http://revue.idnes.cz/miroslav-plzak-ma … 31_sex_jup
http://ona.idnes.cz/volne-manzelstvi-mo … vztahy_abr
Stále se tu objevuijí nová a nová vlákna zoufalých lidí, kteří objevili partnerovu nevěru a víceméně hledají svoji schopnost vyřešit tuto životní situaci.
Většinou se jim hroutí svět...
Je to vůbec nutné? Vědí vůbec proč se jim hroutí?
http://www.mujvztah.cz/clanky-vztahy/ne … every.html
http://www.mujvztah.cz/clanky-vztahy/ch … at-ne.html
Takže trocha čerstvé osvěty do babinetích vod ;)
Teď nemám čas to všechno přečíst, musím přiznat, že žádný z uvedených článků není na serverech, které bych normálně četla.
Pročetla jsem jen první Plzákův článek a připoměla si, proč toho pána nemusím, i když některé jeho pragmatické postoje jsou mi velmi blízké a leckomu, kdo očekává, že je manželství či dlouhodobý vztah spontánním rájem vzniklým bez velké práce pouze z "velké lásky", určitě můžou pomoct.
Manželství je složitá záležitost z kategorie povinností, ohromná dřina. Jeho smyslem je potomstvo.
Nesouhlasím s tím, že smyslem manželství je potomstvo. Pro mě může být manželství smysluplné a naplněné i v případě, že lidé nemají děti. Vzájemná láska, podpora, pomoc, péče a závazek vůči druhému jsou věci, ze kterých mohou oba těžit i když se rozhodnou (nebo jsou okolnostmi donuceni) žít bez dětí.
Jak se díváte na manželskou nevěru?
V žádném případě ji nepropaguju, z čehož mě někteří oponenti také podezřívají. Považuju ji však za jakési nutné a řešitelné zlo.
Nesouhlasím zcela - jakkoli je jistě nevěra řešitelná, nemyslím, že je nutná. Nutné je se s ní vypořádat, když k ní dojde...
Večer ještě mrknu na zbytek...
No a tohle mi zase připomělo, že v něčem se s Plzákem shodnem :D
Proč je v manželství tolik všelijakých trápení?
Za to může podle mého v našich končinách velice silný a vytrvalý blud, že když se mají dva rádi, tak jim to klape. To je omyl, s nímž ustavičně bojuju. Tvrdím, že v manželství musí partneři dělat všechno pro to, aby jim to klapalo. Teprve pak se mají správně rádi.
Myslim, ze precist spoustu (nebo jenom jeden) odbornych clanku a "poznat se" v nich je jedna vec, a "vypovidat" (vykecat, vybrecet, vevztekat...) se v diskusnim foru je vec druha. Oboje je uzitecne, oboje dohromady jeste uzitecnejsi a za pomoci obojiho si "podvedeny zoufalec" muze/nemusi najit pro sebe prijatelne reseni. Odborne clanky vsak postradaji jednu vlastnost, kterou diskusni forum se sirokym spektrem postoju a nazoru ma: zpetnou vazbu. Jakoukoliv. I ta negativni totiz muze prinest pozitvni vysledky, totiz "videt se zvenku", ocima jinych... :kapitulation:
Ronja napsal(a):
Nesouhlasím s tím, že smyslem manželství je potomstvo. Pro mě může být manželství smysluplné a naplněné i v případě, že lidé nemají děti. Vzájemná láska, podpora, pomoc, péče a závazek vůči druhému jsou věci, ze kterých mohou oba těžit i když se rozhodnou (nebo jsou okolnostmi donuceni) žít bez dětí.
No myslím si, že tohle (manželství bez potomstva) dokážeme zabezpečit i bez ono "papíru" na druhého. Oním "papírem" spíš sbíráme body v ekonomické oblasti podstaty vztahu, než v samotném vztahu muže a ženy potažmo stejně pohlavních vztahů.
Ronjo,
pan Plzák říká, že smyslem manželství je potomstvo.
Souhlasím s tebou, že smysluplný manželský vztah mohou prožít lidé i bez dětí.
Je to však vyjimka.
Plzákova slova na druhou stranu zase podporují manželství, která jsou udržována KVŮLI DĚTEM. Žijí v nich lidéí bez vzájemné lásky a dokonce i respektu. Jediné, co je drží pohromadě jsou děti, majetek, strach uz odsouzení, steach bůh ví z čeho....
A myslím si, že takovýhle manželství je bohužel mnohem víc, než těch láskyplných partnerství bez dětí.
Plzák také hovoří o tom, jak manželství kdysi dávno vzniklo. POdle mne vzniklo jako společenská smlouva, která byla a mnohdy stále je především o potomstvu a o majetku. Vzájemná láska byla brána jako příjemný ale nikoliv nutný bonus.
Nu a pokud jde o nevěru, statisticky vzato je nutným ale řešitelným zlem, bráno ale "kus" od "kusu" nutná samozřejmě není. Je to o každém z nás, zda si tím projde a nebo se tomu vyhne :)
A bohužel to není jen o osobní etice a morálce.
Mnohdy o tom rozhodujeme už dávno před uzavřením manželství, třebas osobním programem: na mně nezáleží.... Ten se některým lidem blbě vymazává bez pořádné pecky na solar. A podobných prográmků mají lidé zažraných pod kůží víc...
Ty jim pak zcela spolehlivě právě tu morálku všelijak pokřiví...
Tak mne je blizky Jeronym Klimes, ktery je zminovany ve druhem clanku.
Clanky jsem si precetla zatim jen prvni dva, jsou urcite poucne. Ale vidim tu jedno velke ALE. Tim je, ze vsechno ma svuj cas. Kazdy clovek si v teto zivotni situaci musi projit urcitymi vyvojovymi kroky, ktere asi nejdou preskocit...maximalne urychlit. Bylo by strasne fajn, kdyby lidi, kteri si timto prosli dokazali svoji zkusenost predat rovnou "do hlavy" nekoho jineho, ktery je v tomto novackem. Aby dalsi a dalsi nemuseli celym tim kolotocem prochazet, nebo aby ho zvladli rychleji. Jenomze to nejde, nejde to ani pomoci clanku ani primym predanim informaci.
Dalsi veci, ktera me jeste k tematu napada je, ze zeny (nebo i muzi), ktere na internetu hledaji informace o partnerske nevere tak dlouho, az zabloudy na babinet...se po ceste urcite s podobnymi clanky setkaly.
Takze ted a tady je to urcite prinosna osveta, ale mozna jen pro toho, kdo uz ma nejakou cast cesty za sebou
Ronja napsal(a):
No a tohle mi zase připomělo, že v něčem se s Plzákem shodnem :D
Mě zase "sedí" tohleto:
Plzák napsal(a):
Smyslem manželství není, aby v něm byli partneři šťastní. Od toho jsou tady osobní záliby. Manželství je složitá záležitost z kategorie povinností, ohromná dřina.
Petuli80 napsal(a):
Tak mne je blizky Jeronym Klimes, ktery je zminovany ve druhem clanku.
Clanky jsem si precetla zatim jen prvni dva, jsou urcite poucne. Ale vidim tu jedno velke ALE. Tim je, ze vsechno ma svuj cas. Kazdy clovek si v teto zivotni situaci musi projit urcitymi vyvojovymi kroky, ktere asi nejdou preskocit...maximalne urychlit. Bylo by strasne fajn, kdyby lidi, kteri si timto prosli dokazali svoji zkusenost predat rovnou "do hlavy" nekoho jineho, ktery je v tomto novackem. Aby dalsi a dalsi nemuseli celym tim kolotocem prochazet, nebo aby ho zvladli rychleji. Jenomze to nejde, nejde to ani pomoci clanku ani primym predanim informaci.
Petuli,
já mám zkušenost, že to jde. Velmi ovšem záleží na vstřícnosti a schopnosti toho "nováčka" informace a zkušenosti druhých přijímat.
Přesně podle onoho:
"Hlupák prožívá své karamboly, chytrák se učí z karambolů hlupáka, moudrý člověk se karambolům vyhýbá."
Vývojové kroky, o kterých píšeš, opravdu nelze přeskočit, ale urychlit ano. Člověk se ve srabu může plácat roky, ale také to s pomocí druhých může zvládnout za několik měsíců. Na jednom místě může uvíznout dlouhou dobu, ale také ho může projít za pár chvil.
Mnohokrát jsem na různých akcích slyšela větu: kdyby mi tohle někdo řekl dříve, nemusela bych bývala....
Proto si myslím, že osvěta je nutná. Pochopitelně už nijak neovlivním fakt, jak jeden každý s informacemi naloží, ale přece si nemůžu myslet, že každý je jen zadubenec, který uvízl ve fázi: já šám, já šama :)
Já to vidím optimisticky a jsem přesvědčená, že kdo hledá, najde a kdo na sobě poctivě pracuje, vůbec nemusí růst skrze utrpení :):jojo:
Pandorraa napsal(a):
Petuli80 napsal(a):
Tak mne je blizky Jeronym Klimes, ktery je zminovany ve druhem clanku.
Clanky jsem si precetla zatim jen prvni dva, jsou urcite poucne. Ale vidim tu jedno velke ALE. Tim je, ze vsechno ma svuj cas. Kazdy clovek si v teto zivotni situaci musi projit urcitymi vyvojovymi kroky, ktere asi nejdou preskocit...maximalne urychlit. Bylo by strasne fajn, kdyby lidi, kteri si timto prosli dokazali svoji zkusenost predat rovnou "do hlavy" nekoho jineho, ktery je v tomto novackem. Aby dalsi a dalsi nemuseli celym tim kolotocem prochazet, nebo aby ho zvladli rychleji. Jenomze to nejde, nejde to ani pomoci clanku ani primym predanim informaci.Petuli,
já mám zkušenost, že to jde. Velmi ovšem záleží na vstřícnosti a schopnosti toho "nováčka" informace a zkušenosti druhých přijímat.
Přesně podle onoho:
"Hlupák prožívá své karamboly, chytrák se učí z karambolů hlupáka, moudrý člověk se karambolům vyhýbá."
Vývojové kroky, o kterých píšeš, opravdu nelze přeskočit, ale urychlit ano. Člověk se ve srabu může plácat roky, ale také to s pomocí druhých může zvládnout za několik měsíců. Na jednom místě může uvíznout dlouhou dobu, ale také ho může projít za pár chvil.
Mnohokrát jsem na různých akcích slyšela větu: kdyby mi tohle někdo řekl dříve, nemusela bych bývala....
Proto si myslím, že osvěta je nutná. Pochopitelně už nijak neovlivním fakt, jak jeden každý s informacemi naloží, ale přece si nemůžu myslet, že každý je jen zadubenec, který uvízl ve fázi: já šám, já šama :)
Já to vidím optimisticky a jsem přesvědčená, že kdo hledá, najde a kdo na sobě poctivě pracuje, vůbec nemusí růst skrze utrpení :):jojo:
Souhlasim, jen mam jednu pripominku. Ta zminovana veta by mohla taky znit takhle: kdyby mi tohle nekdo rekl drive, stejne bych ji tehdy jeste nebyla schopna slyset...
