Ahoj holky, po delší úvaze jsem se rozhodla napsat sem svůj problém. Pročítala jsem všechny témata a líbí se mi jak si tu navzájem radíte.Člověk získá na svůj problém i trochu jiný pohled.
Mám přítele, jsme spolu už sedm let.Miluju ho a on mě. Výborně si rozumíme a vyhovujeme si ve spoustě věcí.Překonali jsme pár krizí, vše jsme ustáli a plánujeme společnou budoucnost,svatbu,děti. Mě je 33 a jemu 32. Problém je v tom, že jsme každý úplně jiný a úplně jinde. On je fotograf na volné noze, svým způsobem hodně bohém, umělec. Já jsem hodně konzervativní, dělám v reklamce , nosím halenky,lodičky. Jsme velice nesourodý pár. A mě hrozně trápí ten nepříjemný zájem okolí, tlak mojí rodiny, že nemám někoho "normálnějšího" a "obyčejnějšího" . Přítel má dredy, piercing v obličeji a obě ruce má potetované. Nosi velice extravagantní oblečení. Často se kvůli tomu hádáme. On mi vyčítá, že ho chci přeměnit k obrazu svému a že ho nemám ráda takového jaký je. Když jsme spolu začínali chodit,tolik mi to nevadilo a ani on nebyl tolik extrémní. Jenže člověk má v začátcích vztahu růžové brýle a na všechno kouká skrz clonu zamilovanosti. Nevím co s tím....

No, asi by si si mala ujasniť, či je pre teba dôležitejší on - so všetkým, čo k nemu patrí - alebo to, čo si o ňom myslí Tvoje okolie. (Ja mám vo veci jasno, také to "preboha, čo by ľudia povedali" som nikdy neriešila, ale toto si musí rohodnúť každý sám. :jojo: )

lejaby napsal(a):

Ahoj holky, po delší úvaze jsem se rozhodla napsat sem svůj problém. Pročítala jsem všechny témata a líbí se mi jak si tu navzájem radíte.Člověk získá na svůj problém i trochu jiný pohled.
Mám přítele, jsme spolu už sedm let.Miluju ho a on mě. Výborně si rozumíme a vyhovujeme si ve spoustě věcí.Překonali jsme pár krizí, vše jsme ustáli a plánujeme společnou budoucnost,svatbu,děti. Mě je 33 a jemu 32. Problém je v tom, že jsme každý úplně jiný a úplně jinde. On je fotograf na volné noze, svým způsobem hodně bohém, umělec. Já jsem hodně konzervativní, dělám v reklamce , nosím halenky,lodičky. Jsme velice nesourodý pár. A mě hrozně trápí ten nepříjemný zájem okolí, tlak mojí rodiny, že nemám někoho "normálnějšího" a "obyčejnějšího" . Přítel má dredy, piercing v obličeji a obě ruce má potetované. Nosi velice extravagantní oblečení. Často se kvůli tomu hádáme. On mi vyčítá, že ho chci přeměnit k obrazu svému a že ho nemám ráda takového jaký je. Když jsme spolu začínali chodit,tolik mi to nevadilo a ani on nebyl tolik extrémní. Jenže člověk má v začátcích vztahu růžové brýle a na všechno kouká skrz clonu zamilovanosti. Nevím co s tím....

Tak se změn ty ;) .

Tohle jsem zazivala ja za dob,kdyz jsem chodila se svym BM.Psal se rok 1987 ja blondynka v sukynce a v lodickach on dlouhe vlasy byl velice podoben Johnu Lenonovi.Take nesourody par.Kazdy se divil jak takove protiklady ne mohli dat dohromady.Jenomze me ty narazky lidi vadili a snazila jsem se ho predelat a podarilo se me to.On se nechal ostrihat zacal chodit ve svetru misto v odrbane dzisce.
Vzali jsme se a on si opet nechal dlouhe vlasy a opet chodil ve sve dzisce.Z toho usuzuju,ze cloveka nepredelas bud ho budes brat takovy jaky je nebo se s nim rozejdi.
Tenkrat pro toho meho ty dlouhe vlasy znamenali strasne moc,ale jelikoz me nechtel ztratit tak,ac nerad se nechal ostrihal,ale dobre se necitil v tom co jsem mu ja nalajnovala.

Opravdu ho miluješ, nebo máš "jen" problém s názorem svého okolí? Plánujete budoucnost, děti... Vadí Ti konfrontace halenek s jeho bohémstvím, za kterým se skrývá tolik uměleckých a jedinečných nápadů, které na něm miluješ, natolik, abys z něj chtěla někoho jiného?
A přemýšlela jsi nad tím, jak Tvou image vnímá on? Co začít upřímným rozhovorem, Tvými pocity... a třeba nějakém kompromisu?

Přeji hodně štěstí!

Selima napsal(a):

No, asi by si si mala ujasniť, či je pre teba dôležitejší on - so všetkým, čo k nemu patrí - alebo to, čo si o ňom myslí Tvoje okolie. (Ja mám vo veci jasno, také to "preboha, čo by ľudia povedali" som nikdy neriešila, ale toto si musí rohodnúť každý sám. :jojo: )

Chtěla jsem to nějak napsat podobně svými slovy,ale nenapsala bych to líp než Selima. ;) Také jsem tohle nikdy neřešila. Mně se musí líbit partner takový jaký je a co nato a jak se na něj dívá mé okolí mě nezajímalo. Co z toho,že budu mít vystajlovaného panáka,kterému ovšem budé chybět něco jiného. Jenže navíc mně se vždy líbili ti s dlouhými vlasy a s těmi džískami i klidně s nějakým tím tetováním. A líbí se mi to dodnes. Mým rodičům a mnohdy okolí se tohle nelíbilo. Kašlala jsem nato,připadalo mi to,tak trochu povrchní a připadají mi tyto názory dodnes.  Protože co to o samotném tom člověku vypovídá?? Navíc co je a není normální a obyčejné?? Nemělo by být pro Tvé rodiče důležitější jiné věci,třeba hlavně to,zda Ty  jsi sním šťastná a rozumíš a máte se rádi????? Neměnila bych partnera k obrazu svému,co se vizáže týče. Můj partner,už nyní manžel se změnil sám,ale to s věkem,dobou..  Vlasy opadaly,na oděvu ubral,spíš,už se obléká sportovně,občas ještě si pořídí nějaké to tričko toho stylu,co uznával. Já také. Teď z opačné stránky,měla bych ho nyní nutit si jít nastřelit dlouhé vlasy,protože je před tím měl a nyní nemá na hlavě skoro nic?? A hudbu stále posloucháme stejnou,na koncerty si zajdeme pořád. My se,ale  v tomhle shodujeme.  Právě proto,jsem chtěla někoho takového.   Ale nikdy bych  ho nechtěla  předělávat kvůli dojmu okolí. Na tohle kašlu. Takže jediná rada je asi,že buď ho budeš brát takového jaký je a  nebo...bůhví,jak to bude pokračovat. :vissla: A když,už nyní tohle řešíš..

lejaby - asi bych začala otázkami - máme sejný pohled na svět? Mám etejné názory na budoucnost, počet dětí, bydlení? Jsme k sobě tolerantní? Dokážeme se dohodnout?

A pak bych se ptala sama sebe - Vadí mi jak se můj přítel oblíká? Proč mi tak vadí kritika okolí na oblíkání mého partnera? No prostě bych našla tu věc , která mě štve, moc pečlivě bych hledala, jestli mě štve skutečně on, nebo něčí názor a proč. A když si položíš tu správnou otázku - proč mě to vlastně štve? Dostaneš i dost slušnou odpověd... Protože já bych.....

A pardon,ty to neřešíš ,už teď jak jsem mylně napsala. Ty to řešíš po 7 letech vztahu a to jsi asi,už dávno růžové brýle odložila. Tak to vidím  na problém nějaký komplexnější. :vissla: Píšeš,že ho miluješ,ale každý jste někde jinde. Vadí ti pohled okolí na něj,ale důležitější je přece,jak ho vidíš Ty. Tohle bys měla v sobě vyřešit,asi.. :vissla:

lejaby - já bych se tou vyjímečností kochala :rodna: Udělala bych z vaší nesourodosti přednost.
Negativní tlak okolí může být ovšem poměrně vyčerpávající a ten, kdo není pevný v kramflecích, se pak lehce otřese. Jde tedy o to, ujasnit si, jestli jeho vizáž je důležitější než jeho nitro. Vzhledem k tomu, že jsi s ním 7 let, tak asi není ;) Takže teď se jen dobrat toho, jak to skloubit.
Asi bych si s ním sedla a normálně bych mu to řekla. Že ho miluju a vážím si ho, ale tím, jak oba stárneme, se naše vlastnosti vyhorcují víc a víc. U něj jeho bohémství, u tebe konzervativnost. A jestli jsme schopní oba udělat kompromis...

Z vlastní zkušenosti - tetování nezmizí a dredů se jen tak někdo nevzdá ;)

Definitiv napsal(a):

lejaby - já bych se tou vyjímečností kochala :rodna: Udělala bych z vaší nesourodosti přednost.
Negativní tlak okolí může být ovšem poměrně vyčerpávající a ten, kdo není pevný v kramflecích, se pak lehce otřese. Jde tedy o to, ujasnit si, jestli jeho vizáž je důležitější než jeho nitro. Vzhledem k tomu, že jsi s ním 7 let, tak asi není ;) Takže teď se jen dobrat toho, jak to skloubit.
Asi bych si s ním sedla a normálně bych mu to řekla. Že ho miluju a vážím si ho, ale tím, jak oba stárneme, se naše vlastnosti vyhorcují víc a víc. U něj jeho bohémství, u tebe konzervativnost. A jestli jsme schopní oba udělat kompromis...

Z vlastní zkušenosti - tetování nezmizí a dredů se jen tak někdo nevzdá ;)

No hlavně,když nezmizí jeho láska k ní. A třeba taky spolehlivost a já nevím,co ještě. To musí nejlépe vědět sama. ;)

Já bych se spíš bála rozdílu soužití, třeba nebude chtít ani tak nábytek a bohémsky zařídí byt (kde nic tu nic), výchovu dětí nechá na Tobě, nenechá si moc omezovat svůj osobní čas (to znamená, že budeš na všechno sama). Ale to si mohla už vypozorovat, pokud si to myslíš, že by tak mohlo dopadnout, tak honem pryč ať má ježka nebo dredy.

Ahoj holky, udělaly jste mi radost všemi příspěvky a vším co tu píšete. Nutí mě to se nad celou věcí zamýšlet víc a podrobněji. Líbí se mi třeba jak píše Definitiv - udělat z naší rozdílnosti přednost a kochat se tím. Líbí se mi to. Jenže je k tomu potřeba hodně silná osobnost, odvaha a přesvědčení. A já to přesvědčení mnohdy nemám. Miluju ho a sama cítím, že měnit ho není správné. On je on a přesně - je vyjímečný a jedinečný a odlišuje se. Nepotřebuju ulízanýho panáka s kterým se budu nudit. Protože život s mým přítelem je veselý a pestrý. Ale jsou chvíle, kdy mě to hodně ničí a zmáhá. Je tolik situací, kdy se cítím nesvá. V obchodech, do některých restaurací se mi kvůli zvědavým pohledům ani nechce .... Před dvěma měsíci jsme měli firemní akci kam jsme měli vzít své partnery a já tam toho svého nevzala, ani jsem mu o tom doma neřekla. A to je asi zlomový bod, kdy jsem nad tím začala uvažovat. Styděla bych se za něj? Nebo co to je? Navíc - plánujeme tu svatbu a on odmítá jít v obleku, kravatě atd... Možná lpím na nepodstatných věcech a problém mám opravdu jen já sama se sebou. Před půl rokem jsem se tak trochu zapletla s jedním chlapem. Přesný opak mého přítele. Prostě frajer v obleku, vodil mě do drahých restaurací, cítila jsem se vedle něj jako princezna, ale NĚCO, něco moc důležitého tam chybělo. Byl fajn, ale vlastně jsem se s ním nudila. Trvalo to jen chvíli a já si to v sobě urovnala. Uvědomila jsem si co mám doma a co chci... a tudíž i teď vím, že sako mi život šťastnej neudělá.
Včera jsme měli s přítelem hezkej večer, tak jsem mu u vína znovu naznačila s čím mám v našem vztahu problém. On nechce polevit. Říká, že tohle je on a že on taky po mě nechce abych se měnila... takže prostě nevím z kterého konce ten kompromis vzít.

No lejaby mám z toho pocit,že kompromisy budeš dělat jen ty. Jeho odpověď bude vždy stejná : to jsem prostě já,neměň mě. No a ty se podřizuješ,takže chápu,že on tebe taky nechce "měnit". Trošku mi to smrdí sobeckostí....Partnerství je přece i o tom jak udělat tomu druhéhu radost a učinit ho šťastným.....

Ještě jeden pohled na věc: Doposud jste byli svobodní, na sobě nezávislí. A přesto ti jeho bohémství UŽ TEĎ začíná vadit. Ale jak půjde život asi dál? Jestli se vezmete a budete mít děti, je to velký posun od dosavadní oboustranné svobody k zodpovědnosti a určité nevyloučitelné závislosti: Ať chceme nebo nechceme,při malých dětech nastává určitá závislost ženy na muži - zejména finanční, když ona je na mateřské, ale i jinak.

Já bych se na to být tebou podívala z trochu jiného úhlu: Je tenhle zajímavý nevázaný bohém, zábavný a nekonvenční, podle tebe schopen zodpovědnosti, spolehlivosti, péče o rodinu, o malé dítě?
Podle mě není až tak podstatné, co má  NA hlavě, jako V hlavě. :jojo:

rejka napsal(a):

No lejaby mám z toho pocit,že kompromisy budeš dělat jen ty. Jeho odpověď bude vždy stejná : to jsem prostě já,neměň mě. No a ty se podřizuješ,takže chápu,že on tebe taky nechce "měnit". Trošku mi to smrdí sobeckostí....Partnerství je přece i o tom jak udělat tomu druhéhu radost a učinit ho šťastným.....

Je kompromis a kompromis.  Já jsem třeba tmavovláska,spíš mám delší vlasy a poslouchám rock a metal a nerada bych,aby partner najednou mě chtěl předělávat k obrazu svému a k obrazu okolí a vyžadoval by po mně,abych byla najednou třeba krátkovlasá blondýnka a poslouchala techno. :vissla: Tam bych si spíš kladla otázku,že přece věděl koho si našel a co,že mu to najednou tak vadí.. :vissla: Zda problém nebude i někde jinde.

Přesně tak, je kompromis a kompromis. Ale já nechci měnit jeho podstatu. Nechci po něm, aby měnil svůj vkus nebo aby poslouchal jinou hudbu. Nechci aby se prostě najednou změnil od hlavy až k patě. Pak by to logicky nebyl on. Spíš po něm chci, aby rozlišil kam může vyrazit takhle a kam se prostě musí umírnit. Sama nemám ráda předsudky, nemám ráda, když někdo někoho škatulkuje a zařazuje někam jen podle toho, že má třeba dredy. A právě proto mě trápí, že on má kvůli tomu tolik problémů. Protože bohužel společnost je taková, že nemá odlišnost ráda. Což je třeba znát na úřadech, když jde něco někam zařizovat - má to všude těžší. A nebude se to stále týkat jen jeho,ale jsme to MY, pár ... Jenže tohle on nějak nechce pochopit. Chce bojovat proti tý společnosti a těm předsudků. Jenže to je boj s větrnými mlýny.
Ano, to je druhá stránka věci .. je mnohem důležitější co je V hlavě a ne tolik to, že NA ní jsou dredy :-) Nicméně jak jsem psala - je to bohém, pracuje sám na sebe, čili zakázky občas jsou občas ne ... Má prostě jiný životní styl než já. Já mám své od .... do .... ,zaměstnavatele, režim. On ne a od toho se odvíjí spousta našich odlišností.
Jenže ... ve všem ostatním si tolik rozumíme. S nikým mi není tak hezky jako s ním. Dokáže mě pochopit, podržet. Umí mě krásně rozmazlovat. Dokážeme si hodiny povídat...Proto mě mrzí, že musíme řešit tohle. Přijde mi to zbytečný..:-(

lejaby napsal(a):

Jenže ... ve všem ostatním si tolik rozumíme. S nikým mi není tak hezky jako s ním. Dokáže mě pochopit, podržet. Umí mě krásně rozmazlovat. Dokážeme si hodiny povídat...Proto mě mrzí, že musíme řešit tohle. Přijde mi to zbytečný..:-(

Lejaby, prečítaj si čo píšeš. Je to tak krásne, čo tu hovoríš. A vlastne si si aj sama odpovedala - přijde mi to tak zbytečný řešit tohle :jojo:

Souhlasím s kompromisem a kompromisem.
Teď úplně odhlédnu od toho, jestli bude partner schopen rodinu uživit, vychovávat děti, atd. co se tu mihlo.
Zatím jsem si o něm udělala obrázek, že si rád stojí za svým, i přes protesty okolí (veřejnosti), že trvá na svých zásadách, že se nechce podřizovat. Dle mě vypadá na silnou osobnost. Většinou ve vztahu musí být jeden o něco (třebas nepatrně) silnější.
Zatímco tebe vidím tak, že jsi nerada středem pozornosti (možná bych měla říct negativní pozornosti), radši splyneš s davem a necháš boj jiným.
Neber prosím, moje slova špatně, klidně mě opravy, upřesni a tak. Já si jen třídím myšlenky.

Po jeho boku ti s největší pravěpodobností nezbyde nic jiného, než se do boje zapojit. Nepřímo, ale přesto budeš vtažena do jeho boje proti konzervativní společnosti. Co je velkým plusem je to, že dnešní společnost toho už spoustu snese. I na úřady už nastupuje naše generace, která bere dredy stejně jako culík nebo drdol ;) A bude jen líp ;)
Chápu ale, že někoho takovýho představit babičce a pratetě Božence, je problém. Sama jsem ho měla ;) U mě se ovšem ukázalo, že rodina, nezaslepena láskou, vidí víc než já :lol: Tenhle bohém pro mě nebyl. Ale to neznamená, že ten tvůj není pro tebe ten pravý ;)
Skoro z toho mám pocit, že je, že si to jen v hlavě potřebuješ setřepat :)

Jen mě ještě napadlo k tý vaší konverzaci - pokud se hned bránil, že se měnit nebude, že to je on atd.... nedošlo k tomu, že jsi ho nechtíc zanala do kouta? Nebo už prostě jakoukoliv poznámku o svém vzhledu může brát jako útok na svojí osobnost. Bylo by fajn, říct mu, že to tak nemyslíš. Že ho máš ráda i a jeho vyjímečným vzhledem.
A pak bych možná zmínila tu pracovní událost (teda neřekla bych, že se děle, mluvila bych o budoucnu) - že se prostě může stát, že budete mít ples (raut, benefici), kde je společenské oblečení vyžadováno. A když se tedy nechce podřizovat, jestli mu nevadí, že půjdu mě bude doprovázet někdo jiný? Třeba brácha ;)

Lejaby, vždycky máš na výběr z více možností. A vždycky můžeš nechat věci vyvrbit nebo do nich zasahovat. Ovšem něco jiného je s někým takovým jen chodit a něco jiného s ním natrvalo žít a pořídit si s ním děti a společné bydlení. On si na svém vzhledu patrně zakládá natolik, že už jenom z principu nechce ustoupit. Ty máš ale hlavně problém s tím, že Tě do toho tlačí okolí postavit se k věci rozhodněji. Neměla bys za něj přebírat odpovědnost. Ať to tedy má všude těžší, když vypadá jinak. S tím on prostě musí počítat a Ty mu to neusnadňuj. A pokud na Tebe tlačí příbuzní - klidně jim řekni...to není můj problém, ale váš. Vy si s ním o tom popovídejte.Já to s ním rozebírat nebudu. A tečka. Něco trochu jiného je vzít či nevzít ho s sebou někam na akci. Víš, já bych ho zrovna vzala. Ať si užije trochu pozornosti, když vedle Tebe vypadá jako ...promiň...exot. Proč ho šetříš? Ty vypadáš normálně. Ty jsi tam sama za sebe. Ty jsi sama sobě odpovědná za to, jak se chováš a jak vypadáš a čeho chceš dosáhnout. On má zase možnost volby být za bohéma a mít volno, když ostatní makají. Láska je jedna věc, životní priority a jistoty druhá. Když na to má, ať si hraje na něco jiného, ať tím i třeba je. Je jeho problém, zda jeden měsíc vydělá hodně a druhý se uskrovní. Jakmile budete platit oba nájem a budeš na mateřské, pak to bude o něčem jiném. Taky bys mohla donekonečna počíttat, zda vyjdeš, když děcku koupíš dvoje pleny, protože jsou v akci a jestli Ti taky zároveň zbyde i na Sunar. Pak se z frajeřiny stane tvrdá realita. Proti společnosti a předsudkům bojují nezralí nedospělí jedinci. Efekt může být stejný, jako když si Tvůj přítel stoupne na kopec a bude zkoušet, zda se po větru dovolá na protější horu. Může si vyřvat hlasivky - a bez ohledu na to, zda se mu to povede či ne...to nikoho nemusí zajímat. Maximálně si někdo poklepe na čelo a řekne si...co tam ten blázen dělá a o co se snaží...to nemá na práci něco smysluplnějšího? Taky nemám ráda předsudky. Ale existují hranice. Únosné hranice. Ten druhý může být jiný do jisté míry. Kterou já přijmu. Ráda bych citovala Tvoji větu...TRÁPÍ MĚ, ŽE MÁ KVŮLI TOMU TOLIK PROBLÉMŮ. To je věta pro Tebe klíčová. Tebe to rozhodně trápit nemusí. Jen ho nech, ať si to s prominutím vyžere. Je to jeho dílo, jak vypadá. Tak si za to musí nést odpovědnost. Něco jiného je vzít si na sebe extravagantní šaty, když mám na to postavu a když je k tomu příležitost. Třeba večírek ve stylu konec třetího tisiciletí. Ovšem když si vezmu do Smetanovy síně, kam mě dotáhnou proti mé vůli rodiče,  umolousané šaty  po babičce a nechám si rozcuchané vlasy, abych se odlišila a naštvala je, pak nutně musím být za blbku a snášet pohledy a poznámky ostatních. Protože pak ten exot jsem a nesu za to pěkně sama odpovědnost. Nebo když mám špeky a vezmu si bokovky a tílko, zasloužím, aby okolí natvrdo řeklo, teda ta vypadá, ta má ránu. A když si myslím, že mi to sluší, jsem nekritická, ale je to jen má věc. Tak nějak se té Tvojí rodině nedivím. Ale je to Tvá věc, žít s ním budeš Ty. Ovšem nebereš-li jej záměrně tam, kam je s Tebou zván...máš problém i Ty. Vážně začni u toho, že za něj nebudeš přebírat žádnou odpovědnost a nebudeš ho nikam směrovat. Taky máš plné právo říct - je mi s Tebou báječně jako s nikým, ale promiň, na životní dráhu s Tebou se necítím.

Kalupinko - tak to bych si teda dovolila nesouhlasit :co: Jednak s větou:
Proti společnosti a předsudkům bojují nezralí nedospělí jedinci - což podle mě není pravda

A pak s tvrzení, že si všechno ten extravagantní vyžírá sám. Kdepak, ono to jaksi hází stín i na ty, co jej doprovází. Když si vezmu tvůj příklad se Smetanovou síní, dotažením a šaty po babičce: kdyby se tam takhle vyfikla tvoje dcera, bylo by ti to fuk? Ani na vteřinu by tě nenapadlo, že ti dělá ostudu, ani mna vteřinu by ses nad tím nezamyslela? To se mi nechce věřit...

kalupinka napsal(a):

Lejaby, vždycky máš na výběr z více možností. A vždycky můžeš nechat věci vyvrbit nebo do nich zasahovat. Ovšem něco jiného je s někým takovým jen chodit a něco jiného s ním natrvalo žít a pořídit si s ním děti a společné bydlení. On si na svém vzhledu patrně zakládá natolik, že už jenom z principu nechce ustoupit. Ty máš ale hlavně problém s tím, že Tě do toho tlačí okolí postavit se k věci rozhodněji. Neměla bys za něj přebírat odpovědnost. Ať to tedy má všude těžší, když vypadá jinak. S tím on prostě musí počítat a Ty mu to neusnadňuj. A pokud na Tebe tlačí příbuzní - klidně jim řekni...to není můj problém, ale váš. Vy si s ním o tom popovídejte.Já to s ním rozebírat nebudu. A tečka. Něco trochu jiného je vzít či nevzít ho s sebou někam na akci. Víš, já bych ho zrovna vzala. Ať si užije trochu pozornosti, když vedle Tebe vypadá jako ...promiň...exot. Proč ho šetříš? Ty vypadáš normálně. Ty jsi tam sama za sebe. Ty jsi sama sobě odpovědná za to, jak se chováš a jak vypadáš a čeho chceš dosáhnout. On má zase možnost volby být za bohéma a mít volno, když ostatní makají. Láska je jedna věc, životní priority a jistoty druhá. Když na to má, ať si hraje na něco jiného, ať tím i třeba je. Je jeho problém, zda jeden měsíc vydělá hodně a druhý se uskrovní. Jakmile budete platit oba nájem a budeš na mateřské, pak to bude o něčem jiném. Taky bys mohla donekonečna počíttat, zda vyjdeš, když děcku koupíš dvoje pleny, protože jsou v akci a jestli Ti taky zároveň zbyde i na Sunar. Pak se z frajeřiny stane tvrdá realita. Proti společnosti a předsudkům bojují nezralí nedospělí jedinci. Efekt může být stejný, jako když si Tvůj přítel stoupne na kopec a bude zkoušet, zda se po větru dovolá na protější horu. Může si vyřvat hlasivky - a bez ohledu na to, zda se mu to povede či ne...to nikoho nemusí zajímat. Maximálně si někdo poklepe na čelo a řekne si...co tam ten blázen dělá a o co se snaží...to nemá na práci něco smysluplnějšího? Taky nemám ráda předsudky. Ale existují hranice. Únosné hranice. Ten druhý může být jiný do jisté míry. Kterou já přijmu. Ráda bych citovala Tvoji větu...TRÁPÍ MĚ, ŽE MÁ KVŮLI TOMU TOLIK PROBLÉMŮ. To je věta pro Tebe klíčová. Tebe to rozhodně trápit nemusí. Jen ho nech, ať si to s prominutím vyžere. Je to jeho dílo, jak vypadá. Tak si za to musí nést odpovědnost. Něco jiného je vzít si na sebe extravagantní šaty, když mám na to postavu a když je k tomu příležitost. Třeba večírek ve stylu konec třetího tisiciletí. Ovšem když si vezmu do Smetanovy síně, kam mě dotáhnou proti mé vůli rodiče,  umolousané šaty  po babičce a nechám si rozcuchané vlasy, abych se odlišila a naštvala je, pak nutně musím být za blbku a snášet pohledy a poznámky ostatních. Protože pak ten exot jsem a nesu za to pěkně sama odpovědnost. Nebo když mám špeky a vezmu si bokovky a tílko, zasloužím, aby okolí natvrdo řeklo, teda ta vypadá, ta má ránu. A když si myslím, že mi to sluší, jsem nekritická, ale je to jen má věc. Tak nějak se té Tvojí rodině nedivím. Ale je to Tvá věc, žít s ním budeš Ty. Ovšem nebereš-li jej záměrně tam, kam je s Tebou zván...máš problém i Ty. Vážně začni u toho, že za něj nebudeš přebírat žádnou odpovědnost a nebudeš ho nikam směrovat. Taky máš plné právo říct - je mi s Tebou báječně jako s nikým, ale promiň, na životní dráhu s Tebou se necítím.

Po 7 letech snad poznala jaké on má priority a jaká je jistota,snad by sním,už jinak dávno nebyla.
Třeba vydělá tolik,že to pokryje celý 2 měsíc,to,už zacházíme do detailů. Já vydělávám tolik,že bych z toho rozhodně nevyžila ani měsíc a chodím do běžné práce. A jinak myslím,že i ti bohémové-umělci jsou tady potřeba. (Mimochodem já znám jednoho kameramana a to je pankáč a je snad něco podřadného nebo nenormálního? Co je a není normální?? Kdo  určuje tu hranici?
Nemyslím si,že proti společnosti a předsudkům bojují vždy nevyzrálí jedinci.
Nemělo by se okolí na člověka dívat spíš podle toho co má uvnitř? Čím si to ta holka s bokovkama zaslouží? Není to čistě její věc a pokud se ona takto cítí v pohodě,tak ať. A jsme u toho okolí,nemělo by spíš  se kriticky dívat na takové co,když vidí,že nějaká babička někde upadne,tak jdou nevšímavě okolo a nepomůžou ji? Příkladu ještě jiných by se našlo spousta.
Já se teda její rodině divím,protože důležité je,aby hlavně  ona sním byla štastná,byť s dredy a tetováním.
Co si má ten s prominutím,jak psala kalupinka- exot vyžrat? To,že je svůj? Ublížil někomu,zavraždil někoho či co?
A nemyslím si,že on chce,aby za něj někdo nesl zodpovědnost právě se mi zdá,že naopak.:rock:
Kalupinko,píšeš,že také nemáš ráda předsudky,ale z tvých napsaných slov to tak nevypadá,promiň.

kalupinka napsal(a):

Lejaby, vždycky máš na výběr z více možností. A vždycky můžeš nechat věci vyvrbit nebo do nich zasahovat. Ovšem něco jiného je s někým takovým jen chodit a něco jiného s ním natrvalo žít a pořídit si s ním děti a společné bydlení. On si na svém vzhledu patrně zakládá natolik, že už jenom z principu nechce ustoupit. Ty máš ale hlavně problém s tím, že Tě do toho tlačí okolí postavit se k věci rozhodněji. Neměla bys za něj přebírat odpovědnost. Ať to tedy má všude těžší, když vypadá jinak. S tím on prostě musí počítat a Ty mu to neusnadňuj. A pokud na Tebe tlačí příbuzní - klidně jim řekni...to není můj problém, ale váš. Vy si s ním o tom popovídejte.Já to s ním rozebírat nebudu. A tečka. Něco trochu jiného je vzít či nevzít ho s sebou někam na akci. Víš, já bych ho zrovna vzala. Ať si užije trochu pozornosti, když vedle Tebe vypadá jako ...promiň...exot. Proč ho šetříš? Ty vypadáš normálně. Ty jsi tam sama za sebe. Ty jsi sama sobě odpovědná za to, jak se chováš a jak vypadáš a čeho chceš dosáhnout. On má zase možnost volby být za bohéma a mít volno, když ostatní makají. Láska je jedna věc, životní priority a jistoty druhá. Když na to má, ať si hraje na něco jiného, ať tím i třeba je. Je jeho problém, zda jeden měsíc vydělá hodně a druhý se uskrovní. Jakmile budete platit oba nájem a budeš na mateřské, pak to bude o něčem jiném. Taky bys mohla donekonečna počíttat, zda vyjdeš, když děcku koupíš dvoje pleny, protože jsou v akci a jestli Ti taky zároveň zbyde i na Sunar. Pak se z frajeřiny stane tvrdá realita. Proti společnosti a předsudkům bojují nezralí nedospělí jedinci. Efekt může být stejný, jako když si Tvůj přítel stoupne na kopec a bude zkoušet, zda se po větru dovolá na protější horu. Může si vyřvat hlasivky - a bez ohledu na to, zda se mu to povede či ne...to nikoho nemusí zajímat. Maximálně si někdo poklepe na čelo a řekne si...co tam ten blázen dělá a o co se snaží...to nemá na práci něco smysluplnějšího? Taky nemám ráda předsudky. Ale existují hranice. Únosné hranice. Ten druhý může být jiný do jisté míry. Kterou já přijmu. Ráda bych citovala Tvoji větu...TRÁPÍ MĚ, ŽE MÁ KVŮLI TOMU TOLIK PROBLÉMŮ. To je věta pro Tebe klíčová. Tebe to rozhodně trápit nemusí. Jen ho nech, ať si to s prominutím vyžere. Je to jeho dílo, jak vypadá. Tak si za to musí nést odpovědnost. Něco jiného je vzít si na sebe extravagantní šaty, když mám na to postavu a když je k tomu příležitost. Třeba večírek ve stylu konec třetího tisiciletí. Ovšem když si vezmu do Smetanovy síně, kam mě dotáhnou proti mé vůli rodiče,  umolousané šaty  po babičce a nechám si rozcuchané vlasy, abych se odlišila a naštvala je, pak nutně musím být za blbku a snášet pohledy a poznámky ostatních. Protože pak ten exot jsem a nesu za to pěkně sama odpovědnost. Nebo když mám špeky a vezmu si bokovky a tílko, zasloužím, aby okolí natvrdo řeklo, teda ta vypadá, ta má ránu. A když si myslím, že mi to sluší, jsem nekritická, ale je to jen má věc. Tak nějak se té Tvojí rodině nedivím. Ale je to Tvá věc, žít s ním budeš Ty. Ovšem nebereš-li jej záměrně tam, kam je s Tebou zván...máš problém i Ty. Vážně začni u toho, že za něj nebudeš přebírat žádnou odpovědnost a nebudeš ho nikam směrovat. Taky máš plné právo říct - je mi s Tebou báječně jako s nikým, ale promiň, na životní dráhu s Tebou se necítím.

Jo a ještě já si nemyslím,že ON to vnímá nebo má stím problém. To spíš Ty lejaby a to okolí. A to není jeho problém,ale Váš bych spíš řekla. ;)

lejaby napsal(a):

Přesně tak, je kompromis a kompromis. Ale já nechci měnit jeho podstatu. Nechci po něm, aby měnil svůj vkus nebo aby poslouchal jinou hudbu. Nechci aby se prostě najednou změnil od hlavy až k patě. Pak by to logicky nebyl on. Spíš po něm chci, aby rozlišil kam může vyrazit takhle a kam se prostě musí umírnit. Sama nemám ráda předsudky, nemám ráda, když někdo někoho škatulkuje a zařazuje někam jen podle toho, že má třeba dredy. A právě proto mě trápí, že on má kvůli tomu tolik problémů. Protože bohužel společnost je taková, že nemá odlišnost ráda. Což je třeba znát na úřadech, když jde něco někam zařizovat - má to všude těžší. A nebude se to stále týkat jen jeho,ale jsme to MY, pár ... Jenže tohle on nějak nechce pochopit. Chce bojovat proti tý společnosti a těm předsudků. Jenže to je boj s větrnými mlýny.
Ano, to je druhá stránka věci .. je mnohem důležitější co je V hlavě a ne tolik to, že NA ní jsou dredy :-) Nicméně jak jsem psala - je to bohém, pracuje sám na sebe, čili zakázky občas jsou občas ne ... Má prostě jiný životní styl než já. Já mám své od .... do .... ,zaměstnavatele, režim. On ne a od toho se odvíjí spousta našich odlišností.
Jenže ... ve všem ostatním si tolik rozumíme. S nikým mi není tak hezky jako s ním. Dokáže mě pochopit, podržet. Umí mě krásně rozmazlovat. Dokážeme si hodiny povídat...Proto mě mrzí, že musíme řešit tohle. Přijde mi to zbytečný..:-(

Lehce nasměrovat můžeš,ale především musí chtít on sám!

Ale jo, ať se lidi koukaj na to, jaký kdo je. Jenomže při tom běžném společenském kontaktu na to nedojde. tak se koukne, jak kdo vypadá a nemá se čas na to, jaký kdo je uvnitř. Nebo snad to zajímá prodavačku v marketu a paní za přepážkou, jaká jsem? No my tu nemluvíme o padajících babičkách. Mimochodem, ležet by ji nechal i solida, který je nejblíž, když má například plotýnky v mizerném stavu. Ohne se k babičce a zůstanou ležet oba...My se tu bavíme o tom...TRÁPÍ MĚ JEHO IMAGE. Tak to napsala zakladatelka vlákna. Mě to netrápí. Mně je jedno, jak její přítel vypadá. Za sebe můžu říct, že jsou mi dredy odpudivé a tetování se mi nelíbí. Taky si nikoho takového nehledám a pokud člověka takto vymustrovaného potkám, řeknu si, já bych tak vypadat nechtěla. Ale někomu se to líbit může, tak nic proti tomu. Ona bude mít problém, já ne. A ona už ho má - viz název vlákna. Protesty proti společnosti vycházející od jednotlivce - k čemu to komu je. Pro koho to je dobré, komu to prospěje. A jak to asi může dopadnout. Ona ho vezme na raut, kde všichni víceméně budou ve svátečním. Pochybuju, že on si vezme kvádro. Vrátěj se domů, pohádaj se. Ona mu vyčte, že se kvůli ní slušněji neoblékl, on jí, že ho cpe někam, kde se necítí být svůj. Co se týče mého postoje k předsudkům, těch je tolik druhů, že rozebírat to tady je na nové vlákno.  Kdyby se má dcera oblékla jako strašidlo někam, kam jsem ji proti její vůli dotáhla, jen si řeknu - dobře mi tak. Protože kdybych ji nechala jít s holkama na disko tak jak původně chtěla, tak by to bylo lepší pro nás obě. Ovšem u nás se to nemůže stát - já druhé nikam necpu. Ať se každý rozhodne sám za sebe, kam chce jít a jak tam chce vypadat. Přeju Lejaby, že si s někým rozumí. Ovšem s tímhle se bude potýkat pořád dokola. Jí není jedno jak on vypadá a okolí na ní taky tlačí. No a proč bych nemohla říct, že někdo, kdo se hodně liší od většiny, je exot. U mě je....

Lejaby, přenes se do budoucnosti asi sedm let dopředu a právě vedeš svého prvňáčka do školy. Na druhé straně vede dítě počmáraný tatínek. Půjde s vámi?? Nepůjde, raději zůstane doma. Potřebuješ něco vyřídit na úřadu za rodinu...raději to vyřídíš sama. Teď cítíš, že jste středem pozornosti v tom negativním smyslu. Přesně si popsala svůj problém, přítele si nevzala na večírek, neustála si to.Ty, tobě to prvotně vadilo. Co potom dítě, když  se jeho táta bude tak odlišovat od ostatních tatínků ve školce,škole?  Nepostavíš ho nedobrovolně do toho samého problému? Představ si,že třeba ve škole provede nějakou rošťárnu a tatínek to půjde  ,,žehlit" do školy....hned budou oba ve stejné škatulce. :| A pořád nemůžeš být s děckem a hasit požár, vlastně by to bylo celé špatně.  Víš, nám co je trošku více , víme, že v partnerovi musíme vidět hlavně dobrého tátu. Jenže ve dvaceti tak nepřemýšlíš, ale ve třiceti je už možnost..tak to nepromarni!

počmáraný tatínek? Exot? :lol:
Já spadnu, to je ale vyvedený ráno :D
Tak u nás dítě teda do školky nepovede nikdo, páč maminka je ale šíleně počmáraná :lol: :lol: Možná bych si měla vzít oblečení, co mi zahaluje radši i vlasy, abych nepobuřovala :lol:

Sorry, ale to už fakt zacházíte do extrému :co: Jak tetování, tak dredy jsou dneska naprosto běžnou věcí. Neřeknu kdyby Lejaby chodila s Fancem, ten dokáže vzbudit rozzruch, ale ten jejím přítelem nejspíš nebude. Generace, rpo kterou tetování znamená, že si člověk několik let poseděl v chládku, už je lehce za zenitem.
Vůbec bych se toho nebála. Sama znám děti mých kamarádů, jejichž rodiče jsou tetovaní, nosí dready, mají piercing a děti? Jsou děti jako všechny ostatní. V pubertě se za rodiče budou stydět úplně stejně, i kdyby měli tu nejhedvábnější kravatu :lol:

Opäť mám pocit, Lejaby, že si a budeš ešte párkrát postavená pred dilemu: Priateľ - so všetkým, čo k nemu patrí - alebo verejná mienka? A upozorňujem, že tvoja vlastná hlava môže byť niekedy prísnejšia ako v reále okolie... Trebárs na tej vašej akcii by to nakoniec nejako celkom dobre dopadlo, ale ty si sa prevetnívne ani nepokúsila. Tebe sa páči vnútro tvojho drahého, ale zovňajšok by si rada prerobila... lenže ono to spolu súvisí. Keď ošklbeš orla a pristirhneš mu krídla na primeranú mieru, ostane z neho len ošklbaný kohút. Polož si úprimne otázku, či chceš orla (aj keď sa niekam nezmestí a môže sa zdať príliš divoký) alebo ošklbaného kohúta. A keď si odpovieš, budeš poznať odpoveď na svoju otázku. Trochu sa tvoj drahý zmeniť môže -  a určite sa aj zmení, dredy zničia vlasy tak, že az chvíľu môžeš mať skinheada - ale nejaké zásadné zmeny by som nečakala. A ak s ním chceš byť trvale a zakladať rodinu, asi by som skôr riešila otázku pravidleného zárobku ako dredov a tetovania. ;)

V mém okolí znám dvojici, kde on je takovýten lesní týpek s dredy. Jsou spolu teprve půl roku (jako manželé), a zatím se zdá, nemají žádný problém.
Chci tím říct - pokud má chlap dredy, piercing apod., ale dovede se chovat jako zodpovědný člověk ( tedy - je extravagantním bohémem jen vzhledem ) tak bych to viděla jen jako drobný problém.

Ale autorka vlákna tu naznačuje, že on je bohém i chováním, a tam bych byla ostražitá. Ono - bohémové jsou velmi zábavní a zajímaví společníci, ale většinou jen do momentu, než po nich chcete něco tak přízemního, jako třeba vyzvednout dítě ze školky včas apod. :(

A taky další věc: Tobě samotné se on s dredy, piercingem a tetováním líbí? Líbí se ti ty jeho dredy opravdu a nebo je bereš jen jako nutné zlo, co k němu prostě patří?
Ptám se proto, že třeba mě se dredy strašně nelíbí, vlastně se jich hodně štítím, většina dredařů, co znám, jsou totiž dost špinavé a umolousané týpky.
A představa, že třeba při intimním životě mě budou po mé tváři šimrat jeho dredy, a bude mě do kůže bolestivě rýt jeho piercing, tak taková představa je mě osobně po*ná.
Čímž nebeu nikomu, jestli jemu se tohle zrovna líbí...jen říkám, že mě ne, mě by to přímo odpuzovalo.

Bloss - záměrně jsem tohle vynechávala. Přeci jen, otázka zněla na image, ne na vlastnosti... To jestli je zodpovědný člověk, který plní co slíbí, to už je věc jiná.

Jo, tetování na rukách, ale vzhledem, že o tom píše, počítám, že je má modré jako borůvky. Je fajn, že se po ránu tak odbouráš. :D

To, co ti zpočátku nevadilo, je nyní důvodem k hádkám. Tak přemýšlej, jestli ti to vadí opravdu hodně, že to už přerůstá únosnou míru. Problémy se budou jenom kupit a kdybych ve vzteku rozohněné saně viděla někoho, kdy mě svým vzhledem ještě k tomu zvedá více ze židle, asi bych ho umlátila.

Vladena napsal(a):

Lejaby, přenes se do budoucnosti asi sedm let dopředu a právě vedeš svého prvňáčka do školy. Na druhé straně vede dítě počmáraný tatínek. Půjde s vámi?? Nepůjde, raději zůstane doma. Potřebuješ něco vyřídit na úřadu za rodinu...raději to vyřídíš sama. Teď cítíš, že jste středem pozornosti v tom negativním smyslu. Přesně si popsala svůj problém, přítele si nevzala na večírek, neustála si to.Ty, tobě to prvotně vadilo. Co potom dítě, když  se jeho táta bude tak odlišovat od ostatních tatínků ve školce,škole?  Nepostavíš ho nedobrovolně do toho samého problému? Představ si,že třeba ve škole provede nějakou rošťárnu a tatínek to půjde  ,,žehlit" do školy....hned budou oba ve stejné škatulce. :| A pořád nemůžeš být s děckem a hasit požár, vlastně by to bylo celé špatně.  Víš, nám co je trošku více , víme, že v partnerovi musíme vidět hlavně dobrého tátu. Jenže ve dvaceti tak nepřemýšlíš, ale ve třiceti je už možnost..tak to nepromarni!

Ten bohém s dredy nemůže být dobrým tátou?? :co: Myslím,že děti neznají předsudky,pokud to neslyší od svých rodičů. Takže si myslím,že ty děti budou tolerantnější než celá dospělá splečnost. Trošku mám kolem sebe bohémy,pokud se dá takhle nazvat rockery-metalisty(dlouhé vlasy atd.) a můžu říct jsou dobrými otci. Respektive můj manžel je rocker-metalista,zodpovědnějšího chlapa jsem nikdy neměla. Mimochodem do té školky chodil denně. A nyní chodí běžně na třídní schůzky. S dětmi k lékařům. S dcerou do lidovky. I na ty úřady a víc tam kolikrát zařídí než já,hlavně,když je potřeba trochu na úředníky přitlačit. :D A pokud vím tohleto dělají i jiní "bohémové" úplně normálně. Takže z nich nedělejme neschopné floutky,jsou mezi nima zodpovědní tátové stejně jako jiní a tak samo se nezodpovědní nebo ti co vše nechají na partnerce najdou u těch vystajlovaných,například. :tesi:

Definitiv napsal(a):

počmáraný tatínek? Exot? :lol:
Já spadnu, to je ale vyvedený ráno :DTak u nás dítě teda do školky nepovede nikdo, páč maminka je ale šíleně počmáraná :lol: :lol: Možná bych si měla vzít oblečení, co mi zahaluje radši i vlasy, abych nepobuřovala :lol:

Sorry, ale to už fakt zacházíte do extrému :co: Jak tetování, tak dredy jsou dneska naprosto běžnou věcí. Neřeknu kdyby Lejaby chodila s Fancem, ten dokáže vzbudit rozzruch, ale ten jejím přítelem nejspíš nebude. Generace, rpo kterou tetování znamená, že si člověk několik let poseděl v chládku, už je lehce za zenitem.
Vůbec bych se toho nebála. Sama znám děti mých kamarádů, jejichž rodiče jsou tetovaní, nosí dready, mají piercing a děti? Jsou děti jako všechny ostatní. V pubertě se za rodiče budou stydět úplně stejně, i kdyby měli tu nejhedvábnější kravatu :lol:

Pro mně,až odpoledne. Příjdu z práce a nestačím se divit.  Jinak souhlasím! :D ;) A také se někdy nestačím divit v kterém roce se naše společnost zastavila. Akorát beru v potaz to a chápu,že né každému se líbí všechno. ;)

kalupinka napsal(a):

Ale jo, ať se lidi koukaj na to, jaký kdo je. Jenomže při tom běžném společenském kontaktu na to nedojde. tak se koukne, jak kdo vypadá a nemá se čas na to, jaký kdo je uvnitř. Nebo snad to zajímá prodavačku v marketu a paní za přepážkou, jaká jsem? No my tu nemluvíme o padajících babičkách. Mimochodem, ležet by ji nechal i solida, který je nejblíž, když má například plotýnky v mizerném stavu. Ohne se k babičce a zůstanou ležet oba...My se tu bavíme o tom...TRÁPÍ MĚ JEHO IMAGE. Tak to napsala zakladatelka vlákna. Mě to netrápí. Mně je jedno, jak její přítel vypadá. Za sebe můžu říct, že jsou mi dredy odpudivé a tetování se mi nelíbí. Taky si nikoho takového nehledám a pokud člověka takto vymustrovaného potkám, řeknu si, já bych tak vypadat nechtěla. Ale někomu se to líbit může, tak nic proti tomu. Ona bude mít problém, já ne. A ona už ho má - viz název vlákna. Protesty proti společnosti vycházející od jednotlivce - k čemu to komu je. Pro koho to je dobré, komu to prospěje. A jak to asi může dopadnout. Ona ho vezme na raut, kde všichni víceméně budou ve svátečním. Pochybuju, že on si vezme kvádro. Vrátěj se domů, pohádaj se. Ona mu vyčte, že se kvůli ní slušněji neoblékl, on jí, že ho cpe někam, kde se necítí být svůj. Co se týče mého postoje k předsudkům, těch je tolik druhů, že rozebírat to tady je na nové vlákno.  Kdyby se má dcera oblékla jako strašidlo někam, kam jsem ji proti její vůli dotáhla, jen si řeknu - dobře mi tak. Protože kdybych ji nechala jít s holkama na disko tak jak původně chtěla, tak by to bylo lepší pro nás obě. Ovšem u nás se to nemůže stát - já druhé nikam necpu. Ať se každý rozhodne sám za sebe, kam chce jít a jak tam chce vypadat. Přeju Lejaby, že si s někým rozumí. Ovšem s tímhle se bude potýkat pořád dokola. Jí není jedno jak on vypadá a okolí na ní taky tlačí. No a proč bych nemohla říct, že někdo, kdo se hodně liší od většiny, je exot. U mě je....

Právě proto já ani moc nekoukám a hlavně nedělám závěry. Každého věc,jak kdo vypadá. No a svět je pak krásně různorodý. No možná se kalupi budeš divit,ale víš,že zrovna mě to dost zajímá,jaký který zákazník je? Víš ono se člověk pak nějak tak líp naladí na jeho notu,byť se jedná jen o ten nákup a víš,jak je fajn si s některými zákazníky i popovídat o životě a tak,nebo jen jak se mu daří? Ono víš se potom i rádi vracejí,no a když k tomu i něco koupí tak o to líp. ;)

Definitiv napsal(a):

Bloss - záměrně jsem tohle vynechávala. Přeci jen, otázka zněla na image, ne na vlastnosti... To jestli je zodpovědný člověk, který plní co slíbí, to už je věc jiná.

No a tohle by snad měla trochu vědět za těch 7 let vztahu. ;)

Sorry, ale to už fakt zacházíte do extrému. Jak tetování, tak dredy jsou dneska naprosto běžnou věcí. A také se někdy nestačím divit v kterém roce se naše společnost zastavila.


Pro mě prostě není normální, že je někdo potetovaný a že má dredy. Nemůžu si pomoct. Párkrát jsem viděla v TV chlapa, co měl tetování snad všude. Mluvil inteligentně a byl by vypadal i k světu, kdyby z té fakt počmárané tváře nebyly vidět jen oči a zuby. Hezkej chlap by to byl, kdyby vypadal normálně...Myslím, že žádná společnost, tedy ani ta naše, se nezastavila. A když si vzpomenu na módu mániček...ani tehdy ani teď se nedokážu ztotožnit s umolousanými neupravenými vlasy, které ještě dneska můžu vidět na některých předních kapelách Tohle háro mít na chlapovi doma...nevím....a to kdybych byla věděla, že přijdou dredy...já tomu zmiňovanému člověku zde výše vůbec neberu jeho pohodovost, inteligenci, empatii...ale nedovedu se ztotožnit s tím, že on musí za každou cenu vypadat tak markantně odlišně. Já  prostě nechápu, proč. Pro mě tihle lidi jsou za exoty. Neodsuzuje je, mají stejnou hodnotu jako ostatní, ale nelíbí se mi to, prostě se mi to nelíbí a tazatelku chápu v tom, že to chce nějak řešit. Bez ohledu na rodinu, s jejímiž názory můžu souhlasit, i když jim nic do toho není, on nějakým způsobem vybočuje a je to dráždí. Nedají mu asi pokoj a nevím, jak on to ustojí. On si umí nějak logicky zdůvodnit, proč tak vypadá? Bojovat proti konvencím se dá i jinak...třeba uklidit prostor před panelákama, kam ostatní jen odhazují odpadky. Koukněte, lidi, jsem lepší! Mlčím, makám, nastavil jsem vám zrcadlo. Je tu uklizeno. Shrabal jsem to, odvezl, udělal zadara. Ale co dokážu, když mám na hlavě dredy a na těle obrázky...? To, že dám na vzhled a ne na podstatný věci...?

Vím, jaké to je si popovídat se zákazníky. Ale pokud bych viděla dredy a tetování - asi bych o kus řeči nestála. Jsem holt nějaká zpátečnická a nemoderní...!

kalupinka napsal(a):

Sorry, ale to už fakt zacházíte do extrému. Jak tetování, tak dredy jsou dneska naprosto běžnou věcí. A také se někdy nestačím divit v kterém roce se naše společnost zastavila.


Pro mě prostě není normální, že je někdo potetovaný a že má dredy. Nemůžu si pomoct. Párkrát jsem viděla v TV chlapa, co měl tetování snad všude. Mluvil inteligentně a byl by vypadal i k světu, kdyby z té fakt počmárané tváře nebyly vidět jen oči a zuby. Hezkej chlap by to byl, kdyby vypadal normálně...Myslím, že žádná společnost, tedy ani ta naše, se nezastavila. A když si vzpomenu na módu mániček...ani tehdy ani teď se nedokážu ztotožnit s umolousanými neupravenými vlasy, které ještě dneska můžu vidět na některých předních kapelách Tohle háro mít na chlapovi doma...nevím....a to kdybych byla věděla, že přijdou dredy...já tomu zmiňovanému člověku zde výše vůbec neberu jeho pohodovost, inteligenci, empatii...ale nedovedu se ztotožnit s tím, že on musí za každou cenu vypadat tak markantně odlišně. Já  prostě nechápu, proč. Pro mě tihle lidi jsou za exoty. Neodsuzuje je, mají stejnou hodnotu jako ostatní, ale nelíbí se mi to, prostě se mi to nelíbí a tazatelku chápu v tom, že to chce nějak řešit. Bez ohledu na rodinu, s jejímiž názory můžu souhlasit, i když jim nic do toho není, on nějakým způsobem vybočuje a je to dráždí. Nedají mu asi pokoj a nevím, jak on to ustojí. On si umí nějak logicky zdůvodnit, proč tak vypadá? Bojovat proti konvencím se dá i jinak...třeba uklidit prostor před panelákama, kam ostatní jen odhazují odpadky. Koukněte, lidi, jsem lepší! Mlčím, makám, nastavil jsem vám zrcadlo. Je tu uklizeno. Shrabal jsem to, odvezl, udělal zadara. Ale co dokážu, když mám na hlavě dredy a na těle obrázky...? To, že dám na vzhled a ne na podstatný věci...?

Kalupi,proč soudíš,že tím proti něčemu bojuje? Proč by za nějakým stylem,kterým žije,obléká se v tom stylu a má ho rád měl být boj??? To,že někdo chodí jen ve sportovním oblečení s vlasy na ježka znamená,že to je nějaký vnitřní boj?? A příkladů by bylo víc.

kalupinka napsal(a):

Vím, jaké to je si popovídat se zákazníky. Ale pokud bych viděla dredy a tetování - asi bych o kus řeči nestála. Jsem holt nějaká zpátečnická a nemoderní...!

Kalupinko,jistě to je Tvá věc. Tak to já si popovídám s každým. Ať je to kluk s dredy a tetováním.  S rockerem. S geem. S romem. S mladými,starými. Černými nebo bílými. Mně to je jedno. Pokud se chovají slušně. S kým se mi teda špatně povídá,tak to s arogantními lidmi. Nebo s takovými co si myslí,že jsou středobodem světa a všichni se k nim podle toho budou chovat. Musím se nad tohle povznést při své práci,ale tenhle typ osobností já moc nemusím. Ale zatím to zvládám.

kalupinka napsal(a):

Vím, jaké to je si popovídat se zákazníky. Ale pokud bych viděla dredy a tetování - asi bych o kus řeči nestála. Jsem holt nějaká zpátečnická a nemoderní...!

No to teda ses! A totalne zatrpkla k tomu. Pusobis jako nejaka postarsi brejlatice pracujici na poste, ktera si mysli, ze kdyz nekdo nevypada podle jejich meritek, tak se k nemu muze chovat...no proste jak se typicky chovaji cesti urednici, ze jo :sjuk:

Já to nyní nenapíšu úplně přesně,ale teď jsem si na něco vzpomněla. Jedné skvělé paní,když měla své osobní problémy jeden psycholog řekl,že inteligentní člověk není ten,co si myslí,že je středobodem vesmíru,protože on je něco..někdo!!(on má VŠ,on má .........)A ON! se přece nebude zahazovat a vybavovat s nějakým dělníkem,ulízečkou..natož s nějakými..(třeba takovými s dredy). Ale inteligentní člověk je ten co si klidně popovídá a podá ruku i té uklízečce,dělníku,horníku i klukovi s dredy.. A myslím,že natom je kus pravdy. ;)

Víte, každý tu jsme asi ovlivněn svými zkušenostmi. Mě se dredy vysloveně eklují. Měli jsme před lety zaměstnance, dvacetiletého kluka. Byl celkem fajn, jako zaměstnanec celkem v pohodě, i jeho spoluzaměstnanci ho měli celkem rádi, až na jednu věc, která se bohužel časem hodně zhoršovala. Jak to říct slušně - on prostě hrozně smrděl. Evidentně se nemyl.
Jeho dredy jsem obcházela z uctivé vzdálenosti, aby na mě z ntěch špinavých spečených měsíce nemytých spletenců něco nepřeskočilo.  :usch:
Ten kluk byl v jádru hodný člověk, ale čím dál tím víc ho ničil jeho způsob života - nekonvenčnost vzatá ze špatné strany - hulení trávy, později i dalších věcí, a postupně stále méně péče o svoji osobu. Dnes už u nás několik let nepracuje ,a teď, po pár letech, je z něj bohužel bezdomovec. Občas nás přijde v práci navštívit - nemáme z toho moc radost, pak musíme půl hodiny větrat ten odér, a málo kdy bývá zcela střízlivý. A přitom je to víceméně v jádru docela fajn člověk...

Touhle osobní zkušeností jsem asi já osobně ovlivněná. Nemůžu si pomoct, mě dredy a navíc ve spojení s piercingem a tetováním přijdou odpudivé.

Čímž nikomu neberu, že se to tetování a dredy někomu může fakt líbit a že takový člověk může být fajn. Ale možná si touhle nekonvenční image trochu ztěžuje pozici  ve společnosti.

No,tak mě osobně je jedno jestli ten se kterým si chci podat ruku a povídat si má na hlavě dredy a ruce jak borůvky...Důležité je,aby měl ruce čisté,když si je budeme podávat.Jinak si popovídám s každým s kým si mám co říct. Ale je pravda,že pro výběr partnera mám trochu konkrétnější představy a nároky....pak se ale nepozastavuji nad jeho image.:D Protože,když mi od začátku nesedí,tak do toho nejdu...

Blossom napsal(a):

Víte, každý tu jsme asi ovlivněn svými zkušenostmi. Mě se dredy vysloveně eklují. Měli jsme před lety zaměstnance, dvacetiletého kluka. Byl celkem fajn, jako zaměstnanec celkem v pohodě, i jeho spoluzaměstnanci ho měli celkem rádi, až na jednu věc, která se bohužel časem hodně zhoršovala. Jak to říct slušně - on prostě hrozně smrděl. Evidentně se nemyl.
Jeho dredy jsem obcházela z uctivé vzdálenosti, aby na mě z ntěch špinavých spečených měsíce nemytých spletenců něco nepřeskočilo.  :usch:
Ten kluk byl v jádru hodný člověk, ale čím dál tím víc ho ničil jeho způsob života - nekonvenčnost vzatá ze špatné strany - hulení trávy, později i dalších věcí, a postupně stále méně péče o svoji osobu. Dnes už u nás několik let nepracuje ,a teď, po pár letech, je z něj bohužel bezdomovec. Občas nás přijde v práci navštívit - nemáme z toho moc radost, pak musíme půl hodiny větrat ten odér, a málo kdy bývá zcela střízlivý. A přitom je to víceméně v jádru docela fajn člověk...

Touhle osobní zkušeností jsem asi já osobně ovlivněná. Nemůžu si pomoct, mě dredy a navíc ve spojení s piercingem a tetováním přijdou odpudivé.

Čímž nikomu neberu, že se to tetování a dredy někomu může fakt líbit a že takový člověk může být fajn. Ale možná si touhle nekonvenční image trochu ztěžuje pozici  ve společnosti.

To,ale není tím klukem to  zase něco vypovídá o té společnosti. ;)

rejka napsal(a):

No,tak mě osobně je jedno jestli ten se kterým si chci podat ruku a povídat si má na hlavě dredy a ruce jak borůvky...Důležité je,aby měl ruce čisté,když si je budeme podávat.Jinak si popovídám s každým s kým si mám co říct. Ale je pravda,že pro výběr partnera mám trochu konkrétnější představy a nároky....pak se ale nepozastavuji nad jeho image.:D Protože,když mi od začátku nesedí,tak do toho nejdu...

No a o tom to je.

Blos - způlky v tvém příspěvku vidím velké zevšeobecňování a z druhý půlky se mi zdá trochu mimo téma.
Co se týče první části, tak ěm mrzí, že zrovna ty by sis na dredy udělala názor podle jednoho člověka :/ Taky mám jednu paní na úklid, která není úplně voňavá, ale to neznamená, že takový jsou všechny (nebo všechny odbarvený blondýnky nad třicet s pár kily navíc...nebo jakákoliv jiná specifikace).
Druhá půlka - myslíš, že by dopadl jinak, kdyby býval chodil na ježka? Neřekla bych....Mimochodem, když si projdeš Prahu a podíváš se, kdo to na těch ulicích vlastně žije, tak bych neřekal, že většina z nich má dredy.

Definitiv napsal(a):

Blos - způlky v tvém příspěvku vidím velké zevšeobecňování a z druhý půlky se mi zdá trochu mimo téma.
Co se týče první části, tak ěm mrzí, že zrovna ty by sis na dredy udělala názor podle jednoho člověka :/ Taky mám jednu paní na úklid, která není úplně voňavá, ale to neznamená, že takový jsou všechny (nebo všechny odbarvený blondýnky nad třicet s pár kily navíc...nebo jakákoliv jiná specifikace).
Druhá půlka - myslíš, že by dopadl jinak, kdyby býval chodil na ježka? Neřekla bych....Mimochodem, když si projdeš Prahu a podíváš se, kdo to na těch ulicích vlastně žije, tak bych neřekal, že většina z nich má dredy.

Ano, Def, máš pravdu, že ta osobní zkušenost s tím naším bývalým zaměstnancem mě ovlivnila. A samozřejmě vím, že třeba trávu hulí i fůra lidí co jsou na ježka, nebo i fůra kravaťáků...

Ale já osobně mám prostě asi už navždycky dredy spojeny s pocitem nemytosti, s nepříjemným pachem, prostě - upřímně říkám, že na mě člověk s dredy, piercingem a tetováním působí odpudivě.... Kromě toho našeho zaměstnance velmi podobné zjevy jako je on vídávám na televizních záběrech z různých technopárty...
A tím ale  neříkám, že se s člověkem s dredy apriori nebudu vůbec bavit , nakonec - s tím naším bývalým zaměstnancem se bavím normálně, a pokud ho potkám na ulici a ne v uzavřené místnosti, a pokud on zrovna není úplně mimo, tak se spolu bavíme někdy i dost srdečně - oboustranně.

Tématem tohoto vlákna bylo "Trápí mě jeho image". Autorka vlákna píše o svém příteli - potetovaném dredaři s piercingem.
Tak tady upřímně píšu, jak NA MĚ osobně ta popisovaná image potetovaného dredaře s piercingem působí. A říkám upřímně - tato image konkrétně na mě působí negativně, až odpudivě. Nic víc, nic míň. :jojo:

Chovám se k lidem slušně a nedávám jim najevo, že se mi na nich něco nelíbí. Pokud mi k přepážce přijde pro známku člověk s dredama, tetováním či něčím, co se mi na něm nelíbí, kouknu se na něj přes ty svoje tlustý skla, vezmu si peníze, mile se usměju, řeknu na shledanou a jde si po svém. S mkým zapředu hovor, toho si vyberu já. A to i kdybych byla ten nejposlednější člověk - na to mám právo. Mít svůj názor a vybrat si, s kým se dám do hovoru. Na ten hovor totiž musejí být dva. Já se dávám do hovoru zásadně s lidmi, kteří jsou stejně protivní a zapšklí jako já. Potetovaní kluci s neobvyklými účesy mě nezajímají, platí to i opačně, tudíž nemám žádný problém. A řekla bych, že bychom se měli držet tématu - jedna se ptá, deset se vyjadřuje k jejímu problému - a upustit od hašteření a napadání těch, co reagují. Na to je nejen pro mě ztráta času. Jo a jinak se dávám do hovoru i s bezdomovci, když jim něco dávám a starými lidmi, kteří na ulici potřebují pomoct. U nichj mi nějaký ten rozcuch a odlišná elegance nějak nevadí. No jsem prostě divná.

kalupinka napsal(a):

Sorry, ale to už fakt zacházíte do extrému. Jak tetování, tak dredy jsou dneska naprosto běžnou věcí. A také se někdy nestačím divit v kterém roce se naše společnost zastavila.


Pro mě prostě není normální, že je někdo potetovaný a že má dredy. Nemůžu si pomoct. Párkrát jsem viděla v TV chlapa, co měl tetování snad všude. Mluvil inteligentně a byl by vypadal i k světu, kdyby z té fakt počmárané tváře nebyly vidět jen oči a zuby. Hezkej chlap by to byl, kdyby vypadal normálně...Myslím, že žádná společnost, tedy ani ta naše, se nezastavila. A když si vzpomenu na módu mániček...ani tehdy ani teď se nedokážu ztotožnit s umolousanými neupravenými vlasy, které ještě dneska můžu vidět na některých předních kapelách Tohle háro mít na chlapovi doma...nevím....a to kdybych byla věděla, že přijdou dredy...já tomu zmiňovanému člověku zde výše vůbec neberu jeho pohodovost, inteligenci, empatii...ale nedovedu se ztotožnit s tím, že on musí za každou cenu vypadat tak markantně odlišně. Já  prostě nechápu, proč. Pro mě tihle lidi jsou za exoty. Neodsuzuje je, mají stejnou hodnotu jako ostatní, ale nelíbí se mi to, prostě se mi to nelíbí a tazatelku chápu v tom, že to chce nějak řešit. Bez ohledu na rodinu, s jejímiž názory můžu souhlasit, i když jim nic do toho není, on nějakým způsobem vybočuje a je to dráždí. Nedají mu asi pokoj a nevím, jak on to ustojí. On si umí nějak logicky zdůvodnit, proč tak vypadá? Bojovat proti konvencím se dá i jinak...třeba uklidit prostor před panelákama, kam ostatní jen odhazují odpadky. Koukněte, lidi, jsem lepší! Mlčím, makám, nastavil jsem vám zrcadlo. Je tu uklizeno. Shrabal jsem to, odvezl, udělal zadara. Ale co dokážu, když mám na hlavě dredy a na těle obrázky...? To, že dám na vzhled a ne na podstatný věci...?

Ale ty nie siu dnešná spoločnosť.... Si len jej malá časť, a to už taká, povedzme... konzervatívna a brzdiaca. Píšem to s vedomím, že spoločnosť je hodne rôznorodá a určite iná v Prahe ako vo Veverskej Bítýške.

kalupinka napsal(a):

Sorry, ale to už fakt zacházíte do extrému. Jak tetování, tak dredy jsou dneska naprosto běžnou věcí. A také se někdy nestačím divit v kterém roce se naše společnost zastavila.


Pro mě prostě není normální, že je někdo potetovaný a že má dredy. Nemůžu si pomoct. Párkrát jsem viděla v TV chlapa, co měl tetování snad všude. Mluvil inteligentně a byl by vypadal i k světu, kdyby z té fakt počmárané tváře nebyly vidět jen oči a zuby. Hezkej chlap by to byl, kdyby vypadal normálně...Myslím, že žádná společnost, tedy ani ta naše, se nezastavila. A když si vzpomenu na módu mániček...ani tehdy ani teď se nedokážu ztotožnit s umolousanými neupravenými vlasy, které ještě dneska můžu vidět na některých předních kapelách Tohle háro mít na chlapovi doma...nevím....a to kdybych byla věděla, že přijdou dredy...já tomu zmiňovanému člověku zde výše vůbec neberu jeho pohodovost, inteligenci, empatii...ale nedovedu se ztotožnit s tím, že on musí za každou cenu vypadat tak markantně odlišně. Já  prostě nechápu, proč. Pro mě tihle lidi jsou za exoty. Neodsuzuje je, mají stejnou hodnotu jako ostatní, ale nelíbí se mi to, prostě se mi to nelíbí a tazatelku chápu v tom, že to chce nějak řešit. Bez ohledu na rodinu, s jejímiž názory můžu souhlasit, i když jim nic do toho není, on nějakým způsobem vybočuje a je to dráždí. Nedají mu asi pokoj a nevím, jak on to ustojí. On si umí nějak logicky zdůvodnit, proč tak vypadá? Bojovat proti konvencím se dá i jinak...třeba uklidit prostor před panelákama, kam ostatní jen odhazují odpadky. Koukněte, lidi, jsem lepší! Mlčím, makám, nastavil jsem vám zrcadlo. Je tu uklizeno. Shrabal jsem to, odvezl, udělal zadara. Ale co dokážu, když mám na hlavě dredy a na těle obrázky...? To, že dám na vzhled a ne na podstatný věci...?

On chce proste vyzerať tak, ako vyzerá, lebo sa mu to páči. Tebe by sa páčilo, keby ti niekto vnucoval dredy s tým, že tak chodí väčšina a že je to "slušné" a aby si sa nevymykala, musíš si ich zapliesť aj ty? Niekde - na Jamajke, apod. - sú proste zasa dredy "povinnou jazdou". ;) A predstav si, že by si sa tam narodila a nútila by ťa nosiť dredy až po pr..., stále zapletené... a trebárs pírsing k tomu. Podvolila by si sa, alebo by si odolala?

Vladena napsal(a):

Lejaby, přenes se do budoucnosti asi sedm let dopředu a právě vedeš svého prvňáčka do školy. Na druhé straně vede dítě počmáraný tatínek. Půjde s vámi?? Nepůjde, raději zůstane doma. Potřebuješ něco vyřídit na úřadu za rodinu...raději to vyřídíš sama. Teď cítíš, že jste středem pozornosti v tom negativním smyslu. Přesně si popsala svůj problém, přítele si nevzala na večírek, neustála si to.Ty, tobě to prvotně vadilo. Co potom dítě, když  se jeho táta bude tak odlišovat od ostatních tatínků ve školce,škole?  Nepostavíš ho nedobrovolně do toho samého problému? Představ si,že třeba ve škole provede nějakou rošťárnu a tatínek to půjde  ,,žehlit" do školy....hned budou oba ve stejné škatulce. :| A pořád nemůžeš být s děckem a hasit požár, vlastně by to bylo celé špatně.  Víš, nám co je trošku více , víme, že v partnerovi musíme vidět hlavně dobrého tátu. Jenže ve dvaceti tak nepřemýšlíš, ale ve třiceti je už možnost..tak to nepromarni!

Já bych se s dovolením zastala počmáranejch, rozcuchanejch a jinak "divnejch" tatínků. Mám jednoho nestandardního tatínka doma a o odpovědnosti apod. by myslím moh dávat školení.. zajímavý, že by to do něj nikdo neřek :lol:

Na druhou stranu souhlasím s Kalupinkou v tom "nechat ho to vyžrat". Nemyslím to nijak zle, jen z vlastní zkušenosti říkám, že dokud jsem se snažila mezi ním a okolím (např. mojí rodinou) cokoliv žehlit a uhlazovat, bylo to naprosto k ničemu, smlsli si na mě nakonec všichni zúčastněný. V okamžiku, kdy jsem řekla problém je mezi váma, já stojím mimo a řešit to nebudu, najednou to začalo fungovat (většinou), nebo se to definitivně rozsypalo (párkrát, a vlastně toho ani moc nikdo nelitoval). A hlavně ze mě spadla šílená tíha tý ZODPOVĚDNOSTI, nevím proč jsem si vlastně vzala na hrb, že můj manžel bude mít dobrý vztahy se všema sousedama i s prodavačkou z večerky.. Není to můj problém a pokud jeho vzhled nějak ovlivňuje to, jak se k němu lidi chovaj, já to určitě nijak řešit nebudu. Je to JEHO vzhled a vliv to má na chování lidí k NĚMU, ne ke mně. Pokud to nevadí jemu, nebo mu to stojí za to, fajn, já mu to přeju.

Mmch ve škole na něj taky koukali jako na exota, ale stačila jedna škola v přírodě, kam jel jako vychovatel, a s třídní našeho syna jsou kamarádi.. Lidi většinou nejsou tupý a za nějakou dobu poznaj, s kým maj tu čest.. když teda dostanou tu šanci si na to přijít vlastní cestou.. a tu bych jim právě nechala volnou. :)

Inak, ja si myslím, že výzor je do istej miery súčasť osobnosti človeka, hlavne toho, čo ON SÁM chce o sebe naznačiť alebo vypovedať, ale nedémonizovala by som to a nepripisovala tomu väčšiu dôležitosť, než to má. A bohémi, ktorých som poznala a poznám - časť je pre praktický život nepoužiteľná a druhá časť sú naopak výborní ľudia, aj v rámci rodiny, aj rámci širšej spoločnosti(spisovatelia, maliari, vydavatelia kníh, vysokoškolskí učitelia, rôzni umelci...  :P ). Je to asi tak fifty-fifty.... ako vo zvyšku spoločnosti, povedala by som.

Mně osobně přijde dost ujetý, hodnotit lidi podle vzhledu. Co to znamená vypadat "normálně"? Pro někoho je to typ Kravaťák a pro někoho dredař s rukama od borůvek :lol:
Zajímalo by mě, jak by se pisatelka cítila, kdyby se dozvěděla, že jí ten její nevzal na firemní večírek, protože vypadá jinak (rozuměj žádné dredy, žádné borůvky).....Buď mám někoho ráda/miluju ho a to se vším všudy nebo ne...
A dávat někomu něco vyžrat? Proč jako?
Souhlasím s Kubulou, že pokud někdo chce řešit jeho vzhled, ať to řeší přímo s ním a netahá do toho jí.

Sel, ale my tady neřešíme, že on chce vypadat jak vypadá a že ho někdo nutí, aby vypadal jinak. My tu řešíme ji, že ho nevzala s sebou a její rodinu, která jí říká, to sis nemohla proboha vybrat někoho, kdo vypadá trochu normálně? Ani tady neřešíme, že kdybych se narodila někde a kdyby mě někdo nutil vypadat stejně jako ostatní, i kdybych tak odmítala chodit...to všechno jsou jenom dohady....za sebe říkám, do dredů a tetování ani piercingu bych se ve svém věku a za současného rozumu a náhledu na život, za vlastních tělesných dispozic a lidí, mezi nimiž se pohybuji...nemám o to zájem a nemám zájem ani o to, o tom diskutovat s jinými. Pokud mě někdo zastaví takto vymustrovaný a zeptá se mě, jaký mám na to názor, řeknu, nelíbí se mi to, choď si jak chceš, protože mě se to netýká a kdyby  ses mi cpal do rodiny, řekla bych Ti totéž, že se mi to nelíbí. Neberu Ti Tvoje kvality a znalosti, ale jak vypadáš, mě nijak neuchvacuje.

A protože mě nijak blíže diskutující neznají, dovolím si podotknout, že já vesměs stávám na té straně barikády, kde je menšina a biju se za tu menšinu jako lev. Jsou to věci důležitější, než zda má někdo pačesy nebo rozcuch. Když se to někomu líbí, ať si vlasy nemyje a smrdí na dálku, já ho obejdu a když bude zvonit, tak neotevřu. Neumím si totiž představit, jak si někdo, kdo je takhle vymóděný, myje ruce po záchodě a má v čistotě srovnanou skříň. Pokud mu je proiritou dred, nemůže být kamarád s hřebenem a šamponem a asi to nebude přehánět ani s čistým ohozem. No a teď se do mě někdo může pustit, že mám tetované piercingované a dredované za špindíry, ovšem já tohle slovo nepoužila, protože vím, že neumýt si ruce může i člověk vzdělaný, vážený, titulovaný atd. Já jen tvrdím - mně se to nelíbí - neberu zmiŇovaným jejich kvality, inteligenci, atd, ale nechci s tím nic mít. Ať je mají doma ti, co se jim to líbí.

Je to stejné, jako kdyby někdo někomu, který má jen špinavé boty, řekl...teda Ty jsi ale prase...jenže on třeba spěchal a vlítl do bláta při vystupování z auta. Jinak má třeba vše čisté, ale ten druhý se zaměřil  právě na ty boty. Vzpomínám, jak mě ohodil náklaďák tak, že jsem si i jako prase sama sobě připadala. A přesto jsem musela s blátem až za ušima dojít z práce domů. Můžu se zapomenout učesat, nechat doma kapesníky, roztrhnout si sukni...ale pokud vědomě zkrášlím...v úvozovkách....značnou část těla tetováním...už to není ten chvilkový omyl, ta nedbalost...ale je to něco stálejšího...raděj bych brala roztrhaný boty, když je týden do výplaty. No a teď si vzpomínám, kterak došel domů již dospělý blízký příbuzný a já mu řekla...teda ty vypadáš, pitomče...protože ani já ani rodiče jsme ho nelitovali, kterak se převaloval na posteli...ono to čerstvě tetované rameno patrně hocha bolelo...a jsem tak mizerné povahy, že jsem si říkala...ať tě to aspoň pořádně bolí...za něco takového vyhodit prachy...jenomže to bylo v únoru a on došel v triku...nedovedl obléknout bundu...a to sourozenec nesourozenec....bylo o zápal plic navrch...no ani jsem se neptala, co tomu říká ta jeho...ostatně, nic mi po tom není, on tak chodí, důležité, jaký je a ne ta ruka...ale vypadat bych tak nechtěla...to se asi těžko gumuje...čímž uzavírám svůj podíl na diskusi o vzhledu druhého, který mi nejde pod nos. A pánbu zaplať, že tak zdaleka většina nechodí...

No ale jeho fakticky lejaby a jej rodina/kolegovia/známi NÚTIA, aj keď nepriamo, aby šiel do niečoho, čo sa mu nepáči. Keby ti partner povedal, že ťa má rád, ale jeho rodina ťa nebude brať, kým sa nepotetuješ a že on sa za teba takto hanbí a nepôjde s tebou na ples poľovníkov alebo podnikové mecheche - čo by si urobila? Potetovala by si sa?
Lebo keď tú situáciu otočíte, zrazu vyzerá trošku inak, že? Nevidím dôvod, prečo by si mala menšina robiť násilie kvôli väčšine - ale ani väčšina kvôli menšine - v takejto takpovediac nie zásadnej veci....  :jojo: 
A lejaby: iné by bolo, keby sa priateľ nechal po 7 rokoch tetovať alebo si zapliesť nečakane dredy... ale takto je to podľa mňa jasné: Ber(aj s dredmi, piercingom, tetovaním... etc.) alebo nechaj tak.

Tak po sedmi letech vztahu by si snad měla být schopná vidět za dredy, piercing a tetování. Důležitější je snad něco jiného, proč s ním  jsi ne ? A pokud má tvoje rodina k tomu nějaké připomínky, je to jejich problém, proč by ses tím měla trápit ty ? Proč máš pocit, že musíš řešit jak tvůj přítel zapadá do společnosti ? To je jeho věc. Že na něj na úřadech koukají divně...a co ? To je jeho problém, to za něj nemusíš řešit ty.

V každém vztahu by měla být uričtá míra svobody pro oba partnery - a oblečení a celková image je každého věc. Navíc pokud měl přítel dredy atd. od začátku, proč to najednou řešiš ? Celých 7 let ok a najednou to vadí ?

Jiná věc je, pokud by byl ( neříkám, že je ) nepoužitelný pro praktický život, šolíchal by si to svoje umění a všechno ostatní by bylo na tobě, včetně financí, péče o děti a všechny ty nudné praktické věci,co tak život přináší. Ale tohle už by si snad po sedmi letech měla vědět, ne ?

Tiina napsal(a):

Tak po sedmi letech vztahu by si snad měla být schopná vidět za dredy, piercing a tetování. Důležitější je snad něco jiného, proč s ním  jsi ne ? A pokud má tvoje rodina k tomu nějaké připomínky, je to jejich problém, proč by ses tím měla trápit ty ? Proč máš pocit, že musíš řešit jak tvůj přítel zapadá do společnosti ? To je jeho věc. Že na něj na úřadech koukají divně...a co ? To je jeho problém, to za něj nemusíš řešit ty.
V každém vztahu by měla být uričtá míra svobody pro oba partnery - a oblečení a celková image je každého věc. Navíc pokud měl přítel dredy atd. od začátku, proč to najednou řešiš ? Celých 7 let ok a najednou to vadí ?

Jiná věc je, pokud by byl ( neříkám, že je ) nepoužitelný pro praktický život, šolíchal by si to svoje umění a všechno ostatní by bylo na tobě, včetně financí, péče o děti a všechny ty nudné praktické věci,co tak život přináší. Ale tohle už by si snad po sedmi letech měla vědět, ne ?

Souhlasím,navíc bych to viděla tak,že to není jeho problém,ale jejich problém. Oni s tím mají problém,né on. Je to především člověk a pokud se jako člověk na těch úřadech atd. chová tak myslím,že není co řešit. ;)

Ahoj holky, díky moc za všechny příspěvky. Tak čtu a čtu a přemýšlím a srovnávám si to v hlavě. Ani nevím co dřív napsat :-) Každopádně dneska jsem měla rozhovor s našima, skvěle jsme to probrali a oni ho berou,mají ho taky rádi, taky už vědí že je hodnej .... Řekli mi, že prostě chtějí, abych já byla šťastná a to je nejhlavnější. Takže to tak.
No co se týče toho, že to "najednou" řeším - on ty dredy a piercingy a tetování neměl od začátku vztahu! To prostě přibývá postupně. Jeho dredy jsou možná ten nejmenší problém, má vlasy nakraťoučko po celé hlavě a vzadu ohon několika dredů v culíku. Piercingy má v obličeji dva - obočí a kořen nosu . No a ruce má opravdu jako borůvky :D Ale co je asi pro mě největší problém je jeho styl oblečení, asi jsem se předtím nevyjádřila až tak detailně. On nosí styl gothic.. A to je prostě podle mě moc. Je to milión pásků s bodáky, síťované návleky na ruce, sukně přes kalhoty, korzety...a tohle všechno. On by se dal snést úhledný culík dredů a k tomu normální kapsáče a košili,triko. On takhle chodil dřív. Teď prostě poslední dva tři roky začal bláznit do tohohle stylu.
Holky ... ono je něco jinýho kdyby to byl můj brácha,kamarád,přítel mojí sestřenice,kolega z práce - já nemám předsudky vůči vzhledu. Beru lidi takový jaký jsou, koukám pod povrch, snažím se neškatulkovat. Jenže je něco jinýho mít pak takovýho "exota" :D za přítele. Ono je totiž hezký, že je to vlastně jeho věc a jeho boj. Ale ve skutečnosti, v tom reálném životě, to je totiž problém nás OBOU, ať se mi to líbí nebo ne... Možná bude skvělý táta - určitě bude, jeho sestra má malý děti a on je dokonalej strejda, děti ho zbožňujou, protože si s nima vyhraje, komunikuje s nima, nikdy je neodbyde. O to nejde. Ale ve škole bude učitelka, která ty předsudky mít prostě bude...a co pak? Můj syn bude zlobit, bude mít problémy a přesně - přijde je řešit takovejhle "počmáranej" tatínek ... Je mi z toho všeho smutno, protože vážně nevím co dělat... On je úžasnej chlap, ale až moc si stojí za svým...za tou svou odlišností a originalitou. Jeho postoj je - tohle jsem já a vy všichni ostatní mi můžete políbit p.del... Jenže co já :-( Jak já se k tomu všemu mám postavit ... Ano,můžu ho to nechat "vyžrat", jenže já to vyžírám vlastně s ním. I mě se to dotýká...
Je to vlastně divnej problém,žejo!? Jasně, že ho miluju takovýho jakej je, mohlo by mi bejt fuk jak vypadá, protože vím jakej je uvnitř... a to je pro mě důležitý. Pokud by - teď to přeženu - musel bejt na vozíčku,nebo měl jizvy na obličeji nebo přišel o vlasy - nepřestanu ho přece milovat. Jenže tohle je něco jinýho. Někdy  mi přijde jak malej kluk, kterej neví o čem ten život je. Můžu vzteky vyletět do stropu, když jdeme jen do kina a on se začne "strojit" - já mám hned po náladě :-(
Ptáte se jestli se mi to líbí - bez ohledu na okolí. Dobrá otázka. Já řeším jen okolí, problémy v životě, negativní pozornost...Takže co já!? Účes je fajn, těch pár dredů je v pohodě ( a nesmrděj ;) ), ale piercingy neobdivuju, ty jsou podle mě zbytečný, tetování na rukou bych brala, ale on má dost velký. Mě prostě s.re hlavně to oblečení....

lejaby napsal(a):

Ahoj holky, díky moc za všechny příspěvky. Tak čtu a čtu a přemýšlím a srovnávám si to v hlavě. Ani nevím co dřív napsat :-) Každopádně dneska jsem měla rozhovor s našima, skvěle jsme to probrali a oni ho berou,mají ho taky rádi, taky už vědí že je hodnej .... Řekli mi, že prostě chtějí, abych já byla šťastná a to je nejhlavnější. Takže to tak.
No co se týče toho, že to "najednou" řeším - on ty dredy a piercingy a tetování neměl od začátku vztahu! To prostě přibývá postupně. Jeho dredy jsou možná ten nejmenší problém, má vlasy nakraťoučko po celé hlavě a vzadu ohon několika dredů v culíku. Piercingy má v obličeji dva - obočí a kořen nosu . No a ruce má opravdu jako borůvky :D Ale co je asi pro mě největší problém je jeho styl oblečení, asi jsem se předtím nevyjádřila až tak detailně. On nosí styl gothic.. A to je prostě podle mě moc. Je to milión pásků s bodáky, síťované návleky na ruce, sukně přes kalhoty, korzety...a tohle všechno. On by se dal snést úhledný culík dredů a k tomu normální kapsáče a košili,triko. On takhle chodil dřív. Teď prostě poslední dva tři roky začal bláznit do tohohle stylu.
Holky ... ono je něco jinýho kdyby to byl můj brácha,kamarád,přítel mojí sestřenice,kolega z práce - já nemám předsudky vůči vzhledu. Beru lidi takový jaký jsou, koukám pod povrch, snažím se neškatulkovat. Jenže je něco jinýho mít pak takovýho "exota" :D za přítele. Ono je totiž hezký, že je to vlastně jeho věc a jeho boj. Ale ve skutečnosti, v tom reálném životě, to je totiž problém nás OBOU, ať se mi to líbí nebo ne... Možná bude skvělý táta - určitě bude, jeho sestra má malý děti a on je dokonalej strejda, děti ho zbožňujou, protože si s nima vyhraje, komunikuje s nima, nikdy je neodbyde. O to nejde. Ale ve škole bude učitelka, která ty předsudky mít prostě bude...a co pak? Můj syn bude zlobit, bude mít problémy a přesně - přijde je řešit takovejhle "počmáranej" tatínek ... Je mi z toho všeho smutno, protože vážně nevím co dělat... On je úžasnej chlap, ale až moc si stojí za svým...za tou svou odlišností a originalitou. Jeho postoj je - tohle jsem já a vy všichni ostatní mi můžete políbit p.del... Jenže co já :-( Jak já se k tomu všemu mám postavit ... Ano,můžu ho to nechat "vyžrat", jenže já to vyžírám vlastně s ním. I mě se to dotýká...
Je to vlastně divnej problém,žejo!? Jasně, že ho miluju takovýho jakej je, mohlo by mi bejt fuk jak vypadá, protože vím jakej je uvnitř... a to je pro mě důležitý. Pokud by - teď to přeženu - musel bejt na vozíčku,nebo měl jizvy na obličeji nebo přišel o vlasy - nepřestanu ho přece milovat. Jenže tohle je něco jinýho. Někdy  mi přijde jak malej kluk, kterej neví o čem ten život je. Můžu vzteky vyletět do stropu, když jdeme jen do kina a on se začne "strojit" - já mám hned po náladě :-(
Ptáte se jestli se mi to líbí - bez ohledu na okolí. Dobrá otázka. Já řeším jen okolí, problémy v životě, negativní pozornost...Takže co já!? Účes je fajn, těch pár dredů je v pohodě ( a nesmrděj ;) ), ale piercingy neobdivuju, ty jsou podle mě zbytečný, tetování na rukou bych brala, ale on má dost velký. Mě prostě s.re hlavně to oblečení....

No,ale paní učitelka by měla ocenit tatínka,že to příjde řešit. Jsou tatínci třeba nepočmáraní co je takové věci ani nezajímají. A pokud paní učitelka i podle diskuze pochopí,že je slušný chlap který se zajímá o průšvihy svého syna a chce je řešit,nevím proč by měl být tatínek a JEHO tetování problém. To jen tak mimochodem do budoucna.
To tvoje,on je úžasnej chlap..to je důležité..pro Tebe. A to,že je svůj to asi nezměníš. Když tak nad tím přemýšlím ten jeho styl to je třeba taková jeho radost. Jiný chlap si tu svou radost zase najde někde jinde. Ono ho vážně asi budeš muset brát i s tím jeho oblečením. Nepočítala bych s tím,že tohle změníš a asi by to nebylo ku prospěchu vašeho vztahu. Možná,že partner ubere  na jeho stylu s věkem a nebo také né nebo se mu bude líbit něco dalšího,vše je možné a je na Tobě,jak se s tím teda vypořádáš. Já myslím,že vedeš boj vnitřní sama se sebou. Jedno tvé já ho chce pro jeho vlastnosti a druhé já se brání kvůli tomu oblečení. .. snad je to jen to.  Teď záleží,které já zvítězí. Nic  totiž není dokonalé.

lejaby, já ti svým způsobem rozumím. Můj expřítel ze kdysi byl fakt pohledný chlap, moc se mi líbil, vzhledově velmi podobný jako Dr. Haus. Ale když jsme se poznali, měl vyražený jeden zub. Když se na mě poprvé usmál, zarazilo mě to, a mimoděk podvědomně nastolilo obavu: Co on je zač? není to nějaký násilník? Nebo bezdomovec?

No, nicméně jsem si taky tehdy řekla sama sobě - přeci nebudeš tak malicherná, abys soudila podle vzhledu.
Jinak jsme si dost rozuměli, tak jsme spolu začli chodit. No, ale mě ten jeho vyražený zub od začátku vadil,asi podobně jako tobě vzhled tvého přítele. Taky jsem měla prostě divný pocit, podobný trochu až studu, když jsem ho měla prvně představit mé rodině, přátelům. (a dodatečně vím, že i je ten vyražený zub taky na první pohled zarazil..)
Apelovala jsem na něj, ať s tím něco dělá. On tvrdil, že ano, že to ví, že s tím počítá, jen že se odhodlává...
Co vám mám říkat, za celou dobu našeho chození se "neodhodlal" ani nějakému zubaři vůbec zavolat, natož dát ten zub do pořádku.
A později jsem pochopila, že sice se říká, že člověk nemá podle vzhledu soudit, ale pak mě to došlo, že vzhled je určitá nápověda, ať chceme nebo nechceme. Protože se ukázalo, že to vypovídá i o jeho povaze. On totiž, jak jsem zjistila, všechny problémy řešil tím, že je neřešil. U všeho pasivně čekal, jak se to nakonec vyvvrbí "samo". A to jak u věcí pracovních (přivodil si svým lajdáctvím velké problémy), věcí zdravotních -na ten zub kašlal, stejně jako na celé svoje zdraví, i u věcí vztahových - taky nic nechtěl řešit, nechával to všechno vyhnít.

Takže já jsem došla k názoru, že ač tady většina z vás píše - vždyť na vzhledu vůbec nezáleží, tak já říkám - bohužel částečně záleží. Vzhled totiž o povaze dotyčného mnoho vypovídá, ať chceme a nebo nechceme.

Co poradit tobě lejaby, nevím. Jen říkám, že chápu, tvé pocity, že se tím trochu trápíš.
Já se už netrápím, už s ním pár let nejsem. Poté, co jsem zjistila, že stejně laxně, jako ke svému zubu, se on staví úplně ke všemu, jsem se s ním rozešla.

Blossom napsal(a):

lejaby, já ti svým způsobem rozumím. Můj expřítel ze kdysi byl fakt pohledný chlap, moc se mi líbil, vzhledově velmi podobný jako Dr. Haus. Ale když jsme se poznali, měl vyražený jeden zub. Když se na mě poprvé usmál, zarazilo mě to, a mimoděk podvědomně nastolilo obavu: Co on je zač? není to nějaký násilník? Nebo bezdomovec?

No, nicméně jsem si taky tehdy řekla sama sobě - přeci nebudeš tak malicherná, abys soudila podle vzhledu.
Jinak jsme si dost rozuměli, tak jsme spolu začli chodit. No, ale mě ten jeho vyražený zub od začátku vadil,asi podobně jako tobě vzhled tvého přítele. Taky jsem měla prostě divný pocit, podobný trochu až studu, když jsem ho měla prvně představit mé rodině, přátelům. (a dodatečně vím, že i je ten vyražený zub taky na první pohled zarazil..)
Apelovala jsem na něj, ať s tím něco dělá. On tvrdil, že ano, že to ví, že s tím počítá, jen že se odhodlává...
Co vám mám říkat, za celou dobu našeho chození se "neodhodlal" ani nějakému zubaři vůbec zavolat, natož dát ten zub do pořádku.
A později jsem pochopila, že sice se říká, že člověk nemá podle vzhledu soudit, ale pak mě to došlo, že vzhled je určitá nápověda, ať chceme nebo nechceme. Protože se ukázalo, že to vypovídá i o jeho povaze. On totiž, jak jsem zjistila, všechny problémy řešil tím, že je neřešil. U všeho pasivně čekal, jak se to nakonec vyvvrbí "samo". A to jak u věcí pracovních (přivodil si svým lajdáctvím velké problémy), věcí zdravotních -na ten zub kašlal, stejně jako na celé svoje zdraví, i u věcí vztahových - taky nic nechtěl řešit, nechával to všechno vyhnít.

Takže já jsem došla k názoru, že ač tady většina z vás píše - vždyť na vzhledu vůbec nezáleží, tak já říkám - bohužel částečně záleží. Vzhled totiž o povaze dotyčného mnoho vypovídá, ať chceme a nebo nechceme.
Co poradit tobě lejaby, nevím. Jen říkám, že chápu, tvé pocity, že se tím trochu trápíš.
Já se už netrápím, už s ním pár let nejsem. Poté, co jsem zjistila, že stejně laxně, jako ke svému zubu, se on staví úplně ke všemu, jsem se s ním rozešla.

Nebo to také může pěkně klamat. Do mně by asi také nikdo neřekl,že poslouchám rock a metal. Nebo,že jsem docela pedant  a generál doma. Uřvaná. Také tak trochu ulítlá.  Soudím teda podle reakcí ostatních,když mě poznavají..(kolegové z práce atd.) Navenek prý totiž působím křehce,malá,drobná,moderně oblečená,učesaná,obutá :D (jen ty delší vlasy mi z té doby zůstavají) z prvu se  moc neprojevující..nevyhližející na metalistku. Říkají a diví se ti druzí.  :D No,ale stále  takovou hudbu poslouchám ,už cca 19 let akorát to metalové tričko s džískou si obleču,už jen někdy :D  Takže někdy zdání klame. Možná takhle dopadne časem i tvůj přítel,lejaby. Sundá ten svůj oděv a vytáhne jiný. :D ;)

Lejaby, já to mám nastavený asi hodně podobně jako ty, dredy mi přijdou v pohodě (taky jsem je chvilku měla, ale byl to šílenej opruz, už bych je nikdy nechtěla, přestože na pohled se mi pořád líbí), tetování je ok (taky něco málo mám), piercing totéž.. ale styl gothic by mi asi taky dělal trošku problém.. Nevím proč, asi že mi to přijde děsně přehnaný a teatrální.  Když jsem před dvanácti lety poznala manžela, měl naježený tříbarevný vlasy a nosil kožený kalhoty.. vlastně ten jeho LOOK byl dost krotkej, podle dnešních měřítek :lol:. Přesto stačil na to, aby mu moji rodiče zakázali se ještě někdy ukázat v jejich vesnici, páč by si je s ním lidi mohli spojovat :lol::lol::lol:  No, nějak z toho všeho ubral, teď končí druhou "mateřskou" a je rád, když najde džíny, který na sobě nemaj kašičku.. :D  S vlasama už taky moc neexperimentuje, páč mu děti většinu vyrvaly.. :D :D  Já dneska taky vypadám o dost "obyčejnějc" než kdysi.. asi nás to čeká (skoro) všechny. Akorát přemejšlím, kolik je tvýmu příteli? Tyhle divoký styly bych tipla někam k dvacítce, ale to mu asi už není? ;)

aha, musím upřímně říct, že jsem si ho představovala oblečenýho jako - hodně volné džíny s rozkrokem u kolen, velké triko, šátek, atd atd...ale ten gothic styl mě taky dost překvapil :co: hlavně ty sukně přes kalhoty a korzety....Lejaby, zkusila ses ho někdy zeptat, proč se zhlídnul zrovna v tomhle stylu?

Ja si naopak myslim, že na vzhlade zalezi. Predsa partneri sa navzajom aj reprezentuju. Celkovo je clovek spolocensky tvor a zije v urcitom prostredi, ktremu sa chtiac nechtiac prisposobi. Ja fajn ak je niekto originalny, ale extrem je extrem a trosicka triezvosti aj s ohladom na vek, spolocenske postavenie, rodinu je namieste. Každopadne, tak ako priatelka mnoho rokov uspesne znasa parterov image, tak aj partner by mal prejavit istu davku tolerantnosti a do istej miery sa prisposobit. Za kazdu cenu putat pozornost extremnym  sposobom svedci o urcitej nezrelosti, možno aj nerovnovahe.

Za každú cenu sa prispôsobovať okoliu, aj proti svojmu presvedčeniu a vkusu, svedčí o stádnosti, nedostatku fantázie a charakteru.

Selima napsal(a):

Za každú cenu sa prispôsobovať okoliu, aj proti svojmu presvedčeniu a vkusu, svedčí o stádnosti, nedostatku fantázie a charakteru.

To je pravda. :jojo:
Na druhou stranu taktéž platí, že ve vztahu (pokud tedy člověk nechce být jen celoživotní solitér a o žití ve vztahu stojí) jsou určité kompromisy Z OBOU STRAN nezbytné.
Pokud se jeden vůbec v ničem a ani trochu přizpůsobit druhému nechce, svědčí to o jeho sobeckosti a neschopnosti párového soužití.

Nejlepší je podle mě jakási zlatá střední cesta - něco mezi oběma zde zmíněnými výroky.
Ale bohužel - jak a kde tu zlatou střední cestu najít, to musí hledat každý z nás sám...

Ale Lejaby nepíše, že by sa nejako prispôsobovala ONA JEMU. Vzdala sa kostýmkov, blúzičiek a módnych účesov?Núti ju partner, aby nosila korzety a vysoké rukavice? ;) Aby sa prepichovala a tetovala...? A prečo ona núti jeho, aby sa menil? K jeho povolanou, mimochodom, to bohémstvo patrí - takže sa možno práve prispôsobil svojmu povolaniu... Nech si lejaby nájde kravaťáka, ktorý bude mať bezchybný vzhľad - a bude spokojnosť na všetkých stranách.

lejaby a co kdyby jsi se trochu přizpůsobila ty? Když jdete někam ven spolu nemusíš přece mít lodičky a kostýmky;)

ja autorku chapu, taky bych z toho nebyla zrovna na vetvi, kdybych zacala chodit s celkem normalne vypadajicim klukem a po par letech mela doma potetovanyho, propichanyho typka v korzetu...jak se k tomu stavi okoli je ve vetsine pripadu fuk, jen se lejaby musi naucit posilat zvedavce primo za nim...ale na raut nebo treba do opery, kde je konvencemi dano, jak ma byt clovek obleceny, bych ho asi taky nevzala, pokud by se nechtel alespon trochu rozumne obleknout, pokud ten vztah jinak funguje, asi by nemel byt problem se dohodnout, ze tyhle akce budu navstevovat sama, pokud on se prizpusobit nechce..
akorat je asi potreba si davat pozor, aby ve vztahu nezacala narustat averze, to je pak zacatek konce..

lejaby napsal(a):

Ahoj holky, díky moc za všechny příspěvky. Tak čtu a čtu a přemýšlím a srovnávám si to v hlavě. Ani nevím co dřív napsat :-) Každopádně dneska jsem měla rozhovor s našima, skvěle jsme to probrali a oni ho berou,mají ho taky rádi, taky už vědí že je hodnej .... Řekli mi, že prostě chtějí, abych já byla šťastná a to je nejhlavnější. Takže to tak.
No co se týče toho, že to "najednou" řeším - on ty dredy a piercingy a tetování neměl od začátku vztahu! To prostě přibývá postupně. Jeho dredy jsou možná ten nejmenší problém, má vlasy nakraťoučko po celé hlavě a vzadu ohon několika dredů v culíku. Piercingy má v obličeji dva - obočí a kořen nosu . No a ruce má opravdu jako borůvky :D Ale co je asi pro mě největší problém je jeho styl oblečení, asi jsem se předtím nevyjádřila až tak detailně. On nosí styl gothic.. A to je prostě podle mě moc. Je to milión pásků s bodáky, síťované návleky na ruce, sukně přes kalhoty, korzety...a tohle všechno. On by se dal snést úhledný culík dredů a k tomu normální kapsáče a košili,triko. On takhle chodil dřív. Teď prostě poslední dva tři roky začal bláznit do tohohle stylu.
Holky ... ono je něco jinýho kdyby to byl můj brácha,kamarád,přítel mojí sestřenice,kolega z práce - já nemám předsudky vůči vzhledu. Beru lidi takový jaký jsou, koukám pod povrch, snažím se neškatulkovat. Jenže je něco jinýho mít pak takovýho "exota" :D za přítele. Ono je totiž hezký, že je to vlastně jeho věc a jeho boj. Ale ve skutečnosti, v tom reálném životě, to je totiž problém nás OBOU, ať se mi to líbí nebo ne... Možná bude skvělý táta - určitě bude, jeho sestra má malý děti a on je dokonalej strejda, děti ho zbožňujou, protože si s nima vyhraje, komunikuje s nima, nikdy je neodbyde. O to nejde. Ale ve škole bude učitelka, která ty předsudky mít prostě bude...a co pak? Můj syn bude zlobit, bude mít problémy a přesně - přijde je řešit takovejhle "počmáranej" tatínek ... Je mi z toho všeho smutno, protože vážně nevím co dělat... On je úžasnej chlap, ale až moc si stojí za svým...za tou svou odlišností a originalitou. Jeho postoj je - tohle jsem já a vy všichni ostatní mi můžete políbit p.del... Jenže co já :-( Jak já se k tomu všemu mám postavit ... Ano,můžu ho to nechat "vyžrat", jenže já to vyžírám vlastně s ním. I mě se to dotýká...
Je to vlastně divnej problém,žejo!? Jasně, že ho miluju takovýho jakej je, mohlo by mi bejt fuk jak vypadá, protože vím jakej je uvnitř... a to je pro mě důležitý. Pokud by - teď to přeženu - musel bejt na vozíčku,nebo měl jizvy na obličeji nebo přišel o vlasy - nepřestanu ho přece milovat. Jenže tohle je něco jinýho. Někdy  mi přijde jak malej kluk, kterej neví o čem ten život je. Můžu vzteky vyletět do stropu, když jdeme jen do kina a on se začne "strojit" - já mám hned po náladě :-(
Ptáte se jestli se mi to líbí - bez ohledu na okolí. Dobrá otázka. Já řeším jen okolí, problémy v životě, negativní pozornost...Takže co já!? Účes je fajn, těch pár dredů je v pohodě ( a nesmrděj ;) ), ale piercingy neobdivuju, ty jsou podle mě zbytečný, tetování na rukou bych brala, ale on má dost velký. Mě prostě s.re hlavně to oblečení....

Hele a vy už máte děti, že jako řešíš ty učitelky ve školce ??? Mě se zdá, že trochu přeháníš. Navíc skoro bych řekla, že piercing a gothic oblečení je dočasná věc. Jednou ho to třeba přestane bavit, řekla bych, že skoro určitě.
A postoj "tohle jsem já, ber nebo neber" se mě osobně velmi líbí. Proč by měl nechat cizí lidi ( úředníky, imaginární učitelky ve školce ) aby řešili jeho oblečení. Prostě se smiř s tím, že je to jeho věc, což taky je.

Tiina napsal(a):

Hele a vy už máte děti, že jako řešíš ty učitelky ve školce ???

Hele a fakt máš pocit, že je dobrý si ty děti nejdřív pořídit a POTOM řešit, jestli jsem si je pořídila s někým, kdo jim zvládne dělat tátu? ;)

No ale dúfam, že o jeho otcovských kvalitách nebudú hlasovať učiteľky... To by teda dosť mužov neprešlo, vrátane partnerov tých učiteliek... :P

Kubula a to jestli někdo zvládne dělat tátu se pozná podle jeho stylu oblékání a účesu jo ?

Tiina napsal(a):

Kubula a to jestli někdo zvládne dělat tátu se pozná podle jeho stylu oblékání a účesu jo ?

To jsem fakt někde psala? :mad:  Když mrkneš dozadu, zjistíš, že zrovna já se "divnejch" tatínků dost zastávám :)

Reagovala jsem na tvou větu "Hele a vy už máte děti, že jako řešíš ty učitelky ve školce ???" a chtěla jsem tím naznačit, že v době, kdy mám děti, už bych tyhle věci skoro mohla mít vyřešený. Už je to jasnější? :)

Ohledně dětí je toho celkem dost, co by měl člověk mít pořešené před jejich příchodem, ale neřekla bych, že sem patří názor učitelek ve školce.

A jestli se nepletu, tak tady pořád řešíme nestandardní image přítele pisatelky nikoliv jeho charakter.

no já myslím, že tady je důležitá věc to, že dřív byl jiný. že se to "stupnuje" . je pravda, že dredy sundá, oblečení vymění, ale třeba tetováního se nezbaví.(mmch. já jedno malé mám taky).
myslím, že jí vadí, že se stále víc "odděluje" , at si říkáme , co chceme, musíme vycházet a žít i s naším okolím .
nedivím se L., že o tom přemýšlí.

Tiina napsal(a):

Ohledně dětí je toho celkem dost, co by měl člověk mít pořešené před jejich příchodem, ale neřekla bych, že sem patří názor učitelek ve školce.

A jestli se nepletu, tak tady pořád řešíme nestandardní image přítele pisatelky nikoliv jeho charakter.

Tiino, jestli mě chceš umravňovat, o čem se tu píše a o čem ne, tak možná nejdřív přestaň psát o tom, co píšou jiní :P

Názor učitelek myslím není jádro pudla, ale už mlčím a držím se tématu :D