Milé maminky, mám spoustu otázek, tak snad to dám nějak dohromady :gloria:

1. V kolikátém měsíci jste rodily? (jestli se to dá nějak zprůměrovat, kdy to zhruba očekávat, vím, že u každé je to   jinak :) ) Přirozeně nebo císařem?
2. Jak byly děti velké a jakou velikost oblečení jste měly do začátku?
3. Kojily jste? Jak dlouho?
4. Byly hned od začátku každý ve své postýlce nebo nejdříve spolu?

A hodně rad pro vyjukanou nastávající maminku, vůbec nevím, jak se to dá zvládat :rodna:

..no, bylo toho určitě víc, ale nemůžu si vzpomenout.. Děkuji moc :)

Ahoj Veru,
já mám dvouvaječná dvojčátka po IVF
1. Rodila jsem v 35+5 přirozeně
2. Děti vážily po narození 2500 g a 2800 g a používali jsme velikost 56, která nám vydržela tak 2-3 měsíce
3. Kojím ještě teď, ale jednou denně na noc přidávám ještě Nutrilon
4. Ze začátku jsem je měla ve společné postýlce, která byla u nás v ložnici a cca v 5. měsíci šly již každý do svojí a do pokojíčku

Ničeho se neboj, dvojčátka jsou jen radost. A dle mé zkušenosti je vše snadnější než jsem před porodem očekávala, stačí si najít system ;) Pokud tě ještě něco bude zajímat, klidně s ptej :)

Veru :hjarta:

1) porod byl 38+3 plánovanou sekcí - jedna z holek byla KP a druhá příčka
2) Berenika vážila 3100 g a Rozálka 2450 g - měřily 49 cm, velikost jsem dávala 56, pár kousků 50 - to hlavně pro Rozálku
3) bohužel jsem téměř nekojila
4) ze začátku byly v postýlce spolu, od cca 5 nebo 6 měsíců každá ve své s pokojíčku.... ale jsem tam dodnes s nima, jelikož špatně spí... a je to pro mě pohodlnější než tam běhat z ložnice

Verčulko budeš to mít složitější, jelikož už jednoho prcka máš a rozdíl mezi dětmi nebude moc velký... nicméně se to zvládnout dá... brzy pochopíš proč se říká, že dvojky jsou dvojí radost... jasně i starost, ale každou starost ti vynahradí... to mi věř!!!
moje holky jsou krapet živější a občas je den, že člověk fakt padá na d*žku (omlouvám se za výraz, ale nenapadá mě žádný výstižnější)... ale pak přijde večer, holky se začnou tulit, mazlit, předhánět se, která bude sedět u mě na klíně první a všechna ztracená síla je zas zpět...
a jak píše Lenka, je to jednodušší než se ti to teď zdá...
Rozhodně doporučuji od samého začátku děti "sladit" na společné jídlo a spaní... to vidím jako základ!!! jinak by ses z toho fakt mohla zbáznit... :reta: a po té, co tohle zmákneš už to půjde samo!!!

Verči jak píše Mufí: synchronizace je základ, pod to se můžu podepsat :jojo:
Jinak spoustu informací také nalezneš na stránkách http://www.dvojcata.cz/index.php

ahojky
1. porod v 37+4, a kluci měli 2680g a 2620g a 45 a 46cm, rodila jsem císařem, ale bylo to naychlovku, nejdřív jako přirozeně, jenže béčko šlo napříč, tak rychle císař...
2.velikost jsme měli 56, v pohodě....
3.já kojila dlouho, nešlo mi to teda dohromady, ale naučili se hezky hned za sebou...plně do 5měsíce, ale pak ještě do 1,5roka, i když od roka jen v noci....
4.byli kažfý ve své, ale vešli se i spolu

jak píšou holky, je to třeba sladit dohromady a ten první rok, to je parádička...to až pak je makačka, pořád říkám, kdy se to zlepší...ale nic....mít je celej den bez pomoci...jsem už v Bohnicích...

Holky, díky moc!!! :hjarta: Já si to prostě nedokážu stále představit, asi hlavně tím, že mám jednoho malého neposedu a děsím se toho, jak to bude ještě se dvěma, to bylo jaksi mimo plán.. A dvojčata mám sladit jak? :co: Taky jsem si říkala, že by se "nějak" měla naučit jíst a spát společně..

Clare, nestraš!!! Já mám pouze muže (dělá na  směny) a dědu (vysoký věk), nikdo jiný ku pomoci není :(

Veru já to dělala tak, že prostě když se vzbudila na jídlo jedna, dostala i druhá... a když se šlo spát tak prostě obě... i za cenu toho, že třeba jednu jsem musela chvilku uspávat... naštěstí tento názor zastávali už v porodnici, takže tam mě i učili kojit najednou... ocenila jsem tam takovej velkej kojící polštář, každou na jednu stranu a už to jelo... ;)

je pravda, že zhruba do 3/4 roku až roku to zvládneš dá se říci bez problémů... do srpna jsem u holek i pracovala na sto procent (dělala jsem z domova)... pak jsem to musela omezit... momentálně jsou jak pytel blech a přes den toho krom točení se kolem nich moc nestihnu... vařit a uklízet musím ráno, kdy jsou v pohodě a i si vydrží chvilku hrát samotné... budeš se muset připravit na to, že budeš fakt lítat jen kolem těch dětí... sama pro sebe asi čas mít fakt nebudeš... ale i tak se to dá... a hlavně od samého začátku zapoj muže!!!!! pokud dělá na směny, je to docela dobré, prostě bude muset taky fungovat...
zní to asi strašidelně, ale dá se to... fakt jo...
jooo ještě jeden poznatek, za tu dobu co holky mám, mám... zpravidla se u nich střídají období pohody a prudění... naštěstí je to tak, že to maj nastřídačku.... jako jedna v pohodě, druhá protiva... jak kdyby ta příroda věděla, jak to zařídit, aby se chudák matka nezbláznila... :lol:

Ahoj Veru...takže porod na 33 týdnu,praskla mi plodovka...sice jsem měla plánovaného císaře,ale i tak to bylo rychlé. Váha dětí Terezka 1490 gr a Matěj 2200 gr. Měsíc jsme si pobyli v inkubátoru na neonatologii v Liberci. Ze začátku jsem odstříkávala mlíko,ale protože byli v inkubátoru a zvykli mi je tam na sondičku,tak už pak k prsu nechtěli,ale mlíka jsem stejně měla málo. Jinak v postýlce byli ze začátku spolu,ale od 3 měsíce každý ve své v pokojíku. Jinak velikost 56 souhlasí.
A přesně,jak píšou holky...dodržovat denní režim u obou stejně...ikdyby náhodou nechtěli...prostě pár dní sice bude peklo,ale musíš to vydržet,jinka se pak z toho zblázníš...času moc mít nebudeš a ještě,kdyby ti vstávali a jedli na střídačku...tak si to půjdeš hodit!
1 rok je docela v pohodě...až začnou chodit,tak teprve nastávají krušné chvíle...pochopitelně jde každé někam jinam,takže s nějakýma výletama na odrážedlech po venku můžeš zapomenout... teda pokud nebudeš mít učiněné andílky :D držím palečky ať všechno zvládneš v pohodě :hjarta:
A sice je to dvojitá starost,ale i dvojitá radost! A když jsou starší a momentálně se neperou a nepřetahují o hračky,tak si spolu i vyhrají...a nebývají z nich mamani a závisláci jako z ostatních dětí.

Verči já také nemám nikoho na pomoc, babičky jsou daleko a přes den manžel v práci, ale zatím to není problém, i když když jdo s nima např. do poradny, všichni na mně koukají jako na blázna, jaktože jdu sama, ale opravdu se to dá :)
Jinak děti kojím najednou na kojícím polštáři myslím, že se to nazývá fotbalová poloha nebo tak nějak a také už nás to učili v porodnici. A přesně jak píše Mufi, když je jeden hladovej, tak holt dostane i druhej i za cenu, že bych ho měla budit. Spát jdou najednou, přebaluju hned po sobě atd. Já si zatím na nedostatek času nestěžuju, ale to protože jsou ještě malý a zatím se mi ani nikam nekouleji to později to asi bude mazec :dumbom:

Ahoj Verčulko, vím,. že budeš mít zápřah, ale chci ti i tak pogratulovat k dvojčátkům....kdo by to bylo řekl, vid? držím palce, at to zvládneš co nejvíc v pohodě.

meryblue napsal(a):

Ahoj Verčulko, vím,. že budeš mít zápřah, ale chci ti i tak pogratulovat k dvojčátkům....kdo by to bylo řekl, vid? držím palce, at to zvládneš co nejvíc v pohodě.

Moc děkuji :par: Jůůů, to uteklo, za pár dní už vás bude o jednoho víc :hjarta:

Tak pořád přemýšlím nad tím, co jste mi tu napsaly a pořád si myslím, že to není možné zvládnout, chjo :dumbom: Ještě otázečka - to je nějaký speciální kojící polštář nebo klasika co se používá běžně? A když kojíte najednou, tak vám je někdo musí podat, ne? A jak řešíte když brečí najednou? Používaly jste monitor dechu? Četla jsem, že u dvojčátek se doporučuje.. Díky moc :)

Ahoj Verči, já mám kojící polštář, který jsem kupovala od paní, která ho měla údajně ze speciální prodejny pro dvojčata z Rakouska, co jsem měla možnost ho porovnat s nejběžnějším polštářem TeraBag, tak je oproti němu věší (širší i delší a má široké konce, takže se dá použít, tak že máš konce v zadu a když jsou děti větší, tak se dá dát obráceně a konce máš ve předu, ale to jsem ještě nevyzkoušela). Jinak je naplněn normálně kuličkami, které si vždy setřepu, tak jak mi vyhovuje. Ale i s tím TeraBag bys určitě nakojila :-) Jinak je dobré, když má pratelný potah.
A co se týká kojení, tak k tomu nepotřebuju asistenci nikoho. Já to dělám tím stylem, že kojím na gauči nebo na posteli nebo teď i na zemi, kam si položím nejdřív obě děti, posadím se mezi ně, dám si polštář a postupně si děti podám na polštář, chce to jen trochu cviku, ale jde to :-)
A co se týká monitoru dechu, tak já měla Respisense, což je jediný monitor, který můžeš používat, pokud budeš mít děti v jedné postýlce. Ale používala jsem ho jen asi měsíc, pak jsem na něj občas zapomněla a už jsem si odvykla.

Verčul jde to zvládnout, já mám ještě 2 školáky a prostě to jde a z toho z čeho máš největší strach a to jsou problémy prvního roku,  zvládneš levou zadní před tím co tě čeká potom
já kluky kojila každého zvlášť, i když jsem to uměla kojit oba naráz, každého zvlášť jsem si víc užila, jeden byl trošku trpělivější, počkal s dudlíkem, tak to šlo
monitor dechu jsem měla u obou v postýlce teď nevím přesně, ale možná až do 1.roku
s tím, když brečí oba najednou ti můžu říct, že asi to mají nějak udělané tak, že oba najednou brečeli hodněmálo, a když tak prostě musel jeden počkat....

Verčulí přidávám se k holkám... fakt to jde zvládnout... a naprostý souhlas s Clare, že ten první rok je procházka růž. zahradou oproti tomu co postupně přichází :lol: :jojo:
fakt se toho začátku neboj...
to kojení najednou se dá i s peřinou... když si jí našteluješ kolem sebe :supr: jde o to jednou dvakrát to zkusit a bude to ok :jojo:
monitor jsme neměli vůbec... rodila jsem docela pozdě, holky byly "donošené" a můj dr. prohlásil, že se mám na monitory vy... :vissla: nevím, možná jsem "střelec", ale prostě jsem mu uvěřila a přesvědčila sama sebe že vše ok fakt bude... ale rodit děti dřív, tak jsem asi ty monitory koupila tak jako tak...

Verčuli, já rodila taky v 35+5, děti vážili 2600 a 2010, kojila jsem s příkrmem (UM) do 4 měsíce, pak už jenom UM.
Hned od začátku jsme je měli každého ve vé postýlce v ložnici, kde jsou do teď,protože nespí moc dobře a v pokojíčku je starší syn - školák, kterého by jinak v noci budili. Monitory dechu jsem neměla, protože děti byli po porodu naprosto v pořádku - ani v inkubátoru nebyli.Ze začátku jsem se snažila, jak píšou holky, budit, krmit a přebalovat ve stejný čas...jinak by to bylo na palici.
Jinak naprosto chápu tvůj strach - já ho měla taky, ale pak jsem si řekla, že nad tím nebudu moc přemýšlet, že se "to" nějak vyvrbí samo v reálu. Nemá cenu si cokoli plánovat, protože praxe je pak jiná. No a když pláčou oba najednou, tak holt má přednost ten, který má větší "decibely". Ale taky většinou jsou ty děti trochu rozdílné -tzn. jeden klidnější a jeden "nervák".
Zkus se mrknout na ten dvojčatový web, který ti dporučila Lenulka. Najdeš tam spoustu jak rad, tak i podpory. Takže se drž a hlavně ať jsou prcci v pořádku a co nejdýl u tebe :supr:

Verčulko ze všeho nejdříve bych Ti chtěla pogratulovat k párečku....
Já jsem také maminka jednoho roztomilého dvouletého párečku z IVF, jsou to pěkný rarášci...
Když jsem byla těhotná taky jsem se bála toho jak to všechno zvládnu, jsme sami s manželem, babičky a dědečky, tety a veškeré příbuzenstvo máme 100 km daleko, manžel hodně v práci, takže obavy byly, ale jak píšou holky, první rok procházka růžovým sadem, pak to teprvá začalo být krušný a je stále, jak píšou holky snaž se je společně sladit, taky jsem to tak dělala, když jeden chtěl jíst, budila jsem i druhého, když jsem přebalovala, přebalovala jsem i druhého, spát chodili společně i když jeden nechtěl, já to navíc měla ztížený protože Karolínka se narodila se zakloněnou hlavičkou a museli jsme od 4-12 měsíce cvičit 5x denně Vojtovu metodu (před každým jídlem vysvléknout donaha, zacvičit, obléknout), nějaký ten měsíc jsem cvičila i s Ondrou. Byla to fuška, byla jsem mrtvá, ale dalo se to zvládnout, ale jak padnul první rok a začali chodit bylo hůř a teď..... :-)) odstrkovadla beru jedině když jdeme ve dvou, jednou jsem si troufla sama, jeden mi jel k potoku druhý k silnici, nevěděla jsem kterýho zachraňovat dříve, takže jsem se zařekla a na odrážedla zásadně ve dvou, do obchodu taky ve dvou a nebo rovnou bez dětí, důležité je zapojit do všeho manžela jinak si nenajdeš čas pro sebe, ten můj pomáha od doby co se narodili se vším, přebaluje, koupe, uvaří, vezme je na procházku, cokoliv.....nepřeháněj to s nákupem hadříků, já se bála aby měli v čem chodit a pak jsem zjistila, že to ani nestíháme unosit, dobrý je mít některý věci univerzální co může nosit holka i kluk, jednou to oblečeš holce podruhé klučíkovi, teda teď už jsou jim dva roky a dokáží se pohádat, že tahle mikina je zrovna jejich, takže teď už se to hodí oddělit, ale když byli 0-2 roky tak jim to bylo šumák co mají na sobě :-))

Jinak já rodila v 37+1tt, šla jsem na kontrolu a už si mě tam nechali, byla jsem hrozně oteklá, vysoký tlak, bílkovinu v moči, ještě ten den mi dali vyvolávací tabletu a rodila jsem přirozeně, Karolínka v pohodě (2,65kg a 48cm), Ondrášek (2,75kg a 49cm) bohužel nechtěl a vytahovali ho kleštěmi (tím tě nechci strašit jen píši jak to bylo :-)) ) v nemocnici jsme byli 10 dní já je trávila na JIpce a Aru rozjela se mi preeklampsie, děti jsem viděla 1x denně, kojení se mi vůbec nerozjelo, nikdy jsem nekojila, nevím čím to bylo způsobený, asi tím vším preeklampsie, kapačky, nová krev, děti jinde než já, kojící polštář mi byl na nic, ale moc moc doporučuji se rozkojit, my ještě stále krmíme Bebu, teď už teda jenom ráno a večer, ale když to jedli od rána do rána tak to byl nápor na peněženku, já si schovávala ty lopatičky co jsou v každé krabičce a když jim byli dva roky, tak jsem si spočítala podle lopatiček, že jenom za umělý mlíko jsme za ty dva roky dali 80 000 a to nepočítám zbytek.....

děti měli tak 2 měsíce velikost 56, a v postýlce spolu spali taky tak dva měsíce, pak už měli delší ručičky a nožičky a stávalo se, že když jeden plakal uhodil ručkou druhého a vzbudil ho, tak pak už měl každý svoji, spíme v nich ještě teď, monitory dechu jsme taky nikdy neměli, děti byli donošený, v nemocnici v inkubátoru vůbec nebyli, a já si to tak nějako nepřipouštěla, že by se jim mohlo něco stát, a taky se mi nechtělo investovat toliko peněz, stačil ten kočár...

A co kočárek? Už máš vybraný? My máme Easy Walker duo a naprostá spokojenost lehký, otočný na místě, krásně se složí do auta, sundávací korby, teď si do něj děti dokáží nalézt sami...kamarád co má taky dvojčata koupil nejlevnější kočárek a už má v pořadí čtvrtý protože každý se jim rozbil, lepší je investovat víc peněz a mít kvalitní kočárek.....

Ale jinak dvojčátka jsou úžasný, neměnila bych, a občas se s manželem smějeme na co si ty kamarádky s jedním dítkem stěžují....a přijde nám humorný když potkáme rodinku kdy maminka, tatínek, babička i dědeček jdou na procházku s jedním capartem a hlídají ho jako ostříži......to se dvojčátkům nemůže stát....
ahoj přeji pevné nervíky.....

Ahoooj :) Tak to zkusím trošku oživit otázkou na kojící maminky: Střídaly jste dětem prsa nebo měl každý svoje? Já střídám, ale někde jsem četla, že by měl mít každý své...

No a jinak ještě jednou dík za příspěvky :hjarta:

ahoj Verčulko, jak to zvládáš? myslela jsem na tebe...v kolikátém tt jsi rodila? PŘIROZENĚ? a co míry? já jsem tak nějak taky v šílenym zápřahu, tak jsem tě nějak nestihla odsledovat-) kdes nakonec rodila?
jsi šikulka, že kojíš? já musela malou přesně ve 2 měsících odstavit, páč jsem kojila často a dlouho a ukojení jaksi nemůžeš dělat nic jiného a štěpík mě ještě hodně potřebuje, takže pak začal vyvádět, žárlit a bylo to o nervy, ted jsme na lahvičce a krmím jen párkát za den, mohu u toho běhat za malym-) v noci krmim jen jednou a tak, je to škoda, ale jinak to nešlo, páč by si štěpík mohl i  ubližit, začal na sebe upoutávat pozornost tím, že skákal např. ze sedačky na kolena, pak byl pomlácený apod-když jsem kojila....
prý jsou děti takhle brzy za sebou horší, než dvojčátka, ale ty to máš všechno najednou....jak to jde? držím palce-) my to máme zatím pořád docela nářez-))))) malá mi zatím dost bulí, ještě se nezabaví a nemá ještě pořádný režim a do toho štěpík-uličník-))))) každý má zatím jiný režim a nejde to zatím dohromady...

Verčulko,moc ti gratuluji :pussa: A kdy nám hodíš nějakou fotečku? Jinak s kojením ti moc neporadím,ja kojila sotva měsíc a to co jen byly v nemocnici,holt doman nám to nešlo :-(

Děkuji holky a jen v rychlosti hodím odkaz na rajče ;) http://verrysek.rajce.idnes.cz/Dvojcata/

Verčulko máš krásný dětičky :hjarta: :pussa:

Verculko, koukla jsem na miminka a jsou tak nadherny! :hjarta: Musis byt moc pysna mama. :) Jirik je taky moc roztomily, moc se vam vsichni tri povedli. :)

Verčulko, Domíšek s Evičkou jsou fakt nádherní :hjarta: a Jířík vypadá jako pořádně hrdý brácha :supr: přeji hodně zdraví, Tobě strašně moc síly a energie :supr: jsi super maminka, tak to určitě zvládneš na výbornou :supr:

mohla bych mít jen jednu otázku, která mi vrtá hlavou? :) jak to děláte s autem, když potřebujete jet celá rodina pryč? vlezou se dozadu 3 sedačky, nebo máte větší auto? :)

Gabu, Leni, hrozně moc děkuji :par::hjarta: I když ty vaše princezny jsou tak sladké :hjarta::hjarta::hjarta: Leni a gratuluji k těhu (chodím koukat na dlouhodobky, je vás tam hodně co vás "znám") K autu, máme ford mondeo kombi a vejdou se tři sedačky dobře. Kluk je uprostřed a dvojky z krajů a super :jojo: Jenže máme děti 4, tak se to bude muset do budoucna řešit, teď na to fakt není :dumbom:

Sakura napsal(a):

Verculko, koukla jsem na miminka a jsou tak nadherny! :hjarta: Musis byt moc pysna mama. :) Jirik je taky moc roztomily, moc se vam vsichni tri povedli. :)

Saku, to víš že jsem pyšná mamina, jako každá z nás ;) Je to krásné mít velkou rodinu, tak hlavně ať jsou všichni zdraví :hjarta:

krásnýýýýý dětičkyyyy-)

Tak obnovuji a prosím o radu :kapitulation:

Prckové začaly hrozně špatně spinkat, buď spí jeden nebo druhý a to i v noci :grater: Evu jsem si naučila, že ji uhoupávám v kočárku, ale nechtěla sem aby mi budila kluky, teď jsem z toho nešťastná. Domča uměl usnout sám v postýlce, ale také se to změnilo.. Nechat je vyřvat si nějak neumím představit v praxi, protože se to jinak praktikuje u jednoho, jinak se třema dětma, kdy většinou spí ještě někdo a nechci ho vzbudit.. Jak na ně teď?

Verčulko já sice neporadím bo mám jedno a ani vyřvání nepomáhá je to vysilující natož u dvojčátek snad ti někdo poradí

Oliii děkuji, však tebe Majdička také pěkně potrápila :( No hodně jsem si toho způsobila sama, ale... Třeba Evina se taky neuřve, Domča když už k tomu došlo, tak po nějaké době ano, ale po chviličce se vzbudil a jelo se na novo :/

Ahoj Verči, u nás pomohlo opravdu jen to vyřvání. Zvláštní bylo, že děcka jak jsou na sebe zvyklí, tak tím řevem jeden druhého nebudí.

Leni, takže přece přes řev? Fakt se nebudí navzájem? Mně jo :( A navíc mi hned vzbudí Jirku, který se s řevem přidá také, proto jsem proti tomu vyřvání, chjo :(

Verči mně se docela líbila kniha Dětský spánek v otázkách a odpovědích od Jennifer Waldburgerové, je tam docela hezky vysvětleno, jak spánek dětí funguje a jak je naučit usínat samotné. Přijde mi, že je to obdoba Estivilla, což bohužel také obnáší to, pár nocí vydržet a chodit děti i přes řev jen kontrolovat, ale v žádném případě nezvedat z postýlky. Bohužel je to psáno, hlavně na jedno dítě, nikoliv na dvojčátka, ale třeba by se ti něco z toho mohlo hodit. Pokud bys měla zájem budu jí prodávat, tak se kdyžtak ozvi na SZ.
Jinak co se týká toho buzení, nešlo by třeba na pár nocí Jiříka odstěhovat do jiného pokoje, než se usínání trochu zlepší?

Leni, přesně, všechno je směřováno k jednomu dítěti a třeba s Estevillem jsem u Jirky neuspěla, dostával se do takových amoků, až nám přestával dýchat.. Spát celou noc se naučil až když jsem byla měsíc v porodnici s prckama. O knížku bych asi tedy zájem měla, třeba mi to pomůže, ale obávám se, že největší problém jsem už asi já :( V rámci bydlení to s Jířou nevyřeším, ale až bude tepleji, můžu využít zahradní domek.. I mi hodně přijde, že čím víc mají příkrmů přes den, tím víc chtějí kojit v noci.. Chjo, je to s těma prckama kříž.. Jestli si ještě nesmázla mailík, tak mi můžeš napsat podrobnosti k té knížce :) Děkuji.

Tak snad to nebude bráno jako reklama a někomu třeba přijde užitečné http://knihy.abz.cz/prodej/jak-naucit-dvojcata-spat

Ahoj Verculko, ja sice sama dvojcatka nemam, ale byla jsem jako Au-pair v Rakousku a tam jsem mela na starosti dvojcatka, holcicku a kluka, miminka - kdyz jsem odjizdela byl jim rok :) Hodne casto jsem je hlidala i do noci, rodice meli restauraci, takze vim o cem mluvis... Taky mi breceli a pomahalo taky jen to vyplakani a pak usnuli. Delala jsem to tak, ze jsem je proste vykoupala, nakrmila a dala do postylky. Jak zacali brecet, tak jsem k nim prisla, dala jsem jim napit mlika nebo caje, dala jsem dudliky a zase jsem odesla za dvere. Takhle jsem to delala treba kazdych cca 10 minut, dokud proste se neunavili a neusnuli. Ze zacatku jsem je pochovala jednoho po druhym a to pak bylo jeste horsi, takze mi nezbyvalo nez je nechat... Nekdy to bylo vysilujici, jednou ze zacatku se mi stalo, ze jsem dokonce zacala taky brecet, protoze jsem uz nevedela co. Ale to jsem zavolala pak jejich mamince, ta prisla a ja byla skoro vysvobozena, spolu jsme je pak uspali :D Pak casem se to ale zlepsilo, cim byli starsi tim to bylo lepsi :supr:
Drzim palce at se to u vas taky upravi a krasne se vsichni vyspite :)

Isabel, moc děkuji za příspěvek :) No koukám, že se tomu vyřvání vyhnout nedá :dumbom: Teď čtu tu knížku od Lenule 12 a uvidíme, jak s tím zabojujeme :styrka: Jinak jsem koukala na metříky a ten první mě moc mrzí, u druhého moooc držím palečky, ať je vše v pořádku :hjarta:

Verčulka napsal(a):

Isabel, moc děkuji za příspěvek :) No koukám, že se tomu vyřvání vyhnout nedá :dumbom: Teď čtu tu knížku od Lenule 12 a uvidíme, jak s tím zabojujeme :styrka: Jinak jsem koukala na metříky a ten první mě moc mrzí, u druhého moooc držím palečky, ať je vše v pořádku :hjarta:

Verculko, moc dekuju :hjarta: Snad uz se taky dockam toho svyho kriklounka :)