Teru99 — 20. 5. 2010 13:59

Ahoj,

bohužel patřím přesně do té kateogire žen, které opravdu nechcete potkat na silnici, když řídí auto. Zajímalo by mne dámy, jak to máte vy ostatní. Jsem přesvědčená, že se tady najde dost takových, které řídí jako Schumacher, ale vy ostatní? Jak dlouho vám trvalo dostat řízení do ruky?
Já jsem zoufalá, naprosto nevnímám vzdálenosti, netuším, kdy můžu vjet z vedlejší na hlavní, přednosti na křižovatkách pro mne stále představují jednu z největších záhad vesmíru, projet mezi dvěma auty - no to už snad raději umřít a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte :P

mariposa — 20. 5. 2010 14:06

Podle me NE ridit automaticky, ale ridit vedome.
Byt proste tam u rizeni, nemyslet na to co mam nebo nemam delat, ale proste bdele, vedome ridit, byt tam a mit z toho poteseni, myslenky hodit za hlavu a divat se co se deje a uvolnene bdele reagovat.

Kdyz premyslim o tom proc maji nektere zeny (i muzi) problem s rizenim, mam za to, ze v tom vezi urcity druh strachu. Podle me ten, kdo se ridit neboji, ten ridi bezpecne. Vi totiz co se deje, co dela, zatimco ten co se boji, ten to vlastne nevi, nebot strach paralyzuje jeho bdelost.

Petruša — 20. 5. 2010 14:17

až když jsme si pořídili automat. Do tý doby to byl děs, skoro jsem nejezdila. Když jsme si ho pořídili, začala jsem jezdit a to ostatní, co popisuješ mi jen tím cvikem přešlo "do krve"

Xsara — 20. 5. 2010 14:28

Teru99 napsal(a):

a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte :P

Tak to tě asi nepotěším. Pamatuju si vcelku přesně, jak jsem v už autoškole bravurně zvládala podélné parkování.
Dneska - potřebuju zaparkovat, vidím volné místo - to neee, tam se nevejdu. Zajedu za roh, tam se mi povede někam to natlačit, a když pak obejdu roh a jdu kolem toho malého místa, kam jsem se teda rozhodně nemohla vejít, vidím tam parkovat avii, která má ještě vpředu i vzadu celkem dost prostoru... :lol:

Ale jinak jo, určitě ti to časem přejde do krve, a nebudeš se muset pekelně soustřeďovat na techniku jízdy ani na to, jestli tady na té křižovatce máš přednost ty, nebo se do ní sune zleva...

venuše — 20. 5. 2010 14:39

Teru99 napsal(a):

Ahoj,

bohužel patřím přesně do té kateogire žen, které opravdu nechcete potkat na silnici, když řídí auto. Zajímalo by mne dámy, jak to máte vy ostatní. Jsem přesvědčená, že se tady najde dost takových, které řídí jako Schumacher, ale vy ostatní? Jak dlouho vám trvalo dostat řízení do ruky?
Já jsem zoufalá, naprosto nevnímám vzdálenosti, netuším, kdy můžu vjet z vedlejší na hlavní, přednosti na křižovatkách pro mne stále představují jednu z největších záhad vesmíru, projet mezi dvěma auty - no to už snad raději umřít a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte :P

Muzu se zeptat, kdo ti vlastne dal ridicak, kdyz nic neumis??? :co:

laminanonte — 20. 5. 2010 14:50

venuše napsal(a):

Teru99 napsal(a):

Ahoj,

bohužel patřím přesně do té kateogire žen, které opravdu nechcete potkat na silnici, když řídí auto. Zajímalo by mne dámy, jak to máte vy ostatní. Jsem přesvědčená, že se tady najde dost takových, které řídí jako Schumacher, ale vy ostatní? Jak dlouho vám trvalo dostat řízení do ruky?
Já jsem zoufalá, naprosto nevnímám vzdálenosti, netuším, kdy můžu vjet z vedlejší na hlavní, přednosti na křižovatkách pro mne stále představují jednu z největších záhad vesmíru, projet mezi dvěma auty - no to už snad raději umřít a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte :P

Muzu se zeptat, kdo ti vlastne dal ridicak, kdyz nic neumis??? :co:

nezlob se, ale tohle je dost zásadní, to ostatní se dá nějak obejít. zapakovat za rohem, ..ale pokud nevíš, kdo má přednost na křižovatce, tak bys raději neměla jezdit a ohrožovat ostatní. Do té doby, než se to naučíš.

Jinak k tématu..mám taky problém s parkováním. Raději jedu o ulici dál..

rejka — 20. 5. 2010 14:54

Trénovat,trénovat,trénovat. Denně usedat za volant,zdolávat překážky v podobě neurotických řidičů-spěchačů,hledání volného místa na zaparkování a rychlé reakce volné místo zaplnit svým autem,popřípadě spolknout sprostou nadávku,když jiný byl rychlejší.....Nejlepší "autoškolou" je jízda po Praze. Je zde mnoho agresivních řidičů,hustý provoz,každodenní změny na silnicích,tam kde včera byl provoz v obou směrech,dnes je jednosměrka apod.

Grainne — 20. 5. 2010 14:55

laminanonte napsal(a):

venuše napsal(a):

Teru99 napsal(a):

Ahoj,

bohužel patřím přesně do té kateogire žen, které opravdu nechcete potkat na silnici, když řídí auto. Zajímalo by mne dámy, jak to máte vy ostatní. Jsem přesvědčená, že se tady najde dost takových, které řídí jako Schumacher, ale vy ostatní? Jak dlouho vám trvalo dostat řízení do ruky?
Já jsem zoufalá, naprosto nevnímám vzdálenosti, netuším, kdy můžu vjet z vedlejší na hlavní, přednosti na křižovatkách pro mne stále představují jednu z největších záhad vesmíru, projet mezi dvěma auty - no to už snad raději umřít a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte :P

Muzu se zeptat, kdo ti vlastne dal ridicak, kdyz nic neumis??? :co:

nezlob se, ale tohle je dost zásadní, to ostatní se dá nějak obejít. zapakovat za rohem, ..ale pokud nevíš, kdo má přednost na křižovatce, tak bys raději neměla jezdit a ohrožovat ostatní. Do té doby, než se to naučíš.

Jinak k tématu..mám taky problém s parkováním. Raději jedu o ulici dál..

A kde se to má naučit, když ne v provozu?
Jinak já mám stejný problém, bohužel neřídím. čas od času udělám nový pokus , ale nakonec to vždycky vzdám.

venuše — 20. 5. 2010 15:01

Zakladni veci se musi naucit v autoskole!!!
Ani se nedivim, ze je v Cesku na silnicich tolik mrtvych, kdyz daji ridicak kazdemu.
U nas se nepodivas pri zkousce jednou do zrcatka a letis....

Teru99 — 20. 5. 2010 15:03

Bóže, pro šťoury - tak za á trochu básnické nadsázky a za bé, abych zde přítomné dámy uklidnila, tak já řídím jen s doprovodem, který případně tam, kde si nejsem jistá, poradí. Tzn., že se neřítím do křižovatky stovkou, neřešíce, zda mám nebo nemám přednost, ani na přechodech nesrážím chodce a ani nic podobného. Čestné skautské ;o)

Kuty — 20. 5. 2010 15:08

Dělala jsem autoškolu před více než 20 lety a pamatuji se,že se mi to moc líbilo,neměla jsem zásadní problém.

S podélným parkováním mám trochu problém doposud-když nemusím tak takhle neparkuju a pak ještě nenávidím dlouhé couvání.

To co ovšem popisuješ ty Terru-si tak říkám,že asi budeš patřit k lidem,kteří by prostě na silnice vyjíždět neměli a tečka.Není nic nezvládnutelného zvládnut křižovatky teoreticky a pak to jen převést do praxe.U tebe je to ovšem zdá se nepřekonatelný problém,dále se podivuju nad tvými pocity,když si mezi 2 auty či jak to poposuješ,nic ve zlým,každý prostě na to nemáme buňky,zkus se věnovat něčemu,co pro tebe bude a zvlášť pro okolí,míň nebezpečné.Protože jakmile něco způsobíš,pochybuju že si kdy ještě za volant zase sedneš - to píšu těm,kteří píší něco o potřebě cviku.Tady tenhle případ je už někde úplně jinde(a teď jsem si vzpomněla jak to krásně "opisuje", tuším, Selima, to místo:D:lol:)

BOBOZH — 20. 5. 2010 15:21

Zdravím milé řidičky i když jsem muž nikdy nepodcenuji ženy řidičky,už jezdím48let a vím ,že všechno se dá zvládnout,jen je u řízení třeba myslet a jezdit s rozvahou nenechat se vyprovokovat a v klidu řešit situace v provozu.To že na vás někteří taky rádo by řidiči
budou ukazovat různé posunky toho si nevšímejte a soustředte se na jízdu v klidu vše zvládnete.Je třeba jezdit a jezdit a úspěch se dostaví přeji mnoho štastných kilometru.

Selima — 20. 5. 2010 16:10

Ja by som začala mimo najväčšiu premávku a mimo najrušnejšie ulice a v kľudnejšom prostredí by som sa snažila zautomatizovať niektoré návyky a až potom by som šla do "jamy levovej". Ale aby som ťa ukľudnila: minule kvôli hurikánu, ktorý poničil eletrické vedenie, o.i. aj ovládanie svetelných križovatiek, riadili dopravu na niekoľkých bratislavských križovatkách policajti a ja som sa vážne bála o ich život. :D Niektorí vodiči boli akoby úplne vytrhnutí zo zabehaných koľají, priam z reťaze, a len sa divím, že nedošlo k hromadnej havárke.

Wiki — 20. 5. 2010 16:29

No, já jsem to pochopila jako nadsázku. Nenapadlo by mě to brát úplně vážně, protože by ji řidičák nedali. A ty pocity chápu.

Já jsem coby začátečník problémy měla, nedělala jsem totiž autoškolu jako 18ti letá, ale již starší. Asi i proto jsem měla větší strach. Učím jezdit dceru a bere to mnohem jednodušej a lépe , než já někdy v 27. Čím déle jezdím, tím jsem víc opatrná..

Taky jsem mnoho věcí neuměla, i když jsem měla řidičák (čerstvý), taky jsem ucpávala křižovatky, taky jsem neuměla zaparkovat, neměla odhad, a ve zpětnem zrcátku jsem sice všechno viděla, ale nechápala jsem kde se to vše odehrává.... A nevěřím, že někdo s čerstvým papírem to všechno umí a dobře. (nemluvím o tom, že si myslí, že to umí)

Ženský opravdu mají ve většině případů horší prostorovou představivost. Ale myslím,že zase jezděj opatrněj a nemají tendence závodit..

Pomůže ti jedině praxe. Vem  o víkendu auto a zajeď si někam mimo město, i tam kde to neznáš...a courej se po vesničkách. Všechno je to rutina. Pohyby se ti zautomatizují. Když dnes třeba chci dceři říct, co má dělat, krok po kroku (nebo co jsem udělala za volantem teď a co udělám - mám s tím problém). Zažité to mám, ale přemýšlet jak to dělám a ještě to popsat, to už je problém.

Mmch. ani dnes, do podélného stání, není-li tam místo min. pro auto a půl,  se ani srabácky nepokouším najíždět :D Párkrát se mi to sice povedlo lehce, párkrát ne, ale už se s tím netrápím.

HB — 20. 5. 2010 16:46

no, musim rict, ze me se rizeni zautomatizovalo pomerne rychle, obzvlast kdyz uvazim, ze zase tolik moznosti ridit nemam...ale mivala jsem problem s rozjezdy, stavalo se mi, ze mi to na krizovatce "chciplo", coz taky neni uplne ono..:rolleyes: ale spolujezdci si zvykli, ze sproste zakleju a hned je lepe :D ja vubec za volantem dost nadavam, ackoliv jezdim klidne a bezpecne..:D asi misto abych agresivne jela vystacim s agresivitou verbalni..:rodna:
kdyz jsem mela uplne cerstvy ridicak, jezdival vzdycky nekdo se mnou a mel kriticke pripominky (idealne vecne, nikoliv hystericke vykriky) a po par jizdach usoudili, ze mi rodinny vuz muzou sverit..doporucuju-nechat si poradit, ale vcas se osamostatnit a opravdu si to vyzkouset s tim, ze je na to clovek sam a proste to musi zvladnout..:)
jinak-podelne parkovani taky nevyhledavam, ale v klidnych ulicich, kde nebude vadit, ze se mi to nepovede napoprve a budu tam sibovat pet minut, to zkousim a trenuju..

Teru99 — 20. 5. 2010 16:47

Wiki napsal(a):

No, já jsem to pochopila jako nadsázku. Nenapadlo by mě to brát úplně vážně, protože by ji řidičák nedali. A ty pocity chápu.

Já jsem coby začátečník problémy měla, nedělala jsem totiž autoškolu jako 18ti letá, ale již starší. Asi i proto jsem měla větší strach. Učím jezdit dceru a bere to mnohem jednodušej a lépe , než já někdy v 27. Čím déle jezdím, tím jsem víc opatrná..

.

Wiki, něco na tom bude, já dělala autoškolu ve dvaceti, byla jsem úplně v pohodě, jenom bez pořádné praxe, ale pak nebylo co řídit a znova jsem to začala "učit" ve 27, kdy jsem u sebe najednou začala pozorovat dříve neznámé pocity a obavy ;)

hirondel — 20. 5. 2010 16:50

Teru99 napsal(a):

Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte :P

Tak jo Teru ,muzu Te opravdu utesit. :D     Ale jak uz tu nekdo psal,nutne je jezdit ,jezdit ,jezdit (trenovat) .

Jo a jeste mala vtipna vsuvecka -mozna ze kdyz to budes hulit ,pujde Ti to liiiiip  :lol:

PPavlaa — 20. 5. 2010 17:22

buď v klidu, to se naučíš. já byla na ježdění děsný dřevo. se divím, že sjem nikoho nepřejela a všichni přežili. parkování mi taky nešlo, ve chvílích největšího zoufalství jsem poprosila nějákýho chlapa, aby mi zaparkoval, případně vyjel, když si někdo stoupnul tak, že jsem byla přesvědčená, že tama nikdy nevyjedu, aniž bych to někde neopřela. fakt to chce jezdit a jezdit. ale stejně jsem mnohem radši spolujezdec (jak s kým teda ;)) než řidič, přes to, že s řízením už dávno nemám problém. nemám na to zkrátka a dobře nervy, u některejch vůbec nechápu, jak mohli dostat řidičák, to pak nadávám, vztekám se, občas troubím a byly chvíle, kdy jsem zalitovala, že nejsem chlap,  nemůžu vylízt z auta, pár řidičů vytáhnout z auta a jednu jim natáhnout.

laminanonte — 20. 5. 2010 18:17

Grainne napsal(a):

laminanonte napsal(a):

venuše napsal(a):


Muzu se zeptat, kdo ti vlastne dal ridicak, kdyz nic neumis??? :co:

nezlob se, ale tohle je dost zásadní, to ostatní se dá nějak obejít. zapakovat za rohem, ..ale pokud nevíš, kdo má přednost na křižovatce, tak bys raději neměla jezdit a ohrožovat ostatní. Do té doby, než se to naučíš.

Jinak k tématu..mám taky problém s parkováním. Raději jedu o ulici dál..

A kde se to má naučit, když ne v provozu?
Jinak já mám stejný problém, bohužel neřídím. čas od času udělám nový pokus , ale nakonec to vždycky vzdám.

naučit se to dá třeba na trenažérech.. Myslíš, že piloti se učí lítat za provozu? Těžko.

Jinak vím, že to bylo trochu nadnesené od Teru, že nelítá do křižovatky jako blázen,ale i tak.. na netu jsou různé testy průjezdů křižovatek, tam si to osvěžíš. Je to celkem snadné.

majkafa — 20. 5. 2010 18:39

Já jsem se nenaučila řídit nijak a doufám, že takovýhle trest, že bych musela někdy řídit silniční motorové vozidlo, na mě v tomhle životě nečeká. Toužím řídit jedině letadlo.

venuše — 20. 5. 2010 19:02

Tak to ja jezdim strasne rada, nikdy se toho nevzdam, toho pocitu volnosti a svobody, kdy proste sednu do auta a jedu si kam chci, kdy chci.... nemusim se nikoho doprosovat nebo cekat na autobus/vlak. Miluju hlavne jizdu po dalnici a nedela mi potiz ujet denne treba 1000km.

Teru, nejlepsi je jezdit sama, aby ti do toho nikdo nekecel a neznervoznoval te. Ja jsem taky mela ridicak skoro 20 let a skoro vubec nejezdila. Teprve pred par lety jsem si koupila vlastni auticko, sedla jsem a jela... a celkem to slo, neni se ceho bat....

Petruša — 20. 5. 2010 19:33

to já zase dálnici ráda nemám

a parkovat podélně neumim dodneška, tak to radši nedělám, když to jinak nejde zaparkuju jinde a dojdu pěšky :D

eva4444 — 20. 5. 2010 19:37

Teru, musíš trénovat s nějakým trpělivým spolujezdcem.
Mám řidičák od 18 let a do 25 jsem svoje auto neměla, ale asi tak jednou za měsíc mě pustil tatínek za volant a řídila jsem na chalupu 50 km, takže jednu trasu s jednou značkou auta jsem zvládala dobře. On byl moc trpělivý, za což jsem mu vděčná, říkal, co mám zařadit... Když učil stejným způsobem mou sestru, která dělala stejné chyby, mě tekly nervy strachem a on byl v pohodě.
Ve 24 jsem začala pracovat a musela jsem se vytrénovat díky možnosti řídit různé modely a nutnosti jezdit na služební cesty nejdřív jen v rámci města a pak i Evropy. Do dnes neumím jednu věc bezpečně a to je podélné parkování. Tam kde bydlím to nepotřebuji a když pak náhodou 3x do roka potřebuji podélně zaparkovat, potřebuji místo pro alespoň 1,5 auta. Nemám tak dobrý odhad na délku auta, jako můj chlap. Já si jakoby myslím, že to auto je alespoň o půl metru delší a širší než je. No alespoň jsem už několik let nikde neškrábla (musím zaklepat).

Tercila — 20. 5. 2010 19:43

Jsem na tom stejně jako Venuše. Auto jsou moje "nohy". :) Je to pro mě vášeň, láska, hobby... Jezdím denně a mívám chuť cestou z práce jen tak "odbočit" a zajet třeba 1500 km daleko. Cestu letadlem volím, jen když opravdu musím, a autobusy a vlaky - to pořádně ani neznám.

Řídit mě před 26 lety naučil manželův hodný a klidný brácha. Dodnes mu v duchu děkuji :).
Měla jsem výhodu, že táta mě od malička učil poslouchat motor :).
Nikdy jsem nechápala, co holčičky na těch panenkách v kočárku mají :D.

Zlatynka — 20. 5. 2010 21:14

Tak já, vzhledem k tomu, že jsem začala chodit se svým instruktorem z autoškoly, můžu říct, že mi kurz řízení trval asi 2 roky! :lol:  Byla to tedy šílená buzerace, páč měl vedle ty druhý pedály a v podstatě si řídil furt podle svého :dumbom: Ted odstupem času však musím uznat, že to byl dobrý základ. Jsem totiž taky taková typická ženská....trasy se prostě musím naučit, když mám jet někam, kde to neznám, cítím takový vnitřní neklid. Ale stačí si to jednou projet a příště jsem v pohodě.  Takže docela  mi trvalo dlouho, než mi to přešlo do krve.....mám kamárádku, která asi měsíc po skončení autoškoly vyfasovala od taťky celkem silné auto a vyrazila za příbuznýma asi 400 km daleko i s malým dítětem a neměla z toho žádné nervy. Prostě někdo je k jízdě zrozen a někdo musí na sobě tvrdě makat.

vera — 20. 5. 2010 21:20

stavili mne policajti....jela jsem rychle...bylo mi to jasné...ale tam se snad nedá jet 50....dost aut mě ještě předjelo....zastavili pouze mne....paní řidičko, doklady...víte, že jste jela rychle...ano, ale ostatní jeli rychleji...viděli jste, že....koukli na sebe....tak jeďte....a nic....ty brďo

Tercila — 20. 5. 2010 21:34

Zlatynka: Byla to tedy šílená buzerace, páč měl vedle ty druhý pedály a v podstatě si řídil furt podle svého

:D :D To bylo fakt nefér! :D

laminanonte — 20. 5. 2010 21:40

já měla v autoškole taky pedanta. Už první jízda.. 5min. na parkovišti.." rozjeďte, zastavte, rozjeďte, zastavte..dobrý, tak jedem." Prý co bychom se tam asi tak naučili.Takže hned první jízda z Budějovic na Hlubokou a zpět. V půlce autoškoly jsem tam už nechtěla, řval na mě, když jsem udělala chybu..ale je fakt, že naučil. Taky jsem si hned troufla jet 70km za kamarádkou i s dětmi

sisi21 — 20. 5. 2010 23:58

Teru99 napsal(a):

Ahoj,

bohužel patřím přesně do té kateogire žen, které opravdu nechcete potkat na silnici, když řídí auto. Zajímalo by mne dámy, jak to máte vy ostatní. Jsem přesvědčená, že se tady najde dost takových, které řídí jako Schumacher, ale vy ostatní? Jak dlouho vám trvalo dostat řízení do ruky?
Já jsem zoufalá, naprosto nevnímám vzdálenosti, netuším, kdy můžu vjet z vedlejší na hlavní, přednosti na křižovatkách pro mne stále představují jednu z největších záhad vesmíru, projet mezi dvěma auty - no to už snad raději umřít a zaparkovat tam, kde nemám k dispozici aspoň pět volných parkovacích míst vedle sebe, je prostě nemožné.
Prosím utěšte mne, že jste v začátcích také takhle bojovaly a dnes řídíte stejně automaticky, jako dýcháte :P

Jo jezdit ,jezdit ,jezdit.
Zaparkovat auto není až takový problém.Holt si buddeš hledat místo o trochu déle a nebo jinde.Tak ,aby ti to vyhovovalo,Problém je spíš ten pokud neumíš rychle reagovat a jestli máš strach a nejseš si jistá...no nevím radši bys za volant v tomto případě vůbec neměla sedat!

sisi21 — 21. 5. 2010 0:02

PPavlaa napsal(a):

a byly chvíle, kdy jsem zalitovala, že nejsem chlap,  nemůžu vylízt z auta, pár řidičů vytáhnout z auta a jednu jim natáhnout.

na to nepotřebuješ být chlapem.:lol::lol:

marvika — 21. 5. 2010 8:02

Já si dělala řidičák v 51 (před 3 lety), dneska nechápu, jak jsem to bez auta sama s 3 dětma zvládala. Fakt je, že křižovatky neřeším, ty mám zažitý (jezdila jsem od malička na kole a děti jsem na ulici nepustila-na kole, dokud neuměli křižovatky a značky), parkování podél chodníku-to musí být nejméně 2 parkovací místa, ale to moc neřeším, protože většinou poblíž jsou parkovací místa "na šejbr". Jezdím ráda, i když respekt mám pořád a snažím se dodržovat rychlosti-pořád si říkám, že i při 50 km/hod jsem rychlejší, než pěšky nebo na kole. Chce to jezdit a jezdit. I instruktor z autoškoly mi šel raději pomoct vybrat auto, když viděl, že se nemohu rozhodnout, protože tvrdil, že když nezačnu jezdit hned, tak za 2 měsíce se budu bát do auta sednout. Tak sednout si k mapě nejbližších míst, vyřešit křižovatky a jezdit ! Držím palce.

laminanonte — 21. 5. 2010 8:50

pro začátek stačí, když si trasu, kterou jezdíš nejvíc, projdeš pěšky a podíváš se hlavně na křižovatkách, jak tam fungují přednosti. Pak si to sama několikrát zkus projet.
Pokud se hodně bojíš, lze si v autoškole připlatit kondiční jízdy

Ivana — 21. 5. 2010 10:39

Já řídit vůbec neumím. jedině, že mám řidičák. Dělal jsem ho nadvakrát, poprvé mě vyhodili z jízd, podruhé jsem to nějak "ukecala". Řídila jsem pak všehovšudy párkrát, BM se se mnou strašně bál a já se bála taky. Nějak jsem nedokázala zkoordinovat volant, řazení, pozorování silničního provozu vpředu i vzadu a ještě značek. i když se říká, že ženy jsou schopné dělat více věcí zaráz, já tedy ne. Nakonec jsem přestala řídit úplně a spadl mi obrovský kámen ze srdce. BM řídil úplně bravurně od svých 18ti let. Po rozvodu jsem si zvykla na MHD a nedělalo mi to absolutně žádný problém. Auto jsem nepotřebovala. Te´d si koupil auto syn, ale kromě toho, že mě jednou svezl do vesnice, odkud jsem chtěla jít na výlet (a kam stejně jede MHD), tak prostě auto nepotřebuju. I kdybych měla peníze, což nemám, auto bych si nikdy nekoupila. Jsem naprosto spokojená bez něj.

mariposa — 21. 5. 2010 10:48

Praktickou zkousku v autoskole jsem udelala az na podruhy, byla jsem prilis vystrasena z komise, ktera se mnou v aute sedela, proste strach. Napodruhy uz jsem ridila uvolneneji a zkousku jsem zvladla. Pamatuju si, ze hned ten den co jsem udelala ridicak (bylo mi 19) jsem dostala napad nekam si sama vyjet. Byl docela orisek vubec vyjet ze zahrady, ale plne jsem se soustredila na to aby se mi to podarilo a podarilo se. Jela jsem se proste projet, mela jsem velkou chut si to zkusit poprve uplne sama. Dodnes si pamatuju, ze to byl nadherny pocit, byt v aute sama, sama za sebe to ridit, nikdo mi do toho nemohl kecat, proste parada. Maximalne jsem si tu prvni jizdu uzila. Naprosta volnost, vim, ze me rizeni bavilo a od te doby dodne bavit neprestalo. Nasla jsem si v tom zalibeni :)

A pamatuju si na jednu vtipnou vec z toho prvniho dne. Kdyz jsem se vracela, smrakalo se a proto jsem si rekla, ze by bylo vhodny zapnout svetla. Jenze... tim autem jsem jela poprve a vubec jsem nevedela jak se ta svetla zapinaji, takze jsem nakonec jela bez svetel :dumbom: Nic se nestalo, ale poucilo me a pristi jizda uz byla bez zavahani. Moje rada: jezdit, hned sednout za volant a jezdit. A niceho se nebat :)

Grainne — 21. 5. 2010 10:51

laminanonte napsal(a):

Grainne napsal(a):

laminanonte napsal(a):


nezlob se, ale tohle je dost zásadní, to ostatní se dá nějak obejít. zapakovat za rohem, ..ale pokud nevíš, kdo má přednost na křižovatce, tak bys raději neměla jezdit a ohrožovat ostatní. Do té doby, než se to naučíš.

Jinak k tématu..mám taky problém s parkováním. Raději jedu o ulici dál..

A kde se to má naučit, když ne v provozu?
Jinak já mám stejný problém, bohužel neřídím. čas od času udělám nový pokus , ale nakonec to vždycky vzdám.

naučit se to dá třeba na trenažérech.. Myslíš, že piloti se učí lítat za provozu? Těžko.

Jinak vím, že to bylo trochu nadnesené od Teru, že nelítá do křižovatky jako blázen,ale i tak.. na netu jsou různé testy průjezdů křižovatek, tam si to osvěžíš. Je to celkem snadné.

To jeste existuje trenazery ?  To bych docela zkusila .

Grainne — 21. 5. 2010 11:04

Ivana napsal(a):

Já řídit vůbec neumím. jedině, že mám řidičák. Dělal jsem ho nadvakrát, poprvé mě vyhodili z jízd, podruhé jsem to nějak "ukecala". Řídila jsem pak všehovšudy párkrát, BM se se mnou strašně bál a já se bála taky. Nějak jsem nedokázala zkoordinovat volant, řazení, pozorování silničního provozu vpředu i vzadu a ještě značek. i když se říká, že ženy jsou schopné dělat více věcí zaráz, já tedy ne. Nakonec jsem přestala řídit úplně a spadl mi obrovský kámen ze srdce. BM řídil úplně bravurně od svých 18ti let. Po rozvodu jsem si zvykla na MHD a nedělalo mi to absolutně žádný problém. Auto jsem nepotřebovala. Te´d si koupil auto syn, ale kromě toho, že mě jednou svezl do vesnice, odkud jsem chtěla jít na výlet (a kam stejně jede MHD), tak prostě auto nepotřebuju. I kdybych měla peníze, což nemám, auto bych si nikdy nekoupila. Jsem naprosto spokojená bez něj.

Ja mam stejne problemy, + to, ze nikam netrefim, ale mrzi mne to , moc by se mi toto umeni hodila . Povazuji se vicemene za blba, protoze auto ridi opravdu vicemene kazdy.Takze to uz musi bejt , kdyz to nekde nedokaze.

Daniela S. — 21. 5. 2010 11:30

Ani po trech letech rizeni nemam vsechno zautomatizovane, respektive jakmile zjistim, ze jedu automaticky, sakra se snazim vratit se myslenkama k rizeni. Nerada jedu nekam, kde to neznam - ve meste, kde zdrzuju ostatni (podotykam, ze 95 % casu ridim v Italii), a autem, ktere neznam. Ale obecne vzato po asi 20 000 km uz to nebylo ja proti autu a provozu, ale ja a moje auto proti provozu.
Urcite by stalo za to vzit si par kondicnich jizd v autoskole a nechat si znova vysvetlit od profesionala to, co te nejvic blokuje. U krizovatek me v autoskole nechali vzdycky rict, kdo a proc ma prednost, nahlas.
S tim parkovanim a projizdenim uzkych mist... to je tezky, u sveho auta casem pochopis, kde zacina a konci, s cizim budes mit tendenci povazovat ho za dvakrat delsi a sirsi. Da se trenovat, nejdriv napr. mezi poplenicema, pak mezi autama - popojet, podivat se, kolik si MYSLIS, ze zbyva mista, vystoupit a podivat se, jak je to ve skutecnosti. A tak porad dokola.

Wiki — 21. 5. 2010 13:15

Holky, ..auto , to je nádhera. Rychlý nohy. Když to někde neznám, nevadí, všude je pěkně :D.. Někdy i navigátor zmatu ..a chudák neví a vříská: "až to bude možné, otočte se...přepočítat...až to bude možné....."
Bez auta bych byla jako bez nohou. Vůbec si to už nedovedu představit.
Mít své auto -  to je svoboda, volnost, samostatnost, můžu si kdy chci zajet kam chci - na, výstavu se psem, na forarch, na houby, za kamarádkou, nakupovat kamkoliv. Naházet tam haranty a jet lyžovat, do bazénu - cokoliv.... :hjarta: je to láska. A každých 3-5roků autíčko vyměním a mám furt pěkně zdravé vozítko a jen čistě servisuju.. Kdo to nezažil, tomu to nebude chybět. Kdo ano - ten se toho nevzdá. Jde jen o prvního půl roku strachu a nejistoty, což jde prorazit.
Držím všem palce, ať to rychle zvládnete a ať nikdo o tuto nádheru nepřijde :)

Nejlépe se mi osvědčilo, abych zjistila kde jsem a kde končím, když jsem přejížděla jabka na silnici předním kolem. Pěkně to křupne a víte.. :D První auto jsem měla větší a nevěděla jsem zpočátku kde jsem.

mirka.. — 21. 5. 2010 13:59

Daniela S.- ale v Itálii to je úplně jiná situace:-) nejdřív sem tam byla s cestovkou a zjistila sem, že se tam nedodržujou předpisy a pak sem jela do itálie s holkama autem..a ve městě sem fakt přestala cokoli dodržovat:-) prostě sem jen koukala jestli něco jede...a kupodivu sem tam měla menší problémy s ostatníma autama než v čr.

rejka — 21. 5. 2010 14:11

Řidičák mám 20 let a z toho posledních 10 let jezdím hodně intenzivně a každodenně. Nerada jezdím do neznámých končin,i když mám bezvadnou navigaci.To si vždy předem udělám trasu na netu,vypíšu důležité body ( čísla sjezdů,silnic,názvy měst a vesnic). Naštěstí mám velmi dobrý orientační smysl,nebloudím. Nechci aby to vyznělo příliš chlubivě,ale myslím,že jsem dobrý řidič ( někdy trochu neukázněný :( co se dodržování rychlosti týče) a díky parkovacímu asistentovi zaparkuju všude. To je tedy neuvěřitelný pomocník,ale zaparkuju i tak,že mám ze předu i ze zadu třeba 20cm. Ale o údržbu bych se postarat neuměla.To má na starosti manžel a kontrolky v autě. Mám dobré auto s dobrou výbavou a to dělá hodně.

maia — 21. 5. 2010 15:35

ako obet dopravnej nehody som sa dopracovala k nazoru, ze auto je svojim sposobom zbran, ktora v nespravnych rukach moze ublizit, alebo dokonca zabit. Je potrebne kriticky prehodnotit, co sa da este cvikom doladit, a co je nedostatok vloh na sebavedome a bezpecne soferovanie. Nerozumiem, preco chcu vsetci silou  mocou soferovat a neuvedomuju si, ze svojimi panikami, strachmi a nespravnymi reakciami ohrozuju inych. Skus porozmyslat, ci nie si tiez ten pripad.

laminanonte — 21. 5. 2010 18:14

maia napsal(a):

ako obet dopravnej nehody som sa dopracovala k nazoru, ze auto je svojim sposobom zbran, ktora v nespravnych rukach moze ublizit, alebo dokonca zabit. Je potrebne kriticky prehodnotit, co sa da este cvikom doladit, a co je nedostatok vloh na sebavedome a bezpecne soferovanie. Nerozumiem, preco chcu vsetci silou  mocou soferovat a neuvedomuju si, ze svojimi panikami, strachmi a nespravnymi reakciami ohrozuju inych. Skus porozmyslat, ci nie si tiez ten pripad.

souhlasím, auto je zbraň...soused mojí mamky je již starý pán, které když jsem viděla po delší době, myslela jsem si, že je opilý. Nebyl, byl nemocný, po mrtvičce. Divím se jeho lékařce, že mu dovolila řídit. Jeho reakce byly značně zpomalené. Brácha, když ho viděl, že vyjíždí ze dvora, říkal v žertu, že raději nebude vycházet z domu.

majkafa — 21. 5. 2010 20:18

maia napsal(a):

ako obet dopravnej nehody som sa dopracovala k nazoru, ze auto je svojim sposobom zbran, ktora v nespravnych rukach moze ublizit, alebo dokonca zabit. Je potrebne kriticky prehodnotit, co sa da este cvikom doladit, a co je nedostatok vloh na sebavedome a bezpecne soferovanie. Nerozumiem, preco chcu vsetci silou  mocou soferovat a neuvedomuju si, ze svojimi panikami, strachmi a nespravnymi reakciami ohrozuju inych.

Ano. Přesně tak. Jsem také obětí dopravní nehody.
Neřídím. Protože na to sebekriticky nemám. Nemůže každý umět všechno nebo mít na všechno nadání.
A taky mám strach.

mona1 — 21. 5. 2010 20:34

ahojík, já jsem si udělala řidičák v 18.ti letech, pak jsem nechtěla řídit, bála jsem se, občas jsem sedla za volant a hotovo, no nepřidal mi k tomu ani ex manžel, kterej mě spíše vždycky shazoval, že je to děs, jak řídím, a takový ty keci. neřídila jsem až do svých 25.ti let, jen takový občasný krátký cesty, když mi to ex půjčil :-)). ale řídit, když seděl vedle, to byl děs. Pak jsem jednoho dne musela sednout za volant a odvést dítě k lékaři, nikdo jiný doma nebyl, tak jsem sedla a jela. Zjistila jsem že to zase tak těžké není, kor když vám do toho nikdo nekecá :-))  noa překonala jsem ten strach ze řízení a od té doby jezdím jako by nic :-)), takže se holky nebojte a hrdě za volant, držím pěstičky hezký večer přeji.

Rosamunda — 21. 5. 2010 22:12

Já se naučila řídit docela rychle, řidičák jsem měla od 18i, ale vůbec jsem nejezdila, nebylo v čem. Pak jsem si vzala Munďáka, odstěhovali jsme na venkov a prostě jednoho dne jsme jeli na výlet ještě sami jen ve dvou. Munďák si v restauraci dal pivo a povídá mi: "Dal jsem si pivo, nemůžu jet, musíš řídit ty" a bylo. A tak jsem po asi 10i letech začala řídit a už jsem nepřestala. Myslím, že řídím docela dobře, naposledy jsem byla sama s dětmi v Chorvatsku a řídila jsem celou cestu tam i zpět "bez ztráty kytičky" a bez nehody. :supr:

PPavlaa — 22. 5. 2010 12:07

sisi21 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

a byly chvíle, kdy jsem zalitovala, že nejsem chlap,  nemůžu vylízt z auta, pár řidičů vytáhnout z auta a jednu jim natáhnout.

na to nepotřebuješ být chlapem.:lol::lol:

:lol: ale taky by to mohl být můj poslední hrdinskej čin ;)

PPavlaa — 22. 5. 2010 12:11

Grainne napsal(a):

Ivana napsal(a):

Já řídit vůbec neumím. jedině, že mám řidičák. Dělal jsem ho nadvakrát, poprvé mě vyhodili z jízd, podruhé jsem to nějak "ukecala". Řídila jsem pak všehovšudy párkrát, BM se se mnou strašně bál a já se bála taky. Nějak jsem nedokázala zkoordinovat volant, řazení, pozorování silničního provozu vpředu i vzadu a ještě značek. i když se říká, že ženy jsou schopné dělat více věcí zaráz, já tedy ne. Nakonec jsem přestala řídit úplně a spadl mi obrovský kámen ze srdce. BM řídil úplně bravurně od svých 18ti let. Po rozvodu jsem si zvykla na MHD a nedělalo mi to absolutně žádný problém. Auto jsem nepotřebovala. Te´d si koupil auto syn, ale kromě toho, že mě jednou svezl do vesnice, odkud jsem chtěla jít na výlet (a kam stejně jede MHD), tak prostě auto nepotřebuju. I kdybych měla peníze, což nemám, auto bych si nikdy nekoupila. Jsem naprosto spokojená bez něj.

Ja mam stejne problemy, + to, ze nikam netrefim, ale mrzi mne to , moc by se mi toto umeni hodila . Povazuji se vicemene za blba, protoze auto ridi opravdu vicemene kazdy.Takze to uz musi bejt , kdyz to nekde nedokaze.

no právě, auto řídí víceméně každý a ne každý na to má. a vůbec miluju bezohledný pitomce, co jezdí doslova jako hovada, ohrožují ostatní atd. a někteří motorkáři, to je taky kapitola sama pro sebe :/

Tercila — 22. 5. 2010 23:19

Pavla: a vůbec miluju bezohledný pitomce, co jezdí doslova jako hovada, ohrožují ostatní atd

:) Jojo, Pavli, na silnicích je to pestré... Dnes někdo na dálnici v levém pruhu dost zdržoval, dalo se za ním jet max. 110 km/h., byla jsem asi pátá v řadě, takže jsem začala prosit řidiče přede mnou blikáním a blinkrem, aby to vzdal, že se chci posunout, on ovšem měl asi stejný úmysl s autem před sebou, čemuž se nedivím... Načež jsme byli všichni předjeti nějakým Polákem ZPRAVA!! :D.
Holt, rychlé hovado se s pomalými hovady nemaže :D.
Ovšem ty následky jeho rychlejší jízdy v pravém pruhu radši nedomýšlet...

Holkám začátečnicím bych doporučovala ničeho se nebát - stejně řídíme líp, než mnozí chlapi! ;) Tak hlavu vzhůru a za volant! :supr:

Tiina — 24. 5. 2010 16:01

Pomalu a bolestivě :-) , hoodně bolestivě, než jsem byla fakt v pohodě trvalo pár let, ale je fakt, že v tu dobu jsem řídila minimálně, v podstatě nebyl důvod a kde pak ty zkušenosti nabrat.

Nicméně...pokud máš řidičák x let, celou tu dobu nějak jezdíš ( aspoň párkrát týdně ) a pořád jsou pro tebe křižovatky problém, asi bych to zabalila, než někomu ublížíš.

Tiina — 24. 5. 2010 16:02

Jo jinak Tercilo sorry, ale tohle vyblikávání je na pár facek, navíc o co ti šlo ? Kdyby uhnul, jela bys rychleji ???

Tercila — 24. 5. 2010 21:10

Tiina: Jo jinak Tercilo sorry, ale tohle vyblikávání je na pár facek, navíc o co ti šlo ? Kdyby uhnul, jela bys rychleji ???

Tinuško, vyblikávání vůbec není na pár facek, to jen někteří zakomplexovaní jedinci to takhle berou. Jako urážku nebo co - nevím.
Tobě musí být úplně jedno, "o co mi šlo", stejně jako mně je jedno, o co jde tomu, kdo na mě zezadu blikne. Řeknu si, že má svůj důvod jet rychle, a uhnu mu, někdy se i dlaní ruky do okýnka omluvím za to, že jsem "zdržovala". 
Já bliknutí beru jako pouhou PROSBU o to, abych z jakéhokoliv mého důvodu mohla jet rychleji než ten, co si přede mnou buď ladí rádio nebo živě povídá se spolujezdcem, víš....
Beru to jen jako způsob domluvy, nic víc. Stejně tak to vnímám u někoho za mnou, kdo prostě potřebuje jet rychleji než já. Žádné emoce, jen domluva.
Protože každý jsme na té silnici z jiného důvodu a já nemám právo někoho zdržovat. Tak nás to učili v autoškole před 26 lety - jezdím denně, jezdím svižně a za 26 let bez škrábance.
A Ty? ;)

Mmch., je to úplně stejné, jako když Ti někdo, třeba kamion, uhne, abys ho mohla předjet, a Ty mu pak poděkuješ varovnými. On obvykle ještě blikne světly a třeba mávne. To fakt neznáš? :co: ;)

Na Tvoji otázku: kdyby Ti uhnul, jela bys rychleji? se nabízí jedině mírně sarkastická odpověď: No to je snad samozřejmé, že ano, nebo myslíš, že bych měla jet soudružsky vedle něj? :D :D :D

Selima — 24. 5. 2010 23:28

Cintoríny sú plné tých, ktorí sa strašne ponáhľali... a nemocnice dtto. :jojo: Už sa doponáhľali... zrazu je toho času tóóóľko - celá večnosť. :supr: A ak mali šťastie, zabili len seba a nevzali so sebou nikoho nevinného.

Tiina — 25. 5. 2010 10:24

Terci, zlato, když před tebou jede kolona aut, tak tím, že uhne jedno před tebou se toho moc nezmění, protože ten zdržující tam jaksi stále ještě bude, že.  Čili pojedeš plus mínus pořád stejně.

A vyblikávání je  na pár facek, to se prostě nedělá.

sahleb — 7. 6. 2010 12:29

Ja teda s rizenim problemy nemam. Ani se zaparkovanim. Cvicila jsem  v autoskole. 

Problemy nemam a vite  proc, reknu to na rovinu: chodila jsem do autoskoly a  tu jsem zaplatila.  A na konec udelala , ovsem napodruhe, zkousku. Nedala jsem prednost jednomu chodci, tak me doporucili jeste jizdy a dalsi zkousku.


Mam problem jen s tim, ze nekdo po absolutoriu a  zkouskach pise, ze neumi zaparkovat nebo se boji provozu. Jak to? Co delal instruktor ,ktery si nechal zaplatit? Me stve to, ze cerstva absoloventka neumi ridit. Znam i jine holky, ktere maji ridicak, ale neumi zaparkovat nebo se rozjet do kopce. Ja nekritizuji je, ale autoskoly!:(

To mi proste pripomina cerstvy clanek z novin, ze deti po trech letech vyuky anglictiny neumeji zareagovat na vetu. do you speak english?  nebo What's your name? PTAM SE: co je to za skoly a za ucitele.

A jeste k tomu rizeni : ja jsem se rozjela sama par dni po zkousce za mesto po silnici , kterou znam leta. A pak uz jsem jezdila sama.

Moje sestrenice a jine zname holky  neumeji, ale ridicak dostaly hned po 12 jizdach. Ja az za dalekov vic. Pokud jsem nezaparkvala podelne bez problemu, nemela jsem narok !!!!
Zrovna jsem ujela 700 km v aute sama a bez problemu.

sahleb — 7. 6. 2010 12:33

venuše napsal(a):

Zakladni veci se musi naucit v autoskole!!!
Ani se nedivim, ze je v Cesku na silnicich tolik mrtvych, kdyz daji ridicak kazdemu.
U nas se nepodivas pri zkousce jednou do zrcatka a letis....

MOJ SLOVA a muj pripad.

Maryt — 7. 6. 2010 16:09

Tercila napsal(a):

[i]Dnes někdo na dálnici v levém pruhu dost zdržoval, dalo se za ním jet max. 110 km/h., byla jsem asi pátá v řadě, takže jsem začala prosit řidiče přede mnou blikáním a blinkrem, aby to vzdal, že se chci posunout, on ovšem měl asi stejný úmysl s autem před sebou, čemuž se nedivím...

Taky jsem dost bojovala s řízením, a i když trénuju, co to jde, občas se nervozity nezbavím. Nicméně k postřehu výše, když chci předjet kolonu kamionů, občas se v levém pruhu dostanu s naší starou felicií i na 120 km/h. Takže podobné prosby ignoruju, protože mi to prostě rychleji nejede a na pokusy řítit se stopadesátkou s naší skořápkou, která řve už kolem stovky, nemám a nechci mít.

Takže nic osobního, snažím se předjet co nejrychleji, ale světelné a zvukové efekty mi k tomu moc nepomáhají.

Wiki — 8. 6. 2010 12:06

Jízdy v autoškole nemohou stačit k naučení se řídit. Myslím, že se jedná o léta ježdění, než se člověk jezdit doopravdy naučí. A je asi jasné, že nemluvím o tom, že "umět řídit" neznamená auto rozjet, odbočit, couvnout a zastavit čo projet známou trasu jako MHD. Myslím tím také techniku jízdy,  naučit se odhadnout vzdálenost,naučit se předjíždět bezpečně, zorientovat se na neznámých křižovatkách, aniž by byla zastavena doprava, i třeba předpokládat to, že protijedoucí auto, které má "překážku" ji nebude respektovat.

Pokud je někdo takový fenomém, že po kurzu autoškoly, nějakých 20ti hodinách (bo kolik tam je),skutečně  umí řídit, nebo se domnívá že "umí" řídit, měl by si uvědomit, že také mohl mít jenom štěstí.

Souhlasím s tím, že základní věci se musí naučit v autoškole.

Wiki — 8. 6. 2010 12:12

Maryt napsal(a):

Tercila napsal(a):

[i]Dnes někdo na dálnici v levém pruhu dost zdržoval, dalo se za ním jet max. 110 km/h., byla jsem asi pátá v řadě, takže jsem začala prosit řidiče přede mnou blikáním a blinkrem, aby to vzdal, že se chci posunout, on ovšem měl asi stejný úmysl s autem před sebou, čemuž se nedivím...

Taky jsem dost bojovala s řízením, a i když trénuju, co to jde, občas se nervozity nezbavím. Nicméně k postřehu výše, když chci předjet kolonu kamionů, občas se v levém pruhu dostanu s naší starou felicií i na 120 km/h. Takže podobné prosby ignoruju, protože mi to prostě rychleji nejede a na pokusy řítit se stopadesátkou s naší skořápkou, která řve už kolem stovky, nemám a nechci mít.

Takže nic osobního, snažím se předjet co nejrychleji, ale světelné a zvukové efekty mi k tomu moc nepomáhají.

No..k tomu by bylo možno dodat, že nastane-li tato situace, pak šlo o špatný odhad momentu předjíždění. :)
Ale souhlasím s tím, že to blikání nic moc nevyřeší ve chvíli, kdy tato situace už nastane. Blikání je pro mě přínosem, když auto v levém pruhu jede rychleji, než by se dalo očekávat a je povoleno, a tak tím to auto, které mu "vjede" do L pruhu upozorní...Pokud je srozumitelné jak jsem to myslela.. :D

Kuřátko — 8. 6. 2010 15:54

Wiki napsal(a):

Jízdy v autoškole nemohou stačit k naučení se řídit. Myslím, že se jedná o léta ježdění, než se člověk jezdit doopravdy naučí. A je asi jasné, že nemluvím o tom, že "umět řídit" neznamená auto rozjet, odbočit, couvnout a zastavit čo projet známou trasu jako MHD. Myslím tím také techniku jízdy,  naučit se odhadnout vzdálenost,naučit se předjíždět bezpečně, zorientovat se na neznámých křižovatkách, aniž by byla zastavena doprava, i třeba předpokládat to, že protijedoucí auto, které má "překážku" ji nebude respektovat.

Pokud je někdo takový fenomém, že po kurzu autoškoly, nějakých 20ti hodinách (bo kolik tam je),skutečně  umí řídit, nebo se domnívá že "umí" řídit, měl by si uvědomit, že také mohl mít jenom štěstí.

Souhlasím s tím, že základní věci se musí naučit v autoškole.

:godlike: Konečně WIKI někdo, kdo trošku přemýšlí. Ano, v autoškole vás naučí základy, teorii a opravdu řídit se naučíte až praxí...a to kolikrát letitou. Nemůžete přeci chtít, aby vás to někdo stihl naučit za 32 hodin (ty jsou povinné).

Já dodělala autoškolu před měsícem a půl. Po tomhle kurzu už jsem byla za volantem "jistější" a některé věci jsem dělala automaticky. Za tu dobu co mám řidičák jsem ale za volant sedla jen jednou. nervozita šílená. Najednou tam nebyl ten spolujezdec co má pedály, kdyby něco (taková ta moje pojistka).  A protože jsem věděla že to tak dopadne, byla to taková moje kondiční jízda.
Co teda můžu říct, je třeba jezdit, jezdit a jezdit. Ze začátku třeba v mírném provozu nebo na odlehlých cestách a pak ve městě. Časem to bude lepší a i ten odhad bude ;)

sisi21 — 8. 6. 2010 21:32

Wiki napsal(a):

Souhlasím s tím, že základní věci se musí naučit v autoškole.

Mě osobně v autoškole nenaučili nic..Vlastně jo . zařadit .1,2, :lol:toť vše!

IMraz — 1. 7. 2017 17:13

Zdravím, jak už tu zaznělo, mně nejvíc pomohlo se uvolnit a zbavit se strachu, čehož jsem dosáhla hlavně tím, že jsem se nepřestávala snažit. Je dobré mít s sebou ze začátku někoho po ruce, kdo vám případně pomůže nebo poradí. Taky jsem měla problémy s parkování, a to hlavně proto, že jsem měla moc velké vozidlo, a tak jsem si nikdy nedovedla udělat přehled o jeho velikosti. Nakonec jsem si z http://www.rpz.cz/renault/ koupila Clio, které je na mě tak akorát velké, takže mi už nedělá problém s ním zaparkovat, a to i podélně! :)

Selima — 2. 7. 2017 17:01

omyl...

Alzbeta — 27. 11. 2017 13:07

tak nic lepšího než  "řídit, řídit a řídit" vám nepomůže :) Taky je praxe nutností :)