Káča — 19. 2. 2006 13:03

Prosila bych o informaci. Se svým otcem se nestýkám asi 10let.
Můj otec byl vždy hrozný pedant, výbušný, egoistický....Ještě,když jsem bydlela doma (stalo se to v mých 17-18 letech) mně párkrát zmlátil-zlomená ruka, sešívaná brada...Pak jsem si raději našla hned po škole práci až v Praze(jsem z Přerova)s ubytovnou. Moje mamka se s ním asi po dvou letech rozvedla.
Já se vdala, porodila dítě a znovu přestěhovala do jiného města, asi 80km od rodičů(kde bydleli babička s dědou) a s otcem jsem se vídala asi tak jednou do měsíce. Vždy, když k nám přijel, udělal dusno, zkritizoval vše-mně, manžela, domácnost, výchovu mého synka...Přesto jsem stále ignorovala a tolerovala jeho chování. Pak umřela najednou babička s dědou-tátovi rodiče(přejelo je oba na přechodu auto) a protože jsem bydlela ve stejném městě, jako oni, padla na mně většina starostí a zařizování. Podotýkám, že jsem neměla od jejich bytu na opačném konci města klíče, i když jsem u nich byla prakticky obden. Můj otec (který klíče měl), přijel a hned šel sám do bytu, pak tam ještě přijela jeho sestra. Já jsem od jejich smrti už nikdy ani na chvíli v bytě nebyla. Jaké bylo moje překvapení, když otec přišel na oběd a hned poté na mně začal křičet, že babička s dědou měli ušetřené peníze, které z bytu zmizely a že jsem je ukradla! Tehdy jsem už nevydržela (měla jsem opravdu nervy v kýblu a řekla svému otci, že by měl okamžitě opustit můj byt. On beze slova odešel. Bylo mi to hrozně líto - já jsem babičku s dědou milovala, pomáhala jsem jim ve stáří, starala se o ně (táta se k nim nechoval vůbec pěkně) a táta mně pak nařkne z takové věci.
Můžu říct, že od té doby, co jsme se s tátou nestýkali, se mi ulevilo, neměla jsem strach z toho, že zas přijede a co bude, jaké nervy nám zase způsobí.
Ale na druhou stranu mi bylo nesmírně líto, že i když mám tátu, tak ho vlastně nemám. O mého syna (svého vnuka) od té doby taky už neprojevil zájem. Po několika letech jsem se rozvedla a znovu vdala - tátovi jsem poslala svateb.oznámení s pozvánkou na svatbu-nepřišel. Před třemi lety se mi narodila dcera, poslala jsem mu z porodnice zprávu. O mém těhotenství věděl, protože občas potkává mámu a ta mu vždy řekne něco o mně.
Svoji vnučku tři roky neviděl(neměl zájem), pak jsem mu jednou od mamky zavolala, že jsem na návštěvě na dva dny a že budu ráda, když přijde za mnou i za vnučkou. Přišel, z vnučky byl nadšený. Já mu řekla, že může a budu ráda, když k nám přijede. Je to už rok a neozval se ani nepřijel. Mamka mi řekla, že když se s ním potkala, tak jí oznámil, že i když jsem ho pozvala, tak nepřijede, dokud se mu neomluvím!!??Posílám mu přání ke všem svátkům, narozeninám, vánocům...On nikdy. Už jsem mu nedávno napsala sms, že má přijet, nebo at mi napíše, kdy nebude v práci a já s malou přijedu za ním-nic!
Mamka mi řekla, že má dokonce pocit, že mně chce vydědit, že o tom něco říkal (jsem jeho jediná dcera).
Nechápu, je mi všeho strašně líto, mé děti vyrůstají bez dědečka (malá ho skoro nezná).
Táta jen hromadí peníze, střídá partnerky a city mu nic neříkají. Já jsem asi před 11lety zdědila po svém strýci z máminy strany byt 2+1, ale protože jsem bydlela už jinde a táta tenkrát bydlel po rozvodu v podnájmu, byt jsem mu přenechala.
Teď mně zajímá, když mně vydědí, jestli může. Vím, že to jde, ale musí být nějaké vážné důvody a tak nevím, jestli v našem případě by to bylo možné. Já o něj zájem projevuji (sice menší, než je obvyklé) , ale on ne. Abych uvedla na pravou míru - nejde mi o majetek, který si vydělal (není malý), ale o byt, který jsem mu dala.
Můžete poradit? V případě vydědění, dá se toto nějak napadnout. Nikdy jsem se k němu nechovala špatně, až na ten jediný incident.

jjj — 22. 2. 2006 16:31

Podle §469a Obč.Z Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže

a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,

b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,

c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

d) trvale vede nezřízený život.

Tady by zřejmě musel posoudit soud, zda nastal nebo ne některý z uvedených případů.On musí v listině o vydědění uvést důvod, pro který by Vás vydědil.

Pokud by napsal závěť a vše odkázal někomu jinému, jste tzv. neopomenutelný dědic a musí se vám dostat nejméně polovina toho, co by vám připadlo ze zákona. Jelikož jste jediný potomek, ze zákona byste dostala zřejmě 1/2 (druhou by dostala otcova manželka, pokud je ženat), takže byste měla dostat minimálně 1/4 jeho majetku. Pokud ženat není, dědila byste zřejmě sama, a musí Vám tedy připadnout i v případě závěti 1/2 jeho majetku.

Káča — 22. 2. 2006 18:48

Děkuji za odpověď. Přesně bod a), spíše b) jsem měla na mysli. Ale je to vlastně úplně jinak, takže nevím, jak by se to dalo později vyvrátit a nesouhlasit.