Dobrý den
před dvěma lety jsem se rozešla s bývalým přítelem,se kterým jsem žila osm let.
Rozchod to byl velmi drsný,po tom co mi anonym sdělil,že má poměr s jinou.Pro mě to byl veliký šok,on nezapíral.Ještě ten den jsem se od něj odstěhovala.Přitom před měsícem jsme byli na krásné dovolené,měli jsme spoustu plánů.Nechci se zaobírat podrobnostma a vrtat ve staré ráně.Prostě mi to zanechalo obrovskou jizvu na duši do teď.Další rok jsem se z toho vzpamatovávala.
Mám přes již  rok nový vztah, ve kterém jsem šťastná,máme spoustu společných plánů,včetně sestěhování.Bohužel na mém nebi mi vše kalí mrak v podobě bývalého.Nevídáme se,bydlíme každý na jiné straně města,jen občas potkávám naše společné známé,kteří se taktně o něm se mnou nebaví.Mám období kdy se mi o něm zdá,budím se hrůzou,někdy i několikrát za noc.Zdá se mi o jeho nové přítelkyni,jak se mi směje,jak mě o vše připravila.Bydlí teď v bytě,který já jsem zařídila, venčí mého psa,které ho já jsem si pořídila a kterého mi bývalý sebral...
I po dvou letech se s tím nemůžu vyrovnat,nevím co s tím.Přitom usínám vedle úžasného chlapa,který mě drží v náručí celou noc a já se budím pod vlivem děsných snů...
Poradíte?

Tani, "jizvy na dlani mi tleskat nebrání" , ne? :)
Něco ti muselo utkvět v podvědomí. Pokud myšlenky na bývaého nejsou vědomé - a to asi ne...ne?
O iluze přicházíme všichni a často. Takže nezbyde, než být s iluzemi opatrní... Vlastně se z toho skládá náš život, dokud nám nedojde, že musíme umět ochránit i sami sebe.
Je škoda si takto vytvářet (ač třeba  nevědomě) nepohodu.

Já bych se s tím vyrovnávala na úrovni spíš více duchovní, než logické. Rozhovor a ukončení vztahu - v meditaci apod. S rozloučením a láskou - tak nějak bych to v hrubých rysech směrovala. S tím, že je stále všechno otevřené, že jsem otevřená možnostem, ale že chci žít současností, dneškem..naplno. No..tak nějak, pokud ti tato cesta není proti mysli..

Jo a psa bych si odnesla domů (je-li tvůj), okamžitéě! :D :cool:

Asi máš pravdu něco mi utkvělo v podvědomí a já asi vím co.
Asi to vyzní divně,ael asi to bude ten pes.Pořídili jsme si ho na začátku našeho vztahu,platila jsem ho já,avšak Kupní smlouva byla na bývalého,v té době jsme si ani jeden nemysleli že takhle náš vztah dopadne.Pes byl nahlášen na úřadě na něj, protože to tak vyhláška tady chce,na majitele v místě trv. bydliště.O psa jsme se po rozchodu starali na střídačku,protože bývalý dělal na směny,a nechat psa zavřeného 12 hodin více v bytě,to bylo pro nás oba nepřípustné.Bylo to těžké,hlavně psychicky.Jenže pak se k němu nastěhovala jeho přítelkyně s dětma,a on mi prostě napsal  pro psa už si nechoď,už ti ho nedám...neměla jsem žádné hybné páky,ani zákon na své straně,nezbylo mi nic než rezignovat...Prostě se rozhodl,že pes už není můj,ale jeho nové rodiny...
Bohužel věděl čím ublížit a tím že mi sebere psa mě srazil úplně na dno.Nikdo nechápal proč to udělal,všichni věděli,že pes je moje všechno,pořád jsem ho měla všude s sebou,moje rodina ho milovala...A co je absurdní?Když je pak potkala moje neteř nedovolil jí ho ani pohladit..velice to oplakala...
A co se týče rozhovoru? Tak ten není možný,nekomunikujeme spolu,dvakrát jsem jej potkala a on přešel na druhou stranu aby mě nemusel potkat na stejném chodníku....

Ahoj Tanit,

já mám podobnou zkušenost akorát me to trvalo jen rok, byli jsme totiž spolu jen 4 roky. Taky jsem musela opustit vše co jsem si budovala a co on akorát sabotoval, především byt, který jsme pspolečně kupovali a já ho měla jako svuj první domov, milovala jsem okolí, nacházela svoje místečka proste nádhera, on byl neustále s něčím nespokojený a bylo mu jedno kde bydlí, ...pak jsem ho opustila, protže jsem zjistila ze to není partner na život. Ale nejhorší jsou vlastní rozhodnutí a navíc když později vymizí špatné vzpomínky a zůstanou ty hezké a ty si řikáš ale no tak to zase tak hrozný nebylo...navíc te ten clovek chce zpět.
Nechtela jsem zpět, věděla jsem to ale strašně mě ŠTVALO ZE JEMU TO ZŮSTALO ..to moje co jsem milovala spadlo jemu do klína aniž by o to stál.
rok mi trvalo nez jsem se zahojila pomohlo mi paradoxne ze se chtel vídat a já mu to mohla vyčítat a vyřvat to na něj tu zlobu.
taky me budili sny a kdykoli jsem mela spatnou náladu chtěla jsem zpátky domůůů, ne za nim ale domů!
přejde to a přebolí to -
já jsem se prvně musela zbavit toho vzteku
pak jsem si tu myšlenku pustila - tak ze jsem pred spaním o tom snila jak tam jdu a jak si otevírám víno a sedám na balkon - neodpírala jsem si to
a pak to mizelo...najednouto uz ne bolelo a pak uz jsem si vzpomnela mín a min...

víš co pejska bych řešila bojuj za něj pokud to ale bude víc bolet nez normálne, pokud budete delat pejskovi v hlavě guláš...to nechám na tobě, já jsem se kdysi pro dobro pesana ho musela vzdát ...dva roky jsem brečívala ze sna ale vedela jsem ze se má líp...

a jinak moc držím palce, tohle ukotvení druhého v hlavě je hrozný já to tam mela taky nepochopitelně, ale měla...
drž se

Milá finley
děluji za slova podpory.
Za pejska už bojovat nemůžu,vzal mi ho před rokem,a rok jsem ho neviděla,a jak ty říkáš rezignovala jsem především pro dobrou pejska,protože přetahovat ho z jedné rodiny do druhé třikrát týdně,to opravdu nejde,a pes by z toho měl jen chaos v hlavě...jen doufám,že se o něj dobře starají.
Je to strašné tohle ukotvení v hlavě,já to nechápu,mám vztah,ve kterém jsem šťastná,přítel je hodný a chápavý,ale s těmito pocity jej nehodlám obtěžovat,už kvůli tomu,že chlap by tohle nepochopil,popřípadě by se mohl cítit "nedobře",že s ním rozebírám pocity vůdči bývalému.
Asi to bude chtít jen více času,jenže já se bojím že to bude trvat hodně dlouho a naruší to můj současný vztah...

tanitaa napsal(a):

Je to strašné tohle ukotvení v hlavě,já to nechápu,mám vztah,ve kterém jsem šťastná,přítel je hodný a chápavý,ale s těmito pocity jej nehodlám obtěžovat,už kvůli tomu,že chlap by tohle nepochopil,popřípadě by se mohl cítit "nedobře",že s ním rozebírám pocity vůdči bývalému.
Asi to bude chtít jen více času,jenže já se bojím že to bude trvat hodně dlouho a naruší to můj současný vztah...

tanit já to s ním rozebírala, taky jsem měla pak vztah a mám doted...a funguje, já to řikala na rovinu víš mám blbou náadu protože už me to zase hrozne štve...necítila jsem se blbe kdyz jsem byla smutná, nemusela jsem to zakrývat a hlavně jsem narovnu rekla stýská se mi po tom a po tom , ne po NĚM
překonali jsme to ...hodně me přítel podržel a urychlilo mi to léčení
ALE nevím jak na tom jste vy asi to může opravdu ublížit

doporučuji zkusit třeba konstelace, tam ti to muze otevrít oci a rozloučit se ..a nebo o tom aspon komunikuj s kámoskama s rodinou, proste to ze sebe vymluv, at to nevyhnívá a nestupnuje se to!

tanitaa napsal(a):

Dobrý den
před dvěma lety jsem se rozešla s bývalým přítelem,se kterým jsem žila osm let.
Rozchod to byl velmi drsný,po tom co mi anonym sdělil,že má poměr s jinou.Pro mě to byl veliký šok,on nezapíral.Ještě ten den jsem se od něj odstěhovala.Přitom před měsícem jsme byli na krásné dovolené,měli jsme spoustu plánů.Nechci se zaobírat podrobnostma a vrtat ve staré ráně.Prostě mi to zanechalo obrovskou jizvu na duši do teď.Další rok jsem se z toho vzpamatovávala.
Mám přes již  rok nový vztah, ve kterém jsem šťastná,máme spoustu společných plánů,včetně sestěhování.Bohužel na mém nebi mi vše kalí mrak v podobě bývalého.Nevídáme se,bydlíme každý na jiné straně města,jen občas potkávám naše společné známé,kteří se taktně o něm se mnou nebaví.Mám období kdy se mi o něm zdá,budím se hrůzou,někdy i několikrát za noc.Zdá se mi o jeho nové přítelkyni,jak se mi směje,jak mě o vše připravila.Bydlí teď v bytě,který já jsem zařídila, venčí mého psa,které ho já jsem si pořídila a kterého mi bývalý sebral...
I po dvou letech se s tím nemůžu vyrovnat,nevím co s tím.Přitom usínám vedle úžasného chlapa,který mě drží v náručí celou noc a já se budím pod vlivem děsných snů...
Poradíte?

Ahoj, ty sny dobře znám, měla jsem je hojně po rozchodu s přítelem (kvůli jedné slečně). A to jsme spolu byli chvilinku. Doslova i to, jak se mi ona směje nebo prostě v těch mých snech jen je, je sedí a usmívá se apod. Nebo se mi zdálo, že jedeme s přítelem na dovolenou někam daleko na jih a tam jí najednou potkáme, jak tam venčí svýho psa...prostě pakárny :-).  S přítelem jsme už skoro rok zase spolu a klape to bezvadně, ale těch snů jsem se nemohla dlouho zbavit. Stejně tak záchvatů pláče, kdy jsem to jakoby prožívala znovu a znovu. Prostě takový emoční otřes se jen tak nevymaže. Poradit neumím...asi jen čas...když se vzbudíš hrůzou, říkat si takovýto "už je dobře, je to pryč..." Banální, já vím, ale jinou radu fakt nemám...sama nevím, co se stalo, že to přešlo. Chodím k psycholožce, tak mi to asi pomohlo, ale nevím, čím konkrétně.

A pejska si pořídit nového a tentokrát opravdu pro sebe a na sebe.

tanitaa napsal(a):

Dobrý den
před dvěma lety jsem se rozešla s bývalým přítelem,se kterým jsem žila osm let.
Rozchod to byl velmi drsný,po tom co mi anonym sdělil,že má poměr s jinou.Pro mě to byl veliký šok,on nezapíral.Ještě ten den jsem se od něj odstěhovala.Přitom před měsícem jsme byli na krásné dovolené,měli jsme spoustu plánů.Nechci se zaobírat podrobnostma a vrtat ve staré ráně.Prostě mi to zanechalo obrovskou jizvu na duši do teď.Další rok jsem se z toho vzpamatovávala.
Mám přes již  rok nový vztah, ve kterém jsem šťastná,máme spoustu společných plánů,včetně sestěhování.Bohužel na mém nebi mi vše kalí mrak v podobě bývalého.Nevídáme se,bydlíme každý na jiné straně města,jen občas potkávám naše společné známé,kteří se taktně o něm se mnou nebaví.Mám období kdy se mi o něm zdá,budím se hrůzou,někdy i několikrát za noc.Zdá se mi o jeho nové přítelkyni,jak se mi směje,jak mě o vše připravila.Bydlí teď v bytě,který já jsem zařídila, venčí mého psa,které ho já jsem si pořídila a kterého mi bývalý sebral...
I po dvou letech se s tím nemůžu vyrovnat,nevím co s tím.Přitom usínám vedle úžasného chlapa,který mě drží v náručí celou noc a já se budím pod vlivem děsných snů...
Poradíte?

Hned jak jsem docetla mne napadla kniha rozchdy od Jeronyma Klimese. Ten presne popisuje pocit, ze se jeden clovek timto zpusobem trapi a PREDSTAVUJE si ,jak se mu ti dva vysmivaji. Je to zajimava kniha.

