Ahoj,

ráda bych znala Vaše názory a zkušenosti.

Mám manžela, máme se rádi, postavili jsme spolu dům, máme se NYNÍ relativně dobře. Já pracuju na dobře placené pozici, manžel je ve státním sektoru. A právě v manželově práci je úskalí. Nyní dodělal vysokou školu a protože mu bylo umožněno studium při zaměstnání, upsal se zaměstnavateli na 5 let (pokud by chtěl skončit, tak musí celé studium zaměstnavateli zaplatit). Jenže ve státním sektoru se propouštělo a snižovaly se platy o 10 %. Manžel šel jak na nižší pozici, tak s platem dolů, takže ve finále mu snížili plat asi o 20 %. Nyní je asi na 20 000 Kč čistého a platy se jim mají zase snižovat, podnikat dle pracovní smlouvy nemůže. Pořád sleduje výběrová řízení, zda by nemohl přejít v rámci zaměstnavatele na jinou pozici, ale místa nejsou nebo jsou taková, na která nemá šanci se dostat pro nedostatek praktických zkušeností.

Už bychom chtěli založit rodinu, věk už na to máme dostatečný (29, 35), ale já mám strach, že jenom z manželova platu a státních příspěvků nevyjdeme, resp. že budeme žít od výplaty k výplatě. Dost mě to trápí. Děti bych si už opravdu přála, ale nevím, z čeho jim zařídím hezký pokojíček, chtěla bych pro ně taky hezký kočárek, hračky, ... Už jsem přemýšlela, že bych si při mateřské přivydělávala, ale na druhou stranu nechci ošidit výchovu dětí, že bych se jim dostatečně nevěnovala.

Přemýšlela jsem i o tom, že by šel na mateřskou manžel. Jenže on není vůbec takový ten domácí typ. Neumí nic uvařit. S domácími pracemi mi sice občas pomůže, ale nedokážu si představit, že by to dělal pravidelně. Myslím, že by to dopadlo tak, že bych přišla urvaná z práce a šla bych po něm uklízet, prát a žehlit.

Mám pocit hrozné bezmoci. S manželem se oba opravdu snažíme - v práci se snažíme, vystudovali jsme vysoké školy a přitom mám dojem, že je to k ničemu. Já jsem před tím pracovala v zaměstnání, kde jsem přišla do styku s řadou politiků, a když jsem viděla, jak kradou a hrabou si miliony do svých kapes, tak je mi z toho špatně. To, co normální člověk vidí v televizi je jen malý zlomek toho všeho. Pak snadno nejsou peníze na podporu rodin a platy státních zaměstnanců, učitelů, policistů, zdravotníků, ...

Nemáte někdo s podobnou situací zkušenosti? Jak jste to třeba řešili Vy? Děkuji za Vaše názory.

Audrey, dvacet tisíc čistého + Tvoje mateřská Ti připadají málo :co: ?!?

V tom případě Ti nezbývá, než si na mateřskou dovolenou začít "šetřit", abys neměla pocit, že svoje dítě budeš nějakým způsobem šidit nebo varianta č. 2 - pomalu začni manžela učit vařit, uklízet a připravuj ho tak na roli otce v domácnosti :)

Audrey, kdyby kazdy premyslel o diteti logicky tak jako ty, tak by nemel deti nikdo. Nikdy nebudeme mit dost penez, casu, zazemi atd.Premyslejte o prichodu miminka srdcem a uvidis, ze se tvuj pohled na vec rychle zmeni.

Je videt,ze Audrey je pekne zhyckana.Je videt,ze zije v uplne jinem svete nez obycejny lide.Nezbyva te nic jineho nez zustat bezdetna,kdyz musis mit  luxus.

eremuruss napsal(a):

Je videt,ze Audrey je pekne zhyckana.Je videt,ze zije v uplne jinem svete nez obycejny lide.Nezbyva te nic jineho nez zustat bezdetna,kdyz musis mit  luxus.

Anebo si začít šetřit dopředu, jak jsem to dřív doporučovala.

Já chápu, že každý chce mít pro svoje děti to nej-nej-nej, ale když to všechno spočítá, vyjde mu, že se musí ve svých představách hodně uskromnit a pokud nemá rodiče z obou stran, kteří přispějí třeba na kočárek, výbavičku nebo postýlku, má prostě smůlu.

Osobně teda neznám nikoho, kdo si pořídil dítě a bez přispění příbuzných či známých měl celou výbavičku od kočárku přes postýlku až po kojenecké oblečení zcela nové, nepoužívané nebo nenošené :jojo:

Audrey, jestli máš 29, tak máš chvilku času a můžeš fakt šetřit. kdyby vám to pak nestačilo, tak si můžete vzít ještě půjčku -tu splatíte až budeš pracovat.
Jinak -muž ve státní správě je jistota - jistota, že ho jen tak nevyhodí a když je tam uvázaný na 5 let, tak si ho tam asi nechají.  To práce u soukromníka- to může být horší -firma zkrachuje a nemá zakázky -a chlap přinese nulu. Když to srovnáš s tím,tak zlatých 20 000.
Jinak si myslím, že ta dvacítka a rodičák je dost peněz. jsou matky samoživitelky, co mají jen ten rodičák, od chlapa ani korunu - a musí jim to stačit.
Musíte zvážit priority. ještě si můžeš při mateřské přivydělávat - odpoledne, večer, o víkendech.

Ahoj,

děkuju za Vaše názory. Já jsem jen chtěla vědět, jak to vidí ostatní. Vůbec nemám tušení, jaké mají lidi platy. Nesvěřují se mi s tím ani nejbližší lidé, takže nemám srovnání. Mám jen pocit, že všichni okolo (sousedé, kamarádi, příbuzní), kteří již mají děti, tak mají dům, rodinné auto a ještě něco našetří např. na rekonstrukci domu.

My máme ten dům, asi 15 let staré malé auto a nedokážu si představit, že, až budeme mít děti, tak nám ještě něco zbyde něco našetřit. Potřebujeme na domě ještě spoustu věcí dodělat. Na dobu mateřské bych si ráda, jak navrhujete, šetřila již teď, ale spoříme na to nové větší rodinné auto. :-) Navíc manželova práce není taková jistota - teď se mají u jeho zaměstnavatele zase snižovat o několik desítek procent stavy, takže to je otázka. Na jednu stranu si říkáme, že, když do něj investovali, tak ho přece nevyhodí, na druhou stranu můžou zrušit celý odbor a půjde. Když ho vyhodí, tak bude asi těžko hledat práci, protože celou dobu dělal pouze ve státním sektoru a jiné zkušenosti moc nemá. Snaží se aspoň teď zdokonalovat v cizích jazycích ...

Na druhou stranu pro lidi, kteří se mají hůř než my, chápu, že můžou naše problémy působit banálně a trapně. Jsou prostě lidé, kteří opravdu žijí v chudobě. Jenže naší snahou prostě je mít se relativně dobře a hlavně zabezpečit rodinu, děláme pro to hodně, ale nějak se nám to poslední dobou nedaří.

já bych to zase neodkládala do aleluja, až bude něco našetřeno, až bude tohle a tamto. taky by se mohlo stát, jako mojí známé, že až měli našetřeno, až měli tohle a tamto, tak dítě už prostě nepřišlo. je jim přes čtyřicet, mají ten svůj krásně opravenej barák, hezký auto, peníze a je jim to k prdu.
peněz na to, abyste vyšli, budete mít dost, nerozumím, co řešíš. ona totiž většina lidí, není až tak za vodou, když si to dítě pořizují, prostě se musí uskromnit, no a ?

