Tak nevím jestli jsem to napsala ve správném vývojovém pořadí, ale jak to vlastně je?

Je to podle mě hodně kontroverzní téma. Ve svém okolí mám hodně různých názorů, od těch, kdy se dítě musí všechno postupně naučit samo až po ty, kdy se dítě posazuje, dává do chodítek a různých odrážedel, ...

Ráda bych slyšela další názory na to, co je dobré a co ne (i od kamarádek na které jsem byla nefér hnusná :par:). Protože konkrétně u nás v rodině - bratrancovi 3 děti a od druhého bratrance 2 děti se sedat neučili sami, měli chodítka a co můžu posoudit jako laik jsou zdravé jak psychicky tak fyzicky.

Na co to má tak škodlivý vliv?

Jsem z toho zmatená, na jednu stranu bych chtěla pro své dítě jen to nejlepší, na druhou stranu bych chtěla to aby byla momentálně šťastná. Už 6 měsíců převážně leží na zádech, takže se už tam rozčiluje a hystericky ječí, o pobytu na břichu ani nemluvím, nějaké přetáčení je "mučení". Kolikrát si říkám, jestli to má vůbec smysl jí k tomu nutit, když se jí to nelíbí. Jestli jí to tím ještě více "nehnusím". Nejšťastnější je, když může sedět, s mojí podporou, nebo v poslední době obtočená kojícím polštářem.
Navíc mě mate přístup našeho ortopeda, který říkal aby bylo sezení škodlivé, tak by musela dlouhou dobu sedět se svěšnou hlavou, což nehrozí, protože hlavu drží už skoro 5 měsíců. Podle něj má páteř dostatečně vyvinutou na to aby seděla - chodíme plavat. Samozřejmě by se pod to asi nepodepsal, ale v této podstatě se vyjádřil.

HELP please, očekávám jakékoliv reakce, že jsem špatná matka, která dceři ubližuje i snad nějaká slova pochopení a podpory :rolleyes:.

Předem díky

My jsme se ve vývoji ještě tak daleko nedostaly, ale co tak alicky tuším, jedná se především o přetěžování nedovyvinutých svalů, ne? Určité svalové skpiny se zapojují při určitých pohybech a pakliže ty svaly nejsou dostatečně vyvinuté a pohyb se přesto provádí, může nastat jejich přetížení a jeho následkem pak nějaká újma.

Pokud necháváš Aničku sedět podepřenou kojpolštářem, či na sobě v klubíčku, rozhodně bych v tom neviděla nějaký problém. Nesnažila bych se jí ovšem násilím nutit sedět bez opory, stejně jako bych nedávala dítě do "pasivního chodítka".

Toť můj názor laika.

Ahoj Katjo,
je mi líto ža máte takové trápení.
Jen ti napíšu, jak to bylo u nás. Terezka byla taková línější, přetáčet se začala až skoro v šesti měsících a o nějakém plazení mohla být řeč až tak v osmi měsících. Zato teď během dvou měsíců udělala tak obrovský vývojový skok, že až čumím. Naučila se sedat, lézt a teď už krásně sama stojí a vidím to tak že do roka bude chodit.
Posazovala ji hlavně tchýně, já moc ne a zakazovala jsem to i ji, protože Terezka moc pevná nebyla a bortila se do stran. Začala jsem ji posazovat až v 7mi měsících, do židličky na jídlo, protože v autosedačce se jí už krmit nedalo. Ale byla tam obložená dekou, aby pěkně držela. Během toho měsíce se docela zpevnila a už seděla hezky sama i na zemi, a pak se vlastně hned naučila si sedat sama.

Ale myslím, že jestli Anička je opravdu pevná, neboří se a hezky sedí, tak bych ji asi posazovala. Přece jen, (a teď to nemyslím nijak špatně ani zle) ale četla jsem, že máte řemínky ještě na tři měsíce, takže nebude mít šanci se to sezení teď naučit sama. Takže bych ji pomalu poazovala, aby se to naučila.

