Ahojte,
já jsem sem ještě nikdy nepsala, pročítám stránky, je tu spousta věcí k zamyšlení, napadlo mě se taky poradit.
Nevím jak začít ale asi takhle. Jsem vdaná něco málo přes pět let. mám skvělou dcerku, a celkem fajn partnera. máme za sebou spoustu hezkého ale i nějaké ty bouřky, spíš povodně :).
po třech letech manželství mně manžel opustil a odstěhoval se  k milence. já zůstala tehdy s dvouletou dcerkou sama, všechno nějak šlo, občas špatně občas dobře. Manžel se s námi celou dobu stýkal o dceru se staral, já skončila u psycholožky, kde jsem dostala obvyklé rady, chcete-li ho zpátky chovejte se k němu co nejlépe. Časem začnou s milenkou problémy a bude-li se doma cítit dobře, třeba se vrátí. Netrvalo dlouho (asi půl roku) a měli jsme tátu zase doma. Pak možná začalo to pravé "peklo". Naučit se nejen odpustit ale i zapomenout, nevyčítat, nepřipomínat atd. Neříkám, že se to daří, ale je to čím dál tím lepší :rolleyes:.
A co je vlastně za problém? Objevil se někdo jiný, tedy pro mě. Držím se zuby nechty, nepodvádím. Ani pusu  sem mu nedala, tomu úžasnému skvělému a báječnému, pardon to byl spíš vtípek. Jak už jsem se tady dočetla, dávám si pro a proti na papírek, myslím a přemýšlím a zvažuju, jenže pořád si říkám alespoň na chvíli do toho skočit, pak utéct a snad se to nikdo nedozví. Nechci aby to znělo jako klišé, já mám manžela opravdu ráda, jen bych asi chtěla zažít znovu to "Něco".

Jano,

přečti si mezi příspěvky téma Láká mě nevěra. Myslím, že tam najdeš spoustu odpovědí. Tedy ne že bych si myslela, že z toho zmoudříš, ale můžeš si tam vyhledat pár inspirujících věcí k zamyšlení.

Třeba tu - že nejde "do toho skočit a pak utéct". Ono to bohužel tak jednoduché není. Hodně štěstí při rozhodování.

Narazila jsem tam na jeden tůj příspěvek o tom, že když žena okusí úžasné milování s milencem neobohatí to její život s partnerem ale bude žádát zas a znova někde jinde. Nevím jestli je to opravdu tak, ale budu o tom ještě přemýšlet.
Já si nemyslím, že u nás doma by ohledně sexu byly nějaké zvláštní problémy, celkem to klape, ten problém bude spíš někde jinde. Je ho spíš málo, opravdu nevím. Myslíš že nejde ukočírovat vztah s milencem tak, aby si z něj manželství neodneslo žádné těžší šrámy, o sobě teď nemluvím.

Jano,

pokud ta poslední věta byla otázka, pak myslím, že odpověď není jednoznačná.

Myslím, že mohou nastat 2 základní varianty:

a) ukočíruješ to a tvé manželství z toho bude ve finále profitovat (takových případů není málo)
b) neukočíruješ to a tvé manželství se ve finále může rozpadnout

Jenže nikdy předem nevíš, která varianta dopadne. V tom je ten problém. Takže pokud si nemůžeš pomoci, buď nevěrná, ale počítej s tím, že to může dopadnout i variantou b)

:-)

Děkuji za odpověď

Jani, neukvapuj se, nikam neskákej (jsi dospělá ženská a ne puberťačka, co každou chvílí sní o jiném princi) a přemýšlej. O tom, co se ti nabízí, co chceš....nezapomeň, že cizí muži nám obvykle připadají báječní jen do chvíle, než nám leží u telky krkající a prdící, v trenýrkách a s lahváčem v ruce....Já bych si rozmyslela, jestli chci žít s manželem, nebo bez něj a SAMA....Pokud zvládneš představu, že budeš žít sama a budeš přesvědčena o tom, že žít SAMA je lepší než žít s manželem, odešla bych.....Pak bych možná začala vztah s panem Úžasným....ale až pak. Proč tak složitě? Protože pan Úžasný se na tebe může vykašlat, ty se můžeš vykašlat na něj a pak....zůstaneš SAMA. I když třeba jen na čas, musíš vědět, že budeš šťastná i SAMA, že to, že nemám chlapa, neznamená, že jsem invalidní....Chladnou hlavu, kotě, žádná kaše se nejí tak horká, jak se navaří. Nech to trochu vychladnout :)

A taky - pro některé muže je nejlákavější vdaná žena. Proč? No je to jednoduché - užijou si a běžné starosti nechají zákonnému partnerovi....a taková žena je taky nebude uhánět do stavu manželského...Neříkám, že jsou takoví všichni, ale někteří ano. Takže pozor!