě vidím úplně v jiném světle. Já vím, že nám nic do toho není, ale když o tom chceš mluvit, tak je dobré vše vysvětlit, aby pak nebyly reakce mimo mísu.
Jinak oceňuji, že se na nic neurážíš a stále odpovídáš klidně, bez emocí. To je určitě dobrá vlastnost pro jakékoli spolužití.

s tím bytem mají holky pravdu.

....klidně a bez emocí, jo kdybyste věděly jak se to ve mně mele :dumbom: jeden den bych se stěhovala, jeden den zůstávám, děs!!!!!! Byt si nechám za každých okolností, o tom žádná. Pořád přemýšlím, jestli není ještě nějaká varianta....

Za mě tedy to vysvětlení na mém názoru na věc nic nemění.
Přítele nepředělá a jediná šance je překlenout tu dobu cca tří let, než se tomu v bříšku nazujou brusle a bude jezdit na ten zimák taky. Do tý doby to bude pořád o kompromisech z jedné strany, tam nic nemění fakt, že se zamilovaná dokáže s bývalým dohodnout o dětech a věnuje se jim. ;)
Když si to přeberu na sebe... kdybych s někým chtěla žít a mít dítě, tak rozhodně si nechám byt.

javena napsal(a):

Za mě tedy to vysvětlení na mém názoru na věc nic nemění.
Přítele nepředělá a jediná šance je překlenout tu dobu cca tří let, než se tomu v bříšku nazujou brusle a bude jezdit na ten zimák taky. Do tý doby to bude pořád o kompromisech z jedné strany, tam nic nemění fakt, že se zamilovaná dokáže s bývalým dohodnout o dětech a věnuje se jim. ;)
Když si to přeberu na sebe... kdybych s někým chtěla žít a mít dítě, tak rozhodně si nechám byt.

Na téhle věci také nic neměním - přesně, jak to píšeš, jakmile bude mít mrně brusle na nohách, přibere je do party, a pojede se stále stejně.
Jen se mi dříve zdálo, že Zamilovaná o své děti moc nedbá - a tenhle pohled jsem změnila.

co se týče mých dětí, moc jsem je ze začátku nezmiňovala, možná proto mohl vzniknout dojem, že je moc nebaštím. Opak je pravdou, jsou pro mě vším a to se nezmění za žádné situace!!! Také s ohledem na ně zvažuji, zda se stěhovat nebo ne, zásadní bude promluvit se starším....

jj, souhlas, na jaře šel na brusle můj mladší, takže hokejové už jsou už všechny 4 naše děti, tedy by bylo i páté, o tom nemám iluze. Ovšem já hokej beru zejména jako zájem dětí, sama ho mám také ráda, ale neobětuji mu svůj osobní život, nežeru ho tolik jako přítel, nejdu přes mrtvoly, abych viděla zápas když máme něco domluvené......

Takže včera jsem byla u doktorky, potvrdila těhotenství, zatím bez srdíčka, 5+4 tt. Přítel byl se mnou, všechno v pohodě. Večer ovšem přišel s tím, že nachází další a další argumenty, proč další dítě nemít a že změnil názor, přiklání se k tomu další dítě nemít. Argumenty jsou, že nechce být štvanec, že se bojí, aby novou rodinou nepřišel o stávající děti, kterým by mohlo vadit, že budou mít méně pozornosti. Také že už není nejmadší a je na to zkrátka starý, necítí se na takový životní krok. Musím říct, že větší ránu jsem dostat nemohla a souhlasila tedy s tím, že dítě nebude. Sama bych to finančně nezvládla a nemůžu zkrátka udělat něco, co vím, že nechce. Je mi hrozně, nejhůř v životě. No, tak to jen jak se věci vyvíjejí......

to je ale debil ..

Tak máš vyřešeno, zamilovaná... aspoň prozatím a asi ne úplně podle tvých představ.
Ale podle mě je to jen další důkaz toho, že on nic měnit nechce a nebude...

já už bych s ním dál nebyla :rolleyes:

jo, nic měnit zjevně nechce, to mi docvaklo. Vůbec jsem nemohla uvěřit, co to z něj padá za argumenty. No, je to síla....

Zamilovaná, takže máš vyřešeno..  Ty s ním hodláš  dál být ?  :co:

PPavlaa napsal(a):

to je ale debil ..

Výstižné
ukázal se v pravým světle

nic měnit zjevně nechce, to mi docvaklo
To to trvalo... blbý je, že ti muselo docvaknout tím (skoro) nejhorším způsobem.

bohužel tím opravdu nejhorším :(

To jsou ty pověstné růžové brýle, před kterými psychologové neustále varují a pod jejichž vlivem není radno činit žádná závažná životní rozhodnutí. A co někteří tak neradi slyší (tím teď nemyslím tebe, zamilovaná, jen tak všeobecně...)

Máš to blbý, ale furt lepší teď, než pozděj.... :pussa:

zamilovana111 napsal(a):

bohužel tím opravdu nejhorším :(

drž se holka... bude líp..  Vybodni se na něj.  Držím palce, aby ti bylo co nejmíň mizerně.
Máš dvě zdravé děti, tak si užívej  s nima, dokud o to stojej.

bohužel tím opravdu nejhorším
Skoro nejhorším. Taky by ti to, že "že nechce být štvanec, že se bojí, aby novou rodinou nepřišel o stávající děti, kterým by mohlo vadit, že budou mít méně pozornosti. Také že už není nejmadší a je na to zkrátka starý, necítí se na takový životní krok" mohl začít vykládat po porodu, v momentě, kdy bys byla přestěhovaná do jeho baráku a v bytě měla nájemníky...

Zamilovaná, tak to je podpásovka... mrzí mě to, drž se. :pussa:
Ze všech variant zvolil tu nejhorší.
Vztah bych ukončila. Ten kdo tě hodí přes palubu není partner...
Na jednu stranu ho chápu... na druhou - pokud muž nechce spadnout do kategorie "sám si dělám vnoučky", má si dávat bacha. :/

Holky,když tady čtu ty vaše názory o podpásovce a o nejhorším způsobu,tak se teda nestačím divit.Ano stalo se,co se stát nemělo(zplození dítěte),ale mě se tento muž jeví jako chlap s hlavou a hlavně rozumem nasvém místě.A včas na vše upozornil Zamilovanou,dle mě a dle toho,co tady zamilovaná o něm a jeho chování psala,jí neřekl nic nového pod sluncem a velmi rozumně uvážil i ten věk.

Zamilovaná mu určitě později ještě poděkuje nebo sis snad holka myslela,že dítě vše změní a že budeš se vším dál spokojená byť by i toto dítě ve 3 letech dostalo brusle na nohy?Pokud vím,nejvíc ti vadilo to,že jste spolu trávili strašně málo času a to by se vůbec nezměnilo,nazuješ-li svému nenarozenému zatím ještě, ve 3 letech brusle.

No a jak je vidět,dobře vnímal i to,jak si nabručená a nelíbí se ti,když jetak často pryč,byť si tady v tom měla pravdu,ale jen tusvou.Holt to chce asi jiného chlapa s trochu jinými zájmy,který se nebude tolik upínat na své děti a jejich zájmy.A budete spokojeni všichni.

Jedna z vás tu psala,že pro vztah je nejdůležitější to,aby si dál ponechala Zamilovaná svůj byt:dumbom:-skutečně?Přeci pro to, aby klapal vztah,jsou důležitější jiné věci a chování,které ovšem v případě tady těch dvou mají naprostou absenci v tom jejich vztahu.

Kuty příteli když jsem oznámila, že jsem těhotná, řekl, že dítě chce, že si mě chce vzít a mít společnou rodinu. Po týdnu je vše jinak, dítě nechce, o společné budoucnosti nemluví. Neví co chce. Připomíná mi to tu historku jak jsme měli grilovat, týden mě ujišťoval, jak se na to těší a ten den naplánované akce šel raději na hokej. Pokud si opravdu myslíš, že tenhle chlap to má v hlavě srovnané, pak si nemůžu myslet nic o Tvém zdravém rozumu :cool: Tohle není legrace, žádná hra. Pokud by mi řekl hned, že dítě nechce, už by to bylo dávno vyřešené a nemusela jsem se v tom teď plácat, ještě včera odpoledne mi psal přezdívku pro prcka a zamilovaný obrázek, ochotně šel se mnou k dr, všechno bylo v pohodě. Večer pak obrat, pochybnosti, ostré negace. Cítila jsem se, jak kdyby mi dal někdo bejsbolkou po papuli, ale řekla jsem velmi klidně, že jeho obavy chápu, ovšem můj názor je dát prckovi šanci. Pak celou noc nespala a teď ani nemluvím jak mi je :( dobře ho znám a vím, když takhle mluví, je rozhodnutý. Bez ohledu na mě, na to, co jsme si slibovali, co plánovali......

helena napsal(a):

bohužel tím opravdu nejhorším
Skoro nejhorším. Taky by ti to, že "že nechce být štvanec, že se bojí, aby novou rodinou nepřišel o stávající děti, kterým by mohlo vadit, že budou mít méně pozornosti. Také že už není nejmadší a je na to zkrátka starý, necítí se na takový životní krok" mohl začít vykládat po porodu, v momentě, kdy bys byla přestěhovaná do jeho baráku a v bytě měla nájemníky...

jo to je fakt, myslela jsem, že rozvod byl pro mě nejtěžší životní zkouška, jak jsem se mýlila....

zamilovana111 napsal(a):

Kuty příteli když jsem oznámila, že jsem těhotná, řekl, že dítě chce, že si mě chce vzít a mít společnou rodinu. Po týdnu je vše jinak, dítě nechce, o společné budoucnosti nemluví. Neví co chce. Připomíná mi to tu historku jak jsme měli grilovat, týden mě ujišťoval, jak se na to těší a ten den naplánované akce šel raději na hokej. Pokud si opravdu myslíš, že tenhle chlap to má v hlavě srovnané, pak si nemůžu myslet nic o Tvém zdravém rozumu :cool: Tohle není legrace, žádná hra. Pokud by mi řekl hned, že dítě nechce, už by to bylo dávno vyřešené a nemusela jsem se v tom teď plácat, ještě včera odpoledne mi psal přezdívku pro prcka a zamilovaný obrázek, ochotně šel se mnou k dr, všechno bylo v pohodě. Večer pak obrat, pochybnosti, ostré negace. Cítila jsem se, jak kdyby mi dal někdo bejsbolkou po papuli, ale řekla jsem velmi klidně, že jeho obavy chápu, ovšem můj názor je dát prckovi šanci. Pak celou noc nespala a teď ani nemluvím jak mi je :( dobře ho znám a vím, když takhle mluví, je rozhodnutý. Bez ohledu na mě, na to, co jsme si slibovali, co plánovali......

Zamilovaná,můj rozum nechej být ale ty sama jsi s ním spokjená nebyla.Jasně,rozum to nebere,proč se jednou na prcka těší a pak ti řekne tohle-je otázka jestli na to přišel sám nebo ho k tomuto rozhodnutí někdo dokopal,ale i to už je fuk.
Dletoho,jak si ho tu popisovala,si s ním spokojená nebyla,já bych taky nebyla s jeho přístupem a chováním ke mě spokojená a tak teď nechápu to tvoje rozčarování nad ním.
Máš tote´d hodně těžký,chápu,že se člověku při tom ani nechce spát,ale skutečně by tě s ním život uspokojovat?Co vlastně chceš?

Kuty, jistě máš kus pravdy.
Nikdo jsme tu zamilovyný nemazaly med kolem huby... teda většina. Ale podle toho, co psala právě o jejich vztahu se ponechání si bytu jevilo velmi rozumným řešením, protože nám neuniklo, jak sama píšeš "Přeci pro to, aby klapal vztah,jsou důležitější jiné věci a chování,které ovšem v případě tady těch dvou mají naprostou absenci v tom jejich vztahu."
Nikdo ovšem nepsal, že nejdůležitějším. ;)
A k podpásovce. Podívej, za mimčo můžou oba. To je bez debat. Pán se ale od začátku zjištění stavu věcí tváří, že dobrý... navrhne sestěhování, jde na prohlídku s partnerkou... a během pár hodin je všechno jinak. Pán totiž změnil názor. A to podpásovka je.

javena napsal(a):

Kuty, jistě máš kus pravdy.
Nikdo jsme tu zamilovyný nemazaly med kolem huby... teda většina. Ale podle toho, co psala právě o jejich vztahu se ponechání si bytu jevilo velmi rozumným řešením, protože nám neuniklo, jak sama píšeš "Přeci pro to, aby klapal vztah,jsou důležitější jiné věci a chování,které ovšem v případě tady těch dvou mají naprostou absenci v tom jejich vztahu."
Nikdo ovšem nepsal, že nejdůležitějším. ;)
A k podpásovce. Podívej, za mimčo můžou oba. To je bez debat. Pán se ale od začátku zjištění stavu věcí tváří, že dobrý... navrhne sestěhování, jde na prohlídku s partnerkou... a během pár hodin je všechno jinak. Pán totiž změnil názor. A to podpásovka je.

Názor Zamilované na sestěhování ale nebyl také vytříbený zrovna - měla a má o tom pochybnosti a ty jsou dle mě opravdu na místě.
Pán změnil názor-na to přeci máme právo všichni a ještě dost -relativně včas,před sestěhováním a ještě je snad možnost i interupce.Dle mě se rozhodl správně,když se nechce přizpůsobovat někomu jinému.A tohleto břemeno interupce ano či ne si holt my ženské musíme řešit stále jen a jen my samy.

Taky nechápu, že je tu hned zamilované přítel odsouzen jako d.e.bil, že udělal podpásovku apod.   

Já to tak nevnímám. Sice je jeho postoj nepříjemný a chápu, že to je pro zamilovanou rána a těžká zkouška...ale ruku na srdce, zamilovaná, taky jsi tady předtím kdesi psala, že jsou ještě jiná řešení, že to dítě nemusíš mít... Takže i Ty sama jsi o variantě potrat uvažovala.
Když t též zmíní přítel, tak je to něčím tak strašně jiné?

Jestli on už je starší, tak ho navíc chápu - děti mám ráda, ale teď ve středním věku už se na ně necítím.

Samozřejmě - toto jste si měli rozmyslet předem, OBA, a ne až teď, když jedítě na cestě... :(

Ale stalo se, a mě se zdá, že si nemáte vzájemně co vyčítat - nechránili jste se oba, původně jste i s variantou dítě mít počítali oba, oba vás zaskočila realita a nutnost se jí přizpůsobit, a opět oba se jí přizpůsobovat zjevně nechcete.

Takže ať já jsem obecně spíše proti potratům, u vás to vidím jako nejrozumnější řešení. Bohužel. :(

Přeji, ať se šrámy na těle i na duši co nejrychleji zhojí a ať jde život dál - a líp, ať už to bude jakkoli.

Jako promin, ale chlap kterej pošle ženskou na interupci je podle mýho d.e.b.i.l
může chybovat, měnit postoj, ale tohle ne. Za mě

dusička napsal(a):

Jako promin, ale chlap kterej pošle ženskou na interupci je podle mýho d.e.b.i.l
může chybovat, měnit postoj, ale tohle ne. Za mě

je to debil, o dítěti mluvili už dřív, že by se mu nebránili a když pak otěhotní, tak on se z toho vyvlíkne ?
jistě, on na ten potrat nemusí :usch:

Zamilovaná, on má možná "jen" málo představivosti a je nepružný. Ty víš, co tě čeká, už proto, že nejsi těhotná poprve a navíc, ty to těhotenství žiješ. On se musí vzepnout k intelektuálnímu výkonu, musí zapnout představivost, patrně poněkud podprůměrnou, protože taky nemá poprve partnerku těhotnou. Asi to je současný "televizní" člověk - zřejmě až při setkání s realitou tváří v tvář  na obrazovce ultrazvuku a na fotce mu došlo, o co opravdu jde. Možná to není takový padouch, je jen v něčem dost omezený. To děťátko můžeš a nemusíš mít bez něj. Interupce není jediným řešením náhlého prozření otce.

dusička napsal(a):

Jako promin, ale chlap kterej pošle ženskou na interupci je podle mýho d.e.b.i.l
může chybovat, měnit postoj, ale tohle ne. Za mě

A ženská, která jde ze své vlastní vůle na interrupci je pak co? :co: :co: :co:

no, už mám dvě děti "napůl" a mít další, které by bylo úplně bez otce, je pro mě nepředstavitelné. Ovšem je pravdou, že nakonec o tom, zda dítě bude nebo ne, rozhoduje ženská. Já ty obavy, které na mě včera přítel vybafnul, měla hned v momentě, co jsem se o těhu dozvěděla, byla jsem v úplném začátku spíš pro to prcka nemít. Když mě přítel ujistil, že všechno zvládneme a já se uklidnila, přišlo včera tohle..... asi mu skutečná realita opravdu docvakla až takhle později.

Blossom napsal(a):

dusička napsal(a):

Jako promin, ale chlap kterej pošle ženskou na interupci je podle mýho d.e.b.i.l
může chybovat, měnit postoj, ale tohle ne. Za mě

A ženská, která jde ze své vlastní vůle na interrupci je pak co? :co: :co: :co:

nemíchej do toho tohle.

zamilovana111 napsal(a):

no, už mám dvě děti "napůl" a mít další, které by bylo úplně bez otce, je pro mě nepředstavitelné. Ovšem je pravdou, že nakonec o tom, zda dítě bude nebo ne, rozhoduje ženská. Já ty obavy, které na mě včera přítel vybafnul, měla hned v momentě, co jsem se o těhu dozvěděla, byla jsem v úplném začátku spíš pro to prcka nemít. Když mě přítel ujistil, že všechno zvládneme a já se uklidnila, přišlo včera tohle..... asi mu skutečná realita opravdu docvakla až takhle později.

A buď i za to ráda,lepší později než úplně pozdě,ne?A ruku na srdce Zamilovaná - jak si viděla váš vztah do budoucna dál v případě sestěhování,jak moc růžově?

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

Jako promin, ale chlap kterej pošle ženskou na interupci je podle mýho d.e.b.i.l
může chybovat, měnit postoj, ale tohle ne. Za mě

je to debil, o dítěti mluvili už dřív, že by se mu nebránili a když pak otěhotní, tak on se z toho vyvlíkne ?
jistě, on na ten potrat nemusí :usch:

O dítěti mluvili a nebránili mu oba. Přestože ani jeden se pak vzniklé reálné situaci nechtějí v ničem přizpůsobovat, to přizpůsobění očekávají jaksi samozřejmě ale od svého partnera/partnerky... :/

A nemyslím si, že to musí být až takový padouch, jak ho tu mnohé vidíte.
Když si tu situaci představím i z jeho pohledu - třeba mu až po zamilované výstupu (co popisovala na jiném vlákně) a pak dál z dalších vzrůstajících neshod  došlo, že by to jejich soužití bylo značně problematické. Že se k sobě vlastně moc nehodí - nikdo z nich není ochoten ke kompromisům.
Jenže - tou dobou už bylo dítě na cestě.

Řekla bych, že on možná doufal, že se těhotenství nepotvrdí, a že tedy on odmítnutím dítěte nebude muset být, jak ho tu nazýváte, za d.e.bila.
Že to prostě tentokrát vyšumí do ztracena, a příště by si už dával setsakra pozor, aby dítě nepočali...

nikdo z nich nebyl ochoten ke kompromisům ? no to nemyslíš vážně ! z mého pohledu se byla ochotna přizpůsobit jen ona, on rozhodně ne.

ochotně šel se mnou k dr, všechno bylo v pohodě. Večer pak obrat, pochybnosti, ostré negace
Jistě... ono dokud se o "tom" jen tak povídá, je to poněkud jiné, než potvrzená skutečnost. Do tý doby to pořád ještě bylo nezávazné plácání... kdežto najednou už to není "to", ale "naše dítě na cestě". Může mít pravdu, když argumentuje svejma dětma a věkem... ale tipla bych si, že krom toho tam bude i obava ze ztráty pohodlí, zaběhnutého způsob života a možná i financí... o tom ovšem mluvit nebude.

Dle mě se rozhodl správně,když se nechce přizpůsobovat někomu jinému.
Kuty, nevšimla sis, že u plození byl pán taky? Že se na vzniklé situaci z poloviny podílí a namísto jeho rázného rozhodnutí by byla na místě přinejmenším otázka, jak si budoucnost představuje partnerka?

PPavlaa napsal(a):

Blossom napsal(a):

dusička napsal(a):

Jako promin, ale chlap kterej pošle ženskou na interupci je podle mýho d.e.b.i.l
může chybovat, měnit postoj, ale tohle ne. Za mě

A ženská, která jde ze své vlastní vůle na interrupci je pak co? :co: :co: :co:

nemíchej do toho tohle.

Jak - nemíchej? Vždyt je to to samé.
I ženská se přeci může rozhodnout, raděj dítě nemít.
A proto myslím ještě není d.e.bilka, stejně jako chlap není d.e.bil, tedy podle mě aspoň v tomto případě.

já osobně teda neznám moc ženských, které by daly dítě pryč, přes to, že ho s partnerem chtěly a přes to, že partner ho chce stále ..

PPavlaa napsal(a):

nikdo z nich nebyl ochoten ke kompromisům ? no to nemyslíš vážně ! z mého pohledu se byla ochotna přizpůsobit jen ona, on rozhodně ne.

Ano, on ke kompromisům ochoten nebyl. A ona taky ne.

Čím se, z Tvého pohledu, byla zamilovaná ochotna přizpůsobit? :co:
Přistěhovat do domku k příteli se jí nechtělo, mít o něco dál své kamarády, známé a centrum města taky ne, to, že je její přítel se svými dětmi pořád na zimáku, jí štvalo (ačkoliv takového ho už poznala).

Mě připadají jeden za osmnáct, a druhý bez dvou za dvacet. Nemají si co vyčítat. :kapitulation:

rozebírat to s tebou je zbytečné.

Bloss, samozřejmě jsem souhlasila se stěhováním, když přítel řekl, že si prcka necháme. Taky chápu, že je potřeba se přizpůsobit, že bude víc starostí (kromě finančních, tam problém není vůbec žádný, spíš naopak), ovšem teď je všechno jinak. Dítě nechce a myslím si, že věta, že nechce být zas jen štvanec, mluví za vše. Jeho děti už jsou velké, má klid, znovu se vrhat do starostí s miminem už se mu asi nechce. A uvědomil si to až když mi bylo těhu opravdu potvrzené.....

Ahoj Zamilovaná,
já jak tě četl, tak jsem na tebe měl docela pifku - že se nerozhoduješ s vědomím důsledků, taky kvůli BM a růžovým brýlím.  Jenomže, teďka je mi tě fakt líto. Držím palce, ať to zvládneš.

Někdy předtím jsem psal, že primární otázka pro tebe je rozhodnutí kolem dítěte. To platí furt, teď máš pořád rozhodnutí před sebou, jenom máš k dispozici více informací ohledně jeho postoje. Obě varianty mají svá pro a proti, buď si jich vědoma před rozhodnutím. 

Co se týká toho, co si myslet o něm tak, asi takhle. Není ochoten zodpovědnosti, na druhou stranu tak konečně vyjádřil opravdu své pocity. Že jeho pocity nekorespondují s tvými je věc druhá. Měl to udělat daleko dříve, ale taky to mohl odkládat ještě půlrok. Nemyslím, že by to odkládal nějak extra schválně, akorát se mi zase potvrzuje, že největší komplikace a bolest způsobují slaboši, co se nechtějí druhému zprotivit, odkládají nepříjemnosti a pak je ta zhouba a bolest větší.
Každopádně můžeš se ho zeptat, jak by to viděl dál, kdyby sis dítě i přes jeho nesouhlas nechala. A budeš mít zase víc informací, jak by se k takové variantě postavil. Počítat ale musíš jen a jen se sebou.

Přeju ať všechno dopadne k co největší tvé spokojenosti.

Ready díky, i nad tou variantou jsem přemýšlela, nechat si dítě i přes jeho nesouhlas. Finančně by mi určitě pomohl, ovšem psychicky by ho to asi zlomilo. Stejně jako mě. Jak jsem psala, máme už oba dvě děti "napůl" a to je stav, kdy jim chce člověk v té době, co je má, dát maximum. A přítel je přesvědčený, že s dalším dítětem už by jim to maximum nedával. Připadám si najednou jako neřešitelný problém, přítěž. Pokud z dítěte není nadšený už teď v začátku, co by nastalo ještě později? ani domyslet .... :/

A přítel je přesvědčený, že s dalším dítětem už by jim to maximum nedával.
No... to aby si lidi nepořizovali druhé a další dítě, ne?

kolik je jeho dětem ?

helena napsal(a):

A přítel je přesvědčený, že s dalším dítětem už by jim to maximum nedával.
No... to aby si lidi nepořizovali druhé a další dítě, ne?

třeba jim chce utírat zadek až do třiceti :vissla:

Mně se zdá, že on reaguje sevřený strachem.
To, co by svým v současnosti mimo dělohu žijícím dětem dále dával, by záležlo pouze a jedině na něm. Akorát to, co je teď, bude jinak. Ale tak to je stále, s novým miminem i bez něj. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.
Uštvaný? Muž? Co je to za muže? Pověz nám o něm víc.

zamilovana111 napsal(a):

no, už mám dvě děti "napůl" a mít další, které by bylo úplně bez otce, je pro mě nepředstavitelné. Ovšem je pravdou, že nakonec o tom, zda dítě bude nebo ne, rozhoduje ženská. Já ty obavy, které na mě včera přítel vybafnul, měla hned v momentě, co jsem se o těhu dozvěděla, byla jsem v úplném začátku spíš pro to prcka nemít. Když mě přítel ujistil, že všechno zvládneme a já se uklidnila, přišlo včera tohle..... asi mu skutečná realita opravdu docvakla až takhle později.

takže pokud jsi ty obavy měla ty, ale nakonec jsi změnila názor ..je to v pořádku.
Ovšem pokud je má přítel a vlastně taky změnil názor ( dítě chtěl a ted už ne) ...tak je d.e.b.i.l  a je to podpásovka?

Blossom napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

nikdo z nich nebyl ochoten ke kompromisům ? no to nemyslíš vážně ! z mého pohledu se byla ochotna přizpůsobit jen ona, on rozhodně ne.

Ano, on ke kompromisům ochoten nebyl. A ona taky ne.

Čím se, z Tvého pohledu, byla zamilovaná ochotna přizpůsobit? :co:
Přistěhovat do domku k příteli se jí nechtělo, mít o něco dál své kamarády, známé a centrum města taky ne, to, že je její přítel se svými dětmi pořád na zimáku, jí štvalo (ačkoliv takového ho už poznala).

Mě připadají jeden za osmnáct, a druhý bez dvou za dvacet. Nemají si co vyčítat. :kapitulation:

Blossko, já myslím, že se jí do toho stěhování  nechtělo přesně z toho důvodu, proč on teď hází zpátečku. Spoustu věcí vnímáme podprahově a zamilovaná to taky cítila, že ten vztah je nevyrovnaný. On si ponechá veškeré koníčky a ona bude ta, na jejíž straně budou ústupky.
On podprahově cítí, že by to byl boj o jeho koníčky a ve svým věku to nemá zapotřebí...
Špatná kombinace.

Jo a jak tu někdo psal, že si mimčo může nechat... No to jistě. Jen ustát to, že jsem rozvedená s dvěma dětma ve střídavce (spousta lidí má tendence odsoudit takovou matku, co nebojuje o děti) a třetí dítě nemá tatínka.
Mám několik kamarádek, dvě děti, dva otcové a když ten druhý odchátzí, je to velmi, velmi těžký ustát fakt, že co si lidi řeknou, každý dítě s jiným a jsem sama... Podle mě je to fuk, na lidi bych se vys..., ale já nenosím jejich boty a popravdě, taky hrdě nereferuju, že manžel má dluhy jak kráva a bla, bla... protože se vždycky najde dost idio.tů, co to dětem vpálí... i když to vědí, zabolí to.

Zamilovaná, dítě potřebuje spokojenou mámu. Pokud se rozhodneš, že mimčo nebude, rozhodneš se taky správně.

takže pokud jsi ty obavy měla ty, ale nakonec jsi změnila názor ..je to v pořádku.
Ovšem pokud je má přítel a vlastně taky změnil názor ( dítě chtěl a ted už ne) ...tak je d.e.b.i.l  a je to podpásovka?
Počkej, agewo - zamilovaná změnila názor poté, co ji "přítel ujistil, že všechno zvládneme", což je (aspoň pro mě) pochopitelnější.

výraz d.e.b.i.l. jsem tu jedinkrát nepoužila a ani bych to nikdy neudělala. Ano, každý má právo změnit názor, koneckonců přítel ho mění neustále. Ovšem co protistrana? je mi vážně hrozně, navíc k dr jdu až příští týden, což bude asi můj nejdelší v životě. Přítel by chtěl, abych si prcka nechala vzít a my spolu zůstali, byli šťastní. Vůbec nechápe, že já po tom šťastná nebudu ani za mák...... už jsem to tu psala, jeho dětem je 15 a 10 let....

Přítel by chtěl, abych si prcka nechala vzít a my spolu zůstali, byli šťastní.
Překlad:
Přítel by chtěl, aby všechno zůstalo tak, jako dosud, protože všechno ostatní by ho (a jeho děti)omezovalo.
Blbý je, že štěstí si neutrhne na nejbližším keři.

Bramborka napsal(a):

Mně se zdá, že on reaguje sevřený strachem.
To, co by svým v současnosti mimo dělohu žijícím dětem dále dával, by záležlo pouze a jedině na něm. Akorát to, co je teď, bude jinak. Ale tak to je stále, s novým miminem i bez něj. Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.
Uštvaný? Muž? Co je to za muže? Pověz nám o něm víc.

Zamilovaná, jo, to mě taky zajímá? Jakej je, kromě toho, že miluje hokej a své děti? A hlavně - co na něm miluješ ty? V čem je lepší než ostatní?

dusička napsal(a):

Jako promin, ale chlap kterej pošle ženskou na interupci je podle mýho d.e.b.i.l
může chybovat, měnit postoj, ale tohle ne. Za mě

Dušičko, ale ...  kdyby jí neposlal na potrat, dělal že se na dítě těší a pak se jí ani mimi nevšímal, tak by nebyl deb.il ?   Když nad tím tak přemýšlím, jedná na rovinu, nic nepřibarvuje. Třeba dosud nevěřil, že je zamilovaná fakt v tom..  mohl si myslet, že jen "hraje"... zkouší..  tlačí ho k něčemu ...

Tak jsem vse docetla a pan je debil jak vysitej. Naprosto tady souhlasim s PPPavlou a i s tim co napsala driv. Pokud dite chtel, tak pak rict sorry, radsi si zajdi na potrat, ja si to rozmyslel, na to mam prece pravo, tak to normalni neni. Prave proto, ze uz mu je vic a deti ma, tak mohl vedet, co to obnasi mit dite a jestli na to nema, tak se podle toho mohl chovat. Zamilovana drzim pesti a at se rozhodnes dobre.

