Nejdřív jsem tenhle příspěvek chtěla poslat do vlákna "Co vás dnes pobavilo", ale ono víc než pobavilo, mě to inspirovalo k zamyšlení:
V dnešním Magazín MF dnes je rozhovor Ester Kočičkové s nějakým - píšou - mužským šovinistou -Josefem Hausmannem, nazvané "Jsou vůbec ženy k něčemu"?

Vzhledem k záměrně kontroverznímu titulku jsem očekávala, že ten Hausmann bude jednoznačný machistický blb.
Ten rozhovor mě však velmi zaujal. Má oblíbená Ester Kočičková byla skvělá, jako ostatně vždy.
A ten Hausmann je k mému překvapení kontroverzní, ale velmi zajímavý člověk. Vyslovuje tam hodně věcí osvětlujících mužský pohled na svět.. Jsou tam natvrdo napsány věci, které se většinou nahlas neříkají, ale které jsou (bohužel) pravdivé.
Čímž neříkám, že s jeho názory ve všem souhlasím. S mnoha nesouhlasím vůbec. Ovšem i ty mě opravdu inspirovaly k zamyšlení.
Doporučuju vám si to přečíst. A přeji všem hezký den. :)

Bloosom, ja jsem se dneska zamyslela rano u poradu pro maminky nad vsim, co je bio. Pani docentka tam mluvila o biomaminkach, ktere setrvavaji v teto moderni ideologii uzavreny a zamyslela se nad tim, jak si zneprijemnuji materstvi treba pranim latkovych plen nebo (panove prominou, damskych intimnich veci) Prestoze se tato docentka stoprocentne stotoznuje s mym nazorem na tyto zidealizovane zeny, znovu jsem se zamyslela nad tim, ze i kdyz ja jsem nosila Krystofa skoro rok v satku (to bylo taky jedine, co jsem z biomody adoptovala) musim konstatovat, ze to u nas nadelalo vic skody nez uzitku, protoze muj syn je nesamostatny, vseho se boji a ke vsemu me potrebuje. Ze stejnych duvodu odmita i sam chodit. Kdyz nesedim tesne vedle neho, tak si ani nechce hrat a place.
Prestovsechny negativni pocity, ktere  v tomto smeru k biomode citim vsak lidem nikdo neupre skutecnost, ze rodi, umiraji a mohou onemocnet stejne jako kterekoliv jine zvire, strom nebo kvetina. Toto je uzasna filosoficka otazka, protoze prirodu v nas v zadnem pripade poprit nelze.

Hausmann - autor známé knihy Základy mužského šovinismu
Nenašla jsem se v jeho knihách

přinutil mě k zamyšlení film Ženy v pokušení.

Kukačka napsal(a):

Hausmann - autor známé knihy Základy mužského šovinismu
Nenašla jsem se v jeho knihách

přinutil mě k zamyšlení film Ženy v pokušení.

mě také

Blossom napsal(a):

Nejdřív jsem tenhle příspěvek chtěla poslat do vlákna "Co vás dnes pobavilo", ale ono víc než pobavilo, mě to inspirovalo k zamyšlení:
V dnešním Magazín MF dnes je rozhovor Ester Kočičkové s nějakým - píšou - mužským šovinistou -Josefem Hausmannem, nazvané "Jsou vůbec ženy k něčemu"?

Vzhledem k záměrně kontroverznímu titulku jsem očekávala, že ten Hausmann bude jednoznačný machistický blb.
Ten rozhovor mě však velmi zaujal. Má oblíbená Ester Kočičková byla skvělá, jako ostatně vždy.
A ten Hausmann je k mému překvapení kontroverzní, ale velmi zajímavý člověk. Vyslovuje tam hodně věcí osvětlujících mužský pohled na svět.. Jsou tam natvrdo napsány věci, které se většinou nahlas neříkají, ale které jsou (bohužel) pravdivé.
Čímž neříkám, že s jeho názory ve všem souhlasím. S mnoha nesouhlasím vůbec. Ovšem i ty mě opravdu inspirovaly k zamyšlení.
Doporučuju vám si to přečíst. A přeji všem hezký den. :)

ráno jsem to zaslechla v rádiu a článek by mě samotnou také zajímal.Zkusím se podívat, jestli ještě seženu MF

laminanote - článek by mohl být zítra, nebo později večer k nahlídnutí na vebových stránkách idnes.

PavlaH napsal(a):

laminanote - článek by mohl být zítra, nebo později večer k nahlídnutí na vebových stránkách idnes.

díky, napadlo mě to.

Včera jsem si znovu pustil po nějaké době přednášku pana Clause na téma současné hospodářské krize. Mluví zde skoro prorocky:
http://video.google.com/videoplay?docid … amp;hl=cs#

Na podobné téma jsem viděl ještě jednu přednášku pana pKellera, kterou doporučuji všem. Má to několik dílů:

Jan Keller: Arogance financí (16.3. 2010) - část 1/9
http://www.youtube.com/watch?v=CY47vSev … re=related

Tak teda mě samotnou momentálně rozhovor s panem Hausmannem k zamyšlení nedovedl.
K zamyšlení jsem se dovedla já sama. Že vlastně nevím, co chci. Partnera, s ním společný domov, společný život. Když se tahle možnost nabízí, nevím, jestli jsem schopná vzdát se své svobody. Partnera mám ráda, chtěla jsem s ním žít, ale najednou dostávám strach, že přijdu o svoji svobodu a samostatnost. Myslím tím, že si jdu kdy chci kam chci, s kým chci, dělám jen to, co chci a kdy chci. Nemusím se nikomu přizpůsobovat. No, copak by mi asi na tohle řekl pan Hausmann?
Zamýšlím se nad tím, co má pro mě větší cenu, jestli moje svoboda nebo společný život s člověkem, kterého mám ráda. Zjišťuju, že jsem až příliš velký sólista. A to je asi špatně. asi určitě.

Film Ženy v pokušení mám v plánu vidět. Půjdu do kina, letos už podruhé.

Nenechte si ujít taky film Nějak se to komplikuje s Meryl Streep. Taky k zamyšlení, i k pobavení.

Modroočko, pokud je ti takhle dobře a jsi spokojená, není to špatně. Není třeba koukat na okolí. Jen vědět, jak to chci.

Mám to stejně jako ty. Ale já vím jistě, že momentálně s přítelem společnou domácnost sdílet nechci. Možná časem. Možná v důchodu. Teď ne. A je to dobře, protože je mi takhle dobře. :)

:( Možná to může vyznít divně,ale mě přinutilo k zamyšlení to,že nám  řekli na kardiologii,že u dcery tam možná bude asi nějaký problém. Jak velký zatím nevíme. Tak nějak hledám nějaký smysl v tom všem,proč se nám to děje. Proč mám tak pestrý životopis do kterého spadají i nemoci mých dětí a to hlavně u dcery před jejím narozením a ani nemluvím o tom všem po jejím narození. Nevím co dělám blbě. Už se fakt bojím do budoucna..co zas bude. A také se pak člověk víc zamýšlí o čem ten život vlastně je.. co je a není důležité..

K zamyšlení mě inspirovalo, co napsala včera na jednom vlákně Suzie, co napsala ReňaS, blížící se porod mé dcerky, blížící se narozeniny, nostalgie, smutek, že jsme měli, že jsem o tom snila, očekávat narození našeho prvního vnoučka spolu, s tatínkem naší dcerky, co je v životě důležité, ...

majkafa napsal(a):

K zamyšlení mě inspirovalo, co napsala včera na jednom vlákně Suzie, co napsala ReňaS, blížící se porod mé dcerky, blížící se narozeniny, nostalgie, smutek, že jsme měli, že jsem o tom snila, očekávat narození našeho prvního vnoučka spolu, s tatínkem naší dcerky, co je v životě důležité, ...

Ale no,tak! Co je to za chmury?
Tvá dcera má velké štěstí,že má takovou mamku a až se vnouček narodí,tak budeš zkoumat taje jednorázových plenek, ohříváčků,vyvařováčků a na tohle si ani nevzpomeneš . . . vždyť nejdůležitější je přeci,aby bylo dítko zdravé a mělo se čile k světu.

wereno, to je v pohodě. Jen taková nostalgická chvilka před narozeninami, jako každý rok. Takové zastavení.
Děti jsou nejdůležitější. Jsou naší věčností.

Mám ráda pořad Den D.
Baví mě nechat se překvapovat, co všechno lidé jako podnikatelský záměr nevymyslí (od zajímavých a perspektivních až po naprosté ptákoviny). Je pro mě zajímavé sledovat komentář investorů, často upozorní na nějaké riziko, kterého jsem si nevšimla, je to pro mě hodně inspirativní a poučné.
Většinou se s investory zhruba v názoru shoduji. Ale ne vždycky - do nosítka dětí, prezentovaném včera, bych investorsky na jejich místě šla, (ovšem až po atestu a patentování), to se mi zdá velmi perspektivní. Naopak - cestovka plyšáků se mi zdá jako neskutečný nesmysl pro lidi, kteří už roupama nevědí coby, ale i tací jsou a jsou možná ochotní za něco takového platit...(  :co:  ?).
Každopádně je tohle pro mě hodně zajímavý pořad k zamyšlení. Nejen o podnikání, ale i o životě jako takovém. :jojo:

Modroočka napsal(a):

Tak teda mě samotnou momentálně rozhovor s panem Hausmannem k zamyšlení nedovedl.
K zamyšlení jsem se dovedla já sama. Že vlastně nevím, co chci. Partnera, s ním společný domov, společný život. Když se tahle možnost nabízí, nevím, jestli jsem schopná vzdát se své svobody. Partnera mám ráda, chtěla jsem s ním žít, ale najednou dostávám strach, že přijdu o svoji svobodu a samostatnost. Myslím tím, že si jdu kdy chci kam chci, s kým chci, dělám jen to, co chci a kdy chci. Nemusím se nikomu přizpůsobovat. No, copak by mi asi na tohle řekl pan Hausmann?
Zamýšlím se nad tím, co má pro mě větší cenu, jestli moje svoboda nebo společný život s člověkem, kterého mám ráda. Zjišťuju, že jsem až příliš velký sólista. A to je asi špatně. asi určitě.

Film Ženy v pokušení mám v plánu vidět. Půjdu do kina, letos už podruhé.

A když se nad tím vším tak zamyšliš-jak často chodíš kdy chceš a kam chceš?Myslíš,že by s tebou tam mohl občas i partner nebo kdyby nešel že by se mu nelíbilo,že bys mu neseděla za zadkem?Nebylo by zábavnější než jít sama někam tam jít s partnerem,pokud by chtěl?
Pokud si téměř pořád někde z domu až do pozdních hodin,asi by se to druhému nemuselo líbit,ale mnohdy to s námi není tak horké,jak si sami myslíme,co?

Při pročítání diskuse Manžel-cholerik mě zarazilo, kolik lidí má ve svých rodičích jednoznačně negativní příklad....
A mám i jednu kolegyni, která veřejně prohlašuje, že její životní cíl je NEBÝT jako její máma (o té její mamince jsem od vícero lidí, nejen od ní, slyšla vyprávět, a tak se jejímu životnímu cíli vůbec nedivím... :(

Přijde mi to smutné...ale je to prostě realita. Realita k hlubokému zamyšlení nad sebou pro každého z nás....

PS: Modroočko, už nějak vykrystalizovalo tvoje dilema - pevnější vztah  versus osobní svoboda? Zajímá mě to. Zatím to já neřeším, ale možná někdy v budoucnu budu...a taky zatím nevím, jak bych se rozhodla...

Já taky nechci být jako moje máma,byť to nerozhlašuju veřejně,už jako starší dítě jsem se neztotožňovala s jejím konáním jaksi.Dnes je 2xrozvedená,mezitím tam bylo i několik známostí,byť dlouhodobějšího charakteru.

Já jsem vždy chtěla rodinu,kde by byla máma,táta a alespoň 2 děti,tak jako to dřív bylo dost běžné a tak jsem pyšná na to,že se mi tohle předsevzetí podařilo uvést v praxi a mít normální rodinu,normálního muže a s ním moc prima zdravé a chytré děti.:)

Blossom napsal(a):

Při pročítání diskuse Manžel-cholerik mě zarazilo, kolik lidí má ve svých rodičích jednoznačně negativní příklad....
A mám i jednu kolegyni, která veřejně prohlašuje, že její životní cíl je NEBÝT jako její máma (o té její mamince jsem od vícero lidí, nejen od ní, slyšla vyprávět, a tak se jejímu životnímu cíli vůbec nedivím... :(

Přijde mi to smutné...ale je to prostě realita. Realita k hlubokému zamyšlení nad sebou pro každého z nás....

PS: Modroočko, už nějak vykrystalizovalo tvoje dilema - pevnější vztah  versus osobní svoboda? Zajímá mě to. Zatím to já neřeším, ale možná někdy v budoucnu budu...a taky zatím nevím, jak bych se rozhodla...

Bloss, tak mně teda nevadí být jako moje máti, nejsem po ní ve všem, vlastně skoro v ničem, je úplně jiná než já. Ale mám ji ráda a je dobře, že je taková, jaká je. Ale chtěla bych mít její klidnou povahu a rozvahu.

K tomu dilematu, no, zatím to vypadá, že do toho asi půjdu. I když to nebude jednoduchý, aspoň to zkusím.

Ráno začínám tím, že si ještě do postele donesu kafe, snídani a noviny - MFDnes.
Dnas ráno tam byl článek o tom, jak Havel pohlíží na naši současnou situaci. Říkal, že kdyby byl mladší, založil by stranu. A ta strana by ve svém programu neměla takové ty technokratické věci (?) jako řešení nezaměstnanosti, státní dluh, ekonomika apod., ale spíš morálku apod.

A dále říká cosi jako: je třeba radikálně skoncovat s rozcapenými velkosklady a paláci konzumu... (???). To mě tedy inspirovalo k zamyšlení: Jak toto chce jako realizovat? Jako že kdyby on vyhrál volby, pošle po celé zemi buldozery, aby srovnaly se zemí velkosklady a supermarkety??

Nedovedu citovat jeho věty přesně, nemám to tady s sebou, kdyžtak si to sami přečtěte.

Mám z toho velmi rozporuplný pocit: I já (jako snad všichni) jsem ze současné politiky znechucená. Avšak "řešit" to takovýmto způsobem??
Havla jsem ve své době velmi obdivovala, uznávala, vážila si ho, i teď si velmi vážím toho, co pro tuhle zemi udělal.
Ale bohužel mám pocit, že je stále více mimo realitu. Že už je vlastně  úplně mimo... :( 
A co hůř, jeho rétorika mi začíná připomínat rétoriku komunistů z padesátých let....(je třeba radikálně skoncovat s paláci konzumu...)
To je tedy krutá ironie osudu, že právě můj kdysi milovaný Havel, bojovník za demokracii asvobodu,  vykročil tímto směrem...je mi z toho trochu smutno...:(  , takže dnes to byla inspirace k smutnému zamyšlení...

Nad politickou situací v naší banánové republice se raději už ani nezamýšlím, protože mě to pokaždé spolehlivě nasejří. A nebudu si kazit dobrou náladu.

Také jsem dnes četla článek MFDnes. Narazila jsem na článek V. Havla, přečetla pár řádku a otočila na jinou stranu. Zatím co jsem od něho četla (dokonce jednu knihu ve výprodeji za pouhých 2 Kč) a viděla v TV ,tak to nestálo za nic!

Rozhovor s Richardem Mullerem v Magazínu MF Dnes.
Muller tam  mluví o svých dětech jako o svém největším životním štěstí, o tom, co pro něj znamenají a jak lituje toho, že prošvihl vlastní vinou část jejich dětství.
Doslova říká:
Ma prvním místě jsou moje děti (....). Mám za sebou největší prohru minulého tisíciletí, totiž rozvod s jejich spoluautorkou, a proto bylo celkem reálné očekávat, že se mé vztahy s dětmi pocuchají. Ale nic takového se nestalo, a to je součást mé velké radosti.

A na otázku Jste na své děti pyšný odpovídá:
No jistě. Nejsou pro mě nijak zvlášť důležitá jejich vysvědčení, spíš mě zajímá , do jaké míry je ten objekt (já vím, brutálně řečeno ) samostatný, přemýšlivý nebo kreativní. A s tím zatím můžu být spokojený.

Moc krásná myšlenka. :supr: :godlike: :godlike: :godlike:
Podle mě by si tu větu měli zapamatovat a uvědomit všichni rodiče, a to nejen v situacích, kdy třeba odcházejí s obavami na rodičák...

No ale práveže si nie som istá, nakoľko je to od neho - v ére Ivy Bittovej s nimi nemal ŽIADEN kontakt, ani s postihnutým synom - úprimné. Pár fráz pre noviny dokáže povedať aj každý, ale jemu nejako neverím... Je inteligentný, ale labilný a ktovie, aký mal ON vzťah k deťom...

Jak to SKUTEČNĚ je a jaký vztah má doopravdy kdokoli s kýkmoli (nejen Muller se svými dětmi), nemůže nikdo zvenčí s jistotou poznat.

Ale kdyby nic jiného - ta myšlenka, kterou Muller vyslovil, je myslím moc krásná a nosná. Budu se ji snažit vnímat i já ke svým dětem.

A zvlášť  teď, když s odstupem let a s touto myšlenkou v duši vidím, jak mě mrzely třeba synovy trojky na základce a čtyřky na střední škole (čistě z jeho lemplovství, ne z neschopnosti), a když se na syna podívám dnes, tak vidím, jak jsem se tehdy trápila úplnými blbostmi. :dumbom:

Tak to hej, samotná myšlienka je OK... len aby sa ňou riadil aj on sám :vissla: , o nič iné mi nešlo.

Mám spolužačku ze základky, kterou občas potkám a popovídáme. Měla dost těžký život: Když byly třetímu dítěti asi 2 nebo3 roky, spáchal její muž sebevraždu (podrobnosti ani důvody nevím). Vychovala tři děti sama. Ty děti jsou už dospělé a rozlétly se do světa.
Před rokem jsemtuto spolužačku potkala, tlačila kočárek. Ptala jsem se jí jestli to vozí vnouče a nebo si ještě pořídila vlastní (obojí by přicházelo v úvahu). Řekla mi, že svým způsobem "vlastní" - tedy že si to dítě vzala z dětského domova. Chvíli jsme si povídaly, když to shrnu a velmi zestručním - říkala, že toto ji přišlo jako nejsmysluplnější a pro ni nejvítanější náplň druhé půlky života.
Včera jsem ji po dlouhé době potkala znovu. Opět tlačila kočárek, a jeden mrňousek šel za ruku vedle. Pohovořily jsme - vzala si ještě druhé dítě. Obě děti jsou na první pohled částečně romského původu.

Obdivuji ji a skláním se před její odvahou a láskou až k zemi
:godlike: :godlike: :godlike: :godlike: :godlike: :godlike: :godlike: :godlike: :godlike: :godlike: :godlike:

Naplnila to, o čem já jsem kdysi trochu uvažovala. Teď už o sobě dobře vím, že já bych na to neměla.
Po vychování vlastních dětí, vědomí toho, jak je těžké být na děti sama, jak s mnohými vlastnostmi dětí rodič při sebevětší snaze  výchovou nehne a taky vím, jak někdy i drobné problémy dětí rodiče strašně trápí. A navíc jsem četla knížku Terezy Boučkové "Rok kohouta" a i z reálného života vím, že vzít si dítě z dětského domova je tak 50 na 50, zda se povede vychovat z něj dobrého člověka.

O to víc si vážím takových lidí, jako je ta má spolužačka, zdálky se o ni trochu bojím, a strašně moc jí držím palce. :godlike:

V magazínu Ona Dnes jsem čela moc hezký rozhovor se slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou. Už delší čas ji po očku zpovzdálí sleduju a je mi sympatická, a tento rozhovor mě mé pocity  potvrdil. Samozřejmě - netvrdím, že z jediného rozhovoru poznáte člověka do hloubky, ale aspoň leccos rozpoznat lze.
Moc se mi líbilo pár jejích myšlenek, např: To, že má někdo moc, ještě neznamená, že má pravdu.

Bratia Slováci, myslím, že máte v čele státu konečně fajn člověka a navíc šmrncovní babu. :supr:

No, ja som opatrnejšia - ale ak sa obklopí rozumnými ľuďmi a dokáže sapresadiť medzi samými mužmi - tak snáď áno...

Blossom napsal(a):

V magazínu Ona Dnes jsem čela moc hezký rozhovor se slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou. Už delší čas ji po očku zpovzdálí sleduju a je mi sympatická, a tento rozhovor mě mé pocity  potvrdil. Samozřejmě - netvrdím, že z jediného rozhovoru poznáte člověka do hloubky, ale aspoň leccos rozpoznat lze.
Moc se mi líbilo pár jejích myšlenek, např: To, že má někdo moc, ještě neznamená, že má pravdu.

Bratia Slováci, myslím, že máte v čele státu konečně fajn člověka a navíc šmrncovní babu. :supr:

Hm. Jestlipak se zmínila taky o tom, jak podváděla při hlasování.  ;) Paní kandidátka na post prezidenta v roce 2009. To si politik na tak vysokém postu NESMÍ dovolit. Tím je u mě odepsaná. Falšovat hlasování v parlamentu - to je konečná.

majkafa napsal(a):

Blossom napsal(a):

V magazínu Ona Dnes jsem čela moc hezký rozhovor se slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou. Už delší čas ji po očku zpovzdálí sleduju a je mi sympatická, a tento rozhovor mě mé pocity  potvrdil. Samozřejmě - netvrdím, že z jediného rozhovoru poznáte člověka do hloubky, ale aspoň leccos rozpoznat lze.
Moc se mi líbilo pár jejích myšlenek, např: To, že má někdo moc, ještě neznamená, že má pravdu.

Bratia Slováci, myslím, že máte v čele státu konečně fajn člověka a navíc šmrncovní babu. :supr:

Hm. Jestlipak se zmínila taky o tom problému, když kandidovala na prezidenta. Jak podváděla při hlasování.  ;) To si politik na tak vysokém postu NESMÍ dovolit.

Tak to mi právě na ní (kromě jiného) je sympatické: Uznala, že to bylo faux-pas, že se to nemělo stát, a sama se tehdy z politiky stáhla. V tomhle jí věřím, že to nebyl úmysl podvádět, ale jen zkratkovité jednání.

Ale co hlavní:  Uznala svou chybu a vyvodila z ní důsledky. Ne zatloukat-zatloukat-zatloukat, jak je u nás v politice běžné.

Ve vyspělých demokracích se za tohle odstupuje. A odchází z politiky. Howgh.
To je jak v kostele, vyzpovídám se, pomodlím 3 otčenáše a 3 zdravas a jedu dál. heh :lol:

majkafa napsal(a):

Ve vyspělých demokracích se za tohle odstupuje. A odchází z politiky. Howgh.
To je jak v kostele, vyzpovídám se, pomodlím 3 otčenáše a 3 zdravas a jedu dál. heh :lol:

Já to nepamatuju úplně přesně, detaily bych musela dohledat pracně na netu. Ale ona tehdy pokud vím, tak uznala veřejně chybu, sama o své vůli se odtamtud stáhla hned po tom incidentu, nekopala kolem sebe jako obvykle politici kopou, a nedržela se toho zuby nehty, jako se politici funkce i po skandálu držívají.

...ale já tady nechtěla z tohoto vlákna dělat další vákno politické. :/
Jen jsem chtěla říct, že mě rozhovor s ní přivedl k zamyšlení (jak je v názvu vlákna), připadal mi nějak vnitřně moudrý a přitom příjemně normální (nebo jak ten pocit popsat)  a že mě jeho přečtení něčím pozitivně  oslovilo.

Kdo chcete, přečtěte si ho, podle mě prostě stojí za to. Kdo Radičovou  nemusíte, tak to samozřejmě nečtěte. :)
To nebyl příkaz, to byl jen tip ;) :)  :kapitulation:

majkafa napsal(a):

Blossom napsal(a):

V magazínu Ona Dnes jsem čela moc hezký rozhovor se slovenskou premiérkou Ivetou Radičovou. Už delší čas ji po očku zpovzdálí sleduju a je mi sympatická, a tento rozhovor mě mé pocity  potvrdil. Samozřejmě - netvrdím, že z jediného rozhovoru poznáte člověka do hloubky, ale aspoň leccos rozpoznat lze.
Moc se mi líbilo pár jejích myšlenek, např: To, že má někdo moc, ještě neznamená, že má pravdu.

Bratia Slováci, myslím, že máte v čele státu konečně fajn člověka a navíc šmrncovní babu. :supr:

Hm. Jestlipak se zmínila taky o tom, jak podváděla při hlasování.  ;) Paní kandidátka na post prezidenta v roce 2009. To si politik na tak vysokém postu NESMÍ dovolit. Tím je u mě odepsaná. Falšovat hlasování v parlamentu - to je konečná.

No ale ona sa potom vzdala poslaneckého mandátu - ako jediná zo všetkých podvádzajúcich. (A NEMALO to nič spoločné s kandidatúrou, vtedy už bola len radová poslankyňa ;) ). Čím sa síce nezmazáva to, čo urobila, ale je to aspoň niečo. Navyše, to hlasovanie asi nebude až také jednoduché - hneď pri prvom zasadnutí nového parlamentu prekvapivo neprešlo nejaké hlasovanie :D - noví poslanci to vraj technicky nezvládli.
Majka, nebuď taká perfekcionistka na druhých ani na seba, možno bude ten život o dačo ľahší. ;)

majkafa napsal(a):

Ve vyspělých demokracích se za tohle odstupuje. A odchází z politiky. Howgh.
To je jak v kostele, vyzpovídám se, pomodlím 3 otčenáše a 3 zdravas a jedu dál. heh :lol:

Ty si sa pri tých svojich číslach nikdy nepomýlila? Fakt nie? ;) A ak náhodou áno (ale tipujem, že nie... :P ) - dala si výpoveď z funkcie?

Blossom napsal(a):

majkafa napsal(a):

Ve vyspělých demokracích se za tohle odstupuje. A odchází z politiky. Howgh.
To je jak v kostele, vyzpovídám se, pomodlím 3 otčenáše a 3 zdravas a jedu dál. heh :lol:

Já to nepamatuju úplně přesně, detaily bych musela dohledat pracně na netu. Ale ona tehdy pokud vím, tak uznala veřejně chybu, sama o své vůli se odtamtud stáhla hned po tom incidentu, nekopala kolem sebe jako obvykle politici kopou, a nedržela se toho zuby nehty, jako se politici funkce i po skandálu držívají.

...ale já tady nechtěla z tohoto vlákna dělat další vákno politické. :/
Jen jsem chtěla říct, že mě rozhovor s ní přivedl k zamyšlení (jak je v názvu vlákna), připadal mi nějak vnitřně moudrý a přitom příjemně normální (nebo jak ten pocit popsat)  a že mě jeho přečtení něčím pozitivně  oslovilo.

Kdo chcete, přečtěte si ho, podle mě prostě stojí za to. Kdo Radičovou  nemusíte, tak to samozřejmě nečtěte. :)
To nebyl příkaz, to byl jen tip ;) :)  :kapitulation:

Mne je sympatická, ale po skúsenostiach napr. s Havlom hovorím: "Vyčkajme, čo s ňou urobí vysoká politika..." :kapitulation: TO je pravý krst ohňom (a moc, ktorá chutí ako? MOC...)

Selima napsal(a):

majkafa napsal(a):

Ve vyspělých demokracích se za tohle odstupuje. A odchází z politiky. Howgh.
To je jak v kostele, vyzpovídám se, pomodlím 3 otčenáše a 3 zdravas a jedu dál. heh :lol:

Ty si sa pri tých svojich číslach nikdy nepomýlila? Fakt nie? ;) A ak náhodou áno (ale tipujem, že nie... :P ) - dala si výpoveď z funkcie?

Ja nie som politik vo vysokej funkcii. A nepodvádzam tým, že by som hlasovala za neprítomnú kolegyňu. To nie je pomýlenie, to je podvod. Nazývajme veci pravými menami. :lol::reta::P

Nikto nie sme dokonalý a ja si vážim ľudí, ktorí chybu (alebo podvod, alebo čokoľvek) aspoň priznajú a vyvodia dôsledky (čo ona urobila). Ale beriem, že ty máš život nastavený prísnejšie. ;) (Len dúfam, že aj voči sebe, nielen voči druhým...). U našich politikov je to skôr výnimka a myslím, že českí na tom nie sú oveľa lepšie.

majkafa napsal(a):

Selima napsal(a):

majkafa napsal(a):

Ve vyspělých demokracích se za tohle odstupuje. A odchází z politiky. Howgh.
To je jak v kostele, vyzpovídám se, pomodlím 3 otčenáše a 3 zdravas a jedu dál. heh :lol:

Ty si sa pri tých svojich číslach nikdy nepomýlila? Fakt nie? ;) A ak náhodou áno (ale tipujem, že nie... :P ) - dala si výpoveď z funkcie?

Ja nie som politik vo vysokej funkcii. A nepodvádzam tým, že by som hlasovala za neprítomnú kolegyňu. To nie je pomýlenie, to je podvod. Nazývajme veci pravými menami. :lol::reta::P

No tak robíš kúzla s účtovnými číslami - fakt v tom vidíš taký veľký rozdiel? Ahá, už rozumiem - ty nie si politik vo vysokej funkcii = ty môžeš podvádzať (aby sme nazvali prispôsobovanie a hľadanie cestičiek, ako znížiť dane, pravými menami...). Ja nežijem v ideálnom svete, ale v reálnom, a v ňom sú aj vysokí politici ľudia ako všetci ostatní, robia chyby a mali by ich priznať a vyvodiť dôsledky. Nežiadam ale od nich hlavy, zhabanie majetku alebo vyvezenie na Andamanské ostrovy... :D

Selima, tak to pr. Ja nepodvádzam. Dosť dobre poznám zákony, aby som vedela, čo možem a čo nie. Práve ja som konzervatívny a snáď až príliš opatrný človek. Takže tak. :D

Btw keby si ma chcela deportovať na Andamanské ostrovy (zatiaľ síce neviem, kde sú a čo tam, ale nájdem si to na nete), možno budem aj rada, ak je tam teplo. A nafurt? Mám sa už baliť? Já se těšííím :lol:

Tý jofkáááá, čo mám urobiť, aby si ma na Andamany deportovala? Supééééér :lol: To je náádhera. :lol:

Ja nedeportujem nikoho... ;) Ja som mierumilovná, verím v sebareflexiu, poučenie z chýb (nie z krízového vývoja :D ) a tak. Inak, Andamany nie sú bohviečo, aspoň nie nastálo. Bývala to trestná kolónia, o.i. sa tam odohrával dej "Motýľa".
Ja som asi ovlyvnená tým, že napr. podpredseda SNS Rafael Rafaj opakovane hlasoval sa svojho straníckeho šéfa Slotu a keď mu na to prišli, chcel podávať tresnté oznámenia (ale nepodal, samozrejem, lebo existovlai dôkazy, že to ROBIL), zakazovať prítomnosť verejnosti a a novinárov. A po nejakom čase to pravidelne a už pomerne verejne robil znovu. :P Takže oproti tomu mi Radičová príde ako osviežujúca a sebakritická osoba. :jojo:

Dneska mě inspirovala Helena, resp. pan Soraja z vlákna na nevěře. Nastíním situaci - on se zamiloval, chce milenku, ale protože ta ještě neví, jestli ho vlastně chce a manželka už asi ví, že ona ho nechce, má frčku a vypadá to, že půjde bydlet  k rodičům.
A já se fakt zamyslela, jak bych asi reagovala jako matka na svoje dítě, vracející se do rodného hnízda po 10-ti, 20-ti letech.
Já se přiznám, že nevím.
Dceru, kterou vyrazil manžel s dětmi, bych asi vzala zpět, dceru, co se tahá manželovi s chlapama asi ne... A syn, který po ohlášení, že má milenku, není schopen se k věci postavit čelem... tak možná kvůli snaše, kdyby neměl kam jít, aby na něj nemusela čumět... ale hnízdečko by to teda nebylo. Na druhou stranu si může něco pronajmout, ne, nač mě otravovat se svými problémy - u dcery je to jiné, i když předpokládám malé děti a syčáka, co nechce platit výživné - kdyby měla děti velké a utáhla to sama, není důvod se mačkat, že jo...
A tak se zamýšlím, jaká jsem vlastně matka... :/ A doufám, že natolik dobrá, abych tohle nemusela řešit - že si to vyřeší "mladí" a mě to jen oznámí s tím, kdy budu vídat vnoučata... :/

Ta Radicova je mi taky sympaticka. S tim podvodem to bylo tak, ze snad hlasovala za kandidatku, ktera byla v momente nepritomna. Sla na zachod a rekla kolegyni Radicove: zmackni "ano". radicova zmackla svoje "ano" a jeji "ano" taky. To je prti pravidlum.

""Udělala jsem chybu a jediný způsob, jak se mohu očistit, je vzdát se poslaneckého mandátu," prohlásila Radičová krátce předtím, než měl její postup při hlasování posoudit parlamentní mandátový a imunitní výbor.

Radičová znovu zdůraznila, že se při hlasování za kolegyni sice dopustila chyby, ale ne podvodu. Rosová ve středu prohlásila, že hlasování Radičové bylo v souladu s jejím přesvědčením. """

No a potrestana byla dost, sama se prihlasila. O podvod nejde, jen o pravidla. Tenhle "podvod" nemel vubec zadny vliv na neco podstatneho.

Lekár mi predpísal rehabilitáciu a masáže. Keď som včera išla prvýkrát na masáž, pán masér bol veľmi odmeraný, strohý, vydal povely a zatiahol záves. Nebolo to príjemné, ale z toho človeka zjavne zrakovo postihnutého vyžarovalo niečo veľmi pozitívne. Možno keby som bola nejak zle naladená, alebo by ma niekto v práci naštval, asi by som mu povedala tiež niečo "milé", ale na moje vlastné prekvapenie som s ním začala komunikovať s úsmevom a tak trochu som skúšala zistiť, či je naozaj taký mrzúň ako pôsobí, alebo sa za tým skrýva dobré srdce a zlaté ruky a o pár minút jeho hlas znel príjemne a úctivo. Dnes už sa i usmieval. Tak mi napadla myšlienka, ako málo stačí na to, aby vznikla medzi ľuďmi nevraživosť, alebo naopak príjemná atmosféra.:)

Inspiroval mě k zamyšlení výrok Petry Paroubkové „Teď se může pan Mareš a další podobní duševní onanisté ukájet na političkách stávající koalice, které se na vysoké posty a do úřadů dostaly doslova a do písmene intimním stykem,“ uvedla doslova v textové zprávě Paroubková adresovanou časopisu Reflex.

Přemýšlím, jak to paní Paroubková tak dobře ví: Stála jim snad u postele a zapislovala si kdo, s kým a kolikrát? :co: :dumbom:

Kdykoli se jakákoli žena dostane na nějakou významnější pozici, stačí o ní říct, že to stejně dosáhla přes postel... Taková levná a těžko vyvratitelná zlá fáma, používaná vždy jen proti ženám. (nebo jste slyšeli o nějakém chlapovi - ten se do úřadu dostal intimním stykem? :co: :lol: )

A nejvíc mě zaráží, když toto používá právě ženská proti ženské.

A pikantní a paradoxní mi na tom připadá právě i kontext osoby, která to použila: Znal by dnes vůbec někdo nějakou tlumočnici Petru Kováčovou, kdyby nežila s Paroubkem?

Blossom, mně v prvé řadě napadlo po přečtení krkolomné zprávy z Reflexu, že to paní Paroubková vůbec neřekla. Představ si sama sebe........povídala by si novinářům něco tak ubohého????? Tohle je výmysl nějakého tupce od novin, který musí splnit například 2O článků za týden. S tím požadavkem jsem se osobně setkala, to není psaní, ale
kydání hnoje do řádků.

Blossom napsal(a):

Inspiroval mě k zamyšlení výrok Petry Paroubkové „Teď se může pan Mareš a další podobní duševní onanisté ukájet na političkách stávající koalice, které se na vysoké posty a do úřadů dostaly doslova a do písmene intimním stykem,“ uvedla doslova v textové zprávě Paroubková adresovanou časopisu Reflex.
Přemýšlím, jak to paní Paroubková tak dobře ví: Stála jim snad u postele a zapislovala si kdo, s kým a kolikrát? :co: :dumbom:
Kdykoli se jakákoli žena dostane na nějakou významnější pozici, stačí o ní říct, že to stejně dosáhla přes postel... Taková levná a těžko vyvratitelná zlá fáma, používaná vždy jen proti ženám. (nebo jste slyšeli o nějakém chlapovi - ten se do úřadu dostal intimním stykem? :co: :lol: )
A nejvíc mě zaráží, když toto používá právě ženská proti ženské.
A pikantní a paradoxní mi na tom připadá právě i kontext osoby, která to použila: Znal by dnes vůbec někdo nějakou tlumočnici Petru Kováčovou, kdyby nežila s Paroubkem?

U nás sa hovorí: Podľa seba súdim Teba... :jojo: a platí to 100%.

Vladena napsal(a):

Blossom, mně v prvé řadě napadlo po přečtení krkolomné zprávy z Reflexu, že to paní Paroubková vůbec neřekla. Představ si sama sebe........povídala by si novinářům něco tak ubohého????? Tohle je výmysl nějakého tupce od novin, který musí splnit například 2O článků za týden. S tím požadavkem jsem se osobně setkala, to není psaní, ale
kydání hnoje do řádků.

Ano, vím, že ne všemu, co píší novináři, se dá věřit. Výrok (pokud nebyl nahráván ) se dá interpretovat různě, a dá se i záměrně dezinterpretovat.
Ale SMSka je přeci jen dokazatelná....ale vyčkejme dnů příštích, ono se podle dalších reakcí ukáže, jak to  bylo....
Osobně se však obávám, že to novinářská kachna nebude....

Na Pavlači se diskutovalo na téma Základní příjem. Většina se tomu smála a považovala to za utopii.
A dnes jsem četla v Idnes, že na Slovensku už to pomalu zavádějí a náš ministr práce a sociálních věcí o tom taky uvažuje.

Tak jsem čekala, zda se ohledně výroku Petry Paroubkové objeví nějaké její demenování, vysvětlení a nebo tvrzení, že to novináři překroutili, že ona toto nenapsala...
Podobně jako Vladěna v jenom z předchozích příspěvků jsem si říkala, že to přeci není možné, aby byla skutečně tak hloupá a takový výrok řekla.

Neobjevilo se nic z toho, jen kritické komentáře na její adresu o jejím pitomém výroku,  a to i od jejích kolegyň z ČSSD.

Takže teď už nezbývá než uvěřit, že i Petra Paroubková má "sexy mozek"  :lol:

K velmi zajímavému a inspirativnímu zamyšlení je pro mě kniha Cesty k úspěchu od profesora Milana Zeleného, je to  o Baťovi a jeho systému řízení podniku.
Tu knihu lze otevřít kdekoli a jsou tam úžasné myšlenky ohledně pozitivního motivování zaměstnanců a lidí obecně , o potřebě jejich vzdělávání, vysílání do zahraničí a jedním dechem i o jejich zapojení do rozhodování a taky v neposlední řadě i o předání jim části zodpovědnosti.
V dnešním žargonu se tomu říká řízení lidských zdrojů.

Baťa to ve své době dovedl do nebývalé dokonalosti, předběhl dobu, nezbývá, než před ním smeknout: :godlike:
Prakticky na svém podniku ukázal, že slušná materiální úroveň lidí a současně jejich radost z práce je podmíněna pozitivním motivačním systémem, podněcujícím lidi k vlastní iniciativě a  k tvořivé práci.
Doporučuji všem k přečtení.

Na radovacím vlákně jsem v souvislosti s "kovbojskými" :) příspěvky aqarbuse vzpomněla písničkáře, herce, spisovatele a vůbec všeuměla Václava Koubka. Nějak jsem si na něj vzpomněla a večer jsem si četla v jeho povídkách a v textech jeho písní...

Václav Koubek je pro mě velmi inspirativní člověk, opravdu člověk k zamyšlení. Je pro mě důkazem, že když má člověk vnitřní jiskru, osobitost, tak dokáže mnohé, ač - bráno jaksi oficiálně - pro mnoho věcí nemá běžně požadované schopnosti, talent ani vzdělání.
Příklad: Václava Koubka, pokud vím, vícekrát vyrazili od zkoušek na FAMU. A přesto se k filmu a divadlu dostal, hrál (a možná ještě hraje) pokud vím s bratry Formanovými, Evou Holubovou a touto bandou.
A hrál i v nějakých filmech, a některé myslím i sám režíroval.
A to přesto, že na to nemá "papír", potřebné vzdělání.

Dál - on je úžasný charismatický muzikant. Byla jsem na několika jeho koncertech, a když on tam vkleče, s tahací harmonikou, zpívá ty své vlastní písničky, člověka až mrazí. A vlastně vůbec nevadí, že nemá ten správný školený zpěvácký hlas, že zpívá trochu mečivě a  místy i trochu falešně, a že rytmus mu občas kulhá ;) :)  a kromě toho si taky trochu i flape  na jazyk.
Přes všechny tyto hendikepy jsou jeho koncerty (aspoň pro mě, ale dle návštěvnosti i pro hodně jiných) úžasným zážitkem: nevadí, že nedostal klasické zpěvácké nadání, a ani klasické požadované vzdělání. Vše vysoce přebije jeho osobitost, originalita, a hlavně fakt, že má ostatním CO říct, co sdělit.

Své koncerty doplňuje historkami ze svého života. U těch historek se většinou publikum válí smíchy, ale ony jsou zároveň velice filozofické a lidsky hluboké. Sepsal je i do několika knížek  - mezi jinými: Teď je to čistý, Vesnické povídky, Hospodské povídky, Kari povídky  (o jeho cestě do Indie).

Kdysi v knize Betty Mac Donaldové - myslím Co život dal a vzal, píše autorka o sloganu své sestry: Kdokoli může dělat cokoli, zvláště naše Betty.
K podobnému závěru docházím, když sleduji Václava Koubka: kdokoli může dělat cokoli, když má tedy CO sdělit, když v sobě NĚCO, snad nějaký X faktor, č jak to nazvat, má.

A proto: Kašlete na svá omezení a svůj ne-talent, a jděte si za svým snem. Nestavte si umělé bariéry v sobě, že na to nemáte. Aspoň to vždycky zkuste. Zřejmě pak zjistíte, že máte a můžete světu něco říct, něco ze sebe dát. Třeba právě jako ten popisovaný Václav Koubek. :supr: :godlike:

...ještě abyste si Vaška Koubka dovedli lépe představit, dávám sem úryvek z jednoho rozhovoru s ním tady na internetu.
Myslím, že vnímaví i z těchto pár málo vět pochopí, kdo on je, a o čem píše a zpívá:

Asi jste se taky přesně trefil i do nálady publika. Historky o různých svých neúspěších a nedokonalostech, jimiž písničky prokládáte, jsou povzbudivé. Konečně někdo, kdo nepředstírá, jak je ve všem úspěšný.

Zjistil jsem, že když je krize, chodí na mé koncerty víc lidí. Potřebují si jakoby zafňukat. Harmonika se k tomu hodí, protože má měch, tedy duši. Hra na ni připomíná nádech a výdech. Její černé a bílé klávesy jsou protiklady, na nichž je postavený celý svět. Takže by se dalo říct, že kdo chce žít v harmonii, měl by hrát na harmoniku. Mezi písničkami vyprávím i o tom, co se mi nepovedlo, a jako bych to říkal za diváky. Díky tomu si oddychnou.

Doba přeje upřímnosti?

Věřím, že se k ní lidé vracejí. Přestávají jim stačit popové hvězdy, které nemají žádnou autorskou písničku, nikdy nezpívaly za sebe, pořád dostávají muziku a texty od někoho jiného. Mám rád, když je v písničce nějaká osobní výpověď, jsou naléhavější, palčivější, je v nich bolest, člověk, příběh.

Blossom napsal(a):

K velmi zajímavému a inspirativnímu zamyšlení je pro mě kniha Cesty k úspěchu od profesora Milana Zeleného, je to  o Baťovi a jeho systému řízení podniku.
Tu knihu lze otevřít kdekoli a jsou tam úžasné myšlenky ohledně pozitivního motivování zaměstnanců a lidí obecně , o potřebě jejich vzdělávání, vysílání do zahraničí a jedním dechem i o jejich zapojení do rozhodování a taky v neposlední řadě i o předání jim části zodpovědnosti.
V dnešním žargonu se tomu říká řízení lidských zdrojů.

Baťa to ve své době dovedl do nebývalé dokonalosti, předběhl dobu, nezbývá, než před ním smeknout: :godlike:
Prakticky na svém podniku ukázal, že slušná materiální úroveň lidí a současně jejich radost z práce je podmíněna pozitivním motivačním systémem, podněcujícím lidi k vlastní iniciativě a  k tvořivé práci.
Doporučuji všem k přečtení.

Baťa měl rád lidi a měl pro ně velké pochopení, to musí mít člověk v sobě. A on to měl a proto uspěl. Věděl kdy lidi vést a věděl kdy jim dát volnost k vlastní tvořivosti. Úspěšný je ten, kdo dělá přesně to, co umí, v čem je dobrý :)

Blossom napsal(a):

Asi jste se taky přesně trefil i do nálady publika. Historky o různých svých neúspěších a nedokonalostech, jimiž písničky prokládáte, jsou povzbudivé. Konečně někdo, kdo nepředstírá, jak je ve všem úspěšný.

Zjistil jsem, že když je krize, chodí na mé koncerty víc lidí. Potřebují si jakoby zafňukat. Harmonika se k tomu hodí, protože má měch, tedy duši. Hra na ni připomíná nádech a výdech. Její černé a bílé klávesy jsou protiklady, na nichž je postavený celý svět. Takže by se dalo říct, že kdo chce žít v harmonii, měl by hrát na harmoniku. Mezi písničkami vyprávím i o tom, co se mi nepovedlo, a jako bych to říkal za diváky. Díky tomu si oddychnou.

Velmi moudrý člověk, říká svými slovy vlastně to co je podstatou východní mystiky. On sám je mystik :)

Tento příspěvek dávám duplicitně - na Co vás dnes inspirovalo k zamyšlení na Psychologické, i do vlákna o postižených dětech na Duchovním fóru. Domnívám se, že na obojím jsou na správném místě...

V MF Dnes je dnes článek o paní Harcubové z Harrachova a její 26 leté, těžce postižené dceři na vozíku. A o tom, jak ony dvě žijí a takto procestovaly kus světa, letos např. šly pouť do Santiaga de Compostella.
Jak říká paní Harcubová - Žijeme na plný pecky.  :supr: :godlike:  A dodává, že si chce cestování s dcerou užít, dokud ještě může - je jí 58 a dceru musí komplet obstarávat, dcera má postižené i ruce, jen v levé prý udrží chvíli tužku, lžičku, nebo je schopna tou levou ťukat do počítače (psychiku naštěsí postiženou nemá, tak se prý živí překlady do angličtiny).
Z toho článku na mě šla úžasná energie a optimismus. A moc s mi taky líbil citát "Nemám sice orientační smysl, ale raděj zabloudím, než abych nikam nešla". Tohle tesat do kamene...:godlike: :godlike: :godlike: :godlike: :godlike: 
To mě hodně oslovilo, já mám taky totiž příšerný orientační NEsmysl, takže můj slogan je zas: "Bloudění je přirozená součást každé cesty. A někdy je to ta část nejzajímavější". :)

Každopádně, nad lidmi s jejich přístupem k životu smekám :godlike:  :godlike: :godlike:  a jsem ráda, že existují, že jsou.
S takovými lidmi je na světě hezky. :)

Blossom napsal(a):

Tento příspěvek .......
S takovými lidmi je na světě hezky. :)

Tak to se mi moc libi.Mela by si to precist Vilemina. zabloudit je nekdy legrace.

Dívám se každý týden na ČT2 na Manželské etudy po 20 letech, časosběrný seriál skvělé dokumantaristky Heleny Třeštíkové. I když jsem celý seriál osudů 6 manželských dvojic už jednou viděla a obrysy jejich příběhů si z minula pamatuju, sedím u televize a dívám se jak uhranutá. To je tak nesmírně pravdivé, ze života, život v jeho kráse i krutosti, vztahy v jejich šťastných obdobích i krizích...

To zas nebudu moct dneska spát, jako vždy, když na mě něco silně emocionálně zapůsobí. Z dnešního příběhu mě dojímá snaha a pracovitost toho páru, chce se mi plakat nad bezmocností nad odklonění jednoho z jejich synů od rodiny k drogám, a chce se mi i plakat dojetím nad tím, jak i po více než 20 letech má  vztah těch manželů hloubku, hodnotu a lásku. I přes všechny těžkosti a krize, které spolu ustáli.

Na závěr on říká, že by jinou ženskou než svou ženu nechtěl. Ona chvíli před tím řekla jinými slovy totéž. A ona v úplném závěru tak krásně optimisticky říká - Budeme mít spolu krásné stáří.
Musí jim teď asi pískat v uších, jak na jejich osud myslím. A jak jim strašně přeju, aby to stáří spolu měli klidnější, krásné a spokojené.

Moc by mě zajímalo, co je dnes s jejich dětmi.

Judyna napsal(a):

Moc by mě zajímalo, co je dnes s jejich dětmi.

Mě také, obávám se, že ten Martin ( holdující drogám) bohužel nemůže dopadnout dobře... :(
Ale u ostatních 4 dětí věřím a doufám, že to bude vše OK.

U jejich rodičů se bojím toho, aby se z toho všeho nezhroutili a taky aby to i podnikatelsky ustáli. Tolik věřili tomu svému obchodu s nábytkem, tolik energie a peněz do toho dali a asi se i hodně zadlužili. Když ten obchod nešel příliš před cca 5 lety, jak asi překonávají krizi, když teď se už pár let prodává vše o tolik tíž...

On se tam zmiňuje v jedné části dokumentu: Všechno jsme pro to udělali, máme konečně hotovo, devět lidí z deseti nám to tady všechno chválí, jak to tu máme hezké....a nikdo z nich si nakonec nic nekoupí....:(
Tento pocit na vlastní kůži znám, z jednoho svého životního období....

Snat to ustáli, ten jejich obchod se ještě drží - hned včera jsem to hledala na netu. Ta dvojice byla velice šikovná a moc se k sobě hodili. Přesto jejich děti nepůsobili šťastně - ani jedno z nich.

Myslím , že martin jim měl ukázat, že jsou i lidé s jinými hodnotami. A jeho matka intuitivně věděla jak se zachovat, problémem byl vztah otec syn. Snad se jim daří. Přes věšechnu svoji akčnost si vzali na bedra velkou zátěž.

Pročítám teď jednu knížku o fungování rodinného systému a tam se mimo jiné říká, že druhorozené dítě má tendenci zviditelňovat nevyřešené problémy matky (prvorozené na sebe natahuje a projevuje potlačené stránky osobnosti otce). Když se na to podívám touto optikou, Martin vlastně mluví hodně podobně jako svá matka, hlavně o svobodě, utíkání a radosti z toho "prát se se životem" (i když on se pere radši s kamarády než s problémy, ta akčnost a odpor ke klidu je tam stejný). Dalo by se říct, že je na matku napojený a ventiluje její tlak a touhu od té rodiny utéct a dělat si jen to, co chci. A trochu se zastavit a zamyslet, k tomu je opravdu přinutil až on.

A říkat 80% bdělého času stráveného v práci (fyzicky v práci, mentálně asi 95% času podle toho, jak působil ten otec - viz jeho utrpení na dovolené apod.) "dělám všechno pro rodinu" je při bližším pohledu taky zajímavý námět k zamyšlení.

Manžel mi rozprával príhodu z tohoto týždňa, ktorá sa mu stala po ceste na východ. Prechádzal po ceste 1 triedy (R1) a na jednom úseku mu z bočnej strany vyletel holub, zareagoval a spomalil, akoby v predtuche, že sa môže niečo stať. V zápätí sa na cestu za holubom rozbehla žena, vôbec sa neobzerala, proste vybehla na cestu a začala sa hnať za holubom.:dumbom:  Našťastie stihol zabrzdiť a zastavil na krajnici. Keď sa ženy spýtal, či si uvedomuje, že je na rýchlostnej komunikácii a že ohrozuje seba i vodičov, akoby precitla, ospravedlnila sa a vysvetľovala mu, že chcela len zachrániť holuba, ktorého nechtiac zrazila a zranila mu krídlo. Toto fakt nepochopím, čo sa to udeje v hlave človeka, že je schopný takto riskovať :co:

Já dnes víc než kdy jindy přemýšlím nad otřepanou formulací "Co od života vlastně chci?" Mám pocit, že první, co mě napadne, je "štěstí", ale do konce už tu myšlenku nedovedu. Zjistila jsem, že štěstí je pro mě něco jako DOKONALOST, a z té mám odjakživa strach, nebo spíš odstup. Nehraju na sliby typu "Budu šťastná, až se vdám.", nebo "Budu šťastná, až dostanu zaměstnání snů, dům, auto....."
Kam se budu vyvíjet dál, až budu "tohle všechno" mít?

Dnes mi nejde z hlavy příběh, který je popisován v MF Dnes. Je to velmi silný a smuný příběh...

Je to o kytarovém virtuosovi Štěpánovi Rakovi. Už v nějakém jeho předchozím rozhovoru jsem četla, že on ví, že jeho původ je zastřen tajemstvím. Že byl už jako maličký adopotován manželi Rakovými, a že o svém původu ví jen to, že se v roce 1945 dostal prý do Prahy s Rudou armádou.
V dnešním rozhovoru mluví už o nalezení svého bratra.

Ale vezměme to od začátku: Prý si jeho adoptivní maminka nepřála, aby hledal své kořeny. Tak to její přání respektoval, dokud žila, a po svém původu začal pátrat až po její smrti. Zjistil, že jeho maminka byla zdravotnice z Podkarpatské Rusi, která byla do konce války součástí tehdejšího Československa. Jako zdravotnice doprovázela armádu, byla i u bitvy o Duklu, tehdy už těhotná. Po příjezdu do Prahy porodila syna. On byl ale nemocný, musel na čas  do nemocnice. Tak ona v té době, co byl synek v nemocnici, napakovala dva kufry potravinami a jela domů na Podkarpatskou Rus, je tam dovézts vé rodině, protože tam byl tehdy hladomor. Jela tam jen na otočku. Netušila ale, že už se nedostane zpět, mezitím Podkarpatská Rus připadla Sovětskému Svazu a Stalin neprodyšně uzavřel hranice.
Podařilo se jí dostat se do Čech teprve po 4 letech. Štěpán Rak si prý po tomto zjištění matně vybavil zoufalou paní, která prý klečela několik dní u jejich domu, a maminka Raková Štěpána zaháněla vždycky domů.

Pan Rak tohle vypátral asi nedávno, zjistil dokonce, že má bratra. Ale trochu váhal s jeho navštívením, bylo to pro něj citlivé, sbíral prý odvahu. A pak měl koncert v Kyjevě. Na závěr ovace....a najednou se před ním objevil prošedivělý muž, a řekl mu -  Šťopko, já jsem tvůj bratr. Padli si do náruče a plakali, nejen oni dva, ale všichni, kdo byli svědkem této scény.

Přiznávám, i já teď, co vám to píšu, mám v očích slzy. Nad tím, jak se ten život někdy zvláštně  a smutně zamotá.
Nejde mi z hlavy ta situace - čtyřletý, nic netušící klučina, klečící prosící zoufalá žena- jeho matka, a na druhé straně zoufalá a "své" dítě si bránící matka adoptivní. Strašlivá situace, která nemá žádné dobré řešení. Jen samá špatná.
Nedovedu si představit být v situaci ani jedné z obou těch žen, jen z té představy mi přechází mráz po zádech. A chápu obě.

A tak si říkám: Buďme rádi, že žijeme v klidných dobách. Že se nemusíme potýkat s takovýmito situacemi.
Na tento příběh asi nikdy nezapomenu. A na koncertu Štěpána Raka jsem kdysi byla, a tak si asi zajistím lístky na nějaký další. Budu poslouchat jeho úžasnou hudbu, a budu přemýšlet o jeho osudu, i obecně o podivných cestách lidského života.....

z toho až mrazí.

Ještě mne napadá - co se stalo s tím dítětem Rakovy adoptivní maminky? Jak muselo být jí, když se za ním nemohla vrátit k vůli těm uzavřeným hranicím?

A taky - jak by se asi vyvíjel osud Raka, kdyby zůstal na Ukrajině? Jak by tam žil? Jaká by byla jeho životní cesta? Byl by z něho hudebník? Možná ta rodina, ze které byl odvezen, byla slušná, možná by živořil v bídě, nebo by už ani nežil?
Ten bratr - měl stejné rodiče?  Nebo se pan Rak narodil nějaké svobodné matce bez budoucnosti, která se později vdala a měla bratra?

Amely - já jsem to pochopila tak, že jeho biologická matka byla ta těhotná ukrajinka co tu musela nechat dítě a pak se pro ně nemohla vrátit...to mezitím adoptovali jiní rodiče a když se vrátila po 4 letech, už se ho nedobyla...

aha, to máš pravdu, nečetla jsem pořádně, ona se pak asi vrátila na Ukrajinu a založila tam novou rodinu????

amely napsal(a):

z toho až mrazí.

Ještě mne napadá - co se stalo s tím dítětem Rakovy adoptivní maminky? Jak muselo být jí, když se za ním nemohla vrátit k vůli těm uzavřeným hranicím?

A taky - jak by se asi vyvíjel osud Raka, kdyby zůstal na Ukrajině? Jak by tam žil? Jaká by byla jeho životní cesta? Byl by z něho hudebník? Možná ta rodina, ze které byl odvezen, byla slušná, možná by živořil v bídě, nebo by už ani nežil?
Ten bratr - měl stejné rodiče?  Nebo se pan Rak narodil nějaké svobodné matce bez budoucnosti, která se později vdala a měla bratra?

Amely, nevím, zda jsem to napsala jasně - adoptivní maminka, paní Raková, zřejmě žádné své dítě neměla, a právě adoptovaný Štěpán Rak, dítě, kterézáhadně zůstalo v nemocnici, protože se jeho biologická mamina z Podkarpatské Rusi už pro něj nemohla vrátit, byl asi jediným jejím dítětem.
Biologická maminka ho tu nenechala, nebo v žádném případě nechtěla nechat, jela jen zachránit své příbuzné před hladem, se 2 kufry jídla, a chtěla se hned vrátit, ale už ji nepustili...
Možná - raděj si to přečtěte v té MF Dnes, přímo od zdroje...

Ano, lze se domýšlet, jak by asi on žil, kdyby zůstal na Ukrajině. Možná jinak, to je pravda.

Ale amely, hodně mě zaráží tvá zmínka v poslední větě  - o svobodné matce bez budoucnosti???
Kdo to může takto označit? Je snad každá žena, která (z jakýchkoli důvodů) zůstala na výchovu dítěte sama, bez budoucnosti? To by tedy znamenalo, že matkami bez budoucnosti jsme byly třeba právě i my dvě (byť ne svobodnými, ale rozvedenými,ale v praxi to vychází nastejno...)? Já jsem se jako matka bez budoucnosti nikdy necítila, i když jsem děti dovychovala sama

To mi nějak hlava nebere....ale možná to jen vyznělo jinak, než jsi chtěla....

amely napsal(a):

aha, to máš pravdu, nečetla jsem pořádně, ona se pak asi vrátila na Ukrajinu a založila tam novou rodinu????

Amely, pokud jsem dobře pochopila příběh, jak byl popsaný v MF Dnes, tak ona se na Ukrajinu nevrátila pak.
Ona tam odjela na otočku s tím jídlem pro příbuzné (když syn byl pár dní v nemocnici - tehdy asi ještě maminky nesměly být v nemocnici s dětmi, jako je to dnes - domnívám se), ale mezitím Stalin zavřel hranice, protože Podkarpatská Rus, dříve součást Československa, tou dobou právě mocenským dělením připadla Sovětskému svazu.
Ta biologická matka se za synkem zpět do Prahy prostě už nemohla vrátit. No a v Praze, v té nemocnici, kde on mezitím byl, si (asi - domnívám se) mysleli, že ho tam nechala, zbylo jim tam najednou bezprizorné dítě, a tak ho dali k adopci...

A tak si říkám: Buďme rádi, že žijeme v klidných dobách. Že se nemusíme potýkat s takovýmito situacemi.

To samé mě napadlo včera. Byla jsem v kině - Habermannův mlýn. Dokud budu moct řešit blbiny, budu šťastná a spokojená. :/

Blossom napsal(a):

amely napsal(a):

z toho až mrazí.

Ještě mne napadá - co se stalo s tím dítětem Rakovy adoptivní maminky? Jak muselo být jí, když se za ním nemohla vrátit k vůli těm uzavřeným hranicím?

A taky - jak by se asi vyvíjel osud Raka, kdyby zůstal na Ukrajině? Jak by tam žil? Jaká by byla jeho životní cesta? Byl by z něho hudebník? Možná ta rodina, ze které byl odvezen, byla slušná, možná by živořil v bídě, nebo by už ani nežil?
Ten bratr - měl stejné rodiče?  Nebo se pan Rak narodil nějaké svobodné matce bez budoucnosti, která se později vdala a měla bratra?

Amely, nevím, zda jsem to napsala jasně - adoptivní maminka, paní Raková, zřejmě žádné své dítě neměla, a právě adoptovaný Štěpán Rak, dítě, kterézáhadně zůstalo v nemocnici, protože se jeho biologická mamina z Podkarpatské Rusi už pro něj nemohla vrátit, byl asi jediným jejím dítětem.
Biologická maminka ho tu nenechala, nebo v žádném případě nechtěla nechat, jela jen zachránit své příbuzné před hladem, se 2 kufry jídla, a chtěla se hned vrátit, ale už ji nepustili...
Možná - raděj si to přečtěte v té MF Dnes, přímo od zdroje...

Ano, lze se domýšlet, jak by asi on žil, kdyby zůstal na Ukrajině. Možná jinak, to je pravda.

Ale amely, hodně mě zaráží tvá zmínka v poslední větě  - o svobodné matce bez budoucnosti???
Kdo to může takto označit? Je snad každá žena, která (z jakýchkoli důvodů) zůstala na výchovu dítěte sama, bez budoucnosti? To by tedy znamenalo, že matkami bez budoucnosti jsme byly třeba právě i my dvě (byť ne svobodnými, ale rozvedenými,ale v praxi to vychází nastejno...)? Já jsem se jako matka bez budoucnosti nikdy necítila, i když jsem děti dovychovala sama

To mi nějak hlava nebere....ale možná to jen vyznělo jinak, než jsi chtěla....

Blossom- myslím, že je  velký rozdíl mezi svobodnou matkou dnes tady a svobodnou matkou těsně po válce na Ukrajině - tehdy úplně zničené válkou.

Píšeš, že tehdy nemohly maminky zůstávat s dětmi v nemocnici.
Já si to představuji asi takto, doprovázela vojáky, otěhotněla s některým z nich, ten možná padl a tak se dostala do rozbombardované Prahy - svobodná těhotná Ukrajinka. někde tam porodila, pak žila nevím kde, někde v chudobinci, myslím, že tehdy bylo tolik problémů, že o takovou mámu s dítětem se nikdo nezajímal. Možná mu ta paní Raková i zachránila život, tehdy bylo sirotků a dětí v nouzi strašně moc.


Já jsem to původně pochopila tak, že ta paní, když musela zůstat na Ukrajině, tak si tam našla nějaké jiné dítě v nouzi a to si pak přivezla do Prahy - takže ta těhotná zdravotnice byla ta adoptivní matka malého Raka.


Myslela jsem, že se na Ukrajinu vrátila až poté, co se marně snažila získat syna do své péče, když viděla, jak je to beznadějné, a až pak založila novou rodinu.

Tenhle pripad pana Raka me tedy taky velice dojima.

Neumim si predstavit ,co bych delala, byt  v situaci te zeny. Nejdriv porodi jako nevdana dite, coz zrivna neni pro slabsi povahy a pak se vrati do povalecneho doslova hladomoru, aby pomahala jak muze. A pak rachle zpet za novorozencem. A to ji nevyslo. hranice se zavrely a ona musela v silene povalecne zemi zustat. Tohle nepochopim, jak je mozne takhle zavirat lidi. A konkretne maminky od novorozenat. Tomu rikam brutalita a sadismus.

Je dobre , ze tu vesmes resime lehci pripady.

Blossom napsal(a):

Dnes mi nejde z hlavy příběh, který je popisován v MF Dnes. Je to velmi silný a smuný příběh...

Je to o kytarovém virtuosovi Štěpánovi Rakovi. Už v nějakém jeho předchozím rozhovoru jsem četla, že on ví, že jeho původ je zastřen tajemstvím. Že byl už jako maličký adopotován manželi Rakovými, a že o svém původu ví jen to, že se v roce 1945 dostal prý do Prahy s Rudou armádou.
V dnešním rozhovoru mluví už o nalezení svého bratra.

Ale vezměme to od začátku: Prý si jeho adoptivní maminka nepřála, aby hledal své kořeny. Tak to její přání respektoval, dokud žila, a po svém původu začal pátrat až po její smrti. Zjistil, že jeho maminka byla zdravotnice z Podkarpatské Rusi, která byla do konce války součástí tehdejšího Československa. Jako zdravotnice doprovázela armádu, byla i u bitvy o Duklu, tehdy už těhotná. Po příjezdu do Prahy porodila syna. On byl ale nemocný, musel na čas  do nemocnice. Tak ona v té době, co byl synek v nemocnici, napakovala dva kufry potravinami a jela domů na Podkarpatskou Rus, je tam dovézts vé rodině, protože tam byl tehdy hladomor. Jela tam jen na otočku. Netušila ale, že už se nedostane zpět, mezitím Podkarpatská Rus připadla Sovětskému Svazu a Stalin neprodyšně uzavřel hranice.
Podařilo se jí dostat se do Čech teprve po 4 letech. Štěpán Rak si prý po tomto zjištění matně vybavil zoufalou paní, která prý klečela několik dní u jejich domu, a maminka Raková Štěpána zaháněla vždycky domů.
Pan Rak tohle vypátral asi nedávno, zjistil dokonce, že má bratra. Ale trochu váhal s jeho navštívením, bylo to pro něj citlivé, sbíral prý odvahu. A pak měl koncert v Kyjevě. Na závěr ovace....a najednou se před ním objevil prošedivělý muž, a řekl mu -  Šťopko, já jsem tvůj bratr. Padli si do náruče a plakali, nejen oni dva, ale všichni, kdo byli svědkem této scény.
Přiznávám, i já teď, co vám to píšu, mám v očích slzy. Nad tím, jak se ten život někdy zvláštně  a smutně zamotá.
Nejde mi z hlavy ta situace - čtyřletý, nic netušící klučina, klečící prosící zoufalá žena- jeho matka, a na druhé straně zoufalá a "své" dítě si bránící matka adoptivní. Strašlivá situace, která nemá žádné dobré řešení. Jen samá špatná.
Nedovedu si představit být v situaci ani jedné z obou těch žen, jen z té představy mi přechází mráz po zádech. A chápu obě.
A tak si říkám: Buďme rádi, že žijeme v klidných dobách. Že se nemusíme potýkat s takovýmito situacemi.
Na tento příběh asi nikdy nezapomenu. A na koncertu Štěpána Raka jsem kdysi byla, a tak si asi zajistím lístky na nějaký další. Budu poslouchat jeho úžasnou hudbu, a budu přemýšlet o jeho osudu, i obecně o podivných cestách lidského života.....

Je to smutná situácia, ale minimálne pre dieťa určite lepšia, ako keby ho nechcel nikto... a takých sú pritom plné detské domovy.

Ale s vďakou za život v mierových, relatívne pokojných a príjemných časoch, sa nedá nesúhlasiť.

Selima napsal(a):

Blossom napsal(a):

Dnes mi nejde z hlavy příběh, který je popisován v MF Dnes. Je to velmi silný a smuný příběh...

Je to o kytarovém virtuosovi Štěpánovi Rakovi. Už v nějakém jeho předchozím rozhovoru jsem četla, že on ví, že jeho původ je zastřen tajemstvím. Že byl už jako maličký adopotován manželi Rakovými, a že o svém původu ví jen to, že se v roce 1945 dostal prý do Prahy s Rudou armádou.
V dnešním rozhovoru mluví už o nalezení svého bratra.

Ale vezměme to od začátku: Prý si jeho adoptivní maminka nepřála, aby hledal své kořeny. Tak to její přání respektoval, dokud žila, a po svém původu začal pátrat až po její smrti. Zjistil, že jeho maminka byla zdravotnice z Podkarpatské Rusi, která byla do konce války součástí tehdejšího Československa. Jako zdravotnice doprovázela armádu, byla i u bitvy o Duklu, tehdy už těhotná. Po příjezdu do Prahy porodila syna. On byl ale nemocný, musel na čas  do nemocnice. Tak ona v té době, co byl synek v nemocnici, napakovala dva kufry potravinami a jela domů na Podkarpatskou Rus, je tam dovézts vé rodině, protože tam byl tehdy hladomor. Jela tam jen na otočku. Netušila ale, že už se nedostane zpět, mezitím Podkarpatská Rus připadla Sovětskému Svazu a Stalin neprodyšně uzavřel hranice.
Podařilo se jí dostat se do Čech teprve po 4 letech. Štěpán Rak si prý po tomto zjištění matně vybavil zoufalou paní, která prý klečela několik dní u jejich domu, a maminka Raková Štěpána zaháněla vždycky domů.
Pan Rak tohle vypátral asi nedávno, zjistil dokonce, že má bratra. Ale trochu váhal s jeho navštívením, bylo to pro něj citlivé, sbíral prý odvahu. A pak měl koncert v Kyjevě. Na závěr ovace....a najednou se před ním objevil prošedivělý muž, a řekl mu -  Šťopko, já jsem tvůj bratr. Padli si do náruče a plakali, nejen oni dva, ale všichni, kdo byli svědkem této scény.
Přiznávám, i já teď, co vám to píšu, mám v očích slzy. Nad tím, jak se ten život někdy zvláštně  a smutně zamotá.
Nejde mi z hlavy ta situace - čtyřletý, nic netušící klučina, klečící prosící zoufalá žena- jeho matka, a na druhé straně zoufalá a "své" dítě si bránící matka adoptivní. Strašlivá situace, která nemá žádné dobré řešení. Jen samá špatná.
Nedovedu si představit být v situaci ani jedné z obou těch žen, jen z té představy mi přechází mráz po zádech. A chápu obě.
A tak si říkám: Buďme rádi, že žijeme v klidných dobách. Že se nemusíme potýkat s takovýmito situacemi.
Na tento příběh asi nikdy nezapomenu. A na koncertu Štěpána Raka jsem kdysi byla, a tak si asi zajistím lístky na nějaký další. Budu poslouchat jeho úžasnou hudbu, a budu přemýšlet o jeho osudu, i obecně o podivných cestách lidského života.....

Je to smutná situácia, ale minimálne pre dieťa určite lepšia, ako keby ho nechcel nikto... a takých sú pritom plné detské domovy.

Ano, svým způsobem je to výhra, že byl vůbec adoptován,taky mohl skončit v dětském domově tady a nebo v horším případě (kdyby si ho vyžádala sovětská strana jako svého občana - což se někdy prý stávalo - viz film Kolja) v dětském domově tam... :(

Přemýšlela jsem o tom, a právě tento jediný pozitivní fakt na této strašné situaci by mi snad pomohl to přežít (bráno očima té biologické maminky) tedy  to, že bych věděla, že mé dítě má aspoň rodinu, a že je o něj postaráno, a že je (snad) spokojené....ale rvalo by mi to srdce, vědět, že kdesi v cizí zemi vyrůstá můj syn a já za ním nemůžu...

...co všechno musí někteří lidé přežít, s čím vším se musí nějak nakonec smířit..... :(

Njn, ono je otázka, či by ho na Ukrajine mama samoživiteľka v tých časoch vôbec uživila... :grater: :kapitulation: Možno to takto bolo lepšie aj preňho - aspoň materiálne - a holt s tým, že sa má dobre s niekým iným sa mame žilo aspoň o niečo ľahšie. Na druhej starne to nemala ľahké ani "macocha" - ujmeš sa siroty a po 4 rokoch sa zjaví biologická mama a chce dieťa odviezť 500 km niekam do divočiny... :rolleyes: Jedno lepšie ako druhé.

Odpověď na tématickou otázku:Co jiného než mezilidské vztahy. Konkrétně - rodinné.Pro mě nepochopitelné jednání mé švagrové. Tak se zamýšlím nad tím jestli nejsem k.r.á.v.a, když jsem jí tolikrát omlouvala před ostatními. No,mám rozhodně o čem přemýšlet.

Dnes ráno jsem zapnula při snídani televizi a právě tam mluvila  spisovatelka Zuzana Maléřová o své nové knize Šťastná hodina. Jde prý o zpracování rozhlasových reportáží s několika  lidmi.
Knihy od Zuzany Maléřové ráda čtu, oslovuje mě její přístup, tak si tuhle knihu taky určitě seženu.
Mluvila o ní, a říkala, že každé to setkání s těmi jednotlivými lidmi jí hodně dalo, byla to taková šťastná hodina, strávená společně...

Ona píše vždy o známých lidech, o hercích, slavných lékařích, zpěvácích... Chápu to, za prvé se v tom světě pohybuje, a za druhé to je už určitá jistota prodejnosti knihy, když je to o známých tvářích.

Mě ale napadlo, že je to vlastně škoda, že pozornost je upřená v té knížce jen na herce apod. Že já sama znám několik lidí, jejichž příběh či rozhovor s nimi byl pro mě nesmírně obohacující. Přestože to jsou úplně "obyčejní" lidé, jedni z nás.
No a tak mám inspiraci do budoucna. Možná něco takového někdy sepíšu. Určitě to nebude kasovní trhák, ale přesto to bude mít cenu. Kdyby pro nikoho jiného, tak pro mě a pro ně. :)

Blossom napsal(a):

Že já sama znám několik lidí, jejichž příběh či rozhovor s nimi byl pro mě nesmírně obohacující. Přestože to jsou úplně "obyčejní" lidé, jedni z nás.
No a tak mám inspiraci do budoucna. Možná něco takového někdy sepíšu. Určitě to nebude kasovní trhák, ale přesto to bude mít cenu. Kdyby pro nikoho jiného, tak pro mě a pro ně. :)

Jdi do toho....psát umíš krásně :-)

není to jen dnes, je to poslední měsíc.
Minulý měsíc jsme prvně v životě zkontaktovala svého bio - otce. Hned mo odepsal a od té doby si píšeme tak dvě tři věty obden. jednou jsme se setkali ( já bydlím blízko Prahy a on za Brnem).
A zamyšlení? Jak moc jsou pro nás důležité naše kořeny? Jak moc je důležité vědět , jací a kým jsou vaši bio - rodiče?

Informace z jedné statistiky kde se říká,že jen 4 % lidiček jsou svému partnerovi opravdu věrní. No, čekala jsem víc,dost mě to překvapila,ale asi jsem naivka.

mě to nepřekvapuje, dneska je všechno jen o penězích a sexu.

PPavlaa napsal(a):

mě to nepřekvapuje, dneska je všechno jen o penězích a sexu.

to je dost smutné, když si tohle myslíš

Mě dnes inspirovala Luminka. K zamyšlení nad tím, jaký rozdíl je mezi lidmi. Někdo za život zažije tolik neštěstí, tragédií, nemocí... A nezlomí ho to. Když jsem viděla dokument o češkách, které za války odvlékli do gulagů a ony tam strávily třeba dvacet let, celý produktivní život, kdy mohly mít manžele, děti, užívat si... A dnes jsou klidné, nemluví o tom se záští, prostě skoro umřely, takže okolnosti, za kterých přežily, jim dnes připadají nepodstatné... A Luminka skončila na pracáku a přestože má zdravé děti na VŠ a manžela, který asi nebude nijak "odchýlený od průměru", tak se chová, jako by to byla naprostá apokalypsa, zkáza, hrůza, prohra a já nevím co ještě... Ach jo... Všechno je tak relativní...

agewa napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

mě to nepřekvapuje, dneska je všechno jen o penězích a sexu.

to je dost smutné, když si tohle myslíš

spíš je smutné, že to kolem sebe vidím.

já si myslím, že to není vůbec tak jednoduché a černo - bílé.
vem si - před 100lety bylo nutné pro ženu být vdaná , za kohokoliv, před 50lety stačilo , když ....nepije, nebije tě, za ženskýma nechodí....no a dnes už je to málo. Chceme po chlapech , aby byli soucitní, spolupracovali ....prostě věc, které je nikdo nenaučil.tak hledáme. Vdáš se a pak zjistíš, že tvůj muž ti nedokáže naplnit tvoje očekávání, tak hledáš dál.
To samý chlapy. je učili, že stačí , aby uživili rodinu a nic víc. tak se ožení a najednouzjistí, že to ženě nestačí. není to její chyba, není to jeho chyba , tak on hledá někoho, komu by to (bez ironie) stačilo , jaký je.
a že je spousta lidí v té době zadaná? Logicky, uvědom si, jak dlouho žijeme, jak dlouho jsme v páru (právě třeba proti našim předkům před 100- 200lety).
no a většině se nechce třeba po 10letech se hned rozvádět. proč? nemá kam jít, kde bydlet, nechce přijít o děti, o určité pohodlí, vysvětlovat rodičům , ženě/muži, že to je "jen" protože si nerozumíte atd.

prostě je to daleko složitější.
Jo a mimochodem - já patřím mezi ty 4 %.

agew, ale já netvrdím, že je všechno černobílé, ani jsem neměla v úmyslu to tu takhle rozebírat, to by bylo na dlouho. jen vidím, že se celkově tak něják vztahy i hodnoty posunuly někam jinam. toť vše.
a už vůbec to nebylo myšleno na tebe, kam patříš nebo tak. hájit se nemusíš, to nebylo myšleno na tebe, jestlis to tak pochopila.

PPavlaa napsal(a):

agew, ale já netvrdím, že je všechno černobílé, ani jsem neměla v úmyslu to tu takhle rozebírat, to by bylo na dlouho. jen vidím, že se celkově tak něják vztahy i hodnoty posunuly někam jinam. toť vše.
a už vůbec to nebylo myšleno na tebe, kam patříš nebo tak. hájit se nemusíš, to nebylo myšleno na tebe, jestlis to tak pochopila.

to nebylo o tom, že se hájím. to bylo o tom, že i když já tu potřebu (naštěstí) nikdy neměla, vidím, že to není tak jednoduché.
ano, vztahy a hodnoty se posunuly jinam...to, co stačilo ( muselo stačit)ve vztahu mojí babičce, nestačí dneska mě. to s čím si v hodnotách vystačil můj děda, dneska chlap neobstojí.a jak jinak to najít, než prostě hledat?
tím nechci říct, že být nevěrný je normální či dokonce chválihodné. Chci tím říct, že v současné době je to jedno z východisek nebo možností, jak najít sám sebe a vztah, který hledám - chci.
všichni hledají, jaký vztah jim bude vyhovovat, jaký partner je pro ně v určitou dobu ten nejvhodnější. jen někteří to hledají tímto smutným a bolestným způsobem.

ovšem než jsem dospěla k tomuto názoru, taky jsem vinila ty hrozné nevěrníky. dneska to tak už nevidím, no a jsem moc ráda.

agew, já to celé myslela úplně jinak, obě mluvíme o něčem jiným, nezlob se. ty tu mluvíš o tom, že tvý babičce stačilo, když chlap donesl domů peníze, ty chceš po chlapovi i aby myl  nádobí, staral se o děti atd (jen příklad). tohle jsou podle mě NÁROKY  které na vztah (partnera) máme. ne HODNOTY.
a už vůbec tady nikde neplivu na nevěrníky. nevím, kde jsi na to přišla.

agewa napsal(a):

není to jen dnes, je to poslední měsíc.
Minulý měsíc jsme prvně v životě zkontaktovala svého bio - otce. Hned mo odepsal a od té doby si píšeme tak dvě tři věty obden. jednou jsme se setkali ( já bydlím blízko Prahy a on za Brnem).
A zamyšlení? Jak moc jsou pro nás důležité naše kořeny? Jak moc je důležité vědět , jací a kým jsou vaši bio - rodiče?

Agewo, tvůj příspěvek mě hodně zaujal.

Za sebe (na vytučněné) odpovím: S biologickými rodiči to já mám naštěstí jednoduché - vychovávali mě v klasické rodině.
Ale opravdu by mě zajímala odpověď na tuto otázku od tebe, agewo: Jak toto vnímají ti, kteří poznají své biologické rodiče až v dospělosti?
Jestli můžeš, agewo prosím, popiš trochu své pocity - chyběl ti biologický otec v dětství? Co tě motivovalo k tomu ho nyní vyhledat? Jaké z toho máš pocity dnes? Jsi ráda, že víš, kdo to je? Chceš s ním navázat opravdový vztah dcera-otec?

Na první otázku z vytučněného odpovídám: Ano, je to pro mě důležité. Zajímavé je to, že je to pro mě s postupujícím věkem stále důležitější - třeba ve 20 letech mě byli mí dávnější předkové celkem ukradení. Teď mě čím dál tím víc zajímají jejich příběhy, osudy, ale celkově i příbuzní obecně, rodokmen atd., atd.....

Krásny deň.

Blossom napsal(a):

agewa napsal(a):

není to jen dnes, je to poslední měsíc.
Minulý měsíc jsme prvně v životě zkontaktovala svého bio - otce. Hned mo odepsal a od té doby si píšeme tak dvě tři věty obden. jednou jsme se setkali ( já bydlím blízko Prahy a on za Brnem).
A zamyšlení? Jak moc jsou pro nás důležité naše kořeny? Jak moc je důležité vědět , jací a kým jsou vaši bio - rodiče?

Agewo, tvůj příspěvek mě hodně zaujal.

Za sebe (na vytučněné) odpovím: S biologickými rodiči to já mám naštěstí jednoduché - vychovávali mě v klasické rodině.
Ale opravdu by mě zajímala odpověď na tuto otázku od tebe, agewo: Jak toto vnímají ti, kteří poznají své biologické rodiče až v dospělosti?
Jestli můžeš, agewo prosím, popiš trochu své pocity - chyběl ti biologický otec v dětství? Co tě motivovalo k tomu ho nyní vyhledat? Jaké z toho máš pocity dnes? Jsi ráda, že víš, kdo to je? Chceš s ním navázat opravdový vztah dcera-otec?

Na první otázku z vytučněného odpovídám: Ano, je to pro mě důležité. Zajímavé je to, že je to pro mě s postupujícím věkem stále důležitější - třeba ve 20 letech mě byli mí dávnější předkové celkem ukradení. Teď mě čím dál tím víc zajímají jejich příběhy, osudy, ale celkově i příbuzní obecně, rodokmen atd., atd.....

S tím rodokmenem mě to taky napadlo, když jsem byla mladší, tak jsem to taky neřešila.

agewa napsal(a):

prostě je to daleko složitější.
Jo a mimochodem - já patřím mezi ty 4 %.

otevřu stránku, letím očima po řádcím, odspodu...a koukám, tady se někdo otevřeně přiznává ke své orientaci...Obdivuji odvahu

pak čtu dál...a ono je to jinak  :)

laminanonte napsal(a):

agewa napsal(a):

prostě je to daleko složitější.
Jo a mimochodem - já patřím mezi ty 4 %.

otevřu stránku, letím očima po řádcím, odspodu...a koukám, tady se někdo otevřeně přiznává ke své orientaci...Obdivuji odvahu

pak čtu dál...a ono je to jinak  :)

:D:D:D

tak zrovna jsem se vrátila  (nikoliv z hradu ) , ale z druhého setkání s otcem. tím, že bydlíme od sebe tak daleko, je to složité.
zkusím alespon na něco odpovědět. v dětství mi otec nechyběl, nevěděla jsem to do 11, pak zcela náhodou.bohužel to, že s námi nikdy nežil , ovlivnilo vztah mojí mamky ke mě  ( už jsem to tu poárkrát nakousla) dost negativně.
jaké z toho mám dnes pocity? hrozně pěkné, někdo, kdo to nezažil , si asi nedokáže představit, co je to za pocit, že jste někomu vzhledem, povahou podobná, že nejste (úplná kukačka" , jak to vypadalo dřív, prootže moje máma i sestra jsou tmavé, dost dramatické typy a já klidná voda .
nevím, jestli dokážeme navázat vztah otec - dcera. ani jeden nechceme nic moc plánovat, ovšem je pravda, že se "známe" měsíc a oba máme pocit, že je to o hodně déle.

Taky jsem se vrátila. Pro změnu od soudu s otcem neplatičem výživného. Bylo to hnusné. Měl přesně pozjišťováno, co vlastním, co jsem vydělala, ani v nejmenším se nezajímal o děti.
Jednou děti dorostou, budou se třeba chtít vidět s otcem, který se o ně nikdy nezajímal a nepřispěl ani korunu na jejich výživu. Čekala jsem dost dlouho, že se začne zajímat.
Starší dceři jsem vyčíslila, kolik jí dluží, bavíme se o tom, jak se musím dřít abych ji uživila. Spíš proto, aby se poučila a nenašla si nikoho podobného.
Takto se otec nechová. Jestli se s ním bude chtít jednou stýkat se uvidí  Ale realita je, že se k ní zachoval jako ta nejhorší hyena.

Nedávno jsem se dívala na Talentmánii. Byl tam jeden umělec, uváděl, že má 2 dcery. Jenže - já osobně znám jeho první ženu - s tou má 2 dospělé syny, které tam zapřel. Nikdy se o tu první rodinu nestaral , zajímalo ho všechno možné, jenom ne rodina, korunu rodině taky nedal. Ti kluci vyrostli v dost velké chudobě a s otcem se vůbec nechtějí stýkat, ani s ním mluvit.

Nechci dělat závěry, ani soudit. Jen se zamýšlím, kde je ta hranice - jak se chovat k takovým otcům.

Nedávno jsem sem na tohle vlákno psala o osudu kytaristy Štěpána Raka, který mě dojal a přiměl k zamyšlení.

Dnes je o něm docela podrobná zpráva na netu, koho to zaujalo, tak celý jeho příběh nalezne zde:

http://www.novinky.cz/zena/styl/216235- … odinu.html

Tak jsem dnes ráno rovnou z noční směny  šupla do auta a vyrazila nakupovat vánoční dárky v domění ,že si to v tu bronzovou neděli odbudu, protože přes týden se vracím navečer. Ve ,,městě" Kyjově" dnes měli otevřené asi 2 Větnamci, 1elektro,1 sport a městské veřejné WC!
Takže vážení drobní obchodníci přestańte laskavě skuhrat, že vás drtí velké supermarkety-MŮŽETE SI ZA TO SAMI! Já se tedy rozhodně na nákupy do menších českých obchodů už nevydám.Přes týden pěkně po práci sednu do auta, dojedu si do nějakého velkého hypermarketu a tam si to odbudu všechno klidně až třeba do večerních hodin, v teplíčku, bez starosti, kde a za kolik zaparkuju.A takových nadšenců, kteří dnes  zmrzlí na kotek s nudlou u fifáku pobíhali po městě a cloumali s klikama u dveří kvelbů bylo fakt dost.

Vanda napsal(a):

A takových nadšenců, kteří dnes  zmrzlí na kotek s nudlou u fifáku pobíhali po městě a cloumali s klikama u dveří kvelbů bylo fakt dost.

:mad: taky se hlásím... u nás to samé! Taky jsem naivně vyrazila :dumbom: no nic příště budeme chytřejší,  a nebyla jsem tam sama...

Mě dneska přiměl k zamyšlení fakt, že jsem vyrazil do Kauflandu a než jsem tam došel (cca 10 minut pěšky), tak jsem zapomněl, co jsem tam chtěl vlastně koupit :D :D :D

Bety napsal(a):

Vanda napsal(a):

A takových nadšenců, kteří dnes  zmrzlí na kotek s nudlou u fifáku pobíhali po městě a cloumali s klikama u dveří kvelbů bylo fakt dost.

:mad: taky se hlásím... u nás to samé! Taky jsem naivně vyrazila :dumbom: no nic příště budeme chytřejší,  a nebyla jsem tam sama...

hm, měla jsem takové tušení a proto jsem raději ani nikam nevyrazila .

Me vedlo k zamysleni,kdyz jsem cetla v blesku rozhovor s jednou maminkou co ma 5 deti z nich dve jsou mimoradne nadane,ze diky skrtum ve statnim rozpoctu,kdy od ledna rusi socialni priplatek takhle rodina pride o 5 tisic.Takze ji pro 6 osob zbyde na jidlo denne 200 kc.Cetla jsem to pred tydnem a z hlavy to nemohu vymazat doted.Co za hruzy se dejou v nasem state.

Včera večer jsem viděla na ČT "Krotitele dluhů". V minulých dílech byly docela otřesné příklady. Tento díl byl trochu jiný - i když pořídit si ve středním věku hypotéku na 20 let....No , je to otázka názoru, ale každopádně mně přišlo, že za ten svůj domek platí hroznou cenu. V domku zůstaly jen dvě zřejmě dospívající děti, otec  brázdil Evropu v kamionu a matka si našla práci až ve 270 km vzdáleném městě. Jasně, finančně jim to asi pomůže, ale kde je rodina? Je to normální, aby máma dvou dětí (i když už poměrně velkých) bydlela přes týden někde na ubytovně? Já vím, že nezaměstnaní nemohou sehnat práci, ale já bych asi v takovém případě domek oželela.

Mila Blossom,

me k zamysleni denne inspiruje mnoho veci, akorat to tu nepisu, protoze :
1. mam na to tema u Zenuy, ktere toho snese hodne a mam povoleno psat vse, co me napadne.
2. by to mohla byt moje soukroma vec a moje soukromi zde neuvadim. Vse, co je zdanlive z meho soukromi, muze byt vymysleno.

Jinak ano, kdybych byl jiny, jiste bych sem asi psal. nazev tematu je skvely, takze mas jednicku s hvezdickou 1* :)

Příhoda v obchodě s obuví.Prohlížela jsem si kabelky a kousek ode mne manželský pár zkoušel boty a když hledali větší číslo, objevili v jedné z krabic staré onošené křusky.Prodavačka byla na vývrat. Přijít do obchodu ,obout si nový boty,starý dát do krabice a v klidu odejít-lidská vynalézavosta a drzost v poslední době nezná mezí.

K zamyšlení mě inspirovala otázka v reklamě v záhlaví Babinetu: Na obrázku se otáčí silueta baleríny, a u nadpisu "Je pro Vás domonantní levá nebo pravá hemisféra? " máte zadat,zda se balerína otáčí doleva či doprava.

Koukám na ni, podle mě se otáčí za svou pravou rukou, ale  dozadu.... poraďte mi někdo - i když je to dozadu, platí tedy do prava?

Tedy, s orientačním smyslem a prostorovou představivostí jsem měla problém vždycky, o tom vím. Ale že mi dělá problém rozeznat doleva a doprava, to mě přimělo k zamyšlení nad sebou... ;) :D :dumbom:

Na vojně problém pravá - levá kdysi tuším řešili pověstným seno - sláma, seno-sláma ..... :lol: Že bych už taky potřebovala tyto pomůcky? :lol:

Blossom napsal(a):

Na obrázku se otáčí silueta baleríny, a u nadpisu "Je pro Vás domonantní levá nebo pravá hemisféra? " máte zadat,zda se balerína otáčí doleva či doprava.

Koukám na ni, podle mě se otáčí za svou pravou rukou, ale  dozadu.... poraďte mi někdo - i když je to dozadu, platí tedy do prava?

Bloss, doprava.....pravá ruka (a celá postava) jde z tohohle pohledu dozadu. A opačně doleva, jde pravá dopředu, ne? :D
Totéž pravotočivá nebo levotočivá spirála, valčík doleva a doprava...

Podstatnější, než určit, která hemisféra je dominantní (navíc při změnách rozpoložení, nálady, zdrav.stavu atd se to může měnit, zítra se ti může otáčet na jinou stranu) jde o procvičení souhry hemisfér. Jde to např. tak, že vidíš tu figurku, ona se otáčí na jednu stranu - zavřeš oči a vizualizuješ otáčení na opačnou stranu. Když to děláš dobře, bude se při opětovném otevření očí otáčet na tu vizualizovanou stranu. Po chvíli cvičení se ti to podaří i s otevřenýma očima, bude se přetáčet sem tam :)

jsem dávala odkaz, ale nefungoval, tak zkusím jinej
http://legien.jex.cz/menu/test/lamac-mozku

amely napsal(a):

Taky jsem se vrátila. Pro změnu od soudu s otcem neplatičem výživného. Bylo to hnusné. Měl přesně pozjišťováno, co vlastním, co jsem vydělala, ani v nejmenším se nezajímal o děti.
Jednou děti dorostou, budou se třeba chtít vidět s otcem, který se o ně nikdy nezajímal a nepřispěl ani korunu na jejich výživu. Čekala jsem dost dlouho, že se začne zajímat.
Starší dceři jsem vyčíslila, kolik jí dluží, bavíme se o tom, jak se musím dřít abych ji uživila. Spíš proto, aby se poučila a nenašla si nikoho podobného.
Takto se otec nechová. Jestli se s ním bude chtít jednou stýkat se uvidí  Ale realita je, že se k ní zachoval jako ta nejhorší hyena.

Nedávno jsem se dívala na Talentmánii. Byl tam jeden umělec, uváděl, že má 2 dcery. Jenže - já osobně znám jeho první ženu - s tou má 2 dospělé syny, které tam zapřel. Nikdy se o tu první rodinu nestaral , zajímalo ho všechno možné, jenom ne rodina, korunu rodině taky nedal. Ti kluci vyrostli v dost velké chudobě a s otcem se vůbec nechtějí stýkat, ani s ním mluvit.

Nechci dělat závěry, ani soudit. Jen se zamýšlím, kde je ta hranice - jak se chovat k takovým otcům.

při vzpomínce na svůj soud - průběh krásný, čístý (tedy pro mě), já nic nežádala, nechala to na soudu a ani ve snu by mi nenapadl takový výsledek.
Proto se ptám, jak to dopadlo? Soudkyně sledovala pouze příjmy a věk a potřeby dítěte. Vůbec nikdo neřešil nějaký majetek.
Tak mě to tady u vás překvapilo

Dnes mě přiměla k zamyšlení jedna událost -
Včera jsem se viděla na jedné akci s našim známým - hrnul se ke mně a nastavoval mi pusu k polibku. Je to manželův kolega, s kterým jsem se já několik měsíců neviděla....bylo mi blbý ucuknout, tak jsem mu tedy pusu dala, ale bylo mi to dost nepříjemné :usch: - přitom vypadá dobře, voní atd. Ale já se prostě nerada líbám s cizím chlapem, natož tedy se ženou, to už mi přijde ještě víc :usch: Mluvila jsem o tom s manželem, tomu to přijde normální, pracuje v kultuře....U nás v práci se teda takhle nelíbáme...Máte to někdo taky tak jako já? nebo vám to nevadí?

Soleil, mě to vadí...
Nemůžu si pomoct, pokud se nejedná o rodinu (děti, manžel, rodiče), tak mi to vadí děsně... :( U tchánovců jsem s tím měla problém taky.
Mám to od malinka, co pamatuju... ani s rodiči jsem se nechtěla nějak moc pusinkovat a objímat a cicmat... máma z toho byla chudák strašně smutná, tak jsem jí jednou za čas nechala, aby mě ocumlala a nějak to přetrpěla... Syn je má naprostá kopie v tomto... jako malej mě odstrkával. Dcera by se nechala umuchlovat a uhladit do bezvědomí... Tam je nejspíš převaha genů otce. :)

Mně to nevadí. Mám ráda vřelé lidi a ne leklé lidi s nezájmem.

Jako holce mě bylo děsně nepříjemný,když jsme se jednou za rok vítali s příbuznými. Podávání rukou, polibek. Postupem času jsem si na to zvykla, říkala jsem si, je to hezký zvyk, vítáme se.
Ale s cizími lidmi by mi to bylo proti srsti. Vřelé lidi - jak se to vezme, oni nemusí být vřelé, jenom to můžou dělat.
Mně třeba přijde hodně moc trapný podat ruku (při úmrtí) a popřát upřímnou soustrast. To podání ruky mi až tak nevadí, ale ty slova. Nevím, možná jsem ujetá, ale přijdou mi to jenom kecy, jenom prostě slova.
Javeno - já jsem třeba neuměla objímat tátu, obdivoala jsem ségru, jak mu sama od sebe vylezla na klín. Já prostě cítila zábrany. U mé děti? Kluky pohladím ještě ted (pusy už po mě nechtěj)

A ted mě přivedlo k zamyšlení, jak Majkafa psala leklé lidi, jestli já takto nevypadám.
Nechovám se vřele před cizími. Jsem šedá nenápadná myš a nemám potřebu ukazovat svou vřelost jen tak každýmu.

dusička napsal(a):

Jako holce mě bylo děsně nepříjemný,když jsme se jednou za rok vítali s příbuznými. Podávání rukou, polibek. Postupem času jsem si na to zvykla, říkala jsem si, je to hezký zvyk, vítáme se.
Ale s cizími lidmi by mi to bylo proti srsti. Vřelé lidi - jak se to vezme, oni nemusí být vřelé, jenom to můžou dělat.
Mně třeba přijde hodně moc trapný podat ruku (při úmrtí) a popřát upřímnou soustrast. To podání ruky mi až tak nevadí, ale ty slova. Nevím, možná jsem ujetá, ale přijdou mi to jenom kecy, jenom prostě slova.
Javeno - já jsem třeba neuměla objímat tátu, obdivoala jsem ségru, jak mu sama od sebe vylezla na klín. Já prostě cítila zábrany. U mé děti? Kluky pohladím ještě ted (pusy už po mě nechtěj)

Mně to přišlo trapný kdysi. Ale po té, co jsem si před pěti lety prožila to, co jsem prožila a změnila se uvnitř, mi to nepřijde trapný, neboť to tak doopravdy cítím, že jim přeji upřímnou soustrast a říkám to s čistým srdcem a nic trapného na tom nevidím. S čistým srdcem s pozůstalými upřímně soucítím a slovy i gesty jim dávám najevo, že to tak je. Protože prostě chci.
Já bych se necítila dobře, když by někdo umřel mně a všichni by se mě stranili a necítila bych z nich, že se mnou cítí.

To není jen o pusách - to kluci od určitého věku moc nechtějí - i ti vřelí, co maminku po návratu ze škol v přírodě láskou umačkávali u autobusu. Můj syn přijel z prvního tábora po třech nedělích a jak tam všichni padali do objetí, tak můj synek prošel tou dojemnou scénou s tím, že ahoj mami, kufr je v autobuse, nemám jednu mikinu a ztratil sem botu. Dcera se mu vrhla kolem krku (ona je tulivá a poprvé byla bez něj tak dlouho) a on tam stál jak tyč, trpěl, protože ji má rád a ví, že je tulivá a ona na něm vlála a slzela mu na tričko... já ho pohladila, řekla, že se mi stýskalo a že jsem ráda, že už je doma a šla pro kufr. On setřásl sestru a řekl - mám mokrý tričko... Nejen kamarádka, která byla dušena svým vřelým synem, dostala záchvat smíchu...
Příbuzní byly kapitola sama pro sebe. :D Na tom byly nejlepčí snad jen ty chlebíčky... :dumbom: Ale to nenáviděl i brácha, kterýho máma muchlovala víc - i když teda ten výraz, co u toho míval, se mi nezdál jako zrovna blaženej...
Každej tohle má nějak, no. Jako "studenej čumák" to ale ctím a dokážu pochopit, že je to někomu nepříjemný a když takhle kámošky nebo tchánovci nutí cizí lidi a děti - tak dej přece tetě pusu - a vidím to nebohý dítě, jak se mu otáčí kudla v kapse a rozmýšlí si následky svého odmítnutí (výše dědictví a tak), tak jen řeknu - ahoj, já jsem XY a ty jsi moc šikovná holčička/ kluk, mamka mi ukazovala, cos nakreslil/a... nebo něco podobnýho... dítě pochopí, že jsem normální a je klid. ;) I tak - nebo právě proto :P - jsem oblíbená osoba v rámci rodiny, přátel, pracovního kolektivu... Nemám s tím problém.

To je fakt, obrátit se to, jak bych se cítila já, kdyby se lidi chovali jako já.
Pamatuju si ale,na pohřbu babičky, to i mě podávali lidi upřímnou soustrast a já bych nejradši utekla. Bylo mi to fakt trapný.
Proto asi to mám rozdělený cizí lidí a blízcí. Kdybych projevovala soustrast vlízkému, obejmula bych ho, pohladila,nestačilo by podání ruky. Podání ruky mi přijde chladné, nevím.
Já umím projevovat a soucítit s lidma, ale slova mi v tomto přijdou zbytečný. Nevím,jak bych to napsala ty moje pocity

Dusičko - je mi fuk, jak to vypadá. :D Nebudu dělat, že jsem vřelá a přátelská na první našlápnutí. Já těch kroků chci udělat víc, než tohle ukážu. Proč se cicmat se všemi. Já si vybírám. ;) A když nechtějí, není to proto, že nechtějí být milý ke mě - prostě to tak mají. Díky tomu jsem v životě poznala spoustu zajímavých lidí, kteří třeba neměli moc přátel, protože prostě nebyli milí na první našlápnutí... taky to nejsou povrchní lidé. To spíš ti, co se s každým hned líbou - tam jsem vážně přišla už dávno na to, že to mnohdy není od srdce, ale od strachu, že je nebude mít nikdo rád. A podle toho taky jednají. Neříkám, že je to pravidlo, ale... mám prostě tu zkušenost. Ti první mě provázejí celý život, vídáme se třeba i jednou do roka nebo si zavoláme, samo i častěji - to je různý, vzdálenost, vytíženost a tak... a ti druzí, vřelí až na půdu, tohle mnohdy nezvládnou. :/

Přesně Javeno :pussa:
Je mi to taky jedno, mně to prostě vyhovuje být šedá myš. Otevřu se druhýmu za delší dobu, ne hned. Prostě u mě první zdání klame.
A mojí přátelé? Já to vycítím. Mně taky přijde, že Ty vřelí lidi jsou falešný . A ti,kteří prostě vypadá jak kdyby se styděli mluvit, nedávaj ze začátku své emoce, jsou lidé hloubavější, upřímnější :jojo:

javeno, však ano. Někdo není vřelý a přátelský "na první našlápnutí" , protože to tak cítí.
Jiný člověk je vřelý a přátelský hned, protože to tak cítí.
Ale přetvářka je hrát to, co necítím. Ať už brzdit se ve vřelosti, protože třebáá co by řekli lidé atd. anebo ji projevovat falešně.

majkafa napsal(a):

javeno, však ano. Někdo není vřelý a přátelský "na první našlápnutí" , protože to tak cítí.
Jiný člověk je vřelý a přátelský hned, protože to tak cítí.
Ale přetvářka je hrát to, co necítím. Ať už brzdit se ve vřelosti, protože třebáá co by řekli lidé atd. anebo ji projevovat falešně.

Ano, to je naprostá pravda. :jojo:

javena napsal(a):

majkafa napsal(a):

javeno, však ano. Někdo není vřelý a přátelský "na první našlápnutí" , protože to tak cítí.
Jiný člověk je vřelý a přátelský hned, protože to tak cítí.
Ale přetvářka je hrát to, co necítím. Ať už brzdit se ve vřelosti, protože třebáá co by řekli lidé atd. anebo ji projevovat falešně.

Ano, to je naprostá pravda. :jojo:

S tím také souhlasím. :jojo:

Musím říct, že já taky nemám ráda fyzické projevy, jako je objímání a líbání. Mně dělá zle i při gratulaci kolegyni z kanclu při narozeninách líbnout na tvář. Dělá se mi fyzicky nevolno. Neměla jsem nikdy ráda ani olíbávání od maminky a nepusinkujeme se ani s dětmi. Hladit ano, pusinkovat ne.
(A nemám ráda ani francouzké polibky od mužů, to oslintávání, ten jazyk v puse - blé).

Me primelo k zamysleni jedno setkani.

Sla jsem do praVE jedne obrovske knihovny, kde byla prednaska o elektronickych knihach a cteni. Dorazila jsem uplne jako posledni a ten pan co mel zrovna hovoril se na me tak divne podival. Myslela jsem si jen v te vterine, ze se usmeva nad mym pozdnim prichodem. ALE on ke me predde vsemi prisel a rikal, ahoj ja jsem R. my se zname ze studii, ale ted nevim tvoje jemno, tak jsem rekla Sahleb. A on, no preci nase studia ja te hled poznal. Tak jsem rekla no jasne....

Nutno rici, ze se mi moc libil a je vyrazne inteligentni clovek. Jmeno mi neco rika, ale tvar skoro ne, pak jsem si pri prednasce vzpomela, ze mi je jeho proslov znamy. A neco malo mi postupone doslo.

Moje zamysleni je ale o tom,  ze si me i po 14 letech pamatuje tak zretelne. Ja na nej snad vubec. Co to znamena. Na studiich bylo malo holek a ja mezi nima. Kluku bylo hodne. Jakto, ze me tehdy nezajimal. Byla jsem s malym ditetem v silenem manzelstvi a po rozvodu jsem se par let na muze ani nepodivala.

Vim , ze par kolegu o me stalo, ale ja jsem nemela zajem. jako vdana si zasadne nikoho moc nevsimam., Jeden fajn kluk, ktery mi vnutil tehdy telefon je dneska reditelem dost prestizni instituce......tak si rikam, co mi asi uslo v mych manzelskych a porozvodovych depresich. Oba bych tedka brala ve vterine.......

A NAVIc se mi o nem celou noc zdalo a to eroticky.....

mě dnes k zamyšlení nepřivedlo nic, ale k zasnění mě přivedlo krásně vytvarované tričko kadeřnice která mě půlhodinu laskala ve vlasech :D

Soleil napsal(a):

Dnes mě přiměla k zamyšlení jedna událost -
Včera jsem se viděla na jedné akci s našim známým - hrnul se ke mně a nastavoval mi pusu k polibku. Je to manželův kolega, s kterým jsem se já několik měsíců neviděla....bylo mi blbý ucuknout, tak jsem mu tedy pusu dala, ale bylo mi to dost nepříjemné :usch: - přitom vypadá dobře, voní atd. Ale já se prostě nerada líbám s cizím chlapem, natož tedy se ženou, to už mi přijde ještě víc :usch: Mluvila jsem o tom s manželem, tomu to přijde normální, pracuje v kultuře....U nás v práci se teda takhle nelíbáme...Máte to někdo taky tak jako já? nebo vám to nevadí?

Tak toto vadí i mně.
resp. zaskočí, protože na to nejsem zvyklá. Když třeba pár měsíců nevidím švagrovou (spolužačka, z které jsem si švagrovou udělala), tak se obejmeme a nedzevedne mě - rituál - (má asi o - tipuji - 40kg víc :D ), nebo mi to přijde úplně přirozené s kamarádkou, kt. jsem dlouhoneviděla.
Záleží samozřejmě na tom, o koho se jedná, jestli je mi ten člověk hodně blízký, tak se obejmeme automaticky + pusa.
Solei, stalo se mi něco podobného co píšeš, a toho člověka jsem viděla asi 3x na nějaké akci, kde jsme se představili. Nenabídla jsem ani tykání (nechtěla jsem) a když přijel k nám do kanceláře, tak při podání ruky mě taky jakože líbal na obě tváře. Bylo mi to nepříjemné, nepřirozené, ale "držela jsem". :D Nechtěla jsem dělat citlivku...:lol:
  :D Ivano - ty jsi prostě éro - trvám na tom.. :D :lol:

sahleb napsal(a):

Me primelo k zamysleni jedno setkani.

Sla jsem do praVE jedne obrovske knihovny, kde byla prednaska o elektronickych knihach a cteni. Dorazila jsem uplne jako posledni a ten pan co mel zrovna hovoril se na me tak divne podival. Myslela jsem si jen v te vterine, ze se usmeva nad mym pozdnim prichodem. ALE on ke me predde vsemi prisel a rikal, ahoj ja jsem R. my se zname ze studii, ale ted nevim tvoje jemno, tak jsem rekla Sahleb. A on, no preci nase studia ja te hled poznal. Tak jsem rekla no jasne....

Nutno rici, ze se mi moc libil a je vyrazne inteligentni clovek. Jmeno mi neco rika, ale tvar skoro ne, pak jsem si pri prednasce vzpomela, ze mi je jeho proslov znamy. A neco malo mi postupone doslo.

Moje zamysleni je ale o tom,  ze si me i po 14 letech pamatuje tak zretelne. Ja na nej snad vubec. Co to znamena. Na studiich bylo malo holek a ja mezi nima. Kluku bylo hodne. Jakto, ze me tehdy nezajimal. Byla jsem s malym ditetem v silenem manzelstvi a po rozvodu jsem se par let na muze ani nepodivala.

Vim , ze par kolegu o me stalo, ale ja jsem nemela zajem. jako vdana si zasadne nikoho moc nevsimam., Jeden fajn kluk, ktery mi vnutil tehdy telefon je dneska reditelem dost prestizni instituce......tak si rikam, co mi asi uslo v mych manzelskych a porozvodovych depresich. Oba bych tedka brala ve vterine.......

A NAVIc se mi o nem celou noc zdalo a to eroticky.....

Dobré, ne? :D

Děkuju za reakce :) Jsem ráda, že nejsem sama taková...Musím ještě říct, že mi nevadí objímání, ani pusa na tvář, ale prostě polibek na pusu se skoro cizím člověkem - blééé. Mám pocit, že můžu něco chytnout - opar, afty (to zas on ode mně, protože na ně dost trpím), případně něco dalšího...Majkafo, rozhodně nejsem leklá ryba - třeba ruku podávám dost rázně a pevně. A lidi mám ráda, ráda se bavím a směju, jsem dost společenská.

Soleil napsal(a):

Dnes mě přiměla k zamyšlení jedna událost -
Včera jsem se viděla na jedné akci s našim známým - hrnul se ke mně a nastavoval mi pusu k polibku. Je to manželův kolega, s kterým jsem se já několik měsíců neviděla....bylo mi blbý ucuknout, tak jsem mu tedy pusu dala, ale bylo mi to dost nepříjemné :usch: - přitom vypadá dobře, voní atd. Ale já se prostě nerada líbám s cizím chlapem, natož tedy se ženou, to už mi přijde ještě víc :usch: Mluvila jsem o tom s manželem, tomu to přijde normální, pracuje v kultuře....U nás v práci se teda takhle nelíbáme...Máte to někdo taky tak jako já? nebo vám to nevadí?

Tak mě vadí,když na mě cizí lidi chtěj třeba jen sahat( objetí okolo ramen,chytání za ruce apod. NE při podání ruky,tam problém nemám).Moje šéfová má zase "potřebu" nás objímat,to mi teda vadí děsně.Ne není 4%,ale ona objímá a hladí úplně každého,kdo se nechá. Když se už nedá nic dělat,nastavím tvář k polibku.U vlastních to mám jiné.Se svými dětmi se objímám,mladší dostane  pusu na dobrou noc,s manželem se ráno polibkem loučíme a večer vítáme,totéž mám se svým bratrem a jeho ženou- pusa na uvítanou i při loučení. V rodině s tím problém nemám,u přátel,kamarádů a kamarádek a u ostatních ano.

ale prostě polibek na pusu se skoro cizím člověkem - blééé

U mně taky vyloučeno :D, vždycky na poslední chvíli uhnu trochu bokem.

Tercila napsal(a):

ale prostě polibek na pusu se skoro cizím člověkem - blééé

U mně taky vyloučeno :D, vždycky na poslední chvíli uhnu trochu bokem.

Tak polibek na pusu u mě taky nehrozí. :mad:

Sahleb - tak sis užila ve snu :supr:

Český film Nevinnost.

Slova jedné diskutérky na jiném debatním fóru.

Knížka Emoční inteligence - vliv emocí na osobní a profesní úspěch (autorka Christine Wilding).
Velmi zajímavé čtení, osobnostní testy apod. :)

Dneska babinet.
Nějak nemám do čeho píchnout, tak to tu sjíždím... a došla jsem ke dvěma docela zajímavým postřehům.
Jedna se týká mého syna a mé matky... ale to by bylo spíš do duchen... další mě a lhářů kolem mě - bývalý a nově dávná známá, co jsem ji dlouho neviděla... a to je teda sedmilhářka. :P
Nějak mi to zase ukázalo jiný úhel pohledu, leccos vysvětlilo... ale to nejdůležitější mi to stejně nezodpovědělo. Nebo jo... a jen to nevidím. Taky mi to trklo teď, tak si to třeba ještě poposedne...
Takže mě dneska dvě vlákna na babinetu - o potratech a lhářích.

Me dneska inspitovala k zamysleni lidska natura. jedna moje znama, ktera spolu s ostatnimi dostala zapujcen laptop, spis lepsi kvality, na zauceni a k budoucim kurzum, jelikoz nemela potrebny software, ho proste jako jedinna odmitla vratit. A povazuje ho za svuj. Nenaucila se nicsolutne nic, ani za rok, na rozdil od ostatnich i me, kteri si mezitim udelali zkousky ECDL.

Tak tohle se mnou svihlo. Vedouci je konsternovan a proste nevi co s tim. Uz se mezi nami neobjevila a zrejme pocita s tim, ze to vse nejak pujde do ztracena. Hlavne , ze ma laptop i s brasnou zadara a deka ze sebe manazerku.

Co mi dnes přišlo mailem:

Když jsem včera vystupoval z vlaku, přede mnou šla pomalým tempem stará žena. Pospíchal jsem a nevěděl, jak ji předběhnout. Nepříčetně mě vytáčela. Vtom jsem se zarazil a říkám si, kam vlastně pospíchám? Ozvaly se ve mně výčitky svědomí, že jsem se v duchu zlobil na ženu, která měla dost času a navíc za svoji pomalost nemohla. Celý život pracovala a možná si i hodně vytrpěla. A možná i všechno trpělivě nesla. A já jsem takový netrpělivý a malicherný. A to všechno jen proto, abych byl o 10 minut dřív doma. Ty minuty i tak promrhám na internetu nebo u televize.
Alibisticky to shodím na dobu, ve které žijeme. Všichni jsme hrozně uspěchaní. A večer zjistíme, že jsme toho zase moc nestihli. Frustrovaní zalehneme a usneme spánkem spravedlivých. Přes SMS si vyznáváme lásku, komunikujeme přes chat a do očí si nemáme co říct. Trápí nás účty, kariéra.
Ve schránkách se nám hromadí maily, protože nemáme čas odepsat. Na polici se nám hromadí knihy, neboť nemáme čas číst, nevíme, jak voní příroda, protože nemáme čas k ní přivonět! Do kdy to ale vydržíme? Čím víc toho chceme stihnout, tím méně toho stihneme.
Věnujeme velmi času věcem, které si to nezaslouží. Neumíme se zastavit a uvědomit si hodnotu věcí. Nafotíme spoustu fotografií, ale už si je ani neprohlídneme. Vypálíme je na CD a tím to končí. Počítače máme plné hudby, na kterou nemáme čas, máme množství televizních kanálů, které ani nestačíme všechny sledovat. Místo zábavy stres!
Stále kontrolujeme mobil, jestli nám někdo nevolal, přestáváme si vážit krásných věcí, kvůli kterým se vyplatí žít.
Můj děda má 87 roků. V životě nebyl v zahraničí, nemá mobil, poslouchá jednu stanici na svém starém rádiu. A přitom si myslí, jaký krásný život prožil. S úsměvem vzpomíná, těší se z pěkného dne, z vůně dřeva, ze svých vnoučat. Žil těžký život, ale váží si ho!
To my dnes neznáme. A tak máme infarkty, rakovinu, deprese. A možná by stačilo jen zpomalit! Tvrzení, že se to nedá, neobstojí. Zamysleme se, kolik času věnujeme nepodstatným věcem. Zkusme vypnout mobily a počítače a porozprávět si.
Snad jsem si uvědomil svůj rychlý život včas, abych zpomalil. Kamarád má chalupu v malé osadě obklopené horami, není tam signál, žádná televize, obchod otevřený jen v úterý a ve čtvrtek a jedna hospoda 5x5m. Asi tam zaběhnu, abych zpomalil a nezlobil se na staré lidi, kteří si váží zbytku života a zbytečně nespěchají za smrtí, tak jako mnozí z nás!

Nedávno se nám stalo,že v našem pronajatém bytě vypnuli elektřinu,majitel opomněl zaplatit účet.Měli jsme 24 hodin bezproudovou domácnost.
Večer jsme museli zapálit svíčky,děti jsem nahnala do koupelny dokud bylo světlo,celá jsem znervozněla,že je holka nemocná a já ani neuvařím čaj....A nakonec?...po dlouhé době jsme neseděli každý ve svém pokoji u svého pc nebo tv a byli spolu a dlouho do noci jsme si s dětmi povídali,čaj jsem udělala z horké vody z kohoutku....byl to jeden z nejhezčích večerů,který jsem se svou rodinou prožila...

Včera přišla holka ze školy.. že brali krevní skupiny a chtěla vědět, jakou má ona. Začla štrachat v papírech, kde to mám uložené a našla něco, co mi nutí přemýšlet..  já mám AB, její brácha má A.. a ona B. (pomíjím plusy a mínusy)  Nevím, jakou má krevní skupinu jejich otec, ale nějak mi to nejde na rozum ..

Frigo napsal(a):

Včera přišla holka ze školy.. že brali krevní skupiny a chtěla vědět, jakou má ona. Začla štrachat v papírech, kde to mám uložené a našla něco, co mi nutí přemýšlet..  já mám AB, její brácha má A.. a ona B. (pomíjím plusy a mínusy)  Nevím, jakou má krevní skupinu jejich otec, ale nějak mi to nejde na rozum ..

Zrovna nedávno jsme se se známými bavili o krevních skupinách, a oni říkali, že to mají nějak podobně jako u vás - že každý z rodiny má jinou krev.skupinu, a že právě u některých krevních skupin je to tak, že můžou mít děti jiné, než rodiče.
Detaily si nepamatuju, asi se na to někde zeptej nějakého doktora.

Blossom napsal(a):

Frigo napsal(a):

Včera přišla holka ze školy.. že brali krevní skupiny a chtěla vědět, jakou má ona. Začla štrachat v papírech, kde to mám uložené a našla něco, co mi nutí přemýšlet..  já mám AB, její brácha má A.. a ona B. (pomíjím plusy a mínusy)  Nevím, jakou má krevní skupinu jejich otec, ale nějak mi to nejde na rozum ..

Zrovna nedávno jsme se se známými bavili o krevních skupinách, a oni říkali, že to mají nějak podobně jako u vás - že každý z rodiny má jinou krev.skupinu, a že právě u některých krevních skupin je to tak, že můžou mít děti jiné, než rodiče.
Detaily si nepamatuju, asi se na to někde zeptej nějakého doktora.

Bloss.. děkuji.. už jsem si to našla a je to možné.. Jen holčička včera prudila, kdože je její otec..  že jim paní profesorka říkala, že sourozenci mají vždycky stejné skupiny. :D 
Tak teď jen doufám, že to nepůjde paní profesorce omlátit o hlavu..  :vissla:
I když vím na 1000%, kdo je jejich otec, tak stejně mi to pěkně zamotalo hlavu..  :tesi:

Frigo, neboj :) Pokud máš ty AB, otec mohl mít jakoukoli krevní skupinu. Nechci jít úplně do detailů, ale jednoduše si to představ, že ty sama máš gen jak pro krevní skupinu A, tak pro krevní skupinu B (máš geny AB a tedy krevní skupinu AB). Svým dětem jsi každému dala jen jeden z těchto genů (druhý jim dal otec). Takže synovi jsi dala gen pro A a dceři gen pro B. Otec mohl mít třeba 0, což znamená, že nemá gen ani pro A, ani pro B, takže u tvých dětí se projevily jen ty geny, které jsi jim dala ty.

No tak ať jde paní učitelka vrátit diplom - stejné krevní skupiny musí mít jen jednovaječná dvojčata :D

Některé kombinace možné nejsou (třeba rodiče s krevní skupinou nula nutně musí mít děti s krevní skupinou nula), ale jinak klidně můžou být krevní skupiny různě namixované. To je jako tvrdit, že oba sourozenci musí mít stejnou barvu vlasů a tvar nosu :dumbom:

Ronjo, už je mi to jasné..  já to nikdy nezkoumala... jen vím, že mi po každém povedeném i nepovedeném porodu dávali injekce na protilátky.. jsem negativní a při holce už ne, protože má mínus taky....  Myslím, že tatínek má áčko, tak jsem to chápala, že můžou mít děti buď ab nebo a..  zas jsem chytřejší..
No, holčička si možná přála ze mně vytáhnout, jestli nemá nějakého jiného tatínka..  :tesi:  neb jí včera zase nějak prudil..   Tak to zkoušela přes paní profesorku..

Jj Frigo injekce se dávají kvůli RH faktoru, to je zase něco trochu jiného - ten je jaksi navíc ke krevní skupině, tedy buď ho máš a jsi "plus", nebo ne a jsi "minus". Mě dědičnost hrozně bavila, tak jsem si dovolila přispět do diskuze, ale budu toho zase muset nechat, nebo dostanu vynadáno za off-topic, to si totiž já dovolit nemůžu ;)

Holce bude muset stačit, že krevní skupina jejího otce nevyvrací ani nepotvrzuje :storstark:

Ronjo a ještě se zeptám.. jestli nevíš..  Prý teď miminkům.. už v porodnici vymněňují krev.. pokud má matka minus a to dítě plus..  Jo a ještě paní profesorka nějak děsila, že když je i druhé dítě také plusové, tak se nemusí vůbec narodit..

Ježkovy zraky...

Za normálních okolností se krev rozhodně nevyměňuje. S těmi RH faktory je to zjednodušeně takhle: 90 % lidí ho má (jsou "plus) a 10 % ne (jsou minus). Problém může nastat, když je matka minus a otec plus - dítě tím pádem může ten faktor zdědit po otci. Ten RH faktor je ale pro tělo matky jako cizorodá látka, protože doteď to v těle nikdy neměla, a může proti němu začít vytvářet protilátky. U prvního těhotenství je to obvykle v pohodě, ale při druhém už to může působit větší potíže. Proto se matkám s Rh-, které mají Rh+ dítě, dává do 72 hodin po porodu injekce, která zabraňuje tvorbě protilátek v dalším těhotenství. Samozřejmě můžou vždycky nastat různé komplikace, ale takhle to funguje běžně a bez problémů, ta úča je asi perla...

Ještě mi prosím řekněte, jak zjistím, jaký má dítko krevní skupinu. V očkováku to nemáme. Jinak já mám AB mínus :vissla: jako máma

Paní profesorka v tom má trochu nejasno,byla jsem třikrát těhotná v sedmdesátých letech,mám RH faktor  -,tatínek dětí RH faktor +,děti RH faktor po otci + ,hlídali mi protilátky,bylo mi řečeno,že v případě potřeby by dětem vyměnili krev,ale počet těhotenství mi nikdo neomezoval...

Duši krevní skupinu jedině rozborem krve. Tipla bych, že to má dítě v kartě u praktického lékaře...

Ronja napsal(a):

Duši krevní skupinu jedině rozborem krve. Tipla bych, že to má dítě v kartě u praktického lékaře...

Musím se zeptat až tam půjdeme (a určitě na to zase zapomenu) ale vážně by mě to moc zajímalo :jojo:

Jo - já jsem to nějak nezkoumala, ale po prvním porodu mě právě napíchli, a říkali, že mi musí dát injekci na protilátky. Ale u druhého a třetího těhotenství už to nebylo. :tesi:
Při prvním těhotenství mi hlídali tvoření protilátek, a v půlce těh. už to bylo ok. (Neznali biol. otce krev)

Frigo napsal(a):

Blossom napsal(a):

Frigo napsal(a):

Včera přišla holka ze školy.. že brali krevní skupiny a chtěla vědět, jakou má ona. Začla štrachat v papírech, kde to mám uložené a našla něco, co mi nutí přemýšlet..  já mám AB, její brácha má A.. a ona B. (pomíjím plusy a mínusy)  Nevím, jakou má krevní skupinu jejich otec, ale nějak mi to nejde na rozum ..

Zrovna nedávno jsme se se známými bavili o krevních skupinách, a oni říkali, že to mají nějak podobně jako u vás - že každý z rodiny má jinou krev.skupinu, a že právě u některých krevních skupin je to tak, že můžou mít děti jiné, než rodiče.
Detaily si nepamatuju, asi se na to někde zeptej nějakého doktora.

Bloss.. děkuji.. už jsem si to našla a je to možné.. Jen holčička včera prudila, kdože je její otec..  že jim paní profesorka říkala, že sourozenci mají vždycky stejné skupiny. :D 
Tak teď jen doufám, že to nepůjde paní profesorce omlátit o hlavu..  :vissla:
I když vím na 1000%, kdo je jejich otec, tak stejně mi to pěkně zamotalo hlavu..  :tesi:

Paní profesorka Tvé dcery má ohledně krevních skupin tedy pěkný zmatek, který předává dětem. :dumbom: :dumbom:

Naše rodina je toho příkladem:
Já a dcera máme (myslím) krevní skupinu B, s jistotou vím tedy to, že máme spolu stejnou krevní skupinu, a syn má 0, stejně jako měl jeho otec.
Takže mé děti, sourozenci, NEMAJÍ stejnou  krevní skupinu. A to, že jsou " jednoho otce " ;) :lol:  vím na milion %.

dusička napsal(a):

Ještě mi prosím řekněte, jak zjistím, jaký má dítko krevní skupinu. V očkováku to nemáme. Jinak já mám AB mínus :vissla: jako máma

Dušičko, já dostala pro dětskou doktorku v porodnici takový A4 formulář a jeden mi zůstal..

Jo Blossom, je fakt, že jsme to dřív řešili a někde jsme vyčetli, že děti můžou mít jinou krevní skupinu než rodiče. Já s mámou stejnou AB, táta B, a ségra A. (nebo u nich obráceně, ted nevím)
Jedno je jistě, že dva partneři s hnědýma očima - můžou mít dítě modrooký, ale dva modrooký - maj dítě také s modrýma :jojo:

Frigo napsal(a):

dusička napsal(a):

Ještě mi prosím řekněte, jak zjistím, jaký má dítko krevní skupinu. V očkováku to nemáme. Jinak já mám AB mínus :vissla: jako máma

Dušičko, já dostala pro dětskou doktorku v porodnici takový A4 formulář a jeden mi zůstal..

Takže určitě musí mít dětský lékař. Ty jo, já nedostala domů nic :(

Frigo napsal(a):

Blossom napsal(a):

Frigo napsal(a):

Včera přišla holka ze školy.. že brali krevní skupiny a chtěla vědět, jakou má ona. Začla štrachat v papírech, kde to mám uložené a našla něco, co mi nutí přemýšlet..  já mám AB, její brácha má A.. a ona B. (pomíjím plusy a mínusy)  Nevím, jakou má krevní skupinu jejich otec, ale nějak mi to nejde na rozum ..

Zrovna nedávno jsme se se známými bavili o krevních skupinách, a oni říkali, že to mají nějak podobně jako u vás - že každý z rodiny má jinou krev.skupinu, a že právě u některých krevních skupin je to tak, že můžou mít děti jiné, než rodiče.
Detaily si nepamatuju, asi se na to někde zeptej nějakého doktora.

Bloss.. děkuji.. už jsem si to našla a je to možné.. Jen holčička včera prudila, kdože je její otec..  že jim paní profesorka říkala, že sourozenci mají vždycky stejné skupiny. :D 
Tak teď jen doufám, že to nepůjde paní profesorce omlátit o hlavu..  :vissla:
I když vím na 1000%, kdo je jejich otec, tak stejně mi to pěkně zamotalo hlavu..  :tesi:

To tezko,ze maji sourozenci stejnou krevni skupinu ja mam 0,syn ma 0,dcera ma B, otec nevim jakou ma krevni skupinu.Jakou maji deti krevni skupinu jsem zjistila v porodnici,ale,uz si nepamatuji kde to bylo psane.Jakou mam ja krevni skupinu jsem zjistila s tehotenske prukazky.

No a náš táta to krevní skupinu napsanou ve vojenský knížce. Tím mě napadlo, že takto můžu zjistit manžela KS. (tedy,pokud najdeme vojenskou knížku)
JJ Erem - taky to vím z těh. průkazky

eremuruss napsal(a):

To tezko,ze maji sourozenci stejnou krevni skupinu ja mam 0,syn ma 0,dcera ma B, otec nevim jakou ma krevni skupinu.

Erem, jestli mají obě děti stejného otce, tak ten má krevní skupinu B (gen pro B a pro 0.)

tak paní profesorka není tydýt..  asi holčičku :dumbom: .. Ta koza jen chtěla, aby měla maminka bezesnou noc..   Mějte se hezky.. jdu jí zabít..   :tesi:  .. takže to pár let asi bude.. 
(přesně to, co jsem jí zkopírovala mi teď ukázala... má to v sešitě a  myslí si, jak byla úžasně ftipnáá)

Film LIDICE.

majkafa napsal(a):

Film LIDICE.

ty jsi se tam dozvěděla něco nového ?  Já tedy neviděla, ale před chvílkou přišla  holčička a říkala, že nic nového se nedozvěla...   a že nemám být smutná, že jsem nemohla kvůli práci s nima ...

Mně nejde o to, jestli jsem se dozvěděla něco nového...
Btw byla jsem na Lidicích s kolegyní, která je neteří paní Horákové. A ten modrý kočárek v tom filmu, je skutečný, to byl kočárek paní Horákové, která byla tenkrát v 9. měsící těhotenství...

majkafa napsal(a):

Film LIDICE.

Ten mám v plánu na příští týden... tak se těším a mám tak trochu hrůzu... bude to nejspíš na dřeň. :/
Nejde o to, co se člověk dozví... jde o to, že je to pořád dokola...
Já bych byla smutná ne kvůli informacím, ale spíš kvůli tomu, jak to kdo uchopil.
Plus to obsazení - Roden, ten snad nezklame nikdy... Fialová, Bydžovská... obsazení luxusní... a téma k zamyšlení napříč dějinama... :/

javena napsal(a):

majkafa napsal(a):

Film LIDICE.

Ten mám v plánu na příští týden... tak se těším a mám tak trochu hrůzu... bude to nejspíš na dřeň. :/
Nejde o to, co se člověk dozví... jde o to, že je to pořád dokola...
Já bych byla smutná ne kvůli informacím, ale spíš kvůli tomu, jak to kdo uchopil.
Plus to obsazení - Roden, ten snad nezklame nikdy... Fialová, Bydžovská... obsazení luxusní... a téma k zamyšlení napříč dějinama... :/

Plus jsem obulela veškerý dokumenty o lidických dětech... proč já si nedokážu pustit nějaký romantický film, jak se potkali a milovali až do smrti... co má dvěstě dílů... pak nemám mít depku...

Ja si púšťam aj-aj ... asi to tak má byť. Chvíľu sa rozosmeješ, chvíľu rozdrásaš. A mladým by som to asi púšťala ako povinnú jazdu, plus aj nejaké pikošky z čias socíku... Pre nich je to niečo ako stredovek :dumbom: a pritom pamätníci alebo skoropamätníci ešte žijú...

majkafa napsal(a):

Film LIDICE.

Tak takovéto filmy (ač vím, že budou asi skvělé) jsem vždy záměrně vypouštěla, no a nyní je vypouštím tuplem. Protože vím, že by mě to mohlo rozhodit.
Takové filmy jsou pro mě  horší, než nějaký vymyšlený horor, právě proto, že tyto věci se skutečně udály.... :(

To chápu.
Já byla na Černé labuti a v ten den jsem vůbec nebyla naladěna na takový film a pak mi chvíli trvalo se srovnat. A přitom se ten film většině lidí líbil.

Dneska nám kolegyně vyprávěla. Co ví od tety a dalších příbuzných o tom, co se tenkrát v Lidicích stalo. Bylo to mrazivé.
To by se na světě stávat nemělo, tak strašné věci. :grater:

Kniha Tomia Okamury Umění vládnout.
Teprve ji začínám číst, ale je hodně k zamyšlení a přitom se u ní člověk i dobře baví.

Časem sem asi šoupnu některé jeho citáty... :)

majkafa napsal(a):

Dneska nám kolegyně vyprávěla. Co ví od tety a dalších příbuzných o tom, co se tenkrát v Lidicích stalo. Bylo to mrazivé.
To by se na světě stávat nemělo, tak strašné věci. :grater:

Mě úplně stačilo předloni navštívit lidický památník. procházet místy, kde se to všechno stalo.
A vidět pomník všech lidických dětí, podle reálných lidických dětí.... :(

Proto se už dalším informacím o těchto věcech cíleně vyhýbám - vím, že jim v ničem pomoci nemůžu, a vím, že bych to dlouho nosila v hlavě a trápilo by mě to...

Co to může být za tvory, které pošlou malé dítě do plynu? A nebo ho (v lepším případě :( ) odtrhnou násilně od mámy a pošlou někam na převýchovu... :usch:

Tomio je DOST dobrý. :jojo:
Dala bych si říct. :D

Nechápu lidi, kteří se na místě Lidic, u toho památníku, nechávají oddat..
reportáž v Tv..
slečna nevěsta říkala: "Tady v okolí Kladna je to jedno z nejhezčích míst.."
Ano, okolo kvetly růže v parčíku.. ona to tak asi vnímala..
Ona si asi vůbec neuvědomovala, kde stojí, co se tam stalo..
Ta energie okolo ale musí být hrozná.. nebyla jsem tam, stejně jako nemůžu do Terezína a pod...
Pořád je potřeba to připomínat, co se stalo.. na ten film půjdu, i když to asi těžko unesu..

Lazurko, mluvíš mi z duše. Přesně takové myšlenky jsem u té reportáže měla i já. Fakt to nechápu.

Neviem, to je ťakžo pvoedať... Ja nemám zlú predstavivosť, ale stále som pri kameni v jednom juhotalianskom mestečku, kde dlai údajne kedysi Saracéni sťať 1200 miestnych občanov po tom, čo ich starosta - po ich falošnej prísahe, že nikomu neublížia - vpustil sám osobne za hradby... a necítila som ničového nič. Jasné, je to už vyše 500 rokov a kameň možno nie je ten istý, ale... aj tak sa to muselo stať niekde tam, legendy presne opisujú, kadiaľ tiekla krv - a fyzikálne zákony nepustia. Ale fakt je to už akosi vyprchané. Lidice sú 60 rokov, OK, je to čerstvejšie, ale... tá nevesta je asi citlivejšia na iné druhy energií. ;) Ja osobne by som tiež mala problém aj len tam vojsť, ale... lidé jsou rúzné.

Jedan věc je ta, že schopnost cítit energii, ať už se bere odkudkoliv, má jen omezené množství lidí. Ano, kdo není k tomu vnímavý, nemusí se tím cítit omezen.
Ale slečna nevěsta dobře ví, kde je, co se stalo pod jejíma nohama. Přesto její argument byl na můj vkus naprosto necitelně nevhodně plytký.. prostě je to hezké místo..
Kdyby řekla, že si uvědomuje, jak je to místo zatížené minulostí, a že si ho vybrali proto, že váha slibu tady, na hrobech těch obětí, je pro ně mnohem větší a víc zavazující, než obřad na radnici, tak to ještě beru, jako vzdání úcty.. že je tam hezky, to mi přišlo až urážlivé..

Selima napsal(a):

Neviem, to je ťakžo pvoedať... Ja nemám zlú predstavivosť, ale stále som pri kameni v jednom juhotalianskom mestečku, kde dlai údajne kedysi Saracéni sťať 1200 miestnych občanov po tom, čo ich starosta - po ich falošnej prísahe, že nikomu neublížia - vpustil sám osobne za hradby... a necítila som ničového nič. Jasné, je to už vyše 500 rokov a kameň možno nie je ten istý, ale... aj tak sa to muselo stať niekde tam, legendy presne opisujú, kadiaľ tiekla krv - a fyzikálne zákony nepustia. Ale fakt je to už akosi vyprchané. Lidice sú 60 rokov, OK, je to čerstvejšie, ale... tá nevesta je asi citlivejšia na iné druhy energií. ;) Ja osobne by som tiež mala problém aj len tam vojsť, ale... lidé jsou rúzné.

selim, ano, je to asi hodně dávno, ale co je důležitější, jestli už na těch místech vyrostlo město, půda se převracela a energetické toky byly přerušeny a zničeny jinými událostmi, asi už to cítit nejde.. navíc, s největší pravděpodobností, se to skutečně stalo nejspíš na jiném místě, i kdyby byly podrobné zápisy v kronikách, často se místa a hlavně zástavby tak posunují, že to pravé místo už ani najít nejde.. něco jako kámen na "místě", kde upálili Jana Husa..
Ale na druhou stranu, událost z 1200 roku není tak stará, co se energetického "otisku" události týče. Jsou mnohem a mnohem starší místa a události, které jsou stále cítit..

Zajímavé je třebas Stonehenge :-)
Byla jsem tam předloni, je to obehnané plotkem, nesmí se vcházet mezi kameny, což jsem těžce nesla, tolik jsem se na to těšila.. jaká tam musí být síla.. když jsme se o tom bavily s kolegyní v autobuse, dva kolegové smíšci a velcí hauři se nám málem pošklebovali.. no, ani neutráceli za vstupné, co by tam prý dělali, stejně to za velkým plotem z dálky uvidí taky a zadarmo.. já zaplatila, i když jak říkám, dostanete se tak max na 10m od toho, spíš víc..
Nejdřív jsem byla strašně zklamaná.. skutečně ty davy lidí jsou rušící vliv.. a navíc, dnes už víme, že původní je vlastně jen ten vnitřní kruh, ty vnější jsou dávané později, navíc byly svaleny a teprve v době turismu znovu postaveny, aby to bylo zajímavé, že..
Snažila jsem se od lidí vzdálit a oprostit, abych cítila energii.. bylo to divné, skoro nic.. a najednou, v jednom místě zásah.. bylo to tam.. ale jen pruh směrem do kamených kruhů.. pak jsem to obcházela dál.. a najednou, zase, ješt silnější zásah.. zas jen ale v malém pruhu, u takového menšího kamene, který tym o samotě stojí u cesty.. bylo to mimochodem nejblíž tomu plotu, za kterým byla silnice a stáli tam ti mí kolegové.. no, tak jsem to obešla, další energie už se neprocítila.. a pak jsem vlezla do suvenýrů.. a koukala jak puk.. na letecké snímky..
Poprvé mě to zasáhlo přsně v čelním pohledu do vstupu do Kruhů (z boku to ale jako vstup nevypadalo, neidentifikovala jsem to tak) no a pak to druhé místo bylo přesně na opačné straně, v přímce, která prochází krajinou prostedkem Kruhů, a pokračuje dál, mezi poli a loukami, a vyznačuje ji prastará linie, zhora viditelná..
No a na závěr, kolegové v autobuse seděli jak zařezaní.. a pak se přiznali, že jak šli a došli k tomu kamenu, začali je všechny 3 brnět ruce a hučet v hlavě..

Ja som v Stonehnge bola, vtedy sa tuším dalo aj medzi kamene - mám odtiaľ fotku, musím sa pozrieť... ale na mňa to viac pôsobilo ako celok, ako miesto zasadené v krajine zázračným spôsobom (a to, aký je zázračný, som si pritom detailnejšie prečítala až potom); samotné energie mi také silné nepripadali. Je ale fakt, že bol marec, zima, nevľúdno, vietor fúkal ako...   no a ja som bola premrznutá, so sopľom pod nosom a mierne otrávená. Takže asi moje energie prebili tamojšiu. :) Sľubovala som si, že sa raz vrátim na letný Slnovrat, ale zatiaľ sa nezadarilo.
Mmch, z hľadiska energií ma sklamali aj pyramídy - ale nás už pustili len do pohrebnej komory a to tak masovo, že prevládajúca energia bola smrad, strach a panika. Tam som mala najsilnejšie vnemy v novších chrámoch (Asuán, Luxor) a potom v kláštore na Sinaji. A nesmiem zabudnúť na pisárovu hrobku v Sakkáre, oázu a Alabastrovú mešitu v Káhire (plus bazár Chán-al Chalíli). Celkovo som mala v Egypte - ale nielen tam - najsilnejšie, hnatateľné vnemy tam, kde som to nečakala,  a naopak - také "zavedené miesta" ma často sklamali.

Egypt je moje velká touha a dluh.. snad jednou.. a snad to tam zatím nestihnou zničit :co:
A  i tak je mi jasné, jak to tam je davové, u pyramid smetiště, a ploty a ploty a platby..
Ale i tak..
Bohužel, představa, jak mám pyramidy sama pro sebe v zapadajícím slunci, je naivní, já vím.. ale věřím, že tehdy by promluvily.. a to velmi silně..
ano, ty chrámy v Luxoru, Karnak, tam to musí být velmi silné..

A když se vrátím k Anglii, tak nejsilnější, a dost nečekaně, byla katedrála ve Winchesteru.. ona už její historie je zajímavá a dost vypovídá.. třeba že původní chrám stál trošinku vedle, v jiném úhlu.. ale tam když jdete, jste jako v soustředěném proudu energie, ta stavba to usměrňuje, zesiluje.. gotika.. a tváří v tvář oltáři, v jednom určitém místě, byste skoro mohli vzlétnout.. ten proud se totiž o ten oltář odrazí a jako voda pod splavem se vrátí.. nádhera..

Ale iu nás jsou mnohá, velmi silná místa..
Je velmi zajímavé, vnímat třebas české kostely, najít to pravé energetické místo (mají ho hlavně ty nejstarší kostely, poutní místa v krajině, památky na mnohem starší náboženství, než je křesťanství.. stojí na místech, která byla uctívána dávno předtím).. a dost často se stává, že ani to pravé místo netrefili, a kostel stojí bokem.. chtěli dodržet nějaká pravidla orientace oltáře, nebo prostě nemohli stavět tam, kvůli geologii..
Kolikrát i malý kostelík někde na kopci v horách má mnohem větší sílu než honosná katedrála ve městě..
A o negativních energiích ani nemluvě.. setkali jste se už s místem, kde vás prostě z ničeho nic "jímala hrůza", a nemohli jste tam zůstat? já jo, a vždycky jsem pozdějším studiem místa zjistila, že se tam něco stalo, nebo je tam určitá historie a všechno do sebe logicky zapadlo..

Ja v Anglicku najsilnejšie Tower... ale brrrr, hrozná energia. Väznení, mučení, chlad, smútok, rezignácia... prekliatie. (Plus teroristický útok IRY rovno v Bielej kaplnke, 9 mŕtvych a viacerí zranení turisti...).
Potom Westminsterksé opátstvo, gotický katolícky chrám prestavaný na anglikánsky kostol, korunovačný a svadobný kostol anglických panovníkov... Tam som bola presne o tretej, keď bili zvony a návštevníkov požiadali, aby sa zastavili na minútu ticha za všetky vojnové obete, obete občianskych vojen a vôbec všetkých mŕtvych, na kt. chceme spomínať... a potom katedrála v Salisbury a Oxfordské internáty. :) Ale v Anglii som mala pocit, že doslova chodím po dejinách a občas sa len tak mimochodom prenesiem v čase... Hop, a som v 19 storočí! Hop, a som v 9. storočí!

Mě pyramidy dostaly. Cítila jsem se tam naprosto bezpečně. I ve větší vzdálenosti od nich, přespali jsme pár nocí v hotelu v Gize, ze střechy hotelu jsem pyramidy viděla, i s nočním osvětlením.
Měla jsem pocit, že kdyby celý svět zanikal a mizel, já poběžím k pyramidám, protože tam je bezpečí. Naprosté totální bezpečí.
Btw nebylo tam žádné smetiště a odpady. Ani placení vstupů kromě vstupu do pyramidy. Tam jsem nešla, šel jenom syn, já mám klaustrofobii. Obcházela jsem si ty pyramidy, dotýkala se kamenů, naprosté bezpečí a klid.
Chci se tam ještě jednou vrátit, abych zjistila, jestli to stále trvá.

A Jeruzalem. Zeď nářků, pohled z Hory Olivové, všechno. Mým přáním je znovu se vrátit do Jeruzalema a strávit tam delší dobu. Dívám se na fotky z dovolené, projeli jsme i Jordánsko, Petra, Ammán, Madaba, Hora Nebo, Gerasha... a pak Izrael. Fotky vnímám jako každé jiné z jiných dovolených, hezké vzpomínky.
Dojdu k fotkám Jeruzalema a do očí se mi hrnou slzy a hlasitě pláču a nejde to zastavit. Miluji Jeruzalem a zase v něm chci být.  :hjarta:

K zamyšlení mě inspirovaly věty:
Člověk sám sebe neoblafne. A když, tak jenom na chvíli.

Lazurko, znáš Putující? Jestli ne, dej si do vyhledávače slovo putující a první odkaz by měli být oni.
Hodně zajímavá parta.....

majkafa napsal(a):

Film LIDICE.

To verim... Toto donuti cloveka rozmyslat, aj keby nechcel... Bola som v Mauthausene a mala som pocit, ze vidim a pocujem, co sa tam dialo. Nikdy som nezazila taky neprijemny pocit, tazobu, dusno, bezmoc... utrpenie. :(

Na film Lidice bych se ráda podívala, ale bojím se, že z toh zas budu mít noční můry. Tak to zatím odkládám.

Dnes jsem se teda zamyslela, a sice proč mě tak strašně iritují názory erem, nedokážu na to přijít proč to tak je. Občas mám chuť některýma lidma zatřást ať se vzpamatují, i když vím, že to půjde  bez toho:-))

holcina napsal(a):

Na film Lidice bych se ráda podívala, ale bojím se, že z toh zas budu mít noční můry. Tak to zatím odkládám.

Dnes jsem se teda zamyslela, a sice proč mě tak strašně iritují názory erem, nedokážu na to přijít proč to tak je. Občas mám chuť některýma lidma zatřást ať se vzpamatují, i když vím, že to půjde  bez toho:-))

Toho,uz jsem si vsimla delsi dobu.Ale co clovek to nazor.Zrejme jsme si nesympaticke.....

Erem, nesympatická mi nejsi, v tom to není. A vím, že co člověk to názor, jen ty tvoje mě občas hodně iritují a nevím zatím proč:-))

Hodně mě zaujaly příspěvky Lazurky,Selimy a dalších o genius loci jednotlivých míst.
Já nedovedu posoudit, zda je to jen psychika, a poměrně velká představivost, co mám, a nebo už vnímání nějakých energií míst. Ale když jsem byla v Římě v Koloseu, pocítila jsem přímo vnitřní potřebu jít kousek stranou, zklidnit se, vnímat to místo, kde zcela zbytečně, pro zábavu jiných, zemřely tisíce lidí....
A pocítila jsem potřebu já, víceméně ateista a nebo lépe řečeno - ne-křesťan, pomodlit se tam. Tak jsem potichoučku odříkala Otčenáš a myslela na ty zemřelé...

Podobně jsem to měla i v těch zmiňovaných Lidicích a nebo v Mauthausenu.

Ale mám pocit, že cítím i pozitivní mystiku místa, např. u klobuckého menhiru, nebo na různých hstorických místech a také v chrámech všeho druhu (mešitách, synagogách a křesťanských kostelích.

Žena, která si na živobytí vydělává prodáváním svého vlastního těla. Je toto nutné, když je na světě tolik vhodných protějšků, kteří se o nás rádi postarají, kdyby bylo nejhůř ? ;)

Asi je. Niekto nechce "protějšek, který se postará", ale len parťáčku na s.e.x. Vešlijakých nás pánbožko má. :jojo:

majkafa napsal(a):

Tomio je DOST dobrý. :jojo:
Dala bych si říct. :D

V jakém směru? Kniha, nebo autor? :lol:

sillwan napsal(a):

majkafa napsal(a):

Film LIDICE.

To verim... Toto donuti cloveka rozmyslat, aj keby nechcel... Bola som v Mauthausene a mala som pocit, ze vidim a pocujem, co sa tam dialo. Nikdy som nezazila taky neprijemny pocit, tazobu, dusno, bezmoc... utrpenie. :(

Ja to same v nasich brnenskych Kazematech... brrrr!!! Presne tak. Pach krve, vriskot, stenani, bolest..., ale snad jakoby i "navrat v case do te doby"... Uz tam nikdy nepujdu, ani kdyby co bylo... :skurt:
A na Lidice dostaly dneska moje decka listky od ucitelu ze skoly (odmaturovali a donesli posledni vyzo z gymplu :pussa: :hjarta: ). Jsem zvedava, co reknou, prej je to neco noveho... :co:

Zklamaná napsal(a):

majkafa napsal(a):

Tomio je DOST dobrý. :jojo:
Dala bych si říct. :D

V jakém směru? Kniha, nebo autor? :lol:

Autor přeciž. A není zadaný. :D

Majko, ty jsi "poletucha"? To jsem netusila! :usch:
Rsp post scriptum: mela jsem o Tobe jine mineni... :co:

Dnes jsem prožila velmi zvláštní večer v hospůdce, kam jsme šli se spolužactvem po poslední němčině v letošním ročníku.
Spolužačka, která seděla vedle mě, mi vyprávěla svůj příběh a já byla jak v jiříkově vidění. Protože to byl můj příběh s mým nynějším milým. Proč jsme seděly vedle sebe právě my dvě? Proč došlo k tomu, že ač jsme si do dnešního dne vykaly a za dva roky na němčině neprohodily spolu ani slovo, najednou jsme si rozuměly, přesně o čem mluvíme, stejné pocity... Co mi má toto poselství odněkud říct?
Milovala ženatého muže. Našla si nezadaného. Ženatého se nedokázala vzdát. Byl jediným mužem, kterého doteď ve svém životě milovala.  Žije s nezadaným, aby nebyla sama. Je nešťastná, po intimních chvílích brečí. Podstupují spolu umělé oplodnění, protože chce (chtějí) mít dítě. Muži, kterého milovala, se v duchu omlouvá, že žije s jiným. Protože nechce žít sama a on ji miluje a je k ní hodný. Ženatý muž, kterého milovala, je mrtvý... Ten, s kým žije, neví o ženatém milém, neví, že ona ho podváděla, neví, že ho nemiluje, že stále miluje mrtvého...
Od chvíle, co zemřel, se ona nebojí smrti, těší se na ni, protože věří, že se pak zase potkají...

Já vím, co mi říká mé srdce.
Ale rozum se tomu brání a říká, že je to nesmysl, že věci mezi nebem a zemí nejsou, že má láska přejde, že když budu s jiným, nezadaným, budu ho jednou milovat, že si jenom myslím, že ho miluji a není to tak...
Když budu s jiným mužem, budu nešťastná. Při milování s ním budu vidět jiného, budu toužit po jiném. Koneckonců, tohle už mám odzkoušené, že to tak je.

Mezi čím se mám rozhodnout?
Být nešťastná s mužem, kterého nemiluji, protože miluji jiného, ale nebýt sama?
NEBO
Být někdy smutná, že muž, kterého miluji, žije v jiné rodině a a někdy je mi smutno a můj egoušek chce víc, než může mít, ale jsem šťastná, protože ho miluji, šťastná, že existuje, že jsem ho potkala, že je nám dopřáno trávit spolu nějaký čas, že milování s ním je nejkrásnější, jaké jsem ve svém životě zažila, každý den si hodiny psát, vědět, že taková láska se potkává možná jednou za život?

Co mi ta žena měla říct? Proč byla za mnou poslána?

Majkafo, zvláštní... fakt. Jak někdy někoho mineme nebo se v určitém období života naše cesty zkříží... Ona ti zkřížila cestu už před dvěma lety. Možná jsi jí zavnímala až teď, protože se tvé vnímání vztahu s tvým milým nějak posunuje...
Můj dojem je, že ti to má ukázat jen, že vše musíme brát, tak jak to je. Trápit se je zbytečné, přijímejme to, jak to běží a pak nebudeme nešťastní plakat po nocích po milování s někým, koho nemilujem. To jsem sice nikdy nezažila, já na vztahy z rozumu nejsem, ale jestli jednou dám přednost rozumu, plakat nebudu. Bude to má volba a bude mít nějaký důvod. Zatím jsem vždy odmítla.
Otázka nezní, jestli někdo, koho miluju i když s ním nemůžu být nebo někdo, kdo se mnou bude i když ho nemiluju. Otázka zní - stojí mi to za to? Jestli jo, není co řešit. Jestli ne, nejspíš je čas se posunout.
Mě by spolužačka ukázala jen to, že pokud člověk nemá vyřešeno v sobě, semele ho to. Ale já v tom mým zadaným vztahu tak nelítám a otázky, který jsem si kladla a kladu já jsou jiného rázu. Každému se nám ukáže něco jinýho. Použiju to zprofanované zrcadlo. Když se nad tím zamyslím, ukazuje mi tenhle příběh přesně moje bolavý místo... ;)

Majkafo, proč kladeš jen 2 výsledné možnosti ? : Buď (s nezadaným, kterého nemiluješ) a nebo (se zadaným, kterého miluješ, ale vztahem s ním se trápíš).
Tady je přeci možnost třetí, čtvrtá, tisící až miliontá - najít si někoho, kdo Tě bude přitahovat a bude nezadaný.

Mužů je plný svět. Pravda, najít toho správného dá práci, a někdy to chce i notnou dávku štěstí.
Držím palce,ať Ti to vyjde.

(PS: Nedávno jsi tu psala, jak Ti vztah se zadaným vyhovuje, jak jsi s ním spokojená, jak ses naučila nečekat víc, než Ti tahle možnost dává a jak Ti to vyhovuje.
Víš, už tehdy mi připadalo, že tím psaních chceš přesvědčit hlavně sama sebe. Mezi řádky bylo tušit, že to tak spokojené není, tedy na mě to aspoň tak působilo.
Já myslím, že se zadaným to prostě dlouhodobě být spokojené nemůže. Myslím, že si zasloužíš víc, než jen čekat, až Tvůj milý bude mít chviličku čas...)
Tak tedy opakuji - držím palce a přeju šťastnou ruku v dalším výběru.

K zamysleni je ,proc si clovek sam sobe tolik ublizuje. Na to me privedla majkafa.

Blossom, abych to uvedla na pravou míru, protože mám pocit, žes nepochopila, co jsem chtěla říct.
Mluvím o situaci, kdy člověk potká životní lásku, která je zadaná.
Takže všichni ostatní kromě ní budou ti, koho člověk nebude milovat, kdyby se rozkrájel. Protože životní láska bude prostě navždy, minimálně do konce tohoto žití.
Já teď nic konkrétního neřeším. Není žádný jiný kromě mého milého.
Můj popis a dvě možnosti není má reálná životní situace.
Proto jsem si dovolila napsat to na tvé vlákno, protože je to to, co mě včera hodně inspirovalo k zamyšlení.

Možná si nerozumíme vzájemně...

Ano, životních lásek nepotká člověk za život mnoho...Většina lidí tak jednu, dvě, sem tam někdo nemá štěstí a nepotká životní lásku žádnou, a sem tam taky někdo jich potká vícero (někteří lidé šli do vážných vztahů, leckdy i do manželství 4krát, 5krát...)

I já mám pocit, že moje životní láska bylo mé manželství, asi to byl nejsilnější vztah mého života.
Trvalo mi dost let, než rozpad tohoto životního vztahu přebolel, a  často si na něj ještě vzpomenu.
A přesto se mi povedlo, pravda, po delším a někdy i bolestném hledání, najít vztah další, velmi hezký. Možná, že vztah současný nedosahuje síly toho mého "životního". Ale už to neřeším, po letech jsem se naučila nesrovnávat, každý ten vztah je jiný,  oba hezké.

Teď Ti to možná připadá, že už nikdy nepotkáš někoho takového jako je ten nynější, že druhý takový prostě není... ale možná potkáš, možná ne, v tomto myslím platí nikdy neříkej nikdy.

Vím, každý to máme jinak. Chtěla jsem jen říct, že je před Tebou víc možností, než to buď a nebo.

Jen doplním, že vztah, který mám, mi NYNÍ vyhovuje. Ale nemyslím, že by vyhovoval napořád. Nechci být sama v důchodu, když ne dříve, jestli dožiju.
Přece nikdo z nás neví, co bude zítra, byť by to byla vdaná žena, ženatý muž, takže může popisovat maximálně aktuální situaci.
A popravdě nebráním se jinému vztahu ani teď, pokud potkám někoho, kdo nebude zadaný a bude mi vyhovovat.
Ale co to je - vyhovovat? Určitě ho teď prostě nebudu milovat.
A nezadané prima muže teď k mému podivu kolem sebe mám.
Takže jsem u toho zamyšlení a výsledku, kde jsou teď jenom dvě mnou již uvedené možnosti.

Snad to není moc zmatené.

Příběh mé spolužačky mě hodně zasáhl. Přímo fyzicky cítím, jak to bolí, když miluje mrtvého muže a rozhodla se žít s mužem, kterého nemiluje, když říká, že kdyby něco udělala jinak, nemusel on umřít... Že se večer "umodlí ke spánku" a že partnera nemiluje a přesto staví dům a pokoušejí se o umělé oplodnění. Protože ví, že už žádného partnera nikdy milovat nebude.
Já věřím, že se může stát, že to tak bude navždy a že kdyby prohledala celý svět, milovat bude navždy toho, kdo už není.

A přemýšlím, jaké poselství mi bylo předáno a co si s ním počít? A proč mi bylo podáno tady a teď? Když jsem jedním celkem příjemným mužem pozvána na romantický víkend? Co mi to má říct?
Ale fatální to není. To ne. Já si s tím poradím, jenom přemýšlím.
Fatální byl odchod BM.
Já jsem se s mým milým rozešla 3x. A přesně vím,o čem má spolužačka mluvila. Prostě vím, že tohle je ON. Neříkám, že jiný ON už nepřijde. Ale není ani jisté, že přijde.

Ovšem příběh mé spolužačky vnímám jako fatální. A přemýšlím, jestli mě taky takový jistým způsobem nečeká. Že prostě žádný jiný už nebude ON a jestli pak budu volit samotu, nebo život s mužem, kterého nemiluji, se kterým je mi dobře v jistém smyslu, ale při milování je tam prostě někdo jiný a je to fatální.
Já tuto situaci zažila po mých 3 rozchodech, kdy jsem hledala jiného. A vím přesně jaké to je, když je sex utrpení, protože toužím po jiném muži a přes tohle prostě nejede vlak.

Majko, tvůj manžel byl taky ON. Zřejmě je to závislé v čase.
Kolegyně by mi bylo líto. To, že její milovaný muž zemřel, nedává důvod dělat věci, které dělat nechci, t.j. spát s někým, s kým nechci atd. a být proto nešťastná. Tvoje kolegyně se z nějakého důvodu trestá. Když je sex utrpení, je nutné se mu věnovat? Nota bene kolem padesátky? Učívali jsme se ve škole, že sex je "luxusní" pud . Není to přemrštěné nutit se do luxusu? :D

Možná, že u té majkafiny kolegyně je to o to horší, že její milý zemřel. Zemřel zřejmě (možná) ještě v čase zamilovanosti, a nebo v době, kdy se vídali jen svátečně - vždy oba natěšení, navonění, atd.   
A tím možná ta paní získala nádhernou iluzi - že by to  bylo s ním takto krásné pořád.
Je jasné, že takovouto krásnou iluzi žádný muž z masa a kostí, při normálním soužití,  nemůže překonat.

Možná, že kdyby měla ta paní možnost se svým milým nějaký čas normálně žít, tak by se párkrát pohádali, párkrát udobřili, možná by se měli rádi dál, ale on už by rozhodně nestál na tak vysokém, nedosažitelném piedestalu...

Bramborko, to jsem ještě neslyšela - že sex je luxusní pud?? :co:
Inu - další věc tady k zamyšlení... ( ;) :) )

Blossom napsal(a):

Možná, že u té majkafiny kolegyně je to o to horší, že její milý zemřel. Zemřel zřejmě (možná) ještě v čase zamilovanosti, a nebo v době, kdy se vídali jen svátečně - vždy oba natěšení, navonění, atd.   
A tím možná ta paní získala nádhernou iluzi - že by to  bylo s ním takto krásné pořád.
Je jasné, že takovouto krásnou iluzi žádný muž z masa a kostí, při normálním soužití,  nemůže překonat.

Možná, že kdyby měla ta paní možnost se svým milým nějaký čas normálně žít, tak by se párkrát pohádali, párkrát udobřili, možná by se měli rádi dál, ale on už by rozhodně nestál na tak vysokém, nedosažitelném piedestalu...

Bramborko, to jsem ještě neslyšela - že sex je luxusní pud?? :co:
Inu - další věc tady k zamyšlení... ( ;) :) )

Luxusní v tom smyslu, že tě pudí, až když se o sebe nějak postaráš. Není nezbytný, "sebezáchovný".
Jinak myslím, že ani piedestal nepřinutí spát s někým, s kým nechci. To spíš kdyžtak strach, řekla bych.

ViktorkaM napsal(a):

sillwan napsal(a):

majkafa napsal(a):

Film LIDICE.

To verim... Toto donuti cloveka rozmyslat, aj keby nechcel... Bola som v Mauthausene a mala som pocit, ze vidim a pocujem, co sa tam dialo. Nikdy som nezazila taky neprijemny pocit, tazobu, dusno, bezmoc... utrpenie. :(

Ja to same v nasich brnenskych Kazematech... brrrr!!! Presne tak. Pach krve, vriskot, stenani, bolest..., ale snad jakoby i "navrat v case do te doby"... Uz tam nikdy nepujdu, ani kdyby co bylo... :skurt:
A na Lidice dostaly dneska moje decka listky od ucitelu ze skoly (odmaturovali a donesli posledni vyzo z gymplu :pussa: :hjarta: ). Jsem zvedava, co reknou, prej je to neco noveho... :co:

JJ, v Brne som to zažila aj ja... v detstve ešte silnejšie, ako dospelá už trochu slabšie... ale niektorých som vyslovene videla :grater: , cítila a počula... brrr.

Bramborka napsal(a):

Majko, tvůj manžel byl taky ON. Zřejmě je to závislé v čase.
Kolegyně by mi bylo líto. To, že její milovaný muž zemřel, nedává důvod dělat věci, které dělat nechci, t.j. spát s někým, s kým nechci atd. a být proto nešťastná. Tvoje kolegyně se z nějakého důvodu trestá. Když je sex utrpení, je nutné se mu věnovat? Nota bene kolem padesátky? Učívali jsme se ve škole, že sex je "luxusní" pud . Není to přemrštěné nutit se do luxusu? :D

Není to má kolegyně  a není jí kolem padesátky. Nikde jsem o jejím věku nepsala. Naopak jsem psala, že se jim nedaří mít děti a že podstupuje umělé oplodnění. Tak jí asi nebude kolem padestátky, to sis ji spletla se mnou. :D

Můj BM nebyl ON. Bohužel to byl dle dnešní užívané terminologie převozník. Je to složitější ale je to spousta let a nemám důvod se tím zabývat.
Ale mám důvod nevstoupit podruhé do stejné řeky.

Blossom napsal(a):

Možná si nerozumíme vzájemně...

Ano, životních lásek nepotká člověk za život mnoho...Většina lidí tak jednu, dvě, sem tam někdo nemá štěstí a nepotká životní lásku žádnou, a sem tam taky někdo jich potká vícero (někteří lidé šli do vážných vztahů, leckdy i do manželství 4krát, 5krát...)

I já mám pocit, že moje životní láska bylo mé manželství, asi to byl nejsilnější vztah mého života.
Trvalo mi dost let, než rozpad tohoto životního vztahu přebolel, a  často si na něj ještě vzpomenu.
A přesto se mi povedlo, pravda, po delším a někdy i bolestném hledání, najít vztah další, velmi hezký. Možná, že vztah současný nedosahuje síly toho mého "životního". Ale už to neřeším, po letech jsem se naučila nesrovnávat, každý ten vztah je jiný,  oba hezké.

Teď Ti to možná připadá, že už nikdy nepotkáš někoho takového jako je ten nynější, že druhý takový prostě není... ale možná potkáš, možná ne, v tomto myslím platí nikdy neříkej nikdy.

Vím, každý to máme jinak. Chtěla jsem jen říct, že je před Tebou víc možností, než to buď a nebo.

Ešte je tu možnosť zostať sám... :P Bloss, podľa mňa ide o to, že zamilovanie (a to, do koho sa zamilujem) si proste nevyberiem, nerozkážem, nezakážem... Iste, môžem žiť "z rozumu"  s niekým znesiteľným, ale so vzťahom zamilovaným a neskôr láskyplným to bude asi neporovnateľné. ;) Takže dilema pre väčšinu ľudí je možno niekde inde, ale rozhodne tu JE.

Dodala by som, že ja osobne som zažila aj vzťahy začaté zamilovanosťou, aj bez nej (v oboch prípadoch trvlai dlhšie) a JE v nich rozdiel, aspoň pre mňa, hoci piedestál sa po istom čase už nekoná :D ... Ale vzťah s "chémiou" alebo proste niečím nepomenovateľným (u mňa to napodiv nebolo vždy spojené so sex. atraktivitou) má oproti tomu druhému istú pridanú hodnotu. A je ťažké rozumovo zvoliť ten vzťah bez PH, hoci argumenty "pre" sú nabíledni.

Blossom napsal(a):

Možná, že u té majkafiny kolegyně je to o to horší, že její milý zemřel. Zemřel zřejmě (možná) ještě v čase zamilovanosti, a nebo v době, kdy se vídali jen svátečně - vždy oba natěšení, navonění, atd.   
A tím možná ta paní získala nádhernou iluzi - že by to  bylo s ním takto krásné pořád.
Je jasné, že takovouto krásnou iluzi žádný muž z masa a kostí, při normálním soužití,  nemůže překonat.

Možná, že kdyby měla ta paní možnost se svým milým nějaký čas normálně žít, tak by se párkrát pohádali, párkrát udobřili, možná by se měli rádi dál, ale on už by rozhodně nestál na tak vysokém, nedosažitelném piedestalu...

Bramborko, to jsem ještě neslyšela - že sex je luxusní pud?? :co:
Inu - další věc tady k zamyšlení... ( ;) :) )

Zemřel tragicky po 6-letém vztahu s mou spolužačkou. Říkala, že jejich vztah byl velmi intenzivní, vídali se často.
V době trvání tohoto vztahu - před 3 lety, když věděla,že ženatý muž neodejde od rodiny, dokud děti nedospějí, se dala dohromady s mužem, se kterým žije, proto, aby nebyla sama.

Taky mě přivedlo k zamyšlení, že by sex byl luxusní pud. Zajímavý názor Sex je totiž v Maslovově pyramidě důležitosti na základně mezi životně důležitými věcmi - jídlo, pití, dýchání, spánek. Sex je pro duševní a psychické zdraví normálního = běžného člověka stejně potřebný, jako tyto další potřeby. A já mohu z vlastní zkušenosti z období jeho nedostatku potvrdit, že to tak je. A padesátka na tom nic nemění. Spíš naopak. :D Protože žena už vychovala děti, nemusí hlídat otěhotnění a teprve teď si to skutečně užívá. To je všeobecně známé a já osobně to potvrzuji. :jojo:

majkafa napsal(a):

Bramborka napsal(a):

Majko, tvůj manžel byl taky ON. Zřejmě je to závislé v čase.
Kolegyně by mi bylo líto. To, že její milovaný muž zemřel, nedává důvod dělat věci, které dělat nechci, t.j. spát s někým, s kým nechci atd. a být proto nešťastná. Tvoje kolegyně se z nějakého důvodu trestá. Když je sex utrpení, je nutné se mu věnovat? Nota bene kolem padesátky? Učívali jsme se ve škole, že sex je "luxusní" pud . Není to přemrštěné nutit se do luxusu? :D

Není to má kolegyně  a není jí kolem padesátky. Nikde jsem o jejím věku nepsala. Naopak jsem psala, že se jim nedaří mít děti a že podstupuje umělé oplodnění. Tak jí asi nebude kolem padestátky, to sis ji spletla se mnou. :D

Můj BM nebyl ON. Bohužel to byl dle dnešní užívané terminologie převozník. Je to složitější ale je to spousta let a nemám důvod se tím zabývat.
Ale mám důvod nevstoupit podruhé do stejné řeky.

To jsem ráda, že to nebyl ON, tvůj b.m.. I když jsi asi takový pocit tehdy měla .... :) A jestli byl převozníkem, musela to být zatraceně široká řeka. Občas člověk sám sebe o něčem přesvědčí, a pak stráví mnoho času v iluzi, to důvěrně znám!
Já vím, že jsi nepsala, kolik jí je, tu pajdinku jsem tam napsala třeba pro sebe. A myslela jsem, že je to kolegyně spolužačka z němčiny. Já mám "kolegyně" na každém rohu (a tím nemyslím, že jsem sexuální pracovnice :D ).

Selima napsal(a):

Ešte je tu možnosť zostať sám... :P Bloss, podľa mňa ide o to, že zamilovanie (a to, do koho sa zamilujem) si proste nevyberiem, nerozkážem, nezakážem... Iste, môžem žiť "z rozumu"  s niekým znesiteľným, ale so vzťahom zamilovaným a neskôr láskyplným to bude asi neporovnateľné. ;) Takže dilema pre väčšinu ľudí je možno niekde inde, ale rozhodne tu JE.

:jojo:

Bramborko, myslím si stále, stejně jako jsem si myslela před svatbou, kdy jsem se vdávat nechala, ale byla dotlačena okolnostmi, už to tu nechci rozebírat, že kdybych nečekala dítě, rozešli bychom se.
Takových 7 let doby našeho manželství, možná déle, jsem milovala jiného muže. O kterém jsem věděla, že to nebyl ON Tělesno úžasné, nádherný muž, ale psychicky jsme si neseděli. Byli jsme hodně mladí.
Začínám mít pocit, jako by se připravovala pro mě zkouška - vstoupit do stejné řeky. Možná proto včera ta spolužačka a její příběh, možná okatější nakopnutí, když slabá popošťouchnutí a dokonce ani trojnásobný rozchod a čtvrtý návrat nechci vidět a pochopit.
Ale teď mě to nijak zvlášť netrápí, už mi není 20 ale skoro 50, teď si to žiju, pozoruju, vnímám sama sebe a přemýšlím, co a jak mám udělat jinak, aby se situace neopakovala, abych ji tentokrát zvládla "bez ztráty kytičky". :)
Život je nádherný a velmi zaujímavý a já mám ráda příběhy a s napětím čekám, jak dopadnou. I ten můj. :)

Tak já to mám tak, že radši zůstanu sama. Moje životní láska je můj BM, nikdy jsem nikoho jiného nemilovala a milovat nebudu. Mít někoho, abych nebyla sama, to není můj šálek čaje. musela bych se moc přemáhat a proč bych měla být s někým, když je mi lépe samotné? Samozřejmě, že bych chtěla být s mým BM, ale když to není možné, tak radši s nikým, než nějaký polovztah.
A podle mě sex je luxusní pud. není totiž životně důležitý. Bez vzduchu, potravy, vody člověk nepřežije, ale bez sexu klidně. Já žiju bez sexu už 10 let a nejsem o nic ochuzená. A klidně tak vydržím až do smrti, sex k ničemu nepotřebuju.

Jo, tak teď mám už pocit, že jsme si porozuměly.
Se Seliminými i majkafinými několika posledními příspěvky se i ztotožňuju, a už vím, jak jste to myslely.
A leccos z napsaného cítím velmi podobně (hlavně ten "luxus" ;) :D :gloria: ).

majkafa napsal(a):

Blossom napsal(a):

Možná, že u té majkafiny kolegyně je to o to horší, že její milý zemřel. Zemřel zřejmě (možná) ještě v čase zamilovanosti, a nebo v době, kdy se vídali jen svátečně - vždy oba natěšení, navonění, atd.   
A tím možná ta paní získala nádhernou iluzi - že by to  bylo s ním takto krásné pořád.
Je jasné, že takovouto krásnou iluzi žádný muž z masa a kostí, při normálním soužití,  nemůže překonat.
Možná, že kdyby měla ta paní možnost se svým milým nějaký čas normálně žít, tak by se párkrát pohádali, párkrát udobřili, možná by se měli rádi dál, ale on už by rozhodně nestál na tak vysokém, nedosažitelném piedestalu...
Bramborko, to jsem ještě neslyšela - že sex je luxusní pud?? :co:
Inu - další věc tady k zamyšlení... ( ;) :) )

Zemřel tragicky po 6-letém vztahu s mou spolužačkou. Říkala, že jejich vztah byl velmi intenzivní, vídali se často.
V době trvání tohoto vztahu - před 3 lety, když věděla,že ženatý muž neodejde od rodiny, dokud děti nedospějí, se dala dohromady s mužem, se kterým žije, proto, aby nebyla sama.
Taky mě přivedlo k zamyšlení, že by sex byl luxusní pud. Zajímavý názor Sex je totiž v Maslovově pyramidě důležitosti na základně mezi životně důležitými věcmi - jídlo, pití, dýchání, spánek. Sex je pro duševní a psychické zdraví normálního = běžného člověka stejně potřebný, jako tyto další potřeby. A já mohu z vlastní zkušenosti z období jeho nedostatku potvrdit, že to tak je. A padesátka na tom nic nemění. Spíš naopak. :D Protože žena už vychovala děti, nemusí hlídat otěhotnění a teprve teď si to skutečně užívá. To je všeobecně známé a já osobně to potvrzuji. :jojo:

Majka, ja keď som bola - zrejme - po rozchode v depresii, tak som poldruha roka pohlavný pud nemala a ani mi nechýbal. Myslela som, že to už je natrvalo, ale keď som sa konečne zmátožila, začala som mať radosť zo života a krátko nato oslávilo aj libido návrat "k mame". :D U mňa je s.e.x.uálny pud spojený s radosťou zo života, ale podpisujem, že je sekundárny a istým spôsobom "luxus". Pud sebazáchovy je prvotný...

Ivi, u teba ten pud asi nikdy nebol ohromne silný a podľa padol za obeť depresii a antidepresívam :grater: :kapitulation: . Ale nie všetci to majú takto...

Jenom technicka:
Maji, prosim te, kdyz uz ti tak ucaroval, tak aspon Maslow (Abraham) a Pyramida potreb nebo hierarchie lidskych potreb. A vsechno nelze mechanicky aplikovat na kazdeho, sama kazdou chvili rikas, ze ty to mas jinak.

Robert A. Monroe pise- prvotni pohnutky k rozmnozovani (pud sebezachovy lidskeho druhu) uz davno ustoupily prvorade touze dosahnout kratkodobeho smysloveho vrcholku aktu samotneho.

To znamena podle nej ,ze je to pokriveni pudu sebezachovy.

Bez pudu sebezachovy rozmnozovani by lidsky druh sto pro vymrel-neprezil,ale bez onoho aktu za ucelem dosahovani kratkodobeho smysloveho vrcholku nezahyne jistojiste.     :D:lol:
A nebo ze by to nekdo mel jeste jinak?  :D

majkafa napsal(a):

Život je nádherný a velmi zaujímavý a já mám ráda příběhy a s napětím čekám, jak dopadnou. I ten můj. :)

Majko, nedopadne ssnad tak, jak chceš ty ?

Frigo napsal(a):

majkafa napsal(a):

Život je nádherný a velmi zaujímavý a já mám ráda příběhy a s napětím čekám, jak dopadnou. I ten můj. :)

Majko, nedopadne ssnad tak, jak chceš ty ?

Frigo, existuje část našich životů, která halt nedopadá, jak chceme my.
Nebo ty ses snad chtěla např. rozvádět?
Dost věcí není, jak chceme my, ale pravda, je na nás, jak se k nim postavíme, když se přihodí.

Já milovala jen dva muže. Otce mých dětí.
KDyž jsem zůstala sama těhotná, chtěl mě jeden muž. Asi měsíc jsem s ním chodila, ale nebylo to ono. On si mě chtěl vzít, vychovávat se mnou dítě, ale já nechtěla. Když jsem k němu necítila "lásku" zůstala jsem sama.
Osobně bych neřekla, že sex je životně důležitá potřeba jako pití,jídlo a voda.
Já náruživá mám prostě chut na sex jen když jsem v pohodě, štastná, bezproblémová. Jak mi to něco naruší, nepotřebuju.
A abych měla chlapa jen na sex , no tak to klidně můžu být sama a vystačím si.
Majko - podle mě moc přemýšlíš. že si k Tobě přisedla známá nemusí vypovídat o tom,že Ti chtěla svým příběhem něco naznačit. Vždyt každý člověk - každý životní příběh.

Arcanum napsal(a):

Robert A. Monroe pise- prvotni pohnutky k rozmnozovani (pud sebezachovy lidskeho druhu) uz davno ustoupily prvorade touze dosahnout kratkodobeho smysloveho vrcholku aktu samotneho.

To znamena podle nej ,ze je to pokriveni pudu sebezachovy.

Bez pudu sebezachovy rozmnozovani by lidsky druh sto pro vymrel-neprezil,ale bez onoho aktu za ucelem dosahovani kratkodobeho smysloveho vrcholku nezahyne jistojiste.     :D:lol:
A nebo ze by to nekdo mel jeste jinak?  :D

Pud sebazáchovy a rozmnožovací sú DVA rozličné pudy... a bez oboch by ľudstvo vymrelo ako také, ale bez toho pudu sbeazáchovy aj konkrétny jedinec, čo je zasa trošku iné, žeano... ;) Inak, v akejkoľvek hierarchii je sebazáchovný pud prvý a rozmnožovací až druhý. :)

majkafa napsal(a):

Frigo napsal(a):

majkafa napsal(a):

Život je nádherný a velmi zaujímavý a já mám ráda příběhy a s napětím čekám, jak dopadnou. I ten můj. :)

Majko, nedopadne ssnad tak, jak chceš ty ?

Frigo, existuje část našich životů, která halt nedopadá, jak chceme my.
Nebo ty ses snad chtěla např. rozvádět?
Dost věcí není, jak chceme my, ale pravda, je na nás, jak se k nim postavíme, když se přihodí.

Frigo ,Ty jsi asi mela v tomhle pripade na mysli zodpovednost za nase zivotni volby a jednani, ktere prinaseji odpovidajici dusledky. S tim souhlasim :)
Podle zakona jednani ktere urcuje nevyhnutelne spojeni pricin a nasledku. Preneseno jiz z minulych zivotu. :)
Pak za dusledky neseme zodpovednost a nezbiva nez se s tim vyrovnat-prijmout. :)

Selima napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Robert A. Monroe pise- prvotni pohnutky k rozmnozovani (pud sebezachovy lidskeho druhu) uz davno ustoupily prvorade touze dosahnout kratkodobeho smysloveho vrcholku aktu samotneho.

To znamena podle nej ,ze je to pokriveni pudu sebezachovy.

Bez pudu sebezachovy rozmnozovani by lidsky druh sto pro vymrel-neprezil,ale bez onoho aktu za ucelem dosahovani kratkodobeho smysloveho vrcholku nezahyne jistojiste.     :D:lol:
A nebo ze by to nekdo mel jeste jinak?  :D

Pud sebazáchovy a rozmnožovací sú DVA rozličné pudy... a bez oboch by ľudstvo vymrelo ako také, ale bez toho pudu sbeazáchovy aj konkrétny jedinec, čo je zasa trošku iné, žeano... ;) Inak, v akejkoľvek hierarchii je sebazáchovný pud prvý a rozmnožovací až druhý. :)

Seli ,podle mne nejsou rozlicne ale spolecne jdouci. Nerozdelitelne ci jak se to da rici.

Jde o zachovani zivota cloveka-preziti k dalsimu rustu a proste k preziti.  ;)

Dostalo se mi do ruky nějaké starší číslo časoposu Týden, ve kterém je rozhovor s herečkou Simonou Babčákovou.
Už předtím mě byla čímsi sympatická. Po tom rozhovoru ještě víc. Je tam tolik zajímavých postřehů, a řekla bych - i moudra.

Za všechny jen pár citátů:
Hrozně ráda bořím kulty nepřirozené krásy, které pak ženám způsobují pocity nedostatečnosti. Možná i proto mě mají lidi rádi, že nemám dokonalou postavu, dokonalý, souměrný, krásný obličej. Moje lidskost jim přináší úlevu.

Mě ta až perfekcionalistická profesionalita některých kolegů imponuje. Ale já to v sobě nemám.
Mám syndrom 7.třídy - nedělat víc, než je nutné. Mě musí k výkonu dovést režizér,smama od sebe se neumím překonávat.

Zavítala jsem poprvé na: Babči interneťandy-pojďte sem. Je tam krásně výtvarno a milo! Jaká příjemná změna.....:fuck:

Mně to tam přijde takové příliš sladké. Ne-normální, ne-běžné. Jako když si někdo hraje na něco, čím není. Jsem babička, ale už ten název vlákna mě odrazuje. Chci se setkávat se všemi lidmi a neizolovat se mezi babičky. Chci žít a vnímat celou škálu života.

Predvčerom hra "Kukura", hraná v Kukurovom divadle... ;) A v poslednom čase moje sny...

Arcanum napsal(a):

Selima napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Robert A. Monroe pise- prvotni pohnutky k rozmnozovani (pud sebezachovy lidskeho druhu) uz davno ustoupily prvorade touze dosahnout kratkodobeho smysloveho vrcholku aktu samotneho.

To znamena podle nej ,ze je to pokriveni pudu sebezachovy.

Bez pudu sebezachovy rozmnozovani by lidsky druh sto pro vymrel-neprezil,ale bez onoho aktu za ucelem dosahovani kratkodobeho smysloveho vrcholku nezahyne jistojiste.     :D:lol:
A nebo ze by to nekdo mel jeste jinak?  :D

Pud sebazáchovy a rozmnožovací sú DVA rozličné pudy... a bez oboch by ľudstvo vymrelo ako také, ale bez toho pudu sbeazáchovy aj konkrétny jedinec, čo je zasa trošku iné, žeano... ;) Inak, v akejkoľvek hierarchii je sebazáchovný pud prvý a rozmnožovací až druhý. :)

Seli ,podle mne nejsou rozlicne ale spolecne jdouci. Nerozdelitelne ci jak se to da rici.

Jde o zachovani zivota cloveka-preziti k dalsimu rustu a proste k preziti.  ;)

Sú rozdeliteľné. Prežila som podlruha roka, kedy asi sbeazáchovný pud fungoval (už len to, že som prežila, je dôkaz, aj keď ma ti niekedy stálo hodne síl  :jojo: ), ale pohlavný(ergo, rozmnožovací) nie. Pripijil sa až dodatočne, potvorák. :vissla:

Selima napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Selima napsal(a):

Pud sebazáchovy a rozmnožovací sú DVA rozličné pudy... a bez oboch by ľudstvo vymrelo ako také, ale bez toho pudu sbeazáchovy aj konkrétny jedinec, čo je zasa trošku iné, žeano... ;) Inak, v akejkoľvek hierarchii je sebazáchovný pud prvý a rozmnožovací až druhý. :)

Seli ,podle mne nejsou rozlicne ale spolecne jdouci. Nerozdelitelne ci jak se to da rici.

Jde o zachovani zivota cloveka-preziti k dalsimu rustu a proste k preziti.  ;)

Sú rozdeliteľné. Prežila som podlruha roka, kedy asi sbeazáchovný pud fungoval (už len to, že som prežila, je dôkaz, aj keď ma ti niekedy stálo hodne síl  :jojo: ), ale pohlavný(ergo, rozmnožovací) nie. Pripijil sa až dodatočne, potvorák. :vissla:

Vim Seli jak to myslis Ty. :)

majkafa napsal(a):

Mně to tam přijde takové příliš sladké. Ne-normální, ne-běžné. Jako když si někdo hraje na něco, čím není. Jsem babička, ale už ten název vlákna mě odrazuje. Chci se setkávat se všemi lidmi a neizolovat se mezi babičky. Chci žít a vnímat celou škálu života.

No, trávit dlouhý čas bych tam nechtěla, ale pohlazeníčko po duši ano.......někdy člověk potřebuje i přeslazené. Mimochodem, lekce z češtiny byla prima, a já si ji též potřebuji někdy zopakovat. Líbila se mi žákyně, když neznám, zeptám se. Holka je otevřená, upřímná a docela tyto vlastnosti se mohou srovnávat i s perfektní znalostí jazyka českého. Jinak čárky v souvětí jsou má slabina. :)

majkafa napsal(a):

Být někdy smutná, že muž, kterého miluji, žije v jiné rodině a a někdy je mi smutno a můj egoušek chce víc, než může mít, ale jsem šťastná, protože ho miluji, šťastná, že existuje, že jsem ho potkala, že je nám dopřáno trávit spolu nějaký čas, že milování s ním je nejkrásnější, jaké jsem ve svém životě zažila, každý den si hodiny psát, vědět, že taková láska se potkává možná jednou za život?
Co mi ta žena měla říct? Proč byla za mnou poslána?

Proč byla poslána to ví snad jen ona a také snad i kdo ji poslal pokud nebyla slabomyslná :) A pokud se ti neco, tedy nekdo, líbí s chceš ho vlastnit, tak se neohlížej na tu mrchu, vedle které tvůj milovaný každý večer usíná a ouplně sprostě jí ho ukradni, máš na to Majko ! Jen je otázka, jestli i on chce to samé ;) Jsi se nám nějak rozpovídala i ty mrško jedna :pussa:

Majko, já myslím, že všemu moc přikládáš význam. Prostě si vedle tebe sedla, protože jsi žena a ledy roztály, neboť jste nebyly ve škole, ale prostě na zábavě. Někdy se rozpovídáš (myšleno obecně) až tě to potom mrzí. Někdy máš prostě povídavou nebo se musíš svěřit. A tento příběh, který ti vyprávěla, není zas tak ojedinělý a dá se dá vypravovat 100x jinak. Proč se v tom vrtat.

Vladena napsal(a):

Majko, já myslím, že všemu moc přikládáš význam. Prostě si vedle tebe sedla, protože jsi žena a ledy roztály, neboť jste nebyly ve škole, ale prostě na zábavě. Někdy se rozpovídáš (myšleno obecně) až tě to potom mrzí. Někdy máš prostě povídavou nebo se musíš svěřit. A tento příběh, který ti vyprávěla, není zas tak ojedinělý a dá se dá vypravovat 100x jinak. Proč se v tom vrtat.

:supr:

řekla bych, že nebyla poslána, ale šla tam sama... neb chodí na stejný kurz.

Přisedla jsem si já k ní. A ne ona ke mně :D Prostě jak jsme tak přicházeli do hospůdky, tak jsme si nějak libovolně sedli. :D
Nic není náhoda. To jen Bůh chtěl zůstat inkognito. :D

Za nic na svete nemuzu prijit na to, proc jsem si vcera v saline sedla k pani v cernem, a ne k panovi v bilem... a silene mne zere, ze jsem treba o neco prisla... :reta:

ViktorkaM napsal(a):

Za nic na svete nemuzu prijit na to, proc jsem si vcera v saline sedla k pani v cernem, a ne k panovi v bilem... a silene mne zere, ze jsem treba o neco prisla... :reta:

Taky ti paní povídala něco, co se tě hluboce dotýkalo? A cestovalas s ní tak dlouho, jako já jsem si povídala se svou spolužačkou? Stihly jste si všechno vypovídat? :)
Proč tě to žere? Zřejmě ti neměla nic říct, tak proč se tím necháš užírat? :D
Já se užírat nenechávám. K čemu se trápit víc, než je nezbytně nutné? :D
Já si jen v klidu přemýšlím a pozoruji a vnímám, co se kolem mě děje. :)

Majko, na vedlejsim vlakne ses zapojila do debaty o "zlozvyku"  - uprimne priznavam, mam taky zlozvyk: rejpat. Takovy zvlastni druh rejpani. Nejsem zamerena na ublizovani, spis si rada rejpnu v situaci, kdy by mohl muj rejpanec vyznit jako legrace, ev. nekdy si preju, aby nekomu, do koho se strefuju, otevrel oci. Stava se, ze se minu cilem, vetsinou v pripade, ze onen "mnou napadeny" ironicky podtext meho rejpance nepochopi...
Tva reakce zezacatku vypadala jako zes me pochopila. Ja chtela vpodsate rict jenom to jednoduche (co ti nekteri uz rekli), ze opravdu to setkani nemuselo naznacovat NIC..., tak promin. Trvas na tom, ze muselo, nebudu ti to brat. Opravdu promin, inspirovalo me to k zamysleni, jestli tento muj zlozvyk neni tak trochu morbidni...:gloria:

majkafa napsal(a):

Přisedla jsem si já k ní. A ne ona ke mně :D Prostě jak jsme tak přicházeli do hospůdky, tak jsme si nějak libovolně sedli. :D
Nic není náhoda. To jen Bůh chtěl zůstat inkognito. :D

Možná tu otázku jenom špatně pokládáš a měla znít "proč jsem já byla k ní vyslána?" Kdoví, možná si měla při tom povídání něco ujasnit a uvědomit právě ona. Někdy jsme slepými a hluchými posly, ale přesto posly. Není důležité všemu rozumět :)

Viktorko, zjistila jsem, že dost lidí určitou legraci od někoho jiného nechápe... no a my zas nemusíme chápat srandičky a provokace od druhých...  :vissla:
Navíc, když s tím člověkem nekomunikuješ přes oči, nebo ho jen neznáš osobně, tak to prostě nemusí být pochopeno.

Viktorko, moc dobře jsem pochopila tvůj rejpanec. Jsem chytrá žena. :)
Ale odpověděla jsem přesně tak, jak se mi chtělo. Tos nepochopila ty. :D
Vidím, že tě překvapila má reakce, která neodpovídala tvému očekávání.
Ale proč vracet, co dostáváme? Někdy to není zapotřebí, když to tak cítíme.

haiel napsal(a):

majkafa napsal(a):

Přisedla jsem si já k ní. A ne ona ke mně :D Prostě jak jsme tak přicházeli do hospůdky, tak jsme si nějak libovolně sedli. :D
Nic není náhoda. To jen Bůh chtěl zůstat inkognito. :D

Možná tu otázku jenom špatně pokládáš a měla znít "proč jsem já byla k ní vyslána?" Kdoví, možná si měla při tom povídání něco ujasnit a uvědomit právě ona. Někdy jsme slepými a hluchými posly, ale přesto posly. Není důležité všemu rozumět :)

I to je možné, dík za námět, haiel.
Možná jsme si měli něco dát vzájemně. Já totiž teď momentálně řeším, o čem píšu. Pro mě to bylo poselství. Jen zatím nevím, co mi mělo říct, jestli to mám udělat tak, nebo tak, nebo ještě jinak. A tak počkám a věřím, že až přijde ta chvíle, budu vědět. :jojo:
A třeba se ani nebudu muset rozhodovat já. :) Když nevím, bývá dobré počkat, mám vyzkoušeno. Nelámat přes koleno.

majkafa napsal(a):

...Vidím, že tě překvapila má reakce, která neodpovídala tvému očekávání.
Ale proč vracet, co dostáváme? Někdy to není zapotřebí, když to tak cítíme.

Neprekvapila. Nepochopila jsem jenom Tvoji soustavnou potrebu nekoho poucovat o tom, "jak to mas ty" (nejenom ted a tady). A myslim, ze at to budes vysvetlovat jakkoli, nepochopim to nikdy...

Viktorko, je mi to jedno. Nemám potřebu TI to vysvětlovat.

Mas, pac jsi to udelala, a budes to delat dal... a, opakuji, nejenom mne...
PS: Kdybys ju nemela, nereagovala bys...

Moudřejší ustoupí.  A nebude se dohadovat o blbostech.

Ok. :kapitulation: chi-chi :reta:

http://www.novinky.cz/veda-skoly/237147 … l?ref=boxE

pravda... moudřejší ustoupí ...., ale také... samochvála smrdí.... :vissla:

ViktorkaM napsal(a):

Za nic na svete nemuzu prijit na to, proc jsem si vcera v saline sedla k pani v cernem, a ne k panovi v bilem... a silene mne zere, ze jsem treba o neco prisla... :reta:

:supr::supr::supr:

ViktorkaM napsal(a):

Za nic na svete nemuzu prijit na to, proc jsem si vcera v saline sedla k pani v cernem, a ne k panovi v bilem... a silene mne zere, ze jsem treba o neco prisla... :reta:

třeba tě mohl pozvat na rande.. nebo to nebyl tvůj typ ? :lol:

Frigo napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

Za nic na svete nemuzu prijit na to, proc jsem si vcera v saline sedla k pani v cernem, a ne k panovi v bilem... a silene mne zere, ze jsem treba o neco prisla... :reta:

třeba tě mohl pozvat na rande.. nebo to nebyl tvůj typ ? :lol:

Nebyl! Nevim, kdo je muj typ, pac muj MANZEL je mi nedostupnej a ostatni chlapi me nezajimaj...

ViktorkaM napsal(a):

Frigo napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

Za nic na svete nemuzu prijit na to, proc jsem si vcera v saline sedla k pani v cernem, a ne k panovi v bilem... a silene mne zere, ze jsem treba o neco prisla... :reta:

třeba tě mohl pozvat na rande.. nebo to nebyl tvůj typ ? :lol:

Nebyl! Nevim, kdo je muj typ, pac muj MANZEL je mi nedostupnej a ostatni chlapi me nezajimaj...

Tak to máš špatné...

Ja to u sebe vidím takto - Manžela nemám........ při své profesi si ho totiž nemohu dovolit a ostatní muži mě zajímají, pokud to ovšem nejsou právě moji klienti....

ViktorkaM napsal(a):

Frigo napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

Za nic na svete nemuzu prijit na to, proc jsem si vcera v saline sedla k pani v cernem, a ne k panovi v bilem... a silene mne zere, ze jsem treba o neco prisla... :reta:

třeba tě mohl pozvat na rande.. nebo to nebyl tvůj typ ? :lol:

Nebyl! Nevim, kdo je muj typ, pac muj MANZEL je mi nedostupnej a ostatni chlapi me nezajimaj...

tak nebyl, nebo nevíš ?

DarkAngel napsal(a):

Ja to u sebe vidím takto - Manžela nemám........ při své profesi si ho totiž nemohu dovolit a ostatní muži mě zajímají, pokud to ovšem nejsou právě moji klienti....

a proč tě nezajímají klienti ? :co:

Frigo tak si to někdy vyzkoušej...pokud ti je do 35 let, máš ještě šanci ;) Po roce ti to poteče i ušima, ono to teče sice i ráno, ale po roce máš toho plný kecky...................

DarkAngel napsal(a):

Frigo tak si to někdy vyzkoušej...pokud ti je do 35 let, máš ještě šanci ;) Po roce ti to poteče i ušima, ono to teče sice i ráno, ale po roce máš toho plný kecky...................

:lol:
no... to už dlouho šanci nemám...:vissla:  I když o tom občas  přemýšlím..:D
Ale víš, jak by to bylo...   nedávno jsem to tu někde asi psala...  přijde manželka domu po šichtě a vyndá na stůl 1001 Kč...  a manžel se jí ptá - proboha, kdo ti dal tu korunu ? .. a ona - "každej hochu.. každej...":lol:

No tak v reálu je to trošku jinak :)

Dnešní smutné výročí popravy Judr. Milady Horákové....:(

Rejko, mrzí tě a to moc, co se stalo Dr. Horákové ? O čem konkrétně jsi přemýšlela a k čemu jsi dospěla ve svých úvahách ?

Vadí mi každé bezpráví páchané na druhých...přemýšlela jsem hlavně o pocitech,které dotyčná mohla mít...o pocitu bezmocnosti,strachu o blízké a nejspíš i smíření se s nezvratným koncem...

Dnes mi inspirovalo k zamyšlení mnoho drobností, ale asi nejzajímavejší je ta, že českým kuřákům se budou lepit na krabičky cigaret obrázky, které by je měly přimět k tomu, že dostanou strach ze smrti :lol: Spolek debilů propagující tuto stupiditu si neuvědomuje, ze ten, kdo začal kouři, kouří a nehodlá přestat, tu nemíní tvrdnout do sta let v té zasr.né zemi a že se už dávno rozhodl pro sebevraždu, protože ho svým způsobem život nebaví...

ať si tam lepěj co chtěj, já krabičku nezkoumám... pouze její obsah.. A dokud to nebudou omatlávat hovnama, tak mi je to fuk..

Frigo, ty jsi stejně největší ďábel z celeho babinetu !!! :supr: Toto mě dnes zároveň nejvíc pobavilo :lol:

Frigo napsal(a):

ať si tam lepěj co chtěj, já krabičku nezkoumám... pouze její obsah.. A dokud to nebudou omatlávat hovnama, tak mi je to fuk..

Co udelas, kdyz to ho....a omatlaj? Nekoupis, nebo umyjes a prendas do tabaterky?

Viktorka ,,, :supr: Jak se máš kočko ? Když tak do SZ, toto není chat...

Jakto?!? :co: Ja myslela, ze jo. Teda vetsinou to tak vypada... :kapitulation:

Jo, Andelo, mam tady neco pro tebe: http://www.youtube.com/watch?v=NPIy0vD2 … re=related + :pussa:

Díky ! Překrásné...jak víš, že miluji tango ? :co:

Mno, predtim jsem to nevedela, ted uz to vim... ja miluju ten film...

ViktorkaM napsal(a):

Frigo napsal(a):

ať si tam lepěj co chtěj, já krabičku nezkoumám... pouze její obsah.. A dokud to nebudou omatlávat hovnama, tak mi je to fuk..

Co udelas, kdyz to ho....a omatlaj? Nekoupis, nebo umyjes a prendas do tabaterky?

Viktorko, to neřeším a myslím, že ani nebudu muset řešit. Víš, jaká je výrobní cena cigaret, kolik jsou přidané daně ?  To by položilo naše hospodářství víc, než jedna blbá generální stávka.

DarkAngel napsal(a):

Frigo, ty jsi stejně největší ďábel z celeho babinetu !!! :supr: Toto mě dnes zároveň nejvíc pobavilo :lol:

to jsem ráda, že tě to pobavilo..  :reta:
Ty snad máš čas na to, abys zkoumala co je na krabičce za blbosti ?

Frigo napsal(a):

...Ty snad máš čas na to, abys zkoumala co je na krabičce za blbosti ?

Vis co? Ja to jednou postrehla, - byla tam namalovana ta cerna piratska lebka... rikala jsem si: ze by jed??? :co: :co: :co:

ViktorkaM napsal(a):

Frigo napsal(a):

...Ty snad máš čas na to, abys zkoumala co je na krabičce za blbosti ?

Vis co? Ja to jednou postrehla, - byla tam namalovana ta cerna piratska lebka... rikala jsem si: ze by jed??? :co: :co: :co:

hmm... tak to nemohu vyvrátit ani potvrdit, neboť já koukám po chlapech a ne po blbostech...:vissla:

Jsem znechucena vystupováním Morphea, Dark Angela a nevím jaké další nicky má tento uživatel mužského rodu na babinetu.
Považuji za základní neúctu k uživatelkám - uživatelům babinetu, že se tento muž nyní vydává za ženu a jaké příspěvky tady píše. Považuji jeho chování za trapné a ubohé, obzvláště jeho vystupování jako prostitutky.
Děkuj AndreeP, že promazala vlákno o depresích od kydů tohoto individua.
Je mi smutno z ignorace některých moderátorek k vystupování tohoto muže a jeho neodkázání na Pavlač a do příslušných mezí neodporujících základní lidské slušnosti.
Je mi smutno z toho, co se chováním tohoto individua stává z psychologické poradny.

Přivedlo mě to k hlubokému zamyšlení. Proč se chováme tak, jak se chováme.
Co někoho vede dokonce k takové neúctě vůči bližným i vůči sobě samotnému, jakou projevuje muž s nickem Morpheus.
Jestli má problém, že se narodil jako muž a chce být ženou, proč to řeší tímto smutným způsobem.

Majkafo, co kdyby sis hleděla svého a nechala ostatní lidičky žít ? To je moje dnešní otázka k mému vlastnímu zamyšlení, takže nejsem úplně mimo téma...
Až já začnu popisovat tvoje stavy veřejně na babinetu, tak se nebudeš stačit divit, měla by jsi se zklidnit holka ;)

DarkAngeli, na babinetu nebudeš popisovat nic, co bych sem já sama nenapsala s plným vědomím a odpovědností za to, co píšu.
A napsala jsem to za sebe, ženu, Majku, kterou zná dost lidí osobně, i vedení a majitelé babinetu.
Nikdy jsem se nevydávala za jiného člověka, než kým skutečně jsem. Nikdy jsem se nevydávala za člověka jiného pohlaví, než jakým jsem.
Nikdy jsem nelhala o tom, jakou práci dělám.
Vše, co jsem kdy napsala, bylo pravdivé.
Nebyly to lži ani výmysly.
Na rozdíl od tvého vystupování, Petře.

DarkAngeli, tvé ubohé chování a psaní nesmyslných příspěvků do vážných vláken, kde si lidé chodí pro skutečnou radu, kdy se jedná třeba o nemoc, kde může jít o život, je hloupé a neomluvitelné. Když už bych všechno ostatní opomenula.

Prosím moderátory o zasáhnutí.
Taky se mi tu nelíbí. Bbn jsem měla jako svůj druhý svět, pomoc, zážitky, román co píšou životy, počtení.
Je mi tu smutno, že si tady na "psychologické" dělá z žen legrace.
Mmch - i prostitutka je žena. Já to beru, každý jsme nějaký,kdyby tu napsala svůj život, zajímá mě to, jak se cítí, a tak.
Ale takto tady cítím posměch a napadání.

Majko, ja nevim, at je to jak chce, nevidim tady zadne narizeni ani pravidlo, ze by se zde musela uvadet pouze pravda a nic nez pravda... :co:
Tebe je na ucetnictvi skoda, mela bys byt soudkyni..., nebo policajtkou...

dusička napsal(a):

Prosím moderátory o zasáhnutí.
Taky se mi tu nelíbí. Bbn jsem měla jako svůj druhý svět, pomoc, zážitky, román co píšou životy, počtení.
Je mi tu smutno, že si tady na "psychologické" dělá z žen legrace.Mmch - i prostitutka je žena. Já to beru, každý jsme nějaký,kdyby tu napsala svůj život, zajímá mě to, jak se cítí, a tak.
Ale takto tady cítím posměch a napadání.

:jojo:

Například ? To včerejší se zvrhlo, ten můj dvojsmyslný příspěvek, nicméně jako jediná jsi se toho chytla, příležitosti, jak druhému říct, že je hovado a to ty velmi ráda... :) Jmenuj prosím další, téma o sexu nepočítej, tam jsem víc doma než kdejaká účetní s mnohaletou peaxí, dělám to v reálu, nepotřebuju k tomu babinetí téma :)

majkafa napsal(a):

Přivedlo mě to k hlubokému zamyšlení. Proč se chováme tak, jak se chováme.

Skutecne se take hluboce zamyslis i nad svym vlastnim chovanim vuci druhym majkafo?

Téma věci myslím vůbec nerespektuješ a proto jsem tě taky zrovna nahlásila moderátorům s prosbou, aby tě promazali. Říkám ti to na rovinu.
Klidně si založ na tvé legrácky vlákno své, ale to, co tady píšeš, s tématem Co vás dnes přivedlo k zamyšlení nemá vůbec nic společného.

Jedině snad možná to, že to čtenáře nutí k zamyšlení - proč sem ten Dark Angel pořád píše své trapárny? ;)

Vlákno bylo promazáno.
DarkAngeli, respektuj prosím, že toto je ženský server, a některé Tvé příspěvky se můžou uživatelek dotknout. Ano, jsem si vědoma, že ničím neporušuješ pravidla, nikoho neurážíš a podobně, nicméně Tvé vystupování v pozici prostitutky není vhodné. Není to vhodné zejména zde na psychologické, kde by se měla řešit témata, která přinášejí uživatelům pomocnou ruku, kde se můžou vypovídat se svým problémem...
Pro ostatní pak platí, že osobní spory se neřeší veřejně zde na fórech, protože ostatní uživatelé nebaví se tím pak prokousávat. Takže k osobní výměně názorů používejte SZ.
Znova připomínám, že zde existuje i funkce ignore - takže pokud mi někdo vadí tak moc, že jsem nucen(a) na něj pořád reagovat, její (jeho) příspěvky mě vytáčejí,  tak prostě použiji tuto funkci. Je to stejné jako v reálném životě, i tam se běžně setkáváme s lidmi, kteří nám nesedí, které nesneseme a naopak lidi, kteří nám dávají moc.
Díky za pochopení.

majkafa napsal(a):

Jsem znechucena vystupováním Morphea, Dark Angela a nevím jaké další nicky má tento uživatel mužského rodu na babinetu.
Považuji za základní neúctu k uživatelkám - uživatelům babinetu, že se tento muž nyní vydává za ženu a jaké příspěvky tady píše. Považuji jeho chování za trapné a ubohé, obzvláště jeho vystupování jako prostitutky.
Děkuj AndreeP, že promazala vlákno o depresích od kydů tohoto individua.
Je mi smutno z ignorace některých moderátorek k vystupování tohoto muže a jeho neodkázání na Pavlač a do příslušných mezí neodporujících základní lidské slušnosti.
Je mi smutno z toho, co se chováním tohoto individua stává z psychologické poradny.

Diky za tohle povzbuzeni! Uz se to neda/lo  cist. :supr:

majkafa napsal(a):

Jsem znechucena vystupováním Morphea, Dark Angela a nevím jaké další nicky má tento uživatel mužského rodu na babinetu.
Považuji za základní neúctu k uživatelkám - uživatelům babinetu, že se tento muž nyní vydává za ženu a jaké příspěvky tady píše. Považuji jeho chování za trapné a ubohé, obzvláště jeho vystupování jako prostitutky.
Děkuj AndreeP, že promazala vlákno o depresích od kydů tohoto individua.
Je mi smutno z ignorace některých moderátorek k vystupování tohoto muže a jeho neodkázání na Pavlač a do příslušných mezí neodporujících základní lidské slušnosti.
Je mi smutno z toho, co se chováním tohoto individua stává z psychologické poradny.

Třeba je nemocnej ...... vůbec bych se nedivila.
Jeho vystupování jako prostitutky :D se mě, dlužno říci, vůbec nedotýká. Ani jako ženy, dcery, manželky, neprostitutky a čehokoliv jiného. Jediné, co mi poněkud vadí, je jeho okupování a mělnění  kdečeho,  ale asi si o to svými natroublými reakcemi na jeho výrony koledujeme. (A zřejmě to hnedtak nepřejde.)

majkafa napsal(a):

Jsem znechucena vystupováním Morphea, Dark Angela a nevím jaké další nicky má tento uživatel mužského rodu na babinetu.
Považuji za základní neúctu k uživatelkám - uživatelům babinetu, že se tento muž nyní vydává za ženu a jaké příspěvky tady píše. Považuji jeho chování za trapné a ubohé, obzvláště jeho vystupování jako prostitutky.

Tohle me privadi k zamysleni. Prisla jsem na to ze i kdyz si nejaky clovek o druhem cloveku mysli ze je nemocny a nebo si to nejen mysli ale je o tom presvedcen,ze v sobe nedokaze vuci nemu probudis soucit,ale snad jen jakysi odpor a nelasku.
Odpor a nelaska prameni vsak z jeho vlastniho srdce,kdy neumi soucitit ani sama se sebou.:)


-------------------------------

"Kde sidli strach ,tam neni misto pro soucit,
protoze strach je postaveny na nelasce a odporu.
Nemame strach kdyz nekoho a neco milujeme,
mame strach pouze kdyz nemilujeme. "

Pro upřesnění - nemám nic proti prostitutkám.
Ostatně, kdoví, co bych třeba dělala já, kdybych neměla peníze pro své děti a opravdu to jinak řešit nešlo.
Už jsem nad tím mockrát přemýšlela.
Pokud vykonávají svou práci a neobtěžují ostatní, nemám problém.

Ale proti prostitutce v podání Muže Morphea a jeho způsobu podání protestuji.
Považuji to za nevhodný způsob výsměchu prostitutkám. I ženám všeobecně. 
Taky si myslím, že je psychicky nemocný natolik, že už by se měl léčit, aby nevhodně neobtěžoval své okolí.

A nota bene! Dark Angel vulgo Petruška vulgo Andělka se vyjadřuje kultivovaněji, než Morpheus, navíc s diakritikou. Prostě se lépe čte. Musela-li bych volit, volila bych Dark Angela. Snáz se čte a je mi vtipnější.

majkafa napsal(a):

Jestli má problém, že se narodil jako muž a chce být ženou,  proč to řeší tímto smutným způsobem.

K zamysleni je, kdyz ze nekdo nesnazi pochopit ze kazdy dela co umi.
Myslet si ze umim neco resit lepe je povysenost. Z ni pramenici povysena litost. :jojo:

Bramborka napsal(a):

A nota bene! Dark Angel vulgo Petruška vulgo Andělka se vyjadřuje kultivovaněji, než Morpheus, navíc s diakritikou. Prostě se lépe čte. Musela-li bych volit, volila bych Dark Angela.  Snáz se čte a je mi vtipnější.

Nekdo skutecne dokaze pohlizet s nadhledem. :)

Arcanum napsal(a):

...Odpor a nelaska prameni vsak z jeho vlastniho srdce,kdy neumi soucitit ani sama se sebou.:)

:godlike: Nekdy opravdu uvazuju, ze to JE Hir. Ale pokud je, vratila se opet do Ceska, a stala se z ni Ceska (srdcem, i pravopisem...) :rodna:

Arcanum napsal(a):

...K zamysleni je, kdyz se nekdo nesnazi pochopit ze kazdy dela co umi.
Myslet si ze umim neco resit lepe je povysenost. Z ni pramenici povysena litost. :jojo:

:godlike:

Arcanum napsal(a):

Bramborka napsal(a):

A nota bene! Dark Angel vulgo Petruška vulgo Andělka se vyjadřuje kultivovaněji, než Morpheus, navíc s diakritikou. Prostě se lépe čte. Musela-li bych volit, volila bych Dark Angela.  Snáz se čte a je mi vtipnější.

Nekdo skutecne dokaze pohlizet s nadhledem. :)

:supr: :supr: :supr:     :godlike:    Hir? :co:

DarkAngel napsal(a):

Rejko, mrzí tě a to moc, co se stalo Dr. Horákové ? O čem konkrétně jsi přemýšlela a k čemu jsi dospěla ve svých úvahách ?

Tak tedka naprosto nechapu, ze se někdo pta , zda "mrzí tě a to moc, co se stalo Dr. Horákové".

Jak je to mozne, ono to neni jasne?   UFFFFF.............................a jeste "o cem konktretne"

Kriste pane. Dodavam.

Arcanum napsal(a):

majkafa napsal(a):

Jestli má problém, že se narodil jako muž a chce být ženou,  proč to řeší tímto smutným způsobem.

K zamysleni je, kdyz ze nekdo nesnazi pochopit ze kazdy dela co umi.
Myslet si ze umim neco resit lepe je povysenost. Z ni pramenici povysena litost. :jojo:

Nevím Majkafo, z čeho usuzuješ, že něco řeší ? Ber to tak, že se prostě baví a myslím, že to už tady i jednou napsal... své věci si vyřeší sám a rady nepotřebuje.

Arcan, ano povýšenost některých rádoby :gloria: 
bych dodala ještě něco, ale...  :vissla:

sahleb napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

Rejko, mrzí tě a to moc, co se stalo Dr. Horákové ? O čem konkrétně jsi přemýšlela a k čemu jsi dospěla ve svých úvahách ?

Tak tedka naprosto nechapu, ze se někdo pta , zda "mrzí tě a to moc, co se stalo Dr. Horákové".

Jak je to mozne, ono to neni jasne?   UFFFFF.............................a jeste "o cem konktretne"

Kriste pane. Dodavam.

Taky si myslím, že Morpheus vůbec neví, která bije, když rejka napsala o zavraždění Milady Horákové.

Arcanum, myslím, že není tak těžké rozeznat, co je lež.
Řešení toho, co má Morpheus v hlavě a co ho trápí, lží, to je ubohost. On není tak hloupý, aby to nepoznal. A přes to mi nejede vlak.

majkafa napsal(a):

Arcanum, myslím, že není tak těžké rozeznat, co je lež.
Řešení toho, co má Morpheus v hlavě a co ho trápí, lží, to je ubohost. On není tak hloupý, aby to nepoznal. A přes to mi nejede vlak.

"ja, ja, ja, jenom ja..." nejede ti vlak?
Dle sveho, jses v nejlepsi pohode, tak nech Morfa, aby si sve trapeni odzil sam tak, ajk potrebuje... Ja vim, ze nechapes, co ti rikam, pac jsi jest porad na uorvni trileteho ditete, ktere za stredobod vesmiru povazuje sebe, ale prosim, tak me ted ber jako toho enjvetsiho bubaka BUBU!!! :dumbom: :dumbom: :dumbom: a nech Morfa byt, jo?!? :dumbom:

Jdi si za svyma detma, milencama, knizkama, kulturou, cimkoliv, co tady prezentujes jako veledule, a Petu nech, ok? Ja moc nemluvim, radsi cinim, tak bacha......... :rodna:

majkafa napsal(a):

Arcanum, myslím, že není tak těžké rozeznat, co je lež.
Řešení toho, co má Morpheus v hlavě a co ho trápí, l ží, to je ubohost. On není tak hloupý, aby to nepoznal. A přes to mi nejede vlak.

Majkafo ,Ty jsi me opravdu nepochopila. Nech toho cloveka proste na pokoji.

Arcanum napsal(a):

Majkafo ,Ty jsi me opravdu nepochopila. Nech toho cloveka proste na pokoji.

Pokud nebude plevelit vlákna na psychologické svými nesmysly, je mi ukradený. Ale pokud zasáhne í do vlákna Deprese a podobně, to je vrchol neomalenosti.
Na Pavlači má místa se svými nesmysly a změnami pohlaví dost.

majkafa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Majkafo ,Ty jsi me opravdu nepochopila. Nech toho cloveka proste na pokoji.

Pokud nebude plevelit vlákna na psychologické svými nesmysly, je mi ukradený. Ale pokud zasáhne í do vlákna Deprese a podobně, to je vrchol neomalenosti.
Na Pavlači má místa se svými nesmysly a změnami pohlaví dost.

Jsi teda skutecne az tak netolerantni a nesoucitny clovek? 
Rekla jsi dnes ze je nemocny.Chapes vubec ze jeho chovani teda muze uzce souviset s jeho vnitrnim svetem,zranenim. ?
Zaslouzi si vubec jakkoli zranena bytost nejake odkopnuti,vyhaneni,ponizovani a ja nevim co jeste?

Tolerantní vůči evidentní lži, kdy se muž vydává za ženu?
Ne, takhle tolerantní nejsem.

majkafa napsal(a):

Tolerantní vůči evidentní lži, kdy se muž vydává za ženu?
Ne, takhle tolerantní nejsem.

A proc ne ,co ti na tom vlastne vadi majkafo? Co kdyby jsi se na to dokazala podivat s odstupem,s humorem,nebylo by ti lip?

Arcanum, teď jsi mě rozesmála. :) Mně je skvěle. :)

Bylo to mysleno tak ,ze lidem je alespon podle mne lepe,blaze ,kdyz jim nic nevadi.  :)

Kdyz si nevytvari odpor a netoleranci.

Arcanum napsal(a):

Bylo to mysleno tak ,ze lidem je alespon podle mne lepe,blaze ,kdyz jim nic nevadi.  :)

Kdyz si nevytvari odpor a netoleranci.

Když lidem nebude nic vadit, ani lži, ani bezpráví, to bude nejkratší cesta ke 3. světové válce, k vraždám, k dalším Lidicům...

majkafa napsal(a):

Tolerantní vůči evidentní lži, kdy se muž vydává za ženu?
Ne, takhle tolerantní nejsem.

Tak netoleruj, ale respektuj.

Bramborka napsal(a):

majkafa napsal(a):

Tolerantní vůči evidentní lži, kdy se muž vydává za ženu?
Ne, takhle tolerantní nejsem.

Tak netoleruj, ale respektuj.

Evidentní lži nerespektuji. Proč bych měla? Není třeba vše respektovat, stejně jako aby nám nic nevadilo.
Respektovat cokoliv je opět krátká cesta k dalším Lidicům. :(

majkafa napsal(a):

Bramborka napsal(a):

majkafa napsal(a):

Tolerantní vůči evidentní lži, kdy se muž vydává za ženu?
Ne, takhle tolerantní nejsem.

Tak netoleruj, ale respektuj.

Evidentní lži nerespektuji. Proč bych měla? Není třeba vše respektovat, stejně jako aby nám nic nevadilo.
Respektovat cokoliv je opět krátká cesta k dalším Lidicům. :(

Majkafo, asi si nerozumíme. Respektovat není synonymum se slovy souhlasit, podporovat, ignorovat.

Lež člověka, který si plně uvědomuje, že lže, obzvláště tak nesmyslně, že se vydává za ženu, když je muž, nerespektuji. Howgh.
A jdu cvičit můj milovaný H.E.A.T. :D
A budu si tam přemýšlet. O lžích a lhaní. Proč.

Máslo. Vysvětlím později, teď si jdu uvařit pořádného turka....

majkafa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Bylo to mysleno tak ,ze lidem je alespon podle mne lepe,blaze ,kdyz jim nic nevadi.  :)

Kdyz si nevytvari odpor a netoleranci.

Když lidem nebude nic vadit, ani lži, ani bezpráví, to bude nejkratší cesta ke 3. světové válce, k vraždám, k dalším Lidicům...

Keď ľudia budú naprávať lži a bezpráví (domnelé?) na diskusných fórach namiesto v realite ;) - neviem, či toto je tá pravá cesta. Ale tu je naprávanie ľahšie, pravda... (niežeby človek aj tu nemohol dostať virtuálne po papuli :D , ale bolí to menej... aj dívať sa na tých, ktorým človek dá virtuálne po papuli bolí menej. :jojo: )

majkafa napsal(a):

Tolerantní vůči evidentní lži, kdy se muž vydává za ženu?
Ne, takhle tolerantní nejsem.

Kde je hranica emdzi lžou a hrou? ;) Ty si sa nikdy nehrala na niečo, čo nie si? Ja miliónkrát... občas som tomu dokonca sama uverila. :vissla: Inak, poradím ti: keď ti bude liezť na nevry (a že občas lezie aj mne), stlač si zázračný gombík Ignore a máš to v suchu.

majkafa napsal(a):

Tolerantní vůči evidentní lži, kdy se muž vydává za ženu?
Ne, takhle tolerantní nejsem.

Tak jses v mych ocich stokrat horsi nez on. A urco !!! :dumbom: :kapitulation: :dumbom: nejenom v mych...vlastne, aaale co..., fuj. :skurt: :sjuk: :usch:

Selima napsal(a):

... Ale tu je naprávanie ľahšie, pravda... (niežeby človek aj tu nemohol dostať virtuálne po papuli :D , ale bolí to menej... aj dívať sa na tých, ktorým človek dá virtuálne po papuli bolí menej. :jojo: )

No ja neviem, Sel, asi som vinimka´, co potvrdzuje pravidlo... popapuli davane cierne na bielom--- = kedykolvek si ot mozem / mozes citat znova --- je pociatku bolavejsie a pozdejsie masochizmom? Ano, medzitym este existuje cosi, a to je "sebabicovanie"... a k tomu moze byt milion dovodov... kurna, co to tady je za nevyhovujicy hnusny smajly?!? Potrebuju smajlika, co ma ooobrovsky boty, a zadupava nejakou hnusnou mouchu do zeme... :dumbom: :skurt: :usch: :co:

majkafa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Bylo to mysleno tak ,ze lidem je alespon podle mne lepe,blaze ,kdyz jim nic nevadi.  :)

Kdyz si nevytvari odpor a netoleranci.

Když lidem nebude nic vadit, ani lži, ani bezpráví, to bude nejkratší cesta ke 3. světové válce, k vraždám, k dalším Lidicům...

Nestacej to jinam majkafo.
Tady na babi nejde podle me o nic co by zpusobilo treti svetovou. :D

Tady ale ted jde o Tvoji netoleranci ktera take zabijela a zabiji.

majkafa napsal(a):

A budu si tam přemýšlet. O lžích a lhaní. Proč.

Ty ale preci vis ze s tim mas problem kdyz nekdo lze. A nerikej me majkafo ze jeste nevis proc. :)

sahleb napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

Rejko, mrzí tě a to moc, co se stalo Dr. Horákové ? O čem konkrétně jsi přemýšlela a k čemu jsi dospěla ve svých úvahách ?

Tak tedka naprosto nechapu, ze se někdo pta , zda "mrzí tě a to moc, co se stalo Dr. Horákové".

Jak je to mozne, ono to neni jasne?   UFFFFF.............................a jeste "o cem konktretne"

Kriste pane. Dodavam.

Ale, ale..... děvčata - sahleb a majkafa Vy jste nic nepochopila ! Rejčina odpověď na mojí otázku byla vyčerpávající, protože napsala, přesně jak to cítí. Nekteré z vás se ale diví mojí otázce, přitom ani netuší, kam směřovala, takže jestě jednou, malá nápověda - na světě je asi 8 miliard lidí, kolik jich denně zahyne při katastrofách a dejme tomu hladem, i když je pravda že to nikoho nezajímá ?
Moje otázka směřovala na Rejčiny pocity a odpovědělěla mi excelentně, ostatně podle mého očekávání :godlike:

Dnes mě přivedlo k zamyšlení obyčejné máslo, které si lidé mažou na chleba. V České republice máme normované tři druhy - čerstvé máslo, máslo a stolní máslo. Rozdíl mezi čerstvým a stolním je jen ve zmražení a pozdržení ve skladech, než je expedováno do prodejen. Toto je v České republice, evropa má ale jedinou normu pro máslo, takže si každá země vyrábí jak sama chce a expeduje. Do České republiky se dováží nejvíc máslo z Německa, Polska a Belgie, podřadné máslo, které s máslem často nemá mnoho společného a tak nám nezbývá než dobře vybírat a neřídit se pouze cenou, nejdražší neznamená nejkvalitnější. Naši zemědělci vyváží mléko směrem na západ, kvůli vyššímu výdělku, zpátky se nám z tohoto mléka vrací nekvalitní máslo z Belgie. Jedna nejmenovaná  mlékárna dodává do prodejen německé máslo pod svou - českou značkou. Kocourkov hadr...:supr:

Selima napsal(a):

Keď ľudia budú naprávať lži a bezpráví (domnelé?) na diskusných fórach namiesto v realite ;) - neviem, či toto je tá pravá cesta. Ale tu je naprávanie ľahšie, pravda... (niežeby človek aj tu nemohol dostať virtuálne po papuli :D , ale bolí to menej... aj dívať sa na tých, ktorým človek dá virtuálne po papuli bolí menej. :jojo: )

Seli, myslím, že ma poznáš natoľko, že ja nemám problém maskovať sa na netu. Ja naprávam všade, kde mám pocit, že sa tak deje. :jojo:
Odjakmaživa to tak robím a nebudem na tom nič meniť.

Tak mna dnes (vlastne nielen dnes) zarazilo a prinutilo k zamysleniu, kolko "masla" sa znieslo na Majkafinu hlavu za to, ze prejavila svoj postoj, zatial co jej protistrane je za to iste venovana az neprimerana zhovievavost :( :dumbom: :dumbom:

Tak to aj si zasa myslim, ze najskor Majka "mrkocila" a mrkocila, dlho nebolo nic, lebo na to kazdy kaslal, na celeho "andelskeho Morfa", a az potom, ked ona nedala a nedala pokoj, tak sa k nej niektori pridali... vcetne administratorky...
ale ja toto vsetko povazujem naozaj za prirodzene a normalne, a vdaka Bohu, ze to tu tak je, ...
kiez by to tak bolo aj na tych vyssich instanciach, ze ked ktosi zacina vystrkovat rozky (jeden, lebo druhy...), tak ten kompetentny pride a urobi baci-bac!
:kapitulation:

DarkAngel napsal(a):

Moje otázka směřovala na Rejčiny pocity..... na světě je asi 8 miliard lidí, kolik jich denně zahyne při katastrofách a dejme tomu hladem, i když je pravda že to nikoho nezajímá ? ...

Můj strýc(prastrýc) byl obětí komunistického režimu,stejně jako Dr.Horáková odsouzen ve vykonstruovaném procesu,i když on nebyl popraven. Zemřel na "následky pobytu" v kriminále v roce 56. Z tohoto důvodu jsem přispěla na toto vlákno,ale netušila jsem co se tím rozpoutá...tak mě docela mrzí,že jsem si své myšlenky a pocity nenechala pro sebe..:(

To nám vysvětli kočko, koho myslíš tou protistranou ? Část babinetu, která se ozve, když majkafa bezdůvodně prudí a napadá, když nadává lidem do lhářů bez ověření věci ? Tak mě zas přivádí k zamyšlení to, že to vůbec dokažeš napsat....Je to však tvůj názor a já ti ho neberu.

rejka napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

Moje otázka směřovala na Rejčiny pocity..... na světě je asi 8 miliard lidí, kolik jich denně zahyne při katastrofách a dejme tomu hladem, i když je pravda že to nikoho nezajímá ? ...

Můj strýc(prastrýc) byl obětí komunistického režimu,stejně jako Dr.Horáková odsouzen ve vykonstruovaném procesu,i když on nebyl popraven. Zemřel na "následky pobytu" v kriminále v roce 56. Z tohoto důvodu jsem přispěla na toto vlákno,ale netušila jsem co se tím rozpoutá...tak mě docela mrzí,že jsem si své myšlenky a pocity nenechala pro sebe..:(

Právě naopak ! Je dobře že jsi to napsala. Díky tvému příspěvku a mé otazce se projevila jistá část osazenstva...;)

majkafa napsal(a):

... Ja naprávam všade, kde mám pocit, že sa tak deje. :jojo:
Odjakmaživa to tak robím a nebudem na tom nič meniť.

Jo, porad jsem premyslela, co mi to pripomina a na nic jsem nemohla prijit, ale uz mi to trklo... Ne knezna z Babicky, ta byla aspon v konci hodnejsi... ale ANDEL NA HORACH. Jo. V sukni (teda, kdovi jstli, ona rika, ze dava prednost riflim, aj na doma, tak nevim... :dumbom:)... :co: :co:  :sjuk: :skurt: :dumbom:

rejko, jsem ti vděčná, žes tady o tom napsala.

Naprosto souhlasím, vidím to stejně jako Majkafa.

sillwan napsal(a):

Tak mna dnes (vlastne nielen dnes) zarazilo a prinutilo k zamysleniu, kolko "masla" sa znieslo na Majkafinu hlavu za to, ze prejavila svoj postoj, zatial co jej protistrane je za to iste venovana az neprimerana zhovievavost :( :dumbom: :dumbom:

ba ne Rejko, je dobr, ze jsi napsala, pro tebe... a prot y, co sem psali (cokoliv) taky... :jojo:

ViktorkaM napsal(a):

Jo, porad jsem premyslela, co mi to pripomina a na nic jsem nemohla prijit, ale uz mi to trklo... Ne knezna z Babicky, ta byla aspon v konci hodnejsi... ale ANDEL NA HORACH. Jo. V sukni (teda, kdovi jstli, ona rika, ze dava prednost riflim, aj na doma, tak nevim... :dumbom:)... :co: :co:  :sjuk: :skurt: :dumbom:

To sis teda popletla. :D To psala vitto. :jojo:
Evidentně jsi nepochopila ironii mého příspěvku. :)

DarkAngel napsal(a):

To nám vysvětli kočko, koho myslíš tou protistranou ? Část babinetu, která se ozve, když majkafa bezdůvodně prudí a napadá, když nadává lidem do lhářů bez ověření věci ? Tak mě zas přivádí k zamyšlení to, že to vůbec dokažeš napsat....Je to však tvůj názor a já ti ho neberu.

Myslim Teba. A Ty velmi dobre vies preco.

DA, Majkafo,Viktorko :) . Díky,mrzí mě to o něco míň. Jdu se nyní seberealizovat k žehlícímu prknu a pustím si film - Králova řeč. Slyšela jsem jen samou chválu,tak se těším a jsem zvědavá...třeba se zamyslíme zase jiným směrem...;)

Nechcete děvčata hlasovat pro vyloučení té ošklivé a všem ubližující Petry / Andělky / Dark Angel z babinetu ? Když se budete hodně snažit a křičet na správných mistech a budete mít dost argumentů, jistě dosáhnete svého a vyloučí mě cobydup. Pokud však jen budete kritizovat práci moderátorů, jak některé z vás dost okatě dělají, docílite akorát vlastního vyloučení z řad babinetek :(

rejko, Králova řeč se mi moc líbila.
A já fakt děkuji, přivedlo mě to k zastavení a zamyšlení. Měla bych to dělat častěji. Dost se o tyto věci zajímám.

sillwan - nepokládám otázky, pokud na ně znám odpověď, ale asi odpovídat nechceš, nebo nehodláš. Ať je to jak chce, na odpovědi nesejde..........

rejka - ke mě jezdí smluvená firma která mi pere a žehlí, je to jednodušší, nemám čas na domácí práce, ani mě to nebaví :( Mám sice doma pračku, ale ta slouží k jiným účelům, než k praní :rodna:

Holky,jste mě inspirovaly...jdu se taky kouknout na Královu řeč :)...jinak hezký film doporučený Janičkou:pussa:...Jíst,meditovat,milovat...

Tak co děvčata ? Spokojená ? Už nejsem ta škaredá zlá, která prodává svoje tělo, ale od nyní k vašim službám - navenek - ctihodná sestra. Pokud máte nějaká trápení, nebojte se svěřit ! U boha zařídím, že vám bude vše odpuštěno - možná, bude záležet, jak se vyspím :)

sillwan napsal(a):

Tak mna dnes (vlastne nielen dnes) zarazilo a prinutilo k zamysleniu, kolko "masla" sa znieslo na Majkafinu hlavu za to, ze prejavila svoj postoj, zatial co jej protistrane je za to iste venovana az neprimerana zhovievavost :( :dumbom: :dumbom:

Deň predtým bol pomer opačný... ;) a okrem toho porovvnáaš neporovnateľné. A podľa mňa tu nejde o to, kto zvíťazí s získa nejakého Babi-Oscara... :P Id eo myšlienkovú výmenu a tá sa občas zadarí. Väčšinou ma dokonca k premýšľaniu viac nútia príspevky (a v reále ľudia), čo vytáčajú...

Kniha ROVNAKO INY AKO JA.

DarkAngel napsal(a):

Tak co děvčata ? Spokojená ? Už nejsem ta škaredá zlá, která prodává svoje tělo, ale od nyní k vašim službám - navenek - ctihodná sestra. Pokud máte nějaká trápení, nebojte se svěřit ! U boha zařídím, že vám bude vše odpuštěno - možná, bude záležet, jak se vyspím :)

Tohle je výsměch psychologické poradně, tomuto vláknu i bohu.

majkafa napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

Tak co děvčata ? Spokojená ? Už nejsem ta škaredá zlá, která prodává svoje tělo, ale od nyní k vašim službám - navenek - ctihodná sestra. Pokud máte nějaká trápení, nebojte se svěřit ! U boha zařídím, že vám bude vše odpuštěno - možná, bude záležet, jak se vyspím :)

Tohle je výsměch psychologické poradně, tomuto vláknu i bohu.

Hádám, že bůh i Bůh si to přebere. A ostatní uvidíme ............:D

Bůh si patrně ani nevšim :lol:
No a co, Majko...snad tě neirituje troška toho výsměchu? :)

DarkAngel napsal(a):

Tak co děvčata ? Spokojená ? Už nejsem ta škaredá zlá, která prodává svoje tělo, ale od nyní k vašim službám - navenek - ctihodná sestra. Pokud máte nějaká trápení, nebojte se svěřit ! U boha zařídím, že vám bude vše odpuštěno - možná, bude záležet, jak se vyspím :)

a na bohu nebude záležet ? :tesi:

majkafa napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

Tak co děvčata ? Spokojená ? Už nejsem ta škaredá zlá, která prodává svoje tělo, ale od nyní k vašim službám - navenek - ctihodná sestra. Pokud máte nějaká trápení, nebojte se svěřit ! U boha zařídím, že vám bude vše odpuštěno - možná, bude záležet, jak se vyspím :)

Tohle je výsměch psychologické poradně, tomuto vláknu i bohu.

Proč ? V čem ?

majkafa napsal(a):

rejko, Králova řeč se mi moc líbila.

No i mně. Je další z filmů,na který se ráda opakovaně podívám. Určitě příště zjistím,že mi z filmu něco uniklo....Příští týden bych ráda do kina na "Lidice".
Viděl to tu někdo? :)

DarkAngel napsal(a):

Mám sice doma pračku, ale ta slouží k jiným účelům, než k praní

Mám hádat k jakým??? Jako schovávačka nepotřebných věcí? Jako stolek na lampu? Jako "něco" co má každý v bytě,takže já to budu mít taky?

Lidice jsem viděla. Psala jsem o nich na tomhle vlákně.
Těžký film. Moc dobře udělaný. Skvělé herecké výkony.
Hluboce se mě dotýkal.

rejka, mě při DA pračce napadlo jediné - dobře se na ní miluje. :gloria::D

majkafa napsal(a):

rejka, mě při DA pračce napadlo jediné - dobře se na ní miluje. :gloria::D

No vidíš,tak na tohle jsem nepomyslela vůbec...:dumbom: To bude tím vedrem,mé myšlenky se ubírají ke zmrzlině,ledové kávě,vychlazenému nápoji.....a sex? Daleko za tím vším....;)
;)Najdu si cos psala o Lidicích. Filmy tohoto typu jsou pro mě zajímavé ( přijde mi nevhodné psát,že se mi líbí,protože jak se mi může líbit doba války,bolesti,smrti....). Musíme si pomáhat,Želary,Haberrmanův mlýn,Hlídač č.47 - i když to je doba poválečná. Karel Roden je bezesporu pro mě zárukou kvality,takže budu jistě s Lidicemi spokojená.

Rejka, cez vikend, tusim v sobotu, bolo na CT1 ako sa Lidice natacali, bolo to celkom zaujimave, rada sa pozriem aj do zakulisia... Mozno by sa to dalo vyhladat v archive...

sillwan napsal(a):

Rejka, cez vikend, tusim v sobotu, bolo na CT1 ako sa Lidice natacali, bolo to celkom zaujimave, rada sa pozriem aj do zakulisia... Mozno by sa to dalo vyhladat v archive...

Díky,Silwan,dohledám až po shlédnutí....zajímali mě spíš názory lidí-diváků, laický pohled...chci vidět film tak nějak "nepřipravena", nebo "nevím,co mě čeká",potom se ráda podívám i  na "co bylo okolo" natáčení.

majkafa napsal(a):

rejka, mě při DA pračce napadlo jediné - dobře se na ní miluje. :gloria::D

Chyba, DA si na pračku rozhází napínáky a to je potom rodeo akce. :D:D

rejka napsal(a):

;)Najdu si cos psala o Lidicích. Filmy tohoto typu jsou pro mě zajímavé ( přijde mi nevhodné psát,že se mi líbí,protože jak se mi může líbit doba války,bolesti,smrti....). Musíme si pomáhat,Želary,Haberrmanův mlýn,Hlídač č.47 - i když to je doba poválečná. Karel Roden je bezesporu pro mě zárukou kvality,takže budu jistě s Lidicemi spokojená.

Taky to tak cítím.
Přišlo nám nepatřičné (už jsem našla výstižné slovo), když nám na recepci multikina přáli příjemnou zábavu, automaticky jak to mají nacvičené. Kolegyně k tomu měla poznámku, tak koukali.
Na youtube je toho spousta o Lidicích, i písničky. Jednu - Lidice - jsem dala i na Láskopad na nevěře.

Nějak se zamýšlím celý den nad myšlenkami jiných a vím že je to chyba.
Dnešek není nijak zvlášt vyvedený, dcera je u otce a já se těšila na večerní posezení s kamarádkami. Jedné ale vybouchlo hlídání a tak místo příjemné zahrádky jdem na dětské hřiště. Chlapeček je ještě ke všemu podle mne dost rozmazlený a vzteklý. Říkám si, jestli jsem divná, ale rozhodně bych se alespon nejdřív zeptala , jestli to holkám nevadí,nebo bych to přesunula na jindy. Navíc mi pobyt na dětském hřišti bez dcery nedělá moc dobře..........nevím ale některé věci mi nejdou z hlavy .Ted nevím jestli jsme neměla jít spíš do skuhracího chlívku:rodna:

Tak jsem neodolala a pustila si M.Hrůzu a A.Langerovou - Plamen. Ale víc nic,i když se toho na YouTube nabízelo tolik  ;) ....

majkafa napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

Tak co děvčata ? Spokojená ? Už nejsem ta škaredá zlá, která prodává svoje tělo, ale od nyní k vašim službám - navenek - ctihodná sestra. Pokud máte nějaká trápení, nebojte se svěřit ! U boha zařídím, že vám bude vše odpuštěno - možná, bude záležet, jak se vyspím :)

Tohle je výsměch psychologické poradně, tomuto vláknu i bohu.

Promiňte slečno / paní Majkafo, ale to co často předvádíte vy... a nestydíte se...na vás je škoda slov, takže bez komentáře.

Vladena napsal(a):

majkafa napsal(a):

rejka, mě při DA pračce napadlo jediné - dobře se na ní miluje. :gloria::D

Chyba, DA si na pračku rozhází napínáky a to je potom rodeo akce. :D:D

Jsem šťastná že je mi dovoleno pobývat ve svém volném čase na tomto fóru s některýma opravdu inteligentníma lidma :supr: :/

A mne u te pracky napadlo: neperou se v ni nahodou penize? :gloria:

DarkAngel napsal(a):

Vladena napsal(a):

majkafa napsal(a):

rejka, mě při DA pračce napadlo jediné - dobře se na ní miluje. :gloria::D

Chyba, DA si na pračku rozhází napínáky a to je potom rodeo akce. :D:D

Jsem šťastná že je mi dovoleno pobývat ve svém volném čase na tomto fóru s některýma opravdu inteligentníma lidma :supr: :/

Zřejmě nechápeš svůj humor!  Tak se směj brouku! :tesi:

Vladena napsal(a):

...Zřejmě nechápeš svůj humor!  Tak se směj brouku! :tesi:

:co: To jde? :co: :co: :co:

ViktorkaM napsal(a):

Vladena napsal(a):

...Zřejmě nechápeš svůj humor!  Tak se směj brouku! :tesi:

:co: To jde? :co: :co: :co:

A kdo se tomu má jedině smát? Přeci náš vtipný srandičkář DA, u ostatních to nepředpokládám. :|

Aha, jo, uz mi to doslo... no, asik jsem si sedela na kablu..., chtela jsem zde najit inspiraci k zamysleni, ale nejak to k tomu upocenymu (a "u-ondanymu", jak rikal muj tata) vedru nejde... :grater:
PS: Ale vis co? Stejne mi to vrta hlavou: Jde "nechapat svuj vlastni humor"???

Viktorko, to víš, že nejde :) K zamyšlení mě dnes pro zmenu přivedla Vladena, už hodinu ztrácím svůj drahocenný čas, který mohu trávit jinak a vydělat nejakou tu kojunku, přemýšlením o co této ženě do háje jde ? Vladeno napověz... !

rejka napsal(a):

Tak jsem neodolala a pustila si M.Hrůzu a A.Langerovou - Plamen. Ale víc nic,i když se toho na YouTube nabízelo tolik  ;) ....

Žádná z těch písniček ve filmu není. To je projekt zpěváků a skupin - Lidice. Koupila jsem si to, tak mě teď tvé psaní inspirovalo, že si to pustím. Děkuji za inspiraci.

DarkAngel napsal(a):

Viktorko, to víš, že nejde :) K zamyšlení mě dnes pro zmenu přivedla Vladena, už hodinu ztrácím svůj drahocenný čas, který mohu trávit jinak a vydělat nejakou tu kojunku, přemýšlením o co této ženě do háje jde ? Vladeno napověz... !

Drahoušku, tak laciné to nebude......při večerní modlitbě s bratry požádej o prozření! Amen.

Vladeno, neměj péči, já vím co mám a co nemám dělat :pussa:

DarkAngel napsal(a):

Vladeno, neměj péči, já vím co mám a co nemám dělat :pussa:

No to je úžasný posun. Gratuluji! :par:

majkafa napsal(a):

rejka napsal(a):

Tak jsem neodolala a pustila si M.Hrůzu a A.Langerovou - Plamen. Ale víc nic,i když se toho na YouTube nabízelo tolik  ;) ....

Žádná z těch písniček ve filmu není. To je projekt zpěváků a skupin - Lidice. Koupila jsem si to, tak mě teď tvé psaní inspirovalo, že si to pustím. Děkuji za inspiraci.

Psali tam ,že je to soundtrack k filmu Lidice. Takový šlendrián....Tak jsem si myslela,že zazní u závěrečných titulků....
http://www.youtube.com/watch?v=3IPmzQbdgHw

Já ti ani nevím, co znělo na závěr. Cítila jsem potřebu postavit se a stát. Něco jako tiché standing ovation. A tekly mi slzy.

http://www.velkaepocha.sk/2011051016833 … hudbu.html

Tohle mám doma.

majkafa napsal(a):

Já ti ani nevím, co znělo na závěr. Cítila jsem potřebu postavit se a stát. Něco jako tiché standing ovation. A tekly mi slzy.

Ano,rozumím...člověk neví co má dělat.Jestli začít tleskat(nahlas),nebo se hluboce poklonit :godlike: .No kino je naplánované na příští pátek a už teď jsem vzrušená nedočkavostí a velkým očekáváním.... :jojo:

Já jsem věděla, co mám dělat. A přesně to jsem udělala.
Btw - to už jsem tu psala, byla jsem v kině s kolegyní, jejíž rodiče pocházejí z Lidic. V jedné knížce o Lidicích, kterou jí darovala teta i s věnováním,  objevila na fotce svou maminku, když tam byla na návštěvě 3 dny před vypálením. Teta mé kolegyně přežila koncentrák. Stále žije, narodila se v roce 1913. Ten modrý kočárek ve filmu Lidice, to byl tenkrát ve skutečnosti kočárek této její tety, která byla těhotná.

majkafa napsal(a):

Já jsem věděla, co mám dělat. A přesně to jsem udělala.

:supr:

I v tu chvíli jsem byla ráda, že už to mám tak, že je mi jedno, co si kdo o mně pomyslí. Já udělám to, co cítím, že mám udělat. :)

A dovětek - kéž bych vždy a brzy cítila, co mám udělat. Protože momentálně nevím, co mám udělat v dost zásadní věci. Tak chvíli počkám. Než to budu vědět.

Tak jsem se schvalne sla zeptat dcery a futurezetaka (kteri to zhledli), jestli byly chvile, kdy meli potrebu vstat a plakat... Dcera rikala "dvakrat", kdyz.... bleble, ja zapomela, co,  a kdyz kamsi kdosi poustel nejakej plyn (do uzavrenyho prostoru, kde byly deti) a pak tam na oknech - ci na sklech? - byly videt ty detske rucicky,...   -   toz ja netusim, oc jde, ac mozna tusim a umim si to predstavit..., ale radsi nechci!!! :styrka: :kapitulation: :grater: :kapitulation:

ViktorkoM, ja se také na negativní filmy nedívám, ono je to možná i lepčí, k čemu je dobrý dobrovolně si způsobovat deprese a následně je kvazi-léčit na babinetu, nebo v poradně ? :rolleyes:
Možná hloupá otázka, ale co znamená to M za Viktorkou ?

ViktorkaM napsal(a):

Tak jsem se schvalne sla zeptat dcery a futurezetaka (kteri to zhledli), jestli byly chvile, kdy meli potrebu vstat a plakat... Dcera rikala "dvakrat", kdyz.... bleble, ja zapomela, co,  a kdyz kamsi kdosi poustel nejakej plyn (do uzavrenyho prostoru, kde byly deti) a pak tam na oknech - ci na sklech? - byly videt ty detske rucicky,...   -   toz ja netusim, oc jde, ac mozna tusim a umim si to predstavit..., ale radsi nechci!!! :styrka: :kapitulation: :grater: :kapitulation:

přesně tohle mi říkala beruška taky.. 

Už odpoledne jsme přemýšlela, proč lidi, co mají (nebo měli) problémy se svou psychikou, chodí na takovéhle filmy.  Nepřispívá to ke zhoršení jejich stavu ?
Neměl by jim jejich ošetřující lekář poradit, aby na to nechodili ? Nebo na rady kašlou, protože oni jsou přeci nejlepší ....:rolleyes:

Frigo některé si v depresích libují, vyvolávají si je záměrně, protože žijí jinak prázdné životy a jak jsou v ráži, čili v depresi, léčí si ji obratem na babinetu, zároveň si vytvářejí pádný důvod sem chodit a ještě zvyšují návštěvnost serveru, takže je to pro všechny zůčastněné strany výhodné... :)

aha... tak to jsem asi divná... když nejsem masochystka..:lol:

jestli by nebylo lepší si dobře zas..ložit..  :vissla:  Možná lepší než nějaké prášky a podobné blbosti..

Frigo napsal(a):

jestli by nebylo lepší si dobře zas..ložit..  :vissla:  Možná lepší než nějaké prášky a podobné blbosti..

Někdo tu říkal zasou..ložit ? No to každopadně ! To je nejlepší lék na všechny neduhy, jen...:rodna: my sestry to máme trošíčku složitější :/ :D
Nic jim neříkej Frigo, prosím. Nemusí vědět, že jeptišku jen hraju...

Frigo napsal(a):

Už odpoledne jsme přemýšlela, proč lidi, co mají (nebo měli) problémy se svou psychikou, chodí na takovéhle filmy.  Nepřispívá to ke zhoršení jejich stavu ?
Neměl by jim jejich ošetřující lekář poradit, aby na to nechodili ? Nebo na rady kašlou, protože oni jsou přeci nejlepší ....:rolleyes:

Moudrý a inteligentní člověk dokáže sám posoudit, na jaký film jít a na jaký ne.
Lidé, kteří trpí depresí nebo jinými psychickými problémy také dokáží posoudit, kdy se nechtějí/nemůžou dívat na smutné filmy. Obvykle to nejsou hlupáci.

DarkAngel napsal(a):

... co znamená to M za Viktorkou ?

No predtim jsem byla "love", coz je asi jasne, ne? A ted jsem "m" jako manzelka... :reta:

majkafa napsal(a):

Frigo napsal(a):

Už odpoledne jsme přemýšlela, proč lidi, co mají (nebo měli) problémy se svou psychikou, chodí na takovéhle filmy.  Nepřispívá to ke zhoršení jejich stavu ?
Neměl by jim jejich ošetřující lekář poradit, aby na to nechodili ? Nebo na rady kašlou, protože oni jsou přeci nejlepší ....:rolleyes:

Děláš si legraci?
Moudrý a rozumný člověk dokáže sám posoudit, na jaký film jít a na jaký ne.
Lidé, kteří trpí depresí, také dokáží posoudit, kdy se nechtějí/nemůžou dívat na smutné filmy. Obvykle to nejsou hlupáci.

ne, Majkafo, myslela jsem to naprosto vážně.  Ale samozřejmě neznám postup léčby....
A trochu bych oponovala.. moudrý a rozumný člověk snad nedělá různé blbosti..

Frigo, zřejmě nechápeš, co znamená být nemocný a trpět například těžkou depresí.

Majkafo, naštěstí nechápu a ani "naživo" nikoho takového neznám. Proto jsem psala ten první příspěvek.... proto mi to přijde jako masochysmus jít na film Lidice ...

Třeba v práci mám kolegyně, které nešly, byť netrpí depresí, protože moudře usoudily, že tady  a teď to pro ně není.
Tolik k masochIzmu. :D3
Kdyby na Lidice neměl nikdo přijít, aby celá republika netrpěla masochizmem, to by ho zřejmě tvůrci netočili. :) Já si naopak, po jeho zhlédnutí, myslím, že by ho mělo vidět co nejvíce lidí, a hlavně mladých. Abychom nezapomínali.

ViktorkaM napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

... co znamená to M za Viktorkou ?

No predtim jsem byla "love", coz je asi jasne, ne? A ted jsem "m" jako manzelka... :reta:

No to by nikoho nenapadlo...myslím tady na babinetu. Děkuji Ti za vysvětlení :pussa:
Ještě mám otázku na všechny zůčastněné - je normální, když se ženy líbají ? Myslím kdekoli, venku, nebo na záchůdkách, nebo... prostě všude ? :rolleyes:

Frigo, ještě na vysvětlení, lidé, co se z např. deprese vyléčili, již žádného "ošetřujícího lékaře", jak jsi psala, nemají. Neboť se nijak psychiatricky neléčí, protože jsou zdraví. :)

majkafa napsal(a):

Třeba v práci mám kolegyně, které nešly, byť netrpí depresí, protože moudře usoudily, že tady  a teď to pro ně není.
Tolik k masochIzmu. :D3
Kdyby na Lidice neměl nikdo přijít, aby celá republika netrpěla masochizmem, to by ho zřejmě tvůrci netočili. :) Já si naopak, po jeho zhlédnutí, myslím, že by ho mělo vidět co nejvíce lidí, a hlavně mladých. Abychom nezapomínali.

Majkafo, asi jsi mi špatně pochopila... já myslela na masochysmus právě u lidí, kteří mají problém s psychou..   Taky na něj do kina nepůjdu. Po té... co mi vylíčila holčička..  ale to je o něčem jiném, já bych mohla dělat plačku na funusech.. Tak si počkám, až to bude v telce. :)
Obávám se, že dost mladých historie nezajímá. :tesi:   Ale to už tady bylo... jak se někdo může brát kousek od památníku, protože je tam hezky... to nepochopím.

Frigo napsal(a):

Už odpoledne jsme přemýšlela, proč lidi, co mají (nebo měli) problémy se svou psychikou, chodí na takovéhle filmy.  Nepřispívá to ke zhoršení jejich stavu ?
Neměl by jim jejich ošetřující lekář poradit, aby na to nechodili ? Nebo na rady kašlou, protože oni jsou přeci nejlepší ....:rolleyes:

A na co by měli mladí lidé zapomínat, když nemají žádné vzpomínky z Lidic, maximálně tak z '89 ? :co: Teď jsi mě dost, hodně, strašně moc zaskočila Majký.... To je něco podobného, jako když se neustále omílá tématika roku '68 a 20 letá omladina ničemu nerozumí, neví jestli se mají smát, nebo plakat, nebo proč vlastně film vzniknul...

majkafa napsal(a):

Frigo, ještě na vysvětlení, lidé, co se z např. deprese vyléčili, již žádného "ošetřujícího lékaře", jak jsi psala, nemají. Neboť se nijak psychiatricky neléčí, protože jsou zdraví. :)

Fakt se to dá definitivně vyléčit ?  Co když přijde znovu to.. co to nastartovalo ?

Jo, a masochizmus je fakty s tvrdým Y. Mě to už mlátí do hlavy, Frigo, ta tvá hrubka. :grater:

Frigo napsal(a):

Fakt se to dá definitivně vyléčit ?  Co když přijde znovu to.. co to nastartovalo ?

Tak se to bude zase zřejmě léčit.
Btw stejná situace podruhé nikdy nenastane. Úplně stejná. Přinejmenším se tomu člověku posunul věk, kdyby nic jiného. A má víc zkušeností a je na tom psychicky jinak, než tenkrát.
Definitivně - nic není definitivní. Snad smrt? I to kdovíjestli.
Třeba já jsem vyléčená 4 roky. Předtím jsem depresí trpěla víceméně celý život. 4 roky jsem nikdy bez deprese nebyla. Až teď. A za sebe - už s tím umím pracovat, kdyby něco. To jsou ty zkušenosti. Nenechávala bych to dojít tak daleko a šla si pro pomoc k odborníkům co nejrychleji, kdybych cítila, že je to zase tady a že to sama nezvládnu.

DarkAngel napsal(a):

A na co by měli mladí lidé zapomínat, když nemají žádné vzpomínky z Lidic, maximálně tak z '89 ? :co: Teď jsi mě dost, hodně, strašně moc zaskočila Majký.... To je něco podobného, jako když se neustále omílá tématika roku '68 a 20 letá omladina ničemu nerozumí, neví jestli se mají smát, nebo plakat, nebo proč vlastně film vzniknul...

Díkybohu, že se "omílá". Já jsem za to ráda. A všichni rodiče, kteří jsou moudří a své děti v tomhle vychovali dobře, také. Má omladina tomu velmi dobře rozumí a ví, že to byla smutná kapitola naší historie. A nevolí komunisty. Mimo jiné.

majkafa napsal(a):

Jo, a masochizmus je fakty s tvrdým Y. Mě to už mlátí do hlavy, Frigo, ta tvá hrubka. :grater:

myslím, že jsi udělala chybu ty... je to s y.  A i jsi tam psala ty. Takže hrubka tvoje..
dala jsem do vyhledávače a první, co na mně vyskočilo..
Duševní Masochysmus

Frigo napsal(a):

majkafa napsal(a):

Jo, a masochizmus je fakty s tvrdým Y. Mě to už mlátí do hlavy, Frigo, ta tvá hrubka. :grater:

myslím, že jsi udělala chybu ty... je to s y.  A i jsi tam psala ty. Takže hrubka tvoje..

Dobře se podívej, např. do Pravidel českého pravopisu. Musím škodolibě podotknout - a to nejsem Češka. :lol:

nehodlám to tu rozebírat celé dopoledne. Piš si tam co chceš, já si budu psát také, co chci.

masochizmus je fakty s tvrdým Y
Ale no tak... s měkkým, jako každej jinej -izmus
"izmus,-ismus - některý z uměleckých směrů, filozofických nebo společenských soustav"

první, co na mně vyskočilo... Duševní Masochysmus
Spíš bys měla věřit pravidlům, než tomu, co kde vyskakuje :lol:

Pojem masochizmus
» zpět
další>><<předchozí
» hledání
Slovo:
masochizmus, masochismus

Význam:
sexuální úchylka, kdy je nutno k dosažení uspokojení zakoušet bolest nebo ponížení

Slovník cizích slov. :dumbom: Heh.

Frigo, vrať to maturitní vysvědčení.

helena napsal(a):

masochizmus je fakty s tvrdým Y
Ale no tak... s měkkým, jako každej jinej -izmus http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
"izmus,-ismus - některý z uměleckých směrů, filozofických nebo společenských soustav"

To byla reakce na ten Frigům masochYzmus. :dumbom:
Ježíš, mě ty hrubky tak vytáčejí. Však jak vidíš, já mám v tom slově přímo měkké.

Frigo - Ty nevíš, že Majkafa ráda poučuje?
Nenech se vytočit, každý jsme náký.
Víš, Majkafa si potřebuje sama sobě dokazovat, že je lepší než ve skutečnosti cítí. A tak to neber osobně. :P

Frigo napsal(a):

Majkafo, naštěstí nechápu a ani "naživo" nikoho takového neznám. Proto jsem psala ten první příspěvek.... proto mi to přijde jako masochysmus jít na film Lidice ...

helena napsal(a):

masochizmus je fakty s tvrdým Y
Ale no tak... s měkkým, jako každej jinej -izmus http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
"izmus,-ismus - některý z uměleckých směrů, filozofických nebo společenských soustav"

první, co na mně vyskočilo... Duševní Masochysmus
Spíš bys měla věřit pravidlům, než tomu, co kde vyskakuje :lol:

Pro mně za mně si tu udělejte jazykový koutek. ALe rozebírat jedno písmeno tady, mi přijde trochu ujeté.

Přivedla mě k zamyšlení Majkafa, proč cítím, že si na něco hraje. Musím o této ženě přemýšlet. Chtěla bych najít na ní to dobré, ale zatím nevím. Přijde mi,že jen fakt poučuje, a klade důraz na to, jak ona to zná nejlíp. Nesvědčí toto něco o mně? Je zrcadlem? že to vidím takto okatě ? :gloria:

majkafa napsal(a):

helena napsal(a):

masochizmus je fakty s tvrdým Y
Ale no tak... s měkkým, jako každej jinej -izmus http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
"izmus,-ismus - některý z uměleckých směrů, filozofických nebo společenských soustav"

To byla reakce na ten Frigům masochYzmus. :dumbom:
Ježíš, mě ty hrubky tak vytáčejí. Však jak vidíš, já mám v tom slově přímo měkké.

to ti stačí dost málo na vytočení, jestli to náhodou nebude chybným vyléčením.

dusička napsal(a):

Frigo - Ty nevíš, že Majkafa ráda poučuje?
Nenech se vytočit, každý jsme náký.
Víš, Majkafa si potřebuje sama sobě dokazovat, že je lepší než ve skutečnosti cítí. A tak to neber osobně. :P

Tohle není o poučování. To je o příšerné hrubce. A moudrý člověk řekne - jo, spletl jsem se. Jiný řekne - budu tam psát, co chci já. Nu, a pak to má za 5. :D

Dušičko, už jsi se dlouho nezmínila o mrkajícím kolegovi ... :lol:

majkafa napsal(a):

dusička napsal(a):

Frigo - Ty nevíš, že Majkafa ráda poučuje?
Nenech se vytočit, každý jsme náký.
Víš, Majkafa si potřebuje sama sobě dokazovat, že je lepší než ve skutečnosti cítí. A tak to neber osobně. :P

Tohle není o poučování. To je o příšerné hrubce. A moudrý člověk řekne - jo, spletl jsem se. Jiný řekne - budu tam psát, co chci já. Nu, a pak to má za 5. :D

mně nikdo neznámkuje.  Není to příšerná hrubka... neboť já se učila že po h ch k r d t n se píše tvrdé y.  Tak se laskavě uklidni.

Frigo :lol: To už ani není třeba komentovat. To už mluví za vše.

jedno zdůvodnění ... iDNES.cz - blogy čtenářů iDNES.cz   
to není překlep ani hrubka, já to vidím jako drsnej masochysmus, masochismus mi připadá moc měkkej ve vztahu k

majkafa napsal(a):

dusička napsal(a):

Frigo - Ty nevíš, že Majkafa ráda poučuje?
Nenech se vytočit, každý jsme náký.
Víš, Majkafa si potřebuje sama sobě dokazovat, že je lepší než ve skutečnosti cítí. A tak to neber osobně. :P

Tohle není o poučování. To je o příšerné hrubce. A moudrý člověk řekne - jo, spletl jsem se. Jiný řekne - budu tam psát, co chci já. Nu, a pak to má za 5. :D

Nepíšu ted o hrubce

Frigo, o tom, že bych nešla na film Lidice, jsem psala já. Vím a cítím, že by to u mě momentálně skutečně byl masochismus.
Ale ani dřív, před nedávnou epizodou deprese, jsem na tento typ filmů nechodívala, záměrně, protože mě tragické věci, co se skutečně staly (a v jiných oblastech světa pořád ještě stávají) nedělají dobře. Pomoct jim nemůžu, jen by mě to frustrovalo.

Ale toto vše je opravdu z mého vlastního rozhodnutí a pocitu.

Doktoři v nemocnici nám dávali poměrně dost rad a doporučení, ale v žádném opravdu to, na jaké filmy máme či nemáme chodit.
Ani můj psychiatr, ke kterému teď po depresi cca 1* za 6 týdnů musím chodit na kontrolu, mi v tomto směru žádné rady nedával.

Mimochodem, masochismus se opravdu píše s měkkým i. Je to cizí slovo, takže tam tvrdé y po ch neplatí. Je to stejné jako u všech ostatních -ismů: komunismus, sadismus, kariérismus...

Bloos, přesně to jsem myslela.. Dostala jsi nějaká doporučení...  a něco jsi si z toho vzala a
sama víš, že prostě na Lidice nepůjdeš.  Je jasné, že přímo ti doktor neřekne - "na film Lidice nechoďte" .. ale kdyby jsi se ho přímo zeptala, tak to určitě řekne. Nebo ne ?

Frigo napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

Tak jsem se schvalne sla zeptat dcery a futurezetaka (kteri to zhledli), jestli byly chvile, kdy meli potrebu vstat a plakat... Dcera rikala "dvakrat", kdyz.... bleble, ja zapomela, co,  a kdyz kamsi kdosi poustel nejakej plyn (do uzavrenyho prostoru, kde byly deti) a pak tam na oknech - ci na sklech? - byly videt ty detske rucicky,...   -   toz ja netusim, oc jde, ac mozna tusim a umim si to predstavit..., ale radsi nechci!!! :styrka: :kapitulation: :grater: :kapitulation:

přesně tohle mi říkala beruška taky.. 

Už odpoledne jsme přemýšlela, proč lidi, co mají (nebo měli) problémy se svou psychikou, chodí na takovéhle filmy.  Nepřispívá to ke zhoršení jejich stavu ?
Neměl by jim jejich ošetřující lekář poradit, aby na to nechodili ? Nebo na rady kašlou, protože oni jsou přeci nejlepší ....:rolleyes:

Mylsím, že pred skutočnosťou neutečú ani ľudia s problémami s psychikou... a durhá vec je, že nikto nikdy nevieme, čo nám pomôže a o nám priťaží. ;) Lidice boli špecifické, ale tristné je, že podobné veci sa dejú na svete aj dnes... Preto je podľa mňa dobré nezatvárať oči, ale zamyslieť sa nad tým. (Zasa, ak človek nechce, tak nemusí, jasná vec... Môže ísť na Pirátov v Karibiku alebo Kameňák. :jojo: )

Frigo napsal(a):

Bloos, přesně to jsem myslela.. Dostala jsi nějaká doporučení...  a něco jsi si z toho vzala a
sama víš, že prostě na Lidice nepůjdeš.  Je jasné, že přímo ti doktor neřekne - "na film Lidice nechoďte" .. ale kdyby jsi se ho přímo zeptala, tak to určitě řekne. Nebo ne ?

To fakt nevím, neptala jsem se ho a nemám potřebu se právě na toto ptát.

Naposled jsme si docela přátelsky spolu s ním popovídali, a  když jsem se ho ptala, jak moc podle něj můžu sportovat, abych to nepřehnala, tak se ukázalo, že pan dokor je taky cyklista, takže jsme se pak zakecali i tímto směrem....

To sem píšu mimo jiné proto, abyste si každého psychiatra nepředstavovali jako doktora Chocholouška. :D

Bloos, to tě to omezuje i při sportování ?


Selimko, kdybych si mohla vybrat mezi tímhle, tak bych volila raději Kameňák.. :lol:
ale třeba bych byla příjemně překvapená, kdybych shlédla Piráty..  :lol:

Frigo napsal(a):

Bloos, to tě to omezuje i při sportování ?


..  :

Teď už vlastně ne, pan doktor odsouhlasil, ať se postupně navracím k plné sportovní aktivitě, jak jsem byla zvyklá.
Ale po návratu z nemocnice jsem se cítila chvílemi hodně fyzizicky unavená. Ono to taky bylo tím, že jsem v té nemocnici de facto ty 2 měsíce seděla nebo ležela, jen odpolední procházka hodinu a půl, a procházky při víkendových "opušťácích".

Ale ona i sama deprese s sebou přináší únavu...
Takže jsem se svou milovanou cyklistikou začínala postupně, podle rad a doporučení doktora - nejprve krátké vyjížďky po rovině, ne fyzicky náročné...
A teď už jezdím kolem 40 km denně (jen tedy o víkendech) a postupně se během léta vrátím na naši obvyklou denní dávku 40 - 70 km za výlet. :) Pan doktor o tom ví, souhlasí, a dokonce jsme si s ním naposled předávali tipy, kde se hezky jezdí, on je to taky cyklista, docela fajn sympaťák chlap v mém věku...
Ale jinak se radíme spíš o pocitech, ptá se mě, zda dobře  spím, a společně plánujeme postupné vysazování léků...

majkafa napsal(a):

I v tu chvíli jsem byla ráda, že už to mám tak, že je mi jedno, co si kdo o mně pomyslí. Já udělám to, co cítím, že mám udělat. :)

A dovětek - kéž bych vždy a brzy cítila, co mám udělat. Protože momentálně nevím, co mám udělat v dost zásadní věci. Tak chvíli počkám. Než to budu vědět.

Někdy je dobré nechat věcem volný průběh. Alespoň já to tak dělám a celkem se mi to osvědčilo,když jsem byla bezradná....:jojo:

Frigo napsal(a):

Už odpoledne jsme přemýšlela, proč lidi, co mají (nebo měli) problémy se svou psychikou, chodí na takovéhle filmy.  Nepřispívá to ke zhoršení jejich stavu ?

Frigo,tohle je zcela individuální. Záleží čistě na dotyčném,zda-li se na takový film cítí či nikoliv. Dokonce lékaři doporučují svým pacientům vystavovat se situacím,které jim vyvolávají jejich potíže ( stavy úzkosti,strachu...) a zvládat je. Když se totiž vyhýbají tomu čeho se bojí,nejenom,že se jejich strach prohlubuje,ale přidávají se i obavy z dříve neobávaného....tak trochu léčba šokem ;)

Tohle mi dostalo na kolena a to je teprve začátek prázdnin! Kolik dětí se utopí, ztratí ?!
Skupina pěti mladých lidí se vyjela koupat, před cílem jejich cesty však havarovali. Osmnáctiletý řidič si jen chvíli před tím vyzvedl svůj první řidičský průkaz. Bilance nehody jsou dva mrtví a jeden těžce zraněný.

DarkAngel napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

DarkAngel napsal(a):

... co znamená to M za Viktorkou ?

No predtim jsem byla "love", coz je asi jasne, ne? A ted jsem "m" jako manzelka... :reta:

No to by nikoho nenapadlo...myslím tady na babinetu. ...Ještě mám otázku na všechny zůčastněné - je normální, když se ženy líbají ? Myslím kdekoli, venku, nebo na záchůdkách, nebo... prostě všude ? :rolleyes:

Jestli je TO normalni? Hm,... napada me kdeco... Ale vynecham to.  :jojo: Jo. Jsem zcela proti "erotickemu libani se zen", ...a jinak... strasne dobre se citim, kdyz mi dcerunky daj pusu, vazne! Pac kdyz to udelaj, citim takovou nekonecnou matersko-dcerovskou lasku, ze se to ani slovy neda popsat... :hjarta: :hjarta: :hjarta:

Promin, ja vm, ze an tohle ses neptal... ale ja moc CHTELA odpovedet TAKHLE...

Já bych také na tento film nešla. Asi bych měla jiný názor, kdyby se to týkalo mé rodiny, osobněji..

Bylo to určitě hrozné období a měli bychom vědět co se stalo, ale nechci si to připomínat, chci raději vnímat příjemno, raději se třeba i  zasmát.

Na věci už nic nezměním, nežila jsem tehdy, ani převážná většina aktérů už nežije.. to bychom si museli neustále připomínat všechny křivdy světa - a to bychom nedělali nic jiného.

Nejsilneji a natrvalo jsem si hruznost toho vseho uvedomila, kdyz jsem pred mnoha lety cetla Peroutkuv Oblak a valcik. Myslim, ze Lidice by pro mne v tomto ohledu nic noveho neprinesly.

Blossom napsal(a):

Frigo napsal(a):

Bloos, to tě to omezuje i při sportování ?


..  :

Teď už vlastně ne, pan doktor odsouhlasil, ať se postupně navracím k plné sportovní aktivitě, jak jsem byla zvyklá.
Ale po návratu z nemocnice jsem se cítila chvílemi hodně fyzizicky unavená. Ono to taky bylo tím, že jsem v té nemocnici de facto ty 2 měsíce seděla nebo ležela, jen odpolední procházka hodinu a půl, a procházky při víkendových "opušťácích".

Ale ona i sama deprese s sebou přináší únavu...
Takže jsem se svou milovanou cyklistikou začínala postupně, podle rad a doporučení doktora - nejprve krátké vyjížďky po rovině, ne fyzicky náročné...
A teď už jezdím kolem 40 km denně (jen tedy o víkendech) a postupně se během léta vrátím na naši obvyklou denní dávku 40 - 70 km za výlet. :) Pan doktor o tom ví, souhlasí, a dokonce jsme si s ním naposled předávali tipy, kde se hezky jezdí, on je to taky cyklista, docela fajn sympaťák chlap v mém věku...
Ale jinak se radíme spíš o pocitech, ptá se mě, zda dobře  spím, a společně plánujeme postupné vysazování léků...

aha... tak to není je o masakru v hlavince..  Bloos... děkuji za vysvětlení..

Vladena napsal(a):

Tohle mi dostalo na kolena a to je teprve začátek prázdnin! Kolik dětí se utopí, ztratí ?!
Skupina pěti mladých lidí se vyjela koupat, před cílem jejich cesty však havarovali. Osmnáctiletý řidič si jen chvíli před tím vyzvedl svůj první řidičský průkaz. Bilance nehody jsou dva mrtví a jeden těžce zraněný.

je to příšerné..  říkám si, jestli by nebylo lepší, kdyby umřel i on. Protože tohle bude problém do konce života... pro všechny strany. Být mámou jednoho toho mrtvého dítěte, tak bych napřed zavraždila učitele, pak komisaře a pak toho kluka... Možná v opačném pořadí.

Frigo napsal(a):

ale třeba bych byla příjemně překvapená, kdybych shlédla Piráty..  :lol:

Tys neviděla  Jacka Sparowa??? :supermario:
Na Lidice ale taky nepůjdu, jako na spousty jiných filmů....nepotřebuju zvyšovat beztak dost vysokou citlivost na určitá témata :)
Ale někomu to dobře padne: kdysi jsme byly v kině na Zachraňte vojína Ryana, kde je ta šílená, naturalistická scéna vylodění v normandii - trvá to cca 20 minut. Já se schovávala už skoro pod sedadlo a říkala jsem si, co to toho Spielberga napadlo, udělat to skoro v reálným čase - až jsem ze zoufalství začla koukat po kině. A zahlídla jsme pár takovejch těch mladejch bouráků, normálně určitě bohapustě bohorovnejch, co je jim svět mašlička na botě, jak schlíple seděj v tom plyši - a řekla jsem si, že přece jen asi udělal dobře...Spielberg jako.

A Viki - láska, je láska - když choděj kluci s klukama a holky s holkama - a kluci s holkama :lol:

Dokumentární film Heleny Třeštíkové Katka. Smutné, velmi smutné, ale bohužel ze života....

Myslím, že tento film by měl být v nějaké zkrácené podobě promítán povinně tak v 7. - 9. třídě základní školy, aby děti v tom nebezpečném věku, kdy rády expedimentují, viděly, s čím si zahrávají...

PS: Pro ty, co film neviděli a tudíž neví, o čem mluvím - Katka je časosběrný dokoment o narkomance, která dokonce porodila dítě - krásnou holčičku Terezku, ale ač chtěla, nedokázala se o ni starat, nezvládala sama sebe, nikdy nedokončila žádný detox, holčička zůstala v kojeňáku, a Katka se stává větší a větší lidskou troskou....

Když  se jí Helena Třeštíková v závěru filmu ptá - co když jednou Terezka tenhle film uvidí, co bys jí vzkázala?
Katka odpovídá: Omlouvám se Ti.

lupina montana napsal(a):

...A Viki - láska, je láska - když choděj kluci s klukama a holky s holkama - a kluci s holkama :lol:

No joo, porad :dumbom: Vis co? Vnuk ma kote. Rikal, ze jim ho dala "mamina pritelkyne"..., ja se potom ptala druhe dcery, od koho ta kocka je, jestli "od frajerky", a ona rika, ale mami, vzdyt ma muze a deti, on myslel asi kamaradku... Vis? Tak az takhle ja jsem "zdevastovana" :grater:

Dnes mě přivedlo k zamyšlení, jak se dokáže devítileté děcko zastřelit otcovou pistoli a svou sebevraždu vysílat online na internetu. Sebevraždě předcházel nezájem obou rodičů a ponižování ve škole...

tady něco o Katce
film jsem neviděla ale díky za tip. Je to smutný :butter:
http://instinkt.tyden.cz/rubriky/rozhov … 24941.html

helena napsal(a):

...první, co na mně vyskočilo... Duševní Masochysmus
Spíš bys měla věřit pravidlům, než tomu, co kde vyskakuje :lol:

Tak to jsem se moooc hezky rozesmala, fakt...

Me asyk nejvic vase nesmyslne dohady a to, jak vam Xichtikus Morphidlis lezi v zaludku ( nekterym teda ) :) Nastesti tu mame prevaznou vetsinu uplne normalnich holek :jojo:

Jednoducha a uz viac menej ocakavana otazka mojho stvorrocneho syna, ci tiez umrie...

Sillwan : by me zajimalo, cos odpovedela. BI.

Mně dnes inspirovalo k zamyšlení to, že není tak dlouho, co se k masu podával dressing, dnes je to dip a přitom je to obyčejná studená omáčka. Proč se tomu neříká česky, co to je, kde to jsme, to to neumíme pojmenovat hezky česky. A dělávali jsme to k masu už před mnoha a mnoha lety.

Modroočka napsal(a):

Mně dnes inspirovalo k zamyšlení to, že není tak dlouho, co se k masu podával dressing, dnes je to dip a přitom je to obyčejná studená omáčka. Proč se tomu neříká česky, co to je, kde to jsme, to to neumíme pojmenovat hezky česky. A dělávali jsme to k masu už před mnoha a mnoha lety.

Jo a říkalo se tomu "majda k masu":D

Morph, ze ano... Pravdepodobne za velmi dlho, ale raz ano.

Modroocka, nad niecim podobnym som akurat premyslala iduc okolo stanku s rychlym obcerstvenim, kde predavali gyros v "pide"... Stale sa po niekom opicime a v konecnom dosledku to vyzera trapne :(

DarkAngel napsal(a):

Dnes mě přivedlo k zamyšlení, jak se dokáže devítileté děcko zastřelit otcovou pistoli a svou sebevraždu vysílat online na internetu. Sebevraždě předcházel nezájem obou rodičů a ponižování ve škole...

To je nejen k zamyšlení, to je šokující, smutný a je to tragický, když devítiletý děcko si vezme život, namísto toho, aby byl milovaný, nemělo starosti a z života se normálně dětsky radovalo.

Modroočka napsal(a):

Mně dnes inspirovalo k zamyšlení to, že není tak dlouho, co se k masu podával dressing, dnes je to dip a přitom je to obyčejná studená omáčka. Proč se tomu neříká česky, co to je, kde to jsme, to to neumíme pojmenovat hezky česky. A dělávali jsme to k masu už před mnoha a mnoha lety.

:)

Sundala jsem hromadu prádla z balkonu. To mě přivedlo k zamyšlení, proč proboha ta žehlička je pořád stejně zastaralá. Máme automatické pračky, myčky, jsou robotické vysavače, jen ta žehlička je pořád stejná. Moje babička ji nahřívala na kamnech, já ji strkám do zásuvky a je napařovací, ale podstatný rozdíl nevidím. :(

Leo, já dobře věším, pak skládám a proto nežehlím, má krásnou žehličku, s keramickou žehlící plochou a naposledy jsem s ní přižehlovala vlizelín na děravou kapsu u synových džín. Nechápu, moje maminka žehlí ráda a moje babička to měla taky jako oblíbenou činnost. Tuhle úchylku jsem po nich nezdědila. Ale nijak mě to netrápí.

Ahoj všem,

před chvílí se mi už zase stala nějaká " osobní nehoda"..a ta mne přivedla k zamyšlení, surrfu po netu a dovedla až sem...
Možná to moc řeším, ale mne by pomohla rada, jsem z toho už fakt nešťastná...před půl hodinou jsem spadla na dlaždičkách, když jsem šla z koupelny, včera jela na kole, otočila se, a vteřinu na to narazila do auta, nedávno se mi zase zasekl podpatek na schodu, já zavrávorala, spadla a rozbila hrneček, den nato skleničku, úplně náhodou...v únoru jsem si zlomila malíček u nohy o žehlící prkno, loni v létě si zlomila dvě kosti v hlavě, bo jsem spadla v noci ve spánku z palandy, v roce 2005 na mne (na hlavu) spadl plech v centru Prahy, když jsem šla okolo stavby, kde chodilo denně desetisíce lidí...
po tom únoru letos jsem ty věci začala víc vnímat, a teď jsem z toho fakt...., opět 2 "zážitky" za 2 dny, a já přitom byla v absolutní klidu, vrátila jsem z úžasného víkendu..

Může mi prosím někdo poradit?Děkuji mnohokrát...Mám pocit, že to fakt není normální a nevím co s tím, těch katastrof je na mne nějak moc, i když jsou to prkotiny...

Díky Vám moc za názor...

Selfridges

Self a co zkusit přemýšlet o hezkých a příjemných zážitcích ? Někdy prostě nemáš fakt dobrej den, to je celé.  Nejsi třeba krapet zbrklá ?

Vitej. URCITE jses tady (v Babi) spravne... :reta:

selfridges napsal(a):

Ahoj všem,

před chvílí se mi už zase stala nějaká " osobní nehoda"..a ta mne přivedla k zamyšlení, surrfu po netu a dovedla až sem...
Možná to moc řeším, ale mne by pomohla rada, jsem z toho už fakt nešťastná...před půl hodinou jsem spadla na dlaždičkách, když jsem šla z koupelny, včera jela na kole, otočila se, a vteřinu na to narazila do auta, nedávno se mi zase zasekl podpatek na schodu, já zavrávorala, spadla a rozbila hrneček, den nato skleničku, úplně náhodou...v únoru jsem si zlomila malíček u nohy o žehlící prkno, loni v létě si zlomila dvě kosti v hlavě, bo jsem spadla v noci ve spánku z palandy, v roce 2005 na mne (na hlavu) spadl plech v centru Prahy, když jsem šla okolo stavby, kde chodilo denně desetisíce lidí...
po tom únoru letos jsem ty věci začala víc vnímat, a teď jsem z toho fakt...., opět 2 "zážitky" za 2 dny, a já přitom byla v absolutní klidu, vrátila jsem z úžasného víkendu..

Může mi prosím někdo poradit?Děkuji mnohokrát...Mám pocit, že to fakt není normální a nevím co s tím, těch katastrof je na mne nějak moc, i když jsou to prkotiny...

Díky Vám moc za názor...

Selfridges

Self, odpověděla sis vlastně sama....

Dnes bychom bývali měli stříbrnou svatbu.....

Jenže všechno je jinak, jsme již dvanáctý rok rozvedení a můj bývalý manžel již osm let po smrti....

Ale to nejpodstatnější zůstává:
Dvě šikovné, dnes již dospělé děti.

Jéje :) My bychom měli zítra 26. výročí svatby.
Ano, to nejkrásnější a nejlepší z našeho vztahu zůstává. Naše děti. :hjarta:

:kapitulation: + hezke vzpominky... Vzdycky bylo i neco (vetsina) hezkeho, ne? :gloria:

Mila devcata, ja se mohu taky pripojit.I kdyz to neni na den presne, me by cekala taky v nekolika par tydnech stribrna svatba. Deti zustaly .

:storstark::storstark::storstark:

ViktorkaM napsal(a):

:kapitulation: + hezke vzpominky... Vzdycky bylo i neco (vetsina) hezkeho, ne? :gloria:

Ano, máš Viktorko pravdu: Zbyla i fůra vzpomínek.
A souhlasím i s tím, že toho hezkého bylo v celkovém součtu mnohem víc. :jojo:
Asi 5 let hezkého chození + 8 let krásného manželství, no a pak 5 let čím dál tím horší a beznadějnější manželský očistec a pak 3 roky po rozvodu malá moje  úleva, avšaki nadále  bolest z jeho dalšího upadání a pak ten konec nejhorší-jeho smrt...

Takže celkem 13 let velmi šťastných ku 8 letům  nešťastným...

To je pořád vcelku pozitivní bilance, ne? :)
Já za ty šťastné roky osudu a mému manželovi do nebe děkuji, stály mi za to.  :pussa: :hjarta: :jojo:

Bloss :godlike: :rock:

Jsem v šoku. Absolutně v šoku. :co: :co: :co: :co:

Měla bych to psát na šokovací vlákno, ale souvislost to má s vláknem tímto, tak to napíšu sem:

Asi začnu věřit na věci mezi nebem a zemí, tohle už nemůže být náhoda:

Ráno jsem sem psala, že dnes bychom s mužem měli stříbrnou svatbu.
Kolem desáté tady zaťukal u mě v kanceláři cizí muž muž a pravil - dobrý den, já jsem XY (řekl naše dost výjimečné příjmení) a hledám kořeny našeho rodu.

Ale nejvíc šokující je to, že on je mému zemřelému muži neuvěřitelně typově podobný!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Podobná výška, a ta podoba v tváři!!! Navíc - stejný typ brýlí s mým mužem, stejný, naprosto stejný knír a stejně česané, prošedivělé vlasy....

:co:  :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co: :co:

Je to zcela jistě manželův vzdálený příbuzný - nejen stejné příjmení, ale můj tchán byl narozen na druhém konci republiky, právě tam, co žije tento muž...

Povyprávěli jsme si, co známe o našich větvích rodu.
A i v dalších věcech neuvěřitelná shoda: Vrozená podnikavost, pán teď ale končí s podnikáním po x letech (jako já), protože mimo jiné - je to čím dál tím těžší a děti v tom pokračovat nechtějí (= naprosto stejné důvody jako u nás).

Předali jsme si kontakty, on bude u sebe pátrat po rodových liniích,co zjistí, mi mailem přepošle.
Budu ráda, že mé děti budou mít zpracováno svůj rod i po této linii, po mé ho již zpracovaný mají až do 17.století...
Jsme všichni k nim pozvaní, určitě to pozvání využijeme.

Když jsem šla vedle domů pro rodinné fotky předků, dceři jsem říkala, pojď se podívat ke mě do kanceláře. Je tam váš příbuzný, neuvěřitelně taťkovi podobný...rozplakala se.......
Ale když se uklidnila, přišla a s pánem jsme popovídali ve třech...

Moc zajímavé, neuvěřitelné, mystické............

Jak tu má někdo v podpisu.
Nic není náhoda. To jen Bůh chtěl zůstat inkognito.

Díky, Blossom, žes to sem napsala. Potřebuji momentálně takové věci. Jednou se budu muset asi rozhodnout... Pomalu k tomu směřuji... Potřebuji porozumět tomu, co mi Bůh (ať už je to kdokoliv, cokoliv) vzkazuje. Zatím nerozumím.

Tak si přemýšlím, co asi měla tedy tahle "náhoda" znamenat.

Nerozumím tomu úplně, ale jediné, co má jakous - takous "logiku" (i když - tady mluvit o logice je s.p.o.r.n.é) je to, že tohle byl asi takový vzkaz od mého muže z nebe:

Že si taky vzpomněl na naši neuskutečněnou stříbrnou svatbu, že na nás tam nahoře myslí a že nás má pořád rád. :hjarta:

Bloss,mně se tyhle věci stávají opakovaně a poslední dobou více a více...vnímám to také jakože Bůh chodí inkognito...

Ba ne, On se nemusi schovavat, ale predstavuje se jenom tem, kteri Ho chteji videt :godlike:

Blossom, taky si myslím, že to byl pozdrav pro vás od něj. :jojo:

Bloss, je to znamenie. A pozdrav z neba. :par:

Bloos... to byl od něj pozdrav!  Možná jsem praštěná, ale já na tyhle věci věřim.
Minimálně si pamatuji na dva důkazy..  Měla jsem s babčou dokud žila, přenos myšlenek na dálku.
V tu chvilku, kdy umřela (a já to ještě nevěděla) mi zvonil telefon.. když jsem ho vzala, bylo tam ticho. O pár hodin později mi přišel telegram.. stalo se to přesně v tu dobu, kdy to zvonilo.
Podruhé letos před vánocemi. Mlaďoch mi rozmlátil auto a já z toho byla fakt zoufalá, neb ho potřebuji pro svou práci a ještě jsme si s holkou chtěli jet zalyžovat..   Seděla jsem v křesle a fakt jsem babičku prosila, ať mi nějak pomůže, že nevím co mám dělat. Druhý den jsem šla  do bazaru, že zkusím úvěr a na těch úvěrech seděla holčina, která měla naprosto stejné jméno i přijmení, jako moje babina..  na dnešní dobu minimálně křestní velmi neobvyklé.  Já se toho vůbec nevšimla, až holčička do mně pod stolem kopala.. abych se koukla na její jméno.
Nevěřila jsem vlastním očím a když ještě beruška dodala... mamčo, to je fakt znamení.. a pokud úvěr nedostaneš, tak to auto mít nemáme, protože by se nám v něm něco stalo. 
Ale bábinka se hodně dlouho rozmýšlela... čekaly jsme tam skoro tři hodiny, ač mají reklamu, že za 1/2 hodiny odjíždíš.

Přitažlivost energie i myšlení , vyhledávání stejných vlnových délek a kontakt se vyskytuje a můžeme ho vnímat, chceme-li.
Tohle je nádherný příklad. :hjarta:

Ja mam podobny pribeh mojej kamaratky... V januari sa im predcasne narodilo dievcatko v 34tt, malo skoro 2.5 kg... Bohuzial, zilo len jeden tyzden. Az potom si kamaratka spajala criepky... Jej 7 rocna dcera zacala prave pocas tohoto druheho kamaratkinho tehotenstva kreslit krize a hroby... Clovek si povie, deti maju take obdobia, nieco niekde pocuju a potom ich to drzi... alebo objala jej brusko a povedala, ze nechce aby babatko umrelo... A takychto veci este bolo viac... Mozno nahody, mozno nie...

Ked umrela moja babka, moj otec, jej najmladsi syn, prave odchadzal od nas po dvojtyzdnovom pobyte. Cestoval autobusom - je to 550km a babka podla nasich informacii umrela prave v case, ked autobus s mojim otcom prechadzal okolo dediny, kde zila. Naviac bola silna burka... Myslim, ze babka cakala aspon na relativnu blizkost, aby sa aspon takto na "dialku" rozlucila so svojim synom.

Ale mam aj jeden uleteny pribeh :) Ked sa narodil moj starsi syn, babke sadol na balkon holub - ale podotykam, ze som na nasom balkone nikdy za 25 rokov, co som tam byvala, holuba nevidela. Babka sa pyta v duchu, holubok, aku spravu si mi priniesol? Urcite to bola len recnicka otazka, ale zapla mobil a precitala si sms, ze sa narodil druhy vnucik :) :)

Revliba napsal(a):

Bloss,mně se tyhle věci stávají opakovaně a poslední dobou více a více...vnímám to také jakože Bůh chodí inkognito...

Já v tom nevnímám žádného Boha.
Já v tom vnímám chvilkové připomenutí, "přímé spojení" mého muže odtamtud (ať už je to nebe nebo jiný prostor) k nám sem na Zem.

Blossom napsal(a):

Revliba napsal(a):

Bloss,mně se tyhle věci stávají opakovaně a poslední dobou více a více...vnímám to také jakože Bůh chodí inkognito...

Já v tom nevnímám žádného Boha.
Já v tom vnímám chvilkové připomenutí, "přímé spojení" mého muže odtamtud (ať už je to nebe nebo jiný prostor) k nám sem na Zem.

Je to totéž Bloss,co cítím já...občas si uvědomím,jak nedokonalá a nepřesná je lidská řeč...úplně ubohá a chudá v kontextu vnitřního prožívání...škoda,že neumíme něco jako nonverbální komunikaci skrze srdce....ubylo by možná mnoho nedorozumění..

Sillwan - to je smutný :grater:
Já jsem si ted vzpomněla na jeden zážitek, je to už pár let, kluci byli malí. Topili jsme ještě uhlím na velký kotel v baráku. Nikdy nám nechytli saze v komíne, až 30.4. začalo v komíně prskat, bouchat, ty jo, já už kluky zbalený, že utečeme. A za půl hodky to přestalo. No a pak jsem si uvědomila, že to byl možná pozdrav od mé babičky, která byla nar. právě na 30.4. na čarodějnice.

Revliba napsal(a):

Blossom napsal(a):

Revliba napsal(a):

Bloss,mně se tyhle věci stávají opakovaně a poslední dobou více a více...vnímám to také jakože Bůh chodí inkognito...

Já v tom nevnímám žádného Boha.
Já v tom vnímám chvilkové připomenutí, "přímé spojení" mého muže odtamtud (ať už je to nebe nebo jiný prostor) k nám sem na Zem.

Je to totéž Bloss,co cítím já...občas si uvědomím,jak nedokonalá a nepřesná je lidská řeč...úplně ubohá a chudá v kontextu vnitřního prožívání...škoda,že neumíme něco jako nonverbální komunikaci skrze srdce....ubylo by možná mnoho nedorozumění..

Přesně Rev... všechno je správně. :)

Cestou domů vlakem jsem se zamyslela nad tím, že platíme docela vysoký ceny za jízdné, tudíž by cestování mělo mít nějakou úroveň, v zimě ve vlaku, v tramvaji, v autobusu zima, oni netopí, jen občas. V létě je tam vedro, má to všechno malý okýnka, takže skleník. Za celej den se tak nezpotím, jako za 2O minut v dopravním prostředku MHD. Když mají třeba dráhy na drahého pana Fejka, který za tři měsíce dostal plat třičtvrtě milionu a tří a půl milionovém odchodném za pouhé tři měsíce "práce", ta by možná byly ty peníze vynaložený efektivněji, kdyby ty vlaky měly klimatizaci, když už se v nich nedá otevřít okno a udělat průvan, aby odtam člověk nevylezl durch mokrej.

NAd tim by se meli zamyslet spis ti, co mu ty prachy priklepli... :dumbom:

ViktorkaM napsal(a):

NAd tim by se meli zamyslet spis ti, co mu ty prachy priklepli... :dumbom:

No jo, Viky, pravda. Ale nechápu, že firma, která je imrvere v mínusu, si může dovolit platit své manažery tak velmi velmi nadstandardně. Když nevydělávám, musím si snížit plat, ale tady je to postavený na hlavu, odměna za to, že vedu firmu v červených číslech, je nadmíru v černých číslech. pro mě nepochopitelné.

Modroočka napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

NAd tim by se meli zamyslet spis ti, co mu ty prachy priklepli... :dumbom:

No jo, Viky, pravda. Ale nechápu, že firma, která je imrvere v mínusu, si může dovolit platit své manažery tak velmi velmi nadstandardně. Když nevydělávám, musím si snížit plat, ale tady je to postavený na hlavu, odměna za to, že vedu firmu v červených číslech, je nadmíru v černých číslech. pro mě nepochopitelné.

je to naprosto nelogické a co takových firem je a u kterých se to neprovalí!

Modroočka napsal(a):

Cestou domů vlakem jsem se zamyslela nad tím, že platíme docela vysoký ceny za jízdné, tudíž by cestování mělo mít nějakou úroveň, v zimě ve vlaku, v tramvaji, v autobusu zima, oni netopí, jen občas. V létě je tam vedro, má to všechno malý okýnka, takže skleník. Za celej den se tak nezpotím, jako za 2O minut v dopravním prostředku MHD. Když mají třeba dráhy na drahého pana Fejka, který za tři měsíce dostal plat třičtvrtě milionu a tří a půl milionovém odchodném za pouhé tři měsíce "práce", ta by možná byly ty peníze vynaložený efektivněji, kdyby ty vlaky měly klimatizaci, když už se v nich nedá otevřít okno a udělat průvan, aby odtam člověk nevylezl durch mokrej.

Oli, tak v autobuse se dvakrát větrat nedá, ale ve vlaku myslím v pohodě. a teplo tam v zimě taky bývá. je spíš vyjímkou, když ne. to spíš v zimě občas nenastartujou :D

Vlak v pohodě? Dokud jezdily pantografy, bylo to dobrý, mají stahovací okna, dají se dost otevřít. Teď jezdí lokotka s vagonama, co mají koženkový úzký sedadla, je to vlak snad pro pidilidi, okna se dají vyklopit jen málo, takže je tam fakt jako ve skleníku a vzduch tam neproudí. Když pojedu šalinou a busem, je to totéž, takže radejí jezdím vlakem, jednak nemusím přesedat a za další šalina je v dobu, kdy jedu domů, je narvaná k prasknutí a upocený smradlavý jedinci mi vadí. Ve vlaku se aspoň na mě nelepí žádnej upocenej smraďoch. A těch, co nepoužívají deoderanty a páchnou za celej den, těch je furt hodně. Takže vlak je menší zlo.

ano, pro mě je vlak vcelku v pohodě, vzduch tam proudí, i když se nedají zas až tak otervřít okna, ale on ten průvan není zas až tak příjemnej ...
busem nejezdím moc ráda, bývá tam věčně narváno, taky nemám ráda, když se na mě někdo lepí. a že někdo smrdí mi příjemný není, to je pravda, ale obvzlášť  to neřeším, potíme se prostě všichni.

Jo, Pavli, potíme se všichni, já taky, někdy mám pocit, že smrdím sama sobě, ale na cestu domů se beru čistý triko, umyju se v podpaží a používám vlhčený ubrousky, abych se i v podpaží mohla otřít a nepáchla jako skunk. Antiperspiranty nepoužívám, ale jemný deodoranty jo. A navíc, někteří lidi i v tomhle vedru smrdí zatuchlým potem, starým, jakože se snad nemyli a nosí jedno a totéže třeba dva dny. Jinak páchne "čerstvý" pot a jinak ten "starší".

no víš co, já mám kolegyňku, co má ten pach potu takovej ostrej, používá kde co od antiperspirantů po deodoranty a parfémy a stejně jde cítit. někomu pomůže asi jen vyloženě sprcha, jenže ne každej má bohužel tu možnost do ní vlízt i v práci. a asi je taky jiný, když někdo sedí celej den v klimatizovaný kanceláři a někdo celej den fyzicky maká, třeba i venku ... tam se to reguluje hůř ..

Ale jo, Pavli, proto ale nerada jezdím narvanou šalinou, mně pach agresivního potu prostě vadí, dělá se mi zle, jednou si nade mě stoupnul chlap, celkem mladej, ruce nahoru, držel se stropního madla, smrděl strašně a mě bylo na zvracení. Musela jsem si jít přesednout, i když mi to bylo blbý. A jednou vedle mě stála mladá maminka, taky se držela nahoře, pod paží upocenej drn chlupů a puch jako od ropuch. Asi jsem nějaká moc cimprlich, ale vadí mi to.

Fuj holky nechte toho :dumbom:

Ale je fakt, ze me to privedlo k zamysleni, jak jste si jenom neco psaly (par pismenek), a mne se z toho zvedl kybl... :usch:

ty se viktorko nikdy nepotíš ? a když jo, tak ten pot voní po vanilce, viď ;)

PPavlaa napsal(a):

ty se viktorko nikdy nepotíš ? a když jo, tak ten pot voní po vanilce, viď ;)

Po fialkách :lol:

nezastávám se smraďochů, jen se prostě snažím chápat, ža každej se potíme jinak, každej jdeme jinak cítit a ne každej sedí v práci na zadku.
co mi vadí víc je asi puch z piva, jak to do sebe někdo v tom teple leje a pak to z něj v dopravě táhne :usch:

Jo, Pavli, tak pivní dech, ten bytostně nesnáším, tuhle seděla ve vlaku ženská tak okolo třicítky, na stolku otevřenýho lahváče a lila to do sebe v tom vlaku. Já mám pivo ráda, ale takhle bych si připadala jako nádražní vechtr. I když, na žízeň je prý pivo nejlepší, ale spíš bych si dala ve vlaku na žízeň vodu, ne škopek.

Modroočka napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

ty se viktorko nikdy nepotíš ? a když jo, tak ten pot voní po vanilce, viď ;)

Po fialkách :lol:

No, moc se nepotim, to mate pravdu... a kdyz se spotim, tak rychle umyt. A po cem vonim? Po avivazi precis. A kdyz si muzu vybrat vuni, tak levanduli. A vune parfemu? Mandle + kokos = nadherna kombinace...

Jo a mmch, ja vam nenadavala... :kapitulation: :reta:

Oli, u nás na nádru je hospoda, je to takovej pajzl a tam kolikrát sedí maminky s dětma. nahuleno, děcka zlobí, řvou, lítají tam i ven do haly,  maminky do sebe vesele za bílýho dne lijí pivko a ne jedno, pohodička, klídeček ... :rolleyes:

PPavlaa napsal(a):

Oli, u nás na nádru je hospoda, je to takovej pajzl a tam kolikrát sedí maminky s dětma. nahuleno, děcka zlobí, řvou, lítají tam i ven do haly,  maminky do sebe vesele za bílýho dne lijí pivko a ne jedno, pohodička, klídeček ... :rolleyes:

No, tak to je síla, no. Já když pivo, tak doma po obědě skleničku, a když jdeme na pivko s někým, tak v hospůdce jo, ale na ulici, ve vlaku a tak podobně, to bych nepila, stejně, jako mám ráda víno, tak bych ho někde na lavičce v parku nepila. Je to o kultivovanosti pití piva, vína, alkoholu všeobecně, ale lít to do sebe z láhve ve vlaku, to je fakt hodno vechtra

asi jí bylo teplo a a říkala si, že na žízeň je to pivo nejlepší :lol:
buď ráda, že ti nenabízela :D

selfridges napsal(a):

Ahoj všem,

před chvílí se mi už zase stala nějaká " osobní nehoda"..a ta mne přivedla k zamyšlení, surrfu po netu a dovedla až sem...
Možná to moc řeším, ale mne by pomohla rada, jsem z toho už fakt nešťastná...před půl hodinou jsem spadla na dlaždičkách, když jsem šla z koupelny, včera jela na kole, otočila se, a vteřinu na to narazila do auta, nedávno se mi zase zasekl podpatek na schodu, já zavrávorala, spadla a rozbila hrneček, den nato skleničku, úplně náhodou...v únoru jsem si zlomila malíček u nohy o žehlící prkno, loni v létě si zlomila dvě kosti v hlavě, bo jsem spadla v noci ve spánku z palandy, v roce 2005 na mne (na hlavu) spadl plech v centru Prahy, když jsem šla okolo stavby, kde chodilo denně desetisíce lidí...
po tom únoru letos jsem ty věci začala víc vnímat, a teď jsem z toho fakt...., opět 2 "zážitky" za 2 dny, a já přitom byla v absolutní klidu, vrátila jsem z úžasného víkendu..

Může mi prosím někdo poradit?Děkuji mnohokrát...Mám pocit, že to fakt není normální a nevím co s tím, těch katastrof je na mne nějak moc, i když jsou to prkotiny...
Díky Vám moc za názor...
Selfridges

Treba asi viac cvičiť bdelosť, takú tú "prítomnú pozornosť".... Alebo intuíciu povedzme, šiesty zmysel, ktorý ťa upozorní...

Inak, mne čwerstvý pot nevadí, to môže byť aj sexi... :rodna: za istých okolností, ale týždňový pot mi vadí aj v zime a v lete dvojnásobne. :jojo:

Včera jsem četla článek o Obamově otci: On byl na studiích v Americe, charismatický svůdník, výborný tanečník, velmi vysoké IQ (ale taky velmi, až příliš vysoké sebevědomí, které ho později zničilo). Několikanásobný bigamista - Obamovu matku si vzal, přestože v Africe byl již ženatý a měl 2 děti, a po Obamově matce si vzal ještě postupně nějaké jiné ženy).

Velmi mě zaujal závěr celého článku, věta ve smyslu:

Obama starší udělal pro svého syna to nejlepší, co mohl: Zmizel mu záhy ze života.....

PPavlaa napsal(a):

Oli, u nás na nádru je hospoda, je to takovej pajzl a tam kolikrát sedí maminky s dětma. nahuleno, děcka zlobí, řvou, lítají tam i ven do haly,  maminky do sebe vesele za bílýho dne lijí pivko a ne jedno, pohodička, klídeček ... :rolleyes:

tohle mi šokovalo asi před měsícem..  šest večer.. před hospodou stály dvě velmi mladé holčiny, u nich kočárky, v nich  téměř čerstvá miminka.. na okně postaveno několik sklenic od piva, kořalky.. a oni naprosto v pohodě.. Ale děti byly na "čerstvém" vzduchu u hlavní silnice.
Nějak jsem nechápala..

Frigo, ale takových maminek je spousta, pro mě je to k nepochopení.

Dnes, a nejen dnes, mě přivedlo k zamyšlení, proč spousta lidí je spokojených ve své práci a já ji nenávidím. Mně moje práce nudí, šílím, že tam musím tvrdnout tolik hodin! Jenže nevím, jaká práce by mě bavila, mě nebaví nic, co musím. Domácí práce odbývám, snažím se je udělat co nejrychleji, abych od nich měla pokoj a v zaměstnání musím trčet 8,5 hodiny. Existuje vůbec někdo na světě (babinetu), kdo je na tom podobně? Cítím se jako idiot.

Jo Ivco, nekolikrat jsem taky v takove "nebavici me" praci byla... a zustavala, s tim odporem, ze jeste sedm hodin, jeste tri, jeste deset min. - to uz jsem mela nervy na pochodu :usch: - je potreba odtud urychlene odejit..., pokud si pamatuju, jses tam porad, myslim jako mnoho let... Vymen to za neco jineho, prece "nedozijes" permanentne nasr. :co:
A s temi domacimi pracemi to mam tak taky: uklidit - nechce se mi, umyt nadobi - nechce se mi... je jich mnoho. Jedine, co mam z dom. praci rada, je prani, veseni a zehleni...
Ale vis co? Na neco jsem prisla. Kdyz je tady nejaka ne zcela vitana navsteva, jdu delat to, co nemam moc v lasce ... Nevitany host pak pro mne ztrati tu nevitanost, a neprijemna praca jde lip od ruky...

Modroočka napsal(a):

Frigo, ale takových maminek je spousta, pro mě je to k nepochopení.

pro mně právě také ne.. kdyby aspoň byly v zahradní restauraci někde v parku..:lol:

Ivana napsal(a):

Dnes, a nejen dnes, mě přivedlo k zamyšlení, proč spousta lidí je spokojených ve své práci a já ji nenávidím. Mně moje práce nudí, šílím, že tam musím tvrdnout tolik hodin! Jenže nevím, jaká práce by mě bavila, mě nebaví nic, co musím. Domácí práce odbývám, snažím se je udělat co nejrychleji, abych od nich měla pokoj a v zaměstnání musím trčet 8,5 hodiny. Existuje vůbec někdo na světě (babinetu), kdo je na tom podobně? Cítím se jako idiot.

Ivano, fakt Tě nenapadá ani teoreticky, co by Tě bavilo v práci dělat?
Víš, tohle musí být hrozné a ubíjející - dělat skoro celý den, co člověka nebaví...

Já jsem v tom asi opačný extrém - já se už ráno, hned po kafi, začnu do práce těšit..... ale jsem ráda, že to tak mám, já vlastně většinu dne dělám to, co mě baví. Nejen v práci. Doma úklid odbývám, ale třeba strašně ráda pracuju na zahrádce.... Pořád se na něco těším: Ráno na to, jak půjdu do práce, taky na Babinet, a odpoledne na to, že už můžu z práce domů, na kolo, na zahrádku a nebo jen tak sebou fláknout na gauč.

Ivana napsal(a):

Dnes, a nejen dnes, mě přivedlo k zamyšlení, proč spousta lidí je spokojených ve své práci a já ji nenávidím. Mně moje práce nudí, šílím, že tam musím tvrdnout tolik hodin! Jenže nevím, jaká práce by mě bavila, mě nebaví nic, co musím. Domácí práce odbývám, snažím se je udělat co nejrychleji, abych od nich měla pokoj a v zaměstnání musím trčet 8,5 hodiny. Existuje vůbec někdo na světě (babinetu), kdo je na tom podobně? Cítím se jako idiot.

A co tě vlastně v životě baví?

Mně jde nejvíc uklízení , když má přijít nečekaná návštěva. To potom lítám a dělám věci, které jsem dřív odkládala. Pracovat ve stresu mi vlastně baví, i v práci, při uzávěrce mě vlastně nejvíce bavilo najít co nejdříve nesrovnalosti. :) Když to vyšlo hned napoprvé, tak jsem měla tendenci vnucovat se jinam.

Modroočka napsal(a):

Ivana napsal(a):

Dnes, a nejen dnes, mě přivedlo k zamyšlení, proč spousta lidí je spokojených ve své práci a já ji nenávidím. Mně moje práce nudí, šílím, že tam musím tvrdnout tolik hodin! Jenže nevím, jaká práce by mě bavila, mě nebaví nic, co musím. Domácí práce odbývám, snažím se je udělat co nejrychleji, abych od nich měla pokoj a v zaměstnání musím trčet 8,5 hodiny. Existuje vůbec někdo na světě (babinetu), kdo je na tom podobně? Cítím se jako idiot.

A co tě vlastně v životě baví?

No mě právě nebaví pracovat. Už mi tu kdosi kdysi na jeden můůj takový povzdech pravil, že patrně patřím k té jisté menšině. Ale tak to není. Já vím, že pečení holubi do huby nelítají a celý život pracuju. Ale šíleně mě to nebaví, nudím se u toho.
Mně baví se bavit - číst si, chodit na výlety, plavat, cestovat, chodit do kina, do divadla, na koncerty. Tím se ale živit nemůžu, žejo.
A strašně mě štve, že většina lidí to má jako Blossom, prostě je jejich práce baví, i když z mého pohledu je to třeba stejná pruda, jako ta moje. Připadám si špatná, nedostatečná, Chtěla bych, aby se mi ozval někdo, kdo to má podobně, aby mi řekl, jak s tím bojovat. Protože je mi sice už 52, ale ještě skoro 10 let budu muset chodit do práce. Kdysi jsem si to kompenzovala tím, že jsem měla příjemné kolegy, s kterými jsem seděla v kanceláři, pokecali jsme, zasmáli se, něco trošku ošvindlovali. Teď sedím sama, kolegové jsou zaměření hodně na výkon, nějaké přátelství se u nás nepěstuje.  A ještě mi stále visí nad hlavou Damoklův meč v podobě nějakého toho propouštění z organizačních důvodů a jiné "radosti".V práci jsem se nezasmála takových 8 let. Už mi z toho všeho začíná hrabat.

Ivana napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Ivana napsal(a):

Dnes, a nejen dnes, mě přivedlo k zamyšlení, proč spousta lidí je spokojených ve své práci a já ji nenávidím. Mně moje práce nudí, šílím, že tam musím tvrdnout tolik hodin! Jenže nevím, jaká práce by mě bavila, mě nebaví nic, co musím. Domácí práce odbývám, snažím se je udělat co nejrychleji, abych od nich měla pokoj a v zaměstnání musím trčet 8,5 hodiny. Existuje vůbec někdo na světě (babinetu), kdo je na tom podobně? Cítím se jako idiot.

A co tě vlastně v životě baví?

No mě právě nebaví pracovat. Už mi tu kdosi kdysi na jeden můůj takový povzdech pravil, že patrně patřím k té jisté menšině. Ale tak to není. Já vím, že pečení holubi do huby nelítají a celý život pracuju. Ale šíleně mě to nebaví, nudím se u toho.
Mně baví se bavit - číst si, chodit na výlety, plavat, cestovat, chodit do kina, do divadla, na koncerty. Tím se ale živit nemůžu, žejo.
A strašně mě štve, že většina lidí to má jako Blossom, prostě je jejich práce baví, i když z mého pohledu je to třeba stejná pruda, jako ta moje. Připadám si špatná, nedostatečná, Chtěla bych, aby se mi ozval někdo, kdo to má podobně, aby mi řekl, jak s tím bojovat. Protože je mi sice už 52, ale ještě skoro 10 let budu muset chodit do práce. Kdysi jsem si to kompenzovala tím, že jsem měla příjemné kolegy, s kterými jsem seděla v kanceláři, pokecali jsme, zasmáli se, něco trošku ošvindlovali. Teď sedím sama, kolegové jsou zaměření hodně na výkon, nějaké přátelství se u nás nepěstuje.  A ještě mi stále visí nad hlavou Damoklův meč v podobě nějakého toho propouštění z organizačních důvodů a jiné "radosti".V práci jsem se nezasmála takových 8 let. Už mi z toho všeho začíná hrabat.

Možná ti hrabe z toho,že jsi v 52 dítě...to myslím bez invektivy a smrtelně vážně...

Proboha, co máš za práci, že se u ní nudíš. To je jako dřív bývaly ty ženský v kancelářích, co celej den kafíčkovaly, klábosily a vlastně nic nedělaly. Jinak si to neumím představit.
A jinak ses měla narodit do rodiny Hiltonů, to bys mohla zevlovat celý dny :-) jako "chytrá" Paris.
Práce tě nebaví, takže v podstatě když o ni přijdeš, uleví se ti?
Ivano, je spousta lidí, který práce nebaví.Ani mě moje práce nebaví, nebo ne nebaví, to bych ani neřekla, spíš mě neuspokojuje, bavilo by mě víc dělat něco kreativního, ale dělám to, co dělám, živí mě to, sice ne podle mých představ, se sotva průměrným platem, ale v životě člověk musí dělat i to, co ho nebaví a má to tak každý. Pokud si to ale pořád budeš říkat, tak to do důchodu protrpíš. ty jsi nespokojený člověk. Co by tě bavilo, ležet doma?

Modroočka napsal(a):

Ivana napsal(a):

Dnes, a nejen dnes, mě přivedlo k zamyšlení, proč spousta lidí je spokojených ve své práci a já ji nenávidím. Mně moje práce nudí, šílím, že tam musím tvrdnout tolik hodin! Jenže nevím, jaká práce by mě bavila, mě nebaví nic, co musím. Domácí práce odbývám, snažím se je udělat co nejrychleji, abych od nich měla pokoj a v zaměstnání musím trčet 8,5 hodiny. Existuje vůbec někdo na světě (babinetu), kdo je na tom podobně? Cítím se jako idiot.

A co tě vlastně v životě baví?

Ja se taky tak citim Ivano,jsme na tom uplne stejne.

Už třetí večer se mi stala stejná věc. Juknu na mobil ,že půjdu spát a tam přesně 22.22
Dnes,včera i zítra.
Tímto zdravím Revlibu :pussa:

Mě nebaví ranní vstávání :dumbom: pak už to jde samo.
Jen kdybych asi dělala u pásu u mašiny (když si vzpomenu na brigády) tak tam to bylo docela na :dumbom: nezáživný. Od 6 do 10 hodin se to tak táhlo. Mamka takhle pracovala celý život, ale nestěžovala si,na práci,spíš že je unavená a všechno jí bolí. :grater: Bohužel v dnešní době nezaměstnanosti si člověk nemůže moc vybírat.

dusička napsal(a):

Už třetí večer se mi stala stejná věc. Juknu na mobil ,že půjdu spát a tam přesně 22.22
Dnes,včera i zítra.
Tímto zdravím Revlibu :pussa:

Duši neke....:)sem tě nakazila....nebo,že bychom byly fakt ti andělé..:D

dusička napsal(a):

Už třetí večer se mi stala stejná věc. Juknu na mobil ,že půjdu spát a tam přesně 22.22
Dnes,včera i zítra.
Tímto zdravím Revlibu :pussa:

Dusi? Ty vis, jak jsi sla spat ZITRA??? :co:

ViktorkaM napsal(a):

dusička napsal(a):

Už třetí večer se mi stala stejná věc. Juknu na mobil ,že půjdu spát a tam přesně 22.22
Dnes,včera i zítra.
Tímto zdravím Revlibu :pussa:

Dusi? Ty vis, jak jsi sla spat ZITRA??? :co:

Ne já jsem se üpsala, myslela jsem na tu scénku Včera,dnes a zítra :gloria:

eremuruss napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Ivana napsal(a):

Dnes, a nejen dnes, mě přivedlo k zamyšlení, proč spousta lidí je spokojených ve své práci a já ji nenávidím. Mně moje práce nudí, šílím, že tam musím tvrdnout tolik hodin! Jenže nevím, jaká práce by mě bavila, mě nebaví nic, co musím. Domácí práce odbývám, snažím se je udělat co nejrychleji, abych od nich měla pokoj a v zaměstnání musím trčet 8,5 hodiny. Existuje vůbec někdo na světě (babinetu), kdo je na tom podobně? Cítím se jako idiot.

A co tě vlastně v životě baví?

Ja se taky tak citim Ivano,jsme na tom uplne stejne.

Mě práce baví, ale nebylo to tak vždycky. Spíš nějak naopak, když už musím pracovat tak mě to aspon bude bavit:-))
Erem, dcera už je ze školy venku, tak už můžeš jít prodávat za míň peněz, to tě přece baví

holcina napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Modroočka napsal(a):

A co tě vlastně v životě baví?

Ja se taky tak citim Ivano,jsme na tom uplne stejne.

Mě práce baví, ale nebylo to tak vždycky. Spíš nějak naopak, když už musím pracovat tak mě to aspon bude bavit:-))
Erem, dcera už je ze školy venku, tak už můžeš jít prodávat za míň peněz, to tě přece baví

Holcino rada bych,ale jinde misto nez na pokladne neni a ja bych se rada zpatky vratila na dopekarnu peciva nebo na masnu,pokladna me silene stresuje,ze me nevyjdou penize.Pritom me pokladna vzdy vysla.Takze to zatim nechavam tak jak to je.

erem, vždyť jsi psala, že tě práce pokladní baví, že i proto chodíš o víkendech na ty brigády. Tak teď nechápu. :co:

Mně moje práce baví, ale několik let zpátky jsem měla období, kdy jsem počítala každou hodinu. To souviselo s vyhrocenými vztahy na pracovišti. Připadala jsem si úplně vyhořelá a hledala jsem nové místo. A pak se to najednou zlomilo, vztahy se uklidnily a mně to zase začalo bavit. :)

Ze mě, Ivanko , mít radost nebudeš.
Mně nestačí 24hod na všechno dějství, co se na světě nabízí. Ale - nebylo tomu tak vždy!

Já jsem od určité doby pochopila, že všechno, co dělám, od kydání hnoje po lakování nehtů (to byl příklad - to zrovna nedělám.:) .), mě musí bavit, jinak nelze. . Každou minutku, každý pohyb , když budeš vědomě dělat "naplno" a uvědomovat si ho, bude tě bavit všechno. I odhrnování sněhu.

Na všem se dá něco najít a taky najdu, třeba tím, že si udělám systém.
Tím, že to dělám  v jinou dobu, než obvykle, což mi vnukne pocit, že jakoby stíhám v předstihu (že nemusím) a můžu kdykoliv přestat, aniž bych to všechno měla hotovo.
Žehličku jsem vyrušila sušičkou (to mě teda vážně nebavilo) a veškeré domací práce jsem zorganizovala a zařídila vše prakticky. Minimalismus je na úklid výborný. :lol:

Pomáhá mi třeba, když mám při jakékoliv práci kolem sebe uklizeno a můžu vnímat pocit harmonie. (jsem li doma). Pak se taky  odměńuju. Ještě udělám toto a pak si budu číst, ještě ono, a pak můžu třeba na procházku se psem.
Uklid samotný - moje metoda - všechny vyhodím a pustím si hlasitě hudbu. Třeba si práci rozdělím na etapy, nebo klidně udělám plán - soupis na papír a splněné si odškrtávám .
A práce - to je u mě jiná kategorie - nadšení. Ale ty děláš na katastru, ne? To musí být nádhera,...pokud to není zrovna podatelna, ale i tak..

Ivano- kup si psa!! To tě nabije energií a zaměstná tě dokonale! Nedovedu si představit život bez psů.

Nebo Ivanko, ještě lépe ! Já ti štěnátko dám !! budu mít (pořád doufám že ne :rolleyes: - první SONO to ale nevyloučilo :rolleyes:) z vlastní stáje, něco neurčitého, ale bude to náádherné!! :D

majkafa napsal(a):

erem, vždyť jsi psala, že tě práce pokladní baví, že i proto chodíš o víkendech na ty brigády. Tak teď nechápu. :co:

Ja o vikendech chodim vypomahat do marketu na dopekani peciva a na prodej masa ,uzenin.Na pokladnu jdu jen vyjmecne a to treba   na pul hodiny,kdyz se navali lidi.Jinak ne.A jsem rada,ze je to nez ta pul hodina,pak z hruzou cekam jestli nemam manko.:|

Taky mě moje práce baví a mám ji ráda .

Ivana napsal(a):

No mě právě nebaví pracovat. Už mi tu kdosi kdysi na jeden můůj takový povzdech pravil, že patrně patřím k té jisté menšině. Ale tak to není. Já vím, že pečení holubi do huby nelítají a celý život pracuju. Ale šíleně mě to nebaví, nudím se u toho.
Mně baví se bavit - číst si, chodit na výlety, plavat, cestovat, chodit do kina, do divadla, na koncerty. Tím se ale živit nemůžu, žejo.
A strašně mě štve, že většina lidí to má jako Blossom, prostě je jejich práce baví, i když z mého pohledu je to třeba stejná pruda, jako ta moje. Připadám si špatná, nedostatečná, Chtěla bych, aby se mi ozval někdo, kdo to má podobně, aby mi řekl, jak s tím bojovat. Protože je mi sice už 52, ale ještě skoro 10 let budu muset chodit do práce. Kdysi jsem si to kompenzovala tím, že jsem měla příjemné kolegy, s kterými jsem seděla v kanceláři, pokecali jsme, zasmáli se, něco trošku ošvindlovali. Teď sedím sama, kolegové jsou zaměření hodně na výkon, nějaké přátelství se u nás nepěstuje.  A ještě mi stále visí nad hlavou Damoklův meč v podobě nějakého toho propouštění z organizačních důvodů a jiné "radosti".V práci jsem se nezasmála takových 8 let. Už mi z toho všeho začíná hrabat.

Mňa väčšinou práca bavila a baví, ale v každej sa nájde aj niečo, čo ma smrteľne otravuje... to je život. Inak, asi pred 10 rokmi sa náš vrátnik vo vtedajšej robote čudoval, že chodím do práce s úsmevom na tvári... a ja že sa predsa teším - a bola to pravda. Všetko bolo príma, kolektív, práca, tvorivosť, pestrosť, záťaž primeraná, plat primeraný (nepredstavujte si ale bohviečo)... Proste idylka.
Inak, viem si predstaviť, že by ma bavilo učiť tanec, pracovať na pár hodín pre neziskovku alebo mimovládku... Robiť charitu, starať sa o zvieratá, deti, starých ľudí apod. - ale len na čiast. úväzok. Na druhej strane nič z toho nie je na uživenie, asi. :/

Wiki napsal(a):

Ze mě, Ivanko , mít radost nebudeš.
Mně nestačí 24hod na všechno dějství, co se na světě nabízí. Ale - nebylo tomu tak vždy!

Já jsem od určité doby pochopila, že všechno, co dělám, od kydání hnoje po lakování nehtů (to byl příklad - to zrovna nedělám.:) .), mě musí bavit, jinak nelze. . Každou minutku, každý pohyb , když budeš vědomě dělat "naplno" a uvědomovat si ho, bude tě bavit všechno. I odhrnování sněhu.

Na všem se dá něco najít a taky najdu, třeba tím, že si udělám systém.
Tím, že to dělám  v jinou dobu, než obvykle, což mi vnukne pocit, že jakoby stíhám v předstihu (že nemusím) a můžu kdykoliv přestat, aniž bych to všechno měla hotovo.
Žehličku jsem vyrušila sušičkou (to mě teda vážně nebavilo) a veškeré domací práce jsem zorganizovala a zařídila vše prakticky. Minimalismus je na úklid výborný. :lol:

Pomáhá mi třeba, když mám při jakékoliv práci kolem sebe uklizeno a můžu vnímat pocit harmonie. (jsem li doma). Pak se taky  odměńuju. Ještě udělám toto a pak si budu číst, ještě ono, a pak můžu třeba na procházku se psem.
Uklid samotný - moje metoda - všechny vyhodím a pustím si hlasitě hudbu. Třeba si práci rozdělím na etapy, nebo klidně udělám plán - soupis na papír a splněné si odškrtávám .
A práce - to je u mě jiná kategorie - nadšení. Ale ty děláš na katastru, ne? To musí být nádhera,...pokud to není zrovna podatelna, ale i tak..

Ivano- kup si psa!! To tě nabije energií a zaměstná tě dokonale! Nedovedu si představit život bez psů.

Nebo Ivanko, ještě lépe ! Já ti štěnátko dám !! budu mít (pořád doufám že ne :rolleyes: - první SONO to ale nevyloučilo :rolleyes:) z vlastní stáje, něco neurčitého, ale bude to náádherné!! :D

Mně domácí práce až tak nevadí. Nedělám je ráda, ale když je to potřeba, udělám je co nejrychleji můžu.
Mně děsně vadí moje práce, protože se u ní nudím. A vadí mi, že musím sedět v práci 8 a půl hodiny, když kdybych sebou hodila, měla bych to hotové za půlku času. Jinak musím v práci celkem dost přemýšlet (jsem právník), ale bohužel o věcech, které jsou mi vlastně úplně ukradené, ne-li po*né. Bohužel nevím, co jiného bych dělala, abych se tím uživila.
Jediné, co mě vždycky bavilo, bylo studovat, učit se nové zajímavé věci a pak je zapomenout, protože vlastně byly k ničemu, a naučit se zas něco nového atd. atd. I teď mám ráda všelijaké přednášky a dokumenty, baví mě dozvídat se nové a nové věci. Bohužel je neumím pak použít v praxi.
Jo a pejska bych chtěla, dcera má rok fenečku kolie, je to můj miláček. Ale nemohla bych se mu věnovat tolik, kolik bych si přála, tak si představuju, že psa si pořídím na důchod. Z útulku.

Tak to bych chtěla zažít, nudu v práci. Probůh, v dnešní době se platí za nudu v práci? Hm, která firma si to může dovolit? Státní správa?
Jak říkám, Ivano, narodila ses do špatné rodiny. Když je ti 52 let, to se budeš nudit ještě hodně dlouho :-)) to ti teda nezávidím.
Když se v práci nudíš a sedíš v kanclu sama, tak si čti, to tě přece baví. Když budeš číst i odborný knížky z různých oborů, dozvíš se spoustu zajímavých nových věcí.
Nevím, co ti poradit, jen to doklepat do důchodu.

Modráčka, moja kamoška tvrdila, že 8 hodín sa v práci nudiť je oveľa horšie ako 8 hodín ťažko pracovať... Preto dala po čase výpvoeď šla orbioť letušku do OK. :jojo: Vyriešila to elegnatne, takpovediac.

Modroočka napsal(a):

Tak to bych chtěla zažít, nudu v práci. Probůh, v dnešní době se platí za nudu v práci? Hm, která firma si to může dovolit? Státní správa?
Jak říkám, Ivano, narodila ses do špatné rodiny. Když je ti 52 let, to se budeš nudit ještě hodně dlouho :-)) to ti teda nezávidím.
Když se v práci nudíš a sedíš v kanclu sama, tak si čti, to tě přece baví. Když budeš číst i odborný knížky z různých oborů, dozvíš se spoustu zajímavých nových věcí.
Nevím, co ti poradit, jen to doklepat do důchodu.

Já neříkám, že tam nemám co dělat, mě jen děsně nudí ta práce, chápeš?

Ivana napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Tak to bych chtěla zažít, nudu v práci. Probůh, v dnešní době se platí za nudu v práci? Hm, která firma si to může dovolit? Státní správa?
Jak říkám, Ivano, narodila ses do špatné rodiny. Když je ti 52 let, to se budeš nudit ještě hodně dlouho :-)) to ti teda nezávidím.
Když se v práci nudíš a sedíš v kanclu sama, tak si čti, to tě přece baví. Když budeš číst i odborný knížky z různých oborů, dozvíš se spoustu zajímavých nových věcí.
Nevím, co ti poradit, jen to doklepat do důchodu.

Já neříkám, že tam nemám co dělat, mě jen děsně nudí ta práce, chápeš?

To musí být strašné, takhle ubíjet svou energii. Proč nezměníš práci?

mariposa napsal(a):

Ivana napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Tak to bych chtěla zažít, nudu v práci. Probůh, v dnešní době se platí za nudu v práci? Hm, která firma si to může dovolit? Státní správa?
Jak říkám, Ivano, narodila ses do špatné rodiny. Když je ti 52 let, to se budeš nudit ještě hodně dlouho :-)) to ti teda nezávidím.
Když se v práci nudíš a sedíš v kanclu sama, tak si čti, to tě přece baví. Když budeš číst i odborný knížky z různých oborů, dozvíš se spoustu zajímavých nových věcí.
Nevím, co ti poradit, jen to doklepat do důchodu.

Já neříkám, že tam nemám co dělat, mě jen děsně nudí ta práce, chápeš?

To musí být strašné, takhle ubíjet svou energii. Proč nezměníš práci?

V 52 letech se těžko mění práce, už proto, že na trhu práce je zájem o lidi do 35 let, starší lidi ji hledají hůř. I když mají VŠ. ¨

Ivano, ale co naděláš, nejsi sama, kdo to takhle má, pokud nemáš jinou nabídku, pak to musíš vydržet. Je to blbý, ale lepší tahle práce, než žádná.

Selima napsal(a):

... 8 hodín sa v práci nudiť je oveľa horšie ako 8 hodín ťažko pracovať... Preto dala po čase výpvoeď ...

Ano, tiez to tak mam, praca na niektorych "uradnych miestach" ma silne nudila, najlepsie som sa citila vo fabrike, kde som sa "nadrela" ako otrok, pacilo sa mi aj coby "svadlene" u jednoho obchodu, kde som fakt musela "makat jak fretka", ale tam zas bol neprimerane maly plat, to "odradzuje" a demotivuje... myslim tym, ze ked robis cosi, co ta aj bavi (naplnuje), a nie je to dostatocne fin. ohodnotene, tak ta to tak akosi "unavi", vznikne pocit "znevazenia" tvojej snahy a vynalozeneho usilia, tej "driny"... a potom sa ta "radost z dobre vykonanej prace" prekryje zlobou na to, ze "si nezarobis dost"... no, trh prace = tvrdy oriesok :rodna:

Jj, toto riešim čiastočne teraz... Práca ma abví, ale neuživí :grater: . Odbor zasiahla kríza a ja vidím, ako pomaly a postupne dolu vodou... :/ A mám dilemu, čo s načatým životom.

Sel :par: zla doba, kurnik, tazko sa z toho "vyvliect", cloveku homo sapiens - ci ako to je? :co: :kapitulation:

Selima napsal(a):

Jj, toto riešim čiastočne teraz... Práca ma abví, ale neuživí :grater: . Odbor zasiahla kríza a ja vidím, ako pomaly a postupne dolu vodou... :/ A mám dilemu, čo s načatým životom.

No, taky mě práce tak tak uživí, přemýšlím, co s tím. Nechci odejít ze své práce, pravda je, že mě neuspokojuje, ale nenudím se v ní. Stejně nás do roka rozpustí, jestli ne do konce tohoto roku, protože po 25ti letech mám nárok na sedm měsíců odstupného, tak sama odejít nechci. Ale chci si najít něco bokem. Mám sice kurz masáží, to bych dělala ráda, ale pronajímat si salon, při práci, to bych si moc nevydělala, navíc než bych našla klientelu, neměla bych z čeho žít a při práci ještě hledat klienty, to se moc nedá, no a dělat to doma na vedlejšku mi hygiena nepovolí, což je na pytel. Mám stůl, mám lávový kameny, ale hledat klienty a otevřít si svůj salon, to je náročný, na finance a na čas, v tom smyslu, že masáží je dnes spousta. Akorát žasnu nad cenama, 500 za hodinu mi přijde hodně. Sama bych na takovou masáž nešla. Masíruju holky z práce, jsou spokojený a diví se, že to nedělám profi.
Jinak je fakt, že práce dnes není moc dobře placená, co se dívám na volný místa, tak by chtěli po lidech kdeco, ale za málo peněz, práce je dnes špatně ceněná, bohužel, požadují kvalitu za mizerný platy. Je holt taková doba a zaměstnavatelé to ví. Plat 13 tisíc hrubýho, to není na slušný žití, opravdu ne.

Tak nejako... Ja robím dve práce, vlastne občas ešte tretiu ;) , ale samo osebe by ma bohužiaľ nič neuživilo. :/ A bavia ma všetky tir, všetky tri prinášajú uspokojenie (väčšinou), len nie finančné ohodnotenie. je to na pikaču. Fakt musím niečo vyymslieť, nejaký "plán B"... :P

Selima napsal(a):

Tak nejako... Ja robím dve práce, vlastne občas ešte tretiu ;) , ale samo osebe by ma bohužiaľ nič neuživilo. :/ A bavia ma všetky tir, všetky tri prinášajú uspokojenie (väčšinou), len nie finančné ohodnotenie. je to na pikaču. Fakt musím niečo vyymslieť, nejaký "plán B"... :P

No, to mi povídej, plán B. Ale mně teda žádnej nenapadá. Musím něco vymyslet.

nemôžeš robiť niečo doma na živnosť (účtovníctvo, faktúry) a popri tom masírovať niekde v nejakom relax-centre, tanečnej kšole, fitku...? (trebárs sa striedať s niekým alebo tak...?)

Plan B = "predať sa tam, kde ťa riadne zaplatia" - a ? :co: Kde to je? :co: :co: :co: Tu /v CR + ev. SR/ asik nie... :grater:

Totiž, ak si dobrá v masírovaní, škoda to nevyužiť... Masérov je dnes dosť, ale aj ľudia ich stále viac potrebujú... :grater: sediac za PC od nevidíš do nevidíš, bez pohybu, samý stres... :jojo: Ja chodím na masáž raz mesačne, práve keď prichádzajú do tanečného štúdia lacnejší, ale výborní mimobratislavksí maséri "ako hostia". Majú banky, lávové kamene, robia reflexku, lymfodrenáž, pedikúru, mainkúru... ale aj klasickú masáž chrbta alebo celého tela. Za nie malé, ale znesiteľné peniaze.

Seli, pár lidí u mě doma bylo, jenže mi říkala sousedka, asi tím chtěla něco naznačit, že nějaká její známá doma takhle cosi dělala a "někdo" to na ni řekl a měla průšvih.
Takže co chceš, po lidech. Živnost na to mám, sice teď přerušenou, ale spíš kvůli hygieně, něž kvůli finančáku, to doma dělat nechci, lidi jsou závistiví a o prů.ser nestojím.
Účetnictví dělám v práci, ale pro státní podnik, velikej, takže dělám jen část z celýho účetnictví, což znamená, že daňový zákony už mi "vypadly", musela bych nastudovat novely.

Modroočka napsal(a):

Seli, pár lidí u mě doma bylo, jenže mi říkala sousedka, asi tím chtěla něco naznačit, že nějaká její známá doma takhle cosi dělala a "někdo" to na ni řekl a měla průšvih.
Takže co chceš, po lidech. Živnost na to mám, sice teď přerušenou, ale spíš kvůli hygieně, něž kvůli finančáku, to doma dělat nechci, lidi jsou závistiví a o prů.ser nestojím.
Účetnictví dělám v práci, ale pro státní podnik, velikej, takže dělám jen část z celýho účetnictví, což znamená, že daňový zákony už mi "vypadly", musela bych nastudovat novely.

Moje znama pracuje pouze na nocni smeny ve fabrice a pres den se venuje kadernictvi.Kadernictvi mela otevrene skoro 25 let,podnikala.Mela spustu lidi,ale majitel ji neustale zvedal najem tak s tim sekla a sla do fabriky.Kadernictvi si udelala doma v byte 1+1 s predsinky a z koupelny.A ma denne tak 7 lidi.Samozrejme,ze to ma na cerno,riskuje tak,uz skoro 2 roky.Ale u me ma obdiv,ze zvladne jak nocni smeny,tak tohle kadernictvi.

Mně říkal jeden známej, že jeho kamarádka ty masáže dělá doma, taky v bytě 1+1, na živnost, ale asi to vede jakože jede ke klientovi, nevím. Jenže je to o lidech, u nás baráku je dost lidí, kteří se starají právě jen o to, o co nemají. A pak, nikdy nemůžu vědět, jestli mě nenapráší někdo z těch, kteří by mně chodili. Víš Erem, lidem se moc věřit nedá. Závist dělá z lidí svině. Takže i když mám živnost, ale jakmile to budu dělat doma, někdo z baráku na mě pošle kontrolu. Na to můžu vzít jed. Já bych to dělala odpoledne a o víkendech, protože většina lidí je dopoledne v práci. Ale... Hledání klientů je jedna věc, a pak to výše popsaný. Ale možná se na to dám. Mě to totiž baví.

A proc to jako Oli nepovolej doma? To ma nejakou takvoou podminku, ze musi byt samostatna mistnost, nebo tak neco?

Modroočko, lidi někteří jsou zlí, ale já bych se toho nebála. A když bys měla blbý pocit z klienta, tak se domluv, že přijdeš k němu, ne ? Nebo nemáš lehátko skládací ?
Kamarádka dělá neofiko doma nehty. Taky má jednu takovou hlídací sousedku, ale na návštěvu si můžeš zvát koho chceš. A že tě zrovna požádal o masáž.. proč bys nemohla přátelům pomoct, když to umíš.
A až si nabereš klienty, tak můžeš nějakou " komůrku".. ale hygiena je šílená.

ViktorkaM napsal(a):

A proc to jako Oli nepovolej doma? To ma nejakou takvoou podminku, ze musi byt samostatna mistnost, nebo tak neco?

Jsou na to hygienický normy. Přísný, zbytečně přísný, umyvadlo v masérně, což doma nemám, WC zvlášť pro klienty, což v bytě nemám a k tomu by měla být sprcha, taky zvlášť pro klienty :-) I když to teda dost dobře nechápu, protože jsem byla na masáži v Luhačovicích a tam měla kamrlík, že sotva mohla obejít masážní lehátko, umyvadlo tam neměla a WC měla jen jedno, pro dvě masérky atím pádem k tomu i pro dva klienty. Sprchu jsem tam neviděla, ale mohla tam být, to nevím. Znám ale pedikérku a ta má jen jedno WC, pro sebe i i pro klienty, může se stát, že se jim chce na WC, ne?

Frigo napsal(a):

Modroočko, lidi někteří jsou zlí, ale já bych se toho nebála. A když bys měla blbý pocit z klienta, tak se domluv, že přijdeš k němu, ne ? Nebo nemáš lehátko skládací ?
Kamarádka dělá neofiko doma nehty. Taky má jednu takovou hlídací sousedku, ale na návštěvu si můžeš zvát koho chceš. A že tě zrovna požádal o masáž.. proč bys nemohla přátelům pomoct, když to umíš.
A až si nabereš klienty, tak můžeš nějakou " komůrku".. ale hygiena je šílená.

Jo, Frigo, mám skládací lehátko, ale běž k někomu neznámýmu, když nevíš, co je zač, byla jsem měsíc v jedné provozovně, v pronájmu (ale pustila jsem to, než bych našla klientelu, zruinovala bych se, kamrlík za 5000,-) a jeko první mi tam přišelúchyl, po dvou a půl hodinové masáži celýho těla chtěl masáž penisu. Pak mi volával asi ještě půl roku, a že mi zřídí masérnu u sebe v baráku, atd, ast. A pak jsem zažila ještě podobný dva exoty. Měla jsem kliku, že vedle v kadeřnictví byly kadeřnice a klientky a v autě venku seděl můj syn, měla jsem pěkně nahnáno. Takových klientů bych sehnala asi mraky :-) ale o tuto sortu zrovna nestojím.

Modroočka napsal(a):

Frigo napsal(a):

Modroočko, lidi někteří jsou zlí, ale já bych se toho nebála. A když bys měla blbý pocit z klienta, tak se domluv, že přijdeš k němu, ne ? Nebo nemáš lehátko skládací ?
Kamarádka dělá neofiko doma nehty. Taky má jednu takovou hlídací sousedku, ale na návštěvu si můžeš zvát koho chceš. A že tě zrovna požádal o masáž.. proč bys nemohla přátelům pomoct, když to umíš.
A až si nabereš klienty, tak můžeš nějakou " komůrku".. ale hygiena je šílená.

Jo, Frigo, mám skládací lehátko, ale běž k někomu neznámýmu, když nevíš, co je zač, byla jsem měsíc v jedné provozovně, v pronájmu (ale pustila jsem to, než bych našla klientelu, zruinovala bych se, kamrlík za 5000,-) a jeko první mi tam přišelúchyl, po dvou a půl hodinové masáži celýho těla chtěl masáž penisu. Pak mi volával asi ještě půl roku, a že mi zřídí masérnu u sebe v baráku, atd, ast. A pak jsem zažila ještě podobný dva exoty. Měla jsem kliku, že vedle v kadeřnictví byly kadeřnice a klientky a v autě venku seděl můj syn, měla jsem pěkně nahnáno. Takových klientů bych sehnala asi mraky :-) ale o tuto sortu zrovna nestojím.

to je síla.. to dám přečíst holčičce..:lol:  Ta se ofrňovala nad jednou sousedkou.. a že tu prý už nikdy.. a to chudinka neví, že když jí řekla že za týden přijde, tak to dodrží.. :vissla:
Ona si zatím myslí, že k ní budou chodit jen voňaví a prima lidi..

Teda holky, to me vubec nenapadlo, ale je fakt, ze na masaz muze prijit aj nekdo spinavej a smradlavej, to ho potom donutite umyt se? Nebo nedejboze masirujete tak? To si neumim vubec predstavit, to bych se asi tomu nekomu vyblila na zada, nebo co...

Frigo napsal(a):

to je síla.. to dám přečíst holčičce..:lol:  Ta se ofrňovala nad jednou sousedkou.. a že tu prý už nikdy.. a to chudinka neví, že když jí řekla že za týden přijde, tak to dodrží.. :vissla:
Ona si zatím myslí, že k ní budou chodit jen voňaví a prima lidi..

Masér má právo odmítnout klienta, pokud je špinavej a smrdí. To je jedna ze zásad, kterou nás lektor učil.

Modroočko, to vím.. to holčička hlásila :)   Ale teď se začínám obávát, že holčička bude mít asi docela problém, :vissla: viz ta sousedka, co jí vadila  a.. není ani špinavá, ani smaradlavá..akorát neměla prý oholené nohy.a jen jí krapítek nemá ráda a já netuším proč.  Myslím, že letos dostane lekce..mají snad začít chodit na praxi do domova důchodců.  To bude pro ní asi lahůdka. (jde teď do druháku)

No jo, Frigo, to jí nezávidím. Mně se ale taky někteří eklují, aniž by smrděli nebo byli špinavý, dva známí, oba chlapi, ani jeden nebyl špindíra nebo smraďoch, ale na oba se mi eklovalo sáhnout. Nevím, čím to bylo, prostě jsem je nechtěla masírovat. Zajímavý je, že ten úchyla, co chtěl masážovat tu svoji bimbací ozdobu, se mi nejdřív neekloval.
Měla jsem na něho použít taktiku pana lektora, než jsem ho vyhodila (až zaplatil, samozřejmě) říkal, že takový chlapy máme normálně cvrnknout po camprdlíka, že to prý bolí jako sviňa a že ho příště přejdou choutky. Myslel cvrnknout pořádně, jako když hraješ kuličky a potřebuješ ji poslat trochu dál, takže cvrnknout silou, to by byla masáž :lol: :lol: :lol:

:co: :usch: Hm, velice "riskantni" povolani... Vejram a :godlike: lidickam, co to zvladaj...
Jeste poznamecka: Kdyz jsem chodila za mamou do LDN-ky, taky tam byly "zakynky"... a obdivovala jsem je, ty mlade divenky, za to, co tam vsecko musi "videt a delat"..., jednu, ktera prave byla u me mamy, jsem "odchytila" a zeptala se ji, jestli ji tahle "praxe" neodradi od toho, co si pro svoji pracovni budoucnost vybrala,... a ona rika: No, doufam, ze budu jinde, nez na takovemhle oddeleni... :P

Taky jednou budeme starý a snad se nad náma nebudou mladí ošklíbat a štítit se nás. Ne všichni staří lidi jsou špinavý a páchnou. I mladí jsou čuňata a smraďoši. Je prostě o člověku, ne o věku. Kolikrát potkávám starý a voňavý bábušky. I dědouškové jsou někteří nastrojení a není z nich cítit nic "smradlavýho". Prostě to nejde brát v globále, že všichni staří lidí nutně musí být odpudiví, není to tak.

Modroočka napsal(a):

Taky jednou budeme starý a snad se nad náma nebudou mladí ošklíbat a štítit se nás. Ne všichni staří lidi jsou špinavý a páchnou. I mladí jsou čuňata a smraďoši. Je prostě o člověku, ne o věku. Kolikrát potkávám starý a voňavý bábušky. I dědouškové jsou někteří nastrojení a není z nich cítit nic "smradlavýho". Prostě to nejde brát v globále, že všichni staří lidí nutně musí být odpudiví, není to tak.

stejně jsou na tom nejhůř zdravotníci, ti smrdutého, po...ného bezďáka odmítnout ošetřit nemůžou :kapitulation: .

Ocko, ja to nemyslela ve smyslu, ze stari lidi jsou "fuj"..., v LDN-ce jsou prevazne lidi "bezmocni" (nemocni), kteri uz nemuzou, ani kdyby chteli, o svoji hygienu dbat, (vcetne vymesovani), takze to prave za ne musej delat ty sestry, ja to "pomahala" moji mame taky, dokud byla doma, pak uz jsem tu starost musela bohuzel prenechat nemocnicnimu personalu... Myslim, ze na to, aby to clovek delal jako sve povolani, musi mit opravdu velmi silnou potrebu pomahat bezmocnym... to podle mne kazdy v sobe nema a nezvladne, proto :godlike: k nim, k tem, co to dokazou...

Viky, já jsem tě pochopila, myslela jsem to s těma starýma lidma všeobecně. V LDN je to o něčem jiným, tam už se ty lidi o sebe sami nepostarají a tam je ta práce pro sestry náročná, fyzicky i psychicky.

aprill napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Taky jednou budeme starý a snad se nad náma nebudou mladí ošklíbat a štítit se nás. Ne všichni staří lidi jsou špinavý a páchnou. I mladí jsou čuňata a smraďoši. Je prostě o člověku, ne o věku. Kolikrát potkávám starý a voňavý bábušky. I dědouškové jsou někteří nastrojení a není z nich cítit nic "smradlavýho". Prostě to nejde brát v globále, že všichni staří lidí nutně musí být odpudiví, není to tak.

stejně jsou na tom nejhůř zdravotníci, ti smrdutého, po...ného bezďáka odmítnout ošetřit nemůžou :kapitulation: .

Aprill, povídej mi o tom, mám kámošku zdravotní sestru, když dělala na traumatologické ambulanci, bývalo to častý. Svrab, tubera, to tam hrozilo často, od takových lidí. A ten smrad, to by musel mít personál plynovou masku. Hnus, zválený, ožralý, ale měl odřeninu, musel do nemocnice, místo na záchytku. Ale spíš by patřili někam do dezinfekční a deratizační komory :usch::usch::usch:

Modroočka napsal(a):

Mně říkal jeden známej, že jeho kamarádka ty masáže dělá doma, taky v bytě 1+1, na živnost, ale asi to vede jakože jede ke klientovi, nevím. Jenže je to o lidech, u nás baráku je dost lidí, kteří se starají právě jen o to, o co nemají. A pak, nikdy nemůžu vědět, jestli mě nenapráší někdo z těch, kteří by mně chodili. Víš Erem, lidem se moc věřit nedá. Závist dělá z lidí svině. Takže i když mám živnost, ale jakmile to budu dělat doma, někdo z baráku na mě pošle kontrolu. Na to můžu vzít jed. Já bych to dělala odpoledne a o víkendech, protože většina lidí je dopoledne v práci. Ale... Hledání klientů je jedna věc, a pak to výše popsaný. Ale možná se na to dám. Mě to totiž baví.

Ja som poznala "kočovného" maséra, ktorý robil normálne na plavárni a popri tom - tam sa striedal s viacerými - jazdil autom s masérskym stolom ku klientom, ale muselo ich byť viac naraz, kvôli jednému sa to neoplatilo. Bohužiaľ, tí moji známi, ku ktorým jazdieval, sa odsťahovali mimo BA :grater: , tak prestal jazdiť. On bol zároveň aj zázračný diagnostik, ako som sa 2x presvedčila... :jojo: Škoda ho.

A to zas amoju tetu - nie je bezdomovkyňa a aj čistotu dodržiava - nútili v nemocnici so žlšníkovým záchvaotm po sebe poutieať dlážku... povracala s aim tam (lebo ten žlčníkový záchvat + ju tam nechali len tak, napospas :dumbom: ). Sú zdraovtníci a zdravotníci. Inak, keˇdim to nevonia, nech radšej idú robiť do konzervárne, konzervám je ejdno, ako sa k nim správajú... :P

Seli, mně taky v porodnici po porodu řekla sestra, starší, pes padesát, žádná mladá holka, že nemám courat na záchod, když krvácím, protože je sobota a neměl by to po mně kdo uklidit, kdybych zakrvácela třeba podlahu. Je to teda už 19 let, ale docela mě to dostalo. Akorát že jsem si řekla, že mi můžou políbit rektální otvor.

Modroočka napsal(a):

aprill napsal(a):

stejně jsou na tom nejhůř zdravotníci, ti smrdutého, po...ného bezďáka odmítnout ošetřit nemůžou :kapitulation: .

Aprill, povídej mi o tom, mám kámošku zdravotní sestru, když dělala na traumatologické ambulanci, bývalo to častý. Svrab, tubera, to tam hrozilo často, od takových lidí. A ten smrad, to by musel mít personál plynovou masku. Hnus, zválený, ožralý, ale měl odřeninu, musel do nemocnice, místo na záchytku. Ale spíš by patřili někam do dezinfekční a deratizační komory :usch::usch::usch:

Já vím o bezdomovci - opilci, který se pohybuje po Praze, jednou jsem ho viděla na Andělu a v sobotu na Karláku. Ten člověk má otevřenou, neléčenou a neošetřovanou nohu, zřejmě je to notorický alkoholik-cukrovkář. Když jsem ho viděla naposledy, přicházela jsem na tramvajovou zastávku a ještě předtím, než jsem ho viděla mě praštil do očí zápach hnijícího masa. Přišla jsem blíž, ten člověk seděl v limbu na lavičce, za sebou opřené berle, na sobě měl černé kalhoty prosáklé mokvající tekutinou, na koleně krvavý flek a mokvající tekutina mu tekla nohavicí až na zem :usch: Smrad nevýslovný, tomu chlapovi doslova uhnívala noha zaživa, přesto takhle existuje a je schopen už nějakou dobu na té ulici přežívat.

Fakt lituju ty zdravotníky, kterým se tenhle člověk dříve nebo později zákonitě dostane do rukou :rolleyes:

Ja aj jeho... ;)

Zamýšlím se nad jednou věcí: Proč bývají lidi tak lhostejní ke svému okolí.

Moje mamka se před pár lety přistěhovala do blízké vesnice. Ona je taková žena činu ( aspoň vím, po kom to mám ;) ) a dost brzy se tam zapojila do místních aktivit.
Ale iniciovala i aktivity další - například revitalizaci dětského hřiště: bylo zarostlé, plné bordelu a odpadků, zrezlé houpačky apod. Především dobrovolnickou prací její (ale pak se přidali i další) se hřiště stalo novým centrem vesnice.

Nedávno si mamka všimla, že na kraji vsi je zarostlý pomník obětem první světové války. Vytrhala kopřivy, zasadila pár macešek, postavila tam svíčku. Nikoho jiného to před ní nenapadlo, ačkoli mnohé rodiny tam mají na pomníku psané své předky..
Smutné - ti lidi před cca 90 lety umírali hromadně kdesi na frontě, a dnes to nikoho, ani z jejich potomků, nezajímá.... :(

Jedno z vysvětlení je v tom, že mamka je v důchodu, a tak má na takové iniciativy čas. Ale určitě to není vysvětlení jediné - důchodců je tam ve vsi fůra, ale tyto věci iniciovala a zrealizovala až ona - "náplava"....

ano....je TO o lidech

Protoze nejsou akcni prece. :D

Arcanum napsal(a):

Protoze nejsou akcni prece. :D

Nemusí být nutně akční. Stačilo by, kdyby nebyli lhostejní.
Ono kolikrát taková "akce" jako např.upravení okolí pomníku, dá všehovšudy tak hodinu času. A tu snad má (skoro) každý...

Blossom napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Protoze nejsou akcni prece. :D

Nemusí být nutně akční. Stačilo by, kdyby nebyli lhostejní.
Ono kolikrát taková "akce" jako např.upravení okolí pomníku, dá všehovšudy tak hodinu času. A tu snad má (skoro) každý...

No jo ,ale otazkou zustava,proc posuzujes ostatni lidi kolem pomniku chodici prave jako lhostejny.:D
Treba jsou lini,nepali jim to jako Tve mamce-nenapadlo by je to,mysli si treba ze je to prace nekoho jineho,nejsou tak akcni a proste treba to tak nezerou.....atd.
Kazdy to muze mit jinak ve svy kebuli nez tak jak to ozancujes (lhostejnost)  ;)

Arcanum napsal(a):

Blossom napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Protoze nejsou akcni prece. :D

Nemusí být nutně akční. Stačilo by, kdyby nebyli lhostejní.
Ono kolikrát taková "akce" jako např.upravení okolí pomníku, dá všehovšudy tak hodinu času. A tu snad má (skoro) každý...

No jo ,ale otazkou zustava,proc posuzujes ostatni lidi kolem pomniku chodici prave jako lhostejny.:D
Treba jsou lini,nepali jim to jako Tve mamce-nenapadlo by je to,mysli si treba ze je to prace nekoho jineho,nejsou tak akcni a proste treba to tak nezerou.....atd.
Kazdy to muze mit jinak ve svy kebuli nez tak jak to ozancujes (lhostejnost)  ;)

Mně by to bylo velice nepříjemné, kdyby mi někdo organizoval, co mám dělat. Zdá se mi, že to je právě to "páchání dobra". Pokud někdo něco chce udělat, ať to udělá a nemluví o tom a ani nevyzývá druhé aby dělali to, co chce on. Je to takové mravokárné.

Blossom, ne každý má tyhle tendence jako Tvoje mamka nebo Ty, to ale ještě neznamená, že jsou lhostejní. Jen prostě tomu nepřikládají takovou důležitost jako Vy dvě. Každý je jiný, ne?
A mně se zase zdá, že Ty se tady stavíš do opozice k těm co jsou "lhostejní", něco v tom smyslu, že v pořádku je to tak jak to máš Ty a Tvoje máma a nepochopitelné je to tak jak to mají Ti co ten pomník nechají tak jak je. Není to nakonec jedno? Ti co padli, těm už je to fuk, jestli tam mají macešky nebo kopřivy. Já osobně pomníky nemusím. Když si chci vzpomenout na babičku, nepotřebuju kvůli tomu jet na hřbitov, vzpomenu si prostě teď hned tady a nemusím za to utrácet peníze v květinářství a táhnout se na hřbitov. Ale jak Ty sama často říkáš: lidé jsou různí :D

Vějířovka napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Blossom napsal(a):

Nemusí být nutně akční. Stačilo by, kdyby nebyli lhostejní.
Ono kolikrát taková "akce" jako např.upravení okolí pomníku, dá všehovšudy tak hodinu času. A tu snad má (skoro) každý...

No jo ,ale otazkou zustava,proc posuzujes ostatni lidi kolem pomniku chodici prave jako lhostejny.:D
Treba jsou lini,nepali jim to jako Tve mamce-nenapadlo by je to,mysli si treba ze je to prace nekoho jineho,nejsou tak akcni a proste treba to tak nezerou.....atd.
Kazdy to muze mit jinak ve svy kebuli nez tak jak to ozancujes (lhostejnost)  ;)

Mně by to bylo velice nepříjemné, kdyby mi někdo organizoval, co mám dělat. Zdá se mi, že to je právě to "páchání dobra". Pokud někdo něco chce udělat, ať to udělá a nemluví o tom a ani nevyzývá druhé aby dělali to, co chce on. Je to takové mravokárné.

Vidím to stejně jako Vějířek :jojo:

Vějířovka napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Blossom napsal(a):

Nemusí být nutně akční. Stačilo by, kdyby nebyli lhostejní.
Ono kolikrát taková "akce" jako např.upravení okolí pomníku, dá všehovšudy tak hodinu času. A tu snad má (skoro) každý...

No jo ,ale otazkou zustava,proc posuzujes ostatni lidi kolem pomniku chodici prave jako lhostejny.:D
Treba jsou lini,nepali jim to jako Tve mamce-nenapadlo by je to,mysli si treba ze je to prace nekoho jineho,nejsou tak akcni a proste treba to tak nezerou.....atd.
Kazdy to muze mit jinak ve svy kebuli nez tak jak to ozancujes (lhostejnost)  ;)

Mně by to bylo velice nepříjemné, kdyby mi někdo organizoval, co mám dělat. Zdá se mi, že to je právě to "páchání dobra". Pokud někdo něco chce udělat, ať to udělá a nemluví o tom a ani nevyzývá druhé aby dělali to, co chce on. Je to takové mravokárné.

Vějířovko, myslím, že mluvíš o něčem jiném, než co jsem psala já.
Mamka nikomu nic neorganizuje. Kolem toho pomníku to vyčistila ona sama (opravdu to dalo necelou tu hoďku práce, ačkoli to bylo zarostlé x let).
A ohledně toho hřiště - ona tam taky začla sama to vyklízet, no a ostatní když to viděli, tak se postupně přidávali.
A navíc v té vsi nedávno vznikl osadní výbor, kam se může kdokoli přihlásit, (mamka se tam taky přihlásila) a tak se nyní už o těchto akcích na tom výboru domlouvají, co udělat, kdy, za kolik  a kdo pomůže.
A na té vesnici je to najednou hodně znát (pozitivně - jak na vzhledu, tak na vztazích mezi lidmi)

Myslím si, že "páchání dobra" je zcela něco jiného, než občanská angažovanost a NE-lhostejnost ke svému okolí.

Blossom napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Protoze nejsou akcni prece. :D

Nemusí být nutně akční. Stačilo by, kdyby nebyli lhostejní.
Ono kolikrát taková "akce" jako např.upravení okolí pomníku, dá všehovšudy tak hodinu času. A tu snad má (skoro) každý...

Ľudia dnes žijú tak nejako izolovane, asi aj na dedine... Česť výnimkám (ale poznám aj tie výnimky :jojo: ). Akože domov je ohraničený múrmi môjho bytu alebo domu a čo je za nimi ma nezaujíma... Vidím to aj ja, k našim domom patrí aj pozemok naokolo a platíme mesačný poplatok za jeho udržiavanie, ale ľudia (vrátane fajčiarov z nášho domu, vyhadzujúcich špaky rovno z balkóna pod seba) sa správajú často ako... skoro osm urazila prasatá. A to sú tu samé !nóbl" partaje, lebo domy majú cca 3 roky a byty v nich boli poriadne drahé. :usch: A to nehovorím o tom, ako sused obúchal novučičké steny, keď mu ťahali po schodoch nábytok, čo sa nezmestil do výťahu. :dumbom: A nič, tvári sa, že sa ho to netýka... on predsa po chodbe nechodí, a vôbec... jeho zaujíma len to, čo sa deje za dverami jeho bytu. :/ Našťastie nie sú všetci rovnakí a niekedy príjemne prekvapia aj takí, od ktorých by to človek nečakal.

mariposa napsal(a):

Blossom, ne každý má tyhle tendence jako Tvoje mamka nebo Ty, to ale ještě neznamená, že jsou lhostejní. Jen prostě tomu nepřikládají takovou důležitost jako Vy dvě. Každý je jiný, ne?
A mně se zase zdá, že Ty se tady stavíš do opozice k těm co jsou "lhostejní", něco v tom smyslu, že v pořádku je to tak jak to máš Ty a Tvoje máma a nepochopitelné je to tak jak to mají Ti co ten pomník nechají tak jak je. Není to nakonec jedno? Ti co padli, těm už je to fuk, jestli tam mají macešky nebo kopřivy. Já osobně pomníky nemusím. Když si chci vzpomenout na babičku, nepotřebuju kvůli tomu jet na hřbitov, vzpomenu si prostě teď hned tady a nemusím za to utrácet peníze v květinářství a táhnout se na hřbitov. Ale jak Ty sama často říkáš: lidé jsou různí :D

s tím tučným naprosto souhlasím.. Vzpomenu si na všechny několikrát za den, ale abych lítala jak pošuk na hřbitov a něco tam dělala ? Nevidím důvod. Jim už to nepomůže a ostatní mi mohou vlézt na záda.

mariposa napsal(a):

Blossom, ne každý má tyhle tendence jako Tvoje mamka nebo Ty, to ale ještě neznamená, že jsou lhostejní. Jen prostě tomu nepřikládají takovou důležitost jako Vy dvě. Každý je jiný, ne?
A mně se zase zdá, že Ty se tady stavíš do opozice k těm co jsou "lhostejní", něco v tom smyslu, že v pořádku je to tak jak to máš Ty a Tvoje máma a nepochopitelné je to tak jak to mají Ti co ten pomník nechají tak jak je...

Tak v prvnim vytucnenem souhlas s Mari, ale to druhe, co ja vytucnila a ty jsi napsala, necitim, jako ty, teda ze "by se Bloss stavela do opozice"... Vidim to tak, ze do spravneho vlakna napsala (pro mne zajimavou) svoji uvahu, ocekavaje, ze nekdo bude reagovat.
Tak ja reaguju. Patrim mezi ty NE lhostejne... Na silnici seberu nebezpecny hranaty predmet, ktery by mohl zpusobit neplechu v doprave, zachytavam deti utikajici matce, kdyz je zrovna nestacila ohlidat, na pokladne doplacim 2,-Kc za babicku, co si koupila 6 rohliku a spatne si spocitala, co ma ve sve osumtele penezence, prevadim slepce pres silnici bez pocitu "to jsem ale dobra, co?" a pod. Kdybych pokracovala o tom, co jsem takhle "akcne nelhostejne" vsecko udelala, zaclo by to zavanet "nafukovanim se", a to bych rozhodne nerada. Pravda je, ze kolem sebe vnimam obrovskou prevahu tech lhostejnych, cloveka leziciho na chodniku klidne prekrocej, nekteri se dokonce nad tim, kdo se sehnul a pomohl mu, pozastavujou jako nad "blbcem", ktery za dobrotu pujde na zebrotu" (coz je mmch. take jev pro nasi mentalitu obvykly... :grater: )

ViktorkaM napsal(a):

Pravda je, ze kolem sebe vnimam obrovskou prevahu tech lhostejnych, cloveka leziciho na chodniku klidne prekrocej, nekteri se dokonce nad tim, kdo se sehnul a pomohl mu, pozastavujou jako nad "blbcem", ktery za dobrotu pujde na zebrotu" (coz je mmch. take jev pro nasi mentalitu obvykly... :grater: )

Prekroci leziciho cloveka na chodniku a projit kolem zaroztleho pomniku jsou dve ruzne veci.
Nicmene ja verim ze za takovym postojem (nebudu ho nijak nazyvat) kdy clovek prekroci cloveka leziciho na chodniku muze byt jeste i neco jineho. Napriklad strach,nebo nejaka uz z minula za takovych okolnosti neprijemna zkusenost.

Viktorko, ale to co psala Bloss o pomníku, to je podle mně něco úplně jiného... nebo "jiná lhostejnost"...  :vissla:  než popisuješ ty tu nelhostejnost. A zeptám se.. byla jsi vždycky za dobrý skutek náležitě potrestaná ? :lol:

Blossom napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

Arcanum napsal(a):

No jo ,ale otazkou zustava,proc posuzujes ostatni lidi kolem pomniku chodici prave jako lhostejny.:D
Treba jsou lini,nepali jim to jako Tve mamce-nenapadlo by je to,mysli si treba ze je to prace nekoho jineho,nejsou tak akcni a proste treba to tak nezerou.....atd.
Kazdy to muze mit jinak ve svy kebuli nez tak jak to ozancujes (lhostejnost)  ;)

Mně by to bylo velice nepříjemné, kdyby mi někdo organizoval, co mám dělat. Zdá se mi, že to je právě to "páchání dobra". Pokud někdo něco chce udělat, ať to udělá a nemluví o tom a ani nevyzývá druhé aby dělali to, co chce on. Je to takové mravokárné.

Vějířovko, myslím, že mluvíš o něčem jiném, než co jsem psala já.
Mamka nikomu nic neorganizuje. Kolem toho pomníku to vyčistila ona sama (opravdu to dalo necelou tu hoďku práce, ačkoli to bylo zarostlé x let).
A ohledně toho hřiště - ona tam taky začla sama to vyklízet, no a ostatní když to viděli, tak se postupně přidávali.
A navíc v té vsi nedávno vznikl osadní výbor, kam se může kdokoli přihlásit, (mamka se tam taky přihlásila) a tak se nyní už o těchto akcích na tom výboru domlouvají, co udělat, kdy, za kolik  a kdo pomůže.
A na té vesnici je to najednou hodně znát (pozitivně - jak na vzhledu, tak na vztazích mezi lidmi)

Myslím si, že "páchání dobra" je zcela něco jiného, než občanská angažovanost a NE-lhostejnost ke svému okolí.

Tak se moc omlouvám, pochopila jsem to úplně jinak a hned jsem si představila člověka, který mě vytáčel tím, že mě chtěl vychovávat - no a já jsem prostě nevychovatelná :):kapitulation:
Ale ještě abych doplnila svůj náhled na ty dva příklady. Já bych ani jednomu netleskala. U toho prvního bych si asi řekla, že paní se chce trochu předvádět a přece jen dát takové menší naučení spoluobčanům, a v tom druhém případě je to naprosto kontraproduktivní, protože v dnešní době musí mít hřiště pro děti splněné velice tvrdé parametry, aby bylo za hřiště schváleno, a pokud se něco upraví a tváří se to jako hřiště, kdo bude zodpovídat za příslušné problémy, když se někdo zraní.

Ok, Viky, jasně můžu se plést, nebo tam vidím jen to svoje, ale příjde mi, že Bloss staví do opozice lhostejnost (lidí z vesnice) a nelhostejnost (Blossom i její matky) např. k tomu pomníku (nebo i hřišti). Nad čím se tedy Bloss zamýšlíš, když sama víš, že každý člověk je jiný a každý člověk na věci jinak reaguje? Proč tedy bývají lidi tak lhostejní ke svému okolí?

Arcanum napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

Pravda je, ze kolem sebe vnimam obrovskou prevahu tech lhostejnych, cloveka leziciho na chodniku klidne prekrocej, nekteri se dokonce nad tim, kdo se sehnul a pomohl mu, pozastavujou jako nad "blbcem", ktery za dobrotu pujde na zebrotu" (coz je mmch. take jev pro nasi mentalitu obvykly... :grater: )

Prekroci leziciho cloveka na chodniku a projit kolem zaroztleho pomniku jsou dve ruzne veci.
Nicmene ja verim ze za takovym postojem (nebudu ho nijak nazyvat) kdy clovek prekroci cloveka leziciho na chodniku muze byt jeste i neco jineho. Napriklad strach,nebo nejaka uz z minula za takovych okolnosti neprijemna zkusenost.

Ja som vždy pomáhala na zemi ležiacim :D , hlavne odkedy môj šéf zomrel na krvácanie do mozgu... :hjarta: :grater: . Potom ma raz jeden na zemi ležiaci, zdanlivo bezmocný opilec začal obťažovať a keby nebola prišla sanitka (ktorú zavolal niekto iný, ja som sa k mobilu ani nedostala :dumbom: ), ktovie, ako by sa to bolo skončilo. :/ Odvtedy som opatrnejšia aj  s pomáhaním, nielen s páchaním dobra (a to nebudem reprodukvoať, ako mi vynadalo osadenstvo sanitky - ktorú som fakt nevolala ja, ale nechclei m ito veriť... :kapitulation: ).

mariposa napsal(a):

Ok, Viky, jasně můžu se plést, nebo tam vidím jen to svoje, ale příjde mi, že Bloss staví do opozice lhostejnost (lidí z vesnice) a nelhostejnost (Blossom i její matky) např. k tomu pomníku (nebo i hřišti). Nad čím se tedy Bloss zamýšlíš, když sama víš, že každý člověk je jiný a každý člověk na věci jinak reaguje? Proč tedy bývají lidi tak lhostejní ke svému okolí?

Nad čím se zamýšlím?
Nad tím, jak jsme každý jiný, a nad tím, proč bývají lidé tak lhostejní ke svému okolí. :)

Selima napsal(a):

Arcanum napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

Pravda je, ze kolem sebe vnimam obrovskou prevahu tech lhostejnych, cloveka leziciho na chodniku klidne prekrocej, nekteri se dokonce nad tim, kdo se sehnul a pomohl mu, pozastavujou jako nad "blbcem", ktery za dobrotu pujde na zebrotu" (coz je mmch. take jev pro nasi mentalitu obvykly... :grater: )

Prekroci leziciho cloveka na chodniku a projit kolem zaroztleho pomniku jsou dve ruzne veci.
Nicmene ja verim ze za takovym postojem (nebudu ho nijak nazyvat) kdy clovek prekroci cloveka leziciho na chodniku muze byt jeste i neco jineho. Napriklad strach,nebo nejaka uz z minula za takovych okolnosti neprijemna zkusenost.

Ja som vždy pomáhala na zemi ležiacim :D , hlavne odkedy môj šéf zomrel na krvácanie do mozgu... :hjarta: :grater: . Potom ma raz jeden na zemi ležiaci, zdanlivo bezmocný opilec začal obťažovať a keby nebola prišla sanitka (ktorú zavolal niekto iný, ja som sa k mobilu ani nedostala :dumbom: ), ktovie, ako by sa to bolo skončilo. :/ Odvtedy som opatrnejšia aj  s pomáhaním, nielen s páchaním dobra (a to nebudem reprodukvoať, ako mi vynadalo osadenstvo sanitky - ktorú som fakt nevolala ja, ale nechclei m ito veriť... :kapitulation: ).

Ale ne-lhostejnost například k člověku, ležícímu bezvládně na zemi, není potřeba vyjadřovat tím, že  já sama se ho osobně pokouším křísit. Hlavní je - jen ho lhostejně nepřekročit a zavolat aspoň městské policajty nebo záchranku, když mi hrozí eventuelní nebezpečí napadení.

Mimochodem, zesnulého architekta Kaplického taky nejprve pár lidí na ulici překročilo, teprv pak ho někdo poznal a začal konat. Bohužel, u něj byla ta smrt asi tak rychlá, že by mu bývalo nepomohlo ani kdyby mu zavolal záchranku ten první překročivší...

A na kursu první pomoci, který musím jako vedoucí firmy povinně jednou ročně absolvovat, nás učili, že k bezvládně ležícímu se má přistupovat nejprve opatrně od nohou - lehce do jeho nohou šťouchnout se slovy Pane, jste v pořádku? Je vám něco? A teprve pak se rozhodovat o způsobu pomoci.

Selima napsal(a):

Ja som vždy pomáhala na zemi ležiacim :D , hlavne odkedy môj šéf zomrel na krvácanie do mozgu... :hjarta: :grater: . Potom ma raz jeden na zemi ležiaci, zdanlivo bezmocný opilec začal obťažovať a keby nebola prišla sanitka (ktorú zavolal niekto iný, ja som sa k mobilu ani nedostala :dumbom: ), ktovie, ako by sa to bolo skončilo. :/ Odvtedy som opatrnejšia aj  s pomáhaním, nielen s páchaním dobra (a to nebudem reprodukvoať, ako mi vynadalo osadenstvo sanitky - ktorú som fakt nevolala ja, ale nechclei m ito veriť... :kapitulation: ).

Jo jo ,i to se stava. :)
No a kdyz pak nekdo ma takovouhle zkusenost,mozna (mozna rikam) ze pak toho leziciho prekroci protoze mu vytane na mysli prave ta zkusenost. :)
A z umirajiciho leziciho na zemi se v mysli cloveka nahle zrodi zdanlivost ze je to mozna zase opilec.
A je to.

Ale taky to muze byt jeste uplne jinak. :)

Blossom napsal(a):

Selima napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Prekroci leziciho cloveka na chodniku a projit kolem zaroztleho pomniku jsou dve ruzne veci.
Nicmene ja verim ze za takovym postojem (nebudu ho nijak nazyvat) kdy clovek prekroci cloveka leziciho na chodniku muze byt jeste i neco jineho. Napriklad strach,nebo nejaka uz z minula za takovych okolnosti neprijemna zkusenost.

Ja som vždy pomáhala na zemi ležiacim :D , hlavne odkedy môj šéf zomrel na krvácanie do mozgu... :hjarta: :grater: . Potom ma raz jeden na zemi ležiaci, zdanlivo bezmocný opilec začal obťažovať a keby nebola prišla sanitka (ktorú zavolal niekto iný, ja som sa k mobilu ani nedostala :dumbom: ), ktovie, ako by sa to bolo skončilo. :/ Odvtedy som opatrnejšia aj  s pomáhaním, nielen s páchaním dobra (a to nebudem reprodukvoať, ako mi vynadalo osadenstvo sanitky - ktorú som fakt nevolala ja, ale nechclei m ito veriť... :kapitulation: ).

Ale ne-lhostejnost například k člověku, ležícímu bezvládně na zemi, není potřeba vyjadřovat tím, že  já sama se ho osobně pokouším křísit. Hlavní je - jen ho lhostejně nepřekročit a zavolat aspoň městské policajty nebo záchranku, když mi hrozí eventuelní nebezpečí napadení.

Mimochodem, zesnulého architekta Kaplického taky nejprve pár lidí na ulici překročilo, teprv pak ho někdo poznal a začal konat. Bohužel, u něj byla ta smrt asi tak rychlá, že by mu bývalo nepomohlo ani kdyby mu zavolal záchranku ten první překročivší...

A na kursu první pomoci, který musím jako vedoucí firmy povinně jednou ročně absolvovat, nás učili, že k bezvládně ležícímu se má přistupovat nejprve opatrně od nohou - lehce do jeho nohou šťouchnout se slovy Pane, jste v pořádku? Je vám něco? A teprve pak se rozhodovat o způsobu pomoci.

Problém je, že na zemi ležiaci nemusel absolvovať trebárs kurz prvej pomoci a zachová sa teda nepredpisovo - najprv nereaguje vôbec, a potom sa začne sápať po záchrankyni... alebo ju ovracia... :D Ešte raz sa mi stalo, že ležiaci na zemi, ku ktorému som fakt JA zavolala záchranku - vyzeral tiež, že má najmenej otras mozgu, alebo aj krvácanie do mozgu a nereagoval - zrazu nečakane vstal ako srnka a len mierne sa tackajúc odišiel do krčmy Kolečko na konečnej trolejbusov.. Radšej osm odišla, aby ma osadenstvo sanitky neinzultovalo... :rolleyes:

Blossom napsal(a):

mariposa napsal(a):

Ok, Viky, jasně můžu se plést, nebo tam vidím jen to svoje, ale příjde mi, že Bloss staví do opozice lhostejnost (lidí z vesnice) a nelhostejnost (Blossom i její matky) např. k tomu pomníku (nebo i hřišti). Nad čím se tedy Bloss zamýšlíš, když sama víš, že každý člověk je jiný a každý člověk na věci jinak reaguje? Proč tedy bývají lidi tak lhostejní ke svému okolí?

Nad čím se zamýšlím?
Nad tím, jak jsme každý jiný, a nad tím, proč bývají lidé tak lhostejní ke svému okolí. :)

Že jsme každý jiný, o tom tady píšeš často, takže jsem si myslela, že to už víš, že se nad tím není třeba znovu zamýšlet.
A přišla jsi na to proč jsou (podle Tebe) lidé tak lhostejní ke svému okolí?

Mimochodem zarostlý pomníček pro mě osobně nenaplňuje "být lhostejný ke svému okolí". Mám ráda vzrostlou trávu, na podzim a v zimě ta tráva sama zmizí a pak bude pomník vidět. Já bych pomník neřešila. Jsem holt jiná. Tedy lhostejná? :/

Ohledně té ne-lhostejnosti ke svému okolí: Asi se přístup k tomuto dědí, tedy respektive - okoukává od rodinného zázemí.
Já když jdu po ulici a leží tam papír od nanuka, nebo zbloudilý mikrotéňák, tak ho zvednu a dám do nejbližší popelnice.
Když byly mé děti v pubertě, tak to nesnášely a ošklíbaly se: Mami, fůůůj, ty jsi hrozná, takovej bordej sbíráš, ostudu děláš....

No, a já s údivem zjistila, že dnes už to spontánně dělají taky.... :D

Blossom napsal(a):

Ohledně té ne-lhostejnosti ke svému okolí: Asi se přístup k tomuto dědí, tedy respektive - okoukává od rodinného zázemí.
Já když jdu po ulici a leží tam papír od nanuka, nebo zbloudilý mikrotéňák, tak ho zvednu a dám do nejbližší popelnice.
Když byly mé děti v pubertě, tak to nesnášely a ošklíbaly se: Mami, fůůůj, ty jsi hrozná, takovej bordej sbíráš, ostudu děláš....

No, a já s údivem zjistila, že dnes už to spontánně dělají taky.... :D

No to je jasný, že děti odkoukávaj všechno od rodičů. Proto taky Ty jak píšeš jsi stejná jako Tvoje máma. Je to taky hlavně zvyk, dělat to takhle. Je to pro Tebe automatický, když vidíš něco na zemi automaticky, ze zvyku to zvedneš. Pak jsou lidi, který mají jiný zvyky. A pak jsou ještě další lidi, který nedělají věci ze zvyku, ale spontánně.

mariposa napsal(a):

Blossom napsal(a):

mariposa napsal(a):

Ok, Viky, jasně můžu se plést, nebo tam vidím jen to svoje, ale příjde mi, že Bloss staví do opozice lhostejnost (lidí z vesnice) a nelhostejnost (Blossom i její matky) např. k tomu pomníku (nebo i hřišti). Nad čím se tedy Bloss zamýšlíš, když sama víš, že každý člověk je jiný a každý člověk na věci jinak reaguje? Proč tedy bývají lidi tak lhostejní ke svému okolí?

Nad čím se zamýšlím?
Nad tím, jak jsme každý jiný, a nad tím, proč bývají lidé tak lhostejní ke svému okolí. :)

Že jsme každý jiný, o tom tady píšeš často, takže jsem si myslela, že to už víš, že se nad tím není třeba znovu zamýšlet.
A přišla jsi na to proč jsou (podle Tebe) lidé tak lhostejní ke svému okolí?

Mimochodem zarostlý pomníček pro mě osobně nenaplňuje "být lhostejný ke svému okolí". Mám ráda vzrostlou trávu, na podzim a v zimě ta tráva sama zmizí a pak bude pomník vidět. Já bych pomník neřešila. Jsem holt jiná. Tedy lhostejná? :/

Tady nejde jen o ten zarostlý pomníček, ale i o překračování ležících, o vyčištění dětského hřiště, o kuřácích odhazujících vajgly před barák (jak psala Selima), zkrátka o lhostejnost lidí ke svému okolí obecně.

Když bys to vzala důsledně (to vytučněné), tak by nebylo vůbec žádných diskusí ani zamýšlení tady na Babinetu, ani v reálu...
Na vše, na jakýkoli problém,se totiž dá univerzálně odpovědět - Nu, každý jsme holt  jiný.....:vissla:

Mimochodem, proč tedy Ty mariposo diskutuješ a zamýšlíš se v tomto vláknu, vždyť taky (předpokládám) už dávno víš, že každý jsme jiný?

mariposa napsal(a):

Blossom napsal(a):

Ohledně té ne-lhostejnosti ke svému okolí: Asi se přístup k tomuto dědí, tedy respektive - okoukává od rodinného zázemí.
Já když jdu po ulici a leží tam papír od nanuka, nebo zbloudilý mikrotéňák, tak ho zvednu a dám do nejbližší popelnice.
Když byly mé děti v pubertě, tak to nesnášely a ošklíbaly se: Mami, fůůůj, ty jsi hrozná, takovej bordej sbíráš, ostudu děláš....

No, a já s údivem zjistila, že dnes už to spontánně dělají taky.... :D

No to je jasný, že děti odkoukávaj všechno od rodičů. Proto taky Ty jak píšeš jsi stejná jako Tvoje máma. Je to taky hlavně zvyk, dělat to takhle. Je to pro Tebe automatický, když vidíš něco na zemi automaticky, ze zvyku to zvedneš. Pak jsou lidi, který mají jiný zvyky. A pak jsou ještě další lidi, který nedělají věci ze zvyku, ale spontánně.

Mariposo, rozhodně to není jen pasivně převzatý zvyk. Například já mám i tátu, který nic z popsaného nedělá.
Je to totiž i o vlastním rozhodnutí, jak k životu a ke svému okolí přistupovat.
A k tomuto rozhodnutí (stavět se k okolí aktivně či neaktivně) člověk dospěje, poté, co se  se nad těmito věcmi sám zamyslí. :jojo: I k tomu jsou dobré tyto diskuse. :)

Já ti Blos rozumím. Odhozený vajgl smete někdo za to placený, psí exkrement taky, případně ho spláchne déšť. Pomník je v zimě vidět, pokud nenapadnou tři metry sněhu, tak proč se snažit... jednou v roce je vidět. Chodba v baráku není jen moje, proč by zrovna mě mělo zajímat, jestli je oprýskaná...
Já kdysi byla v šoku v Itálii, když známej zavazoval igelitový sáček se smetím, než ho dal do popelnice. Tam to bylo zvykem. Ono to pak tak nesmrdí a hlavně - neomatlá se popelnice... Dělám to od tý doby taky. Sice to občas rozhrabou bezďáci, ale mě to nedá. Kdyby to udělal každej, možná bych nepadala puchem, kdykoli ty popelnice míjím. ;)

No a já jsem zase v Itálii byla svědkem, jak majitelé našeho penziónu házeli smetí v pytlíku rovnou přes plot do příkopy, kde už toho ležely tuny.
A v tomto souhlasím s Blossom. Lidé jsou lhostejní ke svému okolí, k cizím lidem, ke všemu. Myslím si, že to je prostě lidská vlastnost, vyjádřená starým příslovím "bližší košile než kabát". Je to nehezká vlastnost, ale je odjakživa součástí lidské povahy.

Ivana napsal(a):

No a já jsem zase v Itálii byla svědkem, jak majitelé našeho penziónu házeli smetí v pytlíku rovnou přes plot do příkopy, kde už toho ležely tuny.
A v tomto souhlasím s Blossom. Lidé jsou lhostejní ke svému okolí, k cizím lidem, ke všemu. Myslím si, že to je prostě lidská vlastnost, vyjádřená starým příslovím "bližší košile než kabát". Je to nehezká vlastnost, ale je odjakživa součástí lidské povahy.

Já myslím, že bližší košile, než kabát není vlastnost, ale příslovím popsané chování psychicky zdravých lidí :).
V případě italských ubytovatelů bych z vlastností vybrala spíš sobectví, lakotnost a lenost, ne? :/

Frigo napsal(a):

... A zeptám se.. byla jsi vždycky za dobrý skutek náležitě potrestaná ? :lol:

Ne. Jenom jednou. Videla jsem jednou vecer v pomerne frekventovane silnici valet se opilou starsi zenu. Bezdomovkyni. Odvedla jsem ju na chodnik (frflala) a hned lezla do silnice zpatky. Nechtelo se mi za par vterin za zady slyset kvileni brzd, jeji rev a pak koukat na mastny flek na ulici, tak jsem zavolala 158 a "trosku nasilim", (moc sily nemela) jsem ju odvedla zpatky na chodnik a tam pridrzela. Blbka, ani nechtela utect, sapala se porad jen do te silnice... Byli tam za chvilu, a jak prisli, ona zacla kricet, ze jsem ji ukradla 8 stovek... Hm, toz bylo to prekvapko... Jeste stesti, ze ju zrejme znali, polda rika: Z toho si nic nedelejte... a ja s kyselym ksichtem odkracela...
Ptate se, jestli bych to udelala znova?
Ano.
Nemam rada krvave fleky na frekventovanych silnicich...

K zamyšlení? Četla jsem ekonomickou prognózu, k zamyšlení je, že nás nečeká nic, ale vůbec nic hezkýho, že dobře už bylo a bude jenom hůř, to není přehnaný pesimismus, to je, bohužel, fakt. A že nejvíc utáhnou nás, obyčejný lidi, a utáhnou nás tak, že nás sedřou na kost. Je to horší, než to vypadá. Ale vláda si neutáhne, těch horních deset tisíc možná trochu, megabohatých se to nedotkne. Docela z toho mrazí.
To je opravdu inspirace k zamyšlení.

javena napsal(a):

... Kdyby to udělal každej, možná ....

Jooo, to by nam bylo! Chjo... :grater:

Harry Potter a Relikvie smrti, část 2.

Já jsem Harry Pottera neviděla  ani jeden díl, ani jsem to nikdy nečetla, měla bych se nad sebou zamyslet, neviděla jsem ani Pána prstenů a ani Piráty z Karibiku. Jsem asi barbar :-)
ně se víc líbily Purpurové řeky, třeba

Modroočka napsal(a):

Já jsem Harry Pottera neviděla  ani jeden díl, ani jsem to nikdy nečetla, měla bych se nad sebou zamyslet, neviděla jsem ani Pána prstenů a ani Piráty z Karibiku. Jsem asi barbar :-)
ně se víc líbily Purpurové řeky, třeba

Jak můžeš vědět, že se ti líbily víc, když jsi tamto neviděla? :D

Btw já nepsala, co se mi líbilo, nebo líbilo víc. Psala jsem, co mě dnes inspirovalo k zamyšlení. :)

ViktorkaM napsal(a):

Frigo napsal(a):

... A zeptám se.. byla jsi vždycky za dobrý skutek náležitě potrestaná ? :lol:

Ne. Jenom jednou. Videla jsem jednou vecer v pomerne frekventovane silnici valet se opilou starsi zenu. Bezdomovkyni. Odvedla jsem ju na chodnik (frflala) a hned lezla do silnice zpatky. Nechtelo se mi za par vterin za zady slyset kvileni brzd, jeji rev a pak koukat na mastny flek na ulici, tak jsem zavolala 158 a "trosku nasilim", (moc sily nemela) jsem ju odvedla zpatky na chodnik a tam pridrzela. Blbka, ani nechtela utect, sapala se porad jen do te silnice... Byli tam za chvilu, a jak prisli, ona zacla kricet, ze jsem ji ukradla 8 stovek... Hm, toz bylo to prekvapko... Jeste stesti, ze ju zrejme znali, polda rika: Z toho si nic nedelejte... a ja s kyselym ksichtem odkracela...
Ptate se, jestli bych to udelala znova?
Ano.
Nemam rada krvave fleky na frekventovanych silnicich...

:supr: :godlike: :D

Modroočka napsal(a):

K zamyšlení? Četla jsem ekonomickou prognózu, k zamyšlení je, že nás nečeká nic, ale vůbec nic hezkýho, že dobře už bylo a bude jenom hůř, to není přehnaný pesimismus, to je, bohužel, fakt. A že nejvíc utáhnou nás, obyčejný lidi, a utáhnou nás tak, že nás sedřou na kost. Je to horší, než to vypadá. Ale vláda si neutáhne, těch horních deset tisíc možná trochu, megabohatých se to nedotkne. Docela z toho mrazí.
To je opravdu inspirace k zamyšlení.

Já bych tak pesimistická nebyla. Mimo jiné - vývoj jde ve vlnovkách, stačí kouknout do historie, a každá krize jednou skončí (bohužel i každá konjunktura;)  :( ).

Ale jedno sleduji z vlastní zkušenosti: Lidi poslední tři roky utrácejí míň a míň. A když si už u nás něco koupí, tak jen něco levného.  A tento trend mi potvrzují všichni mí známí, co podnikají.

A ještě jedna věc, z tohoto týdne: Potřebovala jsem tento týden troje různé řemeslníky. V duchu jsem už viděla zas to známé martýrium - to zas je budu dva měsíce uhánět, aby vůbec přišli...

Nestačila jsem se ale divit:
Karmu nám instalatér opravil hned druhý den.
Truhlářů jsem se ptala na předběžný rozpočet v pátek dopoledne, oni mi ho obratem poslali, já se ptám - a kdy bych s tím mohla počítat? A oni na to - my začnem hned (= což evidentně znamená - nemáme teď vůbec žádnou jinou zakázku) A v pondělí odpoledne s tím nábytkem na míru přijeli s hotovým!

A dnes v půl 4 jsem objednávala auto do servisu, a oni - tak přijeďte zítra ráno v půl posmé... :co:

Blossom, vida, a já nemůžu sehnat malíře, až za 3 týdny, oslovila jsem jich několik a žádný neví, kam dříve skočit. I elektrikář mi říkal, že má letos tolik zakázek, jako už léta neměl. To samé i firma, co mi zdila jádro a dělala koupelnu.
Možná je to odlišné v různých krajích.

majkafa napsal(a):

Blossom, vida, a já nemůžu sehnat malíře, až za 3 týdny, oslovila jsem jich několik a žádný neví, kam dříve skočit. I elektrikář mi říkal, že má letos tolik zakázek, jako už léta neměl. To samé i firma, co mi zdila jádro a dělala koupelnu.
Možná je to odlišné v různých krajích.

Ano, tím to zřejmě bude.
U nás krachlo za posledních pár let několik velkých fabrik - vlastně všechny. A je tu proto velká nezaměstnanost.
No a když mají lidi hluboko do kapsy, tak nechodí do restaurací a kaváren (dost jich tu zkrachovalo též), nekupují si věci pro radost, a u řemeslníků objednávají jen to naprosto nezbytné.
Je to jak spojené nádoby a cítíme to tady v regionu všichni. :(

Blossom napsal(a):

Modroočka napsal(a):

K zamyšlení? Četla jsem ekonomickou prognózu, k zamyšlení je, že nás nečeká nic, ale vůbec nic hezkýho, že dobře už bylo a bude jenom hůř, to není přehnaný pesimismus, to je, bohužel, fakt. A že nejvíc utáhnou nás, obyčejný lidi, a utáhnou nás tak, že nás sedřou na kost. Je to horší, než to vypadá. Ale vláda si neutáhne, těch horních deset tisíc možná trochu, megabohatých se to nedotkne. Docela z toho mrazí.
To je opravdu inspirace k zamyšlení.

Já bych tak pesimistická nebyla. Mimo jiné - vývoj jde ve vlnovkách, stačí kouknout do historie, a každá krize jednou skončí (bohužel i každá konjunktura;)  :( ).

Ale jedno sleduji z vlastní zkušenosti: Lidi poslední tři roky utrácejí míň a míň. A když si už u nás něco koupí, tak jen něco levného.  A tento trend mi potvrzují všichni mí známí, co podnikají.

A ještě jedna věc, z tohoto týdne: Potřebovala jsem tento týden troje různé řemeslníky. V duchu jsem už viděla zas to známé martýrium - to zas je budu dva měsíce uhánět, aby vůbec přišli...

Nestačila jsem se ale divit:
Karmu nám instalatér opravil hned druhý den.
Truhlářů jsem se ptala na předběžný rozpočet v pátek dopoledne, oni mi ho obratem poslali, já se ptám - a kdy bych s tím mohla počítat? A oni na to - my začnem hned (= což evidentně znamená - nemáme teď vůbec žádnou jinou zakázku) A v pondělí odpoledne s tím nábytkem na míru přijeli s hotovým!

A dnes v půl 4 jsem objednávala auto do servisu, a oni - tak přijeďte zítra ráno v půl posmé... :co:

Blooss a všechny ty zakázky dopadly dobře, Bych se docela bála toho, že nemají zakázky.. přemýšlela bych proč..  třeba jestli to nejsou nějací patlalové...

Frigo, právě že to jsou řemeslníci, které už z dřívějška dobře znám, vždy vše udělali jak měli, jenže dřív to trvalo fakt tak 2 měsíce a s několikerým připomíáním se z mé strany, no a nyní je to hned, do druhého dne..

A třeba s tím truhlářem si tykáme, známe se od dětství, a on mě dnes požádal o platbu hotově, prý mu je teď každá koruna dobrá, prý mu někdo dluží 200.000 Kč... :(
Tak se mě taky ptal, co vše obnáší zavření firmy, vážně o tom prý uvažuje, má těch stresů už taky plné kecky... :(

Modroočka napsal(a):

Já jsem Harry Pottera neviděla  ani jeden díl, ani jsem to nikdy nečetla, měla bych se nad sebou zamyslet, neviděla jsem ani Pána prstenů a ani Piráty z Karibiku. Jsem asi barbar :-)
ně se víc líbily Purpurové řeky, třeba

Ja jsem nevidela ani ty (a vubec me to nemrzi), tak jsem asik neandertalec :co:
Ale prca je to, ze obe nevime, co nam Majka chtela sdelit, ze? :reta:

Aha, tak po docteni vlakenka uz vime... :rock:

Viktorko, nechtěla jsem sdělit nic jiného, než to, že mě ten film inspiroval k zamyšlení. Jak zní název vlákna - Co vás dnes inspirovalo k zamyšlení? To je logické.
A k jakému zamyšlení, to už je moje. To jsem sdělit nechtěla.

Blossom napsal(a):

Frigo, právě že to jsou řemeslníci, které už z dřívějška dobře znám, vždy vše udělali jak měli, jenže dřív to trvalo fakt tak 2 měsíce a s několikerým připomíáním se z mé strany, no a nyní je to hned, do druhého dne..

A třeba s tím truhlářem si tykáme, známe se od dětství, a on mě dnes požádal o platbu hotově, prý mu je teď každá koruna dobrá, prý mu někdo dluží 200.000 Kč... :(
Tak se mě taky ptal, co vše obnáší zavření firmy, vážně o tom prý uvažuje, má těch stresů už taky plné kecky... :(

Bloss a co by dělal jiného ? Zaměstná ho někdo ?  Několikrát jsem poslední dobou přemýšlela, proč jsem nechala synovi výběr školy atd na něm... proč jsem ho spoíš nenasměrovala na nějaký obor, kdy by mohl makat rukama a sám na sebe.. takový truhlář, ten musí mít kšeftů..
Mám jednoho známého, toho tchán z truhlařiny vytáhl jinam, ale vrátil se k tomu. Je velmi šikovný, investuje do všech možných strojů na stále dokonalejší výrobu.. a nestíhá... další,,elektrikář..ten má čas až za kdovíjak dlouho..

A Zrovna včera jsme chvilku debatovali s jednim řemeslníkem.. ten naštěstí zakázky také má a nevypadá, že by si stěžoval a líčil mi, jak  u paní, co dělá, narszil na leták konkurence.. on dá nějakou  cenu, ale je pevná a za komplet vše.. na letáku konkurence bylo o 200 kč méně a paní zkoušela, jestli nepůjde dolu také.. měli základní cenu hezky tučně a pod tím už malým písmem další položky.. paní se hodně divila, když jí to nasčítal a vyšlo to naopak o 300 stovky více.. Někteří živnostníci se učí velmi rychle tyhle fintičky. Takového řemeslníka bych si vzala jednou a dost a naopak bych rozhlásila, jakej jeto tydýt, a už by se nechytl a musel by jít o hodně dál..

Modroočka napsal(a):

Já jsem Harry Pottera neviděla  ani jeden díl, ani jsem to nikdy nečetla, měla bych se nad sebou zamyslet, neviděla jsem ani Pána prstenů a ani Piráty z Karibiku. Jsem asi barbar :-)
ně se víc líbily Purpurové řeky, třeba

Ja jsem ho taky nevidela,jen chvilkama,kdyz se na to divali deti.A musim rict,ze me to nicim nezaujalo,protoze nemam rada fantasticke filmy.

eremuruss napsal(a):

Modroočka napsal(a):

Já jsem Harry Pottera neviděla  ani jeden díl, ani jsem to nikdy nečetla, měla bych se nad sebou zamyslet, neviděla jsem ani Pána prstenů a ani Piráty z Karibiku. Jsem asi barbar :-)
ně se víc líbily Purpurové řeky, třeba

Ja jsem ho taky nevidela,jen chvilkama,kdyz se na to divali deti.A musim rict,ze me to nicim nezaujalo,protoze nemam rada fantasticke filmy.

Já viděla Harryho taky tak poočku, když koukaly děti doma na DVD a nijak mě nezaujal. Na relikvii smrti 1 jsem ale šla do kina s cácorama (dcerka+její kámoška). Normálně, když jde o něco, co nemusím, jdou do sálu sami a já čekám venku. Jenže všichni říkali, jakej je to horor a slečny se bály, že se budou bát. Naštěstí to bylo v akci vstupný za padesát Kč a i toho pade mi bylo líto. Už jsem domluvená, že na další díl rozhodně nejdu a dozor udělá kamarádky maminka. ;)

majkafa napsal(a):

Viktorko, nechtěla jsem sdělit nic jiného, než to, že mě ten film inspiroval k zamyšlení. Jak zní název vlákna - Co vás dnes inspirovalo k zamyšlení? To je logické.
A k jakému zamyšlení, to už je moje. To jsem sdělit nechtěla.

Ok, Majko, akorat ze u Ocka a mne take vznikl dojem, ze jsi navazala na predchozi prispevky a uvedla film, ve kterem se tema objevilo (podle nas) a my nevedely vocogo, kdyz jsme to nevidely, no... Potrebujes tam jeste nutne ten dovetek, ze jsme blbky, ze jsme to nepochopily? Jo, jsme blbky. Mely bychom se nad sebou zamyslet, a netlachat pate pres devate v linku, kde se ma zamyslet... :reta:

eremuruss napsal(a):

...Ja jsem ho taky nevidela,jen chvilkama,kdyz se na to divali deti.A musim rict,ze me to nicim nezaujalo,protoze nemam rada fantasticke filmy.

Napodobne. Nezaujalo. Ale napr. na "Nekonecny pribeh" se muzu divat porad dokola, i kdyz ho uz znam zpameti...

ViktorkaM napsal(a):

eremuruss napsal(a):

...Ja jsem ho taky nevidela,jen chvilkama,kdyz se na to divali deti.A musim rict,ze me to nicim nezaujalo,protoze nemam rada fantasticke filmy.

Napodobne. Nezaujalo. Ale napr. na "Nekonecny pribeh" se muzu divat porad dokola, i kdyz ho uz znam zpameti...

Je to zajimave,ale nekonecny pribeh se me libi taky,mozna proto,ze neni tak nasilnicky jako Harry Potter.

No kdyz ja nevim, jak nasilnicky je Harry P. Ale je fakt, ze kdyz se na to decka koukavaly, ja byla nekde ve vedlejsi mistnosti, nebo zabrana do prace, a slysela jsem ty zvuky a "nektere hruzostrasne reci", jezily se mi strachy fsechny chlupy... :skurt:

eremuruss napsal(a):

ViktorkaM napsal(a):

eremuruss napsal(a):

...Ja jsem ho taky nevidela,jen chvilkama,kdyz se na to divali deti.A musim rict,ze me to nicim nezaujalo,protoze nemam rada fantasticke filmy.

Napodobne. Nezaujalo. Ale napr. na "Nekonecny pribeh" se muzu divat porad dokola, i kdyz ho uz znam zpameti...

Je to zajimave,ale nekonecny pribeh se me libi taky,mozna proto,ze neni tak nasilnicky jako Harry Potter.

Možná jde i o věk ve kterém to či ono sledujeme. Já za svý mládí nerozvážný dala neskutečný peníze za filmy s těma dvěma Italama - jeden hubenej modrookoej a druhej tlustej vousáč - co kam přijeli, tak tam všechny zmlátili... :lol: Dneska to dávaj myslím na Barrandově (možná se pletu) a tak jsem ze zvědavosti jukla. Škoda peněz, dalo by se říct... nicméně i to mě nějak formovalo a na ty návštěvy kina se nezapomíná. Není to jako za krále klacka, kdy kino bylo sváteční událost. Lezli jsme tam každou sobotu na pohádky za kačku... neděli odpoledne na tyhle kraviny (ale třeba Bony a Clyde po Italsku, to se chlámu i dneska) a večer se snažili vnutit na ty nepřístupný, co dnes dávaj dopoledne v telce. :P
Dalo by se říct, že pokud nás naši nenašli ve křoví, šli najisto do kina. :dumbom: Tohle kino funguje i dneska, žádnej multiplex ho nezruinoval a já kdykoli tam jdu... je to prostě jako kdyby mi bylo těch 10 - 17... jen s rozdílem, že dneska už neruším ctihodné občany. :lol:

bud spencer a terence hill http://www.google.cz/imgres?imgurl=http … CEQQ9QEwBg

javena napsal(a):

...Možná jde i o věk ve kterém to či ono sledujeme.

No ja nevim. Moji "mladi" na to (Pottera) koukaj prave ted... je jim kolem dvaceti :co: Ja ve dvaceti koukala na Vetrelce, Kramerovou versus Kramera, Star Trek, Arabelu, Rockyho a tak... :rodna: Oni koukaj treba na Simpsonovy... :co:

My máme Harryho Pottera doma v knižní podobě - první čtyři knížky, protože jsem se snažila vést děti spíš k tomu, aby četly než aby zízaly na TV či DVD. Nu, první čtyři knížky více-méně přelouskaly a potom už z Harryho Pottera "vyrostly" ... takže knížky máme doma jako rodinnou relikvii a jednou si je budou číst (možná :)) moje vnoučata ;)

Kiara napsal(a):

My máme Harryho Pottera doma v knižní podobě - první čtyři knížky, protože jsem se snažila vést děti spíš k tomu, aby četly než aby zízaly na TV či DVD. Nu, první čtyři knížky více-méně přelouskaly a potom už z Harryho Pottera "vyrostly" ... takže knížky máme doma jako rodinnou relikvii a jednou si je budou číst (možná :)) moje vnoučata ;)

Ony jsou to spíš knížky pro dospělé. To je jenom mylný dojem těch, kdo je nečetli, že jsou pro děti.

Já bych neřekla, že to jsou knížky výhradně pro dospělé :) protože jsem Harryho Pottera samozřejmě četla taky, když už jsem ty knížky doma měla ... samozřejmě Harry asi neosloví předškoláky, ale dětem jsem Harryho koupila, když byly obě staršího školního věku a tahle věková hranice mi přijde docela adekvátní :jojo:

To ano, vyšší školní věk až do 100 let. Čím vyšší díl, tím víc pro dospělé, to je můj názor. :jojo:

Tak kámošky syn taky Harryho miluje, je mu dvacet a musí prostě ten poslední film vidět. Jenže on s ním rostl. Když Harry vyjel, bylo klukům stejně.
Moje děti nezaujal, byly menší. Knihu máme, nečteme, byl to dárek... Kluk čte Verneovky a Mayovky, holka nějaký ty holčičí věci...
Když mě bylo kolem dvaceti... dávno tomu, ale matně zavzpomínám na Hráče se smrtí (ten film mě ovlivnil velmi), Proč, Čelisti a parodie typu Bláznivá střela, top secret a tak. :)

Jo, ty, co jsi jmenovala taky. Na Celistech jsem byla v 85r. tehotna s druhou dcerou, dycky, kdyz tam byl nejakej "des", tak ona jaksi v brisku "ztvrdla", bylo to tesne pred porodem... :rodna:

Ja v 15tich pomáda - 3x :rodna: - a v 20tich The Doors... kultový film. Plus od strednej kšoly až po koniec vysokej kvalitné klubové filmy... :jojo: Hlavne staršie, hlavne "západné", ale aj Anfdrej Rubľov čo vtedy "buričské" Pokánie... Silne na mňa pôsobila Felliniho La Strada / Cetsa a všetky Bergmanove filmy. Plus som milovala "Filmy pre pamätníkov", staré české Čb filmíky. :hjarta:

Selima napsal(a):

Ja v 15tich pomáda - 3x :rodna: - a v 20tich The Doors... kultový film. Plus od strednej kšoly až po koniec vysokej kvalitné klubové filmy... :jojo: Hlavne staršie, hlavne "západné", ale aj Anfdrej Rubľov čo vtedy "buričské" Pokánie... Silne na mňa pôsobila Felliniho La Strada / Cetsa a všetky Bergmanove filmy. Plus som milovala "Filmy pre pamätníkov", staré české Čb filmíky. :hjarta:

O víkendu jsem našla při pálení starých papírů svůj sešit z češtiny ze čtrvrtého ročníku gymnázia, kdy jsme pravděpodobně (vůbec nic si nepamatuji) trénovali k maturitní písemce. A tam jsem psala o filmu Osm a půl, se zájmem jsem si to přečetla. Dneska ráno po cestě do práce jsem si najednou uvědomila, jak bych ho potřebovala vidět znovu! Že je to o životě jako takovém. Příjde mi až neuvěřitelné, jakou spoustu jak skvělých věcí člověk viděl, četl ...... tak dávno. Tak mlád. :/ Je to teď chudoba, či staroba, či lenost?

Bramborka napsal(a):

...Je to teď chudoba, či staroba, či lenost?

Ne. Je to nova doba..., prazdna, bezducha... :grater:

javena napsal(a):

Tak kámošky syn taky Harryho miluje, je mu dvacet a musí prostě ten poslední film vidět. Jenže on s ním rostl. Když Harry vyjel, bylo klukům stejně.
Moje děti nezaujal, byly menší. Knihu máme, nečteme, byl to dárek... Kluk čte Verneovky a Mayovky, holka nějaký ty holčičí věci...
Když mě bylo kolem dvaceti... dávno tomu, ale matně zavzpomínám na Hráče se smrtí (ten film mě ovlivnil velmi), Proč, Čelisti a parodie typu Bláznivá střela, top secret a tak. :)

Patří k mým nejoblíbenějším filmům. Pořád mě fascinuje. Ale mně už bylo víc, když jsem ho viděla poprvé, "dohodil" mi ho můj syn.

ViktorkaM napsal(a):

Jo, ty, co jsi jmenovala taky. Na Celistech jsem byla v 85r. tehotna s druhou dcerou, dycky, kdyz tam byl nejakej "des", tak ona jaksi v brisku "ztvrdla", bylo to tesne pred porodem... :rodna:

Čelisti jsem viděla až stará v televizi, protože když přišly poprve do kin, kamarádka je viděla, já jsem s ní potom strávila zoufalých 10 dní prázdnin u Sázavy, kdy po celou dobu nevstoupila do řeky a ze břehu na mě pokřikovala rozechvělým hlasem, ať hned vylezu. Jo, byl to fakt dobrej film :D.

Jen tak pro "pobaveni", uz starsi, ale sokujici a k zamysleni inspirujici zcela urcite: http://zpravy.idnes.cz/vyjel-se-podivat … anicni_cen :co:

Ach jo, kde jsou ty doby, kdy jsme k vodě chodili jen za tím účelem prostě se krásně vykoupat, zchladit..

majkafa napsal(a):

To ano, vyšší školní věk až do 100 let. Čím vyšší díl, tím víc pro dospělé, to je můj názor. :jojo:

Harryho miluje dcera mé kamarádky (7) tuším, že viděla mimo posledního dílu všechno . Taky si myslím,že čím vyšší díl, tím vyšší věk ;).

Myslím, že tak to prostě je. Že filmy, kterých se v době jejich natočení báli dospěláci, jsou dnes dětem k smíchu.. viděli jste třebas čenobílou Mumii, nebo Godzilu? My dnes vidíme, jak se pohybují loutky, triky jsou trhané a neumělé.. a smějeme se a nebojíme.. a přitom ti lidi tenkrát chodili z kina s hrůzou v očích.. ono je to dáno i tím, jak je lidské oko cvičené na sledování obrazu.. a technika se vyvíjí, my dnes koukáme na tv a video běžně a oči už ty staré pomalé snímky vnímají pomale a odděleně.. a jde to rychleji a rychleji.. zrovna zmiňované čelisti, jsme tenkrát vnímali, jak úžasné triky to jsou a ejhle, dneska už se té loutce taky smějeme..

Harry a Pán prstenů mají ještě jeden společný osud - původní dílko Hobit napsal Tolkien pro své kluky, kterým bylo, myslím, 5 a 9 let. Je to psáno jako pohádka, už tam vykresluje celou tu vybájenou Zemi a její obyvatele, ale děj se dá ještě sledovat i dětským mozečkem, "strašidla" jsou ještě mrazivá, ale v představivosti chybí velká krutost a hrůza. Teprve, když za Tolkienem začali chodit známí, dospěláci, a ponoukali ho k pokračování, začal rozvíjet ten příběh složitěji, povolil uzdu fantazii, rozjel tu úžasnou tvorbu kompletní historie Země, jejích pravidel, celých rodových linií vládců.. sama jsem měla co dělat, abych se při čtení nemusela moc vracet, kdo je vlastně kdo, a být stále v obraze..
Harry to stejný.. začalo to jako pohádka pro cca páťáky, Harrymu bylo, 10 nebo 11, v prvním díle, a vykreslení toho světa kouzelníků je tak "kouzelné", jak ona vymyslela i takové drobnosti, jako jsou skákací čokoládové žabky a bonbony, co tě nachytaj na pepřovou chuť.. (opomíjím napadení, že to snad opsala od někoho jiného).. Voldemort je tam ještě sice popisován jako krutý kouzelník, ale zatím docela dost abstraktně, takže dětský mozeček si tolik reálností nepředstaví.. a opět, jak se dílo ujalo, a začali ho číst i dospělí, začala se víc a víc nořit sama autorka do příběhu, navíc musela vymýšlet další a další zápletky, no a začaly se vynořovat krutější a hrozivější situace a příšery..
Ale divíte se? Když něco děláte, budete radši za obdiv malým dětem nebo těm starším, nebo i dospělákům? Pro ně máte víc volnosti, víc možností tvorby příběhu..
Co připadlo nevhodně strašidelné nám, jako dětem, je pro dnešní děti slabota, oni jsou zvyklí na rychlé akce, kvalitní zbrazení, krev a střílení..

Osobně si myslím, že pro menší děti to začíná být strašidelné už od 3.dílu, s baziliškem, pro starší děti už přestává být složitý ten 5.díl, no a ty poslední díly jsou snad fakt určené už tak přes 15let, i dospělákům.. kdo má rád pohádky a fantazy, si v tom najde své..

Mmch, Purpurové řeky bych teda za fantastický film opravdu neoznačila, tam nic fantastického není, je to skvělý thriller.

Lazurko, já myslím, že spíš, než o obdiv jde o vývoj. Vypravěči se vyvíjeli, posluchači/čtenáři také a postavy také.

A komu by dnes stacila Cervena Karkulka, ze jo? Kdyz na mne vnuk vybali vsecky jmena tech akcnich hrdinu z "prej" pohadkovych pribehu...  :co: :co: :co:  No stastny princi Bajajo a Kocoure v botach... :reta:

Je to taky o tom zobrazování..
Dokud dítěti příběh pouze čtete, usí si obraz v hlavičce vytvořit samo. Velmi potřebné pro rozvoj abstrakce a fantazie, taky soustředění apod. Ale hlavně, dětský mozek má jakousi samoochranu, že když mu přečtete i hrozivou věc, ono si ji představí jen do určité výše, aby právě nedošlo ke stresu.. maximálně se jeho představa podpoří obrázkem, ale zbytek si "udělá " samo, do výše své odolnosti.
Dnes odmala jsou mu příběhy předkládány v hotové vizualizaci, a nemá potřebu si svou fantazii rozvíjet, a taky vidí všechno reálně, i násilí s krví..
Já si třebas pamatuju, jak jsem si představovala, že Jiřík kosí hlavy drakovi.. drak byl baculatá saň s třemi krky, na nich hrozné hlavy, které byly zubaté a pojem "chrlil oheň" byly plamínky do vzdálenosti 30 cm.. když je jiří usekl, bez kapky krve spadly na zem.. vůbec mi krev nějak v představě chyběla..

A některé věci jsme si jako děti nepřipouštěli vůbec.. např. Zlatovláska. Měla to být žena pro starého krále, ale chtěla mladého.. ale chtěla i vládnout, že :-)
Tak pěkně šachovala s mrtvou a živou vodou, kterou z cest dovezli.
Král Jiříka nechal stít, ona ho pokropila mrtvou vodou - tělo srostlo a pak živou vodou, Jiřík ožil, omlazen a ještě krásnější atd. Takže dobře věděla, jak se to dělá.
Král chtěl taky omládnout, tak se nechal stít.. a ona ho kropila živou vodou, a kropila a kropila, tělo nemohlo ožít ani srůst.. až živá došla, pokropila mrtvou, tělo srostlo, ale už nemohl ožít.. tak si představuju, jak pak předstoupila před lid, a řekla, král je mrtev, teď já budu vládnout, s Jiříkem.. pás větiček, ale dneska už nad tím člověk přemýšlí, děcko ne :-) zlo a dobro je ještě černobílé..

Lazurko, jo, jo s jídlem roste chuť. ;)
Pamatujete se ještě na pirátský videokazety namluvené jedním hlasem? Dneska bych to nedala...
S těmi dětmi... Nedávno jsem si pouštěla Vřískot... a obě děti byly jak zařezaný na začátku filmu, kdy budoucí oběť chodí s telefonem po baráku a kontroluje okna a dveře... pak jsem je už vyrazila (vlezly mi do obýváku s něčím nutným v devět večer...), ale to zděšení, co měly... jde to i bez krve a bez střílení. :P Něco jinýho je střílečka v počítači, zhmotnění zla ve sci-fi a reálná možnost psychopata za dveřma bytu. :/
A ještě mi napadlo - Dámská jízda a Philadelphia... k tomu se ráda vracím i teď. Ale to už mi teda dvacet nebylo, když jsem to viděla.

Zlatovláska v tom uměla chodit, no... žádná hloupá Sněhurka, co obskakuje sedm trpajzlíků za nocleh a stravu... :lol:

Dnes ráno dávali v TV záznam hokeje ČSSR - Kanada z roku 1976..
já čučela jak brk :lol: oni jezdili asi o polovinu pomalejc jak dnes, plno ran šlo nad led :rolleyes: a ten obraz!!! zrnitý, duši, vždyť ani číslo dresu nešlo přečíst :dumbom: jak to ti komentátoři mohli vidět? na to koukali chlapi hodiny? :vissla:

Lazurka napsal(a):

Dnes ráno dávali v TV záznam hokeje ČSSR - Kanada z roku 1976..
já čučela jak brk :lol: oni jezdili asi o polovinu pomalejc jak dnes, plno ran šlo nad led :rolleyes: a ten obraz!!! zrnitý, duši, vždyť ani číslo dresu nešlo přečíst :dumbom: jak to ti komentátoři mohli vidět? na to koukali chlapi hodiny? :vissla:

Já na ten hokej koukala včera. Ale, Lazurko, mně se tenkrát mooc líbilo, že hráli bez přileb, v tomhle zápase Kanaďani snad všichni bez přileb, naši už je měli. Mohla jsem se kochat, i mé spolužačky z ekonomky, jací jsou to krásní chlapi (někteří). Dneska nevidíš nic. :D

Lazurko, s Hary Potterem a jeho vývojem od prvního dílu to vidím stejně, jako ty. :jojo:

Lazurka napsal(a):

...Je to taky o tom zobrazování...
Král chtěl taky omládnout, tak se nechal stít.. a ona ho kropila živou vodou, a kropila a kropila, tělo nemohlo ožít ani srůst.. až živá došla, pokropila mrtvou, tělo srostlo, ale už nemohl ožít.. tak si představuju, jak pak předstoupila před lid, a řekla, král je mrtev, teď já budu vládnout, s Jiříkem.. [b]pár větiček, ale dneska už nad tím člověk přemýšlí, děcko ne :-) zlo a dobro je ještě černobílé...

Jak kdo a jak u koho... nekdo nad tim premejsli - a jooo hodne! (a nekdo na to se..e, zrejme se stejnou skupinou lidi v te predchozi... :dumbom: :grater: :grater: :grater:)

:kapitulation: ja si u vytucneneho, teda pardon, podtrzeneho, predstavila NASE POHLAVARE... :skurt: (ac jsem silne "apoliticka"... :usch: )

majkafa napsal(a):

To ano, vyšší školní věk až do 100 let. Čím vyšší díl, tím víc pro dospělé, to je můj názor. :jojo:

Já s tebou souhlasím. Všechny knížky jsem přečetla a ty poslední mi rozhodně dětské nepřipadaly. Filmy jsem viděla kromě toho posledního všechny a taky se mi líbily. :) Purpurové řeky , to je  ten drastický film s Jeanem Renem? Jo je, podívala jsem se na ČSFD. Když jsem jela do Paříže autobusem, tak nám ho pustili. Z hrůzy jsem raději usnula. :D No a když jsem jela zpátky, tak ho pustili znova.

majkafa napsal(a):

J...á na ten hokej koukala včera. Ale, Lazurko, mně se tenkrát mooc líbilo, že hráli bez přileb, v tomhle zápase Kanaďani snad všichni bez přileb, naši už je měli. Mohla jsem se kochat, i mé spolužačky z ekonomky, jací jsou to krásní chlapi (někteří). Dneska nevidíš nic. :D

Vidis snad ten VYKON, kerej nas Cechy tak reprezentuje ve svete, ze jim (hokejistum) radi zaplatime ze svych prazdnych srajtofli za sve zviditelneni..., nebo snad ne-e? :co: ? :skurt:

Dcera si včera koupila tibetskou meditační mísu. To je taková kovová miska, která se kroužením takové paličky po obvodu misky pozvolna rozeznívá, do krásného kovového meditačního zvuku.
Opravdu zajímavé, a je krásný i tón, který vydává, když se do ní tou paličkou bouchne.

Ale pak jsem zírala asi takhle :co:  :co:  :co:  když dcera zaplnila misku zpola vodou a rozeznívala.
Na hladině se po chvíli udělaly zvláštní varhánky, a pak voda v malých kapkách začala sama vyskakovat z hladiny nahoru, tak 5 - 10 cm nad hladinu.
Já vím, fyzik by to asi snadno logicky zdůvodnil, ale přesto mě tento jev velmi zaujal.
A vědomí, že takto nějak ten zvláštní zvuk působí i na tělo (a duši) člověka.

Bramborka napsal(a):

Selima napsal(a):

Ja v 15tich pomáda - 3x :rodna: - a v 20tich The Doors... kultový film. Plus od strednej kšoly až po koniec vysokej kvalitné klubové filmy... :jojo: Hlavne staršie, hlavne "západné", ale aj Anfdrej Rubľov čo vtedy "buričské" Pokánie... Silne na mňa pôsobila Felliniho La Strada / Cetsa a všetky Bergmanove filmy. Plus som milovala "Filmy pre pamätníkov", staré české Čb filmíky. :hjarta:

O víkendu jsem našla při pálení starých papírů svůj sešit z češtiny ze čtrvrtého ročníku gymnázia, kdy jsme pravděpodobně (vůbec nic si nepamatuji) trénovali k maturitní písemce. A tam jsem psala o filmu Osm a půl, se zájmem jsem si to přečetla. Dneska ráno po cestě do práce jsem si najednou uvědomila, jak bych ho potřebovala vidět znovu! Že je to o životě jako takovém. Příjde mi až neuvěřitelné, jakou spoustu jak skvělých věcí člověk viděl, četl ...... tak dávno. Tak mlád. :/ Je to teď chudoba, či staroba, či lenost?

Sčasti pohltenosť prácou a povinnosťami, sčasti rezignácia - aspoň u mňa. Ale občas sa mi pritrafí film, ktorý praskne celú tú škrupinu rutiny a znovu zasiahne priamo dreň. :jojo:

Selima napsal(a):

... Ale občas sa mi pritrafí film, ktorý praskne celú tú škrupinu rutiny a znovu zasiahne priamo dreň. :jojo:

... a pohladka srdiecko? :rodna:

Na pohladkanie mám skôr komédie... ale občas aj "vážnejšie" filmy. No z filmov, čo na mňa najviac zapôsobili a šli fakt na dreň (Naposledy Bjútiful), chodím skôr citovo rozodraná ako pohladená - aj keď napr. u tohto režiséra vždy zvíťazí - aspoň u mňa, in íto vraj tak necítia - akási nádej a povedzme "zmierenie"...

K zamyšlení mě přivedly dnešní Soukromé pasti.
Nevěra je jako díra v plotě...
Když už naše manželství postihla, jsem ráda, že jsme tu díru nelátali. Že měl můj BM sílu odejít.

majkafa napsal(a):

K zamyšlení mě přivedly dnešní Soukromé pasti.
Nevěra je jako díra v plotě...
Když už naše manželství postihla, jsem ráda, že jsme tu díru nelátali. Že měl můj BM sílu odejít.

Přesně na to teď myslím taky. My jsme zase měli jiné díry, že jsem to do nekonečna nelátala, odešla. A odchod byl pro mě nová šance. :)

Pro mě to byla taky nová šance. Jsem za ni moc ráda.

Dnes ? Dnes me inspirovaly k zamysleni moje dva nove vtipky, jeden hodim do sokovaciho :-) A k zamysleni proto, ze jsem se zamyslel, kde konci normalno a zacina nenormalno :P

Jen jsem se ted zamyslela ,kde se asi toula Blossom. 
Snad je OK. :)

majkafa napsal(a):

K zamyšlení mě přivedly dnešní Soukromé pasti.
Nevěra je jako díra v plotě...
Když už naše manželství postihla, jsem ráda, že jsme tu díru nelátali. Že měl můj BM sílu odejít.

no vidíš a já si myslím, že je fajn, když to lidi zvládnou a jedou dál (nejdou od sebe)

Arcanum napsal(a):

Jen jsem se ted zamyslela ,kde se asi toula Blossom. 
Snad je OK. :)

taky jsem si říkala, jestli je naštvaná, nebo jen nemá čas.

PPavlaa napsal(a):

majkafa napsal(a):

K zamyšlení mě přivedly dnešní Soukromé pasti.
Nevěra je jako díra v plotě...
Když už naše manželství postihla, jsem ráda, že jsme tu díru nelátali. Že měl můj BM sílu odejít.

no vidíš a já si myslím, že je fajn, když to lidi zvládnou a jedou dál (nejdou od sebe)

Jak to pozoruju, jak léta plynou, naprostá většina těchto zalátaných vztahů jde pak stejně do háje. Takže jsem opravdu ráda, že my nelátali. Já bych to určitě nezvládla a jelikož mě BM podváděl předtím, myslím, že by pokračoval i nadále. A v takovém vztahu žít nechci.

Však jenom na babi je názorně vidět spousta životních příběhů, když to "zvládli" a dříve nebo později to šlo stejně dopryč. A ještě není všem dnům konec.

Tak hezky, jako je mi poslední roky, mi už spoustu let v mém manželství nebylo. Jsem ráda za šanci k lepšímu životu, kterou mi tím můj BM dal.

PPavlaa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Jen jsem se ted zamyslela ,kde se asi toula Blossom. 
Snad je OK. :)

taky jsem si říkala, jestli je naštvaná, nebo jen nemá čas.

Holky, dík za starost, naštěstí jsem v pořádku.

Ale debata o sebevrazích před časem mě velmi zasáhla. Za celé tři roky, co jsem na Babinetu, mě nic nerozhodilo, ani útoky pověstné Rozmarily, ani šarvátky s jinými.
Tentokrát mě to ale zasáhlo velmi - jednak se mi naprosto živě vybavily vzpomínky z doby, kdy se mě dobrovolná smrt druhého manžela mé mamky dotkla velmi silně a osobně.
A tak jsem se potřebovala i já sama pár dní dávat do pořádku a srovnat se.

A zadruhé - zasáhlo mě to, že někdo tak hnusně kope do lidí, o kterých vůbec nic neví -, do lidí nešťastných a nebo velmi těžce nemocných, a je schopen je nazývat zbabělci, pošahanými, komedianty, které je nejlépe postrčit, když někde stojí na mostě... :usch:

Nějak jsem na takovou dávku lidské omezenosti nebyla připravená. A co hůř - ti lidé, kterých se to týká, se bránit nemůžou, protože jsou bohužel mrtví.
A ti, kteří byli naštěstí včas zachráněni (například mí kamarádi - spolupacienti z nemocnice), většinou nejsou v takové kondici, aby byli schopni se bránit tak nekonečné lidské tuposti a krutosti.
Část z nich, pokud vím, jsou OK, ale část z nich bohužel stále se svou psychikou bojuje, a tak upozorňovat je na takovouto debatu, aby se nařčením případně mohli bránit sami, by bylo jen další krutostí a vím, že by jim velmi přitížilo.

A tak jsem cítila povinnost bránit je tady před těmi ohavnými výroky a názory.
A za vším, co jsem napsala, si stojím. I kdyby mě to mělo stát ban doživotní.

Já v životě jedu podle svých vnitřních pravidel a nastavení. A kvůli pravidlům Babinetu je měnit nebudu.
A pokud tedy nejsou má vnitřní pravidla kompatibilní s pravidly Babinetu, tak zákonitě musí dojít ke kolizi.

A tak si říkám - má to smysl - dávat se znovu banovat? Nemá. To sem nemusím psát vůbec.
Vždyť Babinet bude žít dál spokojeně i beze mě ( diskutujících má dost) a já budu zrovna tak žít dál spokojeně i bez Babinetu, diskusních fór na netu je taky dost a já mám i spoustu jiných aktivit.

A kromě toho si musím své zdraví chránit, a nenechávat se zbytečně vytočit hloupými a omezenými lidmi.

Omlouvám se za dlouhé vysvětlující psaní, původně jsem sem nechtěla už psát. To není naštvanost, co cítím, spíš jen pocit, že je potřeba šetřit si svou energii pro věci smysluplnější, než debaty s některými omezenými lidmi.
Ale cítila jsem povinnost tedy napsat nenechat vás v pochybách a ve starosti, že se mnou něco třeba je...

Blossom, plně tě chápu. Ale s lidskou tupostí někdy neuděláme nic. :(
Mně by tady moc chybělo tvé psaní, tvé toulky po Česku a i to ostatní.
Jestli jenom trošku můžeš, prosím, nepřestávej psát.

Bloss - posílám pusu :pussa:

Blossom,
prilis si to beres. :)

majkafa napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

majkafa napsal(a):

K zamyšlení mě přivedly dnešní Soukromé pasti.
Nevěra je jako díra v plotě...
Když už naše manželství postihla, jsem ráda, že jsme tu díru nelátali. Že měl můj BM sílu odejít.

no vidíš a já si myslím, že je fajn, když to lidi zvládnou a jedou dál (nejdou od sebe)

Jak to pozoruju, jak léta plynou, naprostá většina těchto zalátaných vztahů jde pak stejně do háje. Takže jsem opravdu ráda, že my nelátali. Já bych to určitě nezvládla a jelikož mě BM podváděl předtím, myslím, že by pokračoval i nadále. A v takovém vztahu žít nechci.

Však jenom na babi je názorně vidět spousta životních příběhů, když to "zvládli" a dříve nebo později to šlo stejně dopryč. A ještě není všem dnům konec.

Tak hezky, jako je mi poslední roky, mi už spoustu let v mém manželství nebylo. Jsem ráda za šanci k lepšímu životu, kterou mi tím můj BM dal.

jenže těch vztahů, kde se nemusí vůbec nic nikdy látat je minimum. pokud vůbec jsou. všude se za ty roky objeví něco. a jde jen o to, jestli to ti dva vybalancují, zvládnou.
nesouhlasím s tím, že látané vztahy jdou nutně do kytek. myslím, že je to hloupost.

bloss, souhlasím, že si to moc bereš.
ale byla bych ráda, kdybys zůstala, chyběla bys mi tu.

PPavlaa napsal(a):

jenže těch vztahů, kde se nemusí vůbec nic nikdy látat je minimum. pokud vůbec jsou. všude se za ty roky objeví něco. a jde jen o to, jestli to ti dva vybalancují, zvládnou.
nesouhlasím s tím, že látané vztahy jdou nutně do kytek. myslím, že je to hloupost.

Celou dobu mluvím o vztazích, kde byla nevěra.

prilis si to beres
To je ovšem jenom tvoje představa...

majkafa napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

jenže těch vztahů, kde se nemusí vůbec nic nikdy látat je minimum. pokud vůbec jsou. všude se za ty roky objeví něco. a jde jen o to, jestli to ti dva vybalancují, zvládnou.
nesouhlasím s tím, že látané vztahy jdou nutně do kytek. myslím, že je to hloupost.

Celou dobu mluvím o vztazích, kde byla nevěra.

ale to je jedno, jestli nevěra, nebo jiné věci.

helena napsal(a):

prilis si to beres
To je ovšem jenom tvoje představa...

Myslis? :lol:   Ty mas jinou predstavu? :dudlik:

Bloss,ve chvílích nesnesitelně zraňujících se dá použít ...Blahoslavení chudí duchem...nebo Ruiz,jedna ze 4 dohod...Nebrat si nic osobně............docela to funguje..držím ti palce ať se rozhodneš psát nebo nepsat

PPavlaa napsal(a):

ale to je jedno, jestli nevěra, nebo jiné věci.

Mně ne. Včerejší film byl o nevěře a mé manželství taky a já mluvila o tom, co inspirovalo k zamyšlení MĚ. :)

majkafa napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

ale to je jedno, jestli nevěra, nebo jiné věci.

Mně ne. Včerejší film byl o nevěře a mé manželství taky a já mluvila o tom, co inspirovalo k zamyšlení MĚ. :)

ale ty sama máš ženatého pána. tak proč na té věrnosti pořád tak lpíš.

PPavlaa napsal(a):

majkafa napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

ale to je jedno, jestli nevěra, nebo jiné věci.

Mně ne. Včerejší film byl o nevěře a mé manželství taky a já mluvila o tom, co inspirovalo k zamyšlení MĚ. :)

ale ty sama máš ženatého pána. tak proč na té věrnosti pořád tak lpíš.

Už nelpím. Psala jsem o tom, že bych nechtěla žít v manželství, kde by mě manžel trvale podváděl.
Jsem se ženatým pánem, ale to není nic spojeného s MOU věrností. Nebo jako že jsem ve vztahu, kde je mi on nevěrný? :) Já vím, jaký mám vztah a proč v tomto případě. A taky vím, že je možné, že se miluje se mnou i se svou paní. A taky vím, proč jsem i přesto s ním.

To je zase joke. :lol:

mě z toho majko vychází pořád ty + 2, ať je to tak, nebo tak.

PPavlaa napsal(a):

mě z toho majko vychází pořád ty + 2, ať je to tak, nebo tak.

Vycházet ti to může. Ale já nejsem nevěrná svému partnerovi, já s jiným mužem nemám intimní styk. Když jsem ho měla, necítila jsem se dobře, protože jsem toho muže nemilovala.
A co má on, to je jeho. :) Ale pravda, matematikou se schová leccos. Hlavně city. :)

Jo a s jeho ženou fakt intimní styk nemám, takže to opravdu nejsem já + 2. :lol: Nejsem bisexuálka. :)

ale to co píšeš se dá aplikovat i na tvoje manželství. tam to bylo taky jeho.

PPavlaa napsal(a):

ale to co píšeš se dá aplikovat i na tvoje manželství. tam to bylo taky jeho.

Však jo. Ale tam jsem byla za toho pána vdaná a teď nejsem. Teď je to má svobodná volba. :D Tehdy nebyla. Tenkrát volil on a ne já. :D
Ppavlo, už mi to neba. Překrucuj si to zepředu zezadu, já vím, jak to mám a proč. Tímto končím tuto debatu. :)

dobře. hlavní, že si tu umíš zdůvodnit.

Nepotřebuji si nic zdůvodňovat. :)
Jsem s ním proto, že chci. :)

PPavlaa napsal(a):

dobře. hlavní, že si tu umíš zdůvodnit.

Dela to a ani o tom nevi ,to je rachot vid?

majkafa napsal(a):

Nepotřebuji si nic zdůvodňovat. :)
Jsem s ním proto, že chci. :)

o tom nepochybuju.

Arcanum napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dobře. hlavní, že si tu umíš zdůvodnit.

Dela to a ani o tom nevi ,to je rachot vid?

:jojo:

PPavlaa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dobře. hlavní, že si tu umíš zdůvodnit.

Dela to a ani o tom nevi ,to je rachot vid?

:jojo:

no ženský,já bych řela, že je to jen a jen Majkafy svědomí jestli takto žít nebo ne. Naše to není, proč Vás to zaráží,že Majkafa takto žije v paralením světě? že její manžel jí podváděl? Na něm to viděla. že ted její milý Muž podvádí svou ženu? Ona tou ženou není, tak co jako :tesi:

Ppavlo, abych to uvedla na pravou míru. Odpovídala jsem na tvé příspěvky, nemusím zdůvodňovat sobě ani jiným, co dělám a proč. Já vím, co dělám a proč.

majkafa napsal(a):

Ppavlo, abych to uvedla na pravou míru. Odpovídala jsem na tvé příspěvky, nemusím zdůvodňovat sobě ani jiným, co dělám a proč. Já vím, co dělám a proč.

Majkafo - i kdyby si nevěděla co děláš, je to Tvé. Tvůj život, Tvá zodpovědnost, nikdo do toho nevidí Ano, máš pravdu, nemusíš to zdůvodňovat. :jojo:

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Dela to a ani o tom nevi ,to je rachot vid?

:jojo:

no ženský,já bych řela, že je to jen a jen Majkafy svědomí jestli takto žít nebo ne. Naše to není, proč Vás to zaráží,že Majkafa takto žije v paralením světě? že její manžel jí podváděl? Na něm to viděla. že ted její milý Muž podvádí svou ženu? Ona tou ženou není, tak co jako :tesi:

Me neco zarazi? :co:

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Dela to a ani o tom nevi ,to je rachot vid?

:jojo:

no ženský,já bych řela, že je to jen a jen Majkafy svědomí jestli takto žít nebo ne. Naše to není, proč Vás to zaráží,že Majkafa takto žije v paralením světě? že její manžel jí podváděl? Na něm to viděla. že ted její milý Muž podvádí svou ženu? Ona tou ženou není, tak co jako :tesi:

ty jsi její tisková mluvčí, nebo co ?
normálně se mezi sebou bavíme, co nás sem chodíš rovnat ? ona se umí vyjádřit sama a klidně i ostře, pokud se ji něco nelíbí.

duši, ta poslední věta to fakt boduješ :rolleyes:

Arcanum napsal(a):

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

:jojo:

no ženský,já bych řela, že je to jen a jen Majkafy svědomí jestli takto žít nebo ne. Naše to není, proč Vás to zaráží,že Majkafa takto žije v paralením světě? že její manžel jí podváděl? Na něm to viděla. že ted její milý Muž podvádí svou ženu? Ona tou ženou není, tak co jako :tesi:

Me neco zarazi? :co:

ne zaráží je špatný slovo, asi nechápeš,jak to myslím,neumím se vyjadřovat přesně. že Majkafa by nechtěla žít v manželství,kde jí chlap podvádí a ted žije s mužem,s kterým může být jen někdy a dělí se s ním s jeho ženou.

duši, ta poslední věta to fakt boduješ
Pavli,říká Ti něco slovo ironie?

majkafa napsal(a):

Ppavlo, abych to uvedla na pravou míru. Odpovídala jsem na tvé příspěvky, nemusím zdůvodňovat sobě ani jiným, co dělám a proč. Já vím, co dělám a proč.

to věřím.

A Pavli nikoho nerovnám na rozdíl od Tebe, Ty to někdy děláš, tak se Ti to asi zrcadlí. Ale nic ve zlým.
KRásný den přeju :pussa:

dusička napsal(a):

duši, ta poslední věta to fakt boduješ
Pavli,říká Ti něco slovo ironie?

jako ironie nevyzněla.

zkus si na tenhle tvůj postoj vzpomenout, až budeš nešťastná, že syna podvádí přítelka.

dusička napsal(a):

Arcanum napsal(a):

dusička napsal(a):

no ženský,já bych řela, že je to jen a jen Majkafy svědomí jestli takto žít nebo ne. Naše to není, proč Vás to zaráží,že Majkafa takto žije v paralením světě? že její manžel jí podváděl? Na něm to viděla. že ted její milý Muž podvádí svou ženu? Ona tou ženou není, tak co jako :tesi:

Me neco zarazi? :co:

ne zaráží je špatný slovo, asi nechápeš,jak to myslím,neumím se vyjadřovat přesně. že Majkafa by nechtěla žít v manželství,kde jí chlap podvádí a ted žije s mužem,s kterým může být jen někdy a dělí se s ním s jeho ženou.

Ale Dusi jak jsi prisla na to ze Ti nerozumim? ;)

Majkafa si nasla nemlich to same co mela tehda doma,tak nejak?

dusička napsal(a):

A Pavli nikoho nerovnám na rozdíl od Tebe, Ty to někdy děláš, tak se Ti to asi zrcadlí. Ale nic ve zlým.
KRásný den přeju :pussa:

vážně ? naklusala jsi sem jako její obranář :D a vykládala, co nás kde zaráží, nezaráží a jak to je :dumbom:

taky ti přeju hezký den :)

Ano, Majkafa si našla stejného chlapa, jako měla doma.
Totiž chlapa - proutníka. Který mu nestačí jedna ženská k milování, musí mít dvě.
U svého BM to neomlouvala, ale ted u svého milého to neřeší. Mně jen zůstává rozum stát a na rovinu píšu, možná,že to nemám zpracovaný, jak může chlapovi,který má dvě ženy říkat Muž s velkým M.
Ale zase říkám,je to její věc, nese si to ona, ne já.

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

A Pavli nikoho nerovnám na rozdíl od Tebe, Ty to někdy děláš, tak se Ti to asi zrcadlí. Ale nic ve zlým.
KRásný den přeju :pussa:

vážně ? naklusala jsi sem jako její obranář :D a vykládala, co nás kde zaráží, nezaráží a jak to je :dumbom:

taky ti přeju hezký den :)

Aha ,tak to jsme se blbě pochopili.
Každý se umí bránit sám, já nejsem od toho,abych někoho chránila a obhajovala.

Majkafa by nechtěla žít v manželství,kde jí chlap podvádí a ted žije s mužem,s kterým může být jen někdy a dělí se s ním s jeho ženou
"Co sám nerad, nečiň jinému, pravil kantor žáku kdesi, třepaje ho za pačesy." (Karel Havlíček Borovský)

je to její věc, ale to neznamená, že se tu o tom nemůžeme bavit, ne ? to už by se tu nemohlo mlet skoro o ničem.

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

A Pavli nikoho nerovnám na rozdíl od Tebe, Ty to někdy děláš, tak se Ti to asi zrcadlí. Ale nic ve zlým.
KRásný den přeju :pussa:

vážně ? naklusala jsi sem jako její obranář :D a vykládala, co nás kde zaráží, nezaráží a jak to je :dumbom:

taky ti přeju hezký den :)

Aha ,tak to jsme se blbě pochopili.
Každý se umí bránit sám, já nejsem od toho,abych někoho chránila a obhajovala.

asi nerozuměly :)

helena napsal(a):

Majkafa by nechtěla žít v manželství,kde jí chlap podvádí a ted žije s mužem,s kterým může být jen někdy a dělí se s ním s jeho ženou
"Co sám nerad, nečiň jinému, pravil kantor žáku kdesi, třepaje ho za pačesy." (Karel Havlíček Borovský) http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png

Helo :supr:

No to vis ze ze jo,souhlas-bavit se muzeme o cem si usmyslime. :D

PPavlaa napsal(a):

je to její věc, ale to neznamená, že se tu o tom nemůžeme bavit, ne ? to už by se tu nemohlo mlet skoro o ničem.

Ježiš,já někde psala,že se o tom nemůžeme bavit?
Já měla na mysli,že ona moc dobře ví,že to je špatně. Milovat muže,který patří k jiné ženě a že tím té ženě ubližuje. Ale Majkafa to neřeší. protože to není její. (je to její,ale nechce si to přiznat)
A já jsem chtěla napsat,že nejsem tu od toho, abych jí soudila,že něco dělá špatně. že je to jen ajen její věc a ponese si následky sama. Je to její život. Tím ji v ničem neomlouvám.
Už si mě Pavli pochopila?

napsala jsem to proto, že jsi psala "není to naše, proč vás to zaráží" atd - to byla tvá reakce na to, že jsme se tu o tom bavily. já to vnímala, že nás jdeš upozornit, že je nám po tom houby.
nikdo z nás tu přece netvrdí, že si za to neponese následky. leckdy nesou následky i jiní - manželka, děti a tak :)
už jsi mě duši pochopila :)

To víš PPavlo - když je člověk sečtělej a umí pracovat s informacema, pak je to brnkačka

Jo Pavli, pochopila jsem Tě, já se neumím dobře vyjadřovat,jak co myslím. :dumbom:

já už se musím smát, jak se tu dohadujeme o kravinách, jak to kdo myslel a nemyslel :)

dusička napsal(a):

Jo Pavli, pochopila jsem Tě, já se neumím dobře vyjadřovat,jak co myslím. :dumbom:

Mnoooo :lol:

Arcanum napsal(a):

dusička napsal(a):

Jo Pavli, pochopila jsem Tě, já se neumím dobře vyjadřovat,jak co myslím. :dumbom:

Mnoooo :lol:

Co to znamená mnooooo
Pavli - njn ale mně na tom záleží,abych Tě pochopila i Arcanum a prostě lidi,kteří tak nějak virtuálně jsou mně sympatický, a tak. Doufám,že jsem to napsala srozumitelně :lol:

dusička napsal(a):

Ježiš,já někde psala,že se o tom nemůžeme bavit?
Já měla na mysli,že ona moc dobře ví,že to je špatně. Milovat muže,který patří k jiné ženě a že tím té ženě ubližuje. Ale Majkafa to neřeší. protože to není její. (je to její,ale nechce si to přiznat)
A já jsem chtěla napsat,že nejsem tu od toho, abych jí soudila,že něco dělá špatně. že je to jen ajen její věc a ponese si následky sama. Je to její život. Tím ji v ničem neomlouvám.
Už si mě Pavli pochopila?

Já bych to upřesnila.
Milovat muže, který patří jiné ženě, špatně není. Protože já si neumím přikázat, koho a jestli mám milovat. Ty ano, dusičko? Láska nepřichází a neodchází na rozkaz. A tím, že ho miluji, jeho ženě nijak neubližuji. Když to vezmu všeobecně, zadaný muž, kterého miluji, o tom, že ho miluji, ani nemusí vědět.
Není v pořádku, že se s tím mužem stýkám. Toho jsem si vědoma s plnou zodpovědností za to, co dělám. To je mé rozhodnutí.

Jo a moje doopravdy není, že on podvádí svou ženu. Moje je POUZE to, že ji podvádí SE MNOU. :)

majkafa napsal(a):

dusička napsal(a):

Ježiš,já někde psala,že se o tom nemůžeme bavit?
Já měla na mysli,že ona moc dobře ví,že to je špatně. Milovat muže,který patří k jiné ženě a že tím té ženě ubližuje. Ale Majkafa to neřeší. protože to není její. (je to její,ale nechce si to přiznat)
A já jsem chtěla napsat,že nejsem tu od toho, abych jí soudila,že něco dělá špatně. že je to jen ajen její věc a ponese si následky sama. Je to její život. Tím ji v ničem neomlouvám.
Už si mě Pavli pochopila?

Já bych to upřesnila.
Milovat muže, který patří jiné ženě, špatně není. Protože já si neumím přikázat, koho a jestli mám milovat. Ty ano, dusičko? Láska nepřichází a neodchází na rozkaz. A tím, že ho miluji, jeho ženě nijak neubližuji. Když to vezmu všeobecně, zadaný muž, kterého miluji, o tom, že ho miluji, ani nemusí vědět.
Není v pořádku, že se s tím mužem stýkám. Toho jsem si vědoma s plnou zodpovědností za to, co dělám. To je mé rozhodnutí.

Ano, upřesnila si mě,vím,že se lásce poručit nedá
vždyt jsem psala,že píšu jak Tatar.

dusička napsal(a):

Arcanum napsal(a):

dusička napsal(a):

Jo Pavli, pochopila jsem Tě, já se neumím dobře vyjadřovat,jak co myslím. :dumbom:

Mnoooo :lol:

Co to znamená mnooooo
Pavli - njn ale mně na tom záleží,abych Tě pochopila i Arcanum a prostě lidi,kteří tak nějak virtuálně jsou mně sympatický, a tak. Doufám,že jsem to napsala srozumitelně :lol:

no, tak to jsme se teda pak sešly :D já se kolikrát taky neumím vyžvejknout, aby ostatní pochopili a vysvětlovat zpětně, na to mi chybí trpělivost :P:vissla:

A hodně mě baví helena, která nejenom že je se ženatým, ale i ona sama je vdaná a má tady řeči. :) To mě fakt rozesmívá.
Já na rozdíl od ní "aspoň" nejsem vdaná.
A heleno, když tady nebudeš komentovat mě, nebudu komentovat ani já tebe. Ale teď prostě chci, protože to mě opravdu baví, když zloděj křičí, chyťte zloděje. :D

majkafa napsal(a):

dusička napsal(a):

Ježiš,já někde psala,že se o tom nemůžeme bavit?
Já měla na mysli,že ona moc dobře ví,že to je špatně. Milovat muže,který patří k jiné ženě a že tím té ženě ubližuje. Ale Majkafa to neřeší. protože to není její. (je to její,ale nechce si to přiznat)
A já jsem chtěla napsat,že nejsem tu od toho, abych jí soudila,že něco dělá špatně. že je to jen ajen její věc a ponese si následky sama. Je to její život. Tím ji v ničem neomlouvám.
Už si mě Pavli pochopila?

Já bych to upřesnila.
Milovat muže, který patří jiné ženě, špatně není. Protože já si neumím přikázat, koho a jestli mám milovat. Ty ano, dusičko? Láska nepřichází a neodchází na rozkaz. A tím, že ho miluji, jeho ženě nijak neubližuji. Když to vezmu všeobecně, zadaný muž, kterého miluji, o tom, že ho miluji, ani nemusí vědět.
Není v pořádku, že se s tím mužem stýkám. Toho jsem si vědoma s plnou zodpovědností za to, co dělám. To je mé rozhodnutí.

Jo a moje doopravdy není, že on podvádí svou ženu. Moje je POUZE to, že ji podvádí SE MNOU. :)

Hele majko ty to máš fakt těžce nesrovnaný...kdybys totiž měla,tak to tady neustále nerozmazáváš a nepitváš do detailů,tohle je průhledný jako sklo..tebe to snad baví,že to holky probírají...zase bojuješ a zase ten kafemlejnek,vykašli se už na to a dělej,co umíš i se svým ženáčem...ostatní to taky můžou ignorovat...začíná to bejt,jak Morf..:co:

majkafa napsal(a):

A hodně mě baví helena, která nejenom že je se ženatým, ale i ona sama je vdaná a má tady řeči. :) To mě fakt rozesmívá.
Já na rozdíl od ní "aspoň" nejsem vdaná.
A heleno, když tady nebudeš komentovat mě, nebudu komentovat ani já tebe. Ale teď prostě chci, protože to mě opravdu baví, když zloděj křičí, chyťte zloděje. :D

Majkafo - proč máš potřebu se k němu přirovnávat, jestli je někdo horší nebo lepší?
Jo alespon nejsi vdaná.
Ale Helena tady nemluví o muži s velkým M.

majkafa napsal(a):

dusička napsal(a):

Ježiš,já někde psala,že se o tom nemůžeme bavit?
Já měla na mysli,že ona moc dobře ví,že to je špatně. Milovat muže,který patří k jiné ženě a že tím té ženě ubližuje. Ale Majkafa to neřeší. protože to není její. (je to její,ale nechce si to přiznat)
A já jsem chtěla napsat,že nejsem tu od toho, abych jí soudila,že něco dělá špatně. že je to jen ajen její věc a ponese si následky sama. Je to její život. Tím ji v ničem neomlouvám.
Už si mě Pavli pochopila?

Já bych to upřesnila.

Proc to upresnuje,  nevis? :D

Revlibo, máš s tím nějaký problém? Jestli ano, je tu např. ignor. :)

majkafa napsal(a):

A hodně mě baví helena, která nejenom že je se ženatým, ale i ona sama je vdaná a má tady řeči. :) To mě fakt rozesmívá.
Já na rozdíl od ní "aspoň" nejsem vdaná.
A heleno, když tady nebudeš komentovat mě, nebudu komentovat ani já tebe. Ale teď prostě chci, protože to mě opravdu baví, když zloděj křičí, chyťte zloděje. :D

a jaký je v tom rozdíl, není aspoň vdaná. když je jen na papíře :rolleyes:

já helenu vnímám jinak, než tebe. a tohle není tvůj první ženáč.

dusička napsal(a):

majkafa napsal(a):

A hodně mě baví helena, která nejenom že je se ženatým, ale i ona sama je vdaná a má tady řeči. :) To mě fakt rozesmívá.
Já na rozdíl od ní "aspoň" nejsem vdaná.
A heleno, když tady nebudeš komentovat mě, nebudu komentovat ani já tebe. Ale teď prostě chci, protože to mě opravdu baví, když zloděj křičí, chyťte zloděje. :D

Majkafo - proč máš potřebu se k němu přirovnávat, jestli je někdo horší nebo lepší?
Jo alespon nejsi vdaná.
Ale Helena tady nemluví o muži s velkým M.

Psala jsem, že je někdo horší nebo lepší? Nepřirovnávám se k němu, nerozumím, koho myslíš.

Arcanum napsal(a):

majkafa napsal(a):

dusička napsal(a):

Ježiš,já někde psala,že se o tom nemůžeme bavit?
Já měla na mysli,že ona moc dobře ví,že to je špatně. Milovat muže,který patří k jiné ženě a že tím té ženě ubližuje. Ale Majkafa to neřeší. protože to není její. (je to její,ale nechce si to přiznat)
A já jsem chtěla napsat,že nejsem tu od toho, abych jí soudila,že něco dělá špatně. že je to jen ajen její věc a ponese si následky sama. Je to její život. Tím ji v ničem neomlouvám.
Už si mě Pavli pochopila?

Já bych to upřesnila.

Proc to upresnuje,  nevis? :D

:lol:

PPavlaa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

majkafa napsal(a):

Já bych to upřesnila.

Proc to upresnuje,  nevis? :D

:lol:

Proto, že dusička napsala nesmysl, že milovat zadaného muže je špatně. ;) Hirondel si umí poručit, koho bude milovat a koho ne? To je "dobrá". Nebo to spíš není láska. :D

majkafa napsal(a):

Revlibo, máš s tím nějaký problém? Jestli ano, je tu např. ignor. :)

Bylo by mi líto dávat si tě do ignoru,tvé názory mě často osloví,ale nekonečný sebeklamný příběh Milého Muže je na stejné úrovni jako Morphova spolubydla....sorry,ale snad máš na víc,než se pýřit a obhajovat ne?Nebo to máš jako Viki...velké drama a balšój těátr...no to fakt nevim..
Mám tě ráda,proto to píšu,Morph mi za to nestojí..

Revlibo, dík.
Ale možná by bylo dobré podívat se, kdo to dnes vytáhl, viz příspěvek 667.
Ano, nemusela jsem reagovat. Reagovala jsem. Ale já jsem s tím nepřišla. ;)

majkafa napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

Arcanum napsal(a):

Proc to upresnuje,  nevis? :D

:lol:

Proto, že dusička napsala nesmysl, že milovat zadaného muže je špatně. ;) Hirondel si umí poručit, koho bude milovat a koho ne? To je "dobrá". Nebo to spíš není láska. :D

Co ma s takovouhle zivotni situaci ,do ktery jsi se Ty dostala, hirondel spolecneho?
Nic ,protoze neni majkafa. :lol:

Blossom napsal(a):

Omlouvám se za dlouhé vysvětlující psaní, původně jsem sem nechtěla už psát. Ale cítila jsem povinnost tedy napsat nenechat vás v pochybách a ve starosti, že se mnou něco třeba je...

Neomlouvej. Bylo to :supr: psaní - alespoň pro mě, protože jsem konečně měla dojem, že slyším skutečnýho člověka Bloss :pussa:

majkafa napsal(a):

Revlibo, dík.
Ale možná by bylo dobré podívat se, kdo to dnes vytáhl, viz příspěvek 667.
Ano, nemusela jsem reagovat. Reagovala jsem. Ale já jsem s tím nepřišla. ;)

chudáčku maléééj. ještě lopatičkou jsi mě zapomněla plácnout.

Revliba napsal(a):

majkafa napsal(a):

Revlibo, máš s tím nějaký problém? Jestli ano, je tu např. ignor. :)

Bylo by mi líto dávat si tě do ignoru,tvé názory mě často osloví,ale nekonečný sebeklamný příběh Milého Muže je na stejné úrovni jako Morphova spolubydla....sorry,ale snad máš na víc,než se pýřit a obhajovat ne?Nebo to máš jako Viki...velké drama a balšój těátr...no to fakt nevim..
Mám tě ráda,proto to píšu,Morph mi za to nestojí..