Ahojky, obracím se na vás s prosbou, jak překonat sama v sobě nedůvěru.Je to hrozné a věřím, že z druhé strany to může vypadat jako chorobná žárlivost. JSem s manželem rozvedená, ale začalo nám to spolu zase klapat a já bych se chtěla roznodnout pro společný život s ním. Chci to znovu zkusit, rozvedli jsme se kvůli jeho opakované nevěře. Bojím se, prostě mu nemůžu věřit a přesto toužíme po společném dítěti. Nevím, jak se ovládnout a nepodezírat ho z ničeho. Vždy, když se tomu poddám, tak si vzpomenu, jak mi kdysi bylo, když jsem se to dozvěděla a co dělal za mými zády. To už nikdy nechci zažít. Pokaždé když někde je, tak se bojím, abych zase nebyla ta hloupá a nenechala se podvádět. Jestli máte někdo nějakou radu, prosím napište. Chodím již k psychoterapeutovi, ale jasnou radu mi stejně nedá. Pomozte prosím, třeba to budete taky potřebovat. Děkuji a přeji hezký den.

ahojky:) začít znovu někomu věřit je hodně těžké, musíš v sobě překonat bolest z minulosti, musíš vědět že jsi za vším udělala tlustou čáru a odpustila mu a hlavně nepřetahuj nic do přítomnosti - začínej vždy s čistým štítem..jak jste se dali znovu dohromady? byla ta nevěra jednorázová? přišel přítel pvní s prosíkem? pokud máš pocit že se napravil, že o tebe moc stojí a že je poučený tak směle do toho..pokud začneš s podezíráním tak se okřikni a nevyčítej dokud nemáš v rukou pádné důkazy (přeji ti aby už žádné nebyly)..myslím že ví jak ti ublížil, nechej ho ať se snaží, tím získáš i potřebný pocit důvěry, ať ukáže že lituje a chce vše napravit..

Obávám se, že ani my tady ti žádnou jasnou radu nedáme. Buď prostě na jeho předešlé nevěry zapomeneš a začnete úplně znovu a nebo tě ten strach bude ubíjet při každé příležitosti, kdy ho nebudeš mít v dohledu. Pokud jsem to správně pochopila, byla řeč o nevěrách a ne o jedné nevěře. Nechci být skeptická, ale podle mého názoru se člověk nemůže od základu změnit a potlačit v sobě pudy. Možná se bude opravdu snažit, možná mu to i vydrží, ale nikdo ti tu záruku nedá. Je to prostě risk stejně jako každý jiný vztah a rozhodnout se a srovnat si to v hlavě musíš jen ty sama.

Ahoj,

já mám s opakovanými návraty k příteli bohužel jen špatné zkušenosti. Také jsem od něho x krát odcházela z důvodu lží a podvodů. Ale nejednalo se o nevěru. Nikdo ti přesně neřekne, co máš dělat a jak se rozhodnout. Moje zkušenosti jsou takové, že x krát slepovaný vztah nemá cenu a že se dotyčný jen tak změnit nemůže. Hodně štěstí, ať se rozhodneš jakkoliv. :-) S.

P. S.
Teď už je to bývalý přítel, samozřejmě:-))

No, chybu udělal on, kdyby ti byl věrný, nemusíš se te´d trápit nedůvěrou...  Asi to bude hodně těžké, skoro bych na tvém místě spíš se snažila smířit s tím, že zkrátka nevěra se objeví a Ty ji budeš schopná tolerovat. Jenže těžko říct. No, bude to spíš boj sama se sebou, když ses tak rozhodla, musíš se přemlouvat k víře v  to, že se Tvůj partner změnil. Já tomu osobně nevěřím, proto kdybych se rozhodla, že s takovým člověkem bych chtěla znovu žít, proto že ho mám prostě ráda, pak bych zapracovala na a obrnila se proti jeho dalšímu kroku vedle a snažila bych se nepropracovávat se k odhalení nějaké té nevěry...
Ale recept na to, jak si poradit se žárlivostí a s tím vším kolem, to ti nikdo nedá. Obecně by tě měl svým chováním ujišťovat a měl by postupně v tobě tu nedůvěru utlumit. Třeba se mu to podaří, když se společně budete snažit. A musíš doufat, že už to není takový "prostopášník".

neumím udělat tlustou čáru, prostě na to nemůžu nikdy zapomenout. Dohromady jsme se dali tak, že spolu pořád ještě žijeme i po rozvodu, on se nechce odstěhovat, chce s námi zůstat. Ale nechce se vzdát svých kamarádek, které prý jsou jen kamarádky. Tomu už nemusím věřit, s několika se vyspal. Nedokážu nad tím nepřemýšlet a pořád ho podezírám. Jak uvěřit, že ví, že udělal chybu, jak vědět, že se napravil Je to hodně těžké a problém je ve mě a nevím, jak z toho ven a hodně mě to trápí.

Proč bys měla být hloupá??? Že Tě podváděl??? Tomu stejnak nezabráníš i když se budeš snažit sebe víc. Pokud na to má svědomí, tak to stejnak udělá. Nejlepší je se nějak zaměstnat, abys na to nemyslela. Je to těžké, ale já většinou vymýšlím hlouposti, když se nudím a nemám co dělat. Takže pokud si mu odpustila, tak se snaž na to nemyslet.
Jedna moje známá žila s manželem i když věděla, že ji podvádí. Nějak nad to získala nadhled, nevím sice jak, ale byli spolu vcelku spokojení. Věděla, že si užije a vrátí se domů.

Jajka možná odpustila, ale nezapomněla. Chápu, že se trápí a taky vím, že na její otázky jí nikdo nedá jednoznačnou odpověď. Nechci být pesimista, ale já bych mu nevěřila, zvláště, když opakovaně selhal a musí dobře vědět, jak jí to ničí.

Jajko,
jsem na tom stejně jako ty. Partner mi byl před rokem nevěrný, ustáli jsme to, zůstali jsme spolu, protože za prvé máme společné dítě a za druhé city existují z obou stran.
Nedůvěra mě občas taky nahlodává, ale zvládám to dobře. Za těch pár měsíců, kdy zase společně "fungujeme" jsem na žádnou nesrovnalost nenarazila, takže nemám momentálně proč pochybovat. Ale zakázala jsem si jakékoliv slídění atd., vím, že bych tím ubližovala jen sama sobě.
Všechno ošklivé z minulého roku pomalu zapomínám, partner se chová, tak jak by se "správný" chlap chovat měl, a proto se má důvěra začíná vracet.
Pro mě bylo ale nejdůležitější a posilující zjištění, že jsem schopná eventuálně "přežít" i bez něho, a proto mě už tolik neděsí představa, že by se jeho nevěra měla opakovat. Ovšem kdyby náhodou k další nevěře došlo, už bych se s ním nikdy o žádný nový začátek nepokoušela.:)

jajko, píšeš ža s vámi chce žít, vy už máte dítě?Nebo to by chtěl žít s tebou a potencionálním dítětem?
Osobně se domnívám že se nezmění, píšeš o vícero nevěrách ne jedné. Žijete spolu nezažila jsi asi být sama bez něj...tohle je moc ošemetné musíš se jednině obrnit a neslídit ale moc šancí vám nedávám. Pokud by tě podvedl dá se to odpusti, prominout zapomenout, ale dělal to víckrát. Jednu je nikdy dvakrát je vžycky,bohužel. Taky to tak být nemusí ale někdo má prostě k nevěře "vlohy" a ani společné dítě mu v tom nezabrání.jistě tě má rád, miluje tě. Ale tak miluje domácí pohodu jistotu a k tomu občas nějaká ta milenka, to mu asi vyhovuje.Možná si říká že až budete mít mimnko nebudeš ho moct tak "hlídat"budeš se muset věnovat malému. Proč tě podváděl něco mu chybělo?Jak se choval vždy po nevěře, kál se a říkal že tě miluje že tě nechce ztratit nebo jak to bylo, nevyhovujete si v milování"Pokud tohle všechno je v pořádku tak je to ten typ který prostě bude vždy vyhledávat mimomanželksá dobrodružství. A budeš to jen ty kdo bude trpět. PROMIN vím že to je hnusné ale to je život někdy bohužel taky(DOST CASTO:-(((

kolka napsal(a):

jajko, píšeš ža s vámi chce žít, vy už máte dítě?Nebo to by chtěl žít s tebou a potencionálním dítětem?
Osobně se domnívám že se nezmění, píšeš o vícero nevěrách ne jedné. Žijete spolu nezažila jsi asi být sama bez něj...tohle je moc ošemetné musíš se jednině obrnit a neslídit ale moc šancí vám nedávám. Pokud by tě podvedl dá se to odpusti, prominout zapomenout, ale dělal to víckrát. Jednu je nikdy dvakrát je vžycky,bohužel. Taky to tak být nemusí ale někdo má prostě k nevěře "vlohy" a ani společné dítě mu v tom nezabrání.jistě tě má rád, miluje tě. Ale tak miluje domácí pohodu jistotu a k tomu občas nějaká ta milenka, to mu asi vyhovuje.Možná si říká že až budete mít mimnko nebudeš ho moct tak "hlídat"budeš se muset věnovat malému. Proč tě podváděl něco mu chybělo?Jak se choval vždy po nevěře, kál se a říkal že tě miluje že tě nechce ztratit nebo jak to bylo, nevyhovujete si v milování"Pokud tohle všechno je v pořádku tak je to ten typ který prostě bude vždy vyhledávat mimomanželksá dobrodružství. A budeš to jen ty kdo bude trpět. PROMIN vím že to je hnusné ale to je život někdy bohužel taky(DOST CASTO:-(((

Je to moc hezky napsané kolko, je tam spousta mých myšlenek. Dítě máme, má 10 let a já bych chtěla druhé a je mi docela jasné, že pokud ho nebudu mít s ním, tak asi vůbec, protože mám 34 let, a když si představím, než se s někým seznámím, než ho poznám, doba těhotenství ..... Ale nechci si pořizovat dítě na záchranu vztahu, to rozhodně ne, když ho s ním budu mít, tak jen proto, že ho chci já. Možná to zní hnusně, ale nemám moc možností. Taky si myslím, že se nezmění, ale změnil všechny své koníčky, věnuje se dám doma, ale je pravda, že má hodně svobodné povolání - řidič, takže si může zajít kdykoliv a kdekoliv. V tom je asi všechno mé podezírání, nevím, co se děje dopoledne, takhle to taky kdysi dělal. Pamatuju si na jeho slova kdysi, když jsem se ho ptala, proč to dělal. Protože to prostě dělají všichni, aby byl in, aby se měl s chlapama o čem bavit a prostě proto, že šlo jen o sex, jako zajít si na tenis. To hodně bolelo, ale na druhou stranu to je ubohé. Je ochoten i jít na mateřskou, protože já mám větší plat. Je to hodně těžké rozhodnutí. Tvrdil mi, že mu nic nechybělo, snad jen jsem mu dávala málo na jevo své city. Máš pravdu, říkal mi, že na mě myslel a byl v posteli s jinou, je to ponižující. A náš sex, víš on by to mohl mít klidně denně, dělá si to i u PC, když spolu nejsme, ale miluljeme se spolu tak 2 - 3 týdně. Myslím si, že při jeho apetitu je i tohle málo. Tohle na to nemá vliv, myslím si, že zakázané ovoce lépe chutná a taky prohlásil kouzelnou větu, s každou stojí za to to zkusit, s každou to je jiné. Rozvedla jsem se a počítala jsem s tím, že budu sama, v tomhle není problém. Děkuji Ti za názor, je to fajn.

Ela napsal(a):

Jajko,
jsem na tom stejně jako ty. Partner mi byl před rokem nevěrný, ustáli jsme to, zůstali jsme spolu, protože za prvé máme společné dítě a za druhé city existují z obou stran.
Nedůvěra mě občas taky nahlodává, ale zvládám to dobře. Za těch pár měsíců, kdy zase společně "fungujeme" jsem na žádnou nesrovnalost nenarazila, takže nemám momentálně proč pochybovat. Ale zakázala jsem si jakékoliv slídění atd., vím, že bych tím ubližovala jen sama sobě.
Všechno ošklivé z minulého roku pomalu zapomínám, partner se chová, tak jak by se "správný" chlap chovat měl, a proto se má důvěra začíná vracet.
Pro mě bylo ale nejdůležitější a posilující zjištění, že jsem schopná eventuálně "přežít" i bez něho, a proto mě už tolik neděsí představa, že by se jeho nevěra měla opakovat. Ovšem kdyby náhodou k další nevěře došlo, už bych se s ním nikdy o žádný nový začátek nepokoušela.:)

NEsrovnalost? NEvím vlastně, o čem je tady řeč. Já nechci být znovu ta hloupá, u které má vyžehleno, vypráno a uvařeno. To fakt nemusím, to je to, co mě bolí. JAk jsem psala, má svůj život v životě našem, má svobodné povolání, služební cesty atd., jak se vyrovnat tady s tím.? To mi nejde, neumím to. Když to vidím u sebe, vedle v kanclu šéf, sedím tady celý den, příležitost není, kdežto on si vyřídí a zajede dopoledne kamkoliv na jak dlouho chce. Někdy se stane, že už je v poledne doma, šéfová ho pustila. Ja věřit a nemyslet na to, co bylo? Nejsem z těch, abych ho kontrolovala, to ne, takhle se nesnížím. Jak se chová "správný chlap"? V dnešním světě emailů a mobilů je důvěra hodně těžká. Taky jsem schopná žít bez něho a měla bych se lépe, protože bych nežila v takové nedůvěře a on moc dobře ví, že jsem schopná žít sama. Rozhodla jsem se pro to už když jsem se rozhodla.  Děkuji za názor, hodně mi to pomáhá a pořád se učím. Pa