Miluju ho moc, stál při mně v době kdy jsem se rozcházela s BM - netlačil, chápavě všechny moje bebíčka pofoukal, pomohl mi nejen finančně se zařizováním bytu, absolvovali jsme spolu spoustu zajímavých akcí, podporuje moje kluky, vážím si ho pro jeho ochotu pomáhat, je tolerantní, intimní život super, zkrátka mi s ním je dobře. Resp bylo paradoxně do doby, než jsem se rozvedla. Plánováním společné budoucnosti je to mezi námi jen horší, bohužel....

tak já to vidím tak... dokud mu nic nehrozilo... a věř, že i když jsi se třeba snažila zakrejt svoji nespokojenost s jeho nedostatkem času, když se věnoval  více svým dětem..atd, tak on to na tobě třeba poznal.. ale mávl nad tím rukou, nebo to ani nepostřehl     a všechno co by bylo kdyby.. mu docvaklo u toho doktora...

Hele a co zkusit naférovku mu říct, že chápeš, že má bobky, že víš, že mu "bereš" ten zimák, protože ho miluješ a chceš být s ním. A že se mu nedivíš, že se teď cuká. Jenže jít na potrat není jen tak a jestli na tom trvá, tak s největší pravděpodobností půjdeš, ale žádnej happyend se konat nebude, protože tím končíte (já bych končila). Něco jinýho je vyměnit grilování za hokej a něco jinýho mý zdraví a život dítěte za jeho pohodlí. Že stojíš o dítě i o něj a měli byste se pokusit OBA slevit z vašeho pohodlí a prubnout to, nicméně jeho obavy chápeš.
Jestli to není úplná baba, ale chlap, co za to stojí, tak se nad tím alespoň zamyslí a třeba zase změní názor - nakonec o prcka ze začátku stál.
Dej mu na to ten týden, než jdeš zase k dr. a ty si srovnej, jestli chceš mít dítě za cenu, že bude mít tátu někde v luftu. To taky není nemožný.
Pokud bude dítě chtít a budete spolu, připrav se na to, že ty budeš ta, co dělá kompromisy. To není na druhou stranu tak děsný, pokud jde o časově náročný koníček a nejde třeba o milenky, automaty... chlast.
Víš, ono je to hodně i o tobě. On cítí, že se cukáš s tím stěhováním a bojí se, jak ho budeš prudit, že když teď máte dítě... každý si bráníme svý hranice. Vy to máte těžší o to těhotenství. :/

zamilovana111 napsal(a):

Vůbec nechápe, že já po tom šťastná nebudu ani za mák......

Hmm, tenhle druh slepoty je v jeho věku opravdu na pováženou, tady fakt končí sranda.


Drahý muži,

miluju toho dospělého odvážného bojovníka v tobě a stoprocentně mu věřím, že mně a našemu společnému dítěti dá potřebnou podporu. Věřím, že dokáže hodně rychle uklidnit toho malého vystrašeného chlapce, který by si chtěl dál jenom hrát.

Tvoje žena

zamilovana111 napsal(a):

výraz d.e.b.i.l. jsem tu jedinkrát nepoužila a ani bych to nikdy neudělala. Ano, každý má právo změnit názor, koneckonců přítel ho mění neustále. Ovšem co protistrana? je mi vážně hrozně, navíc k dr jdu až příští týden, což bude asi můj nejdelší v životě. Přítel by chtěl, abych si prcka nechala vzít a my spolu zůstali, byli šťastní. Vůbec nechápe, že já po tom šťastná nebudu ani za mák...... už jsem to tu psala, jeho dětem je 15 a 10 let....

No - takže tě má jenom na jedno - na potěšení
Nebyla bych s ním po miniinterupci - jak tohle může říct, :dumbom:

dusička napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

výraz d.e.b.i.l. jsem tu jedinkrát nepoužila a ani bych to nikdy neudělala. Ano, každý má právo změnit názor, koneckonců přítel ho mění neustále. Ovšem co protistrana? je mi vážně hrozně, navíc k dr jdu až příští týden, což bude asi můj nejdelší v životě. Přítel by chtěl, abych si prcka nechala vzít a my spolu zůstali, byli šťastní. Vůbec nechápe, že já po tom šťastná nebudu ani za mák...... už jsem to tu psala, jeho dětem je 15 a 10 let....

No - takže tě má jenom na jedno - na potěšení
Nebyla bych s ním po miniinterupci - jak tohle může říct, :dumbom:

spíš jak tohle může čekat .. :vissla:   Není to, jako hodit odpadky do popelnice.

já bych zkusila, co psala javena.

zkrátka mi s ním je dobře. Resp bylo paradoxně do doby, než jsem se rozvedla. Plánováním společné budoucnosti je to mezi námi jen horší, bohužel....
To jen podporuje moji "teorii nezměny"... Dokud jsi byla vdaná a tedy relativně "ne nebezpečná", všechno klapalo. Pak se rozvedla - první možná "hrozba" , ukázala zoubky oním porozvodovým extempore - druhá... a teď ještě dítě - třetí.
Já se ti obávám, že i z onoho navrženého spolubydlení by možná couvnul, kdyby začlo jít do tuhýho - a podporuje mě v tý myšlence to, že ani nechtěl bejt u případnýho stěhování. Taková pasivní rezistence

pecule napsal(a):

Tak jsem vse docetla a pan je debil jak vysitej. Naprosto tady souhlasim s PPPavlou a i s tim co napsala driv. Pokud dite chtel, tak pak rict sorry, radsi si zajdi na potrat, ja si to rozmyslel, na to mam prece pravo, tak to normalni neni. Prave proto, ze uz mu je vic a deti ma, tak mohl vedet, co to obnasi mit dite a jestli na to nema, tak se podle toho mohl chovat. Zamilovana drzim pesti a at se rozhodnes dobre.

Ale Pecule, on přece dítě nechtěl, to nebylo plánované dítě, to se stalo při rozcházecím rituálu, takže změnit názor, podle mě, může.
Zamilovaná měla zase nejdřív názor, že půjde na potrat a také jí neoznačuješ za d.e.b.i.l.k.u.

zamilovana111 napsal(a):

Miluju ho moc, stál při mně v době kdy jsem se rozcházela s BM - netlačil, chápavě všechny moje bebíčka pofoukal, pomohl mi nejen finančně se zařizováním bytu, absolvovali jsme spolu spoustu zajímavých akcí, podporuje moje kluky, vážím si ho pro jeho ochotu pomáhat, je tolerantní, intimní život super, zkrátka mi s ním je dobře. Resp bylo paradoxně do doby, než jsem se rozvedla. Plánováním společné budoucnosti je to mezi námi jen horší, bohužel....

Klasika,když je milenec i manžel, nemá to mnohdy chybu,rozvodem ale přicházíš o obojí....

Vejirovko ja jsem cetla, ze to bylo pri rozchazecim vecirku. Taky jsem cetla, ze do ditete predtim vrtal on ji. Tudiz si musel (mel byt) vedom toho, co to obnasi. Navic jsem cetla i ty nasledujici udalosti, kdy ji ujistil, jak vse bude super. A ze zmenila nazor ona? Tak jelikoz pece bude ze 100% na ni (a myslim, ze by to tak bylo i pri spolecnem souziti, kdyz pred devatou se doma vyskytuje 4x za mesic), tak mi jeji zmena nazoru prijde pochopitelnejsi.

Mne treba hodne prekvapil nazor vetsiny zde, ze ma byt rada, ze on ma konicka a ze proc on by mel neco menit. Ja kdyz jsme planovali dite, tak jsem automaticky ocekavala, ze pece o nej pujde za obouma (za mnou teda vic) a tim padem se budeme muset usmernit ohledne traveni volneho casu. Opravdu jsem nemela potrebu se na takovou, pro me zakladni, vec ptat. Stejne tak se me nikdo nemusel ptat, jestli treba detem uvarim, vezmu je ven. Jsou to pro me automaticke veci. Tudiz me zarazilo, kolik bere jako standard, ze chlap po narozeni ditete jede dal ve svych kolejich a nic nema menit. Fakt jste to tak doma vsechny zazily? Jako ze pan zamilovany se i pres to, ze zamilovana dala najevo, ze by mel byt taky vic zapojen, se zapojit nechtel, to je vec druha a je hodne blby to zjistit az po. Asi nebudu psat co bych ja, protoze jednak to je fuk a druhak se asi do takove situace uplne vzit neumim.

Kuty napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Miluju ho moc, stál při mně v době kdy jsem se rozcházela s BM - netlačil, chápavě všechny moje bebíčka pofoukal, pomohl mi nejen finančně se zařizováním bytu, absolvovali jsme spolu spoustu zajímavých akcí, podporuje moje kluky, vážím si ho pro jeho ochotu pomáhat, je tolerantní, intimní život super, zkrátka mi s ním je dobře. Resp bylo paradoxně do doby, než jsem se rozvedla. Plánováním společné budoucnosti je to mezi námi jen horší, bohužel....

Klasika,když je milenec i manžel, nemá to mnohdy chybu,rozvodem ale přicházíš o obojí....

v době rozvodu jsem s BM už dávno nežila :P a společný život chtěl přítel, já ho do ničeho nevrtala. To téma tady jsem si založila jen kvůli pochybnostem, zvažování, hledání cesty. O dítěti mluvil taky vždycky jen on, já byla proti. Stalo se ale a role se obrátily. Já jsem teď ta, která to chce zkusit, která by společné dítě brala, on vycouval, ze všeho, resp ze všeho, co by ho byť minimálně mělo omezit. Jak dospělé, po čtyřicítce :o

já nevěřím, že bude jinej ..

A proč by se měl měnit?? Vždyť ho Zamilovaná tady vychvaluje aždo nebe a zároveň i ví o jeho nectnostech -ty máme každý nakonec; a to že mění názory,už domuvené termíny na spolu strávené chvíle,to tady taky zmiňuje,takže chlapec se chová stále stejně.Jako apředtím dítě chtěl,tak ho zas nechce-jaká změna?

Taky myslim, ze do budoucna je to o nicem. Pokud vse zamilovana nezacne akceptovat. Skoda, ze selhala antikoncepce, mohla mit o starost min.

oni tuším žádnou antiko neměli ...

Milá Zamilovaná, mohu-li to radit, vydej se podle směrovky Axiho a Javeny. Zdá se mi, že jejich šipky ukazují na jedinou DOSPĚLOU cestu.
Co bylo, to bylo. Samozřejmě, že se přítel může změnit, ale musí k tomu dojít sám a ne na základě spekulací nás děvčat od kompů a tvých případných zbožných přání.
Moc ti držím palce. :pussa:

PPavlo psala o jakemsi Pharmtexu, coz mi nic nerika, ale asi to antiko nejaka je.

aha, to jsem nepostřehla. taky mi to nic neříká.

Myslím, že tyhle antikoncepční rozpravy lze použít při názorném vysvětlení, co to znamená s křížkem po funusu, pozdě bycha honiti a další a další .......:D

bramborko, mi tu zamilované nic nevyčítáme, bavíme se mezi sebou, to je trošku rozdíl, ne ?

PPavlaa napsal(a):

bramborko, mi tu zamilované nic nevyčítáme, bavíme se mezi sebou, to je trošku rozdíl, ne ?

Já vím, že ne :). Přesto je to příkladné. :)

pecule napsal(a):

Vejirovko ja jsem cetla, ze to bylo pri rozchazecim vecirku. Taky jsem cetla, ze do ditete predtim vrtal on ji. Tudiz si musel (mel byt) vedom toho, co to obnasi. Navic jsem cetla i ty nasledujici udalosti, kdy ji ujistil, jak vse bude super. A ze zmenila nazor ona? Tak jelikoz pece bude ze 100% na ni (a myslim, ze by to tak bylo i pri spolecnem souziti, kdyz pred devatou se doma vyskytuje 4x za mesic), tak mi jeji zmena nazoru prijde pochopitelnejsi.

Mne treba hodne prekvapil nazor vetsiny zde, ze ma byt rada, ze on ma konicka a ze proc on by mel neco menit. Ja kdyz jsme planovali dite, tak jsem automaticky ocekavala, ze pece o nej pujde za obouma (za mnou teda vic) a tim padem se budeme muset usmernit ohledne traveni volneho casu. Opravdu jsem nemela potrebu se na takovou, pro me zakladni, vec ptat. Stejne tak se me nikdo nemusel ptat, jestli treba detem uvarim, vezmu je ven. Jsou to pro me automaticke veci. Tudiz me zarazilo, kolik bere jako standard, ze chlap po narozeni ditete jede dal ve svych kolejich a nic nema menit. Fakt jste to tak doma vsechny zazily? Jako ze pan zamilovany se i pres to, ze zamilovana dala najevo, ze by mel byt taky vic zapojen, se zapojit nechtel, to je vec druha a je hodne blby to zjistit az po. Asi nebudu psat co bych ja, protoze jednak to je fuk a druhak se asi do takove situace uplne vzit neumim.

Ne, ale chlap neměl náročnýho koníčka... a byl schopnej (do určitý doby) kompromisů. S tím jsem do toho taky šla. Kdyby byl věčně v tahu a já šla bokem, neměla bych s ním děti. Já mám děti plánované. Od egoistů jsem vždycky zdrhala.
A nestrašte mě, taky jedu v Pharmatexu... :vissla:

já se na něj teď dívala na netu, měla bych strach že to neklapne ...

PPavlaa napsal(a):

já se na něj teď dívala na netu, měla bych strach že to neklapne ...

No jo, pavli, jenže na hormony už kašlu a hele, když budu upřímná, tak jsem cca deset let nebrala nic. Dvakrát jsem teda pro jistotu slupla postinor a pak měla plánovaně děti... no a následovalo cca deset let hormonů. Jenže s pravidelným sexem, že jo. No a když je sex nepravidelný, chlap si dává bacha a vím, že bezpečně pozná, že je nevyšší čas ehm... ho vyndat, tak proč se cpát srágorama. Mám pro jistotu i postinor.

A co je to ten Pharmatex? At to nemusim hledat ;)

pecule napsal(a):

A co je to ten Pharmatex? At to nemusim hledat ;)

Buď globule (čípky) nebo krém, který si aplikuješ před stykem přímo do vagíny. Hubí spermie, resp. ničí jejich oplozovací schopnost.
Ale já je tam teda nepouštím, pro jistotu. ;)

jav, mě zase tenhle způsob moc nevyhovuje. ale když to máš takhle, tak je to asi lepší, než ty hormony do sebe cpát.

PPavlaa napsal(a):

jav, mě zase tenhle způsob moc nevyhovuje. ale když to máš takhle, tak je to asi lepší, než ty hormony do sebe cpát.

Já nad tím taky bádala dost dlouho, si nemysli. :/ A pak rozhodla jedna paní s mozkovou příhodou... Ale jak píšu, není to pravidelný styk. Všechno má svý pro a proti. S HA jsem debža úplně zapomněla, jak se počítaj plodný a neplodný dny. Ještěže je dneska všechno na netu. Si už nejsem jistá, jestli je to v Děvčátku na slovíčko... :lol:

ježiš, tu knížku mi máma dala taky :D teda nejradši by mi ji nedala, ale nic jinýho ji nezbylo ...
plodný a neplodný už taky neumím počítat, ale uměla jsem, učili jsme se to ve škole.

hele a ta s mozkovou příhodou to měla z antiko :co:

PPavlaa napsal(a):

hele a ta s mozkovou příhodou to měla z antiko :co:

Tak víš co, HA brala a doktoři to prostě nevyloučili. Ale to máš i s cigárama - jak kouříš, tak je jednodušší ukázat, proč máš nádor na plicích... Mě to jen tak dotvrdilo v tom, že je brát nechci.
Upřímně, mě se doktorka ptala, jestli kouřím, když jsem brala HA. No a já kouřila, tak říkala - no, do 35 let to nevadí. A pak už se přestala ptát. ;)Nedávno jsem četla na ona dnes rozhovor s jednou gynekoložkou, porodník byla... no a jak jsem ji četla, tak ti nevím, jak se poperu s tím, jestli holce jednou ty hormony dát či ne. :/

Taky budu za nejaky cas muset nejakou antiko vymyslet. Ale hormony uz bohuzel nepujdou, mam cosi s krvi, telisko to nevim, tam mam psychicky blok mit neco v sobe, kondom moc prakticky neni a nic jinyho popravde neznam. Budu muset zacit zjistovat co vlastne jeste existuje. A jen na plodny/neplodny si asi netroufnu to nechat. Nejake tipy od znalejsich?

pecule napsal(a):

Taky budu za nejaky cas muset nejakou antiko vymyslet. Ale hormony uz bohuzel nepujdou, mam cosi s krvi, telisko to nevim, tam mam psychicky blok mit neco v sobe, kondom moc prakticky neni a nic jinyho popravde neznam. Budu muset zacit zjistovat co vlastne jeste existuje. A jen na plodny/neplodny si asi netroufnu to nechat. Nejake tipy od znalejsich?

S tělískem mám ten samej problém. :/ A plodný dny máš jen cca pět dní v měsíci (na ty je na netu kalkulačka, mimochodem) a to se dá pro jistotu s kondomem. Kámoška radila sterilizaci, ale má dost dětí, tak jí chápu. Mě to přijde tak strašně definitivní... do toho bych nešla. Jiná hormonální vaginální kroužek, že ti to nejde přes játra, ty hormony... no, jak říkám, kdybych laškovala dvakrát týdně, tak to bude jiný, zatím ty globule stačej.

Sice jsou jen par dni, ale kdyz mas styk i tri dny pred ovulaci, tak ty potvory tam prezijou a vyrdzi ty tri dny cekat na tu spravnou chvili. A ta kalkulacka je jen hodne orientacni, protoze kazda zena muze mit ovulaci trochu jindy nez to vychazi na ty kalulacce. Aspon tak jsem to pochopila, kdyz jsem o tom cetla (tehdy ovsem z opacneho duvodu nez zabranit otehotneni). Tak uvidim, zatim cas mam, treba neco nehormonalniho a pritom dobre fungujiciho vymysli.

Toto mě docela vyděsilo

http://ona.idnes.cz/antikoncepce-pro-ml … ecnost_jup

Zrovna o tom doma vedeme polemiku, já vyšiluju, kdežto paní doktorka dceři vykládá, jak je dnešní hormonální antiko už "nízkohormonová", tudíž bezpečná... :(

mia napsal(a):

Toto mě docela vyděsilo

http://ona.idnes.cz/antikoncepce-pro-ml … ecnost_jup

Zrovna o tom doma vedeme polemiku, já vyšiluju, kdežto paní doktorka dceři vykládá, jak je dnešní hormonální antiko už "nízkohormonová", tudíž bezpečná... :(

Ano, to je přesně ten článek... taky budu mít dilema za pár let. :/

já mám hormonální antikoncepci 23 let s malými přestávkami a stále v pohodě. 15 let prášky a 8 let náplasti evra.

zamilovaná, to je mi líto, jak se to u vás vyvíjí. Já bych s tím mužem za těchto okolností nebyla, naše nenarozemé dítě by už zůstalo mezi námi.

Za svá léta jsem brala cca 5 let HA, ted používáme kondomy. čípky jsem zkoušela, ale přijdou mi moc mastný - tak strašně tečou,že je to nepříjemný. :dumbom:
Uvažuju nad sterilizací, mám tři děti,věk na ní a měla bych jí zadarmo.
Ohledně plodných dnů - snad jedině měřit každý ráno před tím než vstanete bazální teplotu, v plodných dnech je nejnižší. JInak každý měsíc to může být jinak a spermie vydrží v těle až 72 hodin.
A přerušované souloži nevěřím.

Teda já jsem tak ráda, že mě už pár let netrápí, jestli si vybrat prášky, čípky, tyčinku...

jo téma antikoncepce, to se hodí, pro mě velmi aktuální :lol: s křížkem po funuse, to je přesné. My jeli ve Pharmatexu krému, ovšem po těch nervech po rozvodu jsem měla dva cykly totálně rozhozené a netrefila tu správnou dobu aplikace..... a teď to mám. Jiná forma antiko u nás nepřipadá v úvahu, důvody nebudu rozvádět.

Majkafo, já mám obavu, že mezi námi by "viselo" i to narozené dítě. Věc se má asi takhle. Včera jsem příteli řekla co psala Javena. Buď mě pošle na interupci a tím jsme spolu skončili, nebo budeme spolu, ovšem narodí se nám dítě. Které bude potřebovat oba rodiče a mělo by být milované stejně jako děti stávající. Mluvila jsem jen já, klidně, vyrovnaně, nějak jsem se záhadně přes den vyklidnila. Přítel po tom jen prohodil jednu větu, že mě nechce ztratit a na interupci mě nepošle... ovšem celý večer čuměl do blba a vzdychal. To znám, už jsem tenhle stav zažila při jeho "blbém pocitu" po té mé porozvodové scénce. Takže nový "blbý pocit". Už jsme spolu pak o tom nemluvili, je mezi námi zase divno. Ráno při odchodu do práce jsem mu řekla, že mě mrzí, když se mnou o tom nemluví. Odpověděl jen, že jsem mu přeci k tomu řekla svoje. Sakra, jsme ale přeci dva a já potřebuju vědět co a jak. Obávám se, že to teď bude tak, že pro pocit odpovědnosti mě na interupci opravdu nepošle, ovšem můj stav a vztah mi otráví natolik, že na ní nakonec půjdu sama a dobrovolně. Z jeho chování je jasné, že dítě prostě nechce, není na to připravený a uvědomil si, co opravdu by jeho příchod znamenal. :(

zamilovaná, tuto otázku nemyslím opravdu nijak ironicky. Jenom mě najednou napadla při čtení tvého dnešního příspěvku.
Jsi ještě stále do něj zamilovaná?
Ostatně, můj názor je, že po nějaké době už by zamilovanost měla přejít v lásku. Nebo taky ne a vše pomine.

Ráno při odchodu do práce jsem mu řekla, že mě mrzí, když se mnou o tom nemluví. Odpověděl jen, že jsem mu přeci k tomu řekla svoje.
To znám - o čem se nemluví, to neexistuje. Ovšem postoj k celé věci je vyjadřován oním čuměním do blba, vzdycháním či jinými nonverbálními způsoby. On se k tomu nevyjádří, tedy v podstatě přenese odpovědnost za rozhodnutí na tebe a ať uděláš krok A nebo B, vždycky si může umejt ruce.
pro pocit odpovědnosti mě na interupci opravdu nepošle, ovšem můj stav a vztah mi otráví natolik, že na ní nakonec půjdu sama a dobrovolně
Oškivlě řečeno - není to nakonec cílem jeho chování? Viz výše - TY se budeš rozhodovat. On nic, on tichý přihlížející.

Majkafo, to je právě průser. Ano, zamilovanost přerostla v lásku. Pořád je spousta věcí, kvůli kterým ho miluji a vážím si ho. Tohle je složitá situace a jak píše Helena. Nechává rozhodnutí na mně a já dobře vím, že tady není dobrá varianta. Takže ať udělám cokoli, bude to špatně. Když to shrnu do těch pověstných kolonek pro dítě a proti:

Pro:
dítě bych si s ním přála a dovedu si představit i společný život, samozřejmě s pár oboustranných kompromisů.
dobré finanční zázemí, pěkné bydlení (i když na místě, kde bych si zvykala delší dobu)
vyplnění prázdnoty v domě i v duši, když jsou ostatní děti u druhého rodiče
neumím si představit dobrovolně se vzdát nenarozeného života

Proti:
věk
problémy ve vztahu poslední dva měsíce
stěhování moje a dětí do nového prostředí, kde budou potřebovat větší pozornost, kterou jim ale s příchodem nového prcka nebudu moci plně poskytnout
přítel dítě zřejmě nechce, určitě by ho nakonec kousnul, ovšem to není prostředí, které si pro příchod nového dítěte představuji

nic jiného mě nenapadá a oboje je vyrovnané :(

javena napsal(a):

pecule napsal(a):

Taky budu za nejaky cas muset nejakou antiko vymyslet. Ale hormony uz bohuzel nepujdou, mam cosi s krvi, telisko to nevim, tam mam psychicky blok mit neco v sobe, kondom moc prakticky neni a nic jinyho popravde neznam. Budu muset zacit zjistovat co vlastne jeste existuje. A jen na plodny/neplodny si asi netroufnu to nechat. Nejake tipy od znalejsich?

S tělískem mám ten samej problém. :/ A plodný dny máš jen cca pět dní v měsíci (na ty je na netu kalkulačka, mimochodem) a to se dá pro jistotu s kondomem. Kámoška radila sterilizaci, ale má dost dětí, tak jí chápu. Mě to přijde tak strašně definitivní... do toho bych nešla. Jiná hormonální vaginální kroužek, že ti to nejde přes játra, ty hormony... no, jak říkám, kdybych laškovala dvakrát týdně, tak to bude jiný, zatím ty globule stačej.

s tělískem jsem stějně otěhotněla ( syn byl už tehdy cílevědomí :-D ) , plodný dny počítat stějně nemůžu ( můj cyklus byl 14 -42 dní , nepravidelný) , takže jedině hormony.

Tak jo, zamilovaná.... Zná tvoje stanovisko a upřímně - má ještě pár dní, aby případně řekl, že jsi na něj tlačila a vyhrožovala rozchodem, proto řekl, že to dítě nakonec chce... a teď s konečnou platností ví, že nechce i kdyby o tebe měl přijít - co si budem povídat. :/ Víš, já nějak nevím, co by teď měl vlastně dělat. Jinak - když jsem byla s BM dítě jsme plánovali, já i tak po // byla na infarkt, on v pohodě. :) Strašná změna, která ti dojde... no, jemu to nedošlo dodneška, takže už vím, proč byl v pohodě... :lol: :P Život šel prostě dál. Nesliboval, že mi bude pomáhat, já to po něm nechtěla. Jo, plánovali jsme jméno a tak... ale až později. Ale nejsem moc romantička, nijak mi nevadilo, že jedeme dál jako předtím, což neznamená, že mi neslintal na bříško a nepovídal si se synátorem, ale prostě to plulo tak normálně. Zařizovali jsme pokojík - hotový byl asi měsíc před porodem ale to jsem 14 dní přenášela :P, výbavičku jsem chystala na poslední chvíli... jak mi někdo vyprávěl o porodech, sunaru, plenách a dětech utíkala jsem - nevím, proč mají všichni tendenci nastávající matku považovat za někoho, kdo chce mluvit jen o dupačkách... Jsem divná, jasně, ale alespoň jsem nespadla z výšky, jako jiné, které chlap nosí na rukou a běhá kolem nich a pak, když zjistí, že je to jaksi na dýl ubírá postupně plyn a maminy koukaj, co se to s ním děje. ;)
Co by měl podle tebe dělat. Lhát ti jak moc se těší, když má strach... ty se těšíš? Já bych totiž měla bobky na tvým místě. Rozebírat stěhování, když ví, že to bylo ožehavé už bez vyhrocení situace s potratem? Co jako by měl dělat. Já jsem asi moc chlap na tohle. Já bych čekala, že přestane vzdychat a čumět do blba - tím by mě vážně dost sejřil. Že mě vezme na zimák, jako dřív. Že já nevím, co jste dělávali... že pojedem prostě dál.
Nech to plynout, už to moc nerozebírej, nech ho to vydýchat. Nechává rozhodnutí na tobě jako většina chlapů... ale jak víš, že jakkoli se rozhodneš, bude to špatně? Cokoli v danou chvíli uděláme, děláme s tím, že je to v tom momentě to nejlepší řešení a koukat zpátky je dobrý spíš pro ponaučení, než hodnocení, jestli to bylo správné. Protože ta voda v řece už je jiná, než byla tenkrát... ;)

zamilovaná, to je těžká situace.
Vůbec nezávidím.
Jsem toho názoru, jako javena. Máš ještě chvíli čas. Nech to plynout, pozoruj, nenásilně přemýšlej,  zklidni se vnitřně, jestli ti to jde, a naslouchej i sama sobě.
A ono se to najednou objeví. Co máš udělat.
Mně tohle funguje už několik let po mém životním pádu při rozvodu a následné psychiatrické a psychologické péči. Funguje mi to i v práci i v osobním životě. Když nevím, co mám dělat, násilně neřeším. Čekám a jsem si vnitřně jistá, že ve chvíli, kdy budu muset rozhodnout, když už to bude nezbytné, budu vědět, jak. A sama se stále divím, že v tu chvíli doopravdy vím, jak, s naprostou duševní i rozumovou jistotou.
Držím ti palce. :par:

Jo, příští týden jdu zase k dr a tam se rozhodnu, to už musím. Teď to nechám a uvidí se, je to fakt, že je někdy lepší chvíli neřešit a vyčkat, taky se mi osvědčilo. Přítel se nevím proč najednou uvrtal do totální negace a zůstává v ní, to také nevím proč. Oproti minulému týdnu úplný obrat. Fak mu asi všechno docvaklo později, no uvidí se ;) díky

zamilovana111 napsal(a):

Jo, příští týden jdu zase k dr a tam se rozhodnu, to už musím. Teď to nechám a uvidí se, je to fakt, že je někdy lepší chvíli neřešit a vyčkat, taky se mi osvědčilo. Přítel se nevím proč najednou uvrtal do totální negace a zůstává v ní, to také nevím proč. Oproti minulému týdnu úplný obrat. Fak mu asi všechno docvaklo později, no uvidí se ;) díky

Třeba mu ještě nedocvaklo, taky potřebuje čas a plácá se v tom. Nech ho chvilku v jeho jeskyni. :par:

Myslim si,ze bych si nedovedla vazit muze ktery by me posilal na interupci.Zabit nase spolecne dite.Me muj BM take posilal na interupci nas vztah to hodne poskodilo.Na interupci jsem stejne nesla, nedokazala bych zabit svoje dite.Nikdy jsem nelitovala,ze se me dcera narodila.Casto si rikam,ze kdybych ho tenkrat poslechla nemela bych ted tak uzasnou moji holcicku.

Když jsem přišla podruhé do jiného stavu, taky BM chtěl, abych šla na interrupci, neměli jsem vlastní bydlení, ale druhý dítě jsem chtěla, on ho chtěl až budeme mít byt, na potrat jsem nešla, odmítla jsem to s tím, že už tak bude mezi dětma rozdíl čtyři roky a že už bysme pak další třeba nemuseli mít. Takže jsem nikam nešla, narodil se mladší kluk a BM z něho byl unesenej. Nepřestala jsem si ho proto vážit, protože měl celkem věcný argumenty, ale z jeho pohledu, z mýho ne. Řekla jsem, že když se vejdeme s jedním, vejdeme se i se dvěma. Vešli jsme se.

Erem, já myslím, že někteří chlapi to vnímají jinak, ne že to je dítě, pro ně je to prostě "něco", a nemusí být nutně ten chlap bezcitnej ha.jzl. Ono jim to některým tak nedochází.

Modroočka napsal(a):

Erem, já myslím, že někteří chlapi to vnímají jinak, ne že to je dítě, pro ně je to prostě "něco", a nemusí být nutně ten chlap bezcitnej ha.jzl. Ono jim to některým tak nedochází.

Myslim, ze i nektere zeny to vnimaji jinak.
Ja jsem napriklad byla 3x nechtene tehotna a dite jsem proste nechtela.
Dvakrat to bylo za mlada z blbosti (zadna antiko), potreti jsem otehotnela s teliskem. Pokazde jsem sla na potrat. Nikdy jsem toho nelitovala. Pak se mi narodily jeste dve deti. Toho mozna lituju nejvic :kapitulation:, uz bych znovu do toho nesla.

Ja se tomu chlapovi vlastne nedivim, ma uz dve deti, Zamilovana tez.... tak proc si jeste porizovat dalsi?

venuše, ty lituješ, že máš děti ?

Venuše, tak až takhle jsem to nemyslela.
Že mám děti jsem nikdy nelitovala.
Řekla bys svým dětem, že lituješ, že je máš? A jak by reagovaly?

venuše napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Erem, já myslím, že někteří chlapi to vnímají jinak, ne že to je dítě, pro ně je to prostě "něco", a nemusí být nutně ten chlap bezcitnej ha.jzl. Ono jim to některým tak nedochází.

Myslim, ze i nektere zeny to vnimaji jinak.
Ja jsem napriklad byla 3x nechtene tehotna a dite jsem proste nechtela.
Dvakrat to bylo za mlada z blbosti (zadna antiko), potreti jsem otehotnela s teliskem. Pokazde jsem sla na potrat. Nikdy jsem toho nelitovala. Pak se mi narodily jeste dve deti. Toho mozna lituju nejvic :kapitulation:, uz bych znovu do toho nesla.

Ja se tomu chlapovi vlastne nedivim, ma uz dve deti, Zamilovana tez.... tak proc si jeste porizovat dalsi?

Tak to je teda sila...:co:

venuše napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Erem, já myslím, že někteří chlapi to vnímají jinak, ne že to je dítě, pro ně je to prostě "něco", a nemusí být nutně ten chlap bezcitnej ha.jzl. Ono jim to některým tak nedochází.

Myslim, ze i nektere zeny to vnimaji jinak.
Ja jsem napriklad byla 3x nechtene tehotna a dite jsem proste nechtela.
Dvakrat to bylo za mlada z blbosti (zadna antiko), potreti jsem otehotnela s teliskem. Pokazde jsem sla na potrat. Nikdy jsem toho nelitovala. Pak se mi narodily jeste dve deti. Toho mozna lituju nejvic :kapitulation:, uz bych znovu do toho nesla.

Ja se tomu chlapovi vlastne nedivim, ma uz dve deti, Zamilovana tez.... tak proc si jeste porizovat dalsi?

s tím souhlasím, nechápu rodiny-moje děti, tvoje děti, naše děti.

eremuruss napsal(a):

venuše napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Erem, já myslím, že někteří chlapi to vnímají jinak, ne že to je dítě, pro ně je to prostě "něco", a nemusí být nutně ten chlap bezcitnej ha.jzl. Ono jim to některým tak nedochází.

Myslim, ze i nektere zeny to vnimaji jinak.
Ja jsem napriklad byla 3x nechtene tehotna a dite jsem proste nechtela.
Dvakrat to bylo za mlada z blbosti (zadna antiko), potreti jsem otehotnela s teliskem. Pokazde jsem sla na potrat. Nikdy jsem toho nelitovala. Pak se mi narodily jeste dve deti. Toho mozna lituju nejvic :kapitulation:, uz bych znovu do toho nesla.

Ja se tomu chlapovi vlastne nedivim, ma uz dve deti, Zamilovana tez.... tak proc si jeste porizovat dalsi?

Tak to je teda sila...:co:

každá ženská nemusí mít nutně mateřský pudy a touhu rodit děti.

aprill napsal(a):

venuše napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Erem, já myslím, že někteří chlapi to vnímají jinak, ne že to je dítě, pro ně je to prostě "něco", a nemusí být nutně ten chlap bezcitnej ha.jzl. Ono jim to některým tak nedochází.

Myslim, ze i nektere zeny to vnimaji jinak.
Ja jsem napriklad byla 3x nechtene tehotna a dite jsem proste nechtela.
Dvakrat to bylo za mlada z blbosti (zadna antiko), potreti jsem otehotnela s teliskem. Pokazde jsem sla na potrat. Nikdy jsem toho nelitovala. Pak se mi narodily jeste dve deti. Toho mozna lituju nejvic :kapitulation:, uz bych znovu do toho nesla.

Ja se tomu chlapovi vlastne nedivim, ma uz dve deti, Zamilovana tez.... tak proc si jeste porizovat dalsi?

s tím souhlasím, nechápu rodiny-moje děti, tvoje děti, naše děti.

já na tom zase nevidím nic hroznýho. chtějí společné dítě, proč ne ?

PPavlaa napsal(a):

aprill napsal(a):

venuše napsal(a):

Myslim, ze i nektere zeny to vnimaji jinak.
Ja jsem napriklad byla 3x nechtene tehotna a dite jsem proste nechtela.
Dvakrat to bylo za mlada z blbosti (zadna antiko), potreti jsem otehotnela s teliskem. Pokazde jsem sla na potrat. Nikdy jsem toho nelitovala. Pak se mi narodily jeste dve deti. Toho mozna lituju nejvic :kapitulation:, uz bych znovu do toho nesla.

Ja se tomu chlapovi vlastne nedivim, ma uz dve deti, Zamilovana tez.... tak proc si jeste porizovat dalsi?

s tím souhlasím, nechápu rodiny-moje děti, tvoje děti, naše děti.

já na tom zase nevidím nic hroznýho. chtějí společné dítě, proč ne ?

to je tvůj pohled. já to zase vidím tak. a navíc 5 dětí to je docela slušný záhul a je to dost finančně náročné. ale proti gustu......

psala, že po finanční stránce by to problém nebyl

PPavlaa napsal(a):

psala, že po finanční stránce by to problém nebyl

třeba to teď není problém ,ale uvědomila si , že půjde na mateřskou a klesne na 11.000 Kč nebo jenom na 7600 Kč? Že se může cokoliv stát a příjmy rodiny klesnou? Dále děti porostou a porostou i jejich potřeby a nároky.

Já bych si to asi taky pečlivě rozmýšlela, obzvlášť za této konstelace. Chlap nenadšenej, jistoty žádný, kdybychom se rozešli (vzhledem k tomu, že už dvě děti má) výživný minimální. Ale co - teď, já bych si asi s tímhle vědomím daleko dřív pořídila spolehlivější antiko, abych se právě do téhle situace nemusela dostat :/ Nechci dělat chytrou :) ale já bych byla v tomhle bodě setsakramentsky vofafrná :jojo:

Teď už bych si to asi možná nechala, ale žít s vědomím, že nade mnou bude pořád viset Damoklův meč = že to nemusí dopadnout úplně tak, jak si já přeji - by mi na štěstí z nového mateřství teda rozhodně nepřidalo :/

Holky, neblbněte s těmi financemi. Lidé v satelitech velkých měst jsou obvykle jiná příjmová kategorie, než aby řešili finance či výši mateřské. :) Myslím si, že o financích tohle není.

majkafa napsal(a):

Holky, neblbněte s těmi financemi. Lidé v satelitech velkých měst jsou obvykle jiná příjmová kategorie, než aby řešili finance či výši mateřské. :) Myslím si, že o financích tohle není.

nezdá se mi, že by v satelitech bydleli jiní lidé. pár takových znám. nechci malovat čerta na zeď, ale každému se může přihodit cokoliv :kapitulation:  a nezáleží na tom kde bydlí ;)

aprill napsal(a):

majkafa napsal(a):

Holky, neblbněte s těmi financemi. Lidé v satelitech velkých měst jsou obvykle jiná příjmová kategorie, než aby řešili finance či výši mateřské. :) Myslím si, že o financích tohle není.

nezdá se mi, že by v satelitech bydleli jiní lidé. pár takových znám.

Nu, já taky. :) Psala jsem - obvykle. Možná neznáš ty - obvykle, ale ty výjimky. Mluvím o satelitech Prahy. Lidé s příjmem třeba sto tisíc měsíčně už tyto věci opravdu neřeší.

A ano, může se přihodit cokoliv. Ale tací lidé mívají velmi vysoké životní pojistky.

majkafa napsal(a):

aprill napsal(a):

majkafa napsal(a):

Holky, neblbněte s těmi financemi. Lidé v satelitech velkých měst jsou obvykle jiná příjmová kategorie, než aby řešili finance či výši mateřské. :) Myslím si, že o financích tohle není.

nezdá se mi, že by v satelitech bydleli jiní lidé. pár takových znám.

Nu, já taky. :) Psala jsem - obvykle. Možná neznáš ty - obvykle, ale ty výjimky. Mluvím o satelitech Prahy. Lidé s příjmem třeba sto tisíc měsíčně už tyto věci opravdu neřeší.

A ano, může se přihodit cokoliv. Ale tací lidé mívají velmi vysoké životní pojistky.

a kde máš jistotu, že těch 100.000 bude pořád? vůbec jsem nemyslela na to nejhorší, jen se stane, že podnikání nejde, druhotná platební neschopnost, nemoc..........

april, nečetlas o pojistce? Ony jsou nejenom životní... Tihle lidé už jsou zajištěni, i jejich další generace...
A ze psaní zamilované mám opravdu pocit, že peníze jsou v poho, i kdyby bylo dětí 5.

majkafa napsal(a):

april, nečetlas o pojistce? Ony jsou nejenom životní... Tihle lidé už jsou zajištěni, i jejich další generace...
A ze psaní zamilované mám opravdu pocit, že peníze jsou v poho, i kdyby bylo dětí 5.

je to možné ;), ale znám pár těch co si mysleli, že jim se to nemůže stát .
za sebe, já bych do toho NEŠLA .

Kiaro, já už pár nenadšených tatínků taky viděla a jak byli pak z mimča vysraní .. to se nedá říct dopředu, jestli ho to přejde nebo ne.

PPavlaa napsal(a):

Kiaro, já už pár nenadšených tatínků taky viděla a jak byli pak z mimča vysraní .. to se nedá říct dopředu, jestli ho to přejde nebo ne.

Jo a jinej tatinek zase dite strasne chce a nakonec se po rozvodu na nej vybodne ani neplati vyzivny. To se stalo me, proto asi nejsem z meho materstvi zas az tak nadsena. Dvacet let makat na deti, trhat si od huby a nakonec stejne zustat sama?
Pro me to byl strasny zahul.
Radeji bych mela jiny zivot.

venuše napsal(a):

Jo a jinej tatinek zase dite strasne chce a nakonec se po rozvodu na nej vybodne ani neplati vyzivny. To se stalo me, proto asi nejsem z meho materstvi zas az tak nadsena. Dvacet let makat na deti, trhat si od huby a nakonec stejne zustat sama?
Pro me to byl strasny zahul.
Radeji bych mela jiny zivot.

venuše, špatné dny? Pocém :par:

venuše napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Kiaro, já už pár nenadšených tatínků taky viděla a jak byli pak z mimča vysraní .. to se nedá říct dopředu, jestli ho to přejde nebo ne.

Jo a jinej tatinek zase dite strasne chce a nakonec se po rozvodu na nej vybodne ani neplati vyzivny. To se stalo me, proto asi nejsem z meho materstvi zas az tak nadsena. Dvacet let makat na deti, trhat si od huby a nakonec stejne zustat sama?
Pro me to byl strasny zahul.
Radeji bych mela jiny zivot.

Taky jsem na deti byla sama,presto jsem rada,ze jsem je mela.Penez taky minimum.Jen je me lito,ze uz vyrostli,styska se me po tom,kdyz byli male.

venuše napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Kiaro, já už pár nenadšených tatínků taky viděla a jak byli pak z mimča vysraní .. to se nedá říct dopředu, jestli ho to přejde nebo ne.

Jo a jinej tatinek zase dite strasne chce a nakonec se po rozvodu na nej vybodne ani neplati vyzivny. To se stalo me, proto asi nejsem z meho materstvi zas az tak nadsena. Dvacet let makat na deti, trhat si od huby a nakonec stejne zustat sama?
Pro me to byl strasny zahul.
Radeji bych mela jiny zivot.

venuše neblbni, takhle to má přece spoustu ženských

majkafa napsal(a):

venuše napsal(a):

Jo a jinej tatinek zase dite strasne chce a nakonec se po rozvodu na nej vybodne ani neplati vyzivny. To se stalo me, proto asi nejsem z meho materstvi zas az tak nadsena. Dvacet let makat na deti, trhat si od huby a nakonec stejne zustat sama?
Pro me to byl strasny zahul.
Radeji bych mela jiny zivot.

venuše, špatné dny? Pocém :par:

majkafo, ty, co se víc stýkáš se ženáčem, chováš se jako kdybys nám tu chtěla dělat matku. nepřeháníš to ? u tebe je tohle nenormální.

Byla jsem na miniinterupci,když klukům bylo 4,5 a 1,5 roku. Nevěřím proto přerušované souloži. Chtěla jsem si miminko nechat, ani manžel nebyl proti,ale strašně jsem se bála,že tři děti po krátké době nezvládnu. Nakonec jsem byla když jsem hledala pro a proti ovlivněná rodinou, když mi řekli,že jsem blázen, at myslím na kluky. Hodně moc jsem to špatně nesla a řekla si, že časem,až kluci povyrostou si to dítě pořídíme.
Ted když mám Marky, je to přesto záhul, vychovávat pubertáky a ještě mít malou a věnovat se jí. Kdybych neměla mamku, která jí dělá chůvu, skončila bych v Beřkovicích.
I přesto jsem ráda, že jí mám, mám syny i dceru. Neměnila bych. Pro mě jsou dětí nejdůležitější v životě a kdybych je neměla a rozhodla se být bez dětí - to ani prostě nejde.
Někdy se cítím jako macecha,když na ně nemám nervy, ale když mi odjedou, stýská se mi.

Dusi ... :pussa:

já myslím, že je lepší, když jsou děti věkově blíž, jak takovej skok.

A ja zas fandim tem, co maj "benjaminka" po x letech... :rodna: Treba i "ob generaci"... :styrka:

já mám ségru pomalu o generaci starší a vůbec žádné výhody v tom nevidím. jen ty mínusy ...

No jo, Pajko, jsme lide ruzni...
Ja si z dob, kdy decka byly maly, pamatuju kamaradku od jedne z mych dcer... byla z neuplne rodiny, maminka drela od svitu do mrku, a starsi sestra (o tu generaci), "rozmazlovala" svoji mladsi sestricku velmi sympatickym zpusobem... venovala se ji (kdyz maminka nemohla), kupovala (co maminka nemohla)... to ditko dokazalo docela realisticky popsat situaci, kdy "starsi sourozenec" muze byt prijemnym pruvodcem v ne zrovna nejidealnejsi situaci... :kapitulation: a nejenom proto, samozrejme...
Nekdy detatko s odstupem "cele generace" muze byt prijemnym "darkem" aj pro tu maminu, ktera deti vychovala a postavila do zivota... a jeste citi dostatek sil (a chuti) k tomu, aby dalsi dite "vychovala a postavila do zivota" ne proto, ze "bylo nacase", ale pro "svoje a JEHO" poteseni... :hjarta:

dusička napsal(a):

Ted když mám Marky, je to přesto záhul, vychovávat pubertáky a ještě mít malou a věnovat se jí. Kdybych neměla mamku, která jí dělá chůvu, skončila bych v Beřkovicích.

To je ono. Ja nemela zadne babicky, ktere by alespon obcas zaskocily nebo pomohly. S moji mamou se vidim tak trikrat do roka na par dni, zije ode mne 1000 km daleko.
Ja mam sve deti rada, ne ze ne, ale mohlo byt vsechno jinak.....

majkafa napsal(a):

venuše napsal(a):

Jo a jinej tatinek zase dite strasne chce a nakonec se po rozvodu na nej vybodne ani neplati vyzivny. To se stalo me, proto asi nejsem z meho materstvi zas az tak nadsena. Dvacet let makat na deti, trhat si od huby a nakonec stejne zustat sama?
Pro me to byl strasny zahul.
Radeji bych mela jiny zivot.

venuše, špatné dny? Pocém :par:

Ale neeee. Jen tahle diskuse obnazila stare bolistky....
Navic trochu problemy se synem, ve 22 letech se nadobro zblaznil, asi opozdena puberta :rolleyes:.

ViktorkaM napsal(a):

No jo, Pajko, jsme lide ruzni...
Ja si z dob, kdy decka byly maly, pamatuju kamaradku od jedne z mych dcer... byla z neuplne rodiny, maminka drela od svitu do mrku, a starsi sestra (o tu generaci), "rozmazlovala" svoji mladsi sestricku velmi sympatickym zpusobem... venovala se ji (kdyz maminka nemohla), kupovala (co maminka nemohla)... to ditko dokazalo docela realisticky popsat situaci, kdy "starsi sourozenec" muze byt prijemnym pruvodcem v ne zrovna nejidealnejsi situaci... :kapitulation: a nejenom proto, samozrejme...
Nekdy detatko s odstupem "cele generace" muze byt prijemnym "darkem" aj pro tu maminu, ktera deti vychovala a postavila do zivota... a jeste citi dostatek sil (a chuti) k tomu, aby dalsi dite "vychovala a postavila do zivota" ne proto, ze "bylo nacase", ale pro "svoje a JEHO" poteseni... :hjarta:

no tak nevím, cos viděla ty u sourozenců o generaci starších, ale moje ségra se vdávala v 19 a za dva roky na to měla první dítě. měla svou rodinu a svý starosti. a nikdy jsme neměly žádnej sesterskej vztah, to ani náhodou. a mít starší rodiče, to je taky radost. nemají už tolik sil, trpělivosti, elánu, takže zatím co se ségrou sjížděli vodu, hory, cachtali se v balatonu, já byla věčně před pitomým panelákem, nebo u babičky. vrstevníci na mě čučeli jako na exota a asi od 15 let kluci, co nevěděli vo co gou, vykládali mému otci, že má hezkou vnučku :usch:
to si prostě milí rodičové takhle jednou vyjeli do tater a takhle to dopadlo :dumbom:

Nemam sourozence... Ale jeste v 18ti jsem po nich touzila (marne). S nadsenim jsem vozila v kocarku kamaradky bratricka, po jeji maturite narozeneho... a vztahy v te rodine byly mile...
Vis, ze to u vas jaksi "nevyslo", jeste nemusi byt "vseobecnym vzorcem"..., cimz se te nechci nikterak dotknout... :kapitulation:
Ja mam mezi dcerama rozdil "jenom" 11 let..., ale rozhodne "posledni dcera" mela "vetsi komfort", nez prvni, s kterou jsem se vpodstate "ucila byt mamou"... :rodna:

Pavli, ještěže tatínkovi vrstevníci na něj nekoukali blbě, protože měl "velmi mladou milenku" :lol:

Moje mama me mela taky pozde a pred barakem jsem rozhodme necucela. Asi je to kus od kusu. Nekdo ma lenoru v 20, jiny ve 40 a dalsi ani v 60. A trpelivost? Ja ti nevim, ale moje segra mela dite v 18 a o trpelivosti se fakt mluvit nedalo. Znam holky 25 co maji mrnouse a teda taky zadna velka trpelivost. Hned bouchnou. A u me si neumim moc predstavit, ze by to bylo jinak. Ale zase, bude to asi individualni.

ViktorkaM napsal(a):

Nemam sourozence... Ale jeste v 18ti jsem po nich touzila (marne). S nadsenim jsem vozila v kocarku kamaradky bratricka, po jeji maturite narozeneho... a vztahy v te rodine byly mile...
Vis, ze to u vas jaksi "nevyslo", jeste nemusi byt "vseobecnym vzorcem"..., cimz se te nechci nikterak dotknout... :kapitulation:
Ja mam mezi dcerama rozdil "jenom" 11 let..., ale rozhodne "posledni dcera" mela "vetsi komfort", nez prvni, s kterou jsem se vpodstate "ucila byt mamou"... :rodna:

taky jsem chtěla sourozence - věkově ke mně :/;)

Frigo napsal(a):

Pavli, ještěže tatínkovi vrstevníci na něj nekoukali blbě, protože měl "velmi mladou milenku" :lol:

frigo, tenkrát ještě tolik nefrčeli staříci s mladejma holkama po boku :)

Dnes uz taky nefrcej..
Dnes "frcej" babci se zajickama po boku... a nekterym to opravdu MOOOc slusi... :supr: :godlike: (a prospiva... :rodna: )

pecule napsal(a):

Moje mama me mela taky pozde a pred barakem jsem rozhodme necucela. Asi je to kus od kusu. Nekdo ma lenoru v 20, jiny ve 40 a dalsi ani v 60. A trpelivost? Ja ti nevim, ale moje segra mela dite v 18 a o trpelivosti se fakt mluvit nedalo. Znam holky 25 co maji mrnouse a teda taky zadna velka trpelivost. Hned bouchnou. A u me si neumim moc predstavit, ze by to bylo jinak. Ale zase, bude to asi individualni.

no hele pecule, mít dítě v 18 je podle mě stejnej extrém, jako mít ho po 40. dívej se na to jak chceš, ale ty síly a energie ti prostě ubývá. já co kolem sebe vidím maminky co si pořídily dítě pozdě, tak už na něj prostě nestačí. ať už fyzicky, nebo i psychicky. mám pocit, že už nemají ani nervy je vychovávat a určovat jim nějáké hranice, ony ty děti můžou vesměs všechno. já prostě zrovna nefandím tatínkům, co si pořídí děti ve věku, kdy je otázka, jestli se vůbec dožijí toho, až děti půjdou do školy. ale ani maminkám, co si neuvědomují svůj věk a svý možnosti. nikomu to samozřejmě nemám v úmyslu vnucovat, ať si ženský pořídí dítě klidně i v 50, když myslí, že to zvládnou.

ViktorkaM napsal(a):

Dnes uz taky nefrcej..
Dnes "frcej" babci se zajickama po boku... a nekterym to opravdu MOOOc slusi... :supr: :godlike: (a prospiva... :rodna: )

jako třeba ivance trumpové :lol::lol:

ViktorkaM napsal(a):

Dnes uz taky nefrcej..
Dnes "frcej" babci se zajickama po boku... a nekterym to opravdu MOOOc slusi... :supr: :godlike: (a prospiva... :rodna: )

Viktorko, z Tvého příspěvku se mi zdá, že víš o čem mluvíš..... Přiznej se - o kolik je Tvůj manžel mladší? :)

no fakt, vždyť viktorka má doma zajíce :D

No tak te zrovna moc "nefandim", ..., ale nechci byt zaujata (i kdyz asi zrovna v tomhle pripade jsem: Nevim, jestli chce a ceka dite, ale pokud jo, ma ho z "rozmaru"..., myslim...)

Ja spis ctim ty zeny, ktere kracely docela tezkym zivotem..., a kdyz "ty tezkosti zvladly", chteji si "uzit te doby klidu, pohody a rozvaznosti", ktere je zivutek naucil...
Preju jim to proste, no...
Sobe taky.
Myslim, ze "jsem konecne zmoudrela"...
A chci si to uzit...
Verim totiz, ze nikdy neni pozde... :styrka:

já nepsala, že čeká dítě, jestli myslíš ivanu.

Devet let... jenomze vzhledem k tomu, kolik let travil "za mrizama", tak mam dojem, ze mam doma, (rsp. budu mit) pubertaka, co se prave "rozletel do zivutku"... :hjarta:
Hm, . . . to VA??? :co: Mne se to tuuze libi... :hjarta: :hjarta: :hjarta: :pussa:

Mně můj milý taky prospívá.  :) Je o dost mladší, ale s ním jsem nikdy věkový rozdíl necítila. To spíš s některými staršími.

tak třeba to půjde. znám jeden vztah, kdy je mezi nimi rozdíl snad 7 let a dobrý. aspoň zatím. ty ostatní bohužel neskončily dobře, byly vyměněny za mladší.

Pavli - já mám ségru o tři roky mladší a vůbec jsme si nerozuměli. Ani ted nic moc, sice si dáme u mamči kafe ,ale jsme tak nějak vzdálení, ona má svůj svět, já svůj. Nepokecáme nijak moc extra. Já jsem si s ní nehrála, ani ona se mnou. Věčně jsme se rvali.
I když - věkový rozdíl je na prdl. Ted to vidím. KLuci jsou po třech letech,to je v poho,ale holka vyrůstá jako jedináček. :tesi: Oni jí neberou jako ségru, ale jako mrně, a rozmazlujou jí.
Jo a když se bavíte o zajíčkách - já prostě na zajíčky nejsem - já jsem spíš na starší -ty mi přijdou víc sexi než mladoši, říkám furt,že jsem ujetá. :P

někteří starší chlapi vypadaj dobře, ale moc jich není ..

Vzpominam si, kdy jsem "minusovej rozdil ve veku" (= zena starsi nez muz) resila poprve...
Ja byla v rozvodovem jednani, dite melo 2, ja 24... - ten ON mel 21, ale! byl "zadanej" - no, hm... proste studoval vejsku a mel nejakou holku, kterou si pozdeji fakticky vzal za zenu...) - - -
Citila jsem NECO VELIKEHO, ale citila se jako "hrisnice nejvyssiho kalibru"..., mmch. tohle dodavalo onomu zvlastnimu "vztahu" obrovskou JISKRU, ktera mnohe zabrany tlumila...
Oba jsme se s tim poprali..., docela hooodne, vazne..., ale! - nedolali a ... proste podlehli "kouzlu okamziku"..., no a co? :co: :rodna: :kapitulation:
Minimalne jsme se oba srovnali s tim, ze "na veku nezalezi a ani na mene..."...
Ale lehke to nebylo... to teda ne-e!!! :styrka:

Viktorko, devět let.... tak to máme stejný rozdíl, jako vy. Jenomže u nás je můj přítel o těch 9 let starší... ;)
A můj BM byl starší o devět a půl.....pamatuju, že hrdě říkával - mám mladou ženu..
I můj současný přítel když mě představoval svým kamarádům, a v jejich očích jsem cítila něco na způsob ...hmm, našel si mladou, pěknou... :D  Bylo mi to příjemné.

Já měla nejmladšího partnera o 2 roky mladšího než já, a nebylo to ono. Mě mladší nějak nepřitahujou, připadala bych si s nimi, jako jejich maminka....Mě to vyhovuje takhle.

Ale je fajn, že se dnes už společnost na to nedívá s despektem, když si ženská najde mladšího.
A ne, že to tak "smějí" jen chlapi. ;) :jojo:

viki, ten rozdíl co píšeš mi přijde jako nepodstatnej. a taky mi přijde, že i když jde o větší věkový rozdíl, tak dokud je ta ženská mladá, není to vidět. pak, od určitýho věku, bohužel jo. aspoň co vidím, tak když měla ženská o dost mladšího chlapa a měla kolem 45 a chlapovi bylo ještě kolem 35, pustil ji k vodě, protože si našel vrstevnici, někdy i o dost mladší, než byl on. a co se ty ženský nablbly, aby s ním držely krok a k něčemu vypadaly ..

bloss má výhodu. i kdyby byla sebevíc unavená, pořád bude vypadat líp jak on :)

PPavlaa napsal(a):

bloss má výhodu. i kdyby byla sebevíc unavená, pořád bude vypadat líp jak on :)

Jak to víš?? :co: 
Můj přítel vypadá velmi dobře, sportovní postavu mu můžou závidět i mladí kluci. :jojo:
Jen těch vlasů už mu moc nezbylo, ale to neva, to je nadbytek testosteronu .......a ten se zas v některých oblastech hodí.... ;) :gloria:

to není o postavě bloss ..
ani tím nechci  říct, že máš doma dědka, klid :D

Bloss, kazda to "mame nejak"...
Ja jsem zrejme ten typ "partner ma byt mladsi"..., ne z pychy, z hlouposti... proste zivot me tak naucil.
Ja nemela moc obdobi, kdy "bych byla volna", a mohla patrat, co mi vyhovuje...
Ti, co me znate, vite, ze partnerskym VZTAHEM nemuzu zit "nahromadce"...
"Matersky typ"? Nevim. Moc mi to nejde dohromady s tim, co ja citim ve svem nitru: ze chci byt podrizena, podmanena, ovladana...
Tam moc "mladi kluci" (=veci neznali)... nepasujou...
Ale NEJAK TAM PASUJOU!!! :gloria:
Nevidim to jako uchylku, zvracenost, nenormalnost...
Vidim to jako "moznost" (treba neobvyklou :co:) spokojeneho byti a zivutku v poho... :rock:

já si vždycky myslela, že ženská si hledá mladšího, že je dobrej v posteli :D

PPavlaa napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

Nemam sourozence... Ale jeste v 18ti jsem po nich touzila (marne). S nadsenim jsem vozila v kocarku kamaradky bratricka, po jeji maturite narozeneho... a vztahy v te rodine byly mile...
Vis, ze to u vas jaksi "nevyslo", jeste nemusi byt "vseobecnym vzorcem"..., cimz se te nechci nikterak dotknout... :kapitulation:
Ja mam mezi dcerama rozdil "jenom" 11 let..., ale rozhodne "posledni dcera" mela "vetsi komfort", nez prvni, s kterou jsem se vpodstate "ucila byt mamou"... :rodna:

taky jsem chtěla sourozence - věkově ke mně :/;)

já taky... a ne o 43 let mladšího...:lol:

to máš jako fakt ?

PPavlaa napsal(a):

já si vždycky myslela, že ženská si hledá mladšího, že je dobrej v posteli :D

možná mladší je výkonnější v kvantitě, starší zase v kvalitě.

PPavlaa napsal(a):

já si vždycky myslela, že ženská si hledá mladšího, že je dobrej v posteli :D

Pavlo, jak jsi na to přišla ?  Zkušenost ? :lol:

No, Pajko...
Tak zrovna ja, (o ktere vis hodne... :rodna: ), bych zrovna tohle nepotvrzovala...
zenska, myslim, si nehleda mladsiho pro lepsi sex, ani pro sve omlazeni... dkonce bych si dovolila tvrdit, ze ty  (i?) MLADSI mui hledaj zenu zralejsi pravje proto, ze u tech krasnych a dokonalych mladickych telicek nenasli onu "maminecku", co je "uspokoji", at jsou uspesni,... ci ve viru svjeta "propadli"... :co:

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

já si vždycky myslela, že ženská si hledá mladšího, že je dobrej v posteli :D

možná mladší je výkonnější v kvantitě, starší zase v kvalitě.

no jo, ale pokud se zadaří ....

Frigo napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

já si vždycky myslela, že ženská si hledá mladšího, že je dobrej v posteli :D

Pavlo, jak jsi na to přišla ?  Zkušenost ? :lol:

frigo, mně je 34 :D já mám zkušenosti právě jen s mladejma ..

ViktorkaM napsal(a):

No, Pajko...
Tak zrovna ja, (o ktere vis hodne... :rodna: ), bych zrovna tohle nepotvrzovala...
zenska, myslim, si nehleda mladsiho pro lepsi sex, ani pro sve omlazeni... dkonce bych si dovolila tvrdit, ze ty  (i?) MLADSI mui hledaj zenu zralejsi pravje proto, ze u tech krasnych a dokonalych mladickych telicek nenasli onu "maminecku", co je "uspokoji", at jsou uspesni,... ci ve viru svjeta "propadli"... :co:

ježiš já bych chlapovi nechtěla dělat maminečku :co:

PPavlaa napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

No, Pajko...
Tak zrovna ja, (o ktere vis hodne... :rodna: ), bych zrovna tohle nepotvrzovala...
zenska, myslim, si nehleda mladsiho pro lepsi sex, ani pro sve omlazeni... dkonce bych si dovolila tvrdit, ze ty  (i?) MLADSI mui hledaj zenu zralejsi pravje proto, ze u tech krasnych a dokonalych mladickych telicek nenasli onu "maminecku", co je "uspokoji", at jsou uspesni,... ci ve viru svjeta "propadli"... :co:

ježiš já bych chlapovi nechtěla dělat maminečku :co:

to já teda taky ne

já asi začla stárnout a blbnout... mám prvního staršího... o rok...  :D

o rok ? tolik ? měla by ses stydět :dumbom:

se taky stydim, ale z jiného důvodu, než je věk...:cool:

Ja mela "nejstarsiho" jenom toho prvniho manzu - o pul roku. Pak uz byli porad jenom mladsi a mladsi... jeste ze jsem se ted rozhodla, ze to je posledni... pac by me treba pozdeji mohli obvinit z pedofilie... :rodna:

Holky, ja nechapu, kde na ty chlapy berete energii?
Starce bych nechtela, abych ho nemusela osetrovat a mladeho taky ne, ten by me ustval v posteli....
Me je tak dobre samotne!:supr:

ViktorkaM napsal(a):

Ja mela "nejstarsiho" jenom toho prvniho manzu - o pul roku. Pak uz byli porad jenom mladsi a mladsi... jeste ze jsem se ted rozhodla, ze to je posledni... pac by me treba pozdeji mohli obvinit z pedofilie... :rodna:

ale u školky jsi nezkončila, ne ,?:lol:

venuše napsal(a):

Holky, ja nechapu, kde na ty chlapy berete energii?
Starce bych nechtela, abych ho nemusela osetrovat a mladeho taky ne, ten by me ustval v posteli....
Me je tak dobre samotne!:supr:

na dobyití baterek je chlap dobrej... a když je akorát..ani starej ani mladek--je to super  :lol:

Kde "bereme energii"?
No, to je pravje TO! :rodna:
V NICH... :pussa: :hjarta:
Dodavaj ji... svym "mladim"... :rodna: :rock:

Frigo napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

Ja mela "nejstarsiho" jenom toho prvniho manzu - o pul roku. Pak uz byli porad jenom mladsi a mladsi... jeste ze jsem se ted rozhodla, ze to je posledni... pac by me treba pozdeji mohli obvinit z pedofilie... :rodna:

ale u školky jsi nezkončila, ne ,?:lol:

Nastesti NE...
DOUFAM!!! :rodna:

venuše napsal(a):

Holky, ja nechapu, kde na ty chlapy berete energii?
Starce bych nechtela, abych ho nemusela osetrovat a mladeho taky ne, ten by me ustval v posteli....
Me je tak dobre samotne!:supr:

Mého mladého uštvu já. :rolleyes::) I ne, my to máme vzájemně stejné. Se žádným jiným doteď to nebylo tak nádherné. My jsme stvořeni jeden pro druhého.
venuš, proč jsi dnes psala, že "nakonec jsem zůstala sama"? Když teď říkáš, že je ti dobře samotné. Nějaké smutnící období?

:dumbom: :usch:

majkafa napsal(a):

venuše napsal(a):

Holky, ja nechapu, kde na ty chlapy berete energii?
Starce bych nechtela, abych ho nemusela osetrovat a mladeho taky ne, ten by me ustval v posteli....
Me je tak dobre samotne!:supr:

Mého mladého uštvu já. :rolleyes::) I ne, my to máme vzájemně stejné. Se žádným jiným doteď to nebylo tak nádherné. My jsme stvořeni jeden pro druhého.
venuš, proč jsi dnes psala, že "nakonec jsem zůstala sama"? Když teď říkáš, že je ti dobře samotné. Nějaké smutnící období?

To bylo ve vztahu k detem. Ze se stveme a nakonec stejne odejdou.
Chlap mi nechybi.... ti me vzdycky jen silu brali.

venuše, bylo by Ti snad milejší, kdyby u Tebe zůstalo dítě v mamahotelu celý život :co: ?!?

venuše napsal(a):

Holky, ja nechapu, kde na ty chlapy berete energii?
Starce bych nechtela, abych ho nemusela osetrovat a mladeho taky ne, ten by me ustval v posteli....
Me je tak dobre samotne!:supr:

já bych řekla, že to není o energii, prostě někdo být sám neumí a někomu to prostě nevadí, někomu vyhovuje.

Frigo napsal(a):

venuše napsal(a):

Holky, ja nechapu, kde na ty chlapy berete energii?
Starce bych nechtela, abych ho nemusela osetrovat a mladeho taky ne, ten by me ustval v posteli....
Me je tak dobre samotne!:supr:

na dobyití baterek je chlap dobrej... a když je akorát..ani starej ani mladek--je to super  :lol:

na to mi stačí se vyspat, někam si vyrazit, nebo jen tak sedět někde v přírodě, kde nikdo neotravuje atd. na to nepotřebuju chlapa.

zamilovana111 napsal(a):

Majkafo, to je právě průser. Ano, zamilovanost přerostla v lásku. Pořád je spousta věcí, kvůli kterým ho miluji a vážím si ho. Tohle je složitá situace a jak píše Helena. Nechává rozhodnutí na mně a já dobře vím, že tady není dobrá varianta. Takže ať udělám cokoli, bude to špatně. Když to shrnu do těch pověstných kolonek pro dítě a proti:

Pro:
dítě bych si s ním přála a dovedu si představit i společný život, samozřejmě s pár oboustranných kompromisů.
dobré finanční zázemí, pěkné bydlení (i když na místě, kde bych si zvykala delší dobu)
vyplnění prázdnoty v domě i v duši, když jsou ostatní děti u druhého rodiče
neumím si představit dobrovolně se vzdát nenarozeného života

Proti:
věk
problémy ve vztahu poslední dva měsíce
stěhování moje a dětí do nového prostředí, kde budou potřebovat větší pozornost, kterou jim ale s příchodem nového prcka nebudu moci plně poskytnout
přítel dítě zřejmě nechce, určitě by ho nakonec kousnul, ovšem to není prostředí, které si pro příchod nového dítěte představuji
Mě teda přijdou mnohem pádnější důvody PROTI než ty vzletné a nekonkrétní PRO.
nic jiného mě nenapadá a oboje je vyrovnané :(

PPavlaa napsal(a):

Frigo napsal(a):

venuše napsal(a):

Holky, ja nechapu, kde na ty chlapy berete energii?
Starce bych nechtela, abych ho nemusela osetrovat a mladeho taky ne, ten by me ustval v posteli....
Me je tak dobre samotne!:supr:

na dobyití baterek je chlap dobrej... a když je akorát..ani starej ani mladek--je to super  :lol:

na to mi stačí se vyspat, někam si vyrazit, nebo jen tak sedět někde v přírodě, kde nikdo neotravuje atd. na to nepotřebuju chlapa.

hmm, tak to se máš... já na to potřebuju chlapa...  :lol:

njn, každej je něják dobíjíme .. hele tys napsala dobyití :D jako ať si vyberem, které y/i tam chceme :)

PPavlaa napsal(a):

njn, každej je něják dobíjíme .. hele tys napsala dobyití :D jako ať si vyberem, které y/i tam chceme :)

Pavlo, asi jsem to napsala.. blbě vidim a na noťasu mi krapet ztmavl displej, takže ..píšu v křesle a monitor mám asi metr od toho na stole..  a stále mi nevychází to odnést do servisu na opravu...  :grater:   takže nevidím takové drobnosti..

Kiara napsal(a):

venuše, bylo by Ti snad milejší, kdyby u Tebe zůstalo dítě v mamahotelu celý život :co: ?!?

Ne, to v zadnem pripade. Nejradsi bych byla, kdyby se uz co nejdriv osamostatnily, uz se nemuzu dockat.
Ja jen, abych navazala na tema Zamilovane, proste nechapu, proc vlastne mame deti? Kdyz vyrostou, jsme stare a teprve pak si muzeme uzivat zivota bez povinnosti..... me by se to tak libilo porad.
Proc mit deti? Vubec nevim....
Prvni jsme pocala v hormonalnim opojeni, druhe jsem mela, protoze druhy manzel chtel....

venuše, já myslím, že pořád si užívat by nikoho nebavilo věčně. já jsem ráda, že mám dítě, bez něj bych měla pocit, že je můj život prázdnej. ale taky mám stavy, že bych se na všechno nejradši vysr...

Venuše a co ti bránilo v tom, napřed si užívat a pak teprve mít děti ?  Myslím, že dneska už to tak dost děvčat hodně dělá.   
Já teda nemám vůbec pocit, že by mi děti nějak omezovali, ale já je měla teda dost pozdě a užila jsem s docelai,jak jsem chtěla..:vissla:

jenže dneska není tenkrát, to snad frigo víš.

venuše napsal(a):

Ne, to v zadnem pripade. Nejradsi bych byla, kdyby se uz co nejdriv osamostatnily, uz se nemuzu dockat.
Ja jen, abych navazala na tema Zamilovane, proste nechapu, proc vlastne mame deti? Kdyz vyrostou, jsme stare a teprve pak si muzeme uzivat zivota bez povinnosti..... me by se to tak libilo porad.
Proc mit deti? Vubec nevim....
Prvni jsme pocala v hormonalnim opojeni, druhe jsem mela, protoze druhy manzel chtel....

Proč mít děti? Jsem šťastná, že mám děti. Mé děti jsou mou věčností. :)
Tvá otázka mě překvapila. Nikdy mě nenapadlo ani jsem od jiného člověka neslyšela něco takového.
Však jsi nemusela mít děti. Není to povinné. Mohla sis "užívat pořád". :D
Já si pořád užívám i s dětmi. :)

Frigo napsal(a):

Venuše a co ti bránilo v tom, napřed si užívat a pak teprve mít děti ?  Myslím, že dneska už to tak dost děvčat hodně dělá.   
Já teda nemám vůbec pocit, že by mi děti nějak omezovali, ale já je měla teda dost pozdě a užila jsem s docelai,jak jsem chtěla..:vissla:

Prvni dite jsem mela ve 27, to bylo na tehdejsi pomery docela pozde. Druhe ve 32. Uzila jsem si dost.
Ale pak byl se vsim konec!
Me deti omezovaly dost, jak uz jsem psala, zadne hlidani jsem nemela, nikdy, ani pres den ani vecer, nemohla jsem jit ani do kina nebo do divadla, sama na nakupy, nic.
Chtela bych vas videt....

takových ženských je ...

majkafa napsal(a):

Proč mít děti? Jsem šťastná, že mám děti. Mé děti jsou mou věčností. :)
Tvá otázka mě překvapila. Nikdy mě nenapadlo ani jsem od jiného člověka neslyšela něco takového.
Však jsi nemusela mít děti. Není to povinné. Mohla sis "užívat pořád". :D
Já si pořád užívám i s dětmi. :)

Mozna jsem deti opravdu nemela mit nebo jen to jedno. Jsem v tomhle asi po me vlastni mame. Nechceme obetovat vsechno.
Ja proste nejasala pri prvnim zubu nebo prvnim krucku. Pripadalo mi to uplne normalni. Nechapu maminy, pro ktere jsou deti stredem vesmiru. Jako by nic jineho nebylo.

PPavlaa napsal(a):

takových ženských je ...

Vam to fakt VUBEC nevadi? Nemit chvili klid?

Mně by zajímalo, jestli Venuše řekla svým dětem, že je nechtěla, že lituje toho, že je má. A pokud ano, jak se k tomu ty děti staví.
Já jsem ráda, že kluky mám, že je mám oba, neměnila bych. Kdybych je neměl, kdoví, co by bylo. Ale já si život bez dětí neumím představit. To krásný, když se kluci narodili, jak rostli, jak se učili chodit, mluvit, jal rostli, všechno bylo krásný. Vánoce s klukama, jak valili oči na stromeček, na dárky, prostě cokoliv s nima bylo super. I když mě někdy sejřili a někdy strašně, dodnes mě dokážou nasejřit. Ale NIKDY jsem nelitovala, že je mám. O nic mě nepřipravili. Jestli někdy v dnešní době uvažuju o tom , jestli bych měla v dnešní době, kdybych byla mladší, děti, tak v souvislosti s tím, že dnes bych si děti nepořídila ne kvůli sobě, kvůli době, do jaké jsem je přivedla, proto, že jsem je přivedla do světa, kde v dnešní době je čekají jen těžkosti, nejistoty, starosti, jaký jim nepřeju, existenční starosti.
Ale to, že je mám, toho nelituju.
A když někdo děti nechce, nemá je mít, nemá je mít jen proto, že většina lidí má děti, tak aby se nelišil. Neodsuzuju, že někdo děti, tak je prostě nemá, ale pokud někdo lituje, že je má, to nechápu. Stejně tak nechápu, že někdo děti nechce, ale nechrání se proti početí a řeší to potratem. Potrat to není antikoncepce. Ale to už jsem tady možná psala.
Jo a jako Majka, užívala jsem si i s dětma, paradoxně víc než bez nich.

venuše a co ti zbývá ? ty děcka nemůžou za to, že tě potřebují, táta na ně sere a ty nemáš hlídání ..
unavená fyzicky i psychicky je z toho někdy asi každá. ale jsou to tvý děcka.

venuše napsal(a):

Frigo napsal(a):

Venuše a co ti bránilo v tom, napřed si užívat a pak teprve mít děti ?  Myslím, že dneska už to tak dost děvčat hodně dělá.   
Já teda nemám vůbec pocit, že by mi děti nějak omezovali, ale já je měla teda dost pozdě a užila jsem s docelai,jak jsem chtěla..:vissla:

Prvni dite jsem mela ve 27, to bylo na tehdejsi pomery docela pozde. Druhe ve 32. Uzila jsem si dost.
Ale pak byl se vsim konec!
Me deti omezovaly dost, jak uz jsem psala, zadne hlidani jsem nemela, nikdy, ani pres den ani vecer, nemohla jsem jit ani do kina nebo do divadla, sama na nakupy, nic.
Chtela bych vas videt....

Venuše, budeš se divit, ale já na tom byla téměř stejně. Ale asi je rozdíl v tom, že já jsem děti moc chtěla a nikdy mi nenapadlo je brát jako zátěž, omezení. S druhým jsem nebyla vůbec na mateřské..

venuše napsal(a):

Prvni dite jsem mela ve 27, to bylo na tehdejsi pomery docela pozde. Druhe ve 32. Uzila jsem si dost.
Ale pak byl se vsim konec!
Me deti omezovaly dost, jak uz jsem psala, zadne hlidani jsem nemela, nikdy, ani pres den ani vecer, nemohla jsem jit ani do kina nebo do divadla, sama na nakupy, nic.
Chtela bych vas videt....

venuše, já jsem měla první dítě v 26ti, druhé v 27ti, hlídání jsem neměla a až do jejich deseti let jsem u nich skutečně byla uvázána jak pes u boudy.

Ale mě by nenapadlo litovat, že jsem je měla, bědovat nad "promarněným" časem a bláhově snít, že nebejt dětí, jak jsem se mohla mít :usch: Ten život by byl bez nich TAK prázdnej a TAK marnej, že si to ani nedovedu představit :o

víš Oli, já myslím, že ani nejde o to, že by někdo ty děti mít nechtěl ... ale některé maminky jsou s nima samy od jejich útlého věku. tatík nemá zájem, babičky nefungují, nebo jen minimálně. je problém s prací, penězi, hlídáním. a ony pořád musí fungovat, jet, pořád tu být, něco řešit.
každá to nemá tak, že tatínek si děti bere, platí, babičky fungují ...

Modroočka napsal(a):

Mně by zajímalo, jestli Venuše řekla svým dětem, že je nechtěla, že lituje toho, že je má. A pokud ano, jak se k tomu ty děti staví.

Ja nechtela jen to druhe dite, nechala jsem se premluvit druhym manzelem, ktery chtel mit svoje dite. Byla jsem blba, to uznavam.
Jedno dite neni takovy zahul, ale dve.... bylo toho na me opravdu moc.
Kdyz ma dite uplnou rodinu, je to asi jine. Ja je musela od malicka ucit uplne vsechno. Tata nebyl.
Tak jestli jste nektera z vas vychovavala deti sama skoro od narozeni, tak se pak do me klidne obouvejte.

No, já jsem sice manžela měla, ale přes týden byl pracovně mimo domov, pak býval mimo domov třeba i tři týdny, měsíc, někdy i dva měsíce v tahu. Když byli malýmu dva a staršímu šest, stěhovali jsem se do bytu, do města, kde jsem nikoho neznala. Takže jsem neměla ani kamarádky, manžel na montážích. Taky jsem byla sama. A když byli kluci v pubertě, našel si milenku, takže neměl moc čas, ani když byl doma a když odešel, měli ten nejhorší věk, byla jsem zase sama. Takže v podstatě jsem s klukama byla taky sama. A co nadělám, chtěla jsem oba kluky, mám je a jsem ráda, i přesto, že jsem s nima byla většinu jejich života sama. Ani přesto jsem nelitovala, že je mám.

zvláštní, že když chlap na děcka sere, všechen volnej čas a prachy si užívá po svým, tak to berou všichni, že to tak bohužel je. ve chvíli, kdy si posteskne ženská, už je pomalu krkavčí matka.

PPavlaa napsal(a):

zvláštní, že když chlap na děcka sere, všechen volnej čas a prachy si užívá po svým, tak to berou všichni, že to tak bohužel je. ve chvíli, kdy si posteskne ženská, už je pomalu krkavčí matka.

Pavli, v tomhle život není spravedlivej.

já vím .. ale někdy se nedivím, že toho mají plný zuby. ženská je taky jenom člověk.

Venuše, tak to nechápu.. on chtěl dítě a pak tě v tom nechal "vykoupat" ?

frigo a čemu se divíš ? chlapi opustí i těhotnou, přes to, že dítě chtěli

PPavlaa napsal(a):

frigo a čemu se divíš ? chlapi opustí i těhotnou, přes to, že dítě chtěli

Bohužel, s tím mohu než souhlasit.
Znám případ, kdy oba dva partneři-manželé dítě chtěli, těšili se na něj, dokonce podstupovali mimotělní oplodnění partnerovými spermiemi, paní otěhotněla a ve vysokém stupni těhotenství jí manžel oznámil, že od ní odchází za hlasem svého srdce :usch::dumbom::usch:

Frigo napsal(a):

Venuše, tak to nechápu.. on chtěl dítě a pak tě v tom nechal "vykoupat" ?

Ne, rozvedli jsme se, kdyz byly dceri dva roky.

PPavlaa napsal(a):

zvláštní, že když chlap na děcka sere, všechen volnej čas a prachy si užívá po svým, tak to berou všichni, že to tak bohužel je. ve chvíli, kdy si posteskne ženská, už je pomalu krkavčí matka.

O tom to je.
Dik.

Proto bych si byt Zamilovanou vsechno MOC dobre rozmyslela....

Kiara napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

frigo a čemu se divíš ? chlapi opustí i těhotnou, přes to, že dítě chtěli

Bohužel, s tím mohu než souhlasit.
Znám případ, kdy oba dva partneři-manželé dítě chtěli, těšili se na něj, dokonce podstupovali mimotělní oplodnění partnerovými spermiemi, paní otěhotněla a ve vysokém stupni těhotenství jí manžel oznámil, že od ní odchází za hlasem svého srdce :usch::dumbom::usch:

Je zajímavý, že když se chlapům splaší hormony, začnou mít těžký problémy i s anatomií, všimly jste si? Prej srdce... :lol:

Srdce, spíš jim zdivočí koule a zatmí se jim tím pádem mozek :lol:

Modroočka napsal(a):

Srdce, spíš jim zdivočí koule a zatmí se jim tím pádem mozek :lol:

Já si teď už nejsem tak jistá, že je to vždy takhle.

majkafa napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Srdce, spíš jim zdivočí koule a zatmí se jim tím pádem mozek :lol:

Já si teď už nejsem tak jistá, že je to vždy takhle.

No, Majko, všem ne, ale většině ............. ;)
Někteří totiž neví roupama co by a pak mají tyhle "stavy", nemluvím o těch, kteří mají doma Xantypu

jak poznáš, že je xantypa opravdu ? kterej ženáč milence netvrdí, jak je manželka nemožná, nerozumí si, nebo ji líčí jako mrchu první třídy ?

Frigo napsal(a):

venuše napsal(a):

Frigo napsal(a):

Venuše a co ti bránilo v tom, napřed si užívat a pak teprve mít děti ?  Myslím, že dneska už to tak dost děvčat hodně dělá.   
Já teda nemám vůbec pocit, že by mi děti nějak omezovali, ale já je měla teda dost pozdě a užila jsem s docelai,jak jsem chtěla..:vissla:

Prvni dite jsem mela ve 27, to bylo na tehdejsi pomery docela pozde. Druhe ve 32. Uzila jsem si dost.
Ale pak byl se vsim konec!
Me deti omezovaly dost, jak uz jsem psala, zadne hlidani jsem nemela, nikdy, ani pres den ani vecer, nemohla jsem jit ani do kina nebo do divadla, sama na nakupy, nic.
Chtela bych vas videt....

Venuše, budeš se divit, ale já na tom byla téměř stejně. Ale asi je rozdíl v tom, že já jsem děti moc chtěla a nikdy mi nenapadlo je brát jako zátěž, omezení. S druhým jsem nebyla vůbec na mateřské..

Venuse mela jsem to stejne jako ty.Sice jsem je mela driv nez ty,ale na nakupy jsem chodila jen s nima.I jsme si udelali vilet na nakupy do vetsiho mesta,kdyz detem bylo 3 a 4.5 roku a vzpominam na to jak to bylo v pohode,protoze deti byli moc hodny.Vsude jsem je tahala sebou,na navstevy,na urad,k doktorovi i k pravnikovi.Moc se me styska po te dobe, posledni dobou casto na to vzpominam.Chtela bych to zpatky a nejde to.:grater:

venuše napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Mně by zajímalo, jestli Venuše řekla svým dětem, že je nechtěla, že lituje toho, že je má. A pokud ano, jak se k tomu ty děti staví.

Ja nechtela jen to druhe dite, nechala jsem se premluvit druhym manzelem, ktery chtel mit svoje dite. Byla jsem blba, to uznavam.
Jedno dite neni takovy zahul, ale dve.... bylo toho na me opravdu moc.
Kdyz ma dite uplnou rodinu, je to asi jine. Ja je musela od malicka ucit uplne vsechno. Tata nebyl.
Tak jestli jste nektera z vas vychovavala deti sama skoro od narozeni, tak se pak do me klidne obouvejte.

To muzu ja, ja je vychovavala sama od 2.5 a 4 roky a nikdy jsem nelitovala i,kdyz se me vychova syna moc nepovedla.Presto vsechno jsem moc rada,ze je mam oba.

PPavlaa napsal(a):

jak poznáš, že je xantypa opravdu ? kterej ženáč milence netvrdí, jak je manželka nemožná, nerozumí si, nebo ji líčí jako mrchu první třídy ?

kazdy to tvrdi....

eremuruss napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

jak poznáš, že je xantypa opravdu ? kterej ženáč milence netvrdí, jak je manželka nemožná, nerozumí si, nebo ji líčí jako mrchu první třídy ?

kazdy to tvrdi....

Ne každý

PPavlaa napsal(a):

jak poznáš, že je xantypa opravdu ? kterej ženáč milence netvrdí, jak je manželka nemožná, nerozumí si, nebo ji líčí jako mrchu první třídy ?

Pavlo, ten můj.. o manželce vůbec nemluví.  Jen vlastně jednou řekl něco v tom smyslu, že jsme stejně praštěné.  A já jsem ráda, že je maželka tabu a neztrapňuje se nějakými hloupostmi.

ahoj, koukám, že moje téma se pěkně rozjelo :lol: tak já taky opět přidám svojí troškou... víkend byl super, u přítele se všemi dětmi. Vyhýbali jsme se celou dobu hovoru o mém těhu, snad abychom si nekazili víkend..... těsně před naším odjezdem se přítel zeptal, co tedy budu dělat. Řekla jsem, že na rozhodnutí jsme dva a že dobře vím, že z toho chce vycouvat, změnil názor. Tak to prý není, jen mu až po potvrzení mého těhu docvaklo, co všechno to bude obnášet, jak to všechny omezí a ovlivní, už se na to necítí. Nicméně mě nikam na interupci posílat nebude, nechá rozhodnutí na mě a ať se rozhodnu jakkoli, udělá všechno pro to, abychom byli spolu dál a všechno zvládli.... bohužel mi začalo být děsně špatně, navíc nervy a do toho musím s rozvahou tohle rozhodnout..... někdo tady napsal, že moje proti jsou zásadnější než vzhletná pro, ale já prostě opravdu nevím. Když si dítě nechám, budu vědět, že není bezmezně chtěné, celé těhu budu trnout, zda si k němu přítel najde vztah a nebude mi vyčítat, jak kvůli němu přišel o pohodový život.... když si dítě nechám vzít, při každém pohledu na něj budu přemýšlet, jaké by mělo vlasy, oči.... zážitek ze zákroku bude asi taky strašný, no neumím si to vůbec představit. A potom? Určitě s ním pak nemůžu být dál v pohodě......

Můj taky nemluví. Řekl na začátku, domluvili jsme se, o co jde, chyběl nám oběma sex. Mně to tenkrát tak vyhovovalo, nepřišel mi pro mě "nebezpečný", když je o 10 let mladší než já, že bych mohla chtít víc - pro mě vztah neperspektivní s mldátkem, nebo že bych se zamilovala. V oblasti vztahu jsem ho brala jako tabu a měla vyřešeno. Nenapadlo mě, že se do něho zamiluji a že on bude, jaký je, že bude věkový rozdíl mezi námi tím, jací jsme, setřen, že si budeme scházet,...

zamilovaná, nevím, kolik je ti let, ale za těchto okolností, jak píšeš o víkendu, já bych si děťátko nechala. U mě existuje málo okolností, za kterých bych šla na interupci.
Držím ti palce k dobrému rozhodnutí pro tebe. :par:

PPavlaa napsal(a):

jak poznáš, že je xantypa opravdu ? kterej ženáč milence netvrdí, jak je manželka nemožná, nerozumí si, nebo ji líčí jako mrchu první třídy ?

Např.ten můj bejvalej milenec,či vlastně obas nebo tři,ale žádný svou manželku nepomlouval a ani já svého muže.Protože až na nějakou tu menší vyjímku ty naše úlety byly jen zpestřením-kořením života nás zúčastněných,jinak jsme si byli všichni vědomi kvalit svých poloviček.

Pomlouvají takhle jenom hlupáci,o které bych si ani kolo neopřela,netak abych s takovýma něco měla víc,protože pomlouvat někoho kdo u toho není,tudíž se nemůže bránit,to je velké slaboštví.

Zamilovaná, tak jsem zvědavá, jak se nakonec rozhodneš a držím palce, abys nikdy moc nelitovala. :hjarta:

majkafa napsal(a):

Můj taky nemluví. Řekl na začátku, domluvili jsme se, o co jde, chyběl nám oběma sex. Mně to tenkrát tak vyhovovalo, nepřišel mi pro mě "nebezpečný", když je o 10 let mladší než já, že bych mohla chtít víc - pro mě vztah neperspektivní s mldátkem, nebo že bych se zamilovala. V oblasti vztahu jsem ho brala jako tabu a měla vyřešeno. Nenapadlo mě, že se do něho zamiluji a že on bude, jaký je, že bude věkový rozdíl mezi námi tím, jací jsme, setřen, že si budeme scházet,...

Jo, ráda bych si prcka nechala, jen jak jsem zmínila, mám strach, aby mi to nebylo do smrti vyčítáno, předhazováno a co hůř, mimčo bylo třeba nemilované :grater:

zamilovana111 napsal(a):

ahoj, koukám, že moje téma se pěkně rozjelo :lol: tak já taky opět přidám svojí troškou... víkend byl super, u přítele se všemi dětmi. Vyhýbali jsme se celou dobu hovoru o mém těhu, snad abychom si nekazili víkend..... těsně před naším odjezdem se přítel zeptal, co tedy budu dělat. Řekla jsem, že na rozhodnutí jsme dva a že dobře vím, že z toho chce vycouvat, změnil názor. Tak to prý není, jen mu až po potvrzení mého těhu docvaklo, co všechno to bude obnášet, jak to všechny omezí a ovlivní, už se na to necítí. Nicméně mě nikam na interupci posílat nebude, nechá rozhodnutí na mě a ať se rozhodnu jakkoli, udělá všechno pro to, abychom byli spolu dál a všechno zvládli.... bohužel mi začalo být děsně špatně, navíc nervy a do toho musím s rozvahou tohle rozhodnout..... někdo tady napsal, že moje proti jsou zásadnější než vzhletná pro, ale já prostě opravdu nevím. Když si dítě nechám, budu vědět, že není bezmezně chtěné, celé těhu budu trnout, zda si k němu přítel najde vztah a nebude mi vyčítat, jak kvůli němu přišel o pohodový život.... když si dítě nechám vzít, při každém pohledu na něj budu přemýšlet, jaké by mělo vlasy, oči.... zážitek ze zákroku bude asi taky strašný, no neumím si to vůbec představit. A potom? Určitě s ním pak nemůžu být dál v pohodě......

A zkus se taky zamyslet nejen nad tím co ztratí přítel,aleco tvůj život a tvých dětí?Ty budeš spokojena v těch kotěhůlách,co tvoje práce,budeš dělat věčně jen taxikáře,co kamarádi toho staršího dítěte-přijde o ně?jak budeš spokojena ty s tím,že budeš ve srovnání s jeho dětmi až někde na další koleji a na to,že mění názory a společnědomluvené termíny si už zapomněla?Vždyť se ti tohle pochopitelně nelíbí už dnes.Slibuješ si od toho jeho chování změnu jak nějaká 17letá naivka?

Velmi těžké rozhodování, nechtěla bych být ve Tvé kůži.
Mmch - je i třetí možnost, dítě donosit a dát k adopci. Já vím,to je blbej nápad.

zamilovana111 napsal(a):

Jo, ráda bych si prcka nechala, jen jak jsem zmínila, mám strach, aby mi to nebylo do smrti vyčítáno, předhazováno a co hůř, mimčo bylo třeba nemilované :grater:

Je na tobě, jestli bude milované. To je na mámě vždy. Můžeme mluvit a dělat věci jen sami za sebe, nikdy ne za partnera. A je jeho věcí, jestli bude milované od něj. To zase není tvé k tvému řešení.

Frigo napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

jak poznáš, že je xantypa opravdu ? kterej ženáč milence netvrdí, jak je manželka nemožná, nerozumí si, nebo ji líčí jako mrchu první třídy ?

Pavlo, ten můj.. o manželce vůbec nemluví.  Jen vlastně jednou řekl něco v tom smyslu, že jsme stejně praštěné.  A já jsem ráda, že je maželka tabu a neztrapňuje se nějakými hloupostmi.

asi ví, že pro tebe není překážkou, že je ženatej. tak proč by ti to vykládal ?

Kuty napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

ahoj, koukám, že moje téma se pěkně rozjelo :lol: tak já taky opět přidám svojí troškou... víkend byl super, u přítele se všemi dětmi. Vyhýbali jsme se celou dobu hovoru o mém těhu, snad abychom si nekazili víkend..... těsně před naším odjezdem se přítel zeptal, co tedy budu dělat. Řekla jsem, že na rozhodnutí jsme dva a že dobře vím, že z toho chce vycouvat, změnil názor. Tak to prý není, jen mu až po potvrzení mého těhu docvaklo, co všechno to bude obnášet, jak to všechny omezí a ovlivní, už se na to necítí. Nicméně mě nikam na interupci posílat nebude, nechá rozhodnutí na mě a ať se rozhodnu jakkoli, udělá všechno pro to, abychom byli spolu dál a všechno zvládli.... bohužel mi začalo být děsně špatně, navíc nervy a do toho musím s rozvahou tohle rozhodnout..... někdo tady napsal, že moje proti jsou zásadnější než vzhletná pro, ale já prostě opravdu nevím. Když si dítě nechám, budu vědět, že není bezmezně chtěné, celé těhu budu trnout, zda si k němu přítel najde vztah a nebude mi vyčítat, jak kvůli němu přišel o pohodový život.... když si dítě nechám vzít, při každém pohledu na něj budu přemýšlet, jaké by mělo vlasy, oči.... zážitek ze zákroku bude asi taky strašný, no neumím si to vůbec představit. A potom? Určitě s ním pak nemůžu být dál v pohodě......

A zkus se taky zamyslet nejen nad tím co ztratí přítel,aleco tvůj život a tvých dětí?Ty budeš spokojena v těch kotěhůlách,co tvoje práce,budeš dělat věčně jen taxikáře,co kamarádi toho staršího dítěte-přijde o ně?jak budeš spokojena ty s tím,že budeš ve srovnání s jeho dětmi až někde na další koleji a na to,že mění názory a společnědomluvené termíny si už zapomněla?Vždyť se ti tohle pochopitelně nelíbí už dnes.Slibuješ si od toho jeho chování změnu jak nějaká 17letá naivka?

Taxikáře bych nedělala, stejně tak neuklízela, nestarala se o dům, na to všechno má přítel lidi. Co se týče hmotného zajištění, problém opravdu není. A nebude, to má dostatečně zajištěné i do budoucna. Problém pro mě vidím opravdu jen v tom, že to je "díra" prostě satelit. To bych si zvykala dlouho. Staršího syna jsem se ptala, co by říkal na stěhování, včetně toho, co by to pro něj znamenalo (dojíždění, nevidět týden kamarády atd) a řekl, že by přesto chtěl. Přítelovy děti byly z myšlenky našeho přistěhování také nadšené. Já vím, začátky, než by si lezly na nervy, ale mě těší, že máme takové pěkné vztahy. Jen to neplánované těhu nevím jak vyřešit. A pravda, přítel je opravdu v některých věcech nespolehlivý, ovšem opravdu čekám, že by mohl na pár věcech zapracovat.....

Kuty napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

jak poznáš, že je xantypa opravdu ? kterej ženáč milence netvrdí, jak je manželka nemožná, nerozumí si, nebo ji líčí jako mrchu první třídy ?

Např.ten můj bejvalej milenec,či vlastně obas nebo tři,ale žádný svou manželku nepomlouval a ani já svého muže.Protože až na nějakou tu menší vyjímku ty naše úlety byly jen zpestřením-kořením života nás zúčastněných,jinak jsme si byli všichni vědomi kvalit svých poloviček.

Pomlouvají takhle jenom hlupáci,o které bych si ani kolo neopřela,netak abych s takovýma něco měla víc,protože pomlouvat někoho kdo u toho není,tudíž se nemůže bránit,to je velké slaboštví.

těžko říct, jestli hlupáci. kuty, u tebe a takových, kdo berou nevěru normálně a sex se ženáčem taky, je zbytečné, aby se chlap ztrapňoval a snažil se vás oblbovat. tohle mi přijde, že zkouší na ty, které na ženáče zvědavé nejsou, tak na to jdou jak se dá ... jako proč u tebe a tobě podobných ?

Zamilovaná, tak mi přijde, že už jsi v podstatě rozhodnutá... jeden společný hezký víkend a máš zas hlavinku v oblacích..  :)
..připsala bych jedno plus - mimi vyšoupneš na zahradu a bude to..  nebudeš muset vláčet kočár třeba po schodech několikrát denně...

zamilovana111 napsal(a):

majkafa napsal(a):

Můj taky nemluví. Řekl na začátku, domluvili jsme se, o co jde, chyběl nám oběma sex. Mně to tenkrát tak vyhovovalo, nepřišel mi pro mě "nebezpečný", když je o 10 let mladší než já, že bych mohla chtít víc - pro mě vztah neperspektivní s mldátkem, nebo že bych se zamilovala. V oblasti vztahu jsem ho brala jako tabu a měla vyřešeno. Nenapadlo mě, že se do něho zamiluji a že on bude, jaký je, že bude věkový rozdíl mezi námi tím, jací jsme, setřen, že si budeme scházet,...

Jo, ráda bych si prcka nechala, jen jak jsem zmínila, mám strach, aby mi to nebylo do smrti vyčítáno, předhazováno a co hůř, mimčo bylo třeba nemilované :grater:

zamilovaná prosím tě, co šílíš. ne každej kdo chodí po týhle zemi je plánovanej a chtěnej. ale neznamená to, že není milovanej. a vyčítáno co ? pokud je ten chlap zásadně proti, má to říct a ne nechávat rozhodnutí na ženský.

PPavlaa napsal(a):

Frigo napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

jak poznáš, že je xantypa opravdu ? kterej ženáč milence netvrdí, jak je manželka nemožná, nerozumí si, nebo ji líčí jako mrchu první třídy ?

Pavlo, ten můj.. o manželce vůbec nemluví.  Jen vlastně jednou řekl něco v tom smyslu, že jsme stejně praštěné.  A já jsem ráda, že je maželka tabu a neztrapňuje se nějakými hloupostmi.

asi ví, že pro tebe není překážkou, že je ženatej. tak proč by ti to vykládal ?

Pavli, právě naopak.. je to velkej problém a on to tuší, tak radši drží pusu..

Zamilovaná - tak jestli starší dítko není proti stěhování, menší máš ještě malý, já bych se odstěhovala do satelitu, jak píše Frigo - kočárek na zahradu, na čerstvý vzduch :jojo: jestli se milujete, není co řešit.
Hodně štěstí v rozhodování.

frigo, to si moc představit neumím.

Zamilovaná, teď ti sice větší dítko řeklo, že je to v pohodě, ale až bude větší... co když jednou přijde, že chce radši zůstat u tatínka ?

PPavlaa napsal(a):

frigo, to si moc představit neumím.

to ani nemusíš..   :lol:

Frigo napsal(a):

Zamilovaná, teď ti sice větší dítko řeklo, že je to v pohodě, ale až bude větší... co když jednou přijde, že chce radši zůstat u tatínka ?

prosím tě, tohle je co ? dopředu řešit tohle ?

Frigo napsal(a):

Zamilovaná, teď ti sice větší dítko řeklo, že je to v pohodě, ale až bude větší... co když jednou přijde, že chce radši zůstat u tatínka ?

Frigo, nevíme ani co bude zítra. Tak proč si komplikovat nynější rozhodování o těhotenství tím, co by mohlo (a to kdoví jestli) jednou říct dítko.

Frigo napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

frigo, to si moc představit neumím.

to ani nemusíš..   :lol:

to jsem ráda. nezdá se mi to.

Staršímu dítku je 15náct, nemýlím-li se. Stejně za tři-čtyři roky se bude chtít osamostatnit tak jako tak.

Frigo napsal(a):

Zamilovaná, teď ti sice větší dítko řeklo, že je to v pohodě, ale až bude větší... co když jednou přijde, že chce radši zůstat u tatínka ?

no, toho přesně se bojí přítel. že až bude u něj v domě řvát mimino, kluci řeknou, že chtějí být raději u mamky..... já se toho nebojím, i když nastat to samozřejmě může. vlastně, BM má velmi mladou přítelkyni, která bude chtít soudím do roka až dvou také dítě, takže ta situace může nastat i opačně. Přítelova BM je sama, dětem všechno dovolí, udělala by pro ně všechno (i věci, nad kterými zůstává zdravý rozum stát), takže u přítele to riziko ztráty dětí asi hrozí o něco více....tyhle jeho obavy chápu :butter:

a rozhodnutá nejsem, naopak jak mi je teď blbě, přítel nerozhodný a nenadšený, se kloním spíš k variantě dítě nemít :/

já teda zírám. kvůli miminu jít k mamince ? kam by chlapečci šli, kdyby jejich rodiče byli spolu a přišlo další dítě ? k babičce ?

PPavlaa napsal(a):

Frigo napsal(a):

Zamilovaná, teď ti sice větší dítko řeklo, že je to v pohodě, ale až bude větší... co když jednou přijde, že chce radši zůstat u tatínka ?

prosím tě, tohle je co ? dopředu řešit tohle ?

Přesně tak, tohle dopředu nevíme nikdo. Už teď mají střídavku, takže děti jsou dost zvyklé na změny pobytu.

Já myslím, že když je poměrně slušný finanční zajištění, jako má přítel zamilči, tak není problém zaplatit občasné hlídání aby přítel neměl pocit, že mu dítě svazuje ruce. Zimák si vzít nenechá :P, ale když bude nálada na nějakou večeři při svíčkách a tak... abyste mohli prostě jít aniž by fakt, že máte malé dítě znamenalo, že půjdete někam přes oběd kde mají dětský koutek... ;)
A jen na okraj - ty to dítě miluješ už teď, tak jakýpak nechtěný. Kdybys ho nechtěla, tak žádný ciráty neděláš. O nechtěné děti se takhle nebojuje. ;)
Jo, teď čtu, že spíš jseš pro to dítě nemít... nevolnosti - no, kdyby o mě rodiče takhle handlovali, taky bych máti lechtala žaludek. :P a pak bych si tatíčka omotala kolem prstu. :P

jAKO kvůli tomu,že dítě bude řvát, tak se bude stěhovat k mamince či k tatínkovi?
Když jsem čekala Marky, bylo klukům 14 a 11. Neuměli se představit, že budou mít ségru, přesně - no bude tady řvát. KDyž se narodila, chovali se k ní úžasně. Sice jí trošku rozmazlili,tedy trošku víc no-  chováním, a tak. Naučili se o ní starat (přebalovat, oblékat, vozit kočárek) tedy když chtěli,protože já říkám,že je nechci využívat k hlídání.Jsou rádi,že ségru maj, je to jejich miláček. A co se nařvala (byla strašně moc uplakaný dítě).

Jo a balili na ségru holky. :P
Vzali si jí sami od sebe ven a holky na ně šly sami. :cool:

dusička napsal(a):

Jo a balili na ségru holky. :P
Vzali si jí sami od sebe ven a holky na ně šly sami. :cool:

duši :D

Můj syn balí holky na svého synovce. :D

dusička napsal(a):

Zamilovaná - tak jestli starší dítko není proti stěhování, menší máš ještě malý, já bych se odstěhovala do satelitu, jak píše Frigo - kočárek na zahradu, na čerstvý vzduch :jojo: jestli se milujete, není co řešit.
Hodně štěstí v rozhodování.

No to je právě to - jestli se milujete.Abys tam v tom baráku pak nebyla jako část inventáře či toho služebnictva,ke kterému netřeba projevovat city,prostě tam je a hotovo.
Na 2.stranu,pokud je přítel takto movitý tož nemůže být problém auto s řidičem nebo i bez a kdykoli a kamkoli budeš dopravena,ne?I na ten kulec a když budeš večer pracovat tak nebude problém s hlídáním-budou chůvy,ni?

Zamilovaná, někde jsi tu psala, že Tvůj přítel se k tomu staví -rozhodni to sama,já chci být dál s Tebou tak i tak, nechci o Tebe přijít.
I když je jasné, že on by v tuto chvíli asi volil variantu dítě nemít, necítí se na to, ale vlastně počítá i s variantou dítě mít.

Já vím, lepší by bylo, kdyby nad dítětem hned jásal a sliboval - teď když budem rodina, budu určitě víc doma. (Doma víc nebude, s tím moc nepočítej).
Ale na druhou stranu - zas to není ten opačný, hnusný extrém - dej dítě pryč a už Tě nechci znát. :usch:

Všechny dosavadní děti by variantu sestěhování vítaly. A řešit co tomu řeknou v budoucnu? To je podle mě zbytečné , variant může být tisíc, a naprosto nečekaných.
Každopádně, je-li přítelovým dětem 15 a 10, tak ten starší se od rodičů co nevidět trhne a začne si víceméně žít po svém.

Přiznávám, že i já to u vás teď vidím nerozhodně, nedovedu poradit, co je pro vás lepší.

Jen mě napadá - kdyby to byl kluk (pátý), tak už z nich stestavíte hokejové mužstvo, ne? :P
A kdyby to byla po 4 klucích holka, tak si myslím, že byste z ní byli podělaní nadšením všichni. ;) :D

PPavlaa napsal(a):

Frigo napsal(a):

Zamilovaná, teď ti sice větší dítko řeklo, že je to v pohodě, ale až bude větší... co když jednou přijde, že chce radši zůstat u tatínka ?

prosím tě, tohle je co ? dopředu řešit tohle ?

holky,  prostě mi to tak napadlo, tak jsem to napsala.. Pár lidiček to tu už řešilo..   někteří skvěle, některé z toho byly v pr...

Frigo napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Frigo napsal(a):

Zamilovaná, teď ti sice větší dítko řeklo, že je to v pohodě, ale až bude větší... co když jednou přijde, že chce radši zůstat u tatínka ?

prosím tě, tohle je co ? dopředu řešit tohle ?

holky,  prostě mi to tak napadlo, tak jsem to napsala.. Pár lidiček to tu už řešilo..   někteří skvěle, některé z toho byly v pr...

No ale to se může stát i bez miminka, ne...

Javeno, samozřejmě..  a člověk by s tím měl možná trochu počítat, aby pak nebyl v šoku..
Nemyslela jsem kvůli miminu, ale spíš kvůli kamarádům, různým akcím s kamarády, rande..

frigo, kdyby měla dopředu řešit všechny možné verze, musela by se z toho zbláznit.

PPavlaa napsal(a):

frigo, kdyby měla dopředu řešit všechny možné verze, musela by se z toho zbláznit.

tak mi, Pavlo, hned nebij..  :lol:

Frigo napsal(a):

Javeno, samozřejmě..  a člověk by s tím měl možná trochu počítat, aby pak nebyl v šoku..
Nemyslela jsem kvůli miminu, ale spíš kvůli kamarádům, různým akcím s kamarády, rande..

Jasně, já chápu, jak to myslíš. Já to mám tak, že počítám se vším a pak jsem stejně v šoku. Buď, že to tak není anebo že to fakt přišlo... :P
A tohle může přijít kdykoli. Kvůli práci, jako to má kolegyně, kvůli rozestavěnýmu bydlení, jako to mělo pár přátel...
Já myslím, že zamilča si nejdřív musí položit otázku, jestli to dítě chce. Pak se to poskládá víceméně samo. Budoucnost nám přinese to, čemu jdeme naproti. Když pak bude sedět doma jak oukropeček, že to dítě teda snad ani neměla mít, páč se přítel nezměnil... tak z toho ovzduší zdrhne kdo bude moct. Když si to srovná, může mít z domku v satelitu ráj na zemi, kam se budou rády vracet děti i s vnoučaty... ;)

řeším dopředu všechny možné i nemožné verze :grater: přítel taky a nějak se uvrtal do myšlenky, že pokud bude dítě, přijde o své stávající děti. A nemůžu mu to vyhnat z hlavy. Ano, řekl, že bude akceptovat jakékoli mé rozhodnutí a podle toho se zařídí. Ale já chci, aby to bylo NAŠE rozhodnutí. To není jako pořizovat si kus nábytku, na tohle musíme být oba. On se víc kloní k tomu dítě nemít, já chvíli tak, chvíli tak. No na palici :dumbom: ve středu jdu zase k dr a musíme být rozhodnutí. Včera jsme diskuze raději zanechali a nic nevyřešili, dneska to snad rozseknem, chci, abychom si v klidu sedli někde na dobré jídlo a pořádně probrali všechna pro i proti a shodli se nějak...

zamilovana111 napsal(a):

řeším dopředu všechny možné i nemožné verze :grater: přítel taky a nějak se uvrtal do myšlenky, že pokud bude dítě, přijde o své stávající děti. A nemůžu mu to vyhnat z hlavy. Ano, řekl, že bude akceptovat jakékoli mé rozhodnutí a podle toho se zařídí. Ale já chci, aby to bylo NAŠE rozhodnutí. To není jako pořizovat si kus nábytku, na tohle musíme být oba. On se víc kloní k tomu dítě nemít, já chvíli tak, chvíli tak. No na palici :dumbom: ve středu jdu zase k dr a musíme být rozhodnutí. Včera jsme diskuze raději zanechali a nic nevyřešili, dneska to snad rozseknem, chci, abychom si v klidu sedli někde na dobré jídlo a pořádně probrali všechna pro i proti a shodli se nějak...

Tohle mi nějak rozum nebere.Vždyť i jeho děti jsou sourozenci.Proč by měl o ně přicházet,že bude dítě brečet?No to mě přijde jako pěkná výmluva -nejdřív na děti,pak na to mimino.Škoda,že to není přímý chlap,který byti řekl na rovinu,proč to dítě nechce,jeto křivák a hledá si výmluvy na všechny kolem.
Mě tak přijde,že jediné pozitivum,kdyby si s ním dítě měla, by pro tebe do budoucna měly být velmi pěkné alíky.Je to škaredá zištnost,ale asi to tak bude.

zamilovana111 napsal(a):

řeším dopředu všechny možné i nemožné verze :grater: přítel taky a nějak se uvrtal do myšlenky, že pokud bude dítě, přijde o své stávající děti. A nemůžu mu to vyhnat z hlavy. Ano, řekl, že bude akceptovat jakékoli mé rozhodnutí a podle toho se zařídí. Ale já chci, aby to bylo NAŠE rozhodnutí. To není jako pořizovat si kus nábytku, na tohle musíme být oba. On se víc kloní k tomu dítě nemít, já chvíli tak, chvíli tak. No na palici :dumbom: ve středu jdu zase k dr a musíme být rozhodnutí. Včera jsme diskuze raději zanechali a nic nevyřešili, dneska to snad rozseknem, chci, abychom si v klidu sedli někde na dobré jídlo a pořádně probrali všechna pro i proti a shodli se nějak...

Joo,prisel o sve stavajici deti.Je to sobec asi nejak tak jako Modroocky partner mohli by si podat ruce.Nelepsi rada je ,nechat si dite a zrhat co nejdal.....

O své stávající děti 10 a 15 let za pár let "přijde" tak jako tak - odrostou a už nebudou tatínka tolik potřebovat, budou mít čím dál tím víc jen svůj život.

No a pak by vám "zbylo" doma aspoň ještě to vaše společné dítě. Takže bys Ty ani on nebyla odrostlými dětmi opuštěná.... :vissla:

zamilovana111 napsal(a):

majkafa napsal(a):

Můj taky nemluví. Řekl na začátku, domluvili jsme se, o co jde, chyběl nám oběma sex. Mně to tenkrát tak vyhovovalo, nepřišel mi pro mě "nebezpečný", když je o 10 let mladší než já, že bych mohla chtít víc - pro mě vztah neperspektivní s mldátkem, nebo že bych se zamilovala. V oblasti vztahu jsem ho brala jako tabu a měla vyřešeno. Nenapadlo mě, že se do něho zamiluji a že on bude, jaký je, že bude věkový rozdíl mezi námi tím, jací jsme, setřen, že si budeme scházet,...

Jo, ráda bych si prcka nechala, jen jak jsem zmínila, mám strach, aby mi to nebylo do smrti vyčítáno, předhazováno a co hůř, mimčo bylo třeba nemilované :grater:

Ale bylo by milovano,to se neboj.Takovejch reci,uz bylo...a z ditete se pak mohli posra.t

Frigo napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

frigo, kdyby měla dopředu řešit všechny možné verze, musela by se z toho zbláznit.

tak mi, Pavlo, hned nebij..  :lol:

neboj neboj :)

třeba se fakt bojí, že o ně přijde. nebylo by na ně tolik času a kdo ví, na co jsou děti zvyklé. jestli se jen doteď točil jen kolem nich, možná by nesli těžce, že už to tak není. ale spíš je to jen výmluva.

Blossom napsal(a):

O své stávající děti 10 a 15 let za pár let "přijde" tak jako tak - odrostou a už nebudou tatínka tolik potřebovat, budou mít čím dál tím víc jen svůj život.

No a pak by vám "zbylo" doma aspoň ještě to vaše společné dítě. Takže bys Ty ani on nebyla odrostlými dětmi opuštěná.... :vissla:

Tatínek se už určitě taky těší i na to,až děti odrostou a vyletí z hnízda (a není se co divit),ale to neznamená,že tím odpadnou starosti sdětmi.Kolikrát jeto spíš naopak a mnohem větší záhul,než když děti jsou doma!A on si je toho dobře vědom.
Škoda jen,že se vymlouvá navšechny narozené i nenarozené děti kolem.I když přiznal taky,že už se na to necítí.A Zamilovaná by od něj chtěla slyšet úplně něco jiného-jak se na mimčo těší.Ale furt nic:vissla:

Kuty napsal(a):

Tatínek se už určitě taky těší i na to,až děti odrostou a vyletí z hnízda (a není se co divit),ale to neznamená,že tím odpadnou starosti sdětmi.Kolikrát jeto spíš naopak a mnohem větší záhul,než když děti jsou doma!A on si je toho dobře vědom.
Škoda jen,že se vymlouvá navšechny narozené i nenarozené děti kolem.I když přiznal taky,že už se na to necítí.A Zamilovaná by od něj chtěla slyšet úplně něco jiného-jak se na mimčo těší.Ale furt nic:vissla:

A já mám přesně opačný náhor. Že je to skvělé a žádný záhul, když už děti stojí na svých vlastních nohách. Osobní zkušenosti. :jojo:

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

řeším dopředu všechny možné i nemožné verze :grater: přítel taky a nějak se uvrtal do myšlenky, že pokud bude dítě, přijde o své stávající děti. A nemůžu mu to vyhnat z hlavy. Ano, řekl, že bude akceptovat jakékoli mé rozhodnutí a podle toho se zařídí. Ale já chci, aby to bylo NAŠE rozhodnutí. To není jako pořizovat si kus nábytku, na tohle musíme být oba. On se víc kloní k tomu dítě nemít, já chvíli tak, chvíli tak. No na palici :dumbom: ve středu jdu zase k dr a musíme být rozhodnutí. Včera jsme diskuze raději zanechali a nic nevyřešili, dneska to snad rozseknem, chci, abychom si v klidu sedli někde na dobré jídlo a pořádně probrali všechna pro i proti a shodli se nějak...

Joo,prisel o sve stavajici deti.Je to sobec asi nejak tak jako Modroocky partner mohli by si podat ruce.Nelepsi rada je ,nechat si dite a zrhat co nejdal.....

Já tedy nevím, ale sobec by byl. kdyby se staral jen o sebe, ale když mu záleží na jeho dětech, tak jakýpak sobec.

majkafa napsal(a):

Kuty napsal(a):

Tatínek se už určitě taky těší i na to,až děti odrostou a vyletí z hnízda (a není se co divit),ale to neznamená,že tím odpadnou starosti sdětmi.Kolikrát jeto spíš naopak a mnohem větší záhul,než když děti jsou doma!A on si je toho dobře vědom.
Škoda jen,že se vymlouvá navšechny narozené i nenarozené děti kolem.I když přiznal taky,že už se na to necítí.A Zamilovaná by od něj chtěla slyšet úplně něco jiného-jak se na mimčo těší.Ale furt nic:vissla:

A já mám přesně opačný náhor. Že je to skvělé a žádný záhul, když už děti stojí na svých vlastních nohách. Osobní zkušenosti. :jojo:

Zdaleka to ovšem není pravidlem,viz některé babinetky tady a to je jen nepatrný zlomek populace;i když bychom byli všichni rádi,aby to i u nás probíhalo v pohodě vše jako dosud a podle šablony.Ale kolikrát člověk míní ale život mění.

majkafa napsal(a):

Kuty napsal(a):

Tatínek se už určitě taky těší i na to,až děti odrostou a vyletí z hnízda (a není se co divit),ale to neznamená,že tím odpadnou starosti sdětmi.Kolikrát jeto spíš naopak a mnohem větší záhul,než když děti jsou doma!A on si je toho dobře vědom.
Škoda jen,že se vymlouvá navšechny narozené i nenarozené děti kolem.I když přiznal taky,že už se na to necítí.A Zamilovaná by od něj chtěla slyšet úplně něco jiného-jak se na mimčo těší.Ale furt nic:vissla:

A já mám přesně opačný náhor. Že je to skvělé a žádný záhul, když už děti stojí na svých vlastních nohách. Osobní zkušenosti. :jojo:

Ano, teď už to taky tak cítím, přesně jak píše majkafa. :jojo:

Ale když jsem byla krátce rozvedená, nějak se mi moc nedařily porozvodové vztahy, a do toho se děti osamostatňovaly a už neměly zájem se mnou chodit na výlety apod., tak to jsem si nějaký čas užila "syndrom prázdného hnízda" se vším všudy. Není to příjemná doba - když partnera sdílejícího s vámi život nemáte a vaše děti už mají své aktivity a být na výletě s mámou už puboše prostě nebaví. :(

I když jsem člověk akční až-až, tak určitou smutnou osamělost jsem si nějaký čas odžila, ano, byl to docela záhul na psychiku..

Jsem ráda, že dnes už to cítím jinak, a navíc - dnes už se mnou děti (tedy konkrétně dcera) má zájem zas někam vyrážet, aspoň občas. :)

majkafa napsal(a):

Kuty napsal(a):

Tatínek se už určitě taky těší i na to,až děti odrostou a vyletí z hnízda (a není se co divit),ale to neznamená,že tím odpadnou starosti sdětmi.Kolikrát jeto spíš naopak a mnohem větší záhul,než když děti jsou doma!A on si je toho dobře vědom.
Škoda jen,že se vymlouvá navšechny narozené i nenarozené děti kolem.I když přiznal taky,že už se na to necítí.A Zamilovaná by od něj chtěla slyšet úplně něco jiného-jak se na mimčo těší.Ale furt nic:vissla:

A já mám přesně opačný náhor. Že je to skvělé a žádný záhul, když už děti stojí na svých vlastních nohách. Osobní zkušenosti. :jojo:

Ano, teď už to taky tak cítím, přesně jak píše majkafa. :jojo:

Ale když jsem byla krátce rozvedená, nějak se mi moc nedařily porozvodové vztahy, a do toho se děti osamostatňovaly a už neměly zájem se mnou chodit na výlety apod., tak to jsem si nějaký čas užila "syndrom prázdného hnízda" se vším všudy. Není to příjemná doba - když partnera sdílejícího s vámi život nemáte a vaše děti už mají své aktivity a být na výletě nebo s mámou už puboše prostě nebaví. :(

I když jsem člověk akční až-až, tak určitou smutnou osamělost jsem si nějaký čas odžila, ano, byl to docela záhul na psychiku..

Jsem ráda, že dnes už to cítím jinak, a navíc - dnes už se mnou děti (tedy konkrétně dcera) má zájem zas někam vyrážet, aspoň občas. :) 
Vím, že mé vícedětné kamarádky žádný syndrom prázdného hnízda nezažily, než odroste poslední dítě, tak už jsou na obzoru vnoučata. :)

Blossom napsal(a):

majkafa napsal(a):

Kuty napsal(a):

Tatínek se už určitě taky těší i na to,až děti odrostou a vyletí z hnízda (a není se co divit),ale to neznamená,že tím odpadnou starosti sdětmi.Kolikrát jeto spíš naopak a mnohem větší záhul,než když děti jsou doma!A on si je toho dobře vědom.
Škoda jen,že se vymlouvá navšechny narozené i nenarozené děti kolem.I když přiznal taky,že už se na to necítí.A Zamilovaná by od něj chtěla slyšet úplně něco jiného-jak se na mimčo těší.Ale furt nic:vissla:

A já mám přesně opačný náhor. Že je to skvělé a žádný záhul, když už děti stojí na svých vlastních nohách. Osobní zkušenosti. :jojo:

Ano, teď už to taky tak cítím, přesně jak píše majkafa. :jojo:

Ale když jsem byla krátce rozvedená, nějak se mi moc nedařily porozvodové vztahy, a do toho se děti osamostatňovaly a už neměly zájem se mnou chodit na výlety apod., tak to jsem si nějaký čas užila "syndrom prázdného hnízda" se vším všudy. Není to příjemná doba - když partnera sdílejícího s vámi život nemáte a vaše děti už mají své aktivity a být na výletě nebo s mámou už puboše prostě nebaví. :(

I když jsem člověk akční až-až, tak určitou smutnou osamělost jsem si nějaký čas odžila, ano, byl to docela záhul na psychiku..

Jsem ráda, že dnes už to cítím jinak, a navíc - dnes už se mnou děti (tedy konkrétně dcera) má zájem zas někam vyrážet, aspoň občas. :) 
Vím, že mé vícedětné kamarádky žádný syndrom prázdného hnízda nezažily, než odroste poslední dítě, tak už jsou na obzoru vnoučata. :)

Taky mám takvou vícedětnou známou-občas hlídá vnoučata,musí ještě vychovávat 2 nejml.děti a do toho péče o staré rodiče a tetu...No ta má takový švihec,je z toho taky kolikrát na dně a bezradná,kam vlastně skočit dřív aby nebyla pro nikoho špatná,že jí to vůbec nezávidím.:/

Vějířovka napsal(a):

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

řeším dopředu všechny možné i nemožné verze :grater: přítel taky a nějak se uvrtal do myšlenky, že pokud bude dítě, přijde o své stávající děti. A nemůžu mu to vyhnat z hlavy. Ano, řekl, že bude akceptovat jakékoli mé rozhodnutí a podle toho se zařídí. Ale já chci, aby to bylo NAŠE rozhodnutí. To není jako pořizovat si kus nábytku, na tohle musíme být oba. On se víc kloní k tomu dítě nemít, já chvíli tak, chvíli tak. No na palici :dumbom: ve středu jdu zase k dr a musíme být rozhodnutí. Včera jsme diskuze raději zanechali a nic nevyřešili, dneska to snad rozseknem, chci, abychom si v klidu sedli někde na dobré jídlo a pořádně probrali všechna pro i proti a shodli se nějak...

Joo,prisel o sve stavajici deti.Je to sobec asi nejak tak jako Modroocky partner mohli by si podat ruce.Nelepsi rada je ,nechat si dite a zrhat co nejdal.....

Já tedy nevím, ale sobec by byl. kdyby se staral jen o sebe, ale když mu záleží na jeho dětech, tak jakýpak sobec.

Takze v tom pripade Modroocky pritel taky sobec neni kdyz ho zajimaji jen sve deti a partnerka je vzduch,nezajima ho jak to chce ona.Tak tomu opravdu nerozumim.Me osobne by takove chovani pritele dost vadilo.Pokud ma zamilovana dostatek prostredku na to,aby se o dite postarala sama,tak by mohla jit do toho sama.Protoze takhle bude jenom ustupovat jeho detem.

Kuty napsal(a):

Taky mám takvou vícedětnou známou-občas hlídá vnoučata,musí ještě vychovávat 2 nejml.děti a do toho péče o staré rodiče a tetu...No ta má takový švihec,je z toho taky kolikrát na dně a bezradná,kam vlastně skočit dřív aby nebyla pro nikoho špatná,že jí to vůbec nezávidím.:/

Tohle je ten průšvih - HLAVNĚ  abych nebyla pro nikoho špatná. Blbý životní vzorec.
Díkybohu, že jsem se tohohle přístupu ke svému životu už zbavila.

eremuruss napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Joo,prisel o sve stavajici deti.Je to sobec asi nejak tak jako Modroocky partner mohli by si podat ruce.Nelepsi rada je ,nechat si dite a zrhat co nejdal.....

Já tedy nevím, ale sobec by byl. kdyby se staral jen o sebe, ale když mu záleží na jeho dětech, tak jakýpak sobec.

Takze v tom pripade Modroocky pritel taky sobec neni kdyz ho zajimaji jen sve deti a partnerka je vzduch,nezajima ho jak to chce ona.Tak tomu opravdu nerozumim.Me osobne by takove chovani pritele dost vadilo.Pokud ma zamilovana dostatek prostredku na to,aby se o dite postarala sama,tak by mohla jit do toho sama.Protoze takhle bude jenom ustupovat jeho detem.

Pokud ho zajímají jeho děti, za které nese odpovědnost, protože je přivedl na svět, tak samozřejmě není sobec.
Pokud se chová ke své partnerce špatně, tak ta je svéprávná a schopná samostatného života, tak má možnost reagovat tak, jak cítí - není na něm nijak závislá.

eremuruss napsal(a):

Takze v tom pripade Modroocky pritel taky sobec neni kdyz ho zajimaji jen sve deti a partnerka je vzduch,nezajima ho jak to chce ona.Tak tomu opravdu nerozumim.Me osobne by takove chovani pritele dost vadilo.Pokud ma zamilovana dostatek prostredku na to,aby se o dite postarala sama,tak by mohla jit do toho sama.Protoze takhle bude jenom ustupovat jeho detem.

erem, tam není napsáno - JEN o své děti. V tom je ten rozdíl. To tys napsala JEN. A to Modroočky přítel se stará JEN. Přítel zamilované ne, když chce, aby se přistěhovala i se svými dětmi.

majkafa napsal(a):

Kuty napsal(a):

Taky mám takvou vícedětnou známou-občas hlídá vnoučata,musí ještě vychovávat 2 nejml.děti a do toho péče o staré rodiče a tetu...No ta má takový švihec,je z toho taky kolikrát na dně a bezradná,kam vlastně skočit dřív aby nebyla pro nikoho špatná,že jí to vůbec nezávidím.:/

Tohle je ten průšvih - HLAVNĚ  abych nebyla pro nikoho špatná. Blbý životní vzorec.
Díkybohu, že jsem se tohohle přístupu ke svému životu už zbavila.

Přesně! :supr:
Nemusí to být ani HLAVNĚ, přesto je to naprosto vyčerpávající. Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.

Bramborka napsal(a):

majkafa napsal(a):

Kuty napsal(a):

Taky mám takvou vícedětnou známou-občas hlídá vnoučata,musí ještě vychovávat 2 nejml.děti a do toho péče o staré rodiče a tetu...No ta má takový švihec,je z toho taky kolikrát na dně a bezradná,kam vlastně skočit dřív aby nebyla pro nikoho špatná,že jí to vůbec nezávidím.:/

Tohle je ten průšvih - HLAVNĚ  abych nebyla pro nikoho špatná. Blbý životní vzorec.
Díkybohu, že jsem se tohohle přístupu ke svému životu už zbavila.

Přesně! :supr:
Nemusí to být ani HLAVNĚ, přesto je to naprosto vyčerpávající. Není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem.

Přesně tak. Přece se neulítám k smrtí, abych nebyla pro nikoho špatná. A když budu - NO A CO? Se nezblázním, jen abych se zavděčila. Když nechci, tak se nebudu štvát. Ať si každý o mně myslí, co je mu jenom libo. On můj život nežije. :)

Vějířovka napsal(a):

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

řeším dopředu všechny možné i nemožné verze :grater: přítel taky a nějak se uvrtal do myšlenky, že pokud bude dítě, přijde o své stávající děti. A nemůžu mu to vyhnat z hlavy. Ano, řekl, že bude akceptovat jakékoli mé rozhodnutí a podle toho se zařídí. Ale já chci, aby to bylo NAŠE rozhodnutí. To není jako pořizovat si kus nábytku, na tohle musíme být oba. On se víc kloní k tomu dítě nemít, já chvíli tak, chvíli tak. No na palici :dumbom: ve středu jdu zase k dr a musíme být rozhodnutí. Včera jsme diskuze raději zanechali a nic nevyřešili, dneska to snad rozseknem, chci, abychom si v klidu sedli někde na dobré jídlo a pořádně probrali všechna pro i proti a shodli se nějak...

Joo,prisel o sve stavajici deti.Je to sobec asi nejak tak jako Modroocky partner mohli by si podat ruce.Nelepsi rada je ,nechat si dite a zrhat co nejdal.....

Já tedy nevím, ale sobec by byl. kdyby se staral jen o sebe, ale když mu záleží na jeho dětech, tak jakýpak sobec.

Kdyby mu zalezelo na jeho detech, tak tady neni o cem diskutovat. Dite, ktere ceka zamilovana, je totiz taky jeho dite.

elena007 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Joo,prisel o sve stavajici deti.Je to sobec asi nejak tak jako Modroocky partner mohli by si podat ruce.Nelepsi rada je ,nechat si dite a zrhat co nejdal.....

Já tedy nevím, ale sobec by byl. kdyby se staral jen o sebe, ale když mu záleží na jeho dětech, tak jakýpak sobec.

Kdyby mu zalezelo na jeho detech, tak tady neni o cem diskutovat. Dite, ktere ceka zamilovana, je totiz taky jeho dite.

Ale nechtěné. Navíc v tomto stadiu vývoje to asi muž není schopen pobrat. Dokonce ani úplně malé děti muže obvykle nezajímají - není schopen si k nim vytvořit vazbu.

Vějířovka napsal(a):

elena007 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Já tedy nevím, ale sobec by byl. kdyby se staral jen o sebe, ale když mu záleží na jeho dětech, tak jakýpak sobec.

Kdyby mu zalezelo na jeho detech, tak tady neni o cem diskutovat. Dite, ktere ceka zamilovana, je totiz taky jeho dite.

Ale nechtěné. Navíc v tomto stadiu vývoje to asi muž není schopen pobrat. Dokonce ani úplně malé děti muže obvykle nezajímají - není schopen si k nim vytvořit vazbu.

Hm, takze chlapi jsou tak nejak od prirody zprosteni odpovednosti za sve deti. Staci, aby byly nechtene nebo se nechtenymi staly. Opustit zenu s nezajimavym miminem je taky vlastne prirozene. Neni vazba, tak co, ze...

Vějířovka napsal(a):

Ale nechtěné. Navíc v tomto stadiu vývoje to asi muž není schopen pobrat. Dokonce ani úplně malé děti muže obvykle nezajímají - není schopen si k nim vytvořit vazbu.

Já myslím, že muže hrubě podceňuješ. Teď, na stará kolena, si všímám, že mnoho žen ani nedá šanci mužům si ten vztah vytvořit. Neříkám, že to dělají schválně, spíš mimoděk, byly tak vychovány. A muži se ani nesnaží, ani je to nenapadne, byli tak vychováni. A nezanedbatelná je i pohodlnost ......... a strach.

elena007 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

elena007 napsal(a):

Kdyby mu zalezelo na jeho detech, tak tady neni o cem diskutovat. Dite, ktere ceka zamilovana, je totiz taky jeho dite.

Ale nechtěné. Navíc v tomto stadiu vývoje to asi muž není schopen pobrat. Dokonce ani úplně malé děti muže obvykle nezajímají - není schopen si k nim vytvořit vazbu.

Hm, takze chlapi jsou tak nejak od prirody zprosteni odpovednosti za sve deti. Staci, aby byly nechtene nebo se nechtenymi staly. Opustit zenu s nezajimavym miminem je taky vlastne prirozene. Neni vazba, tak co, ze...

Eleno, prosím tě, vždyť on si už teď uvědomuje, že na to nemá dost síly. Kdyby to neřekl teď, tak kdy to má říct.
Pokud by nic neřekl a nechal to vše uskutečnit, a pak zkolabovaly vztahy, pak byste zase říkaly "proč to neřekl včas, že se na to necítí?"
Vždyť on by měl dítě v maturitním ročníku, když by jemu bylo 64 let. A vysokou by dítě dodělávalo, když by mělo sedmdesátiletého otce.
A co si to zase vymýšlíš o opuštění ženy s miminem. On řekl, že pokud se Zamilovaná rozhodne, že si mimino nechá, tak že jí bude podporovat.
Mně připadáš jako taková bojovná feministka. Vycházíš s muži v dobrém?

Vějířovka napsal(a):

Eleno, prosím tě, vždyť on si už teď uvědomuje, že na to nemá dost síly. Kdyby to neřekl teď, tak kdy to má říct.
Vždyť on by měl dítě v maturitním ročníku, když by jemu bylo 64 let. A vysokou by dítě dodělávalo, když by mělo sedmdesátiletého otce.

Vějířovko, ocitáme se na akademické půdě, už asi nic pro Zamilovanou, ale já, jak jsem tak nějak tou "laickou etoložkou" a spol., si myslím, že kdo má sílu si udělat, má i sílu se postarat. Alespoň v prvních letech. No a že si tatík nezatančí na maturitním plese, protože ho budou bolet kolena -  jsou i horší věci. A že ho na promoci, až se se zpožděním (nemohl vylézt schody chudáček) vbelhá do staroslavné auly Karolína (nebo něčeho podobného) a nějaký čilý padesátník vyskočí se slovy "sedněte si dědečku", to taky vydrží, no ne?
A tyhlety myšlénky mě jímají u podstatně starších otců, než je ten Zamilované přítel. Těch 44, jestli mu tolik je, to opravdu není moc.

Bramborka napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Eleno, prosím tě, vždyť on si už teď uvědomuje, že na to nemá dost síly. Kdyby to neřekl teď, tak kdy to má říct.
Vždyť on by měl dítě v maturitním ročníku, když by jemu bylo 64 let. A vysokou by dítě dodělávalo, když by mělo sedmdesátiletého otce.

Vějířovko, ocitáme se na akademické půdě, už asi nic pro Zamilovanou, ale já, jak jsem tak nějak tou "laickou etoložkou" a spol., si myslím, že kdo má sílu si udělat, má i sílu se postarat. Alespoň v prvních letech. No a že si tatík nezatančí na maturitním plese, protože ho budou bolet kolena -  jsou i horší věci. A že ho na promoci, až se se zpožděním (nemohl vylézt schody chudáček) vbelhá do staroslavné auly Karolína (nebo něčeho podobného) a nějaký čilý padesátník vyskočí se slovy "sedněte si dědečku", to taky vydrží, no ne?
A tyhlety myšlénky mě jímají u podstatně starších otců, než je ten Zamilované přítel. Těch 44, jestli mu tolik je, to opravdu není moc.

Mé děti si taky se svým tátou na svém maturiťku nezatančily. Nedožil se toho, ačkoli je měl v ideálním věku pro chlapa, ve svých 31 a 33 letech.
No, tak jsem sólo pro rodiče odtancovala nejen se synem, ale i s dcerou já. Šlo to, muselo to jít. :/

Vějířovka napsal(a):

elena007 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Ale nechtěné. Navíc v tomto stadiu vývoje to asi muž není schopen pobrat. Dokonce ani úplně malé děti muže obvykle nezajímají - není schopen si k nim vytvořit vazbu.

Hm, takze chlapi jsou tak nejak od prirody zprosteni odpovednosti za sve deti. Staci, aby byly nechtene nebo se nechtenymi staly. Opustit zenu s nezajimavym miminem je taky vlastne prirozene. Neni vazba, tak co, ze...

Eleno, prosím tě, vždyť on si už teď uvědomuje, že na to nemá dost síly. Kdyby to neřekl teď, tak kdy to má říct.
Pokud by nic neřekl a nechal to vše uskutečnit, a pak zkolabovaly vztahy, pak byste zase říkaly "proč to neřekl včas, že se na to necítí?"
Vždyť on by měl dítě v maturitním ročníku, když by jemu bylo 64 let. A vysokou by dítě dodělávalo, když by mělo sedmdesátiletého otce.
A co si to zase vymýšlíš o opuštění ženy s miminem. On řekl, že pokud se Zamilovaná rozhodne, že si mimino nechá, tak že jí bude podporovat.
Mně připadáš jako taková bojovná feministka. Vycházíš s muži v dobrém?

:lol: Prave, ze velice dobre. S temi "muzi", co ty tady popisujes, zadnou osobni zkusenost nemam, mne se vzdy vyhnuli. Jen me trosku zarazi, ze to nekdo bere za jakousi normu, misto nezadouci vyjimky.

To ostatni jsou z meho pohledu bohapuste vymluvy. V tomto pripade se nejedna o nemoc, o extra tizivou financni situaci, tady se jedna o pohodli.

Ja sama jsem dite starych rodicu. Nikdy to nebyl pro mne zadny problem a vystudovali jsme oba dva i bratr, ktery je o temer pet let mladsi - chteny, ale absolutne neplanovany a necekany. A jelikoz jsem mela jenom dve moznosti: bud mit na maturitaku stare rodice nebo nebyt, byt se mi jevi porad lepsi. Jsem tady docela rada. ;)

elena007 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

elena007 napsal(a):

[/b]

Hm, takze chlapi jsou tak nejak od prirody zprosteni odpovednosti za sve deti. Staci, aby byly nechtene nebo se nechtenymi staly. Opustit zenu s nezajimavym miminem je taky vlastne prirozene. Neni vazba, tak co, ze...

Eleno, prosím tě, vždyť on si už teď uvědomuje, že na to nemá dost síly. Kdyby to neřekl teď, tak kdy to má říct.
Pokud by nic neřekl a nechal to vše uskutečnit, a pak zkolabovaly vztahy, pak byste zase říkaly "proč to neřekl včas, že se na to necítí?"
Vždyť on by měl dítě v maturitním ročníku, když by jemu bylo 64 let. A vysokou by dítě dodělávalo, když by mělo sedmdesátiletého otce.
A co si to zase vymýšlíš o opuštění ženy s miminem. On řekl, že pokud se Zamilovaná rozhodne, že si mimino nechá, tak že jí bude podporovat.
Mně připadáš jako taková bojovná feministka. Vycházíš s muži v dobrém?

:lol: Prave, ze velice dobre. S temi "muzi", co ty tady popisujes, zadnou osobni zkusenost nemam, mne se vzdy vyhnuli. Jen me trosku zarazi, ze to nekdo bere za jakousi normu, misto nezadouci vyjimky.

To ostatni jsou z meho pohledu bohapuste vymluvy. V tomto pripade se nejedna o nemoc, o extra tizivou financni situaci, tady se jedna o pohodli.

Ja sama jsem dite starych rodicu. Nikdy to nebyl pro mne zadny problem a vystudovali jsme oba dva i bratr, ktery je o temer pet let mladsi - chteny, ale absolutne neplanovany a necekany. A jelikoz jsem mela jenom dve moznosti: bud mit na maturitaku stare rodice nebo nebyt, byt se mi jevi porad lepsi. Jsem tady docela rada. ;)

Tak jste mě holky nakonec přesvědčily.
k Blos - člověk si opravdu nic nemůže naplánovat - stejně se to prostě stane, tak jak je to určeno - máš pravdu
k eleně - já to mám jen z teorie, ty z praxe a to se cení víc - máš také pravdu
k Bramborce - takhle se myslím má myslet, jako to děláš ty - vím to dávno, ale u tebe jsem si to znovu uvědomila (kladně, nemalovat čerta na zeď - i ty máš pravdu
Děkuju vám všem za poučení. :godlike:

Vějířovka napsal(a):

elena007 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Eleno, prosím tě, vždyť on si už teď uvědomuje, že na to nemá dost síly. Kdyby to neřekl teď, tak kdy to má říct.
Pokud by nic neřekl a nechal to vše uskutečnit, a pak zkolabovaly vztahy, pak byste zase říkaly "proč to neřekl včas, že se na to necítí?"
Vždyť on by měl dítě v maturitním ročníku, když by jemu bylo 64 let. A vysokou by dítě dodělávalo, když by mělo sedmdesátiletého otce.
A co si to zase vymýšlíš o opuštění ženy s miminem. On řekl, že pokud se Zamilovaná rozhodne, že si mimino nechá, tak že jí bude podporovat.
Mně připadáš jako taková bojovná feministka. Vycházíš s muži v dobrém?

:lol: Prave, ze velice dobre. S temi "muzi", co ty tady popisujes, zadnou osobni zkusenost nemam, mne se vzdy vyhnuli. Jen me trosku zarazi, ze to nekdo bere za jakousi normu, misto nezadouci vyjimky.

To ostatni jsou z meho pohledu bohapuste vymluvy. V tomto pripade se nejedna o nemoc, o extra tizivou financni situaci, tady se jedna o pohodli.

Ja sama jsem dite starych rodicu. Nikdy to nebyl pro mne zadny problem a vystudovali jsme oba dva i bratr, ktery je o temer pet let mladsi - chteny, ale absolutne neplanovany a necekany. A jelikoz jsem mela jenom dve moznosti: bud mit na maturitaku stare rodice nebo nebyt, byt se mi jevi porad lepsi. Jsem tady docela rada. ;)

Tak jste mě holky nakonec přesvědčily.
k Blos - člověk si opravdu nic nemůže naplánovat - stejně se to prostě stane, tak jak je to určeno - máš pravdu
k eleně - já to mám jen z teorie, ty z praxe a to se cení víc - máš také pravdu
k Bramborce - takhle se myslím má myslet, jako to děláš ty - vím to dávno, ale u tebe jsem si to znovu uvědomila (kladně, nemalovat čerta na zeď - i ty máš pravdu
Děkuju vám všem za poučení. :godlike:

tak tohle je dle mě teda blábol století.
A jinak tě nikdo nepřesvědčuje,tady jde přece úplně o něco a někoho jiného:dumbom:

Kuty napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

elena007 napsal(a):

:lol: Prave, ze velice dobre. S temi "muzi", co ty tady popisujes, zadnou osobni zkusenost nemam, mne se vzdy vyhnuli. Jen me trosku zarazi, ze to nekdo bere za jakousi normu, misto nezadouci vyjimky.

To ostatni jsou z meho pohledu bohapuste vymluvy. V tomto pripade se nejedna o nemoc, o extra tizivou financni situaci, tady se jedna o pohodli.

Ja sama jsem dite starych rodicu. Nikdy to nebyl pro mne zadny problem a vystudovali jsme oba dva i bratr, ktery je o temer pet let mladsi - chteny, ale absolutne neplanovany a necekany. A jelikoz jsem mela jenom dve moznosti: bud mit na maturitaku stare rodice nebo nebyt, byt se mi jevi porad lepsi. Jsem tady docela rada. ;)

Tak jste mě holky nakonec přesvědčily.
k Blos - člověk si opravdu nic nemůže naplánovat - stejně se to prostě stane, tak jak je to určeno - máš pravdu
k eleně - já to mám jen z teorie, ty z praxe a to se cení víc - máš také pravdu
k Bramborce - takhle se myslím má myslet, jako to děláš ty - vím to dávno, ale u tebe jsem si to znovu uvědomila (kladně, nemalovat čerta na zeď - i ty máš pravdu
Děkuju vám všem za poučení. :godlike:

tak tohle je dle mě teda blábol století.
A jinak tě nikdo nepřesvědčuje,tady jde přece úplně o něco a někoho jiného:dumbom:

Mě to poučilo, a jestli ty tomu nerozumíš, je to tvoje věc.

Bramborka napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Eleno, prosím tě, vždyť on si už teď uvědomuje, že na to nemá dost síly. Kdyby to neřekl teď, tak kdy to má říct.
Vždyť on by měl dítě v maturitním ročníku, když by jemu bylo 64 let. A vysokou by dítě dodělávalo, když by mělo sedmdesátiletého otce.

Vějířovko, ocitáme se na akademické půdě, už asi nic pro Zamilovanou, ale já, jak jsem tak nějak tou "laickou etoložkou" a spol., si myslím, že kdo má sílu si udělat, má i sílu se postarat. Alespoň v prvních letech. No a že si tatík nezatančí na maturitním plese, protože ho budou bolet kolena -  jsou i horší věci. A že ho na promoci, až se se zpožděním (nemohl vylézt schody chudáček) vbelhá do staroslavné auly Karolína (nebo něčeho podobného) a nějaký čilý padesátník vyskočí se slovy "sedněte si dědečku", to taky vydrží, no ne?
A tyhlety myšlénky mě jímají u podstatně starších otců, než je ten Zamilované přítel. Těch 44, jestli mu tolik je, to opravdu není moc.

vy máte starosti. děcko může skončit na učňáku na řezníka a řešit, jestli se dopajdá k promoci je fakt zbytečný.

PPavlaa napsal(a):

Bramborka napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Eleno, prosím tě, vždyť on si už teď uvědomuje, že na to nemá dost síly. Kdyby to neřekl teď, tak kdy to má říct.
Vždyť on by měl dítě v maturitním ročníku, když by jemu bylo 64 let. A vysokou by dítě dodělávalo, když by mělo sedmdesátiletého otce.

Vějířovko, ocitáme se na akademické půdě, už asi nic pro Zamilovanou, ale já, jak jsem tak nějak tou "laickou etoložkou" a spol., si myslím, že kdo má sílu si udělat, má i sílu se postarat. Alespoň v prvních letech. No a že si tatík nezatančí na maturitním plese, protože ho budou bolet kolena -  jsou i horší věci. A že ho na promoci, až se se zpožděním (nemohl vylézt schody chudáček) vbelhá do staroslavné auly Karolína (nebo něčeho podobného) a nějaký čilý padesátník vyskočí se slovy "sedněte si dědečku", to taky vydrží, no ne?
A tyhlety myšlénky mě jímají u podstatně starších otců, než je ten Zamilované přítel. Těch 44, jestli mu tolik je, to opravdu není moc.

vy máte starosti. děcko může skončit na učňáku na řezníka a řešit, jestli se dopajdá k promoci je fakt zbytečný.

Jo, nemusí tak skončit, on  může být tím řezníkem (zedníkem, instalatérem, kuchařem) totiž  rád a šťastný, a možná mít i víc penz, než kdejaký vysokoškolák.
Mimochodem, synovec mého přítele byl od dětství takový jednodušší, škola mu vůbec nešla. Tak ho dali ze zoufalství na instalatéra, a nešlo mu to taky, museli ho odtud vzít a dali ho učit na kuchaře.
Klukovi se to zalíbilo, a jelikož byl starší než vrstevníci, mohl jít na stáž do Itálie, která se tehdy zrovna naskytla, tam se naučil skvěle vařit, ale i jazyky, no, pak vařil pár let tady v Praze v jednom z nejlepších hotelů, a odtamtud ho v lednu vyslali vařit do pobočky hotelu v Americe, jel tam s celou rodinou, byt zajištěný, a jsou tam velmi spokojení.
Jak je na tom platově - to snad ani nemusím dodávat, o těch penězích se nám tady nikomu ani nesní, a je naprosto šťastný a uznávaný. ...
Jo, život je pestrý a nepředvídatelný - naštěstí někdy i v dobrém. :)  :jojo:

Blossom, já to skončit nepsala ve zlým, jako opovržení nad těmi s učňákem :/

Takže je vyřešeno. Definitivně. Dítě nebude a s přítelem jsem se včera nadobro rozešla. Domluvili jsme si kino a před tím večeři. Na večeři jsem přítele požádala, aby s konečnou platností řekl, jak si všechno dál představuje. Zopakoval, že příchodu dítěte se bojí, důvody byly najednou nové a pro mě zcela nepochopielné. Bojí se, abych mu zase neutekla jako minulý týden, kdy jsem se sbalila a odešla poté, co měnil plány jak na běžícím pásu. Má prý strach, abych takhle neodcházela pořád. Také prý má strach o mé děti, aby těmi odchody netrpěly. To jsem ještě byla v pohodě a řekla mu, že to je přeci jiná situace, když se vezmeme a budeme spolu žít (což mi nabízel on, já se do ničeho necpala), tak nebude kam utíkat, budeme rodina. Na to odpověděl, že z toho má zkrátka strach a vlastně společné bydlení by chtěl odsunout na neurčito, až se "všechno stabilizuje, až to vyřeším s těhotenstvím". Vlastně mě přesvědčoval, že za všechno můžu já, já všechno pokazila. Nevěřila jsem vlastním uším!!! Seděla jsem jak opařená, z kina mám jen útržky (ani nechápu proč jsem tam šla), ale alespoň jsem si utřídila myšlenky.

Přítel se mnou kvůli blbému pocitu nejel na dovolenou, rozešel se se mnou den před odjezdem a já jela sama. Ještě v den odjezdu mě začal bombardovat smskama jak mě miluje, chce si mě vzít, žít se mnou, být rodina. Celý týden desetkrát za den, já trpělivě odpovídala a souhlasila s jeho návrhy, po návratu jsme začali plánovat bydlení. V tom jsem zjistila těhotenství a požádala ho o společný týden jen my dva, abychom si vynahradili nepodařenou dovolenou... a přítel se začal chovat divně - rušil plány, byl pořád pryč, z toho vlastně vzniklo toto téma. Já se rozhodla kvůli jeho změnám nálad odejít, dítě nemít, načež mě opět bombardoval zprávama a ujišťoval, že dítě a společné bydlení chce, vymýšlel jména pro prcka, kde bude stát postýlka, atd. Já mu tedy znovu uvěřila, hodila se do režimu "budeme rodina", ovšem po potvrzení těhu u dr opět otočil a dítě nechce. Důvody různé, vesměs nijak zásadní a včerejškem mě dorazil úplně....... při odchodu z kina jsem mu vrátila klíče od jeho domu, řekla, že už ho nechci do smrti vidět. Po jeho odjezdu mi napsal smsku, že v životě netoužil po ničem tolik jako po mně, ale přesně toho co jsem právě udělala se bojí. Ani jsem neodpověděla, smazala všechny maily, zprávy, vyházela všechno, co mi ho jen trochu mohlo připomínat. Dnes budu volat k dr, aby mi nachystala papíry do nemocnice a začnu znovu. Sama, ale v klidu!

Zamilčo, držím ti palce do novýho života. :pussa:

Zamilovaná - přeji ti hodně sil. Lepší rozchod teď, než později s miminem, které by mu mohlo vadit.  :pussa:

zamilovaná, to je mi líto. Nevím, co napsat. Přeji ti hodně sil. Drž se. :par:

Zamilko,
a neses si se sebou do dalsiho zivota nejake ponauceni,nebo nejake pochopeni,nejakou moudrost? :D

ježíš, tak tohle jsem nečekala, je mi to líto ..  zamilovaná, tak se drž

Zamilovaná, ať se ti daří!

To neni chlap pro zivot, kdyz porad meni plany.
Nicmene si myslim, ze se zase usmirite. Ty ho milujes a on je rad, kdyz mu utikas, pak te muze uhanet... :kapitulation:

Zamilovaná, každej mrak má stříbrnej okraj. Jistě, je to omletý klišé... ale taky jistota, že žádnej prů.ser není úplně černej. Tak ať toho stříbra postupně přibejvá

Arcanum napsal(a):

Zamilko,
a neses si se sebou do dalsiho zivota nejake ponauceni,nebo nejake pochopeni,nejakou moudrost? :D

Jo, tak těch si nesu hned několik.... jediný člověk, kterému jsem se svěřila, je můj bratr. Nikdy by do přítele neřekl, že se nakonec zachová takhle a nechá mě ve všem pěkně vykoupat po tom, co všechno mi nasliboval, co plánoval..... Já tomu taky pořád nemůžu uvěřit...

díky všem za účast. Musím přiznat, že se mi nakonec tak nějak ulevilo, ty nervy posledních týdnů mě vážně ničily.....

venuše napsal(a):

To neni chlap pro zivot, kdyz porad meni plany.
Nicmene si myslim, ze se zase usmirite. Ty ho milujes a on je rad, kdyz mu utikas, pak te muze uhanet... :kapitulation:

nene, tohle už je moc!!! tady nejde o žádné utíkání, ale o mnohem víc. Kromě toho obrovského zklamání už cítím jen prázdnotu, pomalu abych si změnila nick ;)

zamilovana111 napsal(a):

venuše napsal(a):

To neni chlap pro zivot, kdyz porad meni plany.
Nicmene si myslim, ze se zase usmirite. Ty ho milujes a on je rad, kdyz mu utikas, pak te muze uhanet... :kapitulation:

nene, tohle už je moc!!! tady nejde o žádné utíkání, ale o mnohem víc. Kromě toho obrovského zklamání už cítím jen prázdnotu, pomalu abych si změnila nick ;)

No vidíš,ještě si schopná i žertovat,což jesupr.Mohlo todopadnout mnohem hůř a zase vyjde sluníčko!A ty si jenom změníš v nicku čísílko,třeba na 112,ne?:fuck:
Přeji ti,ať se z toho hl.po psychické stránce co nejdříve oklepeš,to hlavní ale máš: zdraví svoje a i zdravé děti.To ostatní přijde.

zamilovana111 napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Zamilko,
a neses si se sebou do dalsiho zivota nejake ponauceni,nebo nejake pochopeni,nejakou moudrost? :D

Jo, tak těch si nesu hned několik.... jediný člověk, kterému jsem se svěřila, je můj bratr. Nikdy by do přítele neřekl, že se nakonec zachová takhle a nechá mě ve všem pěkně vykoupat po tom, co všechno mi nasliboval, co plánoval..... Já tomu taky pořád nemůžu uvěřit...

díky všem za účast. Musím přiznat, že se mi nakonec tak nějak ulevilo, ty nervy posledních týdnů mě vážně ničily.....

Možná, že ta moudrost, o které mluví Arcanum se netýká toho, aby sis potvrdila, jak se ten druhý zachoval jako hajzlík, ale co jsi si ty uvědomila, že děláš špatně. Jestli sis uvědomila nějakou chybu u sebe a vykročíš dále do života lépe, už poučena.

Vějířovka napsal(a):

....ale co jsi si ty uvědomila, že děláš špatně.
Jestli sis uvědomila nějakou chybu u sebe a vykročíš dále do života lépe, už poučena.

Ano ,tak jsem to myslela. ;)

zamilovana111 napsal(a):

Kromě toho obrovského zklamání už cítím jen prázdnotu, pomalu abych si změnila nick ;)

Jeste ze tady uz jednu Zklamanou mame ;) :D

Vějířovka napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Zamilko,
a neses si se sebou do dalsiho zivota nejake ponauceni,nebo nejake pochopeni,nejakou moudrost? :D

Jo, tak těch si nesu hned několik.... jediný člověk, kterému jsem se svěřila, je můj bratr. Nikdy by do přítele neřekl, že se nakonec zachová takhle a nechá mě ve všem pěkně vykoupat po tom, co všechno mi nasliboval, co plánoval..... Já tomu taky pořád nemůžu uvěřit...

díky všem za účast. Musím přiznat, že se mi nakonec tak nějak ulevilo, ty nervy posledních týdnů mě vážně ničily.....

Možná, že ta moudrost, o které mluví Arcanum se netýká toho, aby sis potvrdila, jak se ten druhý zachoval jako hajzlík, ale co jsi si ty uvědomila, že děláš špatně. Jestli sis uvědomila nějakou chybu u sebe a vykročíš dále do života lépe, už poučena.

chybu jsem udělala zásadní, věřila jsem mu. Dlouho mi trvá, než si k někomu důvěru vybuduji, čekám v různých situacích jak se dotyčný zachová a on mě párkrát už dříve zklamal, ovšem vše vykompenzoval druhou stránkou mince. duševní stránku tou hmotnou. pomáhal mi finančně jak se dalo, zažili jsme spolu spoustu pěkného, ale jakmile došlo na problém, obvykle vycouval nebo hodil všechno na mě. to opravdové zklamání přišlo až teď, to už je rána veliká a tady se pravá tvář ukázala... vlastně to samé dělá dětem, něco jim naslibuje a pak je všechno jinak, snažila jsem se jim všechno vynahradit a hlavně dodržet slíbené. tím jsem u něj ale také párkrát narazila, jak je vidět v minulé diskuzi....

další velká chyba je moje zbrklá povaha a způsob komunikace "co na srdci, to na jazyku". Vím, že jsem po jeho změnách plánů neměla utíkat, ale zůstat a vysvětlovat proč mi to tak vadí, že tím vznikají mé pochybnosti o stabilitě budoucí rodiny, ale bylo by to k ničemu. On takový je a to se nezmění, stejně jako moje povaha. Teď už vím pro příště, že než uteču nebo řeknu něco ostrého, zavřu se na chvilku někam do koutku, vydýchám prvotní emoce a teprve potom budu řešit. Ano, i to je dobré ;)

Kuty,
myslim ze ten smajlik s tim malym prostrednickem -prstem je chyba. ;)

zamilovana111 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Jo, tak těch si nesu hned několik.... jediný člověk, kterému jsem se svěřila, je můj bratr. Nikdy by do přítele neřekl, že se nakonec zachová takhle a nechá mě ve všem pěkně vykoupat po tom, co všechno mi nasliboval, co plánoval..... Já tomu taky pořád nemůžu uvěřit...

díky všem za účast. Musím přiznat, že se mi nakonec tak nějak ulevilo, ty nervy posledních týdnů mě vážně ničily.....

Možná, že ta moudrost, o které mluví Arcanum se netýká toho, aby sis potvrdila, jak se ten druhý zachoval jako hajzlík, ale co jsi si ty uvědomila, že děláš špatně. Jestli sis uvědomila nějakou chybu u sebe a vykročíš dále do života lépe, už poučena.

chybu jsem udělala zásadní, věřila jsem mu. Dlouho mi trvá, než si k někomu důvěru vybuduji, čekám v různých situacích jak se dotyčný zachová a on mě párkrát už dříve zklamal, ovšem vše vykompenzoval druhou stránkou mince. duševní stránku tou hmotnou. pomáhal mi finančně jak se dalo, zažili jsme spolu spoustu pěkného, ale jakmile došlo na problém, obvykle vycouval nebo hodil všechno na mě. to opravdové zklamání přišlo až teď, to už je rána veliká a tady se pravá tvář ukázala... vlastně to samé dělá dětem, něco jim naslibuje a pak je všechno jinak, snažila jsem se jim všechno vynahradit a hlavně dodržet slíbené. tím jsem u něj ale také párkrát narazila, jak je vidět v minulé diskuzi....

další velká chyba je moje zbrklá povaha a způsob komunikace "co na srdci, to na jazyku". Vím, že jsem po jeho změnách plánů neměla utíkat, ale zůstat a vysvětlovat proč mi to tak vadí, že tím vznikají mé pochybnosti o stabilitě budoucí rodiny, ale bylo by to k ničemu. On takový je a to se nezmění, stejně jako moje povaha. Teď už vím pro příště, že než uteču nebo řeknu něco ostrého, zavřu se na chvilku někam do koutku, vydýchám prvotní emoce a teprve potom budu řešit. Ano, i to je dobré ;)

Mně osobně připadá, že to stále není to správné pochopení problému. Ty se vytrvale zpovídáš z jeho hříchů, chceš ho změnit, chceš velet.
Tak to ,alespoň vnímám já.

zamilovana111 napsal(a):

..... čekám v různých situacích jak se dotyčný zachová a on mě párkrát už dříve zklamal, ovšem vše vykompenzoval druhou stránkou mince. duševní stránku tou hmotnou.

Zklamani prichazi hlavne tehdy ,kdy clovek ocekava od druheho neco dle sve vlastni predstavy.
Jakmile neco neni v souladu s ocekavanim a vlastni predstavou citi se zklaman.
To znamena v nejhlubsi podstate to,ze si to vlastne zpusobuje sam. (to zklamani)

zamilovana napsal(a):

Teď už vím pro příště, že než uteču nebo řeknu něco ostrého, zavřu se na chvilku někam do koutku, vydýchám prvotní emoce a teprve potom budu řešit. Ano, i to je dobré ;)

Hmmmm ;) :supr:

on mě párkrát už dříve zklamal, ovšem vše vykompenzoval druhou stránkou mince. duševní stránku tou hmotnou
Zas jedno klišé... ale když mě to nedá - i když si to tvůj přítel (asi) myslí, všechno se fakt koupit nedá... a pozdní příchod se dá pugétem "vykompenzovat" jednou dvakrát do roka - každej tejden to spíš naštve.

Tvůj přítel zřejmě očekává, že za nadstandartní hmotné zabezpečení Tebe a Tvých dětí se mu dostane na oplátku vyšší míry Tvého pochopení pro jeho zájmy. Ono je totiž vždycky něco za něco. Tedy pokud mu např. do naplánované akce (grilování) vleze důležitý hokejový zápas, tak místo abys uraženě ujela do města, udělala třeba totéž ale s tím komentářem (hlavně bez uraženého a vyčítavého tónu), že je Ti to líto, že vám plány nevyšly, tak vymyslíš pro sebe a děti náhradní program a pak se zase doma sejdete. Nebo, pokud jsou už pozvaní přátelé, zachováš se jako paní domu, zastoupíš ho a vše dodržíš s tím, že on třeba přijde později. Pokud vidím z Tvých příspěvků, Tvých povinností v jeho domácnosti není zas až tolik, jak píšeš - na všecko má lidi.  Je na Tobě, co budeš ochotna tolerovat a co ne.

Ono fakt, že máte zřejmě každý jinou představu a nároky dokazují i dva vaše předešlé rozchody.
Tvůj přítel si zřejmě, stejně jako ty, sesumíroval svoje pro a proti a vyšlo mu z toho to, co Ti řekl.
On má právo, stejně jako Ty, říct, že se ve svém věku na dítě necítí. Něco jiného je o tom jen tak všeobecně mluvit a vletět do toho neplánovaně rovnýma nohama - notabene na schůzce na rozloučenou. Blbé je, že jste si nezabezpečili, aby se tak nestalo. On má už svůj zajetý styl a v tomto věku se chlapi dost těžko mění.
Zřejmě (docela správně) usoudil, že by byl omezován ve svých zájmech, které on omezit nehodlá, případně by následovalo dusno a výčitky, čímž by trpěl on i děti.

Myslím si ale, že je možná škoda zbavovat se kvalitního chlapa, který miluje Tebe i Tvé děti. A kterého miluješ i Ty. Není jich zas až tolik. Spíš bych ubrala na zbrklosti a radikálnosti svých prohlášení a  srovnala si v hlavě, co chci a co jsem pro to ochotna udělat...

Vějířovka napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Možná, že ta moudrost, o které mluví Arcanum se netýká toho, aby sis potvrdila, jak se ten druhý zachoval jako hajzlík, ale co jsi si ty uvědomila, že děláš špatně. Jestli sis uvědomila nějakou chybu u sebe a vykročíš dále do života lépe, už poučena.

chybu jsem udělala zásadní, věřila jsem mu. Dlouho mi trvá, než si k někomu důvěru vybuduji, čekám v různých situacích jak se dotyčný zachová a on mě párkrát už dříve zklamal, ovšem vše vykompenzoval druhou stránkou mince. duševní stránku tou hmotnou. pomáhal mi finančně jak se dalo, zažili jsme spolu spoustu pěkného, ale jakmile došlo na problém, obvykle vycouval nebo hodil všechno na mě. to opravdové zklamání přišlo až teď, to už je rána veliká a tady se pravá tvář ukázala... vlastně to samé dělá dětem, něco jim naslibuje a pak je všechno jinak, snažila jsem se jim všechno vynahradit a hlavně dodržet slíbené. tím jsem u něj ale také párkrát narazila, jak je vidět v minulé diskuzi....

další velká chyba je moje zbrklá povaha a způsob komunikace "co na srdci, to na jazyku". Vím, že jsem po jeho změnách plánů neměla utíkat, ale zůstat a vysvětlovat proč mi to tak vadí, že tím vznikají mé pochybnosti o stabilitě budoucí rodiny, ale bylo by to k ničemu. On takový je a to se nezmění, stejně jako moje povaha. Teď už vím pro příště, že než uteču nebo řeknu něco ostrého, zavřu se na chvilku někam do koutku, vydýchám prvotní emoce a teprve potom budu řešit. Ano, i to je dobré ;)

Mně osobně připadá, že to stále není to správné pochopení problému. Ty se vytrvale zpovídáš z jeho hříchů, chceš ho změnit, chceš velet.
Tak to ,alespoň vnímám já.

Tak pozor, když jeden týden chlap dítě chce, vymýšlí mu jméno a popisuje přezdívkou, kterou vymyslel, pozitivní gravitesty a druhý týden je zásadně proti dítěti není normální, také je potřeba brát v potaz protistranu, těhotnou přítelkyni. Nemůže si přeci takhle zahrávat, stejně tak měnit neustále své plány a čekat, že se jeho náladám budu z hodiny na hodinu přizpůsobovat. Ano, já se chovám emotivně, ovšem ne bez důvodu! Přesně jak napsala Mia, za prachy čeká svůj klid. Samozřejmě jsem párkrát (v začátku) pochopila, že zrušil společné akce, ovšem když se to stává dvakrát třikrát do týdne, s člověkem to dost zamává, myslím s každým!!! Vím, že jsem i já dělala chyby a očekávala něco, co mi nechce/nemůže nabídnout a z toho důvodu utíkala..... a proto to skončilo jak skončilo. Kdyby kterékoli z vás přítel oznámil, že společné dítě, které čekáte, nechce a společné bydlení odsouvá na neurčito, mohla byste s ním pak jít v klidu domů, pomilovat se a cítit se v jeho společnosti dobře? Já ne, mě to prostě dorazilo a znovu jsem utekla, tentokrát navždy. Teď jsem se vrátila od doktorky, viděla jsem fazolku i se srdíčkem a objednala interupci na čtvrtek. Dokážete si některá představit jak mi bylo? Nemůžu se už na něj podívat, při každém pohledu bych si říkala, jaké by měl prcek vlasy a oči, jak by nám spolu mohlo být dobře. Já bych pro společnou budoucnost změnila komplet celý život, přestěhovala se, vzdala svých zájmů, byla na mateřské v totální díře a on by se PROSTĚ NEZMĚNIL, PROTOŽE V JEHO VĚKU UŽ MÁ SVŮJ ZAJETÝ STYL?  No ty vole......

zamilovana111 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

chybu jsem udělala zásadní, věřila jsem mu. Dlouho mi trvá, než si k někomu důvěru vybuduji, čekám v různých situacích jak se dotyčný zachová a on mě párkrát už dříve zklamal, ovšem vše vykompenzoval druhou stránkou mince. duševní stránku tou hmotnou. pomáhal mi finančně jak se dalo, zažili jsme spolu spoustu pěkného, ale jakmile došlo na problém, obvykle vycouval nebo hodil všechno na mě. to opravdové zklamání přišlo až teď, to už je rána veliká a tady se pravá tvář ukázala... vlastně to samé dělá dětem, něco jim naslibuje a pak je všechno jinak, snažila jsem se jim všechno vynahradit a hlavně dodržet slíbené. tím jsem u něj ale také párkrát narazila, jak je vidět v minulé diskuzi....

další velká chyba je moje zbrklá povaha a způsob komunikace "co na srdci, to na jazyku". Vím, že jsem po jeho změnách plánů neměla utíkat, ale zůstat a vysvětlovat proč mi to tak vadí, že tím vznikají mé pochybnosti o stabilitě budoucí rodiny, ale bylo by to k ničemu. On takový je a to se nezmění, stejně jako moje povaha. Teď už vím pro příště, že než uteču nebo řeknu něco ostrého, zavřu se na chvilku někam do koutku, vydýchám prvotní emoce a teprve potom budu řešit. Ano, i to je dobré ;)

Mně osobně připadá, že to stále není to správné pochopení problému. Ty se vytrvale zpovídáš z jeho hříchů, chceš ho změnit, chceš velet.
Tak to ,alespoň vnímám já.

Tak pozor, když jeden týden chlap dítě chce, vymýšlí mu jméno a popisuje přezdívkou, kterou vymyslel, pozitivní gravitesty a druhý týden je zásadně proti dítěti není normální, také je potřeba brát v potaz protistranu, těhotnou přítelkyni. Nemůže si přeci takhle zahrávat, stejně tak měnit neustále své plány a čekat, že se jeho náladám budu z hodiny na hodinu přizpůsobovat. Ano, já se chovám emotivně, ovšem ne bez důvodu! Přesně jak napsala Mia, za prachy čeká svůj klid. Samozřejmě jsem párkrát (v začátku) pochopila, že zrušil společné akce, ovšem když se to stává dvakrát třikrát do týdne, s člověkem to dost zamává, myslím s každým!!! Vím, že jsem i já dělala chyby a očekávala něco, co mi nechce/nemůže nabídnout a z toho důvodu utíkala..... a proto to skončilo jak skončilo. Kdyby kterékoli z vás přítel oznámil, že společné dítě, které čekáte, nechce a společné bydlení odsouvá na neurčito, mohla byste s ním pak jít v klidu domů, pomilovat se a cítit se v jeho společnosti dobře? Já ne, mě to prostě dorazilo a znovu jsem utekla, tentokrát navždy. Teď jsem se vrátila od doktorky, viděla jsem fazolku i se srdíčkem a objednala interupci na čtvrtek. Dokážete si některá představit jak mi bylo? Nemůžu se už na něj podívat, při každém pohledu bych si říkala, jaké by měl prcek vlasy a oči, jak by nám spolu mohlo být dobře. Já bych pro společnou budoucnost změnila komplet celý život, přestěhovala se, vzdala svých zájmů, byla na mateřské v totální díře a on by se PROSTĚ NEZMĚNIL, PROTOŽE V JEHO VĚKU UŽ MÁ SVŮJ ZAJETÝ STYL?  No ty vole......

No, jak to tak tady čtu, je to stále stejné. Nikoho cizího nelze měnit. Měnit můžeš jen sebe a i to je velký záhul.
Ten konec vašeho vztahu je samozřejmě smutný a k tomu, aby tom takto dopadlo, jste přispěli oba.
Ty můžeš přemýšlet jen nad sebou.
Např. to, co podle toho jak píšeš, zjevně považuješ za svůj klad a sice "co na srdci, to na jazyku" bych já za svůj klad nepovažovala. Také je to jedna z příčin (závažných) toho, že jste tu novou rodinu nevytvořili.
Jsi schopná tohle pochopit a následně změnit?
To, jak se chová ten druhý člověk ber jako přírodu okolo sebe, snaž se to vyvnímat a pochopit - a následně přemýšlet o tom, jak budeš reagovat.

nene, jako svůj klad to učitě neberu, šak jsem psala, že se příště než něco kecnu nebo emotivně udělám, raději se na pár minut někam zavřu, abych vychladla a pak řešila a mluvila v klidu. vím, že náš vztah tohle hodně negativně ovlivnilo. ovšem i já čekala v některých věcech pochopení.... tu přírodu.....

"Já bych pro společnou budoucnost změnila komplet celý život, přestěhovala se, vzdala svých zájmů, byla na mateřské v totální díře "...

Ty jo, ale on ne.... jak bys ho k tomu chtěla donutit?
Myslíš, že by to mělo smysl? Na jak dlouho?

mia napsal(a):

"Já bych pro společnou budoucnost změnila komplet celý život, přestěhovala se, vzdala svých zájmů, byla na mateřské v totální díře "...

Ty jo, ale on ne.... jak bys ho k tomu chtěla donutit?
Myslíš, že by to mělo smysl? Na jak dlouho?

Mio, on mi nabídl společné bydlení, svatbu, život jako rodina. Já ho o to nikdy nežádala, o nic se neprosila, nikam se necpala, byla jsem spokojená s režimem týden s dětmi, týden s ním, užívat si. On se se mnou rozešel den před dovolenou a pak totálně obrátil hned druhý den a psal mi (cituji)..... lásko, až se ti to bojím napsat, ale až se mi vrátíš, chtěl bych Tě jak ve starém filmu požádat o ruku, tebe i s dětmi nastěhovat k sobě a vytvořit konečně společnou rodinu, nic na světě si nepřeju víc, v životě jsem nikoho nemiloval tolik jako tebe. cítím strašnou bolest, když u mě nejsi, v životě jsem nebyl tak na dně jako teď. Prosím vrať se mi už....... bla bla bla..... stejné kecy jako s dítětem, jednou ano, jednou ne..... a moje vrozená emotivnost si tedy smlsla.... a tím asi všechno zazdila bo co..... nakonec snad uznám, že fakt za všechno můžu já, jak mi to včera předhazoval, hustýýýý

jakmile došlo na problém, obvykle vycouval nebo hodil všechno na mě. to opravdové zklamání přišlo až teď, to už je rána veliká a tady se pravá tvář ukázala...
Ale děvče, tys na to "opravdové zklamání" měla natrénováno předem. Znala jsi jeho reakce, jeho způsob jednání - jen sis namlouvala, že se to časem utřese. No, neutřáslo...
Ostatně i ty - svými "útěky" a nakonec i vysvětlováním - jsi ho je utvrzovala v tom, že to s tebou taky lehký nebude On očekával, že když tě, ze svého hlediska skvěle, zabezpečí, ty jaksi "na oplátku" ho nebudeš rušit. Občas nějakou tu emoci utrousil, ale zjevně je to proti jeho přirození. Jak tě tak čtu, sílí ve mně pocit, že jsi spoustu věcí nechtěla vidět a snažila se je překrývat těmi pro tebe "zajímavějšími".
Což nic nemění na tom, že pán měl své stanovisko vyjádřit jasně a ne zkoušet, jestli tě náhodou ke vzdání se mimina nedostrká tak, aby ses "rozhodla sama" a ještě tomu věřila.
nakonec snad uznám, že fakt za všechno můžu já, jak mi to včera předhazoval
No vidíš... uže je to tady... už věřit začínáš... ;)

zamilovana111 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

chybu jsem udělala zásadní, věřila jsem mu. Dlouho mi trvá, než si k někomu důvěru vybuduji, čekám v různých situacích jak se dotyčný zachová a on mě párkrát už dříve zklamal, ovšem vše vykompenzoval druhou stránkou mince. duševní stránku tou hmotnou. pomáhal mi finančně jak se dalo, zažili jsme spolu spoustu pěkného, ale jakmile došlo na problém, obvykle vycouval nebo hodil všechno na mě. to opravdové zklamání přišlo až teď, to už je rána veliká a tady se pravá tvář ukázala... vlastně to samé dělá dětem, něco jim naslibuje a pak je všechno jinak, snažila jsem se jim všechno vynahradit a hlavně dodržet slíbené. tím jsem u něj ale také párkrát narazila, jak je vidět v minulé diskuzi....

další velká chyba je moje zbrklá povaha a způsob komunikace "co na srdci, to na jazyku". Vím, že jsem po jeho změnách plánů neměla utíkat, ale zůstat a vysvětlovat proč mi to tak vadí, že tím vznikají mé pochybnosti o stabilitě budoucí rodiny, ale bylo by to k ničemu. On takový je a to se nezmění, stejně jako moje povaha. Teď už vím pro příště, že než uteču nebo řeknu něco ostrého, zavřu se na chvilku někam do koutku, vydýchám prvotní emoce a teprve potom budu řešit. Ano, i to je dobré ;)

Mně osobně připadá, že to stále není to správné pochopení problému. Ty se vytrvale zpovídáš z jeho hříchů, chceš ho změnit, chceš velet.
Tak to ,alespoň vnímám já.

Tak pozor, když jeden týden chlap dítě chce, vymýšlí mu jméno a popisuje přezdívkou, kterou vymyslel, pozitivní gravitesty a druhý týden je zásadně proti dítěti není normální, také je potřeba brát v potaz protistranu, těhotnou přítelkyni. Nemůže si přeci takhle zahrávat, stejně tak měnit neustále své plány a čekat, že se jeho náladám budu z hodiny na hodinu přizpůsobovat. Ano, já se chovám emotivně, ovšem ne bez důvodu! Přesně jak napsala Mia, za prachy čeká svůj klid. Samozřejmě jsem párkrát (v začátku) pochopila, že zrušil společné akce, ovšem když se to stává dvakrát třikrát do týdne, s člověkem to dost zamává, myslím s každým!!! Vím, že jsem i já dělala chyby a očekávala něco, co mi nechce/nemůže nabídnout a z toho důvodu utíkala..... a proto to skončilo jak skončilo. Kdyby kterékoli z vás přítel oznámil, že společné dítě, které čekáte, nechce a společné bydlení odsouvá na neurčito, mohla byste s ním pak jít v klidu domů, pomilovat se a cítit se v jeho společnosti dobře? Já ne, mě to prostě dorazilo a znovu jsem utekla, tentokrát navždy. Teď jsem se vrátila od doktorky, viděla jsem fazolku i se srdíčkem a objednala interupci na čtvrtek. Dokážete si některá představit jak mi bylo? Nemůžu se už na něj podívat, při každém pohledu bych si říkala, jaké by měl prcek vlasy a oči, jak by nám spolu mohlo být dobře. Já bych pro společnou budoucnost změnila komplet celý život, přestěhovala se, vzdala svých zájmů, byla na mateřské v totální díře a on by se PROSTĚ NEZMĚNIL, PROTOŽE V JEHO VĚKU UŽ MÁ SVŮJ ZAJETÝ STYL?  No ty vole......

Zamilovana nedelej to,nechod na interupci,tej sanci tomu diteti zit.Budes si to cely zivot vycitat,ze si to udelala.Na toho chlapa,uz bych se nemohla ani podivat,zhnusil by se me.Jen ty mas v rukou zivot toho detatka.

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Mně osobně připadá, že to stále není to správné pochopení problému. Ty se vytrvale zpovídáš z jeho hříchů, chceš ho změnit, chceš velet.
Tak to ,alespoň vnímám já.

Tak pozor, když jeden týden chlap dítě chce, vymýšlí mu jméno a popisuje přezdívkou, kterou vymyslel, pozitivní gravitesty a druhý týden je zásadně proti dítěti není normální, také je potřeba brát v potaz protistranu, těhotnou přítelkyni. Nemůže si přeci takhle zahrávat, stejně tak měnit neustále své plány a čekat, že se jeho náladám budu z hodiny na hodinu přizpůsobovat. Ano, já se chovám emotivně, ovšem ne bez důvodu! Přesně jak napsala Mia, za prachy čeká svůj klid. Samozřejmě jsem párkrát (v začátku) pochopila, že zrušil společné akce, ovšem když se to stává dvakrát třikrát do týdne, s člověkem to dost zamává, myslím s každým!!! Vím, že jsem i já dělala chyby a očekávala něco, co mi nechce/nemůže nabídnout a z toho důvodu utíkala..... a proto to skončilo jak skončilo. Kdyby kterékoli z vás přítel oznámil, že společné dítě, které čekáte, nechce a společné bydlení odsouvá na neurčito, mohla byste s ním pak jít v klidu domů, pomilovat se a cítit se v jeho společnosti dobře? Já ne, mě to prostě dorazilo a znovu jsem utekla, tentokrát navždy. Teď jsem se vrátila od doktorky, viděla jsem fazolku i se srdíčkem a objednala interupci na čtvrtek. Dokážete si některá představit jak mi bylo? Nemůžu se už na něj podívat, při každém pohledu bych si říkala, jaké by měl prcek vlasy a oči, jak by nám spolu mohlo být dobře. Já bych pro společnou budoucnost změnila komplet celý život, přestěhovala se, vzdala svých zájmů, byla na mateřské v totální díře a on by se PROSTĚ NEZMĚNIL, PROTOŽE V JEHO VĚKU UŽ MÁ SVŮJ ZAJETÝ STYL?  No ty vole......

Zamilovana nedelej to,nechod na interupci,tej sanci tomu diteti zit.Budes si to cely zivot vycitat,ze si to udelala.Na toho chlapa,uz bych se nemohla ani podivat,zhnusil by se me.Jen ty mas v rukou zivot toho detatka.

no, to je slovo do pranice. A jak bych to asi udělala? Byla sama se třemi dětmi dvou různých partnerů. V malém bytě, pouze s mateřskou. Partner si dítě nepřeje a má stejné právo rozhodnout co bude jako já. Neudělám nic za jeho zády, něco co nechce, v tomhle směru už vůbec ne.... navíc už jsem od rána z nervů vyhulila snad dvacet cigaret, takže prostě ne....

zamilovana111 napsal(a):

Teď jsem se vrátila od doktorky, viděla jsem fazolku i se srdíčkem a objednala interupci na čtvrtek. Dokážete si některá představit jak mi bylo? Nemůžu se už na něj podívat, při každém pohledu bych si říkala, jaké by měl prcek vlasy a oči, jak by nám spolu mohlo být dobře. Já bych pro společnou budoucnost změnila komplet celý život, přestěhovala se, vzdala svých zájmů, byla na mateřské v totální díře a on by se PROSTĚ NEZMĚNIL, PROTOŽE V JEHO VĚKU UŽ MÁ SVŮJ ZAJETÝ STYL?  No ty vole......

Ty voe,zamilko......nepokousis se Ty nahodou svoji vlastni spoluzodpovednost a svoji volbu co ted s ditetem odlozit-presunout na nej?  Jako ze jdes na interupci (Tva volba) proto ze on je takovy a makovy?
Zda se me to nebo ne? :D

zamilovaná, :pussa: přeji ti hodně síly. Cítím s tebou a to ani zdaleka netuším, jak těžké to je asi rozhodnutí.
Děkuji bohu, že jsem v mém životě nemusela před takovýmhle rozhodnutím stát. Objímám tě na dálku.

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Teď jsem se vrátila od doktorky, viděla jsem fazolku i se srdíčkem a objednala interupci na čtvrtek. Dokážete si některá představit jak mi bylo? Nemůžu se už na něj podívat, při každém pohledu bych si říkala, jaké by měl prcek vlasy a oči, jak by nám spolu mohlo být dobře. Já bych pro společnou budoucnost změnila komplet celý život, přestěhovala se, vzdala svých zájmů, byla na mateřské v totální díře a on by se PROSTĚ NEZMĚNIL, PROTOŽE V JEHO VĚKU UŽ MÁ SVŮJ ZAJETÝ STYL?  No ty vole......

Ty voe,zamilko......nepokousis se Ty nahodou svoji vlastni spoluzodpovednost a svoji volbu co ted s ditetem odlozit-presunout na nej?  Jako ze jdes na interupci (Tva volba) proto ze on je takovy a makovy?
Zda se me to nebo ne? :D

On dítě nechce, já ano. Ke shodě jsme nedošli, proto dítě nebude. Nemůžu mít dítě někoho, kdo o něj nestojí, pro koho je jen něco, co ho omezí, co mu zkomplikuje život. Doufala jsem, že dítě, ač neplánované, bude chtěné. Neomezují nás finance ani bydlení, jen jeho strach a obavy. Ovšem situace se včera ukázala ještě zajímavější, už nestojí nejen o dítě, ale ani o mě pokud dohodu o přestěhování (kterou sám nabídl) přesunul na neurčito.... a já už nemám sílu na další nové směšné argumenty, výčitky, obviňování. Nic na nikoho nepřesouvám, rozhodně ne. A ano, interupce je moje volba, nakonec se mu povedlo přesně co zamýšlel..... může si v klidu umýt ruce, protože to rozhodnutí jsem udělala já, nesnesla už jeho utrápené čumění do blba, vzdychání a kecy o tom, jak se toho bojí, jak kvůli dítěti přijde o své děti atd...

majkafa napsal(a):

zamilovaná, :pussa: přeji ti hodně síly. Cítím s tebou a to ani zdaleka netuším, jak těžké to je asi rozhodnutí.
Děkuji bohu, že jsem v mém životě nemusela před takovýmhle rozhodnutím stát. Objímám tě na dálku.

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry. Ještěže mám bráchu, který tohle se mnou sdílí, jinak to nikdo neví. Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci (hustá poznámka přítele včera - vždyť interupce není tak strašná, nemá to ani mozek). No comment....

zamilovana111 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

Tak pozor, když jeden týden chlap dítě chce, vymýšlí mu jméno a popisuje přezdívkou, kterou vymyslel, pozitivní gravitesty a druhý týden je zásadně proti dítěti není normální, také je potřeba brát v potaz protistranu, těhotnou přítelkyni. Nemůže si přeci takhle zahrávat, stejně tak měnit neustále své plány a čekat, že se jeho náladám budu z hodiny na hodinu přizpůsobovat. Ano, já se chovám emotivně, ovšem ne bez důvodu! Přesně jak napsala Mia, za prachy čeká svůj klid. Samozřejmě jsem párkrát (v začátku) pochopila, že zrušil společné akce, ovšem když se to stává dvakrát třikrát do týdne, s člověkem to dost zamává, myslím s každým!!! Vím, že jsem i já dělala chyby a očekávala něco, co mi nechce/nemůže nabídnout a z toho důvodu utíkala..... a proto to skončilo jak skončilo. Kdyby kterékoli z vás přítel oznámil, že společné dítě, které čekáte, nechce a společné bydlení odsouvá na neurčito, mohla byste s ním pak jít v klidu domů, pomilovat se a cítit se v jeho společnosti dobře? Já ne, mě to prostě dorazilo a znovu jsem utekla, tentokrát navždy. Teď jsem se vrátila od doktorky, viděla jsem fazolku i se srdíčkem a objednala interupci na čtvrtek. Dokážete si některá představit jak mi bylo? Nemůžu se už na něj podívat, při každém pohledu bych si říkala, jaké by měl prcek vlasy a oči, jak by nám spolu mohlo být dobře. Já bych pro společnou budoucnost změnila komplet celý život, přestěhovala se, vzdala svých zájmů, byla na mateřské v totální díře a on by se PROSTĚ NEZMĚNIL, PROTOŽE V JEHO VĚKU UŽ MÁ SVŮJ ZAJETÝ STYL?  No ty vole......

Zamilovana nedelej to,nechod na interupci,tej sanci tomu diteti zit.Budes si to cely zivot vycitat,ze si to udelala.Na toho chlapa,uz bych se nemohla ani podivat,zhnusil by se me.Jen ty mas v rukou zivot toho detatka.

no, to je slovo do pranice. A jak bych to asi udělala? Byla sama se třemi dětmi dvou různých partnerů. V malém bytě, pouze s mateřskou. Partner si dítě nepřeje a má stejné právo rozhodnout co bude jako já. Neudělám nic za jeho zády, něco co nechce, v tomhle směru už vůbec ne.... navíc už jsem od rána z nervů vyhulila snad dvacet cigaret, takže prostě ne....

Zamilovana,ale ty si psala,ze finance u tebe problem nejsou.Pan si pral dite,ted ho nechce,tak se jednoduse zabije...zadny problem...jeho deti tim trpet nebudou, treti dite s tebou zlikviduje,protoze pro nej neznamena nic .No to je uzasna povaha.Na moji povahu,uz bych s takovym clovekem nechtela mit nic.Mela bych nenavist i k jeho detem.Oni meli pravo na zivot,tvoje dite ne.Fuj chce se me z nej zvracet....

zamilovana111 napsal(a):

majkafa napsal(a):

zamilovaná, :pussa: přeji ti hodně síly. Cítím s tebou a to ani zdaleka netuším, jak těžké to je asi rozhodnutí.
Děkuji bohu, že jsem v mém životě nemusela před takovýmhle rozhodnutím stát. Objímám tě na dálku.

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry. Ještěže mám bráchu, který tohle se mnou sdílí, jinak to nikdo neví. Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci (hustá poznámka přítele včera - vždyť interupce není tak strašná, nemá to ani mozek). No comment....

Ja videla video,jak se detatko pred tim nastrojem brani.....

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Zamilovana nedelej to,nechod na interupci,tej sanci tomu diteti zit.Budes si to cely zivot vycitat,ze si to udelala.Na toho chlapa,uz bych se nemohla ani podivat,zhnusil by se me.Jen ty mas v rukou zivot toho detatka.

no, to je slovo do pranice. A jak bych to asi udělala? Byla sama se třemi dětmi dvou různých partnerů. V malém bytě, pouze s mateřskou. Partner si dítě nepřeje a má stejné právo rozhodnout co bude jako já. Neudělám nic za jeho zády, něco co nechce, v tomhle směru už vůbec ne.... navíc už jsem od rána z nervů vyhulila snad dvacet cigaret, takže prostě ne....

Zamilovana,ale ty si psala,ze finance u tebe problem nejsou.Pan si pral dite,ted ho nechce,tak se jednoduse zabije...zadny problem...jeho deti tim trpet nebudou, treti dite s tebou zlikviduje,protoze pro nej neznamena nic .No to je uzasna povaha.Na moji povahu,uz bych s takovym clovekem nechtela mit nic.Mela bych nenavist i k jeho detem.Oni meli pravo na zivot,tvoje dite ne.Fuj chce se me z nej zvracet....

finance nejsou problém u něj, u mě jo a to dost. hodně mi pomáhal a teď po rozchodu budu mít hodně velké problémy s klukama vyjít, ale to se nějak udělá, vezmu si překlady a píšu semtam nějaké články.... pokud bych si dítě nechala, nemohla bych jeho uvést jako otce, když ho nechce a je to kolečko, prostě bych to neutáhla. Nenávist necítím, možná přijde až po zákroku, ale rozhodně nebude k jeho dětem, ty mám moc ráda, k příteli asi taky ne, podělali jsme to prostě oba.... ovšem jeho povaha je opravdu velmi složitá, je takový samorost, nebere moc ohledy i když vím, že se moc snažil, časem by to bylo ale jen horší. Prostě jak tu už někdo napsal, nekompatibilita mezi námi jen kvetla ....

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

majkafa napsal(a):

zamilovaná, :pussa: přeji ti hodně síly. Cítím s tebou a to ani zdaleka netuším, jak těžké to je asi rozhodnutí.
Děkuji bohu, že jsem v mém životě nemusela před takovýmhle rozhodnutím stát. Objímám tě na dálku.

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry. Ještěže mám bráchu, který tohle se mnou sdílí, jinak to nikdo neví. Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci (hustá poznámka přítele včera - vždyť interupce není tak strašná, nemá to ani mozek). No comment....

Ja videla video,jak se detatko pred tim nastrojem brani.....

dík, pomůže tohle vědět :dumbom:

zamilovana111 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

no, to je slovo do pranice. A jak bych to asi udělala? Byla sama se třemi dětmi dvou různých partnerů. V malém bytě, pouze s mateřskou. Partner si dítě nepřeje a má stejné právo rozhodnout co bude jako já. Neudělám nic za jeho zády, něco co nechce, v tomhle směru už vůbec ne.... navíc už jsem od rána z nervů vyhulila snad dvacet cigaret, takže prostě ne....

Zamilovana,ale ty si psala,ze finance u tebe problem nejsou.Pan si pral dite,ted ho nechce,tak se jednoduse zabije...zadny problem...jeho deti tim trpet nebudou, treti dite s tebou zlikviduje,protoze pro nej neznamena nic .No to je uzasna povaha.Na moji povahu,uz bych s takovym clovekem nechtela mit nic.Mela bych nenavist i k jeho detem.Oni meli pravo na zivot,tvoje dite ne.Fuj chce se me z nej zvracet....

finance nejsou problém u něj, u mě jo a to dost. hodně mi pomáhal a teď po rozchodu budu mít hodně velké problémy s klukama vyjít, ale to se nějak udělá, vezmu si překlady a píšu semtam nějaké články.... pokud bych si dítě nechala, nemohla bych jeho uvést jako otce, když ho nechce a je to kolečko, prostě bych to neutáhla. Nenávist necítím, možná přijde až po zákroku, ale rozhodně nebude k jeho dětem, ty mám moc ráda, k příteli asi taky ne, podělali jsme to prostě oba.... ovšem jeho povaha je opravdu velmi složitá, je takový samorost, nebere moc ohledy i když vím, že se moc snažil, časem by to bylo ale jen horší. Prostě jak tu už někdo napsal, nekompatibilita mezi námi jen kvetla ....

Takze vsechno dobre,vzdyd se vubec nic nestalo,jen se zmari jeden nenarozeny zivot,diky sobci.Tebe chapu,mela bys to tezke,ale jeho nechapu vubec.Jeho jednani me prijde na uroven 14 leteho ditete.U takoveho chlapa nemuzes nikdy nic dobreho cekat.

zamilovana111 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry. Ještěže mám bráchu, který tohle se mnou sdílí, jinak to nikdo neví. Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci (hustá poznámka přítele včera - vždyť interupce není tak strašná, nemá to ani mozek). No comment....

Ja videla video,jak se detatko pred tim nastrojem brani.....

dík, pomůže tohle vědět :dumbom:

Jo, pomuze,alespon me to hodne dalo.Proto bych na interupci nikdy nesla.Teda ja ji vlastne mela,delali me ji,kdyz jsem potracela a pri vedomi,fakt masakr.Byla jsem v 8 tydnu tehotenstvi......

zamilovana111 napsal(a):

majkafa napsal(a):

zamilovaná, :pussa: přeji ti hodně síly. Cítím s tebou a to ani zdaleka netuším, jak těžké to je asi rozhodnutí.
Děkuji bohu, že jsem v mém životě nemusela před takovýmhle rozhodnutím stát. Objímám tě na dálku.

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry. Ještěže mám bráchu, který tohle se mnou sdílí, jinak to nikdo neví. Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci (hustá poznámka přítele včera - vždyť interupce není tak strašná, nemá to ani mozek). No comment....

škoda, že to nejde. já bych to možná s tím mimčem riskla. ale asi víš, co děláš ..

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Zamilovana nedelej to,nechod na interupci,tej sanci tomu diteti zit.Budes si to cely zivot vycitat,ze si to udelala.Na toho chlapa,uz bych se nemohla ani podivat,zhnusil by se me.Jen ty mas v rukou zivot toho detatka.

no, to je slovo do pranice. A jak bych to asi udělala? Byla sama se třemi dětmi dvou různých partnerů. V malém bytě, pouze s mateřskou. Partner si dítě nepřeje a má stejné právo rozhodnout co bude jako já. Neudělám nic za jeho zády, něco co nechce, v tomhle směru už vůbec ne.... navíc už jsem od rána z nervů vyhulila snad dvacet cigaret, takže prostě ne....

Zamilovana,ale ty si psala,ze finance u tebe problem nejsou.Pan si pral dite,ted ho nechce,tak se jednoduse zabije...zadny problem...jeho deti tim trpet nebudou, treti dite s tebou zlikviduje,protoze pro nej neznamena nic .No to je uzasna povaha.Na moji povahu,uz bych s takovym clovekem nechtela mit nic.Mela bych nenavist i k jeho detem.Oni meli pravo na zivot,tvoje dite ne.Fuj chce se me z nej zvracet....

er, proč jeho děti, které za nic nemůžou :rolleyes:

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Zamilovana,ale ty si psala,ze finance u tebe problem nejsou.Pan si pral dite,ted ho nechce,tak se jednoduse zabije...zadny problem...jeho deti tim trpet nebudou, treti dite s tebou zlikviduje,protoze pro nej neznamena nic .No to je uzasna povaha.Na moji povahu,uz bych s takovym clovekem nechtela mit nic.Mela bych nenavist i k jeho detem.Oni meli pravo na zivot,tvoje dite ne.Fuj chce se me z nej zvracet....

finance nejsou problém u něj, u mě jo a to dost. hodně mi pomáhal a teď po rozchodu budu mít hodně velké problémy s klukama vyjít, ale to se nějak udělá, vezmu si překlady a píšu semtam nějaké články.... pokud bych si dítě nechala, nemohla bych jeho uvést jako otce, když ho nechce a je to kolečko, prostě bych to neutáhla. Nenávist necítím, možná přijde až po zákroku, ale rozhodně nebude k jeho dětem, ty mám moc ráda, k příteli asi taky ne, podělali jsme to prostě oba.... ovšem jeho povaha je opravdu velmi složitá, je takový samorost, nebere moc ohledy i když vím, že se moc snažil, časem by to bylo ale jen horší. Prostě jak tu už někdo napsal, nekompatibilita mezi námi jen kvetla ....

Takze vsechno dobre,vzdyd se vubec nic nestalo,jen se zmari jeden nenarozeny zivot,diky sobci.Tebe chapu,mela bys to tezke,ale jeho nechapu vubec.Jeho jednani me prijde na uroven 14 leteho ditete.U takoveho chlapa nemuzes nikdy nic dobreho cekat.

já ho taky nechápu. nejvíc ale bolí ty sliby, plánování budoucnosti, jak vymýšlí jméno pro prcka.... a pak totální změna. kdybych věděla od začátku, že dítě nechce, lépe bych se s tím vyrovnala

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

majkafa napsal(a):

zamilovaná, :pussa: přeji ti hodně síly. Cítím s tebou a to ani zdaleka netuším, jak těžké to je asi rozhodnutí.
Děkuji bohu, že jsem v mém životě nemusela před takovýmhle rozhodnutím stát. Objímám tě na dálku.

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry. Ještěže mám bráchu, který tohle se mnou sdílí, jinak to nikdo neví. Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci (hustá poznámka přítele včera - vždyť interupce není tak strašná, nemá to ani mozek). No comment....

Ja videla video,jak se detatko pred tim nastrojem brani.....

er, ty jsi někdy fakt koza.

Zamil. drž se :pussa:

Erem, nemám slov - :usch:

PPavlaa napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

majkafa napsal(a):

zamilovaná, :pussa: přeji ti hodně síly. Cítím s tebou a to ani zdaleka netuším, jak těžké to je asi rozhodnutí.
Děkuji bohu, že jsem v mém životě nemusela před takovýmhle rozhodnutím stát. Objímám tě na dálku.

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry. Ještěže mám bráchu, který tohle se mnou sdílí, jinak to nikdo neví. Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci (hustá poznámka přítele včera - vždyť interupce není tak strašná, nemá to ani mozek). No comment....

škoda, že to nejde. já bych to možná s tím mimčem riskla. ale asi víš, co děláš ..

riskla? jako mít dítě, které partner nechce? přívést dítě na svět bez otce a jeho postavit před hotovou věc? to bych nemohla..... i když znám takové případy.....

zamilovana111 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry. Ještěže mám bráchu, který tohle se mnou sdílí, jinak to nikdo neví. Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci (hustá poznámka přítele včera - vždyť interupce není tak strašná, nemá to ani mozek). No comment....

škoda, že to nejde. já bych to možná s tím mimčem riskla. ale asi víš, co děláš ..

riskla? jako mít dítě, které partner nechce? přívést dítě na svět bez otce a jeho postavit před hotovou věc? to bych nemohla..... i když znám takové případy.....

aha, tak aby se na tebe panáček nezlobil, radši budeš hodná holka, viď ;)

zamilovana111 napsal(a):

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry.

Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci.

riskla? jako mít dítě, které partner nechce? přívést dítě na svět bez otce a jeho postavit před hotovou věc? to bych nemohla..... i když znám takové případy.....

Aha,takze dite davas pryc proto, ze on ho nechce.  To je skutecne alespon z meho pohledu pokus o to ,ze to ze jdes na interupci vlastne rozhodl partner a Ty stojis jaksi mimo se svoji vlastni svobodnou volbou.
Ty voe :dumbom: je po me. :o

Zajimave je,ze Te ani to bijici srdicko o kterm tu tak vypravis s politovanim, neprobudilo k vlastni volbe. :co:

PPavlaa napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

škoda, že to nejde. já bych to možná s tím mimčem riskla. ale asi víš, co děláš ..

riskla? jako mít dítě, které partner nechce? přívést dítě na svět bez otce a jeho postavit před hotovou věc? to bych nemohla..... i když znám takové případy.....

aha, tak aby se na tebe panáček nezlobil, radši budeš hodná holka, viď ;)

tohle není o zlobení se, přeci právo rozhodnout mají oba a pokud jeden nechce, přijdou na řadu úvahy co bude když se prcek narodí - bude bez otce, bez slušného zajištění, bez spokojené matky, protože já chci jen děti chtěné, oběma stranami, po společné dohodě, že je dítě vítané.....chtěla bych si ho nechat, ale ne za každou cenu.

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry.

Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci.

riskla? jako mít dítě, které partner nechce? přívést dítě na svět bez otce a jeho postavit před hotovou věc? to bych nemohla..... i když znám takové případy.....

Aha,takze dite davas pryc proto, ze on ho nechce.  To je skutecne alespon z meho pohledu pokus o to ,ze to ze jdes na interupci vlastne rozhodl partner a Ty stojis jaksi mimo se svoji vlastni svobodnou volbou.
Ty voe :dumbom: je po me. :o

Zajimave je,ze Te ani to bijici srdicko o kterm tu tak vypravis s politovanim, neprobudilo k vlastni volbe. :co:

moje volba je ano - parnerova ne. pokud pominu parnerovu volbu a dám do kupy své volby pro a proti, vychází mi také ne, bohužel...

zamilovana111 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

no, to je slovo do pranice. A jak bych to asi udělala? Byla sama se třemi dětmi dvou různých partnerů. V malém bytě, pouze s mateřskou. Partner si dítě nepřeje a má stejné právo rozhodnout co bude jako já. Neudělám nic za jeho zády, něco co nechce, v tomhle směru už vůbec ne.... navíc už jsem od rána z nervů vyhulila snad dvacet cigaret, takže prostě ne....

Zamilovana,ale ty si psala,ze finance u tebe problem nejsou.Pan si pral dite,ted ho nechce,tak se jednoduse zabije...zadny problem...jeho deti tim trpet nebudou, treti dite s tebou zlikviduje,protoze pro nej neznamena nic .No to je uzasna povaha.Na moji povahu,uz bych s takovym clovekem nechtela mit nic.Mela bych nenavist i k jeho detem.Oni meli pravo na zivot,tvoje dite ne.Fuj chce se me z nej zvracet....

finance nejsou problém u něj, u mě jo a to dost. hodně mi pomáhal a teď po rozchodu budu mít hodně velké problémy s klukama vyjít, ale to se nějak udělá, vezmu si překlady a píšu semtam nějaké články.... pokud bych si dítě nechala, nemohla bych jeho uvést jako otce, když ho nechce a je to kolečko, prostě bych to neutáhla. Nenávist necítím, možná přijde až po zákroku, ale rozhodně nebude k jeho dětem, ty mám moc ráda, k příteli asi taky ne, podělali jsme to prostě oba.... ovšem jeho povaha je opravdu velmi složitá, je takový samorost, nebere moc ohledy i když vím, že se moc snažil, časem by to bylo ale jen horší. Prostě jak tu už někdo napsal, nekompatibilita mezi námi jen kvetla ....

Zamilovaná, nechci Ti v téhle situaci  přitěžovat. Ale konečné rozhodnutí je vždy na ženě. A žena,pokud by chtěla to dítě mít, tak ho prostě mít bude.
Jeho bys samozřejmě mohla a měla v takovém případě uvést jako otce. Vždyť by přeci tím otcem skutečně byl.  A on by byl taky povinnen platit na dítě odpovídající alimenty, a po dobu Tvé mateřské samozřejmě živit i Tebe. Takže tak zle by vám finančně nebylo, jak píšeš.
Mě přijde, že  jeho divné jednání bereš s úlevou = půjdu na potrat, ale může za to on!
Samozřejmě, on se chová fakt divně, taky se mi to nelíbí, jak korouhvička ve větru.
Ale za to, že dítě nebude, neviň pouze jeho. Je to především Tvé rozhodnutí. Kdybys to dítě chtěla, budeš ho mít a nikdo a nic Ti v tom nezabrání.


Jinak chápu, že je to situace nedobrá. Taktéž děkuju Bohu, že jsem před takovýmto rozhodnutím nikdy nestála.
Přeju Ti, ať se rozhodneš správně a ať svého rozhodnutí nikdy nemusíš litovat. A ať se Ti další život daří co nejlíp. :pussa:

Blossom napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Zamilovana,ale ty si psala,ze finance u tebe problem nejsou.Pan si pral dite,ted ho nechce,tak se jednoduse zabije...zadny problem...jeho deti tim trpet nebudou, treti dite s tebou zlikviduje,protoze pro nej neznamena nic .No to je uzasna povaha.Na moji povahu,uz bych s takovym clovekem nechtela mit nic.Mela bych nenavist i k jeho detem.Oni meli pravo na zivot,tvoje dite ne.Fuj chce se me z nej zvracet....

finance nejsou problém u něj, u mě jo a to dost. hodně mi pomáhal a teď po rozchodu budu mít hodně velké problémy s klukama vyjít, ale to se nějak udělá, vezmu si překlady a píšu semtam nějaké články.... pokud bych si dítě nechala, nemohla bych jeho uvést jako otce, když ho nechce a je to kolečko, prostě bych to neutáhla. Nenávist necítím, možná přijde až po zákroku, ale rozhodně nebude k jeho dětem, ty mám moc ráda, k příteli asi taky ne, podělali jsme to prostě oba.... ovšem jeho povaha je opravdu velmi složitá, je takový samorost, nebere moc ohledy i když vím, že se moc snažil, časem by to bylo ale jen horší. Prostě jak tu už někdo napsal, nekompatibilita mezi námi jen kvetla ....

Zamilovaná, nechci Ti v téhle situaci  přitěžovat. Ale konečné rozhodnutí je vždy na ženě. A žena,pokud by chtěla to dítě mít, tak ho prostě mít bude.
Jeho bys samozřejmě mohla a měla v takovém případě uvést jako otce. Vždyť by přeci tím otcem skutečně byl.  A on by byl taky povinnen platit na dítě odpovídající alimenty, a po dobu Tvé mateřské samozřejmě živit i Tebe. Takže tak zle by vám finančně nebylo, jak píšeš.
Mě přijde, že  jeho divné jednání bereš s úlevou = půjdu na potrat, ale může za to on!
Samozřejmě, on se chová fakt divně, taky se mi to nelíbí, jak korouhvička ve větru.
Ale za to, že dítě nebude, neviň pouze jeho. Je to především Tvé rozhodnutí. Kdybys to dítě chtěla, budeš ho mít a nikdo a nic Ti v tom nezabrání.


Jinak chápu, že je to situace nedobrá. Taktéž děkuju Bohu, že jsem před takovýmto rozhodnutím nikdy nestála.
Přeju Ti, ať se rozhodneš správně a ať svého rozhodnutí nikdy nemusíš litovat. A ať se Ti další život daří co nejlíp. :pussa:

jenže teď už jsou tu ještě úvahy navíc. Silný!!! stres a ještě jsem do toho dnes hulila jak tování komín a pokud se nepletu, oba tyto negativní vlivy hodně ovlivní vývoj, zejména teď v začátku. Dobře vím, že to je chyba, ovšem v téhle situaci :grater: to už bych si vůbec neodpustila, dítě bez otce a ještě třeba poškozené, ty jooooooo

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry.

Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci.

riskla? jako mít dítě, které partner nechce? přívést dítě na svět bez otce a jeho postavit před hotovou věc? to bych nemohla..... i když znám takové případy.....

Aha,takze dite davas pryc proto, ze on ho nechce.  To je skutecne alespon z meho pohledu pokus o to ,ze to ze jdes na interupci vlastne rozhodl partner a Ty stojis jaksi mimo se svoji vlastni svobodnou volbou.
Ty voe :dumbom: je po me. :o

Zajimave je,ze Te ani to bijici srdicko o kterm tu tak vypravis s politovanim, neprobudilo k vlastni volbe. :co:

hir má pravdu.

zamilovana111 napsal(a):

Arcanum napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

díky, jj, je to strašné, když jsem viděla dnes ten ultrazvuk s bijícím srdíčkem, totálně jsem se sesypala a dr měla co dělat, aby se mnou dopsala papíry.

Já už prostě neunesla fakt, že nosím dítě někoho, kdo ho nechce, bere jen jako komplikaci.

riskla? jako mít dítě, které partner nechce? přívést dítě na svět bez otce a jeho postavit před hotovou věc? to bych nemohla..... i když znám takové případy.....

Aha,takze dite davas pryc proto, ze on ho nechce.  To je skutecne alespon z meho pohledu pokus o to ,ze to ze jdes na interupci vlastne rozhodl partner a Ty stojis jaksi mimo se svoji vlastni svobodnou volbou.
Ty voe :dumbom: je po me. :o

Zajimave je,ze Te ani to bijici srdicko o kterm tu tak vypravis s politovanim, neprobudilo k vlastni volbe. :co:

moje volba je ano - parnerova ne. pokud pominu parnerovu volbu a dám do kupy své volby pro a proti, vychází mi také ne, bohužel...

Pokud nechces donosit dite proto ze tak volis predevsim z vlastni svobodne volby,tak je to vec jina.
Zatim tady bylo Tebou ale dost opakovano to ,ze on nechce a kdyz nechce on, tak tudy vlak teda nejede. A to je taky o necem jinem. :)

Ale hlavne ze mame co resit zejo? ;)

zamilovana111 napsal(a):

jenže teď už jsou tu ještě úvahy navíc. Silný!!! stres a ještě jsem do toho dnes hulila jak tování komín a pokud se nepletu, oba tyto negativní vlivy hodně ovlivní vývoj, zejména teď v začátku. Dobře vím, že to je chyba, ovšem v téhle situaci :grater: to už bych si vůbec neodpustila, dítě bez otce a ještě třeba poškozené, ty jooooooo

To je fofr,to je fofr......hm ...hm...hm  jak rychle Ti fungujou vymlyvy,omluvy. :D

zamilovana111 napsal(a):

Blossom napsal(a):

zamilovana111 napsal(a):

finance nejsou problém u něj, u mě jo a to dost. hodně mi pomáhal a teď po rozchodu budu mít hodně velké problémy s klukama vyjít, ale to se nějak udělá, vezmu si překlady a píšu semtam nějaké články.... pokud bych si dítě nechala, nemohla bych jeho uvést jako otce, když ho nechce a je to kolečko, prostě bych to neutáhla. Nenávist necítím, možná přijde až po zákroku, ale rozhodně nebude k jeho dětem, ty mám moc ráda, k příteli asi taky ne, podělali jsme to prostě oba.... ovšem jeho povaha je opravdu velmi složitá, je takový samorost, nebere moc ohledy i když vím, že se moc snažil, časem by to bylo ale jen horší. Prostě jak tu už někdo napsal, nekompatibilita mezi námi jen kvetla ....

Zamilovaná, nechci Ti v téhle situaci  přitěžovat. Ale konečné rozhodnutí je vždy na ženě. A žena,pokud by chtěla to dítě mít, tak ho prostě mít bude.
Jeho bys samozřejmě mohla a měla v takovém případě uvést jako otce. Vždyť by přeci tím otcem skutečně byl.  A on by byl taky povinnen platit na dítě odpovídající alimenty, a po dobu Tvé mateřské samozřejmě živit i Tebe. Takže tak zle by vám finančně nebylo, jak píšeš.
Mě přijde, že  jeho divné jednání bereš s úlevou = půjdu na potrat, ale může za to on!
Samozřejmě, on se chová fakt divně, taky se mi to nelíbí, jak korouhvička ve větru.
Ale za to, že dítě nebude, neviň pouze jeho. Je to především Tvé rozhodnutí. Kdybys to dítě chtěla, budeš ho mít a nikdo a nic Ti v tom nezabrání.


Jinak chápu, že je to situace nedobrá. Taktéž děkuju Bohu, že jsem před takovýmto rozhodnutím nikdy nestála.
Přeju Ti, ať se rozhodneš správně a ať svého rozhodnutí nikdy nemusíš litovat. A ať se Ti další život daří co nejlíp. :pussa:

jenže teď už jsou tu ještě úvahy navíc. Silný!!! stres a ještě jsem do toho dnes hulila jak tování komín a pokud se nepletu, oba tyto negativní vlivy hodně ovlivní vývoj, zejména teď v začátku. Dobře vím, že to je chyba, ovšem v téhle situaci :grater: to už bych si vůbec neodpustila, dítě bez otce a ještě třeba poškozené, ty jooooooo

vidím to jako Bloss .. ty se jen vymlouváš. a jestli si myslíš, že se děti rodí jen do harmonických vztahů a ty, chudinka, máš stres, tak nemůžeš mít dítě :rolleyes: nebo snad čekáš, že se nenajdou ženský, které to těhotenství neprokouří ? ty tu řešíš jeden den. vymlouváš se, nic víc, nic míň. teď mi to tak něják připadá, že to bylo celé jinak.

nebylo to dítě páka na něj ? a když to nezabralo, dá se pryč ?

Zamilovaná, třeba Tě tahle situace má naučit nelhat sama sobě.
Zatím si, zdá se mi, sama sobě lžeš.

Ono to asi tak "blbě vypadá", když ženská řekne otevřeně - já se na to dítě necítím. Já ho nechci mít.
Líp zní - já bych ho tolik chtěla, fazolku jednu s bijícím srdíčkem, ale zkrátka díky partnerovi ho mít nemůžu, když on ho nechce. Nemám pro to podmínky, kromě toho jsem včera kouřila, a stres by ho určitě negativně ovlivnil...

Zamilovaná, já Tě nepřesvědčuju, abys to dítě zakaždou cenu měla.
Jen už proboha přestaň tvrdit (sobě i nám) , jak Ty sama bys ho chtěla a kvůli příteli nemůžeš. Mě to tedy přijde strašně falešné a alibistické.

:jojo:

PPavlaa napsal(a):

nebylo to dítě páka na něj ? a když to nezabralo, dá se pryč ?

Jo rika se tomu - "pridrzet mu zadek" ,zejo?

Takovy zensky bych hned z fleku jednu vrazila.
Tak se adi zamilca neprizna aby jednu virtualne nechytla. :D