Chtěla bych Vás všechny pozdravit a svěřit se se svým trápením a možná poprosit i o radu...
Mám již 7 let přítele a máme cca 1/2 roku před svatbou. Pracuji u něj ve firmě a před 3/4 rokem k nám nastoupil nový ženatý kolega. Už od první chvíle mi velmi imponoval, zejména svým rázným chováním a postupně to dospělo k tomu, že jsem se do něj bláznivě zamilovala...ale to tak, že podobný pocit jsem ještě nezažila. Kolega k nám chválabohu dochází jen externě, tak se vidíme tak max 1-2x do týdne, ale i tak jsem vždycky mimo. Klepou se mi ruce a neskutečně se na něj těším. Asi 3x jsme si vyměnili pár mimopracovních mejlíků, ale šlo jen o pozvání na skleničku...když jsme se viděli osobně, ani jeden o tom nemluvil. Kolega je ženatý, svou rodinu má velmi rád a navíc je věřící...ale nemohu si pomoci, cítím z jeho strany určitou dávku sympatií, i když ji neumím podrobněji popsat. Kolikrát když jsme sami, tak váhám, zda mám udělat první krok, ale strach z odmítnutí a ztrapnění se je silnější, takže jsem doposud nic nepodnikla...Poraďte, mám? Ta touha je spalující, nechci mu ničit rodinu, ale být s ním tak nějak mimo realitu...

Poraďte, mám?
Jediná rada - pracky pryč a rychle si uvědomit, že je to JEN A JEN kolega!

Mám nemám... proč chceš takovou radu. Máš před svatbou a ptáš se, jestli vyjet po kolegovi. Měla by ses ptát sama sebe, jestli je svatba nejlepší nápad... BI.
To ti rovnou poradím - není. Dokud nebudeš mít jasno v sobě, tak není. :/

javena napsal(a):

Mám nemám... proč chceš takovou radu. Máš před svatbou a ptáš se, jestli vyjet po kolegovi. Měla by ses ptát sama sebe, jestli je svatba nejlepší nápad... BI.
To ti rovnou poradím - není. Dokud nebudeš mít jasno v sobě, tak není. :/

Patent na rozum nemá nikdo,ani ty ne,byť si to myslíš!:dumbom:

Kuty napsal(a):

javena napsal(a):

Mám nemám... proč chceš takovou radu. Máš před svatbou a ptáš se, jestli vyjet po kolegovi. Měla by ses ptát sama sebe, jestli je svatba nejlepší nápad... BI.
To ti rovnou poradím - není. Dokud nebudeš mít jasno v sobě, tak není. :/

Patent na rozum nemá nikdo,ani ty ne,byť si to myslíš!:dumbom:

Proč si myslíš, že si myslím, že mám patent na rozum? Protože si myslím, že někdo, kdo řeší jestli strčit jazyk do krku kolegy by se neměl vdávat? Kuty, že tys to tak měla a bylo to nejlepší období tvýho života neznamená, že to tak mají všichni. :D
Respektovat jiný názor je fuška, co... :P;)

Andílku, jestli tě rozhodí sympatický kolega půl roku před svatbou, pak jsi " tak nějak mimo realitu" už nyní....a tvého budoucího manžela docela lituju.

javena napsal(a):

Kuty napsal(a):

javena napsal(a):

Mám nemám... proč chceš takovou radu. Máš před svatbou a ptáš se, jestli vyjet po kolegovi. Měla by ses ptát sama sebe, jestli je svatba nejlepší nápad... BI.
To ti rovnou poradím - není. Dokud nebudeš mít jasno v sobě, tak není. :/

Patent na rozum nemá nikdo,ani ty ne,byť si to myslíš!:dumbom:

Proč si myslíš, že si myslím, že mám patent na rozum? Protože si myslím, že někdo, kdo řeší jestli strčit jazyk do krku kolegy by se neměl vdávat? Kuty, že tys to tak měla a bylo to nejlepší období tvýho života neznamená, že to tak mají všichni. :D
Respektovat jiný názor je fuška, co... :P;)

Nejlépe ten tvůj,ne?:dumbom:

javena napsal(a):

Mám nemám... proč chceš takovou radu. Máš před svatbou a ptáš se, jestli vyjet po kolegovi. Měla by ses ptát sama sebe, jestli je svatba nejlepší nápad... BI.
To ti rovnou poradím - není. Dokud nebudeš mít jasno v sobě, tak není. :/

Mám stejný názor. Na místě tazatelky bych se hodně zamyslela nad svou svatbou. Myslím, že už mají přechozený vztah. Že svatba už ten vztah nezachrání, když se jí zapalují lýtka.

Svůj současný vztah může mít zcela OK a lýtka se zapalovat snad mohu kdykoli,ne?

Jen bych tak nevyšilovala,podívej se na to i po materiálnístránce- vypadá to,že tvůj současný přítel je šikovný,má vl.firmu a je schopen zabezpečit tebe i bud.rodinu,máš snad s ním irelat.jistou práci.To jsou dnes těžká aktiva,takže dolů z oblakou,stojí-li ti za to tenhle vztah.
A není to pěkné takhle po něm jen toužit?Pokud budeš flirtovat až po svatbě a přijde-li se na to,alespoň z toho nevyjdeš tak úplně naprázdno.:D

Soudím, že vztah slečny s přítelem je momentálně až na druhém místě.
V první řadě by si měla uvědomit, že na kolegu, který "je ženatý, svou rodinu má velmi rád a navíc je věřící" se prostě nesahá, i když tam proběhlo nějaké mailové "laškování". Když se ona na základě zapálených lýtek rozejde s přítelem, zas až tak moc se nestane... jenže na druhé straně je rodina s malými dětmi. Nejsem puritán, jenže tohle se prostě nedělá. Jestli má (byť nepřiznané) problémy ve vztahu, měla by je řešit jinak.

helena napsal(a):

Soudím, že vztah slečny s přítelem je momentálně až na druhém místě.
V první řadě by si měla uvědomit, že na kolegu, který "je ženatý, svou rodinu má velmi rád a navíc je věřící" se prostě nesahá, i když tam proběhlo nějaké mailové "laškování". Když se ona na základě zapálených lýtek rozejde s přítelem, zas až tak moc se nestane... jenže na druhé straně je rodina s malými dětmi. Nejsem puritán, jenže tohle se prostě nedělá. Jestli má (byť nepřiznané) problémy ve vztahu, měla by je řešit jinak.

Taky si myslím. V první řadě najít jiný objekt pro zapálená lýtka, v druhé řadě si rozmyslet svůj další životní krok.

JO ženušky, ono se to strašně dobře radí, ale copak jste to nikdy žádná  nezažila? Mě se to za celých 7 let nestalo. Svého přítele mám ráda, je mi s ním dobře, je spolehlivý, ale jak zabránit té chemii, kterou cítím ke kolegovi????

Kuty napsal(a):

Svůj současný vztah může mít zcela OK a lýtka se zapalovat snad mohu kdykoli,ne?

Jen bych tak nevyšilovala,podívej se na to i po materiálnístránce- vypadá to,že tvůj současný přítel je šikovný,má vl.firmu a je schopen zabezpečit tebe i bud.rodinu,máš snad s ním irelat.jistou práci.To jsou dnes těžká aktiva,takže dolů z oblakou,stojí-li ti za to tenhle vztah.
A není to pěkné takhle po něm jen toužit?Pokud budeš flirtovat až po svatbě a přijde-li se na to,alespoň z toho nevyjdeš tak úplně naprázdno.:D

Ono to možná vypadaá, že jsem rozmazlená pinda, která neví co ze sebou, ale řekni sama, dá se proti tomu bránit???

Andilecicek napsal(a):

Kuty napsal(a):

Svůj současný vztah může mít zcela OK a lýtka se zapalovat snad mohu kdykoli,ne?

Jen bych tak nevyšilovala,podívej se na to i po materiálnístránce- vypadá to,že tvůj současný přítel je šikovný,má vl.firmu a je schopen zabezpečit tebe i bud.rodinu,máš snad s ním irelat.jistou práci.To jsou dnes těžká aktiva,takže dolů z oblakou,stojí-li ti za to tenhle vztah.
A není to pěkné takhle po něm jen toužit?Pokud budeš flirtovat až po svatbě a přijde-li se na to,alespoň z toho nevyjdeš tak úplně naprázdno.:D

Ono to možná vypadaá, že jsem rozmazlená pinda, která neví co ze sebou, ale řekni sama, dá se proti tomu bránit???

Nejsi rozmazlená pinda,jsi jen normální ženská a jak tu Javena psala něco o tom,že já mám na co vzpomínat,tak to jo,narozdíl od ní,která má vzpomínky akorát na škaredej rozvod a na to jak přestávala kouřit.

Hele je dobré to vše ustát,dnes už jsem nad věcí -díky zkušenostem s tímhle, i věku,a nestálo by mi za to si takový perpektiv vztah rozházet takovým nějakým co má jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou,jo to je život.Jenže všichni jako ty jsme byly jednou mladé.No tak proč s ním nejít na skleničku-ne zrovna na očim všem a třeba ti to otevře oči.někteří chlapi s tváří jak ředitelé zeměkoule,ale když přijde na věc nebo když mají něco kloudného vypotit,tak z nich nic nevypadne.A budeš mít třeba jasno hned.

Kuty napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

Kuty napsal(a):

Svůj současný vztah může mít zcela OK a lýtka se zapalovat snad mohu kdykoli,ne?

