Laurin — 22. 4. 2010 13:18

Ahoj, momentálně prožívám docela těžké období, brouzdala jsem po internetu a narazila na tuhle diskuzi, kde si lidičky radí a vzájemně pomáhají..
Máme s přítelem 7 letý vztah, harmonický, sem tam se objevil nějaký mráček, jako asi všude. Ale vždycky jsme si sebe vážili a věděli, že jeden bez druhého nemůžeme být. Společně bydlíme 3 roky a loňskou zimu mě požádal o ruku. Vše jsme připravovali na tohle léto. V lednu však přišla jeho změna chování..zdál se mi často mimo, nedokázal se mi mnohdy podívat do očí..Byla jsem slepá že jsem si nevšimla že se něco děje.
Na začátku února jsem na něj uhodila. Přiznal mi úlet, kdy ho napitého jedna svedla. Moc toho prý lituje, což poznám, bylo mi řečeno, že to nikdy nezopakoval, že odtamtud vypadl a nesnášel se za to.
Ví jak moc mi to ublížilo, je z toho sám nešťastný, spousta lidí mi řeklo, že chybu může udělat každý a že nemám zahodit to co spolu máme za sebou. Rozhodla jsem se mu tu šanci dát, snaží se, chová se skvěle a bojuje..zkrátka získává mě zpět. Podotýkám, že si život bez něj nedovedu představit..
Máte některá podobnou zkušenost, že jste zažili jednorázovou nevěru a začali jste znovu? Povedlo se? Dá se to překonat..? Odpustit? Děkuji všem

rejka — 22. 4. 2010 13:42

Jestliže oba budete chtít tak určitě ano. Já tedy zkušenost v tomto směru nemám,ale jestli ty budeš chtít dát svému příteli a vašemu vztahu druhou šanci a budeš se umět s tím vyrovnat,tak věřím, že to můžete zvládnout.Možná jenom škoda,že si to přítel nenechal pro sebe,když to pro něj byl jen úlet.Ale možná,že hrozilo provalení nevěry,tak tomu chtěl předejít a řekl ti to sám. Znám mezi přáteli pár lidí co to ukočírovali.Tady jde o to,jestli se ti povede znovu získat k příteli důvěru.

Selima — 22. 4. 2010 13:44

Nemci hovoria. Raz je ako nikdy, dvakrát už je zvyk... ;)

tanitaa — 22. 4. 2010 13:47

Milá Laurin
opilost není omluva a že ho jedna svedla?K tomu musí být vždy dva,nakonec ona ho přece neznásilnila.ALE
Pokud lituje,mrzí ho to, a má tolik výčitek a je nešťastný,značí že vztah k tobě se nezměnil,a pokud se k tobě vrátil a chce být s tebou a pořád ti to dokazuje,asi bys mu měla dát šanci.
Některým chlapům jedna nevěra stačí jako ponaučení do budoucna,někteří to udělají znovu.
Každopádně pokud jsi přesvědčena,že Váš vztah má pokračovat dále,a stojíte o to oba,měla bys udělat za tímto velkou tlustou čáru a nikdy mu to nepřipomínat,nevyčítat nebo v nějaké slabé chvilce mu to hodit jako "podpásovku".
Chce to aspoň ze začátku hodně sebeovládání,žádné projevy žárlivosti a trpělivost...

Laurin — 22. 4. 2010 14:25

Děkuji všem zatím za tyto názory a rady..
Vím, že opilost není omluva..na druhou stranu asi nikdo nejsme neomylní, jde o to jestli se té jedné chyby, která se stala dokážeme v budoucnu vyvarovat. On je hotový, viděl mě totálně zničenou, hrabu se v tom již dva měsíce..Ptala jsem se ho co mu to dalo a jestli mu ve vztahu něco chybělo. Odpověděl mi že tahle jeho blbost ho utvrdila v tom že nechce a nemůže být s jinou, že nic takového nepotřebuje. Svěřil se, mi že se nechal blbec ovlivnit tím co mu kdysi řekla kartářka. Že mu tento náš vztah nevyjde. Já na tohle nevěřím, i když těžko říct jestli by mě to v hlavě nehlodalo..
Vím jistě že bych to radši nevěděla, když se to stalo jednou..Ale už to nevrátíme.
Asi to chce čas a opět k sobě najít cestu..Přítel se hodně snaží, drží nás naše společné zážitky, společné zájmy a myslím, že je dobře, že spolu mluvíme o dalších plánech do budoucna. Prý udělá cokoliv aby tohle bylo brzy za námi a počkal by na mě jak dlouho bych chtěla.
Ano výčitky je těžké nevypustit z pusy..Asi měsíc jsem opravdu vyčítala a stále se na něco ptala, což nebylo dobře. Teď už si přemýšlím sama a nechávám si to v hlavě, nepouštím to ven..

sunshine... — 22. 4. 2010 15:04

Laurin, naprosto chapu, jak se citis. Zazila jsem neco podobneho. Pises, ze chystate svatbu. Ja jsem mela neco podobneho. Manzel me pozadal o ruku, chystali jsme svatbu (teda nejprve jenom ja sama, prislo mi, ze ho to vubec nezajima). Jedno obdobi byl uplne jak vymenenej. Porad si smskoval, mobil mel priplacly porad u sebe. Nemela jsem ale cas toto sledovat. Najednou se otocil o 180° a zacal mi se svatbou pomahat, bylo na nem videt, ze se tesi, proste uplny zlaticko. Tak jsem byla rada. Meli jsme krasnou svatbu a nadhernou svatebni cestu. No a potom prisla sprcha. Zjistila jsem, ze mel maly ulet, zrovna v tom obdobi, jak byl mimo. Uhodila jsem na nej, jestli tu svatbu vubec myslel vazne a on mi tvrdil, ze o nic neslo, nespali spolu, jenom se potreboval ujistit, ze jsem ja ta prava :lol:  mozna si nekdo bude myslet, ze jsem uplne blba, ale odpustila jsem mu. Nebylo to jednoduchy, ale udelala jsem tlustou caru. Doufam, ze toho nebudu litovat. Kdyby se to ale melo opakovat, uz bych to asi nedala :dumbom:  drzim pesti, at se vam vsechno spatne podari prekonat a mate krasny vztah :hjarta:

Michaela.43 — 22. 4. 2010 15:07

Proč se "přiznával"?!?!Tos mu na něco přišla, nebo jen se s tím nemohl sám vyrovnat, a proto "problémek" hodil do placu, aby se jemu ulevilo, zato  ty teď máš bejt klidná a plně mu důvěřovat?!?!
To spíš zastávám názor dr. Plzáka: zapírat, zapírat, zapírat......protože tímto přiznáním ti  ublížil - minimálně protože na to myslíš a jseš na těchto stránkách!!!!

Souhlasím se Selimou.

A mezi námi - výmluva že byl opilý...kdyby byl až tak moc, tak by to asi  moc nešlo, co?A že ho jedna svedla?!Opravdu k tomu musí být dva....

rejka — 22. 4. 2010 15:20

Laurin napsal(a):

opilost není omluva..na druhou stranu asi nikdo nejsme neomylní

Tak jestliže to vnímáš takhle,tak to řešit nemusíš,máš jasno. Odpověď dostaneš od každého takovou,jaký on ve své podstatě je.Někdo dokáže být k nevěře hodně toleratní,druhý by striktně řekl: NE. Vím,že jeho opilost nebereš a neprezentuješ jako omluvu,ale vysvětlení situace,za které se to stalo.Že v opilosti padají zábrany,to ví jistě každý z nás,na druho stranu já to vnímám i jako projev opravdového "já". V opilosti se člověk tolik nekontroluje a řekne či udělá to,co je mu vlastní a ve střízlivosti to vlastně jen ovládá a potlačuje. To,že tvůj přítel "selhal" bych nebrala jako,že je to rozený sukničkář a nevěrník,ale v podstatě "normální" chlap,který se v určité situaci neovládl.To jen mezi námi,ženami.Chlapovi bych tohle rozhodně neřekla a ani nedala najevo,že mám pro to svým způsobem pochopení.Teď už si přemýšlím sama a nechávám si to v hlavě, nepouštím to ven.. Ani tohle neberu jako dobré,ale pustila se do "boje",takže se něčemu podobnému nejspíš v nejbližších měsících( možná i letech ) nevyhneš.Největší problém bych měla asi s tou svatbou. Tady si vůbec nejsem jistá jestli bych si ho vzala nebo ne.

rejka — 22. 4. 2010 15:22

sunshine,tys to měla v podstatě jednodušší.Už jste byli manželé.Laurin to má složitější...

Mikeš — 22. 4. 2010 17:42

rejka napsal(a):

sunshine,tys to měla v podstatě jednodušší.Už jste byli manželé.Laurin to má složitější...

Jistě, Sun už měla "uloveno", už na něj měla papír.... takhle jsi to myslela? :co:

rejka — 22. 4. 2010 18:31

Mikeš napsal(a):

rejka napsal(a):

sunshine,tys to měla v podstatě jednodušší.Už jste byli manželé.Laurin to má složitější...

Jistě, Sun už měla "uloveno", už na něj měla papír.... takhle jsi to myslela? :co:

Ee kocoure-moure,teda vlastně Mikeši. Byla vdaná,nemohla prostě ze vztahu jen tak odejít,udělat tlustou čáru a začít jindemjinak s jiným. Teď se to vlastně zdá ,že je to opak toho co jsem napsala,ale protože obě ženy chtěli vztah zachránit,tak pro sunshine byla "obhajoba" svého rozhodnutí před ní samotnou opodstatněnější. Řekla si (např.) jsem vdaná,dala jsem slib manželství,že v dobrém i ve zlém.....musím teď ukázat,že jsem žena rozumná do nepohody a neutíkám při prvních problémech. Laurin nemá takový "závazek",sama před sebou ( a třeba i před rodinou ) se obhajuje "jen" tím,že ho miluje. Nevím,jestli jsem to napsala srozumitelně.Já vím,že "papír"- oddací list,mi jistotu vztahu nezaručí.Ale beru manželství jako závazek a neberu to na lehkou váhu. Kdyby se mi stalo to co Laurin,já bych vztah ukončila.Ztráta důvěry je pro mě pádný důvod k rozchodu.Kdyby se mi to stalo dnes,když jsem vdaná,bylo by to pro mě velmi těžké a opravdu netuším jak bych se zachovala.Když jsem ve svém rozhodování "svobodná" bývám impulzivnější.

Selima — 22. 4. 2010 18:38

Ja tgeda nemám osobnú skúsenosť, ale pre mňa je manželstvo (alebo teda "vážny vzťah :P ) skôr dobrovoľným záväzkom ako guľou na nohe či bičom na toho druhého - a to platí podľa mňa rovnako pre oboch partnerov. A to isté platí aj pre krízy, ich riešenie a "odpúšťanie"... Ale pripúšťam, že iní to asi majú inak.

rejka — 22. 4. 2010 19:10

Sel,já šla do manželství také zcela dobrovolně,stejně tak jako do "vážného" vztahu před ním.Jenom jsem chtěla říct,že rozchod a rozvod jsou záležitosti odlišné.Pro mě určitě."Lépe" se mi ze vztahu odchází než rozvádí. Je to jednodušší ( když už máš jistotu,že to ukončit chceš) a proto tě to může i do jisté míry ve tvém rozhodnutí ovlivnit.Navíc počet rozvodů,které máš za sebou se tě "drží" nějak víc než počet rozchodů...

Mikeš — 22. 4. 2010 19:46

rejka napsal(a):

Ee kocoure-moure,teda vlastně Mikeši. Byla vdaná,nemohla prostě ze vztahu jen tak odejít,udělat tlustou čáru a začít jindemjinak s jiným. Teď se to vlastně zdá ,že je to opak toho co jsem napsala,ale protože obě ženy chtěli vztah zachránit,tak pro sunshine byla "obhajoba" svého rozhodnutí před ní samotnou opodstatněnější.

Jasný - já to bral spíš naopak: Tedy že Sun si mohla tak akorát "rvát vlasy", koho že si to vzala za muže, tak Laurin může tu "svatební mašinérii" ještě v klidu stornovat, pokud bude chtít. To ovšem nic nemění na mém názoru, se kterým asi nebudeš souhlasit - tedy že vy, ženy, kolikrát děláte z nevěry "veřejného nepřítele číslo jedna", a i kdyby chlap byl jinak naprosto pohodovej a spolehlivej, tak fakt, že ho "strčil do jiný" vám udělá rudo před očima... :rolleyes:

Daphné — 22. 4. 2010 20:07

Vytvořil si problém, se kterým se nedokázal vyrovnat, tak to hodil na tebe, Laurin. On se teď zřejmě cítí čestný a "čistý", protože se "čestně" přiznal, a problém máš ty. Je to - já nevím, jak to říct - nefér? Signalizuje to ale řešení jeho případných budoucích problémů. Nasype si popel na hlavu a problém přenese na okolí, ať se stará.
Co si kdo navařil, ať si taky sní, a netahá do toho okolí. Takhle se nechová dospělý chlap.

helena — 22. 4. 2010 20:11

V lednu však přišla jeho změna chování..zdál se mi často mimo, nedokázal se mi mnohdy podívat do očí..Byla jsem slepá že jsem si nevšimla že se něco děje. Na začátku února jsem na něj uhodila. Přiznal mi úlet...
Slepá? Po měsíci jeho mimoňství? Myslím, že sis všimla velice brzy...
Jeho úlet byl ale asi opravdu JENOM úlet - a to, že se přiznal, ho kupodivu svým způsobem v mých očích "omilostňuje". Taky mohl držet zobák, vymluvit se na potíže v práci, se zdravím... cokoliv, čím by tě uchlácholil, kdyby náhodou chtěl pokračovat. Takhle to vybalil na rovinu, projevil účinnou lítost - jen si, trouba pravdomluvnej, neumí představit, že na jeho "čistým stole" ty pořád vidíš to rozlitý mlíko.
Oni fakt uvažujou jinak - koukni na Mikeše (nic ve zlým, kocoure - to není rejpanec, pouze sloužíš jako vycpaný exponát http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png)

Daphné - popel na hlavu sypaný někdy opravdu může být projevem pokání... ne pouhým přehozením problému na ostatní.

Daphné — 22. 4. 2010 20:26

helena napsal(a):

to, že se přiznal, ho kupodivu svým způsobem v mých očích "omilostňuje".
Daphné - popel na hlavu sypaný někdy opravdu může být projevem pokání... ne pouhým přehozením problému na ostatní.

No vidíš, v mých očích naopak, černej puntík. Velkej.
V tomhle případě to je přehození problému na nevinného člověka, řekla bych. Velmi nedospělé, snad by chtěl ještě utěšovat, ne? Jak malej kluk.... maminka mu ale odpustí, pofouká, zvlášť když si "život bez něj nedovede představit"....a zadělá si na budoucí opakování osvědčeného scénáře ( a nemusí to být nevěra).
Třeba je ale všechno jinak, na to máme málo informací. :storstark:

helena — 22. 4. 2010 20:41

Daphné, Laurin píše "Ví jak moc mi to ublížilo, je z toho sám nešťastný... snaží se, chová se skvěle a bojuje..zkrátka získává mě zpět". Jestliže si uvědomuje, že partnerku zranil a hledí to napravit, o nedospělém chování to nesvědčí. Možná ti to bude připadat http://fora.babinet.cz/img/smilies/offtopic.gif, ale na vedlejším vlákně se řeší přiznání a omluva, byť za klukovinu a je to vnímáno velmi pozitivně. Jistě, úlet není klukovina... ale usuzovat z jediné chyby na "budoucí opakování osvědčeného scénáře"... to už můžeš rovnou věštit z lógru http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png Představ si, že jsou i tací chlapi, kteří jsou poučitelní...

Tercila — 22. 4. 2010 21:11

laurin: Máte některá podobnou zkušenost, že jste zažili jednorázovou nevěru a začali jste znovu? Povedlo se? Dá se to překonat..? Odpustit?

Ano, zažila - přesně jak popisuješ, v "opilosti" (chudák) a následovaly další nevěry.
Určitě jsem odpustila. Protože ten muž od té doby nepatří ke mně, tudíž mě jeho chování nezajímá. ;)
Určitě je možné to překonat, odpustit, nadále se uznávat a mít se rádi. Ale nezapomeneš. Do jisté míry Tě to už v životě bude ovlivňovat. Což ale nutně nemusí znamenat, že "špatně".

A souhlasím i s Daphné, i s Helou. :)
Tedy že vyslepičit nevěru doma je bl.bost a že existují i poučitelní muži. (napadá mě legrácka se záměnou písmen: "použitelní") ;) :)

Daphné — 22. 4. 2010 21:13

Heleno, ráda tě čítávám, ale dneska s tebou srdečně nesouhlasím.
Kdyby si svůj problém nechal pro sebe, sám se s ním vyrovnal a Laurin do toho nezatahoval, nemusel  teď "bojovat, snažit se ji získat a sám být z toho nešťastný". Promiň, takhle se dospělej chlap nechová.
To na vedlejším vlákně není chlap, ale kluk, tam je to o výchově k férovosti a čestnosti. Tady bylo férové a čestné si svůj "poklesek" vyřešit sám pro sebe, se svým svědomím.
:kapitulation: Ručník v ringu.

Tercila — 22. 4. 2010 21:17

Mikeš: tedy že vy, ženy, kolikrát děláte z nevěry "veřejného nepřítele číslo jedna", a i kdyby chlap byl jinak naprosto pohodovej a spolehlivej, tak fakt, že ho "strčil do jiný" vám udělá rudo před očima...

:D :D :D Ááááále, Miky, to, že je Ti ve věku po 40tce fuk, kde se právě nachází Tvoje zákonitá, přece vůbec neznamená, že jsi před léty neměl rudo před očima Ty, když se o ženu zajímal kdosi jiný...... Jste úplně stejní :D, moje kolegyně si nedovolí domů přinést kytku od kolegy, zcela "nevinnou", věnovanou ze slušnosti k narozeninám.... kdepak zastrčení.....:D

Mikeš — 22. 4. 2010 21:34

Tercila napsal(a):

:D :D :D Ááááále, Miky, to, že je Ti ve věku po 40tce fuk, kde se právě nachází Tvoje zákonitá, přece vůbec neznamená, že jsi před léty neměl rudo před očima Ty, když se o ženu zajímal kdosi jiný....

To nepopírám, Terci - mé názory přece znáš: Nevěra 5 let po svatbě je hnusná, nevěra 15 let po svatbě je povinná... :D :D :D

Tercila — 22. 4. 2010 22:18

Mikeš: To nepopírám, Terci - mé názory přece znáš: Nevěra 5 let po svatbě je hnusná, nevěra 15 let po svatbě je povinná... :D :D :D

Znám a je to O.K., ale Ty ses tím předchozím příspěvkem dopustil "neodůvodněného káravého paušalizování" :D :D vůči ženám :D. Jako by ses snad DIVIL, nebo co :D, že nevěra partnera ženám vadí.
My, zkušené, opráskané životem, :D moc dobře chápeme, proč by se vám líbilo, kdybychom neviděly rudě v těch popisovaných situacích, o to nic. :D Mně jen připadá (i díky zkušenostem) kouzelné, že jen co dopřeje stejný zážitek žena partnerovi, je oheň na střeše, a to nejen u postižených třicátníků :P :D ;).

rejka — 22. 4. 2010 22:26

MikešJasný - já to bral spíš naopak: Tedy že Sun si mohla tak akorát "rvát vlasy", koho že si to vzala za muže, tak Laurin může tu "svatební mašinérii" ještě v klidu stornovat, pokud bude chtít. To ovšem nic nemění na mém názoru, se kterým asi nebudeš souhlasit - tedy že vy, ženy, kolikrát děláte z nevěry "veřejného nepřítele číslo jedna", a i kdyby chlap byl jinak naprosto pohodovej a spolehlivej, tak fakt, že ho "strčil do jiný" vám udělá rudo před očima... roll napsal(a):

Jj,za jiných okolností bych napsala něco podobného,ale vycházela jsem z toho,že žádná z žen nechtěla vztah ukončit,jen si to rozumově zdůvodnit. Možná tě tedy překvapím,ale já s tebou souhlasím.Za sebe říkám,že zrovna v otázce nevěry jsem dost "netolerantní".Ano,rozum říká,že se to může stát,ale srdce řve: h.a.j.z.l.e.!!!Většina žen,tedy alespoň v mém okruhu se k nevěře staví podobně právě proto,že jí vnímají  zcela odlišně než vy,muži. Můj kamarád mi kdysi řekl,že by své ženě odpustil nevěru,kdyby to pro ni byla jen záležitost fyzická.Nesměla by mu říct,že to bylo z lásky.To by neodpustil! Vidíš a já si nedovedu představit,že bych měla poměr s někým jen tak z tělesných potřeb.

Tercila — 22. 4. 2010 22:52

Rejka: Můj kamarád mi kdysi řekl,že by své ženě odpustil nevěru,kdyby to pro ni byla jen záležitost fyzická.Nesměla by mu říct,že to bylo z lásky.To by neodpustil! Vidíš a já si nedovedu představit,že bych měla poměr s někým jen tak z tělesných potřeb.

Jooo, rejko, a já bych dodala, že kamarád dost kecá (aniž si to možná uvědomuje), zdrtí je každá nevěra. ;) :)
Naprosto Ti věřím, že to takhle říkají (znám to od kolegů a známých), ale vůbec nevěřím jim, že by to potom takhle bylo doopravdy.

Laurin — 23. 4. 2010 8:23

Michaela.43: Proč se "přiznával"?!?!Tos mu na něco přišla, nebo jen se s tím nemohl sám vyrovnat, a proto "problémek" hodil do placu, aby se jemu ulevilo, zato  ty teď máš bejt klidná a plně mu důvěřovat?!?!

Bohužel to bylo tak, že se svěřil partnerovi mé sestřenice. Asi to z něj muselo ven, to byla největší blbost. Ti pak za mnou chtěli přijet. Žádal je ať to nedělají, nečekal že by tohle chtěli udělat, že mě to zničí, že doufal, že si to nechají pro sebe..Jenže oni byli rozhodnutí a než to vědět od nich tak mi to řekl sám..:| Nikdy bych tohle nechtěla vědět, nejsem ráda, že to vím..

Laurin — 23. 4. 2010 8:33

Stále si přehrávám dokola jak by to asi bylo - jestli by opravdu přijeli a řekli by mi to? Ulevilo by se jim? O jednorázové nevěře, které člověk lituje je přece lepší nevědět..pokračovat dál ve vztahu, být spokojená a šťastná což jsem opravdu byla..ten víkend jsme vybírali oblek :| nejspíš je tížilo to, že si ho mám za pár měsíců vzít a že to prostě musím vědět..Samozřejmě vinnen je on tím, že nedržel pusu.

Mikeš — 23. 4. 2010 8:36

Laurin napsal(a):

Bohužel to bylo tak, že se svěřil partnerovi mé sestřenice.

Hmm... jeden chlap se svěří, a druhej chlap (!) ho práskne... hodně smutný... :(

helena — 23. 4. 2010 8:49

to bylo tak, že se svěřil
Na něco podobného jsem myslela... že o tom někdo věděl, někdo je viděl... a on měl strach, že by se ti to mohlo donést. Ale že by ho práskli příbuzní, to by mě nenapadlo. Jo, ono se marně neříká "po přízni řízni".

tanitaa — 23. 4. 2010 9:21

Někdy je to těžké a je na zvážení každé,jestli to překousne.Já se s nevěrou svého partnera setkala,odpustila jsem a nikdy jsem partnerovi nevěru nepředhodila,nezmínila, prostě jsem to vytlačila z mysli a udělala velkou tlustou čáru...Bohužel po několika letech to přišlo znovu...Dnes už už je z mého partnera partner "bývalý"...a postoj k odpuštění nevěry se změnil z ANO na NE.

rejka — 23. 4. 2010 13:21

Tercila napsal(a):

Rejka: Můj kamarád mi kdysi řekl,že by své ženě odpustil nevěru,kdyby to pro ni byla jen záležitost fyzická.Nesměla by mu říct,že to bylo z lásky.To by neodpustil! Vidíš a já si nedovedu představit,že bych měla poměr s někým jen tak z tělesných potřeb.

Jooo, rejko, a já bych dodala, že kamarád dost kecá (aniž si to možná uvědomuje), zdrtí je každá nevěra. ;) :)
Naprosto Ti věřím, že to takhle říkají (znám to od kolegů a známých), ale vůbec nevěřím jim, že by to potom takhle bylo doopravdy.

Terci,nekecal. Před rokem a půl mu přišly na mail fotky jeho ženy s milencem( mmch vyfotila je manželka onoho milence ). Protože jsme přátelé už 20 let,nikdy jsme spolu nechodili,neflirtovali,opravdu od začátku jen hezké přátelství,dost mi důvěřuje a své problémy jsme spolu probírali(propírali:D). Samozřejmě,že nešílel radostí,ale chtěl manželství udržet. Sice nevěřím těm jejím omluvám a výmluvám typu- nevím jak se to stalo,ale najednou tam byl,dodávám já. Nicméně to prozatím ustáli. On je dost objektivní,umí přiznat své slabosti a navíc nestalo se mu toto poprvé....jsou spolu 15 let a tohle byl její druhý ( provalený ) úlet.Ten první měla asi před 10-ti lety.....

Tercila — 23. 4. 2010 17:28

Samozřejmě,že nešílel radostí,ale chtěl manželství udržet.

Reji, nemyslela jsem, že by se muži hned rozváděli.:)

Laurin, ber to tak, že každá zkušenost (jeho i Tvoje) vám k něčemu bude. K čemu, to ukáže jen čas.
Teď se z té nevěry potřeboval někomu ještě vykecat, příště už pomlčí...