Ahoj, potřebovala bych slyšet nezaujatý názor. Můj přítel chce, abych pro jeho děti připravila narozeninovou oslavu. Byli by tam jeho děti, rodiče a sestra s rodinou. Nebydlíme spolu, navštěvujeme se o víkendech a kdy se nám to hodí. Takže lidí na hostinu dost. Dort by v krajním případě udělala jeho matka nebo by ho objednal. Ostatní samozřejmě na mě. Byla bych na to sama, děti nepomůžou, při sebemenším požadavku na jakoukoliv práci se ohrazují, že nebudou dělat otroka a čas tráví u počítače. Přítel s něčím menším pomůže. Když jsem naposledy řekla, že se mi něco vůči mě v souvislosti s jeho dětma nelíbí, málem jsem se rozešli. Sama toho mám teď požehnaně, v práci mě drtí, doma dělám menší úpravy v bytě, k tomu starosti se staršími rodiči a mám pocit, že je toho na mě moc. Poraďte, jak se mám zachovat.

setupka napsal(a):

Ahoj, potřebovala bych slyšet nezaujatý názor. Můj přítel chce, abych pro jeho děti připravila narozeninovou oslavu. Byli by tam jeho děti, rodiče a sestra s rodinou. Nebydlíme spolu, navštěvujeme se o víkendech a kdy se nám to hodí. Takže lidí na hostinu dost. Dort by v krajním případě udělala jeho matka nebo by ho objednal. Ostatní samozřejmě na mě. Byla bych na to sama, děti nepomůžou, při sebemenším požadavku na jakoukoliv práci se ohrazují, že nebudou dělat otroka a čas tráví u počítače. Přítel s něčím menším pomůže. Když jsem naposledy řekla, že se mi něco vůči mě v souvislosti s jeho dětma nelíbí, málem jsem se rozešli. Sama toho mám teď požehnaně, v práci mě drtí, doma dělám menší úpravy v bytě, k tomu starosti se staršími rodiči a mám pocit, že je toho na mě moc. Poraďte, jak se mám zachovat.

Nevidím důvod proč by jsi nemohla hostinu uspořádat . Teda pokud chceš , jestli nechceš, tak nic nedělej.

setupka napsal(a):

Ahoj, potřebovala bych slyšet nezaujatý názor. Můj přítel chce, abych pro jeho děti připravila narozeninovou oslavu. .. Byla bych na to sama, děti nepomůžou, při sebemenším požadavku na jakoukoliv práci se ohrazují, že nebudou dělat otroka a čas tráví u počítače.

setupko, já bych jasně trvala na svém:
Pokud je to narozeninová párty pro JEHO děti, měly by se dětičky podílet na počáteční přípravě a závěrečném úklidu po oslavě rukou společnou a nerozdílnou tím stylem, že hlavní díl veškeré práce by spočíval na nich a Ty bys jim POUZE dopomáhala.
Nerozumím tomu, proč bys měla TY připravit celou oslavu od začátku až do konce, zdravé a práceschopné děti by mezitím seděly u počítače a nehnuly by ani prstem a po skončení oslavy bys ještě TY SAMA šůrovala prostory po řádově deseti lidech :o
Já bych zaujala jednoznačný postoj: na vystrojení oslavy se budu podílet jedině tehdy, pokud mi děti pomůžou jak se sluší a patří. Pokud tomu tak nebude, ať si přítel zjedná a zaplatí pro tyto účely cateringovou firmu.
A jestli začne přítel vyvádět, zvaž vůbec, jestli má takový vztah pro Tebe cenu. Mně totiž připadá strašně degradující pro tu partnerku, aby se postarala o oslavu de-facto cizích dětí od A až do Z včetně přípravy pohoštění, výzdoby, úklidu před oslavou, obsluhovala hosty, po oslavě gruntovala až do půlnoci, myla kvanta nádobí atd. atd. a děti, pro které je ta oslava vystrojena by se jenom bavily a nehnuly ani prstem :/ Vždyť ten pán po Tobě chce, abys dělala jeho dětem bezplatnou služku, proboha :o !!! A aby po Tobě vyjížděl, když mu naznačíš, že se Ti v souvislosti s jeho dětmi něco nelíbí a málem jste se kvůli tomu rozešli ...  to už něco varovně signalizuje. Znovu opakuji, že bych takový vztah pečlivě zvážila a při dalším střetu bych ho na svoji povahu pravděpodobně ukončila :jojo:

ja nevidim duvod, proc by to cele melo lezet na tobe...zvlast, kdyz mas svych starosti dost-idealni by bylo se dohodnout, ze ty treba udelas chlebicky, pritel doma uklidi a obstara piti a jeho matka prinese dort...a pokud to chce i s obedem, tak si ho holt bude muset uvarit sam, nebo objednat stul v hospode...jo, kdybyste spolu zili a tys nemela nic jineho na praci...pokus se mu v klidu vysvetlit, ze proste nemas cas ani silu poradat party pro jeho potomstvo...

Hm, položila bych si otázku: udělala bych oslavu pro SVÉ "líné" děti a pak uklidila po návštěvnících? Rozhodně bych nerozlišovala jeho a moje (třeba budoucí) děti!

Na tvém místě bych si hledala bezdětného přítele!

setupka napsal(a):

Ahoj, potřebovala bych slyšet nezaujatý názor. Můj přítel chce, abych pro jeho děti připravila narozeninovou oslavu. Byli by tam jeho děti, rodiče a sestra s rodinou. Nebydlíme spolu, navštěvujeme se o víkendech a kdy se nám to hodí. Takže lidí na hostinu dost. Dort by v krajním případě udělala jeho matka nebo by ho objednal. Ostatní samozřejmě na mě. Byla bych na to sama, děti nepomůžou, při sebemenším požadavku na jakoukoliv práci se ohrazují, že nebudou dělat otroka a čas tráví u počítače. Přítel s něčím menším pomůže. Když jsem naposledy řekla, že se mi něco vůči mě v souvislosti s jeho dětma nelíbí, málem jsem se rozešli. Sama toho mám teď požehnaně, v práci mě drtí, doma dělám menší úpravy v bytě, k tomu starosti se staršími rodiči a mám pocit, že je toho na mě moc. Poraďte, jak se mám zachovat.

Jelikoz mam pritele s detma tak se do problemu dokazu vzit.Oslavu bych pro jeho deti udelala,ale s podminkou,ze me pritel pomuze.U nas by to tak opravdu bylo,ze by pritel pomohl,protoze pomaha se vsim i pect vanocni cukrovi.Vloni ho vlastne pekl sam ,protoze ja byla porad v praci, letos to zrejme jine nebude.

setupka napsal(a):

Můj přítel chce, abych pro jeho děti připravila narozeninovou oslavu. Nebydlíme spolu, navštěvujeme se o víkendech a kdy se nám to hodí.

Jestliže bych byla v situaci jako ty,tzn. nevážná,spíše jen " vzájemně si vyhovíme " známost ( tak to na mě působí ) přišlo by mi to od přítele docela drzé,chtít po mně něco takového. Organizaci a realizaci takto rodinně zaměřené akce by měl udělat otec s někým z rodiny,já bych vypomohla stylem " přinést dětské šampáňo a něco dobrého na zub ",když bych tedy byla pozvaná....

Tak já bych byla ochotna přiložit ruku k dílu jen v případě, že by se podílely i děti a přítel (pokud tedy ty děti nejsou v batolecím či předškolním věku). Nebo aspoň přítel, a to výrazně (jsou to přece jeho děti). Nevidím důvod, proč bys to měla, setupko, odedřít všecko sama. Zvlášt pokud jsi pracovně vytížena tak, jak píšeš. Člověk se musí naučit říkat NE, pokud to tak cítí a také v zájmu zachování svého vlastního zdraví. Taky bys mohla za čas zjistit, že všem akorát děláš otroka. Ono se na to totiž rádo zvyká.

Docela mě překvapuje, že to po Tobě Tvůj přítel takto žádá - s tím, že bude všecko ležet na Tobě...
Přistoupila bych na to jen tehdy, když by se úkoly rozdělily na všechny. Protože sama vím, jak to vypadá, když je člověk moc aktivní a všecko si vezme za krk sám. Nedoporučuju...

Děkuju za reakce. Právě že mám pocit,že jsem někdy využívaná, když má děcka. Snídaně, oběd, večeře, večer tajně sex, až děti usnou. Mimochodem, je jim 10 a 15, takže už by mohly něco dělat. Když se na ně zatlačí, tak je vidět, že to umí a doma dělají. Jenže táta se bojí zatlačit, aby se nenaštvaly. Taky není důsledný, takže si nestojí za svým. Kromě toho jsou vydatně navedeny z domu a to i proti mně. Celá rodina jim dělá pomyšlení, aby k nim chodily. Ale to je mi jedno, až prarodiče budou na důchodu a nebudou moct dávat, budou bez vnoučat.
S přítelem máme celkem pěkný vztah, než dojde na děcka. Nechci, aby je kvůli mně odstrkoval, ale potřebuju vedle něj cítit jistotu, že se mnou jedná férově.
S touhle oslavou jsem se to dozvěděla náhodou, kdy jsem zaslechla, jak oslavu dceři slibuje. Já se většinou věci dozvídám tak, abych nemohla couvnout, jsem postavená před hotovou věc. Dobře vím, jak u nich oslavy probíhají, je to hodně náročné na přípravu, potrpí si na to. Jsem z toho hodně vystresovaná, moji domácnost zanedbábám, protože o víkendech jsem u něho a toto je další úkol do řady.
Na výpomoc se moc spolehnout nedá, protože v momentě, kdy je přítel nebo děcka unavený, nedělají nic u té televize...

setupka napsal(a):

Děkuju za reakce. Právě že mám pocit,že jsem někdy využívaná, když má děcka. Snídaně, oběd, večeře, večer tajně sex, až děti usnou. Mimochodem, je jim 10 a 15, takže už by mohly něco dělat. Když se na ně zatlačí, tak je vidět, že to umí a doma dělají. Jenže táta se bojí zatlačit, aby se nenaštvaly. Taky není důsledný, takže si nestojí za svým. Kromě toho jsou vydatně navedeny z domu a to i proti mně. Celá rodina jim dělá pomyšlení, aby k nim chodily. Ale to je mi jedno, až prarodiče budou na důchodu a nebudou moct dávat, budou bez vnoučat.
S přítelem máme celkem pěkný vztah, než dojde na děcka. Nechci, aby je kvůli mně odstrkoval, ale potřebuju vedle něj cítit jistotu, že se mnou jedná férově.
S touhle oslavou jsem se to dozvěděla náhodou, kdy jsem zaslechla, jak oslavu dceři slibuje. Já se většinou věci dozvídám tak, abych nemohla couvnout, jsem postavená před hotovou věc. Dobře vím, jak u nich oslavy probíhají, je to hodně náročné na přípravu, potrpí si na to. Jsem z toho hodně vystresovaná, moji domácnost zanedbábám, protože o víkendech jsem u něho a toto je další úkol do řady.
Na výpomoc se moc spolehnout nedá, protože v momentě, kdy je přítel nebo děcka unavený, nedělají nic u té televize...

Ty jsi exhibicionista :co: ?  Každý kdo má  děti, ti může napsat, že sex se odvíjí od toho jestli děti už spí a věř tomu, že děcka  chodí spát stále později a později a stává se, že rodiče vytuhnou dříve než děti :kapitulation: .

Možná jsem nechápavá, co je náročného na přípravě oslavy pro cca 15 lidí ? Jestli to nevzvládneš možná by  stačilo říct - netroufám si na to ;) .

Máš vlastní děti?

aprill napsal(a):

Možná jsem nechápavá, co je náročného na přípravě oslavy pro cca 15 lidí ? Jestli to nevzvládneš možná by  stačilo říct - netroufám si na to ;) .

Možná jsem nechápavá, ale příprava oslavy pro cca 15 lidí mi tedy náročná přijde, ne že ne.
Možná by stačilo říct, že to zvládne, ale proč by měla? Sama? Když vztah je zřejmě ve fázi spřátelených garsonek? Setupka je přítelkyně, a ne chůva, a otec dětí by to měl brát v úvahu, ne? Navíc když ji ani nepožádá, a považuje to za samozřejmé...Tam nejde o to, jestli by to setupka zvládla nebo ne, ale jestli by to za daných okolností udělat měla - a to si myslím, že ne, pokud se okolnosti (například vydatná pomoc přítele) nezmění.

setupka napsal(a):

Děkuju za reakce. Právě že mám pocit,že jsem někdy využívaná, když má děcka. Snídaně, oběd, večeře, večer tajně sex, až děti usnou. Mimochodem, je jim 10 a 15, takže už by mohly něco dělat. Když se na ně zatlačí, tak je vidět, že to umí a doma dělají. Jenže táta se bojí zatlačit, aby se nenaštvaly. Taky není důsledný, takže si nestojí za svým. Kromě toho jsou vydatně navedeny z domu a to i proti mně. Celá rodina jim dělá pomyšlení, aby k nim chodily. Ale to je mi jedno, až prarodiče budou na důchodu a nebudou moct dávat, budou bez vnoučat.
S přítelem máme celkem pěkný vztah, než dojde na děcka. Nechci, aby je kvůli mně odstrkoval, ale potřebuju vedle něj cítit jistotu, že se mnou jedná férově.
S touhle oslavou jsem se to dozvěděla náhodou, kdy jsem zaslechla, jak oslavu dceři slibuje. Já se většinou věci dozvídám tak, abych nemohla couvnout, jsem postavená před hotovou věc. Dobře vím, jak u nich oslavy probíhají, je to hodně náročné na přípravu, potrpí si na to. Jsem z toho hodně vystresovaná, moji domácnost zanedbábám, protože o víkendech jsem u něho a toto je další úkol do řady.
Na výpomoc se moc spolehnout nedá, protože v momentě, kdy je přítel nebo děcka unavený, nedělají nic u té televize...

Setupko,mě přijde,že tvůj přítel a jeho děti a potažmo celá jejich rodina odkryly tvé slabiny - že si strašný měkoň.A zneužívají situace.
Přítel by při takové oslavě byl ten hlavní,který by makal,ne že by jen něco málo pomohl,děti jsou v ychováváni hrozně,od těch radši dál
.Hele víš co,na světě si přeci jen jednou,kdo by tě měl mít ještě rád,když ne ty sama sebe.A proto na to všchno hoď bobek a buď "sviňa",uvidíš,jak se začně jejich přehlíživé chování vůči tobě měnit,až poznají,že si umíš dupnout.

Ja bych do toho nesla. Nezvladla bych to.
Pokud se na to necitis, rekni to. Prece nebudes delat neco, co se ti prici, nauc se ve vztahu rikat NE, jinak budes jen sluzka, ktere si nikdo nevazi....

Moc Setupko nechápu - na jednu stranu píšeš, že spolu nebydlíte a na druhou jak si využívaná - snídaně,obědy,večeře,sex až děti usnou....A proč mu tam chodíš dělat vychovatelku a hospodyni když se ti to nelíbí?Máte tedy přece byty 2,ne?Tak proč ho nepozveš jen tehdy mám-li na něj náladu,chuť,popít vínko,zasexovat a ahoj zas příště?

Setupko...tak jestliže mají narozeniny děti tvého přítele, měl by oslavu pořádat on. Počítám, že bude i u něj. Já bych mu řekla něco jako "jé, ty budeš pořádat oslavu pro tolik lidí? Tak to bude teda asi záhul. No jestli budeš potřebovat miláčku, tak bych ti mohla malinko pomoct....připravit pár chlebíčku a tak. Máš už vymyšlenu organizaci? Třeba bych ti i mohla poradit."

Zkus to takhle nějak. Dáš tím najevo jak jsou hezky postaveny role a jak by měly být ;)

Jinak, pokud to neklapne, není přeci problém příteli říct že zrovná na ten víkend máš něco domluveno. Možná blbé, ale když mu není blbé se takhle zachovat k tobě ;)

Daphné napsal(a):

aprill napsal(a):

Možná jsem nechápavá, co je náročného na přípravě oslavy pro cca 15 lidí ? Jestli to nevzvládneš možná by  stačilo říct - netroufám si na to ;) .

Možná jsem nechápavá, ale příprava oslavy pro cca 15 lidí mi tedy náročná přijde, ne že ne.
Možná by stačilo říct, že to zvládne, ale proč by měla? Sama? Když vztah je zřejmě ve fázi spřátelených garsonek? Setupka je přítelkyně, a ne chůva, a otec dětí by to měl brát v úvahu, ne? Navíc když ji ani nepožádá, a považuje to za samozřejmé...Tam nejde o to, jestli by to setupka zvládla nebo ne, ale jestli by to za daných okolností udělat měla - a to si myslím, že ne, pokud se okolnosti (například vydatná pomoc přítele) nezmění.

Ja jednak nechápem, prečo by nemohli deti tohto veku pomôcť - predškoláci by bolo niečo iné - a ak teda to má byť akože "darček", tá oslava, tak si myslím, že sa sluší, aby to usporiadal otec a nie "macocha". A najviac zo všetkého nenávidím, keď ma bez opýtania postavia pred hotovú vec, akože "o nás bez nás". Ja by som odmietla rovno, bez ohľadu na deti alebo na to, či to "zvládnem". Keby sa ma slušne opýtali, zvážim koľko mám času a energie a poviem, koľko som ochotná urobiť. Viac proste neurobím ani ňö - to sú práve tie hnusné manipulácie typu "Ja som unavený, drahá, však upraceš ty?" (Akoby "obsluha" nemala právo byť unavená...). Dupľom, ak sú to JEHO deti a JEHO vyťahovanie sa pred nimi - a trojnásobne ak ju vlastne nikto oslavovať nepozval, ale počíta sa s tým, že bude makať. :rolleyes:

Nebydlíme spolu, navštěvujeme se a prostě chce, abych u něho bývala o víkendech, když nemá děcka, jsme někdy i u mě.
zpravidla už ve čtvrtek septáo budeme vařit. Děcka totiž nechtějí jíst, co on uvaří. Když náhodou něco na ten víkend mám (sraz s kamarádkou, práci na zahradě) je dotčený, že se vyhýbám jeho dětem a řeší to i jeho rodiče.
Takovou oslavu jsem dělal už před půl rokem a měla jsem dost. Pro mě osobně připravit oběd a jídlo na celé odpoledne pro 12 lidí není úplně snadné, Třeba jsem neschopná:/ Znamená to pro mě dojet už v pátek hned po práci, nakoupit a  něco upéct.
Pravda je, že říkat NE neumím a když náhodou, je uražený a nemluví se mnou. Moc manévrovacího prostoru není.
Exhibicionista nejsem, mně přijde nedůstojný, když se mně přes den ani letmo nedotkne, aby to neviděly děti.
Taky mně trochu vadí, že se mně nezeptá, jestli mu pomůžu, ale bere to jako samozřejmost.
Výchocu si netroufám hodnotit, protože vlastní děti nemám, ale oslovovat otce "seš blbej" a "nakašli si" není podle mě úplně v pořádku. To totiž vadí jenom mně.

přítel chce, abych pro jeho děti připravila narozeninovou oslavu... S touhle oslavou jsem se to dozvěděla náhodou, kdy jsem zaslechla, jak oslavu dceři slibuje. Já se většinou věci dozvídám tak, abych nemohla couvnout, jsem postavená před hotovou věc.
Na tvém místě bych toho, že víš, i když oficiálně nevíš, sprostě zneužila Na termín oslavy bych si našla něco naprosto "neodkladného" (práci, rodiče...) a zmizela tam. A samozřejmě, že bych to oznámila v momentě, kdy bych byla "postavená před hotovou věc". Ale jestliže ti vadí uražený nemluvící a trucující partner, pak samozřejmě kmitej kolem dětiček a příbuzenstva...

Ještě jeden dotaz, jak dlouho se znáte?

Kuřátčina varianta je schůdná. Už ti o tvém pořádání oslavy řekl (tím tedy myslím, žes to nevyslechla, když se o tom bavil s rodiči nebo potomky). Pokud ne, a ty to nechceš odmítnout, začni s tím sama a nabídni v první řadě manažování.  Jde o narozeniny obou dětí? Jestli ne, tak alespoň neoslavenec by pomoci měl, požádej ho o to. Přítele také a jeho rodiče rovněž, je to jejich vnouče. Pokud to pojmeš tímto způsobem, tak tato oslava a její pořádání bude znamenat, že se jevíš jako oficiální partnerka tvého partnera, paní (jeho) domu a součást rodiny. Druhý způsob je být tam jako paní na výpomoc do kuchyně. Možná, že si tím druhým způsobem teď sama přicházíš.

Nevědomost už asi zahrát nepůjde, protože jsem rozpoutala debatu. Ale měla jsem domluvenou návštěvu u mých rodičů, kterou on chce přeložit na další týden a pojede se mnou.
Známe se čtyři roky, ale chodíme spolu dva.

měla jsem domluvenou návštěvu u mých rodičů, kterou on chce přeložit na další týden a pojede se mnou
Moment - ty si necháváš určovat od přítele, kdy pojedeš za vlastními rodiči a jestli sama nebo s ním? Můžeš mi vysvětlit, proč mu prostě neřekneš "slíbila jsem, pojedu"?
Jestli to máte zařízené takhle, pak budeš nejen pořádat oslavy, ale plnit všechna jeho "přání" a časem i "přání" jeho dětiček. Mimochodem - dovol drzou otázku - bude ten mejdan on alespoň financovat?

To mě vůbec nenapadlo, že by ho nefinancoval. Má svatá prostoto ........

Když náhodou něco na ten víkend mám (sraz s kamarádkou, práci na zahradě) je dotčený, že se vyhýbám jeho dětem a řeší to i jeho rodiče.
Pro pána Jána,když už teď se jeho rodina vměšuje do vašich věcí,co si myslíš,že budou dělat až spolu začte žít,nebo se dokonce vezmete????????:co:
Takovou oslavu jsem dělal už před půl rokem a měla jsem dost.
Tak teď už se nedivím,že s tím automaticky počítali zase........Má rada: Honem rychle si nastav mantinely,za které si přítel nedovolí jít,nedo je za ně zkrátka nepustíš ty,nebo se to bude stupňovat...
Moc manévrovacího prostoru není.
Hloupost,prostoru máš tolik,kolik si ho ty sama vyčleníš.....
Taky mně trochu vadí, že se mně nezeptá, jestli mu pomůžu, ale bere to jako samozřejmost.
Tak to by přece vadilo každému....
Výchocu si netroufám hodnotit, protože vlastní děti nemám, ale oslovovat otce "seš blbej" a "nakašli si" není podle mě úplně v pořádku.
Nemusíš být matkou,aby ti bylo jasné,že jejich chování je naprosto nevhodné. Otec u nich nemá žádnou autoritu,co si myslíš jak berou tebe? Slečna NIKDO. Možná TA, ONA apod. Žádná úcta,žádný respekt.
Taky by mě zajímalo jak nebo čím máte hezký vztah,jak píšeš ve svém druhém příspěvku. Trucující a urážlivý partner ve chvíli,kdy není po jeho,to mi přijde dost dětinský a hloupý u dospělého člověka.

rejka napsal(a):

Když náhodou něco na ten víkend mám (sraz s kamarádkou, práci na zahradě) je dotčený, že se vyhýbám jeho dětem a řeší to i jeho rodiče.
Pro pána Jána,když už teď se jeho rodina vměšuje do vašich věcí,co si myslíš,že budou dělat až spolu začte žít,nebo se dokonce vezmete????????:co:
Takovou oslavu jsem dělal už před půl rokem a měla jsem dost.
Tak teď už se nedivím,že s tím automaticky počítali zase........Má rada: Honem rychle si nastav mantinely,za které si přítel nedovolí jít,nedo je za ně zkrátka nepustíš ty,nebo se to bude stupňovat...
Moc manévrovacího prostoru není.
Hloupost,prostoru máš tolik,kolik si ho ty sama vyčleníš.....
Taky mně trochu vadí, že se mně nezeptá, jestli mu pomůžu, ale bere to jako samozřejmost.
Tak to by přece vadilo každému....
Výchocu si netroufám hodnotit, protože vlastní děti nemám, ale oslovovat otce "seš blbej" a "nakašli si" není podle mě úplně v pořádku.
Nemusíš být matkou,aby ti bylo jasné,že jejich chování je naprosto nevhodné. Otec u nich nemá žádnou autoritu,co si myslíš jak berou tebe? Slečna NIKDO. Možná TA, ONA apod. Žádná úcta,žádný respekt.
Taky by mě zajímalo jak nebo čím máte hezký vztah,jak píšeš ve svém druhém příspěvku. Trucující a urážlivý partner ve chvíli,kdy není po jeho,to mi přijde dost dětinský a hloupý u dospělého člověka.

Známe jen pohled setupky na věc. Zajímalo co všechno pro ní dělá přítel a jestli ji taky s nějakou práci (na zahradě) vypomáhá a jestli si setupka o pomoc musí říct nebo se angažuje sám ;) .

No právě,vypadá to až nevěrohodně pro dnešní dobu a možnosti emancipované samostatné pracující ženy,že  Setupka je jen ta utlačovaná a využívaná.

Každopádně za sebe napíšu,že mě by teda stačilo vidět,podle toho co píše Setupka,ty jeho děcka jen jednou jedinkrát a víc už teda ne.A ne abych jim ještě přes víkendy chodila vyvařovat a dělala pro ně nedej bože oslavy.

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

Ahoj, potřebovala bych slyšet nezaujatý názor. Můj přítel chce, abych pro jeho děti připravila narozeninovou oslavu. Byli by tam jeho děti, rodiče a sestra s rodinou. Nebydlíme spolu, navštěvujeme se o víkendech a kdy se nám to hodí. Takže lidí na hostinu dost. Dort by v krajním případě udělala jeho matka nebo by ho objednal. Ostatní samozřejmě na mě. Byla bych na to sama, děti nepomůžou, při sebemenším požadavku na jakoukoliv práci se ohrazují, že nebudou dělat otroka a čas tráví u počítače. Přítel s něčím menším pomůže. Když jsem naposledy řekla, že se mi něco vůči mě v souvislosti s jeho dětma nelíbí, málem jsem se rozešli. Sama toho mám teď požehnaně, v práci mě drtí, doma dělám menší úpravy v bytě, k tomu starosti se staršími rodiči a mám pocit, že je toho na mě moc. Poraďte, jak se mám zachovat.

Nevidím důvod proč by jsi nemohla hostinu uspořádat . Teda pokud chceš , jestli nechceš, tak nic nedělej.

Já zas nevidím důvod, proč bys ji pořádat měla. Teda pokud sama nechceš :P

Jsi snad služka? Nejsi, tak nedovol, aby tak s Tebou zacházeli.
Naprosto souhasím s Rejkou, napsala to nádherně.
Holka, dej se do kupy, vždyť podle toho co píšeš, jim děláš, s prominutím, blba.  A na to je tak fajn ženský škoda, nemyslíš? :storstark: :)

Podľa mňa je úplne jedno, či priateľ pomáha - poťažmo či sám alebo na požiadanie - vo chvíli, keď JU o pomoc neprosí, resp. NEPÝTA SA JEJ, ale OZNAMUJE :co: . To je pre mňa rozhodujúci rozdiel. A ak ešte manipuluje aj s jej návštevami u rodičov a diriguje celú JEJ rodinu :dumbom: :/ , tak to je finita la commedia.

Setupko, a když se tě teda přítel ve čtvrtek zeptá co budete vařit, co mu na to řekneš? Vymýšlíš hned něco nebo se jej v klidu zeptáš "já nevím. Měla bych chuť na... Uvaříš mi to?"

Třeba je to jenom tak, že on naznačí a ty to hned považuješ za to, že chce aby jsi to udělala a ty to udělat musíš. Pamatuj si, že nemusíš. Musíš jenom to co chceš ty sama ;)

Jinak podle toho co píšeš, bych si s tvým partnerem asi už dávno promluvila. Co se výchovy týká, jeho urážení a tak. Můj bývalý přítel měl 2 letou holčičku. protože se bál, aby ho měla ráda a chodila ráda za ním, vychovával ji a určitě ještě vychovává stylem, nikdy ji nenaplácá a malá může co chce. Ve svých 2 letech si opravdu dělala co chtěla, dostala všechno, jeho bila a když na ni alespoň zakřičel, začala po něm křičet taky. Dokonce se i rychle naučila říkat "do pi..e" a přítel na to nic.
Když mi řekl proč to dělá, vysvětlila jsem mu, že malá si ke mě nedovolí to co k němu (protože ji přes tu ruku klidně plácnu) a stejně mě má ráda. Večer mi chodila dávat pusiny na dobrou noc a jeho kolikrát "přehlídla". Stejně to ale nepochopil :( A já jsem ráda, že už spolu nejsme, protože v případě společného dítka by to byl kámen úrazu. Ale to jsem te´d malinko odběhla  :gloria:

Aprill,většinou,možná dokonce vždycky, tu dostaneme "nabídku" k diskuzi jen z jedné strany. To by se musel vyjádřit i Setupky partner,aby si člověk udělal trochu lepší představu pro svůj úsudek.
Kuty,bohužel i v dnešní moderní době,která dává tolik možností se najdou lidi,kteří se nechají utiskovat až zotročovat.Mám sousedku,která je toho "krásným" příkladem. Hezká,inteligentní,schopná ženská,která se pro mě z nepochopitelných důvodů nechá ovládat svým despotickým manželem.

Kuty napsal(a):

No právě,vypadá to až nevěrohodně pro dnešní dobu a možnosti emancipované samostatné pracující ženy,že  Setupka je jen ta utlačovaná a využívaná.

Někteří lidé jsou prostě AŽ MOC hodní, snaží se ostatním vyhovět bez ohledu na sebe sama.  Mám takovou sestřičku, snad neexistuje hodnější člověk. A moc lidí to ví a moc lidí toho zneužívá. Pak to sestru bolí, ale nezabrání jí to, aby  příště nepomohla zas.
Taky jsem byla taková. Naštěstí jsem si dala "na ústa" a dnes už to nedovolím :)

No, ten přítel pravděpodobně své děti  "uplácí", částečně na Setupčin účet. Co jsem měla příležitost pozorovat, je to velmi časté. Takový folklór a řekla bych, že jeden z opravdu špatných následků rozvodu. Často to však vzbuzuje dojem, že se tatínek (většinou jsou to tatínci) o děti zajímá a pěkně stará.

Asi se takoví lidi vzájemně přitahují,jinak to neni možný,že já jsem takovýho kre.téna ještě nepotkala.Nemělo by to s ním dlouhého trvání,protože buď on mě nebo já jeho bychom asi velmi brzy kopli tam,kde se zádům přestává slušně říkat.:D

Setupko, za této situace - nedělala. Jestli si chce předcházet dětičky, tak sám...
Kdybyste spolu měli společnou domácnost, tak neřeknu. Ale to by pomáhal. A co by nepomohl, nezařídil - to by prostě nebylo. Jsou to jeho děti.
A jestli vyměkneš, tak se nehoň. Ať všichni pěkně dorazí po obědě, kup dort a chlebíčky, nasyp brambůrky... nějaký pití může koupit on... A hotovo, ne? :P;) Taky můžou každej dostat jednu laskonku a kafe... to by se o tvé oslavě mluvilo dlouho a hlavně - nikdo by po tobě už nikdy nic nechtěl... :lol::P

Já myslím, že byste se o oslavu měli postarat vy dva - spolu jet udělat velký nákup, rozdělit si úkoly ap. Když je ta oslava pro děti, tak bych je do samotné přípravy moc nenutila.. My přípravu na takové velké náštěvy děláme tak (běžně k nám jezdí 10 lidí, ale zvládli jsem i přes 20), že já mám na starost organizaci, tzn. kdo kdy přijede atd., spolu nakoupíme, muž vaří a já uklízím barák. A stejný scénář je když je to pro naši nebo pro jeho rodinu. Máme výhodu v tom, že můj muž se vyžívá, když vaří pro vetší množsví lidí, já se toho naopak děsím :-D

setupka napsal(a):

Nebydlíme spolu, navštěvujeme se a prostě chce, abych u něho bývala o víkendech, když nemá děcka, jsme někdy i u mě.
zpravidla už ve čtvrtek septáo budeme vařit. Děcka totiž nechtějí jíst, co on uvaří. Když náhodou něco na ten víkend mám (sraz s kamarádkou, práci na zahradě) je dotčený, že se vyhýbám jeho dětem a řeší to i jeho rodiče.Takovou oslavu jsem dělal už před půl rokem a měla jsem dost. Pro mě osobně připravit oběd a jídlo na celé odpoledne pro 12 lidí není úplně snadné, Třeba jsem neschopná:/ Znamená to pro mě dojet už v pátek hned po práci, nakoupit a  něco upéct.
Pravda je, že říkat NE neumím a když náhodou, je uražený a nemluví se mnou. Moc manévrovacího prostoru není.
Exhibicionista nejsem, mně přijde nedůstojný, když se mně přes den ani letmo nedotkne, aby to neviděly děti.
Taky mně trochu vadí, že se mně nezeptá, jestli mu pomůžu, ale bere to jako samozřejmost.
Výchocu si netroufám hodnotit, protože vlastní děti nemám, ale oslovovat otce "seš blbej" a "nakašli si" není podle mě úplně v pořádku. To totiž vadí jenom mně.

no nevím, nějak mě nepřijde , že v tom vztahu jsou DVA svéprávní partneři, co ti vlastně tenvztah dává?

Tak chápu, že teď může vypadat, že na přítele kydám všechnu špínu světa. Jsou to spíš moje myšlenky, které se mi neusále honí hlavou, protože neznám řešení, neumím řešit, neřešila jsem...všechno dohromady. On mi vždycky říká, že jsem hodná. Jestli to v některých případech není synonymum pro blbá. Nejsem žádná ušlápnutá chudinka, v práci mám zodpovědnou vedoucí funkci a troufám si říct, že mám autoritu. Doma se mi v tom nechce pokračovat. Asi chyba lávky.
Je nám spolu opravdu dobře a je to tím,že se přitahujeme. Růžové brýle nemám.
Před měsícem měl dobrou mluvící náladu, potřeboval se vypovídat, protože bývalá manželka zase vyhrožovala advokátem a to právě proto, že chtěl, aby děcka udělaly, co chtěl on (cesta k jeho tetě, chtěla je všechny vidět). Řekla jsem mu všechno, co mě tížilo. Uznal to! Probrali jsem to horem dolem. I to, že na děcka je měkký a nedůsledný a všechno jim dovolí, což jsou jeho slova. Z mého pohledu na ně nemá trpělivost a věci radši udělá sám, než by to po nich vyžadoval. Všímám a vidím věci, které on nevidí. Pracuju s lidma, takže něco malinko vím o chování, psychologii...On říká, že to nevidí, ani to, že mu děcka odnáší drobnosti k sobě domů(sluchátka, diskety, slovník...). První týden si stál za svým, ale už zase polevil a asi jako bolestný za psychickou újmu jeho nátlaku chce tu oslavu. Při výchově si prý nechá ode mně poradit, protože neví, jak na to. To já nechci! Někdy v budoucnu by mi to vyčetl. Jak mám ovlivňovat nárazově výchovu, která je mi naprosto cizí. TO nechci a ani na to nemám právo.Jsem ta "hodná teta", jak se děti vyjádřily. Dárky na vánoce už pro ně mám, ale to je teď z mé strany všechno.
Ohledně rodičů jsem se špatně vyjádřila(Spíš mi to nejde napsat). Táta mi před pár dny zemřel a chtěla jsem být s mámou. Toto jsem ani nechtěla psát,nejde mi to psát, nejde mi smířit se s tím... ALe ono s tím asi souvisí.
Nová informace je, že mámu mám vzít s sebou. Na to opravdu teď není stavěná a upřímně, já taky ne. Doma šlo všechno bokem, úprava bytu, v práci musím jet dál, tam nikoho nic nezajímá, takže mám opravdu dost. Mám takové zamlžené myšlení, nemám sílu na nic, ani pouštětse do konfliktu, proto mám tendence ustupovat. Mám všechno zamlženo, nereaguju jako jindy, jsem zmatená.

Hodně si odporuju,když jedním dechem říkám, že se přitahujeme a je nám spolu fajn, což je pravda a troufám si říct, že to tak cítíme oba ( když přidjou děcka je to trochu jinak) a že poslední dobou přemýšlím, jestli nedávám víc a co mně ten vztah dává, když stejně většinu času jsem sama, věci řeším sama, i tu zharadu ryju sama. Návrh na pomoc sice padnul, ale realizace nebyla kvůli pracovnímu vytížení přes týden, odpočinku v jednom víkendu a děckám v druhém.
Fakt nevím, co dál.Ty chlebíčky bylo asi jen vytažení pojistného kolíčku z granátu.

Tak mi přijde, že v téhle situaci bych od partnera čekala nějakou podporu a útěchu, ne že mi bude organizovat, kdy pojedu navštívit svou mámu, která právě utrpěla takovouhle ztrátu.. :co:  Mně se tohle chování vůbec nelíbí. :usch:

setupka napsal(a):

co mně ten vztah dává

O tom přemýšlím, co tě čtu.. :pussa:

Setupko a o spolecnem bydleni jste neuvazovali? Jinak pokud ti nedavno zemrel tatinek, tak bych od tveho pritele cekala, ze te podpori a necha jet za mamkou a ne aby po tobe chtel jeste chtel organizovat oslavu. Ja byt tebou bych mu rekla to, co nam tady pises - ze je toho na tebe moc, ze nestihas vlastni domacnost, v praci stres a celkove...  Mysli trochu na sebe!

Setupko deti ma v peci tvuj pritel?Nejak jsem nezaregistrovala ,ze se o tom zminujes.Co se tyce deti,tak ja k pritelovo detem mam taky vyhrady,ale nemluvim mu do toho,ale on mluvi do mych.On tvrdi,ze s mojima zije tak ma pravo jim kde co naridit i jak financovat mou dceru.

eremuruss napsal(a):

Setupko deti ma v peci tvuj pritel?Nejak jsem nezaregistrovala ,ze se o tom zminujes.Co se tyce deti,tak ja k pritelovo detem mam taky vyhrady,ale nemluvim mu do toho,ale on mluvi do mych.On tvrdi,ze s mojima zije tak ma pravo jim kde co naridit i jak financovat mou dceru.

Eremuruss, tos byla ty, jak s ní přítel přestal mluvit poté, co dcera přijela v novém autě? :cool:

Kubula napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Setupko deti ma v peci tvuj pritel?Nejak jsem nezaregistrovala ,ze se o tom zminujes.Co se tyce deti,tak ja k pritelovo detem mam taky vyhrady,ale nemluvim mu do toho,ale on mluvi do mych.On tvrdi,ze s mojima zije tak ma pravo jim kde co naridit i jak financovat mou dceru.

Eremuruss, tos byla ty, jak s ní přítel přestal mluvit poté, co dcera přijela v novém autě? :cool:

Ja ne ,dcera teprve ridicak dela.

eremuruss napsal(a):

Kubula napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Setupko deti ma v peci tvuj pritel?Nejak jsem nezaregistrovala ,ze se o tom zminujes.Co se tyce deti,tak ja k pritelovo detem mam taky vyhrady,ale nemluvim mu do toho,ale on mluvi do mych.On tvrdi,ze s mojima zije tak ma pravo jim kde co naridit i jak financovat mou dceru.

Eremuruss, tos byla ty, jak s ní přítel přestal mluvit poté, co dcera přijela v novém autě? :cool:

Ja ne ,dcera teprve ridicak dela.

Tak to promiň, s někým jsem si tě spletla. :kapitulation:

Děti má jednou o víkendu za 14 dní, jak to tak bývá. O společném bydlení byl kdysi náznak, jenže od jeho ybytu má klíče celá jeho rodina, děcka si tam vodí kamarády a matka chodí žehlit a tak. Tam se mi fakt nechce. Jemu se zase nechce stěhovat (neřekl to přímo, spíš mlčel), protože má v městě celou svou rodinu.

setupka napsal(a):

Děti má jednou o víkendu za 14 dní, jak to tak bývá. O společném bydlení byl kdysi náznak, jenže od jeho ybytu má klíče celá jeho rodina, děcka si tam vodí kamarády a matka chodí žehlit a tak. Tam se mi fakt nechce. Jemu se zase nechce stěhovat (neřekl to přímo, spíš mlčel), protože má v městě celou svou rodinu.

To je divny. Takovyho chlapa bych tedy nechtela....

"Ohledně rodičů jsem se špatně vyjádřila(Spíš mi to nejde napsat). Táta mi před pár dny zemřel a chtěla jsem být s mámou. Toto jsem ani nechtěla psát,nejde mi to psát, nejde mi smířit se s tím... ALe ono s tím asi souvisí."


Tak tahle informace přebila všechno, cos dosud napsala, i všechny rady. V téhle situaci snad nemůže nikoho soudného napadnout, že se vykašleš na mámu a budeš připravovat oslavu.  Někdy jsou holt mimořádné situace, kdy i to předem domluvené a naplánované padne a dělá se to, co je potřeba.

Upřímnou soustrast, setupko.

Jsem klasický prototyp hodné holky, ale naštěstí už to o sobě vím a hlídám se, abych to nepřeháněla. Proto bych dnes tuto situaci řešila tak jak ti radí většina. S oslavou udělej jen to co chceš ty sama. Já bych se rozhodně nestarala o vše, maximálně bych pomohla. Máme s přítelem také dvě domácnosti, ale mám to štěstí, že by ho ani nenapadlo něco takového po mě žádat a pokud chystáme nějakou oslavu, tak jako naprosto samozřejmé považuje to, že se stará co je potřeba nakoupit, společně nakoupíme, pomůže s přípravou jídla atd. atd. Dělá to tak i v běžném životě, tím spíš když je nějaká akce.  Možná bys měla přemýšlet nejen nad chystanou oslavou, ale i nad jeho celkovým přístupem k tobě.

setupko, upřímnou soustrast. To za prvé.
Za druhé - tvůj přítel je podle toho, co tak čtu, podstatně víc závislý na své vlastní původní i bývalé rodině, než na vašem vztahu - "na děcka je měkký a nedůsledný a všechno jim dovolí... nevidí, ani to, že mu děcka odnáší drobnosti k sobě domů... O společném bydlení byl kdysi náznak, jenže od jeho ybytu má klíče celá jeho rodina, děcka si tam vodí kamarády a matka chodí žehlit... Jemu se zase nechce stěhovat... protože má v městě celou svou rodinu"
Jo, možná že je vám "spolu dobře" - ale vypadá to, že jen tehdy, pokud se chováš podle jeho představ a nic moc od něj nechceš... mimochodem - ta zahrada by nepočkala týden dva, až by mu ubylo pracovních povinností? Pro jeho děti můžeš bejt "hodná teta" - bodejť ne, když od nich nic nechceš, neprudíš, jejich ne/výchovu necháváš jen na otci, dárečky kupuješ, oslavy chystáš... však kdybys něco z toho změnila, to bys koukala, jak by miláčkové otočili...
A promiň drzý dotaz - ale tobě opravdu nevadí, že pán má asi tolik empatie, jako betonový schodiště? Za stávající situace vyžadovat, abys nejela za mámou, ale chystala mejdan pro jeho ratolesti a maminku tam teda vzala s sebou... hergot, ženská, proč si nedupneš?

Všem vám děkuju. Potřebovala jsem vědět, jestli nejsem zaujatá. Fakt je, že chování děcek je za mou hranicí únosnosti a tím, že jsem mu nemohla říct, natož řešit. Přítel mi teď "dovolil", že můžu zasáhnout a oni musí poslechnout. Pravda je, že poslechnou aspoň občas, ale nebaví mě to a radost z toho nemám.
Na jedné straně je ochotný pro mě udělat opravdu hodně, ale jak přijdou děcka, doslova se pro ně obětuje a zřejmě totéž očekává ode mě. Přijde mi to jako tišení svědomí, že jsou rozvedení. Totéž dělají jeho rodiče, ti přidávají nákladné dary a slušné kapesné.
Nad jeho přístupem ke mně přemýšlím. Když něco řeknu, nebo vidí, že se mi něco nelíbí, donese kytku, je miloučkej, ale zase tak ten týden.
Rytí zahrady, odpojení vody´a podobně by nepočkalo, zahrada je velká a jeden nikdy neví, kdy přijde zima.
Máme po pohřbu nějaký den, vyřizujeme papírování, což je taky pěkná pakárna. On si myslí, že pohřbem všechno končí, nechápe, že tím pro nejbližší rodinu něco začíná a nevím, kdy skončí. Proto nechápe, že nemám náladu ani sílu hopsat kolem někoho a dělat milou hostitelku. Snažím se, abych vypadala v klidu, ale uvnitř nejsem. Byl zvyklý na hysterické výstupy a takovou Itálii, takže zřejmě když nic neslyší a nelítají mu talíře kolem hlavy, myslí si, že je všechno v pohodě. Říkám mu, že jsem unavená, nemám sílu, není mi dobře, že potřebuju čas pro sebe...nechápe. Myslí si, že nechci být s ním, potažmo s dětma. Já prostě potřebuju si zajet na ten hřbitov a třeba si i doma pobrečet a být s mámou. Prý to chlapi mají jinak, že kdyby se hroutil, nemůže chodit do práce. Jako kdybych se já hroutila a do té práce chodím, dělám všechno, jinak to nejde. Jen uvnitř jsem bolavá...

Setupko, tak už jsi mu řekla že potřebuješ čas, že to teď pro tebe těžké a on si myslí... No v tomhle případě bych na něj štěkla, že když si myslí ať si myslí a mi vleze třeba na záda a odešla bych. On je fakt takový vůl (promiň), že si ani nedovede představit jak to pro tebe musí být těžké? :/

Jinak co se dětí týče, tak přítel ti teď dovolil, že můžeš zasáhnout? Já mám syna z předchozího manželství a můj přítel dceru. A u nás je automatické, že obě děti poslouchají nás oba. Je třeba se s přítelem domluvit, že pokud jsou u vás děti, měli by dodržovat vaše pravidla a pevně si je stanovit. Doma ať mamince skáčou třeba po hlavě, ale u vás bude platit to co vy dva řeknete. A taky by mělo být samozřejmostí, že jste v tomhle a výchově za jedno.

Přítel mi teď "dovolil", že můžu zasáhnout a oni musí poslechnout.
Jak "zasáhnout"??? V první řadě by si je měl taťka srovnat tak, abys víceméně zasahovat nemusela - čímž nemyslím, že by tě neměly poslechnout, když něco řekneš. Ale ty skutečně nejsi povinna se k nim chovat stejně (podlejzavě) jako otec a prarodiče. Vadilo by ti moc, kdyby ses s nimi nestýkala? Asi ne, viď - tak to párkrát zkus, nechat je plně v tatínkově laskavé péči...
Když něco řeknu, nebo vidí, že se mi něco nelíbí, donese kytku, je miloučkej, ale zase tak ten týden.
Kytka jako omluvenka je jak z blbýho filmu - ještě tak za "pozdní příchod", dejme tomu... ale snažit se pugétem zaplácnout ti pusu a doufat, že je tím všechno vyřízený... trošku laciný.
Prý to chlapi mají jinak, že kdyby se hroutil, nemůže chodit do práce.
Jasně, oni jsou to slabší pohlaví To jen baba musí unést úplně všechno... ta se zhroutit nemůže. A pak se taky může (jako já) dozvědět, že je v podstatě citově vyprahlá, když brečí jen v duchu...

Řekla jsem mu to, jenže on někdy slyší, ale neposlouchá, odpoví mně nějakým závažným problémem z práce. Rozhovor dvou hluchých. On to asi fakt nechápe, má oba rodiče, docela mladé, tak funguje "co neprožiješ, nepochopíš".
Děti matku poslouchají, tam to celkem jede podle pravidel, jenom u tatínka to nejde, protože děti nechce rozhněvat. To jsou ty následky rozvodu.

Ale prd rozvodu. Následky "nevyzrálých" a "hloupých" lidí.

Setupko, tak se jednou na to všechno vykašli, odjeď si k mamince a smutni si. Máš na to teď plné právo. A to, že on to vidí jinak nebo nechápe je jeho problém. Já bych určitě při takové situaci na nějaké přítelovo podobné chování náladu neměla a rozhodně bych neměla nervy na to, řešit ještě jeho.

Kuřátko napsal(a):

Ale prd rozvodu. Následky "nevyzrálých" a "hloupých" lidí.

Setupko, tak se jednou na to všechno vykašli, odjeď si k mamince a smutni si. Máš na to teď plné právo. A to, že on to vidí jinak nebo nechápe je jeho problém. Já bych určitě při takové situaci na nějaké přítelovo podobné chování náladu neměla a rozhodně bych neměla nervy na to, řešit ještě jeho.

Souhlasim, jet k mamince, smutnit a on at se treba po.... se svyma detickama.
Ty nejsi VUBEC NIC povinna mu delat, natoz se starat o jeho deti!

Vůbec mi nevadí, když děti nevidím i měsíc, jenže to je potom ta uraženost a aférka v rodině. Vím, že nejsem ničím povinna, ale chci mu vyjít vstříc, protože to někdy potřebujeme každý, tak tam jedu, v podstatě, uvařit a donutit děti, aby se vysprchovaly.
Někteří lidé prostě mají problém s výchovou. Přítel je totiž rozmazlený od maminky a  to dodnes. Ledacos za něj zařídí, koupí, zaplatí, udělá... stejný servis požaduje po partnerce. Snaží se mi ho pomaloučku, neříkám změnit, to nejde, ale pozměnit chování v některých situacích, vnímat, aby něco udělal a zařídil, jenže potom přijde máma a zase něco udělá za něj, a teď už i často i úproti jeho vůli. Já proti ní nic nemám, neříkám. Neuvědomuje si, co mu dělá??
Dnes se mu chystám říct, že tam prostě v sobotu nepojedu. Čekám reakci, aleuž je mi to tak nějak jedno.

setupka napsal(a):

Vůbec mi nevadí, když děti nevidím i měsíc, jenže to je potom ta uraženost a aférka v rodině. Vím, že nejsem ničím povinna, ale chci mu vyjít vstříc, protože to někdy potřebujeme každý, tak tam jedu, v podstatě, uvařit a donutit děti, aby se vysprchovaly.
Někteří lidé prostě mají problém s výchovou. Přítel je totiž rozmazlený od maminky a  to dodnes. Ledacos za něj zařídí, koupí, zaplatí, udělá... stejný servis požaduje po partnerce. Snaží se mi ho pomaloučku, neříkám změnit, to nejde, ale pozměnit chování v některých situacích, vnímat, aby něco udělal a zařídil, jenže potom přijde máma a zase něco udělá za něj, a teď už i často i úproti jeho vůli. Já proti ní nic nemám, neříkám. Neuvědomuje si, co mu dělá??
Dnes se mu chystám říct, že tam prostě v sobotu nepojedu. Čekám reakci, aleuž je mi to tak nějak jedno.

A on ti taky vychazi vstric? Chape tve potreby v souvislosti s umrtim tatinka?
NE!
Jeho nezmenis, zkus radeji zmenit sve podrizene chovani vuci nemu. To zvladnes spis nez zmenit jeho...

on někdy slyší, ale neposlouchá
Jojo - selektivní slyšení... Na to pánové trpívají. Jenže sranda končí v momentě, kdy slyší jen to, co chtějí a nemáš za nehet jistoty, že to, co ti odkývali buď vůbec vnímají... nebo to jen vezmou na vedomí, aniž by z toho pro ně cokoli vyplývalo.

setupka napsal(a):

Všem vám děkuju. Potřebovala jsem vědět, jestli nejsem zaujatá. Fakt je, že chování děcek je za mou hranicí únosnosti a tím, že jsem mu nemohla říct, natož řešit. Přítel mi teď "dovolil", že můžu zasáhnout a oni musí poslechnout. Pravda je, že poslechnou aspoň občas, ale nebaví mě to a radost z toho nemám.
Na jedné straně je ochotný pro mě udělat opravdu hodně, ale jak přijdou děcka, doslova se pro ně obětuje a zřejmě totéž očekává ode mě. Přijde mi to jako tišení svědomí, že jsou rozvedení. Totéž dělají jeho rodiče, ti přidávají nákladné dary a slušné kapesné.
Nad jeho přístupem ke mně přemýšlím. Když něco řeknu, nebo vidí, že se mi něco nelíbí, donese kytku, je miloučkej, ale zase tak ten týden.
Rytí zahrady, odpojení vody´a podobně by nepočkalo, zahrada je velká a jeden nikdy neví, kdy přijde zima.
Máme po pohřbu nějaký den, vyřizujeme papírování, což je taky pěkná pakárna. On si myslí, že pohřbem všechno končí, nechápe, že tím pro nejbližší rodinu něco začíná a nevím, kdy skončí. Proto nechápe, že nemám náladu ani sílu hopsat kolem někoho a dělat milou hostitelku. Snažím se, abych vypadala v klidu, ale uvnitř nejsem. Byl zvyklý na hysterické výstupy a takovou Itálii, takže zřejmě když nic neslyší a nelítají mu talíře kolem hlavy, myslí si, že je všechno v pohodě. Říkám mu, že jsem unavená, nemám sílu, není mi dobře, že potřebuju čas pro sebe...nechápe. Myslí si, že nechci být s ním, potažmo s dětma. Já prostě potřebuju si zajet na ten hřbitov a třeba si i doma pobrečet a být s mámou. Prý to chlapi mají jinak, že kdyby se hroutil, nemůže chodit do práce. Jako kdybych se já hroutila a do té práce chodím, dělám všechno, jinak to nejde. Jen uvnitř jsem bolavá...

Promiň co ted napíšu ale nějak nerozumím tomu jak vůbec můžeš přemýšlet o nějaké oslavě a ptát se na to když máš několik dní po smrti tatínka. Jen říkám podle sebe že by mě ani ve snu nenapadlo v tuto dobu řešit přítelovy dětičky a oslavu..držela bych mamku v objetí bez ohledu na přítelovy děti ,sebrala bych se a jela za ní jen by se za mnou prášilo. Copak tvůj smutek opravdu nepřebije v tuto dobu "takové prkotiny"?

Petuna napsal(a):

Promiň co ted napíšu ale nějak nerozumím tomu jak vůbec můžeš přemýšlet o nějaké oslavě a ptát se na to když máš několik dní po smrti tatínka. Jen říkám podle sebe že by mě ani ve snu nenapadlo v tuto dobu řešit přítelovy dětičky a oslavu..držela bych mamku v objetí bez ohledu na přítelovy děti ,sebrala bych se a jela za ní jen by se za mnou prášilo. Copak tvůj smutek opravdu nepřebije v tuto dobu "takové prkotiny"?

Třeba se Setupka snačí těmihle "prkotinami" nějak přebít ten smutek co teď cítí a myslet alespoň chvilku na něco jiného....aby alespoň trošku nějak fungovala ;)

Třeba se Setupka snačí těmihle "prkotinami" nějak přebít ten smutek co teď cítí a myslet alespoň chvilku na něco jiného
Neřekla bych, podle toho, co píše - "Já si prostě potřebuju si zajet na ten hřbitov a třeba si i doma pobrečet a být s mámou. Prý to chlapi mají jinak, že kdyby se hroutil, nemůže chodit do práce. Jako kdybych se já hroutila a do té práce chodím, dělám všechno, jinak to nejde. Jen uvnitř jsem bolavá..."
Spíš se mi zdá, že se přes všechnu tu bolest snaží vyjít vstříc příteli, aby zas nebyl nafučenej, dotčenej a nemluvící, přestože "nechápe, že nemám náladu ani sílu hopsat kolem někoho a dělat milou hostitelku"

Setupko, vzhledem ke smrti v rodině bych já tedy čekala podporu od partnera a i když moje manželství nebylo bůhvíjaké, když zemřela tchýně, manžel jel domů okamžitě a já s dětmi za ním dva dny nato, abychom byli s tatínkem (tchánem)... Moje rodina šla stranou. Chápu, že přítel slíbil oslavu dětem, ale pak ji musí udělat sám a ty se věnuj mamince, tak, jak to cítíš. Že mu není hamba, promiň. Nějak si neumím představit, jak se patlám s dortem a chlebíčkama, směju se, abych nekazila oslavu a aby mě pak rodinka nejlépe nepomluvila, jak se tvářím, když jsem s jeho dětma a mě tečou slzy...
Řekla bych mu to natvrdo - nemám náladu na oslavy a rozumný člověk by to měl chápat, tím spíš můj partner a jeho rodina.
Upřímnou soustrast i ode mě.

Ještě bych si dovolila podotknout, že dětičky ve věku 10 a 15 roků jsou dostatečně rozumově vyspělé, aby pochopily, co má v tomto případě přednost. Jiná věc je, že i když to budou chápat, nebude se jim to líbit - ale toho v životě potkají víc...

Setupko,když mi bylo asi 20let,moje mamka mi řekla: partnerů a manželů můžeš mít v životě několik,ale rodiče máš jenom jedny. Budou to 4 roky,co mi umřel taťka. Vím,co prožíváš. Mamka zůstala v bytě úplně sama. Bydlím již 20 let jinde,mám rodinu,děti. Přesto jsem je odsunula na vedlejší kolej a byla tu pro svojí mamku.Ta to potřebovala nejvíc. Rok k nám pravidelně jezdila víkend co víkend. Od pátku do neděle. Nezastírám,že to bylo pro mě ( a nejen pro mě,ale i pro manžela )náročné. Celkově. Někdy už jsem toho měla i plné zuby,ale dnes mám dobrý pocit z toho,že jsem to všechno udělala a vydržela,než se mamka naučí žít jinak,sama. Tvůj přítel je neskutečné,sobecké h.o.v.a.d.o, promiň,ale chtít po tobě,v téhle těžké životní chvíli, něco takového????? Ještě bych pochopila,kdyby tě ta rodina pozvala ,aby rozptýlili tvé chmury a smutek,ale abys jim připravila oslavu pro děti????? To je banda hlupců a tupců. Za této situace bych partnera poslala k vodě,protože s někým takovým bych nemohla být,natož třeba žít......:usch:

rejka napsal(a):

Setupko,když mi bylo asi 20let,moje mamka mi řekla: partnerů a manželů můžeš mít v životě několik,ale rodiče máš jenom jedny. Budou to 4 roky,co mi umřel taťka. Vím,co prožíváš. Mamka zůstala v bytě úplně sama. Bydlím již 20 let jinde,mám rodinu,děti. Přesto jsem je odsunula na vedlejší kolej a byla tu pro svojí mamku.Ta to potřebovala nejvíc. Rok k nám pravidelně jezdila víkend co víkend. Od pátku do neděle. Nezastírám,že to bylo pro mě ( a nejen pro mě,ale i pro manžela )náročné. Celkově. Někdy už jsem toho měla i plné zuby,ale dnes mám dobrý pocit z toho,že jsem to všechno udělala a vydržela,než se mamka naučí žít jinak,sama. Tvůj přítel je neskutečné,sobecké h.o.v.a.d.o, promiň,ale chtít po tobě,v téhle těžké životní chvíli, něco takového????? Ještě bych pochopila,kdyby tě ta rodina pozvala ,aby rozptýlili tvé chmury a smutek,ale abys jim připravila oslavu pro děti????? To je banda hlupců a tupců. Za této situace bych partnera poslala k vodě,protože s někým takovým bych nemohla být,natož třeba žít......:usch:

Očekávám výmluvu typu ,že on to tak vůbec nemyslí atd. atd...proboha on ti sype drogy že nemáš na tak zásadní věc svůj názor?Kdyby Ti tady někdo řekl ,že máš oslavu udělat a za maminkou jet další týden tak to uděláš viď? Přece to někdo schválil!!!! Jak vůbec toto můžeš udělat mamince i sobě´? Teď tě potřebuje nejvíce v životě a ty tady řešíš že přítel bude naštvaný..co to je za atrapu chlapa prosím tě..toto je vrchol

Svůj názor na to mám, zamítavě jsem se postavila okamžitě. Potřebovala jsem si o tom promluvit, protože lidé většinou staví zájmy dětí na první místo a odsuzují ty, kteří to tak nemají. Vím, že se jedná o vlastní děti, ale i když jde o vyvdané a vyženěné děti, často se setkávám s tím, že dětem se musí vš obětovat. A když jsem v takovéto rodině, přiadám si divně, když chci prosadit něco svého proti nim. Potom já jsem ta špatná a po dvou letech už člověk začně pochybovat a říkat si, jestli něco nedělá špatně a jestli nejsem ta zlá macecha, co pošle děti do lesa pro jahody.

Ten chlap je typicky manipulator.....

setupka napsal(a):

Svůj názor na to mám, zamítavě jsem se postavila okamžitě. Potřebovala jsem si o tom promluvit, protože lidé většinou staví zájmy dětí na první místo a odsuzují ty, kteří to tak nemají. Vím, že se jedná o vlastní děti, ale i když jde o vyvdané a vyženěné děti, často se setkávám s tím, že dětem se musí vš obětovat. A když jsem v takovéto rodině, přiadám si divně, když chci prosadit něco svého proti nim. Potom já jsem ta špatná a po dvou letech už člověk začně pochybovat a říkat si, jestli něco nedělá špatně a jestli nejsem ta zlá macecha, co pošle děti do lesa pro jahody.

..A ŘÍKÁ SE TOMU OPIČÍ LÁSKA.Pro děti má největší význam úplná rodina,s pohodovými rodiči,kteří se o ně zajímají,hrají si sněma,mluví s nimi a řeší s nimi jejich problémy,stojí-li děti o to později.Lidé si to ale přizpůsobují po svém - zahrnout děti materiálními nesmysly,penězi,paušály a já nevím čím ještě.Tyhle rodiče a další příbuzní s tímto chováním by ale zasloužili pověsit někam do průvanu za to,jakých nenapravitelných výchovných prohřešků se tímto na svých milovaných dětech dopouštějí.Je to pro ně tak mnohem jednodušší,než jim věnovat něco ze svého já-zmíněno výše.
Kašli na to,co si kdo myslí,buď svá a jen tak si tě budou vážit ti,kdož za to vůbec stojí.

setupka napsal(a):

Svůj názor na to mám, zamítavě jsem se postavila okamžitě. Potřebovala jsem si o tom promluvit, protože lidé většinou staví zájmy dětí na první místo a odsuzují ty, kteří to tak nemají. Vím, že se jedná o vlastní děti, ale i když jde o vyvdané a vyženěné děti, často se setkávám s tím, že dětem se musí vš obětovat. A když jsem v takovéto rodině, přiadám si divně, když chci prosadit něco svého proti nim.Potom já jsem ta špatná a po dvou letech už člověk začně pochybovat a říkat si, jestli něco nedělá špatně a jestli nejsem ta zlá macecha, co pošle děti do lesa pro jahody.

Někdo z jejich rodiny ti řekl,že jsi špatná? Někdo ti něco vyčítal? A o co ti jde? Chceš být v jejich očích hodná,milá,laskavá? Nepochopila jsi,ža ať uděláš co uděláš, nebudeš pro ně nikdy "dobrá",když oni nebudou chtít?????Buď svá,nechovej se tak,jak si myslíš,že by druhý chtěli aby ses chovala....

Teda ja bych to udelala asi takto. Koupila bych oslavenci maly ne zrovna nakladny darek , k tomu pranicko a na vikend bych odjela, tak jak jsem to mela puvodne naplanovano.

Na tom nevidim nic spatneho. Jsou to jeho deti, jeho byt. A oslavy bych se takto neprimo zucastnila. Dala bych jim volny prostor, prave proto, ze je vsechny respektuji a myslim si, ze jako pritelkyne, ktera s otcem ani nebydli se ucastnit nemusim. Co ty na to?

A zpet prijedes odpocata. Popripade jeste s dareckem od tvych rodicu. Treba kolace.....:offtopic:

TAK to posledni dole rusim, fakt jsem netusila. Ale jinak to plati.

sahleb napsal(a):

Teda ja bych to udelala asi takto. Koupila bych oslavenci maly ne zrovna nakladny darek , k tomu pranicko a na vikend bych odjela, tak jak jsem to mela puvodne naplanovano.

Na tom nevidim nic spatneho. Jsou to jeho deti, jeho byt. A oslavy bych se takto neprimo zucastnila. Dala bych jim volny prostor, prave proto, ze je vsechny respektuji a myslim si, ze jako pritelkyne, ktera s otcem ani nebydli se ucastnit nemusim. Co ty na to?

A zpet prijedes odpocata. Popripade jeste s dareckem od tvych rodicu. Treba kolace.....

škoda že nečteš předešlé příspěvky od Setupky,jinak bys tohle asi těžko mhla napsat.....

lidé většinou staví zájmy dětí na první místo a odsuzují ty, kteří to tak nemají
Milá setupko - nejsi náhodou dítě, kterýmu umřel táta??? Neměl by (alespoň v TOMHLE případě) být tvůj zájem jaksi nadřazenější jedný narozeninový oslavě?

přiadám si divně, když chci prosadit něco svého proti nim
To jako proto, že je jich víc a tudíž bys jako "menšina" měla ustoupit? Prd a vořech, děvče... buď budeš ustupovat až do úplného sebezničení, nebo až budeš zahnaná v koutě a nepůjde to dál, po někom z nich kousneš (což je obvyklá reakce, když není úniku) a zas budeš ty ta špatná.
Poslat haranty do lesa pro jahody (i vlastní - ó, jak lákavá představa ) je něco trochu jiného, než je občas napomenout, chtít od nich pomoc a neobskakovat je, aby se náhodou od tý telky nemusely zvednout, chudinky znavený...

Setupko, upřímnou soustrast! To je moc těžké.
Je přece naprosto jasné, že teď je zástupný důvod i rytí zahrady, zavírání vody atd., i když ti to asi pomůže ve vyrovnávání se spíš, než pořádání oslavy pro zpruzené pre/pubescenty. Neubližuj si a srovnej si priority.

Setupko, pryč od tohohle člověka.
Zažila jsem stejnou situaci, bohuže s mým už tehdy manželem.
Pokud nemáte děti, a váže tě k němu jen citové pouto, vzala bych nohy na ramena.
Čeho se můžeš dočkat od člověka, který nedokáže brát ohledy v takové situaci? Nehledě na to, že takhle velké děti už by měly být vychované k tomu, aby se uměly v takových situacích chovat.
Říká se tomu sociální inteligence. A tomu, kdo ji neovládá se bohužel říká sociální debil.

Přeji hodně sil Tobě i mamince

Setupko, můžu mít pár otázek?
Jel s tebou tvůj přítel na pohřeb, podpořil tě citově, pomáhal ti s technickou a organizační stránkou?
Jaká byla časová posloupnost, kdy slíbil dětem, že jim ty uspořádáš oslavu - poté co ses dozvěděla o smrti tatínka nebo už předtím?

Setupka, to s otcom je mi ľúto - a stavia to celú situáciu do iného svetla. Momentálne máš podľa mňa TY absolútnu prednosť a ak treba niekoho "oprašovať", tak teba a tvoju mamu. Ak to nechápe, tak nech si trhne nohou. (Však aj on si zrejme raz prežije, aké to je... :jojo: ) Ja by som sa kvôli nemu ani kvôli deťom v tkaomto prípade nezalamovala.

setupka: Vůbec mi nevadí, když děti nevidím i měsíc, jenže to je potom ta uraženost a aférka v rodině. Vím, že nejsem ničím povinna, ale chci mu vyjít vstříc, protože to někdy potřebujeme každý, tak tam jedu, v podstatě, uvařit a donutit děti, aby se vysprchovaly.

Být Tebou, pouvažovala bych o rozchodu, protože evidentně Ti jeho rodina a způsob jejich života nesedly a celé roky se budeš jen přemáhat. Nejste na stejné vlně.


setupka: Snaží se mi ho pomaloučku, neříkám změnit, to nejde, ale pozměnit chování v některých situacích, vnímat, aby něco udělal a zařídil,...

A něčemu podobnému bych svoji energii nevěnovala. Je to totiž marné, akorát ztratíš roky času. Opakuji: nejste na stejné vlně.
Jo ještě samozřejmě: upřímnou soustrast. Drž se.

Víš, ten člověk je citově plochý. nenaučil se nikdy, že si svoje věci musí obhospodářovávat sám a ani se nenaučil sám o sebe postarat. Vzhledem k tomu, že jeho dítka u mámy sekají latinu, je tohle možný důvod krachu jeho předešlého vztahu. Jeho rodiče ho stále opečovávají, především maminka a je velmi pravděpodobné, že jis taková partnerka, jako by si pro synka přáli. Taková submisivní, pečující žena, kterou jejich syn potřebuje. Nikdo z nich netouží po změně a co si nevydobudeš ty sama, nebudeš mít.Proto on nepochopí tvoji ztrátu. Myslím, že ani netuší, že mít rád znamení také pro druhého něco udělat...

Setupko, tak jsem si pročetla tvůj " marný boj" a jedna věc je na ní strašně  pozitivní!!  a to ta, že s tím sociálně duševním mrzákem nebydlíš. Můžeš se vybodnout na ufňukánka za kterého spousty nelibostí řeší jeho maminka, můžeš se vykašlat na puberťáky, kteří mají svoje rodiče  a můžeš v klidu odjet relaxovat k mamince, která jediná ted potřebuje rozptýlení. To oni na tebe teď mají brát ohled. Oslavu jim připraví rád tatínek, který to vidí jako samozřejmou jednoduchost /jí uspořádat/ tak jim to umožni, at se baví jak umí a ty vypni....protože jestli kolem nich budeš hopsat i ve chvíli kdy ti umřel táta, tak ti příště až budeš třeba marodit budou na hlavě štípat pecky. Nedej se, ono některým chlapům je potřeba dost přesně vymezit kam až můžou...a dětem, které mají svojí maminku obzvlášt, už proto, že jejich tatínek jak tak koukám, rád hodí svoje otcovské starosti na tvůj hrb. Nejsi jim ničím povinnována a to co pro ně děláš není automatické. Pokud ti nepomáhají nepomáhej ani ty, není jim pět let.

Hodně věcí, které tady píšete, si myslím taky. Jenže i přes to všechno je mi s ním tak nějak dobře. Sama to dost dobře nechápu a ještě před pár lety už bych byla dávno pryč.
Z jeho rodiny jsem přímou kritiku neslyšela, jenom  zprostředkovaně od něho to, že jeho matka zmínila něco v tom smyslu, že jsem nepřijela, když měl děcka (chápejte, ona potom musí pro ně uvařit dva obědy na víkend, chtěla na mě přehrát i žehlen). Z toho podle nich logicky vyplývá, i podle přítele a sám mi to řekl, že o něho a o děcka nestojím, když jsem dala přednost ať už té zahradě nebo víkendovému srazu s mou nejlepší kamarádkou). To, že tam dělám snídaně, obědy, večeře je prý samozřejmost, když tam jsem. Ale pomáhá mně s tím. Já bych teda zapojila děcka, který se celý dny válí u televize a počítače. Děcka jsou sociálně slabší a chybí některé základní návyky, hygienické, stravovací,obyčejná  slušnost. V tomhle jsou fakt úplně někde jinde. Přítelovi to nevyhovuje, nelíbí se mu to, sám to všechno zvládá, akorát ta maličkost, že to nedokáže předat dál. A když se o to snažím, jsou drzí. Takže proč se zalamovat. Srovnám je i tak, chvíli jsou ofučení, ale potom dobrý. Každý potřebuje mít a znát meze. Oni žádné nemají. ALe proč to mám dělat.

Myslím, že už začíná chápat, v jaké jsem situaci. Táta umřel před třemi týdny, ale rozhodně nemůžu říct, že je to za mnou. Někdy to na mě padá úplně hrozně, když jsem u mámy, čekám, že se otevřou dveře, cvaknou klíče, řekne moje jméno. Nic z toho není. A nebude. Už nikdy. Navíc to věčné šero, počasí, předvánoční čas, absolutně nevím, jak to budu zvládat. Nikdy jsem si nemyslela, jak těžké to je, ikdyž mi bylo jasné, že je to těžké...
Na pohřeb přijel i se svými rodiči. Záležitosti kolem všeho jsem vyřizovala a vyřizuju s mámou, přece jenom má už svůj věk, nemá pčítač, kde se vyřizují věci kolem plynárem a podobně. Nebydlíme od sebe daleko, tak není problém, tam zajet i po práci.
J8 i při tomhle zvládnu řešit o víkendu jeho děti, mám poměrně výdrž a trpělivost, ale hrozně mě to vyčerpává a docela mrzí až štve, když mně potom vykládá takový věci, co jsem psala výš.

Setupko, doporučuju ti některou knížku z řady : Sherry Argovová - Proč si muži berou potvory a hodné holky zůstanou na ocet, Proč muži milují potvory a hodným holkám zůstanou oči pro pláč - pobavíš se a možná ti leccos dojde.

Píšeš:J8 i při tomhle zvládnu řešit o víkendu jeho děti, mám poměrně výdrž a trpělivost, ale hrozně mě to vyčerpává a docela mrzí až štve, když mně potom vykládá takový věci, co jsem psala výš.

předpokládám,že jsi s tvým přítelem kvůli němu samotnému a už vůbec ne kvůli jeho dětem.Proč totak nějak mu neřekneš?
Že tě to mrzí a štve?Pokud nezměníš své názory,chování a postoje vůči partnerovi,tak naštvaná můžeš být jen na sebe.Jsi to ty,která mu takhle "povoluje vodítko".
Padla tady řeč několirkát o žehlení - když jsou děti u něj přes víkend a hlavně se o ně stará jejich matka,tak ta snad má žehit,ne?U samotného chlapa snad nestojí o žehlení se vůbec ani bavit a ani to není nic,co by nezvládl sám.

Z jeho rodiny jsem přímou kritiku neslyšela
Bodejť... kdyby ti totiž pseudotchýně neco řekla, mohlo by se stát, že by se dočkala odpovědi, o jakou nestojí. Kdežto takovej tichej hlásek, našeptávající synáčkovi, že "vona nežehlí, vařit pro tvoje děcka nechce, radši courá s kamarádkma dovíkde...", jo, to je jiná. A jestli podobný jedůvky utrušuje i před vnoučatama (vsadila bych se), ani se nedivím, že e nezvednou z kanape a ještě mají hubu - podle babičky by ses přeciž měla postarat nejmíň tak, jako ona... vždyť na co bys jinak u jejich táty byla...

S partnerem jsem kvůli partnerovi. Děti jsou tak nějak k tomu a beru to jako fakt a jsem s tím smířená. Jenže to je právě věc, kerá se ho dotýká, že jsem s ním, kvůli němu a ne kvůli dětem. Trochu to nechápu. Člověk prvoplánově hledá partnera, ne adopci.
Žehlení ne pro děcka, tam to není potřeba, protože se většinou ani nepřevlíkají. To pro partnera M8 velkou spotčebu košil, když má jednání s důležitým klientem (ředitel pobočky banky), převlíkí se v práci, takže má i dvě košile denně. Potom něco doma a na sport, takže se to nasčítá. On žehlí ve stavu nejvyšší nouze a to prý nerad. Zato ženský to náramně baví.
Od jeho rodičů jsem dostávám dárky k vánocům, bavíme se normálně, tak si neumím představit, že by mně za zády takhle podrývala. Jsem naivní?? Nejhorší je, že mu kazí případnou výchovu. Třeba když odmítne koupit nějakou důležitou počítačovou superhru, tak ona jde, a koupí jim to, i když slyšela, že on to nechce. Chce být za hodnou babičku a hlavně by ani vnoučata neviděla, takhle je vidí při předávání dárků a kapesného. Taky nechápu To jsem asi ne té jiné vlně??

Setupko,myslím si,že teď je toho na tebe moc a další "změnu" bys jenom těžko vstřebávala,proto zatím s přítelem setrváváš. Já to beru podle sebe,protože jako ženská potřebuju mužskou oporu.Tou mojí oporou a jistotou byl můj taťka.Přestože mám báječného manžela,taťka byla pro mě 100% jistota- mám za sebou jedno nevydařené manželství-takže vím,že nic nemusí trvat věčně....Dnes je pro mě mužským vzorem a jistotou můj manžel,mohu se na něj spolehnout. Ty zatím nechceš být sama,protože si nejspíš tak trochu sama připadáš,možná máš i obavy,že "je to všechno na tobě",když bude maminka potřebovat pomoct,poradit,zařídit,postarat se.Možná máš strach jestli to zvládneš.Až ti bude líp,dost možná,že přítele pošleš do háje a půjdeš svojí cestou...
S tatínkovou ztrátou se vyrovnáš,naučíš se s tím žít,ale chce to čas. Trvalo mi to rok než jsem přijala ten nezvratný fakt,že už nikdy nepřijde a vnitřně se s tím smířila.Na jedno si dej teď pozor.Jsi velmi lehce zranitelná,tak aby tě přítel a jeho rodina nezačala zneužívat...

setupka napsal(a):

S partnerem jsem kvůli partnerovi. Děti jsou tak nějak k tomu a beru to jako fakt a jsem s tím smířená. Jenže to je právě věc, kerá se ho dotýká, že jsem s ním, kvůli němu a ne kvůli dětem. Trochu to nechápu. Člověk prvoplánově hledá partnera, ne adopci.
Žehlení ne pro děcka, tam to není potřeba, protože se většinou ani nepřevlíkají. To pro partnera M8 velkou spotčebu košil, když má jednání s důležitým klientem (ředitel pobočky banky), převlíkí se v práci, takže má i dvě košile denně. Potom něco doma a na sport, takže se to nasčítá. On žehlí ve stavu nejvyšší nouze a to prý nerad. Zato ženský to náramně baví.
Od jeho rodičů jsem dostávám dárky k vánocům, bavíme se normálně, tak si neumím představit, že by mně za zády takhle podrývala. Jsem naivní?? Nejhorší je, že mu kazí případnou výchovu. Třeba když odmítne koupit nějakou důležitou počítačovou superhru, tak ona jde, a koupí jim to, i když slyšela, že on to nechce. Chce být za hodnou babičku a hlavně by ani vnoučata neviděla, takhle je vidí při předávání dárků a kapesného. Taky nechápu To jsem asi ne té jiné vlně??

Které ženské máš na mysli?Je to nějaký škrt ni,že si na to někoho nezaplatí a otravuje s pracemi všechny lidi kolem sebe vč.tebe.
Ale už tak trochu chápu,že se ho tak držíš-na sam.ředitele banky člověk hned tak nenarazí,ale vezmi jeho "výchovu" tvrdě do svých rukou a neboj se mu ujasnit,že vy 2 jste spolu přece kvůli vztahu a ne kvůli dětem.

Babička od dětí je pěkný had - když kupujem dětem za jeho zády věci,proč by tebe proím tě nemohla pomlouvat?Co nejdál od ní.

setupka napsal(a):

On žehlí ve stavu nejvyšší nouze a to prý nerad.

Je to velkej kluk,tak ať se snaží. Spoustu věcí děláme proto,že je to nutnost,o nějaké zábavě nemůže být ani řeč. Košili bych mu za této situace a ta tohoto stavu vyžehlila jednu a zcela výjmečně.....

setupka napsal(a):

Jsem naivní??

Ano,podle sebe soudíš druhé....ale naivní jsme občas všichni...

setupka napsal(a):

...když odmítne koupit nějakou důležitou počítačovou superhru, tak ona jde, a koupí jim to, i když slyšela, že on to nechce.

Příšerný,dovedeš si představit,že by takto výchovně působila na vaše společné děti????? Hrozná představa,ne?

No, asi máš pravdu. Nemám teď eneregii cokoliv řešit, toužím po klidu, tichu. Přemýšlím, že bych si někam odjela na víkend úplně sama. Nemám sílu se bránit, jen tak přežívám, i když vím, že bych měla žít, protože jeden nikdy neví, co se může stát a život se obrátí úplně do mínusu.

Přemýšlím, že bych si někam odjela na víkend úplně sama
Jestli ti to udělá dobře,tak jeď ! Relaxuj,dělej to co chceš,dobrý partner by tě měl v téhle situaci pochopit a podpořit.

AHa, teď  vypadám jako vypočítavá mrcha. Můj plat taky není zrovna zanedbatelný a na ženu i hodně slušný, takže to opravdu není ten důvod.

dokázala by jsi na partnerovi vyjmenovat i nějaké klady, protože zatím jsi ho vykreslila jako líného, bezcharakterního sobce, který těží z tvé "dobroty". proč vlastně s ním jsi?

setupka napsal(a):

AHa, teď  vypadám jako vypočítavá mrcha. Můj plat taky není zrovna zanedbatelný a na ženu i hodně slušný, takže to opravdu není ten důvod.

Proč? Kdyby to byl bezva chlap,jeho profese by byla milým bonusem.Takhle to ale vypadá,že "ředitel banky" je to jediné co je trochu interesantní.Ale do chvíle než se panáček projeví. Mě by se taky třeba líbilo,kdyby můj muž byl rentiér. Ale není,takže chodíme oba do práce :D.

Škoda, že si svoje psaní nemůžeš přečíst z nadhledu..
Snad jednou..

On nehledal partnerku, on totiž není sám.. on nutně potřebuje hospodyni a vychovatelku pro děcka..

On totiž nikdy nedospěl.. v manželství měl starost jen  sám o sebe, má náročnou funkci, mamička je na něj hrdá, odstraňovala mu všechny překážky.. no a měl manželku, která zastala to ostatní.. bohužel i jí to přestalo bavit a manželství skončilo.
Jiní lidi po rozvodech dospívají, najednou prostě MUSÍ dělat i věci, které předtím nemuseli, naučej se chlapi vařit a žehlit, ženská zase vymění žárovku, utáhne kohoutek a zajede do servisu.. všechno jde, zvlášť když není nikdo, kdo by to dělal za tebe..
On to tak ale moc neměl, nemusel, matinka se po rozvodu nějak postarala.. no a teď už jen všichni čekají, až si najde novou služku, která to pře vezme celé na sebe.. a nejlíp bez keců a hned.. nikdy je nebudeš zajímat jako jedinec, kdo jsi a co cítíš, jen už abys začla makat..

Tak jak žijete, bych chápala, že se ti to líbí, kdybys měla úžasnýho chlapa, se kterým se jeden víkend teda staráte o děti, vymýšlíte pro ně program, no a ten druhej víkend ti to vše vynahrazuje, jedete spolu na výlet, do lázní na relax, večeřičky, kina.. a přes týden máte každej svou úspěšnou práci, máte po večerech klid pro sebe.. jo, to chápu, že takhle soběstační lidé, už poučení, můžou žít, v nezávislém svazku..
Ale mít vztah, kterej se vyznačuje tím, že po týdnu, kdy makáš v práci, najíždíš na úklidovou a stresovou šichtu u něj, jedeš tam už s tím, že budeš kuchařka a žehlička a neustále mít za pr..lí dva puboše.. co ti , prosím tě, jako ženě, soběstačné, tenhle vztah dává???

A k aktuální situaci - prostě mu na rovinu řekni, že oslavu nebudeš dělat, protože je tvůj zármutek stále čerstvý, že jim ale přeješ, ať se baví, dej mu dárky pro děcka, s přáníčkama, ať si přečtou, že prostě se nemůžeš radovat a eď za mamkou, nebo si někam zatruchlit, vypni telefon, a buď sama.. děcka mají oslavu s mámou a pak s tátou, tak si užijou i bez tebe.. ostatně, on teda má asi i na to, aby je vzal všechny do restaurace, nebo jídlo obědnal.. no jo, ale to by to za něj někdo musel udělat..

Kdosi tu napsal, že je to citově plochý člověk.. naprosto souhlasím.. vinu má matka, a stále bude mít obrovský vliv na to, že se měnit nebude..

Hodně štěstí..

Ach bože , to je zase zamotaný příběh !!
Ředitel bankovní pobočky má zanedbané děti, které se nepřevlíkají a nemají základní návyky , zatímco ředitel pobočky je kupodivu má ,ale neumí je předat :)
Maminka ředitele mu našeptává a radí a přitom by vnuky jinak neviděla , jen při předávání dárků ? Tak poslouchá jí ten ten ředitel nebo né??
A žena která má na ženu vysoký plat, si nechá nakakat na hlavu a dělá služku na povel dvěma nevychovaných sociálně slabým dětem a neumí se bránit . Jak teda obstojí v práci ??
Já teda neumím vydělat peníze vůbec ,ale kdyby po mě chtěl nějakej ředitel pobočky ,abych dělala oslavu pro jeho děti v době, kdy mi umřel táta (ty úmrtí se tady často v příbězích objevují ) , tak bych ho hnala.

Rosakosa napsal(a):

Ach bože , to je zase zamotaný příběh !!
Ředitel bankovní pobočky má zanedbané děti, které se nepřevlíkají a nemají základní návyky , zatímco ředitel pobočky je kupodivu má ,ale neumí je předat :)
Maminka ředitele mu našeptává a radí a přitom by vnuky jinak neviděla , jen při předávání dárků ? Tak poslouchá jí ten ten ředitel nebo né??
A žena která má na ženu vysoký plat, si nechá nakakat na hlavu a dělá služku na povel dvěma nevychovaných sociálně slabým dětem a neumí se bránit . Jak teda obstojí v práci ??
Já teda neumím vydělat peníze vůbec ,ale kdyby po mě chtěl nějakej ředitel pobočky ,abych dělala oslavu pro jeho děti v době, kdy mi umřel táta (ty úmrtí se tady často v příbězích objevují ) , tak bych ho hnala.

:D

Chování těchto dvou lidí je taky velmi zajímavé a poučné zvlášt z psychol.hlediska.Oba v práci úspěšní šéfové,ale mají problémy - a to docela základní ve vztahu ke svým dětem,rodině a partnerům.V práci mají autoritu,díky své pozici v zaměstnání vydělávají slušné peníze(píšu díky pozici v zaměstnání,ne díky jejich skuteč.schopnostem a kvalitám,ty neznám;pozor,to je rozdíl) ale v soukromí jsou zcela mimo mísu a nedaří se jim a jsou zde nespokojeni.

Bylo by to nejen na zaj.psychol.rozbor ale i na další téma i otázku: co byste vy brali radši?Chápu,že ideální by byla rovnováha v soukromí i v profesi,ale přesto,když byste se museli rozhodnout....?

