.

Pročpak jsi vymazal všechny své předchozí příspěvky?

Radili ti tam moudře.

Chuť to ukončit má občas většina lidí. Je to normální - běžné. Co chceš poradit? Tvá otázka je dost neurčitá. Pamatuji si tvé předchozí příspěvky. Měl bys co nejrychleji zajít k psychologovi, možná už i psychiatr je na místě. A není to žádná ostuda, je to  lékař, jako každý jiný. Nemoc v hlavě může být záludnější, než zlomená noha. Ale dá se taky vyléčit. Když chceme.
Když nechceme a rozhodneme se odejít, nikdo nás nezachrání. Zase to můžeme udělat jen my sami.

A chceš poradit "kdy a kde", pomoci zjistit, kdo jsi, nebo nasměrovat k odborníkovi?

.

Kdo jsme, na to si musíme taky přijít každý sám.
Když pochopíme, že cesta je cíl, a že cesta může být náramně zajímavá, vzrušující  a překvapivá a někdy zase pokojná a klidná, pochopíme, kdo jsme.
Taky jsem na cestě.

Merts napsal(a):

spíš pomoc kdo jsem.

já k psychologovi chodím, ale moc mi to nepomáhá. už včera jsem tu psal, a tak vím o kousek víc, ale jsem na tom pořád stejně!

na tvém místě bych volila psychiatra

.

aprill napsal(a):

Merts napsal(a):

spíš pomoc kdo jsem.

já k psychologovi chodím, ale moc mi to nepomáhá. už včera jsem tu psal, a tak vím o kousek víc, ale jsem na tom pořád stejně!

na tvém místě bych volila psychiatra

Taky si myslím, že je to už spíš diagnóza. Řešila bych to, dokud mi není opravdu špatně.

Merts napsal(a):

ale co já vím, tak psychiatr předepíše prášky a basta. to mi nepřijde jako řešení, ale jenom se schovám před problémem.

Však jo, prášky pomůžou proti atace nemoci, navíc psychiatr zjistí - snad - čím vůbec trpíš. A samozřejmě k tomu dobrého psychologa. Jak dlouho k psychologovi chodíš? A sedí ti? Nechtělo by to najít jiného? Tohle je na léta s dobrým psychologem, není to chvilková záležitost.

.

Každý máme nějakou "nevyléčitelnou nemoc", protože nic není tak jisté jako to, že všichni jednou umřeme. :D

Ty si hypochondr, že se děsíš zmínek o nemoci? Psal tu někdo, že psychiatrická diagnoza je nevyléčitelná nemoc? Nepsal.
K tvému psychologovi, myslím, že snažit by ses měl hlavně ty. A ne snažit, to nestačí. Ale chtít.

Merts napsal(a):

ale co já vím, tak psychiatr předepíše prášky a basta. to mi nepřijde jako řešení, ale jenom se schovám před problémem.

Někdy to je jediný řešení..........kdybny lidi nebrali léky, běhali by po ulicích schizofrenici a vraždili občany  :lol:...........a s depkou je to stejný................je určitý druh depky, kdy pomůže jen lék........žádná terapie.............a to právě musí zjistit doktor ..........

.

Máš právo být na světě! :storstark: a určitě se najde někdo komu bys už teď nebo později chyběl. To je jeden dost velikej důvod, proč to nedělat, druhej - stejně jednou umřeme, proč to zbytečně uspěchávat, další - mít radost může mít člověk z maličkostí, i když je na tom "blbě", ať psychicky nebo fyzicky nebo oboje. Vím, jaký může být pocit marnosti, zbytečnosti, únavy při depresi - pokud se tak cítíš, je přece dobře, že existuje možnost si z toho pomoct ať nejdříve lékama, pak terapií,jen nesmí člověka odradit, že mu sednou třeba až několikáté AD a několikáty psycholog nebo psychoterapeut. Neb každý člověk je jiný a jedinečný, viz první věta :jojo:

Mertsi

utéct je tak strašně jednoduché.... ale není to řešení. Svým přístupem ukazuješ světu, že řešit chceš, ale už nevíš jak dál. Třeba by ti nějaká farmaka pomohla získat sílu a posunout se, třeba potřebuješ skupinu, aby jsi v ní nějaké své záležitosti pořešil. Každopádně o tom mluv, i s psychologem. Mohl by tě zase navést abys vyzkoušel něco nového. Můžeš vyzkoušet i alternativy, kinezku - odblok by mohl pomoci, konstelace, nějaké terapeutické malování. Vždy je způsob, jak se zvednout a udělat ten krok dál. Je to těžké, pro tebe určitě, ale jde to.... jde to...

.

Mertsi, obávám se, že tu najdeš jen a pouze na konci své paže....

.

Však ti tady všichni radíme. Stále to nevidíš? :co:

Merts napsal(a):

takže mi nikdo, myslím i mimo babinet, nedokáže poradit ci rict jak dal?

ale vždyt jsi dostal radu....najdi si psychiatra, podpůrnou skupinu třeba i nového psychologa.
myslím, že to je dost rad , jak dál?
nebo co KONKRÉTNĚ jsi chtěl slyšet?

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/14869 … atrem.html

V závěru se píše to, co ti říkáme tady, že dokud ty nechceš, nikdo ti nepomůže.

Potíže vaše nebo vašeho dítěte se mávnutím kouzelného proutku nevyřeší ze dne na den. Psycholog rovněž není majitelem věštecké koule a neprozradí vám stoprocentní prognózu vývoje vašich potíží ani přesné datum jejich definitivního vyřešení. Jen se vám pokusí ukázat něco, co jste možná neviděli a naučí vás něco, co jste neuměli.

mertsi, dostal jsi spoustu rad, které odmítáš, jaký typ rady jsi očekával? co bys potřeboval slyšet?

.

Ano mertsi, to ti 100% zaručuju, že na konci tunelu je světlo. A zaručuju ti, že když se nadchneš, tak musíš vydechnout. Ale to je asi tak všechno, co ti mohu nabídnout.

Dva roky na sobě pracuješ, viděl jsi pokroky, ale ted tě zmáhá jakásik chandra. Tak se zkus chvilku pohybovat pomalejší rychlostí, než jak si zvyklý a pozorovat svět. No není to nakonec moc hezký svět? A ráno zase vyjde slunce.... určitě.... určitě to zasepůjde o krůček dál. A i kdyby to měla být šnečí rychlost, i tak je to pohyb vpřed. Tak to nevzdávej, sílu v sobě vždy najdeš. Když už jsi toho tolik zvládl.

Merts napsal(a):

ne, bohužel jsem asi...
potrebuju to napsat jasne a strucne.

chtel jsem spis slyset, nejakou podporu ci nadeji. jelikoz kam se podivam vidim jen a pouze tmu.

ale dekuji za trpelivost, vidim, ze to jde asi se mnou velmi pomalu.

ja mam proste pocit, ze kdyz pisete, ze mi vsichni pisete spoustu rad a ja je nevidim, tak si v tu chvili pripadam jako blbec.
ja radu neodmitan, jen to proste nevidim.

tak ještě jednou .....ale vždyt jsi dostal radu....najdi si psychiatra, podpůrnou skupinu třeba i nového psychologa.
tady opravdu ti nic jiného poradit nemůžeme.

.

Merts napsal(a):

co je to "chandra"?

a víš, že mě tohle nenapadlo: "pohybovat se pomaleji". ja jsem zvyklý, z pracovni kariery, vzdy na raketový start! a tak asi neumím dělat věci pomalu.

blbá nálada, depka

.

Ano mertsi, to ti 100% zaručuju, že na konci tunelu je světlo.
Akorát si ho nesmíš splést s jedoucí lokomotivou... a právě k tomu potřebuješ odborníka, aby tě to naučil rozeznat.

Mertsi, a co ti brání na chvilku zpomalit a pozorovat cvrkot a nechat v sobě ten vír usadit?

.

Jo mertsi, to je to umění sledovat věci kolem, nejsi pupkem světa a lze se to naučit.... Nemusíš sedět. Stačí zpomalit. Copak jinak uvidíš svůj pokrok, když se nebudeš taky koukat kolem, jak se změnila krajina? ;)

tohle se ja nedokazu naucit!

Merts napsal(a):

tohle já neumím. na chvíli si sednout a sledovat. leda tak nekde v prirode uplne sam, na horách, ale to zase kdyz vypnu, tak myslím uplne na jinou vec, kterou nikdy z hlavy nevymazu!

Všichni depresáci tahají energii z lidí...........pořád se snaží na sebe přitáhnout pozornost .........zakládají další diskuze.........ovšem reálně neřeší nic, nechtějí řešení.............chtějí jen sát energii z lidí a na chvilku je jim líp.........je to nekonečné ............

nedokážeš? hma co je za tím nedokážeš? Tím vlastně přiznáváš, že stav věcí ti vyhovuje a že to tak chceš?

DOkud se nerozhodneš, tak to fakt nepůjde. :D

.

Mertsi, to že kolem sebe vidíš jen samou tmu a beznaděj, to je projev nemoci zvané deprese. Proto ti radím z vlastní zkušenosti: jdi k psychiatrovi a nech si předepsat antidepresiva. Nevzniká na nich závislost, nemění osobnost, neotupují myšlení a já nevím, co ještě si lidi vymýšlejí, aby je nemuseli brát. Prostě ti pomůžou vidět svět méně černě. A přitom můžeš samozřejmě na sobě pracovat u psychologa. A zapomeň na všechna já nemůžu a to se nikdy nenaučím. Můžeš a naučíš! Ale nejdřív si nech pomoct těma opovrhovanýma práškama. Uvidíš, že se ti uleví!

tohle se ja nedokazu naucit!
A zkoušel jsi to? Nemyslím jednou, dvakrát... a když se okamžitě nedostavil výsledek, tak to vzdát, protože to "nefunguje". Rychlé starty si nech do práce a mimo ni se zkoušej zklidnit. Klidně za pomoci nějakýho zobání, pro začátek. To není nic špatnýho, přijmout pomoc... ale to se taky musíš učit.

Rosakosa napsal(a):

Merts napsal(a):

tohle já neumím. na chvíli si sednout a sledovat. leda tak nekde v prirode uplne sam, na horách, ale to zase kdyz vypnu, tak myslím uplne na jinou vec, kterou nikdy z hlavy nevymazu!

Všichni depresáci tahají energii z lidí...........pořád se snaží na sebe přitáhnout pozornost .........zakládají další diskuze.........ovšem reálně neřeší nic, nechtějí řešení.............chtějí jen sát energii z lidí a na chvilku je jim líp.........je to nekonečné ............

...no tak jak často /ne vždycky / s tebou nesouhlasim tak tohle je velkej kus pravdy. Málokdo si troufne to říct, aby se ufňukánkovi nepřivodil hysterák, ale vidím to taky tak. Deprese se mají léčit,ale plno lidí neví co je to opravdová deprese. Ti co o tom, jak je život nebaví píšou na všechna fóra světa a vykládají to na potkání nejsou ti co si pak pustí plyn /což  považuju za mega projev bezohlednosti k okolí/ ten kdo se chce opravdu oběsit o tom moc nevykládá. Jinak jestli tu někoho život nebaví je jeho věc jak s ním naloží, pokud teda se nerozjede autem proti autu se spokojenou rodinou. Stejně tu všichni jsme jen na pár let a nikdo to tu nepřežijem ;)

Merts napsal(a):

ja mam proste pocit, ze kdyz pisete, ze mi vsichni pisete spoustu rad a ja je nevidim, tak si v tu chvili pripadam jako blbec.
ja radu neodmitan, jen to proste nevidim.

Merts,
ještě nikdy tě nenapadlo, že tohle, co tu píšeš, lze i otočit?
Že nikdo z těch, co ti tu radí, nechodí ve tvých botách, nemohou tedy vědět, kde tě vlastně tlačí a jejich rady mohou být tedy naprosto "blbé"??? Jinými slovy OUT?
Že jen proto, že něco právě teď nevidíš, ještě neznamená, že si musíš připadat jako blbec? Obvzláště když si tak nepřipadá ten, kdo ti poskytuje stále stejnou radu a vůbec nevidí, že nezabírá?
Neexistují žádné konfekční rady, které by sedly každému.
Jsme jedinečné bytosti, každý se na problém díváme ze svého úhlu pohledu a mnohdy jen pochopit ten prostý fakt, že když tenhle osvědčený úhel ZMĚNÍM, změním všechno, dá děsnou fušku a to na obou stranách - jak u toho, kdo radu potřebuje, tak u toho, kdo ji dává...

Můj osobní názor je ten, že AD neléčí, pouze konzervují daný stav a pomáhají přežít. Jsou pochopitelně návyková, je jedno, zda na fyzické nebo psychické bázi, návyková prostě jsou, protože bez nich pacient kolabuje, nedává to.
Ale i tak to prostě někdy je.
Někdy se bez nich prostě neobejde. Minimálně na čas - poskytnou mu odpočinek a klid, který tolik potřebuje.
Je nesmysl s depkou bojovat. Tenhle boj nikdo nemůže vyhrát, už naše babičky byly natolik moudré, že říkaly: máš-li depresi, vystrč na ni zadek :) Nu, něco na tom je. Nejspíš to nefunguje hned, ale zase nevěřím tomu, že by to vůbec nefungovalo, protože s humorem jde od jakživa všechno líp a člověk v depresi by neměl ztratit schopnost se smát.
Klidně i sám sobě. Tedy: především sám sobě :jojo:
Moje osobní zkušenost s lidmi v depresi je taková, že většinu z nich považuji za velmi statečné lidi. Něco takovéhop příjmout a naučit se s tím zacházet totiž vyžaduje notnou dávku statečnosti. A každý z nich musí mít také velkou trpělivost, protože musí tak dlouho hledat, až najde metodu/metody, které mu pomáhají.

Ve tvém případě si myslím, že je to v první fázi právě o tomto: zklidnit se, vnitřně se ztišit a naučit se poslouchat vlastní tělo..vlastní duši. Pokud to myslíš sám se sebou vážně, nauč se to. A to co nejdřív, nemáš neomezené penzum času. Nikdo z nás ho nemá.
A nezapomeň na jeden prostý fakt: když to nedáváš, roste v tobě jen tvůj strach.... živí ho všechny tvoje skutečné, ale především DOMNĚLÉ neúspěchy a ty bojuješ boj,který prostě nemáš šanci vyhrát. Tak se zastav. Nejsi sám, kdo NĚCO nedává... Je nás takových mnohem víc. Jen někdo to dovede příjmout, jiný se s tím pořád pere.
Každý, kdo si tím prošel, ti potvrdí, že ten, s kým se nejvíc pral, byl on sám..... Tak na sebe nebuď jak na cizího a měj se rád. Nauč se to :)

Merts napsal(a):

diagnóza? to mám snad něco jako "nevyléčitelnou nemoc"?

jsem u něho přes dva roky. oba se snažíme, myslím. ze začátku to byl velký posun, ale ted posledni dobou, jsem porad na jednom miste!

"Diagnóza" je aj chrípka alebo angína - máš pocit, že sú nevyliečiteľné? Ide o to, Čo alebo KTO ti pomôže. (V prípade chrípky stačí obvoďák, občas aj samoliečba, pri tepennom krvácaní a otvorenej zlomenine treba odborníka, prípadne niekoho z pohotovostnej medicíny. No a pri duševných problémoch je to asi podobné.)

Deprese je stav našeho pohledu na svět. Nemá smysl s ní bojovat.., důležité je pochopit odkud pramení. Věř, Merts, že každá má svůj důvod. (Jestliže ho skutečně rozkryjeme, už samotným uvědoměním budeme vyléčeni.) A nejspíš to nebude ten, o němž jsme přesvědčeni, že tak musí být. Tohle všechno je totiž až nabalené na prvotní zdroj. A proto nad tím nedokážeme zvítězit. Protože nejdeme k samotnému jádru věci, ale až k vzniklým reakcím. Ovšem reakce se dostavily právě proto, že někde jinde je skryto něco jiného. Co s tím určitým způsobem souvisí, ale ne tak, jak jsme právě nyní přesvědčeni.

Proto potřebujeme někoho, kdo nám otevře oči. Může to být psycholog, kněz, šaman anebo třeba sousedka, protože se zrovna dotkne té citlivé struny v nás, která nám ukáže odkud se na celou věc podívat. Někdy jsou dobré knihy, mythické příběhy, případně klasické pohádky, jež v sobě tají mnoho mystických symbolů. Každopádně potřebujeme především Naději, proto všechno, co nám ji bere, bychom v sobě měli anulovat a naopak. Dopřát si ji v různých spektrálních barvách, jež vznikají skrze hranol lomem světla.

Pan, já si Tě trošku dovolím opravit.
Antidepresiva nejsou návyková, dodávají mozku látky, jako je serotonin nebo dopamin, tzv. "inhibitory štěstí", které si mozek nemocného člověka sám nedovede vyrobit a proto trpí jako zvíře. Co je návykové, jsou léky na bázi benzodiazepinů, jako např. Neurol nebo Lexaurin.

Ovšem AD podávaná sama o sobě neřeší pacientovy zásadní problémy, protože neznám pacienta, který by trpěl "jenom" depresemi a veškerý jeho život - ať už pracovní nebo soukromý - by byl naprosto v pohodě. Člověk, trpící depresemi trpí navíc i problémy ve výše uvedených odvětvích, protože jeho nemoc mu spolehlivě ničí všechno okolo něj.

Proto je nejlepším řešením začít užívat AD a současně s tím začít navštěvovat i psychologa, který pacientovi, zaléčenému AD pomáhá buď najít kořeny jeho problémů, nebo ho pomáhá provést nelehkým obdobím, ukazuje mu, kde by měl na sobě zapracovat, kde by měl přidat, kde naopak ubrat a co u sebe změnit. Tenhle postup je nevyhnutelný a nelze jenom brát AD a k žádnému psychologovi nechodit, nebo chodit k psychologovi a nebrat AD, to jsou špatné postupy, které k žádnému kloudnému výsledku nevedou.

Crabat napsal(a):

Proto potřebujeme někoho, kdo nám otevře oči. Může to být psycholog, kněz, šaman anebo třeba sousedka, protože se zrovna dotkne té citlivé struny v nás, která nám ukáže odkud se na celou věc podívat. Někdy jsou dobré knihy, mythické příběhy, případně klasické pohádky, jež v sobě tají mnoho mystických symbolů. Každopádně potřebujeme především Naději, proto všechno, co nám ji bere, bychom v sobě měli anulovat a naopak. Dopřát si ji v různých spektrálních barvách, jež vznikají skrze hranol lomem světla.

Crabate, o úskalích duševních onemocnění víš velmi málo.
Popisované vytučněné rady jsou sice dobré, ovšem pod vedením odborníka. Co je to platné, když si nemocný přečte knihy nebo mýtické příběhy, když není sám od sebe schopen přijít na to, jak s uvedenými informacemi smysluplně naložit, proboha ?!? Navíc člověk v depresi bude těžko připraven na to, aby skrytá poselství smysluplně dešifroval ku svému prospěchu, může se stát, že vlivem své nemoci pochopí spoustu věcí úplně opačně a takové rady akorát napáchají víc škody než užitku. Je hezké, že se oháníš mystickými symboly a Nadějí a různými spektrálními barvami, ovšem takovéto žvatlání vážně nemocnému člověku vůbec nepomůže, každý takový člověk by měl být nejdříve zaléčen odbornou medikací a vzápětí by si ho měl vzít pod křídla psycholog.
To je totéž, jako bych sebou venku švihla na chodníku, utrpěla komplikovanou zlomeninu stehenní kosti a místo, abych se dobelhala na nejbližší chirurgickou ambulanci, kde by mi dali nohu do sádry, léky proti bolesti a po sundání sádry mě poslali na rehabilitaci, seděla bych s nohou pod paží u PC a četla si rady o mystických symbolech, Naději s velkým "N" a spektrálních barvách, vznikajících skrze hranol lomem světla, vedle sebe bych měla rozečteného Eduarda Petišku a divila bych se, proč se po takových výborných radách na tu nohu ne-a-ne postavit :(

Crabat napsal(a):

Deprese je stav našeho pohledu na svět. Nemá smysl s ní bojovat.., důležité je pochopit odkud pramení. Věř, Merts, že každá má svůj důvod. (Jestliže ho skutečně rozkryjeme, už samotným uvědoměním budeme vyléčeni.) A nejspíš to nebude ten, o němž jsme přesvědčeni, že tak musí být. Tohle všechno je totiž až nabalené na prvotní zdroj. A proto nad tím nedokážeme zvítězit. Protože nejdeme k samotnému jádru věci, ale až k vzniklým reakcím. Ovšem reakce se dostavily právě proto, že někde jinde je skryto něco jiného. Co s tím určitým způsobem souvisí, ale ne tak, jak jsme právě nyní přesvědčeni.

Proto potřebujeme někoho, kdo nám otevře oči. Může to být psycholog, kněz, šaman anebo třeba sousedka, protože se zrovna dotkne té citlivé struny v nás, která nám ukáže odkud se na celou věc podívat. Někdy jsou dobré knihy, mythické příběhy, případně klasické pohádky, jež v sobě tají mnoho mystických symbolů. Každopádně potřebujeme především Naději, proto všechno, co nám ji bere, bychom v sobě měli anulovat a naopak. Dopřát si ji v různých spektrálních barvách, jež vznikají skrze hranol lomem světla.

Plýtváš energií a hodnotíš něco co neznáš............deprese je na podobném principu jako psychoza..........ten člověk nemá náhled a nemá šanci si něco uvědomit , nebo se na to dívat odjinud..........vůlí to nemůže ovlivnit............pokud to má tolik jako tazatel.
To je stejný, jako kdybys šel do blázince učil rozjetý schizorfeniky, aby si přečetli příběh , nebo zašli k šamanovi. Kdyby to fungovalo, nebyli by potřeba psychiatři.
Takže se drž svýho kopyta a neple't se mezi obory,  kterým nerozumíš ani zbla.
On prostě cítí, že je mu zle a podvědomě s tím obtěžuje svoje okolí, aby ze spokojených lidí nasál energii , což mu pomůže na chvilku a za  chvíli tu bude zas žadonit .......nebo někde jinde ..........

Kiara napsal(a):

Pan, já si Tě trošku dovolím opravit.
Antidepresiva nejsou návyková, dodávají mozku látky, jako je serotonin nebo dopamin, tzv. "inhibitory štěstí", které si mozek nemocného člověka sám nedovede vyrobit a proto trpí jako zvíře.

Kairo,
obě máme pravdu - každá ze svého úhlu pohledu.
Pokud jsi na něčem závislá, je to pro tebe návykové a neokecáš to.
Dokonce ani mocné farmaloby to neokecají :P
Ostatně nezmám v přírodě věc, zvíře, bytost... prostě cokoliv, co by se snažilo,  pokud nemusí...Mozek si NEBUDE vyrábět serotonin, pokud mu ho stabilně dodáváš zvenčí. Proč by taky měl?

Kiara napsal(a):

Crabat napsal(a):

Proto potřebujeme někoho, kdo nám otevře oči. Může to být psycholog, kněz, šaman anebo třeba sousedka, protože se zrovna dotkne té citlivé struny v nás, která nám ukáže odkud se na celou věc podívat. Někdy jsou dobré knihy, mythické příběhy, případně klasické pohádky, jež v sobě tají mnoho mystických symbolů. Každopádně potřebujeme především Naději, proto všechno, co nám ji bere, bychom v sobě měli anulovat a naopak. Dopřát si ji v různých spektrálních barvách, jež vznikají skrze hranol lomem světla.

Crabate, o úskalích duševních onemocnění víš velmi málo.
Popisované vytučněné rady jsou sice dobré, ovšem pod vedením odborníka. Co je to platné, když si nemocný přečte knihy nebo mýtické příběhy, když není sám od sebe schopen přijít na to, jak s uvedenými informacemi smysluplně naložit, proboha ?!? Navíc člověk v depresi bude těžko připraven na to, aby skrytá poselství smysluplně dešifroval ku svému prospěchu, může se stát, že vlivem své nemoci pochopí spoustu věcí úplně opačně a takové rady akorát napáchají víc škody než užitku. Je hezké, že se oháníš mystickými symboly a Nadějí a různými spektrálními barvami, ovšem takovéto žvatlání vážně nemocnému člověku vůbec nepomůže, každý takový člověk by měl být nejdříve zaléčen odbornou medikací a vzápětí by si ho měl vzít pod křídla psycholog.
To je totéž, jako bych sebou venku švihla na chodníku, utrpěla komplikovanou zlomeninu stehenní kosti a místo, abych se dobelhala na nejbližší chirurgickou ambulanci, kde by mi dali nohu do sádry, léky proti bolesti a po sundání sádry mě poslali na rehabilitaci, seděla bych s nohou pod paží u PC a četla si rady o mystických symbolech, Naději s velkým "N" a spektrálních barvách, vznikajících skrze hranol lomem světla, vedle sebe bych měla rozečteného Eduarda Petišku a divila bych se, proč se po takových výborných radách na tu nohu ne-a-ne postavit :(

Já myslím, že to není totéž a Crabatovi rozumím.
On se prostě jen dívá z jiného úhlu pohledu :)

Je rozumné, pokud si zlomím nohu, navštívit chirurga, pak sádrovnu, rehabilitaci...
A je velmi nerozumné tím s léčbou skončit :jojo:

Crabat napsal(a):

Deprese je stav našeho pohledu na svět. Nemá smysl s ní bojovat.., důležité je pochopit odkud pramení. Věř, Merts, že každá má svůj důvod. (Jestliže ho skutečně rozkryjeme, už samotným uvědoměním budeme vyléčeni.) A nejspíš to nebude ten, o němž jsme přesvědčeni, že tak musí být. Tohle všechno je totiž až nabalené na prvotní zdroj. A proto nad tím nedokážeme zvítězit. Protože nejdeme k samotnému jádru věci, ale až k vzniklým reakcím. Ovšem reakce se dostavily právě proto, že někde jinde je skryto něco jiného. Co s tím určitým způsobem souvisí, ale ne tak, jak jsme právě nyní přesvědčeni.

Proto potřebujeme někoho, kdo nám otevře oči. Může to být psycholog, kněz, šaman anebo třeba sousedka, protože se zrovna dotkne té citlivé struny v nás, která nám ukáže odkud se na celou věc podívat. Někdy jsou dobré knihy, mythické příběhy, případně klasické pohádky, jež v sobě tají mnoho mystických symbolů. Každopádně potřebujeme především Naději, proto všechno, co nám ji bere, bychom v sobě měli anulovat a naopak. Dopřát si ji v různých spektrálních barvách, jež vznikají skrze hranol lomem světla.

Já jsem onemocněla depresí zcela bez důvodu. A myslím, že jsem jí ve větší či menší míře trpěla celý život. Na depresivní stavy si vzpomínám už coby dítě předškolního věku. Každá deprese nemusí mít důvod, pokud tím důvodem není nedostatek serotoninu v mozku. Ale proč tam ten serotonin chybí, to zatím nikdo neví.
Tyhlety laické psycho-duchovní kecy mě dokážou akorát naštvat.

Já jsem na tom, Ivo, asi podobně, jako ty, ovšem slaběji. Mám zkušenost (a dobrou!) s antidepresivy, došlo mi, že se deprese budou vracet a nezbavím se jich ...... Teď, když jsem se začala vynořovat z jedné z nich, kterou jsem z počátku nerozeznala, takže "nezvládla", jsem si uvědomila tu strašidelnou neschopnost a nehybnost, které se mně zmocnily na dlouhou dobu a vyřadily mne. A najednou se mi udělal pocit, že depresí se "prochází" jako tunelem, a že když se z ní vynořím, jsem jinde. A pak jsem si ještě uvědomila, že duši znehybní, že slouží jako "sádra/dlaha/ortéza" na duši, možná je zlomená, přetažená, vymknutá, vyčerpaná .......
Vnímali/y jste to také?

:) Já jsem děvčata hovořil o zdroji depresivních stavů, ne o tom, jak léčit jejich příznaky. Ale jak v takových situacích zahojit duši samu. Jistěže z medicinského hlediska takový přístup asi nebude přijat positivně. Ale nejde o lékaře (ti ať si myslí, co chtějí), jde o pacienta. ;)

Crabat napsal(a):

:) Já jsem děvčata hovořil o zdroji depresivních stavů, ne o tom, jak léčit jejich příznaky. Ale jak v takových situacích zahojit duši samu. Jistěže z medicinského hlediska takový přístup asi nebude přijat positivně. Ale nejde o lékaře (ti ať si myslí, co chtějí), jde o pacienta. ;)

Ne? A co je tohle :rolleyes:?

Crabat napsal(a):

Proto potřebujeme někoho, kdo nám otevře oči. Může to být psycholog, kněz, šaman anebo třeba sousedka, protože se zrovna dotkne té citlivé struny v nás, která nám ukáže odkud se na celou věc podívat. Někdy jsou dobré knihy, mythické příběhy, případně klasické pohádky, jež v sobě tají mnoho mystických symbolů. Každopádně potřebujeme především Naději, proto všechno, co nám ji bere, bychom v sobě měli anulovat a naopak. Dopřát si ji v různých spektrálních barvách, jež vznikají skrze hranol lomem světla.

Crabat napsal(a):

Jistěže z medicinského hlediska takový přístup asi nebude přijat positivně. Ale nejde o lékaře (ti ať si myslí, co chtějí), jde o pacienta. ;)

Crabate, nebude přijat pozitivně především z hlediska posledních zbytků zdravého rozumu, které P.T. čtenáři zbyly po přečtení některých Tvých úvah :lol:

Crabat napsal(a):

:) Já jsem děvčata hovořil o zdroji depresivních stavů, ne o tom, jak léčit jejich příznaky. Ale jak v takových situacích zahojit duši samu. Jistěže z medicinského hlediska takový přístup asi nebude přijat positivně. Ale nejde o lékaře (ti ať si myslí, co chtějí), jde o pacienta. ;)

Nikdo rozumný nepřijme takový přístup pozitivně..............je to snůška nesmyslů a bohužel působí  nevěrohodně i jiná tvoje tvrzení, které by mě jinak zajímaly .......vypadáš jako diletant, kterému je lepší nevěřit.
Takové názory jsou nebezpečné a můžou někoho i připravit o život..........to není moc dobrý přístup k lidem.

Rosakosa: :supr: :godlike: :supr:

Crabat napsal(a):

:) Já jsem děvčata hovořil o zdroji depresivních stavů, ne o tom, jak léčit jejich příznaky. Ale jak v takových situacích zahojit duši samu. Jistěže z medicinského hlediska takový přístup asi nebude přijat positivně. Ale nejde o lékaře (ti ať si myslí, co chtějí), jde o pacienta. ;)

Mno, ono je to čiastočne pravda, ale napr. s niektorými ťažšími psychiatirckými diagnózami sa odmietajú zaoberať aj skúsení "šamani" alebo liečitelia. Je to asi indi-vindi a cez PC sa dá ťažko určiť diagnóza, popr. momentálny stav prispievateľa. No AD asi nebudú JEDINÝM riešením danej istuácie, ale skôr to dočasnou sadrovou dlahou. Pre úplné vyliečenie je vždy potrebné aj úsilie samotného pacienta (napr. ochota splupracovať s psychológom, podrobiť sa príslušnej terapii, príp. vyskúšať iné vhodné metódy), plus postupná rehabilitácia a obnovovnanie fungovania bez dlahy. Ale v prvej fáze je dlaha - alebo iné znehybnenie - takpovediac nevyhnutné.

Kiara napsal(a):

....... každý takový člověk by měl být nejdříve zaléčen odbornou medikací a vzápětí by si ho měl vzít pod křídla psycholog.

My lide mame ruzne zkusenosti. Mame proto i rezne pohledy na vec.

Existuje mnoho lidi s tezkou depresi kteri si dokazi pomoci sami -bez antidepresiv, bez psychologa. Bez odborne pomoci. Proste se stava i to,ze se cloveku rozviti samo kdyz uz je na uplnem dne.

Kazdy clovek neni stejny,nekdo nalezne zpet svoji dusi a svoji vuli,nekdo potrebuje zase naopak odbornou pomoc.  :)

Merts napsal(a):

Někdy to na mě přijde a já mám chuť to ukončit, už nechci žít dál. Přemýšlím kde a jak, ale vůbec ani nevím v tu chvíli kdo jsem!

Poradil by mi někdo?

Ty sam sobe potrebujes poradit. Jedine Ty znas cestu ven. :)

Tady si muzes precist ruzne nazory a z nich si bud neco vemes nebo nevemes.

Merts- uz jsi se zkusil v naproste tichosti zaposlouchat do sebe  a zeptat se sam sebe co Te tady vlastne vsechno nebavi a proc. Jak k tomu doslo.
Co je v tom zivote ktery zijes tak strasneho co si myslis ze se neda zmenit a proc.
Sam sebe se ptat je jeden z mnoha zpusobu.

Ukoncit neni potreba zivot,zkoncovat potrebujes pouze s tim soucastnym zpusobem ziti. Nikoli vsak odchodem z nej.
Az se poradne nastves na ten hlas co Ti naseptava ze nechces dal zit,pak se veci zacnou menit.
Protoze SAM BUDES CHTIT. :)

Ale děvčata.., přeci tu neuvažujeme nad těžce postiženým pacientem, který už nerozeznává realitu od bytí v nepřehledném bludišti těžkých psychóz, ale nad obyčejnou, byť obsedantní, depkou. Tak co mi to tu chcete namluvit?.. A právě takovému člověku odpovídám. To vy byste ho narvali práškama a nejraději zavřeli do vypolstrované klece, aby si (nebo vám) nakonec neublížil. Ale to není správné řešení, když konec konců stačí lehké mávnutí křídly a je vyléčen. A nakonec opravdu stačí, "když sám bude chtít".

Crabate, nikdo tady nenapsal ani nijak nenaznačil, že bychom ho "narvali práškama a nejraději zavřeli do vypolstrované klece, aby si (nebo vám) nakonec neublížill", probůh!!!
Odpusť, ale Tvoje reakce je reakcí nevyzrálého dítěte, které trucuje, když s ním dospělí nesdílejí jeho názor, nikoliv velkého mistra esoteriky a duchovních věd :lol:

Crabat napsal(a):

Ale to není správné řešení, když konec konců stačí lehké mávnutí křídly a je vyléčen

Crabate, kolik ročníků medicíny jsi vystudoval či s kolika duševně nemocnými ses osobně tváří v tvář setkal, že se vůbec opovážíš vypustit z ústního otvoru a dát na sklo takovou do nebe volající nehoráznost :usch: ?!?

hirondel napsal(a):

Existuje mnoho lidi s tezkou depresi kteri si dokazi pomoci sami -bez antidepresiv, bez psychologa. Bez odborne pomoci. Proste se stava i to,ze se cloveku rozviti samo kdyz uz je na uplnem dne.

hirondel, pokud si někdo dokázal poradit s těžkou depresí sám, bez psychiatrů, psychologů a antidepresiv, tak určitě trpěl vším možným, jenom ne těžkou depresí :/ Já jsme naopak znala osobně několik lidí, kteří si mysleli, že nemoc zdolají vlastními silami, žádná AD, psychiatry ani psychology nepotřebují a dnes už nežijí, neboť je jejich nemoc dohnala k dobrovolnému odchodu ze světa.

Kdyby to nebylo k pláči, tak by to bylo téměř k smíchu, jak se tady dva naprostí diletanti ohánějí blekotáním duchovních nesmyslů v momentě, kdy se jedná o věc, se kterou se osobně ani nesetkali, ani s ní nemají přímé zkušenosti, avšak cítí potřebu vypouštět tady takové perly, nad jejichž obsahem by jeden hořce zaplakal ...

Tedy "duchňáci" já žasnu :co: co z vás nevypadne za hlouposti :/ To jste vážně tak zblblý že věříte ve svou nesmrtnost jen proto že VY TO CHCETE ?

hirondel napsal(a):

Kiara napsal(a):

....... každý takový člověk by měl být nejdříve zaléčen odbornou medikací a vzápětí by si ho měl vzít pod křídla psycholog.

My lide mame ruzne zkusenosti. Mame proto i rezne pohledy na vec.

Existuje mnoho lidi s tezkou depresi kteri si dokazi pomoci sami -bez antidepresiv, bez psychologa. Bez odborne pomoci. Proste se stava i to,ze se cloveku rozviti samo kdyz uz je na uplnem dne.

Kazdy clovek neni stejny,nekdo nalezne zpet svoji dusi a svoji vuli,nekdo potrebuje zase naopak odbornou pomoc.  :)

A kde jsou ty lidi ?Ukaž nám takovýho.....
Já jsem v životě takovýho člověka nepotkala a přitom se pohybuju mezi nemocnýma 27 let.......žádnej člověk s těžkou depkou se ještě sám nevyléčil.........

Crabat napsal(a):

Ale děvčata.., přeci tu neuvažujeme nad těžce postiženým pacientem, který už nerozeznává realitu od bytí v nepřehledném bludišti těžkých psychóz, ale nad obyčejnou, byť obsedantní, depkou. Tak co mi to tu chcete namluvit?.. A právě takovému člověku odpovídám. To vy byste ho narvali práškama a nejraději zavřeli do vypolstrované klece, aby si (nebo vám) nakonec neublížil. Ale to není správné řešení, když konec konců stačí lehké mávnutí křídly a je vyléčen. A nakonec opravdu stačí, "když sám bude chtít".

Jenže vo tom ty právě víš houbeles..........to co tady předvádí ten hoch je na stejný bázi jako ta těžká psychoza.......on prostě nemá náhled a vůli to nemůže ovlivnit...........a ty tomu rozumíš jako koza petrželi.........nemůže to vůůlí ovlivnit.....čteš mě ?

A můžeš nám říct, co to je obsedantní depka ty znalče ??:lol:

Do tý vypolstrovaný  místnosti patříte vy dva, protože ste nebezpeční.........hlásáte bludy a vůbec se nesnažíte pochopit oč jde...........to je jakoby člověk léčit vůlí cukrovku, nebo epilepsii..............:lol::lol::lol:

Proč ta agrese Rosakoso, kam se ti vytratila  stručnost, slušnost a  racionálnost?

PavlaH: moc se omlouvám, ale po přečtení Crabata a hirondel jsem měla také hodně co dělat, abych nepřekročila hranice slušného vychování :vissla:

Víš, kiaro, já Crabata  a Hir chápu. Ono dost záleží na skutečné "diagnoze" a na skutečném stavu. Osobně si myslím, že použít farmaka jako dočasnou berličku, aby se člověk zmátořil a začal hledat cestu, není na škodu.

Já s těma svýma poruchama bojuju od června. Nemyslím si, že mám klasickou depresi a právě to co zmiňoval Crabat mi pomáhá. Ale já už jsem naučená si pomoci sama.... U mě jde o součet stresu a deprivace a myšlenek, které mám odjakživa. Prostě  "porucha".

Kiaro, co slovo, to perla. :D
A vidíš, Rosakosa přesvědčená je, že Merts trpí těžkou psychozou, takže přeci jenom ta klec. :D
Ne, já jsem si to nevymyslel, jen se zaposlouchejte do svých slov. :P
A Mertsi, Ty máš alespoň možnost se pobavit a přijít na jiné myšlenky. :rock:

Kiara napsal(a):

hirondel napsal(a):

Existuje mnoho lidi s tezkou depresi kteri si dokazi pomoci sami -bez antidepresiv, bez psychologa. Bez odborne pomoci. Proste se stava i to,ze se cloveku rozviti samo kdyz uz je na uplnem dne.

hirondel, pokud si někdo dokázal poradit s těžkou depresí sám, bez psychiatrů, psychologů a antidepresiv, tak určitě trpěl vším možným, jenom ne těžkou depresí :/ Já jsme naopak znala osobně několik lidí, kteří si mysleli, že nemoc zdolají vlastními silami, žádná AD, psychiatry ani psychology nepotřebují a dnes už nežijí, neboť je jejich nemoc dohnala k dobrovolnému odchodu ze světa.

Kdyby to nebylo k pláči, tak by to bylo téměř k smíchu, jak se tady dva naprostí diletanti ohánějí blekotáním duchovních nesmyslů v momentě, kdy se jedná o věc, se kterou se osobně ani nesetkali, ani s ní nemají přímé zkušenosti, avšak cítí potřebu vypouštět tady takové perly, nad jejichž obsahem by jeden hořce zaplakal ...

Pekne Te pozadam Kiaro o zkroceni svych hormonu. :)
Nenech se prilis unaset svymi emocemi,nebot pamatuj ,je skutecnosti ze mne osobne vubec neznas,neznas muj zivot a neznas v zadnem pripade me osobni zkusenosti. Je to tak.  :)

Znovu opakuju- Ty ,ja,on ,ona ,oni mame sve vlastni zkusenosti a na nich stavime.
Ty jsi znala nebo znas takove lidi,ja znam zase makove a nepokousej se posuzovat jaka je u me skutecnost,nebot o ni nevis nic. :jojo: :)

Je to srozumitelnejsi Kiaro?   Mimo to,pokud nejsi autorkou vlakna pod jinym nickem (hypoteza) nevis tedy ani to jakou depku autor zije. :pussa:

Rosakosa napsal(a):

A kde jsou ty lidi ?Ukaž nám takovýho.....

Rosa,
prosim rekni me jakym zpusobem Ti toho cloveka mohu ukazat?

hirondel napsal(a):

Pekne Te pozadam Kiaro o zkroceni svych hormonu. :)
Nenech se prilis unaset svymi emocemi,nebot pamatuj ,je skutecnosti ze mne osobne vubec neznas,neznas muj zivot a neznas v zadnem pripade me osobni zkusenosti. Je to tak.  :)

Znovu opakuju- Ty ,ja,on ,ona ,oni mame sve vlastni zkusenosti a na nich stavime.
Ty jsi znala nebo znas takove lidi,ja znam zase makove a nepokousej se posuzovat jaka je u me skutecnost,nebot o ni nevis nic. :jojo: :)

Je to srozumitelnejsi Kiaro?   Mimo to,pokud nejsi autorkou vlakna pod jinym nickem (hypoteza) nevis tedy ani to jakou depku autor zije. :pussa:

hirondel, netrpím hormonální poruchou a proto v mém případě není, co krotit :D a reaguji na Tvé jasně řečené výroky, nikoliv na Tvé zkušenosti.
Autorkou vlákna skutečně nejsem ... a nereagovala jsem na Mertse, jehož diagnózu bych si skutečně takhle přes sklo nedovolila vyřknout, reagovala jsem výlučně na vás dva s Crabatem, protože vaše postřehy z hlediska psychiatrie se mi zdály velmi, velmi úsměvné :)
To, že potrefená drůbež okamžitě zakejhala me sice - mírně řečeno - potěšilo, ale svoje příspěvky jsem nepsala z toho titulu, abych někoho zlomyslně provokovala, ale aby se dotyční zamysleli sami nad sebou a nad tím, co vlastně píšou :jojo:

Kiara napsal(a):

To, že potrefená drůbež okamžitě zakejhala me sice - mírně řečeno - potěšilo, ale svoje příspěvky jsem nepsala z toho titulu, abych někoho zlomyslně provokovala, ale aby se dotyční zamysleli sami nad sebou a nad tím, co vlastně píšou :jojo:

Ovsem tohle je naopak zase z meho pohldu velice usmevne.  :)

Kdo Te zada o tyhle veci?

Vyjadruju se k autorovi a Ty si to nejak beres? Nebo se me to zda? :D  :P

Kiara : hirondel, pokud si někdo dokázal poradit s těžkou depresí sám, bez psychiatrů, psychologů a antidepresiv, tak určitě trpěl vším možným, jenom ne těžkou depresí

Proc zde Kiaro mluvi o tezke depresi?

Kiaro, to, že se Ti něco nelíbí a máš jinou zkušenost, ještě neznamená, že je to nesmysl. Dnešní věda konečně přichází na to, že všechno nejprve vzniká v duševní oblasti, teprve pak se to promítne do hmoty. A tím spíše duševní procesy samé. Uvažovat obráceně je úmyslným si zakrýváním očí. A troufám si říci, že neuplyne ani tak mnoho let a sama se zastydíš za to, co jsi tu vypustila z úst.

Ale ne, nezastydíš.., protože zanedlouho to zkrátka budeš tvrdit sama, spolu s ostatními, a kdyby náhodou o tom někdo chtěl polemizovat, budeš se do krve přít, že takhle jsi to říkala a myslela vždycky!

Kiara napsal(a):

..... a reaguji na Tvé jasně řečené výroky, nikoliv na Tvé zkušenosti.

Ty to nedokazes nereagovat?

Vyrok a zkusenost nelze oddelit (muj nazor :D ) Vsak Ty si to ale muzes dal oddelovat,jak je libo. :)

Kiaro jsi psychiatr?

hirondel napsal(a):

Kiara : hirondel, pokud si někdo dokázal poradit s těžkou depresí sám, bez psychiatrů, psychologů a antidepresiv, tak určitě trpěl vším možným, jenom ne těžkou depresí

Proc zde Kiaro mluvi o tezke depresi?

Protože jsi o ní začala mluvit Ty jako první :D, viz:

hirondel napsal(a):

Existuje mnoho lidi s tezkou depresi kteri si dokazi pomoci sami -bez antidepresiv, bez psychologa. Bez odborne pomoci. Proste se stava i to,ze se cloveku rozviti samo kdyz uz je na uplnem dne.

hirondel, pamatuješ si vůbec, co sem píšeš?!? Když jsem reagovala na "těžké deprese", bylo to bezpochyby proto, že jsi "těžké deprese" jako první zmínila a já na to zareagovala.
A psychiatr skutečně nejsem ;)

Kiara napsal(a):

Protože jsi o ní začala mluvit Ty jako první :D, viz:

hirondel napsal(a):

Existuje mnoho lidi s tezkou depresi kteri si dokazi pomoci sami -bez antidepresiv, bez psychologa. Bez odborne pomoci. Proste se stava i to,ze se cloveku rozviti samo kdyz uz je na uplnem dne.

hirondel, pamatuješ si vůbec, co sem píšeš?!? Když jsem reagovala na "těžké deprese", bylo to bezpochyby proto, že jsi "těžké deprese" jako první zmínila a já na to zareagovala.
A psychiatr skutečně nejsem ;)

Ano ,ano ,si pamatuju ze jsem to psala. :D

Takze to znamena ze clovek s tezkou depresi se dle me zkusenosti dokaze vzpamatovat. :jojo:
Sice nevim jakou depresi ma autor ale mluvim o svem nazoru a zivotnim pohledu ohledne tezke dpeky.

Ty mas zkusenost z tezkou depkou?
A pokud ne,pak mluvis pouze o zkusenostech nesubkektivnich a tedy o zkusenostech jinych lidi.?

Nejsi psychiatr ale tvrdis ze z pohledu psychiatrie je zde nekdo usmevny :dudlik:

Nejsi psychiatr ok.  :) Jsi tedy diletant ktery neco posuziuje dle sveho pohledu a "svych" ,svych zkusenosti ?

Veci jsou uzasne provazane ,je to nadherny tanec. :)

.

Jak Te napadlo jit na Babinet pro radu?

Merts napsal(a):

Dobry vecer,

mile damy, koukam jak se to vlakno od vcerejska zaplnilo. narychlo jsem to prolit a vidim, ze se to zvrhlo v hadky co je deprese a antidepresiva.

ja jsem si toto vlakno zalozil, protoze jsem to chtel skoncit a chtel jsem radu. rad bych, aby se tu psalo k tematu.

a tak vas moc prosim, abyste jsi ty svoje "babske vrtochy" resily nekde jinde!

dnes uz je mi lepe.

Ty na tom vubec nejsi spatne :)

.

Rikam ze na tom nejsi vubec spatne- nejen dnes (muj nazor clovece) :)

Mersi, aspon vidíš, jak na tvoje problémy pohlíží jiní lidě. Prostě to není  tak jednoznačné, ale vždy stojí za to udělat další krok, nevíš, co zahlídneš, že?

.

kecale, bud chceš a nebo nechceš, jít k dr je otázka vůle, vyzkoušet něco je otázka vůle, dobře, nekdy ji je třeba podpoři farmakama, ale pokud si připouštíš problém, pak to vidím jen na otázku vůle a hledání osobního řešení, říkat různým nabídkám ne je fakt snadné.

takze to vypada tak, ze tu situaci skryvam a prekresluju? ja si myslim, ze vuli mam i to hledat reseni. ale ted cim, ze ty antidepresiva nechci.

Co máš rád?
Co máš nejraději k jídlu?
Tvůj nejoblíbenější film?
Co jít nakoupit dárečky? Pro mamku, tátu :jojo:
Představovat si,že i když je hnusná zima, je v zimě krásně.
Co takhle prostě dělat blbosti,vrátit se do dětských let.
Jen tak se někde sklouznout ?
poskočit?
pousmát?
Vždyt nač se trápit? Každý jsme náký.

.

nene , šel jsi ven, toužíš po rychlé radě, ale většinou je odmítáš nebo nechápeš. jak už tu zaznělo, změn úhel pohledu...

Merts napsal(a):

tak ja tomu nejak rozumim, jen mi to jde pomalu pochopit. me to proste tak rychle jako vam nesepne.

Mertse - neřeš to, prostě se jen tak raduj, to nejde. Neříkej,že to nejde? Vzpomen si, co Ti přišlo poslední dobou ftipnýho? Koukáš na svět?

Svět? myslis venku, neni to nejaky serial o 1000 a 1 dilu? to me taky nenapadlo.

ja prece rady neodmitan, ale nevidim je. a to podle me neco jineho.

Merts napsal(a):

Svět? myslis venku, neni to nejaky serial o 1000 a 1 dilu? to me taky nenapadlo.

ja prece rady neodmitan, ale nevidim je. a to podle me neco jineho.

Svět? Co si pod tím představíš? Prostě svět  :jojo:

ja jsem si myslel, ze mas na mysli "deni kolem sebe a lidi". tak proste me to napdlo, jestli by to nemohlo i neco jineho.

Merts napsal(a):

ja jsem si myslel, ze mas na mysli "deni kolem sebe a lidi". tak proste me to napdlo, jestli by to nemohlo i neco jineho.

No jasně, vidíš, prvotní myšlenka ,která Tě napadla - to je skvělé, to jsem měla na mysli :jojo:
A že Tě napadlo i něco jiného - to už je druhotné. :jojo: Vidíš, chápeš lidi, co tímkdo chtěl říct. :pussa:

Merts napsal(a):

takze to vypada tak, ze tu situaci skryvam a prekresluju? ja si myslim, ze vuli mam i to hledat reseni. ale ted cim, ze ty antidepresiva nechci.

Dobrý večer, přidávám taky svůj postřeh z této diskuze. Myslím, že kdyby Merts trpěl depresí,  nebo nějakou jinou psychickou nemocí, tak by asi AD neodmítnul. Tonoucí se i stébla chytá.

Pozoruješ svět?
Když chodíš z práce do práce? Jaký se Ti zdá?

Martse, když chceš poradit. Jak už jsem někde psala, radit druhým se dobře kecá :jojo:
Zkus se rozhlídnout kolem sebe.
Usměj se po ránu na sebe do zrcadla (řekneš si, jsem ale šáhlej) no a? To jsme přece všichni.
PS: Trošku humoru by to chtělo. :jojo:

hirondel napsal(a):

Kiara napsal(a):

To, že potrefená drůbež okamžitě zakejhala me sice - mírně řečeno - potěšilo, ale svoje příspěvky jsem nepsala z toho titulu, abych někoho zlomyslně provokovala, ale aby se dotyční zamysleli sami nad sebou a nad tím, co vlastně píšou :jojo:

Ovsem tohle je naopak zase z meho pohldu velice usmevne.  :)

Kdo Te zada o tyhle veci?

Vyjadruju se k autorovi a Ty si to nejak beres? Nebo se me to zda? :D  :P

Víš ty jsi neskutečně nudná a otravná, tím jak házíš do prostoru celý dny ty svý otravný rádoby zajímavý otázky......výkřiky .........ted už vás dva neberu vůbec vážně, to co píšete na Duchovnu, protože jste nevzdělaní zakomplexovaní lidé , kteří tu sedí celý dny a předvádějí se.
Já mám vrozené depky u svých příbuzných , tak asi vím jak se ten člověk chová ..........a merts se tak přesně chová .........
Člověk který založí diskuzi, že to chce skončit, má spíš těžkou depku holka............

Zuzanna napsal(a):

Merts napsal(a):

takze to vypada tak, ze tu situaci skryvam a prekresluju? ja si myslim, ze vuli mam i to hledat reseni. ale ted cim, ze ty antidepresiva nechci.

Dobrý večer, přidávám taky svůj postřeh z této diskuze. Myslím, že kdyby Merts trpěl depresí,  nebo nějakou jinou psychickou nemocí, tak by asi AD neodmítnul. Tonoucí se i stébla chytá.

Odmítnul............protože zjistil, že když tady vysaje z lidí energii, že se mu uleví..............tak to bude řešit takhle.........znám řadu depresáků, kteří to tak dělají ............viz Luminka...........na všech dis.forech jsou depresáci, kteří zakládají opakované diskuze .......pořád dokola a snaží se na sebe strhnout pozornost aby dostali energii.......

dusička napsal(a):

Merts napsal(a):

tak ja tomu nejak rozumim, jen mi to jde pomalu pochopit. me to proste tak rychle jako vam nesepne.

Mertse - neřeš to, prostě se jen tak raduj, to nejde. Neříkej,že to nejde? Vzpomen si, co Ti přišlo poslední dobou ftipnýho? Koukáš na svět?

Jak má radovat když má depku , přečti si tohle a neplýtvej energií :,  http://cs.wikipedia.org/wiki/Deprese_%28psychologie%29

Jak mohou pomoc blízcí

    * Tolerancí, respektováním, důvěrou, laskavostí, empatií. Neplést si uvedené projevy vlastností s chováním k malému dítěti.
    * Deprese není lenost.
    * Podporou v léčbě.
    * Vyhnout se kritizování, monitorování, výtkám, a "povzbudivým" výrokům jako: Vzchop se! Bojuj! Když se chce, tak to jde! Nebuď líný! Snaž se! Takové postoje mu ubližují, protože vedou k sebevýčitkám. A to není třeba, protože on jich má v sobě víc než dost i bez podobných "povzbudivých" rad.
    * Ujištěním o pochopení, že se jedná o nemoc a ne špatné vlastnosti, je-li deprese zahalena rouškou výbušnosti či útočností.
    * Na místo nucení k činnostem, je třeba aktivitu nabídnout. Ale nezlobit se, když nemocný odmítne.
    * Nepodceňovat sebevražedné řeči.   !!!

No, máš to hezky nastudované, Rosakoso, ale co takhle pochopení vnitřního principu?.. Především si musíme uvědomit, že člověk trpící depresemi se nebojí smrti. To ti kolem něj se jí bojí, ne však on sám. Proto ti ostatní ve styku s ním jsou spoutáni vlastními představami, které on ale nemá. I z Tvých slov slyším ten strach.., jak bys mu ale mohla pomoci, pokud jej v sobě cítíš?..

Je potřeba začít uvažovat jinak, Ros, a buďto se o věci mnohem víc dozvědět (stát se odborníkem) anebo jít opačnou cestou niterného pochopení. Jelikož všechno, co je jen napůl, takové lidi pouze provokuje. Nenech se mýlit, neboť to, co říká Dušička pochází z čistého srdce (což on samozřejmě pozná), ovšem Tvá slova chtějí něčeho docílit (jednak směrem k němu, jednak k těm ostatním), tudíž jsou manipulativní.., přičemž je za nimi skrytý strach. - Ajajajajaj.., toť poměrně nešťastná kombinace. :/

Rosa,
mam skvely napad -nastav si ignor :P   :pussa:

Odmítnul............protože zjistil, že když tady vysaje z lidí energii, že se mu uleví..............tak to bude řešit takhle.........znám řadu depresáků, kteří to tak dělají ............viz Luminka...........na všech dis.forech jsou depresáci, kteří zakládají opakované diskuze .......pořád dokola a snaží se na sebe strhnout pozornost aby dostali energii.......

Rosa, to znamená, že Mert vlastně manipuluje s okolím a problém je že, mu asi nikdo nemůže pomoct, když on to odmítá.

Zuzanna napsal(a):

Odmítnul............protože zjistil, že když tady vysaje z lidí energii, že se mu uleví..............tak to bude řešit takhle.........znám řadu depresáků, kteří to tak dělají ............viz Luminka...........na všech dis.forech jsou depresáci, kteří zakládají opakované diskuze .......pořád dokola a snaží se na sebe strhnout pozornost aby dostali energii.......

Rosa, to znamená, že Mert vlastně manipuluje s okolím a problém je že, mu asi nikdo nemůže pomoct, když on to odmítá.

Ano manipuluje,ale dělá to nevědomky, není v tom vypočítavost , hledá způsob jak si pomoct ........

Já jsem taky vysávala, když jsem trpěla těžkou depresí. Nepřežila bych, kdyby mě byli všichni opustili. Cítila jsem, že je vysávám, cítila jsem, když to vzdávali, chápala jsem je, už nemohli dál, byli nešťastní, nevěděli, co mají dělat. Já taky ne.
Díkybohu za ně, že to vydrželi, byť třeba někteří jen chvilku. Byla bych umřela, než přišla chvíle, když už jsem to dokázala zvládat. Po 7-týdenním pobytu na psychiatrii, následné roční léčbě antidepresivy a skupinové terapii.
Obrat přišel tak asi po roce a 4 měsících.
Nikdy nezapomenu, co pro mě udělali.
Ale vím, že kdybych sama nechtěla, nikdo by mě tu neudržel a neotočilo by se to k lepšímu. Trvalo mi asi rok, než jsem doopravdy začala chtít zůstat tady a pak už to šlo celkem rychle k lepšímu.

:godlike: Majkafa :godlike:
Tak to bylo od srdce a ryzí.

Já si myslím, že jsem při depresi nevysávala. Nebyla jsem totiž schopná komunikace, chtěla jsem být sama, nikho nevidět, s nikým nemluvit ...

I já to tak mám, Ivano, a poslední, co bych si přál v takovém okamžiku, je s někým mluvit.
To, když začínám komunikovat, tak už je mi hej. :)

Já jsem vysávala, jsem introvert ale depresi jsem měla opačnou, tisíckrát jsem potřebovala mluvit o tom, že mě BM opustil, že jsem nejhorší na světě, a že tu nechci být... až jsem s tím byla otravná.
Když jsem se po pokusu o sebevraždu a návratu z psychiatrie vrátila domů a do práce, vysávala jsem hrozně moc. Věděla jsem, že už se o sebevraždu nepokusím, co kdyby mě znovu zachránili a tu hrůzu probuzení už jsem víckrát nechtěla zažít. Tak jsem vysávala, hledala někoho, něco, co to ve mně otočí, aby z - musím tu být - se můj stav změnil na - chci tu být.
Když mi bylo velmi, velmi zle po návratu z nemocnice (ještě hůř než před pokusem o sebevraždu) a už jsem chodila do práce, protože psychiatr nechtěl, abych zůstávala doma sama a v nemocnici už mě taky nechtěli, posílali mě do psychiatrické léčebny na 3 měsíce a tam jsem nechtěla, abych nenechávala na zimu syna samotného a musela jsem prodat náš dům a koupit si byt a přestěhovat se, "volala" jsem někoho, kdo mi pomůže překlenout další strašnou vteřinu, kdy tu nechci být ale už nechci odejít, a další... a další... a další...
Už jsem nechtěla umřít.
Ale bála jsem se sama sebe, že to zase udělám a zase mě vrátí zpět.

Majkafo - :pussa::pussa: si statečná

majkafa napsal(a):

Ale vím, že kdybych sama nechtěla, nikdo by mě tu neudržel a neotočilo by se to k lepšímu. Trvalo mi asi rok, než jsem doopravdy začala chtít zůstat tady a pak už to šlo celkem rychle k lepšímu.

A o tom to je. :)

Ivana napsal(a):

Já si myslím, že jsem při depresi nevysávala. Nebyla jsem totiž schopná komunikace, chtěla jsem být sama, nikho nevidět, s nikým nemluvit ...

Podle meho nazoru ma takovy clovek ktery zvoli samotu, (byt o samote) byt sama se sebou moznost snadneji vkrocit do sveho nitra a naslouchat. 


Nekdo naopak jde zdlouhave pres vysavani,kdy ma pocit ze mu to jakoby pomaha ,avsak zdani klamou. Musi stejne nakonec pochopit ze vse je jen na nem. Ze potrebuje najit zdroj odkud lze cerpat silu (nikoli z tech ostatnich lidi). :)

Kazdy jde tedy svoji cestou a kazdy ma jine zkusenosti. :)

hirondel napsal(a):

Ivana napsal(a):

Já si myslím, že jsem při depresi nevysávala. Nebyla jsem totiž schopná komunikace, chtěla jsem být sama, nikho nevidět, s nikým nemluvit ...

Podle meho nazoru ma takovy clovek ktery zvoli samotu, (byt o samote) byt sama se sebou moznost snadneji vkrocit do sveho nitra a naslouchat. 


Nekdo naopak jde zdlouhave pres vysavani,kdy ma pocit ze mu to jakoby pomaha ,avsak zdani klamou. Musi stejne nakonec pochopit ze vse je jen na nem. Ze potrebuje najit zdroj odkud lze cerpat silu (nikoli z tech ostatnich lidi). :)

Kazdy jde tedy svoji cestou a kazdy ma jine zkusenosti. :)

To jo. Já naslouchala svému nitru, které mi sdělovalo, že nic nemá žádný smysl, já sama taky ne, naopak by bylo pro všechny lépe, kdybych umřela, úžasný plky mi to moje nitro sdělovalo. :reta:
Já si teda racionálně uvědomovala, že to, co si myslím je asi projev mého chorého mozku, ale nedokázala jsem ty černé myšlenky zastavit. Až mi zabrala AD a najednou jako by se zvedl černý závoj. Ať žije chemie!

Ivana napsal(a):

To jo. Já naslouchala svému nitru, které mi sdělovalo, že nic nemá žádný smysl, já sama taky ne, naopak by bylo pro všechny lépe, kdybych umřela, úžasný plky mi to moje nitro sdělovalo. :reta:

Jojo,  to ale nebyl hlas Tveho nitra,nybrz Tve hlavy (jak sama tvrdis ze to byl projev choreho mozku) a v tom je podstatny rozdil. :)  Kdo tohle chape ,ten chape ,kdo ne ,ten ne.  :)  Takovy je vyvoj. :) Noumauka Udo. :D

Ivana napsal(a):

Až mi zabrala AD a najednou jako by se zvedl černý závoj. Ať žije chemie!

Jo jo jak rikam ,kazdy jde jinou cestou (ktere maji sve priciny). 

A opet opacko= nekdo tak ,jiny onak. :)

Druh psychopatie.Najděte si psychologa.

Já osobně  bych léčila (spíše ulevovala) depresi v počátku antidepresivy, to ano,.. ale přitom chápu, že může být problém hloub, dál, uvnitř, který je potřeba skutečně léčit a ne jen držet v zakonzervované formě na nějaké antidepresivní úrovni - tedy řešit jen symptomatickou léčbou.

Proč ty agresivní reakce, když všichni bereme v úvahu jen to, co jsme kdy kde slyšeli, četli a co jsme zažili, a nikdo nevíme dnes víc.  Nic víc o skutečné podstatě nemoci - nebo třeba obranné reakci organismu?

Mám známého, kolegu, který se skoro celý život potýká s depresemi, přesněji maniodepresivními  stavy. Dokázal rozprodat celý majetek (nemalý), jeho manické stavy jsou k nevydržení, chová se iracionálně, kupuje nesmysly, prodává co mu přijde pod ruku, atd. Ale přesto všechno, přesto, že vím, že ho udržely na určité "rozumné" úrovni jen léky, tak přesto si netroufám říct, že by to nebylo léčitelné jinak - tak jak píše Hir a Crab. Kdo si  vlastně  může dovolit říct JAK to doopravdy je?   
A to jsme mu lili do hlavy všelijaké nápady a možnosti a úhly pohledu. Léta. Zdálo se mi že neslyší. ale co to znamená? Nic. Někdo může v této situaci vnímat jinak, ačkoliv lékaři i věda říká - že deprese je stav neovlivnitený vůlí. Čemuž jsem donadávna věřila také.

Každý může jen říct, že se setkal s tím anebo s tím, ale ne, že je to TAK, nebo TAK. Připuštím proto obě varianty, bude-li třetí tak prostě i tu.

Když nad tím tak uvažuji, napadá mě, že na depresi (pokud tedy člověk není zrovna v ní a má vůbec chuť s tím něco dělat) by nejspíš asi pomohl "focusing". Což si myslím, Merts, by v Tvém případě mohlo být optimálním řešením.
http://obchod.portal.cz/produkt/focusing/

majkafa napsal(a):

Já jsem vysávala, jsem introvert ale depresi jsem měla opačnou, tisíckrát jsem potřebovala mluvit o tom, že mě BM opustil, že jsem nejhorší na světě, a že tu nechci být... až jsem s tím byla otravná.
Když jsem se po pokusu o sebevraždu a návratu z psychiatrie vrátila domů a do práce, vysávala jsem hrozně moc. Věděla jsem, že už se o sebevraždu nepokusím, co kdyby mě znovu zachránili a tu hrůzu probuzení už jsem víckrát nechtěla zažít. Tak jsem vysávala, hledala někoho, něco, co to ve mně otočí, aby z - musím tu být - se můj stav změnil na - chci tu být.
Když mi bylo velmi, velmi zle po návratu z nemocnice (ještě hůř než před pokusem o sebevraždu) a už jsem chodila do práce, protože psychiatr nechtěl, abych zůstávala doma sama a v nemocnici už mě taky nechtěli, posílali mě do psychiatrické léčebny na 3 měsíce a tam jsem nechtěla, abych nenechávala na zimu syna samotného a musela jsem prodat náš dům a koupit si byt a přestěhovat se, "volala" jsem někoho, kdo mi pomůže překlenout další strašnou vteřinu, kdy tu nechci být ale už nechci odejít, a další... a další... a další...
Už jsem nechtěla umřít.
Ale bála jsem se sama sebe, že to zase udělám a zase mě vrátí zpět.

Těžké čtení.
Přemýšlím nad tím, proč ta hrůza z toho, že tě znovu zachrání, byla větší, než z toho života samotného....

Spousta lidí po sebevraždě najednou začnou chtít žít. Toto já třeba zatím neumím pochopit. Jestli chci umřít, tak když by mi někdo překazil sebevraždu, tak bych byla na tom ještě hůře, že se ani zabít neumím, nemůžu.

Když bych šla do sebevraždy, za každou cenu bych chtěla, ať se povede. Když by se nepovedla, asi bych do toho šla znovu.

Ametyst napsal(a):

majkafa napsal(a):

Já jsem vysávala, jsem introvert ale depresi jsem měla opačnou, tisíckrát jsem potřebovala mluvit o tom, že mě BM opustil, že jsem nejhorší na světě, a že tu nechci být... až jsem s tím byla otravná.
Když jsem se po pokusu o sebevraždu a návratu z psychiatrie vrátila domů a do práce, vysávala jsem hrozně moc. Věděla jsem, že už se o sebevraždu nepokusím, co kdyby mě znovu zachránili a tu hrůzu probuzení už jsem víckrát nechtěla zažít. Tak jsem vysávala, hledala někoho, něco, co to ve mně otočí, aby z - musím tu být - se můj stav změnil na - chci tu být.
Když mi bylo velmi, velmi zle po návratu z nemocnice (ještě hůř než před pokusem o sebevraždu) a už jsem chodila do práce, protože psychiatr nechtěl, abych zůstávala doma sama a v nemocnici už mě taky nechtěli, posílali mě do psychiatrické léčebny na 3 měsíce a tam jsem nechtěla, abych nenechávala na zimu syna samotného a musela jsem prodat náš dům a koupit si byt a přestěhovat se, "volala" jsem někoho, kdo mi pomůže překlenout další strašnou vteřinu, kdy tu nechci být ale už nechci odejít, a další... a další... a další...
Už jsem nechtěla umřít.
Ale bála jsem se sama sebe, že to zase udělám a zase mě vrátí zpět.

Těžké čtení.
Přemýšlím nad tím, proč ta hrůza z toho, že tě znovu zachrání, byla větší, než z toho života samotného....

Spousta lidí po sebevraždě najednou začnou chtít žít. Toto já třeba zatím neumím pochopit. Jestli chci umřít, tak když by mi někdo překazil sebevraždu, tak bych byla na tom ještě hůře, že se ani zabít neumím, nemůžu.

Když bych šla do sebevraždy, za každou cenu bych chtěla, ať se povede. Když by se nepovedla, asi bych do toho šla znovu.

Větší hovadinu jsi v tuto chvíli nemohla napsat!!!:dumbom:

Ametyst, proč ta hrůza z toho, že mě zachrání?
Protože tenkrát, když jsem se v nemocnici probrala, mi šlo hlavou jenom - tady být nechci a tam mě nechtějí, tak kurnik, co mám dělat? :dumbom: Nikam nepatřím. :dumbom::)

Když mi následně bylo hůř, přemýšlela jsem, že skočím z Bořňě (no jo, ale to bych mohla dopadnout na nějaký strom a ten mě zachrání), půjdu naproti vlaku (no jo, ale co když ten přede mnou na výhybce uhne, a taky, jak by k tomu přišel pan strojvedoucí, kdybych ho do toho zatáhla, to je nefér). A tak jediné vhodné mi zase připadaly prášky, hodně prášků, vzít si spacák a lehnout si za domeček našeho obvoďáka a oni mě tam někdy najdou a pan doktor už bude vědět, co a jak, má s tím nejvíce zkušeností, tak se snad tolik nepoleká. Prostě abych nevyděsila úplně nezkušené lidi, až mě najdou. A spacák proto, že jsem zřejmě v některém minulém životě umrzla a nemám strach z hladu, žízně, ... ale z toho, že mi bude zima. Tak aby mi bylo teplíčko, než umřu. :lol:
Ale - co když mě najdou dříve, než umřu? :dumbom::)

Dnes se těm myšlenkám naštěstí už jenom usmívám a kdybych to sama nezažila, přišlo by mi to střelené, neskutečné, nemožné. Ale tak jsem to v té hlavě doopravdy měla a nevěděla jsem, co s tím. Nedokázala jsem myslet na nic jiného, jen jak tu nebýt aby to v té hlavě přestalo být tak šílené.
Ale ta hrůza, bolest, bezmoc, rezignace, strach, nenávist k sobě samotné už tam díkybohu není. :)

Jeden můj spolupacient byl rybář. Šel se zabít k rybníku tam, kde snad nikdy nikdo nechodí, jak vypozoroval. Vzal si spousty prášků, zapil to litrem vodky a pro jistotu si ještě podřezal žíly na obou rukách. A zrovna tehdy měl jakýsi jiný rybář pocit, že by zrovna dnes měl jít zrovna na to místo, i když tam nikdy předtím nechodil. A zachránil ho. :)

Už vím, že je to zařízené tak, že pokud není náš čas, stejně neumřeme. Tak je lepší se z depky léčit, sama nebo za pomoci odborníků, když to nezvládnu. Že to jde a že to za tu krásu života, kterou v těch chvílích nevidíme, stojí.

Vladena napsal(a):

Větší hovadinu jsi v tuto chvíli nemohla napsat!!!:dumbom:

Píšu tak jak to cítím.
Proč myslíš, že mé cítění je hovadina?
Proč to hodnotíš?

majkafa napsal(a):

Ametyst, proč ta hrůza z toho, že mě zachrání?

Protože předpokládám, že když nejde o demonstrativní sebevraždu, tak je přežití dost velké zklamání ...

Malicherbost problémů, které jsem kdy v životě prožívala, mě posunula dále. Vnitřní problém vnímaný v daném okamžiku byl o několik měsíců později natolik oslaben, že ani nestálo za zmínku se k němu vracet. Byla jsem obohacena o celou řadu krásných chvil, které byly natolik silné, že jsem je ani nebyla schopna popsat. Každá vnitřní bolest, kterou jsem já prožila, byla už tolikrát v historii lidstva prožita, že mě to přeci musí posunout dál, a né se upínat na myšlenku, že je konec. Člověk má být pokorný ke všem slabostem i radostem tohoto života, pak ho to posune dál a život začne mít jiné spektrum barev. Ale bez bolesti tohoto poznání nedosáhneme.

Jde spíše o míru. O rovnováhu. Něco musí být vyváženo něčím jiným. Když není, máme tendenci to vyvažovat jinak. Třeba i iracionálně.

koukat se na sebe více z perspektivy, nebrat se tak úplně vážně......

Zdarec Merts :)

Jeste zijes ? :) To byl jen zert, jiste ze zijes :) Za leta praxe jsem nashromazdil 158 druhu sebevrazdy, vsechny velice dumyslne vymyslene, nektere hodne drasticke, vetsina je mych vlastnich, nektere mam prevzate a vydal jsem je pod nazvem How to commit suicide. Pokud bys mel zajem ... :vissla::vissla::vissla: rad Ti pomohu ( moderatori nepanikarte, jen ho vyzpovidam pred KONCEM a dam mu posledni pomazani :P )
Muzes mi odpovedet na par jednoduchych otazek ? Proc jsi zalozil tema "Uvazuji o konci", na ktere se chytlo tak cca 50 lidi ( vcetne me ze ano ), aspon maji "koho" resit a maji o cem krafat, po 1000 omilane to same a proc to neresis radeji s psychiatrem, popr. se svoji holkou, popr. s rodici, nebo kamarady ? Myslis, ze toto forum Ti poskytne moralni podporu nebo Te nedejbuh zachrani pred totalnim krachem Tve existence ?

Ametyst napsal(a):

majkafa napsal(a):

Ametyst, proč ta hrůza z toho, že mě zachrání?

Protože předpokládám, že když nejde o demonstrativní sebevraždu, tak je přežití dost velké zklamání ...

Ametyst, tohle nebyla má otázka, ale tvá. Jen jsem ji zopakovala při odpovědi tobě na tvou otázku. A už jsem ti odpověděla.

Ametyst napsal(a):

majkafa napsal(a):

Ametyst, proč ta hrůza z toho, že mě zachrání?

Protože předpokládám, že když nejde o demonstrativní sebevraždu, tak je přežití dost velké zklamání ...

Ale u Majkafy, jak sama psala, šlo o demonstrativní sebevraždu, pokud si pamatuji.

.

Merts : :) Tak se dej k nejake organizaci. Vsichni, co maji nejaky "problem" by meli delat nejakou prospesnou cinnost, aby je nenapadali kraviny jako podriznout si hrdlo ( fuj, hnusne, ale ucinne, kdyz to udela poradne ). Pred 11 lety jsem se dal k charite, zacal jsem pracovat pro kocici utulky, vyrabel jsem pro ne takove specialni pytliky naplnene santou a kozlikem, to kocky miluji, starat se o postizene deti, nejake aktivity v detskych domovech, atakdale-atakdale. Ale co je dulezite, dal jsem se na viru v Boha ( sorry, nechci tu delat osvetu :D v Boha uz na BBN nikdo neveri, krome Morphea ) a zjistil jsem, ze vzit si zivot je sice fajn vec pro me, ale ublizil bych spouste lidi kolem - to neni Tvuj pripad, kdyz nikoho nemas - a co tak si najit fesne devce ? To me jen tak napadlo, ma to jiste vyhody, nektere holciny dobre vari, napriklad rajskou polevku z cerstvych rajcat a frankfurtskou hovezi peceni s ryzi :) uaaaaa, Morfe nemluv o jidle ! :dumbom: Dnes je den pustu a odpocinku :(

PS : A stale cekam ze mi odpovis na moje otazky :) PROC zrovna internet ? Proc si nepovesis na krk velkou ceduli s napisem "uz me nebavi ten zku*veny zivot" :D, nepostavis se pred Tesko s pistoli u hlavy a nekricis - zacnete se mnou vyjednavat, nebo se zastrelim! Kdyz prijde policie a zachrani Te :goodlike:  ukazes jim, ze pistole je jen obycejna strikaci pistole za 150 Kc a ze to byl jen zert :) Hele, to by Te mohlo na chvilku pobavit a zapomel bys co jsi chtel udelat co Ty na to ? :D :D :D

.

Vějířovka napsal(a):

Ametyst napsal(a):

majkafa napsal(a):

Ametyst, proč ta hrůza z toho, že mě zachrání?

Protože předpokládám, že když nejde o demonstrativní sebevraždu, tak je přežití dost velké zklamání ...

Ale u Majkafy, jak sama psala, šlo o demonstrativní sebevraždu, pokud si pamatuji.

To nevím, já jsem psala obecně.

Ale ani demonstrativní sebevraždu bych nechtěla páchat, protože když by se náhodou povela, byl by to taky průser.

Když se vraždím, musím počítat s tím, že umřu, ne?

Ametyst napsal(a):

To nevím, já jsem psala obecně.
Ale ani demonstrativní sebevraždu bych nechtěla páchat, protože když by se náhodou povela, byl by to taky průser.
Když se vraždím, musím počítat s tím, že umřu, ne?

Přesně tak. Ve chvíli, kdy odcházím, nepřemýšlím, jestli teď dělám demonstrativní a teď zase skutečnou. Takové myšlenky tam opravdu nejsou. Vše je opravdové. O "demonstrativní" lze mluvit až následně nebo pohledem jiných, ale určitě ne pohledem člověka, který se rozhodl odejít a ve chvíli, kdy se o to pokouší.

majkafa napsal(a):

Ametyst napsal(a):

To nevím, já jsem psala obecně.
Ale ani demonstrativní sebevraždu bych nechtěla páchat, protože když by se náhodou povela, byl by to taky průser.
Když se vraždím, musím počítat s tím, že umřu, ne?

Přesně tak. Ve chvíli, kdy odcházím, nepřemýšlím, jestli teď dělám demonstrativní a teď zase skutečnou. Takové myšlenky tam opravdu nejsou. Vše je opravdové. O "demonstrativní" lze mluvit až následně nebo pohledem jiných, ale určitě ne pohledem člověka, který se rozhodl odejít a ve chvíli, kdy se o to pokouší.

Já jsem se vlastně nikdy plánovitě nevraždila,, jen "nechtěně", když jsem se hodně předávkovala apod. Takže nevím, co cítí skutečně sebevrah před činem. Možná jak kdo. Když to dělá impulzivně, tak asi nic moc nestihne cítit. Domyslet důsledky...

Já bych to naplánovat neuměla, nějaké přípravy, dopisy na rozloučenou, apod., v tom mám rozum příliš silný. Když už tak by to bylo okamžité nepromyšlené rozhodnutí, a to bych nestačila počítat, kolik čeho vzít, aby to bylo "na sichr".

Ametyst : Pocitat nemusis. Melo by toho byt hlavne hodne :) Vetsina "sebevrazedkyn" si vezme smesne mnozstvi tablet a jeste si pro jistotu zavolaji zachranku, jedna se o demonstarativni sebevrazdy a ve skutecnosti nechteji umrit, jen postrasit a vyhrozovat svemu okoli - napriste to uz muze byt doopravdy. Vetsinou ale k tomu zadna nema dost odvahy :)

Majkafa : Jak jsi to myslela s tim pruserem pri demonstrativni sebevrazde ? To by me zajimalo :)

Morphe, o průseru psala Ametyst, ne já. Ale předpokládám, že tím myslela, že i taková se může povést, nikde není psáno, že nepovede. Však to tam píše.

Já jsem půl roku čekala, že se můj vnitřní stav zlepší. A taky jsem nechtěla opustit kolegyně s nedodělanou prací, účetní závěrkou, konsolidovanou závěrkou. A děti s dluhy na krku. Takže až když valná hromada schválila závěrky, když jsem doplatila hypotéku a na katastr odnesla zrušení věcného břemena věřitelem na náš dům, když na účtě byly nějaké peníze pro děti do začátku, jsem to tak nějak cítila definitivní, že nezanechávám nic nedodělaného. V pátek jsem odešla s tím, že mám od pondělka dva týdny dovolené, takže tam bylo na následující dva týdne vše zařízeno a můj zástup také.
Dopis na rozloučenou se mi nějak psát nechtělo, v sobotu před tou nedělí jsem řekla dětem vše, co jsem jim chtěla říct na rozloučenou, byť (doufám) netušily, že se tím loučím.
Už v noci jsem se pokusila vylézt na Bořeń a skočit dolů ze skály ale byla hrozná tma a já tam nemohla trefit. Tak jsem se vrátila domů a ráno jsem si vzala prášky.

Joooo, uz to vidim, Ametyst, omlouvam se. Ale s tou ucetni zaverkou to je jako vtip, nebo to myslis vazne ? Clovek, ktery si bere zivot vi co dela a nezajimaji ho pracovni nedodelavky, ani rodina, ani deti, jednoduse pos*rte se tady z toho, ja odchazim. A vis ze jsem rad, ze Te zachranili ? ted to myslim vazne :) Jsi sice takova "svojska" ale jaksik by tu bez Tebe bala na BBN nuda :pussa:

Takze Ametyst : Jak jsi to myslela s tim pruserem pri demonstrativni sebevrazde ? To by me zajimalo :)

Morphe, ne, není to vtip.
Konsolidovanou závěrku umí udělat málo lidí v tomto státě. A mně přišlo nefér vůči svému zaměstnavateli a kolegyním nedodělat ji.
Tobě to může připadat jako vtip, ale já nechtěla odejít, dokud nemám "čistý stůl". Za rok do příští závěrky by si už někoho našli, kdo by konsolidaci udělal. Ale nechtěla jsem je nechat na holičkách, když se musí dodržet termíny dle zákona a dańové přiznání atd. Tak jsem to cítila.

Majkafo - zodpovědný přístup k životu. I když si eventuálně věděla, že už tu nebudeš, a mohla by ti to být jedno, nechtěla si druhým přidělávat starosti. :supr: Je fajn, že si ok. Si fajn baba. :jojo:

I mně kolikrát napadlo,jestli by nebylo nejlepší, že bych tu nebyla, ale nebylo. Pobrečím si a vzhůru do boje. A nakonec si vždycky řeknu, vždyt už by to byl konec. Jsem máma, děti mě potřebují. Byla by to zbabělost.

dusičko, nebylo. :) Dokud máme děti, je třeba tady být. Přinejmenším. I pokud děti nemáme. Vždy je někdo, pro koho je třeba tady být, byť někdy nikoho takového nevidíme. Třeba "jen" kvůli sobě. :) :jojo:
Když jsem si pak následně představila, byť je má maminka, jaká je, že by nebyla a že by ukončila svůj život sebevraždou, viděla jsem, jak (by) jsem svým dětem ublížila. Jaké stigma by si nesli životem.

Majkafo :pussa: ano

morpheus napsal(a):

Takze Ametyst : Jak jsi to myslela s tim pruserem pri demonstrativni sebevrazde ? To by me zajimalo :)

No, když dělá někdo sebevraždu  demonstrativně, tak je průser, když se mu povede.
A když chce naopak skutečně umřít, tak je průser, když přežije.
I když s obojím se musí počítat.

Trochu se mi zdá, že to zlehčuješ, jak píšeš o "směšném množství léků", které si některé ženské vezmou, a chtějí tím jen citově vydírat a upozornit na sebe...
Ono to není tak jednostranné.
Existuje více možností, proč to dělají, než jen přivolat zájem.
Neházela bych je do jednoho pytle. Může to být zoufalost, a v poslední chvíli prostě jen projev pudu sebezáchovy, když si volají sanitku. Co já vím.
Umím si představit, jak silně by se ve mně můj pud ozval, když bych to opravdu chtěla skončit.


Když jsem se otrávila, nechtěla jsem umřít, chtěla jsem se uklidnit, uspat, umrtvit duši, bolest.
Spala jsem tři dny. A kombinace, kterou jsem zvolila, byla taková, že jsem se probudit nemusela, ač to nebyl záměr.


Jinak bych to moc ráda udělala, ale to co mě tu drží je prostě obyčejný strach. Strach z toho, co když to "potom a tam" bude ještě horší, než teď a tady.
A taky přirozeně strach z bolesti, nepodařené sebevraždy.
A samozřejmě lítost a láska ke svým bližním.

Nicméně, když je krize, dokážu si představit, že jde toto všechno stranou, a je jen vidina konce.
A nezastaví nic, ani děti, ani uzávěrka.

majkafa napsal(a):

Morphe, ne, není to vtip.
Konsolidovanou závěrku umí udělat málo lidí v tomto státě. A mně přišlo nefér vůči svému zaměstnavateli a kolegyním nedodělat ji.
Tobě to může připadat jako vtip, ale já nechtěla odejít, dokud nemám "čistý stůl". Za rok do příští závěrky by si už někoho našli, kdo by konsolidaci udělal. Ale nechtěla jsem je nechat na holičkách, když se musí dodržet termíny dle zákona a dańové přiznání atd. Tak jsem to cítila.

Tak to uz rozumim. Krome konsolidovanou zaverky, bo to vazne netusim co je :) Ale je to fajn umet, pac to pak muzes delat na ZL a kseftu budes mit habadej.
No, ja pred lety, to uz je hodne davno, jsem zkoumal jednu rostlinu. Neboj, neskodna travka to nebyla :) Rikam si, podle informaci, ktere mam, musi byt v takove davce smrtelna ( necelych 100 g. ). Jiste ze me napadlo to na sobe vyzkouset ( ted se nediv, protoze ja jsem opravdu hrac se smrti :dumbom: ) ale rikam si manzelka ( na tu kaslu, stejne me jen drbe pipka ), moje rozdelana prace a moje rodina. Tak jsem chtel jeste navstivit rodinu a dodelat co mam a nakonec z toho vseho seslo, protoze jsem si rozmyslel cokoli zkouset, i kdyz o nic bych neprisel, maximalne by me klepla pepka. ja jsem byl hrozne zvire. Do dneska nechnapu, proc clovek, ktery si chce vzit zivot, si ho chce vzit sam a pak o tom uvazuje. Pokud je rozhodnuty zemrit, je X zpusobu, jak to nechat elegantne udelat nekoho jineho, aniz by o tom vedel a navic, ten sebevrah NEMUZE cuknout, pac to by bylo jako zabrzdit rozjety vlak :supr: A neptejte se me na podrobnosti ;)

dusička napsal(a):

I mně kolikrát napadlo,jestli by nebylo nejlepší, že bych tu nebyla, ale nebylo. Pobrečím si a vzhůru do boje. A nakonec si vždycky řeknu, vždyt už by to byl konec. Jsem máma, děti mě potřebují. Byla by to zbabělost.

A ja si zase rikam, ze clovek ma minimalne dve moznosti ( to je veta od jedne Evy ) a pak kral Salamoun mel na prstenu napis "I toto jednou prejde" ( od te same Evy ) a v kazde, opravdu kazde zivotni situaci, mi tyto vety pomohly. Takze moji nej,nej,nejlepsi kamaradce Eve mohu podekovat za to, ze tu jeste jsem a ted je rada na me, abych ji splatil dluh, protoze ted je ona v totalnim srabu a chci ji pomoci :supr: Jestli se mi to povede to vi jen nas Nejvyssi a ja verim, ze mi v tom i ON pomuze :)

Jo a jeste jsem zapomel : na umirani je vzdycky cas. Pokud vycerpame vsechny moznosti, tak prosim, klidne :) Ale ty dve moznosti tu stale jsou, pro kazdeho.

Ametyst napsal(a):

Nicméně, když je krize, dokážu si představit, že jde toto všechno stranou, a je jen vidina konce.
A nezastaví nic, ani děti, ani uzávěrka.

Aha ? Takze Ty jsi to take zkousela :) Tak to je dobry ... Co trapilo Tvoji dusicku ? Teda pokud to neni tajne ovsem.
A ted k Tvemu strachu :) Strach co bude tam ? Co si Ty myslis, ze tam je ? Muze tam byt cokoli, jedni rikaji, ze tento zivot zijeme za trest, nekdo rika, ze se porad prevtelujeme, ze jsme snad bohove a ucime se tu, ale jsou i prameny a verohodne, ktere rikaji, ze po smrti proste neni nic, coz je maxilane pravdepodobne, protoze ja si nevzpominam, ze bych se napriklad neustale prevteloval, jako magor :vissla: Hlavne bud v klidu, nemuze to byt horsi, nez to, kvuli cemu chces odejit :)
Jinak Ametyst se mi zda, ze je nerost ? Polodrahokam ? Moje kryci jmeno je Hematit :D takze jsme vlastne sourozenci ! :supr: A ted vazne. Hematit je muj nejoblibenejsi nerost, zlatnici s nim neradi pracuji, protoze je velice krehky. Skoro cely zivot nosim na leve ruce na prostredniku 2 hematitove prsteny, zjistil jsem, ze pokud mam jeden, ze brzy praskne a zlomi se. Kdyz dam dva vedle sebe, vydrzi leta.

morpheus napsal(a):

Aha ? Takze Ty jsi to take zkousela :) Tak to je dobry ... Co trapilo Tvoji dusicku ? Teda pokud to neni tajne ovsem.

Nezkoušela jsem se zabít. Předávkovala jsem se z touhy uniknout bolesti, ne umřít. Umřít jsem chtěla mockrát, ale nikdy jsem se o to nepokusila.
O mých potížích bych psala dlouho, táhne se to pár let.
nic, s čím bys mi mohl pomoci, nechci tě tím zatěžovat.

morpheus napsal(a):

A ted k Tvemu strachu :) Strach co bude tam ? Co si Ty myslis, ze tam je ? Muze tam byt cokoli, jedni rikaji, ze tento zivot zijeme za trest, nekdo rika, ze se porad prevtelujeme, ze jsme snad bohove a ucime se tu, ale jsou i prameny a verohodne, ktere rikaji, ze po smrti proste neni nic, coz je maxilane pravdepodobne, protoze ja si nevzpominam, ze bych se napriklad neustale prevteloval, jako magor :vissla: Hlavne bud v klidu, nemuze to byt horsi, nez to, kvuli cemu chces odejit :)

Byla bych ráda, kdybys měl pravdu, ale jistá si tím nejsem. Moc moc bych si přála, aby po smrti už nic nebylo, jen klid, ticho. Nic. nebytí.
Kéž by...

morpheus napsal(a):

Jinak Ametyst se mi zda, ze je nerost ? Polodrahokam ? Moje kryci jmeno je Hematit :D takze jsme vlastne sourozenci ! :supr: A ted vazne. Hematit je muj nejoblibenejsi nerost, zlatnici s nim neradi pracuji, protoze je velice krehky. Skoro cely zivot nosim na leve ruce na prostredniku 2 hematitove prsteny, zjistil jsem, ze pokud mam jeden, ze brzy praskne a zlomi se. Kdyz dam dva vedle sebe, vydrzi leta.

Ano, Ametyst je takový fialový polodrahokam. kdysi býval můj oblíbený a už mi to zůstalo.
Dnes pokud bych se měla charakterizovat, volila bych jiné, ale to už bych tu byla už moc off topic.
Že dva hematity spolu vydrží déle, je asi docela logické. Jsou magneticky nabité a vzájemně se přitahují. Spojené pak mají větší sílu.

Já nosím jen snubák a na krku kamínek na šňůrce.

Ametyst napsal(a):

Nezkoušela jsem se zabít. Předávkovala jsem se z touhy uniknout bolesti, ne umřít. Umřít jsem chtěla mockrát, ale nikdy jsem se o to nepokusila.
O mých potížích bych psala dlouho, táhne se to pár let.
nic, s čím bys mi mohl pomoci, nechci tě tím zatěžovat.

Kdyz nemohl, tak nemohl :) Uz se nevyptavam. Moje Ex rika, ze jsem zachrance zenskych dusi, ale ze to ma jeden hacek : Ze stejne nezachranim vsechny. Prijde mi to jako z jednoho filmu, ale nevzpomenu si na nazev.
Bolesti myslis telesnou bolest, nebo dusevni ?
Neumim citovat tak ja Ty, takze musim to vsechno splacat dohromady. Po smrti by teoreticky nemelo nic byt. Lide se smrti boji, jen co zacinaji vnimat o cem je zivot. Zrejme se nam tu nejak libi, ale proc, to nevim jiste. Mozna to, ze se muzeme dobre najist, pracovat, delat co nas bavi, sportovat, jezdit na hory a vlastne si uzivat vseho, co nam tento nesmyslny svet nabizi :)
Hematity jsou magneticky nabite ? :co: Jak tomu mam rozumet ? Je to kamen, nemuze to byt magnet :co: Bez Hematitu bych to nebyl ja, ten kamen jakoby ke me patri, ale nedokazu zjistot proc, protoze cerna barva neni moje oblibena, mam rad cervenou a zlutou. No a vidim, ze i ja uz jsem OffTopic, ale zakladatel vlakna nam jiste po pusinach neda :supr: Muze se zde hodne naucit...napriklad o spolehlivych sebevrazdach ( o kterych zde ale nemohu psat, protoze to by byl navod, jak si vzit zivot bezbolestne a rychle )  a o kamenech a jejich dejme tomu lecive sile, coz by ho mohlo privest na jine myslenky :)

morpheus napsal(a):

Kdyz nemohl, tak nemohl :) Uz se nevyptavam. Moje Ex rika, ze jsem zachrance zenskych dusi, ale ze to ma jeden hacek : Ze stejne nezachranim vsechny.

To je pravda, ani se o to nepokoušej. Ženské nevědí co chtějí a nedají pokoj, dokud to nedostanou.

morpheus napsal(a):

Bolesti myslis telesnou bolest, nebo dusevni ?

Duševní, samozřejmě.

morpheus napsal(a):

Zrejme se nam tu nejak libi, ale proc, to nevim jiste. Mozna to, ze se muzeme dobre najist, pracovat, delat co nas bavi, sportovat, jezdit na hory a vlastne si uzivat vseho, co nam tento nesmyslny svet nabizi :)

Mně se tu vždy líbilo, a v poslední době už to ale nejde. už nemůžu dělat ty věci, co jsi jmenoval, protože mi to nepřináší radost a nebo často nejsem toho schopná. Mám i světlé chvilky, kdy si uvědomuji krásu. někdy je tu příliš mnoho krásy na to, aby člověk odešel. To je taky z jednoho filmu...
Ale někdy je to úplně jedno, kolik té krásy tu je, když ji nejsme schopni vidět.

morpheus napsal(a):

Hematity jsou magneticky nabite ? :co: Jak tomu mam rozumet ? Je to kamen, nemuze to byt magnet :co:

Znáš hematitové "cvrčky"? Cvrkají na tom principu, že neustále mezi sebou vyměňují polarity.

morpheus napsal(a):

Bez Hematitu bych to nebyl ja, ten kamen jakoby ke me patri, ale nedokazu zjistot proc, protoze cerna barva neni moje oblibena, mam rad cervenou a zlutou.

Červená a žlutá jsou moc krásné, taky je mám ráda. je v nich slunce, síla, energie. Ale kameny bych si takové nevybrala. Mám na krku hnědý.

morpheus napsal(a):

No a vidim, ze i ja uz jsem OffTopic, ale zakladatel vlakna nam jiste po pusinach neda :supr: Muze se zde hodne naucit...

Tak založ vlákno o kamínkách. :)

morpheus napsal(a):

napriklad o spolehlivych sebevrazdach ( o kterych zde ale nemohu psat, protoze to by byl navod, jak si vzit zivot bezbolestne a rychle )

A tohle by zajímalo zase mě.
Jaká je ta spolehlivá?

Někdy člověk totiž přežije neuvěřitelné věci. Moje sousedka třeba pád z 5. patra...

Ametyst napsal(a):

Jaká je ta spolehlivá?
Někdy člověk totiž přežije neuvěřitelné věci. Moje sousedka třeba pád z 5. patra...

Nechci, aby jsi si myslela, ze kecam. Proste znam par spolehlivych, od predavkovani paracetamolem, pres jedy az po harakiri :) Vis kdyz se vnoci vzbudis, sahnes si do baru pro tatranku, sedis si v kresle, premyslis o smyslu zivota, leccos Te napadne.
Me nekdy napadaji naprosto genialni veci, ktere treba se snazim realizovat, ale nekdy me napadne sem tam nejaky ten zpusob, jak si vzit zivot, ale to zkouset nehodlam, protoze to je na jedno pouziti. Jiste ze zajem by byl, ale kdyby existovala moznost vratit se zpet.

To, co jsem vymyslel spolehlive je, ver mi, ale nesnaz se to ze me dostat, neprozradim Ti to :) Navic nemela bys zadnou sanci to vzdat, jakmile bys to udelala, uz by byla jen jedina cesta - a te se prece bojis, takze bud tady a divej se na tu krasu kolem sebe. Prca je, ze Ty sama bys v tom nemela prsty, udelal by to za Tebe nekdo jiny, aniz by o tom vedel ( chudak ale Tobe by to melo byt jedno ). Kdyz jsem tehdy o tom premyslel, napadla me i opacna varianta, ale toto kdyby nekdo udelal, tak to by byl vazne borec :)

morpheus napsal(a):

Prca je, ze Ty sama bys v tom nemela prsty, udelal by to za Tebe nekdo jiny, aniz by o tom vedel ( chudak ale Tobe by to melo byt jedno ). Kdyz jsem tehdy o tom premyslel, napadla me i opacna varianta, ale toto kdyby nekdo udelal, tak to by byl vazne borec :)

Ty mizero, Ty mě napínáš!;)
Já to chci vědět. Bolelo by to?

Prášky už bych si taky uměla namíchat, ale přes žaludek, to není spolehlivé (jakákoliv kombinace), protože jako správná bulimička často a snadno zvracím.
:dumbom:

A cizím zaviněním, aniž by o tom věděl?
To si neumím představit. Teď se mi o tom bude zdát, v noci se vzbudím, zajdu do baru a sežeru tatranku a budeš mít na svědomí můj další bulimický záchvat (protože u jedné tatranky nikdy nezůstane), a pak budu mít depresi, a pořád nevědět, jak se vlastně zabít...No podívej, kam až to zachází! Vrtá mi to hlavou.

uz by byla jen jedina cesta - a te se prece bojis, takze bud tady a divej se na tu krasu kolem sebe.

Jojo, kéž by to tak bylo jasné.

Tak Ametyst a ted Te poprosim o vysvetleni dvou veci :
- Bulimie - co to je ? Co ma bulimie spolecneho s tatrankama ? Teda ne ze bych byl uplne tupy, ale bulimie anorexie, neni to totez ? Nejak v tom nemam jasno. Clovek se naji a jde hodit tycku, bo si mysli, ze udelal neco spatne ? Ajajaj, tak to ja napriklad bych mym kucharinkam toto udelat nemohl :) Ja naopak jim velmi rad, ale nejsem kulicka, jak by si nekdo mohl myslet. Snazim se jen nejist tucna jidla a jinak vsechnu co da snist snim. Dokonce a to nekecam, syrove maso, zejmena ryby.
- Takova depresivni bytost se nepotkava denne :) zeptam se primo, ano ? Kolik Ti je let ? jsme na netu a muzes zalhat, ale vim, ze nezalzes :) Klidne do SZ, pokud to nechces hazet na sklo. jak dlouho se takto trapis ? Hmmm ...?
Tak a ted jeste zda by to bolelo :) A vis ze nevim ? Podle me urcite nebolelo, ale sam to nevyzkousim, takze se jen domnivam :/ Ty jo, super tema, jsem zvedav, kdy nam to moderatori zavrou a poslou vsechny ( nas dva ) do haje se slovy jdete se sebevrazdit do SZ :D

morpheus napsal(a):

- Bulimie - co to je ? Co ma bulimie spolecneho s tatrankama ?

Není to to samé, ale obojí patří pod poruchy přijmu potravy.
Neřeš rozdíly, stejně jsem si prošla snad všemi, princip je stejný. Manipulace s jídlem (ať už odpírání nebo přejídání) jako projev nezvládání citů a života vůbec.

morpheus napsal(a):

- Takova depresivni bytost se nepotkava denne :) zeptam se primo, ano ? Kolik Ti je let ? jsme na netu a muzes zalhat, ale vim, ze nezalzes :) Klidne do SZ, pokud to nechces hazet na sklo. jak dlouho se takto trapis ? Hmmm ...?

Kolik mi je? 36. A nelžu, nemám důvod.
Depresivní jsem asi 3/4 roku, co jsem přišla o práci. Předtím jsem měla jiné potíže. Ani je nebudu vypisovat, prostě jsem čistokrevný magor.

morpheus napsal(a):

Tak a ted jeste zda by to bolelo :) A vis ze nevim ? Podle me urcite nebolelo, ale sam to nevyzkousim, takze se jen domnivam :/ Ty jo, super tema, jsem zvedav, kdy nam to moderatori zavrou a poslou vsechny ( nas dva ) do haje se slovy jdete se sebevrazdit do SZ :D

Tak jo, očekávám v SZ to tajemství. :)

Ametyst napsal(a):

Tak jo, očekávám v SZ to tajemství. :)

A to Ti je opravdu tak spatne na tom svete ? Nachapu :( Ja mam rad spousty veci, krome moji prace napriklad moje dve kocky a tento Babinet ;) A Ty ted nikde nepracujes ? Jsi vdana ? Mas deti ? Rodina Te nepodpori ?
Neprozradim Ti to a to z toho duvodu, ze jsme na tematu Uvazuji o konci a je to lakadlo pro sebevrahy. A ani do SZ. Myslis si, ze jsem takovy blazen, ze si vezmu na zodpovednost labilnejsi bytost aby si diky memu uzasnemu doporuceni vzala zivot a jeste zpusobila trable nekomu jinemu, neprosto nevinnemu cloveku ? Kdyz to budu chtit ja sam mam minimalne 2 moznosti : Bud pomala smrt do 45 minut, ale asi by to bylo dost bolestive ( nevim vsak, nemam to vyzkousene :D ) nebo okamzita a bezbolestna a bez trapeni se, jestli se to povede, pac se to povede na tuty. Jdi uz spinkat a nech si o necem hezkem zdat :) Bude lip, uvidis :pussa:

morpheus napsal(a):

A to Ti je opravdu tak spatne na tom svete ? Nachapu :( Ja mam rad spousty veci, krome moji prace napriklad moje dve kocky a tento Babinet ;) A Ty ted nikde nepracujes ? Jsi vdana ? Mas deti ? Rodina Te nepodpori ?

Jo, jsem vdaná, mám děti a taky dvě kočky, a maminku a sestru a neteř, a všichni mě mají rádi a podporují mě.
Beze srandy.

Mám je taky moc ráda.

Ale když Tě moc bolí zub, tak nevnímáš vůni čerstvě upečeného chleba...stejně s tím zubem bys ho nemohl kousat.
Rozumíš tomu trochu?

morpheus napsal(a):

Neprozradim Ti to a to z toho duvodu, ze jsme na tematu Uvazuji o konci a je to lakadlo pro sebevrahy. A ani do SZ. Myslis si, ze jsem takovy blazen, ze si vezmu na zodpovednost labilnejsi bytost aby si diky memu uzasnemu doporuceni vzala zivot a jeste zpusobila trable nekomu jinemu, neprosto nevinnemu cloveku ? Kdyz to budu chtit ja sam mam minimalne 2 moznosti : Bud pomala smrt do 45 minut, ale asi by to bylo dost bolestive ( nevim vsak, nemam to vyzkousene :D ) nebo okamzita a bezbolestna a bez trapeni se, jestli se to povede, pac se to povede na tuty. Jdi uz spinkat a nech si o necem hezkem zdat :) Bude lip, uvidis :pussa:

Dobrá tak tedy neprozrazuj. Já bych to stejně nešla hned udělat . Jen jsem byla zvědavá.
A nikoho dalšího bych do toho fakt zatahovat nechtěla. To s příčí mému "Desateru správného sebevraha", kterým se řídím.
Jedním z bodů je nezatahovat do své sebevraždy nevinné nebo jejich majetek.
Když se zabít , tak sama a neotravovat s tím druhé.

Momentálně to stejně u mě není aktuální. Jsem na tom dobře, jen jsem měla těžký den a trochu to nezvládla a ubližovala si (nejen jídlem, jsem magor přes sebepoškozování), ale musela jsem si vzít prášek, abych se zklidnila a moc to nepřeháněla.

Spát se mi nechce, asi nepůjdu, občas prostě nespím.
Píšu si na své webovky a do blogu.

Ad práce-jsem nezaměstnaná, ale te´d přes Vánoce mám pár kšeftů. Dnes jsem byla v práci, a zítra jdu zas a fakt se těším. Ta práce mě hodně baví, bavila, a proto mnou její ztráta tolik zahýbala. Víc, než jsem si dokázala připustit.

Tobě přeji hezké sny. Ne o sebevraždě, ani nechoď plenit v noci tatranky z baru...ikdyž Ty asi můžeš, Tobě stačí jedna. :)

Děkuji za noční rozhovor. trochu mi zvedl náladu.:hjarta:

Ametyst, neber Morpha vážně. To je akorát kecal.

Morphe, Ty jsi pokušitelem ženských duší. Což v jistém smyslu může být i jejich záchranou. :)

Hematit odpovídá kořenové (muládhára) čakře, což s sebou nese mnohé významy. Např. je chápán jako talisman štěstí a úspěchu v hmotné sféře. Ve snech varuje svého majitele před nebezpečím a jinak celkově zklidňuje, odstraněje křečovité stavy a je chápán jako spasmolitikum. Probouzí skryté prameny energie a dodává tím pevnost a sílu našemu organismu. Pomáhá při rekonvalescenci, chudokrevnosti a tvorbě nových buněk. Nu, zkrátka muládhára, co více o tom říct. :)

Co se týče stavů konce, nikdo je tu nemá zmapované lépe než Majkafa. Procesy v naší mysli, ke kterým dochází v okamžiku rozhodnutí, jak činíme jednotlivé kroky, jsou totiž takovým vírem, že si je normální člověk nedovede představit. Viz Ametyst, když říká, že by si trvala na svém. Nelze si trvat na svém, protože už jsi zase o půlkruh dál. Ale můžeš podvědomě čekat na příležitost, až tě to unese o další půlkruh. Ale jak říká Morph, nebylo by vhodné vám sem dávat návody, jak to lze udělat.

Jedno je jisté: Pokud nenastal váš čas, vy sami se ochráníte. Jde to dokonce až tak daleko, že inkarnace, které mají přijít po vás, pokud vy nesplníte svůj životní úkol, ani ony by ho tím pádem nesplnily. A tak vás klidně přidusí, srazí z místa, kde stojíte, protože mají tu moc vstoupit do vaší sféry a nebudou váhat ji použít. Když tedy chcete dobrovolně odejít a myslíte to vážně. To je ta podmínka. Jinak nás dostane naše mysl sama. Podvědomí, latentní tendence k životu atd. Jsme hříčkou v rukou nadvědomí a vlastní vůle nás v příštím okamžiku zradí. Jen si to klidně zkuste. ;)

Ametyst : Juuu to je ametyst ve Tvem Avataru ! :supr: Ber me vazne a nedej na Majkafu, ta me nema rada :(
Majkafa : nekecam, ale pokud si myslis, ze tu budu zverejnovat moje How to... tak se mylis. Ani Tobe bych nic nedoporucil, pac nejsem padly na hlavu :)
Crabat : Jedna z mych kamaradek mi rikala pokusiteli a mela me v telefonnim seznamu jako Pokusitel. Jenze byla to vecna kamaradka - cekatelka. Nikdy mezi nama nebylo nic vic, nez kava a cigarko, byla z cirkve satanove a ja mel pocit, ze kdybych s ni ... vic co ( jeste neni po desate ) tak se to na me prenese - ten zly duch ( asyk ) :)

Ametyst napsal(a):

Děkuji za noční rozhovor. trochu mi zvedl náladu.:hjarta:

Ne. Ja dekuji Tobe :hjarta: Privedla jsi me k zamysleni ;)

Morphe, neměla jsem na mysli how to...
Myslela jsem tím, že ty kecáš furt a všeobecně. Nebohá žena, která by v tomhle tvém životním nastavení s tebou měla být. Protože i to, jestli vedeš úplně jiný život v reálu, než plácáš tady, o tobě bystrému pozorovateli mnohé vypovídá. Ale je jedno, co vypovídá jiným.
Jde o to, co vypovídá tobě o tobě, chlape nešťastná, co si sám před sebou nasazuješ pořádnou masku. Ani ne malinkou a někdy, jako většina z nás. Ale ty sám sebe nechceš vůbec vidět.

Kurňa, to bylo dobrý, Majko. :D :lol: :D

Tak. Mam spustenou proxinu. Pro kazdy pripad a mohu vypisovat do aleluje a nikdo se nic nedozvi, navic mi to sifruje pakety. Kuwa, kuwa to jsem ale borec, musim se pochvalit :D  Dost technickych blbosti a jde se na vec :
Co se tyce masky, kazdy, opravdu kazdy tu masku nosi a pokud Ty ne, tak to jsi panecku vyjimecna bytost. Jsi ve vyvoji tak daleko, ze my ostatni Ti nesahame ani po kotnicky. Ja dokazu rozpoznat cloveka se kterym se bavim, jak kdo ke me, tak ja k nemu. Kdo reaguje na moje vtipky podrazdene, toho nechavam byt, nehadam se a dokonce jednu uzivatelku si i blokuju, nechci se s ni dostat do problemu a snazim se dodrzovat pravidla BBN, pac to je pro me jako desatero. Co se tyce Ametyst, ani Ti nevim. Co napsala to napsala, je vdana - to je dulezita vec. Pokud mas pocit, ze tu jde o muj lov, tak se opet mylis, protoze vsechny kamosky co na BBN mam nebyly ziskany nesmyslnym lovem, ale normalnim pokecem a sympatiema. Vsechno nejak samo, kadzy svym kouskem prispel k pratelstvi. Nektere dokonce tvrdi, ze Majkafa a jeji pohled na me je nezajima, protoze ony me znaji trochu jinak. Sice na sebe skoro nic nevykvakam ale neco malo prece jen. Napriklad ze v obcance mam Morpheus a ne Morf, ze ? :)
Jiste v jednom mas pravdu, moje obecne kecy. Kecam skoro ve vsem, co tu pisu, ale v nekterych vecech ne. Ani Ty jsi nerozpoznala, kdy to byla fikce a kdy pravda. S How to je to pravda. Bohuzel. Stalo me to docela dost casu a vlastne ani nevim, proc jsem si to zacal sepisovat. Mozna proto, ze jsem potkal par lidicek, kteri si chteli vzit zivot, ale schvalne se jim to jakoby nepovedlo. Neni nic snazsiho, nez si podriznout hrdlo, je to rychle a ucinne, ale nikdo to neudela protoze je to bolestive, radeji snedi prasky a pak uz jen zalezi na telesne hmotnosti, co prave jedli, zda vypili i alkohol. Nekdo se uchyli k tomu, ze zdlabne flasku tvrdeho skoro na ex ( ja bych to nedokazal, poblinakl bych se ) ale ani zde neni jistota, ze opravdu umre.
No jo no, co bych k tomu dodal ? Pozoruj a zkoumej dusi Morpheovo :)

Morphe, o lov Ametyst? Šmarjá, to mě vůbec nenapadlo, když jsem před chvilkou psala.
Mluvím o něčem úplně jiném.
Není vůbec důležité, co já jsem rozpoznala.
Není mým koníčkem ani životním cílem pozorovat a zkoumat tvou duši, dokonce ani duši Morpheovo :D
Vnímám tě jako většinu lidí na babinetu, a teď jsem ti chtěla napsat přesně to, co jsem napsala.
Až se jednou podíváš sám sobě do očí, pochopíš. I ty rány po ztrátě tvých dětí se pak zahojí.

majkafa : Tak ted Ti vubec nerozumim. Jake rany ? A jak sam sobe do oci ? :co:

Morfe, to jsou metafory, nesmíš brát vše doslova.

Mmch., ty máš v občance fakt Morfeus? :)

Co se tyce masky, kazdy, opravdu kazdy tu masku nosi a pokud Ty ne, tak to jsi panecku vyjimecna bytost.

To si ale myslím taky.
I když nějakou masku odhodíme, tvoříme si jinou. Nikdy to nejsme my v celé naší nahotě, protože my, to jsou i všechny naše masky. Jediná naše svobodná volba je v tom, kterou si zrovna zvolíme.

Tak to vnímám já.
A pro každého je "pravda", nebo "skutečnost" právě to co si myslíme, co děláme, v čem žijeme. Naše vlastní realita.

Kdosi tu měl jednou podpis
"Jsem to, čemu věřím..."
To je docela velká pravda

To o ztrátě Morpheových dětí není metafora. To je fakt.

Je tu řeč o maskách?
Za sebe: V životě, v okolí, používám svou masku. chodím nenápadně oblíklaná, vyhovuje mě být šedá myš, nechci,abych upoutávala pozornosti, jsem prostě ničím nezajímavá. Nikoho nemusí zajímat moje problémy,radosti,starosti.
Tady na bbn, odkládám svou masku, je tu virtuálno, srazík duší, duše píšou písmenka, aspon já to tak mám. Jsem tu sice nick, ale na nic si tu nehraju.
Ale chápu,že každý to má jinak. a nikoho neodsuzuju.
Ametyst - posílám :pussa:
A přemýšlím nad těmi slovy, jsem to,čemu věřím.  :tesi: ANo, souhlas, ale jedině, když člověk myslí pozitivně. :jojo:

Jsem to, čemu věřím. To je to samé jako - vše je v naší vlastní hlavě. Tak to je. Každý z nás máme svět ve své vlastní hlavě, bez ohledu na to, jaká je skutečná realita kolem nás.

Majkafa : No a ja jsem na BBN sasek. A vis proc ? protoze se mi tu takto libi. Ani netusis, kolik legrace se da v teto "masce" zazit ;)

Ametyst napsal(a):

Jo, jsem vdaná, mám děti a taky dvě kočky, a maminku a sestru a neteř, a všichni mě mají rádi a podporují mě.
Beze srandy.
Mám je taky moc ráda.
Ale když Tě moc bolí zub, tak nevnímáš vůni čerstvě upečeného chleba...stejně s tím zubem bys ho nemohl kousat.
Rozumíš tomu trochu?

Je cas odpovedet, aby jsi si nemyslela, ze to nechavam bez povsimnuti. Mas vse co potrebujes a prece jsi nestastna ze uvazujes o takovych vecech ? To mi vazne hlava nebere. Spousta lidi dnes nemaji kde bydlet, vecer jim je kosa, protoze nemaji na zaplaceni najmu a spi pod mostem a prece jen jsou stastnejsi, nez lecktery z nas, co tu kvakame. Tak co Te teda trapi ? To s tim zubem chnapu, ale zub to jiste neni :) Mozna jsi to uz nekde tu psala, ale ja Te znam od vcerejska a nechtej po me, abych patral po vsem, co tu kde Ametyst napsala. Sice takoivy blazen jsem, ale nemel bych moc casu, protoze tento BBN neumi exportovat filtrovane zpravy uzivatele do souboru :) Je to ta nemoc, kterou trpis a kvuli ni se trapis ? Ja jsem asyk zvedavejsi, nez jedna zvedava Babinetka, kterou nebudu jmenovat :)

majkafa napsal(a):

To o ztrátě Morpheových dětí není metafora. To je fakt.

Jeho děti snad ale neumřely, ne?

Ametyst napsal(a):

majkafa napsal(a):

To o ztrátě Morpheových dětí není metafora. To je fakt.

Jeho děti snad ale neumřely, ne?

Promin :) mela by tedy odpovedet Majkafa, ale Majkafa o te veci nic nevi, zna jen stripky a to jeste z tech stripku je pravda tak 10%. Ne, deti neumrely :) Mozna se maji fajn. Odstehovaly se i s maminkou na Moravu a vickrat jsem je nevidel. No a jestli se ptas zda me to mrzi, ze odesly ? Prvni pulrok me to mrzelo a pak jsem si rekl se** na vas kdyz mi ani nezvednete telefon a neodepisete na SMSku a bylo vymalovano, ne nemrzi me to uz dnes. Kompletne jsem zmenil svuj zivot a je mi takto fajn.

Pro Morphea:

Ano, nemám zvláštní důvod k tomu, abych se vraždila.
Mám vše.
Myšlenky na sebevraždu (momentálně u mě nejsou aktuální) jsou jen důsledkem celkového stavu deprese, do které jsem se dostala po několika letech neřešených úzkostí a fobií, po letech, kdy jsem se snažila být hodná, zavděčit, být nápomocná, a zapomínala někdy na sebe. na své potřeby, své pocity. Dělala jsem to, co se má, ne to co doopravdy chci. občas je to nutnost, ale mně už se to stalo životní filozofií. Být tu pro druhé.
Teď si přeji, abych tu mohla být pro sebe.

Ztratila jsem práci, která mě naplňovala, hlavně duševně, duchovně, společensky, teď nemám nic, a netušila jsem, jak moc to se mnou zakýve. to není moje rozhodnutí (ta reakce). to se prostě stalo. Spadla jsem dolů, a neviděla vůbec žádný smysl, proč jít dál. Přišla jsem o kus sebe, jsem teď děravá a rána zarůstá moc pomalu.

Deprese se nedá popsat ani vysvětlit. Je to všezaplavující čerň, beznadějné temno, ze kterého není cesta ven. Peklo. Každá myšlenka směřuje ke konci, a moc se na něj těší. není divu, že k němu v takových chvílích často dojde.
Ale občas v sobě člověk najde zbytky sil a pudu sebezáchovy, a když mají právě aspoň něco, na čem stavět, tak se můžou spravit.
Rodina je dobrá věc, ale když je člen rodiny dlouhodobě depresivní, a nepracuje, je velkou zátěží i pro psychiku celé rodiny. Struktura, ve které měl pevné místo, se bortí. Rodina není bezedný akumulátor, a všichni vnímají, že je něco špatně, a přenáší se to, trpí vztahy, začnou fin. problémy, a pak už není jak stavět ani na té rodině, když se vnitřně rozpadá.

Všichni se mohou snažit, ale nejde to donekonečna.
u mně už došla trpělivost.


Jinak znovu opakuji, že aktuálně se zabít nechci. Momentálně jsem ve stavu, kdy jsem přijala, že bude lepší se uzdravit.
Poruchy přijmu potravy jsou jen důsledkem nenasycenosti duše. Hladoví. Chce se nakrmit. Ale je jako bezedná, protože dlouho se jí upíralo.
PPP-deprese-PPP-deprese. začarovaný kruh. Musí se někdy násilím rozetnout, jinak to nemá konce.

morpheus napsal(a):

Ne, deti neumrely :) Mozna se maji fajn. Odstehovaly se i s maminkou na Moravu a vickrat jsem je nevidel. No a jestli se ptas zda me to mrzi, ze odesly ? Prvni pulrok me to mrzelo a pak jsem si rekl se** na vas kdyz mi ani nezvednete telefon a neodepisete na SMSku a bylo vymalovano, ne nemrzi me to uz dnes. Kompletne jsem zmenil svuj zivot a je mi takto fajn.

Však je ještě dlouhej kus života před vámi, rozhodně nic není ztraceno. Třeba jednou děti zatouží poznat tátu. Až budou mít svůj rozum, třeba přehodnotí své postoje.

Myslím, že táta-Morpheus je pořád lepší, než žádný táta.

Já si se svým tátou moc nerozuměla v pubertě.
V dospělosti jsme pak ale měli hezký vztah. Táta už mi umřel, a před smrtí jsme se nesmírně sblížili, a dokázali si říct moc věcí, co dřív nešlo. Jsem ráda, že jsem to stihla.:)

Co Ty víš, kdy se Ti děti ozvou, kdy pocítí tu neúplnost...

Ametyst : JJ, zacinam rozumet. Takze uvnitr Tebe to je a to uvnitr je potreba vylecit. Normalni clovek Te posle k psychologovi, ja doporusuji spis psychiatra, byt je nemam v lasce, jsou to borci, kteri poskytnou prvni pomoc. V minulosti jsem si prosel takovym obdobim, ani nevim kvuli cemu to bylo, ze me uplne vsechno prestalo bavit. Nikdy jsem nic nestudoval, zadne vychodni filozofie, jen se mi dostala do ruky jedna knizka "Leciva moc caker". Na prvni pohled cakry, co jako ? Nic. Cakry snad ani neexistuji, ale docetl jsem se tam nejake veci a zacal jsem kazdy vecer meditovat. Kompletne se zklidnit, vnimat sam sebe a hlavne dychani, na vsechno jsem musel prijit sam, protoze knihovnu mam sice plnou astrlogie a numerologie, ale z jogy nic. Mozna jsem to delal blbe, nevim, protoze jsem si tak trosku poskodil zdravi :D ale melo to pozitivni dopad hlavne na to, ze dnes se dokazu maximalne ovladat, spim na zadech coz je uzasne - relaxcni poloha - skoro nic me nerozhodi ( pokud me nic neboli, ale i bolest snazim lepe, pac mam posunuty prah bolesti ), snazim se o sebekazen a vlastne ani nevim jak bych to popsal. Prevedu to na Tvuj pripad : Kdybych mel tento problem, jako Ty, zacnu na sobe pracovat a vysledek se brzy dostavi, vim to. Jakobych to vnitrne vedel, ze jsem schopen dosahnout cehokoli a to si nerikam duchovni mistr pac jim nejsem ;) Jen se umim ovladnout natolik, ze porazim i depresivni stav - casto se na BBN ptam, co je to depka, ze ja ji neznam a je to pravda - resp. si ten stav ani nepripustim. Mozna je to castecne i tim, ze verim v toho stareho dobreho Boha a nejdu s dobou a Novym vekem. Dostane nas jen to, ceho se bojime, nebo umlati nas psychicky jen to, co si sami pripustime a komu dovolime, aby nas ovladal ( u me to tak je ). Ty s tema tatrankama, je to o pevne vuli. Zacni tim, ze budes jist 5 x za den a male mnozstvi jidla, proste si vic nedas, nez mas na taliri a zaroven si nebudes sama pred sebou jidlo zamykat, protoze mas prece na to prekonat sama sebe a vecer si za odmenu das jednu ( slovy 1 ) Tatranku :)

Morfi,
alternativami já si prošla taky, psychiatra i psychologa navštěvuji několik let...nic z toho mi nezabránilo rozvoji deprese.
A te´d na to nemám sílu a chuť.

Tatranky nejsou o vůli. je to závislost na jídle.
prošla jsem si před pár lety chlastem, a nepila jsem zrovna málo. Vlastně jsem byla docela slušně závislá alkoholička. I záchytku jsem poznala zevnitř...
Pouhá pevná vůle mi byla naprd. Tisíckrát jsem se rozhodovala přestat, a nešlo to.
Přestat se závislostí je složitá směsice vůle, motivace, správného načasování, dozrání, vnějšího tlaku...a kdoví čeho ještě.
Je to malá pravděpodobnost, že se to všechno najednou tak sejde.

Ale když to šlo jednou, možná to půjde i podruhé.

5x denně malé množství jíst nemůžu. Neumím to. Blbě se to vysvětluje a pochopit to nejde už vůbec. Ale prostě to tak je. Bulimické záchvaty jsou tak silné a nutkavé, že jakmile začnu jíst, tak i kdybych měla jíst hlínu a písek, tak to do sebe nasoukám, jen ať zaplním tu svou hladovějící duši.

Jsme off topic.Opět. :-)

Ametyst : Rikas hlinu ? tak to opravdu netim, co to muze byt. Ja si to ani neumim predstavit. Ano, je to OffTopic. na jednom foru jsme meli zauzivany takovy zvyk ( ciste muzske forum ) ze pokud nekdo vyzaduje striktni dodrzovani tematu oznaci tema hvezdickou napriklad "Uvazuji o konci..*" a vsichni vedeli, ze Offtopic se bude presouvat do jineho chlivku, kde bude zapomenuty.
Libi se mi veta : "Přestat se závislostí je složitá směsice vůle, motivace, správného načasování, dozrání, vnějšího tlaku...a kdoví čeho ještě" napsala jsi to dost vystizne. prosim Te a ty zachvaty mivas casto, nebo to se objevi jen obcas, nebo to mas nedejbuh denne ? Pojdu uz na kute, takze sem juknu zitra a pak vecer jedu na to Slovensko.
Dobrou noc a nech si neco hezkeho zdat :hjarta:

Tak šťastnou cestu do "ciziny", snad ses stihl vyspat. A zbytek raději písnu do SZ.

Ametyst : Jo, stihl. mam nejakou spavou nemoc :dumbom: Spis jsem posledni dobou liny jako vepr :/ a nechce se mi vstavat. Jedu az vecer a beru sebou moje dve kocky ( ctyrnohe ) :) Diky za zpravicku, pisnu jeste vecer - taky do SZ :)

Prosím o návrat k tématu. Na soukromé hovory využívejte SZ nebo vlákna označená jako CHAT.
Děkuji.

Jasne Ronjo. cely den premyslim, jak se vratit k tematu, kdyz puvodni zakladatel nejspis spachal sebevrazdu, protoze ho nikdo nezachranil. nenasla se tu ( asyk ) jedina utesitelka, coz je ale dost smutne, kdyz jsme na babinetu, ze ? :grater:

Od rana uvazuju o "Novem konci" Zakladatel ani netusil, jak me inspiruje k promysleni dalsi dukladne sebevrazdy, u me jisteze ciste teoreticky. Sledujte, bude to zajimave :D
Vcera jsem se tak loudal po ulicich s potkal jsem takove dva pobudy, mirne podnapile a napadla me uzasna vec. Co kdybych je vyprovokoval a oni by mi dali do drzky tak, ze uz by nebylo nutno volat lekare, ale spis pohrebni sluzbu :supr: Napadlo me, jak asi premysli sebevrah. Necha se zabit, nebo se zabije. Jak jinak. Ci by to byly vina, kdyby on chtel zemrit a pobudove ho ubodali ? Zavrazdili ho ti dva, nebo si sahnul na zivot sam ? Tot otazka. Jiste je, ze zena i muz to maji v tomto pripade velice snadne, teda zena - sebevrah - snadnejsi. Vezme si na sebe neco lehce erotickeho, zajde si to tmaveho lesika, necha se pomilovat a pokud bude dostatecne hlasite kricet ( predstirat ) nasilnik ji umlci coby dup a ma vystarano. Muz to ma slozitejsi, musi vymyslet, koho a jak vyprovokovat, aby mu sahnul na zivot. Musi najit zarliveho borce, kteremu pred chlapama v hospode rekne, ze mu prave vopichal  ( pardon pomiloval ) jeho ctenou chot. Pokud zarlivec je dostatecne dobre vyzbrojen, skonci to pro sebevraha uspechem.
To me jen tak napadlo... :vissla::vissla::vissla::vissla: Aspon vidite, o cem napriklad premysli takovy Morph :)

Myslím, že to nefunguje. Tevidím tam žádnou jistotu, že mě druhý fakt zabije. Nehledě k tomu, že to musí být fakt krutá a bolestivá smrt. Nee. Toto nebrat.

Ametyst : Prosim Te, to byl jen muj novy napad. Kdyz nevyjde prvni pokus, tak si proste zena jen uzije a zkusi to znova. Chlap vyjde s polamanymi rebry, coz je dost drasticke :) Jistotu v 50% typech sebevrazdy nemas vubec zadnou. Od predavkovani se cistou pramenistou vodou az po skok z nuselaku :) Zbyvajici 50% je jista, z toho tak polovina dobre dostupna, dalsi polovina zcela nedostupna ( napr. jedy ). Jak jsem uz psal, co se tyce leku, je nutno propocitavat na vahu cloveka, ale zase takove mnozstvi, ktere Ti neudela bordel v zaludku a nepoblinkas se, coz je podle me dost obtizne. Extrahovat z toho ucinnou latku bez nacini je take obtizne, takze nitrozilni podani je blbost.

Takže jinými slovy, je to tak zařízeno, abychom se nezabíjeli... Ten "Pánbíček" věděl, jak to udělat. Nejen silný pud sebezáchovy, ale i nespolehlivost sebevraždy.
No jo, kdyby to bylo tak lehké, zprovodit se ze světa, tak by se mu všechny ovečky už dávno zabily při první krizi.

Merts napsal(a):

Někdy to na mě přijde a já mám chuť to ukončit, už nechci žít dál. Přemýšlím kde a jak, ale vůbec ani nevím v tu chvíli kdo jsem!

Poradil by mi někdo?

Zajímalo by mě, jak je na tom teď Merts.
Zarazilo mě to, jak píše, že v tu chvíli ani neví KDO je. To je divné, fakt.
pokud jde o radu, radila bych psychiatra, na to nic jinýho poradit nejde...

A já bych snad jen dodala.
že nikdo nemá právo si brát život, když nám ho PánBůh dal.
Takže vymýšlení jak zprovoznit bezbolestně sebevraždu je total blbost ,hovadina,kravina.
Mějte se krásně a piště básně :jojo:

dusička napsal(a):

A já bych snad jen dodala.
že nikdo nemá právo si brát život, když nám ho PánBůh dal.
Takže vymýšlení jak zprovoznit bezbolestně sebevraždu je total blbost ,hovadina,kravina.
Mějte se krásně a piště básně :jojo:

Nevím, jak je to s "právem vzít si život", a kdo to určuje, jestli někdo má nebo nemá na sebevraždu právo.
Ale mám zkušenost s tím, že v určitou chvíli je nám úplně jedno, co je  čí právo, protože jediné co chcem, je-zbavit se bolesti. teď hned. Takže to trochu dokážu pochopit.

Ametyst : Pravda je zrejme takova, ze nase "duse" vi, jaky tu ma ukol a nechce opustit telo, proto se brani. Nekdo tomu rika pud sebezachovy.

Dusicka : neni to kravina.  Nekdo to udelat proste chce, moje kamaradka ktera mela nejake psychicke poruchy, ktere uz neslo snad ani lecit, zanechala 6-ti letou holcicku a vrazila si kuchynsky nuz do srdce a jeste si nakreslila krizek, aby vedela kam a aby mela jistotu ( pani doktorka no ). Kdyz toto udela zena, ktera ma muze a decko, musi byt na tom uz hodne bidne ...

Já neodsozuju toho, kdo to udělá, kdo to chce udělat. Nikdo nevidí do hlavy neštastnému člověku.
Ale nemáme na to právo.
Proč bychom tady na Zemi jinak žili, proč by nám dal Pánbůh život? Ano, máme tu úkol.
Co bude dál po smrti? Co je dál po sebevraždě? člověk uteče žití na zemi, ale co dál?

Ametyst napsal(a):

dusička napsal(a):

A já bych snad jen dodala.
že nikdo nemá právo si brát život, když nám ho PánBůh dal.
Takže vymýšlení jak zprovoznit bezbolestně sebevraždu je total blbost ,hovadina,kravina.
Mějte se krásně a piště básně :jojo:

Nevím, jak je to s "právem vzít si život", a kdo to určuje, jestli někdo má nebo nemá na sebevraždu právo.
Ale mám zkušenost s tím, že v určitou chvíli je nám úplně jedno, co je  čí právo, protože jediné co chcem, je-zbavit se bolesti. teď hned. Takže to trochu dokážu pochopit.

Kdo to určuje, jestli je to právo nebo ne? Je to prostě Zákon přírody a sebevražda není přirozená
Ano zbavíme se bolesti ted hned, ale v posmrtném životě bolest bude pokračovat, co když ano? Já vím, to nikdo neví. ALe já myslím,že ano

Já taky myslím, že ano. Bohužel pro mě.
Jen prostě znám ty chvíle, kdy je to fakt fuk a krom své bolesti člověk nevnímá vůbec nic...

Hele sebevrazi, ne ze tu nektery z vas spacha sebevrazdu, nez se vratim ze Slovenska :dumbom: Docela jsem si vas oblibil, no nebyla by to skoda prijit o kamarady ? ;)

Ametyst, někdy pomůže vidět, že někdo je na tom mnohem hůř. Venku mrzne, tak si sedni s nějakým bezdomovcem na lavičku, zkus se pořádně vybrečet, vymrznout a potom šupajdit do teplé postýlky. To b ude najednou svět krásný!

Vladena napsal(a):

Ametyst, někdy pomůže vidět, že někdo je na tom mnohem hůř. Venku mrzne, tak si sedni s nějakým bezdomovcem na lavičku, zkus se pořádně vybrečet, vymrznout a potom šupajdit do teplé postýlky. To b ude najednou svět krásný!

Rozumím, jak to myslíš, ale když je fakt deprese, tak to takhle bohužel nefunguje. Právě naopak, člověk má pak pocit, že nemá právo se cítit blbě s tím svým "malým" trápením. Pocit viny není moc utěšující nebo léčivý. To může nakopnout zdravého, ne toho, kdo už se v tom máchá po uši a uvažuje o sebevraždě.

morpheus napsal(a):

Hele sebevrazi, ne ze tu nektery z vas spacha sebevrazdu, nez se vratim ze Slovenska :dumbom: Docela jsem si vas oblibil, no nebyla by to skoda prijit o kamarady ? ;)

Vánoce bývají pro mnoho osamělých duší krizové, v tomto.
Nedivím se. Musí to být těžké, být sám.:butter:
Já potřebuji lidi, a kdybych neměla rodinu, určitě bych si zašla někam na charitu mezi podobné osamělé duše.

Ametyst napsal(a):

Vladena napsal(a):

Ametyst, někdy pomůže vidět, že někdo je na tom mnohem hůř. Venku mrzne, tak si sedni s nějakým bezdomovcem na lavičku, zkus se pořádně vybrečet, vymrznout a potom šupajdit do teplé postýlky. To b ude najednou svět krásný!

Rozumím, jak to myslíš, ale když je fakt deprese, tak to takhle bohužel nefunguje. Právě naopak, člověk má pak pocit, že nemá právo se cítit blbě s tím svým "malým" trápením. Pocit viny není moc utěšující nebo léčivý. To může nakopnout zdravého, ne toho, kdo už se v tom máchá po uši a uvažuje o sebevraždě.

Teď si to napsala moc dobře. Jsi nemocná a potřebuješ odbornou pomoc. Možná, že se před rodinou potřebuješ skrývat, ale není nic horšího, když člověk spáchá sebevraždu a blízká rodina neví o ničem. potom se mučí a ptají, co mohli udělat a neudělali. Mohou spadnout do deprese jako Ty. Klidně to přiznej a nech se hospitalizovat. Sama se nevyléčíš.

Ametyst napsal(a):

Vánoce bývají pro mnoho osamělých duší krizové, v tomto.
Nedivím se. Musí to být těžké, být sám.:butter:
Já potřebuji lidi, a kdybych neměla rodinu, určitě bych si zašla někam na charitu mezi podobné osamělé duše.

MUSÍ?
Nemusí. Je nějaký zákon, že MUSÍ?
Vše je POUZE v našich hlavách. :jojo:

Vladena napsal(a):

Teď si to napsala moc dobře. Jsi nemocná a potřebuješ odbornou pomoc. Možná, že se před rodinou potřebuješ skrývat, ale není nic horšího, když člověk spáchá sebevraždu a blízká rodina neví o ničem. potom se mučí a ptají, co mohli udělat a neudělali. Mohou spadnout do deprese jako Ty. Klidně to přiznej a nech se hospitalizovat. Sama se nevyléčíš.

Ano, jsem nemocná, vím to.
Léčím se.
Vždy se mi na chvíli uleví, hlavně po nějaké intenzivnější léčbě, a pak se to vrátí zpět.
Rychle se to vybije. Nefunguje mi akumulátor.
Rodina o tom ví, nemám co přiznávat. Fakt to nešlo přehlédnout, ani kdyby chtěli.:|
Prostě jsem přestala fungovat, a to se u matky a ženy vždycky na chodu domácnosti pozná, že jo.
Nemyslím, že by si kdokoliv z mých blízkých kladl za vinu, že jsem onemocněla.
Nebo myslíš, že je to "nakažlivé"?:)

Hezké Vánoce, a hodně lásky všem.:hjarta:

majkafa napsal(a):

Ametyst napsal(a):

Vánoce bývají pro mnoho osamělých duší krizové, v tomto.
Nedivím se. Musí to být těžké, být sám.:butter:
Já potřebuji lidi, a kdybych neměla rodinu, určitě bych si zašla někam na charitu mezi podobné osamělé duše.

MUSÍ?
Nemusí. Je nějaký zákon, že MUSÍ?
Vše je POUZE v našich hlavách. :jojo:

Jasně že nemusí, ale bývá to tak, ne?
Dobře, zkusím to zformulovat přesněji:

"Pro mě by bylo moc těžké, být sama."

Je to tak O.K.?:)

Ametyst napsal(a):

Vladena napsal(a):

Teď si to napsala moc dobře. Jsi nemocná a potřebuješ odbornou pomoc. Možná, že se před rodinou potřebuješ skrývat, ale není nic horšího, když člověk spáchá sebevraždu a blízká rodina neví o ničem. potom se mučí a ptají, co mohli udělat a neudělali. Mohou spadnout do deprese jako Ty. Klidně to přiznej a nech se hospitalizovat. Sama se nevyléčíš.

Ano, jsem nemocná, vím to.
Léčím se.
Vždy se mi na chvíli uleví, hlavně po nějaké intenzivnější léčbě, a pak se to vrátí zpět.
Rychle se to vybije. Nefunguje mi akumulátor.
Rodina o tom ví, nemám co přiznávat. Fakt to nešlo přehlédnout, ani kdyby chtěli.:|
Prostě jsem přestala fungovat, a to se u matky a ženy vždycky na chodu domácnosti pozná, že jo.
Nemyslím, že by si kdokoliv z mých blízkých kladl za vinu, že jsem onemocněla.
Nebo myslíš, že je to "nakažlivé"?:)

Hezké Vánoce, a hodně lásky všem.:hjarta:

nepochopila si.....psala jsem po spáchání sebevraždy příbuzní hledají třeba u sebe vinu, je to přirozený jev....

Ametyst, zkus nasadit banánovou dietu. Měla by fungovat. Nejde o to, abys zhubla, ale aby ses vyladila. Viz: http://www.jamalrone.estranky.cz/clanky … banan.html Kvůli serotoninu, optimálnímu rozložení cukrů atd. Jinak mně se osvědčilo nekoukat na televizi, jenom pohádky, případně příběhy, které jsou průzračné, krystalické. Všechno, co je nějakým způsobem psycho, nás vnitřně rozbíjí. Během děje sice zapomeneme na své trápení, ale až skončí, bude nám podstatně hůř.

Dobré je, začít praktikovat pránájámu (dechová cvičení). Stavy mysli jsou totiž přímo závislé na dechu. A dokud v depresi nejsme, snadno jí zaženeme prohloubeným dýcháním a změnou rytmu. S tím souvisí, že jakékoliv cvičení (taktéž procházka přírodou) pomáhá a koupel v chladnější vodě dělá dokonce divy! Jakmile projdeme studenou sprchou, již o žádné depresi nevíme. Háček je ovšem v tom, že pokud se deprese rozvine (když jí to dovolíme), už nám nepomůže nic. Protože v daném okamžiku je cokoliv přijatelnější (dokonce se i zabít!), než si jít zacvičit nebo dát sprchu! Naše vědomí je totiž celé zhroucené a tudíž není schopné akce.

Dále je vhodné (pokud bydlíme se svými bližními) se jakoby rozhněvat na jejich soucit, který s námi mají. Ten totiž vůbec pro nás není dobrý, protože naši mysl pomalu směřuje do jakéhosi podhoubí depresivních stavů, když si uvědomíme, jak oni jsou hodní a my vlastně... - Vidíš a ta tendence už se pomaloučku rozjíždí.

Pokud člověk skutečně chce, může se depresí úplně vyvarovat tím, jak se naučí jim předcházet. A mezitím se dozví docela zajímavé věci sám o sobě. Pokud je uplatní v praxi, přeladí tím svou mysl a hle, může si tak pomoci v podstatě sám. :)

Vladena napsal(a):

nepochopila si.....psala jsem po spáchání sebevraždy příbuzní hledají třeba u sebe vinu, je to přirozený jev....

Ale vždyť to píšu v mém příspěvku v té větě:
Nemyslím, že by si kdokoliv z mých blízkých kladl za vinu, že jsem onemocněla.

Nehledají u sebe vinu, vědí, že to není jejich vina.

Crabat napsal(a):

Ametyst, zkus nasadit banánovou dietu. Měla by fungovat. Nejde o to, abys zhubla, ale aby ses vyladila. Viz: http://www.jamalrone.estranky.cz/clanky … banan.html Kvůli serotoninu, optimálnímu rozložení cukrů atd. Jinak mně se osvědčilo nekoukat na televizi, jenom pohádky, případně příběhy, které jsou průzračné, krystalické. Všechno, co je nějakým způsobem psycho, nás vnitřně rozbíjí. Během děje sice zapomeneme na své trápení, ale až skončí, bude nám podstatně hůř.

Dobré je, začít praktikovat pránájámu (dechová cvičení). Stavy mysli jsou totiž přímo závislé na dechu. A dokud v depresi nejsme, snadno jí zaženeme prohloubeným dýcháním a změnou rytmu. S tím souvisí, že jakékoliv cvičení (taktéž procházka přírodou) pomáhá a koupel v chladnější vodě dělá dokonce divy! Jakmile projdeme studenou sprchou, již o žádné depresi nevíme. Háček je ovšem v tom, že pokud se deprese rozvine (když jí to dovolíme), už nám nepomůže nic. Protože v daném okamžiku je cokoliv přijatelnější (dokonce se i zabít!), než si jít zacvičit nebo dát sprchu! Naše vědomí je totiž celé zhroucené a tudíž není schopné akce.

Dále je vhodné (pokud bydlíme se svými bližními) se jakoby rozhněvat na jejich soucit, který s námi mají. Ten totiž vůbec pro nás není dobrý, protože naši mysl pomalu směřuje do jakéhosi podhoubí depresivních stavů, když si uvědomíme, jak oni jsou hodní a my vlastně... - Vidíš a ta tendence už se pomaloučku rozjíždí.

Pokud člověk skutečně chce, může se depresí úplně vyvarovat tím, jak se naučí jim předcházet. A mezitím se dozví docela zajímavé věci sám o sobě. Pokud je uplatní v praxi, přeladí tím svou mysl a hle, může si tak pomoci v podstatě sám. :)

Děkuji za docela zajímavé a praktické rady.

podvědomě to vlastně všechno dělám. Až na tu sprchu, tu jsem nezkoušela.
Ještě jsem trochu podvyživená, tak je mi zima pořád, a tohle jsem si nějak dělat nechtěla...ale zkusím to. Dobrý nápad. Šok.

pohyb vyhledávám, a krátkodobě pomáhá.

TV nesleduji vůbec.

Toho banánu se trochu bojím, s jídlem pořád bojuji, vím, že bych ho měla jíst, a přitom si to vyčítám, trochu schizofrenní.


Okolí mě v depresi nepodporuje, ani nelituje. Já pořád ještě hraju "hrdinku". Takže to málokdo ví.
jen manžel a sestra

Ale moc děkuji za podněty, fakt.:hjarta:

dusička napsal(a):

Ametyst napsal(a):

dusička napsal(a):

A já bych snad jen dodala.
že nikdo nemá právo si brát život, když nám ho PánBůh dal.
Takže vymýšlení jak zprovoznit bezbolestně sebevraždu je total blbost ,hovadina,kravina.
Mějte se krásně a piště básně :jojo:

Nevím, jak je to s "právem vzít si život", a kdo to určuje, jestli někdo má nebo nemá na sebevraždu právo.
Ale mám zkušenost s tím, že v určitou chvíli je nám úplně jedno, co je  čí právo, protože jediné co chcem, je-zbavit se bolesti. teď hned. Takže to trochu dokážu pochopit.

Kdo to určuje, jestli je to právo nebo ne? Je to prostě Zákon přírody a sebevražda není přirozenáAno zbavíme se bolesti ted hned, ale v posmrtném životě bolest bude pokračovat, co když ano? Já vím, to nikdo neví. ALe já myslím,že ano

A zabíjať zvieratá, aby sme ich mohli zjesť (aj keď neumierame od hladu a je X iných jedál) JE prirodzené? To hovorí pánboh niekde v Biblii? Alebo inde? (BI, mňa len zaujíma, odkiaľ máš svoje informácie... a prípadne odkiaľ sú tie ďalšie.)

A kde je koniec zakladateľovi vlákna...?

K těm zvířatům...zajímavé je, že zvířata nepáchají sebevraždy.

Ale áno... Briček, dedkov pes, prestal po ich odsťahovaní od žiaľu žrať a po pár týždňoch umrel... :grater: Dedko už nikdy žiadneho psa nechcel.

Selima napsal(a):

Ale áno... Briček, dedkov pes, prestal po ich odsťahovaní od žiaľu žrať a po pár týždňoch umrel... :grater: Dedko už nikdy žiadneho psa nechcel.

Tak to není násilná sebevražda, to ztratil chuť k jídlu a pomlu odešel za páníčkem. Věrnost až za hrob.
Ale že by pes skočil chtěně ze skály, protože se mu ztratil pán, to jsem neslyšela. nebo z nešťastné lásky, nebo po úmrtí mláděte, že by se samice cíleně poškozovaly, to fakt neznám.

Samovražda nemusí byť násilná... aj dedko odchádzal preto, že chcel... a občas to bolo násilné, keď sme ho nútili jesť, piť a brať lieky - a on sa bránil. Ale neskočil zo skaly, ani sa neotrávil. Ale cchel umrieť a do niekoľkých týždňov (alebo mesiacov) aj umrel. Pravda, mal 94, ale mohol ešte žiť - keby chcel. Nechcel, rozhodol sa, že nechce. ;) Keď si niekto vo finálnom štádiu rakoviny vezme viac morfia - je to samovražda? Podľa mňa je. Menej ionvazívna, pochopiteľná, ale je. :jojo:

nazdarek bazarek sebevrazi. Jen vas pozdravim, a doufam, ze jste vsichni jeste zivi a zdravi :) myslim na vas i na Slovensku a modlim se za klid vasich dusi, kdyby se to nekomu prece jen povedlo, ale myslim, ze neni duvod, ne ? Zivot je krasny, ja si uzivam na Slovensku, je tu kosa jak voci a tesim se z kazde minuty meho zivota :supr: Nemam tu vedle sebe moji ctenou Ex, takze je to jako v pohadce. Cas od casu mi napise SMSku, ze "ma veľmi ľúbi" tak ji odpisu, ze ja jsem velmi lubil do leta 2009 a je klid. Tak jo. At se vam dari :hjarta:

Selimo, dědu chápu, udělala bych to taky tak. Zemřel vlastně přirozenou smrtí. Chtěla bych umřít VČAS.
Snad se mi to povede.

Ametyst napsal(a):

Selima napsal(a):

Ale áno... Briček, dedkov pes, prestal po ich odsťahovaní od žiaľu žrať a po pár týždňoch umrel... :grater: Dedko už nikdy žiadneho psa nechcel.

Tak to není násilná sebevražda, to ztratil chuť k jídlu a pomlu odešel za páníčkem. Věrnost až za hrob.
Ale že by pes skočil chtěně ze skály, protože se mu ztratil pán, to jsem neslyšela. nebo z nešťastné lásky, nebo po úmrtí mláděte, že by se samice cíleně poškozovaly, to fakt neznám.

to, že to ty neznáš neznamená, že to být nemůže. Myslím, že o chování zvířat víme velmi málo a hodně věcí, kterým až tak nerozumíme svádíme na "zvířecí instikt".

Agewo,
o zvířatech víme stejně tak málo, jako o druhých lidech....

Holky stačí chovat králíky nebo slepice. Některá samice  po porodu umí pěkně vyvádět. Mláďata strká mimo hnízdo, aby zmrzla nebo je jednoduše zalehne či sežere. Samice umí být hodně zlá na své potomstvo, které nechce. A pokud jste viděly slepice v akci, tak je to obdobné. Zkuste mezi hejno dát novou slepici........oči ji vyklobou, uštípají k smrti. :dumbom:

Vladena napsal(a):

Holky stačí chovat králíky nebo slepice. Některá samice  po porodu umí pěkně vyvádět. Mláďata strká mimo hnízdo, aby zmrzla nebo je jednoduše zalehne či sežere. Samice umí být hodně zlá na své potomstvo, které nechce. A pokud jste viděly slepice v akci, tak je to obdobné. Zkuste mezi hejno dát novou slepici........oči ji vyklobou, uštípají k smrti. :dumbom:

To je bohužel běžné i v některých hejnech lidských. Takových těch seskupeních jednodušších, citově plochých jedinců, kterým nebyla dána empatie.

Ametyst, je fajn, že už normálně komunikuješ. Jenom, když si přečtu název vlákna, tak se mi ježí chlupy....nebylo by lepší ho už zavřít?

majkafa napsal(a):

Vladena napsal(a):

Holky stačí chovat králíky nebo slepice. Některá samice  po porodu umí pěkně vyvádět. Mláďata strká mimo hnízdo, aby zmrzla nebo je jednoduše zalehne či sežere. Samice umí být hodně zlá na své potomstvo, které nechce. A pokud jste viděly slepice v akci, tak je to obdobné. Zkuste mezi hejno dát novou slepici........oči ji vyklobou, uštípají k smrti. :dumbom:

To je bohužel běžné i v některých hejnech lidských. Takových těch seskupeních jednodušších, citově plochých jedinců, kterým nebyla dána empatie.

K tomu malý postřeh: Když jsem se napoprvé nedostala na VŠ, šla jsem pracovat. Manuálně, do oboru, který jsem chtěla studovat, abych měla větší šanci na přijetí.
Nástup do ženského dělnického kolektivu byl pro mě šok: Osmičlenná skupina, půl důchodkyň, půl holek pod dvacet. Žralo se to tam strašně, bývala jsem z toho šokovaná až nešťastná. Zajímavé však bylo, že jednotlivě - ty ženské nebyly špatné a nebo neempatické, citově ploché. S každou z nich jsem si našla platformu něčeho společného, každá byla svým způsobem fajn, když jsem s ní byla zrovna sama....

Ovšem dohromady - to byla těžce výbušná směs. Největší konflikt, který pamatuju, a to už vypadalo, že vážně dojde na facky, byl o tom, jestli se má říkat čůrat  nebo chcát.
Nekecám, fak se o toto málem porvaly... :/

A ještě jedna zajímavost k tomuto odbočení, k tomuto :offtopic: :

Od svých spolužaček z gymplu, nyní učitelek, vím, že nejpříšernější vztahy bývají prý - ve sborovnách...
Mezi ženskými vysokoškolsky vzdělanými. Ten žabomyší ženský nenávistný boj tam prý probíhá neuvěřitelně zákeřně, a intrikánsk, veškerou svou inteligenci a vzdělání dovedou využít k nenávistnému boji...

Samozřejmě, netvrdím, že všude, jsou i čistě ženské kolektivy s dobrými vztahy, ale je jich podle mě jak šafránu...

Tak pardon, za malé odbočení. Ale když už jste to nakousli.... :kapitulation:

Ano.
O to víc si cením našeho šafránu v naší účtárně. Díkybohu.

Já mám asi na pracovní kolektivy štěstí, nevzpomínám si, že bych někdy pracovala v takovém kolektivu, jaký popisuješ ty, Blossom. Ale vím, že takové kolektivy existují a bohužel je jich zřejmě většina.
A nejen v práci.

Bohužel může slabšího jedince takový kolektiv a šikana zaměřená proti němu hodně poničit.

Blossom napsal(a):

majkafa napsal(a):

Vladena napsal(a):

Holky stačí chovat králíky nebo slepice. Některá samice  po porodu umí pěkně vyvádět. Mláďata strká mimo hnízdo, aby zmrzla nebo je jednoduše zalehne či sežere. Samice umí být hodně zlá na své potomstvo, které nechce. A pokud jste viděly slepice v akci, tak je to obdobné. Zkuste mezi hejno dát novou slepici........oči ji vyklobou, uštípají k smrti. :dumbom:

To je bohužel běžné i v některých hejnech lidských. Takových těch seskupeních jednodušších, citově plochých jedinců, kterým nebyla dána empatie.

K tomu malý postřeh: Když jsem se napoprvé nedostala na VŠ, šla jsem pracovat. Manuálně, do oboru, který jsem chtěla studovat, abych měla větší šanci na přijetí.
Nástup do ženského dělnického kolektivu byl pro mě šok: Osmičlenná skupina, půl důchodkyň, půl holek pod dvacet. Žralo se to tam strašně, bývala jsem z toho šokovaná až nešťastná. Zajímavé však bylo, že jednotlivě - ty ženské nebyly špatné a nebo neempatické, citově ploché. S každou z nich jsem si našla platformu něčeho společného, každá byla svým způsobem fajn, když jsem s ní byla zrovna sama....

Ovšem dohromady - to byla těžce výbušná směs. Největší konflikt, který pamatuju, a to už vypadalo, že vážně dojde na facky, byl o tom, jestli se má říkat čůrat  nebo chcát.
Nekecám, fak se o toto málem porvaly... :/

A ještě jedna zajímavost k tomuto odbočení, k tomuto :offtopic: :

Od svých spolužaček z gymplu, nyní učitelek, vím, že nejpříšernější vztahy bývají prý - ve sborovnách...
Mezi ženskými vysokoškolsky vzdělanými. Ten žabomyší ženský nenávistný boj tam prý probíhá neuvěřitelně zákeřně, a intrikánsk, veškerou svou inteligenci a vzdělání dovedou využít k nenávistnému boji...

Samozřejmě, netvrdím, že všude, jsou i čistě ženské kolektivy s dobrými vztahy, ale je jich podle mě jak šafránu...

Tak pardon, za malé odbočení. Ale když už jste to nakousli.... :kapitulation:

Vracím se do dětských let....jak se chovají učitelky ve sborovně byl pro mne šok. Největší šok jsem zažila, když ředitel školy vyvedl žáka(rušil vyučování) na chodbu a tam do něj kopal na zemi. Byla jsem toho svědkem a ani
moje přítomnost mu nevadila. Za celá studia jsem potkala jen hrstku dobrých učitelů (snad do pěti), jinak to byli hulváti, intrikářky, slepice,které měly výhodu, že pracují ,,jen" s dětmi. V normálním pracovním procesu by neobstáli(ly).

Vladena napsal(a):

Ametyst, je fajn, že už normálně komunikuješ. Jenom, když si přečtu název vlákna, tak se mi ježí chlupy....nebylo by lepší ho už zavřít?

Já jsem ho nezaložila.
A momentálně komunikuji, ale v pr... jsem střídavě pořád.
Zrovna dneska jsem si říkala, že by to šlo...jo, dneska je dobrý den na sebevraždu. :)
Ale neudělám to.
Jen bych někdy hrozně chtěla, a dnes mě to přepadlo po asi 6 týdnech...
Člověk z toho nikdy není venku.
Mám k tomu "důvod" (i když vím, že nikdy není důvod se zabít), ale dnes je obzvlášť pro mě těžký den.
O tom ale napíšu jinde, ať nejsem off topic.

Ametyst napsal(a):

Vladena napsal(a):

Ametyst, je fajn, že už normálně komunikuješ. Jenom, když si přečtu název vlákna, tak se mi ježí chlupy....nebylo by lepší ho už zavřít?

Já jsem ho nezaložila.
A momentálně komunikuji, ale v pr... jsem střídavě pořád.
Zrovna dneska jsem si říkala, že by to šlo...jo, dneska je dobrý den na sebevraždu. :)
Ale neudělám to.
Jen bych někdy hrozně chtěla, a dnes mě to přepadlo po asi 6 týdnech...
Člověk z toho nikdy není venku.
Mám k tomu "důvod" (i když vím, že nikdy není důvod se zabít), ale dnes je obzvlášť pro mě těžký den.
O tom ale napíšu jinde, ať nejsem off topic.

Ametyst, pochopila jsem, že největší tvůj problém je najít práci. Neumím Ti pomoci,ale poznala jsem z dřívějších příspěvků, že by Ti sedla literární činnost. Malé příběhy do šuplíku. Vypsat se z toho, zaměstnat mozek,své city svěřit papíru......přemýšlej o tom.

Vladena napsal(a):

Ametyst napsal(a):

Vladena napsal(a):

Ametyst, je fajn, že už normálně komunikuješ. Jenom, když si přečtu název vlákna, tak se mi ježí chlupy....nebylo by lepší ho už zavřít?

Já jsem ho nezaložila.
A momentálně komunikuji, ale v pr... jsem střídavě pořád.
Zrovna dneska jsem si říkala, že by to šlo...jo, dneska je dobrý den na sebevraždu. :)
Ale neudělám to.
Jen bych někdy hrozně chtěla, a dnes mě to přepadlo po asi 6 týdnech...
Člověk z toho nikdy není venku.
Mám k tomu "důvod" (i když vím, že nikdy není důvod se zabít), ale dnes je obzvlášť pro mě těžký den.
O tom ale napíšu jinde, ať nejsem off topic.

Ametyst, pochopila jsem, že největší tvůj problém je najít práci. Neumím Ti pomoci,ale poznala jsem z dřívějších příspěvků, že by Ti sedla literární činnost. Malé příběhy do šuplíku. Vypsat se z toho, zaměstnat mozek,své city svěřit papíru......přemýšlej o tom.

Děkuji, jsem sice psavec, ale teď ze všeho nejvíc bych potřebovala manuální práci. Pořádně si máknout.

Zdarec vsichni a preji hodne pevne vule v Novem roce...
;)

Zdar a vitaj po návšteve Slovače. ;) JKa som zasa bola cez sviatky (teda skôr okolo Silvestra) v ČR.

Sel : Bylo OK na Slovensku, jen na jedne msi svate me docela prekvapil biskup, ktery mluvil o sebevrazdach, ale ne z duchovniho hlediska, jak by to melo byt, ale spis z cirkevniho ( zrejme strach, ze prijde o farnika ? ). A dalsi vec me dost prekvapila, ze onen biskup se poklonil sose Jezise Krista na krizi, coz mohl dejme tomu oduvodnit tim, ze mu vzdava nejakou tu uctu, ale podle boziho zakona je nepripustne stavet si modly a klanet se jim...Trosku me to zamrzelo kuwa :/ Ale to je do jineho chlivku, takze sorry za OffTopic.

Před 14 dny "to ukončil" náš soused. Asi si neuvědomil, kolika lidem bude chybět. A chybí...

Moj kolegyni sa zabil synovec, stredoškolák. Celá rodina je v.... kýbli. Mladšieho brata už nepustia samého ani na záchod a obaja rodičia sú zničení... Čo dodať. Možno to ani nemal v úmysle dotiahnuť do konca, ale podarilo sa.

setupka napsal(a):

Před 14 dny "to ukončil" náš soused. Asi si neuvědomil, kolika lidem bude chybět. A chybí...

A co ho k tomu vedlo pokud to neni tajne ?