AudreyL, tak to si musíš srovnat priority a přehodnotit žebříček životních hodnot :jojo:

Já jen, aby se Ti nestalo - když už tedy šetříš na "nové větší rodinné auto", abys na něj konečně došetřila a s hrůzou jsi zjistila, že jsi propásla ten nejvhodnější věk k založení rodiny. Velmi nerada Ti to připomínám, ale čím je žena starší, tím víc se snižuje její schopnost počít, donosit a porodit zdravé dítě. Za rok Ti bude třicet, když budeš šetřit na auto ještě dejme tomu pět let, bude Ti pětatřicet a navzdory všem dnešním trendům si nemyslím, že tento pozdní věk je tak akorát pro příchod prvního dítěte ... :/

Napíšu ti to tady dle své vl.zkušenosti - být někde zaměstnána a poctivě chodit do práce-z toho ještě opravdu výrazně nikdo nezbohatl.

Velmi nadstandardní výdělky nabízí práce na vl. noze v oblasti finančnictví,pojištovnictví a realit.Ano,neni to lehká práce,ale zato o to víc placená.Seš pánem svého času,dostane se ti kvalitní a mnohdy neplacené odborné školení i školení obch.dovedností,kdy budeš pracovat si určuješ ty a podle toho si domlouváš schůzky,atd.Jen člověk musí opravdu chtít,neříkat,že to nejde,z odoborné stránky máš vždy k dispozici zkušenější kolegy,kteří ti rádi poradí.

Ano,je spousta lidí (naštěstí),kteří ti řeknou,že na tohlke nemají žaludek.Dobře,pak holt musí mít žaludek na každý menší nadstandard si douhdobě šetřit a o zabezpečení na dobu,kdy už se ti nebude chtít pracovat,ani nemluvě.Třeba od 50 let.Pokud ale budeš pracovat sama na sebe a v oblasti,kde to skutečně sype,stane se pro tebe milým standardem to,co je prozatím pro vás a ostatní řad.zaměstance jen oblasti scifi.

No pak je to ještě práce v politice,na nějakém tom velmi pěkném místečku,ale to už je opravdu spíš reálnější dosáhnout toho,co jsem popisovala výše z vl.zkušeností.

Jinak k tomu,aby dítě bylo štastné a vy taky není nejdůležitěšjí pěkně zařízený pokojíček,atd.Je to především láska dávaná najevo od rodičů,věnovat se dítěti,chodit a jezdit s nim na různé výlety,atd.
Ale to určitě také znáš,že jsou děti,co mají kolem sebe všechny možné vymoženosti,ale jsou tak strašně sami ve skutečnosti a co by dali za zájem a vlídné slovo svých rodičů.Ale nejde,bo ti musí bouchat někde na nějakého zaměstnavatele či majitele firmy,aby sebe i své dítě mohli neustále obklopovat pomíjivými materiálními statky.Stali se otrokem svého majetku

Jinak tě ale chápu,jak to myslíš ty,kdo říká že by nechtěl žít v blahobytu tomu se přitom hodně práší od pusy.
Lidi stále řeší úvěry na bydlení,kupování nemovitostí,které pak potřebují pojistit,atd.,atd.,takže zde bude dobře placené práce sstále hodně.

AudreyL napsal(a):

Ahoj,

ráda bych znala Vaše názory a zkušenosti.

Mám manžela, máme se rádi, postavili jsme spolu dům, máme se NYNÍ relativně dobře. Já pracuju na dobře placené pozici, manžel je ve státním sektoru. A právě v manželově práci je úskalí. Nyní dodělal vysokou školu a protože mu bylo umožněno studium při zaměstnání, upsal se zaměstnavateli na 5 let (pokud by chtěl skončit, tak musí celé studium zaměstnavateli zaplatit). Jenže ve státním sektoru se propouštělo a snižovaly se platy o 10 %. Manžel šel jak na nižší pozici, tak s platem dolů, takže ve finále mu snížili plat asi o 20 %. Nyní je asi na 20 000 Kč čistého a platy se jim mají zase snižovat, podnikat dle pracovní smlouvy nemůže. Pořád sleduje výběrová řízení, zda by nemohl přejít v rámci zaměstnavatele na jinou pozici, ale místa nejsou nebo jsou taková, na která nemá šanci se dostat pro nedostatek praktických zkušeností.

Už bychom chtěli založit rodinu, věk už na to máme dostatečný (29, 35), ale já mám strach, že jenom z manželova platu a státních příspěvků nevyjdeme, resp. že budeme žít od výplaty k výplatě. Dost mě to trápí. Děti bych si už opravdu přála, ale nevím, z čeho jim zařídím hezký pokojíček, chtěla bych pro ně taky hezký kočárek, hračky, ... Už jsem přemýšlela, že bych si při mateřské přivydělávala, ale na druhou stranu nechci ošidit výchovu dětí, že bych se jim dostatečně nevěnovala.

Přemýšlela jsem i o tom, že by šel na mateřskou manžel. Jenže on není vůbec takový ten domácí typ. Neumí nic uvařit. S domácími pracemi mi sice občas pomůže, ale nedokážu si představit, že by to dělal pravidelně. Myslím, že by to dopadlo tak, že bych přišla urvaná z práce a šla bych po něm uklízet, prát a žehlit.

Mám pocit hrozné bezmoci. S manželem se oba opravdu snažíme - v práci se snažíme, vystudovali jsme vysoké školy a přitom mám dojem, že je to k ničemu. Já jsem před tím pracovala v zaměstnání, kde jsem přišla do styku s řadou politiků, a když jsem viděla, jak kradou a hrabou si miliony do svých kapes, tak je mi z toho špatně. To, co normální člověk vidí v televizi je jen malý zlomek toho všeho. Pak snadno nejsou peníze na podporu rodin a platy státních zaměstnanců, učitelů, policistů, zdravotníků, ...

Nemáte někdo s podobnou situací zkušenosti? Jak jste to třeba řešili Vy? Děkuji za Vaše názory.

Mě to připadá, že Ty zkrátka chceš mít vše: Dům, velké auto, dítě. A v tomto pořadí... :(

Ano, určitě je zodpovědné postarat se před založením rodiny o jistý ekonomický základ. Avšak nic se nemá přehánět. Ono nakonec - když teď, ve dvou, chcete mít nejdřív větší auto, tak ono pak jistě existuje někde i ještě větší a novější auto-a tak můžeš šetřit do konce života.

A jestli s tím, co prožíváš, máme někdo zkušenosti? No jéje:
My jsme si dcerku pořídili plánovaně už za dob mých studií, studovala jsem pak na individuál a o rok déle. Tehdy jsme měli malou garsonku se suchým záchodem přes pavlač.
A toho, že jsme si dítě pořídili "tak brzo", jsem nikdy ani na vteřinu nezalitovala. :jojo:

Jo, a mimochodem, nedávno u mě byla má kamarádka ze studií. Ona má 5 dětí, od 25 do 2 let. Nejstarší 2 jsou na VŠ, ona ještě na mateřské, takže její manžel nyní živí z průměrného platu všech 7 členů rodiny.
Samozřejmě nemají asi materiálně vše, musejí se uskromňovat. Ale jak se mi zdá, vůbec jim to nevadí a jsou spolu velmi šťastní. Všechny děti byly plánované a vítané. Snad nejvíc právě to páté. :)

Bloss, já si neumím představit, jak někdo z průměrného platu živí 7 lidí, včetně dvou dětí na vysoké ...

já nemám moc ráda extrémy. znám rodinu, kde měli 6 dětí a byla to teda síla. ony děti sice byly hodný, fakt slušně vychovaný, ale většině ostatních jen pro smích, protože rodiče děckám nemohli dopřát to, co měli ostatní. nejezdili na výlety jako ostatní, nikam. děcka umí být zlý a dávali jim to pěkně sežrat.

Podle mě jako ve všem platí zlatá střední cesta. Pořizovat si dítě, když nemáme kde bydlet, ani nic nevyděláváme je blbost, ale zase čekat, až budu mít nádherně zařízený barák, auto jak kráva a nadstandardní příjem je taky blbost. To by pak mohli mít děti jenom milionáři.

Já bych teda na nic nečekala. 29 let není sice moc, ale na první dítě ani zas tak málo. Fin. zabezpečení je sice důležité, ale vy podle mého názoru zabezpečeni jste. Nečekej, můžou přijít nějaké zdravotní komplikace a ve velkém autě nebudete mít koho vozit. Ať už se rozhodneš jakkoliv, přeji hodně štěstí.

Souhlasím s ostatními, pokud nemáte extrémně vysokou hypotéku, nebála bych se toho. I kdybys otěhotněla už teď, budeš ještě pár měsíců chodit do práce, pokud píšeš, že máš plat hodně slušný, tak za těch několik měsíců na výbavičku ušetříš, nebo spíš průběžně pořídíš, já to tak udělala. Pro dítě opravdu není potřeba žádný luxus, oblečky se dají pořídit z druhé ruky krásné, hraček určitě spousty dostanete a hlavně malé děti jich nepotřebují kvanta a např. jak píšeš o hezkém pokojíčku - ze začátku stejně spí miminko s rodiči, pořízení nějakýho super vybavenýho pokojíčku byste klidně mohli odložit až na dobu, kdy se vrátíš zpátky do práce.
Já jsem na mateřský a opravdu žijem od výplaty k výplatě - musím si vždycky rozpočítat a naplánovat co koupím, abych celý měsíc vyšla, chce to docela dost počítat, nemůžu jen tak jít a koupit něco bez rozmyslu. Sleduju akce na plenky, potraviny apod. Každý měsíc utratíme všechny příjmy, ale máme stranou dostatečnou rezervu, abysme měli něco na nějaký nečekaný výdaje. Ale to k tomu patří, dopředu jsem s tím počítala a nijak zvlášť mi to nevadí, na zásadní věci máme a hlavně děti to neřeší vůbec, těm je to úplně jedno jak hezký mají kočárek.
Tvůj manžel práci má dobrou a abyste dítě odkládali jen proto, že je tu možnost, že by mohl o práci přijít - no to byste si to dítě opravdu nemohli pořídit nikdy, vždycky se může stát že o práci přijde. Taky když přijde dítě, hned si ho bude odečítat z daní, což je navíc cca 950Kč měsíčně, k tomu si může odečítat z daní tebe jako vyživovanou manželku, až budeš na rodičáku.. pro nás momentálně jsou to docela dobrý peníze, snad to teda politici nezruší..

PPavlaa napsal(a):

Bloss, já si neumím představit, jak někdo z průměrného platu živí 7 lidí, včetně dvou dětí na vysoké ...

já nemám moc ráda extrémy. znám rodinu, kde měli 6 dětí a byla to teda síla. ony děti sice byly hodný, fakt slušně vychovaný, ale většině ostatních jen pro smích, protože rodiče děckám nemohli dopřát to, co měli ostatní. nejezdili na výlety jako ostatní, nikam. děcka umí být zlý a dávali jim to pěkně sežrat.

Taky neverim,ze nekdo muze uzivit 7 lidi s prumerneho platu,jedine,ze by je podporovali rodice z obou stran.

eremuruss napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Bloss, já si neumím představit, jak někdo z průměrného platu živí 7 lidí, včetně dvou dětí na vysoké ...

já nemám moc ráda extrémy. znám rodinu, kde měli 6 dětí a byla to teda síla. ony děti sice byly hodný, fakt slušně vychovaný, ale většině ostatních jen pro smích, protože rodiče děckám nemohli dopřát to, co měli ostatní. nejezdili na výlety jako ostatní, nikam. děcka umí být zlý a dávali jim to pěkně sežrat.

Taky neverim,ze nekdo muze uzivit 7 lidi s prumerneho platu,jedine,ze by je podporovali rodice z obou stran.

Je vlastně fakt, že nevím, jaký on má plat, ptát na to se mi zdá eklhaftní...
Ale spíš jen odhaduju. Možná má plat lehce nadprůměrný - on je VŠ, a dělal ve státní správě a nyní v nějaké firmě.

Měli naštěstí hned zkraje kde bydlet - v domě u jejich rodičů v patře, jen to byl starší a menší dům, pokud vím, průběžně ho upravují.
A špatně se nemají - jezdí na výlety a na dovolené po ČR, zda byli někdy u moře to nevím. Ale ruku na srdce - je potřeba aby každý jezdil k moři?
A mají malý problém, když jezdí na výlety - nemohou jet autem všichni, nevejdou se tam. Tak třeba tentokrát s nimi jel druhý nejstarší syn tak, že vlakem dojel a pak na kole, on je totiž naštěstí vášnivý cyklista.
A ten nejstarší - 25letý, už s nimi nechce, má svůj život, a někdo se musí postarat o babičku, která s nimi žje.

Detaily z jejich finančního života neznám. Nezmiňovali se o tom, a mám pocit, že to nepovažují za extra důležité.
Ale je fakt, že z nich dýchala taková pohoda, láska  a vzájemnost, že to setkání s nimi bylo milé pohlazení na duši.

Ale je fakt, že z nich dýchala taková pohoda, láska  a vzájemnost, že to setkání s nimi bylo milé pohlazení na duši.

..i tohle může být hodně zavádějící.... Já už dnes tady té povrchní slupce u lidí nevěřím vůbec,nesoudím je podle toho,jak se chovají těch pár minut,co s nimi hovořím nebo co jen tak pustí z pusy.
Vezmi si třeba tu spisovatelku Monyovou z Brna;nikdy bych alespoň dle fotky neřekla,jaký má ve skutečnosti život,vypadala jako Dáma s "vyšší" společnosti,ale ve skutečnosti to byla vlastně Slepice,když byla schopná žít takový život a nechat se tak trápit.o jejich dětech,co jim tím oba způsobovali,ani nemluvě.

Kuty napsal(a):

Ale je fakt, že z nich dýchala taková pohoda, láska  a vzájemnost, že to setkání s nimi bylo milé pohlazení na duši.

..i tohle může být hodně zavádějící.... Já už dnes tady té povrchní slupce u lidí nevěřím vůbec,nesoudím je podle toho,jak se chovají těch pár minut,co s nimi hovořím nebo co jen tak pustí z pusy.
Vezmi si třeba tu spisovatelku Monyovou z Brna;nikdy bych alespoň dle fotky neřekla,jaký má ve skutečnosti život,vypadala jako Dáma s "vyšší" společnosti,ale ve skutečnosti to byla vlastně Slepice,když byla schopná žít takový život a nechat se tak trápit.o jejich dětech,co jim tím oba způsobovali,ani nemluvě.

Kuty, vždycky jsem si o Tobě myslela, že jsi jen taková radikální, přímočará, někdy mi připadalo až dost drsná.

Ale Ty jsi bohužel i zlá a na cizím neštěstí se pasoucí. :(
Kam se na Tebe hrabou v Blesku.Tento Tvůj příspěvek o tom svědčí.

Zklamala jsem se v Tobě. Bohužel.

Kuty, tobě Monyová hodně leží v hlavě.
Proč? :co: Tohle není první příspěvek, kde o ní takhle nehezky píšeš.
Btw přečetlas od ní něco?
A četlas třeba, že se svému kamarádovi svěřila s domácím násilím a on jí nevěřil? Že se se svým manželem rozešla a on už měl i svůj byt? A zřejmě neunesl rozchod?
Proč je v tobě tolik zlosti k ní, případně k jiným?
Viz komentář k Blossomině psaní o pohodě čišící z rodiny její známých.

Blossom napsal(a):

Kuty napsal(a):

Ale je fakt, že z nich dýchala taková pohoda, láska  a vzájemnost, že to setkání s nimi bylo milé pohlazení na duši.

..i tohle může být hodně zavádějící.... Já už dnes tady té povrchní slupce u lidí nevěřím vůbec,nesoudím je podle toho,jak se chovají těch pár minut,co s nimi hovořím nebo co jen tak pustí z pusy.
Vezmi si třeba tu spisovatelku Monyovou z Brna;nikdy bych alespoň dle fotky neřekla,jaký má ve skutečnosti život,vypadala jako Dáma s "vyšší" společnosti,ale ve skutečnosti to byla vlastně Slepice,když byla schopná žít takový život a nechat se tak trápit.o jejich dětech,co jim tím oba způsobovali,ani nemluvě.

Kuty, vždycky jsem si o Tobě myslela, že jsi jen taková radikální, přímočará, někdy mi připadalo až dost drsná.

Ale Ty jsi bohužel i zlá a na cizím neštěstí se pasoucí. :(
Kam se na Tebe hrabou v Blesku.Tento Tvůj příspěvek o tom svědčí.

Zklamala jsem se v Tobě. Bohužel.

Bloos,já se za tojaká jsem vůbec nestydím,každý jsme nějaký,oproti mnohým mám ještě dost velké rezervy, anaopak tvoje hodnocení mé osoby je hodně zcestné a založené pouze na tom,když napíšu,že je někdo hloupý,když si nechá tohleto nebo jakékoli násilí líbit?Si za tím stojím stále!!A taky proto,že většinou v tom nejsou jen ti dva,ale i děti,kterých je mi líto,protože já sama si pamatuju na scény,kdy se naši rozváděli a otec mlátil matku.Bylo mi tenkrát 5...

A vážím si více lidí přímých až přímočarých,možná to vypadá,že jsou drsnější,než těch,kteří se schovávají stále za nějakou masku lidumila ale ve skutečnosti jsou to pak pěkné bes.tije.

Kuty napsal(a):

Bloos,já se za tojaká jsem vůbec nestydím,každý jsme nějaký,oproti mnohým mám ještě dost velké rezervy, anaopak tvoje hodnocení mé osoby je hodně zcestné a založené pouze na tom,když napíšu,že je někdo hloupý,když si nechá tohleto nebo jakékoli násilí líbit?Si za tím stojím stále!!A taky proto,že většinou v tom nejsou jen ti dva,ale i děti,kterých je mi líto,protože já sama si pamatuju na scény,kdy se naši rozváděli a otec mlátil matku.Bylo mi tenkrát 5...

A vážím si více lidí přímých až přímočarých,možná to vypadá,že jsou drsnější,než těch,kteří se schovávají stále za nějakou masku lidumila ale ve skutečnosti jsou to pak pěkné bes.tije.

No vidíš, Kuty - zažila jsi na vlastní kůži, že když chlap chce ubližovat ženské, tak té ženské prostě ublíží, i když jsou v rozvodovém řízení a je v podstatě úplně fuk, jestli ji před tím tejral  například "jenom" půl roku, nebo dlouhá léta.

Ty tady hovoříš o tom, že je ženská hloupá, když si to nechá líbit, poukazuješ na to, že jsi byla sama jako dítě svědkem domácího násilí. A co má taková ženská podle Tebe asi dělat - ihned po prvním napadení má snad otrávit chlapa jako krysu a jít si sednout do vězení na patnáct let :dumbom: ?!? Co má taková ženská dělat, aby se ve vlastním obydlí vyhnula útokům agresora, to samozřejmě nevíš, ale že je taková ženská hloupá, že si takové zacházení nechává líbit, za takovým názorem si stojíš :usch:

vypadala jako Dáma s "vyšší" společnosti,ale ve skutečnosti to byla vlastně Slepice,když byla schopná žít takový život a nechat se tak trápit
A nedošlo ti, že se třeba jen docela obyčejnsky bála? Že jí pravděpodobně manžel vyhrožoval tím, co nakonec zrealizoval, když to chtěla ukončit?
A že chtěla, o tom není pochyb - vyplatila ho, nechala vystěhovat do bytu, který rovněž zaplatila... jen do toho (možná) nechtěla tahat okolí (možná netoužila prát špínu po bulvárech) a doufala, že to zvládne... že ji "její psychopat" dá konečně pokoj. No - nedal.
Dokonce bych si zafabulovala, že její vražda byla logickým vyústěním snahy odejít - "vzpoura byla po zásluze potrestána"... a nakonec, vzhledem ke společnému podnikání, má vdovec dosud vydavatelská práva, z nichž mu kapou korunky.

Kuty napsal(a):

Ale je fakt, že z nich dýchala taková pohoda, láska  a vzájemnost, že to setkání s nimi bylo milé pohlazení na duši.

..i tohle může být hodně zavádějící.... Já už dnes tady té povrchní slupce u lidí nevěřím vůbec,nesoudím je podle toho,jak se chovají těch pár minut,co s nimi hovořím nebo co jen tak pustí z pusy.
Vezmi si třeba tu spisovatelku Monyovou z Brna;nikdy bych alespoň dle fotky neřekla,jaký má ve skutečnosti život,vypadala jako Dáma s "vyšší" společnosti,ale ve skutečnosti to byla vlastně Slepice,když byla schopná žít takový život a nechat se tak trápit.o jejich dětech,co jim tím oba způsobovali,ani nemluvě.

Tvoji přímočarost (pokud se to takhle dá ještě nazvat :( ) ti nikdo nebere, ale nechápu, kde se v tobě bere ta drzost, někoho soudit.
Nežila jsi s nimi, víš o tom prd, ale soudy vynášíš, jen to fičí.
A máš asi pocit, že ti k tomu dávají právo nějaké tvoje zážitky z dětství. :usch:

Když tak horuješ pro tu přímočarost, tak ti jistě nebude proti mysli, když ti řeknu, že slepice jsi spíš ty.

Mě je to vážené dámy zcela fuk,popravdě,hlavně že máte nově o čem diskutovat,tak mějte plodnou diskusi:lol::lol::lol:

Nějak se to tu zvrhlo v hádku trochu mimo téma. :-)

S těmi dětmi máte pravdu. Asi jsem jen od někoho potřebovala slyšet, že v podobné situaci nejsem sama. Většina mých známých, přátel, sousedů, příbuzných a kolegů z práce je na tom finančně velmi dobře. Jen pár z nich vede ten život "od výplaty k výplatě" a já jsem to samozřejmě takhle mít nechtěla. Nemůžu říct, že by chudí byli štatní a bohatí se doma hádali nebo naopak. Nemyslím si (soudě podle mého okolí), že peníze jsou přímo závislé na rodinném štěstí. Na auto sice nebudeme šetřit 5 let, jak tu někdo uvedl. Chceme si ho koupit na podzim. Ale je fakt, že ještě spoustu věcí na baráku chybí a stále si můžeme říkat, že je ještě potřeba udělat / koupit to či ono a dítě odkládat.

Doteď jsem byla zvyklá koupit si, co jsem potřebovala a nijak jsem se neomezovala a toho komfortu jsem se nechtěla vzdát.

Doteď jsem byla zvyklá koupit si, co jsem potřebovala a nijak jsem se neomezovala a toho komfortu jsem se nechtěla vzdát....
Ale je fakt, že ještě spoustu věcí na baráku chybí a stále si můžeme říkat, že je ještě potřeba udělat / koupit to či ono a dítě odkládat.
Takže ty nemáš obavy, jak jsi psala, že "jenom z manželova platu a státních příspěvků nevyjdeme, resp. že budeme žít od výplaty k výplatě", ale z toho, že bys s příchodem dítěte musela slevit ze svých požadavků, jestli to dobře chápu?
Jenomže dítě tě neomezí jenom finančně... a pořád bude "ještě potřeba udělat / koupit to či ono" - což je celkem dobrá (vý)omluva pro ten odklad.