Snad to nezni jako nesmyslne slovickareni...ja mam vazne pocit, ze veci/vety maji spravny smysl, kdyz prijdou ve spravny cas. A kdyz ten cas prijde, najednou ten "pokrocily novacek" slysi kolem sebe ze vsech stran spoustu vet, ktere mu bezvadne zapadaji. Cte si clanky a rika si ajooovlastne...a kdybych tohle slysel driv.... Ale ono to bylo porad kolem neho, jen nebyl jeste ve fazi, kdy si toho dokazal vsimnout
helena napsal(a):
http://velkenemcice.farnost.cz/index.php?id=28,1653,0,0,1,0
Teda, Heleno, že zrovna Ty sem budeš dávat odkaz na nějakou farnost, to by mě v životě nenapadlo... :lol: :supr:
Petuli80 napsal(a):
Souhlasim, jen mam jednu pripominku. Ta zminovana veta by mohla taky znit takhle: kdyby mi tohle nekdo rekl drive, stejne bych ji tehdy jeste nebyla schopna slyset...
Snad to nezni jako nesmyslne slovickareni...ja mam vazne pocit, ze veci/vety maji spravny smysl, kdyz prijdou ve spravny cas. A kdyz ten cas prijde, najednou ten "pokrocily novacek" slysi kolem sebe ze vsech stran spoustu vet, ktere mu bezvadne zapadaji. Cte si clanky a rika si ajooovlastne...a kdybych tohle slysel driv.... Ale ono to bylo porad kolem neho, jen nebyl jeste ve fazi, kdy si toho dokazal vsimnout
Petuli,
nezní mi to jako slovíčkaření :)
Ano, i tak to může být :jojo: však jsem říkala, že je to o vstřícnosti a schopnosti přijímat. A máš naprostou pravdu v tom, že ta je v různou dobu u různých lidí různá :)
Také mám tu zkušenost, že se vracím ke knihám,které jsem četla před dvaceti lety a nacházím v nich odpovědi na otázky, které jsem si dávala ještě před několika lety. No tupoun, no! Neviděla, neslyšela, vidím a slyším až po letech, kdy jsem prošla zkušeností a propojila ji s informací.
Je to jako bys si prohlížela krásnou knihu psanou cizím jazykem. Buď se rozhodneš se ten jazyk naučit, abys neviděla jen obrázky, ale popchopila i text, a nebo mávneš rukou a knihu odložíš. Po čase, až tě život stejně přiměje se ten jazyk naučit, znovu ji vezmeš do ruky, čteš si a žasneš :)
Jo, věci se dějí, jak mají :jojo:
Člověk má tu schopnost, že se dívá a nevidí, poslouchá a neslyší...
A právě proto si myslím, že je třeba stejné informace stále opakovat :)
A každý z nás to má jinak, jeden "prozře" dřív, druhý později. Jeden téměř bezbolestně, druhý v "mukách pekelných".
helena napsal(a):
http://velkenemcice.farnost.cz/index.php?id=28,1653,0,0,1,0
Já si myslím, že zatímco dříve lidé vstupovali do manželství s jasně daným záměrem: v milosti boží vychovat potomstvo, rozmnožit majetek a přežít, dnes do něj vstupují se spoustou iluzí.
Především s iluzí o lásce. Každý si tohle slovo vykládá jinak.
A také se spoustou iluzí, které si vytvářejí nejen o druhých, ale hlavně sami o sobě.
Teda, Heleno, že zrovna Ty sem budeš dávat odkaz na nějakou farnost, to by mě v životě nenapadlo...
Jó, kocourku, život je plnej překvapení 
Ale přečetl sis to?
zatímco dříve lidé vstupovali do manželství s jasně daným záměrem: v milosti boží vychovat potomstvo, rozmnožit majetek a přežít, dnes do něj vstupují se spoustou iluzí
No vždyť - "lidé se už neberou proto, aby přežili... Byla zde ekonomická nutnost a jasně určené role, které vedly ke stabilitě rodiny..". Dokonce bych si dovolila zaspekulovat, že ty iluze mohou být jedním z důvodů, proč vůbec do manželství vstupovat, když ty ostatní prakticky pominuly.
"A zatímco v zamilovanosti to všechno jde tak nějak samo od sebe, na lásce se už musí tvrdě pracovat." je skoro totéž, jako Plzákovo "Manželství je složitá záležitost z kategorie povinností, ohromná dřina."
helena napsal(a):
http://velkenemcice.farnost.cz/index.php?id=28,1653,0,0,1,0
Moc hezký :supr:
heleno,
taky mi ten článek připadá v podstatě totožný s tím, co píše Plzák.
Lidé si většinou myslí, že když mají na někoho papír, tak už nemusejí v podstatě na sobě, na vztahu máknout, že to půjde samo.
A stejně tak si ale myslí, že když na někoho papír nemají, tak taky nemusejí máknout, že vono se uvidí :)
A když je průšvih, hroutí se tam i tam.
Je to někdy docela legrační.
Pan, ty beres manzelstvi jako "mit na nekoho papir"? Ja jsem myslela, ze manzelstvi je svazek, spolecenstvi, uskupeni dvou dospelych lidi...
ViktorkaLove napsal(a):
Pan, ty beres manzelstvi jako "mit na nekoho papir"? Ja jsem myslela, ze manzelstvi je svazek, spolecenstvi, uskupeni dvou dospelych lidi...
Manzelstvi je pouze jakesi uredni stvrzeni a dusledek neceho, co jemu predchazelo. cili svazek, spolecenstvi a uskupeni dvou dospelych lidi vznika a vyviji se nejakou dobu pred tim, nez je manzelstvi uzavreno. To znamena, ze muze nadherne existovat (a taky zaniknout) i bez toho formalniho razitka.
ViktorkaLove napsal(a):
Pan, ty beres manzelstvi jako "mit na nekoho papir"? Ja jsem myslela, ze manzelstvi je svazek, spolecenstvi, uskupeni dvou dospelych lidi...
A jak jsi na to přišla Viktorko, že takhle JÁ beru manželství?
Myslíš teď jako JÁ a nebo jako TY?
A nebo teď myslíš v ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH?
na vztahu máknout
Já za to nemůžu :D, ale já tato slova příšerně nevstřebávám. :D Mně to připadne tak divné -"makat na vztahu".
Já vím, lze si pod tím slovním spojením představit cokoliv užitečného, co udrží vztah pohromadě a v dobrém stavu :), ale přesto... :)
Jsem tááák dlouho vdaná, byly karamboly, byla skvělá období, jsme tolik let v klidu, na mnoha věcech dohodnuti, připadá mi, že je to snad i čím dál lepší... ale pocit, že jsem "mákla na vztahu" jsem fakt nikdy neměla. Mně to opravdu nějak šlo "samovolně", prostě jsem žila tak, jak jsem v ten moment cítila - intuitivně. Navíc, dočetla jsem se kdesi, že co nám nejde lehce, nemá cenu udržovat.
Nejspíš bych měla jít teď máknout do kuchyně :supr:
(já vím, že jen slovíčkařím, ale...) :)
Pandorraa napsal(a):
A jak jsi na to přišla Viktorko, že takhle JÁ beru manželství?
Myslíš teď jako JÁ a nebo jako TY?
A nebo teď myslíš v ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH?
:co:
Myslet jako ty? JÁ??? :co:
baba.jaga napsal(a):
Manzelstvi je pouze jakesi uredni stvrzeni a dusledek neceho, co jemu predchazelo. cili svazek, spolecenstvi a uskupeni dvou dospelych lidi vznika a vyviji se nejakou dobu pred tim, nez je manzelstvi uzavreno. To znamena, ze muze nadherne existovat (a taky zaniknout) i bez toho formalniho razitka.
Jo, to co vznika a vyviji se predtim, je milenecky par..., a ten se bud rozejde, nebo uzavre snatek, pak se stanou manzely...
Souhlas, Terc. "maknout" na vztahu, ci na sobe, mi pripada jako "makni na tom, mas na to uz jen pet min"..., to casto slysim napr. od svych deti, kdyz mam odnest sve siti zakaznikovi, a vzdycham, ze to nestiham... :reta:
ViktorkaLove napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
A jak jsi na to přišla Viktorko, že takhle JÁ beru manželství?
Myslíš teď jako JÁ a nebo jako TY?
A nebo teď myslíš v ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH?:co:
Myslet jako ty? JÁ??? :co:
No právě.... Pozitivní je, že znáš svůj strop :supr:
Tercila napsal(a):
na vztahu máknout
Já za to nemůžu :D, ale já tato slova příšerně nevstřebávám. :D Mně to připadne tak divné -"makat na vztahu".
Já vím, lze si pod tím slovním spojením představit cokoliv užitečného, co udrží vztah pohromadě a v dobrém stavu :), ale přesto... :)
Jsem tááák dlouho vdaná, byly karamboly, byla skvělá období, jsme tolik let v klidu, na mnoha věcech dohodnuti, připadá mi, že je to snad i čím dál lepší... ale pocit, že jsem "mákla na vztahu" jsem fakt nikdy neměla. Mně to opravdu nějak šlo "samovolně", prostě jsem žila tak, jak jsem v ten moment cítila - intuitivně. Navíc, dočetla jsem se kdesi, že co nám nejde lehce, nemá cenu udržovat.
Nejspíš bych měla jít teď máknout do kuchyně :supr:
(já vím, že jen slovíčkařím, ale...) :)
Pochopitelně, že slovíčkaříš.
A samozřejmě jen ty víš, proč ALE....
Pandorraa: A samozřejmě jen ty víš, proč ALE....
Ano, mně by totiž nějak nešlo přes zuby doporučit kamarádce, že musí máknout na svém vztahu. Připadne mi to hrozně "vyumělkované", nepřirozené - a co si budeme povídat, i v mnoha případech neúspěšné a zbytečné.
Buď spolu dva lidi chtějí být a rozumějí si, nebo ne.
No, jde jen o ten termín :)
Tercila napsal(a):
Buď spolu dva lidi chtějí být a rozumějí si, nebo ne.
A jak to zjistí?
Než se vezmou, tak už to vědí na dalších 50 let dopředu?
Když se vezmoou, tak je to už tutovka?
S první manželskoou krizí je to pořád ještě tutovka?
Jen tak?
Samo od sebe?
POŘÁD vědí, že si rozumějí, i když si třeba MOMENTÁLNĚ vůbec nerozumějí?
Že spolu chtějí být taky pořád vědí? Jen tak? Jde jim to samo..tak jako tobě ;)?
:)
No dobrý. Pak pochopitelně MAKAT - pracovat, kultivovat, rozvíjet, pěstovat, hýčkat, vnímat, atc. atc. svůj vztah rozhodně nemusejí.