PS: já sama jsem nosila řemínky a později strojek do dvou let, kdy jsem se teprve prakticky učila chodit. Ale plazení jsem zvladála i s řemínkama, i do schodů. Mám z toho i fotky :)

Katji, doporučuji nechat všechno na Aničce - jen ji povzbuzovat hračkami atd...
jde o to, že s vývojem dítěte se vyvíjí různé svaly, aktivují se nervové spoje, mozek dítěte si dává dohromady jednotlivé úkony a dozrává a i když nám se může zdát, že je to nuda a že prcek nic nového neumí,není to pravda... pro to, aby zvládnul bez problémů další úkon, musí mít dobře osvojený předchozí a pro správný vývoj je určitý vzorec (napřed zvedá hlavu, potom se plazí, leze po 4, sedá si, sedí bez opory, začíná si stoupat, chodí kolem nábytku, začíná se pouštět a chodí ve volném prostoru, napřed chodí jen rovně, pak se učí otáčet se, couvat, mezitím někdy vstávat ze země a ne s pomocí nábytku..... a tak bych mohla ještě hodně dlouho pokračovat :lol: )... pro nás jsou to naprosto automatické věci, ale ty děti k tomu musí nějak dospět, dozrát... rozhodně nedoporučuju dítě posazovat, dávat na dlouhou dobu do chodítka apod... pokud si malou třeba opřeš zádíčkama o bříško, fixuješ ji, podsadíš jí zadeček (prostě je jakoby v klubíčku) a tak se čučí kolem sebe, určitě tím ničemu neublížíš... ale špatně je ji třeba posadit a obložit polštáři, aby se nezřítila a vydržela sedět vzpřímeně...
ono se třeba spousta věcí nemusí projevit teď, ale až časem - skoliozou páteře, problémy v psychomotorice, neurozami atd... nebo v dospělosti bolestmi zad...
můj názor je takový, že každé dítě si má k tomu dalšímu kroku dospět samo a my ho můžem max.povzbuzovat a motivovat (hračkami atd.), cvičit s ní na míči, ať posiluje svaly - i děti, které nemají rády pasení koníčků, většinou balón milují... já jsem třeba naši malou vůbec neposazovala, chodítko nikdy neviděla, za ručičky jsme s ní chodili minimálně a to až v době, kdy jsme jí vysloveně jen jistili, ale všechna práce byla na ní a přesto nebyla nikterak opožděná (spíš naopak) oproti dětem, které byly posazované atd...
a to, že se malé nelíbí už jen ležet je naprosto normální :P ona to musí být pořádná pruda mít pořád stejný výhled :lol: v tu dobu u nás hodně fungovala manduca (dítě je v ní dobře zafixované a přesto má parádní rozhled)

takže neboj, špatná máma určitě nejsi :) nejhorší je, že když má člověk nějaký problém a potřebuje radu, ze všech stran se rady sice hrnou, ale od každého slyšíš, jak ta jeho je jediná správná a když to uděláš jinak, všechno zkazíš :lol: prostě poslouchej hlavně svůj instinkt a z rad okolí si vyber jen to, co Ti nejvíc sedí :supr: jsem Ti moc neporadila, co? :lol:

Katjo díky řemínkům máte vše mnohem pomalejší. Jestliže malá chce sedět a sedí dobře tak jí v tom nebraň. Nech jí klidně posazenou. Může sedět třeba v lehátku nebo na zemi na dece. Pokud máte rohovou sedačku, můžeš jí posadit do rohu a obložit polštářena aby se ti nepřekulila. Naše Jůlinka se taky ještě sama neposadí, ale ležet prostě nechce, takže jí necháváme. Lepší než aby plakala a vztekala se, svaly už jsou dostatečně zpevněné. Jen za ní a do boků dáváme polštáře, kdyby náhodou spadla nebo už byla unavená se nebouchla do hlavičky, ale spadla do měkkého. Což jí teda vyhovuje, protože někdy sebou schválně flákne a strašně se směje. Dopředu nasypeme hračky a ona je velmi spokojená když se v nich může pohrabovat, Jinak se jen přetáčí na jednu stranu, na 4 se jí vůbec nechce, to ječí jak viktrorka u splavu.
U chodítka jsem taky slyšela že není dobré, proč nevím. Eliška v něm lítala po baráku i venku a je v pořádku. Dobře a brzy se naučila chodit a hlavně si posilovala nožičky.
Určitě nejsi špatná máma, chceš přeci pro ní jen to nejlepší a dáváš do toho vše co se dá. Cvičit s ní musíš ikdyž se jí to nelíbí, nemůžeš jí nechat jen ležet, vždyt by za chvíli měla proleženiny a to není důvod aby ti někdo říkal že jsi snad špatná matka.
Nevím jestli jsem ti nějak pomohla, ale píši co dělám a udělala být v tvé situaci a Moc držíme všechny prstíky.