Kuty napsal(a):

Chování těchto dvou lidí je taky velmi zajímavé a poučné zvlášt z psychol.hlediska.Oba v práci úspěšní šéfové,ale mají problémy - a to docela základní ve vztahu ke svým dětem,rodině a partnerům.V práci mají autoritu,díky své pozici v zaměstnání vydělávají slušné peníze(píšu díky pozici v zaměstnání,ne díky jejich skuteč.schopnostem a kvalitám,ty neznám;pozor,to je rozdíl) ale v soukromí jsou zcela mimo mísu a nedaří se jim a jsou zde nespokojeni.

Bylo by to nejen na zaj.psychol.rozbor ale i na další téma i otázku: co byste vy brali radši?Chápu,že ideální by byla rovnováha v soukromí i v profesi,ale přesto,když byste se museli rozhodnout....?

to si můžeme pouze domýšlet , znám několik vedoucích co si o nějaké autoritě můžou nechat jen zdát :kapitulation:

aprill napsal(a):

Kuty napsal(a):

Chování těchto dvou lidí je taky velmi zajímavé a poučné zvlášt z psychol.hlediska.Oba v práci úspěšní šéfové,ale mají problémy - a to docela základní ve vztahu ke svým dětem,rodině a partnerům.V práci mají autoritu,díky své pozici v zaměstnání vydělávají slušné peníze(píšu díky pozici v zaměstnání,ne díky jejich skuteč.schopnostem a kvalitám,ty neznám;pozor,to je rozdíl) ale v soukromí jsou zcela mimo mísu a nedaří se jim a jsou zde nespokojeni.

Bylo by to nejen na zaj.psychol.rozbor ale i na další téma i otázku: co byste vy brali radši?Chápu,že ideální by byla rovnováha v soukromí i v profesi,ale přesto,když byste se museli rozhodnout....?

to si můžeme pouze domýšlet , znám několik vedoucích co si o nějaké autoritě můžou nechat jen zdát :kapitulation:

A jedná se o tvé nadřízené?Oni lidi jinak toho nakecaj spoustu,ale když se objeví šéf tak jsou tákoví maličcí:styrka:

Kuty napsal(a):

aprill napsal(a):

Kuty napsal(a):

Chování těchto dvou lidí je taky velmi zajímavé a poučné zvlášt z psychol.hlediska.Oba v práci úspěšní šéfové,ale mají problémy - a to docela základní ve vztahu ke svým dětem,rodině a partnerům.V práci mají autoritu,díky své pozici v zaměstnání vydělávají slušné peníze(píšu díky pozici v zaměstnání,ne díky jejich skuteč.schopnostem a kvalitám,ty neznám;pozor,to je rozdíl) ale v soukromí jsou zcela mimo mísu a nedaří se jim a jsou zde nespokojeni.

Bylo by to nejen na zaj.psychol.rozbor ale i na další téma i otázku: co byste vy brali radši?Chápu,že ideální by byla rovnováha v soukromí i v profesi,ale přesto,když byste se museli rozhodnout....?

to si můžeme pouze domýšlet , znám několik vedoucích co si o nějaké autoritě můžou nechat jen zdát :kapitulation:

A jedná se o tvé nadřízené?Oni lidi jinak toho nakecaj spoustu,ale když se objeví šéf tak jsou tákoví maličcí:styrka:

nenenene :lol: , ale jsou z blízkého okolí :vissla:

Nečetla jsem celé vlákno, takže sorry, jestli to tu někde bylo už vysvětleno.
Co znamená termín "zvenčioslava"? Nikdy předtím jsem ho neslyšela...

setupka napsal(a):

Hodně věcí, které tady píšete, si myslím taky. Jenže i přes to všechno je mi s ním tak nějak dobře. Sama to dost dobře nechápu a ještě před pár lety už bych byla dávno pryč.

Setupko, úplně jsem nadskočila, když jsem tohle četla. Já momentálně procházím takovým školním dramatem, můj syn přechází na jinou školu, protože jeho původní učitelka je podle mě regulerní psychopat. Dlouho jsme to neviděli, když nás to začalo bouchat do očí, snažili jsme se to omlouvat, chápat, doufat ve zlepšení.. a pak jednou už to bylo moc a není cesta zpátky. Když jsme to ale probírali s ostatníma rodičema, spousta jich byla ještě v tom stadiu "uvidíme, třeba to není tak hrozný, třeba se to zlepší.." - a to i poté, co učitelka vypustila z pusy věci, který člověk fakt nepobere. No a já jim tenkrát napsala:

Jsem přesvědčená, že trpíme (my rodiče) syndromem pomalu zahřívané žáby
(pokud to neznáte - když dáte žábu do vody a budete pomalu zahřívat, časem
se uvaří, aniž by si toho všimla. Kdybyste ji hodili do horké vody, okamžitě
vyskočí). Komukoli "zvenčí" řeknu, co učitelka na třídní schůzce říkala, tomu
na místě upadne čelist (a to i lidem, kteří se pohybují v "alternativách"),
zatímco my, jak jsme od první třídy pomalu ohříváni, jsme pořád ochotní
počkat, třeba to není tak špatné, asi to myslí dobře, my tomu koneckonců
nerozumíme, třeba se to zlepší. Já říkám, že nezlepší, že už jsem čekala
dost dlouho.

Asi chápeš, co tím chci říct... :par:

Blossom napsal(a):

Nečetla jsem celé vlákno, takže sorry, jestli to tu někde bylo už vysvětleno.
Co znamená termín "zvenčioslava"? Nikdy předtím jsem ho neslyšela...

No, Bloss,já to taky nepobírala, ale protože si ráda vytvářím domněnky, tak jsem si to vyložila jako: Oslava zvenčí...Prosba o názor z venku na oslavu...

Kubula napsal(a):

setupka napsal(a):

Hodně věcí, které tady píšete, si myslím taky. Jenže i přes to všechno je mi s ním tak nějak dobře. Sama to dost dobře nechápu a ještě před pár lety už bych byla dávno pryč.

Setupko, úplně js:)em nadskočila, když jsem tohle četla. Já momentálně procházím takovým školním dramatem, můj syn přechází na jinou školu, protože jeho původní učitelka je podle mě regulerní psychopat. Dlouho jsme to neviděli, když nás to začalo bouchat do očí, snažili jsme se to omlouvat, chápat, doufat ve zlepšení.. a pak jednou už to bylo moc a není cesta zpátky. Když jsme to ale probírali s ostatníma rodičema, spousta jich byla ještě v tom stadiu "uvidíme, třeba to není tak hrozný, třeba se to zlepší.." - a to i poté, co učitelka vypustila z pusy věci, který člověk fakt nepobere. No a já jim tenkrát napsala:

Jsem přesvědčená, že trpíme (my rodiče) syndromem pomalu zahřívané žáby
(pokud to neznáte - když dáte žábu do vody a budete pomalu zahřívat, časem
se uvaří, aniž by si toho všimla. Kdybyste ji hodili do horké vody, okamžitě
vyskočí). Komukoli "zvenčí" řeknu, co učitelka na třídní schůzce říkala, tomu
na místě upadne čelist (a to i lidem, kteří se pohybují v "alternativách"),
zatímco my, jak jsme od první třídy pomalu ohříváni, jsme pořád ochotní
počkat, třeba to není tak špatné, asi to myslí dobře, my tomu koneckonců
nerozumíme, třeba se to zlepší. Já říkám, že nezlepší, že už jsem čekala
dost dlouho.

Asi chápeš, co tím chci říct... :par:

Bezva příklad, koukám,že jsem taky žabička.Akorát v jiném tématu....trošku.:)

Zdravím všechny, takže postupně. Název diskuse se mi nepodařilo opravit a popravdě ani nevím, jak se mi to povedlo tak napsat. Asi rukama...
Přítel je v té zřejmě velmi lákavé funkci druhým měsícem a to jenom na zástup, než se ředitel vrátí ze zotavené po operaci, takže ještě asi tak tři měsíce. Jinak vydělává o nějakých pět tis.víc než já a já od února postupuju podle rozodnutí vedení firmy na vyšší post. To asi kvůli neschopnosti...
Kvůli penězům s ním opravdu nejsem. Tak hluboko jsem neklesla. Asi bych to měla o hodně lepší, kdybych klesla. Docela ho štve, že když jdeme spolu koupit třeba kabát pro mě, platím si ho sama. A ještě mu řeknu,a ť se podívá, že kluk má roztrhaný botasky, tak je kam ty peníze dát. Jak píšu, je mi s ním dobře, hodně toho pro mě dělá, všelijaké drobnosti, je ke mně obětavý a chápavy. Takhle se ke mně žádný chlap nechoval. To jsou právě ty věci, kvůli kterým s ním jsem. Na druhou stranu je náladový, nevnímá, když mu něco říkám, hodiny vysedává u počítače...prostě asi jako většina. Možná proto dost těžko chápu ty jeho čtrnáctidenní změny, ale to je asi moje chyba.
Děti spíš nemají návyky, než by byly zanedbaný, Nikdo po nich nic nechce a nekotroluje jich. Tak jak to potom má vypadat. Aspoň tatínek to nedělá.  A ví to. Včera jsem si o všem promluvili, svorně si pobrečeli, máme o čem přemýšlet. Chceme být spolu, tak to budeme muset nějak sladit a něco změnit. Z toho mám trochu obavy, slova jsou jedna věc a činy druhá. Asi nebude chtít měnit bydlení. Asi pochopil i situaci, v jaké jsem. To se dá u chlapa těžko říct, ale už tak neodporoval. Co se mu honí hlavou nevím, ale řekl, že musím mámu podpořit.

Asi jsem vařená žába.

Setupko, super ;) Tak snad vám ten rozhovor pomůže a všechno se zlepší. Pokud ne, asi by bylo už opravdu na místě přemýšlet o rozchodu.

Ale věřím že jo...protože jak se říká, oni chlapi jsou trošku jiní a je třeba je někdy přímo nakopnout.

:offtopic: Setupko opravila jsem ti název vlákna - udělala bych to už dřív, ale nevěděla jsem, jak měl původně znít..nechala jsem tam jen "Oslava" :)

Děkuju, nemělůa jsem čas zkoumat, jak se to dá opravit:rodna:

setupka napsal(a):

Zdravím všechny, takže postupně. Název diskuse se mi nepodařilo opravit a popravdě ani nevím, jak se mi to povedlo tak napsat. Asi rukama...
Přítel je v té zřejmě velmi lákavé funkci druhým měsícem a to jenom na zástup, než se ředitel vrátí ze zotavené po operaci, takže ještě asi tak tři měsíce. Jinak vydělává o nějakých pět tis.víc než já a já od února postupuju podle rozodnutí vedení firmy na vyšší post. To asi kvůli neschopnosti...
Kvůli penězům s ním opravdu nejsem. Tak hluboko jsem neklesla. Asi bych to měla o hodně lepší, kdybych klesla. Docela ho štve, že když jdeme spolu koupit třeba kabát pro mě, platím si ho sama. A ještě mu řeknu,a ť se podívá, že kluk má roztrhaný botasky, tak je kam ty peníze dát. Jak píšu, je mi s ním dobře, hodně toho pro mě dělá, všelijaké drobnosti, je ke mně obětavý a chápavy. Takhle se ke mně žádný chlap nechoval. To jsou právě ty věci, kvůli kterým s ním jsem. Na druhou stranu je náladový, nevnímá, když mu něco říkám, hodiny vysedává u počítače...prostě asi jako většina. Možná proto dost těžko chápu ty jeho čtrnáctidenní změny, ale to je asi moje chyba.
Děti spíš nemají návyky, než by byly zanedbaný, Nikdo po nich nic nechce a nekotroluje jich. Tak jak to potom má vypadat. Aspoň tatínek to nedělá.  A ví to. Včera jsem si o všem promluvili, svorně si pobrečeli, máme o čem přemýšlet. Chceme být spolu, tak to budeme muset nějak sladit a něco změnit. Z toho mám trochu obavy, slova jsou jedna věc a činy druhá. Asi nebude chtít měnit bydlení. Asi pochopil i situaci, v jaké jsem. To se dá u chlapa těžko říct, ale už tak neodporoval. Co se mu honí hlavou nevím, ale řekl, že musím mámu podpořit.

A už to zase házíš na sebe - vinu za to,že jeto náladovej panák.Takoví náladoví chlapi jsou protivní  jako osina v zad.ku.S takovým bych teda moc sdílet radši společný bydlení nemusela.

Ale každý svého štěstí strůjcem,tak se měj.

Kvůli penězům s ním opravdu nejsem.
Já ti to věřím. Já také nejsem finančně závislá na mém manželovi,který velmi slušně vydělává. Mám takový příjem,kterým uživím sebe i mé dvě děti. Ale vím,že byl jeden člověk,který si myslel,že ho chci kvůli penězům.Blbost,náš vztah byl zcela vyvážený i v tomhle ohledu. Nezávisle na sobě jsme se měli dobře,dnes se máme ještě líp. Máme jeden druhého...
Docela ho štve, že když jdeme spolu koupit třeba kabát pro mě, platím si ho sama.
Podobné pocity měl můj muž,když jsme spolu ještě nežili a měli každý svojí domácnost. Také jsem nechtěla,aby mi něco platil,nemám ráda pocit,že jsem někomu něco dlužná. Vyřešil to po svém. Přijel s velkým nákupem,pozval nás všechny ( i mé děti )na večeři, do kina, k sobě......Zkrátka pokaždé něco,co by bylo nevhodné odmítnout,ale přitom, aby mě neuvedl do nějakých rozpaků nebo ve mně nevyvolal nějaké pocity trapnosti. Brzy jsme to vyřešili. Vzali jsme se a hospodaříme společně.Žádné MOJE nebo TVOJE, jenom NAŠE.

rejka napsal(a):

Kvůli penězům s ním opravdu nejsem.
Já ti to věřím. Já také nejsem finančně závislá na mém manželovi,který velmi slušně vydělává. Mám takový příjem,kterým uživím sebe i mé dvě děti. Ale vím,že byl jeden člověk,který si myslel,že ho chci kvůli penězům.Blbost,náš vztah byl zcela vyvážený i v tomhle ohledu. Nezávisle na sobě jsme se měli dobře,dnes se máme ještě líp. Máme jeden druhého...
Docela ho štve, že když jdeme spolu koupit třeba kabát pro mě, platím si ho sama.
Podobné pocity měl můj muž,když jsme spolu ještě nežili a měli každý svojí domácnost. Také jsem nechtěla,aby mi něco platil,nemám ráda pocit,že jsem někomu něco dlužná. Vyřešil to po svém. Přijel s velkým nákupem,pozval nás všechny ( i mé děti )na večeři, do kina, k sobě......Zkrátka pokaždé něco,co by bylo nevhodné odmítnout,ale přitom, aby mě neuvedl do nějakých rozpaků nebo ve mně nevyvolal nějaké pocity trapnosti. Brzy jsme to vyřešili. Vzali jsme se a hospodaříme společně.Žádné MOJE nebo TVOJE, jenom NAŠE.

Když se sejdou 2 rozumní a normálně uvažující lidé a dejme tomu ještě když ani jeden z nich nepobírá almužnu nebo nemá tendenci se vézt na vlně toho druhého,je to to nejideálnější,co vás mohlo potkat a fandím vám.
My to máme podobně,jen děti máme společné.

setupko, vůbec nesejde na tom, jestli je Tvůj přítel ve vysokém postavení nebo není.
Tady jde spíš o to, že má v sobě empatie asi tolik, jako dřevěnej zouvák na boty.
Proboha, vždyť držíš po tatínkovi SMUTEK (!!!) což znamená, že by Ti měl být v těchto nelehkých chvílích oporou a podporou, zacházet s Tebou jako s vzácným kusem porcelánu a ne, aby po tobě ještě chtěl, abys jeho dětem vystrojovala narozeninovou párty :dumbom:
Já tady v tomhle bodě absolutně postrádám jakoukoliv úctu k partnerce, a to ten pán může být třeba ministerskej předseda a ty dejme tomu členka dozorčí rady v bance, vaše postavení totiž nemá žádnou vypovídací hodnotu ve chvíli, kdy se tohle mezi vámi odehraje :jojo:

Kuty napsal(a):

Když se sejdou 2 rozumní a normálně uvažující lidé a dejme tomu ještě když ani jeden z nich nepobírá almužnu nebo nemá tendenci se vézt na vlně toho druhého,je to to nejideálnější,co vás mohlo potkat a fandím vám.
My to máme podobně,jen děti máme společné.

Vlastně jsem chtěla mimo jiné říct,že podle mě by vztah měl být vyvážený ve všech,respektive ve většině směrech. Ve vzdělání,v příjmech,v podobných názorech........

Zdravím všechny, tak víkendová oslavička dopadla tak, že jedna ze sester měla naplánovanou jinou akci, takže se to odkládá...
Já jsem si šla po své ose a jsem ráda. Máma mně opravdu potřebuje a budu tam muset jezdit častěji. DOmlouvaly jsem se na tuto sobotu, tak doufám, že se situace nebude opakovat. Půjdeme spole na hřbitov, upečeme perníčky, podíváme se na předvánoční jarmark. Náladu na to sice moc nemám, spíš to ve mně vyvolává depku, že "něco" chybí, ale musím se s tím nějak smířit. Občas se mi o tátovi zdává. Přemýšlím, jestli to má něco znamenat... Nejsem náboženský fanatik, ale myšlenka, že život po smrti pokračuje a ten člověk je i jinde, než v tom hrobě, je pro mě svým způsobem uklidňující, jestli se to tak dá říct. Prostě mám naději, že táta někde je a někdy se znovu potkáme.

Co se týká přítele. náladový je, Když má problémy v práci, je s ním ten víkend docela o nervy. Já taky nemám právě klidnou práci, ale víkend si tím kazit nenechám.
Nezáleží na tom, kdo co dělá, i když do jisté míry to člověka směruje. Ani jsem tady jeho práci nechtěla zmiňovat právě kvůli penězům. JSem ráda samostatná, soběstačná, jsem prostě hrdá. ALe chápu, že pro chlapa je dárek věcí osobní hrdosti, když ho žena odmítne. Chtěl  mně tím kabátem udělat radost, protože se mně fakt moc líbil a chtěl, aby byl od něj. Jenže přesně, cítím to jako závazek. Ne že by chtěl stejně hodnotný dar. SPíš mám někdy pocit, že by mě chtěl vlastnit.
Empatie fakt moc nemá, v hlavě má ty čísla. To asi člověka svým způsobem určuje.
K jeho dětem...matka si nezajde na kávičku, ale na pivo. A v tom se to všechno odvíjí. Je to vyučená tkadlena, a tím neříkám, že člověk s výučním listem je na nižším stupni, ale ona prostě taková je. Sukni údajně měla jenom na svatbě, do divadla, na ples neměla zájem jít, na podnikový večírek odmítala jít (což on vyžaduje, reprezentaci)spíš  na to pivko a to chodila i od malých dětí. Žehlení bylo u nich asi zvláštní kapitola, to chodila dělat jeho matka, jeho rodiče je financovali, to ještě v dochách, kdy nebyl zástupnýcm ředitelem:-), ale řadovýcm úředníkem. Děcka neznají hodnotu věci, prostě když se něco zničí, "koupí se" nový. Asi samo. Nevnímají, že na to někdo musí vydělat. Přece přijde babička a koupí. Proč neobírat žebírka na nové koženkové sedačce, nějaký flíček, "seš děsnej, tati, ty naděláš, my to máme doma taky". To těžko rozdýchávám a když něco řeknu, dívají se na mě jako na marťana. Přítel se ke mně přidá, což je pro děti překvapující, protože normálně by si toho ani nevšiml. A co já s tím.

setupka napsal(a):

... Žehlení bylo u nich asi zvláštní kapitola, to chodila dělat jeho matka, jeho rodiče je financovali, to ještě v dochách, kdy nebyl zástupnýcm ředitelem:-), ale řadovýcm úředníkem. Děcka neznají hodnotu věci, prostě když se něco zničí, "koupí se" nový. Asi samo. Nevnímají, že na to někdo musí vydělat. Přece přijde babička a koupí. Proč neobírat žebírka na nové koženkové sedačce, nějaký flíček, "seš děsnej, tati, ty naděláš, my to máme doma taky". To těžko rozdýchávám a když něco řeknu, dívají se na mě jako na marťana. Přítel se ke mně přidá, což je pro děti překvapující, protože normálně by si toho ani nevšiml. A co já s tím.

setupko, pozor na to ... z posledního odstavce a vytučněných vět vyplývá, že pokud byl Tvůj přítel ještě ženatý s BM, už od začátku se do té rodiny montovali nějakým způsobem jeho rodiče :jojo: a jestli jsi to ještě nepostřehla, matka Tvého přítele má v jeho životě dosti důležitou pozici. Na mě to dělá dojem, že maminka je takovou šedou eminencí v pozadí celého dění veškeré rodiny ;)
MMCH Tvé líčení přítelovy BM mi přijde trochu úsměvné ... každý jsme holt nějaký, někdo na ty společenské akce je, někdo jiný zase není. Třeba by ses divila, co by Ti na oplátku navykládala BM, jak si v manželství užila s tchyní, která jí domů chodila žehlit, sice je i financovala, ale na oplátku musela mladá paní skákat tak, jak tchyně pískala :D

maminka je takovou šedou eminencí v pozadí celého dění veškeré rodiny
Nejen maminka, zdá se mi. Protože na setupku a její rodinný trable příliš ohled brán nebyl, ovšem "jedna ze sester měla naplánovanou jinou akci, takže se to odkládá...". To taky o něčem vypovídá.

Rozhodně si nedělám iluze, že on by byl ideální a bez chyby, sama jich vidím hned několik:P Každá mince má dvě strany a vina není nikdy jenom na jednom. Ale její založení se promítá do výchovy dětí, stejně tak jako přehlížení a nevšímavost tatíčka. J8 se s tím o víkendech potýkám a potom si vůbec neodpočinu, protože jsem pořád ve střehu.
Faktem je , že už kdysi jsem mu říkala, že řeší, co chce jeho matak, sestra, BM, dcera a teprve potom, co chci já. Souhlasil, aniž si to před tím uvědomoval.

To je pěkný, že souhlasil. A co s tím hodlá dělat? ;)

Eri napsal(a):

To je pěkný, že souhlasil. A co s tím hodlá dělat? ;)

To jsem sama zvědavá:cool:

J8 se s tím o víkendech potýkám a potom si vůbec neodpočinu, protože jsem pořád ve střehu.

A proč se na to nevykašleš? To myslím vážně - prostě pár víkendů nevař - ať uvaří tatík nebo restaurace, neuklízej - a vysvětli příteli, že buď si uklidí haranti před odchodem, nebo holt to udělá on, nevychovávej - nejsi rodič ani babička.
Pravděpodobně se dočkáš buď výčitek, jaká jsi nemožná, že nekmitáš kolem dítek, nebo informací o své lenosti - ale to bys měla ustát a za pokus by to stálo. Ať tatík vidí, co je ne/udělaný, když to nezmákneš ty.

setupka napsal(a):

Rozhodně si nedělám iluze, že on by byl ideální a bez chyby, sama jich vidím hned několik:P Každá mince má dvě strany a vina není nikdy jenom na jednom. Ale její založení se promítá do výchovy dětí, stejně tak jako přehlížení a nevšímavost tatíčka. J8 se s tím o víkendech potýkám a potom si vůbec neodpočinu, protože jsem pořád ve střehu.
Faktem je , že už kdysi jsem mu říkala, že řeší, co chce jeho matak, sestra, BM, dcera a teprve potom, co chci já. Souhlasil, aniž si to před tím uvědomoval.

Mně se zdá, že jedním z hlavních kritérií při výběru partnerky u Tvého partnera bylo to, aby se beze zbytku dovedla podřídit potřebám "jeho" rodiny a její ostatní vlastnosti nehrají zas až tak důležitou roli.
A obávám se, že s paní, která by nebyla k jeho rodině vstřícná a naznačila mu, že do členů jeho rodiny jí zase až tak moc není a veškerý svůj volný čas chce trávit buďto s ním o samotě, nebo u sebe doma - že by s ní byl asi velmi brzy hotov ;)

setupka napsal(a):

Máma mně opravdu potřebuje a budu tam muset jezdit častěji. DOmlouvaly jsem se na tuto sobotu, tak doufám, že se situace nebude opakovat. Půjdeme spole na hřbitov, upečeme perníčky, podíváme se na předvánoční jarmark. Náladu na to sice moc nemám, spíš to ve mně vyvolává depku, že "něco" chybí, ale musím se s tím nějak smířit. Občas se mi o tátovi zdává. Přemýšlím, jestli to má něco znamenat... Nejsem náboženský fanatik, ale myšlenka, že život po smrti pokračuje a ten člověk je i jinde, než v tom hrobě, je pro mě svým způsobem uklidňující, jestli se to tak dá říct. Prostě mám naději, že táta někde je a někdy se znovu potkáme.

Setupko,ani nevíš jak moc ti rozumím,vím přesně jak se cítíš.Můj tatínek umřel pár dní po Silvestru.V den jeho pohřbu byla sněhová kalamita,předtím ani vločka. První rok se mi o něm zdálo skoro každou noc,nikdy na mě nepromluvil,vždy se usmíval.Mnohokrát jsem se ho ptala jestli je NĚCO PO.Nikdy neodpověděl ani gestem.Až cca 2 roky po jeho odchodu,když se mi zase jednou o něm zdálo a ptala jsem se ho jestli je to TAM hezký a je mu dobře,hlasitě se rozesmál a kýval hlavou,že ANO. První rok po jeho smrti jsem měla pocit,že se musí(může) vrátit.Viděla jsem ho všude( měla jsem ten pocit,že ho vidím...)Až,když jsem jeho skon vnitřně přijala a smířila se s ním,sny o něm už nebyly tak časté a také jsem už neměla pocit,že ho vidím. A musím ti říct,že když můj taťka zemřel,dostavil se i pocit klidu,že on TAM je,čeká na nás a já nepůjdu jednou do neznámého,respektive do neznámého ano,ale nebudu tam už sama......Myslím,že mi rozumíš......Ten první rok nestojí za nic,ale postupně se to bude zlepšovat.Nepotlačuj emoce,když to bude chtít ven,tak klidně breč.....Co já se nařvala :grater:,ale vždy přišla úleva,tak to mělo smysl.

Kiara napsal(a):

setupka napsal(a):

Rozhodně si nedělám iluze, že on by byl ideální a bez chyby, sama jich vidím hned několik:P Každá mince má dvě strany a vina není nikdy jenom na jednom. Ale její založení se promítá do výchovy dětí, stejně tak jako přehlížení a nevšímavost tatíčka. J8 se s tím o víkendech potýkám a potom si vůbec neodpočinu, protože jsem pořád ve střehu.
Faktem je , že už kdysi jsem mu říkala, že řeší, co chce jeho matak, sestra, BM, dcera a teprve potom, co chci já. Souhlasil, aniž si to před tím uvědomoval.

Mně se zdá, že jedním z hlavních kritérií při výběru partnerky u Tvého partnera bylo to, aby se beze zbytku dovedla podřídit potřebám "jeho" rodiny a její ostatní vlastnosti nehrají zas až tak důležitou roli.
A obávám se, že s paní, která by nebyla k jeho rodině vstřícná a naznačila mu, že do členů jeho rodiny jí zase až tak moc není a veškerý svůj volný čas chce trávit buďto s ním o samotě, nebo u sebe doma - že by s ní byl asi velmi brzy hotov ;)

Jo, už se se mnou chtěl rozejít, že jsem nepřijala jeho děti, jsem k nim málo vstřícná a nechci s nima být. Děcka jsou u nich v rodině na všech pčedních místech (docela to chápu), jenže na druhou stranu tím dost limitují nového partnera. Nebyla jsem příčinou jejich rozvodu, ještě pár let po něm jsem se ani neznali, takže mi nemají co mít za zlé. Vidí jenom to svoje. S tím se nedá hnout.

rejka napsal(a):

setupka napsal(a):

Máma mně opravdu potřebuje a budu tam muset jezdit častěji. DOmlouvaly jsem se na tuto sobotu, tak doufám, že se situace nebude opakovat. Půjdeme spole na hřbitov, upečeme perníčky, podíváme se na předvánoční jarmark. Náladu na to sice moc nemám, spíš to ve mně vyvolává depku, že "něco" chybí, ale musím se s tím nějak smířit. Občas se mi o tátovi zdává. Přemýšlím, jestli to má něco znamenat... Nejsem náboženský fanatik, ale myšlenka, že život po smrti pokračuje a ten člověk je i jinde, než v tom hrobě, je pro mě svým způsobem uklidňující, jestli se to tak dá říct. Prostě mám naději, že táta někde je a někdy se znovu potkáme.

Setupko,ani nevíš jak moc ti rozumím,vím přesně jak se cítíš.Můj tatínek umřel pár dní po Silvestru.V den jeho pohřbu byla sněhová kalamita,předtím ani vločka. První rok se mi o něm zdálo skoro každou noc,nikdy na mě nepromluvil,vždy se usmíval.Mnohokrát jsem se ho ptala jestli je NĚCO PO.Nikdy neodpověděl ani gestem.Až cca 2 roky po jeho odchodu,když se mi zase jednou o něm zdálo a ptala jsem se ho jestli je to TAM hezký a je mu dobře,hlasitě se rozesmál a kýval hlavou,že ANO. První rok po jeho smrti jsem měla pocit,že se musí(může) vrátit.Viděla jsem ho všude( měla jsem ten pocit,že ho vidím...)Až,když jsem jeho skon vnitřně přijala a smířila se s ním,sny o něm už nebyly tak časté a také jsem už neměla pocit,že ho vidím. A musím ti říct,že když můj taťka zemřel,dostavil se i pocit klidu,že on TAM je,čeká na nás a já nepůjdu jednou do neznámého,respektive do neznámého ano,ale nebudu tam už sama......Myslím,že mi rozumíš......Ten první rok nestojí za nic,ale postupně se to bude zlepšovat.Nepotlačuj emoce,když to bude chtít ven,tak klidně breč.....Co já se nařvala :grater:,ale vždy přišla úleva,tak to mělo smysl.

Rozumím a vím o čem mluvíš. Svým způsobem jsem ráda, že ho můžu vidět. Ty sny jsou různý, někdy se jenom mihne, ani ho pořádně nevidím, jenom tak nějak vím, že to je on. Říká se, že tak nás mrtví navštěvují. Dřív jsem si myslela, že bych se bála. Nebojím se. Proč by mně můj táta měl dělat něco, čeho bych se měla bát. Máma čeká, že za ní taky přijde a mrzí ji, že nejde. Tak jí to ani neříkám. Sny podvědomě něco znamenají. Možná si teď někdo ťuká na čelo, ale každého věc, čemu věří a jak se s čím vypořádá...

setupka napsal(a):

Kiara napsal(a):

setupka napsal(a):

Rozhodně si nedělám iluze, že on by byl ideální a bez chyby, sama jich vidím hned několik:P Každá mince má dvě strany a vina není nikdy jenom na jednom. Ale její založení se promítá do výchovy dětí, stejně tak jako přehlížení a nevšímavost tatíčka. J8 se s tím o víkendech potýkám a potom si vůbec neodpočinu, protože jsem pořád ve střehu.
Faktem je , že už kdysi jsem mu říkala, že řeší, co chce jeho matak, sestra, BM, dcera a teprve potom, co chci já. Souhlasil, aniž si to před tím uvědomoval.

Mně se zdá, že jedním z hlavních kritérií při výběru partnerky u Tvého partnera bylo to, aby se beze zbytku dovedla podřídit potřebám "jeho" rodiny a její ostatní vlastnosti nehrají zas až tak důležitou roli.
A obávám se, že s paní, která by nebyla k jeho rodině vstřícná a naznačila mu, že do členů jeho rodiny jí zase až tak moc není a veškerý svůj volný čas chce trávit buďto s ním o samotě, nebo u sebe doma - že by s ní byl asi velmi brzy hotov ;)

Jo, už se se mnou chtěl rozejít, že jsem nepřijala jeho děti, jsem k nim málo vstřícná a nechci s nima být. Děcka jsou u nich v rodině na všech pčedních místech (docela to chápu), jenže na druhou stranu tím dost limitují nového partnera. Nebyla jsem příčinou jejich rozvodu, ještě pár let po něm jsem se ani neznali, takže mi nemají co mít za zlé. Vidí jenom to svoje. S tím se nedá hnout.

Je normální, že děti jsou na předních místech, ale to  pochopíš až budeš mít vlastní děti! K rozchodu jehož důvodem budou děti stejně dojde, tak bych to na jeho místě neodkládala!
A dobrá rada pro tebe - ve vlastním zájmu  zaměř na bezdětné partnery .

:offtopic: je zajímavé, že téměř všechny "macechy" vidí děti svého partnera jako nevychované, rozjívené, rozmalené  :dumbom:  .

Já si myslím, že setupka se cítí v tomto vztahu zcela oprávněně nejistá. Nezlob se na mě, aprill, ale v popisované situaci, kdy setupce zemřel tatínek, nikdo na tento fakt nebere ohledy a ještě se po ní chce, aby vystrojovala narozeninovou párty, aniž by se oslavenci jakkoliv přičinili - to by se líbilo málokomu a určitě by se to nelíbilo ani Tobě. Tady jde totiž o střet dvou důležitých faktorů jako zájem vlastních dětí x ohledy k truchlícímu partnerovi.

Pravdu máš jedině v tom, že tomuto vztahu nepřikládáš žádnou budoucnost (já to vidím úplně stejně) ovšem nikoliv proto, že by byla setupka sebestředná, sobecká a nechtěla si zamilovat partnerovy děti ale spíš proto, že sobecký a sebestředný je její partner, který zájmy vlastních dětí povýšil na středobod světa a pocity či potřeby jeho partnerky mu můžou být zcela ukradené.

Také souhlasím s Tvojí radou, aby se setupka napříště zaměřila na bezdětné partnery. Ono se ne nadarmo říká "svůj k svému" a s nezadaným pánem bez závazků by takovéto zásadní problémy setupka rozhodně neměla. Samozřejmě se svobodným a bezdětným mohou vyvstat i jiné problémy různého druhu, ale ten zásadní - přibrat si do života se svým partnerem i jeho minulost - by řešit rozhodně nemusela.

A pokud jsem se tady na těchto stránkách setkala s tím, že si některá "macecha" stěžuje na děti svého partnera, při bližším ohledání jsem zjistila, že si na ně ta chudák ženská stěžuje celkem oprávněně, protože co dokážou předvést některé nekorigovatelné dětičky, to by rozdejchal málokdo :D a skutečně ve všech případech je to o tom, že si takové dětičky nedokáže jejich otec pořádně srovnat do latě a nechá svoji partnerku, aby se v tom plácala :usch: a na to konto radím z vlastní zkušenosti všem podobně postiženým "macechám" aby takové rodince i s tatínkem udělaly velmi rychle pá-pá a našly si vhodnějšího partnera, se kterým podobné trable nebudou muset řešit.

je zajímavé, že téměř všechny "macechy" vidí děti svého partnera jako nevychované, rozjívené, rozmalené
Ale oni je tak vidí i mnozí "macešáci" - akorát to tak neřeší, páč po nich (většinou) není požadováno, aby dětičkám vařili, uklízeli po nich, případně jim chystali oslavy a pod. Takovej macešák je "dobrej" už proto, že "si vzal ženskou s dětma", kdežto od macešky se podobná péče jaksi očekává, ne-li přímo vyžaduje. Vždyť je to přece ženská a ta se "má starat".

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

Kiara napsal(a):

Mně se zdá, že jedním z hlavních kritérií při výběru partnerky u Tvého partnera bylo to, aby se beze zbytku dovedla podřídit potřebám "jeho" rodiny a její ostatní vlastnosti nehrají zas až tak důležitou roli.
A obávám se, že s paní, která by nebyla k jeho rodině vstřícná a naznačila mu, že do členů jeho rodiny jí zase až tak moc není a veškerý svůj volný čas chce trávit buďto s ním o samotě, nebo u sebe doma - že by s ní byl asi velmi brzy hotov ;)

Jo, už se se mnou chtěl rozejít, že jsem nepřijala jeho děti, jsem k nim málo vstřícná a nechci s nima být. Děcka jsou u nich v rodině na všech pčedních místech (docela to chápu), jenže na druhou stranu tím dost limitují nového partnera. Nebyla jsem příčinou jejich rozvodu, ještě pár let po něm jsem se ani neznali, takže mi nemají co mít za zlé. Vidí jenom to svoje. S tím se nedá hnout.

Je normální, že děti jsou na předních místech, ale to  pochopíš až budeš mít vlastní děti! K rozchodu jehož důvodem budou děti stejně dojde, tak bych to na jeho místě neodkládala!
A dobrá rada pro tebe - ve vlastním zájmu  zaměř na bezdětné partnery .

:offtopic: je zajímavé, že téměř všechny "macechy" vidí děti svého partnera jako nevychované, rozjívené, rozmalené  :dumbom:  .

Tak pokud je chyba výhradně na mojí straně, ať se rozejde. Vlastně se divím, že to už neudělal a nehodil za hlavu, že mě má rád. A to má, i když se děje tohle všechno. Cítím jeho cit a proto s ním jsem. Cítí můj cít a proto je se mnou. Zbytek pravda moc nedáváme.
Víš, tak před 10-15 lety bych reagovala stejně. Jenže ona jedna věc je "vědět", jak to má správně vypadat (a to ví vždycky všichni, tak potom nevím, proč jsou rozvody) a druhá věc je se v té situaci ocitnout. Teorie a praxe mají k sobě někdy hoodně daleko.
Taky nevidím chybu výhradně v dětech, to z nich dělají dospělí. V roli macechy jsem sbalila v noci přítelovo dítě v horečkách a vezla 40km do nemocnice, volala jeho matce, aby věděla, co se děje, dítě jí přivezla až k domu. Píšu s nima úkoly, bavím se o škole, hraju hry... Nemám problém se postarat o dítě, i když vlastní nemám. Problém je v něčem jiném. Ale model macechy je být zlá, hnusná a vidět chyby na cízí výchově a cizích dětech.

Ano, jsem ve vztahu nejistá, protože necítím jistotu. Moc se nemůžu spolehnout. Třeba když máme předplatné na divadlo, jdeme v pátek a BM ve čtvrtek večer zastaví auto před domema vyloží děti, že jede pryč, aniž by třeba zavolala nebo se ještě třeba na tom dopředu domluvila. Toto je jen taková maličkost, jen pro ukázku, ale je to v pořádku?
Jaká je v tom pro mě  jistota? JIstota pro BM, že když něco potřebuje, tak to je a já jdu bokem. Úděl macech?
Jsem nejistá, protože jsem v nové situaci a všechno se ještě komplikuje víc, ale to by bylo na jinou diskusi. A v téhle situaci ještě mám řešit dortíky... Včera zase se mně nezeptal, jak mi je a vůbec, ale řešil telefonát s BM ohledně vánočních dárečků.
A to máme před sebou vánoce a ani si netroufám pomyslet, co bude.

takto shrneme - ty jsi nespokojená, protože tě obtěžuje starostmi s jeho dětmi, on je nespokojený, protože cítí, že nemáš ráda jeho děti. proč vlastně v tomto  vztahu setrváváte ?

aprill napsal(a):

takto shrneme - ty jsi nespokojená, protože tě obtěžuje starostmi s jeho dětmi, on je nespokojený, protože cítí, že nemáš ráda jeho děti. proč vlastně v tomto  vztahu setrváváte ?

Starosti s jeho dětmi mě neobtěžují. Těžko se můžu mazlit s dítětem, který mně jde i do peněženky. Ale vařit jim můžu.
Když se takhle ptáš, tak opravdu nevím..

setupka napsal(a):

Ano, jsem ve vztahu nejistá, protože necítím jistotu. Moc se nemůžu spolehnout. Třeba když máme předplatné na divadlo, jdeme v pátek a BM ve čtvrtek večer zastaví auto před domema vyloží děti, že jede pryč, aniž by třeba zavolala nebo se ještě třeba na tom dopředu domluvila. Toto je jen taková maličkost, jen pro ukázku, ale je to v pořádku?
Jaká je v tom pro mě  jistota? JIstota pro BM, že když něco potřebuje, tak to je a já jdu bokem. Úděl macech?
Jsem nejistá, protože jsem v nové situaci a všechno se ještě komplikuje víc, ale to by bylo na jinou diskusi. A v téhle situaci ještě mám řešit dortíky... Včera zase se mně nezeptal, jak mi je a vůbec, ale řešil telefonát s BM ohledně vánočních dárečků.
A to máme před sebou vánoce a ani si netroufám pomyslet, co bude.

Předplatné na divadlo souvisí s tak velkými dětmi dětmi?To kvůli nim fakt na to divadlo nejdete?

Pokud bych přistihla vlastní dítě,manžela či kohokoli jiného,že mi bez mého vědomí leze do peněženky,kabelky,atd. za účelem mi z ní něco vzít,zmalovala bych toho dotyčného jako koně.A konkrétně v tvém případě by to pro mě byl důvod nenavštěvovat přítele v jeho bytě v době,kdy tam má ty svoje nepodarky.A klidně bych mu zdůvodnila i proč.

Na nějaké diskusi si stěžovali rozvedení chlapi s dětmi, že je ženy moc nechtějí, že jsou second hand.
na této diskusi je vidět proč.  Málokterý chlap to ustojí tak, aby to jakž takž vyhovovalo bývalce, té nové partnerce i těm dětem. A to mohou ještě být nové děti s novou partnerkou.

Můžeš si Setupko s partnerem promluvit, jak z toho ven. Ideál by byl, kdybyste našli řešení, kde by byli všichni zhruba stejně nespokojeni a zhruba stejně nespokojeni. To bude asi nereálné.

Vždycky budou problémy. můžeš si tak maximálně nastavit hranici, co ještě sneseš.

setupka napsal(a):

Ano, jsem ve vztahu nejistá, protože necítím jistotu. Moc se nemůžu spolehnout. Třeba když máme předplatné na divadlo, jdeme v pátek a BM ve čtvrtek večer zastaví auto před domema vyloží děti, že jede pryč, aniž by třeba zavolala nebo se ještě třeba na tom dopředu domluvila. Toto je jen taková maličkost, jen pro ukázku, ale je to v pořádku?
Jaká je v tom pro mě  jistota? JIstota pro BM, že když něco potřebuje, tak to je a já jdu bokem. Úděl macech?
Jsem nejistá, protože jsem v nové situaci a všechno se ještě komplikuje víc, ale to by bylo na jinou diskusi. A v téhle situaci ještě mám řešit dortíky... Včera zase se mně nezeptal, jak mi je a vůbec, ale řešil telefonát s BM ohledně vánočních dárečků.
A to máme před sebou vánoce a ani si netroufám pomyslet, co bude.

Setupko mám doma taky chlapa se dvěma a věkově podobně. Trvalo  nám pět let něž jsme v tom soužití udělali jakýš takýš řád ke spokojenosti. Měla jsem oproti Tobě výhodu, že bejvalka si nepřála, aby se s dětma stýkal a se mnou už vůbec ne. Dnes po pěti letech holky chodí samy, my jsme v poho, holky jsou v poho a bejvalka, ta je mi fuk, neřešim. Zásadní fakta: je to rozvedenej chlap, má dvě děti a bejvalku. To už bude na furt, a když na furt, znamená na furt :D buď se s tím smíříš a budeš tento fakt respektovat se vším co k tomu patří, nebo vem nohy na ramena a zdrhej :( na tom vztahu musí makat oba, a pokud nechce nemá to fakt cenu, budeš jen nešťastná...... tohle je běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem.

když máme předplatné na divadlo... BM zastaví auto před domem a vyloží děti
Chceš říct, že děti ve věku 10 a 15 let nemůžou zůstat večer 3 hodiny samy? A jak to přítel zdůvodňuje - obzvlášť, když o tom sám předem neví?
Těžko se můžu mazlit s dítětem, který mně jde i do peněženky.
Partner to ví? Reaguje? Jak?

Holky, ve chvíli, kdy jsem dokázala podívat se na děti mého partnera bez jakýchkoliv předsudků (že jejich máma z partnera tahá peníze, že jsou to "jeji" děti - ne moje...atd), což se mi padřilo naštěstí brzo - viděla jsem jen jen dvě malý děti - holky (3a 6let), který vlastně na tom byly nejhůře. Nevěděly co bude a nemohly nic dělat. byly vlastně bezmocné, nicnetušící.

Došlo mi, že jak se k tomu celému postavím, tak to bude. Vzali jsme všechny děti (i mou dceru) jako "naše" a kdo co z nás starejch řekl, to platilo. O děti jsem se starala a starám převážně já. Již 10let. Vzala jsem ty holky za své úplně. Když něco potřebují, jdou rovnou za mnou (např. jestli bych neměla chvilku - slovy: "hod´ku"  :lol: a nehodila je na Václavák v neděli na 15hod.. -jo a  nebydlím v praze  :lol: )

Pokud partneři nedržejí spolu, nemají jednotný postup "na děti" je to celé na ho.no. V tom vidím tvůj (váš) základní problém - a ne v oslavě. Ta je zástupným problémem, kterých - podobných - budou desítky.

:offtopic: Díky za tuhle diskuzi !! Vím,že můj manžel má prima syna z prvního manželství,ale při čtení příspěvků se o tom znovu a znovu přesvědčuji. A taky má "prima" bejvalku. ;) Neprudí,nenavádí,netahá z nikoho peníze a neškodí.....
Setupko,je fakt,že bych nebrala jako překážku,že ex vysadí děti,když vy jdete do divadla. Mám děti 17 a 10 a před rokem zůstaly doma sami celý den,když jsme s manželem jeli do Drážďan nakupovat dárky.Starší se postará o mladšího,navíc mladší se umí postarat o sebe i sám. Navíc jak si to tvůj přítel zařídil......tak to máš :vissla:

Toto celé je hrozně těžká  a citlivá věc. Neumím si představit, jak bych reagovala já na místě dětí z rozvedených rodin. Ale vím, že minimálně máma by mě vedla pevně dál a o nějakém rozmazlování nebo podlízání by asi moc řeč nebyla. Jsem prostě vychovaná jinak, mám jiné představy a normy. A v tom je ta chyba. Tolerovat něco po určitou dobu můžu, ale doma bych to mít nastálo nechtěla a nemohla. I to jsem řekla příteli. Vzal to. Děcek je mi líto, protože nemají hranice a jsou netastní, protože neví, co si můžou dovolit a co mají dělat. Plácají se v tom sami bez výrazné pomoci rodičů nebo prarodičů.
Jsem moc ráda, že o tom tady můžu mluvit, protože jsem už začala pochybovat, jestli nejsem zaujatá.
O hrabání v peněžence jsem s přítelem taky mluvila a řekl, že se za to stydí. Dokonce je i napomenul, jenže oni mu odpověděly, že se jenom dívají a doslova naštvaně práskly dveřma od pokojíku. Byl z toho docela vedle.
Do divalda se nešlo, taky si myslím, že by to u té televize zvládly. Jenže bylo tady riziko, že by nečekaně přišla matka a zase by řekla, to přece nemůžeš... nebo aby se neřeklo... A to je fakt velké riziko. Takže mlčím. Není to řešení. Co myslíte s tou poradnou??

Setupko,já si myslím,že máš svých starostí dost a na tvém místě bych si nepřidělávala další. Je hezké,že chceš partnerovi pomoct a snažíš se to řešit,ale mám dojem,že je to zbytečná ztráta času a plýtvání tvou energií. Tvůj přítel si dost problémů dělá sám už tím,že jasně nestanovil hranice nejen svým dětem,ale i exmanželce. Je to chlap,který si neumí udělat ve svém životě pořádek sám a háže to na druhé.Může ti s ním být dobře,ale prognóza vašeho vztahu ???? No nevím,mě by se asi moc nelíbila. Tady budou problémy stále a nikdo je nikdy pořádně nevyřeší.....

Setupko, moje kamarádka je taky bez dětná. Už 7 let žije s přítelem, který má dvě děti....holce je teď 8 a klukovi 15. Je to docela rázná holka a co si myslí, to rovnou řekne. takže s dětmi se nepáře. S přítelem hned na začátku určily pravidla a ty se prostě dodržují. Pokud jsou děti doma, ať si dělají co chtějí, ale jakmile překročí jejich prah, tak se budou chovat tak jak mají. Oba drží za jeden provaz a navzájem se před dětmi podpoří. Proto, jim to klape jak v době nepřítomnosti dětí, tak v jejich přítomnosti. A světe div se, děti tam chodí rády.
Takže to co jsi napsala výše o tolerování něčeho po určitou dobu neexistuje.

Jinak s těmi samotnými dětmi. My nedávno nechali mého 10 letého syna a přítelovu 8 letou dceru dopoledne tak 2 hoďky samotné doma. Můj syn je tak běžně už od 1. třídy. Šli jsme nakoupit do obchodu. To jak vyváděla ex mého přítele, když se to dozvěděla, by jste se asi divili. Prostě tragédie a co si to dovolujeme. Ale ono to bude asi tím, že se v takových věcech "vyžívá" a pořád něco hledá, aby mohla mého přítele patřičně seřvat :(

rejka napsal(a):

Setupko,já si myslím,že máš svých starostí dost a na tvém místě bych si nepřidělávala další. Je hezké,že chceš partnerovi pomoct a snažíš se to řešit,ale mám dojem,že je to zbytečná ztráta času a plýtvání tvou energií. Tvůj přítel si dost problémů dělá sám už tím,že jasně nestanovil hranice nejen svým dětem,ale i exmanželce. Je to chlap,který si neumí udělat ve svém životě pořádek sám a háže to na druhé.Může ti s ním být dobře,ale prognóza vašeho vztahu ???? No nevím,mě by se asi moc nelíbila. Tady budou problémy stále a nikdo je nikdy pořádně nevyřeší.....

Máš pravdu:( Bohužel. To jsem prostě já, že chci vždycky všechno vyřešit, jenže ono to vždycky nejde. Prý když člověk něco moc chce a snaží se, tak se mu to splní. Asi chci a snažím se málo.

setupka napsal(a):

Máš pravdu:( Bohužel. To jsem prostě já, že chci vždycky všechno vyřešit, jenže ono to vždycky nejde. Prý když člověk něco moc chce a snaží se, tak se mu to splní. Asi chci a snažím se málo.

Prdlajs čudlajs setupko,snažíš se dost,ale na špatném místě. "Investuj" své úsilí,snahu,energii a nevím co ještě do jiných "akcií".:D

Kuřátko napsal(a):

Setupko, moje kamarádka je taky bez dětná. Už 7 let žije s přítelem, který má dvě děti....holce je teď 8 a klukovi 15. Je to docela rázná holka a co si myslí, to rovnou řekne. takže s dětmi se nepáře. S přítelem hned na začátku určily pravidla a ty se prostě dodržují. Pokud jsou děti doma, ať si dělají co chtějí, ale jakmile překročí jejich prah, tak se budou chovat tak jak mají. Oba drží za jeden provaz a navzájem se před dětmi podpoří. Proto, jim to klape jak v době nepřítomnosti dětí, tak v jejich přítomnosti. A světe div se, děti tam chodí rády.
Takže to co jsi napsala výše o tolerování něčeho po určitou dobu neexistuje.

Jinak s těmi samotnými dětmi. My nedávno nechali mého 10 letého syna a přítelovu 8 letou dceru dopoledne tak 2 hoďky samotné doma. Můj syn je tak běžně už od 1. třídy. Šli jsme nakoupit do obchodu. To jak vyváděla ex mého přítele, když se to dozvěděla, by jste se asi divili. Prostě tragédie a co si to dovolujeme. Ale ono to bude asi tím, že se v takových věcech "vyžívá" a pořád něco hledá, aby mohla mého přítele patřičně seřvat :(

Nechtěla jsem hned od začátku nastoupit jako fůrie. Chtěla jsem dát příležitost, abychom se poznali a vzájemně si našli cestu. Je to křehká věc a nechtěla jsem ji hned na začátku rozbít, protože těžko se slepuje a když, tak prasklina je pořád patrná. Jak je vidět, buď to nebyla ta správná cesta a nebo jsem neodhadla tu správnou dobu, kdy se dá přitlačit. Jenže přitlačuj v cizím bytě, kde ty děcka kdysi byly doma, cítí se tam tak a chovají se tak.
Po tom divadle jsem se dozvěděla, že děcka u matky jsou běžně samy doma a to i celé odpoledne i víkendy, kdy má směny. Jenže byl by to důvod pro seřvání od matky i BM, což nechtěl riskovat. Tak si vybralmožnost, že já řvát nebudu, což jsem neřvala. Asi bych občas měla. Jestli už není pozdě. Jinak BM na mě použila výraz ku..a, před děckama na ulici, když se přítel chtěl domluvit o přesunutí termínu návštěvy dětí kvůli dovolené. Když to tady tak čtu, tak si říkám, proč...
Děti nemám, ale 15 let jsem s nimi pracovala. Když jsem pochopila, že nebudou, tak jsem se vrhla na kariéru. Zajímala jsem se o adopci, umělé oplodnění, práci v SOS vesničce, nevyšlo to. Takže mě původně vůbec nevadilo, jednou za 14 dní se postarat o děti přítele. Měla jsem o tom úplně jiné představy a proto jsem byla tak trpělivá.
Všechno se teď na mě sype zpátky a už to nezvládám odhazovat pryč. Mám pocit, že jak člověk dosáhne toho pověstného dna, to s ním klesá dál...:kapitulation:

rejka napsal(a):

setupka napsal(a):

Máš pravdu:( Bohužel. To jsem prostě já, že chci vždycky všechno vyřešit, jenže ono to vždycky nejde. Prý když člověk něco moc chce a snaží se, tak se mu to splní. Asi chci a snažím se málo.

Prdlajs čudlajs setupko,snažíš se dost,ale na špatném místě. "Investuj" své úsilí,snahu,energii a nevím co ještě do jiných "akcií".:D

Prdlajs čudlajs mě pobavilo:D
Právě jsem měla pocit,že dělám málo a máma do mě ještě navíc pořád duje, abych na děcka byla hodná a přijala je, i když většinu věcí ví. I táta říkával, že je lepší 3x po dobrým, než 1x po zlým.
Začínám se v tom všem topit a jak to tady píšu, uvědomuju si to čím dál víc.

setupka napsal(a):

rejka napsal(a):

setupka napsal(a):

Máš pravdu:( Bohužel. To jsem prostě já, že chci vždycky všechno vyřešit, jenže ono to vždycky nejde. Prý když člověk něco moc chce a snaží se, tak se mu to splní. Asi chci a snažím se málo.

Prdlajs čudlajs setupko,snažíš se dost,ale na špatném místě. "Investuj" své úsilí,snahu,energii a nevím co ještě do jiných "akcií".:D

Prdlajs čudlajs mě pobavilo:D
Právě jsem měla pocit,že dělám málo a máma do mě ještě navíc pořád duje, abych na děcka byla hodná a přijala je, i když většinu věcí ví. I táta říkával, že je lepší 3x po dobrým, než 1x po zlým.
Začínám se v tom všem topit a jak to tady píšu, uvědomuju si to čím dál víc.

a máma má vždycky pravdu!

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

rejka napsal(a):

Prdlajs čudlajs setupko,snažíš se dost,ale na špatném místě. "Investuj" své úsilí,snahu,energii a nevím co ještě do jiných "akcií".:D

Prdlajs čudlajs mě pobavilo:D
Právě jsem měla pocit,že dělám málo a máma do mě ještě navíc pořád duje, abych na děcka byla hodná a přijala je, i když většinu věcí ví. I táta říkával, že je lepší 3x po dobrým, než 1x po zlým.
Začínám se v tom všem topit a jak to tady píšu, uvědomuju si to čím dál víc.

a máma má vždycky pravdu!

Aprill, taky máš tu zkušenost? Myslím jako já;)

aprill napsal(a):

a máma má vždycky pravdu!

Ta moje zase říká : pryč ze vztahu,který ti víc bere než dává.

Setupko,mám kamarádku,která je na tom podobně jako ty. Rozdíl je v tom,že je vdaná a nemůže tak jednoduše zavřít dveře a ukončit vztah. Ať dělá,co dělá,všechno je špatně. Její manžel má 2 děti z prvního manž. ve věku 16 a 13 let. Její tchánovci jdou tvrdě proti ní,manžel je bačkora a neumí se za svou ženu postavit. Znám jí,je to hodná holka,nemůže mít vlastní děti,moc si přála být dobrou "maceškou" jeho dětem.Děti jsou naváděné matkou,kažené prarodiči a nevedené svým otcem. Mě jí je tak líto,když vidím jakou jí davají sodu.Ta holka,i kdyby se rozkrájela,tak jí to bude houbeles platné. Já jsem proti rozvodům,neutíkám a nevzdávám se při prvních potížích,ale jí jsem řekla,že by bylo nejlepší,kdyby od něj odešla.Ten chlap a celá jeho rodina si jí nezaslouží......

aprill napsal(a):

:offtopic: je zajímavé, že téměř všechny "macechy" vidí děti svého partnera jako nevychované, rozjívené, rozmalené  :dumbom:  .

Já znám hodně lidí, kteří jsou v téhle situaci, a tenhle pohled má tak čtvrtina, možná třetina.

Děti jsou naváděné matkou,kažené prarodiči a nevedené svým otcem.

A proti tomu neudělá nic, i kdyby se rozkrájela:dumbom:

Kubula napsal(a):

aprill napsal(a):

:offtopic: je zajímavé, že téměř všechny "macechy" vidí děti svého partnera jako nevychované, rozjívené, rozmalené  :dumbom:  .

Já znám hodně lidí, kteří jsou v téhle situaci, a tenhle pohled má tak čtvrtina, možná třetina.

Myslíš, že si vymýšlí?

Ja osobne si myslim, ze to tak je. Ruku na srdce, "macecha" nema duvod deti sveho partnera milovat. Tedy mozna jen v pripade, ze je jejich vlatrni matka jiz po smrti a nahrazuje jim tak matku. Jinak jsou takove deti prekazka ve vztahu, nevhodny zavazek nebo privesek, ziva pripominka minuleho vztahu, trvale spojeni s byvalou partnerkou, atd. Bylo by az neprirozene, kdyby zena po zjisteni, ze jeji novy pritel ma deti, reagovala takto: "Je, ty mas male drobecky, no nemuzu se dockat, az ty male poznam a jsem tak stastna, ze s nami budou travit kazdy druhy vikend a nasi dovolenou. Samozrejme alimenty jim budeme platit co nejvic, chudackum malickym z rozvracene rodiny. A tech darecku!!" :D

Ja jsem jako dite byla v pozici toho privesku, cili ditete. Snazila jsem se s macechou vychazet po dobrem, ale ona nechtela. Vypocitavala u soudu na korunu, co jsou ochotni ze sveho spolecneho jospodareni na me platit a co ne. Lhali mi, ze jsou nemocni, aby si me nemuslei na vikend bravat. Nakonec otce donutila, aby se se mnou prestal stykat uplne a mela ho jen pro sebe a novou rodinu, co si s nim vytvorila. Verim, ze si o me myslela jen to nejhorsi  a proto s Aprill v tomhle souhlasim.

setupka napsal(a):

Kubula napsal(a):

aprill napsal(a):

:offtopic: je zajímavé, že téměř všechny "macechy" vidí děti svého partnera jako nevychované, rozjívené, rozmalené  :dumbom:  .

Já znám hodně lidí, kteří jsou v téhle situaci, a tenhle pohled má tak čtvrtina, možná třetina.

Myslíš, že si vymýšlí?

Kdo, ta čtvrtina až třetina? Nebo ty "téměř" všechny macechy? :)

Já myslím, že tam může hrát roli jednak jinej standard chování v rodinách "ex" a "next", jakože pokud jsem byla vedená celkem přísně jako dítě já, může mi připadat nevychovanej v podstatě kdekdo. Další věc je, že člověk je často (mě nevyjímaje) kritičnější k cizím dětem než k vlastním - u vlastního to spíš svede na nějaký probíhající "období" než že by řek, že je jeho vlastní dítě nevychovanej spratek :lol:

O hrabání v peněžence jsem s přítelem taky mluvila a řekl, že se za to stydí. Dokonce je i napomenul, jenže oni mu odpověděly, že se jenom dívají a doslova naštvaně práskly dveřma od pokojíku. Byl z toho docela vedle.
Týýý voe... to je teda něco. Tak haranti sjíždějí cizí peněženky a když jsou napomenuti, ještě se nafrčí. To bych teda byla vedle taky - ale úplně jináč. Hele, upozorni toho staršího dárečka, že od 15 už je trestně odpovědnej.
Děti jsou naváděné matkou,kažené prarodiči a nevedené svým otcem.
Tak nedoufej, že se to zlepší. Prd a vořech - bude jenom hůř. Docela si dovedu představit, jak ti časem vpálí, že do tebe přítel vráží JEJICH prachy... a nedejbože, kdybste se chtěli vzít a ty bys je "připravila" o část dědictví, na kterou přece mají "nárok". VŽDYCKY budeš ta ne druhá, ale poslední, dobrá tak akorát k tomu, aby vykonávala nepopulární činnosti - taková lepší služka. Lepší proto, že nejsi na hřebíčku čtyřiadvacet hodin denně.

"macecha" nema duvod deti sveho partnera milovat... jsou takove deti prekazka ve vztahu, nevhodny zavazek nebo privesek, ziva pripominka minuleho vztahu, trvale spojeni s byvalou partnerkou
Sakuro, vycházíš ze své špatné zkušenosti, ale věř, že jsou i macechy, které byť děti nemilujou, dokážou s nimi slušně vycházet. Chápu, že z cizích dětí není každá ženská nadšená - jenže pokud ví, že pán má "závazky" (fuj!), musí ho brát i s nimi a ne doufat, že ho od dětí odřízne. Jestli s něčím podobným kalkuluje, je buď úplně pitomá, nebo pěkná mrcha.

helena napsal(a):

"macecha" nema duvod deti sveho partnera milovat... jsou takove deti prekazka ve vztahu, nevhodny zavazek nebo privesek, ziva pripominka minuleho vztahu, trvale spojeni s byvalou partnerkou
Sakuro, vycházíš ze své špatné zkušenosti, ale věř, že jsou i macechy, které byť děti nemilujou, dokážou s nimi slušně vycházet. Chápu, že z cizích dětí není každá ženská nadšená - jenže pokud ví, že pán má "závazky" (fuj!), musí ho brát i s nimi a ne doufat, že ho od dětí odřízne. Jestli s něčím podobným kalkuluje, je buď úplně pitomá, nebo pěkná mrcha.

Tak s tímhle naprosto souhlasím. Přítel má dceru...jestli ji miluji, tak to bych asi lhala....ale mám ji hodně ráda. To, že se její rodiče rozešli, je čistě jejich soukromá věc a malá s tím nemá skoro nic společného. Když k nám jezdí na víkendy, tak se na ni i se synem těšíme a vymýšlíme co všichni zase podnikneme.

Hold jsi měla Sakuro špatnou zkušenost. Ale uznávám, že jich je požehnaně. Třeba přítelkyně od mého BM má taky občas úlety, kdy se po našem synovi "povozí". Ale protože je BM normální a snad to není tak často, "maceše" řekne svoje, usměrní ji a je zase klid.

Heleno, snad mas pravdu. Ta otcova byla bohuzel pekna mrcha. A tata se od ni nechal ovlivnovat.

Tedy ja osobne bych se s pritelovymi detmi snazila vychazet, ale to by bohuzel nezalezelo jen na me. Je to dost tezke pro vsechny. Pro oba partnery, jejich deti, byvale partnery a sirsi rodinu i pratele.

Vzpomněla jsem si, když se tady píše o tom, kdy byly děti samy doma...
O víkendu jsme na pár hodin nechali partnerovu 13ti letou dceru doma a jeli kupovat dárky a věci do dostaveného domu, tak na 3-4hodiny v sobotu odpoledne. . Přivedla si kamarádku. Když kamarádka odešla 2x volala mně, kde jsme a kdy přijdeme, - to ještě ok. Třetí telefon jsem předala partnerovi a dobře jsem udělala. Holčička mi propálila kuchyňskou linku - fungl novou.
Žejsem ji chtěla asi první minutu po telefonu zabít, nepopoírám, později jsem si uvědomila, že můžu být ráda že jsme nevyhořeli, že jen nechám vyměnit jedny dvířka za pár tisíc. . :D
Paradoxně mi nejvíc práce dalo uklidit partnera, aby ji nazabil on :D

Sakura napsal(a):

Heleno, snad mas pravdu. Ta otcova byla bohuzel pekna mrcha. A tata se od ni nechal ovlivnovat.

Tedy ja osobne bych se s pritelovymi detmi snazila vychazet, ale to by bohuzel nezalezelo jen na me. Je to dost tezke pro vsechny. Pro oba partnery, jejich deti, byvale partnery a sirsi rodinu i pratele.

Myslíš, že se málo snažím? Nemyslím to nijak proti Tobě, ale prostě mě zajímá, jestli jsem pro dobré vztahy mohla udělat něco jinak a líp...

Jinak když  se řekne macecha, už to slovo samo o sobě je negativní. Pamatuju si z fakulty, že zápo*né postavy v pohádkách jsou čarodějnice (staré ženy, které jsou samy a nikoho nemají). macechy (i mladé ženy, které buď nemají svoje děti a musí se starat o cizí, a nebo mají a ty manželovy děti utlačují ve prospěch těch svých).
Takže v podstatě zapadám do šablony časem ověřené, tak co se namáhám:styrka:

Nechat děti samotné doma může být riskantní, ale tyto jsou na to zvyklí a jak jsem tak pochopila, jsou rády, když je nikdo nevyhání od televize. Mimochodem, je děsný, kolik času tráví zíráním na ty otřesný seriály, sitcomy, realityshow, animovaný filmy. Když jsem nabízeli možnost jít do ZOO, vybrali si videopůjčovnu.

S těmi "vyvdanými"nebo "vyženěnými" dětmi je to těžké. Na vlastních kolikrát nevidíme jejich "nedostatky",protože jsme k nim tolerantnější. Milujeme je láskou rodičovskou,čistou a upřímnou. Když zlobí nebo jsou rozjívené nepřijde nám to tak hrozné,protože je známe i jako sladké miláčky. Nepřijdou nám oprsklé a nevychované,protože je známe a víme "co chtěly říct". Občas nás taky pěkně štvou a co teprve ty cizí.....Myslím,že málokdo je opravdu objektivní a zcela spravedlivý k vlastním a "cizím" dětem. Já osobně mám kliku,že manželův syn je už skoro dospělý ( stejně jako můj starší syn ) a je to pohodový,nekonfliktní kluk. Poznala jsem ho už jako "pubescenta",navíc on si mě oblíbil hned od začátku. Navíc to neskřípe ani na té druhé straně - manželka mého ex. Je to jejich "macecha",ale kluci jí mají rádi,je na ně hodná. Ale je to zásluha i nás,dospělých. Neděláme si naschvály,já je nechci"sedřít z kůže",o zvýšení alimentů jsem nikdy nežádala......když se dospělí dohodnou,děti netrpí a dospěláci vlastně taky ne.....:D

Macecha vyznívá jako zápo*ná negativní postava, ale ne vždy tomu tak musí být. Své kamarádce vždycky říkám, že můj syn mít takovou macechu jako je ona, tak si pískám ;) Je nejlepší macecha co znám :D

No a já jsem vlastně taky taková macecha. Ono je to rychlejší než "přítelkyně jejich otce".

O hrabání v peněžence jsem s přítelem taky mluvila a řekl, že se za to stydí. Dokonce je i napomenul, jenže oni mu odpověděly, že se jenom dívají a doslova naštvaně práskly dveřma od pokojíku. Byl z toho docela vedle.
Týýý voe... to je teda něco. Tak haranti sjíždějí cizí peněženky a když jsou napomenuti, ještě se nafrčí. To bych teda byla vedle taky - ale úplně jináč.

Mám takový nehezký pocit, že bych trochu kriticky už začala uvažovat nad jejich tatínkem. Tam muselo být něco špatně a nikdo mi nevyvrátí, že podíl na té špatné výchově má i otec. Po takové aféře už bych do něj asi tak moc zamilovaná nebyla. :/

Sakura napsal(a):

Ja osobne si myslim, ze to tak je. Ruku na srdce, "macecha" nema duvod deti sveho partnera milovat. Tedy mozna jen v pripade, ze je jejich vlatrni matka jiz po smrti a nahrazuje jim tak matku. Jinak jsou takove deti prekazka ve vztahu, nevhodny zavazek nebo privesek, ziva pripominka minuleho vztahu, trvale spojeni s byvalou partnerkou, atd. Bylo by az neprirozene, kdyby zena po zjisteni, ze jeji novy pritel ma deti, reagovala takto: "Je, ty mas male drobecky, no nemuzu se dockat, az ty male poznam a jsem tak stastna, ze s nami budou travit kazdy druhy vikend a nasi dovolenou. Samozrejme alimenty jim budeme platit co nejvic, chudackum malickym z rozvracene rodiny. A tech darecku!!" :D

Ja jsem jako dite byla v pozici toho privesku, cili ditete. Snazila jsem se s macechou vychazet po dobrem, ale ona nechtela. Vypocitavala u soudu na korunu, co jsou ochotni ze sveho spolecneho jospodareni na me platit a co ne. Lhali mi, ze jsou nemocni, aby si me nemuslei na vikend bravat. Nakonec otce donutila, aby se se mnou prestal stykat uplne a mela ho jen pro sebe a novou rodinu, co si s nim vytvorila. Verim, ze si o me myslela jen to nejhorsi  a proto s Aprill v tomhle souhlasim.

Ja som robila macochu dieťaťu, ktorého matka žila, ale nikdy sa nevídali ani nestretávali, neplatila naňho... (Nebola som príčinou rozvodu a s bývalým som sa zoznámila cca 5 orkov od jeho rozvodu.) Malý bol ešte dosť malý a nebol problém vytvoriť si k nemu vzťah. Nevidela som ho ako nič  z toho, čo si vymenovala, ale ako dieťa, ktoré malo dosť zlý štart do života a ktoré je súčasťou - neoddeliteľnou - môjho priateľa a partnera. Mmch, partner je už bývalý, ale s "dieťaťom" máme kontakt dodnes. :) Je to od prípadu k prípadu.

setupko, strašně nerada Ti to říkám, ale mám pro Tebe jednu dobrou radu:

Seber se a mazej z takového příšerného vztahu, co Ti nohy stačí :jojo:

Ty woe, já zjistit, že se mi odrostlé dítě mého přítele hrabe v peněžence, v kabelce nebo vůbec - a reakce jejich tatínka bejt, že je jenom napomene ... tak už jsem dávno pryč. Tahle událost jasně signalizuje Tvoji roli v téhle rodině a v tomhle vztahu: jsi tam akorát za votroubka, který je v té rodině považován pouze za lepší služku a ke kterému si každej může beztrestně dovolit cokoliv za hranicí slušného vychování a mezilidských vztahů :grater: Tohle zjištění by tak hluboce urazilo moji lidskou důstojnost, že bych se šmahem odmilovala během pěti minut a v téhle chvíli už bych byla raději single.

Jestli se ptáš, co jsi udělala špatně, mohu Tě s čistým svědomím uklidnit, že NIC. Rovněž Tě můžu uklidnit, že ať bys v téhle rodince udělala COKOLIV, všechno by bylo špatně, ať bys přinesla JAKOUKOLIV oběť, byla by pokládána za samozřejmost, nikdo by Ti až do smrti nebyl za nic vděčen, nikdo by Tě náležitě neocenil a Ty bys tak dlouho bezplatně sloužila, otročila a nechala by ses ponižovat a urážet, dokud by ses nezhroutila nebo bys sama neutekla.

Existuje totiž určitá kategorie lidí, u kterých v žádném případě neplatí, že když se budeš s každým z nich snažit vycházet, budeš pro ně dělat první poslední a budeš na ně vstřícná a milá, že to ti lidé pochopí, ocení, začnou si Tě vážit, přijmou Tě mezi sebe a zapadneš mezi ně jako rovný k rovným. Ať je to určitá "klika" či uskupení v práci, v příbuzenstvu, v místě bydliště nebo ve vlastní či cizí rodině - jakmile se Ti lidé rozhodnou, že Tě zkrátka mezi sebe nechtějí, nikdy v životě se Ti nepodaří do jejich středu dostat a pokud se budeš i přesto snažit, zaujmeš maximálně roli zneužívaného a využívaného votroubka :jojo: Jediná obrana je složit zbraně a s hrdým čelem odejít středem a najít si takové uskupení, kde budeš vítanou součástí celku, ti lidé o Tebe budou sami stát a budou sami usilovat o to, aby ses stala jejich rovnoprávnou součástí :jojo:

Tahle rada je pro Tebe více-méně univerzální, ale já bych si ji pro Tvoje potřeby dovolila ještě trošku více zkonkretizovat: jakmile se jedná o rodinu, kde se všechno točí výhradně okolo dětiček a kde sebou nechává Tvůj partner pasivně vláčet tím, že rodince určité manýry nejenomže nezatrhne, ale toleruje a navíc na Tvoje bedra přehazuje povinnnosti a zodpovědnost, která Ti vůbec nepřísluší, ta rodinka má tatínka akorát za hlupáka, který skáče, jak oni pískají a Ty jsi obtížný přívažek k tomu hlupákovi, proto si k Tobě dovolují to, co si dovolují.

Setupko, partner nic změnit nechce, nezbývá Ti tedy nic jiného, než změnit sebe a tím pádem i změnit partnera. Jestli chceš být někdy v životě šťastná, tak odejdi - nechceš-li být šťastná, tak zůstaň a trp ...

setupka napsal(a):

Sakura napsal(a):

Heleno, snad mas pravdu. Ta otcova byla bohuzel pekna mrcha. A tata se od ni nechal ovlivnovat.

Tedy ja osobne bych se s pritelovymi detmi snazila vychazet, ale to by bohuzel nezalezelo jen na me. Je to dost tezke pro vsechny. Pro oba partnery, jejich deti, byvale partnery a sirsi rodinu i pratele.

Myslíš, že se málo snažím? Nemyslím to nijak proti Tobě, ale prostě mě zajímá, jestli jsem pro dobré vztahy mohla udělat něco jinak a líp...

Jinak když  se řekne macecha, už to slovo samo o sobě je negativní. Pamatuju si z fakulty, že zápo*né postavy v pohádkách jsou čarodějnice (staré ženy, které jsou samy a nikoho nemají). macechy (i mladé ženy, které buď nemají svoje děti a musí se starat o cizí, a nebo mají a ty manželovy děti utlačují ve prospěch těch svých).
Takže v podstatě zapadám do šablony časem ověřené, tak co se namáhám:styrka:

Nechat děti samotné doma může být riskantní, ale tyto jsou na to zvyklí a jak jsem tak pochopila, jsou rády, když je nikdo nevyhání od televize. Mimochodem, je děsný, kolik času tráví zíráním na ty otřesný seriály, sitcomy, realityshow, animovaný filmy. Když jsem nabízeli možnost jít do ZOO, vybrali si videopůjčovnu.

Setupko, to nebylo na tebe, to jsem myslela tak, kdybych v te situaci nekdy byla ja. Jak bych se s temi detmi snazila vychazet. Jenze vule musi byt na obou stranach. Moje macecha totiz se mnou nechtela vychazet dobre, byla to priserna mrcha, a to nejen vuci me, ale cele otcove rodine, mamincine rodine, otcovym pratelum. Z tebe ja citim dobrou vuli, ktera se ovsem neshledava s ocenenim na druhe strane. Snazis se mozna az prilis a co za to?

Opravdu jsem se snažila a chtěla jsem, aby to fungovalo. Protože on mi za to stál, jako jiný mužský předtím ne. Teď se cítí vyšťavená, bez energie, elánu. Můžu říct, že monetálně tyto věci už mě jen dobíjí v porovnání s tím, co máme za starosti s mámou ohledně táty. Nevím, co a jak mám řešit,dělat.
Přítel mě zklamal a vlastně až teď zpětně vidím, že jsem si nechala líbit orpavdu všechno a bála se ohradit, protožehned reagoval odmítavě, urážel a se a trucoval aříkal, že jsem proti dětem
Ta oslava byla opravdu už jen zástupný problém, kdy to vyplulo na povrch.
Cítím prázdno, beznaděj, nevím, co bude prop mě v nejbližší budoucnosti lepší, jestli být s ním nebo single. Problémy mně stejně nijak řešit nepomáhá a kolikrát když telefonujeme, tak u toho zírá na televizi nebo hraje hru na PC, tak to mě právě moc nevnímá. Nestojí si za svým a v mnoha případech, hlavně kolem dětí, neví co dělat. Jenom mně opakoval, co chce ode mně, abych jim dělala matku. Potom se málem rozbrečí, že mě má rád a nechce, abych odešla. To je asi jeho druhá zbraň, pláč nebo trucování. To mají děti po něm (i když on pochybuje, že syn je jeho).

setupka napsal(a):

Opravdu jsem se snažila a chtěla jsem, aby to fungovalo. Protože on mi za to stál, jako jiný mužský předtím ne. Teď se cítí vyšťavená, bez energie, elánu. Můžu říct, že monetálně tyto věci už mě jen dobíjí v porovnání s tím, co máme za starosti s mámou ohledně táty. Nevím, co a jak mám řešit,dělat.
Přítel mě zklamal a vlastně až teď zpětně vidím, že jsem si nechala líbit orpavdu všechno a bála se ohradit, protožehned reagoval odmítavě, urážel a se a trucoval aříkal, že jsem proti dětem
Ta oslava byla opravdu už jen zástupný problém, kdy to vyplulo na povrch.
Cítím prázdno, beznaděj, nevím, co bude prop mě v nejbližší budoucnosti lepší, jestli být s ním nebo single. Problémy mně stejně nijak řešit nepomáhá a kolikrát když telefonujeme, tak u toho zírá na televizi nebo hraje hru na PC, tak to mě právě moc nevnímá. Nestojí si za svým a v mnoha případech, hlavně kolem dětí, neví co dělat. Jenom mně opakoval, co chce ode mně, abych jim dělala matku. Potom se málem rozbrečí, že mě má rád a nechce, abych odešla. To je asi jeho druhá zbraň, pláč nebo trucování. To mají děti po něm (i když on pochybuje, že syn je jeho).

Setupko,psala jsem ti sem už několikrát a už jsem s tím přestala,protože tvoje dosavadní maily až na tento poslední svědčily stále jen o tom,že hodláš jet dál ve vyjetých kolejích a dobrovolně se nechat využívat.A to je volba každého z nás,tak co bych dál už psala.
Tento posl.mail je dot jiný,přijde mi,že už ti to začíná   k o n e č n ě   docházet.Tvůj přítel ti dává jasné signály,že on dospěl pouze fyzicky,jinak je to zlobivé dítě,které nechce přijít o mámu,to jako o tebe (jak sám říká - má tě přeci rád),když se mu něco nelíbí,tak kope vztekle kolem sebe a dělá uraženého a nakonec se mu musí jedna vlastnost přiznat: a to upřímnost.Jasně se vyjádřil,že chce abys jeho dětem dělala mámu.Mnohem přesnější vyjádření pro tuto funkci speciálně u něho by to měla být ne máma,ale služka a ženská pro všechno,nejlépe abys fungovala i jako box.pytel na vybití vzteku.
Dovol,pomůžu ti při rozhodování: buď singl nejmíň do té doby,než najdeš skutečně dospělého partnera,se kterým si vzájemně budete oporou.A v tom novém vztahu se snaž chovat jako rovnocenná partnerka a ne jako dosud,svým chováním samotným totiž umožňujeme takovým chlapům,jakého máš ty,aby se sami vůči nám chovali tak,jak se vlastně chovají.Sami si totiž dovolí jen to,co jim u nás projde.Tak bacha na to.

Tedy ja osobne bych se s pritelovymi detmi snazila vychazet...
To já taky, Sakuro - do okamžiku, kdy bych usoudila, že přínosnější je s haranty vyběhnout (a s přítelem případně taky).

reagoval odmítavě, urážel a se a trucoval a říkal, že jsem proti dětem... Problémy mně stejně nijak řešit nepomáhá... mě právě moc nevnímá... chce ode mně, abych jim dělala matku... nechce, abych odešla
Npo bodejť by chtěl... kde najde druhou takovou, co si za pár hezkejch slovíček a občasnou omlouvací kytku nechá s prominutím sr.t na hlavu? Jak tak vidím některé zmínky o jeho BM, nějaká velká péče tam nebude, babička už nebude nejmladší a všechno nestačí (možná, že ji dětičky taky občas lezou na nervy) a jemu nějaký obskakování potomků taky asi moc nevoní... Tak si holt našel kačenku (to není urážka, ale pouhý "typový označení" ), která na sebe převezme to, do čeho se ostatním z rodiny příliš nechce... a ještě si bude holka dělat výčitky, jestli se tomu věnuje s dostatečným nasazením a radostí. No aby si je nedělala, když se jí tak laskavě podá, že je proti dětem a nechová se dostatečně mateřsky. Šak vona si dá příště bacha a kvůli miláčkům se s potěšením přetrhne, aby pán tvorstva byl spokojenej a netrucoval...

...Přítel mě zklamal a vlastně až teď zpětně vidím, že jsem si nechala líbit orpavdu všechno a bála se ohradit, protože hned reagoval odmítavě, urážel a se a trucoval a říkal, že jsem proti dětem... To je asi jeho druhá zbraň, pláč nebo trucování...
setupko, nezlob se na mě, ale to je jednání hodné dvanáctiletého dítěte a nikoliv dospělého muže :) a navíc v tom cítím skrytou manipulaci jako řemen!!!

Cítím prázdno, beznaděj, nevím, co bude prop mě v nejbližší budoucnosti lepší, jestli být s ním nebo single.
Vzhledem k tomu, že se takhle cítíš už velmi dlouhou dobu a máš v koutku duše nejasné podezření, že lepší už to asi sotva bude, v podstatě už sis odpověděla sama. Strašně nerada to říkám, ale Ty už v podstatě single jsi: nežijete spolu, jenom se navštěvujete, Tvoje problémy nikdo neřeší, viz: Problémy mně stejně nijak řešit nepomáhá a kolikrát když telefonujeme, tak u toho zírá na televizi nebo hraje hru na PC, tak to mě právě moc nevnímá. ... tak o čem to vlastně je, takovéto scházení se? Jenom proto, abyste se viděli dva dny a další tejden jsi z toho byla rozhozená?!?

Nestojí si za svým a v mnoha případech, hlavně kolem dětí, neví co dělat. Jenom mně opakoval, co chce ode mně, abych jim dělala matku.
Setupko, nezlob se na mě, ale jeho děti už přece mají svoji maminku, která je porodila a se kterou žijí, jak může ten pán chtít po zcela cizí ženě, aby jeho dětem nahrazovala jejich vlastní matku?!? Jestli on to vlastně nebyl skrytej kulantní požadavek, abys jim místo matky dělala služku ...

Potom se málem rozbrečí, že mě má rád a nechce, abych odešla.  To mají děti po něm (i když on pochybuje, že syn je jeho)
Ale prosím Tebe, to je jen takový bla-bla-bla a jasně to dokazuje, jakej je ten pán duševní suterén. Jestli má pochybnosti o svojí paternitě, měl dost času na to zjistit si skutečnost buď po narození kluka, nebo kdykoliv během trvání jeho prvního manželství a ne si takový hlášky nechávat až na dobu, kdy je rozveden a krmit s nimi cizí ženskou :usch:

Nemůžu říct, že bych si věci neuvědomoval  i před tím, ale pořád jsem to chtěla nějak ustát, řešit, chtěla jsem být s ním. Z kačenku se vůbec nezlobím, ani nemůžu, i když za pravdu se každý zlobí. Dobře znám pravidlo, že lidi jdou tak daleko, kam je pustíme. Říkám to i přítelovi kvůli děckám a přitom sama to dělám blbě. A za blbost se platí. A já si už v peněžence hrabat nenechám. Jsem vám všem vděčná za názory, člověk někdy potřebuje nakopnout. Hledat chyby pořád jenom u sebe není správná cesta, když to nedělá nikod jiný. Sama sebe překvapuju, že působím snad až submisivně.

Řekla jsem mu, že děti svou mámu mají. Z toho vyvodil, že kdyby se BM něco stalo, nepostarala bych se o ně. Nejsem k nim dostatečně "vroucí"...
Docela mě i mrzelo, že se mně nezastal, když na mě řekla, že jsem ku..a, to jenom zíral. Mám dojem, že se jí svým zplůsobem bojí, protože ona je docela neomalená a hrubá. Doma měli Itálii se vším všudy.
Fakt je, že na hezký slovíčka dám, protože v  minulém vztahu jsem žádná neslyšela, on to ví a zřejmě pochopil, že má na mě účinnou pomůcku.

Projevy jako trucování nejsou rozhodně důkazem vyzrálosti, fakt nevím, proč jsem mu ustupovala a ještě ho uklidňovala.
Otcovstí by nezpochybnil kvůli klukovi, přece mu neřekne, už nejsem Tvůj táta a nezajímáš mě. To chápu, kluk za nic nemůže. A taky by to matka nepřipustila.

Řekla jsem mu, že děti svou mámu mají. Z toho vyvodil, že kdyby se BM něco stalo, nepostarala bych se o ně. Nejsem k nim dostatečně "vroucí"...
Panenko Maria Svatokopecká :lol: tak snad si vybírám partnera podle toho, jestli se s ním cítím dobře a jestli mě vztah s ním nějakým způsobem obohacuje a není mým hlavním kritériem výběru, aby byl schopen postarat se mi o děti, kdyby mi bejvalka umřela :dumbom: a i kdyby, každý rodič by se měl umět o děti postarat hlavně sám, vést k tomu taky ty děti, aby se o sebe uměly postarat a to by mělo platit, i když je jejich druhej rodič stále naživu a zdráv...

setupko, já mám čím dál tím větší dojem, že je všechno ze strany Tvého přítele prachsprostá manipulace, že na Tebe jde přes city, přes soucit, přes ohledy a jánevímcovšechno, že po Tobě požaduje v tomto směru poskytnutí absolutního maxima, ačkoliv on sám Ti není ochoten ani schopen poskytnout vůbec NIC

To je jen další důkaz toho, že pán potřebuje navrch k tomu, co jsem psala, ještě "jistotu", že kdyby něco (máma, babička), on se nebude muset starat, ale potřebnou péči a práci elegantně přehodí na někoho jinýho.
Hlavně ta touha po "vroucnosti" mě vytočila... kdyby na rovinu vybalil, že ho starání se o děti nebaví, nestíhá, neumí a potřebuje pomoc, většina ženskejch by na to přistoupila. Za nějakou (nejen finanční) kompenzaci velmi pravděpodobně. Ale vykládat něco podobnýho, to je podle mě prachsprostý vydírání, aby nemusel investovat (nejen finančně) nic navíc.