Ja si umim predstavit  co zazivas.. Mela jsem leta ten samy pocit, prestoze neslo o novou znamost u byvaleho, ale o drsny rozchod. I ty sny jsem mela, dokonce jsem rano normalka brecela. Znicilo meto. Ale tedka je to vsechno pryc a nic necitim. Jen takovy divny pocit a  jesm fakt rada , ze s nim nejsem. Byl to v podstate narcis.

poradila bych ti , co Finley. včetně těch konstelací. mě osobně pomohli hodně.

Konštelácie, nejaká symbolická rozlúčka - a otvoriť sa tomu novému. Je smutné, že si takto "prišla" o psa, ale utešuj sa, že aspoň žije. Ja som už dvoch psov musela dať uspať a ver mi, že v tej chvíli by som ich rada odniesla hoci aj bývalému, len aby žili a boli zdravé... ;) Zaobstaraj si iného psíka, na svete ich je kopec, ktorí potrebujú láskavú dušu a sú ochotní lásku prijímať aj dávať... a uzavri minulosť, aby si si mohla vychutnať prítomnosť s novým priateľom. :jojo:

Děkuji za rady.
Já bych strašně ráda  uzavřela minulost.Je období kdy si na něj ani nevzpomenu,nezdá se mi o něm,prostě výmaz ze života.A někdy je období,kdy se mi o něm zdá,nechápu proč,tak jak jsem psala,naposled to bylo když jsem usínala v náručí přítele,po skvělém víkendu,plném společných zážitků a po nádherném milování,které je o 100% lepší než s bývalým.A pak jsem se vzbudila s hrůzou a zpocená jak myš.Prostě tomu nerozumím, uvažovala jsem i o psychologovi.
Pejska si pořídit nemůžu,jsem celý den v práci,když jí je hodně i 12 hodin.Bylo by to týrání zvířete v jednopokojovém bytě a to já nedopustím.Bohužel bych si ho do práce brát nemohla...
S přítelem plánujeme společné bydlení, časem i rodinu,takže přítomnosti se nebráním,naopak se ji snažím prožívat co to dá...

tanitaa napsal(a):

Asi máš pravdu něco mi utkvělo v podvědomí a já asi vím co.
Asi to vyzní divně,ael asi to bude ten pes.Pořídili jsme si ho na začátku našeho vztahu,platila jsem ho já,avšak Kupní smlouva byla na bývalého,v té době jsme si ani jeden nemysleli že takhle náš vztah dopadne.Pes byl nahlášen na úřadě na něj, protože to tak vyhláška tady chce,na majitele v místě trv. bydliště.O psa jsme se po rozchodu starali na střídačku,protože bývalý dělal na směny,a nechat psa zavřeného 12 hodin více v bytě,to bylo pro nás oba nepřípustné.Bylo to těžké,hlavně psychicky.Jenže pak se k němu nastěhovala jeho přítelkyně s dětma,a on mi prostě napsal  pro psa už si nechoď,už ti ho nedám...neměla jsem žádné hybné páky,ani zákon na své straně,nezbylo mi nic než rezignovat...Prostě se rozhodl,že pes už není můj,ale jeho nové rodiny...
Bohužel věděl čím ublížit a tím že mi sebere psa mě srazil úplně na dno.Nikdo nechápal proč to udělal,všichni věděli,že pes je moje všechno,pořád jsem ho měla všude s sebou,moje rodina ho milovala...A co je absurdní?Když je pak potkala moje neteř nedovolil jí ho ani pohladit..velice to oplakala...
A co se týče rozhovoru? Tak ten není možný,nekomunikujeme spolu,dvakrát jsem jej potkala a on přešel na druhou stranu aby mě nemusel potkat na stejném chodníku....

Ten "rozhovor" jsem měla na mysli jen u tebe. jen v tvé hklavě. něco jako "ukončení".  Ne s ním, Rozloučení v myšlenkách. Takové pěkné...laskavé.

Ten tvůj bývalý chlap se mi ani trošku nelíbí. Vůbec zřejmě neřešil psa a jeho blaho, ale sebe a své ego.. Buď ráda, že jste neměli děti, dovedeš si představit co by asi nastalo? Poděkuj slečně přítelkyni (bohatě stačí v duchu :D ) , že si ho "odnesla" a tiše se raduj, jak jsi z toho včas unikla..
Dnes , má-li pejska on a "jeho" rodinka, a hlavně májí li ho rádi , a on je, tak to už nechej být. Pokud by pejsek jakkoli strádal,tak pak bych to řešila.

Snažím se opravdu snažím...
jenže jde to velmi těžko,zvláště když třeba potkám jeho kolegy z práce,kteří se mě ptají jak se mám,vzhledem k tomu,že bývalý pracuje u veřejných složek,stačí když zaslechnu houkání a "udělá se mi zle".
Milá wiki víš co je ironie? On děti nechtěl,prý se ještě necítí a já respektovala jeho rozhodnutí.Pak jsem se dověděla,že si pořídil maminu se dvěma dětma,přičemž každé má s jiným.Mě řekl, že jsem to byla já kdo děti nechtěl a proto si pořídil ji.:dumbom:

Tani, holka zlatá, já ti musím pogratulovat, opravdu se zachoval ohleduplně, když odešel...Tani!!
Bez legrace...rozumíš??  :)
Jak bys takovému člověku měla věřit, budovat s ním zázemí pro své ratolesti, zvolit jeho na to důležité místo po tvém boku..když dokáže udělat takové věci (pes, děti-neděti, přecházení na druhou stranu ulice.. apod.).
Vždyť je to chlapeček, navzdory tomu že "pomáhá a chrání" (doufejme tedy :rolleyes: ).

Už dostávám ten pocit (někdy se mi to tady stane, když čtu o nějaké prima ženské a chlapovi - joudovi), že se začínám bát, že by se mohl  chtít vrátit..  :butter: :usch:
Čím by byl pro tebe přínosem?
Je zajímavé, že tě to drží tak dlouho...viď? Potřebuješ přehodit nějkou tu vyhýbku uvnitř.. :D

Právě proto to nechápu proč mě to tak drží...
Já jsem ráda ,že jsem od něj pryč,po tom co se tak zachoval.Jinak byl spoustu let vzorným partnerem,proto jsem nechápala jak se dokázal takhle změnit a zachovat....
ale  se říká na každou svini se vaří voda...
CHlapi jsou prostě zbabělci...

