Ahoj vsem, rada bych vas poprosila o vas nazor na mou situaci. Jak se mam nyni zachovat. Je mi 28 let, partnerovi 30. S partnerem jsem nyni 2,5 roku, bydlime spolu v mem byte. Meli jsme uzasny vztah...na nic jsem si nemohla stezovat...ale jednoho dne, ze dne na den se ode me pritel odstehoval, ze na firemni akci poznal kolegyni z prace a zamiloval se do ni...a ze je to clovek se kterym chce zit. Za tyden uz chtel zpatky. Vim, ze me od toho spousta lidi odrazovala, protoze mi hrozne ublizil, ale ja ho opravdu mam stale moc rada...a odpustila jsem mu. Bohuzel je moje duvera v nej velmi podkopana..vim ze to bude chtit spoustu usili na obou stranach a cas, ale stale to boli. Snazila jsem se dopatrat priciny jeho nevery...co ho k tomu vedlo, zda byla chyba i na me strane...ale nebyl schopny mi rict jeden jediny duvod...stale mi opakoval, ze chyba nebyla na me strane, ze byl v nasem vztahu spokojeny, ale proste se to stalo. Samozrejme mam strach, ze se to muze opakovat. Te sve kolegyni vysvetlil, ze se vraci ke me, ze chce byt se mnou. Ale vim ze jsou spolu v kontaktu. Nevim ale z ci iniciativy, spis z jeji, ale i tak mi to vadi, ze za tim neudelal razny konec. Objevila jsem nahodou jeji sms zpravy, kdyz jsem potrebovala poslat sms z jeho mobilu. A ted naposledy, kdyz byl na skoleni pres noc mimo domov. Nevim co si o tom mam myslet. Vim, ze si uvedomil, ze me mohl ztratit a ze pokud by se to opakovalo, tak uz druhou sanci nedostane a taky se moc snazi mi dokazat, ze o nas vztah stoji...ale proste mu neverim.Vim, ze to je chyba, ale je to jeste cerstve a i kdyz se snazim, tak mi to nejde. Jen ted nevim, jestli mu mam rict o tom, ze vim, ze jsou spolu v kontaktu a chtit vedet co za tim je...a jasne mu dat najevo, ze mi to vadi. Nebo radeji delat, ze o tom nevim a spis se snazit naucit mu opet verit. Je to clovek se kterym si opravdu rozumim a jiz premyslim o detech..ale nechci do toho jit s clovekem, kteremu nemuzu verit. Nechci, aby se totiz opakoval ten sok z toho, ze jeden vecer spolu usinate a druhy den vam oznami, ze se odstehoval...chci takove situaci pripadne predejit a byt na ni alespon trochu pripravena, aby me to nesrazilo na kolena jako predtim. :/

Ahoj Inge,mě přijde že to hraje na obě strany.Jak píšeš že je pořád s v kontaktu s tou druhou a že mu nevěříš,tak ti z vlastní zkušenosti můžu říct že už mu věřit nebudeš a bylo by hůř.Jestli chceš děti tak se zamysli jestli s ním,radši to  s ním skonči.Přeju hodně štěstí.

napadá mě: řekni mu něco v tom smyslu,co si napsala tady a ať se odstěhuje teď a hned,že si topotřebuješ promyslet co a jak dál a být zkrátka sama a že uvidíš.
No a pak skutečně uvidíš,jestli se nad vaším vztahem z tvé strany (nebo možná i z jeho)zavře časem voda či ne.Protože opravdu se ti čas krátí... a není kdy na experimenty,že.

Inge, a co ti uvedl jako důvod jeho návratu domů? Kde celou tu dobu bydlel /žil?

Nevim ale z ci iniciativy, spis z jeji, ale i tak mi to vadi, ze za tim neudelal razny konec.

A ani neudělá. Potřebují spolupracovat.
A ze zkušenosti vím, že když nebudu chtít já, kolega se mnou "románek" neukončí nikdy. Protože v práci se neřeší domácí trable a obvykle tam ženská vypadá atraktivněji, než doma v sobotu po ránu, že :/.
Na Tvém místě bych mu "odpustila", ale do budoucna to nevidím vesele, bude to mezi vámi ležet nadosmrti jako stín. A to by nebylo tak podstatné, čas zmírní ledacos, ale důležitější je, že si Tě ten muž neváží tak, aby sám sebe pasoval na Tvého partnera, který Ti má a chce být oporou.

Tak zamilovať sa ako somár, s rpepáčením, môže hocikto - aj ten, do koho by si to nikdy nepovedala... a na druhej tsrane tomuto sa to už stať nemusí. (Ak to, pravda, nemá ako pracovnú metódu...). Horšie vidím to, ako sa s týmto kotrmelcom spoločne vysporiadate a ako to ovplyvní prípadný budúci vzťah - ale to sa ukáže naplno až v budúcnosti. Niektoré vzťahy to posilní, iné rozbije alebo pomaly rozleptá..