Prosím,potřebovala bych poradit,co dělat,nebo kam se obrátit ohledně mého syna.Otec mu před 5 lety zemřel,jsem na něj a na dceru-18let sama.To je asi kámen úrazu,že toho zneužívají.Nedávno jsem zjistila,že mi syn bere kreditní kartu a po malých částách vybírá peníze.Dělá to už skoro 3 tisíce.Kartu jsem zablokovala,ale nedozvěděla se,kam ty peníze dal.prý mi to nemůže říct.Nepřipadá mi,že by bral drogy....Je v posledním ročníku školy a když se dozvěděl,že je přijatý na střední školu,tak se začal flákat-prý je nemocný a do školy nepůjde.Přitom mu hrozí za 5 z jednoho předmětu.Včera mi nepřišel na noc domů-teď leží v posteli,že je nemocný.Volala jsem tedy k lékařce a vážně u ní byl a dostal i antibiotika.Jsem zoufalá,nevím co dál ....

Jestli ti peníze bral po malých částkách....předpokládám, že 300-500 - tak si určitě nepamatuje na co a je možné, že to jen probendil a sám, či s kámošem nebo kámoškou si dali něco v mekáči....prostě přilepšení.

Kartu ani peníze nenechávej volně doma, prostě furt vše nos  s sebou, nebo dej někam - schovej - příležitost dělá zloděje - a 16 let to je blbý věk.

Prostě zkusil to a párkrát se mu to povedlo. Ano, teď má veget i ve škole, je vidět že si to "užívá" - nějaká brigáda na léto by nebyla pro něj k sehnání?Protože dětičky se nudí.... a některé se nudí rády....

Jseš na ně sama, máš mnoho zodpovědnosti....

Předpokládám, že když se bude trochu snažit - haha, řekni mu to - tak by mu snad 5 dát neměli, ostatně dají-li, bude na podzim dělat reparát. Já vím, je to pro tebe na mrtvici, ale  uvědom si, že by to mělo šokovat spíš jeho...

Snažím se vše vidět optimisticky, reaguju jen na přečtené

mám taky skoro 17ctiletého kluka a je fakt, že pokud si nekoupí něco konkrétního - ala nová kšiltovka, triko ... fakt neví, kde kolik utratil a za co ...
má svoje peníze z brigád a je spíše škudla ... ale občas to na něho vlítne a věř, že jak správně psala Míša43, klidně ti projí u Mekáče :)

ovšem proč píšu, jemně svého chlapečka upozorni, že i když ho přijali, bude muset hnedle v září ukázat vysvědčení, neb oni si ho kontrolují. kluk je na elektroprumce a musel dokonce donést originál, ani kopie jim nestačila :)

každopádně se drž :)

a je fakt, že to že jsi na ně sama je děs běs, neb když můj drahý je mimo, tak je chlapec naprosto klidný a vyrovnaný, připojený k PC  a na mé narážky ať to vypne a jde de učit, v podstatě reaguje jen ... jojo, za chvilku ...
když je tam velký táta, tak .... to někdy i nezapne :))))))))

Taky mám 16-let syna..jsem na něho sama. Na ZŠ ještě docela dobré. Pak první rok učňáku kde měl incident a vyhodili ho, no nemuseli, svezl se ještě s jedním. Je na jiném učnáku jiném oboru, od září chce nastoupit na jiný obor jako do prváku, už ho přijali.chytnul se šíleného kamaráda, který kvůli němu přešel na stejný učnák do stejné třídy a také od září jde na jiný obor. Odmítá nyní chodit do školy, je pořád "nemocný" chce se na 2! měsíce odhlásit a jít na pracák, protože by musel dělat zkoušky,má moc zameškaných hodin. Bohužel to není všechno, ždíme ze mě šíleně peníze, šílený psychický nátlak a už mě párkrát i napadl, byla jsem v poradně i psychologa, zjevně má poruchy chování, emoční a nevím ještě jakou a ideální řešení diagnosták..protože já ho nezastavím v ničem..vůbec si ze mě nic nedělá..Jsem šíleně vyčerpaná a zničená. Do toho diagnostáku bych ho i dala, nebyl by to problém, přitom napadení, to mi řekli v poradně,potřebuje režim, který já mu nejsem schopná dát..protože mi už i vyhrožuje zda to řeknu..ale nedovedu pojmout to, že ho vlastně udám, oznámím to buď na sociálce nebo polici a přitom s ním jsem stále stejné domáctnosti, tomu psychu které pak bude následovat, protože to nebude hned. Syn samozřejmě do diagnostáku nechce, bojí se, ve skutečnosti je srab a bojí se těch kluků tam, prostě mám hrůzu a strach z toho období než by se tam dostal. Kdyby bydlel do té doby jinde, tak mi to nedělá problém, protože vím, že mu to tam asi pomůže, protože jinak se to bude vše stupnovat, až raději nedomýšlím kam..Nemáte s tím nějaká zkušennost s diagnostákem, jak dlouho to umístění trvá? Žít s partnerem v domácím nasílí je šíené, ale můžete se rozvést, ale s vlastním dítětem je to milionkrát větší psycho..d

Lilina napsal(a):

Taky mám 16-let syna..jsem na něho sama. Na ZŠ ještě docela dobré. Pak první rok učňáku kde měl incident a vyhodili ho, no nemuseli, svezl se ještě s jedním. Je na jiném učnáku jiném oboru, od září chce nastoupit na jiný obor jako do prváku, už ho přijali.chytnul se šíleného kamaráda, který kvůli němu přešel na stejný učnák do stejné třídy a také od září jde na jiný obor. Odmítá nyní chodit do školy, je pořád "nemocný" chce se na 2! měsíce odhlásit a jít na pracák, protože by musel dělat zkoušky,má moc zameškaných hodin. Bohužel to není všechno, ždíme ze mě šíleně peníze, šílený psychický nátlak a už mě párkrát i napadl, byla jsem v poradně i psychologa, zjevně má poruchy chování, emoční a nevím ještě jakou a ideální řešení diagnosták..protože já ho nezastavím v ničem..vůbec si ze mě nic nedělá..Jsem šíleně vyčerpaná a zničená. Do toho diagnostáku bych ho i dala, nebyl by to problém, přitom napadení, to mi řekli v poradně,potřebuje režim, který já mu nejsem schopná dát..protože mi už i vyhrožuje zda to řeknu..ale nedovedu pojmout to, že ho vlastně udám, oznámím to buď na sociálce nebo polici a přitom s ním jsem stále stejné domáctnosti, tomu psychu které pak bude následovat, protože to nebude hned. Syn samozřejmě do diagnostáku nechce, bojí se, ve skutečnosti je srab a bojí se těch kluků tam, prostě mám hrůzu a strach z toho období než by se tam dostal. Kdyby bydlel do té doby jinde, tak mi to nedělá problém, protože vím, že mu to tam asi pomůže, protože jinak se to bude vše stupnovat, až raději nedomýšlím kam..Nemáte s tím nějaká zkušennost s diagnostákem, jak dlouho to umístění trvá? Žít s partnerem v domácím nasílí je šíené, ale můžete se rozvést, ale s vlastním dítětem je to milionkrát větší psycho..d

myslím, že tohle je v tvé situaci nejdůležitější věta. Pokud sama tušíš, řže se to bude stupnovat, nezdržuj to a hned se na sociálce dohodni na diagnostaku.Každým zdržením sama sobě ubližuješ a pak mu bude 18 a to už neděláš nic.