Ahoj Kat,

taky přidám ze svých zkušeností. Od neuroložky i rehabilitační doktorky vím, že by se neměly přeskakovat vývojové období (tzn. nejdřív přetáčení, pak plazení, lezení po kolínkách a až potom chození atd.), neměly by se dávat dětem co nechodí boty a v žádném případě nepoužívat chodítka :). Asi tě moc nepotěším, ale nevím přesně proč - neuroložka říkala něco o tom, že se mohou vyskytnout problémy se zády třeba až v pubertě nebo dospělosti. Týká se to třeba i naše generace- máme prý všichni strašně křivé záda a jsou to pozůstatky chodítek a přeskakování etap v motorickém vývoji.:D Není moc dobré používat chodítko, protože posílí tím tak pouze nohy, ale ne záda.

Já jsem musela s Niki cvičit vojtovu metodu, protože nechtěla vůbec lézt po čtyřech - začala až v 11 měsících!! A přitom neměla žádný neurologický problém, sama chtěla pořád jen sedět, nebo se maximálně plazit.No a po měsíci a půl cvičení konečně začala a nechala jsem ji takto lozit celé tři měsíce - začala chodit až ve 14měsících. Také Mudr. říkala, že čím déle dítě leze (a zapojuje všechny svaly), tím lépe pro něj. A se sezením taky zbytečně prý moc nespěchat a nechat to vyloženě na dítěti - pokud si samo sedne, tak je to ok, znamená to, že je na tuto etapu už připravené.

Kati,normalne bych se nevyjadrovala,abych opet zbytecne neublizila,ale kdyz tady ctu nektere prispevky a s Tvym souhlasem sem napisi to,co potkalo nas a co vim od lekare,ktery je odbornikem na psychomotoricky vyvoj a to neurologem a fyzioterapeutem. Spoustu veci totiz clanky v Betynkach ci podobnych casopisech zkresluji. Ja i bracha mame neskutecne bolesti zad o skolioze ani nemluvim,oba nas nechavali sede v pul roce, brasku bez polstaru me oblozenou polstarem. Ne nadarmo se rika,ze by se mel vyvoj nechat opravdu prirozenou cestou bez zasahu rodicu, pokud je tedy dite uplne zdrave a nema problem, Vy Kati drobny problem mate.
Abych byla konkretni, muj pediatr naznal,ze Matysek sice otaci hlavu poradne ve 3 mesicich jen na jednu stranu,ale to se samo spravi, me se to nejak nelibilo, sla jsem na konzultaci k terapeutce,ktera mi jednoznacne rekla,ze je to predileksie a doporucila mi navstivit neurologa a nasledne toto resit cvicenim. Poslechla jsem a tak jsem se do 14 dni objevila na neurologii a ortel doktorky byl,ze jsme tam meli byt uz minimalne o mesic a mozna i mesic a pul driv, ze je to momentalne resitelne jen cvicenim Vojtovy metody. Zacali jsme jednim cvikem, do toho cviky na mici a cviky formou hry, vzdy,kdyz se neco zlepsilo,tak se pozastavil vyvoj jiny,takze jsme nakonec cvicili do 12 mesicu,kdyz Mata zacal poprve obchazet nabytek a o mesic pozdeji zacal chodit,o pokrivene pateri ani nemluvim,ale proc to pisi. Diky jedne velice sikovne terapeutce,ktera nam vedla cviceni jsem mela sanci se o vyvoji, detske motorice a vubec o tom,co je pro dite dobre ci spatne dozvedet vic. Vse je hrozne relativni, nikde neni napsano,ze tehdy a tehdy presne musi dite to ci ono umet,dokonce muze to ci ono vynechat,ale samo,bez zasahu rodicu.
Takze, prvotni je u ditete zpevnit sijove svaly,tudiz proto je tak dulezite,aby ditko od mesice byvalo na brisku postupne chvilenku,pozdeji co nejdele. Nasledne se deti uci pretacet ze zadicek na brisko a to prehozenim rucicky a nozicky pres bok, je to dulezite opet pro zpevneni dalsich svalu,ktere budou potreba pozdeji na narocnejsi ukony. Otoceni z briska na zada deti umi o hodne pozdeji,az po pul roce.  I paseni konicku ma svuj vyvoj, nejdriv je ditko na loktech,potom ruce krasne narovnava, nasledne zacne pilotovani okolo sve osy,toci se kolem dokola. Potom by spravne melo prijit podlozeni nozicek pod brisko a nasledne zvednuti na rucicky a lezeni. Plazeni totiz do tabulek opravdu nepatri a neni tedy uplne spravne,pokud nastane,tak je to mezistupen k lezeni,ale plazeni u hodne deti vubec neexistuje. Sezeni deti je dle tabulek od sesteho do ukonceneho 10teho mesice naprosto prirozenym vyvojem a ani nahodou neni nejdulezitejsi fazi psychomotorickeho vyvoje,ale nejdulezitejsi je lezeni. Pokud se dite posadi samo,tak je na to jeho telo opravdu pripravene a to at uz pres bok nebo ze stoje,ze spadne do sedu, hodne deti se totiz opravdu posadi hooodne pozde. Nas Matyasek si poprve uplne sam sedl az prvni tyden 10teho mesice. Je to opruz vozit dite na brisku v hluboke korbe nebo na ctyrek priksirovane,aby nevypadl,ale stalo to za to. Jakmile dite posadite a oblozite polstarem,tak to znamena,ze na sezeni neni pripravene, nema vsechny svaly zpevne,tak jak potrebuje. U lezeni hodne vadi plovouci podlahy ci dlazby,detem to klouze, nemotivuje je to, mame sami plovouci podlahu a Matyasek se rozlezl u tchyne na koberci. Kdyz se ptas,tak odpovim i na ohradky a choditka. Ohradka diteti velice brzy dovoli se postavit a nemotivuje ho to k lezeni, ano,dite brzy zacne obchazet,ale take to neni uplne idealni. Co se tyka klasickych choditek,tak to uz si Kati sama odpovis,proc se naprosto nedoporucuji, vychazi to totiz z toho,co jsem uz napsala vys. Aktivni choditko se doporucuje ve chvili,kdy uz ditko obchazi samo nabytek jako pomocnik do prostoru,ale nam bylo doporuceno nechat ho byt a motivovat ho hrackami a pokud si sam aktivni choditko najde,u nas to byla kuchynska zidle ci vysavac,tak mu ho nebrat,protoze to patri k jeho samostatnemu vyvoji,proste to chce zkusit sam a jen sem tam.
Zaverem bych rekla,ze je skoda,ze navsteva neurologa neni povinna,protoze pediatr nemusi mit z neurologie povinne zkousky,tudiz ji zna opravdu jen okrajove. Je to stejne,jako zajit k na gynekologii a chtit si nechat spravit zuby,tudiz i ortoped neni specialista na psychomotoricky vyvoj a je skoda,ze mnozi se za ne povazuji. Tady v Praze se zase kamaradce stalo,ze ji ortoped ve 3 mesicich doporucil dite pritahovat za prsty do sedu,aby si posilnilo prime brisni svaly,pritom kdo tomu trosku rozumi,tak vi,ze je to test,ktery smi delat pouze specialista lekar a zjistuje se tim,jak je zpevnena sije,tedy jak moc je pozadu hlavicka za telickem, kdysi jsem to tu psala jako varovani. Tak stejne,jako kdyz se deti zacinaji pritahovat do sedu pomoci rucicek, mely by se dat ihned bud na zada nebo na brisko, neni prirozene,aby si dite sedlo z lehu do sedu bez opory,krome toho, prime brisni svaly nejsou ani nahodou tak dulezite jako ty sikme,ktere ovsem zpevni uplne jinymi pohyby.
Nejsem specialista,jen jsem byla specialistou poucena,abych svemu diteti zbytecne neznila to,co dostalo od prirody a sama jsem se chtela vyhnout chybam,ktere mi zpusobila neznalost me mamky. Tak jak psaly jine maminky treba LenkaB, to,co se stane spatne,se nemusi projevit hned,ale az nekdy o hooodne pozdeji. Kdyz dite mas na kline a je v klubicku,to znamena nesedi s rovnymi zady a ma zadecek podsazeny,tak je to spravne,pokud dite posadis a oblozis polstarem,tak cela vaha horni poloviny tela a ze je velka,protoze hlavicka je stale vetsi nez zbytek tela pusobi na pater,ktera na to neni prizpusobena a tim padem vznikaji prave ty prapocatky skoliozy. Spousta lidi se o ni nikdy ani nedovi,ale pritom ji ma, da o sobe vedet jen silenymi bolestmi.
Kati, ja bych Ti doporucila si zajit k pediatrovi a nechat si doporucit neurologa a fyzioterapeuta,kteri Te jednak uklidni,ze je Anicka v naprostem poradku, provedou specialni testy,ktere zadny jiny doktor nedela a zaroven Ti ukazi cviky,kterymi Anicku spravne motivovat a pritom posilovat a napomahat prirozenemu vyvoji, je spousta cviku na mici a ver mi,ze se to detem hodne libi. I kdyby si Anicka sama poprve sedla v 9ti mesich, nic tim neztrati,ver mi,zazila jsem si s Vojtovkou svoje, vsechny Podzimnatka byla o 2 az 3 kroky dopredu a pak se to najednou srovnalo behem mesice. Jinak chozeni se benevolentni do 18ti mesicu,takze i deti,ktere v 17ti mesicich jen obchazi nabytek jsou naprosto v poradku a zdrave a v nicem nezaostavaji za temi,co zacali chodit treba v roce.
Kdysi tu probehla ohledne tohoto take diskuse,pokusim se dohledat, hodne tam psala Andulka a i jine maminky,ktere prosly cvicenim a specialisty a shodly jsem se.
Hlavu vzhuru, co jsem videla Anicku,tak je to stastne a opravdu krasne ditko. Vim,ze je to nejvice tezke pro Tebe a muze, Anicka to mozna zatim tak intenzivne nevnima, nevi presne,o co prichazi, ted to bude s temi 8mi hodinami narocnejsi,ale vydrz,delas to pro ni a ona to vi,citi,ze ji milujete a to je pro ni to nejdulezitejsi a az to jednou skonci,tak uvidis,jak rychle zapomenete,protoze to tempo,jakym pujde dopredu bude zavratne. Uz ted na ni muzes byt nalezite hrda,je to velka bojovnice a Ty take. :hjarta:

