upraveno

Ahoj,také mám dvě děti z prvního manželství,ale tohle jsem nikdy řešit nemusela.Nejenom proto,že jejich otec je vždy chtěl oba(mladšímu byl tehdy rok,když jsme se rozvedli),ale já mu už předem řekla,že děti dělit nebudu,buď obě nebo žádné.Myslím,že není správný přístup - muset a trpět - protože tak to není.Snad máte nějakou dohodu o právech a povinnostech k dětem po rozvodu,ne? Zkus si s bývalým o tom v klidu promluvit,sama zvaž jestli to druhé děcko opravdu není maličké ( např. 3měsíční dítě bych na celý víkend nedala ).Všechno je to hlavně o dohodě a vstřícnosti.Když nebude chtít,můžeš se třeba obrátit na soud,ale jestli se tím něco vyřeší.....moje zkušenost je,že když někdo něco nechce,mám smůlu. Tak ti držím palce.

upraveno

Chápu,že tě to stresuje,ale tím si fakt vůbec nepomůžeš.Můžeš mu sice příště říct,že buď oba nebo žádný.Ale: jak by to malé reagovalo,když prakticky otce nezná a je nejspíš pro něj cizí? Neuškodilo by mu to?Začít by se mělo postupně a myslím,že ze začátku společně. Aby se s tatínkem nejprve děťátko seznámilo.- To je hrozná věta!! Obávám se,angeliko,že jestli "tatínek" není diskuzi přístupný,budeš se s tím muset vyrovnat. Víš,asi to teď vyzní divně,ale já děti vždy víc považovala za SVÉ než NAŠE. Po rozvodu,samozřejmě. A beru to tak i dnes,skoro 9 let po rozvodu.Neříkám,že nedovolím jejich otci,aby se "výchovně podílel",ale stejně to největší břemeno vždy bylo,je a bude na mně,takže si vyhrazuju právo posledního slova.
Nemůžeš otce nutit,aby se dětem věnoval spravedlivě,hrál si s nimi a mazlil se. Když to jako potřebu necítí on sám.....

Nechci podivného "tatínka" bránit, ale bráno z mužské logiky mi to připadá logické: Řada chlapů jaksi neví, co si počít  miminkem, ale jakmile se s dítětem dá už leccos podnikat, dá se s ním domluvit, tak mají zájem. Toto platí i v mnohých  úplných rodinách.
Proto nezájem o mladší, 8mi měsíční dítě si neber osobně, o to starší začal tatínek jevit zájem taky až ve větším věku, jak píšeš. Podle mě je vysoce pravděpodobné, že až i to mladší dítě doroste do "pro chlapy použitelnéjo věku", začne si brát i je.

Být tebou, asi bych se to pokusila brát tak, jak to je. Chápu, že je to těžké. Nepřemýšlej o tom, co je a co není spravedlivé, to by ses motala v kruhu.
A já tedy bych byla mnohem víc na nervy, kdybych měla osmiměsíční dítě, které si nedovede o věci říct, které je zcela odkázané na péči okolí, předat na celý víkend tatínkovi, na kterého (domnívám se) není až tak úplně spoleh....

Na tvém místě bych se to pokusila brát jako fakt, nevynucovat aby si je bral obě (podle mě se to ani vynucovat snad nedá), Vždycky bych si s tím mladším udělala prima víkend ,vždyť i to je trochu změna a pro tebe oddech - věnovat se jen jednomu dítěti, místo oběma.
Zahrnula bych mladší láskou (když ji zatím od tatínka nemá), pokoušela bych se být v sama pohodě a zároveň bych se začala poohlížet po nějakém fajn partnerovi.
prostě - neplakat po tom, co není, mít co nejvíc z toho, co zrovna je a žít si svůj život naplno.

Vidím to přesně tak, jako Blossom.

upravit

Angeliko, v tvým případě je to těžký, ale musíš to brát tak, jak to je. V tom má Bloska pravdu.
Já bych tedy zkusila domluvit se na tom, aby alespoň jednou za měsíc vzal obě děti třeba ven jen na hodinu, dvě do parku nebo někam (aby si to mladší zvyklo a já pak neměla strach, jestli u taťky netrpí :P) a to mladší pak vrátil a s tím starším odjel na víkend. Nechtěla bych, abych jednou musela řešit situaci, kdy jeden ze sourozenců jede a druhý ne. Teď je to fuk, je malý, ale v šesti, deseti... mám podobný příklad v okruhu známých a nebylo to dobré. Mezi sourozenci to dělalo zle. Jistěže se dá dohodnout hlavně s rozumným chlapem, ale když on má nějaké připomínky, proč ty bys nemohla. Jsi moc pasivní, pak se trápíš a zaděláváš si na vředy. On má "pořád něco" a ty to pak řešíš. Hned - Sportovní kroužek, 800,- na pololetí, ve středu jdu já, v pátek ty... :P;) Bývalý teď řešil kroužky našich dětí, na které ovšem jaksi nepřispěl, tak jsem mu jemně naznačila, že k tomu může říct, co chce, ale platím to já, tak ať tu svou řeč zkrátí. :vissla:
Na přítelkyni se vybodni. Pokud je tam tvoje dítě v pohodě, proč to řešíš? Že on má a ty ne? Promiň, ale mám opět kámošku, co se strašně blbě vyrovnává s tím, že ona nemá nikoho a její chlap má a když vidím, jak jí to "rozhazuje", říkám si, že není nad to, když je ženská samostatná a vyrovnaná. Proboha... no a co, tak má babu. Aspoň dítě nejí pytlíkový polívky a guláše z konzervy. Naše teta vaří móóc dobře a přiznám se, taky jsem ji trochu řešila. Byla třetí či čtvrtá během asi půl roku, tak spíš, jestli to nezamává s dětma. (Zase si ale můžu teď domu dotáhnout chlapů celou armádu i s velitelem, a s dětma to nehne, páč jsou zvyklý od tatínka... :lol::lol:). Když jsem zjistila, že jsou děti v těžký pohodě, spadl ze mě šutr a je to v klidu. Dost trpím na děti :), na bývalýho dost peču... :P Když slyšela moje máti, jak děti chválí bývalého partnerku, šla zvracet. :lol: Pak mi řekla, že mám teda žaludek, protože občas musím vyzkoušet i nějaký ten receptík, poslouchám, jak je teta šikovná... Asi mám, no. :)
A co si z toho vezmou děti, to holka záleží i na tobě. Moje to zatím berou tak, že se nic nestalo, když u nás táta nebydlí. A chlapa taky nemám. Nějak mi ale nechybí, tak se nehroutím. ;) Jestli nějakej bude, tak dobrý a když ne, tak taky. Všechno má svý pro a proti. :vissla:
Držím ti pěsti, ono to nějak půjde. Časem budeš řešit jiný věci. Dovolený, nevlastní sourozence,
dědictví (nejlépe po tetě :P... ta naše je majetnější - no, proto je s ní, že jo... ještě ta svatba, princi... :vissla: :D) a tak. :dumbom:

Javeno jak mas stare deti? a jak jsi dlouho sama? a vubec jak to zvladas financne?

11angelika napsal(a):

Je tohle vubec tatinek? porad akorad prudi, ze s ditetem nesportuju, ze ho spatne krmim, porad neco jak se mam smirovat s tim, porad neco, vezme ho k pritelkyni jednou to je pritelkyne jednou ne, co si tak z toho dite vezme do zivota???

Reik - za jak dlouho ty jsi nasla partnera a jde to vubec se dvema detma

Angeliko, takovými otázkami trápíš jen sama sebe. Exmanželovy výtky a připomínky bych na tvém místě pouštěla okamžitě druhým uchem ven. Nemá cenu je ani komentovat, vždyť on taky asi vzorný tatínek není, když odešel z rodiny s malinkými dětmi za jinou (pokud jsem to dobře pochopila).
Přestaň ho řešit, a začni si žít svůj život...

K tomu, zda se dá s děmi najít nový partner: Mám to za sebou, takže říkám upřímně: Dá, ale je to pochopitelně mnohem komplikovanější, než to bývalo ve dvaceti za svobodna. Ale jde to, a je to hlavně o přístupu. :jojo:
Hlavně líp hledá partnera spokojená, vyrovnaná mamča, než žena neustále se trápící otázkami (na které není kloudná odpověď)Proč nás opustil? Jak to mohl udělat? A co když jsou všichni chlapi takoví?

Ohledně toho hledání nového parnera: Můj přítel mi v sobotu vyprávěl, jak cestou autem za mnou zaslechl v rádiu zajímavý příběh: V nějakém diskusním pořadu zavolala do rádia ženská s nádherným moravským přízvukem. Říkala prý do éteru:
"A vyřiďte tomu mému, že už ho NECHCU! Po tom, jak se ke mě zachoval. I když spolu čekáme dítě.
Já bych chtěla nějakého nového: Hlavně, aby byl na nás hodnééé..."  a začala optimisticky vyjmenovávat, jaký by její nový partner měl být.
Po písničce povídá moderátor: Paní, nebudete tomu věřit, ale mám tady za těch pár minut 60 nápadníků, co se ozvali a chtějí na Vás kontakt. :)

Tenhle příběh mi přijde strašně optimistický a poučný: Jiná žena by v takovéto nezáviděníhodné situaci (v jiném stavu, po rozchodu sama ) byla nešťastná a v koutku, s pocitem, že bude přetěžko hledat  někoho k sobě.
Tahle Moravanda byla ale v hlasovém projevu tak příjemná, optimistická, a zdravě "od rány", že za pár minut měla 60 nabídek k seznámení...

11angelika napsal(a):

Javeno jak mas stare deti? a jak jsi dlouho sama? a vubec jak to zvladas financne?

Angeliko, děti mám dvě - 10 a 13 let, nejsme spolu už asi tři ? roky, ono to letí... Už byly větší, když jsme šli od sebe.
Sama jsem, co se odstěhoval, ale vzhledem k tomu, že s mým mužem odešly problémy, tak se mám dobře, finance v pohodě (jeho alimenty mě ani nepodrží, kdyby na chleba nebylo, ani nepodseknou nohy, kdyby nedošly), ale znáš to - za rok, dva to může být jinak. Já teda nejsem moc náročná, ani děti, máme, co je potřeba a to ostatní nepotřebujem... :D Chlap mi fakt nechybí - neřeknu sex, to bych lhala :rodna:, ale mám pocit, že se spíš najde dobrovolník, do postele (a takový nabídky byly, ne, že ne :D), ale na to delší "v dobrým i zlým" to se nehrnou, kluci šikovný... :D;)
S malými dětmi je to složitější, je tam víc emocí, strachu o ně... chápu to, ale ve stresu žít nemůžeš. Já si kdysi, když mi bylo úzko (a že bylo - jak to sama utáhnu... sama s dětma... ) tak jsem si prostě řekla, že jsem to zvládala kdysi sama (bydlím sólo od dvaceti) a tak to zvládnu zas i s tou zodpovědností za děti (náš tatík zodpovědností totiž neoplývá) a každopádně ho musím přežít, protože jinak by po mě dědily děti a tzn. vlastně on, kterej by se o ten můj minimajetek, co holátkům po matičce zbude, staral a jelikož se stará jak když prase lítá i o svůj, tak nic nemá, jen dluhy... Zkrátka jsem si zakázala od fňukání po černý myšlenky všechno, občas se něco takovýho vloudí, ale vesměs to beru sportovně. :);)
Na to, že jsem sama jako kůl v plotě :D, žuju dost aktivně, takže si nepřijdu odstrčená, či tak... nevím - asi je to povahou. Není to vždycky idila, ale když chce jet autem s tím, že není třeba podprdelník sesmažim ho argumentem, že já si další děti dělat nehodlám a strčím holce sedák s tím, že holt musej mít rozum oni, když rodič nemá a on čučí, a já vím, že je rád, že už to nemá doma denně a já jsem strašně ráda, že ty jeho nápady poslouchá jiná... mimochodem řídila ona a šlo jaksi o její bodíky (možná řidičák), tak proč by to on řešil, že jo... :lol:
Takže asi tak. ;)

Tak já si komentář leckdy neodpustím - on si pak dává aspoň trochu námahy a než něco začne řešit, tak i zapřemýšlí...
-No to jsou pěkné boty, prďácký... na syna. - Patnáct stovek... já na taťku, co má spoždění s alíkama.
- Já teď nenám...  - Pěkná bunda, nová? Čumí jak puk...
- ten sedák není třeba, už ten popruh nemá úplně na krku... - ty si udělej klidně nový, já v klonování pokračovat nehodlám.
- proč tenhle kroužek, myslíš, že do budoucna to má nějakej smysl? - platím ho já, dítě to baví a do budoucna... to jsem si myslela, že my spolu zestárneme, takže si to netroufnu odhadnout.
Já jsem tlama a neumím mlčet. Z toho bych měla vředy... :dumbom:

Nedá mi to Blossom: To je krásný příspěvek, :par: Člověk tu moravandu ani nemusí slyšet , stačí přečíst a má pusu od ucha k uchu. Ani se těm 60ti pánům nedivím. Začínám už opět trošku přemýšlet pesimisticky, toto mě ale povzbudilo ani nevíš jak.
Angeliko též přeji hodně síli a optimistmu. Bude lépe, ačkoli nyní se to nezdá. Vše chce čas, vše jednou přebolí,život jde dál a záleží jen na nás jaký si ho uděláme. Pravda je, že pro jedno kvítí slunce nesvítí.Já osobně jsem též dost pasivní a BM se mnou vláčí jak chce. Stále se mu neumím vzepřít, cítím se proti němu strašně malinká, což v reálu jsem;) Děti si také bral,kdy chtěl a jak chtěl a které  dítě chtěl. Neunesla jsem to a dala to k soudu. Dnes je pravidelnost. Soud rozhodl a tak to je.Ve tvém případě neptala bych se ho co chce.S úsměvem bych mu malého vrzla  mezi dveřmi a řekla že za dvě hoďky je očekávám, ať si na sebe zvykají.  Otočila se a zavřela, nebo někam odplula do víru města:). Postupně čas zvyšovala. Je taky otec a 2 hodiny zvládne. Jak bude chlapeček růst, rostly by hodiny strávené u táty. A není pravda, že se páni postarat neumí, od toho mají přítelkyně, maminky ,ale hlavně je to jejich výmluva.Plno jich to umí, protože chtějí a své dítě i starosti o něho milují.

Angeliko, jestli je otec svéprávný a není oprávněný důvod pro to, aby se s dětmi nestýkal, tak bys měla být ráda, že zájem má. Kvůli dětem - ty jiného tátu nemají . Můžou si k sobě najít ještě cestu.

Já vím, že ti to přijde nespravedlivé když se do tří let nestaral, ale přesto bych tomu fanfila a nebránila. Záleží taky na tom, jak to berou ty děti, tedy ten 6ti letý. Při rozdělení víkendů můžeš i získat čas pro sebe, což jsi asi s dětmi neměla - to také není k zahození, ne?

Že prudí, je jen jeho věc.  Nepopřála bych mu prostor pro jeho stesky. Domluvila bych pevně pravidla "půjčování dětí" - jako kdy, kde,jak dlouho atd. Pokud by to nešlo, nechla bych tuto "dohodu" strvdit soudem. Věcí bych se začla zabývat, až ve chvíli, kdy děti nebudou chtít nebo jim bude styk s otcem nějak neprospívat - to by byl jediný důvod proč bych jejich styk chtěla ukončit. .

Co my můžeme vědět, třeba je mu poctivě líto, že je zanedbával, třeba to neuměl s menšími, netroufnul si atd..
když budeš mít na paměti, že v tomto případě nejde TEBE , ale o DĚTI a jejich dobro, tak se na to budeš dívat jinak. Tedy věřím tomu, že to tak může být.

upraveno

Ja ti rozumiem, ani nevieš ako, ale hci ho nemusíš milovať, ani obdivovať za to, čo vtedy vypotil, nebránila by som mu byť otcom (jednému a časom zrejme aj durhému...). Niekto je dobrým otcom od prvého potvrdenia tehotenstva, iný sa to musí "naučiť". Hlavné, že má záujem.
Inak, záujem o menšie by som sa v ňom snažila podporiť, ale nevnucovala by som :rolleyes: . Nič násilím vnucované podľa mňa nemá cenu. :/ A už vôbec si nemyslím, že by "vraziť deti tetičke, babičke alebo nejakej inej žene" bolo ideálnym riešením - pre deti, samozrejme. Ony si majú vytvárať vzťah s otcom a učiť sa prípadne, ako byť rodičom a parťákom aj po rozvode, keď už nám to spolu nevyšlo. "Odložiť" ich k niekomu ďalšiemu (prípadne úplne cudzej žene) nevidím ako zmysluplné.

To zabolí, angeliko, to je jasný. Až teď jsem si to spojila s jiným vláknem. :(
Proto s tím máš teď problém. :jojo: Ale fakt to přebolí, přijdeš na to, že je Vám bez něj líp a i když se to nezdá, mám spoustu kámošek, co chlapa našly... i s dvěma dětma. ;)
Opravdu je může mít rád, on měl problém sám se sebou a ne s dětmi. Chlap dá dětem jiný pohled na svět - už jen ty naše ochranitelský pudy, jako netop ho tam, kde nestačí... z tý lodičky se nenakláněj... musí mít plovací vestu, když neumí plavat a chceš ho vzít na šlapadlo... proč ještě neobědvaly, když je půl třetí... už visí tou hlavou dolů moc dlouho, postav ho na nohy... :dumbom: I pro dítě je důležitý vědět, že některý věci jsou nebezpečný (voda pro neplavce) a jiný se daj přežít (pozdní oběd, centrifuga). Pro chlapa pohoda, pro ženskou tragédie... :P
A nenech sebou orat. Už stačilo... ;) Jestli má ženskou, tak by měli osmiměsíční dítě přes noc bez problémů opatřit... ;)

cenzura, na místě, který mi teda nenapadlo... :co:

teda on neodesel ja ho vykopla :)

11angelika napsal(a):

teda on neodesel ja ho vykopla :)

Šikovná holka. O to rychleji to přebolí. :)

Javeno to ja vim od doby kdy jsem ho vykopla ze je nam opravdu lip, dokazu se smat a je velka pohodicka, i starsi ditko mi to rika, no ja mu ho dat nemuzu ja ho jeste kojim :), nejradsi bych tedy abych ho videla co nejmin,

Sikovna jsem ale mela jsem ho vyhodit driv nez jsem prisla do jineho stavu a porodit miminko nekomu kdo o to fakt stoji a miloval by me i deti

:) Angeliko, udělala jsem to taky a udělala bych to znovu . Je to hnusák toto ti říct, o to víc bych s ním neměla slitování. Děti si udělal, ať se stará a jen  nerozsévá!

Jé, to kojení mi nedošlo, mě se dítko samo odstavilo v tomhle věku... tak až dokojíš, bude už větší a spíš to půjde. Budeš mít čas i na sebe, někam si vyrazíš a chlapi budou slintat, jak hladoví psi... :P;)
Nelámej nic přes koleno, všechno má svůj čas. :jojo:

Pat jasne souhlasim s tebou, ale ja mam v sobe problem ten, ze se snazim deti vychovavat,snazim se jit prikladem, ale jak maji mit v tomhle pripade v otci vzor????starsi ditko videlo jak lezi v posteli s novou tetou a ja doma s briskem??? co z nej asi tak vyroste.......

uz slintaj :) :) ale uz vim jedno uz si nenecham od zadneho chlapa ublizovat, ikdyz to jsem si nenechala nasla jsem sms od baby a uz sel...........

Angeliko, stalo se. Dopředu člověk nikdy nic neví.  Jsi mladá, najdeš někoho kdo bude dospělý a bude mít tebe i děti rád. A společné dítko  spolu ještě mít můžete. Ale naprosto tě chápu. Je škoda,že tomu tvému nejde dát pár facek, snad mu to život jednou vrátí.

11angelika napsal(a):

Sikovna jsem ale mela jsem ho vyhodit driv nez jsem prisla do jineho stavu a porodit miminko nekomu kdo o to fakt stoji a miloval by me i deti

Ale jdi, máš dvě krásný zdravý děti... tak jsi na to, že je nekvalitní přišla pozdějc, no... :vissla: Stejně se může najít někdo, kdo vás bude mít rád jako vlastní. Zas mám známou, co jí to nevyšlo dvakrát, pokaždý s jiným chlapem a děti jsou jakože nevlastní. Hrozně to řeší. Chci říct - vždycky je co řešit. Já jsem ráda, že mám děti dvě, mají se rádi a máme jednoho tatínka... protože absolvovat tyhle předávací akce s dvěma bych možná nemusela přežít. Nějak předpokládám, že i ten druhej by byl kvalita sama... :vissla: Takhle je to jedním vrzem. A každej další vztah bude nezatíženej tím, že vyhazuju otce svých dětí (což jsem měla tyhle stavy) - nesedli jsme si, tak pa...

pat v to pevne doufam, rekla jsem mu ze vim ze pod kazdou svini se vari voda :) :) a on mi ted pokazde rika ty vis ze nejsem zlej :) s tou babou stejne nevydrzel, tak hlavne ze to stalo za to, ale prej ona nebyla duvod.... no duvod bylo asi moje brisko,a to jsem mela tak krasny :) :) tak jsem se tesila

Javeno tak presne to si rikam taky nez mit kazde s jinym :) :) resit dva materialy tohle je jednim vrzem :) a taky jsem pane boze nechtela jedinacka na tom starsim se to totiz dost odrazelo uz se to lepsi.... i ve skolce me chvali ze to byl dobry pocin :) :)

jo taky psal ze to on za to muze ze udelal chybu, tak jsem mu odepsala ze chybu jsem udelala ja ze jsem mela vic premyslet nad otcem svych deti. :) :) :)

No já vím,já vím  Angeliko, je to těžký. Jestli ti posílá alimenty a je zapsán jako otec, bohužel ti nic jiného nezbyde. Je v tobě ještě zlost a vůbec se ti nedivím. Zatím kojíš, tak to neřeš. Možná by pro tebe bylo ještě horší,kdyby chodil k vám domů, doma si s malým hrál a hrál si před vámi na skvělého tatínka a pak odešel. Brečela by jsi každý večer. Takto víš , že je to sobec, zlej, snad ještě puberťáckej a lépe se od něj odpoutáš. Až nebudeš kojit, můžeš mi malého pomalinku začít dávat, ať máš šanci si také odpočinout. Jednou přijdeš na to že z volna načerpáš energii, kterou vrátíš dětěm zase až přijedou. Děti potřebují poznat obě strany, a umí si úsudek udělat, neboj vždy budeš jejich nejmilejší maminka, u tebe budou mít domov a rádi se vrátí.

Tak vidíš - nakonec jsme to vyřešily. Udělala jsi dobře, chlap se nějakej najde a návštěvy si sednou... Super, ne... :supr:
Jo a na ty jeho kecy, jak udělal chybu pozor - potřebuje slyšet, že se holt stalo a že on za to nemůže sám, že vy oba... nějaký černý svědomí? ;)

Pat bylo to tak pri prvnim to se zase lekl miminka a zacal si delat co chce tak taky s nama nebydlel a chodil nas navstevovat, rvalo mi to srdce porad jsem brecela nervy na pochodu dite ubrecene, tak jsem si ted rekla ze takhle uz ne, maleho jen do kocaru velkeho jen mimo byt.

upraveno

11angelika napsal(a):

Javeno to ja vim od doby kdy jsem ho vykopla ze je nam opravdu lip, dokazu se smat a je velka pohodicka, i starsi ditko mi to rika, no ja mu ho dat nemuzu ja ho jeste kojim :), nejradsi bych tedy abych ho videla co nejmin,

:co: A čo teda rieši, že si ho neberie? Sorry, ale fakt ti prestávam rozumieť... Ty mu tuším vyčítaš, že sa mu netvorí mlieko... :rolleyes:

Blossom napsal(a):

11angelika napsal(a):

Je tohle vubec tatinek? porad akorad prudi, ze s ditetem nesportuju, ze ho spatne krmim, porad neco jak se mam smirovat s tim, porad neco, vezme ho k pritelkyni jednou to je pritelkyne jednou ne, co si tak z toho dite vezme do zivota???

Reik - za jak dlouho ty jsi nasla partnera a jde to vubec se dvema detma

Angeliko, takovými otázkami trápíš jen sama sebe. Exmanželovy výtky a připomínky bych na tvém místě pouštěla okamžitě druhým uchem ven. Nemá cenu je ani komentovat, vždyť on taky asi vzorný tatínek není, když odešel z rodiny s malinkými dětmi za jinou (pokud jsem to dobře pochopila).
Přestaň ho řešit, a začni si žít svůj život...

K tomu, zda se dá s děmi najít nový partner: Mám to za sebou, takže říkám upřímně: Dá, ale je to pochopitelně mnohem komplikovanější, než to bývalo ve dvaceti za svobodna. Ale jde to, a je to hlavně o přístupu. :jojo:
Hlavně líp hledá partnera spokojená, vyrovnaná mamča, než žena neustále se trápící otázkami (na které není kloudná odpověď)Proč nás opustil? Jak to mohl udělat? A co když jsou všichni chlapi takoví?

Ohledně toho hledání nového parnera: Můj přítel mi v sobotu vyprávěl, jak cestou autem za mnou zaslechl v rádiu zajímavý příběh: V nějakém diskusním pořadu zavolala do rádia ženská s nádherným moravským přízvukem. Říkala prý do éteru:
"A vyřiďte tomu mému, že už ho NECHCU! Po tom, jak se ke mě zachoval. I když spolu čekáme dítě.
Já bych chtěla nějakého nového: Hlavně, aby byl na nás hodnééé..."  a začala optimisticky vyjmenovávat, jaký by její nový partner měl být.
Po písničce povídá moderátor: Paní, nebudete tomu věřit, ale mám tady za těch pár minut 60 nápadníků, co se ozvali a chtějí na Vás kontakt. :)

Tenhle příběh mi přijde strašně optimistický a poučný: Jiná žena by v takovéto nezáviděníhodné situaci (v jiném stavu, po rozchodu sama ) byla nešťastná a v koutku, s pocitem, že bude přetěžko hledat  někoho k sobě.
Tahle Moravanda byla ale v hlasovém projevu tak příjemná, optimistická, a zdravě "od rány", že za pár minut měla 60 nabídek k seznámení...

Nepřipadá mi rozumné hledat partnera přes rádio. Z přihlášených nápadníků bylo 99% těch co  hledají  střechu nad hlavou(bezdomovci, kriminálníci, lidé z ubytoven, vyžírky).

aprill napsal(a):

Blossom napsal(a):

11angelika napsal(a):

Je tohle vubec tatinek? porad akorad prudi, ze s ditetem nesportuju, ze ho spatne krmim, porad neco jak se mam smirovat s tim, porad neco, vezme ho k pritelkyni jednou to je pritelkyne jednou ne, co si tak z toho dite vezme do zivota???

Reik - za jak dlouho ty jsi nasla partnera a jde to vubec se dvema detma

Angeliko, takovými otázkami trápíš jen sama sebe. Exmanželovy výtky a připomínky bych na tvém místě pouštěla okamžitě druhým uchem ven. Nemá cenu je ani komentovat, vždyť on taky asi vzorný tatínek není, když odešel z rodiny s malinkými dětmi za jinou (pokud jsem to dobře pochopila).
Přestaň ho řešit, a začni si žít svůj život...

K tomu, zda se dá s děmi najít nový partner: Mám to za sebou, takže říkám upřímně: Dá, ale je to pochopitelně mnohem komplikovanější, než to bývalo ve dvaceti za svobodna. Ale jde to, a je to hlavně o přístupu. :jojo:
Hlavně líp hledá partnera spokojená, vyrovnaná mamča, než žena neustále se trápící otázkami (na které není kloudná odpověď)Proč nás opustil? Jak to mohl udělat? A co když jsou všichni chlapi takoví?

Ohledně toho hledání nového parnera: Můj přítel mi v sobotu vyprávěl, jak cestou autem za mnou zaslechl v rádiu zajímavý příběh: V nějakém diskusním pořadu zavolala do rádia ženská s nádherným moravským přízvukem. Říkala prý do éteru:
"A vyřiďte tomu mému, že už ho NECHCU! Po tom, jak se ke mě zachoval. I když spolu čekáme dítě.
Já bych chtěla nějakého nového: Hlavně, aby byl na nás hodnééé..."  a začala optimisticky vyjmenovávat, jaký by její nový partner měl být.
Po písničce povídá moderátor: Paní, nebudete tomu věřit, ale mám tady za těch pár minut 60 nápadníků, co se ozvali a chtějí na Vás kontakt. :)

Tenhle příběh mi přijde strašně optimistický a poučný: Jiná žena by v takovéto nezáviděníhodné situaci (v jiném stavu, po rozchodu sama ) byla nešťastná a v koutku, s pocitem, že bude přetěžko hledat  někoho k sobě.
Tahle Moravanda byla ale v hlasovém projevu tak příjemná, optimistická, a zdravě "od rány", že za pár minut měla 60 nabídek k seznámení...

Nepřipadá mi rozumné hledat partnera přes rádio. Z přihlášených nápadníků bylo 99% těch co  hledají  střechu nad hlavou(bezdomovci, kriminálníci, lidé z ubytoven, vyžírky).

Jak to víš? Takže ta  Moravanda jsi byla tedy ty ? ;) :D
Já bych to tak černě neviděla ( i když pochopitelně - i s takovými týpky se při  seznamování můžete setkat.

Ono dost podobně mnozí lidé dosud hledí i na seznámení přes inzerát nebo přes internet. Slyšela jsem několikrát, že je to pro absolutní zoufalce, kteří už nemají šanci seznámit se jinak.

A tak vás tu všechny zdraví jedna docela spokojená zoufalkyně, seznámená právě přes internet. :D

Blossom napsal(a):

aprill napsal(a):

Blossom napsal(a):

Angeliko, takovými otázkami trápíš jen sama sebe. Exmanželovy výtky a připomínky bych na tvém místě pouštěla okamžitě druhým uchem ven. Nemá cenu je ani komentovat, vždyť on taky asi vzorný tatínek není, když odešel z rodiny s malinkými dětmi za jinou (pokud jsem to dobře pochopila).
Přestaň ho řešit, a začni si žít svůj život...

K tomu, zda se dá s děmi najít nový partner: Mám to za sebou, takže říkám upřímně: Dá, ale je to pochopitelně mnohem komplikovanější, než to bývalo ve dvaceti za svobodna. Ale jde to, a je to hlavně o přístupu. :jojo:
Hlavně líp hledá partnera spokojená, vyrovnaná mamča, než žena neustále se trápící otázkami (na které není kloudná odpověď)Proč nás opustil? Jak to mohl udělat? A co když jsou všichni chlapi takoví?

Ohledně toho hledání nového parnera: Můj přítel mi v sobotu vyprávěl, jak cestou autem za mnou zaslechl v rádiu zajímavý příběh: V nějakém diskusním pořadu zavolala do rádia ženská s nádherným moravským přízvukem. Říkala prý do éteru:
"A vyřiďte tomu mému, že už ho NECHCU! Po tom, jak se ke mě zachoval. I když spolu čekáme dítě.
Já bych chtěla nějakého nového: Hlavně, aby byl na nás hodnééé..."  a začala optimisticky vyjmenovávat, jaký by její nový partner měl být.
Po písničce povídá moderátor: Paní, nebudete tomu věřit, ale mám tady za těch pár minut 60 nápadníků, co se ozvali a chtějí na Vás kontakt. :)

Tenhle příběh mi přijde strašně optimistický a poučný: Jiná žena by v takovéto nezáviděníhodné situaci (v jiném stavu, po rozchodu sama ) byla nešťastná a v koutku, s pocitem, že bude přetěžko hledat  někoho k sobě.
Tahle Moravanda byla ale v hlasovém projevu tak příjemná, optimistická, a zdravě "od rány", že za pár minut měla 60 nabídek k seznámení...

Nepřipadá mi rozumné hledat partnera přes rádio. Z přihlášených nápadníků bylo 99% těch co  hledají  střechu nad hlavou(bezdomovci, kriminálníci, lidé z ubytoven, vyžírky).

Jak to víš? Takže ta  Moravanda jsi byla tedy ty ? ;) :D
Já bych to tak černě neviděla ( i když pochopitelně - i s takovými týpky se při  seznamování můžete setkat.

Ono dost podobně mnozí lidé dosud hledí i na seznámení přes inzerát nebo přes internet. Slyšela jsem několikrát, že je to pro absolutní zoufalce, kteří už nemají šanci seznámit se jinak.

A tak vás tu všechny zdraví jedna docela spokojená zoufalkyně, seznámená právě přes internet. :D

Neboj já to nejsem , tak "zoufalá", že bych musela hledat partnera přes sdělovací prostředek jsem nikdy nebyla :vissla:.  Jen jsem vypsala určité druhy mé klientely a způsob jejich seznamování.
Seznámení přes rádio mi skutečně přijde hodně, ale fakt hodně nebezpečné :kapitulation: . O seznámení přes internetovou seznamku  nepíšu !

11angelika napsal(a):

Je tohle vubec tatinek? porad akorad prudi, ze s ditetem nesportuju, ze ho spatne krmim, porad neco jak se mam smirovat s tim, porad neco, vezme ho k pritelkyni jednou to je pritelkyne jednou ne, co si tak z toho dite vezme do zivota???

Reik - za jak dlouho ty jsi nasla partnera a jde to vubec se dvema detma

Angeliko,dva roky jsem o žádný vztah nestála.Učila jsem se být sama na výchovu dětí a utáhnout 3 členou rodinu z rodičovského příspěvku.Byla jsem hrdá ( nebo hloupá? ) abych si o jakoukoliv pomoc řekla rodičům nebo bratrovi.A oni by mi pomohli,ale já nechtěla a dobře jsem udělala.Pomohlo mi to zbavit se pocitu,že jsem na nic a k ničemu a nabyla jsem sebevědomí,které jsem rozvodem ztratila. Určitě to jde najít si partnera i se 2 dětmi,záleží na tom co chceš.Já si řekla,že jestliže budu mít pochybnosti,raději do žádného vztahu nepůjdu a budu s dětmi sama. Ale potkala jsem skvělého muže u kterého jsem si byla od první chvíle jistá,že je to ten pravý.Jsme spolu už pár let a já ani jednou ( opravdu! )nezapochybovala.:jojo:

11angelika napsal(a):

Sikovna jsem ale mela jsem ho vyhodit driv nez jsem prisla do jineho stavu a porodit miminko nekomu kdo o to fakt stoji a miloval by me i deti

Angeliko,tohle neříkej. I když mě napadlo kdysi něco podobného.Dnes jsem šťastná,že ty své kluky mám a můj manžel,i když není jejich otec je pro ně dobrým kamarádem i rádcem. Ale taky mě občas napadne myšlenka,že by bylo skvělé mít dítě s ním,protože by ten prcek měl harmonickou rodinu a milující rodiče. Jenomže je to tak jak to je a hotovo.

angeliko,

rozumím Ti i soucítím.Tvé téma je poučné.

Ad vyslechnutý příběh,nejspíš z rádia F1: Oni tam mají jako paní,které volají KAŽDÝ DEN.Celý "příběh" o seznamce přes rádio je jen taková legrace....Navíc mi "optimistický hlas s moravským přízvukem "připomíná z minulosti "Renatu Kajdžas",té volávali z jiného rádia.

Tož tak...

11angelika napsal(a):

Ahojky holky muzete mi nejaka poradit jak to delate? myslim ty co maji dve deti jsou rozvedene a deti si otec bere na vikendy? jak si to srovnat v sobe? do tri let o dite nejevil vubec zadny zajem a ted ho proste chce a najednou ho strasne miluje, co je to za lasku?  druhe to mensi videl od porodu 2x to je pry hodne male a nezajima ho, pokazde to obrecim je mi spatne od zaludku, beru to jako povinnost ze proste musim a trpim, zkousela jsem vyhledat psychloga, ale moc mi to nepomohlo, poradite mi nektera?

Angeliko otec mych deti nevidel deti 7 let ani na ne neplatil.Pak zacal platit a po pak mesicich chtel deti videt.Zil ve Spanelsku.Prijel ani nepoznal svou dceru na fotce a na syna koukal jak na mimozemstana jak je vysoky.Myslel si.ze hned vezme deti do Spanelska.Pohadal se tu se mnou a vzal deti na vikend ke sve mame.Tam je obliknul do znackovych hadru.Bral je do lepsich restauraci,proste se chtel ukazat jak na to ma.Doslechla jsem se,ze tu v Cechach utratil za 5 dni 60 tisic.Deti si penezma koupil.Deti chteli se podivat Do Spanalska tak rok na to tam s nim opravdu odjeli na tri tydny.Privezl je  a vic jsem od nej nevidela korunu alimentu ani neslysela.Pry tim pobytem u nej si predplatil alimenty na 5 let.Proc si je tam bral nevim,kdyz o ne stejne zajem nema.

dekuji vam holky za prispevky vidim ze vsichni se chovaji po rozvodu zhruba stejne, nechapu to, myslela jsem si ze jsem 17 let zila s chlapem se kterym se da normalne domluvit a ze neni schopen takhle uvazovat a mluvit

Já bych řekla, že je to klasický případ nás ženských, které si vytváříme (dobrovolně) očekávání a pak jsme zklamány, když se nám NAŠE očekávání neplní.

Je to prostě zkušenost, nevím zda-li říct náš blbý výběr otců dětí nebo naivita nebo neznalost druhého nebo selhání toho partnera...to nevím. Já to přičítám sobě, protože já jsem si to tak zařídila, abych měla tohoto partnera a toto dítě ..atd. Píšu to na základě zkušeností a x letých problémů s otcem dcery , na základě celé škály proběhlých emocí- od lítosti a vzteku, přes pochopení, smíření ....až po politování jeho.

To, že se cítíš ukřivděná, to je jasné, je to vývojový stupeň. Asi i nutný abychom pokročily. Málokdo z nás tím neprošel. Ale je čas jít dál, překonat svou sebelítost, převzít zodpovědnost za sebe, za své pocity  a rozjet to naplno dál. A taky přestat si vytvářet očekávání, nic moc na nich nestavět a zajistit se sama po všech stránkách. To je nesmírně osvobozující.

Já si taky myslím, že celé toto téma je zástupné (návštěva dětí u otce se tu vlastně řeší jen chvíli a pak je zcela odsunuta ve prospěch tématu, které Andělu tíží a zaplňuje mysl doopravdy). Anděla z 94% komentářů vyjadřuje naštvanost nad odchodem partnera a klasické otázky "proč...", plus údiv na tím, že nebyla schopna rozpoznat charakter a budoucí chování lidské bytosti, která s ní žila 17 let.

To je klasika, jak říká Wiki, nějaká fáze po rozchodu. Touto fází prochází téměř každý. Přijde mi opravdu přínosné zopakovat to, co jsem také doporučoval a sám na sobě s poměrně velkým úspěchem praktikoval: prožít si ty okamžiky lítosti a vzteku, přes pochopení, smíření ....až po politování protějšku (tedy já nikoho nelitoval, všichni se máme navýsost dobře).

A hlavně se naučit či zmírnit vytváření očekávání a domněnek. Není to lehké a občas se musím fyzicky zastavit a zopakovat si to. Až potom se může dostavit ten velmi osvobozující pocit.

Držím Andělce palce, ať se jí to podaří. A ať fotr trochu zabere, ale každý je jiný a je pánem svého osudu.

Je dobře dostat čas od času za uši. Tedy pro mě. Alespoň trošku vždycky sletím na zem a zpokorním. :D

Nico - Až Angelika dosáhne toho, o čem tady píšeš, až získá ten potřebný nadhled a srovná priority, tak se obávám, že bude tak žádoucí a přitažlivá, že se k ní "fotřík" bude chtít vrátit. ..Ale s tím už si coby "velká" ženská poradí hravě..ne? :)

A ještě dodatek - politování bylo proto, že se vlastní zásluhou připravil o fantastickou dceru a nenašel si k ní cestu. O to je ochuzen.

Wiki napsala jsi to moc hezky, diky, jste mi to tak vysvetlily ze mam vlastne po problemu, jen smutno na dusicce kdyz si odvazi meho skveleho synka

Holky tak ja to zase nezvladam,proste mi to vadi, nechci aby se mi o dite starala cizi zenska, jednou mu otec rekne ze uz u ni nebydli a pak ho tam zase vezme co by jste delaly?

Hele, a proč ti to vlastně vadí, že se o tvoje dítě stará "cizí ženská"? Proč to nebereš tak, že dítě má v péči BM, a pokud se stará pečlivě (i když prostřednictvín "cizí ženské") máš čas na sebe a pro sebe. a to je přece plus, ne?

Dapfne vadi mi to ze mu pokazde rika neco jineho co z nej vyroste jednou tam bydli je to jeho rodina podruhe je to uz jen znama a po treti ho tam zase vezme, co si z toho asi tak vezme dite do zivota.......a nepotrebuji aby o me deti pecovala cizi zenska, umim se postarat o ne sama ,ale otec ne napsal mi to ze ho to samotneho s nim proste nebavi, a me to ma bavit????

11angelika napsal(a):

Dapfne vadi mi to ze mu pokazde rika neco jineho co z nej vyroste jednou tam bydli je to jeho rodina podruhe je to uz jen znama a po treti ho tam zase vezme, co si z toho asi tak vezme dite do zivota.......a nepotrebuji aby o me deti pecovala cizi zenska, umim se postarat o ne sama ,ale otec ne napsal mi to ze ho to samotneho s nim proste nebavi, a me to ma bavit????

Na mě tvoje stesky působí tak, že ses nesmířila s tím, že otec má "někoho"  a ty ne :kapitulation: .

aprill ale to by mi prece nevadilo to ze mu pokazde rika neco jineho..... jednou s ni je pak se zase rozejdou tak s ni neni to mi vadi a ne to ze s ni je a maji se radi... to je prece rozdil

11angelika napsal(a):

aprill ale to by mi prece nevadilo to ze mu pokazde rika neco jineho..... jednou s ni je pak se zase rozejdou tak s ni neni to mi vadi a ne to ze s ni je a maji se radi... to je prece rozdil

Já bych na tvém místě řešila sama sebe, určitě máš dost svých starostí, tak proč se zaobírat druhýma ;) .
Možná bych BM taktně upozornila, že do své osobní problémy nemá řešit se synem.

Tyto informace o scházení a rozcházení máš od syna nebo od BM?

od syna taktne jsem to uz resila, ale rekl mi ze to mu vtloukam do hlavy ja, neni to pravda.Bydlel u ni - vzal ho tam pak mu rikal uz tam nebydlim pojd se podivat na muj novy domov tak jsem sam a mam tohle novy a tohle taky..........

a vlastne od BM taky, nejdriv mi rikal kolik ho to vyjde k ni jezdit, pak ze ho tak stresovala ze to musel ukoncit a pak mi rekl ze s malym nemuze byt sam tak ji ma jako znamou no v cem to dite vyrusta

a nezaobiram se druhyma BM je mi fuk ikdyby mel kazdy den 4 cernosky :) ale svym ditetem se proste zabyvat budu

Pokud je dítě u otce spokojené, čisté, není hladové neřešila bych to. Jiné by ovšem bylo, kdyby malý k otci nechtěl, pak bych zakročila.

a neresila by jsi ani to co z nej vyroste kdyz tohle vidi u otce - sveho vzoru??

11angelika napsal(a):

a neresila by jsi ani to co z nej vyroste kdyz tohle vidi u otce - sveho vzoru??

ne, fakt bych to neřešila, protože spokojenost dětí je u mě na prvním místě. hlavně neřeším to co nemůžu vyřešit a ty fakt problémy svého BM nemůžeš vyřešit, jen se zbytečně trápíš

11angelika napsal(a):

od syna taktne jsem to uz resila, ale rekl mi ze to mu vtloukam do hlavy ja, neni to pravda.Bydlel u ni - vzal ho tam pak mu rikal uz tam nebydlim pojd se podivat na muj novy domov tak jsem sam a mam tohle novy a tohle taky..........

O něčem podobném jsem se bavila s psychologem, konkrétně docela drsným manželským poradcemTomášem Novákem, a on sám říkal, že pokud se otec chová takhle, tak že by mohlo jít i o trestný čin ohrožování mravní výchovy syna. Je dobře, že poukazuješ na to, že takové chování není správné.
Otec je pro syna vzor a syn ho jednou bude napodobovat, podle toho Nováka syn musí mít představu, co je dobré a co ne. Něco jiného je, když má bývalý novou trvalou partnerku a něco jiného, když bydlí každé 2 něsíce u jiné baby. V tomto případě by prý bylo na místě jít i za opatrovníkem, případně soudně omezit návštěvy otce - nebo bys to měla aspoň někde zaprotokolované, jinak to otec časem popře.

amely napsal(a):

11angelika napsal(a):

od syna taktne jsem to uz resila, ale rekl mi ze to mu vtloukam do hlavy ja, neni to pravda.Bydlel u ni - vzal ho tam pak mu rikal uz tam nebydlim pojd se podivat na muj novy domov tak jsem sam a mam tohle novy a tohle taky..........

O něčem podobném jsem se bavila s psychologem, konkrétně docela drsným manželským poradcemTomášem Novákem, a on sám říkal, že pokud se otec chová takhle, tak že by mohlo jít i o trestný čin ohrožování mravní výchovy syna. Je dobře, že poukazuješ na to, že takové chování není správné.
Otec je pro syna vzor a syn ho jednou bude napodobovat, podle toho Nováka syn musí mít představu, co je dobré a co ne. Něco jiného je, když má bývalý novou trvalou partnerku a něco jiného, když bydlí každé 2 něsíce u jiné baby. V tomto případě by prý bylo na místě jít i za opatrovníkem, případně soudně omezit návštěvy otce - nebo bys to měla aspoň někde zaprotokolované, jinak to otec časem popře.

Pochopila jsem, že se otec schází a rozchází stále s jednou partnerkou ;).
Nepřipadá mi to, že otec narušuje mravní výchovu dítěte.

pochopila to ti pripada normalni? kazdych 14 dni je to jinak a to pry jen proto ze s nim proste neumi byt sam nic jineho mu pry nezbyva

11angelika napsal(a):

pochopila to ti pripada normalni? kazdych 14 dni je to jinak a to pry jen proto ze s nim proste neumi byt sam nic jineho mu pry nezbyva

BM se v tom plácá stejně jako ty.
Můžeš napsat jak dlouho jste rozvedeni nebo spíše jak dlouho trvá stav, o kterém píšeš?

11angelika napsal(a):

pochopila to ti pripada normalni? kazdych 14 dni je to jinak a to pry jen proto ze s nim proste neumi byt sam nic jineho mu pry nezbyva

Já s Tebou Angeliko souhlasím, když chce tatínek vychovávat syna, tak by měl mít asoň trochu pořádek ve svém životě.
Chápu Tě i s tím malým -taky bys měla mít právo na to abys byla chvilku sama bez dětí - a třeba si koupila něco na sebe nebo si oddychla. Teoreticky by Ti měl tatík aspoň platit chůvu, když si malého nebere.

V praxi nezmůžeš nic, ale před bývalým bych o tom mluvila, i před synem - samozřejmě že taktně.
I když nic nezmůžeš, stůj si za svým, mně se Tvé názory jeví celkem pochopitelné a osobně bych na ty, co za každou cenu obhajují tatínka, tak moc nedala. Ale současně se tím moc netrap a snaž se žít co nejšťastněji.

amely napsal(a):

11angelika napsal(a):

pochopila to ti pripada normalni? kazdych 14 dni je to jinak a to pry jen proto ze s nim proste neumi byt sam nic jineho mu pry nezbyva

Já s Tebou Angeliko souhlasím, když chce tatínek vychovávat syna, tak by měl mít asoň trochu pořádek ve svém životě.
Chápu Tě i s tím malým -taky bys měla mít právo na to abys byla chvilku sama bez dětí - a třeba si koupila něco na sebe nebo si oddychla. Teoreticky by Ti měl tatík aspoň platit chůvu, když si malého nebere.

V praxi nezmůžeš nic, ale před bývalým bych o tom mluvila, i před synem - samozřejmě že taktně.
I když nic nezmůžeš, stůj si za svým, mně se Tvé názory jeví celkem pochopitelné a osobně bych na ty, co za každou cenu obhajují tatínka, tak moc nedala. Ale současně se tím moc netrap a snaž se žít co nejšťastněji.

Takže obě myslíme na to stejné - na blaho angeliky :lol::lol::lol::lol::lol::lol: .

aprill napsal(a):

amely napsal(a):

11angelika napsal(a):

pochopila to ti pripada normalni? kazdych 14 dni je to jinak a to pry jen proto ze s nim proste neumi byt sam nic jineho mu pry nezbyva

Já s Tebou Angeliko souhlasím, když chce tatínek vychovávat syna, tak by měl mít asoň trochu pořádek ve svém životě.
Chápu Tě i s tím malým -taky bys měla mít právo na to abys byla chvilku sama bez dětí - a třeba si koupila něco na sebe nebo si oddychla. Teoreticky by Ti měl tatík aspoň platit chůvu, když si malého nebere.

V praxi nezmůžeš nic, ale před bývalým bych o tom mluvila, i před synem - samozřejmě že taktně.
I když nic nezmůžeš, stůj si za svým, mně se Tvé názory jeví celkem pochopitelné a osobně bych na ty, co za každou cenu obhajují tatínka, tak moc nedala. Ale současně se tím moc netrap a snaž se žít co nejšťastněji.

Takže obě myslíme na to stejné - na blaho angeliky :lol::lol::lol::lol::lol::lol: .

Ano Aprill, s touto větou souhlasím.  Angelika se s tím stejně musí vypořádat sama.

no je to trochu slozite kdyz se nam narodilo prvni dite tak ho nezajimalo zacal si delat co chtel a chtel abych se rozvedla tak jsem tak ucinila protoze komplikovat zivot nikomu nechci kdyz mu bylo 3,5 vratil se ze bez nas nemuze byt a kdyz jsem prisla do jineho stavu podruhe tak jsem zjistila ze ji ma a vyhodila ho, nevim jak dlouho spolu byli predtim, vyhodila jsem ho v lednu, vim, ze s tim nic neudelam, vysvetluji mu to, ale je hned vzdy v opozici, kdyz jsem rekla ze mu dite davat nebudu hrozil soudama, proste me to stve, kdyby s ni byl a vzali ho do ZOO do divadla ona ma dve deti, tak dobre, ale on hned s nim k ni do rodiny a pak vyklada ze uz zase bydli sam a co prej dela maminka? :) :)

11angelika napsal(a):

no je to trochu slozite kdyz se nam narodilo prvni dite tak ho nezajimalo zacal si delat co chtel a chtel abych se rozvedla tak jsem tak ucinila protoze komplikovat zivot nikomu nechci kdyz mu bylo 3,5 vratil se ze bez nas nemuze byt a kdyz jsem prisla do jineho stavu podruhe tak jsem zjistila ze ji ma a vyhodila ho, nevim jak dlouho spolu byli predtim, vyhodila jsem ho v lednu, vim, ze s tim nic neudelam, vysvetluji mu to, ale je hned vzdy v opozici, kdyz jsem rekla ze mu dite davat nebudu hrozil soudama, proste me to stve, kdyby s ni byl a vzali ho do ZOO do divadla ona ma dve deti, tak dobre, ale on hned s nim k ni do rodiny a pak vyklada ze uz zase bydli sam a co prej dela maminka? :) :)

Angeliko, můj názor je, že je to magor, ale když máte ty děti, tak s ním budeš muset komunikovat. Věř si, nemusíš omlouvat svoje názory ani nemusíš nic vysvětlovat. S Aprill jsem souhlasila v tom, že každý, kdo Ti radil, to myslel dobře.

amely mame stejny nazor, prijde mi ze takhle se muze chovat jen magor, kterej nevi co chce..... a ja uz nehodlam skakat jak on piska ze?

11angelika napsal(a):

amely mame stejny nazor, prijde mi ze takhle se muze chovat jen magor, kterej nevi co chce..... a ja uz nehodlam skakat jak on piska ze?

ale ty neskáčeš jak on píská! jenom se nemůžeš smířit s jeho stylem života.

aprill napsal(a):

11angelika napsal(a):

amely mame stejny nazor, prijde mi ze takhle se muze chovat jen magor, kterej nevi co chce..... a ja uz nehodlam skakat jak on piska ze?

ale ty neskáčeš jak on píská! jenom se nemůžeš smířit s jeho stylem života.

Angelika má právo se nesmířit s jeho stylem života. jen se tím nesmí nechat zničit.

amely napsal(a):

Angelika má právo se nesmířit s jeho stylem života. jen se tím nesmí nechat zničit.

....prosím, a na základě čeho? Co je jí do jeho stylu života, pokud je o dítě postaráno, otec o něj má zájem a pokud dítě chodí do přátelského prostředí, což nejspíš chodí. Mně to tedy přijde nefér.

11angelika napsal(a):

no je to trochu slozite kdyz se nam narodilo prvni dite tak ho nezajimalo zacal si delat co chtel a chtel abych se rozvedla tak jsem tak ucinila protoze komplikovat zivot nikomu nechci kdyz mu bylo 3,5 vratil se ze bez nas nemuze byt a kdyz jsem prisla do jineho stavu podruhe tak jsem zjistila ze ji ma a vyhodila ho, nevim jak dlouho spolu byli predtim, vyhodila jsem ho v lednu, vim, ze s tim nic neudelam, vysvetluji mu to, ale je hned vzdy v opozici, kdyz jsem rekla ze mu dite davat nebudu hrozil soudama, proste me to stve, kdyby s ni byl a vzali ho do ZOO do divadla ona ma dve deti, tak dobre, ale on hned s nim k ni do rodiny a pak vyklada ze uz zase bydli sam a co prej dela maminka? :) :)

angeliko a to ses nepoučila? Vždyť ti muselo být jasné,že se situace může opakovat! Chápu,že jsi to s ním zkusila znovu,dala jsi mu šanci,přece jen to byl otec tvého dítěte,ale po takovém "zážitku" mít s ním další dítě??????
No,teď už je to jedno. Ty se musíš vyrovnat s danou situací a soustředit se hlavně na děti a na sebe.Zařídila bych se tak,aby to bylo nejen v zájmu dětí,ale aby to vyhovovalo i mně a tatínek ať se přizpůsobí.......já bych byla ta,která určuje pravidla,když s otcem není rozumná domluva.

Mám pár kontrolních otázek:
1. Jak ovlivníš (Andělo) mravní život svého syna v době internetu
2. Jak ovlivníš mravní život a uchráníš ho od napodobování stáda (školního). Jak ho uchráníš a zamezíš nutnému sociálními styku s ostatními mravně zkaženými lidskými bytostmi (spolužáky, co mluví sprostě, budou čadit trávu, pít pivo, víno...)
3. Jak porovnáš psychickou devastaci synovy psychiky, budeš-li si moci vybrat mezi zamezením styku s otcem (samozřejmě magorem, protože se nechová dle tvého vzorce chování a má na syna jednoznačně negativní vliv jako mizerný vzor, který synovi nikdy nic dobrého nepředal a je na 100% vyloučeno, že mu nikdy nic dobrého nepředá)... nebo mu sebereš pevný bod v duálním životě rodinného vzorce, že má otce  a matku (jedno jakého otce, ale že má otce a že je prostě něčí syn a bude se moci podělit o své důležité životní události s člověkem, který je sice dle jeho matky magor, ale přeci je to jen otec a ta vazba tam prostě je)? To by mě fakt zajímalo.

Já osobně vidím, že se neustále zaobíráš tvým bývalým a sama (dobrovolně) mu tím přiděluješ velkou moc nad tvým životem a psychickým stavem - je neustále v tvé hlavě, neustále ho řešíš. I když skrze tvého syna (s argumentem "chci pro syna jen to nejlepší"). Možná ještě nevíš, že synové si svou cestu stejně musí najít sami. Velmi často to je tak, že se naopak vymezují úplně opačně než jejich otcové (kteří jsou jim pro ostudu). Vzor je nejsilnější, když je doma. Když se do srdce a pod kůži vryjí vzorce každodenního chování mezi matkou a otcem, vzorce se získávají:
- z rituálů (každý den i těch vyjimečných jako jsou Vánoce, narozeniny, narození, úmrtí, pravidelná chata...)
- krizových situací
- stylu komunikace mezi mužem a ženou
- řešení problémů (způsob nalézání řešení, spolupráce, konsensus a pod.)
- vzájemná podpora či absence podpory
- komunikace s dětmi
- aj.
A pokud ten vzor doma není svou každodenní přítomností, je prostě ve své síle poněkud omezen. Matka samozřejmě takový vzor není, ale velmi mnoho se toho na syna předává. Mírný deficit této situace je ten, že chlapci pak budou chybět vzory mužských řešení (ať již dobrých či špatných). Proto si bude postupně hledat zástupný vzor v mužském světě, ke kterému se bude vymezovat či identifikovat. A ten rozhodně budeš mít pod kontrolou ještě méně než svého ex...

Nicméně chápu tvé rozladění a rozmrzelost. Pokud ti udělá dobře na duši Amely rada o mravním ohrožení tvého syna jeho otcem a nějaká aktivita směrem k sociálce či právníkům, jdi do toho. Alespon tak navodíš mezi otcem, tebou a synem další krizovou situaci - opět další možnost, jak synovi ukázat nějaký vzorec... (a jelikož každá taková krizová situace v sobě skrývá kromě nebezpečí i příležitost pro něco pozitivního pro všechny strany, budu držet palce, ať z toho vyjdete všichni posíleni).

upraveno

april to tedy nemuzu to mas pravdu, ale zase vidim ze se nezmenil tak to vlastne delal i se mnou :) :)

Nicolas - a reseni???

11angelika napsal(a):

Reika - presne tak...... ano chtela jsem zpet svoji rodinu... myslela jsem si ze je vsechno v poradku ze si uvedomil sve priority proto druhe mimi a jak by jsi se zaridila??

vypadá to, že spíš tvoje priority.
tak se prostě smiř s tím, že se chová jinak než ty.
a nezlob se na mě, mě to přijde, že ty prostě hledáš všechny možné mouchy na něm.

myslela jsem si ze je vsechno v poradku ze si uvedomil sve priority proto druhe mimi
Řešit dítětem partnerské problémy, natabene jenom na základě toho, co si myslí jeden z páru, je poněkud... hm... naivní...
On to druhé děcko chtěl taky, nebo ti jenom "udělal radost"?

upraveno

upraveno

11angelika napsal(a):

agewa - na nem uz ani nic nehledam... chtela jsem jen poradit ne s nim ale kvuli diteti, jeho mam vyreseneho

bohužel nemáš :kapitulation:

11angelika napsal(a):

agewa - na nem uz ani nic nehledam... chtela jsem jen poradit ne s nim ale kvuli diteti, jeho mam vyreseneho

tak proč tady řešíš,že si nechce brát toho menšího ( zvlášt , když pak napíšeš, že kojíš, takže by to bylo komplikované), proč řešíš, že ti vlastně vadí, že si bere toho staršího ( viz. první tvůj příspěvek).
on si dítě brát chce, zřejmě se o něj i dokáže postarat ( byt za pomoci "cizí" ženské ) , PROČ ti to vadí?
až se přestaneš schovávat za "dobro a blaho dětí" , tak pak přijdeš na to, co je problém a dokážeš ho řešit.

11angelika napsal(a):

Nicolas - a reseni???

No já zírám, kam to došlo.

Myslím, Angeliko, že syn k otci bude chodit dál, ale měl by tak nenápadně vědět, jak by se měl zhruba muž chovat. Stejně je možné, že ty si někoho najdeš, a bude tam figurovat zase to, že je nějaký chlap u tebe.
Ideál nebude nikdy.

já vychovávám děti sama už 13 let, otec zájem nemá. kdysi jsem byla tak naivní, že jsem na vánoce kupovala dárky a dávala jse je dětem jako od tatínka, protože jsem měla naivní představy, že by děti měly mít v sobě hezký obrázek tatínka. teď už to dávno nedělám, spíš jsem holkám řekla, že tatínek opravdu selhal a takové chování je špatné. Bavím se s nimi spíš o tom, jak by měl vypadat vztah, jak by se měl chovat otec, jak si hledat partnera a tak.Jsou to holky, jednou si budou hledat partnery a když se s klukem seznámí, měly by mít představu o tom, jak by se měl partner chovat. Neovlivním, co pochytí jinde, ale že jim nějak nastavím hodnoty, považuji za důležité. Bavila jsem se o tom s psycholožkami i s maminkami, co vychovávají děti samy a mají je už velké. Dcera má dokonce jednu spolužačku, co má tyto zásady nastaveny výrazně přísněji. Tam šlo o to, že tatínek se o děti do 10 a 12 let nezajímal, pak přišel a chtěl se s nimi stýkat s tím, že o malé děti se má starat matka, o velké pak i otec. Děti už měly své zájmy - sport, taneční kroužek, o víkendech měly akce a k otci už na víkendy nechtěly.Ty děti měly taky nastavené určité zásady. Kdyby holka brala, že takové chování je normální, tak by si taky mohla najít něco podobného. A kluk s tímto, taky nevím jak by dopadl. Ty děti, i dyž se sice nestýkají s otcem,ale mají dobré zázemí v širší rodině a jsou vyrovnané a spokojené.
Naproti tomu znám několik větších dětí, které byly vedeny k tomu, že musí svého otce tolerovat, ať se chová jak chce - milenky, nové rodiny, nezaměstnanost.... Tyto děti neměly nastavené hranice a dopadly blbě - holka otěhotněla v 16 s nějakým blbcem, je svobodná matka, kluk si podřezal žíly, další holky skončila na psychiatrii.


Ono tady hrají roli i další vlivy, genetika, neovivníš zdaleka všechno, ale já považuji určité hranice za důležité.

11angelika napsal(a):

Reika - presne tak...... ano chtela jsem zpet svoji rodinu... myslela jsem si ze je vsechno v poradku ze si uvedomil sve priority proto druhe mimi a jak by jsi se zaridila??

Já bych ho už zpátky nevzala. Po tak velkém zklamání ( nezájem o narozené dítě, rozvod ) bych už se bála něco znovu obnovovat. Vím to jistě,protože můj první muž se chtěl první dva roky po rozvodu také vrátit.Já tehdy byla sama bez partnera,přesto strach z toho,že bych s ním prožila to co jsem už měla za sebou,byl tak velký,že jsem odolala. Kdybych si nebyla jistá,že náš vztah vydrží,děti bych s ním neměla.To,že to nevyšlo je jiná věc,v době početí jsem pochybnosti neměla. Jsem jiná než ty,zařídila bych se jinak.- to je vlastně odpověď na tvou otázku.

aprill napsal(a):

11angelika napsal(a):

agewa - na nem uz ani nic nehledam... chtela jsem jen poradit ne s nim ale kvuli diteti, jeho mam vyreseneho

bohužel nemáš :kapitulation:

souhlasím,aprill :jojo:

11angelika napsal(a):

a neresila by jsi ani to co z nej vyroste kdyz tohle vidi u otce - sveho vzoru??

Ale to přece neznamená, že tak bude žít i syn. Jo - taky jsem to řešila... už jsem ti psala... tatík měl asi čtyři tety během půl roku a vždycky je seznamoval s dětmi. Nebylo mi z toho nejlíp, měla jsem strach, co děti, jak to vemou, ale když jsem zjistila, že dobrý, tak nic.
Nemyslím si, že když budou brát otce takovýho, jakej je, že budou mít jednou dluhy a budou střídat partnery... On to má v krvi :P, ale děti třeba ne. Kapesné neutrácejí, nemusí mít každej prd, co vrstevníci... tak třeba dobrý. Mají tátu rádi, ale protože nikdy nedostávaly dárky "jako" od táty, tak kluk už dopředu hlásí - no to jsem zvědavej, jestli nezapomene na narozky... a hele - minule zapomněl a ozval se s mírným zpožděním a kluk mu nenapsal k těm jeho. Popřál mu, až když se viděli, jako to udělal jeho táta.  Není to slepá láska a modla... musím být jako táta. Když přijede pozdě, když si je přebírá na víkend, tak mu hned oba "vpálí" - jenom půl hodiny? Ty se překonávaš... :dumbom: Je to spíš takový memento, náš táta. Takhle ne, pokud možno. Jestli ale jednou takhle budou žít, tak jako on, tak proto, že je to pro ně přirozené. Mají půlku jeho genů... To by se mohlo stát, i když by ho deset let neviděly... ale to přeci neznamená, že si ho neužijou. Proč by ne? On jim ukáže úplně jinej pohled na život a když si vyberou ten jeho... tak holt kvartýr daruju někomu, kdo platí daně a pracuje, než aby ho sebral exekutor a bude, no... :dumbom: Je to nakonec jejich život. Mě do mýho taky naši nekecaj.
Kamarádky máma šlapala a tátu vůbec neznala - asi kunčaft. Kámošlka má i přes genetickou výbavu a názorný příklad jednoho manžela už přes patnáct let, děti vychovaný, slušný, o panenství přišla narozdíl od nás se spořádanými socialistickými předky až v devatenácti a s mámou se normálně stýká. Bere jí takovou, jaká je. Nakonec měla kliku - chytla fajn chlapa a usadila se... takže děti mají i dědu. :);)

Helena ja ditetem neresila problemy pisu ze se vratil a byl v poho
Píšeš - "chtela jsem zpet svoji rodinu... myslela jsem si ze je vsechno v poradku". Možná, že to "v poho" jsi spíš vidět chtěla, než opravdu viděla.
Neodpověděla jsi mi na dotaz - On to druhé děcko chtěl taky, nebo ti jenom "udělal radost"?  - to mi přijde docela důležité.

Angeliko, je dobře, žes svůj problém napsala na Babinet, už to je cesta, jak z problémů ven.
Myslím si, že odpověď se paradoxně skrývá už v názvu, jaký jsi svému vláknu dala:
Jak si to srovnat v sobě?Návštěva dětí u otce.

Podobně jako mnohým ostatním zde, mě se to jeví, že hlavně ty sama to nemáš v sobě srovnané, usazené, přebolené. To chce a/čas a b/ zkusit trochu jiný přístup. A pak se to povede, věřím, a ty budeš v pohodě  a díky tomu tvé děti taky.

Přemýšlíš, co z dětí vyroste, při takovýchto vzorech... Můžeš pro ně udělat hodně ty sama: Když nebudeš dětem předávat verbálně i mlčky svou , byť třeba oprávněnou, zášť a nenávist k jejich otci. To jim hodně škodí.
Tím neříkám lakovat jim svět na růžovo. Myslím tím - abys ty se postupně stala vyrovnanou spokojenou ženskou, dovedla dětem i sama zajistit příjemný a spokojený domov. A případně našla si časem fajn a spolehlivého partnera a dětem hodného tátu.

upraveno

Blossom napsal(a):

Angeliko, je dobře, žes svůj problém napsala na Babinet, už to je cesta, jak z problémů ven.
Myslím si, že odpověď se paradoxně skrývá už v názvu, jaký jsi svému vláknu dala:
Jak si to srovnat v sobě?Návštěva dětí u otce.

Podobně jako mnohým ostatním zde, mě se to jeví, že hlavně ty sama to nemáš v sobě srovnané, usazené, přebolené. To chce a/čas a b/ zkusit trochu jiný přístup. A pak se to povede, věřím, a ty budeš v pohodě  a díky tomu tvé děti taky.

Přemýšlíš, co z dětí vyroste, při takovýchto vzorech... Můžeš pro ně udělat hodně ty sama: Když nebudeš dětem předávat verbálně i mlčky svou , byť třeba oprávněnou, zášť a nenávist k jejich otci. To jim hodně škodí.
Tím neříkám lakovat jim svět na růžovo. Myslím tím - abys ty se postupně stala vyrovnanou spokojenou ženskou, dovedla dětem i sama zajistit příjemný a spokojený domov. A případně našla si časem fajn a spolehlivého partnera a dětem hodného tátu.

Mám velmi podobný názor. Navíc se to tu již cca 8x opakuje...
Což nemusí automaticky znamenat nějakou "pravdu" nebo jedinou nejlepší cestu.

Dobré je, že zde je dokonce explicitně a jasně formulované chování, které by Anděla mohla v dané situaci vůči synovi či ex používat. Doufejme, že si to pořádně přečte.

Mně připadá, že Anděla je v nějaké mezi-fázi, kdy tohle všechno není schopna přijmout. Ani jako podnět. Je asi ve fázi, kterou jsem si sám pro sebe nazval "vytáčí mě exmanželovo chování-nedovedu si připustit, že mě to skutečně vytáčí-hledám zdánlivě radu-ale doopravdy hledám jen podobný názor, který bude souhlasit s mým názorem, že exmanžel je hovado". Ale na tom nic není. Citově zraněné či stresované duše potřebují jako součást své sebeterapie (nikoli ovšem jako jedinou) slyšet to konejšivé "vidím to podobně jako ty, jsem v klubu s tebou, máš pravdu".

11angelika napsal(a):

Nicolas - a reseni???

?? Jaké řešení? Nerozumím. Neexistuje jediné správně řešení pro všechny situace, pro všechny lidi na světě.
Proto jsem se tě ptal na kontrolní otázky. Pokud jsi nějaké otázce nerozuměla, tak napiš, které části.
Všiml jsem si, že na předkládaná "řešení" či "rady" a postřehy ostatních reaguješ například "vám se to lehce píše...". Tudíž mi přijde již zbytečné nějaká řešení popisovat.

Přijde mi vhodnější ptát se tě a zjišťovat, jak to vlastně máš. Jak přemýšlíš a na základě čeho se rozhoduješ. Jaké vzorce chování a řešení situací používáš ty sama. A tak tě lépe poznat. To mi přijde smysluplnější.

lehko se to rika,pise, kdyz se vam vrati dite ktere cely vecer place ze uz nemuze, celou noc se vas drzi jako kliste.....
angeliko, to je další nekonkrétní vyjádření. Proč brečí, proč nemůže, proč na tobě visí???
(mmch - kolik mu je?)

11angelika napsal(a):

diky za rady, lehko se to rika,pise, kdyz se vam vrati dite ktere cely vecer place ze uz nemuze, celou noc se vas drzi jako kliste.....

Tomu nerozumím. Proč pláče, co nemůže... tohle říkají dospělý - už nemůžu... ne děti. Možná cítí to napětí mezi váma. To není příjemný, ale mít z toho takovej stres. Měli byste se nad sebou oba zamyslet. Když víš, že s otcem nehneš, tak alespoň ty se chovej jako opora a nečekej, že se něco kouzelným mávnutím proutku změní. Dítě nebude chtít k otci a bude po problému... otec se polepší a bude po problému... nebo nebude mít zájem otec a vše se vyřeší... Tak to totiž nefunguje. Problém je tam, kde ho ty vidíš. Když ho nebudeš vidět jako problém, nebude to problém, ale reálný stav věci. ;)

upraveno

No, děvče, jestli podobně reaguješ doma, tak už se ani nedivím...

...jednou jsem u asi 5tiletého syna sousedky, při jeho hře s mými dětmi, zaslechla slovní obrat: "Vytočili mě strašně, až takhle jsem se klepal" a to klepání pantomimicky předváděl.
Úplně jsem v tu chvíli před sebou viděla jeho maminku, od níž jsem stejný slovní obrat slyšela několikrát, taktéž s pantomimickou etudou, jak se klepala.

Třeba se mýlím, ale podle mě chování synovo přesně tak kopíruje chování tvé - Obrat "já už nemůžu dál" provázený pláčem  se mi nezdá být z dětské hlavinky. To je pravděpodobně okoukaný postoj a - bohužel - taky sdílený pocit neštěstí, zrady,nespravedlnosti apod.
O důvod navíc, aby ses pokusila co nejřív dát sama sebe do pořádku a do pohody.
Neber to prosím ode mě jako nějaké mentorování. Chápu jak se cítíš, vlastně ti dost rozumím. Tohle vše, co jsem dosud napsala, píšu proto, ne abych ti povýšeně předhazovala, že to děláš blbě, ale protože bych ti chtěla pomoct.

Nemáš to lehký, vím. Ale věř mi, jde to zvládnout a zas žít spokojeně - ty i děti. Čím dřív se tak povede, tím líp pro vás všechny. Klíč k řešení je hlavně v tobě.

upraveno

11angelika napsal(a):

nejlepsi bude kdyz si neco udelam vsichni budeme mit klid, otec ma pravo, deti nebudou muset jezdit sem tam budou v nove rodine a ja ji´m svym chovanim nebudu zpusobovat stres

To snad není možný. :rolleyes: Angeliko, dej se dohromady, nikdo ti neubližuje. Většinou si ubližujem sami, jen to nevidíme a když to někdo řekne na plnou hu.bu, tak se nám to nelíbí... jsi dospělá svéprávná ženská, tak se podle toho chovej. Promiň, ale teď mi připomínáš spíš děcko, co se vzteká a když nikdo nereaguje, tak, jak by chtělo, vypustí větu - já vám uteču a to budete koukat... Já to možná napíšu drsně - ale svět se bude točit dál s tebou i bez tebe. Udělěj si něco, nejlépe dobrej drink, sedni si a srovnej si to v hlavě, jo?

Ad Blossom - Děti kopírují naše jednání, přebírají naše názory... někdy je to nářez. :P Já si toho nejmarkantněji všimla v debatě se synovou spolužačkou o nové učitelce. Desetiletá holčička mi kromě velmi zajímavého postřehu směrem ke kvalitám této učitelky předvedla krásnou práci těla, čímž velmi připomínala svou maminku - včetně žvýkání a koulení očima... :D

...asi nám přátelé chybí laskavost a trpělivost terapeutů. Stresované manipulátorky typu "já si něco udělám a bude pokoj" mají na sezení každý druhý den.
Já svoji trpělivost vyčerpávám na svém řvoucím novorozeném synkovi. Takže jdu raději na jiné forum s názvem "jak být dobrým novopečeným otcem".

Nicméně přeji Andělce pevné zdraví, duševní pohodu (či přízeň okolí) a ať se věci vyřeší ke všeobecné spokojenosti. Já i můj bratr jsme zažili několik otců a někteří z nich byli opravdu velcí magoři a hovada :-), ale mám velké pochybnosti, že v naší dospělosti máme stejné vzorce chování jako uvedení otcové. Tím chci říct, že jsme někdy hovada, ale úplně jiným směrem.

angeliko, kopeš kolem sebe - ale my za chování tvýho bejvalýho nikdo nemůžem, fakt.
A na rovinu - když si něco uděláš, nic tím pro sebe nevyřešíš, jen pár lidem ublížíš. Některým hned, nekterým později - ona se vždycky najde dobrá duše, která by tvým dětem s potěšením "otevřela oči" ( o stresu nemluvě).
Místo abys na momentální situaci viděla to lepší - táta si dítě bere bez donucení, postará se (bo si na postarání někoho najde), je jistá šance, že si bude brát i mrňouse, až povyroste z kojení a plín - tak jsi s nervama na hrnci, což se logicky podepisuje na dětech. Moc bych se nedivila, kdyby mimi mělo podobné projevy strachu, jako to větší dítko.

helena napsal(a):

lehko se to rika,pise, kdyz se vam vrati dite ktere cely vecer place ze uz nemuze, celou noc se vas drzi jako kliste.....
angeliko, to je další nekonkrétní vyjádření. Proč brečí, proč nemůže, proč na tobě visí???
(mmch - kolik mu je?)

Angeliko, co tomu dítěti vadí?
Mne napadla jedna věc - bývalý vodí dítě k tetě - ta teta je ráda, že tam má to dítě?
Na co narážím - četla jsem na stránkách abeceda zdraví diskusi - nesnáším jeho děti.
Druhé manželky nebo přítelkyně si tam dávají rady, jak se zbavit dítěte bývalého. Píšeš, že Tvůj bývalý neumí být s dítětem sám, mne už včera napadla možnost, že se snaží i s tím dítětem vnutit k té paní, ta ho někdy chce, někdy nechce...... máš představu, jak to tam u nich vypadá? možná se mýlím.

Co myslíš, že je konkrétně příčinou toho stavu?

Angeliko, holk,a vždyť jsi psala na začátku už docela rozumně...copak se stalo?
Proč jsou smazány tvé příspěvky?

Angeli - prosím tě, zkus jednu věc. Na chvilku zapomeň na všechno, na sebe, na chlapa a vžij se do role svého syna. Představuj si, že jsi v jeho kůži a rodiče máš jako "to nejvíc" na světě. Představuj si , že tebe vidí jako svoji mámu, jako každodenní jistotu (předpokládám) a teď...kluci ve škole mluví o tátovi..a co má říct on? Takhle řekne, jó..v sobotu jsem byl s tátou, byli jsme tam a tam...., říkal to a to.. Navíc se poznají a ten táta byl musel být totální ignorant, aby k takovému malému klukovi nic necítil..

Ty víš co se děje o těch "jejich" víkendech? Děje se tam něco , co bys vyhodnotila jako špatně? Nebo synátor doma brečí a má nějaký stres? Něco takového zde vyznělo (že večer pláče--atd), ale páč máš vymazané zprávy, tak nevím. To by pak znamenalo, že se něco děje a to je potřeba určitě řešit..

Ale nebóoj, jde to zvládnout. Já jsem se snažila vztahu dcery s tátou pomoci, doslova jsem ho kryla. Bylo mi to nesmírně proti srsti, třeba to ani nebylo správné, ale musela jsem. V tu chvíli jsem to tak cítila. Nedokázala jsem nechat ten její zmatek a slzy jen tak.. Chtěla jsem aby měla tátu a aby na něj třeba mohla být pyšná. Vždycky jsem jí říkala, ať je mezi námi (mnou a bm) cokoliv, tak táta tě má rád, i když nepřišel..atd, tak to na té věci nic nemění. Pak jsem mu volávala a tu jeho laxnost, nezájem mu vyčetla,a zase mu řekla, že ona ho má ráda..atd. ..a takto jsem z toho jejich vztahu myslím vykřesala maximum. I když jedou tak na 20% svých možností. Ale díkybohu aspoň za to.

Wiki napsal(a):

Angeliko, holk,a vždyť jsi psala na začátku už docela rozumně...copak se stalo?
Proč jsou smazány tvé příspěvky?

Angeli - prosím tě, zkus jednu věc. Na chvilku zapomeň na všechno, na sebe, na chlapa a vžij se do role svého syna. Představuj si, že jsi v jeho kůži a rodiče máš jako "to nejvíc" na světě. Představuj si , že tebe vidí jako svoji mámu, jako každodenní jistotu (předpokládám) a teď...kluci ve škole mluví o tátovi..a co má říct on? Takhle řekne, jó..v sobotu jsem byl s tátou, byli jsme tam a tam...., říkal to a to.. Navíc se poznají a ten táta byl musel být totální ignorant, aby k takovému malému klukovi nic necítil..

Ty víš co se děje o těch "jejich" víkendech? Děje se tam něco , co bys vyhodnotila jako špatně? Nebo synátor doma brečí a má nějaký stres? Něco takového zde vyznělo (že večer pláče--atd), ale páč máš vymazané zprávy, tak nevím. To by pak znamenalo, že se něco děje a to je potřeba určitě řešit..

Ale nebóoj, jde to zvládnout. Já jsem se snažila vztahu dcery s tátou pomoci, doslova jsem ho kryla. Bylo mi to nesmírně proti srsti, třeba to ani nebylo správné, ale musela jsem. V tu chvíli jsem to tak cítila. Nedokázala jsem nechat ten její zmatek a slzy jen tak.. Chtěla jsem aby měla tátu a aby na něj třeba mohla být pyšná. Vždycky jsem jí říkala, ať je mezi námi (mnou a bm) cokoliv, tak táta tě má rád, i když nepřišel..atd, tak to na té věci nic nemění. Pak jsem mu volávala a tu jeho laxnost, nezájem mu vyčetla,a zase mu řekla, že ona ho má ráda..atd. ..a takto jsem z toho jejich vztahu myslím vykřesala maximum. I když jedou tak na 20% svých možností. Ale díkybohu aspoň za to.

Tak ten psycholog mi říkal, že zrovna takovýto vztah s otcem je pro holku špatně.
Že si podle vzoru otce najde kluka, který na ni bude kašlat, nedodržovat sliby atd a ona to bude brát za normu a nechá si s..... na hlavu. Ale jasně - každý ať dělá co chce.

Amely smazala jsem je jsem dost nestastna a tady me akorad nazvali vystresovanou manipulatorkou

Amely, píšeš:
Tak ten psycholog mi říkal, že zrovna takovýto vztah s otcem je pro holku špatně.
Že si podle vzoru otce najde kluka, který na ni bude kašlat, nedodržovat sliby atd a ona to bude brát za normu a nechá si s..... na hlavu

To, že si lidi někdy hledají partnera podle vzorců, které zažili doma, je prokázané. Ale není to dogma.

Ty sis vybrala za partnera člověka, který se po letech ukázal nespolehlivým sobcem. Já jsem si vybrala člověka, který  (po 13 letech, co jsem ho znala) začal sklouzávat k alkoholismu, až ho to pohltilo. Přitom můj táta s alkoholem žádný problém neměl. A ty si zodpověz otázku, zda tvůj táta byl nespolehlivým sobcem. (nemusíš na sklo, jen sama v sobě).
Neber to osobně, chci jen ukázat na příkladu, že i člověku s dobrými rodinnými vzorci klidně může vztah ztroskotat. A naopak znám i případy opačné- lidi z dost příšerných rodinných poměrů, kteří jsou fajn a mají rodiny spokojené.

Ano, určitá pravděpodobnost, že opakujeme své vzorce z původní rodiny tu je, ale rozhodně to není předem jednoznačně dané.

Angeliko, já tě neodsuzuji, myslím , že vím jak ti je. Též vím jak moc bolí být zrazená,zůstat sama s dětmi, najednou se hroutí svět. Matka dětí  a s dětmi  to prožívá mnohem silněji než muž, neboť ona v tu chvíli myslí hlavně na děti, narozdíl od jejich otce, ten je zamilovaný a myslí hlavně na sebe. A tady je druhá zrada.Vidíš , že jste si děti uděli oba,ten druhý Vás doslova hodí přes palubu, najednou jsi na bolest a vše ostatní sama. Také ať chce či ne vidíš jak si partner užívá, zatím co tobě kromě zlomeného srdce zůstávají někdy hodně velké starosti, nejen o sebe a existenční ale hlavně  o děti.. Člověk v tu chvíli pocítí jak moc je svět nespravedlivý. Třeba mě děvčata ukamenujete ale je to tak. Tímto všim si musí člověk projít, vyplakat, dostat ze sebe vztek a lítost. Myslím , že Angelika si tím zrovna prochází. Proto jí možná tolik bolí a je tolik vnímavá na vše kolem bývalého.
Angeliko, v tomto období těžko radit, tím si musíš projít a období si odžít, bohužel co ještě musíš, musíš zatnout zuby a vydržať návštěvy dětí u otce. Myslím , že je nás dost co to tak lehce též nezvládly, co ze zkušenosti své a ostatních kamarádek vím, urovná se to tak po roce od rozvodu, kdy na obou stranách poleví emoce. Bohužel děti to odnáší opravdu, proto bulit a do všeho mlátit se snaž jen v nepřítomnosti dětí. Je to těžké , moc těžké, ale zvládneš to, musíš :(  A že je ti líto chlapečka, to mě bylo též. Dodnes, když vidím jeho slzičky v případě zklamání ze strany táty. Jeho slzy jsou i moje. Držím moc palečky ať to vše přestane co nejvíce bolet. Bohužel poradit jak návštěvy dětí u otce  si v sobě srovnat  co nejrychleji asi neumím. Snad ti pomůže, když se přiznám, že ani já v těch chvíli silná nebyla. Ještě dnes mě srazí na kolena jeho telefonát dětem o tom jak je happy, věnuje se jen koníčkům, ženám  a dělá kariéru, zatím co já se zrovna do syna už třetí měsíc snažím nahustit násobilku a vyjmenovaná slova, vzhledem k  tomu že je syn dislektik a disgrafik jsem po učení s ním úplně na konci sil a ten den už nic neudělám. Nehledě na to, že lítám jak hadr na koštěti po kroužkách s dětmi,a pak barák,zahradu vše honím o víkendu. Tak v těchto chvílích , kdy mě přemůže únava , též slzička ukápne.
No nejsme Angeliko stroje. A tu zodpovědnost za vše táhnout na jedněch zádech je někdy opravdu těžký.

Pat to je vsechno pravda napsala jsi to moc hezky, slzicky toho maleho jsou i moje a nemuzu videt v jakem se vraci stavu, je dost citlivy hlavne na svuj vek moc chytry, dost to na nej emocne pusobi kdyz ho otec vezme k cizi zensky, ma tam tatu, ale chybi mu tam maminka braska, ktery je jeste male miminko ........., ja bych to brala taky dost spatne kdyby me vzal nekdo od maminky od sourozence dovezl me pro me na cizi misto mezi cizi lidi at chci nebo ne, co ta dusicka asi musi prozivat...je zakrikly nesmeje se boli to strasne moc ho tak videt

Angeliko, už nevím kolik že malému je?  Měla by jsi se domluvit s BM, že chlapeček trpí. Je to jeho otec, měl by to vidět taky. Ikdyž, pokud do 3 let neměl zájem, co může vědět. Ale asi bych se zkusila domluvit na kratším čase, s tím, že to bude postupně zvyšovat, tak jak si malý zvykne. Osobně ale se mi to stalo taky a tatínek nic na nich neviděl. Ale syn si mu sám řekl, že chce být jen s ním a dcera přestala jezdit. Zkuste se domluvit na tom, že malý si potřebuje na změnu zvyknout - postupně.  Toto období je těžké pro všechny! Bohužel nevyjímaje dětí. Moc vám držím palečky ať vše brzy zvládnete.

amely napsal(a):

Wiki napsal(a):

Angeliko, holk,a vždyť jsi psala na začátku už docela rozumně...copak se stalo?
Proč jsou smazány tvé příspěvky?

Angeli - prosím tě, zkus jednu věc. Na chvilku zapomeň na všechno, na sebe, na chlapa a vžij se do role svého syna. Představuj si, že jsi v jeho kůži a rodiče máš jako "to nejvíc" na světě. Představuj si , že tebe vidí jako svoji mámu, jako každodenní jistotu (předpokládám) a teď...kluci ve škole mluví o tátovi..a co má říct on? Takhle řekne, jó..v sobotu jsem byl s tátou, byli jsme tam a tam...., říkal to a to.. Navíc se poznají a ten táta byl musel být totální ignorant, aby k takovému malému klukovi nic necítil..

Ty víš co se děje o těch "jejich" víkendech? Děje se tam něco , co bys vyhodnotila jako špatně? Nebo synátor doma brečí a má nějaký stres? Něco takového zde vyznělo (že večer pláče--atd), ale páč máš vymazané zprávy, tak nevím. To by pak znamenalo, že se něco děje a to je potřeba určitě řešit..

Ale nebóoj, jde to zvládnout. Já jsem se snažila vztahu dcery s tátou pomoci, doslova jsem ho kryla. Bylo mi to nesmírně proti srsti, třeba to ani nebylo správné, ale musela jsem. V tu chvíli jsem to tak cítila. Nedokázala jsem nechat ten její zmatek a slzy jen tak.. Chtěla jsem aby měla tátu a aby na něj třeba mohla být pyšná. Vždycky jsem jí říkala, ať je mezi námi (mnou a bm) cokoliv, tak táta tě má rád, i když nepřišel..atd, tak to na té věci nic nemění. Pak jsem mu volávala a tu jeho laxnost, nezájem mu vyčetla,a zase mu řekla, že ona ho má ráda..atd. ..a takto jsem z toho jejich vztahu myslím vykřesala maximum. I když jedou tak na 20% svých možností. Ale díkybohu aspoň za to.

Tak ten psycholog mi říkal, že zrovna takovýto vztah s otcem je pro holku špatně.
Že si podle vzoru otce najde kluka, který na ni bude kašlat, nedodržovat sliby atd a ona to bude brát za normu a nechá si s..... na hlavu. Ale jasně - každý ať dělá co chce.

Ano, u jsem tento názor slyšela. Řekni mi prosím, co by ten psycholog v roli mámy dělal v tu chvíli, co radí konkretně? ? Co děláš ty  této situaci? Řekneš  dítěti 5letému v této situaci - .."jo, je to tak, táta na tebe kašle, vypořádej se s tím jak umíš.." ??
Když budu volit znovu mezi tím, že jejich vztah nepodpořím a nechám zaniknout a nechám dítě ať si s tím poradí samo, at má zmatek a cítí se jak chce... a tím, co jsem dělala já, udělám to znovu. Dcera má dnes 18 a chodí se strašně hodným klukem (až je mi ho někdy líto :D)- takže tady se tento vzorec neuplatnil.
Mmch já byla milované dítě oběma rodiči a našla jsem si prvotřídního darebáka.

odeslal jsem zprávu omylem 2x

11angelika napsal(a):

Pat to je vsechno pravda napsala jsi to moc hezky, slzicky toho maleho jsou i moje a nemuzu videt v jakem se vraci stavu, je dost citlivy hlavne na svuj vek moc chytry, dost to na nej emocne pusobi kdyz ho otec vezme k cizi zensky, ma tam tatu, ale chybi mu tam maminka braska, ktery je jeste male miminko ........., ja bych to brala taky dost spatne kdyby me vzal nekdo od maminky od sourozence dovezl me pro me na cizi misto mezi cizi lidi at chci nebo ne, co ta dusicka asi musi prozivat...je zakrikly nesmeje se boli to strasne moc ho tak videt

Pokud to na syna působí takto, tak s tátou promluv a udělejte to jinak. Třeba v so 2-3 hodiny každý víkend..nebo jakkoliv , ale ne na tak dlouho. Jestli je vystresovaný , tak je to špatně. Musí to být pro NĚJ přínos. Takto na silu bych to nedělala a taky si obhájila.

kdyz ho otec vezme k cizi zensky, ma tam tatu, ale chybi mu tam maminka braska... ja bych to brala taky dost spatne kdyby me vzal nekdo od maminky...
angeliko, nevím, kolik malýmu je - ale podle toho, cos psala (táta si ho začal brát až kolem 3 let), tak nejmíň ke 4 rokům, ne-li víc. V tomhle věku už by mu nemělo vadit, že je někde jinde, než doma, když má "krytý záda" tatínkem - takže mám dojem, že buď je v jejich vztahu nějakej problém (a nemusí to být jen "cizí ženská"), nebo prostě vycítí, že se ti jeho odchody nelíbí...
Já nevím, ale asi bych šla za odborníkem, protože si myslím, že ten se může dozvědět i to, co ty ne.

Pat, nikdo tu nezpochybňuje, že to má angelika těžký, a právě proto ji radíme. Jak se k tomu staví je její věc a promiň, stojím si za tím, že hodně záleží na tom, jak vnímá návštěvu dítěte u otce maminka. Když mu bez toho abych se klepala a měla slzy na krajíčku vysvětlím, že táta s ním chce taky být a my tu s bráškou na něj počkáme, prototže já s tátou být nechci a brácha je malej - až povyroste budete jezdit spolu - tak by třeba kluk neměl stres...
Moje holka je citlivá, bylo jí osm a taky to zvládla, i když rozchod obulela. Bulela na návštěvě u kámošky, když přišel její táta domů z práce, ve škole... bylo to strašný období, ale zvládly jsme to. Já totiž nečekám, že mě někdo spasí na zázraky nevěřím. Já si musím pomoci sama a ještě podpořit dvě děti. Nemůžu se hroutit a hlavně - JÁ SE NECHCI HROUTIT. ;)
Jasně, může se s otcem dítěte chtít domluvit, ale já měla pocit, že angelika sem píše hlavně proto, aby si to ona srovnala, protože s ním není rozumná řeč. :vissla:

11angelika napsal(a):

no je to trochu slozite kdyz se nam narodilo prvni dite tak ho nezajimalo zacal si delat co chtel a chtel abych se rozvedla tak jsem tak ucinila protoze komplikovat zivot nikomu nechci kdyz mu bylo 3,5 vratil se ze bez nas nemuze byt a kdyz jsem prisla do jineho stavu podruhe tak jsem zjistila ze ji ma a vyhodila ho, nevim jak dlouho spolu byli predtim, vyhodila jsem ho v lednu, vim, ze s tim nic neudelam, vysvetluji mu to, ale je hned vzdy v opozici, kdyz jsem rekla ze mu dite davat nebudu hrozil soudama, proste me to stve, kdyby s ni byl a vzali ho do ZOO do divadla ona ma dve deti, tak dobre, ale on hned s nim k ni do rodiny a pak vyklada ze uz zase bydli sam a co prej dela maminka? :) :)

No, tak v tom prípade máš ale rovnaký bordel v živote aj ty(navyše úplne zbytočne durhé dieťa s človkeom, s ktorým vám to už raz nevyšlo), takže možno by mali vziať deti aj tebe... A dať ich do nejakej úplnej, stabilnej rodiny. :jojo:

Wiki ja jsem to zkousela, vysvetlovala jsem mu, ze at si ho bere kdykoliv ale zatim ne pres noc, rekl mi bud pres noc nebo vubec, cela prazdniny na nej nemel cas, to se s kopretinou zrovna rozesel to je laska k diteti???? no a ted u ni zase bydli tak ma hrozny zajem s nim travit noc....

Selimo :dumbom: to je tedy prispevek...

11angelika napsal(a):

Pat to je vsechno pravda napsala jsi to moc hezky, slzicky toho maleho jsou i moje a nemuzu videt v jakem se vraci stavu, je dost citlivy hlavne na svuj vek moc chytry, dost to na nej emocne pusobi kdyz ho otec vezme k cizi zensky, ma tam tatu, ale chybi mu tam maminka braska, ktery je jeste male miminko ........., ja bych to brala taky dost spatne kdyby me vzal nekdo od maminky od sourozence dovezl me pro me na cizi misto mezi cizi lidi at chci nebo ne, co ta dusicka asi musi prozivat...je zakrikly nesmeje se boli to strasne moc ho tak videt

Zasa ak si nezvykne ako menší, v puberte už bude kašlať na obidvoch rodičov - a ty nebudeš môcť požiadať bývalého trebárs o pomoc pri hormonálnych problémoch alebo problémoch s disciplínou, lebo ti môžu obaja povedať: "Bola si to TY, kto spôsobil, že nemáme ŽIADEN vzťah." :jojo: Ich vzťah asi nikdy nebude ideálny, ale ver mi, že akýkoľvek vzťah je lepší ako žiaden(s výnimkou, psychických a emocionálnych porúch, alkoholikov, násilníkov apod.).
Máš to ťažké, ale vaše deti to svojím spôsobom majú ešte ťažšie a na rozdiel od vás sú v tom fakt NEVINNE. (Ty si minimálne vybrala svojim deťom otca, ony si ho fakt nevybrali :rolleyes: ...).
Skús synčeka upokojiť a namiesto podpichovania alebo ľutovania ho pripraviť na návštevu u otca... a bývalého skús usmerniť v tom, aby vnímal synove želania, nálady, apod. a snažil sa ich v rámci možností plniť a rešpektovať. Prežívaš náročné obdobie na materskej, plus k tomu rozpad vzťahu; ale to všetko prejde, situácia sa zmení v tvoj prospech a budeš mať postupne viac a viac výhod, Ide len o to vydržať ten počiatočný tlak a nedpoľahnúť (mylnému, diktovanému momentálymi emóciami) pocitu, že tvojmu synovi, alebo obom deťom, bude lepšie LEN s tebou ako keby mali OBOCh rodičov...

Angeliko - lásku si nemůžeš vynutit. Ani k sobě, ani k dítěti. Ke všemu mě nepřijde, že nemá kluka rád - on bojuje s tebou. A ty s ním... Kluk v tom pak lítá, jak nudle v bandě. Jestli svý dítě miluješ, srovnáš si to v hlavě a bude líp.

neprijde ti ze nema kluka rad? a kde byl o prazdninach? a vsechny vikendy pred tim, kde byl kdyz byl maly nemocny, kdyz mel ve skolce den otcu atd.... ja zadnou lasku od nikoho nevynucuju ani ke me ani k diteti ale nevim proc je problem si ho vzit treba 3 tydne nebo i o vikendu ale na noc ho vratit, ja uz bojovat prestala

Nebýva ten tvoj bývalý ďaleko od vás...? V tom prípade by som chápala, že sa mu nechce cestovať 2 hodiny k vám, 2 hodiny späť a byť s ním tiež dve hodiny...
Mne pripadá, že bývalý si cestu k malému hľadá a vzťah BUDUJE, preto by som to skôr podporila ako proti tomu bojovala. Asi by som bola spočiatku tiež nedôverčivá (ono nie je sranda tieť X rokov ignorovať  a potom sa zrazu zjaviť sčista-jasna), ale nebránila by som im, ak by dieťa vyslovene netrápil... Deti nie sú idioti a ak na tom celom niečo nesedí, malý na to skôr alebo neskôr príde a povie ti to. Zatiaľ nevidím žiaden pádny argument (okrem "tety", navyše stále tej istej), ktorý by hovoril za rázne utnutie vzťahu.