Setupko prece jenom cizy dite je cizy .Nevim jak vy,ale ja  nedokazu mit rada cizy dite jako svy.Nedokazu se rozplivat nad cizym deckem.Pritel ma dva kluky ten jeden me nevadi,toho druhyho vylozene nesnasim.Vadi me,uz jen to,kdyz o nem pritel mluvi.On me ublizil urazkama co o me psal moji dceri a od te doby jsem na nej alergicka.Neumim mu odpustit.Vadi me jak se mu pritel neustale vnucuje a kluk ho ma na haku.

eremuruss napsal(a):

Setupko prece jenom cizy dite je cizy .Nevim jak vy,ale ja  nedokazu mit rada cizy dite jako svy.Nedokazu se rozplivat nad cizym deckem.Pritel ma dva kluky ten jeden me nevadi,toho druhyho vylozene nesnasim.Vadi me,uz jen to,kdyz o nem pritel mluvi.On me ublizil urazkama co o me psal moji dceri a od te doby jsem na nej alergicka.Neumim mu odpustit.Vadi me jak se mu pritel neustale vnucuje a kluk ho ma na haku.

Ale to není Erem o tom, že to není tvoje dítě....takový postoj máš proto, jak se k tobě choval. I když....ty to máš malinko jinak, protože ti docela "slušně" říkal i tvůj syn a alergická na něj nejsi. Já bych asi byla :cool:

Tak teď nevím, podle čeho si mě vybral, původně kvůli tomu, že je mu se mnou dobře a že prý jsme inteligentní. Začínám ho uvnitř obhajovat, protože on mě opravdu má rád, je schopen toho pro mě opravdu hodně udělat, fyzicky je mi s ním hodně dobře, jenže z toho se chová jako sociální debil.
Z děcek by chtěl mít inteligentní slušné vystudované lidi, jen si to neumí zařídit.

Já děti nemám,tak to nemůžu posoudit, ale myslím,že většina žen nemá cizí děti jako svoje. Tak jako v přírodě ne každá samice přijme mláďata jiné matky. A když už se rozhodne se na ně dát, je potřeba, aby jí v tom někdo pomáhal, všechny zúčastněné strany. Když budu mluvit za sebe, mám pocit, že jsem se vydávala v drobných, až mě to vysílilo a už prostě nemůžu. Nikdy jsem nevycítila nějaké uznání za snahu, pořád je to málo. Ale co víc můžu udělat, než že jim věnuju svůj čas a někdy se vyloženě sebeobětuju, ikdyž bych radši dělal něco jinýho. Na druhou stranu jsou ženy, které dokážou cizí dítě přijmout beze zbytku a asi i s těmito problémy. Ono je možná něoc jiného dítě adoptovat, kdy je zřejmě dítě rádo, že má domov, nevím, myslím si to.
Na tu vroucnost jsem se ho ptala, co by to jako mělo být, jesli třeba něco jako "nevadí, že si mi hrabeš v peněžence a dokladech, připojuješ přes mobil na net a ani ten ztracený náramek mi nevadí, a budu je pusinkovat...?" Neodpověděl, sám asi neví. Nějaké mazlení nemají ani od matky, což cizí ženská by snad ani neměla...
Se mnou dítě nechtěl, protože by nemohl dávat tady těm všechno, co chtějí. Ono by to stejně nešlo, ale principielně jsem se zeptala.

Mapíšem sem moju, relatívne nedávnu skúsenosť  s posledným exom: bol rozvedneý (teda, už raz, teraz s arozvádzal durhý raz, z 2. manželstva deti nemali) a okrem dospelej a v zahraničí žijúcej dcéry mal syna, ktorý k nemu chodieval každý druhý víkend. My sme mali spolu víkendový vzťah, ale tie víkendy sme trávili prakticky celé spolu... Na dovolenky sme chodili aj s jeho synom. Za chalanom na preteky sme sa šli pozrieť hneď na asi 2. alebo 3, rande, ale potom bola dlhšia pauza,. Chalan bol zlatý a ešte pred pubertou, okamžite sme  si padli do oka, podobný humor, podobné záujmy. Mladý pán bol ale slušný, žiaden rozmaznaný fracek: keď prišiel na víkend, dohadovali sme sa všetci traja, kaý bude program, aby nikto nebol otrávený. Divadlo, kino alebo iné akcie sme dohadovali itiež spoločne. Mal už cca 13 rokov, takže žiadne bábätko... v domácnosti pomohol, varili sme spolu s jeho otcom, mladý potom umyl riad. Domáci pán vypral, ja som vyžehlila (mladému nebolo treba). Nakupovali sme tiež spolu . Mala som ich oboch rada a s oboma si píšem dodnes, aj po rozchode :jojo: . Nemám z tohto vzťahu trpký pocit, hoci je už minulosťou.

setupka napsal(a):

Tak teď nevím, podle čeho si mě vybral, původně kvůli tomu, že je mu se mnou dobře a že prý jsme inteligentní. Začínám ho uvnitř obhajovat, protože on mě opravdu má rád, je schopen toho pro mě opravdu hodně udělat, fyzicky je mi s ním hodně dobře, jenže z toho se chová jako sociální debil...
...Se mnou dítě nechtěl, protože by nemohl dávat tady těm všechno, co chtějí. Ono by to stejně nešlo, ale principielně jsem se zeptala.

Setupko, mě napadá jedna jediná otázka: proč s ním vlastně jsi ?!? Žijete každej ve svém, vidíte se jen občas, rodinu s Tebou odmítl plánovat, žádná pozitiva Ti ten vztah nepřináší, akorát v poslední době spoustu nepříjemností.

Na jednu stranu z Tebe padají věci, že v té rodině musíš překousnout věci, které by normální ženská asi nerozdejchala, na druhé straně přítele sama před sebou obhajuješ ... mě by zajímalo, na základě jakých indicií jsi usoudila, že Tě má opravdu rád (podle brečení?!?) a co znamená to "hodně", co je pro Tebe schopen udělat. Zatím pro Tebe totiž neudělal lautr vůbec nic, nedokáže ani akceptovat, že Ti zemřel otec a na to konto se k Tobě důstojně chovat. Že by si srovnal dětičky, aby se k Tobě nechovaly jako ke kusu hadru, o tom ani nemluvě, že by si srovnal bejvalku, aby se k Tobě nechovala jako kanálie, to už vůbec. Ani by Ti nedovolil vlastní dítě, protože Tvojí svatou povinností je sloužit těm jeho :usch: ... no tohle už je vrchol ...
Děvče zlaté, já skutečně nechápu, nač ještě čekáš :albert: ...

Ať to dopadne, jak chce, pro Setupku je to dobrá škola života.
Jen ona ví, jak to u nich chodí a jaké jsou její vnitřní pocity - ono se to sem asi nedá vypsat všechno.
Na druhou stranu - když jsem o tom přemýšlela, asi bych dlouho neobdivovala partnera, který by mě při mé žádosti o něco, co se týká mého zbožňovaného dítěte, odkázal na to, že má tatínka. Ale různé ty požadavky se musí samozřejmě vyvážit. Není možné, aby jeden dělal všechno a druhý se vezl.

Tercila napsal(a):

...Na druhou stranu - když jsem o tom přemýšlela, asi bych dlouho neobdivovala partnera, který by mě při mé žádosti o něco, co se týká mého zbožňovaného dítěte, odkázal na to, že má tatínka...

Tercilo, v tom je velikej rozdíl - chtít po partnerovi, aby pro moje dítě něco učinil či vykonal a chtít po partnerovi, aby dítěti/dětem suploval nebo dokonce v budoucnu nahradil matku, která se zaplaťpámbu zatím stále těší dobrému zdraví. To jsou naprosto různorodá jablka a hrušky, které jsi právě teď smíchala dohromady ;)

Nesmíchala, Kiarko. Vždycky se musí najít nějaká rovnováha, moc dobře chápu Setupku. Ale kdybych požádala nového partnera, aby cokoliv pro mé dítě udělal a on odmítl se slovy, však má svého tatínka, nevážila bych si ho. V tomhle mám jasno a trvám na tom, že když pro moje dítě nový partner odmítne něco udělat, není pro mě ten vhodný.  Ale opakuji, že samozřejmě ve všem musí existovat nějaká rovnováha. Jak v požadavcích, tak v ohledech na přání partnera.
Mimochodem, mám rozvedeného, velmi dobrého kamaráda, s jehož dítětem dost dobře vycházíme, a kdybych uvažovala tak, že bych s ním trvale žila, ani by mě nenapadlo NEsuplovatjeho dítěti matku. To je snad normální, když už se zakoukám do chlapa se závazky. Ale každý je jiný a každý vydrží něco jinéh oa taky záleží na tom, jak si s novou rodinkou padnu "do povahy", že... Jojo, není to jednoduché.

Tercilo, jenomže setupka zatím svému partnerovi neodmítla NIC, oč by ji její partner nepožádal, s výjimkou narozeninové oslavy, kdy by dětičky seděly u PC a ona makala jak Bulhar bez ohledu, že drží smutek po svém zemřelém tatínkovi a druhá věc byla, že se odmítavě vyjádřila k partnerově přání nahradit jeho dětem matku v případě, že by se něco stalo s jejich bio maminkou, čemuž taky naprosto rozumím a vůbec jí to nemám za zlé.

Jasně, Kiarko, já Ti rozumím, to už je všechno spíš otázkou veškeré domluvy mezi nimi a taky - co si budeme nalhávat - je to odrazem toho, jak mají odlišný náhled na výchovu dětí, na uspořádání povinností v domácnosti atd.
Musí to být těžké obzvlášť pro holku, která svoje děti, a tudíž zkušenosti, nemá. Vidím v práci, jak svobodné kočky jsou kritické k výchově kohokoliv ;). To, co tu Setupka popisuje, by máma od tří děcek možná popsala úplně jinak :D.
Jak říkám, není to jednoduché. Setupku chápu, proto říkám, že je to pro ni dobrá škola a životní poznání.

Tercilo, já věřím tomu, že máma od tří dětí by měla skutečně jiný pohled na věc, jenomže setupčin partner by se zase na mámu se třemi dětmi v životě nedal ;) protože oběma je nám jasné, jaká byla jeho kritéria pro výběr partnerky: aby se byla schopna cele a bez výjimky věnovat o víkendech jeho dětem, což matka s vlastními dětmi splňuje jen těžko, že ... :vissla:

Ano, Kiaro, a já sleduji, že tohle pragmatické uvažování není u mužů vůbec výjimečné. Je to tak.

A mamu od troch /(alebo hoci len od dvoch) detí by určite potešilo, že ju - zrejme zdravú a v najlepších rokoch - jej BM už zrejme pochováva, keď hľadá za ňu "náhradnú matku". Ten pán je proste podľa mňa tak trochu zrúdička s EQ plechovej trúbky a tie deti proste ľutujem... a na tom by nič nezmenilo, ani keby Setupka bola Matka Tereza s nevybúrenými materinskými pudmi - takýto matroš mať za toca :/ - to nie je nič moč. A skôr nič ako moč.

by máma od tří děcek možná popsala úplně jinak
Jako máma od tří děcek zodpovědně prohlašuju, že zde popisovanejm harantům bych teda macechu nedělala v žádným případě a s jejich tatínkem bych se (pokud bych si s ním teda rozuměla - jakože asi ne-e) stýkala na neutrální půdě a hlavně bez jeho miláčků i rodiny.

helena: Jako máma od tří děcek zodpovědně prohlašuju, že zde popisovanejm harantům bych teda macechu nedělala

:D chápu. Jenže máme info jen z jedné strany a co si budeme nalhávat - není vůbec jednoduché sžít se s něčí rodinou. Jak jsem psala, pro Setupku je to škola života. A určitě užitečná.

Helena: a s jejich tatínkem bych se (pokud bych si s ním teda rozuměla - jakože asi ne-e) stýkala na neutrální půdě a hlavně bez jeho miláčků

Heli, vždyť víš, že i v takovém případě by ten vztah tedy byl "o ničem". :)

Tercilo, jak - o ničem? Kdybychom žili - jako setupka s přítelem - každej ve svým, model by vypadal tak, že týden by žil přítel u mě, dalších pět dnů já u něj a na osudný víkend - když má děti - bych se holt vzdálila a nechala mu svobodný prostor. To se mi nezdá být "vztah o ničem", naopak mi to přijde vzhledem ke všem zúčastněným jako jedno z možných rozumných řešení situace.

Ovšem toto je  možné jenom za předpokladu, že jsme oba dva s přítelem rozumné a vyzrálé osobnosti a že přítel nevstupoval do vztahu se mnou pouze proto, že hledal neplacenou "slečnu k dětem".

máme info jen z jedné strany a co si budeme nalhávat - není vůbec jednoduché sžít se s něčí rodinou
Jenže se mi nezdá, že by ty informace byly nějak moc neobjektivní - setupka mi nepřijde jako baba, která by apriori odmítala přítelovu rodinu a děti. Ale bohužel to byli oni, kdo se v extrémní situaci odkopali.
v takovém případě by ten vztah tedy byl "o ničem"
Nemyslím - buď zvolím model Kiara, tedy víkend bez dětí, nebo (abych nebyla nařčena z "nedostatku vřelosti") můžeme jít plavat, bruslit, jet na víkend... což je ovšem limitováno představami dětí o báječném víkendu před televizí s all inclusive.

Neodmítám pro ně dělat práci, jako vaření, hry, úklid, úkoly, zábava, ale dělat mámu na víkend se podle mně nedá. Oni svou mámu mají a ta by s tím určitě taky nesouhlasila. Navíc bych z nich dělala schyzofrenní bytosti, protože bych po nich požadovala něco, co je pro ně z jiného světa, na co nejsou zvyklí. K problémům dochází už třeba v momentě, kdy vyžaduju večerní hygienu, a to jsou ještě záadnější věci, kde si vlnu odporu ani představit neumím.
Taky je problém v tom, že se s přítelem na něčem dohodneme, na čem budeme trvat. Platí to jenom ten víken, když tam jsem, ale když tam nejsem, nefunguje to. Potom jsem tam za bachaře, který rozděluje úkoly, kontroluje a prudí.
Vlastní děti sice nemám, ale deset let jsem s puberťákama pracovala, taksnad něco malinko bych vědět mohla.

S přítelem je nám oboustranně fajn, než přijde na děti. Je to smutný, ale je to tak. On něco chce, ale nedokáže toho dosáhnout.

Jinak toto jsou teď pro mě "podřadnosti", protože moje máma na tom není dobře, psychicky a už i fyzicky. Nevím, jak jí pomoct, takže čištění zubů a čisté ponožky jsou mně šumák.

Nevím, na co mám myslet dřív, ale přesto by mě zajímal i názor pánů.
Já za sebe můžu říct, že podruhé bych už do chlapa s takhle malýma dětma nešla. Zdá se mi to jako nenávratná investice, skoro bych řekla až ztrátová. Hlavně citově. Některé věci mě i zraňují. Možná je to případ od případu.
Nikdy neřeším nic silově, spíš v klidu a rozumem, přítel je spíš občasný cholerik (t.j. když už vyletí, tak to stojí zato) jinak věci neřeší a jsou mu jedno.
Ke mně je milý, hodný, starostlivý, troufám si, říct, že mě uznává a váží si mě. Možná mám ty růžové brýle.
Vím, že všechno chce svoje. Já jsem chtěla partnera, on partnerku a někoho k dětem jednou za 14 dní. Oba jsem s tím souhlasili, jen ten průběh realizace se nějak nevyvedl.

setupko, názoru pánů na tomhle vlákně se asi nedočkáš :D protože sem přispívají muži, kteří konkrétně s tímhle problémem, co máš Ty nemají žádné zkušenosti. I když bych byla také ráda, kdyby sem přispěl k tomuto tématu nějaký pán a sdělil nám, jak to vidí on :)
setupko, a děti Tvého partnera už nejsou malé, psala jsi, že jim je 10 a 15 let. O malých dětech se dá hovořit pouze do jejich předškolního věku, tohle jsou děti, kdy mladší už je jednou nohou v pubertě a starší je nefalšovaný puberťák. Takže do nich už nic "nenatlučeš", ať už jde o základní hygienické návyky či to ostatní. A pokud se tatínek nepostaví důsledně na Tvojí stranu a nebude po dětičkách vyžadovat, aby platilo beze zbytku to, co řekneš, nebude to fungovat nikdy a nefungovalo by to, ani když bys měla na starosti jedno tříleté dítě.
Problém taky totíž nevidím v tom, že jsou děti moc malé/moc velké, problém je v tom, že si je tatínek nedovede ukočírovat a děti vám oběma skáčou po hlavě. A aby se realizace vašich představ vyvedla, musíte na zdárném vztahu pracovat OBA DVA rukou společnou a nerozdílnou, nebo se vám vztah za chvíli rozsype jako domeček z karet.
setupko, teď neřeš vztah, teď řeš svoji maminku, ke které máš v téhle chvíli největší díl povinností a všechno ostatní musí buď počkat, nebo jít úplně stranou. Pokud toto Tvé omezení váš vztah nevydrží a rozpadne se, nebude to Tvoje vina ... protože v takovýchto chvílích se může rozpadnout jenom něco, co stejně nikdy v životě nefungovalo :pussa:

Bud tvoj priatel ma cudne predstavy, ze len zena dokaze usporiadat oslavu alebo si rohozka o ktoru sa dobre otieraju boty. Uz len to, ze ta vobec poziadal o usporiadanie oslavy pre JEHO DETI sa mi zda drze. Nebyvate spolu a chce aby si ty usporiadalu oslavu? Zda sa mi to nehorazne. Ja by som tu oslavu nerobila ani keby sme byvali spolu. Ze detom oslavu slubil? To nie je tvoj problem. Jednoducho mu povedz, ze nemas cas. Su to jeho deti, jeho starost.

Ak jeho deti neradi jedia, co on navari, v tom pripade by som mozno zvazila, ci mu POMOCT ale musel by ma velmi pekne poziadat a musel by mi slubit, ze mi to nejak vynahradi. Ale by som iba varila; nakup potravin, obsluha navstevy, odpratanie a umyvanie tanierov by bola jeho starost.

Kiara: Kdybychom žili - jako setupka s přítelem - každej ve svým, model by vypadal tak, že týden by žil přítel u mě, dalších pět dnů já u něj a na osudný víkend - když má děti - bych se holt vzdálila a nechala mu svobodný prostor.

A tohle se Ti, Kiaro, zdá jako solidní život pro mladou holku?:co: To by snad možná vyhovovalo nám, "předpadesátnicím", ale mladé holce, která by možná chtěla svou "klasickou" rodinu? To tedy nevím... :/
To je skutečně jen "z nouze ctnost", vyplývající z právě prožívané situace.
Mám mladé kolegyně, ale že by zrovna tohle byl jejich sen, to jsem od nich nikdy neslyšela. Kolegyně zařizují domky, plánují děti, sledují svoji a manželovu kariéru - ale že by některá chtěla žít 5 dní tam a 5 dní onde a jednou za 14 dní mít víkend "pro sebe"... fakt, takovou vizi mi žádná nesdělila.

Njn, nezdá, Tercilo, nezdá  ... ale co my víme, každá třeba netouží po rodinném krbu a sdílení společného života pod jednou střechou ;)

Tercila napsal(a):

Kiara: Kdybychom žili - jako setupka s přítelem - každej ve svým, model by vypadal tak, že týden by žil přítel u mě, dalších pět dnů já u něj a na osudný víkend - když má děti - bych se holt vzdálila a nechala mu svobodný prostor.

A tohle se Ti, Kiaro, zdá jako solidní život pro mladou holku?:co: To by snad možná vyhovovalo nám, "předpadesátnicím", ale mladé holce, která by možná chtěla svou "klasickou" rodinu? To tedy nevím... :/
To je skutečně jen "z nouze ctnost", vyplývající z právě prožívané situace.
Mám mladé kolegyně, ale že by zrovna tohle byl jejich sen, to jsem od nich nikdy neslyšela. Kolegyně zařizují domky, plánují děti, sledují svoji a manželovu kariéru - ale že by některá chtěla žít 5 dní tam a 5 dní onde a jednou za 14 dní mít víkend "pro sebe"... fakt, takovou vizi mi žádná nesdělila.

No, mne sa vidí, že setupka už tiež nebude žiaden krehký mladý šalátik a deti mať nemôže, takže... :D by jej to asi aj vyhovovalo... ;)

Mladý salátek už opravdu nejsem:D Cestování mně už moc nevyhovuje, chvíli tam, chvíli tam. Chci mít svůj klid a domov. I praktick yje to o ničem. Už ce čtvrtek myslet na to, že se muím sbalit navíkned a co tam mám a nemám. Jindy zase bych potřeboval něco udělat doma anemůžu, jehdu k němu. Věci si tam moc nechávat nechci, protože například teď o víkendu mně jeho dcerka opět prohrabala věci a rozházela prádlo, protože hledala dárky. Komentovala to, že to ona neudělala a a že no a co.
Pořád ještě jsem spolu, nějak nemám sílu na nic. Občas si vezmu nějaký prášek na uklidnění, protože už jsem ze všeho docela na dně a nezvládám.  Přítel chce být se mnou o vánocích a dokonce je ochoten jet se mnou k mámě. Abych řekla pravdu, to se mi moc nechce...:(

Jindy zase bych potřeboval něco udělat doma anemůžu, jehdu k němu.
A to k němu fakt musíš jezdit takhle pravidelně? Nějak nerzumím tomu, že bys nemohla říct "tenhle víkend ne, protože..." - co by se prosím tebe mohlo stát?
Komentovala to, že to ona neudělala a a že no a co.
Ano-ó? A copak na to tatínek? Obzvlášť by mě zajímala jeho reakce na podtržené - a zároveň se znova ptám, jestli ti to stojí za to?

Stalo by se to, že by se urazil protože chce být se mnou.
Na podtržeé reagoval tak, že jí věřil, že tam nehrabala a bylo to smeteno ze stolu.
Stojí nestojí, být sama pořád nebo občas být s někým...

Omlouvám se, nepostřehla jsem nebo už jsem možná zapomněla, že setupka nemůže mít děti. O salátku by se dalo diskutovat ;), netřeba propadat pesimismu z toho, že třicet svíček už jsme sfoukli(y) dávno :).

setupka: Pořád ještě jsem spolu, nějak nemám sílu na nic. Občas si vezmu nějaký prášek na uklidnění, protože už jsem ze všeho docela na dně a nezvládám. 

Setup, a co prosím konkrétně nezvládáš??? Chlap má haranty evidentně nevychované, moc Ti ve vztahu na ruku nejde, protože je holt duševně naladěn možná na jinou strunu a TY si kvůli tomu ničíš práškama SVŮJ organismus? Neblázni.... :hjarta: :| Chlapů je...
Dělej jen to, co se chce Tobě. Když nemáš náladu na odjezd, tak prostě nejeď, atd... Stejně Ti dlouhodobě nebude k ničemu, když se budeš přemáhat. Držím Ti palce.

Já si také myslím, že vztah by měl být jen přínosem. A to pro všechny zúčastněné.
Proč jinak bychom se do něj pouštěli?

Pokud se na pravidlech týkajících se dětí (obecně - všech) nedohodnete, budete mít problémy a hádky při každém společném dnu. A jestli ne hádky, tak někdo bude "ukřivděn", nespokojen či trpět. Pustila bych se tedy do návrhu "dohody" o pravidlech.

Doma jsme se zařídili podle toho a děti, všechny, které k nám přijdou a jsou u nás, dodržují stejná pravdila námi daná. Když ne, tak je někdo z nás zhvízdá a druhý ho podpoří. Naštěstí tohle nebylo téměř třeba. A tímto si nenastrkáváme do cesty zbytečné překážky.

Nezvládal jsem předvánoční období spolu s odchodem táty, problémy s mámou a přítelem, práci. Prostě není věc, ve které by bylo klidno. Nejsem schopna najít řešení a už mi začíná být zle fyzicky (tlaky na hrudi, vysoký tep, nespavost, motání hlavy, nechutenství na střídačku a přejídáním...), jsem protivná. Ráno se vzbudím a toto všechno cítm, prášek to utlumí a můžu aspoň pracovat. Řešení to není, ale aspoň to tak nevnímám.

Dohoda kolem dětí jakástakás je, ale nefunguje. Holka se zazubí a všechno je ve starých kolejích, kdy je všechno dovoleno. Uvědomuju si, že už takhle dál nemůžu, jen nevím, jak dál... Věk v tom nehraje roli, i když mladým závidím možnost a perspektivu. ALe jaký si to uděláš, takový to máš:(

Setupko, prožíváš prostě náročné období. To je, myslím, úplně normální, že vnímáš ty potíže už i fyzicky. Všecko zase bude dobré, neboj. Ono nic netvrá věčně. Ani to dobré, ani to zlé.

setupka napsal(a):

Dohoda kolem dětí jakástakás je, ale nefunguje. Holka se zazubí a všechno je ve starých kolejích, kdy je všechno dovoleno. Uvědomuju si, že už takhle dál nemůžu, jen nevím, jak dál... Věk v tom nehraje roli, i když mladým závidím možnost a perspektivu. ALe jaký si to uděláš, takový to máš:(

Setupko, nazývejme věci pravými jmény.
Když "dohoda kolem dětí jakástakás je, ale nefunguje" tak žádnou dohodu defacto uzavřenou nemáte. Dohoda je úmluva, kterou mezi sebou uzavřou dotyčné strany a která se následně dodržuje, jinak to není dohoda, ale mlácení prázdné slámy.

Už po několikáté sis tady stěžovala, že dětičky nejsou schopny dodržovat základní pravidla lidského spolužití, t.j. že soukromí druhého člověka je nedotknutelná věc, kam vychovaný člověk nestrká ani nos, ani pracky a že jim tatíček takové jednání vůči Tobě blahosklonně promíjí. Nezlob se na mě, ale jiná ženská by vyběhla jak s dětičkami, tak s tatínkem. Skutečně nechápu, proč v tomhle žiješ ... vždyť to je nevychovanost a sprostota, která jasně ukazuje, že si tě v té rodině vůbec neváží.

Setupko, jak Tě tak čtu, tak já bych od takové vypečené rodinky už dávno dala ruce pryč :jojo: A mluvím z vlastní zkušenosti - já jsem si vzala tatínka s podobně vypečenými dětičkami, zkusila jsem od bejvalky, zkusila jsem od dětiček a nakonec to dopadlo tak, že jsem se stejně rozvedla a jedním z celé řady důvodů k rozvodu byla právě tatínkova nekritická, opičí láska k dětičkám z prvního manželství :dumbom: A mohla jsem se rozkrájet, mohla jsem se třeba na hlavu postavit, nezavděčila jsem se :usch:

setupka napsal(a):

Nezvládal jsem předvánoční období spolu s odchodem táty, problémy s mámou a přítelem, práci. Prostě není věc, ve které by bylo klidno. Nejsem schopna najít řešení a už mi začíná být zle fyzicky (tlaky na hrudi, vysoký tep, nespavost, motání hlavy, nechutenství na střídačku a přejídáním...), jsem protivná. Ráno se vzbudím a toto všechno cítm, prášek to utlumí a můžu aspoň pracovat. Řešení to není, ale aspoň to tak nevnímám.

setupko, uz bych se davno ptala, jestili to mam zapotrebi. Jednoduse se zbavit problemu s maminkou a praci asi nepujde, ale zbavit se stresoru v podobe cizich deti lze pomerne jednoduse, nejlepe i s tatinkem, ktery jako opora v tezke chvili uplne selhava.

setupka napsal(a):

Dohoda kolem dětí jakástakás je, ale nefunguje. Holka se zazubí a všechno je ve starých kolejích, kdy je všechno dovoleno. Uvědomuju si, že už takhle dál nemůžu, jen nevím, jak dál... Věk v tom nehraje roli, i když mladým závidím možnost a perspektivu. ALe jaký si to uděláš, takový to máš:(

Vek v tom skutecne nehraje roli. Jsou divky dvacetilete, ktere zustavaji v nevyhovujicich vztazich, protoze se boji, ze lepsiho potazmo vubec nejakeho uz nenajdou. Ja myslim, ze kdo se neboji byt chvili sam, toho spravneho k sobe najde.

A Kiara ma pravdu, ja jsem jako dite zazila, jak se kvuli opici lasce k synovi z prvniho manzelstvi a neochote s tim cokoli udelat rozpadlo druhe manzelstvi meho strejdy. Nikdo z nasi rodiny se tomu vubec nedivil a mne zustala celozivotni neduvera k detnym rozvedenym.  Coz mozna nebylo vubec na skodu.

Nejde vlastně o nic jiného, než že se ti dva dospělí k sobě prostě nehodí. Ať jsou děti jakékoliv (ty jsou ostatně právě odrazem povah rodičů). Což mi teď vnuklo myšlenku, že bys jim, setupko, těm harantíkům, vlastně mohla být vděčná, že Ti zavčas otevřeli oči ;) :).

To je pravda, Tercilo.
On totiž samotný fakt, že tatínek bere nerespektování cizího soukromí jako něco zcela normálního o jeho povaze leccos vypovídá :jojo: Třeba to, že pravidla slušného chování jsou mu zcela cizí a pocity takto urážené partnerky jsou mu zcela lhostejné. Což si myslím, že vůbec není dobrý základ zdravého vztahu a pokud tento člověk nemá v úmyslu podobné chorobné uspořádání jakkoli měnit, je asi nejlepší takový vztah ukončit :jojo:

Tercila napsal(a):

Nejde vlastně o nic jiného, než že se ti dva dospělí k sobě prostě nehodí. Ať jsou děti jakékoliv (ty jsou ostatně právě odrazem povah rodičů). Což mi teď vnuklo myšlenku, že bys jim, setupko, těm harantíkům, vlastně mohla být vděčná, že Ti zavčas otevřeli oči ;) :).

Tak premyslim, ke komu by se tento pan navic se svou entourage hodil.

S tim odrazem nevim, znam docela katastrofalni rodice se skvelymi detmi. Bude to komplikovanejsi.

elena: Bude to komplikovanejsi.

To určitě ano, souhlasím.
Ale určité náznaky mohou být....

Nezvládal jsem předvánoční období spolu s odchodem táty, problémy s mámou a přítelem, práci.
Děvečko, takový období máme občas všichni... najednou před nás někdo vysype náklaďák problémů a my jen čumíme na tu horu a zdá se, že už za ní zůstaneme navždycky zatarasení. jenže pak si všimneme, že když tohle pošoupneme, tak se támhleto uvolní a dá vytáhnout... a najednou je za náma úhledně srovnaná hranička a před náma zas volná cesta. Jen se to nesmí rvát násilím - to si akorát strhneš záda...

Dohoda kolem dětí jakástakás je, ale nefunguje. Holka se zazubí a všechno je ve starých kolejích, kdy je všechno dovoleno.
Jestliže nefunguje, jako by nebyla. A pokud má dceruška tatínka omotanýho kolem malíčku, taky nikdy fungovat nebude. Dokonce bych řekla, že slečna má zlomyslnou (pubertální) radost z toho, jak jí prochází veškeré úkorné jednání vůči tobě... a bude si dovolovat čím dál víc, troufám si odhadnout. Mimochodem - já bych jí pracky urazila, hrábnout mi do věcí, v podstatě cizí harant. Možná se tatínek bude jednou divit, až si holčička sáhne někam, kde jí to tak snadno neprojde.

Uvědomuju si, že už takhle dál nemůžu, jen nevím, jak dál...
Možná by nebylo od věci vzít si oddechovej čas. Bez ohledu na to, jestli se pán urazí, že se mu nevěnuješ, bez ohledu na to, kdo uvaří rybí polívku a vyluxuje jehličí. Rozmyslet se musíš sama, ale já bych na tvém místě asi odjela k mamince, protože ta tě, na rozdíl od přítele a jeho rodiny, bude tyhle svátky skutečně potřebovat. A ty jí nakonec taky.

setupka napsal(a):

Stalo by se to, že by se urazil protože chce být se mnou.
..

A co? Když se urazí, musíš ty na to nějak reagovat? Nejde to využít spíš k oddechovému času? ať se kousne do zadku a ty si zatím odpočineš? :par:

Uvědomuju si, že bych měla něco změnit. Možná není vhodná doba, ale třeba naopak by byla, kdybych na to měla sílu a ulevilo by se mi. Nechci tady fňukat, jenom trochu upouštím páru. Nedělám to jen tady, on taky dostává svůj podíl. Řekla jsem mu, že dohoda nefunguje a že už takhle dál nemůžu. Jde proti mě jeho BM a děcka. CHce si kvůli tomu s ní promluvit a jít do poradny. Nevím, nevím, to asi řešení nebude, Leda že by mu konečně i někdo jiný řekl, že si musí stát za svým a nepotácel se jako třtina větrem vláčená. S BM se prý nedomluví, protože ho uráží a to jsem slyšela na vlastní uši. Ona uráží totiž i mě. Dává mi za vinu, že přítel se nevěnuje dětem, protože se se mnou ku****í. řekla to i o víkendu, kdy jsem s děckama byli v kině a pouštěli draky. Taky prý nedokáže přenést přes srdce, že se rozvedli a snaží se, abych od něho odešla já. Její chování a chování děcek tomu nasvědčuje, ale on tomu nepřidá.
Respektování soukromí si děcka brání jenom svoje, klidně mně vleze i do koupelny, když si čistím zuby. Jsou to maličkosti. ořád si stěžuju, místo abych něco udělala, že...:dumbom:
Záda si strhnout nechci, protože kdysi jsem si je kvůli problémům strhla (obrazně řečeno) a stálo mě to rok pracovní neschopnosti a docela velký zdravotní problémy. A to si rozhodně zopakovat nechci. Mám v hlavě velký zmatek a to samé cítím.
On nějak nedokáže pochopit, že bych chtěla být s mámou sama a už nevím, jak to říct. Přitom by šlo o dva dny. Vůbec nejradši bych byla aspoň chvíli sama...

Kubula napsal(a):

setupka napsal(a):

Stalo by se to, že by se urazil protože chce být se mnou.
..

A co? Když se urazí, musíš ty na to nějak reagovat? Nejde to využít spíš k oddechovému času? ať se kousne do zadku a ty si zatím odpočineš? :par:

Nevím, co by se stalo, kdyby se urazil. Já bych z toho měla ten svůj blbý pocit. Ztráta by to nebyla, spíš bych tím mohla získat...

Tak jsem to tu pročetla a mohu říct jenom jedno, každý má nastaveny svoje mantinely a odsud-posud. Za moji hráz nikdo nevleze a když, tak dostane přes hubu. A to doslova. Jestliže to nefunguje - odejdi. Nemá to cenu, rozhodíš si svoji psychiku a stejně nic neuděláš. Jestli chceš být o vánocích s maminkou, tak mu to řekni, on může zatím vychovávat své děti a rozdávat dárky, které zatím nenašli. Opět zdůrazňuju - je to Tvoje volba a Ty musíš určit co chceš a co ne.

On nějak nedokáže pochopit, že bych chtěla být s mámou sama a už nevím, jak to říct. Přitom by šlo o dva dny. Vůbec nejradši bych byla aspoň chvíli sama...
setupko, vůbec nepřemejšlej nad tím, jak a co říct. Ty nemusíš vůbec nic vysvětlovat, jen oznámit, že jedeš k mamince, protože a) tě potřebuje, b) jet chceš... a na jakékoli jeho trucování, urážení se nebo obviňování vůbec nereagovat.

Já bych z toho měla ten svůj blbý pocit.
Hmm - viny, viď? Jak jsi špatná a nemožná, protože se neumíš rozdělit na dvě, abys mohla bejt s mámou i s ním... jak si ne a ne najít ten správnej vztah k jeho dětem, když dáš přednost pohřbu vlastního táty před jejich oslavou... když dcerunce s úsměvem nenabídneš vlastní oblečení, peněženku a volnej čas... Blbej pocit by měl mít někdo úplně jinej - jenže ten (ti) má hroší kůži...

Setupka, tak ako sa to hovorí v češtine "seber se" a seber se ešte raz a choď k maminke.

setupko, ty jsi hodný, slušný a obětavý člověk, ale u všeho někde končí meze.

Přítel není dost razantní, aby řádění BM a dětiček udělal ráznou přítrž, postavil se za Tebe a nenechával Ti ubližovat. Já za tímhle vším tyjátrem vidím bejvalku, která jde proti Tobě a štve proti Tobě i dětičky, aby Ti společné víkendy pokud možno "sladily" co nejvíc (taky jsem to tak měla :/) Já jsem si taky dlouho myslela, že problémy tohoto rázu společně s manželem překonáme, že ideál neexistuje, všude něco je a když se budu opravdu snažit, děti nakonec pochopí že nejsem jejich nepřítel, ocení moji snahu a péči a budeme fungovat jako poměrně spokojená rodina. Příliš pozdě jsem pochopila, že něco takového zkrátka není možné a že moje vize je postavena na značné naivitě, že pro BM a dětičky jsem úhlavní nepřítel číslo jedna, kterého je třeba tvrdě potírat, znepříjemňovat mu život a nakonec ho z rodiny vyhnat.

Klíčová postava byl můj manžel - kdyby nastolil jasná pravidla, bývalá rodina by se bývala musela podřídit a nedovolila by si ani zlomek toho, co si dovolovala. Ale můj manžel mě v tom nechával roky plácat, stejně jako v tom nechává plácat Tvůj přítel nyní Tebe. Nu - a jak si myslíš, že to dopadlo? Když u nás nastala manželská krize a manžela jsem vyhodila, manžel se odstěhoval do domu své BM a rodinka výskala radostí, že se jim splnil jejich dlouholetý sen a tatínek se jim vrátil.

Já Ti to píšu proto, abys pochopila, že čekat na nějaký zázrak a významný obrat k lepšímu je v Tvém případě zbytečné. Karty jsou jasně rozdány, trumfy-děti drží v ruce BM a bude hrát hru, ve které bude pravidla určovat ona. A ty se budeš jenom trápit a užírat. Nejste spolu s přítelem dlouho, už teď jsi zralá na prášky, co budeš dělat za rok, za dva, za deset let?!?  Nemůžeš v nějakém vztahu přece setrvávat i za cenu vlastního sebezničení, abys skončila jako rozklepaná troska s podlomeným zdravím, závislá na uklidňujících lécích!!! Vždyť stejně nemáš jistotu, že se s Tebou Tvůj přítel jednoho krásného dne nerozejde, klidně Ti může sdělit, že se v zájmu svých dětí vrací zpět k BM a Ty s tím nic neuděláš, akorát 5-10-15 let Tvého života bude nenávratně ztraceno a promarněno :jojo:

Tak v to, že by mě někdo ocenil, jsem ani nedoufala. I když od přítele by se to čekat dalo, protože to není až tak úplně jednoduché, jenže on to bere spíš jako samozřejmost. Chtěla jsem spíš než vděk přijatelnou atmosféru a podmínky pro všechny strany. Jenže na tom se všechny strany taky musí podílet. Asi jsem blbá, že jsem v to věřila dva roky. Teď jsem  na tom tak, že nevěřím v nic a není mi dobře.
Mometnálně je problém v tom, že se nedokážu pro nic rozhodnout, natož konat.
Být sama není až tak hrozné, byla jsem sama několik let. Chybělo lidské teplo, objetí a pochopení, ale taky nebyly určité starosti. Každý musí zvážit, co je pro něj přijatelnější.
Úplně jsem vzdala působení na děcka, protože je to Sysifovské snažení, kterým se zbytečně vyčerpávám, aniž  by se mi to jakkoliv vrátilo. Jako projev snahy jsem jim už před měsícem koupila dárky k vánocům. Kdybych je měla kupovat teď, asi bych to neudělala.  Ať jsem zlá macecha.

Mantinely mám hodně široké a v tom je zakopaný pes. Měla jsem pořád výčitky svědomí, navíc ještě máma to podporuje, abych na ně byla hodná, protože sama pochází z rodiny  novým otcem, jeho dětmi a tak vím, že to není jednoduché a děcka to odskáčou nejvíc. Jenže máma byla jiná genereace a jiný typ. Tihle jdou po materiálnu, bez ohledu na cokoliv je zajímají jenom oni sami.

setupko, maminka se vyjadřuje na základě svých vlastních zkušeností, které jsou na hony vzdálené tomu, v čem už dva roky žiješ Ty. Nemůžeš přece porovnávat jablka s hruškami, proboha!!! To je vidět, že mamince taky neříkáš všechno, protože kdyby maminka věděla, jak sprostě o Tobě BM Tvého přítele mluví, jak pohrdavě s Tebou jeho děti zacházejí, jak Ti drze hrabou do Tvých osobních věci a že tohleto všechno trvá už dva roky bez jakékoliv naděje na zlepšení, asi by Ti sama poradila, abys od toho všeho dala ruce pryč :jojo:

Setupko, myslím, že se tu jablka s hruškama míchají neustále. Ty zlá mececha nejsi, protože nejsi macecha. Buď tvůj přítel nechce, abys byla macecha (proto tě nepožádal o ruku) nebo ty nechceš být macecha (a proto jsi žádost nepřijala). Takže neřeš adjektiva bez substantiv.
Tvoje maminka má asi z dětství a mládí špatné zážitky, které jí ovlivňují další život. S tvou momentální situací to nemusí mít vůbec nic společného, přesto tě to ovlivňuje skrz maminku a vidíš současnou situaci ve "falešném" světle. Nic pak není tak, jak si myslíš, že by mělo být, a je to nesmírně únavné. Zkus si pomyslně zcela odstranit vliv maminky.
Trochu mě v tvé bezbřehosti a všeobjímajícnosti (to není pejorativní!) zarazilo, co ve svém posledním příspěvku píšeš o dětech - o jejich chození po materialismu a sobectví, smím-li to tak říci. Myslím, že v jejich věku je soběstřednost normální, svým způsobem si stále tvoří hranice, takže tady bych se nepohoršovala, neodsuzovala, neurážela, ale zatraceně pohotově reagovala ve svém zájmu. Ta touha po materiálních požitcích bez čehokoli dalšího může souviset s nedostatkem jakýchkoli přitažlivých vzorů mezi dospělými.
Ty musíš jednat ve svém zájmu stále a ve všech směrech, t.j. teď hlavně "odžít si" smrt tatínka a přestavět vztahy s maminkou.
Pořád mám pocit, že mnoho z tvé nynější únavy a znechucení z přítele a jeho příbuzných  má alespoň část kořenů v tvé rodině (asi intuice, možná osobní zkušenost). Teď je ideální doba zjistit, zda to tak je a o co jde. Takže je možná na čase s v "tom svém zájmu" nechat přítele stranou, být s maminkou nebo sama a udělat a prožít to, co je třeba.

setupko, mam takovou zkusenost, ze kdyz s partnerem nejaky problem nevyresim behem dvou-tri let, mame ho temer jiste naporad. Pak uz je lepsi nez resit a resit zamyslet se, jestli s tim clovekem chci byt i tak a jak bych mohla dopady one neprijemnosti na me minimalizovat. Myslim, ze vy dva uz jste se do dohoto bodu dostali.

Maminka to s tebou mysli dobre, jak to tak uz byva, ale tvuj zivot zit nebude. Ma pravdu, ze zvykat si na noveho partnera rodice neni neco, na co se kazde dite tesi a clovek by mel byt na ne hodny :), ale vse ma sve hranice.

Za maminkou jed. Tim spis, ze jet chces a myslim, ze te letos te i vic potrebuje. Jestli se pritel urazi, nemuzes s tim nic delat, akorat zase zvazit, jestli chces cely zivot tancit mezi vejci a davat neustale pozor, abys zas neco nerekla nebo neudelala.  Ty se nezdas byt typ, ktery by partnerovo urazeni nevsimave prechazel a delal si podle sveho uvazeni, takze tancit budes.
Je to hrozne vycerpavajici.

máma to podporuje, abych na ně byla hodná
Vsadím se, že maminka neví, jak "hodní" jsou oni na tebe - nebo chceš říct, že by omlouvala to, jak ti slečna noruje v prádle a v peněžence? Ono hodná neznamená blbá (sorry).

Ta touha po materiálních požitcích bez čehokoli dalšího může souviset s nedostatkem jakýchkoli přitažlivých vzorů mezi dospělými.
Další možnost je, že materiální požitky jsou jediné, čeho se dětem od (pra)rodičů dostává... jiné vyjádření zájmu neznají. Ale to mě jen tak napadlo - že se jim prostě "zaplácne pusa" materiálnem, když dospělí neumí/nechtějí/nedovedou investovat sami sebe.

helena napsal(a):

máma to podporuje, abych na ně byla hodná
Vsadím se, že maminka neví, jak "hodní" jsou oni na tebe - nebo chceš říct, že by omlouvala to, jak ti slečna noruje v prádle a v peněžence? Ono hodná neznamená blbá (sorry).

no , máma to zná jaké to je z druhé strany,  ví jaké to je být "oblíbená" . na místě sestupky bych si sbalila kurfy a hledala partnera bez dětí.

PS: neobtěžuje mě když mi děti "lezou" do koupelny, když si čistím zuby :vissla:

Aler nevieš, či by ti to nevadilo u partnerových dospievajúcich... Inak, pri čistení zubovc to až tak nevadí ani mne, ale pri kúpaní, prípadne iných činnostiach nechcem mať NIKOHO, ani rodičov, ani parntera, ani deti... len seba sa. (A keď lezú dnu, asi nevedia clekom presne, Čo tam setupka robí...). Ja sa zamykám, akurát čio bývam sama od toho už odvykám.

aprill napsal(a):

PS: neobtěžuje mě když mi děti "lezou" do koupelny, když si čistím zuby :vissla:

Vidíš, a mě třeba vadí, když mi leze do koupelny kdokoliv. A je jedno, že si jenom čistím zuby.
Asi to máme každý jinak. :vissla:
Osobně bych "drahoušky" v těch čištěných zubech vynesla. A asi nejen z koupelny.

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

máma to podporuje, abych na ně byla hodná
Vsadím se, že maminka neví, jak "hodní" jsou oni na tebe - nebo chceš říct, že by omlouvala to, jak ti slečna noruje v prádle a v peněžence? Ono hodná neznamená blbá (sorry).

no , máma to zná jaké to je z druhé strany,  ví jaké to je být "oblíbená" . na místě sestupky bych si sbalila kurfy a hledala partnera bez dětí.

PS: neobtěžuje mě když mi děti "lezou" do koupelny, když si čistím zuby :vissla:

Asi trochu rozdíl, když ti tam lezou vlastní, se kterýma máš třeba navíc dobrý vztah, a když "cizí", se kterejma jsi momentálně v konfliktu, žejo? :gloria:

Jak tak čtu vyjadřování setupky, k tomu tu koupelnu... :D vidí se mi to nějak ... ze dvou stran.

Ještě než ty dvě strany rozeberu, tak lezení do cizích věcí je akce, kterou asi neschválí nikdo z nás :), na druhou stranu ale to, že si jde děcko do koupelny něco podat, zrovna když si čistím zuby, je přece normální (nevím, zda se setupka nějak šířeji zmínila o tom, co v té chvíli v koupelně to dítě chce - jestli teda jenom prudí a kouká nebo si pro něco jde (u nás je frekvence v koupelně docela vysoká) :) - v tom druhém případě už bych asi viděla OBECNĚ mírnou netoleranci na straně "macechy")

Takže ty dva pohledy: 
1.
Samozřejmě průšvih tkví možná opravdu v tom, že děti jsou nevycválané a otec příliš benevolentní. Že je ovšem otec ke svým dětem benevolentní, jinými slovy "má je rád", to si děvčata přiznejme :), to by se určitě líbilo všem maminám, od nichž odešel manžel k jiné ženě. Protože pokud jsou v té původní rodině nastavená nějaká pravidla jednání, jakákoliv, rozhodně si žádná máma nepřeje, aby její expartner začal děti náhle cepírovat na základě přání nějaké nové kopretiny, že. ;)
Mám dojem, že v setupčině případě, kdy panují tak odlišné pohledy na "problém", se nedali dohromady ti praví.
2.
Připadá mi, že setupka ve svých posledních příspěvcích přesně odpovídá prototypu některých!!! bezdětných žen. To není žádná chyba, to je úplně normální. Má prostě určité představy o tom, jak by výchova měla probíhat, a to bez citů a prožitků nasměrovaných k vlastnímu dítěti - neprožila si tu toleranci, kterou disponuje každý rodič vůči svým dětem, na které se těšil, které dlouho rodil, kvůli kterým nespal, když je v noci bolelo bříško :) atd., a je docela možné, že v reálu má nároky, které by se nelíbily mnohým z nás, kdybychom byli uprostřed dění.
(př.: když jsem slyšela, jak okřikla moje bezdětná příbuzná (jinak moc prima ženská) svoji malou vyvdanou dceru, na které její tatínek taktéž lpí (a to je v pořádku), naskočila mi husí kůže :( - kdybych byla mámou té holky, po oné příbuzné bych skočila. Nepíšu pochopitelně o nějakém prohledávání peněženky. Ale na férovku dodám, že ta příbuzná si stěžuje na benevolenci tatínka úplně kdykoliv, až mi to začíná vadit, protože on je pohodář, zatímco ona začíná pomalu, ale jistě buzerovat. K té holčičce prostě citově nepřilnula. Zajistí jídlo, prádlo, zábavu, ale tím to končí. A mámy vědí, že něco takového vůbec nestačí.

Upozorňuji, prosím, že ani drobet nekritizuji setupku, to vůbec ne, má moje sympatie už jen za to pouštění draků :), spíš jsem si při čtení jejích slov o těch děckách vybavila vyjadřování a plánování výchovy dětí u svých do jisté doby bezdětných kolegyň.
Panečku, to je představ, co by to dítě mohlo a nesmělo, jak by "haranta" (všimla jsem si, že ani jedna z nich už takhle potom nenazvala svoje vlastní dítě) ;) v žádném případě nevozily do kroužků, nevařily teplou večeři, nekoupily jim drahou barbínu, nenechaly je hrát hry na PC, to bylo ksichtů, když nějaká máma řekla, že spěchá z práce kvůli dítěti - "vždyť se to dá přece zařídit jinak a nepřeháníš to s tou péčí o děcko?"... A ejhle, stačilo, když dotyčná otěhotněla :D. Všecko bylo najednou jinak.

Setupko, přidala bych se k aprill: zkus si v klidu rozebrat svoji povahu, co chceš a nechceš, co sneseš a nesneseš, zkus se třeba poradit s nějakým psychologem, jak přistupovat k cizím dětem, když se vyskytly ty a ty potíže, a buď hledej si bezdětného, nebo zalov v jiných vodách. Existují jistě i jiní muži, kteří by se v názoru na výchovu svých dětí shodovali s Tvým.
Psala jsi, že jsi byla delší dobu sama - možná se příliš soustředíš jen na svoje požadavky... teď samozřejmě pouze odhaduji podle své kamarádky, která taky žila dlouho jen "podle sebe", její dny měly určitý řád a dělá jí potíže se přizpůsobit většímu "chaosu" v nové rodině :-).
Těžko říct. Nic ve zlém - když Tě tady budu litovat, jak jsou haranti nevychovaní, nepomůžu Ti.

A k té mamince jeď. Přece nebudeš závislá na tom, jestli se pán urazí nebo ne. Už ten vztah jeho bývalé manželky k Tobě nenaznačuje klid v budoucnu. Oni jsou (dle Tvého popisu) duševně zřejmě někde jinde. Tohle přece nemáš zapotřebí. Tak se drž.

Ostatně, Kubula mi nahrála:

Asi trochu rozdíl, když ti tam lezou vlastní, se kterýma máš třeba navíc dobrý vztah, a když "cizí", se kterejma jsi momentálně v konfliktu, žejo?

To je právě ono - jednak ty ženy obvykle skutečně rozlišují vlastní a cizí, a  taky je otázka, proč a za jakých podmínek, z čí strany, ty konflikty vznikly.
Málo platné, víc diplomacie musí vyvinout dospělý. V tom je nevýhoda žen, které si najdou "muže se závazky".

Nějaký čas jsem nechodila sem na Babinet a teď se sem znovu vracím. Tohle téma jsem tady řešila před lety a přímo tento ,,příběh" je naprosto totožný s mým...mnohokrát jsem tu ,,plakala", byla na pokraji psychického zhroucení. Vůbec nechápu, jak jsem to mohla přežít (ve zdraví to nebylo, nakonec jsem brala i antidepresiva). Už nemám nějak sílu, ani náladu se k tomu vracet, jen Ti chci říct po všech mých letitých zkušenostech s jeho dětmi a potažmo i s partnerem, že jim a hlavně sově musíš!!!!!nastavit mantinely. Bude si tě i více vážit a jeho děti si tolik nedovolí. Jinak budeš celý další život ty ta ponížená a budeš si připadat stejně sama a nedoceněná hlavně jako rovnocenná partnerka.

teda Terci...ted jsi to Set. nandala.
jenže ono to nemusí být jen o tom, že S. děti nemá. To je moc jednostrané ( a promin - hezky pohodlné ) hledisko.
Já děti mám , vychovala jsem svoje dvě a k nim přilkežitostně dvě další. Přesto musím říct, že některé děti jsou velmi nevycválané.
Moje sestra má ted 3. co si může tenhle mazánek dovolit , o tom se předchozím dvěma ani nezdálo. tatínek se v ní zcela vidí( je jeho první dítě) a maminka si libuje , že má konečně dcerušku.
taky mívám tendence holčinu okřiknout. je mi to ale nepříjemné, když tam rodiče sedí, rptože to má být jejich právo a povinnost  - dítě vychovat.No někdy to taky nevydržím. A je zajímavé, že pokud tam rodiče nejsou, dcerka funguje téměř bez problémů.
Takže to není jen o tom, jestli někdo děti má nebo ještě ne.

Samozřejmě průšvih tkví možná opravdu v tom, že děti jsou nevycválané a otec příliš benevolentní. Že je ovšem otec ke svým dětem benevolentní, jinými slovy "má je rád", to si děvčata přiznejme , to by se určitě líbilo všem maminám,

a jestli ti připadá, že benevolence = mít rád, tak to jsi na omylu.
i když budu po dětech chtít nějaký řád a vychovanost můžu je mít ráda. a benevolence může naopak znamenat lhostejnost a snahu vyhýbat se konflitům.

Bohužel BM si neuvědomují jednu věc-pokud budou děti štvát proti nynější partnerce jejich tatínka, tak se to odrazí bohužel i na jejich tvořícím se charakteru a i na chování jako takovém. Každopádně, stát se to mě, tak bych byla ráda, kdyby BM i jeho partnerka byli k mému dítěti ,,normální", tzn.mít nějaký režim a hranice...a taky k oboum úctu. Jedině tak můžu být jistá, že mé dítě bude mít vychování.

Káčo, to je to poslední, co bývalky zajímá :usch:
Jsou některé zářné povahy, kterým žádná špatnost, žádný podraz a žádná křivárna nejsou cizí a co z jejich dítěte vyroste, to je vůbec netrápí - hlavně, že účel bude splněn a nenáviděná překážka, to jest nová manželka/partnerka jejich BM s pláčem odtáhne :jojo:

No jo, no-ale to už je asi o vrozené inteligenci a prioritách.

Kiara napsal(a):

Káčo, to je to poslední, co bývalky zajímá :usch:
Jsou některé zářné povahy, kterým žádná špatnost, žádný podraz a žádná křivárna nejsou cizí a co z jejich dítěte vyroste, to je vůbec netrápí - hlavně, že účel bude splněn a nenáviděná překážka, to jest nová manželka/partnerka jejich BM s pláčem odtáhne :jojo:

:godlike::godlike:

Káča napsal(a):

No jo, no-ale to už je asi o vrozené inteligenci a prioritách.

Káčo, pomstychtivost a zaťatost nemá s vrozenou inteligencí nic společného, naopak - čím inteligentnější protivník, tím zákeřnější a rafinovanější válka :jojo: Všechno je to o povaze, nikoliv o inteligenci nebo prioritách.

Kiara napsal(a):

Káča napsal(a):

No jo, no-ale to už je asi o vrozené inteligenci a prioritách.

Káčo, pomstychtivost a zaťatost nemá s vrozenou inteligencí nic společného, naopak - čím inteligentnější protivník, tím zákeřnější a rafinovanější válka :jojo: Všechno je to o povaze, nikoliv o inteligenci nebo prioritách.

No vidíš a já si myslela něco jiného. Já to beru tak, že pro mě je nejdůležitější dítě a podle toho se chovám.

Káča napsal(a):

Kiara napsal(a):

Káča napsal(a):

No jo, no-ale to už je asi o vrozené inteligenci a prioritách.

Káčo, pomstychtivost a zaťatost nemá s vrozenou inteligencí nic společného, naopak - čím inteligentnější protivník, tím zákeřnější a rafinovanější válka :jojo: Všechno je to o povaze, nikoliv o inteligenci nebo prioritách.

No vidíš a já si myslela něco jiného. Já to beru tak, že pro mě je nejdůležitější dítě a podle toho se chovám.

Když o tom tak přemýšlím, co jsi napsala, máš vlastně pravdu.

Tercila napsal(a):

Ostatně, Kubula mi nahrála:

Asi trochu rozdíl, když ti tam lezou vlastní, se kterýma máš třeba navíc dobrý vztah, a když "cizí", se kterejma jsi momentálně v konfliktu, žejo?

To je právě ono - jednak ty ženy obvykle skutečně rozlišují vlastní a cizí, a  taky je otázka, proč a za jakých podmínek, z čí strany, ty konflikty vznikly.
Málo platné, víc diplomacie musí vyvinout dospělý. V tom je nevýhoda žen, které si najdou "muže se závazky".

Fajn, možná hraje roli, kdo způsobil konflikt. Ale i kdyby ho nakrásně způsobila Setupka, o čemž teda nemáme informace, tak žádnej, ŽÁDNEJ harant se mi prostě NEBUDE hrabat ve věcech, puntík. A pokud i po tom, co to udělá, jsem ochotná s jeho otcem udržovat vztahy, tak naprosto očekávám, že dotyčnej otec bude líbat zem, po který chodím, a děkovat mi každou třetí větou, že ty příkoří snáším. Fuj, jediný štěstí, že nejsem ničí "macecha". :D

Ne, vážně: ať už konflikt zavinil kdokoliv, já bych neunesla, že jsem a zřejmě navždycky budu v týhle rodině občan druhý kategorie. A myslím, že taková situace dělá dobře málokomu. Fajn, můžu bejt dospělá, diplomatičtější než puboš atd., ale od partnera fakt očekávám maximální uznání, ne že to bude brát jako samozřejmost a bude dělat ksichty, když něco udělat nechci. To prostě NEEXISTUJE. :fuck::dumbom:

Hm, Tercilo, já Ti mám takový nejasný pocit, že mezi Tvými řádky čtu nevyřčené: "A co když ta setupka za celou situaci taky trošku může, protože si spoustu věcí neuvědomila? a mohu Tě ubezpečit, že v tomhle případě je setupka čistá jak lilium a chyba je úplně někde jinde, nez v nešťastné setupce :jojo:

Kiara: Hm, Tercilo, já Ti mám takový nejasný pocit, že mezi Tvými řádky čtu nevyřčené: [i]"A co když ta setupka za celou situaci taky trošku může, protože si spoustu věcí neuvědomila? a mohu Tě ubezpečit, že v tomhle případě je setupka čistá jak lilium a chyba je úplně někde jinde, nez v nešťastné setupce :jojo:[/i]

Ty u nich žiješ? :D
Ono je to tak - nechci, aby to vyznělo, že za něco "může".... spíš mám pocit, že tam hraje roli víc faktorů, no.
Pokud se budeme bavit o šacování peněženek, je to jasné, to se nemůže líbit absolutně nikomu a setupka to cítí správně. Na druhou stranu, pokud jí vadí při čištění zubů přítomnost děcka, což se v rodinách s vlastními dětmi děje úplně běžně, je tam už potom jiný aspekt....

Mimochodem, Kiaro, Ty si vážně myslíš, že prakticky se ta Tvoje věta nemusela odehrát? Já si naopak myslím, že mohla. A zřejmě taky odehrála.
A co když ta setupka za celou situaci taky trošku může, protože si spoustu věcí neuvědomila?

No SAMOZŘEJMĚ že si spoustu věcí nejspíš neuvědomila, to je normální a nemusí se za to vůbec stydět.
Já ji obdivuji.
A nikdy nic není jen na jedné straně. Byť by problém byl jen v tom, že dva lidi se sice do sebe zamilují, ovšem jsou od sebe trošku duševně dál, než by solidní soužití vyžadovalo. To je celé. :)

Kubula: Ne, vážně: ať už konflikt zavinil kdokoliv, já bych neunesla, že jsem a zřejmě navždycky budu v týhle rodině občan druhý kategorie. A myslím, že taková situace dělá dobře málokomu. Fajn, můžu bejt dospělá, diplomatičtější než puboš atd., ale od partnera fakt očekávám maximální uznání, ne že to bude brát jako samozřejmost a bude dělat ksichty, když něco udělat nechci. To prostě NEEXISTUJE

To je samozřejmé, naprosto souhlasím. A taky děkuji osudu, že jsem si tuto roli nemusela vyzkoušet (notabene, já bych do toho právě asi ani nikdy nešla - radši) :D
Jenže to by nám právě ty kočky, co se dostaly do partnerství s podobnými muži, mohly vyprávět, jak je to jistě složité a těžké a ta diplomacie zaujímá vrcholné místo. Což musí být místy fakt hodně nepříjemné.
Tož jim držím palce. :)

agewa: Takže to není jen o tom, jestli někdo děti má nebo ještě ne.

Vím, jak to myslíš, Agewo, jasně. Taky si nemyslím, že je to JEN o tom, zda někdo má nebo nemá dítě. Psala jsem, že to může být I o tom...  Jen jako jedna z dalších alternativ, rozumíš. Že to tak být nemusí, ale i může. Nic víc :).

Málo platné, víc diplomacie musí vyvinout dospělý. V tom je nevýhoda žen, které si najdou "muže se závazky".
Terci, to zní jako by ten "diplomat" měla být pouze ta žena... Samozřejmě, že se k "cizím" (nejen partnerovým, ale třeba i příbuzným, kamarádů atd.) dětem chováme malinko jinak, než k vlastním, ale stejně diplomaticky by se měla chovat i druhá dospělá strana. Pokud se mi například nelíbí, že mi neteřinka nebo kámošky synek při návštěvě projede bez dovolení šatník či lednici, sdělím jim, že si to nepřeju - a očekávám, že jejich rodiče budou bez dalšího na mé straně (vysvětlit si to mezi sebou můžeme později a bez harantů ). Když ale dospělým budu připadat jako "zlá a nepřející teta bez pochopení pro křehkou dětskou dušičku", okamžitě omezuju styky na nezbytně nutné minimum.

... pokud jí vadí při čištění zubů přítomnost děcka, což se v rodinách s vlastními dětmi děje úplně běžně, je tam už potom jiný aspekt....
Mňo... s dvěma pubertálníma slečnama jsem byla ráda, když jsem si ten chrup vůbec mohla vyčistit, anžto jim v koupelně vadila přítomnost moje...

Myslím, že setupce hlavně vadí nepodpora a nepochopení partnera. Je to velmi ponižující a zraňující, když si jeho děti prakticky můžou vše dovolit a on se jí nezastane (jako např.že jí nebudou dělat otroka atd) a ona nic, protože jsou to přece JEHO DĚTI. U mě to nakonec dopadlo tak, že už v pátek, kdy měly jeho dcery přijet, jsem od rána zvracela. V životě bych to už nechtěla zažít. Vůbec nechápu, jak jsem to přežila, ale po těch zkušenostech, bych dnes už udělala rázný konec...ale to se lehko mluví, když člověk miluje.

Káča napsal(a):

Myslím, že setupce hlavně vadí nepodpora a nepochopení partnera. Je to velmi ponižující a zraňující, když si jeho děti prakticky můžou vše dovolit a on se jí nezastane (jako např.že jí nebudou dělat otroka atd) a ona nic, protože jsou to přece JEHO DĚTI. U mě to nakonec dopadlo tak, že už v pátek, kdy měly jeho dcery přijet, jsem od rána zvracela. V životě bych to už nechtěla zažít. Vůbec nechápu, jak jsem to přežila, ale po těch zkušenostech, bych dnes už udělala rázný konec...ale to se lehko mluví, když člověk miluje.

Kaco a ses jeste s tim partnerem?A zacali te nakonec ty holky brat ?

eremuruss napsal(a):

Káča napsal(a):

Myslím, že setupce hlavně vadí nepodpora a nepochopení partnera. Je to velmi ponižující a zraňující, když si jeho děti prakticky můžou vše dovolit a on se jí nezastane (jako např.že jí nebudou dělat otroka atd) a ona nic, protože jsou to přece JEHO DĚTI. U mě to nakonec dopadlo tak, že už v pátek, kdy měly jeho dcery přijet, jsem od rána zvracela. V životě bych to už nechtěla zažít. Vůbec nechápu, jak jsem to přežila, ale po těch zkušenostech, bych dnes už udělala rázný konec...ale to se lehko mluví, když člověk miluje.

Kaco a ses jeste s tim partnerem?A zacali te nakonec ty holky brat ?

Ano, jsem, jsme už manželé 10let a máme spolu 8letou dceru. Vztahy s jeho dcerama se neurovnaly nikdy...a nakonec to dopadlo stejně tak, že manžel se s nima nestýká. Potvrdilo se totiž jen to, co já věděla od začátku a to že mají tatínka jen na peníze. Celou dobu jen braly, nikdy nedaly (narozeniny, vánoce...), myslím tím otce (mě nedaly taky nikdy nic, ačkoli jsem jim vždy kupovala dárky). Z manželovy strany to byly neustálé výdaje-kroužky, tábory (i 2x za prázdniny), lyžařské vybavení, mobily každý rok nejnovější, oblečení, kredity do mobilu za 5000Kč(měsíčně!), notebooky...Když jsem si jednou dovolila něco podotknout, řekl mi, že to není má věc.
No a najednou minulý rok manžel zkrachoval se svou firmou a neměl na tyto výdaje a s tím se vytratila i ,,láska" dcer. Dokonce mu přestaly brát telefony, nereagovaly na sms....do dnešního dne.
Je to hnusné, ale cítím takový pocit zadostiučinění, že jsem je viděla vždy v tom správném světle a nespletla se.

Káča napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Káča napsal(a):

Myslím, že setupce hlavně vadí nepodpora a nepochopení partnera. Je to velmi ponižující a zraňující, když si jeho děti prakticky můžou vše dovolit a on se jí nezastane (jako např.že jí nebudou dělat otroka atd) a ona nic, protože jsou to přece JEHO DĚTI. U mě to nakonec dopadlo tak, že už v pátek, kdy měly jeho dcery přijet, jsem od rána zvracela. V životě bych to už nechtěla zažít. Vůbec nechápu, jak jsem to přežila, ale po těch zkušenostech, bych dnes už udělala rázný konec...ale to se lehko mluví, když člověk miluje.

Kaco a ses jeste s tim partnerem?A zacali te nakonec ty holky brat ?

Ano, jsem, jsme už manželé 10let a máme spolu 8letou dceru. Vztahy s jeho dcerama se neurovnaly nikdy...a nakonec to dopadlo stejně tak, že manžel se s nima nestýká. Potvrdilo se totiž jen to, co já věděla od začátku a to že mají tatínka jen na peníze. Celou dobu jen braly, nikdy nedaly (narozeniny, vánoce...), myslím tím otce (mě nedaly taky nikdy nic, ačkoli jsem jim vždy kupovala dárky). Z manželovy strany to byly neustálé výdaje-kroužky, tábory (i 2x za prázdniny), lyžařské vybavení, mobily každý rok nejnovější, oblečení, kredity do mobilu za 5000Kč(měsíčně!), notebooky...Když jsem si jednou dovolila něco podotknout, řekl mi, že to není má věc.
No a najednou minulý rok manžel zkrachoval se svou firmou a neměl na tyto výdaje a s tím se vytratila i ,,láska" dcer. Dokonce mu přestaly brát telefony, nereagovaly na sms....do dnešního dne.
Je to hnusné, ale cítím takový pocit zadostiučinění, že jsem je viděla vždy v tom správném světle a nespletla se.

Kredity za 5000 kc?? :co: ,to je trochu prehnane ne?U nas je to s tema darkama stejne.Jen berou a pripada jim to jako samozrejmnost.Nikdy nezavolaji jen,kdyz potrebujou penize.Pritel je s toho nestastny,nevi co ma delat nechce deti ztratit.Tak nakonec jde a penize jim da.Podotykam,ze jeho vydelek je podprumerny a ty deti to vi.Jeho manzelka se bohate znovu vdala a stejne breci,ze nema.
Ja nevim,ale myslim si,ze si ty deti stejne nekoupi.

Pritel je s toho nestastny,nevi co ma delat nechce deti ztratit.Tak nakonec jde a penize jim da.
A děti to velmi dobře vědí... takže proč by se nějak snažily, když výsledku, tedy peněz, dosáhnou stejně, aniž by investovaly cokoli navíc? to jen tvůj přítel nevidí (nechce vidět), že už je dávno ztratil a funguje jen jako ten známej oslíček.

helena napsal(a):

Pritel je s toho nestastny,nevi co ma delat nechce deti ztratit.Tak nakonec jde a penize jim da.
A děti to velmi dobře vědí... takže proč by se nějak snažily, když výsledku, tedy peněz, dosáhnou stejně, aniž by investovaly cokoli navíc? to jen tvůj přítel nevidí (nechce vidět), že už je dávno ztratil a funguje jen jako ten známej oslíček.

Ale tohle presne mu ja rikam.Vychoval ty deti a porad se tomu mladsimu vnucuj,.neustalimi telefonaty,ktery stale stejne zni,protoze si nemaji co rict.

Každý případ je jiný....já jsem si na Vánoce letos zabrečala, aby mě nikdo neviděl, ale nepodařilo se mi smutek asi úpně skrýt.  Moje mami se mě zeptala, proč jsem dnes nějak smutná apláč už jsem neudržela, ale neviděly mě dcrey. Bylo to proto, že dcerám BM nezpalatil ani 100,- Kč výživného, protože si koupil nový byt a dárky své přítelkyni a její dceři a na naše děti nezbylo. Člověk si říká, že by to měl přijmout a brát to jak to je, ale stejně to bolí. někde jsem udělala chybu, ale proč s ní mají trpět děti.

Ale tohle presne mu ja rikam.
Ale tohle přesně je k ničemu, říkat mu to. Bejt on míň tolerantní, tak jsi taky za potvoru, která na jeho dětech vidí jen to špatný.

Hana1 napsal(a):

Každý případ je jiný....já jsem si na Vánoce letos zabrečala, aby mě nikdo neviděl, ale nepodařilo se mi smutek asi úpně skrýt.  Moje mami se mě zeptala, proč jsem dnes nějak smutná apláč už jsem neudržela, ale neviděly mě dcrey. Bylo to proto, že dcerám BM nezpalatil ani 100,- Kč výživného, protože si koupil nový byt a dárky své přítelkyni a její dceři a na naše děti nezbylo. Člověk si říká, že by to měl přijmout a brát to jak to je, ale stejně to bolí. někde jsem udělala chybu, ale proč s ní mají trpět děti.

Hani, víš, já jsem taky zjistila, že otec mé dcery na ni doslova kašle, dnes, už za ta léta jsem to řekla naplno.  Pořád mi to nešlo vyslovit, pořás jsem měla nějaké pochybnosti a naděje, ale dnes už to vím. Je to strašné zjištění. Navíc uvědomí-li si to to dítě. Dceři je dnes 18let a před vánocemi mi tento svůj poznatek sama sdělila. Příšernej bezmocnej pocit. S tím neudělám nic, vše co jsem uměla jsem udělala.

Ale s čím jsem něco udělat mohla byly alimenty. Po letech to ve mně uzrálo a rozhodla jsem se pro soud, protože jsem byla závislá na tom, co on považuje za vhodné (nic) a na co tedy přidá a co je  nadstandard (kont. čočky, lyže, lyžák, výukový kurz v zahraničí apod) a tudíž nepřidá. Soudkyně byla nesmírně vstřícná když viděla jeho příjmy a dala mu platit i zpětně. Od té doby mám klid. Výživné mu určil soud a to respektuje. Sice jsem "body" u něj nezískala, ale nijak mi to nevadí. Vzala jsem to zajištění alimentů - adekváních - jako svoji povinnost, ačkoliv se mi do toho nechtělo..bylo mi to nepříjemné, proti srsti..atd, ale na druhou stranu mi došlo, že nikdo jiný, než já, dceři ty peníze nezajistí, že je to moje povinnost. Tak jsem to před nějakými třemi lety udělala.
Tohle změnit můžeš.
Jeho city k dětem těžko. To je vyústění mé  desetileté účasti v tomto dějství.

helena: Terci, to zní jako by ten "diplomat" měla být pouze ta žena... Samozřejmě, že se k "cizím" (nejen partnerovým, ale třeba i příbuzným, kamarádů atd.) dětem chováme malinko jinak, než k vlastním, ale stejně diplomaticky by se měla chovat i druhá dospělá strana.

Ne že by měla být, ona právě bohužel obvykle (aspoň chvíli) je. :|
Copak já, Heli, já právě těm ženským po linii fandím, vůbec to nemají lehké, jenže víš, jak to v životě dopadá. Už jsi viděla chlapa někdy něco dobrovolně řešit, když mu situace vyhovuje? :D Seznam mě s ním :D, bude to pro mě atraktivnější než cokoliv jiného :D.


helena:Mňo... s dvěma pubertálníma slečnama jsem byla ráda, když jsem si ten chrup vůbec mohla vyčistit, anžto jim v koupelně vadila přítomnost moje...

:D :D no tak nějak! :supr:
A napsala jsi to moc pěkně, z těch vět vyloženě čiší ta tolerance a "odevzdanost" ženské, která si na tyhle "manýry" vlastních dětí postupně od jejich narození zvykala :D a brala je v úvahu, zatímco bezdětnou ženu právě tohle může nárazově překvapit a vést tak k nelibosti nad "nevycválanými harantíky". To jsou přesně ty drobnosti, rozdíly mezi vlastními a cizími, které jsem měla na mysli.

helena napsal(a):

Ale tohle presne mu ja rikam.
Ale tohle přesně je k ničemu, říkat mu to. Bejt on míň tolerantní, tak jsi taky za potvoru, která na jeho dětech vidí jen to špatný.

Přesně tak to funguje.

Tercila napsal(a):

helena: Terci, to zní jako by ten "diplomat" měla být pouze ta žena... Samozřejmě, že se k "cizím" (nejen partnerovým, ale třeba i příbuzným, kamarádů atd.) dětem chováme malinko jinak, než k vlastním, ale stejně diplomaticky by se měla chovat i druhá dospělá strana.

Ne že by měla být, ona právě bohužel obvykle (aspoň chvíli) je. :|
Copak já, Heli, já právě těm ženským po linii fandím, vůbec to nemají lehké, jenže víš, jak to v životě dopadá. Už jsi viděla chlapa někdy něco dobrovolně řešit, když mu situace vyhovuje? :D Seznam mě s ním :D, bude to pro mě atraktivnější než cokoliv jiného :D.


helena:Mňo... s dvěma pubertálníma slečnama jsem byla ráda, když jsem si ten chrup vůbec mohla vyčistit, anžto jim v koupelně vadila přítomnost moje...

:D :D no tak nějak! :supr:
A napsala jsi to moc pěkně, z těch vět vyloženě čiší ta tolerance a "odevzdanost" ženské, která si na tyhle "manýry" vlastních dětí postupně od jejich narození zvykala :D a brala je v úvahu, zatímco bezdětnou ženu právě tohle může nárazově překvapit a vést tak k nelibosti nad "nevycválanými harantíky". To jsou přesně ty drobnosti, rozdíly mezi vlastními a cizími, které jsem měla na mysli.

Já jsem naše pubescenty zkrotila, vědí co mohou a co ne. A všechny, a´t jsou moji nebo ne. Koupelnu zamknu, tudíž nenabízím žádné možnosti. V tomto - uchránění soukromí zde - jsem nekompromisní. Koneckonců při náhlé příhodě břišní mohou jít dolů, do druhé... :lol: Je sice psí, ale kluci je tam klidně pustěj. :lol:

Tercila napsal(a):

Kiara: Hm, Tercilo, já Ti mám takový nejasný pocit, že mezi Tvými řádky čtu nevyřčené: [i]"A co když ta setupka za celou situaci taky trošku může, protože si spoustu věcí neuvědomila? a mohu Tě ubezpečit, že v tomhle případě je setupka čistá jak lilium a chyba je úplně někde jinde, nez v nešťastné setupce :jojo:[/i]
Ty u nich žiješ? :D
Ono je to tak - nechci, aby to vyznělo, že za něco "může".... spíš mám pocit, že tam hraje roli víc faktorů, no.
Pokud se budeme bavit o šacování peněženek, je to jasné, to se nemůže líbit absolutně nikomu a setupka to cítí správně. Na druhou stranu, pokud jí vadí při čištění zubů přítomnost děcka, což se v rodinách s vlastními dětmi děje úplně běžně, je tam už potom jiný aspekt....
Mimochodem, Kiaro, Ty si vážně myslíš, že prakticky se ta Tvoje věta nemusela odehrát? Já si naopak myslím, že mohla. A zřejmě taky odehrála.
A co když ta setupka za celou situaci taky trošku může, protože si spoustu věcí neuvědomila?
No SAMOZŘEJMĚ že si spoustu věcí nejspíš neuvědomila, to je normální a nemusí se za to vůbec stydět.
Já ji obdivuji.
A nikdy nic není jen na jedné straně. Byť by problém byl jen v tom, že dva lidi se sice do sebe zamilují, ovšem jsou od sebe trošku duševně dál, než by solidní soužití vyžadovalo. To je celé. :)

Prečo mám pocit, Terci, že ty radšej urobíš vinníkom hoci aj poveternostnú situáciu nad Azorami :D , ale že by deti - resp. už pred-puberťák a puberťák - mohli urobiť chybu absolútne neuznáš???? Problém nevidím vo vzťahu Setupka-priateľ(alebo len druhotný), problém vidím hlavne v líniíach Setupka-deti, otecko-deti a možno aj mamička-deti. Žeby za to všekto mohla macocha setupka???? Těžko, Anežko... Sú macochy, ktoré a priori nevyjdú s nikým, a teda ani s nevlastnými deťmi (ale u setupky to nejako necítim, nemá prevážne konfliktné vzťahy) a potom sú aj DETI, ktoré majú problémy všade, vrátane kamarátov, školy - a hlavne tam, KDE SA OD NICH NIEČO - ČOKOĽVEK - žiada. Neviem to bližšie posúdiť u týchto detí, ale ak si všade dovolia to, čo u ocka (a to aj k "cudzej" osobe, aj k "vlasntému otcovi"), tak majú zrejme problémy na viacerých frontoch. Ňúranie sa v osobných veciach, KLAMANIE, citové vydieranie - ty by si milovala dieťa (= puberťáka) s takýmto správaním? Navyše keby sa ocko tváril, že to je OK a nepripustil akýkoľvek náznak výchovy decka? Ja priznám, že nie, a jedno, či by bolo dieťa vlastné, nevlastné, požičané, zverené... Sú veci, cez ktoré nejde vlak. A teraz fakt neteoretizujem, na rozdiel od teba som problémové dieťa vychovávala, a viem, čo odporúčal detský psychológ: v prvom rade DôSLEDNOSŤ A PRÍSNOSŤ + JEDNOTNOSŤ VO VÝCHOVE. A deti s týmto správaním problémové SÚ, to si hovor, čo chceš.

eremuruss napsal(a):

Káča napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Kaco a ses jeste s tim partnerem?A zacali te nakonec ty holky brat ?

Ano, jsem, jsme už manželé 10let a máme spolu 8letou dceru. Vztahy s jeho dcerama se neurovnaly nikdy...a nakonec to dopadlo stejně tak, že manžel se s nima nestýká. Potvrdilo se totiž jen to, co já věděla od začátku a to že mají tatínka jen na peníze. Celou dobu jen braly, nikdy nedaly (narozeniny, vánoce...), myslím tím otce (mě nedaly taky nikdy nic, ačkoli jsem jim vždy kupovala dárky). Z manželovy strany to byly neustálé výdaje-kroužky, tábory (i 2x za prázdniny), lyžařské vybavení, mobily každý rok nejnovější, oblečení, kredity do mobilu za 5000Kč(měsíčně!), notebooky...Když jsem si jednou dovolila něco podotknout, řekl mi, že to není má věc.
No a najednou minulý rok manžel zkrachoval se svou firmou a neměl na tyto výdaje a s tím se vytratila i ,,láska" dcer. Dokonce mu přestaly brát telefony, nereagovaly na sms....do dnešního dne.
Je to hnusné, ale cítím takový pocit zadostiučinění, že jsem je viděla vždy v tom správném světle a nespletla se.

Kredity za 5000 kc?? :co: ,to je trochu prehnane ne?U nas je to s tema darkama stejne.Jen berou a pripada jim to jako samozrejmnost.Nikdy nezavolaji jen,kdyz potrebujou penize.Pritel je s toho nestastny,nevi co ma delat nechce deti ztratit.Tak nakonec jde a penize jim da.Podotykam,ze jeho vydelek je podprumerny a ty deti to vi.Jeho manzelka se bohate znovu vdala a stejne breci,ze nema.
Ja nevim,ale myslim si,ze si ty deti stejne nekoupi.

Ano, 5000Kč pro jednu dceru (16ti letou) a pro druhou (mladší)500Kč.
A to ještě tatínkovi prozváněly, když něco potřebovaly. Nezapomenu, když jsme pro ně jely po 14ti dnech, otevřely dveře do auta, ani nepozdravily a hned 1.věta byla: Už ti přišly peníze?

Selima: Prečo mám pocit, Terci....

Seli, a proč já mám pocit, že Ty záměrně přehlížíš, že jsem pouze chtěla nastínit i druhou možnou stránku situace?
Vidíš, co vidět chceš. Já vím, z jakého důvodu... Nepochopíš rozdíl mezi vlastním a cizím, dokud neprožiješ.
Psala jsem, že matky obvykle bývají tolerantnější k chybám svých vlastních potomků a na tom názoru trvám, i kdyby ses postavila na hlavu ;) :)
No hele, mrzí mě to, nepitvejme to víc, tady nejde o nic než o pouhou polemiku nad příčinami problémů, které setupka zmínila.
Nikde jsem nepsala, že setupka je viníkem, že by jednala nějak špatně.
Navíc jsem myslím vícekrát zmínila, že je prostě možné, že mezi těmi dvěma dospělými je jistý rozdíl v nazírání na výchovu, že si možná jen povahově nesedli (což se může odrazit právě i na chování děcek k ní).
V příspěvcích jsem uvedla, že setupce fandím a že to má těžké. Zmiňovala jsem, že je možné, že setupka si spoustu věcí (u sebe) nemusela uvědomit. To není žádný odsudek, to je přemýšlení o příčině problémů...

Ake taky znám velmi konkrétně a dobře ženy, které jsou v podobné situaci, jako je setupka, a jejich vyvdaným dětem tedy opravdu nezávidím. Nikde jsem neprohlásila, že setupka patří do jejich kategorie, ale proč bych tady při tématu nemohla zmínit taky trošku odlišnou situaci?
Nic víc.
Není nic jednoduššího, než říct: ano, ta určitá žena je svatá a děcka jsou parchanti, howgh :D.
A co dál? :D
No nejspíš nic, každopádně setupce přeji pevné nervy, správné rozhodnutí a hodně štěstí.

Četla jsem na jiném vlákně, Seli, že někam vyrážíš, tak si to tam hezky užij! :storstark:

Ale Terci ... já jen letmo podotýkám, že Selima byla kdysi jeden čas "nevlastní matkou" na plný úvazek, protože převzala do své péče dítě svého partnera, kterého se jeho biologická matka těsně po narození zřekla (zřekla se toho dítěte, nikoliv partnera, to dá rozum :)) a proto si myslím, že Selima má k tomuto tématu hodně co říci na základě vlastních zkušeností :jojo: Ona totiž - na rozdíl od víkendových macech jedenkrát za čtrnáct dní - to dítě převzala do soustavné celodenní péče, což jsme nepoznala žádná z nás, která se k tomuto tématu vyjadřujeme ;) a její názor má pro mě svoji určitou váhu :jojo:

Tercila napsal(a):

Selima: Prečo mám pocit, Terci....

Nepochopíš rozdíl mezi vlastním a cizím, dokud neprožiješ.
Psala jsem, že matky obvykle bývají tolerantnější k chybám svých vlastních potomků a na tom názoru trvám, i kdyby ses postavila na hlavu ;) :)

Tercilo, však ty jsi taky neprožila oboje, abys mohla pochopit....nebo ano?
(a jen mimo téma: zastáváš názor, že nikdo jiný by se o tvoje dítě neuměl postarat líp než ty? A že je to všeobecná pravda...je to tak, viď? To mi teda řekni, proč si tolik dospělých stěžuje na chyby rodičů, proč si tolik dospělých s rodiči nerozumí?)

Daphné: Tercilo, však ty jsi taky neprožila oboje, abys mohla pochopit....nebo ano?

Je jednodušší si představit působení na cizí dítě - už jen když hlídáš někomu prcka, když Ti jezdí na prázdniny různé malé příbuzenstvo, když máš týden co týden doma kupu potomkových spolužáků, kteří Ti okamžitě obsadí nejen tu koupelnu :D, to byla panečku nádhera pozorovat ta písklata, na co jsou z domu zvyklá ;). Rovněž mám za sebou vztah s dítětem svého rozvedeného velmi dobrého kamaráda - teď už mě to pískle nepotřebuje :), nicméně dodnes se hlásí.

