Holky, chci se zeptat za kolik nocí se vaše děti "umoudřili" a přestali se budit a chtít MM resp. prso. Protože MM už ani tolik nemám a mu stačí si to prso pocumlat a spí dál. Já se ale rozhodla, už minulou noc, že s tím sekneme. První noc jsme to zvládli docela v pohodě. Nejdříve se dožadoval půl hodiny, já za ním po 10 minutách chodila, pohladila, promluvila, dala dudlík a řval dál, pak se rozhodl, když mě neviděl, že to asi nemá cenu. A poté se probudil ještě ve 3 ráno a to jsem udělala to samé - dala dudlík, pohladila, vysvětlila situaci (ačkoliv mě už v tom pláči slyšet nebylo) :cool:, ale to je jedno, prostě jsem řekla co a jak, odešla na chvíli vedle a sotva jsem zašla, tak se uklidnil a usnul víceméně hned, pak se probudil až ráno v šest a to už napít dostal. Jen se chci zeptat, jak dlouho tohle u vás trvalo. Myslím kolik nocí jste museli takhle "protrpět",než se spalo celou noc. Děkuji předem za reakce.

Romčo, u nás se na jídlo budí pořád, a to jsou mu 2 pryč. Prostě s tím nic neudělám, nějaký vyřvání, nahrazování čajem, vodou (dokáže vypít dva litry),vysvětlování prostě na Vojtu neplatí. Prostě má hlad, dokáže řvát klidně celou noc. Takže já ti opravdu neporadím, chce to vydržet, třeba se ti to povede, u nás je to taky tím, že Vojta přes den moc nejí a v noci prostě dostane hlad.  Já se ujišťuju, že ještě do léta a pak snad už bude s tím nočním žraním konec. Jednak je to vysilující a mě už opravdu 3-4 hodiny vkuse spánku jsou málo.
Ono hodně záleží na tom, jak máš starýho prcka, to nepíšeš, protože pokud je fakt malej, tak má v noci opravdu hlad a vydržet až do rána je pro něj prostě dlouhá doba.

martina33 napsal(a):

Romčo, u nás se na jídlo budí pořád, a to jsou mu 2 pryč. Prostě s tím nic neudělám, nějaký vyřvání, nahrazování čajem, vodou (dokáže vypít dva litry),vysvětlování prostě na Vojtu neplatí. Prostě má hlad, dokáže řvát klidně celou noc. Takže já ti opravdu neporadím, chce to vydržet, třeba se ti to povede, u nás je to taky tím, že Vojta přes den moc nejí a v noci prostě dostane hlad.  Já se ujišťuju, že ještě do léta a pak snad už bude s tím nočním žraním konec. Jednak je to vysilující a mě už opravdu 3-4 hodiny vkuse spánku jsou málo.
Ono hodně záleží na tom, jak máš starýho prcka, to nepíšeš, protože pokud je fakt malej, tak má v noci opravdu hlad a vydržet až do rána je pro něj prostě dlouhá doba.

ahoj Marti, ne, ne o hladu to není, je už dost starý, za měsíc má rok, takže do rána by i bez jídla a pití měl vydržet. přes den jí krásně a v noci skutečně hlad mít nemůže. Dnes to byla druhá noc, budil se už jen dvakrát a to tak, že jsem odešla z pokoje a hned přestal plakat a usnul. Čekám, že už další noc bude ještě lepší. I toto ovšem bylo krásné. ;-)

U nás to trvalo tak týden, ty hororové prořvané noci. Čaj nepomáhal, jen ho víc vytočil. Pomohlo mě, když jsem si uvědomila, že je to vzteklý řev a ne opravdový pláč.Vždycky jsem se zařekla, že před určitou hodinou nedám, pomalu se zkracovaly intervaly řevu a prodlužovalo spaní. Už jsme na dvou třech buzení za noc, to je nesrovnatelné s buzením po třičtvrtě hodině. Množství mlíka tím teda rapidně kleslo, taky uvažuju jestli s tím neseknu, ale Maťa je závislák, potřebuje aspoň podudlat.

teodora napsal(a):

U nás to trvalo tak týden, ty hororové prořvané noci. Čaj nepomáhal, jen ho víc vytočil. Pomohlo mě, když jsem si uvědomila, že je to vzteklý řev a ne opravdový pláč.Vždycky jsem se zařekla, že před určitou hodinou nedám, pomalu se zkracovaly intervaly řevu a prodlužovalo spaní. Už jsme na dvou třech buzení za noc, to je nesrovnatelné s buzením po třičtvrtě hodině. Množství mlíka tím teda rapidně kleslo, taky uvažuju jestli s tím neseknu, ale Maťa je závislák, potřebuje aspoň podudlat.

No, náš malý je právě také závisláček, nebo spíš byl a musela jsem to rychle utnout. Už se to nedalo. V noci se někdy budil i po hodině, já už z toho byla nešťastná a nevyspalá. Tak jsem se jednoho dne rozhodla, že to už takhle nejde. V den, kdy jsem už mohla nakojit jen ráno a večer, tak jsem šla do ukončení kojení v noci. A musím říct, že to jde. Sice se třeba 2x vzbudí, ale položím ho, pohladím, dám dudlíka a musím tedy odejít a v tu ránu je po pláči, takže to je otázka 2 minut. Dá se to, jen už se nemohu dočkat, až bude spát nonstop a já taky :-) Už je to teda 3 noc a stále se 2x vzbudí. Ale jak říkáš, čaj ( v našem případě voda) nepomáhá, takže žízeň není, to mě uklidní. My se ovšem nejvíc vytočíme, když v postýlce sedí a já ho zpátky položím, tak to je dvojnásobný křik, ale zmizím z dohledu a je klid :-) On ví, co si může dovolit, když u něj jsem - jsem totiž měkota :-)

Já spím vedle něj, taky se vzbudí, klekne si, stoupne si a pláče. Prostě ho položím, někdy usne hned, někdy na několikrát, ale je to už o hodně lepší.

...

Gabrielle napsal(a):

Jé, tak tohle mě čeká taky. Stázka je totální žužlací závislák, ona ani moc nepije, fakt si jen dudá... A ten řev, když zjistí, že prso není v dosahu... Já budu odstavovat v létě, až budu moct druhou cácoru odeslat na celý týden pryč, protože jinak se při tom řevu budí a pak je ve školce mrzutá...
U nás je navíc problém s tím, že Stázka nechce dudlík, flašku, takže ji není čím uklidnit :D

Tak mi to nakonec zvládli velice slušně. Strašně jsem se toho bála, proto jsem to nechávala na období, kdy už budu chtít s kojením seknout úplně. A ono to nebylo nic tak strašného, bála jsem se zbytečně. Samozřejmě první noc je hrůzostrašná, ale další je lepší a ta třetí už úplně nejlepší. A ted už týden spíme celou noc. Ačkoliv dnes se třeba vzbudil o půl paté, položila jsem, dala dudla a bylo po řvaní a spinuškal dál. Je to něco úžasného vyspat se celou noc. I sny se mi začaly zdát. Jindy totiž začaly a nestihly proběhnout, protože jsme byli zase vzhůru ;-))))Né, to je nadsázka....ale opravdu to stálo za to a jsem štastná, že je to za náma. Fakt jsem se toho děsila a není se čeho děsit, oni to bobíšci pochopí hodněr rychle, jsou to chytrá stvoření, i takhle malá. Doporučuji všem kdo se chce vyspat , je nechat a prso nekompromisně nedat. Ale jak říkám, kdybych u něj ležela a on věděl, že jsem u něj, tak by to bylo o hodně horší. Já se vždycky zvedla a odešla z místnosti a vracela se po určitých intervalech a on takhle pochopil, že když odejdu, tak nedostane. takže jsem takhle tři noci odcházela a to už se pak uklidnil hned, sotva jsem se zdejchla z místnosti. Když jsem u něj seděla, tak mi řval hodinu a půl a mně to rvalo srdce, jak se na mě díval a žadonil s těma slzama v očích. ;-) ALE TED JE TO FAKT BOMBA, KONEČNĚ VYSPANÁ A PLNÁ ENERGIE.

Tak dámy, záviďte a plačte :-) moje Andulka, t.č. 10 měsíců to zalomí cca v sedm po kašičce a koupání a do sedmi do rána o ní nevím. Jak to tady tak čtu, jsem velmi, velmi vděčná.

...

Romčo, tak to jsi dobrá, já jsem se k tomu ještě neodhodlala. Ty slzičky a to zoufalství v těch očíčkách mě prostě lámou srdce.

Gabrielle napsal(a):

Romčo, tak to jsi dobrá, já jsem se k tomu ještě neodhodlala. Ty slzičky a to zoufalství v těch očíčkách mě prostě lámou srdce.

Já se moc bála, že to nedám, ale když jsem odcházela a prostě ho v tom nechala, ať se s tím porve sám, tak to bylo méně bolestivé. Jak říkám, vracela jsem se k němu po deseti minutách. A tím jsem ty slzičky a to zoufalství neměla na očích a bylo to daleko lepší, než kdybych u něj seděla. Protože, když jsem u něj jednu noc seděla, tak plakal hodinu a půl a nejvíc mě rozbil tím, že mi přes postýlku chytl rameno a plakal, tak to jsem nezvládla, vytáhla ho a nakojila. úplně se mi chtělo brečet, když jsem si uvědomila, že jsem zase zklamala a nechala ho "zbytečně" řvát. Ale další noc brečel třičtvrtě hodiny, pak jen pět minut a pak zase jen chvilinku a do tří nocí hotovo. Ale jak říkám, kdybych u něj seděla a koukala jak brečí, bylo by to jen o to horší i pro něj i pro mě. A OD TÉ DOBY SPÍME CELOU NOC. Já jsem si řekla, že když jsem to vydržela první noc, tak už ty další prostě MUSÍM dát, protože pak bych musela zase odznova. A šlo to na překvapení velmi dobře. Podle mě musí člověk zachovat chladnou hlavu, protože když budeš vynervovaná, tak to dítě to pozná a bude taky nervózní a o to dýl bude třeba plakat. Ale lituji skutečně toho, že jsem se s tím mordovala tak dlouho a uvidíš, že až s tím sekneš i ty, tak si budeš říkat to samé. Budete to určitě v pohodě a půjde to třeba taky tak rychle jako u nás. Hlavně nesmí člověk udělat nějakou chybu, jako třeba vyndávat z postýlky, chovat, chlácholit. nechat v postýlce, pohladit, položit, dudlík, zazpívat, promluvit klidným hlasem a třeba i vysvětlit, že mlíčko není ;-)))) i když je :-)))) oni to pochopí.....;-) Ale nechat v postýlce...

...

U nás to bylo tak, že jsem Adama přestěhovala do pokojíčku a dvě noci ho nechala plakat - ani jsem za ním nechodila (ten pláč by byl pak ještě horší). Za Honzíkem jsem chodívala - pohladit - ale u toho jsem viděla, že to má nějaký účinek. Každé dítě to má asi jiné. Teď se Adámek v noci občas vzbudí, trošku si pofňuká a spí dál. Jo a když jsem končila s nočním kojením, přestala jsem mu dávat i ve dne, aby věděl, že z prsa prostě už nikdy nic nepoteče :)

Gabrielle napsal(a):

No tak to máme za sebou. Odstěhovala jsem se do obýváku a po týdnu byl klid.  A zdaleka to nebylo tak hrozné. Malá si přes noc několikrát poplakala, ale stačilo k ní přijít, chvíli hladit a zas usnula. Teď už spí celou noc, akorát teda budíček máme v pět, pak už neusne. Ale Bibi vstávala v šest, tak mám trénink :D

Tak to je super, blahopřeji ;-)) my také mívali budíček v pět, ale já ho nechávám v postýlce, jdu nachystat mlíčko, vytáhnu ho, dám mu napít a zase ho položím a víceméně vždy usne, ale také to není pravidlo....každopádně, furt lepší vstávat jednou v pět ráno, než několikrát za noc ;-)

No jo, ona mlíko nechce, tak holt vstáváme natvrdo, no... Ale co, však až půjde do školy, budu jí z postele tahat :D