Ahoj Katjo, i já bych ráda přispěla svou trochou do mlýna..

asi začnu u manžela... dysplazie kyčlí se u něj zanedbala, když byl malý. Nechápu proč, v rodině bylo riziko a jeho starší sestra měla strojek (nevím přesně jak se to jmenuje), už byla větší a chodila. Takže teď ve svých 30ti letech na to pěkně doplácí a hrozí mu i zdravotní omezení v práci.. Když se nám narodila dcerka, tak nějak jsme s tím počítali, že to může podědit. Na ko v 6ti týdnech se to potvrdilo. Dostali jsme na dva měsíce abdukční balení. Na další kontrole říkal dr., že už je to v pořádku, že abdukci dávat nemusíme, ale důrazně nás upozorňoval, ať malou nepodporujeme ve vývoji a v žádném případě nedáváme do žádných chodítek a hopsadel a podobných věcí tohoto typu (prostě zbytečnej bordel do baráku :lol: k ničemu dobrýmu to není). Ještě musíme na ko za 2 týdny. Zezačátku se jí teda vůbec nelíbilo na bříšku. Museli jsme začít trénovat na míči a na kojícím polštáři - měla o něj opřené ruce, takže neležela celou vahou jenom na bříšku. Byly jí asi 4 měsíce, po stránce psychosom. vývoje byla v pořádku, jenom se jí prostě na bříšku nelíbilo. Takže jsme takhle trénovali asi měsíc než si to oblíbila. Se sezením jsme taky čekali, dokud se sama neposadí. Protože i když jsem to jen zkusila, tak se klátila jak topol ve větru. Krmila jsem ji v kojícím polštáři, až se posadila tak teprve v židličce. A co mě vede k tomu, že nemám nutkání ji posazovat a kupovat hopsadlo? Jednak zkušenost manžela a jednak vlastní zkušenost. Mě posazovali už v 5ti měsících, protože jinak jsem prý řvala. Nevím jestli jim ta chvilka klidu stála za to, že do dneška trpím bolestmi zad a snad celou základní školu jsem strávila na rehabilitích a v posledním ročníku musela jet i do lázní. Takže já jsem PRO nikam nespěchat a nechat všechno na dítěti. A hlavně přeju vydržet a být silná po psychické stránce. Katji vem si, že je lepší, když z toho zatím nemá Anička rozum. Ty si jako ostřílená matka s hloupými narážkami ostatních poradíš (doufám, že dnešní doba už je jiná a nikdo tohle nedělá). Ale kdybys měla 5ti letýmu dítěti vysvětlovat proč musí nosit strojek tři roky a nemůže běhat a hrát si jako ostatní a být středem posměchu, bylo by to pro Vás mnohem horší.. Anička si ten první rok nebude pamatovat, ber to z té pozitivní stránky :hjarta:

Tak moj syn este ani v roku nesedi. Ale on nema ani zaujem on si vystačí s lezením a statim. Novinkou poslednych dni je klacenie na kolienkach. Ties si myslim ze uz by mohol ale nechce. Maleho neposadzujem lebo sa mu to ani nepaci, akurat v golfkach je v polosede aby videl tak dufam ze to nevadi.