Daphné: To mi teda řekni, proč si tolik dospělých stěžuje na chyby rodičů, proč si tolik dospělých s rodiči nerozumí?)[/

Protože je jejich rodiče spoustu věcí nenaučili a spoustu věcí jim nesdělili - třeba právě informaci o tom, že nikdo není bezchybný ;).
To bys přece mohla vědět i sama. Tak jako se lidem nedaří v práci, nenaučí se řídit auto, nespočítají integrály, tak jiní prostě nemají cit pro jednání s děckem nebo se třeba zabývají příliš sami sebou, bože - těch příčin je tolik....
 
Nám už víckrát naše maturantka sdělila, že je ráda za rodiče, které má - že mnozí její spolužáci si s rodiči nerozumějí... Neexistuje nic, co by mě potěšilo víc.
Říkám pořád, že rodičovství je možná vrcholem lidské diplomacie a člověk se musí sakra snažit, aby s tou malou dušičkou měl skvělý vztah. Těch prvních 20 let nejmíň... :)


Kiaro, já to vím, a Selimy si velmi vážím (byť to asi v našich slovních hrátkách tak nevypadá), ale to pořád není ono.

Pardon, nechtěně odesláno 2x, vypadá to, že hodím PC z okna - už má nějaký ten pátek za sebou :)

Tercila napsal(a):

Daphné: Tercilo, však ty jsi taky neprožila oboje, abys mohla pochopit....nebo ano?

Je jednodušší si představit působení na cizí dítě - už jen když hlídáš někomu prcka, když Ti jezdí na prázdniny různé malé příbuzenstvo, když máš týden co týden doma kupu potomkových spolužáků, kteří Ti okamžitě obsadí nejen tu koupelnu :D, to byla panečku nádhera pozorovat ta písklata, na co jsou z domu zvyklá ;). Rovněž mám za sebou vztah s dítětem svého rozvedeného velmi dobrého kamaráda - teď už mě to pískle nepotřebuje :), nicméně dodnes se hlásí.
Daphné: To mi teda řekni, proč si tolik dospělých stěžuje na chyby rodičů, proč si tolik dospělých s rodiči nerozumí?)[/
Protože je jejich rodiče spoustu věcí nenaučili a spoustu věcí jim nesdělili - třeba právě informaci o tom, že nikdo není bezchybný ;).
To bys přece mohla vědět i sama. Tak jako se lidem nedaří v práci, nenaučí se řídit auto, nespočítají integrály, tak jiní prostě nemají cit pro jednání s děckem nebo se třeba zabývají příliš sami sebou, bože - těch příčin je tolik....
Nám už víckrát naše maturantka sdělila, že je ráda za rodiče, které má - že mnozí její spolužáci si s rodiči nerozumějí... Neexistuje nic, co by mě potěšilo víc.
Říkám pořád, že rodičovství je možná vrcholem lidské diplomacie a člověk se musí sakra snažit, aby s tou malou dušičkou měl skvělý vztah. Těch prvních 20 let nejmíň... :)
Kiaro, já to vím, a Selimy si velmi vážím (byť to asi v našich slovních hrátkách tak nevypadá), ale to pořád není ono.

Predstaviť si znamená ho.no vedieť. :D :jojo: Ja si viem tiež predstaviť, kaé to je mať vlastné dieťa - čo ale neznamená, že realita musí byť taká... A že je rozdiel medzi vlastný, nevlastným, o ktoré sa staráš ako matka (lebo tá prakticky nefunguje), nevlastným, ktoré mávaš na víkendy a potom požičaným na pár hodín - to je každému jasné. Ale to ešte enmusí znamenať, že sa budem správať diametrálne odlišne k týmto deťom, navonok sa naopak budem správať prakticky rovnako.
A setupka to má podľa mňa podobné. Inak, byť bezdetná môže byť v prípade vzťahu s rozvedeným aj výhoda - aj pre JEHO deti - lebo neuprednostňuje svoje, nevznikajú konflikty medzi JEHO a JEJ deťmi apod. (Neviem si predstaviť správanie týchto zastávaných detičiek, keby mala setupka nejaké vlastné dieťa :/ . Asi by im rozibli vzťah oveľa skôr.) Inak, aj ja som za rozchod s priateľom, ale kvôli záchrane SETUPKY, a nie kvôli záchrane nebohých DETÍ :D . A teším sa pri predstave, koľko to ocko  snimi vydrží SÁM; asi ich vďačne a rýchlo vráti mame a obmedzí kontakty na minimum.

Terci, my tu už všetci vieme, že si dokonalá matka a tvoja dcéra ti to dá aj písomne... :D Nikto ti ot neberie, nemusíš tak ú.p.o.r.ne bojovať. Ale márna sláva, aj matky vlastných detí (nehovoriac už o nematkách :jojo: ) majú občas iný názor... a všetci máme právo na svoj názor. Ty máš svoj, ja mám svoj. V medziľudských vzťahoch je to zložité, tak prečo máš potrebu dokazovať "kvlaifikovanosť" svojho názoru proti názorom iných? Mmch, ja nikde nepíšem, že veci sa nemôžu mať aj inak, lebo máme len časť informácií, ale na druhej strane: je dosť indícií, že TIETO deti sú nevychované a hlavne SI DOVOĽUJÚ - a to toľko, koľko im dospelí dovolia.  (To asi viac-menej robí každé dieťa). Tatíček im dovolí prakticky všetko, vrátane lustrovania cudzích vecí (a to je jedno, čie tie veci sú...), takže hlavný problém vidím v ŇOM. A problém by bol, aj keby na mieste setupky bola Matka Tereza. :jojo: Takže aj keď pripustíme, že setupka tie deti nemá rada ako vlastné (ja by som trvala na nebraní vecí a neňúraní sa v cudzích veciach aj u vlastných, mmch), tak to je podľa mňa takpovediac vedľajší motív. Chodenie do kúpeľne, ktoré ťa pobúrilo - mne by napr. dievča v kúpeľni nevadilo, ale aby mi pubertálny chalan lozil do kúpeľne (poťažmo keď nevie, či si umývam zuby alebo "centrum osobnosti" či (_I_) ), to by mi veru vadilo. Možno aj u vlastného, lebo v istom veku sa prosto isté veci stávajú intímnymi... Ja som mala nevlasntého rada, ale keď prichádzal do puberty, prestali sme spávať na návštevách a dovolenkách na jednej posteli a v jednom spacáku... pripadala by som si totiž čudne. Možno matky dcér zasa nevedia pochopiť toto. :P

Tercila napsal(a):

Selima: Prečo mám pocit, Terci....

Seli, a proč já mám pocit, že Ty záměrně přehlížíš, že jsem pouze chtěla nastínit i druhou možnou stránku situace?
Vidíš, co vidět chceš. Já vím, z jakého důvodu... Nepochopíš rozdíl mezi vlastním a cizím, dokud neprožiješ.
Psala jsem, že matky obvykle bývají tolerantnější k chybám svých vlastních potomků a na tom názoru trvám, i kdyby ses postavila na hlavu ;) :)
No hele, mrzí mě to, nepitvejme to víc, tady nejde o nic než o pouhou polemiku nad příčinami problémů, které setupka zmínila.
Nikde jsem nepsala, že setupka je viníkem, že by jednala nějak špatně.
Navíc jsem myslím vícekrát zmínila, že je prostě možné, že mezi těmi dvěma dospělými je jistý rozdíl v nazírání na výchovu, že si možná jen povahově nesedli (což se může odrazit právě i na chování děcek k ní).
V příspěvcích jsem uvedla, že setupce fandím a že to má těžké. Zmiňovala jsem, že je možné, že setupka si spoustu věcí (u sebe) nemusela uvědomit. To není žádný odsudek, to je přemýšlení o příčině problémů...

Ake taky znám velmi konkrétně a dobře ženy, které jsou v podobné situaci, jako je setupka, a jejich vyvdaným dětem tedy opravdu nezávidím. Nikde jsem neprohlásila, že setupka patří do jejich kategorie, ale proč bych tady při tématu nemohla zmínit taky trošku odlišnou situaci?
Nic víc.
Není nic jednoduššího, než říct: ano, ta určitá žena je svatá a děcka jsou parchanti, howgh :D.
A co dál? :D
No nejspíš nic, každopádně setupce přeji pevné nervy, správné rozhodnutí a hodně štěstí.

Četla jsem na jiném vlákně, Seli, že někam vyrážíš, tak si to tam hezky užij! :storstark:

proč mám pořád tak silný pocit, že mluvíš o svém vlastním dětství a nevlastním otci?

agewa napsal(a):

Tercila napsal(a):

Selima: Prečo mám pocit, Terci....

Seli, a proč já mám pocit, že Ty záměrně přehlížíš, že jsem pouze chtěla nastínit i druhou možnou stránku situace?
Vidíš, co vidět chceš. Já vím, z jakého důvodu... Nepochopíš rozdíl mezi vlastním a cizím, dokud neprožiješ.
Psala jsem, že matky obvykle bývají tolerantnější k chybám svých vlastních potomků a na tom názoru trvám, i kdyby ses postavila na hlavu ;) :)
No hele, mrzí mě to, nepitvejme to víc, tady nejde o nic než o pouhou polemiku nad příčinami problémů, které setupka zmínila.
Nikde jsem nepsala, že setupka je viníkem, že by jednala nějak špatně.
Navíc jsem myslím vícekrát zmínila, že je prostě možné, že mezi těmi dvěma dospělými je jistý rozdíl v nazírání na výchovu, že si možná jen povahově nesedli (což se může odrazit právě i na chování děcek k ní).
V příspěvcích jsem uvedla, že setupce fandím a že to má těžké. Zmiňovala jsem, že je možné, že setupka si spoustu věcí (u sebe) nemusela uvědomit. To není žádný odsudek, to je přemýšlení o příčině problémů...

Ake taky znám velmi konkrétně a dobře ženy, které jsou v podobné situaci, jako je setupka, a jejich vyvdaným dětem tedy opravdu nezávidím. Nikde jsem neprohlásila, že setupka patří do jejich kategorie, ale proč bych tady při tématu nemohla zmínit taky trošku odlišnou situaci?
Nic víc.
Není nic jednoduššího, než říct: ano, ta určitá žena je svatá a děcka jsou parchanti, howgh :D.
A co dál? :D
No nejspíš nic, každopádně setupce přeji pevné nervy, správné rozhodnutí a hodně štěstí.

Četla jsem na jiném vlákně, Seli, že někam vyrážíš, tak si to tam hezky užij! :storstark:

proč mám pořád tak silný pocit, že mluvíš o svém vlastním dětství a nevlastním otci?

Já mám ale dojem, že Ter neměla v dětství žádného nevlastního otce, že už byla dospělá - nebo si to špatně pamatuji, což je také možné.

Tercila přišla k nevlastnímu otci a nevlastní matce už jako dospělá žena.
Tak mě tak napadá malá, leč důležitá paralela s tímto příběhem.

Tercilo, Ty nemusíš ani jednoho svého nevlastního rodiče. Jistě máš pro svoji averzi nějaké pádné důvody, ale dle mého skromného úsudku ti ani ten pán, ani ta paní nic špatného neudělali a jediným jejich "proviněním" je to, že zaujali místo po boku Tvého biologického rodiče. Jako dospělá žena jsi omezila kontakty s nimi pouze na určité zdvořilostní minimum a Tvůj vztah k nim je více nežli vlažný.

Mně se zdá, že do celého tohoto případu vnášíš svůj vlastní vhled z pozice dítěte, kterému byl "přidělen" nevlastní partner rodiče, ačkoliv si tenhle stav vysloveně nepřálo. Partneři Tvých rodičů se určitě taky snažili, aby "zapadli do rodiny" a aby byli Tebou přijati, což bylo z jejich strany zřejmě bláhové přání ;) Chraň Bůh, neber si To jako nějaký útok na svoji osobu - ale já se jenom snažím dobrat faktu, PROČ v tomhle případě nevidíš zcela očividnou věc a to, že děti setupčina partnera jsou nevychované a proti setupce vysloveně zaujaté. Proto setupka může být třeba Svatá Matka Tereza a nebude jí to nic platné, protože proti naočkované a pravidelně živené zášti nezvítězil až do dneška ani světec :jojo:

Zapojím se opět do debaty. Byla jsem o mámy, přijel za náma, protože jsem měla pořádnou chřipku. Času na přemýšlení bylo dost a dost, ale nemůžu říct, že bych něco převratného vymyslela.
K té koupelně... Prostě mám ráda u některých věcí klid a myslím, že každý může mít těch úpět minut ráno a večer pro sebe. Spíš je to taková ukázka nerspektování soukromí a toho, co bych chtěla nebo nechtěla. Jestli je to tím, že nemám vlastní děti, tak je to moje chyba. Od té doby se zamykám.  Taky to vnímám, že se nemůžu uvolnit, cítit se tam svobodně, protože by asi nebylo 2x vhodné, kdybych se před cizím puberťákem promenovala v prádle. Musím být pořád ve střehu a o takovém víkendu opravdu nejsem odpočatá a v pohodě.
Před časem u mně bydlela asi půl roku sestra se svýma dětma (taky starší kluk a mladší holka), potom jsem je měla na starosti sama, když šla sestra do nemocnice. A tam tohle všechno fungovalo, vzájemný repsekt, hranice... Takže vím, že to jde. Jenže to se ty hranice musí nastavit a dodržovat ze všech zúčastněných stran. Tady je dodržuju jenom já.
Přítel to dodržuje jenom když tam jsem. Když je s dětma sám, všechno padá, zase ustupuje, vynáší smetí a umývá nádobí, když děcko řekne, že se mu nechce. Mám pocit, že mu to vyhovuje. Je to totiž bez problémů. Teď jsou děti u něho častěji i mimo termín, protože BM má malé dítě a to je nebaví, nemají svůj klid, nejsou středem pozornosti a hlavně musí pomáhat, což u tatínka nemusí, protože se jim nechce. Když jsem teď mezi vánocema byla nemocná a tedy nemohla vařit, objednal se na oběd ke své matce... Ta už toho má taky docela dost.
K těm penězům, dárkům, materiálnu... Každé dítě, každý člověk rád dostává dárky. Tady to vidím tak, že si dospělí tím léčí svědomí a děti je drží v šachu, protože jdou tam, kde se dává. Teď už dokonce k prarodičům nechodí, ti jezdí k synovi, když má vnoučata. Slyšela jsem, jak babička říká, že "vy se za náma ani nestavíte a když vás chceme vidět, musíme přijet sem". Následovala stovka.
Přítel mě podpoří jenom teoreticky. V momentě, kdy jde o zájem dětí a můj, vítězí děti. Dva roky je to stejné. Takový vztah není dvakrát uspokojující, vyčerpávající a nevidím nějakou velkou perspektivu. O poradně uvažuju. Jestli to má ještě smysl.
Hlavu popelem jsem si sypala celé ty dva roky a mlčela jsem. Nevadilo mi to, chtěla jsem pro ten vztah udělat cokoliv. Sama bych těžko jako dítě nesla, kdybych byla na místě těch dětí, takže jsem chtěla být vstřícná, trpělivá a nezatěžovat je tím, že jsem rostě jiná, na něco mám jiné názory a požadavky. Nechtěla jsem je předělávat, to nejde. Chtěla jsem najít společnou schůdnou cestu pro všechny, tak jsem na té cestě přlízala kameny a překračovala výmoly bez opory partnera. A dělal jsem to bez sebezapření.
Teď ze všeho cítím tlak uvnitř a už ho cítit nechci. Něco se musí změnit...

Nebydlela u mě sestra (tu nemám), ale setřenice a někdy říkáme  "sestro", hlavně při vínku:-) Často s ní tyto věci probírám , stejně jako s mojí nejlepší kamarádkou. Obě jsou rozvedené, vyzkoušely nový vztah. Obě jsou hodně upřímné a objektivní, takže mi vždycky řeknou pravdu, i kdyby byla proti mně. Jsem jim  za to vděčná, protože někdy takový políček a nadhled nezúčastněného je užitečný. Obě řekly, že by si některé věci líbit nenechaly. SOuhlasily třeba s tím, že jsem nebyla proti "spoluráci" s BM kvůli dětem, protože ze zkušenosti ví, že to není někdy od věci. Obě to tak totiž mají s novými partnerkami svých BManželů. Jenže ty na ně neplivou. Nechápu, proč se pořád mezi nás plete, když má mimčo, novu rodinu, slušně vydalávajícího manžela. Křiví tím děcka, hlavně dcera má problémy se lhaním a vymýšlením.
Jsem teď celkem napružená. To bych neměla nic řešit, protože se neovládám. Cítím se hodně zklamaná z toho vztahu.
Před tímto vztahem jsem měla tři roky jiný a sama nějakou dobu jsem byla před tím. Na začátku s tímto parnterem jsem si připadal  jako na novém světě, protože mi dával to, co mi předtím chybělo. Jenže to jsou ty začátky, navíc jsem mu řekla hodně o předhoczím vztahu, proč jsem se rozešla, takže se snažil chovat podle toho. Dnes už bych to neudělala.

Setupka: A tam tohle všechno fungovalo, vzájemný repsekt, hranice... Takže vím, že to jde.

Setupko, zakopaný pes je v tom, že Ty sice uvažuješ správně, ale asi se momentálně nacházíš v období procitnutí ze sna. Takhle, jak to vidíš Ty, to prostě nejde u každé rodiny. To, co dodržujeme my, nedodržují naši sousedi, něco jiného dodržují či nedodržují zase příbuzní z pradědečkovy strany atd...
Každá rodina je jiná, někde se něco dodržuje, někde ne. Vždyť to sama určitě víš. A tam, kde nejsou zvyklí dodržovat "Tvoje" pravidla, to prostě pro Tebe nemá cenu. Myslím tak, aby to pro Tebe bylo bezbolestné. Tak bych to viděla já. Jsi určitě hodná a citlivá ženská a máš pravdu v tom, že něco se musí změnit. Ta změna asi nejspíš bude na Tobě. A zřejmě se nebude jednat o převýchovu cizích dětí, nýbrž o posouzení, zda se k Tvé povaze ten muž (potažmo jeho rodina) hodí. Přeji Ti, aby Ti všecko vyšlo a měla ses hezky.

Kiara: ale dle mého skromného úsudku ti ani ten pán, ani ta paní nic špatného neudělali :jojo:

Velmi se mýlíš, Kiar, Tvůj úsudek nevychází z ničeho konkrétního :D, ale to nevadí ;). Co nám bezdůvodně prováděla otcova nová partnerka, z toho by se Ti hlava zatočila. Přesto dbám, aby ode mně dostala pěkné dárky k narozeninám a Vánocům :) a naše vztahy jsou velmi slušné, vždyť nás rodiče slušně vychovali ;), ale to tady není podstatné.

Svůj pohled do tohoto povídání vnášíme všichni, nejen já, a musím říct, že v tomto příběhu jsem ani tak nevzpomínala na svoje rodiče (s mámou a otčímem jsem teď strávila pár příjemných dovolenkových dní), jako spíš na moje vlastní dítě a dítě toho mého kamaráda.
Myslím, že k tomuto tématu už nemám co sdělit, chtěla jsem Setupce naznačit i jiný pohled na věc, nic víc. A myslím, že ona si poradí.

Tercila napsal(a):

Setupka: A tam tohle všechno fungovalo, vzájemný repsekt, hranice... Takže vím, že to jde.

Setupko, zakopaný pes je v tom, že Ty sice uvažuješ správně, ale asi se momentálně nacházíš v období procitnutí ze sna. Takhle, jak to vidíš Ty, to prostě nejde u každé rodiny. To, co dodržujeme my, nedodržují naši sousedi, něco jiného dodržují či nedodržují zase příbuzní z pradědečkovy strany atd...
Každá rodina je jiná, někde se něco dodržuje, někde ne. Vždyť to sama určitě víš. A tam, kde nejsou zvyklí dodržovat "Tvoje" pravidla, to prostě pro Tebe nemá cenu. Myslím tak, aby to pro Tebe bylo bezbolestné. Tak bych to viděla já. Jsi určitě hodná a citlivá ženská a máš pravdu v tom, že něco se musí změnit. Ta změna asi nejspíš bude na Tobě. A zřejmě se nebude jednat o převýchovu cizích dětí, nýbrž o posouzení, zda se k Tvé povaze ten muž (potažmo jeho rodina) hodí. Přeji Ti, aby Ti všecko vyšlo a měla ses hezky.

Hodně nad tímto přemýšlím. Pravda je, že nemám nejlepší období, ale ono se to tak většinou sejde všechno pěkně dohromady. Asi aby se člověk probral, konečně něco udělal a šel dál. (Nejtěžší na tom je, že se rozhoduje právě v tom období, kdy neví kudy kam, a co vůbec v životě chce.) Pokoušela jsem se dělat už dřív, ale nějaký výrazný výsledek to nemělo. Tak proč se vyčerpávat. Mám k řešení jiné věci, jako pochopit a smířit se s tím, že táta nežije, najít jinou cestu žití s mámou, protože teď náš vztah je jiný, než byl za táty, a není to úplně lehké. Trochu mám pocit, že podvědomě řeším jeho děti, než vlastní problémy. Jenže pokud i ony mají být blízko mě, i ony jsou moje problémy. Stejně se tomu neubráním, nikdo to za mě neudělá.
V hlavě se mně motají některé vaše věty, třeba Káča, že zvracela od rána, kdy měly přijít dcery. Já mám ten týden, kdy přítel děti má, nepříjemné pocity a očekávání, co to zase bude a oddechnu si, když je neděle večer, že mám na 14 dní klid. To taky není právě úplně správně. Trápí mě, když přítele mrzí, jak se k němu děti chovají, že si na něho nevzpomenou ani se sms z tábora, k jeho narozeninám nebo malým dárkem na vánoce.
Jsem vám vděčná, že tady o všem můžu mluvit, jsem ráda za vaše názory, kritika mně nevadí. Řešení je samozřejmě na mně, ale to upuštění páry a částečná úleva, že to můžu vyslovit, mně pomáhá...

Setupko já bych to viděla tak, že pokud v tom vztahu nejsi spokojená, což podle mě ani být nemůžeš, měla by si z něj odejít. Úvahy na téma jestli náhodou ty nejsi ta špatná, jestli by jsi jim ještě neměla dát xtou šanci vedou akorát do pekla...proč bys to měla absolvovat, když nechceš a nevyhovuje ti to ? Je úplně jedno, jak se na to bude dívat okolí, tvoje maminka nebo kdokoliv...v tom vztahu jsi ty. Osobně bych taky nebyla nadšená z přítomnosti cizích rozmazlených spratků, kterým všechno projde, dokonce i to, že ti prohrabou peněženku...za to by dostalo "za uši" i moje vlastní dítě. A s tou koupelnou....já tě úplně chápu, taky nesnáším, když mi tam někdo leze...naštěstí manžel to chápe a dcera je ještě miminko, té to budu vysvětlovat až trochu vyroste .

Problém je v tom, že v tom vztahu je mi dobře, dokud nedojde na děti. (A plně chápu, že pro rodiče to je překážka ve vztahu.) Proto pořád řeším  střídají se názory a nálady na zůstat a nezůstat. Pro mě děti nebyly problém ještě do nedávna, jenže moje čára snesitelnosti je překročena. Vztah by neměl být o tom, kdo co snese a už nesnese. Myslím, že i to byl kámen úrazu v jejich manželství, kdy se dlouho neřešilo nic a najednou to kupodivu bouchlo. Koupelna a peněženka jsou jen ta oka řetězu, který mě stahuje delší dobu, jen jsem to necítila.
Je to hrozný, ale nedokážu si představit, že mám víkend trávit zase s u přítele s dětma. Tentokrát obkladač kachliček je opravdu vítanou záminkou, že tam nepojedu a přitom bych chtěla být s přítelem :(
Mmch. včera jsem prala věci, co mám u něho a na saténové noční košili mám čárance jako od fixy. Dcerka si posledně kreslila v ložnici na posteli, přestože jsem se dohodli, že tam nebude bývat a nic dělat. Já už opravdu nevím, cítím velký zmatek a nejistotu a neumím se rozhodnout:dumbom:

Problém je v tom, že v tom vztahu je mi dobře, dokud nedojde na děti. (A plně chápu, že pro rodiče to je překážka ve vztahu.)
Problém je v tom, že "překážka ve vztahu" je to pro tebe, ne pro rodiče, potažmo otce. Tomu současná situace buď nevadí (zatím se pořád ještě staráš a moc "nekecáš"), nebo preferuje pohodlí dětí (a tím i svoje) před pohodlím tvým (a občasné stížnosti bere jako "ženský holt furt něco mají").
Říká se, že stokrát nic umořilo osla - viz to, co píšeš o bouchnutí v jeho manželství. U vás to pravděpodobně dopadne stejně - délka odpočítávání je přímo závislá na tom, jak vysoký práh frustrační tolerance máš.

Moje tolerance je všeobecně vysoká, jsem tak vychovaná, prý to mám v povaze a asi za to můžou i moje zdravotní problémy od dětství, kdy jsem pořád slyšela "to musíš vydržet, nedá se nic dělat, zvládneš to, tohle Ty nesmíš dělat..." a nebylo to přísností rodičů, ale museli mě držet v určitých mezích podle nařízení lékařů. Takže jsem zvyklá nedělat, nesmět dělat a nemít, co ostatní, slevovat a ustupovat, být trpělivá a snášenlivá.
Vnitřně se cítím hrozně, když píšu, že dítě, člověk, je problém, překážka. Beru to opravdu jako mou chybu a můj problém, že to nezvládám a nejsem schopna to vyřešit a proto se to snažím řešit a nimrám se v tom do nekonečna. Přesto cítím, že tak to už nepůjde dál...

setupka napsal(a):

v tom vztahu je mi dobře, dokud nedojde na děti.

Já nevím, když jsi chtěla za mámou a on byl uražený, že nechceš být s ním, to moc o dětech nebylo?

Kubula napsal(a):

setupka napsal(a):

v tom vztahu je mi dobře, dokud nedojde na děti.

Já nevím, když jsi chtěla za mámou a on byl uražený, že nechceš být s ním, to moc o dětech nebylo?

To o dětech nebylo.

setupka napsal(a):

Kubula napsal(a):

setupka napsal(a):

v tom vztahu je mi dobře, dokud nedojde na děti.

Já nevím, když jsi chtěla za mámou a on byl uražený, že nechceš být s ním, to moc o dětech nebylo?

To o dětech nebylo.

A nebylo to moc hezký...

Kubula napsal(a):

setupka napsal(a):

Kubula napsal(a):

Já nevím, když jsi chtěla za mámou a on byl uražený, že nechceš být s ním, to moc o dětech nebylo?

To o dětech nebylo.

A nebylo to moc hezký...

Teď moc nechápu, jak jsi to myslela...

setupka napsal(a):

Moje tolerance je všeobecně vysoká, jsem tak vychovaná, prý to mám v povaze a asi za to můžou i moje zdravotní problémy od dětství, kdy jsem pořád slyšela "to musíš vydržet, nedá se nic dělat, zvládneš to, tohle Ty nesmíš dělat..." a nebylo to přísností rodičů, ale museli mě držet v určitých mezích podle nařízení lékařů. Takže jsem zvyklá nedělat, nesmět dělat a nemít, co ostatní, slevovat a ustupovat, být trpělivá a snášenlivá.
Vnitřně se cítím hrozně, když píšu, že dítě, člověk, je problém, překážka. Beru to opravdu jako mou chybu a můj problém, že to nezvládám a nejsem schopna to vyřešit a proto se to snažím řešit a nimrám se v tom do nekonečna. Přesto cítím, že tak to už nepůjde dál...

Setupko,nevím jestli to co popisuješ je tolerance.Spíš to na mě působí,že jsi zkrátka musela být poslušná a děláš to i dnes,ale už jsi dospělá a začíná ti to vadit. Tehdy jsi musela poslouchat kvůli zdravotním potížím...zamysli se jestli to opravdu bylo jen z tohoto důvodu,nebo jestli jsi prostě poslušná musela být stále.Máme sousedy a jejich dcera MUSÍ absolutně na slovo poslouchat.Tolerance veškerá žádná.Jakmile ihned neuposlechne,vzápětí přijde trest. Mě to přijde jako vojenský dril. Ta holčička bude buď stejná jako rodiče a bude to vyžadovat od ostatních,nebo bude pokorně poslušná a bůh jí chraň......

setupka napsal(a):

Kubula napsal(a):

setupka napsal(a):

To o dětech nebylo.

A nebylo to moc hezký...

Teď moc nechápu, jak jsi to myslela...

No tys psala, že když nejde o děti, je vztah v pohodě. Tady nešlo o děti, ale v pohodě to nebylo.

rejka napsal(a):

setupka napsal(a):

Moje tolerance je všeobecně vysoká, jsem tak vychovaná, prý to mám v povaze a asi za to můžou i moje zdravotní problémy od dětství, kdy jsem pořád slyšela "to musíš vydržet, nedá se nic dělat, zvládneš to, tohle Ty nesmíš dělat..." a nebylo to přísností rodičů, ale museli mě držet v určitých mezích podle nařízení lékařů. Takže jsem zvyklá nedělat, nesmět dělat a nemít, co ostatní, slevovat a ustupovat, být trpělivá a snášenlivá.
Vnitřně se cítím hrozně, když píšu, že dítě, člověk, je problém, překážka. Beru to opravdu jako mou chybu a můj problém, že to nezvládám a nejsem schopna to vyřešit a proto se to snažím řešit a nimrám se v tom do nekonečna. Přesto cítím, že tak to už nepůjde dál...

Setupko,nevím jestli to co popisuješ je tolerance.Spíš to na mě působí,že jsi zkrátka musela být poslušná a děláš to i dnes,ale už jsi dospělá a začíná ti to vadit. Tehdy jsi musela poslouchat kvůli zdravotním potížím...zamysli se jestli to opravdu bylo jen z tohoto důvodu,nebo jestli jsi prostě poslušná musela být stále.Máme sousedy a jejich dcera MUSÍ absolutně na slovo poslouchat.Tolerance veškerá žádná.Jakmile ihned neuposlechne,vzápětí přijde trest. Mě to přijde jako vojenský dril. Ta holčička bude buď stejná jako rodiče a bude to vyžadovat od ostatních,nebo bude pokorně poslušná a bůh jí chraň......

Přemýšlela jsem nad tím už dřív. Poslušná už dávno nejsem, být nemusím, jsem dospělá. Ale mám ráda, když věci mají svoje pravidla. Rozhodně nerovnám komínky ponožek, necvičím ráno prostná a nežiju podle plánu na nástěnce. Potřebuju vědět, na čem jsem, chaos nezvládám.
S přítelem toto máme jinde, tolerujeme se v rámci těch návštěv. Neumím si představit, že jeho děti by v mojí domácnosti dělaly to, co dělají jemu. To by byl teprve kámen úrazu.

Kubula napsal(a):

setupka napsal(a):

Kubula napsal(a):

A nebylo to moc hezký...

Teď moc nechápu, jak jsi to myslela...

No tys psala, že když nejde o děti, je vztah v pohodě. Tady nešlo o děti, ale v pohodě to nebylo.

Jo, už jsem pochopila:rolleyes: To v pohodě nebylo. Teď jsem spíš zase z nepochopení uvažovala, co jsem udělala špatně.

setupka napsal(a):

uvažovala, co jsem udělala špatně.

Nic. :par:

Asi jste někteří měli pravdu. Přítel je na mě lehce odměřený, protože jsem o víkendu měla doma řemeslníky, protože bych konečně ráda dotáhla rekonstrukci bytu do konce. On měl děti a zarazil se u věty, že nepřijedu ani před obědem = zřejmě na vaření. Musel vařit sám a děti mu to opět odmítaly jíst a dělaly s tím problémy. Jenže já řemeslníka nedostanu v pracovním týdnu po šesté hodině večer, kdy přijdu z práce.
Z jeho chování cítím, že mě má rád, ale proč cítím někdy i určitou vypočítavost?

Přítel je na mě lehce odměřený...
Ať si trhne...
Hele, setupko, ať tě ani nenapadne se omlouvat za to, že sis pro jednou "dovolila" dát přednost
něčemu jinému, než jeho dětičkám. I v případě, kdy bys celej víkend proválela na kanapi, je to tvoje věc - ty nejsi povinna ho zastupovat v jeho povinnostech a co děláš, děláš dobrovolně... takže aby tě "trestal" svou odměřeností je docela chucpe.

Tak to je sila! :mad:
Copak ty jsi nejaka jeho sluzka?
Helena ma pravdu, i kdybys byla o vikendu sama a nedelala vubec nic, je to jen tvoje vec.
Mas snad taky svuj zivot, ne?

Mám svůj život. Doteď jsem tak neuvažovala a neřešila to. Chtěla jsem být s ním, chtěli jsem být spolu a tím to bylo dáno...

Chtěla jsem být s ním, chtěli jsem být spolu
Setupko, hned zezačátku jsi psala "moji domácnost zanedbávám, protože o víkendech jsem u něho... prostě chce, abych u něho bývala o víkendech, když nemá děcka, jsme někdy i u mě" - a když si to spojím s jeho chováním a požadavky, zdá se mi, že jsi to ty, kdo s ním chce být... u něj by tě pravděpodobně zastoupila jakákoli jiná ženská.

setupka napsal(a):

Asi jste někteří měli pravdu. Přítel je na mě lehce odměřený, protože jsem o víkendu měla doma řemeslníky, protože bych konečně ráda dotáhla rekonstrukci bytu do konce. On měl děti a zarazil se u věty, že nepřijedu ani před obědem = zřejmě na vaření. Musel vařit sám a děti mu to opět odmítaly jíst a dělaly s tím problémy. Jenže já řemeslníka nedostanu v pracovním týdnu po šesté hodině večer, kdy přijdu z práce.
Z jeho chování cítím, že mě má rád, ale proč cítím někdy i určitou vypočítavost?

setupko: protože se Ti už konečně začínají otevírat oči a začínáš vidět přítele v jeho pravém světle a bez příkras :jojo:

helena napsal(a):

Chtěla jsem být s ním, chtěli jsem být spolu
Setupko, hned zezačátku jsi psala "moji domácnost zanedbávám, protože o víkendech jsem u něho... prostě chce, abych u něho bývala o víkendech, když nemá děcka, jsme někdy i u mě" - a když si to spojím s jeho chováním a požadavky, zdá se mi, že jsi to ty, kdo s ním chce být... u něj by tě pravděpodobně zastoupila jakákoli jiná ženská.

Myslíš, že až tak?? Asi jsem naivní, když věřím, že mu o mě jde. Nějak se mi nechce věřit, že bych to nepoznala a že on by byl takový herec. Hodně se snažil, aby mě sbalil. Asi si mě chtěl "opracovat" k obrazu svému.
Jsem teď hodně ze všeho rozladěná a nevím, co dělat. To by asi bylo nejlepší nedělat nic:|

setupka napsal(a):

helena napsal(a):

Chtěla jsem být s ním, chtěli jsem být spolu
Setupko, hned zezačátku jsi psala "moji domácnost zanedbávám, protože o víkendech jsem u něho... prostě chce, abych u něho bývala o víkendech, když nemá děcka, jsme někdy i u mě" - a když si to spojím s jeho chováním a požadavky, zdá se mi, že jsi to ty, kdo s ním chce být... u něj by tě pravděpodobně zastoupila jakákoli jiná ženská.

Myslíš, že až tak?? Asi jsem naivní, když věřím, že mu o mě jde. Nějak se mi nechce věřit, že bych to nepoznala a že on by byl takový herec. Hodně se snažil, aby mě sbalil. Asi si mě chtěl "opracovat" k obrazu svému.
Jsem teď hodně ze všeho rozladěná a nevím, co dělat. To by asi bylo nejlepší nedělat nic:|

heleno, tolik ženských, které by si na sobě nechalo štípat dříví tak, jako setupka zase po světě neběhá.
Jen si vem, kolik nás tady napsalo svůj názor na přítele samotného a hlavně na jeho dětičky :) jiné ženské by se na takovou rodinku buďto vůbec nedaly, nebo by s přítelem a jeho dětičkami vyběhly ihned po prvním incidentu :jojo:

setupko, ono se ne nadarmo říká, že každej vrah si hledá svoji oběť :jojo: a ty jsi byla pro společný vztah "vybrána", protože splňuješ určitá kritéria, který si přítel vytýčil: jsi dlouhodobě svobodná, bezdětná a při bližším poznávání partner zjistil, že jsi i snadno "vychovatelná" do role neplacené au-pair. I kdybys vypadala jako Scarlett Johansson, ale měla bys v péči jedno-dvě děti, přítel by si Tě ani nevšiml :jojo: poněvadž ženskou s dětmi on nepotřebuje, ženská s dětmi pro něj znamená handicap :usch:

Schválně: kolikátá v pořadí od rozvodu jsi jeho známost a pokud před Tebou nějakou známost měl, proč to skončilo?!?

tolik ženských, které by si na sobě nechalo štípat dříví... zase po světě neběhá
Počkej - takhle jsem to nemyslela - spíš jsem uvažovala směrem, že setupka s ním chce být kvůli němu, kdežto pánovi (asi) až tolik nezáleží na konkrétní setupce, ale na paní, která bude (jak píšeš) splňovat jeho kritéria... to je ta "zastupitelnost".

Já myslím, že mu záleží na konkrétní Setupce, ale proč by se vystavoval dobrovolně nepohodlí, když nemusí ..... Setupka zatím možná, když byl přítel před tím odměřený, rychle začala vztah zase "dávat do pořádku".
To, co bylo dosud, mu vyhovovalo (možná proto, že nic jiného neznal), tak se snaží si to udržet.
Tím nemyslím jenom Setupku, ale i charakter toho vztahu včetně mírné "nespokojenosti".
Když Setupka nebude tlačit na pilu a přitom si bude stát na svém, zjistí, jak na tom spolu jsou.

Setupka: Hodně se snažil, aby mě sbalil.

:) :) Ale to jo, to je obvyklé. Jenže daleko důležitější je, jakým způsobem ten vztah pokračuje.

Kiara: Schválně: kolikátá v pořadí od rozvodu jsi jeho známost a pokud před Tebou nějakou známost měl, proč to skončilo?!?

Kiaro, to je správná otázka, ale tipuji, že ten chlap pravdu neřekne. Tedy spíš řekne tu SVOJI pravdu.

V podstatě na pilu netlačím a vyčkávám, k čemu se rozhodne a rozhoupe. DO ničeho ho tlačit nebudu, ale ani sebe tlačit nenechám. Dala jsem mu hodně široké hranice a teď zjišťuju, že se v nich pohybovat je pro čekatele do blázince. Opravdu si myslím, že mu na mě záleží, ale i to svoje hranice a ty končí tam, kde jsou hranice jeho dětí. Souboj jsem v žádném případě nechtěla, ale někdy mám pocit, že jsem v ringu.
Pokud vím, v podstatě ho rozvedla studentka, kterou asi dva roky po rozvodu pustil k vodě, protože chtěla rodinu a tu on už nechtěl, tenkrát měl údajně málo placenou práci a další závazek by šidil jeho děti.. Ještě tam byla nějaká známost na sex. To o ženě s dětmi jsem mu taky kdysi řekla, jestli by si takovou pořídil a zvládal její děti. Prý ano. Spíš kecy, prdy, beďáry. Ono se snadno mluví, ale opravdu to prožívat, je úplně něco jiného.

setupka napsal(a):

V podstatě na pilu netlačím a vyčkávám, k čemu se rozhodne a rozhoupe. DO ničeho ho tlačit nebudu, ale ani sebe tlačit nenechám. Dala jsem mu hodně široké hranice a teď zjišťuju, že se v nich pohybovat je pro čekatele do blázince. Opravdu si myslím, že mu na mě záleží, ale i to svoje hranice a ty končí tam, kde jsou hranice jeho dětí. Souboj jsem v žádném případě nechtěla, ale někdy mám pocit, že jsem v ringu.
Pokud vím, v podstatě ho rozvedla studentka, kterou asi dva roky po rozvodu pustil k vodě, protože chtěla rodinu a tu on už nechtěl, tenkrát měl údajně málo placenou práci a další závazek by šidil jeho děti.. Ještě tam byla nějaká známost na sex. To o ženě s dětmi jsem mu taky kdysi řekla, jestli by si takovou pořídil a zvládal její děti. Prý ano. Spíš kecy, prdy, beďáry. Ono se snadno mluví, ale opravdu to prožívat, je úplně něco jiného.

Hm, setupko ... už Ti alespoň trochu začíná svítat?!?
Pán se dalším závazkům zuby-nehty brání.
S první dívkou se rozešel, protože chtěla rodinu a tu on už nechtěl s podivným odůvodněním, že: "tenkrát měl údajně málo placenou práci a další závazek by šidil jeho děti." Druhou známost měl "jen na sex" a Tebe si vybral, protože jsi dlouhodobě svobodná, bez závazků a bylo možnost tedy předpokládat, že svoje vlastní děti mít buďto nechceš, nebo nemůžeš :pussa: Tenhle pán se totiž při výběru své partnerky rozhoduje velmi prakticky: je to chronickej neženáč, který nechce žádné závazky, s novou partnerkou nechce ani spolubydlení a naopak chce, aby jeho nová přítelkyně byla bezvýhradně oddána jeho dětem a s radostí 1x za 14 dnů na sebe přebírala po celý víkend cizí povinnosti.
Já nevím, setupko.
Mně tahle filosofie Tvého přítele hraničí s dost velkou vyčuraností. Po rozvodu ve všech vztazích svým partnerkám nedokázal nabídnout nic, ani založení rodiny, jenom sex. Zato na oplátku vyžaduje, aby partnerka do vztahu vložila naprosto vše.
A tak se ptám ... Setupko, pečlivě si zvaž, jestli máš právě takového partnera zapotřebí a jestli není lepší být raději sama a počkat si na jiného partnera, který přece jenom nebude takový egoista :jojo:

Svítat mi začíná... V hlavě se mně motá všechno dokola. Přemýšlím, co mi vlastně nabízí. Dítě rezolutně odmítnul i mně, protože by dětem nemohl dopřát, co by chtěly (tenkrát ještě nebyl dočasným zástupcem ředitele). Nedávno obrátil s tím, že by do toho šel kvůli mně. Moc nechápu, proč najednou obrátil. Tak vidí, že jsem finančně nezávislá, takže by to po téhle stránce nebylo tak hrozné, tak jako když jeho BM byla na podpoře, protože jim zrušili provoz. Možná viděl, že bych byla schopna najít si chlapa, který rodinu chce.
Možná by to byla moje poslední šance, jestli je to ještě vůbec možné. Jsem teď v takovém presu ze všech stran, že nad tím nějak nemůžu uvažovat.

Dítě rezolutně odmítnul... Nedávno obrátil... vidí, že jsem finančně nezávislá
Že by právě proto??? Ošklivě mě napadá, že v tom případě by ho to zas tak moc nestálo... a zvlášť ne s tebou, páč bys mu učitě zas vyhověla, aby se na tebe nezlobil.

setupka napsal(a):

V podstatě na pilu netlačím a vyčkávám, k čemu se rozhodne a rozhoupe. DO ničeho ho tlačit nebudu, ale ani sebe tlačit nenechám. Dala jsem mu hodně široké hranice a teď zjišťuju, že se v nich pohybovat je pro čekatele do blázince. Opravdu si myslím, že mu na mě záleží, ale i to svoje hranice a ty končí tam, kde jsou hranice jeho dětí. Souboj jsem v žádném případě nechtěla, ale někdy mám pocit, že jsem v ringu.
Pokud vím, v podstatě ho rozvedla studentka, kterou asi dva roky po rozvodu pustil k vodě, protože chtěla rodinu a tu on už nechtěl, tenkrát měl údajně málo placenou práci a další závazek by šidil jeho děti.. Ještě tam byla nějaká známost na sex. To o ženě s dětmi jsem mu taky kdysi řekla, jestli by si takovou pořídil a zvládal její děti. Prý ano. Spíš kecy, prdy, beďáry. Ono se snadno mluví, ale opravdu to prožívat, je úplně něco jiného.

naprosto chápu lidi, co se rozhodnout nemít s každým partnerem dítě!

setupka napsal(a):

Asi jste někteří měli pravdu. Přítel je na mě lehce odměřený, protože jsem o víkendu měla doma řemeslníky, protože bych konečně ráda dotáhla rekonstrukci bytu do konce. On měl děti a zarazil se u věty, že nepřijedu ani před obědem = zřejmě na vaření. Musel vařit sám a děti mu to opět odmítaly jíst a dělaly s tím problémy. Jenže já řemeslníka nedostanu v pracovním týdnu po šesté hodině večer, kdy přijdu z práce.
Z jeho chování cítím, že mě má rád, ale proč cítím někdy i určitou vypočítavost?

setupko, podle mně se tím zbytečně trápíš. že byl lehce odměřený? No tak to je jeho problém, ty sis potřebovala něco nechat udělat doma tak sis to zařídila. Nemáš žádné povinnosti k jeho dětem vařit jim a tak. Pokud to nedokáže pochopit, tak je zkrátka sobec a je to jen jeho problém. On se bude pohybovat v mantinelech které mu ty nastavíš, pokud to necháš zajít daleko - bude to využívat, když uvidí že ne, přizpůsobí se. A pokud bude pořád vidět jen sám sebe a své starosti, tak pro tebe bude lepší v tom nepokračovat

V podstatě na pilu netlačím a vyčkávám, k čemu se rozhodne a rozhoupe.
v podstatě takhle můžeš ale pročekat polovinu plodného života a jednoho dne zjistíš,že se stejně k ničemu nemá a ty nemáš děti....
Opravdu si myslím, že mu na mě záleží
nějakým jeho sobeckým způsobem třeba ano....
Tak vidí, že jsem finančně nezávislá, takže by to po téhle stránce nebylo tak hrozné
no,aby si to nepředstavoval tak,že ty "si" budeš financovat "své" dítě a jeho se to vlastně nijak nedotkne.Občas se pochlubí s děckem na veřejnosti, když se "ti" teda "povede"......Hele,znala jsem jednoho,co chtěl dítě,toužil po něm,že snad skoro o ničem jiném nemluvil,a když se ho partnerka zeptala jestli je všechny tři uživí,když bude na mateřský,tak jí na to odpověděl,že snad SVÉ  dítě teda uživí,ale ona se přece musí podílet polovinou nákladů....No,pochopitelně žádné dítě není a oni dva netvoří pár.....:supr: byl to fakt d.e.b.i.l...

Milá Setupko, tvé psaní o předchozích vztazích tvého partnera a o jeho nechuti/chuti k dalšímu otcovství na mě působí dojmem, že jsi s vaším vztahem a se svou i jeho rolí v něm hluboce nespokojená a že jeho děti jsou jedinou složkou, kterou zatím vidíš, nebo chceš ukázat, protože s nima nemůžeš nic moc nadělat.
Už dlouho mám dojem, že je víc věcí, které jsou problém, a které jsi nám nenapsala - pochopitelně!
Nevím, jestlis je vyjevila sama sobě. Udělat to je ale důležité, to jistě víš. Nenech se, prosím, zdržovat přemítáním o padoušských rysech a sobectví tvého partnera, které tady někteří zmiňujeme.
Trochu apeluji na rychlost (relativní), protože jsem se domnívala, že z nějakého důvodu (věk, zdraví) nemůžeš nebo zásadně nechceš mít děti.

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

V podstatě na pilu netlačím a vyčkávám, k čemu se rozhodne a rozhoupe. DO ničeho ho tlačit nebudu, ale ani sebe tlačit nenechám. Dala jsem mu hodně široké hranice a teď zjišťuju, že se v nich pohybovat je pro čekatele do blázince. Opravdu si myslím, že mu na mě záleží, ale i to svoje hranice a ty končí tam, kde jsou hranice jeho dětí. Souboj jsem v žádném případě nechtěla, ale někdy mám pocit, že jsem v ringu.
Pokud vím, v podstatě ho rozvedla studentka, kterou asi dva roky po rozvodu pustil k vodě, protože chtěla rodinu a tu on už nechtěl, tenkrát měl údajně málo placenou práci a další závazek by šidil jeho děti.. Ještě tam byla nějaká známost na sex. To o ženě s dětmi jsem mu taky kdysi řekla, jestli by si takovou pořídil a zvládal její děti. Prý ano. Spíš kecy, prdy, beďáry. Ono se snadno mluví, ale opravdu to prožívat, je úplně něco jiného.

naprosto chápu lidi, co se rozhodnout nemít s každým partnerem dítě!

Hlavne ak od neho očakávajú, že sa v prvom rade bude starať o JEHO už existujúce deti... :jojo: a robiť im servis. Tam by už ďalšie dieťa bolo akosi mimo plán... a na obtiaž.

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

V podstatě na pilu netlačím a vyčkávám, k čemu se rozhodne a rozhoupe. DO ničeho ho tlačit nebudu, ale ani sebe tlačit nenechám. Dala jsem mu hodně široké hranice a teď zjišťuju, že se v nich pohybovat je pro čekatele do blázince. Opravdu si myslím, že mu na mě záleží, ale i to svoje hranice a ty končí tam, kde jsou hranice jeho dětí. Souboj jsem v žádném případě nechtěla, ale někdy mám pocit, že jsem v ringu.
Pokud vím, v podstatě ho rozvedla studentka, kterou asi dva roky po rozvodu pustil k vodě, protože chtěla rodinu a tu on už nechtěl, tenkrát měl údajně málo placenou práci a další závazek by šidil jeho děti.. Ještě tam byla nějaká známost na sex. To o ženě s dětmi jsem mu taky kdysi řekla, jestli by si takovou pořídil a zvládal její děti. Prý ano. Spíš kecy, prdy, beďáry. Ono se snadno mluví, ale opravdu to prožívat, je úplně něco jiného.

naprosto chápu lidi, co se rozhodnout nemít s každým partnerem dítě!

Pochopení jednoho potěší a zahřeje:dumbom:

To "lehce odměřený" bylo míněno spíš ironicky. Už to prostě znám a poznám, kdy přestane mluvit. Mlčení je jeho zbraň. Prostě zírá před sebe, je nafouklý a vře to v něm. To mě přivádí k šílenství, protože takhle se nikdy nic nevyřeší. Neřešený problém někdy sám vyhnije, ale většinou zahnívá a rozšiřuje se. Je to taky donucovací zbraň. Pravda, spíš dětská. To je možná, co jsem tady nezmínila. Nebo takové ty běžné věci jako hodiny u playstation nebo televize, neposlouchá, co mu říkám, nepamatuje si to, moc spolu nemluvíme... Ale to slyším od hodně ženských. Beru to tak, že každý jsme nějaký,já zase dokážu strávit dvě hodiny u knížky, jen to hvízdne.
Padoušství mě ani nenapadlo. Na začátku vztahu mně pomohl ze složité situace a TENKRÁT byl moc fajn, úplně podle mých představ. Jak to tak bývá s novým koštětem. To už zestárlo a vypelichalo a je tady běžný život bez okouzlení. Nejsem zvyklá při prvním problému utíkat a hledat další nové koště. Ještě pořád je mi s ním dobře, už ne pořád, jako předtím, ale je. Chtěla jsem to všechno řešit pro všechny strany přijatelně, to je ta moje ohraná písnička: A pořád mám tendence to řešit, ale nevím, jestli mám ještě sílu. Navíc mám takový pocit, že BM svým štvaním a výmysly, a hlavně dcera svou až drzostí, vyčerpaly mou trpělivost a dost mě štvou při každé myšlence.
Na dítě jsem už spíš v neproduktivním věku, bude mi čtyřicet. Ale za pokus mi to ještě pořád stojí, i kdybych na to byla sama. Nebyla bych první ani poslední.

setupka napsal(a):

To "lehce odměřený" bylo míněno spíš ironicky.Už to prostě znám a poznám, kdy přestane mluvit. Mlčení je jeho zbraň. Prostě zírá před sebe, je nafouklý a vře to v něm. To mě přivádí k šílenství, protože takhle se nikdy nic nevyřeší. Neřešený problém někdy sám vyhnije, ale většinou zahnívá a rozšiřuje se. Je to taky donucovací zbraň. Pravda, spíš dětská. To je možná, co jsem tady nezmínila. Nebo takové ty běžné věci jako hodiny u playstation nebo televize, neposlouchá, co mu říkám, nepamatuje si to, moc spolu nemluvíme... Ale to slyším od hodně ženských. Beru to tak, že každý jsme nějaký,já zase dokážu strávit dvě hodiny u knížky, jen to hvízdne.
Padoušství mě ani nenapadlo. Na začátku vztahu mně pomohl ze složité situace a TENKRÁT byl moc fajn, úplně podle mých představ. Jak to tak bývá s novým koštětem. To už zestárlo a vypelichalo a je tady běžný život bez okouzlení. Nejsem zvyklá při prvním problému utíkat a hledat další nové koště. Ještě pořád je mi s ním dobře, už ne pořád, jako předtím, ale je. Chtěla jsem to všechno řešit pro všechny strany přijatelně, to je ta moje ohraná písnička: A pořád mám tendence to řešit, ale nevím, jestli mám ještě sílu. Navíc mám takový pocit, že BM svým štvaním a výmysly, a hlavně dcera svou až drzostí, vyčerpaly mou trpělivost a dost mě štvou při každé myšlence.
Na dítě jsem už spíš v neproduktivním věku, bude mi čtyřicet. Ale za pokus mi to ještě pořád stojí, i kdybych na to byla sama. Nebyla bych první ani poslední.

To,co jsem vytučnila,s tím 100% souhlasím. Dokud se lidi dohadují a snad i hádají,má to smysl a naději,jakmile se ve vztahu mlčí,je konec ! Přijde mi to ne dětské,protože on je dospělý,ale dětinské a to je horší,dospělák co nedospěl a nedozrál. Ani já nikdy při prvních potížích a problémech neutíkám,řeším je,nebo se o to určitě aspoň snažím,ale když zjistím po nějaké době,že je to bez efektu,raději se poohlédnu po novém koštěti,respektive raději budu bez koštěte s vyhlídkou,že si třeba jednou pořídím jiné....:dumbom:

setupka napsal(a):

To "lehce odměřený" bylo míněno spíš ironicky. Už to prostě znám a poznám, kdy přestane mluvit. Mlčení je jeho zbraň. Prostě zírá před sebe, je nafouklý a vře to v něm. To mě přivádí k šílenství, protože takhle se nikdy nic nevyřeší. Neřešený problém někdy sám vyhnije, ale většinou zahnívá a rozšiřuje se. Je to taky donucovací zbraň. Pravda, spíš dětská. To je možná, co jsem tady nezmínila. Nebo takové ty běžné věci jako hodiny u playstation nebo televize, neposlouchá, co mu říkám, nepamatuje si to, moc spolu nemluvíme... Ale to slyším od hodně ženských. Beru to tak, že každý jsme nějaký,já zase dokážu strávit dvě hodiny u knížky, jen to hvízdne.
Padoušství mě ani nenapadlo. Na začátku vztahu mně pomohl ze složité situace a TENKRÁT byl moc fajn, úplně podle mých představ. Jak to tak bývá s novým koštětem. To už zestárlo a vypelichalo a je tady běžný život bez okouzlení. Nejsem zvyklá při prvním problému utíkat a hledat další nové koště. Ještě pořád je mi s ním dobře, už ne pořád, jako předtím, ale je. Chtěla jsem to všechno řešit pro všechny strany přijatelně, to je ta moje ohraná písnička: A pořád mám tendence to řešit, ale nevím, jestli mám ještě sílu. Navíc mám takový pocit, že BM svým štvaním a výmysly, a hlavně dcera svou až drzostí, vyčerpaly mou trpělivost a dost mě štvou při každé myšlence.
Na dítě jsem už spíš v neproduktivním věku, bude mi čtyřicet. Ale za pokus mi to ještě pořád stojí, i kdybych na to byla sama. Nebyla bych první ani poslední.

Velmi krátkozraké!

setupko, dobře si to rozmysli.
Být sama na dítě není žádný med a ženská, která plánuje mateřství už dopředu s tím, že tatínek se v její rodině holt vyskytovat nebude, musí být dostatečně vnitřně silná natolik, aby dokázala vzdorovat nepřízni osudu. A taky musíš brát v úvahu dost podstatný faktor a to je ten, že vzhledem ke Tvému věku už existuje zvýšená pravděpodobnost, že by se Ti nemuselo narodit zdravé miminko :pussa: A nemyslím si, že by Tvůj současný partner přijal s otevřenou náručí děcko, které by přišlo na svět s různými zdravotními komplikacemi nebo nedejbože s nějakým defektem :grater:
Kdyby Ti bylo o deset let méně, tak bych si Ti takovouhle situaci vůbec nedovolila ani naznačit, ale bohužel, vzhledem k tomu, kolik Ti je by ses nad touto alternativou měla alespoň zamyslet :pussa:

Před časem moje nejlepší kamarádka moc chtěla miminko a protože nebyl žádný natěšený tatínek na obzoru, chtěla si mrně pořídit sama. Hodně jsem jí to vymlouvala. Není to právě značka ideál, je to hrozně těžký nemít se s kým podělit o starosti a radosti a všechna zodpovědnost a každičká maličkost je na jednom, nemluvě o starání kolem miminka, probdělé noci, zoubky, rýmička... Že mě jsem o tom začal uvažovat je zoufalství a nějaký poslední záchvěv šance. Nemá cenu stěžovat si, že moji dva vážnější partneři dítě nechtěli (jeden se na to necítil, chtěl si dodělat další VŠ a tento...), to už je zbytečný. Jestli to opravdu chci, tak moc času nemám a plně si uvědomuju, že by to nemuselo dopadnout úplně ideálně. ALe když už to tak je, co nadělám, čas nevrátím. Mám si snad vyvěsit inzerát "kdo mi udělá dítě a bude se mnou sdílet harmonickou domácnost"? To budou zástupy už od nádraží:reta: CO mám teda dělat:kapitulation: Moc možností nemám. Spíš než krátkozraký je to složitý, citlivý a těžký, ale to se těžko vysvětluje.
A jemu do hlavy nevidím a už vůbec nevím, co si doopravdy myslí, ikdyž trochu už v něm čtu.

setupko, já Ti to chraňpámbu nechci rozmlouvat ani vymlouvat, ale bylo by dobře, kdybys vzala v potaz veškerá možná rizika :jojo: Na druhou stranu - mateřství je nejkrásnější, ale nejtěžší role v životě ženy a docela rozumím Tvé touze starat se o vlastní dítě, nikoliv pečovat o cizí. Na třetí stranu - nikdy nikdo žádné matce nezaručí, že i když přivede dítě na svět v páru, že na vše nezůstane nakonec sama a nikde není psáno, že i když přivedeš dítě na svět jako svobodná matka, že zůstaneš do konce života osamělá s dítětem a žádný vhodný partner se pro Tebe nenajde.
Tak si vyber :)

Jj, také niečo som chcela napísať aj ja... proste možností je veľa a veci málokedy vypália tka, ako človek očakáva... ale dôležité asi je vedieť - na začiatok - čo chcem a/alebo aspoň to, čo nechcem ;) .

Setupko, nevim, ale jestli je zrovna rozumne mit s timto partnerem dite...

Zvažuju úplně všechno a ze všech  možných i nemožných stran. Kolegyně vždycky říkávala, že se moc přemýšlet nemá a má se konat. To asi taky není úplně to nejlepší řešenía už vůbec ne na mou povahu. Najít tak cetu mezi tím.
Vím, co nechci. Být psychicky v háji (což teď jsem, dnes ráno jsem šla do práce s pocitem, že exploduju, ani nevím, jestli jsem zamkla, nechala jsem doma některé věci a pořád myslím an jeho děcka a co zase bude o víkendu, BM je posílá mimo termín, protože jsou nachlazení, tak aby to nechytlo mimčo, nepodařilo se mně dostat ty čárance z noční košile,mmch. nevíte, jak ze saténu dostat fixu? Včera jsem na to lila a sypala kde co) nechat na sobě štípat dříví, nechci, nechci být nervozní a protivná, aby mě to zase dostalo na kolena, protože potom je jenom krůček ke zdravotním problémům, mám to vyzkoušené.
Taky uvažuju, jestli bych si dítě pořídila s tímto partnerem, protože se mi nelíbí, jak žijou jeho děcka a jak je vede/nevede, příliš svobody škodí.

setupka napsal(a):

Před časem moje nejlepší kamarádka moc chtěla miminko a protože nebyl žádný natěšený tatínek na obzoru, chtěla si mrně pořídit sama. Hodně jsem jí to vymlouvala. Není to právě značka ideál, je to hrozně těžký nemít se s kým podělit o starosti a radosti a všechna zodpovědnost a každičká maličkost je na jednom, nemluvě o starání kolem miminka, probdělé noci, zoubky, rýmička... Že mě jsem o tom začal uvažovat je zoufalství a nějaký poslední záchvěv šance. Nemá cenu stěžovat si, že moji dva vážnější partneři dítě nechtěli (jeden se na to necítil, chtěl si dodělat další VŠ a tento...), to už je zbytečný. Jestli to opravdu chci, tak moc času nemám a plně si uvědomuju, že by to nemuselo dopadnout úplně ideálně. ALe když už to tak je, co nadělám, čas nevrátím. Mám si snad vyvěsit inzerát "kdo mi udělá dítě a bude se mnou sdílet harmonickou domácnost"? To budou zástupy už od nádraží:reta: CO mám teda dělat:kapitulation: Moc možností nemám. Spíš než krátkozraký je to složitý, citlivý a těžký, ale to se těžko vysvětluje.
A jemu do hlavy nevidím a už vůbec nevím, co si doopravdy myslí, ikdyž trochu už v něm čtu.

Někdy je na nějakou dobu dobré nedělat nic. Prostě nechat plynout, než budu vědět, co je správně.
setupko, možná jsem to přehlídla, kolik je ti let?

Vím, co nechci.
To je další krůček dopředu. Ten další a trochu těžší - tedy to, co nechceš, nedělat a nenechat si líbit - by měl následovat.

mmch. nevíte, jak ze saténu dostat fixu?
V tomhle případě bych košilku předložila partnerovi a nechala si od něj koupit novou

helena napsal(a):

Vím, co nechci.
To je další krůček dopředu. Ten další a trochu těžší - tedy to, co nechceš, nedělat a nenechat si líbit - by měl následovat.

mmch. nevíte, jak ze saténu dostat fixu?
V tomhle případě bych košilku předložila partnerovi a nechala si od něj koupit novou http://fora.babinet.cz/img/smilies/stolt.gif

Ale třebase jedná o saténovou věc dcery,tak aby to Setupka neslízla,že ji neuhlídala:D

Ale třebase jedná o saténovou věc dcery
Kdepak, nejedná - "včera jsem prala věci, co mám u něho a na saténové noční košili mám čárance jako od fixy. Dcerka si posledně kreslila v ložnici na posteli, přestože jsem se dohodli, že tam nebude bývat a nic dělat"

helena napsal(a):

Ale třebase jedná o saténovou věc dcery
Kdepak, nejedná - "včera jsem prala věci, co mám u něho a na saténové noční košili mám čárance jako od fixy. Dcerka si posledně kreslila v ložnici na posteli, přestože jsem se dohodli, že tam nebude bývat a nic dělat"

Tak to jo.Každá jiná normální ženská by mu teda tu košilku hodila do úsměvu stím,že chci novou,ne tak Setupka.Tohle je tip absolutně nepoučitelné ženské,už jsme ji tady toho napsaly celé litanie,ale jako když se hází hrách na stěnu.A to mě fakt neba.Dobře jí tak.A podobným tipům lidí,jako je ona to přímo vyhovuje rochnit se v takových vztazích,pořád něco řešit,cítit se ublížená.Každá jiná normální bytost s vl.sebeúctou už by dávno práskla takovýmu chlapovi dveřma před nosem.
Tož jestli vás to baví,tak ji dál pište co by kdyby,mě to přestalo právě proto zajímat už poněkud dřív ji pořád poučovat a zaobaleně ji poučovat o tom,jak je bl.bá.

Kuty napsal(a):

helena napsal(a):

Ale třebase jedná o saténovou věc dcery
Kdepak, nejedná - "včera jsem prala věci, co mám u něho a na saténové noční košili mám čárance jako od fixy. Dcerka si posledně kreslila v ložnici na posteli, přestože jsem se dohodli, že tam nebude bývat a nic dělat"

Tak to jo.Každá jiná normální ženská by mu teda tu košilku hodila do úsměvu stím,že chci novou,ne tak Setupka.Tohle je tip absolutně nepoučitelné ženské,už jsme ji tady toho napsaly celé litanie,ale jako když se hází hrách na stěnu.A to mě fakt neba.Dobře jí tak.A podobným tipům lidí,jako je ona to přímo vyhovuje rochnit se v takových vztazích,pořád něco řešit,cítit se ublížená.Každá jiná normální bytost s vl.sebeúctou už by dávno práskla takovýmu chlapovi dveřma před nosem.
Tož jestli vás to baví,tak ji dál pište co by kdyby,mě to přestalo právě proto zajímat už poněkud dřív ji pořád poučovat a zaobaleně ji poučovat o tom,jak je bl.bá.

Někdy je dobrý slyšet i to, takže díky:dumbom:

setupka napsal(a):

Kuty napsal(a):

helena napsal(a):

Ale třebase jedná o saténovou věc dcery
Kdepak, nejedná - "včera jsem prala věci, co mám u něho a na saténové noční košili mám čárance jako od fixy. Dcerka si posledně kreslila v ložnici na posteli, přestože jsem se dohodli, že tam nebude bývat a nic dělat"

Tak to jo.Každá jiná normální ženská by mu teda tu košilku hodila do úsměvu stím,že chci novou,ne tak Setupka.Tohle je tip absolutně nepoučitelné ženské,už jsme ji tady toho napsaly celé litanie,ale jako když se hází hrách na stěnu.A to mě fakt neba.Dobře jí tak.A podobným tipům lidí,jako je ona to přímo vyhovuje rochnit se v takových vztazích,pořád něco řešit,cítit se ublížená.Každá jiná normální bytost s vl.sebeúctou už by dávno práskla takovýmu chlapovi dveřma před nosem.
Tož jestli vás to baví,tak ji dál pište co by kdyby,mě to přestalo právě proto zajímat už poněkud dřív ji pořád poučovat a zaobaleně ji poučovat o tom,jak je bl.bá.

Někdy je dobrý slyšet i to, takže díky:dumbom:

Cože, ty napíšeš jenom slyšet??!! Hlavně se podle toho začít chovat,ne??!!:dumbom:Ale to je přesně  to jak jsem psala: totiž házet tady v tomto případě jen hrách na zeď!!!!!!A do dalších tvých skopičin ti už jen přeju hlavně to duševní zdraví,krom toho fyzické;ty jdou totiž spolu ruku v ruce.:P

Setupka píše, že zvažuje všchno a ze všech stran a dozvěděla se mimo jiné závěr - že je blbá...
Protože jsem Váha a naprosto stejný " řešitel" , tak jí rozumím. Dělám totéž. Prostě si k tomu řešení dojdu svým tempem. A taky znám to obracení ze všech stran a zvažování pro a proti. A nemám pocit, že je to o nějakém slastném rochnění ve složitých situacích, jen to trvá déle a výhoda je, že když už to řešení najdu, je difinitivní. Bez obav, že bych v budoucnu pochybovala. Tím chci říct, že tohle pomalejší "zvažování" ( pro některé zdejší dámy nenormální) má i výhody. Nemusíš sých rozhodnutí zpětně litovat. Popřípadě se k nim vracet s " kdyby"...

Jo a košilku bych taky " vyčistila" nákupem nové :-) S platební kartou přítele, samozřejmě...To bych byla rozhodnutá rychle :-)

Dája28 napsal(a):

Jo a košilku bych taky " vyčistila" nákupem nové :-) S platební kartou přítele, samozřejmě...To bych byla rozhodnutá rychle :-)

Takže jsi došla vlastně ke stejnému závěru,a to že s pomalým či rychlým uvažováním tohle už nemá nic společného.Já to tu akorát napsala na plnou hubu.

Vím o sobě, že vždycky o všem hodně přemýšlím, protože když nepřemýšlím, tak to dopadá špatně a potom si vyčítám, že jsem si to nepromyslela. Věci mi prostě trvají dlouho a to je bezpochyby moje chyba. Tady jsem chtěla jednat navíc opatrně, protože se jedná o děti, nechtěla jsem je otrávit a nějak poznamenat, nechtěla jsem je rozeštvat s otcem, nechtěla jsem, aby měl kvůli mě problémy s BM (ty stejně má), nechtěla jsem proti sobě poštvat přítelovi rodiče, protože se v dětech vidí. Chtěla jsem zapadnout a bezkonfliktně žít.
Nepovedlo se to,  nenašla jsem tu správnou míru a přehnala jsem to s tolerancí a ustupováním. Tu oslavu jsem už prostě nechtěla a tím začalo to, že vidím věci jinak, než předtím. A jestli někoho štvu, tak pardon. Nejvíc štvu sebe.

Setupko, četla jsi i příspěvek č. 324 ? Věř mi, že neštveš - mě teda určitě ne :-)

Dája28 napsal(a):

Setupko, četla jsi i příspěvek č. 324 ? Věř mi, že neštveš - mě teda určitě ne :-)

Četla jsem všechny příspěvky, některé i víckrát, při své povaze:P
ROzhodně to zvažování není nijak zvlášť zábavné, je to spíš někdy takový menší masochismus. Teď tiše závidím těm, kteří dokážou prásknout do stolu i dveřma.

setupka napsal(a):

Vím o sobě, že vždycky o všem hodně přemýšlím, protože když nepřemýšlím, tak to dopadá špatně a potom si vyčítám, že jsem si to nepromyslela. Věci mi prostě trvají dlouho a to je bezpochyby moje chyba. Tady jsem chtěla jednat navíc opatrně, protože se jedná o děti, nechtěla jsem je otrávit a nějak poznamenat, nechtěla jsem je rozeštvat s otcem, nechtěla jsem, aby měl kvůli mě problémy s BM (ty stejně má), nechtěla jsem proti sobě poštvat přítelovi rodiče, protože se v dětech vidí. Chtěla jsem zapadnout a bezkonfliktně žít.
Nepovedlo se to,  nenašla jsem tu správnou míru a přehnala jsem to s tolerancí a ustupováním. Tu oslavu jsem už prostě nechtěla a tím začalo to, že vidím věci jinak, než předtím. A jestli někoho štvu, tak pardon. Nejvíc štvu sebe.

Setupko, ať ses snažila sebevíc, veškerá Tvoje snaha se minula účinkem.
Už jsi pochopila, že takové partnerství Ti nepřináší vůbec nic pozitivního, jenom si zaděláváš na žaludeční neurózu.
Teď to je na Tobě, jaký k tomu všemu zaujmeš postoj.
Včera jsi psala, že uvažuješ o dítěti. S takovým člověkem bych si dítě těžko pořídila, protože Tvůj partner je zaměřen na vlastní děti a je tady reálné nebezpečí, že Tobě dítě nedovolí. Když už by se tak i nakrásně stalo, pořád tady existuje vysoká pravděpodobnost, že s dítětem zůstaneš sama, bez otce. Dovedu si totiž představit, jaké rodeo by se rozpoutalo ve chvíli, kdyby rodinka zjistila, že jsi těhotná a tatínek si "dovolil" založit jinou rodinu :jojo:. Dělej si jak chceš, ale Tvého současného partnera neváhám označit jako velmi rizikového partnera pro založení rodiny s tím, že jiné maminky těhotenství a narození dítěte projásají a Ty bys ho tak akorát proplakala :jojo:

Setupka: "včera jsem prala věci, co mám u něho a na saténové noční košili mám čárance jako od fixy. Dcerka si posledně kreslila v ložnici na posteli, přestože jsem se dohodli, že tam nebude bývat a nic dělat"[/i]

Hmm, tak děcka vadí v koupelně, v ložnici.... :/
Kristepane, proč by děcko nemohlo být v ložnici? :co: Proč by si na mé posteli nemohlo číst, proč by si nemohlo vyzkoušet moje šaty, který by mu sahaly po paty....? atd.... Jasně že ne úplně všechno člověku vyhovuje, sem tam se holt stane nehoda - rozbije zip u kabelky, roztrhne punčochy.... ale to všecko probůh patří k životu s dětmi!!! :) Jak já dnes přemlouvám dospělého potomka, aby se mnou přespal v ložnici, že si budeme povídat, hodnotit "kluky" a chechtat se tomu, jak se tváří úča ve škole, ráno si doneseme čaj do postele a budeme listovat časopisem...
To je to, co jsem psala o rozdílu mezi vlastními a cizími dětmi a o té snášenlivosti: př.: když nám naše dítě počmáralo půl zdi v ložnici, výtvor jsme tam nechali několik let, protože nás těšilo, že krásně kreslí a obrázek nabíjel pozitivní energií :D, vždyť kdy jindy by dítě počmáralo zeď, než když je malé, že? :D Kdy jindy si odžijeme spoustu skvělých situací, které navodí právě dítě a které nás už v pak v životě nikdy nepotkají? Ale u "cizích" dětí - joooo, by to byl prů.er. ;)
Jde o to, Setupko, že buď víš, co nechceš a zachováš se podle toho, co je pro Tvou povahu nepřijatelné, nebo prostě přijmeš ten fakt, že někdo má třeba nezvedené děti, ale Ty jejich tatínka miluješ ;) - vždycky máš možnost volby.
Mmch. před chlapem, který nechce děcka s jinou ženou z důvodu, že už jedny má - to teda klobouk dolů, takových rozumných moc není. Zřejmě si je vědom své reálné finanční situace i svým potenciálem lásky... Pořád je lepší tohle jeho vyjádření, než aby Ti mazal med kolem úst, udělal Ti děcko a nejevil další zájem. Naprosto souhlasím s názory  Aprill.

Tercilo, zase jsme u toho, nač máme každá různý zorný úhel pohledu.

Já zastávám názor, že NA CIZÍ VĚCI SE NESAHÁ!!! a každý jedinec by měl být už od malička veden k tomu, aby respektoval soukromé vlastnictví jak členů rodiny, tak cizích osob. Jistě, že se stane, že dětičky jsou zvědavé a přísný zákaz překročí - mně dcera zničila značkový parfém tím, že si ho půjčila, špatně zamáčkla uzávěr, já ho vzala do ruky právě za ten uzávěr, parfém mi vypadl na dlažbu v koupelně a rozbil se. Nebohé dítě se mi přiznalo až za dva roky poté, že to byla ona :) protože se bálo oprávněného trestu - půjčování si mých věcí bez dovolení a jejich zničení její vinou.

Samozřejmě bych ji neztrestala fyzicky nebo nezavřela do sklepa mezi krysy :) ale dostala by zaracha, protože přestoupením zákazu jsem přišla o poměrně nákladnou věc. A o tom to je - naučit děti znát hodnotu věcí a nedopustit, aby svévolně či z nedbalosti ničily věci, mající byť jen nepatrnou hodnotu. Protože jak nenaučíš děti už od malička, aby si vážily hodnoty věcí, nebudou si jich vážit ani v dospělosti a jejich životní motto bude: "Když něco rozbiju nebo zničím, houby se stane a rodiče mi/sobě pořídí další věc, kterou zase zničím ..." a takhle to bude pokračovat až do alelujá.

A v případě zničené saténové noční košile bych na svoji povahu trvala na tom, aby mi tatínek koupil novou. Nešlo by mi ani tak o ten obnos, jako o ten princip: na zničenou noční košili jsem si musela vydělat sama a zničena byla nikoliv nešťastnou náhodou, ale z nedbalosti a překročením zákazu, že v ložnici se výtvarné aktivity prostě konat nebudou, čímž bych nepřímo vychovávala nejenom děti, ale i tatínka.

Ale jak říkám - na moji povahu by nestačilo dojít až k takovému incidentu, protože mně by stačilo mnohem, mnohem méně, abych v takovémto vztahu nepokračovala :jojo:

Tercila napsal(a):

Mmch. před chlapem, který nechce děcka s jinou ženou z důvodu, že už jedny má - to teda klobouk dolů, takových rozumných moc není. Zřejmě si je vědom své reálné finanční situace i svým potenciálem lásky... Pořád je lepší tohle jeho vyjádření, než aby Ti mazal med kolem úst, udělal Ti děcko a nejevil další zájem. Naprosto souhlasím s názory  Aprill.

To je ale blbost.

Tercila napsal(a):

Setupka: "včera jsem prala věci, co mám u něho a na saténové noční košili mám čárance jako od fixy. Dcerka si posledně kreslila v ložnici na posteli, přestože jsem se dohodli, že tam nebude bývat a nic dělat"[/i]

Hmm, tak děcka vadí v koupelně, v ložnici.... :/
Kristepane, proč by děcko nemohlo být v ložnici? :co: Proč by si na mé posteli nemohlo číst, proč by si nemohlo vyzkoušet moje šaty, který by mu sahaly po paty....? atd.... Jasně že ne úplně všechno člověku vyhovuje, sem tam se holt stane nehoda - rozbije zip u kabelky, roztrhne punčochy.... ale to všecko probůh patří k životu s dětmi!!! :) Jak já dnes přemlouvám dospělého potomka, aby se mnou přespal v ložnici, že si budeme povídat, hodnotit "kluky" a chechtat se tomu, jak se tváří úča ve škole, ráno si doneseme čaj do postele a budeme listovat časopisem...
To je to, co jsem psala o rozdílu mezi vlastními a cizími dětmi a o té snášenlivosti: př.: když nám naše dítě počmáralo půl zdi v ložnici, výtvor jsme tam nechali několik let, protože nás těšilo, že krásně kreslí a obrázek nabíjel pozitivní energií :D, vždyť kdy jindy by dítě počmáralo zeď, než když je malé, že? :D Kdy jindy si odžijeme spoustu skvělých situací, které navodí právě dítě a které nás už v pak v životě nikdy nepotkají? Ale u "cizích" dětí - joooo, by to byl prů.er. ;)
Jde o to, Setupko, že buď víš, co nechceš a zachováš se podle toho, co je pro Tvou povahu nepřijatelné, nebo prostě přijmeš ten fakt, že někdo má třeba nezvedené děti, ale Ty jejich tatínka miluješ ;) - vždycky máš možnost volby.
Mmch. před chlapem, který nechce děcka s jinou ženou z důvodu, že už jedny má - to teda klobouk dolů, takových rozumných moc není. Zřejmě si je vědom své reálné finanční situace i svým potenciálem lásky... Pořád je lepší tohle jeho vyjádření, než aby Ti mazal med kolem úst, udělal Ti děcko a nejevil další zájem. Naprosto souhlasím s názory  Aprill.

ani moje tohle nesměli, byli naučené, že ložnice je soukromí rodičů a tam si teda hrát nebudou, na to mají svůj pokoj .
a vždy spaly ve svém

Každá to máme jinak. Někdo prostě svým dětem dovolí někdo nedovolí. Záleží na každým z nás jak si to udělá. Nedá se říct, že by bylo to nebo tohle špatně.

dusička napsal(a):

Každá to máme jinak. Někdo prostě svým dětem dovolí někdo nedovolí. Záleží na každým z nás jak si to udělá. Nedá se říct, že by bylo to nebo tohle špatně.

Ano, dusičko.
Ovšem když Terci vědoucně komentuje setupku stylem: "Hmm, tak děcka vadí v koupelně, v ložnici....", tak se mi to zdá trošku přitažené za vlasy. Já to mám třeba nastaveno tak, že konkrétně koupelna, ložnice a WC jsou místnosti, kde se odehrávají intimní záležitosti každého jedince a je samozřejmostí, že do těchto místností člověk neleze, ví-li, že je uvnitř obsazeno, nebo v případě ložnice tam dovnitř neleze, pokud k tomu není výslovně vyzván.

Já nevím, ale tohle snad patří k základním principům slušného vychování: je-li někde obsazeno, počkám, až bude volno a necpu se mermomocí dovnitř. To není o nesnášenlivosti cizích dětí, ale o nutné obraně před nevychovanými dětskými jedinci ... :jojo:

Tercila napsal(a):

Setupka: "včera jsem prala věci, co mám u něho a na saténové noční košili mám čárance jako od fixy. Dcerka si posledně kreslila v ložnici na posteli, přestože jsem se dohodli, že tam nebude bývat a nic dělat"[/i]
Hmm, tak děcka vadí v koupelně, v ložnici.... :/
Kristepane, proč by děcko nemohlo být v ložnici? :co: Proč by si na mé posteli nemohlo číst, proč by si nemohlo vyzkoušet moje šaty, který by mu sahaly po paty....? atd.... Jasně že ne úplně všechno člověku vyhovuje, sem tam se holt stane nehoda - rozbije zip u kabelky, roztrhne punčochy.... ale to všecko probůh patří k životu s dětmi!!! :) Jak já dnes přemlouvám dospělého potomka, aby se mnou přespal v ložnici, že si budeme povídat, hodnotit "kluky" a chechtat se tomu, jak se tváří úča ve škole, ráno si doneseme čaj do postele a budeme listovat časopisem...
To je to, co jsem psala o rozdílu mezi vlastními a cizími dětmi a o té snášenlivosti: př.: když nám naše dítě počmáralo půl zdi v ložnici, výtvor jsme tam nechali několik let, protože nás těšilo, že krásně kreslí a obrázek nabíjel pozitivní energií :D, vždyť kdy jindy by dítě počmáralo zeď, než když je malé, že? :D Kdy jindy si odžijeme spoustu skvělých situací, které navodí právě dítě a které nás už v pak v životě nikdy nepotkají? Ale u "cizích" dětí - joooo, by to byl prů.er. ;)
Jde o to, Setupko, že buď víš, co nechceš a zachováš se podle toho, co je pro Tvou povahu nepřijatelné, nebo prostě přijmeš ten fakt, že někdo má třeba nezvedené děti, ale Ty jejich tatínka miluješ ;) - vždycky máš možnost volby.
Mmch. před chlapem, který nechce děcka s jinou ženou z důvodu, že už jedny má - to teda klobouk dolů, takových rozumných moc není. Zřejmě si je vědom své reálné finanční situace i svým potenciálem lásky... Pořád je lepší tohle jeho vyjádření, než aby Ti mazal med kolem úst, udělal Ti děcko a nejevil další zájem. Naprosto souhlasím s názory  Aprill.

Áno, Tercila, máš úplnú pravdu, že Setupka NIE JE vlastná matka a asi nie je taká znášanlivá (alebo lenivá vychovávať :P ) ako vlastná matka, a teda detičky nech si idú k mamičke, alebo k oteckovi, ale nevidím dôvod, prečo by mala ich ničenie svojich vecí (detičky už nemajú 2 a 4 roky) znášať v podstate cudzia osoba. Je by som nevychovaných harantov (vlastných-nevlastných, všekto jedno) buď vychovávala PODĽA SVOJICH PREDSTÁV a keby by to trebárs ocko alebo nejaká hysterická matka kazili, tak by som ich dávno poslala do (_I_) . Akékoľvek deti (staršie ako 6-7 rokov), ktoré obťažujú okolie, JEDNODUCHO TREBA USMERNIŤ. Aj pre ich vlastné dobro, v živote totiž z nich nikto nebude padať na riť, nenechá si snoriť v peňaženke, čmárať po nočnej košeli, apod. Ľudí tvojej tolerancie (voči svojim deťom povedzme áno, voči cudzím - ťažšie) totiž asi nebude veľa... a šanca, že sa stretnú len s takými, je mizivá. :jojo:

S názorem Tercily na výchovu dětí se rovněž neztotožňuji.Nesouhlasím ale ani se Selimou v tom,že děti školou povinné už by se měly chovat ukázněně a neničit cizí věci,atd.Toto se musí pěstovat a vychovávat takhle dítě od malička,aby se nikdy nechovalo jak obtížný hmyz.Nejen v těch 6-7 letech,ale ve třeba ve 2 letech nebyli naši kluci středobodem vesmíru a nemohli vše,co by zrovna chtěli.Ale u nás s tímto nebyl jaksi nikdy problém,asi i proto,že byli blízko od sebe a fakt se zabavily společným hraním.Např.takové lezení do šuplíků v kuchyni jsem nikdy nemusela řešit,to je nikdy nezajímalo,měly dost svých hraček.

setupka napsal(a):

Vím o sobě, že vždycky o všem hodně přemýšlím, protože když nepřemýšlím, tak to dopadá špatně a potom si vyčítám, že jsem si to nepromyslela. Věci mi prostě trvají dlouho a to je bezpochyby moje chyba. Tady jsem chtěla jednat navíc opatrně, protože se jedná o děti, nechtěla jsem je otrávit a nějak poznamenat, nechtěla jsem je rozeštvat s otcem, nechtěla jsem, aby měl kvůli mě problémy s BM (ty stejně má), nechtěla jsem proti sobě poštvat přítelovi rodiče, protože se v dětech vidí. Chtěla jsem zapadnout a bezkonfliktně žít.
Nepovedlo se to,  nenašla jsem tu správnou míru a přehnala jsem to s tolerancí a ustupováním. Tu oslavu jsem už prostě nechtěla a tím začalo to, že vidím věci jinak, než předtím. A jestli někoho štvu, tak pardon. Nejvíc štvu sebe.

Do stávající rodiny tvého přítele zapadne žena pouze za těchto předpokladů: že bude hluchá,němá,slepá, nesvéprávná a natahovací na klíček,když budou potřebovat posluhu.

Vyjadrim se jen k te koupelne a loznici - zalezi na tom, jak byly deti odmalicka vedeny. Pokud bylo normalni, ze deti  mohly do koupelny, i kdyz tam byl rodic, tak je pro ne asi tezko pochopitelne, proc najednou nemuzou nebo proc to setupce vadi. Vzdyt mamce nebo tatkovi to nevadilo. :)
Stejne tak loznice - jsou rodiny, kde je loznice prisne tabu a v jinych rodinach deti do loznice mohou.
Neberu v tomto izolovanem pripade deti setupcina pritele jako zpovykane. Jen proste jinak vedene a jinak zvykle.