Nechtěj to tak vidět.  :) Jo, určitě jsou mezi nimi i zbabělci... a že je jich dost..:rolleyes:

Dobrý den všem ( z bývalého nicku tanitaa)
tak jsem tu opět se svojí bolístkou.Udělala jsem co mi zde bylo doporučeno,snažila se vymazat jakékoliv myšlenky na bývalého,v duchu se rozloučila,dokonce mu popřála štěstí v jeho novém životě.
Uběhlo skoro půl roku,a už se vše zdálo fajn.
Podzim krásný,spousta aktivit s přítelem,příprava na vánoce.A najednou je  bác.
Noční můry jsou zpět.Budím se,dokonce dnes jsem se vzbudila a udělalo se mi zle od žaludku.
Už začínám pochybovat jestli vážně nemám problém.Jestli nemám zajít k odborníkovi.
Jak to u takového psychologa chodí?

taxonia napsal(a):

Dobrý den všem ( z bývalého nicku tanitaa)
tak jsem tu opět se svojí bolístkou.Udělala jsem co mi zde bylo doporučeno,snažila se vymazat jakékoliv myšlenky na bývalého,v duchu se rozloučila,dokonce mu popřála štěstí v jeho novém životě.
Uběhlo skoro půl roku,a už se vše zdálo fajn.
Podzim krásný,spousta aktivit s přítelem,příprava na vánoce.A najednou je  bác.
Noční můry jsou zpět.Budím se,dokonce dnes jsem se vzbudila a udělalo se mi zle od žaludku.
Už začínám pochybovat jestli vážně nemám problém.Jestli nemám zajít k odborníkovi.
Jak to u takového psychologa chodí?

A nejsi v tom?

Líbí se mi,jak ti to napsla Wiki- vzpomínky na bývalého si řeš jen ve svém nitru nebo na takovýchto forech,když chceš hýčkej si je,protože jak to tak s lidskou psychikou bývá,to špatné zapomínáme a vzpomínky na býv.lásky se jeví jen v růžové barvě.A to i po x letech.Myslím,že si úplně v pořádku,jen to prožíváš poněkud intenzivněji.

Ne těhotná opravdu nejsem.
Myslíte že by  mi psycholog nepomohl?

Hlavně musíš chtít ty sama a "nebabrat se" v něčem,co už dávno skončilo.Položila ses na otázku,co vlastně dál chceš?

Ale já se přece v ničem nebabřu.
Co vlastně chci? Mám co ke svému životu potřebuji,a přesto mi tam něco přebývá.
Já chci strašně moc,  a jak jsem už psala mám normální vztah,který spěje do dalšího stádia.
Pár měsíců je klid,mám pohodové spaní,na něj nemyslím,je to pro mě ukončená záležitost.
A pak přijde noc, kdy si asi nějaký skřítek " rozhoď mysl" řekne, že už jsem v pohodě,že už dlouho nezlobil a že to přece takhle nejde a pustí mi do snu zase nějakou " můru".
Já se s bývalým nevídám, nekomunikuji,houkání už mě nechává chladnou.
A přesto se mi to vrací.

Tanito,
návštěvou psychologa nic nezkazíš. Oni jsou cvičení, že ať už jim řekneš cokoliv, co se ti honí hlavou, tak tě neodsoudí, ale spíš se snaží zjistit, co tě vlastně nejvíc trápí.  Já ti zkusím dát nějaké tipy, ale jsem jen laik.

Zkus si ještě jednou porovnat v hlavě tvého bývalé se svým novým, úžasným chlapem. V něčem bude lepší ten, v jiném ten. Celkově ale někdo vyhraje (a myslím, že vím kdo, jinak bych to ani nepsal). A pak si řekni, jedu touhle cestou, protože se mi zdá lepší. Pak by to chtělo už nad nevybranou cestou neuvažovat. Ale jak to udělat, že jo? Nejlepší je si tu vybranou cestu prostě užívat.

A když se zbudíš hrůzou v noci, že se ti přítelkyně směje, oč tě připravila, tak se podívej na svého úžasného chlapa a zkus usnout znova, abys jí v duchu-snu poděkovala.

Dovolím si taky trochu spekulovat. Popisuješ, o co tě bývalí s ní připravili. Je to od nich nefér a zdá se, že ani nemají výčitky. Co se dá dělat, ale to je jejich hnusné chování, které ty těžko změníš. Myslím, že si tak nějak přeješ, aby nakonec bývalý  litoval a dostalo se ti zadostiučení. (I když ho už chtít zpět nebudeš) Možná litovat bude, možná ne. Ale rozhodně nebude litovat před tebou, aby ti neudělal radost. Takže nic takového nečekej.

taxonia: Já si myslím, že v Tvém případě ani nejde o Tvého bývalého jako osobu, ale o fakt, že Ti kdysi bylo velmi ublíženo a Ty se nemůžeš vyrovnat právě s tím zraněním :jojo: Což je pochopitelné - čím větší újma, tím déle to trvá, než se člověk dostane z nejhoršího a občas se stává, že se mu jeho "duševní úraz" ošklivě připomene třeba prostřednictvím zlého snu.
Co s tím?
taxonia, v případě nočních můr se s tím nedá nijak účinně pracovat. Každému z nás se občas zdávají výživné noční můry, při kterých se člověk budí zbrocený potem, půl dne je z toho hotovej a týden má kvůli tomu špatnou náladu. Na vědomé úrovni jsi udělala všechno, co jsi mohla, nevědomou úroveň bohužel nelze ošidit nebo vytěsnit a v určivtých intervalech se Ti noční můry mohou vracet. První pomoc je - po probuzení z noční můry se jít okamžitě napít sklenice studené vody a říct si nahlas: "BYL TO JENOM OŠKLIVÝ SEN!!!"
MMCH nejsi sama, komu se kdysi stalo něco ošklivého, komu bylo ublíženo a koho čas od času potrápí nějaká ta výživná noční můra. Mě po rozchodu a následném rozvodu taky trápily ohavné sny, dokonce v takovém rozsahu, že se mi zdálo o BM, jak se vloupává ke mně do bytu a já jsem "přimrzlá" natolik, že se nemohu hýbat, nejsem schopna odporu a jenom se dívám na to, jak vniká dovnitř rozbitými dveřmi. Začala jsem volat o pomoc až tak, že jsem řičela ze spaní a o pomoc jsem ječela do ucha svému příteli, který nic netušíc spal vedle mě :lol: takže se vzbudil on, lomcoval se mnou a na to konto jsme se v půl třetí ráno probudili oba dva. Nu, skončilo to tak, že byl půl roku pokoj a pak se mi zase zdálo o BM: tentokrát se mi pro změnu vloupal do mého domu a odmontovával mi tam části zařízení, ale podvědomí zapracovalo a já mu v tom snu vrazila pár facek, chytila ho pod krkem a vynesla ho z baráku. Takže rozloučení s BM se odehrálo jednak v hladině vědomé už dávno předtím, jednak v hladině nevědomé prostřednictvím snu :lol: a od té doby mám zaplaťpámbu pokoj, A to jsem s mým BM nežila od roku 2004 a rozvedli jsme se až loni na jaře :jojo:, takže si spočti, jak dlouho po rozchodu a rozvodu mě ještě strašil :jojo:

Je pravda,že jsem si několikrát říkala ,ono se mu to vrátí.A ono se mu to vrátilo.
Ale to už není můj problém.
Nečekám, že by můj bývalý litoval přede mnou nebo něco takového, na to je příliš hrdý.
Nevím jestli má výčitky svědomí,a nestarám se.Je to jeho život,on si ho vybral za nás oba.

Já mám cestu vybránu,dokonce mě čeká stěhování, uvažujeme nad potomkem.Snažím se užívat co to dá.Přesto se vždy " to něco" vynoří a zaútočí.
Možná by mi psycholog pomohl najít ten spouštěč,třeba ani o něm nevím.Něco v podvědomí,čeho si nejsem ani vědoma.
Ono se říká že čas léčí...ale některé jizvy prostě zůstanou.Jenže u mě se prostě jednou za čas ta jizva z jedné nebo z druhé strany otevře.

taxonia, je logické, že se Ti ty jizvy čas od času otvírají ... s tím nic nenaděláš.
Tak jako člověk, který prožil třeba nezaviněnou autonehodu může mít sny, ve kterých znovu vidí jak vozidlo, ve kterém sedí naráží například do svodidel a otáčí se několikrát přes střechu, tak se Tobě může zdát o podobné noční můře.
Když je to jen jednou za půl roku, dá se to ustát. Nemůžu Ti slíbit, že už se Ti nikdy nic podobného nebude zdát, ale můžu Ti slíbit, že intervaly mezi jednotlivými nočními můrami se budou prodlužovat, až jednoho krásného dne zmizí docela.
Plánuješ si založit rodinu a přivést na svět potomka, což Ti jedině schvaluji. Stát se matkou je velmi krásná a náročná role a péče o malé miminko Ti natolik obohatí Tvůj další život, že si na bývalého už těžko někdy vzpomeneš, neřku-li aby Tě ještě někdy trápil ve snech :jojo:

Taxonia,
jake jsou Tve nynejsi pocity smerem k byvalemu? Co k nemu citis?,Neboli co citis kdyz si na nej vpomenes,nebo kdyz vyslovis jeho jmeno v duchu.  (zodpovez si tyto otazky sobe zcela naprosto co nejuprimneji) 

Tve podvedomi neda pokoj dokud to v sobe nevyresis. A sny se muzou nadale zjevovat.

Ptas se jestli by Ti psycholog mohl pomoci. No,pokud nezkusis ,nezjistis to.  :)

Mé nynější pocity?Je to pro mě člověk, který se zachoval zbaběle a ublížil mi.Stadium nenávisti už mě přešlo.Spíše je mi ho líto.Co cítím,když si na něj vzpomenu?Asi jen tu  lítost,že jsem obětovala osm let člověku,který si to nezasloužil.
Ale díky němu mám současného přítele,který je jiný než bývalý,mám nové přátele,novou rodinu a dokonce i nového psa.
Proto nechápu proč se to všechno děje..

taxonia napsal(a):

Mé nynější pocity?Je to pro mě člověk, který se zachoval zbaběle a ublížil mi.Stadium nenávisti už mě přešlo.Spíše je mi ho líto.Co cítím,když si na něj vzpomenu?Asi jen tu  lítost,že jsem obětovala osm let člověku,který si to nezasloužil.
Ale díky němu mám současného přítele,který je jiný než bývalý,mám nové přátele,novou rodinu a dokonce i nového psa.
Proto nechápu proč se to všechno děje..

Podle mne prave proto jake neses v sobe pocity. Proto jak jsem psala uz predtim-dokud to v sobe nevyresis to znamena dokud tyhle pocity budes nosit v hlave,budou Te prave pronasledovat i v tech snech.

Je uplne jedno ze mas ted novy vztah atd. ,kdyz tenhle neni v Tobe vyresen.

Sice tvrdis ze diky nemu mas noveho pritele a vsak na druhou stranu tvrdis ze citis litost ze jsi obetovala svych osm let nekomu,kdo si to podle Tebe nezaslouzil.
V Tvych slovech je patrny rozpor a v tom je ta potiz.

Ty totiz nelitujes jeho ale sebe. Ty mozna nechces prijmout skutecnost,ze tehdejsi vztah s nim sis prave i Ty volila svobodne (on Te k nemu nenutil nasilim, predpokladam ;) ),takze jakepak nezaslouzil. Dala jsi mu k tomu sama prilezitost,takze zaslouzil si Tvoji pozornost i pritomnost.
Je potreba se na to pokusit divat jeste jinak ,nez jen tak jak koukas (citis) ted. :)

Tak to v žádném případě nelituji sebe.To si asni nerozumíme.Vztah s ním jsem si volila svobodně to ano,ale co to má s tím společného?
Ano říkám,že je mi líto těch osmi let,ale to proto jakým způsobem náš vztah ukočil.I přece dva rozumní lidé, se dokáží domluvit na rozchodu klidnou cestou.Vždy jsme si uměli všechno říct a vyjasnit, nehádali jsme se.Proto mě "dostalo" to jakým způsobem náš vztah ukočil.
Ale to sem nepatří.Nechci se v tom hrabat.
Já tohle nechci cítit jinak a ani nebudu.jen jsem chtěla znát skušenosti ostatních.

Taxi, něco na tom být může, i kydž se ti to tak nejeví...
Kiara to vystihla a hirondel taky.
Někdo ti ublížil a i když ty jsi mu odpustila a necítíš zášť, neodpustila jsi sobě... že jsi se nechala tak napálit a neodhadla, co je to za týpka. Teď po půl roce se ty sny opakují možná proto, že nastala podobná situace - partner + pes - a tebe to zase straší...
Já to měla podobně (která ne :)), ale s tím rozdílem, že se mi zdály sny spíš symbolické, on v nich nebyl. Až tady na duchovním ve vlákně s výkladem snů mě na to přivedla PavlaH, tuším.
Bylo to pro mě zjištění mírně řečeno šokující, protože já opustila muže, vše mu odpustila, pochopila jsem, proč se choval, jak se choval, nepřála jsem mu nic zlého... ale sobě jsem neodpustila. :jojo: Musela jsem si prostě připustit, že jsem člověk omylný, že jsem udělal chybu, že se to prostě stává a jestli se to stane znova, tak se nic neděje... protože život jde dál a ne každej koho potkám mi dá zase za vyučenou... A byl klid. :) Od té doby se mi nezdál sen, který by mě vzbudil, nebo bych si ho alespoň pamatovala (takové mi vždycky něco říkají)...
Zkus se nad tím zamyslet. ;)

javena napsal(a):

.....neodpustila jsi sobě...

Tohle ma to spolecne s tou Tvoji volbou pro ten vztah a s Tvoji litosti.

Taxonio,Ty pises:  "Já tohle nechci cítit jinak a ani nebudu.jen jsem chtěla znát skušenosti ostatních."

To uz je vsak take pouze na Tobe,na Tve volbe jak se budes divat a citit. 
Pak se ale nediv ze nerozumis tomu co se Ti deje. :jojo:
Jsi tady spravne,protoze kazdy kdo Ti k tomu neco tady napise prosel nejakou svoji zkusenosti.
Ty mas na vyber zda si z toho tady neco odneses ci ne. :)

Lituju ho.....
V žádném případě nelituju sebe......

Jo jo...... tohle prostě tak dlouho bolí, dokud to zarputile držíš a konečně nepustíš :jojo:

Ahoj, také mi bylo ublíženo, asi jako každé z vás. U mě je to čerstvější, teprve pár měsíců. Rozum už všechno zpracoval, ale ty emoce...ty jsou ve mě pořád. Přesně jak tu píšete, nemám to uvnitř sebe uzavřené. Vlastně jsem od začátku konce držela všechny své emoce v sobě, nedokázala jsem říct, co opravdu cítím. Nedokázala jsem na něj být "zlá" a vykřičet všechnu svou bolest, nedokázala jsem mu říct, jak moc mi ublížil...asi jsem nechtěla být za hysterku, asi jsem  před ním chtěla být ta, co to zvládne a neponíží se před ním svou bolestí...Bylo to špatně?   Zatím jsem mu neodpustila v tom správném slova smyslu, ale nedokážu se na něj ani pořádně naštvat, prostě mi to nejde...jediné co cítím, je bolest a lítost. A vím, že v první řadě musím odpustit sobě, musím si odpustit, že jsem mu uvěřila, že jsem mu dovolila, aby mi ublížil. Ale jak?
Omlouvám se Tanitee, že jsem se jí "nacpala" do vlákna :-(

pro Mai19
neomlouvej se nemáš za co..od toho je babinet aby se člověk vykecal...
viz postřeh
Když jsem přišla druhý den do práce,po tom co mě bývalý vyhodil na ulici,pomačkaná,bledá,prostě "opotřebovaná",s očima jak angorák, se mě kolega zeptal co se děje.
Když jsem mu řekla co se ve zkratce stalo, jen konstatoval " ježiš naděláte"...:dumbom:

taxonia: njn, nemůžeš čekat, že zrovna kolega - chlap bude mít nějaké extra pochopení :dumbom:
Víš, co se říká - Vrána vráně oči nikdy nevyklove :)

Mai19 napsal(a):

Ahoj, také mi bylo ublíženo, asi jako každé z vás. U mě je to čerstvější, teprve pár měsíců. Rozum už všechno zpracoval, ale ty emoce...ty jsou ve mě pořád. Přesně jak tu píšete, nemám to uvnitř sebe uzavřené. Vlastně jsem od začátku konce držela všechny své emoce v sobě, nedokázala jsem říct, co opravdu cítím. Nedokázala jsem na něj být "zlá" a vykřičet všechnu svou bolest, nedokázala jsem mu říct, jak moc mi ublížil...asi jsem nechtěla být za hysterku, asi jsem  před ním chtěla být ta, co to zvládne a neponíží se před ním svou bolestí...Bylo to špatně?   Zatím jsem mu neodpustila v tom správném slova smyslu, ale nedokážu se na něj ani pořádně naštvat, prostě mi to nejde...jediné co cítím, je bolest a lítost. A vím, že v první řadě musím odpustit sobě, musím si odpustit, že jsem mu uvěřila, že jsem mu dovolila, aby mi ublížil. Ale jak?
Omlouvám se Tanitee, že jsem se jí "nacpala" do vlákna :-(

zkus tohle všechno udělat sama pro sebe. ani ho u toho nemusíš mít, prostě si jen představ, že tam je . A připrav se i na to, že to možná budeš zkoušet několikrát než se ti to "povede".

Hezký večer,
agewo, chtěla jsem ti  poděkovat za radu. Zkouším to, zkouším, zatím to funguje vždycky jen pro tu chvíli, ale chci věřit, že to přijde a já se zbavím alespoň jednoho ''problému''.Díky

Kiara: njn, nemůžeš čekat, že zrovna kolega - chlap bude mít nějaké extra pochopení

Ale kdeže, to především záleží na "kvalitě" člověka.

Musím však přidat,že tenhle kolega mi hodně pomohl svým velmi "specifickým přístupem".
On je svým způsobem i mým nadřízeným,služebně starším,kolegou.Pořád mě úkoloval,nutil vymýšlet pracovní postupy,
prostě nenechal mě myslet na to co se stalo.A to mi hodně pomohlo,protože večer  jsem padala mrtvá do postele a na nějaké brečení do polštáře už nezbyly síly...

taxonia napsal(a):

Mé nynější pocity?Je to pro mě člověk, který se zachoval zbaběle a ublížil mi.Stadium nenávisti už mě přešlo.Spíše je mi ho líto.Co cítím,když si na něj vzpomenu?Asi jen tu  lítost,že jsem obětovala osm let člověku,který si to nezasloužil.
Ale díky němu mám současného přítele,který je jiný než bývalý,mám nové přátele,novou rodinu a dokonce i nového psa.
Proto nechápu proč se to všechno děje..

... máš super priateľa, nových priateľov, novú rodinu, dokonca nového psa, dúfam, že ste aj všetci zdraví. Tak kde je problém??? Že sa tI z času načas zasníva nejaká blbosť z minulosti? Ľuďom sa zvykne snívať . Tuším už nemáš iné starosti, len sa zaoberať volovinami. Ráno , keď sa prebúdzaš, rýchle sa pozri do okna, zabudneš na všetky sny, ale aj tie pekné. Ktovie koľké z nás si povedia, mať tak len takéto "starosti" , blbé nočné sny.

pro Helpina 155:
pro tebe "voloviny" pro mě nevysvětlitelný problém.
Nevím proč se do mě navážíš.I já bych mohla říct,že spousta bab,které tady řeší svoje bolístky jsou zase pro mě "jen blbé sny",a jen "takovéto starosti".
Pro každou z nás je problém něco jiného, a neviděla jsem ,že by některá z nás reagovala způsobem " ježiš ty naděláš".

taxonia napsal(a):

pro Helpina 155:
pro tebe "voloviny" pro mě nevysvětlitelný problém.
Nevím proč se do mě navážíš.I já bych mohla říct,že spousta bab,které tady řeší svoje bolístky jsou zase pro mě "jen blbé sny",a jen "takovéto starosti".
Pro každou z nás je problém něco jiného, a neviděla jsem ,že by některá z nás reagovala způsobem " ježiš ty naděláš".

Napísala som svoj názor, myslím si ďalej, že by si chcela priveľa ovládať ešte aj svoje vlastné sny v spánku. Ovládaj svoju bdelú myseľ a zakáž si po takých nociach sa k tomu snu vracať, zahlť sa prácou ako to bolo v počiatku. Čím viac sa tým budeš vedome zaoberať, tým dlhšie ten "problém" bude pretrvávať. Opakujem, píšem svoje názory. A poviem Ti, moje prvé manželstvo po 3 mesiacoch skončilo tragicky, bolo to veľmi dávno , dlhé roky sa mi premietal aj v bdelom stave akýsi film, ako sa to stalo, kým som nezačala na sebe naozaj tvrdo pracovať a snažiť sa na to nemyslieť a nie sa tým týrať. A aj teraz mám niekedy sny - 30 rokov po udalosti a nezbláznim sa už. Stalo sa, stalo, život išiel  a ide ďalej. Ale ani vtedy som to nepokladala za problém, bolo dosť iných starostí. A tiež by som mohla doplniť - nemôžem zabudnúť na bývalého. Kým nemáme nejakého Alzheimera iste nezabudneme. Tak sa hádam aj Ty s tým zmier, veď ste prežili spolu veľa rokov.

Dobrý den
po dlouhé době se vracím k mému  problému.S velmi překvapiým postupem událostí.
Jak jsem říkala na každou svini se vaří voda.A ex už se vaří v kotli.Slečna " úžasná" ho opustila i s dětma,vybílila byt a nechala čtvrt milonu dluhů.
Ex se musel natolik ponížit, že přišel, a požádal jestli bych si vzala zpět psa..a měl pusu plnou omluv...
Vzala jsem psa  a zabouchla dveře:fuck:...
Od té doby spím jak mimino a můry jsou ty tam...:godlike::reta:

No ... tak to je bomba ... :jojo:!!!

taxonia napsal(a):

Dobrý den
po dlouhé době se vracím k mému  problému.S velmi překvapiým postupem událostí.
Jak jsem říkala na každou svini se vaří voda.A ex už se vaří v kotli.Slečna " úžasná" ho opustila i s dětma,vybílila byt a nechala čtvrt milonu dluhů.
Ex se musel natolik ponížit, že přišel, a požádal jestli bych si vzala zpět psa..a měl pusu plnou omluv...
Vzala jsem psa  a zabouchla dveře:fuck:...
Od té doby spím jak mimino a můry jsou ty tam...:godlike::reta:

Pročetla jsem celou debatu a přesně tohle jsem si myslela od počátku, dokud on nedostane od života pořádně přes hubu, tvoje stavy tě nepřejdou.
Dostal řádně za vyučenou, ty máš psa a pocit zadostiučinění a navíc si můžeš říct - dobře mu tak. Byla v tom taková malá touha po tom, aby se mu to vymstilo. Povedlo se, ty jsi spokojená, protože on trpí.
No, neboj, já chápu tvoje pocity.

taxonia:-)) teda to je mazec....ted jsem si přečetla celou diskusi:-)) jako bomba...až mě mrazí.....a pak že TO nefunguje!!!!!

přeji klidné spaní a sny:-)))

"Nemohu zapomenout na bývalého"
To je zcela normální jev, vazba byla příliš silná. Nemám co poradit...snad jen... Co bys chtěla Ty ? Udělej to, co udělat chceš, já to tak dělám celý život a vyplácí se to ;)

taxonia napsal(a):

Dobrý den
po dlouhé době se vracím k mému  problému.S velmi překvapiým postupem událostí.
Jak jsem říkala na každou svini se vaří voda.A ex už se vaří v kotli.Slečna " úžasná" ho opustila i s dětma,vybílila byt a nechala čtvrt milonu dluhů.
Ex se musel natolik ponížit, že přišel, a požádal jestli bych si vzala zpět psa..a měl pusu plnou omluv...
Vzala jsem psa  a zabouchla dveře:fuck:...
Od té doby spím jak mimino a můry jsou ty tam...:godlike::reta:

Takže v tom byla obyčejná, prachsprostá závist a osobní msta ? :co: To mě teda podrž panenko Mária ...

taxonia napsal(a):

Dobrý den
po dlouhé době se vracím k mému  problému.S velmi překvapiým postupem událostí.
Jak jsem říkala na každou svini se vaří voda.A ex už se vaří v kotli.Slečna " úžasná" ho opustila i s dětma,vybílila byt a nechala čtvrt milonu dluhů.
Ex se musel natolik ponížit, že přišel, a požádal jestli bych si vzala zpět psa..a měl pusu plnou omluv...
Vzala jsem psa  a zabouchla dveře:fuck:...
Od té doby spím jak mimino a můry jsou ty tam...:godlike::reta:

...super ani si nemusela čekat na zadostiučinění moc dlouho. ;)

DarkAngel napsal(a):

taxonia napsal(a):

Dobrý den
po dlouhé době se vracím k mému  problému.S velmi překvapiým postupem událostí.
Jak jsem říkala na každou svini se vaří voda.A ex už se vaří v kotli.Slečna " úžasná" ho opustila i s dětma,vybílila byt a nechala čtvrt milonu dluhů.
Ex se musel natolik ponížit, že přišel, a požádal jestli bych si vzala zpět psa..a měl pusu plnou omluv...
Vzala jsem psa  a zabouchla dveře:fuck:...
Od té doby spím jak mimino a můry jsou ty tam...:godlike::reta:

Takže v tom byla obyčejná, prachsprostá závist a osobní msta ? :co: To mě teda podrž panenko Mária ...

DarkAngel - jaká závist, proboha :co: a proč hovoříš o osobní mstě?!? Co tomu chudákovi podvedenýmu, okradenýmu a zadluženýmu může dneska taxonia asi tak závidět, Darku a jaká osobní msta - kdo ho zadlužil, opustil a vybílil mu byt: taxonia, nebo jeho dnes už bývalá přítelkyně?!?

A že má taxonia pocit zadostiučinění, když jejího přítele po letech klepla lopatka od Božího mlejna, tomu se vůbec nedivím. On se k ní totiž po rozchodu taky nezachoval dvakrát košer a teď holt sklidil, co sám zasel :jojo:

taxonia napsal(a):

pro Helpina 155:
pro tebe "voloviny" pro mě nevysvětlitelný problém.
Nevím proč se do mě navážíš.I já bych mohla říct,že spousta bab,které tady řeší svoje bolístky jsou zase pro mě "jen blbé sny",a jen "takovéto starosti".
Pro každou z nás je problém něco jiného, a neviděla jsem ,že by některá z nás reagovala způsobem " ježiš ty naděláš".

Ano. Kazdy se na tuto situaci diva "podle sveho"...
Ja od urcite doby povazuju SNY za velmi dulezte... pac "sneni" je podle mne urcitym zpusobem "nevědomé vyrovnání se naší mysli s tím, s cím se neumí vyspořádat vedomě"... Sny nas obrazne vybizeji k reseni nedoreseneho... Abych to neprotahovala! Ma moudra kniha o snech (Moderni snar - Jak porozumet svym snum - Tony Crisp) rika, ze vsechno, vsecicko ve snu, jsem urcitym zpusobem JA. Osoby, veci, akce, reakce... Milenka tveho exe, kt. se ti vysmiva, jsi take ty... Vis, mozna to NENI VYSMECH...
Kdyz jsem se svou terpeutkou rozebirala sny, rekla mi, ze je dulezite si je ihned po probuzeni zapsat, tak jak se vybavi, s pocitama, s detailama, vsecko, co chces, zapis... Zamysli se, jestli byl "prijemny", ci desivy... podivej se, jake osoby a veci v nem figurovaly... Vsecky a vsecko jsi TY I ta vysmata milenka... to je TVUJ postoj k situaci, ve ktere momentalne jsi...
Nektere z vas se shodly na tom, ze ta nova milenka "se vysmiva"... Pripojim se v tom, ze po rozpadu vztahu, kde uz byly 4 deti, jsem take videla ve snech "usmatou milenku", stojici pod jakymisi sirokymi schody, po kterych jsem mela sejit, projit kolem ni a prezit to. V tom snu (a pozdeji i v bdelem uvazovani o nem) se mi to zdalo naprosto nemozne a neskutecne... vybavovalo se mi nejvice jakesi ponizeni me z jeji strany, ev. take ma vlastni obava z toho, ze az pujdu kolem ni a uvidim ten priblbly usmev, zabiju ju... Sla jsem teda dolu, posr... strachy, co bude..., a..., prosla jsem, ona vypadala porad stejne - a nestalo se NIC. Ja uz byla za ni (=za problemem, kt. vlastne nebyl), neubylo ze mne, nic se nezmenilo, a k tomu, z ceho jsem mela obavy (=ponizeni, agrese) nedoslo...
Dlouho jsem mela o cem premyslet, to ano... ale az jsem ten sen do posledniho puntiku "rozebrala" s identifikovanim svych pocitu pri tom, odpustila jsem. VSEM! :hjarta:
A uz se mi zdava o necem jinem... :par:

Kiara, promin, ale vidim to podobne. To vytucnene to primo rika SAMO. Ta baba zrejme na neho byla fest nasrata ( a muze mi tu virtualne rozbit papuľu, za moje kecy ), ze ji plachnul s jinou, zrejme meladsi a tudiz i hezci. No a ted, kdyz ho ta koza oskubala o vsechno, kopla do jeho krasneho sexi zadecku a on prisel jakoby skemrat, ona je na koni ( jako ten cernoch v TV reklame na jednu panskou vuni ) a chechta se mu, az se za jeji sexi brisko popada :) Takze ? Ty to tam OPRAVDU nevidis ? To bych se dost divil, pac jsi velmi inteligentni zena, takze clovek mozna vidi jen to, co videt chce. Ale napovim, momentalne mu uz nezavidi, pac nema co a UZ muze konecne spat a jak pise, na kazdou svini se vari voda a na tu jeji svini se uz uvarila a svina je varena, tudiz "GAME OVER"

morphee, chlap může pláchnout i za starší a ošklivější, když na to přijde ;) a on nepřišel "škemrat", on přišel taxonii vrátit psa, kterého si kdysi pořizovali společně, kterého jí po rozchodu sebral a taxonia ho nesměla ani vídat :/ A přišel ho vrátit zřejmě ne proto, že by se v něm hnulo svědomí, ale že se kvůli zadluženosti o něj už nemůže starat :jojo:

Nezlob se na mě, ale taxoniina reakce je pro mě vcelku pochopitelná. Bývalý přítel jí dost ublížil ani ne tak rozchodem, ale tím, že se k ní posléze zachoval jako sketa - viz pes. Ono se říká, že každé zlo se jeho strůjci po nějaké době vrátí a v tomhle případě se to naplnilo měrou vrchovatou :jojo:!!!

Nebo se v nem "hnulo svedomi"..., ale zatim jenom na te rovine: Chudak pes... a ja vul... :skurt:
Az se to svedomi bude hybat dal, treba dojde az tam, ze: Chudak ja, vul... co jsem to posr...... pak se Tax treba zbavi potreby "zadostiucneni"... a bude klidne spat...
... nebo nebude...
Bozi mlyny totiz melou nejenom porad, ale take porad spravedlive...  :kapitulation: