Moc prosím o radu, manžel mi po 23 letech manželství oznámil, že chce ode mne a dětí odejít. Našel si mladší milenku, zná ji velmi krátce, ale prý je téměř rozhodnutý. Je také vdaná a dvě menší děti. Byl to pro mě šok, vůbec nic jsem netušila, žili jsme normálně po všech stránkách.Manžel odmítá se mnou téměř mluvit a cokoli řešit, prý se jen musí rozhodnout definitivně. Obě děti studují a ještě dlouho budou, pokud se rozvedu, sama jejich studia neutáhnu, mám hrozný strach z budoucnosti. Navíc i přesto manžela pořád miluji, myslíte, že je ještě nějaká šance manželství zachránit a co pro to mám udělat? Je mi strašně, nejím, nespím, jak mám dál fungovat? Moc vás prosím o odpověď a radu.

POkud se rozvedeš, manželova povinnost podpořit děti na studiích zůstane. Jen to výživné na otci si plnoleté děti budou muset vymoci ony. Strach z budoucna v tvé situaci by měl každý. Jen se jím nenech ochromit.

O0sobně bych ve tvé situaci manžela vyhodila, at si svoje rozhodování řeší jinde. MOžná právě to postavení před hotovou věc a bydlení s "paní" by mu mohlo otěvřít oči.

Miluj ho klidně dál, tak dlouhá doba z tévho života už nezmizí, ale nenech si ubližovat, to opravdu nemusíš si nehcat ubližovat. Začni si ho poměřovat jako jakéhokoli známého, dovolu jemu jen to, co bys dovolila jakémukoli druhému člověku.

Mohu-li svůj náhled:
Zkus si dát na papír  to, co tě drží s manželem a to proč by ses bez něho mohla obejít. Zkus si načrtnout svoji situaci bez něho.
Zkus  se oddělit ekonomicky. Jinými slovy- zamilovaný manžel ti může nečekaně vybílit  účet a zůstaneš bez prostředků, tak si odděl  alespoň něco pro sebe a děti.
Zeptej se manžela do kdy se odstěhuje.  Nebreč u toho, spíš chtěj odpověď.
Dej sama sobě  datum, do kdy budeš trpělivě čekat na jeho  odchody a příchody.
Nebraň mu. Pokud je čerstvě zamilován  a "rozhodnutý", naopak  budeš protahovat vlastní trápení.  Jen tady na Babinetu je spousta  příkladů čekajících opouštěných manželek,které  se upínají k manželovu procitnutí  a ničí si tím vlastní nervy.
Můj přístup je poněkud razantní- já bych ho za milenkou poslala  okamžitě. Bez prošení , bez nějakých hovorů.  Pokud je to zamilovanost do  zakázaného, je možné, že se ti bude chtít po pár měsících vrátit. Řekla bych mu : Chceš jít ? Tak jdi , podej návrh na rozvod,  vysvětli to našim dětem a v klidu si jdi za štěstím.   Mám tě ráda,  ale nebudu tě prosit.

  Přála bych ti abys už v té době měla tolik kuráže abys věděla jestli ho vůbec ještě  chceš..... Zblbnout může každý. Pokud zblbnutí do jiného přejde v chuť a odvahu k odchodu od stávajícího partnera, tak nemáš moc  na vybranou,než udržet si tvář a  nestat se žebráčkem o přízeň odcházejícího. Pokud už  přišel s tím, že chce odejít- tak mu nebraň. 
A hlavně-pokud máš nějakou dobrou nevirtuální kámošku, poděl se  s ní o svoje trápení. Nemůžeš to v sobě dusit.

Strašně moc vám děkuji za odpovědi, je to pro mě všechno hrozně čerstvé,manžel byl můj první, teď je mi 41 a nemám s muži žádné zkušenosti, neumím se seznamovat, bojím se, že už zůstanu sama, možná proto se snažím zachovat manželství za každou cenu, je toho strašně moc, co se mi honí hlavou, přitom musím fungovat, mám dost náročnou práci.Nikdo, rodiče, známí ani děti zatím nic nevědí.Vše musím držet v sobě a přitom se tvářit, že se nic neděje, je to strašně vyčerpávající.Nemám ani moc kamarádek, pořád jsem jen fungovala mezi domovem a prací, všechen volný čas věnovala manželovi, vím že to byla chyba.Teď se nemám čeho chytit. O té druhé nic nevím, jen že je vdaná a má děti, její manžel prý nic netuší,nevím, kam by chtěl můj manžel odejít, nevím, jestli má smysl snažit se o té druhé něco zjistit,  nebo raději nic nevědět a čekat, jak se manžel rozhodne. Když ho teď vyhodím, vím jistě, že se už nevrátí, je hrozně tvrdohlavý a nikdy by nepřiznal chybu. Vlastně ani nevím, jestli je to z mé strany ještě láska nebo jen závislost na něm. Moc děkuji za další názory, moc mi to pomáhá.

NIc nemusíš, nemusíš to ani držet v sobě. Je to jen tvůj výber. Neznamená to, ež bys musela  všem dopodrobna líčit scény ale své důvěrné kamarádce se svěř. Potkala mě nemilá věc, manžel chce odejít.... une se to i vaše přátelství, unesou to i tvé děti.

Proč bys o té druhé měla něco vědět? Je to pro tebe nějakým způsobem důležité? Proč? Zprvu hledej odpovědi u sebe. Stejně pomocnou ruku najdeš na konci své paže. 

Hlavně nic jemu neulehčuj. Zvlášt když tě trápí svým "rozhodováním". Je to v podstatě alibismus, abys ten bolavý krok udělala za něj a on nemusel nést zodpovědnost.   Dělej jen to co umíš a můžeš. Držím ti palce.

Nic v sobě nemusíš držet, proč? Uškodí to jedině Tobě.
Naopak, dětem bych to řekla.Já to dlouho neudělala a byla to chyba!

Pavla mě předběhla :)

Pavla i Romča mají  recht- NIC nemusíš.  Jediné, co bys měla je myslet teď na sebe. Ne na to, co bude nebo nebude  dělat tvůj "tvrdohlavý" manžel. Když  ho vypustíš, dáš šanci především sobě.  Pokud se nemáš kde vykecat, můžeš i anonymně na netu, ale podle svých zkušeností ti radím opraš  své vzpomínky a určitě najdeš nějakou kámošku. Kolem tebe neumřeli, jen jsi na ně neměla čas- jak klasické - vše pro rodinu a pro manžela ... Oni se ti "odmění"...:usch::usch:
Hlavně se neboj- nic není horší  než čekání na rozetnutí  trojúhelníku. Sice to možná uděláš za  někoho jiného , ale popostrčíš sebe.  Pokud máš na duši stínek pochybnosti o svých  chybách,  nech je zatím tam , kde jsou.   Śamozřejmě můžeš počítat s tím, že  bude někdo hledat chyby na tobě i na tvém přístupu ke vztahu... ALE- pokud je tam někdo viděl, měl ti o nich říct sám a včas, ne jako alibi na svůj  záhybný manévr....  Prostě se nestarej o nikoho jiného než o sebe. Pokud jsi to 20let nedělala, tak začni HNED!!!!

Asi máte pravdu,aspoň kamarádce a dětem bych to říct mohla,ale ulevilo se mi, když jsem se mohla svěřit aspoň tady. Ještě jedna praktická věc:nevíte holky, kolik mohou dělat alimenty na dvě studující děti 18 a 21 let, pokud má manžel cca 14000 čistého měsíčně?Příští rok už budou obě na VŠ.Mám hrozný strach, jak bych vyšla finančně, aby mohli dostudovat.

Ahojky, úplně Ti rozumím, Tvé pocity sdílím asi tak 2 měsíce a vím, že realistické rady jsou pochopitelné, ale nerealizovatelné. Také bych Ti před časem řekla - nedrž se vztahu..také jsem před časem měla pocit, že mne můj partner má prostě rád a CHCE se mnou být. Jenže je asi přání otcem myšlenky, či podle sebe soudím partnera. Jedno snad poradit můžu - nepátrej. Já jsem to trochu udělala a nic dobrého mi to nepřineslo. Tak trochu jako škrábání ekzému (jak jsem kdesi četla) : chvilková úleva je vykoupena zhoršením. Je to tak.

Znám strašný pocit "tváření se, že se nic neděje" a ten kámen v žaludku...tu nemožnost o všem mluvit a vyplakat se....někdy už ani plakat nejde.

Dopřej všemu čas....snad jen rada ode mne.

Sorajo, budou se muset především snažit i ony. Brigáda a tak, ale neboj se toho, je to zocelí. Jako právně dospělé osoby si tohle budou muset vyřídit oni, proto by měli o rozchodu určitě vědět, neby ti mohou dát plnou moc a ty to za ně vyřizovat. N a právním najdeš spoustu diskuzí ohledně alimentů.

Ahojky, souhlasím s Pavlou, musíš to ze sebe "dostat",sama se sebou na to stačit nebudeš, tu druhou bych poznat nechtěla, nevedlo by to k ničemu, trápila by ses ještě víc a hledala odpověď na otázku .. proč zrovna ona .., musíš být silná a říkat si, že to zvládneš .., nejsi ani první , ani poslední které se něco takového stalo.
Přeji Ti, abys to vše zvládla, je to teď čerstvé, ale čas všechno zahojí a věř, že bude líp , žij pro děti, které Tě potřebují, na rozdíl od manžela.

Moc děkuji za všechny příspěvky,je pro mě hrozné,když ho vidím odcházet a vím, že jde k té druhé, tráví s ní volný čas,jezdí na výlety, domů se přijde jen najíst a vyspat, když odchází spát s mobilem v ruce a mě neřekne ani dobrou noc, jak mám v sobě vzít sílu vše toto ustát a čekat, jestli ho to nepřejde. Na druhou stranu když mu řeknu, aby odešel, budu mít sice možná větší klid, když nebudu muset toto vše pořád sledovat a trápit se, na druhou stranu ale udělám rozhodnutí za manžela a pošlu ho té druhé rovnou do náruče. Napiště mi prosím, jak byste to řešily vy a myslíte, že je šance manželství udržet?

sorajaa napsal(a):

Moc děkuji za všechny příspěvky,je pro mě hrozné,když ho vidím odcházet a vím, že jde k té druhé, tráví s ní volný čas,jezdí na výlety, domů se přijde jen najíst a vyspat, když odchází spát s mobilem v ruce a mě neřekne ani dobrou noc, jak mám v sobě vzít sílu vše toto ustát a čekat, jestli ho to nepřejde. Na druhou stranu když mu řeknu, aby odešel, budu mít sice možná větší klid, když nebudu muset toto vše pořád sledovat a trápit se, na druhou stranu ale udělám rozhodnutí za manžela a pošlu ho té druhé rovnou do náruče. Napiště mi prosím, jak byste to řešily vy a myslíte, že je šance manželství udržet?

sorajo, nechci teď vypadat bezcitně, ale ty mu teď děláš "paní na pomoc s domácností"? nezlob se na mě, ale pokud se domů chodí vyspat a najíst, tak při přístí takové "návštěvě" bych mu ke dveřím nachystala kufry :fuck: řekla bych, že teď máš dost starostí se sebou, nepotřebuješ k tomu ještě "chlapa" (haha), který ti hodí na hlavu to, že se MOŽNÁ časem odstěhuje (samozřejmě až se rozhodne, přece na to má dost času ne?), protože si našel jinou.. jak by řekli mé bývalé kolegyňky What the fu*k :kapitulation:

Držím pěsti, tohle zvládneš :pussa:

Rei, mě krásně předběhla :D.Klidně bych na lednici připíchla nápis: zde není vývařovna ani veřejná prádelna a ani jiný druh charity nevedeme!
Pak bych obvolala kamarádky a šla pařit. Prostě bych to obrátila. Starej vypadl z baráku,takže mám čas na . . . a už koukej sepisovat seznam nových koníčků, výletů atd.
Teď mě napadl super typ,kde sehnat nové kamarádky a odpočinout si. . .v případě zájmu, piš soukromou zprávu.

Sorajo, držím ti palečky, ať to vše zvládneš a ustojíš.
A napadá mě, že bych ho klíďo vypakovala k té maldší milence. Se 14 000,- Kč měsíčně a alíkama na dvě děti na VŠ bude vážně nadšená, co našla za poklad. A tvůj muž si jistě rád zahraje na hodnýho strejdu - počítám, že se mu do toho nechce, ona na něj tlačí a on to nechá prostě na tobě. Zbabělec, jako většina. :/ Znám jen dva chlapi, co odešli s igelitkou s hlavou vztyčenou za svou novou láskou. Většina měla pocit, že když to doma provaří, bude o ně ženuška bojovat 100% servisem a bude kolem nich chodit jako kolem horký kaše - co kdyby se vážně odstěhoval... a když jim bylo řečeno - tak pa, zlato... obrátili o 360 stupňů... Tak jako kdysi můj manžel. :P
Moc mu toho netoleruj, jak tu holky psaly - nemusíš v sobě dusit nic, pán je dospělej, uklidit a uvařit si umí... Nejvyšší čas vyrazit do světa a zajít po práci na kafíčko, posedět v parku s knížkou - co komu libo. ;)
Můj BM se mohl picnout, že jedu na víkend pryč, když si bral děti - několik let po rozvodu. Přitom si pro ně přijel s údajnou kamarádkou... už poněkolikátý. :D Já jí zdravím a on vyšiluje, že někam jedu, protože neví kam. Jsou fakt trochu jiný. Bez nich by byl život dost nudnej...
A i když si teď nevěříš, tak uvidíš, že to zvládneš. Jako všechny. :pussa:

Říkám to pořád, tak teď jinými slovy:
http://ona.idnes.cz/zarucene-zpusoby-ja … hy-sex_ves

Pandorraa napsal(a):

Říkám to pořád, tak teď jinými slovy:
http://ona.idnes.cz/zarucene-zpusoby-ja … hy-sex_ves

To je moc hezký článek.


Myslím, že pro Soraju  už je ale poněkud pozdě ho číst pro  tento vztah. Možná npřed navázáním toho dalšího.. Pro ni by bylo vhodnější akceptovat radu Javeny, Rei  atd...  o postavení kufrů před dveře....

Na mě by to čekání nebylo.  Vypakovala bych ho i kdybych měla žrát s dětmi trávu na zahradě.

A napadá mě, že bych ho klíďo vypakovala k té maldší milence. Se 14 000,- Kč měsíčně a alíkama na dvě děti na VŠ bude vážně nadšená, co našla za poklad. - tak nějak :supr: .

Pokud Tě má opravdu rád, vše mu docvakne a pochopí že bylo něco špatně, tak se vrátí.
A když nee, tak není o co stát.Jsi mladá, na to aby jsi přežívala.Můžeš spokojeně žít a užívat si, třeba i nějaký čas bez partnera.

Myslím, že aby kdokoliv překonal bolest ze ztráty, musí postupně pochopit příčiny, které ke krachu vztahu vedly.
Vzít si z toho všeho to, co je jeho a zapracovat na tom.

Zda vztah soraji a jejího muže skončil, to je otázka. Bude hodně záležet na tom, jak ona se k tomu postaví.
Já osobně bych mu tedy ani náhodou kufry nebalila. To tak, jen ať si je zabalí sám.
Ovšem servis "manželčin hotel", který je nejen nadstandardní, ale i pro vztah zhoubný, by měl okamžitě skončit.

Podle mne by bylo dobré uzavřít "pakt o neútočení", jehož součástí by bylo vymezení jasných práv a povinností OBOU manželů a časový horizont, kdy pakt skončí. Je potřeba, aby oba věděli, co TEĎ od toho druhého mohou čekat.
Pravidla by nemala být "ramenatá", ale reálná.
Takže říkám to, co cítím.
Balit muži kufry a pokřikovat na něj: Táhni k tý couře a už se nevracej!" si může dovolit jen ta žena, která to tak cítí nejen hlavou, ale i srdcem. Nevede jí její uražené ego, ale smířené a uzdravené srdce.
Bacha tedy na emoce.
Není vůbec žádná prohra říci: Mám tě ráda, ale donekonečna na tebe čekat nebudu, ani držet tě doma za nohu nebudu.
Můžeš se rozhodnout svobodně, máš na to tolik a tolik času, já budu zatím taky přemýšlet a pak se tu zase sejdeme a řekneme si, k čemu jsme oba došli.
V žádném případě tedy nevyhrožovat, ale ani pasivně čekat, jak se drahý rozhodne, skutečně i sama přemýšlet nad tím, zda mi ten vztah dál stojí za to.

Soraja má už velké děti, o to to má jednodušší, může se přestat věnovat manželovi a rodině, může se věnovat sama sobě. Může chodit mezi lidi, bavit se bez muže, vrátit se ke svým koníčkům i starým přátelům.
Pokud to nedokáže, je na muži závislá a to není dobře. Pak to prostě musí změnit.

Romča napsal(a):

A napadá mě, že bych ho klíďo vypakovala k té maldší milence. Se 14 000,- Kč měsíčně a alíkama na dvě děti na VŠ bude vážně nadšená, co našla za poklad. - tak nějak :supr: .
Pokud Tě má opravdu rád, vše mu docvakne a pochopí že bylo něco špatně, tak se vrátí.
A když nee, tak není o co stát.Jsi mladá, na to aby jsi přežívala.Můžeš spokojeně žít a užívat si, třeba i nějaký čas bez partnera.

Mňo - ono mu taky může docvaknout výše uvedených čtrnáct táců, alíky a určitá nutnost soužití se dvěma cizími  menšími dítky :P. Pro důvod k návratu až dost :D

Romča napsal(a):

A napadá mě, že bych ho klíďo vypakovala k té maldší milence. Se 14 000,- Kč měsíčně a alíkama na dvě děti na VŠ bude vážně nadšená, co našla za poklad. - tak nějak :supr: .

Pokud Tě má opravdu rád, vše mu docvakne a pochopí že bylo něco špatně, tak se vrátí.
A když nee, tak není o co stát.Jsi mladá, na to aby jsi přežívala.Můžeš spokojeně žít a užívat si, třeba i nějaký čas bez partnera.

On se s největší pravděpodobností vrátí, protože momentální situace je pro oba (on + milenka) jakýmsi zakázaným ovocem, jakýmsi "soubojem" a jakýmsi adrenalinem. Po půl roce, po roce, to vyšumí, vyprchá a zůstane jen holá podstata - on s s jeho 14tis. (jak je psáno nahoře) + narychlo opuštěná rodina za ním. Je zamilovaný a slovy Plzáka je stádiu "tetřeva hlušce". Asi nemá moc  cenu ho teď o čemkoliv přesvědčovat, vysvětlovat, lámat..atd. Záleží jen na tobě jakou variantu zvolíš. Jestli dospělou reálnou nebo dětskou - trucovitou, vzteklou, mstivou.
Otázka je podle mě je spíš ta, zda-li ,(až mu "doteče" skutečnost, po pár měsících, kdy se na jejich modrém slunečném nebi ocitnou první mráčky), budeš schopna a ochotna ho přijmou zpět jako chlapa . Jestli toto období "překlenovací" dokážete oba zvládnou na úrovni takové, abyste si se neznechutili natrvalo. (z mého Curiculum viate :D)
Vím, že být přímo v ohnisku problému je strašně nepříjemné, bolestivé atd, že my si to tady píšeme pěkně " v teple" - toho si jsem vědoma. Ale pokus se emoce ovládnout a ustát toto období, nebudeš toho litovat, ať to zařídíš ( TY! ne ON!) v budoucnu jakkoliv.
Kdyby neměl zájem na návratu k rodině, také nevadí. Nezasloužil si toto místo - bude tedy volné pro nového partnera. Může tě totiž čekat nový a lepší život, než doposud. není to žádný konec světa a katastrofa. Spíš si myslím, že když uvidí, že ty ho nedržíš a nevyvádíš, že ho to vykolejí , dostane strach ze ztráty zázemí a dá zpátečku. 

Je potřeba jednat racionálně. Zorganizovat chod domácnosti, prostředky pro zabezpečení rodiny a své zázemí. Vím, že ti nyní  probíhají všechny možné emoce a stavy, vím jak je to nepříjemné, ale vydrž to. Všechno se vyřeší a poskládá. :hjarta:

Tipla bych, že alimenty mohou být na tvé 2 kluky 3-4tis. Kč.. Je to málo. Počítám cca 20, 25% z platu.

článek :supr:

helena napsal(a):

Romča napsal(a):

A napadá mě, že bych ho klíďo vypakovala k té maldší milence. Se 14 000,- Kč měsíčně a alíkama na dvě děti na VŠ bude vážně nadšená, co našla za poklad. - tak nějak :supr: .
Pokud Tě má opravdu rád, vše mu docvakne a pochopí že bylo něco špatně, tak se vrátí.
A když nee, tak není o co stát.Jsi mladá, na to aby jsi přežívala.Můžeš spokojeně žít a užívat si, třeba i nějaký čas bez partnera.

Mňo - ono mu taky může docvaknout výše uvedených čtrnáct táců, alíky a určitá nutnost soužití se dvěma cizími  menšími dítky :P. Pro důvod k návratu až dost :D

To máš pravdu, pokud by se vrátil s nesrovnanou hlavou do "jistoty" tak se může vše dít znova :/ .

Naprosto se shoduji s posledními třemi  příspěvky, na vyhazov máš času dost, to můžeš udělat kdykoli, až si budeš jistá , že ho nemiluješ. 
Má osobní zkušenost byla opačná:dumbom: dnes bych to udělala takto. Ono bolí se na to vše doma dívat, ale bolí i špatné rozhodnutí a nejistota zda jsi se neunáhlila. Vše chce čas a závažná rozhodnutí dělat bez emocí!!! Ten domácí servis bych určitě zrušila, a taky častěji odcházela z domu navečer a k ránu se vracela. Byť i od kamarádky, kde jsem se ve v kostýmku třebas jen vybrečela :) Jen nebuď ta hodná co čeká ,prosí a dívá se štěněčíma očima !!! Alimenty si netroufám odhadnout, ale moc to ze 14 tis. nebude, tak 3 tis. na jedno VŠ dítě-max. myslím. Děti jsou už velké, možná bych jim  situaci nastínila. Ale nejprve to oznámila muži a musel by u toho být. Probrala bych rovnou ve čtyřech kolik hodlá přispívat na školu. Pak bych to řekla nejlepší kamarádce. Rodičům a příbuzným zatím pokud možno ne.
Držím palečky ať to zvládneš s co největší úctou :)

Soraja, vidím to stejně jako holky přede mnou.
Tobě ani tak nehrozí, že tě opustí. Tobě hrozí, že se vrátí.

My to sice píšem z tepla, jak psala wiki, ale třeba já, kdykoli si tu přečtu, nebo mi někdo ze známých řekne - přišel s tím, že mě už nemiluje a někoho má... já si naprosto přesně vybavím ten pocit, který jsem měla, když mi tohle kdysi oznámil manžel. :/
Vím, co se mi honilo hlavou, jak mi stoupal tep, jak jsem cítila, že snad zkolabuju... jak se mi zhroutil svět... než jsem si řekla - a co já dopr.dele jako s tím. Ty ses zamiloval a já jako co s tím? To si musíš vyřešit ty. Je to na tobě, ty musíš vědět, co vlastně chceš. Já tě mám ráda, ale nebudu se tu pinožit, abych si tě nějak získávala na svojí starnu a ukazovala ti o co bys mohl přijít... to já fakt nebudu dělat. Ukázalo se, že chtěl zůstat "kvůli dětem" a žít si po svým, což jsem odmítla tak radikálně, že začal stoupat tep jemu a začalo mu docházet, že by si měl jít zajistit místenku na vlak, neboť mu nestartuje auto a vyvolená je z daleka. Já se tu teď nad tím chechtám, ale tenkrát mi do smíchu nebylo... i když asi víc jak jemu. Rozhodl se pro rodinu.
A pak si vybavím ten pocit, kdy jsem pár let na to zjistila, že měl tenkrát fakt jít. :/

Wiki napsal(a):

Kdyby neměl zájem na návratu k rodině, také nevadí. Nezasloužil si toto místo - bude tedy volné pro nového partnera. Může tě totiž čekat nový a lepší život, než doposud. není to žádný konec světa a katastrofa. Spíš si myslím, že když uvidí, že ty ho nedržíš a nevyvádíš, že ho to vykolejí , dostane strach ze ztráty zázemí a dá zpátečku. 

Je potřeba jednat racionálně. Zorganizovat chod domácnosti, prostředky pro zabezpečení rodiny a své zázemí. Vím, že ti nyní  probíhají všechny možné emoce a stavy, vím jak je to nepříjemné, ale vydrž to. Všechno se vyřeší a poskládá. :hjarta:

Dovolila jsem si vypíchnout z Wikina  příspěvku to absolutně  nejdůležitější: Zůstat alespoň na povrchu  cool.   Spousta  aktérů rozpadlých vztahů po čase řekne - kdybychom si odpustili ty kyblíky emocí , výčitek, špíny ( zbytečné) bylo by možná k čemu se vracet....
Ovšem   klidem nemyslím útrpné čekání na  mužovo zmoudření.

Romča napsal(a):

A napadá mě, že bych ho klíďo vypakovala k té maldší milence. Se 14 000,- Kč měsíčně a alíkama na dvě děti na VŠ bude vážně nadšená, co našla za poklad. - tak nějak :supr: .

Pokud Tě má opravdu rád, vše mu docvakne a pochopí že bylo něco špatně, tak se vrátí.
A když nee, tak není o co stát.Jsi mladá, na to aby jsi přežívala.Můžeš spokojeně žít a užívat si, třeba i nějaký čas bez partnera.

Romčo,bohužel jsou ženy,kterým by to ( vytučněné ) stačilo,hlavně,že mají chlapa.

Pandorraa napsal(a):

Balit muži kufry a pokřikovat na něj: Táhni k tý couře a už se nevracej!" si může dovolit jen ta žena, která to tak cítí nejen hlavou, ale i srdcem. Nevede jí její uražené ego, ale smířené a uzdravené srdce.

Ale takhle jsem to vůbec nemyslela.. průpovídky o courách bych vynechala, ale nějak mi připadá ze Sorajaa manželovou přítomností - ačkoli zřejmě velice střídmou - docela trpí.. Spíš to vidím tak, že "promýšlet" jestli od rodiny odejde nebo ne, by mohl jinde.. Tím pádem i Sorajaa bude mít čas a prostor si také v klidu promyslet, jestli ještě bude stát o to, aby se případně vracel...

Haha, teď koukám, že jsem nečetla moc pozorně..  Tohle je to co jsem myslela:

"Mám tě ráda, ale donekonečna na tebe čekat nebudu, ani držet tě doma za nohu nebudu.
Můžeš se rozhodnout svobodně, máš na to tolik a tolik času, já budu zatím taky přemýšlet a pak se tu zase sejdeme a řekneme si, k čemu jsme oba došli."

ovšem do toho "pak sejdutí" bych asi opravdu uvítala ho spíš nevidět...

Spíš to vidím tak, že "promýšlet" jestli od rodiny odejde nebo ne, by mohl jinde
To máš sice pravdu, ale řekni kde? Ledaže by šel na ubytovnu, chatu nebo ke kamarádovi. U vdané milenky azyl nenajde - a doma je o něj (snad zatím?) postaráno. Navíc se sorajaa bojí ho "vyhodit" - "udělám rozhodnutí za manžela a pošlu ho té druhé rovnou do náruče".

helčo,

myslím, že kde bude manža přemýšlet, je čistě jeho problém.. přesně jak říkáš.. existují hotely, ubytovny... možná jsem vedle, ale být postavená před "mám jinou paní, PŘEMÝŠLÍM jestli teď budu s ní nebo s vámi" mi přijde jako jednání dítěte... Vybral si, že Soraja už patrně nemá být součástí jeho života jako jeho partnerka, tak proč by ona měla trpět při pohledu na to jak se přijde domů "zkulturnit" a jde jinam?

Možná jsem se v mém prvním příspěvku vyjádřila se sbalenými kufry příliš ostře.. Pokud tedy budou schopní si spolu promluvit alespoň na tolik aby si tedy vzájemně dali čas a stanovili určité podmínky... Pokud manžel očekává "full service" když se ukáže doma a nic "nenabízí" pak mi to přijde jako jednostranně vyčerpávající a nefér.. a je na Sorajje, aby si ujasnila nakolik to takhle bude přijímat.. Patrně i za cenu "poslání ho do náruče"..

helena napsal(a):

Spíš to vidím tak, že "promýšlet" jestli od rodiny odejde nebo ne, by mohl jinde]
To máš sice pravdu, ale řekni kde? Ledaže by šel na ubytovnu, chatu nebo ke kamarádovi. U vdané milenky azyl nenajde - a doma je o něj (snad zatím?) postaráno. Navíc se sorajaa bojí ho "vyhodit" - "udělám rozhodnutí za manžela a pošlu ho té druhé rovnou do náruče".

to už je snad jeho problém,ne? pokud doma řekne, že chce odejít, tak asi ví kam..

Holky, díky vám všem za vaše příspěvky a zkušenosti, Pandořře za za úžasný článek, ve kterém jsem se místy poznávala. Začínám si vše pomalu srovnávat v hlavě a vidět důvody, proč se to vše stalo. Vdávala jsem se v 18, manžel byl můj první a nepoznala jiný chlapy, takže jsem nemohla srovnávat a brala to moje přizpůsovení jemu jako normální. Vytěsnila jsem svůj svět, svoje zájmy, přání, kamarády a koníčky a žila jen těmi maželovými.Velká chyba, teď to vím. Moje chyba. Jenže co teď dál? Ten můj malý svět s maželem uprostřed se mi rozpadá a já mám hrozný strach z toho velkého světa kolem sebe, který prakticky neznám. Proto se tak upínám k tomu důvěrně známého, i když nevím, jestli to vůbec ještě smysl.
Nelituji těch víc jak 20 let, mám bezvadný děcka, dobrou práci. Jen si říkám, co dál?
Manžel mě za ty roky zřejmě začal brát jako nedílnou a jistou součást zařízení domácnosti, já se vracela pozdě z práce utahaná, do noci uklízela vařila a starala se, manžel, který přicházel o 3 hodiny domů dříve, nedělal skoro nic nebo jen velmi málo. V klidu si pospal po práci a pak se věnoval svým koníčkům. Takže nebyl problém vyplnit svůj volný čas a zahnat nudu milenkou. Má práci, která ho neuspokojuje, ale nic neudělal pro to, aby to změnil. Kdyby měl víc starostí a práce, možná by k tomu nedošlo.
Jenže co teď dál, má to ještě smysl? Manžel odmítá se mnou cokoli řešit, prý se musí rozhodnout sám, kdy to bude, to samozřejmě neví, jestli ho budu tlačit, prý se sbalí a odejde hned, ale netuším kam by šel, možná jen tak vyhrožuje a myslí si,že se leknu, dám mu pokoj a on si bude dál žít svůj pohodlný život teď navíc obohacený milenkou.
Mám obavy, že se to může takto táhnout donekonečna a zároveň nevím, kde vzít v sobě sílu a zbavit se strachu z budoucnosti a vyřešit to sama. A mám to vůbec řešit? Nebo čekat? A jak dlouho?
Moc vám děkuji za další příspěvky, dodávají mi sílu díky nim si vše srovnávám v hlavě.

Sorajo, pokud s tebou manžel odmítá cokoli řešit, pak je asi opravdu jen a jen na tobě nakolik jsi ochotná toho vydržet.. Říkáš, že máš dobrou práci, skvělé děti a neměla jsi čas na koníčky.. Pokud nemáš sílu manžela když to tak řeknu "vyexpedovat" tak mu ale nemusíš poskytovat ŽÁDNÝ servis.. Máš dceru? Z toho co jsem pochopila jsi na sebe žádný čas neměla, zajdětě na kosmetiku, zaplavat si.. Místy to vypadá, že bude léto, seberte s dětma stan a vyražte na víkend ven ;) Tvoje děti tě určitě rády podpoří.. Pokud žiješ ve větším městě určitě se tam najde nějaký kroužek nebo činnost, kde poznáš nové lidi.. :) jop a jestli můžu jedno doporučení, zajdi si do kina na Ženy v pokušení - hezky nadlehčena oddechovka u které se zasměješ myslím i ty :)

Drž se :pussa:

Moc bych ti přála Soraajo abys  našla odvahu se vzepřít. Možná mají tvé děti domov jen za servis( jako ti moji velcí potomci)- tudíž  procházky s dcerou jsou sci -fi,kde by máma byla poněkud out...Možná  tvůj muž  odejde za hlasem hormonů v přechodu- ale kde jsi ty?   Přece mi neříkej, že nemáš jednu jedinou kámošku.  Jedu jedinou zálibu, která by tě vytáhla ven z opečovávané a momentálně poněkud kontraproduktivně fungující domácnosti?!?
Čekání na popravišti nových možností- tak bych viděla tvoji momentální pozici. Ale ty tam nejsi přivázaná za nohu! Můžeš se sebrat a už tenhle víkend jet  za bratru 2tisíce na  víkend pro ženy  do nejbližších lázní, nebo navštívit   nejbližší zoo, nebo já nevím- muzea v Praze, nebo jen obecní knihovnu- prostě NĚCO, COKOLIV - co tě vytáhne a nedovolí ti jen čekat na vysmátého zaláskovaného mužíčka...  Při takové změně stereotypu možná dojdeš k rozhodnutí , co a jak dlouho chceš snášet... Možná si řekneš, že budeš  tiše čekat na to až dostane tvůj muž od manžela milenky na budku a bude  se chtít vrátit lízat si rány domů. Možná si řekneš , že jakékoliv čekání ti bere energii a čas- ale věřím, že takový čas jen pro sebe a v neznámém prostředí tě někam pinkne. Pomůže ti rozhýbat myšlení... Držím pěsti.

rejka napsal(a):

Romča napsal(a):

A napadá mě, že bych ho klíďo vypakovala k té maldší milence. Se 14 000,- Kč měsíčně a alíkama na dvě děti na VŠ bude vážně nadšená, co našla za poklad. - tak nějak :supr: .

Pokud Tě má opravdu rád, vše mu docvakne a pochopí že bylo něco špatně, tak se vrátí.
A když nee, tak není o co stát.Jsi mladá, na to aby jsi přežívala.Můžeš spokojeně žít a užívat si, třeba i nějaký čas bez partnera.

Romčo,bohužel jsou ženy,kterým by to ( vytučněné ) stačilo,hlavně,že mají chlapa.

Táto ale už jedného má - ;) - tá by asi chcela na lepšie, nie na horšie(myslím teraz finančne)...

sorajaa napsal(a):

Holky, díky vám všem za vaše příspěvky a zkušenosti, Pandořře za za úžasný článek, ve kterém jsem se místy poznávala. Začínám si vše pomalu srovnávat v hlavě a vidět důvody, proč se to vše stalo. Vdávala jsem se v 18, manžel byl můj první a nepoznala jiný chlapy, takže jsem nemohla srovnávat a brala to moje přizpůsovení jemu jako normální. Vytěsnila jsem svůj svět, svoje zájmy, přání, kamarády a koníčky a žila jen těmi maželovými.Velká chyba, teď to vím. Moje chyba. Jenže co teď dál? Ten můj malý svět s maželem uprostřed se mi rozpadá a já mám hrozný strach z toho velkého světa kolem sebe, který prakticky neznám. Proto se tak upínám k tomu důvěrně známého, i když nevím, jestli to vůbec ještě smysl.
Nelituji těch víc jak 20 let, mám bezvadný děcka, dobrou práci. Jen si říkám, co dál?
Manžel mě za ty roky zřejmě začal brát jako nedílnou a jistou součást zařízení domácnosti, já se vracela pozdě z práce utahaná, do noci uklízela vařila a starala se, manžel, který přicházel o 3 hodiny domů dříve, nedělal skoro nic nebo jen velmi málo. V klidu si pospal po práci a pak se věnoval svým koníčkům. Takže nebyl problém vyplnit svůj volný čas a zahnat nudu milenkou. Má práci, která ho neuspokojuje, ale nic neudělal pro to, aby to změnil. Kdyby měl víc starostí a práce, možná by k tomu nedošlo.
Jenže co teď dál, má to ještě smysl? Manžel odmítá se mnou cokoli řešit, prý se musí rozhodnout sám, kdy to bude, to samozřejmě neví, jestli ho budu tlačit, prý se sbalí a odejde hned, ale netuším kam by šel, možná jen tak vyhrožuje a myslí si,že se leknu, dám mu pokoj a on si bude dál žít svůj pohodlný život teď navíc obohacený milenkou.
Mám obavy, že se to může takto táhnout donekonečna a zároveň nevím, kde vzít v sobě sílu a zbavit se strachu z budoucnosti a vyřešit to sama. A mám to vůbec řešit? Nebo čekat? A jak dlouho?
Moc vám děkuji za další příspěvky, dodávají mi sílu díky nim si vše srovnávám v hlavě.

Sorajaa, ja som si pri rozchode s bývalým hovorila "To je koniec, to je Smrť"... :grater: Tiež sme boli až príliš previazaní, hoci ja som mala svoje kamošky a nejaký ten individuálny záujem, ale on mal syna, ktorého sme spoločne vychovávali - to bol silný argument. Potom mi vrátila kamoška to, čo som jej kedysi povedala pri JEJ rozchode "Každý koniec znamená nový začiatok". :jojo: Vesmír nemá rád vákuum a ono vždy niečo príde, prázdnota nezostane - bude záležať len na tebe, nakoľko si to "nové" k sebe pustíš. ;)

Ja som začala po rozchode robiť veci, o ktorých som VEDELA, že s bývalým by to bol boj, že by bol proti, ohováral by mi ich, odrádzal ma apod.: objavila som ezoteriku a orientálny tanec. Ani jedno si úprimne neviem predstaviť POPRI ŇOM. Už len za toto som vďačná, že sme sa rozišli a raz som mu to (po cca 6-7 rokoch) aj povedala. :jojo: Čumel ako puk...

Sorajo, teď to je všechno čerstvý, při představě, že ti muž odejde se bojíš, že se sesypeš, ale jestli mu budeš poskytovat "hotel" který u tebe má nebude nikam spěchat a tvoje utrpení bude nekonečný. Jsou tu holky co na takového parazita čekají i pět let. Prošla jsem podobnou situací a dala na čas sanci / byla to chyba ex ten půlrok  nevyužil na přemýšlení, ale k tomu aby nás se synem oškubal jak jen to šlo/. Nakonec jsem konečně dostala vztek a vyprovodila jsem ho div neběžel :D /dneska se tomu opravdu upřimně směju a měla jsem to udělat dřív/Chlap když je zamilovaný tak je uplně mimoň. Ty to vidíš teď hrozně bolavě, ale my z venku to spíš vidíme tak, že by ses měla bát, aby ti ho tak vyvolená nechtěla vrátit. Protože dárečka co bude platit cirka 4 tisíce na svoje děti a přitom vydělá jen 14 tisíc nebude dnešní "moderní matka" asi brát všema deseti. Navíc píšeš, že je vdaná. Možná až to u ní praskne přileze ten tvůj ještě rád ke křížku. Rozhodně se neboj, že zůstaneš sama, jsi ještě mladá a navíc máš odrostlé děti. Jestli můžu poradit jednu důležitou věc, začni místo breční koukat jak se finančně zajistíš alespoň do začátku. Ulej si každou korunu,kterou jen budeš umět ulejt. Ono až se vybrečíš budeš muset dál fungovat. A určitě to netutlej, děti jsou dospělé a není to tvoje ostuda, že se manželovi splašil pohasínající hormónek. Začni tím, že skončíš s pradlenou, žehlenou a posluhou pro všechny. Mně v těch nejtěžších chvílích pomáhala práce, uklízela jsem třeba ve čtyři ráno půdu nebo kůlnu na nářadí, vymalovala jsem si jinak dům, postupně jsem si nakoupila nový nábytek. Padala jsem na hubu a neměla čas na někoho kdo si mě nezasloužil ;) Celkem rychle jsem se ze smutnění dostala, pomohl taky "převozník" co mi vrátil sebevědomí a dneska jsem ráda, že to tak dopadlo, spíš si vyčítám, že jsem se nechala dostat do situace, kdy jsem žila život tak aby exovi nic nechybělo a nic nemusel a sama jsem odsunula i sebe stranou.

sarajo,
vrať se sama k sobě, tedy uvědom si sama sebe - získej zpět své sebevědomí :jojo: Pak budeš hned vědět, co máš dělat.
Muže a jeho milenku neřeš, vyřeš si jen finance a nedělej mu služku. Nedělej nic, co nechceš. Protože NEMUSÍŠ.
Děti i manžel mají občanku, postarají se samy o sebe.
A ten víkend pro ženy je bezva nápad, najdeš tam nové kamarádky. a ne abys si to vyčítala, že ty si užíváš a oni jsou sami doma. Chraň se toho jim navařit! Máš nejvyšší čas začít napravovat chyby, které jsi nevědomky udělala.
Na nic není pozdě :)

Holky, ani nevím, jak vám všem mám poděkovat, držíte mně nad vodou a pomáháte ujasnit moji situaci, jste bezvadný..
Vím, že máte pravdu a vím, že si za současnou situaci můžu také sama. Je to pro mě jenom velký šok, že to vše přišlo tak nečekaně a strašně to bolí. Pořád si říkám, že to není možný, aby manžel hodil za hlavu mě, děti, celých těch 20 společných let a bylo mu totálně fuk dívat se, jak mi teď je, jak se trápím, co bude s naší rodinou, dětma...
Pořád to nedovedu pochopit. Proč mi neřekl dřív, jestli mu něco vadilo?
Jak pro něj může nějaká jiná, kterou zná tak krátce, znamenat víc než naše rodina a děti?Na otázku, co bude se studiem dětí jen pokrčil rameny.Pokud prý odejde, bude platit alimenty, co mu vyměří soud, víc ale ani korunu, jemu prý taky nikdo nic nedal, když byl mladý.Beru to jako pozdraz, obě děti mají gymnázium, všichni jsme počítali s tím, že půjdou dál studovat, i manžel to tak chtěl. Starší dcera studuje v Opavě, kde možnost najít nějakou brigádu je takřka nulová.
Nechápu, to té druhé je jedno, že zničí dvě rodiny?
Na druhou stranu nevím, pokud by manžel nakonec přece jen zůstal, jestli bych byla schopná na něj dále pohlížet jako na chlapa, kterému můžu věřit a vážit si ho.
Nechci dělat ukvapené závěry a říct mu, aby odešel okamžitě, vím že to by byl konec.Ale také nevím, jak dlouho budu schopná tuto situaci snášet, je hrozný vidět, jak je zaláskovaný, jak pořád mobiluje s tou druhou, neřekne kam jde a kdy přijde. Zároveň je mi jasný, že tato situace mu maximálně vyhovuje, s tou druhou to má nádech zakázaného ovoce (její muž prý nic netuší) a může se to táhnou hodně dlouho, aniž by měl potřebu něco řešit.
Jak dlouho myslíte, že může taková fascinace milenkou trvat, jak dlouho může trvat než mu spadnou růžové brýle?Jinak aspoň perlička: včera večer přišel od milenku, velmi se podivovatl kde má nachystanou večeři, na stole jsem nechala ležet kuchařku a na ní lístek: Večeři máš na straně 58. Odešel spát hladový.
Ještě jednou vám holky všem moc děkuji, a budu moc ráda, když mi zase napíšete.

A ještě jedno, vím že  bych měla taky někam vypadnout, věnovat se nějakým koníčkům, jenom na to teď vůbec nemám sílu a energii, nikam se mi nechce, jsem strašně unavená, žiju ze dne na den. Byla jsem včera sednout se známýma na kafe a stejně si to vůbec neužila, pořád myslela na ty svoje starosti, jak to překonat?

sorajaa napsal(a):

A ještě jedno, vím že  bych měla taky někam vypadnout, věnovat se nějakým koníčkům, jenom na to teď vůbec nemám sílu a energii, nikam se mi nechce, jsem strašně unavená, žiju ze dne na den. Byla jsem včera sednout se známýma na kafe a stejně si to vůbec neužila, pořád myslela na ty svoje starosti, jak to překonat?

Aktivitou, byť z donucení..... :jojo:

Sorajo, já ti nechci brát iluze, ale kamarádka má čtvrtý rok ženatýho milence. Ze začátku to jeho žena netušila, pak měl peklo, protože to ruplo... odejít nechtěl... a pak podle mě řekl, že to skončil. Vypadá to tak, podle frekvence návštěv a o hodně menší hodnoty darů... Jeho žena si spíš zvykla, než že by mu věřila - ale tam nejde o průměrný plat - tenhle by uživil Africkou vesnici... Čili tolik k tomu, jak dlouho to může trvat. :/
I když - po nějaký době přestane mobilovat a zamilovaně čučet... to se asi dá s dobrým žaludkem a nadstandardním příjmem ustát. Pravda taky je, že kámoška nemá manžela - ten by s tím taky trochu zatřepal...
Opravdu záleží na každým, jak sebou nechá manipulovat. ;)
A k tomu, že sis neužila to kafe - to je normální. Fakt to přejde. Lepší myslet na svý věci v kavárně, než doma jako vystesovaná podváděná ženuška. ;)
Když vydržíš, spadnou mu ty brýle rychle... až si řekne milence o véču, bude to dokonalý... Taky jí jistě zaujmou nevypraný trenky, případně omylem obarvený na růžovo - spěchala jsem na nehty, promiň... :D

sorajaa napsal(a):

Holky, ani nevím, jak vám všem mám poděkovat, držíte mně nad vodou a pomáháte ujasnit moji situaci, jste bezvadný..
Vím, že máte pravdu a vím, že si za současnou situaci můžu také sama. Je to pro mě jenom velký šok, že to vše přišlo tak nečekaně a strašně to bolí. Pořád si říkám, že to není možný, aby manžel hodil za hlavu mě, děti, celých těch 20 společných let a bylo mu totálně fuk dívat se, jak mi teď je, jak se trápím, co bude s naší rodinou, dětma...
Pořád to nedovedu pochopit. Proč mi neřekl dřív, jestli mu něco vadilo?
Jak pro něj může nějaká jiná, kterou zná tak krátce, znamenat víc než naše rodina a děti?Na otázku, co bude se studiem dětí jen pokrčil rameny.Pokud prý odejde, bude platit alimenty, co mu vyměří soud, víc ale ani korunu, jemu prý taky nikdo nic nedal, když byl mladý.Beru to jako pozdraz, obě děti mají gymnázium, všichni jsme počítali s tím, že půjdou dál studovat, i manžel to tak chtěl. Starší dcera studuje v Opavě, kde možnost najít nějakou brigádu je takřka nulová.
Nechápu, to té druhé je jedno, že zničí dvě rodiny?
Na druhou stranu nevím, pokud by manžel nakonec přece jen zůstal, jestli bych byla schopná na něj dále pohlížet jako na chlapa, kterému můžu věřit a vážit si ho.
Nechci dělat ukvapené závěry a říct mu, aby odešel okamžitě, vím že to by byl konec.Ale také nevím, jak dlouho budu schopná tuto situaci snášet, je hrozný vidět, jak je zaláskovaný, jak pořád mobiluje s tou druhou, neřekne kam jde a kdy přijde. Zároveň je mi jasný, že tato situace mu maximálně vyhovuje, s tou druhou to má nádech zakázaného ovoce (její muž prý nic netuší) a může se to táhnou hodně dlouho, aniž by měl potřebu něco řešit.
Jak dlouho myslíte, že může taková fascinace milenkou trvat, jak dlouho může trvat než mu spadnou růžové brýle?Jinak aspoň perlička: včera večer přišel od milenku, velmi se podivovatl kde má nachystanou večeři, na stole jsem nechala ležet kuchařku a na ní lístek: Večeři máš na straně 58. Odešel spát hladový.
Ještě jednou vám holky všem moc děkuji, a budu moc ráda, když mi zase napíšete.

Proč se tak bojíš  osamostanění, respektive toho že by - Tvými slovy:" říct mu, aby odešel okamžitě, vím že to by byl konec.! " Takhle je to co ? Agonie?
Naopak  každý "konec" je začátek.  Budeš čekat na jeho odmilování, nechat se ponižovat a  chystat cedulky na kuchařku? Slabá  náplast! Lepší by bylo, kdyby tě vůbec nenašel doma, kdyby měl místo vypraných komínků s prádlem  hubu otvírající prádelní koš  a každou fusekli jinou a pro jistotu i děravou.... A ty abys přišla jako druhá a s vysmátou tváří třeba z aerobiku ( který já tedy k smrti nesnáším....)

A proč je to té druhé jedno, že něco ničí?  Třeba proto, že ten její se před ní chová stejně jako ten tvůj před tebou... Nebo je to naopak dobrý trouba, který  po večerech hlídá děti aby se mohla jít unavená manželka bavit  s "kamarádkami".... Těch možností je hafo... Pomůže v něčem  TOBĚ  to vědět? Kašli na to. Žij!

sorajaa napsal(a):

Jinak aspoň perlička: včera večer přišel od milenku, velmi se podivovatl kde má nachystanou večeři, na stole jsem nechala ležet kuchařku a na ní lístek: Večeři máš na straně 58. Odešel spát hladový.
Ještě jednou vám holky všem moc děkuji, a budu moc ráda, když mi zase napíšete.

:lol: :supr:
Sorajo, myslím,že o Tebe se bát nemusíme.

Jinak na kafču moc nevypneš(zatím),co zkusit kino(nebo prostě něco,co naprosto zaměstná mozek)?

Sorajoo - měla jsem to stejně. 23 let normálního manželství, mě bylo tedy už 45, manžel se zamiloval ze dne na den, do týdne to prasklo, tak týden se snažil tvrdit, že o nic nejde, pak obrátil a prohlásil, že se jí nevzdá. Znám přesně to, co píšeš - jak do noci seděl u mailů, jak si celé večery volali, každý víkend odjížděl s ní, doma se válely účty za pobyty, za dárky, ve skříni měl dárky pro ni, nikdy jsem nevěděla kdy odjede, kdy se vrátí. Pak už si od ní vozil i jídlo a vyžehlené prádlo. A nekonečné myšlenky "proč", "jak mi to mohl udělat", "to přece nemůže být pravda". Syn studoval na VŠ.
Já jsem ho hned na začátku vyhodila z ložnice i od stolu. Dotklo se ho to, ale pak byl zjevně i rád.
Na rozdíl od tebe byla jeho láska rozvedená. Neměla jsem šanci.
Za necelý rok jsme byli rozvedení, do dvou let se s ní oženil. Teď jsou to už čtyři roky a já jsem sama. Bývalý manžel mě úplně odříznul, nekomunikuje se mnou, nepozdraví mě.
Těžko radit. Ta zamilovanost trvá až rok. Pak začne myslet i trochu mozkem. Dost velkou naději dává to její manželství - kdo ví jak to ona má.
Moje zkušenost z mnoha příběhů je taková, že pokud chce chlap odejít, nemá manželka moc šancí to zvrátit. Ale pokud chce chlap mít jen milenku, tak nějaká šance je. Jenže která ženská to vydrží tolerovat a žít nějaký čas svůj život jen tak vedle něj, aniž by vyvolávala scény a končila na prášcích.
Obecně tak nějak platí, že ujet můžeme všichni a že žít se dá spokojeně i po zvládnuté nevěře. Samozřejmě pokud se to neopakuje za čas znovu.
Takže já souhlasím s tím, že pokud nejde sám, nikam bych ho nevyhazovala. Ale taky bych se netvářila, že se nic neděje. Prostě žijeme vedle sebe, každý svůj život. Na tu hroznou bolest fakt pomáhá práce, vycházky do přírody, kamarádky, péče o sebe. A čas ..... za dva roky to bude dobrý :-). Vím že to zní hrozně, ale tak dlouho v průměru trvá ta bolest.
A snažit se od něj odpoutat, připustit tu možnost, že zůstanu sama, plánovat co a jak zařídím, jak budu žít.
Mohu ti říct, že se mi vůbec nežije špatně. Ale je fakt, že syn už pracuje a bydlí sám. Všechno se dá zvládnout, vůbec se neboj.

Salen, moc ráda tě vidím... :)
Pozorně jsem četla tvůj příspěvek a chtěla bych se jen zeptat na pár postřehů z tvých zkušeností- abych se pokusila pochopit  postoj,kterému  při svém založení moc nerozumím..
Pro vysvětlenou- můj nejdelší vztah trval 16 let a ukončila jsem ho já- nevím co to je být s někým 23 a víc let a čekat na něčí rozhodování, zda  se mnou zůstane či nikoliv.

Dotaz- proč si myslíš, že je lépe čekat? Myslíš, že to, že jsi svého muže vykázala rychle z lože je chyba?
Lituješ toho,protože si myslíš, že by býval vystřízlivěl?  Je to samé kdyby- ale  nezdá se ti lepší, i když smutné v důsledku na tvůj vztah- že jsi   manželovi ulehčila odchod?
Pokud si totiž přečtu  příběhy těch "čekanek", zdá se mi každý popisovaný příběh  tisíckrát  víc deprimující pro opouštěnou manželku, než taková "rychlá smrt"...

Ano - rozhodnutý muž odchází, aniž by měla stávající partnerka šanci něco ovlivnit.
Muž tápající - toť oříšek... Nechat ho jít, nebo trpělivě čekat? Co když mu to ulehčím, když řeknu, aby šel... ale proč trpět a chápat něčí vrtochy...
Z těchto tápajících mužů je, dle mého názoru, velmi malé procento těch, kteří za to, aby zůstali, opravdu stojí. Většina z nich kalkuluje - chlapácky si narazí milenku, ale srabácky volí rodinu, která je tak dusila. :dumbom:
Já tedy konkrétně, jsem se po rozchodu, kdy se chtěl manžel vrátit a byl překvapen mým ne, dozvěděla, že on mi tehdy dal taky šanci. Když měl před lety milenku řekla jsem mu, že mu nebudu bránit a dělat scény a jestli chce, může jít... zůstal. Zvláštní - já to tehdy brala jako šanci pro nás. :D Tak ten za to fakt nestál.
Jinými slovy, Soraja (a kterákoli, co se dostane do stejné situace) by si měla uvědomit, proč přesně o svého muže nechce přijít. To je klíčové. Děti, hypotéka, co já chudák budu dělat a co tomu řeknou lidi, jsou špatné důvody. ;)

SOrajo - přišel čas, který máš věnovat sama sobě. Abys zase byla ta atraktivní, nevypočitatelná a supr ženská. Tak ho sobě věnuj. Večeře v kuchařce je začátek. A suprový, směju se tu ještě ted.  Ted jsi hodně pod vlivem stresu a smutku, nedej se jím ovládnout, nerezignuj, at ten hclap vidí, co ztrácí. Usměvavou pohodovou ženskou se kterou se nemusí starat o malé děti.... ;) Prostě mu ukaž zase tu svoji  krásnou stránku. A v sobě ji objev...

sorajaa napsal(a):

A ještě jedno, vím že  bych měla taky někam vypadnout, věnovat se nějakým koníčkům, jenom na to teď vůbec nemám sílu a energii, nikam se mi nechce, jsem strašně unavená, žiju ze dne na den. Byla jsem včera sednout se známýma na kafe a stejně si to vůbec neužila, pořád myslela na ty svoje starosti, jak to překonat?

...to je naprosto přirozený, mě taky kamarádky tahaly ale neuměla jsem mlít o ničem než o tom co mi provedl a tak jsem se v tom máchala víc a víc. Proto, jak jsem psala, mi pomohla hrubá práce jako úklid půdy a pod. Překonáš to až časem nejde tuhle fázi přeskočit,ale můžu ti slíbit, že když si nenecháš na hlavě pecky štípat ta fáze skončí a budeš zase vyrovnaná. Tvůj muž se zachoval jako čuně, když mu je fuk, že hrozí že dětem zůstanou "jen " gymply a tak se na jeho obskakování vykašli, obskakuj sebe, zajdi si na kosmetiku, k holiči nebo do cukrárny a relaxuj. Na gesta s kuchařkou se vykašli, prostě mu nevař a nic nevysvětluj, nech taky nevyprané jeho prádlo, ať si všimne, že hotel už doma není. Má svojí lásku ať se stará on a ona. Ty máš dost co dělat se sebou a dětma a nezapomeň si ulít nejakou korunu.  Je to fakt moc důležitý...z keců se nenajíte a on utrací s ní.

Myslím, že se ti manžel vrátí, jeho novému vtzahu moc šancí nedávám, je otázka, jestli ho pak ještě budeš chtít, protože některé věci nejdou vrátit

Ahoj holky, ještě jsem se chtěla zeptat, kdo máte s něčím podobným zkušenosti, jak jste přestály to první nejhorší období, když jste se všechno dozvěděly. Já s tím mám velký problém, je to necelý týden, co mi manžel řekl, že mě a děti asi opustí, od té doby jsem nespala v noci víc jak 2-3 hodiny, tu první noc vůbec, nešlo to, třeští mě hlava, mám žaludeční potíže, mám problém fungovat v práci. Zvládly jste to samy nebo to řešily pomocí  psychologa, případně nějakými antidepresivy? Já mám takové stavy, že chvíli si říkám, ať se rozhodne manžel jak je mu libo, pokud odejte, tak ať si ho milenka užije se vším všudy, za chvíli se zase propadnu do hrozné deprese, začnou mi téct z ničeho nic slzy a nejde to zastavit.
Jak dlouho může trvat, než se z toho dostanu?
Na zítřek jsem si vzala dovolenou, chci si trochu odpočinout, zajít ke kamarádce, do knihovny.
Před chvílí mi manžel oznámil, že zítra večer mají v práci nějaký večírek, tak neví, kdy přijde, no je mi jasné, že bude s ní. Mám překonat tu svoji depku a taky večer někam vyrazit, i když se mi vůbec nechce? Když zůstanu doma, budu se užírat a myslet na to, co dělá on, kde je, kdy přijde.
Strašně bych chtěla, aby mi to bylo jedno, co on dělá a nemusela o tom pořád přemýšlet. Myslíte, že se časem dostanu do takové fáze, kdy mi to bude fuk a dokážu normálně fungovat, i když budu vědět, že je s ní nebo je to marný boj a mám to vzdát rovnou? Připadá mi to čím dál víc ponižující čekat, kdy a jak se on milostivě rozhodne.
Mějte se hoky moc fajn a děkuji za vaše názory.

Sorajo, ze začátku jsem měla problém vstát i ráno z postele - naprostá rezignace. Žaludek jak na vodě... musela jsem kvůli dětem. Skočila jsem si k doktorce pro pilule, abych mohla fungovat a asi mi to nějak psychicky pomohlo (jako, že se nesesypu, protože si kdyžtak lupnu tabletu :dumbom:), takže zůstaly nedotčené. Fyzická práce je
všelék. ;) Gruntovala jsem celej byt, kuchyň byla jak z alabastru, úložný prostory jedna báseň, do toho dvě děti, práce a samosebou podpora kamarádek - kino, kafčo, courání po obchodech... Do postele jsem padala ubitá a spala, jak poleno. Ale pozor - vyblejskala jsem si kuchyň, ale večeře byla jen pro děti a v lednici pouze sváča do školy... A i kldyž jsem prala, tak přednostně mě a dětem, takže došlo i na koupi slipů a fuseklí. Všechno stihnout přece nemůžu... :vissla:

zuzi777a napsal(a):

Wiki napsal(a):

Kdyby neměl zájem na návratu k rodině, také nevadí. Nezasloužil si toto místo - bude tedy volné pro nového partnera. Může tě totiž čekat nový a lepší život, než doposud. není to žádný konec světa a katastrofa. Spíš si myslím, že když uvidí, že ty ho nedržíš a nevyvádíš, že ho to vykolejí , dostane strach ze ztráty zázemí a dá zpátečku. 

Je potřeba jednat racionálně. Zorganizovat chod domácnosti, prostředky pro zabezpečení rodiny a své zázemí. Vím, že ti nyní  probíhají všechny možné emoce a stavy, vím jak je to nepříjemné, ale vydrž to. Všechno se vyřeší a poskládá. :hjarta:

Dovolila jsem si vypíchnout z Wikina  příspěvku to absolutně  nejdůležitější: Zůstat alespoň na povrchu  cool.   Spousta  aktérů rozpadlých vztahů po čase řekne - kdybychom si odpustili ty kyblíky emocí , výčitek, špíny ( zbytečné) bylo by možná k čemu se vracet....
Ovšem   klidem nemyslím útrpné čekání na  mužovo zmoudření.

:godlike:

sorajaa napsal(a):

A ještě jedno, vím že  bych měla taky někam vypadnout, věnovat se nějakým koníčkům, jenom na to teď vůbec nemám sílu a energii, nikam se mi nechce, jsem strašně unavená, žiju ze dne na den. Byla jsem včera sednout se známýma na kafe a stejně si to vůbec neužila, pořád myslela na ty svoje starosti, jak to překonat?

Už osm ti to písala - prácou, fyzickou aktivitou, športom....

Sorajo - prožíváš to úplně stejně jako většina - nebo abych nemluvila za jiné, tak stejně jako já. Asi to mají snazší v rodinách, kde se hádají a rozvodem si vyhrožují dlouhodobě. Takhle nečekaně je to prostě rána pod pás.
Já jsem si byla u psychiatričky pro pomoc - předepsala mi lexaurin, byl výbornej - uklidňoval mě, nechtělo se mi pořád brečet. Ale bála jsem se závislosti, tak jsem si ho dávala jen sem tam.
Taky jsem psala sem, psala jsem do různých on-line poraden, nechala si vyložit karty, předpovědět osud :-) .... no samozřejmě vyhozený peníze. Nakoupila jsem plno literatury. No ... ze všeho jsem si něco odnesla.
Jak ti píšou všichni - fyzická práce je dobrá, ale spíš k tomu vyčerpání, že večer padneš a aspoň spíš. Myšlenky ti z hlavy nevyžene. To až čas ....
A je to fakt na dlouho. U mě až tak po dvou letech přišly první dny, kdy jsem si na "to" nevzpomněla. A to myslím dva roky ne od jejich seznámení, ale až od mého osamostatnění, kdy už jsem byla rozvedená a odstěhovaná.
Obecně prý platí, že opravdu zapomenutí přijde po třetině doby, co trval vztah - takže u nás 7 - 8 let? Hrozný co :-)) A pokud se bývalí manželé setkávají, tak zapomenout nejde nikdy.
Jo a Sorajo - nejspíš pěkně zhubneš - tak aspoň to ber jako plus :-).

ZUZI - má smysl se zabývat nějakým "kdyby" ?? To nejde odhadnout. To víš, že přišly dny, kdy jsem si říkala, že kdybych tenkrát vydržela nedat najevo, že vím, kdybych vydržela mlčet, že by to byli museli tajit a třeba by jí to přestalo bavit ...... Já jí to usnadnila. Ale co já vím. Taky to mohla dopadnout tak, že bych v podstatě tolerovala jeho milenku a při tom se užírala dodnes. Ona byla rozvedená, chlapa chtěla a ten můj se jí líbil, navíc měli společné zájmy, oba hodně peněz ..... když to vezmu z mého dnešního pohledu, kdyby se do mě bezhlavě někdo takový zamiloval a tvrdil, že se chce rozvést, neměl malé děti, pochybuju, že bych se starala o to, co prožívá jeho manželka. Tak to prostě je. Akorát mohl vypadnout dřív, abych i já měla šanci někoho ještě najít :-))) Jenže to by zase byl mladší kluk a to bych mu nepřála. Prostě už se stalo a žádné kdyby nepomůžou. Člověk se musí naučit smířit se vším. Vždyť kolik lidí je na tom daleko hůř.

Salen- dík za odpověď.Pořád mi vychází líp konec než  čekání. Tím spíš po tom, co jsi napsala.... :jojo:

Sorajo, klid já taky první týden nespala pofnukávala, ale nad vodou mě držela nutnost pracovat a udržovat velký dům a řešit finanční kotrmelce, které napáchal chlap, aby zajistil milence pohodový život. Prášků " na nervy" jsem se snažila vyvarovat. Lehce se na ně zvykne, ale těžko a moc dlouho se od nich odvyká. Z jednoho problému pomůžou a do doruhého tě vrhnou. Podívej se třeba co to dělá s Bartošovou. Takže fází nespaní a buzení se ve tři ráno, kdy ti hlava šrotuje jen tu jednu věc jako by na ní stál svět si asi projde každý. Když se na to pak podíváš s odstupem sama se tomu podivíš. Prostě nechce tě tak ať jde. nenarodila si se pro jednoho chlapa co neví momentlně kam s ním. Pořád se ptáš co s tím. Pořád ti říkáme...práce, práce, práce a vlastní potěšení. Nemyslím počítání čísel v zaměstnání, myslím fakt práce. Posekej trávu, ukliď si špajz, vypucuj sklep jako by do něj měla přijít kontrola, prostě dělej něco...jdi si ke kadeřníkovi, na pedikůru, na nehty on si i tvůj "manžel" všimne změny, vyber účet kup si pěkný oblečení, botičky, kabelku...udělej si radost, hlavně si na ty nákupy vem někoho, kdo ti řekně co ti sluší, aby ses ve stresu "navyparádila" spíš strašidelně, neseď doma neper mu trenky, děti si poradí a on ať se obskakuje sám, ne že mu budeš chystat do lednice pozdní večeře :dumbom: :pussa: neříkej, že se ti nehodí nové šatičky, sukýnka a k tomu pěkně sladěné tričko nebo dvě, tříčtvrteční pěkně padnocí kalhoty na vycházky a pěkný botičky ;) vyraž a uvidíš jak tě to zaměstná, sehnat hezký šaty je fuška, navíc nesmíš koupit ty první protože vedle seženeš zaručeně lepší a kdyby ne tak se vrátíš a máš půl dne zábavy, zakonči to kafíčkem. Jo a jednu výhodu tohle "pomatený" období má...zhubneš a to se vyplatíííííí. Zajdi si na ženy v pokušení a Sex ve městě dvě a uvidíš, že to neuvidíš tak horký, věř, že tahle kaše bude už jen chladnout. Nakonec zjistíš, že ti chutná něco jinýho a manžel ať se s tím popere, jak tu píšou holky...on si ještě bude drbat hlavu. Počítám, že mu je notně přes 40 a dvě malý děti, dvoje alíky a nová afektovaná pani k tomu a výplata spíš legrační:D dej tomu čas a nech ho vyšťavit....

Sorajo, ženské, které si tímto obdobím prošly, víceméně radí stejné věci, ani já nejsem výjimkou. Ta cesta bude ještě nějakou dobu klikaté, než začneš zase stát nohama na zemi, ale dokud si to neodžiješ, lépe neprotrpíš, tak se ti neuleví. Ničemu se nebraň, když budeš chtít plakat, tak se nestyď, děti ti budou oporou, ani možná ještě nevíš jakou. Rozhodně bych jim situaci vysvětlila, určitě to pomůže. Nemá smysl se bránit skutečnosti, vrátit se nic zpět nedá. Já se dlouho bránila, zuřila, zhubla 15kg za 2 měsíce, ale dnešek nahradit včerejškem se mi nepodařilo. Prostě možná někdy člověk v životě i potřebuje dostat přes tlamičku, aby se mu rozsvítilo. Kolikrát jsem si říkala, jak bychom asi dál s mužem žili, kdyby se tenhle průšvih neobjevil. Já naivka věříc, jakého mám muže, s naprostou důvěrou se na něho obracela, no a co on? Co jeho vnitřní pocity důvěry v sebe sama? Jakou známku by si dal, kdyby své konání pozoval z druhé strany? I takovouto a mnohé jiné otázky jsem mu kladla, koukal jak malej kluk a myslím, že vlastně mnoho věcí, které jsem mu potom i řekla, nepochopil. Dodnes. I když jsme spolu zůstali, ta cesta je velmi komplikovaná, ale vím, že může být i hůř.

haiel napsal(a):

Soraja, vidím to stejně jako holky přede mnou.
Tobě ani tak nehrozí, že tě opustí. Tobě hrozí, že se vrátí.

:supr: :godlike:
A já na to potřebovala celé odstavce..:D

sorajaa napsal(a):

Ahoj holky, ještě jsem se chtěla zeptat, kdo máte s něčím podobným zkušenosti, jak jste přestály to první nejhorší období, když jste se všechno dozvěděly. Já s tím mám velký problém, je to necelý týden, co mi manžel řekl, že mě a děti asi opustí, od té doby jsem nespala v noci víc jak 2-3 hodiny, tu první noc vůbec, nešlo to, třeští mě hlava, mám žaludeční potíže, mám problém fungovat v práci. Zvládly jste to samy nebo to řešily pomocí  psychologa, případně nějakými antidepresivy? Já mám takové stavy, že chvíli si říkám, ať se rozhodne manžel jak je mu libo, pokud odejte, tak ať si ho milenka užije se vším všudy, za chvíli se zase propadnu do hrozné deprese, začnou mi téct z ničeho nic slzy a nejde to zastavit.
Jak dlouho může trvat, než se z toho dostanu?
Na zítřek jsem si vzala dovolenou, chci si trochu odpočinout, zajít ke kamarádce, do knihovny.
Před chvílí mi manžel oznámil, že zítra večer mají v práci nějaký večírek, tak neví, kdy přijde, no je mi jasné, že bude s ní. Mám překonat tu svoji depku a taky večer někam vyrazit, i když se mi vůbec nechce? Když zůstanu doma, budu se užírat a myslet na to, co dělá on, kde je, kdy přijde.
Strašně bych chtěla, aby mi to bylo jedno, co on dělá a nemusela o tom pořád přemýšlet. Myslíte, že se časem dostanu do takové fáze, kdy mi to bude fuk a dokážu normálně fungovat, i když budu vědět, že je s ní nebo je to marný boj a mám to vzdát rovnou? Připadá mi to čím dál víc ponižující čekat, kdy a jak se on milostivě rozhodne.
Mějte se hoky moc fajn a děkuji za vaše názory.

Jééjda, to víš , že tímto prošly všechy. Spíš je otázka kdo ne..:)  Vždyť je to taky jako rána do palice, z ničeho nic - pod pás, když se nechráníš (naše chyba!) a nečekáš ji.  Člověk jede v kolejích léta a najednou prásk. Vykolejil. Alééé! Taky dobře. Málokdo je takové rány uchráně, jen poučený ví, že nevěra existuje a v nějakých snad 90%  manželství? Myslím že to bylo přes 90%. Ale každá si myslíme, to ne, to se mě netýká..:D
Bolí to. Bolí to moc, bolelo a potká-li mě to bude to bolet zase. Ale není to důvod k submisi. Právě naopak.
Tys sama pěkně popsala jak jste žili. Zřejmě je to nová směrovka pro tebe a pro tvůj nový životní směr.

Já bych nedělala nic na silu. Ani nikam nešla, nechtělo -li by se mi. Jen abych mu ukázala (to už je jakási msta atd). Ale určitě bych si organizaci (zrovna třeba ten večer) udělala. Pěkně - JÁ
po - cvičení, út, knihovna, pak na kafe, středa, kamarádka, čt. - holička a solárko, pá něco si koupím na sebe...Udělala bych si svůj svět s dětma. K manželovi bych byla zdvořilá, slušná, i o milý úsměv bych se pokusila, nicméně bez jakékoli známky submise! A možná bych přidala větu - ..no, víš..já tě ráda mám (pokud máš - asi ano..), ale..možná máš pravdu, možná nás to oba posune někam dál... jen děti, ty by naši situaci rozhodně neměly odnést. "
A jestli se vyhneš splaškům, výčitkám,rozborům jeho milenky.. tak budeš absolutní jednička a obávám se, že zvítězíš i u něj. :D - jak velmi trefně vystihla jednou větou Hail.
Jestli za měsíc nebo tři - to už je asi jedno.
Jenže ty po této události (nikoli katastrofě) budeš silná, samostatná - soběstačná  (líbí se mi termín  samonosná :D ) ženská, což je pro každou z nás to nejvíc, co si může dát. Co bude pak - chlap, nechlap, tento, jiný - to už není tak důležité...:)

A čekat na jeho rozhodnutí nemusíš - udělej pravidla hry ty. Ty vymez hřiště. Ty to zorganizuj. Doporučuju si pročíst pár vláken zde a Plzáka (asi dostanu - ale stejně je to můj miláček)

Wiki napsal(a):

jen poučený ví, že nevěra existuje a v nějakých snad 90%  manželství? Myslím že to bylo přes 90%. Ale každá si myslíme, to ne, to se mě netýká..:D

tfujtajbl! To je ale pochybná instituce :lol:

Holky, díky moc. Dnes jsem měla dovolenou, dopoledne zašla do knihovny, nakoupila pár hadříků na sebe a aspoň na chvilku pozapomněla na svoje trable. Před chvilkou mi volal manžel, který jindy bývá už dávno doma, že si potřebuje něco zařídit a neví kdy přijede, takže je úplně jasné, kde je. Proč to pořád tolik bolí? Co mám dělat, až přijde domů?Ptát se, kde byl a čekat, co si vymyslí za lež nebo to nechat plavat a vůbec se na nic neptat. Vůbec nevím, jak s ním komunikovat.

Sorajo, ptáš se proč to  p o ř á d tolik bolí? Vždyť je to pár dnů či týdnů, to bude ještě bolet dlouho.Pokud M budeš mít vedle sebe (doma)a vidět ty jeho pozdní příchody, tak v pohodě delší dobu určitě nebudeš.
A co máš dělat večer, až se vrátí? Pokud hodně pozdě, tak už asi budeš spát a pokud dřív,tak si něco čti a až se vrátí tak jen zvedni oči a řekni ty jsi už doma ?
Přeji hoodně nervů, kup si aspoň třezalkový čajík a teď Ti možná příjdou vhod knihy od Simony Monyové :supr: super čtení ze života.

Po prvé, aj keby bol teraz v kostole so svojou mamou, tak mu neuveríš :D a po druhé, JE TO JEDNO. Netýraj sa viac ako už si. Bolí to preto, lebo sa búra zabehaný pekný, útulný a známy stereotyp, aby mohlo prísť niečo nové. Ja som - priznávam - bála ako sv.ňa, keď sa mi po 10 rokoch rúcal vzťah, ale: bolelo to, stále menej a menej, prišli nové veci, noví ľudia, nové záujmy a po cca poldruha roku aj nový vzťah. Nie lepší, nie horší, ale totálne odlišný a NOVÝ. Takže si nepredstavuj, kde je tvoj muž a čo robí, ale skús si načrtnúť pred očami, ako by si chcela stráviť dovolenku, ako by si sa dala ostrihať, keby si mala poriadnu odvahu, alebo ako by mal vyzerať tvoj ideálny milenec - keby to mohol byť hocikto OKREM MANŽELA. ;)

Mne z filmov účinkovala ako antidepresívum Amélia z Montmartru alebo nejaká bláznivá komédia a z kníh Pawlovská, Brindová, potom nejaké slovenské, Nesvadbová, prípadne klasici humoru: Stephen Leacock, Iľf a Petrov, Art Buchwald, Betty MacDonaldová... plus by som prestriedala možno nejakými psychologickými o vzťahoch.

Sorajo a to musíš být doma, až on se vrátí?

Teď mi manžel napsal SMS, že dnes domů nepřijede, že ho nemám čekat, že šel s kamarády (nevím teda s jakými, doteď žádné neměl) pařit, že přijede, až vystřízlivý, je totiž autem, no škoda že nenapsal, kde bude spát a střízlivět. Prý mám jít taky někde a nemám se bát. Což jsem nepochopila, čehože se jako nemám bát? Vůbec nevím, jak mám zítra nebo kdy se vrátí reagovat. Přijde mi,že se už rozhodnul, že s námi nechce být a teď chce odpovědnost hodit na mě, čeká, že ho vyhodím a pak řekne, že já jsem ta, která rozbila rodinu a vyhodila ho, že on odejít nechtěl. Jinak si to neumím vysvětlit. Nebo čeká, že zítra přijde jakoby nic se nedělo a vše bude při starém? Co jako hodlá říct dětem, kde byl celou noc? Ty zatím pořád nic nevědí.
Holky, já už jsem z toho zoufalá. Je možný, že se tak strašně a rychle zaláskoval, že je mu vše totálně ukradený? A má to ještě vůbec cenu?

Sorajo- proč bereš odpovědnost za to, co on řekne zítra  vašim dětem nebo snad za to, že tebe bude on z něčeho vinit??
Ty cítíš nějakou svoji momentální vinu za jeho páteční výjezd???
  Dětem řekni částečnou pravdu- tatínek má složité období, vás se to snad nedotkne - alespoň z mé strany se o to budu snažit...  A basta fidli -vezmi si  sako a sukni a vypadni někam  ven.  Nebo se nalož do vany s vodou, nebo cokoliv jiného a neřeš jeho- řeš sebe ,co chceš, nechceš, jak dlouho to chceš tutlat- stejně se pak dozvíš, že o tom vědělo hafo lidí, kteří jen kolem tebe chodili a dělali , že nic nví... Tak se nestarej o jiné- jen o sebe.

Pochopitelně, že je to možný.

Napiš mu: fajn, to se mi hodí, dobře se bav - a pusť to z hlavy. Když ho budeš pořád řešit, tak se z toho zblázníš.
Zítra se seber a vypadni na celý den z domu. Kamkoliv a pokud možno, tak s někým, ať nejsi sama a nebo k někomu.

Jak to řekne dětem, to je jeho problem, ne aby tě napadlo jim něco vysvětlovat - nevím, zeptejte se ho.
Nejsou už malé, hrozně mu to usnadníš, když jim něco budeš vysvětlovat místo něho.

sorajo- nenápadně jsi převzala odpovědnost za chod domácnosti, za děti i za něj. Tak se toho koukej zbavit. Děti jsou skoro dospělé, na radu dojdou, to je tak asi vše, co ted potřebují. Manžel je dospělý a svéprávný, i když se tak právě nechová a ty máš jedinou starost - přežít. Naplánuj si den, víkend, týden, snaž se povzbudit se aktivitami a koníčky, na které jsi kvůli zodpovědnosti neměla čas.

Nejlepší na manžela  je nereagovat. Vzpomen si na psy I.P. Pavlova ;)  Zájem motivuje, at už je kladný či zápo*ný, nulová odezva na jeho podněty bude znamenat, že podněty vymizí. Prostě to nekomentuj. Jen to vem, jak to je. A věř mi, že tohle je to nejtěžší.

Zítra ráno přijedou na návštěvu manželovi rodiče, jsem zvědavá, jak jim bude manžel vysvětlovat, odkud že se to vrací, no možná je mu už všechno jedno a třeba se ani zítra neobjeví.
Já hrozně špatně snáším nejistotu a tato situace mě fakt ničí. V koutku duše  si dokonce přeji, aby se manžel rozhodl sebrat a jít, pak by bylo vše jasné a já bych se mohla nové situaci přizpůsobit.Vím, že by to hrozně bolelo, přibyly by mi starosti, které jsem do teď nemusela řešit,ale věděla bych, na čem jsem. Přestávám věřit, že i kdyby se rozhodl pro rodinu, že by to ještě k něčemu bylo, jak bych znovu získala důvěru. Ale ten strach, pokud bych zůstala sama, jak bych všechno zvládla, zajistit děti, starat se sama o velký dům, co kdybych přišla o práci, je teď momentálně moc velký. Takže se v tom pěkně plácám a mám pocit, že ať to dopadne tak či tak, tak to bude stejně špatně.

Sorajoo - věř mi, že s tebou naprosto soucítím. Ono je to asi všude podobné. Ten můj mi taky první nenávraty oznámil smskou, taky jsem s hrůzou čekala na jeho návrat, co řekne, co bude (no, neřekl nic, vlastně jen "ahoj", já taky "ahoj" a pak jsem bouchla a udělala další scénu). Pak už smsky nepsal a já se v podstatě těšila na víkendy, že nebude doma. Časem už jsme si jen párkrát za den řekli to "ahoj" a jinak jsme se bavili jen se synem. Až když chtěl řešit rozvod, tak jsme domlouvali nezbytné ....

Přemýšlím co ti ještě poradit. Na mě tedy rozhodně nefungovaly rady, jak mu to ukázat, jak mu to předvést, že umím žít i bez něj. Možná holkám jo, které ti to radí. Každá jsme jiná. Já vlastně hned začala hledat jinýho :-))). Vystřídala jsem jich několik. Ale taky nemůžu říct, jestli to byla nejlepší terapie. Zamilovaná jsem nebyla ani do jednoho, jen jsem měla s kým jít, někdo mi volal, psal smsky, maily - prostě jsem si asi chtěla dokázat, že i o mě mají ještě chlapi zájem. Ale v podstatě ani s jedním bych být nechtěla.
A taky si pomatuju na jednu radu, co jsem tady dostala - že když je člověku fakt nejhůř, když už se ti ani nechce být, hlava se může rozskočit z těch nekonečných úvah co bude, jak to zvládnu, jak budu žít ..... tak to prostě nechat být. Prostě říct si, že ono to nějak dopadne i beze mě. Nechat to osudu. Žít jen teď, nemyslet na to, co bude zítra. Však ono něco prostě bude. Nebudeš věřit, ale byla to vždycky úleva.

A ještě k manželovým rodičům .... buď připravená na všechno. Mě dost zaskočila reakce těch mých "tchánů". Nejdřív to jakoby odmítali vědět, i když už jim muselo být jasné, co se děje. Pak přišla krátká doba jejich podpory, konstatování, že jejich syn "nějak blbne". Ale když to bylo už vážné a on jim zřejmě vysvětlil, jak je s tou novou šťastný, tak se vše obrátilo - vyhýbali se mi, nechtěli o tom mluvit. Pak mi bylo naznačeno, že bych se měla odstěhovat, když dům je jejich. No a hned po té přijali tu druhou do rodiny. To bylo moc těžké období pro mě.
Není to tak vždycky - často se postaví tcháni za snachu. Ale jak se říká "krev není voda" a láska k synovi je může časem obrátit i proti tobě.

Salen i všechny vy ostatní, díky moc,díky za podporu, za vaši účast, za to že se můžu vypovídat. Pomáhá mi, když vím, že v tom nejsem sama, že to zvládly i ostatní. Je to hrozně smutný a bolí to, ale je to život.Byla jsem přes dvacet let věrná a předpokládala, teď už vím že naivně, že bude i mě věrnost zachována, člověk by měl být asi připravený na všechno a já vůbec nebyla...

xxxx napsal(a):

sorajaa napsal(a):

A ještě jedno, vím že  bych měla taky někam vypadnout, věnovat se nějakým koníčkům, jenom na to teď vůbec nemám sílu a energii, nikam se mi nechce, jsem strašně unavená, žiju ze dne na den. Byla jsem včera sednout se známýma na kafe a stejně si to vůbec neužila, pořád myslela na ty svoje starosti, jak to překonat?

...to je naprosto přirozený, mě taky kamarádky tahaly ale neuměla jsem mlít o ničem než o tom co mi provedl a tak jsem se v tom máchala víc a víc. Proto, jak jsem psala, mi pomohla hrubá práce jako úklid půdy a pod. Překonáš to až časem nejde tuhle fázi přeskočit,ale můžu ti slíbit, že když si nenecháš na hlavě pecky štípat ta fáze skončí a budeš zase vyrovnaná. Tvůj muž se zachoval jako čuně, když mu je fuk, že hrozí že dětem zůstanou "jen " gymply a tak se na jeho obskakování vykašli, obskakuj sebe, zajdi si na kosmetiku, k holiči nebo do cukrárny a relaxuj. Na gesta s kuchařkou se vykašli, prostě mu nevař a nic nevysvětluj, nech taky nevyprané jeho prádlo, ať si všimne, že hotel už doma není. Má svojí lásku ať se stará on a ona. Ty máš dost co dělat se sebou a dětma a nezapomeň si ulít nejakou korunu.  Je to fakt moc důležitý...z keců se nenajíte a on utrací s ní.

ano....toto udělej....pod to se podepisuji

peníze stranou  jsou moc důležité, jinak to, že ti bude fuk, kde zrovna je a co dělá PŘIJDE, jen co ty si zaběhneš pro tebe nový rytmus bez něho, nebo i s ním. Dlouho mi trvalo si přiznat, že jsem nejenom zraněná (pláč, smutek, chaotické přežívání, které kupodivu letělo jak voda), ale taky jako ženská neskutečně uražená, že mě vyměnil za jinou. No a tento pocit vystřídal ještě jeden, který taknějak trvá dodnes. Mám svého muže velmi ráda, ale tady a teď jsem důležitější já a děti.
Až se dostaneš do fáze, kdy budeš jeho chaotické a nepochopitelné duševní menstruace vnímat z pozice seriálového nadšence z gauče se skleničkou vína a při jeho výkladech o tvém výrazném přičinění se na dané skutečnosti (pozor, velká pravděpodobnost, že to přijde, je potřeba ze sebe tu špínu trochu smýt) si představíš, že bys takovýto dáreček měla ještě opečovávat další roky, naskočí ti husí kůže. No a pak máš vyyhráno.

Zase na mě doléhá hrozný smutek,ani nevím, jak jsem přečkala noc,usnula jsem asi hodinku nad ránem, víc to nešlo.Manžel se zatím neukázal, nenapsal, nevím, kdy přijede a s čím přijede,podle mě se už rozhodnul, protože na celou noc zatím ještě s ní nikdy neodjel. Dcera už začíná tušit, ptá se, kde je, proč nemyslí aspoň na ty děcka???

Řekni jí pravdu. Unese to a třeba v ní najdeš i oporu.
Zakaž si myslet na jestli,možná,snad . . . rozhodni se,že budeš nakládat jen s jasnými informacemi a žádná kdyby si nebudeš pouštět do hlavy.

wer, v tomhle nesouhlasím.. pokud jsem to pochopila správně tak sorajin muž děti nějak vypustil.. tak proč by tohle měla soraja vysvětlovat za něj...??? jen ať si tatínek spapá co si nadrobil.. a co se týče návštěvy rodičů... :vissla: asi bych si troufla zachovat se jako nevychovanej smrad... :rodna: pokud o jejich návštěvě věděl i manžel tak bych se vypařila :D ať je nějaká sranda.. třeba na chvilku na kolo nebo tak někam... po návratu se sorajo hezky můžeš hezky podivit nad tím, že manžel ještě není doma??? vždyť psal, že až vystřízliví tak přijede..?? :D vím, že je to dost dětinské, ale jestli se M rozhodl soraju vyřadit ze svého života pak nechápu proč by měla čekat s otevřenou náručí na návštěvu jeho rodičů když se mužíček rozhodne vyrazit si z kopýtka a vrátit se až se mu bude chtít..

Já bych s "pravdou " počkala .  Ono se těžko tomu, kdo je v duševních "sr*a*č*k*á*ch říká holá pravda bez   osobníh pocitů zklamání...  Spokojila bych se s verzí: táta má nějaké blbé období, na mě se to také podepisuje,  zkus  se spíš zeptat táty.... 
Už jen proto aby se v tom ty děti neplácaly s pocitem, že "musí" někoho  bránit před někým, koho mají taky rády...  Je to děsně těžké, vím, měla jsem tuhle povinnost   také a ustát situaci ve prospěch někoh, na koho máte vztek a  ublížil vám i dětem a přitom tvrdit s ledovým klidem , "že má  partner  problémy, s kterými JÁ ani ONY nemohou pomoci"- je to fuška!

Rei napsal(a):

wer, v tomhle nesouhlasím.. pokud jsem to pochopila správně tak sorajin muž děti nějak vypustil.. tak proč by tohle měla soraja vysvětlovat za něj...??? jen ať si tatínek spapá co si nadrobil.. a co se týče návštěvy rodičů... :vissla: asi bych si troufla zachovat se jako nevychovanej smrad... :rodna: pokud o jejich návštěvě věděl i manžel tak bych se vypařila :D ať je nějaká sranda.. třeba na chvilku na kolo nebo tak někam... po návratu se sorajo hezky můžeš hezky podivit nad tím, že manžel ještě není doma??? vždyť psal, že až vystřízliví tak přijede..?? :D vím, že je to dost dětinské, ale jestli se M rozhodl soraju vyřadit ze svého života pak nechápu proč by měla čekat s otevřenou náručí na návštěvu jeho rodičů když se mužíček rozhodne vyrazit si z kopýtka a vrátit se až se mu bude chtít..

Asi tak to vidím... :supr:
Jen mi je líto těch tchánovců.  Pokud to jsou dobří tchánovci, třeba už ví- a jsou nachystáni pomoci soraje....  Mám podobný případ ve svém okolí.  Mqnžel pláchl za milenkou, tchýně- předtím spíš trpěná se stala  nejlepší kámoškou opuštěné- včetně   hlídání psa a dětí a zalívání kytek v době , kdy si ta opuštěná našla  nového partnera a potřebovala zkusit "víkend" o samotě...

táta má nějaké blbé období, na mě se to také podepisuje,  zkus  se spíš zeptat táty....

tak nějak bych to asi podala taky.. právě protože to asi momentálně bez emocí soraja zvládne těžko..

no a ti tchánovci - pokud jsou dobří tak si myslím, že i takovýhle "úlet" případně pochopí.. jedině takové soraje přeji..

Já jsem došla po létech k závěru, že nejtěžší je vždycky dojít k tomu zásadnímu rozhodnutí, jak to vlastně chci já. Protože možnosti jsou v podstatě jen dvě :

1) Buď mi ten manžel za to stojí a chci o něj bojovat, pak musím nasadit ženské zbraně, spolknout všechnu hořkost a začít se chovat podle Šmolkovských či Plzákovských zásad. A to i s tím rizikem, že nemusím zvítězit. Když se to povede, musím to dokázat vymazat z paměti. Že to jde, to může potvrdit i mnohá z "místních". Sice nás to tvrdě změní, ale manželství může být i lepší než před tím. Tahle cesta ale asi není pro mnohé sebevědomé ženy, které mají v sobě velkou dávku hrdosti.
2) Nebo si uvědomím, že tohle prostě nezvládnu, i když jsem s tím chlapem chtěla zestárnout a užívat si vnoučat, tak teď už to prostě nejde. Příliš mi ublížil, neodpustím mu to, stejně bych mu to připomínala, stejně bych mu už nemohla věřit, žárlila bych, podezřívala ho, byl by to ten pověstný "slepovaný hrnek". Pak je třeba začít myslet opravdu jen na sebe, na děti, jak z toho odejít s co nejmenšími ztrátami, abych si nesnížila životní úroveň. Zajít za právníkem, poradit se, včas udělat opatření kolem účtů, spoření atd. A jednat rychle. Protože zamilovaný nevěrník má nějaký čas špatné svědomí a dokáže být velkorysý. Později už začne počítat taky.

Nejhorší je lítat mezi těmito dvěma variantami, což dělá asi na začátku každá. Jeden den pokusy být nad věcí, snažit se být chápající a vlídná, druhý den záchvaty pláče, výčitek a vzteku, třetí den ignorace, okázalé předvádění, že je mi ukradený, další den upadnutí do těžké deprese a pak zase "nenápadné" příchody domů nad ránem (i kdybych po ulicích měla chodit :-)), aby viděl ...... A jemu je všechno fuk a když nás nenajde doma, tak se mu i uleví, že má taky chvíli klid, protože on je zamilovaný a plný lásky a těšení na tu druhou.

No a pak je ještě jedna možnost, která ale asi platí jen u takových těch nevěr z nudy, ze zvědavosti, kdy chlap je v podstatě doma spokojený a odejít nechce .... kdy manželka dá jednoduché ultimátum "buď to ukončíš do ..... (termín dle jejího uvážení) nebo si sbal věci a odejdi hned! Na slabého muže to zafunguje. Zejména pokud jaksi nemůže jít k milence. Jenže tak sebevědomé a silné ženy, které toto zvládnou, ty zase nemají zapotřebí žít se slabochem, takže ho pak zřejmě časem opustí samy :-)

Tak před chvílí odjeli tchánovci,byli zmatení, taky nevěděli co si myslet, na otázku kde je manžel jsem jim řekla to, co mi napsal včera v té SMS, že šel pařit s kamarády a zatím nepřijel ani se neozval.Bylo jim to samozřejmě divné a asi tomu nevěřili. Jsou hodní, máme dobré vztahy, vím, že teď až se dozvědí pravdu, budou soucítit se mnou, ale do budoucna si iluze nedělám, je to přece jen jejich syn, jak už tady holky psaly.
Teď navíc volala starší dcera, která je momentálně u kamarádky a taky se ptala na otce, řekla jsem jí, že včera odjel a nevím kde je. Řekla mi, že přijede odpoledne domů, i když se měla vrátit až v pondělí, je vnímavá a asi vycítila, že není něco v pořádku. Teď nevím, jestli jí mám říct až přijede pravdu nebo trvat na tom, že nevím, kde manžel je.Mladší dcera mu volala a psala SMSky,kdy se vrátí, ale má vypnutý mobil. Prostě nás úplně odříznul.Kdyby se něco stalo a potřebovala se ho nutně dovolat, nemám šanci. Proč nás nechává v takové nejistotě, proč jasně neřekne, co vlastně chce?

Salen, díky, vystihlas to úplně přesně.

sorajaa napsal(a):

Tak před chvílí odjeli tchánovci,byli zmatení, taky nevěděli co si myslet, na otázku kde je manžel jsem jim řekla to, co mi napsal včera v té SMS, že šel pařit s kamarády a zatím nepřijel ani se neozval.Bylo jim to samozřejmě divné a asi tomu nevěřili. Jsou hodní, máme dobré vztahy, vím, že teď až se dozvědí pravdu, budou soucítit se mnou, ale do budoucna si iluze nedělám, je to přece jen jejich syn, jak už tady holky psaly.
Teď navíc volala starší dcera, která je momentálně u kamarádky a taky se ptala na otce, řekla jsem jí, že včera odjel a nevím kde je. Řekla mi, že přijede odpoledne domů, i když se měla vrátit až v pondělí, je vnímavá a asi vycítila, že není něco v pořádku. Teď nevím, jestli jí mám říct až přijede pravdu nebo trvat na tom, že nevím, kde manžel je.Mladší dcera mu volala a psala SMSky,kdy se vrátí, ale má vypnutý mobil. Prostě nás úplně odříznul.Kdyby se něco stalo a potřebovala se ho nutně dovolat, nemám šanci. Proč nás nechává v takové nejistotě, proč jasně neřekne, co vlastně chce?

Nebudeš lhát,pokud řekneš , že nevíš.... Vždy´t víš také jen to, co ti napsal- to můžeš dát dceři přečíst.  O milence nech vyšťavit manžela- až si ho dcery odchytí...  Netrap sebe tím, že uvidíš smutnou reakci svých dcer,kdybys jim tuhle  zvěst měla říkat ty.
Nehledě na to, že tvůj muž mohl být i s kamarády-kteří mu třeba i "vyprali žrádlo"- nejsou všichni chlapi na straně opouštějících manželů..... Neber si do hlavy kde a s kým je on, přemýšlej  jak se přenést přes  tu chuť vypovídat se dětem- to není teď dobrá volba- akorát se sesypeš.

Též si myslím, že dětem by to měl vysvětlit tatínek, koneckonců nechť se dívá on do očí svých dětí, mnohé tam vyčte. Já bych si v tomto momentě nehrála na statečnou, to co neseš je už tak pořádný kýbl sr........, zkus si naplánovat, co dnes a zítra musíš stihnout udělat, nechť je toho habafuk a pozoruj tu situaci trochu s odstupem. Je to velmi těžké, nicméně zvládnout se to dá.

.

Rei napsal(a):

wer, v tomhle nesouhlasím.. pokud jsem to pochopila správně tak sorajin muž děti nějak vypustil.. tak proč by tohle měla soraja vysvětlovat za něj...??? jen ať si tatínek spapá co si nadrobil.. a co se týče návštěvy rodičů... :vissla: asi bych si troufla zachovat se jako nevychovanej smrad... :rodna: pokud o jejich návštěvě věděl i manžel tak bych se vypařila :D ať je nějaká sranda.. třeba na chvilku na kolo nebo tak někam... po návratu se sorajo hezky můžeš hezky podivit nad tím, že manžel ještě není doma??? vždyť psal, že až vystřízliví tak přijede..?? :D vím, že je to dost dětinské, ale jestli se M rozhodl soraju vyřadit ze svého života pak nechápu proč by měla čekat s otevřenou náručí na návštěvu jeho rodičů když se mužíček rozhodne vyrazit si z kopýtka a vrátit se až se mu bude chtít..

To o milence mi přijde jako nadbytečná informace(stačí říct,že mají manželskou krizi detaily bych vynechala),ale neměla by se před dětmi přetvařovat,že se cítí úplně v pohodě.Tak to bylo myšleno.

Když je vás tu tolik, bojím se, ale musím se zeptat... Řešily jste někdy, že v už tak dost vypjaté situaci můžete onemocnět AIDS? Pro mne jeden z velkých problémů. Mám jít preventivně na vyšetření? Nebo tiše doufat, že ta druhá je zdravá...

luc- není to tak dávno, co na jednom  z vedlejších vláken psala maminka tuším dvou dětí, které její manžel přinesl  z "románku  za Kauflandem" syfilis.... Takže -  pokud se partner  stýká s někým, kdo se třeba snaží v témž čase  o několik  známostí nebo  jehož nahodná partnerka  má doma  promiskuitního partnera........ Odpověz si sama-  je to bezpečné???
AIDS bych se asi tak nebála-  ale  ony jsou i banálnější a ještě četnější neřády, které nám může partner "dotáhnout" z výletu.
Někdo tu psal o úpo*ných výtocích, které zázračně odezněly  po  profláknutí nevěry partnera, nebo o  bradavičkách na přirození - taky "dárek" od milenky propašovaný manželem..:usch:

AIDS nechytnes hned, vyvine se po letech z hiv pozitivity. Pokud neznas sexualni historii partnera, tak bych na testy spolecne sla-nejlepe na zacatku zvtahu. Pokud je to dlouhodoby vztah a on neverny, tak bych s ni nespala. On i jeden ulet muze znamenat riziko a to nemusi spat s prostitutkou.

Simonas napsal(a):

AIDS nechytnes hned, vyvine se po letech z hiv pozitivity. Pokud neznas sexualni historii partnera, tak bych na testy spolecne sla-nejlepe na zacatku zvtahu. Pokud je to dlouhodoby vztah a on neverny, tak bych s ni nespala. On i jeden ulet muze znamenat riziko a to nemusi spat s prostitutkou.

Ale HIV pozitivitu "chytneš" hned. :lol: Mě jen rozesmálo, jak jsi to napsala, jak kdyby šlo o nějakou běžně vyléčitelnou nemoc. A přitom je to nemoc smrtelná. A je jen otázkou času, kdy se u HIV pozitivního AIDS plně rozvine. :(

zuzi777a napsal(a):

luc- není to tak dávno, co na jednom  z vedlejších vláken psala maminka tuším dvou dětí, které její manžel přinesl  z "románku  za Kauflandem" syfilis.... Takže -  pokud se partner  stýká s někým, kdo se třeba snaží v témž čase  o několik  známostí nebo  jehož nahodná partnerka  má doma  promiskuitního partnera........ Odpověz si sama-  je to bezpečné???
AIDS bych se asi tak nebála-  ale  ony jsou i banálnější a ještě četnější neřády, které nám může partner "dotáhnout" z výletu.
Někdo tu psal o úpo*ných výtocích, které zázračně odezněly  po  profláknutí nevěry partnera, nebo o  bradavičkách na přirození - taky "dárek" od milenky propašovaný manželem..:usch:

přesně tak, vůbec nemusí jít hned o AIDS, můj ex dotáhl od té své holubičky výtok. nikdy v životě jsem na ně netrpěla, když byl s ní, aniž bych to tušila, pořád jsem se s tím léčila. vyléčila a šup, měla ho zpátky.
kamarádku nakazil její muž, když byla těhotná. nevím už o co přesně šlo, dr ji řekl, že se to přenáší pohlavním stykem. někdy je neuvěřitelný, jak jsou ti chlapi blbí :/

Holky,tak včera se manžel ukázal až večer, že mi musí něco vysvětlit. Byl prý s chlapama celou noc po hospodách, chtěl prý na svoje starosti zapomenout tím, že se totálně opije a pak se vzpamatovával a dospával jednoho z těch kamarádů, je prý rozvedený a žije sám.
Pak mi začal vysvětlovat to o té druhé, i když jsem se ho na nic neptala. Prý se do sebe hrozně zamilovali, ale je to platonicjý, prý spolu zatím nic neměli.Její manžel mic netuší, bydlí v bytě v paneláku a mají čas se vydívat jen chvíli po práci, než se vrátí její manžel domů. Večery a víkendy jsou čistě v rodinné režii. Prý je v manželství nešťastná, její muž je ten, co má ve všem hlavní slovo, ona nesmí nic. Mají dvě školní děti. To s mým mužem že je pro ni únik, na který se těší, jak to chce řešit dál, prý neví, jestli se chce rozvést, taky neví, jen to, že je hrozně zamilovaná a je jim s mým mužem spolu moc dobře.
Manžel taky neví, jak to má řešit, prý si musí vše rozmyslet, rozvádět se mu zatím asi nechce, když neví, jak to bude u ní, ale vzdát se jí taky nechce.
Vůbec holky nevím, co si mám o tom myslet, co dělat. I kdybych věřila, že je to mezi nimi jen platonický, není to nakonec ještě horší, než kdyby spolu i spali? Takto to má pro ně své kouzlo zakázaného ovoce a může se to vléct hodně dlouho. Teprve až když ti dva spolu žijí, přestanou se vidět navzájem růžovými brýlemi, přijde i ten normální život s normálními starostmi, takto si pro sebe kradou jen krátké chvilky a má to úplně jiný nádech.
Mám mu dát čas a čekat, že to vyšumí, ale zase jak dlouho, jak říkám, může to být běh na dlouhou trať. Co byste dělaly vy?

Sorajo,
z toho, co ti řekl, by sis měla odnést jednu základní informaci: ta druhá je ta, u které on může být za rytíře, ta slabá, kterou je třeba ochraňovat a tak si naplnit jednu ze základních chlapských potřeb.
Ty to nejsi, protože ty jsi ta silná, která si ví vždy rady.
Někde jsi prostě udělala chybu. Starala ses až moc, nejspíš příliš posluhovala celé rodině, vstoupila jsi při tom asi i do jeho prostoru - vzala jsi mu možnost, aby byl tvůj rytíř.
Tohle je hodně cenná informace pro případ, že chceš manželství zachránit.

Zkus navrhnout manželskou poradnu a najdi skutečně kvalitního poradce.

Sorajo- když opomenu fakt, že  si tvůj manžel dělá z tebe vrbu  a   "dovolil" ti nahlédnout do složité přítelčiny životní situace- aniž by nějak zvlášť pátral po tom, co to dělá s tebou... Když si odmyslím důvěryhodnost jeho "platonického " vztahu- tak si myslím, že bys opět měla nechat   jeho starosti ležet u domovních dveří a  vzít si z toho jen to, co se bezpodmínečně týká tebe
a) je schopen (podle toho co ti říká) zahodit letitý vztah ,  studia dětí, váš společný život - kvůli "platonické" lásce s chuděrkou doma opomíjenou manželkou....  Nepřijde ti, že ta dáma , pokud tomu tak  je, je  tvojí kopií ve vztahu?   Tvůj manža zjevně potřebuje vzhlížející kukuč, aby  si mohl čechrat peří......
b)  co z toho  manželova projevu  vyplývá pro tebe- čekat až se to domákne přítelčin přísný a dominantní (šéf-)   manžel a  vylíská ji z baráku do náruče tvého čekajícího manžela?  A ty budeš čekat jak si to oni dva zařídí, nebo jí přepustíš místo v posteli u vás doma?
c) co budeš dělat,pokud stupeň utajení  "platonického vztahu " bude trvat 3?4?5? let?  Budeš čekat doma s věčeří, poskytovat nadstandardní servis a k tomu poslouchat svěřování, jak na tom je blbě chudák přítelkyně uzurpovaná  manželem ? 
d) když je to platonický vztah, může přece bez bázně přivést kamarádku k vám domů- můžete jí poskytovat azyl před manželem společně- UTOPIE , co???
Fakt si myslíš, že není čas abys začala žít podle svého a manžela  míjela velkým obloukem po dobu než si vyřeší sám sebe ?

Pandorraa napsal(a):

Sorajo,

Někde jsi prostě udělala chybu. Starala ses až moc, nejspíš příliš posluhovala celé rodině, vstoupila jsi při tom asi i do jeho prostoru - vzala jsi mu možnost, aby byl tvůj rytíř.
Tohle je hodně cenná informace pro případ, že chceš manželství zachránit.

Zkus navrhnout manželskou poradnu a najdi skutečně kvalitního poradce.

Jenže, Pan, to samo o sobě je dost těžké, to zrytířštění partnera. Zvyk je železná košile, a to z obou stran. Pokud se nenaučil otevřít a podržet otevřené dveře, abys mohla projít, bude se furt cpát jako první, případně tě nechá, ať si otevřeš sama - například. Já vím, že tohle je nepodstatná banalita, ale jednak z nich se skládá soužití a jednak je na tom vidět, jak pracná je vlastní změna chování....vlastně očekávat ty otevřené dveře a udiveně se zahledět, pokud tomu tak není, to chce pro začátek pořádnou dávku trvalé sebekontroly. A co teprv všechno ostatní, ten dennodenní koloběh....:)

Ano Pan, teď už vím, kde byla chyba, starala jsem se až moc a chtěla, aby všichni včetně manžela byli spokojení, věřila, že to ocení, teď už vím, že to bylo špatně, že to byla cesta do pekel. Otázka je, jestli už není pozdě něco zachraňovat, jestli to má ještě vůbec cenu. Samozřejmě pro případný příští vztah si z toho můžu vzít ponaučení, ale co tento současný? Do poradny k psychologovi jsem objednaná na příští týden, snad mi to pomůže některé věci vyjasnit.
Zuzi, máš pravdu, taky mi připadá, že manžel hledá nějakou podobnou jako jsem já, potřebuje, aby k němu bylo vzhíženo, nikdy neměl moc velké sebevědomí a jak mi sám řekl, potřeboval si dokázat, že prý je chlap a dovede sbalit i jinou ženskou. Tato si pořád stěžuje na manžela a on je ten hrdina, který ji může utěšit, povzbudit a dát jí sílu.Mám obavu, že pokud si tato paní přece jen usmyslí rozmetat svoji rodinu, můj manžel za ní půjde jako dobytče na porážku a nic ho nezastaví, ani já, ani naše děti. Teď nemá kam jít, proto vyčkává, jak to dopadne u té druhé. A máš Zuzi pravdu, může to trvat ne měsíce, ale třeba i leta. Takže sama pro sebe zatím vidím dvě možnosti, buď ho vypakovat, ať si jde kam chce a rozhoduje se jinde po nějakou vymezenou dobu s tím, že mi pak řekne, jak se rozhodl, nebo zůstane doma, já se od něj pokusím citově odpoutat, budu si dělat svoje věci,mít své zájmy  a budeme žít zatím každý svůj život.

Ja si myslim, ze ty jako manzelka jsi ve vyhodnejsi situaci, nez ten tvuj manzel. On nema v tuto chvilu nic jisteho a ponekud si to neuvedomuje. Pritelkyne - zije s manzelem a ma dve male deti, ktere matka nikdy neopusti. Takze nema uniku a ani kam jit. Tvuj manzel si hraje na oportunistu - kdyz to vyjde s pritelkyni -tobe zamava, kdyz ne, tak se k tobe vrati a vzdyt se vubec nic nestalo a ty to prece pochopis :dumbom:

Za toto bych k nemu nebyla vubec solidarni. Rozmyslela bych se, zda to s nim ma cenu nebo ne. Pokud ano, tak se musite snazit oba a on by mel okamzite ukoncit sve vztahy.  Pokud ne, tak bych mu s radosti sbalila veci a zavezla je ke dverim pritelkyne a jeste bych tam s usmevem zazvonila. Manzelovi bych oznamila, ze jeho luxus u tebe skoncil a ze klepat na dvere muze sve pritelkyni.

Daphné napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Sorajo,

Někde jsi prostě udělala chybu. Starala ses až moc, nejspíš příliš posluhovala celé rodině, vstoupila jsi při tom asi i do jeho prostoru - vzala jsi mu možnost, aby byl tvůj rytíř.
Tohle je hodně cenná informace pro případ, že chceš manželství zachránit.

Zkus navrhnout manželskou poradnu a najdi skutečně kvalitního poradce.

Jenže, Pan, to samo o sobě je dost těžké, to zrytířštění partnera. Zvyk je železná košile, a to z obou stran. Pokud se nenaučil otevřít a podržet otevřené dveře, abys mohla projít, bude se furt cpát jako první, případně tě nechá, ať si otevřeš sama - například. Já vím, že tohle je nepodstatná banalita, ale jednak z nich se skládá soužití a jednak je na tom vidět, jak pracná je vlastní změna chování....vlastně očekávat ty otevřené dveře a udiveně se zahledět, pokud tomu tak není, to chce pro začátek pořádnou dávku trvalé sebekontroly. A co teprv všechno ostatní, ten dennodenní koloběh....:)

Navyše teraz je podľa mňa ten úplne nahorší čas začíbať s tým... Keď je zamilovaný, je už neskoro - možno až sa "odmiluje". Myslím, že jej muž by si v tejto chvíli nevšimol, ani keby sa Soraja zmenila na ružového slona. ;) Proste mu pohľad smeruje niekam inam...

že ty chlapy berou takový chudinky :-/

Niektorých niektoré. :jojo: Môjmu bývalému zaimponovala dáma 190cm/cca 85kg, a hlavne tým, že vedela šoférovať 1203-ku a bola dobrá obchodníčka. :D Lidé jsou rúzné....

tak to tady čtu snad poprvní :D můj ex teda taky tvrdil, že ta naše milenka je děsná chudinka, doma týraná, manžel ji ubližuje, bije ji, ona se ho bojí, nemá kam jít. ve finále se ukázalo, že týranej je doma spíš její manža :D
to tenkrát exovi spadla čelist, když to zjistil :lol::P:vissla:

sorajaa napsal(a):

Holky,tak včera se manžel ukázal až večer, že mi musí něco vysvětlit. Byl prý s chlapama celou noc po hospodách, chtěl prý na svoje starosti zapomenout tím, že se totálně opije a pak se vzpamatovával a dospával jednoho z těch kamarádů, je prý rozvedený a žije sám.
Pak mi začal vysvětlovat to o té druhé, i když jsem se ho na nic neptala. Prý se do sebe hrozně zamilovali, ale je to platonicjý, prý spolu zatím nic neměli.Její manžel mic netuší, bydlí v bytě v paneláku a mají čas se vydívat jen chvíli po práci, než se vrátí její manžel domů. Večery a víkendy jsou čistě v rodinné režii. Prý je v manželství nešťastná, její muž je ten, co má ve všem hlavní slovo, ona nesmí nic. Mají dvě školní děti. To s mým mužem že je pro ni únik, na který se těší, jak to chce řešit dál, prý neví, jestli se chce rozvést, taky neví, jen to, že je hrozně zamilovaná a je jim s mým mužem spolu moc dobře.
Manžel taky neví, jak to má řešit, prý si musí vše rozmyslet, rozvádět se mu zatím asi nechce, když neví, jak to bude u ní, ale vzdát se jí taky nechce.
Vůbec holky nevím, co si mám o tom myslet, co dělat. I kdybych věřila, že je to mezi nimi jen platonický, není to nakonec ještě horší, než kdyby spolu i spali? Takto to má pro ně své kouzlo zakázaného ovoce a může se to vléct hodně dlouho. Teprve až když ti dva spolu žijí, přestanou se vidět navzájem růžovými brýlemi, přijde i ten normální život s normálními starostmi, takto si pro sebe kradou jen krátké chvilky a má to úplně jiný nádech.
Mám mu dát čas a čekat, že to vyšumí, ale zase jak dlouho, jak říkám, může to být běh na dlouhou trať. Co byste dělaly vy?

No, já bych mu i věřila... chlapi jsou někdy divní... :P
Každopádně bych mu řekla něco v tom smyslu, že je dospělý, já mu nemám co dovolovat a pokud je paní v tak strašné situaci, tak ať s ní to kafíčko vypije. Ale že jaksi zapomněl, že já nejsem povinna akceptovat tuhle jeho hru na rozmyšlenou a to mu asi nedošlo, takže ať zapojí závity znova a rozmyslí si, co vlastně chce, nebo kam se na tu dobu, než se rozmyslí, přestěhuje. Ten kámoš rozvedenej, co se u něj tak hezky přemýšlí... třeba...
On ti klíďo řekne, že se rozvádět nechce, ale vzdát se jí taky nechce... to toho moc nevymyslel. Pořád je to o něm, ne o vás... Jako když chceš vzít capartovi lopatičku, která není jeho, ale Pepíčkova... Vzteká se a dupe.
Místo chlapa, o kterého je možný se opřít, máš najednou batole kterýmu bereš hračku... :/

Sorájo,
já si myslím, že nikdy není pozdě a pravý čas je vždycky ten, kdy si věci uvědomíš a poskládáš dohromady, pak je vždycky můžeš začít měnit. Jen ty sama ale musíš vědět JAK. Tedy co vlastně ty sama chceš.
Nebýt mužova "zblbnutí", své chování si neuvědomíš. Nijak se za ně ale ani nemusíš obviňovat, prostě jsi to jinak neuměla, teď se to můžeš JINAK naučit :) Prospěje to všem, především tvým dětem, pokud změníš svůj vzprec chovánjí, nebudou už to, že žena se může přetrhnout pro blaho rodiny, považovat za normu. A to je moc důležité jak pro tvou dceru, tak i pro syna.

Teď záleží jen a jen na tobě, co uděláš a pokud to uděláš ze srdce, tedy bez přetvařování a různých manipulativních her, věř, že ti to přinese jen to nejlepší, co z této situace můžeš vytěžit.
Hodně štěstí ti přeji :jojo:

PPavlaa napsal(a):

tak to tady čtu snad poprvní :D můj ex teda taky tvrdil, že ta naše milenka je děsná chudinka, doma týraná, manžel ji ubližuje, bije ji, ona se ho bojí, nemá kam jít. ve finále se ukázalo, že týranej je doma spíš její manža :D
to tenkrát exovi spadla čelist, když to zjistil :lol::P:vissla:

Tak vo tom žádná - ona sa tiež vtedy rozvádzala a jej "sviniar" si našiel inú ženu. :dumbom: Keď som nesmelo namietla, že to mal urobiť dávno (ona sa k nemu správala ako k psovi, ponižovala ho, zhadzovala pred deťmi aj pred nami - boli sme niečo ako rodinní známi... :rolleyes: ), tak som bola blbá a nič som nechápala. Nakoniec, samozrejme, vyšlo najavo, že inú ženu si našiel, až keď sa rozhádali tak, že už nebol ochotný ďalej znášať jej šikanu a o.i. nechutné intrigy... Ale bývalý to nechcel vidieť, tak holt nevidel - tak mu treba, dosť dlho splácal svoj omyl, obrazne aj doslova. :jojo:

Sorajo, pokud ti muž sdělí, že miluje jinou, toto snad ani nemusíš chápavě poslouchat. V životě jsem si prošla všeličím, ale byla jsem ochotna zůstat ve vztahu, kde Já jsem pro něho žena, se kterou chce žít. Jinak si tuto situaci nedovedu představit, asi bych, pokud se mluví už takto konkrétně, otevřela dveře a vypakovala ho,protože co je to za vo......la, který udělá své ženě takový podraz a ještě jí jak mamince vyjeví své hluboké city k jiné ženě. Sorajo, co pro něho v tuto chvíli znamenáš ty?

javena napsal(a):

sorajaa napsal(a):

Holky,tak včera se manžel ukázal až večer, že mi musí něco vysvětlit. Byl prý s chlapama celou noc po hospodách, chtěl prý na svoje starosti zapomenout tím, že se totálně opije a pak se vzpamatovával a dospával jednoho z těch kamarádů, je prý rozvedený a žije sám.
Pak mi začal vysvětlovat to o té druhé, i když jsem se ho na nic neptala. Prý se do sebe hrozně zamilovali, ale je to platonicjý, prý spolu zatím nic neměli.Její manžel mic netuší, bydlí v bytě v paneláku a mají čas se vydívat jen chvíli po práci, než se vrátí její manžel domů. Večery a víkendy jsou čistě v rodinné režii. Prý je v manželství nešťastná, její muž je ten, co má ve všem hlavní slovo, ona nesmí nic. Mají dvě školní děti. To s mým mužem že je pro ni únik, na který se těší, jak to chce řešit dál, prý neví, jestli se chce rozvést, taky neví, jen to, že je hrozně zamilovaná a je jim s mým mužem spolu moc dobře.
Manžel taky neví, jak to má řešit, prý si musí vše rozmyslet, rozvádět se mu zatím asi nechce, když neví, jak to bude u ní, ale vzdát se jí taky nechce.
Vůbec holky nevím, co si mám o tom myslet, co dělat. I kdybych věřila, že je to mezi nimi jen platonický, není to nakonec ještě horší, než kdyby spolu i spali? Takto to má pro ně své kouzlo zakázaného ovoce a může se to vléct hodně dlouho. Teprve až když ti dva spolu žijí, přestanou se vidět navzájem růžovými brýlemi, přijde i ten normální život s normálními starostmi, takto si pro sebe kradou jen krátké chvilky a má to úplně jiný nádech.
Mám mu dát čas a čekat, že to vyšumí, ale zase jak dlouho, jak říkám, může to být běh na dlouhou trať. Co byste dělaly vy?

No, já bych mu i věřila... chlapi jsou někdy divní... :P
Každopádně bych mu řekla něco v tom smyslu, že je dospělý, já mu nemám co dovolovat a pokud je paní v tak strašné situaci, tak ať s ní to kafíčko vypije. Ale že jaksi zapomněl, že já nejsem povinna akceptovat tuhle jeho hru na rozmyšlenou a to mu asi nedošlo, takže ať zapojí závity znova a rozmyslí si, co vlastně chce, nebo kam se na tu dobu, než se rozmyslí, přestěhuje. Ten kámoš rozvedenej, co se u něj tak hezky přemýšlí... třeba...
On ti klíďo řekne, že se rozvádět nechce, ale vzdát se jí taky nechce... to toho moc nevymyslel. Pořád je to o něm, ne o vás... Jako když chceš vzít capartovi lopatičku, která není jeho, ale Pepíčkova... Vzteká se a dupe.
Místo chlapa, o kterého je možný se opřít, máš najednou batole kterýmu bereš hračku... :/

škoda, žes to přepsala. včera jsi mě tím cos napsala původně fakt rozesmála.

Selima napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

tak to tady čtu snad poprvní :D můj ex teda taky tvrdil, že ta naše milenka je děsná chudinka, doma týraná, manžel ji ubližuje, bije ji, ona se ho bojí, nemá kam jít. ve finále se ukázalo, že týranej je doma spíš její manža :D
to tenkrát exovi spadla čelist, když to zjistil :lol::P:vissla:

Tak vo tom žádná - ona sa tiež vtedy rozvádzala a jej "sviniar" si našiel inú ženu. :dumbom: Keď som nesmelo namietla, že to mal urobiť dávno (ona sa k nemu správala ako k psovi, ponižovala ho, zhadzovala pred deťmi aj pred nami - boli sme niečo ako rodinní známi... :rolleyes: ), tak som bola blbá a nič som nechápala. Nakoniec, samozrejme, vyšlo najavo, že inú ženu si našiel, až keď sa rozhádali tak, že už nebol ochotný ďalej znášať jej šikanu a o.i. nechutné intrigy... Ale bývalý to nechcel vidieť, tak holt nevidel - tak mu treba, dosť dlho splácal svoj omyl, obrazne aj doslova. :jojo:

jak dlouho s ní byl Sel ? myslím tvůj ex ?

Petro 1234, opravdu tyto manželovi zamilované výlevy nechci poslouchat, ptala jsem se ho, proč mi to říká, prý abych ho pochopila, prý kdybych se v podobné situaci ocitla i já sama, budu jednat stejně, to podle něj zřejmě znamená rozbít dvě rodiny se čtyřmi dětma, byť pravda ty naše jsou již odrostlé, hodit za hlavu víc jak dvacet let manželství a neohlížet se na nic a na nikoho, to vše jen pro to, že se bezhlavě zamiluju. Já to pořád nedovedu pochopit, tu ženu zná krátce, doteď s ní podle něj nic neměl, její děti ještě ani vůbec neviděl a už uvažuje o tom, že s ní bude žít. Co my, co její manžel, její děti? Prý jestli ho budu tlačit, aby se rozhodnul co nejdřív, tak udělá zbrklé rozhodnutí a to nechce. Ptala jsem se ho, co teď cítí ke mě, prý mě má svým způsobem pořád rád. To má stačit? Prý si vše uvědomuje, jak mi ubližuje, je prý vůl, ale stejně si nemůže pomoct. To všichni chlapi, když se zamilují, jednají stejně? Zatím pořád bych ho chtěla zpátky, zkusit vše napravit,pokud by i on chtěl zůstat s námi a s tou druhou skončil,ale toho on momentálně není schopný. Má smysl čekat nebo ztrácím čas?

Sorajo, tvé zranění je ještě nesmírně čerstvé, každopádně naše touha zachovat rodinu za každou cenu je mnohdy kontraproduktivní. Rozhodně se od něho nench vydírat, což podle mne krásně dělá a ty ze strachu, aby se ukvapeně nerozhodl, raději čekáš a čekáš, protože věříš, že se vzmátoří. Otázkou zůstává, jestli chceč chlapa, který se nyní chová jako trouba a neuvědomuje si, co vše je v sázce. Jsem skutečně přesvědčená, že jeho psychonátlak v tobě vyvolává reakce, které očekává. Co kdybys zkusila něco, co mu tak trochu vyrazí dech. Z vlastní zkušenosti: po dlouhém vysvětlování manžela jsem k němu přišla a veeeelmi dlouho jsem mu koukala do očí, pak se ho zeptala, jestli si dá čaj. Nebo jsem čekala na jeho vysvětlení jak malá holka, klepala se doma, a když mi něco sděloval, zeptala jsem se ho, zda-li to je stejně tak ochoten přetlummočit před dětmi, že je zavolám, protože pro mne to nejsou žádné převratné informace, ale pořád blekotání dokola. Jednoduše nenech ho vyjadřovat jeho vidění situace, ty musíš být také hybatlem děje. Sice se to lehko radí, ale těžko realizuje. Skutečně se neboj, co tě bude zraňovat, taky tnout do živého. Možná mu říci, že mu nebudeš stát v cestě za štěstím, které pro něho ona znamená, takže teď budeš jednat v zájmu svého a svých dětí.

Sorajoo - sama si odpovídáš. Píšeš, že zatím ho chceš pořád ještě zpátky. Tak ti nezbývá nic jiného, než čekat a "bojovat". Prosím tě a kde se s ní tvůj manžel schází? K ní domů nemůže, k vám si ji taky nepřivede, jestli má ona děti malé, tak od nich taky jen tak odcházet nemůže. A ještě to tajit před jejím mužem. Mají to chudáci těžké :-)). Znáš ji a jejího manžela? Je-li její manžel "od rány", nebylo by od věci, aby taky věděl ....

Salen- bereš mi  z hlavy to, co jsem se ostýchala napsat- že by ten "čtvrtý" taky mohl vědět......  :jojo: Je vcelku jasné, že by mu to neměla říkat soraja, ALE někdo  by mohl..... Otázkou je, jestli třeba původní trojúhelník není už dávno mnohoúhelníkem a možná by to tomu "čtvrtému" jen ulehčilo situaci.... Těžko říct, jestli je to dobře říct nebo neříct...

Sorajoo,já bych asi ťala.Podle toho co čtu tak je to váhavý střelec.Pokud je ve fázi tetřev hlušec asi sám nic nerozhodne,zvlášť když si není jistý tou paní,a zároveň cítí,že o něj pořád stojíš.Doma má full servis,tak kam by se hnal.Chtěl by vás mít asi obě.Nic mu neulehčit.Až se bude rozhodovat kam vlastně patří tak,jinde než v teple domova mu to půjde rychleji.A z vlastní zkušenosti-pokud padlo spojení "mám tě pořá rád" tak bych se nedivila,kdyby byl za pár týdnů zpátky doma.:godlike:

A pár stovek za ubytovnu vás pro začátek tolik nerozhodí. navíc si z tebe nebude dělat maminku a svěřovat se ti. To bych mu jí zatrhla, at se svěří psychologovi, kamarádovi... je to jeho problém.

Sorajo, po tom všem, co tu holky psaly- myslím, že  pokud ještě o muže stojíš, tím spíš bys mu měla dát šanci aby se před tebou  nepokoušel se shazovat, dělat z tebe vrbičku  naslouchačku, "vyblívat" na sebe i tebe  podrobnosti o jeho zamilování....  Pokud on tu šanci  nevyužije- tj. ani pokud mu necháš prostor a čas ( mimo tvou přítimnost, tvůj život, tvoje posluhování doma) neměla bys litovat rozchodu.  Dej mu  termín   (nebo dej sobě termín))do kdy to chceš snášet. Ne žádné měsíce a roky- za tu dobu by ti šiblo, ale  čím dřív to rozsekneš, tím míň toho trapného od něho budeš slyšet. Podle  mého - když mu nedáš šanci pocítit o co by přišel ,pokud ztratí tebe, nebude mu dělat problém tě trápit.  Třeba roky.

Podle  mého - když mu nedáš šanci pocítit o co by přišel ,pokud ztratí tebe, nebude mu dělat problém tě trápit.  Třeba roky.
Vypakovat ho bez nechutných scén,aby ti pak nemuselo být trapně až mu to "dojde" a bude se chtít vrátit.V klidu,asertivně a hlavně necouvnout a stát si za svým.

Holky, díky vám všem, jsem moc ráda, že se můžu aspoň tady svěřit a zároveň díky vám získat trochu náhledu na svoji situaci.
Salen, kdy se schází nevím, nejspíš někde odpoledne po práci v kavárně, hospodě, venku, fakt nevím.Párkrát asi byli někde naším autem. Každopádně večer a o víkendech ne, to musí být ona s rodinou. Její manžel asi fakt zatím nic netuší. Kdo je ona nebo on vůbec nevím, jen si myslím, že bydlí ve městě, kde manžel pracuje. Ani nevím, kde se seznámili. Její chlap je ten, kdo prý má ve všem rozhodné slovo, jen tak pro zajímavost vydělává prý víc jak dvakrát tolik než můj manžel  a ona je ta chudinka, která musí poslouchat. Je zajímavý, jak můj manžel kritizuje toho jejího, přitom ho vůbec nezná, prostě jí věří vše, co ona řekne. Může to být pravda, ale taky nemusí.
Zuzi, taky to tak vidím, sice bych ho ráda zpátky, prostě zatím nedokážu těch dvacet s ním jen tak odepsat, ale ne za každou cenu. Kdyby se rozhodnul teď a řekl, že chce být se mnou, snad by se to dalo vše ještě zachránit, ale takové čekání a váhání, až jak se to vyvrbí, až jak  se rozhodne ta druhá, to mě hrozně zraňuje. Připadá mi, že mě má jen jako pojistku, kdyby mu to nevyšlo s ní, aby měl aspoň něco. Řekla jsem mu, že pokud bude tak dlouho váhat, tak i kdyby nakonec chtěl zůstat se mnou, může už být pozdě pro mě a nevím, jestli pak budu ještě vůbec chtít ho zpět. Což ho zřejmě dost naštvalo, řekl něco ve smyslu:" No tak vidíš, tak se asi rozhodnu pro ni" (pro tu druhou).
No nevím holky, jestli nebojuju o něco, co nemá smysl nebo co už ani třeba neexistuje a jen já si to nechci připustit.

" No tak vidíš, tak se asi rozhodnu pro ni" (pro tu druhou)

No, sorajo, tvůj muž má evidentně mozek v kalhotách. Nebo byl vždycky takový hlupák?
Já osobně si myslím, že je zcela zbytečné jeho i jeho milenku a její rodinu řešit.
Stejně tam nic neovlivníš, spíš jen dosáhneš toho, že muž jak trucovité dítě odejde z domu.
Nu a milenka, která je zvyklá poslouchat, nakonec stejně zůstane s manželem.
Tvůj muž se časem probere a nejspíš se pozvrací sám ze sebe.

Já bych mu tu lekci dopřála. Myslím, že se zcela zbytečně trápíš.
Jak už tu někdo myslím napsal: skončí to "dobře", manžel tě neopustí :jojo:

Využij čas k tomu se co nejvíce odpoutat od muže, udělej něco se svou závislostí na něm.
Máš už odrostlé děti, hlady jistě neumřete, tak se neboj.

Sorajoo:

Já ti ještě nenapsla - ale čtu tě...

Takže ted ode mě malá douška - dej mu nůž na krk /obrazně ;)) - buď já, nebo ona. A budeš mít hned jasno a budeš vědět, na ČEM JSI A NA TOM MŮŽEŠ ZAČÍT STAVĚT.

Nebude, Zklamaná, on podle všeho neví, čí je. Kdyby mu teď dala nůž na krk, odpověděl by něco lhostejno co, jen aby měl pokoj. Na tom se stavět nedá.

sorajaa napsal(a):

Holky, díky vám všem, jsem moc ráda, že se můžu aspoň tady svěřit a zároveň díky vám získat trochu náhledu na svoji situaci.
Salen, kdy se schází nevím, nejspíš někde odpoledne po práci v kavárně, hospodě, venku, fakt nevím.Párkrát asi byli někde naším autem. Každopádně večer a o víkendech ne, to musí být ona s rodinou. Její manžel asi fakt zatím nic netuší. Kdo je ona nebo on vůbec nevím, jen si myslím, že bydlí ve městě, kde manžel pracuje. Ani nevím, kde se seznámili. Její chlap je ten, kdo prý má ve všem rozhodné slovo, jen tak pro zajímavost vydělává prý víc jak dvakrát tolik než můj manžel  a ona je ta chudinka, která musí poslouchat. Je zajímavý, jak můj manžel kritizuje toho jejího, přitom ho vůbec nezná, prostě jí věří vše, co ona řekne. Může to být pravda, ale taky nemusí.
Zuzi, taky to tak vidím, sice bych ho ráda zpátky, prostě zatím nedokážu těch dvacet s ním jen tak odepsat, ale ne za každou cenu. Kdyby se rozhodnul teď a řekl, že chce být se mnou, snad by se to dalo vše ještě zachránit, ale takové čekání a váhání, až jak se to vyvrbí, až jak  se rozhodne ta druhá, to mě hrozně zraňuje. Připadá mi, že mě má jen jako pojistku, kdyby mu to nevyšlo s ní, aby měl aspoň něco. Řekla jsem mu, že pokud bude tak dlouho váhat, tak i kdyby nakonec chtěl zůstat se mnou, může už být pozdě pro mě a nevím, jestli pak budu ještě vůbec chtít ho zpět. Což ho zřejmě dost naštvalo, řekl něco ve smyslu:" No tak vidíš, tak se asi rozhodnu pro ni" (pro tu druhou).
No nevím holky, jestli nebojuju o něco, co nemá smysl nebo co už ani třeba neexistuje a jen já si to nechci připustit.

Sorajaa, podobně jako alkohol umí udělat z lidí jejich vlastní karikatury, tak i zamilovanost podtrhuje některé zásadní rysy. Když se např. zamiluje velkodušný chlap, cítí se šťastný a chce, aby bylo šťastné i jeho okolí, včetně jeho případné současné životní partnerky. Postará se o to, aby jí ublížil co nejméně. Bude mu ležet na srdci její životní úroveň, její životní pocit.... Rozchod s takovým člověkem nebývá dramatický a bolestivý. Většinou se ani o rozchod nejedná, zůstává trvalé přátelství.
Když se zamiluje sobec, má na zřeteli, aby byl šťastný jen on sám, ostatní jsou mu u pr....

haiel napsal(a):

Nebude, Zklamaná, on podle všeho neví, čí je. Kdyby mu teď dala nůž na krk, odpověděl by něco lhostejno co, jen aby měl pokoj. Na tom se stavět nedá.

no že on neví je jeho problém, ale Sorajaa by věděla, co upřednostňuje...joo, at mu dá 1-2 dny na rozmyšlenou. A že pokud by sorajaa byla dostatečně přesvědčivé ve svém požadavku na odpověď, věř, že by mu za chvíli začalo šrotovat v hlavě a zapnul by závity. Eventuelně se může Soraja podílet (v zájmu rycheljšího rozsvícení v hlavě jejího manžílka) na rozhodování - kupříkladu nevinou větou: A te´d si představ miláčku, že jak tato "dáma" zanáší svému manželovi, bude zanášet i tobě? Víš, že ti paroží bude slušet?

Eventuelně se může Soraja podílet (v zájmu rycheljšího rozsvícení v hlavě jejího manžílka) na rozhodování - kupříkladu nevinou větou: A te´d si představ miláčku, že jak tato "dáma" zanáší svému manželovi, bude zanášet i tobě? Víš, že ti paroží bude slušet?
Tetřev hlušec ve stavu toku, pokud tu nevinnou větičku vůbec zaregistruje, ji spíš bude považovat za pokus očernit onu dámu, případně manželčinu zlomyslnost... na nějaké rozsvícení bych v tomhle stadiu moc nevsázela.

on ten nůž na krk zabere na ty co jen ulítli, Sorain muž je ale nejspíš zamilovanej / vycházím z toho že jen slepě zamilovanej trouba může manželce vykládat o chudince milence a dokonce o tom jaký je její muž tyran aniž by situaci znal/  a tak bude nejspíš kličkovat dokud ho Soraia nekopne do řiti už proto, že nemá kam jít. Pomyslné nakopnutí může být opravdu jen pomyslné např: formou "odjíždím s kamarádem na víkend ať máš klid si rozmyslet co vlastně chceš, nebudu na tebe čekat nejsem povinná snášet tvoje divadýlka s milenkou. Na to je život krátký" Ten víkend bych zmizela klidně na hotel, už proto, že zjevně si o víkendu manželovi dobrá, protože ta jeho se kupodivu věnuje rodině. Vidím to tak, že ta milenka si s ním hraje stejně krutě, jako on s tebou. Škoda, že nevíš o koho jde, promluvit si jejím manželem by asi byla veliká legrace a ten tvůj by klusal domu a rychle si lízal rány. Když se kácí les lítají třísky...čekat jestli mi od stolu odpadne kostička co mi jí pohodí milenka není pro mě. Stanovila bych JÁ termín do kdy má muž jít za svým srdcem a řekla bych mu, že jestli to nerozetne postarám se aby i její rodina měla doma tolik štěstí co má ta moje. Ty se trápíš a tvuj manžel se dobře baví. Klidně bych lhala jako on a řekla bych mu, že jsem si podle telefonu od známého co dělá u operátora zjistila její adresu. Až by jí to řekl a spolehni se že jí to řekne za tepla tak by si viděla jak se paní týraná rychle začne sichrovat. Otoč tu situaci už kvůli vlastnímu duševnímu zdraví. Jinak si na tobě bude milenka pucovat boty a ty nebudeš do rána spát ještě měsíce....roky. Jí je to jedno ona si spestřuje život zábavou, na tebe nikdo nekouká, změň to. Tvůj muž nemá právo s tebou takhle jednat. Měl by si to uvědomit sám, ale má mozek v malé hlavě a nevidí neslyší. Povídání typu" asi si vyberu jí" by mě probralo a pakovala bych ho na ubytovnu a v případě, že bych věděla kde milenka bydlí tak bych kufry předala jejímu "tyranovi" manželovi. Rychle by si ho měla doma, jen si nemyslím, že to je pro tebe výhra. Ale ona to na tvého muže koulí dokonale "role týrané manželky" a "ochranitelského hrdiny" to na hloupé muže platí. Nevidí přitom, jak ochotně ty týrané manželky se svými manželi zůstávají. Buď stejně chytrá jako ona.

Já mám pocit, že s tebou, Sorajo, manžel manipuluje a trochu citově vydírá, něco jako..."když budeš dělat scény a výčitky, tak se rozhodnu pro ni a můžeš si za to sama". Myslím, že jeho odloučení by věci popohnalo, ty by ses tak netrápila, zachránila vlastní sebeúctu a on by o samotě získal lepší přehled o vlastní situaci. Musela bys být ale připravená na to, že se vrátit nemusí. Jenže takhle, tím trpným čekáním, si děláš ze života peklíčko a může se stát, že až by vystřízlivěl a vrátil se domů srdcem, že bys ty nebyla schopná žít s ním. Například příběh Karlotiny.
Jestli ale chceš, aby zůstal doma, tak si zařiď život podle svého, co tě baví, neposkytuj domácí servis a ten čas využij jinak. Snaž se získat nezávislost, i když bude žít vedle tebe. Rozhodně není dobře s ním rozebírat jeho city a pocity k té paní, jakoukoli zmínku o ní bych mu zakázala.
Vrať mu třeba jeho hulvátství, protože probírat s manželkou milenku hulvátství je: "Kdybys mi chtěl o té paní a svých citech k ní ještě jednou vyprávět, rozhodnu se nejspíš odloučit já od tebe. Je to tvoje věc a řeš si ji tam, kde jsi ji stvořil, čili ve svém soukromí". Pronesené v klidu a s úsměvem.

helena napsal(a):

Eventuelně se může Soraja podílet (v zájmu rycheljšího rozsvícení v hlavě jejího manžílka) na rozhodování - kupříkladu nevinou větou: A te´d si představ miláčku, že jak tato "dáma" zanáší svému manželovi, bude zanášet i tobě? Víš, že ti paroží bude slušet?
Tetřev hlušec ve stavu toku, pokud tu nevinnou větičku vůbec zaregistruje, ji spíš bude považovat za pokus očernit onu dámu, případně manželčinu zlomyslnost... na nějaké rozsvícení bych v tomhle stadiu moc nevsázela.

Právě proto píši  - v zájmu rychlejšího rozsvícení...tzn. nevyslat tuto nevinou větičku jen tak zbůhdarma do eteru - nýbrž v souvislosti s tím nožem na krku a poté i na tom dodržení důsledku rozhodnutí. Jak soraina - než vlastně dá ten nůž na krk, musí sama vědět, co bude dělat v obou těch alternativách - musí vědět sama za sebe, jak bude dál žít, at se muž rozhodne tak, či onak, ale také i na rozhodnutí toho muže - fajn, chceš zůstat s rodinou (se mnou) jsou tady hranice, že ti tolerovat milenku nebudu - rozhodne-li se ve své hluchotě tetřeva pro milenku, nechť tedy odpádluje, nemá-li kam, starala bych se sama o co nejrychlejší opuštění domácnosti - samozřejmě ihned by přestal jakýkoliv servis - prozatím tedy jak dva spolubydlící..ale ve vlastním zájmu uchování svého zdraví bych co nejdříve postaralo o co nejmenší setkávání...a zejména nastolit nějaký ten pořádek ve financích - zejména, co se týče dětí a jejich studia.

Sorajo, nabývám dojmu, že tvůj manžel naletěl svému přechodu a nespokojené paničce. ;)
On cítí, jak léta běží... doma stereotyp... a najednou ona. Smutná, svázaná bohatým manželem, zraněná laň.
Jestli spolu spí, nespí... není podstatné. Podstatné je, že on tvrdí, že ne (nechce si to s tebou rozházet), nezná její děti (ony děti lecos vyžvaní ;), tak proto...) a její manžel ji zabezpečí o mnoho lépe, než je v silách tvého chotě.
Ona to ví a možná jí stačí jen ten zájem (ještě se za mnou chlapi otáčí - který mamině to neudělá dobře) a tvůj muž to možná chtěl udržet v podobných mezích (ještě o mě ženská okem zavadí)... trochu se mu to vymklo. To se stává. A takhle bych mu to i řekla s tím, že - pokud o mě ještě stojíš a já o tebe ZATÍM jo... tak si to prosím rychle rozmysli. Myslím, že teď ještě můžeme začít znova, pokusit se zapomenout na tuhle etapu života a spolu to zvládnem. Dlouho čekat nebudu, nemám na to sílu - už teď jedu na rezervu. Pokud se rozhodneš pro ni, bude to pro mě těžké, já tě mám ráda, ale zvládnu to - budu muset... rozvedeme se, domluvíme se, jak s majetkem a dětmi... každopádně bych nechtěla projít rozvodem s nějakými scénami... věřím tomu, že dva rozumní lidé se dokáží domluvit. ;)
Pak bych si dala panáka a tak týden mu šla z cesty. Žádný probírání jeho citů k ní... žádný detaily z jejich báječného vztahu - to mě bolí a svým způsobem uráží. jestli mě máš alespoň trochu rád, nedělej to...
Můj BM se rozhodl během 14 dnů. Řekla jsem mu to podobně. I když byla ta situace jiná.
A nějaké - když ho vyhodíš, nevrátí se, i kdyby chtěl... nevěřím tomu. Ze zkušenosti tady (Deborah) i bohatě z reálu... můžou se vrátit. Dokonce znám osobně jednoho, co vypakoval manželku s dvěma dětma z bytu, nastěhované přítelkyni (do té doby milůence) udělal dítě a když ta odešla zanechajíc jemu dvouletého caparta, tak zkoušel, jestli by manželka náhodou nechtěla navázat tam, kde to tak hloupě přeťali... :co: :dumbom:
Někdy člověk fakt nechápe, čím přemýšlejíí... páni tvorstva... No, to jen pro představu, že dobří holuby vracejí. :P:lol:

A pozor - žádné hodnocení milenky ve smyslu - zanáší jemu, bude i tobě... ten její má prachy, ty máš co - kulový... to by byla blbá...
To je špatně. Dle mého názoru.
Naopak - jasně, že nemůžeš vědět, jak to má ona. Pro ni to není jednoduchý, má děti, to člověk jinak přemýšlí. KAŽDÝ MÁMĚ JDE PŘEDEVŠÍM O DĚTI. Rozvodem děti trpí... a jestli je ten její takovej, jak jsi nastínil, má třeba strach, že jí bude dělat skrz děti peklo. Některý chlapi jsou takový...
Já mít děti, tak si taky rozmyslím, bourat jim rodinu - podívej, my máme děti velký a stejně je pro mě ta představa, že půjdem od sebe... no, myslím na to, jak to vemou holky... co ti mám povídat.
Trochu mu pomoci s tím probuzením z duhového snu a nastínit, jak chápavou má ženu... poklad, co se těžko hledá a bůhví, jak by dopadl. :P
Toť můj názor a praxe.

helena napsal(a):

Eventuelně se může Soraja podílet (v zájmu rycheljšího rozsvícení v hlavě jejího manžílka) na rozhodování - kupříkladu nevinou větou: A te´d si představ miláčku, že jak tato "dáma" zanáší svému manželovi, bude zanášet i tobě? Víš, že ti paroží bude slušet?
Tetřev hlušec ve stavu toku, pokud tu nevinnou větičku vůbec zaregistruje, ji spíš bude považovat za pokus očernit onu dámu, případně manželčinu zlomyslnost... na nějaké rozsvícení bych v tomhle stadiu moc nevsázela.

Helčo( a i ostatní  zastánci ohleduplných tanečků kolem  tetřeva)- zkusím otázku- myslíš, že chlap, který přes mlhu zamilovanosti není schopen  použít  obsah té chlupaté boule na krku(myslím hlavu) , stojí za ohleduplnost? Za šetření ve výrazivu?
  Možná že kus od kusu- ale  na "zamilovaného" psa stačí kýbl studené vody, proč by to nešlo u chlapa? ;)
  Jak kýbl lze využít   minimalizaci   domácích samozřejmostí- jídlo, čistý pelech a trencle, žádná nebo nulová chápavost- prostě   zamítavý postoj  a termínovaná  exkomunikace- defenestrace svršků.....

Vím, že to zlehčuji, ale  možná , že pohled, který tu  "tragedii pána středního věku"  převede do absurdního pošklebku může  i pomoci....

Na mé gusto mnoho tolerance, chtěla bych znát jméno paní, na eventualitu platonického  vztahu zapomeň, jsme už ve věku, kdy nebudeme radikálně bourat rodinu kvůli někomu, koho jsme ještě ani neviděli jak ho příroda stvořila. Přemýšlela bych o krocích směrem k její rodině, když ta tvá je v troskách, manžel "té druhé" by měl být také informován, láska je přeci láska a to musíš jak ty, tak její muž,pochopit. Hýbej situací, potřebuješ nové informace, ať se hneš z místa.

Milá Sor,před 4 lety jsem byla v úplně stejné situaci - vdaná milenka, dvě nezl. děti, čerstvě koupený dům. Naše manželství 28 let, dvě dospělé děti vdané, už z domova. Na určitý čas mě to zlomilo, pročetla o nevěře kdeco, snažila se zachraňovat, ale bylo to k ničemu ! Čekala DVA ROKY, že se manžel rozhodne a stejně jsem to musela vyřešit já. Po dvou letech jsem požádala o rozvod, protože jsme se propadali z manželovy strany  do nepřijatelného balastu lží, intrik,podvádění, finančních machinací. Pak jsem musela tvrdě zabojovat s pomocí advokáta, abych nezůstala nejen sama, ale ještě utopená v dluzích.
Co bych udělala dnes po svých zkušenostech !! Rozhodně nečekala naivně tak dlouho, že bude na nás manžel brát ohledy - po tolika letech krásného soužití....
Že nemůže vymazat naši rodinu, vnoučata. Může... klidně to všechno spláchl do hajzlu. Dnes je milenka rozvedená, můj ex jí staví nový dům, strhaný jak borůvka, ale zřejmě šťastný...nevím, nemám chuť s ním komunikovat,ani děti, ještě se s tím všichni srovnáváme a je těžko u srdce vysvětlovat vnoučkům co je a proč. Za toto štěstí padly dvě normálně fungující rodiny, zůstal smutek. Herec Pavel Nový říká  "krize je pekelná očista duše" - výstižné. Život jde dál a jeden aspoň zjistí, že zvládne víc než kdy myslel.
Jestli můžu poradit - počítej, že manžel odejde a udělej si krizový plán ekonomických jistot a nějaké kroky pro zajištění sebe a dětí. Když zůstane, prima, moc bych ti to přála. Myslím na tebe, přeji odvahu a sílu.

Pro mě to není mnoho tolerance... vymezení pravidel a ukázka vstřícného kroku. Pak je to na něm, co udělá, jak si to přebere. Tohle máme každá jinak. :/
Nevím, proč bych řešila jméno a jiné nacionále nějaké paní... k čemu. Já řešila mě a manžela. Jí si musel pořešit on... Mě zajímalo, jestli mi manžel stojí za to, abych s ním zůstala, jestli vůbec chci, aby zůstal a za jakých podmínek. Do paní je mi kulový... i když info jako děti, manžel... jsou z jistého hlediska cenné. ;)
A opět - osobně znám blb.ce, kterej si psal po netu s jednou raněnou laní, párkrát se viděli, kafíčko, procházky... intimnosti žádný a málem ho to stálo manželství. :vissla:
Např. pro mě by bylo pod úroveň zvonit někde za dveřma s tím, že pane Novák, už to víte? Můj manžel má něco s vaší ženou... co budeme dělat? :rolleyes: Bych si připadala jako totální k.ráva. Pro mě je tohle pod úroveň.
A šetřit výrazivo... no, řvát na něj ať táhne za tou štětkou... :D, to mi nepřijde jako vhodné... nebo uštěpačné poznámky... než to poslouchat, tak radši půjdu... :/
Nikde nepíšu o čistém prádle a teplém jídle... to už soraja ví... to pán zvládne sám, na to není třeba ženy. O tomhle tu nepíše nikdo z těch "tolerantních", nebo jsem si toho nevšimla.
Já mít na výběr prázdnou ledničku, špinavý prádlo (s čímž souhlasím) a navíc k tomu kecy a scény s nožem na krku - tak jdu a snad ani nemávám. A podle toho se řídím. Chci ho? Jo. Podstrojovat nehodlám, ale je potřeba, aby věděl, že chci, aby zůstal. Že pokud nechce, jít nemusí. Co se stalo nám se děje dnes a denně a my to můžeme zvládnout. Tak jako jiní. Ale je to na nás dvou - ne na mě a panu Novákovi nebo paní Novákové, i když mají samozřejmě na naši situaci momentálně vliv. A aby ho neměli dál, je dobrý projít tuhle etapu se ctí. :)
Každej jsme nějakej. Já se po tom všem co bylo během milenky a pár let nato kolem rozvodu můžu na sebe podívat do zrcadla, můžu mluvit s manželem i s jeho nynější partnerkou... aniž by v nás zůstal pocit trapnosti. Myslím, že jsme to zvládli na jedničku. I s tolerancí a bez řevu, i když samosebou s několika vyhrocenými výměnami názorů... to k tomu patří. Ale pořád to bylo v rámci slušnosti. :)

PPavlaa napsal(a):

jak dlouho s ní byl Sel ? myslím tvůj ex ?

Cca poldruha roka, dva roky... asi.

Helčo( a i ostatní  zastánci ohleduplných tanečků kolem  tetřeva)- zkusím otázku- myslíš, že chlap, který přes mlhu zamilovanosti není schopen  použít  obsah té chlupaté boule na krku(myslím hlavu) , stojí za ohleduplnost? Za šetření ve výrazivu?
Jaký tanečky, prosím tebe? Jaký šetření? Já pouze napsala, že tetřev buď nevnímá, nebo podobné podobné větičky považuje za osobní útok na sebe a/nebo tu druhou paní či pouhou manželčinu jedovatost - že prostě není schopen racionální úvahy, natož pak zamyšlení...

Javeno, řada věcí se dá udělat, myslet, trochu polechtat ego, ale se ctí se dá si i popovídat s tím manželem. Nikdy bych sama nějaké scény nebyla schopna, protože se znám a dopadlo by to špatně. Ale mluvit v takovéto situaci o cti, kdy mi manžel řekne, že miluje jinou, vlastně jí ani nezná, ale je to chudák, nemaje spokojené manželství. Nějak mi to nesedí, domnívám se, že Soraju pěkně vodí oba za nos a proto bych to řešila otevřenou diskusí. Proč by ona měla neustále čekat, až se to jemu srovná v hlavně? Nechť si to v hlavě srovná ona sama a dělá patřičné kroky. Ale proti čemu se skutečně stavím je hodnotit jakéhokiv jednání týkající se záchrany rodiny jako otázku cti, kdy druhému vnuknu pocit, že rozbití bu .....by někoho je pod něčí úroveň. A proč ne. Nikdy jsem nic takového neudělala, protože mi to za to nestálo, ale nikdy jsem nikoho, kdo se k takovému kroku odhodlal, nehodnotila. Zákulisí jednotlivých příběhů může jen těžko kdokoliv z nás soudit.

Javena-  myslím, že  mluvíme o stejném, trošku jinými slovy....:jojo: Nesnižovala bych se k řevu a stříhání košil... Ale jasně vymezit kam už "on" nemůže dokud něco nepořeší....
A k vědění toho čtvrtého- je to velmi lákavá variantka....  Rozhodně by došlo k akceleraci  dění.:P Jenže přesně jak píšeš- pane Novák já něco vím- to by neměla říkat  Soraja... ale někdo by mohl...:cool: 
Nemá smysl nějaké   monstr akce - stejně tak  moje zmínka o   defenestraci je nadsázkou... :kapitulation:

helena napsal(a):

[b] - že prostě není schopen racionální úvahy, natož pak zamyšlení...

pravda- pravdoucí -právě proto existují jemné manipulace jak lze dojít k "osvícení" a opětovného  prozření tetřeva.....

zuzi777a napsal(a):

....... že chlap, který přes mlhu zamilovanosti není schopen  použít  obsah té chlupaté boule na krku(myslím hlavu) , stojí za ohleduplnost? Za šetření ve výrazivu?
  Možná že kus od kusu- ale  na "zamilovaného" psa stačí kýbl studené vody, proč by to nešlo u chlapa? ;)
  Jak kýbl lze využít   minimalizaci   domácích samozřejmostí- jídlo, čistý pelech a trencle, žádná nebo nulová chápavost- prostě   zamítavý postoj  a termínovaná  exkomunikace- defenestrace svršků.....

Tohle me polozilo Zuzi,Ty jsi kousek.  :D


Jo, na nekoho tohle zabere a nekomu to spis zase uspisi jeho odchod :) 
No a tak to bude tak a nebo tak.

právě proto existují jemné manipulace
A kterou máš na mysli - nůž na krku, vyprávění o tom, jak milenka bude zanášet i nadále, nebo "pane Novák já něco vím" ???

Já bych vypakovala sebe nebo jeho na dobu určitou,aby jste oba získali odstup. Během té doby bych s ním klidně zašla na rande, ať ta druhá není zvýhodněná.
Na ní a jejího manžela bych kašlala a nepátrala.

Petra1234 napsal(a):

Javeno, řada věcí se dá udělat, myslet, trochu polechtat ego, ale se ctí se dá si i popovídat s tím manželem. Nikdy bych sama nějaké scény nebyla schopna, protože se znám a dopadlo by to špatně. Ale mluvit v takovéto situaci o cti, kdy mi manžel řekne, že miluje jinou, vlastně jí ani nezná, ale je to chudák, nemaje spokojené manželství. Nějak mi to nesedí, domnívám se, že Soraju pěkně vodí oba za nos a proto bych to řešila otevřenou diskusí. Proč by ona měla neustále čekat, až se to jemu srovná v hlavně? Nechť si to v hlavě srovná ona sama a dělá patřičné kroky. Ale proti čemu se skutečně stavím je hodnotit jakéhokiv jednání týkající se záchrany rodiny jako otázku cti, kdy druhému vnuknu pocit, že rozbití bu .....by někoho je pod něčí úroveň. A proč ne. Nikdy jsem nic takového neudělala, protože mi to za to nestálo, ale nikdy jsem nikoho, kdo se k takovému kroku odhodlal, nehodnotila. Zákulisí jednotlivých příběhů může jen těžko kdokoliv z nás soudit.

Nikdo tady nepsal o neustálém čekání. Ale i takový jsou, co vydrží rok, dva i tři... každý podle toho, co snese.
A jistěže je to Soraja, kdo si to musí srovnat v hlavě. Ona už to ale udělala a napsala to - chce manžela. ;) Hele za týden to může být jinak, ale teď to má takhle... vyrazit ho může vždycky. Teď jí jde primárně o to, aby zůstal.
Nehodnotím nikoho, kdo si to se sokem/sokyní vyřídil ručně či jinak, ale myslet si o tom můžu svý, že jo... ;) Pro mě je to pod MOU úroveň... Já bych to neudělala, jinej může - každému, co jeho jest. K Soraje mi to stejně nesedí, takové jednání.
Ajestli ti nesedí, že napíšu, že jsme to s manželem tehdy ustáli se ctí... tak je to tvoje věc. Já to napsat můžu, protože mám kolem sebe dost lidí, kteří to neustáli, hází na sebe špínu a jejich děti v tom doteď lítají, jak nudle v bandě. Takže my to zvládli se ctí a totéž přeju Soraje... Aby až se ohlídne neviděla špínu a naschvály, ale jednání dvou rozumných lidí, kteří přešli přes krizové období (nebo rozvodem) jako lidé, kteří se kdysi milovali a dokážou spolu komunikovat i když je ta jejich společná cesta momentálně krkolomná, nebo jdou každý už cestou jinou ... :)

helena napsal(a):

právě proto existují jemné manipulace
A kterou máš na mysli - nůž na krku, vyprávění o tom, jak milenka bude zanášet i nadále, nebo "pane Novák já něco vím" ??? http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Když Zuzi píše jemné manipulace, určitě tím nemyslí, že ten žabikuch mu drží pod krkem ;) je to čistě obrazné - já, nebo ona - pán je svobodný tvor, má možnost se svobodně rozhodnout, stejně, jako ona a ona se rozhodne uspíšit pánovi jeho rozhodování. No a že mu bude zanášet? No jistě, že bude, až se pán projeví v plném světle lautr být stejný, jak její bývalý, navíc s prázdnou šrajtoflí a dožadující se plného servisu, který bude brát tak nějak samozřejmě, ono to zase kopne tu milenku  do nějaké jiné chápající náruče, kde bude moci ronit slzy nad tím mužským plemenem. Možná tento ji neudeří....možná, až se dozví o tom jejím zanášení, tak ji jednu vylískne  - jak se tu píše - život je barevný ;)
A jinak, když už se vedou takové ty domácí diskiuze - on plácá o lásce svého života, ona může plácat klidně o zanašečkách. Jde o to, že pán to zatím nevidí - jemu JEŠTĚ přeci nezanáší, když zanáší jinému, že? A paní se na to dívá z jiného úhlu pohledu...ona ty růžové brýle nemá....

AHabibi napsal(a):

Milá Sor,před 4 lety jsem byla v úplně stejné situaci - vdaná milenka, dvě nezl. děti, čerstvě koupený dům. Naše manželství 28 let, dvě dospělé děti vdané, už z domova. Na určitý čas mě to zlomilo, pročetla o nevěře kdeco, snažila se zachraňovat, ale bylo to k ničemu ! Čekala DVA ROKY, že se manžel rozhodne a stejně jsem to musela vyřešit já. Po dvou letech jsem požádala o rozvod, protože jsme se propadali z manželovy strany  do nepřijatelného balastu lží, intrik,podvádění, finančních machinací. Pak jsem musela tvrdě zabojovat s pomocí advokáta, abych nezůstala nejen sama, ale ještě utopená v dluzích.
Co bych udělala dnes po svých zkušenostech !! Rozhodně nečekala naivně tak dlouho, že bude na nás manžel brát ohledy - po tolika letech krásného soužití....
Že nemůže vymazat naši rodinu, vnoučata. Může... klidně to všechno spláchl do hajzlu. Dnes je milenka rozvedená, můj ex jí staví nový dům, strhaný jak borůvka, ale zřejmě šťastný...nevím, nemám chuť s ním komunikovat,ani děti, ještě se s tím všichni srovnáváme a je těžko u srdce vysvětlovat vnoučkům co je a proč. Za toto štěstí padly dvě normálně fungující rodiny, zůstal smutek. Herec Pavel Nový říká  "krize je pekelná očista duše" - výstižné. Život jde dál a jeden aspoň zjistí, že zvládne víc než kdy myslel.
Jestli můžu poradit - počítej, že manžel odejde a udělej si krizový plán ekonomických jistot a nějaké kroky pro zajištění sebe a dětí. Když zůstane, prima, moc bych ti to přála. Myslím na tebe, přeji odvahu a sílu.

jj tohle tu omílám dost často...my zhrzený ženský fňukáme kvůli tomu, že je chlap na noc u milenky a nedrží nás v těžký chvíli za ruku, jak sliboval, ale že nás za druhou ruku pomalu bere exekutor, protože manžel se kvuli milé zadlužuje a cpe jí horem dolem i našeho, už nevidíme.
Jsem taky názoru informovat i druhou rodinu, jak jsem psala ráno, když se kácí les lítají třísky a je třeba to zakalené víno pročistit. Jinak se nehne zakladatelka vlákna nikam, jen bude čekat a trápit se pro někoho kdo si to nezaslouží. Ještě asi není dost zničená, aby se naštvala a odrazila se ode dna a plavala už konečně nahoru, zatím se sama žalem žene víc ke dnu a nikdo tam na ní nečeká....

helena napsal(a):

Helčo( a i ostatní  zastánci ohleduplných tanečků kolem  tetřeva)- zkusím otázku- myslíš, že chlap, který přes mlhu zamilovanosti není schopen  použít  obsah té chlupaté boule na krku(myslím hlavu) , stojí za ohleduplnost? Za šetření ve výrazivu?
Jaký tanečky, prosím tebe? Jaký šetření? Já pouze napsala, že tetřev buď nevnímá, nebo podobné podobné větičky považuje za osobní útok na sebe a/nebo tu druhou paní či pouhou manželčinu jedovatost - že prostě není schopen racionální úvahy, natož pak zamyšlení...

...no ale zase na co takovýho držet doma ? to mi připadá jako čistý masochismus už jen pak si vystavit jejich společné foto  nad postel a čekat co oni dva na to...ja MI zařídí život. Nerada si připadám jako jachta bez kormidla co jí vichr žene na skály. Asi jsem moc samostatná a raděj kormidlo držím já než aby mi s ním točila nejaká milenka, jejíž manžel ani netuší jak se dobře baví na účet něči rodiny.

Javeno, nic osobního v tom nehledej, ale ustát jakoukoliv životní situaci můžeš mnoha způsoby. Tvůj příběh neznám, tvé řešení nehodnotím. Jen si nemyslím, že otevřená diskuse je něco "špatného", "pod úroveň", pročpak? Pokud on odkryl karty doma, tak je snad odkryla i ona, pokud již zde nenastává problém budoucí komunikace, že se totiž vlastně pořádně nedohodli, a jestli Sorajaa ještě nyní muže opravdu chce a chce zachránit manželství, za měsíc může být situace jiná, protože její "milej" jí může dozásobovat průběžně jinými libůstkami. Pověstná poslední kapka dotéci může, ale nemusí. A když budu s trpělivostí nám ženám danou čekat, jak se manžílek rozhodne, ptám se sebe sama proč, a jak dlouho ještě? Není snad v pořádku, že budu tlačit na to, aby se sitauce rozsekla co nejrycheji, abych už věděla, na čem jsem? I když Sorajaa toho napsala hodně, určitě je mnoho i jiných informací, které z různých důvodů házet na sklo nechce, proto rady zde mohou být návodné, né však hodnotící.

xxxx napsal(a):

helena napsal(a):

Helčo( a i ostatní  zastánci ohleduplných tanečků kolem  tetřeva)- zkusím otázku- myslíš, že chlap, který přes mlhu zamilovanosti není schopen  použít  obsah té chlupaté boule na krku(myslím hlavu) , stojí za ohleduplnost? Za šetření ve výrazivu?
Jaký tanečky, prosím tebe? Jaký šetření? Já pouze napsala, že tetřev buď nevnímá, nebo podobné podobné větičky považuje za osobní útok na sebe a/nebo tu druhou paní či pouhou manželčinu jedovatost - že prostě není schopen racionální úvahy, natož pak zamyšlení...

...no ale zase na co takovýho držet doma ? to mi připadá jako čistý masochismus už jen pak si vystavit jejich společné foto  nad postel a čekat co oni dva na to...ja MI zařídí život...

No vždyť - žádný vyprávění o tom, jak bude milenka zahejbat, žádný jemný manipulace... v klidu (i kdyby pak měla pustit emoce z řetězu, až u toho chlap nebude) oznámit, že tuhle hru s ním (s nimi) hrát nehodlá a "tvoje rozhodnutí budu akceptovat, ale do té doby se prosím někam odstěhuj. Přispívat na děti je potřeba ve výši XX Kč.".

helena napsal(a):

xxxx napsal(a):

helena napsal(a):

Helčo( a i ostatní  zastánci ohleduplných tanečků kolem  tetřeva)- zkusím otázku- myslíš, že chlap, který přes mlhu zamilovanosti není schopen  použít  obsah té chlupaté boule na krku(myslím hlavu) , stojí za ohleduplnost? Za šetření ve výrazivu?
Jaký tanečky, prosím tebe? Jaký šetření? Já pouze napsala, že tetřev buď nevnímá, nebo podobné podobné větičky považuje za osobní útok na sebe a/nebo tu druhou paní či pouhou manželčinu jedovatost - že prostě není schopen racionální úvahy, natož pak zamyšlení...

...no ale zase na co takovýho držet doma ? to mi připadá jako čistý masochismus už jen pak si vystavit jejich společné foto  nad postel a čekat co oni dva na to...ja MI zařídí život...

No vždyť - žádný vyprávění o tom, jak bude milenka zahejbat, žádný jemný manipulace... v klidu (i kdyby pak měla pustit emoce z řetězu, až u toho chlap nebude) oznámit, že tuhle hru s ním (s nimi) hrát nehodlá a "tvoje rozhodnutí budu akceptovat, ale do té doby se prosím někam odstěhuj. Přispívat na děti je potřeba ve výši XX Kč.".

tak to jo špatně jsem tě pochopila.

Petra1234 napsal(a):

Javeno, nic osobního v tom nehledej, ale ustát jakoukoliv životní situaci můžeš mnoha způsoby. Tvůj příběh neznám, tvé řešení nehodnotím. Jen si nemyslím, že otevřená diskuse je něco "špatného", "pod úroveň", pročpak? Pokud on odkryl karty doma, tak je snad odkryla i ona, pokud již zde nenastává problém budoucí komunikace, že se totiž vlastně pořádně nedohodli, a jestli Sorajaa ještě nyní muže opravdu chce a chce zachránit manželství, za měsíc může být situace jiná, protože její "milej" jí může dozásobovat průběžně jinými libůstkami. Pověstná poslední kapka dotéci může, ale nemusí. A když budu s trpělivostí nám ženám danou čekat, jak se manžílek rozhodne, ptám se sebe sama proč, a jak dlouho ještě? Není snad v pořádku, že budu tlačit na to, aby se sitauce rozsekla co nejrycheji, abych už věděla, na čem jsem? I když Sorajaa toho napsala hodně, určitě je mnoho i jiných informací, které z různých důvodů házet na sklo nechce, proto rady zde mohou být návodné, né však hodnotící.

Já v tom nic osobního nehledám. :) A chápu, že každý řeší situace jinak. Taky nikde není psáno, že to Soraja udělá nemlicht tak, jak píšu já, nebo ty... Já mám takovou utkvělou představu, že když někdo napíše mám tenhle problém, co byste dělali vy na mém místě, tak mu každej napíše, co by ma jeho místě dělal on, protože to takhle dělal, když měl podobný problém. :P A z toho, co je psáno si dotyčný vybere, co jemu je nejbližší, jak by asi ten druhý reagoval na to a tohle... ;)
Já nemusela nikde nic odkrývat, paní byla rozvedená, muž znal její děti a i kdyby nebyla... Není to můj styl a není to o tom, že nechci rozkrýt karty. Naopak. Manželovi jsem je rozkryla tak jasně, že se mu rozsvítilo. :D Ale odkrývala jsem jemu svoje a chtěla vidět do těch jeho. Ona mi byla fakt u šosu. Nemysli si, kolikrát zvonil mobil, SMS... a když nebyl po ruce, co mi bránilo vzít telefon a řvát/ lkát/ prosit/ vysvětlovat někomu, že mám muže ráda a máme malé děti... Možná jen má důstojnost. Nemyslím, že účel světí prostředky. Já bych ke všemu asi dostala záchvat smíchu uprostřed proudu slov z absurdity tý situace...jsem prostě jiná...
Nehledě na to, že jsem si byla vědoma toho, že naše manželství bylo v rozkladu už dávno předtím, než se na scéně objevila ta z druhý strany sluchátka. S ní já nemusela řešit fakt nic...

Daphné napsal(a):

Já mám pocit, že s tebou, Sorajo, manžel manipuluje a trochu citově vydírá, něco jako..."když budeš dělat scény a výčitky, tak se rozhodnu pro ni a můžeš si za to sama". Myslím, že jeho odloučení by věci popohnalo, ty by ses tak netrápila, zachránila vlastní sebeúctu a on by o samotě získal lepší přehled o vlastní situaci. Musela bys být ale připravená na to, že se vrátit nemusí. Jenže takhle, tím trpným čekáním, si děláš ze života peklíčko a může se stát, že až by vystřízlivěl a vrátil se domů srdcem, že bys ty nebyla schopná žít s ním. Například příběh Karlotiny.
Jestli ale chceš, aby zůstal doma, tak si zařiď život podle svého, co tě baví, neposkytuj domácí servis a ten čas využij jinak. Snaž se získat nezávislost, i když bude žít vedle tebe. Rozhodně není dobře s ním rozebírat jeho city a pocity k té paní, jakoukoli zmínku o ní bych mu zakázala.
Vrať mu třeba jeho hulvátství, protože probírat s manželkou milenku hulvátství je: "Kdybys mi chtěl o té paní a svých citech k ní ještě jednou vyprávět, rozhodnu se nejspíš odloučit já od tebe. Je to tvoje věc a řeš si ji tam, kde jsi ji stvořil, čili ve svém soukromí". Pronesené v klidu a s úsměvem.

Tak toto je příspěvek podle mého vkusu.

Podle možností domu, bych ho vystěhovala z ložnice (to je ale individuální - to jen já osobně, každá jsme jiná) a zařídila bych organizaci pro všechny, kteří budou žít v tomto domě. Každý svůj díl. A taktéž ekonomickou úvahu. Sama bych si dala určitý čas (co já vím, měsíc, dva, tři)a rozběhla svůj "nový" život, v němž s manželem nepočítám. Tj. aktivity bez něj, milá práce na sobě (masáže, kadeřník, solárko..aerobik..co je libo, a naprosto si vyplnit program od radůstek až po uklízení půdy a sklepa. Ale ve vší slušnosti - když vařím, tak mu klidně taky nabídnu, zdvořile popřeju pěknou zábavu, svěří-li se že nebude večer doma, s dodatkem, "to neva - no já asi taky ne" :) a absolutně ho nesleduji - zákaz!
ROZHODLA  bych se , že přijde -li jakákoliv myšlenka na něj, na ni - okamžitě ji stornovat. Bilancovat se bude až za měsíc.

Čím víc píšeš, tím víc si myslím to, co Daphne.  Ví , že tě má jistou a protože to neumí (nedokáže) vyřešit hned, tak vydírá (viz. jestli budeš tlačit - tak půjdu k ní ). Jako malej skřet. Je to průhledné. Fuj..
Sorajo - TY se rozhodni, TY to máš ve svých rukou, nečekej až ON se rozhodne, aby ses mohla podřídit. V tomto vidím tvé mínus - tento styl uvažování. Proč čekat co na tebe zbyde..? Jakou roli ti kdo určí..
Taky jsem si jistá, že tvoje jakási přeměna ze starostlivé pečující maminy do zajímavé ,opečovávané  nebývale rozhodné sebevědomé ženy s ním udělá divy. Budeš pro něj asi trochu tajemná a ucítí, že tě prostě už "nemá".  Podpoříš-li to i proměnou fyzickou - což můžeš,dle své chuti -  neboť teď máš více času na sebe a ono tě to začne i bavit.., tak jsem si jistá, že zůstane koukat s otevřenou pusou a dojde mu, že ON bude muset bojovat o TEBE ! Ne ty o něj.

Mmch. dovedeš si představit jak je žádoucí a přitažlivá submisivní závislá a oddaná partnerka? Asi nic moc.  Nebo možná v japonsku - před lety...Ta je maximálně potřebná pro masáž  mužova ega (hloupého muže) :D
A vůbec co toto nastavení udělá s tebou samotnou? Kam tě to "začlení" ?
No tak, doprkna už..Sorajo!  :) Kopft hoch a prsa vypnout!! :supr:
Uvidíš, že po překonání této situace budeš hvězda :) a poděkuješ mu.

Musím se přiznat, že mne mnohdy řeči chlapů, jejich celkové postoje v takovéto situac,tak rozčilují, že pod tlakem a přetlakem v hlavě bych je fakt snad i zmlátila (nemám na to), protože argumenty tokajících tetřevů mi přijdou jak z jiné planety. Můj muž mne neustále prosí za odpuštění, což jsme mu hodila na hlavu s tím, že ať si své kukaččí mládě s fajn slečinkou řeší sám a mne pouze seznámí s výsledkem, který já v rámci svých základních instinktů přehodnotím a dám mu jaksi včas vědět, zda-li v tomto vztahu budu i nadále pokračovat. Od té doby je naše manželství poměrně v pohodě, i když já rozhodně překopala náhled na mnoho věcí, které jsem dříve ani neřešila, protože mi přišli jasně dané. V mnohém mi ta daná sitauce pomohla, bohužel narozdíl od mnoha zde "postižených" ta naše "nevěra" bude růst, studovat aj. Takže já opravdu musela a musím zůstat do určité míry v klidu, protože nevím, co si naše milenka ještě vymyslí ve své, pardon, choré palici.O různých tlacích a určitého vydírání raději psát nebudu, mohlo by se někomu udělat fyzicky zle.

Petra1234 napsal(a):

Musím se přiznat, že mne mnohdy řeči chlapů, jejich celkové postoje v takovéto situac,tak rozčilují, že pod tlakem a přetlakem v hlavě bych je fakt snad i zmlátila (nemám na to), protože argumenty tokajících tetřevů mi přijdou jak z jiné planety. Můj muž mne neustále prosí za odpuštění, což jsme mu hodila na hlavu s tím, že ať si své kukaččí mládě s fajn slečinkou řeší sám a mne pouze seznámí s výsledkem, který já v rámci svých základních instinktů přehodnotím a dám mu jaksi včas vědět, zda-li v tomto vztahu budu i nadále pokračovat. Od té doby je naše manželství poměrně v pohodě, i když já rozhodně překopala náhled na mnoho věcí, které jsem dříve ani neřešila, protože mi přišli jasně dané. V mnohém mi ta daná sitauce pomohla, bohužel narozdíl od mnoha zde "postižených" ta naše "nevěra" bude růst, studovat aj. Takže já opravdu musela a musím zůstat do určité míry v klidu, protože nevím, co si naše milenka ještě vymyslí ve své, pardon, choré palici.O různých tlacích a určitého vydírání raději psát nebudu, mohlo by se někomu udělat fyzicky zle.

Tak prosí za odpuštění.....hm..to je taky chlapák.
A ta jeho fajn slečna o tom ví? Že se za ni (či za jejich dítě ? ) omlouvá manželce?
Mám v rodině "chlapa", který zapírá své milence, že jede s vlastní manželkou a dítětem na dovolenou. :D
Tedy mám v rodině spíše chlapečka- nebudu dodávat, co se mi tam rýmuje...:lol:

javena:  Nemysli si, kolikrát zvonil mobil, SMS... a když nebyl po ruce, co mi bránilo vzít telefon a řvát/ lkát/ prosit/ vysvětlovat někomu, že mám muže ráda a máme malé děti...

Připomnělo mi to dávné situace, kdy jsem zvedala telefony většinou já (mobil neexistoval) a oznamovala slečně, ať chvilku počká, že jí manžela zavolám...
Dnes na to vzpomínám s úsměvem, jsme přes 25 let rozvedeni.

Wiki, vůbec netuším, co ta slečna ví či neví, koneckonců mi to je jedno, jakékoliv informace jsou pořád zneužitelné a já jí žádné podávat nebudu. Nikdy jsem jí nekontaktovala, i když na to v budoucnu asi dojde, ale nemíním být iniciátorem čehosi. Dítě bylo nechtěné, cíleně zvolený postup se stoprocentním úspěchem. Nyní mám v ruce něco, co by tě mohlo přitáhnout ke mě. Stručně řečeno, realita a přání jsou široce rozevřné nůžky, kde jeden člověk vůbec ještě nepochopil, o co vlastně jde. No a já posílena se vrhla do desítek aktivit, které jsem odsouvala na dobu až někdy, protože jsem byla asi stejná jako spousta podváděných žen. Rozepisovat nic nemusím. Holt ona jednou bude muset celou řadu věcí vysvětlit svému dítěti, stejně tak jako manžel těm našim. Mnoho zraněných duší a za to bych jí nejraději zakroutila krkem, samozřejmě i jemu. Ale čeho bych dosáhla? Nechť si žije vlastním životem a mou rodinu nechá být. A manžel? Odpuštění je snaha hodit daný problém na druhého člověka a vyčkávat, času máme přeci habafuk, než budeme staříci. Někdy se i divím, že ode mne manžel ještě neutekl, protože se mnou  rozhodně na růžích ustláno nemá, a co si musel vyposlechnout a i nyní žít  je pro něho opravdu ooobrovská změna. No uvidíme, co nám dny příští přinesou. Ale vím jedno, že člověk má pro druhé takovou cenu, jakou dá sám sobě.

Petro,kolik je levobočkovi?

Petro z tvého příběhu by mě " klepl šlak myokardu " to ani nevím jestli tě obdivovat nebo litovat. Musíš být hodně silná, já bych to "nedala" a asi bych mužíka vypakovala ať si místo klidu doma užívá řevu a plín se svojí novou rodinou...

xxxx napsal(a):

Petro z tvého příběhu by mě " klepl šlak myokardu " to ani nevím jestli tě obdivovat nebo litovat. Musíš být hodně silná, já bych to "nedala" a asi bych mužíka vypakovala ať si místo klidu doma užívá řevu a plín se svojí novou rodinou...

To vypakování v tomhle případě je tak trošku po*né. Pokud bylo dítě pořízeno bez souhlasu "dárce", pouze využita vhodně volená potentní a  movitější spermabanka, asi by  ten dárce k "nové rodině " moc nechvátal. Být otec  a  nechtít jím být není zrovna  nejlepší donucovadlo ke vztahu. Patrně by šel někam na třetí místo.
Takže co by s tím Petra získala?  Ochudila by svoje děti o otce, potažmo sebe  o partnera/ byť poněkud svérázného/ a pokud budu krizový pragmatik- ochudila by vlastní rozpočet  rodiny o vklad  manži, který by musel vynaložit na vlastní zaopatření. Vím , že to je v okamžiku citových kotrmelců  opomíjené téma- ale hodně z těch, které zůstaly samy  bědují nad ekonomikou víc  než nad  odchodem partnera....:jojo:

hernajs - ono mě nikdy nesepne, že  Babinetu  S*p*o*r*ný  připadá jako sprosté slovo! :D

já bych asi nedávala to, že se musím do smrti zabývat tím, že budu platit na dítě, které si milenka manžela naplánovala, ač sama a co víc i po mojí smrti tu bude dítě, které jednou bude dědit můj např. dům, na kterém se budu celý život plahočit a budu ho např. třicet let splácet. I moje děti se budou patlat s levobočkem u notáře. Od takového muže můžeš čekat finanční zajištění a nebo naopak unik financí rodinných směrem k milence. Kdysi tu někdo podobnou situaci řešil, vím, že se manželka snažila aby muž napsal jejich majetek na jejich děti,ale už si nepamatuju jak to dopadlo a čí to byl příběh...při představě, že mi tatínek bude vodit "svoje" dítě domu se vidím po pár letech buď v Bohnicích nebo na koronárce, tohle ustojí v duševním zdraví jen hodně málo kdo...nikoho takového neznám, znám podobné propletence,ale všechny se nakonec rozuzlily rozchodem...prostě to jde moc těžko ustát a dělat jako nic, když někde je něco tak hmatatelného jako děcko. Asi bych raděj chroupala kůrky než poslouchala jak si manža vrká s milou, kolikery máme my nakoupit tepláky a kolik nás bude stát tábor jejich potomka :dumbom: zatímco milenka bude velkoryse financovat jejich dítě, já budu šetřit na svých dětech abych na to měla brrrrrr holky mě by to fakt zabilo, jen jsem si to představila vyskákala na mně husí kůže. Fakt Petru lituju a obdivuju, že to zvládá. Když si člověk bere chlapa s dětma tak si to volí dobrovolně a stejně je z toho většinou polízanice, ale postavit mě někdo před hotovou věc asi bych prchla

xxxx napsal(a):

já bych asi nedávala to, že se musím do smrti zabývat tím, že budu platit na dítě, které si milenka manžela naplánovala, ač sama a co víc i po mojí smrti tu bude dítě, které jednou bude dědit můj např. dům, na kterém se budu celý život plahočit a budu ho např. třicet let splácet. I moje děti se budou patlat s levobočkem u notáře. Od takového muže můžeš čekat finanční zajištění a nebo naopak unik financí rodinných směrem k milence. Kdysi tu někdo podobnou situaci řešil, vím, že se manželka snažila aby muž napsal jejich majetek na jejich děti,ale už si nepamatuju jak to dopadlo a čí to byl příběh...při představě, že mi tatínek bude vodit "svoje" dítě domu se vidím po pár letech buď v Bohnicích nebo na koronárce, tohle ustojí v duševním zdraví jen hodně málo kdo...nikoho takového neznám, znám podobné propletence,ale všechny se nakonec rozuzlily rozchodem...prostě to jde moc těžko ustát a dělat jako nic, když někde je něco tak hmatatelného jako děcko.

Taky to tak vidím.....
  Nedokážu se do toho vtělit. To je daleko víc, než nějaká banální nevěra... Srovnala bych to skoro  s nakažením  HIV od nevěrníka- taky na doživotí...
A za sebe absolutně nechápu přístup té milenky-pokud chtěla dítě , no prosím, ale  chtít pak vnutit mimino  nechtícímu otci ? ! Přemýšlím, čím ta osoba myslí a kolik je v ní asi zodpovědnosti - třeba jen k dítěti....  :rolleyes::usch:

zuzi777a napsal(a):

xxxx napsal(a):

já bych asi nedávala to, že se musím do smrti zabývat tím, že budu platit na dítě, které si milenka manžela naplánovala, ač sama a co víc i po mojí smrti tu bude dítě, které jednou bude dědit můj např. dům, na kterém se budu celý život plahočit a budu ho např. třicet let splácet. I moje děti se budou patlat s levobočkem u notáře. Od takového muže můžeš čekat finanční zajištění a nebo naopak unik financí rodinných směrem k milence. Kdysi tu někdo podobnou situaci řešil, vím, že se manželka snažila aby muž napsal jejich majetek na jejich děti,ale už si nepamatuju jak to dopadlo a čí to byl příběh...při představě, že mi tatínek bude vodit "svoje" dítě domu se vidím po pár letech buď v Bohnicích nebo na koronárce, tohle ustojí v duševním zdraví jen hodně málo kdo...nikoho takového neznám, znám podobné propletence,ale všechny se nakonec rozuzlily rozchodem...prostě to jde moc těžko ustát a dělat jako nic, když někde je něco tak hmatatelného jako děcko.

Taky to tak vidím.....
  Nedokážu se do toho vtělit. To je daleko víc, než nějaká banální nevěra... Srovnala bych to skoro  s nakažením  HIV od nevěrníka- taky na doživotí...
A za sebe absolutně nechápu přístup té milenky-pokud chtěla dítě , no prosím, ale  chtít pak vnutit mimino  nechtícímu otci ? ! Přemýšlím, čím ta osoba myslí a kolik je v ní asi zodpovědnosti - třeba jen k dítěti....  :rolleyes::usch:

...no právě a to tahle "nákaza" není jen do tvojí smrti,ale ještě se jí nechtě nakazí děti...fakt mazec. Inteligenci milenky raděj nerozebírat, to je o ban. A že takových po světě běhá.

Děvčata, kdybyste jen tušily, jak je ta situace podobná těm z amerických stupidních seriálů, musely byste se teď jako já chechtat, protože mi nic jiného nezbývá. Nemohu mluvit o svých pocitech, ale vím jedno, že mé obrovské zklamání se ani nedá srovnat s pocitem mého muže, který žije ze dne na den a snaží se, ale čas vrátit prostě nemůže. Paradoxně když jsem bez podmínek svého muže milovala a věřila mu, realita byla jiná, nyní důvěra je tatam a třeba nyní je on člověk, který opravdu jedná tak, jak mluví. Ale ......je mi líto. Já jsem v tuto chvíli především máma a mé zraněné já je jedna věc, ale což takhle naše děti, jak ty se budou koukat na svého tátu, jak budou vstupovat do budoucích vztahů, nebude tam obava ze "zrady", které se dopustil táta? Je velmi pravdivé, ale těžko realizovatelné býti silný v takovéto situaci pro dospělého člověka, natož pro nehotové malé děti, které si svůj vztah ke světu teprve vytvářejí. Když odmyslím peníze, které k milence musí téci, protože prostě to děcko na to má právo, jsou to přesně ty peníze, které mi nyní chybí v peněžence a botky dětem kupuji na etapy, protože na to jednoduše nemám. Pokud člověk takovýto krok, jakého se dopoustila milenka, udělá, opravdu jsem nucena přemýšlet o jiném, pro mě chorém mozku, určité nevyzrálosti, se kterou já stejně žádnou společnou řeč nikdy nenajdu, protože jejím cílem bylo založit si rodinu, no a druhou rodinu ženě, která jí nic nikdy neudělala, jednoduše rozbít. No a ono se to nepovedlo, ale do určité míry povedlo. A co bude nyní dál? To už bychom se pouštěli do velmi široké diskuse. Jak vidíte, může být i hůř, hlavně že mám krásné zdravé děti.

Petra1234 napsal(a):

Děvčata, kdybyste jen tušily, jak je ta situace podobná těm z amerických stupidních seriálů, musely byste se teď jako já chechtat, protože mi nic jiného nezbývá. Nemohu mluvit o svých pocitech, ale vím jedno, že mé obrovské zklamání se ani nedá srovnat s pocitem mého muže, který žije ze dne na den a snaží se, ale čas vrátit prostě nemůže. Paradoxně když jsem bez podmínek svého muže milovala a věřila mu, realita byla jiná, nyní důvěra je tatam a třeba nyní je on člověk, který opravdu jedná tak, jak mluví. Ale ......je mi líto. Já jsem v tuto chvíli především máma a mé zraněné já je jedna věc, ale což takhle naše děti, jak ty se budou koukat na svého tátu, jak budou vstupovat do budoucích vztahů, nebude tam obava ze "zrady", které se dopustil táta? Je velmi pravdivé, ale těžko realizovatelné býti silný v takovéto situaci pro dospělého člověka, natož pro nehotové malé děti, které si svůj vztah ke světu teprve vytvářejí. Když odmyslím peníze, které k milence musí téci, protože prostě to děcko na to má právo, jsou to přesně ty peníze, které mi nyní chybí v peněžence a botky dětem kupuji na etapy, protože na to jednoduše nemám. Pokud člověk takovýto krok, jakého se dopoustila milenka, udělá, opravdu jsem nucena přemýšlet o jiném, pro mě chorém mozku, určité nevyzrálosti, se kterou já stejně žádnou společnou řeč nikdy nenajdu, protože jejím cílem bylo založit si rodinu, no a druhou rodinu ženě, která jí nic nikdy neudělala, jednoduše rozbít. No a ono se to nepovedlo, ale do určité míry povedlo. A co bude nyní dál? To už bychom se pouštěli do velmi široké diskuse. Jak vidíte, může být i hůř, hlavně že mám krásné zdravé děti.

petro- o děti se neboj. Myslím, že  když měly doteď harmonické dětství, správné  "mravní základy výchovy (- jak  staromilsky to zní, ale pro mě  je  v tom kouzlo  vlastního dětství....)a vy jim to podáte společně s manžou  bez emocionálních výlevů- stroze , jako nemilou ,leč hotovou záležitost- možná si z toho  budou moci   i něco odnést  do plusu. Srovnávám to s mou životní anabází s alkoholikem.  Měla jsem takový strach aby moje děti  nepobraly z pití ten   záludný obraz  úžasného zpestření a "veselí". Obě si vzaly nechuť k alkoholu. Totální. Moje mladší dcera, jinak dílo všech děl- včetně dredů , piercingu a drzosti-alkohol odsuzuje až  jezuitsky - jako totální výmaz existence. 
Máte v plánu to dětem říct kdy? Respektive , jsou už ve věku, kdy  to mají  "zmáknuté" ohledně pohlavního života?
Spíš než o přijetí dětmi bych měla obavy o vaše soužití... Takový  stálý  vliv nechtěného- to bude nářez pro  oba. Pro tebe abys to neměla v pohotovosti jako zbraň při každém manželově   náznaku   nedorozumnění  mezi vámi. Pro něho- protože v pocitu viny se blbě žije..... :(

Petro, ty děti za to nemůžou. Ani vaše, ani to její. Jednou už je na světě, proč by ho tvoje děti nemohly brát jako sourozence? A snadno by to udělaly, nebýt postoje rodičů.....tyhle vztahy se nezřídka napravují po smrti rodičů, pak děti objeví, že brácha nebo ségra je vlastně fajn....
Někdy přetrvává nenávist i do další generace, ale - je to nezbytné? Není lepší vycházet v dobrém, když jsou kostky vrženy? I na tom se pozná velikost člověka....

Taky se domnívám, že děti to nebudou (pokud jim to nebude vtěleno) brát tak  děsně- možná první udivená reakce. Pokud by viděly , že se kvůli tomu nikdo nehádá, nekácí- zvyknou si. Spíš dospělí to   mají  spojené   s těmi dalšími negativy.... Ale to nic nemění na tom, že Petra a její muž mají safra velký  balvan na odvalení  ze vztahu... Myslím, že v tomhe pádě by prospěla  vhodná psychoterapie- třeba ve finále celé rodině, pokud ji chtějí zachovat včetně zdravého rozumu všech....

Ano, dovedu si představit, že jednou...., děcko za nic nemůže, ale bohužel, a tady chci dát velké pozor. Manžel své děti miluje a toto děcko je naprosto nechtěné, matka se ho snaží manželovi vnutit, avšak nezahrává si také se skutečností, že dítě bude vyrůstat v pocitu levobočka, láska se prostě nedá předstírat, nepochopitelné dotazy i tohoto děcka až bude brát rozum, možná i žárlovost na dědi svého otce,těžko lze zajistit rovnoprávnost, pardon, na to musí být opravdu dva, ale to bych musela dítě přijmout jako rovné svým dětem, abych se do určité míry nedopouštěla jistého příkoří na tomto dítěti, ano, přemýšlím hodně dopředu, ale přijmout dítě rovná se řešit stejné problémy týkající se našich dětí jako toho jejího, ale to přeci nelze, pokud já nejsem ten nejhodnější člověk na širém světě. Jsem zraněná a bolí to, pochopitelně to dítě nikdy nebude rovné mým dětem, tak proč ho tomuto stresu vůbec vystavovat. Teď mne napadá věta: "Co to všechno má jako znamenat, slečno, vy jste se přifařila do mého života a chcete do něho pařit stůj co stůj? Ale já NECHCI!" Možná za dvacet let nebo patnáct, až utichnou emoce, jestli to vůbec jde, děcku v klidu uvařím kafe. Dříve ale ne. Bohužel. Já mám svůj život, svoje plány, představy, touhy, no a čas letí moc rychle. Jednou to tomu děcku možná vysvětlím.

Petro, v každém případě to máš ve své hlavě dobře srovnané a chápu tvé energické postoje. Také vím, že muži vždy slyší na volání "sirén" a klidně obrátí naruby životy svých nejbližších. A ženy, které "jdou přes mrtvoly", aby ulovily partnera a že jich není málo. Smutné.
Takže ideály o společném soužití často vezmou za své a nikdo z nás neví, co ho čeká za příští zatáčkou. Velká láska je sice krásný pocit, ale zklámání setsakra bolí. Možná je lepší ukáznit svou lásku do polohy střední, myslet více na sebe, nenechat se vláčet potřebami milovaného, čekat, ustupovat.
Také jsem patřila k těm, co blaho rodiny  bylo na prvním místě a stejně všechno šlo k šípku. Až pak jsem hodně programů svého chování přehodnotila. I ke svým blízkým. Vážit si sama sebe má velkou váhu pro nás i naše okolí.

já když to tady čtu, mám pocit, že ti ženáči sjou v podstatě chudáci, kteří podlehnou zoufalkám, co chtěj za každou cenu urvat chlapa :rolleyes:

haiel napsal(a):

Sorajaa, podobně jako alkohol umí udělat z lidí jejich vlastní karikatury, tak i zamilovanost podtrhuje některé zásadní rysy. Když se např. zamiluje velkodušný chlap, cítí se šťastný a chce, aby bylo šťastné i jeho okolí, včetně jeho případné současné životní partnerky. Postará se o to, aby jí ublížil co nejméně. Bude mu ležet na srdci její životní úroveň, její životní pocit.... Rozchod s takovým člověkem nebývá dramatický a bolestivý. Většinou se ani o rozchod nejedná, zůstává trvalé přátelství.
Když se zamiluje sobec, má na zřeteli, aby byl šťastný jen on sám, ostatní jsou mu u pr....

Vidím to naprosto stejně.
Tyhle situace jsou prubířským kamenem charakteru VŠECH zúčastněných.
A v nich "urveme", to si taky zasloužíme :jojo:

spíše se snažím si to v hlavě urovnávat průběžně, tlaky do mé hlavy vyslané z mé hlavy jsou někdy tak silné, že se v tom zorientovat je mnohdy opravdu těžké. Vždy jsem se snažila žít tak, abych nikomu neublížila, když opominu pěknou řádku výprasků svým dětem a něchtěně zlomená ruka spolužačky na základce,tak i v této situaci potažmo chci, aby bylo co nejméně slz a nedorozumění. Nicméně pravdou zůstává, že vnitřní pocity jsou nepřenosné. Nelze, a je to bohužel dosti únavné, svůj život podřídit zčásti někomu, koho já v tom životě nechci. Pokud bych se dostala do smyčky otázek a odpovědí, které řešení nemají, mohla bych opravdu skončit v již zmíněných Bohnicích. Já proti sobě nemám průměrně uvažujícího člověka, ale ženu, která jest pověstná svým pragmaismem a pro kterou já ani moje děti žádnou hodnotu nemáme. Nemohu a nechci se rozepisovat, kam až ten její pragmatismus došel, tomu by asi nikdo nevěřil. Jenže já mám pro strach uděláno a nenechám se dohnat k jednání stejně sviňskému, jakého je schopná ona.

PPavlaa napsal(a):

já když to tady čtu, mám pocit, že ti ženáči sjou v podstatě chudáci, kteří podlehnou zoufalkám, co chtěj za každou cenu urvat chlapa :rolleyes:

o těch, kteří jsou šikovní lovci skalpů  a " umí" si  vedlejšáky  užívat bez profláknutí se na  podoných diskuzích nepíše- nebo jen málokdy- většinou do provalení......  :D:dumbom:
  Mmch  dámy "lovkyně" obvykle sáhnou po  "prověřeném "exempláři,  zkušeného proutníka by  sotva která  uhnala o mimino.....

helena napsal(a):

Eventuelně se může Soraja podílet (v zájmu rycheljšího rozsvícení v hlavě jejího manžílka) na rozhodování - kupříkladu nevinou větou: A te´d si představ miláčku, že jak tato "dáma" zanáší svému manželovi, bude zanášet i tobě? Víš, že ti paroží bude slušet?
Tetřev hlušec ve stavu toku, pokud tu nevinnou větičku vůbec zaregistruje, ji spíš bude považovat za pokus očernit onu dámu, případně manželčinu zlomyslnost... na nějaké rozsvícení bych v tomhle stadiu moc nevsázela.

Navíc je to docela zbytečně trapná manipulace  :rolleyes:

Petra1234 napsal(a):

Odpuštění je snaha hodit daný problém na druhého člověka a vyčkávat, času máme přeci habafuk, než budeme staříci.

Tak přesně tohle odpuštění není. To je alibismus.

zuzi777a napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

já když to tady čtu, mám pocit, že ti ženáči sjou v podstatě chudáci, kteří podlehnou zoufalkám, co chtěj za každou cenu urvat chlapa :rolleyes:

o těch, kteří jsou šikovní lovci skalpů  a " umí" si  vedlejšáky  užívat bez profláknutí se na  podoných diskuzích nepíše- nebo jen málokdy- většinou do provalení......  :D:dumbom:
  Mmch  dámy "lovkyně" obvykle sáhnou po  "prověřeném "exempláři,  zkušeného proutníka by  sotva která  uhnala o mimino.....

tak Zuzi, nevím, jaký chlapy kolem sebe vidíš ty, ale já bohužel ty, kterým je naprosto šumák, že mají doma rodinu, dokonce nedávnej exemplář je nastávajícím tatínkem - jeho žena za dva měsíce rodí. a vůbec, ale vůbec  nic jim nebrání v tom, uhnat cokoliv co má díru a dejchá. já v nich prostě nevidím oběti, i když připouštím, že i to, že je chlap záměrně uloven se stává. jenže kolem sebe vidím víc těch, kteří na nějákou ženu a děti doma prdí, prostě si chtějí užít bokem. a pak mrknu sem a všechno se hází na milenku ...

PPavlaa napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

já když to tady čtu, mám pocit, že ti ženáči sjou v podstatě chudáci, kteří podlehnou zoufalkám, co chtěj za každou cenu urvat chlapa :rolleyes:

o těch, kteří jsou šikovní lovci skalpů  a " umí" si  vedlejšáky  užívat bez profláknutí se na  podoných diskuzích nepíše- nebo jen málokdy- většinou do provalení......  :D:dumbom:
  Mmch  dámy "lovkyně" obvykle sáhnou po  "prověřeném "exempláři,  zkušeného proutníka by  sotva která  uhnala o mimino.....

tak Zuzi, nevím, jaký chlapy kolem sebe vidíš ty, ale já bohužel ty, kterým je naprosto šumák, že mají doma rodinu, dokonce nedávnej exemplář je nastávajícím tatínkem - jeho žena za dva měsíce rodí. a vůbec, ale vůbec  nic jim nebrání v tom, uhnat cokoliv co má díru a dejchá. já v nich prostě nevidím oběti, i když připouštím, že i to, že je chlap záměrně uloven se stává. jenže kolem sebe vidím víc těch, kteří na nějákou ženu a děti doma prdí, prostě si chtějí užít bokem. a pak mrknu sem a všechno se hází na milenku ...

ono to bude 1/2 na 1/2.....
jako ve všem....:D

nenene, rozhodně se to nehází jen na milenku, ne v tomto případě. A že manžel se zachoval jako prevít, to bezesporu. A věř, že já nevycházím pouze z informací, které mi byli ústně předány, nepřímo mi je potvrdila aj ona, interner je holt nekonečný.

Neodpustím si, toto je Bert Hellinger:

Odpuštění
Jestliže partnera žádám o odpuštění, svaluji tím na něj odpovědnost, aby se dalo opět všechno do pořádku. Všechno těď závisí na partnerovi, dalo by se říci. Proto se většinou ten, koho prosíme o odpuštění, zlobí. Cítí se zneužitý. Najednou musí ten, kdo s tím vlastně nemá nic společného, být aktivní, zatímco ten druhý může zůstat pasivní. Lepší by bylo, kdyby řekl: ublížil jsem ti. Ponesu za to následky. Trápí mě bolest, kterou jsem ti způsobil. Tímto způsobem zůstane sám sebou a je schopen okamžitě jednat. Partnerovi tak projevil úctu.
Ten, kdo odpouští, má převahu.
Jestliže jeden z partnerů odpouští, např. partnerovu nevěru, partnera tím ponižuje. Vzhledem k tomu se může ten, komu bylo odpuštěno, cítit pod tlakem a partnera opustit. Odpouštění nemívá dobrý vliv. Naopak, když ten co se provinil, řekne: Je mi to líto, může ten druhý vyjít sám od sebe vstříc.

Sorajoo - tak po tvém přiblížení situace se přikláním k názoru Pandorry. To nebude tak horký, jak se zdálo :-))
Milenka si žije díky manželovi zřejmě velmi dobře a jediné co jí chybí, jsou ty kradené krásné chvilky, které si užívá s tvým manželem. Jistě je jí jasné, že by jí šla životní úroveň dost dolů. Dobré je i to, že její manžel je rozhodný chlap, který by jí nevěru nejspíš netoleroval. A předpokládám, že nevlastníte žádnou jinou nemovitost, kam by se s ní tvůj manžel mohl v případě nutnosti uchýlit.
Takže jim zůstávají jen ta tajná odpoledne někde venku nebo v autě. Tak neříkám, že to nemůže nějaký čas vydržet, ale žádné řešení situace pro ně v tom nevidím.
A pokud tedy vůbec nevíš o koho jde ....... teď jsem chtěla napsat rezolutně, tak nepátrej...... Ale vím podle sebe, že jsem chtěla vědět všechno. A že to bolelo děsně, protože milenka byla atraktivní, sebevědomá, chytrá, vzdělaná. A vždycky mě každá nová informace o nich srazila znovu k zemi. Každej psycholog ti řekne, že je lepší nevědět a nepátrat. Ale já bych to udělala stejně znovu. Prostě jsem potřebovala vědět a srovnat se s tím. Takže v tomhle ti raději radit nebudu :-)) Jak se znám, já bych si toho manžela našla. Ale taky bych se mohla potom divit, kdyby mi třeba řekl, jen ať si jí ten váš vezme, já už jí mám plný zuby :-).

Petro, tak jak tě čtu, ty si neodpustíš víc věcí, viď :)
Ale to je v pořádku, jsi asi v situaci, kdy si touhle fází projít musíš, v hlavě si to pořádně srovnat.

Pan Hellinger je velmi moudrý muž a jeho rodinné konstalace skutečně fungují, vyzkoušela jsi je? Možná bys lépe pochopila, proč se stalo, co se stalo a dovedla se s tím lépe srovnat a opravdu odpustit.
Nakonec "puštěním se, vrácením toho, co není moje, nezabýváním se tím dále, nelpěním na tom"... tedy odpuštěním končí každá konstalace, pokud je dobře udělaná.
A pochopitelně, každý "viník", který žádá o odpuštění, by měl vzít svůj díl viny na sebe, přiznat ho a omluvit se.
Lidé, kteří ale skutečně dokáží odpouštět, dokonce ani toto nepotřebují. Odpouštějí hlavně kvůli sobě a vědí to. Protože tady s panem Hellingerem souhlasím: ten, kdo odpouští, ten má převahu. A ten, kdo miluje bez podmínek, žádnou převaqhu nepotřebuje.

A když tedy půjdem ad absurdum, a i to je v Hellingerových slovech obsaženo, ty nemáš svému muži co odpouštět, pokud ho nechceš ponižovat. Ty mu můžeš tak maximálně vyjít vstříct :jojo: :)
Tedy pokud chceš. A pokud se dovedeš pustit své zloby. Ne hned, prostě až to dokážeš :)

haiel napsal(a):

    Sorajaa, podobně jako alkohol umí udělat z lidí jejich vlastní karikatury, tak i zamilovanost podtrhuje některé zásadní rysy. Když se např. zamiluje velkodušný chlap, cítí se šťastný a chce, aby bylo šťastné i jeho okolí, včetně jeho případné současné životní partnerky. Postará se o to, aby jí ublížil co nejméně. Bude mu ležet na srdci její životní úroveň, její životní pocit.... Rozchod s takovým člověkem nebývá dramatický a bolestivý. Většinou se ani o rozchod nejedná, zůstává trvalé přátelství.
    Když se zamiluje sobec, má na zřeteli, aby byl šťastný jen on sám, ostatní jsou mu u pr....


DÍKY  HAIEL  :-) .... jen na vysvětlenou - já i po 4 letech pořád občas řeším, proč se mnou exmanžel vůbec nekomunikuje, ačkoliv jsem mu nedělala žádné problémy a doufala jsem, že i po rozvodu zůstaneme v nějakém kontaktu alespoň v souvislostech se synem. A on mě po našem 23letém manželství ani nepozdraví, když mě potká. Tvoje úvaha se mi moc líbí a ledacos ukazuje.

Holky, díky za vaše zkušenosti, Petro, máš můj obdiv, musíš být strašně silná, jak jsi to vše zvládla a zvládáš, klobouk dolů.
Dcery už vědí, jaká je situace, nakonec jsem to byla já, kdo jim to řekl,ale neznají všechny detaily,manžel odmítl s nimi o tom mluvit, prý až se rozhodne, úžasný, to může být za hoooodně dlouho a holky byly zmatené a nejisté, věděly, že se něco děje, ale nevěděly co a trápily se.Vysvětlila jsem jim, že máme s jejich otcem krizi, kterou si musíme vyřešit, že se budeme snažit, já aspoň určitě, aby se jich to vůbec nedotklo. Starší dcera mi řekla, že se na ně nemám ohlížet a zařídit se podle sebe, jak to já cítím, že nechce, abych s manželem byla jen kvůli nim, že ona sama by k němu ztratila důvěru, kdyby byla na mém místě a už s ním žít nechtěla. Je to mladá holka a má ještě hodně radikální názory, za nějakých dvacet let by třeba taky jednala jinak.
Jinak fakt nevím, co se té druhé honí v hlavě, co vlastně chce, co si od všeho slibuje, jestli jí to vyhovuje tak jak to teď je, že má rodinu, manžela, který nic netuší a můj chlap je pro ni jen nějaký úlet a zpestření, nebo chce rozvod a hladá účelově jinýho chlapa, nebo se tak hrozně zamilovala, že je jí všechno jedno a sama neví co s tím.
Jinak se snažím tak nějak fungovat, včera jsem spala aspoň pár hodin, v práci je teď hrozný blázinec, takže musím makat a nepřemýšlet o sobě, což je dobře, horší jsou ty večery. S manželem spíme každý zvlášť, večeře a svačiny si chystá sám, jinak se snažíme tak nějak spolu komunikovat, ohledně dětí a chodu domácnosti. Snažím si dát sama sobě čas a ujasnit si, co vlastně chci. Co se týká manžela, tam asi bude záležet, co chce ta druhá.
Včera mi manžel řekl, že on je na tom mnohem hůř než já. Že on by musel odejít, najít nové bydlení, začít úplně od začátku. Asi ale nějak zapomněl, že to byl on sám, kdo se do takové situace dobrovolně dostal. A stejně s tím nedokáže nic udělat. To ho mám sakra ještě litovat, jak je na tom blbě?

Sorajoo, první důležité kroky jsi udělala, mně v těchto chvílích paradoxně děsně letěl čas, najdi si něco, na co se budeš večer těšit, třebas napuštěná vana nebo se natáhnout s knížkou do postele. Je velmi těžké se neustále nevracet k věcem, které se ti pořád točí v hlavě, ale chce to trénink, já jsem si po čase řekla, že mě to prostě už nebaví a takhle se dál trápit nemůžu. Čučela jsem na sebe jak blázen do  zrcadla a řekla si to nahlas, nějak to zafungovalo. Uvidíš, že děti tě podrží, v takovýchto situacích hodně překvapí jejich reakce.  Držím pěsti.

sorajaa napsal(a):

Holky, díky za vaše zkušenosti, Petro, máš můj obdiv, musíš být strašně silná, jak jsi to vše zvládla a zvládáš, klobouk dolů.
Dcery už vědí, jaká je situace, nakonec jsem to byla já, kdo jim to řekl,ale neznají všechny detaily,manžel odmítl s nimi o tom mluvit, prý až se rozhodne, úžasný, to může být za hoooodně dlouho a holky byly zmatené a nejisté, věděly, že se něco děje, ale nevěděly co a trápily se.Vysvětlila jsem jim, že máme s jejich otcem krizi, kterou si musíme vyřešit, že se budeme snažit, já aspoň určitě, aby se jich to vůbec nedotklo. Starší dcera mi řekla, že se na ně nemám ohlížet a zařídit se podle sebe, jak to já cítím, že nechce, abych s manželem byla jen kvůli nim, že ona sama by k němu ztratila důvěru, kdyby byla na mém místě a už s ním žít nechtěla. Je to mladá holka a má ještě hodně radikální názory, za nějakých dvacet let by třeba taky jednala jinak.
Jinak fakt nevím, co se té druhé honí v hlavě, co vlastně chce, co si od všeho slibuje, jestli jí to vyhovuje tak jak to teď je, že má rodinu, manžela, který nic netuší a můj chlap je pro ni jen nějaký úlet a zpestření, nebo chce rozvod a hladá účelově jinýho chlapa, nebo se tak hrozně zamilovala, že je jí všechno jedno a sama neví co s tím.
Jinak se snažím tak nějak fungovat, včera jsem spala aspoň pár hodin, v práci je teď hrozný blázinec, takže musím makat a nepřemýšlet o sobě, což je dobře, horší jsou ty večery. S manželem spíme každý zvlášť, večeře a svačiny si chystá sám, jinak se snažíme tak nějak spolu komunikovat, ohledně dětí a chodu domácnosti. Snažím si dát sama sobě čas a ujasnit si, co vlastně chci. Co se týká manžela, tam asi bude záležet, co chce ta druhá.
Včera mi manžel řekl, že on je na tom mnohem hůř než já. Že on by musel odejít, najít nové bydlení, začít úplně od začátku. Asi ale nějak zapomněl, že to byl on sám, kdo se do takové situace dobrovolně dostal. A stejně s tím nedokáže nic udělat. To ho mám sakra ještě litovat, jak je na tom blbě?

A´t tě to ani nenapadne!!!!!!  Snaží se ti implantovat dojem, že on je vlastně vtlačen do  nelehké pozice , chudák jeden ublížený...:usch:   Za chvíli se dozvíš, že to je vlastně všechno tvoje vina, že jsi ho  k jiné vehnala- jen aby mohl svoje  piojetí  situace vyšmirglovat dohladka ve svůj prospěch....
Nechci si moc tipovat- ale pokud bude  na tebe metat takovéhle perly a ty budeš pozorná k obsahu , tak ještě  měsíc a  začne ti být spíš protivný...

Sorajo, tak to bývá. :jojo: Dost chlapů si až taknějak později uvědomí, že s novou ženou začínají od začátku - a to je začne děsit. ;) Žádný litování, věcné odpovědi typu - tak si ze začátku něco pronajmete, teď jsem koukala na byty a ty pronájmy jsou vcelku slušný... nebo...  když se rozhodneš pro ni, tak si ji těžko nastěhuješ sem, to je jasný, že budeš muset hledat nové bydlení... Ale hlavně - rozhodni se rychle, protože mě může napadnout, že je mi bez tebe vcelku dobře a to bydlení bude aktuální i bez ní... :P A pokud začne s tím, že za to vlastně můžeš ty... to chce utnout hned v začátku, protože jak píše Zuzi, mohl by se ti zprotivit. Ty důvody jsou většinou tak stupidní, že člověka okamžitě napadne, co to má doma za bl.ba, jestli to tak bylo od začátku, nebo mu něco spadlo na hlavu až v průběhu manželství... :dumbom:
Máš podporu dcery a to je důležitý. S pocitem, jak tím trpí děti, by se ti hůř hodnotila situace.

děti máš už odrostlé, v tomto máš výhodu, protože celou řadu souvislostí již chápou, já mám děti bohužel ještě malé, takže jim nechci v hlavinkách udělat zmatek. Každá situace má svá pro a proti, ale věř,že po čase, když už budeš mít jasno, jak dál tvůj život půjde, se začneš dávat dohromady. Pro mne byla nejhorší nejistota a čekání, už jsem chtěla, aby se situace hnula, jedno jakým směrem. Drž se.

javena napsal(a):

Sorajo, tak to bývá. :jojo: Dost chlapů si až taknějak později uvědomí, že s novou ženou začínají od začátku - a to je začne děsit. ;) Žádný litování, věcné odpovědi typu - tak si ze začátku něco pronajmete, teď jsem koukala na byty a ty pronájmy jsou vcelku slušný... nebo...  když se rozhodneš pro ni, tak si ji těžko nastěhuješ sem, to je jasný, že budeš muset hledat nové bydlení... Ale hlavně - rozhodni se rychle, protože mě může napadnout, že je mi bez tebe vcelku dobře a to bydlení bude aktuální i bez ní... :P A pokud začne s tím, že za to vlastně můžeš ty... to chce utnout hned v začátku, protože jak píše Zuzi, mohl by se ti zprotivit. Ty důvody jsou většinou tak stupidní, že člověka okamžitě napadne, co to má doma za bl.ba, jestli to tak bylo od začátku, nebo mu něco spadlo na hlavu až v průběhu manželství... :dumbom:
Máš podporu dcery a to je důležitý. S pocitem, jak tím trpí děti, by se ti hůř hodnotila situace.

Tučné věty by se mohl "pantáta" zaleknout a vrátit se zpět do ulity, ale bohužel pokud si nebude jist co chce, tak zase vystrčí růžky a Soraja bude tam kde je teď a bude to asi ještě bolestnější :/

Romča napsal(a):

javena napsal(a):

Sorajo, tak to bývá. :jojo: Dost chlapů si až taknějak později uvědomí, že s novou ženou začínají od začátku - a to je začne děsit. ;) Žádný litování, věcné odpovědi typu - tak si ze začátku něco pronajmete, teď jsem koukala na byty a ty pronájmy jsou vcelku slušný... nebo...  když se rozhodneš pro ni, tak si ji těžko nastěhuješ sem, to je jasný, že budeš muset hledat nové bydlení... Ale hlavně - rozhodni se rychle, protože mě může napadnout, že je mi bez tebe vcelku dobře a to bydlení bude aktuální i bez ní... :P A pokud začne s tím, že za to vlastně můžeš ty... to chce utnout hned v začátku, protože jak píše Zuzi, mohl by se ti zprotivit. Ty důvody jsou většinou tak stupidní, že člověka okamžitě napadne, co to má doma za bl.ba, jestli to tak bylo od začátku, nebo mu něco spadlo na hlavu až v průběhu manželství... :dumbom:
Máš podporu dcery a to je důležitý. S pocitem, jak tím trpí děti, by se ti hůř hodnotila situace.

Tučné věty by se mohl "pantáta" zaleknout a vrátit se zpět do ulity, ale bohužel pokud si nebude jist co chce, tak zase vystrčí růžky a Soraja bude tam kde je teď a bude to asi ještě bolestnější :/

Právě, Romčo. Já nejsem žádná radikálka ani puťka, ale odsaď - pocaď...
Je důležitý, aby věděl, že o něj i přes ten úlet stojí. Ale i to, že nebude čekat měsíce. Mě se to osvědčilo. Do 14-ti dnů věděl, že začínat znova nechce...
Nerozhodnutej chlap je někdy držák... a utne to až manželka, který dojde trpělivost a takovýho exempláře vyrazí sama.

Petra1234 napsal(a):

děti máš už odrostlé, v tomto máš výhodu, protože celou řadu souvislostí již chápou, já mám děti bohužel ještě malé, takže jim nechci v hlavinkách udělat zmatek. Každá situace má svá pro a proti, ale věř,že po čase, když už budeš mít jasno, jak dál tvůj život půjde, se začneš dávat dohromady. Pro mne byla nejhorší nejistota a čekání, už jsem chtěla, aby se situace hnula, jedno jakým směrem. Drž se.

Tak, tak... stagnace je na palici. Musí se to nějak vyvíjet. A podle toho kam, tak se člověk přizpůsobí a najde si svou cestu.

Holky, díky, je to přesně jak píšete, taky to tak cítím, chtít po něm rozhodnutí teď hned by asi k ničemu nevedlo, není toho schopný,není schopný ji teď hned opustit, maximálně mi může pod tlakem říct, že to s ní skončil a nebude to pravda, bude s ní dál, jen si bude dávat větší pozor. Nebo se s ní může opravdu rozejít, ale za jakou cenu? Já budu ta, která ho donutila, zatímco on bude nešťastně a zamilovaně po ní dál vzdychat, ona bude ta chudinka , kterou MUSEL kvůli mě opustit. Chtěla bych, aby se rozhodnul sám a stál si za tím a cítil sám, že to tak chce, ne že ho někdo donutil.
Na druhou stranu nevím, jak budu dlouho schopná čekat, jak píše Petra, nejhorší je ta nejistota, pokud se situace vyřeší jakýmkoli směrem, člověk se může hnout z místa. Takto na tom místě mohu jen přešlapovat. A pokud to bude trvat příliš dlouho, nevím jestli bude ještě šance to vše ustát a začít znovu, i kdybysme oba chtěli.

sorajaa napsal(a):

......nevím jestli bude ještě šance to vše ustát a začít znovu, i kdybysme oba chtěli.

Kde je vule na obou stranach,tam to jde. :)

Petra napsal(a):

Pro mne byla nejhorší nejistota a čekání, už jsem chtěla, aby se situace hnula, jedno jakým směrem.

javena napsal(a):

Nerozhodnutej chlap je někdy držák... a utne to až manželka, který dojde trpělivost a takovýho exempláře vyrazí sama.

Sorajo,
Pokud uz budes dlouho cekat a nic,tak na to aby se po dlouhem dlouhem cekani situace hnula nejakym smerem je k tomu prave potreba Tva rozhodnot a nikoli preslapovani na miste.  :)

sorajaa napsal(a):

Holky, díky, je to přesně jak píšete, taky to tak cítím, chtít po něm rozhodnutí teď hned by asi k ničemu nevedlo, není toho schopný,není schopný ji teď hned opustit, maximálně mi může pod tlakem říct, že to s ní skončil a nebude to pravda, bude s ní dál, jen si bude dávat větší pozor. Nebo se s ní může opravdu rozejít, ale za jakou cenu? Já budu ta, která ho donutila, zatímco on bude nešťastně a zamilovaně po ní dál vzdychat, ona bude ta chudinka , kterou MUSEL kvůli mě opustit. Chtěla bych, aby se rozhodnul sám a stál si za tím a cítil sám, že to tak chce, ne že ho někdo donutil.
Na druhou stranu nevím, jak budu dlouho schopná čekat, jak píše Petra, nejhorší je ta nejistota, pokud se situace vyřeší jakýmkoli směrem, člověk se může hnout z místa. Takto na tom místě mohu jen přešlapovat. A pokud to bude trvat příliš dlouho, nevím jestli bude ještě šance to vše ustát a začít znovu, i kdybysme oba chtěli.

Sorajo, nechci ti brát iluze, ale i když zůstane s tebou, nikdy nebudeš vědět přesně, z jakého důvodu neodešel. :/
Jestli to byla láska, strach z nového života, prozření, že má doma to nejlepší, co mohl za život potkat, nebo obyčejná pohodlnost... A je lepší nepátrat po tom, proč.
Nevím, možná, že někdo, kdo s mužem zůstal a ustál to víc jak dva roky (my spolu byli pak ještě cca. 2 roky) může říct, že zůstal z lásky... Já vím, že mě manžel miloval a má mě rád dodnes. A i když v průběhu dalších let pochopil, že udělal chybu... jeho důvod, proč tenkrát (když byla na scéně milenka) neodešel, bych řadila do kategorie "pohodlnej srab". Blbý, ale tak to vidím. I když jsme pak prožili báječný a láskyplný období, spolu nejsme. A já nelituju. ;)

sorajaa napsal(a):

Holky, díky, je to přesně jak píšete, taky to tak cítím, chtít po něm rozhodnutí teď hned by asi k ničemu nevedlo, není toho schopný,není schopný ji teď hned opustit, maximálně mi může pod tlakem říct, že to s ní skončil a nebude to pravda, bude s ní dál, jen si bude dávat větší pozor. Nebo se s ní může opravdu rozejít, ale za jakou cenu? Já budu ta, která ho donutila, zatímco on bude nešťastně a zamilovaně po ní dál vzdychat, ona bude ta chudinka , kterou MUSEL kvůli mě opustit. Chtěla bych, aby se rozhodnul sám a stál si za tím a cítil sám, že to tak chce, ne že ho někdo donutil.
Na druhou stranu nevím, jak budu dlouho schopná čekat, jak píše Petra, nejhorší je ta nejistota, pokud se situace vyřeší jakýmkoli směrem, člověk se může hnout z místa. Takto na tom místě mohu jen přešlapovat. A pokud to bude trvat příliš dlouho, nevím jestli bude ještě šance to vše ustát a začít znovu, i kdybysme oba chtěli.

Sorajo-  2/3 toho , co jsi napsala se zabývají tím CO je schopen, neschopen, Co by mohl nemohl  tvůj muž. Vždyť ty to nevíš- do  před pár dny jsi netušila , že je schopen mít  poměr mimo....  Tak proč se zabýváš tolik jím?  Jak on se bude  cítit, zda bude vzdychat... To přece vůbec není pro TVOJE  TEĎ důležité... Důležité je, co chceš ty- jestli chceš aby  se alespoň pokusil rozhodnout ( srábek, co se svěřuje s milenčinými problémy manželce..:usch:) , zda to TEĎ  ničí tebe nebo jsi to ochotná a schopná dlouhodobě snášet včetně jeho čím dál trapnějších  výroků,které ještě tutově přijdou.... To  je pro tebe důležité, ne jak se s případným rozhodováním popere on.

javena napsal(a):

Sorajo, nechci ti brát iluze, ale i když zůstane s tebou, nikdy nebudeš vědět přesně, z jakého důvodu neodešel. :/
Jestli to byla láska, strach z nového života, prozření, že má doma to nejlepší, co mohl za život potkat, nebo obyčejná pohodlnost...

Ani on nebude vědět,proč s ním ona zůstala.

Chtěla bych, aby se rozhodnul sám a stál si za tím a cítil sám, že to tak chce, ne že ho někdo donutil.
Ale běž... vždycky se sice bude rozhodovat sám, ale vždycky v tom bude figurovat i tvoje případné "donucení" - ať už pro nebo proti.

werena30 napsal(a):

javena napsal(a):

Sorajo, nechci ti brát iluze, ale i když zůstane s tebou, nikdy nebudeš vědět přesně, z jakého důvodu neodešel. :/
Jestli to byla láska, strach z nového života, prozření, že má doma to nejlepší, co mohl za život potkat, nebo obyčejná pohodlnost...

Ani on nebude vědět,proč s ním ona zůstala.

:jojo:
Proto je těžký to pak ustát... ;)
Když si sáhnu do svědomí, proč jsem chtěla, aby zůstal... velká směska pocitů - od lásky po strach. A ukaž pak na to, co převládalo. Proto radím - nepátrat. ;) Takové období v životě je velmi nabité emocemi a zpětně se člověk nestačí divit. Co řekl, co slyšel... Ale život jde přeci dál, proč se ohlížet. Když koukám dozadu, můžu lehce zakopnout. Lepší je koukat na cestu. :);)
Snad ta Sorajina bude dál už hladká. :)

Sorajo, dělej věci v tuto chvíli důležité pro tebe a tvé děti, zajdi s nima třebas na véču, podnikni s nima něco, na co jsi už dlouho měla chuť, ale nebyl čas. Neber pořád ohledy, já to dělala neskutečně dlouho a jela jsem spíše z kopce než abych se dávala dohromady, čím dříve na to přideš, tím dříve se začneš pomalu ale jistě "uzdravovat".

javena napsala:
Sorajo, nechci ti brát iluze, ale i když zůstane s tebou, nikdy nebudeš vědět přesně, z jakého důvodu neodešel.
Jestli to byla láska, strach z nového života, prozření, že má doma to nejlepší, co mohl za život potkat, nebo obyčejná pohodlnost...

To mi na tom celém připadá to nejhorší, nejtěžší... si v sobě ujasnit a... přijmout to.
Já osobně bych ten důvod chtěla znát, ať už je to PROČ jakékoli. Rozhodně bych nestála o pána, který zůstal proto, že ta druhá zařadila zpátečku. To mi přijde velmi ponižující.
Co to pak bude za vztah? Udržím sice rodinu, ale za jakou cenu? Co tohle poznání s člověkem udělá?
A navíc, pokud to je z jiného důvodu, než že to ten muž opravdu chce a tomu vztahu věří, stejně se to, bohužel pro podváděnou manželku, časem ukáže.
Škoda času.

zuzi777a napsal(a):

sorajaa napsal(a):

Holky, díky, je to přesně jak píšete, taky to tak cítím, chtít po něm rozhodnutí teď hned by asi k ničemu nevedlo, není toho schopný,není schopný ji teď hned opustit, maximálně mi může pod tlakem říct, že to s ní skončil a nebude to pravda, bude s ní dál, jen si bude dávat větší pozor. Nebo se s ní může opravdu rozejít, ale za jakou cenu? Já budu ta, která ho donutila, zatímco on bude nešťastně a zamilovaně po ní dál vzdychat, ona bude ta chudinka , kterou MUSEL kvůli mě opustit. Chtěla bych, aby se rozhodnul sám a stál si za tím a cítil sám, že to tak chce, ne že ho někdo donutil.
Na druhou stranu nevím, jak budu dlouho schopná čekat, jak píše Petra, nejhorší je ta nejistota, pokud se situace vyřeší jakýmkoli směrem, člověk se může hnout z místa. Takto na tom místě mohu jen přešlapovat. A pokud to bude trvat příliš dlouho, nevím jestli bude ještě šance to vše ustát a začít znovu, i kdybysme oba chtěli.

Sorajo-  2/3 toho , co jsi napsala se zabývají tím CO je schopen, neschopen, Co by mohl nemohl  tvůj muž. Vždyť ty to nevíš- do  před pár dny jsi netušila , že je schopen mít  poměr mimo....  Tak proč se zabýváš tolik jím?  Jak on se bude  cítit, zda bude vzdychat... To přece vůbec není pro TVOJE  TEĎ důležité... Důležité je, co chceš ty- jestli chceš aby  se alespoň pokusil rozhodnout ( srábek, co se svěřuje s milenčinými problémy manželce..:usch:) , zda to TEĎ  ničí tebe nebo jsi to ochotná a schopná dlouhodobě snášet včetně jeho čím dál trapnějších  výroků,které ještě tutově přijdou.... To  je pro tebe důležité, ne jak se s případným rozhodováním popere on.

Ano, teď již jsi na programu ty. Ne on.
A pokud mu dáš podmínku já nebo ona - nebude to jeho svobodné rozhodnutí, přestože si ho vybral. Byl donucen . A to je přesně to, oč se tady často přeme. Vlastně ani mi nepřijde důstojné (ode mě) dávat někomu podmínky - notabene mám-li ho ráda.
Vím, že on taky udělal "nedůstojnou" věc,dalo by se opáčit,  ale to nic na věci nemění, pokud nechci oplácet stejnou mincí.
Zaměř se na sebe a na péči o sebe. Vyplň si tak čas a zakaž si o něm přemýšlet. (např. týden). A mmch. to, jak ti sdělil, že to má mnohem horší, než ty..atd.. - tak to bylo čistokrevné srabáckéa litování se. Zřejmě počítal, že se mu dostane od tebe plného pochopení a účasti. Tato situace byla jeho volba, od začátku musel vědět, že jde právě o tohle, rozběhne-li to. A teď fňuká. Myslím, že neví jak si se situací poradit. Další nezralouš. Nebo chlap v nezralé fázi?

Sorajo, neřeš svého muže, spíše se staň pozorovatelem. Pouze mu doporuč, ať tu situaci řeší a pak tě seznámí s výsledkem. Mě se to osvědčilo. Pro manžela moje dotazy byly velmi nepříjemné a za jakoukoliv otázkou cítil osobní útok. Zkus to. Já si do deníčku vedle svých povinností psala i dny, kdy jsem o daném problému neřekla ani slovo, vydržela jsem to opravdu dlouho, ale buď sama hybatelem svého života. Ty držíš svůj život ve svých rukou, tak nedovol, aby ti ho zařizoval někdo, kdo ani neví, co vlastně chce. Být po tolika letech jako na startovní čáře tě musí nakopnout k nějaké činnosti, jinak tě to semele. Možná přijdeš i na to, že to bez něj taky jde.

laureene napsal(a):

javena napsala:
Sorajo, nechci ti brát iluze, ale i když zůstane s tebou, nikdy nebudeš vědět přesně, z jakého důvodu neodešel.
Jestli to byla láska, strach z nového života, prozření, že má doma to nejlepší, co mohl za život potkat, nebo obyčejná pohodlnost...

To mi na tom celém připadá to nejhorší, nejtěžší... si v sobě ujasnit a... přijmout to.
Já osobně bych ten důvod chtěla znát, ať už je to PROČ jakékoli. Rozhodně bych nestála o pána, který zůstal proto, že ta druhá zařadila zpátečku. To mi přijde velmi ponižující.
Co to pak bude za vztah? Udržím sice rodinu, ale za jakou cenu? Co tohle poznání s člověkem udělá?
A navíc, pokud to je z jiného důvodu, než že to ten muž opravdu chce a tomu vztahu věří, stejně se to, bohužel pro podváděnou manželku, časem ukáže.
Škoda času.

no víš, za prvé ani on nemusí vědět, přesně proč se tak rozhodl a za druhé pravý důvod vůbec sdělit manželce nemusí.

Všechno vědět nemusíme, stačí to prostě přijmout. :)

Holky, myslím, že vím přesně, co čem píšete, jenže od vědění a uvědomění si je přece jen ještě krůček k realizaci. Ono když žijete přes dvacet let s někým, sdílíte s ním jeho starosti, radosti, zájmy, volný čas a najednou bum... a všechno je během okamžiku vzhůru nohama, je to jako rána do palice. Vím, že to byla moje chyba, měla jsem si uhájit svůj volný čas, svoje známé, koníčky. Takže pro mě je teď nejhorší oprostit se od té závislosti na manželovi, uvědomit si, co chci já, co mě baví dělat, znovu objevit své dávno zapomenuté zájmy a koníčky, prostě začít žít svůj život, ať už bude manžel jeho součástí nebo nebude.
Moc hezky to napsala Javena, teď se ve mě pere hrozná směsice emocí a  pocitů od zlosti, strachu, nejistoty, lítosti a já nevím, co ještě. Jsou chvilky, kdy se mi zdá, že je mi už trochu líp, na něco se začínám těšit, třeba že půjdeme s dcerou do kina, s kamarádkou na kafe, pak se něco stane, třeba když manžel nepřijede domů a vím, že je s ní, a zase jsem tak, kde jsem byla.
Jak dlouho vám trvalo, než jste toto překonaly, než jste se začaly soustředit na sebe a svůj život a vypustily z hlavy myšlenky na partnera, kde je, s kým, co dělá, kdy vás to přestalo zraňovat?

helena napsal(a):

Chtěla bych, aby se rozhodnul sám a stál si za tím a cítil sám, že to tak chce, ne že ho někdo donutil.
Ale běž... vždycky se sice bude rozhodovat sám, ale vždycky v tom bude figurovat i tvoje případné "donucení" - ať už pro nebo proti.

Myslím, že to tak být nemusí. Pokud soraja přestane pánovi dělat maminku, nebude poslouchat jeho trapné kecy o tom, jak on na tom bude hůř a dovede se od něho odpoutat - přestane čekat, jak on se rozhodne a začne se zabývat sama sebou, tím, co ONA chce, jak ona chce žít  :jojo:

Sorajoo - já jsem se sem chodila ptát na to samé co ty .... jak dlouho ještě????? Člověk by tolik chtěl už nějakou úlevu, co? Vědět že zase někdy budu normálně žít.
Neboj se - budeš. Ne jako před tím - změní tě to a hodně. Taková velká jizva. Ale zahojí se. Ať už ti manžel zůstane nebo odejde.
Ale nepočítej teď čas na týdny, spíš na měsíce. Na vánoce uvidíš, že už to bude jiné. Tvůj mozek to zpracuje. A za rok v létě to bude podstatně lepší. A za další rok už možná přijdou první dny, kdy už si na to nevzpomeneš.

Když se proflákla milenka mýho muže, tak to bolelo a nemyslet na to, jestli je s ní nebo v práci byl nadlidskej výkon. Někdy to šlo, někdy to bylo krušný... Plavali jsme v tom dohromady cca měsíc, já byla chvíli v šoku a pak začala jednat - to tu píšu - a do 14-ti dnů bylo jasno. Zůstal.
Pak občas zahlodal červíček a to bylo náročný, takže jsem si zakázala se tejrat. Ale pravda je, že se to vcelku dobře ustálilo a manžel mi nedával příležitost k pochybám.
Rozvedli jsme se až po asi dvou letech z důvodu, který ho tehdy vlastně dovedl do cizí náruče. Ten hlavní problém jsme nevyřešili, i když jsem se o to snažila před milenkou i po ní...
Dneska už je mi jedno, co dělá. Jako otec je super, pro život (se mnou, jiná to možná zvládne) nepoužitelnej, přeju mu štěstí a vycházíme spolu v pohodě. Z jeho strany cítím, že on to pořešený ještě nemá - no, o rozvod jsem požádala já a jemu se do toho nechtělo...
Dneska jsem spokojená až tak, že mám v okolí pár lidí, co si myslí, že jsu smutná a říkám, že jsem spokojená... protože bez chlapa přeci nemůžu být spokojená... :dumbom: No, jsem spokojená a po.serte se. :P:D

Pandorraa napsal(a):

helena napsal(a):

Chtěla bych, aby se rozhodnul sám a stál si za tím a cítil sám, že to tak chce, ne že ho někdo donutil.
Ale běž... vždycky se sice bude rozhodovat sám, ale vždycky v tom bude figurovat i tvoje případné "donucení" - ať už pro nebo proti.

Myslím, že to tak být nemusí. Pokud soraja přestane pánovi dělat maminku, nebude poslouchat jeho trapné kecy o tom, jak on na tom bude hůř a dovede se od něho odpoutat - přestane čekat, jak on se rozhodne a začne se zabývat sama sebou, tím, co ONA chce, jak ona chce žít  :jojo:

Počkej, Pan - tohle bylo myšleno ve směru k pánovi ;) Jakékoliv sorajino ne/čekání, ne/odpoutání, ne/poslouchání bude mít na jeho rozhodování vliv... ledaže by to byl anetickej psychopat :D Nemusí to být vědomá reakce na její stejné či nové chování - ale svým způsobem ho to ovlivňovat bude, myslím si.

Agewo, pokud ON SÁM TO NEVÍ, to je přesně to, o čem píšu, on by to především měl vědět, to rozhodnutí by mělo být poctivé a ryzí a ne vyčůrané (kvůli dětem, penězům, pohodlí atd), protože jinak to stejně časem půjde do kopru a nebudou v tom spokojeni ani jeden. Příkladů ze života je tu na vláknech víc než dost.

Laureen, za takovým rozhodnutím stojí nejspíš kombinace všech hledisek (city, kvůli dětem, penězům - snadnějšímu hospodaření, pohodlí, zvyku.... atd., jakýsi výsledek součtu plusů a mínusů soužití). Co je vlastně v takovém případě ryzí a poctivé rozhodnutí?

Ano, kombinace všeho. Ale nenní -li v tom láska k té partnerce a víra, že to bude fungovat...?
Ryzí a poctivé je si to přiznat, co je ve hře a proč se rozhoduju tak, jak se rozhoduju.
Tvrdit, miluju Tě a kalkulovat s tím, že bych přišel o střechu nad hlavou a že u milenky by to třeba eventuelně nemuselo být špatné, kdyby mě manželka vyrazila...tomu neříkám rozhodnutí dospělého zralého člověka. Tomu neříkám láska.
Následky takovéhoto pokřiveného rozhodnutí pak ale nenese jen ten, kdo se rozhodl. Bohužel.

helena napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

helena napsal(a):

Chtěla bych, aby se rozhodnul sám a stál si za tím a cítil sám, že to tak chce, ne že ho někdo donutil.
Ale běž... vždycky se sice bude rozhodovat sám, ale vždycky v tom bude figurovat i tvoje případné "donucení" - ať už pro nebo proti.

Myslím, že to tak být nemusí. Pokud soraja přestane pánovi dělat maminku, nebude poslouchat jeho trapné kecy o tom, jak on na tom bude hůř a dovede se od něho odpoutat - přestane čekat, jak on se rozhodne a začne se zabývat sama sebou, tím, co ONA chce, jak ona chce žít  :jojo:

Počkej, Pan - tohle bylo myšleno ve směru k pánovi ;) Jakékoliv sorajino ne/čekání, ne/odpoutání, ne/poslouchání bude mít na jeho rozhodování vliv... ledaže by to byl anetickej psychopat :D Nemusí to být vědomá reakce na její stejné či nové chování - ale svým způsobem ho to ovlivňovat bude, myslím si.

Tak to samozřejmě, zákon akce a reakce, tedy jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, platí zcela neotřesitelně :jojo::)
Blbě se to ale přijímá..ono: co jsi vyslal, to se ti vrátilo...

laureene napsal(a):

Ano, kombinace všeho. Ale nenní -li v tom láska k té partnerce a víra, že to bude fungovat...?
Ryzí a poctivé je si to přiznat, co je ve hře a proč se rozhoduju tak, jak se rozhoduju.
Tvrdit, miluju Tě a kalkulovat s tím, že bych přišel o střechu nad hlavou a že u milenky by to třeba eventuelně nemuselo být špatné, kdyby mě manželka vyrazila...tomu neříkám rozhodnutí dospělého zralého člověka. Tomu neříkám láska.
Následky takovéhoto pokřiveného rozhodnutí pak ale nenese jen ten, kdo se rozhodl. Bohužel.

Nese je i ten, kdo ze stejného důvodu tohle rozhodnutí příjme. To je celkem spravedlivé.

Ale nenní -li v tom láska k té partnerce a víra, že to bude fungovat...?
Ryzí a poctivé je si to přiznat, co je ve hře a proč se rozhoduju tak, jak se rozhoduju.
No - možná by stačila pro začátek ta víra... a určitá úcta, respekt či jak to nazvat, k partnerce.
Nakonec "ryzí a poctivé" může být i rozhodnutí, že zůstávám kvůli té střeše nad hlavou a tedy se k manželce budu chovat přinejmenším jako slušný spolubydlící a nebudu jí ubližovat.

Ano, Pan, sice trochu slovíčkaříme, ale souhlasím s Tebou.
Psala jsem o něčem trochu jiném, o  situaci, kdy to ten, kdo se rozhoduje, "NEVÍ" (což mi přijde skoro nemožný)  nebo tvrdí něco jiného, než co je za tím rozhodnutím doopravdy.

Helčo, souhlas, ale ta by to partnerka měla vědět, ty jeho důvody, a je na ní, zda jí to stačí. Pak to bude poctivé. Jinak je to jen vyčůranost a kalkul. Sorry.

laureene napsal(a):

Co to pak bude za vztah? Udržím sice rodinu, ale za jakou cenu? Co tohle poznání s člověkem udělá?
A navíc, pokud to je z jiného důvodu, než že to ten muž opravdu chce a tomu vztahu věří, stejně se to, bohužel pro podváděnou manželku, časem ukáže.
Škoda času.

A naopak: pokud zena s nim je z nejakeho jineho duvodu nez ze ona sama opravdu chce a tomu vztahu a jemu veri,stejne se to casem ukaze.
Nebot i ona muze onu rodinu udrzovat za nejakou cenu,kvuli detem,strechou nad hlavou atd.

Prave ze rozhodnuti zeny zde hraje dulezitou roli. Neni to jen rozhodnuti jeho.  :)

A nebo jinak receno: nemusi zena znat duvod proc zustal on,musi vsak znat duvod proc zustava ona.a jak ona to ma nastaveny a proc ona to chce.(ci nechce)  :)

laureene napsal(a):

Ano, Pan, sice trochu slovíčkaříme, ale souhlasím s Tebou.
Psala jsem o něčem trochu jiném, o  situaci, kdy to ten, kdo se rozhoduje, "NEVÍ" (což mi přijde skoro nemožný)  nebo tvrdí něco jiného, než co je za tím rozhodnutím doopravdy.

Já ti rozumím, taky si taky myslím, že je nemožné NEVĚDĚT. Spíš je velmi časté nechtít vědět a celé to pak házet na toho hříšníka.
A je to přesně tak, jak říká hirondel - cesta do pekla je soustředit se na to, proč se mnou zůstal ten druhý. To stejně nemohu nikdy přesně vědět a taky to nepotřebuji, pokud vím, proč jsem zůstala já s ním.
Myslím, že největší chybou, kterou lidé po provalené nevěře dělají je to, že čekají, jak se rozhodne ten druhý.
Neustále pitvají jeho/jejího milenku/milence, promýšlejí, co udělal/la a co BY vzhledem k dětem, rodičům, veřejnému mínění, předchozím zásluhám ap. podvedeného partnera/ky udělat měl/la.
To je k ničemu, maximálně přesně k tomu, čemu se chce každý vyhnout: k "nevědění".

laureene napsal(a):

Helčo, souhlas, ale ta by to partnerka měla vědět, ty jeho důvody, a je na ní, zda jí to stačí. Pak to bude poctivé. Jinak je to jen vyčůranost a kalkul. Sorry.

Já myslím, že partnerce by mělo naprosto stačit, když ví, jaký partner je, že to není žádná bytost bez chyb, k tomu, aby se rozhodla, že i přesto ho chce nebo nechce.

ale ta by to partnerka měla vědět, ty jeho důvody, a je na ní, zda jí to stačí
Ále prd a vořech - stejně nikdá nebude mít jistotu, zda ty "důvody", co jí sdělil, jsou opravdové, nebo si jen tak cintal pentli, aby se mu od manželky dostalo vlídného zacházení, žvance, čistých slipů a trochy toho lidskýho tepla 
Podívej - i kdyby blábolil cosi o nehynoucí lásce a zatmění mozku s milenkou, rozumná ženská, která s ním bude chtít být dál, stejně ví, že mu jde především o ten jeho zaběhnutej život... a je jen na ní, jak s tím naloží 

Vědět důvody ?? To je nesmysl...souhlasím s Helenou.
Podívej se na to ze své strany - kdyby tě nechal milenec a manžel se pak zeptal proč jsi s ním zůstala. Co bys řekla ? Pravdu ? Miláčku, milenec mě nechal tak jsem s tebou, protože tě znám, nemusím nic měnit a mám tě jistého ?
No to asi těžko...
Důvody které sdělujeme druhým nemusí mít s realitou vůbec nic společného...
Takže vlastně souhlasím i s Pandorou v tom, že záleží jen na našich důvodech... :)
I když to tedy poněkud zjednodušuju...

Ano chacinto, zjednodušujeme :jojo:
Víme přece (pravda jen některé), že to, co se říká v pohádkách - viz Kráska a zvíře - že každá žena má tu moc udělat svého vyvoleného krásným, je sice pravda, ale to na to ta žena především sama musí mít :) No a taky ne každý "kus" chlapa je k tomu vhodný.
Michelangelo taky pečlivě vybíral mramor na Davida :D:jojo:

sorajaa napsal(a):

nevíte holky, kolik mohou dělat alimenty na dvě studující děti 18 a 21 let, pokud má manžel cca 14000 čistého měsíčně?Příští rok už budou obě na VŠ.Mám hrozný strach, jak bych vyšla finančně, aby mohli dostudovat.

Co se týká financí na studující děti , pokud vidím a čtu tak obě jsou dospělé , stane-li se , že muž odejde je povinen platit soudem určené výživné , také je tu stanoveno nějaké životní minimum , tudíž děti by si měli vyřídit další možné příspěvky na sociálním úřadě , pravděpodobně si nebudou moci dovolit hned ono a nebo tohle , pokud budou vyžadovat nadstandardní život pak je tu možnost brigád a nebo práce při studiu.
Možná Ti to zní tvrdě , ale já jsem stejně tak jako Ty  musela řešit podobnou životní situaci , syn tehdy ještě ani plnoletý nebyl , v době kdy jsem také řešila naši budoucnost měl syn 16 roků , nyní je mu 20 studuje a dokonce se rozhodl bydlet mimo domov, na brigády chodí již od svých 14 roků , nikdo mu to nenařizoval, nikdo jej nikdy nenutil , sám uznal , že vše něco stojí nejen zábava , koníčky atd. ,
Tudíž , stejně tak by měli být uznalé i Tvé děti a pomoci stejným způsobem.
Samozřejmostí  je , že nikdo Ti nemůže nařídit aby si se podřídila stejnému stylu přežití , jako já , když jsem řešila podobnou krizi.
Sama popřemýšlej  a zhodnoť.
Přeji Ti v dalším životě aby si zvládla vše v co největším klidu a ke spokojenosti všech blízkých které máš ráda.

Pandorraa napsal(a):

Víme přece (pravda jen některé), že to, co se říká v pohádkách - viz Kráska a zvíře  že každá žena má tu moc udělat svého vyvoleného krásným, je sice pravda, ale to na to ta žena především sama musí mít :) No a taky ne každý "kus" chlapa je k tomu vhodný.
Michelangelo taky pečlivě vybíral mramor na Davida :D:jojo:

Tohle jak je to podany se me libi. :)
A naprosty souhlas. :)

Zena ma velikou silu (moc). Nejprve vsak musi poznat jak na to. (jak na to mit) ;)

Holky, nevím, jestli má naše situace nějaké řešení, pokud ho ovšem neudělám já nebo ta druhá. Manželovi by zřejmě vyhovovalo, pokud bysme zatím (než se prý rozhodne) fungovali normálně jako rodina tak jako dřív, jako by se nic nedělo a já mlčela  a čekala. Prý mě v ničem neomezuje, mám si dělat co chci, nemám se na něho ohlížet. Znovu mi řekl, že pokud ho budu nutit k rozhodnutí, tak to prý asi mezi náma skončí. Prostě čeká, že se leknu, že by mohl odejít hned a nechám ho na pokoji. Aby měl klid, fungující domácnost a mohl čekat, až co ta druhá. Připadá mi,že by za ní utíkal jako pejsek, pokud by ona na něj zapískala. Že se ve skutečnosti nerozhoduje on, ale ona. On jen čeká, až jak to dopadne. Kdyby mohl, utíkal by za ní, ale takhle zatím neví, tak si jistí zadní vrátka. Když jsem se ho ze začátku ptala, proč to nechal zajít tak daleko, co si od toho sliboval, tak prý že chtěl být s ní. Prostě je asi totálně zamilovaný, jak psaly holky ve stavu tetřev hlušec.
Teď se doma snaží, ptá se, jestli nepotřebuji s něčím pomoct, zajímá se o holky, snaží se,aby doma nebylo dusno,prostě aby byl doma klid a zaběhnutý pořádek, přitom pořád visí na telefonu, dnes ho někam založil a pak doma pobíhal jak šílený, že ho nemohl najít, asi měl chudák strach, aby zrovna neprošvihl nějaký telefonát od té druhé.
Zítra je pátek a vím, že zase budou spolu a je mi z toho nanic, ale už to není tak hrozný, jak třeba ještě minulý týden, nevím, jestli si začínám zvykat či co se děje.
Hrozně mi vadí ta jeho vypočítavost, neschopnost udělat nějaké (jakékoli) rozhodnutí, to jak myslí jen sebe, je mu fuk, jak se cítím já, jen aby on měl svůj klid na řešení svých problémů.
Pořád ho miluji, pořád to hrozně bolí, ale začínám přemýšlet, jestli to všechno ještě stojí za to, jestli je ještě vůbec co zachraňovat.

No, tiež mi napadlo taká možnosť, že až sa ON konečne rozhodne, tak ty už budeš vedieť, že ho nechceš... :rolleyes: Toto je dosť prekérna situácia a on si ju tak nechlapsky uľahčuje... :/a hrá na všetky strany... blé :usch: . Obávam sa, že mne už neimponoval ani ako chlap, ani ľudsky - a to je u mňa začiatok konca. :jojo:

sorajo, zZ vlastní zkušenosti, kdy si manžel našel milenku, mimochodem tenkrát taky zadanou, ale nevdanou a bezdětnou, po 20-ti letém manželství, říkám, že v tuto chvíli a tak, jak to popisuješ, není co zachraňovat. Nestojí to za to.
U nás trvalo cca 4 měsíce po provalení, než můj BM odešel. Doufám, že nic tak strašného, jako byly ty měsíce, už nebudu muset víckrát prožít. Děs z pípnutí došlé sms. Koukání z okna, jestli se ještě vrátí a kdy, ... přemýšlení, proč, co jsem měla udělat jinak, a co mám dělat a říkat teď, abych to nezkazila, aby neodešel, autocenzura a zoufalství,...
Když vidím, jak čas plyne, že naprosté minimum vztahů, kde se partner vrátil, vydrželo, že naprostá většina šla dříve nebo později stejně do kytek, jsem ráda, že u nás byla doba do druhého odchodu BM (po prvním se vrátil za 5 dní, ale to jsem netušila - možná nechtěla věřit, že existuje jiná žena, namluvil mi, že najednou - ze dne na den - nemůže žít se mnou) tak krátká. Ale mohla být ještě kratší. Kdyby se po prvním odchodu nevracel. Ale to už se stalo a to se nezmění.

sorajaa napsal(a):

Hrozně mi vadí ta jeho vypočítavost, neschopnost udělat nějaké (jakékoli) rozhodnutí, to jak myslí jen sebe, je mu fuk, jak se cítím já, jen aby on měl svůj klid na řešení svých problémů.

Soraja, muzeme zkusit takovou jakoby malou hru :)  :

a Ty ? Jsi vypocitava nebo nejsi ?
Mas Ty sama schopnost udelat nejake rozhodnuti ? (nebo jsi jen loutkou na provazku? )
Myslis ted na sebe ,nebo nemyslis?
Je Ti fuk jak se citi on? hlavne aby uz vedel co chce?

Klid na reseni problemu nalezi i Tobe (tak to vnimam ja) :)

A jeste me napadlo zeptat se jestli ctes vsechny prispevky ?
Jestli je nectes nevim ale jedno se me zda (zdani muze klamat) ze jsi take tak trochu tetrev hlusec (protoze jsi v tom az po usi) ,asi tak jako manzel. 

Jen nazor. :)

Sorajoo a když ti tak pěkně říká, že by ASI teda musel odejít, kdybys na něj tlačila, říká taky kam by jako šel? :-)))))

Měla jsem kamarádku - trochu mi to připomíná - kamarádka přes 20 let vdaná, takový obyčejný manželství po létech, už trochu nuda, stereotyp, no však známe. V práci se zamilovala. Milenec přes 25 let ženatej, údajně manželka hrozná hysterka, strašný soužití :-) Takhle si to pěkně spolu vykládali asi rok a půl, scházeli se taky po odpolednech, milovali se v autě v lese, v zahradním domku v zahrádkářské kolonii (při mínus 20°C) kvanta smsek, psaníček, nosili si svačiny v práci, dárečky, tajný polibky, aby nikdo neviděl .... jo, jo, romantika, oba lítali v oblacích, společně plánovali jak úplně jinej život spolu budou mít, až se zbaví těch nemožných partnerů. Za ten rok a půl si dali několik "ultimat", kdo se teda jako má rozvádět nejdřív, kdo to má první říct doma - nějak k tomu nikdy nedošlo. Pak tedy on po hádce odešel z domova, ale neměl kam, tak bydlel u maminky. Kamarádka se začala doma chovat hnusně, aby jako manžela připravila na rozchod. Pak se najednou on vrátil k manželce a vysvětlil to tak, že strašně vyváděla a on se o ní bál. Kamarádka se lekla a zase se doma otočila o 180 stupňů.
Zkrátím to : Po roce a půl už to taková romantika nebyla, začalo jim na sobě taky ledacos vadit, ani jednomu se nechtělo začínat od nuly, vysvětlovat to dětem, příbuzenstvu .... a bylo po lásce. Dneska žijou normálně oba v původním manželství a jak on, to nevím, ale kamarádka je ráda, že neudělala ještě větší blbost než udělala. Jo a asi rok na to se její manžel s tím milencem serval na nějaký podnikový akci - on totiž tenkrát víc než tušil, jen mlčel a čekal jak dopadne. Pak si to s ním vyříkal ručně :-)

Manželka toho milence hodně tušila, dokonce mu balila kufry, on pak spával v autě před panelákem. A jak vidíš, stejně neodešel za láskou svého srdce. Protože prostě stejně jako tvůj manžel neměl kam. Musel by leda platit nějaký podnájem nebo si vzít hypotéku na byt.

A věř mi, že zamilovaný byli neskutečně.
Když to shrnu - kamarádka si myslela, že manžel nic neví, on při tom věděl, ale mlčel a čekal (i když tedy moc mile se k ní v té době nechoval). Milenec to tak úplně doma nepřiznal, ale jeho žena věděla a vyváděla, vyhazovala ho, dělala mu scény, stíhala ho telefonem, přepadovky v práci - a přesto s ní pak zůstal.

Tak to jen jeden příběh ze života, abys věděla, že i po takovým "průšvihu" se dá zase v manželství pokračovat.

No nevím, asi jsou nějaký skvrny na slunci, bo co, ale já zase musím souhlasit s hirondel :jojo:
Sorajo, proč ty zase a pořád řešíš svého muže?
Opravdui je "vypočítavý" jen on? Ty ale ani trochu nekalkuluješ?

sorajaa napsal(a):

Holky, nevím, jestli má naše situace nějaké řešení, pokud ho ovšem neudělám já nebo ta druhá. Manželovi by zřejmě vyhovovalo, pokud bysme zatím (než se prý rozhodne) fungovali normálně jako rodina tak jako dřív, jako by se nic nedělo a já mlčela  a čekala. Prý mě v ničem neomezuje, mám si dělat co chci, nemám se na něho ohlížet. Znovu mi řekl, že pokud ho budu nutit k rozhodnutí, tak to prý asi mezi náma skončí. Prostě čeká, že se leknu, že by mohl odejít hned a nechám ho na pokoji. Aby měl klid, fungující domácnost a mohl čekat, až co ta druhá. Připadá mi,že by za ní utíkal jako pejsek, pokud by ona na něj zapískala. Že se ve skutečnosti nerozhoduje on, ale ona. On jen čeká, až jak to dopadne. Kdyby mohl, utíkal by za ní, ale takhle zatím neví, tak si jistí zadní vrátka. Když jsem se ho ze začátku ptala, proč to nechal zajít tak daleko, co si od toho sliboval, tak prý že chtěl být s ní. Prostě je asi totálně zamilovaný, jak psaly holky ve stavu tetřev hlušec.
Teď se doma snaží, ptá se, jestli nepotřebuji s něčím pomoct, zajímá se o holky, snaží se,aby doma nebylo dusno,prostě aby byl doma klid a zaběhnutý pořádek, přitom pořád visí na telefonu, dnes ho někam založil a pak doma pobíhal jak šílený, že ho nemohl najít, asi měl chudák strach, aby zrovna neprošvihl nějaký telefonát od té druhé.
Zítra je pátek a vím, že zase budou spolu a je mi z toho nanic, ale už to není tak hrozný, jak třeba ještě minulý týden, nevím, jestli si začínám zvykat či co se děje.
Hrozně mi vadí ta jeho vypočítavost, neschopnost udělat nějaké (jakékoli) rozhodnutí, to jak myslí jen sebe, je mu fuk, jak se cítím já, jen aby on měl svůj klid na řešení svých problémů.
Pořád ho miluji, pořád to hrozně bolí, ale začínám přemýšlet, jestli to všechno ještě stojí za to, jestli je ještě vůbec co zachraňovat.

Na to napíšu jen dvě věty:
Nijak mě jednání tvého muže nepřekvapuje.
A přemýšlej dobře... ;)

hirondel napsal(a):

sorajaa napsal(a):

Hrozně mi vadí ta jeho vypočítavost, neschopnost udělat nějaké (jakékoli) rozhodnutí, to jak myslí jen sebe, je mu fuk, jak se cítím já, jen aby on měl svůj klid na řešení svých problémů.

Soraja, muzeme zkusit takovou jakoby malou hru :)  :

a Ty ? Jsi vypocitava nebo nejsi ?
Mas Ty sama schopnost udelat nejake rozhodnuti ? (nebo jsi jen loutkou na provazku? )
Myslis ted na sebe ,nebo nemyslis?
Je Ti fuk jak se citi on? hlavne aby uz vedel co chce?

Klid na reseni problemu nalezi i Tobe (tak to vnimam ja) :)

A jeste me napadlo zeptat se jestli ctes vsechny prispevky ?
Jestli je nectes nevim ale jedno se me zda (zdani muze klamat) ze jsi take tak trochu tetrev hlusec (protoze jsi v tom az po usi) ,asi tak jako manzel. 

Jen nazor. :)

:supr: nic víc...   :jojo:

Sorajo- ty ještě zřejmě ulpíváš ve fázi  prvotního šoku. Dělej všechno proto abys viděla- SEBE!!!!!!! Ne furt jeho.

helena napsala:
"rozumná ženská, která s ním bude chtít být dál, stejně ví, že mu jde především o ten jeho zaběhnutej život... a je jen na ní, jak s  tím naloží  "

Tak to jsem teda opravdu ze srdce ráda, že tohle nebyl náš případ.

Nebývá ten "zaběhnutej život" dost často příčinou  nevěry? :D :D :D

..... ale možná po vyblbnutí i důvodem návratu.

Nebývá ten "zaběhnutej život" dost často příčinou  nevěry?
Nevěry ano - jako "zpestření", "bonbónek", touha ještě "něco užít"... ale dobří holubi se vracejí Zvlášť když si uvědomí, že by (ve svém věku ) začínali zase od začátku. Tak jsem si vzpomněla na Páralovu Soukromou vichřici...

Helo, tvoje smajly se mi nevejdou ani na obrazovku. :lol: Je to účel nebo omyl?

Už je to dobrý

Asi jsme ještě mladí. :)

laureene napsal(a):

Asi jsme ještě mladí. :)

Lau, co si přesně představuješ pod pojmem "zaběhnutej život"?

Já si představuji takové harmonické soužití, kdy se rodina sžije, každý v ní má své místo, svou roli, cítí se tam bezpečně a sám i pocit bezpečí aktivně vytváří. Oba partneři vědí, proč žijí právě se svým protějškem, nevytvářejí si o něm žádné iluze a jsou na něm nezávislí především citově. To ovšem nevylučuje vzájemnou lásku, důvěru a úctu. Jsou připraveni na to, že ne vždy bude vše probíhat jak na drátkách a mají mezi sebou funkční a zaběhnuté rituály, kterými tomu druhému, aniž ten by se urazil a přestal komunikovat, dovedou dát na jevo ono potřebné: teď mne nech na pokoji, štveš mně a mám chuť tě zakousnout...nebo: pojď blíž, moc potřebuji obejmout, takže neraď a objímej...nebo: nemám náladu na romantiku, štve mne šéf v práci, musím si to promýslet, běž ode mne, až to vymyslím, vynahradím ti to....nebo pojď se poradit, co uděláme s naším synem, který si zase vyholil hlavu a stýká se s podivnými individui ...nebo...ap. ap. :jojo:

Tomu, co popisuješ,  bych, Pan, řekla harmonickej život, možná ideální partnerský, rodinný cíl ;). K tomu by mi nevěra ani moc neseděla.
Tak jak mi to předestřela Helena, ve svém výroku cituju:  "že mu jde především o ten jeho zaběhnutej život...",to na mě dělá dojem, že se pánovi prostě jen nechce měnit, riskovat to svoje zaprděný pohodlíčko, nad kterým sice brblá, eventuálně se před milenkou kasá, jak mu  nevyhovuje, ale v zásadě se třeba ani sám na nic lepšího nevzmůže. A manželka se může strachy podělat, že by o totéž přišla, že by museli měnit svoje sice blbý, ale zaběhnutý návyky, taková ta jistota, která není vyhovující, ale je pořád lepší než nejistota.
Vím, že spousta lidí takhle žije.

U nás to bylo o něčem jiném, navíc, jsme oba ještě relativně mladí a schopní začít znovu. A je dobré, že to o sobě oba víme. Že už to ví i můj muž o mně. Možná i tohle jeho "otevření  očí" ho vrátilo zpátky do mého srdce a do mé náruče.
Prostě vím, že spolu nejsme z pohodlnosti nebo strachu udělat změnu.

Teď mi manžel volal do práce,že ho nemáme čekat, že si bere auto a jede k ní, přijede až zítra večer. Měli jsme dnes odpoledne jít s dcerou na pizzu oslavit její vysvědčení a teď tohle...Věděl to už včera, proč mi to neřekl, zavolá mi do práce, jak mám pracovat a tvářit se, že se nic neděje, když mám slzy v očích a žaludek jako na vodě.
Navíc mi prý lhal, ta paní není vdaná, je rozvedená, manžel ji opustil kvůli jiné, teď žije sama  v paneláku s dětma.
Manžel se prý s ní zná už půl roku, zná i ty děti, zítra pojedou na výlet...
Nevím, co mám ještě psát, je mi hrozně...

Docela mě fascinuje, s jakou drzostí se vlastně jakoby vrací domů. Co kdyby šel čekat na rozhodnutí někam na ubytovnu, popřípadě k mamince, kamarádovi.....Sorajo, vyžeň ho sviňským krokem, ať ti tu atmosféru, která ubližuje vám všem,netahá domů a nedělá z tebe troubu. Chceš mít chvilku klid a ne se koukat na jeho zamilovanej ksichtík. Řeš dnešek, ještě nevyhrožuj rozvodem atd. Atˇsi jde řešit své rozpoložení jinam.  Takhle masírovat vlastní ženu, to je na výraziva, za která bych stopro dostala ban.

Sorajo, informace, které nečekáš, ještě přijdou. Člověku, který ti udělal toto, nemůžeš přeci věřit a už vůbec ne něco očekávat. Nikdy nevíš, na čem jsou ti dva dohodnuti. Nebo si myslíš, že přišel domů a jako nedospělé dítě, bez podrobného rozboru dané situae, na tebe vychrlil něco, co neměl předem pořádně promyšlené? Je přeci potřeba, aby ses zachovala tak, jak on předpokládá, protože ON chce klidné vyřešení pouze SVÉ situace, no a co ty na to?

Ja by som v prvom rade enbola doma zajtra večer... Ani nie kvôli nemu, ale kvôli sebe a dcére... Nemôžete ísť samy niekam na výlet? medzi ľudí... proste zamestnať myšlienky nejako inak. A potom by som ho skutočne asi poprosila, aby sa rozhodoval inde a mňa do svojho rozhodovacieho procesu nezaťahoval.

sorajaa napsal(a):

Teď mi manžel volal do práce,že ho nemáme čekat, že si bere auto a jede k ní, přijede až zítra večer. Měli jsme dnes odpoledne jít s dcerou na pizzu oslavit její vysvědčení a teď tohle...Věděl to už včera, proč mi to neřekl, zavolá mi do práce, jak mám pracovat a tvářit se, že se nic neděje, když mám slzy v očích a žaludek jako na vodě.
Navíc mi prý lhal, ta paní není vdaná, je rozvedená, manžel ji opustil kvůli jiné, teď žije sama  v paneláku s dětma.
Manžel se prý s ní zná už půl roku, zná i ty děti, zítra pojedou na výlet...
Nevím, co mám ještě psát, je mi hrozně...

Sorajo, já vím, že o něj stojíš, ale stejně.... kdyby manžel vyměnil moje děti za její... Ulehčila bych mu to - nemusel by se z výletu vracet. Je mi líto, já bych o něj už nestála. :/

Sor,
myslím, že za takových okolností mnohem líp oslavíš vysvědčení s dcerou ty sama. Udělej radost jí a sobě a hlavně se z dcerky a jejího úspěchu raduj :jojo: .
Řekla bych, že tvůj muž bezohledně zkouší, co všechno mu dovolíš a možná i sám kulí oči a jeho ego roste do závratných výšin nad tím, jak dobře to vymyslel.

Nastav hranice a nedovol, aby je přestupoval. Kvůli tobě a kvůli dceři!
Je načase říct dost.
Jestli to neuděláš, bude ti čím dál hůř a trpět bude i dcerka.
To si nezasloužíte.
Tvůj manžel není chlap...

Sorajo, copak ti tvůj manžel bude muset ještě provést, abys začala vnímat, co ti tu všichni radí?
Pokud partenr přestává být partnerem, budiž, oba mají máslo na hlavě.
Ale pokud táta zapomíná na to být tátou, to končí všechna legrace.
Nejen že to není chlap, ale i jako člověk nestojí za nic.

Jejkute- Sorajo! Vypakuj ho!!!!!   Na co proboha čekáš ? Lže jako když tiskne, jen aby měl  klid v době kdy z nějakého důvodu nemůže být s ní. Sype ti do ran sůl a ty si je ochotně rozdíráš.   Necháváš se dohnat do  pozice  ranečku emocí připraveném se složit pánečkovi k nohám, kdyby naznačil, že se  možnáááá vrátí.
Musí to být  zlé se stavět na vlastní nohy, ale jednou /jako miminko/ jsi to už zvládla, tak proč ne teď???

Sorajo, všichni co ti tu radí, nežijí tvůj život, to si uvědom.

Začni se řídit opravdu tím, co chceš TY. A podle mne zatím nejsi schopná se s manželem rozejít. Představ si, že až ho vystěhuješ, bude s ní daleko víc než ted a s tebou nebude vůbec. Dokud Ti bude líp s ním než bez něho, tak ho nevystěhovávej.

Až se na něj naštveš natolik, že zjistíš, že ti jeho přítomnost víc bere než dává, tak ho vystěhuj. Ale počítej s tím, že to on bude brát jako tvé rozhodnutí. Což je celkem jedno, protože to bude jen jeho házení své viny na tebe, ale budeš muset tomu čelit, to jen pro info.

A netrap se pocitem, jak to, že tak toužíš po takovém darebákovi. Je to tvůj pocit a máš na něj právo. Nikdo z nás tady neví, co v toně uvnitř on živí.

Pro konečný výsledek je jedno, jestli ho vyhodíš nebo ne. Pokud oni dva k sobě ladí víc než ty a on, stejně tě časem opustí. Pokud k sobě ladíte víc vy dva než on s ní, tak časem to s ní ukončí sám a bude se chtít k tobě vrátit. jestli ho ještě budeš chtít, to se taky uvidí.

Jediné, co je ted jisté je, že tvůj manžel není schopen v současnosti se rozhodnout kvalitně, neumí ted poznat, která z vás je pro něj lepší. V její prospěch mluví jeho zamilovanost. a to je tak silné hormonální poblouznění, že jeho stav připomíná psychózu. Je to tak přírodou zařízené, abychom nevymřeli. Abychom neviděli žádné špatné stránky toho, dio kterého jsme zamilovaní, abychom neváhali s ním co nejdříve počít dítě. On je ted zkrátka zakletý.

pro tebe je nejlepší ted nic neřešit, vyčkávat, co ti život přinese a hlavně - dělat vše pro to, aby ses osamostatnila, dostala z té své závislosti na něm. Bude se ti to hodit v každém případě, at skončíte spolu nebo od sebe. A jasně že bolí, že chce trávit čas s ní a ne s tebou (to nemá nic do činění s jeho láskou k vašim dětem, on jen ted poslouchá své pudy, které mu velí být s jejími dětmi ne proto, že by je tak miloval, ale že to je nejlepší cesta jak dosáhnout páření s další samici a tak rozsévat dál své geny), tak si dovol plakat nebo zuřit, ale dej si každý den časový limit, třeba hodinu.

A ještě  - představ si třeba, kdyby tvůj manžel nedej bože ted ležel v komatu. Take by byl duchem mimo, také bys netušila, jestli se z toho dostane, jestli se vrátí a jak dlouho to celé bude trvat. Jak by ses zachovala? Snažila se co nejlíp užít jeho světlejší chvilky, snažila se učit žít bez něho, snažila se nalézt nějaké rozptýlení.

Jeho věci bys nikam nevystěhovávala, a jen trpělivě čekala a žila, občas by sis o samotě poplakala nad nepřízní osudu, v jeho přítomnosti bys ale statečně předstírala, že je vše ok, doufala bys že to dobře skončí . Ale co to je dobře, kdo to ví?

Sedmi,
se Sorajiným mužem není proč soucítit - zklamal jako chlap-ochránce i jako člověk. Stává se z něho manipulátor a vyděrač. Do vysloveného grázla už taky nemá daleko.
Řekla bych, že nikdy ve skutečnosti nedospěl, a jestli Soraja přijme tvůj přístup, toho grázlovství se dočká.

Largo, myslím, že je lepší druhé pochopit, než soudit.

Podle mého Soraja toho grázla potřebuje - pro svoji vlastní změnu, takže se ho dočká tak jako tak, at už ve svém muži nebo v komkoliv jiném.

Nebo že by k proměně dospěla dobrovolně? Uvidíme.

Je pravda, že jedině Soraja ví, zda-li stojí za to, dát tomuto muži šanci. Záleží také na ochotě Soraji šanci dávat.

Situace je bolestivá, úplně se mi sevřel žaludek, když jsem četla poslední její příspěvek - kterak jede M. na výlet s ní a jejími dětmi..atd. Což mě dost překvapilo. Mě. (!).. starou sufražetku..:D

Představila jsem si to a poctivě píšu. Jo bolí to. Ale, sorajo, uvědom si, že nic není takové, jak my vidíme a jak my si myslíme, že je. On to také nemusí být tak krásný víkend, jak to takto z dálky vypadá. Vykašli se na ně , ty si udělej sama krásný víkend s dětma. (Předně bych mu nedala auto - páč máme již domluvenou zmrzku a výlet za vysvědčení, ne? :cool:  )

Jeho pozice nebude lehká a šancí zase tolik, na opradvu spokojený život s cizími dětmi, s paní, se 14ti tisíci, za sebou nezajištěnou rodinu, opuštěné děti, ženu, ... nemá. (i když už hodně předbíhám). Ve skutečnosti, ty "její" děti budou taky zlobit, taky budou neshody, budou i žárlit, že to bude slaďárna, jak si možná představuješ, to teda ani ne..Což ani on asi netuší.

On je teď potřebný, on se teď cití jako obrovskej chlap, chválenej, je o něj obrovský zájem...atd. Dovedeš si jeho pozici vůbec představit? Asi to dlouho nezažil a třeba se mu toho nedostávalo (což se v "běžném životě" stává nám všem), tento pocit ještě navíc posilněný zamilovaností...

Nic ho neomlouvá v tom, že se víceméně vykašlal na vaše děti (i třeba jen tento víkend) - to bez diskuzí.

Ty jediná víš, jak to je a rozhodneš jedině sama. Bu´d se s ním rozloučíš nebo mu dáš jakousi šanci a zařídíš se tak, aby měl možnost se vrátit. Bu´d jen psychicky nebo i fyzicky. Jestliže by mi ten chlap za to stál, tak bych mu umožnila "vyrůst". I když cestou jaksi uklouzne... :rolleyes:
Pokud  cestou neponičíte (třeba jen jeden z vás) všechno , nebo zbytky vzácného citu, který mezi vámi může ještě být.
Nikdo nevíme nyní, co je dobře a co je špatně. Věřím prostě, že se všechno poskládá správně, tak jak má být. A to nejen ve svém životě...

Sedmi Kráska napsal(a):

Largo, myslím, že je lepší druhé pochopit, než soudit.

Podle mého Soraja toho grázla potřebuje - pro svoji vlastní změnu, takže se ho dočká tak jako tak, at už ve svém muži nebo v komkoliv jiném.

Nebo že by k proměně dospěla dobrovolně? Uvidíme.

To máš pravdu, jenom jsi "zapomněla" vložit slovíčka  "... a bránit se"....

A že by Sorajin muž byl ještě ke všemu zbabělec? ;)

Wiki, to je moc krásně a moudře napsáno. :jojo:

Sorajoo, taky nejsem zastáncem radikálních řešení, když jsou ještě kruhy na hladině, jak do vody dopadl balvan.
To, jak je to těžký, vydržet sama se sebou, jak obstát před dětmi, neponižovat se před partnerem, to jsme si, víc či míň úspěšně, prožila každá, co Ti sem přispívíme. 
Možná je to úplná hloupost, ale zkouším si představit, jak teď uvažuje a co cítí Tvůj muž. Třeba má doma pocit, že selhal, Ty tam chodíš jak němá (nebo hlasitá ;) ) výčitka a u milenky má to ocenění, a hlavně, zatím ještě - klid.
Co by si vybral průměrnej chlap? Řešící víkend, smutný a vyčítající manželčiny a dceřiny oči nebo klídek?
Uznávám, že je to řešení hodný zbabělce, ale každej jsme v životě někdy byli nějak zbabělí, nebo ne? 
Není to tak, že se před dcerou stydí? (I když je to na místě) a že se chce jen vyhnout - opět dost zbaběle něčemu nepříjemnému?

Já bych z tohoto jeho chování ještě nedělala pro sebe finální účet, ale zapsala bych si další položku k těm předchozím a následujícím a pak, po určitém čase spočítala má dáti - dal.

Ať už ty důvody, proč s ním chceš momentálně zůstávat jsou jakýkoli - to víš jen ty sama, za týden, dva to můžeš vidět úplně jinak.


Držím palečky. Zvládneš to.

Largo napsal(a):

Sedmi,
se Sorajiným mužem není proč soucítit - zklamal jako chlap-ochránce i jako člověk. Stává se z něho manipulátor a vyděrač. Do vysloveného grázla už taky nemá daleko.
Řekla bych, že nikdy ve skutečnosti nedospěl, a jestli Soraja přijme tvůj přístup, toho grázlovství se dočká.

100% tní souhlas. :jojo:
Sedmikrásčina verze je  opět z oblasti těžkého sci -fi. Brala bych to , kdyby  se Sorajin muž  choval sice jako zamilovaný trubec , ale slušný- což on evidentně podle činů není.
Opět se píše o  "pudech" - mě může vzít prcek, když zároveň o někom mluvíme jako o pánu tvorstva a  omlouváme jeho  sobeckost "pudy". Pokud se  ještě  neodpoutal z atavistické větve, byla bych první,kdo ho z ní setřese . Holým pozadím na asfalt.
Respektovala bych slušný rozchod- ne vydírání  a  prospěchářství, které sorajin manžel  (pokud soraja píše pravdu) předvádí....

Largo napsal(a):

Sedmi Kráska napsal(a):

Largo, myslím, že je lepší druhé pochopit, než soudit.

Podle mého Soraja toho grázla potřebuje - pro svoji vlastní změnu, takže se ho dočká tak jako tak, at už ve svém muži nebo v komkoliv jiném.

Nebo že by k proměně dospěla dobrovolně? Uvidíme.

To máš pravdu, jenom jsi "zapomněla" vložit slovíčka  "... a bránit se"....

A že by Sorajin muž byl ještě ke všemu zbabělec? ;)

jasně, obrana je nutná, ale aby byla účinná, je dobré protivníka nejprve poznat, tedy pochopit...

Ale Soraja asi ani nezná své hranice, pokud nějaké vůbec má, natož aby byla schopna si je uhájit...

laureene napsal(a):

Wiki, to je moc krásně a moudře napsáno. :jojo:

Sorajoo, taky nejsem zastáncem radikálních řešení, když jsou ještě kruhy na hladině, jak do vody dopadl balvan.
To, jak je to těžký, vydržet sama se sebou, jak obstát před dětmi, neponižovat se před partnerem, to jsme si, víc či míň úspěšně, prožila každá, co Ti sem přispívíme. 
Možná je to úplná hloupost, ale zkouším si představit, jak teď uvažuje a co cítí Tvůj muž. Třeba má doma pocit, že selhal, Ty tam chodíš jak němá (nebo hlasitá ;) ) výčitka a u milenky má to ocenění, a hlavně, zatím ještě - klid.
Co by si vybral průměrnej chlap? Řešící víkend, smutný a vyčítající manželčiny a dceřiny oči nebo klídek?
Uznávám, že je to řešení hodný zbabělce, ale každej jsme v životě někdy byli nějak zbabělí, nebo ne? 
Není to tak, že se před dcerou stydí? (I když je to na místě) a že se chce jen vyhnout - opět dost zbaběle něčemu nepříjemnému?

Já bych z tohoto jeho chování ještě nedělala pro sebe finální účet, ale zapsala bych si další položku k těm předchozím a následujícím a pak, po určitém čase spočítala má dáti - dal.

Ať už ty důvody, proč s ním chceš momentálně zůstávat jsou jakýkoli - to víš jen ty sama, za týden, dva to můžeš vidět úplně jinak.


Držím palečky. Zvládneš to.

Lau -Pár věcí z tvého příspěvku  mě oslovilo svou vysokou pravděpodobností- abych pravdu řekla, za zbabělce ho považuji zcela určitě- ale  není to spíš důvod  proto aby Soraja zdvihla hlavu? Pokud ji každý jeho telefonát hodí do slz, je to zatím mooooc špatně.....

Sedmi Kráska napsal(a):

Largo napsal(a):

Sedmi Kráska napsal(a):

Largo, myslím, že je lepší druhé pochopit, než soudit.

Podle mého Soraja toho grázla potřebuje - pro svoji vlastní změnu, takže se ho dočká tak jako tak, at už ve svém muži nebo v komkoliv jiném.

Nebo že by k proměně dospěla dobrovolně? Uvidíme.

To máš pravdu, jenom jsi "zapomněla" vložit slovíčka  "... a bránit se"....

A že by Sorajin muž byl ještě ke všemu zbabělec? ;)

jasně, obrana je nutná, ale aby byla účinná, je dobré protivníka nejprve poznat, tedy pochopit...

Ale Soraja asi ani nezná své hranice, pokud nějaké vůbec má, natož aby byla schopna si je uhájit...

.... nemám ho pohladit ani litovat, že ne... ;) , bylo by to právě teď kontraproduktivní.

U tebe i u Sorajina muže, jak o něm píše, postrádám respekt a úctu k ní i jako k živému tvoru, natož jako k ženě, a navíc dvakrát matce.
Soraja své hranice má, jen na ně (asi z lásky) zapomněla.... až je znovu najde a bude zase sama sebou, takových povedených manželů kolem sebe uvidí spooooustu....  Určitě si vybere líp :jojo: .

Sor,v rámci možností se seber a udělej něco. Cokoliv,jen už nečekej na něj co on. To čekání je sado-maso. On sado ty to druhý. V zájmu zachování duševního zdraví konej co sama uznáš za vhodné. Tohle čekání je čekání na smrt

sorajaa napsal(a):

Teď mi manžel volal do práce,že ho nemáme čekat, že si bere auto a jede k ní, přijede až zítra večer. Měli jsme dnes odpoledne jít s dcerou na pizzu oslavit její vysvědčení a teď tohle...Věděl to už včera, proč mi to neřekl, zavolá mi do práce, jak mám pracovat a tvářit se, že se nic neděje, když mám slzy v očích a žaludek jako na vodě.
Navíc mi prý lhal, ta paní není vdaná, je rozvedená, manžel ji opustil kvůli jiné, teď žije sama  v paneláku s dětma.
Manžel se prý s ní zná už půl roku, zná i ty děti, zítra pojedou na výlet...
Nevím, co mám ještě psát, je mi hrozně...

...tak jestli je sama s dětma tak se situace pro tebe přiostřuje. Kdyby byla vdaná byla by šance, že chlap přikluše protože nemá kam odejít....ale jestli má ona byt...bojim se, že bojuješ zbytečně a po vlastní zkušenosti ti jen řeknu: "Zkrať svoje utrpení" :(

Salen napsal(a):

Sorajoo a když ti tak pěkně říká, že by ASI teda musel odejít, kdybys na něj tlačila, říká taky kam by jako šel? :-)))))

Měla jsem kamarádku - trochu mi to připomíná - kamarádka přes 20 let vdaná, takový obyčejný manželství po létech, už trochu nuda, stereotyp, no však známe. V práci se zamilovala. Milenec přes 25 let ženatej, údajně manželka hrozná hysterka, strašný soužití :-) Takhle si to pěkně spolu vykládali asi rok a půl, scházeli se taky po odpolednech, milovali se v autě v lese, v zahradním domku v zahrádkářské kolonii (při mínus 20°C) kvanta smsek, psaníček, nosili si svačiny v práci, dárečky, tajný polibky, aby nikdo neviděl .... jo, jo, romantika, oba lítali v oblacích, společně plánovali jak úplně jinej život spolu budou mít, až se zbaví těch nemožných partnerů. Za ten rok a půl si dali několik "ultimat", kdo se teda jako má rozvádět nejdřív, kdo to má první říct doma - nějak k tomu nikdy nedošlo. Pak tedy on po hádce odešel z domova, ale neměl kam, tak bydlel u maminky. Kamarádka se začala doma chovat hnusně, aby jako manžela připravila na rozchod. Pak se najednou on vrátil k manželce a vysvětlil to tak, že strašně vyváděla a on se o ní bál. Kamarádka se lekla a zase se doma otočila o 180 stupňů.
Zkrátím to : Po roce a půl už to taková romantika nebyla, začalo jim na sobě taky ledacos vadit, ani jednomu se nechtělo začínat od nuly, vysvětlovat to dětem, příbuzenstvu .... a bylo po lásce. Dneska žijou normálně oba v původním manželství a jak on, to nevím, ale kamarádka je ráda, že neudělala ještě větší blbost než udělala. Jo a asi rok na to se její manžel s tím milencem serval na nějaký podnikový akci - on totiž tenkrát víc než tušil, jen mlčel a čekal jak dopadne. Pak si to s ním vyříkal ručně :-)

Manželka toho milence hodně tušila, dokonce mu balila kufry, on pak spával v autě před panelákem. A jak vidíš, stejně neodešel za láskou svého srdce. Protože prostě stejně jako tvůj manžel neměl kam. Musel by leda platit nějaký podnájem nebo si vzít hypotéku na byt.

A věř mi, že zamilovaný byli neskutečně.
Když to shrnu - kamarádka si myslela, že manžel nic neví, on při tom věděl, ale mlčel a čekal (i když tedy moc mile se k ní v té době nechoval). Milenec to tak úplně doma nepřiznal, ale jeho žena věděla a vyváděla, vyhazovala ho, dělala mu scény, stíhala ho telefonem, přepadovky v práci - a přesto s ní pak zůstal.

Tak to jen jeden příběh ze života, abys věděla, že i po takovým "průšvihu" se dá zase v manželství pokračovat.

Taky jsem si neco tak podobneho zazila ,az na to,ze on byl zenaty ja rozvedena a konec taky stejny.Kazdy veril,ze budeme spolu.Sorajoo pokud na to mas nervy.milujes ho a dokazes mu odpustit tak vydrz cekat.Ja se se svym,zenacem setkala nahodne po vice nez roce.Prislo na tema i jeho manzelstvi to je pry jako driv,nez poznal me ,takze se to dostalo do normalu,manzelka mu zase zacala verit.

xxxx napsal(a):

sorajaa napsal(a):

Teď mi manžel volal do práce,že ho nemáme čekat, že si bere auto a jede k ní, přijede až zítra večer. Měli jsme dnes odpoledne jít s dcerou na pizzu oslavit její vysvědčení a teď tohle...Věděl to už včera, proč mi to neřekl, zavolá mi do práce, jak mám pracovat a tvářit se, že se nic neděje, když mám slzy v očích a žaludek jako na vodě.
Navíc mi prý lhal, ta paní není vdaná, je rozvedená, manžel ji opustil kvůli jiné, teď žije sama  v paneláku s dětma.
Manžel se prý s ní zná už půl roku, zná i ty děti, zítra pojedou na výlet...
Nevím, co mám ještě psát, je mi hrozně...

...tak jestli je sama s dětma tak se situace pro tebe přiostřuje. Kdyby byla vdaná byla by šance, že chlap přikluše protože nemá kam odejít....ale jestli má ona byt...bojim se, že bojuješ zbytečně a po vlastní zkušenosti ti jen řeknu: "Zkrať svoje utrpení" :(

Nemusi mit vyhrano milenka,treba mu budou vadit jeji deti a on zase prikluse za manzelkou.

Largo napsal(a):

Sedmi Kráska napsal(a):

Largo napsal(a):

To máš pravdu, jenom jsi "zapomněla" vložit slovíčka  "... a bránit se"....

A že by Sorajin muž byl ještě ke všemu zbabělec? ;)

jasně, obrana je nutná, ale aby byla účinná, je dobré protivníka nejprve poznat, tedy pochopit...

Ale Soraja asi ani nezná své hranice, pokud nějaké vůbec má, natož aby byla schopna si je uhájit...

.... nemám ho pohladit ani litovat, že ne... ;) , bylo by to právě teď kontraproduktivní.

U tebe i u Sorajina muže, jak o něm píše, postrádám respekt a úctu k ní i jako k živému tvoru, natož jako k ženě, a navíc dvakrát matce.
Soraja své hranice má, jen na ně (asi z lásky) zapomněla.... až je znovu najde a bude zase sama sebou, takových povedených manželů kolem sebe uvidí spooooustu....  Určitě si vybere líp :jojo: .

Také jsem toho názoru, že až Soraja pochopí sama sebe, pak teprve pochopí i svého muže.
Ona ví, že bylo nejspíš chybou obětovat všechen čas manželovi a rodině, snažit se o spokojenost druhých a zapomenout přitom sama na sebe. Jenže pořád ještě neví, PROČ to tak udělala. Proč je to tak špatně, nejspíš ještě nechápe, proč z to, co dala nic nedostala.... Nemůže tedy ani pochopit, že její muž je nyní pro ni ten nejlepší učitel. Uřitel, který k ní nemá sebemenší úctu a kterému se pořád snaží "nějak" zavděčit. Nu a ten jen "utahuje šrouby"

Podle mne je podstatný rozdíl v tom, je-li partner v komatu a nebo je - li nevěrný. V té druhé situaci se totiž pořád může rozhodovat, zda se bude chovat jako čestný člověk a svou partnerku ctít a co nejméně zraňovat, nebo zda se bude chovat jako vypočátavý hajzl, který se bude snažit večkerou vinu a zodpovědnost hodit na svou ženu.

Je docela možné, že časem se bude Sorajin manžel před ní i plazit po kolenou a prosit o odpuštění.... Až PAK - ne kvůli němu, ale právě zase jen a jen kvůli Soraje samotné -  si já osobně myslím, bude ten pravá čas se ho snažit pochopit. A bude to neméně těžké jeko  teď.
Ale to taky mlže být zcela jinak...jak, to teď záleží jen na něm, ale pokus Soraja jen nečinně čekat, tak také i na ni.

Nevyhodila bych ho, vymazala bych ho. To je totiž těžší a účinnější než s ním vyrazit dveře. To mu jen dá pocit, že má oprávnění  chovat se ještě hnusněji, než to dělá dosud.
Vymazal abych ho se své přítomnosti, ze své starostlivosti i ze svého stezku. Jediné, odkud bych ho nemazala, je soucítění - abych se tak sama dostala skrze něj k sobě :jojo:

eremuruss napsal(a):

xxxx napsal(a):

sorajaa napsal(a):

Teď mi manžel volal do práce,že ho nemáme čekat, že si bere auto a jede k ní, přijede až zítra večer. Měli jsme dnes odpoledne jít s dcerou na pizzu oslavit její vysvědčení a teď tohle...Věděl to už včera, proč mi to neřekl, zavolá mi do práce, jak mám pracovat a tvářit se, že se nic neděje, když mám slzy v očích a žaludek jako na vodě.
Navíc mi prý lhal, ta paní není vdaná, je rozvedená, manžel ji opustil kvůli jiné, teď žije sama  v paneláku s dětma.
Manžel se prý s ní zná už půl roku, zná i ty děti, zítra pojedou na výlet...
Nevím, co mám ještě psát, je mi hrozně...

...tak jestli je sama s dětma tak se situace pro tebe přiostřuje. Kdyby byla vdaná byla by šance, že chlap přikluše protože nemá kam odejít....ale jestli má ona byt...bojim se, že bojuješ zbytečně a po vlastní zkušenosti ti jen řeknu: "Zkrať svoje utrpení" :(

Nemusi mit vyhrano milenka,treba mu budou vadit jeji deti a on zase prikluse za manzelkou.

Schovat se pod sukni, do bezpečí :/ :rolleyes:

Largo napsal(a):

Sedmi Kráska napsal(a):

Largo napsal(a):

To máš pravdu, jenom jsi "zapomněla" vložit slovíčka  "... a bránit se"....

A že by Sorajin muž byl ještě ke všemu zbabělec? ;)

jasně, obrana je nutná, ale aby byla účinná, je dobré protivníka nejprve poznat, tedy pochopit...

Ale Soraja asi ani nezná své hranice, pokud nějaké vůbec má, natož aby byla schopna si je uhájit...

.... nemám ho pohladit ani litovat, že ne... ;) , bylo by to právě teď kontraproduktivní.

U tebe i u Sorajina muže, jak o něm píše, postrádám respekt a úctu k ní i jako k živému tvoru, natož jako k ženě, a navíc dvakrát matce.
Soraja své hranice má, jen na ně (asi z lásky) zapomněla.... až je znovu najde a bude zase sama sebou, takových povedených manželů kolem sebe uvidí spooooustu....  Určitě si vybere líp :jojo: .

Víš o co jde? Že Soraja postrádá respekt a úctu sama k sobě jako k živému tvoru, jako k ženě a navíc dvakrát matce...
Já považuji za kontraproduktivní pořvávat tady jaký je ten její hajzl, to ale neznamená, že ho lituju nebo obhajuju.
To Soraja by měla tisíckrát za den zařvat, jakého má hajzla za muže a konečně se na něj doopravdy naštvat. A až pak ho bude schopná neřešit a mkonečně začne zabývat se sama sebou.
Vždyt kolik toho píše o něm a jak málo píše o sobě...

Sedmi Krásko,
možná mám halucinace, ale vidím, že ty a my všichni ostatní říkáme Soraje v podstatě totéž.
Já například říkám: až pochopí sama sebe, ty říkáš: až získá respekt a úctu sama k sobě.

Já považuji za hloupé dohadovat se tu o pojmenování role jejího "učitele" - to, že přitvrdil, není jeho plezír, ale jeho úkol, on jen se Sorajou hraje hru, na které se oba předem domluvili, jenže na to už zapomněli. Stejně jako Malinká duše a Přátelská duše. Nu a přesně jako je to v tom příběhu: pokud si oba rychle nevzpomenou, pokud si Soraja především nevzpomene, bude to zlé pro ně oba :jojo:

Sorajoo a není to nějaký podivný? Proč by vykládal jak je vdaná a dokonce popisoval jejího manžela, jakej je. A jak spolu chodí než na kafe :-). A najednou je rozvedená a on u ní bude trávit víkend. Takže posledně nebyl s žádnými kamarády, ale taky u ní?

No, možná si chtěl nechat prozatím otevřená zadní vrátka domů, kdyby mu to s ní nevycházelo. Tak tě "utěšoval" báchorkou, že vlastně skoro o nic nejde.

Ale pokud je pravda, že je rozvedená a on už neskrývá, že bude u ní, tak ta paní tvrdě maká na tom, nebýt už sama ...... je to blbý říct, ale po 4 letech vlastní samoty to částečně i chápu.

Tohle bude v tvých rukách. Jestli se chceš koukat na jeho odchody a příchody a čekat na zázrak (ale milenka mu bude teď chystat ráj na zemi).
A nebo jí ho dáš na zlatým podnosu co nejdřív - a teprve jejich každodenním soužitím se ukáže, jestli to nové převáží nad tebou a vašimi dětmi.
Ono to totiž není tak snadný, začínat znovu, přijmout cizí děti, přijít o část příbuzných i kamarádů .....

Moc děkuji, holky. Je zajímavý, jak někdy pokojně život plyne, člověk jede ve svých zajetých kolejích, dělá co si myslí, že je správný (což bývá často omyl), snaží se dávat péči, lásku těm druhým a myslí si, že to stačí. Pandorra to vystihla naprosto přesně, já už vím, co jsem dělala špatně, ale zatím se pracně dopracovávám k poznání, proč vlastně jsem to tak dělala.
Dnes mě to strašně vzalo, ten telefonát manžela do práce. Proč mi to neřekl třeba včera večer?Proč to neřekl dceři, proč jí něco sliboval, když věděl, že to nesplní?Proč si vymýšlel takové povídačky o vdané paní utiskované svým manželem, když nakonec vyjde najevo, že je rozvedená,že k ní manžel chodí do bytu, zná se s jejími dětmi, proč mi říkal, že ji zná krátce, když mi za pár dní nato řekne, že ji zná už od loňského podzimu. A proč mi to všechno volá do práce, proč není schopný mi to říct (i když bych to raději nevěděla) aspoň do očí? S jejími dětmi jezdí na výlety, s naší dcerou nemůže být jedno odpoledne. Zná ji už dlouhé měsíce a mě říká, že to je čerstvý, že potřebuje čas na rozhodnutí.
Ať se rozhodne, jak chce, já se už rozhodla. Nechci už dál trpně čekat na něčí rozhodnutí, nechci se už trápit, co se všechno ještě dozvím nebo co zase udělá.
Až ze vrátí zítra nebo až se mu zachce domů, kufry sbalené mít nebude, ale klidně si je může sbalit sám, pokud se rozhodne zůstat, ať klidně zůstane, bude to jen na něm. Doma bude téměř vše tak, jako když odešel. Něco bude ale jinak. A nebudu tam já, musím přece dceři vynahradit tu dnešní slíbenou pizzu, která se bohužel dnes nekonala, určitě si ji zaslouží, měla krásné vysvědčení. A v neděli také nebudeme doma, jedeme s kamarádkou a dcerou s jejím přítelem na kola. A holky, ještě jednu věc, já se na to moc těším!

Ano, Salen, je to tak, i minulý víkend byl u ní, u žádného kamaráda, taky to tak cítím, chtěl mě uchlácholit báchorkami o tom, že o nic nejde, nic s ní nemá, aby mu zůstaly co nejdéle otevřená vrátka. Skoro se to teď stydím napsat, ale já jsem mu to věřila.

sorajo-


:supr::supr::supr: :hjarta::hjarta: A -Drž se té tvojí naposled napsané věty - těš se na to, co bude jiné a nové... Bude líp!!!

Pandorraa napsal(a):

Nevyhodila bych ho, vymazala bych ho. To je totiž těžší a účinnější než s ním vyrazit dveře. To mu jen dá pocit, že má oprávnění  chovat se ještě hnusněji, než to dělá dosud.
Vymazal abych ho se své přítomnosti, ze své starostlivosti i ze svého stezku. Jediné, odkud bych ho nemazala, je soucítění - abych se tak sama dostala skrze něj k sobě

sorajoo: Jinými slovy - hoď ho na hák :supr:

Pandorraa napsal(a):

Také jsem toho názoru, že až Soraja pochopí sama sebe, pak teprve pochopí i svého muže.
Ona ví, že bylo nejspíš chybou obětovat všechen čas manželovi a rodině, snažit se o spokojenost druhých a zapomenout přitom sama na sebe. Jenže pořád ještě neví, PROČ to tak udělala. Proč je to tak špatně, nejspíš ještě nechápe, proč z toho, co dala nic nedostala.... Nemůže tedy ani pochopit, že její muž je nyní pro ni ten nejlepší učitel. Učitel, který k ní nemá sebemenší úctu a kterému se pořád snaží "nějak" zavděčit. Nu a ten jen "utahuje šrouby"

Podle mne je podstatný rozdíl v tom, je-li partner v komatu a nebo je - li nevěrný. V té druhé situaci se totiž pořád může rozhodovat, zda se bude chovat jako čestný člověk a svou partnerku ctít a co nejméně zraňovat, nebo zda se bude chovat jako vypočátavý hajzl, který se bude snažit veškerou vinu a zodpovědnost hodit na svou ženu.

Je docela možné, že časem se bude Sorajin manžel před ní i plazit po kolenou a prosit o odpuštění.... Až PAK - ne kvůli němu, ale právě zase jen a jen kvůli Soraje samotné -  si já osobně myslím, bude ten pravý čas se ho snažit pochopit. A bude to neméně těžké jeko  teď.
Ale to taky může být zcela jinak...jak, to teď záleží jen na něm, ale pokus Soraja jen nečinně čekat, tak také i na ni.

Nevyhodila bych ho, vymazala bych ho. To je totiž těžší a účinnější než s ním vyrazit dveře. To mu jen dá pocit, že má oprávnění  chovat se ještě hnusněji, než to dělá dosud.
Vymazal abych ho se své přítomnosti, ze své starostlivosti i ze svého stezku. Jediné, odkud bych ho nemazala, je soucítění - abych se tak sama dostala skrze něj k sobě :jojo:

Líp bych to nenapsala.:supr::godlike:
Je dobré být v životě tzv "zdravě sobecká" a dávat jen tak, abych nezapomínala i na sebe, abych neočekávala od nikoho "vděčnost"- tím ty druhé zavazuji, zbavuji je svobody, lepím se na ně, a chci od nich vlastně víc, než jim dávám (oni totiž nakonec o moje "dary" nemusí vůbec stát).
Jednání toho druhého nechám na něm, je to jeho věc, ne moje.

sorajaa napsal(a):

Moc děkuji, holky. Je zajímavý, jak někdy pokojně život plyne, člověk jede ve svých zajetých kolejích, dělá co si myslí, že je správný (což bývá často omyl), snaží se dávat péči, lásku těm druhým a myslí si, že to stačí. Pandorra to vystihla naprosto přesně, já už vím, co jsem dělala špatně, ale zatím se pracně dopracovávám k poznání, proč vlastně jsem to tak dělala.
Dnes mě to strašně vzalo, ten telefonát manžela do práce. Proč mi to neřekl třeba včera večer?Proč to neřekl dceři, proč jí něco sliboval, když věděl, že to nesplní?Proč si vymýšlel takové povídačky o vdané paní utiskované svým manželem, když nakonec vyjde najevo, že je rozvedená,že k ní manžel chodí do bytu, zná se s jejími dětmi, proč mi říkal, že ji zná krátce, když mi za pár dní nato řekne, že ji zná už od loňského podzimu. A proč mi to všechno volá do práce, proč není schopný mi to říct (i když bych to raději nevěděla) aspoň do očí? S jejími dětmi jezdí na výlety, s naší dcerou nemůže být jedno odpoledne. Zná ji už dlouhé měsíce a mě říká, že to je čerstvý, že potřebuje čas na rozhodnutí.
Ať se rozhodne, jak chce, já se už rozhodla. Nechci už dál trpně čekat na něčí rozhodnutí, nechci se už trápit, co se všechno ještě dozvím nebo co zase udělá.
Až ze vrátí zítra nebo až se mu zachce domů, kufry sbalené mít nebude, ale klidně si je může sbalit sám, pokud se rozhodne zůstat, ať klidně zůstane, bude to jen na něm. Doma bude téměř vše tak, jako když odešel. Něco bude ale jinak. A nebudu tam já, musím přece dceři vynahradit tu dnešní slíbenou pizzu, která se bohužel dnes nekonala, určitě si ji zaslouží, měla krásné vysvědčení. A v neděli také nebudeme doma, jedeme s kamarádkou a dcerou s jejím přítelem na kola. A holky, ještě jednu věc, já se na to moc těším!

No supéééér. Tohle je sorajo moc dobrý začátek :jojo:
Někdo to řeší ostentativním vyhazovem a rychlým rozvodem. Jenže to za něj rozhoduje jen jeho uražené ego a vztek. Když je po všem, začne litovat a partnera si idealizovat, říkat si, co všechno udělal špatně a že ten druhý vlastně nebyl tak zlý.... ke slovu přichází srdce, které se stále ještě nerozhodlo.
Ty na to jdeš správně, tedy opačně - nejprve se musíš odpoutat srdcem. To není o tom, že svého muže musíš přestat milovat. Přece jen jste spolu prožili spoustu let, máte děti. To je o tom na něm nebýt citově závislá, vědět, že i když ho miluješ, nemusíš s ním být a nechat si ubližovat. Pokud to dojde až k rozchodu, samotný právní akt rozvodu je už jen formalita a ty nebudeš pochybovat.
Tvůj muž se chová hnusně. Ale dej si čas. Žij tak, aby tobě především to dělalo radost, mysli hlavně sama na sebe. Jen když budeš mít CO, můžeš pak zase rozdávat. Opačně to prostě nefunguje.
Držím ti pěsti :par:

Soraja, páči sa mi cesta, na ktorú sa vydávaš, podľa mňa je tá správna... :jojo: a muž dostane vlastne až teray šancu zistiť, o čo by prišiel, čo by získal, a porovnať to. A ty tiež porovnáš "zisky" a straty" a možno aj prehodnotíš, čo je zisk a čo strata. :supr:

Pandorraa napsal(a):

Sedmi Kráska napsal(a):

........myslím, že je lepší druhé pochopit, než soudit.

......jasně, obrana je nutná, ale aby byla účinná, je dobré protivníka nejprve poznat, tedy pochopit...

Také jsem toho názoru, že až Soraja pochopí sama sebe, pak teprve pochopí i svého muže.
Je docela možné, že časem se bude Sorajin manžel před ní i plazit po kolenou a prosit o odpuštění.... Až PAK - ne kvůli němu, ale právě zase jen a jen kvůli Soraje samotné -  si já osobně myslím, bude ten pravá čas se ho snažit pochopit. A bude to neméně těžké jeko  teď.

Vymazal abych ho se své přítomnosti, ze své starostlivosti i ze svého stezku. Jediné, odkud bych ho nemazala, je soucítění - abych se tak sama dostala skrze něj k sobě :jojo:

Souhlasim s timhle pohledem.  :)

Pochopit nejprve sebe sama znamena zaroven pochopit toho druheho.

Skrze pochopeni prichazi souciteni.  :)

Tak dneska jsme vyrazily s dcerou na pizzu, pa se stavily ještě s kamarádkou na kafe a bylo to po delší době zase  moc fajn odpoledne. Teď večer jsme si pustily film Pelíšky, který obě milujeme a nemělo to chybu. No před chvíli přijel manžel od oné paní a měla jsem v tu ránu po náladě. Zase začal, že mi musí ještě něco říct, čekala jsem, že se k tomu už konečně nějak postaví  a řekne, co vlastně tedy chce, jak se rozhodnul, ale vylezlo z něj, že mi opět neříkal pravdu, takže ta paní nebydlí ve vlastním bytě, ale pronajatém, nemá dvě děti, ale tři a ještě velmi malé, mezi 3-7 lety a tlačí manžela k tomu, aby nás opustil.
Nevím, co bych se ještě dozvěděla, ale už jsem to nemohla poslouchat a tak jsem to utnula s tím, že to jsou jeho problémy, ať si je vyřeší tam, kde si na ně zadělal a netahá mi je domů. Takže se urazil a šel spát. Vůbec nevím, jak si to přestavuje, že s ním budu rozebírat  jeho patálie a  jeho vztah s tou druhou?
Radši ani neměl jezdit domů, takhle mi zkazil večer po hezkém dni. Na druhou stranu teď se ve mě perou úplně jiné pocity a emoce než ještě před pár dny, strach, lítost a nejistotu nějak nahrazuje spíš vztek, proč se tomu nedokáže postavit čelem a proč mě do toho zatahuje. Chci mít klid na přemýšlení a řešení svých problémů, řešit ještě jeho nechci ani nemám sílu.

Pomalu se dostáváš ze šoku, teď příjde vztek.
To je normální :)
Ještě tě čeká fáze deprese, pak příjde smíření a budeš to mít za sebou :jojo: :)

http://www.nevera.estranky.cz/clanky/cl … e-rozchodu

Neber to tragicky, manzel na sebe chysta opratku. Si ho predstav jak vy dva mate jiz temer dospele dcery, vsechno v klidu a pohode. To neee, on mel mozna pocit, ze ho v zivote nic neceka a ze starne.Proto  si poridil milenku....se tremi malymi detmi. Ty jako zkusena matka vis, kolik prace s takovyma detima je. TO BUDE MLADIK HAHAHA! Mohl si uzivat a ted bude litat jak camrda, aby je mohl uzivit..... S jeho platem, no nevim nevim..... Priste jestli mu das nadeji na nejake priste, se mu vysmej a rekni, at te laskave nezdrzuje a at je co nejdrive u ni... Taky by bylo dobre, pokud mate spolecne uspory, tak je zablokovat nebo presunout na ucet dcery. Je to preventivni opatreni, aby on, ktery ti lze, citove vydira....te nechtel i oskubat.

sorajaa napsal(a):

Tak dneska jsme vyrazily s dcerou na pizzu, pa se stavily ještě s kamarádkou na kafe a bylo to po delší době zase  moc fajn odpoledne. Teď večer jsme si pustily film Pelíšky, který obě milujeme a nemělo to chybu. No před chvíli přijel manžel od oné paní a měla jsem v tu ránu po náladě. Zase začal, že mi musí ještě něco říct, čekala jsem, že se k tomu už konečně nějak postaví  a řekne, co vlastně tedy chce, jak se rozhodnul, ale vylezlo z něj, že mi opět neříkal pravdu, takže ta paní nebydlí ve vlastním bytě, ale pronajatém, nemá dvě děti, ale tři a ještě velmi malé, mezi 3-7 lety a tlačí manžela k tomu, aby nás opustil.
Nevím, co bych se ještě dozvěděla, ale už jsem to nemohla poslouchat a tak jsem to utnula s tím, že to jsou jeho problémy, ať si je vyřeší tam, kde si na ně zadělal a netahá mi je domů. Takže se urazil a šel spát. Vůbec nevím, jak si to přestavuje, že s ním budu rozebírat  jeho patálie a  jeho vztah s tou druhou?
Radši ani neměl jezdit domů, takhle mi zkazil večer po hezkém dni. Na druhou stranu teď se ve mě perou úplně jiné pocity a emoce než ještě před pár dny, strach, lítost a nejistotu nějak nahrazuje spíš vztek, proč se tomu nedokáže postavit čelem a proč mě do toho zatahuje. Chci mít klid na přemýšlení a řešení svých problémů, řešit ještě jeho nechci ani nemám sílu.

holka zlatá, to je .ůůůl. Nech ho pořádně vyšťavit, ten si tak namele...co myslíš, že to může být zač ta jeho "paní" tři děti a tahá chlapa od spokojené rodinky? Já vím, že ty to pochopitelně vidíš jinak, ale ten tvůj by si jí zasloužil jako prase drbání. Přestaň mu dělat servis a to že si ho utnula v jeho líčení jejich problémů si udělala dobře. Vidíš asi sama, že on se k tobě nechová jako partnerce-ženě ale jako k parťákovi - matce. Nemyslím si, že si udělala nějakou chybu, jen si mu prostě moc podstrojovala a on se vezl a teď tě má jako maminku. Nakopat by zasloužil...Přestaň mu dělat vrbu i služku at si to ta "paní" s třema dětičkama v pronajatém bytě s jeho výplatou užije. Obávám se, na neštěstí pro tebe, že rychle přikluše zpátky. Pokud teda zase nelže a musím říct, že to lhaní by mi hodně vadilo a asi bych se neudržela a něco moc pěknýho mu od plic řekla a trvala bych já na tom, aby si šel vyjíst tu kaši k těm třem dětěm a jejich užasné mamince, to vidim jako nejlepší převýchovu pro někoho kdo si neváží vlastní rodiny. Nenech si kazit dny a příště mu to normálně v klidu řekni, že vás jeho návraty ruší ať zůstane kde je. Ono ho to rychle omrzí až se nebude mít kam vracet a kde si lízat rány, sloužíte mu jako záchytka...Já se dneska docela směju, když se mi od kámošů donese jak si ex líže rány a stěžuje si, že se má špatně, bydlí v pronájmu s třiadvacetiletou holkou, sám už pozbyl vlasů a má pěkný bříško, nemá peníze a ona nevaří a všechno je tak drahý / to líčil mojí kámošce, doma ho vůbec finace na nákup nezajímaly /:D doma měl denně teplou večeři a teď stojí u plotny sám, protože jinak by měl zase k večeři pizzu a kde na ní vzít. Navíc chudák přišel o práci a ta jeho ještě nikdy nepracovala...úplně ho slyším jak mi tu líčil, že mu je čtyřicet a nic si neužil, teď si to užívá a moc mu to přeju. Kdyby ti chlapi byli chytrý tak maj milenku a nikdo to nemusí zjistit, ale oni se po čtyřicítce stávají Jánošíkama a zachraňujou raněné laně, které nemají co jíst a k tomu trpí rukou mažela nebo podobná pohádka. Až mi je jich kolikrát líto  jak jsou hloupí. Když se jim vrátí mozek do velké hlavy bývá pozdě.

Simonas napsal(a):

Neber to tragicky, manzel na sebe chysta opratku. Si ho predstav jak vy dva mate jiz temer dospele dcery, vsechno v klidu a pohode. To neee, on mel mozna pocit, ze ho v zivote nic neceka a ze starne.Proto  si poridil milenku....se tremi malymi detmi. Ty jako zkusena matka vis, kolik prace s takovyma detima je. TO BUDE MLADIK HAHAHA! Mohl si uzivat a ted bude litat jak camrda, aby je mohl uzivit..... S jeho platem, no nevim nevim..... Priste jestli mu das nadeji na nejake priste, se mu vysmej a rekni, at te laskave nezdrzuje a at je co nejdrive u ni... Taky by bylo dobre, pokud mate spolecne uspory, tak je zablokovat nebo presunout na ucet dcery. Je to preventivni opatreni, aby on, ktery ti lze, citove vydira....te nechtel i oskubat.

...jj tohle jsem psala už na záčátku tohoto vlákna. V tom sebelitování ten kdo je o krok zpátky / v tomhle případě manželka/ zapomíná zajistit se i finančně, prostě řeší bolest a zklamání a nevidí prakticky. Ten kdo je o krok dál, ale stesky neřeší a pakuje k nové rodině  /tady se třema dětma/ co se dá. Sorajoo opravdu si ohlídej finance, já to neudělala a nestačila jsem se divit jak neuvěřitelně muj ex zajistil jejich požehnanou lásku na úkor naší rodiny. Dneska z našich nadstandartních úspor nemají nic a hlava mi nebere jak to stihli utratit. Ted ex chodí a všem známým vykládá jak je těžká doba  nemají peníze ani práci. Ona paní od tří dět ho bude lákat k sobě hlavně s vidinou tučného zajištění a znáš chlapy tokaj předvádí péra a je jim jedno, že z domova odnesou i poslední korunu, hlavně že se před milou předvedou jako borci. Ber kde ber.

Ty finance mohou mit daleko horsi rozmer.On si muze nabrat pujcky, aby se predvedl pred novou rodinkou, jak ji zajisti.....ale pokud budete manzele, tak polovina dluhu je tva.Proto radeji obezretne, nez pak jeste platit polovicne za jeho blbost.

Sorajoo - když to trochu odlehčím, tak komu jinýmu by se chudák měl svěřit, když ne tobě, že jo :-)))) Jsi přece jeho nejbližší. Je to bohužel tak, že právě proto, že jsme s nimi tak dlouho, že se známe skrz naskrz, tak se z milenek změníme v ty "mámy".
Klidně ho k ní pošli. Nejsem tak optimistická, že to vždycky musí vést k jeho špatným koncům, je i možné, že mu tam bude dobře, ale to nezjistí on ani ty, dokud si to prostě nevyzkouší. Buď se za čas bude chtít vrátit nebo tam už zůstane. Každopádně si budeš moct zařídit život podle sebe........ ježíši, jak já tyhle rady nenáviděla, jak ve mě na začátku všechno křičelo, že já nechci žádnej novej život, že chci zpátky ten můj starej. Tak pokud to taky tak cítíš, tak ti jen můžu říct, že tohle prostě nejde vzít zpátky. Už se stalo. A můžeš jít jenom dál. Čím dýl se v tom ho... budeš hrabat, tím víc bude smrdět. Jestli se z toho chceš dostat rychle, musíš to prostě přijmout.

XXXX - já ti normálně závidím, to musí být úžasný, koukat se na takový konce exmanžela a sama mít novej krásnej život :-))). Ale nejsem tak optimistická, že to tak dopadne vždycky. Chodila sem nějaká Eva, její manžel si našel mladou, taky s malými dětmi, bydlící v dvoupokojovým bytě, v životní úrovni i klidu si pohoršil hodně a přesto už s ní je asi 4 roky (s Evou se tedy zatím nerozvedl, ale odstěhoval se).
No a o mým bývalým ani nemluvím - všichni mi říkali, že je to otázka času, že ona je na chlapy, že potřebuje mít pořád někoho novýho .... no a dneska spolu žijou jak dvě hrdličky, asi se paní před tím jen snažila někoho najít a teď je spokojená.
Tudíž ani neplatí žádné pravidlo, že se nevyplácí vybudovat si svoje štěstí na neštěstí někoho jiného - jí se to vyplatilo.
A to jak píšeš, co to je za ženské, co někomu rozbijou rodinu, jen aby si urvaly chlapa .... no nevím, po pár letech samoty na to mnohá nekouká. Zvlášť když se musí protloukat s dětmi. Většinou si tyhle ženské na svojí obranu řeknou, že přece kdyby se ten chlap rozvést nechtěl, tak to neudělá. A pro okolí jsou to třeba příjemné, milé holky.

tak to, že se pán urazil po té, co jsi utla jeho řeči o ní, to mě teda fakt pobavilo :-) blbec :-)))

sorajaa napsal(a):

Tak dneska jsme vyrazily s dcerou na pizzu, pa se stavily ještě s kamarádkou na kafe a bylo to po delší době zase  moc fajn odpoledne. Teď večer jsme si pustily film Pelíšky, který obě milujeme a nemělo to chybu. No před chvíli přijel manžel od oné paní a měla jsem v tu ránu po náladě. Zase začal, že mi musí ještě něco říct, čekala jsem, že se k tomu už konečně nějak postaví  a řekne, co vlastně tedy chce, jak se rozhodnul, ale vylezlo z něj, že mi opět neříkal pravdu, takže ta paní nebydlí ve vlastním bytě, ale pronajatém, nemá dvě děti, ale tři a ještě velmi malé, mezi 3-7 lety a tlačí manžela k tomu, aby nás opustil.
Nevím, co bych se ještě dozvěděla, ale už jsem to nemohla poslouchat a tak jsem to utnula s tím, že to jsou jeho problémy, ať si je vyřeší tam, kde si na ně zadělal a netahá mi je domů. Takže se urazil a šel spát. Vůbec nevím, jak si to přestavuje, že s ním budu rozebírat  jeho patálie a  jeho vztah s tou druhou?
Radši ani neměl jezdit domů, takhle mi zkazil večer po hezkém dni. Na druhou stranu teď se ve mě perou úplně jiné pocity a emoce než ještě před pár dny, strach, lítost a nejistotu nějak nahrazuje spíš vztek, proč se tomu nedokáže postavit čelem a proč mě do toho zatahuje. Chci mít klid na přemýšlení a řešení svých problémů, řešit ještě jeho nechci ani nemám sílu.

Tos mu řekla moc hezky ;).
Ten v tom má teda dobrej guláš. Vdaná, pak rozvedená, dvě děti, tři... příští týden z něj vypadne, že jeho milenka je vlastně chlap. :rolleyes: No, možná mu křivdíme a to třetí dítě mu paní přiznala až v sobotu... třeba ho nechtěla vylekat. :lol::dumbom:
Jestli má holka tři děti a pronajatej byt, tak se jí nedivím, že se snaží najít dětem tátu. A jelikož jsem dva roky sama, vím, jak je těžký najít a přitom nekrást... :/

Sor, tak tahle milenka s třemi malými dětmi bude tlačit na pilu, na to se připrav a nebude se ohlížet. Moc šancí zřejmě nemá než polapit nějakého "dobráka hloupého". Božínku, tři malé děti a ještě cizí, to je starostí a peněz...to je běh na dlouhou trať, on snad ztratil rozum.
Nic s ním, či za něj neřeš, mysli už jen na sebe a dcery a pozoruj, jak ten svůj rébus vyřeší. Buduj si ekonomické zázemí pro zlé časy, kdo ví, jak vše dopadne. Ono totiž....třeba ho už nebudeš ani chtít.
Té milenky je mi docela líto.

Holky,těch jeho výmyslů už bylo tolik, že už jsem z toho totálně zblblá, hrozně mě pobavila Javena, jak psala, že to třetí dítě mu ona paní asi přiznala až v sobotu a příště z něj vyleze, že je jeho milenka chlap...To jsem se musela zasmát, i když mi do smíchu teď vůbec není.
Vypadá to ale, že toto je konečná verze: Rozvedená 36 letá milenka se třemi dětmi bydlí v pronajatém bytě v paneláku, ale finančně je na tom dost dobře, sama pracuje, má větší plat než manžel a velice slušné alimenty, otec těch dětí je nadprůměrně placený manager, prý všechno mají, počítače, zařízený byt, auto, takže o penězích to  asi nebude.
Manžel byl vždycky spíš introvert, měl málo přátel, neměl rád návštěvy a to ani ty rodinné, chtěl mít svůj klid pro svoje zájmy a koníčky. Ta druhá žije úplně odlišně,má spoustu příbuzných, známých, pořád k ní prý někdo chodí a ona zase chodí po návštěvách, doma se prý skoro vůbec nezdržuje.Vůbec to nechápu. Jak si chce zvyknout na tak odlišný životní styl navíc se třemi malými dětmi a ještě v paneláku, kde nikdy bydlet nechtěl, my bydlíme v rodinném domku. Možná měl dojem, že naše holky jsou už odrostlé a už ho nepotřebují, nebo mu začal vadit ten stereotyp a klid, nebo chce zkusit něco úplně jiného a tam se cítí potřebný a ten cvrkot mu (aspoň zatím) vyhovuje, já fakt nevím, já už se v něm nevyznám.
Každopádně si to musí ujasnit sám, já už se o ní odmítám bavit, dělám si svoje, dnes jsme si udělali výlet na kolech s kamarádkou, dcerou a jejím přítelem a bylo to moc fajn.
Manžela ani nevyhazuji z domu ani nepřemlouvám, aby s náma zůstal, prostě to nechávám zatím plynout, abych si i já ujasnila, co dál, co chci, udělat rázný konec a vyřešit to za něj, to zatím nechci, na to ještě nemám.
Nevím, jestli dělám dobře, ale zatím to tak cítím a jen čas ukáže, jestli to tak má být.

sorajaa napsal(a):

Možná měl dojem, že naše holky jsou už odrostlé a už ho nepotřebují, nebo mu začal vadit ten stereotyp a klid, nebo chce zkusit něco úplně jiného a tam se cítí potřebný a ten cvrkot mu (aspoň zatím) vyhovuje, já fakt nevím, já už se v něm nevyznám.
.

Možná měl dojem, že ho nepotřebuješ ty ...

Sorajo, jen tak dál, vedeš si dobře. Možná by ses ho mohla zeptat, jestli daná paní ví o jeho čistém příjmu. Ono mnohdy v životě se více počítá než-li cukruje, ale po odečtení alimentů na tvé děti zřejmě tvůj muž nebude s poloprázdnou portmonkou tak sexy. Zkus nastolit pragmatickou diskusi v přátelském duchu, nastiň několik variant typu "co kdyby" též se mi osvědčilo, a ještě věty typu: " Já bych ti hrozně ráda pomohla, věř mi, takové věci se  životě stávají, ale uznej, že ty mnoho možností nemáš. No nebudeš to mít jednoduché. V tvé kůži bych být nechtěla. " (zase trochu praxe, jenom návod, když už on manipuluje s tebou, tak proč mu to nevrátit. Hlas posadit do polohy chápavé, klidné, smířené........vítězné).

sorajaa napsal(a):

Holky,těch jeho výmyslů už bylo tolik, že už jsem z toho totálně zblblá, hrozně mě pobavila Javena, jak psala, že to třetí dítě mu ona paní asi přiznala až v sobotu a příště z něj vyleze, že je jeho milenka chlap...To jsem se musela zasmát, i když mi do smíchu teď vůbec není.
Vypadá to ale, že toto je konečná verze: Rozvedená 36 letá milenka se třemi dětmi bydlí v pronajatém bytě v paneláku, ale finančně je na tom dost dobře, sama pracuje, má větší plat než manžel a velice slušné alimenty, otec těch dětí je nadprůměrně placený manager, prý všechno mají, počítače, zařízený byt, auto, takže o penězích to  asi nebude.
Manžel byl vždycky spíš introvert, měl málo přátel, neměl rád návštěvy a to ani ty rodinné, chtěl mít svůj klid pro svoje zájmy a koníčky. Ta druhá žije úplně odlišně,má spoustu příbuzných, známých, pořád k ní prý někdo chodí a ona zase chodí po návštěvách, doma se prý skoro vůbec nezdržuje.Vůbec to nechápu. Jak si chce zvyknout na tak odlišný životní styl navíc se třemi malými dětmi a ještě v paneláku, kde nikdy bydlet nechtěl, my bydlíme v rodinném domku. Možná měl dojem, že naše holky jsou už odrostlé a už ho nepotřebují, nebo mu začal vadit ten stereotyp a klid, nebo chce zkusit něco úplně jiného a tam se cítí potřebný a ten cvrkot mu (aspoň zatím) vyhovuje, já fakt nevím, já už se v něm nevyznám.
Každopádně si to musí ujasnit sám, já už se o ní odmítám bavit, dělám si svoje, dnes jsme si udělali výlet na kolech s kamarádkou, dcerou a jejím přítelem a bylo to moc fajn.
Manžela ani nevyhazuji z domu ani nepřemlouvám, aby s náma zůstal, prostě to nechávám zatím plynout, abych si i já ujasnila, co dál, co chci, udělat rázný konec a vyřešit to za něj, to zatím nechci, na to ještě nemám.
Nevím, jestli dělám dobře, ale zatím to tak cítím a jen čas ukáže, jestli to tak má být.

:jojo:...:fuck:

Možná by ses ho mohla zeptat, jestli daná paní ví o jeho čistém příjmu.
Myslím, že pokud pán o milence nekecá -
"Rozvedená 36 letá milenka se třemi dětmi bydlí v pronajatém bytě v paneláku, ale finančně je na tom dost dobře, sama pracuje, má větší plat než manžel a velice slušné alimenty, otec těch dětí je nadprůměrně placený manager, prý všechno mají, počítače, zařízený byt, auto, takže o penězích to  asi nebude."
tak ji čistý ani hrubý příjem zajímat nebude. Přestože "všechno mají", asi tam schází už "jenom" nějakej ten mužskej... Na co, to ponechávám vaší fantazii

Petra1234 napsal(a):

Sorajo, jen tak dál, vedeš si dobře. Možná by ses ho mohla zeptat, jestli daná paní ví o jeho čistém příjmu. Ono mnohdy v životě se více počítá než-li cukruje, ale po odečtení alimentů na tvé děti zřejmě tvůj muž nebude s poloprázdnou portmonkou tak sexy. Zkus nastolit pragmatickou diskusi v přátelském duchu, nastiň několik variant typu "co kdyby" též se mi osvědčilo, a ještě věty typu: " Já bych ti hrozně ráda pomohla, věř mi, takové věci se  životě stávají, ale uznej, že ty mnoho možností nemáš. No nebudeš to mít jednoduché. V tvé kůži bych být nechtěla. " (zase trochu praxe, jenom návod, když už on manipuluje s tebou, tak proč mu to nevrátit. Hlas posadit do polohy chápavé, klidné, smířené........vítězné).

...no já bych si tohle nechala s gustem pro sebe, protože to co  píšeš je holá realita a manžel si stejně natluče. Na zamilovaného tokáče tyhle manipulace neplatí, on teď nevidí neslyší a tak si na ty kamna sedne celým zadkem a ještě si bude tleskat, vydrží mu to tak rok, ale jim to za to stojí. Nedávno jsem mluvila se spolužákem, docela inteligentní chlap, rozváděl se a řekl mi, že mu i pět let s o dvacet let mladší milenkou stojí za to se rozvést a odejít od pohodový rodiny s dvěma dospívajícíma dětma. Udělal to a ted už je sám, zanedbanej jako krakonoš a jeho milenka už oblbuje dalšího ženáče /btw. jeho kamaráda/ vypadá to, že jí padne k nohám druhá rodina, ale chlapi to tak chtěj a jí to baví a bude jí to bavit dokud je tím predátorem ona, až bude doma sedět s dětma sama tak teprve jí dojde jak je obludný. Asi tenhle koloběh musí bejt...nebo já nevim, jak jsem ateista tak na boží mlýny věřím a musím říct, že mě i dost baví pozorovat s odstupem času jak melou.

xxxx - boží mlýny... :/ Já si vždycky říkám, je to skutečně tak, že semelou toho druhého, že on je ten, kdo si zaslouží potrestat? Kdo rozhoduje, že si to zaslouží - já snad? Za to, že se mnou nechce být, neví, co má dělat? Za to, že mi ublížil? Že já to tak vidím? :P
Možná budou spolu a šťastní - jako spousta dalších, možná jim to nevyjde. Já se starám především o to, abych byla šťastná já, aby to vyšlo mě a cizí neúspěchy mě nějak nečiní blaženější. A jsem za to ráda... ;)

Jinak musím Soraju pochválit - vedeš si dobře. Jsem ti to na začátku psala - zvládneš to, jako jsme to zvládly všechny... Jsme baby šikovný, ne... ;):supr:

Zaujaly mě mlýny.
Nemyslím, že bych měla snahu posuzovat jestli "melou dobře, nebo blbě".... :jojo: Pochopila jsem Xku tak, že to mletí sleduje - spíše registruje.
Za sebe můžu řícu, že já postupem času také jen sleduju-  takový ten tichý úžas nad tím jak se život převaluje z růžova do černa a obráceně . Někdy to vypadá opravdu jako poťouchlé" manipulace  a legrácky "těch shora"(politiky ani celebrity nemyslím..)  :jojo:

Jo, jo zuzi, já to taky tak pochopila. Taky to vidím, jak se bortí ty vzdušné zámky, ale ten, kdo stál na pevnějších základech, tomu to vyjde i s nevěrou v minulosti. Možná tolik nelhal - jí, sobě, ženě... :P Kdopak víme, komu jsme čím ublížili... co nás semele.
Mám třeba známou, která se na to těší, jak on dopadne... nemyslí na nic jinýho a čeká, jak on za to zaplatí... Jen jsem chtěla říct - tohle není cesta. :) Ono se nám vrací, co vyšleme. ;)

Sorajo, vzala jsi to za správný konec :jojo:
Žádné diskuze o jeho milence a připadném jejich společném životě bych nepřipustila. To je jeho problém a fakt se směju, kyž tu slyším, jak "vypočítavá" žena se třemi dětmi "loví" pro zabezpečení své rodiny chlapa s čistým příjmem čtrnáct tisíc, to snad může nepadnout jen někoho, kdo je potřebnej ve stylu ber kde ber, ať to stojí, co to stojí.
Těmihle spekulacemi se opravdu nezabývej. Nevede to k ničemu pozitivnímu.
Tvůj muž se k tobě nechová hezky, ale není třeba být jako on a začít ho ponižovat rádoby chápavými radami, byť by tě o ně žádal. Leda ře bys to už tak cítila, to by byla jiná, ale to myslím ještě zatím necítíš...

Osobně si myslím, že ten až se jednou probere, nebude na sebe pyšný..... Ne proto, že se zbláznil do jiné ženy, ale proto, jak se teď chová k tobě a vyšim dcerám.
Zamilovat se a pobláznit může každý, ale začít kvůli tomu bezohledně válcovat svůj dosavadní domov, to by neměl nikdo.

Sorajo,

jen zatleskat. Zvládáš to skvěle. Vnitřně jsi určitě vyčerpaná, ale vedeš si opravdu dobře. Chtít po svém manželovi, aby se hned rozhodl je zbytečné. On v tom totiž podle mne vůbec nemá jasno. Snad bych mu jen dala najevo, že nejsem tak "silná" jak si on pravděpodobně myslí, a že taky potřebuji .... . Alespoň usuzuji podle toho, jak se snaží rešit svou situaci s mil. s Tebou. Něco podobného jsem zažila - ona je chudák rozvedená a Ty to přeci zvládneš, protože si tak samostatná .... . Taky proto, teď  už neumím zašroubovat ani žárovku. Ještě k tomu, jak je za vodou - aby se chlapec nemýlil. Počítač je dneska už běžná věc. Že má větší plat než on? On snad zná její výplatní pásky? Když je někdo za vodu, tak nežije v pronájmu, ale trošku jinak. Možná se mu její život nyní líbí. Je tak jiný proti tomu klidu, který měl doma, ale pokud byl introvert, tak jim zůstane, třebas to teď tak nevypadá. Prostě to je v něm a časem to zase vypluje na povrch. Ale to neznamená, že Ty musíš tak dlouho čekat. Nech si čas, jak sama říkáš na to, aby jsi se taky rozmyslela, jak dál. Prožili jste spolu toho dost a každý má dostat šanci, třebas o ní teď nestojí.
Jsi skvělá a jsem přesvědčena, že i Tvůj manžel to v hloubi duše ví, jen je teď tak trošku "mimo", a brání si to přiznat. Jen ty sama ho znáš nejlépe a víš kolik času potřebujete, aby jste zjistili, co dál. Drž se. Všchno co se nám děje, nás má poučit a připravit na další a jsem přesvědčena, že určitě na lepší.:)

Holky, hrozně vám všem děkuji za podporu, jste skvělý...Dnes ráno jsem byla u psychologa a v podstatě mi zopakoval spoustu věcí, které jste mi napsaly už i vy.
Že se příliš zaobíram manželem, co on cítí, na co myslí, co dělá a málo myslím na sebe, že teď musím zmobilizovat všechny síly sama v sobě a posílit se, udělat si nějakou radost, něco pěkného koupit, chodit ven, věnovat se dcerám a přátelům.Postavit manželovi kufry za dveře by teď nebylo to pravé, protože jsem se od něj ještě citově neodpoutala a chvíli to bude trvat, protože dvacet let se nedá jen tak smazat. Mám se chovat v rámci možností normálně, ale rozhodně nepřipouštět žádné diskuze o milence, prostě ji jakoby vymazat. Musím si udělat nejdřív sama v sobě jasno. Ztratila jsem o manželovi spoustu iluzí, už není středem mého  vesmíru, ale pořád tak nějak cítím, že bych ho chtěla zpátky. Ono fakt není jednoduchý za 14 dní vymazat a zbořit celý svůj dosavadní život. Přemýšlím o obou možnostech, že odejde i že třeba zůstane, je to jako na vážkách, a na obou stranách vidím problémy, říkám si, jak by to pak všechno bylo, ono přece jenom už nic nebude jako dřív. Ale jak říkal ten psycholog, vždycky je možnost, že to pak bude lepší a to i když to dopadne tak nebo naopak. Že třeba to, co se mi teď zdá jako téměř katastrofa mi přijde později jako důležitý mezník v mém životě, za který budu vděčná. Ale myslím, že potřebuji čas, abych pak věděla, že to co udělám i tak opravdu chci a cítím to tak, aby to nebylo jen zbrklé rozhodnutí a vyřešení situace za každou cenu.
Manželovi to rozhodně ulehčovat nechci, ať sám udělá své rozhodnutí a já si udělám zase své. Vidím na něm, jak se to v něm pere, je vzteklý a popudlivý, ta druhá zřejmě taky dost tlačí, na jednu stranu mu říká, že se musí rozhodnout sám, aby pak prý nebyl nešťastný, na druhou stranu se prý urazila, když v sobotu od ní odjížděl domů, prý kdyby byl rozhodnutý, tak u ní zůstane. Nebo mu vadí, když vidí, že já jsem v relativním klidu (nejsem, ale nedávám to najevo), že už nebrečím, nevyčítám, neptám se, dělám si svoje a snažím se udržet doma klid. Asi mu to tímto jeho rozhodování ztěžuji nebo cítí, že se blíží doba, kdy se on k tomu bude muset nějak postavit, já nevím, asi jen čas ukáže.

sorajoo našla jsem zajimavé čtení tady je odkaz http://spidlova.blog.idnes.cz/c/144438/ … elaji.html stačí kliknout...
...je to takové povídání o tom co chlapi hlušci dovedou  a taky malé připomenutí, aby sis ohlídala finanční toky. Už jsem to tu psala nejen já, chapi chtěj pro své prérijní růže urvat i z cizího.

Mám bohužel poblíž také dost případů, kdy se nevyplácí být  moc hodná, tolerantní a  odtažitá, leč slušná... 
Tohle všechno bych  chápala a podporovala v okamžiku, kdy by to byl jen zamilovaný chlap. Zamilovaný ulhaný chlap má  také vývoj.  Počáteční  stud po provalení , kdy jakž takž partnerku šetří  se obrátí v  obvinění  manželky ze všeho, včetně  hladomoru v Africe a  globálníhi oteplování... Pak následuje vybílení společných účtů ve prospěch nového života.   A pak se ta manželka diví, že jí doma zůstal akorát uschlý fikus a neaopatřené děti....
prostě- Sorajo, buď slušná, ale mysli na zadní kolečka, ze své výplaty i ze společných účtů. Abys nepřišla náhodou vybírat až jako druhá..... :/

Zuzi: Zamilovaný ulhaný chlap má  také vývoj.

Ahoj Zuzi, to je nádherná věta!!! :D :supr:

zuzi777a napsal(a):

prostě- Sorajo, buď slušná, ale mysli na zadní kolečka, ze své výplaty i ze společných účtů. Abys nepřišla náhodou vybírat až jako druhá..... :/

.....myslíš jako, že je zapotřebí vybrat společné účty jako první? Nebo jak?

Daphné napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

prostě- Sorajo, buď slušná, ale mysli na zadní kolečka, ze své výplaty i ze společných účtů. Abys nepřišla náhodou vybírat až jako druhá..... :/

.....myslíš jako, že je zapotřebí vybrat společné účty jako první? Nebo jak?

...když je vybere Soraja věřím, že se s mužem rozdělí nebo uspory dostanou jejich děti, když to stihne on dřív dostanou to taky děti,ale milenenčiny. jak říkám mně se čekat nevyplatilo, muž vybral i co nebylo jeho, ještě si vzal pujčku na auto a já blbá to nevěděla a hotovost co jsme měli doma jsem rozpočítala přesně na půl včetně valut /nebylo to málo peněz/ a tu půlku jsem mu dala. On to velkoryse přijal, choval se jak milius a druhý den mi tu mojí půlku ukradl Až pak jsem protřela oči a zjistila, že z úspor není nic a šlo o peníze v řádech pěti nul. Prostě fňukat nad tím že drží za ruku  jinou je jedna písnička a zjistit, že máš dluhy a zaplatíš milence autíčko aj potešení, je věc druhá. Sorajo začni na tyhle věci myslet, dluhy jsou vaše společné. Od milenky nehrozí jen kapavka, ale i finanční karambol. Na všech vláknech o nevěře co tu jsou čtu jen" ona mi ublížila, on nebyl v noci doma, nemůžu spát, co děti, co na to rodiče" ale až na konci těch vláken se řeší, že manželky splakaly často nad "vejdělkem". je dobrý rychle otřít slzy a začít se chovat racionálně. Protože "oni" se milují a jsou o krok napřed!

....abych teda odpověděla na tu citaci...je dobrý vybrat alespoň svojí půlku, pokud tam ještě něco zbylo

Daphné napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

prostě- Sorajo, buď slušná, ale mysli na zadní kolečka, ze své výplaty i ze společných účtů. Abys nepřišla náhodou vybírat až jako druhá..... :/

.....myslíš jako, že je zapotřebí vybrat společné účty jako první? Nebo jak?

Klidně půlku.  A začít si dávat ze svého platu fofrem něco na jiný než společný účet, rozhodně bych nedávala TEĎ na společné spoření.
Vycházím tentokrát ze zkušeností svého muže.  Ten zjistil, že mají vybílený společný účet až jako druhý. A byl tehdy v pozici  podváděného, který se chtěl  na všem  kvůli dětem  po dobrém domlouvat... Jeho paní ovšem nelenila a o společných financích rozhodla  za něho :P...

On to velkoryse přijal, choval se jak milius a druhý den mi tu mojí půlku ukradl...
Ten zjistil, že mají vybílený společný účet až jako druhý. A byl tehdy v pozici  podváděného...
Z toho je jasně vidět, že ani "tokající hlušec", případně "ženuška v říji" nejsou natolik zblbnutí láskou a hormony, aby se nedokázali hezky šikovně zajistit do budoucna... Jó, ono se blbě odchází za voláním touhy s holou pr...

Holky,takže zase jedna probdělá noc, včera večer mi manžel řekl, že se tedy rozhodl, že chce být s tou druhou, že ona mu stojí za to, aby hodil všechno ostatní za hlavu. Že se mnou byl prý šťastný, že si nemám nic vyčítat, že na nic nemůžu, ale pak prostě potkal ji a bylo to,všechno šlo stranou. Prý je úplně jiná než já, velice sebevědomá, nic neřeší, žije ze dne na den, říká mu, že žádného chlapa nepotřebuje, že se má rozhodnout sám, jestli chce kvůli ní opustit rodinu. Prý mají naprosto stejné názory, výborně si rozumí, jak manžel řekl, jsou prý jedno tělo a jedna duše.
Manžel mi navíc řekl, že to není jeho první případ, před ní měl prý ještě nějakou jinou, o které jsem ani nevěděla, prý se u něj po čtyřicátých narozeninách něco změnilo, najednou ho prý začaly přitahovat jiný ženský a lichotilo mu, že je může mít, do té doby to prý nazažil, brali jsme se velmi mladí a já byla jeho první, prostě se mu zvedlo sebevědomí.
Prý si potřebuje dokázat, že se ještě na něco vzmůže, že ještě něco dokáže.
A tady s tou druhou prý má na to šanci.
Myslíte, že je ještě nějaká šance nebo je to už konec?

sorajaa napsal(a):

Holky,takže zase jedna probdělá noc, včera večer mi manžel řekl, že se tedy rozhodl, že chce být s tou druhou, že ona mu stojí za to, aby hodil všechno ostatní za hlavu. Že se mnou byl prý šťastný, že si nemám nic vyčítat, že na nic nemůžu, ale pak prostě potkal ji a bylo to,všechno šlo stranou. Prý je úplně jiná než já, velice sebevědomá, nic neřeší, žije ze dne na den, říká mu, že žádného chlapa nepotřebuje, že se má rozhodnout sám, jestli chce kvůli ní opustit rodinu. Prý mají naprosto stejné názory, výborně si rozumí, jak manžel řekl, jsou prý jedno tělo a jedna duše.
Manžel mi navíc řekl, že to není jeho první případ, před ní měl prý ještě nějakou jinou, o které jsem ani nevěděla, prý se u něj po čtyřicátých narozeninách něco změnilo, najednou ho prý začaly přitahovat jiný ženský a lichotilo mu, že je může mít, do té doby to prý nazažil, brali jsme se velmi mladí a já byla jeho první, prostě se mu zvedlo sebevědomí.
Prý si potřebuje dokázat, že se ještě na něco vzmůže, že ještě něco dokáže.
A tady s tou druhou prý má na to šanci.
Myslíte, že je ještě nějaká šance nebo je to už konec?

Sorajo- ve vašem příběhu jsou hluší a slepí dva- on a ty.
Celý tvůj příspěvek se opět motá kolem tvého zamilovaného muže. Vůbec tam nejsi ty a tvoje očekávání.
  Jeho řeči beru jako manipulativní kecy aby jsi moc netrojčila až se bude pakovat za svým úžasným  třeťomízním poblázněním...
Vzpamatuj se a kašli už na něho! Byla jsi u psychologa? Určitě tui neradil abys poslouchala manžovy omluvy toho, co hodlá udělat. Předpokládám, že stejně jako  my tu, se ti snažil implantovat myšlenku, že konec může být začátkem a že NEJSI přívěskem sého muže... Tak už se prober aseber!!!!! .

Zuzi, čtu Sor už pár dnů a myslím, že 14 dnů PO ( navíc s tím, jak se ten její dáreček chová)má fakt nárok lítat nahoru - dolů a mít v hlavě zmatek, proto mě překvapila ta poslední věta s tolika vykřičníky :-) vážně bys po dvou týdnech dokázala být probraná a sebraná ? Mám spíš dojem, že zvládá docela dobře.....
Sor, posílám pozdrav, sílu a chápu, že budeš řešit a řešit... že si musíš projít všemi fázemi, ale se zajištěním financí bys otálet neměla, at už to dopadne jakkoli.... držím palce a myslím na tebe.

Sor,
tvému manželovi se nezvedlo sebevědomí - on ho ve svých skoropadesáti (?) teprve hledá.... a bude to velmi tvrdá zkušenost, s kterou mu nemůžeš pomoct.

Pokud je reprodukce vašeho rozhovoru přesná, jsou tam argumenty chlapce, který hledá pro svůj "růst" rodičovský dohled... a pro samostatnou ženu je to nedobrý signál. Chtěla bys něco takového podstupovat?

"Děti" zahnané do kouta se mohou rozplakat, ale dokážou být i manipulativní a velmi agresivní - trvej na vyjasnění praktické stránky vašeho budoucího života. Je to důležité pro tebe a tvé děti.
A nezůstávej sama - komunikuj s psychologem a čti... čím víc budeš o vztazích mezi lidmi vědět, tím víc budeš připravená na každou situaci. Řekla bych, že vašemu životu v iluzi je neodvratně konec.

Ale myslím si, že ty jsi ta silnější :) .
Drž se.
:hjarta:

Dája28 napsal(a):

Zuzi, čtu Sor už pár dnů a myslím, že 14 dnů PO ( navíc s tím, jak se ten její dáreček chová)má fakt nárok lítat nahoru - dolů a mít v hlavě zmatek, proto mě překvapila ta poslední věta s tolika vykřičníky :-) vážně bys po dvou týdnech dokázala být probraná a sebraná ? Mám spíš dojem, že zvládá docela dobře.....
Sor, posílám pozdrav, sílu a chápu, že budeš řešit a řešit... že si musíš projít všemi fázemi, ale se zajištěním financí bys otálet neměla, at už to dopadne jakkoli.... držím palce a myslím na tebe.

Chápu, že to každý má jinak...  Mě to mrzí za Soraju, že se nechá vydeptat k opětovnému celonočnímu bdění, kdy nepřemýšlí o sobě a jen o NĚM...  Houpačka je blbá záležitost, máš pravdu. :jojo:


Sorajo- k vykřičníkům přidávám :hjarta: :hjarta: a Opakuju - SEBER SE!! Nenech se trápit!

Zuzi, takhle ano :-),  v pár větách všechno podstatné, doufám, že to Sor pomůže.  Já jen, že jsem si taky docela slušně zalítala a k zastavení houpačky jsem potřebovala hodně času, tak abychom na ni nebyly moc náročné :-) posílám pozdrav tobě a hlavně ještě jednu pořádnou dávku energie pro Sor...

sorajaa napsal(a):

Holky,takže zase jedna probdělá noc, včera večer mi manžel řekl, že se tedy rozhodl, že chce být s tou druhou, že ona mu stojí za to, aby hodil všechno ostatní za hlavu. Že se mnou byl prý šťastný, že si nemám nic vyčítat, že na nic nemůžu, ale pak prostě potkal ji a bylo to,všechno šlo stranou. Prý je úplně jiná než já, velice sebevědomá, nic neřeší, žije ze dne na den, říká mu, že žádného chlapa nepotřebuje, že se má rozhodnout sám, jestli chce kvůli ní opustit rodinu. Prý mají naprosto stejné názory, výborně si rozumí, jak manžel řekl, jsou prý jedno tělo a jedna duše.
Manžel mi navíc řekl, že to není jeho první případ, před ní měl prý ještě nějakou jinou, o které jsem ani nevěděla, prý se u něj po čtyřicátých narozeninách něco změnilo, najednou ho prý začaly přitahovat jiný ženský a lichotilo mu, že je může mít, do té doby to prý nazažil, brali jsme se velmi mladí a já byla jeho první, prostě se mu zvedlo sebevědomí.
Prý si potřebuje dokázat, že se ještě na něco vzmůže, že ještě něco dokáže.
A tady s tou druhou prý má na to šanci.
Myslíte, že je ještě nějaká šance nebo je to už konec?

K tomu vytučněnému - ty se uričtě ptáš na váš vztah, na to ti ale tady nikdo neodpoví, to ted neví nikdo, ani vy dva.
Ale pokud se ptáš jestli TY máš ještě šanci (na štěstí a pohodu )nebo ne, tak to ti tu odpoví každý - šanci máš určitě. A je to jen a jen na tobě, jestli ji využiješ.
Jsou i mezi námi tady případy, které odchodem svého muže přestaly žít a léta smutní. A také jsou tu i ti, kteří nejsou štatni i když se jim partner vrátil.
A pak jsou mezi námi tací, kteří po nutném období smutku, lítosti a vzteku se naučili být štastní nezávisle na někom druhém.

Já ti radím ted smutnit a rozloučit se s tím co bylo, protože je to nenávratně pryč. Dej si třeba měsíc lhůtu, kterou využiješ k přijmutí faktu, že váž vztah takový, jaký byl, už nebude. Nejdřív ti to bude hodně líto, pak ale nakonec budeš ráda. Každý den si dopřej nějakou radost, každý den si najdi něco, na co se budeš těšit. Také si dej prodstor k litování se - ale maximálně tak půl hodiny denně (to co tě postihlo je závažné trauma, at to dopadne jakkoliv, je normální že jsi ve stresu a že to moc a moc bolí). Přestań tolik uvažovat o manželovi, minimálně stejnou pozornost napni ke svým pocitům a chtěním.

Pozoruj se, kdybys týden nemohla spát, dojdi si k lékaři, je to lepší řešit nespavost (případně i nechutenství) hned než později.

Pokud budeš chtít, je jen otázkou času kdy se začneš cítit lépe a lépe a svobodněji a nezávisleji a nakonec zjistíš, že ti bude jedno, jestli se k tobě manžel vrátí nebo ne, respektive že obě varianty mají svá plus a mínus.

Moc na tebe myslím a držím palce.

sorajaa napsal(a):

Holky,takže zase jedna probdělá noc, včera večer mi manžel řekl, že se tedy rozhodl, že chce být s tou druhou, že ona mu stojí za to, aby hodil všechno ostatní za hlavu. Že se mnou byl prý šťastný, že si nemám nic vyčítat, že na nic nemůžu, ale pak prostě potkal ji a bylo to,všechno šlo stranou. Prý je úplně jiná než já, velice sebevědomá, nic neřeší, žije ze dne na den, říká mu, že žádného chlapa nepotřebuje, že se má rozhodnout sám, jestli chce kvůli ní opustit rodinu. Prý mají naprosto stejné názory, výborně si rozumí, jak manžel řekl, jsou prý jedno tělo a jedna duše.
Manžel mi navíc řekl, že to není jeho první případ, před ní měl prý ještě nějakou jinou, o které jsem ani nevěděla, prý se u něj po čtyřicátých narozeninách něco změnilo, najednou ho prý začaly přitahovat jiný ženský a lichotilo mu, že je může mít, do té doby to prý nazažil, brali jsme se velmi mladí a já byla jeho první, prostě se mu zvedlo sebevědomí.
Prý si potřebuje dokázat, že se ještě na něco vzmůže, že ještě něco dokáže.
A tady s tou druhou prý má na to šanci.
Myslíte, že je ještě nějaká šance nebo je to už konec?

Sorajo, to je jasný, že máš bezesnou noc po takovém sdělení... ono se to zase srovná. :pussa:
Tvůj muž je fakt hustej, servírovat ti, jak si zvedal sebevědomí... Co na to říct - že někdo potřebuje k sebevědomí pomoci (milenka, alkohol, drahá auta, značkový hadry...), někdo ho má taknějak v pořádku... kdopak je u vás asi ten sebevědomější... :P To by tě mohlo zahřát trochu u srdíčka, ne... ;)
Jestli je vše ztraceno? To je složitější. Je a není, záleží na tobě. Jsou chlapi, co se vrátí i po půlrtoce, po roce... jsou ti, co neodejdou, i když to sebevědomě ohlásí... Jsou ženy, co je vemou zpátky a pak ty, co takové muže k životu už nepotřebují... ;) To v žádném případě neznamená, že nějaká možnost je špatně a jiná dobře... každý jak to cítí.
A jestli si mám tipovat, tak tvůj muž bude srovnávat - a to nové partnerky nemají moc rády... Tebe, jak by jsi se zachovala v té a té situaci, jak jsi ty vařila špagety, jak vaše holky poslechly s úkoly, jak byly samostatné v jakém věku... nevěřím, že taková slepičí (_._), jako je tvůj drahý muž se vyvaruje takových úletů.
Pak taky nastupuje věcná debata o budoucím rozdělení majetku, výživného na holky... bych si to hodila na papír, ať si počte - ono černý na bílým to vypadá naprosto jinak, než strohá věta hozená do tichého večera - stojí mi to za to... :vissla:
A malý dotaz ohledně stěhování - už má termín? ;)
Držím ti palce.

Sor,
chtěla bych ještě víc zvýraznit možnost manipulace ze strany tvého muže.... a řekla bych, že může použít způsob, který by tě ani nenapadl.
Byla jsi zvyklá mu naprosto důvěřovat a taková vazba se nedá hned odbourat.
Buď  velmi opatrná, i tady.

Tím neříkám, že máš mít strach, to ani náhodou.

Potřebuješ se dovědět co nejvíc o lidech - dobrou oporou ti budou děti, práce a studium.... myslím si, že kontakt s psychologem bude velmi užitečný, než získáš aspoň základní povědomí o odvrácených stránkách lidství... řekla bych, že jsi podobnou situaci doteď řešit nemusela.
No co, je na čase. :jojo:

A piš.
:hjarta: :hjarta:

P.S. Měj stále na paměti, že není důležité co čteš nebo posloucháš, ale co přijímáš za své!

Prý je úplně jiná než já, velice sebevědomá, nic neřeší, žije ze dne na den, říká mu, že žádného chlapa nepotřebuje, že se má rozhodnout sám, jestli chce kvůli ní opustit rodinu.
Koukám, že milostivá s ním taky pěkně mává... a on se bude moct přetrhnout, aby jí dokázal, že ausgerechnet ON je ten, koho potřebuje. Jasně, že mu nechá iluzi vlastního rozhodnutí - přece nebude jednou poslouchat "tys to chtěla". Akorát se asi chlapec bude divit, až jeho sebevědomí vedle toho jejího poněkud zmatní... zvlášť když s tím neřešením a životem ze dne na den dojde k nějakýmu maléru a pán se dozví, že to je přece jeho starost... a proč že se nepostaral...

prostě se mu zvedlo sebevědomí
Hele - ono se "mu" teď říká "sebevědomí" ???

Sor, já si myslím, že je to teprve začátek ..ne konec..možná začátek nového jiného života a možná taky začátek onoho kolotoče tam a zpátky..protože, co jsem tady na babinetu měla možnost  číst, tak spousta "nevěrníků" si za svým "rozhodnutím" nedokázal stát..

Tak ono se mu zvedlo sebevědomí..... ajta ajta, to to bude blet, až mu při první srážce s novou realitou zase spadne. No ale snad mu to pomůže konečně dospět.
Jeho ujištění, že ty si nemáš co vyčítat, to je skutečně kouzelné. No prostě pořád vidí jen sám sebe...

Jinak souhlasím s Largo - pokračuj v tom, co jsi začala, odpoutej se od něho a propusť ho s láskou. A při tom všem nezapomínej se slušností a spravedlivě na materiální stránku celé téhle story, nezapomínej na sebe.
Drž se děvče.

sorajaa napsal(a):

Holky,takže zase jedna probdělá noc, včera večer mi manžel řekl, že se tedy rozhodl, že chce být s tou druhou, že ona mu stojí za to, aby hodil všechno ostatní za hlavu. Že se mnou byl prý šťastný, že si nemám nic vyčítat, že na nic nemůžu, ale pak prostě potkal ji a bylo to,všechno šlo stranou. Prý je úplně jiná než já, velice sebevědomá, nic neřeší, žije ze dne na den, říká mu, že žádného chlapa nepotřebuje, že se má rozhodnout sám, jestli chce kvůli ní opustit rodinu. Prý mají naprosto stejné názory, výborně si rozumí, jak manžel řekl, jsou prý jedno tělo a jedna duše.
Manžel mi navíc řekl, že to není jeho první případ, před ní měl prý ještě nějakou jinou, o které jsem ani nevěděla, prý se u něj po čtyřicátých narozeninách něco změnilo, najednou ho prý začaly přitahovat jiný ženský a lichotilo mu, že je může mít, do té doby to prý nazažil, brali jsme se velmi mladí a já byla jeho první, prostě se mu zvedlo sebevědomí.
Prý si potřebuje dokázat, že se ještě na něco vzmůže, že ještě něco dokáže.
A tady s tou druhou prý má na to šanci.
Myslíte, že je ještě nějaká šance nebo je to už konec?

ješišmarja, můj ex taky začal blbnout se 40 na krku, že by jim v tom věku zesračkovitěl mozek :usch:
Sorajo, kašli na něj. bez něj to taky půjde, jen ať si jde.

Dája28 napsal(a):

Zuzi, čtu Sor už pár dnů a myslím, že 14 dnů PO ( navíc s tím, jak se ten její dáreček chová)má fakt nárok lítat nahoru - dolů a mít v hlavě zmatek, proto mě překvapila ta poslední věta s tolika vykřičníky :-) vážně bys po dvou týdnech dokázala být probraná a sebraná ? Mám spíš dojem, že zvládá docela dobře.....
Sor, posílám pozdrav, sílu a chápu, že budeš řešit a řešit... že si musíš projít všemi fázemi, ale se zajištěním financí bys otálet neměla, at už to dopadne jakkoli.... držím palce a myslím na tebe.

Dája má pravdu Zuzko.

Máte pravdu holky, nechci se zase vrátit do doby před 14 dny, kdy jsem se to všechno poprvé dozvěděla, klepala se, nemohla spát, slzy pořád na krajíčku. To jsem snad už aspoň zčásti překonala. Ale včera mě to fakt znovu vydeptalo, jednak že mi to řekl pozdě večer před spaním, a to pak fakt blbě usíná a pak hlavně proto, že jsem pořád věřila, že se to dá do pořádku, že se rozhodne zůstat s námi a pak když se najednou dozvíte, že ani já a hlavně ani dcery mu nestojíme za to, aby tu druhou nechal, tak to mě dostalo. A pak to, že prý se mnou byl šťastný, ale... ALE měla jsem náročnou práci, jezdila mnohem později domů než on, on se zatím nudil,  dokonce mi řekl, že ho mrzelo, že jsem s ním nechtěla jezdit na motorce (je to vášnivý motorkář) tak často jak chtěl on, jak jsem to měla ale asi časově zvládat? prý ani dcery s ním nechtěly jezdit (ty zase měly chuděry strach), no bylo toho víc, nemá smysl to řešit.
Na to jeho rozhodnutí, že chce být s tou druhou, jsem mu řekla, že mě to mrzí, že jsem doufala, že to dáme spolu zase do pořádku, ale že to respektuji a držet ho určitě nebudu.
Ptala jsem se, kdy se chce odstěhovat, prý mi ještě doveze a složí dřevo a uhlí na zimu a pak se rozhodne, kdy se odstěhuje. Přijde mi, že strašně chce být s tou druhou, ale do toho stěhování se mu zřejmě moc nechce. Asi by mu vyhovovalo, kdyby mohl být tu i tam, sem si jezdit odpočinout a k ní jezdit kdy se mu zachce a bude mít chuť. Ale ona prý chce, aby se k ní nastěhoval, takže pokud o ní nechce přijít (a ona prý žádného chlapa nepotřebuje), tak mu nic jiného nezbyde, proto to rozhodnutí.
Ale asi nemá smysl to dál řešit, potřebovala jsem se jen vypovídat, vím, že musím myslet na sebe a na holky, doufám, že se s ním na všem nějak slušně domluvím, dům je naštěstí po mých rodičích, ostatní se bude muset rozdělit.
Ptám se teď sama sebe, proč jsem ho tak moc pořád chtěla zpátky, i po tom, co se stalo,jestli ho pořád tak miluji nebo jsem se jen nechtěla vzdát té jistoty rodiny a zažitého stereotypu, nebo jsem na něm byla tak moc závislá, já teď fakt nevím, na to všechno budu muset sama v sobě najít odpověď.

Sorajoo - všechno co cítíš je fakt úplně normální. Když jsme s někým tolik let, nedovedeme si nejdřív vůbec představit, že to bude jinak. A tohle bolí o to víc, že manžela jsme považovaly za životní jistotu, za toho, kdo nás ve všem podrží, pomůže, když je zle. A najednou je to on, kdo nám dělá to nejhorší, co jsme kdy zažily.

Sedmi kráska to napsala moc hezky - nebraň se tomu smutku, co s tebou teď cloumá. Jen se mu snaž nepoddávat úplně. Ale já myslím, že to u tebe nehrozí.

Je to škoda, že to tvůj muž tak pos...., že se rodina rozpadá. Ale kdo ví .... třeba jen uvolňuje místo někomu novému, třeba i ty máš ještě prožít lepší vztah. Nech tomu všemu volný průběh.

Těžko říct, jestli zase nevykládá nějaké pohádky. Proč ti zrovna teď vykládá, že už jednu milenku měl. Jestli je pravda to, co říká ta druhá o sobě. Ale ono je to celkem jedno, co blábolí. Jooo, hodně dobrý bylo to, že jsou jedno tělo a jedna duše :-)))))))). Ten můj s tou jeho se s ní zase v padesáti honil po lese a objímali stromy :-).
Pokud s ní začne žít, až čas ukáže, jací partneři budou.

Sorajo, netlač na sebe, odpovědi příjdou, až je dokážeš příjmout..jedna hezky po druhé.
A hlavně si nic nevyčítej, všichni se učíme. Jen někteří jsou chytří jak rádio hned a fakt, že třebas něco přehlédli nebo někde udělali chybu sami příjmout nedovedou.
Dopřej si čas.
Možná, že časem budeš řešit i to, že se chce vrátit a ty už ho zpět nebudeš chtít....

Nic není nemožné :)
(ta čeština je krásný jazyk, tohle třeba taková angličtina teda neumí :jojo)

Sorajo, myslím, že to zvládáš líp, než tvůj muž. :)

Ptala jsem se, kdy se chce odstěhovat, prý mi ještě doveze a složí dřevo a uhlí na zimu a pak se rozhodne, kdy se odstěhuje. Přijde mi, že strašně chce být s tou druhou, ale do toho stěhování se mu zřejmě moc nechce.

Tak tohle je úžasný a přikláním se k tvému odhadu... aneb na podzim bych ještě zklidil, na zimu prodám kravku, a na jaře už nezaseju... :D
Podívej, on má teď důvod zůstat a omluvu na "druhou stranu", proč musí zůstat. Jasně, že můžeš říct, že dáš radši někomu na pivo a on ať se nezdržuje, ale taky mu můžeš říct, že je hodnej a jestli budeš třeba někdy něco potřebovat přivrtat, nařezat... jestli můžeš říct jemu - to víš, tři ženský v baráku... Ona je taková samostatná a chlapa nepotřebuje, že jo, kdežto ty... ;):vissla: To mu ale neříkej, to by prokoukl... :P

Sorajja,
malo ktery clovek si rad a s potesenim uziva zivotni zmeny. Nekteri lide se zmen primo desi,boji se ,nebot nevidi nikde zadnou jistotu v tom jestli se jim zmena podari a tedy jestli se jim bud darit lepe.
V tomhle se nachazite prave oba dva (podle meho nazoru ktery nemusi byt pravdivy).
Avsak tyhle myslenky neni nutne resit zda to vyjde nebo ne,pokud vime co opravdu a ze srdce si prejem.

Uvedomomeni ze Tvuj muz prave nevi co chce (o si preje vlastne)je totez ze zaroven nevis uz ani Ty co si prejes a co se s Tebou deje (on to nevi take).
Oba dva se ucite(lekce zivota)nepoznane.To jevelice tezka lekce,pochopit naprosto jeden druheho.

sorajaa napsal(a):

Holky,tak včera se manžel ukázal až večer, že mi musí něco vysvětlit. Byl prý s chlapama celou noc po hospodách, chtěl prý na svoje starosti zapomenout tím, že se totálně opije a pak se vzpamatovával a dospával jednoho z těch kamarádů, je prý rozvedený a žije sám.
Pak mi začal vysvětlovat to o té druhé, i když jsem se ho na nic neptala. Prý se do sebe hrozně zamilovali, ale je to platonicjý, prý spolu zatím nic neměli.Její manžel mic netuší, bydlí v bytě v paneláku a mají čas se vydívat jen chvíli po práci, než se vrátí její manžel domů. Večery a víkendy jsou čistě v rodinné režii. Prý je v manželství nešťastná, její muž je ten, co má ve všem hlavní slovo, ona nesmí nic. Mají dvě školní děti. To s mým mužem že je pro ni únik, na který se těší, jak to chce řešit dál, prý neví, jestli se chce rozvést, taky neví, jen to, že je hrozně zamilovaná a je jim s mým mužem spolu moc dobře.
Manžel taky neví, jak to má řešit, prý si musí vše rozmyslet, rozvádět se mu zatím asi nechce, když neví, jak to bude u ní, ale vzdát se jí taky nechce.
Vůbec holky nevím, co si mám o tom myslet, co dělat. I kdybych věřila, že je to mezi nimi jen platonický, není to nakonec ještě horší, než kdyby spolu i spali? Takto to má pro ně své kouzlo zakázaného ovoce a může se to vléct hodně dlouho. Teprve až když ti dva spolu žijí, přestanou se vidět navzájem růžovými brýlemi, přijde i ten normální život s normálními starostmi, takto si pro sebe kradou jen krátké chvilky a má to úplně jiný nádech.
Mám mu dát čas a čekat, že to vyšumí, ale zase jak dlouho, jak říkám, může to být běh na dlouhou trať. Co byste dělaly vy?

Sorajoo drz se. Myslim . ze pri navstevetchanovcu jsi to zvladla na vybornou! Neurazet nenimrat se v tom, nic nerikat a zustat vecna. na to budes sama vzpominat a proto muzes byt na sebe hrda.

Jinak si vzpominam na pasaz od Plzaka (kdysi jsem se nad nim skvele bavila, pozdeji mene),ktery pise to nejhorsi o muzich,kteri se doma zacnou sverovat manzelce s milostnymi problemy,, tedy s problemy s milenkou. A taky to je. To neni moc sympaticke. Zatim u tebe vidim, jednu velkou vyhodu:deti  jsou ok, povedly se a ty mas kde bydlet. A mas zamestnani.Tudiz budoucnosti se neboj.
Ja jsem mela strasne dlouhi slabocha, ktery se nevystehoval. Sla jsem ja, teror byl tak sileny, ze jsem dala prednost mensimu bytecku a vypoujcene madraci pro na dohromady. .Na malinke potomky jsem nemela zadnou skolku a tudiz jen par penez na preziti.  Drzim palce.

Soraja, tak kocky sú už hodené - a podľa mňa to je dobre. Nezabúdaj, že každý koniec je zároveň novým začiatkom. Niečoho iného, neznámeho - ale je to začiatok. A možno bude lepšie, možno len inak. Či už sa muž vráti, alebo nie, či ho budeš chcieť priajť, alebo nie - bude to INÉ. To určite. Ale to nemusí znamenať horšie. možno sa naučíš vychutnávať si život ;) a nebyť len tým "dříčom" a nedôležitou osobou v úzadí. Budeš aspoň vo vlastnom živote hlanvou hrdinkou. :jojo: :rock: Ber to ako šancu!

Sorajo,
tak koukám, že to nabralo spád. Až  mu spadnou růžové brýle, které má teda pořádně přilepené na nose, tak se bude divit. Že tvrdí, že nepotřebuje chlapa? Tak proč trvá na tom, aby se přistěhoval? No , ono to je jedno. Tohle není Tvoje starost.
Vím, že je těžké neřešit jeho, jí ...  Nedávala bych si zbytečné otázky jestli jsi chtěla, aby zůstal - z lásky, nebo z pocitu, že se zbortí rodina nebo ... Možná to bylo všechno dohromady. Ono se to časem ukáže.
Drž se. Je to těžké, ale zvládneš to a věř, že Tě čeká další úžasný život, ať již s ním nebo bez něj. :)

Holky, nevím, jak to vyřešit s tím bydlením, mám čekat, kdy on se rozhodne vystěhovat za svou láskou, nebo trvat na nějakém datumu, on se o takových praktických věcech vůbec nechce bavit, nechce řešit děti, nechce to zatím říkat rodičům a známým. Prý později. Mám obavu, že s ním bude hodně těžká domluva načemkoli.
Zjistila jsem, že jsem mnohem klidnější, když doma není, teď už vím, že je u ní, že se rozhodl pro ni, takže to beru fakt a neřeším to, dělám si svoje, a začíná mi to být už celkem jedno. Včera zase začal s tím, jak se u něj po čtyřicítce něco zlomilo, do té doby prý byl se mnou šťastný po všech stránkách, pak ho ale prý začaly přitahovat jiné ženy, a ony se zase zajímaly o něj, do té doby to tak nebylo, přičítá to tomu, že začal chodit do posilovny a vylepšil si postavu. Taky na sebe začal dbát, kupovat si spoustu nového oblečení, takové, které do té doby vůbec nenosil. A že prý je chlap, tak to chtěl zkusit a lichotilo mu to. No a pak přišla tady tato paní, která je sebevědomá, samostatná, finančně zajištěná, s ničím se prý nepáře, děti má vycepované, prý je klidně nechá samotné v bytě a jde pryč, prý ví, že nic nevyvedou. Hrozně mu stouplo sebevědomí, asi že taková úžasná ženská ho chce.
Připadá mi, jako kdyby se přede mnou vytahoval, jaké má možnosti.
Takže jsem ty jeho řeči utnula s tím, že pokud nemá na srdci něco důležitějšího než tyto kecy, tak ať raději mlčí.
Fakt jenom nevím, jestli se opravdu tak změnil, že na něj přišla nějaká krize nebo byl takový i dřív a já to neviděla.
Hrozně se mi za těch 14 dní odcizil, připadá mi, že to snad ani nemůže být ten chlap, kterýho jsem měla tak ráda. A pořád ještě mám, ono to nejde tak rychle zapomenout na těch dvacet společných let, ale ty moje růžové brýle jsou definitivně pryč.

sarajo, na vlákno Co vám vzala a dla nevěra dl Axi dva odkazy. Přečti si je. Mám ze svých seminářů stejné zkušenosti jako Jan Bílý.

Jinak si prosím opravdu pohlídej, aby se váš dům nestal pro manžela výhodný hotelem.
Podílí se finančně na fungování domácnosti? Podílí se i prací? Stará se o vás jako dřív?

sorajaa napsal(a):

Holky, nevím, jak to vyřešit s tím bydlením, mám čekat, kdy on se rozhodne vystěhovat za svou láskou, nebo trvat na nějakém datumu, on se o takových praktických věcech vůbec nechce bavit, nechce řešit děti, nechce to zatím říkat rodičům a známým. Prý později. Mám obavu, že s ním bude hodně těžká domluva načemkoli.
Zjistila jsem, že jsem mnohem klidnější, když doma není, teď už vím, že je u ní, že se rozhodl pro ni, takže to beru fakt a neřeším to, dělám si svoje, a začíná mi to být už celkem jedno. Včera zase začal s tím, jak se u něj po čtyřicítce něco zlomilo, do té doby prý byl se mnou šťastný po všech stránkách, pak ho ale prý začaly přitahovat jiné ženy, a ony se zase zajímaly o něj, do té doby to tak nebylo, přičítá to tomu, že začal chodit do posilovny a vylepšil si postavu. Taky na sebe začal dbát, kupovat si spoustu nového oblečení, takové, které do té doby vůbec nenosil. A že prý je chlap, tak to chtěl zkusit a lichotilo mu to. No a pak přišla tady tato paní, která je sebevědomá, samostatná, finančně zajištěná, s ničím se prý nepáře, děti má vycepované, prý je klidně nechá samotné v bytě a jde pryč, prý ví, že nic nevyvedou. Hrozně mu stouplo sebevědomí, asi že taková úžasná ženská ho chce.
Připadá mi, jako kdyby se přede mnou vytahoval, jaké má možnosti.
Takže jsem ty jeho řeči utnula s tím, že pokud nemá na srdci něco důležitějšího než tyto kecy, tak ať raději mlčí.
Fakt jenom nevím, jestli se opravdu tak změnil, že na něj přišla nějaká krize nebo byl takový i dřív a já to neviděla.
Hrozně se mi za těch 14 dní odcizil, připadá mi, že to snad ani nemůže být ten chlap, kterýho jsem měla tak ráda. A pořád ještě mám, ono to nejde tak rychle zapomenout na těch dvacet společných let, ale ty moje růžové brýle jsou definitivně pryč.

Začni sama sebe prozkoumávat, abys právě věděla, co chceš, nehledej radu u nás, my tvůj život nežijem. A až budeš vědět, jesdtli chceš to nechat na něm nebo ho vystěhovat, tak to udělej.

Ty vaše rozhovory a tvoje příspěvy jsou pořád moc o něm, kde jsi ty? Zkus ze začátku alespon své příspěvky psát především o sobě a svých pocitech jak situaci vnímáš, jak se cítíš atd. A pak to zkus i ve vašich vzájemných rozhovorech, at ty včetně pocitů a postojů v ních dostaneš stejný prostor jako on.

Sor,nevěra je osobní prohra.Manžel neumí přijmout odpovědnost, je pokrytec, který vědomě ubližuje a dělá jakoby nic - prostě lhář. A lež je lež, ať už jakákoliv.
Pokud odejde k té druhé, vaši rodinu to poznamená, především dcery i když jsou velké. Můžete zůstat přátelé, ale to nenahradí láskyplné rodinné vztahy, důvěru a jistotu bezpečného domova. Pro tebe  i dcery. Budete vidět jeho zaujetí a angažovanost pro novou rodinu a to dlouho bolí. A nezměníš to, nezbývá, než novou situaci přijmout.
14 dnů je ... to je začátek, všechno potřebuje svůj čas, i vaše krize. On nechce nic řešit, tak s ním neřeš. Dělej si jasno sama se sebou. Až příjde čas pro rozhodnutí poznáš a budeš připravená.
Jsou tady dobré rady i postřehy, jsi v obraze a máš na čem stavět. Měj odvahu a buď sebevědomá. Rodinu teď držíš na nohou přece ty, přes smutek a trápení.
Jeho "kecy"....zlomilo se ve mně...jsou o selhání, ješitnosti a sobectví, ať jde s tím do kopru !!
Doporučuju přečíst si "Nevyšlapanou cestou" od M.Scotta Pecka.
Hodně síly pro správné rozhodování.

Paní, která nechá své děti 3 - 7 let samotné a jde dokazovat chlapovi po čtyřicítce, že má ještě šťávu, je nezodpovědná kr.áva, a ty můžeš být ráda, že máš holky velký, protože bych měla trochu problém vyslat je k tatíčkovi na víkend s vědomím, že místo třech, budou doma v pěti naprosto bez dozoru. :/
Sorajo, jestli je ti líp bez něj, dobře pro tebe - on už asi ví, že jemu bude bez tebe hůř. Už jen to, že omílá dokola, jak ona je bezva. Když to bude říkat dost dlouho, možná tomu i uvěří a podle mě to moc dobře ví... :/
Na druhou stranu, nemůžu souhlasit s AHabibi. Myslím, že uřčitá forma přátelství bývalých partnerů nepoznamená děti tak, jako nezájem, lhaní a jejich (partnerů) neschopnost vyrovnat se z odchodem jednoho z nich ( ty můžeš říct - on si našel milenku a hodil nás přes palubu, on může říct - nevadilo jí, že jdu,už neměla o mě zájem a já to cítil...). Důležitější je uvědomit si, že vy jako partneři končíte, kdežto jako rodiče ne. Těmi budete, než vás spolkne zem a vlastně i potom. A důležitý je, aby to tak cítily i vaše dcery. Vím, že na to musíte být dva - ty můžeš říkat stokrát - táta vás má rád, jen teď nemá čas... ale i malé děti poznají, že to je trošku jinak. Takže přeju, aby manžel našel sílu vyznat se sám v sobě a pokud opravdu odejde, aby nezapomněl, že před jeho přerodem v muže obdivovaného byly v jeho životě tři ženy z nichž dvě jsou jeho krev a pokračování rodu... a pro ně je mužem osudovým, aniž by vlastně chtěl. Podle něj budou nevědomky volit partnery...
Mě osobně třeba tohle dost děsí :D... pro dceru bych chtěla jinýho inženýra... :vissla: Ale snad to zvládnu - tatínek je u nás polobůh. ;) Někdy je to fakt dřina. :P

AHabibi napsal(a):

Sor,nevěra je osobní prohra.Manžel neumí přijmout odpovědnost, je pokrytec, který vědomě ubližuje a dělá jakoby nic - prostě lhář. A lež je lež, ať už jakákoliv.
Pokud odejde k té druhé, vaši rodinu to poznamená, především dcery i když jsou velké. Můžete zůstat přátelé, ale to nenahradí láskyplné rodinné vztahy, důvěru a jistotu bezpečného domova. Pro tebe  i dcery. Budete vidět jeho zaujetí a angažovanost pro novou rodinu a to dlouho bolí.

Já si dovolím nesouhlasit.
A chtěla bych se zeptat, čí že je to osobní prohra? Jeho? Já bych řekla, že nikoho, takové věci se stávají.
  Myslím, že rodinu tahle situace ovlivní v každém případě, ale ještě horší by bylo, kdyby takový muž s paralelním vztahem zůstal. Láskyplné rodinné vztahy, důvěra a jistota by tam stejně nebyly, a dcery by měly za vzor velmi pokřivené prostředí.

ano...toto se v životě stává....a teď to nějak důstojně zvládnout....au, au...hodně to bolí.....ale jde to......chce to jen čas.......a ten je pro všechny stejně

Také si nemyslím, že nevěra je osobní prohra. Leda by muži byli supermani a ženy superwoman.
Je to prostě jen životní lekce, která dozrávala pro všechny zúčastněné - všichni jí musí projít. Možná teprv to, že ji nezvládnou -začnou se nenávidět, vyčítat si, nedokážou příjmout svoji spoluzodpovědnost za to, co se stalo (manželé), ale i za to, co se nadále děje (dospívající děti), pak by bylo možné o nějaké osobní prohře mluvit - neustála jsem to, nedovedu odpustit, nedvedu se pustit minulosti a začít žít svůj vlastní život atd.....

sorajaa napsal(a):

Máte pravdu holky, nechci se zase vrátit do doby před 14 dny, kdy jsem se to všechno poprvé dozvěděla, klepala se, nemohla spát, slzy pořád na krajíčku. To jsem snad už aspoň zčásti překonala. Ale včera mě to fakt znovu vydeptalo, jednak že mi to řekl pozdě večer před spaním, a to pak fakt blbě usíná a pak hlavně proto, že jsem pořád věřila, že se to dá do pořádku, že se rozhodne zůstat s námi a pak když se najednou dozvíte, že ani já a hlavně ani dcery mu nestojíme za to, aby tu druhou nechal, tak to mě dostalo. A pak to, že prý se mnou byl šťastný, ale... ALE měla jsem náročnou práci, jezdila mnohem později domů než on, on se zatím nudil,  dokonce mi řekl, že ho mrzelo, že jsem s ním nechtěla jezdit na motorce (je to vášnivý motorkář) tak často jak chtěl on, jak jsem to měla ale asi časově zvládat? prý ani dcery s ním nechtěly jezdit (ty zase měly chuděry strach), no bylo toho víc, nemá smysl to řešit.
Na to jeho rozhodnutí, že chce být s tou druhou, jsem mu řekla, že mě to mrzí, že jsem doufala, že to dáme spolu zase do pořádku, ale že to respektuji a držet ho určitě nebudu.
Ptala jsem se, kdy se chce odstěhovat, prý mi ještě doveze a složí dřevo a uhlí na zimu a pak se rozhodne, kdy se odstěhuje. Přijde mi, že strašně chce být s tou druhou, ale do toho stěhování se mu zřejmě moc nechce. Asi by mu vyhovovalo, kdyby mohl být tu i tam, sem si jezdit odpočinout a k ní jezdit kdy se mu zachce a bude mít chuť. Ale ona prý chce, aby se k ní nastěhoval, takže pokud o ní nechce přijít (a ona prý žádného chlapa nepotřebuje), tak mu nic jiného nezbyde, proto to rozhodnutí.
Ale asi nemá smysl to dál řešit, potřebovala jsem se jen vypovídat, vím, že musím myslet na sebe a na holky, doufám, že se s ním na všem nějak slušně domluvím, dům je naštěstí po mých rodičích, ostatní se bude muset rozdělit.
Ptám se teď sama sebe, proč jsem ho tak moc pořád chtěla zpátky, i po tom, co se stalo,jestli ho pořád tak miluji nebo jsem se jen nechtěla vzdát té jistoty rodiny a zažitého stereotypu, nebo jsem na něm byla tak moc závislá, já teď fakt nevím, na to všechno budu muset sama v sobě najít odpověď.

Já si myslím, že bohužel žije v iluzi, která se jednoduše vytváří na počátku vztahu. Bohužel si myslím, že mu za pár dní (měsíců) "doteče" realita. Otázka bude znít, zda-li ty ho dokážeš zpět přijmout jako chlapa. ..

Odvedlas (dle tvého popisu) velmi dobrou práci a svým vlídným a zároven jasným přístupem k němu, jsi mu ten odchod velmi ztížila.. :D. Bude mít velmi špatné svědomí.
Jsem si jistá, že chceme jen náš zažitý stereotyp, který známe a nechceme nic nového "rozjíždět" a to i kdyby doma čert na koze jezdil...
Zvládáš to velmi důstojně, což vážně obdivuju a můžeš být na sebe  fakt pyšná. Málokterá z nás to zvládla bez "blijanců" .:rodna:
Obávám se, že se ti vrátí.

Nemá žádné sebevědomí a uměle si ho zvyšuje zájmem jiných dam. Ale je to častý prvek.
A přesně jak napsaly holky (largo, pan,adalší) - propusť ho s láskou, věnuj se sobě, dětem, začni "nově", rozmazluj se  a užívej si svobody, protože se ti brzy vrátí. Je to moučka. A čím budeš spokojenější, tím se vrátí dřív..., ale , změní to něco? Ty a tvé sebevědomí ho totiž už uvidíš trošku jinýma očima..
Jen bych dobře poslouchala proč se začal cítit doma špatně. To jen proto, abych to mohla sama prozkoumat, nemůžu-li já v budoucnu něco pro partnera udělat jinak (ztotožním-li se s tím). Strašně často se tento model stává - pán má pocit jakési osamělosti a má potřebu lichotek a pochval. Fakt. chvalme chlapa každý den, klidně třikrát  :D
Já děkuju dnes strašně moc mému BM, že se na mě vykašlal, protože jinak bych byla dodnes závislý nejistý .
tvoreček, čekající na pokyny a žila život svého muže. Nic moc, ne?

Daphné napsal(a):

AHabibi napsal(a):

Sor,nevěra je osobní prohra.Manžel neumí přijmout odpovědnost, je pokrytec, který vědomě ubližuje a dělá jakoby nic - prostě lhář. A lež je lež, ať už jakákoliv.
Pokud odejde k té druhé, vaši rodinu to poznamená, především dcery i když jsou velké. Můžete zůstat přátelé, ale to nenahradí láskyplné rodinné vztahy, důvěru a jistotu bezpečného domova. Pro tebe  i dcery. Budete vidět jeho zaujetí a angažovanost pro novou rodinu a to dlouho bolí.

Já si dovolím nesouhlasit.
A chtěla bych se zeptat, čí že je to osobní prohra? Jeho? Já bych řekla, že nikoho, takové věci se stávají.
  Myslím, že rodinu tahle situace ovlivní v každém případě, ale ještě horší by bylo, kdyby takový muž s paralelním vztahem zůstal. Láskyplné rodinné vztahy, důvěra a jistota by tam stejně nebyly, a dcery by měly za vzor velmi pokřivené prostředí.

Pokud by nedokázal rodinu (myslím tu opuštěnou) zabezpečit a zajistit děti a odchod zvládnout tak, aby děti nebyly poškozeny -( i to se dá myslím zvládnout).
To bych brala jako jeho jakousi prohru. ne to, že mě přestal mít rád. A možná ani to, vzala bych to jako jeho charakter, prostě že  TAKOVÝ JE... No a co já vlastně  s tím..že..

Děkuji vám všem, moc mi pomáhá, když mi píšete své názory a postřehy, jste přece jenom nad věcí a já ten svůj problém vidím třeba úplně jinak, prostě ještě nemám ten správný nadhled.
I když jsem myslela, že s manželovým neustálým obměňováním situace a poměrů oné paní je konec, včera zase změnil verzi ohledně jejího bydlení, prý nebydlí tady u nás, ale asi 70 km daleko. Takže prý za ní nemůže jezdit jen tak kdykoli, třeba po práci, jak jsem si prý myslela. Vážně nechápu, proč mi takhle pořád lže. Co z toho má?
Nemůžu mu už věřit vůbec nic, no v každým případě, pokud je to pravda, tak ho čeká kromě stěhování a výměny rodiny ještě také hledání nového zaměstnání.
Pokud se do této doby nudil, tak teď ho teda čeká opravdu mnoho změn.
Pořád se ptám,¨čím ho ta druhá tak okouzlila a zaujala, že je kvůli ní úplně změnit dosavadní život.
Ale je to jeho rozhodnutí a asi nemá smysl se tím zabývat.
Pořád se to ve mě hrozně pere, všechny ty emoce, chvíli převládá lítost, smutek, nejistota, pak mě popadne vztek, chvíli se mi podaří na to nemyslet a užívat si jiné hezké věci a zážitky, a pak zase znovu a pořád dokola. Jako na houpačce.
Ale cítím, že už je to trochu lepší, přece jenom v noci už spím, mám chuť k jídlu, včera jsme si s dcerou uvařily úžasnou večeři.
Asi tomu chce dát opravdu čas a odžít si toto období a hlavně věřit, že zase vysvitne slunce a bude líp.

Sorajo,
asi se zapotí, tak jak  nikdy za posledních 20let. Zamotává se do vlastních pavučin.  Nepátrej po tom čím ho okouzlila, stejně na to nepříjdeš a zbytečně si tím zatěžuješ svou hlavu. Že se v Tobě všechno pere? No ještě, aby ne! Víš, když to potkalo mne, tak se ve mně střídaly pocity, že můj manžel je největší lump protože mi tak hnusně ublížil a Já mu přitom "loupala i pomeranče, aby ho neštípaly prsty". Pak přišel pocit, že za všechno může ta "mrcha", nebýt jí, tak by naše manželství bylo super a ona tahá otce od rodiny! Přišly i pocity sebeobviňování, že se není čemu divit, že si našel milenku, protože s takovou semetrikou jako Já přeci nemůže nikdo vydržet atd. Dneska už se na to vše, co se u nás stalo před pěti lety, dívám s velkým odstupem. Neviním ani sebe, ani manžela ani onu donu. Neříkám, že když ji potkám, tak je mi fajn. Přeci jen tam sympatie nejsou, ale naučila jsem se, že to co se nám stalo, nás mělo poučit, změnit a možná i posunout.
Teď to hrozně bolí, ale tohle opravdu odezní a bude dobře. :):)

sorajaa napsal(a):

Děkuji vám všem, moc mi pomáhá, když mi píšete své názory a postřehy, jste přece jenom nad věcí a já ten svůj problém vidím třeba úplně jinak, prostě ještě nemám ten správný nadhled.
I když jsem myslela, že s manželovým neustálým obměňováním situace a poměrů oné paní je konec, včera zase změnil verzi ohledně jejího bydlení, prý nebydlí tady u nás, ale asi 70 km daleko. Takže prý za ní nemůže jezdit jen tak kdykoli, třeba po práci, jak jsem si prý myslela. Vážně nechápu, proč mi takhle pořád lže. Co z toho má?
Nemůžu mu už věřit vůbec nic, no v každým případě, pokud je to pravda, tak ho čeká kromě stěhování a výměny rodiny ještě také hledání nového zaměstnání.
Pokud se do této doby nudil, tak teď ho teda čeká opravdu mnoho změn.
Pořád se ptám,¨čím ho ta druhá tak okouzlila a zaujala, že je kvůli ní úplně změnit dosavadní život.
Ale je to jeho rozhodnutí a asi nemá smysl se tím zabývat.
Pořád se to ve mě hrozně pere, všechny ty emoce, chvíli převládá lítost, smutek, nejistota, pak mě popadne vztek, chvíli se mi podaří na to nemyslet a užívat si jiné hezké věci a zážitky, a pak zase znovu a pořád dokola. Jako na houpačce.
Ale cítím, že už je to trochu lepší, přece jenom v noci už spím, mám chuť k jídlu, včera jsme si s dcerou uvařily úžasnou večeři.
Asi tomu chce dát opravdu čas a odžít si toto období a hlavně věřit, že zase vysvitne slunce a bude líp.

Proč lže?! Nic závratného za tím nehledej.Je to jouda, plácá se v tom, dílem se bojí, dílem se cítí jako chlapák...
Asi to není  nijaké promyšlené lhaní. Spíš jen řekne tu část, která se mu hodí a co se nebojí říct.

Okouzlila - neokouzlila - je nová, jiná, pochválila ho, visí na něm, "miluje ho" šíleně, POTŘEBUJE HO , NASLOUCHÁ MU, říká mu, že by bez něj nemohla být, že je štastná, že HO MÁ  - pravděpodobně v tomto rytmu. Panebože- kdo by to ustál?! Natož takový obyčejný chlapík (nemyslím to nijak zle- prosím), se zajetým manželstvím, který nebyl třeba rok pochválen a bere se doma za inventář (no která z nás po letech někdy k tomuto nesklouzne_ ..zapomínám na to také..:) ) a tu a tam dostane hubana za kapesné a vytáhnutí nákupu z auta...
Pokud ho paní tlačí, a to se dá předpokládat, protože jinak by zřejmě TAK rozhodný nebyl (to bych si dovolila tipnou, i když se samože můžu mýlit), není to dobrý začátek a nemůže to "dobře" dopadnout.

Buď v pohodě, pěkně v klidu, dej si to jako úkol! Ber to jako povinnost pro děti. Jak by jim pomohlo okatě trpět, svíjet se v žalu a táhle výt (to vytí mi okamžitě naskočilo, pardon  - plzák :lol: ), no ne?? :)
Seš prostě jednička, šikovná baba, a zvládneš to - uvidíš jak tě holka bude za to milovat. Když uvidí, že to bereš tak nějak normálně, ne tragicky, trošku to zlehčíš (no jo - příště si vezmu raději ženskou :)), tak se jí také uleví a budete parťačky..:hjarta: :pussa:
No a chlap přidusá o pár měsíců později....(bohužel) :)
S ním nebo bez něj, je to fuk, základem jsi TY.

Wiki napsal(a):

No a chlap přidusá o pár měsíců později.... (bohužel) :)

:co:

Sorajo, já mám takový pocit, že on kupí jednu lež na druhou, aby tě vyprovokoval.
Vyprovokoval k tomu, abys mu to rozmluvila- jedná podvědomě.
Nedělej to.
Nech ho to, co si nadrobil, také sníst.
Oba tím dospějete, změníte se a v závěru vám to neslutečně prospěje. Věř sofi, ona ví, co říká, protože si tím prošla a ustála to, i když to taky pro ni nebylo lehké.

Vážně nechápu, proč mi takhle pořád lže. Co z toho má?
Je taky možné, že "přesvědčuje" sám sebe, jaká je ona báječná, skvělá, JINÁ a jak mu s ní bude líp... Jo, může být taková - ale taky to tak růžový bejt nemusí, což se přiznává blbě. Tak si to malinko vylepší - stokrát opakovaná lež se stává pravdou...

Sofi1 napsal(a):

Sorajo,
asi se zapotí, tak jak  nikdy za posledních 20let.

Uz se zacina potit ale snazi se to zakryt.

Sorajo,ted si to musi sam v sobe vyresit. Ty zase v sobe. Soustredit se ted na sebe je prinosny.  :)

helena napsal(a):

Vážně nechápu, proč mi takhle pořád lže. Co z toho má?
Je taky možné, že "přesvědčuje" sám sebe, jaká je ona báječná, skvělá, JINÁ a jak mu s ní bude líp... Jo, může být taková - ale taky to tak růžový bejt nemusí, což se přiznává blbě. Tak si to malinko vylepší - stokrát opakovaná lež se stává pravdou...

No, já už čekám jen poslední variantu, že zjistí, že ta žena není žena, ale muž.

Vějířovka napsal(a):

No, já už čekám jen poslední variantu, že zjistí, že ta žena není žena, ale muž.

Jo ,i to uz se jinym stalo.

Holky, díky za povzbuzení, jste bezvadný...Teď mi manžel volal, máme auto v servisu a dnes mělo být hotový, ale nějak to nestihli, takže bude až ve středu, manžel z toho byl totálně vykolejený, jak pojede za svou novou láskou? Tak nevím, holky, neměla jsem mu nabídnout k dispozici svoje služební auto? (((

jak pojede za svou novou láskou?
Bože... a to když je ona tak všestranně úžasná, si ho nemůže přivézt sama???
Vždyť láska hory přenáší, tak aby to nezvládla s jedním mužským...

sorajjo , asi ano, a ještě s plnou nádrží benzínu a ještě ho chudáčka politovat, jak to má s odchodem od rodiny těžký :D TO jsou jeho představy, také máš svoje......  :D:D:D

Máš pocit, že se ti chce? Mě by to ani nenapadlo.

Tak to já bych ho tam asi odvezla. Bylo by to pro mne asi přijatelnější než představa, že sedí doma, vzdychá a krmí mi ucho tím, jak on by to tak všechno vyřešil, KDYBY ....a KDYBY...

Žertuji.
Sorajo,hlavně si nepřipouštěj jeho starosti :jojo:

Na kole by to zvládnul raz dva, ne?  :D

No pokud bys ho odvezla, tak bych se fakt hlasitě zasmála.. a udělila ti jedničku s hvězdičkou ..,  ale těžko už by ses na něj kdy mohla podívat jako na chlapa - přijal by-li. Auto bych nepůjčila - to bych ho raději odvezla, ale se zapnutým taxametrem a víkendovou přirážkou i za zavazadlo. :lol:
A pokud situaci hodlá řešit ve Vašem domě a nahlas, tak ho odkaž přinejmenším do ...vedlejší  místnosti, protože..."koho to zajímá?" :D

Ale co chlap...ty si udělej program na víkend a bohatej!!! :)
Možná by ses měla vydatně odměnit, máte-li společnou kreditku...:rodna: :vissla:

Sorajo,
vždyť tohle chtěl - akčnost. Tak ať se teď předvede. Auto přeci není jediný dopravní prostředek. A hlavně nepřipouštěj si jeho monology a případnou ufňukanost.
Já začínám spíš mit pocit, že Tvůj manžel tím neustálým vychvalováním oné dotyčné, se spíš snaží utvrdit sám sebe o její dokonalosti. A možná chce vyvolat nějakou případnou reakci z Tvé strany.  Protože tak jak se chová, mu vlastně moc nevyhovoje. Nejsi ten klasický model - křik, vyhazování, výčitky. To by bylo pro něj lepší. Mohl by si pak s klidem nechat foukat "bebíčka", ale takhle? 
:)

Sorajo, co kdybys mu zjistila spoje (dobrá vůle), a dala najevo, že ti bez něj zle nebude? Kdyby zůstal doma a dovolil si vzdychat a soužit nahlas, tak seber děti a jeďte třebas k rybníku, na výlet a podobně.

sorajaa napsal(a):

Holky, díky za povzbuzení, jste bezvadný...Teď mi manžel volal, máme auto v servisu a dnes mělo být hotový, ale nějak to nestihli, takže bude až ve středu, manžel z toho byl totálně vykolejený, jak pojede za svou novou láskou? Tak nevím, holky, neměla jsem mu nabídnout k dispozici svoje služební auto? (((

No vidíš, to je jedinečná příležitost konečně s tím něco udělat. Zabal klukovi papučky, pyžamko, kartáček....a zavez ho k té tetě. Ona se o něho postará.

Já bych mu ani nic nebalila, ona mu to ta teta přece ráda koupí :)

Vy jste holky nejenom skvělý, ale taky vtipný, a je pro mě příjemný zjištění, jak se dovedu ve své situaci od srdce zasmát. Díky.
Auto sice není k dispozici, ale ještě má motorku, takže se třeba zítra v tom vedru narve do kožené kombinézy a vyrazí. To by pro něj, jako správného skauta, neměla být až taková překážka, nějaké horko. Sice tam přijede splavený jako dostihový kůň, ale třeba paní už bude čekat s napuštěnou vanou.
No nijak to neřeším, já mám program na celý víkend a už se těším, jak si užiju čtyři dny volna.

Týý voe - když má jednostopé vozidlo, co ho tak vykolejilo? Že by madam nerada silné stroje či zpocený chlapy? (Teda ještě mě napadlo, že na motorce se na rozdíl od auta blbě "TO" - ale to snad není jejich případ )

Sor.....seš dobrá.......máš to srovnané.....vydrž......

Sorajo, jeho neustálé informování tě o tom, jak se věci okolo paní osudové mají, vycházejí pouze z toho, že tvůj manžel se ve skutečnosti stěhovat nechce. Nic měnit nechce. U sebe. Potřeboval by, aby jsi se změnila ty - aby ses lekla, že by ti mohl odejít - on, po kterém ženské ještě pasou - aby jsi plakala na rameni a slibovala, jak to bude jiné, když zůstane, jak se všechno změní... ty, že se změníš, protože on je v pořádku. Ty budeš akční, budeš ho opečovávat s láskou, aby věděl, že ho máš ráda a potřebuješ ho... já nevím, co on si představuje. A ty místo toho, aby jsi žadonila o šanci se změnit, jednáš jako samostatná, sebevědomá žena... a on má problém... Nespolupracuješ podle scénáře jeho romantického filmu - žena na mém rameni, což pro tvého muže představuje akční scény typu - stěhování, dojíždění do zaměstnání či hledání nového v místě bydliště, péče (i když u vycepovaných dětí minimální :P) o malé děti, na což už není zvyklý... Jemu se bortí půda pod nohama a ty stoupáš. Jeho sebevědomí je opět na nule a velmi dobře si uvědomuje, že ta druhá může jednou jeho slabinu odhalit a mohl by pak být vyměněn, protože co jiného asi udělá žena, která chlapa nepotřebuje, když narazí na nekvalitní kus? :P On totiž není takový, jak ho vidí (nebo jen chce vidět) ta druhá... i když by moc chtěl... :/ Takže sečteno podtrženo, tak akční být zas nemusí - stačil by klid domova, jak to bylo, ale přiznat chybu je dle mužského mozku slabošské... takže se v tom pěkně plácá. :vissla:
Přeju ti krásný prodloužený víkend - já jdu děti zabalit tatíčkovi na dovolenou... ;)

Tak to auto, holky, včera tak nutně potřeboval na to, aby se s paní mohl jet rozloučit. Dneska prý odjela, neřekl kam, ale vypadá to, že někde k moři na dovolenou, ustaly totiž i telefonáty a sms, dřív nosil mobil i na záchod, dnes si ho ani nevšiml, volání do zahraničí je přece jenom dražší.
Je děsně podrážděný, vzteklý, holky se mu vyhýbají, nevím, co ho tak rozhodilo, jestli to, že se nemohl jet rozloučit nebo fakt, že ona paní odjela někam bez něj, nebo že teď bude muset být dlouho bez ní, nevím.
Včera večer mě dokonce zval do své ložnice (spíme teď odděleně), což jsem rázně odmítla s tím, že jsou věci, o které se opravdu nerada dělím, to ho urazilo. Vůbec nechápu jeho uvažování, to si myslí, že paní odjede, on pískne a já asi celá natěšená mu skočím do postzele?
A ještě ty jeho řeči, jak tady tato paní není jeho první případ, před ní prý měl dvě další, s těmi prý chodil současně, ta jedna se chtěla kvůli němu dokonce rozvést, pak prý potkal tady tu současnou a s oběma se rozešel, kvůli ní, tymty to prý strašně těžce nesly, no hrozný kecy, řekla jsem mu,ať si jde dát studenou sprchu a šla spát.
Co tím proboha sleduje, to se mi chce zprotivit ještě víc nebo naopak čeká, jak mi bude lichotit, jakýho mám doma žádoucího chlapa (v jeho očích, samozřejmě).
Dnes odpoledne se zase začal balit, že pojede na koupaliště, pořád čekal, že řeknu, že jedu s ním, to se samozřejmě nedočkal, takže vztekle odjel sám. Chvílemi mám pocit, že mám co dočinění s nějakým hormonama zmítaným puberťákem a ne 42-letým chlapem.
Zřejmě věci nejdou podle jeho plánu a to je samozřejmě špatně.
Ale nenechávám se tím rozhodit, tak jsem se těšila tady na ten prodloužený víkend, takže doufám, že mi ho nic nezkazí. Lepší by samozřejmě bylo, kdyby byl manžel u té své paní a doma byl klid, než se dívat na jeho nasupený obličej a poslouchat jeho řeči, ale dnes večer budu u kamarádky a zítra jedeme na kola, takže nebudu naštěstí doma.

Sorajaa Včera večer mě dokonce zval do své ložnice...
...A ještě ty jeho řeči, jak tady tato paní není jeho první případ, před ní prý měl dvě další, s těmi prý chodil současně, ta jedna se chtěla kvůli němu dokonce rozvést, pak prý potkal tady tu současnou a s oběma se rozešel, kvůli ní, tamty to prý strašně těžce nesly,

Bože, on byl snad dlouho na sluníčku, ne? :D:D:D


sorajaa řekla jsem mu,ať si jde dát studenou sprchu a šla spát.

:D:supr: Jsi dobrá!
Tedy Tvoje momentální zážitky Ti nezávidím, ale podle Tvého psaní tuším, že se s tím popereš obstojně. V životě se může přihodit cokoliv, člověk by sice měl být tolerantní a pln pochopení k chybkám druhých, že? ;) - ale kdo by si potom vážil takového "typa", no ne? :|
Někde na Tebe čeká lepší, to mi věř. A drž se, fandím Ti!

Sor....jo, čeká na tebe lepší chlap....jsi úžasná baba....vydrž....a ukážeš mu..

čer mě dokonce zval do své ložnice (spíme teď odděleně), což jsem rázně odmítla
A dobřes udělala... já se svou povahou bych ho pravděpodobně požádala o lékařské vysvědčení, že je po všech stránkách (krom hlavy ) zdráv. Přece jen pereš jeho prádlo, sdílíš s ním koupelnu a WC, jsou tady děti... Probůh, nemyslím na ony ošklivé nemravné choroby - ona stačí blbá plíseň nohou třeba...
jak tady tato paní není jeho první případ, před ní prý měl dvě další, s těmi prý chodil současně, ta jedna se chtěla kvůli němu dokonce rozvést, pak prý potkal tady tu současnou a s oběma se rozešel, kvůli ní, tymty to prý strašně těžce nesly
... a ty si takovýho kusu vobletovanýho nepovažuješ co by se za dětskej nehýtek vešlo! Co hůř - neděláš nic proto, aby ti zůstal hezky doma na kanapi a tys ho mohla voprašovat a vopečovávat. Jsem zvědavá, jaký silnější kalibr ještě chlapec vybalí.
Chvílemi mám pocit, že mám co dočinění s nějakým hormonama zmítaným puberťákem a ne 42-letým chlapem.
"Muži v přechodu jsou nervově labilnější, často se urážejí a jsou přecitlivělí na všechny informace týkající se jejich věku a zdraví. Bývají hádaví a neradi si přiznávají to, že stárnou, a neustále si chtějí dokazovat, že přibývání věku se jich samotných vůbec netýká. Vyjít s nimi často bývá velmi složité. U těchto stavů je třeba rozlišit, zda jde o krizi středního věku, nebo o potíže s přechodem. Krize středního věku je typická tím, že muž velmi často bilancuje a srovnává se se svým okolím. Často jde také o období, kdy muž takzvaně chytá druhou mízu. Tyto problémy ale vycházejí více z psychiky muže."
http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex … iznat.html

Sorajo, jsi si stoprocntně jistá, že milenka skutečně existuje? Já bych řekla, že ten tvůj chlapec dost fantazíruje... neustále nově fabuluje, přitvrzuje a mění zápletku, vytváří přiblblá klišé...

Nu, ať je to jak je to, lepší muž na tebe čeká určitě. A nevylučuji ani to, že je to v podstatě ten, kterého máš doma a který je teď totálně rozložený na molekuly :jojo:
Pokud o to stále stojíš a budeš to chtít, můžeš mu pomoci se znovu poskládat v někoho, s kým bude stát za to dál žít.
Ale proboha OPATRNĚ nebo se spíš promění v Miláška :(

Pan, milenka opravdu existuje, jsem si jistá, naopak si ale nejsem jistá, co vlastně sleduje můj manžel, vážně se v něm už vůbec nevyznám.
Ze začátku, když jsem se dozvěděla o té druhé, jsem byla v šoku, zničená, ubrečená, nespala jsem. Teď, když se z toho začínám aspoň trošku dostávat, prostě jsem to vzala jako fakt, dělám si své věci a manžela už nijak zvlášť neřeším, nevyptávám se, občas se i zasměji, tak jemu se to nějak nelíbí, snaží se mě, aspoň mi to tak přijde, zase dostat zpátky dolů, zdeptat, rozhodit. Dnes mi řekl, že už ke mě nic necítí a nemá to mezi námi smysl. Že se těší, až se odstěhuje. Asi za hodinu mi zase řekl, že nic nedělám pro to, aby se to mezi námi zlepšilo, že mi to prý tak vyhovuje, že o něj nemám zájem. Ten zájem si zřejmě představuje tak, že s ním budu dál spát, trávit volný čas, když není zrovna u ní, před ostatníma dělat, že se nic neděje. Že budu bojovat s tou druhou, dokazovat, že jsem já ta lepší a trpělivě čekat, které z nás on dá nakonec přednost.
Já naopak tu druhou už vůbec neřeším,nevyptávám se, starám se o sebe, dělám si svoje, častěji chodím ven, mám svoje zájmy a nestarám se, kde je on, a to mu nějak začíná vadit.
Takže ho zřejmě nakonec donutím, aby odešel, protože jsem se málo snažila.
A že vůbec prý nepřemýšlím, co jsem já udělala špatně. Před tím mi říkal, že si nemám nic vyčítat, že já za to nemůžu.
Hrozně mě to unavuje, jsem raději, když není doma a mám aspoň klid.

Sorajo, dělej přesně to, co děláš. Nehraj s ním tu jeho hru. Nenech se do ní zatáhnout.  Držím ti palce.

Sorajo, já si myslím, že to, co děláš, děláš správně a jak nejlíp momentálně umíš. Nicméně děláš něco asi jinak, než jsi dělala dosud a tím jsi svého muže totálně rozhodila. A to je taky správně :jojo: On je ten, kdo spustil všechno tohle dění. A jinak, než že mu dojde, že není pupkem tvého světa, že VŮBEC není pupkem světa a tudíž že hlavně on se musí snažit, aby se jeho svět zase dostal do rovnováhy, dospět v chlapa nemůže.

Sorajaa: Dnes mi řekl, že už ke mě nic necítí a nemá to mezi námi smysl. Že se těší, až se odstěhuje.

Sor, Ty ani nevíš, jaké eso máš v rukávu :D:supr:
Držím palce. S takovým bych opravdu dál žít nechtěla. :)

Sorajaa: Že budu bojovat s tou druhou, dokazovat, že jsem já ta lepší..

Ano, ano, tohle jsem slyšela od mnoha chlapů. Od takových, které nepovažuji za chytré, ač jsou ověnčeni tituly. :D


Pandorraa: On je ten, kdo spustil všechno tohle dění.
Asi sama víš, že zrovna tahle Tvoje věta je (z hlediska vesmíru) :D diskutabilní, ale v této chvíli na tom až tak nezáleží... ;):)

sorajoo to že ti teď muž nasazuje psí hlavu je jen taková jeho obrana před sebou samým. On si hledá vysvětlení a hojí si vlastní svědomí, aby tě mohl snáz opustit a nepřipadal si jako hajzlík...ale děláš to dobře. Jestli to zvládáš jak píšeš tak mu to rozhodně neulehčuješ.

Děkuji vám holky za podporu, sama nevím, jestli dělám dobře nebo ne, to prostě ukáže čas, snažím se dělat to, co cítím. Třeba kamarádka sice respektuje, co dělám, ale ona by prý jednala jinak, především by ho vystěhovala okamžitě, že mu to hrozně usnadňuji, protože má takto pořád pocit otevřených zadních vrátek, navíc prý nechápe, jak s ním můžu normálně komunikovat po tom všem, že manžel musí mít pocit, že nemám žádnou hrdost. Je to těžký.Vím, že to všechno už asi nemá smysl, ale stejně zatím ještě nedovedu udělat ten poslední krok a rozseknout to za něj. Ale čekat věčně na to, co udělá on, kdy se odstěhuje, to taky nejde věčně. Je jasný, že se mu toho všeho nechce, těch změn bude moc, stěhování, život v jiném městě, v paneláku místo rodinném domě, se třemi malými dětmi, s paní, která je zvyklá na úplně odlišný životní styl, bez příbuzných a přátel, i když těch měl minimálně a s příbuznými se stýkal celkem nerad. Taky hlavně bude muset dát výpověď a najít si nové zaměstnání, taky bude muset prodat svou milovanou motorku, no bude toho hodně. Ono taky bude záležet na tom, jak moc bude ta druhá tlačit, aby od nás odešel a byl s ní.  A nedělám si iluze, i kdyby přece jenom nakonec zůstal, nebude to kvůli mě a dětem, ale proto, že se zalekne těch změn, co by musel udělat, případně pokud by došla trpělivost té druhé a ona sama ukončila ten vztah.
Já to všechno vím, všechno si to uvědomuji, ale stejně zatím nedokážu říct, ať odejde.
Asi ještě fakt nedozrál ten čas, abych to dokázala a potom nelitovala, že jsem se třeba ukvapila. Snažím se od něho zatím co nejvíc odpoutat, žít sama za sebe, věnovat se práci, holkám, koníčkům. On to ze mě cítí, něco je jinak než dřív na co byl zvyklý.  Neví, co se děje, je teď hrozně navztekaný a popudlivý, řekl mi, že se ho prý snažím schválně znejistit. On vůbec nechápe, že to dělám kvůli sobě a ne kvůli němu.
Pořád mi ještě není lhostejný, ale přece jenom ta má láska k němu se začíná sice pomaličku, ale přece jenom vytrácet někam do nenávratna.

Sorajo, tvé poslední řádky mě přivedly k napsání toho, že se mi stala zvláštní věc. Nevzpomínám si, že bych svému BM někdy řekla, že ho miluju. Jen že ho mám ráda. Protože jsem to tak cítila. Nešlo to říct - miluji tě. Když odcházel a odešel, několik let jsem necítila nic. A ted říkám miluji tě. V duchu. Teď to tak cítím. I když je daleko, daleko. Je ženatý se svou bývalou milenkou. Já se s ním vůbec nestýkám, nevídám ho. Přesto vím, že ho miluju. Divné.

Tvé city se budou asi všelijak houpat. Obdivuju tě, jak to zvládáš a jakým způsobem. Považuju tvůj způsob za to nejlepší, co může žena ve tvé situaci udělat. :jojo:

já taky....

Tercila napsal(a):

Pandorraa: On je ten, kdo spustil všechno tohle dění.
Asi sama víš, že zrovna tahle Tvoje věta je (z hlediska vesmíru) :D diskutabilní, ale v této chvíli na tom až tak nezáleží... ;):)

Tak proč to tedy řešíš, když o tom neumíš diskutovat?

Sorajo, zvládáš to velmi dobře - dělat to, co cítíš, je nejlepší rozhodnutí, jaké jsi mohla udělat: netlačíš ani na něj, ani na sebe. Takže mu to neulehčuješ ani o kousek. Nemá a nebude se mít a co vymluvit. Hodně štěstí :)

Ja ťa obdivujem... Ja som sa zachovala pri rozchode podobne (nakoniec odišiel za ŇOU - vraj som oňho dostatočne nebojovala :P ), ale ešte niekoľko mesiacov, ak nie rokov, som sa trápila tým, ČO som urpbila zle a ČO som mohla urobiť inak... Chyba! Dnes by som sa tým už nezalamovala. Kocky boli hodené - zrejme už dávno predtým, než sa tá madam objavila. :jojo:

mě by celkem zajímalo, jak si chlapi to "bojovat o ně" vlastně představují :rolleyes::/

sorajaa napsal(a):

Neví, co se děje, je teď hrozně navztekaný a popudlivý, řekl mi, že se ho prý snažím schválně znejistit. On vůbec nechápe, že to dělám kvůli sobě a ne kvůli němu.
Pořád mi ještě není lhostejný, ale přece jenom ta má láska k němu se začíná sice pomaličku, ale přece jenom vytrácet někam do nenávratna.

Zatim opravdu nevi co se deje a nechape to,nebot nechape ani sam sebe,nemuze chapat ani Tebe. :)
 
Pandora zde pred par dny napsala uzasnou vec- tohle:  " Je docela možné, že časem se bude Sorajin manžel před ní i plazit po kolenou a prosit o odpuštění.... Až PAK - ne kvůli němu, ale právě zase jen a jen kvůli Soraje samotné -  si já osobně myslím, bude ten pravá čas se ho snažit pochopit. A bude to neméně těžké jeko  teď."

Mne povedal, že som mu mala vyznávať lásku, dávať najavo, že ho potrebujem, že si ho vážim... Opakovať mu to častejšie, najlepšie denne - a pred svedkami... :D Keby som toho aj bola schopná PRED ŇOU (určite som mu dávala náklonnosť najavo viac ako on mne...), tak PO už to bola Mission Impossible. Už mi to nešlo cez pysky (ani po bedně od whisky).

Tak abychom to shrnuli, manžel od Sorajae je líný, neschopný lump, který odchází za milenkou - to zní skoro jako výhra pro Sorajau (sakra, jak se to jméno skloňuje). Nějak mi to nesedí, takoví chlapi nemají rádi změny - nové rodiny, stěhování a tak......

Goodboym však on taky ještě u milenky není, všiml sis? :D

Goodboy napsal(a):

Tak abychom to shrnuli, manžel od Sorajae je líný, neschopný lump, který odchází za milenkou - to zní skoro jako výhra pro Sorajau (sakra, jak se to jméno skloňuje). Nějak mi to nesedí, takoví chlapi nemají rádi změny - nové rodiny, stěhování a tak......

To máš asi pravdu, že tohle tento typ mužů nemá rád. Dojel jak se říká na to, že předpokládal, že Sorajaa bude stejná, zapoměl však, že každá akce vyvolá reakci, no možná na to nezapoměl, jen asi spíše věřil tomu, že Sorajaa bude ta, co se ještě více přetrhne, jen aby ho udržela doma. že se bude snažit a ještě víc, než co dělala předtím. Jen se asi přepočítal v tom, že nemusí všechno být podle něj a podle jeho názoru a domněnek, ale že to může být taky úplně jinak. Začal hrát hru, že je pro Sorajuu nepostradatelný...a jaké to překvapení, že Sorajaa na hru nepřistoupila. proto také vrhání těch různých výčitek směrem k ní, že ona ho nepotřebuje, ona ho nemiluje, ona se nesnaží, dělá vše aby odešel - nevidí, že tohle je všechno jeho vlastní režie a scénář. Neuvědomil si, že to nemusí být tak, jak si nalinkoval...a jak vidno, ještě to nepochopil. Až to možná pochopí, najednou zjistí, že za ním zůstala jen spálená země a Sorajaa, co už ho opravdu potřebovat nebude.

Sorajoo, držím palce a osobně já už bych byla asi více vnitřně rozhodnutá, že takového týpka prostě ne - dopřála bych mu plnými hrstmi tu svobodu a užití si druhé mízy....

Goodboy napsal(a):

Tak abychom to shrnuli, manžel od Sorajae je líný, neschopný lump, který odchází za milenkou - to zní skoro jako výhra pro Sorajau (sakra, jak se to jméno skloňuje). Nějak mi to nesedí, takoví chlapi nemají rádi změny - nové rodiny, stěhování a tak......

Líný neschopný lump je možno od istej doby DOMA, inde sa asi snaží až moc. :D A je zjavné, že jemu by najviac vyhovoval stav 2v1, ale tie hnusné ženské ho zrejme časom donútia rozseknúť to. :grater::dumbom: .

Zklamaná napsal(a):

Goodboy napsal(a):

Tak abychom to shrnuli, manžel od Sorajae je líný, neschopný lump, který odchází za milenkou - to zní skoro jako výhra pro Sorajau (sakra, jak se to jméno skloňuje). Nějak mi to nesedí, takoví chlapi nemají rádi změny - nové rodiny, stěhování a tak......

To máš asi pravdu, že tohle tento typ mužů nemá rád. Dojel jak se říká na to, že předpokládal, že Sorajaa bude stejná, zapoměl však, že každá akce vyvolá reakci, no možná na to nezapoměl, jen asi spíše věřil tomu, že Sorajaa bude ta, co se ještě více přetrhne, jen aby ho udržela doma. že se bude snažit a ještě víc, než co dělala předtím. Jen se asi přepočítal v tom, že nemusí všechno být podle něj a podle jeho názoru a domněnek, ale že to může být taky úplně jinak. Začal hrát hru, že je pro Sorajuu nepostradatelný...a jaké to překvapení, že Sorajaa na hru nepřistoupila. proto také vrhání těch různých výčitek směrem k ní, že ona ho nepotřebuje, ona ho nemiluje, ona se nesnaží, dělá vše aby odešel - nevidí, že tohle je všechno jeho vlastní režie a scénář. Neuvědomil si, že to nemusí být tak, jak si nalinkoval...a jak vidno, ještě to nepochopil. Až to možná pochopí, najednou zjistí, že za ním zůstala jen spálená země a Sorajaa, co už ho opravdu potřebovat nebude.

Sorajoo, držím palce a osobně já už bych byla asi více vnitřně rozhodnutá, že takového týpka prostě ne - dopřála bych mu plnými hrstmi tu svobodu a užití si druhé mízy....

...jj myslím, že pro hodně žen, kterým muž utekl za druhou mízou je největší satisfakcí pozorovat jak si ti jejich exo/to/vé "užívají" té mízi a domnívám se, že sorajaa se ještě moc zasměje až ho potká se třema dětičkama v kauflandu :D připomíná mi to ten příběh o nevěře z televizního cyklu Pasti, jak se tereza Brodská zbavila podobně nadanýho manžela jako je ten Sorajin /hrál ho Michal Dlouhý/ moc pěknej příběh ...

přesně....
znám taky jednoho druhomízáka....
rozvedl se po  letech,2 velké děti a manželku, která se zhroutila....prý ať...to se stává....za pár let šel kolem "našeho"....2 malé děti, o které se staral už jako důchodce a nová manželka chodila do práce....uštvaný výraz...nevěděl kam s očima, protože mu bylo jasné, že já vím....
a první manželka.....kočka koček.....užívá si...jezdí na dovolené...na kole...chlapi mlsně koukají.......a on....starý vůl...lituje...chtěl by se vrátil...ale nikdo ho nechce.....dávám mu tak ještě 2 roky....pak ho ta nová vykopne

hirondel napsal(a):

sorajaa napsal(a):

Neví, co se děje, je teď hrozně navztekaný a popudlivý, řekl mi, že se ho prý snažím schválně znejistit. On vůbec nechápe, že to dělám kvůli sobě a ne kvůli němu.
Pořád mi ještě není lhostejný, ale přece jenom ta má láska k němu se začíná sice pomaličku, ale přece jenom vytrácet někam do nenávratna.

Zatim opravdu nevi co se deje a nechape to,nebot nechape ani sam sebe,nemuze chapat ani Tebe. :)
 
Pandora zde pred par dny napsala uzasnou vec- tohle:  " Je docela možné, že časem se bude Sorajin manžel před ní i plazit po kolenou a prosit o odpuštění.... Až PAK - ne kvůli němu, ale právě zase jen a jen kvůli Soraje samotné -  si já osobně myslím, bude ten pravá čas se ho snažit pochopit. A bude to neméně těžké jeko  teď."

Podle mě je a bude pro Soraju nejdůležitější pochopit co ona sama chce pro sebe. Zda i kdyby se toto někdy stalo (vytučněné), zda by o svého manžela Soraja ještě stála.
Pochopit, ať už dělá cokoliv, druhého člověka je velkou výzvou. Stejně tak vyznat se ve svých vlastních citech.

mariposa napsal(a):

hirondel napsal(a):

sorajaa napsal(a):

Neví, co se děje, je teď hrozně navztekaný a popudlivý, řekl mi, že se ho prý snažím schválně znejistit. On vůbec nechápe, že to dělám kvůli sobě a ne kvůli němu.
Pořád mi ještě není lhostejný, ale přece jenom ta má láska k němu se začíná sice pomaličku, ale přece jenom vytrácet někam do nenávratna.

Zatim opravdu nevi co se deje a nechape to,nebot nechape ani sam sebe,nemuze chapat ani Tebe. :)
 
Pandora zde pred par dny napsala uzasnou vec- tohle:  "Je docela možné, že časem se bude Sorajin manžel před ní i plazit po kolenou a prosit o odpuštění .... Až PAK - ne kvůli němu, ale právě zase jen a jen kvůli Soraje samotné - si já osobně myslím, bude ten pravá čas se ho snažit pochopit. A bude to neméně těžké jeko  teď."

Podle mě je a bude pro Soraju nejdůležitější pochopit co ona sama chce pro sebe. Zda i kdyby se toto někdy stalo (vytučněné), zda by o svého manžela Soraja ještě stála.
Pochopit, ať už dělá cokoliv, druhého člověka je velkou výzvou. Stejně tak vyznat se ve svých vlastních citech.

Ty ted mari ale  pouze opakujes to co uz rekla Pandora.  :)  Jen jsi pouzila jina slova.

Holky, tak dnes jsme byli na návštěvě u manželových rodičů, oni už vědí, jak se u nás věci mají, jak  jsem už psala, asi před 14 dny u nás byli na návštěvě a manžel zrovna nebyl doma,( byl u milenky, to jsem jim ale tenkrát neřekla), což jim bylo divné, no a pak u nich byla na návštěvě  starší dcera, tak se jí samozřejmě vyptávali a dcera řekla, že táta si našel nějakou jinou paní a chce od nás odejít. Byl to pro ně šok, hlavně tchyně z toho byla moc špatná, včera večer mi volala a pořád naříkala, že musíme něco udělat, nějak mu to rozmluvit, že je blázen a že pokud odejde, že už ho nechce ani vidět a že nechápe, jak můžu jen tak čekat, že mu mám dát ultimátum a podobně.
Řekla jsem jí, že si myslím, že není v mé moci  ho donutit, aby neodcházel, ani to dělat nechci, je to prostě na něm. Tchyně chtěla, aby manžel nevěděl, že oni to vědí, prý dobře ví, jaký je tvrdohlavý, jak nerad přiznává chybu, takže pokud by prý nakonec chtěl zůstat s námi, tak by mu bylo před nimi jako rodiči trapně, že to vědí, styděl by se a třeba by to byl další důvod, proč raději odejít k té druhé. Prosila mě, aby jsme dělali při dnešní návštěvě, jako že se nic neděje, že oni jako rodiče zatím nic nevědí. Nevím, jestli jsem udělala dobře nebo ne, prostě jsme hráli všichni komedii, že se nic neděje, takže manžel netuší, že jeho rodiče už všechno vědí. Bylo to dost hrozný, takto se přetvařovat, ale neměla jsem srdce to tchyni odříct, vím, že je to jeho matka a chce pro něj jen to dobré, ale přece to nemůžeme dělat takto věčně.
Navíc z toho všeho na mě padla nějaká hrozná deprese, na návštěvě jsme naoko fungovali jako šťastná rodinka, jako za starých časů a pak jsme přijeli domů a  já jsem si uvědomila, že už nic nebude jako dřív, že naopak vůbec nevím, co bude, prostě jako kdyby se člověk probudil z krásnýho snu do tvrdé reality. Je mi  mizerně, no snad se z toho vyspím a zítra zase bude líp. Kéž by.

Sorajo, je Ti mizerne proto, ze jsi se nechala nekym ovlivnit (ted je to tchyne).Je Ti mizerne protoze predstiras neco co neni v souladu s Tvymi pocity.

ale Sorajoo!!! takhle sebou nechat manipulovat a dokonce tchýní :grater: nedivím se, že ti je mizerně. Pokud maminka hodlá na chlapci pracovat at to dělá přímo a tebe z té špatné komedie vynechají. Ještě budeš tvému manželovi, který neumí chovat dělat husičku, protože to řekla tchýně ?

zapoměl však, že každá akce vyvolá reakci, no možná na to nezapoměl, jen asi spíše věřil tomu, že Sorajaa bude ta, co se ještě více přetrhne, jen aby ho udržela doma
Ale ona jeho akce Sorajinu reakci vyvolala... jenže jinou, než si pán představoval. A to ho "znejisťuje", že se manželka nechová tak, jak by se (dle jeho představ) chovat měla .
Mám pocit, že si hoch chtěl dokázat (a Soraje vlastně taky), jaký je o něj zájem a jak by ještě mohl, kdyby chtěl... a ono se mu to zatraceně vymklo.

že musíme něco udělat, nějak mu to rozmluvit, že je blázen a že pokud odejde, že už ho nechce ani vidět a že nechápe, jak můžu jen tak čekat, že mu mám dát ultimátum a podobně
Nenech sebou vláčet ještě od tchýně. Jako máma by mu to v první řadě měla zkusit rozmluvit ona, ne že ti to hodí na krk a bude dělat mrtvýho brouka. Ona nedá najevo, že ví, jakej je synáček prevít a po tobě chce konspiraci - samozřejmě. Vyjde z toho z čistejma ručičkama, ona nic, ona muzikant... a když chlapec odejde, za potvoru budeš ty, páč jsi neposlechla jejích "dobře míněných rad" a tudíž si za to můžeš sama.

Sorajo,  chápu, že ti je tchánovců i líto, ale  vyprdni se na takovéhle tanečky kolem trubce....  Tchýně může být zlatá, ale  tvůj život žít nebude....  Snaží se to pochopit ze svého úhlu a věku a  protože tuší, že synáček  udělal blbost non plus ultra, chtěla by "zakrývat sukněmi".Nechápe chudák, že doba popojela a  ty NEMUSÍŠ nic přikrývat, snášet, odžívat za někoho jiného, byť s tebou byl  dvacet a více let.....

PPavlaa napsal(a):

mě by celkem zajímalo, jak si chlapi to "bojovat o ně" vlastně představují :rolleyes::/

Mně by to - zcela bez ironie - zajímalo taky :)

Goodboy napsal(a):

Tak abychom to shrnuli...

Nazdar pane, rád Tě tu zase vidím. Jak se vede, a jak celá ta Tvoje story vlastně dopadla?

Sorajo, vlny nahoru dolů budou v určitých cyklech přicházet ještě hodně dlouho. Je to přirozené. Nepřebíre zodpovědnost za pocity druhých lidí, to ti nepomůže. Jinak citovky od  tvého muže ber s rezervou, láska a zájem o člověka se nedají vyprosit, prací či snahou získat, buď jsou nebo nejsou. Můj muž se mě snaží každým dnem přesvědčit, že chce být jen se mnou, pořád pracuje, je pozorný, velmi hezky se ke mně chová, ale kdybych necítila lásku a potřebu s tímto člověkem být, mohl by dělat cokoli a já bych odešla. Buď to tam je, nebo ne. I když náš vzath má naprosto jiný rozměr, možná o některé aspekty je ochuzen, ale cítím se svobodná, i když mám za zády milenku, která asi nikdy nedá pokoj. Přesto je to problém mého muže, který musí řešit, protože ať se mi to líbí nebo ne, každý máme vyměřený určitý počet let strávený zde a já rozhodně nebudu věnovat svou energii někam, kam jednoduše nechci a ani vlastně na to nemám právo. Je to velmi osvobozující a to věř, že mne do budoucna bude čekat ještě hromada starostí, ale votomtoje. Drž se a zkus si říci, jak bys vlastně žila, kdyby tato rána nepřišla. Naivně věřila v něco, co možná ani neexistuje. Tato situace ti má něco říci o tobě samotné, tak hledej spíše odpovědi na tyto otázky a jeho život nech na něm. Jsi svobodná a máš vždy možnost volby.

Sorajo,
dalo se čekat, že příjdou i tyhle "depky". Vím jak Ti je. Je to hodně vyčerpávající a ubírá to pozitivní energii do dalšího. U nás to nevěděli mí rodiče. Určitě něco tušili, ale Já jim nic neřekla. Všechny návštěvy u nich pro mne byly hodně těžké.  Tchýně se do dozvěděla od švagrové ( manželovy sestry). No ta si ho vychutnala. Vzhledem tomu, že vždy byla takový málý generál rodiny, tak ta obdstarávala to peklo, které jinde dělají manželky. Musím upozornit, že je to 149 cm malá 78 letá žena, která měla svého syna vždy na piedestalu. Pochází z jihu Evropy a tak jak ona miluje své děti a vnoučata, tak zase ony jí. Když se dozvěděla, tak nejprve přišla za mnou, aby vysondovala, jestli ho chci vyhodit... . Pak mu zavolala a doslova ho nalákala k sobě domů, že něco potřebuje. Můj milý manžel s úsměvem na rtech k ni přišel a tak to doslova"doslal" nejen od tchýně, ale i švagorvé. Tchýně okamžitě  spoření, které vedla pro naše děti a bylo na manžela, přepsala na mne. Odmítla s ním už dále komunikovat a zahájila tvrdý útok. Dnes se už tomu všemu , co tahle malá osůbka dokázala, směju.   Obtelefonovala všechny své sestry ( 5), dělala s nima doslova válečné porady. Došla si za onou donou do práce i domů .... Jeji sestry mi telefonovaly a utešovaly a ujišťovaly, že celá rodina stojí na mé straně .... . Paradoxně mne tyhle "pomoci" spíše házely do depky. Nechtěla jsem, aby jsme spolu zůstali proto, že celá jeho rodina z něj udělala doslova "vyvrhela", ale proto, že jsme to chtěli sami.
Nediv se tchýni. Mnohý starý člověk se doslova upíná k tomu, že jeho dítě má "vzorné"manželství . A je pro ně těžké příjmout fakt, že skutečnost je jiná. Omez návštěvy u nich a manželovi řekni, že v případě, že se rozhodl, měl by to rodičům říct, než se to "dozví od jiných".
Sorajo, mysli na sebe. Nemůžeš cítit neustálou zodpovědnost za jeho chování a chránit ho. Je to dospělý člověk, který si musí konečně sníst co si navařit, ať již mu to chutná nebo ne. :)

sorajo,
tchýně ti názorně předvedla, jaký vzorec chování dala svému synovi společně s jeho otcem do života. Ona to nemyslí zle, prostě to jinak neumí, snaží se ti pomoci.
Jenže je to jen a jen na tobě, zda s ní tuhle hru budeš hrát, zda budeš tenhle podivný vzorec chtít v hlavě svého muže posilovat.

Sofi....to jsem si početla.....pozdravuj tchyni.....a jste spolu s M?...a dobrý ?

Tak je to tady - odvedla jsi perfektní práci (vzhledek k manželovi) a tím mu velmi ztížila jeho slavný odchod.

Z toho co píšeš, jak mění názory a nabízí vzácné  místo po jeho boku v ložnici, se dá usoudit, že je chlapec v koncích. Režie se mu vymkla z rukou. Odcházet nehodlá, paní taky asi nevyšlapuje tak, jak si představoval a nevypadá to na bitvu o . Chce být přemlouván, chce dělat gesta (jako zůstat)..a tys mu to - drzosti drzá :D - neumožnila. 
Dokonce u tebe začal ztrácet body chlapství, což se dalo bohužel očekávat...

Ty jsi bezvadná ženská. Zvládáš to přímo ukázkově a měla bys být dávána za vzor. To, že kamarádka řekla, že nemáš hrdost,(nebo že on si musí myslet, že nemáš žádnou hrdost) je absolutní nesmysl.  Co je podle mě ocenitelné nejvíce, je nadhled, se kterým situaci zvládáš a glanc. Vyhodit chlapa to umí každá kolotočářka, to není kumšt. Ani obdobná "itálie" s vyhazováním a usmiřováním se obden. Nejtěžší je ovládnout emoce a jednat. Ne se nechat strhnout a reagovat.  I  tvé prožívání situace je úžasné. :supr:  Moc ti fandím.  Řešíš to narozdíl od pána jako dospělý člověk. A to přímo v tom ohnisku problému umí málokterá z nás.

Manžel  je vážně kus, vžil se do role hrdiny a nechce ji opustit. Je prostě na to  malej. I maminka mu tolerovala jeho "nepřiznání  omylu", tvrdohlavost a ty ne..to je tedy vrchol ! Tak tedy hlavně zachovat takovou atmosféru, aby chlapeček neměl psychické bebí. Poslala bych je do nejbližšího amateéského divadla, aby se mohli realizovat a neztrácela  čas.
Myslím si, že si tebe mít po boku nezaslouží.

Mikeš napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

mě by celkem zajímalo, jak si chlapi to "bojovat o ně" vlastně představují :rolleyes::/

Mně by to - zcela bez ironie - zajímalo taky :)

Goodboy napsal(a):

Tak abychom to shrnuli...

Nazdar pane, rád Tě tu zase vidím. Jak se vede, a jak celá ta Tvoje story vlastně dopadla?

ale to bys měl jako chlap vědět, ne ? a poučit nás :vissla:

Sorajo, tak si přemýšlím  jak dobře a  s noblesou zvládáš  krizovou situaci a napadá mě  jen dotaz:
Myslíš, že tvůj muž ( správně  na zdejších stránkách  ohodnocený vpodstatě jako  zapomenutý mimísek v pokročilém stupni senility  :P  ) má ještě pro tebe nějaké PLUS body?  Je na něm ještě něco, kromě společně prožitých let, co bys mohla použít pro případný odpich do dalších společných let?
Já se totiž domnívám, že on už skutečně není daleko od situace, kdy se vysype k nohám buď mamince nebo tobě... A pokud by taková situace nastala , je na čem stavět? Schválně nemluvím o nějakém odpouštění. Podle mého byste museli tuhle etapu promazat jako období   totálního výpadku rozumu a to se jako choroba neodpouští- jen akceptuje.... :jojo:

PPavlaa napsal(a):

Mikeš napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

mě by celkem zajímalo, jak si chlapi to "bojovat o ně" vlastně představují :rolleyes::/

Mně by to - zcela bez ironie - zajímalo taky :)

Goodboy napsal(a):

Tak abychom to shrnuli...

Nazdar pane, rád Tě tu zase vidím. Jak se vede, a jak celá ta Tvoje story vlastně dopadla?

ale to bys měl jako chlap vědět, ne ? a poučit nás :vissla:

Když jsem o tom přemýšlela, co vlastně asi čeká muž od ženy za boj o svou maličkost, tak mě napadaly takový ty klasický věci - Rettigová v kuchyni, lady v obýváku, Mery Poppins u dětí a děvka v posteli... A fakt nevím, jestli bych takovýho boje byla schopná, notabene pro joudu, co potřebuje o citech druhých směrem k sobě přesvědčovat. :/
Takže, když Mikeš píše, že by ho to taky zajímalo, myslím, že je patří mezi muže normální. I takový možná někdy ujedou, ale ustojí to se ctí a nedělají ze sebe bl.bečky škemrající o pozornost a podle toho, kde se na ně líp smějou určují, kdo je jak moc miluje... :vissla:
Podle mě to nevědí ani ti muži, co by o takovou bojovku stáli. Jen plácají. Když nevím, co vlastně chci, jak to mají ksakru vědět ostatní? :vissla:

Díky vám všem holky za názory a povzbuzení, Zuzi, ani nevíš, jak často se teď na podobné otázky ptám sama sebe, jestli je ještě něco , kromě těch společně prožitých let, dětí apod., ještě něco jiného, na čem by se dalo začít případně znovu stavět, nebo je to opravdu už jen ten zvyk, strach z budoucnosti, z osamělosti, nechuť měnit ten svůj zažitý život. A říkám Ti upřímně, já to zatím nevím. To víš, že bych chtěla, aby to všechno bylo zase jako dřív, myslím, že jsem schopná pochopit hodně věcí, zapomenout ne, to nejde, ale prostě se s tím nějak naučit žít a taky si z toho vzít ponaučení.
Jenže to je chtění, vím, že realita může být jiná, navíc na svého manžela už prostě hledím jinýma očima než třeba před měsícem, pořád ho mám ráda, ale už tak nějak v podvědomí tuším, že bych byla schopná žít i bez něho, kdybych musela, že se o sebe i děti dovedu postarat, že tím prostě nekončí svět. Prostě lhostejný mi pořád není, pořád mě to hrozně bolí, že tam je ta druhá a já mu nestojím za to, aby se jí vzdal.
Teď je ona paní na dovolené, takže manžel je doma, ale vím, že až se vrátí, zase za ní bude jezdit, telefonovat a zase to bude stejné. A to ještě paní chtěla, aby manžel sebou přivezl i naše dcery, prý by je ráda poznala. To mě teda úplně dorazilo, nejdřív jsem myslala, že si z nás dělá legraci. Co by jim asi řekla? Ahoj, já jsem milenka vašeho otce a chci ho teď pro sebe? Manžel se mi  pořád snaží namlouvat, jak je paní ohleduplná, jak ji to taky trápí, že na mě bere ohled, ale že si nemůže pomoci, prostě manžela tak strašně miluje, ale prý ho do ničeho netlačí, má se rozhodnout sám, aby pak nebyl nešťastný. Asi jsem divná já, že si nevážím toho, jak charakterní paní si manžel našel.
Vím, že se to může stát, že člověk někoho potká a zamiluje se, ale moc mi vadí a trápí, jak se k tomu manžel staví, ta jeho nerozhodnost, že chce všechno obětovat a na nic nebere ohled, hlavně na holky, vadí mi ty jeho řeči, co mi všechno říká o té druhé a nevidí, jak mě to zraňuje.

Sor,
máš doma manipulátora, nezapomeň.... 
Řekla bych, že se snaží vnutit ti pocit viny: Ty nechceš, ty odmítáš, ty nechápeš... tj. ty za všechno můžeš.... vždyť on je tak vstřícný a ohleduplný.... :tesi:
Aby ses nakonec nedočkala "ve vší počestnosti" podaného návrhu, že jako ohleduplná a obětavá matka a manželka by ses měla vystěhovat z domu a nechat bydlení manželovi. Jak tě čtu, klidně by to "zvládl" :usch:
Nemusel by se nikam stěhovat... ono totiž není kam.

Nenech sebou manipulovat. Co bylo, je pryč - čeká tě někdo lepší :jojo: .

Probuď se!

Tchyně chtěla, aby manžel nevěděl, že oni to vědí, prý dobře ví, jaký je tvrdohlavý, jak nerad přiznává chybu, takže pokud by prý nakonec chtěl zůstat s námi, tak by mu bylo před nimi jako rodiči trapně, že to vědí, styděl by se a třeba by to byl další důvod, proč raději odejít k té druhé..

Dobrá komedie,to opravdu nejde hrát dlouho. Budeme kolem něj chodit po špičkách,aby se nám náhodou Jájínek nenaštval a neurazil.Dle chování tchyně je jasné kde k tý sobeckosti přišel.Děti holt s rodičema někdy mávaj doživotně.Myslím že na ústupky od druhých (tzn.i od tebe) je zvyklý celý život.Teď kouká,že ty mu na tu lopatičku sakra nechceš sednout,aby tě mohl pěkně do tý pece šoupnout.Tchyně to myslí učitě dobře jak tu už někdo napsal,ale tohle je fakt nešťastnej způsob.On sám se prostě nezmění,změnit se budeš muset ty Sorajo.Ale ne k obrazu jeho.Zachovej si tvář.Myslím na tebe a ať to vše dobře dopadne ať tak nebo tak.:hjarta:

...koukám Sorajoo, že ten tvůj s tebou cvičí jak s tyčí. Ptáš se jak mohl zapomenout a proč dává přednost jí. Pochop, že on je teď zamilovanej po uši do paní"dokonalé" ,která ve skutečnosti může být pěkná hovězí bytost. To, že ti furt předhazuje její dokonalost je jen jeho boj s vlastním svědomím a zjevně se taky nemá komu pochlubit a protože tě po letech bere jako inventář tak s tebou i tak zachází. Nejsi pro něj vzácná, má tě jistou a jí ne. Není to tvoje vina nemůžes s tím nic dělat on je teď uplně mimoň. Bohužel si narazila na paní, která se jeví stejně zdatnou manipulátorkou jako je tvůj jájínek. To, že k ní láká i vaše dcery je lehce na přes dršťku, ale chápu jí, potřebuje se udělat co nejvíc hezká a všeobjmající, aby muž padl do její pasti ještě hlouběji. Je to chytrá manipulátorka, která jde přes mrtvoly a to jak mu říká ať se sám rozhodne, to je fakt od ní "dojemné". Moc dobře si spočítala, že kdyby na něj tlačila tak by se jí mohl vyplašit :usch:
Mám pocit /a vlastně to není pocit stačí se podívat do rozvodových statistik/ , že takhle dopadneme fakt každá druhá ať jsme jakkoli dobré manželky. Prostě se po letech dostaví pocit okoukankanosti a pak stačí příležitost nebo náhoda a muž odkráčí za princeznou svého srdce bez ohledu na to, že třeba časem zjistí jak šlápl do ....., ale věř tomu, že časem to zvládneš i kdyby odešel a že tě čekaj třeba další líbanky. Já jsem po letech upřimně děkovala, tomu že me to taky potkalo. Protože bych už jen přežívala v okoukaném vztahu, nevěra mi umožnila zažít zase randění, lumpárny jako za mlada ...zpětně jsem zjistila o kolik radosti bych přišla. Já ty chlapy vlastně chápu :dumbom: jdu si dát facku :lol:

sorajaa napsal(a):

Díky vám všem holky za názory a povzbuzení, Zuzi, ani nevíš, jak často se teď na podobné otázky ptám sama sebe, jestli je ještě něco , kromě těch společně prožitých let, dětí apod., ještě něco jiného, na čem by se dalo začít případně znovu stavět, nebo je to opravdu už jen ten zvyk, strach z budoucnosti, z osamělosti, nechuť měnit ten svůj zažitý život. A říkám Ti upřímně, já to zatím nevím. To víš, že bych chtěla, aby to všechno bylo zase jako dřív, myslím, že jsem schopná pochopit hodně věcí, zapomenout ne, to nejde, ale prostě se s tím nějak naučit žít a taky si z toho vzít ponaučení.
Jenže to je chtění, vím, že realita může být jiná, navíc na svého manžela už prostě hledím jinýma očima než třeba před měsícem, pořád ho mám ráda, ale už tak nějak v podvědomí tuším, že bych byla schopná žít i bez něho, kdybych musela, že se o sebe i děti dovedu postarat, že tím prostě nekončí svět. Prostě lhostejný mi pořád není, pořád mě to hrozně bolí, že tam je ta druhá a já mu nestojím za to, aby se jí vzdal.
Teď je ona paní na dovolené, takže manžel je doma, ale vím, že až se vrátí, zase za ní bude jezdit, telefonovat a zase to bude stejné. A to ještě paní chtěla, aby manžel sebou přivezl i naše dcery, prý by je ráda poznala. To mě teda úplně dorazilo, nejdřív jsem myslala, že si z nás dělá legraci. Co by jim asi řekla? Ahoj, já jsem milenka vašeho otce a chci ho teď pro sebe? Manžel se mi  pořád snaží namlouvat, jak je paní ohleduplná, jak ji to taky trápí, že na mě bere ohled, ale že si nemůže pomoci, prostě manžela tak strašně miluje, ale prý ho do ničeho netlačí, má se rozhodnout sám, aby pak nebyl nešťastný. Asi jsem divná já, že si nevážím toho, jak charakterní paní si manžel našel.
Vím, že se to může stát, že člověk někoho potká a zamiluje se, ale moc mi vadí a trápí, jak se k tomu manžel staví, ta jeho nerozhodnost, že chce všechno obětovat a na nic nebere ohled, hlavně na holky, vadí mi ty jeho řeči, co mi všechno říká o té druhé a nevidí, jak mě to zraňuje.

Sorajo, už nikdy to nebude tak jak dřív. I kdyby se všechno vrátilo fyzicky, tak ty už jsi jinde. A je moc dobře, že se to stalo, protože bys tento pocit a vědomí vlastní samonosnosti nezažila. Nemusíš se už bát ničeho - ani čerta a nemusíš jednat tak, jak  někdo bude pískat.
Tvůj M je trouba, pokud ti vypráví o milence - jak je ohleduplná. Ví o ní za a) prd a za b) ty informace se snaží říkat hlavně sám sobě a ospravedlnit si své počínání, o kterém velmi dobře ví, že je srabácké. Chlap se takto nechová, ten rodinu zajistí po všech stránkách,  sbalí osobní věci a zůstává dobrým tátou a slušným exákem. Určitě nekrmí svou ženu takovýma kravinama. A ty bys mu neměla snad ani dopřát sluchu, toto vyblívání se a obtěžování tebe jeho problémy a jeho hloupým rozhodnutím.
Časem se těmto jeho snahám a hloupým manipulacím zasměješ.

Skoro se obavam ze by se Tvemu muzi naramne libilo zit s ni i s Tebou zaroven. Jakoby se mu nechce se rozhodnout a proc taky?!

Wiki napsal(a):

Sorajo, už nikdy to nebude tak jak dřív. I kdyby se všechno vrátilo fyzicky, tak ty už jsi jinde. A je moc dobře, že se to stalo, protože bys tento pocit a vědomí vlastní samonosnosti nezažila. Nemusíš se už bát ničeho - ani čerta a nemusíš jednat tak, jak  někdo bude pískat.

Tohle je to, za co můžeš být svému muži vděčná - on ti vlastně dal možnost, jak objevit sama sebe, svoji vlastní samostatnost.
A že je to trouba, o tom žádná. Sám sobě kope hrob, bohužel.

Pandorraa napsal(a):

Wiki napsal(a):

Sorajo, už nikdy to nebude tak jak dřív. I kdyby se všechno vrátilo fyzicky, tak ty už jsi jinde. A je moc dobře, že se to stalo, protože bys tento pocit a vědomí vlastní samonosnosti nezažila. Nemusíš se už bát ničeho - ani čerta a nemusíš jednat tak, jak  někdo bude pískat.

Tohle je to, za co můžeš být svému muži vděčná - on ti vlastně dal možnost, jak objevit sama sebe, svoji vlastní samostatnost.
A že je to trouba, o tom žádná. Sám sobě kope hrob, bohužel.

Já jsem to sem psala (myslím), že tohle jsem prožila i já, ovšem v jiných dimenzích. Ale! kdyby se to nestalo (že by mě odepsal), tak dodnes přežívám v jeho stínu, jako nula .
Soraja to asi tak ani nevnímala, je na rozdíl ode mne normální :D , ale já ve své nule žít nemohla. Vážně jsem bm vděčná. Což on bere jako ironii - nechápe. Kdepak, vůbec to není ironie. .
U Soraji to není tak extrémní, je a byla zřejmě samostatná, teď si to jen uvědomila v celém rozsahu. Holky - to, že nás někdo dokope k naší samostatnosti (která je třeba následkem něčeho - není prvoplánová), to je obrovský dar. Samy v teplíčku, ve vatě, v poklidu bychom se do toho nepustily...ne? :)

Wiki napsal(a):

U Soraji to není tak extrémní, je a byla zřejmě samostatná, teď si to jen uvědomila v celém rozsahu. Holky - to, že nás někdo dokope k naší samostatnosti (která je třeba následkem něčeho - není prvoplánová), to je obrovský dar. Samy v teplíčku, ve vatě, v poklidu bychom se do toho nepustily...ne? :)

Ne, já bych se do toho zřejmě nepustila. :) Takže díkybohu :jojo:

Všechno, co se nám děje, má svůj smysl, když pochopíme jaký, pak OLÉÉÉÉ :D:storstark::supr::cool:

Poslední dobou jsem se přistihla, jak znovu opakuju jeden vzorec. V novém vztahu smutním za starým. Ale jak mi to došlo, že dělám stejnou chybu, tak jsem to promyslela, srovnala si v hlavě a už je to OK. :) Žiju tady a teď. :) Co bylo, už nezměním a nebudu si tím kazit přítomnost. Tak. :) A ono to funguje, když jsem si to srovnala. :jojo:

Čím to je, že vždycky, když se začnu cítit trošku líp a mám pocit, že se z toho všeho pomaličku dostávám, tak se stane něco, co mě zase srazí dolů, tam kde už jsem byla a kam se nechci vracet.  Mladší dcerka má přes víkend akci, na kterou se hrozně už dlouhou dobu těší, je to bohužel na místě, kde se dá dojet pouze autem, manžel jí ještě včera večer slíbil, že ji tam odveze i přiveze. Dnes odpoledne přijel z práce, sbalil si nějaké věci a odjel autem. Dceři řekl, že si musí něco zařídit a přijede večer. Když jsem mu před chvíli volala, nebral mi telefon, za chvilku mi přišla sms, že odjíždí na víkend za tou druhou, že prý to nejde jinak. Proč dceři sliboval něco, o čem dobře věděl, že nesplní, proč nemá odvahu mi to říct ani do očí, ani do telefonu, pošle jen zprávu, proč nám to dělá??? Dcera se pořád ptá, kde je táta, co jí mám říct? Řekla jsem jí, že jí na víkend odvezu já, mám sice služební auto, ale ne na víkendy, budu si to muset nějak zařídit. Je hrozně smutná, před 14 dny udělal manžel to samé, slíbil jí, že za vysvědčení půjdeme na pizzu, pak odjel za tou druhou. Cítím, že ho za toto začínám snad až nenávidět, jak může tohle dělat? Vždyť je to i jeho dcera, proč na ni nebere ohled, jak mu může být tak lhostejná? Jak může dát přednost té druhé, když ví, že něco slíbil vlastnímu dítěti? Já to vůbec nechápu. A zase brečím, a to jsem myslela, že teď už mě nic nemůže tak moc rozhodit...

Sorajko, nic si z toho nedelej. Vim, ze to strasne mrzi tebe i dceru.Hele, tvuj manzel mysli v tuto chvili prirozenim a ubira mu to emocni inteligenci. Jeste me napadlo, zda tchani nemaji auto, ze bys jim zavolala a rekla, ze jejich syn opet vybouchl jako otec a ze potrebujes pujcit auto pro odvoz jejich vnoucete....

majkafa napsal(a):

Poslední dobou jsem se přistihla, jak znovu opakuju jeden vzorec. V novém vztahu smutním za starým. Ale jak mi to došlo, že dělám stejnou chybu, tak jsem to promyslela, srovnala si v hlavě a už je to OK. :) Žiju tady a teď. :) Co bylo, už nezměním a nebudu si tím kazit přítomnost. Tak. :) A ono to funguje, když jsem si to srovnala. :jojo:

tak ono rozumově se dá zdůvodnit spousta věcí. ale srdce neoblafneš.

jo.....požádej o pomoc v tomto případě tchánovce.....

Ppavlo, to nebyla otázka srdce. To byl egoušek. :D
Už se sebou umím díkybohu docela dobře pracovat. Je to prima. :D

Jak může dát přednost té druhé, když ví, že něco slíbil vlastnímu dítěti?
Jak vidíš, může. Je to smutný, sprostý a nezodpovědný... a dovedu si představit, jak to ve svém zatemnělém mozku přemele tak, že ti (možná) dokáže vytknout, jak jsi dcerku zpracovala proti němu, až se mu to nějakým způsobem od ní vrátí... bohužel.
Jistě - milostivá se mu vrátila z dovolený (pročpak asi ho nevzala taky??? ), kejvla prstíčkem a on "nemůže jinak"... Myslím, že tohle už přepísknul fest - tahat do toho děti je sviňárna první kategorie. Doufám, že ti to v tvém dalším postupu a rozhodování hodně pomůže.

Sorajo,
jedna věc je se zamilovat, a druhá věc je jeho chování k původní rodině, hlavně dětem. To, že přijde jiná láska (i když  něj je to stále spíš zamilování s nejistým výsledkem po opadnutí prvních vln), to se bohužel stává.
Ale ta druhá věc, jak se chová k původní rodině, to je výrazem (ne)dospělosti, (ne)zodpovědnosti a žebříčku životních hodnot toho dotyčného. Tady se tvůj manžel dost odkopal. Byl takový asi vždycky, jen to nebylo tak vidět, protože nenastala situace, kdy by se to tak odkrylo. Až teď. Víš, možná se to i malinko občas projevilo, ale ženy mají snahu si takové věci obrousit po svém, třeba větou - on je ...(takový, makový), ale má mě (a děti) rád, a já také nejsem dokonalá......Teprve když dojde na lámání chleba, projeví se to naplno. Co ty víš, třeba časem mu to, až opadne růžové plutí na obláčku a uvidí věci reálněji, pomůže dospět z chlapce v muže. Tak jako tobě, až pomine první vlna bolesti, dá tahle situace poznat, že jsi samostatná, sebevědomá jednotka, která si poradí za každého počasí.
....jsem se trochu rozepsala, omlouvám se....ber to jako můj subjektivní pohled. :)

Láska. neláska, po takomto niečo by asi stratil moju úctu a rešpekt - čo je horšie ako opadnutie zamilovanosti alebo ústup erotickej príťažlivosti. Kde nie je rešpekt, ani smrť neberie (voľná parafráza tety Kateřiny :D).

...když nemá člověk úctu, nemá nic (volně Bábi Zlopočasná) :)

Tak poprosit tchánovce o auto či odvoz je dobrej nápad, možná jim dojde, že dělat jako že nic nemá moc smysl, i když chápu tchýni, proč to tak chtěla. Dobře ví, že porodila a vychovala sraba, kterej jakmile zjistí, že o jeho poklesku ví pár lidí a nedejbože rodiče, bude mu to trapný. ;) Bejvalej se taky ptal, kdo všechno o tom ví... Přitom k jedněm společnejm známejm se s ní snažil nacpat na návštěvu, aby se pochlubil. A pak měl děsnej problém, když jsme zůstali spolu, kdo jako to ví... :rolleyes:
Ostatně to chlubení mu zůstalo dodneška :P - nedávno byl s přítelkyní nakupovat tam, kde ví, že pracuje kámoška (normálně tam nechodí)... :dumbom: Ale spíš proto, že já nereaguju - vozí mi je před barák, když vrací děti a já nic - pozdravím, pusu dětem a asi nevypadám zdrceně/ žárlivě/ zkamaně, že někoho má (nevím, co si představuje), tak holt musí obíhat přátele... :lol:
Pokud chce tvůj muž seznámit dcery s panímámou, měl by si především uvědomit, že už jsou dost staré na to, aby se rozhodly sami, jestli ji poznat chtějí a opravdu jejich chuti pomůže, že tatík vzal auto a jel se miliskovat, zatímco na ně se z vysoka vysejřil... nedodržel slib a ještě jim to ani nevysvětlil. Jako manžel je na draka a jako otec selhává na plný čáře.
Zvláštní je, že bývalý manžel vcelku fungoval, dokud byl sám. Teď má tu přítelkyni, několikátou za cca dva měsíce a je strašně vidět, jak má mozek v gatích. Kromě toho, že se nepřišel s dětmi rozloučit k odjezdu na tábor, což bych i pochopila (odstěhoval se a má to dál), jim ani nedal adresu, kam mu mohou psát a neřekl si o jejich... Přitom ukazovat jim tety mu problémy nedělá. :/ Zatím jsem to řešit nemusela, vycházeli jsme v pohodě, ale teď mám vcelku strach, jestli to nějak nepoznamená jejich vztah. Vím, že mi do něj nic není, ale jeho chování ovlivní jejich život v budoucnu - partnerský i společenský a za to bych mu s chutí nafackovala. Nehledě na to, že minule nebyly zrovna nadšení z víkendu (koukat se, jak se otec plazí po tetě Bětě asi nebylo nejpříjemnější) a začínám se bát, že se na víkendy s ním (a tetama) brzo vybodnou... I když jsem věděla, že to přijde, nějaká partnerka, modlila jsem se, aby se necjhoval jako pako. Asi špatná modlitba, nebo co. Mě neva, že někoho má, ale ty děti jsou s ním jen dva víkendy v měsíci - plazit a olizovat tetu může celej měsíc a představit ji dětem, až to bude vážnější. Vzhledem ke kvantitě posledního období to moc navážno nevypadá a tři různý tety na tři víkendy je na přeshubu... Uvítal bych jednu stálou a pokud možno normální, ale člověk nemůže mít všechno, že jo... :vissla:

Nemá smysl snažit se ho pochopit, Sorajo - jediný, co má smysl je, zařídit sobě a holkám co možná nejnormálnější život teď i pak, ať už to bude jakkoli... ale je to někdy facha, teda. Pro mě teďka zase asi bude... :/

Sorajo,je to normální blbec. Musíš si říkat, že je nemocný. On má určitě stále vaše dcery moc rád, a až "procitne", a věř, že se to stane, tak se studem bude zahrabát pod zem.
Vím, že je Ti hrozně. Vztek, lítost, bolest,když vidíš své děti ztrápené a smutné. Nevíš, jak jim to vysvětlit. Můj manžel, když v rychlosti odjížděl za onou donou, tak dceři, která chtěla jet s ním, řekl, že za chviličku přijede, jí bylo 7, a ona si sedla na chodník před dům a nechtěla pak jít domů ( večer) protože taťka jí slíbil, že za chvilku přijede a nezvedá ji ani mobil. Čekala tam několik hodin. V  té chvíli jsem chtěla doslova vraždit.
On teď nevidí, že svým chováním ubližuje, je zaslepený a hlavně ví, že Ty se postaráš.  Asi je čas nastavit pravidla a pokud nebudou fungovat, no tak i přesto, že Tě mám stále ráda, bude lepší pro mne i pro Tebe, když odejdeš.
Já v té době jezdila do lesa a klackem bila do země a řvala. Potřebovala jsem ze sebe dostat tu zlost, bezmoc, bolest, prostě vše. Pak jsem jela domů a dokázala fungovat.
Drž se a začni mu konečně "nepomáhat". :)

Já jsem se nerozváděla kvůli milence. Když si ale po rozvodu můj BM našel paní s dětmi, tak našemu synovi i mně  řekl, že teď má novou rodinu a už na něho nebude mít čas. Pak když se rozešli, tak si sypal popel na hlavu. A tato situace se opakovala několikrát. Opravdu jsem ráda, že jsem se rozvedla, měla jsem to udělat dříve.

Dcera ráno posílala manželovi sms, kde je a kdy přijede, že jí včera, když odjížděl řekl, že se vrátí večer, vůbec jí neodpověděl. Auto jsem si zařídila v práci, takže dceru zítra odvezu, nechci, aby byla zklamaná a smutná ještě víc než je, je to od něj sprostý, odjet ,nesplnit co slíbil, nic nevysvětlit, co si má podle něj asi dcera myslet, přemýšlí vůbec nad tím? Ráno jsem vynášela koš se odpadkama, nahoře ležely účtenky za  dětský plovací kruh a rukávky, asi půjdou s paní a jejíma dětma na koupaliště.
A jestli se Heli ptáš, jestli mi toto pomůže v dalším rozhodování, můžu Ti říct, že určitě. Ta dnešní téměř celá probdělá noc určitě k něčemu byla, sice dnes sotva funguju, třeští mě hlava, ale myslím, že jsem se zase posunula kousek dál.

Myslím si, že nebude dlouho trvat, že zjistíš, že to není on kdo opouští Tebe, ale Ty, kdo opouští  jeho. Až si to všechno srovnáš ( nejde to hned), příjde úúúúlevný a osvobozující pocit a nebudeš se děsit dalších dnů, co může příjd.:supr:

Jako partner není, jako otec zklamává.... Co s ním?



Javena,Lea, Sofi-   tytéž zkušenosti s BM mě mnohokrát vehnaly do hlavy myšlenku, jak jsem mohla být tak blbá  a vybrat dětem tatínka, který je hodí za hlavu v prvním kole...... A jak to těm kebulkám vysvětlit, že to není normální -slíbit a nesplnit- a přitom jim  neříct o jejich tatínkovi, že to je nezodpovědnej s*r*á*č....... :rolleyes:

Někdo, tuším, že to byl Axi, tu kdesi napsal, že zralý člověk, který miluje chce, aby všichni, zdůrazňuji VŠICHNI, kolem něho byli šťastní a tak pro to dělá vše, co je v jeho silách - rozdává lásku.
Ti ostatní, nezralí samečkové chlapečkové, se začnou chovat jako ti největší sobci a hlupáci - já mám teď novou paní, nové děti, vy se o sebe už nějak postaráte, konec konců dal jsem vám spustu svého času a teď si chci úžívat, bal bla!

Tvůj muž se chová jako hlupák sorajo a není nic, co by ho mohlo omlouvat.
Když muž selže jako partner, budiž, tam mají máslo na hlavě obvykle oba, ale pokud selže jako otec, je to beznadějně vadný kus a je třeba ho co nejdříve vyměnit. Holky jsou už sice velké, ale o to větší bude jejich deziluze a zklamání z toho, že tatík na ně kašle.... prostě se jim nejspíš houpe zem pod nohama.  A to je hodně zlé.

Je fakt, že největší ťafka od BM nebylo jeho chování ke mně, ale chování k synovi.

Sorajo, už jsi pořešila majetkové záležitosti? Jak vidíš, tvůj manžel je momentálně značně mozkově indisponován. Velmi snadno se může stát, že si nabere půjčky, které potom budeš splácet i ty. Nespoléhal bych na to, že jeho milenka je údajně zajištěná. Zaprvé to vůbec nemusí být pravda, zadruhé před ní může chtít ukázat, že není žádný chudák.

Pan, je to přesně jak píšeš, i já to tak cítím, jedna věc je se zaláskovat a druhá věc, jak se k tomu ten člověk postaví. Samozřejmě se to může stát, ale rozhodně by to neměly odnášet vlastní děti a rozhodně by neměly mít pocit, že pro svého otce už nic neznamenají, že nová paní a její děti jsou teď pro něj prioritou. Máme hrozně hodný a šikovný holky a mě to rve srdce, když teď vidím, jak se trápí. Starší má přítele, není pořád doma, zvládá to líp než ta mladší, ta byla na otce víc vázaná, trávili spolu víc času, jezdily spolu lyžovat, ta je chudák zmatená a zklamaná. Snažím se jí co nejvíc věnovat a zabavit, dnes odpoledne jsme spolu upekly úžasný meruňkový koláč, bylo to moc fajn, ale vím, že pořád myslí na to, co se děje. Manžel jí dnes celý den nebral telefon ani neodepsal na sms. Můžu se jen dohadovat, co za tím je, jestli nezájem nebo špatné svědomí nebo zbabělost postavit se k tomu, co dělá, čelem.
Jak je vůbec možný, že s někým přes dvacet let žijete, myslíte si, jak dobře ho znáte a pak se něco stane a během pár dnů se totálně všechno změní, změnil se tak on nebo jsem to byla já,  kdo neviděl nebo nechtěl vidět? Nemyslím teď milenku, to se asi fakt stát může, ale to ostatní, co následuje, to, jak je schopný všechny ostatní odepsat a jít za svým štěstím bez ohledu na vlastní děti.
Začínám z toho mít celkem strach, to už přestává být ten člověk, kterého jsem znala a milovala a důvěřovala, začínám mít strach, co ještě můžu všechno čekat.
Ale taky začínám pomalu nabývat jistotu, že už není cesty zpátky.

BrenTen:  Sorajo, už jsi pořešila majetkové záležitosti? Jak vidíš, tvůj manžel je momentálně značně mozkově indisponován. Velmi snadno se může stát, že si nabere půjčky, které potom budeš splácet i ty.

Ano, vím, že taková možnost existuje, za půjčky za trvání manželství odpovídáme oba, ale víš, jak tomu zabránit, aby k tomu nedošlo, pokud jsme stále manželé?
Existuje nějaké řešení?

sorajaa napsal(a):

BrenTen:  Sorajo, už jsi pořešila majetkové záležitosti? Jak vidíš, tvůj manžel je momentálně značně mozkově indisponován. Velmi snadno se může stát, že si nabere půjčky, které potom budeš splácet i ty.

Ano, vím, že taková možnost existuje, za půjčky za trvání manželství odpovídáme oba, ale víš, jak tomu zabránit, aby k tomu nedošlo, pokud jsme stále manželé?
Existuje nějaké řešení?

...existuje...požádat o rozvod

sorajaa napsal(a):

BrenTen:  Sorajo, už jsi pořešila majetkové záležitosti? Jak vidíš, tvůj manžel je momentálně značně mozkově indisponován. Velmi snadno se může stát, že si nabere půjčky, které potom budeš splácet i ty.

Ano, vím, že taková možnost existuje, za půjčky za trvání manželství odpovídáme oba, ale víš, jak tomu zabránit, aby k tomu nedošlo, pokud jsme stále manželé?
Existuje nějaké řešení?

Sorajoo - ihned v pondělí podej návrh na soud o zúžení SJM až na věci tvořící společnou domácnost. Zajdi za právníkem a vysvětli své obavy, pomůže ti sepsat návrh. Od data podání by SJM mělo být zúženo (pokud tedy dopadne dobře a bude vydán rozsudek) - ale pro jistotu se na to toho právníka zeptej. No a že bys měla mít pohromadě všechny doklady, smlouvy, výpisy z katastru, pokud máte nemovitosti atd. z banky raději půl peněz přelej na vlastní účet bez jeho dispozičního práva - ale přiznej ten účet v SJM, aby tě nemohl napadnout.... Tímhle se zaměstnej...
no a pokud pak podáš návrh na rozvod, už budete majetkově vyrovnáni...ale toto zúžení musí být dokončeno dřív, než by byl ukončen rozvod - jinak pokud budete dřív rozvedeni a majetek nebude zúžen (třeba se podá odvolání), tak pak máte stále SJM k datu rozvodu (ps. zúžit majetek na mě zkusil BM před rozvodem, já podala odvolání, mezitím nás rozvedli, takže k datu rozvodu byl majetek stále pohromadě....)

sorajaa napsal(a):

BrenTen:  Sorajo, už jsi pořešila majetkové záležitosti? Jak vidíš, tvůj manžel je momentálně značně mozkově indisponován. Velmi snadno se může stát, že si nabere půjčky, které potom budeš splácet i ty.

Ano, vím, že taková možnost existuje, za půjčky za trvání manželství odpovídáme oba, ale víš, jak tomu zabránit, aby k tomu nedošlo, pokud jsme stále manželé?
Existuje nějaké řešení?

Rozdělení SJM u notáře. Já to taky udělala.
A úplně nejlepší - jak radí holky, požádat okamžitě o rozvod.

Tak žádost o rozvod podat můžeš,ale je to až nejkrajnější řešení.Ale s úpravou sjm bych neváhala. A až se pán vrátí z výletu,požádala bych ho asi aby nezapomínal na SVÉ děti.Popř domluvila jasná a pro obě strany splnitelná pravidla co se týká dětí. Že ztratil zájem o tebe to se bohužel stává,ale co mají děti společného s láskou tatínka s onou paní mi není jasné. Tak mimo,aby nepochopil jak svým dceram ubližuje když na ně okatě hází bobek,snad není. A pokud to ví a je mu to jedno tak to je na pres dr..ku

majkafa napsal(a):

Ppavlo, to nebyla otázka srdce. To byl egoušek. :D
Už se sebou umím díkybohu docela dobře pracovat. Je to prima. :D

já nerozumím tomu, co má egoušek společnýho s tím, jestli smutníš nebo nesmutníš za starým vztahem. jak si to rozumově zdůvodníš ? já nevím, u mě tohle nefunguje. můžu rozumově tisíckrát vědět, že nemá smysl se k něčemu vracet, pro něco se trápit, ale tohle si prostě neporučím. u mě se tohle srovnává až časem, najednou je to pryč, ale nepomůže mi si něco srovnávat, nic tím neurychlím.
ale možná jsem tě špatně pochopila, pak se omlouvám.

sasasa napsal(a):

Tak žádost o rozvod podat můžeš,ale je to až nejkrajnější řešení.Ale s úpravou sjm bych neváhala. A až se pán vrátí z výletu,požádala bych ho asi aby nezapomínal na SVÉ děti.Popř domluvila jasná a pro obě strany splnitelná pravidla co se týká dětí. Že ztratil zájem o tebe to se bohužel stává,ale co mají děti společného s láskou tatínka s onou paní mi není jasné. Tak mimo,aby nepochopil jak svým dceram ubližuje když na ně okatě hází bobek,snad není. A pokud to ví a je mu to jedno tak to je na pres dr..ku

já bych ho o nic takového nežádala, ani mu to nepřipomínala. on dobře ví, že ty děti má.
myslím, že tohle co tu popisuje sorajaa, co se týká dětí, tu zažilo spoustu ženských, které byly ve stejné situaci.

Holky, díky moc vám všem za rady, co se týká zúžení SJM, bylo mi řečeno řečeno, že je to možné pouze v případě, že alespoň jeden z manželů je OSVČ, jinak ne. Taky nevlastníme žádný velký majetek, dům, kdy bydlíme, je zatím pořád ve vlastnictví mých rodičů, spolu s manželem jsme pořizovali vybavení domácnosti, auto, motorku a nějaké peníze máme na účtu.
Spíš jsem měla obavu z těch půjček, které by si mohl teoreticky vzít ještě za trvání manželství a pak nesplácet, ale proti tomu je fakt asi jen jediná obrana, a to rozvod.
A to je pro mě řešení fakt krajní, bohužel mám obavu, že zatím všechno směřuje právě tímto směrem.
Ráno jsem odvezla mladší dceru na tu její víkendovou akci, snad tam přijde na jiné myšlenky, před chvílí přijela starší dcera, ani jedné se manžel neozval. Vůbec nevím, co bude, až zítra (asi)  přijede, nevím, jak se asi bude chovat,jestli prostě přijede jakoby nic se neděje, teď budu přes týden s váma a příští víkend si všechno zopakujem, nebo z něj konečně vyleze nějaké řešení, a hlavně nevím, jak zareaguji já, ve mě se teď perou hrozné emoce, vztek, lítost, bolest, nejistota, je to hrozný. A fakt nevím, co převáží, až ho zase uvidím.

sorajaa napsal(a):

Vůbec nevím, co bude, až zítra (asi)  přijede, nevím, jak se asi bude chovat, jestli prostě přijede jakoby nic se neděje, teď budu přes týden s váma a příští víkend si všechno zopakujem, nebo z něj konečně vyleze nějaké řešení, a hlavně nevím, jak zareaguji já, ve mě se teď perou hrozné emoce, vztek, lítost, bolest, nejistota, je to hrozný. A fakt nevím, co převáží, až ho zase uvidím.

Sorajo ano i to se muze stat,ze to takhle muze pojmout.  :(
A jak uz bylo na zacatku receno ,dulezite je pro Tebe Tve reseni. :)  Neupinat se na to jeho reseni. Nakonec je mozne ze tohle bude jeho reseni a nebo pokud nejake jine ma nemusi se Ti s nim vubec sverovat (i tohle nezname se v nem muse ukryvat) a take muze konat jak mu to krtkovi  ten je prej slepej jsem slysela) zrovna padne pod ruku.

Sorajo,

sjm muzes zuzit aniz je jeden z manzelu osvc.¨My to tak s manzelem mame na nemovitosti, ale lze to udelat na cokoliv.

sasasa napsal(a):

Tak žádost o rozvod podat můžeš,ale je to až nejkrajnější řešení.Ale s úpravou sjm bych neváhala. A až se pán vrátí z výletu,požádala bych ho asi aby nezapomínal na SVÉ děti.Popř domluvila jasná a pro obě strany splnitelná pravidla co se týká dětí. Že ztratil zájem o tebe to se bohužel stává,ale co mají děti společného s láskou tatínka s onou paní mi není jasné. Tak mimo,aby nepochopil jak svým dceram ubližuje když na ně okatě hází bobek,snad není. A pokud to ví a je mu to jedno tak to je na pres dr..ku

...tahle představa je sice pěkná, ale u zamilovaného tokače zcela zcestná. Oni koukají jen na sebe a svojí milou. Udělali by cokoli, aby se "ona" měla dobře, jen vyjímečně se lidi v tomhle stavu domluví. Povětšinou tokači utíkají od rodiny podobně jako se to děje u Sorajii nevidí ani to, že něco slíbili dětem a "otravné povídání" manželky je nebaví.

Spíš než nějaké zásadní záležitosti jsem měla na mysli tak elementární věc jako třeba neslibovat něco co nechci nebo nemůžu splnit např. Aspoň prozatím. Tuto informaci je snad schopen pochopit. Já bych z něho zas tak nemyslícího trubce nedělala. Třeba mu to jako sprosťárna ani nepřijde,tak pokud to neuslyší, samotného ho to ani nenapadne. Vždyť už ukázal jaký je sobec.Bez vyčítání a pokud možno v klidu  bych ho o to požádala. Taky blbě??? :-)

Spíš než nějaké zásadní záležitosti jsem měla na mysli tak elementární věc jako třeba neslibovat něco co nechci nebo nemůžu splnit např. Aspoň prozatím. Tuto informaci je snad schopen pochopit. Já bych z něho zas tak nemyslícího trubce nedělala. Třeba mu to jako sprosťárna ani nepřijde,tak pokud to neuslyší, samotného ho to ani nenapadne. Vždyť už ukázal jaký je sobec.Bez vyčítání a pokud možno v klidu  bych ho o to požádala. Taky blbě??? :-)

já neříkám, že blbě, jen mám pocit, že chlapům je to většině v tomto stádiu úplně jedno. myslím, že většina z nás, co si prošla něčím podobným, by mohla vyprávět, jak chlapi naslibovali svejm dětem a pak se na to s klidem vys...
koukání na ty zklamaný dětský oči zažila spousta mamin.
prostě já už na tohle domluvení moc nevěřím.

Nespoléhala bych na nějaké pochopení i kdyby bylo provázeno   pimprlovým divadlem a  doplněno mnemotechnickými pomůckami pro zapamatování...
Ten Sorájin je v  totálu. Neslyší ,nevidí, řeže větev mezi sebou a svojí rodinou.... Až se jednou probere- pokud mu to nová partnerka dovolí :P popř nevysvětlí tak aby byl utvrzen ve "své pravdě"- bude se muset stydět do morku kostí...
Ale na to bych nespoléhala, to může být někde v dalekém budoucnu,pokud na to vůbec dojde. Vždyť se mrkněte kolem sebe! Kolik je  dětí,kteríé znají "tatínka" (někdy i "maminku") z vypravování nebo ani to ne.... :grater:

Někdo tu psal o zobrazení charakteru člověka v době zamilování- je to tak trochu podobné ranné opilosti. U opilce se taky zdůrazňují rysy osobnosti. Dobrák se rozdává, sobec  hrabe na kupku, rváč  zbuší okolí...
Stejně tak zamilovaný dobrák  se snaží rozkrájet aby vyhověl všem. Sobeček a dětina si bere "svoji novou hračku" a utíká si hrát do    soukromí aby mu jeho hraní někdo nerušil.... Nějaká manželka, děti rodna ho nezajímá...  Bohužel pro něho.

PPavlaa napsal(a):

já neříkám, že blbě, jen mám pocit, že chlapům je to většině v tomto stádiu úplně jedno. myslím, že většina z nás, co si prošla něčím podobným, by mohla vyprávět, jak chlapi naslibovali svejm dětem a pak se na to s klidem vys...
koukání na ty zklamaný dětský oči zažila spousta mamin.
prostě já už na tohle domluvení moc nevěřím.

...jj tak nějak to myslim a vidí to i zakladatelka vlákna. To co se po něm chce jde jedním uchem tam a druhým ven. Nevidí neslyší a v případě, že je milenka šikovná tak koukají ze společné kasy odnést cokoli na co ona ukáže. Po dobrém to s nimi nejde, oni se chtějí blýsknout a složit milence k nohám klidně i to co není jejich.

sorajaa napsal(a):

Holky, díky moc vám všem za rady, co se týká zúžení SJM, bylo mi řečeno řečeno, že je to možné pouze v případě, že alespoň jeden z manželů je OSVČ, jinak ne. Taky nevlastníme žádný velký majetek, dům, kdy bydlíme, je zatím pořád ve vlastnictví mých rodičů, spolu s manželem jsme pořizovali vybavení domácnosti, auto, motorku a nějaké peníze máme na účtu.
Spíš jsem měla obavu z těch půjček, které by si mohl teoreticky vzít ještě za trvání manželství a pak nesplácet, ale proti tomu je fakt asi jen jediná obrana, a to rozvod.
.

Sorajo, to ti bylo řečeno nesprávně. Ani já ani můj BM jsme nebyli OSVČ. Můj BM čekal s rozvodem, než bude synovi 18 a já žádost podávat nechtěla. Ale už jsme spolu nebyli, byl s milenkou, když jsme prodávali náš dům. Chtěla jsem si koupit byt, abych měla kam s dětmi jít a nechtěla jsem, aby byl v SJM, aby patřil nám oběma. Notářka nám to rozdělení napsala, oba jsme ho podepsali, zaplatili, katastr mi koupi bytu na základě tohoto notářského zúžení zapsal, vlastníkem jsem byla jenom já sama.
Co se týká půjček, určitě je nejlepší obrana rozvod. Řešila bych to hned a nečekala, jako já tenkrát. Jsem poučena.

Však spolu můžete být i jako rozvedeni. Na to není třeba žádný papír.


Cituji z Občanského zákoníku:
§ 143a
(1) Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.
(2) Manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti.
(3) Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně.

Taky nevlastníme žádný velký majetek, dům, kdy bydlíme, je zatím pořád ve vlastnictví mých rodičů, spolu s manželem jsme pořizovali vybavení domácnosti, auto, motorku a nějaké peníze máme na účtu.
První plus vidím v tom, že dům je rodičů (koukej, ať to tak zatím zůstane). Kdybys chtěla bejt jó potvora, můžeš manžela s pomocí rodičů vystěhovat - jednak trvalý pobyt (který asi má) nezakládá jakékoli užívací právo ve vztahu k nemovitosti, jednak je majitel domu oprávněn rozhodovat o tom, kdo a za jakých podmínek bude v domě bydlet a svůj souhlas s tímto bydlením může kdykoli odvolat. No a vzhledem k tomu, že by tam pak fyzicky nebydlel, bylo by jednoduché i následné zrušení trvalého bydliště
Co se týče účtu, vybírej po částkách a ukládej na vlastní účet. Doporučuju výběry v řádu tisíců a v hotovosti - malinko se to prodraží, ale na případný dotaz soudu můžeš vždycky suše oznámit, že "vybrané peníze byly spotřebovány na provoz domácnosti a běžné potřeby dětí" Trošičku lumpárna, ale účel světí prostředky (a chlapovi v podobné situaci bych poradila stejně).
Zúžit SJM notářským zápisem lze jak ve vztahu k majetku či závazkům nabytým či vzniklým v budoucnu, tak i ve vztahu k majetku a závazkům, které již jsou SJM. Problém s půjčkami (dluhy atd.) je v tom, že podle § 143a odst. 4 obč. z. se manželé mohou vůči jiné osobě na takovou smlouvu odvolat jen tehdy, jestliže jí byl obsah této smlouvy znám. Tzn. že smlouva o zúžení SJM nemá žádné právní účinky vůči věřitelům, kterým vznikla pohledávka před jejím uzavřením. Kdyby tedy manželé zúžili SJM po vzniku vymáhané pohledávky při exekuci by se k tomu nepřihlíželo, tudíž nijak nepomůže ve vztahu k dluhům, které již existují, ale může se vztahovat na dluhy, které vzniknou některému z manželů v budoucnu. Ale tohle je jen pro info - vřele doporučuju zajít k notáři i sama a poradit se. Myslím, že to, co mu zaplatíš, se ti bohatě vrátí.
Takže ve finále budete dělit vybavení domácnosti, auto a motorku. Netroufám si předjímat rozhodnutí soudu, ale (pokud byste se s M nedohodli) kdybys u rozvodu sdělila, že máš představu - ty auto, on motorku a "velkoryse" buď část vybavení (protože by sis chtěla pak koupit nové - ale to tam neříkej) nebo mu rozdíl doplatit - myslím, že by to mohlo dopadnout.

Holky, díky moc za radu, s tím zúžením SJM máte pravdu, hledala jsem si to taky na netu a opravdu nemusí být ani jeden z manželů OSVČ. Ale jak říkám, u nás je to celkem bezpředmětný a hlavně se manželé musí dohodnout. Z toho mám velkou obavu, pokud u nás dojde k nejhoršímu, jak se budu s manželem domlouvat, na výživném pro holky, na rozdělení majetku, to bude asi velký problém. První se vyskytl již teď, manžel totiž uplatňuje slevu na dani na obě holky, což je téměř dva tisíce. Chci si ji převézt na sebe, což se mu vůbec nelíbí, prý nechápe proč, jestli mám strach, že mi nebude dávat peníze. Potvrzení o studiu holky donesou ze školy, ale potřebuji také potvrzení z účtárny od manžela, že on ji uplatňovat nebude. Což mi odmítá donést. Problém je, že mají jen externí účetní, která tam pouze občas dojíždí, nemám na ni žádný kontakt, no nějak si to budu muset zařídit.
Takže je mi jasný, že pokud to bude nutný a dojde na lámání chleba, jakýkoli domlouvání bude problém, po dobrém to asi nepůjde. Mám z toho celkem obavy, proto si to zatím nějak nechci připouštět a strkám před tím hlavu do písku, říkám si, že třeba se dá všechno ještě do pořádku, i když v podvědomí tuším, že to asi nebude pravda, že i kdybych tisíckrát chtěla, už to nejspíš nepůjde.

v pondeli zavolas z ciziho cisla a pod cizim jmenem do firmy k manzelovi a reknes neco ve stylu, ze volas ucetni pani Novackovoou.Oni reknou, ze tam nepracuje a ty se zeptas, kdo jim zpracovava ucto.... Jmeno si pak vyhledas na www.ares.cz a tam budes mit i kontakt a pak ji zavolas.

Dcera se před chvílí vrátila z té její víkendové akce, moc se jí tam líbilo, je spokojená, za což jsem hrozně ráda, aspoň se odreagovala a přišla na jiné myšlenky. Ale stejně na ní vidím, jak ji mrzí, co se děje, manžel jí ve čtvrtek řekne, že přijede ještě ten večer, dnes je neděle a on nikde, vůbec se jí celou dobu neozval ani jí nebral telefon. Já vím, že je to spíš jeho zbabělost, ale ona si myslí, že o ni nemá zájem. Ráno mi volala tchyně, prý mu taky volala a taky jí nezvedal mobil. Včera večer jsem byla u švagra (je to manželův bratr), měl v pátek narozeniny a manžel nebyl schopný mu aspoň poslat sms s blahopřáním, natožto zavolat.
Já ho fakt nechápu, vždyť to jsou všechno jeho nejbližší lidé, jeho rodina, jak může takhle na všechny kašlat? Ta jeho paní snad musí být nějaká superžena (v jeho očích), že všechno kvůli ní obětuje  a nekouká, kolika lidem kolem sebe, co ho mají rádi, ubližuje.
Jak dlouho může taková zaslepenost trvat? Pro mě už je nejspíš stejně pozdě, ale jsou tu i ti ostatní, hlavně naše holky, proč nemyslí aspoň na ně?

sorajaa napsal(a):

Dcera se před chvílí vrátila z té její víkendové akce, moc se jí tam líbilo, je spokojená, za což jsem hrozně ráda, aspoň se odreagovala a přišla na jiné myšlenky. Ale stejně na ní vidím, jak ji mrzí, co se děje, manžel jí ve čtvrtek řekne, že přijede ještě ten večer, dnes je neděle a on nikde, vůbec se jí celou dobu neozval ani jí nebral telefon. Já vím, že je to spíš jeho zbabělost, ale ona si myslí, že o ni nemá zájem. Ráno mi volala tchyně, prý mu taky volala a taky jí nezvedal mobil. Včera večer jsem byla u švagra (je to manželův bratr), měl v pátek narozeniny a manžel nebyl schopný mu aspoň poslat sms s blahopřáním, natožto zavolat.
Já ho fakt nechápu, vždyť to jsou všechno jeho nejbližší lidé, jeho rodina, jak může takhle na všechny kašlat? Ta jeho paní snad musí být nějaká superžena (v jeho očích), že všechno kvůli ní obětuje  a nekouká, kolika lidem kolem sebe, co ho mají rádi, ubližuje.
Jak dlouho může taková zaslepenost trvat? Pro mě už je nejspíš stejně pozdě, ale jsou tu i ti ostatní, hlavně naše holky, proč nemyslí aspoň na ně?

...sorajoo ty se pořád ptáš proč a jak on může...může! Vlastně téměř  každá z nás co jsme tu má tohle za sebou. Chlapovi padne mozek z velké hlavy do malé a nevidí tebe, děti, bráchu aj. Nech to plavat neuděláš s tím nic. Mysli spíš na to jak se zajistit. Už si se porozhlédla po stavu společných účtů? Jestli je takhle zblblej počítej s tím, že pro tu "superženu" udělá, vlastně už dělá, cokoli a nenech se zbytečně odrbat fyzicky, stačí jak s tebou cvičí psychicky. Pořád ti to píšeme a mám pocit, že řešíš jen to jak ti to mohl udělat...udělá ti to ještě horší. Je o krok napřed, začni se rozhlížet. Hořekování mě stálo moc a moc. Zkus být chytřejší. Počítej s tím, že odejde. Jedna věc mě docela zaráží...psala si že bydlíte u tvých rodiču, co ti tomu říkají? Vůbec se o tom nezmiňuješ.

xka má pravdu. přestaň se v tom pořád dokola hrabat a fňukat, nemá to cenu, koukej se zařídit tak, abys ve finále nebyla nemile překvapená, čeho všeho byl ještě schopnej.

xxxx napsal(a):

...sorajoo ty se pořád ptáš proč a jak on může...může! Vlastně téměř  každá z nás co jsme tu má tohle za sebou. Chlapovi padne mozek z velké hlavy do malé a nevidí tebe, děti, bráchu aj. Nech to plavat neuděláš s tím nic. Mysli spíš na to jak se zajistit. Už si se porozhlédla po stavu společných účtů? Jestli je takhle zblblej počítej s tím, že pro tu "superženu" udělá, vlastně už dělá, cokoli a nenech se zbytečně odrbat fyzicky, stačí jak s tebou cvičí psychicky. Pořád ti to píšeme a mám pocit, že řešíš jen to jak ti to mohl udělat...udělá ti to ještě horší. Je o krok napřed, začni se rozhlížet. Hořekování mě stálo moc a moc. Zkus být chytřejší. Počítej s tím, že odejde. Jedna věc mě docela zaráží...psala si že bydlíte u tvých rodiču, co ti tomu říkají? Vůbec se o tom nezmiňuješ.

Ano, přesně tak to je. Taky jsem to prožila. Taky se ptala - proč. Stejně nikdy nezjistíš, proč. Možná to neví ani on sám.
Netrap se tím.

xxxx: Bydlíme v dvojdomku, rodiče v jedné bytové jednotce, my ve druhé. Ze  začátku jsem jim neříkala, co se u nás stalo, jsou už starší a nejsou na tom po zdravotní stránce nejlíp, ale utajit jsem to samozřejmě nemohla, pokud manžel odjede téměř každý  víkend pryč, tak si toho samozřejmě všimnou a ptají se. Ze začátku z toho byli špatní, mysleli, že se to mezi námi urovná, že on tu druhou nechá, to se ale nestalo. Teď se spíš přiklánějí k tomu, že už to nemá smysl prodlužovat a mám ho raději  vystěhovat, že už by takový vztah neměl smysl.
Jinak s tím, že manžel může odejít, samozřejmě počítám a postupem času to beru jako tu pravděpodobnější možnost. Účet mám ohlídaný, aspoň doufám,  manžel asi před rokem z úpo*ných důvodů zrušil druhý účet a peníze máme na účtu, který je vedený na mé jméno a manžel k němu má dispoziční právo, kartu mám já a zůstatek si hlídám.

Sorajo, to s tím účtem mi padlo do oka - pokud má m. dispoziční právo, nemůže účet akorát zrušit. Převést peníze na jiný účet, který mu v bance udělají, je otázka půlhodiny.....a kontrolou zůstatku můžeš například jen zjistit, že odčerpal částku (třeba příkazem k úhradě, nebo výběrem hotově), která se ti nebude líbit. Nebylo by od věci zřídit si dva samostatné účty a hospodařit si s ním každý sám, a o současný zůstatek se nějak spravedlivě rozdělit. O nákladech na provoz rodiny se nějak dohodnout.

Sorajoo - já se taky takhle ptávala, jak je možné, že kvůli svému zamilování přichází o rodinné vztahy. U nás to bylo podobné. Do té doby velká rodina, často jsme se scházeli, pořád všichni v kontaktu. Najednou se přestal znát ke svým sourozencům (možná i proto, že ti se mnou nepřerušili kontakty) a naopak začal daleko víc navštěvovat svoje rodiče, kteří ode mě dali rychle ruce pryč a hned přijali tu novou.
Prostě to možné je. Nic není dáno na pořád.
Takže pokud to tvého muže nepustí a rozhodne se odejít, bude to nějaký čas vypadat, že přišel o většinu rodiny, ale ono se to časem srovná.
Prostě si všichni časem začnou zvykat a postupně se vztahy zase nějak srovnají. I ti, kteří tu paní teď odsuzují, ji časem přijmou do rodiny .... samozřejmě v případě, že ten jejich vztah bude dlouhodobý a třeba se vezmou.
A je dost pravděpodobné, že ji časem přijmou i tvoje děti, které teď stojí na tvojí straně a nenávidí ji.
Třeba tě to vůbec nepotká a dopadne to u vás úplně jinak, ale píšu ti to proto, abys byla i na tohle připravená.

sorajaa napsal(a):

xxxx: Bydlíme v dvojdomku, rodiče v jedné bytové jednotce, my ve druhé. Ze  začátku jsem jim neříkala, co se u nás stalo, jsou už starší a nejsou na tom po zdravotní stránce nejlíp, ale utajit jsem to samozřejmě nemohla, pokud manžel odjede téměř každý  víkend pryč, tak si toho samozřejmě všimnou a ptají se. Ze začátku z toho byli špatní, mysleli, že se to mezi námi urovná, že on tu druhou nechá, to se ale nestalo. Teď se spíš přiklánějí k tomu, že už to nemá smysl prodlužovat a mám ho raději  vystěhovat, že už by takový vztah neměl smysl.
Jinak s tím, že manžel může odejít, samozřejmě počítám a postupem času to beru jako tu pravděpodobnější možnost. Účet mám ohlídaný, aspoň doufám,  manžel asi před rokem z úpo*ných důvodů zrušil druhý účet a peníze máme na účtu, který je vedený na mé jméno a manžel k němu má dispoziční právo, kartu mám já a zůstatek si hlídám.

...sorajoo poslechni rodiče a nečekej až muž využije svoje dispoziční právo k účtu nebo si vezme úvěr, který přestanou platit. Jednej jak vidíš tvůj chlap si nenašel milenku, kterou před tebou tutlá,ale regulérně vede druhý život a to něco stojí. Jak tu už někdo psal, ted na milenku všichni koukají přes prsty, připrav se na to že jednu možná zastoupí tvoje místo a tchýně jí bude půjčovat tvoje bačkory. Řeš ted to co řešit můžeš a na něj zapomeň. Nejspíš se nikdy nedozvíš odpovědi na svoje "proč" taky to do ted nevim a můžu ti odpřísáhnout, že mi je to už fuk,ale úvěr, který jsem musela zaplatit mě štval dlooouho ;) kdybych nebyla slepá a nepatlala se půl roku v "proč" tak jsem nemusela řešit finanční machinace chlapa s mozkem v gatích. Dávala jsem mu "šanci" a on jí využil jen k tomu, aby si nabral i na můj účet. Dobře mi tak, měla jsem ho vykopnout hned. Zamilovanej chlap o žádný šance nestojí, potřebuje jen čas na vybudování novýho hnízda a to někdo musí zaplatit.

sorajaa napsal(a):

Pan, je to přesně jak píšeš, i já to tak cítím, jedna věc je se zaláskovat a druhá věc, jak se k tomu ten člověk postaví. Samozřejmě se to může stát, ale rozhodně by to neměly odnášet vlastní děti a rozhodně by neměly mít pocit, že pro svého otce už nic neznamenají, že nová paní a její děti jsou teď pro něj prioritou. Máme hrozně hodný a šikovný holky a mě to rve srdce, když teď vidím, jak se trápí. Starší má přítele, není pořád doma, zvládá to líp než ta mladší, ta byla na otce víc vázaná, trávili spolu víc času, jezdily spolu lyžovat, ta je chudák zmatená a zklamaná. Snažím se jí co nejvíc věnovat a zabavit, dnes odpoledne jsme spolu upekly úžasný meruňkový koláč, bylo to moc fajn, ale vím, že pořád myslí na to, co se děje. Manžel jí dnes celý den nebral telefon ani neodepsal na sms. Můžu se jen dohadovat, co za tím je, jestli nezájem nebo špatné svědomí nebo zbabělost postavit se k tomu, co dělá, čelem.
Jak je vůbec možný, že s někým přes dvacet let žijete, myslíte si, jak dobře ho znáte a pak se něco stane a během pár dnů se totálně všechno změní, změnil se tak on nebo jsem to byla já,  kdo neviděl nebo nechtěl vidět? Nemyslím teď milenku, to se asi fakt stát může, ale to ostatní, co následuje, to, jak je schopný všechny ostatní odepsat a jít za svým štěstím bez ohledu na vlastní děti.
Začínám z toho mít celkem strach, to už přestává být ten člověk, kterého jsem znala a milovala a důvěřovala, začínám mít strach, co ještě můžu všechno čekat.
Ale taky začínám pomalu nabývat jistotu, že už není cesty zpátky.

No sorajo, je to možný...
Víš, ono stačí jen příjmout, že věci se dějí tak, jak se prostě dějí..a že i v těch nejhnusnějších srač..., které ti padají na hlavu, se skrývají diamnty neskutečné hodnoty. Já vím, že je velmi těžké se na to takhle dívat, ale jen to zkus..:jojo:
Píšeš třeba, že tvá mladší dcera byla na otci hodně závislá a teď je moc zklamaná... Vezmi to třebas tak, že závislost, iluze, které si o druhých a i o sobě vytváříme, nejsou příliš dobrým vkladem do života. Pokud to tvá dcera dobře zpracuje, stane se nezávislou bytostí. Nikoliv bezcitnou, ale nezávislou, to je velký rozdíl :jojo: Bude tím člověkem, který nepadá do další iluze typu: nikomu nevěřím, ode všech čekám jen to nejhorší a pak budu jen příjemně překvapená, pokud příjde něco hezkého. Tohle nefunguje stejně tak jako bezbřehá naivita a srdce podávané na dlani bez sebemenší ochrany vlastní bytosti. Obojí je krajní a obojí je "špatně". Otec dává prostě dceři lekci. Hodně drsnou a zlou lekci. A musel se hodně zatvrdit, hodně znecitlivět a hodně zblbnout, aby to dokázal... tohle jsou děje, které probíhají na nevědomé úrovni, on až se z toho probere, bude mu velmi těžko....
Otázkou je, proč to muselo dojít až tak daleko... To je podle mého názoru důležité rozklíčovat, aby se neděly ještě větší "hrůzy".
Takhle se to těžko vysvětluje, ale neztrácej opimismus. Nikdy už nic mezi vámi nebude stejné, nejspíš se už ani nemůžeš vrátit, ale neděje se to "jen tak". Děje se to "pro něco" :) Znáš to, jak je to v pohádkách: až přepluješ moře, až přetrpíš hoře.....
Holky držte se :pussa:

sorajo, zúžení SJM tě před manželovými dluhy neochrání.

Sorajoo:

Zúžení společného jmění manželů soudem je účinné
do budoucna. To znamená, že do společného jmění manželů nebude spadat majetek a závazky, které manželé nabyli po právní
moci rozsudku o zúžení společného jmění manželů.

Zklamčo, SJM lze zúžit i formou notářského zápisu - nejen soudně.

sorajoo, ostatní ti tu radí myslím dost smysluplně. přispívám málo, ale tentokrát jsem neodolala. tyhle problémy myslím proběhnou téměř každým manželstvím.
i já ho zažila. a bohudík vyřešila i ve svém dost italském manželství.
jak tu někdo radil, naprosto s klidem a rozumně manželovi "poradit".
poptat se ho, co si vezme ze společného majetku, kdy si to odveze, kdy se bude stýkat s dětmi, kdy podá návrh na rozvod - přece to nebudeš dělat ty, když volný by byl rád on.
a uvidíš, jak to najednou bude drhnout.
neříkám, že je to snadné. to v žádném případě.
já to naštěstí ustála, a ještě dnes se smějeme tomu, jak se po 6 týdnech s tím vším harampádím a nábytkem stěhoval zpátky. to mu pak nepřipadaly její děti tak úžasné, a ona tak dokonalá, jak to zprvu vypadalo.
a děti nepodceňuj. jsou už velké, a dokáží ti být jistě oporou. namísto abys je chránila zjistíš, že to jsou parťáci do nepohody.

přeju moc štěstí. jo a nervy....hodně pevný nervy.

Holky,takže včera po rozhovoru s manželem vypadají věci následovně. Jeho představa je, že paní se vzdát nehodlá,  chce se k ní odstěhovat, až si tam prý najde práci, je to od nás asi 80 km daleko, takže dojíždět by těžko mohl, zatím prý hodlá bydlet doma, odstěhuje se, až on bude chtít. Včera byla výplata, dal mi necelou polovinu, prý na děti, na bydlení a na stravu, zbytek si nechá na víkendy u paní. Přes týden hodlá bydlet doma  a chodit do práce, víkendy bude u ní.  Co se rozvodu a rozdělení majetku týká, chce si nechat motorku, auto, všechny peníze na účtu a ještě chce vyplatit podíl na domě. Ten je mých rodičů, jen jsme tam dělali nějaké menší úpravy, do kterých jsme vložili cca 50000 Kč. Byt prý má teď hodnotu cca 1000000 Kč, chtěl by vyplatit 1/3 podíl, přesto že je byt ve vlastnictví rodičů. Prý neodejde s holým zadkem. Rozvod dohodou nepodepíše, dokud nepřistoupím na tyto podmínky, jinak mi prý udělá ze života peklo. Prý potřebuje peníze, chtějí si s paní koupit byt, ten její v pronájmu, je prý pro ně a 3 děti moc malý. Takže potřebuje peníze.  Pokud ho prý odmítnu vyplatit z bytu, nebude platit na holky žádné alimenty. Prostě vydírá. Jak budou holky studovat je mu jedno, prý mají studovat při zaměstnání. Takže mě asi čekají ještě pěkně krušné chvilky. Je mi z toho všeho nanic.

sorajaa napsal(a):

Holky,takže včera po rozhovoru s manželem vypadají věci následovně. Jeho představa je, že paní se vzdát nehodlá,  chce se k ní odstěhovat, až si tam prý najde práci, je to od nás asi 80 km daleko, takže dojíždět by těžko mohl, zatím prý hodlá bydlet doma, odstěhuje se, až on bude chtít. Včera byla výplata, dal mi necelou polovinu, prý na děti, na bydlení a na stravu, zbytek si nechá na víkendy u paní. Přes týden hodlá bydlet doma  a chodit do práce, víkendy bude u ní.  Co se rozvodu a rozdělení majetku týká, chce si nechat motorku, auto, všechny peníze na účtu a ještě chce vyplatit podíl na domě. Ten je mých rodičů, jen jsme tam dělali nějaké menší úpravy, do kterých jsme vložili cca 50000 Kč. Byt prý má teď hodnotu cca 1000000 Kč, chtěl by vyplatit 1/3 podíl, přesto že je byt ve vlastnictví rodičů. Prý neodejde s holým zadkem. Rozvod dohodou nepodepíše, dokud nepřistoupím na tyto podmínky, jinak mi prý udělá ze života peklo. Prý potřebuje peníze, chtějí si s paní koupit byt, ten její v pronájmu, je prý pro ně a 3 děti moc malý. Takže potřebuje peníze.  Pokud ho prý odmítnu vyplatit z bytu, nebude platit na holky žádné alimenty. Prostě vydírá. Jak budou holky studovat je mu jedno, prý mají studovat při zaměstnání. Takže mě asi čekají ještě pěkně krušné chvilky. Je mi z toho všeho nanic.

no jo, další, co si myslí,že manželka je blbá a bude mu dělat dojnou krávu. Rozhodně mu na to neskákej. Kdyby byl chlap s velkým CH, tak poté, co si najde babu, tak si vezme své osobní věci a jde.S holým zadkem nejspíš přišel, tak s ním zase odejde.

Na podíl z bytu nemá nárok, když není ve vašem společ.vlastnictví, ty na alimenty pro děti ano. Tak mu nedej znát, že se ho zalekneš.Stačí si vzít právníka, neřešit to na vlastní pěst.
Pokud  jste investovali do rekonstrukce 50tis. tak mu náleží 25tis.a ostatní věci napůl.

Podívejme jak si to holoubek nalajnoval. Nedivím se, že je Ti zle. Doufám, že jen z něho. Asi bych co nejdříve navštívila právní poradnu, kde Ti přesně řeknou jak dál postupovat. Ještě, že nechce, aby jsi mu během týdne chystala svačiny. Myslíš, že je to všechno z jeho hlavy? Ono to je vlastně jedno. Chce peklo? Po takovém proslovu, co měl bych mu ho asi udělala. :dumbom:
Nezbývá než Ti držet pěsti a přát ať už to je za Tebou.

Sorajo, podle mě více než kdy jindy je právě teď nejlepší chvíle stát sama za sebou a za tím co Ty sama chceš pro SEBE a své dcery. Tyhle věci nejsou nikdy snadné, ale člověka posílí.
Drž se! Buď sama sobě oporou, podle mě na to máš :)

Sorajoo:
takže páníček ukazuje růžky - no nedej se a jen mu řekni, že byt (dům) je rodičů, takže jestli si hodlá na tebe vyskakovat, že ti je absolutně jedno, jestli bude dojíždět 80 km do práce, jen aby mohl být se svou křepelkou. A navíc - něcio plácal o tom, že paní je finančně zajištěná, tak ať pro holoubka nachystá holubníček podle jeho gusta.

Teda, tohle mě říct ten můj, když měl v hlavě guláš, tak by letěl, že by mu křídla nestačila. Takže - tvůj úkol prioritní je zajít za právníkem, dát návrh na rozvod a úpravu styku  s dětmi a na alimenty, neboj, že budou holky studovat při zaměstnání - to, že si přivydělají, aby ti to ulehčily, to si myslím, že budou, máš je přeci dobře vychované a pochopí situaci, ale takovéhle ústupky pod vydíráním neber. Napiš si v klidu na papír své požadavky a až začne vyskakovat, hezky mu je přednes. Bere tě útokem, věří, že zadupe a ty se zaůlekneš - neboj se a jdi si za svým.
ad. upravy v bytě - pokud nemá papír (doklad), za kolik se co dělalo, neuspěje, mmch. úptravy za 50 tisíc jsou takřka běžný provoz. Nárok na byt nemá a neustupuj - popřípadě mu zapakuj a hoď mu uzlík za dveře. To je teda charakter....

Sorajo, jak by mi to rikal, tak bych se zacala smat... totalne by znejistel. ON SI TO S PANI HEZKY NAPLANOVAL.... a tebe do svych planu tlaci, aby z toho vysel jako king. Ja bych zasla za rodici, nechala bych mu zrusit trvale bydliste v dome. Sbalila bych mu veci. Na dum nema narok ani omylem. Pokud nema uctenky - vetsinou je ma zena( stara se o domacnost) a konto je na tebe, takze dokazes, ze jsi to platila ty.... a on nic nezmuze.

Takze opravdu o co se vy dva budete delit: pracka, vysavac, nabytek, auto, motorka a jeste bych mu rekla, ze aby on te vyplatil, nebot ON ODCHAZI.

Dale placeni alimentu. On pokud s pani bude bydlet, tak jejich prijem se scita a on k jejim detem nema vyzivovaci povinnost, nebot neni jejich otec. Takze jeho vyhruzky, ze nebude platit... Bych mu opacila, aby to nechal jinym, kteri to rozhodnou a opet se sladkym usmevem na rtech.

Ty vyber penize z konta, jeho disponibilni pravo zrus. Vypakuj ho a zajdi okamzite do pravni poradny za pravnikem.

Uzasne je jak to funguje v Americe. Vemte si Tiger Woods . Vzal si za manzelku au-pair, ktera hlidala deti jeho kamaradovi. Meli predmanzelskou smlouvu. Pri rozvodu by dostala x milionu.... ale ona utrpela psychickou ujmu za jeho nevery a ta se pocita v radu miliard korun ceskych... No neni to bajecne?

A dcery ted budou stat za tebou o to se nebojim. Zrada otce se jen tak neodpousti. Mozna az budou mit svuj vlastni zivot. Jinak mit nejakou brigadu pri vysoke neni spatne. Na skole mezi prednaskama je spousta casu a brigady nejsou jen o supermarketech a promo akcich. Ja jsem to tak mela taky, rodice me nezivili a nakonec jsem to brala jako pozitivum, ze jsem se stala samostanou, nezavislou a ridila jsem si svuj zivot a budoucnost. Tve holky jsou rozumne a zvladnou to.Nelituj je a ani sebe, oslabujes se tim.Bud spis bojovna. Zvlast kdyz on vznasi nehorazne pozadavky....

sorajaa napsal(a):

Holky,takže včera po rozhovoru s manželem vypadají věci následovně. Jeho představa je, že paní se vzdát nehodlá,  chce se k ní odstěhovat, až si tam prý najde práci, je to od nás asi 80 km daleko, takže dojíždět by těžko mohl, zatím prý hodlá bydlet doma, odstěhuje se, až on bude chtít. Včera byla výplata, dal mi necelou polovinu, prý na děti, na bydlení a na stravu, zbytek si nechá na víkendy u paní. Přes týden hodlá bydlet doma  a chodit do práce, víkendy bude u ní.  Co se rozvodu a rozdělení majetku týká, chce si nechat motorku, auto, všechny peníze na účtu a ještě chce vyplatit podíl na domě. Ten je mých rodičů, jen jsme tam dělali nějaké menší úpravy, do kterých jsme vložili cca 50000 Kč. Byt prý má teď hodnotu cca 1000000 Kč, chtěl by vyplatit 1/3 podíl, přesto že je byt ve vlastnictví rodičů. Prý neodejde s holým zadkem. Rozvod dohodou nepodepíše, dokud nepřistoupím na tyto podmínky, jinak mi prý udělá ze života peklo. Prý potřebuje peníze, chtějí si s paní koupit byt, ten její v pronájmu, je prý pro ně a 3 děti moc malý. Takže potřebuje peníze.  Pokud ho prý odmítnu vyplatit z bytu, nebude platit na holky žádné alimenty. Prostě vydírá. Jak budou holky studovat je mu jedno, prý mají studovat při zaměstnání. Takže mě asi čekají ještě pěkně krušné chvilky. Je mi z toho všeho nanic.

Sorajo,

vis co me by osobne zajimalo?   O tom rozvodu a majetkovym vyrovnani zacal mluvit Tvuj manzel sam? Nebo ci to byl navrh -ten rozvod?
Nebo jsi na nej uhodila jak se rika a ptala jsi se ho na tyhle veci sama.? (na to jestli odejde ci zustane)

uááááááááááááá sorajoo já se tu normálně musím vydýchat :D to je wůl to se jen tak nevidí. Tak doufám, že ti jeho lekce stačila a na vašem kontě už je jen jeho půlka! Nečekej, obere tě. Dej rychle žádost o rozvod a rodiče ať zamknou dům, je tam jen na návštěvě. Trvalý pobyt má jen evidenční charakter. Dcery samosebou nebudou studovat při zaměstnání, protože si požádají o výživné a dokud studují má na ně on vyživovací povinnost, tím lépe že bude bydlet u "perly" započítá se jim i její příjem. On k jejím dětem vyživovací povinnost nema, za to ke svým ano. Motorka a auto je společně nabyté, takže ti patří půlka. Existují doklady na opravu za 50 tisíc? Ne? Tak pak se nic takového nedělalo a pán jde s holým zadkem jak si zaslouží. Ten by jel jako namydlená střela. Už teď by měl uzlík za dveřmi. Máš kliku, všechny esa jsou jen na tvojí straně. On má svojí perlu a ta ať mu zase poskytuje hotelové služby jako si to dělal ty. ;) už pár týdnů tu píšu ať si zajistíš účet a furt to nevidíš...zkus to už číst...kéž by kdysi byl babinet ...Jseš si vůbec jistá, že na účtě ještě jsou peníze? Uplně mě rozesmálo, jak říkal že nepujde s holým zadkem, jestli si vezmeš právníka tak nepůjde, ale poběží

Sorajo- ještě jednou a  po pořádku a  jen to, co vím na 10000%:
1.vyživovací povinnost má k tvým dcerám, NIC ho téhle povinnosti nezbaví. I já jsem se po letech kdy byly špatně nastavené podmínky pro uplatnění výživého dočkala  -na dceru. Dokonce i zpětně a podle SCHOPNOSTI si vydělat, ne podle daňového přiznání. Takže  výživné holkám neupře. pokud se nastěhuje k paní, bude na tom bit , co se týče výživého- bude se počítat i její příjem, an její nděti nemá vyživovací povinnost a nezapočítávají se mu ani do vádajů.
2.  Trvalý pobyt je evidence- může mu ho zrušit majitel nemovitosti
3. Společně nabytý  majetek je  vše , na co jsou doklady.
Co se "uklidí" to není. Tudíž se bleskem přesvědči ,jestli ještě máte na společném účtě prachy a půlku ukliď.- ZATÍM  SPRAVEDLIVĚ. Budeš mít pojistku,kdyby chvíli /než zasáhne soud) dělal fóry s výživným.
To jestli odejde naholo- je jeho starost. Koukám že křepelička  nebude tak ve vatě, jak  předpokládal..

Sorajo- je to přesně tam,  kde jsme to tu hromadně předvídali- pán se oklepal z výčitek svědomí,  ty jsi ta nejhorší,paní přitlačila kohout a  on chce  dělat haura za vaše společné jmění...
Vyhoď ho.  Ušetříš si spoustu  bezesných nocí a  zbytečných hovorů. Čas na vzpamatování dostal - I TY- tak už jednej.    Neboj se jeho výhrůžek , jsou  jalové a nepodložené- brebtá z něho  jen chuť ti zavařit na rozloučenou,když mu nedopřeješ "výbavu".....

Sorajo, je čas na právní poradu.
Začala bych svěřením nezletilé dcery (druhé už bylio 18?) do vlastní péče a požádáním soudu o vyměřeni alimntů. Starší dceři bych vysvětlila, že je to na ni, zda se připojí. Pokud ne, musí skutečně studovat při zaměstnání, protože ty sama máš také svůj život a i když ji velmi miluješ, nebudeš nahrazovat to, oč ona nechce požádat svého otce, i když na to má právo a on k ní tu povinnost. Já vím, že bys to ve finále zvládla a "utáhla" to všechno sama, ale nedělej to, založila bys do života obou dcer dost velkou asymetrii a sebe uštvala.

Pak bych si nechala sepsat návrh na majetkové vyrovnání. On má nárok pouze na část z PROKAZATELNĚ vynaložených prostředků na zvelebení domu, takže když předloží účty, můžete se bavit.
Peníze na účtu jakož i další majetek jde na půl, takže se podle toho hlavně pokud jde o hotovost zařiď a to co nejdříve. Pokud je účet na jeho jméno, máš dost smůlu.... nemusíš se k ním dostat.
Proto neváhej s návrhem na vypořádání majetku, podej ho co nejdřív.

S tímhle mužem bych se rozvedla a to taky co nejdřív. Nu a peklo, že ti udělá? Och jak je chlapec naivní...pokud budeš poslouchat zdejší čarodějky a uděláš jen polovinu toho, co ti poradí, bude v hrůze prchat z tvého domu sám a taky bude hodnej kluk, aby tě moc nenaštval :jojo:
Je zralý na lekci. A pamatuj, pokud ji nedáš ty jemu, dá ji zase on tobě :jojo:

Mám ještě "věcnou" : Mé dceři je už je také 18 pryč a studuje. Nechtěla jsem po ní ani aby se musela  na soud  "proti" otci /jaký paradox!- šlo pouze o  to,na co má právo !!!/  dostavit. Vyřešili jsme to plnou mocí na mě.  Takže pokud  se dcera necítí na soudy s tátou ( nedivila bych se jí) , může se nechat zastupovat bez vlastní přítomnosti. Vyhne se tak  deprseivnímu jednání s tatíkem, který bude  třeba jako ten mé dcery  navrhovat výživné ve výši 200Kč - to nekecám, to  opravdu řekl-že prý s víc nemůže dovolit....:rolleyes:

zuzi777a napsal(a):

Mám ještě "věcnou" : Mé dceři je už je také 18 pryč a studuje. Nechtěla jsem po ní ani aby se musela  na soud  "proti" otci /jaký paradox!- šlo pouze o  to,na co má právo !!!/  dostavit. Vyřešili jsme to plnou mocí na mě.  Takže pokud  se dcera necítí na soudy s tátou ( nedivila bych se jí) , může se nechat zastupovat bez vlastní přítomnosti. Vyhne se tak  deprseivnímu jednání s tatíkem, který bude  třeba jako ten mé dcery  navrhovat výživné ve výši 200Kč - to nekecám, to  opravdu řekl-že prý s víc nemůže dovolit....:rolleyes:

...velebnosti..."dublejt" :usch:

Holky, díky, je to tak, jak říkáte, já jsem asi fakt v těchto věcech naivní, pořád jsem věřila, že se všechno urovná, že manžel přijde na to, co všechno by ztratil, teď myslím hlavně holky, pořád jsem čekala a ono to k ničemu nevedlo. Jak jsem psala, byl  celý víkend u té svojí, přijel v něděli pozdě večer, holkám nic nevysvětlil, když jsem se ho ptala, co na to říká jeho svědomí, něco slíbit vlastnímu dítěti a pak se na něj vykašlat, zatímco s těma jejíma jezdí na výlety, na koupaliště, jestli se jako chlap a otec nestydí, a jak mu je, když se na sebe ráno podívá do zrcadla. Nic na to nebyl schopný říct. Vylezlo z něj, že tu druhou zná osobně ani ne dva měsíce, viděli se všeho všudy asi 5x o víkendu. Za tu dobu ho ona paní stačila představit celé své rodině, rodičům. Teď z toho posledního víkendu přijel manžel dost rozladěný, musel jet dokonce přes 300 km pro její děti, které byli u svého otce, v paneláku kde bydlí, se prý pořádně nevyspí, není zvyklý, děti jsou hyperaktivní, no celkem jsem se pobavila, to proboha čeká, že ho budu litovat, jak postupně poznává realitu běžného života v cizí rodině? Chtěl ji mít, ať si ji užije.
V pondělí byla výplata, tak jsem se ho ptala, kdy se teda bude stěhovat, abych věděla, jak s penězma, to ho děsně rozčílilo, prý jestli si myslím, že ho budu vyhazovat, tak jsem mu říkala, jestli si nepamatuje, že to byl on, kdo říkal, že ke mně nic necítí a že od nás odejde. Tak se jen ptám, kdy to bude. On asi pořád čeká, že budu v poklidu čekat a tolerovat jeho dvojí život, jak jsem začala o stěhování, tak ho to vytočilo a začal o těch penězích a požadavcích v případě rozvodu, jak už jsem psala. Prý bude potřebovat peníze, aby si mohli s paní koupit a stejně si ještě budou muset vzít hypotéku. U toho jsem zpozorněla, protože pokud se nedohodneme na po*ném rozvodu, jakožto že nedohodnem, bude probíhat klasický rozvod a ten se může protáhnout. Pokud si vezme nějaké půjčky ještě za trvání manželství a pak by neplatil, tak asi budu mít problém. Hned ráno jsem volala právníkovi, mám domluvenou schůzku na příští týden, co se týká hypotéky, tu by prý dostat neměl bez mého souhlasu, banky že jsou teď opatrné, ale je tam riziko u jiných půjček. Co se alimentů týká, ty samozřejmě platit musí, holky si ale musí zažádat samy, obě už jsou plnoleté. Ohledně  domu, který je ve vlastnictví rodičů, tam prý žádný nárok nemá, jen na to, co tam prokazatelně sám vložil a i to se prý po dvou letech promlčuje. Problém je to bydlení, vyhodit ho nikdo prý nemůže, rodiče sice mohou jako vlastníci nemovitosti požadovat soudně jeho vystěhování, ale to prý jsou spory třeba na dva roky, hrozně dlouho prý trvají, do té doby tu může bydlet, může psychicky deptat mě, holky i rodiče nebo dělat různé naschvály, jak vyhrožoval. Rodiče jsou už staří a nemocní a jsou z toho zoufalí. Je mi z něj na nic, jak může takto uboze do všeho zatahovat lidi, kteří za nic nemůžou a nemohou se skoro nijak bránit, myslím teď rodiče a holky. Že ho jako chlapa hanba nefackuje, ztrácím k němu poslední zbytky úcty jako k člověku. Nejhorší je, že vím, že to nejsou jen plané řeči a pokud mu poteče do bot, je schopný dělat to, čím vyhrožuje. Je až neskutečný, jak se v takových krizovkách projeví charakter člověka. Jinak peníze na účtu jsou, kartu mám u sebe, on má nastavený limit výběru jen 10 tisíc týdně, víc by nevybral, účet je na mé jméno, na účtu jsou i peníze dcery,  co jsme jí od malička spořili.
Sice nevěřím, že by zašel až tak daleko, že by vybral i tyto její peníze, ale jistota je jistota. Takže si dcera založí co nejrychleji svůj vlastní účet a polovinu peněz převedu tam.
Je mi z toho všeho špatně, co všechno ještě přijde, ale jedno už vím jistě, žít bych s ním už nemohla.

sorajo, nezalekni se toho, že právník řekne, že to jsou spory na dlouhá léta...
Nejsou.
Věci plynou podle zákona: jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá, stejné přitahuje stejné...

Ja byt tebou, tak si vzpomenu na tu komedii u rodicu, aby jejich chlapecek nahodou nebyl pristizen, ze dela hloupost a pak se za to nestydel. Normalne bych zavolala jeho rodicum, aby prijeli na navstevu v dobe, kdy on bude doma a samozrejme by je tam necekal.... A otevrene bych tam s nima vsema promluvila jak to vidi on a jak to vidim ja. A ze teda budu rada, kdyz si sveho syna z domu mych rodicu odvezou nebo primo zavezou k jeho nove pani srdce. Normalne natvrdo. A jeste bych odtajnila, jak se chova k vasim detem jejich vnoucatum. To jak se chova k tobe je detail, lidi - partneri si po letech nemuseji rozumet, ale deti jsou spolecne a nejsou jen jednoho rodice, kdyz se to tomu druhemu hodi....

xxxx napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Mám ještě "věcnou" : Mé dceři je už je také 18 pryč a studuje. Nechtěla jsem po ní ani aby se musela  na soud  "proti" otci /jaký paradox!- šlo pouze o  to,na co má právo !!!/  dostavit. Vyřešili jsme to plnou mocí na mě.  Takže pokud  se dcera necítí na soudy s tátou ( nedivila bych se jí) , může se nechat zastupovat bez vlastní přítomnosti. Vyhne se tak  deprseivnímu jednání s tatíkem, který bude  třeba jako ten mé dcery  navrhovat výživné ve výši 200Kč - to nekecám, to  opravdu řekl-že prý s víc nemůže dovolit....:rolleyes:

...velebnosti..."dublejt" :usch:

No , bylo nás s vachrlatým žaludkem u soudu víc..:jojo:  I soudkyně  suše polkla... :D  A pak ho "osolila".  Právě proto vím, že lze vyměřit  alimenty podle  schopnosti výdělku ( podle obratu na podnikatelském účtu a nikoliv  podle  skutečného  zisku).  Přiznám, že já jsem ani k soudu nechtěla, vyhecovala mě kamarádka a   pak sociální pracovnice, která přišla zkoumat poměry v domácnosti. když jsem jí řekla, že "otec" neplatí NIC( protože minulý soud usoudil, že je nemajetný  a já jsem schopná se o dítě postarat- před 9 lety :P)     Takže  vím, že jsem mohla na dceru chtít. Jen jsem chtěla klid- který je paradoxně až teď ,když  mu to vyměřili.  Do té doby měl snahu dceru  zpruzovat..  Takže  z mého pohledu nyní - snaha o klid byla kontraproduktivní.

A tchani by to meli vedet a ne davat hlavu do pisku.

Sorajo, jestliže jsou dcery dospělé, i "běžný" rozvod u vás proběhne rychle. Není k němu třeba majetkové vyrovnání jako k po*nému. Já bych na tvém místě podala žádost o rozvod. Hned. Bála bych se těch půjček bez tvého vědomí. Třeba i od nebankovního sektoru.
Zrušení trvalého bydliště není taky velký problém. Pokud se tam nebude manžel zdržovat půl roku, můžeš zažádat na matrice o zrušení. Dva svědci podepíší, že se v místě trvalého bydliště nezdržuje. Nelekej se tahanic.
Neboj se.

Simonas napsal(a):

A tchani by to meli vedet a ne davat hlavu do pisku.

Ale houby. Je soraja malé dítě, nebo dospělá žena? Kruciš, přece nebude žalovat. Je to její život. Proč trápit rodiče manžela a zatahovat je do sporů, za které nemůžou. To dělají jenom nedospělí lidé. Dospělí si řeší věci sami.
Soraja není žalobníček. Myslím, že to má v sobě srovnané, vyřeší si to sama. Je to moudrá dospělá žena.

Sorajo- já jsem právě také měla strach z  potíží,ktereými bývalý vyhrožoval. chtěla jsem klid  pro děti, pro starou maminku.... Ted už vím, že jsem naopak měla být tvrdší a jít  kromě právníků také  vedlejšími cestami. Čím víc ustupuješ a chceš být   vstřícná ,tím víc si na tebe dovolí a  tím víc to odnášejí ti,které chceš chránit...
 
Domnívám se, že jedna z informací  ,kterou ti dali není asi úplně správná- pokud tvému muži zrušíš trvalý pobyt, nemůže si bydlení nárokovat- pokud mus sbalíš včas kufry, bude si něco muset najít. Nebo platit nájem podle dohody,kterou určíš ty.    Nemůže být v cizí nemovitosti zadarmo. To prostě nelze.  A jakýkoliv  zádrhel v soužití  řešit.  Je  to sice úmor, ale   poleví ten slabší.  A to bys vzhledem k lidem o které ti jde, neměla být TY.

sorajaa napsal(a):

......když jsem se ho ptala, co na to říká jeho svědomí, něco slíbit vlastnímu dítěti a pak se na něj vykašlat, zatímco s těma jejíma jezdí na výlety, na koupaliště, jestli se jako chlap a otec nestydí, a jak mu je, když se na sebe ráno podívá do zrcadla.

V pondělí byla výplata, tak jsem se ho ptala, kdy se teda bude stěhovat,  abych věděla, jak s penězma, to ho děsně rozčílilo, prý jestli si myslím, že ho budu vyhazovat, tak jsem mu říkala, jestli si nepamatuje, že to byl on, kdo říkal, že ke mně nic necítí a že od nás odejde. Tak se jen ptám, kdy to bude. On asi pořád čeká, že budu v poklidu čekat a tolerovat jeho dvojí život, jak jsem začala o stěhování, tak ho to vytočilo a začal o těch penězích a požadavcích v případě rozvodu, jak už jsem psala.

Dekuju za odpoved. :)  To jsem si myslela ze to bylo prave takhle. (vytucnene),ze s tim neprisel sam.

Jde o to,ze prave proto (jak sama nejspis vis -citis) ze jsi na nej uhodila -rozcilil se (jak pises sama) coz je prirozenou reakci zmateneho cloveka ktery se ted nedokaze z toho vykutat jinak nez utokem.

On se pokousel a stale pokousi s Tebou manipulovat. Jestli podlehnes ,budes v zacarovanem kruhu.
Naopak Ty pokud budes neco jen hrat-predstirat,pak nemuzes mit silnou pozici ve svem konani a to znamena bude s Tebou mozne manipulovat.

Jestlize k nemu budes pocitovat cokoli negativniho,pamatuj take na to sorajo ,ze cokoli vysles se Ti vrati zpet. 
Napr .tady : "....v paneláku kde bydlí, se prý pořádně nevyspí, není zvyklý, děti jsou hyperaktivní, [b] no celkem jsem se pobavila,[b]  to proboha čeká, že ho budu litovat, jak postupně poznává realitu běžného života v cizí rodině? Chtěl ji mít, ať si ji užije."

To je jeden z prikladu jak to negativni co ze sebe vysles se zdvojnasobi. 
Tvou lekci je pochopit ze lidske chyby maji mnoho pricin. Tvou lekci je pochopit ze chyba neni jen na jeho strane. (jak se na prvni pohled Tobe muze zdat)
Mas na tom svuj podil.

Majkafo,
tady nejde o zalovani. Tady jde o to, aby on byl konfrontovan. Jeho rodice kolem nej naslapuji a jedine ceho byli schopni, tak hrali se Sorajou hru "jakoze nic, aby se nam synacek nanastval". On si mysli, ze rodice jsou v pohode a spoleha na to, ze Soraja nic nerekne a on bude ten hodny syn, otec... Navic Soraja neni nejaka zenska, kterou znaji dve hodiny, ale znaji ji minimalne osmnact let a tudiz k ni maji vybudovany urcity vztah a maji k ni urcitou duveru.

Ja bych proste timto aktem chtela rict, ze syna vracim jako nepovedeny vzorek pro zivot. A tudiz nabizim second hand pro druhou pani nebo vraceni do domaciho hnizda. To znamena u me jiz full servis a hotel tchanu zanikl. Je to nadsazka - to jen pro ty, kteri by chteli vytrhavat slova z kontextu :-)

Hir- myslím, že na to je ještě brzy. Zatím s e Soraja  plácá v žalu smíchaném s údivem, pocity ublížení, hněvu,  strachu z toho , co přijde.... Až zpětně bude asi schopná eliminovat  svoje přispění k situaci, ke které došlo...
Teď jí  spíš hrozí, že pokud začne hledat svoje  polínka,která přiložila- tak jí požár sprahne zbytek  vlastních sil....

Sorajoo - držím palce. Líbí se mi, že jsi neváhala a objednala se hned u toho právníka. Zdá se, že majetkově máš podstatně lepší pozici než on.
Jen ti chci ještě poradit, než k němu půjdeš, sepiš si opravdu všechno - nezapomeň na stavební spoření, pokud máte, životní pojistky - kdo co platí, pořizovací ceny auta, motorky, současný odhad jejich hodnoty, všechny dražší domácí spotřebiče, lyže, kola, pokud máte .... protože se zdá, že tvůj muž je bohužel z těch, co si bude chtít odstěhovat i koberec :-).

zuzi777a napsal(a):

Hir- myslím, že na to je ještě brzy. Zatím s e Soraja  plácá v žalu smíchaném s údivem, pocity ublížení, hněvu,  strachu z toho , co přijde.... Až zpětně bude asi schopná eliminovat  svoje přispění k situaci, ke které došlo...
Teď jí  spíš hrozí, že pokud začne hledat svoje  polínka,která přiložila- tak jí požár sprahne zbytek  vlastních sil....

Vytucnene-rozumim Zuzi jak je to Tebou mysleno ale skutecne se priklanim k tomu ze brzy neni,neb uz prave ted negativita vyslana k druhemu cloveku je vlastnim nepochopenim sebe sama a svych chyb. Je to naproste odvraceni se od sebe a poukazovanim prstem na druheho ktereho ve sve vlastni slepote soudime.
Ja vim ,je to prilis slozite ale nemohla jsem jinak nez napsat co citim. :)

Jeji sila bude spocivat v jejim vyjesneni si toho co chce na nejhlubsi urovni svych citu ,bes toho aby ji do toho kecala hlava.
Rozpor mezi tim co citime a delame jinak je bolestny.

zuzi777a napsal(a):

Mám ještě "věcnou" : Mé dceři je už je také 18 pryč a studuje. Nechtěla jsem po ní ani aby se musela  na soud  "proti" otci /jaký paradox!- šlo pouze o  to,na co má právo !!!/  dostavit. Vyřešili jsme to plnou mocí na mě.  Takže pokud  se dcera necítí na soudy s tátou ( nedivila bych se jí) , může se nechat zastupovat bez vlastní přítomnosti. Vyhne se tak  deprseivnímu jednání s tatíkem, který bude  třeba jako ten mé dcery  navrhovat výživné ve výši 200Kč - to nekecám, to  opravdu řekl-že prý s víc nemůže dovolit....:rolleyes:

Zuzi, přesně tak - také jsem měla plnou moc od dcery, papínek vyskakoval tak mocně, že si troufl i na odvolání ke krajskému, kam se dostavil s advokátkou. Nejen, že mu výši alimentů potvrdili, navíc mu je ještě přifařily zpětně (soud se táhl 2 roky) a návdavkem mu ještě 50% přiložily.... holce jsem opravdu pomohla tím, že jsem ji na prahu plnoletosti nenechala vláčet soudní mašinerií.

sorajoo - pokud budeš chtít, ráda ti pomohu s administrativou a sepsáním návrhu, kdyžtak písni vzkazík

sorajoo: ZRUŠ MU DISPOZIČNÍ PRÁVO a zablokuj kartu - JE TO TVŮJ ÚČET. Měla bych osobně obavu právě o naspořené peníze pro dcery - to víš, bude je chtít použít pro bydlení se svou kopretinou.

Chce hoch svobodu a volnost? Hoď ho do vody, ať se teda naučí plavat. Hezky za svoje, co vydělá a ty dosud používej hezky všechny peníze na domácnost z toho účtu (samozřejmě, dokud bude bydlet, měl by dávat půlku na domácnost - ukládej si účtenky, budeš je potřebovat !!) - až se rozdělí SJM, tak bude účetdělený ze zůstatku k datu právní moci rozsudku. Myslím, že radila tady  (Salen?), vyber každý týden nějakou rezervu mimo NAVÍC - budeš to potřebovat, až se začne páníček cukat a bude dělat psí kusy s neplacením stanovených alimentů - pak můžeš použít třeba exekuci na něj, ale holky přeci budou potřebovat z něčeho žít - a jemu to bude fakt volný, věř mi, jsou tací, mám odzkoušeno z vlastní "lekce", kterou mi BM chtěl uštědřit, ale stála ho pěkných pár tisícovek pro exekutora. teď už má na každý "prd" advokátku a místo toho, aby použil rozum a hodlal se dohodnout, pořád tluče hlavou do zdi (už pátý rok)...nechávám ho, třeba to bude trvat ještě nějaký ten pátek, ale pochybuji, že právě jemu se rozsvítí. Možná že ten tvůj brzy bývalý je stejný typ :P, tak ho nech vyválet v bahně....
Tady je plno holek, co si tím vším prošly, už mají za sebou všechny možné extempore svých kdysi milovaných, rády ti poradí, pomohou.

ps. ještě dopisuji k tomu účtu - naspořené peníze pro dcery odlifruj všechny na zvláštní účet (dceřin) spořili jste pro holky? Spořili, takže ted jsou jejich, nenech jim je sebrat pro potřeby cizí ženské.

Kolegyně byla v podobné situaci. Dům, ve kterém bydleli jako manželé byl rodičů - na něj manžel neměl žádné právo. Z peněz, - nebyla to závratná částka- které do domu investovali v manželství, nedostal nakonec  nic, protože rodičům neplatili žádný nájem, tudíž si to tam manžílek odbydlel. Navíc rodičům právník sepsal pro manžela, který se nechtěl odstěhovat, podnájemní smlouvu od doby, kdy s manželkou přestali žít jako manželé. Musel rodičům platit podnájem a nestačil se divit, že se za bydlení platí, mimo poplatků. Původně si představoval, že tam bude mít nadále zadarmo zázemí tak dlouho, jak se mu to bude líbit. No, pak se sám urychleně odstěhoval.

Sorajo, držím palce, jsi dobrá...
Na těch cca 7 tisíc, co ti dal, bych mu řekla, že je beru jako alíky na holky a nájem ve smyslu popelnice, elektřina, voda atd.., když tu dál bydlí a jídlo a další - prádlo a pod. si bude muset hradit z toho, co si nechal na víkendy. Možná mu paní přepere. Jemu vychází skorem litr na den, beru-li jen so+ne... to si umím představit taky, kdyby mi někdo přes týden vypral a nakrmil mě, umyl po mě nádobí, vanu... aniž bych dala kačku. Bomba. :/
Právníka chválím, budeš vědět co a jak a manžel přestane vyhrožovat a chovat se jako blbec. On má nastudováno od paní, co má chtít a na co má nárok. Myslím, že když z něj vypadlo, že je barák rodičů, napadlo ji alespoň to vyplacení z úprav, které jste dělali na domě, který jste užívali. Kdybyste bydleli v panelákovým bytě ve tvém vlastnictví, tak ti snad strhá tapety a žaluzie, ne... :P To víš, barák vypadá dobře - teda půlka prachů ze společnýho baráku - to je rozčarování. Ale jsou si kvit - ona má zas hyperaktivní děti o kterých prohlašovala, jak je má vycepovaný... :lol: Ty si jeden druhýho zasloužej - přej jim to štěstí. BI. :)

amba001 napsal(a):

Kolegyně byla v podobné situaci. Dům, ve kterém bydleli jako manželé byl rodičů - na něj manžel neměl žádné právo. Z peněz, - nebyla to závratná částka- které do domu investovali v manželství, nedostal nakonec  nic, protože rodičům neplatili žádný nájem, tudíž si to tam manžílek odbydlel. Navíc rodičům právník sepsal pro manžela, který se nechtěl odstěhovat, podnájemní smlouvu od doby, kdy s manželkou přestali žít jako manželé. Musel rodičům platit podnájem a nestačil se divit, že se za bydlení platí, mimo poplatků. Původně si představoval, že tam bude mít nadále zadarmo zázemí tak dlouho, jak se mu to bude líbit. No, pak se sám urychleně odstěhoval.

...jj určitě bych po právníkovi takovou smlouvu chtěla velice rychle napsat. Doručila bych mu jí písemně s dodejkou, že od data........ už bydlí za svoje a při rozvodu se nezaplacený podnájem odečte od majetku. A ještě jednou: "vyber ten účet nejméně z poloviny " a každý měsíc si vybírej výživné pro dcery" snadno pak soudu doložíš, že těch 6 tisíc např. spotřebovávají skoro dopělé dcery a že takové potřebuješ i výživné. jen mu zatop, polena si nosí sám. Je to ale trouba, vyskakovat si v domě kde je na návštěvě. Majitelé domu jsou tvoje rodiče a ten právník co ti řekl, že tam může bydlet se plete. Má snad nějakou nájemní smlouvu? Ne? Tak tam bydlí jen na základě ústní dohody a tu lze kdykoli vypovědět. Rodiče si prostě nepřejí, aby tam bydlel a mohou mu kdykoli vyměnit zámek. Mohou to totiž udělat i tobě!!! Nevím jak právník přišel na to, že tam může bydlet. To by platilo jen pokud by byl dům váš! kdyby byl jen tvůj VYLUČNĚ tak ho můžeš taky kdykoli vyměnit. Já jsem měla taky dům před manželstvím, byl tedy výlučně můj, dala jsem žádost o rozvod a vyměnila na radu právníka zámky. Několikrát mě panáček vykradl, až tu na něj čekala najatá ochranka a byl rád, že si nešel sednout. Neměl tu skutečně co dělat.Je-li dům můj, já rozhodnu kdo do něj smí. Tvoje rodiče a ty - nenech te se zastrašovat.

javena napsal(a):

Sorajo, držím palce, jsi dobrá...
Na těch cca 7 tisíc, co ti dal, bych mu řekla, že je beru jako alíky na holky a nájem ve smyslu popelnice, elektřina, voda atd.., když tu dál bydlí a jídlo a další - prádlo a pod. si bude muset hradit z toho, co si nechal na víkendy. Možná mu paní přepere. Jemu vychází skorem litr na den, beru-li jen so+ne... to si umím představit taky, kdyby mi někdo přes týden vypral a nakrmil mě, umyl po mě nádobí, vanu... aniž bych dala kačku. Bomba. :/
Právníka chválím, budeš vědět co a jak a manžel přestane vyhrožovat a chovat se jako blbec. On má nastudováno od paní, co má chtít a na co má nárok. Myslím, že když z něj vypadlo, že je barák rodičů, napadlo ji alespoň to vyplacení z úprav, které jste dělali na domě, který jste užívali. Kdybyste bydleli v panelákovým bytě ve tvém vlastnictví, tak ti snad strhá tapety a žaluzie, ne... :P To víš, barák vypadá dobře - teda půlka prachů ze společnýho baráku - to je rozčarování. Ale jsou si kvit - ona má zas hyperaktivní děti o kterých prohlašovala, jak je má vycepovaný... :lol: Ty si jeden druhýho zasloužej - přej jim to štěstí. BI. :)

Ad vytučněné- javena-konečně mi po čase přišlo na tomhle vlákně něco k smíchu! :supr::supr::D To je naprosto přesné zhodnocení.....:D


XXXko- mě také přijde, že právník, s kterým Soraja mluvila není úplně v obraze.   Já jsem svému BM také prostě sbalila ranec- dům je můj, on ač měl trvalý pobyt byl odejit a  trvalý pobyt jsem mu zrušila.

ono to fakt chce aby sis Sorajo před  další návštěvou právníka sepsala vše na papír. Oni se v tom Judři  při nejlepší snaze  občas ztrácí.. vycházím z toho,kolik takových caus denně vyposlechnou- tím pak  zákonitě nemohou  běhwm pár minut pobrat  co je čí,kdo co platí ,které děti jsou jak staré atp.....

Pokud zrusis trvale bydliste, tak ho prihlas na mestky urad.... bude se divit panacek:-)

Zuzi, i v takový situaci si člověk musí najít chvíli na humor - mě to jinak nejde... :)

A pro Simonas i zuzi - já odhlašovala manžela a nejni to prča. :/ Jako manželka, ačkoli majitelka bytu v OV, jsem nemohla mému muži zrušit trv. pobyt - musela jsem mít v ruce rozsudek o rozvodu a pochopitelně výpis z katastru nemovitostí. I pak zjišťovali, zda manžel (v té chvíli již bývalý) v bytě skutečně nebydlí. To nebydlel a potvrdil to. Jelikož neměl, kam se nahlásit, má trv. pobyt na radnici. Kdyby v bytě bydlel - nevím, nevím... a nevím, jak by ho mohli odhlásit rodiče, kteří jsou vlastníci - možná že by to prošlo, ale každopádně nesmí v tom domě přebývat. Právník by měl vědět, nebo bych skočila na obec pozeptat se...
Čili zuzi i já jsme měli kliku že pánové odešli s ranečkama víceméně dobrovolně. Jak by to probíhalo, kdyby se nechtěli vypakovat, to by bylo asi na soudní výpověď z bytu atd... no, jsem ráda, že to prošlo v klidu. :vissla:
Možná bych být Sorajou uhodila na tchýni, že konec pohádkám, ať si se synáčkem sednou a nabídnou mu bydlení u nich - takovej návrat podařenýho syna - aby se ho zbavila mohli ho s rodiči odhlásit. Matinka po někm nebude chtít na nájem - chudák platí ty alimenty a ta nová je náročná... :vissla:, vyžehlí, přepere, sváču do rachoty udělá... no není to nápad k zamyšlení, Sorajo? ;)

Simonas napsal(a):

Pokud zrusis trvale bydliste, tak ho prihlas na mestky urad.... bude se divit panacek:-)

Simono, nedezinformuj, prosím. Nelze nikoho přihlásit na městský úřad, jak píšeš ty. Přihlášení na sídlo evidence obyvatel probíhá dle zákona procedurou, při které se ze zákonem daných důvodů a zákonem určeným postupem zruší jiné trvalé bydliště. To může udělat POUZE státní orgán a ne kdokkoliv.

Cituji ze zákona o Evidenci obyvatel - Zákon 133/200 Sbírky:
  (6)  Při ohlášení změny místa trvalého pobytu podle odstavce 5 je občan povinen
a)
vyplnit a podepsat přihlašovací lístek k trvalému pobytu (dále jen ,,přihlašovací tiskopis"), který obsahuje údaje o
      1.  jménu, příjmení a rodném čísle, předchozí a nové adrese místa trvalého pobytu občana,
      2.  vlastníku objektu, kterým se rozumí jméno, příjmení a adresa místa trvalého pobytu u fyzické osoby nebo název a sídlo u právnické osoby;

b)
předložit občanský průkaz, u něhož není oddělena jeho vyznačená část13) v důsledku změny místa trvalého pobytu;
c)
doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.
Za přihlášení změny místa trvalého pobytu zaplatí občan poplatek podle zvláštního zákona.14) Platby poplatků podle předchozí věty jsou příjmem obce.
 
Zrušení údaje o místu trvalého pobytu


      (1)  Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných nebo padělaných dokladů, nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, anebo na návrh oprávněné osoby uvedené v § 10 odst. 6 písm. c), zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo jeho vymezené části (např. bytu nebo obytné místnosti), jehož adresa je v evidenci obyvatel uvedena jako místo trvalého pobytu občana, a neužívá-li občan tento objekt.
_______________________
A prováděcí vyhláška k tomuto zákonu přesně popisuje postup, lhůtu 6 měsíců, po které se osoba nesmí zdržovat v tom bydlišti, svědectví dvou svědků, ...

Pokud zrusis trvale bydliste, tak ho prihlas na mestky urad
V tomhle případě musí žádost o zrušení TB podat Sorajini rodiče, jako majitelé domu, to za prvé.
Za druhé - dokud se v domě zdržuje, má tam svoje věci atd. (jako že ano), tak to nebude tak jednoduché. Leda až by se odstěhoval do paneláku k madam a harantům, což, zdá se, nehrozí. Minimálně do doby, než z manželky vyrazí nějakou tu kačku.
Navrhovala bych co nejdřív podat žalobu na vyklizení s tím, že dotyčný "se přestal podílet na úhradě nákladů bydlení, v bytě se zdržuje bez vážných důvodů pouze občas, takže pravděpodobně jinou možnot ubytování má a svým chováním působí manželce i dcerám trauma". Záleží na vytíženosti soudu, ale tohle je relativně jednoduchá záležitost, která by se dlouho táhnout neměla.

Holky, díky moc za rady, s tím právníkem jsem zatím mluvila jen po telefonu, takže uvidím, co přesně mi řekne osobně, určitě si to všechno předem sepíšu, je toho hodně. S tím bydlením to bude tak jak píšete, rodiče mohou i za trvání manželství prý podat žalobu na vyklizení bytu, na to nárok mají, jen prý se ten soud dlouho vleče, taky nechápu proč, ten právník říkal, že to může trvat i dva roky, než by to nabylo právní moci. Ale rodiče prý mohou, jak jste tu některá psala, do té doby, než by se vystěhoval, po něm požadovat nájemné a to i dva roky zpětně. Jen se chci ještě zeptat, asi před 12 lety manžel zdědil nějaké peníze, které mu vyplatili sourozenci z dědictví po jejich otci, ty peníze se použily právě na nějaké úpravy v bytě, za zbytek si koupil motorku a platil dovolené, své koníčky,  oblečení na motorku, pernamentky do fitka a tak různě. Peníze přišly na účet a pak se postupně odčerpávaly po menších částkách, ale těžko se to dá nějak doložit, na co byly použity. Ty peníze chce manžel také samozřejmě všechny nazpět, budu mu muset vyplatit opravdu celou částku, i když jak říkám, platily se z toho dovolené  a další věci, např. dárky nebo věci pro jeho osobní potřebu?

hirondel napsal(a):

Jde o to,ze prave proto (jak sama nejspis vis -citis) ze jsi na nej uhodila -rozcilil se (jak pises sama) coz je prirozenou reakci zmateneho cloveka ktery se ted nedokaze z toho vykutat jinak nez utokem.

On se pokousel a stale pokousi s Tebou manipulovat. Jestli podlehnes ,budes v zacarovanem kruhu.
Naopak Ty pokud budes neco jen hrat-predstirat,pak nemuzes mit silnou pozici ve svem konani a to znamena bude s Tebou mozne manipulovat.

Jestlize k nemu budes pocitovat cokoli negativniho,pamatuj take na to sorajo ,ze cokoli vysles se Ti vrati zpet. 
Napr .tady : "....v paneláku kde bydlí, se prý pořádně nevyspí, není zvyklý, děti jsou hyperaktivní, [b] no celkem jsem se pobavila,[b]  to proboha čeká, že ho budu litovat, jak postupně poznává realitu běžného života v cizí rodině? Chtěl ji mít, ať si ji užije."

To je jeden z prikladu jak to negativni co ze sebe vysles se zdvojnasobi. 
Tvou lekci je pochopit ze lidske chyby maji mnoho pricin. Tvou lekci je pochopit ze chyba neni jen na jeho strane. (jak se na prvni pohled Tobe muze zdat)
Mas na tom svuj podil.

Takové malé zamyšlení :)

Hir, v tom vytučněném, jestli to dobře chápu, říkáš, že člověk by za všech okolností měl dělat přesně to co hluboko uvnitř cítí nehledě na to co si hlava myslí o možných následcích?
Například kdyby Soraja hluboko uvnitř svého srdce cítila, že manžela stále ještě miluje (i přesto, že ji ublížil), to že se bude chovat opačně=ukazovat manželovi nezájem a lhostejnost (aby mu třeba nevědomě také ublížila), nakonec povede k tomu, že bude frustrovaná z následků svého vlastního (nepochopeného) chování, a zároveň bude frustrován i její manžel a tedy negativní pocity se zdvojnásobí? Místo toho, aby ukázala pravou tvář svých pocitů (=láska k manželovi) se obrňuje něčím co jí říká zdravý rozum, který ještě více hledá na manželovi chyby a tu celou situaci ještě více ztěžuje?
Upřímnost sama k sobě osvobozuje. Pokud by si Soraja (jen moje myšlenka) přiznala, že manžela miluje, nemusela by hrát (sama pro sebe) něco co ani jí nedělá dobře, co jí jen ještě více zraňuje a prohlubuje bolest.

Mariposo - tady jde o nejméně dvoukrokovou záležitost. Ano ona ho pravděpodobně ještě ted miluje, ale už není schopná žít s  ním, nebo on s ní. Je tedy třeba aby tu situaci přijala, nepopírala cit,  který v ní zůstal, ale snažila se řešit konkrétní úkoly, které na ni rozchod jako takový nakládá.

sorajaa napsal(a):

Holky, díky moc za rady, s tím právníkem jsem zatím mluvila jen po telefonu, takže uvidím, co přesně mi řekne osobně, určitě si to všechno předem sepíšu, je toho hodně. S tím bydlením to bude tak jak píšete, rodiče mohou i za trvání manželství prý podat žalobu na vyklizení bytu, na to nárok mají, jen prý se ten soud dlouho vleče, taky nechápu proč, ten právník říkal, že to může trvat i dva roky, než by to nabylo právní moci. Ale rodiče prý mohou, jak jste tu některá psala, do té doby, než by se vystěhoval, po něm požadovat nájemné a to i dva roky zpětně. Jen se chci ještě zeptat, asi před 12 lety manžel zdědil nějaké peníze, které mu vyplatili sourozenci z dědictví po jejich otci, ty peníze se použily právě na nějaké úpravy v bytě, za zbytek si koupil motorku a platil dovolené, své koníčky,  oblečení na motorku, pernamentky do fitka a tak různě. Peníze přišly na účet a pak se postupně odčerpávaly po menších částkách, ale těžko se to dá nějak doložit, na co byly použity. Ty peníze chce manžel také samozřejmě všechny nazpět, budu mu muset vyplatit opravdu celou částku, i když jak říkám, platily se z toho dovolené  a další věci, např. dárky nebo věci pro jeho osobní potřebu?

...nic mu nevyplácej, chce se soudit, tak ať to má. Ty trvej na tom, že peníze byly použity a potřeby dcer. Pokud jste je čerpaly v malýc¨h částkách těžko doloží kde peníze jsou. Maximálně bych mu věnovala tu motorku. Vezme si jen to co mu daruješ, rodiče at mu rychle vypálí pořádný nájem pujde sám ;) protože ten nájem z něj dostanete snadno. Exekutor si rád sáhne na jeho plat. Jen nešetři, nestrachuj se a šup k ověřenýmu právníkovi, ať mu sundá i gatě, když je tak rád stahuje jinde. Ještě rád vypadne za levnějším nájmem jinam a ty pak oběhneš dvoje sousedy co doloží, že se tam nezdržuješ a přehlásíš ho na radnici. Trvalý pobyt má jen evidenční charakter a evidence obyvatel se musí žádostí rodičů na jeho trvalý pobyt /zrušení/ zabývat. Hodně holek to tu řešilo, moje známá nedávno takhle zrušila pobyt synovi co se chtěl jen zadarmo vézt a dělal potíže a nebylo to zase tak složité. Ty se jen bojíš, protože je toho na tebe moc.

manžel zdědil nějaké peníze
sorajo - s tím jeho dědictvím to taky nebude tak žhavý, jak si hoch představuje :fuck:. Podívej, tohle je část § 149 obč.z.:
"Zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné. Každý z manželů je oprávněn požadovat, aby mu bylo uhrazeno, co ze svého vynaložil na společný majetek, a je povinen nahradit, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho ostatní majetek. "
Takže on a) bude muset dokázat, že peníze z dědictví prokazatelně investoval do úprav v domě (mimo to zhodnocoval majetek tvých rodičů, nikoli SJM - teoreticky by to mohl požadovat po nich, ale - má v ruce doklady???), b) stejně tak potřebuje důkaz, že třeba tu motorku si pořídil výhradně z dědictví, protože jakmile je něco pořízeno i jen částečně ze společných peněz, spadá to do SJM.

rodiče at mu rychle vypálí pořádný nájem
Bacha - musel by podepsat smlouvu, aby to bylo vymahatelné. Ovšem pokud ji podepsat odmítne je to další dobrý důvod pro vyklizovací žalobu :P

sorajaa napsal(a):

Holky, díky moc za rady, s tím právníkem jsem zatím mluvila jen po telefonu, takže uvidím, co přesně mi řekne osobně, určitě si to všechno předem sepíšu, je toho hodně. S tím bydlením to bude tak jak píšete, rodiče mohou i za trvání manželství prý podat žalobu na vyklizení bytu, na to nárok mají, jen prý se ten soud dlouho vleče, taky nechápu proč, ten právník říkal, že to může trvat i dva roky, než by to nabylo právní moci. Ale rodiče prý mohou, jak jste tu některá psala, do té doby, než by se vystěhoval, po něm požadovat nájemné a to i dva roky zpětně. Jen se chci ještě zeptat, asi před 12 lety manžel zdědil nějaké peníze, které mu vyplatili sourozenci z dědictví po jejich otci, ty peníze se použily právě na nějaké úpravy v bytě, za zbytek si koupil motorku a platil dovolené, své koníčky,  oblečení na motorku, pernamentky do fitka a tak různě. Peníze přišly na účet a pak se postupně odčerpávaly po menších částkách, ale těžko se to dá nějak doložit, na co byly použity. Ty peníze chce manžel také samozřejmě všechny nazpět, budu mu muset vyplatit opravdu celou částku, i když jak říkám, platily se z toho dovolené  a další věci, např. dárky nebo věci pro jeho osobní potřebu?

Myslím, že by musel doložit, kolik z těch jeho peněz šlo do oprav domu.
Bylo to jeho dědictví a bylo na něm, jak s ním naloží. To, že investoval do něčeho, co kvůli hormonům dneska boří, je jeho problém, ale jak se na to dívá zákon ti poví právník... Já sázím na nutnost doložit doklady či faktury na opravy, auto a pod. ;)
Hele, když s ním bude řeč, tak se dohodnete třeba na nějaké rozumné částce. Já myslím, že až zjistí, že máš info od právníka, na co má nárok - a vzhledem k tomu, že žijete v domě, který není váš, investovali jste do oprav dobrovolně, protože jste nemovitost užívali a doklad na to, že to bylo za jeho prachy nemá - tak až zjistí, že může tím pádem odfrčet skorát tak na mopedu, trochu vychladne... a ty můžeš (ale nemusíš) projevit dobrou vůli - když on bude rozumnej dejme tomu v alimentech... pěkně to sepíšete a podepíšete a budeš mít klid. ;) Jestli teda po takovým zjištění nevychladne paní božská... :vissla:

sorajaa napsal(a):

.... Je mi z něj na nic, jak může takto uboze do všeho zatahovat lidi, kteří za nic nemůžou a nemohou se skoro nijak bránit, myslím teď rodiče a holky. Že ho jako chlapa hanba nefackuje, ztrácím k němu poslední zbytky úcty jako k člověku...

Sor,
tyhle otázky, které kladeš napůl sobě a napůl nám, jsou jeho.
On sám si je bude muset jednou položit a hledat odpověďi, pokud bude chtít být skutečným mužem. Neví, že jsou jen začátkem - otázek je mnohem, mnohem víc... a těžších.
Tak mu je nech.
Máš důležitější práci.

Myslím si, že svým dcerám a rodičům nejvíc pomáháš, když věříš v sebe, uvažuješ prakticky (dobrý právník ušetří spoustu stresu), a hájíš své a jejich právo na dobrý domov.
Dáváš tím sobě a ostatním naději, obnovuješ síly a oni zase mají "z čeho" podpořit tebe..
To je moc důležité....Spojeni takovým přístupem dokážete všechno :jojo: .
:hjarta:

PavlaH napsal(a):

Mariposo - tady jde o nejméně dvoukrokovou záležitost. Ano ona ho pravděpodobně ještě ted miluje, ale už není schopná žít s  ním, nebo on s ní. Je tedy třeba aby tu situaci přijala, nepopírala cit,  který v ní zůstal, ale snažila se řešit konkrétní úkoly, které na ni rozchod jako takový nakládá.

Tohle je od počátku otázka především pro Soraju.

Já věřím tomu, že možné je úplně všechno. Že i tam kde není vidět kousek světla, to světlo stále je, jen skryté, a dá se tudíž znovuobjevit. Záleží jen na vůli a přístupu. Vždyť je o tom tady řeč od začátku, Soraja musí v první řadě zjistit co chce ona sama pro sebe. Tahle celá situace je pro ni lekcí jak lépe poznat sama sebe.
No a třeba se s manželem rozejdou anebo spolu zůstanou. Je to jen na nich, na jejich vůli.

javena napsal(a):

- tak až zjistí, že může tím pádem odfrčet skorát tak na mopedu, trochu vychladne... a ty můžeš (ale nemusíš) projevit dobrou vůli - když on bude rozumnej dejme tomu v alimentech... pěkně to sepíšete a podepíšete a budeš mít klid. ;) Jestli teda po takovým zjištění nevychladne paní božská... :vissla:

Tahle představa mě děsí za Soraju...
Ono totiž  by bylo daleko "lepší"  pro oba - Soraju i jejího muže, kdyby měl možnost odkráčet za hlasem svého srdce ?? :P   než aby byl  vypoklonkován  paní Úžasnou a zůstal doma  z praktických důvodů...   Nedokážu si  moc představit , jak by po takových   slintech, co z něho vypadly mu mohla Soraja  zůstat partnerkou a ne jen bytnou....

Nedělala bych zbytečně naschvály,pokud bude přístupný domluvě rozumnou část z peněz inv.do domu bych mu dala motorku  osobní věci a nazdar. A pokud ne? Tak má smůlu a ať se v tom chlapec vyráchá. A až to skončí můžeš si říct,že ses zachovala férově. Myslím že musí tušit,že to co na tobě chce,nemůže dostat právní cestou. Zkouší jestli to dáš dobrovolně. Holky to psaly dobře. Pamatuj že jeho hranice končí tam kde začíná tvoje. Nenech ho rozšiřovat jeho na úkor tvé.

sorajaa napsal(a):

V pondělí byla výplata, tak jsem se ho ptala, kdy se teda bude stěhovat,  abych věděla, jak s penězma, to ho děsně rozčílilo, prý jestli si myslím, že ho budu vyhazovat, tak jsem mu říkala, jestli si nepamatuje, že to byl on, kdo říkal, že ke mně nic necítí a že od nás odejde. Tak se jen ptám, kdy to bude. On asi pořád čeká, že budu v poklidu čekat a tolerovat jeho dvojí život, jak jsem začala o stěhování, tak ho to vytočilo a začal o těch penězích a požadavcích v případě rozvodu, jak už jsem psala.

Sorajo,
mam otazku. :)  Tva otazka kdy se teda bude stehovat byla polozena jak? (jaka emoce se za tim skryvala ?)
Kdyz ses ho ptala,hralo v tom roli Tve urazene ego? Nebo skryte a naproste rozhodnuti z Tve strany ze si to prejes aby odesel?
Ptat se kdy odejde (zalezi take na zpusobu jak otazka byla polozena),neni totez jako ho pozadat jestli by mohl odejit,ze takhle zit nechces.  Ze ses rozhodla.

Otazka zni: jsi pevne rozhodnuta aby odesel,rozhodnuta zit bez nej?

Nedělala bych zbytečně naschvály,pokud bude přístupný domluvě rozumnou část z peněz inv.do domu bych mu dala motorku  osobní věci a nazdar. A pokud ne? Tak má smůlu a ať se v tom chlapec vyráchá. A až to skončí můžeš si říct,že ses zachovala férově. Myslím že musí tušit,že to co na tobě chce,nemůže dostat právní cestou. Zkouší jestli to dáš dobrovolně. Holky to psaly dobře. Pamatuj že jeho hranice končí tam kde začíná tvoje. Nenech ho rozšiřovat jeho na úkor tvé.

Holky, trochu brzděte :-). Nic se nemá dělat v emocích a takový ty řeči jako "vyraž ho, svlíkni ho z kůže, nic mu nedávej, tvrď, že nic neplatil ..." se mi tedy moc nelíbí.
Pořád je tu možnost, že spolu zůstanou - a to všechno zlé, co se teď děje, bude zapomenuto. Nebyli by první ani poslední. Čím míň si budou ubližovat, tím lépe pro budoucí vztahy.
(I když já šla dobrovolně a s malým "odstupným" a stejně jsou vztahy nulové)
Soraja dělá dobře s právníkem. Až bude všechno vědět, může sepsat jakýsi návrh, manželovi ho předložit, v klidu mu říct, že to je od právníka a uvidí reakci.

Hir, i když jsem schopná pochopit tyhle duševní roviny a chápu, proč se na to ptáš, tak co jako má dělat?
Pán si představuje, že bude bydlet doma se servisem od manželky, sejřit na svoje děti a bez skrupulí vyrážet za milenkou a po tom, co se vyrochní u ní a pohraje si s jejími dětmi se vrátí domů, aby si ženě postěžoval, jak to má těžký? Mimochodem nezapomene koupit dětem a milé nějakou tu maličkost ze společných peněz, aby pak chtěl vyplatit ze sedm let starý obložený kouzpelny? Jezdí za ní každý víkend, benzin taky neteče z vodovodu zadarmo a ještě ojíždí společné auto... A ty tu zkoumáš, jak moc je Soraja rozhodnutá...
Čímž neříkám, že není důležitý, aby to Soraja neměla v hlavě srovnaný... a já myslím, že má. :)

javena napsal(a):

Hir, i když jsem schopná pochopit tyhle duševní roviny a chápu, proč se na to ptáš,...

"A ty tu zkoumáš, jak moc je Soraja rozhodnutá... "

Pak teda i chapes proc ji pokladam tuhle otazku.  (Nic spolecneho se zkoumanim,je to prosta otazka)


"Čímž neříkám, že není důležitý, aby to Soraja neměla v hlavě srovnaný... a já myslím, že má. :) " 

Ja si myslim naopak neco jineho. :jojo:

Salen napsal(a):

Holky, trochu brzděte :-). Nic se nemá dělat v emocích a takový ty řeči jako "vyraž ho, svlíkni ho z kůže, nic mu nedávej, tvrď, že nic neplatil ..." se mi tedy moc nelíbí.
Pořád je tu možnost, že spolu zůstanou - a to všechno zlé, co se teď děje, bude zapomenuto. Nebyli by první ani poslední. Čím míň si budou ubližovat, tím lépe pro budoucí vztahy.
(I když já šla dobrovolně a s malým "odstupným" a stejně jsou vztahy nulové)
Soraja dělá dobře s právníkem. Až bude všechno vědět, může sepsat jakýsi návrh, manželovi ho předložit, v klidu mu říct, že to je od právníka a uvidí reakci.

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud. Vůbec bych neměla problém říct, že nic neplatil, navíc se na to budou ptát rodičů, dům není ani sorajii. Nevidím to jako ubližování, on chce jít ať jde,ale proč by ho měla vyplácet, když on sponzoruje z jejich majetku jinou rodinu. Tohle hrdinství se nosí jen tady, kdyby to bylo v USA tak si na to aby zajistil dcery ještě bude muset půjčit. To co investoval do cizího domu si odbydlel a nikdo ho nenutil stavět si jiné hnízdo. Jen už musí za svoje a za její. Píšeš že slušné zacházení udělá dobré vztahy do budoucna, na to zapomeň. Sama si vlastně protiřečíš, nedostala si skoro nic a vztahy jsou nulové. Vztahy jsou takové jací jsou lidé, když se bude chtít doma napakovat, přesto, že je vinen rozpadem rodiny, vztahy budou chladné. Kdyby byl frajer, zajistí holky a vypadne, protože si uvědomí, že mládí, který sorajaa zbytečně investovala do něj jí nikdo nevrátí a že jí nechává v nejhorším věku samotnou ačkoli jí kdysi sliboval, že se o něj bude opírat ve staří. Oni tihle panáčkové, co tak rádi mění manželky za mladší modely zapomínají, že jen u nás se tohle nepočítá. Jak říkám venku by za morální ujmu a opuštění ve stáří nebo ženy s dětmi platil a platil. Místní hrdinové by dětem nejraději vysekali dlaždičky a odnesli milence starej vysavač převázenej mašlí. Já bych dneska nedala bývalému ani půlku z toho co dostal.

zuzi777a napsal(a):

Ono totiž  by bylo daleko "lepší"  pro oba - Soraju i jejího muže, kdyby měl možnost odkráčet za hlasem svého srdce ?? :P  než aby byl  vypoklonkován  paní Úžasnou a zůstal doma  z praktických důvodů...    Nedokážu si  moc představit , jak by po takových   slintech, co z něho vypadly mu mohla Soraja  zůstat partnerkou a ne jen bytnou....

Zuzi ,ted je jeste napriklad otazkou zda vubec slysi hlas sveho srdce.

Pochopit sebe neni nic snadneho ( a to mluvim jak o Soraje tak o jejim muzi )

xxxx napsal(a):

Salen napsal(a):

Holky, trochu brzděte :-). Nic se nemá dělat v emocích a takový ty řeči jako "vyraž ho, svlíkni ho z kůže, nic mu nedávej, tvrď, že nic neplatil ..." se mi tedy moc nelíbí.
Pořád je tu možnost, že spolu zůstanou - a to všechno zlé, co se teď děje, bude zapomenuto. Nebyli by první ani poslední. Čím míň si budou ubližovat, tím lépe pro budoucí vztahy.
(I když já šla dobrovolně a s malým "odstupným" a stejně jsou vztahy nulové)
Soraja dělá dobře s právníkem. Až bude všechno vědět, může sepsat jakýsi návrh, manželovi ho předložit, v klidu mu říct, že to je od právníka a uvidí reakci.

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud. Vůbec bych neměla problém říct, že nic neplatil, navíc se na to budou ptát rodičů, dům není ani sorajii. Nevidím to jako ubližování, on chce jít ať jde,ale proč by ho měla vyplácet, když on sponzoruje z jejich majetku jinou rodinu. Tohle hrdinství se nosí jen tady, kdyby to bylo v USA tak si na to aby zajistil dcery ještě bude muset půjčit. To co investoval do cizího domu si odbydlel a nikdo ho nenutil stavět si jiné hnízdo. Jen už musí za svoje a za její.

Ad vytučněné- to je to, co mi   vyskakuje na mysl...

A  jestli by spolu měli zůstat? Myslím, že  takové  ty  "návraty  z rozumu"- vše odpuštěno -po  kýblech špíny jsou fakt těžké a takřka neproveditelné.  Nedovedu se  ani za máček vcítit do Soraji, jak by mohla zapomenout jenom to, co přepsala z manžových projevů sem do diskuze. Natož to, co si asi vyslechla v reálu  a žere ji to bez zvěřejňování...
Kdyby mi býval můj muž po svém úletu řekl jen setinu toho , co jsme se dozvěděli ,že vyplodil pan Soráják- tak by ani nedobrzdil, jak bych ho  vypakovala. Nakonec jsem ráda za jeho vysvětlení- neysvětlení nevěry. Pořád lepší ,když o sobě  řekne , že byl vůl, než aby mě krmil tím, jak je milenka úžasná a jiná....

Nebyla bych na Sorájiném postu ani trpělivá ani shovívavá.  On taky vůči ní není ani za mák férový . Od počátku románku,kdy blamoval, po  nynější honbu za  majetkem....

Zuzi on sorajin muž nejspíš skutečně nemíní zůstat doma, myslím, že milenka tlačí těžce na pilu. Soraja má kliku, že karty jsou na její straně apokud si vezme právníka musí to dobře dopadnout, dostane jen to co mu ona dá. Jen pořád trnu nad tím, kdy soraja napíše, že účet je vybílenej. Čekám to každým dnem.

Zuzi souhlasím.

Po tom co Soraji manžel prohlásil bych mu velice důrazně sdělila v jakém postavení se to on vlastně nachází a že nemá na to co požaduje nárok, ani co se za nehet vleze. Řekla bych mu jak se věci mají, co vše si může odstěhovat a taky upozornila na výhody rozvodu dohodou.

A v případě, že by znovu předvedl takový "výstup" jaký předvedl, vůbec bych se nezdráhala mu spakovat nějaký ty jeho hadříky, vyměnit zámky a kufry nechat za dveřmi. Jaképak, že bude bydlet přes týden u mě a přes víkend u slečny. Sorajoo, vždyť nejsi žádný hotýlek. A takovíto pánové si zaslouží jedině pořádnou lekci ;)

hirondel napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Ono totiž  by bylo daleko "lepší"  pro oba - Soraju i jejího muže, kdyby měl možnost odkráčet za hlasem svého srdce ?? :P  než aby byl  vypoklonkován  paní Úžasnou a zůstal doma  z praktických důvodů...    Nedokážu si  moc představit , jak by po takových   slintech, co z něho vypadly mu mohla Soraja  zůstat partnerkou a ne jen bytnou....

Zuzi ,ted je jeste napriklad otazkou zda vubec slysi hlas sveho srdce.
Pochopit sebe neni nic snadneho ( a to mluvim jak o Soraje tak o jejim muzi )

Ad vytučněné- bylo mi žinantní  napsat-  Axiho slovníkem   ;) - co  Sorájina muže asi momentálně nutí rozhodovat.... :P;)

Salen napsal(a):

Holky, trochu brzděte :-). Nic se nemá dělat v emocích a takový ty řeči jako "vyraž ho, svlíkni ho z kůže, nic mu nedávej, tvrď, že nic neplatil ..." se mi tedy moc nelíbí.
Pořád je tu možnost, že spolu zůstanou - a to všechno zlé, co se teď děje, bude zapomenuto. Nebyli by první ani poslední. Čím míň si budou ubližovat, tím lépe pro budoucí vztahy.
(I když já šla dobrovolně a s malým "odstupným" a stejně jsou vztahy nulové)
Soraja dělá dobře s právníkem. Až bude všechno vědět, může sepsat jakýsi návrh, manželovi ho předložit, v klidu mu říct, že to je od právníka a uvidí reakci.

Salen, znáš přirovnání hodná = blbá. A myslím, že Sorajii manžel je jasný příklad chlapa, který tohodle řádne zneužije :rolleyes:

xxxx napsal(a):

Zuzi on sorajin muž nejspíš skutečně nemíní zůstat doma, myslím, že milenka tlačí těžce na pilu. Soraja má kliku, že karty jsou na její straně apokud si vezme právníka musí to dobře dopadnout, dostane jen to co mu ona dá. Jen pořád trnu nad tím, kdy soraja napíše, že účet je vybílenej. Čekám to každým dnem.

Bohužel, Xko- naše podobné zkušenosti  nám do hlavy ženou podobné myšlenky.... taky přemýšlím, jestli náhodou Soraja nepřijde s tím, že na účtě jejím i dcery je po  pětistovce nebo mínus....  :/

xxxx napsal(a):

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud.

Zit s nekym proto ze "nema" jinou moznost -je v prve rade volba.

zuzi777a napsal(a):

xxxx napsal(a):

Zuzi on sorajin muž nejspíš skutečně nemíní zůstat doma, myslím, že milenka tlačí těžce na pilu. Soraja má kliku, že karty jsou na její straně apokud si vezme právníka musí to dobře dopadnout, dostane jen to co mu ona dá. Jen pořád trnu nad tím, kdy soraja napíše, že účet je vybílenej. Čekám to každým dnem.

Bohužel, Xko- naše podobné zkušenosti  nám do hlavy ženou podobné myšlenky.... taky přemýšlím, jestli náhodou Soraja nepřijde s tím, že na účtě jejím i dcery je po  pětistovce nebo mínus....  :/

Ano ,Vase prozitky,zkusenosti Vam do hlavy zenou tyhle myslenky.  (prirozene :)  )

Nektere z Vas jsou az prilis negativni. (pisu co vnimam)

hirondel napsal(a):

xxxx napsal(a):

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud.

Zit s nekym proto ze "nema" jinou moznost -je v prve rade volba.

O takové volbě se  vcelku bez emocí  přemýšlí,pokud člověk sám tuhle volbu nemusí absolvovat....  :jojo:  Ono je to pro nás , co jen nakukujeme  takové čitelné, jasné- ale běda v tom být nebo muset volit .   
Já bych jim oběma( Soraje i jejímu zblblíkovi) přála aby to tam prostě nedošlo. Aby to vyřešili líp,solidněji a hlavně bez toho aby na sebe museli vzpomínat s takovou hořkostí, která  se objevuje občas v příspěvcích  těch ,kteří to takhle elegantně nezvládli ( i  já jsem jedna z nich )......

Emoce jsou fajn, jen v tomhle případě bych se snažila trochu je potlačit. Mohou nadělat více škody než užitku. V případě, že chlapec začíná takhle vyskakovat, tak bych byla naopak "pragmatická". Od právníka bych si nechala poradit , jak reagovat na jeho požadavky. Argumenty, argumenty. S ním cloumají emoce, je taky možné, že onadona tlačí, i když tohle nemusí nikoho zajímat. Ale tohle přeci chtěl - žííít. Nemůže po Tobě chtít zpět peníze za společné dovolené .... . Ale pokud investoval zděděné peníze do společného bydlení, tak bych mu je nezapírala. Asi mu to začíná přerůstat přes hlavu a zjišťuje, že tak jak si to přestavoval, to nebude fungovat. Panikaří a  kope kolem sebe.
Sorajo - přeji Ti chladnou hlavu :)

hirondel napsal(a):

xxxx napsal(a):

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud.

Zit s nekym proto ze "nema" jinou moznost -je v prve rade volba.

...no myslím že sorajaa si nic takového nepřeje, ale tomu jejímu chytrolínovi by se mohlo přihodit, že ho nebude chtít ani milenka, protože nebude mít půl baráku a pak by se mohl chtít vrátit a dělat doma peklo, ne že by si to přál,ale že nebude mít kam jít a podle jeho nároků se mu pod most chtít nebude a Sorajoo, ještě bych ti radila jednu věc, řekni jeho mamince ať si ho vezmou domu a pere a vaří mu jeho maminka, když to tak pěkně chtěla tutlat at mu posluhuje sama. Ježiš ten by jel :dumbom:

hirondel napsal(a):

xxxx napsal(a):

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud.

Zit s nekym proto ze "nema" jinou moznost -je v prve rade volba.

Možná tak volba - žít na ulici, nebo raději u manželky, které tedy v tomto případě nebulíkuje, jak že dostal asi rozum.... volba menšího zla, cesta menšího odporu
Osobně po všech těch hláškách bych tomuto pánovi už šanci nedávala - ať si klidně kdokoliv říká, že by ze mě mluvilo uražené ego, já to spíše vidím na uhájení vlastního sebevědomí.
Přikláním se k Zuzi - pokud by ten můj vyblil na mě to, co sorajin exot, ztratil by u mě všechen kredit - a to mluvím jen o sobě, když k tomu započítám to nejdůležitější, tzn. chování vůči dětem, byť už na prahu dospělosti, futra by mu byla malá...
přeju Sorajee, aby se jí muž nechtěl vrátit.... :gloria:

Zklamaná napsal(a):

hirondel napsal(a):

xxxx napsal(a):

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud.

Zit s nekym proto ze "nema" jinou moznost -je v prve rade volba.

Možná tak volba - žít na ulici, nebo raději u manželky, které tedy v tomto případě nebulíkuje, jak že dostal asi rozum.... volba menšího zla, cesta menšího odporu

Mluvila jsem o volbe Soraji. Zda by zila s muzem jen proto ze nema kam jit.

Neverim uz ze sve podstaty ze zena nepozna intuitivne zda ji muz vesi buliky na nos nebo ne.
To rozeznat pak vychazi ze situace. :)

Sofi1 napsal(a):

Emoce jsou fajn, jen v tomhle případě bych se snažila trochu je potlačit. Mohou nadělat více škody než užitku. V případě, že chlapec začíná takhle vyskakovat, tak bych byla naopak "pragmatická". Od právníka bych si nechala poradit , jak reagovat na jeho požadavky. Argumenty, argumenty. S ním cloumají emoce, je taky možné, že onadona tlačí, i když tohle nemusí nikoho zajímat. Ale tohle přeci chtěl - žííít. Nemůže po Tobě chtít zpět peníze za společné dovolené .... . Ale pokud investoval zděděné peníze do společného bydlení, tak bych mu je nezapírala. Asi mu to začíná přerůstat přes hlavu a zjišťuje, že tak jak si to přestavoval, to nebude fungovat. Panikaří a  kope kolem sebe.
Sorajo - přeji Ti chladnou hlavu :)

pragmaticky soraja může manželovi prát a vařit, počkat až učet vybere on a dát mu na co ukáže. Jeho rodiče ho nechají zdarma bydlet ve svém domě a budou za něj platit vodu a nepragmaticky mu nikdo nebude posluhovat nebude bydlet zadarmo, protože má jinou rodinu jinde a nedostane nač si ukáže, protože to není jen jeho,ale budou se dělit 3:1. Sorajaa dvě děti versus on. Tak to totiž on chtěl. To nebyla Sorajaa kdo přišel s poměrně nestoudnými požadavky. Dům není jeho nikdy nebyl a jestli má pocit, že by si zasloužil s milenkou kus baráku odkousnout, protože věcí je pomálu, je třeba ho probrat. To je celkem střízlivý pohled na věc a pokud za dvacet let manželství investovali do baráku 50 tisíc tak sma uznáš, že si to odbydleli a že těžko bude po němkom chtít těch pár korun zpět.

xxxx napsal(a):

hirondel napsal(a):

xxxx napsal(a):

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud.

Zit s nekym proto ze "nema" jinou moznost -je v prve rade volba.

...no myslím že sorajaa si nic takového nepřeje, ale tomu jejímu chytrolínovi by se mohlo přihodit, že ho nebude chtít ani milenka, protože nebude mít půl baráku a pak by se mohl chtít vrátit a dělat doma peklo, ne že by si to přál,ale že nebude mít kam jít a podle jeho nároků se mu pod most chtít nebude a Sorajoo, ještě bych ti radila jednu věc, řekni jeho mamince ať si ho vezmou domu a pere a vaří mu jeho maminka, když to tak pěkně chtěla tutlat at mu posluhuje sama. Ježiš ten by jel :dumbom:

Opet myslenky z vlastni zkusenosti? :) 

Jeho maminka s tim nema nic spolecneho,je to jejich vec. :)

hirondel napsal(a):

xxxx napsal(a):

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud.

Zit s nekym proto ze "nema" jinou moznost -je v prve rade volba.

Taky to tak vidím. Soraja má mnoho možností jak se rozhodnout. A je podle mě velmi důležitý, aby ta rozhodnutí byla pravdivá přesně podle toho jak to Soraja uvnitř sama sebe vnímá, aby nejednala jen z ublížení a bolesti. Jde o to POCHOPIT SAMA SEBE :)

Zklamaná napsal(a):

hirondel napsal(a):

xxxx napsal(a):

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud.

Zit s nekym proto ze "nema" jinou moznost -je v prve rade volba.

Možná tak volba - žít na ulici, nebo raději u manželky, které tedy v tomto případě nebulíkuje, jak že dostal asi rozum.... volba menšího zla, cesta menšího odporu
Osobně po všech těch hláškách bych tomuto pánovi už šanci nedávala - ať si klidně kdokoliv říká, že by ze mě mluvilo uražené ego, já to spíše vidím na uhájení vlastního sebevědomí.
Přikláním se k Zuzi - pokud by ten můj vyblil na mě to, co sorajin exot, ztratil by u mě všechen kredit - a to mluvím jen o sobě, když k tomu započítám to nejdůležitější, tzn. chování vůči dětem, byť už na prahu dospělosti, futra by mu byla malá...
přeju Sorajee, aby se jí muž nechtěl vrátit.... :gloria:

taky v tom nevidím žádného egouška, jde o rozdělení věcí, přišel do domu, ve kterém nebylo nic jeho. Koupili si věci, které po pár letech nemají cenu až se o ně bude tahat zjistí, že je vlastně dlužen za užívání domu, Jde jen o tom pánovi srovnat páteř, vlastně spíš záda, protože tohle je bezpáteřní. Já bydlet u tchýně a najít si jinýho pardála tak se tiše vyplazim a stydim se už jinde. Tahle milenková móda u nás fakt nabírá zvláštní směr, jak jsem psala v cizině by mu rozvodový právník tak vyprášil kožich, že by nestačil blechy počítat. Z platu by mu zbylo mimimum, protože musí ještě počkat až obě dospělé děti vystudují a tady se mluví o tom, že on chce aby holky šly do práce a ne na studia...napadá mě spousty neslušných slov,ale takhle jen napíšu že to je fakt bezpáteřní nestyda, vyřvávat o holém zadku v baráku tchýně to už chce fakt "fištrona"

hirondel napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

xxxx napsal(a):

Zuzi on sorajin muž nejspíš skutečně nemíní zůstat doma, myslím, že milenka tlačí těžce na pilu. Soraja má kliku, že karty jsou na její straně apokud si vezme právníka musí to dobře dopadnout, dostane jen to co mu ona dá. Jen pořád trnu nad tím, kdy soraja napíše, že účet je vybílenej. Čekám to každým dnem.

Bohužel, Xko- naše podobné zkušenosti  nám do hlavy ženou podobné myšlenky.... taky přemýšlím, jestli náhodou Soraja nepřijde s tím, že na účtě jejím i dcery je po  pětistovce nebo mínus....  :/

Ano ,Vase prozitky,zkusenosti Vam do hlavy zenou tyhle myslenky.  (prirozene :)  )

Nektere z Vas jsou az prilis negativni. (pisu co vnimam)

Chtěla jsem sem napsat to samé co Hirondel. Sorajin muž není žádný netvor, je to jen člověk, který se nevyzná sám v sobě. Možná, že Vaše negativní zkušenosti Vám toto nedají nahlédnout. Všichni děláme chyby, ať jsem žena či muž. A i kdyby se nakonec Soraja s mužem rozešli, mohou to učinit v klidu a míru, není třeba boje. Podle mě.

hirondel napsal(a):

xxxx napsal(a):

hirondel napsal(a):

Zit s nekym proto ze "nema" jinou moznost -je v prve rade volba.

...no myslím že sorajaa si nic takového nepřeje, ale tomu jejímu chytrolínovi by se mohlo přihodit, že ho nebude chtít ani milenka, protože nebude mít půl baráku a pak by se mohl chtít vrátit a dělat doma peklo, ne že by si to přál,ale že nebude mít kam jít a podle jeho nároků se mu pod most chtít nebude a Sorajoo, ještě bych ti radila jednu věc, řekni jeho mamince ať si ho vezmou domu a pere a vaří mu jeho maminka, když to tak pěkně chtěla tutlat at mu posluhuje sama. Ježiš ten by jel :dumbom:

Opet myslenky z vlastni zkusenosti? :) 

Jeho maminka s tim nema nic spolecneho,je to jejich vec. :)

...pleteš se a mluvíš o něčem o čem nic nevíš, protože u nás to bylo jinak. Já si vzala právníka a ten pánovi celkem hladce vysvětlil kde je jeho místo.Mamince do toho nebylo nic do té doby než to chtěla tutlat, takový divadýlko si zaslouží odezvu. Ono bejt hodná = blbá můžeš, ale podle toho to taky dopadne a tady je celkem slušná možnost, rozvést se velice rychle a elegantně bez ztráty kytičky nebo to nechat vyhnívat a rozvést se se zbytečnýma nervama a ještě k tomu poslouchat nehorázný pohádky, který padají z manžela

mariposa napsal(a):

hirondel napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Bohužel, Xko- naše podobné zkušenosti  nám do hlavy ženou podobné myšlenky.... taky přemýšlím, jestli náhodou Soraja nepřijde s tím, že na účtě jejím i dcery je po  pětistovce nebo mínus....  :/

Ano ,Vase prozitky,zkusenosti Vam do hlavy zenou tyhle myslenky.  (prirozene :)  )

Nektere z Vas jsou az prilis negativni. (pisu co vnimam)

Chtěla jsem sem napsat to samé co Hirondel. Sorajin muž není žádný netvor, je to jen člověk, který se nevyzná sám v sobě. Možná, že Vaše negativní zkušenosti Vám toto nedají nahlédnout. Všichni děláme chyby, ať jsem žena či muž. A i kdyby se nakonec Soraja s mužem rozešli, mohou to učinit v klidu a míru, není třeba boje. Podle mě.

...ano nebylo by třeba boje pokud by pán šel za hlasem srdce,ale jestli si četla jeho povídání o tom že nepůjde s holím zadkem tak sis asi nevšimla, že boj začal.

hirondel napsal(a):

Zuzi ,ted je jeste napriklad otazkou zda vubec slysi hlas sveho srdce.

Pochopit sebe neni nic snadneho ( a to mluvim jak o Soraje tak o jejim muzi )

:supr:
Hlava ví hned co a jak a s kým vyrazit dvěře, koho svlíknout z posledních kalhot...
Srdce kolikrát pak sedí na tom "spáleništi" a pláče...už navždy.

Sorajo, buď opatrná, nejdřív si pořeš emoce a city, pak teprve jednej, nebo-li dvakrát, radši třikrát, měř a až pak jednou a čistě  řež :jojo:
Což ovšem nevylučuje fakt,že můžeš konat už teď činy zvratné, třebas ochránit si účet ap.
S činy nezvratnými počkej sama na sebe, tedy na to, až budeš mít jasno nejen v hlavě, ale i v srdci.
Hodně štěstí.

xxxx napsal(a):

mariposa napsal(a):

hirondel napsal(a):

Ano ,Vase prozitky,zkusenosti Vam do hlavy zenou tyhle myslenky.  (prirozene :)  )

Nektere z Vas jsou az prilis negativni. (pisu co vnimam)

Chtěla jsem sem napsat to samé co Hirondel. Sorajin muž není žádný netvor, je to jen člověk, který se nevyzná sám v sobě. Možná, že Vaše negativní zkušenosti Vám toto nedají nahlédnout. Všichni děláme chyby, ať jsem žena či muž. A i kdyby se nakonec Soraja s mužem rozešli, mohou to učinit v klidu a míru, není třeba boje. Podle mě.

...ano nebylo by třeba boje pokud by pán šel za hlasem srdce,ale jestli si četla jeho povídání o tom že nepůjde s holím zadkem tak sis asi nevšimla, že boj začal.

Chlap ulítl, protože ho k tomu něco vedlo. Možná si byl nejistý sám sebou a podlehl iluzi, že skrze jinou ženu tu svoji vlastní jistotu získá. Například. Anebo jinak. Podle mě, ale do toho nešel s tím, že Soraje ublíží. Nedomyslel, že když on bude hledat sám sebe, ublíží tím druhému. Protože se nechápe. Proto se tyhle věci mohou stát. Nejde o boj, jde podle mě o hledání sama sebe. A proto si myslím, že to celé je lekcí jak pro Soraju tak pro jejího manžela. Ať už to dopadne jakkoliv, mají to jen a pouze ve svých rukou a mají díky tomu velkou možnost poznat sami sebe.

Sorajo, Tobě teď momentálně jde na prvním místě o majetek nebo o co Ti teď jde?   
Podle mě je tohle důležité vědět.

xxxx napsal(a):

...pleteš se a mluvíš o něčem o čem nic nevíš, protože u nás to bylo jinak.

Ne nepletu se ,ja jsem se pouze ptala protoze o tve situaci opravdu nic nevim. :)

A to o te jeho mamimce je muj vlastni nazor. :)

Pandorraa napsal(a):

hirondel napsal(a):

Zuzi ,ted je jeste napriklad otazkou zda vubec slysi hlas sveho srdce.

Pochopit sebe neni nic snadneho ( a to mluvim jak o Soraje tak o jejim muzi )

:supr:
Hlava ví hned co a jak a s kým vyrazit dvěře, koho svlíknout z posledních kalhot...
Srdce kolikrát pak sedí na tom "spáleništi" a pláče...už navždy.

Sorajo, buď opatrná, nejdřív si pořeš emoce a city, pak teprve jednej, nebo-li dvakrát, radši třikrát, měř a až pak jednou a čistě  řež :jojo:
Což ovšem nevylučuje fakt,že můžeš konat už teď činy zvratné, třebas ochránit si účet ap.
S činy nezvratnými počkej sama na sebe, tedy na to, až budeš mít jasno nejen v hlavě, ale i v srdci.
Hodně štěstí.

jako, že účet si má zablokovat,ale počkat až se odmiluje a zatím ho nechat koupat se u nich doma? No to bych moc ráda viděla v praxi. To je přece sebedestrukce, koukat se na někoho kdo si chodí pro čistý trenyrky, aby milenka nepomluvila.Navíc nevěřím tomu, že až zjistí, že se rozebírá účet bude klidnej a plnej pochopení bude čekat až se Sorajaa odmiluje zvlášt když on miluje někoho jiného a Sorajaa je teď obtižný hmyz, který nechce dát vše co má jeho lásce...Lidi i zabíjí pro to aby se z takových situací dostali a všechno padlo k nohám nové milé.  Taky bych chtěla vidět někoho kdo miluje člověka, který o vlastních dětech říká, že mají jít do práce misto na studia a pod perly. Milující člověk je hezká vec,ale pokud je láska na jedné straně tak se tomu říká blbost. Sama asi ze zkušenosti z mládí víš, že když se na tebe lepil někdo kdo tě miloval a naháněl tě a chtěl a ty jeho ne tak si ho měla plný zuby. Zamilovanej chlap má plný zuby manželky, protože ho zdržuje a ovlivňuje. Navíc do něj hučí moudra milenka a mozek se do malé hlavy nevejde. Jeho chování je iracionální a chovat se k němu zamilovaně je zbytečně drahý čekání na odmilování. To si pak člověk protře oči a nestačí se divit kdo všechno mu na hlavě pecky štípal, zatím co on zamilovaně a trpělivě čekal ten druhý tak hlopej nebyl protože je krok napřed a jedná racionálně. Zamilovanost je poblouznění a do dělení majetku nepatří, proto jsou tak dobře placeni rozvodový právníci, protože ví, že čekaní je drahý luxus. Duchařit můžeš na tvých placených seancích, u dělení majetku je to legrační pomatenost. Ten její nepřišel s "Drahá odpust zlamal jsem postarám se o tebe i děti,ale moje srdce je jinde" naopak přišel zcela nezamilovaně s tím co chce a že s holým zadkem k milé nepůjde a hodlá si ten zadek olepit tím co se sorajou zbudovali, aby se zajistili na stáří. Někomu takovému se zamilovaně věšet na krk  vyzní do prázdna...

xxx,
já mám takovou jednu zásadu: když něčemu/někomu nerozumím, tak se buď zeptám a nebo držím pusu.
Schválně: zkus to taky ;)

Pandorraa napsal(a):

xxx,
já mám takovou jednu zásadu: když něčemu/někomu nerozumím, tak se buď zeptám a nebo držím pusu.
Schválně: zkus to taky ;)

...na co přesně se mě chceš zeptat? Radíš ať si ošetří učet ale zamilovaně ho nesvléká z kalhot...tak to ti nějak nesedí. Může ho milovat jak chce pokud se k ní chová jako milující i on...přesto jí to v ničem nepomůže za pár let se ohlédne a řekne si jen že milovala špatně a mohla si to ušetřit. Tohle už spáleniště je a Sorajaa at udělá cokoli nebude na tom mít žádný podíl¨, jo najdou se duchaři co jí budou nasazovat psí hlavu, že málo milovala někoho kdo miluje jinou, ale jen ten co si to nechá bude tu hlavu nosit. Jinak je to jen o krátkým životě, který tu všichni máme půjčenej a je jen na nás jestli se necháme odrbat v rámci vlastní dobrotivosti nebo řeknem dost.

Xko, tobě by se hodně ulevilo, kdybys už konečně hodila za hlavu ten svůj zpackanej vztah s bývalým, odpustila MU, že ti to dal sežrat, odpustila SI, žes mu naletěla :jojo:
Pak to bude fajn a hlavně nebude hrozit, že svou vlastní zahořklost budeš implantovat dalším ženám.
Prostě si už odpusť a je to. Ušetříš si spoustu zbytečných písmenek.

Pandorraa napsal(a):

Xko, tobě by se hodně ulevilo, kdybys už konečně hodila za hlavu ten svůj zpackanej vztah s bývalým, odpustila MU, že ti to dal sežrat, odpustila SI, žes mu naletěla :jojo:
Pak to bude fajn a hlavně nebude hrozit, že svou vlastní zahořklost budeš implantovat dalším ženám.
Prostě si už odpusť a je to. Ušetříš si spoustu zbytečných písmenek.

mluvíš o něčem o čem víš prd. Nedal mi sežrat nic a nakopak velice špatně dopadl. Těžko to vykládat někomu, kdo se živí cizím neštěstím a pořádá placené seance pro lidi který jsou v situaci jako je soraja. Neimplatuju nikomu nic, radím soraje jen jak rozdělit rychle majetek než ho rozdělí někdo za ní a radí nás to tu několik zcela stejně. To ty by si už měla odpustit ženskem co nedopadly jako ty. Bývalému nemám co odpouštět moc jsem mu přála, aby si ten vztah zkusil a povedlo se. Jetli jsou písmenka zbytečná nech na posouzení toho kdo to píše do toho kdo to může soudit máš daleko jako trabant do royse

Sorajo, já bych to viděla taky tak, že na jednu stranu je dobré se pojistit proti jeho nápadům ze zamilovanosti, např,. že peníze jsou jeho, a podobně. Prostě udělat nejnutnější opatření, aby nedošlo ke zbytečným škodám, např.dětí.
Na druhou stranu dobře rozvážit každý další krok, pokud srdce nedohonilo rozum. Aby po čase, až třeba manžel vystřízliví a uvidí situaci reálně, tak aby se mezitím mezi vás nenavršilo zlo a jedy, které by znemožnily situaci řešit v souladu s oboustrannými přáními k obnově vztahu. Prostě chovat se tak férově a slušně, aby byla cesta zpět možná. A když ne cesta zpět, tak aspoň slušné potkávání a jednání.

Jeste me napadlo Sorajo, ze bys mela dat k rodicum nejake cenne veci, ktere by v pripade nouze mohl manzel zpenezit nebo mile darovat. Ja ho neznam, nevim jestli by toho byl schopen. Jen si to predstavim na sobe, ze by me strasne ranilo, kdyby mi manzel prodal obraz, ktery jsem dostala a mam k nemu citovou vazbu nebo nejaky sperk po babicce dal sve vyvolene s tim, ze je to vintage. Bylo by to pro me daleko horsi, nez kdyby mi vzal penize.

Daphné napsal(a):

Sorajo, já bych to viděla taky tak, že na jednu stranu je dobré se pojistit proti jeho nápadům ze zamilovanosti, např,. že peníze jsou jeho, a podobně. Prostě udělat nejnutnější opatření, aby nedošlo ke zbytečným škodám, např.dětí.
Na druhou stranu dobře rozvážit každý další krok, pokud srdce nedohonilo rozum. Aby po čase, až třeba manžel vystřízliví a uvidí situaci reálně, tak aby se mezitím mezi vás nenavršilo zlo a jedy, které by znemožnily situaci řešit v souladu s oboustrannými přáními k obnově vztahu. Prostě chovat se tak férově a slušně, aby byla cesta zpět možná. A když ne cesta zpět, tak aspoň slušné potkávání a jednání.

no nevím, nevím..myslím, že její manžel se chová tak, že bych řekla, že tady už cesty zpět není. Mě kdyby někdo takhle vyhrožoval, že mi udělá za života peklo, když se nepodvolím jeho podmínkám, tak s takovým člověkem bych už žít nechtěla.

Simonas napsal(a):

Jeste me napadlo Sorajo, ze bys mela dat k rodicum nejake cenne veci, ktere by v pripade nouze mohl manzel zpenezit nebo mile darovat. Ja ho neznam, nevim jestli by toho byl schopen. Jen si to predstavim na sobe, ze by me strasne ranilo, kdyby mi manzel prodal obraz, ktery jsem dostala a mam k nemu citovou vazbu nebo nejaky sperk po babicce dal sve vyvolene s tim, ze je to vintage. Bylo by to pro me daleko horsi, nez kdyby mi vzal penize.

Ad vytučněné -Přesně to se mi stalo....   Ač nejsem  až tak  materiálně založená, pro někoho bezcenný ,pro mě jediný památeční medailonek po mé milované babičce, mým BM  zopeněžený někde v antikvě , mi doteď  ve vzpomínkách dokumentuje  hloupost mé snahy být férová a   tolerantní až k zblbnutí..... :jojo:

Ještě k těm dohadům o srdci a rozumu:


Pokud by se Sorajin muž choval podle  rozumu a srdce,mohla by se ona chovat podle srdce.
Protože on se chová podle zákonů pokřivené lidské džungle , měla by se TEĎ   chovat  jen podle rozumu. Na srdečních záležitostí bude mít dost času pracovat ,když se při tom všem nepřestane chovat jako DÁMA.  Pokud se bude chovat stejně divoce,jako nýní její poblázněný muž, bude  to směřovat jen  k nekonečným  tahanicím a dělání naschválů.

Já  vidím jako  zásadní: dobrého právníka, slušné leč nekompromisní chování k nehorázným manželovým požadavkům.  Zamčení vlastních emocí do doby ,kdy  už ji nedoběhnou.  Jestli to bude v době,kdy jí bude manžel klečet s pugétem  u vrátek a prosit o odpuštění nebo   v době kdy ho potká s novou  paní "Sorájovou" a třemi  vyženěnými  dítkami a 4. dítkem na cestě ??? - To už je věc budoucnosti. Pokud se teď bude hnípat  PŘÍLIŠ v  záhybech mozku a citové stránce věci ,  spláče nad výsledkem pro svůj běžný přízemní a neduchovní život.  :jojo:

A pro ty  vševědoucí  ;)  :
Neříkám to z pohledu zhrzené opuštěné a  v hořkosti na bývalé partnery vzpomínající- spíš  jako ta, která ví, že nasekala spoustu chyb přílišným ustupováním lidské bezohlednosti, hledáním dobra v   lidech,kteří ho prostě neměli ani pro sebe natož pro druhé  a  ztrácela čas s  těmi ,kdo o  vstřícnost nestáli.  :jojo:

zuzi777a napsal(a):

Pokud se teď bude hnípat  PŘÍLIŠ v  záhybech mozku a citové stránce věci ,  spláče nad výsledkem pro svůj běžný přízemní a neduchovní život.  :jojo:

Ano zuzi,Tvuj nazor je nazor a nejen nazor ale Tvuj vlastni prozitek z prave z te pozice mluvis.  :)

Zuzi pise:   "A pro ty  vševědoucí  ;)  :
Neříkám to z pohledu zhrzené opuštěné a  v hořkosti na bývalé partnery vzpomínající-  spíš  jako ta, která ví, že nasekala spoustu chyb přílišným ustupováním lidské bezohlednosti, hledáním dobra v   lidech,kteří ho prostě neměli ani pro sebe natož pro druhé  a  ztrácela čas s  těmi ,kdo o  vstřícnost nestáli.  :jojo:  "
Ano mluvi z Tebe Tva zkusenost a Tve mysleni Zuzi o tom snad mozna nebude pochyb.  (?)  :)

Z kazdeho neco mluvi  :) ;)

Co se tyka me,tak napriklad ja mluvim z pozice cloveka ktery neustupoval lidske bezohlednosti ale pritom to neznamena ze bych v lidech jejich dobro nebyla schopna videt.  :)

Zivot kazdeho z nas je protkan subjektivnim naziranim na svet.  Tak jak jedname takovy je nas zivot. :)

zuzi777a napsal(a):

Ještě k těm dohadům o srdci a rozumu:


Pokud by se Sorajin muž choval podle  rozumu a srdce,mohla by se ona chovat podle srdce.
Protože on se chová podle zákonů pokřivené lidské džungle , měla by se TEĎ   chovat  jen podle rozumu. Na srdečních záležitostí bude mít dost času pracovat ,když se při tom všem nepřestane chovat jako DÁMA.  Pokud se bude chovat stejně divoce,jako nýní její poblázněný muž, bude  to směřovat jen  k nekonečným  tahanicím a dělání naschválů.

Já  vidím jako  zásadní: dobrého právníka, slušné leč nekompromisní chování k nehorázným manželovým požadavkům.  Zamčení vlastních emocí do doby ,kdy  už ji nedoběhnou.  Jestli to bude v době,kdy jí bude manžel klečet s pugétem  u vrátek a prosit o odpuštění nebo   v době kdy ho potká s novou  paní "Sorájovou" a třemi  vyženěnými  dítkami a 4. dítkem na cestě ??? - To už je věc budoucnosti. Pokud se teď bude hnípat  PŘÍLIŠ v  záhybech mozku a citové stránce věci ,  spláče nad výsledkem pro svůj běžný přízemní a neduchovní život.  :jojo:

A pro ty  vševědoucí  ;)  :
Neříkám to z pohledu zhrzené opuštěné a  v hořkosti na bývalé partnery vzpomínající- spíš  jako ta, která ví, že nasekala spoustu chyb přílišným ustupováním lidské bezohlednosti, hledáním dobra v   lidech,kteří ho prostě neměli ani pro sebe natož pro druhé  a  ztrácela čas s  těmi ,kdo o  vstřícnost nestáli.  :jojo:

...přesně tak, ono to rčení "kdo po tobě kamenem ty po něm chlebem" platí jen pokud ho používají obě strany a pak vlastně není potřeba se jím řídit. Ale bránit se sladkým všeobjímajícím vyčtělým teoretismem někomu kdo vytahuje ostré náboje je naivní a k ničemu.

zuzi777a napsal(a):

Ještě k těm dohadům o srdci a rozumu:
....měla by se TEĎ   chovat  jen podle rozumu. Na srdečních záležitostí bude mít dost času pracovat ,když se při tom všem nepřestane chovat jako DÁMA.  Pokud se bude chovat stejně divoce,jako nýní její poblázněný muž, bude  to směřovat jen  k nekonečným  tahanicím a dělání naschválů.
Já  vidím jako  zásadní: dobrého právníka, slušné leč nekompromisní chování k nehorázným manželovým požadavkům.

Zuzi, s tímhle souhlasím.

zuzi777a napsal(a):

Pokud se bude chovat stejně divoce,jako nýní její poblázněný muž, bude  to směřovat jen  k nekonečným  tahanicím a dělání naschválů.

hirondel napsal(a):

.... neb uz prave ted negativita vyslana k druhemu cloveku je vlastnim nepochopenim sebe sama a svych chyb. Je to naproste odvraceni se od sebe a poukazovanim prstem na druheho ktereho ve sve vlastni slepote soudime.

Tohle co jsem psala predevcirem a tohle co pises Ty,je jedno a totez Zuzi ,jen jinak formulovany. (to je to co vnimam ja osobne) :)


Nevim zda nekdo z Vas ma jistotu jak se Soraja doma chova (jestli jako Dama a nikoli stejne divoce jako jeji muz) ,ale ja ji teda nemam a proto se ji ptam co se skryvalo za emoci za touhle jeji vetou =  " "tak jsem se ho ptala, kdy se teda bude stěhovat. ""

Tohle je pro ni take velice dulezity vedet.

A pokud je Soraja ve vlastnim rozporu mezi hlavou a srdcem (nema ujasnino) ,bude to bolestny.

xxxx napsal(a):

Ale bránit se sladkým všeobjímajícím vyčtělým teoretismem někomu kdo vytahuje ostré náboje je naivní a k ničemu.

To me rekni,jak jsi na tohle prisla?   :co:

hirondel napsal(a):

xxxx napsal(a):

Ale bránit se sladkým všeobjímajícím vyčtělým teoretismem někomu kdo vytahuje ostré náboje je naivní a k ničemu.

To me rekni,jak jsi na tohle prisla?   :co:

...mně se fakt nechce ti nic vysvětlovat, už proto, že to nemá smysl. Píšeš, že rozvod bude bolestný protože Sorajaa nemá srovnané srdce a rozum Buď v klidu, každý rozvod z příčin jako je tomu u Sorajii je bolestný a upřednostňovat srdce by taky mohlo znamenat, že se všechno co má nějakou cenu a smysl přesune k milence, prtože ta má všech pět po hromadě, kašle na srdce a kouká kde by se rozumem dalo ještě něco nabýt. Pohádky o srdci u rozvodu zůstanou jen pohádkama. Je tu pár zoufalkyň co ještě pět let po rozvodu srdcatě obdivují svoje exe, ale fakt to není nic pozitivního, spš je jich člověku líto. Fakt je, že ne každý dokáže rozum používat, nekomu to není dáno a tak se plácá v teorii a praxe letí kolem něj jediný co  z toho je zase kupa teorie a tý se Sorajaa s dětma nenajedí. Nezbývá než rozumově požádat o výživné, vyměřit nájem aby tatínek vypadl kam ho SRDCE táhne a postarat se o účet a majetek. Nakonec to tak stejně bude a srdeční omáčka to celé jen protahuje a dělá zbytečně bolestnějším.

xxxx napsal(a):

Ale bránit se sladkým všeobjímajícím vyčtělým teoretismem někomu kdo vytahuje ostré náboje je naivní a k ničemu.

hirondel napsal(a):

To me rekni,jak jsi na tohle prisla?   :co:

xxxx napsal(a):

...mně se fakt nechce ti nic vysvětlovat, už proto, že to nemá smysl.

xxxx napsal(a):

Fakt je, že ne každý dokáže rozum používat, nekomu to není dáno a tak se plácá v teorii a praxe letí kolem něj jediný co  z toho je zase kupa teorie a tý se Sorajaa s dětma nenajedí.

Ja se ptam tedy jeste jednou :)  jak jsi prisla na to, ze sebe tady vybalit neco o nejakem sladkem,vyctelem teoretizovani? Co Te k tomu vedlo?

Kdo tady na tomhle vlakne teoretizuje ?  Pises ze se z toho Soraja s detma nenajedi ,to znamena ze mluvis o nekom tady? Nikoli tedy o nekom takovem koho znas ze sveho soukromeho zivota.

Jestlize dochazi k nedorozumenim (ktere ja osobne tady ctu) a neco si vykladas jinak nez tomu je,pak ja osobne vidim smysl si to ujasnit.  :)

Prosím, abyste se vrátily k původnímu tématu. Na ujasňování si čehokoliv máte dost prostoru SZ.

A pokud je Soraja ve vlastnim rozporu mezi hlavou a srdcem (nema ujasnino) ,bude to bolestny.
Víš, děvče, bolestný to bude vždycky. Ono "zahodit" X let společnýho (a asi celkem spokojenýho) života, bolí vždycky. Jenže sorajaa je teď v situaci, kdy tomu rozumu MUSÍ dát přednost ať chce nebo ne - to by se taky mohla s holkama najednou probudit akorát s tou rodičovskou střechou nad hlavou.
Při úrazu musíš nejdřív ošetřit zranění akutně ohrožující na životě - teprve potom můžeš tišit bolest.

Pokud se peníze, co získal jen mažel od sourozenců spotřebovali (jedno za co), nárok na jejich refundaci v případě rozvodu není. Věci, co za ně byly pořízeny náleží do výlučného vlastnictví manžela (např. zmiňovaná motorka). Pokud se týká investic do nemovitosti tvých rodičů z těchto peněz, tak nárok je  promlčen, protože předpokládám, že jste je dělali před více než 2 lety. A kdyby nebyl, pak povinnost investice vyplatit nemáš ty, ale majitel nemovitosti, tj. s rozvodem a vypořádáním SJM to nesouvisí a musel by zažalovat tvé rodiče, kterří by se mohli bránit námitkou započtení za bydlení zdarma.

xxxx napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Xko, tobě by se hodně ulevilo, kdybys už konečně hodila za hlavu ten svůj zpackanej vztah s bývalým, odpustila MU, že ti to dal sežrat, odpustila SI, žes mu naletěla :jojo:
Pak to bude fajn a hlavně nebude hrozit, že svou vlastní zahořklost budeš implantovat dalším ženám.
Prostě si už odpusť a je to. Ušetříš si spoustu zbytečných písmenek.

mluvíš o něčem o čem víš prd. Nedal mi sežrat nic a nakopak velice špatně dopadl. Těžko to vykládat někomu, kdo se živí cizím neštěstím a pořádá placené seance pro lidi který jsou v situaci jako je soraja. Neimplatuju nikomu nic, radím soraje jen jak rozdělit rychle majetek než ho rozdělí někdo za ní a radí nás to tu několik zcela stejně. To ty by si už měla odpustit ženskem co nedopadly jako ty. Bývalému nemám co odpouštět moc jsem mu přála, aby si ten vztah zkusil a povedlo se. Jetli jsou písmenka zbytečná nech na posouzení toho kdo to píše do toho kdo to může soudit máš daleko jako trabant do royse

Ale jdi,
Tak se soustřeď, naposled ti to vysvětlím: co já píšu soraje, to ty nejsi schopná pochopit, právě kvůli tomu, o čem mluví například hir ve svém příspěvku tuším 526. Přesto přiběhneš, uchopíš bez jakéhokoliv pochopení moje slova, vymácháš je ve vlastním blátě a navrch je orazítkuješ tím, že mne napadneš - ty víš prd o mých "placených seancích".
Tvoje zloba je očividná a jen ten, kdo je na tom stejně jako ty, ji nevidí, protože pak by musel vidět i vlastní duchovní marasmus.
Mně je šumák, co ty radíš soraje, ona je dospělá a vybere si, nehodnotila bych tvůj výstup ani náhodou, kdybys si o to sama neřekla.
Dávej si prostě pozor na to, co vysíláš, protože ať si myslíš, co chceš, vždycky se ti to vrátí.
A pokud máš se mnou nějaký problém a potřebuješ po mně zase nutně vyskakovat, použij SZ. Laskavě dodržuj pravidla ať si zase za urážky zbytečně nevykoleduješ ban.

xxxx napsal(a):

Buď v klidu, každý rozvod z příčin jako je tomu u Sorajii je bolestný a upřednostňovat srdce by taky mohlo znamenat, že se všechno co má nějakou cenu a smysl přesune k milence, prtože ta má všech pět po hromadě, kašle na srdce a kouká kde by se rozumem dalo ještě něco nabýt. Pohádky o srdci u rozvodu zůstanou jen pohádkama. Je tu pár zoufalkyň co ještě pět let po rozvodu srdcatě obdivují svoje exe, ale fakt to není nic pozitivního, spš je jich člověku líto. Fakt je, že ne každý dokáže rozum používat, nekomu to není dáno a tak se plácá v teorii a praxe letí kolem něj jediný co  z toho je zase kupa teorie a tý se Sorajaa s dětma nenajedí. Nezbývá než rozumově požádat o výživné, vyměřit nájem aby tatínek vypadl kam ho SRDCE táhne a postarat se o účet a majetek. Nakonec to tak stejně bude a srdeční omáčka to celé jen protahuje a dělá zbytečně bolestnějším.

Ver ze jsem v uplnem klidu.  :)

Ty zijes Sorajin zivot? Neni to nakonec ona kdo by mela vedet co ma delat? :)

Anda napsal(a):

Prosím, abyste se vrátily k původnímu tématu. Na ujasňování si čehokoliv máte dost prostoru SZ.

Ando jak tohle myslis?

Vsechno co je tady napsany je necim co kazdemu,nejen Soraje muze neco nabidnout. :)

A jelikoz dochazi k nedorozumenim o tematu ktery je tady napsany ,pak si myslim ze i prave tady ma byt ujasnen ,nikoli v SZ.

Diky za pochopeni. :)

hirondel napsal(a):

Ty zijes Sorajin zivot? Neni to nakonec ona kdo by mela vedet co ma delat? :)

Tak tohle se mi líbí :supr: :supr: :supr:

laminanonte napsal(a):

Daphné napsal(a):

Sorajo, já bych to viděla taky tak, že na jednu stranu je dobré se pojistit proti jeho nápadům ze zamilovanosti, např,. že peníze jsou jeho, a podobně. Prostě udělat nejnutnější opatření, aby nedošlo ke zbytečným škodám, např.dětí.
Na druhou stranu dobře rozvážit každý další krok, pokud srdce nedohonilo rozum. Aby po čase, až třeba manžel vystřízliví a uvidí situaci reálně, tak aby se mezitím mezi vás nenavršilo zlo a jedy, které by znemožnily situaci řešit v souladu s oboustrannými přáními k obnově vztahu. Prostě chovat se tak férově a slušně, aby byla cesta zpět možná. A když ne cesta zpět, tak aspoň slušné potkávání a jednání.

no nevím, nevím..myslím, že její manžel se chová tak, že bych řekla, že tady už cesty zpět není. Mě kdyby někdo takhle vyhrožoval, že mi udělá za života peklo, když se nepodvolím jeho podmínkám, tak s takovým člověkem bych už žít nechtěla.

lami, tobě se ještě v životě nestalo, že jsi byla tak zoufala, tak jsi nevěděla kudy kam, že jsi vršila jednu pitomost na druhou?
Myslím si stejně jako dafne, že není třeba chovat se stejně, jako se chová tenhle pán.... nejde jen o to, aby se partneři k sobě zase mohli vrátit, jde i o to, aby se mohli slušně rozejít a byli schopni komunikovat jednou o dětech. Natolik on se probere, to si piš. A probere se o to dřív, o co dřív to soraja zvládne, nebude se chovat jako pavlačová trhovkyně, ale jako dáma. Ona to zatím dělá dobře, s tím mužem strávila spoustu let, nemusí ty zbývající na něj dštít oheň a síru a posmívat se jeho karambolu, který nejspíš příjde. Může ho dál mít ráda. To jen tak někdo neumí a soraja má dobře našlápnuto: nenechat si ubližovat, ale taky se nenechat dotlačit k tomu, aby se chovala stejně jako on - jako hovado.

hirondel napsal(a):

Anda napsal(a):

Prosím, abyste se vrátily k původnímu tématu. Na ujasňování si čehokoliv máte dost prostoru SZ.

Ando jak tohle myslis?

Vsechno co je tady napsany je necim co kazdemu,nejen Soraje muze neco nabidnout. :)

A jelikoz dochazi k nedorozumenim o tematu ktery je tady napsany ,pak si myslim ze i prave tady ma byt ujasnen ,nikoli v SZ.

Diky za pochopeni. :)

Za sebe říkám, že mi tahle diskuse (se vším co zde padlo) dává nepopsatelně mnoho. Díky všem :pussa:

helena napsal(a):

A pokud je Soraja ve vlastnim rozporu mezi hlavou a srdcem (nema ujasnino) ,bude to bolestny.
Víš, děvče, bolestný to bude vždycky. Ono "zahodit" X let společnýho (a asi celkem spokojenýho) života, bolí vždycky. Jenže sorajaa je teď v situaci, kdy tomu rozumu MUSÍ dát přednost ať chce nebo ne - to by se taky mohla s holkama najednou probudit akorát s tou rodičovskou střechou nad hlavou.
Při úrazu musíš nejdřív ošetřit zranění akutně ohrožující na životě - teprve potom můžeš tišit bolest.

Proc myslis Heleno,ze bych nevedela o tom ze bolestne je to a vzdycky?

Dal: rekla jsem nekdy ze si Soraja nema davat pozor? 

Nikde jsem netvrdila ze ma pouzit srdce a na hlavu zapomenout. TO NELZE!

(takze opet nedorozumeni) Tohle je nutne si ujasnit. :)

helena napsal(a):

A pokud je Soraja ve vlastnim rozporu mezi hlavou a srdcem (nema ujasnino) ,bude to bolestny.
Víš, děvče, bolestný to bude vždycky. Ono "zahodit" X let společnýho (a asi celkem spokojenýho) života, bolí vždycky. Jenže sorajaa je teď v situaci, kdy tomu rozumu MUSÍ dát přednost ať chce nebo ne - to by se taky mohla s holkama najednou probudit akorát s tou rodičovskou střechou nad hlavou.
Při úrazu musíš nejdřív ošetřit zranění akutně ohrožující na životě - teprve potom můžeš tišit bolest.

Pokud dá Soraja přednost rozumu a srdce zamlčí, může to mít velmi negativní následky.
Ideální by podle mě bylo kdyby Soraja dokázala to, aby její rozum šel ruku v ruce s jejím srdcem :) Upřímně si přiznat co CÍTÍ a pak se rozhodnout pro to co pro ni bude nejlepší volbou, aby to bolelo co nejméně :)

:kapitulation:   :kapitulation:   Tedy  já  nevím, jestli špatně koukám  :co: :co:, ALE -    všichni (všechny) co sem přispíváme, píšeme  JEDNO a to samé.
Copak to vidím jen já????????

   Přece  i když to někdo bere  obsáhleji ( důsledek-příčina- stav  mysli- emoční přetlak....) - jako Hir ;)    píše něco jiného než syrově, lidsky a pochopitelněji pro  smrtelníka píše Xka????  :dumbom::dumbom:   

Holky ,proberte se! Píšete to   SAMÉ  !!!!!!

   A berte prosím  v úvahu, že některé  příspěvky jsou těžce rozkódovatelné . Zvlášť pro ty, které na tom obláčku  slovíček nemají čas( a třeba  odvahu  :jojo:  )  posedávat.
I nejlepší psycholog pokud vidí    zmateného ,rozhozeného člověka použije jednoduché  věty, bez rozvíjejících přívlastků, přirovnání a  vsuvek...  Snaží se  utvořit jednoduchý koridor,kterým ten  krizí zasažený člověk může projít momentální pres aniž by se zbláznil nadobro nebo udělal nějakou pitomost...

Jinak Sorajo - v rámci možností přeji pěkný  den....

Já bych to, po svých životních zkušenostech, dělala takhle:
1) přestala bych čekat na zázrak
2) brala bych partnera, v současné době, jako totálně zdrogovaného, tedy nesvéprávného
3) urychleně bych ošetřila majetek, ale opravdu SPRAVEDLIVĚ (pro klid ve své duši)
4) zdrogovaného partnera bych odsunula ze společného bytu - pro klid rodiny
5) pokud by to bylo možné, nechala bych ten úkon - "žádost o rozvod" - na něm (ať se jen neveze)

A tak jsem to opravdu v reálu udělala, ale nebylo to tak jednoduché, jak to tady vypadá, probrečela jsem kýbly slzí - a prošla jsem si vším tím, co všechny znáte. Já jsem předřadila 3) a 4) -pak jsem se ještě dlouho dusila ve vlastní šťávě, protože jsem chtěla počkat na 5), ale nelituji toho, bylo to moje zrání.

A ještě něco- já osobně vidím obrovský přínos  v příspěvcích od Majkafy , Salen, Heleny  teď ještě nevím kdo všechno to byl- které se týkají těch elementárních majetkových věcí, nároků,  právní porady....
Protože takhle v kostce a  takřka okamžitě poté, co na Soraju manžel vychrlil ty své  blbosti, měla ona ODSUD   nástin toho co je pravděpodobnější.
Žádné rozsáhlé debaty o stavu  vědomí a podvědomí jí a jejím dcerám  nedají peníze na účet,pokud jim je tatík přesune na  milenčin byt a její děti.....

Daphné napsal(a):

Sorajo,
jedna věc je se zamilovat, a druhá věc je jeho chování k původní rodině, hlavně dětem. To, že přijde jiná láska (i když  něj je to stále spíš zamilování s nejistým výsledkem po opadnutí prvních vln), to se bohužel stává.
Ale ta druhá věc, jak se chová k původní rodině, to je výrazem (ne)dospělosti, (ne)zodpovědnosti a žebříčku životních hodnot toho dotyčného. Tady se tvůj manžel dost odkopal. Byl takový asi vždycky, jen to nebylo tak vidět, protože nenastala situace, kdy by se to tak odkrylo. Až teď. Víš, možná se to i malinko občas projevilo, ale ženy mají snahu si takové věci obrousit po svém, třeba větou - on je ...(takový, makový), ale má mě (a děti) rád, a já také nejsem dokonalá......Teprve když dojde na lámání chleba, projeví se to naplno. Co ty víš, třeba časem mu to, až opadne růžové plutí na obláčku a uvidí věci reálněji, pomůže dospět z chlapce v muže. Tak jako tobě, až pomine první vlna bolesti, dá tahle situace poznat, že jsi samostatná, sebevědomá jednotka, která si poradí za každého počasí.
....jsem se trochu rozepsala, omlouvám se....ber to jako můj subjektivní pohled. :)

S tím do puntíku souhlasím. Dobře jsi to rozepsala.. :D  Zejména s tím, že jsme (jsi, jsem) ty jeho hodnoty viděly jinak, nebo spíše představovaly jinak a skutečnost nám "dotekla" až dnes..
A napadá mě totéž jako jsem psala kdesi na právním. Bude mu zle, bude mu zle ze sebe samého. To se odrazí v jeho dalším životě. Není mu co závidět, právě si nechal schválit projekt  stavby na pekelném stavebním úřadu....Odklepnuto a může si stavět svoji pekelnou boudu.
Já za sebe ,p o zkušenostech, (asi dostanu přes hubu), ale přesto všechno bych tátu před dcerou hájila. Tak nějak bych to bagatelizovala...přestože si myslím pravý opak.  ("vždyť o nic nejde, prostě to nestihl - já tě tam hodím" , "domlouvej se raději se mnou - táta má plnou hlavu starostí" apod. ). Nebo bych to prostě udržela co to dá. Vím, že v tomto věku není třeba už nic vysvětlovat, ale stejně bych hodila do placu jakýsi nadhled...

zuzi777a napsal(a):

:kapitulation:   :kapitulation:   Tedy  já  nevím, jestli špatně koukám  :co: :co:, ALE -    všichni (všechny) co sem přispíváme, píšeme  JEDNO a to samé.
Copak to vidím jen já????????

Nevidíš to jenom ty.
Jen bohužel někteří neodolají a musejí do té společné polívky přimíchat trochu jedu, který v nich  zbyl z doby jejich vlastního trápení.

zuzi777a napsal(a):

Žádné rozsáhlé debaty o stavu  vědomí a podvědomí jí a jejím dcerám  nedají peníze na účet,pokud jim je tatík přesune na  milenčin byt a její děti.....

To co rekly uz jine ucastnice (onu jednu z moznych pravdepodobnosti),nemusi uz nekdo dalsi papouskovat.  :lol:

Kazdy z nas sem neco prinasi a ja osobne si vuuuubec nemyslim ze jedno je lepsi nez druhe.  :jojo:

Zuzi. :)

Wiki napsal(a):

Já za sebe ,p o zkušenostech, (asi dostanu přes hubu), ale přesto všechno bych tátu před dcerou hájila. Tak nějak bych to bagatelizovala...přestože si myslím pravý opak.  ("vždyť o nic nejde, prostě to nestihl - já tě tam hodím" , "domlouvej se raději se mnou - táta má plnou hlavu starostí" apod. ). Nebo bych to prostě udržela co to dá. Vím, že v tomto věku není třeba už nic vysvětlovat, ale stejně bych hodila do placu jakýsi nadhled...

Wiki, už se to nese :jojo:
Ty bys opravdu na sebe vzala tuhle zodpovědnost? A jsi si vědoma toho, že tím komplet přetáhneš na svá záda něco, co má nést někdo jiný a v dceři odentruješ vzorec, který ji pak v systému může roky dělat paseku?
Ty vlastněš své dceři říkáš: pravdu o otci neuneseš, nejsi dost dobrá a silná na to, abys to zvládla, já to zvládnu ZA tebe, protože JÁ to unesu.....

Já za sebe ,p o zkušenostech, (asi dostanu přes hubu), ale přesto všechno bych tátu před dcerou hájila. Tak nějak bych to bagatelizovala...přestože si myslím pravý opak.  ("vždyť o nic nejde, prostě to nestihl - já tě tam hodím" , "domlouvej se raději se mnou - táta má plnou hlavu starostí" apod. ). Nebo bych to prostě udržela co to dá. Vím, že v tomto věku není třeba už nic vysvětlovat, ale stejně bych hodila do placu jakýsi nadhled...

Wiki- tohle je také  moje pojetí. I když jsem si ve vypjatých chvílích o  tatínkovi myslela  opravdu hooodně nelichotivého,  nemohla jsem  to dětem říkat. Spíš sama o  sobě- jak jsem si proboha tohohle  exota mohla vybrat jako otce svého dítěte....  ????  :P  :co:
Dítěti jsem  to nanesla jako   věc hodnou pousmání, epizodku, nedůležitou... Jak jinak bych je  měla ochránit před zatracením  druhého nejbližšího člověka na světě?  Ony si časem stejně  utvořily názor, ale  domnívám se , že bez mého zjevného  přičinění.  Alespoň nemám pocit "umazaného svědomí" v téhle oblasti...

Pandorraa napsal(a):

Wiki, už se to nese :jojo:
Ty bys opravdu na sebe vzala tuhle zodpovědnost? A jsi si vědoma toho, že tím komplet přetáhneš na svá záda něco, co má nést někdo jiný a v dceři odentruješ vzorec, který ji pak v systému může roky dělat paseku?
Ty vlastněš své dceři říkáš: pravdu o otci neuneseš, nejsi dost dobrá a silná na to, abys to zvládla, já to zvládnu ZA tebe, protože JÁ to unesu.....

:supr:

Pokud dá Soraja přednost rozumu a srdce zamlčí, může to mít velmi negativní následky.
Neřekla jsem slovo o "zamlčení"... pouze o prioritách. Asi takhle - pán sice momentálně nemyslí mozkem, ale právě proto může milence (která zřejmě naopak myslí velmi ) buď chtít snýst modrý z nebe dobrovolně, nebo jí být lehce dostrkáván ke kýženému výsledku. Takže je skutečně prioritní zajistit majetek všemi možnými způsoby právě proto.
Nakonec i kdyby došlo ke kajícnému návratu a Soraja byla ochotná s ním dál žít, může být některá část majetku nenávratně ve spárech oné dámy... a jak známo, co peklo schvátí, to už nenavrátí Ono žít s představou, že za peníze, co měly děti na studia, si cizí paní užívá dovču, případně jak se asi vyjímají granáty po pratetince na jejím štíhlém krčku... to i v pacifistovi budí touhu ji za ten krček vzít...

Souhlasila bych s tím, že partner není vůbec žádný zločinec- a myslím, že pokud to zvládne, bude to v jeho prospěch.
Velice mě oslovil názor Junga, který jsem kdesi četla, že v těchto situacích hledá vlastně dotyčná osoba svou duši - v případě muže, svou Animu. Je to jak tsunami, nejde tomu zabránit - všichni jsou v tom dějství jen herci - i ta milenka - ona jen nese zápalnou oběť, v které shoří vše, co není potřebné.
Muže oslovil určitý aspekt Animy, který zahlédl u té ženy a pokud je v určité fázi svého vývoje, chce ten aspekt poznat.
Pokud se jeho manželka nechce účastnit společně tohoto tance (za který se prý platí krví), tak se musí stáhnout do pozice pozorovatele.

zuzi777a napsal(a):

A ještě něco- já osobně vidím obrovský přínos  v příspěvcích od Majkafy , Salen, Heleny  teď ještě nevím kdo všechno to byl- které se týkají těch elementárních majetkových věcí, nároků,  právní porady....
Protože takhle v kostce a  takřka okamžitě poté, co na Soraju manžel vychrlil ty své  blbosti, měla ona ODSUD   nástin toho co je pravděpodobnější.
Žádné rozsáhlé debaty o stavu  vědomí a podvědomí jí a jejím dcerám  nedají peníze na účet,pokud jim je tatík přesune na  milenčin byt a její děti.....

Zuzi,
řekla bych, že obojí je stejně důležité.
Jenom - každý přístup má svůj čas.
Podle mého Sor zvolila správně, když dala v první fázi přednost finančnímu zajištění a tím jistému pocitu bezpečí rodiny - tak přece žili po léta.

Dřív nebo později se bude muset začít zabývat sama sebou... tomu se nedá vyhnout. Až přijde čas, pozná to.
Až budou oba přístupy v rovnováze, bude všechno OK.

Sor, držím ti pěsti a ozvi se.... věřím, že právě teď sedíš u právníka.
:)

Hirondel a Mariposo, obdobné debaty už máme za sebou. Respektujte, prosím, mou poznámku. Díky.

Holky, hrozně moc vám děkuji, ani nevíte, jak mi pomáháte a jak moc mi celá tato diskuze dává.
Hirondel: ptáš se,co bylo za mou otázkou, kdy se manžel vystěhuje. Musím říct, že jsem nad tím dost dlouho přemýšlela a z emocí v tu chvíli asi převážila zlost. Zlost za celý ten víkend, kdy nebyl doma, dceři slíbil a nesplnil, neozval se jí a nevysvětlil a pak přijel domů a vykládal, jak byl s dětma té druhé na výletě, na koupališti,jak pro ně jel přes půl republiky k jejich otci atd. Ptala jsem se sama sebe, jestli by  nebylo lepší, aby raději nejezdil vůbec, aby rovnou zůstal u ní. Právě proto, že se ve mě pere tolik emocí, a přesto pořád i po tom všem v koutku duše cítím, že ještě nejsem na 100% schopná ho vymazat ze svého srdce, i když rozum mi velí udělat pravý opak. Věřím, že nebylo jeho úmyslem mi ublížit, do té doby jsme fakt žili vcelku spokojeně, ale stalo se něco, co nejspíš ani on nechtěl, neplánoval a hlavně nedomyslel a teď prostě neví, jak se s tím poprat. Prostě si naložil větší sousto, než je schopný zvládnout a taky se asi vše nevyvíjí tak, tak by si představoval a on je z toho zmatený. A hlavně je totálně zamilovaný a  to se asi špatně uvažuje o čemkoli ostatním.
A právě proto mi rozum říká, že se mám smířit s tím, že je pravděpodobně konec a začít podle toho jednat a myslet i na praktické věci. Protože právě proto, že ve stavu, v jakém teď manžel je, uvažuje a jedná tak, jak by dřív nikdy nejednal a já nevím, co od něj můžu čekat. Bohužel.

Anda napsal(a):

Hirondel a Mariposo, obdobné debaty už máme za sebou. Respektujte, prosím, mou poznámku. Díky.

To je škoda, Ando, že nedovolíš Maripose a Hirondel, aby se k věci vyjadřovaly, pro mě je jejich náhled velice obohacující.

Wiki, zuzi... ano, děti by v tom neměly "lítat" jen proto, že my dospělí teď máme problém....
Až se ty emoce uklidní, může otec zase fungovat - víkendově, prázdninově... a bylo by velmi špatné, kdyby proto, že mámě táta řekl to a to a máma o paní tohle a tamto, byly přetrhány vazby mezi otcem a dětmi. Ač se to teď nezdá, můžou úplně v pohodě fungovat - a to moc Sorajiným dcerám přeju. Může to ovlivnit jejich další život a upřímně - neznám nikoho, koho vztah rodičů neovlivnil. A je fuk, jestli žili spolu nebo odděleně. ;)

Anda napsal(a):

Hirondel a Mariposo, obdobné debaty už máme za sebou. Respektujte, prosím, mou poznámku. Díky.

Ando ,prosim Te ,nejdriv bych musela pochopit o cem mluvis. Co presne (udej prosim presny priklad,poukaz na nej v tehle diskuzi ),nemam delat.
Abych to prestala delat musim Te nejprve pochopit. Myslim to uprimne a vazne.

Sor,
je od tebe hezké, že ho nepomlouváš - ale také ho neomlouvej.
My víme, že v dospělém těle je nezodpovědný nedospělý kluk, ale on ne... není schopen si to uvědomit a tak bude i jednat. (A taky jedná - vzpomeň na svou mladší dceru.)

Jenže jako s  dospělým a svéprávným s ním budou jednat na úřadech a v bankách.

Neváhej a zajisti rodinu, jak to jde.
Ty teď musíš být ta dospělejší a moudřejší.

Souhlasím s pragmatickým řešením - viz Helena, Zuzi, javena

Sorajja sice ještě toho svého muže má v koutku srdce ráda a pokud by pán "dostal rozum" možná by byla ochotná dál fungovat (s jistými nezvratitelnými změnami - třeba povolit ve full servisu a víc pánocvi naložit na záda, aby se staral a neměl roupy). Ale záhodno je udělat příslušná opatření k ošetření majetku, hlavně ten účet, pokud se nebude chtít jít s holkama pást, až tatík přelifruje finance na cizí účet pro blaho cizích dětí.
Řekla bych, že sorajja jde ruku v ruce se srdcem a rozumem.

Predevsim Ti dekuju za odpoved Sorajo ,protoze i skze ni se spolecne muzeme neco dovedet. :)

Ja vidim a potvrzujes me ze jsi v rozporu sama se sebou,to znamena nemas v tom jasno,ujasnino jak jsem psala.
Dokazu to naprosto dokonale pochopit.

Jestlize ale nemas ve vsem naprosto jasno a to ani nemuzes mit pokud se v Tobe pere vlna ruznych emoci a ruzne promenlivych.
A take prave proto ze tomu je takhle,i Tva otazka polozena Tvemu muzi za kterou se skryvala emoce zlost (to jsem take citila),prinesla jeste vetsi zlo=jeho vlastni nezvladatelnou reakci (za kterou se skryva take zlost).
Jeho reakci bylo-jestli si myslis ze ho budes vyhazovat. Vsimni si ze to otocil proti Tobe.
Protoze zlo prinasi zlo (v obou smerech) a protoze nemas v dusi klid a ujasnino neni treba pokladat mu takove a podobne otazky.  Vim je to tezke se udrzet,ale kdyby jsi do dokazala vsechno by probihalo zase trochu jinak.
Udelala jsi to ale tak jak jsi Ty dokazala to je pochopitelny. :)

A ted jeste tohle:
Pavla H , na zacatku psala = "Hlavně nic jemu neulehčuj. Zvlášt když tě trápí svým "rozhodováním". Je to v podstatě alibismus, abys ten bolavý krok udělala za něj a on nemusel nést zodpovědnost.   Dělej jen to co umíš a můžeš.
Držím Ti palce. "

Tvoje otazka polozena jemu s doprovodem te emoce pusobila na nej jako cerveny satek na byka.

Jestli se ten Tvuj zmatenej bambula dopalil (a to musis poznat,citit jedine Ty) ,pak je samozrejme nutne se chranit pred jeho zoufalstvim.
Zajistit ochranu pred zrujnovanim.

Vějířovka napsal(a):

Souhlasila bych s tím, že partner není vůbec žádný zločinec- a myslím, že pokud to zvládne, bude to v jeho prospěch.
Velice mě oslovil názor Junga, který jsem kdesi četla, že v těchto situacích hledá vlastně dotyčná osoba svou duši - v případě muže, svou Animu. Je to jak tsunami, nejde tomu zabránit - všichni jsou v tom dějství jen herci - i ta milenka - ona jen nese zápalnou oběť, v které shoří vše, co není potřebné.
Muže oslovil určitý aspekt Animy, který zahlédl u té ženy a pokud je v určité fázi svého vývoje, chce ten aspekt poznat.
Pokud se jeho manželka nechce účastnit společně tohoto tance (za který se prý platí krví), tak se musí stáhnout do pozice pozorovatele.

Jestli to dobře chápu Vějířko, za "určitých" konstelací by tuto část Animy mohla ve svém manželovi vzbudit i Soraja - tedy jakákoliv jiná žena v které by se její muž shlédl.
Ta paní je jen zprostředkovatelem toho co pán hledá. Stejně jím ale může být kdokoliv jiný, kdo mu zprostředkuje to co on hledá.

Hir-když dovolíš :) , tak já to teď převedu do lidštiny :

Sor- zůstaň  v klidu i když ti to nejde  vůbec lehce.    To ovlivňuje i reakce okolí.

A ještě k tomu co psala Largo- myslím, že tam je vypíchnutá důležitá věc:

Lze (i když těžko) pochopit, že se pán chová jako rumový přiblblík, ale  neomlouvá ho to.  Pro instituce je ( bohužel)  svéprávnou osobou.

mariposa napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Souhlasila bych s tím, že partner není vůbec žádný zločinec- a myslím, že pokud to zvládne, bude to v jeho prospěch.
Velice mě oslovil názor Junga, který jsem kdesi četla, že v těchto situacích hledá vlastně dotyčná osoba svou duši - v případě muže, svou Animu. Je to jak tsunami, nejde tomu zabránit - všichni jsou v tom dějství jen herci - i ta milenka - ona jen nese zápalnou oběť, v které shoří vše, co není potřebné.
Muže oslovil určitý aspekt Animy, který zahlédl u té ženy a pokud je v určité fázi svého vývoje, chce ten aspekt poznat.
Pokud se jeho manželka nechce účastnit společně tohoto tance (za který se prý platí krví), tak se musí stáhnout do pozice pozorovatele.

Jestli to dobře chápu Vějířko, za "určitých" konstelací by tuto část Animy mohla ve svém manželovi vzbudit i Soraja - tedy jakákoliv jiná žena v které by se její muž shlédl.
Ta paní je jen zprostředkovatelem toho co pán hledá. Stejně jím ale může být kdokoliv jiný, kdo mu zprostředkuje to co on hledá.

:jojo:

Zlost za celý ten víkend, kdy nebyl doma, dceři slíbil a nesplnil, neozval se jí a nevysvětlil a pak přijel domů a vykládal, jak byl s dětma té druhé na výletě, na koupališti,jak pro ně jel přes půl republiky k jejich otci atd.
Sorajoo - a proč ho to necháš vykládat? To nemyslím ve zlém, ale proč se necháš úplně zbytečně tejrat? Na tvém místě bych mu slušně oznámila, že tě jeho víkendové aktivity skutečně nezajímají a byla bys potěšena, kdyby si je nechal pro sebe. Pokud nepřestane, v klidu (bez xichtů, bouchání dveřma atd.) z místnosti odejít. Když ho otiž vyslechneš, on může získat dojem, že tě to vlastně veeelmi zajímá... a bude si čechrat peříčka dál, abys viděla, jakej že on to je frajer... Nakopat.

Largo napsal(a):

Sor,
je od tebe hezké, že ho nepomlouváš - ale také ho neomlouvej.
My víme, že v dospělém těle je nezodpovědný nedospělý kluk, ale on ne... není schopen si to uvědomit a tak bude i jednat.

Teď je jaký je, já osobně si ale myslím, že tomu tak nemusí být navždy, nadosmrti. Je možné, že dospěje - že se dospělým a zodpovědným stane. Celá tahle situace mu k tomu může napomoci. To samé Soraja.
Tyhle věci chtějí čas, trpělivost, prostor a klidnou mysl. Není to nic jednoduchého, to víme :)

zuzi777a napsal(a):

Hir-když dovolíš :) , tak já to teď převedu do lidštiny :

No dovol zuziku ?!  Ty mas nejaky zasek na muj prirozeny zpusob vyjadrovani?  :D

Kdo umi pochopit ,ten umi. :jojo:

hirondel napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Hir-když dovolíš :) , tak já to teď převedu do lidštiny :

No dovol zuziku ?!  Ty mas nejaky zasek na muj prirozeny zpusob vyjadrovani?  :D

Kdo umi pochopit ,ten umi. :jojo:

Kdepak bych si to mohla dovolit! :lol::lol: Ale přiznej si, že NĚKDY je to docela  :styrka::styrka:   v tom křovíčku nalézt  zalezlého pudlíka !!!!  ;) :kapitulation:

-hezký, byť ne vlastní, názor Vějířovky, ohledně stáhnutí se do pozice pozorovatele, těžké
se  to naučit, ale uvolní se celá řada energií.
- řešení financí nutné, citové výlevy manžela ti děti nenakrmí, mít krytá záda až ti zase v 
  explozi emocí podtrhne nohy
- ohledně vysvětlení dceři(dcerám)- nepamatuji si věk, prosím doplňte, souhlas s
   Pandorrou, každá informace se dá podat mnoha způsoby, pokud jsou děvčata   
   dostatečně  velká, neutrální formou bez osobních útoků bych řekla pravdu, nechtˇ si děti
   udělají názor samy, i pro ně je to zkušenost do budoucna, pokud nejsou malé, tam je
   potřeba volit jiný postup.
- ve chvíli chtěného posunu dané situace vážnou debatou jsem si téměř vždy spíš naběhla,
   protože odpovědi, kterou jsem očekávala, jsem nedostala, naopak mě to spíše vrátilo o 
   několik kroků zpět, naučila jsem se pracovat s emocemi a situace se začala hýbat   
   úplně sama a odpovědi jsem dostala. Byla jsem právě tím pozorovatelem. Pokud jsem   
   chtěla znát myšlenkové postupy manžela, bylo potřeba mu dát prostor, muži se v takové
   situaci cíti v pasti, vědomi si své viny, čekají určitý trest a veškeré diskuse na bolestivé 
   téma berou jako osobní útok.
- Sorajo, letní výprodeje jsou tu, tak si utíkej udělat radost, tato diskuse je tvoje, tady se
  jedná o tebe, tak dělěj vše tak, aby ti bylo v rámci možností dobře, přeji hezký den všem.

zuzi777a napsal(a):

hirondel napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Hir-když dovolíš :) , tak já to teď převedu do lidštiny :

No dovol zuziku ?!  Ty mas nejaky zasek na muj prirozeny zpusob vyjadrovani?  :D

Kdo umi pochopit ,ten umi. :jojo:

Kdepak bych si to mohla dovolit! :lol::lol: Ale přiznej si, že NĚKDY je to docela  :styrka::styrka:   v tom křovíčku nalézt  zalezlého pudlíka !!!!  ;) :kapitulation:

Mam si priznat ze nekdy je to pro druhe :styrka: :styrka: ?    No to je jedna polovina,pak je tu ta druha ze si to prizna ten pro koho to je  :styrka: :styrka: . :D

Svou prirozenost si necham . :jojo:

Tady není duchovní a ani psychologická.
Taky tady prosím lidsky.

mariposa napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Souhlasila bych s tím, že partner není vůbec žádný zločinec- a myslím, že pokud to zvládne, bude to v jeho prospěch.
Velice mě oslovil názor Junga, který jsem kdesi četla, že v těchto situacích hledá vlastně dotyčná osoba svou duši - v případě muže, svou Animu. Je to jak tsunami, nejde tomu zabránit - všichni jsou v tom dějství jen herci - i ta milenka - ona jen nese zápalnou oběť, v které shoří vše, co není potřebné.
Muže oslovil určitý aspekt Animy, který zahlédl u té ženy a pokud je v určité fázi svého vývoje, chce ten aspekt poznat.
Pokud se jeho manželka nechce účastnit společně tohoto tance (za který se prý platí krví), tak se musí stáhnout do pozice pozorovatele.

Jestli to dobře chápu Vějířko, za "určitých" konstelací by tuto část Animy mohla ve svém manželovi vzbudit i Soraja - tedy jakákoliv jiná žena v které by se její muž shlédl.
Ta paní je jen zprostředkovatelem toho co pán hledá. Stejně jím ale může být kdokoliv jiný, kdo mu zprostředkuje to co on hledá.

Zřejmě ano, kdyby se zrovna strefila.

Do me prirozene lidstiny  :D :

Zda rozpoutal situaci jaka nastala pri jeho navratu domu ten jeji bambula nebo Soraja to neni mozne urcit.

Je to stale take o tech moznostech volby (je jich nespocet) ;)

Je to o tom ze kazdy clovek v jedne spolecne situaci dela vlastni chyby ktere nemusi byt schopny zahlidnout a proto se prirozene mysli ze je to ten druhy.
Je to o tom ze nikdo z nich nevi jiste kde je pocatek. :)  Ta smes tech vzajemnych chyb ktery dela clovek kdyz se uci, je tam.   Je to jeden celek. :)

Hezky den vsem. :)

majkafa napsal(a):

Tady není duchovní a ani psychologická.
Taky tady prosím lidsky.

...taky bych přívítala kdyby duchny pohádkovaly na duchovním, nemyslím, že v situaci soraji pomůžou pohádky a překrucované fráze. Jak tu někdo trefně poznamenal, v bance, na úřadech, při vyřizování půjček a následném povídání s exekutorama /až manžel se svou milou nebudou platit úvěr / se na pohádky nehraje. Tam se jde tvrdě po faktech a penězích a i tak je třeba se postavit k majetku. Na duchovní plačky je čas až pak ačkoli to je tak jednoduché a podbízivé sklouznout k duchovním náplastem a nechat se vézt na vlně euforie do pekel v okamžiku kdy chlap vykřikuje o holých zadcích. Opravdu radím dobrého právníka a nečekat na vybílený účet. Sorajaa je na to sama oni jsou dva. Je třeba tenhle stav narovnat na 2:2 a na to je právě právník nejlepší zavažíčko. Navíc je oproštěn citových výlevů a ví jak na to.

Zda rozpoutal situaci jaka nastala pri jeho navratu domu ten jeji bambula nebo Soraja to neni mozne urcit.
Ale běž... Řekla bych, že situaci rozpoutal onen bambula tím, že si a) našel nekoukanou 3,14ču (sorry ), b) vykašlal se na vlastní dítě, což mi přijde horší a c) ještě si drze klade požadavky na cizí (!!!) majetek. V takovém případě považuju pouhý dotaz na termín jeho stěhování se za velmi zdvořilé chování a nevyslovila by ho fakt jenom světice.

helena napsal(a):

Zda rozpoutal situaci jaka nastala pri jeho navratu domu ten jeji bambula nebo Soraja to neni mozne urcit.
Ale běž... Řekla bych, že situaci rozpoutal onen bambula tím, že si a) našel nekoukanou 3,14ču (sorry http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png), b) vykašlal se na vlastní dítě, což mi přijde horší a c) ještě si drze klade požadavky na cizí (!!!) majetek. V takovém případě považuju pouhý dotaz na termín jeho stěhování se za velmi zdvořilé chování a nevyslovila by ho fakt jenom světice.

Heleno,kdyz Te ctu zda se ze jsi nepochopila o cem to je.  (to se stava :) )

Mozna ze to porozumeni prijde pozdeji. :)

zuzi777a napsal(a):

Já za sebe ,p o zkušenostech, (asi dostanu přes hubu), ale přesto všechno bych tátu před dcerou hájila. Tak nějak bych to bagatelizovala...přestože si myslím pravý opak.  ("vždyť o nic nejde, prostě to nestihl - já tě tam hodím" , "domlouvej se raději se mnou - táta má plnou hlavu starostí" apod. ). Nebo bych to prostě udržela co to dá. Vím, že v tomto věku není třeba už nic vysvětlovat, ale stejně bych hodila do placu jakýsi nadhled...

Wiki- tohle je také  moje pojetí. I když jsem si ve vypjatých chvílích o  tatínkovi myslela  opravdu hooodně nelichotivého,  nemohla jsem  to dětem říkat. Spíš sama o  sobě- jak jsem si proboha tohohle  exota mohla vybrat jako otce svého dítěte....  ????  :P  :co:
Dítěti jsem  to nanesla jako   věc hodnou pousmání, epizodku, nedůležitou... Jak jinak bych je  měla ochránit před zatracením  druhého nejbližšího člověka na světě?  Ony si časem stejně  utvořily názor, ale  domnívám se , že bez mého zjevného  přičinění.  Alespoň nemám pocit "umazaného svědomí" v téhle oblasti...

Tohle mi nedá...
Zuzi, Wiki, takže pokud se soraja zařídí podle vaší rady a bude holkám situaci nadlehčovat, tak jak jí poradíte až přijde za 20 let s tím, že za ní dcera přijde, že si manžel našel jinou, a že se ke svým DOSPĚLÝM dcerám chová jako hovado? very well, a máme tu kolečko..

Neříkám nevnést do situace jakýsi nadhled, ale ne takový, který dcerám podá informaci "váš tatínek má plnou hlavu starostí a teď trochu nestíhá, ale já to přece všechno zvládnu"

tohle je trochu :offtopic: ale řekla bych že pointu to vystihne...
11 dní před mými 12tými narozeninami mi zemřela mamka.. Předchozí průběh byl asi takový že ji vezli 3x do nemocnice s pokaždé jiným nálezem.. Nakonec zemřela na vnitřní krvácení protože ji praskla aorta.. Ale to není podstatné.. V té době jsme neměli doma pevnou linku, takže pokud se v nemocnici něco dělo, volali sousedům, co bydleli nad námi a táta k telefonu vždycky doběhl.. Bylo to v sobotu ráno, když volali.. Právě jsme se chystali, že se za mamkou pojedeme podívat.. Taťka mě posadil s bráchou do kuchyně ať ho učím hodiny, ale já ho neposlechla a šla za ním.. Stála jsem pod schody u otevřených dveří a všechno slyšela.. Když jsem slyšela, že mamka zemřela bylo mi jako by do mě někdo něco zabodl, ale brečet jsem nemohla, to by táta poznal že jsem poslouchala.. Vrátila jsem se k bráchovi a dělala jakoby nic.. Táta nás nejdřív odvezl k babičce a pak skoro na celý den odjel pryč.. Vrátil se večer a řekl nám, že mamka zemřela.. Ani tehdy už jsem brečet nemohla.. Dalo mi dalších 10 let než jsem se naučila pouštět svou bolest na povrch, v diagnosťáku o mě později jedna psycholožka prohlásila "citově plochá", bylo mi to jedno...

Vím, že Sorajiny holky jsou starší než byla tehdy já, jen jsem chtěla naznačit, kam až taková "ochrana" může zajít... 

Sorajo, držím pěsti.. :pussa:

hirondel napsal(a):

helena napsal(a):

Zda rozpoutal situaci jaka nastala pri jeho navratu domu ten jeji bambula nebo Soraja to neni mozne urcit.
Ale běž... Řekla bych, že situaci rozpoutal onen bambula tím, že si a) našel nekoukanou 3,14ču (sorry http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png), b) vykašlal se na vlastní dítě, což mi přijde horší a c) ještě si drze klade požadavky na cizí (!!!) majetek. V takovém případě považuju pouhý dotaz na termín jeho stěhování se za velmi zdvořilé chování a nevyslovila by ho fakt jenom světice.

Heleno,kdyz Te ctu zda se ze jsi nepochopila o cem to je.  (to se stava :) )
Mozna ze to porozumeni prijde pozdeji. :)

Možná máš pravdu... možná jsem až příliš pragmatická, realistická a duchovně nevyspělá :D Ale to je :offtopic:, tay se řeší sorajaa a její skutečné problémy - na, s prominutím, bláboly o porozumění a rozpitvávání kdo, co a proč a jak se to odrazí na jeho příštím životě :P bude času dost až nějakým rozumným způsobem zajistí, aby se manželovy radovánky neodrazily na zbytku rodiny.

Rei napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Já za sebe ,p o zkušenostech, (asi dostanu přes hubu), ale přesto všechno bych tátu před dcerou hájila. Tak nějak bych to bagatelizovala...přestože si myslím pravý opak.  ("vždyť o nic nejde, prostě to nestihl - já tě tam hodím" , "domlouvej se raději se mnou - táta má plnou hlavu starostí" apod. ). Nebo bych to prostě udržela co to dá. Vím, že v tomto věku není třeba už nic vysvětlovat, ale stejně bych hodila do placu jakýsi nadhled...

Wiki- tohle je také  moje pojetí. I když jsem si ve vypjatých chvílích o  tatínkovi myslela  opravdu hooodně nelichotivého,  nemohla jsem  to dětem říkat. Spíš sama o  sobě- jak jsem si proboha tohohle  exota mohla vybrat jako otce svého dítěte....  ????  :P  :co:
Dítěti jsem  to nanesla jako   věc hodnou pousmání, epizodku, nedůležitou... Jak jinak bych je  měla ochránit před zatracením  druhého nejbližšího člověka na světě?  Ony si časem stejně  utvořily názor, ale  domnívám se , že bez mého zjevného  přičinění.  Alespoň nemám pocit "umazaného svědomí" v téhle oblasti...

Tohle mi nedá...
Zuzi, Wiki, takže pokud se soraja zařídí podle vaší rady a bude holkám situaci nadlehčovat, tak jak jí poradíte až přijde za 20 let s tím, že za ní dcera přijde, že si manžel našel jinou, a že se ke svým DOSPĚLÝM dcerám chová jako hovado? very well, a máme tu kolečko..

Neříkám nevnést do situace jakýsi nadhled, ale ne takový, který dcerám podá informaci "váš tatínek má plnou hlavu starostí a teď trochu nestíhá, ale já to přece všechno zvládnu"

Domnívám se , že jsi někde jinde....
Nemůžu mluvit za Wiki, ale za sebe: Pokud ti  už po 10 té  v  pátek u vrátek čeká pětiletý kluk na opět nepřijíždícího milovaného "tátu"  a ještě ke všemu je to dítě s nadprůměrnou inteligencí( to se nevytahuju, je to spíš trest pro rodiče- syn četl,psal-samouk, zajímal se o historická data a neustále po mě chtěl podrobnposti ze života britského letectva a  středověkých bitev o kterých já nemám páru....)ale v jiných oblastech spíš citový závisláček- prostě dítě- nemáš  to srdce mu zbourat jeho představu o otci- on si to ve svém dětském světě nezaslouží.  Takže  výmluva typu- asi neměl čas a nejde jim telefon je v tu chvíli menším zlem než  konstatování toho, že na něj táta prdí protože halt nová paní a on   nemají  chuť sebou o víkendech mít přítěž v podobě malého kluka.  A neřekla bych to  zlé a odsuzující NIKDY.  Prostě bych konstatovala , že to tak bohužel je a na vysvětlení PROČ se jednou má otázat jeho až se setkají. 
  Jak říkám- syn si nakonec udělal obrázek sám. Jediný ,kdo na tom tratí je jeho otec.    V okamžiku,kdy chtěl navazovat ( v synových 25letech)  už o tatínkovy víkendy syn nestál. Už jsem tu psala , že mi oznámil, že pokud ho chtěl tatík vzít do ZOO, tak se o 20 let opozdil....   
Nejde o to  nějak  bagatelizovat, nebo zesměšňovat cokoliv. Jde o míru informací,která je úměrná  chápání  dítěte. Časem se samozřejmě  informací dožadují- je na tom  člověku aby  moc nehaněl toho druhého,  ale  přitom řekl i to negativní.

helena napsal(a):

hirondel napsal(a):

helena napsal(a):

Zda rozpoutal situaci jaka nastala pri jeho navratu domu ten jeji bambula nebo Soraja to neni mozne urcit.
Ale běž... Řekla bych, že situaci rozpoutal onen bambula tím, že si a) našel nekoukanou 3,14ču (sorry http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png), b) vykašlal se na vlastní dítě, což mi přijde horší a c) ještě si drze klade požadavky na cizí (!!!) majetek. V takovém případě považuju pouhý dotaz na termín jeho stěhování se za velmi zdvořilé chování a nevyslovila by ho fakt jenom světice.

Heleno,kdyz Te ctu zda se ze jsi nepochopila o cem to je.  (to se stava :) )
Mozna ze to porozumeni prijde pozdeji. :)

Možná máš pravdu... možná jsem až příliš pragmatická, realistická a duchovně nevyspělá :D Ale to je :offtopic:, tay se řeší sorajaa a její skutečné problémy - na, s prominutím, bláboly o porozumění a rozpitvávání kdo, co a proč a jak se to odrazí na jeho příštím životě :P bude času dost až nějakým rozumným způsobem zajistí, aby se manželovy radovánky neodrazily na zbytku rodiny.

Heleno :supr: , jen jsem zvědavá, jestli tobě to projde.... :D
Je to totiž  stejně  syrově podané jako od Xky.... :jojo:

Já vím, že  lze v pitvě  pokračovat  nekonečně dlouho PAK, ale teď je ještě pacient naživu....  ;):lol:

hirondel napsal(a):

helena napsal(a):

Zda rozpoutal situaci jaka nastala pri jeho navratu domu ten jeji bambula nebo Soraja to neni mozne urcit.
Ale běž... Řekla bych, že situaci rozpoutal onen bambula tím, že si a) našel nekoukanou 3,14ču (sorry http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png), b) vykašlal se na vlastní dítě, což mi přijde horší a c) ještě si drze klade požadavky na cizí (!!!) majetek. V takovém případě považuju pouhý dotaz na termín jeho stěhování se za velmi zdvořilé chování a nevyslovila by ho fakt jenom světice.

Heleno,kdyz Te ctu zda se ze jsi nepochopila o cem to je.  (to se stava :) )

Mozna ze to porozumeni prijde pozdeji. :)

...nechceš s tou vševědomostí jít už do ..........duchovního? Tam by to určitě ocenil alespoň někdo. Helena myslim situaci vystihla dost přesně. Zastáváš chlapa, který obrátil život celé rodině včetně tchánovců,ale on si to tak vybral narozdíl od Sorajii. Kdo seje vítr...

Sorajo ,
prosim rekni me uprimne jestli Tobe osobne ma pritomnost tady nejak prekazi? 
Dekuju za odpoved. :)

zuzi777a napsal(a):

helena napsal(a):

hirondel napsal(a):

Heleno,kdyz Te ctu zda se ze jsi nepochopila o cem to je.  (to se stava :) )
Mozna ze to porozumeni prijde pozdeji. :)

Možná máš pravdu... možná jsem až příliš pragmatická, realistická a duchovně nevyspělá :D Ale to je :offtopic:, tay se řeší sorajaa a její skutečné problémy - na, s prominutím, bláboly o porozumění a rozpitvávání kdo, co a proč a jak se to odrazí na jeho příštím životě :P bude času dost až nějakým rozumným způsobem zajistí, aby se manželovy radovánky neodrazily na zbytku rodiny.

Heleno :supr: , jen jsem zvědavá, jestli tobě to projde.... :D
Je to totiž  stejně  syrově podané jako od Xky.... :jojo:

Já vím, že  lze v pitvě  pokračovat  nekonečně dlouho PAK, ale teď je ještě pacient naživu....  ;):lol:

:supr:
Já začnu mít tu helenu svým způsobem i ráda :lol:

hirondel napsal(a):

Heleno,kdyz Te ctu zda se ze jsi nepochopila o cem to je.  (to se stava :) )

Mozna ze to porozumeni prijde pozdeji. :)

xxxx napsal(a):

...nechceš s tou vševědomostí jít už do ..........duchovního? Tam by to určitě ocenil alespoň někdo. Helena myslim situaci vystihla dost přesně. Zastáváš chlapa, který obrátil život celé rodině včetně tchánovců,ale on si to tak vybral narozdíl od Sorajii. Kdo seje vítr...

Já Hirondel oceňuji - a doufám, že smím.

Soraje hádky ani ironie právě tady nepomáhají.
Asi z toho vedra všichni kapánek blbnem...

Hlásím ze Střední Moravy zatažené nebe a hnusnej pocit z větrné smršti v západní Evropě :grater: .

Hir-opět za sebe-  nejsem sice Soraja- mě tu určitě nevadíš-  nepřikazuješ, nepoňoukáš... Jen svým osobitým způsobem  rekognoskuješ...  Chápu, že to není pro každého průchozí...
 

Xko-  nečil se!  Vždyť je tu dost těch, kteří to vidmeí také zemitě.  I milenky se už přidávají...:lol::cool:
Zklamčo, zdravím po čase!  Jak jde život?  Stále na řetězu, stále na řetězu??? :D:storstark:  U nás  stabilně. Ani o očko a karabinku  dál.... :jojo:

Largo napsal(a):

Soraje hádky ani ironie právě tady nepomáhají.
Asi z toho vedra všichni kapánek blbnem...

Hlásím ze Střední Moravy zatažené nebe a hnusnej pocit z větrné smršti v západní Evropě :grater: .

Laqrgo-  klíííd- to není  až tak mimo.
Lepší živá diskuze , z které si Soraja něco může vzít, než mrtvo  bez názorů....
Jinak u nás - Východní Čechy- dusno hnusno -  mraky se štosují nad hlavou. Až to spadne chci být  někde hodně pod dobrou střechou....

zuzi777a napsal(a):

Rei napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Já za sebe ,p o zkušenostech, (asi dostanu přes hubu), ale přesto všechno bych tátu před dcerou hájila. Tak nějak bych to bagatelizovala...přestože si myslím pravý opak.  ("vždyť o nic nejde, prostě to nestihl - já tě tam hodím" , "domlouvej se raději se mnou - táta má plnou hlavu starostí" apod. ). Nebo bych to prostě udržela co to dá. Vím, že v tomto věku není třeba už nic vysvětlovat, ale stejně bych hodila do placu jakýsi nadhled...

Wiki- tohle je také  moje pojetí. I když jsem si ve vypjatých chvílích o  tatínkovi myslela  opravdu hooodně nelichotivého,  nemohla jsem  to dětem říkat. Spíš sama o  sobě- jak jsem si proboha tohohle  exota mohla vybrat jako otce svého dítěte....  ????  :P  :co:
Dítěti jsem  to nanesla jako   věc hodnou pousmání, epizodku, nedůležitou... Jak jinak bych je  měla ochránit před zatracením  druhého nejbližšího člověka na světě?  Ony si časem stejně  utvořily názor, ale  domnívám se , že bez mého zjevného  přičinění.  Alespoň nemám pocit "umazaného svědomí" v téhle oblasti...

Tohle mi nedá...
Zuzi, Wiki, takže pokud se soraja zařídí podle vaší rady a bude holkám situaci nadlehčovat, tak jak jí poradíte až přijde za 20 let s tím, že za ní dcera přijde, že si manžel našel jinou, a že se ke svým DOSPĚLÝM dcerám chová jako hovado? very well, a máme tu kolečko..

Neříkám nevnést do situace jakýsi nadhled, ale ne takový, který dcerám podá informaci "váš tatínek má plnou hlavu starostí a teď trochu nestíhá, ale já to přece všechno zvládnu"

Domnívám se , že jsi někde jinde....
Nemůžu mluvit za Wiki, ale za sebe: Pokud ti  už po 10 té  v  pátek u vrátek čeká pětiletý kluk na opět nepřijíždícího milovaného "tátu"  a ještě ke všemu je to dítě s nadprůměrnou inteligencí( to se nevytahuju, je to spíš trest pro rodiče- syn četl,psal-samouk, zajímal se o historická data a neustále po mě chtěl podrobnposti ze života britského letectva a  středověkých bitev o kterých já nemám páru....)ale v jiných oblastech spíš citový závisláček- prostě dítě- nemáš  to srdce mu zbourat jeho představu o otci- on si to ve svém dětském světě nezaslouží.  Takže  výmluva typu- asi neměl čas a nejde jim telefon je v tu chvíli menším zlem než  konstatování toho, že na něj táta prdí protože halt nová paní a on   nemají  chuť sebou o víkendech mít přítěž v podobě malého kluka.  A neřekla bych to  zlé a odsuzující NIKDY.  Prostě bych konstatovala , že to tak bohužel je a na vysvětlení PROČ se jednou má otázat jeho až se setkají. 
  Jak říkám- syn si nakonec udělal obrázek sám. Jediný ,kdo na tom tratí je jeho otec.    V okamžiku,kdy chtěl navazovat ( v synových 25letech)  už o tatínkovy víkendy syn nestál. Už jsem tu psala , že mi oznámil, že pokud ho chtěl tatík vzít do ZOO, tak se o 20 let opozdil....   
Nejde o to  nějak  bagatelizovat, nebo zesměšňovat cokoliv. Jde o míru informací,která je úměrná  chápání  dítěte. Časem se samozřejmě  informací dožadují- je na tom  člověku aby  moc nehaněl toho druhého,  ale  přitom řekl i to negativní.

nic takového jsem zuzi ani netvrdila, pokud vím bavíme se tu o DOSPĚLÝCH Sorajiných dcerách... Takže tady vidím JAKÉKOLI bagatelizování nepotřebné... Kdyby byly holky malé je to něco jiného...

helena napsal(a):

Ale to je :offtopic:, tay se řeší sorajaa a její skutečné problémy - na, s prominutím, bláboly o porozumění a rozpitvávání kdo, co a proč a jak se to odrazí na jeho příštím životě :P bude času dost až nějakým rozumným způsobem zajistí, aby se manželovy radovánky neodrazily na zbytku rodiny.

A co na to moderatori ? 

  Je nekde v pravidlech popsano co smim a kam to napsat a kam uz ne?
Omlouvam se jestli jsem neco takoveho prehledla nebo nepochopila.

Rei- myslím, že ti rozumím- ALE- ani na prahu dospělosti ( v těch 18 letech) nemusí být  nutno to naservírovat  tak aby ten potomek neměl šanci si utvořit VLASTNÍ názor.  Pokud holky žíjí se Sorajou, MUSÍ akceptovat  mámin postoj z důvodů  jako jsou  solidárnost,  vstřícnost, je to máma.... Ale může se klidně stát, že ze svého pohledu budou chtít stát časem při tátovi ( i když si to pokud je to u Sor ak jak píše nedokážu moc představit). Neměly by se dostat do pozice zajatce mezi tátou a mámou. Proto bych říkala jen fakta a nejnutnější, lece obalené  ZLO , ne  vše co  zblblý tatík vyblije  Soraje pod nohy....
Vycházím opět ze srovnání se svojí nyní 18letou dcerou- opravdu nevím, jestli je 18 zrovna v jejím případku  dospělostí.... :dumbom::rolleyes:

zuzi777a napsal(a):

Laqrgo-  klíííd- to není  až tak mimo.
Lepší živá diskuze , z které si Soraja něco může vzít, než mrtvo  bez názorů....
Jinak u nás - Východní Čechy- dusno hnusno -  mraky se štosují nad hlavou. Až to spadne chci být  někde hodně pod dobrou střechou....

Pohoda :) .
Jen myslím, že živá diskuse plná neporozumění, kde nejsou aktéři ochotni se zastavit a nestranně myslet, nebo se prostě zeptat "hele, nerozumím ti, jak to myslíš?" prostě nepomáhá. Ani nemůže - smysl rozhovoru se vytratil...
Pro Soraju je škoda každé minuty. A nejen ona se tady učí.

Hir - mě tu též nevadíš, což bude asi tím, že mi nikdo nikdy v žádné diskusi nevadil, nad tím bych se měla zamyslet. Zřejmě jsem nepozorná, s čímž souvisí i mé nepostřehnutí přidávajících se milenek, žhavé téma na diskusi života po nevěře (děvčata, nějakou mi sem hodťe, však já ani tu naši reálnou nepoznala, když si se mnou "mírnixtýrnix" povídala a manžel byl u toho).
ještě dopolním ohledně komunikace s dětmi: bylo mi 17 a za to, že jsem realitu u nás doma znala, mamka těžko něco skryla, ale snažila se, jsem dnes velmi ráda. V té době jsem měla své problémy a věděla jsem, že takové věci se prostě někdy dějí. No a dnes řeším podobnou situaci, ještě okořeněnou finančnímí závazky, ale protože mám děti malé, snažím se je před situací chránit, takže shrnuto podtrženo, Soraja musí vědět, zda její děti jsou připravené či nikoli.

Pandorraa napsal(a):

Wiki napsal(a):

Já za sebe ,p o zkušenostech, (asi dostanu přes hubu), ale přesto všechno bych tátu před dcerou hájila. Tak nějak bych to bagatelizovala...přestože si myslím pravý opak.  ("vždyť o nic nejde, prostě to nestihl - já tě tam hodím" , "domlouvej se raději se mnou - táta má plnou hlavu starostí" apod. ). Nebo bych to prostě udržela co to dá. Vím, že v tomto věku není třeba už nic vysvětlovat, ale stejně bych hodila do placu jakýsi nadhled...

Wiki, už se to nese :jojo:
Ty bys opravdu na sebe vzala tuhle zodpovědnost? A jsi si vědoma toho, že tím komplet přetáhneš na svá záda něco, co má nést někdo jiný a v dceři odentruješ vzorec, který ji pak v systému může roky dělat paseku?
Ty vlastněš své dceři říkáš: pravdu o otci neuneseš, nejsi dost dobrá a silná na to, abys to zvládla, já to zvládnu ZA tebe, protože JÁ to unesu.....

Ano, Pan přesně takto jsem to cítila.
Ta holka (moje) v tu dobu měla 9roků. Vzala jsem na sebe tu zodpovědnost. Nechtěla jsem, aby unášela pravdu o svém otci. A netušila, že o ni otec nestojí. A já nechtěla, aby neměla možnost mít tátu ráda. Nedokázala jsem jí říct (ani v 10,11...15ti, že je darebák. Až potom (16a více) na to přišla sama a řekla mi, mami, nech toho..já vím jak to je.. Ani dnes neví všechno, čeho byl schopen...a neřekla bych to ani při mučení, protože nechci aby to  unášela.

Samozřejmě bylo lehké říct, zejména v čerstvých emocích,  ..".jo ..je to křivák , zloděj, zpronevěřil  mé dědictví, vyhodil mě i tebe z bytu  a na tebe taky kašle, nechce tě, nebude si tě brávat domů, na víkendy, na dovolenou a nechce ti zaplatit ani brýle..." Já to nemohla udělat a dneska  bych to neudělala zas. Dnes (18let) jsme tak nějak na úrovni: - .." jo je to sice bídák, ale přece jen tvůj táta  a já věřím, že tě má rád, i když dělá různý skopičiny. Třeba ze strachu, zbabělosti, jinak prostě neumí..." Spíše  jen legráckujeme.

Myslím si, že bych v ní tenkrát mohla připravit půdu pro zášť a nenávist apod.A to bylo přece úplně zbytečné. Já jsem jí chtěla umožnit, aby svého otce mohla mít ráda... a kvůli tomu jsem i pokračovala dál.. . Otce jsem několikrát prosila, aby jí zavolal, že ho má ráda a je jí líto, že jí nevolá a není....
A dnes - je pravda, že navzdory mému úsilí  mají vztah  nijaký.  Otec ji občas zavolá, vyčte , že mu nevolá (ona -  jemu), že na něj kašle, ona na to pak nereaguje, nevolá, protože když už zavolá po 3týdnech, tak jí opět vynadá atd...Ale už do toho nějaký 2-3roky nezasahuju vůbec.
Vinu za nastálou situaci jsem obdržela od BM  dostala já.:D Dávám jí špatný vzor a nenechám na něm "niť suchou" .

Jo - a jak jsem mohla udělat tak osudově špatný (spíše vynikající) výběr partnera ? - lehce. Na to jsem přišla později. Byla jsem totiž úplně stejná jako on. Zlínský bary, tanečky ve dvojce, svět patřil nám. Pozlátko, zábava, nezodpovědnost.

Largo napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

A ještě něco- já osobně vidím obrovský přínos  v příspěvcích od Majkafy , Salen, Heleny  teď ještě nevím kdo všechno to byl- které se týkají těch elementárních majetkových věcí, nároků,  právní porady....
Protože takhle v kostce a  takřka okamžitě poté, co na Soraju manžel vychrlil ty své  blbosti, měla ona ODSUD   nástin toho co je pravděpodobnější.
Žádné rozsáhlé debaty o stavu  vědomí a podvědomí jí a jejím dcerám  nedají peníze na účet,pokud jim je tatík přesune na  milenčin byt a její děti.....

Zuzi,
řekla bych, že obojí je stejně důležité.
Jenom - každý přístup má svůj čas.
Podle mého Sor zvolila správně, když dala v první fázi přednost finančnímu zajištění a tím jistému pocitu bezpečí rodiny - tak přece žili po léta.

Dřív nebo později se bude muset začít zabývat sama sebou... tomu se nedá vyhnout. Až přijde čas, pozná to.
Až budou oba přístupy v rovnováze, bude všechno OK.

Sor, držím ti pěsti a ozvi se.... věřím, že právě teď sedíš u právníka.
:)

Přesně tak. Já osobně si myslím, že je teď čas na "zvratné" jednání, to "nezvratné" příjde na řadu, až sorájina hlava a srdce budou v jednotě, v souladu :jojo:

zuzi777a napsal(a):

Rei- myslím, že ti rozumím- ALE- ani na prahu dospělosti ( v těch 18 letech) nemusí být  nutno to naservírovat  tak aby ten potomek neměl šanci si utvořit VLASTNÍ názor. Pokud holky žíjí se Sorajou, MUSÍ akceptovat  mámin postoj z důvodů  jako jsou  solidárnost,  vstřícnost, je to máma.... Ale může se klidně stát, že ze svého pohledu budou chtít stát časem při tátovi ( i když si to pokud je to u Sor ak jak píše nedokážu moc představit). Neměly by se dostat do pozice zajatce mezi tátou a mámou. Proto bych říkala jen fakta a nejnutnější, lece obalené  ZLO , ne  vše co  zblblý tatík vyblije  Soraje pod nohy....
Vycházím opět ze srovnání se svojí nyní 18letou dcerou- opravdu nevím, jestli je 18 zrovna v jejím případku  dospělostí.... :dumbom::rolleyes:

ale přesně to jsem se snažila říct... Neříkám aby sorajja hodila na holky vše co vypustí její manžel... plně souhlasím s předáním fakt, ale neztotožňuji se s "obalováním zla".. patrně tím myslíš totéž, jen bych asi nepoužila stejnou formulaci, to je celé... myslím Largo to tu psala: nepomlouvat, ale ani neomlouvat.. chápu, že v Sorajině momenálním vypětí je hranice tenká.. a pokud holky chtějí doplňující informace, mohou jít koneckonců taky za tátou (pokud se jim ovšem podaří ho odchytit doma)...

Sorajo a všechny ostatní holky, já se tu nesmírně učím. Díky Vašim příspěvkům a díky sama sobě. Učím se jak předejít tomu, abych někdy nemusela řešit to co teď řeší Soraja.
Partnerství není vždycky peříčko a já se přistihla, že občas tohle umění dost nezvládám. Osobně si myslím, že partnerství je jako starost o zahrádku. Je třeba péče. A já na to občas zapomínám. Můj partner taky párkrát udělal věci, kdy jsem sama sebe přesvědčovala, že s tímhle člověkem to prostě nepůjde. Jenže v sobě jsem cítila spřízněnost i přes to všechno. Někdy to tak prostě je a někdy ne. A proto je podle mě potřeba vyznat se nejdřív sama v sobě, pak může zakrádka krásně kvést a vonět.
Dokonce z hloubi srdce věřím jedné věci, s láskou a péčí je možné z bodláku vypěstovat růži :D Žena má na muže neuvěřitelnou moc vlivu (v pozitivním slova smyslu) :supr:

Petra1234 napsal(a):

Hir - mě tu též nevadíš, což bude asi tím, že mi nikdo nikdy v žádné diskusi nevadil, nad tím bych se měla zamyslet. Zřejmě jsem nepozorná, s čímž souvisí i mé nepostřehnutí přidávajících se milenek, žhavé téma na diskusi života po nevěře (děvčata, nějakou mi sem hodťe, však já ani tu naši reálnou nepoznala, když si se mnou "mírnixtýrnix" povídala a manžel byl u toho).

:lol: 

Take nevim ktere to jsou, asi jsem taky nepozorna.  Jo a taky me nikdo nevadi.  :jojo:   ,mela bych se nad tim zamyslet proc asi.   :D

Largo napsal(a):

Sor,
je od tebe hezké, že ho nepomlouváš - ale také ho neomlouvej.
My víme, že v dospělém těle je nezodpovědný nedospělý kluk, ale on ne... není schopen si to uvědomit a tak bude i jednat. (A taky jedná - vzpomeň na svou mladší dceru.)

Jenže jako s  dospělým a svéprávným s ním budou jednat na úřadech a v bankách.

Neváhej a zajisti rodinu, jak to jde.
Ty teď musíš být ta dospělejší a moudřejší.

A až to uděláš, poslouchej své srdce, co ono ti říká.... Na to, bránit sama sebe máš naprosté právo. Dej si čas a počkej si, až budeš mít naprosto jasno. Pokud se srovnáš se svými emocemi, dovolíš jim jít ven, přetransformuješ je, tak aniž bys musela "zabíjet" svou lásku, dovedeš se s ní "rozloučit"...bude to pořád bolet, ale nebude to nesnesitelné a hlavně se ti to celé nepromění ve vřed na tvé duši, který by ti tam pořád hnisal.
Drž se, myslím, že jdeš po správné cestě.

zuzi777a napsal(a):

Hir-opět za sebe-  nejsem sice Soraja- mě tu určitě nevadíš-  nepřikazuješ, nepoňoukáš... Jen svým osobitým způsobem  rekognoskuješ...  Chápu, že to není pro každého průchozí...
 

Xko-  nečil se!  Vždyť je tu dost těch, kteří to vidmeí také zemitě.  I milenky se už přidávají...:lol::cool:
Zklamčo, zdravím po čase!  Jak jde život?  Stále na řetězu, stále na řetězu??? :D:storstark:  U nás  stabilně. Ani o očko a karabinku  dál.... :jojo:

...jáák nečil se :D mně to baví. Ale na duchovním by se ty perly vyjímaly líp. Už jsem si šoupla hirondel do ignore a koukám, že mají s pandorou shodně po 13 ignorehlasů a vlastně vévodí tabulce "oblíbenosti" Ona si to to Soraja přebere. Pragmatických rad tu má dost na to aby už věděla kde začít. O wo tom to je.

hirondel napsal(a):

Predevsim Ti dekuju za odpoved Sorajo ,protoze i skze ni se spolecne muzeme neco dovedet. :)

Ja vidim a potvrzujes me ze jsi v rozporu sama se sebou,to znamena nemas v tom jasno,ujasnino jak jsem psala.
Dokazu to naprosto dokonale pochopit.

Jestlize ale nemas ve vsem naprosto jasno a to ani nemuzes mit pokud se v Tobe pere vlna ruznych emoci a ruzne promenlivych.
A take prave proto ze tomu je takhle,i Tva otazka polozena Tvemu muzi za kterou se skryvala emoce zlost (to jsem take citila),prinesla jeste vetsi zlo=jeho vlastni nezvladatelnou reakci (za kterou se skryva take zlost).
Jeho reakci bylo-jestli si myslis ze ho budes vyhazovat. Vsimni si ze to otocil proti Tobe.
Protoze zlo prinasi zlo (v obou smerech) a protoze nemas v dusi klid a ujasnino neni treba pokladat mu takove a podobne otazky.  Vim je to tezke se udrzet,ale kdyby jsi do dokazala vsechno by probihalo zase trochu jinak.
Udelala jsi to ale tak jak jsi Ty dokazala to je pochopitelny. :)

A ted jeste tohle:
Pavla H , na zacatku psala = "Hlavně nic jemu neulehčuj. Zvlášt když tě trápí svým "rozhodováním". Je to v podstatě alibismus, abys ten bolavý krok udělala za něj a on nemusel nést zodpovědnost.   Dělej jen to co umíš a můžeš.
Držím Ti palce. "

Tvoje otazka polozena jemu s doprovodem te emoce pusobila na nej jako cerveny satek na byka.

Jestli se ten Tvuj zmatenej bambula dopalil (a to musis poznat,citit jedine Ty) ,pak je samozrejme nutne se chranit pred jeho zoufalstvim.
Zajistit ochranu pred zrujnovanim.

S tím souhlasím.
Přesně takhle se to děje, přesně takhle to funguje.
Nicméně jeho to neomlouvá, vždycky může přerušit a zastavit to, co způsobil.... a vrátit se sám k sobě. Ty mu v tom sorájo můžeš pomoci - taky tím, že nic nebudeš dělat za něho :jojo:
Pomůžeš jemu a tím především sobě a vašim dcerám. Ten bláznivej kolotoč se zastaví :jojo:

Holky, děkuji za názory vám úplně VŠEM, ono totiž čím víc názorů, tím větší si člověk na svojí situací vytváří nadhled a může ji posuzovat z různých stran  a začíná vidět a objevovat věci, které před tím vůbec nevidě, dokonce mu ani nepřišly na mysl. Proto moc prosím, všechny pokračujte a díky všem za čas, který tu trávíte, i když byste nemusely. Nevím, kde bych byla, kdybych se tím vším žrala sama, případně znala názor jen kamarádky nebo rodičů, a to není samozřejmě nestranné, tahle diskuze je tisíckrát lepší a přínosnější. Dcery samozřejmě vědí, ale jejich otec si nejspíš myslí, že nevědí, nebo maximálně tuší, protože on dělá, že se nic neděje, nic jim nevysvětluje. Prostě je zakoukaný jinde a některé věci teď jdou mimo něj. Dcery se ho taky na nic neptají, maximálně kde byl celý víkend, on jim řekne, že si musel něco zařídit. Když se dcera ptala, proč nesplnil, co jí slíbil, tak jí řekl:" Však mamka tě tam zavezla místo mě, ne?"
Podle něj jim netřeba nic vysvětlovat, prý zatím. Stejná situace je i s ostatní rodinou a známými. Když mu volal náš známý a chtěl o víkendu přijet, manžel mu řekl, že JÁ nebudu doma, takže to necháme na jindy. Když mu volala jeho mamka o víkendu, když byl u té druhé, tak jí vůbec nebral telefon.Tak asi tak.

mariposa napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Souhlasila bych s tím, že partner není vůbec žádný zločinec- a myslím, že pokud to zvládne, bude to v jeho prospěch.
Velice mě oslovil názor Junga, který jsem kdesi četla, že v těchto situacích hledá vlastně dotyčná osoba svou duši - v případě muže, svou Animu. Je to jak tsunami, nejde tomu zabránit - všichni jsou v tom dějství jen herci - i ta milenka - ona jen nese zápalnou oběť, v které shoří vše, co není potřebné.
Muže oslovil určitý aspekt Animy, který zahlédl u té ženy a pokud je v určité fázi svého vývoje, chce ten aspekt poznat.
Pokud se jeho manželka nechce účastnit společně tohoto tance (za který se prý platí krví), tak se musí stáhnout do pozice pozorovatele.

Jestli to dobře chápu Vějířko, za "určitých" konstelací by tuto část Animy mohla ve svém manželovi vzbudit i Soraja - tedy jakákoliv jiná žena v které by se její muž shlédl.
Ta paní je jen zprostředkovatelem toho co pán hledá. Stejně jím ale může být kdokoliv jiný, kdo mu zprostředkuje to co on hledá.

:supr:

xxxx napsal(a):

...jáák nečil se :D mně to baví. Ale na duchovním by se ty perly vyjímaly líp.  Už jsem si šoupla hirondel do ignore a koukám, že mají s pandorou shodně po 13 ignorehlasů a vlastně vévodí tabulce "oblíbenosti" Ona si to to Soraja přebere. Pragmatických rad tu má dost na to aby už věděla kde začít. O wo tom to je.

Konecne bude kliiiiid.  :dudlik:

helena napsal(a):

Možná máš pravdu... možná jsem až příliš pragmatická, realistická a duchovně nevyspělá :D Ale to je :offtopic:, tay se řeší sorajaa a její skutečné problémy - na, s prominutím, bláboly o porozumění a rozpitvávání kdo, co a proč a jak se to odrazí na jeho příštím životě :P bude času dost až nějakým rozumným způsobem zajistí, aby se manželovy radovánky neodrazily na zbytku rodiny.

heleno, ty proti sobě stavíš pragmatické jednání a "bláboly" o porozumění?
Nemělo by právě toto tvořit jeden celek?
Já přece klidně mohu zavřít kohoutek k penězům a postarat se o "úvěrovou bezpečnost" rodiny, přesto klidně mohu chápat, že jen sklízím, co jsem sama zasela, protože jsem páníčka příliš opečovávala, jen aby se proboha nezlobil, jak říká jeho matka.... Mohu se prostě poučit z toho, co se děje, mohu  jednat a přitom vědět, PROČ dělám, co dělám. Je to pořád přijatelnější, než jednat v afektu a vlastně nevědět PROČ se děje, co se děje...

Pandorraa napsal(a):

Nicméně jeho to neomlouvá, vždycky může přerušit a zastavit to, co způsobil.... a vrátit se sám k sobě. Ty mu v tom sorájo můžeš pomoci - taky tím, že nic nebudeš dělat za něho :jojo:
Pomůžeš jemu a tím především sobě a vašim dcerám. Ten bláznivej kolotoč se zastaví :jojo:

Ano ,za sve jednani je zodpovedny (jako kazdy) a vzdy ma moznost volby jak jednat a jak bude jednat (jako kazdy) . :)

Simonas napsal(a):

A tchani by to meli vedet a ne davat hlavu do pisku.

Sorry, ale tcháni tiež nemajú asi páku na dospelého svojprávneho človeka (aj keď tak nepôsobí :P ).... :rolleyes: A určite sú z toho nešťastní, tak načo ich robiť ešte nršťastnejšímI? A na to, že on TERAZ na nich dá, by som sa nespoliehala. Ten teraz nevidí, nepočuje - než príde kruté vytriezvenie.

Wiki napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Wiki napsal(a):

Já za sebe ,p o zkušenostech, (asi dostanu přes hubu), ale přesto všechno bych tátu před dcerou hájila. Tak nějak bych to bagatelizovala...přestože si myslím pravý opak.  ("vždyť o nic nejde, prostě to nestihl - já tě tam hodím" , "domlouvej se raději se mnou - táta má plnou hlavu starostí" apod. ). Nebo bych to prostě udržela co to dá. Vím, že v tomto věku není třeba už nic vysvětlovat, ale stejně bych hodila do placu jakýsi nadhled...

Wiki, už se to nese :jojo:
Ty bys opravdu na sebe vzala tuhle zodpovědnost? A jsi si vědoma toho, že tím komplet přetáhneš na svá záda něco, co má nést někdo jiný a v dceři odentruješ vzorec, který ji pak v systému může roky dělat paseku?
Ty vlastněš své dceři říkáš: pravdu o otci neuneseš, nejsi dost dobrá a silná na to, abys to zvládla, já to zvládnu ZA tebe, protože JÁ to unesu.....

Ano, Pan přesně takto jsem to cítila.
Ta holka (moje) v tu dobu měla 9roků. Vzala jsem na sebe tu zodpovědnost. Nechtěla jsem, aby unášela pravdu o svém otci. A netušila, že o ni otec nestojí. A já nechtěla, aby neměla možnost mít tátu ráda. Nedokázala jsem jí říct (ani v 10,11...15ti, že je darebák. Až potom (16a více) na to přišla sama a řekla mi, mami, nech toho..já vím jak to je.. Ani dnes neví všechno, čeho byl schopen...a neřekla bych to ani při mučení, protože nechci aby to  unášela.

Samozřejmě bylo lehké říct, zejména v čerstvých emocích,  ..".jo ..je to křivák , zloděj, zpronevěřil  mé dědictví, vyhodil mě i tebe z bytu  a na tebe taky kašle, nechce tě, nebude si tě brávat domů, na víkendy, na dovolenou a nechce ti zaplatit ani brýle..." Já to nemohla udělat a dneska  bych to neudělala zas. Dnes (18let) jsme tak nějak na úrovni: - .." jo je to sice bídák, ale přece jen tvůj táta  a já věřím, že tě má rád, i když dělá různý skopičiny. Třeba ze strachu, zbabělosti, jinak prostě neumí..." Spíše  jen legráckujeme.

Myslím si, že bych v ní tenkrát mohla připravit půdu pro zášť a nenávist apod.A to bylo přece úplně zbytečné. Já jsem jí chtěla umožnit, aby svého otce mohla mít ráda... a kvůli tomu jsem i pokračovala dál.. . Otce jsem několikrát prosila, aby jí zavolal, že ho má ráda a je jí líto, že jí nevolá a není....
A dnes - je pravda, že navzdory mému úsilí  mají vztah  nijaký.  Otec ji občas zavolá, vyčte , že mu nevolá (ona -  jemu), že na něj kašle, ona na to pak nereaguje, nevolá, protože když už zavolá po 3týdnech, tak jí opět vynadá atd...Ale už do toho nějaký 2-3roky nezasahuju vůbec.
Vinu za nastálou situaci jsem obdržela od BM  dostala já.:D Dávám jí špatný vzor a nenechám na něm "niť suchou" .

Jo - a jak jsem mohla udělat tak osudově špatný (spíše vynikající) výběr partnera ? - lehce. Na to jsem přišla později. Byla jsem totiž úplně stejná jako on. Zlínský bary, tanečky ve dvojce, svět patřil nám. Pozlátko, zábava, nezodpovědnost.

Wiki, myslím, že si rozumíme, že je nám oběma jasné, že zasévat do dětského srdce jakoukoliv zášť proti druhému rodiči, vkládat tam svá vlastní zklamání a nezprcované emoce, je totéž, jako ho pomalu trávit malými dávkami jedu a zabíjet...
Jenže není třeba také děti podceňovat, ony cítí, že láska přestala proudit, že se něco děje a pokud nedostanou adekvátní informaci, bolestivě se k ní pak roky propracovávají. A někdy jen tak nepropracujou, mnohé tu píšeter o dospělých d+ětechm, které nemají srovnaný vztah s druhým rodičem. To je hodně smutné především pro ty děti...
Stoprocentě jsi za své dítě zodpovědná maximálně do tří let, kdy tě taky stoprocentně potřebuje, aby přežilo.
Pak jsi povina ho připravovat na život. A to je mnohdy hodně složité, o tom žádná, protože život není vždycky jen procházka růžovým sadem, mnohdy je to pěkná džungle, ve které může být tím, nejhorším predátorem i vlastní rodič. Jde jen o to PROČ a JAK se to stalo..... Pokud dítě nenaučíš s tímhle faktem počítat, je to špatně.

Ještě doplním: nemyslím si, že jsi udělala špatnou volbu partnera. On ti přece dal to, co jsi potřebovala: objektivní pohled na sebe sama... zvládla jsi to. Někteří sahají pořád do "stejného pytleů a stále nic nechápou....
Takže jsi borec a on je Přátelská duše, která nepropadla peklu, protože ty jsi na vaši dohodu nezapomněla.
To je přece super, ne? ;)

xxxx napsal(a):

...já bych soraje moc přála, aby milenka byla taková hrdinka, že si sorajina manžela nechá, protože pak by opravdu mohl chtít po tom všem být doma jen proto, že nemá kam jít a žít s někým proto že nemá jinou možnost je fakt hroznej osud. Vůbec bych neměla problém říct, že nic neplatil, navíc se na to budou ptát rodičů, dům není ani sorajii. Nevidím to jako ubližování, on chce jít ať jde,ale proč by ho měla vyplácet, když on sponzoruje z jejich majetku jinou rodinu. Tohle hrdinství se nosí jen tady, kdyby to bylo v USA tak si na to aby zajistil dcery ještě bude muset půjčit. To co investoval do cizího domu si odbydlel a nikdo ho nenutil stavět si jiné hnízdo. Jen už musí za svoje a za její. Píšeš že slušné zacházení udělá dobré vztahy do budoucna, na to zapomeň. Sama si vlastně protiřečíš, nedostala si skoro nic a vztahy jsou nulové. Vztahy jsou takové jací jsou lidé, když se bude chtít doma napakovat, přesto, že je vinen rozpadem rodiny, vztahy budou chladné. Kdyby byl frajer, zajistí holky a vypadne, protože si uvědomí, že mládí, který sorajaa zbytečně investovala do něj jí nikdo nevrátí a že jí nechává v nejhorším věku samotnou ačkoli jí kdysi sliboval, že se o něj bude opírat ve staří. Oni tihle panáčkové, co tak rádi mění manželky za mladší modely zapomínají, že jen u nás se tohle nepočítá. Jak říkám venku by za morální ujmu a opuštění ve stáří nebo ženy s dětmi platil a platil. Místní hrdinové by dětem nejraději vysekali dlaždičky a odnesli milence starej vysavač převázenej mašlí. Já bych dneska nedala bývalému ani půlku z toho co dostal.

S ostatným súhlaísm, ale toto sú podľa mňa také cinty. "Investoval" každý dobrovoľne(predpokladám aspoň, že sme tu všetci svojprávni a príčetní) a keby muž zomrel, mal nehodu a ochrnul, tak tiež začneš počítať svoje "investície"a horekovať nad "ztraceným mládím"? :rolleyes: Okrem toho - mládí stratil pri Soraji aj on, to len teraz sa cíti ako Ashton Kutcher v rozpuku síl, on bude v skutočnosti skôr taký milý Sean Connery - charmantný, ale už po sezóne... ;)

mariposa napsal(a):

hirondel napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Bohužel, Xko- naše podobné zkušenosti  nám do hlavy ženou podobné myšlenky.... taky přemýšlím, jestli náhodou Soraja nepřijde s tím, že na účtě jejím i dcery je po  pětistovce nebo mínus....  :/

Ano ,Vase prozitky,zkusenosti Vam do hlavy zenou tyhle myslenky.  (prirozene :)  )

Nektere z Vas jsou az prilis negativni. (pisu co vnimam)

Chtěla jsem sem napsat to samé co Hirondel. Sorajin muž není žádný netvor, je to jen člověk, který se nevyzná sám v sobě. Možná, že Vaše negativní zkušenosti Vám toto nedají nahlédnout. Všichni děláme chyby, ať jsem žena či muž. A i kdyby se nakonec Soraja s mužem rozešli, mohou to učinit v klidu a míru, není třeba boje. Podle mě.

Ale ľudia s charakterom si za svoje chyby zaplatia sami, tíško ich vyhodnotia ako chyby a snažia sa im v budúcnosti vyhnúť. Tí druhí nechajú vyžrať SVOJE chyby DRUHÝM a ešte sa čudujú, že týmto sa to nepáči. :dumbom: Keď chcem vymeniť manželku za novší model, považujem za drzosť žiadať od staršieho modelu, aby mi ho financoval - a ešte sa vyprdnúť na deti, rodinu, blízkych... :usch:

laminanonte napsal(a):

no nevím, nevím..myslím, že její manžel se chová tak, že bych řekla, že tady už cesty zpět není. Mě kdyby někdo takhle vyhrožoval, že mi udělá za života peklo, když se nepodvolím jeho podmínkám, tak s takovým člověkem bych už žít nechtěla.

Žiť nie, ale vychádzať by - aspoň kvôli dcéram - mali... :/

javena napsal(a):

Wiki, zuzi... ano, děti by v tom neměly "lítat" jen proto, že my dospělí teď máme problém....
Až se ty emoce uklidní, může otec zase fungovat - víkendově, prázdninově... a bylo by velmi špatné, kdyby proto, že mámě táta řekl to a to a máma o paní tohle a tamto, byly přetrhány vazby mezi otcem a dětmi. Ač se to teď nezdá, můžou úplně v pohodě fungovat - a to moc Sorajiným dcerám přeju. Může to ovlivnit jejich další život a upřímně - neznám nikoho, koho vztah rodičů neovlivnil. A je fuk, jestli žili spolu nebo odděleně. ;)

No, zasa - obe dcéry sú plnoleté, neviem si dosť dobre PRAKTICKY predstaviť, ako im zabrániť stýkať sa - aj keby sa otecko s mamičkou bili a nadávali si ako v cirkuse. :D

Pan, i ostatní...
Nevím jak vyznělo to, co jsem psala (ad hájení otce). Jestli tak, že děti obaluji ve vatě, aby k nim nedolehl sprostý vzduch přes kyslíkový stan, a aby nedejbože nezaslechly hluk a zvuky obyčejného  života .. tak to tedy ne. Naopak. Vysvětlím.
Příčina mého trápení - veškerého - byla jakási dobromyslná přepéče mámy o mé blaho. Kompletní péče. V 23letech, kdy jsem se vdávala,  jsem byla úplně naivní nezralá nezkušená teletina (nevěděla co se dělá na poště, od čehože jsou banky, nikdy jsem nebyla např. v masně a netušila ani , kde se vzít tu ta hromádku těch nažehlených a srovnaných kapesníků, která byla vždycky doma v šuplíku... ), a byla jsem manželovi předána jako cenný balík. Poté jsem zákonitě narazila. Nechtěla jsem tento model zopakovat a dceru vedla v prvé řadě k samostatnosti a nezávislosti. To je jedna věc. Ale druhá věc je setřepat veškeré svinstvo ze sebe a hodít to dítěti na hrb - na , je to tvůj táta, tak tumáš!
Pokud jsem nemusela, jsem jí dobrovolně negativní informace o tátovi neposkytovala. A neudělala by to na mém místě žádná . Nedovedu si představit mámu, která hučí do dítěte, je to zlý tatínek nemá maminkou a Olouška rád, nemáme ho taky rádi...I 18letý človíček je ještě dítě..nemůžu ji během pěti minut připravit o veškeré iluze. To je zbytečné. A přitom nemusím ani lhát.
Ale  možná mluvíme o stejném, jen jinak a každému to vyznívá ještě jinak...- záleží vždycky na zvolené formě odpovědi (informace)- ale než říct, "otec se na tebe dítko drahé vykašlal, upřednostnil milenku" tak raději řeknu, nevím proč ti nezavolal, asi nestáhá, ale nic tragického se neděje, ne? Pojď pojedem spolu.. "

A můj výběr partnera ? - No ten byl správný - vynikající.. , přesný.. Až si myslím, že "smluvený" předem :D

Ale už raději zpět k Soraje...ok :)

Largo napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Laqrgo-  klíííd- to není  až tak mimo.
Lepší živá diskuze , z které si Soraja něco může vzít, než mrtvo  bez názorů....
Jinak u nás - Východní Čechy- dusno hnusno -  mraky se štosují nad hlavou. Až to spadne chci být  někde hodně pod dobrou střechou....

Pohoda :) .
Jen myslím, že živá diskuse plná neporozumění, kde nejsou aktéři ochotni se zastavit a nestranně myslet, nebo se prostě zeptat "hele, nerozumím ti, jak to myslíš?" prostě nepomáhá. Ani nemůže - smysl rozhovoru se vytratil...
Pro Soraju je škoda každé minuty. A nejen ona se tady učí.

A ja si zasa myslím, že živá diskusia tuná môže byť odrazom - alebo odvarom - toho, čo sa deje reálne okolo nej. A ona sa môže pripraviť. Mmch, každý v tejto diskusii si môže zapnúť Ignore a filtrovať :P veci, čo mu nesedia. A nemusíš robiť Soraji hovorkyňu, je to žienka šikovná a verím, že keď tak sa ozve sama. :rock:

Wiki, ja by som po MOJICH skúsenostiach s "vylepšovaním " vzťahu otec-syn urobila a povedala jedno jediné: "Neviem, neplatím a neprepínam..." :D "Váš vzťah je VÁŠ, na to sa musíš spýtať ocka... Ale vieš, že ja tu som pre teba a keby si sa potreboval/a porozprávať o niečom, do čoho viem a môžem kecať, príď za mnou bez váhania"... :jojo: Jasné, že toto by som nepovedala 3-ročnému dieťaťu ;) , ale 13-18 ročnému už áno.

Selima napsal(a):

Simonas napsal(a):

A tchani by to meli vedet a ne davat hlavu do pisku.

Sorry, ale tcháni tiež nemajú asi páku na dospelého svojprávneho človeka (aj keď tak nepôsobí :P ).... :rolleyes: A určite sú z toho nešťastní, tak načo ich robiť ešte nršťastnejšímI? A na to, že on TERAZ na nich dá, by som sa nespoliehala. Ten teraz nevidí, nepočuje - než príde kruté vytriezvenie.

...páky na něj určitě nemají,ale bylo by fajn zkusit se s nima domluvit aby si zamilovaného synka vzaly zase k sobě, Soraja by se nemusela koukat na jeho utrápený výraz když je milenka na dovče bez něj, ušetřili by za vodu a líp by se mu rušilo trvalé bydliště. Když jsou tchánovci tak ochotní k tomu dělat, že se nic neděje /po kom to jen ten jejich synek má/ mohli by ho nenapadně odstěhovat od rodiny, kterou má na háku. Jestli vystřízliví je otázka, nekterým to trvá roky ;) ale povětšinou se dočkaj všichni :jojo:

Holky, já si myslím, že Soraja je hodně dobrá. Pokud vše probíhá tak, jak píše (a není důvod nevěřit), tak jsi Sor statečná a slušná.
Přestože ti je to líto a bolí to..atd, tak o něm nepíšeš nijak ošklivě a není cítit ta obvyklá zhrzená zášť (jako tady často bývá). To se mi na tobě líbí.

Když jsem četla, že ti muž řekl, že chce (mimo jiné) "podíl" na domě - vyplatit - došlo mi, že je buď velmi naivní nebo hloupý. Nebo má špatného našeptávače, i to je možné,  kterého ještě nestačil dešifrovat.
Schůzka s advokátem bude už brzy, tak tam ošetříte veškeré majetkové záležitosti a stihnete snad zabránit případným úvěrům a převodům.

Je  nepříjemné o tom psát,  ale zajistit majetek si musíš. Proto. Sor, napadá mě ještě, .. nechci předbíhat, je-li je to dům tchánů, resp. oba domy (dvojdomek ), tak jste oba investovali do "cizího" - i když samozřejmě nebyl důvod obávat se ničeho. On je na tom lépe - on bude pravděpodobně dědit, takže zhodnotil majetek pravděpodobně svůj budoucí.  Ty nemáš vlastně vůbec zajištěné  toto bydlení- ne? Nebo nějak ano? Pakliže by se něco stalo, nedejbože, s tchány, bude syn po rodičích dědit. Ty, dejme tomu  rozvedná ,nebudeš mít nárok na nic. Nestálo by za úvahu udělat skutečnou nájemní smlouvu s tchány? Jestli jsem něco přehlédla, omlouvám se, ale nečetla jsem že by se toto řešilo. Věřím, že třeba ten chlap není takový lump, ale v období tetřeva může mít prázdno v hlavě, než se mu zase okysličí - proto bych raději uvažovala komplexně.

Wiki- je to dum sorajinych rodicu, on je tam navic.Ona se bat nemusi. Proto jsem naznacovala zasvetit tchany a presunout ho k nim - proste ho vratit. On by mozna pochopil, ze musi jednat rychle - s rodici to nebude zadny med, pokud maji radi sva vnoucata. A Soraji odpadne sverovani, jak on to ma chudak tezke, jak on si jede za svou novou pani... to budou poslouchat rodice. Nejde o jejich trapeni, ale kdyz uz toto slovo zde padlo, proc to ma poslouchat Soraja? Rodice obecne upadky sveho ditete snaz omluvi, nez manzel/ka.

Selima napsal(a):

Largo napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Laqrgo-  klíííd- to není  až tak mimo.
Lepší živá diskuze , z které si Soraja něco může vzít, než mrtvo  bez názorů....
Jinak u nás - Východní Čechy- dusno hnusno -  mraky se štosují nad hlavou. Až to spadne chci být  někde hodně pod dobrou střechou....

Pohoda :) .
Jen myslím, že živá diskuse plná neporozumění, kde nejsou aktéři ochotni se zastavit a nestranně myslet, nebo se prostě zeptat "hele, nerozumím ti, jak to myslíš?" prostě nepomáhá. Ani nemůže - smysl rozhovoru se vytratil...
Pro Soraju je škoda každé minuty. A nejen ona se tady učí.

A ja si zasa myslím, že živá diskusia tuná môže byť odrazom - alebo odvarom - toho, čo sa deje reálne okolo nej. A ona sa môže pripraviť. Mmch, každý v tejto diskusii si môže zapnúť Ignore a filtrovať :P veci, čo mu nesedia. A nemusíš robiť Soraji hovorkyňu, je to žienka šikovná a verím, že keď tak sa ozve sama. :rock:

Já ti tvůj náhled přece neberu, Selimo... :lol:
A dělat Sor mluvčí? Ještě to tak ....
:)

Sorajoo, nelam si moc hlavu s tím co na to tvoje dospělé dcery. Už tak jí máš dolámanou až až. Kdyby to byly malý holky asi bych se přiklonila k táboru tutlajících. Ale dospělé dcery stejně rohlíkem neopiješ a jsou-li průměrně inteligentní bělošky vidí zcela přesně co se u vás děje. Druhá věc je, že se jim to asi nechce rozpitvávat už kvůli tobě. Tvoje rodiče s nimi o tom určitě mluví a určitě se tě všichni snaží ušetřit co nejvíc těch ran  co ti do života přinesla nevěra a problémy s ní spojené. Oni dobře vědí, že si to ty, kdo nejvíc krvácí. Ale bude dobře. Právníka si kontaktovala on už bude dělat za tebe. Já měla právníky dva, jednu co uměla chodit v rozvodech a uměla to uspíšit i na soudech /bohužel i tady platí známosti/ a druhého přes majetek. Když jsem k nim přišla zdály se mi některý ty rady zcestný a docela se mi nechtělo je aplikovat, po letech jsem musela kontatovat, že měli do putíku pravdu a strašně mi pomohli finančně i duševně, protože se dělo co se mělo dít a šlo to rychle a hladce. Měla jsem např. hrozný problém zablokovat svůj účet ke kterému měl ex taky kartu, bylo mi to snad trapný nebo co, jako že mu nedůvěřuju a tak. Udělala jsem to za 5 minut 12 cestou od pravníka, zrušila jsem na jeho radu různé trvalé příkazy, které se z mého účtu hradily na exovi požitky  i po tom co byl odejit. Věřila jsem že by ex nikdy neudělal to o co se pokoušel a nebýt právníků tak nás oškubal jako jarní salát. Člověk jak je slušně vychovanej tak mu je blbý vzít tomu druhýmu lopatičku, mě přesvědčili právníci a babovička zůstala celá, ale vidím kolem sebe, že kdo si nenechá poradit od právníků a čeká /nebo mu je za ně líto pár tisícovek/ dostane většinou lopatkou pohlavě a pískem do očí k tomu. Ty peníze do právníků se sakra vyplatí. Holky si to přeberou už na to mají věk a ty se soustřeď na to jak pána vystěhovat. Teď se toho bojíš,ale myslím, že i tady se najde dost takový s mojí zkušeností. Když se mi povedlo exe vystěhovat a taky se mu nechtělo, hrozně se mi ulevilo. Bála jsem se, že to nebudu zvládat a že budu hysterčit nebo bulet a naopak. Od toho dne mi padl kámen ze srdce, první noc jsem ležela a furt jsemčekala až začnu bulet a najednou jsem se koukla do zrcadla a zjistila, že se mi dobře dejchá, věc byla jakoby uzavřená a mohla se řešit. Dokud se tu potácel a z každýho gesta bylo vidět jak se tu nebaví, hrozně mě to užíralo. Nejhorší období bylo pro mne to co teď prožíváš ty, to vyhrožování holýma zadkama , zastrašování, ignorování. Když vypadnul mohl si prskat kde chtěl a jak chtěl a to bylo tak jediný co k tomu mohl. Máš štěstí v neštěstí, že ten tvůj je u vás na návštěvě. Měla jsem to stejně a proběhlo to proto asi tak hladce. Škoda, že jsem tehdy neznala babinet určitě by se mi první dny žilo líp.

Petra1234 napsal(a):

Hir - mě tu též nevadíš, což bude asi tím, že mi nikdo nikdy v žádné diskusi nevadil, nad tím bych se měla zamyslet. Zřejmě jsem nepozorná, s čímž souvisí i mé nepostřehnutí přidávajících se milenek, žhavé téma na diskusi života po nevěře (děvčata, nějakou mi sem hodťe, však já ani tu naši reálnou nepoznala, když si se mnou "mírnixtýrnix" povídala a manžel byl u toho).
ještě dopolním ohledně komunikace s dětmi: bylo mi 17 a za to, že jsem realitu u nás doma znala, mamka těžko něco skryla, ale snažila se, jsem dnes velmi ráda. V té době jsem měla své problémy a věděla jsem, že takové věci se prostě někdy dějí. No a dnes řeším podobnou situaci, ještě okořeněnou finančnímí závazky, ale protože mám děti malé, snažím se je před situací chránit, takže shrnuto podtrženo, Soraja musí vědět, zda její děti jsou připravené či nikoli.

Petro, ty to ve svých slovech nevidíš? To, co bylo tenkrát Ne-dobře, se ti přesně teď vrací. Sama to tu píšeš, jen to nevidíš. Předáváš rodinný vzorec. Mrkni na to. :pussa:

Selima napsal(a):

mariposa napsal(a):

Všichni děláme chyby, ať jsem žena či muž.

Ale ľudia s charakterom si za svoje chyby zaplatia sami, tíško ich vyhodnotia ako chyby a snažia sa im v budúcnosti vyhnúť. Tí druhí nechajú vyžrať SVOJE chyby DRUHÝM a ešte sa čudujú, že týmto sa to nepáči. :dumbom: Keď chcem vymeniť manželku za novší model, považujem za drzosť žiadať od staršieho modelu, aby mi ho financoval - a ešte sa vyprdnúť na deti, rodinu, blízkych... :usch:

Seli ,
to je bez diskuze ze je drzost zadat to co zadal Soraji muz, a to je proste chyba a chyby dela kazdy a kazdy si za ne nese zopovednost-nasledky. :)

I soraji muz muze mit to stesti (kdyz se mu proste rozsviti) a poucit se ze svych chyb a v budoucnu je neopakovat. Vyhnout se jim. :)

Kazdy preci plati za sve chyby. :)  A skutecne vsichni delame chyby. Z mnoha duvodu.

Drahý muži,

plně respektuju Tvoje rozhodnutí pokračovat ve své další životní cestě s někým jiným než se mnou. Miluju Tě a proto Ti přeji, abys byl v každém ohledu šťastný. Zárověň věřím, že jsi tak moudrý, velkorysý a vnitřně silný, že se ke mně a hlavně k našim milovaným dětem zachováš tak, aby ses za to jednou nemusel sám před sebou stydět. Já se pokusím o to samé. A, i když je o pro mě těžké, pokusím se uchovat si v srdci to pozitivní co mezi námi bylo. Praktické věci jako je rozvod a rozdělení majetku řeš, prosím, výhradně s mým právníkem, jehož kontakty přikládám.

Tvoje žena

Marie (Milena, Růžena, Jiřina, Antonie, Věra, Olga, Eva, Vlasta, Zuzana…)

Pandorraa napsal(a):

heleno, ty proti sobě stavíš pragmatické jednání a "bláboly" o porozumění?

No jasně. Když chci mít život jednoduchý, musím se vzdát celistvosti a velkého obrazu. Okouzlující je, když vyzdvihujeme rozum a tomu ostatnímu se vysmíváme za situace, kdy nás ta druhá část ovládá (stačí se začíst) :).

Majkafo, jiná situace. Já s mužem zůstávám, oba se hodně snažíme náš vztah napravit, ovšem mileka mi s levobočkem jezdí pod okny, tohle se malým dětem těko vysvětluje. Já byla o mnoho let starší, manželství rodičů nefungovalo, nečekané odjezdy a přízezdy včetně nesplněných slibů jsem si také prožila, ale pravda o jiné paní byla pro mne spíše uklidňující, protože jsem mohla mamce do určité míry pomoci a znala pravdu. Trochu neohrabaně jsem se vyjádřila.

S levobočkem? Hm. Kdo dal tvým dětem právo pravobočků? :( Pár slov v jakémsi zákoně?
To je taky dítě. Boží dar. Stejně jako ty tvé. Je to sourozenec dětí tebe a tvého manžela.

Ty s mužem zůstáváš? On taky zůstává?

Tím nijak nehájím milenku ani tvého muže.

Selima napsal(a):

laminanonte napsal(a):

no nevím, nevím..myslím, že její manžel se chová tak, že bych řekla, že tady už cesty zpět není. Mě kdyby někdo takhle vyhrožoval, že mi udělá za života peklo, když se nepodvolím jeho podmínkám, tak s takovým člověkem bych už žít nechtěla.

Žiť nie, ale vychádzať by - aspoň kvôli dcéram - mali... :/

ano..takhle to i myslím. Zachovat si nadhled a slušnost, i přesto, že on kolem sebe plive, ale zařídit si život po svém.
On své pravé Já již vyjevil..a není to nic, za čím by musela Soraja truchlit.

Majkafo, já to vidím úplně jinak, to bude asi tím, že to skutečně žiju. Hmmmmmm.

Petro, já něco takového taky žiju. A vidím to zase tak. hm
Můj BM taky čekal dítě se svou milenkou. Přesto jsem v něm viděla dítě. Prostě dítě, dar z nebe. A překvapil mě i můj syn. Viděl v něm svého sourozence. On, který odmítá komunikovat s tátou. Dítě je vždy dítě, dar  z nebe. Ať je kohokoliv.

Copak je dítě nesezdaných rodičů taky levoboček? Nerozumím ženám, které mají samy děti a mají zášť k jiným dětem. Byť by to byly děti milenek jejich manželů.

Wiki napsal(a):

Nedovedu si představit mámu, která hučí do dítěte, je to zlý tatínek nemá maminkou a Olouška rád, nemáme ho taky rádi...I 18letý človíček je ještě dítě..nemůžu ji během pěti minut připravit o veškeré iluze.

Tak Wiki, moje máma tohle udělala a dělá to prakticky dodnes. Jenže co je vážně brutus, že to dělá i můj táta.

Věc se má tak, že můj táta většinu času co je s mámou (nikdy se nevzali) chodí za milenkama, je to krásnej chlap a má rád ženy. Podle mě taky potřebuje ke své mužské stránce duše (je velice pragmatický a rozumově založený) doplnit tu druhou stranu a to je ta ženská intuitivní část duše. A protože mu právě toto máma nedopřává, hledá to jinde a dělá to tak už 30 let :(. Máma to přehlíží, ale neskutečně tím trpí. Za těch 30 let se z ní stala alkoholička. Je to začarovaný kruh, máma pije protože si jí táta nevšímá, a ten si jí nevšímá proto, že máma pije, a ona začala pít protože si jí táta přestal všímat, a táta si jí přestal všímat proto, že ona si přestala všímat jeho. Je to kolotoč a stále se točí dokola, protože oba dva hledají chybu u toho druhého. Tátovi je dneska 70 let a stále vypadá veeeeelmi dobře a stále si pěstuje milenky a máma stále pije a ani jeden není spokojený, žijou spolu a nenávidí se :( Je to jejich dlouholetý zvyk.

A já byla odjakživa mezi nima. Z obou stran jsem to slyšela. Od táty to, že máma je opilá, nemožná, nezdopovědná a nevychovaná, že se s ní nedá žít. A od mámy zase, že táta je hajzl, kterej se ku.rví a že se s ním nedá žít. Už nevím kdy mi tohle máma začala tlouct do hlavy, možná když mi bylo 15 let. Stále dokola, že táta se ku.rví a podívej jakýho máš tatínka. A táta pak za rohem, podívej jak je ožralá a podívej jakou máš maminku :dumbom:.
Jednou se táta sám od sebe rozpovídal o tom jak se poznali. Do 40 let žil sám a pak přišla máma a on prý si řek "to je ona!, s tou bych chtěl strávit zbytek života". Nabídl jí svatbu, ale máma odmítla, že to není důležitý. Měla spoustu starostí v práci a začala to ventilovat doma, začala být nespokojená sama se sebou a přenesla to do vztahu. A z táty se stal ještě víc nejistý člověk než byl do té doby a tu svoji vlastní jistotu - tu vlastní hodnotu sebe sama, kterou muži z části dává právě žena, začal hledat jinde. U jiných žen :rolleyes:

Já myslím, že je třeba mužům v první řadě porozumět.
A stejně tak je třeba porozumět ženám :)
Protože muž a žena dokáží dohromady TVOŘIT neuvěřitelné věci :D

Majkafo, ale já nevyjadřuji vztah k dítěti, ba naopak. A výraz mnou užitý je vedle výrazu nemanželského dítěte běžně používán. Nic hanlivého.

Levoboček (řidčeji a hanlivě bastard, vulgárně panchart[1]) je označení pro nemanželského potomka. Nemanželští synové panovníků byli označováni jako nelegitimní (vlastně "v rozporu se zákonem, právem"), což v praxi znamenlo, že pokud nebyli přijati za vlastní, neměli dědičné právo na trůn ani dědictví. Jako nelegitimní bývají označováni také potomci papežů (zejména v renesanci). Ve středověku označení "bastard" nemělo hanlivý příznak, například Vilém Normanský se tak sám označoval: "Ego Guillelmus, cognomento bastardus".[2]

Zdroj - např. Wikipedie

Můj první muž si pořídil  k našemu synovi  druhého  ve "vedlejšáku". Nedovedu si představit, že bych měla žít situaci Petry a jsem opravdu ráda, že můj vztah s mým prvním mužem skončil už dááávno. Nemusím se ani dívat na odrůstající kukačku ani na chlapa ,který   si nevěděl rady se svým rozsévačstvím, byť třeba neplánovaně....

Něco jiného je pokud si tentýž BM pořídil dvě děti ve svém následujícím vztahu- to už je čistě záležitost jeho druhé rodiny a nijak mě to nezneklidňuje.  Ba opravdu bych se přiklonila  k tomu , že děti   tam jsou  darem. 
Dítě pořízené nechtěně v paralelním vztahu je možná darem pro jeho maminku avšak danajským darem pro "tetu" a "tatínka".....    Takové dítě je dokladem totální nezodpovědnosti nebo špatně mířené vypočítavosti jeho matky.
To je můj názor.

Taky si nedovedu představit žít v situaci Petry. Ani soraji, či jiné ženy, kde po nevěře zůstanou spolu. Myslím, že je to velmi, velmi těžké. Dle mě těžší, než se rozejít a začít s čistým stolem nový vztah. Smekám před těmi, kterým se takový vztah podařilo ustát a mít ho do budoucna hezký, ne jen přeživší.

Majkafo, potvrdila jsi na základě přesné definice to, co jsem i já tvrdila. Možná tvá negativní reakce je posílena zkušeností, nicméně každá jsme úplně jiná. Ale nechci Soraje plevelit vlákno, protože každá z nás má určité věci odžity dlouhodobě či krátkodobě, v různých odstínech bolesti ale i radosti. No a morální kodex každého z nás je nastavem trochu jinak. Jestli ty jsi přijala nemanželské dítě svého muže, já se tam jako hodná a chápavá tetička zatím nevidím.

Wiki napsal(a):

- záleží vždycky na zvolené formě odpovědi (informace)- ale než říct, "otec se na tebe dítko drahé vykašlal, upřednostnil milenku" tak raději řeknu, nevím proč ti nezavolal, asi nestáhá, ale nic tragického se neděje,  ne? Pojď pojedem spolu.. "

Wiki,

prvne jsi psala jako priklad take prave tohle :  "domlouvej se raději se mnou - táta má plnou hlavu starostí" apod. ). Nebo bych to prostě udržela co to da. "

Rict diteti- tata je vul a prdi na tebe-je samozrejme velice negativni postoj.
Rict diteti-tata ma plnou hlavu starosti je naopak jako rict- >nesmis znat me zmatene pocity,nesmis znat ze sama nevim a nevyznam se v Tvem otci (v mem muzi) a sama nevim co se deje. Neco se mezi nama deje a ja nevim co ani proc.
Takze je to o zpusobu odpovedi.

Petra1234 napsal(a):

Majkafo, potvrdila jsi na základě přesné definice to, co jsem i já tvrdila. Možná tvá negativní reakce je posílena zkušeností, nicméně každá jsme úplně jiná. Ale nechci Soraje plevelit vlákno, protože každá z nás má určité věci odžity dlouhodobě či krátkodobě, v různých odstínech bolesti ale i radosti. No a morální kodex každého z nás je nastavem trochu jinak. Jestli ty jsi přijala nemanželské dítě svého muže, já se tam jako hodná a chápavá tetička zatím nevidím.

Já nepíšu, že jsem přijala. Píšu, že čekali. Bohužel se nenarodilo. Ale my už jsme tehdy spolu nebyli. Tak je to opravdu jiná situace, než u vás. Myslím, že na to nemám, abych byla nadále s mužem, který by byl zamilovaný do jiné ženy. Jen těch pár měsíců, než odešel, bylo příšerných.  Díkybohu mi nebyla tato lekce určena. Jsem ráda, že už nejsme spolu. :offtopic:
Se omlouvám za oftoppic.

Právě řeším úplně stejnou situaci. Manžel byl pevně rozhodnut, že odejde, ale po té, co jsem v pondělí zkolabovala, doma zůstal, domluvili jsme si manželskou poradnu, ale ta je bohužel až za 14 dní.Teď trpím, protože si za milenkou odskakuje na návšťevu. Slíbil mi, že s ní nebude spát, dokuď nám neporadí odborníci. Já chci vztah zachránit, ale už druhý večer trávím sama doma s dětmi a myšlenka na to, že je u jiné, je strašné. Držte se, vím co to je.

Zřejmě jsem nepozorná, s čímž souvisí i mé nepostřehnutí přidávajících se milenek
Se skromností sobě vlastní :P a vzhledem k autorce termínu :reta: si dovolím tvrdit, že jednou z nich jsem zřejmě byla míněna já a tobě jen chybějí souvislosti. Až na to, že byť přidávající se, jsem milenkou poněkud atypickou (modří vědí :D).

Axi napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

heleno, ty proti sobě stavíš pragmatické jednání a "bláboly" o porozumění?

No jasně. Když chci mít život jednoduchý, musím se vzdát celistvosti a velkého obrazu. Okouzlující je, když vyzdvihujeme rozum a tomu ostatnímu se vysmíváme za situace, kdy nás ta druhá část ovládá (stačí se začíst) :).

Nestavím - znova opakuju, že nejdřív je nutno zajistit základní životní funkce a teprve potom podat léky proti bolestem. Myšlení a rozhodování pod vlivem "porozumění" může být stejně kontraproduktivní, jako určování diagnózy po injekci opiátu. Tím si život příliš nezjednoduším - jestliže se "vcítím" do do odcházejícího, můžu se dopracovat až k tomu, že a) si jeho odchod k milence začnu klást za vinu ("asi jsem něco dělala špatně, když se mnou nechce být") a b) můžu si sama před sebou omluvit i jeho chování k dětem, třeba. Jediná možná empatie v takovém případě znamená uznat, že dotyčný je momentálně poněkud nesvéprávný ;) a podle toho se zařídit - ne ho tím omlouvat, ale jednat s ohledem na jeho "vyšinutost" = počítat s možnými důsledky, k čemuž ten rozum sakra potřebuju. Teprve potom můžu začít rozebírat náš vztah na prvočinitele a (možná) se ho pokusit přeskládat.

Selima napsal(a):

javena napsal(a):

Wiki, zuzi... ano, děti by v tom neměly "lítat" jen proto, že my dospělí teď máme problém....
Až se ty emoce uklidní, může otec zase fungovat - víkendově, prázdninově... a bylo by velmi špatné, kdyby proto, že mámě táta řekl to a to a máma o paní tohle a tamto, byly přetrhány vazby mezi otcem a dětmi. Ač se to teď nezdá, můžou úplně v pohodě fungovat - a to moc Sorajiným dcerám přeju. Může to ovlivnit jejich další život a upřímně - neznám nikoho, koho vztah rodičů neovlivnil. A je fuk, jestli žili spolu nebo odděleně. ;)

No, zasa - obe dcéry sú plnoleté, neviem si dosť dobre PRAKTICKY predstaviť, ako im zabrániť stýkať sa - aj keby sa otecko s mamičkou bili a nadávali si ako v cirkuse. :D

Já nepíšu o tom, že jim někdo bude bránit ve styku, kdes to tu četla?
Zkus si představit, že dcery na otce zanevřou, protože mamince udělal takovou strašnou věc - nechtěl s ní žít - a ona plakala a hádali se a než konečně odešel bylo doma dusno a totálně se na nás vyflák a stejně byl pořád s ní... přeci tam nebudu jezdit, když je tam ona... Rozchod rodičů dá dětem zabrat a pokud to dospělí zvládnou, je to vždycky lepší... Nebyly by zdaleka jediné, kdo vinu hodí na jednoho z rodičů a s ním pak dobrovolně přeruší kontakt. Buď proto, aby mamince ukázaly, jak jí mají rády a stojí za ní, nebo protože se na otce nemůžou ani podívat, jak se choval, než odešel. Mám dost takových synů a dcer mezi přáteli a jejich život je tím tak poznamenán, že bych NIKDY, ať se otec mých dětí chová jakkoli, neřekla proti němu křivýho slova. Já to vidím jako partnerka, i když bývalá, ale pro ně je otec a to je rozdíl. Což neznamená, že moje děti žijí ve vakuu. Naopak. I tak vědí dost, ale je jim to vždy vysvětleno - ne omluveno.
Ale tohle máme taky každej jinak - taky znám dost těch, co styku brání, na otce házejí špínu a o nových partnerech se vyjadřují jak dlaždiči - hrozný. Zjistit, že tatínek je č.... co odtáhl za tou k.... a k jejím dvěma fakanům jí udělal dalšího zmetka (mého bratra), asi by mě to dost poznamenalo... Bohužel, jedna realita. :usch:
Tak jsem to myslela Sel... :/

javeno, zaujala mě tvá věta - přece tam nebudu jezdit, když je tam ona.

Je spousta dalších variant. Např. ona si rozhodně nepřeje, aby tam dítě jezdilo, ona si nepřeje se s dítětem svého partnera setkávat. Nikdy neprojevila zájem poznat děti svého partnera. Ono je to jaksi i pohodlnější, levnější, ...
To je náš případ.

Je spousta dalších variant.
No právě... Někdy si styky "původního" dítěte s jeho novou rodinou nepřeje otec, například. To první vezme s velkým humbukem na zmrzlinu nebo do kina a s těmi dalšími potichoučku vyrazí na dva týdny k moři. Co kdyby jim ubylo???

Já vím, Majkafo... hned mě tahle varianta napadla, když jsem viděla, že reaguješ na tomhle vlákně po tom mým příspěvku - to nemyslím nijak špatně... jen, že to tak bohužel někdy je. S tím se dětem taky špatně vyrovnává... :/
Já beru situaci Soraji - ta tu psala, že otec chtěl dcerám paní představit, nebo chce... ona je chce poznat, tuším. Já bych nebránila a vysvětlila holkám, že je to prostě tak, táta je má rád a to, že nechce žít se mnou nic nemění natom, že je to jejich táta a má je rád. On v tom teď lítá a víkendy chce být s ní a těžko se rozpůlí a bude s holkama i přítelkyní... takže to vypadá, že na ně kašle. Jen by je neměl hned tahat na nějaký rodinný výlet, to není nejlepší - stačila by pizzerie, koupaliště... hodina... jen, aby se poznali a já jako matka bych dětem vysvětlila, že jestli si budou s paní rozumět, budu nejšťastnější máma pod sluncem. A nejsou to planý kecy - není to dlouho, co jsem to řekla svým dětem. Jenže náš tatík se trochu rozjel a už si rozumnějí se třetí tetou a už bych ho něčím bacila... taky už to nadšení z další kámošky, co si je snaží koupit bonbonama a hamburgerama nebylo největší... No, taky jsem jim to vysvětlila. ;)
A samosebou - může se najít i taková, co z nich nadšená nebude a tatík pomalu "vyšumí" dětem ze života a člověk s tím kulový udělá... :/

Javena- s každým slovem  souhlasně kývám.....  S dětmi a jejich vztahem k odejitému partnerovi  se musí jak s platem vajec přes kameny....  Jak to udělat aby u toho člověk (ten zůstávající) nepřekousl někdy jazyk i myšlenky -toť velekus práce.... :jojo:

Helena-    pragmatik v tobě je mi velmi blízký...:godlike::supr:

jaevik napsal(a):

Právě řeším úplně stejnou situaci. Manžel byl pevně rozhodnut, že odejde, ale po té, co jsem v pondělí zkolabovala, doma zůstal, domluvili jsme si manželskou poradnu, ale ta je bohužel až za 14 dní.Teď trpím, protože si za milenkou odskakuje na návšťevu. Slíbil mi, že s ní nebude spát, dokuď nám neporadí odborníci. Já chci vztah zachránit, ale už druhý večer trávím sama doma s dětmi a myšlenka na to, že je u jiné, je strašné. Držte se, vím co to je.

Te´d jsem si všimla  nové "tváře" - Vítej do Klubu přeživších!  :storstark:
  Pročti si celé vlákénko a  přidej se do houfu. Uvidíš, že bude líp......:jojo:

hirondel napsal(a):

Selima napsal(a):

mariposa napsal(a):

Všichni děláme chyby, ať jsem žena či muž.

Ale ľudia s charakterom si za svoje chyby zaplatia sami, tíško ich vyhodnotia ako chyby a snažia sa im v budúcnosti vyhnúť. Tí druhí nechajú vyžrať SVOJE chyby DRUHÝM a ešte sa čudujú, že týmto sa to nepáči. :dumbom: Keď chcem vymeniť manželku za novší model, považujem za drzosť žiadať od staršieho modelu, aby mi ho financoval - a ešte sa vyprdnúť na deti, rodinu, blízkych... :usch:

Seli ,
to je bez diskuze ze je drzost zadat to co zadal Soraji muz, a to je proste chyba a chyby dela kazdy a kazdy si za ne nese zopovednost-nasledky. :)

I soraji muz muze mit to stesti (kdyz se mu proste rozsviti) a poucit se ze svych chyb a v budoucnu je neopakovat. Vyhnout se jim. :)

Kazdy preci plati za sve chyby. :)  A skutecne vsichni delame chyby. Z mnoha duvodu.

Len niekedy zaplatí vyššiu cenu (napríklad aj životom) niekto iný...

Holky, já nevím, proč má manžel pořád potřebu mě zasvěcovat do svých věcí, proč mi pořád o nich vykládá, za chvíli snad budu vědět i to, co si koupili s tou druhou v sámošce na svačinu. Už to odmítám poslouchat, on má zřejmě potřebu to povídat mě, protože nemá nikoho jinýho, komu by se svěřil. Nevidí, že mi to ubližuje, navíc ho přestávám vnímat jako partnera, přece nemůže problémy s milenkou řešit s manželkou.
Vím, že je manžel do té druhé momentálně hrozně zamilovaný, ale neví, jak je na tom ona, včera jsem se ho jen zeptala, jestli bude o víkendu doma, že volala thyně, že by rádi přijeli.
On na to, že neví, že ho paní na víkend tentokrát nepozvala, že se minule nějak pohádali. Stejně si ale večer chystal kabelu s oblečením, kdyby náhodou zavolala. Jak pípla sms, tak se okamžitě vrhal na telefon. Pak mi řekl,že asi tentokrát na víkend k ní nepojede, prý nemá čas, že jde někam s kamarádkama. Minulý víkend zase u ní prý spravoval pračku, dovážel její děti od jejich otce a něco v bytě u ní sádroval. Udělá pro ni cokoli. Jinak se s ní osobně viděl jen asi 4-5x o víkendu, hned po druhém setkání mi ale řekl, že ode mě chce odejít. Ode ode mě chtěl radu, jestli si myslím, že paní na něm záleží, nebo jestli ho jen tak dráždí tím, že nemá čas, aby žárlil a aby se rychleji rozhodl, pro ni samozřejmě.
On je na ní totálně závislý, sám mi řekl, že ukončit to s ní teď hned rozhodně nedokáže, i když neví, na čem u ní je a jestli ten vztah bude mít nějakou budoucnost. Prý kdyby to věděl, nikdy by do toho nešel, prý si myslel, jak bude šťastný a teď má život naruby.
Dál jsem tyto výlevy odmítla poslouchat, řekla jsem mu, aby mi už o nich dvou vůbec nic neříkal, že to jsou jeho problémy a já mám dost svých. Přijde mi to všechno jako zlý sen, včera jsem si musela dát studenou sprchu já. Stěhovat se prý zatím nemá kam, ale třeba za týden bude zase všechno jinak, třeba se paní rozmyslí. Ještě štěstí, že i já se můžu rozmýšlet, to mi ale došlo pořádně až teď nedávno a taky díky vám.

sorajaa napsal(a):

Holky, já nevím, proč má manžel pořád potřebu mě zasvěcovat do svých věcí, proč mi pořád o nich vykládá, za chvíli snad budu vědět i to, co si koupili s tou druhou v sámošce na svačinu. Už to odmítám poslouchat, on má zřejmě potřebu to povídat mě, protože nemá nikoho jinýho, komu by se svěřil. Nevidí, že mi to ubližuje, navíc ho přestávám vnímat jako partnera, přece nemůže problémy s milenkou řešit s manželkou.
Vím, že je manžel do té druhé momentálně hrozně zamilovaný, ale neví, jak je na tom ona, včera jsem se ho jen zeptala, jestli bude o víkendu doma, že volala thyně, že by rádi přijeli.
On na to, že neví, že ho paní na víkend tentokrát nepozvala, že se minule nějak pohádali. Stejně si ale večer chystal kabelu s oblečením, kdyby náhodou zavolala. Jak pípla sms, tak se okamžitě vrhal na telefon. Pak mi řekl,že asi tentokrát na víkend k ní nepojede, prý nemá čas, že jde někam s kamarádkama. Minulý víkend zase u ní prý spravoval pračku, dovážel její děti od jejich otce a něco v bytě u ní sádroval. Udělá pro ni cokoli. Jinak se s ní osobně viděl jen asi 4-5x o víkendu, hned po druhém setkání mi ale řekl, že ode mě chce odejít. Ode ode mě chtěl radu, jestli si myslím, že paní na něm záleží, nebo jestli ho jen tak dráždí tím, že nemá čas, aby žárlil a aby se rychleji rozhodl, pro ni samozřejmě.
On je na ní totálně závislý, sám mi řekl, že ukončit to s ní teď hned rozhodně nedokáže, i když neví, na čem u ní je a jestli ten vztah bude mít nějakou budoucnost. Prý kdyby to věděl, nikdy by do toho nešel, prý si myslel, jak bude šťastný a teď má život naruby.
Dál jsem tyto výlevy odmítla poslouchat, řekla jsem mu, aby mi už o nich dvou vůbec nic neříkal, že to jsou jeho problémy a já mám dost svých. Přijde mi to všechno jako zlý sen, včera jsem si musela dát studenou sprchu já. Stěhovat se prý zatím nemá kam, ale třeba za týden bude zase všechno jinak, třeba se paní rozmyslí. Ještě štěstí, že i já se můžu rozmýšlet, to mi ale došlo pořádně až teď nedávno a taky díky vám.

Sorajo-  když jsem dnes otevřela notes na Babinetu, vyskočil na mě tvůj příspěvek ze 14.6.
Víš co je na tom  zajímavé? Pozorovat,jak se tvé  pocity přehouply z  rozviklané trosky do vcelku  odhodlané "baby"!!! :supr:

Na ty jeho výlevy by byl dobrý kýbl studené vody- fláknutý do ksichtu...  Jinak to nedovedu říct.  Utni ty svěřovačky! A´t to chodí říkat mamince. Nebo v tom samém okamžiku kdy začne, začni mluvit o tom, že by bylo potřeba vymalovat předsííň a že ti prokluzuje spojka v autě. A že kolega , co tě pozval na kávu je bohužel ženatý, jinak bys o něm začala vážně uvažovat....

Prostě ani totálně zamilovaný chlap není bezmozek úplně. On moc dobře VÍ , že ti ubližuje, ale je mu to  TEĎ jedno.   A to se nedělá ani nepříteli. Tak mu ty jeho proslovy utni!!!!! ˇBav se  s ním jen o tom o čem chceš  TY  a  co je  pro tebe nebolestivé nebo alespoň snesitelné !!!!!

helena napsal(a):

Zřejmě jsem nepozorná, s čímž souvisí i mé nepostřehnutí přidávajících se milenek
Se skromností sobě vlastní :P a vzhledem k autorce termínu :reta: si dovolím tvrdit, že jednou z nich jsem zřejmě byla míněna já a tobě jen chybějí souvislosti. Až na to, že byť přidávající se, jsem milenkou poněkud atypickou (modří vědí :D).

Axi napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

heleno, ty proti sobě stavíš pragmatické jednání a "bláboly" o porozumění?

No jasně. Když chci mít život jednoduchý, musím se vzdát celistvosti a velkého obrazu. Okouzlující je, když vyzdvihujeme rozum a tomu ostatnímu se vysmíváme za situace, kdy nás ta druhá část ovládá (stačí se začíst) :).

Nestavím - znova opakuju, že nejdřív je nutno zajistit základní životní funkce a teprve potom podat léky proti bolestem. Myšlení a rozhodování pod vlivem "porozumění" může být stejně kontraproduktivní, jako určování diagnózy po injekci opiátu. Tím si život příliš nezjednoduším - jestliže se "vcítím" do do odcházejícího, můžu se dopracovat až k tomu, že a) si jeho odchod k milence začnu klást za vinu ("asi jsem něco dělala špatně, když se mnou nechce být") a b) můžu si sama před sebou omluvit i jeho chování k dětem, třeba. Jediná možná empatie v takovém případě znamená uznat, že dotyčný je momentálně poněkud nesvéprávný ;) a podle toho se zařídit - ne ho tím omlouvat, ale jednat s ohledem na jeho "vyšinutost" = počítat s možnými důsledky, k čemuž ten rozum sakra potřebuju. Teprve potom můžu začít rozebírat náš vztah na prvočinitele a (možná) se ho pokusit přeskládat.

Heli, ja si myslím, že praktické opatrenia sú dôležité, ale na čo by osm sa asi vykašľala úplne, je nejaké rozoberanie MANŽELA, ale hoci aj vzťahu. Naopak by som rozobrala - mierne a s láskou a súcitom - seba, a potom by som už začala hľadať do budúcnosti spôsoby, kao ďalej "normálne" fungovať. Na nejaké väčšie rozbory je aj tak asi lepší čas až neskôr... keď si veci trochu sadnú.

ahoj holky tak to tady ctu - no neco podobneho mame taky, je to trochu lepsi pac jsem ho vydilae  tak mi pise sms, ze se od  ni stehuje, ze na ni kasle,ze ted odjel na dovolenou.............proc to delaji by me taky zajimalo co ja s tim to je prece jeho problem??????? ja na to vubec ereaguji a telefony nezvedam , to je pak na Chocholouska

vyhodila

majkafa napsal(a):

javeno, zaujala mě tvá věta - přece tam nebudu jezdit, když je tam ona.

Je spousta dalších variant. Např. ona si rozhodně nepřeje, aby tam dítě jezdilo, ona si nepřeje se s dítětem svého partnera setkávat. Nikdy neprojevila zájem poznat děti svého partnera. Ono je to jaksi i pohodlnější, levnější, ...
To je náš případ.

Tak, ono sú deti a deti. Trojročné ňuchňacie detičky a adolescenti, ktorí sa mi pomaly približujú vekom a určite nehoria ku mne láskou :D - uznaj sama, že to je priepastný rozdiel.

Babky, tak ja sa priznám, že to nezávidím ani tým chlapom... Tá neistota (aj existenčná :jojo: ) musí byť strašná... :kapitulation: Toto dočansé pominutie zmyslov je niekedy krásne, ale tuná to viídm na dlhú, predlhú kocovinu a doživotné naprávanie následkov.