Navazu ji na téma, nakousnuté na předchozím vlákně o postižených dětech.
Své názory, příspěvky a představy o Bohu, prosím, pište sem. :)

Z minulého vlákna dlužím odpověď maripose. protože to tématicky patří sem, odpověď píšu sem:

Blossom napsal(a):
Náhody existují. A Bůh, který nějak naše životy řídí a někoho někomu vybírá, neexistuje.

Mariposa: Kdyz tedy neexistuje buh, co pak tedy existuje? Cim je Tvuj zivot, Bloss?


Mariposo, každý to cítíme jinak, já to cítím takto: Bůh neexistuje. Pro mě rozhodně ne tedy tak, jak bývá popisován - vševědoucí a všemohoucí božská bytost.
Protože kdyby vše věděl, a kdyby přes svou všemohoucnost nezasáhl, tak pak by pro mě byl spoluviníkem všeho zla, co na světě je.
Podobně jako když vidíte (například) dítě sedící na kolejích a blížící se vlak, tak pokud můžete zasáhnout a nezasáhnete, to dítě neodnesete a necháte ho přejet, tak jste spoluviníci :(
Takováto představa Boha je pro mě nepřijatelná.

Ptáš se mariposoexistuje bůh, co tedy existje? Odpovídám - existuje vše co vidíme i cítíme, Bůh k existenci světa (pro mě) není potřebný. Existuje vše vesele i bez něj.

Dál se ptáš: Čm je tvůj život, Bloss? Odpověď jednoduchá - mým životem. Životem, do kterého zasahují náhody, nečekané událost a souvislosti, a s nimi se vyrovnávám a potýkám jak nejlépe dovedu. Tedy můj život je souhrnem věcí, které ovlivnit nemohu (počasí, živly, chování většiny lidí kolem) a toho, jak jsem na ty jší okolnosti zaereagovala, jak se jim postavila, přizpůsobila, přetvořila k obrazu svému.
Takže už pár let můžu i říct - život je pro mě povětšinou příjemnou a vzrušující poznávací cestou. :)

A když už to tu píšu, napíšu i svou představu: V Boha (klasického) nevěřím, avšak připouštím existenci jakési  (vesmírné?) energie. Něčeho, co cítí lidi při telepatii, hypnóze,něco co pomáhá některým citlivým najít podzemní pramen a nebo nemocné místo v těle, něco, co lidé cítí třeba při metodě reiki, a něco, co jim dovoluje třeba přejít po žhavém uhlí a nespálit se.
Takovéto jakési "Něco" podle mě existuje.
A to souvisí  s možností posmrtného života (připouštím ho tak na 10%) . To si představuji jako jakýsi čtvrtý prostor.

Ale o tom se já i vy všichni ostatní přesvědčíme najisto, teprve až opravdu zemřeme. Já spíš počítám s možností, že pak "nebude nic", ale připouštím možnost, že budu možná i nějak příjemně překvapena tím, že "něco" po smrti je. Předpokládám, že příjemného.

Tak to mám já. Jak to máte vy ostatní?

J8 doufám, že až umřu, tak se se svými životními rádci potkám a spolu si to vysvětlíme. Možná je Bůh, univerzální a v principu vládnoucí, nikoli však ovládající. V rámci svých pozemských představ bych bOha přirovnala k nějakému vůdci, který ti nabízí možnosti , řídí věci, ale není definitivní , jak to říct, není všeurčující. V jeho moci je možno nechat věci plynout a dosadit nám do cessty nějaké určité událost a věci, které nás mají potkat. TO souvisí s životním scénářem, jakýmsi programem, který si stejně v době meziživotí domlouváme.

já vnímám "boha" jako energii - energii lidí, zvířat, všeho živého..  každý tedy máme v sobě boha... energie je podle mě jen jedna a každý jí oplýváme...

Na tuhle otázku by ti Halík odpověděl, že je třeba si definovat, co je to Bůh a jak bys definovala slovo existence v případě Boha ;o))
Ano věřím a nepředstavuji si, protože si myslím, že představovat si Boha je zhruba stejné, jako si představovat dokonalost, nekonečno, absolutno...
V téhle souvislosti mně pobavil můj milovaný pratchett, kde (tuším) ústy Bábi Zlopočasné pronáší něco jako že čarodějky na Boha nevěří, protože by to bylo stejné jako věřit na pošťáka.. ;o)

Všeobjímající JEDNOTA všeho se vším.

K tomuto tématu mohu doporučit knihu Chatrč od Paula Yonga.
Možná, že už to tady někdo někde psal. Taky jsem si na ní v knihovně počkala tři měsíce na základě doporučení. Mohu říct, že to stojí za to! Ta kniha má hloubku a krááásně se u ní bulí :D

Bloss, okolo tohohle témata tady kroužíš už delší dobu, co si tak vzpomínám :)

Máš pravdu, že každý to cítíme jinak. A podle toho jak to cítíme tak taky žijeme a jednáme. Náš svět je takový jací jsme my - určitě tady neříkám nic nového pod sluncem.
Já si všimla, že vidění moje (i ostatních lidí) se časem mění. Nic nezůstává stejné, vše je v pohybu. I názory.

Bůh jako šedovlasý děda na nebi, tomu není nutné věřit jen proto, že mi to někdo v dětství vyprávěl. Podle mě neexistuje nikdo (konkrétní) kdo je odpovědný za to co se na zemi děje. Ale naopak úplně všichni lidé jsou za to odpovědní - každý sám za sebe. Za své činy, za to co do světa vysílá. Asi jako bumerang, který hodíš od sebe, on udělá v dálce ve vzduchu kolo a pak se k Tobě zase vrátí.
Sama říkáš, že věříš na energii Vesmíru :)

Když jsem se Tě ptala: Čím je Tvůj život pro Tebe, měla jsem na mysli, jestli má nějaký smysl, který je naplňován. Něco co je opakem náhody, nebo jak to napsat.
Podle mě život (existence) není náhoda, která se stala a trvá 70-80 let a pak ta náhoda končí :)

mariposa napsal(a):

Bloss, okolo tohohle témata tady kroužíš už delší dobu, co si tak vzpomínám :)

Když jsem se Tě ptala: Čím je Tvůj život pro Tebe, měla jsem na mysli, jestli má nějaký smysl, který je naplňován. Něco co je opakem náhody, nebo jak to napsat.
Podle mě život (existence) není náhoda, která se stala a trvá 70-80 let a pak ta náhoda končí :)

Kdesi jsem četla tuto myšlenku: život sám o sobě smysl nemá. Ale dává nám možnost ten smysl mu DÁT.
Asi jako by život byl prázdná láhev, a závisí jen na nás, čím a zda ji naplníme.
Když se na to ptáš - Já ten svůj život jako smysluplný vnímám, já jsem si ho naplnila - mnoha způsoby, k mé již déletrvající dost velké spokojenosti..

A vliv náhody, nebo čehokoli vnějšího, jedincem neovlivnitelného, tam samozřejmě vždy je, a dost velký. Ale přesto vidím jako nejpodstatnější vlastní přístup k životu - ten dovede mnohdy vnější náhodné vlivy přinejmenším mírnit, a přinejlepším obrátit ve věci ryze pozitivní. :)

Já jsem ateistka, podle mě bůh neexistuje, vymysleli si ho lidé, protože si nedokázali vysvětlit některé jevy na Zemi i ve svém životě a taky protože se nedokážou vyrovnat se svou smrtelností. Proto si vymysleli nesmrtelnou duši, kterou prý každý člověk má. Podle mě nemá, všechno, co lidi považují za duši je produktem mozku. Jakmile zemřeme, mozek zanikne a všechno skončí. Myšlenky, vědomí, duše, to všechno nemá žádnou "energii", jak někteří tvrdí, protože to by se ta "energie" musela dát změřit nějakým přístrojem. Je to jen lidský výmysl, stejně jako reinkarnace, nebe, peklo. Stejně tak nevěřím žádným jasnovidcům a kartářkám, jsou to všechno podvodníci, i když někteří z nich podvádějí i sebe. Ale věřím moci podvědomí, intuici, je to také produkt mozku, jen ještě ne zcela prozkoumaný. Tudíž věřím i že mohou být různí léčitelé, proutkaří atd., ale ti neberou žádnou energii z Vesmíru, ale sami ze sebe. Jo a taky je podle mě astrologie naprostá hloupost. Jaký vliv může mít postavení planet v hodině narození na život člověka? Co když se dva narodili v tu samou hodinu a minutu v téže nemocnici? To jsou tedy úplně stejní?
Já věřím ve zdravý rozum a vědecké poznání.
Až mi někdo vědeckou metodou dokáže existenci boha, budu v něj věřit, dřív ne.

Blossom napsal(a):

Bůh k existenci světa (pro mě) není potřebný. Existuje vše vesele i bez něj.


V Boha (klasického) nevěřím, avšak připouštím existenci jakési  (vesmírné?) energie.
Takovéto jakési "Něco" podle mě existuje.

Bloss tohle me zaujmulo.  :)

Podle meho nazoru jsi prave popsala neco cemu jini dali jmeno Buh. Energie=zdroj=koren vseho byti.
Z teto energie vzeslo vsechno co muzes videt a citit. (jak jsi psala) :)

Tuto energii-zdroj-Buh,podle mne nelze oddelit od existujiciho sveta,nebot vsechno v nem je energii-silou.  :)
Cely vesmir a svet v nem nelze delit. Jak by to vubec slo udelat myslis? ;)  :)

Blossom napsal(a):

Bůh k existenci světa (pro mě) není potřebný. Existuje vše vesele i bez něj.
V Boha (klasického) nevěřím, avšak připouštím existenci jakési  (vesmírné?) energie.
Takovéto jakési "Něco" podle mě existuje.

No, a to je Bůh. heh :lol:
A pak že podle tebe není. :lol:
Btw prosím tě, co probůh je cituji - klasický Bůh? :lol: Klasický Bůh mě fakty rozesmál. :lol::lol::dumbom::lol:

Ivana napsal(a):

Já jsem ateistka, podle mě bůh neexistuje, vymysleli si ho lidé, protože si nedokázali vysvětlit některé jevy na Zemi i ve svém životě a taky protože se nedokážou vyrovnat se svou smrtelností. Proto si vymysleli nesmrtelnou duši, kterou prý každý člověk má. Podle mě nemá, všechno, co lidi považují za duši je produktem mozku. Jakmile zemřeme, mozek zanikne a všechno skončí. Myšlenky, vědomí, duše, to všechno nemá žádnou "energii", jak někteří tvrdí, protože to by se ta "energie" musela dát změřit nějakým přístrojem. Je to jen lidský výmysl, stejně jako reinkarnace, nebe, peklo. Stejně tak nevěřím žádným jasnovidcům a kartářkám, jsou to všechno podvodníci, i když někteří z nich podvádějí i sebe. Ale věřím moci podvědomí, intuici, je to také produkt mozku, jen ještě ne zcela prozkoumaný. Tudíž věřím i že mohou být různí léčitelé, proutkaří atd., ale ti neberou žádnou energii z Vesmíru, ale sami ze sebe. Jo a taky je podle mě astrologie naprostá hloupost. Jaký vliv může mít postavení planet v hodině narození na život člověka? Co když se dva narodili v tu samou hodinu a minutu v téže nemocnici? To jsou tedy úplně stejní?
Já věřím ve zdravý rozum a vědecké poznání.
Až mi někdo vědeckou metodou dokáže existenci boha, budu v něj věřit, dřív ne.

A ta energie se v nich bere kde-odkud, Ivano? Přemýšlelas o tom?
Takhle napsáno (Tebou) by se mohlo zdát, že léčitel je oddělený od vesmíru, neboť z něj se energie bere, ale z vesmíru ne. My všichni žijeme ve vesmíru. Co je tedy vesmír a co my? A dá se to vůbec oddělovat?

Moc se mi líbí co tu napsala Hir :)

Ivana napsal(a):

Já jsem ateistka, podle mě bůh neexistuje, vymysleli si ho lidé, protože si nedokázali vysvětlit některé jevy na Zemi i ve svém životě a taky protože se nedokážou vyrovnat se svou smrtelností. Proto si vymysleli nesmrtelnou duši, kterou prý každý člověk má. Podle mě nemá, všechno, co lidi považují za duši je produktem mozku. Jakmile zemřeme, mozek zanikne a všechno skončí. Myšlenky, vědomí, duše, to všechno nemá žádnou "energii", jak někteří tvrdí, protože to by se ta "energie" musela dát změřit nějakým přístrojem. Je to jen lidský výmysl, stejně jako reinkarnace, nebe, peklo. Stejně tak nevěřím žádným jasnovidcům a kartářkám, jsou to všechno podvodníci, i když někteří z nich podvádějí i sebe. Ale věřím moci podvědomí, intuici, je to také produkt mozku, jen ještě ne zcela prozkoumaný. Tudíž věřím i že mohou být různí léčitelé, proutkaří atd., ale ti neberou žádnou energii z Vesmíru, ale sami ze sebe. Jo a taky je podle mě astrologie naprostá hloupost. Jaký vliv může mít postavení planet v hodině narození na život člověka? Co když se dva narodili v tu samou hodinu a minutu v téže nemocnici? To jsou tedy úplně stejní?
Já věřím ve zdravý rozum a vědecké poznání.
Až mi někdo vědeckou metodou dokáže existenci boha, budu v něj věřit, dřív ne.

Ahoj Ivano,

takže ty jsi v podstatě také věřící, jen s tím rozdílem, že nevěříš v Boha a nesrmtelnou duši, ale spíše ve vědu a její poznání, které stojí před zázraky života často s otevřenou pusou, neschopno je vysvětlit.
Myslím, že v době kvantové fyziky je čím dál tím více jasné, že ani naše moderní vědecké poznání nám není schopné o nic lépe vysvětlit takové fenomény jako vznik vesmíru či života, než třeba já nevím buddhismus.
A tak zatímco jedni věří v Boha, druzí věří v Hmotu a Jedno Velké Vysvětlení Všeho, ale oba tábory se mohou ohánět právě jen tou vírou a svým nedokonalým poznáním ;o)
Tohle prosím neber jako nějakou agitku, jen takový postřeh ;)
A pobavil mně tvůj názor na astrologii. To je věc, o které já toho moc nevím a ani mně to nijak zvlášť nezajímá, vyjma pár věcí, které jsem si kdysi zjistila o svém znamení, nicméně se mi jednou povedlo potkat se s pánem, který se narodil ve stejný den jako já. Nikdy jsem nezažila, že bych si s někým na první pohled tak rozuměla, v životě se nám děly podobné věci, na které jsme podobně reagovali, přesně jsme věděli, co ten druhý myslí tím, když řekne, že tohle cítil takhle nebo onakhle. Dlouho jsem si myslela, že si ze mně utahuje, že jsme se nenarodili ve stejný den, až mi musel ukázat občanku ;o) Tohle tedy nemyslím jako empirický důkaz toho, že astrologie je věda a je platná a neomylná atd. atd., jen že to byl fakt zajímavý ztážitek, který bych ti přála :)

Zajímalo by mě, proč se vůči něčemu co neexistuje tak silně vymezujeme, proč "okolo toho kroužíme"...

Ivana napsal(a):

Jakmile zemřeme, mozek zanikne a všechno skončí.

Ivano, k tomuhle me neco napadlo.   
Kdyz hluboce spis (kdy si rano ani nepamatujes zda se Ti neco zdalo) a nemas ani poneti o tom ze spis a ze jsi,ze existujes ve svem tele a ze mas nejaky mozek,nezda se Ti taky vlastne ze vse skoncilo?  Ze nic z toho o cem vis  v dobe kdy jsi vzhuru tam vlastne v tu chvili vubec neni.

Mozek nezanikl (mas ho) a ani o nem nevis kdyz spis jako zabita. :)    Kam se podel?  A nebo kde jsi Ty kdyz ne se svym mozkem?  :)

Spanek je dle mne jako smrt.

Mozna nekdo z nas o sobe nebude vedet az umrem (a treba jen par hodin jako pri hlubokem spanku) a nekdo o sobe vedet bude alespon tak jako ti co se jim zrovna zdaji sny.
A nebo o sobe budem vedet tak jako ti co sem jim zda sen a oni dokonce vedi ze jsou ve snu.  :)

Hirondel, píšeš:
Podle meho nazoru jsi prave popsala neco cemu jini dali jmeno Buh. Energie=zdroj=koren vseho byti

Možná pro jiné  to opravdu splývá, pro mě ani náhodou..
Já myslím, že to rozhodně není totéž jakási vesmírná nedefinovatelná energie a to co lidi nazývají Bohem.

Nesdílím názor, že by takováto (vesmírná ?) energie někomu řídila jeho život, nakládala každému přesně tolik, co snese a co údajně slouží jeho duchovnímu růstu, vybírala dětem jejich rodiče a nebo rodičům jejich děti (a je jedno zda zdravé či postižené),  byla někým, kdo údajně zůstává  inkognito, ale přitom je údajně  strůjcem věcí, které jinak běžně nazýváme náhodami, nikde jsem se nesetkala s názorem, že by energie jako taková byla vševědoucí a zároveň všemohoucí.
Toto co jsem teď popsala, to je spíš popis Boha, tedy klasického Boha, nebo chcete-li klasického pojetí Boha (tím zároveň odpovídám majkafě).
Já to vnímám tak, že Bůh , víceméně zde výše podle zažitých principů popsaný,  a jakási vesmírná energie vůbec nejsou totéž, pro mě se to ani vzáleně nepodobá (opět odpověď pro majkafu).

A že "kolem tohoto tématu kroužím", jak píše třeba mariposa? No a proč by ne? :)
Já tady na babinetu "kroužím" a vyjadřuju se a čtu příspěvky na hodně  zdejších vláknech. Diskutovat mě baví. Témata psychologická, cestovací, občas politická nebo filozofická mě zajímají.
Vstupuji tedy do debat, která mě něčím zaujmou - úplně stejně  jako kdokoli z vás ;) :)

Blossom napsal(a):

Hirondel, píšeš:
Podle meho nazoru jsi prave popsala neco cemu jini dali jmeno Buh. Energie=zdroj=koren vseho byti

Možná pro jiné  to opravdu splývá, pro mě ani náhodou..
Já myslím, že to rozhodně není totéž jakási vesmírná nedefinovatelná energie a to co lidi nazývají Bohem.

Ty jsi popsala neco pro co lze pouzit pojem Buh. Nekdo rekne Buh,nekdo rekne TO. Nekdo rekne ENERGIE,atd.
Je to stale jedno a totez ( pro mne osobne. ) :)

hirondel napsal(a):

Blossom napsal(a):

Hirondel, píšeš:
Podle meho nazoru jsi prave popsala neco cemu jini dali jmeno Buh. Energie=zdroj=koren vseho byti

Možná pro jiné  to opravdu splývá, pro mě ani náhodou..
Já myslím, že to rozhodně není totéž jakási vesmírná nedefinovatelná energie a to co lidi nazývají Bohem.

Ty jsi popsala neco pro co lze pouzit pojem Buh. Nekdo rekne Buh,nekdo rekne TO. Nekdo rekne ENERGIE,atd.
Je to stale jedno a totez ( pro mne osobne. ) :)

Tyto neměřitelné, neexaktní filosofické kategorie a termíny nelze vtěsnat do jedné škatulky. Každý to vnímáme rozdílně, po svém.

Klíč k podstatě problému  je v těch slovech pro mě osobně. Jsem ráda, že ty jsi tolerantní a už tímto vyjádřením připouštíš, že tvé pojetí  není jediná, obecně pro všechny platná pravda.

Pro mě osobně Bůh a energie  jedno a totéž není, pro mě osobně jsou to zcela různé a v mnohém naprosto rozdílné věci.

Blossom napsal(a):

Nesdílím názor, že by takováto (vesmírná ?) energie někomu řídila jeho život, nakládala každému přesně tolik, co snese a co údajně slouží jeho duchovnímu růstu, ......

(vim ze ten nazor nesdilis)

Neco me napadlo (avsak nevim zda to lze pouzit pro nastineni toho co se pokousim rict  ;)  )


Napriklad slunce,to je energie. Ta 'ridi' zda seminko vubec vyklici,vyroste.  Bez slunce=energie nebude zadne seminko,zadna pripadne vyrostla rostlina.  Pro vykliceni a nebo pro to aby ze semene neco vubec vzniklo je potreba ale jeste mnoho jinych podminek. 
Vse je naprosto provazane a nelze nic od sebe oddelit. Totiz v podstate slunce ridi mnoho veci na teto planete a presto ne jako jedine je strujcem vzniku rostlinky ze semene. Hraje tam jednu velkou roli napriklad puda.

Je tahle enrgie inteligentni?  Jak vi napr. strom ze ma shodit listi? Co ho ridi,co ho vede? Jak to vi ze ma shodit listi a nebo vypucet? 

Blossom povazujes sebe jako zivou ci mrtvou hmotu? Jsi zdrojem nejake energie? :)

Ivana napsal(a):

Já jsem ateistka, podle mě bůh neexistuje, vymysleli si ho lidé, protože si nedokázali vysvětlit některé jevy na Zemi i ve svém životě a taky protože se nedokážou vyrovnat se svou smrtelností. Proto si vymysleli nesmrtelnou duši, kterou prý každý člověk má. Podle mě nemá, všechno, co lidi považují za duši je produktem mozku. Jakmile zemřeme, mozek zanikne a všechno skončí. Myšlenky, vědomí, duše, to všechno nemá žádnou "energii", jak někteří tvrdí, protože to by se ta "energie" musela dát změřit nějakým přístrojem. Je to jen lidský výmysl, stejně jako reinkarnace, nebe, peklo. Stejně tak nevěřím žádným jasnovidcům a kartářkám, jsou to všechno podvodníci, i když někteří z nich podvádějí i sebe. Ale věřím moci podvědomí, intuici, je to také produkt mozku, jen ještě ne zcela prozkoumaný. Tudíž věřím i že mohou být různí léčitelé, proutkaří atd., ale ti neberou žádnou energii z Vesmíru, ale sami ze sebe. Jo a taky je podle mě astrologie naprostá hloupost. Jaký vliv může mít postavení planet v hodině narození na život člověka? Co když se dva narodili v tu samou hodinu a minutu v téže nemocnici? To jsou tedy úplně stejní?
Já věřím ve zdravý rozum a vědecké poznání.
Až mi někdo vědeckou metodou dokáže existenci boha, budu v něj věřit, dřív ne.

Já jsem docela realistka. S těma kartářkama jsem si to také kdysi myslela. Ono určitě jsou mezi něma podvodnice. :jojo: Pak má velmi dobrá a jediná dlouholetá kamarádka byla jako mladší u kartářky a začala k ní sem tam chodit na výklad a ta ji tehdy řekla(pozor,kamarádka ji neřekla ani Ň) vy máte přítele,ale sním nezůstanete to není přítel pro vás. A řekla ji vy potkáte vdovce ten bude mít,už 1 dítě a sním budete. Kamarádka tomu nechtěla věřit,tehdy byla mladá a tohle by ji  ani ve snu nenapadlo. No a za nějakou dobu se tohle přesně stalo a jsou spolu dodnes. :vissla: Nikdy žádné vdovce nevyhledávala! Také kdo v mládí ano.. A když nevěděla,že čeká další(jejich společnou druhou) dceru v té době nebyla ještě plánována(chtěli,ale až později) a ani nevěděla,že je těhotná(bylo to pár dnů) tak ji ta samá kartářka řekla vy jste těhotná a kamarádka koukala s otevřenou pusou,no a za pár dnů se to potvrdilo. :) :vissla: Takže co to je? To se té kartářce náhodou povedlo 2 krát se strefit? Ta paní,už nežije a já sama jsem si ji vyzkoušela. Strefila se i u mně třeba v tom,kolik mám dětí a jaké pohlaví. A také se sourozenci se trefila přesně. I v jiných věcech. A já ji neřekla vůbec nic,snad kromě dobrý den!! To spíš jen paní si trošku postěžovala na své neduhy a starosti a začla vykládat! No a ještě mi kamarádka vyprávěla o tom co se ji přihodilo po menší bouračce a kdyby to nebyl člověk mě hodně blízký,už spoustu let a ona je i velmi čestný člověk tak bych si možná pomyslela své a tudiž já bych napsala k tématu ,že bůh jako bytost,člověk to je dle mého  úplný nesmysl. Ale to něco mezi nebem a zemí v určitých mezích asi existuje. :vissla: Jak moc velké  meze to jsou sama,ale netuším. Ani zda to má nějaké hranice kde to skončí. :vissla: A jak to nazvat  nebo čím to nevím..

Hir, ano, s tím souhlasím, že (skoro) všechno souvisí se vším. A že třeba to slunce (to je podle mě dobrý příklad) je jedním  z těch toků vesmírné energie. A že na jeho svícení či nesvícení záleží a je odvozeno v přírodě spousta věcí. Toto vše přijímám, v tom se shodneme.

Avšak sama určitě cítíš rozdíl v tom, kdyby někdo řekl - slunce ti do cesty postavilo takovouto překážku, protože usoudilo, že ty ji díky své síle uneseš a že ji koneckonců máš jakoby za odměnu, kvůli svému intenzivnějšímu duchovnímu růstu.
Toto druhé se mi (a nechci nikoho urazit) jeví jako nesmysl, fantasmagorie. Za trefné považuji vyjádření Axiho na sousedním vlákně, že toto jsou zažitá klišé, jimiž jsou duchovní vlákna vytapetována.

Promiň, ale otázka považuju-li se za živou či mrtvou hmotu mi přišla ujetá, absurdní až k smíchu. Copak by mrtvola seděla u kompu a datlovala do klávesnice? ;)

Ano, i já jsem zdrojem energie, vydávám ji a je to za mnou na mnoha věcech vidět. A taky energii samozřejmě přijímám - nejen coby potravu, ale i ten sluneční svit mě "nabíjí", pak třeba přítomnost pozitivně naladěných lidí, živočišné teplo blízké osoby, nebo třeba hezká muzika... V této části se (asi) opět shodneme. :)

Axi napsal(a):

Zajímalo by mě, proč se vůči něčemu co neexistuje tak silně vymezujeme, proč "okolo toho kroužíme"...

- protože máme strach ze zániku a potřebujeme berličku

- protože tušíme "něco za oponou"

- protože jsme toto zapomněli, ale nyní to tušíme

- protože jsme součástí toho, čemu se říká Bůh a proto si to uvědomujeme a pátráme po podstatě celku a jednoty

- protože se učíme

klidně doplň další ;)

Blossom napsal(a):

Avšak sama určitě cítíš rozdíl v tom, kdyby někdo řekl - slunce ti do cesty postavilo takovouto překážku, protože usoudilo, že ty ji díky své síle uneseš a že ji koneckonců máš jakoby za odměnu, kvůli svému intenzivnějšímu duchovnímu růstu.

Seminko spadne na misto kde na nej napr. od 12. h do 20. h bude prazit slunce (seminko {rostlinka} nema zadny stin-'odpocivadlo' kde by si ulevilo od slunecniho svitu),to seminko bud ma na to aby to zvladlo a nebo nema.
Vetsinou se i seminko chyti tam kde jsou pro nej dobre podminky. A podle mne seminko pada pobliz zdroje co vysemenilo. :)

Blossom napsal(a):

.

Promiň,  ale otázka považuju-li se za živou či mrtvou hmotu mi přišla ujetá, absurdní až k smíchu. Copak by mrtvola seděla u kompu a datlovala do klávesnice? ;)

To je v pohode Bloss,ja to unesu.  :D

cituji Te :  "......nikde jsem se nesetkala s názorem, že by energie jako taková byla vševědoucí a zároveň všemohoucí. "


Bloss jestlize jsi se nesetkala s takovym nazorem,to jak vime jeste neznamena ze takovy neexistuje. :)

Jsak rikas sama jsi zdrojem energie-vydavas ,beres.
Dokazes byt inteligentni.

Energie (zdroj,Buh,atd. )je tedy inteligentni a je tedy mozne ze clovek jako jeho sousast (take prtavy zdroj) stale nedosahuje stejne inteligence. 
Jako ten zacek v prvni tride ktery ne a ne pochopit kvantovou fyziku.
Potrebuje na to byt jak se rika -pripraven.  :

Ivana napsal(a):

Já jsem ateistka, podle mě bůh neexistuje, vymysleli si ho lidé, protože si nedokázali vysvětlit některé jevy na Zemi i ve svém životě a taky protože se nedokážou vyrovnat se svou smrtelností. Proto si vymysleli nesmrtelnou duši, kterou prý každý člověk má. Podle mě nemá, všechno, co lidi považují za duši je produktem mozku. Jakmile zemřeme, mozek zanikne a všechno skončí. Myšlenky, vědomí, duše, to všechno nemá žádnou "energii", jak někteří tvrdí, protože to by se ta "energie" musela dát změřit nějakým přístrojem. Je to jen lidský výmysl, stejně jako reinkarnace, nebe, peklo. Stejně tak nevěřím žádným jasnovidcům a kartářkám, jsou to všechno podvodníci, i když někteří z nich podvádějí i sebe. Ale věřím moci podvědomí, intuici, je to také produkt mozku, jen ještě ne zcela prozkoumaný. Tudíž věřím i že mohou být různí léčitelé, proutkaří atd., ale ti neberou žádnou energii z Vesmíru, ale sami ze sebe. Jo a taky je podle mě astrologie naprostá hloupost. Jaký vliv může mít postavení planet v hodině narození na život člověka? Co když se dva narodili v tu samou hodinu a minutu v téže nemocnici? To jsou tedy úplně stejní?
Já věřím ve zdravý rozum a vědecké poznání.
Až mi někdo vědeckou metodou dokáže existenci boha, budu v něj věřit, dřív ne.

Ivo, ty mě bavíš :lol: :lol: :lol:

Tvoje názory ti nechám, ale odpověz si na svou jednu otázku... proč, nebo co tě přimělo kliknout na toto téma?

Ivana napsal(a):

Já věřím ve zdravý rozum a vědecké poznání.
Až mi někdo vědeckou metodou dokáže existenci boha, budu v něj věřit, dřív ne.

Ivanko, tomu něčemu mezi nebem a zemí, ať už tomu říká kdo chce jak chce, je nejspíš dost jedno, jestli tomu ty, já nebo kdokoli věříme. :) Záleží taky na tom, co si pod pojmem "bůh" představuješ, dobrotivého stařečka s dlouhými vousy na obláčku se asi opravdu dokázat nepodaří.
Ale i věda se v posledních výzkumech v mnohém přibližuje věcem, kterým by dřív nevěřila.

Blossom a Ivana - takže hledáte důkazy a nebo jste přesvědčené, že není "Bůh".. No to je dobře, jen bádejte, ono to nikdy není na škodu. Myslíte, že například existuje hmota? Já tvrdím, že hmota neexistuje. Je pouze energie o různých vlnových délkách. Nic víc.. A chcete vědecký důkaz? Není problém - vezměte elektronový mikroskop a začněte zkoumat například vaši ruku. Vidíte buňky? Ok, stále hmota..

Vidíte části buněk? Jo, furt hmota, to máte recht.. Ale zvětšujte dále. Vidíte už jednotlivé molekuly? To je málo, furt jeďte dál.. Už vidíte jádra atomů? To nic, to je pořád málo.. A co dál? Co uvidíte po dalším zvětšení? "Tachyony"? Tak.. a jste zatím na "viditelném" spektru "vnímatelného" v této realitě.. Vaše ruka nakonec není nic jiného, než obrovský shluk "tachyonů", tedy energie o různých vlnových délkách, jejíž větší "shluky" vytváří nakonec protony, elektrony a shluky těchto shluků nakonec vytváří molekuly... a shluky těchto molekul nakonec vytváří buňky... a shluky buněk vytváří nakonec částečky vaší ruky.. a tyto částečky nakonec vytváří vaši ruku.

Vše okolo je "pouze" energie, jejíž "shluky" vytváří nespočet variant proměnných toho, co nazýváte "hmotou" a mimo jiné tyto "hmotné varianty", naladěné na stejnou základní frekvenci (vibraci) spolu dokážou být ve stálé interakci. Posuňte "vibraci" dané "hmoty" a ta se stane pro své okolí, které "jede na odlišné vibraci" prostě "hmotně průsvitnou.."

Bůh a vědecké důkazy - to je trošku problém.. V době, kdy vědá zná s bídou tak 10 procent toho, co se skrývá v oceánech na Zemi, v době, kdy má zmapováno a dokáže sledovat tak maximálně 5 procent oblohy celkově, v době, kdy jedna "nová" vědecká teorie "rivalisticky" napadá předchozí a vše je podřízeno pouze ekonomii zisku, v době, kdy člověk jako jedinec zde znamená méně, než bláto pod kopyty koně - je dost těžké chtít po "vědě", aby dokazovala, zda je, nebo není Bůh..

Pak se ptám já - dejte mi důkazy, že Bůh neexistuje. Důkazy od vědy, ktará ani kolikrát neví, jestli 1+1 = 2, nebo =3.. Důkazy od vědy, která "jede" dost často pomocí "pokusu a omylu" a lidi, co si říkají vědci, nedokážou něčemu uvěřit, i kdyby to viděli na vlastní oči.. To není nestranný postoj, ale naopak dogmaticky stejně ortodoxní přístup, jako většiny náboženských skupin. Na jedné i na druhé straně to samé, jen v "bleděmodrém.." Jedni řeknou, že v žádném případě Bůh neexistuje a ti, co tvrdí, že je, tak jsou "pomatení blázni a berličkáři.." Ti druzí zas řeknou, že v každém případě Bůh je a ti, kdo tomu nevěří, tak jsou "neznabozi a materialisti.."

Obojí je špatný extrém..

Pokud chcete zjistit, jestli existuje Bůh, pak se každý musíte zeptat hlavně sám sebe. Ne druhých.. Když uslyšíte, že není, pak to znamená jediné - pro vás, v této chvíli a teď není, abyste mohli dál fungovat a vyvíjet se. Až přijde správný čas, pak se změní i odpověď. Je teď jedno, jaká bude.. Veškerá pravda zde je totiž iluze, stejně tak, jako čas. Ale pomocí těchto "iluzí"postupně poznáváme. Co? To je na každém z nás. Názory, které máme dnes, jsou jiné, než jaké jsme měli před rokem, či pěti lety. A to je právě vývoj. Toto jsou věci, které vás nikdo nenaučí. To nejde naučit. To buď cítíte podvědomě, nebo necítíte. Nic víc.

Na počátku je "nevědomost", aby na konci mohlo být "poznání", ovšem k tomuto může dojít pouze přes škálu vlastních zkušeností v této 3D realitě za pomoci iluzí - "pravdy" a "času.." Veškeré "učení", "náboženské skupiny", alei "vědecké instituce" a hlavně "reálný život nyní a teď" - to všechno jsou pouze pomůcky v našem vývoji. Některé pomůcky jsou kvalitní, jiné méně a jsou i takové, které nás vrací ve vývoji zpět, abychom se pak znovu a lépe zorientovali.

Takže v této chvíli, tady a teď, otázka na "vědecký" důkaz Boha je zavádějící.. Na obou stranách bariéry není ani jeden člověk, ktarý by dokázal na 100 procent dát důkaz. "Víra" není důkaz. A je jedno, jestli je to víra "náboženská", nebo "vědecká".. Víra je pouze "momentální vidění stavu věcí, zakládajících se na daném stupni poznání a pocitu z poznání", ovšem tato "víra" se mění postupně ruku v ruce s vývojem daného člověka.

Ať už v Boha věříte, nebo nevěříte, stejně o něm budete diskutovat a stejně vám to občas bude vrtat hlavou.. Něco se klube ve vás na povrch a čas ukáže, co to bude. Ptát se, zda existuje Bůh, je stejné, jako když se člověk sám sebe ptá, jestli existuje člověk.. Vše je obsaženo ve všem a vše je propojeno se vším. A navrhnu vám něco, co je asi hodně troufalé, ale prostě pokud vás napadne otázka, zda existuje Bůh, podívejte se do zrcadla..

DaiTerr - překvapuje mě, že máš tendenci to tak trochu škatulkovat (zdá se mi) - ve stylu Blossom a Ivana = nevěřící, versus ostatní =věřící.
To mi přijde jako velmi zavádějící. Mimo jiné i proto, že myslím, mezi mým vyjádřením a Ivaniným je dost velký rozdíl - Ivana je oproti mě mnohem víc na realistické, dokazatelné a hmatatelné bázi, já určité "něco" připouštím, a to i ohledně možné existence posmrtného života ( i když ho považuji spíš za nepravděpodobný, ale aspoň na pár procent ho připouštím.)

Co mě ale udivuje, je postoj některých z vás k Ivaně: Např. co píše pomněnka - Ivo, ty mě bavíš   

Tvoje názory ti nechám, ale odpověz si na svou jednu otázku... proč, nebo co tě přimělo kliknout na toto téma?

Ač byla tázána Ivana, dovolím si k tomu napsat svůj názor: Název vlákne je přeci "Existuje Bůh? Jak si ho představujete, co pro vás znamená? "
Proč by tedy KDOKOLI neměl kliknout na toto vlakno a proč by KDOKOLI nemohl napsat svůj postoj - ať takový či makový?  Proč by někdo nemohl napsat odpověď, že podle něj Bůh vůbec neexistuje, jako to píše Ivana?
Pro mě její názor bylo stejně zajímavé si přečíst, jako názor vás ostatních. Je to prostě kamínek do mozaiky různého pojímání světa různými lidmi.

Dovolím si k tomu (možná praštěné) přirovnání: Kdyby někdo založil vlákno nazvané dejme tomu "Existuje bílá růže s červenými proužky?", myslíte, že na to vlákno mají a smějí přispívat jen ti. kdo píší nadšené ohlasy "Samozřejmě, že existuje, vypadá tak a tak", a že lidi s názorem "Já myslím, že neexistuje" na to vlákno raděj nemají ani kliknout, natož napsat svůj názor?? :co:

DaiTerr, píšeš, že hmota neexistuje. Že je jen energie. V tom se spolu neshodneme. Když se podívám na svou ruku, vidím svou ruku. Nikoli shluky neutronů a protonů apod., i když vím, že ty tam samozřejmě jako stavební kameny jsou.
Já to vidím tak, že  hmota a energie jsou přinejmenším spojeny, souvisí spolu, hmota se mění v energii a naopak. Ale názor "Hmota neexistuje- je pouze energie, jic víc" mi přijde stejně absurdní a krajní ako by byl druhý extrém "Energie neexistuje - je pouze hmota, nic víc".

Toto téma mě zajímá a diskutovat a vyjasňovat si různé úhly pohledů na něj mě baví a umožňuje vytříbit si a zpřesnit svůj názor.
Děkuji, že (i přes některé malé náznaky) je tato diskuse zatím korektní, různorodá, celkem tolerantní.
Budu moc ráda, když se  argumentace tohoto tématu i nadále udrží v této rovině a nebude sklouzávat zbytečně do roviny osobní. Těším se na vaše další příspěvky.

Ivana napsal(a):

Já věřím ve zdravý rozum a vědecké poznání.
Až mi někdo vědeckou metodou dokáže existenci boha, budu v něj věřit, dřív ne.

Důkazy boží existence a definicí Boha se zabýval ve své teorii množin Georg Cantor, pak byla sice zpochybněna, opět byla pochybnost vyvrácena atd. Je to myslím stále živé.
I teoretická fyzika se blíží ve svých úvahách mystice.
Pokud se chceme přesvědčit o boží existenci,pak je asi nutno se začít vážně zabývat mystikou nebo se opravdu vážně zabývat vědou (nejlépe královnou věd - matematikou).
Věřit v cokoli je nesmysl.

Toto stále omílané téma a asi proto,že je stále omílané,tak přitahuje i čím dál víc ateistů a tak mi to nedalo,abych taky nepřispěla.
Pro nás ateisty Bůh jako něco zhmotněného samozřejmě neexistuje,potřebu si Boha takto zhmotňovat mají zřejmě  hlavně poněkud labilnější a slabší jedinci,kteří v tomto potom hledají jakousi oporu.Natomto přincipu taky existuje řadas sekt,co si budem povídat.

Nic proti takovým lidem nemám,naopak si říkám,že je fajn,když si tak někdo někoho vysní a ještě když věří v posmrtný život,který většinou nazývá rájem...

I jít si někdy poslechnout mši do kostela asi nebude tak úplně od věci,jen tak kvůli sobě,na chvíli se zastavit,zklidnit a třeba jen popřemýšlet v klidu o různých problémech a starostech a tak.

Jinak mi na tom nepřijde nic k dalšímu pytvání,názory nato může mít každý svoje,jako když se ptáme co bylo dřív,jestli vejce nebo slepice:D
A taky si určitě vzpomenete na film s Polívkou,co říkal - že taky nemusí všechno vidět a přitom že věří,že ....

Kuty, prosímtě, co si predstavuješ pod takým oným....zhmotňovat boha? Posmrtný život (posmrtným životem myslíš třeba i reinkarnace?) souvisí s jeho případným zhmotněním? BI

Daphné napsal(a):

Kuty, prosímtě, co si predstavuješ pod takým oným....zhmotňovat boha? Posmrtný život (posmrtným životem myslíš třeba i reinkarnace?) souvisí s jeho případným zhmotněním? BI

Zhmotněním myslím to,že ho věřící vidí jako třeba moudrého vousatého starce,který bydlí v nebi:)

Blossom, to nemělo být jako škatulkování, ale pouze odpověď pro tebe, ohledně důkazu, zda Bůh je, či není a Ivaně ohledně "hmoty", takže neměl jsem v úmyslu škatulkovat. Pouze to vidím ze svého úhlu pohledu. Hlavní dva tábory lidí ortodoxně zaměřených, každý si vede to své. Toto jsem ale nemyslel ani vzhledem k tobě, ani vzhledem k Ivaně. Je to jen náhled na to, co se okolo nás děje a jak to berou lidé.

S tou hmotou to bohužel vidím tak, jak to vidím. Hmota je pro mne pouhá iluze, založená na zákonitostech této reality. Pro mne jsou to kvanta energie. A vlastně by sis to tím "zvětšováním" mohla snadno dokázat. Tomu občas říkám - "podívat se za oponu", ovšem každý to potřebujeme vidět tak, jak je právě pro každého z nás nutné.

K názorům všeobecně - samozřejmě, že názory každého jsou vítány. Ta otázka k Ivaně byla spíš jistě myšlena ne ve smyslu  - "Proč klikáš, když..." ale spíš ve smyslu - "Proč klikáš? Copak ti vrtá hlavou? Jak to vidíš ty? Co tě dovedlo na toto forum?" Prostě normální zvědavý dotaz. Není za tím třeba hledat nic nepřátelského. Navíc sem na duchovní chodí vesměs především normální a pohodoví lidé.

Pro Ivanu - posílám ti pár odkazů na věci, co jsem zde psal. Ber to jako rozptýlení a tak trošku pro pobavení. Pokud ti nevadí "nekonečně dlouhé příspěvky" a počteš si i odpovědi, tak možná sem tam najdeš něco, co hledáš, také více poznáš většinu osazenstva z "duchovního" a to jak v "dobrém", tak i v tom "zlém"

A mimo to - pokud kdokoliv uzná za vhodné, může se přidat a dát svůj odkaz.

Přeju příjemnou zábavu ;)


http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=36755
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=37227
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=36869
http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=39980

Kuty napsal(a):

Daphné napsal(a):

Kuty, prosímtě, co si predstavuješ pod takým oným....zhmotňovat boha? Posmrtný život (posmrtným životem myslíš třeba i reinkarnace?) souvisí s jeho případným zhmotněním? BI

Zhmotněním myslím to,že ho věřící vidí jako třeba moudrého vousatého starce,který bydlí v nebi:)

:lol: koukám, že znáš asi hodně věřících ;o)

Blos, já se domnívám, že poslední výsledky vědy jsou - aspoň jak já je chápu, jako laik a amatér - že kdy hmotu rozložíš....a rozložíš.....a rozložíš.....zbude ti jen energie. Že ty pidinejmenší částečky všeho jsou energie. A energie se přece neztrácí, jen mění v jinou....tak kudy tudy?
Nebo třeba teorie superstrun se svým kmitáním ve více rozměrech než našich třech....

Daphné napsal(a):

Blos, já se domnívám, že poslední výsledky vědy jsou - aspoň jak já je chápu, jako laik a amatér - že kdy hmotu rozložíš....a rozložíš.....a rozložíš.....zbude ti jen energie. Že ty pidinejmenší částečky všeho jsou energie. A energie se přece neztrácí, jen mění v jinou....tak kudy tudy?
Nebo třeba teorie strun se svým kmitáním ve více rozměrech než našich třech....

Rozumím, co chceš říct, a svým způsobem i částečně souhlasím.
Ale PŘESTO že vše je (možná) po naprostémrozložení na prvočinitele jen forma energie, různorodý shluk neutronů, protonů a elektronů, tak výsledek je jednou třeba dřevo, nebo lidské tělo, nebo třeba kousek plastu..

Podobně jako třeba výroba barviv je v podstatě jen "míchání různých chemikálií", avšak výsledek je pak modrá, zelená, žlutá natírací barva...

Takže říct, že barviva  neexistují (ačkoli jsou vlastně namíchány z různých typů chemikálií) mi přijde na stejné úrovni jako že "hmota neexistuje-je jenom energie".


Podobně je to i v biologii - vše živé je složeno z buněk. A přesto vidíš nakonec kytku, nebo slona, nebo třeba vlastní dítě... Bylo by absurdní říct : Narodil se mi shluk buněk, místo Narodilo se mi dítě. I když svým způsobem je pravdivé obojí.

Chci tím říct, že vidět JENOM výsledek je podle mě extrém, stejně tak jako vidět JENOM podstatu (buňky, případně protony, případně pouze energii) je zas druhý extrém. Pro pochopení světa i věcí duchovních a je podle mě nutné vidět OBOJÍ.

Blossom napsal(a):

Pro pochopení světa i věcí duchovních a je podle mě nutné vidět OBOJÍ.

Pekne receno. :)

A samozrejme ze oboji zde je,zalezi jen odkud se na to divame. :)

"Nevědomost" ---> "Vývoj" ---> "Poznání"

"Vidím hmotu" ---> "Vidím hmotu z energie" ---> "Všechno je pouze energie"


Tak to beru, ale dávám to do uvozovek, protože nic není konečné a úhly pohledu mohou být samozřejmě různorodé. Každému podle cítění.

Ještě se vrátím k příspěvku DaiTerr, kde píšeš:
Na počátku je "nevědomost", aby na konci mohlo být "poznání", ovšem k tomuto může dojít pouze přes škálu vlastních zkušeností v této 3D realitě za pomoci iluzí - "pravdy" a "času.." Veškeré "učení", "náboženské skupiny", alei "vědecké instituce" a hlavně "reálný život nyní a teď" - to všechno jsou pouze pomůcky v našem vývoji

Myšleno obecně - toto podle mě platí.

Avšak tady na duchovním občas tato myšlenka bývá uváděna v kontextu typu: Na počátku je nevědomost, aby na konc mohlo být poznání = víra. Tak trochu ve smyslu - vždyť vy nevěřící k víře nakonec taky jednou dojdete, když se nad tím trochu zamyslíte a dáte si tu práci. Vy to jenom ZATÍM nevíte. Nevíte to, co my už víme. (smajlík kroutící udiveně hlavou)

K tomu bych chtěla dodat asi toto: člověk pochopitelně jak jde životem, nabírá zkušenosti, někdy i mění původní názory, a dochází k jakémusi poznání. Avšak toto poznání nemusí být nutně víra, někdy je toto poznání právě NEvíra.
Třeba takový Sokrates v závěru svého života došel k poznání "Vím, že nic nevím". A to byl panečku PAN filosof. :godlike: Při jeho obrovském filozofickém přehledu a díle je mi jeho výrok velmi sympatický, právě svou moudrostí a pokorou. :)

Blossom, spíš jestli to není tak, že "nevíme", abychom se "vyvíjeli" a posléze už "věděli" to, že otevíráme novou úroveň, takže "víme", že vlastně v té nové úrovni vnímání "nic nevíme" ;)

DaiTerr napsal(a):

"Nevědomost" ---> "Vývoj" ---> "Poznání"

"Vidím hmotu" ---> "Vidím hmotu z energie" ---> "Všechno je pouze energie"
Tak to beru, ale dávám to do uvozovek, protože nic není konečné a úhly pohledu mohou být samozřejmě různorodé. Každému podle cítění.

To je ono - v tomto vidím klíč!
Ale pozor, tato vývojová řada podle mě nemusí být a taky není v přímce, jak jsi ji DaiTerr popsal, já ji vidím podobně, jenže V KRUHU.

Neumím to sem graficky tak napsat, aby to tvořilo kruh, tak si prosím následující 4 výroky pomyslně do toho kruhu spojte:

Vidím hmotu  - vidím hmotu z energie - všechno je pouze z energie - a ta energie vytváří  hmotu. :jojo:

Blossom - Takzvané "nekonečno v nekonečnu" ? ;)  Může klidně být.

Nyní k tomuhle - Avšak tady na duchovním občas tato myšlenka bývá uváděna v kontextu typu: Na počátku je nevědomost, aby na konc mohlo být poznání = víra. Tak trochu ve smyslu - vždyť vy nevěřící k víře nakonec taky jednou dojdete, když se nad tím trochu zamyslíte a dáte si tu práci. Vy to jenom ZATÍM nevíte. Nevíte to, co my už víme. (smajlík kroutící udiveně hlavou)


Pokud se někdo diví, či dělá "nátlak", pak sám hledá a potřebuje sám v sobě "něco" najít. Taková osoba bude psát podobně.

Ten, kdo hledal a hledá sám v sobě a už alespoň "něco" málo v sobě našel, už ví, že "víra" se nedá předat, naučit, ani vysvětlit. Ta se může jen pomocí názoru popsat, jak to jen jde. Zbytek už je na každém, co nalezne. A taková osoba nemá potřebu psát něco o tom, že ty sice "nevíš", ale pak "budeš mít víru.."

Jenže znáš to - občas se každý utne. Ti rozumní si to uvědomí zavčasu a netlačí. Ti "zaujatější" to pojmou jako "svatou válku" a přitlačí na pilu.

DaiTerr napsal(a):

Blossom, spíš jestli to není tak, že "nevíme", abychom se "vyvíjeli" a posléze už "věděli" to, že otevíráme novou úroveň, takže "víme", že vlastně v té nové úrovni vnímání "nic nevíme" ;)

Ano, i toto vlastně tvoří kruh, a nebo možná spíše řečeno  spirálu. Nikoli úsečku odsud - tam . :)

Jinak až teď jsem si všimla tvého citátu pod čarou. :supr: Pobavil mě a je my sympatický. Mimo jiné odmítnutím určitého typu povýšenosti a "kastování" lidí i obecně jiných bytostí.
A zapadá to i do naší diskuse - pokud podstatou všeho, po naprostém možném rozložení, je tatáž energie ( tytéž elektrony, protony, neutrony), tak svým způsobem jsou si všechny bytosti rovné.

Blossom napsal(a):

Avšak sama určitě cítíš rozdíl v tom, kdyby někdo řekl - slunce ti do cesty postavilo takovouto překážku, protože usoudilo, že ty ji díky své síle uneseš a že ji koneckonců máš jakoby za odměnu, kvůli svému intenzivnějšímu duchovnímu růstu.

Bloss, vnímám Boha spíše jako druh inteligence, která je zároveň vším a která sama sebe nejak "řídí" (ve smyslu dává řád) - tzn. existují nějaká "pravidla", podle kterých to celé nějakým způsobem funguje. Záměrně píšu uvozovky, abych byla schopna to nějak připodobnit ke známým věcem, protože je to věc poměrně těžce uchopitelná. Byla bych ráda, aby se ten můj text taky tak bral, metafory, připodobnění, personifikace.

Takže: teď si představ ten celý svět, samé "kuličky" - atomy, částice, energie, vlnění. Z obyčejné fyziky je známé, že se celý tenhle systém pohybuje nějak podle pravidel, které jsme nazvali fyzikální zákony. A tyhle částice se pohybují a reagují na základě okolních částic, koncentrací, prostě celkové harmonie (fyzikální, chemické, atd.) svého okolí.

Člověk jako takový je v podstatě taky jen shluk různých částic a energií na různých úrovních, některé jsou vidět, některé slyšet, spousta toho není ani vidět ani slyšet a tomuhle celému jsme dali název "člověk". Prostě vlnění, enegie, vazbami to celé drží dohromady a dokonce si to uvědomuje samo sebe. Takže asi i to vědomí na určité hladině bude jakousi energií, něčím. A stejně jako ty částice se tenhle shluk snaží dostat do stavu harmonie s okolím a třeba na hmotné úrovni reaguje a koná. Třeba shodí vázu ze stolu, váza se rozbije člověk má reakci. Třeba na emoční úrovni, úlek. Stane se to, že fyzicky zareaguje, že uskočí, emocionálně dojde k tomu, že se z mozku uvolní hormony nebo jiné látky (fakt na tohle nejsem expert, takže konkrétní jména snad doplní někdo s medicínským vzděláním ;)), ty dají podnět tělu, buňkám a zase se něco děje. Ještě jsem zapomněla podotknout, že tělo funguje i na elektrické bázi, takže tělem probíhají i elektrické vzruchy, takže se tvoří mj. třeba elektrické nebo elmg. pole kolem těla. Troufám si tvrdit, i že na úrovních, které nejsou až tak vědecky popsané, se něco děje.

A jsme zase u těch kuliček, které si hledají ten rovnovážný stav. Pole kolem těla, pole kolem okolních těl a předmětů, obrovská míchanice energií... třeba na některé té neviditelné úrovni to pak způsobí, že si třeba někteří lidé "přitáhnou" do svého okolí lidi s "odpovídajícím" nebo "doplňujícím" vyzařováním, polem, je jedno jak to nazveme (např. proč jsou některé děti opakovaně šikanovány, i když změní školu, atd). Takže takhle nějak, asi hodně zjednodušeně, ale prostě nevím jak jinak, bych popsala to, co dává základ a možná i nadhled na to naše lidské mravenčení po celé planetě. Pak se třeba na rčení "že má někdo něco za odměnu" nebo že "slunce něco někam postavilo" dá podívat i prostě jinak ;)

A ty teď chceš po těch kuličkách a tom řádu, dle kterého se pohybují, aby teda zasáhly v případě nějakého bezpráví. Ale ony jedou dle svých pravidel, jak je možné tohle po nich vůbec chtít?!?

DaiTerr napsal(a):

Blossom - Takzvané "nekonečno v nekonečnu" ? ;)  Může klidně být.

Nyní k tomuhle - Avšak tady na duchovním občas tato myšlenka bývá uváděna v kontextu typu: Na počátku je nevědomost, aby na konc mohlo být poznání = víra. Tak trochu ve smyslu - vždyť vy nevěřící k víře nakonec taky jednou dojdete, když se nad tím trochu zamyslíte a dáte si tu práci. Vy to jenom ZATÍM nevíte. Nevíte to, co my už víme. (smajlík kroutící udiveně hlavou)


Pokud se někdo diví, či dělá "nátlak", pak sám hledá a potřebuje sám v sobě "něco" najít. Taková osoba bude psát podobně.

Ten, kdo hledal a hledá sám v sobě a už alespoň "něco" málo v sobě našel, už ví, že "víra" se nedá předat, naučit, ani vysvětlit. Ta se může jen pomocí názoru popsat, jak to jen jde. Zbytek už je na každém, co nalezne. A taková osoba nemá potřebu psát něco o tom, že ty sice "nevíš", ale pak "budeš mít víru.."

Jenže znáš to - občas se každý utne. Ti rozumní si to uvědomí zavčasu a netlačí. Ti "zaujatější" to pojmou jako "svatou válku" a přitlačí na pilu.

:supr: :godlike:

Teď musím nějaký čas od babinetu a věnovat se jiným věcem, ale večer ráda nakouknu, co inspirativního a nového zatím přibylo. :)

DaiTerr napsal(a):

Blossom, spíš jestli to není tak, že "nevíme", abychom se "vyvíjeli" a posléze už "věděli" to, že otevíráme novou úroveň, takže "víme", že vlastně v té nové úrovni vnímání "nic nevíme" ;)

Takže jinými slovy: co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi, viď Daí ;)

Blossom napsal(a):

Ale PŘESTO že vše je (možná) po naprostémrozložení na prvočinitele jen forma energie, různorodý shluk neutronů, protonů a elektronů, tak výsledek je jednou třeba dřevo, nebo lidské tělo, nebo třeba kousek plastu..

Podobně jako třeba výroba barviv je v podstatě jen "míchání různých chemikálií", avšak výsledek je pak modrá, zelená, žlutá natírací barva...

Takže říct, že barviva  neexistují (ačkoli jsou vlastně namíchány z různých typů chemikálií) mi přijde na stejné úrovni jako že "hmota neexistuje-je jenom energie".


Podobně je to i v biologii - vše živé je složeno z buněk. A přesto vidíš nakonec kytku, nebo slona, nebo třeba vlastní dítě... Bylo by absurdní říct : Narodil se mi shluk buněk, místo Narodilo se mi dítě. I když svým způsobem je pravdivé obojí.

Chci tím říct, že vidět JENOM výsledek je podle mě extrém, stejně tak jako vidět JENOM podstatu (buňky, případně protony, případně pouze energii) je zas druhý extrém. Pro pochopení světa i věcí duchovních a je podle mě nutné vidět OBOJÍ.

Podle toho jak dokáže lidské oko zahlédnout různě poskládané tvary hmoty (energie) můžeš říct, že vidíš dřevo nebo třeba ruku. Vidíš to co Tvé oko je schopno zahlédnout. Lidské oko je ale omezené. Jak sama píšeš, Ty vidíš pouze ruku, ale už když si k tomu vezmeš mikroskop, začneš vidět mnohem víc než je to co jsi viděla bez něj. Díky mikroskopu začneš původní obraz rozkládat. Což oko nedokáže, protože je limitováno. Vidí jen část z celé reality.
A pro to co vidí oko si rozum hledá pojmy - slova. Takže řekneš, že se Ti narodilo dítě a hned jak bude Tvé dítě schopno chápat, začneš ho učit slova. Začneš mu říkat toto je květina, toto je auto, toto je pes... Všechna slova jsou pomůcky k zachycení toho co naše oko (nejen) vidí. Existuje ale nespočet jevů, které oko nezahlédne, přesto tyto jevy existují.
Slovo bůh je jen pomůcka. Stejně jako slovo vesmír. Pojmenuj si to jak chceš, jak Tobě to nejlépe zní. Někdo tomu říká TO a přeci je to stále stejné jako bys tomu říkala bůh nebo inteligence nebo moudrost nebo fialová bobule ;) :)

Věřím v  "něco" ve vyšší sílu, která to tady řídí, takové Universum, jak to nazývají ostatní. Ale slovo Bůh nemám ráda....

Pandorraa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

Blossom, spíš jestli to není tak, že "nevíme", abychom se "vyvíjeli" a posléze už "věděli" to, že otevíráme novou úroveň, takže "víme", že vlastně v té nové úrovni vnímání "nic nevíme" ;)

Takže jinými slovy: co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi, viď Daí ;)

Přesně tak. Akorát si k tomu člověk musí postupně dojít :)

DaiTerr napsal(a):

Přesně tak. Akorát si k tomu člověk musí postupně dojít :)

Jak říkáš: přesně tak, akorát si k tomu člověk musí postupně SÁM dojít :D :pussa:

A ta cesta může vypadat různě, třeba i takhle:
nevím nic -> vím naprosto všechno -> už vím, že to co vím, je pouhý zlomek toho, co lze vědět -> nevím nic ->  není pro mne důležité vědět všechno -> vím přesně tolik, kolik potřebuji a kolik jsem schopna vědět (pobrat) -> jsem schopna pobrat stále víc, rozvzpomínám se - > přicházím ke Zdroji, Prapodstatě, Bohu..... vracím se do Jednoty, ze které jsem vyšla, vracím se Domů :hjarta:

Nu a pochopitelně na té cestě se mohu kdekoliv zamotat, zadrhnout, zdržet..... ba i ztratit.
Mohu na ní všechno, tím ale není řečeno, že všechno je mi na ní dovoleno ;)

Může mi někdo z vás věřících říct, na základě čeho soudíte, že právě ta vaše teorie je pravdivá?

Když to tak čtu, vaše pojetí Boha má pramálo společného s tím, jak si ho lidé po celá staletí a řekla bych ještě i dnes představovali a představují. Sotva by se v neštěstích, pohromách a různých tragédiích uchylovali a hledali útěchu u jakési univerzální hmoty či energie, která podle vašeho pojetí notabene ani vlastně neví, že nějaký človíček se svými starostmi a problémy vůbec existuje a vpodstatě je jí to i jedno (jak jsem vyrozumněla i z vedlejšího vlákna)
Tyhle novodobé teorie mi připadají spíš jako směsice všelijakých poznatků z přírodních věd, z lékařství, psychologie a všeho možného a hlavně notně okořeněné sci-fi tématikou.

Ale s vírou v Boha jako takovou, jak je obecně chápána, to má pramálo společného.

Jinak samozřejmě přidávám čárku na stranu "tupých" materialistů ("tupých" ve smyslu Pandořina pojetí - tedy neschopných dospět k "poznání", aby se někdo neurazil :D).

mio, nesoudím, že právě má teorie je pravdivá.
Neboť je to má soukromá teorie mého Boha a mně je s ní hezky na světě. :D
A je mi úplně jedno, jakou soukromou teorii má kdokoliv jiný. Přeji mu, aby měl takovou, aby mu s jeho Bohem bylo taky hezky. :D

Mio, je to dáno vnitřním pocitem. Stejně, jako když máš hlad a víš, že je potřeba jíst, tak i tady je to podobný pocit - prostě "víš"..

"Teorie" - to je právě to - spousta názorů po staletí = spousta variant, která jsou vzájemně mnohdy v interakci. To, že po staletí lidé něco uznávali, to je sice fajn, ale vzhledem k mnohem dávnější minulosti to lze brát jako jednu z etap duchovního vývoje. Jedna z cest, po které jdeme. To, že si každá "skupina" ortodoxně dělá nároky na "svou pravdu", je dáno právě stupněm vývoje, ve kterém tito lidé ve skupině jsou.

Směsice - všechno je vzájemně propojeno se vším, takže pro někoho pocit, že "ví" a pro jiného "směsice", ovšem obojí má svůj právoplatný úhel pohledu.

Pravdivost teorie - protože je pravda jen iluze závislá na vývoji v čase, pak lze odpovědět jen další "iluzí".. Takže je lepší spíš vnímat pocitově.

Co podle tebe znamená význam - "věřící"?

Pandorraa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

Přesně tak. Akorát si k tomu člověk musí postupně dojít :)

Jak říkáš: přesně tak, akorát si k tomu člověk musí postupně SÁM dojít :D :pussa:

A ta cesta může vypadat různě, třeba i takhle:
nevím nic -> vím naprosto všechno -> už vím, že to co vím, je pouhý zlomek toho, co lze vědět -> nevím nic ->  není pro mne důležité vědět všechno -> vím přesně tolik, kolik potřebuji a kolik jsem schopna vědět (pobrat) -> jsem schopna pobrat stále víc, rozvzpomínám se - > přicházím ke Zdroji, Prapodstatě, Bohu..... vracím se do Jednoty, ze které jsem vyšla, vracím se Domů :hjarta:

Nu a pochopitelně na té cestě se mohu kdekoliv zamotat, zadrhnout, zdržet..... ba i ztratit.
Mohu na ní všechno, tím ale není řečeno, že všechno je mi na ní dovoleno ;)

Řečeno krásně v kostce. Toto se mi moc líbí a děkuji.

Andromeda napsal(a):

Blossom napsal(a):

Avšak sama určitě cítíš rozdíl v tom, kdyby někdo řekl - slunce ti do cesty postavilo takovouto překážku, protože usoudilo, že ty ji díky své síle uneseš a že ji koneckonců máš jakoby za odměnu, kvůli svému intenzivnějšímu duchovnímu růstu.

Bloss, vnímám Boha spíše jako druh inteligence, která je zároveň vším a která sama sebe nejak "řídí" (ve smyslu dává řád) - tzn. existují nějaká "pravidla", podle kterých to celé nějakým způsobem funguje. Záměrně píšu uvozovky, abych byla schopna to nějak připodobnit ke známým věcem, protože je to věc poměrně těžce uchopitelná. Byla bych ráda, aby se ten můj text taky tak bral, metafory, připodobnění, personifikace.

Takže: teď si představ ten celý svět, samé "kuličky" - atomy, částice, energie, vlnění. Z obyčejné fyziky je známé, že se celý tenhle systém pohybuje nějak podle pravidel, které jsme nazvali fyzikální zákony. A tyhle částice se pohybují a reagují na základě okolních částic, koncentrací, prostě celkové harmonie (fyzikální, chemické, atd.) svého okolí.

Člověk jako takový je v podstatě taky jen shluk různých částic a energií na různých úrovních, některé jsou vidět, některé slyšet, spousta toho není ani vidět ani slyšet a tomuhle celému jsme dali název "člověk". Prostě vlnění, enegie, vazbami to celé drží dohromady a dokonce si to uvědomuje samo sebe. Takže asi i to vědomí na určité hladině bude jakousi energií, něčím. A stejně jako ty částice se tenhle shluk snaží dostat do stavu harmonie s okolím a třeba na hmotné úrovni reaguje a koná. Třeba shodí vázu ze stolu, váza se rozbije člověk má reakci. Třeba na emoční úrovni, úlek. Stane se to, že fyzicky zareaguje, že uskočí, emocionálně dojde k tomu, že se z mozku uvolní hormony nebo jiné látky (fakt na tohle nejsem expert, takže konkrétní jména snad doplní někdo s medicínským vzděláním ;)), ty dají podnět tělu, buňkám a zase se něco děje. Ještě jsem zapomněla podotknout, že tělo funguje i na elektrické bázi, takže tělem probíhají i elektrické vzruchy, takže se tvoří mj. třeba elektrické nebo elmg. pole kolem těla. Troufám si tvrdit, i že na úrovních, které nejsou až tak vědecky popsané, se něco děje.

A jsme zase u těch kuliček, které si hledají ten rovnovážný stav. Pole kolem těla, pole kolem okolních těl a předmětů, obrovská míchanice energií... třeba na některé té neviditelné úrovni to pak způsobí, že si třeba někteří lidé "přitáhnou" do svého okolí lidi s "odpovídajícím" nebo "doplňujícím" vyzařováním, polem, je jedno jak to nazveme (např. proč jsou některé děti opakovaně šikanovány, i když změní školu, atd). Takže takhle nějak, asi hodně zjednodušeně, ale prostě nevím jak jinak, bych popsala to, co dává základ a možná i nadhled na to naše lidské mravenčení po celé planetě. Pak se třeba na rčení "že má někdo něco za odměnu" nebo že "slunce něco někam postavilo" dá podívat i prostě jinak ;)

A ty teď chceš po těch kuličkách a tom řádu, dle kterého se pohybují, aby teda zasáhly v případě nějakého bezpráví. Ale ony jedou dle svých pravidel, jak je možné tohle po nich vůbec chtít?!?

To vytučněné je právě kardinální omyl. Já po těch "kuličkách" (když tedy použiju tvoji terminologii) vůbec nic nechci.
Mě jen nějak nesedí a někdy přímo až vadí, že mnozí tvrdí, že tyto kuličky jsou vlastně takovou šedou eminencí všeho dění, že jaksi zpovzdálí řídí naše kroky, nebo že dokonce někomu někoho vybírají (připomínám- toto vlákno vlastně volně navázalo na sousední vlákno o "vybírání matek pro postižené děti".)

Já se s tou fyzikálně - energetickou filozofií  jakési vesmírné energie a podstaty všeho, tak jak to tady bylo několika lidmi vysloveno, v podstatě ztotožňuji. Jakési energetické "Něco" připouštím.

Ale jak upozorňuje správně mia - toto pojetí je diametrálně odlišné od klasické víry v Boha. Tedy třeba té většinové -  křesťanské - že k Bohu se modlíme, Bůh nás trestá a nebo eventuelně nám odpouští, Bůh prostřednictvím církví jasně nařizuje co se smí a nesmí (včetně takových absurdit, jako že třeba sebevrah se nesmí pohřbít na hřbitově apod.)., jsme dokonce prý POVINNI věřit je nám to přikázáno - v jediného Boha věřiti budeš., atd., atd.
Toto je  klasické, staletími uznávané pojetí Boha, že Bůh je  nadpozemská  BYTOST a to BYTOST VŠEVĚDOUCÍ A VŠEMOHOUCÍ, a svým způsobem veškeré dění ŘÍDÍCÍ.
A s tímto klasickým pojetím se já právě neztotožňuji.

mia napsal(a):

Může mi někdo z vás věřících říct, na základě čeho soudíte, že právě ta vaše teorie je pravdivá?

Mio,
teorie je preci teorie.  :D

Pak existuje empirie . Teorie a empirie to jsou dve hry.    :)


A Ty osobne mas nejakou vlastni teorii,jez na zaklade cehosi soudis  jako tu Tvoji pravdivou?   :)

Blossom napsal(a):

Toto je  klasické, staletími uznávané pojetí Boha, že Bůh je  nadpozemská  BYTOST a to BYTOST VŠEVĚDOUCÍ A VŠEMOHOUCÍ, a svým způsobem veškeré dění ŘÍDÍCÍ.
A s tímto klasickým pojetím se já právě neztotožňuji.

S timhle pojetim se zde podle meho vnimani neztotoznuje nikdo.  Panejo to by byl ale mazec. :o

hirondel napsal(a):

Blossom napsal(a):

Toto je  klasické, staletími uznávané pojetí Boha, že Bůh je  nadpozemská  BYTOST a to BYTOST VŠEVĚDOUCÍ A VŠEMOHOUCÍ, a svým způsobem veškeré dění ŘÍDÍCÍ.
A s tímto klasickým pojetím se já právě neztotožňuji.

S timhle pojetim se zde podle meho vnimani neztotoznuje nikdo.  Panejo to by byl ale mazec. :o

Já mám pocit, že naopak s tímto vnímáním se ztotožňují mnozí. Viz třeba výroky "Náhody neexistují, to jen Bůh chtěl zůstat inkognito", "Bůh vybírá těmto lidem  rodinné příslušníky, a jiným zas osudové rány, které ovšem tito lidé vždy jsou schopni unést  -Bůh nenakládá nikomu víc, než dovede unést" apod.

Aby bylo jasno - klidně si každý věřte (nebo nevěřte), čemu chcete. :jojo:

A je pro mě zajímavé vaše názory číst a tím si ten svůj tříbit a ujasňovat.
Líbí se mi, že svět je tak pestrý a že právě tady lze sledovat všechny možné odstíny víry/nevíry. Je to mnohem pestřejší, než jen 2 skupiny stojící proti sobě - ortodoxní věřící a ortodoxní nevěřící - mezi těmito dvěma krajními polohami je spousta odstínů.
A jsem moc ráda, že i lidé z různých názorových skupin spolu můžou a dovedou kultivovaně diskutovat. :)

Blossom napsal(a):

Já mám pocit, že naopak s tímto vnímáním se ztotožňují mnozí. Viz třeba výroky "Náhody neexistují, to jen Bůh chtěl zůstat inkognito", "Bůh vybírá těmto lidem  rodinné příslušníky, a jiným zas osudové rány, které ovšem tito lidé vždy jsou schopni unést  -Bůh nenakládá nikomu víc, než dovede unést" apod.

Bloss,
za temito vetami kazdy vidi to co vidi. :)
Slova dokazi velice mast.   Jejich interpretace ma nekonesnou skalu barev. :)  (muj osobni nazor)

Kopíruju sem něco, co mně v souvislosti s Bohem a svobodnou vůlí moc zaujalo. Prosím zkuste se oprotit od toho, že je ve větě použito slovo "Kristus" ;o)) Možná vám v tom oprošťování pomůže, že autorka, Simon Weil nebyl křesťanka, resp. pokřetěná.

Být Kristu tím, čím je pro mě tužka, když se zavřenýma očima špičkou ohledávám stůl. Máme možnost být prostředníky mezi Bohem a tou částí stvoření, která je nám svěřena. Je třeba našeho souhlasu, aby skrze nás vnímal, co sám stvořil. Tento zázrak koná s naším souhlasem. Stačilo by, abych se dokázala stáhnout z vlastní duše, a stůl přede mnou by potkalo nedostižné štěstí být spatřen Bohem. Bůh v nás může milovat jen onen souhlas, s nímž se stahujeme, aby mohl projít, stejně jako se on, stvořitel, stáhl, abychom mohli být. Tato dvojí operace nemá jiný smysl než lásku, tak jako otec dává dítěti to, co dítěti umožní dát otci dárek k narozeninám. Bůh, který není nic jiného než láska, nestvořil nic jiného než lásku.

mia napsal(a):

M

Jinak samozřejmě přidávám čárku na stranu "tupých" materialistů ("tupých" ve smyslu Pandořina pojetí - tedy neschopných dospět k "poznání", aby se někdo neurazil :D).

Mio, opravdu NESCHOPNÝCH?
Takhle jsi to pochopila?
Nu s tím ale nic nenadělám.

DaiTerr napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

Přesně tak. Akorát si k tomu člověk musí postupně dojít :)

Jak říkáš: přesně tak, akorát si k tomu člověk musí postupně SÁM dojít :D :pussa:

A ta cesta může vypadat různě, třeba i takhle:
nevím nic -> vím naprosto všechno -> už vím, že to co vím, je pouhý zlomek toho, co lze vědět -> nevím nic ->  není pro mne důležité vědět všechno -> vím přesně tolik, kolik potřebuji a kolik jsem schopna vědět (pobrat) -> jsem schopna pobrat stále víc, rozvzpomínám se - > přicházím ke Zdroji, Prapodstatě, Bohu..... vracím se do Jednoty, ze které jsem vyšla, vracím se Domů :hjarta:

Nu a pochopitelně na té cestě se mohu kdekoliv zamotat, zadrhnout, zdržet..... ba i ztratit.
Mohu na ní všechno, tím ale není řečeno, že všechno je mi na ní dovoleno ;)

Řečeno krásně v kostce. Toto se mi moc líbí a děkuji.

Daí, já děkuji tobě, že jsi mi porozuměl.
Však jsem na téhle "rovnici" makala spoustu let a je docela možné, že pořád ještě není celá :jojo:
A musím říci, že právě Youngova "Chatrč" mi dost pomohla. Konečně jsem si zcela bezbolestně a natrvalo "vymazala" z hlavy tu zprofanovanou podobu Boha, kterou nám předkládá církev a ty debilní poučky, který nám tam nacpala socialistická škola ala: kdyby byl bůh, tak by bla bla bla....!
Nemátlo mne to už dávno, ale rozčilovalo ještě nedávno :jojo: Teď jsem si to srovnala je to v poho :D Takže "lezu na další kopec" :jojo:

(pravopis, pravopííís, kde na něj vzít recepííís :lol:)

Já si taky moc ráda čtu vaše názory a líbí se mi, jak jsou pestré. Ještě bych moc ráda četlaněco od nějakého křesťana, protože jejich pojetí boha je pro mě tak jako pro Miu a Blossom zcela nepřijatelné. Al ať si každý věří, čemu chce. Já nikomu svůj názor nevnucuji a očekávám, že nikdo nebude ten svůj vnucovat mně. Já bych docela ráda byla věřící, ale nejsem, nemám to v sobě. Možná jsem věřící ve tom smyslu, že věřím ve vědecké poznání. Vím, že toho víme zatím pidiprocento, ale věřím tomu, že to jednou všechno poznáme. Až já už tady dávno nebudu.
Jinak tomu, že všechno je energie - dobře, tak je. Ale jaký to má vliv na to, jestli existuje bůh? Že by bůh byl taky energie? No, tak dobře, ale tu jednu energii vidíme tím supermikroskopem, ale tu boží jaksi ne, že?

Náhoda neexistuje Blossom  dokonce i v matematice. Je na to celá teorie pravděpodobnostních jevů. ANi počítače negenerují čísla zcela náhodně. Z mého pohleduvnímání náhoda neexistuje, protože jde  ve velkém počtu případů příčinu a následek. Pátrat a zkoumat mi však přijde jako ztráta času.

Mé pojetí boha je spíše blízké pojetí univerza, cestu a její následky si určujeme sami, stejně jako tady na zemi si určujeme kvalitu svého života. Je to prostě malý zázrak.

Blossom,
abych ti odpověděla ohledně toho vlákna. Já nenapsala aby se Ivana nesměla vyjádřit k tomuto tématu, ale už jen to, že na něj klikla... tzn jeho název, tak jí to nejspíš zajímá a zájem = přemýšlet o dané věci. Nevím ale já kdybych zahlédla téma třeba o převodovce, tak tam ani nelezu, páč mě to nezajímá. Takže asi tak. Takže, ikdyž třeba nevěřím tomu, že duše prý váží 12g, tak tam vlezu a jdu do debaty, protože mě to zajímá. A ono už i ten samotný zájem jsou , si myslím v hloubi duše dobře maskované pochyby.

Ivano,
jestli ti můžu doporučit zkus si sehnat dvd "Co my jen víme"  Právě vědeckou formou je poukazováno na různé jevy na světě, na tu energii, která je tak mocná, někdy samozřejmá a jindy nepochopitelná. Bylo to i v novinových stáncích.

Dai Terr - "věřící" v tomto kontextu bylo myšleno samozřejmě jako věřící v Boha, jak je obsaženo v názvu vlákna. Ať už si ho někdo představuje jako onoho vousatého dobrosrdečného dědečka :D, nebo jako nějakou vesmírnou energii, která má být podstatou všeho bytí. Každý nechť si dosadí, co jeho jest.

Pan - neschopných, neochotných...prostě odmítajících tuto teorii, vždyť přece víš, jak je to myšleno, nechytej se slovíček...

Jinak já tedy jsem v podstatě taky "věřící" :D, protože věřím v evoluční teorii, která, přestože má spoustu hluchých míst a nezodpovězených otázek,přesto podává vcelku ucelený pohled a hlavně doložený mnoha konkrétními fakty a důkazy. Narozdíl od teorií duchovních, které jsou jen o pocitech a domněnkách, které jsou navíc, jak vidno, velmi subjektivní.
Podle mě je zásadní vztah každého z nás ke svému okolí, tedy staré dobré rčení "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá" (neboli dle některých "co vysíláme, to se nám vrací") a dodržování určitého etického kodexu. Pokud se k tomu někdo dobere skrze víru v Boha či cosi jiného, nebo z vlastního přesvědčení, každého věc a svaté právo. I kdyby na to šel přes onoho vousatého dědečka.

Ivano, my tím mikroskopem nevidíme "tu energii" ale jen její komponenty, pokud se nepletu :)
Asi jako bys analyzovala barvy na obraze a určila jejich chemické, molekulární, až atomické složení. Věděla bys potom co vlastně je na tom obraze a co vyjadřuje? (upozorňuju, že to není můj příměr - jen jsem zapomněla autora)
Škoda, že se tu nevyskytuje Světýlko - to bylo křesťanské pojetí světa par excellence. BI.

Pom.....tebe snad nezajímá kliková hřídel, nebo co??? :cool::lol::lol:

Mio - všichni jsme v něco věřící :) Ad tvoje otázky výše. na vedlejším vlákně jsem řekla, že spojení lze navázat, pokud sami chceme a důvěřujeme tomu, že to lze. :) Co mně se týče, skutečně se neobracím (a nikdy jsem se neobracela) na vysoké síly se svými trably, zármutky a neštěstími, ale výhradně s prosbou, jak z toho ven - anebo s modlitbou za ochranu někoho, o koho jsem se bála. V jednom případě mi dejme tomu...byla odepřena, ale mělo to svůj důvod, smysl a bylo to k dobru věci.
Čímž mimochodem neříkám, že spojení navázat se mi daří kdykoli a jakkoli.

Mám pocit, že každý jsme svého štěstí strojvůdcem ... a to v nejhlubším smyslu bytí. A v tomto smyslu chápu i Boha( Zdroj, Vesmírnou energii ... asi nemáme  odpovídající název)- jako  milujícího rodiče, který nechává své děti  dělat své chyby, i když se popálí a odřou si kolena .... ale jaksi odosobněně. Už ta otázka je taková personifikační. Žijeme ve společenství, kde pořád jaksi převládá  potřeba " mít nějakého šéfa" a zbavit se tím zodpovědnosti sami za svoje činy a reakce.
Věřící ( myslím tím v Boha věřící a do kostela chodící, otčenáše se modlící) .. mají život  snadnější - něco provedou, vyzpovídají se, dají pár Zdrávasů a Otčenášů a mají  klid na duši.  Takhle alespoň spílala moje nevěřící  babička dědečkovi, když se pelášil do kostela  vyzpovídat ze spáchaných "hříchů"
Já jsem teď ve fázi, že vím, že nic nevím ... čím víc o věci čtu, tím toho vím nějak míň. Ale tuhle mě uklidnil citát pana Wericha : " Člověk nemůže nikdy dělat víc, než je mu dovoleno člověčenstvím."  a tak už  netlačím na pilu a doufám, že  tou mlhou někdy prokouknu .....   ale toho "Boha" cítím jaksi všude kolem mě a ve mě .... asi tak jako miminko v děloze svoji matku ... ví, že JE , ale neumí a ani nemůže umět si ji představit ...  :styrka:  :styrka:

lupina montana napsal(a):

Co mně se týče, skutečně se neobracím (a nikdy jsem se neobracela) na vysoké síly se svými trably, zármutky a neštěstími, ale výhradně s prosbou, jak z toho ven - anebo s modlitbou za ochranu někoho, o koho jsem se bála. V jednom případě mi dejme tomu...byla odepřena, ale mělo to svůj důvod, smysl a bylo to k dobru věci.
Čímž mimochodem neříkám, že spojení navázat se mi daří kdykoli a jakkoli.

Lupi - jakým způsobem Ti byla ta pomoc odepřena?

A jak navazuješ spojení? Nedovedu si to nějak představit...

To je Mio dost intimní a nechce se mi to dávat na veřejnost - to o tom odepření.
no jak navazuju...tak nějak normálně :co: slušně pozdravím, poprosím a ták :) Jestli se povedlo, poznám podle velmi jemného pocitu - to se dost těžko vysvětluje. Možná jsem to koneckonců já, kdo si odpovídá - ale co na tom záleží. Důležité je, co funguje :)
Jo ale jednou jsem zažila, jak mě něco - patrně můj anděl strážný, nebo co - málem utlouklo ve snaze, vrátit mě do života :lol: Skutečně, aniž bych na to sebemíň myslela (v tu chvíli jsem absolutně neměla myšlenky na nějaké navazování, koukala jsem jen, jak nezabít spolujezdkyni, až to se mnou praští) najednou jsem měla velmi intenzivní pocit, že mě cosi málo hmotného sedí za krkem a dělá něco, co bych popsala, jako "mlátí mě křídly", kdyby ovšem to něco mělo křídla. Nebo spíš jako by tě to mlátilo prostěradlem, takovým...málo hmotným :) Bylo jasný, že se mě to snaží přimět k něčemu, co jsem netušila, co má být (ale pak jsem to instinktivně udělala) a v tu chvíli mě to značně obtěžovalo, abych pravdu řekla :rodna: No, pak jsem se tomu omluvila - kapka zdvořilosti nikoho nezabije, žejo :)

lupina montana napsal(a):

Jo ale jednou jsem zažila, jak mě něco - patrně můj anděl strážný, nebo co - málem utlouklo ve snaze, vrátit mě do života :lol: Skutečně, aniž bych na to sebemíň myslela (v tu chvíli jsem absolutně neměla myšlenky na nějaké navazování, koukala jsem jen, jak nezabít spolujezdkyni, až to se mnou praští) najednou jsem měla velmi intenzivní pocit, že mě cosi málo hmotného sedí za krkem a dělá něco, co bych popsala, jako "mlátí mě křídly", kdyby ovšem to něco mělo křídla. Nebo spíš jako by tě to mlátilo prostěradlem, takovým...málo hmotným :) Bylo jasný, že se mě to snaží přimět k něčemu, co jsem netušila, co má být (ale pak jsem to instinktivně udělala) a v tu chvíli mě to značně obtěžovalo, abych pravdu řekla :rodna: No, pak jsem se tomu omluvila - kapka zdvořilosti nikoho nezabije, žejo :)

No já bych to nazvala přízemně - pud sebezáchovy...

No týýbrďo....tak to abych se vystavila do vitríny - pud sebezáchovy, kterej mě mlátí prostěradlem :lol::lol:
Ale houbeles - pud sebezáchovy znám, dvakrát jsem se regulérně topila a dvakrát dusila.
Ten je jaksi zevnitř - tohle nebylo. Pamatuju si to jen proto, že mě to naopak rušilo v mém zoufalém uvažování, jak z té situace ven.

Hmm... no tak hlavně, žes to přeprala...:lol:

Tož to je snad lepší nevěřit, když ono to na člověka takhle...:lol:

Nepřeprala - ono se to samo ztratilo. Já neměla ani nejmenší ambici se s tím prát v tu chvíli. Mě zachránil dub ;) ale to nevím, jestli není na tebe už přes moc.... :vissla::lol:

lupina montana napsal(a):

Nepřeprala - ono se to samo ztratilo. Já neměla ani nejmenší ambici se s tím prát v tu chvíli. Mě zachránil dub ;) ale to nevím, jestli není na tebe už přes moc.... :vissla::lol:

Ono jsou ty vaše teorie na mě celkově moc :D...ale ani mi to nějak zvlášť nevadí...:reta:

Pom.....tebe snad nezajímá kliková hřídel, nebo co??? coollollol


NEEE!!! Hlavně, že to jezdí , nee? :lol: :lol: :lol:

Víš, Mio, každý z nás něčemu věří, jen někdo se osypává při představě slova Bůh a vidiny různých sekt a dogmat. Skoro každý řekne, že je "něco mezi nebem a zemí", a ten, co to neřekne, tak si to opatrně myslí. :)

Ivana napsal(a):

Já si taky moc ráda čtu vaše názory a líbí se mi, jak jsou pestré. Ještě bych moc ráda četlaněco od nějakého křesťana, protože jejich pojetí boha je pro mě tak jako pro Miu a Blossom zcela nepřijatelné. Al ať si každý věří, čemu chce. Já nikomu svůj názor nevnucuji a očekávám, že nikdo nebude ten svůj vnucovat mně. Já bych docela ráda byla věřící, ale nejsem, nemám to v sobě. Možná jsem věřící ve tom smyslu, že věřím ve vědecké poznání. Vím, že toho víme zatím pidiprocento, ale věřím tomu, že to jednou všechno poznáme. Až já už tady dávno nebudu.
Jinak tomu, že všechno je energie - dobře, tak je. Ale jaký to má vliv na to, jestli existuje bůh? Že by bůh byl taky energie? No, tak dobře, ale tu jednu energii vidíme tím supermikroskopem, ale tu boží jaksi ne, že?

Ahoj Ivano,

tak mi napiš, jak si myslíš, že Boha pojímá křesťan? Nejsem expert, ale docela se teď křesťanství věnuji a musím říct, že jsem tady narazila jen na málo věcí, které by mohly odporovat tomu, jak to vidí křesťané. Teď nemám na mysli nějaké tetky z vesnice, které mají za sebou katechismus před sto lety od stoletého faráře ;o) Je běžný omyl, že lidé, když slyší slovo křesťanství, tak hned vidí planoucí hranice s upalovanýma čarodějnicema nebo spory o to, zda je středem vesmíru země či slunce. Pak mně taky celkem baví, jak si většina odpůrců lřesťanství myslí, že křesťané si myslí (he he), že Bůh je nějaký vousatý tatík na obláčku ovládající celý vesmír, nutící svou vůli stádu ovcí ;o)

pomněnka napsal(a):

Blossom,
abych ti odpověděla ohledně toho vlákna. Já nenapsala aby se Ivana nesměla vyjádřit k tomuto tématu, ale už jen to, že na něj klikla... tzn jeho název, tak jí to nejspíš zajímá a zájem = přemýšlet o dané věci. Nevím ale já kdybych zahlédla téma třeba o převodovce, tak tam ani nelezu, páč mě to nezajímá. Takže asi tak. Takže, ikdyž třeba nevěřím tomu, že duše prý váží 12g, tak tam vlezu a jdu do debaty, protože mě to zajímá. A ono už i ten samotný zájem jsou , si myslím v hloubi duše dobře maskované pochyby.

Dovolím si oponovat: Takže kdybys třeba (teoreticky) klikla přeci jen na tu debatu o převodovce, má to znamenat, že máš tedy o převodovce maskované pochyby??
A ještě víc zobecněno - pokud třeba píšu  dejme tomu na diskusi o dušeném zelí, mám o něm v hloubi duše o dušeném zelí  maskované pochyby?  ;) :)

Víš, tys to  v té poznámce směrem k Ivaně vyjádřila  dost korektně a jen s jemným náznakem (aspoň já ho tam cítila  ;)  - možná to byl jen můj pocit  - a proto jsem pak na to reagovala).
Jenže  občas jsem právě tady na duchovním četla i  poznámky typu: Proč NÁM sem vy ateisti na duchovní fórum vůbec lezete, když říkáte, že ničemu nevěříte? Je to jasné - chodíte sem prudit, protože to jediné vás baví... :co: :dumbom:

Jenže duchovní fórum je, tak jako všechna zdejší fóra, fórem veřejným, a mimo jiné má v podtitulu: Víra, náboženství, filozofie...

A minimálně ta filozofie se týká všech, i naprostých ateistů,kteří nevyznávají žádnou víru ani náboženství. :)
A i jinak je pro mě zajímavé číst názory lidí, kteří tu víru mají, nebo obecně - kteří mají v čemkoli jiný pohled na svět, než já, a diskutovat s nimi. Myslím, že to obecně dává člověku možnost nahlédnout a někdy i pochopit, jak svět (víru, Boha, cokoliv) chápou a pojímají ostatní. :)

Blossom napsal(a):

To vytučněné je právě kardinální omyl. Já po těch "kuličkách" (když tedy použiju tvoji terminologii) vůbec nic nechci.
Mě jen nějak nesedí a někdy přímo až vadí, že mnozí tvrdí, že tyto kuličky jsou vlastně takovou šedou eminencí všeho dění, že jaksi zpovzdálí řídí naše kroky, nebo že dokonce někomu někoho vybírají (připomínám- toto vlákno vlastně volně navázalo na sousední vlákno o "vybírání matek pro postižené děti".)
Já se s tou fyzikálně - energetickou filozofií  jakési vesmírné energie a podstaty všeho, tak jak to tady bylo několika lidmi vysloveno, v podstatě ztotožňuji. Jakési energetické "Něco" připouštím.

Bloss, ono asi závisí jak moc si tenhle řekněme "řád" někdo zpersonifikuje, viz co jsem psala v původním příspěvku na téma proč si někteří lidé (tam opakovaně šikanované děti) stále do života "přitahují" určité situace a lidi. Ono to v konečné fázi o těch kuličkách nejspíš bude. Akorát někdo napíše personifikovaně, že si to vybere/bude mu vybráno a jiný napíše totéž v terminologii, že kuličky si hledají rovnováhu. Je fakt, že na zmíněném vlákně to trochu místy vyznívá celkem rezolutně "je to tak a tak a ne jinak", já to spíš vidím, že je tam zmíněna jen jediná možnost z mnoha... Ale třeba si jen připusťme, že pokud šikanované dítě bývá opakovaně šikanované i na jiné škole, ženy alkoholiků si nejpíš v příštím vztahu najdou opět někoho, kdo je bude usurpovat, tak prostě mezi postiženými dětmi a jejich matkami existuje taky nějaká vazba..? Neříkám, že těch variant nemůže být více, ale prostě o to jen připustit, že ty odpovídající kuličky/pole se nějak taky buď přitáhnou nebo odpudí?

Nevím, zeptám se, ale možná jsi to už někde psala. Věříš na reinkarnaci?

Ale jak upozorňuje správně mia - toto pojetí je diametrálně odlišné od klasické víry v Boha. Tedy třeba té většinové -  křesťanské - že k Bohu se modlíme, Bůh nás trestá a nebo eventuelně nám odpouští, Bůh prostřednictvím církví jasně nařizuje co se smí a nesmí (včetně takových absurdit, jako že třeba sebevrah se nesmí pohřbít na hřbitově apod.)., jsme dokonce prý POVINNI věřit je nám to přikázáno - v jediného Boha věřiti budeš., atd., atd.
Toto je  klasické, staletími uznávané pojetí Boha, že Bůh je  nadpozemská  BYTOST a to BYTOST VŠEVĚDOUCÍ A VŠEMOHOUCÍ, a svým způsobem veškeré dění ŘÍDÍCÍ.
A s tímto klasickým pojetím se já právě neztotožňuji.

No, popravdě jsem si nevšimla, že by na babinetu aktivně v tuhle chvíli kdokoliv obhajoval tuto klasickou "kostelní" představu. To, že se s tím neztotožňuješ celkem chápu, mám to stejně :) Jenže asi nepůjde vést diskuzi na tohle klasické téma, pokud chybí protistrana...

Teru99 napsal(a):

Ivana napsal(a):

Já si taky moc ráda čtu vaše názory a líbí se mi, jak jsou pestré. Ještě bych moc ráda četlaněco od nějakého křesťana, protože jejich pojetí boha je pro mě tak jako pro Miu a Blossom zcela nepřijatelné. Al ať si každý věří, čemu chce. Já nikomu svůj názor nevnucuji a očekávám, že nikdo nebude ten svůj vnucovat mně. Já bych docela ráda byla věřící, ale nejsem, nemám to v sobě. Možná jsem věřící ve tom smyslu, že věřím ve vědecké poznání. Vím, že toho víme zatím pidiprocento, ale věřím tomu, že to jednou všechno poznáme. Až já už tady dávno nebudu.
Jinak tomu, že všechno je energie - dobře, tak je. Ale jaký to má vliv na to, jestli existuje bůh? Že by bůh byl taky energie? No, tak dobře, ale tu jednu energii vidíme tím supermikroskopem, ale tu boží jaksi ne, že?

Ahoj Ivano,

tak mi napiš, jak si myslíš, že Boha pojímá křesťan? Nejsem expert, ale docela se teď křesťanství věnuji a musím říct, že jsem tady narazila jen na málo věcí, které by mohly odporovat tomu, jak to vidí křesťané. Teď nemám na mysli nějaké tetky z vesnice, které mají za sebou katechismus před sto lety od stoletého faráře ;o) Je běžný omyl, že lidé, když slyší slovo křesťanství, tak hned vidí planoucí hranice s upalovanýma čarodějnicema nebo spory o to, zda je středem vesmíru země či slunce. Pak mně taky celkem baví, jak si většina odpůrců lřesťanství myslí, že křesťané si myslí (he he), že Bůh je nějaký vousatý tatík na obláčku ovládající celý vesmír, nutící svou vůli stádu ovcí ;o)

Teru, ale Ivana se ptala jako první.... a pokud bys jí (a nám ostatním) třeba zrovna ty mohla popsat víc, jak to pojímáš - coby křesťan, myslím, že by to zajímalo hodně lidí, mít informace "přímo od zdroje"...
Vlastně v tomto svém příspěvku jen píšeš, jak zkresleně si nevěřící křesťanství představují... Tak nám napiš (Ty a nebo jakýkoli jiný křesťan) , jak to pojímáte... Asi to bude mít větší smysl, než abychom vám my, nekřesťané, popisovali svou představu o křesťanství a vy nám pak odpovídlai - ale to vidíte úplně špatně.

Andromedo, máš pravdu v tom, že NĚKTEŘÍ lidé si třeba opakovaně vybírají problémové typy partnerů, a že třeba i NĚKTERÉ děti jsou opakovaně šikanovány, bohužel....

Ale u těch dětí většinou stačí, aby se dítě prostě něčím odlišovalo (brýlemi, tloušťkou, tělesným postižením - ale i někdy věcmi pozitivními - třeba výjimečným nadáním, úspěchem ve sportu) a bohužel hluboko v lidské povaze je divný popud, kohokoli odlišného ze společnosti vylučovat. A u dětí se to projevuje dvojnásob, děti v tomto
bývají fakt dost kruté... :(
A ani u těch žen, vybírající si opakovaně problémové typy partnerů to není jednoznačné - většinou je to dáno spíš jejich špatným vzorem  v dětství a nebo jejich nízkým sebevědomím, že raděj berou problémového, protože mají pocit, že na lepšího nemají...
A když už jsi zmínila ty ženy alkoholiků, je i dost takových, které se po jediné zlé zkušenosti alkoholikům vyhýbají naopak jak čert kříži - někdy jsou na toto možná až přehnaně opatrné, a alkoholika UŽ NIKDY (já jsem toho taky příkladem).

Prostě-já bych třeba právě to šikanování a špatný výber partnera, s principem "přitahování si určitých věcí" nespojovala, nebo aspoň ne z duchovního hlediska... A souvislost matka-postižené dítě ve smyslu že "se přitahují", tak to už vůbec ne, podle mě...

Ptáš se, zdali věřím na reinkarnaci. Odpovídám po pravdě - ne, a nebo spíše ne, podle mě po smrti zřejmě není asi nic, ale na pár procent připouštím, že "to nevím určitě", že by možná i něco posmrtného být mohlo...ale klasická reinkarnace - jako že se pak narodím jako někdo jiný, a znovu a znovu - na to nevěřím.

Blossom, já už jsem tady o tom něco psala a klidně to zopáknu, až mně přestane z nevyspalosti brnět hlava a udržím dvě myšlenky najednou. Reagovala jsem spíše na tuhle větu..

"Ještě bych moc ráda četlaněco od nějakého křesťana, protože jejich pojetí boha je pro mě tak jako pro Miu a Blossom zcela nepřijatelné."

Mně to zní, jako by Ivana říkala, že vlastně neví, čemu křesťané věří (protože proč by se na to jinak ptala, kdyby to opravdu věděla), ale zároveň ví, že to co neví, je pro ni nepřijatelné ;o)

Jinak teď si z ní nedělám srandu, je fakt, že já jsem ve svém duchovním hledání křesťanstgví rovnou zavrhla (kdysi na počátku), protože já jsem si byla JISTÁ, že vím, o čem to je a že je to pro mně nepřijatelné. Hodně jsem sama sebe překvapila, jak jsem vlastně byla omezená ;o)
No nic, slibuju, že něco písnu, ale je to těžká otázka a já si to musím promyslet.

Bloss, to se pak asi moc nedohodneme. :) Je fakt, že mě reinkarnace (resp. číst o ní) už před hodně dlouhou dobou hodně zajímala. A pak jsem časem měla pár zážitků (a asi ani nechci být teď konkrétní), které mě prostě přesvědčily. Pokud spíše nevěříš, těžko se věci budou nějak vysvětlovat, nicméně ještě upustím pár vět, nevadí :)

To jaké "pole" má kolem sebe každý člověk se mění. Mění se v závislosti na tom, co člověk prožije, na kuličkách by se to dalo vysvětlit, že se změní emoce, čiže chemická rovnováha v těle, el. vzruchy, prostě změní se celkové pole člověka, jeho vyzařování. Pokud je vše při starém, situace se mají tendenci opakovat, pokud dojde k vychýlení na opačný extrém, situace se mohou hodně odlišovat, nebo se člověk prostě dostane v dané věci do rovnováhy a ono se to srovná  a situace se dít přestanou. Mám i dost vlastních zkušeností, že mně to tahle funguje.
S těmi postiženými dětmi se to trochu komplikuje, protože tohle vyzařování není jen tady, ale prostě si ho neseme mezi životy s sebou jako tašku a občas ji vyměníme za novou. A tím pádem i to "přitahování" není pouze tady, ale tak jaksi průběžně, jestli mě chápeš. Takže i v tom jaké matce se jaké dítě narodí existuje jakýsi řád.

Takže asi takhle nějak to chápu já, třeba ti to pomůže pochopit dál, jak to mohou brát jiní ;)

Teru, je jasné, že mnoho lidí během života svůj názor po nějakých zkušenostech změní. I názor na Boha. Takže jsou případy, že z ateisty se stane věřící.
Ale jen "pro rovnováhu" chci upozornit, že změna názoru a víry se může dít OBĚMA SMĚRY. V mém blízkém okolí jsem zažila 2 takové případy:
Má babička byla věřící. Když ale její 21letý syn zahynul nešťastnou náhodou v dole, na víru zanevřela, věřit přestala.
A má stará tetička mi mnohokrát vyprávěla, jak jí v jejích 8 letech umíral na nějakou nemoc tatínek. (Kdykoli toto vyprávěla, i ve svých 80 letech u toho plakala). A ona tehdy, na radu maminky a ostatních, se za tatínka ze všech svých dětských sil modlila k Bohu, aby se tatínek uzdavil. Jenže tatínek  zemřel. A ona mi říkávala - když jsem se k Bohu tak snažně modlila já - tehdy osmileté dítě, nevinné, žádným hříchem nezatížené, a on mě nevyslyšel a nechal tatínka zemřít - jak by vůbec mohl být? A pokud by byl, tak ani takového, který to dopustil,  nechci..
A i ona po smrti tatínka celý svůj život už v Boha nevěřila...

Se vší úctou k tragickým zážitkům tvých příbuzných bych ráda řekla, že to žádná víra nebyla. Pokud si Boha představuješ jako nějaký automat, který, když se budeš hodně modlit nebo "slušně chovat" Ti zajistí pohodlný život bez ztrát, tak to minimálně s křesťanským Bohem a troufám si tvrdit že ani s žádným jiným, fakt nemá co do činění.

Blossom napsal(a):

Ale jen "pro rovnováhu" chci upozornit, že změna názoru a víry se může dít OBĚMA SMĚRY. V mém blízkém okolí jsem zažila 2 takové případy:
Má babička byla věřící. Když ale její 21letý syn zahynul nešťastnou náhodou v dole, na víru zanevřela, věřit přestala.

A ona mi říkávala - když jsem se k Bohu tak snažně modlila já - tehdy osmileté dítě, nevinné, žádným hříchem nezatížené, a on mě nevyslyšel a nechal tatínka zemřít - jak by vůbec mohl být? A pokud by byl, tak ani takového, který to dopustil,  nechci..
A i ona po smrti tatínka celý svůj život už v Boha nevěřila...

Bloss i ja pri vsi ucte reknu ze takovato predstava (ci rekneme vira ) v "neco" takoveho co uchrani cloveka pred smrti,nehodou, pred nemoci, je dle mne naprosta nevedomost=nepochopeni.
Lidska a casto prirozena nevedomost . Souvisejici samozrejme i s tim co bylo okolim a spolecnosti implantovano.

Blossom napsal(a):

Teru, je jasné, že mnoho lidí během života svůj názor po nějakých zkušenostech změní. I názor na Boha. Takže jsou případy, že z ateisty se stane věřící.
Ale jen "pro rovnováhu" chci upozornit, že změna názoru a víry se může dít OBĚMA SMĚRY. V mém blízkém okolí jsem zažila 2 takové případy:
Má babička byla věřící. Když ale její 21letý syn zahynul nešťastnou náhodou v dole, na víru zanevřela, věřit přestala.
A má stará tetička mi mnohokrát vyprávěla, jak jí v jejích 8 letech umíral na nějakou nemoc tatínek. (Kdykoli toto vyprávěla, i ve svých 80 letech u toho plakala). A ona tehdy, na radu maminky a ostatních, se za tatínka ze všech svých dětských sil modlila k Bohu, aby se tatínek uzdavil. Jenže tatínek  zemřel. A ona mi říkávala - když jsem se k Bohu tak snažně modlila já - tehdy osmileté dítě, nevinné, žádným hříchem nezatížené, a on mě nevyslyšel a nechal tatínka zemřít - jak by vůbec mohl být? A pokud by byl, tak ani takového, který to dopustil,  nechci..
A i ona po smrti tatínka celý svůj život už v Boha nevěřila...

Tak si představ, Blossom, že by to fungovalo. Že by modlitbou bylo možno odvrátit smrt. Každý z nás by se rád modlil, aby zabránil odchodu těch, které miluje a se kterými se nechce rozloučit....každý.
Co je živé, podléhá času.  Lidské tělo může utrpět poškození neslučitelná se životem, a to nemocí nebo úrazem nebo opotřebováním,  dřív nebo později....chtít tomu zabránit? Zabránit se dá snad jen zbytečnému utrpení, to snad lze i modlitbou, ale smrti ne. Té holčičce to nikdo nevysvětlil. Ona dostala falešnou naději od lidí. Ne od boha.

Docela dlouhou chvíli si lámu hlavu s tím, jak na pár řádcích popsat, jak Boha vnímají křesťané. On i současný papež na to obvykle spotřebuje celou knihu ;o)

Halík mluví o Bohu jako o hlubině skutečnosti. Líbí se mi jeho příměr, že Bůh se ze světa stáhnul, aby nechal prostor svému stvoření, nicméně stejně jako voní sud po dobrém víně, voní svět "po Bohu" a proto ho člověk hledá.

Křesťané říkají, že u "Boha není nic nemožné", to ovšem neznamená, že by všechno řídil jako nějaký dirigent či snad jako nějaký loutkař. Jsme obdařeni svobodnou vůlí, Bůh s námi nenakládá proti našemu přesvědčení a stejně tak si nemůžeme ani "objednat", aby nakládal se světem tak, jak my si usmyslíme.

Bůh je velký paradox, proto prostě nelze říct, že za a)Stvořitel, za b) trojjediné podstaty za c) alfa a omega veškerého bytí ... zrovna včera jsem četla v jedné knize nedávno zensulého karidánla Špidlíka, že kdosi řekl, že správný teolog zítra popře to, co dnes řekl, ne proto, že by si chtěl protiřečit, ale proto, že nikdy nemůžeme říct, co Bůh je.

Ještě než jsem se o křesťanství začala zajímat, myslela jsem si, že celé náboženství je postaveno na souboru dogmat, o kterých nelze polemizovat, že je zkostatnělé, bla bla bla. Když ale máte možnost seznámit se s tím, co stálo v pozadí jednotlivých dogmat, jaký byl za nimi intelektuální a duchování zápas, na čem byla vystavěna, tak si uvědomíte, že slovo dogma vážně není míněno jako urážka vaší inteligence nebo vlastního poznání ;o)

Pro ty, kdo se chtěj blíže seznámit s křesťanstvím, bych doporučila právě Halíka - i když ten pro ty duchovně déle hledající nebude možná tak zajímavý jako pro ty """racionálně""" smýšlející, kteří nesnesou, když se na jedné straně objeví 3x slovo Bůh ;o) By´t je to kněz, slovo Bůh používá velmi velmi zřídka. Pro ty, které duchovno láká, bych pak doporučila nějakou křesťanskou mystickou literaturu, třeba Jana od Kříže..

Víc takhle obecně nedokážu napsat. Všechno souvisí se vším, všchno je propojené a když říkám a, mám hned chuť dodat b a to bych tohle psala do nekonečna.

Pár postřehů k tématu vzhledem k minulosti jsem napsal sem:

http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?pi … 3#p2474253

Vesměs totiž polemizujeme o tom, co vlastně je i dost zkreslené.. Ale berte to jako spíše takovou celkovou úvahu k danému tématu.

haiel napsal(a):

Blossom napsal(a):

Teru, je jasné, že mnoho lidí během života svůj názor po nějakých zkušenostech změní. I názor na Boha. Takže jsou případy, že z ateisty se stane věřící.
Ale jen "pro rovnováhu" chci upozornit, že změna názoru a víry se může dít OBĚMA SMĚRY. V mém blízkém okolí jsem zažila 2 takové případy:
Má babička byla věřící. Když ale její 21letý syn zahynul nešťastnou náhodou v dole, na víru zanevřela, věřit přestala.
A má stará tetička mi mnohokrát vyprávěla, jak jí v jejích 8 letech umíral na nějakou nemoc tatínek. (Kdykoli toto vyprávěla, i ve svých 80 letech u toho plakala). A ona tehdy, na radu maminky a ostatních, se za tatínka ze všech svých dětských sil modlila k Bohu, aby se tatínek uzdavil. Jenže tatínek  zemřel. A ona mi říkávala - když jsem se k Bohu tak snažně modlila já - tehdy osmileté dítě, nevinné, žádným hříchem nezatížené, a on mě nevyslyšel a nechal tatínka zemřít - jak by vůbec mohl být? A pokud by byl, tak ani takového, který to dopustil,  nechci..
A i ona po smrti tatínka celý svůj život už v Boha nevěřila...

Tak si představ, Blossom, že by to fungovalo. Že by modlitbou bylo možno odvrátit smrt. Každý z nás by se rád modlil, aby zabránil odchodu těch, které miluje a se kterými se nechce rozloučit....každý.
Co je živé, podléhá času.  Lidské tělo může utrpět poškození neslučitelná se životem, a to nemocí nebo úrazem nebo opotřebováním,  dřív nebo později....chtít tomu zabránit? Zabránit se dá snad jen zbytečnému utrpení, to snad lze i modlitbou, ale smrti ne. Té holčičce to nikdo nevysvětlil. Ona dostala falešnou naději od lidí. Ne od boha.

Máš pravdu, haiel, že kdyby to takto mělo a mohlo fungovat, že by šlo modlitbou odvrátit něčí smrt, tak to by se asi modlili úplně všichni a vlastně by od té chvíle nikdo numřel a v momentě by tady bylo přelidníno...

Tomu rozumím. Ale právě v protikladu je takový ten "klasický" přístup k Bohu (já vím, že slovo klasický tam příliš nesedí, ale nevím jak to nazvat přesněji) , kdy bývá dávána naděje - modli se k Bohu, on tě vyslyší....

Ale obávám se, že modlitbou se nedá zabránit ani zbytečnému utrpení...vždyť tolik lidí na světě vlastně zbytečně trpí... Vemte si - kolik je hladovějícíh, a na druhé straně světa se pálí přebytky obilí a mléko vylévá na pole...ti co umírají hlady, podle mě trpí zbytečně - myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?

Teru, dík za vysvětlení. Od Halíka jsem něco trochu četla (ne moc a ne příliš do hloubky), a právě Halík je pro mě celkem přijatelný a dalo by s říct v některých věcech blízký.

Jenomže pak někde čtu třeba projev papeže, kde se zmiňuje o nevhodnosti antikoncepce, a to i v Africe, kde řádí AIDS, pro křesťany je (jak jsem zatím četla) jediná povolená forma antikoncepce dodržování plodných a neplodných dnů... Toto mi přijde jako na 21.století strašlivě zkostnatělé dogma a takovéto názory mě od víry spolehlivě odvrátí...

A nebo jsem nepochopila nutnost celibátu kněžích u katolíků. Proč? Kdysi asi kvůli nedělení církevního majetku, ale proč dnes? A jaktože třeba evangelíci a pravoslavní kněží se ženit mohou? Vždyť katolíci, pravoslavní i evangelíci přeci věří v téhož Boha, nebo ne?? Jak má katolický kněz poradit ve zpovědnici člověku, který má s rodinou a sexem nějaký problém, když ten kněží vlastně toto smí znát pouze teoreticky? A všichni víme, jak právě v sexu se knižní teorie a pak životní praxe strašlivě liší...

A proč nesmějí u katolíků být kněžími ženy? Má je Bůh za něco méněcenného?

A proč o tolika věcech u katolíků rozhoduje člověk - papež? proč se papeži tolik lidí klaní - mě on přijde jako takový úředník (nechci se nikoho dotknout). U nás ve městě se 2 rozvedení chtěli vzít. Byli věřící, poslali tedy žádost papeži. Tam to několik let leželo, jim ubíhaly roky... a když konečně papež jim to povolil, už bylo pozdě, už nemohli mít (kvůli věku) spolu děti... Proč toto zásadní pro jejich život rozhoduje papež, který je nikdy neviděl a vůbec je nezná???


Teď když to po sobě čtu, možná to může ode mě působit rýpavě, ale tak to myšleno není. Jen jsem vypsala některé věci, které mě osobně od víry (katolické) spolehlivě odradí, přímo mě znechutí.
Ačkoli v křesťanské  víře je i dost věcí mě blízkých (např. princip charity a pomáhání slabším), co mě zas hodně  oslovuje.
A ke křesťanské víře mám i určitý respekt historický - vím, že generace a generace mých předků v ní žili a svým způsobem ji chápu i jakýsi historický  odkaz, nebo jak to říct.

Blossom, a kdo jsme my, abychom říkali, zda nebo čí utrpení je nebo není zbytečné. A proč do toho utrpení taháme vůbec Boha? Proč v rpvní řadě neukazujeme ukázováčkem sami na sebe, když slyšíme o dětech umírajících hlady, o lidech umírajících v koncentračních táborech, o diktátorech ve velkém vraždících nevinné, o atomovkách, studených válkách a já nevím o čem všem ještě.
proč ukazujeme k nebi a říkáme - jak jsi to mohl dopustit, jestli existuješ? Proč neukazujeme doprkýnka sami na sebe a neříkáme - jak jsem to kur.va mohl/ a dopustit, já, jako člověk!

Blossom napsal(a):

- myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?

Bloss,
ted uz si ale delas snad legraci ze se na tohle ptas?  :co:

Teru99 napsal(a):

Blossom, a kdo jsme my, abychom říkali, zda nebo čí utrpení je nebo není zbytečné. A proč do toho utrpení taháme vůbec Boha? Proč v rpvní řadě neukazujeme ukázováčkem sami na sebe, když slyšíme o dětech umírajících hlady, o lidech umírajících v koncentračních táborech, o diktátorech ve velkém vraždících nevinné, o atomovkách, studených válkách a já nevím o čem všem ještě.
proč ukazujeme k nebi a říkáme - jak jsi to mohl dopustit, jestli existuješ? Proč neukazujeme doprkýnka sami na sebe a neříkáme - jak jsem to kur.va mohl/ a dopustit, já, jako člověk!

Teru, já reagovala na tvá slova, že zabránit se dá ne smrti, ale snad jen zbytečnému utrpení, a to snad i modlitbou...
Ale k tvé otázce proč nezačít s pomocí u sebe,a proč ji žádat po Bohovi? Odpovím za sebe: Já tento princip praktikuji docela důsledně. Tam, kde pomoct můžu, snažím se pomoct. (Mimo jiné platím vzdělání asi 6 let "svému" černouškovi v Conakry, ale podporuji nepravidelně i jiné věci .)
Ale  tam, kde pomoct nemůžu, ráda bych aspoň modlitbou poprosila Boha, ale zdá se mi, že to je vlastně vůbec k ničemu, že to "nefunguje" a jak mnozí píšete, že to od Boha ani nelze chtít......?

hirondel napsal(a):

Blossom napsal(a):

- myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?

Bloss,
ted uz si ale delas snad legraci ze se na tohle ptas?  :co:

Proč bych si měla dělat legraci? myslím to naprosto vážně. A vím o čem mluvím, jeden čas jsem za jedním blízkým do LDNky chodívala...

Blossom napsal(a):

Tomu rozumím. Ale právě v protikladu je takový ten "klasický" přístup k Bohu (já vím, že slovo klasický tam příliš nesedí, ale nevím jak to nazvat přesněji) , kdy bývá dávána naděje - modli se k Bohu, on tě vyslyší....

Ale obávám se, že modlitbou se nedá zabránit ani zbytečnému utrpení...vždyť tolik lidí na světě vlastně zbytečně trpí... Vemte si - kolik je hladovějícíh, a na druhé straně světa se pálí přebytky obilí a mléko vylévá na pole...ti co umírají hlady, podle mě trpí zbytečně - myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?

K tomu prvnímu odstavci, Bloss. Tu naději nedává bůh, ale tu Ti dávají lidé, kteří takto (omezeně) boha interpretují. Jsou to falešné naděje a se skutečností nemají nic společného. Mnoho lidí uvěřilo falešným nadějím jen proto, že sami nepoužívali vlastní rozum a zodpovědnost sami za sebe a své činy.

Ten druhý odstavec není o modlení, ale o praktických činech. Pokud budou exitovat lidé, kteří mají tolik majetku, že by se tím uživila celá Etiopie, ale ten majetek využijí k tomu, aby získali moc nad ostatními, bude svět dále tam kde je. Modlitby s tímto opravdu nic nezmůžou, to je snad jasný.

Blossom napsal(a):

hirondel napsal(a):

Blossom napsal(a):

- myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?

Bloss,
ted uz si ale delas snad legraci ze se na tohle ptas?  :co:

Proč bych si měla dělat legraci? myslím to naprosto vážně. A vím o čem mluvím, jeden čas jsem za jedním blízkým do LDNky chodívala...

Protoze Tvoje otazka opet opakuje zda si myslime ze Buh tomuhle jejich utrpeni zabrani jako kdyby jsi necetla snad ani pozorne co piseme (nebo si uz delala snad legraci).

Tady nikdo z nas nerekl ze Buh necemu muze zabranit.  :)

mariposa napsal(a):

Blossom napsal(a):

Tomu rozumím. Ale právě v protikladu je takový ten "klasický" přístup k Bohu (já vím, že slovo klasický tam příliš nesedí, ale nevím jak to nazvat přesněji) , kdy bývá dávána naděje - modli se k Bohu, on tě vyslyší....

Ale obávám se, že modlitbou se nedá zabránit ani zbytečnému utrpení...vždyť tolik lidí na světě vlastně zbytečně trpí... Vemte si - kolik je hladovějícíh, a na druhé straně světa se pálí přebytky obilí a mléko vylévá na pole...ti co umírají hlady, podle mě trpí zbytečně - myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?

K tomu prvnímu odstavci, Bloss. Tu naději nedává bůh, ale tu Ti dávají lidé, kteří takto (omezeně) boha interpretují. Jsou to falešné naděje a se skutečností nemají nic společného. Mnoho lidí uvěřilo falešným nadějím jen proto, že sami nepoužívali vlastní rozum a zodpovědnost sami za sebe a své činy.

Ten druhý odstavec není o modlení, ale o praktických činech. Pokud budou exitovat lidé, kteří mají tolik majetku, že by se tím uživila celá Etiopie, ale ten majetek využijí k tomu, aby získali moc nad ostatními, bude svět dále tam kde je. Modlitby s tímto opravdu nic nezmůžou, to je snad jasný.

Ale pak se ptám - k čemu tedy modlitby vůbec jsou?

To Blossom:

Nepůsobí to rýpavě, kladeš otázky jako všichni ;o)

ad AIDS v Africe + kondomy - myslíš, že člověk, který se chová promiskuitně a riskuje nákazu pohlavní cestou, že takový člověk, když vidí, jak papež nedoporučuje kondomy, že si řekne - no jo, ten chlápek má vlastně pravdu, vyprdnu se na kondomy, přístě s prostitutkou už jen bez? ;o)
Papež totiž neříká - chovejte se rizikově a nepoužívejte kondomy- , ale říká -mějte styk pouze s vlastní manželkou = chovejte se nerizikově, to vás ochrání před AIDS určitě lépe než kondom.

Nutnost celibátu - nevím, jak to bylo historicky, s tím majetkem je to prý pověra a celkem to dává smysl, protože to, že někdo pracoval v továrně a pak umřel ještě neznamená, že jeho děti zdědí továrnu, když tam byl pouze dělníkem a ne majitelem a stejný vztah má kněz k církevnímu majetku.
Nicméně církev zná dva prameny, ze kterých čerpá, Bibli a tradici. Konrkrétně ti nevyjmenuji jednotlivé body, na kterých je založen celibát, ale vycházejí právě z tradice + evangelií, je to následování cesty Krista, Kristus nebyl ženatý.. já osobně dokážu pochopit, že možnost manželství je velkým rizikem tam, kde je na kněze stále pohlíženo jako na jakýsi vzor morálky (a on je přitom chudák pořád jenom člověk ;o). Proč se pravoslavní nebo prostestanti mohou ženit a římští katolíci ne (myslím kněží), když mají jedno Písmo je dáno historickým vývojem. Ono totiž to jednbo Písmo umožňuje různé výklady. Zase jsme u té proklaté svobodné vůle, kdyby nebyla, tak bychom se všichni mohli chovat stejně a všemu taky rozumět stejně a na světe by nebyl žádný rozpor ;o)
nevím, jestli tě takovéé odpovědi uspokojují. pro mně je třeba zajímavé vědět, že přestože existují kněží, kteří by dali přednost manželství, tak je stále hodně takových, kteří si myslí, že součástí jejich poslání je i celibát a do manežlství by ani se svolením nevstoupili. Já v celibátu nežila a nedokážu posoudit všechny jeho duchovní rozměry.
Papež je vnímán jako "náměstek Kristův" na zemi.  Přesto se nenech mýlit, on není ten kdo může o všem rozhodnout, jen podle toho, jak se zrovna vyspí. Stejně jako prezident, má papež kolem sebe velké množství poradců, odborníků a než se v nějaké věci rozhodne kladně nebo zápo*ně, zkoumá se na základě církevního práce (třeba v případě sňatku rozvedených), zda je to možné. On má to poslední slovo, ale nevyřkne je jen na základě vlastního uvážení.

Víš, já vůbec nechci tvrdit, že církev je něco jako dobře promazaný stroj, který bezchybně funguje. Na mnoha místech je to nepochybně docela prohnilá mašina, která se kolikrát šine jen vlastní setrvačností, protože jí sem tam dojde benzín. Halík o církvi mluví jako příbuzných, i když některé nemáš ráda, stejně s nimi nějak musíš vycházet ;o)

Proč nemůžou být ženy kněží - opět historicky, Ježíš předal své učení 12 apoštolům, mužům. Takže kdyby chtěl, aby i ženy byly, tak by...

Jo, asi bych měla dodat, že to, že tady některé věci tlumočím ješt neznamená, že se s nimi ztotožňuji ;o)
Nemyslím, že by se od křesťanů očekávalo, že to budou andělé a proto myslím, že mnoho křesťanů dokáže žít v církvi, která neumožňuje uzavřít rozvedenému sňatek v kostele a přitom se znovu vzít na úřadě.. a je toho mnohem víc.

Pro někoho je důležité to všechno, pro někoho jen něco, pro někho ten duchovní rozměr.. že se nelze o své vlastní vůli ztotožnit se vším, to asi není moc překvapivé. Otázka je, jestli je to potřeba ;o)

P.S. Nejsem křesťan, nepraktikuju, takže bacha na mně, abych nechtě v nečem nekecala ;o)

věřící jsou dle mého všichni lidé, jen každý věří něčemu jinému ( někdo v sebe, jiný v matematiku, fyziku, někdo třeba věří jen v konkrétní osobu - viz malé děti ...) a tak je to správné, neb i každý druh práce je třeba a rozlišovat, zdali je lepší ten či onen, by bylo jako vyzdvihnout kominíka nad pekaře ... neb jeden ve své podstatě potřebuje druhého
a tyto protipóly najdeme všude :) už jen známá rozepře muž versus žena :)
vždyť i majitelé psů Vám rádi vysvětlí, co je lepší a půjdou až k extrému, kdy Vám po výběru rasy též každý doporučí zda fenečku či psa

a bůh je dle mého energie natolik tolerantní, že nechá každému co jeho je ...

důkaz o existenci oné energie nepotřebuji, zkrátka to uvnitř vím a hotovo ... a to že boha lidé používají jako berličku ... s tím se nestotožňuji, neb jde o konkrétní jedince, jako třeba alkohol ... někdo zkrátka bez panáka nedá ani ránu  a někdo si jen užívá ony opojné momenty :)
ale chápu, že někomu to přijde nepochopitelné a scestné ... ovšem já tak zase vnímám například výpočty svého syna, který studuje elektrotechnickou a matika a fyzika tam zkrátka překročila hranice, které moje hlava nedá :)))) ... a on se jen směje a řekne, že je to přece logické ne :)

Blossom napsal(a):

...
Máš pravdu, haiel, že kdyby to takto mělo a mohlo fungovat, že by šlo modlitbou odvrátit něčí smrt, tak to by se asi modlili úplně všichni a vlastně by od té chvíle nikdo numřel a v momentě by tady bylo přelidníno...

Tomu rozumím. Ale právě v protikladu je takový ten "klasický" přístup k Bohu (já vím, že slovo klasický tam příliš nesedí, ale nevím jak to nazvat přesněji) , kdy bývá dávána naděje - modli se k Bohu, on tě vyslyší....

Ale obávám se, že modlitbou se nedá zabránit ani zbytečnému utrpení...vždyť tolik lidí na světě vlastně zbytečně trpí... Vemte si - kolik je hladovějícíh, a na druhé straně světa se pálí přebytky obilí a mléko vylévá na pole...ti co umírají hlady, podle mě trpí zbytečně - myslíte, že kdybychom se za ně modlili, Bůh tomuto jejich zbytečnému utrpení zabrání?
A u lidí dlouze a těžce umírajících v LDNkách - myslíte, že se za ně nikdo nemodlil, a nebo že ty modlitby jen nebyly vyslyšeny?

Blossom, já ti asi neumím odpovědět. Pokud by ses  tímto m.j. ptala na mé osobní chápání Boha, tak rovnou hlásím, že Boha nechápu.  Zato tuším, co je zač. Vezmu-li tedy fakt, že strom se pozná po ovoci a že Bůh stvořil člověka k obrazu svému, rozhlédnu se po svých bližních, podívám se na sebe....no a vím, jestli mi stojí za to se obracet Nahoru :cool:

Protrhne se hráz a voda rychle zaplavuje přilehlou vesničku. Všichni už jsou pryč, jenom farář stojí na věži kostela a modlí se. Přijede k němu člun požárníků: Pojďte otče, odvezeme vás. Ne, já tady zůstanu, Bůh mě zachrání. Člun tedy odjede. Voda už dosahuje až nahoru na věž, tam stojí farář, drží se kříže a modlí se. Přijede k němu loď domobrany: Pojďte otče, odvezeme vás. Ne, já tady zůstanu, Bůh mě zachrání. Loď odjede. Vesnice je už skoro celá zatopená, z vody kouká jen farářova hlava. Přiletí helikoptéra: Pojďte otče, hodíme vám lano. Ne, já tady zůstanu, Bůh mě zachrání. Helikoptéra odletí a farář se utopí. Potom v nebi potká Boha a ptá se ho: Proč jsi mě nezachránil?? Co bys ještě chtěl, vždyť jsem ti poslal dvě lodě a helikoptéru.

Blossom napsal(a):

Ale pak se ptám - k čemu tedy modlitby vůbec jsou?

Odpovím za sebe. Mně je modlitba k tomu, že poděkuji za všechny dary, kterých se mi dostává a někdy o něco poprosím - ne malichernosti, ale třeba co se týká zdraví.
Každý večer takhle usínám, s pocitem vnitřního klidu, harmonie, spokojenosti.

Takže mně je modlitba k tomu, abych se cítila hezky. :)

Jj, mně se hrozně líbí ten vtip, jak se Franta usilovně modlí dvacet let, aby vyhrál ve Sportce. No a po dvaceti letech každodenních modliteb se mu najednou zjeví Bůh a říká - Franto, tak si prosím aspoň jednou kup los ;o)

Aneb jak pravil Muhammad, důvěřuj v Boha, ale velblouda si přivaž! A pak ještě Ignáciovské - Modli se, jako by vše záleželo na Bohu a pracuje, jako by vše záleželo na tobě..

mia napsal(a):

Pan - neschopných, neochotných...prostě odmítajících tuto teorii, vždyť přece víš, jak je to myšleno, nechytej se slovíček...

Tak já pochopitelně vím, jak to myslím já, jak si to přebereš ty nebo někdo druhý, to nevím, to se mohu jen domnívt z reakcí.
Tupý člověk je pro mne stejný výraz jako tupá sekyra nebo tupý nůž - nic jimi neusekneš, neuřízneš, prostě sice jsou - existují, ale nefungují na sto pro.
Tupý člověk je neschopný a neochotný v rozmezí svých monožností - nemá k dispozici a zcela "otevřené" receptory, kanály, přijímače, bla bla, kterými by mohl - ne kdyby chtěl, ale kdyby MOHL - vnímat svět kolem sebe.

Není to o schopnosti a chtění jako takových, ale o možnosti....

Asi jako když auto, které může jezdit po rovné bezpečné silnici 200km v hodině, jede jen 40, protože víc nemůže....
Kostrbatý příměr, ale kdo chce, ten ho pochopí.

Osobně si myslím, že čím víc je někdo "zanesený" různými bloky, předsudky, dogmaty a předem neotřesitelnými pravdami, tím víc je tupý.

Teru99 napsal(a):

To Blossom:

Nepůsobí to rýpavě, kladeš otázky jako všichni ;o)

ad AIDS v Africe + kondomy - myslíš, že člověk, který se chová promiskuitně a riskuje nákazu pohlavní cestou, že takový člověk, když vidí, jak papež nedoporučuje kondomy, že si řekne - no jo, ten chlápek má vlastně pravdu, vyprdnu se na kondomy, přístě s prostitutkou už jen bez? ;o)
Papež totiž neříká - chovejte se rizikově a nepoužívejte kondomy- , ale říká -mějte styk pouze s vlastní manželkou = chovejte se nerizikově, to vás ochrání před AIDS určitě lépe než kondom.

Nutnost celibátu - nevím, jak to bylo historicky, s tím majetkem je to prý pověra a celkem to dává smysl, protože to, že někdo pracoval v továrně a pak umřel ještě neznamená, že jeho děti zdědí továrnu, když tam byl pouze dělníkem a ne majitelem a stejný vztah má kněz k církevnímu majetku.
Nicméně církev zná dva prameny, ze kterých čerpá, Bibli a tradici. Konrkrétně ti nevyjmenuji jednotlivé body, na kterých je založen celibát, ale vycházejí právě z tradice + evangelií, je to následování cesty Krista, Kristus nebyl ženatý.. já osobně dokážu pochopit, že možnost manželství je velkým rizikem tam, kde je na kněze stále pohlíženo jako na jakýsi vzor morálky (a on je přitom chudák pořád jenom člověk ;o). Proč se pravoslavní nebo prostestanti mohou ženit a římští katolíci ne (myslím kněží), když mají jedno Písmo je dáno historickým vývojem. Ono totiž to jednbo Písmo umožňuje různé výklady. Zase jsme u té proklaté svobodné vůle, kdyby nebyla, tak bychom se všichni mohli chovat stejně a všemu taky rozumět stejně a na světe by nebyl žádný rozpor ;o)
nevím, jestli tě takovéé odpovědi uspokojují. pro mně je třeba zajímavé vědět, že přestože existují kněží, kteří by dali přednost manželství, tak je stále hodně takových, kteří si myslí, že součástí jejich poslání je i celibát a do manežlství by ani se svolením nevstoupili. Já v celibátu nežila a nedokážu posoudit všechny jeho duchovní rozměry.
Papež je vnímán jako "náměstek Kristův" na zemi.  Přesto se nenech mýlit, on není ten kdo může o všem rozhodnout, jen podle toho, jak se zrovna vyspí. Stejně jako prezident, má papež kolem sebe velké množství poradců, odborníků a než se v nějaké věci rozhodne kladně nebo zápo*ně, zkoumá se na základě církevního práce (třeba v případě sňatku rozvedených), zda je to možné. On má to poslední slovo, ale nevyřkne je jen na základě vlastního uvážení.

Víš, já vůbec nechci tvrdit, že církev je něco jako dobře promazaný stroj, který bezchybně funguje. Na mnoha místech je to nepochybně docela prohnilá mašina, která se kolikrát šine jen vlastní setrvačností, protože jí sem tam dojde benzín. Halík o církvi mluví jako příbuzných, i když některé nemáš ráda, stejně s nimi nějak musíš vycházet ;o)

Proč nemůžou být ženy kněží - opět historicky, Ježíš předal své učení 12 apoštolům, mužům. Takže kdyby chtěl, aby i ženy byly, tak by...

Jo, asi bych měla dodat, že to, že tady některé věci tlumočím ješt neznamená, že se s nimi ztotožňuji ;o)
Nemyslím, že by se od křesťanů očekávalo, že to budou andělé a proto myslím, že mnoho křesťanů dokáže žít v církvi, která neumožňuje uzavřít rozvedenému sňatek v kostele a přitom se znovu vzít na úřadě.. a je toho mnohem víc.

Pro někoho je důležité to všechno, pro někoho jen něco, pro někho ten duchovní rozměr.. že se nelze o své vlastní vůli ztotožnit se vším, to asi není moc překvapivé. Otázka je, jestli je to potřeba ;o)

P.S. Nejsem křesťan, nepraktikuju, takže bacha na mně, abych nechtě v nečem nekecala ;o)

Teru - ad papež + kondomy: Ale v Africe je nyní už řada dětí nakažených AIDS od narození...tedy když si tam někdo vezme manžela/manželku už nakaženou, bohužel - i když zachová absolutní manželskou věrnost, nakazí se taky... :(
A nejde jen o pohlavní nemoci - jde především  o počet dětí, které je kdo schopen uživit: Papež pokud vím říká - používat kondomy je proti Bohu, protože jen Bůh rozhodne, kolika dětmi vás má obdařit   (ale Bůh pak bohužel už se nepostará, aby ty děti měly taky co jíst...:( )

Ad celibát: Já myslím, že dlouhodobý celibát je v životě lidském v podstatě nepřirozený jev (aspoň pro většinu lidí) a že právě důsledkem toho církví na kněžích vyžadovaného celibátu je tolik pedofilních sexuálních afér v kněžských řadách. Že pokud (nepochopila jsem proč) kněží nesmí žít normálně se ženou, tak jeho sexualita má tendence se projevovat jinými cestami a vybít se na těch, co jsou nějakým způsobem kněžím dostupní - tedy často právě děti...:(

Ad papež a jeho rozhodování třeba toho, zda se smějí 2 rozvedení lidé vzít - já vím, že to nerozhoduje jen on sám, ale celá církevní mašinérie...což bohužel ve své podstatě je jedno, zda povolení k sňatku dá sám papež, který tu dvojici vůbe nezná, a nebo to razítko tam bouchne nějaký jeho pomocník, poradce z Vatikánu  - který tu  dvojici nezná zrovna tak!!!

Mě osobně církve připomínají úřady a nebo i politické strany, a tím jsou mi strašně nesympatické.Pokud bych už někdy našla vztah k Bohu, vím, že by to byl vztah přímý - tedy já a Bůh, bez prostředníků. Nikoli já + pan farář, pak pan biskup, a pak papež, no a někde nakonec přes tenhle několikerý lidský "filtr" možná i nějaký Bůh...


A proč si Bůh vybral za své pomocníky, apoštoly jen muže? Co má proti ženám? Nemá je rád, nebo je podceňuje?
A nakonec - proč je Bůh vnímán vždy jako rodu mužského?? K tomu znám jeden úžasný vtip:

Když Bůh stvořila muže, v podstatě jen žertovala... :D

Ad Afrika a kondomy - já si fakt myslím, že když např. někdo nerespektuje požadavek předmanželské zdrženlivosti a vede sexuální život před svatbou, což je v podstatě také v rozporu s křesťanskou morálkou, tak ho fakt nezajímá, co si myslí papež o kondomech. To, že mají někteří afričané více dětí než uživí, bych taky spíše připsala na úkor jejich kulturních zvyklostí spíše než na úkor toho, že papež neuznává kondomy. Nezapomeň, že poměrně velký kus Afriky je islámský a nemyslím, že by tam bylo méně HIV pozitivních nebo tam měli méně dětí. Tím tedy neříkám, že se ztotožňuji s tím nepoužívat kondomy nebo neplánovat zodpovědně rodinu, pouze chci říct, že si nemyslím, že by množství dětí a epidemii AIDS měl na svědomí zrovna papež.

Ad pedofilie - i kdyby na světe nebyl jediný dospělý muž, neumím si představit, že bych vzala za vděk dítětem. Být sexuálně přitahován dítětem není věc rozumové volby ani nouze!

Ad přímý vztah - nevím o tom, že by se křesťané s Bohem mohli spojit jen po linii kněz - bikup - papež - Bůh ;o) Všechno, co si někde přečteš o Bohu a je jedno, jestli je to islámské pojetí, hinduistické nebo křesťanské, ti zrostředkovávají lidé. To ovšem neznamená, že byoni byli prostředníky. Kněz není telefon, jeho role spočívá v nečem úplně jiném.

Ad proč jen muži - fakt nevím, zkus se ho na to zeptat. Mně osobně toto pojetí nevyhovuje a jsem přesvědčená, že stejně jako celibát i tato věc se změní. Jenom nemůžeš čekat, že církev bude reagovat stejně rychle jako společnost, vždyť ještě před padesáti lety ženy neměly ve Francii volební právo, takže u téhle instituce kráčející dějinami to bude ještě chvíli trvat ;o)

Teď si připadám jak Halík křížený s nějakým americkým populárním evangelizátorem a vůbec se mi ten pocit nelíbí. Víš, já si myslím, že tady můžu psát cokoliv a stejně je to jedno.
Jestli je to pro tebe opravdu téma a chceš vědět víc, doporučuju navštívit knihovnu, Halíka atp. A jestli chceš čas investovat "lepším způsobem", tak do toho, já už asi nemám sílu "hájit" dál ;o)

Teru, jsem ráda za tvé příspěvky, byť samozřejmě máme na leccos zcela jiný pohled.
Já to neberu tak, že já obviňuji a ty hájíš. Já jsem vypsala část věcí, co mi na křesťanské víře vadí a co mi vlastně k víře - abych tak řekla - blokuje cestu. A tys tady byla zatím jediná, kdo mi napsal pohled z křesťanského hlediska. Tímto za to díky :godlike: .

Ano, číst knížky, třeba od Halíka, je určitě podnětné, ale tam autoři  píšou o tom, co zajímá JE.
Já bych potřebovala zjistit spíš odpovědi na ty konkrétní věci, co zajímají mě, mě vyhovuje forma reálné (byť virtuální) diskuse, proto je mi milejší diskuse tady na babinetu, než samostudium literatury (čímž netvrdím, že literaturu zavrhuji - občas do něčeho nakouknu a něco přečtu).

A tak si dovolím se ještě dál ptát, ne cíleně na tebe, Teru, ale obecně těch, kteří budou mít chuť odpovědět:

Ohledně některých pedofilních kněží - obávám se, že mnohé z těch nešťastných skandálních případů  právě JSOU věcí sexuální nouze. Vždyť třeba i v dlouhodobém vězení (vyžadující dlouholetý celibát - stejně jako u kněžích) také kvetou a bují různé náhradní praktiky - někde jsem to četla, že i heterosexuální lidé ve vězení  často nakonec vezmou zavděk tím co je po ruce - vztahem homosexuálním, ten z nouze po dobu vězení praktikují, a jakmile vyjdou na svobodu,  vrátí se okamžitě zas k heterosexualitě.
A obávám se, že sexualita mužů je obecně daleko naléhavější než sexualita žen - tedy zatím jsem nikdy neslyšela o pedofilii třeba u jeptišek. Tím chci říct, že ačkoliv bys ty, Teru ani v nouzi nejvyšší na dítě nesáhla (a já o sobě myslím - doufám - taky ne), tak u mnohých mužů to asi může být silnější, než oni, a vynucený celibát tomu nahrává...

Dál - Teru nakousla požadavek sexuální zdrženlivosti před svatbou u křesťanů... Musím říct, že toto považuji dokonce za nerozum - jít naslepo do vztahu a netušit, jak k sobě v této oblasti ti dva pasují...
A nedovedu pochopit, co je vlastně hříšného na milování 2 nezadaných, ale svobodných (rozvedených) lidí. Podle mě - vždyť nikomu a ničemu ničím neškodí, tak proč by se měli cítit jako hříšníci??

Mám kamarádku, ona když měli 3 děti ovdověla, pak přešla na křesťanskou víru, vdala se v kostele znovu a mají další 2 děti. Říkala, že podle víry vlastně žila s prvním manželem v hříchu - protože nebyli oddaní v kostele, a tedy jako by ani manželé nebyli. Tohle vůbec nechápu a ani ta kamarádka (se kterou i o křesťanství debatujeme) mi to nevysvětlila.

Když nad tím tak přemýšlím, tak třeba křesťanství ve mě vzbuzuje protichůdné pocity - k některým principům se hlásím a mám je za své, avšak mnohé mě vysloveně odpuzují. Nic mezi tím, žádný neutrální pocit, jen tyto protipóly.
A jsou chvíle, kdy dovedu zažít možná kousek křesťanství - třeba když jsme letos o Velikonocích celkem náhodou vešli do kostela, kde právě končila mše, lidé se přátelsky loučili a rozcházeli, varhany hrály tak velebnou a radostnou hudbu, že jsem měla pocit, že i já najednou trochu cítím tu radost ze vzkříšení....

majkafa napsal(a):

Blossom napsal(a):

Ale pak se ptám - k čemu tedy modlitby vůbec jsou?

Odpovím za sebe. Mně je modlitba k tomu, že poděkuji za všechny dary, kterých se mi dostává a někdy o něco poprosím - ne malichernosti, ale třeba co se týká zdraví.
Každý večer takhle usínám, s pocitem vnitřního klidu, harmonie, spokojenosti.

Takže mně je modlitba k tomu, abych se cítila hezky. :)

Tak něco takového praktikuji taky - často si před usnutím uvědomím - to byl hezký den, až mám i chuť za něj někomu/něčemu poděkovat.  Ale já bych to nazvala spíš večerní meditací, ne modlitbou... každý to můžem nazývat po svém...ale pak by se nakonec dalo říct, že se takto modlím i já - z 90% ateista...? Zvláštní...

Blossom napsal(a):

Tak něco takového praktikuji taky - často si před usnutím uvědomím - to byl hezký den, až mám i chuť za něj někomu/něčemu poděkovat.  Ale já bych to nazvala spíš večerní meditací, ne modlitbou... každý to můžem nazývat po svém...ale pak by se nakonec dalo říct, že se takto modlím i já - z 90% ateista...? Zvláštní...

Me na tom nic zvlastniho neprijde. :)

Buddhismus se radi mezi ateisticke a napr. Dalajlama se modli.  :D   A jakpak by ne taky. ;)

Teru, já tedy rozhodně nejsem odborník na křesťanství. Narodila jsem se a byla vychovávána v ateistické rodině, moje babička (ročník 1901) vystoupila z církve ihned,jakmile to bylo po r. 1918 možné, měla jen civilní sňatek a maminku (ročník 1923) ani nedala pokřtít.
Jsem ale odjakživa zvídavá a křesťanství mě zajímá. Četla jsem bibli, četla jsem dost knížek od Halíka, různé články a pojednání, bavila jsem se s věřícími lidmi.
Mám pocit, že křesťané věří v boha jako v trojjedinou bytost - otce, syna a ducha svatého. Věří, že můžou dojít spasení jen, uvěří-li v Ježíše Krista a v to, že byl boží syn, zemřel za naše hříchy a vstal z mrtvých. Věří, že mohou s bohem navázat osobní vztah, mluvit s ním prostřednictvím modliteb. Že bůh je laskavý, milující otec a oni jsou jeho děti. Tudíž žádná neosobní vesmírná energie apod.
Jinak mě otázka boha, náboženství, víry velice zajímá, a proto jsem se zapojila do této debaty. Rozhodně nechci nikoho prudit svými ateistickými názory.

Blossom, já si fakt nemyslím, že člověk bez pedofilních sklonů zneužije dítě jen proto, že si "dlouho nevrznul" ;o) Můj osobní názor je ten, že lidé s pedofilními sklony vyhledávájí povolání, kde s dětmi přijdou do styku a věřím, že sami často věří, že jim bude stačit to, že jsou v jejich blízkosti a ono pak třeba nakonec bohužel ne. Jako obrovskou chybu vidím to, že církev kandidáty na kněžský úřad lépe neprověřuje, ale myslím si, že i to se jednou bude dít.
navíc ona kněžská psotava je hrozně archetypální a jsem si celkem jistá, že většina kněží by nakonec neměla problém najít partnerku - ženu, kdyby se rozhodli celibát porušit.

Sexuální zdrženlivost před svatbou - 4 z pěti sester mého přítele se vdávaly za muže, kterého jim s jejich souhlasem vybraly rodiče a manžely předs svatbou znaly od vidění, povrchně, nechodili spolu (přítel je cizinec, tam, odkud pochází, je to stále běžné). Než začneš vrtět hlavou a mluvit o ubohých chudinkách, kterým vnutily cizího chlapa, tak tě chci ujistit, že všechny čtyři jsou vdané mnoho let, vdané šťastně a spokojené. Myslím, že tyhle věci jsou především o kultuře, prostředí, ve kterém vyrosteš. Pokud budeš vychovaná v prostředí, kde bude normálně nemít sexuální vztah před svatbou, tak tě to jistě ovlivní.
Jinak nejsem odborník na církevní právo, ale pokud vím, tak pokud se vdáš na radnici, když nejsi pokřtěná (a logicky se tím pádem v kostele vdát ani nemůžeš, i kdybys chtěla), tak po křtu v dospělosti je ti sňatek církví normálně uznávám. Jiné je to, pokud se vdáváš už pokřtěná, pak necírkevní svatba není platná, resp. z úpohledu církve nejsi vdaná, ale žiješ v konkubinátu.

Ovšem myslím, že začít zkoumat křesťanství z tohohle úhlu, je jako stavět dům od střechy..

Jo a k těm protichůdným pocitům - já myslím, že ty krom hodně jednoduchých lidí mají snad všichni. Neymslím, že by bylo pro někoho možné ztotožnit se kompletně se vším, co křesťanství hlásá a ještě větší oříšek bych viděla v tom ztotožnit se se všemi křesťany ;o)))

Ahoj Ivano. Není pravda, že by křesťané učili, že mimo církev není spása. Pokud jsi o křesťanství nikdy neslyšela, popř. pokud ti bylo prezentováno tak, že bys je nemohla s čistým svědomím přijmout, pak nikde není řečeno, že nemůžeš dosáhnout ůspásy". Představy, že všichni, kdo nebyly z jakéhokoliv důvodu pokřtěni, skončili a skončí v pekle, patří do středověku.
myslím, že to by v souvislosti s křesťanstvím mělo jednoznačně zaznít.

Pěkný večer, jdu studovat, přijímačky se blíží, bééééééééééééééééé

Blossom napsal(a):

A nakonec - proč je Bůh vnímán vždy jako rodu mužského??

Vždycky ne ;)
Ale většinově, uznávám. Dokonce ještě dnes. Četla jsem recenzičku na tu slavnou Chatrč a tam mě rozesmála poznámka "pravděpodobně vám přijde zvláštní, proč je bůh zpodobněn, jako stará černoška" nebo tak nějak (cituju velmi volně) No - mně to teda nepřišlo zváštní ani malounko :lol:
To bude nejspíše tím, že tisíce let tady mužský typ energií a chování válcoval ten ženský. Domnívám se, že to mohlo mít nějakou souvislost s potřebou rozvoje mozku - ale to je fakt jen domněnka - i když má jistou logiku, myslím.
Jinak je tohle úžasná diskuse a všem diskutérkám :godlike:

Zkuste se zamyslet, co jste se učili vy fyzice.- hmota se skládá z atomu,protonu, neutronu, dále to jsou častice a ty se dále skladají z kvarku a ten má ještě bod- světlo. Takže hmota je zároveň energie. A energie je nezničitelná, ale transformatelná.  Dále pak, že  energie vytváří pohyb (vibrace) a pohybuje se  v kruhu.

A také  se moc nepřípomíná, že existují  základní přírodní zákony - zákon přitažlivostí, zákon stejnorodostí, zákon příčiny a zákon účinku. Nebo-li jaka prvotní myšlenka (příčina) takový je výsledek. Tento výsledek se vrácí v kruhu zpět a znásoben stejným (přitažlivost a stejnorodost). A  energie je vše ve vesmíru i to, co nevidíme. Elektřinu také nevidíme, stejně jako myšlenku. Kdysi v mládí nás učili "boj se boha a styď se lidí"  Dnes by se konečně mělo učit člověče boj se svých myšlenek. Ty jsou základem vaši budoucností.  Chceš  vědět  na co jsi myslel "včera" podívej se dnes na své tělo. Chceš vědět jak budeš vypadat "zítra", podívej se dnes na své myšlenky. 

Když si připustíte, že vše je energie, která vibruje a v souladu s přírodními zákony, tak  se začné  vše jevit v jiném světle. Hmotné vibruje jinak, než myšlenka vděku a lásky, atd........přemyšlejte a zapojte svou představivost proč se děje vše, co děje ve světe?  Jen energie lásky dokáže vytvářet nejvyšší vibrace.

Když je energie nezničitelna, tak život také nikdy nekončí. Jen těla mimo hmotné mají jiné vibrace.
Když jsme u energie, tak Bůh je také energie, ale vibrace této energie jsou velmi výsoké. Ten nepotřebuje mít tvar, či hmotné tělo, jak si jej někdo představuje. Bůh stvořil vše myšlenkou, jen člověk je  jeho dítě - odpojená jiskřička jeho vlastní energie, která má ve vínku vlastní vůli tvořit myšlenkou. Tak  Bůh je zároveň  součast každého člověka, ale jen člověk svými myšlenkami a slovy  tvoří tento svět a sebe.
Přeji všem, ať dokažou myslet s láskou a  tvořit jen krásu.

Tak se mi zdá, že tu krystalizuje jedna jasná věc: Že jsou, abych tak řekla - ohledně víry v Boha 2 základní proudy:

1/ klasické (vemte to označení jako pracovní název) - že Bůh je nadpozemská bytost, trojjediný, vševědoucí, všemohoucí, jednotlivé konkrétní příběhy a principy jsou posány v Bibli, a takovýto klasický typ víry praktikují víceméně všechny křesťanské církve (katolíci, evangelíci, pravoslavní+ i Adventisté, vlastně i jehovisté), se spoustou příkazů, zákazů, a -promiňte mi to označení -církevně úřednické zkostnatělé mašinérie

2/ "moderní" typ víry (opět berte jako pracovní název) - kde Boha vidíte méně konkrétně - jako vesmírnou všudypřítomnou energii, vlnění, vibrace a principem nezničitelnosti energie, ale její přeměny, se vysvětluje i posmrtný život (energie nezaniká, jen se přemění).

Když jsem zakládala toto vlákno, ptala jsem se (a vlastně i teď ještě ptám) spíš na tu klasickou podobu Boha, ale s údivem zjišťuji, že 90% lidí co napsali příspěvky z hlediska věřících, patří k té variantě 2, pracovně nazvané moderní typ víry.... zvláštní, k zamyšlení...

Mě z toho vyplývá, že skoro každý člověk má jakýsi přirozený příklon k duchovnu, avšak ty staré, klasické pribncipy se už natolik přežily, že mnoho lidí od víry (tedy křesťanské) vysloveně odpuzují (např.mě) a že i lidi, kteří se cítí být plně věřícími, tak jejich představa Boha je většinou ta "moderní" - volněji pojatá, o nezničitelné energii apod.

Marisege napsal(a):

Zkuste se zamyslet, co jste se učili vy fyzice.- hmota se skládá z atomu,protonu, neutronu, dále to jsou častice a ty se dále skladají z kvarku a ten má ještě bod- světlo. Takže hmota je zároveň energie. A energie je nezničitelná, ale transformatelná.  Dále pak, že  energie vytváří pohyb (vibrace) a pohybuje se  v kruhu.

A také  se moc nepřípomíná, že existují  základní přírodní zákony - zákon přitažlivostí, zákon stejnorodostí, zákon příčiny a zákon účinku. Nebo-li jaka prvotní myšlenka (příčina) takový je výsledek. Tento výsledek se vrácí v kruhu zpět a znásoben stejným (přitažlivost a stejnorodost). A  energie je vše ve vesmíru i to, co nevidíme. Elektřinu také nevidíme, stejně jako myšlenku. Kdysi v mládí nás učili "boj se boha a styď se lidí"  Dnes by se konečně mělo učit člověče boj se svých myšlenek. Ty jsou základem vaši budoucností.  Chceš  vědět  na co jsi myslel "včera" podívej se dnes na své tělo. Chceš vědět jak budeš vypadat "zítra", podívej se dnes na své myšlenky. 

Když si připustíte, že vše je energie, která vibruje a v souladu s přírodními zákony, tak  se začné  vše jevit v jiném světle. Hmotné vibruje jinak, než myšlenka vděku a lásky, atd........přemyšlejte a zapojte svou představivost proč se děje vše, co děje ve světe?  Jen energie lásky dokáže vytvářet nejvyšší vibrace.

Když je energie nezničitelna, tak život také nikdy nekončí. Jen těla mimo hmotné mají jiné vibrace.
Když jsme u energie, tak Bůh je také energie, ale vibrace této energie jsou velmi výsoké. Ten nepotřebuje mít tvar, či hmotné tělo, jak si jej někdo představuje. Bůh stvořil vše myšlenkou, jen člověk je  jeho dítě - odpojená jiskřička jeho vlastní energie, která má ve vínku vlastní vůli tvořit myšlenkou. Tak  Bůh je zároveň  součast každého člověka, ale jen člověk svými myšlenkami a slovy  tvoří tento svět a sebe.
Přeji všem, ať dokažou myslet s láskou a  tvořit jen krásu.

Právě takováto výroky - Boj se Boha, styď se lidí, mě osobně šíleně odpuzují a vše ve mě se staví na zadní, když to slyším.  Pokud by mou základní emocí vlči Bohu měl být strach, tak to mě přijde absolutně nepřijatelné, ba přímo zvrácené. A styď se lidí? Tam to cítím stejně: Proč se jich stydět? proč s nimi raděj beze studu nezapříst rozhovor, proč nezjistit hlouběji jací jsou, proč je raděj nemít rád?

Pokud se takto dříve učilo vysloveně negativisticky - mějte svůj vztah k životu (bohu i lidem) založený na strachu a nedůvěře, tak to mi přijde tak padlé na hlavu...nevím, jak líp vyjádřit hloubku mého nesouhlasu.

Jáse svým způsobem trochu cítím jako "svou víru hledající". Ale ta "má" víra by musela být založená na úplně opačném principu - DŮVĚŘE A LÁSCE - v Boha i v lidi.

Dále je v příspěvku Marisege psáno: Dnes by se konečně mělo učit člověče boj se svých myšlenek.
Rozumím, jak to asi myslela, avšak proč i zde je to formulováno negativisticky - boj se svých myšlenek?

Já víceméně souhlasím s hlavním smyslem příspěvku Marisege, ale raděj bych to formulovala pozitivním způsobem: Lidi, myslete pozitivně, hledejte na všem to hezké, inspirativní...život každého z nás je takový, jaké jsou naše myšlenky - v tomto ho můžeme ovlivnit velice, ať už vnější podmínky jsou jakékoli.

A tady mám pocit, že se hodně prolínají principyduchovní s principy psychologickými.

Bloss, já to vnímám z obou pohledů zároveň, jen tu první variantu více abstraktně a za některými body vidím hlubší vazby než právě zmiňovaná klasická "víra". Ona jenom taková trojjedinost je téma na traktát a paralel se tam dá najít spousta i z pohledu více energetického než jen striktně biblického ;)

Marisege napsal(a):

Zkuste se zamyslet, co jste se učili vy fyzice.- hmota se skládá z atomu,protonu, neutronu, dále to jsou častice a ty se dále skladají z kvarku a ten má ještě bod- světlo. Takže hmota je zároveň energie. A energie je nezničitelná, ale transformatelná.  Dále pak, že  energie vytváří pohyb (vibrace) a pohybuje se  v kruhu.

A také  se moc nepřípomíná, že existují  základní přírodní zákony - zákon přitažlivostí, zákon stejnorodostí, zákon příčiny a zákon účinku. Nebo-li jaka prvotní myšlenka (příčina) takový je výsledek. Tento výsledek se vrácí v kruhu zpět a znásoben stejným (přitažlivost a stejnorodost). A  energie je vše ve vesmíru i to, co nevidíme. Elektřinu také nevidíme, stejně jako myšlenku. Kdysi v mládí nás učili "boj se boha a styď se lidí"  Dnes by se konečně mělo učit člověče boj se svých myšlenek. Ty jsou základem vaši budoucností.  Chceš  vědět  na co jsi myslel "včera" podívej se dnes na své tělo. Chceš vědět jak budeš vypadat "zítra", podívej se dnes na své myšlenky. 

Když si připustíte, že vše je energie, která vibruje a v souladu s přírodními zákony, tak  se začné  vše jevit v jiném světle. Hmotné vibruje jinak, než myšlenka vděku a lásky, atd........přemyšlejte a zapojte svou představivost proč se děje vše, co děje ve světe?  Jen energie lásky dokáže vytvářet nejvyšší vibrace.

Když je energie nezničitelna, tak život také nikdy nekončí. Jen těla mimo hmotné mají jiné vibrace.
Když jsme u energie, tak Bůh je také energie, ale vibrace této energie jsou velmi výsoké. Ten nepotřebuje mít tvar, či hmotné tělo, jak si jej někdo představuje. Bůh stvořil vše myšlenkou, jen člověk je  jeho dítě - odpojená jiskřička jeho vlastní energie, která má ve vínku vlastní vůli tvořit myšlenkou. Tak  Bůh je zároveň  součast každého člověka, ale jen člověk svými myšlenkami a slovy  tvoří tento svět a sebe.
Přeji všem, ať dokažou myslet s láskou a  tvořit jen krásu.

Pohled na věc, se kterým se ztotožňuji. Moc pěkně napsané, Marisege :storstark:
Je samozřejmé, že někteří tento názor nesdílí, proto se tady štěkají, napadají a chytají za slovíčka a nejspíš si nejsou vědomi následků :D Je to legrační, už sem na duchovní moc nechodím, začíná to tady být jak někde v kurníku, ale zaujal mě tvůj nick, Marisege, protože ho neznám. A jsem ráda, že jsem si to přečetla :supr: Sesumírovala jsi tady moje pocity z toho všecho v nás, kolem nás a jdu zase "o dům dál"... Díky

Blossom napsal(a):

Právě takováto výroky - Boj se Boha, styď se lidí, mě osobně šíleně odpuzují a vše ve mě se staví na zadní, když to slyším.  Pokud by mou základní emocí vlči Bohu měl být strach, tak to mě přijde absolutně nepřijatelné, ba přímo zvrácené. A styď se lidí? Tam to cítím stejně: Proč se jich stydět? proč s nimi raděj beze studu nezapříst rozhovor, proč nezjistit hlouběji jací jsou, proč je raděj nemít rád?

Pokud se takto dříve učilo vysloveně negativisticky - mějte svůj vztah k životu (bohu i lidem) založený na strachu a nedůvěře, tak to mi přijde tak padlé na hlavu...nevím, jak líp vyjádřit hloubku mého nesouhlasu.

...

A tady mám pocit, že se hodně prolínají principyduchovní s principy psychologickými.

Bloss, ještě k mému předchozímu příspěvku a ještě s ohledem na tohle psané. Dívám se na tohle trochu z pohledu jak to mohlo být a co z toho církev mohla vytvořit.

Řekněme, že třeba Ježíš kázal ve smyslu, hledat v sobě to dobro (intuici, atd.) a podle toho se nechat vést a konat. Pak byl ukřižován, pár lidí sepsalo svými slovy a svými interpretacemi to co on podle nich učil a pak přišli jiní a řekli si: "Ok, tak když teda konat dobro, tak se nesmí dělat tohle a tamto, protože si myslíme, že to je nemorální" a vytvořili jakási pravidla v tom negativním smyslu, čeho se vyvarovat. A tyto interpretace se dožily dneška a je to to, co ti třeba nesedí, protože nad tím uvažuješ. Ale hodně lidí je prostě přebralo jak jsou a nemají potřebu je zkoumat, protože jim v jistém slova smyslu pomáhají tak jak jsou. Ale jiní se chovají podobně jako ty, ptotože sami v sobě cítí to co je (mohlo by být) správné a právě podle toho konají - asi tak nějak jak to původně mohl Ježíš myslet. Otázka na závěr, jseš teda věřící nebo nejseš..? Asi se dá zodpovědět podle toho, co bereš jako srovnání s tím "mít víru" ;)

Ta tvá závěrečná věta z citace: podle mě duchovnost je to co tě vnitřně vede se nějak chovat. Psychologie je totéž, jen s novou nálepkou (taky se zabývá vnitřními procesy), alespoň jak to vnímám já ;)

Lúthien napsal(a):

Marisege napsal(a):

Zkuste se zamyslet, co jste se učili vy fyzice.- hmota se skládá z atomu,protonu, neutronu, dále to jsou častice a ty se dále skladají z kvarku a ten má ještě bod- světlo. Takže hmota je zároveň energie. A energie je nezničitelná, ale transformatelná.  Dále pak, že  energie vytváří pohyb (vibrace) a pohybuje se  v kruhu.

A také  se moc nepřípomíná, že existují  základní přírodní zákony - zákon přitažlivostí, zákon stejnorodostí, zákon příčiny a zákon účinku. Nebo-li jaka prvotní myšlenka (příčina) takový je výsledek. Tento výsledek se vrácí v kruhu zpět a znásoben stejným (přitažlivost a stejnorodost). A  energie je vše ve vesmíru i to, co nevidíme. Elektřinu také nevidíme, stejně jako myšlenku. Kdysi v mládí nás učili "boj se boha a styď se lidí"  Dnes by se konečně mělo učit člověče boj se svých myšlenek. Ty jsou základem vaši budoucností.  Chceš  vědět  na co jsi myslel "včera" podívej se dnes na své tělo. Chceš vědět jak budeš vypadat "zítra", podívej se dnes na své myšlenky. 

Když si připustíte, že vše je energie, která vibruje a v souladu s přírodními zákony, tak  se začné  vše jevit v jiném světle. Hmotné vibruje jinak, než myšlenka vděku a lásky, atd........přemyšlejte a zapojte svou představivost proč se děje vše, co děje ve světe?  Jen energie lásky dokáže vytvářet nejvyšší vibrace.

Když je energie nezničitelna, tak život také nikdy nekončí. Jen těla mimo hmotné mají jiné vibrace.
Když jsme u energie, tak Bůh je také energie, ale vibrace této energie jsou velmi výsoké. Ten nepotřebuje mít tvar, či hmotné tělo, jak si jej někdo představuje. Bůh stvořil vše myšlenkou, jen člověk je  jeho dítě - odpojená jiskřička jeho vlastní energie, která má ve vínku vlastní vůli tvořit myšlenkou. Tak  Bůh je zároveň  součast každého člověka, ale jen člověk svými myšlenkami a slovy  tvoří tento svět a sebe.
Přeji všem, ať dokažou myslet s láskou a  tvořit jen krásu.

Pohled na věc, se kterým se ztotožňuji. Moc pěkně napsané, Marisege :storstark:
Je samozřejmé, že někteří tento názor nesdílí, proto se tady štěkají, napadají a chytají za slovíčka a nejspíš si nejsou vědomi následků :D Je to legrační, už sem na duchovní moc nechodím, začíná to tady být jak někde v kurníku, ale zaujal mě tvůj nick, Marisege, protože ho neznám. A jsem ráda, že jsem si to přečetla :supr: Sesumírovala jsi tady moje pocity z toho všecho v nás, kolem nás a jdu zase "o dům dál"... Díky

Tož vítej mezi nás, Lúthien!! :D

Blossom napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Marisege napsal(a):

Zkuste se zamyslet, co jste se učili vy fyzice.- hmota se skládá z atomu,protonu, neutronu, dále to jsou častice a ty se dále skladají z kvarku a ten má ještě bod- světlo. Takže hmota je zároveň energie. A energie je nezničitelná, ale transformatelná.  Dále pak, že  energie vytváří pohyb (vibrace) a pohybuje se  v kruhu.

A také  se moc nepřípomíná, že existují  základní přírodní zákony - zákon přitažlivostí, zákon stejnorodostí, zákon příčiny a zákon účinku. Nebo-li jaka prvotní myšlenka (příčina) takový je výsledek. Tento výsledek se vrácí v kruhu zpět a znásoben stejným (přitažlivost a stejnorodost). A  energie je vše ve vesmíru i to, co nevidíme. Elektřinu také nevidíme, stejně jako myšlenku. Kdysi v mládí nás učili "boj se boha a styď se lidí"  Dnes by se konečně mělo učit člověče boj se svých myšlenek. Ty jsou základem vaši budoucností.  Chceš  vědět  na co jsi myslel "včera" podívej se dnes na své tělo. Chceš vědět jak budeš vypadat "zítra", podívej se dnes na své myšlenky. 

Když si připustíte, že vše je energie, která vibruje a v souladu s přírodními zákony, tak  se začné  vše jevit v jiném světle. Hmotné vibruje jinak, než myšlenka vděku a lásky, atd........přemyšlejte a zapojte svou představivost proč se děje vše, co děje ve světe?  Jen energie lásky dokáže vytvářet nejvyšší vibrace.

Když je energie nezničitelna, tak život také nikdy nekončí. Jen těla mimo hmotné mají jiné vibrace.
Když jsme u energie, tak Bůh je také energie, ale vibrace této energie jsou velmi výsoké. Ten nepotřebuje mít tvar, či hmotné tělo, jak si jej někdo představuje. Bůh stvořil vše myšlenkou, jen člověk je  jeho dítě - odpojená jiskřička jeho vlastní energie, která má ve vínku vlastní vůli tvořit myšlenkou. Tak  Bůh je zároveň  součast každého člověka, ale jen člověk svými myšlenkami a slovy  tvoří tento svět a sebe.
Přeji všem, ať dokažou myslet s láskou a  tvořit jen krásu.

Pohled na věc, se kterým se ztotožňuji. Moc pěkně napsané, Marisege :storstark:
Je samozřejmé, že někteří tento názor nesdílí, proto se tady štěkají, napadají a chytají za slovíčka a nejspíš si nejsou vědomi následků :D Je to legrační, už sem na duchovní moc nechodím, začíná to tady být jak někde v kurníku, ale zaujal mě tvůj nick, Marisege, protože ho neznám. A jsem ráda, že jsem si to přečetla :supr: Sesumírovala jsi tady moje pocity z toho všecho v nás, kolem nás a jdu zase "o dům dál"... Díky

Tož vítej mezi nás, Lúthien!! :D

Nene, Blossom, dneska jsem tady nejspíš naposled :)
Když budu potřebovat, radši si zajdu do toho kurníku k sousedům, tam to taky vypadá, jak kdyby se slépky dohadovaly, která vyprdla nejhezčí vejce, a nemusím kvůli tomu pouštět internet :supr:
Tak čus bus a ať tady něco plodného vymyslíte :supr:

Lúthien napsal(a):

Nene, Blossom, dneska jsem tady nejspíš naposled :)
Když budu potřebovat, radši si zajdu do toho kurníku k sousedům, tam to taky vypadá, jak kdyby se slépky dohadovaly, která vyprdla nejhezčí vejce, a nemusím kvůli tomu pouštět internet :supr:
Tak čus bus a ať tady něco plodného vymyslíte :supr:

Řekla bych, že na Lúthien padla tma černá jako bota.

Andromeda napsal(a):

Bloss, ještě k mému předchozímu příspěvku a ještě s ohledem na tohle psané. Dívám se na tohle trochu z pohledu jak to mohlo být a co z toho církev mohla vytvořit.

Podle mě je toto mnohem více komplikovné a vzájemně provázané :)

Dívám se na to jako na vývoj. Stejně jako se vyvíjí člověk v rámci jednoho života, vyvíjí se lidstvo v rámci své historie.
Každý člověk je duchovní, duchovnost je jeho podstatou. Duchovnost podle mě není víra. Víra je něco co dává člověku bezpečí, co ho ochraňuje. Zároveň ale toto bezpečí už ho nenutí jít dál, bezpečí je jako zastavení. Svým způsobem ustrnutí, ulpění. Ale proto, že vše je energií, vše se také potřebuje neustále proměňovat, pohybovat. Energie nemůže být zastavena, pokud je zastavena, jedná se o utrpení, neboť člověk se postavil proti své duši, podstatě. To co dokáže způsobit, že se člověk dostane do konfliktu se svojí duší se nazývá ego. Veškerá energie spolu spolupracuje, je vzájemně provázaná a pokud vše i my jsme energií, přirozený stav je takový, kdy se neoddělujeme od celku. Ego vytváří individuality, oddělené bytosti. Tyto oddělené bytosti mají své vlastní úhly pohledů (subjektivní, oddělené, odtržené od celku) a těmi se řídí. Vytvářejí si své vlastní světy-ostrovy, názory (nazírání). Podle svých vlastních (subjektivních) vidění každý člověk interpretuje to co vidí. Vykládá to jak se mu věci jeví, zdají. Z jeho osobního, malého (omezeného pohledu).
Bible a mnoho dalších náboženství je pouhým výkladem (názorem, interpretací, úhlem pohledu) toho co se Ježíš (a ostatní) skutečně prožili. Budha prožil nepopsatelné věci a chtěl se o ně s ostatními podělit. Lidé, kteří neměli zkušenost jakou měl Budha ho ale nesprávně pochopili, vyložili si ho po svém. Mnoho lidí napadlo, že pokud chtějí zažít to co Budha, Ježíš a další, je třeba je následovat = kopírovat. Tyto myšlenky vznikly v nevědomých myslích, neboť není možné cokoliv kopírovat či napodobovat. Mnoho náboženství se zaseklo na dogmatech, pravidlech, zákonech. Jediná cesta ke svobodnému člověku (duši) - k duchovnímu probuzení podle mě spočívá v tom jít svojí vlastní cestou a hledat své vlastní prožitky a zkušenosti. Jako Budha, jako Ježíš, jako další probuzení a osvícení jedinci.
Cokoliv může být inspirací, ale důležité je neulpívat. Neulpívat na náboženství, na víře, na těle, na vzdělání, na touhách... Pravé žití není vírou, pravé žití je spontánním projevem sama sebe - té částečky z energie celku.

Blossom napsal(a):

Když jsem zakládala toto vlákno, ptala jsem se (a vlastně i teď ještě ptám) spíš na tu klasickou podobu Boha, ale s údivem zjišťuji, že 90% lidí co napsali příspěvky z hlediska věřících, patří k té variantě 2, pracovně nazvané moderní typ víry.... zvláštní, k zamyšlení...

Mě z toho vyplývá, že skoro každý člověk má jakýsi přirozený příklon k duchovnu, avšak ty staré, klasické pribncipy se už natolik přežily, že mnoho lidí od víry (tedy křesťanské) vysloveně odpuzují (např.mě) a že i lidi, kteří se cítí být plně věřícími,  tak jejich představa Boha je většinou ta "moderní" - volněji pojatá, o nezničitelné energii apod.

Bloss,ja take vlastne s udivem zjistuju ze jsi se pri zalozeni vlakna vlastne spis ptala na nejakou klasickou podobu Boha.   :lol:

Udivuje me to stejne tak jako Tvuj udiv zjisteni, ze diskutujici patri (jak jsi pracovne napsala) k modernim typum. :D

Me osobne na tom nic zvlastniho neprijde.  :)

--------------------------------------------------------
Uz tady jsem se lihlo to nedorozumeni :
Hirondel, píše:
Podle meho nazoru jsi prave popsala neco cemu jini dali jmeno Buh. Energie=zdroj=koren vseho byti.
Bloss pise:
Možná pro jiné  to opravdu splývá, pro mě ani náhodou..
Já myslím, že to rozhodně není totéž jakási vesmírná nedefinovatelná energie a to co lidi nazývají Bohem.
-------------------------------------------------------

Nebot ja osobne nejsem verici a nevzpominam si ze bych kdy byla verici v nejakeho klasickeho Boha jak nazyvas.
A dovolila jsem si tvrdit ze nekdo z lidi muze Vesmirnou energii-zdroj-svetlo-To- koren vseho byti ,nazyvat Bohem=Buh.  :)
Je to jedno a totez.  Jak je videt i takto lide popisuji pojem Buh,jako vesmirnou energii,zdroj ,svetlo atd. atd.  :)

Bloss, prosim Te vis na co bych se Te rada zeptala? 
Co si mam predstavit pod pojmem -lide co se citi byt plne verici  
Co to znamena byt plne verici?  Dekuju. :)

Largo napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Nene, Blossom, dneska jsem tady nejspíš naposled :)
Když budu potřebovat, radši si zajdu do toho kurníku k sousedům, tam to taky vypadá, jak kdyby se slépky dohadovaly, která vyprdla nejhezčí vejce, a nemusím kvůli tomu pouštět internet :supr:
Tak čus bus a ať tady něco plodného vymyslíte :supr:

Řekla bych, že na Lúthien padla tma černá jako bota.

Luthien, spíš bych řekla, že sto lidí = sto názorů ... a v téhle hmatatelně a čímkoli změřitelně neprokazatelné oblasti to platí obzvlášt.  :kapitulation:
Já jsem třeba slyšela názor, že Ježíš byl člověk - jeden z mála  s genetickým základem obyvatel Atlantidy, který měl pomoci posunout lidstvo kousek  kupředu. Měl rozšířenou "funkci" ( jak jinak to nazvat, aby to neznělo pitomě) o lěčení. Byl schopen  vysílat léčivé vibrace...   Je to blud a nebo pravda ? Dokáže to někdo ? Asi ne, ale krásně se to tom diskutuje a  vymýšlí nové a nové možné teorie ... a některá z nich je možná i pravdivá. Ale jsme schopni to svými člověčími schopnostmi poznat ? :par:

Hirondel, termín plně věřící  pro mě znamená někoho, kdo sám sebe počítá stoprocentně  mezi věřící.
Abys tomu mohla líp rozumět - třeba já sama sebe bych řadila mezi někoho mezi věřícími a nevěřícími, ovšem blíže k těm nevěřícím.
Kdybych to měla zkusit vyjádřit procentuelně, tak jsem asi tak 90%ní ateista, ale na 10% připouštím existenci něčeho vyššího a některých věcí mezi nebem a zemí, co tu byly popisovány. Takže já se nepokládám za plně věřícího, ale ani za plně nevěřícího.

Chápu, že všechny tyto pracovní nebo pomocné názvy, typu klasické pojetí Boha, moderní pojetí, plně nebo částečně věřící apod. může mnohým připadat divné.
Ale snad porozumíte tomu, co jsem asi chtěla vyjádřit, přesnější terminus technikus jsem nevymyslela, ono se totiž pro tyto neexaktní duchovní záležitosti přesná definice a označení hledá strašně těžko.
Tak se tak trochu omlouvám za určitou t.o.p.o.r.n.o.s.t mého vyjadřování  (musela jsem to vytečkovat, počítač mi sem to slovo nechtěl pustit)

Blossom napsal(a):

Hirondel, termín plně věřící  pro mě znamená někoho, kdo sám sebe počítá stoprocentně  mezi věřící.
Abys tomu mohla líp rozumět - třeba já sama sebe bych řadila mezi někoho mezi věřícími a nevěřícími, ovšem blíže k těm nevěřícím.
Kdybych to měla zkusit vyjádřit procentuelně, tak jsem asi tak 90%ní ateista, ale na 10% připouštím existenci něčeho vyššího a některých věcí mezi nebem a zemí, co tu byly popisovány.  Takže já se nepokládám za plně věřícího, ale ani za plně nevěřícího.

Chápu, že všechny tyto pracovní nebo pomocné názvy, typu klasické pojetí Boha, moderní pojetí, plně nebo částečně věřící apod. může mnohým připadat divné.
Ale snad porozumíte tomu, co jsem asi chtěla vyjádřit, přesnější terminus technikus jsem nevymyslela, ono se totiž pro tyto neexaktní duchovní záležitosti přesná definice a označení hledá strašně těžko.
Tak se tak trochu omlouvám za určitou t.o.p.o.r.n.o.s.t mého vyjadřování  (musela jsem to vytečkovat, počítač mi sem to slovo nechtěl pustit)

Bloss,
dekuju za odpoved :) 

Takze podle vseho by se dalo take rict ,ze clovek ktery pripousti existenci neceho vyssiho ........ napri. na 90% a tech deset procent zjisti nabeton az umre,by se mohl take ne-pokladat za plne vericiho ale ani za plne nevericiho.  :)

Bloss kdyz si to rekneme narovinu v tomto nasem otevrenem a pratelskem rozhovotu,zjistime ze o necem tak slozitem neni tak snadne dojit k jednomu zaveru. :)

Lide nekdy casto nadavaji na slovickareni ,ale neuvedumuji si (podle mne) ze napriklad pod pojmem =verici, si kazdy predstavuje neco jineho. A nebo si pod tim pojmem predstavuji neco zastaraleho co bylo treba vtesnavano-implantovano nekym,nekdy do kebule a nebo jsou taci kteri veri ze tento pojem lze tezko definovat tak aby byl vyznam spolecny nam vsem.  ;)

A stim souvisi Tva vlastni slova,cituji : "Ale snad porozumíte tomu, co jsem asi chtěla vyjádřit, přesnější terminus technikus jsem nevymyslela, ono se totiž pro tyto neexaktní duchovní záležitosti přesná definice a označení hledá strašně těžko.  

Velice tezke taema Bloss co rikas? :) 
Ty,ja ,my vime jak tezke je pro nas pro vsechny najit jednu jedinou platnou definici.   :storstark:

Zvlášť, když pro některé osobní poznatky a prožitky vůbec neexistují žádná slova....

Ano,nektere prozitky nelze slovy vyjadrit.  :)

Lze je ale subjektivně vědomě prožívat. Což je podle mě kvalitativně víc než je popisovat :)

mariposa napsal(a):

Lze je ale subjektivně vědomě prožívat. Což je podle mě kvalitativně víc než je popisovat :)

Prozitek je prozitek. :)

Marisege -
Být či nebýt, věřit- či nevěřit. Jsou zvláštní otázky, které si člověk dokáže položit. Kdysi jsem se na víru dívala jako na berličku, kterou člověk musí používat aby chodil- či žil.  Dnes ji respektuji, každá lidská duše je jinak zralá a víra mu také dokáže pomoci. Je to ale jiné,  když žije jen svou víru a nechce nic více slyšet a dále se učit, promarní  tak 1 život, je  to jako by stále opakaval stejnou třídu základní školy. Ještě horší je když  se víra   změní ve fanatismus- to je pak spíš velké zlo.
Diskutujete jestli je správné říkat světlu nebo energii Bůh. Toto slovo je symbol mnoha náboženství a nic se nezmění, když té nejvyšší  moci, nebo také svému stvořiteli říkáme různě. Byl první a  dál základ všemu, co existuje.  Než-li    si nicota uvědomila, že existuje, a tak vznikla první jistřička světla - energie -  já jsem, já existuji - nebylo nic - temnota a nekonečná prázdnota. Kdo dokáže  pochopit tuto  sílu, která tvořila jen  krásu -  bude nejraději a s úctou vyslovovat slovo Bůh. Co je ve světě  špatné, to vytvořili lidé, když zapoměli, že láska je ta nejkrásnější síla, ale nechali v sobě  probudit energii  závisti, nenavist, zlostí a ostatních negativních energii. Tyto energie mají nízké vibrace a  lepí se na základní čistou energii a vytváří obal, kterého se  mohou  zbavit jen svou vlastí vůli. Jinak přibírají další a další zabaly.
Země je něco jako základní škola, dává šanci změnit se svou vlastní vůli a tyto zabaly odložit. Kdo to dokázal  byl Ježíš a další jak jim  říkámé osvícené bytostí, které  přicházejí na zem ne jako žáci do školy, ale jako  učitele.   
Přeji všem, aby dokazali chtít se učit a poznát celou pravdu o stvoření, aby se nespokojili jen ......s vírou. Marisege

Marisege,
moc hezký příspěvek :godlike:
A souhlasím s tebou že, spokojit se jen s vírou je málo :jojo:

Já nedokážu jednozněčně odpovědět, tak se pokusím objasnit svůj náhled.

Klasická podoba Boha - to je Blossom tvůj pohled a jen ty víš, co je tím myšleno..Já třeba "klasickou" podobu boha neznám. Ani moderní podobu. .
Proč to vůbec tak škatulkovat?
Označení "Bůh" je symbol. Symbol pro nás lidi, pro dorozumívání.

Myslím si, že věřící jsme všichni. Někdo organizovaně, někdo ne.
"Boha" - resp. to něco k čemu se uchýlíme většinou až je nám hodně zle - to je to, čemu věříme.

Já nemám pro to své "věření" žádný název, ale abychom se dorozuměli označím to jako "boha".

Dneska jsem si jistá, že bůh - to "něco" pro mě je energie, světlo - já, ty,rostliny, zvířata , všechno, všichni  - jsme projevem boha. Vnímám jako boha tu sílu, tu energii, která je větrem, která rozkvétá stromy, tu která hýbe námi, rukama, nohama, pohyb elektronů atd..
Všechno je jedno - svět- celá planeta  je jeden organismus - v něj jsou lidé,voda, ovzduší, rostliny, zviřáta - jako součást toho organismu, třeba jako jednotlivé orgány. A všichni jsme stejní, pocházíme ze stejného, ať jsme černí, bílí, psi, ptáci, ..a když bude cyklus ukončen, tělo umírá, ale energie ne.

A obracím-li se  na boha (vlastně jsem s ním stále) - na tu energii, tak věřím v její sílu , tedy i sílu myšlenky, od které to všechno začíná. To jací jsme vyplyne z toho jak myslíme. A náš současný život je vlastně odrazem našich myšlenek a záměrů. Proto je strašně důležité (tedy pro mě) síla, směr a hodnota (povaha)myšlenky, která dostává onu energi - ten božský směr. Pokud není podpořena onou silou, nevadí, třeba nebyla tak "správná" jak jsem si původně vysnila...:)

"Bůh začíná tam, kde končí naše smysly a vědomosti."

"Osobně se velmi divím tomu, že existuji. Dokud toto nebude zodpovězeno, místo pro Boha tu bude pořád."

http://www.seaplanet.eu/index.php/cs/so … wking-boha