Kuty napsal(a):

setupka napsal(a):

Vím o sobě, že vždycky o všem hodně přemýšlím, protože když nepřemýšlím, tak to dopadá špatně a potom si vyčítám, že jsem si to nepromyslela. Věci mi prostě trvají dlouho a to je bezpochyby moje chyba. Tady jsem chtěla jednat navíc opatrně, protože se jedná o děti, nechtěla jsem je otrávit a nějak poznamenat, nechtěla jsem je rozeštvat s otcem, nechtěla jsem, aby měl kvůli mě problémy s BM (ty stejně má), nechtěla jsem proti sobě poštvat přítelovi rodiče, protože se v dětech vidí. Chtěla jsem zapadnout a bezkonfliktně žít.
Nepovedlo se to,  nenašla jsem tu správnou míru a přehnala jsem to s tolerancí a ustupováním. Tu oslavu jsem už prostě nechtěla a tím začalo to, že vidím věci jinak, než předtím. A jestli někoho štvu, tak pardon. Nejvíc štvu sebe.

Do stávající rodiny tvého přítele zapadne žena pouze za těchto předpokladů: že bude hluchá,němá,slepá, nesvéprávná a natahovací na klíček,když budou potřebovat posluhu.

Myslím, že do stávající rodiny hlavně zapadne ta co dokáže mít ráda "cizí" děti. Dokázala bych pochopit, že sestupka nechce, aby do její ložnice a její koupelny couraly děti, ale pokud jsem správně pochopila, tak na návštěvě je hlavně ONA!

Kuty napsal(a):

Např.takové lezení do šuplíků v kuchyni jsem nikdy nemusela řešit,to je nikdy nezajímalo,měly dost svých hraček.

Když ono děti mnohem víc zajímá to, s čím a jak pracují dospělí. Jejich hračky se brzy okoukají, tak jdou zkoumat "svět venku", a myslím si, že je jim to jen ku prospěchu. Musí se samozřejmě ohlídat, co by jim mohlo být nebezpečné, jako jary, sava nebo lékárnička - takže jim věnovat víc pozornosti, ale moc neomezovat.

aprill napsal(a):

Myslím, že do stávající rodiny hlavně zapadne ta co dokáže mít ráda "cizí" děti. Dokázala bych pochopit, že sestupka nechce, aby do její ložnice a její koupelny couraly děti, ale pokud jsem správně pochopila, tak na návštěvě je hlavně ONA!

To ano, ale za hostem se do koupelny ( a ani do ložnice) přece necourá. A i kdyby se stala členem rodiny a chtěla mít určité soukromí, musejí se to děti naučit respektovat.

Daphné, soukromí a naleštěného bytu si mohla Setupka užívat dosud, případně si ho užije v důchodě :) ;). Ale když je "období dětí", je třeba ledacos brát trošku jinak, nemyslíš?
S mými názory na výchovu se nemusí nikdo ztotožňovat, opačné názory mi absolutně v tomto případě nevadí, já vím své. Pro mě je důležité, jak dobře si s mým děckem žiju já. :)
Taky bych nesnesla rozjívené děti, které můžou cokoliv, a nějaké dupání a vztekání jsem nikdy nezažila a vím, že tohle jednání obvykle zaviní sami rodiče svým chováním k děcku.
Přesvědčila jsem se, že trpělivostí, vysvětlováním a hlavně porozuměním dětské dušičky lze dítko úžasně formovat "ku radosti rodičů"  :).
Ale nechápu, proč si lidi pořizují děti, když dítě odkládají odmala do jiné místnosti, k babičkám, když nejsou schopni připustit fakt, že pro děcko je v určitém období důležité, aby s nimi občas spalo v ložnici, nejsou schopni pochopit, že je naprosto normální, když holt v určitém období dítě má tendence počmárat zeď , když zkrátka dítě zbytečně cepují za cokoliv... Neurotických dětí je tolik.... :/
Setupka může mít pravdu, když tvrdí, že partnerovy děti jsou nezvedené, ale souhlasím s Annou - že mohou být pouze jinak vedené. 
Ať tady padnou názory na výchovu jakékoliv, stejně je nejdůležitější, jak se Setupka s partnerem dohodnou :). V její kůži bych být nechtěla. Evidentně padla na rodinu, která má podstatně odlišné názory na výchovu dětí. Podle toho, co tu vypsala, myslím, že ten chlap má svoje děti hodně rád (tleskám) a o to to ona bude mít s jejich přizpůsobováním jejím požadavkům těžší.

Daphné: To ano, ale za hostem se do koupelny ( a ani do ložnice) přece necourá. A i kdyby se stala členem rodiny a chtěla mít určité soukromí, musejí se to děti naučit respektovat.

Mmch., Daphné, tady jsi hodně mimo. Setupka snad nechce zůstat HOSTEM ;) ;) ;).
A jako nová máma by měla především děti svého partnera naklonit na svoji stranu a ne si vynucovat od malých děcek jiné chování, než na které jsou zvyklé. Z její strany je zapotřebí buď hodně diplomacie - anebo ukončení vztahu.
Volbu určitě má.

Seli, a správně jsi to napsala: dítě, které obtěžuje, je třeba usměrnit. Jistě, souhlas. Ale průšvih je ten, že jejich chování Setupku právě obtěžuje. To je to jádro pudla. :|
Kdyby můj nový objev obtěžovala moje dcera, objev by u mě neměl šanci. Protože bych věděla, že ať je dítě vychované jakkoliv, tak ten objev asi není na mé vlně, chápeš?
O to tady jde víc, než o konkrétní chování děcek.
A kdyby mě počmárání saténové košilky partnerovým děckem štvalo, tušila bych, že pokračování vztahu asi dobré nebude, prostě to tam "nelícuje". (omlouvám se, já se tomu tady počmárání směju, vždyť je to jen kusy hadry :D a stejně předvádění se v saténové košilce jaksi tomu vztahu nepomůže, když haprují jiné, důležitější věci, že.... :/ :/ Problém některých lidí je, že svou osobu a svoje věci berou děsně vážně a nedokážou mít nadhled. :)

Tercilo, ten "kus hadru" stál určitě nemalé peníze :jojo: K tomu "předvádění se v saténové košilce" Ti jenom řeknu, že i kdyby se jednalo o kostkované flanelové pyžamo, nakrklo by mě to úplně stejně. A jistě - když haprují jiné, důležitější věci, je úplně jedno, jestli spím v saténové košili nebo v kostkovaném flanelovém pyžamu.
Mně se nezdá, že by se setupka brala děsně vážně nebo by nedokázala mít nadhled. Tohle, co sem píše nejsou historky pro zasmání nebo pobavení publika, ale nepravidelná řada průšvihů pravidelně po sobě jdoucích a setupka jich - podle mě oprávněně - začíná mít plné zuby...

Kiaro - nezlob se, ale usmívám se tady i tomu Tvému "vyzývání dětí někam, kam běžně nesmí.... To se mi ještě nestalo, abych "vyzvala" dceru, že už může do ložnice. Panebože..... :D
Zrovna dnes jsme si tam spolu posnídaly a popovídaly o škole.
A osobně nepředpokládám, že by to děcko počmáralo satén úmyslně. Ty jsi jako malá nikdy nevylila barvičky na ubrus nebo na koberec? :)

Tercila napsal(a):

Daphné, soukromí a naleštěného bytu si mohla Setupka užívat dosud, případně si ho užije v důchodě :) ;). Ale když je "období dětí", je třeba ledacos brát trošku jinak, nemyslíš?
S mými názory na výchovu se nemusí nikdo ztotožňovat, opačné názory mi absolutně v tomto případě nevadí, já vím své. Pro mě je důležité, jak dobře si s mým děckem žiju já. :)
Taky bych nesnesla rozjívené děti, které můžou cokoliv, a nějaké dupání a vztekání jsem nikdy nezažila a vím, že tohle jednání obvykle zaviní sami rodiče svým chováním k děcku.
Přesvědčila jsem se, že trpělivostí, vysvětlováním a hlavně porozuměním dětské dušičky lze dítko úžasně formovat "ku radosti rodičů"  :).
Ale nechápu, proč si lidi pořizují děti, když dítě odkládají odmala do jiné místnosti, k babičkám, když nejsou schopni připustit fakt, že pro děcko je v určitém období důležité, aby s nimi občas spalo v ložnici, nejsou schopni pochopit, že je naprosto normální, když holt v určitém období dítě má tendence počmárat zeď , když zkrátka dítě zbytečně cepují za cokoliv... Neurotických dětí je tolik.... :/
Setupka může mít pravdu, když tvrdí, že partnerovy děti jsou nezvedené, ale souhlasím s Annou - že mohou být pouze jinak vedené. 
Ať tady padnou názory na výchovu jakékoliv, stejně je nejdůležitější, jak se Setupka s partnerem dohodnou :). V její kůži bych být nechtěla. Evidentně padla na rodinu, která má podstatně odlišné názory na výchovu dětí. Podle toho, co tu vypsala, myslím, že ten chlap má svoje děti hodně rád (tleskám) a o to to ona bude mít s jejich přizpůsobováním jejím požadavkům těžší.

jsi si tím jistá? mě spíš přijde , že má rád hlavně svůj klid , takže nechce řešit výchovné problémy s dětmi, zajištění jejich oslavy atd. prostě to hodí na někoho jiného.

Tercila napsal(a):

Kiaro - nezlob se, ale usmívám se tady i tomu Tvému "vyzývání dětí někam, kam běžně nesmí.... To se mi ještě nestalo, abych "vyzvala" dceru, že už může do ložnice. Panebože..... :D
Zrovna dnes jsme si tam spolu posnídaly a popovídaly o škole.
A osobně nepředpokládám, že by to děcko počmáralo satén úmyslně. Ty jsi jako malá nikdy nevylila barvičky na ubrus nebo na koberec? :)

to že ty to nepředpokládáš , neznamená, že to tak nemůže být.

Těmi "malými dětmi" myslíš 10 a 15 letá pubertální robátka? :lol:
Tak ta už by snad měla mít základy slušného chování vštípeny, ne?  A vštípit by jim je měli
spíš jejich rodiče, než setupka svým "diplomatickým přístupem".

Já můžu být s partnerem klidně na stejné vlně, všechno může být idylické, ovšem když
se do toho vloží dva pubertální drahouškové, mající potencionální nstávající macechu za
součást bytového vybavení nebo lépe řečeno služku, tak je samozřejmě idylka
jaksi v místech, kam slunce nesvítí.
A kdyby se moje dítě chovalo k mému partnerovi takhle, tak bych spíš rovnala děcko,
než bych přemýšlela o tom, že u mě tedy partner nebude mít šanci.
Tím nemyslím, že bych dítě kvůli partnerovi odstavila na druhou kolej nebo mu dovolila,
aby mému dítěti ubližoval, ale taky bych si od děcka nenechala rozvrátit vztah, ve kterém
bych byla spokojená.

agewa: jsi si tím jistá? mě spíš přijde , že má rád hlavně svůj klid , takže nechce řešit výchovné problémy s dětmi, zajištění jejich oslavy atd. prostě to hodí na někoho jiného.

Ano, možné to jistě je.
On možná nechce nic řešit, ale možná to taky neumí.
Každopádně asi ví, proč se takhle chová. Děti jsou jen jedny, ale vhodnějších, benevolentnějších, partnerek může mít...

Kiara napsal(a):

dusička napsal(a):

Každá to máme jinak. Někdo prostě svým dětem dovolí někdo nedovolí. Záleží na každým z nás jak si to udělá. Nedá se říct, že by bylo to nebo tohle špatně.

Ano, dusičko.
Ovšem když Terci vědoucně komentuje setupku stylem: "Hmm, tak děcka vadí v koupelně, v ložnici....", tak se mi to zdá trošku přitažené za vlasy. Já to mám třeba nastaveno tak, že konkrétně koupelna, ložnice a WC jsou místnosti, kde se odehrávají intimní záležitosti každého jedince a je samozřejmostí, že do těchto místností člověk neleze, ví-li, že je uvnitř obsazeno, nebo v případě ložnice tam dovnitř neleze, pokud k tomu není výslovně vyzván.

Já nevím, ale tohle snad patří k základním principům slušného vychování: je-li někde obsazeno, počkám, až bude volno a necpu se mermomocí dovnitř. To není o nesnášenlivosti cizích dětí, ale o nutné obraně před nevychovanými dětskými jedinci ... :jojo:

Asi tak. :supr:

No, kdyby mi pocmaralo drahou nocni kosili batole nebo predskolak, tak bych z toho nedelala zadnou kovbojku a priste si ji lepe uklidila. Nicmene od starsiho ditete (nejak mi uniklo kolik je dceri let) bych ocekavala, ze prijde a rekne, toto se mi stalo, promin, ja nerada.

Tercilo, on je podstatný rozdíl, když ti vtrhne do ložnice, počmárá zeď nebo něco zničí malé dítě, a když to udělá
robátko na prahu dospělosti, což 15-ti letý mazánek jistě je.
Počmáraná zeď a podobné radovánky se dají s úsměvem přejít u tříletého, v patnácti nebo deseti letech  už těžko.

Tercila napsal(a):

Kiaro - nezlob se, ale usmívám se tady i tomu Tvému "vyzývání dětí někam, kam běžně nesmí.... To se mi ještě nestalo, abych "vyzvala" dceru, že už může do ložnice. Panebože..... :D
Zrovna dnes jsme si tam spolu posnídaly a popovídaly o škole.
A osobně nepředpokládám, že by to děcko počmáralo satén úmyslně. Ty jsi jako malá nikdy nevylila barvičky na ubrus nebo na koberec? :)

Nu, Tercilo, jsou místnosti, kam se holt bez vyzvání nevstupuje, protože uvnitř mohou být rodiče překvapeni v situaci, kterou váhám blíže označit :) A jako malá jsem samozřejmě leccos vylila nebo počmárala, ale rozlišuj prosím mezi jednáním batolete nebo předškoláka a mezi dětmi 10 a 15 roků, v tom už je sakra velkej rozdíl :jojo:

Tercila napsal(a):

Daphné: To ano, ale za hostem se do koupelny ( a ani do ložnice) přece necourá. A i kdyby se stala členem rodiny a chtěla mít určité soukromí, musejí se to děti naučit respektovat.

Mmch., Daphné, tady jsi hodně mimo. Setupka snad nechce zůstat HOSTEM ;) ;) ;).
A jako nová máma by měla především děti svého partnera naklonit na svoji stranu a ne si vynucovat od malých děcek jiné chování, než na které jsou zvyklé. Z její strany je zapotřebí buď hodně diplomacie - anebo ukončení vztahu.

Terci, to ty jsi hodně mimo, já reagovala na Aprill (napsala, že na návštěvě je Setupka :))
Terci, dokdy je děcko "malé"? Obávám se, že to tvoje nafurt - a že tvůj vysněný svět je hodně daleko od reality. Asi jako příběhy Rosamundy Pilcher od skutečného života. :)

Tercila napsal(a):

Daphné: To ano, ale za hostem se do koupelny ( a ani do ložnice) přece necourá. A i kdyby se stala členem rodiny a chtěla mít určité soukromí, musejí se to děti naučit respektovat.
Mmch., Daphné, tady jsi hodně mimo. Setupka snad nechce zůstat HOSTEM ;) ;) ;).
A jako nová máma by měla především děti svého partnera naklonit na svoji stranu a ne si vynucovat od malých děcek jiné chování, než na které jsou zvyklé. Z její strany je zapotřebí buď hodně diplomacie - anebo ukončení vztahu.
Volbu určitě má.
Seli, a správně jsi to napsala: dítě, které obtěžuje, je třeba usměrnit. Jistě, souhlas. Ale průšvih je ten, že jejich chování Setupku právě obtěžuje. To je to jádro pudla. :|
Kdyby můj nový objev obtěžovala moje dcera, objev by u mě neměl šanci. Protože bych věděla, že ať je dítě vychované jakkoliv, tak ten objev asi není na mé vlně, chápeš?
O to tady jde víc, než o konkrétní chování děcek.
A kdyby mě počmárání saténové košilky partnerovým děckem štvalo, tušila bych, že pokračování vztahu asi dobré nebude, prostě to tam "nelícuje". (omlouvám se, já se tomu tady počmárání směju, vždyť je to jen kusy hadry :D a stejně předvádění se v saténové košilce jaksi tomu vztahu nepomůže, když haprují jiné, důležitější věci, že.... :/ :/ Problém některých lidí je, že svou osobu a svoje věci berou děsně vážně a nedokážou mít nadhled. :)

Vidím, že my dve sa fakt nedohodneme hlavne na jednej veci: ty tvrdíš, že keď deti sú nevychované (alebo proste robia veci, ktoré vadia druhým ľuďm - a iste sa zhodneme, že tými ľuďmi môže byť ktokoľvek, nielen noví partneri, ale aj učitelia, družinári/ky, vedúci na tábore, v kurze, apod.), tak chyba je VŽDY v tých "cudzích" dospelých, ktorí sa musia prispôsobiť, a nikdy nie v tých deťoch alebo ich rodičoch. A ja si to proste nemyslím a nemyslím, že by sa celý svet mal prispôsobovať tým menej prispôsobivým :D a tým, ktorí narušujú kruhy druhým. A tiež si nemyslím, že by bolo prejavom lásky nevychovávať, nedať deťom hranice, netrestať, nevysvetľovať, netrvať na príkazoch a zákach : to je podľa mňa POHODLNOST a ALIBIZMUS, nie láska. Láska ide aj cez problémy a prekážky a víziou je spokojné dieťa, vychádzajúce s okolitým svetom, a nie MOJA POHODLNOSŤ a prehodenie problémov na druhých.

Tercila napsal(a):

agewa: jsi si tím jistá? mě spíš přijde , že má rád hlavně svůj klid , takže nechce řešit výchovné problémy s dětmi, zajištění jejich oslavy atd. prostě to hodí na někoho jiného.

Ano, možné to jistě je.
On možná nechce nic řešit, ale možná to taky neumí.
Každopádně asi ví, proč se takhle chová. Děti jsou jen jedny, ale vhodnějších, benevolentnějších, partnerek může mít...

S týmti deťmi jedine nejakú (mo)mentálne zaostalú alebo na práškoch. :D Mylsím, že nenechavé prstíky v peňaženke znesie fakt málokto...

Ona ma ale Tercila pravdu. Rodina je komunita a sama si urcuje sva pravidla. Jestli se rozhodnu, ze mi deti muzou nadelat na hlavu a projet tasku nejen mne, ale i navstevam, tak pokud to nekomu bude vadit, tak at k nam nechodi. To, ze z nich vychovam hajzliky, kteri budou mit problem se kamkoliv vclenit (treba do te skoly nebo druziny)nebo minimalne vycuranky, tak to je vec jina.
tudiz sice to muze detem rict co se ji nelibi, ale pokud neexistuje pravidlo, ze setupka ma taky pravo se vyjadrit a bude se na to brat ohled, tak je to celkem k nicemu a spis mladezi k smichu a nastavit pravidla musi jedine otec a ten (at uz z jakychkoliv duvodu nechce). Kdyby si to dovolili u setupky doma, tak to je jina, ale takhle mas asi fakt smulu..

A Tercilo pokud by tvuj teoreticky novy objev obtezovala tvoje dcera tim, ze mu projede penezenku (ciste teoreticky,  je mi jasny, ze ona to nedela, ale udelala by to natruc treba prave proto, ze je to novy objev), tak bys pana poslala k sipku (treba i s komentarem o jeji rozhozene psychice z duvodu rozchodu rodicu) nebo bys spis usmernila dceru, ze nektere veci se ve slusne spolecnosti opravdu nedelaji a pokud ji objev tak silne vadi, ze si to je mozne vzysvetlit (s tebou) a nejak se dohodnout?

Tercila napsal(a):

Kiaro - nezlob se, ale usmívám se tady i tomu Tvému "vyzývání dětí někam, kam běžně nesmí.... To se mi ještě nestalo, abych "vyzvala" dceru, že už může do ložnice. Panebože..... :D
Zrovna dnes jsme si tam spolu posnídaly a popovídaly o škole.
A osobně nepředpokládám, že by to děcko počmáralo satén úmyslně. Ty jsi jako malá nikdy nevylila barvičky na ubrus nebo na koberec? :)

Tercilko, jsi si jistá, že bys zářila blahem, kdyby Ti dítě tvého přítele, ve věku kdy má vědět že na posteli rodičů se nekreslí, poničilo tvé oblíbené oblečení? Srovnávat tvůj vztah s dcerou a setzupky vztah s dcerou jejího přítele mi přijde dost pošetilé ;)
A ona tisícovka pro jednoho nemá stejnou hodnotu jako tisícovka pro druhého

Dokázala bych pochopit, že sestupka nechce, aby do její ložnice a její koupelny couraly děti, ale pokud jsem správně pochopila, tak na návštěvě je hlavně ONA!
aprill, ale setupka už na začátku psala "Nebydlíme spolu, navštěvujeme se a prostě chce, abych u něho bývala o víkendech, když nemá děcka, jsme někdy i u mě."
Starat se chlapovi o děcka, vařit jim, protože tatínkova strava jim nejede, nemít čas nejen na vlastní domácnost, ale i vlastní mámu, kvůli víkendu věnovanému řemeslníkům namísto péči o puberťáky koukat na kyselej ksicht a snášet jeho nemluvení... a ještě si uvědomovat, že jsem "na návštěvě" a tím pádem mám jediný právo - držet zobák, když se mi nelíbí brabčení peněženky, ničení věcí, nedodržování základních pravidel (ostatně za návštěvama většinou do koupelny nelezeme, neničíme jim věci a nekrademe peníze, že).
To snad nemyslíš vážně...

helena napsal(a):

Dokázala bych pochopit, že sestupka nechce, aby do její ložnice a její koupelny couraly děti, ale pokud jsem správně pochopila, tak na návštěvě je hlavně ONA!
aprill, ale setupka už na začátku psala "Nebydlíme spolu, navštěvujeme se a prostě chce, abych u něho bývala o víkendech, když nemá děcka, jsme někdy i u mě."
Starat se chlapovi o děcka, vařit jim, protože tatínkova strava jim nejede, nemít čas nejen na vlastní domácnost, ale i vlastní mámu, kvůli víkendu věnovanému řemeslníkům namísto péči o puberťáky koukat na kyselej ksicht a snášet jeho nemluvení... a ještě si uvědomovat, že jsem "na návštěvě" a tím pádem mám jediný právo - držet zobák, když se mi nelíbí brabčení peněženky, ničení věcí, nedodržování základních pravidel (ostatně za návštěvama většinou do koupelny nelezeme, neničíme jim věci a nekrademe peníze, že).
To snad nemyslíš vážně...

Když ji stávající situace nevyhovuje, tak má možnost ji změnit. Zatím neudělala nic, jen vytahuje a oprašuje  kostlivce ze skříně !
Moje děcka (a věřím , že i tvoje občas něco zničily) a rozhodně jsem se z toho nešla věšet a ani jsem to sáhodlouze neřešila! Brala jsem to jako fakt, že se to stalo a příště jsem je více hlídala, případně cenné kusy nepohazovala po bytě .

Když ji stávající situace nevyhovuje, tak má možnost ji změnit. Zatím neudělala nic
No neudělala... řekla bych, že když si sem v listopadu přišla postěžovat, bylo to v době akutního stresu po tátově smrti, kdy ji partner a spol. nic moc nepodrželi, což byla asi ta poslední kapka. Do tý doby to jakž takž snášela, možná i považovala za celkem normální, že "musí něco obětovat, když má chlapa se závazkama" - až když se jí tu otevřely i jiný pohledy, začíná přemejšlet maličko jinak. Myslím, že za 2 měsíce (a s jinejma starostma navrch) toho, krom razantního třísknutí dveřma (na který ona nebude typ), udělat nemohla.

Moje děcka a věřím , že i tvoje občas něco zničily... příště jsem je více hlídala, případně cenné kusy nepohazovala po bytě
Ježiš, aprill - mluvíme o patnáctiletý slečně... ne o malým harantovi. Lze předpokládat, že v tomhle věku je natolik rozumově vyspělá, aby dokázala akceptovat zákaz čmárání si v posteli, notabene ne svojí.
No a noční košile kdesi pod polštářem mi nepřijde jako cenná věc po bytě volně pohozená...

helena napsal(a):

Když ji stávající situace nevyhovuje, tak má možnost ji změnit. Zatím neudělala nic
No neudělala... řekla bych, že když si sem v listopadu přišla postěžovat, bylo to v době akutního stresu po tátově smrti, kdy ji partner a spol. nic moc nepodrželi, což byla asi ta poslední kapka. Do tý doby to jakž takž snášela, možná i považovala za celkem normální, že "musí něco obětovat, když má chlapa se závazkama" - až když se jí tu otevřely i jiný pohledy, začíná přemejšlet maličko jinak. Myslím, že za 2 měsíce (a s jinejma starostma navrch) toho, krom razantního třísknutí dveřma (na který ona nebude typ), udělat nemohla.

Moje děcka a věřím , že i tvoje občas něco zničily... příště jsem je více hlídala, případně cenné kusy nepohazovala po bytě
Ježiš, aprill - mluvíme o patnáctiletý slečně... ne o malým harantovi. Lze předpokládat, že v tomhle věku je natolik rozumově vyspělá, aby dokázala akceptovat zákaz čmárání si v posteli, notabene ne svojí.
No a noční košile kdesi pod polštářem mi nepřijde jako cenná věc po bytě volně pohozená...

To přeci nebyla 15 letá slečna, to byla byla přeci ta mladší! Já osobně bych z toho neděla vědu, ale vidím, že pro někoho je kus hadru něco neskutečné cenného :-( .

Mno, u nas teda se resilo kdyz jsem neco znicila - samozrejme umerne veku. A nejak ani zpetne to nevnimam jako neco spatneho.
A nocni kosile v posteli mi prijde celkem normalni, taky ji tam mam. Naopak mi prijde divne si tam kreslit a to dokonce fixama. Aspon ja vedu deti k tomu, ze se kresli u stolu. Asi jsem pro nekoho moc tvrda, koukam..
Ale nemeni se muj postoj, ze pokud nebude chtit zasahnout pritel, tak ma setupka smulu. Jen me udivuje to obhajovani deti za kazdou cenu..

To přeci nebyla 15 letá slečna, to byla byla přeci ta mladší! Já osobně bych z toho neděla vědu, ale vidím, že pro někoho je kus hadru něco neskutečné cenného :-( .
OK - tý mladší je 10, pokud se nepletu - to už taky není tak malý děcko, aby neuměla poslechnout - což je to, oč kráčí, ne cena "kusu hadru". Rozdíl je v tom, jestli děcko něco zničí něšťastnou náhodou nebo tak, že kašle na to, co se mu říká, potažmo je mu fuk, co zničí - když něco svýho, je zvyklý, že dostane nový... a to, co patří jiným, je mu ukradený...

setupka napsal(a):

[b]Věci mi prostě trvají dlouho a to je bezpochyby moje chyba..... A jestli někoho štvu, tak pardon. Nejvíc štvu sebe.

To není tvoje chyba, taková jsi. (Já také.) Ber to jako danost (jako barvu vlasů, atd.) a na/uč se s tím zacházet.

Jo, a jasně, že se patnáctiletá slečna konfrontuje. O tom puberta nakonec je, ne? A že v tom díky svým rodičům má slečna asi větší chaos a větší pole působnosti, s tím ty Setupko nic nenaděláš.
Dej si hranice a hlídej si je. A když si je občas neuhlídáš, tak se z toho nehruť!

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

Dokázala bych pochopit, že sestupka nechce, aby do její ložnice a její koupelny couraly děti, ale pokud jsem správně pochopila, tak na návštěvě je hlavně ONA!
aprill, ale setupka už na začátku psala "Nebydlíme spolu, navštěvujeme se a prostě chce, abych u něho bývala o víkendech, když nemá děcka, jsme někdy i u mě."
Starat se chlapovi o děcka, vařit jim, protože tatínkova strava jim nejede, nemít čas nejen na vlastní domácnost, ale i vlastní mámu, kvůli víkendu věnovanému řemeslníkům namísto péči o puberťáky koukat na kyselej ksicht a snášet jeho nemluvení... a ještě si uvědomovat, že jsem "na návštěvě" a tím pádem mám jediný právo - držet zobák, když se mi nelíbí brabčení peněženky, ničení věcí, nedodržování základních pravidel (ostatně za návštěvama většinou do koupelny nelezeme, neničíme jim věci a nekrademe peníze, že).
To snad nemyslíš vážně...

Když ji stávající situace nevyhovuje, tak má možnost ji změnit. Zatím neudělala nic, jen vytahuje a oprašuje  kostlivce ze skříně !
Moje děcka (a věřím , že i tvoje občas něco zničily) a rozhodně jsem se z toho nešla věšet a ani jsem to sáhodlouze neřešila! Brala jsem to jako fakt, že se to stalo a příště jsem je více hlídala, případně cenné kusy nepohazovala po bytě .

A prípadne nepúšťala na návštevy, aby sa nehrabali cudzím ľuďom v peňaženkách? :co: Tak to mám asi iné hranice, to je fakt...

Selima napsal(a):

aprill napsal(a):

helena napsal(a):

Dokázala bych pochopit, že sestupka nechce, aby do její ložnice a její koupelny couraly děti, ale pokud jsem správně pochopila, tak na návštěvě je hlavně ONA!
aprill, ale setupka už na začátku psala "Nebydlíme spolu, navštěvujeme se a prostě chce, abych u něho bývala o víkendech, když nemá děcka, jsme někdy i u mě."
Starat se chlapovi o děcka, vařit jim, protože tatínkova strava jim nejede, nemít čas nejen na vlastní domácnost, ale i vlastní mámu, kvůli víkendu věnovanému řemeslníkům namísto péči o puberťáky koukat na kyselej ksicht a snášet jeho nemluvení... a ještě si uvědomovat, že jsem "na návštěvě" a tím pádem mám jediný právo - držet zobák, když se mi nelíbí brabčení peněženky, ničení věcí, nedodržování základních pravidel (ostatně za návštěvama většinou do koupelny nelezeme, neničíme jim věci a nekrademe peníze, že).
To snad nemyslíš vážně...

Když ji stávající situace nevyhovuje, tak má možnost ji změnit. Zatím neudělala nic, jen vytahuje a oprašuje  kostlivce ze skříně !
Moje děcka (a věřím , že i tvoje občas něco zničily) a rozhodně jsem se z toho nešla věšet a ani jsem to sáhodlouze neřešila! Brala jsem to jako fakt, že se to stalo a příště jsem je více hlídala, případně cenné kusy nepohazovala po bytě .

A prípadne nepúšťala na návštevy, aby sa nehrabali cudzím ľuďom v peňaženkách? :co: Tak to mám asi iné hranice, to je fakt...

Nepsala jsem nic o hrabání v peněžence, jen o zničené noční košili! Já bych z toho vědu nedělala. Hrabání v peněžence musí řešit otec!

Mmch, mám podozrenie, že nejde o náhodu, ani o ojedinelý jav... a že OBE deti navyše veľmi odbre vedia, voči kom usi čo môžu dovoliť - a že nová otcova aprtnerka je vďačný objekt naschválov, lebo väčšina ľudí, vrátane rodičov uvažuje podobne, ako tunajšie zastánkyne drobných lapálií a detí, ktoré nemajú žiadne hranice... Rodičia si zrejme vykupujú nie celkom čisté sveodmie voči deťom - a navyše, je jednoduchšie vykašľať sa na nejaké pravidlá a potom ich, nedajbože, ešte aj dodržiavať a trvať na tom.

Já bych z toho vědu nedělala.
No a setupka jí dělá... a ani se jí nedivím. Tady totiž nejde o "prkotiny" typu noční košile, ale o celkový postoj otce - dětičky můžou prakticky cokoliv, aniž by jim to bylo vytknuto (a pokud ao, nafrní se a prásknou dveřma), natož aby následoval nějaký trest.
Jestliže miláčkům takovéhle chování prochází, těžko pro ně bude setupka "ta paní, co s ní táta chce být", ale spíš "ta, co nám uvaří, uklidí, my ji nemusíme poslouchat a s jejími věcmi i soukromím můžeme nakládat jako s vlastními..."

helena napsal(a):

Já bych z toho vědu nedělala.
No a setupka jí dělá... a ani se jí nedivím. Tady totiž nejde o "prkotiny" typu noční košile, ale o celkový postoj otce - dětičky můžou prakticky cokoliv, aniž by jim to bylo vytknuto (a pokud ao, nafrní se a prásknou dveřma), natož aby následoval nějaký trest.
Jestliže miláčkům takovéhle chování prochází, těžko pro ně bude setupka "ta paní, co s ní táta chce být", ale spíš "ta, co nám uvaří, uklidí, my ji nemusíme poslouchat a s jejími věcmi i soukromím můžeme nakládat jako s vlastními..."

:supr:

aprill napsal(a):

Nepsala jsem nic o hrabání v peněžence, jen o zničené noční košili! Já bych z toho vědu nedělala. Hrabání v peněžence musí řešit otec!

Jenomže, milá aprill, ono je to jedno s druhým. Větší dítě se hrabe v peněžence, mladší dítě i přes zákaz vlezlo do ložnice a počmáralo noční košili. Co asi setupka může očekáva příště, když se k ní chovají dětičky takhle a houby se jim stane? Klidně se může stát, že jí za dva-tři roky starší holka švihne klíčky od auta a "půjčí si ho" na projížďku" ...

Za tu dobu, co jsem tady, jsem začala některé věci vidět jinak. a´t jsou tady reakce jakékoliv. Každý máme jiný názor, máme to jinde, vznikde diskuze a otázka je, jestli se to i vyřeší, enbo zůstane u řečí. U nás právě u těch řecí zůstává.

Myslím, že na kreslení jsou jiná místě než postel , fixy ani vodovky tam prostě podle mě nepatří. Je určitě jisté, že se svou dcerou bych si v posteli taky povídala o škole a šklebech úči, ale vadila by mně tam v teplákách z ulice, špinavýma nohama a fixama (jeho dceři je 13 let). Třeba bych byla krkavčí máma. Mně to moje máma taky nedovolila a určitě to neznamenalo, že by mě neměla ráda. Naopak. Ložnice je pro dospělé. Když dětem přítel přijde do pokoje a třeba otevře skříň, hned slyší, že to jsou jejich věci. Zavře skříň a odejde.

Opravdu jsem tam na návštěvě, ale jako kuchařka a uklízečka. To už asi moc dohromady nejde, nebo snad ano?? Nejsem proti tomu uvařit, pomoct mu se žehlením, přítel mně taky vymění těsnění u vodovodu. Nemám tam soukromí ani v té koupelně, jak se tam potom mám cítit? On chce, abych se tam cítila dobře a bydlela u něj. Za těchto podmínek si to neumím představit. Možná jsou to maličkosti, ale dohormady to dělá celek. Ještě jsem tady nepsala třeba to, že po jedné návštěvě mně chybí prstýnek z nerezové oceli, maličkost.
Víte, děvčata, ono se to jednoduše teoretizuje, ale máte to všechny vyzkoušené, prožité...? "Já bych" není argument, to je předpoklad co by mohlo, kdyby...
Docela mě pobavilo, že se předvádím v saténu a mám to za hodnotu a dělám z toho vědu. Mám tam i flanelové pyžamo, takže se dá vytušit, že ta košile je jeno příležitostná věc.

Setupko, děti tvého přítele jsou vedené jinak, než si představuješ. Já bych svoje děti přetrhla, kdyby mi lezly do věcí - peněženku mi syn podá a neleze do ní, ani když potřebuje do školy peníze a já mu řeknu, aby si je vzal... a ačkoli si občas něco v posteli napíšou (dcera -11- deník) nečmárají po povlečení, protože bych je přetrhla a příště by si tajnosti musely sepsat u stolu. A protože jsem zásadová, tak vědí, že neradno dráždit kobru bosou nohou a respektují to, co po nich chci. I když občas s kecama, tak ale respektují.
Pokud jsou přítelovi děti vychované jinak, nedá se nic dělat, ale ty máš volbu -  v době, kdy má děti na víkend nejezdit, nebo přijet odpo na kávu a vypadnout. ;)
Tvůj přítel by mohl (pokud by chtěl) taky dětem říct, že pokud tam budeš, bude režim jiný, než když je tam s nima sám - koupelna a tak...
Všechno je otázka vůle.
Mmch - já normálně spím v saténu - mám několik pyžam, košil, saténový župan... a že bych to viděla jako luxus... :co: Mě by vadilo, i kdyby mi počmáraly bavlněný. Na kreslení je snad papír, ne...

setupko, já mám "soužití" s nevlastními dětmi jak vyzkoušené, tak odžité a můžu se Ti k tématu vyjádřit z pozice ženské, která byla jeden čas také ne/úspěšnou nevlastní matkou.
Takže u mě to není žádné mlácení prázdné slámy "Já bych...", ale historky ze života.
Příklad č. 1 - kdy to fungovalo:
Moje první vážná známost byl rozvedený pán s malým, tehdy tříletým chlapečkem. Tam to bylo v pohodě - chlapečka jsem měla na starosti 1x za 14 dní, vycházela jsem dobře s BM mého přítele, se kterou jsme se scházely i "mimoslužebně", t.j. i když nebylo ve hře dítě. Dalo se říci, že jsme spolu vycházely dobře: ona věděla, kdo má na starosti její dítě, s kým má tu čest, já věděla, když bude chlapeček zlobit, že ho mohu plácnout přes zadek - měla jsem k tomuto výchovnému aktu výslovné svolení jeho maminky :) a soužití i péče o chlapečka fungovala k všestranné spokojenosti. Chlapeček věděl, že když něco řekne teta po dohodě s tatínkem či maminkou, je to totéž, jako kdyby to řekli rodiče a přes to vlak nejel.
Příklad č. 2 - když to nefungovalo:
Po nějakém čase jsem vstoupila do vztahu s pánem, který byl rozvedený a měl dva syny - 21 a 18 roků. Tam mě od začátku brala BM a děti jako úhlavní nepřítelkyni číslo 1, nenechali na mě nit suchou, kritizovali každý můj krok a svoji nenávist mi dávali už od počátku jaksepatří najevo - starší syn mě sprostě urazil, když jsem byla těhotná, protože rodinka se mohla v čerta obrátit, když zjistili, že jejich tatínek se mnou čeká dítě a založil si tím pádem novou rodinu. BM nebyl schopen si je srovnat a nebyl schopen čelit jejich nenávistným útokům na mě, spíš tančil mezi vejci a posléze - když mě už měl jistou přes děti - tak mě ještě obviňoval, když jsem měla velmi vážné výhrady k jejich chování "že na ně sočím" :dumbom: Dopadlo to tak, že jsem zjistila, že můj BM vůbec nemá jako člověk vlastnosti, pro které bych s ním chtěla dále žít, byly v tom i jiné věci a nakonec to dopadlo tak, že jsem se s ním rozvedla nikoliv kvůli jeho dětičkám, ale kvůli tomu, že selhal i v jiných směrech. Ale řeknu Ti, setupko, že žít v té rodině s cejchem osoby třetího řádu, člověka, který nemá žádná práva, jen povinnosti a který je něco méně, nežli nic je nesmírně depresivní, vyčerpávající a ubíjející a nepřála bych to nikomu, tedy ani Tobě.
A se znepokojením shledávám, že Ty máš momentálně v té rodině stejnou pozici, jakou jsem měla kdysi já: opovrhovaného, vysmívaného a méněcenného terče zlomyslností, posměšků a naschválů :jojo: a je to všechno o Tvém partnerovi, který tomu nechce a nedovede udělat přítrž, nechá Tě trápit a případné prohřešky jeho dětiček bagatelizuje.
A moje rada na závěr?
Lepší to nebude, bude to jen a jen horší. S jídlem totiž roste chuť a pokud dětičkám projde jedna věc, vzápětí Ti provedou jinou a ještě větší sprosťárnu. Pokud s tím člověkem nemáš děti, ukonči to - vlastní dítě Ti těžko dopřeje a i kdyby se tomu tak stalo, nová rodinka vám oběma udělá peklo na zemi. Leda že by ses nechala oplodnit a i s dítětem pod srdcem z té rodinky zmizela - ale to je tak nestravitelná situace pro Tebe a to miminko, že jen pošetilec by ji uvedl v realitu :jojo:

Nechtěla jsem se tady někoho dotknout nebo shodit jeho názor. Mám teď v sobě určitou nashromážděnou zlost.To se mi stává v rámci PMS na střídačku s depkou, ale ne takhle v běžném životě. Mluvila jsem o tom s kamarádkou, četla si to tady celé a řekla, že když jí bylo 30, měla hodného muže, hodná dítka, krásný domek, spokojenost, taky trochu pýchy, přesně věděla, co kdo má jak udělat a jak by to dělala ona a co je správné, aby vše bylo v zájmu dětí, protože o ty jediné po všech stránkách jde. Teď je jí o deset víc, nemá muže, z dětí puberťáky (dobře a přísně vedené, ale puberťáky), bez domku, bez spokojenosti, s určitou dávkou pokory, zato se zlomeným srdcem, bez iluzí a šancí v lepší zítřek, a řadu věcí vidí jinak a hlavně, že každá věc má víc úhlů pohledů. Mladší nebudeme a i když má děti, které nadevše miluje, chtěla by aspoň kousíček štěstí a spokojenosti pro sebe. Řeší hodně podobné věci jako já, jenže ona je hodně razantnější, a navíc v tom lítají ještě její děti, děti manželky jejího bývalého a děti jejího současného partnera.
Takže ví, o čem mluví a snad rozumíte, o čem teď tady mluvím já.

Mám věci nastavené jinak, než BM přítele i on sám. Faktem je, že dokud jsem slevovala a ustupovala, bylo to v pořádku. Po jednom hodně hnusném výstupu jsem měla obavy se ozvat, protože to nemlčel a řekl se rozejdeme, když jsem vyjádřila svůj názor a hlavně nevoli na chod domácnosti a všech těchto věcí kolem dětí. Něchtěla jsem se rozejít, tak jsem mlčela a snášela to. Nikomu bych to nepřála, nemít jistotu, zastání, pochopení. Kdo to nezažil, nepochopí. A všechno to bylo kvůli děckám. Podle mně je nedůsledný ve výchově a myslí si, že když bude ustupovat, mlčet a platit, bude z něj dobrý táta. Věří tomu, protože celá rodina žije pod modlou peněz. Už teď se mu to nevyplácí, ale když chce vybočit, udělat něco po svém, děti k němu o víkendu nepřijdou, takže se vše vrátí při velké podpoře jeho matky a pod pohrůžkou BM na sociálku do starých kolejí.
Měnit nikoho nechci a nebudu, sama se měnit nebudu. Ale k jakémukoliv soužití je potřeba tolerance a nějaký ten ústupek ode všech stran, jednou Ty, jednou já, ne já 2x a Ty nic.

setupka napsal(a):

Mám věci nastavené jinak, než BM přítele i on sám. Faktem je, že dokud jsem slevovala a ustupovala, bylo to v pořádku. Po jednom hodně hnusném výstupu jsem měla obavy se ozvat, protože to nemlčel a řekl se rozejdeme, když jsem vyjádřila svůj názor a hlavně nevoli na chod domácnosti a všech těchto věcí kolem dětí. Něchtěla jsem se rozejít, tak jsem mlčela a snášela to. Nikomu bych to nepřála, nemít jistotu, zastání, pochopení. Kdo to nezažil, nepochopí. A všechno to bylo kvůli děckám. Podle mně je nedůsledný ve výchově a myslí si, že když bude ustupovat, mlčet a platit, bude z něj dobrý táta. Věří tomu, protože celá rodina žije pod modlou peněz. Už teď se mu to nevyplácí, ale když chce vybočit, udělat něco po svém, děti k němu o víkendu nepřijdou, takže se vše vrátí při velké podpoře jeho matky a pod pohrůžkou BM na sociálku do starých kolejí.
Měnit nikoho nechci a nebudu, sama se měnit nebudu. Ale k jakémukoliv soužití je potřeba tolerance a nějaký ten ústupek ode všech stran, jednou Ty, jednou já, ne já 2x a Ty nic.

No dobře, setupko - a co chceš tedy dělat?!? Jak se zachováš?!?
Naznačuješ tady něco ve smyslu: "Měnit nikoho nechci a nebudu, sama se měnit nebudu." Naproti tomu jsi o něco výše psala, že: "Po jednom hodně hnusném výstupu jsem měla obavy se ozvat, protože to nemlčel a řekl se rozejdeme, když jsem vyjádřila svůj názor a hlavně nevoli na chod domácnosti a všech těchto věcí kolem dětí. Něchtěla jsem se rozejít, tak jsem mlčela a snášela to." z čehož vyplývá, že ani pohár Tvé trpělivosti není bezedný a až zase dojde k nějakému "velkému třesku", budeš to velmi pravděpodobně Ty, kdo tento vztah bude muset ukončit v rámci zachování posledních zbytků svého vlastního duševního zdraví.
MMCH mně se nesmírně ulevilo, když celá šaškárna s manželskou krizí a rozvodem dospěla ke zdárnému konci a pocit svobody, který od té doby zažívám je penězi k nezaplacení. Teď už si celá první rodina mého BM může skákat třeba po hlavě a odstrkovat se ušima, mně už to může být jedno: našla jsem si přítele, který takhle nevychované děti zdaleka nemá, jeho dospělé děti se ke mně chovají korektně a já mám od neustálého hulvátského napadání konečně svatý pokoj :jojo:

Myslím, že já už teď tady toho moc nenadělám a vím, že takhle je to pro mě neudržitelné. Spoléhat se na to, že on ze dne na den vyřeší situaci nemůžu a ani se mi to nezdý pravděpodobné, i když mi párkrát dokázal, že to dokáže. Když chce. To hezké ve mně pomalu uvadá a nejsem si jistá, že zálivka tomu ještě pomůže. Tím, že jsem to nechala dojít tak daleko, mám to bolavé hodně hluboko a postupně se ta hloubka odkrývá. Když jsem tady začala s tou podělanou slavností, netušila jsem, kam to může vést a ani ještě teď nevidím, kam to přesně vede.

setupko, když jsi začala s tou "podělanou slavností", tak jsi nejasně tušila, že je něco podělaného ve vašem vztahu, jenom jsi ze začátku ještě nedokázala definovat, CO a hlavně jsi to pojala za špatný konec - obviňovala jsi z nezdaru vašeho vztahu zejména sebe.
Teď už víš, že chyba nebyla jenom v Tobě, že na řešení problémů musejí být vždycky dva a jakmile není na jedné straně dostatek vůle problémy odstraňovat a řešit, i sebepevnější vztah se odebere po čase do kopru, protože jednoho dne zákonitě nastane bod zlomu a ten druhý má všeho toho akorát tak dost.

Setupko a co rict pritelovi jake jsou tvoje pocity a co ti vadi a jestli jr ochoten nejaka pravidla nastavit a hlavne trvat na jejich dodrzovani? A ze ho mas rada, ze jinak bys uz byla davno pryc. Treba uz jste o tim mluvili, treba si pak nedala najevo, ze pravidla nejsou dodrzovana. Ja necetla vse. Ale i mu rict, ze pokud to nepujde, tak tam nebudes chodit nebo se s nim rozejdes (nevim na kolik by ti vyhovoval vztah jen na vikendy a jen jednou za cas - pokud by ovsem vyhovoval i jemu). Nevim kolik ti je, pochopila jsem ze cca kolem 40 (promin pokud pridavam). Sice by to bylo tip top, ale treba bys jeste potkala nekoho, s kym bys mohla mit hezky vztah i dite ( jestli ho chces, zase jsem uplne vse necetla). A vek? Je sice vyssi, ale dnesni testy jsou hodne spolehlive (i kdyz 100% ne). Mne starsi matky vubec nevadi (kdo sam mel deti brzo asi nepochopi a bude argumentovat tvojim starim az bude detem 10, 15 - tak tobe bude tolik!) mne mela moje mama pozdejc, dneska je to ciperna duchodkyne co zvlada 2 male vnucky ( taky jsem mela deti pozdejc). Jo a jedna dulezita vec, pokud bys partnerovi rekla, ze kdyz se nic v pravidlech jejich domacnosti nezmeni, tak odejdes, tak pak je treba fakt odejit, jinak o tom ani nemluv, to bys mohla byt spis pro legraci. A ohledne vareni a uklizeni. Neuklizej, tak holt tam bude mit pritel bordel, ne? Ty odjedes a pokud mu bude vadit, tak si ho muze uklidit. Vareni - bavi te to? Ok, udelej obed, vecere studena. Je to spis povinnost? Tak holt to rict pri tom vyrikavani. "vis, ja zase tak rada nevarim, takze ti urcite pomuzu, ale varit pokazdy u tebe nebudu, bud si muzeme zajit na jidlo a nebo muzes taky uvarit ty." a jeho rodice neres, s nima nezijes a zit nebudes. Tak te nebudou mit radi, nebudes ani prvni ani posledni..
No je to jen na tobe - nechat to jak to je, zkusit to vyresit, vybodnout se na to ( a rozejit se).

SETUPKA napsala:"aby vše bylo v zájmu dětí, protože o ty jediné po všech stránkách jde."

Tak s tímhle nemůžu souhlasit a ani žádný soudný člověk hned tak taky ne.Pak není divu,kam to ta tvoje známá dotáhla.

Xsara napsal(a):

Kiara napsal(a):

dusička napsal(a):

Každá to máme jinak. Někdo prostě svým dětem dovolí někdo nedovolí. Záleží na každým z nás jak si to udělá. Nedá se říct, že by bylo to nebo tohle špatně.

Ano, dusičko.
Ovšem když Terci vědoucně komentuje setupku stylem: "Hmm, tak děcka vadí v koupelně, v ložnici....", tak se mi to zdá trošku přitažené za vlasy. Já to mám třeba nastaveno tak, že konkrétně koupelna, ložnice a WC jsou místnosti, kde se odehrávají intimní záležitosti každého jedince a je samozřejmostí, že do těchto místností člověk neleze, ví-li, že je uvnitř obsazeno, nebo v případě ložnice tam dovnitř neleze, pokud k tomu není výslovně vyzván.

Já nevím, ale tohle snad patří k základním principům slušného vychování: je-li někde obsazeno, počkám, až bude volno a necpu se mermomocí dovnitř. To není o nesnášenlivosti cizích dětí, ale o nutné obraně před nevychovanými dětskými jedinci ... :jojo:

Asi tak. :supr:

Přesně tak.

Kiara napsal(a):

Teď už si celá první rodina mého BM může skákat třeba po hlavě a odstrkovat se ušima, mně už to může být jedno: našla jsem si přítele, který takhle nevychované děti zdaleka nemá, jeho dospělé děti se ke mně chovají korektně a já mám od neustálého hulvátského napadání konečně svatý pokoj :jojo:

A BM se syny fakt dávají pokoj? Jak se ti to povedlo? :co::supr:

setupka napsal(a):

Myslím, že já už teď tady toho moc nenadělám a vím, že takhle je to pro mě neudržitelné. Spoléhat se na to, že on ze dne na den vyřeší situaci nemůžu a ani se mi to nezdý pravděpodobné, i když mi párkrát dokázal, že to dokáže. Když chce. To hezké ve mně pomalu uvadá a nejsem si jistá, že zálivka tomu ještě pomůže. Tím, že jsem to nechala dojít tak daleko, mám to bolavé hodně hluboko a postupně se ta hloubka odkrývá. Když jsem tady začala s tou podělanou slavností, netušila jsem, kam to může vést a ani ještě teď nevidím, kam to přesně vede.

Setupko, řekla bych, že si velmi slušná a toleratní ženská, ale pokud nedáš okolí znát tvůj prostor - nebudou ho respektovat. Naopak ti ho pomalu zabírají...
Já si myslím, že kdybys s partnerem promluvila úplně vážně, pěkně si ho posadila ..:D že ve stávající situaci, ve stávající atmosféře nebudeš - nemůžeš být - co by se dělo?

Úplně chápu, že se tam necítíš dobře, necítila bych se také. Já mám zaplatbůh holky bm bezvadné,nikdy  mi do soukromí nevlítly, a to ani na dovolené..a já jim taky ne. Tohle jsem nikdy nmaštěstí nemusela řešit. Ale kdyby se stalo - řešila bych a to možná i hlasitě :lol: 
I když taky ledaco zničily (dvířka nové kuchyně :usch: :D ), ale nechtěně.. 
Ale pokud pokud před nimi něco řeknu, tak to tak je a partner mě podpoří a pokud něco řekne on, podpořím ho zase já. Holky to vědí. Všechny.

Jenže jsem ve svém. To tam hraje podstatný rozdíl. Ale i tak, když jste u něj, přece se mohou nastavit pravidla užívání domácnosti. Od povinností, dělby práce až po soukromé území. Ne? 

Jak tě ty děti vlastně berou? Jaký máte vztah? Já si totiž nedovedu představit, že by mi holky (partnerra) třeba něco udělaly schválně nebo nějak škodily ..atd.. Je to u těch vašich - jeho -dětí úmysl nebo jen řekněme rozcapenost (konkretně ty popsané příhody)?

Kubula napsal(a):

A BM se syny fakt dávají pokoj? Jak se ti to povedlo?

Nu, jednoduše -  BM zemřela v roce 2005 a děti? Rozvedla jsem se s jejich tatínkem (což bylo vždycky jejich zbožným přáním), tudíž jsem přestala být jejich úhlavním nepřítelem č. 1 a pokud se potkáme face-to-face, tak víceméně nedopatřením a vyměníme si jen chladně zdvořilý pozdrav.
Je smutné, že můj vymodlený klid nastal až zhoršením zdravotního stavu BM, jejím následným úmrtím a naším rozvodem...

Mluvili jsme o tom vloni hodně otevřeně a několikrát. Nad věcmi, co jsem říkala se zamyslel a uznal, něco něco je fakt přes čáru a že se takhle ke mně chovat nebudou. Domluvili jsme se, že si promluvíme i s BM, případně zajdeme do poradny, že budou pravidla, kdy slovo jednoho je i slovo druhého, že děcka budou pomáhat (nic těžkého, žádné umývání oken, ale třeba umýt nádobí, vynést smetí, umýt si po sobě vanu, wc a tak). Fungovalo to krátce a to do doby, kdy jsem tam o víkendu nebyla, tak se zase celý víkend všichni popelili u televize vedle hromady špinavého nádobí a když jim řekl, že mají něco udělat, tak domítli, že se jim nechce.Tatíček to udělal sám.Takže logicky z toho vyplývá, že já jsem pro ně hrozba, semetrika, co jim bere klid a nutí je něco dělat, kdy se věci nedějí jenom podle jejich scénáře. A to mě fakt nebaví. Potom není divu, že atmosféra není moc dobrá. Řekla jsem mu to, a prý to mám jinak a když se mi něco nelíbí, mám to říct. A co, do pr...e, dělám??

Kluk je celkem v pohodě, normální puberťák, který ale má pravidlo, že mladší sestra je malá a on všechno musí dělat za ni, protože ona to ještě dělat nemůže (vynést smetí), on musí ustupovat. Dělá to, protože chce mít klid, ale má jí docela plné zuby a začíná při jakékoliv příležitosti odcházet z domu. Dcera toho využívá, docela si vymýšlí, žaluje na něho, co všechno jí dělá a nedělá a táta hned po něm vystartuje. Umí pěkně citově vydírat, používá všechny ženské zbraně a mlčení, (jako táta). JInak obě děti jsou navedené proti tátovi, jednak ho ždímat, kde se dá a taky mě vyštvat (to je z přítelovy hlavy, prý BM nezkousla, že jí zahýbal a že se rozvedli, a to v době, kdy si finančně výrazně polepšil), ale to si myslím taky.

JInak vím, že děcka občas něco zničí, rozbijou, taky se mně to povedlo, nespadla jsem z višně. Jenže ono je poznat, jestli se to stane nechtě nebo schválně. Takové kopání do dveří a poškrábaný monitor, vyházené prádlo ze šatníku mně nepřijdou jako nešťastná náhoda. Neznají hodnotu práce a peněz, protože první nemusí a druhého mají dost. A tohle mám fakt někde jinde (to mi řekl, prý to podle něho nejsou důležité věci), ať si myslí kdo chce co chce.
A ráda ho mám, on mě taky, vidím mu to v očích. Ale já už takhle dál nemůžu. Tak co s tím vším.....

Tak když prozatím neuvažujete jeden ani druhý o rozchodu,cítíte,žese máte rádi a vůbec nějakou tu možnou perspektivu ve vašem dalším vztahu,asi bych mu navrhla,že scházet se budeme jen u mě,já bych fakt k němu zatakových podmínek k žití,které jsou u něho nechodila vůbec.

Takže schůzky u mě,bez přítomnosti jeho dětí,ty ať si řeší sám se svou BM a u sebe doma nebo kde chce,ale ne u mě.K němu bych šla na návštěvu pouze po ujištění,že tam skutečně budeme sami.A že tam budu jako návštěva,ne že budu prát,žehlit,atd.Pokud by opět nečekaně jeho BM tam v té době opět dovezla ratolesti,okamžitě bych já jeho byt opustila a opravdu už nikdy více by mě tam nespatřil.

No a když byste konečně jak normální lidi randili jenom vy dva tak by s tím ruku v ruce byly i nějaké výlety,akce,sport,sex,vínko....

Ale takto sis to mohla zařídit už přece mnohem dřív,když by si skutečně chtěla nebo ne?

Věř, že jsem se to nakonec pokoušela zařídit i tímto způsobem. Jenže to jsem narazila na to, že se s ním chci vidět jenom když nemá děti a že o ně nestojím  nejsem k nim dostatečně vřelá. Teď říkám na rovinu, že o ně nestojím.Hledala jsem si partnera, ne děti. Ty beru jako jeho závazek k minulosti, ne jako mou budoucnost. Dokonce mně řekl že by chtěl, abych byla jako jejich matka. Na tyto věci nepřipouští jiný postoj, než že vyhovím a doslova řekl, že bych to měla dělat ráda, protože to jsou jeho děti. Chtěl se rozejít, když jsem řekla, že si to takhle nepředstavuju. Možná jsem měla sbalit těch pár prošmírovaných věcí a odejít. Přijde mi to jakocitové vydírání (dcera to má po něm) a ultimatum. Takové jednání nemám ráda a přece jsem zůstala a uhladila to.
Je to hodně věcí, které jsem řešila a prožila. Když jsem si představila tu poradnu, absolutně nevím, kde bych začala. Už teď mi to moje psaní přijde jako blbý román.

Tak pokud mate vyrikavani za sebou a schazet se jen u tebe (resp. bez deti) nechce pritel, tak se to asi zuzuje na dve varianty - bud sklopis usi a budes poslouchat a nebo pujdes od toho..

Tak ještě je asi možný dát jasně najevo, jak to cítíš, a tentokrát už necouvnout? Jakože "vidím to tak, že tě mám ráda a chci být s tebou, ale do tý míry mě deptá, jak se chovají tvoje děti a jak ty s tím nic neděláš, přestože jsme se na tom dohodli, že už se s nimi nechci stýkat a už vůbec ne jim dělat mámu. Snášela jsem to dost dlouho a už vím, že dál nemůžu a nechci.  Od tebe potřebuju vědět, jestli do toho půjdeš nebo ne."

Tak nějak na férovku.. :)

Jo, to co pise Kubula je dobry. Lepsi nez to utnout z niceho nic a bez varovani.

možná by stálo za to i dát najevo že se Ti nelíbí jak se chová jeho dcera, ne obě děti. Psala jsi někde dříve, že se starším klukem takvej problém nemáš, ale ta mladší je hazlik rozmazlenej.
Já jen aby si nemyslel že jsi zaměřená proti dětemn jako takovým, takhle by mohl třeba pochopit že ti vadí to chování a né děti obecně.

I když podle toho co píšeš jsi nejspíš rozhodnutá, což chápu, taky bych nezůstal v takovém svazku

Setupka: Teď říkám na rovinu, že o ně nestojím.Hledala jsem si partnera, ne děti. Ty beru jako jeho závazek k minulosti, ne jako mou budoucnost.

Tak tyhle věty - to je docela síla.
Ale pokud to tak cítíš, je jedině správné, jestli se podle toho zařídíš.
Pokud by mi tohle řekl nový partner, asi bych se ho zeptala, proč si se mnou začal, když věděl, že mám děti. A děti, milá setupko - ty pro svoje rodiče nikdy minulostí nebudou. Taky bys (snad) "neodložila" svoje děti, kdyby se na ně Tvůj nový partner šklebil.
Pokud je pravda, co píšeš (peněženka atd.), tak to opravdu chce změnit partnera. Oni jsou chováním a jednáním někde jinde než Ty.

Peculko - peněženka je jasná, o tom se tady nemusíme vůbec vypisovat.
Připomnělo mi to příběh Terezy Brodské, když popisovala, jak Hanzlíkovi záměrně pálila žehličkou kalhoty :-), to byl panečku odboj.... :D

Budu to muset udělat,ale upřímně řečeno, nevím jak do toho, protže ve všem ustoupí, ale v tomhle je dost nekompromisní a někdy to dopadá tak, že mám monolog a on zarytě mlčí. To potom asi nezbyde, než tiše zavřít dveře, a nechat to na něm, jak si to přebere a rozmyslí a srovná. Já se srovnávám už dost dlouho a cítím tak akorát tlak na hrudi, nic moc pocit.

Řekla jsem mu, že kluk bez problémů a dá se s ním vyjít, ale potřebuje metr a na druhou stranu potřebuje vyslechnout a mluvit o svých věcech. Ani v práci s dětma jsem s klukama neměla problém, s klukem se většionou dá domluvit (kde se to potom zvrhne, že s dospělým mužským to nejde:() Přítel si je vědom, že holka je po matce a něco z toho co se mu nelíbí, má po něm,ale pořád ji omlouvá, jako malou holku, ona to s ním umí, zazubí se nebo urazí, a on panáčkuje. Takové chování se mně hodně nelíbí. Řekne, že to bude jinak, ale nedokáže to, vyměkne při dalším úsměvu, kdy mu řekne třeba, nezajímáš mě nebo nakašli si (aby se nezlobila)...

Tercila napsal(a):

Setupka: Teď říkám na rovinu, že o ně nestojím.Hledala jsem si partnera, ne děti. Ty beru jako jeho závazek k minulosti, ne jako mou budoucnost.

Tak tyhle věty - to je docela síla.
Ale pokud to tak cítíš, je jedině správné, jestli se podle toho zařídíš.
Pokud by mi tohle řekl nový partner, asi bych se ho zeptala, proč si se mnou začal, když věděl, že mám děti. A děti, milá setupko - ty pro svoje rodiče nikdy minulostí nebudou. Taky bys (snad) "neodložila" svoje děti, kdyby se na ně Tvůj nový partner šklebil.
Pokud je pravda, co píšeš (peněženka atd.), tak to opravdu chce změnit partnera. Oni jsou chováním a jednáním někde jinde než Ty.

Peculko - peněženka je jasná, o tom se tady nemusíme vůbec vypisovat.
Připomnělo mi to příběh Terezy Brodské, když popisovala, jak Hanzlíkovi záměrně pálila žehličkou kalhoty :-), to byl panečku odboj.... :D

Je to síla. Uznávám a vím to. DO vztahu jsem šla s tím, že má dvě děti a že když opravdu už nebudu mít svoje, mohly by mně je občas trochu nějak vynahradit, to není správné slovo, ale nějaké bych blízko měla. Změnilo se to tak po roce, po některých těchto aférkách.
Peněženka pravda je a takových věcí bylo víc.
A děti dokážou být hodně zlé a kruté, když chtějí, z praxe (mé bývalé práce) znám hodně případů.

Ja jsem ve 12 letech odesla s mamou a jejim pritelem od taty (alkoholik, docela rozumim tomu, kdyz ma doma nekdo peklo a sebevedomi srazeny na nulu, ze neumi odejit sam, ale potrebuje nekoho za zady). Zpetne vim, jak zbytecne a moc jsem na nej byla hnusna (posklebky, komentare, naschvaly..). Mela jsem pocit, ze mi sebral tatu (kterej me od rozvodu videl asi 4x a z toho jsem jednou jela obratem domu jak byl na plech - vanoce) a chtela jsem mamu "pro sebe". Dneska je mi za to trapne, protoze mama byla aspon par let stastna (i kdyz musela resit boj ja x on). Po rozchodu s nim zatrpkla a je vic nez dvacet let sama, chlapa uz nechce. Ano, deti umi byt hodne zle.. :/

Dokonce mně řekl že by chtěl, abych byla jako jejich matka. Na tyto věci nepřipouští jiný postoj, než že vyhovím a doslova řekl, že bych to měla dělat ráda, protože to jsou jeho děti.
Ale ty děti svojí mámu mají... přítel si může třeba dupnout, bude mu to k ničemu, dokud tě děti nebudou "brát". Ne jako mámu, to je nesmysl, ale minimálně jako tátovu partnerku. Totéž platí pro tebe - i kdyby ses přetrhla, i kdybys to všechno fakt dělala ráda, bude to na prd, když pro dětičky budeš jen něco jako lepší služka.
Ono je "vyhovět" a "vyhovět" - vyhovím ráda, budu-li mít zpětnou vazbu. Ne tedy kecy o tom, jak mě někdo miluje, občas podložené pugétem (když už je ten malér jó hodně velkej), ale snahu eliminovat to, co mi vadí, co se mi nelíbí, co mi ubližuje. Těžko budu dělat cokoli ráda JENOM proto, abych vyhověla partnerovi, který kašle na to, co bych zas ráda já.
A děti dokážou být hodně zlé a kruté, když chtějí...
... a když je nikdo neusměrní. Pokud si dcerenka s tatínkem vorá podle svejch představ a tatíček sebou vorat nechá, pak není divu, že si na "cizího" bez skrupulí dovolí taky. Blbý bude, až narazí na někoho, kdo si to líbit nenechá... jo, to bude překvapení...

Někdy to umí hodně dobře. CHovám se tak, aby bylo jasné, že jí neberu otce, klukovi je to jedno, má už svje zájmy. Tu roli má u ní, já chci roli partnera. Neodkážu odhadnout, jak dalece to dokáže dítě pochopit při své povaze a podpoře matky. Ale o žárlivost snad ani nejde, s tátem nijak zvlášt nekomunikuje, prý to tak bylo vždycky, žije ve svém světe a to je televize a počítač, má ho hrozně chudý, takže není divu, že má chudý i emocionální život: to je pro mě dobrý a to ne. Na druhou stranu to třeba bude mít v životě jednodušší, než třeba já.

I to jsem zkusila, ale nedopadlo to. Protože se přítel přiklonil na mous tranu, následovala urážka, hádka a odchod domů, telefonát BM a výhrůžka sociálkou a zvýšením alimentů.  Trápilo ho to byl naštvaný na BM a zbytek víkendu nestál za nic. Tohle nechci a to je další důvod, proč jsem mlčela.

Setupka : Protože se přítel přiklonil na mous tranu, následovala urážka, hádka a odchod domů, telefonát BM a výhrůžka sociálkou a zvýšením alimentů

takže dcera uražená, on naštvaný, BM vzteklá, ty rozhozená  - fakt výborný pro všechny zúčastněné... Setupko a když máte víkend bez dětí, nebo když je on u tebe - tak je to fajn ? A když jste s dětmi mimo "žhavé" území ( byt ) někde venku - výlety, sportování, cestování - tak je pohoda, nebo taky problémy ?

Dája28 napsal(a):

Setupka : Protože se přítel přiklonil na mous tranu, následovala urážka, hádka a odchod domů, telefonát BM a výhrůžka sociálkou a zvýšením alimentů

takže dcera uražená, on naštvaný, BM vzteklá, ty rozhozená  - fakt výborný pro všechny zúčastněné... Setupko a když máte víkend bez dětí, nebo když je on u tebe - tak je to fajn ? A když jste s dětmi mimo "žhavé" území ( byt ) někde venku - výlety, sportování, cestování - tak je pohoda, nebo taky problémy ?

Víkend bez dětí je v pohodě. Výlet s dětma někdy problém je, třeba když dcera v šalině oslovuje bratra "chcípni hajzle" nebo v restauraci utírá stůl svetrem. Teda pro mě to problém je, stydím se.

jj, proto jsem se ptala, jestli by nebylo řešení trávit společné víkendy s dětmi ( občas !! - ne nutně každý druhý) příjemněji na neutrálním území a těch by ses v pohodě účastnila a doma by si ty ostatní užívali bez tebe. No když je to takhle ( taky by mě hanba fackovala v podobných situacích), tak bych to viděla na scénář  " Kubula". Jestli s ním tedy chceš zůstat - tohle není na " vydržet pár let a pak bude klid". Syn a dcera ( v budoucnu pravděpodobně i se svými rodinami ) budou vždycky součást jeho ( vašeho )života. Spolu budete žít a s dětmi se vídat - navštěvovat. Je ta představa pro tebe přijatelná ? Neznamená to, že u každí návštěvy nutně musíš být, jde jen o domluvu. A jestli domluva může fungovat, zjistíš .... Navrhla bych " Kubulu" a podle reakce bych ne/pokračovala...

Asi bych si nemohla vážit chlapa a vůbec ho mít ráda,který by před svými dětmi měl vážnost  zemové hadry.Tyto jeho "rodičovské schopnosti" musí být nutně vidět i jinde a skutečně se ti divím,že vtakovém vztahu ještě trčíš a co si od toho slibuješ.
Život utíká rychle a každý jsme tu jen jednou,než se otravovat s takovými "hajzlíky",tak budu radši dávno sama a třeba už i s normálnějším chlapem,který má normální děti.Tady odté jeho holky,podle toho co popisuješ,můžeš taky časem čekat i kudlu do zad,ona se přece neštve,citový život velká 0.

Protože se přítel přiklonil na mous tranu, následovala urážka, hádka a odchod domů, telefonát BM a výhrůžka sociálkou a zvýšením alimentů.
Sociálka asi moc nenadělá - děti (doufám) chodí do školy, hlady, zimou a tejráním netrpí... a slušná přítelkyně otce ji taky nezajímá. Spíš se divím, že výhružka zvýšením alimentů funguje, když se on může pro dětičky přetrhnout... a že se (a tím i tebe) nechá od BM cvičit jak malej kluk. Tak mám dojem, že bejvalka potomkům podobné chování víceméně schvaluje, páč má na tebe z nějakýho důvodu žížeň... a aby po tobě otevřeně jela, to přece dáma nedělá... :P
Jinak do budoucna s výrazným zlepšením počítat nemůžeš. Možná, že s věkem se haranti poněkud zklidní - puberta přece jen netrvá věčně - ale ten základ tam zůstane. Takže za pár ročků se můžeš dočkat toho, že budeš "dobrovolně a z lásky" vařit a uklízet pro vňoučátka, který ti budou rabovat skříně a peněženku pod laskavým dohledem rodičů a ze zlatíček pos.raný.ho dědouška... :skurt:

Fakt je , že si parnera musím vážit pro jeho vlastnosti, chování, jak drží slovo a vůbec jaký je. V tomhle případě výchova není jednou z těch věcí. A ani to dodržení slova.
On je prostě ze sociálky vyděšený, že by mu zatrhla, aby k němu děcka chodily. A kdyby si BM vzala dobrýho právníka, asi by přítel musel platit daleko víc, bez ohledu na to, že kupuje i oblečení a podobně . Teď je prostě takový trend a znám hodně rozvedených ženských, který se rozhdly chlapa sedrat třeba proto, že v manželství zahýbal (a to teda dokážu pochopit). Takhle z druhé strany je to zase jinak.
Za děcka se na veřejnosti dost stydím, a nejhorší je, že třeba v obchodě se na mě dívají jako na neschopnou matku, která nezasáhne. Táta jenom kouká a když se ho potm zeptám, ničeho si nevšimnul. V hlavě řeší ty svoje transakce a tyto akce mu unikají. Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí. To mně taky ne.

setupka napsal(a):

Fakt je , že si parnera musím vážit pro jeho vlastnosti, chování, jak drží slovo a vůbec jaký je. V tomhle případě výchova není jednou z těch věcí. A ani to dodržení slova.
On je prostě ze sociálky vyděšený, že by mu zatrhla, aby k němu děcka chodily. A kdyby si BM vzala dobrýho právníka, asi by přítel musel platit daleko víc, bez ohledu na to, že kupuje i oblečení a podobně . Teď je prostě takový trend a znám hodně rozvedených ženských, který se rozhdly chlapa sedrat třeba proto, že v manželství zahýbal (a to teda dokážu pochopit). Takhle z druhé strany je to zase jinak.
Za děcka se na veřejnosti dost stydím, a nejhorší je, že třeba v obchodě se na mě dívají jako na neschopnou matku, která nezasáhne. Táta jenom kouká a když se ho potm zeptám, ničeho si nevšimnul. V hlavě řeší ty svoje transakce a tyto akce mu unikají. Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí. To mně taky ne.

A to je takový problém platit víc  na vlastní děti ?!

setupka napsal(a):

...On je prostě ze sociálky vyděšený, že by mu zatrhla, aby k němu děcka chodily. A kdyby si BM vzala dobrýho právníka, asi by přítel musel platit daleko víc, bez ohledu na to, že kupuje i oblečení a podobně . Teď je prostě takový trend a znám hodně rozvedených ženských, který se rozhdly chlapa sedrat třeba proto, že v manželství zahýbal (a to teda dokážu pochopit). Takhle z druhé strany je to zase jinak.

setupko, žádná sociálka nemůže otci dětí zatrhnout, aby k němu děcka chodila, jen a pouze na základě stížností jeho BM. To jsou výhrůžky, kterým by věřilo tak akorát malé dítě a nemyslím si, že by jim věřil dospělý a vzdělaný člověk, který má alespoň právnické minimum. Jestli Ti tohle přítel řekl, tak to jsou jenom výmluvy a omluvy, proč skáče tak, jak BM a dětičky pískají.

setupka napsal(a):

Za děcka se na veřejnosti dost stydím, a nejhorší je, že třeba v obchodě se na mě dívají jako na neschopnou matku, která nezasáhne. Táta jenom kouká a když se ho potm zeptám, ničeho si nevšimnul. V hlavě řeší ty svoje transakce a tyto akce mu unikají. Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí. To mně taky ne.

Nezlob se na mě, ale existuje-li v rodině element, před kterým si musím dávat pozor na svoje věci, tak to už je skutečně to poslední. Co je to za otce, který nechává vlastním dítětem okrádat svoji přítelkyni a mlčí ?!? O tom ostatním ani nemluvě :o

Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí.
Chápu dobře, že se mu nelíbí tvoje neskrývání, nikoli chování jeho dcery?

Přítel se vyhýbá konfliktům, jak čert kříži. Je asi fajn, ale dost srábek. Ve skrytu duše má pocit, že optimální by bylo, abys to všechno vzala do svých rukou a vyřídila a zařídila (myslím, že proto si vzal takovou, jakou si vzal, v podstatě hledá podobnou, ale kultivovanější). Chceš to? Chceš takového?
Setupko, frockovitá (přinejlepším) dcera vzala peníze tobě, konflikty vyvolává s tebou, ....takže je to, přítel nepřítel, tvůj problém.

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

Fakt je , že si parnera musím vážit pro jeho vlastnosti, chování, jak drží slovo a vůbec jaký je. V tomhle případě výchova není jednou z těch věcí. A ani to dodržení slova.
On je prostě ze sociálky vyděšený, že by mu zatrhla, aby k němu děcka chodily. A kdyby si BM vzala dobrýho právníka, asi by přítel musel platit daleko víc, bez ohledu na to, že kupuje i oblečení a podobně . Teď je prostě takový trend a znám hodně rozvedených ženských, který se rozhdly chlapa sedrat třeba proto, že v manželství zahýbal (a to teda dokážu pochopit). Takhle z druhé strany je to zase jinak.
Za děcka se na veřejnosti dost stydím, a nejhorší je, že třeba v obchodě se na mě dívají jako na neschopnou matku, která nezasáhne. Táta jenom kouká a když se ho potm zeptám, ničeho si nevšimnul. V hlavě řeší ty svoje transakce a tyto akce mu unikají. Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí. To mně taky ne.

A to je takový problém platit víc  na vlastní děti ?!

Problém je vydierať tým otca, ktorý deti trestá, stanovuje hranice, pravidlá, vychováva, apod. :P Bývalka v podstate vychováva svojho exmanžela, namiesto aby sa ponamáhala a dala nejaký základ výchovy deťom... :rolleyes:

Inak, pripomenulo mi to jendu etapu zo zžívania sa rodiny "mojho bývalého budúceho"... Chlapec býval s nami už ldho, v podstate s otcom odjakživa; dievča prišlo údajne "dočasne", keď malo cca 12-13 rokov. Od začiatku mi pilo krv, aké robil BP rozdiely medzi deťmi, ako protežoval dcéru (staršiu o cca 2 1/2 roka, aby nedošlo k mýlke), ako ona nemusela nijako pomáhať, mohla nosiť horšie známky (celkovo sa neučila zle a dnes má VŠ s 2 aprobáciami, ale vtedy mala proste nejaké výkyvy...) a v prípade konfliktu ona bola vždy hájená. :/ Chlapec nebol anjel - a nie je ani dnes, ako dospelý  - ale aby rodič robil také rozdiely medzi deťmi, to mi klalo oči :dumbom: a všetko sa vo mne búrilo. Keď som ale niečo namietla, bola som nemožná žiarlivka, ktorá sa obáva o svoje postavenie :rolleyes: a ktorá chce profitovať na detskej práci :rolleyes: :rolleyes: . Podotýkam, že som od detí (vtedy 13 a 10 rokov) nechcela, aby ťahali nákupy, nakupovali a varili, ale len aby si upratali svoje veci, vyniesli smeti a umyli riad. :butter: Nemala som s nevlastnou dcérou problém, keď sme ostal isami/samy, ale akonáhle sa nablízku vyskytol ocko, stávala sa z nej princezná netýkavka, ktorú neslobodono zaťažovať prácou a ktorá naopak všetko smie. :kapitulation: Situácia sa vyriešila sama, keď došlo medzi ňou a otcom ku konfliktu, on urobil dosť podrazácku vec, ona sa urazila a ukecala babičku, aby sa mohla nasťahovať k nej. Dnes má so mnou možno lepší vzťah ako so svojím otcom (určite menej problematický)...

čověče, Setupko, .. jak to tak píšeš, já bych z toho asi vycouvala. Občas si zašla s přítelem do kina , na večeři, či kamkoliv, a asi dost.

Myslím, že má ze sociálky, soudu a z bm zbytečné obavy, platí-li adekvátní výživné a o děti se ve svěřené dny stará - jako že ano. Co by mu asi tak mohla sociálka udělat? Tady se nechová jako dospělý člověk jistý si svým jednáním. Trend, netrend (k tomu jak uvádíš, že je dnes trend orvat chlapa), záleží jen na soudci, alimenty dělávají tak 20-25% z čistého příjmu. Existují i vyjímky samozřejmě. Pokud by mu zvýšili ali, nekupoval by dětem věci navíc - neměl-li by již na ně.
Nechává sebou podle všeho manipulovat bm i dětmi, resp. dcerou. A úplně zbytečně.

Jsi v dost těžké situaci, a v zájmu svého "přežití" bych to já vzdala.

Myslím, žes udělala maximum, snažila ses všemi prostředky. V takové atmosféře pobývat musí být příšerné. na víkendy se vždycky těším, nedosvedu si představit, že by mě očekávalo tohle.
Pokud oba nepotáhnete za jeden provaz soužití s jeho dětmi nebude přínosem pro nikoho, bude příšerné. Vychovávat je nemůžeš, ani nebudeš, on nic neřeší,  takže musíš jen čekat co bude - totální bezmoc. Nejhorší možná varianta.. :(

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

Fakt je , že si parnera musím vážit pro jeho vlastnosti, chování, jak drží slovo a vůbec jaký je. V tomhle případě výchova není jednou z těch věcí. A ani to dodržení slova.
On je prostě ze sociálky vyděšený, že by mu zatrhla, aby k němu děcka chodily. A kdyby si BM vzala dobrýho právníka, asi by přítel musel platit daleko víc, bez ohledu na to, že kupuje i oblečení a podobně . Teď je prostě takový trend a znám hodně rozvedených ženských, který se rozhdly chlapa sedrat třeba proto, že v manželství zahýbal (a to teda dokážu pochopit). Takhle z druhé strany je to zase jinak.
Za děcka se na veřejnosti dost stydím, a nejhorší je, že třeba v obchodě se na mě dívají jako na neschopnou matku, která nezasáhne. Táta jenom kouká a když se ho potm zeptám, ničeho si nevšimnul. V hlavě řeší ty svoje transakce a tyto akce mu unikají. Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí. To mně taky ne.

A to je takový problém platit víc  na vlastní děti ?!

Pro něho to problém není, na alimenty a věci mimo ně (oblečení, kapesné, elektronika, kino...) dá zhruba půlku výplaty, je to malo? Taky musí z něčeho žít. Nejsi taky něčí BM?

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

Fakt je , že si parnera musím vážit pro jeho vlastnosti, chování, jak drží slovo a vůbec jaký je. V tomhle případě výchova není jednou z těch věcí. A ani to dodržení slova.
On je prostě ze sociálky vyděšený, že by mu zatrhla, aby k němu děcka chodily. A kdyby si BM vzala dobrýho právníka, asi by přítel musel platit daleko víc, bez ohledu na to, že kupuje i oblečení a podobně . Teď je prostě takový trend a znám hodně rozvedených ženských, který se rozhdly chlapa sedrat třeba proto, že v manželství zahýbal (a to teda dokážu pochopit). Takhle z druhé strany je to zase jinak.
Za děcka se na veřejnosti dost stydím, a nejhorší je, že třeba v obchodě se na mě dívají jako na neschopnou matku, která nezasáhne. Táta jenom kouká a když se ho potm zeptám, ničeho si nevšimnul. V hlavě řeší ty svoje transakce a tyto akce mu unikají. Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí. To mně taky ne.

A to je takový problém platit víc  na vlastní děti ?!

No ona by většina maminek byla nejraději, kdyby jim jejich BM odevzdal nejlíp celou výplatu :-/

setupka napsal(a):

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

Fakt je , že si parnera musím vážit pro jeho vlastnosti, chování, jak drží slovo a vůbec jaký je. V tomhle případě výchova není jednou z těch věcí. A ani to dodržení slova.
On je prostě ze sociálky vyděšený, že by mu zatrhla, aby k němu děcka chodily. A kdyby si BM vzala dobrýho právníka, asi by přítel musel platit daleko víc, bez ohledu na to, že kupuje i oblečení a podobně . Teď je prostě takový trend a znám hodně rozvedených ženských, který se rozhdly chlapa sedrat třeba proto, že v manželství zahýbal (a to teda dokážu pochopit). Takhle z druhé strany je to zase jinak.
Za děcka se na veřejnosti dost stydím, a nejhorší je, že třeba v obchodě se na mě dívají jako na neschopnou matku, která nezasáhne. Táta jenom kouká a když se ho potm zeptám, ničeho si nevšimnul. V hlavě řeší ty svoje transakce a tyto akce mu unikají. Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí. To mně taky ne.

A to je takový problém platit víc  na vlastní děti ?!

Pro něho to problém není, na alimenty a věci mimo ně (oblečení, kapesné, elektronika, kino...) dá zhruba půlku výplaty, je to malo? Taky musí z něčeho žít. Nejsi taky něčí BM?

ad  "není problém platit víc na vlastní děti"

Seš si jistá April, že bys to na místě Setupky  viděla úplně stejně?   Kdyby se to týkalo tebe? Zažilas´ to?
Vadilo by mi, kdyby děti z 1. manž měly být ochuzeny, ale vadí mi úplně stejně  vydírání otců.

No, setupce může bejt suma placená dětem na výživném i ostatních požitcích celkem ukradená, protože na přítelově výplatě nijak závislá není (zaplaťpámbu). Ale celkem chápu, že jako výhružka od BM to může vadit i jí - ne kvůli prachům, ale kvůli tomu, jak s ním BM cvičí a on jí to žere.
V tý souvislosti mě napadá, že na něj stačí zadupat, aby se stáhnul - BM, babička, haranti - jen tý setupce to nějak nefunguje. Že by dupala málo? Možná by to chtělo zkusit...

helena napsal(a):

No, setupce může bejt suma placená dětem na výživném i ostatních požitcích celkem ukradená, protože na přítelově výplatě nijak závislá není (zaplaťpámbu). Ale celkem chápu, že jako výhružka od BM to může vadit i jí - ne kvůli prachům, ale kvůli tomu, jak s ním BM cvičí a on jí to žere.
V tý souvislosti mě napadá, že na něj stačí zadupat, aby se stáhnul - BM, babička, haranti - jen tý setupce to nějak nefunguje. Že by dupala málo? Možná by to chtělo zkusit...

možná proto, že ta jediná ho má ráda, ovšem ničí tím sama sebe.
Dupání je v tomto případě k ničemu, protože příště zase zadupe
druhá strana (BM nebo děti) a bude se to opakovat - tady to chce nůž na krk!

Moje zkušenost je ta, že dupání je k ničemu.
Přítel má děti než jedny, matku má taky než jednu, ale s přítelkyní ho žádné pokrevní pouto nesvazuje a proto je přítelkyně lehce nahraditelná :usch: O BM nemluvím, s tou jsou sice rozvedeni, ale BM je krk, který hýbe hlavami jejich dětiček a v podstatě bude tahle ženská až do smrti šedou eminencí veškerého dění v téhle rodině.
Z toho vyplývá, že každá přítelkyně bude mít v tomto uskupení velice špatnou pozici a může si chtít dupat, jak chce - nikdy nevyhraje :/
A v případě opravdu ostrého nože na krk to dopadne tak, že přítel bude raději volit rozchod s ní než rozchod s vlastními dětmi :jojo:

Selima napsal(a):

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

Fakt je , že si parnera musím vážit pro jeho vlastnosti, chování, jak drží slovo a vůbec jaký je. V tomhle případě výchova není jednou z těch věcí. A ani to dodržení slova.
On je prostě ze sociálky vyděšený, že by mu zatrhla, aby k němu děcka chodily. A kdyby si BM vzala dobrýho právníka, asi by přítel musel platit daleko víc, bez ohledu na to, že kupuje i oblečení a podobně . Teď je prostě takový trend a znám hodně rozvedených ženských, který se rozhdly chlapa sedrat třeba proto, že v manželství zahýbal (a to teda dokážu pochopit). Takhle z druhé strany je to zase jinak.
Za děcka se na veřejnosti dost stydím, a nejhorší je, že třeba v obchodě se na mě dívají jako na neschopnou matku, která nezasáhne. Táta jenom kouká a když se ho potm zeptám, ničeho si nevšimnul. V hlavě řeší ty svoje transakce a tyto akce mu unikají. Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí. To mně taky ne.

A to je takový problém platit víc  na vlastní děti ?!

Problém je vydierať tým otca, ktorý deti trestá, stanovuje hranice, pravidlá, vychováva, apod. :P Bývalka v podstate vychováva svojho exmanžela, namiesto aby sa ponamáhala a dala nejaký základ výchovy deťom... :rolleyes:

To že si BM podá návrh na zvýšení výživného a nechá soud rozhodnout je vydírání ? Ráda bych znovu podotkla, že známe tvrzení jen jedné strany, přítel, jeho rodina či dokonce BM by vypovídali pravděpodobně jinak :vissla: .

setupka napsal(a):

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

Fakt je , že si parnera musím vážit pro jeho vlastnosti, chování, jak drží slovo a vůbec jaký je. V tomhle případě výchova není jednou z těch věcí. A ani to dodržení slova.
On je prostě ze sociálky vyděšený, že by mu zatrhla, aby k němu děcka chodily. A kdyby si BM vzala dobrýho právníka, asi by přítel musel platit daleko víc, bez ohledu na to, že kupuje i oblečení a podobně . Teď je prostě takový trend a znám hodně rozvedených ženských, který se rozhdly chlapa sedrat třeba proto, že v manželství zahýbal (a to teda dokážu pochopit). Takhle z druhé strany je to zase jinak.
Za děcka se na veřejnosti dost stydím, a nejhorší je, že třeba v obchodě se na mě dívají jako na neschopnou matku, která nezasáhne. Táta jenom kouká a když se ho potm zeptám, ničeho si nevšimnul. V hlavě řeší ty svoje transakce a tyto akce mu unikají. Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí. To mně taky ne.

A to je takový problém platit víc  na vlastní děti ?!

Pro něho to problém není, na alimenty a věci mimo ně (oblečení, kapesné, elektronika, kino...) dá zhruba půlku výplaty, je to malo? Taky musí z něčeho žít. Nejsi taky něčí BM?

Jestli vydělává 8.000 Kč tak to není moc a pokud 50.000Kč tak to je slušné!
Sestupko, já na místě tvého přítele bych tě už dávno poslala k šípku a možná by to bylo dobré pro obě strany! Můžeš napsat i něco pozitivního o dětem svého přítele nebo jenom samá negativa - nevychované a rozjívené děti ?

Kuřátko napsal(a):

aprill napsal(a):

setupka napsal(a):

Fakt je , že si parnera musím vážit pro jeho vlastnosti, chování, jak drží slovo a vůbec jaký je. V tomhle případě výchova není jednou z těch věcí. A ani to dodržení slova.
On je prostě ze sociálky vyděšený, že by mu zatrhla, aby k němu děcka chodily. A kdyby si BM vzala dobrýho právníka, asi by přítel musel platit daleko víc, bez ohledu na to, že kupuje i oblečení a podobně . Teď je prostě takový trend a znám hodně rozvedených ženských, který se rozhdly chlapa sedrat třeba proto, že v manželství zahýbal (a to teda dokážu pochopit). Takhle z druhé strany je to zase jinak.
Za děcka se na veřejnosti dost stydím, a nejhorší je, že třeba v obchodě se na mě dívají jako na neschopnou matku, která nezasáhne. Táta jenom kouká a když se ho potm zeptám, ničeho si nevšimnul. V hlavě řeší ty svoje transakce a tyto akce mu unikají. Před holkou si dávám pozor na svoje věci a před přítelem to už neskrývám. Nic neříká, ale moc se mu to nelíbí. To mně taky ne.

A to je takový problém platit víc  na vlastní děti ?!

No ona by většina maminek byla nejraději, kdyby jim jejich BM odevzdal nejlíp celou výplatu :-/

Myslím, že stačí to co určí soud :supr: : .

aprill napsal(a):

Jestli vydělává 8.000 Kč tak to není moc a pokud 50.000Kč tak to je slušné!
Sestupko, já na místě tvého přítele bych tě už dávno poslala k šípku a možná by to bylo dobré pro obě strany! Můžeš napsat i něco pozitivního o dětem svého přítele nebo jenom samá negativa - nevychované a rozjívené děti ?

Setupka o klukovi nepsala nějak špatně, doknce jsem četl že i on doplácí na chování mladší holky.

aprill napsal(a):

Selima napsal(a):

Problém je vydierať tým otca, ktorý deti trestá, stanovuje hranice, pravidlá, vychováva, apod. :P Bývalka v podstate vychováva svojho exmanžela, namiesto aby sa ponamáhala a dala nejaký základ výchovy deťom... :rolleyes:

To že si BM podá návrh na zvýšení výživného a nechá soud rozhodnout je vydírání ? Ráda bych znovu podotkla, že známe tvrzení jen jedné strany, přítel, jeho rodina či dokonce BM by vypovídali pravděpodobně jinak :vissla: .

Vydírání je tím soudem vyhrožovat pokud on neudělá to co ona chce.
Ano, známe jen tvrzení jedné strany, ale to přece známe u všech příběhů o kterých se tady dá dočíst.
Nikdy jsem si nevšiml April že by ses tímto argumentem zastala těch co jsou na jiných vláknech napadáni, například že na děti kašlou, a zajímají se jen o milenky atd atd - chtělo by to stejný metr ;)

PetrHl napsal(a):

aprill napsal(a):

Selima napsal(a):

Problém je vydierať tým otca, ktorý deti trestá, stanovuje hranice, pravidlá, vychováva, apod. :P Bývalka v podstate vychováva svojho exmanžela, namiesto aby sa ponamáhala a dala nejaký základ výchovy deťom... :rolleyes:

To že si BM podá návrh na zvýšení výživného a nechá soud rozhodnout je vydírání ? Ráda bych znovu podotkla, že známe tvrzení jen jedné strany, přítel, jeho rodina či dokonce BM by vypovídali pravděpodobně jinak :vissla: .

Vydírání je tím soudem vyhrožovat pokud on neudělá to co ona chce.
Ano, známe jen tvrzení jedné strany, ale to přece známe u všech příběhů o kterých se tady dá dočíst.
Nikdy jsem si nevšiml April že by ses tímto argumentem zastala těch co jsou na jiných vláknech napadáni, například že na děti kašlou, a zajímají se jen o milenky atd atd - chtělo by to stejný metr ;)

Mýlíš se, toto jsem psala už několikrát :jojo: .

aprill napsal(a):

PetrHl napsal(a):

aprill napsal(a):

To že si BM podá návrh na zvýšení výživného a nechá soud rozhodnout je vydírání ? Ráda bych znovu podotkla, že známe tvrzení jen jedné strany, přítel, jeho rodina či dokonce BM by vypovídali pravděpodobně jinak :vissla: .

Vydírání je tím soudem vyhrožovat pokud on neudělá to co ona chce.
Ano, známe jen tvrzení jedné strany, ale to přece známe u všech příběhů o kterých se tady dá dočíst.
Nikdy jsem si nevšiml April že by ses tímto argumentem zastala těch co jsou na jiných vláknech napadáni, například že na děti kašlou, a zajímají se jen o milenky atd atd - chtělo by to stejný metr ;)

Mýlíš se, toto jsem psala už několikrát :jojo: .

OK - psal jsem že jsem si toho nikde nevšiml - neprolézám všechna vlákna :)
Ovšem nevim zdali má pak smysl vyjadřovat svůj názor, protože ten je vždy pokřiven dostupností informací pouze z jedné strany sporu, s tím se holt musí počítat :)

helena napsal(a):

No, setupce může bejt suma placená dětem na výživném i ostatních požitcích celkem ukradená, protože na přítelově výplatě nijak závislá není (zaplaťpámbu). Ale celkem chápu, že jako výhružka od BM to může vadit i jí - ne kvůli prachům, ale kvůli tomu, jak s ním BM cvičí a on jí to žere.
V tý souvislosti mě napadá, že na něj stačí zadupat, aby se stáhnul - BM, babička, haranti - jen tý setupce to nějak nefunguje. Že by dupala málo? Možná by to chtělo zkusit...

KOlik platí je mi opravdu jedno, vydělám si na sebe sama. Vadí mi to, že nám BM zasahuje negativně do života. Bohužel jenom teoreicky můžu říct, že by mně jako mámě šlo o to, aby děti byly v harmonickém a příjemném prostředí. To rozhodně nevytvoří, když tátu bude před dětmi oslovovat "ten debil", mě "ta kur.a" a při každé příležitosti zareje, pohrozí, naštve jeho i mě. To se potom dost těžko hledá úsměv a vlídnost a i ten guláš je mně celkem ukradený. Spokojený táta, třebas s novou partnerkou, je pro dítě větším přínosem. Navíc ona je druhým rokem vdaná a mají několikatýdenní mimčo, takže tu svou spokojenost má.

Dupat není můj styl. Dupnu na psa, ale ne na člověka. Je to dospělý člověk a měl by některé věci vědět sám. A když na dupání reaguje, je to jeho slabost a s takovu nikdy nebude spokojený, protože bude muset plnit přání dupajícího. Přítel spokojený neví, protože neví, komu vyhovět první, sobě ten komfort nedopřeje.

Výplata je teď už zase "jenom" kolem 30tis., nadřízený se vrátil z neschopenky, tak je zpátky na svém postu. Od letoška dětem mimo alimenty platí stavební spoření. Nemyslím si, že by dostávaly málo. Ale on nedostává nic, ani pohlednici k vánocům, chybí mi tam od nich cit. Mě se nechce toto s ním sdílet.
Takže tolik z té mojí jedné stranya je mi ho svým způsobem líto...

aprill napsal(a):

Sestupko, já na místě tvého přítele bych tě už dávno poslala k šípku a možná by to bylo dobré pro obě strany! Můžeš napsat i něco pozitivního o dětem svého přítele nebo jenom samá negativa - nevychované a rozjívené děti ?

Aprill, připadá mi, jako by jsi tohle vlákno jenom prolítla očima. Promiň, ale děti, které se na veřejnosti titulují "chcípni hajzle" a otce taky tak krásné stírají, bych já osobně rozjívenými nenazvala. Jsou to nevychovaní spratci. A co na ně jako chceš říct pozitivního?

Ano, není to jejich chyba, je to chyba rodičů. Ale ani tak nemůžeš od Setupky očekávat, že o nich bude mluvit jako o andílcích.

Setupko, taky znám jednoho takového tatínka. Má dceru....teď bude mít 4 roky. Je to fajn holčička, chytrá, milá. Ale jak je s tatínkem, je no řekněme na zabití. Už ve 2 letech úspěšně tatínka cepovala "já chci", taky pro ní nebyl problém ho něčím švihnout a hulákat po něm (sice těmi svými ještě trochu nesrozumitelnými slůvky, ale takovým tonem a s takovou razantností žes zůstala stát s otevřenou pusou). Byť ještě huhlala, uměla krásně říkat "do p.i.č.e." (pardon). Dokonce to používala i ve správných souvislostech, když se jí něco nedařilo.
A tatínek. Ten si úspěčně hrál na mrtvého brouka. Dceru ani neokřikl, že se tohle neříká a už vůbec ji neplácl přes zadek. Proč? Co kdyby, až vyroste k němu pak nechtěla chodit. Tak si ji úspěšně kupoval hračkami a tím, že malá mohla dělat co chtěla. A smutné je, že si ani nevšmil, že už teď toho malá využívá a přitom se tulí k jiným lidem, kteří jsou na ni ráznější a k němu ne.

Tvůj přítel bude asi něco podobného. Ale pokud to nepochopí, dojede na to.

Dupat není můj styl. Dupnu na psa, ale ne na člověka. Je to dospělý člověk a měl by některé věci vědět sám. A když na dupání reaguje, je to jeho slabost a s takovu nikdy nebude spokojený, protože bude muset plnit přání dupajícího. Přítel spokojený neví, protože neví, komu vyhovět první, sobě ten komfort nedopřeje.
Někdy je vhodné styl změnit Ne napořád, ale ukázat, že umíš i něco jiného, než ustupovat. Vždyť ty v podstatě taky "plníš přání dupajících" - od BM až po dětičky - zatneš zuby jdeš, uděláš nebo si necháš líbit... nanejvejš řekneš, že to tak nechceš, což je, jak tak čtu, maximum tvého "dupání".
Ostatně - ty si "dopřáváš komfort" vyhovět sobě???

Setupko, můžu se ještě zeptat jak u vás návčtěvy probíhají....co se týče tatínka. Řeknou mu děti, že jim chybí, obejmou ho, vykládají si s ním a on s nimi, je na nich vidět že jsou rády že ho vidí? Hrajete nějaké hry nebo jsou děti zavřené po celou dobu v pokoji nebo čučí na bednu?

Kuřátko napsal(a):

Setupko, můžu se ještě zeptat jak u vás návčtěvy probíhají....co se týče tatínka. Řeknou mu děti, že jim chybí, obejmou ho, vykládají si s ním a on s nimi, je na nich vidět že jsou rády že ho vidí? Hrajete nějaké hry nebo jsou děti zavřené po celou dobu v pokoji nebo čučí na bednu?

Právě že tam žádné emoce neprobíhají. Přijdou třeba s dvouhodinovým zpožděním, nezavolají, nenapíšou, táta stojí u okna a vyhlíží. Je nervozní a nepříjemnej. Mezi dveřma ohlásí, že Terezka potřebuje boty, kluk chce nová sluchátka, počáteční komunikace trvá tak čtvrt hodiny, kdy kluk vypráví o holkách, holka přidá vtip o blondýnách a potom se jde do videopůjčovny, což je další požadavek. Dcera se tátovi občas (teď čím dál míň) pověsí na krk, ale spíš ho štípe a kouše, potom jde k té televizi do pokojíku a komunikace probíhá odtud přes další pokoj nebo se za ní musí jít.
Dcerka má z pedagogicko-psychologické poradny diagnostikovanou lehčí formu LMD, instabilitu a nižší práceschopnost a slabší volní vlastnosti (viděla jsem papír v žákovské). Když jsem s ní dělávala úkoly, myslím že má problémy se čtením a psaním, potřebuje dohled kvůli pomoci, ale i aby u toho vůbec vydržela. DOma to nefunguje, táta o tom myslím ani neví, natož aby to řešil. Jenže když jsem mu řekla, aby se BM na to zeptal (když se s ní mají dělat úkoly), řekla mu, že to s ním nebude řešit. Komunikace vážně i mezi rodiči a podle mně vázla vždycky. Já bych jí mohla pomoct, dělala jsem to deset let, ale od nikoho není vůle.  Bez ní to prostě nejde, jako všechno.

helena napsal(a):

Dupat není můj styl. Dupnu na psa, ale ne na člověka. Je to dospělý člověk a měl by některé věci vědět sám. A když na dupání reaguje, je to jeho slabost a s takovu nikdy nebude spokojený, protože bude muset plnit přání dupajícího. Přítel spokojený neví, protože neví, komu vyhovět první, sobě ten komfort nedopřeje.
Někdy je vhodné styl změnit http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png Ne napořád, ale ukázat, že umíš i něco jiného, než ustupovat. Vždyť ty v podstatě taky "plníš přání dupajících" - od BM až po dětičky - zatneš zuby jdeš, uděláš nebo si necháš líbit... nanejvejš řekneš, že to tak nechceš, což je, jak tak čtu, maximum tvého "dupání".
Ostatně - ty si "dopřáváš komfort" vyhovět sobě???

Máš pravdu. Nechápu, jak jsem to mohla nechat dojít tak daleko. Začínám si vyhovovat a čekám na odezvu..

Děcek je mně v podstatě svým zůsobem líto. Chtěla jsem na ten víkend zavést něco jiného, to "po svém", jednak by mně to vyhovovalo a taky by viděly něco jiného a že to může fungovat i jinak. Nešlo to a výsledek se nedostavil. A já jsem ze všeho na prášky vztah mám v troskách.

setupka napsal(a):

Když jsem s ní dělávala úkoly...

Ty delas ukoly s jeho dcerou??? :co: Nemel by to delat tatinek?
Jsi tam vazne za otroka....

Mám dojem, že komunikace nevázne jen mezi BM a tvým přítelem... děcka dají přednost TV (jak jsou zřejmě zvyklá), přítel se nechce bavit o dětech s BM(!) ani s tebou a to ostatní, co říkáš, nanejvejš vyslechne, ale výsledek žádnej.
Napadá mě, že jediná komunikace, byť zprostředkovaná, funguje mezi BM a tebou - co chce, to se spolehlivě dozvíš...

venuše napsal(a):

setupka napsal(a):

Když jsem s ní dělávala úkoly...

Ty delas ukoly s jeho dcerou??? :co: Nemel by to delat tatinek?
Jsi tam vazne za otroka....

A proč ne? Já taky s přítelovou dcerou dělám občas úkoly. Je ale fakt, že je zase někdy dělá přítel s mým synem. Prostě jak kdo má zrovna čas a komu co zrovna lépe jde ;)

Taky jsem chodila loni se synem do poradny a byla mu zjištěna LMD. Není to nic strašného. Prcek je velmi chytrý....dle učitelek by mohl být premiantem....jenže je třeba na něj pořád dohlížet. Kontrolovat jestli tě vnímá a udržet jeho pozornost. Nové věci jsou pro něj super (hlavně učení), ale jakmile opakují, nebaví ho to a tak to odflákne.

Ale abych se vrátila.....to ty víkendy teda nejsou vůbec nic hezkého. Myslím, že ani děti to nijak neláká, aby k vám chodili. Když přítel nekomunikuje s BM, tak se to dá zvládnout i tak. Vymyslet pro děti na víkend vždycky nějaký program. Mám kolegyni a ta je přímo úžasná "macecha". Žádné sedění u TV nebo počítače. Vždycky něco podníkají....kino, divadlo, výlety, hory. Doma tohle moc nemají, takže u tatínka si vždycky užijou.
My zase máme s přítelem děti hodně založené na hraní. Takže nějaké ty společenské hry, výlety. Taky se koukáme na nějaké hezký pohádky když je škaredě, ale aby u toho trávili děti celý den...vůbec.
Nezkoušeli sjte s přítelem zjistit co je baví, jejich koníčky? Od toho by se možná dalo odrazit a zkusit jim ty víkendy udělat příjemné ;)  Ale to musí být vůle i od jiných ne jen od tebe. Máš to hodně těžké.

Kuřátko napsal(a):

venuše napsal(a):

setupka napsal(a):

Když jsem s ní dělávala úkoly...

Ty delas ukoly s jeho dcerou??? :co: Nemel by to delat tatinek?
Jsi tam vazne za otroka....

A proč ne? Já taky s přítelovou dcerou dělám občas úkoly. Je ale fakt, že je zase někdy dělá přítel s mým synem. Prostě jak kdo má zrovna čas a komu co zrovna lépe jde ;)

Na tom taky nic zvláštního nevidím, já dělám krom matiky a fyziky  s nimi všechno. U nás je to jednoznačně rozděleno a vyplývá to ze schopností :D Partner naopak učí matiku moji dceru, úplně automaticky (ne naoplátku) a doučuje i její kamarádky apod.

V tom vztahu je spousta negativ, ale je tam jedna věc vynikajíicí. Otec má ty děti rád. Ale pokud on nebude chtít ve vztahu on- děti něco změnit, upravit režim, organizaci, pravidla .., tak se vůbec nic nezmění, jen to bude naopak, horší. U čehož bych už ani nechtěla být.

Je to škoda.

I ty aktivity- výlety, hry (samozřejmě velmi dobrý nápad ! - to ano) , pokud se ale nezmění podstatným způsobem přístup táty coby autority, tak to nemůže fungovat.

Kuřátko napsal(a):

venuše napsal(a):

setupka napsal(a):

Když jsem s ní dělávala úkoly...

Ty delas ukoly s jeho dcerou??? :co: Nemel by to delat tatinek?
Jsi tam vazne za otroka....

A proč ne? Já taky s přítelovou dcerou dělám občas úkoly. Je ale fakt, že je zase někdy dělá přítel s mým synem. Prostě jak kdo má zrovna čas a komu co zrovna lépe jde ;)

Jenze vy bydlite spolu, ne?
V tom je pro me velky rozdil... ne ze pujdu na vikend k priteli a budu tam delat sluzku a vychovatelku.

ne ze pujdu na vikend k priteli a budu tam delat sluzku a vychovatelku
To máš jak kde... záleží na ne/možnosti dohody a na tom, jestli to ode mě bude očekáváno či dokonce vyžadováno, nebo to budu dělat proto, že chci.

Výlety a akce jsem dělali zezačátku, teď už to nejde a já už ani moc nechc. Cesta vlakem byla zážitek, nakonec jsem našla prázdné kupé, protože mně bylo líto těch lidí kolem, holka je fakt hodně neklidná. Na výlet do ZˇOO jsem je museli přemlouvat a vykompenzovat to další videopůjčovnou. NAbyla jsem dojmu, že o to moc nestojí.
Úkoly už taky nepíšeme, to si nepřeje BM, dělají si je sami bez kontroly.
Komunikace mezi mnou a BM žádná, děcka mají zakázáno mluvit, co doma, ovšem doma vykládají co se o víekndu dělo a holka vykládá, co jsem si s přítelem říkali, zaslechla jsem, jak říká bráchovi "to řekneme mamce".
Jsem z toho vysílená čím dál víc.

BM od Setupčiného přítele je alespoň chytrá žena činu,ta si to panečku uměla zařídit a ani jí nic neuteče co se odehrává nebo co si dokonce řekne Setupka s přítelem:supr:Od té by ses Setupko měla učit-jak se chovat,aby ti chlap zobal z ruky a skákal tak,jak ty budeš chtít,opravdu.

Wiki,z toho co tady Setupka popisuje mě vůbec nevyplývá,proč by měl mít svoje děti rád.Naopak je to pořádnej sobec a aby měl svůj klid,ustupuje věčně své BM a její povinnosti přehrává na svoji matku a přítelkyni,rptože správně dávno pochopil,že ta si na sobě ještě dlouho nechá dříví štípat.
Rodič,který má svoje děti opravdu rád je má i poněkud jinak vychované,aby při výletě nemusela "rodinka"chodit kanálama,jak se Setupka za ně stydí a všímá se jich a komunikuje s nimi,když jsou u něj na návštěvě.Jeho chování či "výchova" nemají s rodičovskou láskou pranic společného!:dumbom:

Setupko, to je síla....ZOO kompenzovat. asi bych je v tom případě zavřela do pokojíku, zakázala TV a PC a vrazila jim knížky do ruky. Ať se alespoň vzdělávají. Jo hold, když berou výlety a hry jako povinnost, tak jim ukážu co to povinnosti jsou.

Setupko, asi bude opravdu nejlepší řešení dát nohy na ramena a utéct. Ať se v tom tatíček plácá sám. Tebe to vysiluje a dokážu si představit jak z vidiny víkendu s dětmi dostáváš pomalu osypky. A teď si představ, že by jste měli vy dva spolu dítě. Vaše názory na výchovu se vůbec neztotožňují. On jen teoretizuje a skutek utek. To raději ee :/

ANo, BM je sice vyučená, ale je chytrá. Moje dvě VŠ mě nenaučily omotat si a vyškolit chlapa k obrazu svému, protože jsem ho tak nějak měla za rovnocenného, rozumného a zralého partnera.
Přítel děti má opravdu velmi rád, a vyjadřuje to tady tím neohrabaným způsobem a nevýchovou, čímž se na nich negativně podepisuje. Víkendy se fakt odehrávají teď už u TV a PC (zavřu se v ložnici a čtu, pořídil ajsem i špunty do uší), v neděli večer už mi z toho jde hlava kolem, protože to rozhodně nemají potichu. Kluk na napomenutí, aby to ztlumily,  zareaguje, holka nám řekne, že jsem hrozní a začne brečet.
Od začátku jsem věděla, že to nebude jednoduché a vzala jsem to jako výzvu a trochu i profesně. Lidem v poradně jsem tyto věci říkali pořád, tak jsem si vyzkoušela, jak to nefunguje.

S přítelem nebydlím, navštěvujeme se. Kdybychom bydleli ve společném bytě, ne v jeho, tam bych si to zařídila od začátku všechno jinak a to by turecký med na nábytku nebyl, an to vemte jed.

Setupko, to je od tebe moc pěkné, že ses o ně tak starala a staráš. A štve tě, že to nikdo (ani on) neocení. Tys investovala tolik energie, znalostí, emocí a asi i peněz ........ a nic. Nikdo o to vlastně nestojí. Nevděčníci! A ty jsi teď unavená.
Tak to prostě nedělej, protože to asi děláš ze špatného důvodu.

Bramborka napsal(a):

Setupko, to je od tebe moc pěkné, že ses o ně tak starala a staráš. A štve tě, že to nikdo (ani on) neocení. Tys investovala tolik energie, znalostí, emocí a asi i peněz ........ a nic. Nikdo o to vlastně nestojí. Nevděčníci! A ty jsi teď unavená.
Tak to prostě nedělej, protože to asi děláš ze špatného důvodu.

Díky, zatím si toho fakt nikdo nevšimnul. Naopak při poslední debatě mně vytknul, že se jim nevěnuju a nemám k nim cit. Teď už fakt ne.
Je neuvěřitelné, co tady píšu o člověku, kterého mám ráda:(

setupka napsal(a):

Díky, zatím si toho fakt nikdo nevšimnul. Naopak při poslední debatě mně vytknul, že se jim nevěnuju a nemám k nim cit. Teď už fakt ne.
Je neuvěřitelné, co tady píšu o člověku, kterého mám ráda:(

Teda, to jsou kydy :rolleyes:.
Zajimalo by me, jaky by mel on cit k detem, ktere by treba vyzenil a jak by se jim venoval, kdyz se nevenuje ani tem svym?
Ja osobne deti mam, ale k cizim detem bych nic citit nemohla.
Neber vubec vazne, co ti rika...

setupka napsal(a):

ANo, BM je sice vyučená, ale je chytrá. Moje dvě VŠ mě nenaučily omotat si a vyškolit chlapa k obrazu svému, protože jsem ho tak nějak měla za rovnocenného, rozumného a zralého partnera.
Přítel děti má opravdu velmi rád, a vyjadřuje to tady tím neohrabaným způsobem a nevýchovou, čímž se na nich negativně podepisuje. Víkendy se fakt odehrávají teď už u TV a PC (zavřu se v ložnici a čtu, pořídil ajsem i špunty do uší), v neděli večer už mi z toho jde hlava kolem, protože to rozhodně nemají potichu. Kluk na napomenutí, aby to ztlumily,  zareaguje, holka nám řekne, že jsem hrozní a začne brečet.
Od začátku jsem věděla, že to nebude jednoduché a vzala jsem to jako výzvu a trochu i profesně. Lidem v poradně jsem tyto věci říkali pořád, tak jsem si vyzkoušela, jak to nefunguje.

S přítelem nebydlím, navštěvujeme se. Kdybychom bydleli ve společném bytě, ne v jeho, tam bych si to zařídila od začátku všechno jinak a to by turecký med na nábytku nebyl, an to vemte jed.

Setupko, nemyslím, že by to byla zrovna chytrost (u bm), z popisu mi jednozněčně vyplývají a vítězí tvoje kvality. Není žtádná výhra si chlapa omotat, či zformovat do potřebného tvaru - a ty to víš.  Kvůli tomu, že jsou kolem sobečtí a vyčuraní lidé nemusíš být stejná, abys "vyhrála", jen to asi není prostředí  pro tebe. Bm tvého přítele není co závidět a já na ní skutečně nic obdivuhodného nevidím. Ty děti jsou evidentně naváděné ( viz. "to řekneme mamce" )
Chybu jsi ty neudělala (samozřejmě jen můj názor), dělala si vše zřejmě v souladu se svým citem, s důvěrou  a smyslem   pro fér hru. Ale pán si tě,  po mít po boku, prostě  nezaslouží. Potřebuje zřejmě stejnou satorii jako je jeho bm. Možná funguje jen takto.
Takové víkendy co popisuješ, ty si fakt nedovedu představit a vůbec bych neviděla důvod, proč si takto kazit dny.

Setupko, ty to máš tedy dost těžké ...... Jednak jsi pravděpodobně poradenská profesionálka (navíc s pedagogickým vzděláním, hádám), asi jedináček, v dětství nemocná. Potěš koště! To je všechno dost oslepující. To se člověku dějí před očima věci, které není schopen kvůli (nepíšu díky) svému vzdělání vidět, drhne to, drhne to, boříš se do toho a furt je to nějak blbě, že? Navíc ti umřel tatínek, maminka je tím pádem "ve vzuchoprázdnu" a komunikace se mění .....
Možná, že by se ti hodil nějaký opravdu dobrý psycholog - tím myslím někoho zkušeného, rozumného a lidského a určitě se smyslem pro humor.

Jsem v to zabořená opravdu hodně. V podstatě včera když jsem napsala, že ho mám ráda, tak od té chvíle pochybuju, že ho ráda ještě mám. Navíc včera BM slíbil zajistit další víkend mimo termín včetně tohom že musí dělat doprovod na najěký projektový den a ktré dítě chce jít na večrní diskotéku, musí tam mít rodiče. Takže to slíbil, i za mě, aniž by se mně předem zeptal. Vypěnila jsem a pěním pořád, musela jsem si vzít Lexaurin, protože bych se nemohla soustředit na práci. Vůbec nemá cht tam chodit. Měl to původně být klidný víkend (teda aspoň pro mě, žádní řemeslníci, dodělávky do práce...).
Poradenství jsem pověsila na hřebík, i když mě dost bavilo, ale hrálo proti tomu hodně věcí. Jsem mimo obor, prakticky nezvládám co jsem kdysi radila a nejhorší je, že jsem to ani neviděla. Kamarádak mně hned na začátku řekla, že cizí děti by nedokázala mít ráda. Měla jsem pocit, že to možné je. Teď už ho nemám.
O psychologivi vážně uvažuju, protože už mám pocit, že už nemám kde brát sílu a energii a ještě mě žere tady bezmocnost něco udělat. I když jsem z příbuzného oboru, neznám takového, kterému bych věřila.

Takže to slíbil, i za mě, aniž by se mně předem zeptal. Vypěnila jsem a pěním pořád
Takže situace se neustále opakují... možná až na to, že dřív jsi ustoupila bez pěnění. ostatně - co on na to, že se ti to nelíbí? Reagoval vůbec - a pokud ano, jak?
Kamarádak mně hned na začátku řekla, že cizí děti by nedokázala mít ráda.
Není nutné, aby se děti a noví partneři rodičů měli rádi - i když i to je možné. Podstatné je, aby spolu korektním způsobem vycházeli. A slušné chování dětí (nejen vůči partnerovi) by měl vyžadovat jejich rodič - přesně týmž způsobem, jako u každé jiné osoby, s kterou se stýkají...

Reagoval slovy, že se zlobím. TO jsem fakt nevěděla. Nechtěla jsem ho nervovat, mají dnes v práci náročné jednání, aby mně potom neřekl, že byl rozčílený a něco tam pokazil. Nicméně, já mám nervy v kýblu a ještě si moc rozmyslím, jestli tam půjdu. Radši se domluvím s kamarádkou na kafe. každý budeme mít svůj program a potom se sejdeme. AKorát bude dotřený, že tam nejsem s ním, ale to je mi už jedno.
Parnteři a nové děti by se v lepším případě měly mít rádi, nebo se aspoň respektovat.

setupka napsal(a):

Jsem v to zabořená opravdu hodně. V podstatě včera když jsem napsala, že ho mám ráda, tak od té chvíle pochybuju, že ho ráda ještě mám. Navíc včera BM slíbil zajistit další víkend mimo termín včetně tohom že musí dělat doprovod na najěký projektový den a ktré dítě chce jít na večrní diskotéku, musí tam mít rodiče. Takže to slíbil, i za mě, aniž by se mně předem zeptal. Vypěnila jsem a pěním pořád, musela jsem si vzít Lexaurin, protože bych se nemohla soustředit na práci. Vůbec nemá cht tam chodit. Měl to původně být klidný víkend (teda aspoň pro mě, žádní řemeslníci, dodělávky do práce...).
Poradenství jsem pověsila na hřebík, i když mě dost bavilo, ale hrálo proti tomu hodně věcí. Jsem mimo obor, prakticky nezvládám co jsem kdysi radila a nejhorší je, že jsem to ani neviděla. Kamarádak mně hned na začátku řekla, že cizí děti by nedokázala mít ráda. Měla jsem pocit, že to možné je. Teď už ho nemám.
O psychologivi vážně uvažuju, protože už mám pocit, že už nemám kde brát sílu a energii a ještě mě žere tady bezmocnost něco udělat. I když jsem z příbuzného oboru, neznám takového, kterému bych věřila.

... si ho neposlala rovnou do pr....? Tvůj nesouhlas s tímto si mu už konečně dala najevo ihned nebo to pěnění bylo pouze uvnitř tebe?
Jestli sis to teda nechala jen pro sebe tak je to úplně špatně:vissla:

....Takže to slíbil, i za mě, aniž by se mně předem zeptal. Vypěnila jsem a pěním pořád, musela jsem si vzít Lexaurin, protože bych se nemohla soustředit na práci. Vůbec nemá cht tam chodit. Měl to původně být klidný víkend .....

Setupko, tak proč si ten klidný víkend nedopřeješ ? A další klidné dny, týdny...

setupka napsal(a):

Reagoval slovy, že se zlobím. TO jsem fakt nevěděla. Nechtěla jsem ho nervovat, mají dnes v práci náročné jednání, aby mně potom neřekl, že byl rozčílený a něco tam pokazil. Nicméně, já mám nervy v kýblu a ještě si moc rozmyslím, jestli tam půjdu. Radši se domluvím s kamarádkou na kafe. každý budeme mít svůj program a potom se sejdeme. AKorát bude dotřený, že tam nejsem s ním, ale to je mi už jedno.
Parnteři a nové děti by se v lepším případě měly mít rádi, nebo se aspoň respektovat.

Ach jo,Setupko,ty furt nic nechápeš a si pořád tak naivní.Tak ty ho nechceš chudáčka malého nervovat,ťuťuňuňu:dumbom::dumbom:

Tady není si co rozmýšlet a už mě to fakt neba,si připadám jak když si tady píšu s Číňanem nebo s malou hloupou nikdy nepoučitelnou holkou.Takové ženské jako jsi ty chlapi nemaj nikdy skutečně rádi,takové jako ty jsou za posluhovačky a vůbec za vykonavatelky jejich vůle.A podle toho s nimi také tak jednají a nikdy ,pamatuj nikdy si jich nebudou a ani nemohou skutečně vážit.

Pokud půjdeš v tomto do sebe a začneš si prosazovat vl.názory,svoje já a budeš trvat na svém,pak se možná dočkáš i zlepšení vašeho vztahu a přítel za tebou nakonec přitáhne s prosíkem jak zpráskaný pes.Ale neboj se ten první krok udělat první ty.

Kuty napsal(a):

setupka napsal(a):

Jsem v to zabořená opravdu hodně. V podstatě včera když jsem napsala, že ho mám ráda, tak od té chvíle pochybuju, že ho ráda ještě mám. Navíc včera BM slíbil zajistit další víkend mimo termín včetně tohom že musí dělat doprovod na najěký projektový den a ktré dítě chce jít na večrní diskotéku, musí tam mít rodiče. Takže to slíbil, i za mě, aniž by se mně předem zeptal. Vypěnila jsem a pěním pořád, musela jsem si vzít Lexaurin, protože bych se nemohla soustředit na práci. Vůbec nemá cht tam chodit. Měl to původně být klidný víkend (teda aspoň pro mě, žádní řemeslníci, dodělávky do práce...).
Poradenství jsem pověsila na hřebík, i když mě dost bavilo, ale hrálo proti tomu hodně věcí. Jsem mimo obor, prakticky nezvládám co jsem kdysi radila a nejhorší je, že jsem to ani neviděla. Kamarádak mně hned na začátku řekla, že cizí děti by nedokázala mít ráda. Měla jsem pocit, že to možné je. Teď už ho nemám.
O psychologivi vážně uvažuju, protože už mám pocit, že už nemám kde brát sílu a energii a ještě mě žere tady bezmocnost něco udělat. I když jsem z příbuzného oboru, neznám takového, kterému bych věřila.

... si ho neposlala rovnou do pr....? Tvůj nesouhlas s tímto si mu už konečně dala najevo ihned nebo to pěnění bylo pouze uvnitř tebe?
Jestli sis to teda nechala jen pro sebe tak je to úplně špatně:vissla:

Protože ho ťuticha malého nechce přece rozčilovat.Co bys na to řekla?!

začínám to vidět tak,že si z nás Setupka tady vlastně celou dobu utahuje a dobře se tím baví.Protože už mi to fakt přijde nenormální.

Kuty napsal(a):

Pokud půjdeš v tomto do sebe a začneš si prosazovat vl.názory,svoje já a budeš trvat na svém,pak se možná dočkáš i zlepšení vašeho vztahu a přítel za tebou nakonec přitáhne s prosíkem jak zpráskaný pes.Ale neboj se ten první krok udělat první ty.

Na to uz je, myslim, pozde.... to se musi delat hned od zacatku vztahu. Jenze to mela Setupka ty ruzove bryle....
Ten chlap je prisernej manipulator a sobec.

Setupko, ty s takovym clovekem opravdu chces byt?

venuše napsal(a):

Kuty napsal(a):

Pokud půjdeš v tomto do sebe a začneš si prosazovat vl.názory,svoje já a budeš trvat na svém,pak se možná dočkáš i zlepšení vašeho vztahu a přítel za tebou nakonec přitáhne s prosíkem jak zpráskaný pes.Ale neboj se ten první krok udělat první ty.

Na to uz je, myslim, pozde.... to se musi delat hned od zacatku vztahu. Jenze to mela Setupka ty ruzove bryle....
Ten chlap je prisernej manipulator a sobec.

Setupko, ty s takovym clovekem opravdu chces byt?

Je všeobecně známo,že na kvalitě partnerského vztahu mají svůj nezanedbatelný podíl oba dva aktéři a v případě Setupky tohle platí dvojnásob.Proč nenechat na něm ani jednu niť suchou,on se přece chová tak,jak mu to dotyčná dovoluje.

Reagoval slovy, že se zlobím.
Aniž by si připustil, že na tom má lví podíl, předpokládám? Aniž by navrhl jinou alternativu? Aniž by ti nabídl nějakou "kompenzaci" - například pozvání na večeři ve dvou a pod.?
ještě si moc rozmyslím, jestli tam půjdu
Tak tohle je pravděpodobně přesně ta věta, kterou jsi mu řekla, což? Aby ses případně mohla "rozmyslet" v jeho prospěch...

Tak to zase ne - nemyslím, že si z nás Setupka utahuje, že se tím baví, že nemá skutečně ráda atd. Připadá mi, že se v tom řádně plácá celou dobu s nějakou chimérou, že se to zlepší... A že pořád nemůže uvěřit, že ne u všech je slušnost, ohleduplnost, snaha domluvit se normou chování, když sama taková je ( na mě tak působí - slušná, hodná holka ). A začíná se rozkoukávat a řešit - svým tempem. Tak jí ten potřebný čas dopřejte, ne ?

Dája28 napsal(a):

Tak to zase ne - nemyslím, že si z nás Setupka utahuje, že se tím baví, že nemá skutečně ráda atd. Připadá mi, že se v tom řádně plácá celou dobu s nějakou chimérou, že se to zlepší... A že pořád nemůže uvěřit, že ne u všech je slušnost, ohleduplnost, snaha domluvit se normou chování, když sama taková je ( na mě tak působí - slušná, hodná holka ). A začíná se rozkoukávat a řešit - svým tempem. Tak jí ten potřebný čas dopřejte, ne ?

Takhle nějak to vnímám a cítím. Jsem v některých věcech pomalejší.
Srandu si fakt nedělám, na to to bych tady fakt čas nemrhala. Jsem naivní, ale už nechci být.

....ale už nechci být.....jo, to je přesně ten první krok správným směrem - tak hodně štěstí na cestu, Setupko :-)

Díky:) Jinak rozčilovat jsem ho nechtěla proto, že na tom projektu maká od března, dnes to mají prezentovat a byl z toho nervozní, tak jsem mu nechtěla naložit, záleží na tom jeho další profesní postup. Debata tímto rozhodně nekončí...

setupka napsal(a):

Dája28 napsal(a):

Tak to zase ne - nemyslím, že si z nás Setupka utahuje, že se tím baví, že nemá skutečně ráda atd. Připadá mi, že se v tom řádně plácá celou dobu s nějakou chimérou, že se to zlepší... A že pořád nemůže uvěřit, že ne u všech je slušnost, ohleduplnost, snaha domluvit se normou chování, když sama taková je ( na mě tak působí - slušná, hodná holka ). A začíná se rozkoukávat a řešit - svým tempem. Tak jí ten potřebný čas dopřejte, ne ?

Takhle nějak to vnímám a cítím. Jsem v některých věcech pomalejší.
Srandu si fakt nedělám, na to to bych tady fakt čas nemrhala. Jsem naivní, ale už nechci být.

Tak tohle bych tivěřila,nepřeháníš to ale poněkud s tou vlastní pomalostí,když už ani ty vl.děti nestihneš...:skurt:

Kuty napsal(a):

setupka napsal(a):

Dája28 napsal(a):

Tak to zase ne - nemyslím, že si z nás Setupka utahuje, že se tím baví, že nemá skutečně ráda atd. Připadá mi, že se v tom řádně plácá celou dobu s nějakou chimérou, že se to zlepší... A že pořád nemůže uvěřit, že ne u všech je slušnost, ohleduplnost, snaha domluvit se normou chování, když sama taková je ( na mě tak působí - slušná, hodná holka ). A začíná se rozkoukávat a řešit - svým tempem. Tak jí ten potřebný čas dopřejte, ne ?

Takhle nějak to vnímám a cítím. Jsem v některých věcech pomalejší.
Srandu si fakt nedělám, na to to bych tady fakt čas nemrhala. Jsem naivní, ale už nechci být.

Tak tohle bych tivěřila,nepřeháníš to ale poněkud s tou vlastní pomalostí,když už ani ty vl.děti nestihneš...:skurt:

Přeháním:skurt: Nechápu se. Jak tady někteří říkali, sem blbá:co:

setupko, jen jsi se sama zahnala do slepé uličky a moc dobře víš, že jediný kdo ti z ní pomůže jsi zase ty sama. CO takhle s tou kamarádkou na kafi probrat život, nechat plynout slova a v hlavě si to utřídit? At už ti poslouží kdokoli, měl  by to být dobrý posluchač. ty prostě všecko víš, jen si to potřebuješ srovnat a utřídit a rozhodnout se co dál Vždy existuje nějaký krok dál.

Tak jak někdo psal - každý /á máme své tempo. Ty  rady zde jsou odesílány v poklidu domova či práce, a něco jiného je osobně tu věc prožívat a třeba ukončovat v reálu vztah. I kdyby tady někdo napsal cokoliv..tak to ještě přece neznamená, že to tak je. Ty budeš žít se svým rozhodnutím a ty poneseš důsledky. Nikdo jiný. Takže proto si určuj tepmo sama. 

Asi tak, jak píše Pavla.
Já bych ti taky radila udělat si volno, s kamarádkou na kafe, udělat si zkrátka čas na získání  odstupu. To samé bych řekla i partnerovi - teď chci čas pro sebe a srovnat si své myšlenky. Opravdu nemusíš vybírat všechny jeho míče. A nebo je vybírej, ale smiř se s tím, že nebudeš svou paní a nebudeš si rozhodovat o tom, co se tě přímo dotýká a žij tak.

setupka napsal(a):

Jsem v to zabořená opravdu hodně. V podstatě včera když jsem napsala, že ho mám ráda, tak od té chvíle pochybuju, že ho ráda ještě mám. Navíc včera BM slíbil zajistit další víkend mimo termín včetně tohom že musí dělat doprovod na najěký projektový den a ktré dítě chce jít na večrní diskotéku, musí tam mít rodiče. Takže to slíbil, i za mě, aniž by se mně předem zeptal. Vypěnila jsem a pěním pořád, musela jsem si vzít Lexaurin, protože bych se nemohla soustředit na práci. Vůbec nemá cht tam chodit. Měl to původně být klidný víkend (teda aspoň pro mě, žádní řemeslníci, dodělávky do práce...).
Poradenství jsem pověsila na hřebík, i když mě dost bavilo, ale hrálo proti tomu hodně věcí. Jsem mimo obor, prakticky nezvládám co jsem kdysi radila a nejhorší je, že jsem to ani neviděla. Kamarádak mně hned na začátku řekla, že cizí děti by nedokázala mít ráda. Měla jsem pocit, že to možné je. Teď už ho nemám.
O psychologivi vážně uvažuju, protože už mám pocit, že už nemám kde brát sílu a energii a ještě mě žere tady bezmocnost něco udělat. I když jsem z příbuzného oboru, neznám takového, kterému bych věřila.

Setupko, jsi z Prahy nebo jsi schopná sem dojet? Dvě moje kámošky v podobným srabu chodí k výborné psycholožce, kdybys chtěla, dám ti kontakt.

setupka napsal(a):

Kuty napsal(a):

setupka napsal(a):

Takhle nějak to vnímám a cítím. Jsem v některých věcech pomalejší.
Srandu si fakt nedělám, na to to bych tady fakt čas nemrhala. Jsem naivní, ale už nechci být.

Tak tohle bych tivěřila,nepřeháníš to ale poněkud s tou vlastní pomalostí,když už ani ty vl.děti nestihneš...:skurt:

Přeháním:skurt: Nechápu se. Jak tady někteří říkali, sem blbá:co:

Ne nejsi, jv žádném případě. Jsi ohleduplný člověk, který neumí bojovat na této úrovni. To ale není  nic špatného. Někomu je to vlastní a někomu ne. Není přece potřeba používat zbraně jiných. Já bych to také neudělala. Kdybych totiž reagovala na stejné úrovni - neztotožnila bych se s tím a tuplem nebyla spokojená. V klidu, s odtupem bych zjistila co chci a co ne a jednala bych v tom smyslu. Klidně svým tempem, ohleduplně a zvořile. Ono to jde skloubit.

setupka napsal(a):

Reagoval slovy, že se zlobím. TO jsem fakt nevěděla. Nechtěla jsem ho nervovat, mají dnes v práci náročné jednání, aby mně potom neřekl, že byl rozčílený a něco tam pokazil. Nicméně, já mám nervy v kýblu a ještě si moc rozmyslím, jestli tam půjdu. Radši se domluvím s kamarádkou na kafe. každý budeme mít svůj program a potom se sejdeme. AKorát bude dotřený, že tam nejsem s ním, ale to je mi už jedno.
Parnteři a nové děti by se v lepším případě měly mít rádi, nebo se aspoň respektovat.

prima Setupko, jsi nenapravitelná, jen tak dál. Cestu k vlastnímu sebetrýznění a sebedeptání máš našláplou pěkně. Hlavně že panáček bude mít poradu v naprostém klídku, žádný nerv, sama sis přece rozhodla o tom že starosti se hází jen na Tebe :dumbom::dumbom::dumbom:
Stejně tam pujdeš, sama sebe přesvědčíš že je to to nejlepší. Kdo chce kam - pomozme mu tam

PetrHl napsal(a):

setupka napsal(a):

Reagoval slovy, že se zlobím. TO jsem fakt nevěděla. Nechtěla jsem ho nervovat, mají dnes v práci náročné jednání, aby mně potom neřekl, že byl rozčílený a něco tam pokazil. Nicméně, já mám nervy v kýblu a ještě si moc rozmyslím, jestli tam půjdu. Radši se domluvím s kamarádkou na kafe. každý budeme mít svůj program a potom se sejdeme. AKorát bude dotřený, že tam nejsem s ním, ale to je mi už jedno.
Parnteři a nové děti by se v lepším případě měly mít rádi, nebo se aspoň respektovat.

prima Setupko, jsi nenapravitelná, jen tak dál. Cestu k vlastnímu sebetrýznění a sebedeptání máš našláplou pěkně. Hlavně že panáček bude mít poradu v naprostém klídku, žádný nerv, sama sis přece rozhodla o tom že starosti se hází jen na Tebe :dumbom::dumbom::dumbom:
Stejně tam pujdeš, sama sebe přesvědčíš že je to to nejlepší. Kdo chce kam - pomozme mu tam

Koukám a musím se usmívat,že už nejsem sama,kdo tady na tomto vlákně už fakt musí dělat ty samé smejlíky.

Se smajlíkem souhlasím:P Na tu školní akci jsem nešla a s přítelem jsem si promluvili, Řekla jsem mu, že takhle dál už nemůžu. Přiznal se, že jemu se taky hodně věcí nelíbí (týkalo se to spíš BM než dětí, ale to spolu souvisí), že to chce řešit, ale že to sám nezvládne, chce ode mně pomoct. Na to jsem mu řekla, že sama mám monentálně svýho nad hlavu, že ho můžu podpořit, ale že pro některé věci se musí rozhodnout on a taky je udělat.
Mmch, dcerka má problémy ve škole, neposlouchá, odmítá dělat věci, co se jí nelíbí, byla vyšetřovaná v souvislosti se ztrátou kalkulačky ve třídě (nezjistilo se nic) a to ještě nepříšla do pravé puberty.
Po téhle debatě vpálila jeho matka, poklidila umyté nádobí, porovnala nějaké věci, ustlala postel (škoda že nepřišla o chvíli dřív:rodna:) a naordinovala, jaký koberec si má pořídit do ložnice. Byla překvapená, když jsem nesouhlasila s výběrem. Přítel byl docela nakrknutý, ale nic jí neřekl. Takže nic...

setupka napsal(a):

Se smajlíkem souhlasím:P Na tu školní akci jsem nešla a s přítelem jsem si promluvili, Řekla jsem mu, že takhle dál už nemůžu. Přiznal se, že jemu se taky hodně věcí nelíbí (týkalo se to spíš BM než dětí, ale to spolu souvisí), že to chce řešit, ale že to sám nezvládne, chce ode mně pomoct. Na to jsem mu řekla, že sama mám monentálně svýho nad hlavu, že ho můžu podpořit, ale že pro některé věci se musí rozhodnout on a taky je udělat.
Mmch, dcerka má problémy ve škole, neposlouchá, odmítá dělat věci, co se jí nelíbí, byla vyšetřovaná v souvislosti se ztrátou kalkulačky ve třídě (nezjistilo se nic) a to ještě nepříšla do pravé puberty.
Po téhle debatě vpálila jeho matka, poklidila umyté nádobí, porovnala nějaké věci, ustlala postel (škoda že nepřišla o chvíli dřív:rodna:) a naordinovala, jaký koberec si má pořídit do ložnice. Byla překvapená, když jsem nesouhlasila s výběrem. Přítel byl docela nakrknutý, ale nic jí neřekl. Takže nic...

Hmm,takže nejen že tenhle chlap nezvládá dospělácký život a své závazky a vztahy,ale je to ještě i mamánek,kterému matka v jeho letech ještě musí stlát postel.
No tady se ti opět Setupko divím,že tě ještě zajímá,jaký koberec on bude mít v ložnici.Ať si tam chodí třeba po žhavých uhlících,ale od této rodiny bych se já držela v bezpečné vzdálenosti a k němu do bytu bych už fakt nikdy nevlezla.

Bohužel, tady musím souhlasit s Kuty.
Tenhle člověk pasivně snáší vměšování své matky a své BM do vlastního života a není schopen tomu udělat ráznou přítrž. Setupko, Tvůj přítel je v rukách matky a bejvalky pouze loutka bez vlastní vůle, neschopná razantního odporu a vždycky, pamatuj si, vždycky bude dělat pouze to, co chce maminka, bývalka a co nevidět i dcerunka.
Setupko, uvědomuješ si vůbec, že do Tvého vztahu se Ti pletou už tři generace ženských - babička, matka a dcera - a uvědomuješ si, že není v silách žádné lidské bytosti boj s touhle tříhlavou saní vyhrát?!?

Setupko, nepřítomností na školní akci jsi konečně dokázala, že nebudeš dělat jen to, co si přítel přeje - píšu jedna :D
Co se holčičky týče, už jsem se tu zmiňovala, že bude mít problémy s chováním, které jí prochází doma, mezi cizími lidmi. No a je to tady. Jestliže s tátínkem mává, jak se jí zachce a nerozlišuje "moje-tvoje" aniž by byla potrestána, je jasné, že to zkusí i jinde - blbý je, že tam jí to tak snadno neprojde... a možná bude mít i potíže doma, aniž by si (pra)rodiče přiznali/uvědomili, že v tom jedou taky.

Kuty, to, že některé maminky mají pocit, že nikdo jejich synáčka neopečuje tak, jako ony, ještě neznamená, že mají mamánky - obecně, ne ve vztahu k setupčině příteli. Řekla bych si - holt byla baba u tý postele dřív... a u nádobí taky. No a koberec - bóže, ať si říká, co chce. Tímhle bych se vůbec nenechala otravovat - mám ustláno a uklizeno a s kobercem ať si trhne. Jestliže ovšem chlapec bude s maminkou bezvýhradně souhlasit, aniž by setupka měla alespoň hlas poradní, pak ano, je maminčinej...

setupka napsal(a):

Se smajlíkem souhlasím:P Na tu školní akci jsem nešla a s přítelem jsem si promluvili, Řekla jsem mu, že takhle dál už nemůžu. Přiznal se, že jemu se taky hodně věcí nelíbí (týkalo se to spíš BM než dětí, ale to spolu souvisí), že to chce řešit, ale že to sám nezvládne, chce ode mně pomoct. Na to jsem mu řekla, že sama mám monentálně svýho nad hlavu, že ho můžu podpořit, ale že pro některé věci se musí rozhodnout on a taky je udělat.
Mmch, dcerka má problémy ve škole, neposlouchá, odmítá dělat věci, co se jí nelíbí, byla vyšetřovaná v souvislosti se ztrátou kalkulačky ve třídě (nezjistilo se nic) a to ještě nepříšla do pravé puberty.
Po téhle debatě vpálila jeho matka, poklidila umyté nádobí, porovnala nějaké věci, ustlala postel (škoda že nepřišla o chvíli dřív:rodna:) a naordinovala, jaký koberec si má pořídit do ložnice. Byla překvapená, když jsem nesouhlasila s výběrem. Přítel byl docela nakrknutý, ale nic jí neřekl. Takže nic...

no setupko, docela zírám. Nevim jestli jsi to tady už neuvedla, ale co bylo příčinou rozvodu přítele? Nebylo to náhodou že se jeho BM nesnesla s jeho matkou?
On je asi trochu víc mamánek, když mu v dospělosti chodí máma domu stlát, uklízet nádobí a rozhodovat jaký koberec má koupit. Je smutné, že přítel matce ani nedokáže říct, že jí moc děkuje za starost o výběr koberce, ale ten si vyberete sami

No on ten přítel nemusí zase až tak být mamánek...stačí, když je maminka rozený generál. Moje bývalá tchýně byla něco podobného a je to na zabití. Naštěstí nám ale domů nechodila stlát a pomývat nádobí.

Problémy byl, že když se jí BM postavil, dokázala jej úžasně sjet a tak citově rozložit, že to byl mazec. Takže ji nikdo už neodporoval. Také nám koupila koberec....i když jsme ji vysloveně řekli, že žádný nechceme protože máme plovoučku. Švagr byl na tom ovšem hůř. Jemu po oženění a osamostatnění se počítala výplatu, kolik ušetří a říkala, co si mají za ušetřené peníze pořídit (spíš zrekonstruovat). Také když jim hlídala dceru, kontrolovala švagrové pořádek ve skříních. Pak chodila a říkala ji "no víš, já ti do skříní nelezu, ale zrovna jsem něco potřebovala, jednu otevřela a vůbec to tam nemáš urovnané. Měla bys to poskládat tak a tak"
Bylo to husté.
A nikdy asi nezapomenu na historku, jak ještě švagrovci bydleli u ní. Švagrová měla malinké miminko a když se večer probudila a nakoukla do postýlky co malá dělá, málem ji odvezli protože byla postýlka prázdná. Tchýně si v noci přišla pro miminko a odnesla si ho do obýváku kde ji "huštala" :dumbom:

setupka napsal(a):

Se smajlíkem souhlasím:P Na tu školní akci jsem nešla a s přítelem jsem si promluvili, Řekla jsem mu, že takhle dál už nemůžu. Přiznal se, že jemu se taky hodně věcí nelíbí (týkalo se to spíš BM než dětí, ale to spolu souvisí), že to chce řešit, ale že to sám nezvládne, chce ode mně pomoct. Na to jsem mu řekla, že sama mám monentálně svýho nad hlavu, že ho můžu podpořit, ale že pro některé věci se musí rozhodnout on a taky je udělat.
Mmch, dcerka má problémy ve škole, neposlouchá, odmítá dělat věci, co se jí nelíbí, byla vyšetřovaná v souvislosti se ztrátou kalkulačky ve třídě (nezjistilo se nic) a to ještě nepříšla do pravé puberty.
Po téhle debatě vpálila jeho matka, poklidila umyté nádobí, porovnala nějaké věci, ustlala postel (škoda že nepřišla o chvíli dřív:rodna:) a naordinovala, jaký koberec si má pořídit do ložnice. Byla překvapená, když jsem nesouhlasila s výběrem. Přítel byl docela nakrknutý, ale nic jí neřekl. Takže nic...

no nemůžu si pomoct, sice se říká, že mezi partnery je důležitá komunikace, ale u vás mi připadá, že je to všechno. pořád něco řešíte, jeden vykládáte druhému to či ono, rozebíráte .....a skutek utek.
Přítel ti to odkýve, popř. dokonce požádá o pomoc ( ooo, jak to polechtá ego) a pak je všechno jako dřív.

Matka je tím krkem, synáčka rozmazluje a i když se otec to snaží korigovat, sám nakonec ustoupí. Přítel říká, že tátea vždycky dělá, co matka řekne. Kdyby byl přítel soběstačný a uměl si prosadit svoje, matka by musela sklapnout paty. Jenže jemu to v podstatě svým způsobem vyhovuje, protože ona tam chodí když není doma, uklidí mu, vyžehlí, tak má pocit, že musí mít přehled přes všechno. Beru, že neumyté nádobí a rozházená postel po obědě nemluví v můj prospěch, coby správné hospodyňky (i moje máma by mi to dala sežrat, ale neudělala by to za mě), ale prostě situace se tak vyvinula a nám dvěma to nevadilo, stejně by se to muselo udělat. MOžná čekal, že přiskočím a budu jí to rvát z ruky.
Rozvedli se kvůli nevěře z obou stran a bylo to tam zřejmě docela veselý. Jednou přítel řekl, že mamka jim musela chodit pomáhat, protože BM neuklízela a nežehlila (jako teď já, že) a ještě se to BM nelíbilo.

Už dřív mě napadlo, že proti mě stojí tři ženský a v podstatě svoje postavené si tam musím doslova a do písmene vydobýt. Jenže po takové době to místo stále nemám a bojovat se mi už nechce. Přece by měla být samozřejmost, že budu mít rovnocenné postavení. Vadí mě, že mi přítel i něco zatajuje, třeba když děckám dává peníze mimo kapesné. To je mi v podstatě jedno, protože on si ty peníze vydělal a on si s nimi může dělat, co chce. Ale ví, že na to mám jiný názor a nechce, abych to viděla. Jenže já to vidím. Joo, v momentě, kdybychom měli společnou domácnost a před výplatou bojovali s korunou, pětistovka na diskotéku by mně vadila.

Ano, pořád něco řešíme, je to stejně jako s mým postavením u nich, výsledek NIC. Jsem z toho všeho unavená a otrávená. Od vztahu jsem čekala něco jiného. Nechápu, proč jsem to neřešila dřív.

agewa napsal(a):

setupka napsal(a):

Se smajlíkem souhlasím:P Na tu školní akci jsem nešla a s přítelem jsem si promluvili, Řekla jsem mu, že takhle dál už nemůžu. Přiznal se, že jemu se taky hodně věcí nelíbí (týkalo se to spíš BM než dětí, ale to spolu souvisí), že to chce řešit, ale že to sám nezvládne, chce ode mně pomoct. Na to jsem mu řekla, že sama mám monentálně svýho nad hlavu, že ho můžu podpořit, ale že pro některé věci se musí rozhodnout on a taky je udělat.
Mmch, dcerka má problémy ve škole, neposlouchá, odmítá dělat věci, co se jí nelíbí, byla vyšetřovaná v souvislosti se ztrátou kalkulačky ve třídě (nezjistilo se nic) a to ještě nepříšla do pravé puberty.
Po téhle debatě vpálila jeho matka, poklidila umyté nádobí, porovnala nějaké věci, ustlala postel (škoda že nepřišla o chvíli dřív:rodna:) a naordinovala, jaký koberec si má pořídit do ložnice. Byla překvapená, když jsem nesouhlasila s výběrem. Přítel byl docela nakrknutý, ale nic jí neřekl. Takže nic...

no nemůžu si pomoct, sice se říká, že mezi partnery je důležitá komunikace, ale u vás mi připadá, že je to všechno. pořád něco řešíte, jeden vykládáte druhému to či ono, rozebíráte .....a skutek utek.
Přítel ti to odkýve, popř. dokonce požádá o pomoc ( ooo, jak to polechtá ego) a pak je všechno jako dřív.

Ego mně to rozhodně nelechtá, spíš to cítím jako další balvan na hrb. V tomhle případě spíš ten Sysifovův kámen.

Myslím si,že přítel od Setupky je hodně pohodlný a přijde mi,že je se situací ,kdy o něm rozhodují minim.BM a jeho matka,spokojen - je to bez starostí a je rozhodnuto o něm bez něj.Kdyby mitakhle přišla tchyně či matka poklidit,když nebudu doma,možná by se mi totaky líbilo:P Ale bez dalších keců:D

Zajistit si jakési jedinečné a výhradní a uznávané postavení partnerky jako takové mezi stávajícími 3 generacemi žen,které kormidlují prozatím jeho život, to je Setupko u tebe,jak jsem tě dosud z tvého psaní poznala a pro podobné povahy jako si ty,bohužel nadlidský výkon.Tady snad může uspět jen skutečný generál v sukni,který si bude umět poradit jak se ženskými,tak velmi šikovně a nenásilně i s tímto mužským.A která bude horlivě kývat nato,že on je tou hlavou rodiny,ale jako správná ženská  bude ona zase tím krkem,co s tou hlavou kroutí,a vždy s nonšalancí a úsměvem,ke spokojenosti minimálně své i toho přítele.:gloria:

A už vůbec bych při postavení a příjmech vás dvou neřešila,kolik a jestli dává peníze bokem svým dětem,byť tě to samozřejmě může štvát,ale ty nejsi odpovědná za jejich výchovu a ani ta,která by je vychovávat měla.Nato už je stejně pozdě.
Tady bych se spřítelem domluvila,že dáme každý na dřevo  či na účet určený pouze k tomu každý stejný díl peněz,se kterým bychom my 2 po celý měsíc hradili vše pouze za nás dva.Se zbytkem financí y si každý nakládal už po svém.

Hm, ono se to postupně klube, viď? To je dobře. Zatím to vypadá, že mu paní matka nedala dospět (tatíkovi možná taky ne).
On to hraje na všechny strany a zatím to jde ...... ty to teď začínáš vidět ..... a jemu to možná zkomplikuje život. Zatím jste hovořili a hovoříte a ty máš pocit, že se nic moc nezměnilo (on může mít pocit jiný).
Jak se píše "podle skutků poznáte je", bylo by možná dobré přejít ke skutkům. V téže knize se píše , že muž opustí svou matku a otce a následuje svou ženu. Možná, že se "odtáhnout" do svého života a nechat ho přijít. Samozřejmě, že mu budeš oporou, ale zatím není v čem.
Tvoje: jeho nezralost začínáš nazírat teď , proč ne dřív? Co to zakrývá? Pozoruhodné z toho, co píšeš: srovnání matek ve vztahu k neustlané posteli ........a tak.:

Klube se to, klube. Mám pocit, že jsem krkem do doby, než se objeví jedna ze tří osudových žen. V tom momentě neví, co má dělat, které vyhovět, jestli jim nebo mně. Dvěma (tady čtyřem) pánům nejde sloužit. Já o to ani nestojím, nikomu prva, postavení nebo kdoví co neberu, ale chci svoje.
Neumím si udělat pořádek. Je to zvláštní, když v práci to dělám a musím dělat každý den. Ale já nechci být semetrika, nebaví mě to. Jenže on to asi potřebuje, jinak se plácá, potřebuje slyšet, co má udělat, potřebuje srovnat. Mám rovnat dospělýho (věkem) mužskýho??
Z matky jsem v tu sobotu měla pocit, že snad zkouší, co vydržím a nebo mě chce tímto jemným způsobem vyštvat.

Peníze neřeším, jak říkám, v téhle situaci je mi to jedno. Jenom děti si za toho půl roku zvykly na větší standard a když přítel má teď svůj původní plat, už je to poznat... ALe i to si musí zařídit on.
Nezralost vidíš posledního půlroku. Dřív se totiž choval jinak. Byl dominantnější, vnímavější. Teď má naloženo z práce, posílají ho každý týden na celodení školení, musí tam vypracovávat nějaké elaboráty, čekají ho zkoušky. Je unavený, nervní a hodně v různých věcech povolil, řeší jenom to, co hoří. Mám to podobně, ale vztah je u mně prioritou, musím ho mít naplno, nechci ho šidit. On mě má jako jistotu, která to všechno přečká a počká si na lepší časy. Ale ty už byly.

Matka je tím krkem, synáčka rozmazluje a i když se otec to snaží korigovat, sám nakonec ustoupí. Přítel říká, že tátea vždycky dělá, co matka řekne. Kdyby byl přítel soběstačný a uměl si prosadit svoje, matka by musela sklapnout paty.
A co bys čekala od přítele, když je na stejnej model zvyklej od malinka a BM si zřejmě podvědomě vybíral podle toho, jaká je maminka... Já si nemyslím, že by nebyl soběstačný - jenže to by na něj musela přijít ta pravá "bída". Proč by měl bejt, když se starala paňmáma, manželka a teď ty?
Je unavený, nervní a hodně v různých věcech povolil, řeší jenom to, co hoří. Mám to podobně, ale vztah je u mně prioritou, musím ho mít naplno, nechci ho šidit.
Pro chlapa bejvá důležitější práce nebo koníček, pokud ho dělá naplno. Ve vztahu se tolik nerealizuje, protože tam většinou nemůže dokazovat, jakej je chytrej, šikovnej a vůbec geniální , takže je celkem pochopitelné, když v případě "pracovní krize" vztah odloží... taky proto, že ví, že na něj počká... Někdy teda ne a to je pak překvapení.

Je docela i pochopitelné, že se přítel takto chová. Byl tak vychován a viděl takové domácí uspořádání a převzal mužský vzor. Možná, že ani neví, že tp jde jinak. Jeho první žena je zřejmě podobné povahy jako máma, takže ho "zvládla" a asi ještě zvládá bravurně.

Mámu a´t klidně respektuje, ale chtělo by to rozdělit pravomoce. Např. u vás doma, bys jednoznačně měla být paní ty. (z těch tří).

Je možné, že on ani neví co se děje, o co jde. Je možné, že jen jede stereotypně dál. Já bych o tomto každopádně mluvila (což jste asi i udělali) , aby bylo jasno. J
Matku by měl usměrnit on. Tady si paní ty a máma na návštěvě - tak bych to viděla já. Zapla´tbůh toto vůbec nemusím řešit.

Můj partner byl zpočátku vztahu plný jakési viny, že odešel od rodiny a tak poslouchal bm jako hodinky. Volávala mu, povídala mu, plakala do telefonu, chtěla vidět fotky z naší dovolené.., děti mu organizovala jak bude a co bude, co má koupit na vánoce apod. Všimla jsem si toho a když jsme pak o tom kdysi mluvili, tak jsem mu řekla-vysvětlila-  jak to lze taky vidět a dělat. Pohled od jinud Pocit "viny", který měl asi za půl roku zmizel, uvědomil si všechno, musela jsem mu pomoct (mmch nerozváděl se kvůli mně:) )

Wiki napsal(a):

Můj partner byl zpočátku vztahu plný jakési viny, že odešel od rodiny a tak poslouchal bm jako hodinky. Volávala mu, povídala mu, plakala do telefonu, chtěla vidět fotky z naší dovolené.., děti mu organizovala jak bude a co bude, co má koupit na vánoce apod. Všimla jsem si toho a když jsme pak o tom kdysi mluvili, tak jsem mu řekla-vysvětlila-  jak to lze taky vidět a dělat. Pohled od jinud Pocit "viny", který měl asi za půl roku zmizel, uvědomil si všechno, musela jsem mu pomoct (mmch nerozváděl se kvůli mně:) )

Wiki, muzes prosim nejak blizeji rozepsat jak jsi partnerovi vysvetlila ten svuj "pohled odjinud"? Ja mam trochu podobny problem se svym muzem. Ma s byvalou zenou dve deti, nerozvadel se sice kvuli mne (byl jiz rozvedeny), ale byla jsem impulsem k definitivnimu uzavreni jejich vztahu po 20 letech a opusteni spolecne domacnosti. "Nase" ex se chova podobne jak to popisujes Ty, casto vycita, bombarduje emaily, kritizuje jeho udajne "nedostatecny" zajem o deti (myslim, ze bezduvodne) atd. Muj muz se ji obcas z pocitu viny (a z touhy po klidu) snazi vyhovet a udelal v minulosti par veci, ktere me celkem mrzely. Bohuzel si myslim, ze muzi maji obecne tendenci delat veci spise "po zlem" nez "po dobrem" (tj. "scenami" a manipulativnim jednanim se toho u nich casto dosahne vice nezli rozumnym rozhovorem a argumenty). Ja na podobne "hry" nejsem stavena, a tak casto koncim jako ta, ktera prece "musi pochopit", ze manzel v tom ci onom musel exce vyhovet, treba za cenu poruseni nasi vzajemne dohody, protoze by mu pak delala naschvaly, nepustila deti na dovolenou atd.

Setupka: Vadí mě, že mi přítel i něco zatajuje, třeba když děckám dává peníze mimo kapesné. To je mi v podstatě jedno, protože on si ty peníze vydělal a on si s nimi může dělat, co chce. Ale ví, že na to mám jiný názor a nechce, abych to viděla. Jenže já to vidím.

Není Ti to "jedno", když na to máš "jiný názor". :/
Co je Ti vlastně do toho, kolik peněz dává otec svým dětem? Když tedy tvrdíš, že je Ti to jedno a že si je vydělal on. Jsi snad na něm finančně závislá? Jak si vůbec dovoluješ mluvit jiným do výchovy dětí, když Ty sama jsi žádné nevychovala?

Potvrzuje se mi i tady, že v některých případech je skutečně katastrofa pro původní rodinu (ať je jakákoliv), když se chlap nechá ovlivnit svým novým objevem.

Absolutně bych si nevážila svého potenciálního exmanžela, kdyby přestal (jakkoliv) podporovat svoje děcko. To je fuk, jaký kdo má obecně názor na konkrétní výši dárků děckám, jde o to, že v původní rodině je určité jednání zažité a ten otec v soužití s dětmi a při jejich výchově byl celé roky důležitým aktérem... To se obvykle vehementně snaží potlačit právě ta nová squaw, která nepochopila, že v novém vztahu toho muže s dětmi nejde jen o její blaho.

Opravdu se setupce divím, že poté, co je schopna sesumírovat a pak veřejně vypsat veškeré "špatnosti" svého přítele, před ním dokáže roztáhnout nohy a ještě do éteru rozšafně zalitovat, že je nepřistihla jeho matka.
Asi bych se před ním na jejím místě už styděla.

A podle toho, co tu kdy vypsala, se divím, že ještě neprokoukla, že oni dva coby "partneři"  jsou od sebe zřejmě názorově dál, než kdyby jeden stál na břehu Evropy a druhý v Americe.
Ten chlap může být povaha jakákoliv, ale setupky je teda taky dost. Vůbec nemám pocit, že má svého přítele ráda. Ona ho nepřijala s tím, jaký je on a jeho děti (nikdo by ji do toho samozřejmě nemohl nutit - zřejmě jsou dost odlišní), jen v tom nerovném vztahu bojuje za to, co chce ONA. Pasuje se tady do role ukřivděné chudinky, ale při tom jde jen o prosazení jejích letitých osobních návyků.
Jestli tenhle vztah bude v budoucnu klidný, dobrý a spokojený, to teda ať "se propadnu do Západního Německa".

Mmch.: Wiky, vůbec si neumím představit, že bychom si s exmanželem nezavolali, nezeptala se ho na dovolenou, že by za mnou někdy nepřijel na kafe atd. Zato si dost dobře umím představit, jak moc ty bývalé manželky leží v žaludku novým partnerkám. Chápu. Je v tom hlavně strach, aby nedejbože ty bejvalky zase nebyly na prvním místě a aby neubíraly prostor těm novým. Houby jsi mu vysvětlila, chudáčkovi, jeho pocit viny :D. Prostě TI ta jeho BM překážela. ;) :)

anais.de: manzel v tom ci onom musel exce vyhovet, treba za cenu poruseni nasi vzajemne dohody, protoze by mu pak delala naschvaly, nepustila deti na dovolenou

Anais, jsi tak naivní? Ty si vážně myslíš, že kdyby ten chlap nechtěl, že to s manželkou neskončí úplně jinak? Hele, nenapadlo Tě, že se Ti taky sem tam jen tak ten chlap vymlouvá? Pro svůj klid - ale s Tebou??? :/
Ono je i pro něj jednodušší před Tebou říct, že vůči BM něco musí, než by Ti sáhodlouze vysvětloval, že to pro děcka prostě udělat chce..... :/
Ať je průběh manželství jakýkoliv, přece jen když si někdo odžije nějakých 20 let spolu, určité návyky prostě zůstávají. Vím bezpečně, že po rozvodu by za mnou manžel jezdil, stačilo by zavolat....

Tercila napsal(a):

jen v tom nerovném vztahu bojuje za to, co chce ONA.

To zní tak sobecky, žejo? :cool:  Fiflenka jedna, chtěla by, aby jí děti neničily věci a nechaly její peněženku na pokoji. Fakt nároky některejch lidí neznaj mezí.  :rolleyes::rolleyes::rolleyes:

Tercila napsal(a):

Opravdu se setupce divím, že poté, co je schopna sesumírovat a pak veřejně vypsat veškeré "špatnosti" svého přítele, před ním dokáže roztáhnout nohy a ještě do éteru rozšafně zalitovat, že je nepřistihla jeho matka.
Asi bych se před ním na jejím místě už styděla.

No tak tohle je DRSNYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYYY  :usch:

Totalne z toho nejspodnejsiho supliku.  Bejt tebou tercilo, tak radsi na Babinet nechodim. Ja bych ti dala banas.

Tercila napsal(a):

Anais, jsi tak naivní? Ty si vážně myslíš, že kdyby ten chlap nechtěl, že to s manželkou neskončí úplně jinak? Hele, nenapadlo Tě, že se Ti taky sem tam jen tak ten chlap vymlouvá? Pro svůj klid - ale s Tebou??? :/
Ono je i pro něj jednodušší před Tebou říct, že vůči BM něco musí, než by Ti sáhodlouze vysvětloval, že to pro děcka prostě udělat chce..... :/
Ať je průběh manželství jakýkoliv, přece jen když si někdo odžije nějakých 20 let spolu, určité návyky prostě zůstávají. Vím bezpečně, že po rozvodu by za mnou manžel jezdil, stačilo by zavolat....

Jistoty, co to jsou jistoty? Jsou jen v našich hlavách, jediná jistota je že tam musíme všichni.
Nikomu nevidíme do hlavy co udělá když se stane to a to. Nejvíc bývají překvapeni a zhrouceni Ti, kteří
si byli tak moc jisti tím druhým.... Co když si tvůj muž najde mladou nádhernou milenku která si ho omotá
kolem prstu? Co se asi tak stane? Koho myslíš že poslechne hlava zaneřáděná feromonama?

Jinak k Setupce: dovedeš se vůbec vžít do role ženy, která má přítele s BM a dětma, které těží ze situace?

Že se Setupka ozve když se jí něco nelíbí ve vztahu přítele a jeho dětí? No a co?
Má držet ústa a krok? Za prvé takový vztah nemá šanci a za druhé by jim tedy ale neměla ani vařit a posluhovat.
:)

:offtopic: ptám se po sté, proč stále sestrváváš ve vztahu s někým kdo neskáče jak ty pískáš????
Na místě tvého přítele bych po tvém odchodu bouchla šampus a řekla si už nikdy více :vissla: .

Mimochodem, je ti naprosto fuk, jak velké kapesné otec dává svým dětem!

Tercila napsal(a):

Mmch.: Wiky, vůbec si neumím představit, že bychom si s exmanželem nezavolali, nezeptala se ho na dovolenou, že by za mnou někdy nepřijel na kafe atd. Zato si dost dobře umím představit, jak moc ty bývalé manželky leží v žaludku novým partnerkám. Chápu. Je v tom hlavně strach, aby nedejbože ty bejvalky zase nebyly na prvním místě a aby neubíraly prostor těm novým. Houby jsi mu vysvětlila, chudáčkovi, jeho pocit viny :D. Prostě TI ta jeho BM překážela. ;) :)

Vím bezpečně, že po rozvodu by za mnou manžel jezdil, stačilo by zavolat....
_______________________________________________________________
Tercilo, dávala bych si pozor, aby mě život neprozkoušel. Mohla bys být velmi překvapena. Takových nás bylo, co jsme si tohle myslely...
Tohle nemůžeš NIKDY vědět.
A kdoví, když tak přesně víš, co by u vás bylo po rozvodu, můžeš být prozkoušena už jen tím, že to tak třeba bude, ale po rozvodu.
Bacha :)

majkafa: Tercilo, dávala bych si pozor, aby mě život neprozkoušel.

Maji, Ty vůbec nevíš, čím jsem vším prošla - snad si nemyslíš, že to tady budu psát. A když už něco napíšu, mám pro to důvod, jinak bych se s tím psaním neplichtila.

Tercila napsal(a):

Vím bezpečně, že po rozvodu by za mnou manžel jezdil, stačilo by zavolat....

Jo? Takových už bylo a jak se pak nestačily divit :dumbom:

Není Ti to "jedno", když na to máš "jiný názor". :/
Co je Ti vlastně do toho, kolik peněz dává otec svým dětem? Když tedy tvrdíš, že je Ti to jedno a že si je vydělal on. Jsi snad na něm finančně závislá? Jak si vůbec dovoluješ mluvit jiným do výchovy dětí, když Ty sama jsi žádné nevychovala?

Bacha Setupko, nebo ti to Tercila zakáže. Na tohle má právo jenom ona :lol:

Tohle jsi trošku přepískla, nemyslíš si ;)

Potvrzuje se mi i tady, že v některých případech je skutečně katastrofa pro původní rodinu (ať je jakákoliv), když se chlap nechá ovlivnit svým novým objevem.

To se pleteš milá Tercilo. Chlapi jsou svéprávné myslící osoby, takže je nikdo ovlivňovat nemusí. Tohle je jen vsugerovaná myšlenak vás manželek (taky jsem ji měla :gloria: ), že všechno co jejich BM dělá, je proto že ho ovlinuje TA. Houby s voctem. To se jenom ten BM už netočí kolem svých ex a ony to hodně dlouho nemůžou překosnout.....protože mají "ALE ON JE MŮJ" Jak naivní.

Tercila napsal(a):

majkafa: Tercilo, dávala bych si pozor, aby mě život neprozkoušel.

Maji, Ty vůbec nevíš, čím jsem vším prošla - snad si nemyslíš, že to tady budu psát. A když už něco napíšu, mám pro to důvod, jinak bych se s tím psaním neplichtila.

Tercilo, v tomto případě hovoříme konkrétně o rozvodu a o tom, jak ty bezpečně víš, co by dělal tvůj po rozvodu již BM.
A já ti říkám, že to nemůžeš vědět, dokud se to nestane.
Opravdu bych byla opatrná a pokorná a nekřičela bych do světa, jak by někdo něco nikdy. :jojo:
Ale ty si to zřejmě poddvědomě přivoláváš, aniž to vůbec vnímáš. :jojo: Zřejmě ještě nevíš, jak to funguje, nebo tomu nevěříš.

Petr H!

:supr::hjarta:

Tvůj obsáhlý příspěvěk č.491 Tercilo jeteda fakt síla,jak už tady mnozí psali a i já tě měla za docela racionálně uvažující ženskou doposud,ale z tohohle mi lezou docela oči z důlku - jak psala Kubula,je opravdu velká drzost Setupky,že si nenechá líbit lezení do svých osobních věcí - to je podle tbe asi fakt její vlký prohřešek atudíž nemožnost žít s chlapem,který má děti z předch.vztahu.
No nic,tady na tomhle vlákně se především řeší Setupka,tebe musel asi někdo pořádně namíchnout,jinak si tuto tvou reakci nedovedu představit,že by se mohla zrodit v normálním mozku.

Tercila napsal(a):

majkafa: Tercilo, dávala bych si pozor, aby mě život neprozkoušel.

Maji, Ty vůbec nevíš, čím jsem vším prošla - snad si nemyslíš, že to tady budu psát. A když už něco napíšu, mám pro to důvod, jinak bych se s tím psaním neplichtila.

Jestli nekdo necim v zivote prosel, tak ja si ho predstavuju jako dospelou a vyzralou osobnost, ktera ma RESPEKT k ostatnim.

Ovsem napsat na problemy ve vztahu toto:"...pak veřejně vypsat veškeré "špatnosti" svého přítele, před ním dokáže roztáhnout nohy a ještě do éteru rozšafně zalitovat, že je nepřistihla jeho matka. ..."

Vzdyt je to jen silena podpasovka a hysterie.

Tercilo, tvoje poslední příspěvky jsou hodně agresivní a místy až sprosté. Něco se tě zřejmě velmi osobně dotýká. a mísíš do té své červené knihovny nenávist a zlobu. Takhle fakt nepíše spokojená vyrovnaná žena.
Rozvodem a jeho procesem jsi (zřejmě) neprošla, takže tvoje "vím bezpečně" a "neumím si představit" jsou opravdu jen tvoje představy o soužití a spolupráci bývalých partnerů. K reálnému životu mají stejně blízko jako ta červená knihovna.

Ze se Tercila navazi do vsech novych partnerek jsem si uz vsimla a beru to jako mistni kolorit, ale aspon to doposud melo uroven. Ovsem ted je to vyjadrovani jako nekde ve ctvrte cenove.. :/  a to nemluvim o tech nazorech, to je taky - no rekneme usmevne..

Jak si vůbec dovoluješ mluvit jiným do výchovy dětí, když Ty sama jsi žádné nevychovala?
Ale no tak... víš, že je v kraji zvykem, že kdekdo kecá do kdečeho - ale vážně... to, že někdo vychová(vá) dítě/děti NENÍ nutná podmínka k tomu, aby se mohl vyjadřovat k výchově dětí jiných rodičů - a to, že jsem rodič, ze mě autmaticky NEDĚLÁ experta na výchovu.

To je fuk, jaký kdo má obecně názor na konkrétní výši dárků děckám, jde o to, že v původní rodině je určité jednání zažité
No právě - "v původní rodině". Mohla bys mi, prosím, vysvětlit (BI), proč by ono "zažité jednání" mělo být přenášeno do rodiny či jen vztahu nového?
Řekla bych, že je to něco podobného, jako např. vztah s prarodiči - taky se většinou liší chování a jednání doma a u babičky - a děcka to bez potíží rozlišujou.

Ona ho nepřijala s tím, jaký je on a jeho děti (nikdo by ji do toho samozřejmě nemohl nutit - zřejmě jsou dost odlišní), jen v tom nerovném vztahu bojuje za to, co chce ONA. Pasuje se tady do role ukřivděné chudinky, ale při tom jde jen o prosazení jejích letitých osobních návyků.
A proč by měla přijímat jen ona? Není to náhodou o přizpůsobení se všech zúčastněných, protože všichni mají nějaké ty návyky, ovšem ustoupit by měli jen vybraní jedinci?

Tercila napsal(a):

Opravdu se setupce divím, že poté, co je schopna sesumírovat a pak veřejně vypsat veškeré "špatnosti" svého přítele, před ním dokáže roztáhnout nohy a ještě do éteru rozšafně zalitovat, že je nepřistihla jeho matka.

Tercilo, tak tohle je doopravdy už poněkud "přes čáru" :/

Jak si vůbec dovoluješ mluvit jiným do výchovy dětí, když Ty sama jsi žádné nevychovala?

Nu, Tercilo, ty ses také ještě nikdy nerozvedla a přesto sem píšeš svoje postřehy a komentáře směrem k rozvedeným, zač Tě tady rovněž nikdo nekamenuje :)

...Vím bezpečně, že po rozvodu by za mnou manžel jezdil, stačilo by zavolat....

Majkafa Ti to napsala dobře a já jen dodávám: Tercilo, nerouhej se :jojo: !!! Takových manželek už bylo, které by bývaly za svého drahého daly obě dvě ruce do ohně a po "velkém třesku" u nich doma, který skončil rozvodem se nestačily divit, vedle koho to celých dvacet let žily :jojo:

Opravdu nevím, kde bereš tu neochvějnou jistotu a - nebojím se říct - i určitou dávku zpupnosti, když jsi skálopevně přesvědčena o tom, že po rozvodu by to mezi vámi dvěma bývalými manželi bylo tak, jak bys to chtěla výhradně Ty, t.j. pravidelné návštěvy, jezdění na kafe a pod. :D Že vůbec nepředpokládáš, že by Ti manžel mohl provést už před rozvodem nebo při něm takovou prasárnu, že bys ho nechtěla vidět ani v soudní síni a při představě porozvodového kafíčka bys dostávala regulérní vosypky ... a nechoď na mě s tím, že Tvůj manžel je čestý a zásadový člověk, který by vůči Tobě nebyl schopen jakékoliv špatnosti, protože se Ti tak akorát vysmějeme většina rozvedených, co jsme tady :jojo: A teď nemluvím sama za sebe, která má s nečestným jednáním svého BM zkušenosti hodně špatné, teď mluvím všeobecně o tom, že valná většina zdejších rozvedených přispivatelů má se svým/svojí ex taky velice špatnou zkušenost, co se týče férového chování a jednání před, během a po rozvodu.

