Krásný letní den!! (..ale jak pro koho :( )
Je mi 13 a po prázdninách půjdu do 8 třídy..už půl roku v naši třídě me spolužáci odstrkují a nechcou se se mnou bavit..je to hlavně jednou holkou, která se najeddou stala šéfkou celé třídy a podařilo se jíí všechny spiknout proti mě..vymýšlí si, že jí dělám různe věcy, že ji ubližuju atd. a oni ji to všichni žerou a jsou na mě zlíí taky, protože si mylsí, že ona je prostě nej a že kdyby se na ni vybodli, byla by taková zlá i na ně a proto jsou radši na její straně..už jsme to spolu tolikrát řešily, řešily sme to i s učitelkou, řešila jsem to s mamčou...nepomohlo nic..a tak jsme všichni doufali, že to snad jednou "vyšumí" ale trvá to už pů roku, možná i víc a ony jsou pořád takové..a co je nejhorší, zatahujou ddo toho kluky, kteří taky maji takovy respekt z té holky! jednou se ji jedna holka zeptala, proč to vlastně dělá..řekla ji: "baví mě to.!"... už fakt nevím co dál, pořád jenom brečím, celé prázdniny jenom přemyšlim nad tim, co budu dělat až bude 1. září..jsem strašně zoufaláá :'-(

Asi to bude znít trochu hloupě, ale nejdřív mě napadlo změnit školu...

A co třeba změnit jenom třídu?

Vlaďka napsal(a):

A co třeba změnit jenom třídu?

V každé třídě se najde takový "šéf". Je třeba změnit postoj (a chování) k onomu "šéfovi". Znám případ, kdy dívka v podobné situaci jako Puberťačka si přizvala poněkud průbojnější (= rváčku) kamarádku ze sousedství, ta prohodila pár slov na téma 'ještě jednou a rozbiju ti d*žku' ..., udělala u toho věrohodnej rozhněvanej kukuč - a bylo vymalováno. "Šéfka" naznala, že si musí najít jinou oběť...

Tohle je těžký. Změnit třídu v osmičce, když se to v devítce stejně promíchá...
Co ta holka, co se jí ptala, proč ti to dělá? Myslím to tak, když najdeš "spojence" a budete chodit na oběd a pod. třeba spolu, nebo s někým z vedlejší třídy - určitě se znáš s někým i s béčka/ áčka... ;) - dají ti ostatní pokoj. Uvidí, že jsi fajn, když tahle a tahle se stebou normálně baví... Když oni nechcou, tak nic. O přestávce si přečti nejnovější dívku nebo bravíčko... a uvidíš, jak moc se stebou nechcou bavit. ;)
Dost pomůže, když o ně nebudeš tak moc stát... nejen v tý situaci, ale tobě - psychicky. Já vím, že je to děsná situace, a máš pocit, že musíš někam patřit... ale ty patříš, holka - mezi normální lidi, co nepotřebují svoje mindráky řešit tak stupidně jako tvá spolužačka a její přisluhovači. Když jí to žerete, tak žerte, ale já ne a nepotřebuju takový kámoše omezený - já vím, že se mi to píše, ale já třeba nikdy nebyla hvězda a vystačila si spíš sama, i když kámošky jsem měla, ale ne za každou cenu a taky jsem řešila, že se to jedný nelíbilo, že nepapouškuju a začala říkat, že se vytahuju... blbka, no. Na takový narazíš i v dospělosti. Mimochodem - nepapouškuju dodneška. ;)
Tak nebul a užij si prázdniny. Až bude září, tak půjdeš do školy a bude to jiný - budete starší, všichni... i ti blbečkové... Hlavně nechoď s pocitem, že se s tebou nebudou bavit. Většina přes prázdniny vůbec neřešila tebe a hvězdu, ale vodu a tábory, moře... už možná ani nevědí, jak se k tobě chovali...
Já mám děti na ZŠ a když to vidím dnes z pohledu dospělýho, tak nechápu, jak jsem mohla přežít takovou, jak to napsat... zkušenost. :P A když jsem to probírala s lidma, co v tý škole dělaj ( učitelé, školnice...) a mě si ještě pamatují jako žákyni, tak mi řekli, že nejhorší je šestka a sedmička. Do pětky se dají ještě (většina) nějak zvládnout, ale pak mají pocit moudra až na půdu, jsou nejlepší, ostatní jsou divní (hlavně dospělí) a nehne se s nima párem volů. A osmička, devítka - úplná změna. Jakoby zmoudřejí. Dospějí v jistém slova smyslu. Dá se s nimi diskutovat a jsou schopni přijmout cizí názor, nebo se nad ním alespoň zamyslet, přitom rok předtím koulí očima a prskaj smíchy a chovají se, jak tupečkové. Uvidíš, že to bude jiný. :):pussa:
Ještě mě napadlo - co nějaký kroužek. U nás tihle starší děti vedou školní časopis, jsou promíchaní - od šesťáků do deváťáků... taková parta lidí, co běhá po škole a dělá rozhovory s dětmi, učiteli, píšou články... Určitě nějaký zájmový kroužky u vás taky běží... Kroužková parta namísto spolužáků. ;)

dcera2 napsal(a):

Vlaďka napsal(a):

A co třeba změnit jenom třídu?

V každé třídě se najde takový "šéf". Je třeba změnit postoj (a chování) k onomu "šéfovi". Znám případ, kdy dívka v podobné situaci jako Puberťačka si přizvala poněkud průbojnější (= rváčku) kamarádku ze sousedství, ta prohodila pár slov na téma 'ještě jednou a rozbiju ti d*žku' ..., udělala u toho věrohodnej rozhněvanej kukuč - a bylo vymalováno. "Šéfka" naznala, že si musí najít jinou oběť...

Nebo tak... :P

xP, taky jsme měli na základce takovou hvězdu, víc děcek se jí bálo. Měla takový nadhled a přehled, byla šik, měla styl, kluci ji obdivovali. V osmnácti se jí povedl čtvrtý pokus o sebevraždu. Zjevně nebyla v tak těžké pohodě, jak se snažila vypadat...

Tyhle boje o moc, kamarádění.nekamarádění, partičky, to ke škole patří - čímž neříkám, že je to dobře, jenom že se to děje vcelku běžně. Je pravda, že můžeš změnit školu nebo třídu (podle toho, jak velká jste škola - jestli máte áčko a béčko a jste všeichni na jedné chodbě, asi by sis moc nepomohla). Možná by ti pomohlo, kdybys s rodiči tuhle možnost probrala a kdyby ti slíbili, že pokud bude situace opravdu nesnesitelná, uděláte to. Myslím, že by ti hodně mohlo pomoct, kdybys věděla, že existuje ta možnost, že tam nemusíš být za každou cenu. Myslím, že potom bys mohla chodit do školy klidnější. Víš, jestli se budeš celý další měsíc klepat a brečet a nakráčíš tam prvního září jako troska s kruhy pod očima, dost možná se na tebe znovu zaměří ta pozornost, o kterou nestojíš.

Je jeden takový pěkný citát - Netrap se tím, co si o tobě myslí druzí. Ti mají plnou hlavu toho, co si o nich asi myslíš ty ;) Ve třinácti - čtrnácti o sobě pochybuje skoro každý, bere si věci k srdci a trápí se. Ti, co nejvíc pokřikujou a dělají ramena, taky. No a ještě jeden citát, tentokrát z dívčích záchodů jedné školy: Proč se bát lidí, všichni potřebujou s**t. Prostě opravdu každý je jen a jen člověk :)

Určitě by bylo fajn, kdybys měla svoje zájmy a kámoše i mimo třídu, mimo školu. Bylo by fajn, kdyby sis ve třídě našla nějakou spřízněnou duši. Třeba se ti bude hledat líp, když budeš moct v září vyprávět o tom, jak báječně sis užila léto ;)  Věř tomu, že se může stát naprosto cokoli, nekaz si léto přehráváním katastrofických scénářů :)

Já souhlasím s javenou. Měnit školu nebo jen třídu v rámci jedné školy je těžké, ti lidé se tam znají už sedm let a dost těžko si mezi sebe budou pouštět někoho nového - jsou rozdělení do svých dvojic a kroužků a na nového žáka by pravděpodobně stejně koukali spatra. Mohla bys skončit úplně stejně. Ale z vlastní zkušenosti vím, že na základce to v každém školním roce vypadá trošku jinak - tahle se přestane bavit s touhle, tady se spojí pár lidí do větší skupiny... Já bych vůbec neházela flintu do žita. Trápit se kvůli nějaký zamindrákovaný blbce, která z Tebe má pravděpodobně ještě větší strach, než Ty z ní, a dává to najevo takhle, to TI ZA TO FAKT NESTOJÍ. A jestli se s Tebou Tví spolužáci předtím bavili úplně normálně, tak v tom po prázdninách nejspíš budou pokračovat i nadále, jako by se nic nestalo. A jak zde už zaznělo - každý samozřejmě touží mít v té škole někoho, s kým si o přestávce bude povídat a s kým si sedne na obědě, ale existuje spousta dalších možností, kde si hledat kamarády. Nějaký kroužek, lidé z okolí Tvého bydliště, možností je mnoho. A svět není jen těch pár lidí v Tvé třídě, se kterými se stejně za dva roky rozejdeš a spoustu z nich už třeba nikdy neuvidíš (já jsem např. odešla na SŠ víc než 100km daleko, domů jsem jezdila jen na víkend a ten byl vždycky plný návštěv babiček apod. a já jsem vlastně ani necítila potřebu se s lidmi ze ZŠ scházet, už je to pět let a já jsem je viděla jen jednou, na nějakém "slučáku", a to ještě ne všechny. Každý si jdeme svojí cestou, já jsem vymanila dost radikálně svým zaměřením a ani bych si tak s nimi už neměla co říct. A vážně mi nechybí :-D ). Navíc, ten opravdový kamarád se na nějaké kecy spolužáků vykašle a bude dál držet s Tebou - tak přemýšlej, jestli Ti tito lidé ještě vůbec stojí za to, abys s nimi ztrácela svůj čas a kazila si prázdniny... Držím palce!!! :-)

Zdá se mi, že je to přímo šikana. Rozhodně bych se poradila s psychologem, k tomu tě pošle tvůj dětský lékař. Můžeš za ním jít sama, nebo s maminkou a všechno mu tam řekni. On ti nejlépe  poradí jak to řešit a neboj se, s takovými hajzlíky, kteří otravují život slušným dětem, si umí poradit.

Nebo se domluv s nějakým větším klukem, který by se tě hodně důrazně zastal a pořádně ji seřval, někdy to zafunguje.
Řešením je i změnit třídu, ještě lépe, změnit školu, jestli to jde.

Místo zoufání si a pláče se začni hodně hodně učit, zkus být v učení lepší, než je ona. S tím ona nic neudělá a vytřeš jí zrak a ještě to bude přínosem pro tvoji budoucnost. Můžeš, pokud máš chuť, začít hned a uvidíš sama, jak ti naroste sebevědomí.

Takhle: je poměrně snadné najít místo na jiné škole, i když záleží na situaci u vás, ale obecně jste jeden ze slabších populačních ročníků, školy nemají plnou kapacitu a docela rádi přijmou nového žáka, hlavně když nemá trojku z chování.

Ale nikdo ti nezaručí, jak do nového prostředí zapadneš, jak se tam budeš cítit, a jestli bys nakonec nebyla stejně odstrčená jako v současné třídě, to je pravda.

V první řadě bych se zaměřila na sebe, na svou pohodu, snažila se vstoupit do nového roku jako do něčeho opravdu nového. Pokud by se situace během prvních týdnů vyvrbila stejně, jako to bylo před prázdninami, hledala bych pomoc dospělého. Psycholog je dobrý nápad, stejně tak, pokud by učitelka (třídní, ona může jednat, i když od věci není ani svěřit se jinému učiteli, pokud máš k někomu důvěru) tvoje trápení zlehčovala nebo řešila situaci špatně (nikdy by po tobě např. neměla chtít, abys řekla před ní té holce do očí, co ti udělala!!!), je dobré, aby tvoji rodiče zašli za ředitelem školy. To už jsou všechno dost vážné kroky, ale není třeba se toho bát.

Vidíš, že je spousta kroků, které mohou vést k řešení. Nenech se, pokud problémy přetrvají, odradit tím, že jsi jednou s rodiči i učitelkou mluvila. Jestli se to nezmění, promluv s nimi znovu. Nedej se :)

Nemusí to být zrovna šikana. Ale fakt je, že se Puberťačko chováš jako oběť. Možností,jak to řešit , moc nemáš. Kamarády si prostě nekoupíš. A nikdo se tě nezastane, pokud to nejdřív neuděláš sama a otevřeně. Ty musíš říct - nech toho, jsi blbá, tvoje kecy mě nebaví. Nehcej mě na pokoji. Klidně vyvolat i rvačku. Klidně si to natřrénuj před zrcadlem. V té chvíli si musíš být jistá. Pak ti doporučuju najít si nějaký kroužek mimo školu, kde by ti bylo dobře. Víc možností není. Odejdeš a jako nová se můžeš ocitnout v naprosto stejné situaci. CO potom? Zase utečeš a nebo se tomu zkusíš postavit?

Jakmile se cítí jako oběť a někdo ji psychicky týrá jenom proto, že ho to baví, tak to ŠIKANA JE. Nemusí se jednat jen o fyzické násilí, psychické týrání je mnohdy ještě horší.

My, dospělí, si umíme (někdy ani to ne) poradit, ale puberťačka je hodně mladá a sama se v takové situaci plácá, neví si rady co dělat a hrozí, že "naseká" ještě  víc chyb. Jestli je zoufalá, i o prázdninách brečí a má strach z nástupu do školy, je to  hodně vážná věc.
Nezlehčovala bych to. Rozhodně šanci na zlepšení situace má, ne že ne.
Dospělí mají tendenci starosti dětí zlehčovat, včetně učitelů, kterým se do řešení takové situace moc nechce. Rozhodně by rodiče měli v jednání s učitelkou a ředitelem výrazně přitvrdit, aby to vzali vážně. Jako rodič bych trvala i na jednání s rodiči povedené spolužačky a informovala je o možnosti dalšího jednání na sociálce.

Pozor, nejedná se o umetání cestičky, ale ukázat puberťačce cestu ke konstruktivnímu řešení, včetně práce na sobě. S takovými lidmi se v průběhu života bude setkávat průběžně, ale to už bude mít zkušenosti a bude vědět, jak na ně.

javena napsal(a):

dcera2 napsal(a):

Vlaďka napsal(a):

A co třeba změnit jenom třídu?

V každé třídě se najde takový "šéf". Je třeba změnit postoj (a chování) k onomu "šéfovi". Znám případ, kdy dívka v podobné situaci jako Puberťačka si přizvala poněkud průbojnější (= rváčku) kamarádku ze sousedství, ta prohodila pár slov na téma 'ještě jednou a rozbiju ti d*žku' ..., udělala u toho věrohodnej rozhněvanej kukuč - a bylo vymalováno. "Šéfka" naznala, že si musí najít jinou oběť...

Nebo tak... :P

Jasně že v každé třídě se někdo takový najde, změnit třídu byla jen taková první reakce po ránu :)
Ale i to může někdy pomoct. Syn jde taky do osmičky a vloni jsme řešili fyzické násilí ve třídě. Náš mlaďoch
není moc velký, ale má "velkou hubu", takže si nenechal nadávat a občas nějakou slíznul. Když přišel se skoro vykloubeným ramenem a učitelka s tím nic nemohla dělat (snažila se, kluk stejně potom skončil v pasťáku), poradila jsem synovi ať mu prostě taky jednu bací a najednou měl klid. Kluk se zaměřil na někoho jiného, s tím potom naběhl dvoumetrový brácha a bylo po šikaně.
Nedoporučuju "šéfce" dát pár facek, ale rozodně kdyby došlo na nějaké násilí z její strany, nebyla bych proti.
Uvidíš v září, jak tady psali, vždycky děcka přijdou do školy jako vyměněný, třeba to bude lepší.
A opravdu říkají, že nejhorší je sedmička, synova třídní to říkala taky. Prý děcka v osmičce vypadají, jako kdyby najednou pobrala trochu víc rozumu a je s nimi lepší práce.

jasně ambo, všechno je šikana, hlavně , když po puberťákovi chceš nějakou práci.... Ne, nechci to zlehčovat. Ale tohle slovo se v poslední době zenužívá i na obyčejné vymezování se a hledání si pozice v  kolektivu vrstevníků.

Pubert'ačka xP napsal(a):

Krásný letní den!! (..ale jak pro koho :( )
Je mi 13 a po prázdninách půjdu do 8 třídy..už půl roku v naši třídě me spolužáci odstrkují a nechcou se se mnou bavit..je to hlavně jednou holkou, která se najeddou stala šéfkou celé třídy a podařilo se jíí všechny spiknout proti mě..vymýšlí si, že jí dělám různe věcy, že ji ubližuju atd. a oni ji to všichni žerou a jsou na mě zlíí taky, protože si mylsí, že ona je prostě nej a že kdyby se na ni vybodli, byla by taková zlá i na ně a proto jsou radši na její straně..už jsme to spolu tolikrát řešily, řešily sme to i s učitelkou, řešila jsem to s mamčou...nepomohlo nic..a tak jsme všichni doufali, že to snad jednou "vyšumí" ale trvá to už pů roku, možná i víc a ony jsou pořád takové..a co je nejhorší, zatahujou ddo toho kluky, kteří taky maji takovy respekt z té holky! jednou se ji jedna holka zeptala, proč to vlastně dělá..řekla ji: "baví mě to.!"... už fakt nevím co dál, pořád jenom brečím, celé prázdniny jenom přemyšlim nad tim, co budu dělat až bude 1. září..jsem strašně zoufaláá :'-(

Můžeš popsat co znamená - jsou na mě zlí a co máš údajně vyvádět spolužačce?

Pubert'ačka xP napsal(a):

'-(

Pokud máš tak těžký stavy, že brečíš a bojíš se do školy, tak to musí řešit tvoje okolí. Rodiče musí chodit do školy tak dlouho, až s tím učitelka začne něco dělat . Tohle je problém učitele pokud nezvládá holku, kterou "baví otravovat druhé"
Pokud má učitel ve třídě autoritu, musí takové děti zvládnout .

Takže huč do rodičů, jak je ti zle , rodiče musí chodit za učitelkou a když nepomůže učitelka a ředitelka, je potřeba pohrozit trestním oznámením na policii.Toho se každá škola bojí jak čert kříže a zabírá to spolehlivě.To je jediný způsob jak v dnešní době zarazit šikanu. Dokud se učitel nebojí o sebe, nic řešit nebude.
Ostudy se každá škola bojí.

Ta šikanující holčička má taky problém, normální člověk nemá potřebu se vozit po druhých. Možná jí šikanujou doma, tak to předává dál.

Tohle je Majkajo především problém té holky. POkud se sama nenaučí bránit ted, nenaučí se to ani v budoucnu a bude jen otravovat ostatní, aby to za ni vyřešili.... Puberťačka nepíše přesně jak na tom je, tohle by mohl posoudit jen psycholog, který by jí mohl pomoci také přesně na tělo ušít obranu a ve spolupráci s rodiči najít vhodný další postup.

Majkajo, přesně tenhle druh vyjadřování, který používáš ohledně školy a učitelů, přispívá k tomu, že -náctiletí, kteří tohle doma nebo ve společnosti slyší, neberou školu a učitele jako autoritu. Takový sedmák je potom učiteli, který ho okřikne (když někomu ubližuje nebo třeba ničí školní majetek), schopen říct do očí, že na něho rodiče podají trestní oznámení, protože dotyčný učitel narušuje jeho psychický vývoj.

Puberťačko, taky mě zajímá, co konkrétně mezi tebou a tou holkou proběhlo, nějaký příklad. Píšeš, že se jí jedna jiná holka ptala, proč to dělá. To znamená, že té hvězdě jasné nezobou všichni z ruky, ne? Že je tam někdo, kdo vidí, že to, co se ti děje, není fér.

Asi nám všem, kdo se ti snažíme napsat svůj pohled a povzbudit tě, pomůže, když napíšeš trochu víc i o svém vztahu s rodiči, jestli máš nějaké koníčky, kamarády...

Adelle napsal(a):

Majkajo, přesně tenhle druh vyjadřování, který používáš ohledně školy a učitelů, přispívá k tomu, že -náctiletí, kteří tohle doma nebo ve společnosti slyší, neberou školu a učitele jako autoritu. Takový sedmák je potom učiteli, který ho okřikne (když někomu ubližuje nebo třeba ničí školní majetek), schopen říct do očí, že na něho rodiče podají trestní oznámení, protože dotyčný učitel narušuje jeho psychický vývoj.

Puberťačko, taky mě zajímá, co konkrétně mezi tebou a tou holkou proběhlo, nějaký příklad. Píšeš, že se jí jedna jiná holka ptala, proč to dělá. To znamená, že té hvězdě jasné nezobou všichni z ruky, ne? Že je tam někdo, kdo vidí, že to, co se ti děje, není fér.

Asi nám všem, kdo se ti snažíme napsat svůj pohled a povzbudit tě, pomůže, když napíšeš trochu víc i o svém vztahu s rodiči, jestli máš nějaké koníčky, kamarády...

Já tady píšu o zkušenosti kterou prožila moje známá, psycholožka její dcery jí sama poradila, aby podala trestní oznámení  a světe div se, když se o tom zmínila ve škole,  najednou všechno šlo samo.
Děti přestaly šikanovat a nikdy si na její dítě nic nedovolily a vůdce šikanujících se plynule přehodil na jiné dítě, které nemělo tak milující rodiče.
Bohužel to tak dnes chodí, pokud učitelce nejde o krk, nic řešit nebude, znám mnoho příkladů.
Psát tý holce aby si našla zájmy a kamarády mimo školu je nanic, ve škole bude trvale ve stresu a k tomu není důvod. Proč by ona měla odnášet frustrace nějaké holky, která sama má problém?

Kdyby si ta dívka něco udělala a začali se do toho montovat doktoři,  najednou by to bylo ve všechn novinách a řešila by to policie.

Pavlo máš pravdu se člověk by se měl naučit rvát, ale každý máme jinou povahu a jsou mezi námi i oslabení lidé, kterým prostě musí společnost pomoct, to je je jako kdyby děti šikanovaly spolužáka na vozíku a učitelka by doufala , že to časem pomine !!
Někdo má vozík a někdo je prostě slabší a neumí se bránit.

Hm, je vidět, že to všechno vidíš zvenku.  A moc toho o oběti ani agresorech nevíš a moc nevíš tak y o fázích, o tom , co s tím jde dělat aniž by dotyční ztratili sebeúctu, možná jsi ani nemluvila s pouberťáky, abys tušila, co bšecko jsou si schopni udělat a co označují za šikanu.

V první řadě by si člověk měl naučit pomoci si sám, pokud to nepůjde, pak teprve přichází na řadu intervence a další, odborná pomoc.

Kroužky a zájmy mimo školu jsou v takových případech velmi důležité, protože když půjde o zdravé prostředí různých věkových skupin, zanechá to následky na sebehodnocení a sebevnímání, je to podpůrný režim.

PavlaH:
Především puberťačka sama stav věcí nenazvala šikanou. Jinak je to pořád dítě, které, když si samo neumí pomoci a neví si rady, potřebuje podporu dospělých. Jestli je ve stavu, kdy brečí i o prázdninách a v září má strach jít do školy, tak to už je opravdu vážné.
Ano, už jsem to psala, že se s takovými lidmi bude v průběhu života setkávat a podobné situace bude muset řešit sama. Jen v tuto chvíli potřebuje ukázat cestu jak na to a pracovat i sama na sobě. Rozhodně čekat na to, až to vyšumí je nesmysl.
Věř mi, že vím o čem píšu.

Jo, a vůbec puberťačka nemusela žádnou příčinu zavdat, ono bohatě stačí, když je slušná holka. To mi můžeš věřit taky.

Já jsem jedině pro využít všechny zákonné možnosti, jak situaci řešit. Ale jednak vidím rozdíl mezi zasazováním se o svá práva a mezi vyhrožováním, že "to poženu vejš", jednak mi připadá, že takto bojovný přístup, jaký popisuješ (majkaja), samotnému dítěti taky nemusí prospívat. Z toho ušlechtilého rodičovského zápalu se může stát další mašinérie boje o moc, ve které se opravdové potřeby a problémy mladého člověka můžou ztratit  :kapitulation:

Další průser může být v tom, že rodiče hajzlíka bývají docela často vynalézaví a jakmile se celá věc dostane do roviny podávání trestních oznámení a veřejného praní špinavého prádla, může se celá situace velmi snadno zvrhnout tak, že se nakonec bude smát hajzlík - znám takové případy.

Prostě bych byla opatrná. Ne zbabělá, ale opatrná. Mluvím teď o nás, co tady radíme  ;)

VŠEM DĚKUJI MOC ZA RADY. BOHUŽEL MÁM POVAHU HOLKY, KTERÁ TAKOVÉ VĚCY PROSTĚ MOC NEZVLÁDÁ :( KAMARÁDY MÁM Z KROUŽKŮ (CHODÍM DO ZUŠ)..JENŽE..ONO JE TO TĚŽKÉ, BYT S NĚMA VE ŠKOLE KAŽDÝ DEN A POSLOUCHAT TY BLBÉ KECY..NARÁŽKY ATD. :( RODIČE, HLAVNĚ MAMINKA, SE MI SNAŽÍ POMOCT..PŘEDTIM SE TO NĚJAK SROVNALO A PAK UŽ JSEM MAMCE NECHTĚLA ŘÍKAT, ŽE JE TO TADY ZASE :( SAMA MÁ HODNĚ STAROSTÍÍ :( ALE ZASE MÁM STARŠÍHO KAMARÁDA (18) KTERÝ MI NABIDNUL POMOC...CO SE TÝČE JINÉ ŠKOLY, TŘÍDY,...: JSME MALÁ ŠKOLA, PROTOŽE JSME ZAMĚŘENI NA JINY JAZYK A PROTO NÁS TAM NECHODÍ HODNĚ..PROTO NEMÁME ÁČKA, BÉČKA,..A TAKY PŘESTOUPENÍ NA JINOU ŠKOLU BY BYLO TĚŽKÉ, KDYŽ SE VŠECHNO UČÍM V JINÉM JAZYCE :((

KDyž se všechno učíš v jiném jazyce, tak předpokládám, že jsi dost inteligentní. Vezmi si něco z toho, co všechny psaly a v září uvidíš. Zkus posbírat sebevědomí a té holčině se postavit hned při první "akci". Maminka má určitě dost starostí, ale největší starost má určitě o tebe a nebude jí obtěžovat, když jí to řekneš. Copak jí není divné, že se nervuješ i o prázdninách. To máma pozná, to mi věř.

Já naprosto souhlasím s PavlouH a to s každým příspěvkem... trefně shrnuto.
Nechci šikanu zlehčovat, ale je šikana a šikana. Je prostě rozdíl mezi tím, když někdo dítě mlátí a bere mu peníze a podobně a druhá věc je to, že dítě narazí na realitu, kdy se jedinec realizuje a narovnává si ego přes "ubližování" druhému. Jak psala Pavla, hledání pozice a vymezování se ve společnosti - v tomhle případě dětí. Tohle začíná už na pískovišti. Jsou matky, který hlídaj dětem bábovičky a matky, co je nechají, ať si to vyřídí mezi sebou. Tak já jsem ten druhej případ.
Člověk se musí otrkat, ne pokaždý volat pomoc... šikana. Je to příprava na dospělost.
Dcera měla problémy se spolužačkou. Šlo o holku z kroužku. Nechtěla tam chodit, že jí nadává, občas do ní strčí... V první chvíli jsem se lekla a zjišťovala, která to je, přemýšlela, jak to řešit - třídní, ředitel, rodiče... a pak mi došlo, že se na mě podepsala masívní kampaň o šikaně na školách. Proklepla jsem dceru ještě jednou a vylezlo z ní, že to dělá všem, ale samosebou víc těm, co jim to vadí... že ji usměrňuje občas i lektor, a ti, co s ní chodí do třídy říkají, že je taková. Takže jsem jí řekla, že to není šikana, ža na taková hovádka narazí i v dospělosti a musí si svoje místo "vybojovat" sama. Jistě by bylo nejlepší, kdyby ta holka začala sekat latinu, byla milá až na půdu a nebo přešla na jinou školu. Ale realita je jiná. Jsou mezi námi i takový lidé a já chci, aby moje děti obstály. Nechci jednou volat jejich šéfovi, že nemůže zvyšovat hlas na moji kopretinku, protože jinak ho někde nahlásím... Dcera si jí přestala všímat, slovní útoky obracela mnou povoleným hrubším slovníkem doplněným větami typu - jsi teda ubohá, když tě tohle baví a přehlížením... Zvládla to. Syn chodí výš, než dcera a ten se svojí povahou si prostě poradil s takovýma vždycky sám. Dcerka je lítostivá, moc si nevěří, ač se dobře učí a má spoustu přátel, je šikovná... prototyp dítěte zralýho na šikanu. Kdybych měla pokaždý, když jí někdo řekne, že je k.ráva (si to dost brala) dělat cirkus se šikanou, asi by pro nás bylo v Praze málo škol a holka by vyrostla v nesebevědomého a ustrašeného človíčka. Od jistého věku jsou k.rávy a v.olové prakticky všichni, od ředitele až po uklízečku... a slyšela jsem i výrazy horší...
Takže jde o to, jak přesně to probíhá u puberťačky.
Z toho, co píše jde opravdu nejspíš o vymezování pozic a její spolužačka je nejspíš tzv. celoživotní hvězda, která bude pomlouvat kolegyně v kanclu, děti svých kamarádek, kamarádky... a puberťačka by se měla naučit, že ona bude ta, která to jednou zvládne... kterou nerozhodí nějaká pizda z druhýho od kopírky, co má výstřih až ke kolenům a sukni velikosti pásku, aby si jí někdo vůbec všimnul...

Pubert'ačka xP napsal(a):

VŠEM DĚKUJI MOC ZA RADY. BOHUŽEL MÁM POVAHU HOLKY, KTERÁ TAKOVÉ VĚCY PROSTĚ MOC NEZVLÁDÁ :( KAMARÁDY MÁM Z KROUŽKŮ (CHODÍM DO ZUŠ)..JENŽE..ONO JE TO TĚŽKÉ, BYT S NĚMA VE ŠKOLE KAŽDÝ DEN A POSLOUCHAT TY BLBÉ KECY..NARÁŽKY ATD. :( RODIČE, HLAVNĚ MAMINKA, SE MI SNAŽÍ POMOCT..PŘEDTIM SE TO NĚJAK SROVNALO A PAK UŽ JSEM MAMCE NECHTĚLA ŘÍKAT, ŽE JE TO TADY ZASE :( SAMA MÁ HODNĚ STAROSTÍÍ :( ALE ZASE MÁM STARŠÍHO KAMARÁDA (18) KTERÝ MI NABIDNUL POMOC...CO SE TÝČE JINÉ ŠKOLY, TŘÍDY,...: JSME MALÁ ŠKOLA, PROTOŽE JSME ZAMĚŘENI NA JINY JAZYK A PROTO NÁS TAM NECHODÍ HODNĚ..PROTO NEMÁME ÁČKA, BÉČKA,..A TAKY PŘESTOUPENÍ NA JINOU ŠKOLU BY BYLO TĚŽKÉ, KDYŽ SE VŠECHNO UČÍM V JINÉM JAZYCE :((

Víš tady moc nemá smysl se radit, tady hodně žen žije hlavně na diskuzích  a chtějí se  zviditelnit, proto píšou tak dlouhé "hodnotné" příspěvky, které s realitou nemají nic společného. Jejich reálný život je tady, jejich seberealizace také. Protože jsou nespokojené se svým životem a často neúspěšné, snaží se spíš člověka obvinit z toho, že si za věci může sám a že by měl na sobě pracovat :))).
Já ti věřím že jsi typ , který se špatně brání, takové děti existují a je potřeba jim pomáhat .
Umím si představit, co to je za hrůzu, být ve škole celou dobu ve stresu.
Já mám tu zkušenost, že nefugnoval ani školní psycholog, který na škole pracoval právě z toho důvodu.
Pokud budeš mít sílu to snášet, bojuj, pokud to bude moc, přesvědč rodinu, aby ti pomohli.
Nebo mi napiš vzkaz a já ti přesně napíšu, kam se máš obrátit.

Pubertacka: Ahoj, moc nevím, jak konkrétně poradit. Sama jsem byla během školních let v podobné pozici jako teď ty. Když se na to koukám zpětně, měla jsem se chovat jinak. Necítít se jako oběť, ale chovat se prostě normálně a věřit, že je to přestane bavit. Občas něco rázně odpovědět, ne hystericky, v klidu a s nadhledem. Nenechat se stáhnout na jejich úroveň. Třeba pak dodatečně jsem si uvědomila, že se mě některé holky zaměřovaly, protože jsem vypadala líp než ony a byla jsem chytřejší. Když mi to tehdy maminka říkala, tak jsem jí nevěřila.

Ta pomoc od staršího kamaráda je super nápad!!! Rozhodně to využij! Určitě se hned roznese, že s ním chodíš :D ale to nevadí, aspoň sklapnou :D. Mít na základce 18letého kamaráda, o tom se těm slepicím ani nesní :).

A ještě něco - základku jsem si protpěla, ale pak na gymplu a na vysoký je to úplně jiný. Lidi dospějou a chovají se k sobě slušně. Vydrž to, dostaň se na dobrý gympl a bude to fajn, uvidíš. Jsi chytrá a předpoklady na to máš. Držím palce!

Puberťačka:
Souhlasím, co napsala Majkaja a koniklec.
Pokud dítě nevyrůstá v rodině kde se "bojuje" podobným způsobem, je  zaskočeno.  Neví, jak takové situace řešit. Žít ve stresu je neúnosné, proto bych mu pomohla  najít cestu, jak na to. Nejde  o umetání cestičky, jde především o to,  naučit dítě, jak si s takovou situací poradit  a jakou roli v ní může sehrát samotné dítě.  Nejen teď, ale i do budoucna. S takovými lidmi se bude setkávat celý život a milé dámy, víme, že si s tím mnohdy neumí poradit ani dospělí. 
Puberťačko, jsi šikovná holka, určitě to zvládneš. Neboj se požádat o  pomoc a užívej si prázdniny.

Majkaja napsal(a):

Víš tady moc nemá smysl se radit, tady hodně žen žije hlavně na diskuzích  a chtějí se  zviditelnit, proto píšou tak dlouhé "hodnotné" příspěvky, které s realitou nemají nic společného. Jejich reálný život je tady, jejich seberealizace také. Protože jsou nespokojené se svým životem a často neúspěšné, snaží se spíš člověka obvinit z toho, že si za věci může sám a že by měl na sobě pracovat :))).
Já ti věřím že jsi typ , který se špatně brání, takové děti existují a je potřeba jim pomáhat .
Umím si představit, co to je za hrůzu, být ve škole celou dobu ve stresu.
Já mám tu zkušenost, že nefugnoval ani školní psycholog, který na škole pracoval právě z toho důvodu.
Pokud budeš mít sílu to snášet, bojuj, pokud to bude moc, přesvědč rodinu, aby ti pomohli.
Nebo mi napiš vzkaz a já ti přesně napíšu, kam se máš obrátit.

TOhle myslíš vážně? Hm, to ti asi hodně uniká relalita. Nezlob se na mě, ale radit někomu -  neposlouchej je, všichni jsou blbí, jen já vím, protože jsem éro - moc o tvé fundovanosti, nadhledu a potřebných znalostech problému a problematiky nesvědčí.   Ty si to možná umíš představit. Já to prožila.

Za spoustu věcí si člověk může sám, co vysílá, to se mu také vrací.  Pro někoho , kdo si nevidí ani na špičku nosu a má POCIT, že všemu rozumí, protože si vyslechl sousedku a sám taky prošel pubertou a možná ještě přečetl knihu, to může být hodně nepochopitelné.

Dospělí, kteří si neumí poradit, byly nejspíš jako děti voděni příliš za ruku nebo přehlíženi... je to o nastavení mě jako člověka, ne o nastavení těch druhých, které potkávám... Ty nezměním, ale svým chováním jim vymezuji jejich chování vůči mě...
Pokud se dítě nenaučí si bránit svoje "území", tak se bude takové chování třeba cyklicky opakovat. Vždycky nastoupí rodiče, škola udělá bu bu bu na toho, kdo se chová špatně a chvíli je klid. Ale chvíli... Tím neříkám, že si má budovat prostor bez pomoci rodičů - to já beru jako samozřejmost, pomoc svému dítěti. Jde o to, že nikdo jiný, než puberťačka, prostě nezařídí, že jí budou děcka brát.
Nebudu psát jiný případ, kdy děcka vždycky sekala chvíli latinu, protože kluk si moc všechno bral a pak s ním zas nekamarádily, protože když se na něj křivě podívaly, tak si na ně neustále stěžoval... By někoho mohlo trefit, že si to tu tahám z prstu a žiju virtuálně. :lol: :vissla:
Je to citlivý téma, to každopádně, ale aby mě kolegové a přátelé měli za fajn babu, jsem musela ujít dlouhou cestu, ne maminka, ne tatínek - ti mě směřovali - já, já musela jít.

Ještě mi to nedá - když si rozbiju koleno, taky mi poradíte jít na chirurgii? Nebo se nejdříve pokusíme ránu ošetřit vydezinfikovat a zkusit zahojit? A pokud se ukáže hlubší problém, pak zajdeme na tu chirurgii?

Nikdo z vás, ani já neznáme hloubku a záběr problému. Ale dozhodně bych nešla s flintou na komára, podle mých zkušeností pubertačka nevykazuje známky oběti. Jen si neví rady s chováním vrstevníků a s jejich vymezováním.  Proto mi rady s policií a tvrdém postupu přijdou ujeté, protože takovým způsobem sebevědomí a sebeúctu nezíská. Jenžeto už asi mluvím hodně mimo dotaz.

Tedy pokud mám opět zopakovat postup , pak 1. naučit se zastat se sama sebe, nepřehlížet výpady , ale naučit se na ně reagovat.
2: v případě stupnujících se  potíží vyhledat dětského psychologa a poradit se s ním na dalším postupu, začít spolupracovat se školou.
3. naučit se nějakou obranu typu judo, aikido
4. vyhledat policii a řešit vše mimo školu.

MYSLÍM, ŽE TO CO JSTE MI TU NAPSALI, MI DOST POMŮŽE...VÍM, ŽE JSOU I DALEKO VĚTŠÍÍ PROBLÉMY, KTERÉ SE POTOM MUSÍÍ ŘEŠIT PŘES POLICII ATD. TAKHLE DALEKO TO NAŠTĚSTÍ (ZATÍM) NEDOŠLO..A DOUFÁM, ŽE ANI NEDOJDE...:/ JEN MĚ DOST MRZÍÍ TO, ŽE SE VŠICHNI DOKÁŽOU ŘÍDIT PODLE JEDNÉ HOLKY..ŘEKNE JIM ŽE SE SE MNOU NEMAJÍ BAVIT A ONY TO FAKT UDĚLAJÍ, PROTOŽE JDE VIDĚT, ŽE Z NÍ MÁJÍ RESPEKT...:/  SNAD NA ZÁŘÍ NABERU DOST ODVAHY A NEBUDU SE BÁT JÍT DO ŠKOLY..UVIDÍÍME, JAK TO CELÉ BUDE..A POTOM VÁM TO TADY NAPÍÍŠU..DĚKUJI.:jojo:

Pubert'ačka xP napsal(a):

MYSLÍM, ŽE TO CO JSTE MI TU NAPSALI, MI DOST POMŮŽE...VÍM, ŽE JSOU I DALEKO VĚTŠÍÍ PROBLÉMY, KTERÉ SE POTOM MUSÍÍ ŘEŠIT PŘES POLICII ATD. TAKHLE DALEKO TO NAŠTĚSTÍ (ZATÍM) NEDOŠLO..A DOUFÁM, ŽE ANI NEDOJDE...:/ JEN MĚ DOST MRZÍÍ TO, ŽE SE VŠICHNI DOKÁŽOU ŘÍDIT PODLE JEDNÉ HOLKY..ŘEKNE JIM ŽE SE SE MNOU NEMAJÍ BAVIT A ONY TO FAKT UDĚLAJÍ, PROTOŽE JDE VIDĚT, ŽE Z NÍ MÁJÍ RESPEKT...:/  SNAD NA ZÁŘÍ NABERU DOST ODVAHY A NEBUDU SE BÁT JÍT DO ŠKOLY..UVIDÍÍME, JAK TO CELÉ BUDE..A POTOM VÁM TO TADY NAPÍÍŠU..DĚKUJI.:jojo:

Ptám se znovu, co ti vlastně provádějí a proč to vzniklo?

aprill: noo..v naší třídě se najednou z jedne holky stala šéfka celé třídy..kdysi jsme byly skvělé kámošky, ale od té doby, co tou "šéfkou" to bylo právě naopak..začala mě odstrkovat, do očí mi říkala, že nesedím v kolektivu třídy...maminka to na mě poznala a proto se mě začala ptát co se děje..prvně mi řekla, že to tak nemám jen já, že i u nich to tak bylo..a že je to určitě i na více školách a proto se mám držet své nej kámošky a nevšímat si jich..jenže potom jsme jeli na lyžák a ony na mojí nk byly tak hodné, jako ještě nikdy předtím..a samozdřejmě ji stáhly..ona mi potom řekla, že na ní nikdy nebyly tak hodné a že tuhle šanci nechce propásnout..bylo mi to líto, brečela jsem a maminka se mě zase ptala co se stalo..tentokrát už jí to mrzelo fakt strašně moc..volala mi z práce každou přestávku a ptala se, jak to ve škole probíhá..po 2 měsících si toho začali všimat i učitelé..dokonce mi brácha řekl, že slyšel, jak ředitel říkal, že se mu to nelíbí, že jsem fajn holka a že to není fér..a ptal se jiné učitelky, jeslti už to je konečně v pohodě..ta mu ale řela, že neví..jednou nás třídní učitelka rozdělila no hodině na kluky a holky...řešila to s náma a já jsem se nestačila divit, co si ta "šéfka" umí vymyslet..no jo..celou dobu mluvila ona. Ostatní holky držely pusu..:( učitelka se mě ptala na názor, řekla jsem asi 2 slova, ale nedokázala mluvit dál ,protože jsem měla slzy na krajíčku :(( hned jsem potom volala mamce, že to učitelka řešila a já jsem ji brečela do telefonu, že to nebyl nejlepšíí nápad..:( maminka to potom se mnou po škole zase řešila..po čase se to nějak srovnalo..nebylo to už sice jako dřív ale bylo to ok..jenže pak jsem jela do Anglie (vyhrála jsem to v jedné soutěži) a ony pak na mě zase byly takove, a řikaly mi, že se se mnou odmítají bavit, protože  jsem to určitě odepsala od kámošky která jela se mnou..ta jim ale řekla, že 100 procentně ví, že ne..protože test psala od zadu a já ho psala normálně..štvalo mě to, nechápala jsem, o co jim zase jde :( jenže nějak to potom zase vyšumělo...potom jsem zase jela na tyden pryč..přijela jsem a všechno bylo zase jako dříív: ignorace, nadávky, narážky apod...byly jsme dokonce pozvané na jedny narozeniny..byly tam i ony a byla jsem tam i já..pomlouvaly mě tam předemnou a mysely si, že já nevím, že mluví o mě :(( bylo to strašnéé..od té doby se mi zhoršily známky, nic se mi nechtělo, neměla jsem vůbec chut hrát na svůj hudební nástroj, ve kterém jsem dost dobrá :( všechno bylo jinak, protože jsem se nedokázala soustředit a myslela pořád na to, proč se to všechno děje :( a proč?? protože to tu šéfku baví..:(

JO baví, zřejmě puberťačko jsi trochu jiná než ostatní. Zřejmě si i v něčem dobrá, něco umíš a možná to i doma máš krásné. Závist je mrcha a závidět jde cokoli. MOžná ti ta tvoje bývalá tohle provádí jen proto,aby si sama něco dokázala. 

Upřímně, je to nahraně. To co píšeš je opravdu na hraně. Zkus si ted před zrcadlem nacvičit postoj, stáhnout ramena dozadu, nehrbit se, vytáhnout krk a stoupnout si tak, abys měla ruce lehce od těla a říct - nedělej to mě se to nelíbí a navíc to není vůbec vtipné. Nepřeslýchej narážky, bran se, odcházej středem. Stačí jedna věta. Já vím, není to jednoduché, máš knedlík v krku, nejraděj by ses schovala a schoulila a utekla. ALe nezbude ti stejně nic jinéhonež se tomu nakonec postavit. Jinak tě tohle popichování zase někde dožene. Strach je dobrý rádce, ale šopatný pán, zažen jej někde do kouta. Opět a opět se snaž obnovit vztahy se spolužáky. A když uvidíš, že je to marné, najdi si kámoše v jiném kroužku. Víš , ten postoj těla je hooodně důležitý, mohla by ses jej naučit právě v aikidu , judu, ted docela frčí i taek won do. Nevzdávej to. Je fajn, že chceš svoje problémy řešit. Málokdo má k tomu odvahu.

Jo a prosím tě, vypni si CAPS LOCK, na většině diskuzí jsou velká písmena zdůrazněním, jakýmsi křikem v písmenkách.

PavlaH napsal(a):

JO baví, zřejmě puberťačko jsi trochu jiná než ostatní. Zřejmě si i v něčem dobrá, něco umíš a možná to i doma máš krásné. Závist je mrcha a závidět jde cokoli. MOžná ti ta tvoje bývalá tohle provádí jen proto,aby si sama něco dokázala. 

Upřímně, je to nahraně. To co píšeš je opravdu na hraně. Zkus si ted před zrcadlem nacvičit postoj, stáhnout ramena dozadu, nehrbit se, vytáhnout krk a stoupnout si tak, abys měla ruce lehce od těla a říct - nedělej to mě se to nelíbí a navíc to není vůbec vtipné. Nepřeslýchej narážky, bran se, odcházej středem. Stačí jedna věta. Já vím, není to jednoduché, máš knedlík v krku, nejraděj by ses schovala a schoulila a utekla. ALe nezbude ti stejně nic jinéhonež se tomu nakonec postavit. Jinak tě tohle popichování zase někde dožene. Strach je dobrý rádce, ale šopatný pán, zažen jej někde do kouta. Opět a opět se snaž obnovit vztahy se spolužáky. A když uvidíš, že je to marné, najdi si kámoše v jiném kroužku. Víš , ten postoj těla je hooodně důležitý, mohla by ses jej naučit právě v aikidu , judu, ted docela frčí i taek won do. Nevzdávej to. Je fajn, že chceš svoje problémy řešit. Málokdo má k tomu odvahu.

Jo a prosím tě, vypni si CAPS LOCK, na většině diskuzí jsou velká písmena zdůrazněním, jakýmsi křikem v písmenkách.

děkuji...a omlouvám se za ten CAPS LOCK!

Pubert'ačka xP napsal(a):

í..:(

Přesně tak jak to popisuješ to probíhalo i u tý sousedky,( já tady citím tu tvou  učitelku jako hodně slabou a bez autority) ,slečna která ji šikanovala byla vůdčí osobnost a učitelce se líbilo, jak jí děti uznávají a nedokázala odhalit, jak je falešná.
Když do situace učitelka zasáhla, pomohlo to na dva dny a pak to znova jelo ve starých kolejích, vlastně do tý doby, než maminka pohrozila policií. Potom najednou nastal veliký klid , aspon pro sousedku a odnesla to hned jiná dívka , zvláštní je , že ta šikanující neměla strach , že z toho bude znova malér.
Já myslím, že pokud se nervuješ a zhoršují se ti známky , tak je situace už dost závažná .

S budoucí prací tohle vůbec nesouvisí , v práci člověk řekne nazdar a jde, zvlášť  vzdělaná slečna jako naše tazatelka. V práci se často dobře uplatní i podivíni, nebo různě postižení  lidé, pokud jsou nadaní,  takoví , kteří byli ve školách terčem šikany.
Kromě toho nikdo z nás nepotřebuje v práci být oblíbená baba, to jestli jsem v práci oblíbená  není důležité Javeno, v práci už je to potom jinak .A  když si na tebe v práci zasedne šéf, nepomůže ti ani svěcená voda ani hluboké dýchání a Hooponopono :-D
PavloH. my chápeme, že se ti nedaří v životě a snažíš se být autorita uznávaná aspoň na diskuzích:-D, cítím z tebe obrovskou samotu ,ale pubertačka nemá na celou situaci moc vliv, když odejde ona, agresor si najde okamžitě jinou oběť.

Majkaja napsal(a):

než maminka pohrozila policií

co bude policie řešit - že se holky pomlouvají a nebaví se spolu?

Puberťačko, připadá mi, že za tím je ze strany té holky závist, touha být nej aspoň v něčem, potřeba mít kolem sebe skupinu obdivovatelů... Je to na hraně psychické šikany, určitě. Zároveň i v téhle diskusi je vidět, že některé typy prostě baví do někoho se navážet, vymezovat a dělat "nenápadné" "vtipné" poznámky  :/  a to i v dospělosti  :rolleyes:

Setkala ses s jednáním, které je ti cizí, nevíš, co si máš počít. Zaznělo tady hodně dobrých rad - nebát se stát si za svým, nenechat se vyprovokovat, ale jednat za sebe, promyslet si a třeba i natrénovat, co říkat a jak se tvářit. Nebát se říct si o pomoc - i když bude situace v mezích toho, jak to mezi dospívajícími chodí, a ty to budeš zvládat sama, dospělí ve škole by měli vědět, jak se cítíš a co se děje (že se něco děje už si všimlo víc lidí včetně ředitele, jak píšeš), třeba jen proto, aby, pokud se situace vyhrotí, měli větší přehled a neslyšeli jenom vyjádření jedné strany...

Majkaja napsal(a):

Pubert'ačka xP napsal(a):

í..:(

Přesně tak jak to popisuješ to probíhalo i u tý sousedky,( já tady citím tu tvou  učitelku jako hodně slabou a bez autority) ,slečna která ji šikanovala byla vůdčí osobnost a učitelce se líbilo, jak jí děti uznávají a nedokázala odhalit, jak je falešná.
Když do situace učitelka zasáhla, pomohlo to na dva dny a pak to znova jelo ve starých kolejích, vlastně do tý doby, než maminka pohrozila policií. Potom najednou nastal veliký klid , aspon pro sousedku a odnesla to hned jiná dívka , zvláštní je , že ta šikanující neměla strach , že z toho bude znova malér.
Já myslím, že pokud se nervuješ a zhoršují se ti známky , tak je situace už dost závažná .

S budoucí prací tohle vůbec nesouvisí , v práci člověk řekne nazdar a jde, zvlášť  vzdělaná slečna jako naše tazatelka. V práci se často dobře uplatní i podivíni, nebo různě postižení  lidé, pokud jsou nadaní,  takoví , kteří byli ve školách terčem šikany.
Kromě toho nikdo z nás nepotřebuje v práci být oblíbená baba, to jestli jsem v práci oblíbená  není důležité Javeno, v práci už je to potom jinak .A  když si na tebe v práci zasedne šéf, nepomůže ti ani svěcená voda ani hluboké dýchání a Hooponopono :-D
PavloH. my chápeme, že se ti nedaří v životě a snažíš se být autorita uznávaná aspoň na diskuzích:-D, cítím z tebe obrovskou samotu ,ale pubertačka nemá na celou situaci moc vliv, když odejde ona, agresor si najde okamžitě jinou oběť.

Pokud si myslíš, že na to, jak se uplatní člověk v práci a životě všeobecně nemá vliv dětství, dospívání... tvůj problém. Stačí si tady přečíst pár lidí, jaké mají mindráky... nechci jmenovat. A mám i přátele na kterých je moc pěkně vidět, co s nima zamávalo (rozchod rodičů, tloušťka v dětství...) a jak se stím perou, protože to nezpracovali.
Jestli je fuk, jak na tebe koukají v práci. No, nějakej pátek už pracuju. Není to med chodit někam, kde se na tebe koukají, jak na puberťačku ve škole spolužačky... FAKT SI MYSLÍŠ, ŽE TO JE PAK V PRÁCI JINAK? Kolik kolektivů jsi prošla. Nějaký asi virtuální, ne? Když budeš zdravě sebevědomá, nezasedne si na tebe šéf, prokrista - o to tu jde. Já neznám jedinýho zdravě sebevědomýho člověka, který by byl terčem šikany ze strany šéfů či spolupracovníků... ale znám jednu, co ji vyrazili, protože se šéfovi nelíbila (byla nejistá a o to víc machrovala) a jednu, co se s ní nikdo z kolektivu nebaví, protože sedí v koutku, plaše kouká a když něco řekne, tak spíš šeptá... celý život byla taková. Jí nepomůže ani, když změní práci - má to takhle všude, už si zvykla...  Možná, kdyby už v dětství zabojovala, mohla sedět někde blíž dění... Podle tebe na tom nezáleží, ale já říkám upřímně - neměnila bych s ní... Já jsem ráda, že mě kolegové berou, mluví se mnou o normálních věcech, o svých dětech, partnerech, že jdeme na pivo, na bowling... nikdy si na mě nezasedl nikdo, šéf, kolegové... já si hlídám hranice.
Jsem ráda, že jsem oblíbená správná baba ;), že jsem zvládla dospět a že nesedím v koutku a neřeším mindráky... A můžeš se stavět na hlavu... :reta:
Co se týče Pavly, nemluv za všechny, beruško... Nebo si onikáš? :vissla:

Kromě toho nikdo z nás nepotřebuje v práci být oblíbená baba, to jestli jsem v práci oblíbená  není důležité
Prd a vořech, děvče... Pokud nejsi špičkový odborník, který nemá potíž najít okamžitě nové místo, pak s těmi lidmi v práci musíš nějak vycházet. To není "v práci člověk řekne nazdar a jde" - kolik znáš takových, co položí vercajk a do rána na práci ani nevzdechnou? Co si s sebou nenosí domů starosti ze zaměstnání - ať už pracovní nebo vztahové? Kterým je totálně u zadele, jestli je v práci dusno, pohoda, nebo aspoň korektní ovzduší?

A puberťačko, je to vážně na hraně. Nicméně stále si stojím za tím, že musíš zabojovat nejdřív ty a pak můžete s rodiči postupovat ve spolupráci se školou, příp. policí.
Jak tu holky píšou, klidně natrénovat postoj - žádný hrbení. Když mluvíš, žádný kuňkání - krátký věty. (Jsi trapná.. ještě tě drží puberta?.. ) Jeden, dva kámoši/ky, se kterými budeš chodit na oběd či se bavit o přestávce a vůbec není špatný, že by pro tebe před školu přišel ten kámoš... I když blbka si bude myslet, že budeš oblíbená místo ní, že máš kluka a mohla by přitvrdit... tak uvidíš podle situace, možná bude lepší, když jí chytí za flígr a narovinu řekne, ať od tebe dá ruce pryč.
Moc ti držím palce, abys to zvládla, abyste všichni ve třídě přes prázdniny trochu dospěli (včetně paní učitelky, protože její řešení situace bylo přinejmenším neprofesionální) a nic takového nemuseli řešit. Jsi chytrá holka, tak hlavu vzhůru. :pussa:

Majkaja napsal(a):

PavloH. my chápeme, že se ti nedaří v životě a snažíš se být autorita uznávaná aspoň na diskuzích:-D, cítím z tebe obrovskou samotu ,ale pubertačka nemá na celou situaci moc vliv, když odejde ona, agresor si najde okamžitě jinou oběť.

MY? Kdo je to my? Bud prosím konkrétní.  A děkuji za politování, kdybys na to  nepřišla, asi bych tady bezradně dál bloudila. :lol::lol::lol:
Tomáš Marný

Majkaja: napsala jste "....slečna která ji šikanovala byla vůdčí osobnost a učitelce se líbilo, jak jí děti uznávají a nedokázala odhalit, jak je falešná." přesně je to takhle u nás..třídní ji pořád chválí jak udržuje kolektiv (přitom právě naopak) a dokonce řekla řediteli at na konci roku před celou školou řekne, že jí třídní musí pochválit za to, jak milá je ke spolužákům..že jim pomáhá atd...a přitom je ona ta nejhoršíí :(

Puberťačko xP, chci tě podpořit, dát ti sílu, sebevědomí, protože ti moc dobře rozumím. Sama jsem byla na základce obětí psychické šikany. Trvalo to v podstatě celý druhý stupeň, přišlo to tak nějak plíživě, v deváté třídě se se mnou už téměř nikdo ve třídě nebavil. Udělala jsem tehdá velkou chybu, neřešila jsem to. Byla jsem jak stroj, chodila jsem poctivě do školy a snášela šikanu. Teprve za pár let jsem si uvědomila, jak moc mi základka ublížila. Srazila mi tak moc sebevědomí, s následky se potýkám do dneška.
Prosím, nenech se to tak, řeš to, řekni to rodičům, běžte k dětskému psychologovi, ať vám poradí, jak se máš chovat. Je to strašně důležité. Jestli to nebudeš nijak řešit, budeš bita na celý svůj život. Nenech to zajít ještě dál. Mně se ke konci smála celá škola, i děcka z nižších ročníků!
Držím ti palce.
Vilemína

Vilemína napsal(a):

Puberťačko xP, chci tě podpořit, dát ti sílu, sebevědomí, protože ti moc dobře rozumím. Sama jsem byla na základce obětí psychické šikany. Trvalo to v podstatě celý druhý stupeň, přišlo to tak nějak plíživě, v deváté třídě se se mnou už téměř nikdo ve třídě nebavil. Udělala jsem tehdá velkou chybu, neřešila jsem to. Byla jsem jak stroj, chodila jsem poctivě do školy a snášela šikanu. Teprve za pár let jsem si uvědomila, jak moc mi základka ublížila. Srazila mi tak moc sebevědomí, s následky se potýkám do dneška.
Prosím, nenech se to tak, řeš to, řekni to rodičům, běžte k dětskému psychologovi, ať vám poradí, jak se máš chovat. Je to strašně důležité. Jestli to nebudeš nijak řešit, budeš bita na celý svůj život. Nenech to zajít ještě dál. Mně se ke konci smála celá škola, i děcka z nižších ročníků!
Držím ti palce.
Vilemína

Vidis Vilemino tohle je spravny prispevek! Tady ses projevila jako zrala a chapajici osoba. Te holce je 13 let, spis je inteligentnejsi nez ostatni a s lidskou zasti a nenavisti si nevi rady.  Jasko  kazdy normalni clovek. POdle me musi jit k psychpologovi a hledat pomoc v okoli v rodine.

Sdelit  diteti v tomhle  veku, ze se mu nedostane pomoci a je to jen na nem, ho muze zlomit. Je to brutalni.

Ja ososbne znam taky takove skvele manipulatory. Tahle trisdni manipulatorka vi, ze se ji deti vlastne boji a tim ziskava ohromnnou moc a silu nad ostatnimi. katastroficke  je, ze si podmanila i DOSPELE  nadrizene, a  to ve trinacti letech.

Pubertacce drzim palce, je v kriticke situaci a mela by  to resit s pomoci okoli a rodicu. Tahle situace je totiz prikladem manipulace a sikany. Zde ztraci odvahu i dospeli lide a ne dite ve trinacti.
Obdobi puberty je dost krusna zalezitost a prave ted se tvori dulezite NOVE socialni vazby a taky pohlked sama na sebe a tudiz sebevedomi. SEbevedomi ovsem taky znamena, hledat pomoc u ostatnich kompetentnich osob, ktere maji vliv na situaci. Taky u ucitelu a odborniku.