ahoj všem,
potřebovala bych radu od zkušenějších kočkomamin:)
Mám doma skoro dvouletého kocoura, protože jsem přes týden sama doma je na mě hodně fixovaný. Zatím bydlíme v dvoupokojovém bytě na sídlišti. Gigiho pouštím ven, když přijdu z práce domů a cca po dvou hodinách stačí když vyjdu před barák, zavolám a on přiběhne. Tak nějak si naši ulici zvolil za své teritorium, takže jsem nikdy neměla problém ho najít. Občas se mi stává, že jde se mnou do obchodu jako pejsek, před obchodem čeká a pak jde se mnou zase domů.Když jsem ho vzala třeba ke garáži, která je úplně v jiné části, byl vždycky poblíž a ani tam se mi nezatoulal. No zlatíčko...Nikdy se mi neztratil, vždycky byl přes noc doma, je kastrovaný. Asi za dva týdny se budeme stěhovat do velkého domu se zahradou na vesnici a já mám otázku, jak ho naučit že toto bude jeho nový domov... Co musím udělat a jak postupovat. Jsem naprostá začátečnice v chovu koček, je můj první a řekla bych že se vychováváme tak nějak navzájem.... Přivítám jakékoli rady... Děkuji moc.

Mám kočku které letos bude 16 let.  V průběhu jejího dlouhého života jsme se stěhovali několikrát, dokonce i do zahraničí a zpátky, před pár lety jsme si pořídili chalupu kam jí pravidelně vozíme.  Nikdy nebyl problém, také se drží kolem baráku, vždycky se vrátí, říkám že "se má moc ráda".  Trik je po přestěhování kocourka pár dní držet doma, nepouštět ven, aby si zvykl na pach nového domova, na to kde má mističky a tak.  Pak ho pustit ven, třeba tam s ním chvíli být, nechat ze začátku pootevřené dveře aby kdykoliv mohl zpátky.  Uvidíš že když je na tebe takto fixovaný že se nikam nezatoulá.  Taky pomáhá jestli je zvyklý dostávat jídlo v nějakou určitou doby, to on si to pak bude hlídat aby byl včas zpátky.  Přeji hodně štěstí.

Děkuji, myslím že tohle můžeme zvládnout:-))

To je teda úžasnej kocourek! Taky máme za sebou stěhování s kočkama, náš kocour ani nikdy ven nechodil, když jsme bydleli v bytě a teď v baráku si lebedí, je moc spokojenej, když může chodit ven. Taky jsme ho pustili až po pár dnech a není problém, drží se vždycky někde blízko. Akorát je děsně odrzlej a občas leze k sousedům, sousedka jednou prý málem dostala infarkt, když vylezla ze sprchy a potkala doma před koupelnou našeho kocoura :lol: Žádný zvíře nemaj, tak na to fakt nebyla připravená a ten náš drzoun k nim normálně leze oknem :lol:

Je zajímavé,jak se ti vaši kočičáci drží takhle doma,protože kocouři se rádi toulají.Ale je to fakt paráda,k neuvěření skoro,když jsou ještě věrněšjí než psi.Nejsou třeba vykastrováni?

Jo jo, náš je kastrovaný a wall taky píše, že ten její je.. Tak to je asi hlavně tím a u nás ještě k tomu asi i to, že první dva roky života vůbec ven nechodil, takže to rozhodně není venkovní kočka, jen se chodí tak vyvenčit :)

Ahoj, kocoura jsme nechali kastrovat předloni o vánocích, teď v květnu mu budou dva roky.A pouštět ven jsme ho začali loni na jaře, nejdřív jen tak že jsme s ním byli venku a pak dvě hodiny, občas celý dopoledne. Je fakt, že ze začátku měl na sobě takový ten postroj, tam jsem měla napsané svoje tel. číslo. Za celou dobu se mi stalo 3x že mi volali, že našli kocoura. Jenže jednou přišel bez něj, podezřívám ho, že to nechal někde na větvi, pak dostal obojek a ten mu vydržel půl dne. Vzhledem k tomu, že ho v ulici už znají, tak jsem mu už nic nedávala. Prostě se drží jen v ulici a "hlídá a číha" Zrovna včera , když jsem šla domů na mě něco zamňoukalo stylem no konečně jdeš domů, pak pohyb na na tůji ve výši 3 patra a pak mohutný skok a úprk ke mě. A to ho pustil muž asi před hodinou. No uvidím jak si poradíme..

Já jsem měla kocoura, mám ho v avataru, a ten se s námi 2x stěhoval a nikdy se neztratil. Kastrovaný nebyl a po každém stěhování jsem ho nechala cca 3 dny v domě zavřeného i když to byl jinak vnitřně-venkovní kocour a vždycky si zvykl a zůstal s námi. Co se týče odrzlosti, tak tenhle byl nejlepší, měla jsem už spoustu kocourů, ale tenhle se o sebe uměl postarat, když si chtěl něco vzít, klidně mi vylezl po noze až do ruky. Nebál se potkanů, nebál se psů, prostě bojovník za kočičí práva jak řemen. A taky si uměl pěkně mňouknout, když chtěl pohladit a pochovat, mňoukal tak dlouho, dokud jsme ho nepodrbali a po ránu vyžadoval, abychom ho zdravili. :D

Rosamunda: po ránu vyžadoval, abychom ho zdravili.

Prosím Tě, Ros, a jak? :D :supr:

Tercila napsal(a):

Rosamunda: po ránu vyžadoval, abychom ho zdravili.

Prosím Tě, Ros, a jak? :D :supr:

No jednoduše,když jsme ráno sešli dolů z ložnice,chodil kolem a hlasitě mňoukal, ocas do otazníku a nedal pokoj dokud jsmeho nepohladili a neřekli: "Ahoj Mílo!", pak teprve byl spokojený. :lol: