Zen buddhističtí učitelé svým začínajícím žákům kladou často otázku: kdo jsi?
Při jejich spoustě odpovědí na jiné otázky si člověk myslí, že odpovědi jsou často naprosto nesmyslné - alespoň na první, druhý či třetí pohled (například na otázku, co je v zenu meditace je jedna z odpověďí: v zenu není o čem meditovat ;) )

Co byste odpověděli vy na otázku, kdo jsi? (samozřejmě kašleme na nějaký zen a pod.).

já

Jsem žena,matka,manželka,dcera,sestra,teta,švagrová,snacha,kamarádka,kolegyně..........:gloria:

Človák.

jsem postava v loutkovem divadle

Já jsem Já.

Žena, matka, kamarádka... jsem jaká jsem... :)

bohyne, lepsi z nejlepsich!

Já (ikdyž se už opakuji...)

odpověděla bych svým křestním jménem

Mé problémy se zaměstnáním se táhnou tak neuvěřitelně dlouho, že bych odpověděla: Nikdo, ještě menší a šedivější a zplihlejší, než ta nejubožejší myš.

jsem celkem spokojený člověk

PS: ta otázka vlastně možná patří spíš na duchovní (filosofickou).
Ale koukám, že je stejně dobře vhodná i na psychologickou diskusi.

Kdo jsem?-žena :-)

vědomí

já bych odpověděla že jsem to, co je mým zaměstnáním.
(Protože chtě nechtě tím dost žiju).
Konkrétní profesi tu nebudu zmiňovat :vissla:

pencila napsal(a):

já bych odpověděla že jsem to, co je mým zaměstnáním.
(Protože chtě nechtě tím dost žiju).
Konkrétní profesi tu nebudu zmiňovat :vissla:

... že by písařka? :gloria:

...žena...

Dokonalá a celistvá duša, momentálne recyklujúca v hmote. :D Je to dosť duchovné?

Jsem jedinecny original-zadny jiny neexistuje!

žena, matka, milenka ...a jsem moc ráda, že to tak je :)

Časť celku? Súčasť vesmíru? Kúsok hviezdy?  Všetko a nič :)

Pozn.: to já nevím, jestli to je dosti duchovní :-)
Myslím, že člověk může odpovědět buď do té míry, do jaké poznal sám sebe. Nebo odpoví, čím chce být. Nebo tak, co si myslí, že se hodí říct. Nebo, že se identifikuje s nějakou svojí rolí, kterou ve svém životě žije nebo mu ji okolnosti "vnutily".

Před pár lety, kdy jsem tu otázku zprostředkovaně zažil a zenový učitel nad každou odpovědí (která byla dle něho "špatná") jen švihl bolestivě rákoskou, jsem z toho byl úplně rozhozený. A napadaly mě především mé role, které jsem tehdy žil.

přijde mi docela zvláštní, že někdo píše, že je manželka, matka, milenka, kolegyně atd

Jsem tim, cim chcete, abych byla...

PPavlaa napsal(a):

přijde mi docela zvláštní, že někdo píše, že je manželka, matka, milenka, kolegyně atd

Co je na tom zvláštního? každý přeci máme nějakou sociální roli ne? :storstark:

ajaE napsal(a):

Jsem jedinecny original-zadny jiny neexistuje!

Toto se mi libi... :godlike: :jojo:

jsem duše vtělená... :) A jsem to já s tváří mnoha podob, mnoha rolí, podle toho, co je zrovna třeba....

ale jasně Moni, jen - i když budu máma, milenka, manželka, kamarádka, kolegyně atd atd tak to vnímám jako něco, co ke mě patří, je mou součástí, ale ne jako něco, co by vystihovalo mě. máma můžu být já, ty, spousta bab, ale přesto jsme každá jiná. trošku mě takové odpovědi překvapily, nic víc :)

ale - četla jsem, že já jsem ty a ty jsi já :D tak je to asi celkem fuk, ne :vissla:

PPavlaa napsal(a):

přijde mi docela zvláštní, že někdo píše, že je manželka, matka, milenka, kolegyně atd

Mne taky.
Ta otazka ve mne vyvolava potrebu napsat "neco jineho, skrytejsiho", nez co je evidentni na prvni pohled... :gloria:

Na druhe strane... kdyz nekdo treba napise: Jsem elektrikar... tak by me to taky kapatko zvedlo ze zidle... a prinutilo aspon trosku "zauvazovat", PROC TOHLE TEN CLOVICEK PSAL?... a to uz je jaksi "psychologicke", stejne mozna jako "duchovni", ne? :rodna:

PPavlaa napsal(a):

přijde mi docela zvláštní, že někdo píše, že je manželka, matka, milenka, kolegyně atd

Ano Pavlo je to zvláštní,když to píše starej,tlustej,plešatej chlap.......:D

monísek8 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

přijde mi docela zvláštní, že někdo píše, že je manželka, matka, milenka, kolegyně atd

Co je na tom zvláštního? každý přeci máme nějakou sociální roli ne? :storstark:

Správně js napsala - ROLI.
Matka, manželka, ... - to jsou role.
Role - to nejsem já. Pokud myslím, že ano, ztratila jsem sama sebe. Jsem ráda, že už se nevidím v rolích. S čistým svědomím říkám - já. Skutečně to tak cítím.
Ty role jsem si taky "odehrála". To jsem čubrněla.

Otázka však zní - Kdo jsem? Ne - jakou "hraju" roli? Nebo - jaká je má role?

"Hráli" jsme takovou hru na hodině psychologie. Napsali jsme na 10 lístečků - kdo jsem? Většina z nás tam měla samé role. A pak jsme měli odhazovat do ohně jeden za druhým postupně lístečky, od toho, který nám půjde odhodit nejlehčeji. Bylo to hodně drsný.

Lísteček - Já - mi prostě odhodit nešel. Byla bych odhodila sama sebe. Ale jen málo lidí tam dokázalo napsat - já, nebo duše a podobně. Zato role nám šly jedna radost.

rejka napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

přijde mi docela zvláštní, že někdo píše, že je manželka, matka, milenka, kolegyně atd

Ano Pavlo je to zvláštní,když to píše starej,tlustej,plešatej chlap.......:D

Ha-ha-ha, chi-chi-chi... :godlike: :godlike: :godlike:

většina žen je pyšná na to, že jsou matkami a pokud se hrdě hlásí k této roli, myslíš, že tím také ztratily sebe sama?
Žijeme život, ne divadelní představení. Já nevidím nic špatného na tom, že se někdo vidí jako matka a manželka. Ty, které takové štěstí neměly, by jistě byly za takovou roli vděčné.

laminanonte napsal(a):

většina žen je pyšná na to, že jsou matkami a pokud se hrdě hlásí k této roli, myslíš, že tím také ztratily sebe sama?
Žijeme život, ne divadelní představení. Já nevidím nic špatného na tom, že se někdo vidí jako matka a manželka. Ty, které takové štěstí neměly, by jistě byly za takovou roli vděčné.

Spatne to neni, jen to o tech zenach vypovida to, ze se definuji skrze vztahy. Nedokazou sebe oddelit od tech vztahu. 
A lze polemizovat o tom, jak moc velke stesti je byt matka nebo manzelka a jak moc za tuto roli lze byt vdecny.

Za sebe rikam, me by dejme tomu napadlo sebe definovat i jako zenu a jako pritelkyni. To by ale u me bylo nekde uplne pozadu za vsemi ostatnimi sebedefinicemi. Jako prvni by me to rozhodne nenapadlo. Vychazi to z toho, ze se neztotoznuju (v prvni rade) ani se zenami jako celkem, ani se svym pritelem. Ani moje profese by u me nebyla na prvnim miste...
Jsem proste ja jako autonomni jednotka se vsemi pocity i prozitky.

majkafa napsal(a):

monísek8 napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

přijde mi docela zvláštní, že někdo píše, že je manželka, matka, milenka, kolegyně atd

Co je na tom zvláštního? každý přeci máme nějakou sociální roli ne? :storstark:

Správně js napsala - ROLI.
Matka, manželka, ... - to jsou role.
Role - to nejsem já. Pokud myslím, že ano, ztratila jsem sama sebe. Jsem ráda, že už se nevidím v rolích. S čistým svědomím říkám - já. Skutečně to tak cítím.
Ty role jsem si taky "odehrála". To jsem čubrněla.

Otázka však zní - Kdo jsem? Ne - jakou "hraju" roli? Nebo - jaká je má role?

"Hráli" jsme takovou hru na hodině psychologie. Napsali jsme na 10 lístečků - kdo jsem? Většina z nás tam měla samé role. A pak jsme měli odhazovat do ohně jeden za druhým postupně lístečky, od toho, který nám půjde odhodit nejlehčeji. Bylo to hodně drsný.

Lísteček - Já - mi prostě odhodit nešel. Byla bych odhodila sama sebe. Ale jen málo lidí tam dokázalo napsat - já, nebo duše a podobně. Zato role nám šly jedna radost.

Vidis to. Zeny, ktere byly v prvni rade zenami, matkami a tak podobne mi nikdy nebyly psychicky blizke...

Kdo jsem? Jsem nevímužkolikátá reinkarnace Kočky v lidském světě. Asi jsem v minulých životech moooc zlobila :D, páč jinak už bych přeci musela dosáhnout mnirvány ne?

:) Jako první mě napadlo: "jsem skvělá baba" :D :D
Mně už to řeklo tolik lidí, že tomu snad i věřím! :D ;) :D
(Já vím - ale když já mám tak dobrou náladu) :supr:

Dnes som si zhodou okolností povedala: "Ja som viac než moje telo, ja som viac než moje myšlienky - ja som čistý Duch." (A asi aj niečo v zmysle Ja som viac než matka, Ja som viac než partnerka, Ja som viac než milenka, Ja som viac než kuchárka, reerentka, apod.). Tak mi mi to vychádza. AJ to som ja, ale nevystihuje ma to celú. JA SOM PROSTE VIAC. JA SOM JA.

Selima napsal(a):

Dnes som si zhodou okolností povedala: "Ja som viac než moje telo, ja som viac než moje myšlienky - ja som čistý Duch." (A asi aj niečo v zmysle Ja som viac než matka, Ja som viac než partnerka, Ja som viac než milenka, Ja som viac než kuchárka, reerentka, apod.). Tak mi mi to vychádza. AJ to som ja, ale nevystihuje ma to celú. JA SOM PROSTE VIAC. JA SOM JA.

:lol:

No i když někdy trošku filozofuji tentokrát bych odpověděla asi úplně jednoduše(podobně jako Terčila)..normální baba..nic jiného mě u téhle otázky(tématu) nenapadlo. :vissla: ;)

Nicolas napsal(a):

Pozn.: to já nevím, jestli to je dosti duchovní :-)
Myslím, že člověk může odpovědět buď do té míry, do jaké poznal sám sebe. Nebo odpoví, čím chce být. Nebo tak, co si myslí, že se hodí říct. Nebo, že se identifikuje s nějakou svojí rolí, kterou ve svém životě žije nebo mu ji okolnosti "vnutily".

