mam priatela, ktory ma do svojej opatere zvereneho 13 rocneho syna. s chlapcom vychadzame super, sme dobri kamarati a nema problem so mnou komunikovat o comkolvek. ibaze je tu jeden problem, momentalne zije s otcom u starych rodicov a ja som v zahranici. na jesen sa budeme stahovat do vlastneho bytu do ineho mesta, takze chlapec bude cez tyzden byvat u starich rodicov aby tak mohol zostat vo svojej starej skole. partner mu slubil,ze nebude musiet menit skolu a ze dochodi tu v ktorej je teraz,este ma dva a pol roka pred sebou.
v podstate problemom je vychova mladeho, lebo teraz ho vychovavaju stari rodicia a moj partner zaroven, a navzajom si podkopavaju autoritu. chlapec si zvykol,ze ked mu nieco nedovoli otec tak uteka za babkou ktora aby mala od vnuka pokoj mu dovoli cokolvek.s partnerom planujeme aj dalsie, spolocne deti a svadbu, tak ma zakonite trochu trapi ako to bude vyzerat ked jeho syn bude byvat u nas cez vikendy a prazdniny, mam ho rada a zalezi mi na nom a najradsej by som bola keby byval s nami hned od zaciatku. uz sme sa o tomto rozpravali vsetci, ale k nicomu sme nedospeli. ja v podstate este nepatrim do rodiny tak nechcem prilis vyskakovat aby som nesposobila ziadne problemy v nasich vztahoch. obcas sa snazim trochu hovorit priatelovi ako by ho mal vychovavat, ale skor sa mi zda akoby to on nechaval viac na starich rodicov, asi mu to je pohodlnejsie. tak teraz neviem ci najskor treba vychovat otca alebo syna. mam vobec nejaku sancu ovplyvnit vychovu partnerovho syna,alebo radsej setrit nervy a prehliadat co sa deje?

Já bych se do postoje a metod rodičů nepletla, ale do výchovy se můžeš zapojit "za sebe". Když bude s vámi, být mu kamarádkou. Určitě to vycítí a ocení a tím budeš mít na něho pozitivní vliv a bude Tě mít rád - to je nejdůležitější.

Martinna, s výchovou staršího syna mi pomáhali rodiče. Každopádně bych už to nikdy neopakovala, protože jejich výchova spočívala v tom, že oni už jsou staří, tak se přece s ním nebudou rozčilovat, takže v okamžiku, jak něco provedl, tak to bylo, počkej až přijde máma z práce, ta ti dá. Já jsem byla postavena do úlohy toho strašáka. Až časem jsem to řešila tím, že jsem jim řekla, ať mi nic neříkají, ať to řeší s ním hned, ale stejně to nebylo moc platné. Takže radím, kontakt se staršími rodiči omezit, mám tím na mysli samozřejmě denní. Ne, mu to zakázat.

Barbara napsal(a):

Martinna, s výchovou staršího syna mi pomáhali rodiče. Každopádně bych už to nikdy neopakovala, protože jejich výchova spočívala v tom, že oni už jsou staří, tak se přece s ním nebudou rozčilovat, takže v okamžiku, jak něco provedl, tak to bylo, počkej až přijde máma z práce, ta ti dá. Já jsem byla postavena do úlohy toho strašáka. Až časem jsem to řešila tím, že jsem jim řekla, ať mi nic neříkají, ať to řeší s ním hned, ale stejně to nebylo moc platné. Takže radím, kontakt se staršími rodiči omezit, mám tím na mysli samozřejmě denní. Ne, mu to zakázat.

lenze problem je v tom,ze on s nimi zostane byvat takze ho budu vychovavat. my s partnerom sa odstahujeme prec a u nas bude byvat len vikendy a prazdniny. viem ze najlepsie by bolo aby s nami odisiel,ale vzhladom k tomu co ma za sebou mu partner slubil,ze ho nezoberie prec zo skoly v ktorej je teraz a od nas dochadzat kazde rano do skoly 60km to asi nie je dobre riesenie, takze v podstate z toho bude dobry chaos. on je teraz v puberte tak skusa pokial moze a mne sa zda,ze mu povoluju viac nez by mali. nefunguju ani ziadne tresty ked nosi zle znamky a neposlucha.