Nepřijde mi to...
Nevím, kde byl tvůj BM o prázdninách. Můj pracoval. Začal na novým místě a dovču nedostal... děti s ním tedy byly asi týden, ale ne v kuse, synovi do toho vlezla ke všemu akce s kroužkem... Když marodí, jsou u mě, nebo u babičky. Přesto je má jejich otec rád. Zapomněl na synovi narozeniny a přesto vím, že je má rád. Spolu si to vždycky užijou, děti se k němu těší - a pak mi vyprávějí, co dělali a tak... aniž bych se ovšem hroutila. A fakt mi bylo všelijak, když si je bral ze začátku. A první teta, co s ní byly... to byly těžký chvilky. Ale taknějak jsem si řekla, že to, že si kdysi vybral mě je trochu záruka, že si najde něco podobnýho i teď. :P Takže suprčuprbabu, ne... ;):P
A i když spolu vycházíme a pro děti dýcháme oba, v momentě, kdy nastoupím - bude to tak a tak... dialog je v čudu a chlap se postaví do opozice. To pak děti táhne z bytu, jak tajfun, aby byl od té kr.ávy co nejdál. A protože to vím, tak to nedělám. Občas rýpnu, občas něco spolknu (většinou jedovatou slinu) a netrápím se tím - kdyby s ním byla rozumná řeč, klíďo bych si ho tenkrát totiž nechala... :vissla: Jediný, co nepolykám, jsou alíky. To ale řešíme většinou fónem, protože když mi je zrovna dluží, nechce se mi ukazovat na očích a já jsem ráda - tohle děti fakt nemusí vidět. Vědí to, ale jako reálný svědky scény - já nemám... tráva jim nechutná... je nepotřebuju. :/

angeliko,tady dostaneš pouze praktické rady z našich vlastních zkušeností nebo názory lidí,kteří nejsou do tvého problému citově zainteresováni,takže musíš brát ty názory a odpovědi trochu s nadhledem. Jestli si chceš pofňukat ( což je občas taky potřeba ;) )tak na to je lepší sejít se s kamarádkou. Máme jen kusé informace,sdělila jsi podstatu problému,ale ty okolnosti,které mohou být odpovědí na tvé otázky ty neznáme nebo jich známe jen málo.
V každém případě,když budeš jednat v zájmu svých dětí a myslet na jejich dobro,nemůžeš nic zkazit. A když jo,tak ne tolik.......

rejka napsal(a):

angeliko,tady dostaneš pouze praktické rady z našich vlastních zkušeností nebo názory lidí,kteří nejsou do tvého problému citově zainteresováni,takže musíš brát ty názory a odpovědi trochu s nadhledem. Jestli si chceš pofňukat ( což je občas taky potřeba ;) )tak na to je lepší sejít se s kamarádkou. Máme jen kusé informace,sdělila jsi podstatu problému,ale ty okolnosti,které mohou být odpovědí na tvé otázky ty neznáme nebo jich známe jen málo.
V každém případě,když budeš jednat v zájmu svých dětí a myslet na jejich dobro,nemůžeš nic zkazit. A když jo,tak ne tolik.......

S tím nemůžu souhlasit. Angelika si může myslet, že jedná v zájmu dětí (třeba nebude syna dávat otci) a synovi jen a jen ublíží. Dítě má právo na oba rodiče a věřím, že má syn rád i otce, ale maminka mu lásku k otci hodně ztěžuje :kapitulation: .

11angelika napsal(a):

neprijde ti ze nema kluka rad? a kde byl o prazdninach? a vsechny vikendy pred tim, kde byl kdyz byl maly nemocny, kdyz mel ve skolce den otcu atd.... ja zadnou lasku od nikoho nevynucuju ani ke me ani k diteti ale nevim proc je problem si ho vzit treba 3 tydne nebo i o vikendu ale na noc ho vratit, ja uz bojovat prestala

Holčičko, takhle jsem se taky ptávala... a to nejsem rozvedená. Holt náš tatínek měl nejdřív práci, pak práci a pak teprve všechno ostatní. V životě s námi nebyl na dovolený, školkový a školní akce nestíhal a co to je ošetřovačka znal akorát z doslechu... a přesto bych vrdlouhala, kdybych tvrdila, že neměl a nemá děti rád.

aprill napsal(a):

S tím nemůžu souhlasit. Angelika si může myslet, že jedná v zájmu dětí (třeba nebude syna dávat otci) a synovi jen a jen ublíží. Dítě má právo na oba rodiče a věřím, že má syn rád i otce, ale maminka mu lásku k otci hodně ztěžuje kapitulation .

Měla jsem na mysli,když bude jednat v zájmu dětí s jasnou hlavou bez pocitu ukřivděnosti a ublíženosti. Pak bude její jednání uvážlivější. Zatím to nehrozí je plná vzteku,zklamání a spousty dalších nepříjemných pocitů.Na můj vkus to ale trvá moc dlouho....

helena napsal(a):

11angelika napsal(a):

neprijde ti ze nema kluka rad? a kde byl o prazdninach? a vsechny vikendy pred tim, kde byl kdyz byl maly nemocny, kdyz mel ve skolce den otcu atd.... ja zadnou lasku od nikoho nevynucuju ani ke me ani k diteti ale nevim proc je problem si ho vzit treba 3 tydne nebo i o vikendu ale na noc ho vratit, ja uz bojovat prestala

Holčičko, takhle jsem se taky ptávala... a to nejsem rozvedená. Holt náš tatínek měl nejdřív práci, pak práci a pak teprve všechno ostatní. V životě s námi nebyl na dovolený, školkový a školní akce nestíhal a co to je ošetřovačka znal akorát z doslechu... a přesto bych vrdlouhala, kdybych tvrdila, že neměl a nemá děti rád.

Jo Angeliko, podělal to, choval se jako by ho neměl rád (třeba neměl, třeba nemá), teď je fuk kde byl o prázninách, v době nemoci atd. Tvůj program přece teď není  hodnocení otce vašich dětí. Jste od sebe,není tvůj partner. Ale zvolilas ho jako otce dětí ! Jestli ti to pomůže, tak jo, podle tvého popisu je to dacan. Ale co s tím? Jak si tím pomůžeš? Vem v úvahu, žes ho dětem zařídila ty (tak jako já nebo mnohé jiné zde..) a teď bys tedy dětem měla jeho zájem obhájit a jim pomoci ho rozvinout. nejde přece teď vůbec o něj , ani o spravdelnost. Vynech z úvah jeho. Vem v úvahu JEN dobro dětí.
Syn bude brát svého otce podle tebe, tak, jak ty mu ho přiblížíš a podáš. Když s hysterií a zlobou, tak tam pochopitelně nebude chtít jít. Když pěkně, podpoříš ho, v klidu, když mu dáš na srozuměnou, že je to normální, nic zvláštního, nic strašného..tak bude nálada úplně jiná.
Pokud by mu otec jakkoliv ubližoval, tak to zaraz. Běž třeba přes OPD, ale půjde-li to (ten jejich styk) aspoň malinko, tak to zkuste. To je můj názor.

Já mám 22 letého syna. Od malička znal tatínka jenom i víkendech, zhruba v jednom roku jeho věku jsme se rozešli úplně a on ho navštěvoval nepravidlně. Pak dal BM k soudu, že jej chce na celý víkend, což mu neprošlo, protože měl syn pouze tři roky. Takže si ho bral na jeden den za 14 dní. Znám moc dobře ten hrozný pocit, když odjížděl a jak jsem zpočátku pouze chodila od okna k oknu. Ale zvykli jsme si - on i já, i když byla doba, kdy jsem se také radila s psychiatrem, co dělat (on byl naštěstí velice rozumný a poradil mi, že jestli nechci ještě víc dítě stresovat, ať to zkusím zvládnout sama). Syna jsem na návštěvu vždy připravovala ve stylu, jak je dobře, že jede za tatínkem, že tam budou zvířátka atd. Po příjezdu jsme si pak povídali o tom, co pěkného tam viděl. BM tam měl taky jinou paní a syna vozil k prarodičům, nebyl s ním sám. Teď v dopělosti má syn s otcem celkem pěkný vztah. Do jeho 15 let jsem neřekla na BM křivého slova. Až sám začal poznávat a ptát se, odpovídla jsem mu. Ale s ohledem na to, že mluvím o jeho otci - o člověku, kterého má rád. Syn je naprosto v pořádku, není ani zakřiknutý, o otce nepřišel a spolu máme vynikající vztah. Dokonce mi jeden synův bývalý profesor z gymnázia řekl, že kdyby neznal naši situaci a to, že Martin vyrůstal od malička bez otce, tak by řekl, že syn je z úplné rodiny. To mě potěšil
Takže i  když  to zpočátku vypadalo všelijak, zvládlo se to.
Angelino, zvládneš to taky, neboj.

Judyno, řekla bych, že jsi rozumná baba a synovi jsi pomohla vztah vytvořit. Bohužel tohle každá ženská v této situaci nedokáže . Synátor může být rád, že tě má - :) , ale on to ví...:) viď?
Angeliko, tohle je úplně přesný návod jak postupovat. Samozřejmě píšu jen za sebe...:)

Wiki a já jsem zase ráda, že mám jeho a proto zpětně vůbec ničeho nelituju. Ale to víš, píšu to s odstupem let, byly velice horké chvilky. Jen jsem Angelině chtěla dát najevo, že  i když je teď zle, tak to neznamená, že to tak zůstane. A taky to, že tatínek je pro děti důležitý.

Judyna napsal(a):

Wiki a já jsem zase ráda, že mám jeho a proto zpětně vůbec ničeho nelituju. Ale to víš, píšu to s odstupem let, byly velice horké chvilky. Jen jsem Angelině chtěla dát najevo, že  i když je teď zle, tak to neznamená, že to tak zůstane. A taky to, že tatínek je pro děti důležitý.

Ano, jiného mít prostě nebudou.

Já to vidím také s odstupem let. Dříve jsem po každém druhém telefonu s otcem brečela bezmocí a vztekem. Takže horké chvilky chápu velmi dobře.
Já jsem taky ráda, že dceru mám a že jsme si vytořily nádhernej vztah. Proto lituju otce, že toto nemůže už nikdy zažít.

Wiki tak to ja s nim nejsem schopna vubec ani telefonovat nevim proc ale kdyz ho nevidim neslysim atd je mi dobre deti maji stastnou mamu pak se objevi a je pokazde nejaky konflikt....

11angelika napsal(a):

Wiki tak to ja s nim nejsem schopna vubec ani telefonovat nevim proc ale kdyz ho nevidim neslysim atd je mi dobre deti maji stastnou mamu pak se objevi a je pokazde nejaky konflikt....

Je to v Tobě, přečti si to ještě jednou. Píšeš že když on není s Vámi v kontaktu děti mají šťastnou mámu. A jsou šťastné i děti? Tedy alespoň ten starší, když s ním nejsou v kontaktu?
Angeli prožila jsem si rozvod rodičů jako dítě a myslím, že rodiče, matka, otec, prostě oba to MUSEJÍ zvládnout. Ať chtějí, nechtějí nebo jsou naštvaný, je to jejich povinnost. A jako matka skoro dospělých děti jsem přesvědčená, že otec je pro děti stejně důležitý jako matka, pro kluka i holku. Držím palce aby jsi překročila svůj stín

ja s nim nejsem schopna vubec ani telefonovat... pak se objevi a je pokazde nejaky konflikt
To vypadá, že původ těch konfliktů je na tvojí straně hřiště... Už jsem se tu kdysi zmiňovala, že když se bourá hnízdo, nemělo by se přitom šlapat po mláďatech... Řekla bych, že jsi to ty, kdo se bude muset srovnat aspoň natolik, aby dokázal vést dialog - už kvůli tomu, že ty děti máte spolu... pro ně budete pořádmáma a táta, bez ohledu na počet dalších milenců, milenek a dětí...

Heleno ja to vsechno vim proto sem pisu prave protoze si to uvedomuji a nevim jak na to .........

Angeliko - podívej se na to takto.
Řekni si:

Jsi dospělá ženská. Máš dvě děti, staráš se o ně, jsi zodpovědná za vás všechny. Nikdo jiný tě nemůže zastoupit!
Jsi tedy obrovsky důležitý článek tvé rodiny, přímo základna. Prostě megapanel :D Děti se budou cítit tak, jako to ty zařídíš, jak je povedeš, jakou atmosféru jim poskytneš.

A ty bys dovolila, aby TOBĚ někdo  doslova diktoval, jak se máš chovat, cítit, zda-li máš brečet nebo být smutná či neš´tastná? To "diktování" - je míněno obrazně, vím, že ti to "nediktuje" přímo, ale v důsledku je efekt stejný. Jakoby zmáčkne tlačítko a ty zesmutníš. ...Toto byla metoda, která platila na mě.
pak mi to docházelo ...
Já budu brečet až budu JÁ chtít ! Ne te´d, při nějakém telefonátu (či před, či po), nikdo mi nebude organizovat MÉ emoce. Těmi si budu vládnout sama. Budu si je hlídat a kontrolovat. Tento pocit mi rostl úměrně se zvýšováním sebevědomí.

není to jednoduché, ale chce se do toho pustit.  Krok po kroku to půjde.

Považuju za obrovskou věc třeba to, jak to udělala Judyna, smekám před ženskými, které potlačí svoje  jakési "zhrzení", či "opuštění" ,  mávnou rukou, řeknou si, doprkna, vždyť proboha  zas to není taková tragédie..hlavně aby děti byly v pohodě. A tomu se podřídí a za chvíli ji to nevadí doopravdy...je to obrovská velkorysost. (bohužel právě v té chvíli - té rozumnosti a do(vy)spělosti ženy/matky- se o ni začne bm zajímat, protože je v oné vyrovnanosti nesmírně přitažlivá :D)

:supr::supr: Wiki, tys to fakt trefila, protože když od BM odcházela jeho druhá žena, tak začal sondovat, jestli bych se nevrátila. No to bych ale musela být úplně blbá.

Angeliko, Ty to máš vše moc čerstvé. Prostě dělej tak, aby dětem bylo dobře. A aby měly s otcem co nejlepší vztah, když už se rozpadla rodina. Jeho neřeš. Uvidíš, půjde to.

holky tak ja to zkusim, nekdy jsem v pohode, ale nekdy mam fakt hrozny stavy vzteku, kdyz vidim ze ma treba miminko rymu a starsi chce abych cetla pohadku dostanu vztek na BM ze kdybych ho mela po ruce tak mu tu fasadu zmaluju, on si nekde uziva se slunecnici a tady by mel cist pohadku :dumbom:

Gratuluju k myslím nejlepšímu řešení!
Nezapomeň na to, že my matky máme velkou moc - můžeme děti pozvednout, dát jim křídla, udělat je šťastné anebo je taky zničit....

Sokla ja to vim, ale je to tak tezke, to si asi ten chlap neumi predstavit, snazim nelitovat, ale nekdy si reknu do haje ten je fakt vybornej utece si od povinnosti a je v pohode a ty se starej

kdyz vidim ze ma treba miminko rymu a starsi chce abych cetla pohadku dostanu vztek na BM... on si nekde uziva se slunecnici a tady by mel cist pohadku
angeliko, dá se to pochopit, ale je ti to celkem víš k čemu? (A nemysli, že tvoje rozpoložení děti nevycítí - to jen tak mimochodem.)
Ale tohle bývá zvykem i v "počestnejch rodinách" , že tátové si sice neužívají s milenkama, ale dětem se zas až tak nevěnujou. Pořád mám dojem, že nečtení pohádky by ti nevadilo tolik, kdyby v tom nefigurovala slunečnice... práci, koníčka nebo kamarády bys (asi) snášela líp...

Heleno tak to je jasne ze to by me tolik nedralo, ale vis co je divne,ze premyslim tak ze ona za to nemuze ze kdyby chlap nechtel tak nic nebude.......
No je pravda ze je mi to k nicemu a kdyz vidim okolo sebe maminky v pocestnych rodinach jak jsou na vsechno samy a jeste se staraji o chlapa tak si zase rikam ze to je tedy tohle lepsi :) :)

11angelika napsal(a):

Sokla ja to vim, ale je to tak tezke, to si asi ten chlap neumi predstavit, snazim nelitovat, ale nekdy si reknu do haje ten je fakt vybornej utece si od povinnosti a je v pohode a ty se starej

to je normalni.... neznam jedineho chlapa, kterej by se choval jinak.... i kdyz jsou treba doma. :kapitulation:

venuse ted co je lepsi vid? :) :) ze je u kopretiny a nebo se povaluje na gauci :)

venuše napsal(a):

11angelika napsal(a):

Sokla ja to vim, ale je to tak tezke, to si asi ten chlap neumi predstavit, snazim nelitovat, ale nekdy si reknu do haje ten je fakt vybornej utece si od povinnosti a je v pohode a ty se starej

to je normalni.... neznam jedineho chlapa, kterej by se choval jinak.... i kdyz jsou treba doma. :kapitulation:

A to já jich znám rovnou několik. Tak prosím negeneralizujte.
Tohleto stavění se do fňukací pozice "My chuděrky ženské, my to všechno odskáčem, a chlapi si někde jen užívaj... A všichni jsou stejní " nesnáším. :dumbom: :dumbom:

Zeptám se vás, které to sem psaly: Kdyby vám někdo dal na výběr - tak od zítřka předáte své děti do péče jejich tatínkovi, starat se bude on. Vy budete jen platit alimenty a občas si své děti půjčíte ( tedy pokud vám exmanžel nebude dělat problémy). A můžete si užívat, jak chcete.
Braly byste to některá? Vyměnily byste každodenní kontakt se svými dětmi za nějaké "užívání si se slunečníkem ;) " ?
Já rozhodně ne. I přes všechny těžkosti, které výchova dětí samoživitelkou přináší.
A jestli vy ano, tak proč jste o svěření dětí do péče tatínkovi nežádaly? Mohly jste si přeci tak krásně užívat.....
:dumbom:

11angelika napsal(a):

venuse ted co je lepsi vid? :) :) ze je u kopretiny a nebo se povaluje na gauci :)

A zkoušela sis na tohle odpovědět? Skutečně, co je pro tebe lepší. Když se chlap nestará a je raději s jinou (a ty máš šanci najít někoho normálního, kdo se starat bude) nebo když se chlap nestará a válí se doma na gauči  ;)

Blossom napsal(a):

venuše napsal(a):

11angelika napsal(a):

Sokla ja to vim, ale je to tak tezke, to si asi ten chlap neumi predstavit, snazim nelitovat, ale nekdy si reknu do haje ten je fakt vybornej utece si od povinnosti a je v pohode a ty se starej

to je normalni.... neznam jedineho chlapa, kterej by se choval jinak.... i kdyz jsou treba doma. :kapitulation:

A to já jich znám rovnou několik. Tak prosím negeneralizujte.
Tohleto stavění se do fňukací pozice "My chuděrky ženské, my to všechno odskáčem, a chlapi si někde jen užívaj... A všichni jsou stejní " nesnáším. :dumbom: :dumbom:

Zeptám se vás, které to sem psaly: Kdyby vám někdo dal na výběr - tak od zítřka předáte své děti do péče jejich tatínkovi, starat se bude on. Vy budete jen platit alimenty a občas si své děti půjčíte ( tedy pokud vám exmanžel nebude dělat problémy). A můžete si užívat, jak chcete.
Braly byste to některá? Vyměnily byste každodenní kontakt se svými dětmi za nějaké "užívání si se slunečníkem ;) " ?
Já rozhodně ne. I přes všechny těžkosti, které výchova dětí samoživitelkou přináší.
A jestli vy ano, tak proč jste o svěření dětí do péče tatínkovi nežádaly? Mohly jste si přeci tak krásně užívat.....
:dumbom:

Tak já bych ty děti tatínkovi klidně přenechala a platila výživné, ale to by tatínek musel mít zájem.

amely napsal(a):

Blossom napsal(a):

venuše napsal(a):

to je normalni.... neznam jedineho chlapa, kterej by se choval jinak.... i kdyz jsou treba doma. :kapitulation:

A to já jich znám rovnou několik. Tak prosím negeneralizujte.
Tohleto stavění se do fňukací pozice "My chuděrky ženské, my to všechno odskáčem, a chlapi si někde jen užívaj... A všichni jsou stejní " nesnáším. :dumbom: :dumbom:

Zeptám se vás, které to sem psaly: Kdyby vám někdo dal na výběr - tak od zítřka předáte své děti do péče jejich tatínkovi, starat se bude on. Vy budete jen platit alimenty a občas si své děti půjčíte ( tedy pokud vám exmanžel nebude dělat problémy). A můžete si užívat, jak chcete.
Braly byste to některá? Vyměnily byste každodenní kontakt se svými dětmi za nějaké "užívání si se slunečníkem ;) " ?
Já rozhodně ne. I přes všechny těžkosti, které výchova dětí samoživitelkou přináší.
A jestli vy ano, tak proč jste o svěření dětí do péče tatínkovi nežádaly? Mohly jste si přeci tak krásně užívat.....
:dumbom:

Tak já bych ty děti tatínkovi klidně přenechala a platila výživné, ale to by tatínek musel mít zájem.

To bych chtěla vidět.

Až se jednou ten tvů na děti rozvzpomene a přijede s tím, že si je bere k sobě (jako to tu nedávno popisovala eremurrus, že se tatínek neplatič náhhe zjevil a že vezme děti s sebou do Španělska, a taky vzal ), tak si tě umím představit, jak řekneš - tak to je príma, tady je máš. Děti, tak pusu a ahoj, a já si jdu užívat.....  :/

...ten je fakt vybornej utece si od povinnosti a je v pohode a ty se starej...

A to je taky další kámen úrazu - proč povinnost? To je přece strašný plus a ne povinnost. Můžeš být se svými dětmi, něco je naučit, dívat se, jak rostou, jak se vyvíjejí... To je dar, ne povinnost. To není o tom, že musíš. Chceš. Kdybys nechtěla můžeš jim nechat nudli až na svetr, jít do báru a kašlat na ně. Kolik je takových dětí... :(
Ale ty chceš. Takhle si to postav. :)
Je rozdíl říkat si "musím" a "chci". Já lecos musela, pak jsem si někde přečetla, že nic co nechci, nemusím. A od té doby nemusím, ale chci... uklidit, vyprat, nakoupit, uvařit a když nechci, tak nic. :D Co se týká dětí, tak chci většinou vždycky. :) I když, pokud chtějí třeba bramborák a mě se nechce stát u plotny, protože nestíhám, přijdu pozdě domů nebo tak - tak mají smůlu, večeře čistě studená co dům dá. Na druhou stranu to učím i je. Je potřeba utřít si prach (každej svoje police), je mi fuk kdy to kdo udělá, ale do konce týdne to bude... Můžou si sami určit, kdy chtějí. ;) S tím praním a spol. to je tak 50:50... :vissla:
Nehledě na to, že si nemyslím, že je až tak v pohodě... ;) Na můj vkus je kluk moc rozevlátej... :D;)

Blossom napsal(a):

venuše napsal(a):

11angelika napsal(a):

Sokla ja to vim, ale je to tak tezke, to si asi ten chlap neumi predstavit, snazim nelitovat, ale nekdy si reknu do haje ten je fakt vybornej utece si od povinnosti a je v pohode a ty se starej

to je normalni.... neznam jedineho chlapa, kterej by se choval jinak.... i kdyz jsou treba doma. :kapitulation:

A to já jich znám rovnou několik. Tak prosím negeneralizujte.
Tohleto stavění se do fňukací pozice "My chuděrky ženské, my to všechno odskáčem, a chlapi si někde jen užívaj... A všichni jsou stejní " nesnáším. :dumbom: :dumbom:

Zeptám se vás, které to sem psaly: Kdyby vám někdo dal na výběr - tak od zítřka předáte své děti do péče jejich tatínkovi, starat se bude on. Vy budete jen platit alimenty a občas si své děti půjčíte ( tedy pokud vám exmanžel nebude dělat problémy). A můžete si užívat, jak chcete.
Braly byste to některá? Vyměnily byste každodenní kontakt se svými dětmi za nějaké "užívání si se slunečníkem ;) " ?
Já rozhodně ne. I přes všechny těžkosti, které výchova dětí samoživitelkou přináší.
A jestli vy ano, tak proč jste o svěření dětí do péče tatínkovi nežádaly? Mohly jste si přeci tak krásně užívat.....
:dumbom:

Taky prosím negeneralizovat... :D Já jsem navrhla střídavku. :jojo:
Neprošlo to. Ale upřímně - já věděla, že to nejspíš nevyjde, nicméně, když jsem to navrhla, počítala jsem s tím, že možnost, že kývne, tam je. Nebylo mi lehko. :/
Jinak jsem ráda, že jsou děti se mnou, pro mě je to plus. Kdybych si je brala jen na výkendy, snažila bych se s nimi ten čas si užít, měla bych i víc peněz a naprosto upřímně přiznám - chovala bych se jako většina tatínků. I proto po mém bývalém manželovi nechci, aby řešil školu, úkoly, povinnosti... na to je víkend moc krátkej a moje děti nejsou hloupé, aby neviděly, že o víkendu s nimi taky neuklízím, nesmejčím a užíváme si to. Najela jsem na stejný systém. Běžné věci vyřešíme v týdnu, víkendy jsou pro děti. Ať s mamkou, nebo s taťkou. Gruntovat můžu, když jsou s ním. Kdybych teda chtěla. Většinou nechci. Využiju ten čas pro sebe. :P
Jsem spokojená. Děti, no, vypadá to, že taky :) a bývalý - to je jeho věc.

Blossom napsal(a):

amely napsal(a):

Blossom napsal(a):

A to já jich znám rovnou několik. Tak prosím negeneralizujte.
Tohleto stavění se do fňukací pozice "My chuděrky ženské, my to všechno odskáčem, a chlapi si někde jen užívaj... A všichni jsou stejní " nesnáším. :dumbom: :dumbom:

Zeptám se vás, které to sem psaly: Kdyby vám někdo dal na výběr - tak od zítřka předáte své děti do péče jejich tatínkovi, starat se bude on. Vy budete jen platit alimenty a občas si své děti půjčíte ( tedy pokud vám exmanžel nebude dělat problémy). A můžete si užívat, jak chcete.
Braly byste to některá? Vyměnily byste každodenní kontakt se svými dětmi za nějaké "užívání si se slunečníkem ;) " ?
Já rozhodně ne. I přes všechny těžkosti, které výchova dětí samoživitelkou přináší.
A jestli vy ano, tak proč jste o svěření dětí do péče tatínkovi nežádaly? Mohly jste si přeci tak krásně užívat.....
:dumbom:

Tak já bych ty děti tatínkovi klidně přenechala a platila výživné, ale to by tatínek musel mít zájem.

To bych chtěla vidět.

Až se jednou ten tvů na děti rozvzpomene a přijede s tím, že si je bere k sobě (jako to tu nedávno popisovala eremurrus, že se tatínek neplatič náhhe zjevil a že vezme děti s sebou do Španělska, a taky vzal ), tak si tě umím představit, jak řekneš - tak to je príma, tady je máš. Děti, tak pusu a ahoj, a já si jdu užívat.....  :/

Blossom, proč máš pocit, že musíš mít vždycky pravdu?
Jednou o Tobě na babinetu napsal Pisatel, že Tvoje typická reakce je: Můj názor je jediný správný a basta!!!!!!!!

Myslíš, že bys někdy dokázala respektovat názor opačný, než máš Ty a aspoň jej přejít mlčením?

amely napsal(a):

Blossom napsal(a):

amely napsal(a):

Tak já bych ty děti tatínkovi klidně přenechala a platila výživné, ale to by tatínek musel mít zájem.

To bych chtěla vidět.

Až se jednou ten tvů na děti rozvzpomene a přijede s tím, že si je bere k sobě (jako to tu nedávno popisovala eremurrus, že se tatínek neplatič náhhe zjevil a že vezme děti s sebou do Španělska, a taky vzal ), tak si tě umím představit, jak řekneš - tak to je príma, tady je máš. Děti, tak pusu a ahoj, a já si jdu užívat.....  :/

Blossom, proč máš pocit, že musíš mít vždycky pravdu?
Jednou o Tobě na babinetu napsal Pisatel, že Tvoje typická reakce je: Můj názor je jediný správný a basta!!!!!!!!

Myslíš, že bys někdy dokázala respektovat názor opačný, než máš Ty a aspoň jej přejít mlčením?

A proč bych měla přecházet mlčením něco, o čem jsem přesvědčená, že je lež a pouhá póza?
Můžu vyslovit názor k čemukoliv do mě zajímá, stejně jako všichni ostatní. :jojo:
Od toho diskuse je, že se diskutuje, a nemlčí. :)

A propos - proč tedy jsi  můj předchozí příspěvek a názor nepřešla mlčením ty a reagovalas vůbec? To tedy znamená, že nedokážeš respektovat opačný názor? Že tvůj názor je jediný správný a basta?
Pěkná blbost z toho takhle vychází, že... ;) :)  :vissla:

Blossom napsal(a):

amely napsal(a):

Blossom napsal(a):

To bych chtěla vidět.

Až se jednou ten tvů na děti rozvzpomene a přijede s tím, že si je bere k sobě (jako to tu nedávno popisovala eremurrus, že se tatínek neplatič náhhe zjevil a že vezme děti s sebou do Španělska, a taky vzal ), tak si tě umím představit, jak řekneš - tak to je príma, tady je máš. Děti, tak pusu a ahoj, a já si jdu užívat.....  :/

Blossom, proč máš pocit, že musíš mít vždycky pravdu?
Jednou o Tobě na babinetu napsal Pisatel, že Tvoje typická reakce je: Můj názor je jediný správný a basta!!!!!!!!

Myslíš, že bys někdy dokázala respektovat názor opačný, než máš Ty a aspoň jej přejít mlčením?

A proč bych měla přecházet mlčením něco, o čem jsem přesvědčená, že je lež a pouhá póza?
Můžu vyslovit názor k čemukoliv do mě zajímá, stejně jako všichni ostatní. :jojo:
Od toho diskuse je, že se diskutuje, a nemlčí. :)

A propos - proč tedy jsi  můj předchozí příspěvek a názor nepřešla mlčením ty a reagovalas vůbec? To tedy znamená, že nedokážeš respektovat opačný názor? Že tvůj názor je jediný správný a basta?
Pěkná blbost z toho takhle vychází, že... ;) :)  :vissla:

jenže - Ty mluvíš za všechny matky.
Já jsem mluvila jen za sebe - to považuji za zásadní rozdíl, Blossom.

amely napsal(a):

Blossom napsal(a):

amely napsal(a):

Blossom, proč máš pocit, že musíš mít vždycky pravdu?
Jednou o Tobě na babinetu napsal Pisatel, že Tvoje typická reakce je: Můj názor je jediný správný a basta!!!!!!!!

Myslíš, že bys někdy dokázala respektovat názor opačný, než máš Ty a aspoň jej přejít mlčením?

A proč bych měla přecházet mlčením něco, o čem jsem přesvědčená, že je lež a pouhá póza?
Můžu vyslovit názor k čemukoliv do mě zajímá, stejně jako všichni ostatní. :jojo:
Od toho diskuse je, že se diskutuje, a nemlčí. :)

A propos - proč tedy jsi  můj předchozí příspěvek a názor nepřešla mlčením ty a reagovalas vůbec? To tedy znamená, že nedokážeš respektovat opačný názor? Že tvůj názor je jediný správný a basta?
Pěkná blbost z toho takhle vychází, že... ;) :)  :vissla:

jenže - Ty mluvíš za všechny matky.
Já jsem mluvila jen za sebe - to považuji za zásadní rozdíl, Blossom.

KDE podle tebe mluvím za všechny matky?? :co:

Tys především psala názor Pisatele. Z toho teprve odvozuješ ten názor svůj. :)

11angelika napsal(a):

holky tak ja to zkusim, nekdy jsem v pohode, ale nekdy mam fakt hrozny stavy vzteku, kdyz vidim ze ma treba miminko rymu a starsi chce abych cetla pohadku dostanu vztek na BM ze kdybych ho mela po ruce tak mu tu fasadu zmaluju, on si nekde uziva se slunecnici a tady by mel cist pohadku :dumbom:

Angeliko zkus to, uvidíš, že zprvu hra na "dospělou" vyrovnanou a zodpovědnou babu se ti začne moc líbit a vžiješ se do ní naplno. jen ty totiž taháš drátky, nikdo jiný a jen ty rozhoduješ a organizuješ a taky zvládneš.

vykašli se na chlapa a na to, co by měl dělat a kde by měl být (třeba u dětí žeano..:D). Ho nevychováváš, je jaký je. TY tomu můžeš pomoci, nebo alespoň nebránit - tomu vztahu mezi nima. Všechno totiž záleží jen na tobě. Co si o tatíkovi budeš myslet je jedno, jen to neříkej ještě tak 15let dětem..:D ..A pak tě to stejně přejde. pokud se tvůj m. nevzmuží, můžeš ho pak jen politovat, že přišel o něco tak fantastického jako jsou Tvé děti :) Ale je to jeho volba - ne?

Je spousta mužů, kteří neutírají nosy dětem a přesto jsou dobří tátové. Ale neber to jako "trest" bo "osud", že jsi TE´D (teď !! - píšu schválně takto důrazně) na ně sama. 

Panebože - před chvílí jsem četla , jak už to naplno vybalili novináři o Aničce (té ztracené holčičce)a úplně mě naskočila husina a smázla jsem si i make-up z hlavy. :grater: Tohle jsou křižovatky života, ne to že se ta´tulda  někde toulá a pak zase někde prudí atd. Holky buďme vděčné za to co máme! :hjarta:

amely napsal(a):

Blossom napsal(a):

amely napsal(a):

Blossom, proč máš pocit, že musíš mít vždycky pravdu?
Jednou o Tobě na babinetu napsal Pisatel, že Tvoje typická reakce je: Můj názor je jediný správný a basta!!!!!!!!

Myslíš, že bys někdy dokázala respektovat názor opačný, než máš Ty a aspoň jej přejít mlčením?

A proč bych měla přecházet mlčením něco, o čem jsem přesvědčená, že je lež a pouhá póza?
Můžu vyslovit názor k čemukoliv do mě zajímá, stejně jako všichni ostatní. :jojo:
Od toho diskuse je, že se diskutuje, a nemlčí. :)

A propos - proč tedy jsi  můj předchozí příspěvek a názor nepřešla mlčením ty a reagovalas vůbec? To tedy znamená, že nedokážeš respektovat opačný názor? Že tvůj názor je jediný správný a basta?
Pěkná blbost z toho takhle vychází, že... ;) :)  :vissla:

jenže - Ty mluvíš za všechny matky.
Já jsem mluvila jen za sebe - to považuji za zásadní rozdíl, Blossom.

Amely,
Ano,Bloss nemuze mluvit za Tebe.   :)

Wiki, máš pravdu...
Důležitý je, že jsou v pořádku. Že na mě dlabe chlap, to přežiju, že dlabe na děti... no, co se dá dělat... ale tohle... Mám husinu a nemám slov. Kdykoli vidím fotku Aničky, mám slzy na krajíčku.
Teď v rádiu hlásí, že hledají na karlovarsku dvě 16ti letý holčiny...

Mám kamarádku... hodně dobrou a hodně dlouho. Před lety se jí ztratilo dítě a dodnes je nezvěstný. Nevím, co je horší - jestli vědět, nebo "vědět" a doufat...

venuše napsal(a):

11angelika napsal(a):

Sokla ja to vim, ale je to tak tezke, to si asi ten chlap neumi predstavit, snazim nelitovat, ale nekdy si reknu do haje ten je fakt vybornej utece si od povinnosti a je v pohode a ty se starej

to je normalni.... neznam jedineho chlapa, kterej by se choval jinak.... i kdyz jsou treba doma. :kapitulation:

A to ja zasa áno... lmožno majú zasa iné muchy, ale otcovia sú na jednotku s hviezdičkou... Na druhej strane ťažko čakať od muža, ktorý kašlal už na prvé dieťa, že po druhom sa takpovediac znovuzrodí a zázračným mávnutím prútiku sa stane skvelým, učebnicovým otcom...
Pred prvým dieťaťom si asi máloktorý chlap vie predstaviť (ale možno ani žena), čo všetko to "obnáša" mať dieťa. Ale ak sa z neho vykľuje nie priam ukážkový otec, tak nemá význam snažiť sa ho prerobiť a dúfať, že sa zrazu KVOLI MNE zmení... Bohužiaľ alebo chvalabohu, takto to nefunguje. (Mmch, pochádzam z úplnej rodiny, ale že by mi otec vôbec kedy čítal rozprávky alebo sa nejako treskuto venoval výchove, si nespomínam... a neváľal sa na gauči, ale "melouchařil", resp. možno robil aj svoju regulérnu prácu... ale vyšlo to z môjho detského pohľadu narovnako. :jojo: Keď som bola väčšia, brával nás s bratom do bazéna a cca dva razy do roka na výlet alebo do múzea... C´est tout. Bývalý podnikal a syn ho vídaval väčšinou spiaceho a občas, cez víkedny, prudiaceho a soptiaceho... :D)

hirondel napsal(a):

amely napsal(a):

Blossom napsal(a):

A proč bych měla přecházet mlčením něco, o čem jsem přesvědčená, že je lež a pouhá póza?
Můžu vyslovit názor k čemukoliv do mě zajímá, stejně jako všichni ostatní. :jojo:
Od toho diskuse je, že se diskutuje, a nemlčí. :)

A propos - proč tedy jsi  můj předchozí příspěvek a názor nepřešla mlčením ty a reagovalas vůbec? To tedy znamená, že nedokážeš respektovat opačný názor? Že tvůj názor je jediný správný a basta?
Pěkná blbost z toho takhle vychází, že... ;) :)  :vissla:

jenže - Ty mluvíš za všechny matky.
Já jsem mluvila jen za sebe - to považuji za zásadní rozdíl, Blossom.

Amely,
Ano,Bloss nemuze mluvit za Tebe.   :)

Holky, když už něco někde tvrdíte, měly byste být schopné to obhájit argumenty, protože jinak jsou vaše věty jen takovým plácáním do větru:

Hirondel, kde konkrétně mluvím za amely?
Amely, kde konkrétně mluvím za všechny matky?

Ohledně těch tatínků:
Tak zrovna mě se táta věnoval, jak mohl. Bral mě na kajak, učil mě pinčes, tenis (ten zcela bez úspěchu) a taky pamatuju, že mi četl pohádky. A když se naši rozvedli, oba na tom byli finančně blbě, ale oba dělali co mohli, tedy táta mamce alimenty platil a navíc  jak mohl, tak mi koupil třeba boty, jednou kolo a nebo třeba zvětšovací přístroj na vyvolávání fotek, po kterém jsem tehdy toužila.

Můj muž, kdysi, se dětem taky věnoval. I když, pochopitelně při jeho podnikání času moc neměl, ale děti zbožňovaly například, když jim vyprávěl pohádky na přání: Řekly si nějaká slova, co je zrovna napadla, třeba ručník, slon a lodička, a manžel bez rozmýšlení z toho okamžitě odvyprávěl takovou pohádku, že jsme se všichni chlámali a ono to mělo i hlavu, patu a pointu. Když byly synovi 3 ,vzal ho na týden na loveckou chatu. Myslím, že mýdlo celý týden neviděli, ale pokud vím, oba si to strašně užívali. ;)  :)

Můj současný partner vychoval děti z půlky jejich dětství sám. jeho žena se zamilovala jinde, otěhotněla a odešla za novým pánem na mateřskou tím pádem pár let neplatila alimenty vůbec žádné. Poté velmi zřídka a nepravidelně. Aby to bylo zvládnutelné finančně, vzal si můj přítel tehdy 2 zaměstnání, ale i tak si na vlastní kůži odžil všechny strasti samoživitelek, které tu na Babinetu bývají probírány. Takže vidíte, týká se to i samoživitelů.
Dodnes můj přítel peče na vánoce svým dnes již dospělým dětem cukroví, mě to úplně dojímá, a podle jeho dětí vidím to, že jejich táta obstál na jedničku s hvězdičkou třikrát podtrženou.

Tak tedy aspoň 3 příklady za všechny. Nemám ráda házení do jednoho pytle  a klišé typu Chlapi jsou všichni nezodpovědní, na děti kašlou a jen si užívaj. Určitě tedy NE VŠICHNI, na to prosím nezapomínejte.

Jj, ja som tiež žila s chlapom, ktorému som pomáhala vychovávať jeho dieťa (a istý čas dokonca obidve deti..:). :jojo: Život je pestrý, pestrejší, než sme občas ochotní pripustiť...

javena napsal(a):

Wiki, máš pravdu...
Důležitý je, že jsou v pořádku. Že na mě dlabe chlap, to přežiju, že dlabe na děti... no, co se dá dělat... ale tohle... Mám husinu a nemám slov. Kdykoli vidím fotku Aničky, mám slzy na krajíčku.
Teď v rádiu hlásí, že hledají na karlovarsku dvě 16ti letý holčiny...

já nevím proč, ale tento případ se mě strašně dotknul. Slyšela jsem o více případech(tak jako všichni), vždycky jsem raději myšlenky utla a šla pryč - od toho, ale tady si prostě nemůžu pomoct.

O čom to je? Kde sa to dá nájsť...?

Selima napsal(a):

Jj, ja som tiež žila s chlapom, ktorému som pomáhala vychovávať jeho dieťa (a istý čas dokonca obidve deti..:). :jojo: Život je pestrý, pestrejší, než sme občas ochotní pripustiť...

jojó, taktak :)

Selima napsal(a):

O čom to je? Kde sa to dá nájsť...?

třeba titulní strana Seznamu. Všude. Ale tady bychom asi neměly Angelice psát do vlákna, i když je to také dobře si uvědomit...ach jo. dopr.de.le

Blossom napsal(a):

Zeptám se vás, které to sem psaly: Kdyby vám někdo dal na výběr - tak od zítřka předáte své děti do péče jejich tatínkovi, starat se bude on. Vy budete jen platit alimenty a občas si své děti půjčíte ( tedy pokud vám exmanžel nebude dělat problémy). A můžete si užívat, jak chcete.
Braly byste to některá? Vyměnily byste každodenní kontakt se svými dětmi za nějaké "užívání si se slunečníkem wink " ?
Já rozhodně ne. I přes všechny těžkosti, které výchova dětí samoživitelkou přináší.
A jestli vy ano, tak proč jste o svěření dětí do péče tatínkovi nežádaly? Mohly jste si přeci tak krásně užívat.....
dumbom

Tak za sebe říkám,že to ani náhodou.Potřebuji své děti k životu víc než chlapa ( netvrdím,že s chlapem to není fajn ) a přiznám se,že i střídavá péče by mi vadila. Neříkám,že bych na to nepřistoupila ( když by to bylo přání dětí ) ale vnitřně by mě to drancovalo. Já potřebuju to jejich hádání a dohadování,potřebuju se "zlobit",když odmlouvají.Potřebuju s nimi denně povídat si o jejich radostech i starostech,prožívat s nimi napětí při zkouškách a těšit se z jejich úspěchů. Od rozvodu s jejich otcem mám pocit,že jsou to MOJE děti.

Blossom napsal(a):

Hirondel, kde konkrétně mluvím za amely?

Mno, tak jinak Bloss-ten vzkaz byl pro Amely.  :)

hirondel napsal(a):

Blossom napsal(a):

Hirondel, kde konkrétně mluvím za amely?

Mno, tak jinak Bloss-ten vzkaz byl pro Amely.  :)

Ano, to sice byl. Ale veřejně na sklo a s uvedením mého jména. Proto se mě to týká a proto reaguji.
Stále jsi mi neodpověděla na otázku:
Hirondel, kde konkrétně mluvím za amely?

Amely také na otázku neodpověděla. Protože na mé otázky byste, po pečlivém pročtení mých příspěvků, musely odpovědět - NIKDE. To jsme si vykonstruovaly pouze v našich hlavách a lehce překroutily. :jojo:

Blossom napsal(a):

amely napsal(a):

Blossom napsal(a):

A to já jich znám rovnou několik. Tak prosím negeneralizujte.
Tohleto stavění se do fňukací pozice "My chuděrky ženské, my to všechno odskáčem, a chlapi si někde jen užívaj... A všichni jsou stejní " nesnáším. :dumbom: :dumbom:

Zeptám se vás, které to sem psaly: Kdyby vám někdo dal na výběr - tak od zítřka předáte své děti do péče jejich tatínkovi, starat se bude on. Vy budete jen platit alimenty a občas si své děti půjčíte ( tedy pokud vám exmanžel nebude dělat problémy). A můžete si užívat, jak chcete.
Braly byste to některá? Vyměnily byste každodenní kontakt se svými dětmi za nějaké "užívání si se slunečníkem ;) " ?
Já rozhodně ne. I přes všechny těžkosti, které výchova dětí samoživitelkou přináší.
A jestli vy ano, tak proč jste o svěření dětí do péče tatínkovi nežádaly? Mohly jste si přeci tak krásně užívat.....
:dumbom:

Tak já bych ty děti tatínkovi klidně přenechala a platila výživné, ale to by tatínek musel mít zájem.

To bych chtěla vidět.

Až se jednou ten tvů na děti rozvzpomene a přijede s tím, že si je bere k sobě (jako to tu nedávno popisovala eremurrus, že se tatínek neplatič náhhe zjevil a že vezme děti s sebou do Španělska, a taky vzal ), tak si tě umím představit,  jak řekneš - tak to je príma, tady je máš. Děti, tak pusu a ahoj, a já si jdu užívat.....  :/

Samozrejme ze nemluvis za Amely.
Mluvis pouze o svych predstavach,o svem nazoru. O tom cemu Ty veris jak by to probihalo u Amely  kdyby a kdyby. 
A proto rikam Amely ,ze za Ni mluvit nemuzes (a tedy i za nikoho jineho) ale pouze za sebe  :jojo:

A v tom je cely vtip.

Ale otazka zni- znas Amely osobne?

Rejka, ono práve ide aj o to, čo je dobré pre deti... a poťažmo aj pre rodinu a vzťahy v nej... t.j. aj pre maktu, aj pre deti. A to má každý inak. Niekoho to zaťažuje /(povedzme hlavne logisticky a organizačne alebo čisto mazeriálne), pre niekhoo je to jediný dôvod žiť.  Podľa mňa je najdzravší(pre všetkých zúčastnených) zlatý stred. Inak, sama som zažila, že pre pubertálneho syna bol otec ako mužský vzor dôležitejší než akákoľvek žena... že to bolo do istej miery aj pomermi v rodine, je iná vec. Fakt je, že bol, a viem si predstaviť situácie aj v iných rodinách, že by to tak bolo. Je to asi kus od kusu...

hirondel napsal(a):

Blossom napsal(a):

amely napsal(a):

Tak já bych ty děti tatínkovi klidně přenechala a platila výživné, ale to by tatínek musel mít zájem.

To bych chtěla vidět.

Až se jednou ten tvů na děti rozvzpomene a přijede s tím, že si je bere k sobě (jako to tu nedávno popisovala eremurrus, že se tatínek neplatič náhhe zjevil a že vezme děti s sebou do Španělska, a taky vzal ), tak si tě umím představit,  jak řekneš - tak to je príma, tady je máš. Děti, tak pusu a ahoj, a já si jdu užívat.....  :/

Samozrejme ze nemluvis za Amely.
Mluvis pouze o svych predstavach,o svem nazoru. O tom cemu Ty veris jak by to probihalo u Amely  kdyby a kdyby. 
A proto rikam Amely ,ze za Ni mluvit nemuzes (a tedy i za nikoho jineho) ale pouze za sebe  :jojo:

A v tom je cely vtip.

Ale otazka zni- znas Amely osobne?

No, to jsem ráda, že jsme se tedy konečně dopracovaly k jádru pudla. :jojo:

Samozřejmě, že každý píšem své názory  a že nikdo nemůže mluvit za nikoho.
Postatné tu je, že tu tedy nikdo za amely nemluvil, a ani mluvit nechtěl. ;) :)

Amely osobně neznám a nevím, proč bych měla.
Na tom, že za ni nemluvím a mluvit ani nechci, osobní znalost nic nemění.

Ohledně mužských vzorů...potvrzuji, že jsou pro děti nesmírně důležité. A to i u tatínků, kteří víc nefungují, než fungují (jako tomu bylo v posledních rocích života mého BM).

Pro děti je strašně podstatné vědět, že i ten sporadicky působící tatínek je má rád, že na ně myslí, že s nimi počítá, že se na ně těší.
Nakonec - vždyť toho je plná Pošta pro tebe, dětí hledajících své biologické rodiče, u kterých z různých důvodů nevyrůstali.
I tak je touží poznat a aspoň nějaký vztah s nimi, byť po x promarněných letech, navázat.

Ano, i já si myslím, že tatínci jsou důležití. Můžu brát děti jako "svoje", ale přitom respektovat, že mají i otce a právo s ním se vídat. Samozřejmě pokud to není nějaký asociál.
A matky, které svým dětem znemožňují vídat se s otcem, jim ubližují. A navíc, ta děcka nejsou blbá. Pokud jim nebudou rodiče vymývat mozky, samy poznají, jak to je a kdo co pro ně znamená.
A je tu další věc -  nikdo nejsme nesmrtelný, Kdyby se se mnou něco stalo, syn má ještě otce.

Potvrzuji slova Judyny, hlavně tedy v té poslední větě.
Má teta se rozváděla, když byly děti malé, nejmladšímu byl asi rok. Bylo to ve zlém, obě strany udělaly hodně chyb, a teta si nepřála, aby se děti s tátou stýkaly a zabránila tomu.
Asi za 5 let česala na zahradě  ovoce a spadla ze stromu. Doktoři vyslovili prognózu - zranění neslučitelná se životem. Přesto teta přežila a asi za rok se z toho vylízala. Děti byly mezitím různě po příbuzných. Tátu neznaly, bydlel dost daleko,  a ani nevím, jestli jeho někdo o situaci informoval.  Ještě že v rodině tedy nějací další příbuzní, schopní se postarat byli.

Když dospěl nejmladší syn, který si tátu vůbec nepamatoval, potají svého tátu vyhledal a sešel se s ním.Chtěl znát i jeho pohled, chtěl poznat, kdo jeho táta je. Celkem se sblížili, nějakou, byť omezenou cestu, k sobě našli.
Když se to teta náhodou dozvěděla (syn tušil, že se jí to nebude líbit, tak kontakt s tátou tajil), bylo strašně zle. Vzala to od svého syna jako zradu. Vyčítala mu to - já se starala, já vás vychovala, a ty teď tohle.

Myslím, že bratranec nic špatného neudělal a že mu nadávala neprávem. Pokud vím, snad skoro každého (dle mých zkušeností) zajímá, kdo je jeho otec, a proč za ním nepřijde, co se tehdy v rodinné historii stalo.
Je třeba víceméně počítat s tím, že dítě v dospělosti tátu pravděpodobně aspoň jednou vyhledá. Někdy je to zklamání, a někdy počátek vztahu, před x lety přerušeného A to je potvrzením toho, že mu táta celé dětství chyběl a že nad jeho absencí v rodině přemýšlel.
(Takových příběhů znám z reálného života víc, no a pořad Pošta pro tebe je na těchto věcech víceméně postavený).

Holky dekuji moc za to ze se mnou diskutujete, nemam nikoho s kym bych to probrala, jestli vyplynulo z me diskuze to ze nechci aby se deti se svym otcem stykaly tak to tak samozrejme neni, verim ve svou vychovu a tudiz i v to ze si svuj nazor stejne udelaji, deti jsou chytre a nemusi se jim takove veci rikat to uz jsem se presvedcila mockrat jen jsem nechtela aby hned dochazely do nejake pro ne cizi rodiny atd....

11angelika napsal(a):

Holky dekuji moc za to ze se mnou diskutujete, nemam nikoho s kym bych to probrala, jestli vyplynulo z me diskuze to ze nechci aby se deti se svym otcem stykaly tak to tak samozrejme neni, verim ve svou vychovu a tudiz i v to ze si svuj nazor stejne udelaji, deti jsou chytre a nemusi se jim takove veci rikat to uz jsem se presvedcila mockrat jen jsem nechtela aby hned dochazely do nejake pro ne cizi rodiny atd....

Mě to nepřišlo, že nechceš, aby se s otcem stýkaly... ty jim jen kladeš svoje podmínky. ;) Problém je v tom, že on (otec) je nerespekruje. :/ Ale ruku na srdce - respektoval by je jako manžel? Ten můj ne, jako manžel byl stejnej, jen já to vyvažovala. Co on odflákl, já dodělala, dořešila, zaplatila... Proč by se měl teď měnit? Beru to tak, jak to je, ale byla to fuška si některý věci zakázat. :D Něco je zbytečný, něco důležitý a já se snažím to rozlišovat. Nezajímá mě večerka, co jedí, co spolu dělají a tak (od dětí samosebou vím, ale dopředu neřeším), ale třeba u autosedačky to zase dotahuju za něj, jako za starejch časů... Podle něj zbytečná, podle mě ne.
Ty se v tom plácáš, protože jsi na začátku. Ono si to sedne. Ale sedne si to rychleji a líp, když na sobě mákneš a některý věci vypustíš. Uvidíš, že i kluk pak bude víc v pohodě. Když to zvládneš ty, tak on stokrát líp. Děti jsou jak houby - nasáknou i to, co my si myslíme, že jsme dávno vytřeli... ;)

Judyna napsal(a):

A je tu další věc -  nikdo nejsme nesmrtelný, Kdyby se se mnou něco stalo, syn má ještě otce.

Vystizny.  :)   
Deti maji i otce. 

Deti preci nemuzou byt zadnym majetkem nikoho.(Rejko) :)

Javeno tak s tou autosedackou to mame tak ze si ji uz od unora kupuje ale jeste nekoupil takze mu ji pokazde musim pujcit a to jsem ji tahala ikdyz jsem byla tehotna ... mas pravdu v tom, ze byl takovy i manzel, o dite se nestaral, vzdycky mi rekl, chtela jsi dite tady ho mas starej se ja se jdu bavit a odesel tak jak bych mohla chtit aby ted neco chapal.... myslela jsem to dobre, ale ne pro sebe. Je pravda ze je skopec a cim vic neco chci tim vic on ne a ne a ne, jeste ma radost z toho protoze si mysli ze zarlim

Blossom napsal(a):

amely napsal(a):

Myslíš, že bys někdy dokázala respektovat názor opačný, než máš Ty a aspoň jej přejít mlčením?

A proč bych měla přecházet mlčením něco, o čem jsem přesvědčená, že je lež a pouhá póza?

Bloss, takze Ty jsi nepochopila ten Amelyn vzkaz pro Tebe?

Amely vyslovila jeji nazor, ktery je opacny nez ten Tvuj a protoze je opacny nazyvas ho ze sveho pohledu (Tvuj nazor) lzi a pozou?

Kdyz nekdo vyslovuje svuj nazor(opacny nez je ten Tvuj) a Ty na nej zareagujes tim, ze reknes : "no to bych chtela videt" ,tak skutecne se da chapat snadno ,ze Amely to ze sveho pohledu vnima jako nerespektovani jejiho nazoru ktery vyslovila.

Holky nedohadujte se dyt od toho tady ta diskuze prece je kazdy rekne co si mysli, taky se mi po prvnim precteni nektera reakce nezamlouva ale kdyz ji prectu po druhe po treti ..... kazdy nazor ma neco do sebe......... a jsem rada za vsechny

11angelika napsal(a):

Javeno tak s tou autosedackou to mame tak ze si ji uz od unora kupuje ale jeste nekoupil takze mu ji pokazde musim pujcit a to jsem ji tahala ikdyz jsem byla tehotna ... mas pravdu v tom, ze byl takovy i manzel, o dite se nestaral, vzdycky mi rekl, chtela jsi dite tady ho mas starej se ja se jdu bavit a odesel tak jak bych mohla chtit aby ted neco chapal.... myslela jsem to dobre, ale ne pro sebe. Je pravda ze je skopec a cim vic neco chci tim vic on ne a ne a ne, jeste ma radost z toho protoze si mysli ze zarlim

Tak vidíš. :) Ty to víš, jen to zpracovat. Ale nemysli si... já občas doteď supím, že je to hroznej b.lbec, protože se to někdy fakt nedá :D... ale když u toho nejsou děti. V práci, u kámošky... Doma je to "náš taťka". ;)
Dnes absolutně nechápu, jak jsem si mohla ke stavbě svýho domu života vybrat takovou nekvalitní cihlu a ještě do základů... :co: Před patnácti lety jsem to viděla holt jinak, no... :lol: Beru to tak, že za chyby se platí. Jenže chyba byla moje, ne dětí, tak je z toho vynechávám a vyžírám si to sama... :P

verim ve svou vychovu a tudiz i v to ze si svuj nazor stejne udelaji...
Jo, udělají... ale až na to budou mít rozum, lépe řečeno až se s tím budou umět vrovnat. Blbý je, že málokterý dítě druhýho rodiče vyloženě odmítne, i když vidí/cítí, že tomu prvnímu se to nelíbí. Takže se to v nich tak hezky plácá -"mám tátu rád, ale mámě se to nelíbí" - a buď udělají radost mamince a k tátovi se moc nehrnou (i když by chtěly), nebo naopak hrnou až moc, jí natruc (ale to spíš až v pubertě).

jen jsem nechtela aby hned dochazely do nejake pro ne cizi rodiny atd...
Ale proč by nemohly? Přece (nejen váš) táta není "kůl v plotě", aby se nestýkal s jinými lidmi, aby neměl přítelkyni... Pokud jeho přátelé a známí nejsou vyložení asociálové, není přece důvod, aby se s nimi dítě neseznámilo.

s tou autosedackou to mame tak ze si ji uz od unora kupuje ale jeste nekoupil takze mu ji pokazde musim pujcit
Mňo... a fakt jedno dítě potřebuje dvě autosedačky, když se ta jedna dá prohazovat? Není zbytečné kupovat druhou?

hele Heleno me prijde jestli ty nahodou nemas naseho "TATKU" u sebe ty??? ze za nej tak bojujes, prijde mi ze jsi nikdy takovou situaci neprozila, ja prece sedacku muzu tahat ikdyz jsem byla tehotna, delam chybu kdyz nechci aby me dite v malem veku videlo kopretinu kterou tatka urval a kazdych 14 dni se s ni rozchazi protoze ho stresuje tak jako jsem ho stresovala ja no musim byt uplne padla na hlavu

11angelika napsal(a):

Javeno tak s tou autosedackou to mame tak ze si ji uz od unora kupuje ale jeste nekoupil takze mu ji pokazde musim pujcit a to jsem ji tahala ikdyz jsem byla tehotna ... mas pravdu v tom, ze byl takovy i manzel, o dite se nestaral, vzdycky mi rekl, chtela jsi dite tady ho mas starej se ja se jdu bavit a odesel tak jak bych mohla chtit aby ted neco chapal.... myslela jsem to dobre, ale ne pro sebe. Je pravda ze je skopec a cim vic neco chci tim vic on ne a ne a ne, jeste ma radost z toho protoze si mysli ze zarlim

No, vidíš, já bych mu tu radost prostě nedopřála, nehledě na to, že není proč. Ta nová paní ti vlastně značně ulevila a převzala si bezplatně chlapa, který pro tebe přínosem není a jak se zdá tak ani nebude, udržuje-li si svůj pohodlný a nezodpovědný standard. Dopřej jim, a´t oba mají to, co chtějí.

Role otce je ale jiná kapitola, řekla bych, že i tomu se člověk musí učit. V tom ho naopak můžeš i podpořit. (to by koukal  :D )
Ohledně té "cizí" rodiny. Myslím, že můžeš s otcem slušeně probrat kam syn o víkendu půjde, s kým bude, a kde bude spát, přičemž nenecháš řeč sklouznout nikam jinam - třeba do obviňování. Na výslech asi právo nemáš, ale zdvořile, přátelsky se zeptat to je něco jiného. Tohle se strašně těžko posuzuje, když nikdo nevíme jak ten víkend chlapec prožívá. Může vše být v naprostém pořádku. orientovala bych se podle reakcí syna. Pokud bych zjistila, že je tam něco závadného, nevhodného, tak bych zasáhla a nebyla-li by domluva, tak bych to řešila soudně.   

Dokud se budeš užírat a vidět ji jako "kopretinu", tak se neposuneš, nevydechneš , nedomluvíš se, a budeš mít navíc vrásky kolem rtů a na čele !!  :D - a TO bys mu přeci nedopřála!! Ne?? :vissla: :D
Tak se na to povznes, je to jouda, tak mu pomoz. :)  Ta velkorysost není prohra, rezignace, ponížení - to je to nejvíc, co svému utrápenému osrdí můžeš nabídnout.

angeliko a proč štěkáš po mně? Nebojuju za vašeho "taťku" - nemám proč. Jen to holt vidím malinko jinak, protože nejsem ovlivněná vztekem na něj ani na kopretinu. Tomu, aby se s ní dítě vidělo, stejně nezabráníš - leda bys ho tátovi přestala "půjčovat".. nehledě na to, že když tahle odejde, velmi pravděpodobně přijde jiná... co naděláš.
A k sedačce - jestli sis nevšimla, nepsala jsem nic o tahání. Jen jsem se optala, zda jsou nutné dvě.

Heleno snazim se vyhnout jakemukoliv kontaktu s nim a predavani sedacky je uz dalsi rozpredena diskuze zbytecna  a to prece druha sedacka resi, nestekam jen mi to tak prislo, ze at napisu co napisu vzdycky u tebe vyjde jak on to vlastne mysli dobre
Jeste jsem se vlastne nepodivala na to tak ze kdyz nebude tahle bude jina co bude opecovavat JOUDU :)
WIki nedopreju to je fakt.

Nevím, nezdá se mi označování přítelkyně (partnerky) otce tvých dětí jako "kopretina", "slunečnice"  jako vhodné. Už toto, podle mě lehce pejorativní označení, naznačuje, že ti pěkně lží v žaludku. Nešlo by o ní uvažovat a mluvit naprosto neutrálně - třeba jako o přítelkyni mého bývalého partnera? A před dětmi (pokud ony samy o ní začnou mluvit, třeba při vyprávění zážitků z víkendu) třeba jako o tetě Dáše (její skutečné jméno  jméno si dosaď sama)?.

Co vím, nejhorší chybu dělají rozvedené matky v tom, že už z jejich gest a slov je cítit zášť a zlobu proti tatínkovi dětí. Je to špatně, i když je to třeba zrovna naštvanost na tatínka oprávněná.

Mí rodiče byli v tomto po rozvodu velmi ukáznění, přesto si dodnes pamatuji, že každé jejich negativní gesto nebo slovo, které jim uniklo na adresu toho druhého, mě velmi píchlo u srdce, zraňovalo, a vždycky se u mě nesmírně shodil ten, kdo s tím nepřátelským gestem či slovovem přišel A to, i kdyby měl fakticky pravdu.

No, o to nemluvení s dětmi špatně se hodně maminek aspoň snaží.
Ale pak jim to často unikne třeba u rozhovoru s kamarádkou, kdy dítě si hraje někde opodál (ale bacha - všechno slyší a dost citlivě vnímá), a když ta maminka barvitě popisuje kamarádce situaci stylem "Představ si co zas ten kretén udělal..."

Přimlouvám se za děti, abyste všichni, kterých se to týká, dovedly o bývalém partnerovi ajeho nové přítelkyni (či přítelkyních - obvykle to u jedné nezůstává) mluvit nějak normálně, bez emocí a neutrálně, aby se dítě nebálo vůbec slovo "táta" před vámi vyslovit.

tak ta mi fakt v zaludku nelezi je mi ukradena tako jako on dost se to tehu a porodem zlomilo, asi se spatne vyjadruju nebo co, jedine co me trapi a to dost kdyz moje dite neco trapi... jinak kopretina je prece hezka kyticka :) teta by byla moje sestra a to fakt neni bych o tom musela neco vedet

Kopretina, amazonka... já v tom nevidím nic divokýho. Pochybuju, že on o mě před ní nebo s přáteli mluví jako o bývalé ženě. Tipuju to na bejvalku. ;) Nijak mě to neuráží a v mém případě je nová partnerka mého muže opravdu amazonka - s tím, co má na krku on, je to velmi statečná žena. Řekla jsem to i jemu, že má můj hluboký obdiv, jmenovala jsem jí (neříkala jsem ona, ale její jméno) a přidala i to přirovnání k amazonce. Nerozešli jsme se kvůli ní, jeho milenka před lety nebyla ani kopretina, ani amazonka a bolela víc, než tahle. Ta mu klasicky skočila na špek - podnikatel, nerozumí si ze ženou...
Jak jí říkají děti, jestli teto nebo jménem, není má věc a doma jí s dětmi říkáme jménem.
Neleží mi v žaludku, jen mě občas se.re s tím, že neplatí včas a nenahlásí, zda platí víkend, což mě komplikuje lehce život, a musím se ozývat já, ale jinak je mi volnej, že bych tomu před patnácti lety ani nevěřila... :D
Asi je to o nastavení. Když říkám dětem plašidlo, tetřeve, barbucho... dělám to s láskou. Proti paní nic nemám - naopak. Jestli ho vyrazí, zas budu na pořadu dne a to fakt nechci. A klíďo, ať se vemou. Když to stihnou tak do dvou let, má holka úžasný šaty na svatbu (z jedné minulé kostelní) a teď dost roste, tak šup, šup.
A ta gesta, co děti vidí, a i o těch kamarádkách... No, já otce nepomlouvám, maximálně shrnu fakta. Když něco zaslechnou, ono to taky není vždycky na škodu. Nechci, aby žily v bublině, kdy je táta super, má náročnou práci, takže už třetí víkend nemůže... nedostal prémie, jinak by ti něco určitě koupil k narozkám... nevolá, protože nemá kredit, hlavně se proboha nikde nezmínit, že je to všechno trochu jinak. :rolleyes: Nikdy jsem dětem nelhala a nehodlám to dělat. Za nás oba tohle zvládal tatínek. Já vždy všechno vysvětlím, protože mám v okolí dost příkladů lidí, kteří to neudělali a pak se děti dozvěděly pravdu, která jim zatočila tím jejich chráněným světem. :/

A teď, jak píšu o té svatbě, že by se mohli vzít... tak jsem se přistihla, že bych se šla klíďo podívat na obřad. Teda kvůli nim bych nešla, to se nehodí, ale neměla bych s tím problém. Já jsem asi přírodní úkaz. :dumbom:

Zkopčilo se mi to dvakrát... :)

Javeno delam to uplne stejne nelzu rikam hola fakta nepomlouvam proste to je realita :godlike::godlike::supr:

je mi ukradena tako jako on
Ale není, děvečko, není... ani ona, ani on... to by ses vyjadřovala jinak.
jedine co me trapi a to dost kdyz moje dite neco trapi
Jenže k tomu ses pořád nevyjádřila, CO přesně ho trápí... jestli tátův odchod, nějaké jeho chování nebo řeči...

Heleno, strasne me to trapi mas pravdu :)je mi lito ze tak uzasny clovek tady se mnou neni, ze mi nerika jak jsem oskliva ze neumim ani delat karieru, ze mi je v tehu porad spatne a ze kdy uz vstanu a uklidim a ze vseho nejvic mi vadi ze tak skveleho muze ma ona ze se maji harmonicky vztah a uzivaji si........

ano trapi me jeho chovani, byl vesele dite, vzdycky kdyz se vrati nesmeje se nemluvi je zakrikly smutny kazdy den se me 100xpta jestli ho urcite vyzvednu ze skolky ja.

Já to mám s kopretinou stejně jako jevana. Používám toto oslovení docela často a to hodně na přítelkyně mých kamarádů. Není v tom nic urážlivého a mi to přijde rozhodně lepší než říct "přijde ta tvoje" nebo "co tvoje mladá".
Ale s kolegyní jsme to nedávno probíraly, protože jí se šíleně dotklo, že tak byla oslovena kamrádkou svého přítele. Každý to hold asi bere jinak ;)

Malý chodí do školky...kolik mu je? Zkoušela sis s ním vykládat?

Kuratko ano do skolky vykladam si s nim porad pokladam za blby kdyz si maminka se svym ditetem nebavi ze to nechce rozebirat atd.. vysvetluji mu ze tatinek ho ma rad,a ze kazdy clovek je najaky nejak se chova to rozebiram na jeho kamaradech a tak no a ze tatinek si vybral sam ze bude tam kde ted je a ze ja s tim nic neudelam ze mu nemuzu diktovat a branit,

To, jak synek reaguje je docela zvláštní...on ho někdy vyzvedával táta? A je smutný, zakřiknutý....co se tam tedy děje..co říká? Neřekl to něco malej? ?

ptala jsem se tatinka jedine co mi rika do kola ze ma vse zdokumentovano ze o vikendu byl stastny ani si na mamu nevzpomene, ano chovani maleho mi prijde zvlastni o to vim me opravdu hodne trapi, no rikal, ze v noci slysel tatu a tetu jak si davaj pusy nahlas ja jsem mu rikala di ty kdyz spinkas tak neslysis a on to teda maminko slysim, ve skolce vypravi ze nema tatinka

rikal, ze v noci slysel tatu a tetu jak si davaj pusy...  ve skolce vypravi ze nema tatinka
Řekla bych, že "žárlí" na tetu, která mu "vzala" tátu - ne jako dospělej, spíš jako děcka žárlívají na nový miminko třeba. A tím vyprávěním se tátovi jakoby "mstí" za ten odchod = "šel jsi ode mě pryč, tak já budu říkat, že nejsi".
Tomu by podle mě nasvědčovalo i to, že se vyptává mámy, jestli pro něj přijde - má strach - co kdyby taky odešla?
To se s určitou spokojeností o víkendech nevylučuje, protože v tý době tátu má u sebe.

No já to právě myslela tak,jestli si s malým vykládáš jak se má o víkendu u tatínka.

Když jsme šli s BM od sebe, byl taky náš syn ve školce. Měl 5 roků. Ze začátku byl hodně roztěkaný a o tatínkovi nemluvil....věděl totiž, že mi to ubližuje (plakala jsem). na to, že to je špatně jsem ale přišla hodně rychle a změnila to. Začala jsem si s ním o tatínkovi vykládat, jak se u něj má a při vyprávění jsem se snažila usmívat a říkat, že to se měl opravdu hezky. Když plakal, že chce aby to bylo dřív a my byly s tátou zase spolu, vždycky jsem mu vysvětlila, že to nejde. Že se s jeho tatínkem máme rádi, i jeho máme moc rádi, ale když jsme spolu byli hádali jsme se. Teď už se nehádáme a je to tak lepší.

Malý to pochopil a hodně se zklidnil.

taky mi to tak prijde nejsem ale psycholog

11angelika napsal(a):

hele Heleno me prijde jestli ty nahodou nemas naseho "TATKU" u sebe ty??? ze za nej tak bojujes, prijde mi ze jsi nikdy takovou situaci neprozila, ja prece sedacku muzu tahat ikdyz jsem byla tehotna, delam chybu kdyz nechci aby me dite v malem veku videlo kopretinu kterou tatka urval a kazdych 14 dni se s ni rozchazi protoze ho stresuje tak jako jsem ho stresovala ja no musim byt uplne padla na hlavu

Helena ho u seba nemá, ale čo je hlavné: Helena s ním nemá hneď DVE deti... Sorry, ale ty ho líčiš ako úplnú sv.i.ň.u a asociála - tak buď taký bol vždy (a ty si to akurát z nejakého dôvodu nevidela, alebo ti bol lepší aj takýto ako žiaden), alebo sa tým d.e.b.i.l.om stal pri tebe (a to je tiež na zamyslenie, povedala by som). Ty si naňho nasrdená, čo za otca je tvojím deťom... ale pritom si im ho za otca vybrala ty... (obidvom opakujem, lebo je fakt, že prísť na to, aký (nie) je ten-ktorý muž otcom, je ťažké, kým to nezažiješ v praxi :/ ; ale zasa zopakovať si otcovstvo s tým, ktorý sa už raz neosvedčil ... :|). Ja narovinu napíšem, že tvoj ex asi nie je ideál otca... ale stal sa ním, aj tvojím pričinením, tak holt musíte obaja pracovať s matrošom, aký ste dostali k dispozícii.

11angelika napsal(a):

Javeno delam to uplne stejne nelzu rikam hola fakta nepomlouvam proste to je realita :godlike::godlike::supr:

Njn, ono to môže vyzerať, že aj tu nepomlouváš, len hovoríš holé fakty... lenže potom napíšeš - na otázku - neičo viac a ono to už začne vyzerať zasa torch uinak... A keby sme písal ten tvoj dáreček, tak by to určite zasa vyznelo inak (a on by tiež určit epísal pravdu, SVOJU PRAVDU). Ja som deťom, resp. dieťaťu - s tým druhým komunikujem o týchto veciach, až odkedy je dospelá - tiež vždy hovorila pravdu, neklamala som, ale povedzme, že som mu nepovedala CELÚ svoju pravdu, ale len tú čo najobjektívnejšiu časť. Tú špičku ľadovca, ktorá bola vidieť na povrchu. :P Koniec koncov, ja s jeho otcom už nie som, ale on BOL, JE a BUDE jeho otcom až do smrti jedného alebo druhého. :jojo:

No, presne o malého tu ide - a o to, ako mu vy dvaja, OBAJA, dospelí pomôžete to zvládnuť. Jedno, že ty si sa v tej situácii ocitla takpovediac nie o vlastnej vôli... To malý tiež, a navyše nemá ten odstup a rozum a rozum, čo ty, a otec - nech je akýkľovek - mu chýba a navyše ku všetkém ucíti, že aj mama je nešťastná. :grater: A on s tým, cipík, nemôže nič robiť... :kapitulation:

Hele, Ange, já si myslím, že s otcem musíš mluvit. Musiš mu říct, že něco tomu chlapci nesedí - v ty víkendy. Cítíš-li to tak.  Že je takový a makový. A jde to říct i tak, starostlivě, slušně, citlivě, v zájmu všech, abyste se nepohádali. Pokud se otevřeš ty první, podáš jakoby tu ruku ke smíru, tak bude taky vstřícný. Pokud mu na synovi záleží, tak si to přebere a bude se snažit chyb vyvarovat. A hlavně to nevezme jako útok na sebe.  (ale nepřežeň to, aby ti nenabídnul - nedejbože - návrat! :D )

Byl by průser, kdyby měl být nějak stresovaný, před, či po. Nechci to nijak vyhrocovat, ale nemůžeš to taky podcenit. Nelze to takto vyhodnotit přesně. To budeš muset jedině ty. A njelepší by bylo si promluvit.

Selima napsal(a):

11angelika napsal(a):

hele Heleno me prijde jestli ty nahodou nemas naseho "TATKU" u sebe ty??? ze za nej tak bojujes, prijde mi ze jsi nikdy takovou situaci neprozila, ja prece sedacku muzu tahat ikdyz jsem byla tehotna, delam chybu kdyz nechci aby me dite v malem veku videlo kopretinu kterou tatka urval a kazdych 14 dni se s ni rozchazi protoze ho stresuje tak jako jsem ho stresovala ja no musim byt uplne padla na hlavu

Helena ho u seba nemá, ale čo je hlavné: Helena s ním nemá hneď DVE deti... Sorry, ale ty ho líčiš ako úplnú sv.i.ň.u a asociála - tak buď taký bol vždy (a ty si to akurát z nejakého dôvodu nevidela, alebo ti bol lepší aj takýto ako žiaden), alebo sa tým d.e.b.i.l.om stal pri tebe (a to je tiež na zamyslenie, povedala by som). Ty si naňho nasrdená, čo za otca je tvojím deťom... ale pritom si im ho za otca vybrala ty... (obidvom opakujem, lebo je fakt, že prísť na to, aký (nie) je ten-ktorý muž otcom, je ťažké, kým to nezažiješ v praxi :/ ; ale zasa zopakovať si otcovstvo s tým, ktorý sa už raz neosvedčil ... :|). Ja narovinu napíšem, že tvoj ex asi nie je ideál otca... ale stal sa ním, aj tvojím pričinením, tak holt musíte obaja pracovať s matrošom, aký ste dostali k dispozícii.

a angelika není ideální matka, protože matka, které své dítě miluje, nemůže dělat to co angelika svým dětem :kapitulation:

.... a myslíte, že vůbec někde existuje ten ideální otec a nebo ideální matka? Znáte někoho takového osobně?

Vlastně - já ano, té ideální mamince se velmi blíží zrovna maminka moje. Ale jak píšu - ideálu se pouze velmi blíží...

Já myslím, že tady ani nejde o to být ideální matka (otec). Úplně by stačilo být dobrá máma (otec) .
...fuj, jak jsem napsala Dobrá máma, tak mi v představě bliknul - jogurt !!... :P :lol: , no, není to příšerný??? :lol:


Tohle vlákno se začíná zajímavě doplňovat s vláknem sousedním od Nicolase. Tam je myslím dost dobře nastíněno, jaký by ten dobrý rodič správě měl být. :jojo:

Blossom napsal(a):

.... a myslíte, že vůbec někde existuje ten ideální otec a nebo ideální matka?

A jak zní definice ideálního???
Trochu mi slovo ideální=dokonalý. Vždycky jsem si myslela,že "ideální" rodič je ten,kdo dělá vše v zájmu dětí. I když třeba dělá nějaké chyby.

rejka napsal(a):

Blossom napsal(a):

.... a myslíte, že vůbec někde existuje ten ideální otec a nebo ideální matka?

A jak zní definice ideálního???
Trochu mi slovo ideální=dokonalý. Vždycky jsem si myslela,že "ideální" rodič je ten,kdo dělá vše v zájmu dětí. I když třeba dělá nějaké chyby.

No právě. :)

A jak praví přísloví - NIKDO nejsme dokonalý. :/ :)

A bacha i na to "...ten, kdo dělá vše v zájmu dětí..."
Třeba taková tchýně, projíždějící snaše ledničku, přestlávající mladým postele apod., je taky upřímně přesvědčená, že to dělá v zájmu svých dětí, chce jim přeci pomoct, když oni navíc to furt dělají blbě... :vissla:
(Ten uváděný příklad takové tchyně je skutečný, ze života. Naštěstí ne tchyně mé.... ).

I ta má teta, bránící svým dětem v kontaktu s tátou (jak jsem popsala o pár příspěvků níž) byla upřímně a skálopevně přesvědčená, že zabránění tomu kontaktu je právě v zájmu jejich dětí.... :/

Blossom napsal(a):

rejka napsal(a):

Blossom napsal(a):

.... a myslíte, že vůbec někde existuje ten ideální otec a nebo ideální matka?

A jak zní definice ideálního???
Trochu mi slovo ideální=dokonalý. Vždycky jsem si myslela,že "ideální" rodič je ten,kdo dělá vše v zájmu dětí. I když třeba dělá nějaké chyby.

No právě. :)

A jak praví přísloví - NIKDO nejsme dokonalý. :/ :)

A bacha i na to "...ten, kdo dělá vše v zájmu dětí..."
Třeba taková tchýně, projíždějící snaše ledničku, přestlávající mladým postele apod., je taky upřímně přesvědčená, že to dělá v zájmu svých dětí, chce jim přeci pomoct, když oni navíc to furt dělají blbě... :vissla:
(Ten uváděný příklad takové tchyně je skutečný, ze života. Naštěstí ne tchyně mé.... ).

I ta má teta, bránící svým dětem v kontaktu s tátou (jak jsem popsala o pár příspěvků níž) byla upřímně a skálopevně přesvědčená, že zabránění tomu kontaktu je právě v zájmu jejich dětí.... :/

no ono se za tyhle nádherný slova dá schovat spousta věci.
no, když já jsem na ex šíleně naštvaná, když mu závidám, že někoho má, když mu závidím, že je v pohodě ....no fuj..........líp zní.....ale já přece všechno dělám v zájmu dětí, aby netrpěly , aby byly spokojené, aby se netrápily....

...kvôli tomu otcovi, ktorého som im, chúďatám, sama vybrala...

v zájmu jejich dětí
Možná jsem chorobně podezřívavá nebo mám jen věk a zkušenosti , ale když slyším "dělám to v tvém zájmu", nutí mě to zauvažovat, co to přinese tomu dělajícímu...
Vzpomněla jsem na Cyrana a jeho manželství, kterého se zuby nehty drží "v zájmu dětí" - a drze soudím tam i tady, že "zájem dětí" zní podstatně líp, než skutečné důvody...

Já jsem něco asi přehlídla.  CO dělá Angelika svým dětem, že byla vyhodnocena jako ne dobrá máma? :co:

?? Co je to ten "zájem dětí"?
Kdo to ví, ať odpoví.
A tento zájem určují samy děti?
Anebo tento nejlepší zájem dětí určují rodiče?....ha..., kdy zájem dětí se podstatně liší podle toho, zda ho definuje zhrzená matka, naštvaný otec, babička, pediatr, soused co slyší hádky nebo sousedka, která spí s naštvaným otcem...

helena napsal(a):

....když slyším "dělám to v tvém zájmu", nutí mě to zauvažovat, co to přinese tomu dělajícímu...

Heleno,tohle mě napadne,když to slyším od cizího,ale nikdy,když mi to řekně někdo z rodiny.Ale i tak nemám tohle slovní spojení ráda a já sama ho nepoužívám.Říkám (většinou dětem) spíš něco ve smyslu,že všechno co dělám,dělám s vírou,že je to pro ně to nejlepší,ale,že na tom netrvám,že to to nejlepší opravdu je. Většina z nás tady chceme být "dobré" a rozumné mámy,ale stejně u toho nasekáme spoustu chyb,na které nás naše dětičky jednou (když ne hned) upozorní.

Nicolas napsal(a):

?? Co je to ten "zájem dětí"?
Kdo to ví, ať odpoví.
A tento zájem určují samy děti?
Anebo tento nejlepší zájem dětí určují rodiče?....ha..., kdy zájem dětí se podstatně liší podle toho, zda ho definuje zhrzená matka, naštvaný otec, babička, pediatr, soused co slyší hádky nebo sousedka, která spí s naštvaným otcem...

Nicolasi,zeptej se stovky lidí,dostaneš stovky různých odpovědí,ale všechny mohou mít v sobě kus pravdy.

tohle mě napadne,když to slyším od cizího,ale nikdy,když mi to řekně někdo z rodiny
rejko, jenomže i když to zní "nepatřičně", někdy právě naši nejbližší pod vlajkou "chci jen tvoje dobro" dokážou manipulovat, ubližovat nebo sledovat svoje vlastní zájmy, i diametrálně odlišné od toho "dobra".

?? Co je to ten "zájem dětí"?
Pomůžu si při odpovědi jednou ze základních zásad medicíny - primum non nocere - především neuškodit. Fyzicky i duševně.

rejka napsal(a):

Nicolas napsal(a):

?? Co je to ten "zájem dětí"?
Kdo to ví, ať odpoví.
A tento zájem určují samy děti?
Anebo tento nejlepší zájem dětí určují rodiče?....ha..., kdy zájem dětí se podstatně liší podle toho, zda ho definuje zhrzená matka, naštvaný otec, babička, pediatr, soused co slyší hádky nebo sousedka, která spí s naštvaným otcem...

Nicolasi,zeptej se stovky lidí,dostaneš stovky různých odpovědí,ale všechny mohou mít v sobě kus pravdy.

Právě proto jsem se ptal, protože tohle vím :-) A chtěl jsem poukázat, že ohánět se argumentem "v nejlepším zájmu dětí", je stejně bezpečné jako držet nůž místo za rukojeť za čepel.

Wiki napsal(a):

Já jsem něco asi přehlídla.  CO dělá Angelika svým dětem, že byla vyhodnocena jako ne dobrá máma? :co:

Deťom nič, ale možno (nevieme, nepoznáme situáciu v reále) ich odstriháva od otca.

Heleno,máš pravdu,psala jsem to čistě za sebe. Připomělo mi to jeden vtipný citát : Všichni chtějí jenom vaše dobro. Nenechte si ho od nich vzít.
Nicolasi,když ono je to velmi individuální. "Moje dobro" pro mé děti,nemusí být dobré pro tvoje. Já taky říkám,že jsem se rozvedla nejen ve vlastním zájmu,ale i v zájmu mých ( našich) dětí. A věř mi,že dodnes jsem ani jednou nezapochybovala o správnosti této volby a nelitovala ani na okamžik. I když si na druhou stranu myslím,že právě v zájmu dětí by se měli dospělí snažit udržet jim rodinu pohromadě. Jenomže prostě ne za každou cenu.I když jsem jim svým rozhodnutím určitě nějak ublížila ( přesto,že to není nijak vidět )jsem přesvědčená,že jsem jim ublížila míň,než kdybych s jejich otcem zůstala. Na druhou stranu jsme je s jejich otcem nikdy netahaly do našich rozepří,nepošpiňovali toho druhého,nedělali si naschvály a já NIKDY nebránila jejich styku.Kdykoliv otec chtěl a chce,děti si bere.On i já se v tomto případě přizpůsobíme právě v tom zájmu dětí. Ale,kdybych měla vážný důvod pro to,aby se svým otcem nestýkali,snažila bych se tomu zabránit. Je mi jasné,že s tímto nebude dost lidí souhlasit- taková podobná témata se tu už řešila- ale,kdybych měla pocit,že otec má na děti špatný vliv,udělala bych to.:kapitulation:

Selima napsal(a):

Wiki napsal(a):

Já jsem něco asi přehlídla.  CO dělá Angelika svým dětem, že byla vyhodnocena jako ne dobrá máma? :co:

Deťom nič, ale možno (nevieme, nepoznáme situáciu v reále) ich odstriháva od otca.

Nevidím to tak.
Selim, beru to tak, že se trápí. Pochopitelně má vztek  a poci´tuje křivdu, nicméně syn s tátou na víkendy chodí a postupně se svých emocí vůči otci může zbavit úplně..chce to čas.
. Mě zaujalo , že je syn po víkendech smutný a zakřiknutý.
Jsem si jistá, že když Angelice nabídneme pár možností jak se vyrovnávat, popovídáme si o tom,  uvidí, že takto to neměla sama, že se musí jen vzmužit a postavit pořádně na nohy sama, neřešit chlapa, že to není žádná trága, tak že postupně se k tomu dopracuje. vezme to za své. ..

Tady ale dostala odezvu tak vyhrocenou a neuváženou, na základě  nějakých libovolných domněnek  (už nevím kdo to tam psal)a je je hotovo - vymalováno. Vystřelit jedovatej šíp a nazdar.  To by měl být účel "rady", smysl diskuze?
Moc si přeju, aby Ange byla - a věřím že je - holka šikovná a statečná a napsala jak se to vyvíjí, bez ohledu na něčí jedem nasáklé emoce  a snažila se situaci rozumně řešit dál.  :)

Priať si to prajem aj ja... a prajem to aj jej, jej deťom, atď. Ale zatiaľ vidím realitu trošku inak. Prajem si aj koniec vojny v Darfúre, mier v Iráku, apod., ale... njn.  Ide o to, zvládnuť tie negatívne emócie a hlavne neprenášať ich na deti... ktoré má rada nadovšetko na svete, to jej verím. Lenže... tie emócie, všakáno. ;) Momentálne sú takpvoediac normálne a pochopiteľné, ale ide o to, aby to takto nezostalo naveky. Nie kvôli bývalému (na toho s.al pes), ale kvôli nej a deťom.

Vidím to podobně, jako Wiki. Angelika před nedávnam řešila rozpad vztahu a teď si musejí najít cestu, jak s dětmi (to jedno je ještě malé) a s tím, že ona je možná trochu ukřivděná milenkou a on ví, že se nechová zrovna standardně je prostě logické, že jsou tam třecí plochy. Mají na to nárok. Ono si to sedne.
Angelika přišla pro radu, jak na to, ne na hodnocení, jaká je ona či on.

Ja ju nehodnotím :D - božeuchovaj. Ak to teda oblo na mňa... Ak nie, tak v tym przypadku Au. A radu mám jednu jedinú - vychladnúť, skúsiť spracovať emócie, skúsiť riešiť podobrotky, bez zlosti a výčitiek, obviňovania... pocitov krivdy. A ak sa s oteckom nebude dať, tak proste si stáť za svojím (s tým, že VIEM, že ja som urobila, čo bolo v mojich silách) a chrániť hlavne záujmy detí. ;)

Nicolas napsal(a):

rejka napsal(a):

Nicolas napsal(a):

?? Co je to ten "zájem dětí"?
Kdo to ví, ať odpoví.
A tento zájem určují samy děti?
Anebo tento nejlepší zájem dětí určují rodiče?....ha..., kdy zájem dětí se podstatně liší podle toho, zda ho definuje zhrzená matka, naštvaný otec, babička, pediatr, soused co slyší hádky nebo sousedka, která spí s naštvaným otcem...

Nicolasi,zeptej se stovky lidí,dostaneš stovky různých odpovědí,ale všechny mohou mít v sobě kus pravdy.

Právě proto jsem se ptal, protože tohle vím :-) A chtěl jsem poukázat, že ohánět se argumentem "v nejlepším zájmu dětí", je stejně bezpečné jako držet nůž místo za rukojeť za čepel.

přesně. Bohužel tento termín "v zájmu dětí" znají dokonale hlavně naše "nezávislé" soudy :/

Selima napsal(a):

Ja ju nehodnotím :D - božeuchovaj. Ak to teda oblo na mňa... Ak nie, tak v tym przypadku Au. A radu mám jednu jedinú - vychladnúť, skúsiť spracovať emócie, skúsiť riešiť podobrotky, bez zlosti a výčitiek, obviňovania... pocitov krivdy. A ak sa s oteckom nebude dať, tak proste si stáť za svojím (s tým, že VIEM, že ja som urobila, čo bolo v mojich silách) a chrániť hlavne záujmy detí. ;)

Jé, Sel - to nebylo na tebe. Psalo se tu, že Angelika není dobrá máma, Wiki na to reagovala se svým názorem a já to vidím taky tak. pravda je, že máš příspěvek hned pod tím mým... tak jestli to tak vyznělo, tak sorry. :D

Selima napsal(a):

Ja ju nehodnotím :D - božeuchovaj. Ak to teda oblo na mňa... Ak nie, tak v tym przypadku Au. A radu mám jednu jedinú - vychladnúť, skúsiť spracovať emócie, skúsiť riešiť podobrotky, bez zlosti a výčitiek, obviňovania... pocitov krivdy. A ak sa s oteckom nebude dať, tak proste si stáť za svojím (s tým, že VIEM, že ja som urobila, čo bolo v mojich silách) a chrániť hlavne záujmy detí. ;)

Táák..ano.

Jo, přesně vychladnout. vylétnout nad to bludiště a mrknout na to shora. Pak je to jak na dlani a přehledné. Rekognoskovat terén  :D pěkně v klidu a strategie dní a let budoucích se nabídne sama tím naším lepším já. :) , které každý máme . Pokud nezkrotíme emoce, tak neuvidíme víc, než na pár metrů a dál a za roh nedohlédnem. Takže permanentní vztek a frustrace. Kdo by o to stál??  žeano...:rolleyes:

Tak holky, já to sem musím dát... Angeliko - pro tebe na povzbuzení... ;)
14 dní zpět měl taťka o víkendu cosi neodkladného, nebral si děti. Že tento týden. Ve středu volal, že ani tento týden. Tak nic, začala jsem vymýšlet program. Ve čtvrtek volá, že by si je vzal už v pátek. Aha, tak si je vezme :co:... ještě ti to potvrdím... Trochu bobtnám u telefonu, ale bezva, dětem už nic neslibuju a čekám na páteční dopoledne, aby mi potvrdil jestli teda jo nebo co... Mezitím ruším svůj původní program s tím, že se ještě možná ozvu... Blbákov. :D Víkend ze strany otce potvrzen, děti se to dozvídají prakticky před jeho příjezdem a... jsou nadšené. Přijíždí a než si to všechno za ty týdny, co se neviděli, řeknou, udělám mu kafe. Ptám se, kolik lžiček - už si to nepamatuju. Zapomněla jsem i to, že nesladí... Probíráme školu... prázdniny... balíme oblečení. Odcházejí a já jsem šťastná a spokojená máma. :)
A víte proč jsem ho nesjela už do toho telefonu (a že jsem se teda měla co držet :P)? Příští týden jedou na prázdniny, ten další víkend po prázdninách on něco má - to hlásil už dopředu - a děti by ho neviděly snad šest neděl. :/ Jsem moc ráda, že jsou s ním. :)
Někdy je to prostě dřina. :D

javena napsal(a):

Tak holky, já to sem musím dát... Angeliko - pro tebe na povzbuzení... ;)
14 dní zpět měl taťka o víkendu cosi neodkladného, nebral si děti. Že tento týden. Ve středu volal, že ani tento týden. Tak nic, začala jsem vymýšlet program. Ve čtvrtek volá, že by si je vzal už v pátek. Aha, tak si je vezme :co:... ještě ti to potvrdím... Trochu bobtnám u telefonu, ale bezva, dětem už nic neslibuju a čekám na páteční dopoledne, aby mi potvrdil jestli teda jo nebo co... Mezitím ruším svůj původní program s tím, že se ještě možná ozvu... Blbákov. :D Víkend ze strany otce potvrzen, děti se to dozvídají prakticky před jeho příjezdem a... jsou nadšené. Přijíždí a než si to všechno za ty týdny, co se neviděli, řeknou, udělám mu kafe. Ptám se, kolik lžiček - už si to nepamatuju. Zapomněla jsem i to, že nesladí... Probíráme školu... prázdniny... balíme oblečení. Odcházejí a já jsem šťastná a spokojená máma. :)
A víte proč jsem ho nesjela už do toho telefonu (a že jsem se teda měla co držet :P)? Příští týden jedou na prázdniny, ten další víkend po prázdninách on něco má - to hlásil už dopředu - a děti by ho neviděly snad šest neděl. :/ Jsem moc ráda, že jsou s ním. :)
Někdy je to prostě dřina. :D

Javeno,krátce po rozvodu jsem zažívala podobné situace. Slib otce,že si pro dětičky přijede,pak storno a já víkend trávila utěšováním dětí. Zakázala jsem mu,když to udělal asi po třetí,aby cokoliv dětem říkal a pak to vypadalo podobně- zjevil se u dveří,překvapení dětí ( moje taky,že slib dodržel ;) ),rychlé balení oblečení a šťastný výraz dětí. Dost se toho za těch 8 let,co jsme rozvedení změnilo( snad k lepšímu) ale moje děti se s tátou vidí jen,když je nějaký prodloužený víkend,či mají ředitelské volno.Bydlí totiž přes 300km od nás,takže to fakt nejde.Někdy ho vidí až po 3 měsících.Ale musím ho pochválit,denně dětem volá.......:D

javena napsal(a):

Tak holky, já to sem musím dát... Angeliko - pro tebe na povzbuzení... ;)
14 dní zpět měl taťka o víkendu cosi neodkladného, nebral si děti. Že tento týden. Ve středu volal, že ani tento týden. Tak nic, začala jsem vymýšlet program. Ve čtvrtek volá, že by si je vzal už v pátek. Aha, tak si je vezme :co:... ještě ti to potvrdím... Trochu bobtnám u telefonu, ale bezva, dětem už nic neslibuju a čekám na páteční dopoledne, aby mi potvrdil jestli teda jo nebo co... Mezitím ruším svůj původní program s tím, že se ještě možná ozvu... Blbákov. :D Víkend ze strany otce potvrzen, děti se to dozvídají prakticky před jeho příjezdem a... jsou nadšené. Přijíždí a než si to všechno za ty týdny, co se neviděli, řeknou, udělám mu kafe. Ptám se, kolik lžiček - už si to nepamatuju. Zapomněla jsem i to, že nesladí... Probíráme školu... prázdniny... balíme oblečení. Odcházejí a já jsem šťastná a spokojená máma. :)
A víte proč jsem ho nesjela už do toho telefonu (a že jsem se teda měla co držet :P)? Příští týden jedou na prázdniny, ten další víkend po prázdninách on něco má - to hlásil už dopředu - a děti by ho neviděly snad šest neděl. :/ Jsem moc ráda, že jsou s ním. :)
Někdy je to prostě dřina. :D

Bezvadně, příkladně zvládnuto.  :supr: To je přesně ono - povýšení zájmů dětí (řekla bych že tento okamžik lze přiřadit do této přihrádky beze všeho sarkasmu), před svými zájmy.

Do této pozice jsem se dostávala leta. Roky trvalo, než přišel ten nadhled nad epizodou mého manželství.

Také pamatuju, když volal táta dceři ( asi 9tileté), že chce, aby přišla )!) k nim na oběd. Z ničeho nic, asi po 2 měsících. V sobotu v 11hod, kdy jsem balila zavazadla do auta a odjížděli jsme na pár dní na chalupu. Dcera byla úplně zaražená, zadržovala slzy, protože se bála tátovi říct, že ne. Mimochodem, informaci, aby se otec domlouval prve se mnou a vyzvedával ji u nás - ignoroval. Nebyly to příjemné okamžiky.
Ale zase na druhou stranu, tato příhoda + jeho informace, že kontaktní čočky jsou pro dceru nadstandard, proto přišpět nehodlá, byly definitivním  impulzem pro mou aktivitu ve věci právního uspořádání jejich styku a financí.

Wiki, zas tak dobrá nejsem... :D;)
Odpustila jsem si ty dloubance, co bych normálně utrousila... a ani mi to nevadilo... a když odjeli, řekla jsem si, že to jde i bez toho a že nechápu, proč se nechávám strhnout. :/ Ale je to přesně proto, cos popsala ty. Jeho jednání. Říká se - kde je vůle, je i cesta. Jenže když je to pořád o té mé vůli... no, nemůžu slíbit, že budu pořád taková chápavá :vissla:, ale fakt se snažím. Taky mi hned slíbil nějaký prašule navíc, jak byl v šoku :lol: - no, to už tady taky bylo a pak nic nebylo... :P:D Tak jsem to odkejvala, jako že super a že mu věřím.
Ale pro Angeliku - pro povzbuzení, že i když to nefunguje tak, že zaplatí včas a nahlásí víkend včas, že to může i tak fungovat... jsem to sem musela dát. Stojí to za to - kvůli těm dětem. ;)
V tvém případě bych Wiki ale asi postupovala stejně, jako ty. Mám kliku, náš taťka neřeší a nikdy neřešil nic - ani s dětmi, ani se mnou - všechno řeším já... Tak to bylo je a asi i bude. Co se tedy týká našich dětí. Co se týká jeho - to už řeší jiná a já jí to teda nezávidím. :P Ten by zaměstnal celou psychiatrii a výsledek by byl nejspíš takovej, že by několik doktorů dobrovolně roztrhalo diplom... :dumbom: