Dcéra bude mať budúci týždeň 10mesiacov, je dojčená, prikrmovaná,cez deň spí 3krát hodinu, spávať chodí o 19tej.

Nočné spanie sa jej menilo, niekedy sa budila dva krát, potom častejšie, rešpektujem ju a neriešim to. Spí sama v postieľke.
Posledné dni ju nemôžem ani zložiť z rúk, hneď mrnčí, volá mamamama ( to je jej výraz že nechce byť sama) a chce ísť na ruky, na wc idem tak že mám otvorené dvere a ona sedí pri nich :) nosím ju v manduce. Asi nejaká oneskorená separačná úzkosť :)

Hlavným problémom ale je noc. Už to trvá snáď mesiac, že sa zobudí, nakojím ju, spiacu ju zase prenesiem, ľahnem si a za pár minút je hore a mrnčí. Vezmem ju na ruky, hneď sa zloží, zaspí, položím a znova je hore. Vezmem si ju do postele, zaspievam jej, nakojím, zadrieme a za chvíľu je hore, mrnčí, lezie po mne, musím dávať pozor aby nespadla, aby si nebuchla hlavu o stenu.

Toto sa deje každú noc, dve hodiny vkuse, potom už asi od únavy pri kojení zaspí a spí aj 5hodín vkuse, čo je pre mňa dar,ale nestojí to za tie predchádzajúce dve hodiny. Nezaberie ani keď si ju hneď po prvom zobudení nechám  v posteli, spokojná je len na rukách. Ja ale nevládzem stáť a držať ju, je ťažká, nevládzem byť hore.

Čo mám robiť? Nechcem na ňu byť zlá, nechcem radikálne riešenie ani ju nechať plakať, ale dochádzajú mi sily aj trpezlivosť.

Ahoj Adri, asi tě nepotěším, ale u nás to probíhala přesně takhle, kolem toho roka a trvalo tak 3 měsíce, než začala spát opět sama v postýlce.Každou noc 1- 2 hod vzhůru, chodila jsem si s ní lehnout na rozkl.sedačku do obýváku, aby se vyspal aspoň V.když šel do práce, naštěstí máme vysoký kraj sedačky , že nemohla spadnout a trochu jsem u toho pospávala, trochu jí hlídala, nakonec si sama lehla a spala.Takže asi musíš vydržet a čekat až to přejde.Jinak to pěkné spaní v postýlce jí vydrželo tak 3 měsíce a teď už druhý měsíc jí každou noc stěhuju k nám do postele (někdy o půlnoci, někdy později), ale to se napije, lehne a spí, tak to neřeším.

Adri, proc by spala sama, kdyz muze byt na ruce u mamy? V tomhle jsou deticky casto rychlejsi nez rodice a staci jednou a je po rezimu, navic priznejme si, i nam se dobre spi, kdyz je ke komu tulit :-) Co nejake to tvoje tricko na muchlani..ja Barus naucila usinat s hebouckym medvedem..zavrta se do nej, drzi si ho obema rukama a za cas usne..Zpocatku ho vztekle odhazovala, postupne si na nej zvykla, ted uz si ho sama pritahne..Nemyslim, ze ucit dite spat samotne je byt zla, i psychologove jednoznacne rikaji, ze je dulezite aby ditko umelo usinat samo..Myslim, ze zakopany pes je v tom, ze usne u tebe na ruce..pak se probudi, zjisti, ze je to jinak a place...Ja kdyz mela Bara po nemoci trochu horsi usinani, jsem praktikovala drzeni za ruku..proste jsem skrz sprucle prostrcila ruku a "pomohla" ji usnout..Bara je v tomhle ale prizpusobivejsi nez Honza, ten byl jako Natalka..a navic ma tu "nevyhodu" ze je druha a clovek nemuze casto pribehnout hned jak se ozve prvni zaknikani..zase ma ale vyhodu starsiho sourozence a tim i vetsi zabavy :-)

A jeste jedna zkusenost po Honzikovi, jestli je neco co matka potrebuje, aby dobre a s prehledem zvladla den treba s protivnym batoletem, kterepotrebuje 100% dozor, je byt vyspana..dny kdyz jsem toho mela plne kecky jsem proste nedokazala trpelive opakovat to same cely den..byla jsem protivna na nej, na manzela, na okoli..Podle  me je lepsi zkousnout nejake prechodne reseni a obcasne zabreceni nez trpet chronickou nevyspalosti..Ja BAru miluju vic nez jsem si kdy umela predstavit, presto nejsem ochotna obetovat ji svoje zdravi pokud to pro ni neni zivotne dulezite..A pokud muzu srovnavat, Honzik byl hyckany jedinacek opravdu dlouho, jeste nedavno jsme ustupovali, hlavne aby nejecel a nebyl "smutny", aby vedel, ze ho mame radi..vysledkem je, ze neskutecne terorizuje nas rodice a neposlechne ani v pripade, kdy hrozi ze ublizi Barunce..jsem presvedcena, ze to je predevsim nase chyba, protoze jsme ho nenaucili, ze svet se netoci podle jeho prani..

Karal, ale ona zaspí cez deň aj večer, aj v noci normálne, sama, nakojím ju, prenesiem do postieľky, pomrví sa, zamuchle sa do plienky a zaspí. Ale raz za noc má takéto extempóre. Muchlaciu plienku má, moja ruka nezaberá, v momente je na nohách, stojí a chce ísť von z postieľky. Keď je pri mne, chce zase preliezť von. Už mi napadlo aj ustlať na zemi, nech si teda leze kam chce, možno ju to nasýti.

Adri, aha, no kazde ditko ma sve specialitky :-) Snad ti nekdo poradi a nebo to brzo skonci..:-( Ale chapu, Barus vstava po pate a taky neni sance ji znovu uspat..posledni dobou ji akorat rosvitim lampicku a ona si hraje..spat se ovsem pri tom neda :dumbom::dumbom:

No nazdar Adri :dumbom:. Myslím, že nakonec na to vyplakání stejně dojde. Martin si v noci kleká, stoupá a ječí, dokud není u prsa. Dělal to každou chvíli, byla jsem z toho přes den hotová, nervní a vzteklá. Prostě jsem si dala hranici dokdy k prsu nepůjde. Ležela jsem vedle něj a vždycky jen položila, popř přidržela, aby se nemohl zvednout a nechala řvát. Byla jsem tak vyřízená, že jsem dřímala i při tom řevu. Nakonec usnul a pomalu pochopil. Pak se začal budit tak dvakrát, to už se dá vydržet. Předvčerem měl špatný den, pak v noci vzteklé hysteráky, já vyřízená, tak jsem mu večer uvařila meduňkový čaj. Vypil trošku, první vzbuzení bylo ve dvě, pak v pět a pak v půl sedmé, normálně vstává před šestou. No pohoda. :) Nehodlám ho nalívat meduňkou pravidelně, ale jako nouzovku to asi občas využiju. :dumbom: A ještě, jak ti spí malá přes den? Mám ověřeno, že čím míň a hůř se Maťa přes den vyspí, tím divočejší má noc.

Teo ahoj :) Spí dobre, 3x hodinu. Jek o prso nejde, ona chce vyslovene byť na rukách. A to aj cez deň :co:

No jo, mazlík. ;)
O tom spaní na zemi jsem už kdysi uvažovala. Leninky Matěj tak spával. :)

AHOj Adri  popíšu jak to bylo u nás , ne že by to musel být Váš případ, ale i jak to někdy můe být

Tobi spával celkem dobře, pak jsme byli v září - to mu bylo 14 měs v itálii, tam ot byla paráda, spal celou noc a až někdy do půl 9 , postupně jsme zrušili usínání v šátku či manduce kolem roku, usínal se mnou v posteli
po návratu z dovolené onemocněl, 2 měsíce ho trápila rýma , ze kterése pak vyklubal zápal plic, skoro celé noci byl neklidný, pobrekával, nebo kňoural, lozil po mě, zabral na chvilku jen v manduce
po antibioticích se mu to trochu zlepšilo, ale spaní stejnak nic moc, už  úplně zoufalá, nevyspaná k tomu v prvním trimestru dalšího těhotenství jsme začali znova lítat po dr. - no a výsledek, asi astma, dostali jsme léky, zase zlepšení, ale hlavně do půlnoci se stále budil a vyžadoval si mě, ale i když jsem u něj byla tak byl neklidný a lozil po mě
no celé to skončilo potvrzením refluxu- zavedli jsme režim, že jí naposledy v 6 večer , chodí spát v 8 a až do 6 , kdy vstáváme nejí a nepije, max jeden dva loky vody
od té doby spí dobře celou noc

takže jsem ráda, že jsem ho nenechávala vybrečet, protože mu nebylo dobře a já bych ho ještě trápila
jako miminko nebyl téměř vůbec blinkací, dřív v noci pil a nebyl s tím problém, až všechno se rozjelo s tou nemocí

doufám, že ve Vašem případě je to jen období, které odezní a bude zase dobře
Tobi měl takové období ale kratší, třeba týdenní v obdobích nějakého vývojového skoku- začátek lození, chození, mluvení apod.
teď když jsme nespali skoro vůbec 2 měsíce to bylo jiné, opravdu plakal a bylo vidět, že to není jen z rozmaru

díky Jani :) vidím že už si začala 28tt, kokso, to letíííí. pred rokom som mala taký istý metrík myslím :)

Adri, nepsala jsem to u nas v Letnatkach,ale Ondrasek mi toto delal v noci take,asi tak pred mesicem a trvalo to presne tyden, ale ja jsem ho nikdy nevzala do naruci,ale dala jsem mu dudlik, pustila chuvicku a tim to skoncilo. Budil se mi okolo druhe/treti rano a nemohl hodinu a pul usnout,a mrmlal si tam, chvilku se pokousel plakat,ale ja jsem maximalne vstala a podala mu vypadly dudlik do pusy a tim to zhaslo. Po tydnu pochopil a kdyz se v noci vzbudi,tak si bud o dudlik rekne,nebo si ho najde sam a spi dal. Detem se vsechno meni,ale jde jen o to,co jim deti dovoli a jak povoli hranice. Jeste Ti napisi jeden postreh,deti,ktere se hodne pres den nosi na rukach nebo v satku,tak to vyzaduji stale, je to predci neco uzasneho,byt mamince takto nablizku, ja nejsem krkavci matka,ale kdyz mam deti dve,tak se musim venovat obema a tudiz noseni jsem od zacatku nepreferovala a Ondrasek se zahraje i sam,kdyz musim jit na toaletu nebo uvarit obed ci neco rychle v byte zaridit. Mam dve kamaradky,ktere deti hodne nosily a obe se shodly,ze to potom uz byla otrocina a ze si to deti opravdu vybrekavaly. To ale neni nic proti satkum ci manduce. Ty vis,ze ja jsem radikalni a kdyz se rozhodnu,tak nepovolim a vetsinou je moje vydrzi nastesti silnejsi nez ditka, ale jak psala Karal, bohuzel bez spanku jsem protivna,zla na deti i muze a nevyspala miminko je uplne stejne,takze proto jsem nasla tuto metodu a jsme rano doruzova vyspinkani oba a s usmevem na tvari. I tak mas muj velky obdiv,protoze ja po mesici uz bych byla urcite bud v Bohnicich nebo visela na nejblizsim topolu u rybnika.

jj Adri nějak to utíká
SLniečko u nás byl Tobi nošený velmi hodně, ale sám nošení v tomto věku . 10 měs a starší nevyžadoval, právě naopak- moc se mu do šátku nechtělo -musel, když jsem potřebovala uvařit nebo něco uděla t a nechtěla jsem , aby mi z něčeho nesletěl nebo si nenabil hlavu o dlažbu , když už v šátku byl tak to většinou zalomil, to zas jo, ale že by se chtěl nosit , to ne- ke všemu mám spoustu kaamrádek , co nosí opravdu hodně a a ne jen 2, a kolem roku, kdy děti se učí chodit, spíš  děti šátek odmítají a maminky " bečí" že už se děti nosit nechtějí
teď se Tobi nosí, když jdeme ven a já nechci jít někam 4 hodiny, ale potřebuju něco vyřídit - asi moje pohodlnost, protože zase v kočáru nechce být on a celou dobu řve ( už odmala, to ještě šátek ani nepoznal a v kočárku být nechtěl) a já jsem s kočárkem neobratná , vadí mi, že se s ním nedostanu kam chci a kdy chci, kdežto pěšmo to mám za chvilku oblítané a zařízené
ale, že by si někdy vybrekával, že chce do šátku, to jsem nezažila, a do náruče chce jen , když ho něco bolí, praští se , je hodně unavený a jsme někde, kde není možné ho dát spát nebo je nemocný, to se chovat chce, ale jinak jen třeba přiletí , dá mi pusu a zas odběhne

Adri, vcera jsem o tvem "problemu" hovorila s kamaradkou, ktera vyucuje terapii pevnym objetim a ma kompletni skoleni od Prekopove..Mohu ti na ni poslat odkaz, ma i sve stranky, nicmene kdyz to shrnu, rikala, ze hodne podobnych problemu prameni z nejistotu matky..pokud si neni matka uplne jista, jak se ma zachovat, dite to pozna..
To je mozna i ono, proc se zda ze Slni je v tom co si umane, tak uspesna..pokud je presvedcena ze prave tohle je to nejlepsi pro ni i pro dite a opacne, zrejme to bude fungovat..

Karal, pošli, ďakujem.

Adri, tady..http://www.katkaen.cz/

Slniečko napsal(a):

Adri, nepsala jsem to u nas v Letnatkach,ale Ondrasek mi toto delal v noci take,asi tak pred mesicem a trvalo to presne tyden, ale ja jsem ho nikdy nevzala do naruci,ale dala jsem mu dudlik, pustila chuvicku a tim to skoncilo. Budil se mi okolo druhe/treti rano a nemohl hodinu a pul usnout,a mrmlal si tam, chvilku se pokousel plakat,ale ja jsem maximalne vstala a podala mu vypadly dudlik do pusy a tim to zhaslo. Po tydnu pochopil a kdyz se v noci vzbudi,tak si bud o dudlik rekne,nebo si ho najde sam a spi dal. Detem se vsechno meni,ale jde jen o to,co jim deti dovoli a jak povoli hranice. Jeste Ti napisi jeden postreh,deti,ktere se hodne pres den nosi na rukach nebo v satku,tak to vyzaduji stale, je to predci neco uzasneho,byt mamince takto nablizku, ja nejsem krkavci matka,ale kdyz mam deti dve,tak se musim venovat obema a tudiz noseni jsem od zacatku nepreferovala a Ondrasek se zahraje i sam,kdyz musim jit na toaletu nebo uvarit obed ci neco rychle v byte zaridit. Mam dve kamaradky,ktere deti hodne nosily a obe se shodly,ze to potom uz byla otrocina a ze si to deti opravdu vybrekavaly. To ale neni nic proti satkum ci manduce. Ty vis,ze ja jsem radikalni a kdyz se rozhodnu,tak nepovolim a vetsinou je moje vydrzi nastesti silnejsi nez ditka, ale jak psala Karal, bohuzel bez spanku jsem protivna,zla na deti i muze a nevyspala miminko je uplne stejne,takze proto jsem nasla tuto metodu a jsme rano doruzova vyspinkani oba a s usmevem na tvari. I tak mas muj velky obdiv,protoze ja po mesici uz bych byla urcite bud v Bohnicich nebo visela na nejblizsim topolu u rybnika.

Slni a mě když se narodila Linda, tak jsem absolutně nevěděla která bije a ani co s ní teda mám dělat, takže jsem jí stále jenom nosila a nosila a teď jí jsou 4 měsíce a někam jí odložit je nemyslitelné, jelikož brečí. Brečí  v lehátku, na dece i v postýlce, tam teda už vydrží pozorovat i 20 minut kolotoč. Pořídila jsem si i manducu, ale na tu mi hází bobek, jelikož se jí nelíbí, že nevidí. Chci začít nějak pracovat na tom naučit si jí na deku, ale ona prostě spustí.. :-( jsem odsouzená nosit jí než začne chodit ?? NEvím proč jsem si myslela, že moje dítě si na nošení nezvykne :-)

Antaliss, neboj, čoskoro sa ti sama bude driapať z náručia, deti sú zvedavé :) nič zlé sa ti nestalo a nič lepšie pre ňu nemôžeš urobiť než to že ju máš pri sebe :jojo:

Slni, mne tá tvoja výchova príde taká krutá. Nehnevaj sa na mňa, v tomto sa nezhodneme.

Dnes som prečítala niečo, čo mi ťa veľmi pripomína:

Miminka se stala jakýmsi druhem nepřítele, kterého matka musí zdolat.
Základem vzájemného vztahu je prizpusobit miminko potřebám matky.

Adri, myslim, ze silne prehanis,precti si na tech strankach, jak soucasnym detem diky tomu ze mame moznost jim vse dat, chybi schopnost odrikani a ucta k rodicum....Drive se deti musely prizpusobovat o mnoho vic..

Proc by mela byt Slni kruta? Ze se snazi naucit sveho syna spat v klidu a umet usinat? Neni tim padem zodpovednejsi nez my ostatni? Ona k nemu vstava, ona s nim je v kontaktü, jen ho nevyndava zpostylky, prtoze je cas urceny ke spanku..jak jinak to ma dite pochopit? ..predpokladam, ze pres den maji spolecnych duvernych kontaktu opravdu hodne a noc je urcena ke spanku..Ja se pohybuju nekde mezi, hodne davam na situaci ve ktere problem resim (nemoc, apod)..

Okolo sebe casto vidim, jak to vypada, kdyz rodice dovoli a ustupuji rozmarum deti az moc..pak dochazi k tomu, ze deti v prvni tride sproste nadavaji kucharkam v jidelne, ze jim nechutna jidlo apod..

Karal, každý má inú mieru radikálnosti a inú mieru voľnosti. Tiež lavírujem niekde medzi. Vďaka slniečku zaspáva aj moja dcéra sama, za čo som jej vďačná, ale nebola som taká striktná a naučila sa to aj tak.

Dieťa je ale tiež osobnosť a to že niekedy chce vstať skôr je normálne alebo keď v noci nespí, tiež to môže mať dôvod. Netreba všetko hneď potláčať a nastavovať hranice naúzko.

Aj Slniečko vie, že je radikálna a sama to priznala, vie aj že sa tým často dostáva do konfliktu, takže viem že ju neurazím. Ona sa len pousmeje a povie si, že na to možno dôjdem aj sama, že Slni? :)

Mne to prosto tak pripadá, patrím asi k tým mäkším matkám, ale ráznosť mi tiež nechýba. Sama som bola vychovaná prísne a nechcem to tak. Nič nefunguje ako hodinky, dokonca ani tie hodinky.

Pripadá príliš prísne takto riadiť dieťa ktoré nevie rozprávať a povedať vo co gou. Moja intuícia mi radí vychovávať až neskôr, teraz len jemne usmerňovať a čo najviac muckať.

A Antaliss, skús ju na deku zvykať tak, že tam budeš s ňou ležať, hrať sa a postupne od nej na chvíľku odchádzať, čoskoro sa aj sama zahrá, neboj nič ;)

ADRIANA 1 napsal(a):

Karal, každý má inú mieru radikálnosti a inú mieru voľnosti. Tiež lavírujem niekde medzi. Vďaka slniečku zaspáva aj moja dcéra sama, za čo som jej vďačná, ale nebola som taká striktná a naučila sa to aj tak.

Dieťa je ale tiež osobnosť a to že niekedy chce vstať skôr je normálne alebo keď v noci nespí, tiež to môže mať dôvod. Netreba všetko hneď potláčať a nastavovať hranice naúzko.

Aj Slniečko vie, že je radikálna a sama to priznala, vie aj že sa tým často dostáva do konfliktu, takže viem že ju neurazím. Ona sa len pousmeje a povie si, že na to možno dôjdem aj sama, že Slni? :)

Mne to prosto tak pripadá, patrím asi k tým mäkším matkám, ale ráznosť mi tiež nechýba. Sama som bola vychovaná prísne a nechcem to tak. Nič nefunguje ako hodinky, dokonca ani tie hodinky.

Pripadá príliš prísne takto riadiť dieťa ktoré nevie rozprávať a povedať vo co gou. Moja intuícia mi radí vychovávať až neskôr, teraz len jemne usmerňovať a čo najviac muckať.

Adri, ja te myslim chapu a verim,ze svoji cestu najdes, tak aby vyhovovala vam obema, tobe i Naty..Ja se ted Prekopovou snazim prokousat, pac sklizime plody sve mekke vychovy..mozna je to dane i vekem a nachazime se v nektere z pubertalnich fazi Honzikova vyvoje, v kazdem pripade mam ted hlavu v pejru, jak najit alespon trochu rovnovahu..proto si mozna i tak Barus uzivam, bo vim, ze to co bude prichazet uz nebude takova prca, jako treba naucit je spat :-) Ted jsem nekde cetla ze daleko casteji se rozvadi manzestvi kde jsou dva prvorozeni, protoze druhorozeni jsou tim ze se narodili uz do urcite situace prizpusobivejsi..

Jen takova perlicka s mirou volnosti..Moje dite jako kazde jine miluje louze..protoze jsem vedela, ze budeme neustale bojovat, naucila jsem Honzu ze po desti jsme obuli holinky, pogumovane kalhoty a chodili po vesnici a dupali v louzich..pamatuju kolik matek me nesnaselo, bo jejich deti samozrejme chteli taky..:-) Na druhou stranu byl nauceny, ze pokud holinky a gate nema do louzi se neslape..a nestalo se mi, ze by tohle porusil..:-) Ale tohle je off topic, takze mizim :-)

Zajimavy clanek, bohuzel se tu i najdeme..prekvapilo me, ze Prekopova udava vek 5-22 mesicu jako obdobi, kdy vznika detska panovacnost..
http://www.mojebetynka.cz/clanek/869/ja … yrana.html

A jeste jeden zajimavy odkaz: http://www.nanicmama.sk/prakticke/jirin … maly-tyran

a jeste: http://www.lidovky.cz/mate-doma-maleho- … s=100731_0

Neni to uplne k tematu, ale spise "sporu" Adri s Slni..ale i tak zajimave cteni :-)

Karal, my nemáme nijaký spor, ja som povedala že mi nesedí jej výchova, to je všetko. Je mi jedno kedy vzniká panovačnosť a podobne, je to proti mne samej, nesedí mi to a hotovo.

ADRIANA 1 napsal(a):

Karal, my nemáme nijaký spor, ja som povedala že mi nesedí jej výchova, to je všetko. Je mi jedno kedy vzniká panovačnosť a podobne, je to proti mne samej, nesedí mi to a hotovo.

No, to by ti jedno byt nemelo :lol::lol: Omlouvam se, pouzila jsem spatne slovo, vim,ze se nehadate :)

Adri a jseš si jistá, že tohle vaše období trvá už měsíc? Mě taky někdy připadá, že něco trvá věčnost, ale když se pídím, tak zjistím, že to tak dlouho zase není ....

Ale k věci. Pokud to opravdu probíhá už měsíc, zkusila bych pátrat po tom, co to způsobuje. Nezměnily jste něco ve vašem denním rytmu? nechodíte třeba plavat, nebo jen krmit kachny?

Pokud to trvá tak dva týdny, tak to odezní. Je to skokové, jak tu psala Jani. U nás to také bylo a přešlo to. Teď se u nás pro změnu cestuje po postýlce a to dost brutálně :dumbom:

Slni s tím nošením nesoulasím. Pokud dítě nošené chce být, tak se toho bude domáhat, ať se nosí jakýmkoliv způsobem. naučit ho na to nemůžeš. Buď to to miluje a nebo ne.  Mám nošence od narození a nikdy se nošení nedomáhal. Má to rád, užívá si to, ale chovat se extra nechce. Jen když je ohrožený a nebo má bolístku

Dnes som zistila, že jej ide o to byť na mne, nie pri mne.
Preto jej nestačí vedľa mňa ležať, ale byť na rukách.
Dnes som si ju vzala k sebe a stále sa ukladala hlavou na mňa, vtedy bola kludná, nakoniec sa mi zosunula k nohám, celým telíčkom sa ma pozdĺž dotýkala a spala vkuse 5hodín, cucla si a spali sme do rána.
Ja som dolámaná, ale spokojná. Evidentne má len potrebu mňa a to nasilu riešiť nebudem :hjarta:
Je taká aj cez deň a to sú teraz všetky letňátka, takže asi to tak má byť.

Adri, mas SZ.

Adri tak to vypadá na separačku. :hjarta: 
Dany na mě taky takhle spával. Usnul sám v postýlce, ale kolem půlnoci se stěhoval ke mě a spal mi tak různě po těle. Jsem od kojení naučená se v noci moc nehýbat, takže to nebyl problém. :lol:

ADRIANA 1 napsal(a):

Antaliss, neboj, čoskoro sa ti sama bude driapať z náručia, deti sú zvedavé :) nič zlé sa ti nestalo a nič lepšie pre ňu nemôžeš urobiť než to že ju máš pri sebe :jojo:

Slni, mne tá tvoja výchova príde taká krutá. Nehnevaj sa na mňa, v tomto sa nezhodneme.

Dnes som prečítala niečo, čo mi ťa veľmi pripomína:

Miminka se stala jakýmsi druhem nepřítele, kterého matka musí zdolat.
Základem vzájemného vztahu je prizpusobit miminko potřebám matky.

Adri,tak v tomto se moc mylis a jak si internet neberu osobne,tak toto se me hodne dotklo,protoze ja pro svoje dite udelam prvni posledni a kdyz v noci breci,tak kdykoliv vstanu a zjistuji,jestli nema horecku nebo ho neco neboli, ale deti jsou jako zviratka a velice rychle zjisti,co plati na jejich rodice a zneuzivaji toho, takze ja udelam prvni posledni,ale nenecham se vyuzivat,to si totiz zase nechces pripustit Ty,je videt jak malo me znas,kdyz dokazes neco takoveho ke me prirovnat. A ze jsou deti vynalezave je stara vec. Vis, ale to pochopis az casem, nic se nezmeni mavnutim kouzelneho proutku a pri dvou detech to bez rezimu proste nejde,protoze kazdy ma ten svuj a kdyz nechces narusit ani jeden,tak to proste musis zkloubit. A jeste neco Ti napisi, Ondrasek mi spi celou noc a usina v postylce a nikdy jsem ho nenechala brecet dele jako 5 minut,takze to neni  o vybreceni. A posledni takovy postreh je,ze dite,ktere vi,co se bude dit,tak je klidnejsi a vis proc, protoze nejcennejsi pro dite je jistota a ta muze byt jen tehdy vnimana,kdyz se veci opakuji a maji svuj rytmus. Vic se k tomu nebudu vyjadrovat,ale dotkla jsi se me a hodne.

Adri a kdyz uz jsme jeste u toho spani,tak Ondrasek se mnou spaval narozdil od prvniho syna v posteli skoro 7 mesicu, nekdy celou noc,nekdy jen pul noci,nekdy jen rano,ale pak jsem zjistila,ze se navzajem budime on me a i ja jeho a co jsem prestala kojit,tak jsem ho dala do vlastni postylky a od te doby spi uplne jinak,proste ten klid a pohodu potrebuje a to moc dobre vis,ze je hodne akcni,budil se na rozhazovani rucicek a nozicek, byly noci,kdy jsem k nemu vstavala i 15x a pritom kojila jen 2x,  u prvniho jsem byla striktni,ale zadne nasledky nema. V noci se neboji, nechodi k nikomu do postele a manzel s nim dodnes spi v pokojicku,i kdyz to uz davno neni potreba. Myslim si,ze jsem hodne empaticky clovek,umim se vcitit do svych deti,ale kdyz jsem dusledna,tak se jinym zdam az bezcitna,to me mrzi,je to opravdu jen o duslednosti a nepovoleni. Intuici pouzivam dnes a denne.A kdyz jsem toto resila u prvniho i s detskou psycholozkou,tak stala pri me, rikala,ze ani jeden extrem neni dobry,ale ja tehdy proste Matu do postele nechtela,byl tam jen kdyz byl nemocny a to se stalo tusim tak 2x, u Ondry tim,ze tam nebyl manzel jsem byla mirnejsi a kdyz to bylo potreba byl u me,jeste ted si ho sem tam beru k sobe rano,protoze kdyz se mi v sedm vzbudi s placem,tak vim,ze jeste chce spinkat,ale v postylce uz nechce byt,tak si ho vezmu na bricho a jeste klidne takto hajame dalsi hodinu a plati to tak i pres dne, kdyz se probudi driv s placem,nezvednu ho,ale pustim mu chuvicku a on ihned usina a krasne si spi presne tak,jak potrebuje,potom uz se budi se smichem a zvatlanim. Take bych nevedela,ale toto jsem vypozorovala uz u prvniho a funguje to tak i u druheho. To jsou proste zkusenosti druhorodicek.
Karal, moc dekuji,ze jsi se me zastala nebo se me mozna snazis pochopit a co se tyka tech holinek,udelala jsem to stejne a funguje to dodnes a nemusim kricet,davat na zadek jako to vidim v okoli. :lol: :lol:Myslim,ze u deti je dobre pouzivat nejen srdce,ale i rozum, naucit se je v dobrem obelstit a tim predejit do budoucna nejen konflliktum,ale i tim vytvarime vychovne ramce a udavama nenasilne hranice. Deti bez hranic jsou ve sve podstate hrozne nestastne a zbytecne se potom trapi jak rodice tak i ony samy.

Adri,ver mi,ze u druheho ditka uz se na mnoho veci budes divat jinak,ono Ti totiz nic jineho nezbyde.

Slni, prepáč ak som sa ťa dotkla.

Skrátka mi prídeš radikáolna, alebo používaš zlé výrazy, všade len dôslednosť, nepovolenie, hranice... Režim máme doma tiež, ale nemusí byť každá výchylka rozmarom.

Ale nejdem to tu už rozoberať, dieťa má všelijaké vývojové fázy, kedy je plačlivé, mrzuté, vyžaduje matku a nemusí to byť hneď zneužívanie matky.

Adri, napisi Ti k tomu posledni, ano,jsou ruzne faze,ale matka by se na ne nemela vymlouvat,oni ty faze budou az do smrti,jen dej pozor,aby se to proti Tobe neotocilo a to myslim v dobrem. Vidim v okoli maminky,co to takto resi a jsou ve dvou letech ditka na ruzovych tabletkach. A opravdu plati male deti male starosti, velke deti velke starosti a cim bude vetsi,tim vic ucitis tu silu ditete a to svoji beznadej, u prvniho jsem si take hodne lhala a namlouvala a hledala duvody,jenze oni opravdu nekdy nejsou,jen my si je hledame,abychom to vse deni omluvily,ja vim,ze mi neveris,no treba si jednou vzpomenes.Nepreji Ti nic spatneho,ale bez hranic a zakazu uz od mimiska to proste nejde.

Je to na dlhú diskusiu, čo tu nemá zmysel :)

Tak já taky trochu přispěju. Adri Vaše stavy jako kdyby byly naše. Padl rok a já asi tak 2 měsíce vstávala k Dandovi asi tak 15x za noc a do té doby byl naprosto luxusn spáč. Sám spal, kojila jsem ho jen do 10 měsíců. Po roce se to nějak zvrtlo. 2 měsíce jsme se takhle trápili všichni tři vč. táty.

Pak jsem si přečetla knížku dětská nespavost a šlo to ráz na ráz. Během dvou dnů se mé dítko naučilo spát, od té doby neznám, že bych musela  kněmu vstávat v noci, pláče puze pokud se mu něco zdá, je nemovný, něco ho bolí. V tom připadě jdu a chovám a chovám.

já se Slniečkem souhlasím. Nevyspalá matka a dítě to je prostě vražedná kombinace. U nás se to osvědčilo. Dneska Danda spí sám celou noc, jak ve dne, tak v noci, v cizím prostředí, nepláče, je vyrovnanější, má lepší náladu a celkově všichni.

Slniečko má pravdu, děti potřebují režim a svým způsobem musí poznat, kdo je tady "pánem". Ono pokud se mu do režimu byť jen trochu zasáhne, už je z toho celý nesvůj, je pořád stále ještě maličký. A nevidím nic krutého na její výchově. Vždyť nepíše, že by děti tloukla, zavírala do černých místností..... to samozřejmě zveličuju. A to, že mi dítě pláče chvilku u nohy, když si potřebuju něco udělat a nemůžu ho pochovat, to snad není kruté. Já sleduju Slniečko už dlouho a ze začátku jsem s ní taky moc nesouhlasila, ale čím je Danda větší, souhlasím víc.

A k nošení. Davídek byl nošen od tří měsíců a miloval to, miluje to dodnes, ale nevyžaduje. Márád svojí chůzi a nošení bere jako běžnou věc. To já zase podporuju. A budu nosit doud to půjde.

Ališa, díky. Natali spí podľa knihy od decembra, zaspí sama, budí sa na kojenie. Toto je vyložene o jej potrebe byť pri mne, už som to odhalila a tým sa to zlepšuje každým dňom. Nenechám decko revať v noci samé v postieľke, keď chce byť pri mne. nechám si ju pri sebe, po zaspatí preložím a je to ok :)

Sytý hladovému neveří :lol::lol: Byla jsem stejna :lol::lol:

Karal přesně tak.

Jo a podotýkám, v okamžiku, kdy je Davídek marůdek, tak jde s námi do velké postele a marodíme všichni s ním. Mně by se jako nemocnému nechtělo spát samé v postýlce. :lol:

Tý jo Andri a koukám, Natálce je 10 měsíců, to je ještě malinká. To jsme měli Dandu v posteli taky. Až od roka jsme to zkrouhli. To je jasný, to se chce mazlit, nebuj, do patnácti to dělat nebude.

Pro upresneni, nikdy jsem nenapsala,ze nechavam v noci dite rvat, jen to zvedani a noseni ditka v noci je uplne to posledni,kdyz vse ostatni jako je pohlazeni, prikryti, podani dudliku a v pripade,ze je teple,okamzite vezmu,zmerim teplotu a resim,nemoc,zuby a spatne sny je uplne jina kapitola.
Kdyz mel Matyasek pred nedavnem stredni ucho,tak jsem s nim spala v sede na jeho posteli,jak mu bylo zle a kdyz nam tyden blinkal i v noci,tak jsme se s manzelem u nej stridali,takze nevim,proc kdyz se mluvi o spanku deti a metode Estvilove si hned vsichni predstavi,ze uz nikdy k ditku clovek nevstane,to neni vubec ale vubec pravda. Vstanu vzdy,jen dodrzuji urcite zasady a vzorce chovani.
Ondrasek se mnou spal v jedne posteli do cca 7meho mesice,potom jsme se navzajem budili a u starsiho to platilo odjakziva,on byl v nasi posteli nestastny a stale vzhuru,ten vylozene vyzadoval svuj prostor a ma to tak dodnes,jen kdyz je mu hooodne zle,tak chce mit nekoho vedle sebe,jinak nas vyhani a postel je jen jeho uzemi. U Ondraska hodne udelalo i to,ze jsem v manzelske posteli spala sama a manzel spal a dodnes spi v pokojicku u synka,mame ho v patre a vede k nemu silene prudke schodiste a i kdyz Mata vi,ze je to nebezpecne,tak v noci v polospanku by si mohl opravdu ublizit. Muz byl vzdy proti spani v jedne posteli.

Slniečko jde o to, že pokud je Estivilova metoda praktikována správně, budí se dítě v noci s pláčem oprávněně. A to buď snem, bolestí, horečkou. I toho dudlíka si umí najít. Tudíž o nějakém plakání v noci jen tak pro nic za nic nemůže být ani řeč. To je můj názor a mluvím z praxe, kdy u nás Estivil zabral naprosto stoprocentně. Ale spouta maminek, které se ho snaží praktikovat a nedaří se si to spojí s tím, že se dítě nechá v noci plakat. To je opravdu omyl. A pokud dítko něco v noci bolí, nebo ho trápí sen ...., tak to nemá s nespavostí vůbec nic společného.

Slni vůbec nemusíš spát co všechno pro své děti dělá. Já jsem skálopevně přesvědčená, že pro ně děláš naprosto všechno. Ale jenom to, žes praktikovala Estivilla spousta maminek odradí a zamýšlí se nad tou hrůzou, jak to dítě v noci pláče.  Já jsem ho praktikoval ataky a nejsem proto žádný tyran.

Slni a s vyháněním z postele, to známe. Davídek s námi taky spát nechtěl. Když už to bylo fakt k neudržení, tak jsme si ho do postele vzali a to byla naprostá hrůza, kopal, nespal, plakal, byl nešťastný, pak šel do svý a byl klid. Mezi námi, já se mu nedivím. Taky mám ráda svůj prostor.

Ali,napsala jsi to moc hezky,ono to mozna vypada,ale kdyz si clovek tu knizku dobre 2x precte,tak pochopi,ze to neni o cistem vyrvani a mas naprostou pravdu,ze co Ondrasek v noci prestal jist,tak place jen kdyz ma opravdu duvod,uz si umi v te postylce i sam najit dudlik,takze opravdu uz 14 dni spim uplne celou noc a nevim o nem a nejen ja jsem naprosto spokojena a stastna,vidim to i na nem. Je daleko mene podrazdeny a ja se s nim mazlim cely den,protoze nejsem nervozni a podrazdena z nevyspani,kdyby to neslo,tak bych se take v noci trapila,ale ono to slo a jen diky tomu,ze jsme to zvladli takto a on si vlastne rekl naprosto sam,ze chce spat v noci uz tim,ze nechtel jidlo. Kdyz mi kdysi davno byvala tchyne rekla,ze nechala sveho syna, meho tehdejsiho pritele vyrvat,tak jsem nechapala a divala se na ni mezi prsty,potom o pet let pozdeji prisel syn na svet a ja stala pred rozhodnutim a nelituji, nasledky nema zadne a funguje to a diky tomu funguje i cela rodina. Ale to rozhodnuti je na kazde matce,ja ho nikomu nevnucuji,jen pisi sve zkusenosti a nabizim moznost,ktera muze pomoci a kdyz je clovek dusledny,tak jsem presvedcena,ze pomuze v 90 procentech. Tuhle se me neurolozka ptala,jestli uz v 7 mesicich spi ve sve postylce a celou noc. A rikala mi zasady Estvilla a to je ji cca 65 let,clovek by si rekl,stara skola a take mi rikala hodne o nocnim kojeni deti okolo roku,ale to spousta matek,co koji nechce proste slyset,ale to uz je jine tema. Dekuji,ze nejsem sama,kde toto funguje,ale ja jsem si uz davno zvykla,ze jsem cernou ovci a kupodivu uz tim netrpim.

A jeste jedna drobna poznamka,jak muj zivot nebyl nikdy moc vesely,tak mam jedno obrovske stesti a tim je muj manzel,protoze co vidim v okoli,tak tak ochotny tatinek tu snad ani poradne neni, nejen,ze se staral o miminka, prebaloval, vstaval v noci,kdyby mohl,tak by i kojil,jedine,co zvladal jen ze zacatku byly ty proplakane noci a jen diky jeho podpore jsme to nakonec zvladli. Dodnes obe deti vecer koupe a starsiho uspava a cte mu pohadky, jako otec je naprosto uzasny,ja toto nikdy v detstvi nezazila, vymysli vylety, starsimu dava maximum,takze si myslim,ze i toto je hrozne moc,co clovek zene dopredu a vytvari tu uzasnou rodinu,at uz je mezi nami dospelymi cokoliv.

Slni mám z Tebe radost. U nás je to to samé. Jsme spokojení všichni. Žádné trpění, spináme všichni celou noc naprosto bravurně. Posílám Vám všem velikou pusu. Taky mám taky fajn chlapa. Funguje naprosto bezvadně a to i teď, když se tak trochu střídáme na mateřské.

Dievčatá :) u nás sa tiež praktikuje estvill, učila som ju to v decembri, veď s vami oboma som si o tom písala. Naučila sa krásne zaspávať sama. Budila sa na kojenie a znova spala. Toto je ale iná situácia, prosto z ničoho nič sa začala budiť, takže to niečo muselo spôsobiť a nechať plakať mi prišlo kruté, o tom som tu celý čas točila, slniečko, že nie je na všetko liek dôslednosť atď. Predstav si, že cez deň, keď vyslovene vymýšľa so spaním, tak ju nechám aj sa pojedovať. Rozlišujem plač zúfalý a plač z hnevu. V noci bola vyslovene nešťastná a v takej chvíli pošlem celého estvilla do kelu,vtedy som tu len a len pre ňu. Ty vieš, že máme estvilla, že to muselo byť v niečom inom, preto ma tvoj príspevok o dôslednosti vytočil.

Adři, teda to mě mrzí, a nemá beruška nějaký zdr. problémík? Nebo nějaké nové vjemy, změna prostředí, noví lidé, nové zážitky? Mohla by mít i noční můry. Ondra takhle reagoval, když měl najednou moc podnětů naráz (u babičky a tak).

Adri, obavam se,ze Estvila v pravem slova smyslu nepraktikujes, cetla jsi prosim ciste tu jeho knihu o spanku malych deti? Zakladem Estvila je totiz presvedceni osoby,ktera se rozhodne pro tuto metodu a druhe nezbytna podminka je prave duslednost a Estvil nedela rozdily mezi dennim a nocnim spankem. Pokud pres den reaguji takto,tak tak bych mel reagovat i v noci. To,ze dite vecer unavou usne i samotne neznamena,ze umi usnout i v noci,kdyz se probudi,kdyz to totiz neumi,tak k tomu vola pomoc. Psala jsi,ze to trva dlouhodobe a ditko nemocne neni a hlavne co si matne vzpominam,tak to trva i dve hodiny,kdy nespi. Ondrasek mi toto delal tyden,abych pochopila,ze mu nic neni a ve chvili,kdy jsem mu dala najevo,ze tam jsem,ale chci take spat,tak se to uklidnilo a prestalo to. Nerval,jen chvilenku fnukal, prisla jsem vzdy po x minutach,pohladila,dala dudlik a odesla. Take jsem uz driv vypozorovala,ze kdyz me vidi,tak se rozplace a uklidni ho jen kdyz si ho vezmu na ruky,uspim a pak polozim do postele,takze jsem mu vzdy davala dudlik zezadu tak,aby me nevidel a to me kupodivu nepotreboval, dnes si dudlik umi najit sam a tudiz uz me vubec nepotrebuje, upozornuji,ze na Estvila prijde az ve chvili,kdy mu dudlik na spani vezmu a necham ho vybrecet,zatim jsem toto na nej nepraktikovala a i tak to funguje a to mi spaval silene,jen jsem to nepsala a neventilovala,protoze by to stejne nepomohlo.
Adri,pokud Ti to ale nevadi,tak v tom neni problem tak ho tam ani nehledej,potom neni ani co resit. Kdyz si prectes Matejcka,tak ten pise i ruznych vyvojovych cyklech deti a i tom jejich zkouseni a otaceni si rodicu okolo prstu, pozor na berlicky, protoze ted se Ti to nezda,ale jakmile to pocitis,bude pozde a tezko se nektere veci napravuji,cas vrati zpet bohuzel nedokazeme nikdo. U prvniho ditka jsem si take vsechno omlouvala a snazila se to pojemnovat,ale co mam Ondru tak vim,ze jsem si jen hledala vymluvy a omlouvala spoustu veci,take jsem hledala vsechny mozne prostredky,jen aby neplakal a spal a mohla se na chvilku vyspat i ja,mela jsem stesti,ze trpelivost nebyla bezedna,ale jak uz jsem psala tisickrat,nikdo Ti to predci nevnucuje,jen pisi svoje zkusenosti a nabizim jedno z reseni,tak se nerozciluj,nedelej o cloveku zavery a neres tedy neco,v cem vlastne nevidis problem.

Jak píše dr. Estivill, pokud se dítě naučí spát samo, prostě to nezapomene. Takže pokud byl Estivill praktikován správně, je problém někde jinde a je třeba hledat. Já tedy nevím, ale podle mého je v 10 měsících na Estivilla brzy. A v době kojení bych ho nepraktikovala.

Kojené děti, pokud se budí v noci, prostě objetí, spaní u maminky ... vyžadují. Tak proč ne.

Davídek kolikrát neusne hned a trvá mu to klidně i 2 hodiny, než usne, ale vůbec nepláče, povídá si, hraje si v postýlce a pak usne. A tchýně mi říkala, když u nich Davídek spinká, že se v noci vzbudí a je třeba i 3 hodiny vzhůru a nespí. Prostě sedí, hraje si s hračkama, s dudlíkama, povídá si a pak usne. Prostě umí usnout sám, spát sám.

Riešila som to, lebo som nevedela že jej stačí byť pri mne, resp. na mne. Dva dni spala pekne a dnes zase tajtrlikovala :rolleyes:
Čo keď jej idú zuby? Na to určite neplatí toto riešenie, aj ty si to, Slni, písala, že to je kapitola sama o sebe.
Proste si myslím že to nerobí len tak. Ale to sa moceme stále v kruhu, neriešte, prejde ju to.
Ešte mi napadlo, či nespí cez deň veľa, má tri spánku, spolu asi 3hodiny.

Adri,pokud Ti dovecera nevydrzi a ihned usne,tak je potrebuje. Denni spanek je hrozne individualni zalezitost, tam Ti asi moc clovek neporadi,to musis vypozorovat. Matu jsem umele vecer drzela a vzala mu treti spanek,aby lepe usinal,Ondra si protahl sam odpoledni spani z hodiny na hodinu a pul az dve a vydrzi mi od ctyr hodin do osmi,ale polozim ho a okamzite jde na brisko a spinka. Jinak mi pres den spi take dohromady okolo 3 az 3,5 hodiny a nyni uz si sam stanovil,ze ma jen 2 spanky a take to dlouho vypadalo,ze budume spat 3x snad do dvou let a zlom prisel ze dne na den.
Moje zkusenosti se zoubky jsou,ze ditko nejvice place v noci tesne,nez vylezou a to uz clovek vidi bud uplne zdurele dasnicky nebo uz zoubky prosvitaji,ale to neznamena,ze je to nemuze bolet jeste driv, tak stejne udajne deti muze bolet,kdyz rostou a to take probiha v noci,ale ja si myslim,ze to je vzdy kratkodoba zalezitost,takze jakmile to trva opravdu dele,tak asi bude pricina jinde.

Ali,ja mam pocit,ze tam bylo prave psane,ze aplikace Estvila je jedine ucinna a ma i smysl,kdyz dite ma spat celou noc a tudiz resit to u kojeni je ponekud predcasne,on totiz vychazi z toho,ze od 6teho mesice deti v noci nemaji hlad,ale je to zlozvyk. Proto take doporucuje toto aplikovat nejdrive po 6tem mesici. Ja bohuzel toto nemuzu adekvatne posoudit,protoze me se obe deti regulerne v noci odstavily samotne,takze jsem to vsechno mela o to jednodussi a to jsem obe vyhradne kojila. Vzdy jsem touzila po zavislackovi,ani jeden z nich to nebyl,Ondrej ten kojenim uplne pohrdal od 3 mesicu a Matulku jsem drzela pres den do necelych 13 mesicu a v noci nechtel od poloviny 6teho mesice. Takze Estvil prisel u nas opravdu na radu u toho prvniho,kdyz uz v noci odmital prso,ale budil se na dudlik. U Ondraska jsem ho vlastne poradne ani neaplikovala,odstavil se sam,spat celou noc take zacal sam,jen se na to chystam,az mu vezmu dudlik,ted mu ho jeste neberu, umi si ho v postylce najit sam,takze me tim nebudi a spi mi celou noc,jeste prednedavne se mi budil v noci take a byl vzhuru i 2 hodiny,ale nerval,jen si broukal a sem tam se trosku rozciloval,ale nebyl to zoufaly plac a vzdy po dvou minutach presel,takze jsem jen nenapadne podala dudlik,aby me nevidel,tehdy plakal hodne a chtel na ruce,pustila jsem chuvicku a sla si lehnout a tu chuvicku jsem poustala tak dlouho,az usnul a pres den,kdyz se vzbudi s placem,tak staci jen pustit chuvicku a on si sam jeste usne a dospi se. Ta chuvicka fungovala i u prvniho,takze to jsem mela odzkousene a proto jsem na ni naucila i Ondraska.

Slni, já jsem taky četla, že dítě od 6 měsíců je schopno spát celou noc bez jídla. V jedné knize jsem četla,že pokud je dítko na flaštičce, což je moje Linda od 3.5 měsíce, tak dokonce od 5 měs.a min.7 kil je toho taky schopný. Prý se má při každým krmení snožovat dávka o 30 ml a naopak přes den postupně dávka o těch 30 ml přibívat a že mimčo mám na krmení vzbudit já a nenechat aby se probudilo samo..takže prý do cca týdny by mělo být v noci odstavené, jak se mu odebírají ty dávky a přes den zvyšovat. Já teda svojí holčičku miluju nadevše a přes den jsem tu pro ní na 100%, ale jsem spáč a abych byla ráno ready, potřebuju se vyspat. Už jsem si jí naučila, že v sedm se jde spát, dám jí do postýlky, řeknu každý večer dobrou noc Lindo, pohladím a řeknu jí, že jsme s tatkou vedle..docela to funguje, někdy usne hned, někdy brečí a až třeba za půl hodky a to střídavě knourá a řve..no problém je s dudlíkem , jak jí vypadne a nespí, je to v háji a probudí se. Když usne natvrdo, tak ho vyplivne sama, ale když se v noci vzbudí dřív než na krmení, tak ho hledá  a probudí jí to. Někdy vstávám 2x a někdy 3x, ale to 3 krmení ani nemá hlad :( takže jí dělám málo mlíka. Po krknutí většinou usne hned. No chtěla bych jí postupně učit spát celou noc od toho půl roka..tak jsem zvědavá, jak to bude probíhat. Přes den spí 3x, ráno hodinu a pak jsme venku a to spí 2x po dvou hodinách. Jelikož miluju kočárek, tak jezdíme opravdu denně a tak  mi doma v postýlce ještě nespala.

antaliss napsal(a):

Slni, já jsem taky četla, že dítě od 6 měsíců je schopno spát celou noc bez jídla. V jedné knize jsem četla,že pokud je dítko na flaštičce, což je moje Linda od 3.5 měsíce, tak dokonce od 5 měs.a min.7 kil je toho taky schopný. Prý se má při každým krmení snožovat dávka o 30 ml a naopak přes den postupně dávka o těch 30 ml přibívat a že mimčo mám na krmení vzbudit já a nenechat aby se probudilo samo..takže prý do cca týdny by mělo být v noci odstavené, jak se mu odebírají ty dávky a přes den zvyšovat. Já teda svojí holčičku miluju nadevše a přes den jsem tu pro ní na 100%, ale jsem spáč a abych byla ráno ready, potřebuju se vyspat. Už jsem si jí naučila, že v sedm se jde spát, dám jí do postýlky, řeknu každý večer dobrou noc Lindo, pohladím a řeknu jí, že jsme s tatkou vedle..docela to funguje, někdy usne hned, někdy brečí a až třeba za půl hodky a to střídavě knourá a řve..no problém je s dudlíkem , jak jí vypadne a nespí, je to v háji a probudí se. Když usne natvrdo, tak ho vyplivne sama, ale když se v noci vzbudí dřív než na krmení, tak ho hledá  a probudí jí to. Někdy vstávám 2x a někdy 3x, ale to 3 krmení ani nemá hlad :( takže jí dělám málo mlíka. Po krknutí většinou usne hned. No chtěla bych jí postupně učit spát celou noc od toho půl roka..tak jsem zvědavá, jak to bude probíhat. Přes den spí 3x, ráno hodinu a pak jsme venku a to spí 2x po dvou hodinách. Jelikož miluju kočárek, tak jezdíme opravdu denně a tak  mi doma v postýlce ještě nespala.

Antaliss, ja jsem Ondraskovi zacala snizovat davku o 30 ml v noci ve chvili,kdy mi tri az ctyri dny po sobe nevypil uz cele mlicko a kdyz jsme byli v noci na 90 ml,tak ze dne na den ji nechtel vubec,takze jsme nemuseli prechazet ani na vodu. Odstavil se v 6,5 mesici na kojo, v noci ihned vzal lahev a tu odmitl v noci dva dny pred ukoncenym 8mym mesicem. Na kojeni se mi budil okolo druhe/pul treti a pak si jen cucl okolo pate/pul seste, na lahev se naucil okolo pul pate/pate rano a tu si zrusil ve chvili,kdy  mi snedl na veceri 200 ml kase. Kdyz se nahodou vzbudil asi tyden po tom,co jsem mu uz mlicko nedavala,tak jsem mu dala jen ohratou vodu a za dva dny se prestal v pet budit uplne. Obe deti mi v noci nejedli dost brzy a nemyslim si,ze by trpeli,takze s tim,ze deti od 6ti mesicu v noci jist nepotrebuji souhlasim,vidim to na tech svych a to neni zadny zazrak. Prvni spatne jedl i pres den,druhy pres den doslova zere a to vsechno,co mu dam,takze ani o jedlicich a nejedlicich to neni. Pokud chces,poslu Ti knizku na mejlik,je tam krasne napsane,jak postupovat,kdyz chces aby se ditko naucilo spat celou noc. Ty vecery mas nadherne a mas nakroceno dobre, dudlik je kapitola sama o sobe,ale v te knize to najdes,to tu psat nebudu. Papa a drzim pesticky. :)

Ja o usinani nic necetla, ale souhlas s tim, co tu psala Slni, ze kdyz uz clovek zjisti,ze si ho ditko omotalo kolem prstu, byva uz pozde..S prvnim je to pokus omyl a stavalo se mi to pomerne casto, sla jsem do toho s podobnymi idealy jako Adri, takze svym zpusobem chapu, ze ji my matky s detma vetsima a druhyma musime stvat..Na druhou stranu si ted nadavam u Honzy, kdyz vidim, kde jsem mela byt duslednejsi, mozna ze rada trablu by nenastala, protoze ted uz je velky, ma svou hlavu a nastaveni pravidel zpetne jde hooodne spatne a je to velmi neprijemne pro nas pro oba..takze si rikam chudak holka, s timhle pristupem dopadne jako ja :-) Ale asi to proste jinak nejde :-)

Na druhou stranu kdyz jsem pred casem chodila kvuliva zdravotnim trablim k psycholozce, narazily jsme i na vychovu a ona mi tenktrat rekla, ze "spartanska" vychova u nas vedena pro me nebyla vhodna, ze jsem typ, ktery potrebuje jiny pristup..Tata o mem synovi rika, ze je rozmazleny, ze se do 4 let nechtel ode me vzdalit bez breku (ale prestal okamzite, kdyz jsem odesla)..jenze ja vnitrne mam pocit, ze on neni ten typ na tuhle vychovu, ikdyz jak rikam, jsem si svou neduslednosti pridela hodne trabli navic..Je ale strasne tezke u tak silneho introverta jakym Honzik je najit rozumnou davku nehy a discipliny..jako kluk potrebuje bojovat, jako cita potrebuje obcas ponunat..i proto treba spal do lonskeho prosince se mnou v loznici, cekala jsem az bude chtit odejit sam..Stejne tak jsem cekala az dospeje do veku, kdyz uz nebude ve skolce pri spani poo brecet, coz nastalo nedavno a hned jsme zavedli 2 spanky ve skolce, abychom se zase mohli posunout dal..atd, atd..takze ono to neni vubec jednoduche trefit se do individuality ditete a tomu prizpusobit i vychovu..

Ale s Barou uz vim, kde neslevovat, cim bych si pridelala trable navic a je fakt, ze kvalitni vyspani se je predpokladem toho, ze na deti nebudu rvat kvuli kazde kravine a vrcet na manzela..Posledni dny jsem treba vypozorovala, ze Bara vecer se spanim dost vytrapuje, ale kdyz "vymeknu" a lehnu si vedle ni, usinaji ji trva o mnoho dele, pac me dloube do oci, sazi se prolezt spryclema ven, hazi po me dudlik a podobne..kdyz ji necham chvili nadavat, zacne si hrat nebo povidat, pak uz se na ni jen obcas zajdu podivat, ona se na me usmeje a usne uz v pohode..v noci se chovam intuitivne, ale hlavne diky tomu, ze jedno vstavani na mliko zatim fyzicky i psychicky zvladam..

Slni¨, ja mam prvni dite taky nemazlici, vim, jak me to stvalo, ale co nedalame..jeste nevim, ale rikam si, ze u holek to bude trochu jinak, ze treba ta potreba bojovat nebude tak silna jako u kluka, ale znam i radu nemazlicich se holcicek.. no nechame se prekvapit :-) Z toho co jsem nacetla pry kluci vic bojuji "silou", holky emocialnim "vydiranim" :-)) AT kluk nebo holka bude jeste hooodne veselo :-))

My v noci krmine z flasky jednou, nekde kolem 3 ranni, ale mam vypozorovane, ze pak nechce snidat mleko vubec a pokud ji nedam nic jineho, tak ji az klidne kolem desate..takze podle me se v noci nacpe a pak hlad nema rano..Takze jsem rano zacala davat banan a chleba, ty sni celkem ochotne, abych pridala jidlo a  casem zrusime i to nocni krmeni..

Karal,pokud rano nechce jist,tak bych v noci nenasilnym zpusobem snizila davku o 30 ml a nechala to tyden a dalsi tyden opet davku snizila, ten tyden je doba,kdy si na to ditko nenasilne zvykne a kdyz by jsi zustala jen na te 30tce,tak po tydnu proste dat jen vodu a to,co ji vezmes v noci dat rano, Ondra mi take pil v tech pet a nemohla jsem do nej poradne nic dostat do desiti,tehdy mi doktorka rekla toto a to jsem vedela uz od dvou maminek,co to mely vyzkousene,ale nejak se mi do toho nechtelo a je pravdou,ze mi pri 160 ml v noci tak cca 20/30 ml nechaval,tak jsem zacala snizovat a dosli jsme jen na 90tku a pak ho uz nechtel sam. Sama vis,jaky je diblicek,takze jsem to nechtela delat vubec nasilim, predpokladam,ze z nocniho mlicka pribiral nejlepe,no co se da delat.
Jinak je jasne,ze kazde dite je individualita,ale ja uz od velmi brzkeho veku ne u Mati,ale u Ondry pozoruji jeho chovani a odhaduji a obavam se,ze se moc nemylim,co nas ceka a podle toho uz se take chovam. Je to maly vzteklounek,coz u prvniho neznam vubec,opravdu,takze uz takto k nemu pristupuji a usmernuji ho. Na druhou stranu Mata zkousel stale dokola a je provokater dodnes, Ondraskovi reknu jednou dvakrat durazne,ze se to nedela a zopakuji nenene a pamatuje si to, v misce u psa byl jednou jedinkrat a do boudy mu neleze vubec, s Matou jsem s timto bojovala hrooozne dlouho. Ale toto nepovazuji za spartanskou vychovu. A ze nutim Matu k uklidu? Mam doma 3 chlapy, manzel je sileny bordelar a ja nebudu otrokem rodiny. A naucil se to i bez place, biti a odmen,proste se mu to vysvetlilo,ale dokud to nebylo hotove dle jeho moznosti,tak jsem neustoupila. Mata neni tak tvrdohlavy,je provokater,takze kdyz se u nej aplikuje duslednost,tak je to bez place a v pohode. Tak stejne,kdyz provokuje,naucila jsem se nevztekat a nenadavat a ignorovat ho a ejhle,je doma klid a pohoda a jeho provokace ustoupily na minimum. Na deti se musi lsti,tim myslim v tom dobrem,proste odpoutat pozornost,naucit se,co na ne v dobrem plati, plac a dat na zadek je u nas az na druhem miste,ale kdyz to jinak nejde a je to pro dite opravdu nebezpecne,tak na tu prcku take dostane,ale uz je to opravdu jen jednou za ctvrt roku. Hranice dite bude zkouset neustale dokola,kdyz uz to vypada,ze je vyhrano,tak zacne znovu. Ale musim rict,ze nikdy nemel tendence lest do zasuvek, vi,ze kdyz se vari voda,jde trouba,tak se ani nepriblizi a to se dite musi naucit,samo na to neprijde.Nuz by v zivote nevzal do ruky a plati to i u konkretnich jinych nebezpecnych predmetu.  Mame prudke schodiste, jednou ho vzal po hlave dolu,i tak jsme dlouho bojovali,aby tam nechodil sam, dneska je mu 3,5 a pred tremi mesici jsme mu dovolili chodit nahoru samotnemu,ale musi se drzet zabradli a nekomu z nas to rict a stejne ho hlidame,takze tady vi,z jsme hranici posunuli,nesmel,ted muze a funguje to naprosto skvele. Tak stejne jsem ho musela naucit,coz bohuzel jeho otec dlouho nechtel delat,dnes uz to umi take,ze kdyz se neovladneme a ve spolecnosti si prcneme,tak se omluvime a ejhle, Matyasek zacal napomita tatu a od te doby se i otec zacal chovat slusneji, proste pochopil,ze kdyz nepujde diteti prikladem,tezko ho to muze ucit. A mohla bych pokracovat. Tomuto ja rikam vychova a dle meho cim driv se zacne s temito vecmi,tim lepe,ale delala jsem to tak,jak jsem to citila, treba to,ze je trouba horka jsem ho naucila tak,jak rikaji jini dost morbidne,kdyz bylo skolo jeste teple po peceni,tak jsem mu tam dala prstik a od te doby na ni nesaha,ani kdyz se nepece. Cim se trapim vic je obdobi pred hlavni pubertou,jak naucit dite,aby ani cigarety nezkouselo ani nevzalo drogu. On vi,ze koureni je fuj a nezdrave, my i 95 procent nasich pratel jsou nekuraci,ale predci jen vidi jine lidi a ve skole bude ovlivnovan. Moje matka je silena kuracka,ale pred detmi by si uz nezapalila a to i kdyz je u nas treba dva dny,je nervozni,ale nezapali si ani venku,kdyz je sama......A mohla bych pokracovat.

Ale kdyz tak nad vsim premyslim,tak s Ondrou to jde vsechno lepe,i kdyz je povahou uplne jiny nez Matyasek a uz ted vim,ze mi da hodne zabrat predvsim diky tomu,ze uz vim, jednak jak na deti a jednak co presne chci,jsem podstatne klidnejsi a je to znat i na tom diteti. Takze jak jsi Karal psala o te Prekopove,tak na tom asi opravdu neco bude.

Slni, vidis, zrovna ten uklid, tam jsem byla nedusledna az hanba, a dennodenne bojujeme..mela jsem presne urcit, ze dokud neni uklizeno, nic dalsiho se nedela, ale nechtela jsem si delat starosti s nejakym uklizenim :-):-) BArca bude taky vetsi raubir nez Honza, jen doufam, ze povahove to bude mene komplikovany tvor nez bracha..bo by mi hrablo :-)
S nozem, troubou, knoflikama u trouby apod jsem ho tez mela vycepovaneho,ale on je od prirody bojacny, takze to nebyl velky problem..

Slni, u nas byla vychova spartanska v tom smyslu, ze nas rodice nechali ve vsech pruserech vymachat, poradily, ale vyzer si to sam..dodnes pamatuju, jak jsem brecela uz na VS mame do telefonu, ze mam strach, ze vyletim, ze i jini borci pohoreli a tata me srasne serval, ze mame pridelavam problemy, at si to koukam vynervovat sama..temkrat jsem ale potrebovala neco jineho slyset..na druhou stranu, kdyz jsem mela problemy diky skoliteli projit pres obhajobu diplomky, volali mi, ze ikdyz me vyhodi, nic se nedeje a domu se bat nemusim, ikdyby 5 let skoly prislo vnivec..:-) Proste nekdy to nebylo tak jak bych potrebovala, jsme treba vedeni k velke samostatnosti, diky niz si celkem umim poradit, ale zase si absolutne neumim rict o pomoct kdyz potrebuju..atd..

Karal,zazila jsem neco podobneho, kdyz jsem udelala maturitu na vyznamenani,tak misto pochvali mi otec suse sdelil,ze reditalka skoly je jeho byvala a ze tudiz co se napapruju,ze to neni o znalostech,toto jsem ty 4 roky nevedela a pani me neucila. No dobre,tak pak,kdyz zacal,ze nemam na vysokou skolu,tak jsem se tam dostala sice pres 0ty rocnik,ale dostala a kdyz jsem ji dokoncila,tak mi bylo jen suse sdeleno,ze on tam kdysi ucil, vsechny zna a tudiz jsem opet nic nedokazala. Moje mama se snazila,ale toto me vzdy hnalu kupredu jen stale neco dokazovat,take musim byt silna a samostatna,protoze mi nic jineho v zivote nezustalo. Nikdy jsem nic nedostala zadarmo,vzdy jsem si vsechno musela vybojovat a peru se takto dodnes. Moje matka zase provozovala psychicke vydirani a hrozne mi manipulovala se zivotem,bohuzel jsem na to prisla az ve chvili,kdy jsem se vdavala a podle toho to trosku i vypada. Chci byt milujici rodic,ale nechci detem delat v zivote to,co jsem musela zazit ja. Chci,aby byli samostatni,ale aby vedeli,ze kdykoliv mohou prijit a my pomuzeme,ale nevyresime to za ne. Chci dat detem zazemi,pohodu a domov,aby se domu vraceli ne proto,ze nemaji kam jit,ale proto,ze se tam citi dobre.

S tim uklidem mu samozrejme pomahame,ale uz si umi rict prosim,pomuzete mi a tak stejne umi rict vzdy dekuji. Ja nelpim na drobnostech,ale aby umel pozdravit, poprosit a podekovat mi prijde ve 3 letech jako naprosto bezna vec a je to slusnost. Tak stejne,aby se umel omluvit,kdyz nekomu ublizi nebo udela neco hodne spatneho. To jsme natrenovali pred dvemi mesici, vzdy,kdyz neco provedl,tak jsem mu rekla,ze se na nej zlobim a kdyz se zeptal,kdy se zlobit prestanu,tak jsem mu rekla,ze az se omluvi,ze to nechtel udelat,takze uz vi,ze kdyz se bud uz v zoufalstvi rozplacu nebo se zlobim,prijde a omluvi se a vim,ze to mysli vazne,obejme me,da mi pusu a rekne promin mami, priste si dam pozor. A umi to udelat i ve skolce,coz mnoho starsich deti nema ani paru,co to znamena,tuhle se na to ptala ucitelka manzela,jak se to naucil,ze s tim maji problemy u starsich deti a Mata je ve skolce druhy nejmladsi.

Slni myslím, že jsem to tu taky psala. Danda se mi od kojené odstavil asi v 11 měsících. Do té doby jsem ho kojila v noci kolikrát i po hodinách. A v roce jsme začali s Estivillem, ale pokud bych kojila dlouho, tak bych to asi nepraktikovala. Kojila bych i v noci. Tak hold bych nespala, ale zase bych kojila. Ale je fakt, že když jsem začala dávat Sunar, tak se mi i v noci na mlíko vzbudil, vypil tak dvacítku a chrundil, což mi přišlo nesmyslné.

No a co se  týče těch zubů. Já s nimi nemám praktickyk žádné zkušenosti. Vylezly tak nějak ani nevíme jak, ale dr. Estivill píše, že bolest zubů nemá na spaní vůbec žádný vliv. No nevím. Fakt nejsem schopna posoudit.

slni Tvoje výchova se mi náhodou moc líbí. My teď řešíme, když Dandovi něco udělá jiné dítě, tak ho plácne. Maminky jsou na mě naštvané, že ho za to netluču (prakticky netluču za nic, mám jiné a mnohem účinnější tresty) a myslí si, že jsem magor. No, já jsem názoru, že si to děti prostě musejí vyřídit samy. Takové ty žabomyší války, věčně s ním nebudu, abych ho chránilia ne? To jsem nakordech i se ségrou, páč Danda zbančí její tříletou holčičku a ona říká, že se ho bojí. No prostě je to na každé. Ale Tvoje výchova fakt super. Ale já jsem měla super dětství, rodiče nás netloukli, hodně s námi mluvili a ani já ani ségra nejsme vůbec problémové. A jak jsme hodné.

Slni, pozor na to, Honza tohle vsechno jako zdravit, dekovat, rict promin umel, jenze ted to proste nedela, protoze se mu nechce..Vysvetlit po dobrem uz nejde,on to samozrejme uz davno vi a aby se cely den skladal z trestu taky nejde..takze u tech starsich to mnohdy muze byt ta predskolni puberta, pry daleko horsi nez obdobi vzdoru..ja mohu jen potvrdit..ja mam obcas pocit, ze jsem 4 roky mlela prazdnou slamu a nebo doma mam tatara..:-) To jsou ty obdobi, kdo z koho..Ale plevelime Adri vlakno, mely bychom se soupnout jinak..

Kľudne mi to tu prznite :D čítam, nasávam, do doby aktuálnosti zabudnem.

Najhoršie na celej tej výchove je, že sa chce človek vyvarovať chýb, ktoré zažil a ktoré vidí v okolí a pritom môže robiť iné a rovnako zlé.

Aliso, dobre tema..Ja tohle taky resim..do lonskeho prosince mi Honzu zbancilo kdejake dvoulete dite, jedinou obranu na kterou se zmohl byl brek..ja uz byla nastvana,u kluka je to obzvlast hloupe, kdyz se neumi branit a pak se to najednou zmenilo a nedavno jsem videla ze strkani vratil..takze jsem se radovala, jen dohlizim, aby to nebylo neumerne a aby si nezacinal..ale z tohohle vznikaji ty nejosklivejsi zabomysi valky, jake jsem mezi matkama videla..Kamaradka ma hezke heslo, ze dokud netece krev, nezasahuje..(samozrejme to nemysli doslova :-))

Adri, a nebo nakonec zjisti, ze dela ty same, kterym se chtel vyhnout :-) Me nejvic dostane, kdyz Honzovi neco rikam a najednou jako bych slysela mamu :-))

Tak pokud majitelka vlakna souhlasi,rada budu pokracovat. Karal,Mata uz ma take obdobi,kdy nevi ci je a zapomina na veskerou vychovu,nastesti on je tvrdhlavy tak akorat a je hodne tvarny a uz vime,jak na nej,takze kdyz proste ma toto obdobi,tak mu to jen pripomeneme a podekujeme a pozdravime i za nej,aby videl,ze se to musi vzdy a nejen kdy on ma naladu. Vetsinou velice brzy pochopi a zacne opet fungovat jak ma.
Ali,co se tyka toho biti,tak je pravdou,ze konfikty mezi detmi by si mely vyresit deti mezi sebou,ale kdyz ublizuje memu diteti vetsi dite a tudiz tam neni rovnovaha,tak do toho okamzite zasahnu. Je pravdou,ze jsem ho nikdy neucila nic vracet,protoze to se otoci proti Tobe a vedela jsem,ze chci dve male deti a chtela jsem se vyvarovat toho,ze starsi bracha bude mlatit mladsiho. My razime zlatou stredni cestu,takze formu domluvy, proc mi to delas a to se nedela,kdyz to nepomuze,je nauceny prijit za nami ci ucitelkou a rict,ze mu nekdo ublizuje. Kde sem tam nechame postrkovani bez odezvy jsou nasi dobri znami a s Kristinkou spolu vyrustali a jsou skoro stejne stari,ale jakmile i tam je to uz moc,okamzite zasahuji,tam totiz ona bije a postuchuje jeho. Ano,mel by se umet branit,ale nechci z neho rvace, takze ho ucim jit na to rozumem a pres komunikaci.

Karal, to mi povidej,nechtela jsem byt jako moje matka a jsem jeji verna kopie. Snazim se proto na sobe hodne pracovat,cist a delat veci jinak,ale take se pristihnu,ze jako bych ji slysela.
Jinak super vec byl ten kurz podle knizky Respektovat a byt respektovan,tam jsem pochopila silene moc a to jsem tu knizku mela prectenou dvakrat. Oni totiz i tresty a odmeny maji rub a lic,ale nad tim se clovek bezne nezamysli.

Slniečko napsal(a):

Tak pokud majitelka vlakna souhlasi,rada budu pokracovat. Karal,Mata uz ma take obdobi,kdy nevi ci je a zapomina na veskerou vychovu,nastesti on je tvrdhlavy tak akorat a je hodne tvarny a uz vime,jak na nej,takze kdyz proste ma toto obdobi,tak mu to jen pripomeneme a podekujeme a pozdravime i za nej,aby videl,ze se to musi vzdy a nejen kdy on ma naladu. Vetsinou velice brzy pochopi a zacne opet fungovat jak ma.

:lol::lol: Jako bych se slysela :lol::lol: Taky jsem byla takhle uspesna :lol::lol: Napis mi v peti :P
Ale uklidnuje me, ze to v nem je, jen holt ma ted zatemneny mozek :-)

To je za rok,je mi uplne jasne,ze bude i hur,ale momentalne to lepe vyresit neumim.:dumbom:

Slniečko napsal(a):

To je za rok,je mi uplne jasne,ze bude i hur,ale momentalne to lepe vyresit neumim.:dumbom:

Treba to u vas bude mirnejsi, ja prece jen nejsem tak disciplinovana jako ty, sice se stale lepsim, ale mam sve mezery :) Ze nastalo jedno z kritickych obdobi mi doslo, kdyz jsem poprve slysela sveho manzela zajecet, on totiz malokdy zvysi hlas, a jecet jsem ho za 6 let neslysela.. :) Nutno rict, ze v tom narozdil ode me nema trening, ujizdi mu hlas do fistule :lol::lol::reta:

Karal napsal(a):

Slniečko napsal(a):

To je za rok,je mi uplne jasne,ze bude i hur,ale momentalne to lepe vyresit neumim.:dumbom:

Treba to u vas bude mirnejsi, ja prece jen nejsem tak disciplinovana jako ty, sice se stale lepsim, ale mam sve mezery :) Ze nastalo jedno z kritickych obdobi mi doslo, kdyz jsem poprve slysela sveho manzela zajecet, on totiz malokdy zvysi hlas, a jecet jsem ho za 6 let neslysela.. :) Nutno rict, ze v tom narozdil ode me nema trening, ujizdi mu hlas do fistule :lol::lol::reta:

:lol::lol::lol::supr:

Slni, budu MOC ráda, když mi pošleš ten materiál na mejl, moje adresa je : d.kubickova@seznam.cz :) Jinak naprosto souhlasím s Karal, že první dítě je pokud-omyl :)

Docela se zajmem toto vlakno ctu :D
Spaní-nespaní bylo u nas velke tema :dumbom: , no a jeste asi bude, i kdyz nase slecna se trochu "umoudrila" sama , takze na Estivila jeste nedoslo, ale je stale pripraveny v zaloze ;).
Tady jeden odkaz, kde bych rekla, ze je to ve zkratce hezky popsano.
http://www.azrodina.cz/1698-co-delat-kd … h-6-mesicu

Taky to tu čtu a chci se obrátit hlavně na Slniečko.... jsou názory, kde s tebou souhlasím, a jsou takové, kde ne. Je to diskuze...máme na to právo.
Níže jsi tu psala, že se jako matky vymlouváme na určité fáze.  Zkrátila jsem to, psala jsi to trošku popisněji, ale doufám, že jsem to nepřekroutila.

Pokud teda dle tebe to u dítěte nejsou fáze, tak bych ráda slyšela tvůj názor na naší současnou situaci a tvůj způsob , jak by jsi to řešila.

Jen ještě upozorňuji, že to nepovažuji za problém, nechci aby se to tu nějak více řešilo, či radilo atp. Na to bych si založila vlákno a to opravdu nepovažuji za nutné, bo jsme přesvědčená, že to odezní stejně tak, jako topřišlo. Dle mého je to fáze.

Jen chci znát názor Slniečka.

Dany teď hodně žárlí na každého, kdo na mě byť jen promluví, nedejbože se mě dotkne. Pošťák mi ani nemůže dát papír k podepsání, aby Dany nespustil hysterickou brečící scénu. V autě vedle mne nemůže nikdo sedět, jinak Dany probrečí celou cestu. Když jedeme sami , je v pohodě.
Už když jen pozdravím známého na dálku, začíná natahovat.
A ani nesmím hladit našeho psa. To hned taky začne vyvádět. P. mi dává pusu a Dany kručí

Takže pokud toto není fáze, co to dle tvého názoru je? Povahový rys, který dosud nevyšel najevo? Nebo nějaká má chyba v přístupu?

Danymu se věnuji maximálně. Ale není izolovný. Chodíme do MC, navštěvujeme známé s dětmi atp.

Ališu ty necháváš spát Dandu už takhle maličkého samotného u tchánovců? Můžu vědět, co tě k tomu vede?
Jak řešíš třeba touhu po mámě, když u něj nejseš?

PetraP napsal(a):

Taky to tu čtu a chci se obrátit hlavně na Slniečko.... jsou názory, kde s tebou souhlasím, a jsou takové, kde ne. Je to diskuze...máme na to právo.
Níže jsi tu psala, že se jako matky vymlouváme na určité fáze.  Zkrátila jsem to, psala jsi to trošku popisněji, ale doufám, že jsem to nepřekroutila.

Pokud teda dle tebe to u dítěte nejsou fáze, tak bych ráda slyšela tvůj názor na naší současnou situaci a tvůj způsob , jak by jsi to řešila.

Jen ještě upozorňuji, že to nepovažuji za problém, nechci aby se to tu nějak více řešilo, či radilo atp. Na to bych si založila vlákno a to opravdu nepovažuji za nutné, bo jsme přesvědčená, že to odezní stejně tak, jako topřišlo. Dle mého je to fáze.

Jen chci znát názor Slniečka.

Dany teď hodně žárlí na každého, kdo na mě byť jen promluví, nedejbože se mě dotkne. Pošťák mi ani nemůže dát papír k podepsání, aby Dany nespustil hysterickou brečící scénu. V autě vedle mne nemůže nikdo sedět, jinak Dany probrečí celou cestu. Když jedeme sami , je v pohodě.
Už když jen pozdravím známého na dálku, začíná natahovat.
A ani nesmím hladit našeho psa. To hned taky začne vyvádět. P. mi dává pusu a Dany kručí

Takže pokud toto není fáze, co to dle tvého názoru je? Povahový rys, který dosud nevyšel najevo? Nebo nějaká má chyba v přístupu?

Danymu se věnuji maximálně. Ale není izolovný. Chodíme do MC, navštěvujeme známé s dětmi atp.

Peto,to jsem sice napsala,ale to nevyvraci,ze neuznavam urcite faze vyvoje deti,vzdyt to by nedavalo vubec logiku,jen clovek musi rozlisit opravdu urcitou fazi a potom cviceni ditete s matkou. Neporadim Ti, nikdy jsem to nezazila. Zazila jsem jen,ze se dite rozciluje,kdyz jsem rychlejsi a zmizim mu z dohledu na toaletu nebo kdyz ma naladu se tulit,ale toto Matyasek snad nikdy nedelal a Ondrasek zatim take ne,netusim,jak bych se chovala. Radim jen v tom,co jsem zazila a osvedcilo se mi,lepe receno predavam svoje zkusenosti. Nejhraji si na boha ci super matku,pokud to tak ale nektera citi,tak se omlouvam,ale takto to vubec neni mysleno. Jsem schopna respektovat i druhe.

PetraP napsal(a):

Ališu ty necháváš spát Dandu už takhle maličkého samotného u tchánovců? Můžu vědět, co tě k tomu vede?
Jak řešíš třeba touhu po mámě, když u něj nejseš?

Petruš Davídek spinkal už u našich i u tchánovců (to je ale strašný slovo). Já nerozlišuju prarodiče z mé strany a ze strany D. Oba mají stejnou váhu a všem stejně věřím. Davídek s tím neměl nikdy problém. Tím, jak chodím na částečnej do práce, je hodně vázaný i na D. S babičkama a dědečkama vychází naprosto výborně, moje absence mu nedělá žádné problémy. Je hlídaný poměrně často, když jdu cvičit ....Takže s tím problém nemá. A jeho spaní je tak dokonalé, že usne bez pláče naprosto všude. Takže když si někdo z nich řekne, jestli by si Davídka nemohli vzít na noc, tak klidně. Nemám s tím žádný problém. A jsem moc ráda, že to  takhle je. Na týden bych ho nikam nedala, ale víkend zvládá naprosto bezvadně. A když si pro něj přijedem, tak přiběhne, volá mami, mami, tati, tati a jde si zase hrát, prostě to tak nebere.

Peti já si myslím, že to co zažíváte s Danym není fáze  v pravém slova smyslu, ale že to má tak snad každé dítě v přibližném věku, ale někdo víc a někdo míň. Nás to tedyp ostihlo v menší míře, ale postihlo. Tohle se totiž podle mého nedá řešit a ani nevidím důvod, proč by se to mělo řešit.

Ale spaní je věc, která by se řešit měla. Ono ani nejde pak o to, jak je podrážděná maminka, že je nevyspalá, unavená, ale (a to byl náš případ), tím věčným probouzením, neschopnosti usnout .... byl vyčerpaný a unavený i můj syn. A to ať se na mě nikdo nezlobí, ale to se řešit musí a nemůžu čekat, až to odezní. Angina či kašel se taky musí léčit a nečeká se, až odezní.

Ja tedy nevidim nic spatneho na spani ditka takto maleho na jednu/dve noci u prarodicu,kdyby ti nasi fungovali,take bych se tomu nebranila,ditko se tim nauci urcite nezavislosti na matce a kdyz je zvykle,tak to predci nemuze byt na skodu.
Me Matyasek spal poprve u babi a dedy uplne sam ve chvili,kdy si o to sam rekl a to jeste nechodil ani do skolky a byl neustale jen se mnou,bylo to tusim mesic pred 3tim rokem. Je pravdou,ze pul roku jsem chodila 2x tydne do prace a to od te osme do tri a hlidala ho kamaradka zdravotni sestricka a bylo to cilene,ve chvili,kdy zacala prvni faze zavislosti na prelomu sedmeho a osmeho mesice na me a behem jednoho dne se srovnal a dokonce se i rozloucil,nez jsem odesla, nemusela jsem se vyparit a vim,ze jsem mu nijak neublizila.

Jinak s tim spanim souhlasim s Alis,to proste problem je pro obe strany a mel by se resit,pokud v tom matka ani dite problem nevidi,tak je to neco jineho,ale obavam se,ze ditko kolem roku uz tech cca 11 hodin vkuse opravdu potrebuje,jinak to dospava pres den,ale to neni uplne dobre a ani to neni ten kvalitejsi a zdravejsi spanek jako je v noci.

Slni u nás fungujou všichni naprosto bezvadně. Tchýně pracuje ve školce a Davídek to u nich miluje. I u našich. Kdybych měla pochybnosti, tak ho tam dávat vůbec nebudu. Je fakt, že člověk má různé výhrady, ale ve většině mě respektují. Ale to má snad každý ne?

Slniečko napsal(a):

Ja tedy nevidim nic spatneho na spani ditka takto maleho na jednu/dve noci u prarodicu,kdyby ti nasi fungovali,take bych se tomu nebranila,ditko se tim nauci urcite nezavislosti na matce a kdyz je zvykle,tak to predci nemuze byt na skodu.
Me Matyasek spal poprve u babi a dedy uplne sam ve chvili,kdy si o to sam rekl a to jeste nechodil ani do skolky a byl neustale jen se mnou,bylo to tusim mesic pred 3tim rokem. Je pravdou,ze pul roku jsem chodila 2x tydne do prace a to od te osme do tri a hlidala ho kamaradka zdravotni sestricka a bylo to cilene,ve chvili,kdy zacala prvni faze zavislosti na prelomu sedmeho a osmeho mesice na me a behem jednoho dne se srovnal a dokonce se i rozloucil,nez jsem odesla, nemusela jsem se vyparit a vim,ze jsem mu nijak neublizila.

Jinak s tim spanim souhlasim s Alis,to proste problem je pro obe strany a mel by se resit,pokud v tom matka ani dite problem nevidi,tak je to neco jineho,ale obavam se,ze ditko kolem roku uz tech cca 11 hodin vkuse opravdu potrebuje,jinak to dospava pres den,ale to neni uplne dobre a ani to neni ten kvalitejsi a zdravejsi spanek jako je v noci.

slni, ještě jednou se připommínám na tu knížku :-) mejl.d.kubickova@seznam.cz :-) děkuji moc :-)

Antalis,moc se omlouvam,uplne mi to vypadlo,uz jsem Ti to poslal na mejlik,tak potom pisni,jak bojujete s Linduskou. :)

Ališ já jsem tu nepsala, že se problém se spaním nemá řešit a že se má čekat až to přejde.
Chápu to, že to řešíte,rozumím tomu.

A trochu závidím vztah tvůj a rodičů D. Já bych Danyho nikdy tchýni nesvěřila. A přiznám se, že asi ani mým rodičům. Ale to je věc jiná  a nepatří sem. Pokud je to pro vás všechny v pořádku, není důvod se tím zabývat.

Jen mě to překvapilo, protože já sama na to nejsem připravená, dát ho někam spát a nebýt s ním, a přiznám se, že ani do práce se mi od něj nechce.
Radši zkouším vymyslte práci na doma.


Nemáme prostě přestřiženou pupeční šňůru, což nejspíš souvisí s tím naším porodem :rolleyes:

Petrus, naprosto te chapu, HOnza poprve spal beze me ve trech letech, kdy jsem stravila noc v nemocnici..nerada jsem ho komukoliv pujcovala, presne jak rikas, nebyla prestrizena pupecni snura..jenze zpetne vidim, ze to byl hlavne muj problem a Honzovi to vubc nepomohlo, spis naopak..Ony to deti snaseji podstatne lepe nez matky :-) My meli strasny problem kdyz jsem cekala Barunku, to mu byly 4 roky, musela jsem ho o mesic driv vzit ze skolky, protoze mi visel na noze a delal sceny, kazda kontrola na kterou jsem ho nemohla vzit tak sceny jako blazen, nechtel byt s nikym, chodil se mnou i na zachod..proste na me silene visel..a pro me to bylo daleko horsi, nez kdyby mi zamaval a sel se bavit..Jenom to ze vedel ze mama bude nekolik dni pryc, u nas spustilo separacku neuveritelnou..Po porödu se zacal uklidnovat a teprve po dvou mesicich se srovnal uplne..Ale kdybych mela moznost vratit cas, umoznila bych nmu se alespon castecne odpoutat mnohem driv..jenze u nas babicka jedna je daleko a druha diky zdravotnim trablum funguje jen obcas..Ted je mu pet a v lete ma jet na tyden k babicce na chalupu a ver, ze mi bude ouzko ale v zadnem pripade to na me nesmi poznat...sam se tesi...S Barunkou uz je to jednodussi, s dvema detmi se clovek rad zbavi alespon na chvili alespon jednoho :-) a hlavne vim, ze bych ji tim nechranila,ale naopak ji skodila..

Stejne mizerne u nas probihal nastup do skolky, musim rict, ze se mi normalne mstil..schvalne mi rikal, ze ma rad jen tatu, ze ja jsem zla, ze jsem v praci, ze se mnou nekamaradi...nechtej vedet, co delalo moje srdce :-( Honza je navic silny introvert, na skolku si vpodstate zvykl az ted, a to mu bude za 2 mesice pet :-(

Petra, ja budem ako ty :) svokrovci si vezmú Natálku ku nim na pol hodiny, nech sa napr. v kľude najeme v nedeľu, bývajú na tom istom poschodí. A ja idem po chvíli pre ňu :D

Adriana : Zdarec dracica. Vis o tom, ze jsi se mi uz tri ( slovy 3 ) roky neozvala ? :P Cucim kdo je online a podivejmese, nestacil jsem se divit, jsem rad ze zijes :) Nebudu narusovat vas klid a pohodu, jen Te zdravim a zasek mizim ;)

Adri, ja myslim,ze to je celkem normalni, hlavne u tech prvnich :-)..jen s vekem je potreba diteti umoznit to odpoutani se, i psychologove doporucuji aby dite melo "svych" lidi vic nez jen mamu a tatu..druhy extrem vidim v okoli, kdy mama jde brzo pracovat na plny uvazek a pak je nastvana, ze dite prilnulo k chuve a k mame nechce jit..

Ale veď koľkokrát ju opatruje niekto aj hodinu, ale keď som doma, tak mi to nepasuje, aby bola preč :) je tam tak mĺkvo. sedíme a kukáme na seba, že čo ideme akože robiť? :lol:

morpheus môj milý, a ty to rátaš? :lol: ale minule som na teba myslela, faktg! :D

ADRIANA 1 napsal(a):

Ale veď koľkokrát ju opatruje niekto aj hodinu, ale keď som doma, tak mi to nepasuje, aby bola preč :) je tam tak mĺkvo. sedíme a kukáme na seba, že čo ideme akože robiť? :lol:

Nam se poprve stalo ze jsme byli s maznou doma sami a HOnzik u babicky nekdy v pulce tehu s Barus :-) Bylo to hodne zvlastni :lol::lol: A rozhodne to nebylo  jako v te pisnicce: Ty a ja a prazdny dum, primo svadi ke hrichum :-)

Karal já vím, že je to hlavně můj problém :rodna:  A hlavě teď, když vyvádí, kdykoli se od něj vzdaluju.

A s hlídáním to mám taky blbé. Tchyně je daleko a sama nemocná a  naši taky dost z ruky. Ale ti občas dojedou a berou si Danyho ven na vycházky a my k nim jezdíme na víkendy. Ale jinak jen máma táta.

A já zastávám názor, že dítě nemám proto, abych ho udávala po příbuzných a na RD jsem přeci proto, že mám být s ním :jojo:

A je mi jasné, že to možná někdy přehodnotím, ale teď to prostě nebude.

Peti, kdyz jsem se rozhodovala,jestli jit do prace nebo ne,tak to bylo kvuli financni situaci a kdyby jsi vedela,jak jsem stale koukala na telefon,kdy prijde zprava,ze jsou v poradku, pritom on si to s tetou taaak uzival a ja misto toho,abych si po praci sla treba na chvilku sednou nebo po nakupech okamzite utikala domu,abych tam byla co nejdrive a zbylou praci jsem delala po vecerech. Prvni tyden jsem proplakala cely, uprimne,do tri bych ho take nedala ani jednim rodicum a skolka? Prihlasila jsem ho jen tak, rikala jsem si,treba to vyjde,nepocitala jsem s tim a ejhle,ono to vyslo a myslim,ze manzel by Vam nejlepe napsal,co prozival. Stale dokola jsem si to vycitala, rikala jsem si,ze budu doma a on bude *odlozeny* ve skolce,co me to napadlo, orvala jsem to uz dopredu. A ostatni maminky me jen utesovaly,ze to je normalni,ze to bude v poradku a ze jednou proste odejit musi,uz ho nebudu mit pod kridly stale,on ani jednou neplakal, do skolky se po 14 dnech tesil a chtel tam i o vikendu a ja byla urvana znovu,ze me vlastne uz poradne ani nepotrebuje,ted vim a vidim,jak moc ho to posunulo dopredu a ze to bylo to nejlepsi reseni v danou chvili. O to vic si ted uzivam Ondraska.

PetraP napsal(a):

Karal já vím, že je to hlavně můj problém :rodna:  A hlavě teď, když vyvádí, kdykoli se od něj vzdaluju.

A s hlídáním to mám taky blbé. Tchyně je daleko a sama nemocná a  naši taky dost z ruky. Ale ti občas dojedou a berou si Danyho ven na vycházky a my k nim jezdíme na víkendy. Ale jinak jen máma táta.

A já zastávám názor, že dítě nemám proto, abych ho udávala po příbuzných a na RD jsem přeci proto, že mám být s ním :jojo:

A je mi jasné, že to možná někdy přehodnotím, ale teď to prostě nebude.

Peti, ono to nemusi byt problem, my jen mame tu opacnou zkusenost, kdy nam naprosta vazba na mamu zkomplikovala zivot..Ale jak uz jsem psala, moje starsi ditko je extremni introvert, takze ono je hodne dane i povahou, treba jsem naprosto presvedcena, ze jesle ve dvou by proste nezvladl, jeste ve 3 letech mi v MC visel na noze, mela jsem v planu ho ve trech do skolky nedavat, ale bohuzel nepodarene tehu mi v tom zabranilo..Stejne tak pocitame s odkladem skolni dochazky prave diky te silne introvertnosti..takze jak tu uz mnohokrat zaznelo, ono to proste casem prijde. Ted uz me obcas opusti i sam dobrovolne a naramne si uziva ze treba u babicky je stredem pozornosti, saskuje a dela vtipy..

Pokud to vnimas jako odkladani, nikam ho nedavej..on by to poznal a nemel by z toho nic ani jeden..:pussa::pussa:

Slni, dnes dosel Maly tyran a musim rict, ze ac jsem ho jen prolistovala okamzite jsem se poznala v rizikove skupine..:lol: Sporadana rodina, normální výchovné názory, matka ktera se vzdala sceho zamestnani, prvorozeny syn, dlouho jedinacek :lol::lol::lol: Bane, myslim, ze mame jen klasicke "pubertalni obdobi", posledni dva dny jsem mu sahala na celo zda nema teplotu, protoze prosil, dekoval a nabizel sam pomoc :lol::lol: Spis doufam, ze se treba doctu neco k tomu nasemu jidlu, v posledni dobe jsem jaksi rezignovala v tom smyslu, ze uz mu dopredu nehlasim co bude, abych predesla diskuzim, zda to bude ci nebude, kolik toho bude, suche, mmokre..Jen dam na stul, prinutim ho zasednout, ikdyz vyvadi ze jsit nebude, a jen opakuji: Jez, jez, jez..cim mene mam potrebu mu vysvetlovat ze se jist musi, a zaujimam postoj, ze uz me to nebavi se s nim dohadovat, mam pocit, ze pokroky jsou znatelnejsi..

Karalko, kamaradka me naucila jednu uzasnou vec, nechces jist,ale snis alespon 5 lzicek a pak si delej co chces a dalsi jidlo bude az bude. Co jsem tohle zavedla,tak kupodivu i Matyasek zacal jist podstatne lepe. Vic proste nenutim a hned je pohoda,jenze jsem to musela tri roky vstrebavat,abych pochopila. Myslela jsem,ze kdyz se nenaji,tak mi umre. Jo,prvni dite a hoodne matka kvocna.

Slni, me pra¨ve trochu zaskocilo, ze Prekopova ve sve knizce pise, ze zna deti, jejichz touha po manipulaci byla tak silna, ze radeji vyhladoveli...no, to nastesti neni nas pripad, ale i tak uz mam sediny..ale tvuj napad vyzkousim, predejdeme tim ¨mnoha diskuzim..Honza vydrzi bez jidla jen o ciste vode den a pul..ale cim je vetsi, tim vetsi ma hlad a jeho omezeny jidelnicek uz mu nestaci..dobre mu tak :-)

Slni rozumím ti. A dovedu si představit, bo jsem byla loni v létě na tři týdny na pár hodi v práci a Danyho hlídali naši.

Doma jsem jim vše připravila, aby Dany nic nepostrádal, v práci jse makala jak vzteklá, abych mohla brzo domů a ani na kafe s kolegyněma nešla, a pořád koukala na mobil a čekala , stejně jako ty, na SMS. A to jsem v té práci byla jen na tři hoďky denně :dumbom:
Pak jsem letěla domů, abych je všechny našla u bazénu na zahradě a v naprosté pohodě a ani náznak stesku po mamince


Takže si opravdu dovedu živě představit, jak ti bylo, a i s tou školkou, myslím, píšeš to samé, co na 99%  budu prožívat já :lol:

A Dany je taky nejedlík, a jakožto hubeňour, mě to děsí. A demonstrativně jídlo plive, pacholek jeden :rolleyes:

Peti tak nejprve. Spánek neřešíme, protože jsme ho již vyřešili a Davídek od roka spinká naprosto luxusně.

A já sama si ty vztahy mezi rodiči taky závidím. D. rodiče jsou strašně fajn, vycházím s nimi naprosto bezvadně. S tchýní si tykám, chlastáme, povídáme si naprosto o všem. Jsou stejně staré s mojí maminkou, je jim oběma 52 let a vycházíme spolu fakt krásně. A s Davídkem to prostě umí a on je u nich šťastný. Teď mi volali a Davídek mi říká do telefonu mami, mami, bagr, bagr. Odpoledne se za ním pojedem podívat, ale nejspíš tam bude až do zítřka.

Davídek je od malička úžasný jedlík, váží 12kg, hubeňour to není ani náhodou. A aby demonstrativně nejedl? To bude dělat raději něco jiného než aby nejedl. Zatím jsme nepřišli na nic, co by mu nechutnalo. Baští výborně a naprosto všechno.

A s tou prací. My jsme sice na Dandu čekali 4 roky, ale já si prostě život bez lidí, kamarádů, toho shonu kolem, nedovedu představit. Já to mám tak, že opouštím byt - myslím na práci, funguju naprosto bezvadně, SMS neočkávám (kluci zvládají naprosto výborně a když jsem v práci, tak hlídá pouze D.), vyrazím si na kávičku, třeba v noci na dnešek jsem byla s kamarádkama pařit, no hlava mi bude bolet ještě 2 dny. Ale odcházím z práce a už se na něho těším, na to, jak zašramotím klíčky, zavolám ťuk,ťuk a slyším mami, mami a jak ke mě letí s otevřenou náručí, to je prostě pocit k nezaplacení a já vím, že se měl dobře, neplakal a má radost, že mě vidí.

Ale holky to, že jste ještě neodstřihly pupeční šňůru, Petrušce se nedivím, když jsem viděla první fotky Danyho, tak jsem uronila slzičku, šmudlíček jeden a jak dneska řádí co? Vždyť to je naprosto jedno, máš pravdu, RD je od toho, aby byly maminky s dětmi doma. No, u nás se střídáme s tátou.

No a teď nás Andri zatluče do země, páč jsme jí úplně změnily téma :)

S tou pupeční šnůrou - je docela nárocný nástup do školky..Vím, jak jsem se mizerně cítila, že musím důvěřovat někomu cizímu :-) a hlavně najednou měl nové zažitky beze mě. Byl se školkou autobusem v divadle (celé dopoledne jsem přecházela jako lev v kleci a koukala na hodinky) a vrátil se nadšený, byli v Praze ba výstavě, atd..do té doby jsem kulturní zažitky zajištovala ja :-) Ale tak to má být :-)

Ališo, já ti rozumím, já taky patřím k maminkám, které potřebují trochu prostoru, proto třeba důsledně trváme na včasném odcházení dětí do postele, abychom alespoň večer měli chvíli klidu bez dětí na duševní očistu :-) Jednou za čas necháám děti manželovi a na půl dne se vypařím..domů nevolám, kdyby se něco dělo, manža by mi dal vědět..mít babičku, kde by děti byli spokojené, určitě bychom to využili i pro nějaký společný čas s manželem, takhle jen jednou ročně jdeme na promítání, kdy mi hlídá ségra a to je celkem vše..Ale přicházelo to postupně, i dvou dětí už to jde nějak samo :-) Z legrace tomu říkáme osobní volno a den předem ještě kontrolujeme jestli propustka plati :-) Ale kdyz byl Honza maly, mela jsem to podobne jako Petra..hodne nerada jsem ho zpoustela z oci :-)

A s tou prací, já bych do těch tří let chodit do pce nechtěla, ale když jsem před Barou tri mesice pracovala, bylo to naprosto super. Prisla jsem mezi lidi, najednou jsem mela i nejaky prostor a hlavne diky tomu ze jsem pracovala na puluvazek jsem byla v jednu doma a byla jsem odpocinuta a natesena na Honzika..Mit moznost treba jednou dvakrat tydne na pulden, mozna bych toho casem i vyuzila..s mym zamestnaním to ale mozne neni, takze zatim to neresim..

klííídek :)

Slni, tak jsem procetla pulku Maleho tyrana a musim rict, ze mi to hrozne pomohlo, protoze my na tom vuuuubec nejsme spatne :-)))

Karal napsal(a):

Slni, tak jsem procetla pulku Maleho tyrana a musim rict, ze mi to hrozne pomohlo, protoze my na tom vuuuubec nejsme spatne :-)))

Ze bych si rozsirila obzory,tuhle jeste prostudovanou nemam. :lol: Nemela jsem duvod.

Slni, rozhodne je to zajimave cteni..:-) Neco podobneho mit doma, snad bych zamkla a utekla :-)

Taky se mrknu na tu knížku, i když to nebude asi náš případ.

Andri díky, nebýt Tebe a Tvého vlákna, bychom si ani nepokecaly co? :)

Karal u nás se chodí spát v 8 a dýl ani ťuk. Přesně, potřebujeme svůj klid.

Jo a jak jsem včera psala, že máme Dandu u babi a dědy, tak jsme se na něj včera jeli podívat odpoledne a sotva nás uviděl, volal mamííí, tatííí, vzal nás za ruce a šel nám ukázat, jak krmí kačenky na rybníce. A když jsme se ho ptali, jestli s námi pojede domů, tak řekl hou hou a bylo vymalováno. Babi má houpačku doma a tím se mu dom moc nechce. Odjížděli jsme v půl osmý a naprosto v pohodě. možná, že je ještě malý a nechápe, ale nevěřím tomu. D. říká, že když jsems v práci, tak chodí dopoledne ke dveřím a říká mami, mami, ale to dělá i když jsem s ním já a D. je v práci, tak volá tati, tati. Ale nikdy nepláče.

Karal já mám super práci, chodím na 2 dny v týdnu jak můžu. Takže teď půjdu na dva dny jenom do 12, jindy jsem třeba do dvou. Jak mi to vychází. A navíc dělám v práci, která to dovoluje. Jsem moc ráda.

Adri a co u vás? Jak teď spíte? :gloria:

Celkom dobre, od piatku sa budí len na kojenie, dva-tri krát, čo je pre mňa vyhovujúce. takže ťuk ťuk,vyzerá, že to ustalo.

A dnes mi to spočíta :lol:

Adri, necitala som vsetko, ale mozem ta ubezpecit, ze aj u nas to bolo presne taketo iste. ale bohuzial to trvalo dlhsie nez len mesiac. sarinka zrazu nejako okolo roka nevedela okolo pol noci byt sama v postielke a nepomahalo ani pohladkanie, ani podanie dudlika, ani kingy (hracka), ani nic... nez som prisla na to co chce, bola som vynervovana a po*n. no a ona cisto chcela spat na mne. len som ju vzala z postielky, lahla som si na chrbat, ju polozila na hrud, v momente spala, ja som bola cela oslintana :lol: a po takej hodinke som ju mohla polozit medzi nas. neviem ti povedat ako dlho to trvalo, ale preslo to. samo. bez akehokolvek mojho pricinenia. mozno keby som sa snazila nejako to ovplyvnit, trvalo by to este dlhsie.
potom sme mali aj ine obdobia, kedy mi dost dlho trvalo zistit o co jej ide, ale aj to sme prekonali (napr. v noci spanok vyslovene v obyvacke, pytala sa do "ibivaky", akonahle som ju polozila na gauc, bola "tuha"). asi v tej dobe mala "zle zony"... inak ked si na to spominam, bolo to zvacsa takto na jar a v lete... a asi tak po roku... ale vsetko sme zvladli, takze zvladnes aj ty. len vydrzat.
pekny vecer

sunny, ďakujem :) striedajú sa lepšie a horšie noci, nebojujem, čakám na ne každý večer, prídu okolo 2-4, nechám ju po mne poloziť a potom ju dám do postieľky a po pár nadávkach zaspinká sama :) teším sa na ďalšie obdobia :D

Adri a víš co je na tom to nejkrásnější, že na tahle "ošklivá" období strašně rychle zapomeneš a budeš si pamatovat jenom ta hezká. Já si na nespavé období už ani nevzpomínám.

:)