Budiž svatořečněni :gloria:
ViktorkaLove napsal(a):
Pan, ty beres manzelstvi jako "mit na nekoho papir"? Ja jsem myslela, ze manzelstvi je svazek, spolecenstvi, uskupeni dvou dospelych lidi...
ViktorkaLove napsal(a):
baba.jaga napsal(a):
Manzelstvi je pouze jakesi uredni stvrzeni a dusledek neceho, co jemu predchazelo. cili svazek, spolecenstvi a uskupeni dvou dospelych lidi vznika a vyviji se nejakou dobu pred tim, nez je manzelstvi uzavreno. To znamena, ze muze nadherne existovat (a taky zaniknout) i bez toho formalniho razitka.
Jo, to co vznika a vyviji se predtim, je milenecky par..., a ten se bud rozejde, nebo uzavre snatek, pak se stanou manzely...
Milenecky par, manzelsky par jsou pouze formalni definice. Na podstate veci to nic nemeni. Respektive nemelo by.
Asi se v tom nikdy neshodnem, proste ja osobne nevidim zadny duvod manzelstvi uzavirat. Nase okoli (jeho rodice, moje matka, kamaradi) uz nas vnimaji jako par. Vic nepotrebuju.
Tercila: Buď spolu dva lidi chtějí být a rozumějí si, nebo ne.
Pandorraa: A jak to zjistí?
Než se vezmou, tak už to vědí na dalších 50 let dopředu?
Když se vezmoou, tak je to už tutovka?
S první manželskoou krizí je to pořád ještě tutovka?
Jen tak?
Samo od sebe?
POŘÁD vědí, že si rozumějí, i když si třeba MOMENTÁLNĚ vůbec nerozumějí?
Že spolu chtějí být taky pořád vědí? Jen tak? Jde jim to samo..tak jako tobě ;)?
:)
No dobrý. Pak pochopitelně MAKAT - pracovat, kultivovat, rozvíjet, pěstovat, hýčkat, vnímat, atc. atc. svůj vztah rozhodně nemusejí.
Já Ti nevím, Pandorroo, jak ale souvisejí tyto Tvoje otázky s máknutím.
Otázka "jak to zjistí" s tím podle mě nesouvisí absolutně vůbec. Máš snad pocit, že když si někoho vezmeš a zjistíš, že si s ním nerozumíš, že pak "mákneš" a bude to dobrý? Určitě ne, viď.... :/
A než ses vdávala, tak jsi snad na vašem vztahu nějak "makala"? Fakt? A jak se to dělá konkrétně, prakticky? Já to opravdu nevím. BI.
Nu když to nevíš, tak to asi tak má zůstat. BI
Pandorraa: Nu když to nevíš, tak to asi tak má zůstat. BI
Takže to "máknutí na vztahu", které doporučuješ, vlastně nedokážeš vysvětlit ani na jednom jediném konkrétním příkladu....
To nevadí. :)
Taky mi to tak prijde, myslim, ze normalni clovek, kdyz by mluvil o necem, jak "to uzasne funguje", tak by dodal: "Divej, treba ja..., kdyz jsem,... tak... a potom...
A ona nic. Rekne plati to a basta, pac jsem to JA proverila... :co:
jen taková poznámka:
hodně lidí odradí před manželstvím fakt, že každé druhé manželství se rozvádí. O nesezdaných partnerstvích se ale statistiky vést nedají...
slova na vztahu máknout, manželství je dřina - mně osobně taky nevoní, odradily by mě a dokonce vím i proč, jsem od přírody líný tvor, mám pocit, že jsem na světě proto, abych si užívala, práci beru jako prostředek k tomu.
Takže já radši slovíčka: vztah je třeba opečovávat, manželství je výzva... ale s významem, jak jsou ty slova jako máknout a dřina tady chápána, souhlasím.
Je to slovíčkaření a není - sklenička je poloprázdná nebo z půlky plná... dáma je tlustá, prostorově výrazná, plnoštíhlá...
Mně tam ta dřina taky nějak nesedí. Lidé se dřou v práci (někteří - z různých důvodů, třeba jen, že je jejich práce nebaví), proč by se měli dřít ještě v něčem, co by jim mělo přinášet potěšení, kterým by měl (manželský) vztah bezpochyby být. Taky spíš to opečovávání, prostě plynutí, splynutí, když se dva správní najdou. Dřina by mě předem odradila do něčeho takového, když nemusím, vstupovat.
Taky si myslím, že je to jenom slovíčkaření. Jistě vnitřně cítíme, jak je ta "dřina" myšlena. Ale jestli má někdo v manželství opravdu dřinu, v takovém manželství být nechci.
.... taky mi slovo "máknout" nějak asociuje orientaci jen na výkon, prostě všechnu energii do motoru, ostatním systémům jen tolik, abychom se neudusili a nezmrzli.... Když se musí takhle "makat", je většinou ponorka už ve velikým průšvihu :)
Ale k tématu diskuse - myslím, že konkrétně mně by "tenkrát" třeba ten Plzákův článek pomohl. Ale to koneckonců asi každý, který nevěru v partnerství představuje jako řešitelnej problém, ne jako konec světa. Člověk, kterému se právě bortí naivní představy o sobě i o partnerovi, přece hlavně potřebuje postavit ten svůj rozkomíhanej svět zase horizontálně. Tak nějak rozumím tomu Plzákovu:
"Považuju ji však za jakési nutné a řešitelné zlo".
Tercila napsal(a):
Pandorraa: Nu když to nevíš, tak to asi tak má zůstat. BI
Takže to "máknutí na vztahu", které doporučuješ, vlastně nedokážeš vysvětlit ani na jednom jediném konkrétním příkladu....
To nevadí. :)
Tercilo, ty už jsi fakt nemocná pandoramanii.
Proč bych ti měla něco vysvětlovat? Řekni mi jediný důvod, proč bych to měla dělat?
Pokud někdo nechce chápat, tak prostě přestávám vysvětlovat, je to jasné?
Třeba to pojmi i tak, že ty to prostě nejsi schopná pochopit ani na jednom konkretním příkladu.
No a měn to prostě nevadí, taky proč by mělo :jojo:
Nu a pokud jde o "dřinu", je to pro mne jen nadsázka, kterou jsem si jen vypůjčila z článku pana dotora Plzáka, který jako klinický psycholog vycházející z mnohalleté praxe a nikoliv jen z vlastní zkušenosti, na rozdíl od tebe moc dobře ví, co mluví.
Prober se trochu ;)
Vanilka69 napsal(a):
slova na vztahu máknout, manželství je dřina - mně osobně taky nevoní, odradily by mě a dokonce vím i proč, jsem od přírody líný tvor, mám pocit, že jsem na světě proto, abych si užívala, práci beru jako prostředek k tomu.
Takže já radši slovíčka: vztah je třeba opečovávat, manželství je výzva... ale s významem, jak jsou ty slova jako máknout a dřina tady chápána, souhlasím.
Je to slovíčkaření a není - sklenička je poloprázdná nebo z půlky plná... dáma je tlustá, prostorově výrazná, plnoštíhlá...
Jj, slovíčkaření, to je to jediné, na čem se tu někteří umějí chytit.
Je to jak píšeš - pro někoho dřina, pro jiného výzva, pro dalšího radostné dobrodružství.
:)
radostné dobrodružství jsem původně taky chtěla napsat, ale asi by to bylo zrovna v mém případě hodně optimistické, takže zůstanu radši u výzvy
Třeba to pojmi i tak, že ty to prostě nejsi schopná pochopit ani na jednom konkretním příkladu.
A Ty jsi vědma? Že jsi tu neuvedla ani jeden konkrétní příklad a už víš, že bych ho nepochopila? :D
Ty jsi tady nikdy nechtěla od ostatních něco vysvětlit?
Reaguji i na další přispěvatele, stejně jako oni na mě, je to diskuzní fórum, proč trpíš představou o pandoramánii, probůh? :D
Že se přeceňuješ, to je zcela jasné už delší dobu :D. Sice Ti to vůbec nesluší, ale když se Ti to takhle líbí... ;)
Vanilka69 napsal(a):
radostné dobrodružství jsem původně taky chtěla napsat, ale asi by to bylo zrovna v mém případě hodně optimistické, takže zůstanu radši u výzvy
Ja som vydatá nebola, ale v podstate som v manželstve žila a povedala by som, že sa v ňom vystriedalo úplne všetko, od radostného dobrodružstva cez výzvu až po hóóódne driny. Ono je to tak podľa mňa aj v živote, takže normálka. Len drina by ma asi odradila, ale len radostné dobrodružstvo - :/ to by asi celý život nevydržalo. Proste normálka na striedačku.
makat na vztahu...
Jsem si představila, jak ti dva se řítí jakousi krossovou tratí, zpocení a zablácení až za ušima a kolem trati stojí přátelé a příbuzenstvo z obou stran a řvou "makej, makej!"...
Průšvih nastane v okamžiku, kdy jeden ze "soutěžících" chce vzdát. Pokud to je třeba způsobeno úrazem nebo vyčerpáním, může ho ten druhý podepřít a do onoho virtuálního cíle mu pomoci. Ale když si řekne, že ho celá ta šakárna prostě nebaví, těžko s ním někdo a něco hne.
Tercila napsal(a):
Že se přeceňuješ, to je zcela jasné už delší dobu :D. Sice Ti to vůbec nesluší, ale když se Ti to takhle líbí... ;)
Terci, já vím, že je to pro tebe peklo, když ti to zrcadlo zatvrzele pořád stejně odpovídá: v zemi zdejší, Sněhurka je nejkrásnější :kapitulation:
Co kdybys se ho konečně zkusila zeptat ne něco JINÉHO? Třeba ti i něco JINÉHO odpoví :jojo:
Pandoro, Ty jsi opravdu marná. Škoda.
Souhlasim. SKODA!!! Nevim jeste presne proc, ale... tusim to. Prijdu na to, verte mi, vsichni mi "virtualni" pratele... :pussa: :pussa: :pussa:
A zalozim sve vlakenko... :rodna:
Jaká radost pro mne, že už jsem se celkem odnaučila deklarovat své vlastní pocity marnosti, protože jsou vždycky jenom mé, stejně tak jako škoda je to vždycky jenom moje :jojo:
Jsem zkrátka holka šikovná :jojo:
Všechno má svůj čas a každému to prostě sepne jindy, přestane pak slovíčkařit a jde k jádru věci.
Myslím předevčírem jsem slyšela jeden hooodně starý pár, žijící spolu už snad půl století, jak se shodli, že o manželství - vztah, je třeba stále pečovat. Pracovat na něm a neočekávat, že všechno už navždy zůstane takové, jaké bylo v období zamilovanosti.
Je neustále nutné být pozorný k přáním a potřebám toho druhého, mít k němu úctu a respektovat ho.
Starat se o něj, soucítit s ním v jeho trápeních a stýskat si po něm, když je dlouho proč.
Prostě ona tři eS, jak píše Plzák v článku.
Oba se shodli, že nic není zadarmo, ale fungující vztah a manželství vyžadují denodenní úsilí - práci. A to pochopitelně obou partnerů.
Helí, tvůj příměr s krossovou tratí docela sedí, i když je tak úsměvný a pobavil mne.
Vždyť si tu stačí počíst a hned je vidět, že pro mnohé je manželství přímo překážková dráha plná záludných výmolů a bludných kamanů....
Je to prostě "makačka" :jojo:
Jen si myslím, že čím delší ta dráha je, tím víc se narovnává, ubývá právě těch krossových záludností a výmolů, "trať" se mění na poklidnou stezku v mírně zvlněném terenu :)
Pro někoho začne "nuda", jiný si to konečně začne vychutnávat.
Každý podle svého temperamtu a založení.
A taky podle toho, jak "makal" - tedy na vztahu pracoval, pečoval o něj.
Pokud se jeden jen vezl a všecho odřel ten druhý, kross asi jen tak neskončí...
Tercila napsal(a):
Já Ti nevím, Pandorroo, jak ale souvisejí tyto Tvoje otázky s máknutím.
Otázka "jak to zjistí" s tím podle mě nesouvisí absolutně vůbec. Máš snad pocit, že když si někoho vezmeš a zjistíš, že si s ním nerozumíš, že pak "mákneš" a bude to dobrý? Určitě ne, viď.... :/
A než ses vdávala, tak jsi snad na vašem vztahu nějak "makala"? Fakt? A jak se to dělá konkrétně, prakticky? Já to opravdu nevím. BI.
Tak se vám s dovolením do toho zkusím vplést.
Než si někoho vezmeš, tak na tom vztahu fakticky "makáš" denodenně....a ani o tom nevíš. Tím, že své drahé polovičce napíšeš hezkou smsku, uvaříš dobrou večeři, pohladíš jej nebo mu nasloucháš když jej něco trápí, vymyslíš výlet na víkend.... Spousta lidí tohle ale po svatbě přestane dělat. Prostě si pomyslí "proč bych to děla, vždyť už jsme manžele" ...samozřejmě ne doslova ;)
Možná tak to Pan myslela. Alespoň za sebe to vnímám, že to tak funguje.
Přesně tak kuřátko - každodenní pozornosti a pozornost tomu druhému i sobě, starostlivost o nej ale i o sebe (jak vypadám, oblékám se, nalíčím se...), sdílení starostí i radostí, pochopení pro vnímání partnera, jeho názory a přání..
Soucítění s jeho bolestmi, které se mi mohou zdát nicotné, ale nebudu to na nej hned necitelně vykřikovat..atd. atd.
Toto téma je užitečné a stále aktuální.
Strašně moc lidí žije v obrovských iluzích a bludech, aniž by vůbec tušili, že je něco špatně. Uběhne pár roků - a je to tady. Rána, svět se zastavil - on je mi nevěrný - konec světa.
Je to každý druhý příspěvek na nevěře, a to jsou jen zlomky toho, kdo se kam svěří.
Proto je dobře toto téma otevřít, či oživit a nebo si jen předat zkušenosti.
Někoho tato teorie nebude zajímat, někdo ji zná a četl, někdo bude hledat jak se pohádat o prkotinu a prosadit se, ale taky to může někomu otevřít oči, někdo informace přivítá a vezme si z nich něco, co mu třeba v jeho mozaice chybí.
Několikrát jsem si všimla, že třeba nějaká informace, úvaha nebo psychologický moment, který je mi jasný a mám ho zažitý, třeba tady někdo udiveně přivítá a řekne : "to jsem nevěděl" - to je dobrá rada. (a pak zase naopak já něco nevím..)
Myslím,že zase tak moc lidí - jak to tady čtu - neví, nebo neuznají(?), že na pohodovém manželství je třeba pracovat (udržovat ho, "košatět", pečovat, ..myšleno).
Nikdo asi nemluví o potu na tváři (i když třeba někdo pracuje až tak.....:) ), ale o naučení se toleranci, pochopení druhého, o kompromisech, které každé manželství , aby fungovalo spokojeně, mít musí.
Viz . jak Plzák píše " ....silný a vytrvalý blud, že když se dva mají rádi, tak jim to klape..."
Je to chytrej chlap, ráda jsem si zase od něj něco přečetla...už jsem se dlouho "neživila"
Ja zas Plzáka nemusím, už len zato, že de facto obhajuje mužskú neveru a ženy posiela k šporáku... ale to neznamená, že občas nemá pravdu. :D A keď ju má, arda mu ju uznám abudem sa tým riadiť. Keď ju nemá, pomyslím si niečo o deformovaných mužských a preskočím... Ale endá sa nesúhlasiť s tým, že manželská láska sa líši od zaľúbenosti a treb si ju petovať a (ak si odbre spomínam) KULTIVOVAŤ. Aj komunikáciu(vrátane sexu), aj vzťah ako taký. To slovo s ami páči.
Myslím,že zase tak moc lidí - jak to tady čtu - neví, nebo neuznají(?), že na pohodovém manželství je třeba pracovat
Doplnila bych, že by to měli vědět (uznávat) OBA. Jinak je to stejný, jako když si jedno dítě staví hrad z písku a druhé mu do něj buď z neznalosti, nebo (v horší variantě) ze zlomyslnosti neustále kope. To první to nějakou dobu snáší, pokouší se stavět dál a dokud se nerozbrečí nebo ho nenatáhne lopatičkou, vypadá to na první pohled, že si hezky hrajou. Často je pak káráno to stavějící, že Pepíčkovi ublížilo.
Wiki napsal(a):
Strašně moc lidí žije v obrovských iluzích a bludech, aniž by vůbec tušili, že je něco špatně. Uběhne pár roků - a je to tady. Rána, svět se zastavil - on je mi nevěrný - konec světa.
Velmi výstižné, obzvlášť to, co jsem vytučnil :godlike:
Vidím to jako Wiki.
Plzákova slova nevnímám jako nějakou obhajobu nevěry, ale jako něco, co prostě říká: ano, nevěra byla, je a nejspíš i bude provázet lidské vztahy, tak se na to připrav, ať až to příjde, se z toho nezhroutíš. Zbav se iluzí a co nejdřív pochop, co je to mít rád, co je to mít funkční partnerský vztah, funkční manželství. Starej se o to, co TY pro to můžeš udělat a dělej to.
Nemyslím, že ženy posílá ke sporáku, jen nám celkem jemně - pro mnohé ženy-chlapy až moc jemně - připomíná naše ženské schopnosti a přirozené "zbraně" - jemnost, citlivost, chápavost, moudrost, schopnost empatie a vhledu do různých situací, ale i do duše muže.
Na tomhle světě je už tolik "hrubosti" a "násilí", že nevidím jediný důvod, proč bychom ji měly my ženy rozmnožovat ještě tím, že budeme "jako chlapi", abychom jim to "vytmavily".
To je přece směšné.
Bohužel hodně žen naprost poblblých feminismem vůbec nechápe, o čem je řeč. A je dost težké jim to vysvětlit...
Mikeš napsal(a):
Wiki napsal(a):
Strašně moc lidí žije v obrovských iluzích a bludech, aniž by vůbec tušili, že je něco špatně. Uběhne pár roků - a je to tady. Rána, svět se zastavil - on je mi nevěrný - konec světa.
Velmi výstižné, obzvlášť to, co jsem vytučnil :godlike:
Mluvím zejména z vlastní zkušenosti nepřipravené nepoučené neznalé bývalé manželky
Selima napsal(a):
Ja zas Plzáka nemusím, už len zato, že de facto obhajuje mužskú neveru a ženy posiela k šporáku... ale to neznamená, že občas nemá pravdu. :D A keď ju má, arda mu ju uznám abudem sa tým riadiť. Keď ju nemá, pomyslím si niečo o deformovaných mužských a preskočím... Ale endá sa nesúhlasiť s tým, že manželská láska sa líši od zaľúbenosti a treb si ju petovať a (ak si odbre spomínam) KULTIVOVAŤ. Aj komunikáciu(vrátane sexu), aj vzťah ako taký. To slovo s ami páči.
Sel, a víš, že si to pamatuju, že ho nemusíš? Kdysi o tom řeč byla. A já zase psala, že bych ho a podobná témata zavedla jako povinný předmět na sš. :D
Ale oceňuju, že uznáš že má v něčem pravdu, přestože nejsi sympatizant. To mnozí nedokážou, přestože ani nic od něj nečetli..
Nemyslím, že posílá baby ke sporáku. Spíš vyzývá k rozumu. Abychom neměli iluze, které v nás mohou přetrvávat roky a ničit nám o okolí život. Protože jsou to věci, které prostě jsou a nemůžeme je změnit, i když se třeba postavíme na hlavu.
Vzpomínám si z jeho knihy, něco o přípravě k manželství, že pokud jeden z partnerů (chodících spolu) nemá koníčka a vyžaduje stálou pozornost druhého, bez něj nejde nikam, je to varovný signál. To jsem tenkrát ve věku cca 17ti nevěděla..
Uterky a čtvrtky tedy neumím :), ale jsem přesvědčena, že je to dobrý (nebo třeba každou sobotu a ještě jen sudou:D), protože ten aktivnější nemusí " škemrat" a riskovat odmítnutí.
Spíš "propaguje" ženskou pohodovou, která odělá obídek, fofrem umeje nádobí (či nahází do myčky), vlepí starýmu hubana a spěchá pryč, aby stihla svůj koníček (zálibu, kino, výstavu..kamarádku atd), páč velmi dobře ví, že pro manžela je výstava utrpením. On mezitím schrupne u fotbalu, který k smrti nebaví ji. Společně půjdou přístí neděli (kompromis) na kuželky.
A jeho styl psaní, je lahůdka. Já mám z něho vždycky motivující pocit a velkou chuť být taky tak "rozumná". Hrdinky Zdeny Frýbové (vždy jsem tam nějakou postavu tohoto založení našla . )jsou přesně podle jeho popisu. :D Ta je ztvárňuje výborně. A ještě lépe jejich protipóly :D
Z Frýbovej tiež znesiem len niečo... :D Najlepšie o psoch... ale keď začne politizovať, hádžem obrazný Ignore a preskakujem stránky...
Tak o tom šporáku ti to špeciálne nájdem, ak ešte otec nevyhodil staré Plzákove múdra... alebo možno to je niekde na nete. On v podstate tvrdil, že muž by mal žene zvýšiť vreckové, ak ho nebude nútiť do domácich prác... :lol: Prípadne, ak bude ON ochotný na to pristúpiť, tak zaplatiť nejakú pomocnicu v domácnosti. (Plzák zjavne prestal vnímať realitu v ére, keď ešte VŠETCI muži zarábali viac ako ženy a milostivo im "dávali peniaze na ICH - rozumej ženskú - domácnosť). Ja mu prajem, aby mu to fungovalo, ale dnešná skutočnosť je proste už inde... ;) Než sa človek obzrie, život už ho predbehne a nechá ďaleko za sebou... :rodna:
Inak uznávma, že ako beletria sa Plzák číta dobre, ale potom sa tým teda možno netreba až tak riadiť.... :/
Selima napsal(a):
Z Frýbovej tiež znesiem len niečo... :D Najlepšie o psoch... ale keď začne politizovať, hádžem obrazný Ignore a preskakujem stránky...