Proto tvrdím, že mi Tvoje přesvědčení o tom, že po rozvodu byste se s manželem beze všeho pravidelně navštěvovali a popíjeli spolu kafíčko přijde jako velmi pošetilé žvatlání :)

být si jist tím jak se v určité chvíli zachová ten druhý je hodně velkou chybou. Já si byl taky hodně jist mou BM a nejspíš proto to dopadlo jak dopadlo.

Tercila to samozřejmě vidí svýma očima, rozvodem si neprošla, takže nemá ani tušení jak se člověk kterého mám "dokonale přečteného" dovede ve vteřině změnit.
A co se výchovy dětí týče, je to totéž. Dcera Tercily je vychovávána v uplné fungující rodině. To se samozřejmě nedá vůbec srovnat s výchovou dětí rozvedených rodičů, kteří málokdy ve výchově spolupracují a na dětech se to pak tvrdě odráží - například tím že nenápadně škodí partnerce otce - vždyť to v jejich očích je, ta která jim rozbila "šťastnou" rodinu.
Tercilko, nic ve zlém, ale máš akutní nedostatek empatie. Pročpak? Není něco v pořádku?

Tercila napsal(a):

Setupka: Vadí mě, že mi přítel i něco zatajuje, třeba když děckám dává peníze mimo kapesné. To je mi v podstatě jedno, protože on si ty peníze vydělal a on si s nimi může dělat, co chce. Ale ví, že na to mám jiný názor a nechce, abych to viděla. Jenže já to vidím.

Není Ti to "jedno", když na to máš "jiný názor". :/
Co je Ti vlastně do toho, kolik peněz dává otec svým dětem? Když tedy tvrdíš, že je Ti to jedno a že si je vydělal on. Jsi snad na něm finančně závislá? Jak si vůbec dovoluješ mluvit jiným do výchovy dětí, když Ty sama jsi žádné nevychovala?

Potvrzuje se mi i tady, že v některých případech je skutečně katastrofa pro původní rodinu (ať je jakákoliv), když se chlap nechá ovlivnit svým novým objevem.

Absolutně bych si nevážila svého potenciálního exmanžela, kdyby přestal (jakkoliv) podporovat svoje děcko. To je fuk, jaký kdo má obecně názor na konkrétní výši dárků děckám, jde o to, že v původní rodině je určité jednání zažité a ten otec v soužití s dětmi a při jejich výchově byl celé roky důležitým aktérem... To se obvykle vehementně snaží potlačit právě ta nová squaw, která nepochopila, že v novém vztahu toho muže s dětmi nejde jen o její blaho.

Opravdu se setupce divím, že poté, co je schopna sesumírovat a pak veřejně vypsat veškeré "špatnosti" svého přítele, před ním dokáže roztáhnout nohy a ještě do éteru rozšafně zalitovat, že je nepřistihla jeho matka.
Asi bych se před ním na jejím místě už styděla.

A podle toho, co tu kdy vypsala, se divím, že ještě neprokoukla, že oni dva coby "partneři"  jsou od sebe zřejmě názorově dál, než kdyby jeden stál na břehu Evropy a druhý v Americe.
Ten chlap může být povaha jakákoliv, ale setupky je teda taky dost. Vůbec nemám pocit, že má svého přítele ráda. Ona ho nepřijala s tím, jaký je on a jeho děti (nikdo by ji do toho samozřejmě nemohl nutit - zřejmě jsou dost odlišní), jen v tom nerovném vztahu bojuje za to, co chce ONA. Pasuje se tady do role ukřivděné chudinky, ale při tom jde jen o prosazení jejích letitých osobních návyků.
Jestli tenhle vztah bude v budoucnu klidný, dobrý a spokojený, to teda ať "se propadnu do Západního Německa".

Mmch.: Wiky, vůbec si neumím představit, že bychom si s exmanželem nezavolali, nezeptala se ho na dovolenou, že by za mnou někdy nepřijel na kafe atd. Zato si dost dobře umím představit, jak moc ty bývalé manželky leží v žaludku novým partnerkám. Chápu. Je v tom hlavně strach, aby nedejbože ty bejvalky zase nebyly na prvním místě a aby neubíraly prostor těm novým. Houby jsi mu vysvětlila, chudáčkovi, jeho pocit viny :D. Prostě TI ta jeho BM překážela. ;) :)

tercilo, k příspěvku směrem ke mně - o tomto jsem nepsala...to se zrodilo jen ve tvé hlavince. :)
Myslím, že máš něco nedořešeného, ale projekce svého problému do cizích a následné potírání jich  ti nepomůže. Tak..jen a´t se nezdržuješ. :)

A k části příspěvku, který směruješ k Setupce, myslím, že byl až sprostý. Nějak ti to tnulo živého, ale ona za to také nemůže. To vem prosím tě na zřetel.

Daphné napsal(a):

Tercilo, tvoje poslední příspěvky jsou hodně agresivní a místy až sprosté. Něco se tě zřejmě velmi osobně dotýká. a mísíš do té své červené knihovny nenávist a zlobu. Takhle fakt nepíše spokojená vyrovnaná žena.
Rozvodem a jeho procesem jsi (zřejmě) neprošla, takže tvoje "vím bezpečně" a "neumím si představit" jsou opravdu jen tvoje představy o soužití a spolupráci bývalých partnerů. K reálnému životu mají stejně blízko jako ta červená knihovna.

Aha, tak vidím, že D. již Tercilu poinformovala v témtže duchu.
Myslím si také, že nám T nějak vypadla z role.
No nic, alespoń víme, co by bylo, kdyby u tercily bylo. :D

Wiki napsal(a):

A k části příspěvku, který směruješ k Setupce, myslím, že byl až sprostý. Nějak ti to tnulo živého, ale ona za to také nemůže. To vem prosím tě na zřetel.

:jojo::(
Jak z nějaké ženy může vypadnout takový hnůj. :(

anais.de napsal(a):

Wiki napsal(a):

Můj partner byl zpočátku vztahu plný jakési viny, že odešel od rodiny a tak poslouchal bm jako hodinky. Volávala mu, povídala mu, plakala do telefonu, chtěla vidět fotky z naší dovolené.., děti mu organizovala jak bude a co bude, co má koupit na vánoce apod. Všimla jsem si toho a když jsme pak o tom kdysi mluvili, tak jsem mu řekla-vysvětlila-  jak to lze taky vidět a dělat. Pohled od jinud Pocit "viny", který měl asi za půl roku zmizel, uvědomil si všechno, musela jsem mu pomoct (mmch nerozváděl se kvůli mně:) )

Wiki, muzes prosim nejak blizeji rozepsat jak jsi partnerovi vysvetlila ten svuj "pohled odjinud"? Ja mam trochu podobny problem se svym muzem. Ma s byvalou zenou dve deti, nerozvadel se sice kvuli mne (byl jiz rozvedeny), ale byla jsem impulsem k definitivnimu uzavreni jejich vztahu po 20 letech a opusteni spolecne domacnosti. "Nase" ex se chova podobne jak to popisujes Ty, casto vycita, bombarduje emaily, kritizuje jeho udajne "nedostatecny" zajem o deti (myslim, ze bezduvodne) atd. Muj muz se ji obcas z pocitu viny (a z touhy po klidu) snazi vyhovet a udelal v minulosti par veci, ktere me celkem mrzely. Bohuzel si myslim, ze muzi maji obecne tendenci delat veci spise "po zlem" nez "po dobrem" (tj. "scenami" a manipulativnim jednanim se toho u nich casto dosahne vice nezli rozumnym rozhovorem a argumenty). Ja na podobne "hry" nejsem stavena, a tak casto koncim jako ta, ktera prece "musi pochopit", ze manzel v tom ci onom musel exce vyhovet, treba za cenu poruseni nasi vzajemne dohody, protoze by mu pak delala naschvaly, nepustila deti na dovolenou atd.

Já tě chápu, ale asi nepomůžu. Můj partner to prostě pochopil. Časem si to srovnal v hkavě a dnes třeba vůbec nechápe co dělal a proč to dělal. Získal odstup. On opravdu cítil vinu, ačkoliv rozvod žádala jeho bm. Cítil vinu, že tu rodinu opouští. Vystěhovat se musel, bydleli u tchánů v domě.
Zkrátka neznal jiný názor, než ten, který mu předložili doma (bm + tchánovci) Je darebák a žena se s ním musela rozvést .
Jejich manželství zřejmě neklapalo, ale jak svého bm znám (10let) , tak jsem si jista, že nezpůsobilý pro manželství není.
Bm jeho pocity využívala. Tehdy mu řekla co bude, jak bude, a co bude když nebude. Byl jako na oprátce, protože nebude-li tak, neuvidí děti.
Považuju za naprosto normální, když spolu po rozvodu lidé komunikují a zajdou si třeba i na kafe, ale pokud je pozice vyrovnaná.  Ale on poslouchal a byl jako na drátku, což  mi bylo až líto.  Z berana zbylo jehńě zatlačené do kouta, pozice, ve které fungovat nemohou.
Díkybohu pochopil,chtělo to trochu času, uvědomil si,  že plní své povinnosti vůči dětem (to si troufám říct, že plníme oba a nadstandardně), že jedná slušně, vstřícně, ale muselo dojít k tomu, že se stanovila pravidla. Písemně. V tomto případě to jinak nešlo a situace se pak zklidnila.
Příklad:  Dříve jsme čelili požadavkům typu: "až holky přivezete z dovolené (HR), tak operte jejich věci a přivezte mi je (jako hned) na naši dovolenou (100km od města), protože odjíždíme už dnes". Přičemž jsme srpnovou dovolenou s dětmi řádně nahlásili i s datem přijezdu -  v dubnu !. A toto zavolala paní třeba den před odjezdem.

Ale jinak je již vše ok, bm se stará o děti dobře, holky jsou slušný, vychovaný, super. A všimla jsem si , že vlastně i já ráda těm holkám s čímkoliv pomáhám (vozím je, zajištuju ,  kupuju jim cokoliv..), tedy i ulevím vlastně bm, když necítím v pozadí žádný tlak. Zklidněním situace získali všichni.

No, tak nějak nevím, jak reagovat. V první chvíli bych celé vlákno nejradši vymazala. Zatrpklost a vnitřní zloba může někdy z člověka dělat divy. Taky tam může být obava, viditelná hrozba, že může být roli tédruhé,nové" partnerky, která, jak jsem se dozvěděla, v podstatě může být ráda, že se jí vůbec někdo věnuje, že jí někdo "přijal" a jinak může držet hubu a krok, a že je to vypočítavá a sobecká potvora. Možná proto některé národy vdovy pochovávaly se zemřelými muži, aby nedělaly problémy v ostatních rodinách. Takže nás rozvedených a dlohodobě svobodných se preventivně zbavit nějakým humánnějším způsobem, což takhle osvědčený Mars a nebo hluboký háj... Třeba se tam jednoho krásného dne potkáme:pussa:
Nevím, co by mělo být špatného na tom, že chci normální funkční vztah a nechci být v roli ušlápnuté chudinky, která se může jenom přizpůsobit. Řídím se heslem "žít a nechat žít" a "co neprožiješ, nepochopíš" už jsem to tady psala, že teoretizovat, jak bych to udělala já, kdyby..., je strašně jendoduché. Ale potom to skutečně prožívat je ale úplně něco jiného. Protože kdybych v tom byla sama, tak si to můžu naplánovat a dodržovat to. Kde je víc lidí, okolností a vůbec, není jen tak.
Připomíná mi to právě jednání BM, ta je tedy ve výrazech navíc hodně nevybíravá. Musí být po jejím za každou cenu. Ale o už asi nemá cenu tady rozpitvávat. Jsem schopna přijmut kritiku a názor, že něco nedělám dobře, zamyslím se nad tím a třeba přijdu na jádro pudla, nikdo nejsme dkonalý. Proto jsem sem šla. Ráda si o tom popovídám s někým, kdo o tom mluvit chce, s někým, kdo s tím má zkušenostnbo je ve stejné situaci, s někým, kdo může poradit.

Prijde mi, zes byla dost naivni, kdyz jsi do toho vztahu sla. To je snad jasne, ze v takovem vztahu budou problemy!
Ja bych do vztahu s rozvedenym chlapem s nedospelymi detmi rozhodne nesla, absolutne bych nesnesla, aby se stykal s jeho BM a jeho deti bych neumela prijmout. A to ani ve vikendovem vztahu jako mas ty. Misto toho, abych si o vikendu odpocinula a dala dohromady svoji vlastni domacnost... starat se o cizi? Ne, to ani nahodou.
Obdivuju zenske, ktere to delaji. :godlike:
Nez chlapa se zavazky, tak to radsi nic.... popripade si pockam...

setupko, tak si to zas tak neber. Nevyčítej si něco, co není tvoje. To, že to máš jinak přece neznamená, že to máš špatně. Trochu sebevědomí a hrdosti. Jsi inteligentní a rozumná, jen se taky sama sebe nauč bránit a prosadit.

Setupko, tady vidíš, že některé z nás reagují na některé podněty jak kdyby je zmije uštkla, nejen, že je to "uštkne", ale uštkne je to tak moc, že to zveřejní. Ostatní z nás se pak nad tím třeba podiví, některé až pohorší ....(možná, že to pro změnu uštklo je).
Je něco, co vadí tobě, dotýká se tebe, pohoršuje tebe (u tvého přítele, u jiných), ale ostatní to nechává klidnými? Myslím opravdu klidnými, ne, že se ti nebo někomu hihňají za zády, a tak.
Abych byla konkrétní, něco, na co reaguješ tak nešťastně, jako Tercila tady?
(Se vší úctou k Tercile, každý máme svou slabinu).
Vím, že když něco nejde (a já se možná snažím nacpat tlustý do tenkýho), začne mě na někom vytáčet něco, nesnáším to, zafixuji se na to - a když se najednou, výjimečně, rozhlédnu, zjistím, že střečkuju na něčem, co nikomu jinému nevadí. Že je to jenom moje. Většinou je to něco, co má původ v minulosti, často v dětství, často to ve mně budí pocit "zneuznanosti".
(Nějak mi mě připomínáš :co: .)

Ale Bramborko, moje reakce nebyla nikterak nešťastná, já ohledně manžela a jeho vztahu k našemu děcku nemám sebemenší obavy. U nás to probíhá tak, jak jsem si vztah rodičů k děcku vysnila a představovala. U svého muže se vůbec neobávám toho, že by mu nějaký sexuální objekt mohl kecat do toho, kolik peněz dceři dá nebo nedá, jestli a kdy za ní přijede nebo nepřijede. Hodně si svého muže vážím právě za to, že pro něj je dcera svatá. Navíc mám i štěstí v tom, že už je dospělá a já dost výdělečně samostatná, takže i kdyby se stalo cokoliv, nezasáhlo by nás to tak, jako když má někdo děti malé.
Ne, v tomhle směru jsem spokojená, ale máš pravdu v tom, že každý má svoje slabiny a tou mojí je, že jsem háklivá na to, jak se lidi chovají k dětem.

Já už jsem jen na tomhle vlákně nemohla mlčky přihlížet, když vidím kolem sebe čím dál víc ženských, které si najdou rozvedeného muže s dětmi, v jejich novém vztahu jim to evidentně skřípe (ale on holt nikdo nechce zůstat sám, obzvlášť s přibývajícími roky, že) a ty kočky ve většině nejsou schopny pobrat fakt, že ten chlap NIKDY už nebude patřit jenom jim, že má jisté svoje zvyky v chování k dětem, možná ještě určité citové vazby k BM atd.
Už jsem kdysi zmiňovala, že nová squaw mého otce se snažila, aby na nás zapomněl (taky mu "vysvětlila" jeho pocit viny, který má on mimochodem vůči nám dodnes, ale jí to přece nebude říkat, že), zmínila jsem tady i hnusné chování mojí příbuzné k její vyvdané malé dcerce, z okolí neznám jedinou novou manželku, která by nechala nit suchou na partnerově původní rodině atd.
To je prostě jak podle šablony.
Chápu a rozumím těm ženám, chtějí mít taky rodinu, ale spoustu existujících vztahových věcí si neumějí nebo nechtějí přiznat.

Setupka samozřejmě má právo prosazovat svoje názory a návyky, ale k tomu si musí najít někoho, kdo to bude akceptovat.
Jestliže ji přítel vyvádí z míry až tak, že si musí lupnout Lexaurin (proboha), jestliže on jí musí lhát, když chce svým vlastním děckám dát jiný obnos peněz, než si ona představuje (a co je jí do toho?), tak to tedy nevypadá na prima budoucí partnerství, spíš na tvrdohlavé vydupávání si těch svých pravidel (jakkoliv správných) na někom, kdo to prostě nedokáže, akceptovat a já si myslím, že to není dobré.
Nic ve zlém.

Tercila napsal(a):

Ale Bramborko, moje reakce nebyla nikterak nešťastná, já ohledně manžela a jeho vztahu k našemu děcku nemám sebemenší obavy. U nás to probíhá tak, jak jsem si vztah rodičů k děcku vysnila a představovala. U svého muže se vůbec neobávám toho, že by mu nějaký sexuální objekt mohl kecat do toho, kolik peněz dceři dá nebo nedá, jestli a kdy za ní přijede nebo nepřijede. Hodně si svého muže vážím právě za to, že pro něj je dcera svatá. Navíc mám i štěstí v tom, že už je dospělá a já dost výdělečně samostatná, takže i kdyby se stalo cokoliv, nezasáhlo by nás to tak, jako když má někdo děti malé.
Ne, v tomhle směru jsem spokojená, ale máš pravdu v tom, že každý má svoje slabiny a tou mojí je, že jsem háklivá na to, jak se lidi chovají k dětem.

Já už jsem jen na tomhle vlákně nemohla mlčky přihlížet, když vidím kolem sebe čím dál víc ženských, které si najdou rozvedeného muže s dětmi, v jejich novém vztahu jim to evidentně skřípe (ale on holt nikdo nechce zůstat sám, obzvlášť s přibývajícími roky, že) a ty kočky ve většině nejsou schopny pobrat fakt, že ten chlap NIKDY už nebude patřit jenom jim, že má jisté svoje zvyky v chování k dětem, možná ještě určité citové vazby k BM atd.
Už jsem kdysi zmiňovala, že nová squaw mého otce se snažila, aby na nás zapomněl (taky mu "vysvětlila" jeho pocit viny, který má on mimochodem vůči nám dodnes, ale jí to přece nebude říkat, že), zmínila jsem tady i hnusné chování mojí příbuzné k její vyvdané malé dcerce, z okolí neznám jedinou novou manželku, která by nechala nit suchou na partnerově původní rodině atd.
To je prostě jak podle šablony.
Chápu a rozumím těm ženám, chtějí mít taky rodinu, ale spoustu existujících vztahových věcí si neumějí nebo nechtějí přiznat.

Setupka samozřejmě má právo prosazovat svoje názory a návyky, ale k tomu si musí najít někoho, kdo to bude akceptovat.
Jestliže ji přítel vyvádí z míry až tak, že si musí lupnout Lexaurin (proboha), jestliže on jí musí lhát, když chce svým vlastním děckám dát jiný obnos peněz, než si ona představuje (a co je jí do toho?), tak to tedy nevypadá na prima budoucí partnerství, spíš na tvrdohlavé vydupávání si těch svých pravidel (jakkoliv správných) na někom, kdo to prostě nedokáže, akceptovat a já si myslím, že to není dobré.
Nic ve zlém.

Tady bude ten pes zakopaný. I když Tercilo napíšeš, že ne.
Přesto tě nic neopravňuje napsat takový chlív, jako jsi napsala setupce.

Ne, v tomhle směru jsem spokojená, ale máš pravdu v tom, že každý má svoje slabiny a tou mojí je, že jsem háklivá na to, jak se lidi chovají k dětem.
No vidíš, Tercilo- a já jsem zase háklivá na to, jak se dětičky chovají k novým partnerům svých rodičů. Každý je háklivý na něco jiného, přesně podle svých vlastních životních znalostí a zkušeností ...

... z okolí neznám jedinou novou manželku, která by nechala nit suchou na partnerově původní rodině atd.
To je prostě jak podle šablony.
Není to podle šablony, Tercilo.
Já respektuji BM svého současného přítele, protože je to obdivuhodná ženská a klobouk před ní dolů :jojo: a o dětech svého přítele bych nikdy nic špatného neřekla, už jenom proto, že tyhle děti nikomu nezavdávají důvod k tomu, aby o nich mluvil jakkoliv špatně: chovají se slušně, živí se slušně a ke mně jakožto partnerce svého otce se chovají velmi korektně. Bohužel, zcela jiné zkušenosti mám s rodinou mého BM, kde se o slušné bývalce a vychovaných dětech nedalo mluvit ani omylem.

Chápu a rozumím těm ženám, chtějí mít taky rodinu, ale spoustu existujících vztahových věcí si neumějí nebo nechtějí přiznat.
Ale houbeles, Tercilo. Vidíš věci jednostranně a zcela svojí vlastní optikou, kdy všechny nové partnerky bez rozdílu házíš šmahem do jednoho pytle jako sobecké a bezcitné ženské, které netouží po ničem jiném, než jak svého vyvoleného navždy a bezezbytku odstřihnout od své původní rodiny a které zlovolně nasazují na nebohou BM a bezbranné dětičky.

Jestliže ji přítel vyvádí z míry až tak, že si musí lupnout Lexaurin (proboha), jestliže on jí musí lhát, když chce svým vlastním děckám dát jiný obnos peněz, než si ona představuje (a co je jí do toho?), tak to tedy nevypadá na prima budoucí partnerství, spíš na tvrdohlavé vydupávání si těch svých pravidel (jakkoliv správných) na někom, kdo to prostě nedokáže, akceptovat a já si myslím, že to není dobré.
Nic ve zlém.
Já si myslím, že setupka není z těch, které by si něco "tvrdě vydupávaly", spíš se sebou chudák nechává vorat jak s oslem a neví si rady, co s tím. Máš pravdu, že to není dobré, ale nikoliv proto, že by byla chyba v setupce, ale chyba je v jejím partnerovi. A lupat do sebe Lexaurin (proboha) je už dosti varovný signál k přehodnocení celého vztahu, zda mi za to stojí, abych do sebe pravidelně pchala vysoce návykový benzodiazepin a propracovala se buďto k psychickému zhroucení, nebo lékové závislosti :jojo:
Tercilo, každá nová partnerka není a-priori macecha non-plus-ultra a jestli Ty máš negativní zkušenosti se "svojí" macechou, neznamená to automaticky, že takové jsou šmahem všechny. Je mi líto, že jsi nepoznala ženu, která jde do vztahu s rozvedeným mužem s čistým štítem a bez postranních úmyslů - budeš se divit, ale i takové existují - a dštíš tady na setupku oheň a síru daleko za hranicí slušnosti. Nezlob se na mě, ale Tvoje sentence o "roztahování nohou" byla pro mě silně nestravitelná a přiznám se, že od Tebe bych něco podobného v životě nečekala :(

Dokud svým rodičům neodpustíme a nepřijmeme je s láskou takové, jací jsou, nedospějeme. Tercilo.

majkafa napsal(a):

Dokud svým rodičům neodpustíme a nepřijmeme je s láskou takové, jací jsou, nedospějeme. Tercilo.

Majkafo, Tercila by svému otci i odpustila a přijala ho s bezpodmínečnou láskou, ale macechu by nejradši pod zem vrazila a v tom je zakopaný pes celé této diskuse .... :cool:

Tercilo, veřejně tě vyzývám, aby ses setupce omluvila.

Terci, mě skutečně nemůžeš přihodit do škatulky "ženských, které si najdou rozvedeného muže s dětmi, v jejich novém vztahu jim to evidentně skřípe", takže moje názory jsou, doufám,  dejme tomu nestranné - nebo se o to aspoň pokouším. Zdá se mi totiž, že všechny nové/další partnerky vidíš prizmatem oné zmíněné "nové squaw" a jiných tobě známých potvor. Možná ale, že ty nepotvory kolelm sebe jenom nevidíš... nebo vidět nechceš?

se vůbec neobávám toho, že by mu nějaký sexuální objekt mohl kecat do toho, kolik peněz dceři dá nebo nedá
Už tohle je docela fuj... ty si skutečně myslíš, že rozvedení navazují nové vztahy pouze za tímto účelem? Degradovat dalšího partnera na pouhý sexuální objekt je buď krátkozrakost, nebo promyšlená urážka.
ty kočky ve většině nejsou schopny pobrat fakt, že ten chlap NIKDY už nebude patřit jenom jim, že má jisté svoje zvyky v chování k dětem, možná ještě určité citové vazby k BM
Stejně tak jako BM nejsou schopny pobrat, že ten chlap už k nim žádné citové vazby nemá (možná na rozdíl od nich) a děti (nemluvím o těch opravdu malejch) to, že na některé svoje zvyky musí ve vztahu k nové přítelkyni zapomenout. Znám jednu takovou "novou", která byla podobně osočena ze špatného přístup k dětem přítele, když jí vadilo, že si s sebou do jejího bytu berou psa a nechávají ho povalovat na sedačce a spát v posteli.
Setupka samozřejmě má právo prosazovat svoje názory a návyky, ale k tomu si musí najít někoho, kdo to bude akceptovat.
Nemělo by to být oboustranné? Podle toho, co setupka píše, akceptuje spíš ona, bez výrazné zpětné vazby.
jestliže on jí musí lhát, když chce svým vlastním děckám dát jiný obnos peněz, než si ona představuje (a co je jí do toho?)
Ale on jí nelže - on jí to neříká, protože "když děckám dává peníze mimo kapesné... ví, že na to mám jiný názor a nechce, abych to viděla." Nakonec ona sama říká "To je mi v podstatě jedno, protože on si ty peníze vydělal a on si s nimi může dělat, co chce." - ale snad probůh může vyslovit vlastní názor. Přece jen to vidí trošku jinak, než rodič trpící "provozní slepotou", případně zaplácávající své špatně svědomí materiálními statky - a neřekla bych, že by vyčítala - spíš to vidím na otázku, jestli on to nepřehání...

Tercilo, pochopila jsem, že máš hodně nedobrý vztah s novou paní tvého otce, možná máš pocit, že tě o otce připravila a bereš to z pohledu "dítěte". Pak se tě hodně dotýkají případy, kdy máš pocit, že děti z původní rodiny jsou nějakým způsobem "šizené", a kladeš to za vinu novým partnerům. Možná nevidíš ty opačné případy, protože ty se tě nijak osobně nedotýkají. Ty máš v sobě křivdu.
Terci, možná cesta je,když si řekneš - ať je jaká chce, můj otec si ji vybral a je s ní spokojený, a to mu přeju. Protože si přeju, aby mí rodiče byli spokojení, teď a tady. Pokud spokojený není, je jen  na něm, aby s tím něco udělal.
Napadá mě, Terci, že když touhle optikou (že dítě je svaté a vždy je a bude na prvním místě, a nedopustíš, aby bylo odstaveno na vedlejší kolej, čili náprava vlastní křivdy) buduješ vlastní rodinu, co si počneš, až to dítě vyletí z hnízda, a bude žít třeba někde hodně daleko? Když jsi svůj i manželův život podřídila "službě dítěti", co pak, až o ni nebude stát?
A co když ti to dítě přivede partnera, který se ti hrubě nebude líbit, tak jako to udělal otec? Nedovolíš jí to (uplatníš svůj možná nadměrný vliv), a třeba ji uděláš nešťastnou, nebo to dokážeš přijmout, akceptuješ její volbu?

Připouštím, že můžu reagovat nešťastně, jenže jak je to v mém případě šťastně?
Opravdu se občas setkávám s takovými reakcemi "šťastně" vdaných žen, že ty nevdané jsou škodlivé a bedlivě si střeží svoje polovičky, aby je některá neklofla. Jenže i takové případy se stávají, takže se není čemu divit.

V podstatě obdivuju tu záviděnihodnou a skálopevnou jistotu a víru T. v jejího manžela. Nepřála bych jí, aby se v ní zklamala. (Podle všeho má něco v sobě z dětství, tu squav, co se k ní nechovala dobře, proto ani takovou ženu nedokáže normálně pojmenovat).
Moje nejlepší kamarádka, o které jsem tady psala, to tvrdila, ale s trochou skromnosti, celých 15 let. Bylo to opravdu harmonické manželství. Jenže jednoho krásného dne se objevila, mladší, odpočatá, s nalakovanými nehtíky a bylo po idylce a hlavně po manželství. Byl to šok pro všechny, ale nejvíc pro kamarádku, které se zhroutila ta její jistota. A teď je chtě-nechtě v roli té "druhé" v pořadí, té squav, toho sexuálního objevu, co by chtěl do partnerovy staré rodiny cosi vnášet a nedejbože i chtít a nejenom se přizpůsobovat.
Tady na tom mi vadí, že je mi podsouváno, co jsem neřekla. A ť si přítel dětem dává peněz kolik chce, to je jeho věc ( a mmmch, už teď sám vidí, že to do budoucna tímto stylem se svým nižším původním platem) nebude zvládat, proto to chce ukončit, jenže to nedokáže sám, možná i trochu zbaběle se to bojí říct, a proto vysloveně chce podporu ode mě. Ale tuhle mu nedám, to musí sám. Chtěl si penězma ulevit svědomí, ale stává se to pro něj neúnosné. Peníze fakt neřeším!!!

Lexaurin není vůbec žádné řešení. V dané situaci jsem se potřebovala zklidnit, abych mohla fungovat a řešit věci a s rozumem, jinak bych asi hystericky vylítla, což by možná taky nebylo na škodu. Byla to poslední tableta, pro další si nepůjdu, takže ten výbuch papiňáku zřejmě přijde.

Tercila napsal(a):

Já už jsem jen na tomhle vlákně nemohla mlčky přihlížet, když vidím kolem sebe čím dál víc ženských, které si najdou rozvedeného muže s dětmi, v jejich novém vztahu jim to evidentně skřípe (ale on holt nikdo nechce zůstat sám, obzvlášť s přibývajícími roky, že) a ty kočky ve většině nejsou schopny pobrat fakt, že ten chlap NIKDY už nebude patřit jenom jim, že má jisté svoje zvyky v chování k dětem, možná ještě určité citové vazby k BM atd.

Tohle je ale jen tvoje představa Tercilo. Jednak...ty citové vazby k BM můžou být, ale v hodně případech (co já znám) jsou "nenávistné" nebo jak to říct. A jestliže mám vztah s mužem, který má z předchozího vztahu děti, je jasné že kus jeho srdce patří jeho dětem. Že se jich nevzdá a že je bude pořád milovat. Tohle by měla chápat každá "normální" ženská a být za to vlastně ráda. Já osobně bych chlapa co by se po ukončení vztahu se svou BM ke svým dětem otočil zády nechtěla. Nevážila bych si ho.

Tercila napsal(a):

Už jsem kdysi zmiňovala, že nová squaw mého otce se snažila, aby na nás zapomněl (taky mu "vysvětlila" jeho pocit viny, který má on mimochodem vůči nám dodnes, ale jí to přece nebude říkat, že)

Tohle je tvůj problém....díky němu si všechny nové pratnerky škatulkuješ.

Tercila napsal(a):

jestliže on jí musí lhát, když chce svým vlastním děckám dát jiný obnos peněz, než si ona představuje (a co je jí do toho?)

Asi jsi nepochopila co Setupce vadí. On jí ten přítel lhát nemusí...protože by mu do toho nekecala. Ale on jí sám lže, protože ví že má jiný názor a dopředu (podle Setupky) se bojí co kdyby. Další co si vytváří nějaké představy. Tak jsem to alespoň pochopila já.

Ještě by mě zajímalo, jak se vlastně chovám k dětem, když to vyvolalo takovou reakci??

Jestli si to dobře pamatuji, rodiče Tercily se rozvedli, když už Tercila měla svou rodinu.
O to víc nechápu, proč taková zášť vůči nové partnerce jejího tatínka. Tercilo, je v tom tatínkův majetek? Nebo chování nové partnerky k tobě? Ale stejně nerozumím. Nemusíš se s ní nijak stýkat, když ti to vadí a nebudeš chtít. Je to jen na tobě.

Nemusíš odpovídat mně. Ale sobě bys měla, dle mého názoru. Už jenom kvůli tobě a tvé dceři.

Ahoj Setupko, od začátku sleduju tvůj příběh a až poslední vývoj na vlákně mě přiměl psát. K tvé poslední otázce si myslím, že si ve vztahu k dětem (a ani k příteli) nic vyčítat nemusíš. Z mého pohledu děti potřebují kromě bezvýhradné lásky taky nějaké hranice, které musí respektovat. Když je nemají jsou si světem nejisté a "zlobí" a zkouší kam až je pustíš. Tady už je ale zřejmě na výchovu pozdě. Pokud se rozhodneš nakonec v tomto vztahu pokračovat je nejdůležitější vědět co je pro tebe osobně ještě únosné a co už ne a za tím si musíš stát. Je jasné, že situace i lidi se mění, ale nemělo by to být o tom, aby své postoje přizpůsoboval jen jeden z celého společenství. Pokud spolu chcete nějakým rozumným způsobem fungovat je dobré rozmyslet si co od tohoto vztahu do budoucna čekáš a jaké jsou tvoje šance na to, že se navzájem sladíte... Jsem toho názoru, že každý žije, jak nejlépe umí (jinak by tak pravděpodobně nežil), včetně tebe a tvého přítele, takže pokud dojdeš k názoru, že způsob vaší společné cesty by pro tebe byl příliš nervující a ladění obtížné je lépe hledat v podobnějších vodách... Přeju hodně štěstí.

Na začátku psaní jsem si nevěděla rady, co s tou oslavou. (mmch, příští týden se situace opakuje, tentokrát synek. Nic mi do toho nevleze, čas mám, ale...). Oslava byl zástupný problém a za touto lokomotivou řada vagónů plných neřešených problémů. Za tu dobu, co jsem tady, jsem si řadu věcí v hlavě urovnala  minimálně vím, co nechci. Vylučovací metodou a svým tempem dospěju i k tomu druhému, co chci. To samozřejmě ví každý, ale je potřebí to nejen vědět, ale i uvědomit si to a zrealizovat to. Jsem na cestě a chci jí dojít do konce. "Cesta, na které není překážek, s nějvetším pravděpodobností nikam nevede". Tak jsem zvědavá, kam vede tahle:cool:

majkafa napsal(a):

Tercila napsal(a):

Ale Bramborko, moje reakce nebyla nikterak nešťastná, já ohledně manžela a jeho vztahu k našemu děcku nemám sebemenší obavy. U nás to probíhá tak, jak jsem si vztah rodičů k děcku vysnila a představovala. U svého muže se vůbec neobávám toho, že by mu nějaký sexuální objekt mohl kecat do toho, kolik peněz dceři dá nebo nedá, jestli a kdy za ní přijede nebo nepřijede. Hodně si svého muže vážím právě za to, že pro něj je dcera svatá. Navíc mám i štěstí v tom, že už je dospělá a já dost výdělečně samostatná, takže i kdyby se stalo cokoliv, nezasáhlo by nás to tak, jako když má někdo děti malé.
Ne, v tomhle směru jsem spokojená, ale máš pravdu v tom, že každý má svoje slabiny a tou mojí je, že jsem háklivá na to, jak se lidi chovají k dětem.

Já už jsem jen na tomhle vlákně nemohla mlčky přihlížet, když vidím kolem sebe čím dál víc ženských, které si najdou rozvedeného muže s dětmi, v jejich novém vztahu jim to evidentně skřípe (ale on holt nikdo nechce zůstat sám, obzvlášť s přibývajícími roky, že) a ty kočky ve většině nejsou schopny pobrat fakt, že ten chlap NIKDY už nebude patřit jenom jim, že má jisté svoje zvyky v chování k dětem, možná ještě určité citové vazby k BM atd.
Už jsem kdysi zmiňovala, že nová squaw mého otce se snažila, aby na nás zapomněl (taky mu "vysvětlila" jeho pocit viny, který má on mimochodem vůči nám dodnes, ale jí to přece nebude říkat, že), zmínila jsem tady i hnusné chování mojí příbuzné k její vyvdané malé dcerce, z okolí neznám jedinou novou manželku, která by nechala nit suchou na partnerově původní rodině atd.
To je prostě jak podle šablony.
Chápu a rozumím těm ženám, chtějí mít taky rodinu, ale spoustu existujících vztahových věcí si neumějí nebo nechtějí přiznat.

Setupka samozřejmě má právo prosazovat svoje názory a návyky, ale k tomu si musí najít někoho, kdo to bude akceptovat.
Jestliže ji přítel vyvádí z míry až tak, že si musí lupnout Lexaurin (proboha), jestliže on jí musí lhát, když chce svým vlastním děckám dát jiný obnos peněz, než si ona představuje (a co je jí do toho?), tak to tedy nevypadá na prima budoucí partnerství, spíš na tvrdohlavé vydupávání si těch svých pravidel (jakkoliv správných) na někom, kdo to prostě nedokáže, akceptovat a já si myslím, že to není dobré.
Nic ve zlém.

Tady bude ten pes zakopaný. I když Tercilo napíšeš, že ne.
Přesto tě nic neopravňuje napsat takový chlív, jako jsi napsala setupce.

Nic na světě ji k tomu neopravńuje a mám Majko, stejný dojem jako ty - že by temná stránka NEhledače světla ?

setupka napsal(a):

Připouštím, že můžu reagovat nešťastně, jenže jak je to v mém případě šťastně?
Opravdu se občas setkávám s takovými reakcemi "šťastně" vdaných žen, že ty nevdané jsou škodlivé a bedlivě si střeží svoje polovičky, aby je některá neklofla. Jenže i takové případy se stávají, takže se není čemu divit.

V podstatě obdivuju tu záviděnihodnou a skálopevnou jistotu a víru T. v jejího manžela. Nepřála bych jí, aby se v ní zklamala. (Podle všeho má něco v sobě z dětství, tu squav, co se k ní nechovala dobře, proto ani takovou ženu nedokáže normálně pojmenovat).
Moje nejlepší kamarádka, o které jsem tady psala, to tvrdila, ale s trochou skromnosti, celých 15 let. Bylo to opravdu harmonické manželství. Jenže jednoho krásného dne se objevila, mladší, odpočatá, s nalakovanými nehtíky a bylo po idylce a hlavně po manželství. Byl to šok pro všechny, ale nejvíc pro kamarádku, které se zhroutila ta její jistota. A teď je chtě-nechtě v roli té "druhé" v pořadí, té squav, toho sexuálního objevu, co by chtěl do partnerovy staré rodiny cosi vnášet a nedejbože i chtít a nejenom se přizpůsobovat.
Tady na tom mi vadí, že je mi podsouváno, co jsem neřekla. A ť si přítel dětem dává peněz kolik chce, to je jeho věc ( a mmmch, už teď sám vidí, že to do budoucna tímto stylem se svým nižším původním platem) nebude zvládat, proto to chce ukončit, jenže to nedokáže sám, možná i trochu zbaběle se to bojí říct, a proto vysloveně chce podporu ode mě. Ale tuhle mu nedám, to musí sám. Chtěl si penězma ulevit svědomí, ale stává se to pro něj neúnosné. Peníze fakt neřeším!!!

Lexaurin není vůbec žádné řešení. V dané situaci jsem se potřebovala zklidnit, abych mohla fungovat a řešit věci a s rozumem, jinak bych asi hystericky vylítla, což by možná taky nebylo na škodu. Byla to poslední tableta, pro další si nepůjdu, takže ten výbuch papiňáku zřejmě přijde.

Setupko, právě že tu skálopevnou jistotu paní T. nemá, nikdo ji nemá. ( a vůbec jakou proboha jistotu? čeho? )
Má iluze a má očekávání. Ale protože si nemůžeme partnery přivlastňovat, :D , můžeme být  rádi (všichni) , pokud potkáme partnera se kterým si rozumíme, ktreý kus života pobude s námi a lásku nám opětuje. A máme-li  partnera ( tátu, mámu, dítě)doopravdy rádi, popřejeme mu jistě i jiný vztah - takový jaký mu bude vyhovovat- , protože budeme mít na paměti zejména jeho blaho a budeme chtít, aby se měl dobře. A pokud by mu bylo lépe s jnou partnerkou, tak proč tomu bránit. To už je pak spíše péče o sebe, než o partnera, ne? Že nemusíme bydlet s např. nevěrníkem (nevyhovuje-li nám nevěra), je jiná věc a že nemusíme žít tak, jak nám nevyhovuje.. ... o tom teď nepíšu.

Většinou bývá zle v partnerství(manželství) jen kvůli neplnění našich očekávání partnerem. Toto je VŽDYCKY kámen úrazu. Kdykoliv mě něco na partnerovi naštve VŽDYCKY je to v překladu nesplněné MÉ očekávání - vzpomeńte si na to, až se naštvete na drahého:) . Jo, samozřejmě nemusím být u toho, pokud mi soužití nevyhovuje , mám volbu - to jo.

Tercila problém má, a promítla si ho do tebe, a přes tebe, prostřednictvím tebe, se pere se svým nepřítelem, resp. nepřítelkyní. Toto si Setupko uvědom a ujasni si, že to co píše tercila není o TOBĚ a  TOBĚ, píše svůj příběh, proč si ho brát tedy osobně? Je to zřetelně čitelné.
Takže neřeš co napsala (podsouvá) a proč to napsala - netýká se to totiž tebe - to ví jen ona , kdo a co jí ukazuje (zrcadlí :D ) její nejistotu a její obavy o sebe.
Takže se neospravedlňuj a zbytečně nehloubej.Nic nevymyslíš. Podle mě jsi slušná ženská, solidní, vstřícná.. až hodná a jak si to v životě zařídiš, tak to budeš mít. A moc ti držím palce. :pussa:

Mimochodem, zastaly se tě všechny holky..a v tomto duchu  ti to již psala majka, Pavla h, Kuřátko, a myslím i další holky. Moc pěkně Daphne.. takže z toho také něco vyplývá...ne?

Věci z dětství nás opravdu ovlivňují. Někdy se to projeví až v dospělosti při nějakém spuštěcím momentu. Ale když tady šlo o rozvod rodičů až v dospělosti, tak tomu nerozumím.

Když se ještě vrátím k mé věci. Dodatečně mám pocit, že jsem chtěla na děti působit. Svým způsobem mi jich bylo líto, protože mají hrozně prázdný život, tedy zase podle mě. Chtěla jsem jim ukázat, že existuje i něco jiného, než video, PC a dny strávené v multikomplexech a Tescu. Jak by s tím potom naložili, je jen jejich věc a volba. Nemůžou si vybrat, když mají jenom jednu možnost. Přítel s tím souhlasil, protože v manželství to tak fungovalo (ve smyslu bylo) a všichni se tak nějak míjeli bez společných zážitků. Někteří dnešní mladí jsou prázdní, bez vnitřního života, fantazie, duševního života. To je přece velká škoda. V poradně jsme vždycky nabízeli a ukazovali i jiné možnosti trávení času. Tu možnost volby by měl mít každý. Málokdo si v dospělosti najde něco jiného, než v čem vyrostl. Model předá dál. Jistě, vyhovuje jim to, ale možná jenom proto, že nic jiného neznají, tak jim to vyhovovat musí.
Po této zkušenosti bych do toho už podruhé nešla. Celé mě to zbouralo a ještě navíc bez sebemenšího efektu.
No, a zase řeším něco jiného, než bych měla. V neděli jedu za mámou, táta mně chybí. Možná i řešení jeho dětí je zástupný problém za tady tyto věci, protože se s tím nedokážu smířit.

setupka napsal(a):

"Cesta, na které není překážek, s nějvetším pravděpodobností nikam nevede". Tak jsem zvědavá, kam vede tahle:cool:

A já bych ještě doplnila, že cesta, na které je PŘÍLIŠ mnoho překážek zřejmě není ta správná... Možná ti mají ty překážky říct jediný: "Jdi jinudy."

OT - tohle je velká bolest zdejších debat :( Někdy jsou podnětné a inspirativní a já už bych i ráda něco napsala, ale pak se najednou objeví taková žumpa, že mě to zas odradí. Je to škoda, protože mě baví komunikovat, ovšem na druhé staně, nemám zapotřebí to činit ve čtvrté cenové skupině...

když tady šlo o rozvod rodičů až v dospělosti, tak tomu nerozumím
On věk není zas tak důležitej... pořád jsi jejich dítě a pořád ti tím rozsypou svět. To jen, že se u dospělých dětí jaksi předpokládá, že budou "mít rozum" a tím pádem se vyrovnají líp. Jo, možná vyrovnají... tím rozumem... ale (pokud nejde o patologický vztah, kdy je rozvod pro všechny zúčastněné plus - aneb "mami, my ti to říkali dávno...") chápe se to stejně blbě v 10 jako ve 30. Prostě najednou ti zmizí jedna z jistot... a když je to navrch okořeněné tím, že si s tím "novým" nepadneš do oka (což se stává i dospělým - švagrové například), tak to holt při nějaký příležitosti vybublá.

setupka napsal(a):

Věci z dětství nás opravdu ovlivňují. Někdy se to projeví až v dospělosti při nějakém spuštěcím momentu. Ale když tady šlo o rozvod rodičů až v dospělosti, tak tomu nerozumím.

Když se ještě vrátím k mé věci. Dodatečně mám pocit, že jsem chtěla na děti působit. Svým způsobem mi jich bylo líto, protože mají hrozně prázdný život, tedy zase podle mě. Chtěla jsem jim ukázat, že existuje i něco jiného, než video, PC a dny strávené v multikomplexech a Tescu. Jak by s tím potom naložili, je jen jejich věc a volba. Nemůžou si vybrat, když mají jenom jednu možnost. Přítel s tím souhlasil, protože v manželství to tak fungovalo (ve smyslu bylo) a všichni se tak nějak míjeli bez společných zážitků. Někteří dnešní mladí jsou prázdní, bez vnitřního života, fantazie, duševního života. To je přece velká škoda. V poradně jsme vždycky nabízeli a ukazovali i jiné možnosti trávení času. Tu možnost volby by měl mít každý. Málokdo si v dospělosti najde něco jiného, než v čem vyrostl. Model předá dál. Jistě, vyhovuje jim to, ale možná jenom proto, že nic jiného neznají, tak jim to vyhovovat musí.
Po této zkušenosti bych do toho už podruhé nešla. Celé mě to zbouralo a ještě navíc bez sebemenšího efektu.
No, a zase řeším něco jiného, než bych měla. V neděli jedu za mámou, táta mně chybí. Možná i řešení jeho dětí je zástupný problém za tady tyto věci, protože se s tím nedokážu smířit.

Není to všude stejné, věř mi. Tyto děti ti mohou být přínosem - ačkoliv se ti te´d zdá nepředstavitelné. Já mám s holkama (od partnera) super vztah. Sice taky nejraději sedi u počítače, na výlet reagují - jééžíšš a v kolik přijedem ? Ale jdou, a celej výlet se smějem. Zase na druhou stranu slyšet je brabentit , hodinu, když přijedou, aby mi stihly všechno říct, co kdo řekl (jako kluci, kámošky), co je novýho (kluci zejména), kde byly co dělaly..až je musím na chvíli vyhodi z kuchynět, abych se prokysličila před pokračováním. Jedna z nich má třeba zájem o práci kteou dělaám a vyptává se mě - to mě samozřejmě velice těší. Nebo naučila jsem je číst (vůbec nečetly knížky). Te´d mi choděj vyprávět obsahy. To je fakt nádhera.
Nezatvrď se, bylo by to škoda . Ty děti by se daly zvládnout, jen partner by musel táhnout s tebou za jeden provaz. Vyhmátnout to, co je baví, ..já vím, že v tvé situaci je to téměř nemožné, děti znají svoji "sílu" a zneužívají ji.

Wiki napsal(a):

setupka napsal(a):

Věci z dětství nás opravdu ovlivňují. Někdy se to projeví až v dospělosti při nějakém spuštěcím momentu. Ale když tady šlo o rozvod rodičů až v dospělosti, tak tomu nerozumím.

Když se ještě vrátím k mé věci. Dodatečně mám pocit, že jsem chtěla na děti působit. Svým způsobem mi jich bylo líto, protože mají hrozně prázdný život, tedy zase podle mě. Chtěla jsem jim ukázat, že existuje i něco jiného, než video, PC a dny strávené v multikomplexech a Tescu. Jak by s tím potom naložili, je jen jejich věc a volba. Nemůžou si vybrat, když mají jenom jednu možnost. Přítel s tím souhlasil, protože v manželství to tak fungovalo (ve smyslu bylo) a všichni se tak nějak míjeli bez společných zážitků. Někteří dnešní mladí jsou prázdní, bez vnitřního života, fantazie, duševního života. To je přece velká škoda. V poradně jsme vždycky nabízeli a ukazovali i jiné možnosti trávení času. Tu možnost volby by měl mít každý. Málokdo si v dospělosti najde něco jiného, než v čem vyrostl. Model předá dál. Jistě, vyhovuje jim to, ale možná jenom proto, že nic jiného neznají, tak jim to vyhovovat musí.
Po této zkušenosti bych do toho už podruhé nešla. Celé mě to zbouralo a ještě navíc bez sebemenšího efektu.
No, a zase řeším něco jiného, než bych měla. V neděli jedu za mámou, táta mně chybí. Možná i řešení jeho dětí je zástupný problém za tady tyto věci, protože se s tím nedokážu smířit.

Není to všude stejné, věř mi. Tyto děti ti mohou být přínosem - ačkoliv se ti te´d zdá nepředstavitelné. Já mám s holkama (od partnera) super vztah. Sice taky nejraději sedi u počítače, na výlet reagují - jééžíšš a v kolik přijedem ? Ale jdou, a celej výlet se smějem. Zase na druhou stranu slyšet je brabentit , hodinu, když přijedou, aby mi stihly všechno říct, co kdo řekl (jako kluci, kámošky), co je novýho (kluci zejména), kde byly co dělaly..až je musím na chvíli vyhodi z kuchynět, abych se prokysličila před pokračováním. Jedna z nich má třeba zájem o práci kteou dělaám a vyptává se mě - to mě samozřejmě velice těší. Nebo naučila jsem je číst (vůbec nečetly knížky). Te´d mi choděj vyprávět obsahy. To je fakt nádhera.
Nezatvrď se, bylo by to škoda . Ty děti by se daly zvládnout, jen partner by musel táhnout s tebou za jeden provaz. Vyhmátnout to, co je baví, ..já vím, že v tvé situaci je to téměř nemožné, děti znají svoji "sílu" a zneužívají ji.

Ano, ty děti by se daly zvládnout, jen by sestupka k nim musela mít jiný přístup! Bere je jako přítěž a ony to cítí a taky proto se tak chovají .

helena napsal(a):

když tady šlo o rozvod rodičů až v dospělosti, tak tomu nerozumím
On věk není zas tak důležitej... pořád jsi jejich dítě a pořád ti tím rozsypou svět. To jen, že se u dospělých dětí jaksi předpokládá, že budou "mít rozum" a tím pádem se vyrovnají líp. Jo, možná vyrovnají... tím rozumem... ale (pokud nejde o patologický vztah, kdy je rozvod pro všechny zúčastněné plus - aneb "mami, my ti to říkali dávno...") chápe se to stejně blbě v 10 jako ve 30. Prostě najednou ti zmizí jedna z jistot... a když je to navrch okořeněné tím, že si s tím "novým" nepadneš do oka (což se stává i dospělým - švagrové například), tak to holt při nějaký příležitosti vybublá.

Na druhou stranu by dospělý člověk mohl pochopit, že je sobecké bránit otci, matce , aby si zvolili partnera. Pokud nový partner toho rodiče děti odmítne, a nějak štve proti dětem, tak je to prasárna, to jistě je. Ale ten rodič by se tedy neměl dát. Ten by měl spíše okamžitě ze vztahu vycouvat - když zjistí, že nový partner je sobecký.

aprill napsal(a):

Wiki napsal(a):

setupka napsal(a):

Věci z dětství nás opravdu ovlivňují. Někdy se to projeví až v dospělosti při nějakém spuštěcím momentu. Ale když tady šlo o rozvod rodičů až v dospělosti, tak tomu nerozumím.

Když se ještě vrátím k mé věci. Dodatečně mám pocit, že jsem chtěla na děti působit. Svým způsobem mi jich bylo líto, protože mají hrozně prázdný život, tedy zase podle mě. Chtěla jsem jim ukázat, že existuje i něco jiného, než video, PC a dny strávené v multikomplexech a Tescu. Jak by s tím potom naložili, je jen jejich věc a volba. Nemůžou si vybrat, když mají jenom jednu možnost. Přítel s tím souhlasil, protože v manželství to tak fungovalo (ve smyslu bylo) a všichni se tak nějak míjeli bez společných zážitků. Někteří dnešní mladí jsou prázdní, bez vnitřního života, fantazie, duševního života. To je přece velká škoda. V poradně jsme vždycky nabízeli a ukazovali i jiné možnosti trávení času. Tu možnost volby by měl mít každý. Málokdo si v dospělosti najde něco jiného, než v čem vyrostl. Model předá dál. Jistě, vyhovuje jim to, ale možná jenom proto, že nic jiného neznají, tak jim to vyhovovat musí.
Po této zkušenosti bych do toho už podruhé nešla. Celé mě to zbouralo a ještě navíc bez sebemenšího efektu.
No, a zase řeším něco jiného, než bych měla. V neděli jedu za mámou, táta mně chybí. Možná i řešení jeho dětí je zástupný problém za tady tyto věci, protože se s tím nedokážu smířit.

Není to všude stejné, věř mi. Tyto děti ti mohou být přínosem - ačkoliv se ti te´d zdá nepředstavitelné. Já mám s holkama (od partnera) super vztah. Sice taky nejraději sedi u počítače, na výlet reagují - jééžíšš a v kolik přijedem ? Ale jdou, a celej výlet se smějem. Zase na druhou stranu slyšet je brabentit , hodinu, když přijedou, aby mi stihly všechno říct, co kdo řekl (jako kluci, kámošky), co je novýho (kluci zejména), kde byly co dělaly..až je musím na chvíli vyhodi z kuchynět, abych se prokysličila před pokračováním. Jedna z nich má třeba zájem o práci kteou dělaám a vyptává se mě - to mě samozřejmě velice těší. Nebo naučila jsem je číst (vůbec nečetly knížky). Te´d mi choděj vyprávět obsahy. To je fakt nádhera.
Nezatvrď se, bylo by to škoda . Ty děti by se daly zvládnout, jen partner by musel táhnout s tebou za jeden provaz. Vyhmátnout to, co je baví, ..já vím, že v tvé situaci je to téměř nemožné, děti znají svoji "sílu" a zneužívají ji.

Ano, ty děti by se daly zvládnout, jen by sestupka k nim musela mít jiný přístup! Bere je jako přítěž a ony to cítí a taky proto se tak chovají .

To si nemyslím. Spíše zneužívají své pozice a mávají s tátou, protože se nechá a ony zkouší kam až mohou jít... A tady je pak Setupka mimo hru. V tomto zasáhnout nemůže. Tady musí do stolu praštit táta.

Díky Aprill, nikdy mě nezklameš, asi taky nějaký ten problém z dětství nebo z manželství a z nových partnerů.
Dcera s tátou nemluví skoro vůbec, takže se mnou tomu taky moc nedá. Hledala jsem, o čem mluvit, ale zvládly jsem jenom vtipy, a až došly, došla i řeč. Kontakt se navazuje těžko, zkooušela jsem to i přes její oblíbené sitkomy a seriály, jenže já nevydržím dívat se tři hodiny na "Pikaču" nebo jak se to jmenuje. S klukem je to jiný kafe, ten vydá za dva a má i docela přehled. Jenže vzhledem k věku ztrácí zájem mluvit s dospělými.
Teď je to na jejich tátovi.

Stupko myslím, že jsi naskočila do rozjetýho vlaku, kterej tvojí (úplně cizorodou - myšleno v dobrým) přítomností jen nabírá na rychlosti a spádu událostí. S dětmi se dá z 99% případů pracovat, ale musí to být práce konzistentní a měla by se na ní podílet celá rodina. Ty jsi tam přeci jen "nejmladší" člen a sama, bez podpory přítele moc možností, jak děti umravnit nemáš.
Myslím, že bys měla možná soustředit svojí pozornost na ty důležité věci, které se odehrávají... Maminka, váš vztah a rozloučení s tatínkem... Někdy, když se situace bez našeho zasahování nechá sama sobě k vyvinutí je člověk překvapenej.

Já si myslím, že Setupka vůbec děti zvládat nemusí! Ona nemá žádné výchovné povinnosti! Když si někdo nabrnkne rozvedeného s dětmi, nestává se rázem paní k dětem.
(Já být rozvedenou matkou, tak bych si taky moc nepískala, kdyby mi je vychovávala nějaká neznámá.)
Pro Setupku bude jenom dobře, když s dětmi svého partnera vyjde, případně jim bude dobrým příkladem.
Za "vyjití" může považovat každý něco jiného, já bych za to nepovažovala naschvály, projíždění tašky a tak.
A myslím, že si to Setupka bude muset přebrat a vyřídit sama. Je inteligentní a v jádru hodná, ví, že dcera je přinejmenším nezralá na svůj věk, tak až bude chtít, tak to zvládne.
Jasně, že naskočila do rozjetého vlaku, ale odpovědnost, jíž cítí, není její. Ona nebyla najatá jako bona s odměnami za úspěch.

Terci, myslím, že by ti pomohla inetrnzívna dlhodobejšia terapaia - knihy o psychológii ti určite enepomôžu. Je zjavné, že detská trauma sa ťa nepustila ani v dospelosti a prenášaš ju mechanicky do internetových diskusií s úplne neznámymi ľuďmi... ;) To nerobí dobre nikomu, a nemôže to robiť dobre ani tebe. Ale určite sa s tým dá niečo robiť... aby si dokázala žiť s ostatnými CUDZÍMI ľuďmi, ktorí ti nič neurobili - a neurážať ich, držať emócie na uzde, prípadne nemať žiadne emócie. :jojo: Setupkine nevlasnté deti, zdá sa, ďalšieho obhajcu nepotrebujú, majú ich dosť (až tak, že sú presvedčneé, aspoň dcéra, o svojej beztrestnosti...) a možno by tvoja energia a schopnosti boli užitočnejšie neikde inde... Mmch, BI, nechceš robiť detského ombudsmana? Hodila by si sa na to dokonale. :godlike:
Setupke: Si podľa mňa v situácii, ktorej riešenie NIE JE v tvojich rukách. Buď rpiateľovi na rovinu vysvetlíš, čo ti vadí, a počkáš si, ČI a AKO zareaguje, alebo si fakt pôjdeš hľadať niekoho vhodnejšieho a menej problémového (lebo prvotný problém vidím samozrejme v priateľovi, deti sú len zrkadlom divných vzťahov v rodine...).

Bramborka napsal(a):

Já si myslím, že Setupka vůbec děti zvládat nemusí! Ona nemá žádné výchovné povinnosti! Když si někdo nabrnkne rozvedeného s dětmi, nestává se rázem paní k dětem.
...

Jasně, že naskočila do rozjetého vlaku, ale odpovědnost, jíž cítí, není její. Ona nebyla najatá jako bona s odměnami za úspěch.

:jojo:

Kiaro vcera 11:40
:supr:

Terci, já myslím, že ta reakce byla nešťastná, protože byla mimochodná. Že tu tak nějak nosíš sovy do lesa, dříví do Athén a tak dál.Možná je to proto, že jsi v mládí žila na poušti, kde nebyly ani lesy, ani sovy.
Když se někdo ve věku Setupčina milého dětí seznámí s jiným systémem fungování, který navíc neprobíhá u nich doma, myslím, že jich neubude, přinejhorším budou vědět, co nikdy nebudou chtít, až vyrostou.
Setupko, ano, chtěla jsi na ně působit. Připadá mi, že ses snažila a možná jsi to brala dost zhurta.
Když něco děláš a přijde člověk, který ti tak nějak naznačí, že to není ono, to co ty děláš, chce po tobě něco jiného, náročnějšího, tváří se, jako bys byla pod úrovní, ne dost dobrá, a ještě mu za to máš být vděčná, to chce silnější charakter, než má slečna dcera.
Když se válíš u televize a videa, k tomu něco přikusuješ, doploužíš se do školy, tam tě úči zprudí, puberta s tebou nevybíravě cloumá, pak přijde nějaká pohledná, bez beďarů, s penězma, co si myslí, že sežrala šalamounovo ....., táhne tě do zoo a ještě chce, aby se ti to líbilo, abys četla (a já nevím co), když tys krom bravíčka nepřečetla ani ťuk, no raduj se.
Moje kolegyně, staromilská (dle mě) milovnice historie začala chodit do pěveckého sboru. Už od útlého mládí vzdychá po starých časech. Před tím nikdy nebyla na koncertě, "moderní" hudbu nesnáší, natož moderní vážnou. Teď, po 2 letech ve sboru začali nacvičovat Janáčka, několik týdnů předem sténala, že odejde, že Janáčka nesnáší ...... a hleďme - zalíbil se jí! Po 2 letch intenzívního tréniku ovšem.
Když jsem začala kdysi běhat, měla jsem pocit, že vypustím duši, nesnášela jsem to. Po několika týdnech, když se mi rozlily endorfíny, nechápal jsem, nechápala jsem svou nenávist k běhu a to, že jsem nemohla uběhnout "takový kousínek" bez lapání po dechu.
Připisuji: Setupko, prosím tě, ber mě s nadsázkou. S tou jsem to psala. Dík!

setupka napsal(a):

Díky Aprill, nikdy mě nezklameš, asi taky nějaký ten problém z dětství nebo z manželství a z nových partnerů.
Dcera s tátou nemluví skoro vůbec, takže se mnou tomu taky moc nedá. Hledala jsem, o čem mluvit, ale zvládly jsem jenom vtipy, a až došly, došla i řeč. Kontakt se navazuje těžko, zkooušela jsem to i přes její oblíbené sitkomy a seriály, jenže já nevydržím dívat se tři hodiny na "Pikaču" nebo jak se to jmenuje. S klukem je to jiný kafe, ten vydá za dva a má i docela přehled. Jenže vzhledem k věku ztrácí zájem mluvit s dospělými.
Teď je to na jejich tátovi.

Taky pro me ma Aprill temer vzdy prapodivne reakce. Uz ta drivejsi na tebe, ve smyslu "okamzite mi odpovez, proc jses s partnerem, ktery neskace podle toho jak piskas...." je typicka a v mnoha variantach se tu opakujici. Nekdy se ptam kolik je ji let. Takovy detinsky vykriky........

sahleb napsal(a):

setupka napsal(a):

Díky Aprill, nikdy mě nezklameš, asi taky nějaký ten problém z dětství nebo z manželství a z nových partnerů.
Dcera s tátou nemluví skoro vůbec, takže se mnou tomu taky moc nedá. Hledala jsem, o čem mluvit, ale zvládly jsem jenom vtipy, a až došly, došla i řeč. Kontakt se navazuje těžko, zkooušela jsem to i přes její oblíbené sitkomy a seriály, jenže já nevydržím dívat se tři hodiny na "Pikaču" nebo jak se to jmenuje. S klukem je to jiný kafe, ten vydá za dva a má i docela přehled. Jenže vzhledem k věku ztrácí zájem mluvit s dospělými.
Teď je to na jejich tátovi.

Taky pro me ma Aprill temer vzdy prapodivne reakce. Uz ta drivejsi na tebe, ve smyslu "okamzite mi odpovez, proc jses s partnerem, ktery neskace podle toho jak piskas...." je typicka a v mnoha variantach se tu opakujici. Nekdy se ptam kolik je ji let. Takovy detinsky vykriky........

Ale jdi ty brepto, nepsala jsem, okamžitě odpověz, jen se ji ptám proč proboha setrvává ve vztahu, který ji ničí, deptá, neuspokojuje!
Uvedu příklad -když mi teče do bot, tak buď boty vyhodím a jsem v pohodě nebo se s tím smířím a taky jsem v pohodě. Sestupce teče do bot, ale není schopna se s tím ani smířit a ani boty vyhodit. Tady je pak každá rada drahá!
A přemýšlet kolik partner ( se kterým nehospodařím) dává ze svého svým dětem je docela zvláštní. Kdyby jim dal celou výplatu, tak ji to může být fuk.

Aprill, třeba jí nejen ničí, deptá, neuspokojuje, ale třeba jí i něčím těší, naplňuje a zajímá. O tom tu ale nepíše, proč taky. A nebo to je tak, jak ty píšeš, ale ona k tomu potřebuje dospět a to chce čas.

aprill napsal(a):

A přemýšlet kolik partner ( se kterým nehospodařím) dává ze svého svým dětem je docela zvláštní. Kdyby jim dal celou výplatu, tak ji to může být fuk.

Já tohle pochopila jinak. Mně přijde, že partner jede v roli žáčka, který kouří za bukem, a přestože je mu dávno 18, bojí se, aby se to rodiče nedomákli.  Že se chová jako malej Jarda, ačkoliv nemusí. Setupka s tím nebo oním může nesouhlasit, ale to je tak všechno, co může, a pokud to partner neustojí, tak pro mě je divnej JEHO přístup a dost by tím u mě klesnul (přestože bych vůbec neměla v úmyslu mu mluvit do toho, jak utrácí své peníze).

Bramborka napsal(a):

Aprill, třeba jí nejen ničí, deptá, neuspokojuje, ale třeba jí i něčím těší, naplňuje a zajímá. O tom tu ale nepíše, proč taky. A nebo to je tak, jak ty píšeš, ale ona k tomu potřebuje dospět a to chce čas.

Pak si musí napsat pro a proti a zvážit co převažuje. A musí si uvědomit, že děti jsou vlastní a ona je cizí.

Bramborka napsal(a):

Já si myslím, že Setupka vůbec děti zvládat nemusí! Ona nemá žádné výchovné povinnosti! Když si někdo nabrnkne rozvedeného s dětmi, nestává se rázem paní k dětem.
(Já být rozvedenou matkou, tak bych si taky moc nepískala, kdyby mi je vychovávala nějaká neznámá.)
Pro Setupku bude jenom dobře, když s dětmi svého partnera vyjde, případně jim bude dobrým příkladem.
Za "vyjití" může považovat každý něco jiného, já bych za to nepovažovala naschvály, projíždění tašky a tak.
A myslím, že si to Setupka bude muset přebrat a vyřídit sama. Je inteligentní a v jádru hodná, ví, že dcera je přinejmenším nezralá na svůj věk, tak až bude chtít, tak to zvládne.
Jasně, že naskočila do rozjetého vlaku, ale odpovědnost, jíž cítí, není její. Ona nebyla najatá jako bona s odměnami za úspěch.

jéé :rolleyes:
Zvládání - mnou bylo myšleno jako vycházení s nimi. Nikoliv výchova. Nenapadlo by mě, že to někdo takto vylepší. Pochybuji, že by měla Setupka potřebu je vychovávat :D. Zatím jsou ve fázi kdy jde o přežití víkendu.
A pochybuji, že by vůbec někdo měl potřebu, u dětí z bm, je vychovávat.
Ale - jedemeli týden na dovolenou, nevyhnu se péči o ně - a zvládnout je musím.

Moje máma říkávala (a říká), že musí jenom umřít, jinak nic.
Myslím, že málo vnímáme, že "uvědomění (si)" je činění, akce, a že akce se odehrávají v čase. Chceme-li skutečně něco udělat, někam se dostat, musíme si ten čas dopřát. A musíme ho dopřát i Setupce, jejímu příteli a jeho dětem. My, které jsme něčím prošly, jsme hned se vším rychle hotové. Zapomněly jsme, jak dlouho trvalo nám, než jsme se dostaly tam, kde teď jsme a neuvědomujeme si, že stále pokračujeme v pohybu ....
(Nakonec, toho se týká i to, co jsem psala Setupce o jejích střetech s přítelovou dcerou.)
Jak se říká, žádný učený z nebe nespadl. Důležité je nelhat si do kapsy, i to se musí člověk naučit (a zatím neznám nic těžšího).

setupka napsal(a):

Díky Aprill, nikdy mě nezklameš, asi taky nějaký ten problém z dětství nebo z manželství a z nových partnerů.
Dcera s tátou nemluví skoro vůbec, takže se mnou tomu taky moc nedá. Hledala jsem, o čem mluvit, ale zvládly jsem jenom vtipy, a až došly, došla i řeč. Kontakt se navazuje těžko, zkooušela jsem to i přes její oblíbené sitkomy a seriály, jenže já nevydržím dívat se tři hodiny na "Pikaču" nebo jak se to jmenuje. S klukem je to jiný kafe, ten vydá za dva a má i docela přehled. Jenže vzhledem k věku ztrácí zájem mluvit s dospělými.
Teď je to na jejich tátovi.

Hele, tak to bych začala klukem. Když ona (holčina) uvidí, že spolu vycházíte, půjde do toho taky. Ona možná  cítí, že pokud byste spolu dobře vycházely, že se nějak proviní na mámě.  Jestli je nějak "vedena" proti tobě (což je možné, podle toho, cos psalal), nedivila bych se. Tohle samozřejmě jen tipuji - nemůžu vědět.

Zase mi vychází jedno jediné - táta. Táta musí být tím hlavním aktérem, který bude určovat směr. A ty ho pak můžeš jen mírumilovně  podporovat (prima úloha)

aprill napsal(a):

sahleb napsal(a):

setupka napsal(a):

Díky Aprill, nikdy mě nezklameš, asi taky nějaký ten problém z dětství nebo z manželství a z nových partnerů.
Dcera s tátou nemluví skoro vůbec, takže se mnou tomu taky moc nedá. Hledala jsem, o čem mluvit, ale zvládly jsem jenom vtipy, a až došly, došla i řeč. Kontakt se navazuje těžko, zkooušela jsem to i přes její oblíbené sitkomy a seriály, jenže já nevydržím dívat se tři hodiny na "Pikaču" nebo jak se to jmenuje. S klukem je to jiný kafe, ten vydá za dva a má i docela přehled. Jenže vzhledem k věku ztrácí zájem mluvit s dospělými.
Teď je to na jejich tátovi.

Taky pro me ma Aprill temer vzdy prapodivne reakce. Uz ta drivejsi na tebe, ve smyslu "okamzite mi odpovez, proc jses s partnerem, ktery neskace podle toho jak piskas...." je typicka a v mnoha variantach se tu opakujici. Nekdy se ptam kolik je ji let. Takovy detinsky vykriky........

Ale jdi ty brepto, nepsala jsem, okamžitě odpověz, jen se ji ptám proč proboha setrvává ve vztahu, který ji ničí, deptá, neuspokojuje!
Uvedu příklad -když mi teče do bot, tak buď boty vyhodím a jsem v pohodě nebo se s tím smířím a taky jsem v pohodě. Sestupce teče do bot, ale není schopna se s tím ani smířit a ani boty vyhodit. Tady je pak každá rada drahá!
A přemýšlet kolik partner ( se kterým nehospodařím) dává ze svého svým dětem je docela zvláštní. Kdyby jim dal celou výplatu, tak ji to může být fuk.

Ježkovy zraky, proč sem pořád taháš ty peníze???

aprill napsal(a):

Bramborka napsal(a):

Aprill, třeba jí nejen ničí, deptá, neuspokojuje, ale třeba jí i něčím těší, naplňuje a zajímá. O tom tu ale nepíše, proč taky. A nebo to je tak, jak ty píšeš, ale ona k tomu potřebuje dospět a to chce čas.

Pak si musí napsat pro a proti a zvážit co převažuje. A musí si uvědomit, že děti jsou vlastní a ona je cizí.

Tak ja bych rekla, ze to prave zvazuje. ;)
A cizi je pro nas, ale pro jejiho partnera asi ne. Nebo samozrejme na to muzes koukat i tak, ze ve vztahu muz x zena (jedno jestli manzele nebo ne) jsou si ti dva navzajem cizi a vlastni mame jen sve deti. Ale tahle logika me prijde na hlavu postavena (ale verim, ze nekdo to tak treba i ma, ze pro nekoho muze byt partner i po 10, 20 letech "cizi")

Wiki napsal(a):

To si nemyslím. Spíše zneužívají své pozice a mávají s tátou, protože se nechá a ony zkouší kam až mohou jít... A tady je pak Setupka mimo hru. V tomto zasáhnout nemůže. Tady musí do stolu praštit táta.

Ano, jako otec mající u sebe každý nebo každý druhý víkend děťátko z bývalého manželství cítím, že v takovém případě je pouze na mně, abych udělal pořádek.
Pokud bych se nechal dítětem ovládat, nejspíš by mě partnerka poslala kamsi.
Kdybych byl příliš lhostejný nebo necitlivý k dítěti, to by ke mě nechtělo.
Není to jednoduchý, ale zakročit a vymezit mantinely musí on

Narazila jsem v posledním Respektu (č.4) na článek Sešívaná (= patchworková) rodina. Doporučuju. :)

PetrHl napsal(a):

Tercila napsal(a):

Anais, jsi tak naivní? Ty si vážně myslíš, že kdyby ten chlap nechtěl, že to s manželkou neskončí úplně jinak? Hele, nenapadlo Tě, že se Ti taky sem tam jen tak ten chlap vymlouvá? Pro svůj klid - ale s Tebou??? :/
Ono je i pro něj jednodušší před Tebou říct, že vůči BM něco musí, než by Ti sáhodlouze vysvětloval, že to pro děcka prostě udělat chce..... :/
Ať je průběh manželství jakýkoliv, přece jen když si někdo odžije nějakých 20 let spolu, určité návyky prostě zůstávají. Vím bezpečně, že po rozvodu by za mnou manžel jezdil, stačilo by zavolat....

Jistoty, co to jsou jistoty? Jsou jen v našich hlavách, jediná jistota je že tam musíme všichni.
Nikomu nevidíme do hlavy co udělá když se stane to a to. Nejvíc bývají překvapeni a zhrouceni Ti, kteří
si byli tak moc jisti tím druhým.... Co když si tvůj muž najde mladou nádhernou milenku která si ho omotá
kolem prstu? Co se asi tak stane? Koho myslíš že poslechne hlava zaneřáděná feromonama?

Jinak k Setupce: dovedeš se vůbec vžít do role ženy, která má přítele s BM a dětma, které těží ze situace?

Že se Setupka ozve když se jí něco nelíbí ve vztahu přítele a jeho dětí? No a co?
Má držet ústa a krok? Za prvé takový vztah nemá šanci a za druhé by jim tedy ale neměla ani vařit a posluhovat.
:)

Terci, Petr má pravdu, prd víš, co udělá ten druhej. Vždyť si nemůžeme být jisti ani tím, co uděláme v které chvíli my sami. Můžeme si myslet, to jo :D ale to je asi tak všechno. Někdy sami sebe příjemně nebo nepříjemně překavapíme tím, jak se sami zachováme v té které situaci. a vědět, jak se zachová ten druhý, je prostě hloupost.

Tercila napsal(a):

majkafa: Tercilo, dávala bych si pozor, aby mě život neprozkoušel.

Maji, Ty vůbec nevíš, čím jsem vším prošla - snad si nemyslíš, že to tady budu psát. A když už něco napíšu, mám pro to důvod, jinak bych se s tím psaním neplichtila.

rouháš se, řekla by moje babička :)

majkafa: Tercilo, dávala bych si pozor, aby mě život neprozkoušel.
Tercila: Maji, Ty vůbec nevíš, čím jsem vším prošla - snad si nemyslíš, že to tady budu psát. A když už něco napíšu, mám pro to důvod, jinak bych se s tím psaním neplichtila.
rouháš se, řekla by moje babička :)[/i]

Holky a Petře, opakuji, že nevíte, čím už jsem si prošla ;) Jéje, ani zdaleka sem nepíšu všecko a vybírám jen útržky. A nejsem typ, který by žil naivními představami... Život mě už sakra prozkoušel. V rámci debatního kruhu můžu obecně formulovat jako budoucnost už něco, co se stalo u mně v minulosti, že.
K tomu, abych tady něco napsala, mám důvod, ať už to vy přeberete jakkoliv. :)

Tercila napsal(a):

majkafa: Tercilo, dávala bych si pozor, aby mě život neprozkoušel.
Tercila: Maji, Ty vůbec nevíš, čím jsem vším prošla - snad si nemyslíš, že to tady budu psát. A když už něco napíšu, mám pro to důvod, jinak bych se s tím psaním neplichtila.
rouháš se, řekla by moje babička :)[/i]

Holky a Petře, opakuji, že nevíte, čím už jsem si prošla ;) Jéje, ani zdaleka sem nepíšu všecko a vybírám jen útržky. A nejsem typ, který by žil naivními představami... Život mě už sakra prozkoušel. V rámci debatního kruhu můžu obecně formulovat jako budoucnost už něco, co se stalo u mně v minulosti, že.
K tomu, abych tady něco napsala, mám důvod, ať už to vy přeberete jakkoliv. :)

Ale nemůžeš obecně formulovat hnusnou větu o roztáhování nohou. Tak se už prober a omluv, jestli máš trošku slušnosti v sobě.

Tercila napsal(a):

majkafa: Tercilo, dávala bych si pozor, aby mě život neprozkoušel.
Tercila: Maji, Ty vůbec nevíš, čím jsem vším prošla - snad si nemyslíš, že to tady budu psát. A když už něco napíšu, mám pro to důvod, jinak bych se s tím psaním neplichtila.
rouháš se, řekla by moje babička :)[/i]

Holky a Petře, opakuji, že nevíte, čím už jsem si prošla ;) Jéje, ani zdaleka sem nepíšu všecko a vybírám jen útržky. A nejsem typ, který by žil naivními představami... Život mě už sakra prozkoušel. V rámci debatního kruhu můžu obecně formulovat jako budoucnost už něco, co se stalo u mně v minulosti, že.
K tomu, abych tady něco napsala, mám důvod, ať už to vy přeberete jakkoliv. :)

ale ty přeci nejsi rozvedená, abys věděla, jaké by to bylo, kdyby tahle situace u vás nastala, ne ?
nehledě na to, že lidi se mění, situace se mění. to, že se třeba ty nebo kdokoliv jiný z tvého života zachoval v určité situaci nějákým způsobem neznamená, že se stejně zachová v té samé, nebo podobné situaci o pár měsíců nebo let později.

Ještě dodatek k probíranému tématu: existuje rozdíl mezi chováním muže, kterého z nějakých důvodů opustila manželka a muž má stále rodinu rád (třeba Petr), a chováním muže, který si z nějakého důvodu našel jinou ženu už za trvání manželství. Ten druhý exmanžel obvykle nemá až takové vazby k té první, co se týká komunikace s exmanželkou a podpory dětí (mohla by vyprávět třeba majkafa, že).

počkej, jakou že rodinu to má petr rád :co: :co::co:

Tak to jsem taky nepochopila :co:
PetrHl může mít rád svoje dítě, které bezpochyby rád má, ale určitě v tuhle chvíli nechová žádné libé pocity ke své BM, která ho ze dne na den opustila a i s dítětem se odstěhovala do zahraničí.

Netoliko na tom, že rodinu PetraHl tvoří už v tuhle chvíli pravděpodobně akorát jen jeho dítě, rodiče, sourozenci, tety, strýci, švagrové, možná i babičky a dědečkové. Ty PetrHl rád mít může, ale rozhodně nemůže mít rád něco, co už se mu dávno před lety rozpadlo a dneska už neexistuje.

Tercila napsal(a):

Ještě dodatek k probíranému tématu: existuje rozdíl mezi chováním muže, kterého z nějakých důvodů opustila manželka a muž má stále rodinu rád (třeba Petr), a chováním muže, který si z nějakého důvodu našel jinou ženu už za trvání manželství. Ten druhý exmanžel obvykle nemá až takové vazby k té první, co se týká komunikace s exmanželkou a podpory dětí (mohla by vyprávět třeba majkafa, že).

Terci, já si myslim že to platí, ale ne do puntíku. Vždyť ta manželka může opustit
chlapa třeba i proto, že na rodinu z vysoka kašle a jen vymetá s kamarádama hospody.

Ten druhý zase sice opustil manželku se kterou například vubec nemohl vydržet,
ale svoje děti může stále milovat.

PPavlaa napsal(a):

počkej, jakou že rodinu to má petr rád :co: :co::co:

Tercila asi myslela tou rodinou dceru. :D
Exka a její nová rodina je mi někde. :D

Tercilka naprosto opominula fakt, že dva lidé se mohou rozvést i z úplně jiných důvodů, než že si jeden z manželů najde jiného a odejde od rodiny :) třeba proto, že jeden má toho druhého natolik plné zuby, že ke sbalení kufrů, odchodu a žádosti o rozvod vůbec nepotřebuje navazovat další vztah ;)

Tak tady tak sedím a čtu si. Přítel je nervní jako pes, děti místo včerejšího večera přišly až před deseti minutami, ani nezavolaly, že nepřijdou, kdy přijdou. Přišly s bruslema a bowlingovýma koulema, oznámily, že zítra se jde bruslit a na bowling a už sedí u televize v pokojíku. Táta sedí u televize v obýváku jako mokrá slepice, protože už se navzájem stihli všichni tři poštěkat, když se ptal na školu, a mně je tak nějak smutno. Jídlo k obědu je v lednici, buchta v troubě a já si připadám jako vosk. Tak si říkám, že kdybych zůstala doma, mohla jsem si vyžehlit.
Slyšela jsem telefonát s BM, doslova prskala, že děcka přijdou, tak voco mu de, asi tam byla i nějaká milá zmínka o mně, ale tu mně přítel zapřel. Zalsechla jsem nějakou tu krávu, o kom jiném by to mohlo být. Ví, že bych se asi zase naprudila, tak radši mlčí. Napružení by mně stejně nepomohlo, odehrálo by se v obýváku a potom bych si šla dát sprchu. Nevím, proč si takovou sprostotu mám pořád nechat líbit. Když se dřív za mě postavil, poslala ho do pr...e a že ho dá právníkovi. Kam to mám dát já:kapitulation:

:pussa:

Setupko, a co kdyby ses prostě sebrala a jela domů nebo ke kamarádce? A když by ti přítel volal, tak mu v klidu řekla, že trávit víkend v takovémto prostředí nemáš zapotřebí ;)

Já bych to klidně udělala.


Bohužel nějak nechápu, proč se tvůj přítel pohádal s dětmi a jsou všichni nakrknutí. Za to že přišli pozdě může v první řadě BM. Ona je má včas vyslat a také když se děti z nějakého důvodu zpozdí to dát tátovi vědět. Takž oni jsou v tom asi nevinně :/

Jinak, má tvůj přítel styk s dětmi nějak upraven soudně nebo jen ústní dohodou? A na to, že mu pořád BM vyhrožuje právníkama se může v klidu přítel vykašlat. Na co si jako bude stěžovat....že poslala děti s denním zpožděním a její ex jí za to sprdnul. Tak to se jí každý vysměje.

Setupko, já bych si na tvém místě odjel vyžehlit domů nebo zašel ke kamarádce na víno.

Tvůj přítel se asi nedokáže uplně osvobodit od své BM, ta ho stále ovládá a tím i Tebe.
Nemohl bych žít v takovém dusnu

setupko, můžeš udělat cokoliv, co budeš chtít.
Třeba se takhle trápit. Nebo ...

taky bych odjela vyžehlit, jak píše Petr, ale nafurt :vissla: nevracela bych se k němu.
divím se, že ti to za tyhle nervy a trápení stojí.

Odjela jsem na plánovanou návštěvu k mámě (tady jsem pro změnu dostala pár rad, jak dělat některé věci, které běžně dělám, potom jsem is taky vyslechla, co bych dělat neměla...tak trochu jako malé dítě. Ale beru, máma byla celý týden sama a teď jí přijelo dítě a taky se potřebuje vymluvit.)
Pohádali se proto, že se přítel ptal na školu a na známky (a to se vynechala věc kolem vyšetřování ztráty kalkulačky). BM tentokrát může být spokojená, dět mají navařeno i na dnešek, jdou po svém programu a kráva tam není. Moje spokojenost je kdysi v nedohlednu. Někdo tady psal, že by do chlapa s takhle malými dětmi nešel. Teď už bych to podepsala a možná bych si i osobně omrkla předem BM, abych měla obrázek, do čeho jdu, protože takhle si nechat ovlivňovat život od  takovéto "nemoudré" ženy není nic příjemného, natož k žití. Ono se s ní moc mluvit nedá, jak jsem psala, volal jí, kde jsou a ještě ho sjela jak malýho Jardu a když se ozval znovu, byl odeslán až tam. S takovou se fakt nedá rozumně domluvit, nepřipouští nic, než svůj názor a požadavky a děti to mají v bleděmodrém. Proto taky třeba mají svoje bowlingové koule. Sise zase budu nařčena, že mi může být jedno, kolik do svých dětí zainvestuje, ale zdravý rozum mně říká, že jedenáctiletý dítě to nepotřebuje, když hrát jdou max. 4x do roka. Chtěly to, mají to. A to byl tenkrát i nátlak ze strany BM, proč jim nemůže vyhovět.
Vadí mně, že vím, že v něm ztrácím oporu a spolehlivého partnera v momentě, když se děti objeví. Zní to hnusně pro matky, vím. Ale v tom momentě končí všechny naše dohody a plány a jsem postavena před hotovou věc, bude to takto, aniž bych měla možnost se třeba jenom vyjádřit. On je rád, že mu přijdou a z toho titulu udělá všechno, i když třeba včera už taky hledal číslo na právníka. Dnes šli bruslit a na bowling, třebaže v úterý odevzdává monitorovací zprávu a nedá se říct, že by ji měl třeba jen ve slušném nástřelu. Nešli jsme kvůli tomu na ples, aby to v klidu udělal, chodím kolem něho po špičkách, nemluvím, neruším, nic nechci... Ustoupila jsem, protože vím, že někdy se to jinak udělat nedá. A najednou a s velkým křikem bruslení. Rozumíte, co tím myslím???

setupko, proč se s ním nerozejdeš? Chceš tohohle muže jako otce svých dětí?

Nechci. Zatím jsem k rozchodu nenašla sílu. Cítím, že takhle už to dál nejde a hlavně že už nemůžu.

A on...nemá čas to řešit.

setupka napsal(a):

Nechci. Zatím jsem k rozchodu nenašla sílu. Cítím, že takhle už to dál nejde a hlavně že už nemůžu.

Co nemůžeš, být s ním, nebo se s ním rozejít? Můžeš cokoliv. "Stačí" chtít.

Setupko je vim,ze je tezke mit chlapa s detma.Ze zacatku me to nevadilo s detma jsem vychazela dobre.Nikde zadny mracek.Pak si pritelovo synacek zacal psat s mou dcerou na internetu a vyplulo na povrch jak me nenavidi, jaka jsem kr..ava pres palici,ze jsme ubozaci cela rodina,ze potrebujeme ,aby se o nas nekdo staral.Nerozdychala jsem to,S pritelovo synem jsem prerusila jakekoliv kontakty v lete.Nedokazu mu odpustit.
Pritelovo otci se to nelibi,ze se stale zlobim na jeho vnuka.Rekl me,ze je malej a nevedel co pise.Nevim jestli v 15 letech dite nevi cio pise.Rekl me ,ze si mam rikat vetu.Ty po me kamenem ja po tobe chlebem.Na to ja vylitla a rekla jsem mu,ze tohle jsem slychavala cele detstvi od sveho otce,ktery nadrzoval memu bratrovi.

setupko, už toho bylo popsáno téměř 24 stran (!).
Od konce listopadu minulého roku si tady víceméně oprávněně stěžuješ. Bylo Ti vysvětleno, že v tomhle vztahu budeš vždycky občanem II. kategorie, na jehož pocity, přání a požadavky nikdy nebude brán zřetel a na prvním místě u tohoto pána budou vždycky jeho děti, potom dlouho nic, pak tři kupky slámy, pak zase dlouho nic a potom možná teprve Ty.
To, že sem budeš pravidelně chodit a pravidelně podávat raporty, jak jsi byla zase kvůli dětem omezena, jak se o Tobě BM vulgárně vyjadřuje a jak se zase přítel podřídil, to - nezlob se na mě - Tvoji situaci v žádném případě nevyřeší.
Strašně nerada Ti to říkám, ale Ty máš před sebou jedinou možnost, jak se tohohle všeho zbavit - slušně poděkovat svému příteli za všechny společně strávené hezké chvíle a vyklidit pole :jojo:
A neříkej, že něco nejde nebo že na to nemáš sílu.
Nechci být chmurným prorokem, ale ta desetiletá holčička přijde po čase do puberty. Když už má poruchy chování v deseti letech, co asi čekáš, že Ti bude provádět, až jí bude 13-14-15 let?!? Když se o Tobě její matka vyjadřuje jako o krávě, holčička ti totéž řekne brzy sama do očí a bude Tí hrabat v peněžence, krást a ničit věci kdykoliv si vzpomene a nemysli si, že se Tě tatínek před ní zastane :jojo:
Sama poznáš, že ten vztah dospěje do takového stadia, že Ti nezbyde než se spasit útěkem.

Do toho vseho se plete pritelovo byvalka,ktera chce,aby se pritel s detma nestykal jen platil alimenty.Deti se nemuze na nic zeptat vse se otoci proti nemu,protoze deti vse reknou sve matce.Ta mu pise hnusne sms-ky, typu jaky je ubozak,ze deti na nej stejne kaslou,ze s nej nic nemaji,ze je chudak,kdyz jim pri kazde navsteve da nez 100 kc.
Takze vsichni okolo deticek chodi po spickach,jak babicka s dedou, tak pritel,aby detem nerekli nic nepatricneho a na nic s jejich soukromi se zeptat taky nemohou.Mluvi s pubertalnima  detma tonem jako s 3 letym ditetem.Ja tohle proste nechapu.

erem, přečti si řádně, co napsala Kiara před chvilkou. Děláš přesně to samé, co setupka. Akorát si stěžuješ a stále s ním jsi. :jojo:

setupka napsal(a):

A on...nemá čas to řešit.

On čas má, ale nemá VŮLI něco řešit. My chlapi neradi řešíme, zvlášť takovéto nepříjemnosti, ale to určitě víš.

Setupko, myslim že pokud se chceš pohnout z místa máš dle mého 2 možnosti:
1. se vztahem seknout a jít si svou cestou - věřim že teď je to těžké, ale až to uděláš, uvědomíš si jak to bylo snadné
2. s přítelem chceš být, ale ne s jeho dětma. Takže můžeš s ním být v době kdy u něho nejsou děti a na víkendy kdy u něho jsou si udělat jiný program a z tohoto rozhodnutí neustupovat, leda že by on si děti usměrnil (čemuž tedy upřímně moc nevěřim). To, že on s jeho BM si děti nedokázali vychovat a rozumně jim vysvětlit svůj rozvod, neznamená, že bys na to měla ty doplácet. Věř tomu, že je spousta vztahů ženy s rozvedeným mužem jehož navštěvují děti, a funguje to v pohodě.

majkafa napsal(a):

erem, přečti si řádně, co napsala Kiara před chvilkou. Děláš přesně to samé, co setupka. Akorát si stěžuješ a stále s ním jsi. :jojo:

:supr: :godlike:

majkafa napsal(a):

erem, přečti si řádně, co napsala Kiara před chvilkou. Děláš přesně to samé, co setupka. Akorát si stěžuješ a stále s ním jsi. :jojo:

Nestezuju si na nej,ale na jeho syna.

Eremuruss, přečti si dobře, cos napsala třeba tady, na koho si stěžuješ

eremuruss napsal(a):

Do toho vseho se plete pritelovo byvalka,ktera chce,aby se pritel s detma nestykal jen platil alimenty.Deti se nemuze na nic zeptat vse se otoci proti nemu,protoze deti vse reknou sve matce.Ta mu pise hnusne sms-ky, typu jaky je ubozak,ze deti na nej stejne kaslou,ze s nej nic nemaji,ze je chudak,kdyz jim pri kazde navsteve da nez 100 kc.
Takze vsichni okolo deticek chodi po spickach,jak babicka s dedou, tak pritel,aby detem nerekli nic nepatricneho a na nic s jejich soukromi se zeptat taky nemohou.Mluvi s pubertalnima  detma tonem jako s 3 letym ditetem.Ja tohle proste nechapu.

setupka napsal(a):

Nechci. Zatím jsem k rozchodu nenašla sílu. Cítím, že takhle už to dál nejde a hlavně že už nemůžu.

připomínáš mi jednu moji vzácnou kolegyni. s tím rozdílem, že ji takhle sere manžel a vlastní děti. ona je doma míň než hadr na podlahu, k jejich psovi se chovají líp. ona je jen taková levná pracovní síla, na kterou si dovolí nejen manžel, ale i jejich haranti. ta si taky pořád stěžuje, jak to má doma těžký, co se zase u nich dělo, ale nic s tím nedělá. všem už tím totálně leze na nervy, je to pořád dokola, celé roky. ale - má co chce, ne ?

setupka napsal(a):

A on...nemá čas to řešit.

eee, on to nechce řešit, proč by měl ?

majkafa napsal(a):

Eremuruss, přečti si dobře, cos napsala třeba tady, na koho si stěžuješ

eremuruss napsal(a):

Do toho vseho se plete pritelovo byvalka,ktera chce,aby se pritel s detma nestykal jen platil alimenty.Deti se nemuze na nic zeptat vse se otoci proti nemu,protoze deti vse reknou sve matce.Ta mu pise hnusne sms-ky, typu jaky je ubozak,ze deti na nej stejne kaslou,ze s nej nic nemaji,ze je chudak,kdyz jim pri kazde navsteve da nez 100 kc.
Takze vsichni okolo deticek chodi po spickach,jak babicka s dedou, tak pritel,aby detem nerekli nic nepatricneho a na nic s jejich soukromi se zeptat taky nemohou.Mluvi s pubertalnima  detma tonem jako s 3 letym ditetem.Ja tohle proste nechapu.

To neberu jako nejakou stiznost.Myslis,ze,kdyz nechce pritel za kazdou cenu ztratit syna,ze je to duvod k rozchodu?To se mnou,uz by se pritel kvuli memu synovi musel rozejit davno.

Důvod k rozchodu - aspoň pro mě - je, když si na svého přítele, jeho děti, jeho rodiče,... celé roky, co jsme spolu, stěžuji.
Pro tebe erem, možná ne. Pro mě ano.

majkafa napsal(a):

Důvod k rozchodu - aspoň pro mě - je, když si na svého přítele, jeho děti, jeho rodiče,... celé roky, co jsme spolu, stěžuji.
Pro tebe erem, možná ne. Pro mě ano.

Jenomze ja si stezuju nez tady na Babinetu,protoze si nemam komu postezovat.A kazdy se potrebuje vypovidat.

To nevím.
Já si na mé milé, se kterými je mi hezky, nikam stěžovat nechodím. Proč taky? A když máme nějakou neshodu, promluvíme si o tom spolu.

Když už si jdu stěžovat a žádat o radu jiné, znamená to u mě, že se stavem, jaký je, nejsem spokojena a chci ho změnit.

Stěžovat si a vypovídat se u mě znamená dvě odlišné kategorie.

eremuruss napsal(a):

majkafa napsal(a):

Eremuruss, přečti si dobře, cos napsala třeba tady, na koho si stěžuješ

eremuruss napsal(a):

Do toho vseho se plete pritelovo byvalka,ktera chce,aby se pritel s detma nestykal jen platil alimenty.Deti se nemuze na nic zeptat vse se otoci proti nemu,protoze deti vse reknou sve matce.Ta mu pise hnusne sms-ky, typu jaky je ubozak,ze deti na nej stejne kaslou,ze s nej nic nemaji,ze je chudak,kdyz jim pri kazde navsteve da nez 100 kc.
Takze vsichni okolo deticek chodi po spickach,jak babicka s dedou, tak pritel,aby detem nerekli nic nepatricneho a na nic s jejich soukromi se zeptat taky nemohou.Mluvi s pubertalnima  detma tonem jako s 3 letym ditetem.Ja tohle proste nechapu.

To neberu jako nejakou stiznost.Myslis,ze,kdyz nechce pritel za kazdou cenu ztratit syna,ze je to duvod k rozchodu?To se mnou,uz by se pritel kvuli memu synovi musel rozejit davno.

eremuruss, ale u vás je to - na rozdíl od setupky - vyvážený. To znamená, že přítel má bejvalku-saň a synka sprosťáka, ale Ty máš bejvalýho manžela-neplatiče a Tvého synka je taky dost. Nemáte si ani jeden co vyčítat, protože každej máte svoje šídlo v botě, který vás píchá.
Neco jiného je to ale se setupkou, která sama vlastní děti nemá, možná by je i chtěla mít, ale vybrala si na to holt nesprávného partnera. Ale co na děti, vůbec na celý vztah si vybrala špatně. Je mladá, svobodná, bezdětná, finančně soběstačná, může z tohoto vztahu kdykoliv odejít se vztyčenou hlavou a přesto v něm z nějakých podivných důvodů setrvává, i když v něm má "skvělou" pozici hadru na podlahu :/

Kiara napsal(a):

eremuruss napsal(a):

majkafa napsal(a):

Eremuruss, přečti si dobře, cos napsala třeba tady, na koho si stěžuješ

To neberu jako nejakou stiznost.Myslis,ze,kdyz nechce pritel za kazdou cenu ztratit syna,ze je to duvod k rozchodu?To se mnou,uz by se pritel kvuli memu synovi musel rozejit davno.

eremuruss, ale u vás je to - na rozdíl od setupky - vyvážený. To znamená, že přítel má bejvalku-saň a synka sprosťáka, ale Ty máš bejvalýho manžela-neplatiče a Tvého synka je taky dost. Nemáte si ani jeden co vyčítat, protože každej máte svoje šídlo v botě, který vás píchá.
Neco jiného je to ale se setupkou, která sama vlastní děti nemá, možná by je i chtěla mít, ale vybrala si na to holt nesprávného partnera. Ale co na děti, vůbec na celý vztah si vybrala špatně. Je mladá, svobodná, bezdětná, finančně soběstačná, může z tohoto vztahu kdykoliv odejít se vztyčenou hlavou a přesto v něm z nějakých podivných důvodů setrvává, i když v něm má "skvělou" pozici hadru na podlahu :/

Jo jo ja vim,ze to mame vyvazene.Jenomze ja jsem tvrdohlavy kozoroh.

erem, co s tím má prosím tě co dělat, že jsi kozoroh ?

PPavlaa napsal(a):

erem, co s tím má prosím tě co dělat, že jsi kozoroh ?

Ze muj pritel v pohode bere moje deti a ja jeho ne.

eremuruss napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

erem, co s tím má prosím tě co dělat, že jsi kozoroh ?

Ze muj pritel v pohode bere moje deti a ja jeho ne.

aha, takže je problém soužití v Tobě?

eremuruss napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

erem, co s tím má prosím tě co dělat, že jsi kozoroh ?

Ze muj pritel v pohode bere moje deti a ja jeho ne.

erem, můj ex byl kozoroh a moje dítě bral jako kdyby bylo jeho vlastní. sama nevěříš takové hloupé výmluvě, že ne ?

PPavlaa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

erem, co s tím má prosím tě co dělat, že jsi kozoroh ?

Ze muj pritel v pohode bere moje deti a ja jeho ne.

erem, můj ex byl kozoroh a moje dítě bral jako kdyby bylo jeho vlastní. sama nevěříš takové hloupé výmluvě, že ne ?

Pavli, ale kartářka by to určitě potvrdila :P

švihlá Peťo určitě :)

Vadí mně, že vím, že v něm ztrácím oporu a spolehlivého partnera v momentě, když se děti objeví.

To ale přeci není dětma. Nechá se sebou vorat bejvalkou, dětmi, vlastně i tebou, když se sebereš a jdeš ke kámošce... to není opora. Strom se nekymácí, když nefouká. Až když přijde vítr, tak poznáš, jak je na tom... V bezvětří je stabilní každej. :vissla:
Zbytečně na ně házíš něco, co není jejich vina. Každý si k nám dovolí jen to, co mu dovolíme...

Setupko jsi dost chytrá holka na to, abys věděla co máš dělat. Je to ode všech popsáno 25 stran. Od lidí, kteří v tom nejsou namočeni citama a vzpomínkama, jako ty. Dost možná to tady jeden každý z nás vidíme optikou svejch zkušeností, ale poměrně vzácně se zde většina shodne na tom, co by bylo nejlepší udělat. Rozhodnout se musíš ty a taky za to pak poneseš "následky". Buď budeš bojovat za to, abys mohla zůstat s tímhle člověkem a nebo se na to vykašleš, jiný možnosti nejsou. Sedni si a v klidu a racionálně si rozmysli co od toho vztahu chceš, nakolik s tímhle mužem počítáš do budoucna, jestli chceš vlastní rodinu, jak do toho zapadá jeho způsob života a řešení konfliktních situací, jeho děti a jaké jsou logicky vzato perspektivy takovéhle situace a jestli ti tenhle vztah a muž stojí za to.
Věřím tomu, že zjistíš, že to zapotřebí nemáš. Mojí optikou je tahle situace i její perspektivy pro tvoje osobní blaho a spokojenost úplně na ho... A opět za sebe dodávám, že až se sama časem rozhodneš báječně se ti uleví. Netýrej sama sebe zbytečně něčím, co nemá valný smysl. Situacemi, vztahy a výčitkami. Buď NA SEBE stejně vlídná, laskavá a ohleduplná, jako jsi k ostatním. Potom budeš vědět hned, co máš dělat.

Vadí mně, že vím, že v něm ztrácím oporu a spolehlivého partnera v momentě, když se děti objeví... Ale v tom momentě končí všechny naše dohody a plány a jsem postavena před hotovou věc, bude to takto, aniž bych měla možnost se třeba jenom vyjádřit. On je rád, že mu přijdou a z toho titulu udělá všechno... v úterý odevzdává monitorovací zprávu a nedá se říct, že by ji měl třeba jen ve slušném nástřelu. Nešli jsme kvůli tomu na ples, aby to v klidu udělal, chodím kolem něho po špičkách, nemluvím, neruším, nic nechci... A najednou a s velkým křikem bruslení.
To je jen další důkaz toho, kde je (nejen) podle přítele tvoje místo... a ty to ne a ne pochopit. Zase jsi to byla ty, kdo racionálně uznal, že JEHO práce má přednost před zábavou, tedy plesem. Ale jak vidno, dětičky přemůžou i nutnost odevzdat práci v termínu a případné riziko s neodevzdáním spojené. On prostě bude vířit jak derviš podle všech píšťaliček... jen ta tvoje je mimo jeho slyšitelné vlnové délky.

Je to tak. Nechodila jsem si sem stěžovat, vypovídat, uvědomit si a pochopit. Řešení je vždycky na nás a každý svého štěstí strůjce.
Děkuju všem:)

javena napsal(a):

Vadí mně, že vím, že v něm ztrácím oporu a spolehlivého partnera v momentě, když se děti objeví.

To ale přeci není dětma. Nechá se sebou vorat bejvalkou, dětmi, vlastně i tebou, když se sebereš a jdeš ke kámošce... to není opora. Strom se nekymácí, když nefouká. Až když přijde vítr, tak poznáš, jak je na tom... V bezvětří je stabilní každej. :vissla:
Zbytečně na ně házíš něco, co není jejich vina. Každý si k nám dovolí jen to, co mu dovolíme...

Nešla jsem ke kámošce, jela jsem k mámě:)

setupko, ono je úplně jedno, jestli jsi jela ke kámošce nebo k mámě, výsledek je úplně stejný: nafučené mlčení, kdykoliv si "dovolíš" odjet a necháš přítele napospas dětem.

A to, že se nějaké pavlačové dryáčnici staráš o děti, vaříš pro ně a za to za všechno jsi u ní akorát kráva bych si na Tvém místě nenechala líbit. Na Tvém místě bych zavedla "model Kubula", tedy ve chvíli, kdy by měl přítel 1x za 14 dní děti bych ho nechala, aby se celý víkend věnoval dětem výlučně sám a do toho bytu bych po celé dva dny ani nepáchla :jojo: A jestli by tenhle model znamenal začátek konce vašeho vztahu, tak bych vztah skutečně k tomu zdárnému konci nechala dovést.

setupka napsal(a):

javena napsal(a):

Vadí mně, že vím, že v něm ztrácím oporu a spolehlivého partnera v momentě, když se děti objeví.

To ale přeci není dětma. Nechá se sebou vorat bejvalkou, dětmi, vlastně i tebou, když se sebereš a jdeš ke kámošce... to není opora. Strom se nekymácí, když nefouká. Až když přijde vítr, tak poznáš, jak je na tom... V bezvětří je stabilní každej. :vissla:
Zbytečně na ně házíš něco, co není jejich vina. Každý si k nám dovolí jen to, co mu dovolíme...

Nešla jsem ke kámošce, jela jsem k mámě:)

To na tom, jakou máš oporu v partnerovi, ale nemění nic. ;) On se hroutí, když má neodkladný úkol, když má děti, když mluví s bejvalkou, ale hlavní problém jsou děti a to, kam ty jedeš, když tě naštvě... :rolleyes: Opora jseš ty, i když si namlouváš, že když nejsou na dohled děti je to on, a teď, když mu odmítáš dělat dlahu, tak je dusno.
To si musíš uvědomit a na rovinu si říct, jestli chceš tu roli přijmout. Protože jakýkoli tvůj postoj nezmění v jeho povaze nic. On si prostě nedupne (maximálně na tebe), protože na to nemá. Jestliže to přijmeš jako fakt a zařídíš se podle toho, pak spolu můžete báječně žít. Dokud budeš doufat, že se něco -ON- změní, tak příjemný doufání... Nejsem z těch, co jsou radikální - buď to bude takto nebo konec. Partnerský život je o kompromisech... ale ne jednostranných a i oboustraných přesně do momentu, do kterého je to ten druhý ochoten akceptovat...
Když si to srovnáš v sobě, on vyslechne tvoje názory a podmínky (např. víkend s dětmi jen odpoledne, nevařím, nepřijdu vůbec, jen výlety a jdu domů...) a ty jeho (chtěl bych, aby děti byly společným zájmem, nechci děti upřednostňovat...) a pokusíte se najít přijatelný kompromis, tak vám to bude klapat i bez toho, abyste převychovávali bejvalku, děti, jeho matku, sousedy...
Můžeš jezdit k mámě, ale možná by bylo jednodušší stanovit si pravidla bez toho, aby se jeden či druhý urážel.
Jinak myslím, že jeho žena byla ve vztahu dominantní a je prostě zvyklá s ním tak jednat, protože on je povahou submisivní, děti to přejaly a tys byla trochu krmena od něj tím, jak on byl hlavou rodiny ale ta "semetrika... ho chudáčka nenechala velet." Takže s tebou začal vztah na základě své domnělé dominance, protože to chtěl tentokrát jinak... Jenže ono to vždycky vystrčí růžky, tys přišla na to, že není jak se zdál a on pochopil, že už ti to došlo a vzteká se, protože by chtěl velet a nemá na to... a má strach.
Je to můj názor, podpořen mým manželstvím a tím, co vidím kolem sebe... nemusí to tak být, ale vcelku bych si na to i vsadila.
Tah je na tobě, on žádný neudělá, on na něj nemá. Kdyby měl, sedí ta jeho semetrika v koutku, děti zdraví rukulíbám, matinka by mu ustlala jednou a už by k nim nesměla a tebe by vůbec nepotřeboval a nepotkal... když to přeženu. :P

Setupko, proč on je v takovém tlaku, presu, obavách před bm? Proč toto - podstatu věci - neřeší? Proč sebou nechá takto orat,vláčet?
Když to jinak nejde, může se udělat přece soudní rozhodnutí - kde bude jasně napsáno kdy, od do, má nárok si brát děti. Včlení se do toho i alimenty..atd.

Tím se vyřeší najednou víkendy, dovolené, vánoce , jarnáky.atd...A místo převzetí dětí - (to bylo např. u nás docela důležité). Pak zcela logicky odpadá otázka , kdy "přijdou" děti a čakání kdy přijdou, přijdou-li vůbec, . Má-li je od pátku od 17ti do neděle 17ti (příklad jednoho víkendu), tak si pro ně přijede v 17hod v pátek a přiveze v 17hod  v neděli. Je to krajní řešení, ale pokud se rodiče prostě nedokáží dohodnout, tak je tohle cesta. Odpadá pak nějaké  "půjčování" dětí závislé na něčí libovůli. Navíc si můžete naplánovat i vlastní program, do kterého nám nikdo nezasahuje.
Samozřejmě , že mohou existovat vyjímky, ale jakýsi řád je pevně daný a paní, věřím, že to bude také respektovat.
Pokud si táta pořádek nesjedná, bude tam panovat tento chaos trvale. A ty s tím neuděláš nic.¨

Když to jinak nejde, může se udělat přece soudní rozhodnutí - kde bude jasně napsáno kdy, od do, má nárok si brát děti. Včlení se do toho i alimenty..atd.
Vzhledem k výše uvedenému se obávám, že tohle průchodný nebude... Tatík je z dětiček celej auf, tak si přeci nebude komplikovat život nějakým rozhodnutím. Děcka už nejsou tak malý, aby bylo nutný je předávat osobně v pevný čas a plánovat si vlastní program? Nenech se vysmát - vždyť i práce jde stranou - natož nějaký koníček nebo dokonce přítelkyně... A jak tu tak čtu zmínky o paní, mám silný dojem, že pro ni je "respektovat" neznámý pojem.

Holky, a vás třeba opravdu nenapadá, že ten chlap to takhle nechce? Že mu ty Setupčiny nároky prostě nevyhovují? (Čímž ho vůbec nebráním). Jednak má určitou povahu a jednak nějaký zažitý způsob života a teď se objevila žena, která mu tohle všecko chce přeorat (ne, že bych ji nechápala).
Ale když už teď se to všechno tak složitě láme přes koleno, má to nějaký smysl do budoucna?

Znám dost rozvedených mužů a mezi nimi je i můj táta, kteří se přizpůsobili požadavkům nových partnerek (ono jim mnohdy z různých důvodů ani nic jiného nezbývá - nemají se už kam vrátit, případně nemají na svoje vlastní bydlení, nechtějí se rozvádět "stokrát" atd.) a za roky soužití s novou partnerkou je na nich vidět (a někteří se mi s tím i natvrdo svěřili), že spokojení nejsou. Prostě poznali, že všude chleba o dvou kůrkách, nejen v 1. manželství. Nové partnerce to samozřejmě ti chlapi neřeknou, vždyť chtějí klid.
Příběh setupky mi tohle všecko silně připomíná. Všecko sice může být jinak, ale jestli si setupka užije klidného partnerství zrovna s tímto mužem, který má tak odlišné náhledy na soužití než ona, toť tedy opravdu otázka.:|

a vás třeba opravdu nenapadá, že ten chlap to takhle nechce?... Nové partnerce to samozřejmě ti chlapi neřeknou, vždyť chtějí klid.
Terci, jestli něco nechci/se mi nelíbí tak mi Pán Bůh hubu dal, abych to řekla.
Jestliže pán chce mít klid, tak ho mnohem snáz dosáhne tím, že se třeba i rozejde... ale ono jich je dost, kteří čas od času "přetrpí" nějaké ty partnerčiny "kecy" (rozuměj - nápady, názory, výčitky a pod.), jen když  se nemusejí starat o to, co jim nejde pod nosánek.

Heli, já s Tebou naprosto souhlasím, jsem téhož názoru jako Ty, ale pracuji mezi chlapy, vím své...

Třeba ti to zní naivně, ale nám to vztahy s bm a s různými požadavky ..atd, zklidnilo. Najelo se na pravidla a řád. Jistě že mohou být vyjímky, ale ty už se řeší snáze.  Soudní rozhodnutí , na druhé straně "ohromilo" i mého BM - což je tedy také co říct! :D

helena napsal(a):

a vás třeba opravdu nenapadá, že ten chlap to takhle nechce?... Nové partnerce to samozřejmě ti chlapi neřeknou, vždyť chtějí klid.
Terci, jestli něco nechci/se mi nelíbí tak mi Pán Bůh hubu dal, abych to řekla.
Jestliže pán chce mít klid, tak ho mnohem snáz dosáhne tím, že se třeba i rozejde... ale ono jich je dost, kteří čas od času "přetrpí" nějaké ty partnerčiny "kecy" (rozuměj - nápady, názory, výčitky a pod.), jen když  se nemusejí starat o to, co jim nejde pod nosánek.

Hlavne, ze si zasoulozi a je uvareno a naklizeno :usch:.

Venuše: Hlavne, ze si zasoulozi a je uvareno a naklizeno :usch:.

No právě, jako bys neznala chlapy :D
Proto by bylo dobré, kdyby si žena vybrala toho ideálního k sobě... s kterým budou v názorech na jedné lajně.
U setupky nevím, nevím....
Ještě jsem si teď vzpomněla, co setupka napsala o příčinách rozchodu toho jejího přítele.
Zažila jsem velmi zblízka podobné důvody rozvodu - vzájemné nevěry - ten chlap, přestože kývl na rozvod a zlobil se na manželku tak, že ji i pomlouval před ostatními, takzvaně na ni házel špínu - že by l on sám nevěrný, to opmíjel - znáte chlapy, ne? :/ Ve skutečnosti ale byl jen zraněný, že se to všecko stalo, v podstatě se jen nemohl smířit s nevěrou manželky a s tím, že se s ním dokázala rozvést.
Našel si jinou partnerku (osamělou 40nici, která stůj co stůj nechtěla být sama, tudíž se hooodně snažila, aby ho dostala) a ten chlap k ní šel, protože už vlastně neměl po rozvodu kde bydlet.
Není s tou druhou šťastný a dodnes chvílemi slzí - je mu po té původní rodině smutno. Nikdy si nezvykl na fungování rodiny té další ženy. Ta druhá žena je fakt jen náplast, ale zůstane s ní - kam by taky šel...

Tercila napsal(a):

Holky, a vás třeba opravdu nenapadá, že ten chlap to takhle nechce? Že mu ty Setupčiny nároky prostě nevyhovují? (Čímž ho vůbec nebráním). Jednak má určitou povahu a jednak nějaký zažitý způsob života a teď se objevila žena, která mu tohle všecko chce přeorat (ne, že bych ji nechápala).
Ale když už teď se to všechno tak složitě láme přes koleno, má to nějaký smysl do budoucna?

Znám dost rozvedených mužů a mezi nimi je i můj táta, kteří se přizpůsobili požadavkům nových partnerek (ono jim mnohdy z různých důvodů ani nic jiného nezbývá - nemají se už kam vrátit, případně nemají na svoje vlastní bydlení, nechtějí se rozvádět "stokrát" atd.) a za roky soužití s novou partnerkou je na nich vidět (a někteří se mi s tím i natvrdo svěřili), že spokojení nejsou. Prostě poznali, že všude chleba o dvou kůrkách, nejen v 1. manželství. Nové partnerce to samozřejmě ti chlapi neřeknou, vždyť chtějí klid.
Příběh setupky mi tohle všecko silně připomíná. Všecko sice může být jinak, ale jestli si setupka užije klidného partnerství zrovna s tímto mužem, který má tak odlišné náhledy na soužití než ona, toť tedy opravdu otázka.:|

No, Setupka mu v tom dělá ten nejmenší problém. Ty problémy, co má,měl a bude mít i bez Setupky. Nic mu nepřeorává. Nejde ani o přizpůsobění se Setupce. Jen o zorganizování  normálního slušného (dejme tomu víkendového) soužití 4 lidí. Bez Setupky - pro 3 osoby.

Wiki: Nic mu nepřeorává.

Wiki, to ale vůbec není pravda. Vždyť je to tady patrné z každého příspěvku, jak jsou rozdílní.
A jestliže je zvyklý dávat prachy dětem, jestliže je zvyklý na to, že mu maminka uklízí, a na spoustu dalších věcí, které se setupce nelíbí - to JE přeorávání... Joo, kdyby setupka našla chlapa, který se chová tak, jak ona považuje za správné, tam by se dalo mluvit o souladu. Tady asi ne.
Vždyť si vezmi jen tu otázku peněz: setupce se nelíbí, že přítel tajně připlácí svým dětem - co s tím v budoucnu chce dělat? Přizpůsobit se? To mi z jejího psaní nepřipadá. A změnit jeho postoj k penězům pro děti? Tak to JE přeorávání a ten chlap není tak hloupý, aby to nevytušil - což už dokládá i to, že jim ty prachy dává tajně. To se musí jako táta cítit opravdu skvěle :/. Takže o napětí je postaráno.

PetrHl napsal(a):

setupka napsal(a):

A on...nemá čas to řešit.

On čas má, ale nemá VŮLI něco řešit. My chlapi neradi řešíme, zvlášť takovéto nepříjemnosti, ale to určitě víš.

Setupko, myslim že pokud se chceš pohnout z místa máš dle mého 2 možnosti:
1. se vztahem seknout a jít si svou cestou - věřim že teď je to těžké, ale až to uděláš, uvědomíš si jak to bylo snadné
2. s přítelem chceš být, ale ne s jeho dětma. Takže můžeš s ním být v době kdy u něho nejsou děti a na víkendy kdy u něho jsou si udělat jiný program a z tohoto rozhodnutí neustupovat, leda že by on si děti usměrnil (čemuž tedy upřímně moc nevěřim). To, že on s jeho BM si děti nedokázali vychovat a rozumně jim vysvětlit svůj rozvod, neznamená, že bys na to měla ty doplácet. Věř tomu, že je spousta vztahů ženy s rozvedeným mužem jehož navštěvují děti, a funguje to v pohodě.

Potvrdzujem... a to nielen vzťah, kde som syna bývalého partnera sama vychovávala, ale aj neskôr víkendový vzťah s rozvedeným, kde jeho syn (13-14ň z aním chodil á každý druhý víkend, plus lyžovačka, plus predĺžený víkend... ale všetko to oblo v poho a expriateľ občas až žiarlil, kao si rozumieme aj bez neho. :D Chvíľu sme ešte udržavali s jeho synom kontakty aj po našom rozchode, ale potom sa to - tak nejako prirodzene - rozpadlo. Pokiaľ viem, teraz chlapec už tak veľmi nie je ani s ním, lebo on sám založil novú rodinu mimo Bratislavu. Ale späť k téme: vzťah s deťmi priateľa  MOŽE byť dobrý, ibaže musia chcieť VŠETKY strany. Viac k tomu nemám čo dodať. :jojo:

Vtip je ovšem v tom, že bez setupky to nejsou problémy, resp. on to tak nevidí. On je z toho vyřízený třeba jen proto, že ví, že "zas bude něco mít... a bude chtít, aby to řešil"...

Tercila napsal(a):

Venuše: Hlavne, ze si zasoulozi a je uvareno a naklizeno :usch:.

No právě, jako bys neznala chlapy :D
Proto by bylo dobré, kdyby si žena vybrala toho ideálního k sobě... s kterým budou v názorech na jedné lajně.
U setupky nevím, nevím....
Ještě jsem si teď vzpomněla, co setupka napsala o příčinách rozchodu toho jejího přítele.
Zažila jsem velmi zblízka podobné důvody rozvodu - vzájemné nevěry - ten chlap, přestože kývl na rozvod a zlobil se na manželku tak, že ji i pomlouval před ostatními, takzvaně na ni házel špínu - že by l on sám nevěrný, to opmíjel - znáte chlapy, ne? :/ Ve skutečnosti ale byl jen zraněný, že se to všecko stalo, v podstatě se jen nemohl smířit s nevěrou manželky a s tím, že se s ním dokázala rozvést.
Našel si jinou partnerku (osamělou 40nici, která stůj co stůj nechtěla být sama, tudíž se hooodně snažila, aby ho dostala) a ten chlap k ní šel, protože už vlastně neměl po rozvodu kde bydlet.
Není s tou druhou šťastný a dodnes chvílemi slzí - je mu po té původní rodině smutno. Nikdy si nezvykl na fungování rodiny té další ženy. Ta druhá žena je fakt jen náplast, ale zůstane s ní - kam by taky šel...

Sorry, ale uniká mi súvislosť so Setupkou... jej priateľ má svoj byt, svoju prácu, svoje deti...

Selima: vzťah s deťmi priateľa  MOŽE byť dobrý, ibaže musia chcieť VŠETKY strany.

Naprosto výstižně napsáno.
Děti obvykle nestojí o nějakou "cizí ženskou", z níž vycítí, že je z nich na prášky, že evidentně není jejich spojenec a ještě jim notabene hodlá měnit návyky (byť by měla z našeho pohledu sebelepší názor).
Tak to prostě je a nemá cenu jít hlavou proti zdi.
Momentálně bych nechtěla být v kůži toho chlapa, který nějakou partnerku pro další život "potřebuje", ale zřejmě úplně jinou než....
Já osobně bych tedy nepřistoupila na to, že budu dceru podporovat tajně, aby to můj nový přítel neviděl. S takovým bych nemohla být šťastná. Buď akceptuje můj dosavadní způsob jednání s mými dětmi, který považuji JÁ za správný, nebo nazdar.
Prostě buď to klape nebo neklape.

A Wiki, je to i tak, jak píše Javena - to je právě to, že setupka přeorává (nebo se o to snaží) - BEZ ní ty potíže nevnímal. Ne že je nevnímal, on je neměl.

Selima: Sorry, ale uniká mi súvislosť so Setupkou... jej priateľ má svoj byt, svoju prácu, svoje deti...

V pohodě, Seli, dosaď si tedy: nechce být sám, potřebuje sex, atd.... jen to bydlení samozřejmě roli nehraje.

Tercila napsal(a):

Venuše: Hlavne, ze si zasoulozi a je uvareno a naklizeno :usch:.

No právě, jako bys neznala chlapy :D
Proto by bylo dobré, kdyby si žena vybrala toho ideálního k sobě... s kterým budou v názorech na jedné lajně.U setupky nevím, nevím....

Takze pro vas toho co si chce zasoulozit, mit uvareno a naklizeno a klid? :D

No právě, jako bys neznala chlapy
Ale to přeci není omluva... nebo jako to, že je chlap sám se sebou spokojenej je pro ženskou dostatečná odměna za to, že mu to, co píše venuše, má dovoleno zajišťovat? Snad by i ten pán tvorstva mohl vědět to, co jeho dědkové - že opečovávanej kůň táhne jaksi líp...

A jestliže je zvyklý dávat prachy dětem, jestliže je zvyklý na to, že mu maminka uklízí, a na spoustu dalších věcí, které se setupce nelíbí - to JE přeorávání...
Předpokládejme základní slušnost, že pokud s někým jsem, můžu vyjádřit svůj názor. Není-li dotyčný sebestřednej despota, alespoň vyslechne a pokud lze, pokusí se (aspoň) o kompromis. Ne, že se bude obhajovat tím, že ON je zvyklej a nic se měnit nebude... probůh, vždyť jakejkoli vztah je o kompromisech... dokonce i ten jasně definovanej pod- a nadřízeností. I ten kantor, šéf, velitel občas v rámci "dobrýho vycházení" může ustoupit a žák, ouřada či zelený ucho naopak nedržet hubu a krok. Někdy to sakra prospěje.

setupce se nelíbí, že přítel tajně připlácí svým dětem - co s tím v budoucnu chce dělat?
Ale ona s tím nic dělat nechce... opět jen vyjádřila názor. Podle mě týž názor, kterej bych třeba řekla bráchovi nebo kamarádce "Nezdá se ti, že ty haranty poněkud rozmazluješ? Co budeš dělat za pět-deset let?" Normální sourozeec bo kámoška mě buď pošle do temnejch míst s tím, že mi do toho nic není, vysvětlí mi proč že to dělá nebo se koukne mejma očima a uzná, že to přehání... ale pravděpodobně to nebude nadále tajit - ledaže by (a to je zas ten pánskej přístup) chtěli mít klid.

Děti obvykle nestojí o nějakou "cizí ženskou", z níž vycítí, že je z nich na prášky, že evidentně není jejich spojenec a ještě jim notabene hodlá měnit návyky
No tak - ono těžko být spojenec někoho, kdo mě má akorát na obskakování (tatínkovo jídlo jim nechutná, nějaký úklid je obtěžuje...) a komu vadí, že se mi nelíbí, když s mejma věcma zachází jako s vlastníma... To bych teda zatraceně měnila návyky... i bez přispění biootce. Na prášky by byl on :lol:

elena007 napsal(a):

Tercila napsal(a):

Venuše: Hlavne, ze si zasoulozi a je uvareno a naklizeno :usch:.

No právě, jako bys neznala chlapy :D
Proto by bylo dobré, kdyby si žena vybrala toho ideálního k sobě... s kterým budou v názorech na jedné lajně.U setupky nevím, nevím....

Takze pro vas toho co si chce zasoulozit, mit uvareno a naklizeno a klid? :D

Pro me uz radsi vubec zadnej.... po mych celozivotnich zkusenostech. Vim, ze jim jde jen o jejich pohodli a sex.... i kdyz jsem mela sex rada.... dekuju, nemusim, pokud nic za to.

javena napsal(a):

Vtip je ovšem v tom, že bez setupky to nejsou problémy, resp. on to tak nevidí. ...

Toto je podle mě jádro pudla.
Myslím, že ty jsi Setupko (odhlédnu-li od vašeho vztahu) pro celý jejich rodinný systém a ovzduší natolik jiná a cizí, že v podstatě nemáš moc šancí ke uspokojivým kompromisům. Protože máš prostě úplně jiné požadavky, zvyky a názory. Kdo, komu a nakolik připadá správně a špatně není až tak na pořadu dne, problém je v tom, že jste VELMI odlišní. Ale pokud není vůle (hlavně tedy z jeho strany) tu odlišnost přijmout a pracovat s ní ku spokojenosti všech nevidím to růžově. A nakonec TY se dostaneš do pozice někoho, kdo si pořád stěžuje, pořád je nespokojen, pořád se mu něco nelíbí... To chceš? Stojí ti to úsilí za to? Když víš, že jim to takhle vyhovuje a bez tebe by si v pohodě takhle žili?

javena napsal(a):

Vtip je ovšem v tom, že bez setupky to nejsou problémy, resp. on to tak nevidí. On je z toho vyřízený třeba jen proto, že ví, že "zas bude něco mít... a bude chtít, aby to řešil"...

I on musí cítit že to neklape. Jenže děti si usměrnit se mu asi nechce, možná pro pocti viny za to, že děti nemají jeden domov. Nic to ale nemění na tom, že víkendy, kdy jsou děti zavřený v pokoji u TV a on dřepí u TV v obyváku jsou o ničem pro všechny strany. Možná jim jejich matka dává pěkně zabrat a z toho může pramenit jejich chování.

Pro Setupku bude určitě přínosnější se tam o víkendu kdy on má děti neukazovat.
Nebo ten vztah odpískat :/

Heli, já s Tebou naprosto souhlasím :), i když zrovna já mám slušnost nastavenou tak, že bych si nedovolila kecat přítelovi do toho, kolik svým dětem dává nebo nedává. To tedy opravdu ne a myslím si, že ani Ty bys nebyla nadšená, kdyby pána, co s Tebou bydlí, začala nějaká squaw přemlouvat, aby dal Tvým dětem míň...
To se prostě podle mého názoru nedělá.
Mám to tak, že pokud by se mi to nelíbilo a vycítila, že není nápravy, vzdálila bych se já - než bych nutila někoho k jinému způsobu života. Protože moc dobře vím, že kdyby se mi někdo přizpůsobil po mém (jakkoli vedeném) nátlaku, pak by to stejně neklapalo. Jenže každý je v jiné pozici: někdo se bojí, že mu ujíždí vlak, tak tlačí na pilu, a někdo je ve větším klidu, vědom si svých možností :).

A Koťátek to napsala úplně přesně.


Venuše: Pro me uz radsi vubec zadnej.... po mych celozivotnich zkusenostech. Vim, ze jim jde jen o jejich pohodli a sex.... i kdyz jsem mela sex rada.... dekuju, nemusim, pokud nic za to.

:D Jéje, Venuše, to zní na pondělí moc pesimisticky!! :D Nevzdávej to. Věř mi, existují správní chlapi. Ti správní pro naše jednotlivé povahy. Vím to ;).

Setupko, ty jsi svym pritelem vtazena do propletence dysfunkcnich vztahu v jeho rozpadle rodine, kde si kazdy jde pomerne drsne za svym sobeckym cilem. I tvuj pritel, i kdyz se ti to mozna nezda. Decka jsou spratecci, protoze jsou produktem sveho prostredi a vychovy nebo spis jeji absence. Chovaji se a jednaji, jak jsou z domu zvykle. Slusnost zrejme povazuji za slabost, rozumeji spise ostrym loktum. Nejakou pozici by sis u nich mozna vydobyla, kdybyses ridila Tercilinou radou a chovala se  dle jejich domacich zvyklosti. :D Na prevychovu nemas kompetence, na drsnaka zaludek, do budoucna se tudiz nejspis nic nezmeni. Docela by me zajimalo, jak si stoji novy matcin partner. :)
Tvuj partner ti neni oporou a vlastne ani partnerem. Ty jsi tam vylucne jako support element pro nej. Nu nevim, jestli ti to skutecne stoji za to trapeni.... :|

PetrHl napsal(a):

javena napsal(a):

Vtip je ovšem v tom, že bez setupky to nejsou problémy, resp. on to tak nevidí. On je z toho vyřízený třeba jen proto, že ví, že "zas bude něco mít... a bude chtít, aby to řešil"...

I on musí cítit že to neklape. Jenže děti si usměrnit se mu asi nechce, možná pro pocti viny za to, že děti nemají jeden domov. Nic to ale nemění na tom, že víkendy, kdy jsou děti zavřený v pokoji u TV a on dřepí u TV v obyváku jsou o ničem pro všechny strany. Možná jim jejich matka dává pěkně zabrat a z toho může pramenit jejich chování.

Pro Setupku bude určitě přínosnější se tam o víkendu kdy on má děti neukazovat.
Nebo ten vztah odpískat :/

Ale jasně, že cítí, že to neklape. Vařit jim musí sám (nebo maminka, což mu asi taky moc nevoní), sex není, protože setupka tam nechce s ním být, když má děti... a když tam je, tak jsou oba napružený, že děti zlobí - zkrátka celý na prdlačku. Viz co chce chlap - sex, pohodu a jídlo... :P
taky je z toho pěkně rozmrzelej a nasupenej. Což pochopitelně vztahu pomáhá... :dumbom:

Nebuď naivní, že děti, co mají matku semetriku, co dává dětem zabrat, si sednou k televizi a na dva dny se změní k nepoznání. Mají válendu i s matinkou, jeho bývalka ví přesně, co si k někmu může dovolit a jestli něčím kompenzuje rozbitou rodinu, tak jsou to peníze (zvýšený přísun)... 
Proto vím, že můj BM může vykládat, co já byla za krá.vu přesně do momentu, než někdo pozná naše děti. ;) 
Je mi líto, ale mezi pohledem bývalých manželů na jejich soužití a výchovu dětí je pravda, kterou líčí svému okolí někde zhruba uprostřed... ;) Většinou. Málokdo to přednese na plnou hubu. Problémy, jeho chyby a její chyby - nezaujatě. :P

Tercila napsal(a):

Heli, já s Tebou naprosto souhlasím :), i když zrovna já mám slušnost nastavenou tak, že bych si nedovolila kecat přítelovi do toho, kolik svým dětem dává nebo nedává. To tedy opravdu ne a myslím si, že ani Ty bys nebyla nadšená, kdyby pána, co s Tebou bydlí, začala nějaká squaw přemlouvat, aby dal Tvým dětem míň...
To se prostě podle mého názoru nedělá.
Mám to tak, že pokud by se mi to nelíbilo a vycítila, že není nápravy, vzdálila bych se já - než bych nutila někoho k jinému způsobu života. Protože moc dobře vím, že kdyby se mi někdo přizpůsobil po mém (jakkoli vedeném) nátlaku, pak by to stejně neklapalo. Jenže každý je v jiné pozici: někdo se bojí, že mu ujíždí vlak, tak tlačí na pilu, a někdo je ve větším klidu, vědom si svých možností :).

Tercilo, proč používáš tenhle dá se říct hanlivý výraz? Co Tě k tomu vede?
Dovedeš se vůbec povznést nad fakt, že tvuj otec má jinou ženu než tvou matku?
To přece není důvod k tomu abys tenhle výraz připíchla ke každé ženě, která
nemá chlapa jako první :rolleyes:

javena napsal(a):

Ale jasně, že cítí, že to neklape. Vařit jim musí sám (nebo maminka, což mu asi taky moc nevoní), sex není, protože setupka tam nechce s ním být, když má děti... a když tam je, tak jsou oba napružený, že děti zlobí - zkrátka celý na prdlačku. Viz co chce chlap - sex, pohodu a jídlo... :P
taky je z toho pěkně rozmrzelej a nasupenej. Což pochopitelně vztahu pomáhá... :dumbom:

Nebuď naivní, že děti, co mají matku semetriku, co dává dětem zabrat, si sednou k televizi a na dva dny se změní k nepoznání. Mají válendu i s matinkou, jeho bývalka ví přesně, co si k někmu může dovolit a jestli něčím kompenzuje rozbitou rodinu, tak jsou to peníze (zvýšený přísun)... 
Proto vím, že můj BM může vykládat, co já byla za krá.vu přesně do momentu, než někdo pozná naše děti. ;) 
Je mi líto, ale mezi pohledem bývalých manželů na jejich soužití a výchovu dětí je pravda, kterou líčí svému okolí někde zhruba uprostřed... ;) Většinou. Málokdo to přednese na plnou hubu. Problémy, jeho chyby a její chyby - nezaujatě. :P

Když jsem napsal, že "jim matka asi dává pěkně zabrat", myslel jsem to uplně jinak, ne tak, že doma musí dětičky sekat latinu. Naopak, že u matky mají asi těžkou pohodu, a ona je rozmazluje asi stejně jako otec.
Kdyby je matka vychovávala, bylo by to poznat i na jejich chování u přítele Setupky.
Zkrátka tak, že na dětičky se.ou oba rodiče

Tercila napsal(a):

Venuše: Pro me uz radsi vubec zadnej.... po mych celozivotnich zkusenostech. Vim, ze jim jde jen o jejich pohodli a sex.... i kdyz jsem mela sex rada.... dekuju, nemusim, pokud nic za to.

:D Jéje, Venuše, to zní na pondělí moc pesimisticky!! :D Nevzdávej to. Věř mi, existují správní chlapi. Ti správní pro naše jednotlivé povahy. Vím to ;).

Terci, ja jsem naprosto v pohode, proto se Setupce divim, ze si dela takove nasili kvuli jednomu chlapovi :co:....
Kdo chce, at hleda, me je dobre samotne!!! :P

PetrHl napsal(a):

Když jsem napsal, že "jim matka asi dává pěkně zabrat", myslel jsem to uplně jinak, ne tak, že doma musí dětičky sekat latinu. Naopak, že u matky mají asi těžkou pohodu, a ona je rozmazluje asi stejně jako otec.
Kdyby je matka vychovávala, bylo by to poznat i na jejich chování u přítele Setupky.
Zkrátka tak, že na dětičky se.ou oba rodiče

Ja bych to nenazvala ani rozmazlovanim. Je jednodussi a pohodlnejsi nechat decka at si v delaji, temer co chteji a venovat svym zajmum a s pozadavky je posilat v prvni rade za tatinkem, protoze co si vymuzou na nem, nemusim resit ja. Ty decka jsou vpodstate strasni chudaci a budou to mit v zivote tezke.

elena007 napsal(a):

PetrHl napsal(a):

Když jsem napsal, že "jim matka asi dává pěkně zabrat", myslel jsem to uplně jinak, ne tak, že doma musí dětičky sekat latinu. Naopak, že u matky mají asi těžkou pohodu, a ona je rozmazluje asi stejně jako otec.
Kdyby je matka vychovávala, bylo by to poznat i na jejich chování u přítele Setupky.
Zkrátka tak, že na dětičky se.ou oba rodiče

Ja bych to nenazvala ani rozmazlovanim. Je jednodussi a pohodlnejsi nechat decka at si v delaji, temer co chteji a venovat svym zajmum a s pozadavky je posilat v prvni rade za tatinkem, protoze co si vymuzou na nem, nemusim resit ja. Ty decka jsou vpodstate strasni chudaci a budou to mit v zivote tezke.

:godlike:

Tercilo podle ceho soudis, ze setupce ujizdu vlak a tak tlaci na pilu? Sice si zacala opez pouzivat normalni slovnik, ale stejne se snazis (byt uz libivejsima sluvkama), delat ze setupky neco druhoradeho. Jako, ze ten vztah je nejspis o nicem, o tom zadna. Ale slova jako ze nova partnerka (ty teda pouzivas jiny a to hanlivy vyraz) by se mela prizpusobit (napises nejdriv, ze ohledne kapesneho, ale pak ze celkove). Hm, ale proc by to nemelo ve vztahu fungovat i naopak, resp. vzajemne? Jo a pokud jde o podiveni se nad davanim penez detem. Ja se treba taky podivila nad tim, kdyz jsem slysela, ze svagr a svagrova davaji 8 letemu klukovi kapesne 2000. Podivila jsem se a tim to skoncilo. Ja mu to neplatim a ani nebudu a nic mi do toho neni, ale ze mi to prislo zvlastni, to proste jo. Tak asi takhle se nad tim mohla pozastavit setupka.
Jo a nejak mi uniklo neco ve smyslu, ze sice mas nazor takovy a makovy, ale ze si ohledne vyjadrovani smerem k setupce ponekud ulitla.

Tak, asi každý, kto sa dá s druhým dokopy, niečo chce a niečo potrebuje, nie? ;) Inak by predsa uprednostnil samotu... Za tým samotným faktom nevidím nič zlé. Otázka znie, čo potom tomu druhému PONÚKA. A tu vidím akosi nerovnováhu. Ale o DOMNELÝCH motívoch človeka, ktorého som v živote nevidela a o ktorom čítam z druhej ruky, sa mi špekulovať fakt nechce.

Tercila napsal(a):

Selima: vzťah s deťmi priateľa  MOŽE byť dobrý, ibaže musia chcieť VŠETKY strany.

Naprosto výstižně napsáno.
Děti obvykle nestojí o nějakou "cizí ženskou", z níž vycítí, že je z nich na prášky, že evidentně není jejich spojenec a ještě jim notabene hodlá měnit návyky (byť by měla z našeho pohledu sebelepší názor).
Tak to prostě je a nemá cenu jít hlavou proti zdi.
Momentálně bych nechtěla být v kůži toho chlapa, který nějakou partnerku pro další život "potřebuje", ale zřejmě úplně jinou než....
Já osobně bych tedy nepřistoupila na to, že budu dceru podporovat tajně, aby to můj nový přítel neviděl. S takovým bych nemohla být šťastná. Buď akceptuje můj dosavadní způsob jednání s mými dětmi, který považuji JÁ za správný, nebo nazdar.
Prostě buď to klape nebo neklape.

A Wiki, je to i tak, jak píše Javena - to je právě to, že setupka přeorává (nebo se o to snaží) - BEZ ní ty potíže nevnímal. Ne že je nevnímal, on je neměl.

No, to by som nepovedala... Ak dievča vyšetrujú aj v škole kvôli zmiznutým veciam a ak si detičky určujú program bez ohľadu na pracovné a iné povinnosti rodičov (nie že rodičia určujú program s ohľadom na deti...), tak niekde ten problém podľa mňa vyliezť musí. :D Ale čo sa mňa týka, nechcela by som riešiť problémy detí, ktoré sa stali hlavou rodiny :/ a nezvládajú túto zodpovednosť úplne očividne... Riešiť problémy - a okrem Tercily sa asi všetci zhodneme, že nejaké problémy tieto deti majú - by mali v prvom rade rodičia, potom ostatná rodina, škola, atď. etc... Setupka len okrajovo. Lenže zdá sa, že hlavní aktéri si - opäť v súlade s Tercilou - ani nepripúšťajú, že by ich deti nejaký problém mohli mať... Takže ja by som vycúvala, keďže nie som Matka Tereza, ani dalajláma, a ani nemám tieto ambície. Vzťah by som obmedzila na "spriatelené garsónky cez týždeň + každý druhý weekend" a nazdar bazar.

Tercila napsal(a):

Wiki: Nic mu nepřeorává.

Wiki, to ale vůbec není pravda. Vždyť je to tady patrné z každého příspěvku, jak jsou rozdílní.
A jestliže je zvyklý dávat prachy dětem, jestliže je zvyklý na to, že mu maminka uklízí, a na spoustu dalších věcí, které se setupce nelíbí - to JE přeorávání... Joo, kdyby setupka našla chlapa, který se chová tak, jak ona považuje za správné, tam by se dalo mluvit o souladu. Tady asi ne.
Vždyť si vezmi jen tu otázku peněz: setupce se nelíbí, že přítel tajně připlácí svým dětem - co s tím v budoucnu chce dělat? Přizpůsobit se? To mi z jejího psaní nepřipadá. A změnit jeho postoj k penězům pro děti? Tak to JE přeorávání a ten chlap není tak hloupý, aby to nevytušil - což už dokládá i to, že jim ty prachy dává tajně. To se musí jako táta cítit opravdu skvěle :/. Takže o napětí je postaráno.

:rolleyes: Setupka celkem srozumitelně napsala, že to dělál tajně, to psala dokonce několikrát. Peníze ji vůbec netrápí - to spíše tebe -jí  vadilo JEN, že to dělal TAJNĚ. To, že dává svým dětem své peníze -je jeho věc, má na to právo a nikdo mu ho nebere.
Našel si partnerku, Setupku, pozval si ji k sobě,rozhodli se žít (třeba víkendy) spolu,  tak proboha jaké "přeorávání"? Pokud ji zval do bytu bydlet, tak to udělal ze své vlastní vůle. To je snad evidentní..
Ty ses Tercilo rozhodla, že když jsi to "přeorávání"  viděla u táty (neříkám že to tam tak bylo, říkám žes´ ty to tak viděla!), tak nutně musí být všude. Pročpak ?

Navíc -  Setupka ani  neprosazuje v bytě žádné novinky. Jen by se asi ráda vykoupala o samotě :D , což je tedy pěklná drzost :lol:

Selima napsal(a):

Tak, asi každý, kto sa dá s druhým dokopy, niečo chce a niečo potrebuje, nie? ;) Inak by predsa uprednostnil samotu... Za tým samotným faktom nevidím nič zlé. Otázka znie, čo potom tomu druhému PONÚKA. A tu vidím akosi nerovnováhu. Ale o DOMNELÝCH motívoch človeka, ktorého som v živote nevidela a o ktorom čítam z druhej ruky, sa mi špekulovať fakt nechce.

To neva, Selimo. :D Budeme muset bez tebe.

elena007 napsal(a):

Setupko, ty jsi svym pritelem vtazena do propletence dysfunkcnich vztahu v jeho rozpadle rodine, kde si kazdy jde pomerne drsne za svym sobeckym cilem. I tvuj pritel, i kdyz se ti to mozna nezda. Decka jsou spratecci, protoze jsou produktem sveho prostredi a vychovy nebo spis jeji absence. Chovaji se a jednaji, jak jsou z domu zvykle. Slusnost zrejme povazuji za slabost, rozumeji spise ostrym loktum. Nejakou pozici by sis u nich mozna vydobyla, kdybyses ridila Tercilinou radou a chovala se  dle jejich domacich zvyklosti. :D Na prevychovu nemas kompetence, na drsnaka zaludek, do budoucna se tudiz nejspis nic nezmeni. Docela by me zajimalo, jak si stoji novy matcin partner. :)
Tvuj partner ti neni oporou a vlastne ani partnerem. Ty jsi tam vylucne jako support element pro nej. Nu nevim, jestli ti to skutecne stoji za to trapeni.... :|

Tak to bylo čistě  shrnuto.  :supr: Obzvástě přesně mířaná je první věta.
A dodávám, myslím si, že pokud v tom chaosu neudělá pořádek sám pan domácí, tak nikdo. Pochybuju, že je ve svém status quo spokojený.

Tercila napsal(a):

Heli, já s Tebou naprosto souhlasím :), i když zrovna já mám slušnost nastavenou tak, že bych si nedovolila kecat přítelovi do toho, kolik svým dětem dává nebo nedává. To tedy opravdu ne a myslím si, že ani Ty bys nebyla nadšená, kdyby pána, co s Tebou bydlí, začala nějaká squaw přemlouvat, aby dal Tvým dětem míň...
To se prostě podle mého názoru nedělá.
Mám to tak, že pokud by se mi to nelíbilo a vycítila, že není nápravy, vzdálila bych se já - než bych nutila někoho k jinému způsobu života. Protože moc dobře vím, že kdyby se mi někdo přizpůsobil po mém (jakkoli vedeném) nátlaku, pak by to stejně neklapalo. Jenže každý je v jiné pozici: někdo se bojí, že mu ujíždí vlak, tak tlačí na pilu, a někdo je ve větším klidu, vědom si svých možností :).

A Koťátek to napsala úplně přesně.


Venuše: Pro me uz radsi vubec zadnej.... po mych celozivotnich zkusenostech. Vim, ze jim jde jen o jejich pohodli a sex.... i kdyz jsem mela sex rada.... dekuju, nemusim, pokud nic za to.

:D Jéje, Venuše, to zní na pondělí moc pesimisticky!! :D Nevzdávej to. Věř mi, existují správní chlapi. Ti správní pro naše jednotlivé povahy. Vím to ;).

Děvče, dej mi vědět, kde tady píšu, že jako squaw přemlouvám přítele, aby dětem dával míň. Nejsi trochu zaměřená na peníze?? Pro možná jsou důležité, pro mě ne.
JInak ještě tady kdosi psal o vaření a sexu. Uvařila jsem jim a upekla buchtu den předtím, než jsem jela k mámě. A sex smí být až po půlnoci, kdy je jistota, že děti spí. A to že bychom se přes den vzali za ruku je nemyslitelní, protože to přece vidí děti a potom doma podávají raport, že se po něm válím.

Vina a cokoliv je vždycky na obou stranách, nikdy nic není černobílé. Já připouštím, že nejsem ideální, ale to nikdo, že...

Vina a cokoliv je vždycky na obou stranách, nikdy nic není černobílé. Já připouštím, že nejsem ideální, ale to nikdo, že...

no vidíš Setupko,jak vtom máš jasno po 25 stránkách...:D Je to s vaším vztahem přesně jako v té písničce obáječným chlapovi a báječné ženské nakonec,ni?:lol:

setupka napsal(a):

...JInak ještě tady kdosi psal o vaření a sexu. Uvařila jsem jim a upekla buchtu den předtím, než jsem jela k mámě. A sex smí být až po půlnoci, kdy je jistota, že děti spí. A to že bychom se přes den vzali za ruku je nemyslitelní, protože to přece vidí děti a potom doma podávají raport, že se po něm válím.

Vina a cokoliv je vždycky na obou stranách, nikdy nic není černobílé. Já připouštím, že nejsem ideální, ale to nikdo, že...

setupko, proc to delas? Co od toho cekas, ze si to nechas? Priznam se, ze nechapu. :co:

Dokonaly sice neni nikdo, ale ze bys byla az natolik nedokonala?

Možná Setupka potřebuje ujištění, že ona to dělá dobře, že chyba není na její straně, když jim uvaří, vypere a sexuje až po půlnoci, aby ji bývalka nepomlouvala...
Špatná cesta, která nikam nevede. :/

javena napsal(a):

Možná Setupka potřebuje ujištění, že ona to dělá dobře, že chyba není na její straně, když jim uvaří, vypere a sexuje až po půlnoci, aby ji bývalka nepomlouvala...
Špatná cesta, která nikam nevede. :/

-však jsem jí něco v tom smyslu napsala o 2 příspěvky výše nad tím tvým:P

Kuty napsal(a):

javena napsal(a):

Možná Setupka potřebuje ujištění, že ona to dělá dobře, že chyba není na její straně, když jim uvaří, vypere a sexuje až po půlnoci, aby ji bývalka nepomlouvala...
Špatná cesta, která nikam nevede. :/

-však jsem jí něco v tom smyslu napsala o 2 příspěvky výše nad tím tvým:P

Kuty, z toho cos psala, já to takhle nepochopila...
Ale to nevadí. Bylo to pro Setupku, ne pro mě. :);)

Setupko, čím je pro tebe vztah přínosný? Zůstalo (je) tam něco, co tě těší, co tě obaohacuje? Není to už třeba jen zvyk..setrvalost..
Podle toho, co jsem tu četla, tak jde o nepříjemné, problémové víkendy nebo jen obvíkendy. Co ten zbytek dnů?  A partner, ten je spokojený?

javena napsal(a):

Možná Setupka potřebuje ujištění, že ona to dělá dobře, že chyba není na její straně, když jim uvaří, vypere a sexuje až po půlnoci, aby ji bývalka nepomlouvala...
Špatná cesta, která nikam nevede. :/

Jo, Setupka se muze pretrhnout, aby jim udelala pomysleni.... a vubec neni stastna.... ja bych nedelala nic, jsou to jeho deti a jeho byt a sex by byl jen v tydnu, kdy nejsou deti....
Jenze panicek holt musi mit navareno, uklizeno, vyprano, vyzehleno.... sam asi nedela nic.... a po pulnoci si zasexuje.... no, fakt si to dobre zaridil!

No já upřímně Setupku chápu....mám to taky tak. Nejde prostě přijít a říct, vadí mi to a to a konec. Každý má svoje chyby a každý přemýšlí jestli jstou ty chyby partnera v normě nebo tak závažné, že ten vztah nemá cenu. A každý na tohle potřebuje svou délku času.
Další je taky to, že ten člověk doufá....většinou marně....že se ten druhý změní. Nezmění a když, tak jenom na chvilku. Ale aby na to dotyčný přišel, opět potřebuje ten svůj čas.

Kuřátko napsal(a):

No já upřímně Setupku chápu....mám to taky tak. Nejde prostě přijít a říct, vadí mi to a to a konec. Každý má svoje chyby a každý přemýšlí jestli jstou ty chyby partnera v normě nebo tak závažné, že ten vztah nemá cenu. A každý na tohle potřebuje svou délku času.
Další je taky to, že ten člověk doufá....většinou marně....že se ten druhý změní. Nezmění a když, tak jenom na chvilku. Ale aby na to dotyčný přišel, opět potřebuje ten svůj čas.

Takhle to vidím taky.
Navíc já za sebe vím, že když tento vztah skončím, tak už se mi do dalšího určitě chtít nebude a budu sama. Nemám na to sílu a tu potřebnou víru a naději, že to bude klapat. Tak možná si ještě užívám (ve smyslu prožívám, ne využívám. On teď třeba nemá ani čas mi druhý den napsat nebo zavolat, protože dohání tu práci) toho, co už nebude.  Možná to zní pateticky. Hrozěn mě mrzí, že to všechno takhle je, protože ten vztah byl pro mě zezačátku jako ve snu, to se ještě snažil, a připadal mi jako chlap, který ví, co chce a hlavně se podle toho zařídí a dělá to, ne jenom kecá jako většina.

To. že nikdo není dokonalý nevím po 25 stránkách psaní tady. To jsem věděla při prvním příspěvku, který jsem psala a ptala jsem se na názor jiných a chtěla jsem vědět, jestli a kde dělám chybu. Pořád jsem to chtěla vylepšit. Změnit někoho se nedá, ale bez kompromisu a tolerance to nejde. Nechci, aby přítel na sebe házel věci, které udělají děcka, jenom aby to nebylo na ně, abych se na ně nezlobila.

Tercilo, přiznej si, že jsi ráda, že máš svou zřejmě šťastnou rodinu a nechtěla by jsi být v nedůstojné druhořadé roli "nějaké squaw", která přepočítává nebohým dětem kapesné od táty. Přeji Ti, aby jsi se toho nedočkala, protože opravdu není o co stát, tady totiž končí veškěré představy o soužití, o jejich realizaci nemluvě...

setupka napsal(a):

Navíc já za sebe vím, že když tento vztah skončím, tak už se mi do dalšího určitě chtít nebude a budu sama. Nemám na to sílu a tu potřebnou víru a naději, že to bude klapat.

Takze ty s nim jsi jen proto? Prosim te, kolik ti je? :co:
Me je 49 a nedavno jsem ukoncila vztah, vubec se nezabyvam tim co bude, jestli budu sama nebo ne.... pro me je dulezite to, co je ted a pokud nejsem ve vztahu spokojena, tak to proste skoncim bez ohledu na budoucnost....
I kdybych mela zustat sama, co na tom? Porad je to lepsi nez byt s nekym, s kym nejsem stastna....

venuše napsal(a):

setupka napsal(a):

Navíc já za sebe vím, že když tento vztah skončím, tak už se mi do dalšího určitě chtít nebude a budu sama. Nemám na to sílu a tu potřebnou víru a naději, že to bude klapat.

Takze ty s nim jsi jen proto? Prosim te, kolik ti je? :co:
Me je 49 a nedavno jsem ukoncila vztah, vubec se nezabyvam tim co bude, jestli budu sama nebo ne.... pro me je dulezite to, co je ted a pokud nejsem ve vztahu spokojena, tak to proste skoncim bez ohledu na budoucnost....
I kdybych mela zustat sama, co na tom? Porad je to lepsi nez byt s nekym, s kym nejsem stastna....

Ne, proto s ním určitě nejsem. Jsem s ním proto, že ještě pořád je mi s ním dobře a vidím, že je to oboustranné, než zasáhne jeho bývalá rodina. Ale vidím, že takhle už dál stejným stylem prostě nemůžu. Je mi čtyřicet.

Ty se bojis byt sama? Mam dojem, ze si jen namlouvas, ze ti je s nim dobre a jak je jemu s tebou, to prece vubec nemuzes vedet?

setupka napsal(a):

Tercila napsal(a):

Heli, já s Tebou naprosto souhlasím :), i když zrovna já mám slušnost nastavenou tak, že bych si nedovolila kecat přítelovi do toho, kolik svým dětem dává nebo nedává. To tedy opravdu ne a myslím si, že ani Ty bys nebyla nadšená, kdyby pána, co s Tebou bydlí, začala nějaká squaw přemlouvat, aby dal Tvým dětem míň...
To se prostě podle mého názoru nedělá.
Mám to tak, že pokud by se mi to nelíbilo a vycítila, že není nápravy, vzdálila bych se já - než bych nutila někoho k jinému způsobu života. Protože moc dobře vím, že kdyby se mi někdo přizpůsobil po mém (jakkoli vedeném) nátlaku, pak by to stejně neklapalo. Jenže každý je v jiné pozici: někdo se bojí, že mu ujíždí vlak, tak tlačí na pilu, a někdo je ve větším klidu, vědom si svých možností :).

A Koťátek to napsala úplně přesně.


Venuše: Pro me uz radsi vubec zadnej.... po mych celozivotnich zkusenostech. Vim, ze jim jde jen o jejich pohodli a sex.... i kdyz jsem mela sex rada.... dekuju, nemusim, pokud nic za to.

:D Jéje, Venuše, to zní na pondělí moc pesimisticky!! :D Nevzdávej to. Věř mi, existují správní chlapi. Ti správní pro naše jednotlivé povahy. Vím to ;).

Děvče, dej mi vědět, kde tady píšu, že jako squaw přemlouvám přítele, aby dětem dával míň. Nejsi trochu zaměřená na peníze?? Pro možná jsou důležité, pro mě ne.
JInak ještě tady kdosi psal o vaření a sexu. Uvařila jsem jim a upekla buchtu den předtím, než jsem jela k mámě. A sex smí být až po půlnoci, kdy je jistota, že děti spí. A to že bychom se přes den vzali za ruku je nemyslitelní, protože to přece vidí děti a potom doma podávají raport, že se po něm válím.

Vina a cokoliv je vždycky na obou stranách, nikdy nic není černobílé. Já připouštím, že nejsem ideální, ale to nikdo, že...

sex až po půlnoci a nesmíte se vzít za ruku? Tak to by mi vadilo víc,než to že pro mě cizí děti rozhodují o chodu financí ve vztahu a i kdybych se bála, že zůstanu na ocet utekla bych do svého bytečku a BÝVALÝ přítel by mi mohl skočit na hrb. Chvilku sama vydržíš a ve čtyřiceti se fakt nemusíš bát, že nepotkáš nikoho  kdo se k tobě bude chovat hezky a vezme tě veřejně za ruku. Po půlnoci spím a přítelovi bych v takovou hodinu doporučila at si ho vrazí mezi matrace...:dumbom: holka já tě lituju, motáš se celá vystresovaná v něčem co není tvoje, nech je ať se v té ideální rodince, do které tě tak striktně nehodlají pustit, sežerou sami. Utíká ti život, opravdový hezký život.

setupka napsal(a):

Kuřátko napsal(a):

No já upřímně Setupku chápu....mám to taky tak. Nejde prostě přijít a říct, vadí mi to a to a konec. Každý má svoje chyby a každý přemýšlí jestli jstou ty chyby partnera v normě nebo tak závažné, že ten vztah nemá cenu. A každý na tohle potřebuje svou délku času.
Další je taky to, že ten člověk doufá....většinou marně....že se ten druhý změní. Nezmění a když, tak jenom na chvilku. Ale aby na to dotyčný přišel, opět potřebuje ten svůj čas.

Takhle to vidím taky.
Navíc já za sebe vím, že když tento vztah skončím, tak už se mi do dalšího určitě chtít nebude a budu sama. Nemám na to sílu a tu potřebnou víru a naději, že to bude klapat. Tak možná si ještě užívám (ve smyslu prožívám, ne využívám. On teď třeba nemá ani čas mi druhý den napsat nebo zavolat, protože dohání tu práci) toho, co už nebude.  Možná to zní pateticky. Hrozěn mě mrzí, že to všechno takhle je, protože ten vztah byl pro mě zezačátku jako ve snu, to se ještě snažil, a připadal mi jako chlap, který ví, co chce a hlavně se podle toho zařídí a dělá to, ne jenom kecá jako většina.

To. že nikdo není dokonalý nevím po 25 stránkách psaní tady. To jsem věděla při prvním příspěvku, který jsem psala a ptala jsem se na názor jiných a chtěla jsem vědět, jestli a kde dělám chybu. Pořád jsem to chtěla vylepšit. Změnit někoho se nedá, ale bez kompromisu a tolerance to nejde. Nechci, aby přítel na sebe házel věci, které udělají děcka, jenom aby to nebylo na ně, abych se na ně nezlobila.

Tercilo, přiznej si, že jsi ráda, že máš svou zřejmě šťastnou rodinu a nechtěla by jsi být v nedůstojné druhořadé roli "nějaké squaw", která přepočítává nebohým dětem kapesné od táty. Přeji Ti, aby jsi se toho nedočkala, protože opravdu není o co stát, tady totiž končí veškěré představy o soužití, o jejich realizaci nemluvě...

Setupko,každý je svého štěstí strůjcem a tebe v tomto "vztahu" nikdo nedrží,je totvoje volba -tak tolik k tomu tvému vzkazu Tercile,ale nedalo mi to,abych ti na tu blbost,co jsi napsala, neodpověděla já.A bylo tu popsáno těch 25 stran hlavně o tom,že tvé chování je poněkud hodně   n e s t a n d a r d n í ::dumbom:

Setupko... tebe v tomto "vztahu" nikdo nedrží,je totvoje volba... tvé chování je poněkud hodně   n e s t a n d a r d n í
Kuty, nepřestává mě fascinovat tvoje (sebe)jistota, s níž naprosto nekompromisně víš, co je/není správně...

helena napsal(a):

Setupko... tebe v tomto "vztahu" nikdo nedrží,je totvoje volba... tvé chování je poněkud hodně   n e s t a n d a r d n í
Kuty, nepřestává mě fascinovat tvoje (sebe)jistota, s níž naprosto nekompromisně víš, co je/není správně... http://fora.babinet.cz/img/smilies/va.gif

:)Ano - V případě Setupky si za svým názorem stojím:styrka:

Kuty prosím abys ve svých příspěvcích brala ohled na pravidla diskuzí Babinet:

1.1. Základní pravidla. Zadávejte jen slušné příspěvky, které jsou v souladu s dobrými mravy, pravidly slušného chování, platnými zákony a obecně závaznými etickými principy společnosti. Je zakázáno jakkoli urážet ostatní uživatele fór, snižovat jejich lidskou důstojnost, vystavovat je posměchu a hrubým slovním útokům.

Setupka: máš svou zřejmě šťastnou rodinu a nechtěla by jsi být v nedůstojné druhořadé roli "nějaké squaw", která přepočítává nebohým dětem kapesné od táty

Setupko, Kuty to napsala naprosto správně. Co nechci, to nedělám. Když doopravdy nebudu chtít být v druhořadé roli squaw, tak v ní taky nebudu.
A já jsem skutečně žila tak, abych nemusela někomu lézt do rodiny. I když si nemyslím, že by byla role druhé manželky nedůstojná. Ty role samy o sobě nedůstojné nejsou. Nedůstojně se jen chovají některé ženy.
Jak už jsem někde zmínila: druhý partner mé bábi byl svobodný, bezdětný, druhý partner mojí mami je svobodný, bezdětný.... Mám pochopitelně podobné uvažování jako ony a představ si, že poblíž mě zrovna je svobodný, bezdětný, skvělý muž. Ne že nejsou. Jsou. :D

Ono nejde jen o to, že bych si nedovolila mluvit chlapovi do toho, kolik peněz dává svým dětem (v opačném případě bych si pak musela přiznat, že nejspíš já sama mám nějaký zájem, který až tak fér není, že?), ale já bych hlavně nedovolila případnému novému partnerovi, aby mi do toho mluvil.
Život je sice pestrý, stát se může cokoliv, ale v tomhle mám teda jasno, v tomhle u mě neplatí ono známé "největší krajíc", kdepak.
Ale znovu opakuji - žiju, jak chci, tzn. vydělávám tolik peněz, aby mi jednou nemuselo vadit, že nějaká cizí děcka dostávají od tatínka "víc, než se mi líbí". Proč? Protože na jeho penězích nejsem závislá. A jak je to u Tebe? :/
Musí mi být úplně jedno, jestli jim tatík dobrovolně dává 2000 měsíčně nebo 20 tisíc, protože je to JEJICH způsob života a já do toho nemám co kafrat. Pokud se mi to nelíbí, pokud mi jejich životní styl nevyhovuje, asi se mezi ně nebudu cpát, ne? :|
Zkus si odpovědět na otázku: máš radost, že jim kvůli Tobě otec strká peníze tajně? Jak se cítíš? No já bych se hanbou propadla. Hanbou před sebou.

Vůbec Ti nezávidím a ani nemůžu říct, že Ti nějak nefandím, jen se divím, proč trváš na svazku, který je (podle mého názoru) pro Tebe tak frustrující.
Obecně vyjádřeno: žiješ momentálně tak, že aby sis prosadila svoje zájmy (je fuk, zda oprávněné či neoprávněné), musíš utlumit zájmy těch ostatních (je fuk, zda dobré či špatné).

A já Ti nevím, jestli tohle je dobrý start do budoucího života.
Kdybys byla moje kámoška na kafi, v žádném případě bych s Tebou nepomlouvala ty jeho děti a způsob jejich života. Probrat bychom je sice mohly :), ale řekla bych Ti: cpeš se někam, kam nejspíš nepatříš, zasloužíš si při své povaze něco lepšího a klidnějšího.
Přeji Ti hodně štěstí, protože nic jiného se v tomto příběhu přát ani nedá.

helena: Kuty, nepřestává mě fascinovat tvoje (sebe)jistota, s níž naprosto nekompromisně víš, co je/není správně...

Heli, ale totéž by se přece dalo napsat i v Tvém případě :D  :D Ty taky vyjadřuješ něco, o čem jsi "istoistotně" z nějakého svého důvodu přesvědčena.:)

Tercila napsal(a):

Kdybys byla moje kámoška na kafi, v žádném případě bych s Tebou nepomlouvala ty jeho děti a způsob jejich života. Probrat bychom je sice mohly :), ale řekla bych Ti: cpeš se někam, kam nejspíš nepatříš, zasloužíš si při své povaze něco lepšího a klidnějšího.
Přeji Ti hodně štěstí, protože nic jiného se v tomto příběhu přát ani nedá.

Ano, Tercilo ...tak s tímto výrokem mohu jedině souhlasit :jojo:

xxxx napsal(a):

Po půlnoci spím a přítelovi bych v takovou hodinu doporučila at si ho vrazí mezi matrace...

:lol::lol::lol: ... ty jsi ďábel ... :lol::lol::lol:

Ty taky vyjadřuješ něco, o čem jsi "istoistotně" z nějakého svého důvodu přesvědčena.
Souhlasím. Až na ten drobný rozdíl, že se vyjadřuju (nebo se aspoň snažím) ve smyslu "zdá se mi, myslím, možná že...", kdežto (nejen, ale hlavně) Kuty prostě vypálí rovnou, že se setupka chová nestandardně - ne podle ní, jejích měřítek či důvodů...

Tercila napsal(a):

Setupka: máš svou zřejmě šťastnou rodinu a nechtěla by jsi být v nedůstojné druhořadé roli "nějaké squaw", která přepočítává nebohým dětem kapesné od táty

Setupko, Kuty to napsala naprosto správně. Co nechci, to nedělám. Když doopravdy nebudu chtít být v druhořadé roli squaw, tak v ní taky nebudu.
A já jsem skutečně žila tak, abych nemusela někomu lézt do rodiny. I když si nemyslím, že by byla role druhé manželky nedůstojná. Ty role samy o sobě nedůstojné nejsou. Nedůstojně se jen chovají některé ženy.
Jak už jsem někde zmínila: druhý partner mé bábi byl svobodný, bezdětný, druhý partner mojí mami je svobodný, bezdětný.... Mám pochopitelně podobné uvažování jako ony a představ si, že poblíž mě zrovna je svobodný, bezdětný, skvělý muž. Ne že nejsou. Jsou. :D

Ono nejde jen o to, že bych si nedovolila mluvit chlapovi do toho, kolik peněz dává svým dětem (v opačném případě bych si pak musela přiznat, že nejspíš já sama mám nějaký zájem, který až tak fér není, že?), ale já bych hlavně nedovolila případnému novému partnerovi, aby mi do toho mluvil.
Život je sice pestrý, stát se může cokoliv, ale v tomhle mám teda jasno, v tomhle u mě neplatí ono známé "největší krajíc", kdepak.
Ale znovu opakuji - žiju, jak chci, tzn. vydělávám tolik peněz, aby mi jednou nemuselo vadit, že nějaká cizí děcka dostávají od tatínka "víc, než se mi líbí". Proč? Protože na jeho penězích nejsem závislá. A jak je to u Tebe? :/
Musí mi být úplně jedno, jestli jim tatík dobrovolně dává 2000 měsíčně nebo 20 tisíc, protože je to JEJICH způsob života a já do toho nemám co kafrat. Pokud se mi to nelíbí, pokud mi jejich životní styl nevyhovuje, asi se mezi ně nebudu cpát, ne? :|
Zkus si odpovědět na otázku: máš radost, že jim kvůli Tobě otec strká peníze tajně? Jak se cítíš? No já bych se hanbou propadla. Hanbou před sebou.

Vůbec Ti nezávidím a ani nemůžu říct, že Ti nějak nefandím, jen se divím, proč trváš na svazku, který je (podle mého názoru) pro Tebe tak frustrující.
Obecně vyjádřeno: žiješ momentálně tak, že aby sis prosadila svoje zájmy (je fuk, zda oprávněné či neoprávněné), musíš utlumit zájmy těch ostatních (je fuk, zda dobré či špatné).

A já Ti nevím, jestli tohle je dobrý start do budoucího života.
Kdybys byla moje kámoška na kafi, v žádném případě bych s Tebou nepomlouvala ty jeho děti a způsob jejich života. Probrat bychom je sice mohly :), ale řekla bych Ti: cpeš se někam, kam nejspíš nepatříš, zasloužíš si při své povaze něco lepšího a klidnějšího.
Přeji Ti hodně štěstí, protože nic jiného se v tomto příběhu přát ani nedá.

Mno - já bych se hanbou zas propadla, kdybych něco takového dokázala někomu napsat.. :rolleyes:

Tercilo, ty nejsi schopna, ani po několika opakováních, vstřebat skutečnost, že Setupce nevadí , že otec dává svým dětem peníze? O tom totiž nepsala. Psala o něčem jiném - ale tato tvá verze  se ti v tvém vyprávění hodí víc, viď? Peníze tě zřejmě  dost trápí, ale co Setupka s tím má společného? 
Kromě toho Setupka psala, že je soběstačná, nezávislá, včteně bydlení.
Pokud nečteš téma, tak pak nemá tvá kritika , ani diskuze, smysl.
"cpeš se někam, kam nepatříš" - Toto tvé  shrnutí je kromě jiného dost diskutabilní. TY  nemůžeš vědět, ani rozhodovat o tom, kam kdo patří. Nebo i na to se cítíš?

Kdybys Tercilo žila skutečně spokojeným životem, ve štastné rodině, neměla bys důvod napadat , i nepřiměřeně, lidi kolem sebe, v tomto případě  setupku.
Nepřeju ti nic zlého, nejspíš sama zažíváš spoustu trablů , či čeho, ale pokud si myslíš, že si tímto způsobem pomůžeš, nebo třeba jen ulevíš -tak budeš zklamaná. Budeš se jen mít o to  víc nerada.

Kuřátko napsal(a):

No já upřímně Setupku chápu....mám to taky tak. Nejde prostě přijít a říct, vadí mi to a to a konec. Každý má svoje chyby a každý přemýšlí jestli jstou ty chyby partnera v normě nebo tak závažné, že ten vztah nemá cenu. A každý na tohle potřebuje svou délku času.
Další je taky to, že ten člověk doufá....většinou marně....že se ten druhý změní. Nezmění a když, tak jenom na chvilku. Ale aby na to dotyčný přišel, opět potřebuje ten svůj čas.

Tahle je pravda, každý máme své tempo, svůj čas zrání.
I tento partner může pochopit, přijít sám na to, v čem je problém. Třeba to chce jen trpělivost a podporu, co my víme. Možná to chce odejít, aby si on uvědil co ztrácí..variant je mnoho.  Všechno se děje správně, my však ze svého omezeného úhlu pohledu to nevidíme, nejsme schopni vidět celý propletenec osudů, vztahů, potřeb, cest.. Proto se musíme nechat vést intuicí, umíme-li ji přečíst.

Souhlasím s Wiki, ale myslím, že není nutno opírat se o pochopení partnerem, důležité je pochopit sám. O očekávání změn u toho druhého ani nemluvím. Jinak člověk pro třísku v oku bližního nevidí břevno v oku svém.
A k Setupčině tempu: ona ztratila nedávno (půlrok?) jednoho z mužů svého života - svého otce. Teď se srovnává s dalším jedním z mužů svého života - několikaletým (?) partnerem. Na složitosti vztahu s partnerem, resp. na Setupčině postoji, má nezanedbatelný podíl i její zemřelý tatínek, ona se krom toho, že se musí vyrovnat s jeho nepřítomností, musí vyrovnat i s tímhle. Řekla bych, že to není nic na krátké lokte i pro rozhodnější, pokud se k tomu opravdu postavit chtějí.
Navíc mi v Setupčině psaní chybí víc vtipu, humoru a nadhledu, ačkoli to všechno je jí jindy patrně vlastní. Smutek? Únava? Deprese?   
Prostě těžkost, že ......?

Tercilo, vaříš z vody a ráda bys z toho měla dobrou bábovku, a vono né a né to držet tvar, co?

Tercila si řeší svoje morální problémy. Je fajn, že má kolem sebe tolik bezvadných svobodných chlapíků ......... v jakém věku?