Holky, díky všem za sdělení poznatků a zkušeností.
Ujasnila jsem si ten vývoj, vzhledem k naší situaci to asi nepůjde nejspíš tak přirozeně jak by mělo, protože udržet půlroční dítě pořád na zádech, příp. v poloze na bříšku, kterou nenávidí asi nepůjde. No a dokud se jí nebude líbit na bříšku, tak se nenaučí přetáčet a pak lézt, to je logické. No uvidíme....

Ještě jednou díky.

Tak my jsme  s Kájou byli taky celkem "pozadu"....na bříšku byla nerada, koníčky pásla jen vyjímečně a tak až od 4. měsíce, pak začala tak v 7-8mi měsících sama sedět a jinak byl její jedinej pohyb žížalkovité posouvání směrem dozadu :dumbom: Lézt po kolenou začala chvíli před prvními narozeninami a chodit až ve čtrnácti měsících.

Všechny  kamarádky a známé mě  strašily že musíme na vojtovku a že je  malá hrozně pozadu v tom vývoji....ale naštěstí máme  hodně dobrou pediatričku, takže mě uklidnila a vysvětlila, že je Kája normální zdravé donošené dítě, které  prostě jen není přesně podle tabulek a potřebuje na všechno víc času.  Taky  měla od narození  trochu disproporce (hubený  dlouhý tělíčko a větší hlavičku)  tak se jí všechny ty svalíky zpevňovaly hůř a pomaleji.

Nechala jsem ten vývoj plně v její ručičkách, jen jsme motivovaly hračkama a cvičily na balónu abychom trochu posílily a dneska je všechno naprosto v pohodě.

Ahojky, myslím, že je náročné hlavně odolávat tlaku okolí (ona ještě nesedí? v tomhle věku by už měla lézt... proč ji nedáváš na břicho? a podobné únavné otázky). My třeba dostali hopsadlo od tchýně jako dárek a byla nám taky zakoupeno jakési nosítko, ve kterém malá visela jak netopýr, protože se tchýně za mě styděla, že malou tahám v šátku a vypadám jak africká žena.
Naštěstí máme tak malej byt, že v něm nebylo kde hopsadlo zavěsit, a z nosítka malá během chvilky vyrostla.
Jinak naše myška do čtvrtýho měsíce řvala a řvala v jakýkoli poloze (akorát v tom šátku se jí líbilo), takže taky nebylo možný jí pokládat na bříško - pak si najednou na bříšku začala hrát a další vývoj byl tabulkovej.
Co můžeš, Katjo, zkusit, položit si ji bříškem sobě na hrudník a chvíli s ní tak ležet.
Vypadá to, že chce mít malá rozhled - zkusili jste taky taková ta polohovací lehátka? V tom napůl leží-napůl sedí...

Tak to trošku okomentuji.

My máme od narození Frejkovu peřinku a teď Pavlíkovy třmeny kvůli nedovyvinutým stříškám kyčlí.

Taky jsem se dlouho bránila posazování, ale ani v jednom jsem ji na bříško dávat nemohla a na zádech to prořvala, tak jsme začali někdy v 6ti měsících posazovat.
Koncem ledna jsme dostali uvolněný režim se třmeny, může být 8 hodin bez nich, tak jsme začali ji dávat víc na bříško. Už je to vlastně 1,5 měsíce a Anička se dokáže přetáčet z bříška na záda a naopak a začíná "lézt" dopředu, ale líp jí to jde dozadu, ale to se rozčiluje, protože se vzdaluje od věcí, ke kterým chce lézt ;).

Nedodrželi jsme správný vývoj, ale bohužel to jinak nešlo, já jsem jí prostě nedokázala nechat na zádech s roztaženýma nožičkama a řvát, s těmi třmeny se prostě cestou přirozeného vývoje jít nedá. Chtěla bych poznat maminku, která měla dítě taky s tímto handicapem a nechala dítě vyvíjet se přirozenou cestou.......

PS: a na tlak okolí já nedám, chtěla jsem jen aby moje dítě bylo momentálně šťastné a spokojené.

PS2: toto vlákno jsem zakládala, abych se dozvěděla jak to je v přirozeném vývoji a jak můžu Aničku poškodit, když to udělám jinak...