Tak o tom šporáku ti to špeciálne nájdem, ak ešte otec nevyhodil staré Plzákove múdra... alebo možno to je niekde na nete. On v podstate tvrdil, že muž by mal žene zvýšiť vreckové, ak ho nebude nútiť do domácich prác... :lol: Prípadne, ak bude ON ochotný na to pristúpiť, tak zaplatiť nejakú pomocnicu v domácnosti. (Plzák zjavne prestal vnímať realitu v ére, keď ešte VŠETCI muži zarábali viac ako ženy a milostivo im "dávali peniaze na ICH - rozumej ženskú - domácnosť). Ja mu prajem, aby mu to fungovalo, ale dnešná skutočnosť je proste už inde... ;) Než sa človek obzrie, život už ho predbehne a nechá ďaleko za sebou... :rodna:
Inak uznávma, že ako beletria sa Plzák číta dobre, ale potom sa tým teda možno netreba až tak riadiť.... :/
Ano ZF pejsky umí dokonale...souhlas.
Ad sporák - beru to za sebe tak, že v dnešní zautomatizované domácnosti (ne při nošení věděr vody na ramenou), nebo techizované? Ne - v :D sofistikované kuchyni - chlapa nechci . Třeba tu práci i udělá,...jo, dobře,.. ale stejně ne tak jak bych si to přála já, a pak bych stejně všechno předělávala, přeuklízela tak, abych já byla spokojená. Stejně tak při jakékoli jiné domácí práci(praní, luxování atd..) Proto mi nestojí za to mu dávat tyto úkoly. Ani by mě to nenapadlo - a to ve vlastním zájmu..
Jen málo mužů to bude bavit, a vesměs jim to příjemné nebude.
Jiné by to ovšem bylo , kdyby mě ta práce taky nebavila a oba chodili do práce! To by asi musela nastat dělba a třeba ten los. Bo to vreckové!
Wiki asi tak.
já taky, když se mě zeptá, kdy mi někdo kontroloval v autě olej řeknu, že nevím.Když se zeptá, co jako budu dělat s děravým výfukem u auta, tak řeknu....nic. No a on pak odpoví, že to teda zařídí. jsou věci, kterým nerozumím a ani rozumět nechci, věci které ani dělat nechci( např. čistit kotel, odhrabávat sníh apod.)tak proč bych měla na chlapovi chtít , aby vařil, když mě to jde líp?mmch. umí to dobře, i péct a i to někdy dělá.
Wiki napsal(a):
Ano ZF pejsky umí dokonale...souhlas.
Ad sporák - beru to za sebe tak, že v dnešní zautomatizované domácnosti (ne při nošení věděr vody na ramenou), nebo techizované? Ne - v :D sofistikované kuchyni - chlapa nechci . Třeba tu práci i udělá,...jo, dobře,.. ale stejně ne tak jak bych si to přála já, a pak bych stejně všechno předělávala, přeuklízela tak, abych já byla spokojená. Stejně tak při jakékoli jiné domácí práci(praní, luxování atd..) Proto mi nestojí za to mu dávat tyto úkoly. Ani by mě to nenapadlo - a to ve vlastním zájmu..
Jen málo mužů to bude bavit, a vesměs jim to příjemné nebude.
Jiné by to ovšem bylo , kdyby mě ta práce taky nebavila a oba chodili do práce! To by asi musela nastat dělba a třeba ten los. Bo to vreckové!
No a ja sa zasa nepotrebujem realizovať v domácnosti a kuchyni, ja potrebujem, aby veci fungovali bez problémov a boli hotové. Zaujímavé, že narážam na mužov(vrátane môjho otca a oboch strýkov), ktorí často varia lepšie ako ženy, neomdlievajú, keď majú upratať a nijako im neuberá na cti, že napr. okná u nás umýva LEN otec(mama je vraj malá a slabá... :D ). Takže aj môj postoj v tejto veci je jasný: Každý robí to, čo treba, tak, aby bol výsledok dobrý a obojstranná spokojnosť. Ak ale chlap vyhlási jedným dychom "ženské práce" za podradné a druhým vyloví z vrecka peniaze pre manželku, len aby ich urobila ona, tak to vo mne evokuje niečo negatívne. Beriem, že iným to vyhovuje a Plzákovmu modelu tlieskajú. Ja som vyrastala v inom a v inom sa aj cítim dobre.
Kuřátko napsal(a):
Tercila napsal(a):
Já Ti nevím, Pandorroo, jak ale souvisejí tyto Tvoje otázky s máknutím.
Otázka "jak to zjistí" s tím podle mě nesouvisí absolutně vůbec. Máš snad pocit, že když si někoho vezmeš a zjistíš, že si s ním nerozumíš, že pak "mákneš" a bude to dobrý? Určitě ne, viď.... :/
A než ses vdávala, tak jsi snad na vašem vztahu nějak "makala"? Fakt? A jak se to dělá konkrétně, prakticky? Já to opravdu nevím. BI.Tak se vám s dovolením do toho zkusím vplést.
Než si někoho vezmeš, tak na tom vztahu fakticky "makáš" denodenně....a ani o tom nevíš. Tím, že své drahé polovičce napíšeš hezkou smsku, uvaříš dobrou večeři, pohladíš jej nebo mu nasloucháš když jej něco trápí, vymyslíš výlet na víkend.... Spousta lidí tohle ale po svatbě přestane dělat. Prostě si pomyslí "proč bych to děla, vždyť už jsme manžele" ...samozřejmě ne doslova ;)
Možná tak to Pan myslela. Alespoň za sebe to vnímám, že to tak funguje.
Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy .
Pandorraa napsal(a):
Přesně tak kuřátko - každodenní pozornosti a pozornost tomu druhému i sobě, starostlivost o nej ale i o sebe (jak vypadám, oblékám se, nalíčím se...), sdílení starostí i radostí, pochopení pro vnímání partnera, jeho názory a přání..
Soucítění s jeho bolestmi, které se mi mohou zdát nicotné, ale nebudu to na nej hned necitelně vykřikovat..atd. atd.
To ale nemuzes vydrzet delat 20 let a vice nebo ano ?
helena napsal(a):
Myslím,že zase tak moc lidí - jak to tady čtu - neví, nebo neuznají(?), že na pohodovém manželství je třeba pracovat
Doplnila bych, že by to měli vědět (uznávat) OBA. Jinak je to stejný, jako když si jedno dítě staví hrad z písku a druhé mu do něj buď z neznalosti, nebo (v horší variantě) ze zlomyslnosti neustále kope. To první to nějakou dobu snáší, pokouší se stavět dál a dokud se nerozbrečí nebo ho nenatáhne lopatičkou, vypadá to na první pohled, že si hezky hrajou. Často je pak káráno to stavějící, že Pepíčkovi ublížilo.
:supr: :supr: :supr: :supr: :supr: :supr:
agewa napsal(a):
Wiki asi tak.
já taky, když se mě zeptá, kdy mi někdo kontroloval v autě olej řeknu, že nevím.Když se zeptá, co jako budu dělat s děravým výfukem u auta, tak řeknu....nic. No a on pak odpoví, že to teda zařídí. jsou věci, kterým nerozumím a ani rozumět nechci, věci které ani dělat nechci( např. čistit kotel, odhrabávat sníh apod.)tak proč bych měla na chlapovi chtít , aby vařil, když mě to jde líp?mmch. umí to dobře, i péct a i to někdy dělá.
Treba proto, ze varime casteji nez cistime kotel ? My treba kotel necistili nikdy ani nehrabali snih , ale varit se obcas musi.
Grainne napsal(a):
Kuřátko napsal(a):
Tercila napsal(a):
Já Ti nevím, Pandorroo, jak ale souvisejí tyto Tvoje otázky s máknutím.
Otázka "jak to zjistí" s tím podle mě nesouvisí absolutně vůbec. Máš snad pocit, že když si někoho vezmeš a zjistíš, že si s ním nerozumíš, že pak "mákneš" a bude to dobrý? Určitě ne, viď.... :/
A než ses vdávala, tak jsi snad na vašem vztahu nějak "makala"? Fakt? A jak se to dělá konkrétně, prakticky? Já to opravdu nevím. BI.Tak se vám s dovolením do toho zkusím vplést.
Než si někoho vezmeš, tak na tom vztahu fakticky "makáš" denodenně....a ani o tom nevíš. Tím, že své drahé polovičce napíšeš hezkou smsku, uvaříš dobrou večeři, pohladíš jej nebo mu nasloucháš když jej něco trápí, vymyslíš výlet na víkend.... Spousta lidí tohle ale po svatbě přestane dělat. Prostě si pomyslí "proč bych to děla, vždyť už jsme manžele" ...samozřejmě ne doslova ;)
Možná tak to Pan myslela. Alespoň za sebe to vnímám, že to tak funguje.Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy .
Grainne, tak to u vás musí být asi hodně smutno :(
On v podstate tvrdil, že muž by mal žene zvýšiť vreckové, ak ho nebude nútiť do domácich prác...
Ak ale chlap vyhlási jedným dychom "ženské práce" za podradné a druhým vyloví z vrecka peniaze pre manželku, len aby ich urobila ona, tak to vo mne evokuje niečo negatívne.
Zjednodušuješ - říká, že když se na domácích pracích nepodílí, by jí to měl nějak kompenzovat. Ne jenom finančně. Ale když už jí ty prachy dá, je jen na ní, jestli umeje okna a za ušetřený peníz si pořídí botičky, nebo zaplatí úklidovou firmu a ušetří čas pro něco zajímavějšího.
Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy.
Šeredně se pleteš - když dáváš neustále najevo, kolik máš jiných starostí, problémy ve vztahu nastanou zákonitě. Jistě, můžu si doma zaskuhrat, jak mě v práci dřou bez nože, jak mi jdou na nervy rodiče, sousedka nebo puberťáci a nebaví mě věčný lítání kolem domácnosti, ale nemůže to být důvod k tomu, abych řekla "miláčku, vlez mi na záda, na tebe už nemám náladu". Občas samozřejmě - ale nemůžu si z toho udělat životní program.
Taky mi kdysi některá Plzákova slova neseděla. Teď už je vnímám jinak. Plzák je moudrý muž. :jojo:
Přemýšlím, čím se mé vnímání změnilo. Možná tím, že už si neberu věci osobně a čtu, co Plzák skutečně píše.
Grainne napsal(a):
Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy .
Vidíš a já si zase myslím, že pokud udělat někomu druhému radost nebo jej pohladit je pro tebe vynakládání námahy, tak je něco špatně. Měla by to být spíše radost. Nebo to, že máš o toho druhého starost ale rozhodně ne námaha. Proto to slovo "makat" na vztahu není možné brát přímo doslova.
Vanda napsal(a):
Grainne napsal(a):
Kuřátko napsal(a):
Tak se vám s dovolením do toho zkusím vplést.
Než si někoho vezmeš, tak na tom vztahu fakticky "makáš" denodenně....a ani o tom nevíš. Tím, že své drahé polovičce napíšeš hezkou smsku, uvaříš dobrou večeři, pohladíš jej nebo mu nasloucháš když jej něco trápí, vymyslíš výlet na víkend.... Spousta lidí tohle ale po svatbě přestane dělat. Prostě si pomyslí "proč bych to děla, vždyť už jsme manžele" ...samozřejmě ne doslova ;)
Možná tak to Pan myslela. Alespoň za sebe to vnímám, že to tak funguje.Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy .
Grainne, tak to u vás musí být asi hodně smutno :(
proč myslíš ?
helena napsal(a):
On v podstate tvrdil, že muž by mal žene zvýšiť vreckové, ak ho nebude nútiť do domácich prác...
Ak ale chlap vyhlási jedným dychom "ženské práce" za podradné a druhým vyloví z vrecka peniaze pre manželku, len aby ich urobila ona, tak to vo mne evokuje niečo negatívne.
Zjednodušuješ - říká, že když se na domácích pracích nepodílí, by jí to měl nějak kompenzovat. Ne jenom finančně. Ale když už jí ty prachy dá, je jen na ní, jestli umeje okna a za ušetřený peníz si pořídí botičky, nebo zaplatí úklidovou firmu a ušetří čas pro něco zajímavějšího.
Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy.
Šeredně se pleteš - když dáváš neustále najevo, kolik máš jiných starostí, problémy ve vztahu nastanou zákonitě. Jistě, můžu si doma zaskuhrat, jak mě v práci dřou bez nože, jak mi jdou na nervy rodiče, sousedka nebo puberťáci a nebaví mě věčný lítání kolem domácnosti, ale nemůže to být důvod k tomu, abych řekla "miláčku, vlez mi na záda, na tebe už nemám náladu". Občas samozřejmě - ale nemůžu si z toho udělat životní program.
Já to najevo nedávám, nejsem skuhrací typ , jsem prostě unavená a náladu na nějaké oprašovaní manžela prostě nemám už náladu. Problémy máme , ale spíše díky dětem.
Kuřátko napsal(a):
Grainne napsal(a):
Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy .
Vidíš a já si zase myslím, že pokud udělat někomu druhému radost nebo jej pohladit je pro tebe vynakládání námahy, tak je něco špatně. Měla by to být spíše radost. Nebo to, že máš o toho druhého starost ale rozhodně ne námaha. Proto to slovo "makat" na vztahu není možné brát přímo doslova.
Po 20 letech je to dost obtížné.:(
Já to najevo nedávám, nejsem skuhrací typ , jsem prostě unavená a náladu na nějaké oprašovaní manžela prostě nemám už náladu... Po 20 letech je to dost obtížné
Jo, Grainne, někdy i dřív... Jenže tady nejde o oprašování, ale nějaké rozumné soužití. Když jeden ztratí o druhého kompletně zájem, s přáteli promluví víc a častěji a doma "prostě nemá náladu", tak se nemůže divit, když vztah jde do kopru a partner vůbec někam jinam...
agewa napsal(a):
Wiki asi tak.
já taky, když se mě zeptá, kdy mi někdo kontroloval v autě olej řeknu, že nevím.Když se zeptá, co jako budu dělat s děravým výfukem u auta, tak řeknu....nic. No a on pak odpoví, že to teda zařídí. jsou věci, kterým nerozumím a ani rozumět nechci, věci které ani dělat nechci( např. čistit kotel, odhrabávat sníh apod.)tak proč bych měla na chlapovi chtít , aby vařil, když mě to jde líp?mmch. umí to dobře, i péct a i to někdy dělá.
Nám to také jaksi vyplynulo samo, jen já přeaktivní jsem si vzala na sebe v nadšenosti úkoly typu " obstarat co nejefektnější tepelné čerpadlo", či postavit dům. ..Naštěstí muž postupně moje rozběhnutou akci a zase se to samo ustálilo do vyjetých kolejí - mně práce kolem domu a rodiny, , jeho technické a auta.
Ale chápu , že to může mít každý jinak. Jako např, Selima.
helena napsal(a):
Já to najevo nedávám, nejsem skuhrací typ , jsem prostě unavená a náladu na nějaké oprašovaní manžela prostě nemám už náladu... Po 20 letech je to dost obtížné
Jo, Grainne, někdy i dřív... Jenže tady nejde o oprašování, ale nějaké rozumné soužití. Když jeden ztratí o druhého kompletně zájem, s přáteli promluví víc a častěji a doma "prostě nemá náladu", tak se nemůže divit, když vztah jde do kopru a partner vůbec někam jinam...
Máš pravdu . Taky mám ten pocit, že to jde do kopru, tak ještě, aby si to přiznal i m. Zatím se tomu brání .
Grainne napsal(a):
Kuřátko napsal(a):
Tercila napsal(a):
Já Ti nevím, Pandorroo, jak ale souvisejí tyto Tvoje otázky s máknutím.
Otázka "jak to zjistí" s tím podle mě nesouvisí absolutně vůbec. Máš snad pocit, že když si někoho vezmeš a zjistíš, že si s ním nerozumíš, že pak "mákneš" a bude to dobrý? Určitě ne, viď.... :/
A než ses vdávala, tak jsi snad na vašem vztahu nějak "makala"? Fakt? A jak se to dělá konkrétně, prakticky? Já to opravdu nevím. BI.Tak se vám s dovolením do toho zkusím vplést.
Než si někoho vezmeš, tak na tom vztahu fakticky "makáš" denodenně....a ani o tom nevíš. Tím, že své drahé polovičce napíšeš hezkou smsku, uvaříš dobrou večeři, pohladíš jej nebo mu nasloucháš když jej něco trápí, vymyslíš výlet na víkend.... Spousta lidí tohle ale po svatbě přestane dělat. Prostě si pomyslí "proč bych to děla, vždyť už jsme manžele" ...samozřejmě ne doslova ;)
Možná tak to Pan myslela. Alespoň za sebe to vnímám, že to tak funguje.Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy .
Starosti , řekla bych, máme všichni. Já za sebe - to dělám všechno paralelně .
majkafa napsal(a):
Taky mi kdysi některá Plzákova slova neseděla. Teď už je vnímám jinak. Plzák je moudrý muž. :jojo:
Přemýšlím, čím se mé vnímání změnilo. Možná tím, že už si neberu věci osobně a čtu, co Plzák skutečně píše.
Majkafo - překvapilas mě :) :supr:
Grainne napsal(a):
helena napsal(a):
On v podstate tvrdil, že muž by mal žene zvýšiť vreckové, ak ho nebude nútiť do domácich prác...
Ak ale chlap vyhlási jedným dychom "ženské práce" za podradné a druhým vyloví z vrecka peniaze pre manželku, len aby ich urobila ona, tak to vo mne evokuje niečo negatívne.
Zjednodušuješ - říká, že když se na domácích pracích nepodílí, by jí to měl nějak kompenzovat. Ne jenom finančně. Ale když už jí ty prachy dá, je jen na ní, jestli umeje okna a za ušetřený peníz si pořídí botičky, nebo zaplatí úklidovou firmu a ušetří čas pro něco zajímavějšího.
Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy.
Šeredně se pleteš - když dáváš neustále najevo, kolik máš jiných starostí, problémy ve vztahu nastanou zákonitě. Jistě, můžu si doma zaskuhrat, jak mě v práci dřou bez nože, jak mi jdou na nervy rodiče, sousedka nebo puberťáci a nebaví mě věčný lítání kolem domácnosti, ale nemůže to být důvod k tomu, abych řekla "miláčku, vlez mi na záda, na tebe už nemám náladu". Občas samozřejmě - ale nemůžu si z toho udělat životní program.Já to najevo nedávám, nejsem skuhrací typ , jsem prostě unavená a náladu na nějaké oprašovaní manžela prostě nemám už náladu. Problémy máme , ale spíše díky dětem.
Já to beru, ... proč ne..? Pokud vám to oběma vyhovuje a nechcete vztah měnit nebo zkvalitňovat (kultivovat - fakt, Sel ,pěkné slovo) :)
Jde hlavně o to, abychom byli spokojeni.
Já zase velmi ráda do vztahu "přináším". A´t dárek bo nějakou pochvalu..cokoli.. - miluju ty odezvy a milé reakce. Mnohdy samozřejmě taky "nepřinesu", nechci, nechce se mi, ale to je málokdy. Je to jako hra...A vůbec netvrdím, že je to tak správně. Mě to prostě baví a je mi to příjemné. Proto to dělám. Kdyby mi to příjemné nebylo, dělat to jasněže nebudu. :)
Třeba máte jiný "jazyk lásky" (?) :) a třeba jste to nepojmenovali "zkvalitnování" vztahu či "práce" na vztahu. Možná jedete automaticky v něčem vyjetém a ani si neuvědomujete že cestou jaksi mimochodem "košatíte" vztah..... a vyhovuje vám to. Což je dobře, ne? :)
Wiki napsal(a):
Grainne napsal(a):
helena napsal(a):
On v podstate tvrdil, že muž by mal žene zvýšiť vreckové, ak ho nebude nútiť do domácich prác...
Ak ale chlap vyhlási jedným dychom "ženské práce" za podradné a druhým vyloví z vrecka peniaze pre manželku, len aby ich urobila ona, tak to vo mne evokuje niečo negatívne.
Zjednodušuješ - říká, že když se na domácích pracích nepodílí, by jí to měl nějak kompenzovat. Ne jenom finančně. Ale když už jí ty prachy dá, je jen na ní, jestli umeje okna a za ušetřený peníz si pořídí botičky, nebo zaplatí úklidovou firmu a ušetří čas pro něco zajímavějšího.
Ja zase chci mit klid , protoze mam dost starosti v praci a ruzne. Nejsem schopna uz pak vynakladat dalsi namahu na nejake makani na vztahu . To je pro lidi , ktery nemaji asi zadne starosti a resi stale jen vztahove problemy.
Šeredně se pleteš - když dáváš neustále najevo, kolik máš jiných starostí, problémy ve vztahu nastanou zákonitě. Jistě, můžu si doma zaskuhrat, jak mě v práci dřou bez nože, jak mi jdou na nervy rodiče, sousedka nebo puberťáci a nebaví mě věčný lítání kolem domácnosti, ale nemůže to být důvod k tomu, abych řekla "miláčku, vlez mi na záda, na tebe už nemám náladu". Občas samozřejmě - ale nemůžu si z toho udělat životní program.Já to najevo nedávám, nejsem skuhrací typ , jsem prostě unavená a náladu na nějaké oprašovaní manžela prostě nemám už náladu. Problémy máme , ale spíše díky dětem.
Já to beru, ... proč ne..? Pokud vám to oběma vyhovuje a nechcete vztah měnit nebo zkvalitňovat (kultivovat - fakt, Sel ,pěkné slovo) :)
Jde hlavně o to, abychom byli spokojeni.
Já zase velmi ráda do vztahu "přináším". A´t dárek bo nějakou pochvalu..cokoli.. - miluju ty odezvy a milé reakce. Mnohdy samozřejmě taky "nepřinesu", nechci, nechce se mi, ale to je málokdy. Je to jako hra...A vůbec netvrdím, že je to tak správně. Mě to prostě baví a je mi to příjemné. Proto to dělám. Kdyby mi to příjemné nebylo, dělat to jasněže nebudu. :)
Třeba máte jiný "jazyk lásky" (?) :) a třeba jste to nepojmenovali "zkvalitnování" vztahu či "práce" na vztahu. Možná jedete automaticky v něčem vyjetém a ani si neuvědomujete že cestou jaksi mimochodem "košatíte" vztah..... a vyhovuje vám to. Což je dobře, ne? :)
To nevím , třeba jo.
Zbožňuji Frýbovou. :) V podstatě všechny její knížky, jen Robin mě nebavil.
V době BM nevěry jsem po dlouhé době četla Falešné hráče (četla jsem je kdysi předtím a nějak mě nebrali). Ale máma mi je podstrčila v době, kdy jsem to řešila také. Úžasné, tolik jsem té Janě záviděla, s jakou noblesou to zvládá a já nebyla schopná ....
Jinak nejoblíbenější je Z neznámých důvodů. Tu čtu tak třikrát do roka - Anička je holka podle mého gusta. Tam je ta LÁSKA s vlkým L - a vše je tak prosté.
Spousta knížek je poučných právě v období řešení nevěry a fungování partnerského vztahu obecně, a tyhle patří mezi ně, i přeto, že je to beletrie.
Pandorraa napsal(a):
Plzákova slova nevnímám jako nějakou obhajobu nevěry, ale jako něco, co prostě říká: ano, nevěra byla, je a nejspíš i bude provázet lidské vztahy, tak se na to připrav, ať až to příjde, se z toho nezhroutíš. Zbav se iluzí a co nejdřív pochop, co je to mít rád, co je to mít funkční partnerský vztah, funkční manželství. Starej se o to, co TY pro to můžeš udělat a dělej to.
Ti nevím Pan, klidně se dokážu připravit na to,že starýho jednou přejede auto nebo,že uteče za mladší ,ale že bych ho už předem ve svých očích pasovala na lháře,co mě bude tahat za nos.To bych to asi zabalila rovnou.
Wiki napsal(a):
agewa napsal(a):
Wiki asi tak.
já taky, když se mě zeptá, kdy mi někdo kontroloval v autě olej řeknu, že nevím.Když se zeptá, co jako budu dělat s děravým výfukem u auta, tak řeknu....nic. No a on pak odpoví, že to teda zařídí. jsou věci, kterým nerozumím a ani rozumět nechci, věci které ani dělat nechci( např. čistit kotel, odhrabávat sníh apod.)tak proč bych měla na chlapovi chtít , aby vařil, když mě to jde líp?mmch. umí to dobře, i péct a i to někdy dělá.Nám to také jaksi vyplynulo samo, jen já přeaktivní jsem si vzala na sebe v nadšenosti úkoly typu " obstarat co nejefektnější tepelné čerpadlo", či postavit dům. ..Naštěstí muž postupně moje rozběhnutou akci a zase se to samo ustálilo do vyjetých kolejí - mně práce kolem domu a rodiny, , jeho technické a auta.
Ale chápu , že to může mít každý jinak. Jako např, Selima.
Tak ono to je aj o tom, či máte 2+1 v paneláku(plus auto firemné, v ktorom sa ja ani nevozila, niežeby som ho nebodaj šoférovala), alebo veľký barák + 2 autá na oprašovanie a údržbu...
klidně se dokážu připravit na to,že starýho jednou přejede auto nebo,že uteče za mladší ,ale že bych ho už předem ve svých očích pasovala na lháře,co mě bude tahat za nos
Vnímám to trochu jinak - ne "pasovat předem", ale uvědomit si, že všichni jsme jen lidé chybující. Nakonec i Písmo říká, že i člověk spravedlivý sedmkrát denně zhřeší 
. Neznamená to apriori nevěřit, ale umět se nesesypat z toho, když se náhodou stane...
Grainne napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Přesně tak kuřátko - každodenní pozornosti a pozornost tomu druhému i sobě, starostlivost o nej ale i o sebe (jak vypadám, oblékám se, nalíčím se...), sdílení starostí i radostí, pochopení pro vnímání partnera, jeho názory a přání..
Soucítění s jeho bolestmi, které se mi mohou zdát nicotné, ale nebudu to na nej hned necitelně vykřikovat..atd. atd.To ale nemuzes vydrzet delat 20 let a vice nebo ano ?
Myslím, že je to daleko snazší "vydržet", než na druhé straně "vydržet" neharmonický vztah plný hádek, odcizení, nepochopení, klamu, samoty a iluzí...
To je podle mého názoru daleko větší dřina a nejspíš i utrpení.
werena30 napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Plzákova slova nevnímám jako nějakou obhajobu nevěry, ale jako něco, co prostě říká: ano, nevěra byla, je a nejspíš i bude provázet lidské vztahy, tak se na to připrav, ať až to příjde, se z toho nezhroutíš. Zbav se iluzí a co nejdřív pochop, co je to mít rád, co je to mít funkční partnerský vztah, funkční manželství. Starej se o to, co TY pro to můžeš udělat a dělej to.
Ti nevím Pan, klidně se dokážu připravit na to,že starýho jednou přejede auto nebo,že uteče za mladší ,ale že bych ho už předem ve svých očích pasovala na lháře,co mě bude tahat za nos.To bych to asi zabalila rovnou.
Je někde v mém textu slovo o lži? Navíc je tam někde napsané, že "lhářem" musí být ten jen druhý?
V životě se stávají různé věci a pokud budeš sama sobě tvrdit, že TY NIKDY, můžeš být jednou hodně překvapena.
Pokud si naopak řekneš: ano, i to se může stát, ale společně to vyřešíme, tak tě nepřekvapí nic. A dokonce ani to, že se nestane nic a "žili byli spolu šťastně až do smrti" :)
Vidím, že helena napsala vlastně totéž :) Ano, i tak :jojo:
Selima napsal(a):
Wiki napsal(a):
agewa napsal(a):
Wiki asi tak.
já taky, když se mě zeptá, kdy mi někdo kontroloval v autě olej řeknu, že nevím.Když se zeptá, co jako budu dělat s děravým výfukem u auta, tak řeknu....nic. No a on pak odpoví, že to teda zařídí. jsou věci, kterým nerozumím a ani rozumět nechci, věci které ani dělat nechci( např. čistit kotel, odhrabávat sníh apod.)tak proč bych měla na chlapovi chtít , aby vařil, když mě to jde líp?mmch. umí to dobře, i péct a i to někdy dělá.Nám to také jaksi vyplynulo samo, jen já přeaktivní jsem si vzala na sebe v nadšenosti úkoly typu " obstarat co nejefektnější tepelné čerpadlo", či postavit dům. ..Naštěstí muž postupně moje rozběhnutou akci a zase se to samo ustálilo do vyjetých kolejí - mně práce kolem domu a rodiny, , jeho technické a auta.
Ale chápu , že to může mít každý jinak. Jako např, Selima.Tak ono to je aj o tom, či máte 2+1 v paneláku(plus auto firemné, v ktorom sa ja ani nevozila, niežeby som ho nebodaj šoférovala), alebo veľký barák + 2 autá na oprašovanie a údržbu...
Já to nějak na hodiny "povinných prací" nepřepočítávala, myslím že mám více "hodin práce" já. V textu nahoře (zkopírovaném) mi chybí slovo - "převzal" - že muž moje mnou rozběhlé akce převzal - to jen dodatek, páč by to jinak nedávalo smysl..
Máme dost práce oba, (všechno velké :D ),chlapovi jsem nedopsala zahradu, sobě psy, jemu dostavby - ploty, zahradu..atd..
Ale mě opravdu těší ta práce doma. Přitom nejsem typ hospodyně. A řekla bych, že vůbec ne. Vařím i dnes "po telefonu"..atd..
Musela jsem si to ale "udělat" příjemné. Chci mít všechno v pořádku, tak abych byla spokojená, rychle, a abych se mohla věnovat dalším radostem. Jediné co mě nebavilo , bylo žehlení a to jsem zrušila. Dobrou sušičkou. Letos jsem nežehlila..:)
Nechci, aby to vyznělo blbě, jako že jsem dokonalá, to probůh ne...Dříve jsem mívala i 2 velké koše nevyžehleného prádla, přičemž se točila jen jedna třetinka z jednoho . Nikdy neuklizenou a poskládanou skříň v komoře, zaprášenou knihovnu..atd.. a nechuť k čemukoliv. Všechno na mě leželo jak balvan a byla jsem znechucená a frustrovaná. Musela jsem to změnit. Dnes bych to už "nepůjčila" nikomu. A zejména ne mému chlapovi :lol:, který je schopen utřít stůl vlastním svetrem
Znechucená jsem byla stejně jako kdysi moje máma. Viděla jsem tenkrát doma, že se "to nedá zvládnout." To byla asi podstata mého problému.
A ještě mě napadá, že muž by ani na mnohé "jeho " práce nepřišel, kdybych mu je "nevyrobila" a nevymyslela a nepředložila. Což taky dělám, a cca po měsíci už si si zařadí do programu :lol:
Ale Selim, pozor, já mu to předložím velmi citlivě, pomalu, postupně a vyzvihnu klady úkolu i pro něj. "Salámová metoda" Osvědčená. :)
werena30 napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Plzákova slova nevnímám jako nějakou obhajobu nevěry, ale jako něco, co prostě říká: ano, nevěra byla, je a nejspíš i bude provázet lidské vztahy, tak se na to připrav, ať až to příjde, se z toho nezhroutíš. Zbav se iluzí a co nejdřív pochop, co je to mít rád, co je to mít funkční partnerský vztah, funkční manželství. Starej se o to, co TY pro to můžeš udělat a dělej to.
Ti nevím Pan, klidně se dokážu připravit na to,že starýho jednou přejede auto nebo,že uteče za mladší ,ale že bych ho už předem ve svých očích pasovala na lháře,co mě bude tahat za nos.To bych to asi zabalila rovnou.
Tak to určitě nebylo myšleno "předem pasovat na lháře".
Nevěra existuje, stejně jako třeba ucpané dálnice. Víme to, víme, že se to může stát. Nepoloží nás to. Drama by to pro mě bylo, kdybych netušila že něco takového existuje a napadlo mě, stojíc prvně v životě v koloně, že tady zákonitě musím umřít, že to je konec, nemůžu nikam a zemřu žízní. Přitom po obeznámení se s výskytem kolon předem, vím, že po určitém čase zase pojedu, pomalu a pak už normálně, že mi to život nijak nenaruší..Akdyž nebudu hystečit a trávit se, tak ušetřím energii.
Myslím, že jsme výchovou, pohádkami, filmy, romány, nasměrováni podvědomě již od dětství jinak. Že ten pravý a jediný je jako hrdina z filmu apod. Krásně se na to kouká, ale po 20letech manželství nemůžeme čekat jako samozřejmost rozkošné blázniviny, honění se po březovém hájku, zamilované smsky.A to ani třeba po pěti letech. A když manželství trošku oprášíme z iluzí, vezmeme rozumně, tak by z toho mohlo vzniknout kvalitní pěkné přátelství se společným cílem /cíly/(výchova a zajištění potomstva, spokojený důchod, let do vesmíru atd.), třeba se sexuálním podtextem. Pokud se partner trefí do našich představ a vkusu v čemkoliv , tu a tam nás poponese na rukou..:) - fantazie. Něco navíc.
A není tím rozhodně myšleno - jasně že bude mít sexuální paralelní vztah, bude lhát - no a co - to je v pohodě, to je normální..
Wiki, je to v prvom rade o spokojnosti. Výborne môže fungovať aj model, keď si "taťka" nepodá sám ani príbor k jedlu... a "mamina" skáče ako koza na špagáte... Keď sú spokojní, prečo nie? Ja si predstavujem partnerský vzťah ako partnerský a vyvážený, čo v mojom ponímaní zahŕňa aj práce v domácnosti. Ale jasné, že každý môže mať tú vyrovnanosť niekde inde... Som asi poznamenaná tým, že naši mali aj zárobkovú činnosť, aj práce v domácnosti pekne napolovicu... a mne sa naopak postupne "podarilo" nechať zo seba urobiť gazdinú zadarmo, ktorá ešte bola karhaná ako žiačka za to, čo nestihla... a nejaká spoluúčasť či "pomoc" boli nepredstaviteľné.
Pamatuji si televizni porady Dr. Plzaka nekdy v sedumdesatych letech, v dobe, kdy jsem byla jeste male ditko a moc z toho nechapala, ale preci mi nekolik veci utkvelo. Jedna o hyckani si vztahu uz byla uz citovana Ronjou hned na prvni strance a pak taky to, ze (podle nej) maji pocity ve fungujicim vztahu oscilovat mezi mirnym prijemnem a mirnym neprijemnem, obcasny vetsi vykyv obema smery se pripousti. :) S timto ztotoznena jsem pak vstupovala do svych vztahu. A i kdyz s tim v podstate souhlasim dodnes, v prvnim manzelstvi se ukazalo, ze jsem si spletla zminovanou zadouci oscilaci s nemrcouchovytym vztahem, do ktereho jsem vubec nemela lezt, na ktery jsem nemela a ktery me ubijel. Ani hodne, skutecne hodne konicku to nedokazalo kompenzovat. Po nekolikalete uprimne snaze o praci na vztahu jsem to nakonec vzdala. To samozrejme neni chyba Dr. Plzaka. :D
Z me nedavne navstevy v Cechach jsem si privezla jeho knizku s priznacnym nazve Pozor, padani skal. Napsal ji v sedumdesatych letech, je to pokus o fikci. Knizka je to tenka, precist se da za hodinu a je to pomerene husty vyvar jeho pohledu na partnerske vztahy a neveru. Ackoli vim, ze nekteri lide tak funguji, nenasla jsem se v tom, zadny pocit ztotozneni, nic, akorat jsem ocenila nektere vtipne glosy. Podle toho soudim, ze Dr. Plzak neni pro mne. Mozna ale, kdybych nebyla tak opatrnicky typ a nemela tak velkou nechut k riskantnim podnikum a mela s mym prvnim muzem dite, bylo by vsechno jinak. Nejspis bych doposud pracovala na vztahu, mela hodne konicku, souhlasila s tim, ze manzelstvi je tu predevsim k plozeni a vychove deti a Dr. Plzak by mi byl studnici moudra a posilou k dalsimu snazeni.
Ziju ve spokojenem manzelstvi, do ktereho jsem vstupovala s vedomim, ze mozna nikdy nebudeme chovat a presto jsem chtela, protoze jsem si myslela a porad myslim, ze manzelstvi je predevsim pro manzele a i dva jsou plnohodnotan rodina.
Jeho knížka Manželská tonutí mi pomohla v těžké době a pomohla mi pochopit mého bývalého manžela a má PROČ.
Wiki: Dříve jsem mívala i 2 velké koše nevyžehleného prádla, přičemž se točila jen jedna třetinka z jednoho . Nikdy neuklizenou a poskládanou skříň v komoře, zaprášenou knihovnu..atd.. a nechuť k čemukoliv. Všechno na mě leželo jak balvan a byla jsem znechucená a frustrovaná. Musela jsem to změnit. Dnes bych to už "nepůjčila" nikomu.
A čím se ta změna tak přihodila?
Wiki napsal(a):
A není tím rozhodně myšleno - jasně že bude mít sexuální paralelní vztah, bude lhát - no a co - to je v pohodě, to je normální..
Tohle já právě dost striktně odděluji.
Když někdo uklouzne po dvaceti letech,protože na chvíli ztratil hlavu,tak se na to koukám taky jinak.
Myslím spíš,že se na takovou věc nebudu dopředu připravovat,protože mě to tak,či tak raní.
Pandorraa napsal(a):
Je někde v mém textu slovo o lži? Navíc je tam někde napsané, že "lhářem" musí být ten jen druhý?
V životě se stávají různé věci a pokud budeš sama sobě tvrdit, že TY NIKDY, můžeš být jednou hodně překvapena.
Pokud si naopak řekneš: ano, i to se může stát, ale společně to vyřešíme, tak tě nepřekvapí nic. A dokonce ani to, že se nestane nic a "žili byli spolu šťastně až do smrti" :)
Mně to tak vyznělo.
Ku podivu mi vlastní pochybení připadá horší než toho druhého.
To"společně to vyřešíme" mi přijde trochu utopické.
Selima napsal(a):
Wiki, je to v prvom rade o spokojnosti. Výborne môže fungovať aj model, keď si "taťka" nepodá sám ani príbor k jedlu... a "mamina" skáče ako koza na špagáte... Keď sú spokojní, prečo nie? Ja si predstavujem partnerský vzťah ako partnerský a vyvážený, čo v mojom ponímaní zahŕňa aj práce v domácnosti. Ale jasné, že každý môže mať tú vyrovnanosť niekde inde... Som asi poznamenaná tým, že naši mali aj zárobkovú činnosť, aj práce v domácnosti pekne napolovicu... a mne sa naopak postupne "podarilo" nechať zo seba urobiť gazdinú zadarmo, ktorá ešte bola karhaná ako žiačka za to, čo nestihla... a nejaká spoluúčasť či "pomoc" boli nepredstaviteľné.
Pochopitelně že je to o spokojenosti
Možná v tobě zůstal tento pocit "gazdinej", a už předem rozhodně víš, že takto ne..
Taky bych se dnes nenechala využívat, ale ani ve snu mě nenapadne o tom přemýšlet předem. :) , ale úplně jasně to vím.
Jo, já to beru tak, že tento model ti vyhovuje a to je podstata. Určitě jsou i chlapi, kter¨ří doma něco dělají úplně běžně, samozřejmě a cítí se v této roli přirozeně, což by byl "model" i pro tebe. Mně by vadilo, že mi "sahá" na "moje" věci -(panebože třeba na pračku!!? :co: :grater:) :D
Tercila napsal(a):
Wiki: Dříve jsem mívala i 2 velké koše nevyžehleného prádla, přičemž se točila jen jedna třetinka z jednoho . Nikdy neuklizenou a poskládanou skříň v komoře, zaprášenou knihovnu..atd.. a nechuť k čemukoliv. Všechno na mě leželo jak balvan a byla jsem znechucená a frustrovaná. Musela jsem to změnit. Dnes bych to už "nepůjčila" nikomu.
A čím se ta změna tak přihodila?
Fuj! mám tam chybu .. všechno "na MNĚ leželo"..
No...to je Tercilo na velmi dlouho - snad až na román. :)
U mě bylo všechno nějak nakřivo, a místo na JIH jsem jela na SEVER. To je nejpřirozenější a nejjedodušší vysvětlení, tudíž i jen ta drobnost s mým nesystémem a neschopností prakticky udržovat byt - to bylo důsledkem mého špatného celého nastavení, které mě dovedlo až ke krachu osobnosti a totálnímu pádu. Pak po renesanci :D jsem si zadala jiný program, směr jih - a to bylo správně, pak to šlo samo...: jako když nasadíš brýle a čteš už z dálky návěstí "BRNO" - a víš..
Jo, Wiky, díky za vysvětlení. :| Hm, přemýšlím - ale mám asi nějaký blok. Nasměrování z jihu na sever rozumím.... ale když si představím ten koš s prádlem, tak nějak ten potřebný renesanční impulz nedokážu vyvolat ani teoreticky :D :D
U mně proběhla renesance opačného typu. Vím, že žehlička tu někde v bytě asi je.
Krach své osobnosti jsem právě pociťovala úplně pokaždé, když jsem rozdělávala žehlicí prkno. :D Teď je to lepší. :D
Nabuko0 napsal(a):
Zbožňuji Frýbovou. :) V podstatě všechny její knížky, jen Robin mě nebavil.
V době BM nevěry jsem po dlouhé době četla Falešné hráče (četla jsem je kdysi předtím a nějak mě nebrali). Ale máma mi je podstrčila v době, kdy jsem to řešila také. Úžasné, tolik jsem té Janě záviděla, s jakou noblesou to zvládá a já nebyla schopná ....
Jinak nejoblíbenější je Z neznámých důvodů. Tu čtu tak třikrát do roka - Anička je holka podle mého gusta. Tam je ta LÁSKA s vlkým L - a vše je tak prosté.
Spousta knížek je poučných právě v období řešení nevěry a fungování partnerského vztahu obecně, a tyhle patří mezi ně, i přeto, že je to beletrie.
Nabuko, ona Anka byla svým způsobem sobecká...,
Ale vnímám ji stejně jako velmi sympatickou. :)
To byla knížka u které jsem se zřejmě zasmála nejvíce
Nikdy nezapomenu na Falešné hráče, když Jožínova matka (Alena Dvořáková?) pohlédla do tváře faktu, že porodila idiota. Poté co předvedl xtou scénu, i před matkou, na téma "možná" nevěra manželky.
A paní Burgetová - to byla klasa - její popis mě úplně hřál. Kočka :supr:
A překvapivě mi byl sympatický (zejména na konci) Oldřich Burget :D
Já tu knížku mám strašně ráda - tak mi to nedalo.