Ahoj,

relativně brzy mně čekají přijímačky na VŠ. Jde o obor, na který se opravdu, opravdu chci dostat a vůbec další okolnosti v mém životě jsou takové, že nebýt to klišé, řekla bych, že přijetí je pro mne otázkou života a smrti :D
Loni jsem na přijímačkách totálně pohořela těsně v cíli, u ústního pohovoru, byla jsem nevyspalá, unavená, měla jsem šílenou bolest hlavy - vše ze stresu.
Pikantní na tom je, že nepatřím mezi nerváky, ne, že bych neznala trému atp., ale rozhodně nejsem ten typ, který se rozklepe, sotva ho čeká něco důležitého.. jenže tohle je opravdu pro mne velmi zásadní.
Letos nechci dopustit, aby mne opět podrazily moje vlastní nervy, a tak mně zajímá, jestli znáte a můžete doporučit nějakou metodu, jak se naušit s tímhle pocitem pracovat. Panáka mi prosím nedoporučujte :P

Já používám EFT nebo bachovky.

Teru,
nechtít tak moc je ta nejlepší metoda. Nechat to, pustit to a věřit, že to dopadne nejlépe jako může. Tys pro to udělala maximum, víc udělat nemůžeš :) .

Teru99 napsal(a):

Ahoj,

relativně brzy mně čekají přijímačky na VŠ. Jde o obor, na který se opravdu, opravdu chci dostat a vůbec další okolnosti v mém životě jsou takové, že nebýt to klišé, řekla bych, že přijetí je pro mne otázkou života a smrti :D
Loni jsem na přijímačkách totálně pohořela těsně v cíli, u ústního pohovoru, byla jsem nevyspalá, unavená, měla jsem šílenou bolest hlavy - vše ze stresu.
Pikantní na tom je, že nepatřím mezi nerváky, ne, že bych neznala trému atp., ale rozhodně nejsem ten typ, který se rozklepe, sotva ho čeká něco důležitého.. jenže tohle je opravdu pro mne velmi zásadní.
Letos nechci dopustit, aby mne opět podrazily moje vlastní nervy, a tak mně zajímá, jestli znáte a můžete doporučit nějakou metodu, jak se naušit s tímhle pocitem pracovat. Panáka mi prosím nedoporučujte :P

teru, selhani nervu je obranny mechanismus tela, a telo nebo tvoje podvedomi nekdy vi vic nez ty... mela bys ho poslouchat. mozna ze to, co ty si myslis ze je pro tebe dulezity a podstatny, pro tebe neni az tak dobry. a proto te tvoje nervy varujou.. a jestli se hroutis uz u prijimacek, co budou tvoje nervy delat dal? prijimacky jsou teprv zacatek, pak prijde spousta dalsich zkousek a stresu, jedna za druhou... jses si jista ze to OPRAVDU chces? ne svym vedomim a cilevedomosti, ale tam nekde hluboko uvnitr?? zkus meditace, jogu apod, treba se nejen zklidnis ale i  najdes odpoved  ;)

Konstance, jistá si jsem, v tom problém opravdu není. Právě, že si jsem až moc jistá a to je problém. Je to jako se sportovci, když jedou na olympiádu, víš, že jsi trénovala, víš, že jsi v kondici, ale taky víš, že budeš mít jediný hod/ pokus / skok.. a víš, že další šance bude za dlouhou dobu. Ne nadarmo se říká, že vítězí ti, co mají silnější nervy ;o) A to je ten můj problém.. studium, které si představuji, trvá minimálně 8 let. Rozhodla jsem se pro něj ve věku, kdy už si nemůžu dovolit čekat tak, jako si to může dovolit třeba maturant. Každý rok odkladu je pro mně celkem vážná věc.
Kdyby šlo jenom o to, předvést znalost, nestresovala bych se tolik, ale součástí přijímaček jsou i různé logické záležitosti, které vyžaduji klidnou a odpočatou mysl, jinak není šance to zvládnout. A protože to vím, jsem samozřejmě super vynervovaná.. ;o)
nejsem nervózní jen proto, že je to důležité, ale protože je to jen jednou za rok a mně tlačí čas. Zkoušky a podobné věci mně nerozhází, tam je vždycky možnost "si to opravit", druhý pokus.. tady není, to je ten stres.

Teru,
často to funguje taky tak, že to my sami si klademe překážky, aby jsme to, co chceme, nedostali.... házíme si klacky pod nohy a to v podobě strachů a výčitek, co se stane když...

Zkus si ty "klacky", které sama sobě házíš pod nohy sepsat, seznam si v klidu pročíst a pak to prostě sakum prásk a nebo položku po položce příjmout.
Zkus si to "prožít" mentálně a tak si to reálně "pročistit".

Konec konců, co se stane, když se na školu nedostaneš?
Nejspíš nic.
Jako vždycky, když se to něco "nepovede" :jojo:
Kdybys pak sama sebe netrápila výčitkami, ani bys nepostřehla, že se něco nepovedlo, protože se povedlo zase něco jiného :)
Zkušenost střídá zkušenost a čím víc tlačíš, tím víc to drhne, že?

Pan díky moc. určitě zkusím.
problém je v tom, že když se nedostanu, bude to problém. Práce, kterou bych chtěla dělat, vyžaduje toto konkrétní vzdělání, pokud ho mít nebudu, nemůžu tu práci dělat. Je to životní rozhodnutí.
Se zbytkem souhlas ;o)

Teru99 napsal(a):

Pan díky moc. určitě zkusím.
problém je v tom, že když se nedostanu, bude to problém. Práce, kterou bych chtěla dělat, vyžaduje toto konkrétní vzdělání, pokud ho mít nebudu, nemůžu tu práci dělat. Je to životní rozhodnutí.
Se zbytkem souhlas ;o)

no ja si stejne myslim ze problem je nekde jinde, a ze zbytecne komplikujes zivot sama sobe. pises ze je to otazka zivota a smrti.. ja fakt nevim, ale znam spoustu lidi co VS nemaji a celkem to vsichni bez problemu prezili. a co se stane kdyz tu skolu neudelas a nebudes delat to a ono povolani? nic. bude ho delat nekdo jinej a svet se bude tocit dal. a ty budes delat neco jinyho. clovek muze bejt spokojenej v ruznejch povolanich, ktery mu davaj trochu smysl, ne jen "v tom jednom jedinym".

Konstance, já patřím mezi lidi, kteří dlouho nemohli přijít na to, jaké povolání by je mohlo těšit, tohle je jediné za ty roky, ke kterému cítím silnou vazbu a dokonce je mi i "prorokováno" jako ideální pro mně ;o)
každý to máme jinak, tvůj pohled na věc nedokážu sdílet ;o)

Teru99 napsal(a):

Pan díky moc. určitě zkusím.
problém je v tom, že když se nedostanu, bude to problém. Práce, kterou bych chtěla dělat, vyžaduje toto konkrétní vzdělání, pokud ho mít nebudu, nemůžu tu práci dělat. Je to životní rozhodnutí.
Se zbytkem souhlas ;o)

Teru,
vždycky to, co by člověk CHTĚL dělat, není totožné s tím, co BY MĚL, dělat, co je jeho "předurčená" cesta. A  protože duše člověka je mnohem moudřejší než jeho ego, dějí se pak různé věci....

Pidívej se na ty svoje strachy a uvidíš :)
Držím palce :pussa:

Teru, krizové kapky - Rescue remedy od Bacha. Originálky! Rozdíl je obrovský. Nakapat na jazyk - působí prakticky okamžitě. Kdyžtak si to vyzkoušej v jiné situaci.
A afirmace typu: " Dávají mi ty otázky, co perfektně umím...jsem v klidu a pohodě....jsem už prakticky na škole..." Prostě si představ, že povzbuzuješ vyplašenou kamarádku. Musí se pouze dodržet dvě zásady: Přítomný čas a nesmí tam být záporky (žádné ne!)
Hodně štěstí a dej vědět!

Teru99 napsal(a):

Konstance, já patřím mezi lidi, kteří dlouho nemohli přijít na to, jaké povolání by je mohlo těšit, tohle je jediné za ty roky, ke kterému cítím silnou vazbu a dokonce je mi i "prorokováno" jako ideální pro mně ;o)
každý to máme jinak, tvůj pohled na věc nedokážu sdílet ;o)

Píšeš, že je ti to prorokováno.... tak co se bojíš! Hele jestli to tak má být, tak to tak bude a ty přijímačky uděláš!

Před usnutím si představuj jak čekáš na ty výsledky a oni ti oznámí, žes je udělala, že jsi přijatá. Prožívej to našení a tu radots z toho, že to máš v kapse ;)

Pandorraa napsal(a):

Teru,
vždycky to, co by člověk CHTĚL dělat, není totožné s tím, co BY MĚL, dělat, co je jeho "předurčená" cesta. A  protože duše člověka je mnohem moudřejší než jeho ego, dějí se pak různé věci....

S tim vytucnenym nemuzu souhlasit. Vidim to presne naopak. To co clovek delat chce, to co mu prinasi opravdovou radost a poteseni, je presne to co by mel a ma delat. Co je vic nez radost z toho co delam? :supr:

Pan, co se pak deje za veci, vidim tam jen tri tecky, to Ti dosly priklady, ci co? Te vete chybi polovina myslenky, jake veci se pak deji. Dej priklad, at je v tom jasneji. Se mi zda, ze Ty Teru vic strasis nez abys ji navedla k tomu co Teru potrebuje poznat :rolleyes:

pomněnka napsal(a):

Teru99 napsal(a):

Konstance, já patřím mezi lidi, kteří dlouho nemohli přijít na to, jaké povolání by je mohlo těšit, tohle je jediné za ty roky, ke kterému cítím silnou vazbu a dokonce je mi i "prorokováno" jako ideální pro mně ;o)
každý to máme jinak, tvůj pohled na věc nedokážu sdílet ;o)

Píšeš, že je ti to prorokováno.... tak co se bojíš! Hele jestli to tak má být, tak to tak bude a ty přijímačky uděláš!

Před usnutím si představuj jak čekáš na ty výsledky a oni ti oznámí, žes je udělala, že jsi přijatá. Prožívej to našení a tu radots z toho, že to máš v kapse ;)

Tohle je dobry, to se mi libi :supr:

mariposa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Teru,
vždycky to, co by člověk CHTĚL dělat, není totožné s tím, co BY MĚL, dělat, co je jeho "předurčená" cesta. A  protože duše člověka je mnohem moudřejší než jeho ego, dějí se pak různé věci....

S tim vytucnenym nemuzu souhlasit. Vidim to presne naopak. To co clovek delat chce, to co mu prinasi opravdovou radost a poteseni, je presne to co by mel a ma delat. Co je vic nez radost z toho co delam? :supr:

Pan, co se pak deje za veci, vidim tam jen tri tecky, to Ti dosly priklady, ci co? Te vete chybi polovina myslenky, jake veci se pak deji. Dej priklad, at je v tom jasneji. Se mi zda, ze Ty Teru vic strasis nez abys ji navedla k tomu co Teru potrebuje poznat :rolleyes:

....pak te ego zavede  nekam uplne jinam nez by vlastne chtela jit duse..ego ma vetsinou silnejsi hlas a dusi prekrici, a proto se pak stane ze clovek poslechne ten rev ega, misto aby poslouchal tiche signaly duse..

konstance - dobrý postřeh, velmi dobrý...

terru ja te nechci odrazovat, je to hezky ze mas cil za kterym si jdes. na druhou stranu sama pises ze to chces az moc..chtit neco "az moc" je proste vzdycky spatne..

konstance napsal(a):

mariposa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Teru,
vždycky to, co by člověk CHTĚL dělat, není totožné s tím, co BY MĚL, dělat, co je jeho "předurčená" cesta. A  protože duše člověka je mnohem moudřejší než jeho ego, dějí se pak různé věci....

S tim vytucnenym nemuzu souhlasit. Vidim to presne naopak. To co clovek delat chce, to co mu prinasi opravdovou radost a poteseni, je presne to co by mel a ma delat. Co je vic nez radost z toho co delam? :supr:

Pan, co se pak deje za veci, vidim tam jen tri tecky, to Ti dosly priklady, ci co? Te vete chybi polovina myslenky, jake veci se pak deji. Dej priklad, at je v tom jasneji. Se mi zda, ze Ty Teru vic strasis nez abys ji navedla k tomu co Teru potrebuje poznat :rolleyes:

....pak te ego zavede  nekam uplne jinam nez by vlastne chtela jit duse..ego ma vetsinou silnejsi hlas a dusi prekrici, a proto se pak stane ze clovek poslechne ten rev ega, misto aby poslouchal tiche signaly duse..

Konstance a myslis, ze tohle, to s tim egem, se stane, pokud clovek dela to co ho bavi, co mu dela radost, poteseni, to co chce delat? Co na to rika duse? :)

mariposa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Teru,
vždycky to, co by člověk CHTĚL dělat, není totožné s tím, co BY MĚL, dělat, co je jeho "předurčená" cesta. A  protože duše člověka je mnohem moudřejší než jeho ego, dějí se pak různé věci....

S tim vytucnenym nemuzu souhlasit. Vidim to presne naopak. To co clovek delat chce, to co mu prinasi opravdovou radost a poteseni, je presne to co by mel a ma delat. Co je vic nez radost z toho co delam? :supr:

Pan, co se pak deje za veci, vidim tam jen tri tecky, to Ti dosly priklady, ci co? Te vete chybi polovina myslenky, jake veci se pak deji. Dej priklad, at je v tom jasneji. Se mi zda, ze Ty Teru vic strasis nez abys ji navedla k tomu co Teru potrebuje poznat :rolleyes:

V textu možná něco chybí TOBĚ.
A opravdu se ti ZDÁ.
Je to ovšem TVŮJ sen.

konstance napsal(a):

....pak te ego zavede  nekam uplne jinam nez by vlastne chtela jit duse..ego ma vetsinou silnejsi hlas a dusi prekrici, a proto se pak stane ze clovek poslechne ten rev ega, misto aby poslouchal tiche signaly duse..

Ano, to je jedna z možností :)

Vidím, že kdo umí, ten si s tím poradí a o schopnostech Teru nepochybuju, už jsme se potkaly :par: Ona si s tím poradí.

Já si myslím, že v tuto chvíli ani přesně nikdo nevíme, co je pro nás nejlepší. Dáme tomu tedy směr - tam, kam nás to táhne, a co bychom chtěli dělat.., ale je možné, a mockrát se ¨mi to potvrdilo, že když jsem něčeho dosáhla, spokojená jsem nebyla , že mě cesta dovedla někam jinam, kde jsem naprosto spokojená a při zpětném ohlédnutí jde o neuvěřitelnou sestavu "náhod" a setkání a "směrovek"

Řekla bych - chtít něco - jít za tím, ale hravě, ne na silu, přát si můžu směr nebo obecný cíl, ale pak už bych to měla pustit, a nechat ať to vesmír směruje, a´t mi pomůže. Pochopitelně, že u toho nelžím na gauči, jdu za tím také, ale zklidněna v myšlenkách, že na to nejsem sama, že jde celý svět se smnou a pomáhá mi..

K vytoužené práci příklad se zvířaty nemusí proběhnout jednoznačně: gymnázium, a výška vetrina. Můžu se k tomu dostat úplně jinak, a nebo cestou zjistím, že vlastně práce s dětmi je mi bližší...co my dnes víme..

lupina montana napsal(a):

Teru, krizové kapky - Rescue remedy od Bacha. Originálky! Rozdíl je obrovský. Nakapat na jazyk - působí prakticky okamžitě. Kdyžtak si to vyzkoušej v jiné situaci.
A afirmace typu: " Dávají mi ty otázky, co perfektně umím...jsem v klidu a pohodě....jsem už prakticky na škole..." Prostě si představ, že povzbuzuješ vyplašenou kamarádku. Musí se pouze dodržet dvě zásady: Přítomný čas a nesmí tam být záporky (žádné ne!)
Hodně štěstí a dej vědět!

Lupi - odbočím - malinko - opravdu máš tak dobrou zkušenost s bachovkami? Nějakou dobu už s nimi koketuju, zatím jen teoreticky. Zkušenost nemám žádnou.

Wiki, sice nejsem Lupíš ale s bachovkama mám více než dobrou zkušenost. Nedám na ně dopustit.

Wiki napsal(a):

Řekla bych - chtít něco - jít za tím, ale hravě, ne na silu, přát si můžu směr nebo obecný cíl, ale pak už bych to měla pustit, a nechat ať to vesmír směruje, a´t mi pomůže. Pochopitelně, že u toho nelžím na gauči, jdu za tím také, ale zklidněna v myšlenkách, že na to nejsem sama, že jde celý svět se smnou a pomáhá mi.

S timhle se ztotoznuju :supr:

Teru, mně hodně pomáhá, když se několikrát pořádně nadechnu a vydechnu a poprosím anděla strážného o ochranu, o pomocnou ruku tam, kde už to jaksi nezvládám a jsem v pohodě. Nebo to aspoň pořádně pomůže :storstark:
Nevím, jestli by tohle pomohlo i tobě - každý jsme jiný ;)

Ještě bych chtěla doplnit a napsat svou zkušenost.
Před časem jsem chtěla něčeho docílit, ale  oddalovala jsem to, nechtěla jsem s tím k soudu,  ale nakonec ten soud vyvolala. Taky jsem přemýšlela jak se zklidnit, nemohla jsem to vyhnat z mysli....nebylo mi příjemně.

Pak jsem se den před tím nasr...a. Řekla jsem si dost. Lehla jsem si, násilím jsem se zklidnila a řekla si: jsem přesvědčena , že dělám dobrou věc, je dobře, že dělám co dělám, rozhodla jsem se tak sama a stojím si za tím, přípravu jsem nepodcenila,vše mám připravené, advokátka také připravená, prostě teď to pustím , a ať se rozhodne samo. A´t se pravda (nebo jak to nazvat - skutečnost, názor soudu..)ukáže sama, už beze mne. Pouštím to a poprosila jsem vesmír ať stojí při mně :D

Tenkrát mi to ohromně pomohlo. Nejen výborný výsledek u soudu, ale hlavně chci říct, že jsem se uklidnila. Uvědomila jsem si, že svoji část práce jsem udělala, zhodnotila ho jako  "dobře" a moje práce tak byla u konce.

Myslím, že by se to dalo použít i u zkoušek a vlastně všeho.

taurus napsal(a):

Wiki, sice nejsem Lupíš ale s bachovkama mám více než dobrou zkušenost. Nedám na ně dopustit.

děkuji
Zkusím vyhrabat téma sbachovkami, abych tady nebyla mimo..

taurus napsal(a):

Wiki, sice nejsem Lupíš ale s bachovkama mám více než dobrou zkušenost. Nedám na ně dopustit.

a kde se to kupuje? lekarna? nebo se to musi nekde objednavat?

Konstance, já to měla přímo z Anglie, když jsem tam byla. A buď to se to dalo koupit v obchodech se zdravou výživou nebo já jsem to měla od paní, co mi bachovky namíchala.
Tady v ČR s tím nemám příliš mnoho zkušeností. Dá se to určitě koupit přes net.

taurus napsal(a):

Konstance, já to měla přímo z Anglie, když jsem tam byla. A buď to se to dalo koupit v obchodech se zdravou výživou nebo já jsem to měla od paní, co mi bachovky namíchala.
Tady v ČR s tím nemám příliš mnoho zkušeností. Dá se to určitě koupit přes net.

Když jsem si zadala do hledače př. Bachovy kapky, či esence, či Bachovy květy, vyjelo mi mraky odkazů a možností koupi na netu...jen vybrat toho nejsympatičtějšího - jednoho už bych měla, ale ještě jsem to neudělala. :)

Wiki, já jsem si paní, co mi míchala kapičky, vybrala naprosto náhodně. A byla to nejlepší volba, co jsem mohla udělat :).

Wiki napsal(a):

Lupi - odbočím - malinko - opravdu máš tak dobrou zkušenost s bachovkami? Nějakou dobu už s nimi koketuju, zatím jen teoreticky. Zkušenost nemám žádnou.

Skvělou, Wiki- jak psala i TAurus. Nezvládnou pochopitelně úplně všecho - ale mně ustály regulérní panickou ataku a to několikrát. Dávají se i miminkům a zviřatům - myslím pořád krizovky. Mám zkušenost i s jednodruhovýma - ale ty mi byly naordinovány a byla to dost síla, to je pravda.  :lol:

ahoj holky,já vás tady zatím jen pořád pročítám.tohle téma je mi moc blízké.zakládala jsem vlákno strach z budoucnosti,takže z toho vyplívá,že se mi myšlenky v hlavě točí stále.je to snad čím dál horší.jsem na mateřský,takže mám čas myslet celé dny.řekla bych,že už snad trpím nějakou nervovou úzkostí.mám pořád strach co bude,nedovedu si užívat přítomnosti s prckem doma.všechno jsou původci negativní myšlenky.stále dokola čtu Murphyho cestu podvědomí a knihu Tajemství.takže teorii znám,praxe bohužel.
Taurus a Lupi-ty bachovy kapičky by pomohly preventivně na úzkost a menší deprese?ale kde je objednat?jak psala wiki,na netu je spoustu odkazů,ale jak mám poznat,zda jsou to originálky a jaké vlastně vybrat.jinak piji třezalku,no výsledek žádný.pozitivní afirmace si říkám každý den.poradíte?

Andrejka16 napsal(a):

ahoj holky,já vás tady zatím jen pořád pročítám.tohle téma je mi moc blízké.zakládala jsem vlákno strach z budoucnosti,takže z toho vyplívá,že se mi myšlenky v hlavě točí stále.je to snad čím dál horší.jsem na mateřský,takže mám čas myslet celé dny.řekla bych,že už snad trpím nějakou nervovou úzkostí.mám pořád strach co bude,nedovedu si užívat přítomnosti s prckem doma.všechno jsou původci negativní myšlenky.stále dokola čtu Murphyho cestu podvědomí a knihu Tajemství.takže teorii znám,praxe bohužel.
Taurus a Lupi-ty bachovy kapičky by pomohly preventivně na úzkost a menší deprese?ale kde je objednat?jak psala wiki,na netu je spoustu odkazů,ale jak mám poznat,zda jsou to originálky a jaké vlastně vybrat.jinak piji třezalku,no výsledek žádný.pozitivní afirmace si říkám každý den.poradíte?

Jo - to je pravda, taky bych dala na doporučení, taky bych ho ráda obdržela..

strach z budoucnosti - už jen toto napsat a myslet je základní chyba. :)
Murphy je základní kámen pochopení pozitivního myšlení a znamenal pro mě vlastní revoluci - cca 10let zpět. Mezitím vydalo tisíce autorů tuto teorii v bleděmodrém nebo bleděrůžovém. Vím, že samozřejmě i před Marphym byli lidé, kteří tento směr publikovali a učili - zmínila jsem M proto, že jsem se odrazila od něj.

Velmi dobře, motivačně dobře - myslím - píše Joe Vitale - teď jsou na trhu taky jeho knihy. Ale každého z nás osloví a trkne něco trochu jiného , proto, když půjdeš tímto směrem, budeš potkávat "náhody". V různých podobách. Kniha, člověk, odkaz na nějaké stránky, v kalendáři uvidíš najednou citát, který tě praští..atd..
Základ je chtít s tím něco udělat, a tos rozběhla. Teď tě čeká nádherné období poznávání, "přihrávek" a tvého vstřebávání a eliminací, dle momentálního rozhodnutí a chuti.
Asi je jasné, že jsem psala ze své vl zkušenosti, "jak to bylo u mě". Když nejsem dobře naladěna , sáhnu hned po nějaké této knize a ta mě vrátí na správnou kolej.
Aplikovat do praxe se dá postupně, třeba uvědomit si denně např. 2x - co že to vlastni chci včlenit do svého stereotypu, pak 3x, atd, ono se to poddá. Pak se to usadí trvale.

Strach z budoucnosti nemám, vím že bude dobrá, až nepředstavitelně dobrá :)

lupina montana napsal(a):

Wiki napsal(a):

Lupi - odbočím - malinko - opravdu máš tak dobrou zkušenost s bachovkami? Nějakou dobu už s nimi koketuju, zatím jen teoreticky. Zkušenost nemám žádnou.

Skvělou, Wiki- jak psala i TAurus. Nezvládnou pochopitelně úplně všecho - ale mně ustály regulérní panickou ataku a to několikrát. Dávají se i miminkům a zviřatům - myslím pořád krizovky. Mám zkušenost i s jednodruhovýma - ale ty mi byly naordinovány a byla to dost síla, to je pravda.  :lol:

Kupuješ na netu?

Wiki u mně je asi problém ten,že i když si říkám pozitivní tvrzení tak v duchu tomu nevěřím.já až ted jsem zjistila,co bych chtěla v životě dělat,ale vím,že při dvou dětech si už školu žádnou dodělávat nebudu.nemám na to povahu,nejsem prostě ten typ,co zvládne domácnost,děti,školu a ještě třeba práci dohromady.já musím mít klid a pohodu.někdy mě dokáže rozhodit třeba když už se nakupí práce doma nebo když musím jet s prckem k doktorovi.já prostě musím mít svůj stereotyp a nezvládám více věcí.tak jak si mám pak říkat pozitivní tvrzení,když vím,že nebudu moct v životě dělat práci,která mě baví.naopak budu ráda,když vůbec v dnešní době nějakou práci najdu...jo a zkouším si říkat dle Tajemství,že třeba peníze ke mně přichází a já je chci použít k dobrým účelům.ale ono pořád nic.protože vím v duchu,že peníze prostě nepřichází.....
a jak to děláš,že víš,že budoucnost bude dobrá?

Andrejko, trpím úzkostmi šíleně a bachovky mi pomáhají. Když úzkost nezmizí úplně, tak se alespoň zmírní. Ale pořád to beru jako podpůrný prostředek něco, co mi má pomoci ale tu práci za mě neodvede. A pro mě je úzkost prostě denodenní práce. Nemyslet na katastrofické scénáře, snažit se zklidnit a koukat se na život z té pozitivní stránky. Někdy to jde hůře, někdy lépe. Jak říkám kapičky mi to ulehčují ale problém za mě nevyřeší.
Je důležíté si uvědomit, co tě to vlastně děsí a čeho se bojíš a vědomě s tím pracovat.

Teru99 napsal(a):

Ahoj,

relativně brzy mně čekají přijímačky na VŠ. Jde o obor, na který se opravdu, opravdu chci dostat a vůbec další okolnosti v mém životě jsou takové, že nebýt to klišé, řekla bych, že přijetí je pro mne otázkou života a smrti :D
Loni jsem na přijímačkách totálně pohořela těsně v cíli, u ústního pohovoru, byla jsem nevyspalá, unavená, měla jsem šílenou bolest hlavy - vše ze stresu.
Pikantní na tom je, že nepatřím mezi nerváky, ne, že bych neznala trému atp., ale rozhodně nejsem ten typ, který se rozklepe, sotva ho čeká něco důležitého.. jenže tohle je opravdu pro mne velmi zásadní.
Letos nechci dopustit, aby mne opět podrazily moje vlastní nervy, a tak mně zajímá, jestli znáte a můžete doporučit nějakou metodu, jak se naušit s tímhle pocitem pracovat. Panáka mi prosím nedoporučujte :P

Ahojky Teru,

už tvoje psaní mi přijde hodně "napnutý". Úplně z toho jde cítit strašně silné chtění a tlak.
Jak psaly ostatní, zkus si říct, že jsi pro přípravu na zkoušky udělala maximum, mysli pozitivně a výsledek ber takový, jaký bude. I neúspěch nebo nezdar nás může nakonec dovést k něčemu pozitivnímu. Já věřím na to, že všechno má svůj čas. Pokud tu práci máš opravdu dělat, tak ji dělat budeš. Držím palce!!!

Andrejka16 napsal(a):

Wiki u mně je asi problém ten,že i když si říkám pozitivní tvrzení tak v duchu tomu nevěřím.já až ted jsem zjistila,co bych chtěla v životě dělat,ale vím,že při dvou dětech si už školu žádnou dodělávat nebudu.nemám na to povahu,nejsem prostě ten typ,co zvládne domácnost,děti,školu a ještě třeba práci dohromady.já musím mít klid a pohodu.někdy mě dokáže rozhodit třeba když už se nakupí práce doma nebo když musím jet s prckem k doktorovi.já prostě musím mít svůj stereotyp a nezvládám více věcí.tak jak si mám pak říkat pozitivní tvrzení,když vím,že nebudu moct v životě dělat práci,která mě baví.naopak budu ráda,když vůbec v dnešní době nějakou práci najdu...jo a zkouším si říkat dle Tajemství,že třeba peníze ke mně přichází a já je chci použít k dobrým účelům.ale ono pořád nic.protože vím v duchu,že peníze prostě nepřichází.....
a jak to děláš,že víš,že budoucnost bude dobrá?

A proboha jaká by budoucnost měla být??! Než dobrá. Vždyť si ji budu dělat sama a sobě! Tak proč bych si ji zařídila špatně?!

Já jsem zpočátku taky nevěřila, ale pak jsem se ROZHODLA, že věřit chci, a udělala jsem to. Těžko mi někdo uvěří jak a co se děje.., popisovat to nejde, to si musí člověk zažít.
Andrejko, důležitý krok je "láska" , s láskou a úsměvem a spokojeností přistupovat ke všemu. Tu lásku jsem si doplnila od Crabata (zde na duchovním) tak před rokem, dvěma. Před tím jsem byla spíš v křeči - a to bylo blbě a nemohla jsem se hnout.

Na školu se teď tedy vykašli, když se na to teď necítíš, to přece vůbec nevadí, ne? Budeš spokojená veselá milující máma - to je málo? Jsme neskromní..že ? (všichni - myslím). A jak jsi na to proboha přišla, že nebudeš moct dělat tu práci, která tě baví. Je jen jedna jediná cesta? 100% ne.
Až se zklidníš, uvolníš (nauč se třeba  meditovat - příjemné..), pustíš lásku, tak si zadáš do podvědomí tu myšlenku toho , co chceš dělat  a požádáš o pomoc. A vesmír (čili okolnosti) tě budou vést. Budeš cestou důvěřovat a budeš spokojená. A zvykneš si na to. :) Je to vlastně jen zvyk.

taurus napsal(a):

Andrejko, trpím úzkostmi šíleně a bachovky mi pomáhají. Když úzkost nezmizí úplně, tak se alespoň zmírní. Ale pořád to beru jako podpůrný prostředek něco, co mi má pomoci ale tu práci za mě neodvede. A pro mě je úzkost prostě denodenní práce. Nemyslet na katastrofické scénáře, snažit se zklidnit a koukat se na život z té pozitivní stránky. Někdy to jde hůře, někdy lépe. Jak říkám kapičky mi to ulehčují ale problém za mě nevyřeší.
Je důležíté si uvědomit, co tě to vlastně děsí a čeho se bojíš a vědomě s tím pracovat.

Souhlasím, je důležité zjistit, CO člověka ve skutečnosti děsí. Ne, co si myslí, že ho děsí...poctivě.

Andrejko, máš v tom tvém psaní moc "MUSÍM"... ty přeci nic nemusíš, dělej vše jen tak jak chceš, jak cítíš, že je to nejlepší a správné. Potřebuješ se uvolnit a zklidnit. Jsi napnutá jak struna. A že něco zkazíš? No a co! Se nic neděje a nikdo není dokonalý. Svět se bude točit dál.

Wiki napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Wiki napsal(a):

Lupi - odbočím - malinko - opravdu máš tak dobrou zkušenost s bachovkami? Nějakou dobu už s nimi koketuju, zatím jen teoreticky. Zkušenost nemám žádnou.

Skvělou, Wiki- jak psala i TAurus. Nezvládnou pochopitelně úplně všecho - ale mně ustály regulérní panickou ataku a to několikrát. Dávají se i miminkům a zviřatům - myslím pořád krizovky. Mám zkušenost i s jednodruhovýma - ale ty mi byly naordinovány a byla to dost síla, to je pravda.  :lol:

Kupuješ na netu?

Ne - u Dobry v Praze. Na netu jsem nezkoušela, ale snad by to neměl být problém.

Andrejko, zkus začít s maličkostmi- možná sis nabrala prostě příliš velký sousto. Tak zkus třeba chvíli předtím, než jdeš s prckem k doktorovi říkat si: "návštěva u doktora je maličkost - probíhá to hezky v klidu, dítě do zvládá bezvadně a nebojí se, paní doktorka má na nás dost času a poslouchá, co jí říkám...." tak nějak. Důležitý je přítomný čas a kladná formulace. Když se ti ozve pochybnost (hlásek v hlavě ti začne říkat "jo to zrovna, to víš, vždycky je to děsnej stres, tak proč by zrovna dneska nebyl" tak s tím hláskem pokomunikuj. Zkus mu to vyložit po dobrém a když nepřestane prudit, tak ho okřikni "a dost, prostě takhle to chci a basta" :)
Když se ti povede zvládnout takovou to maličkost a (dejme tomu) ta návštěva doktorky proběhne v klidu, nezapomeň poděkovat! Nahoru. A pochválit sama sebe - nebo si v duchu zatleskat, jak se ti to povedlo.
A příště se odvážíš více - uvidíš :supr:

Teru99 napsal(a):

Konstance, já patřím mezi lidi, kteří dlouho nemohli přijít na to, jaké povolání by je mohlo těšit, tohle je jediné za ty roky, ke kterému cítím silnou vazbu a dokonce je mi i "prorokováno" jako ideální pro mně ;o)
každý to máme jinak, tvůj pohled na věc nedokážu sdílet ;o)

Život nám dává více šancí, než jenom jednu. A když na té jedné jediné životní příliš lpíme, tak nás naučí. Třeba i zdánlivým násilím. A ty jsi ještě mladá holčna, takže "za ty roky" zní prostě tak, jak to mladí lidé říkávají. Jsou nedočkaví a tvrdohlaví a urputní. Život a zkušenosti je naučí, že takhle to není.

děkuji vám za odpovědi a rady.mám ještě pár dotazů
Wiki-takže to funguje tak,že když si budu každý den říkat svoji pozitivní afirmaci toho co chci dělat,tak si na to zvyknu tak,že už to podvědomí přijme jako skutečnost a uvěřím tomu i já?jak jsem psala,znám teorii Murphyho ale praxe nějak nefunguje.prostě nevěřím nějakému podvědomí,že existuje a že reaguje na naše myšlenky.a to je asi ten velký problém.a víru se nenaučím,tu podle mě musím mít v sobě.co je to vlastně to podvědomí???
jinak k práci co by mě bavila bych musela mít opravdu školu.přirovnala bych to k povolání zdravotní sestry.k tomu se bez školy nedostaneš,že?
Taurus-a kromě kapiček používáš na tu úzkost jaké techniky?ty kapičky mám obavy si objednat přes net,je tam toho opravdu spousty a nemusí to být originálky,pak to budou vyhozené peníze.
Lupi-děkuji moc za rady ohledně pozitivního myšlení.takže negativní myšlenky mám já sama okřiknout svým hlasem?to je právě strašně těžké tu mysl zklidnit.někdy už je mi z toho prohánění myšlenek hlavou úplně zle.chtěla bych vypnout a nemyslet na nic,ale neumím to.

Andrejko, pokud potřebuješ nahlédnout do svého podvědomí, naprosto bezpečný způysob a pro tebe i velmi přínosný je druh terapie , nejlépe skupinová - arteterapie.  Sama si budeš řídit co chceš poznat, můžeš sama sebe prozkoumat a přijít na to, proč máš nastavení, jaká máš.

Andrejko, já třeba ještě používám EFT ale pokud mi to vyjde, tak se určitě chystám na terapii. Ono opravdu záleží spíš na tobě, co si vybereš a co ti bude pomáhat.

Andrejka16 napsal(a):

děkuji vám za odpovědi a rady.mám ještě pár dotazů
Wiki-takže to funguje tak,že když si budu každý den říkat svoji pozitivní afirmaci toho co chci dělat,tak si na to zvyknu tak,že už to podvědomí přijme jako skutečnost a uvěřím tomu i já?jak jsem psala,znám teorii Murphyho ale praxe nějak nefunguje.prostě nevěřím nějakému podvědomí,že existuje a že reaguje na naše myšlenky.a to je asi ten velký problém.a víru se nenaučím,tu podle mě musím mít v sobě.co je to vlastně to podvědomí???
jinak k práci co by mě bavila bych musela mít opravdu školu.přirovnala bych to k povolání zdravotní sestry.k tomu se bez školy nedostaneš,že?
Taurus-a kromě kapiček používáš na tu úzkost jaké techniky?ty kapičky mám obavy si objednat přes net,je tam toho opravdu spousty a nemusí to být originálky,pak to budou vyhozené peníze.
Lupi-děkuji moc za rady ohledně pozitivního myšlení.takže negativní myšlenky mám já sama okřiknout svým hlasem?to je právě strašně těžké tu mysl zklidnit.někdy už je mi z toho prohánění myšlenek hlavou úplně zle.chtěla bych vypnout a nemyslet na nic,ale neumím to.

Ano, takto nějak to je...
Dejme tomu, že potřebuješ pozitivněji naladit, aby ses nebála budoucnosti a každého dne co negativního přinese..
tam bych přesně v konkr. případě použila ty Lupininy věty.
To vždycky vymyslíš, jak píše - nezapomenout na přítomnost.
A nějakou obecnou afirmaci - já asi tak loni měla v kurzu - (zhruba tyto věty) ..peníze ke mně proudí, je to příjemná energie..,peníze ke mně přicházejí ze všech možných zdrojů, žiju v dostatku a blahobytu,.. ráda vydávám peníze, protože vím,že se mi ve znásobeném množství vrací..atd. Toto zrovna byly věty, které mi naskakovaly samy, rozhodně bych se neučila nějakou krkolomnou říkanku zpaměti

Ráno než vstanu - hned - šup afirmace, ale krásně si ji procítím třeba si ji melu párkrát a úplně ji cítím- jo a já vždycky používala ještě něco v tom smyslu, že všechno, co dělám, dělám správně,.. vesmír mě vede správnou cestou, jsem v bezpečí, klidu, harmonii..atd..
A třeba v autě si vzpomneu - hned -šup a td. prostě párkrát denně.

A dlouho jsem se učila meditaci a vkládání toho tématu před usnutím. Prostě jsem se tím "naplnila" na noc. (kniha atd)Meditace to je velká věda a umění. Je to nadlouho. Na netu je spousta návodů a zkušeností.
Nakonec si vebereš tu cestu, která se ti začne nabízet a jaksi se ti vyvrbí sama, uvidíš. No a nediv se, když ti pak přijde nečekaně přeplatek elektřiny nebo ti přiběhne stará pohledávka vůči někomu...:D
A ta víra v to - to je vlastně jen rozhodnutí
A pochopitelně - cest je mnoho, když budeš hledat, najdeš.."skočí ti" do cesty