Jen bych tak nevyšilovala,podívej se na to i po materiálnístránce- vypadá to,že tvůj současný přítel je šikovný,má vl.firmu a je schopen zabezpečit tebe i bud.rodinu,máš snad s ním irelat.jistou práci.To jsou dnes těžká aktiva,takže dolů z oblakou,stojí-li ti za to tenhle vztah.
A není to pěkné takhle po něm jen toužit?Pokud budeš flirtovat až po svatbě a přijde-li se na to,alespoň z toho nevyjdeš tak úplně naprázdno.:D

Ono to možná vypadaá, že jsem rozmazlená pinda, která neví co ze sebou, ale řekni sama, dá se proti tomu bránit???

Nejsi rozmazlená pinda,jsi jen normální ženská a jak tu Javena psala něco o tom,že já mám na co vzpomínat,tak to jo,narozdíl od ní,která má vzpomínky akorát na škaredej rozvod a na to jak přestávala kouřit.

Hele je dobré to vše ustát,dnes už jsem nad věcí -díky zkušenostem s tímhle, i věku,a nestálo by mi za to si takový perpektiv vztah rozházet takovým nějakým co má jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou,jo to je život.Jenže všichni jako ty jsme byly jednou mladé.No tak proč s ním nejít na skleničku-ne zrovna na očim všem a třeba ti to otevře oči.někteří chlapi s tváří jak ředitelé zeměkoule,ale když přijde na věc nebo když mají něco kloudného vypotit,tak z nich nic nevypadne.A budeš mít třeba jasno hned.

Já vím Kuty, že to zato nestojí, v žádném případě bych o toho svého chlapa nechtěla přijít, ale "kolega" mne neskutečně přitahuje. Když zůstaneme sami, normálně se mi klepou ruce nohy....víš, já vím, že je to hrozné, ale já bych ho brala jen občas, takový to, když Tě doma naštvou, tak mu písneš, sejdete se, vystěžujete se sami sobě...je to nemorální? Nevím, ale jak už jsem psala, chemii neporučíš....Hlavně je mezi námi takové to napětí...podle mne ani jeden si nejsme jistí a bojíme se udělat první krok..On z té pozice, že neví co může čekat ode mne a já, protože mám strach z odmítnutí.

Nenávidím,když někdo říká co   s e    má,že je něco nemorální či morální,důležité je to,co si o tom myslím já a neten druhý,který se schovává za morálku a já nvím za co.
Jinak vím moc dobře,o čem píšešmám taky fajn mažela,ale prostě vykecat se s někým o blbostech a zasmát se úplným kravinám a věnovat se divokému sexu,zkrátka úplně se odreagovat,to je to,co by mnohé ženy potřebovaly místo antidepresiv v dnešní době.

Takže ti držím palce,ať to dopadne už jakkoli.

Kuty napsal(a):

javena napsal(a):

Kuty napsal(a):

Patent na rozum nemá nikdo,ani ty ne,byť si to myslíš!:dumbom:

Proč si myslíš, že si myslím, že mám patent na rozum? Protože si myslím, že někdo, kdo řeší jestli strčit jazyk do krku kolegy by se neměl vdávat? Kuty, že tys to tak měla a bylo to nejlepší období tvýho života neznamená, že to tak mají všichni. :D
Respektovat jiný názor je fuška, co... :P;)

Nejlépe ten tvůj,ne?:dumbom:

Ne, Kuty, můj ne. Píšu jiný, myslím jiný. Jakýkoli a číkoli. ;)

Kuty napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

Kuty napsal(a):

Svůj současný vztah může mít zcela OK a lýtka se zapalovat snad mohu kdykoli,ne?

Jen bych tak nevyšilovala,podívej se na to i po materiálnístránce- vypadá to,že tvůj současný přítel je šikovný,má vl.firmu a je schopen zabezpečit tebe i bud.rodinu,máš snad s ním irelat.jistou práci.To jsou dnes těžká aktiva,takže dolů z oblakou,stojí-li ti za to tenhle vztah.
A není to pěkné takhle po něm jen toužit?Pokud budeš flirtovat až po svatbě a přijde-li se na to,alespoň z toho nevyjdeš tak úplně naprázdno.:D

Ono to možná vypadaá, že jsem rozmazlená pinda, která neví co ze sebou, ale řekni sama, dá se proti tomu bránit???

Nejsi rozmazlená pinda,jsi jen normální ženská a jak tu Javena psala něco o tom,že já mám na co vzpomínat,tak to jo,narozdíl od ní,která má vzpomínky akorát na škaredej rozvod a na to jak přestávala kouřit.

Hele je dobré to vše ustát,dnes už jsem nad věcí -díky zkušenostem s tímhle, i věku,a nestálo by mi za to si takový perpektiv vztah rozházet takovým nějakým co má jednu kapsu prázdnou a druhou vysypanou,jo to je život.Jenže všichni jako ty jsme byly jednou mladé.No tak proč s ním nejít na skleničku-ne zrovna na očim všem a třeba ti to otevře oči.někteří chlapi s tváří jak ředitelé zeměkoule,ale když přijde na věc nebo když mají něco kloudného vypotit,tak z nich nic nevypadne.A budeš mít třeba jasno hned.

Můj škaredý rozvod - myslíš těch pět minut v soudní síni? Nespojili se ti nějak příběhy? Plácáš kočko. A dost trapně, což ale u tebe není zas tak neobvyklé. ;)

"je ženatý, svou rodinu má velmi rád a navíc je věřící"
Jestli je  opravdu  věřící,tak ti slušně,ale jasně dá najevo jak se věci mají. A možná,že si na tebe změní názor a ty se navíc budeš cítit velmi trapně a levně. Protože,to co ty považuješ za takové to napětí,on může vnímat úplně jinak. On může být napnutý ze zcela jiných důvodů než ty. Ale to bys měla cítit,žena,která už má "něco" za sebou to pozná. Že je to nemorální,to víš jistě sama,ale nebudeš ani první ani poslední.Ale,když se ptáš jestli máš do toho jít nebo ne,tak říkám NE,to se nedělá.....:dumbom:

jestli po něm vyjedeš je tvoje věc a jestli on je věřící tak se asi chytne za hlavu, ale je to chlap mohlo by se ti povést ho někde povalit...blbý na tom co popisuješ je, že plánuješ svatbu, to už chce silný žaludek :(

Andilecicek: ale jak zabránit té chemii, kterou cítím ke kolegovi????

:D Tak se nebraň a užij si to všechno - se všemi důsledky. Jinak ten život stejně nechodí.... ;)

AndileciceK ....rozmazlená pinda....

A tohle výrazivo už jsem dlouho neslyšela :D :D Musím se tu smát :D.
Pročpak Tě asi napadlo? :)

Andilecicek napsal(a):

Ono to možná vypadaá, že jsem rozmazlená pinda, která neví co ze sebou, ale řekni sama, dá se proti tomu bránit???

Dá. :jojo::)
Vše je jenom ve tvé hlavě. A jenom na tobě.
Přestaň laškovat s kolegou a zruš svatbu, zatím na ni nemáš. A zamysli se nad sebou a počkej, až potkáš toho pravého, Cecíčku. :dumbom:

Kuty napsal(a):

Nenávidím,když někdo říká co   s e    má,že je něco nemorální či morální,důležité je to,co si o tom myslím já a neten druhý,který se schovává za morálku a já nvím za co.
Jinak vím moc dobře,o čem píšešmám taky fajn mažela,ale prostě vykecat se s někým o blbostech a zasmát se úplným kravinám a věnovat se divokému sexu,zkrátka úplně se odreagovat,to je to,co by mnohé ženy potřebovaly místo antidepresiv v dnešní době.

Takže ti držím palce,ať to dopadne už jakkoli.

Máš asi pravdu, je to o tom odreagování...U každého je špatného něco jiného....Kolikrát i lidi, co chodí do kostela zrovna dvakrát morální nejsou....

rejka napsal(a):

"je ženatý, svou rodinu má velmi rád a navíc je věřící"
Jestli je  opravdu  věřící,tak ti slušně,ale jasně dá najevo jak se věci mají. A možná,že si na tebe změní názor a ty se navíc budeš cítit velmi trapně a levně. Protože,to co ty považuješ za takové to napětí,on může vnímat úplně jinak. On může být napnutý ze zcela jiných důvodů než ty. Ale to bys měla cítit,žena,která už má "něco" za sebou to pozná. Že je to nemorální,to víš jistě sama,ale nebudeš ani první ani poslední.Ale,když se ptáš jestli máš do toho jít nebo ne,tak říkám NE,to se nedělá.....:dumbom:

Děkuji za názor...vím o pár věcech,které se zrovna s vírou neslučují, ale nepatří mi , je tady rozebírat, ale máš určitě pravdu v tom, že co já považuji za napětí, on může vnímat úplně jinak...jen kdybychom toto mohli vědět dopředu, jak to dopadne...možná  bych to měla cítit, když jsem žena, ale stalo se mi to opravdu poprvé v životě, takže to nedokáži asi tak přesně rozluštit...Vím že je to nemorální  a nejsem za to na sebe dvakrát pyšná, ale ty pocity jsou silnější...a navíc, já nehledala lupou, abych se mohla do někoho takhle pobláznit...přišlo to samo...je to někdy krásné, někdy zničující...

xxxx napsal(a):

jestli po něm vyjedeš je tvoje věc a jestli on je věřící tak se asi chytne za hlavu, ale je to chlap mohlo by se ti povést ho někde povalit...blbý na tom co popisuješ je, že plánuješ svatbu, to už chce silný žaludek :(

Víš mě nejde ani tak o sex...on mě prostě přitahuje celkově. S tou svatbou to není zrovna košér, ale můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš???

Tercila napsal(a):

Andilecicek: ale jak zabránit té chemii, kterou cítím ke kolegovi????

:D Tak se nebraň a užij si to všechno - se všemi důsledky. Jinak ten život stejně nechodí.... ;)

AndileciceK ....rozmazlená pinda....

A tohle výrazivo už jsem dlouho neslyšela :D :D Musím se tu smát :D.
Pročpak Tě asi napadlo? :)

Možná bych si to i užila, ale strach z odmítnutí je silnější, takže pochybuji, že udělám první krok...

NO...a k výrazu, jsem ráda, že jsem Tě pobavila:-). Možná je to trefné...

majkafa napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

Ono to možná vypadaá, že jsem rozmazlená pinda, která neví co ze sebou, ale řekni sama, dá se proti tomu bránit???

Dá. :jojo::)
Vše je jenom ve tvé hlavě. A jenom na tobě.
Přestaň laškovat s kolegou a zruš svatbu, zatím na ni nemáš. A zamysli se nad sebou a počkej, až potkáš toho pravého, Cecíčku. :dumbom:

Tak to má hlava sedí na špatném krku:rodna::rodna:
S tou svatbou to není zrovna košér, ale můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš??? Víš, a definuj mi "toho pravého". ??? Všude je přeci něco....a mě doma vše klape, přítel je fajn, skvělej člověk, já prostě nechápu, jak se tohle mohlo stát...nikdy se mi to nestalo. Nehledala jsem to, přišlo to samo...Myslíš, že existuje na světě člověk, kterému se toto nepřihodí za celý život???

Andilecicek napsal(a):

Tak to má hlava sedí na špatném krku:rodna::rodna:
S tou svatbou to není zrovna košér, ale můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš??? Víš, a definuj mi "toho pravého". ??? Všude je přeci něco....a mě doma vše klape, přítel je fajn, skvělej člověk, já prostě nechápu, jak se tohle mohlo stát...nikdy se mi to nestalo. Nehledala jsem to, přišlo to samo...Myslíš, že existuje na světě člověk, kterému se toto nepřihodí za celý život???

Neřeš člověka, řeš sebe. Nepiš si se ženatým mužem ani se s ním nijak nestýkej, pokud to není nutné pracovně. Jde to. Vlastní zkušenost.
Kolikátý vztah je tvůj s nynějším přítelem? Kolik je ti let? Nevybouřená? To je pak blbé. V tom případě by ses měla s přítelem rozejít a vybouřit se. Teď je ještě čas. Než bude svatba a přijdou děti. Pak to bude daleko horší.
Btw Kuty ti tu radí, ale přečti si její příběh, jak se ráda vrátila domů a jak ráda byla, že jí manžel odpustil a nekopl ji do ...
Taky to takhle chceš? Kvůli chvilkovému pobouření hormonů?
Tak si to užívej. Co vyšleš, to se ti vrátí.

A ta Pinda? Nu, řeklas to sama, Pročpak? :lol:

majkafa napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

Tak to má hlava sedí na špatném krku:rodna::rodna:
S tou svatbou to není zrovna košér, ale můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš??? Víš, a definuj mi "toho pravého". ??? Všude je přeci něco....a mě doma vše klape, přítel je fajn, skvělej člověk, já prostě nechápu, jak se tohle mohlo stát...nikdy se mi to nestalo. Nehledala jsem to, přišlo to samo...Myslíš, že existuje na světě člověk, kterému se toto nepřihodí za celý život???

Neřeš člověka, řeš sebe. Nepiš si se ženatým mužem ani se s ním nijak nestýkej, pokud to není nutné pracovně. Jde to. Vlastní zkušenost.
Kolikátý vztah je tvůj s nynějším přítelem? Kolik je ti let? Nevybouřená? To je pak blbé. V tom případě by ses měla s přítelem rozejít a vybouřit se. Teď je ještě čas. Než bude svatba a přijdou děti. Pak to bude daleko horší.
Btw Kuty ti tu radí, ale přečti si její příběh, jak se ráda vrátila domů a jak ráda byla, že jí manžel odpustil a nekopl ji do ...
Taky to takhle chceš? Kvůli chvilkovému pobouření hormonů?
Tak si to užívej. Co vyšleš, to se ti vrátí.

Já se snažím řešit sebe...vybouřená jsem, je mi 30. Když jsem chodila ve 20ti s jedním tenkrát klukem, vztah trval 4 roky, byla jsem strašně moc zamilovaná, chtěla rodinu a děti a jeho milovala...pak jsme se rozešli, on je mamínek, do dnešního dne nemá vztah a žije s matkou, ale to je jedno...S nynějším přítelem jsem 7 let, všechno je super, nikdy jsem mu nezahla,nikdy mě jiní muži nezajímali, jediné, co jsem si řekla, že už nikdy nechci být zamilovaná tak, jako do toho ve dvaceti, že to bylo zničující...Víš, není to o vybouření, on mne prostě přitahuje po té duchovní stránce, ale samozřejmě i po té fyzické. Je mi s ním dobře, povídáme si, sem tam proběhnou nějaké dvojsmysly, ale je u nás 3/4 roku a my si stále vykáme...Já se nechci rozejít se svým přítelem, opakuji se, ale je mi s ním dobře, ale toto s kolegou je prostě jiné...nevím jestli chvilkové pobouření hormonů je i to, když na něj koukám skoro rok jako na obrázek a je to stále silnější...Já vím, že co vyšlu se vrátí, tajemství jsem viděla i četla a zajímám se o toto, ale takovou lásku a naplnění jaké cítím v jeho přítomnosti jsem necítila možná ani s tím ve dvaceti...a nebo cítila jinak? Nevím, je to složité...

majkafa napsal(a):

A ta Pinda? Nu, řeklas to sama, Pročpak? :lol:

Já vím...

Andílečíčíčku,já si myslím,že váš vztah je tak trochu přechozený,stereotypní a nudný,takže hledáš jen povyraženíčko.Vnímáš to jako zázrak chemie,který se ti ještě nestal,ale je to hlavně únik z nudy. Možná,ta svatba byl "posun" ve vašem vztahu,ale asi jste ten krok měli udělat tak o 3 roky dřív a dnes už třeba "hnízdit":dudlik:.

Můj názor
se svým přítelem chodíš, protože ho máš ráda, ale nemiluješ ho jako toho prvního
Ted po letech si zjistila ,že Tě někdo přitahuje víc než tvůj přítel, kterého máš jistýho, protože nechceš být sama,protože sis kdysi řekla,že nechceš být zamilovaná jako ve dvaceti.
A ted ses zakoukala, ale nesprávným směrem. Kočko, určitě víš, že tím,že s ním začneš, nezničím život jen sobě, ale i jeho manželce a i dětem? Ruce pryč, na ženatý chlapi prostě nekoukat. Budeš se trápit, zabrzdi,dřív než bude pozdě. Já vím,je to lákavý, ale nemá to budoucnost, nemá to smysl.
Spíše bych fakt přemýšlela, co tě láká na tvém partnerovi ,že ti je s ním jen dobře

rejka napsal(a):

Andílečíčíčku,já si myslím,že váš vztah je tak trochu přechozený,stereotypní a nudný,takže hledáš jen povyraženíčko.Vnímáš to jako zázrak chemie,který se ti ještě nestal,ale je to hlavně únik z nudy. Možná,ta svatba byl "posun" ve vašem vztahu,ale asi jste ten krok měli udělat tak o 3 roky dřív a dnes už třeba "hnízdit":dudlik:.

Hmmm, možná to tak je, ale jak píši, nehledala jsem to...za dobu našeho vztahu jsem potkala mraky chlapů a nic...až když jsem poznala "jeho"...no člověk míní, život mění, tak se nechám překvapit jak všechno dopadne...Každopádně děkuji moc za názory!

dusička napsal(a):

Můj názor
se svým přítelem chodíš, protože ho máš ráda, ale nemiluješ ho jako toho prvního
Ted po letech si zjistila ,že Tě někdo přitahuje víc než tvůj přítel, kterého máš jistýho, protože nechceš být sama,protože sis kdysi řekla,že nechceš být zamilovaná jako ve dvaceti.
A ted ses zakoukala, ale nesprávným směrem. Kočko, určitě víš, že tím,že s ním začneš, nezničím život jen sobě, ale i jeho manželce a i dětem? Ruce pryč, na ženatý chlapi prostě nekoukat. Budeš se trápit, zabrzdi,dřív než bude pozdě. Já vím,je to lákavý, ale nemá to budoucnost, nemá to smysl.
Spíše bych fakt přemýšlela, co tě láká na tvém partnerovi ,že ti je s ním jen dobře

Ahoj Dušičko,

ano definovala jsi to přesně. Svého přítele mám ráda, ale nemiluji ho tak jako toho prvního....To zjištění směrem ke kolegovi bylo překvapivé, zvláštní a zároveň nepopsatelně krásné.
Já vím, že to nemá budoucnost a rozhodně bych nechtěla zničit život "fungující" rodině. Já se jen neumím poprat s těmi pocity, protože trvají na můj vkus docela dlouho a hlavně se stupňují. Já zatím nemám co brzdit, nic není rozjeté, ale ty city prostě potlačit nejdou...několikrát jsem to zkoušela...odcházela jsem z práce tak, abych se s ním nepotkala...a co se nestalo? Potkala jsem ho ve městě...a nemůžu zdrhat pořád z práce, to by bylo taky podezřelé...prostě zapeklitá situace. Jsem ráda, že nikdo nic netuší a mohu se vypsat alespoň tady...DĚKUJI!!!!

Andílečku, máš pravdu v tom, že je to složité. Život je plný zvratů a překvapení, a to nejenom ve třiceti. Ještě Tě čeká spousta zkušeností. Zkus jednat podle své intuice a uvidíš, jak se to vyvrbí.

Andílečku - rozum a cit vid :tesi:
Určitě napiš, co vyhrálo. Tercila má pravdu, zkus se spolehnout na intuici.

Kolikrát i lidi, co chodí do kostela zrovna dvakrát morální nejsou
Což by pro tebe neměla být "omluvenka" usilování o kolegu. Jednak je docela možné, že to "napětí", které cítíš, má poněkud jiné kořeny, než si namlouváš, druhak, kdyby se ti ho teda povedlo utrhnout, mu můžeš zajistit docela slušné osobní problémy - ve vztahu k víře, myslím.
můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš???
Ale to ti nikdo neříká... myslet můžeš na kohokoli kdykoli. Dokonce ho můžeš i milovat. Jen by to mělo zůstat v téhle rovině.
nikdy jsem mu nezahla,nikdy mě jiní muži nezajímali, jediné, co jsem si řekla, že už nikdy nechci být zamilovaná tak, jako do toho ve dvaceti, že to bylo zničující
Zničující láska ve 20 s tebou zacloumala natolik, žes radši volila "příjemnou nudu". To by bylo v pořádku, pokud by sis ji čas od času nechtěla zpestřit nějakým tím adrenalinem. Obávám se totiž, že i když tohle je v tvém vztahu s přítelem poprvé (ostatně říká se, že sedmý rok bývá kritický), nebude to naposledy. Jo, máš jistotu, klid, perspektivu svatby a rodiny... ale ona vzpomínka z mládí tě (zřejmě) bude čas od času poňoukat, aby sis zas našla někoho, kdo ti zprostředkuje ty úžasný zážitky z tehdá...

Andilecicek napsal(a):

JO ženušky, ono se to strašně dobře radí, ale copak jste to nikdy žádná  nezažila? Mě se to za celých 7 let nestalo. Svého přítele mám ráda, je mi s ním dobře, je spolehlivý, ale jak zabránit té chemii, kterou cítím ke kolegovi????

Uvedom si, že je to len chémia :-). pobublá, vyšumí....Trvalé city , priateľské, partnerské  sú dôležité.

majkafa napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

Tak to má hlava sedí na špatném krku:rodna::rodna:
S tou svatbou to není zrovna košér, ale můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš??? Víš, a definuj mi "toho pravého". ??? Všude je přeci něco....a mě doma vše klape, přítel je fajn, skvělej člověk, já prostě nechápu, jak se tohle mohlo stát...nikdy se mi to nestalo. Nehledala jsem to, přišlo to samo...Myslíš, že existuje na světě člověk, kterému se toto nepřihodí za celý život???

Neřeš člověka, řeš sebe. Nepiš si se ženatým mužem ani se s ním nijak nestýkej, pokud to není nutné pracovně. Jde to. Vlastní zkušenost.
Kolikátý vztah je tvůj s nynějším přítelem? Kolik je ti let? Nevybouřená? To je pak blbé. V tom případě by ses měla s přítelem rozejít a vybouřit se. Teď je ještě čas. Než bude svatba a přijdou děti. Pak to bude daleko horší.
Btw Kuty ti tu radí, ale přečti si její příběh, jak se ráda vrátila domů a jak ráda byla, že jí manžel odpustil a nekopl ji do ...
Taky to takhle chceš? Kvůli chvilkovému pobouření hormonů?
Tak si to užívej. Co vyšleš, to se ti vrátí.

Majkafo,když jsi u něčeho nebyla a máš informace jen se zde napsaných řádků tak se pro příště laskavě zdrž svých výlevů ohl.Kuty a jak jsem zvýraznila ta slova,nic z toho není pravda,jsi vedle jak ta jedle.
Já totiž byla doma pořád,tudíž je blbost,že jsem se tam vracela-po celou dobu jsem jako matka a manželka fungovala tak,jako hned žádná ne, co se tu pohoršuje nad chováním a nevěrami.

Taky manžel mi neměl co odpouštět zrovna tak ani já jemu,jen jsme k sobě po tomto extepore našli jinou a vřelejší cestu,začali jsme si existenci toho druhého vedle sebe více uvědomovat.A to nevyčteš v žádných knížkách,ale k tomu přispěla nemalou měrou právě tato moje či naše zkušenost.

Ale prostě tohle vysvětlovat,je kolikrát jak házet hrách na zeď,tvoje kázání mi pripomíná faráře v kostele.:dumbom:

Tercila napsal(a):

Andílečku, máš pravdu v tom, že je to složité. Život je plný zvratů a překvapení, a to nejenom ve třiceti. Ještě Tě čeká spousta zkušeností. Zkus jednat podle své intuice a uvidíš, jak se to vyvrbí.

Asi ano, rozum v tuto chvíli moc používat nejde, ta intuice je možná spolehlivější....Děkuji!

dusička napsal(a):

Andílečku - rozum a cit vid :tesi:
Určitě napiš, co vyhrálo. Tercila má pravdu, zkus se spolehnout na intuici.

Když už jsem našla toto fórum, kde se mohu "inkognito" vyzpovídat, tak dám určitě vědět, co vyhrálo...Intuice je asi to jediné, co mi teď funguje  :rodna:
Ještě jednou děkuji.

:jojo:

helena napsal(a):

Kolikrát i lidi, co chodí do kostela zrovna dvakrát morální nejsou
Což by pro tebe neměla být "omluvenka" usilování o kolegu. Jednak je docela možné, že to "napětí", které cítíš, má poněkud jiné kořeny, než si namlouváš, druhak, kdyby se ti ho teda povedlo utrhnout, mu můžeš zajistit docela slušné osobní problémy - ve vztahu k víře, myslím.
můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš???
Ale to ti nikdo neříká... myslet můžeš na kohokoli kdykoli. Dokonce ho můžeš i milovat. Jen by to mělo zůstat v téhle rovině.
nikdy jsem mu nezahla,nikdy mě jiní muži nezajímali, jediné, co jsem si řekla, že už nikdy nechci být zamilovaná tak, jako do toho ve dvaceti, že to bylo zničující
Zničující láska ve 20 s tebou zacloumala natolik, žes radši volila "příjemnou nudu". To by bylo v pořádku, pokud by sis ji čas od času nechtěla zpestřit nějakým tím adrenalinem. Obávám se totiž, že i když tohle je v tvém vztahu s přítelem poprvé (ostatně říká se, že sedmý rok bývá kritický), nebude to naposledy. Jo, máš jistotu, klid, perspektivu svatby a rodiny... ale ona vzpomínka z mládí tě (zřejmě) bude čas od času poňoukat, aby sis zas našla někoho, kdo ti zprostředkuje ty úžasný zážitky z tehdá...

Máš pravdu Heli, není to omluvenka...Toto se nedá omluvit...jen si neumím představit, že to bude trvat třeba ještě "roky", že ve mě bude vzbuzovat takovéto pocity dalších třeba nevím kolik let. Třeba ne, kdo ví...On je čestný, i to , že sem tam laškuje, je vždy na takové "vyšší úrovni" jestli mi rozumíš. Nejsou to žádné návrhy, jen to mejlové pozvání na skleničku bylo takové "vybočení z trasy", ale osobně už jsme to nerozebírali, takže to zůstalo takovým malým tajemstvím. Párkrát mne hodil večer domů, ale to vždy ve vší slušnosti.
MOžná mne to bude poňoukat celý život, ať už s ním, nebo s někým jiným. Ale ten pocit lásky je krásný!

Hepina155 napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

JO ženušky, ono se to strašně dobře radí, ale copak jste to nikdy žádná  nezažila? Mě se to za celých 7 let nestalo. Svého přítele mám ráda, je mi s ním dobře, je spolehlivý, ale jak zabránit té chemii, kterou cítím ke kolegovi????

Uvedom si, že je to len chémia :-). pobublá, vyšumí....Trvalé city , priateľské, partnerské  sú dôležité.

Kéž by to vyšumělo :par:
Toto je jak být na poušti, mít před sebou sklenici vody a nemůžeš se napít....chjo.

To není tvá sklenice vody. :)

majkafa napsal(a):

To není tvá sklenice vody. :)

To vím, a proto umírám žízní :hjarta:

proto umírám žízní
Ale běž, holčičko... to není žízeň, ta vypadá jinak. To je docela obyčejná chuť na šampáňo, když pořád piješ limču. Jenže po bublinkách strašně bolí hlava... a ta kocovina...

helena napsal(a):

proto umírám žízní
Ale běž, holčičko... to není žízeň, ta vypadá jinak. To je docela obyčejná chuť na šampáňo, když pořád piješ limču. Jenže po bublinkách strašně bolí hlava... a ta kocovina...

Když se pije šampáňo střídmě,chutná výborně a žádná kocovina se nedostavuje!!!!

Kuty napsal(a):

helena napsal(a):

proto umírám žízní
Ale běž, holčičko... to není žízeň, ta vypadá jinak. To je docela obyčejná chuť na šampáňo, když pořád piješ limču. Jenže po bublinkách strašně bolí hlava... a ta kocovina...

Když se pije šampáňo střídmě,chutná výborně a žádná kocovina se nedostavuje!!!!

Ale jak můžeš vědět Heli, že to není žízeň??? Ano, může to být i chuť na šampáňo, ale netrvá už nějak dlouho???

Kuty, souhlasím, ale pouze pokud impuls vzejde od "něj"...

Ony to holky všechno vědí a znají-teoreticky a zvlášt Majkafa ti to už přeci nalinkovala:neřeš,nepij,nestýkej se....

No, Kuty, a co máme té nešťastnici asi tak poradit?

Ženatý kolega se dosud nevyjádřil a jak to vypadá, asi se hned tak nevyjádří. Na rozdíl od Andilecicka má zřejmě mozek v hlavě a půlky sevřené strachy, protože - a to náš zamilovaný Andilecicek zřejmě nedomyslel - ono jít do snoubenky svého chlebodárce, když živím manželku a dvě děti je přece jenom dost o hubu, že. A ten pán zřejmě zas až takovej hrdina není, aby riskoval takovejhle úlet, kterej - kdyby se provalil - by pro něj mohl mít nedozírné následky.

Andilecicku, nezlob se, ale ty mi připadáš ne jako zralá, třicetiletá ženská, ale jako patnáctiletá puberťačka :jojo: Už ten Tvůj nick - velmi infantilní zdrobnělinečička :lol: o něčem vypovídá :rolleyes: a Tvoje sentence jako:Ale ten pocit lásky je krásný! Toto je jak být na poušti, mít před sebou sklenici vody a nemůžeš se napít....chjo.To vím, a proto umírám žízní :hjarta: mi připadají jako blouznění chovanky penzionátu z červené knihovny z I. republiky :lol: Každá z nás byla někdy zamilovaná, nic proti tomu, ale Ty svoji zamilovanost prožíváš naprosto neadekvátním způsobem - asi jako pětiletá holčička, která si uminula na drahou, nebezpečnou a nedostupnou hračku za výkladem a teď kňourá a hledá všemožné způsoby, jak se na tu hračku mermomocí dostat, bez ohledu na to, jakou paseku ta její touha může způsobit.

Objekt Tvojí touhy Ti až doteď nevyšel vstříc, nevyjádřil se ani v tom smyslu, že by Tvoje city třeba nějak opětoval, takže Ti, milý Andilecicku nezbývá nic jiného, než se zase v tichosti odmilovat a na ženatého kolegu zapomenout. Pokud Ti to bude dělat problémy, není od věci změnit pracoviště a najít si zaměstnání v jiné firmě :D

A to záměrně opomíjím přiblblé kázání o tom, jak je Tvoje jednání nefér vůči Tvému současnému příteli, který Tě dosadil do svojí firmy, máte před svatbou a Ty mu před nosem tokáš s cizím ženatým chlapem jako zamilovaný tetřev. Jestli to takhle máš, radši se nevdávej ... protože jít k oltáři s přítelem a v hlavě myslet na jiného mužského není zrovna moc dobrý základ na novou cestu životem.

Kiara napsal(a):

No, Kuty, a co máme té nešťastnici asi tak poradit?

Ženatý kolega se dosud nevyjádřil a jak to vypadá, asi se hned tak nevyjádří. Na rozdíl od Andilecicka má zřejmě mozek v hlavě a půlky sevřené strachy, protože - a to náš zamilovaný Andilecicek zřejmě nedomyslel - ono jít do snoubenky svého chlebodárce, když živím manželku a dvě děti je přece jenom dost o hubu, že. A ten pán zřejmě zas až takovej hrdina není, aby riskoval takovejhle úlet, kterej - kdyby se provalil - by pro něj mohl mít nedozírné následky.

Andilecicku, nezlob se, ale ty mi připadáš ne jako zralá, třicetiletá ženská, ale jako patnáctiletá puberťačka :jojo: Už ten Tvůj nick - velmi infantilní zdrobnělinečička :lol: o něčem vypovídá :rolleyes: a Tvoje sentence jako:Ale ten pocit lásky je krásný! Toto je jak být na poušti, mít před sebou sklenici vody a nemůžeš se napít....chjo.To vím, a proto umírám žízní :hjarta: mi připadají jako blouznění chovanky penzionátu z červené knihovny z I. republiky :lol: Každá z nás byla někdy zamilovaná, nic proti tomu, ale Ty svoji zamilovanost prožíváš naprosto neadekvátním způsobem - asi jako pětiletá holčička, která si uminula na drahou, nebezpečnou a nedostupnou hračku za výkladem a teď kňourá a hledá všemožné způsoby, jak se na tu hračku mermomocí dostat, bez ohledu na to, jakou paseku ta její touha může způsobit.

Objekt Tvojí touhy Ti až doteď nevyšel vstříc, nevyjádřil se ani v tom smyslu, že by Tvoje city třeba nějak opětoval, takže Ti, milý Andilecicku nezbývá nic jiného, než se zase v tichosti odmilovat a na ženatého kolegu zapomenout. Pokud Ti to bude dělat problémy, není od věci změnit pracoviště a najít si zaměstnání v jiné firmě :D

A to záměrně opomíjím přiblblé kázání o tom, jak je Tvoje jednání nefér vůči Tvému současnému příteli, který Tě dosadil do svojí firmy, máte před svatbou a Ty mu před nosem tokáš s cizím ženatým chlapem jako zamilovaný tetřev. Jestli to takhle máš, radši se nevdávej ... protože jít k oltáři s přítelem a v hlavě myslet na jiného mužského není zrovna moc dobrý základ na novou cestu životem.

Ahoj Kiaro,

děkuji za názor. Ale samozřejmě, že si to všechno uvědomuji, kdybych si to neuvědomovala, možná už jsem dávno něco podnikla...Takhle to schovávám v sobě a blázním se tu na fóru. Ano možná to je velmi nebezpečná "hračka", ale nemyslím si, že nějaké projevy lásky jsou neadekvátní, každý cítíme a prožíváme jinak. Já zrovna takhle, možná proto, co mám v životě za sebou, ale o tom nechci.... Prostě se stalo...já nechodila po městě a nehledala s kým bych chtěla přítelovi zahnout.  A moc dobře vím, co by to všechno mohlo způsobit, proto jen tiše toužím...ale samozřejmě ruku do ohně bych za sebe nedala, pokud by on něco zkusil jako první. To bych ale nedala za nikoho :P
Co se týká nicku, nebyl volný co jsem chtěla, tak mi to bylo celkem jedno pod čím se zaregistruji, ale to jen na vysvětlenou  :jojo:

Objekt mé touhy mi nevyšel vstříc, to máš pravdu...já jsem ale ani žádný krok dopředu doposud nepodnikla. Jen když jsme si mailovali, tak z jeho strany přišlo pozvání na skleničku...když jsme se pak viděli osobně, já to nijak nerozvíjela, takže jsme zatím ani na té skleničce nebyli. Prostě já se stále snažím držet zpět...některé dny to jde lépe, některé hůře. Práci změnit nemohu z více důvodů, o kterých tu nechci...ale pomohla by mi rada, jak se v tichosti odmilovat a na ženatého kolegu zapomenout.

Že je moje jednání nefér-souhlasím. V myšlenkách určitě nejednám fér..bohužel myšlenky zatím :-) ovlivnit neumím. Děkuji, že mi nedáváš přiblbé kázání, ale děkuji za názor !!!

APROPO:
"Náhody neexistují - to jen Bůh chce zůstat inkognito ..."  - SUPER CITÁT !!!:gloria:, takový aktuální k mé situaci :jojo:

Taky se mi z toho mého (tehdy kolegy) skutečně klepaly kolena a bušilo mi srdce, když jsem ho viděla. A dneska po 3 letech soužití si říkám kdeže ty loňské sněhy jsou:P  Je to opravdu jen chemie a ta za chvíli zmizí.. I když já jinak nelituju:)

Andilecicek napsal(a):

Práci změnit nemohu z více důvodů, o kterých tu nechci...ale pomohla by mi rada, jak se v tichosti odmilovat a na ženatého kolegu zapomenout

Že je moje jednání nefér-souhlasím. V myšlenkách určitě nejednám fér..bohužel myšlenky zatím :-) ovlivnit neumím. Děkuji, že mi nedáváš přiblbé kázání, ale děkuji za názor !!!

Andilecicku, říká se, že sejde z očí - sejde z mysli. Pro Tebe by bylo asi nejlepším řešením změnit zaměstnání ... ovšem když říkáš, že to nejde ...:gloria: Nebo ještě jinak - až budeš s kolegou v kontaktu a půjde na Tebe takové to chvění, budou se Ti podlamovat kolena a budeš cítit bušení u srdce, zkus si pokaždé (!!!) toho pána představit, jak se ráno miluje se svojí zákonitou manželkou, snídají spolu, on jí pak dává polibek na tvář, veze děti do školy a teprve potom překračuje práh kanceláře. Já vím, že to na Tebe může působit poněkud cynicky, ale takové představy nejsou žádná utopie ale běžná realita jeho života, protože ten pán takhle skutečně každý den žije ...  a takováhle "léčba šokem" Tě třeba pomůže uzdravit z nereálných nadějí a planého očekávání ;)

Andilecicek napsal(a):

Co se týká nicku, nebyl volný co jsem chtěla, tak mi to bylo celkem jedno pod čím se zaregistruji, ale to jen na vysvětlenou  :jojo:

To jsou zase bludy 15-ti leté puberťačky. Existují miliony nicků. Nomen omen, cecičku.
Ty se opravdu teď nevdávej, pokud nechceš ublížit svému budoucímu manželovi. Ještě nejsi zralá na děti a na normální partnerský vztah a běžný obyčejný každodenní život.

Kuty napsal(a):

Ony to holky všechno vědí a znají-teoreticky a zvlášt Majkafa ti to už přeci nalinkovala:neřeš,nepij,nestýkej se....

Kuty, někdo ti v poslední době šlápl na kuří oko? Nejenom na tomhle vlákně to bije do očí. Asi to bolí, viď? To chce dobrého lékaře.

Vím, že srdci se těžko poručí, Andílku. Poručit si odmilovat se - stejně jako poručit si zamilovat se, podle mě nejde.
Avšak co jde - poručit si nedat tomu zamilování zjevný průchod, ustát to aspoň navenek..

Přemýšlím nad možnostmi toho, kdybys směrem k objektu tvé touhy ten první krok ty udělala:

1/ On by tě odmínul, což by bylo bolavé a možná trošku trapné, ale pro tebe celkově asi nejlepší řešení: Zkusila jsem to, ale on mě stejně nechtěl....pro vyrovnání se s tou situací asi nejlepší, věřím, že by to rychle přebolelo.

2/ Zkusila bys to a on by byl pro - začli byste se scházet.
Na jednu stranu - bylo by to možná žůžo, ale vykoupené blbým pocitem vůči vašim dosavadním partnerům (tedy - domnívám se, i když vím, že jsou lidi co jim to blbé není ani trochu).
A co dál? Myslíš, že je reálné toto udržet dlouhodobě v tajnosti a mít to oboustranně jen jako románek?
Ustála bys to ty a ustál by to on? Co myslíš?
Co kdybys zjistila, že ty chceš jeho se vším všudy, a on tě má jen pro občasnou zábavu?

3/ Zkusila bys to, on by byl pro, začli byste spolu chodit, a oba byste přetrhali dosavadní svazky a začli spolu žít. To vypadá jako happy-end, ale taky to může být Pyrrhovo vítězství. Přečti si tady na diskusích vlákna typu: Oslava pro jeho děti, Vztah mého partnera k jeho EX, ale i na právním tahačky o alimenty, atd., atd. Pokud si najdeš chlapa s dětmi, jeho původní rodiny se totiž "nezbavíš".

Mě z toho vychází, že jít do toho je na 99% citová sebevražda.

A navíc - když se ti rozpadne vztah s přítelem, přijdeš velmi pravděpodobně i o práci, tedy domnívám se, že bys ty dál nechtěla v takové situaci pracovat ve firmě přítele, a ani tvůj přítel by o to těžko stál....a možná že byste byli bez práce aspoň nějaký čas oba - ty i tvůj ženatý přítel - kolega.

A samozřejmě - začínat si něco s tátou od dětí, je :usch: , a stála bys vůbec o chlapa, který by tohle své rodině udělal? Takhle ji zradil? Vždyť za rok-dva může udělat totéž tobě....dost často toto bývá u chlapů "nevyléčitelné"....

myšák32 napsal(a):

Taky se mi z toho mého (tehdy kolegy) skutečně klepaly kolena a bušilo mi srdce, když jsem ho viděla. A dneska po 3 letech soužití si říkám kdeže ty loňské sněhy jsou:P  Je to opravdu jen chemie a ta za chvíli zmizí.. I když já jinak nelituju:)

NO, já vím, že to časem vyprchá...jen jsem teprve na začátku a to chvění zatím je a je to příjemné :rolleyes: Myšlenkami zatím nikomu neubližuji...

Kiara napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

Práci změnit nemohu z více důvodů, o kterých tu nechci...ale pomohla by mi rada, jak se v tichosti odmilovat a na ženatého kolegu zapomenout

Že je moje jednání nefér-souhlasím. V myšlenkách určitě nejednám fér..bohužel myšlenky zatím :-) ovlivnit neumím. Děkuji, že mi nedáváš přiblbé kázání, ale děkuji za názor !!!

Andilecicku, říká se, že sejde z očí - sejde z mysli. Pro Tebe by bylo asi nejlepším řešením změnit zaměstnání ... ovšem když říkáš, že to nejde ...:gloria: Nebo ještě jinak - až budeš s kolegou v kontaktu a půjde na Tebe takové to chvění, budou se Ti podlamovat kolena a budeš cítit bušení u srdce, zkus si pokaždé (!!!) toho pána představit, jak se ráno miluje se svojí zákonitou manželkou, snídají spolu, on jí pak dává polibek na tvář, veze děti do školy a teprve potom překračuje práh kanceláře. Já vím, že to na Tebe může působit poněkud cynicky, ale takové představy nejsou žádná utopie ale běžná realita jeho života, protože ten pán takhle skutečně každý den žije ...  a takováhle "léčba šokem" Tě třeba pomůže uzdravit z nereálných nadějí a planého očekávání ;)

Hmm, to asi ano, bohužel ale mne z očí nesejde, protože se mu u nás strašně líbí :storstark:
Ano, práce z mé strany změnit nejde...Ale to co jsi mi napsala zkusím praktikovat a dám vědět, jak se to chytilo. Vím, že je to běžný stereotyp jeho života. I já snídám s přítelem, miluji se s ním a dávám mu pusu na tvář...takže představy určitě utopistické nejsou, ale reálné...vím.

majkafa napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

Co se týká nicku, nebyl volný co jsem chtěla, tak mi to bylo celkem jedno pod čím se zaregistruji, ale to jen na vysvětlenou  :jojo:

To jsou zase bludy 15-ti leté puberťačky. Existují miliony nicků. Nomen omen, cecičku.
Ty se opravdu teď nevdávej, pokud nechceš ublížit svému budoucímu manželovi. Ještě nejsi zralá na děti a na normální partnerský vztah a běžný obyčejný každodenní život.

:) To jsou bludy 30-ti leté puberťačky. Ale nechci si hrát na něco, co nejsem. Chtěla jsem Andilek a ten opravdu volný nebyl, takže jestli čiček, nebo číčeček :tesi: ...na tom život nestojí.
Neříkám, že jsem zralá, jen se s Vámi ráda podělím o své "trápení" a ráda si přečtu všechny názory. :kapitulation:

Blossom napsal(a):

Vím, že srdci se těžko poručí, Andílku. Poručit si odmilovat se - stejně jako poručit si zamilovat se, podle mě nejde.
Avšak co jde - poručit si nedat tomu zamilování zjevný průchod, ustát to aspoň navenek..

Přemýšlím nad možnostmi toho, kdybys směrem k objektu tvé touhy ten první krok ty udělala:

1/ On by tě odmínul, což by bylo bolavé a možná trošku trapné, ale pro tebe celkově asi nejlepší řešení: Zkusila jsem to, ale on mě stejně nechtěl....pro vyrovnání se s tou situací asi nejlepší, věřím, že by to rychle přebolelo.

2/ Zkusila bys to a on by byl pro - začli byste se scházet.
Na jednu stranu - bylo by to možná žůžo, ale vykoupené blbým pocitem vůči vašim dosavadním partnerům (tedy - domnívám se, i když vím, že jsou lidi co jim to blbé není ani trochu).
A co dál? Myslíš, že je reálné toto udržet dlouhodobě v tajnosti a mít to oboustranně jen jako románek?
Ustála bys to ty a ustál by to on? Co myslíš?
Co kdybys zjistila, že ty chceš jeho se vším všudy, a on tě má jen pro občasnou zábavu?

3/ Zkusila bys to, on by byl pro, začli byste spolu chodit, a oba byste přetrhali dosavadní svazky a začli spolu žít. To vypadá jako happy-end, ale taky to může být Pyrrhovo vítězství. Přečti si tady na diskusích vlákna typu: Oslava pro jeho děti, Vztah mého partnera k jeho EX, ale i na právním tahačky o alimenty, atd., atd. Pokud si najdeš chlapa s dětmi, jeho původní rodiny se totiž "nezbavíš".

Mě z toho vychází, že jít do toho je na 99% citová sebevražda.

A navíc - když se ti rozpadne vztah s přítelem, přijdeš velmi pravděpodobně i o práci, tedy domnívám se, že bys ty dál nechtěla v takové situaci pracovat ve firmě přítele, a ani tvůj přítel by o to těžko stál....a možná že byste byli bez práce aspoň nějaký čas oba - ty i tvůj ženatý přítel - kolega.

A samozřejmě - začínat si něco s tátou od dětí, je :usch: , a stála bys vůbec o chlapa, který by tohle své rodině udělal? Takhle ji zradil? Vždyť za rok-dva může udělat totéž tobě....dost často toto bývá u chlapů "nevyléčitelné"....

Moc hezky se mi čtou Tvé řádky...Určitě si nejde poručit zamilovat se, odmilovat se a podobné citové řetězce...Krásně jsi mi rozanalyzovala moje trápení. Zkusím na to navázat.

1./ Toto mne napadlo asi nejčastěji...že by se to jakoby "vyřešilo samo". Myslím,že odmítnutí bych nesla né moc hrdinsky a asi by mi to konečně "pomohlo" zapomenout...

2./ On by byl pro - sama nevím, zda bych to ustála, možná nějaký čas ano...schovávání se, schovávání telefonu, ale jak píšeš, jak dlouho to může vydržet? Možná by mi stačila jen zábava, možná ne.

3./ Začali bychom spolu "oficiálně" - happy end by to určitě nebyl, už zejména proto v jaké situaci se nacházíme jeden i druhý, kolik lidí nás zná a hlavně vůči jeho rodině...předsi jen, on by riskoval mnohem více. A máš pravdu i v tom, že by se to všechno táhlo do budoucna...a je potřeba položit si otázku, zda bych byla šťastná, kdybych ublížila tolika lidem??? Určitě ne...

Asi si budu potají užívat jeho přítomnost a společné chvilky a snažit se představovat si jak tráví čas s manželkou...Jediný lék :pussa:

a jak se to odráží ve tvém vztahu k partnerovi? nic nepozoruje? vydržíš předstírat, že je všechno skvělý a v pořádku?
ze zkušenosti ( ne vlastní) vím, že člověk nedokáže dlouho předstírat city tam , kde nejsou  a zapírat tam kde jsou. sice partner netuší "která bije" , ale cítí něco ve vzduchu.

agewa napsal(a):

a jak se to odráží ve tvém vztahu k partnerovi? nic nepozoruje? vydržíš předstírat, že je všechno skvělý a v pořádku?
ze zkušenosti ( ne vlastní) vím, že člověk nedokáže dlouho předstírat city tam , kde nejsou  a zapírat tam kde jsou. sice partner netuší "která bije" , ale cítí něco ve vzduchu.

Ahoj Agewa,

já si myslím, že jako my ženy máme 6.tý smysl, tak má i můj přítel. Párkrát něco na něj řekl, ale vzhledem k tomu, že spolu musíme řešit dost pracovních věcí, tak se to dá vždy omluvit...
Víš, já nechci aby to vypadalo, že k partnerovi city předstírám. Nepředstírám, oni tam jsou, jen to není takové to mravenčení jako u kolegy...

Nedočetla jsem celou diskusi, ale rovnou jsem zatoužila sdělit Andilecickovi (ježiš, ty máš teda nick :D ), že to moc dobře znám. Kolega teda jednak už není kolega, ženit se teprve bude, já jsem svobodná (zadaná), ale ta chemie, co mezi námi byla, to je něco tak silnýho, když to přijde, že se tomu strašně těžko odolává, a já chápu, že nevíš, co s tím. Na jedné straně je rozum, na druhé straně strašná touha těla, která člověka úplně spaluje. My jsme se s kolegou scházeli, ale na začátku jsme si dali pravidla, která jsme dodrželi - např. že spolu nebudeme spát, že si nebudeme ničit vztahy... Já vím, ono se to může zvrhnout... To je jedno. Od července jsem ho neviděla, odstěhoval se, já si našla taky jinou práci, sem tam smska, mail... Viděli jsme se teď v listopadu a ani náhodou to nepřešlo, ba naopak, je to snad silnější než dřív! Takže já tě soudit nebudu, protože mám s tím, co popisuješ, zkušenost. Někdy je prostě rozum krátký. Až bude mít děti, nebudu reagovat už ani na smsky. Do té doby... Si to budu užívat, nevěrná nejsem a ta touha je příjemná :-) A navíc, ať se na to dívá kdo chce jak chce, pomáhá mi to v současném vztahu. Zní to asi úplně dementně, ale osobně mám od doby, co se s kolegou znám, z vlastního vztahu lepší pocit, víc mi na něm záleží atd. Už vidím, jak tady taky budu za špatnou, ale kdo to nezažil, nepochopí.

Mravenčení... andělíčku, to má po sedmi letech málokdo.
Proč tě tak přitahuje? Zkus si na to odpovědět. Ono to není jen tak. Když pominu vliv toho, že tvůj vztah je nejspíš stereotypní, přechozený, stabilní... tak tam je něco ještě jinýho.
Zakázaný ovoce... nedostupnost... podvědomý strach ze závazku v podobě svatby? Nevím, spouštěče jsou různý.
Fakt nejsi jediná, komu se to stalo. ;) Ženáč za to nestojí. Když někdo nechce být se svou ženou/ mužem, má jít od toho a pak si budovat nový život. Pokud to tak nemá, většinou za to nestojí. To, že si někdo myslí, že to píšem proto, že jsme moralistky až za hrob, tak se plete. Nestojí za to vzhledem k vlastnostem, které mu chybí a dá se předpokládat jejich absence i ve vztahu k tobě. ;)
Všichni chlapi i ženský, co zahýbali a pak se rozvedli a vzali si své nové lásky pohořeli... já fakt neznám jedinýho/ jedinou, co by v tom dalším vztahu neměl problémy stejného rázu. Kecám, jedna se mi vybavila - přebrala partnera nej kámošce a jsou spolu doteď. Byla dost zoufalá s dítětem, ale teď jsou relativně v poho. Tak abych nekecala jí přiznám. ;) Ale další už fakt neznám. To samo neznamená, že všichni rozvedení jsou nepoužitelní. Ale pocházejí ze skupiny rozvedli se a začali znova. Žádný paralelní vztahy. Mě nevyjímaje. Byla jsem pěkná blbka. A zaplatila za to. Narozdíl od někoho ale ani ty vzpomínky na nenápadný večeře a dobrý šťouchy a letmý doteky a polibky a krytí kámošek a já nevím co všechno mi nevymaže vzpomínku, kdy jsem se podívala jednoho dne do zrcadla a bylo mi ze mě zle. Já na tohle období pyšná nejsem.
Nejde o to, že byste byly špatné - jde o to, že to za to nestojí. :/ Z mýho pohledu, ovšem... nemusí to tak mít každej.
A nemyslím, že jediný lék je představa, jak tráví čas s rodinou. Lék je práce na souč. vztahu, na sobě. Zlomená noha taky bolí. Když se nadopuješ lékama, na chvíli to přejde, ale zlomenina se nezahojí. Jasně, sama časem sroste, ale zase s jistou šancí, že bude kulhavá... Musí se jí pomoci dlahou... jestli má fungovat.

Když se pije šampáňo střídmě,chutná výborně a žádná kocovina se nedostavuje!!!!
To máš recht, Kuty - ale ono nejdřív chutná výborně i když se střídmě nepije... a zrovna tady bych na nějaké umírněné popití nevěřila - aspoň ne ze začátku...

ono jít do snoubenky svého chlebodárce, když živím manželku a dvě děti je přece jenom dost o hubu
Kiaro, on si chudák pán moc nevybere
- jít do snoubenky nebo nejít = vždycky malér u zaměstnavatele. Když do toho
půjde a praskne to, je to o zaměstnání... a když zdvořile odmítne, není vyloučeno (respektive on nemůže tušit), že se slečna postará, aby se už nevídali - a hádej, kdo půjde?
Upřímně řečeno, jestli se děvenka projevuje in natura stejně, jako některými výroky tady, tak být oním pánem, měním místo dobrovolně a hlavně rychle

Možná by mi stačila jen zábava, možná ne.
Možná bych s ním chvilku pohrála, možná by mě za chvilku omrzel. Aneb zkusím škrtnout sirčičkou a uvidím, jestli se mi ten ohýnek zalíbí či ne...

ADFka2 napsal(a):

Nedočetla jsem celou diskusi, ale rovnou jsem zatoužila sdělit Andilecickovi (ježiš, ty máš teda nick :D ), že to moc dobře znám. Kolega teda jednak už není kolega, ženit se teprve bude, já jsem svobodná (zadaná), ale ta chemie, co mezi námi byla, to je něco tak silnýho, když to přijde, že se tomu strašně těžko odolává, a já chápu, že nevíš, co s tím. Na jedné straně je rozum, na druhé straně strašná touha těla, která člověka úplně spaluje. My jsme se s kolegou scházeli, ale na začátku jsme si dali pravidla, která jsme dodrželi - např. že spolu nebudeme spát, že si nebudeme ničit vztahy... Já vím, ono se to může zvrhnout... To je jedno. Od července jsem ho neviděla, odstěhoval se, já si našla taky jinou práci, sem tam smska, mail... Viděli jsme se teď v listopadu a ani náhodou to nepřešlo, ba naopak, je to snad silnější než dřív! Takže já tě soudit nebudu, protože mám s tím, co popisuješ, zkušenost. Někdy je prostě rozum krátký. Až bude mít děti, nebudu reagovat už ani na smsky. Do té doby... Si to budu užívat, nevěrná nejsem a ta touha je příjemná :-) A navíc, ať se na to dívá kdo chce jak chce, pomáhá mi to v současném vztahu. Zní to asi úplně dementně, ale osobně mám od doby, co se s kolegou znám, z vlastního vztahu lepší pocit, víc mi na něm záleží atd. Už vidím, jak tady taky budu za špatnou, ale kdo to nezažil, nepochopí.

Děkuji za názor, můj nick tady koukám řeší hodně lidí :rock: , ale v pohodě, mě to nevadí:-), je trochu prdlej, ale o tom to není ne? :-)

To co popisuješ dokážu pochopit, i mne "zatím" stačí, když ho vidím a mohu být v jeho přítomnosti. Super pokecáme, několikrát jsme si vykryli záda a vzájemně pomohli. Je to fajn....nevím, jestli bych to chtěla pokazit. Občas si zavoláme, napíšeme, pracovně, či jak se máme, ale toť vše. I já jsem ho třeba v létě i měsíc neviděla, když jsem byla pryč...a naivně jsem si myslela, že to vyprchalo...no stačilo pak přijít do práce, vidět ho a bylo to okamžitě zpět. Nejsi za špatnou, vůbec ne, citům a pocitům neporučíš.!!!

javena napsal(a):

Mravenčení... andělíčku, to má po sedmi letech málokdo.
Proč tě tak přitahuje? Zkus si na to odpovědět. Ono to není jen tak. Když pominu vliv toho, že tvůj vztah je nejspíš stereotypní, přechozený, stabilní... tak tam je něco ještě jinýho.
Zakázaný ovoce... nedostupnost... podvědomý strach ze závazku v podobě svatby? Nevím, spouštěče jsou různý.
Fakt nejsi jediná, komu se to stalo. ;) Ženáč za to nestojí. Když někdo nechce být se svou ženou/ mužem, má jít od toho a pak si budovat nový život. Pokud to tak nemá, většinou za to nestojí. To, že si někdo myslí, že to píšem proto, že jsme moralistky až za hrob, tak se plete. Nestojí za to vzhledem k vlastnostem, které mu chybí a dá se předpokládat jejich absence i ve vztahu k tobě. ;)
Všichni chlapi i ženský, co zahýbali a pak se rozvedli a vzali si své nové lásky pohořeli... já fakt neznám jedinýho/ jedinou, co by v tom dalším vztahu neměl problémy stejného rázu. Kecám, jedna se mi vybavila - přebrala partnera nej kámošce a jsou spolu doteď. Byla dost zoufalá s dítětem, ale teď jsou relativně v poho. Tak abych nekecala jí přiznám. ;) Ale další už fakt neznám. To samo neznamená, že všichni rozvedení jsou nepoužitelní. Ale pocházejí ze skupiny rozvedli se a začali znova. Žádný paralelní vztahy. Mě nevyjímaje. Byla jsem pěkná blbka. A zaplatila za to. Narozdíl od někoho ale ani ty vzpomínky na nenápadný večeře a dobrý šťouchy a letmý doteky a polibky a krytí kámošek a já nevím co všechno mi nevymaže vzpomínku, kdy jsem se podívala jednoho dne do zrcadla a bylo mi ze mě zle. Já na tohle období pyšná nejsem.
Nejde o to, že byste byly špatné - jde o to, že to za to nestojí. :/ Z mýho pohledu, ovšem... nemusí to tak mít každej.
A nemyslím, že jediný lék je představa, jak tráví čas s rodinou. Lék je práce na souč. vztahu, na sobě. Zlomená noha taky bolí. Když se nadopuješ lékama, na chvíli to přejde, ale zlomenina se nezahojí. Jasně, sama časem sroste, ale zase s jistou šancí, že bude kulhavá... Musí se jí pomoci dlahou... jestli má fungovat.

Ano ano, po sedmi letech je mravenčení skoro vzácnost :sova: , zase má ale takovýto vztah jiné přednosti. Máš partnera přečteného, nic Tě nepřekvapí, můžeš se na něj spolehnout....já bych to nechtěla měnit. To určitě ne. Svého přítele mám ráda, moc ráda, proto mne na začátku zarazily moje pocity ke kolegovi. Nepřikládala jsem jim váhu, ale ony bohužel  sílí. Ani mě není dobře, když se podívám na sebe do zrcadla...jako bychom tam stály dvě....ani si dost dobře neumím představit, jak by takovýto "vztah" mohl fungovat paralelně...Nás každý zná, jeho taky, on zná mého přítele, já chodím do kurzu s jeho ženou...prostě taková slušná "Steellová":-), ale myšlenkám neporučíš...když tím nikomu neubližuji, tak si budu alespon snít a ono to časem vyprchá...možná.

Náš vztah s přítelem funguje, je to super, já bych mu nechtěla ublížit...vlastně nikomu, takže se vám tu vypíšu a bude určitě všechno ok...

Děkuji ještě jednou za názor!

helena napsal(a):

Když se pije šampáňo střídmě,chutná výborně a žádná kocovina se nedostavuje!!!!
To máš recht, Kuty - ale ono nejdřív chutná výborně i když se střídmě nepije... a zrovna tady bych na nějaké umírněné popití nevěřila - aspoň ne ze začátku...

ono jít do snoubenky svého chlebodárce, když živím manželku a dvě děti je přece jenom dost o hubu
Kiaro, on si chudák pán moc nevybere http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
- jít do snoubenky nebo nejít = vždycky malér u zaměstnavatele. Když do toho
půjde a praskne to, je to o zaměstnání... a když zdvořile odmítne, není vyloučeno (respektive on nemůže tušit), že se slečna postará, aby se už nevídali - a hádej, kdo půjde?
Upřímně řečeno, jestli se děvenka projevuje in natura stejně, jako některými výroky tady, tak být oním pánem, měním místo dobrovolně a hlavně rychle http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Možná by mi stačila jen zábava, možná ne.
Možná bych s ním chvilku pohrála, možná by mě za chvilku omrzel. Aneb zkusím škrtnout sirčičkou a uvidím, jestli se mi ten ohýnek zalíbí či ne...

Heli, co konkrétně jsi měla namysli, jestli se in natura projevuji stejně jako výroky?

- jít do snoubenky nebo nejít = vždycky malér u zaměstnavatele. Když do toho
půjde a praskne to, je to o zaměstnání... a když zdvořile odmítne, není vyloučeno (respektive on nemůže tušit), že se slečna postará, aby se už nevídali - a hádej, kdo půjde?

Heli, kdybych toto chtěla udělat, mohla jsem už dávno, bez toho, aby mne pán odmítnul nebo ne. Ale takovéto jednání není můj styl...on je člověk a pracant na svém místě. Jestli na Tebe tak působím, mrzí mne to, ale nejsem z těch, aby v tomto míchali práci se soukromím. Pokud bych já něco udělala a on mne odmítl, neřešila bych to takto přízemně, respektive neřešila bych to vůbec...jen bych se styděla-toť vše!

Ty jsi nikdy neškrtala zápalkou ? Opakuji-nejsem pyšná na to, co se děje v mé mysli, ale teď to tam je a zatím to nemizí...

Andilecicek napsal(a):

ale myšlenkám neporučíš...když tím nikomu neubližuji, tak si budu alespon snít a ono to časem vyprchá...možná.

Jo táák,ono jde celou dobu o sny??? No tak to jo. To si sni o 106. Ale proč kvůli snění zakládat diskuzi???? Na to přece nepotřebuješ ani požehnání ani rozřešení ani povolení...:co:

rejka napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

ale myšlenkám neporučíš...když tím nikomu neubližuji, tak si budu alespon snít a ono to časem vyprchá...možná.

Jo táák,ono jde celou dobu o sny??? No tak to jo. To si sni o 106. Ale proč kvůli snění zakládat diskuzi???? Na to přece nepotřebuješ ani požehnání ani rozřešení ani povolení...:co:

Ale to snění vyplynulo až z názorů tady od vás všech na diskuzi...já ani nečekala požehnání nebo povolení, jen jsem chtěla vědět více pohledů na situaci...je to super, když více lidí napíše svůj názor...četla jsem tu věci, které by mne nenapadly...a za to díky! :tesi:

Zdrobnělý andílku :D , napadlo Tě, co bys řešila, kdyby jsi svou touhu naplnila ? - vždyť ty jsi z toho celá pryč, ikdyž se ještě nic nestalo...co když naplněním vše zesílí, co pak - to už je pak na antidepresíva ne :D  Ne, dělám si srandu, ikdyž... ;)

Nech to ve formě snění - je to útěk z nudy a ty podle stylu písma a uvažování na to jednoznačně nemáš, ukočírovat to jakkoliv...užívej si příjemných pocitů - jak odejdou a oni odejdou, možná za pár měsíců, možná za pár let, tak si řekneš, ještě že jsem se do ničeho nepustila :)

Račice dračice napsal(a):

Zdrobnělý andílku :D , napadlo Tě, co bys řešila, kdyby jsi svou touhu naplnila ? - vždyť ty jsi z toho celá pryč, ikdyž se ještě nic nestalo...co když naplněním vše zesílí, co pak - to už je pak na antidepresíva ne :D  Ne, dělám si srandu, ikdyž... ;)

Nech to ve formě snění - je to útěk z nudy a ty podle stylu písma a uvažování na to jednoznačně nemáš, ukočírovat to jakkoliv...užívej si příjemných pocitů - jak odejdou a oni odejdou, možná za pár měsíců, možná za pár let, tak si řekneš, ještě že jsem se do ničeho nepustila :)

Asi máš pravdu, sněním nikomu neublížím...kdyby se to "zvrhlo" asi bych to neukočírovala...a až to za pár měsíců, let  přejde, budu se tomu všemu třeba smát....:par:

Nojo, lákadel v životě člověka je mnoho...Já třeba fakt nikdy neodolám vanilkové zmrzlině....Jo a taky se mi vždycky líbil Bredík vod Pittů, no a ...nedostala jsem ho.

Petra1234 napsal(a):

Nojo, lákadel v životě člověka je mnoho...Já třeba fakt nikdy neodolám vanilkové zmrzlině....Jo a taky se mi vždycky líbil Bredík vod Pittů, no a ...nedostala jsem ho.

:-) žádný cíl není tak vysoko:-)

Žádný cíl není tak vysoko?
Není. Ale měli bychom při dosahování svých cílů soudní. ;)

Ano, všechno se dá zneužít a překroutit tak, jak si my přejeme. Dokonce i to, co mám já napsáno v podpisu, Anděli s ďáblem v těle. :)

majkafa napsal(a):

Žádný cíl není tak vysoko?
Není. Ale měli bychom při dosahování svých cílů soudní. ;)

Ano, všechno se dá zneužít a překroutit tak, jak si my přejeme. Dokonce i to, co mám já napsáno v podpisu, Anděli s ďáblem v těle. :)

:gloria: to máš pravdu, ne měli bychom být soudní, ale musíme...ale co je v životě jednoduché? Nic...a to je na tom to krásné, jinak by nás to ani nebavilo...

Mě nebaví být nevěrná. Mám jednu duši a nedá se půlit.
Znám jiné krásy, které mě baví.

majkafa napsal(a):

Mě nebaví být nevěrná. Mám jednu duši a nedá se půlit.
Znám jiné krásy, které mě baví.

Ale Maji to je v pořádku...já to myslela všeobecně, že kdyby byl život jednoduchý,nebavil by nás. Já si též dokáži najít jiskru  ve spoustě jiném než v nevěře...Nevěrná jsem duševně, což přiznávám, může být někdy horší než fyzicky...ale nestydím se za ty pocity...kdyby ano, nerozebírám to ani tu na fóru. Prostě momentálně to v té hlavě tak je.

V Praze funguje podpůrná skupina pro ženy ve vztahu se ženatým
viz podpurneskupi­ny.iplace.cz