Před pár lety, kdy jsem tu otázku zprostředkovaně zažil a zenový učitel nad každou odpovědí (která byla dle něho "špatná") jen švihl bolestivě rákoskou, jsem z toho byl úplně rozhozený. A napadaly mě především mé role, které jsem tehdy žil.

Tak nad tímhle jen kroutím udiveně hlavou: Tohle že byl zenový učitel? Který tě švihl rákoskou za to, že to říkáš jak to cítíš ty, a ne jak si to představuje on? :dumbom: :dumbom: :dumbom:

Podle mě to byl spíš diktátor se sadistickými sklony. To by si tedy mohl zkusit- po první ráně rákoskou bych se já - jinak klidný a mírumilovný člověk - proměnila v lítou saň a tolik jelit, jako bych mu tou jeho vlastní rákoskou našvihala, to ještě v životě nezažil....

Lidi, že se necháte takhle dobrovolně masochisticky psychicky znásilňovat?? :co:

Něco podobného  bych udělala v té hře, kde jak píše Majkafa, se musí do ohně postupně házet lístečky s rolemi nebo představami o sobě. Ano, něco bych po zamyšlení možná odhodila, ale něco, co je pro mě důležité, bych si nechala - přeci, kdo mě jako může donutit odhodit něco, co odhazovat nechci?

I toto je velmi důležité sebepoznání - nenechat se MANIPULOVAT někým kdo se tváří jako ohromný duchovní guru... :dumbom:

Ale ať se vrátíím k původní otázce: Asi bych na otázku Kdo jsi prostě odpověděla svým jménem a příjmením. A pokud by to chtěli podrobněji, asi bych přidala nějaké ty role, jak tomu říkáte. Ať se to komu líbí nebo nelíbí.

Když odhodíš, byť to někdy hodně bolí, odhodíš slupku. Ne vždy je na místě bojovat. Někdy je na místě poslechnout. Když to dokážeš, když neposlechneš své ego, když odhodíš, zůstane čístá substance.
Jak napsala Selima. Zůstane čisté
JA SOM PROSTE VIAC. JA SOM JA.

Uplně první, co mě napadlo, kdy jsem četla otázku.
Odpověd - ženská,máma,manželka.
Nejsem sama, kdo takhle přemýšlel :jojo:

Nicolasi, když jsem uviděla tohle téma, nechápala jsem, co tě k němu vedlo. A proč - tady a teď. A jaká je vlastně má odpověď? Kdo jsem?

Blossom, děkuji ti za tohle - cituji tě:
Něco podobného  bych udělala v té hře, kde jak píše Majkafa, se musí do ohně postupně házet lístečky s rolemi nebo představami o sobě. Ano, něco bych po zamyšlení možná odhodila, ale něco, co je pro mě důležité, bych si nechala - přeci, kdo mě jako může donutit odhodit něco, co odhazovat nechci?
I toto je velmi důležité sebepoznání - nenechat se MANIPULOVAT někým kdo se tváří jako ohromný duchovní guru...

__________________
Oběma vám děkuji. Dnes jste mě přivedli k hlubokému poznání. Sama ještě přesně nevím, kam až. Ale cítím to. Se vší vážností se vám hluboce ukláním. :hjarta:

Majkafo, každý ať jedná podle svých pocitů, podle své intuice. Někdo možná po (dobrovolném!) odhození slupek najde sám sebe. Přijde na svou podstatu, o které dosud nevěděl. To je dobře.

A někdo jiný - třeba já - má pocit, že nepotřebuje nějak zvlášť hledat ve svém nitru, protože tak nějak intuitovně cítí, že o své podstatě VÍ. A taky ví v čem tu podstatu má.
A navíc mám pocit, že některé vnitřní slupky k mé osobnosti prostě patří, a já je tam chci mít a nemám potřebu ani zájem se jich násilně zbavovat, jen proto, že na tom nějaký vedoucí kursu trvá. Jsou to přeci MÉ slupky, ne jeho, tak si o nich rozhodnu já. :jojo: Já mu do jeho slupek taky nekecám. ;)  Budu je odhazovat jen tehdy, dokud to sama pro sebe pokládám za přínosné. To není vzdorování za každou cenu. To je o nepřistoupení na manipulaci se svou duší.
Jinak se mi zdá, že máme v sobě z dávných časů zakódovanou povinnou poslušnost k (někdy divným) autoritám - viz ten Nicův tzv.zenový učitel.

Někdy je těžké poznat, kde končí takové to sebestředné ego, a kde začíná osobnost.
Nezdravé, někdy přebujelé vnitřní ego je dobré eliminovat. Ale osobnost je potřeba si zachovat, pěstovat a nenechat nikým vzít a stavět na ní.  A to, jak se svou osobností necháme zacházet, je rozhodnutí každého z nás. :jojo:

Blossom, Nicolas nenapsal, že zenový učitel švihl bolestivě jeho. Napsal - jen švihl bolestivě rákoskou

majkafa napsal(a):

Blossom, Nicolas nenapsal, že zenový učitel švihl bolestivě jeho. Napsal - jen švihl bolestivě rákoskou

Švihl tedy bolestivě KOHO? Švihnout bolestivě může jen někoho, nebo eventuelně sám sebe (v což v daném případě nevěřím). Prostě švihnout bolestivě jen tak do vzduchu jaksi podle mě nelze, v tom nenacházím nejmenší logiku...

Nicolasi, tys u toho byl - prosím, můžeš nám tuto záhadu osvětlit?

O - ou, uz nestacim cist, z "casovych duvodu"..., ale..., pekne tema, mi milovani... :par: tak nsad rano...

Z legrace, prý jsem "bestie".
Podle Belkinovy teorie jsem "sháněl" - role v týmu.
Osobně se hodnotím - hodně si cením rad a zkušeností ostatních, ale moje jsou pořád přednější. Takže hledač zkušeností - průserář? A možná taky prudič, rýpal, vždycky ta chytrá, neodbytná, nikdy nic normálního, tichá, chápající - jedním slovem ZMATEK ;) (neplést si se zmetek, to by se mě dotklo :D )

Blossom napsal(a):

Majkafo, každý ať jedná podle svých pocitů, podle své intuice. Někdo možná po (dobrovolném!) odhození slupek najde sám sebe. Přijde na svou podstatu, o které dosud nevěděl. To je dobře.

A někdo jiný - třeba já - má pocit, že nepotřebuje nějak zvlášť hledat ve svém nitru, protože tak nějak intuitovně cítí, že o své podstatě VÍ. A taky ví v čem tu podstatu má.
A navíc mám pocit, že některé vnitřní slupky k mé osobnosti prostě patří, a já je tam chci mít a nemám potřebu ani zájem se jich násilně zbavovat, jen proto, že na tom nějaký vedoucí kursu trvá. Jsou to přeci MÉ slupky, ne jeho, tak si o nich rozhodnu já. :jojo: Já mu do jeho slupek taky nekecám. ;)  Budu je odhazovat jen tehdy, dokud to sama pro sebe pokládám za přínosné. To není vzdorování za každou cenu. To je o nepřistoupení na manipulaci se svou duší.
Jinak se mi zdá, že máme v sobě z dávných časů zakódovanou povinnou poslušnost k (někdy divným) autoritám - viz ten Nicův tzv.zenový učitel.

Někdy je těžké poznat, kde končí takové to sebestředné ego, a kde začíná osobnost.
Nezdravé, někdy přebujelé vnitřní ego je dobré eliminovat. Ale osobnost je potřeba si zachovat, pěstovat a nenechat nikým vzít a stavět na ní.  A to, jak se svou osobností necháme zacházet, je rozhodnutí každého z nás. :jojo:

Bloss, sú ľudia, na ktorých platí cukor, a sú ľudia, na ktorých platí bič. A niektorí z tých, ktorí potrebujú bič, sa proste eln boja pozrieť na to, čo ostane, až všetky "slupky" zmiznú... A ono zostane, to mi ver... :jojo: Ja som tiež za menej invazívne metódy, ale niekedy niet nad dobre načasovaný bič! A vieš prečo? Lebo ak sa tých nánosov(hlavne falošných) nezbavíme sami, život nás občas donúti zhodiť ich potom ešte drastickejšie.

Nicolas napsal(a):

Co byste odpověděli vy na otázku, kdo jsi? (samozřejmě kašleme na nějaký zen a pod.).

Ty mě neznáš? :co: :vissla:

Celkem počteníčko. Hezky se tu ukazuje, jak tu otázku kdo bere. :D
Já jsem já, ale jsem žena, matka, kamarádka. Tak to cítím a kdybych napsala lístečků tři kupy, hodím je klíďo píďo do krbu všechny, protože stejně to budu pořád já, žena, matka, kamarádka, jen bez kupy papíru. :D
Kdybych se cítila jen jako já, bez toho dalšího, připadala bych si jako nahá v mrazu... něco by mi chybělo. Pak bych se asi choulila do sebe a někde uvnitř hledala, kdo vlastně jsem. Já už to hledání mám za sebou a vím... Už nikdy nechci stát nahá v mrazu a tápat. Být jen chladné já se mi nelíbilo... Ty slupky a role mě hřejí a kompletují v to, co jsem, patří ke mně - to celé jsem já... Postupem doby se budou měnit - za pět, deset let napíšu třeba něco jiného - ale nikdy to doufám nebude jen to studené - já... :)
Když někdo napíše - jsem perfektní, nejlepší... beru to jak to napíše, nezkoumám to, protože pak bych mohla přijít na to, že je to jen jeho dojem a vroucí přání, jak by chtěl být dotázaný vnímán.
Když někdo napíše, že je elektrikář, je prostě elektrikář, má smysl pro humor, moc se v sobě nebabrá a spíš je to moje krevní skupina, než někdo, kdo tápe a zkoumá, shazuje slupky a hrabe se v tom, co píší ostatní... ;)

duše, bytost, mysl

javena napsal(a):

Celkem počteníčko. Hezky se tu ukazuje, jak tu otázku kdo bere. :D
Já jsem já, ale jsem žena, matka, kamarádka. Tak to cítím a kdybych napsala lístečků tři kupy, hodím je klíďo píďo do krbu všechny, protože stejně to budu pořád já, žena, matka, kamarádka, jen bez kupy papíru. :D
Kdybych se cítila jen jako já, bez toho dalšího, připadala bych si jako nahá v mrazu... něco by mi chybělo. Pak bych se asi choulila do sebe a někde uvnitř hledala, kdo vlastně jsem. Já už to hledání mám za sebou a vím... Už nikdy nechci stát nahá v mrazu a tápat. Být jen chladné já se mi nelíbilo... Ty slupky a role mě hřejí a kompletují v to, co jsem, patří ke mně - to celé jsem já... Postupem doby se budou měnit - za pět, deset let napíšu třeba něco jiného - ale nikdy to doufám nebude jen to studené - já... :)
;)

Javeno, tohle jsi mi napsala z duše. Líp bych to napsat nedovedla. :godlike:

Taky jsem přemýšlela nad tím vyjádřením mnohých přispěvatelek "Já jsem prostě já". Také mi to přijde jakési pocitově studené, i když asi intuitivně snad cítím, co tím asi chtěly ty přispěvatelky  říct:
Já jsem já a to stačí. Není potřeba se někomu zavděčovat tím, jaká jsem navíc matka, manželka apod., mám svou hodnotu i jen sama o sobě.
Tomu rozumím.

Ale asi jsem deformovaná školstvím, kde definice musela být logičtější. Kdybyste třeba při zkoušení z chemie  řekli: "Sodík je prostě sodík. Tečka. " tak asi by to chemikáři taky nestačilo.

I já, podobně jako ty, Javeno, cítím, že ta nadstavba - ty řečené slupky-ke mě patří a jsou mou nedílnou součástí. Tak mi to vyhovuje, tak to mám a chci mít. :jojo:

Mimochodem - malé :offtopic: :
Jak se mají psát nicky s malým písmenem na začátku: Třeba typu javena? Mě to pořád nutí to psát s velkým písmenem, jako jméno. Psát to s malým mi je jaksi proti srsti, přijde mi to jakési neuctivé a celkově divné. Jako kdybych oslovovala někoho iveto, martine apod. Prostě mě to dělá pocitový a češtinářský problém.
Jak se mají prosím vaše nicky správně psát? Jak si přejete oslovovat a psát váš nick vy samotní co máte malé písmeno na začátku nicku?

Bloss, já mám na začátku malé písmeno a sama bojuju s tím, co píšeš. ;) Použít na začátku věty malý písmenko mi přijde divný, když začínám tím, že oslovuju někoho, kdo se zaregistroval s malým písmenkem... přitom to mám taky tak. Ve větě už mi to tak nepřijde. :)
U mě naprostá lenost při registraci. Vzala jsem prostě své jméno a nakomolila ho. Nepřemýšlela jsem nad tím, jsem líná si sem dát i obrázek nebo napsat citát či moudro pod čáru... :P
Je mi jedno, kdo to jak píše. Fakt. Nemám s tím problém - jav, jav, javen, Javen, jávo, Jávo, véno, Véno, javíku, Javíku... aneb říkejte mi třeba Bedřichu... :dumbom::lol:
Zajímavý je, že i oslovení krá.va ve spojení s něčím neošklivým - ty jsi krá.va, jsem se smíchy málem počurala... mi nepřijde ošklivý či hanlivý. Tak mi ale neříkejte... :P;) Tak to na mě působí jen u lidí, které dobře znám. :)

dneska jsem bohyne ;-)
jestli je potreba nejake opodstatneni (podle blossom), tak me napada jedine, ze jsem plus minus v rovnovaze  s tim, jak se citim a co delam.
Teda jeste jinak: v realite nejsem daleko od toho, co jsem chtela byt a delat ve svych predstavach.

javeno, cos psala o svém já, že je studené.
Mám to jinak. Mé Já není studené. Je takové, jaká jsem k sobě já. Teď je laskavé, teploučké a hladivé. I kdybych ztratila všechny role, bude tu stále mé bezpečné Já.

majkafa napsal(a):

javeno, cos psala o svém já, že je studené.
Mám to jinak. Mé Já není studené. Je takové, jaká jsem já. Teď je laskavé, teploučké a hladivé. I kdybych ztratila všechny role, bude tu stále mé bezpečné Já.

Tak jest. Moje ja je nesmirne bohate, vesele, pestre, zabavne atd. atd. To bych mohla tady vypisovat do zitrejsiho rana ;-DD

Kdo jsem a kam kráčím ? Tak to bych moc ráda věděla.

Blossom napsal(a):

...Jak se mají psát nicky s malým písmenem na začátku: Třeba typu javena? Mě to pořád nutí to psát s velkým písmenem, jako jméno. Psát to s malým mi je jaksi proti srsti, přijde mi to jakési neuctivé a celkově divné. Jako kdybych oslovovala někoho iveto, martine apod. Prostě mě to dělá pocitový a češtinářský problém.
Jak se mají prosím vaše nicky správně psát? Jak si přejete oslovovat a psát váš nick vy samotní co máte malé písmeno na začátku nicku?

Ja myslim, ze nik se ma psat tak, jak si ho "nositel" napsal. Ale citim to stejne, jako ty: Aj kdyz ma nekdo nick treba "noha", oslovim ho "Hele, Noho..."

baba.jaga napsal(a):

dneska jsem bohyne ;-)
jestli je potreba nejake opodstatneni (podle blossom), tak me napada jedine, ze jsem plus minus v rovnovaze  s tim, jak se citim a co delam.
Teda jeste jinak: v realite nejsem daleko od toho, co jsem chtela byt a delat ve svych predstavach.

Toto je pro mě opravdu nesmírně zajímavé téma. Třeba i v tom, přemýšlet nad odpověďmi ostatních lidí a porovnávat to s tím, co cítím já sama.

Právě tady zas jeden pro mě velmi zajímavý kontrast s tím, co jsem vytučnila v příspěvku baby jagy:

V realitě jsem úplně někde jinde, než jsem chtěla původně ve svých představách být (typ zaměstnání, způsob osobního života, ale i další věci)
A teď to zajímavé a cenné: - I přesto, že je vše v mém životě jinak, než jsem původně předpokládala, SE CÍTÍM CELKEM SPOKOJENÁ A ŠŤASTNÁ.

Blossom napsal(a):

....zajímavý kontrast s tím, co jsem vytučnila v příspěvku baby jagy:

V realitě jsem úplně někde jinde, než jsem chtěla původně ve svých představách být (typ zaměstnání, způsob osobního života, ale i další věci)
A teď to zajímavé a cenné: - I přesto, že je vše v mém životě jinak, než jsem původně předpokládala, SE CÍTÍM CELKEM SPOKOJENÁ A ŠŤASTNÁ.

Tak nad timhle jsem "hluboce zapremyslela"..., pac u mne je to tak taky... Jsem neco ouplne jineho, nez jsem si kdysi vysnila (a byly to predstavy pomerne jasne vyhranene...), a presto se citim dobre. Mozna, kdovi, s tim pranim byt nejaky, ale ve skutecnosti byt uplne jiny, je to jako treba s pranim koupit si mercedesa, a pak jezdit na kole (jenom), a byt stastny, ze: premistuji se zdrave, zadarmo, nepotrebuju garaz, nemusim se bat bouracky ci kradeze, na kole je mi prijemneji, nez by mi bylo v zaparenem/promrzlem aute...
Nemit vysneneho mercedesa je vlastne ma vyhra a vyhoda...

Blossom napsal(a):

majkafa napsal(a):

Blossom, Nicolas nenapsal, že zenový učitel švihl bolestivě jeho. Napsal - jen švihl bolestivě rákoskou

Švihl tedy bolestivě KOHO? Švihnout bolestivě může jen někoho, nebo eventuelně sám sebe (v což v daném případě nevěřím). Prostě švihnout bolestivě jen tak do vzduchu jaksi podle mě nelze, v tom nenacházím nejmenší logiku...

Nicolasi, tys u toho byl - prosím, můžeš nám tuto záhadu osvětlit?

byl jsem u toho zprostředkovaně (asi jsem to měl napsat jasněji) - švihl někoho jiného. Ne mě.

A ta otázka mě napadla v jiném kontextu. Četl jsem knihu Přítomný okamžik (nebo tak nějak) a hlavním motivem, trochu kostrbatě a kolovrátkově se opakující bez výrazného zasazení do něčeho většího je "tady a teď". A pak mě trkl nějaký článek, kde se mi spojilo "já, tady a teď".

Ale ta otázka samotná je klasická v psychologii s těmi lístky (což mi přijde lepší) a v Zen buddhismu. Rákoska není masochismus, ale způsob probuzení (říkají ti s tou rákoskou, já v tom nefičím). A hlavně ta otázka je taková, že se na ni neptáme každý den, ale je důležitá.

já myslím, že je to tak, že ti, co stojí nohama na zemi a příliš v životě nefilozofují se vidí jako ženy, matky,  manželky, obráběčky kovů...a ti, kteří to berou přes duchovno se vnímají spíš jako zrnko písku, lístek zmítaný větrem, duše...
A ani jedno není podle mně špatně.

Já jsem Světlo Niko.
Tady a Teď i Tam :) Hlavně Tam, Tady na to někdy zapomenu...nebo spíš nejen svítím a zářím, ale i pálím a spaluju... Ale i to je někdy třeba :jojo:

Pochopit učení zenbudhismu a jeho výukové metody není všem vždy dáno.
Posuzovat to očima středoevropana bez hlubších znalostí je vlastně nesmyslné.

(Ta kniha byla nejspíš E.Toleho "Moc přítomného okamžiku", že?)

Nicolas napsal(a):

Blossom napsal(a):

majkafa napsal(a):

Blossom, Nicolas nenapsal, že zenový učitel švihl bolestivě jeho. Napsal - jen švihl bolestivě rákoskou

Švihl tedy bolestivě KOHO? Švihnout bolestivě může jen někoho, nebo eventuelně sám sebe (v což v daném případě nevěřím). Prostě švihnout bolestivě jen tak do vzduchu jaksi podle mě nelze, v tom nenacházím nejmenší logiku...

Nicolasi, tys u toho byl - prosím, můžeš nám tuto záhadu osvětlit?

byl jsem u toho zprostředkovaně (asi jsem to měl napsat jasněji) - švihl někoho jiného. Ne mě.

A ta otázka mě napadla v jiném kontextu. Četl jsem knihu Přítomný okamžik (nebo tak nějak) a hlavním motivem, trochu kostrbatě a kolovrátkově se opakující bez výrazného zasazení do něčeho většího je "tady a teď". A pak mě trkl nějaký článek, kde se mi spojilo "já, tady a teď".

Ale ta otázka samotná je klasická v psychologii s těmi lístky (což mi přijde lepší) a v Zen buddhismu. Rákoska není masochismus, ale způsob probuzení (říkají ti s tou rákoskou, já v tom nefičím). A hlavně ta otázka je taková, že se na ni neptáme každý den, ale je důležitá.

Nicolasi, dík, ale pořád ještě jednu věc nechápu a tak tě opětovně prosím o dovysvětlení:
Píšeš: byl jsem u toho zprostředkovaně (asi jsem to měl napsat jasněji) - švihl někoho jiného. Ne mě.
Jak tomu správně rozumět? Jsou dvě cesty, podle mě:

1/Byl jsi u toho všeho  jako pozorovatel, ne aktér. Zen učitel kladl otázky někomu jinému (ne tobě) a tohoto  někoho jiného také za podle něj "špatné" odpovědi vždy bolestivě švihl rákoskou.

2/Zen učitel se ptal tebe, ale při tvých "špatných odpovědích" švihl bolestivě rákoskou někoho dalšího, třetího, nikoli tebe.
(toto vysvětlení je sice technicky logické, ale nějak se mi nezdá, sázím spíš na to 1/)

Předem dík za dovysvětlení, Nico.

A k tomu poznání "já, tady a teď", - já ho tak nějak cítím jako (pro mě) správnou odpověď  na otázku v záhlaví.
Opravdu krásně a plně už tento princip  popsala ve svém příspěvku javena. 

A na tom javenině příspěvku je právě vidět, že k tomuto poznání může člověk dospět naprosto přirozeně, sám v sobě, bez (pro mě velmi podivných a naprosto nepřijatelných) rákoskových postupů s učitelem....

Cítím (jsem) se jako energie, zdroj energie (to zní hrozně)..součást celku, součást vesmíru (všeho kolem - jak to nazvat?). Ta energie má různé podoby - je , plyne, vyzařuje, je v klidu, srší atd..
Byla bych to připodobnila ke slunci a infrapaprskům, ale vyznělo by to nabubřele, a to nechci. Tak zůstanu u své energie - vytvarovaná energie :D

Prvně jsem vůbec netušila, jak bych odpověděla, nikdy jsem se tím nezabývala, spíš svými sociálními rolemi - jak přesně napsala Majka.
Myslím, že náš život - každého z nás - je divadlo (nemyšleno pejorativně),hra, příběh.. máme každý svůj scénář a přebíráme role, které si sami tvoříme. Kdybych si život postavila na jedné roli, bylo by snadné život protrpět (vzal-li by mi někdo tuto roli a nechtěla-li bych se přeobsadit)a to bych nerada. :)
Moc se mi líbil Kalik, Pandorra a Majkafa

laminanonte napsal(a):

já myslím, že je to tak, že ti, co stojí nohama na zemi a příliš v životě nefilozofují se vidí jako ženy, matky,  manželky, obráběčky kovů...a ti, kteří to berou přes duchovno se vnímají spíš jako zrnko písku, lístek zmítaný větrem, duše...
A ani jedno není podle mně špatně.

Tak to je pravda

Blossom napsal(a):

Nicolas napsal(a):

Blossom napsal(a):

Švihl tedy bolestivě KOHO? Švihnout bolestivě může jen někoho, nebo eventuelně sám sebe (v což v daném případě nevěřím). Prostě švihnout bolestivě jen tak do vzduchu jaksi podle mě nelze, v tom nenacházím nejmenší logiku...

Nicolasi, tys u toho byl - prosím, můžeš nám tuto záhadu osvětlit?

byl jsem u toho zprostředkovaně (asi jsem to měl napsat jasněji) - švihl někoho jiného. Ne mě.

A ta otázka mě napadla v jiném kontextu. Četl jsem knihu Přítomný okamžik (nebo tak nějak) a hlavním motivem, trochu kostrbatě a kolovrátkově se opakující bez výrazného zasazení do něčeho většího je "tady a teď". A pak mě trkl nějaký článek, kde se mi spojilo "já, tady a teď".

Ale ta otázka samotná je klasická v psychologii s těmi lístky (což mi přijde lepší) a v Zen buddhismu. Rákoska není masochismus, ale způsob probuzení (říkají ti s tou rákoskou, já v tom nefičím). A hlavně ta otázka je taková, že se na ni neptáme každý den, ale je důležitá.

Nicolasi, dík, ale pořád ještě jednu věc nechápu a tak tě opětovně prosím o dovysvětlení:
Píšeš: byl jsem u toho zprostředkovaně (asi jsem to měl napsat jasněji) - švihl někoho jiného. Ne mě.
Jak tomu správně rozumět? Jsou dvě cesty, podle mě:

1/Byl jsi u toho všeho  jako pozorovatel, ne aktér. Zen učitel kladl otázky někomu jinému (ne tobě) a tohoto  někoho jiného také za podle něj "špatné" odpovědi vždy bolestivě švihl rákoskou.

2/Zen učitel se ptal tebe, ale při tvých "špatných odpovědích" švihl bolestivě rákoskou někoho dalšího, třetího, nikoli tebe.
(toto vysvětlení je sice technicky logické, ale nějak se mi nezdá, sázím spíš na to 1/)

Předem dík za dovysvětlení, Nico.

A k tomu poznání "já, tady a teď", - já ho tak nějak cítím jako (pro mě) správnou odpověď  na otázku v záhlaví.
Opravdu krásně a plně už tento princip  popsala ve svém příspěvku javena. 

A na tom javenině příspěvku je právě vidět, že k tomuto poznání může člověk dospět naprosto přirozeně, sám v sobě, bez (pro mě velmi podivných a naprosto nepřijatelných) rákoskových postupů s učitelem....

Rozuměj 1)

Pozn.: k jakémukoli sebe-poznání se nakonec dospěje sám v sobě. S rákoskou či bez, s učitelem či bez.

majkafa napsal(a):

javeno, cos psala o svém já, že je studené.
Mám to jinak. Mé Já není studené. Je takové, jaká jsem k sobě já. Teď je laskavé, teploučké a hladivé. I kdybych ztratila všechny role, bude tu stále mé bezpečné Já.

Nepsala jsem, že mé já je studené. ;) Špatně pochopeno, majkafo...
Jen k mému já prostě patří i ty obaly, role, slupky... Kdyby tam nebyla žena, matka, kamarádka, bylo by tam něco jiného - pošuk, teta, dcera... nevím. Mám tam co mám a za pár let to bude jinak a před pár lety to bylo taky jinak... Ale pořád jsem to já. :)
Bez těch slupek mi to přijde studené a smutné - to je rozdíl. A to, že to na mě tak působí, přece neznamená, že to tak cítí ten, kdo to napíše... Mě z toho zebe a ty máš teploučko. Ty máš ze slupek jiný pocit, než já. To je celý. :)
Kdo rozsoudí, co je špatně a má to někdo vůbec soudit? Jde vůbec o to, kdo to jak má, nebo o to, jak se každému z nás s tím, jak se cítí a definuje, žije? ;)

Pandorraa napsal(a):

Já jsem Světlo Niko.
Tady a Teď i Tam :) Hlavně Tam, Tady na to někdy zapomenu...nebo spíš nejen svítím a zářím, ale i pálím a spaluju... Ale i to je někdy třeba :jojo:

Pochopit učení zenbudhismu a jeho výukové metody není všem vždy dáno.
Posuzovat to očima středoevropana bez hlubších znalostí je vlastně nesmyslné.

(Ta kniha byla nejspíš E.Toleho "Moc přítomného okamžiku", že?)

Ano, to je ta kniha.
Zen buddhismu nerozumím ani za mák :-) Ale ten rámec uvedení příběhu se mi tam hodil. Do klidných středoevropských (tzv. pohodářských vod) šťouchnout rákoskou a klást otázky.

javena napsal(a):

majkafa napsal(a):

javeno, cos psala o svém já, že je studené.
Mám to jinak. Mé Já není studené. Je takové, jaká jsem k sobě já. Teď je laskavé, teploučké a hladivé. I kdybych ztratila všechny role, bude tu stále mé bezpečné Já.

Nepsala jsem, že mé já je studené. ;) Špatně pochopeno, majkafo...
Jen k mému já prostě patří i ty obaly, role, slupky... Kdyby tam nebyla žena, matka, kamarádka, bylo by tam něco jiného - pošuk, teta, dcera... nevím. Mám tam co mám a za pár let to bude jinak a před pár lety to bylo taky jinak... Ale pořád jsem to já. :)
Bez těch slupek mi to přijde studené a smutné - to je rozdíl. A to, že to na mě tak působí, přece neznamená, že to tak cítí ten, kdo to napíše... Mě z toho zebe a ty máš teploučko. Ty máš ze slupek jiný pocit, než já. To je celý. :)
Kdo rozsoudí, co je špatně a má to někdo vůbec soudit? Jde vůbec o to, kdo to jak má, nebo o to, jak se každému z nás s tím, jak se cítí a definuje, žije? ;)

Tahle diskuse je tu třeba pro někoho lekcí, jak nesoudit.  A ponořit se raději do otázky a do sebe.

Ja som si zasa spomenula na svojho kamaráta Thierryho (týmto zdravím, Thierry), ktorý odmietal a odmieta prezradiť (komuľkovek), z ktorého štátu pochádza. Na ňom je vidno, že je odinakiaľ a každý sa ho na to pýta. On odpovedá, že  je z Afriky, z dediny. Je rastafarián a hovorí: "Vy Európania sa ľudí pýtate - Z akého si štátu, čo je tvoja profesia, koľko zarábaš, koľko máš rokov(alebo číslo topánok :D ) a myslíte si, že o tom človeku viete všetko. My sa pýtame - si z mesta, dediny alebo z lesa? Si jedináčik, z mnohých detí? Žiješ s rodinou, alebo mimo nej? Čo máš rád? Máš rád svoju prácu? Ak nie, aké máš koníčky? A podobne..." Okrem toho ešte hovorí, že africké štáty na rozdiel od Európy stanovili, vrátane hraníc, kolonizátori, a že on ich teda neuznáva. On vraj uznáva hranice kmeňov a prírodne hranice. Jeho postoj bol pre mňa novátorský a veľmi ma oslovil, hoci k rastafariánstvu mám ďaleko. :jojo:

Tak já se včera asi spletla. Prý jsem kotě :jojo: :jojo: .....manžel říkal....:D:D:D:D:D

Wiki napsal(a):

Cítím (jsem) se jako energie, zdroj energie (to zní hrozně)..součást celku, součást vesmíru (všeho kolem - jak to nazvat?). Ta energie má různé podoby - je , plyne, vyzařuje, je v klidu, srší atd..
Byla bych to připodobnila ke slunci a infrapaprskům, ale vyznělo by to nabubřele, a to nechci. Tak zůstanu u své energie - vytvarovaná energie :D

Vůbec to nezní nabubřele :)
Je to moc hezky vyjádřeno a je to tak :jojo:

Nicolas napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Já jsem Světlo Niko.
Tady a Teď i Tam :) Hlavně Tam, Tady na to někdy zapomenu...nebo spíš nejen svítím a zářím, ale i pálím a spaluju... Ale i to je někdy třeba :jojo:

Pochopit učení zenbudhismu a jeho výukové metody není všem vždy dáno.
Posuzovat to očima středoevropana bez hlubších znalostí je vlastně nesmyslné.

(Ta kniha byla nejspíš E.Toleho "Moc přítomného okamžiku", že?)

Ano, to je ta kniha.
Zen buddhismu nerozumím ani za mák :-) Ale ten rámec uvedení příběhu se mi tam hodil. Do klidných středoevropských (tzv. pohodářských vod) šťouchnout rákoskou a klást otázky.

;)
Niko,
mám kamaráda zenbudhistu. Pravidelně jezdí na setkání a učí se a učí.
Já také příliš nechápu tenhle způsob, ale respektuji ho. Jinou kulturu, jiné zvyky a náboženství, jiné metody. Vím, že je to přesně to, co on potřebuje a hledá a co ho "tvaruje" do "příjemné energie".
Je to nesmírně laskavý člověk stejně tak jako jeho Mistr :jojo:

Nicolas napsal(a):

... A pak mě trkl nějaký článek, kde se mi spojilo "já, tady a teď"...

A mne "trklo" toto:
Got to ask yourself the question,
Where are you now?

Blossom napsal(a):

každý ať jedná podle svých pocitů, podle své intuice. Někdo možná po (dobrovolném!) odhození slupek najde sám sebe. Přijde na svou podstatu, o které dosud nevěděl. To je dobře.

A někdo jiný - třeba já - má pocit, že nepotřebuje nějak zvlášť hledat ve svém nitru, protože tak nějak intuitovně cítí, že o své podstatě VÍ. A taky ví v čem tu podstatu má.
A navíc mám pocit, že některé vnitřní slupky k mé osobnosti prostě patří, a já je tam chci mít a nemám potřebu ani zájem se jich násilně zbavovat, jen proto, že na tom nějaký vedoucí kursu trvá. Jsou to přeci MÉ slupky, ne jeho, tak si o nich rozhodnu já. :jojo: Já mu do jeho slupek taky nekecám. ;)  Budu je odhazovat jen tehdy, dokud to sama pro sebe pokládám za přínosné. To není vzdorování za každou cenu. To je o nepřistoupení na manipulaci se svou duší.Jinak se mi zdá, že máme v sobě z dávných časů zakódovanou povinnou poslušnost k (někdy divným) autoritám - viz ten Nicův tzv.zenový učitel.

Nadherna slova o svobode byt sam sebou :supr: :) Proste krasa krasa :) Verim Bloss, ze tak jak mluvis, tak i zijes :supr:
Chce to odvahu, spousty odvahy. Ale odvaznemu stesti preje :) V odvaze je velka sila :)

Blossom napsal(a):

Mimochodem - malé :offtopic: :
Jak se mají psát nicky s malým písmenem na začátku: Třeba typu javena? Mě to pořád nutí to psát s velkým písmenem, jako jméno. Psát to s malým mi je jaksi proti srsti, přijde mi to jakési neuctivé a celkově divné. Jako kdybych oslovovala někoho iveto, martine apod. Prostě mě to dělá pocitový a češtinářský problém.
Jak se mají prosím vaše nicky správně psát? Jak si přejete oslovovat a psát váš nick vy samotní co máte malé písmeno na začátku nicku?

Bloss, za sebe rikam, pis jak je Ti to nejprijemnejsi, jak to prave citis, jak nejlip Ti to jde pres pusu, proste snadno a hrave - tak to bude i mne samotne nejprijemnejsi :)
A jestli male nebo velke pismeno? :lol: To mi je naprosto fuk, vubec to neresim, ani se nad tim nepozastavim jak je to napsane, beru to tak jak to prijde :). Pis svobodne a tak jak je to Tobe samotne nejblizsi, bud sama sebou, kdyz me oslovujes ;) :)

javena napsal(a):

Mě z toho zebe a ty máš teploučko. Ty máš ze slupek jiný pocit, než já. To je celý. :)
Kdo rozsoudí, co je špatně a má to někdo vůbec soudit? Jde vůbec o to, kdo to jak má, nebo o to, jak se každému z nás s tím, jak se cítí a definuje, žije? ;)

Tohle je nadhernej postreh, Jav :) Proc se zabyvat (hodnotit, soudit) tim jak to maji ostatni?, kdyz pro me je nejdulezitejsi jak to mam ja sam (sama).

Toto mozna znate, mozna neznate:

http://www.overstream.net/view.php?oid=uwroijnmtfso

mariposa napsal(a):

Blossom napsal(a):

Mimochodem - malé :offtopic: :
Jak se mají psát nicky s malým písmenem na začátku: Třeba typu javena? Mě to pořád nutí to psát s velkým písmenem, jako jméno. Psát to s malým mi je jaksi proti srsti, přijde mi to jakési neuctivé a celkově divné. Jako kdybych oslovovala někoho iveto, martine apod. Prostě mě to dělá pocitový a češtinářský problém.
Jak se mají prosím vaše nicky správně psát? Jak si přejete oslovovat a psát váš nick vy samotní co máte malé písmeno na začátku nicku?

Bloss, za sebe rikam, pis jak je Ti to nejprijemnejsi, jak to prave citis, jak nejlip Ti to jde pres pusu, proste snadno a hrave - tak to bude i mne samotne nejprijemnejsi :)
A jestli male nebo velke pismeno? :lol: To mi je naprosto fuk, vubec to neresim, ani se nad tim nepozastavim jak je to napsane, beru to tak jak to prijde :). Pis svobodne a tak jak je to Tobe samotne nejblizsi, bud sama sebou, kdyz me oslovujes ;) :)

Mariposo, asi to s těmi písmeny nicky budu dělat jako doposud - jak mi to momentálně přijde pod ruku. :jojo:
Ale tobě bych nejraděj říkala Otakárku fenyklový - podle obrázku :) .

Mimochodem, zajímavé je to, že tu ohledně obrázků vedou početně asi kočky,  a motýli jsou  hned v závěsu....
....vlastně by i toto mohlo být  námětem na vlákno - co o vás vypovídá váš avatar (nebo atavar? teď nevím, jak je to správně... :kapitulation: )

Blossom napsal(a):

...Nicolasi, tys u toho byl - prosím, můžeš nám tuto záhadu osvětlit?....

Bloss, mohu se plest, ale ja jsem to pochopila tak, ze Niko to od nekoho slysel, a onen vypravec byl akterem, tudiz pres prsty dostal on sam...

Blossom napsal(a):

Mariposo, asi to s těmi písmeny nicky budu dělat jako doposud - jak mi to momentálně přijde pod ruku. :jojo:
Ale tobě bych nejraděj říkala Otakárku fenyklový - podle obrázku :)

:D Originalni :supr:

mariposa napsal(a):

Toto mozna znate, mozna neznate:

http://www.overstream.net/view.php?oid=uwroijnmtfso

Dobre, Mari, fakt! :supr: :godlike:
Nechci zkazit kouzlo okamziku..., hm, ja se teda TAKHLE rehnim v ponekud jinych situacich, chi-chi..., a pak, nekdy aj usnu, nebo jdu pripravit neco k snedku.
Omlouvam se vsem "rozjimajicim", ale :offtopic: nedalo mi... :pussa:

Blos - co o člověku vypovídá avatar? To téma už tu bylo. Zčásti je to něco o člověku a zčásti něco o nás samých , co se nám v avataru zobrazuje.

PPavlaa - přijde ti divné, že někdo odpoví, že je matka, milenka, rejky manžel má dle tebe malou fantazii...prostě to mají lidi různě. Já se cítím být matkou a milenkou, jsem tím ráda a je jasné, že úplně nejvíc jsem svým já, což se nevylučuje. A že nemá rejky manžel fantazii? Z čeho tak usuzuješ? :-)

holcina napsal(a):

PPavlaa - přijde ti divné, že někdo odpoví, že je matka, milenka, rejky manžel má dle tebe malou fantazii...prostě to mají lidi různě. Já se cítím být matkou a milenkou, jsem tím ráda a je jasné, že úplně nejvíc jsem svým já, což se nevylučuje. A že nemá rejky manžel fantazii? Z čeho tak usuzuješ? :-)

ale já jsem taky ráda matkou a milenkou. ale prostě bych na otázku Nicolase neodpověděla takhle. nenapadlo mě, že to tak někdo bere. překvapilo mě to a co má být ?
jinak z čeho tak usuzuju už jsem psala někde výš.

PPavlaa napsal(a):

....
ale já jsem taky ráda matkou a milenkou. ale prostě bych na otázku Nicolase neodpověděla takhle. nenapadlo mě, že to tak někdo bere. překvapilo mě to a co má být ?
jinak z čeho tak usuzuju už jsem psala někde výš.

Nic nemá být:-)))....každý to bere jinak. Je pravda, že to je o rolích jak tu psala majkafa myslím, ale na tom taky není nic špatného, takže není proč se divit

majkafa to myslím vysvětlila hezky :jojo:

PPavlaa napsal(a):

majkafa to myslím vysvětlila hezky :jojo:

Ano, napsala to moc hezky, souhlasím .... což neznamená že nejsem matkou a milenkou :)

PPavloo, proč se snažíš odvést hovor někam jinam? Že by ti to bylo nepříjemné? ;)

Nenašla jsem odpověď PPavly na otázku "kdo jsi?"...nebo špatně čtu?

dopsáno: má tady nejvíc reakcí a ani jendu k tématu:-(

omlouvám se majko, končím, už neplevelím.

holči, to bude asi proto, že nevím, jak na to odpovědět tak, aby to vystihlo, co chci. já jsem prostě já, nezahrnovala bych do toho role, který kdo máme.

PPavlaa napsal(a):

omlouvám se majko, končím, už neplevelím.

holči, to bude asi proto, že nevím, jak na to odpovědět tak, aby to vystihlo, co chci. já jsem prostě já, nezahrnovala bych do toho role, který kdo máme.

díky :) ...a jsme zpátky v tématu:D

Po dohodě se zúčastněnými stranami byly příspěvky mimo téma odstraněny, ať se neplevelí jinak pěkné a přínosné vlákno :)

Upraveno: prosím příspěvky jen k tématu, díky!

A niektorí sme okrem iných rolí ešte SPAMERI. :D Dúfam, že nie som :offtopic: a nebudem zmazaná. :grater: :kapitulation:

ViktorkaLove napsal(a):

Na druhe strane... kdyz nekdo treba napise: Jsem elektrikar... tak by me to taky kapatko zvedlo ze zidle... a prinutilo aspon trosku "zauvazovat", PROC TOHLE TEN CLOVICEK PSAL?...

no asi protoze je elektrikar, ne?? :dumbom: a remeslnici jsou muzi cinu a ne nejaky duchovni janevimco :P

ViktorkaLove napsal(a):

Jsem tim, cim chcete, abych byla...

a procpak ty jsi napsala tohle..? ;)

REŇAS napsal(a):

No i když někdy trošku filozofuji tentokrát bych odpověděla asi úplně jednoduše(podobně jako Terčila)..normální baba..

me se libi tohle to zni jednodusse a "zdrave"

jsem to prelouskala..hezka diskuse
viki where are you now? je taky dobry :supr: to by chtelo dalsi vlakno..
niku JA-TADY-A-TED zni mnohem lip nez jenom JA, to se mi zda takovy neurcujici a nic nerikajici..

jinak me prvni co napadlo jako odpoved na otazku (a prvni myslenka pry byva ta spravna): ja....jsem duhova vila... :) :P :rodna:

konstance napsal(a):

ViktorkaLove napsal(a):

Na druhe strane... kdyz nekdo treba napise: Jsem elektrikar... tak by me to taky kapatko zvedlo ze zidle... a prinutilo aspon trosku "zauvazovat", PROC TOHLE TEN CLOVICEK PSAL?...

no asi protoze je elektrikar, ne?? :dumbom: a remeslnici jsou muzi cinu a ne nejaky duchovni janevimco :P

No, ja kdyz jsem psala prave tento prispevek, predstavila jsem si, ze reknu: Kdo jsem ja? Precis pecovatelka... tak jako hrde, ze byt pecovatelkou je ma prednost, jsem na to hrda, ze ji delam, muze druhemu leccos napovedet, a tak. Samo, ze jsem i mama, babicka, pritelkyne, snilek, blazen a pod., ale to "pecovatelstvi" me vystihuje nejvic...

A to uz nejni daleko od toho, abych ti odpovedela na druhou zvidavou otazku: Proc "jsem tim, cim chcete, abych byla"? No proste jsem takova. Mam schopnost se tak jevit: Kdyz nekdo chce, abych byla na nej hodna, jsem. Kdyz nekdo ve mne vidi kaspara, jsem jim... Jednoduche, ne? :rodna:

A tve treti prani? Ok. Splnime... :pussa:

První, co mě po přečtení napadlo je, že jsem sama sebou.
Sama sebou pro sebe, pro všechny a za všech okolností.
Sebe samu vnímám jako světlo, energii, myšlenku i jako bojovníka.

Nicolas napsal(a):

Co byste odpověděli vy na otázku, kdo jsi?

Prvni co me napadlo: Jsem laska.

mariposa napsal(a):

Nicolas napsal(a):

Co byste odpověděli vy na otázku, kdo jsi?

Prvni co me napadlo: Jsem laska.

Tak to je odvážné tvrzení.

KALIK napsal(a):

mariposa napsal(a):

Nicolas napsal(a):

Co byste odpověděli vy na otázku, kdo jsi?

Prvni co me napadlo: Jsem laska.

Tak to je odvážné tvrzení.

podle mně je to stejné, jako když někdo tvrdí, že je světlo..Pokud s tím "světlem" půjdu do sklepa a budu na něj spoléhat, nejspíš se tam stejně o něco přerazím  :)

KALIK napsal(a):

mariposa napsal(a):

Nicolas napsal(a):

Co byste odpověděli vy na otázku, kdo jsi?

Prvni co me napadlo: Jsem laska.

Tak to je odvážné tvrzení.

Kali, ono to tak ale je.
Všichni jsme svou podstatou Světlo a Láska.
Tohle právě přinášíme sem, na Zem :)

No, řekl bych, že světlo a láska je náš osud, náš cíl, ale ne každý ho v sobě našel, rozpomněl se na něj. To je úkol pro nás všechny ho zažehnout :)

No to bychom ale pak měli všichni stejný osud a cíl, což nemáme :)
Já bych spíš řekla, že úkol má každý podle potřeby své vlastní duše.
Podle toho, co se sem přišel naučit a poznat.
Lásku a Světlo v sobě neseme všichni a máš pravdu v tom, že je v sobě musíme nejprve najít a zažehnoout.

Je potřeba nejspíš udělat za jedno žití oboje- najít vlastní Světlo a Lásku a zároveň naplnit svůj osud - úkol.
Jedno bez druhého nejspíš nefunguje.

Jsem dílo boží s božským posláním pro sebe a všechny. Teda pro každého to co potřebuje aby se naučil, poznal pochopil a prožil. Láskou, světlem, průvodcem, učitelem, žákem.....

ViktorkaLove napsal(a):

Jsem tim, cim chcete, abych byla...

Jsem součástí velkého celku a od každého z vás mám v sobě kousek toho čím se cítíte být i vy.:D:godlike::D

Petře, jak pravdivé.... :supr:

jsem sen, který se mi zdá ... :-)

Nicolas napsal(a):

Co byste odpověděli vy na otázku, kdo jsi? (samozřejmě kašleme na nějaký zen a pod.).

Jsem TO nevyslovitelne. :) 
Jsem soucasti sebereflexe Vesmiru.
Jsem vsim a zaroven prazdnotou.
JSEM- Nevyslovitelne. ;) :) 

Nikolasi a Ty?  :)

Teďka momentálně nejsem už vůbec nic.

:pussa:

Petr I. napsal(a):

ViktorkaLove napsal(a):

Jsem tim, cim chcete, abych byla...

Jsem součástí velkého celku a od každého z vás mám v sobě kousek toho čím se cítíte být i vy.:D:godlike::D

hm!!! :supr::par:

KALIK napsal(a):

No, řekl bych, že světlo a láska je náš osud, náš cíl, ale ne každý ho v sobě našel, rozpomněl se na něj. To je úkol pro nás všechny ho zažehnout :)

Ty to vnimas jako cil, osud. A ja jako prapodstatu, jako puvod, nas zaklad. Jako svetlo a laska se rodime, jsme tim. Jak starneme zapominame, pomalu se seri. Ale tma je jen nedostatek svetla, nedostatek. Stale tu to svetlo ale je, jen neni videt. Ale ja tam, je zde :)

Jsem jedna ze všech a všichni v jedné ....   vlákno jsem zatím nelouskala .... tak si jdu počíst čím se kdo cítí být  :)

Jsem myšlenka.

Ivana napsal(a):

Jsem myšlenka.

Ktera? ;) Myslenek je fura, ktera z nich jsi Ty? Ktera myslenka?

Petr I. napsal(a):

Jsem součástí velkého celku a od každého z vás mám v sobě kousek toho čím se cítíte být i vy.:D:godlike::D

Ode mě ne. :P Mě do toho nezatahuj. :D

Majkafo, vem si to tak, že si na něj můžeš něco naprojektovat, nebo on na tebe, najednou to vypadá jinak, ne?

Ivana napsal(a):

Jsem myšlenka.

Vystihla jsi to naprosto přesně - bohužel tahle tvoje iluze ovládá tvůj život...
Co zkusit tu hlavu na chvíli "vypnout"?

Ivanko ,krome toho ze jsi prisla vyjadrit odpoved na Nikolasovu otazku,zajimaji Te take nazory na Tve vyjadreni se?  :)

PavlaH napsal(a):

Majkafo, vem si to tak, že si na něj můžeš něco naprojektovat, nebo on na tebe, najednou to vypadá jinak, ne?

ProjIkce bývá někdy ošidná a nebezpečná.

hirondel napsal(a):

Ivanko ,krome toho ze jsi prisla vyjadrit odpoved na Nikolasovu otazku,zajimaji Te take nazory na Tve vyjadreni se?  :)

:supr: Ty prijemne zcela urcite! (Teda prominte, ze jsem vam do toho vlezla :kapitulation: )

Nicolasi ... zajímalo by mě, co bys o sobě řekl  ty - kdo jsi ?  :)

Samozřejmě, ale i tak se lze na druhé dívat. Jako na zrcadla majky. Nehodnotím, jen mě napadají možnosti.

constance: no asi protoze je elektrikar, ne??  a remeslnici jsou muzi cinu a ne nejaky duchovni janevimco

:D :D To je tak hezky "jadrně" napsáno!! :supr:

REŇAS: No i když někdy trošku filozofuji tentokrát bych odpověděla asi úplně jednoduše(podobně jako Terčila)..normální baba...

No bacha :D, já jsem napsala "skvělá baba"!! :D - ale teď se tu strašně směju, protože coby "Terčila" se cítím spíš jak činčila :D :D :D

ViktorkaLove napsal(a):

konstance napsal(a):

ViktorkaLove napsal(a):

Na druhe strane... kdyz nekdo treba napise: Jsem elektrikar... tak by me to taky kapatko zvedlo ze zidle... a prinutilo aspon trosku "zauvazovat", PROC TOHLE TEN CLOVICEK PSAL?...

no asi protoze je elektrikar, ne?? :dumbom: a remeslnici jsou muzi cinu a ne nejaky duchovni janevimco :P

No, ja kdyz jsem psala prave tento prispevek, predstavila jsem si, ze reknu: Kdo jsem ja? Precis pecovatelka... tak jako hrde, ze byt pecovatelkou je ma prednost, jsem na to hrda, ze ji delam, muze druhemu leccos napovedet, a tak. Samo, ze jsem i mama, babicka, pritelkyne, snilek, blazen a pod., ale to "pecovatelstvi" me vystihuje nejvic...

A to uz nejni daleko od toho, abych ti odpovedela na druhou zvidavou otazku: Proc "jsem tim, cim chcete, abych byla"? No proste jsem takova. Mam schopnost se tak jevit: Kdyz nekdo chce, abych byla na nej hodna, jsem. Kdyz nekdo ve mne vidi kaspara, jsem jim... Jednoduche, ne? :rodna:

A tve treti prani? Ok. Splnime... :pussa:

jee ty jsi jako zlata rybka :lol: coz neni spatny.. :supr:
hele ale ohledne 2.zvidavy otazky mam dalsi zvidavej dotaz: a kdyz by nekdo chtel abys na nej byla zla, nebo abys byla zla vseobecne, nebo delala neco co je v rozporu s tvym svedomim, tak bys to tak udelala? protoze "jsem tim cim chcete abych byla"...no chtit lidi po tobe muzou ruzny veci, tak nevim, pripada mi to jako tenky led, jakoze slibujes neco co bys jednou mohla vahat splnit..
to jsem ale rejpalka vid :P ;)

konstance napsal(a):

...jee ty jsi jako zlata rybka :lol: coz neni spatny.. :supr:
hele ale ohledne 2.zvidavy otazky mam dalsi zvidavej dotaz: a kdyz by nekdo chtel abys na nej byla zla, nebo abys byla zla vseobecne, nebo delala neco co je v rozporu s tvym svedomim, tak bys to tak udelala? protoze "jsem tim cim chcete abych byla"...no chtit lidi po tobe muzou ruzny veci, tak nevim, pripada mi to jako tenky led, jakoze slibujes neco co bys jednou mohla vahat splnit..
to jsem ale rejpalka vid :P ;)

Nejsi rejpalka, polozila jsi zajimavou otazku...
Zkusim teda odpovedet. Jo. Byvalo to tak, teda ne ze bych byla zla na pozadani..., ale delala jsem veci, ktere dnes fakticky jsou v rozporu s mym svedomim. Tehdy mi taky nevonely, ale... spolupracovala jsem na nich, ve snaze vyhovet. Je fakt, ze dnes uz bych nic, co je v rozporu s mym svedomim, neudelala, ani kdyby to nekdo mne mily chtel. Takze poopravim: Jsem tim, cim chcete, abyc byla, pokud to nebude v rozporu s mym svedomim... To vyzni dost komicky, ze jo? Ale TAKHLE je to pravda pravdouci...
Jinak, Konstans, to vlakenko "Where are you now" uz mas, ale jak tak koukam, nenakoukla jsi... :grater:
Dekuju. Pobavila jsi mne. Delej to, prosim, dal... :pussa:

ViktorkaLove napsal(a):

konstance napsal(a):

...jee ty jsi jako zlata rybka :lol: coz neni spatny.. :supr:
hele ale ohledne 2.zvidavy otazky mam dalsi zvidavej dotaz: a kdyz by nekdo chtel abys na nej byla zla, nebo abys byla zla vseobecne, nebo delala neco co je v rozporu s tvym svedomim, tak bys to tak udelala? protoze "jsem tim cim chcete abych byla"...no chtit lidi po tobe muzou ruzny veci, tak nevim, pripada mi to jako tenky led, jakoze slibujes neco co bys jednou mohla vahat splnit..
to jsem ale rejpalka vid :P ;)

Nejsi rejpalka, polozila jsi zajimavou otazku...
Zkusim teda odpovedet. Jo. Byvalo to tak, teda ne ze bych byla zla na pozadani..., ale delala jsem veci, ktere dnes fakticky jsou v rozporu s mym svedomim. Tehdy mi taky nevonely, ale... spolupracovala jsem na nich, ve snaze vyhovet. Je fakt, ze dnes uz bych nic, co je v rozporu s mym svedomim, neudelala, ani kdyby to nekdo mne mily chtel. Takze poopravim: Jsem tim, cim chcete, abyc byla, pokud to nebude v rozporu s mym svedomim... To vyzni dost komicky, ze jo? Ale TAKHLE je to pravda pravdouci...

jo tak takhle uz to zni mnohem lip.. ale jeste mam neco: a co kdyby to bylo v rozporu s tim co chces ty?

nakoukla, ale asi je to slozitejsi uvaha.. na otazku kdo jsi? clovek odpovi automaticky, asociaci nejspis, ale kde jsi ted? to uz je daleko tezsi orisek :sjuk:

konstance napsal(a):

...jo tak takhle uz to zni mnohem lip.. ale jeste mam neco: a co kdyby to bylo v rozporu s tim co chces ty?

No, to uz prave spada do toho "jsem, co chcete". Kdyz to nebude v rozporu se svedomim, proc ze sebe neudelat blbce, kdyz si to nekdo preje a je mu to k prospechu a poteseni? :reta: Ale ne, nemusi to byt zrovna "delani blbce", muze to byt neco, co ja proste bych sama pro sebe nedelala, ale pro druheho klidne... uvedu treba priklad z me prace: Zakaznica chce usit nejakou naprostou blbost a nesmysl... udelam to. Aj kdyby potom treba nadavala, prisla na to, ze to tak nechtela, ze to nepotrebuje, "otriskala mi to o hlavu" a pod. Mne udela radost, ze jsem ji vyhovela (a eventualne ji poskytla prilezitost pochopit, ze "tudy ne"), a ona snad bude aspon chvilu spokojena... a pozdeji treba uz stejnou "blbost" nebude po nikom pozadovat...

BB napsal(a):

Nicolasi ... zajímalo by mě, co bys o sobě řekl  ty - kdo jsi ?  :)

Už jsem to psal (tuším na straně 2 nebo 3)
Já. Tady a teď.

Napadá mě taky, když sleduji diskusi a snažím se nezasahovat, že mi přijde být dobré být v souladu se svým "já", když mluvíme o svých rolích v životě. Když člověk může říct upřímně: jsem rád manželem, majitelem Microsoftu i pravidelným návštěvníkem nevěstinců.

Nicolas napsal(a):

...Já. Tady a teď... jsem rád manželem, majitelem Microsoftu i pravidelným návštěvníkem nevěstinců.

Chi - chi... Nedalo mi, odpust!
Doufam, ze to nekdo nezkomoli a vezme to, jako ja v tu chvilu... jako "srandu" v Babi... :kapitulation: :pussa:

ViktorkaLove napsal(a):

konstance napsal(a):

...jo tak takhle uz to zni mnohem lip.. ale jeste mam neco: a co kdyby to bylo v rozporu s tim co chces ty?

No, to uz prave spada do toho "jsem, co chcete". Kdyz to nebude v rozporu se svedomim, proc ze sebe neudelat blbce, kdyz si to nekdo preje a je mu to k prospechu a poteseni? :reta: Ale ne, nemusi to byt zrovna "delani blbce", muze to byt neco, co ja proste bych sama pro sebe nedelala, ale pro druheho klidne... uvedu treba priklad z me prace: Zakaznica chce usit nejakou naprostou blbost a nesmysl... udelam to. Aj kdyby potom treba nadavala, prisla na to, ze to tak nechtela, ze to nepotrebuje, "otriskala mi to o hlavu" a pod. Mne udela radost, ze jsem ji vyhovela (a eventualne ji poskytla prilezitost pochopit, ze "tudy ne"), a ona snad bude aspon chvilu spokojena... a pozdeji treba uz stejnou "blbost" nebude po nikom pozadovat...

Viky, mne se Tvuj pristup dost libi :D To s tou zakaznici je super priklad :supr: Kdyz si to tak preje mit, tak je jasny, ze ji to tak usijes, ne? Preces ji to neusijes jak chces Ty (i kdyz by to bylo tisickrat krasnejsi)? :dumbom:
Fakt dost dobry :supr:

Nicolas napsal(a):

Napadá mě taky, když sleduji diskusi a snažím se nezasahovat, že mi přijde být dobré být v souladu se svým "já", když mluvíme o svých rolích v životě. Když člověk může říct upřímně: jsem rád manželem, majitelem Microsoftu i pravidelným návštěvníkem nevěstinců.

Tak s tim se ztotoznuju :supr:
Je blby mit (hrat) nejakou roli a nebyt s ni v souladu, to pak musi byt dost utrpeni :/
Je ale super si zvolit roli a byt s ni v souladu, nebot ta role je nasim vyjadrenim, vyjadrenim nasi duse v kazdodennim zivote :)

mariposa napsal(a):

... To s tou zakaznici je super priklad :supr: Kdyz si to tak preje mit, tak je jasny, ze ji to tak usijes, ne? Preces ji to neusijes jak chces Ty (i kdyz by to bylo tisickrat krasnejsi)? :dumbom:

No, Mari, vis, kousek "sve predstavy" se obcas alespon pokusim vsunout: navrhnu sve optimalni reseni, ovsem nevnucuju. Kdyz nezajem, plati zlate: Nas zakaznik, nas pan! A to ve vsech pripadech, kdy se po mne neco zada...

no těpic, už tím, že přispěju, vlastně odpovídám. Ale co se dá na takovouto otázku odpovědět? Nic. Takže jsem nic.

No teda Hanco :co: ! Jen se potrap, a odpovez. Alespon sama sobe... :pussa: :kapitulation: :reta: (Proto jsi sem sla, ne?)

ViktorkaLove napsal(a):

No, Mari, vis, kousek "sve predstavy" se obcas alespon pokusim vsunout: navrhnu sve optimalni reseni, ovsem nevnucuju. Kdyz nezajem, plati zlate: Nas zakaznik, nas pan! A to ve vsech pripadech, kdy se po mne neco zada...

No jasne, vzdyt to bude na sobe nosit ona, on a ne Ty :D

Hanca111 napsal(a):

no těpic, už tím, že přispěju, vlastně odpovídám. Ale co se dá na takovouto otázku odpovědět? Nic. Takže jsem nic.

Nic je taky dobry, proc ne? :)

Možná je to dobré téma pro slohovou práci, kterou bych psala a psala, dnem i nocí, no a potom bych ji vzala a hodila do koše. Protože už tím, že žiju, tedy JSEM, jen těžko mohu napsat KDO JSEM. ( ale po pravdě JSEM komplikovaná i sama pro sebe.)

Hanca111 napsal(a):

... jen těžko mohu napsat KDO JSEM. ( ale po pravdě JSEM komplikovaná i sama pro sebe.)

No vidis, jak to jde: Prave jsi to napsala... :pussa:

Hanca111 napsal(a):

Možná je to dobré téma pro slohovou práci, kterou bych psala a psala, dnem i nocí, no a potom bych ji vzala a hodila do koše. Protože už tím, že žiju, tedy JSEM, jen těžko mohu napsat KDO JSEM. ( ale po pravdě JSEM komplikovaná i sama pro sebe.)

Tohle ja naprosto dokonaly :supr:

Myslím, tedy jsem. Na co myslím a jak myslím, to jsem. To jsem chtěla říct. Jo a názory na můj názor mě samozřejmě zajímají. Jen mě nebaví sedět u počítače celý den.

mariposa napsal(a):

Hanca111 napsal(a):

Možná je to dobré téma pro slohovou práci, kterou bych psala a psala, dnem i nocí, no a potom bych ji vzala a hodila do koše. Protože už tím, že žiju, tedy JSEM, jen těžko mohu napsat KDO JSEM. ( ale po pravdě JSEM komplikovaná i sama pro sebe.)

Tohle ja naprosto dokonaly :supr:

jen trochu upravené  Cogito ergo sum (Myslím, tedy jsem) a to už řekl Descartes :)

pokud bych mohla upravit svůj původní příspěvek, na otázku kdo jsem?  ...jsem člověk, kterému nic lidského není cizí

a co jsem? .. jsem tělo a mysl

laminanonte napsal(a):

mariposa napsal(a):

Hanca111 napsal(a):

Možná je to dobré téma pro slohovou práci, kterou bych psala a psala, dnem i nocí, no a potom bych ji vzala a hodila do koše. Protože už tím, že žiju, tedy JSEM, jen těžko mohu napsat KDO JSEM. ( ale po pravdě JSEM komplikovaná i sama pro sebe.)

Tohle ja naprosto dokonaly :supr:

jen trochu upravené  Cogito ergo sum (Myslím, tedy jsem) a to už řekl Descartes :)

No me osobne se vic, mnohem vic libi "ziji, tedy jsem" :)

mariposa napsal(a):

laminanonte napsal(a):

mariposa napsal(a):

Tohle ja naprosto dokonaly :supr:

jen trochu upravené  Cogito ergo sum (Myslím, tedy jsem) a to už řekl Descartes :)

No me osobne se vic, mnohem vic libi "ziji, tedy jsem" :)

to je možná, ale myšlení a intelekt jsou především výsadou člověka. Život žije třeba  i chroust, nebo ryba, u kterých určitě nedochází k uvědomění sebe sama.

Ako vieš? :D Rozprávala si sa s nimi? Možno si oni to isté myslia o tebe... ;)

laminanonte napsal(a):

mariposa napsal(a):

laminanonte napsal(a):

jen trochu upravené  Cogito ergo sum (Myslím, tedy jsem) a to už řekl Descartes :)

No me osobne se vic, mnohem vic libi "ziji, tedy jsem" :)

to je možná, ale myšlení a intelekt jsou především výsadou člověka. Život žije třeba  i chroust, nebo ryba, u kterých určitě nedochází k uvědomění sebe sama.

To už jsou slovní hrátky....

Když je tam ten osobní vklad, tak to "žiji, tedy jsem" má pro přispěvatelku asi silnější význam, než "myslím, tedy jsem". Ale to je na jejím pocitu, nemá smyslu to interpretovat.

V tomto foru je stejně nejzajímavější, jak tu otázku pojímají různí lidé, v různých stadiích a vrstvách sebepoznání.

Selima napsal(a):

Ako vieš? :D Rozprávala si sa s nimi? Možno si oni to isté myslia o tebe... ;)

:supr: :godlike: muj pes si to teda o me mysli urcite, nekdy mi vylozene dava najevo ze si mysli ze jsem moc inteligence nepobrala, myslim ze kdyby mohl, tukal by si prstem na celo :lol:

Áno, aj moja jazvecová ma považovala za milú, ale pomalšie mysliacu a takú - prostejšiu :rodna: bytosť... Blbé je, že ona fakt bola inteligentná a samostatná... Keď som j uvidela prechádzať na semafór, pochopila som, že nás naozaj nepotrebuje a je s nami z čírej lásky. :lol: :hjarta:

Nicolas napsal(a):

V tomto foru je stejně nejzajímavější, jak tu otázku pojímají různí lidé, v různých stadiích a vrstvách sebepoznání.

:jojo:
Zajímavá studie :)

viki, mě se zdá, že se do toho tvýho původního "Jsem tim, cim chcete, abych byla..." něják zamotáváš :)

PPavlaa napsal(a):

viki, mě se zdá, že se do toho tvýho původního "Jsem tim, cim chcete, abych byla..." něják zamotáváš :)

Ale ne, Pajko. Jen mi nekteri trosku "osvetlili", ze VSIM PRO KAZDEHO byt nemuzu. A ty ted tvym prispevkem vlastne taky, prisla jsem totiz na to, ze nekterym "nesympatickym" (mi) lidem bych klidne na otazku ze zahlavi odpovedela: Co je ti po tom? :kapitulation:

tak já to od začátku brala, že to ani nemyslíš vážně :) nebudeš přece vrahem, zlodějem, nebo bůh ví čím, jen proto, že to po tobě někdo chce, to je přece jasný :D
ale celkově nevěřím tomu, že bys byla něčím, co po tobě někdo chce, pokud to nebude v rozporu s tvým svědomím, nebo jak jsi to psala. nejsi přece loutka bez vůle, to už bys potom nebyla ty.

Ale jo, Pavli, loutka zrovna ne, ale vetsinou se necham svymi blizkymi (tim nemyslim jenom pribuzne) "tvarovat" tak, jak si oni preji..., a kupodivu, vyhovuje mi to...

Nicolas napsal(a):

BB napsal(a):

Nicolasi ... zajímalo by mě, co bys o sobě řekl  ty - kdo jsi ?  :)

Už jsem to psal (tuším na straně 2 nebo 3)
Já. Tady a teď.

Napadá mě taky, když sleduji diskusi a snažím se nezasahovat, že mi přijde být dobré být v souladu se svým "já", když mluvíme o svých rolích v životě. Když člověk může říct upřímně: jsem rád manželem, majitelem Microsoftu i pravidelným návštěvníkem nevěstinců.

Hm.. vším, čím jsem byl, jsem byl rád  ....  :)  ale někdy lituji toho, čím jsem nebyl .....  jak pravil jeden téměř klasik..

To je zajímavý úhel pohledu.  A je zajímavé, že i ty - ve své době - negativní role, měly většinou pozitivní dopad ( tedy u mne  :)  )

BB napsal(a):

Nicolas napsal(a):

BB napsal(a):

Nicolasi ... zajímalo by mě, co bys o sobě řekl  ty - kdo jsi ?  :)

Už jsem to psal (tuším na straně 2 nebo 3)
Já. Tady a teď.

Napadá mě taky, když sleduji diskusi a snažím se nezasahovat, že mi přijde být dobré být v souladu se svým "já", když mluvíme o svých rolích v životě. Když člověk může říct upřímně: jsem rád manželem, majitelem Microsoftu i pravidelným návštěvníkem nevěstinců.

Hm.. vším, čím jsem byl, jsem byl rád  ....  :)  ale někdy lituji toho, čím jsem nebyl .....  jak pravil jeden téměř klasik..

To je zajímavý úhel pohledu.  A je zajímavé, že i ty - ve své době - negativní role, měly většinou pozitivní dopad ( tedy u mne  :)  )

Nemělo to vyznít: že "jediné dobré a správné" je to, co děláme rádi. Ale že mi to přijde být dobré, když to tak je. To je rozdíl.

Může to být i tak, že správné věci mohou být i ty, které děláme neradi. Stahování králíků z kůže, střílení po lidech v sebeobraně. Lépe řečeno, jsou situace, které nás nutí zachovat se tak a být člověkem, kterým opravdu nejsem. V Hovorech s Bohem je na to výraz: občas člověk musí (nemusí v absolutní rovině, samozřejmě) vyjevit tu stránku svého já, která nevyjadřuje to, čím je. A to jen proto, aby si uvědomil lépe, čím je doopravdy. Neboť v nepřítomnosti toho, co není, není ani pak to, co je/čím jsme.

Nicolas napsal(a):

BB napsal(a):

Nicolas napsal(a):

Už jsem to psal (tuším na straně 2 nebo 3)
Já. Tady a teď.

Napadá mě taky, když sleduji diskusi a snažím se nezasahovat, že mi přijde být dobré být v souladu se svým "já", když mluvíme o svých rolích v životě. Když člověk může říct upřímně: jsem rád manželem, majitelem Microsoftu i pravidelným návštěvníkem nevěstinců.

Hm.. vším, čím jsem byl, jsem byl rád  ....  :)  ale někdy lituji toho, čím jsem nebyl .....  jak pravil jeden téměř klasik..

To je zajímavý úhel pohledu.  A je zajímavé, že i ty - ve své době - negativní role, měly většinou pozitivní dopad ( tedy u mne  :)  )

Nemělo to vyznít: že "jediné dobré a správné" je to, co děláme rádi. Ale že mi to přijde být dobré, když to tak je. To je rozdíl.

Může to být i tak, že správné věci mohou být i ty, které děláme neradi. Stahování králíků z kůže, střílení po lidech v sebeobraně. Lépe řečeno, jsou situace, které nás nutí zachovat se tak a být člověkem, kterým opravdu nejsem. V Hovorech s Bohem je na to výraz: občas člověk musí (nemusí v absolutní rovině, samozřejmě) vyjevit tu stránku svého já, která nevyjadřuje to, čím je. A to jen proto, aby si uvědomil lépe, čím je doopravdy. Neboť v nepřítomnosti toho, co není, není ani pak to, co je/čím jsme.

Samozřejmě, ani jsem to tak nechápala  :) , taky nemůžu tvrdit, že sedět u zubaře na křesle a nechat si vrtat zuby, vyplňovat daňové přiznání, účastnit se  rodičovských schůzek   patří k mým oblíbeným činnostem....  Ale odměnou je mi pak spravený chrup,  dobrý vztah se správcem daně a dítko, které má pocit, že se na něj dozírá a tudíž má snahu ( třeba  :)  )   ....

BB: jo, to jsi vysvětlila mnohem lépe (než já). Má to spojitost s tím cílem, kam směřujeme.

Jsem citlivá a zranitelná ...

Nechcem byť hnidopich(hnidopych?), ale to je skôr odpoveď na otázku: "Aká/aký si", nie?

Selima napsal(a):

Nechcem byť hnidopich(hnidopych?), ale to je skôr odpoveď na otázku: "Aká/aký si", nie?

Ano, to je časté zaměnění. Lidé buď odpovídají svými rolemi: čím jsi (manželem, jeřábníkem, golfistou). Nebo charakteristikou jaký jsi (laskavý, velkorysý, zákeřný, poťouchlý apod).

Ovšem přijde mi to v pořádku (i když tím to nechci hodnotit). Je to o identifikaci sebe sama. Už to tu proběhlo, jsme-li se svými rolemi tak sžití či je máme tak moc rádi, je naše identifikace s nimi velmi silná.

Nicolas napsal(a):

Co byste odpověděli vy na otázku, kdo jsi? .

Žena.

odpověd ---nevím kdo víííýýýýýýýý
sestává to od situace

Pokud mám být poctivý, tak tahle otázka je na mě moc složitá a nedokážu si ji zodpovědět. :grater:

Kdysi se to samé probíralo na oslíkovi:
http://www.oslikuv.net/skola/test02.htm :)

Axi napsal(a):

Pokud mám být poctivý, tak tahle otázka je na mě moc složitá a nedokážu si ji zodpovědět. :grater:

Kdysi se to samé probíralo na oslíkovi:
http://www.oslikuv.net/skola/test02.htm :)

Fuj babo jedovatá, tak to ty se do ráje jen tak nedostaneš, když ti před vnitřním zrakem hned zadefiluje prvomájový průvod :P
Axi, super a sory za tu samomluvu :pussa:;)

Já bych také odpověděla žena.

Tak zrovna ted bych rekla: Jsem zmatena...

Nemělo znít co jsi? To možná není tak složitý.

Ok... jsem tedy plna polovina z celku... a v TO uz jsem nedoufala... :rodna: :rock:

Na Co jsi? sa dá odpvoedať chemickými vzorcami... ale to nie je cleá pravda. Ja osobne sa cítim na niečo viac než CO, prípadne NĚCO.

osobně bych byl zaskočený, ale myslim, že člověk by měl říci první co ho napadne, rptože je to odpověd, kterou vědomě cítí a je v souladu s jeho životem.

Mě tedy jako prní napadlo JSEM ČLOVĚKEM :)

Co jsem ?...Sakra přemýšlím :/

Kdo jsem? To jsem já.

Někdy pěknej blááázen,ale vím ,že rodina mě za to šííííleně miluje a nenudí se!!!:godlike::godlike::godlike::godlike:

Jsem žena ...   :):hjarta: