Rigoletta — 4. 1. 2010 14:03

Ahoj.
Předem se omlouvám, jestli budu psát zmateně nebo s chybami. Snad mi porozumíte...
Již jsem sem párkrát napsala pod jiným Nickem, ale nerada bych aby si mne podle něj někdo dohledal, proto jsem si založila nový.
Potřebovala bych poradit, poznat náhled na můj problém někoho jiného, nezaujatého. Někomu zdělit bez přetvářky, co se v mém životě dělo a děje. Zároveň se příšerně bojím, že zjistím, jak velikou vinu v tom mám já sama. a samozřejmě  si uvědomuji, že ji mám :grater: .
Trochu popíšu svůj příběh od začátku.
S manželem jsme spolu již 13 let. Když jsme spolu chodily připadalo mi všechno, kromě maličkostí, v pořádku. Dnes už vím, že tehdy jsem hodně přehlídla, nepoznala. M se mnou hodně manipulovat. Uvěřila jsem, že jsem nemožná a neschopná a že jen jeho názor je v pořádku. po svatbě jsme se odstěhovali skoro na samotu a začala pro mne hrůza. Vše se stupňovalo. Nesměla jsem nic. Jen být doma a starat se o domácnost. Zároveň jsem neměla jezdit ani za rodiči, za kamarádkou na kafe nikam, protože by se mi mohlo něco stát a protože se někde spustím ... nic koupit podle svého, udělat. Nějakou dobu jsem vyloženě probrečela, prosila. Chtěla jsem si něco udělat. Už jsem nemohla.
Sebrala jsem se. Přestala hloupě poslouchat a začala víc věřit sama sobě. Začala jsem si postupně vedle něj budovat svůj samostatný život. Měla jsem ho ráda a stále nějaká má část trochu má. Zkoušela jsem leccos. Nechtěla jsem naše manželství vzdát. Pomáhá jen být dostatečně o všem přesvědčená a nedat mu šanci o něčem,co se týká mně rozhodnout, protože se snaží, nevím jestli vědomě, dostat znovu pod svůj vliv a zakazovat všechno možné. Tak to cítím já.
Větší problém je v tom, že když už jsem nemohla. Urážel mně. Dala jsem mu facku. spíš takový náznak nebyla v tom žádná síla (jsem hrozná vím) a chytla jsem takovou, že jsem skončila na radiátoru.  Jednou, když jsem chtěla odjet, mi držel pistoli u hlavy, že mně zastřelí a celou noc opakovaně budil, vyhrožoval... Po slibech, že už nikdy víc jsem se po nějaké době vrátila.
Už se tak nenechám, jako dřív. Snažím se bojovat, žít si svůj život, ale jednou za čas se stále opakuje totéž a můj problém je v tom, že si asi za to můžu sama, protože už jen nepláču snažím se mu postavit a stane se třeba jednou za rok, za půl, že do něj při hádce třeba strčím a začne hrůza. posledně jsem ho prý štípla (myslím,že jsem ho spíš v afektu strčila do ramene) škrtil mně a mlátil hlavou o zeď..
Asi si za to můžu sama. Nejsem diplomat a ani už nechci být. Mám výčitky, že za to všechno můžu já, že já jsem vlastně ten spouštěč všeho, protože já do něj strčím, já jsem se od něj naučila nějaké to sprosté slovo, které by pro mne dříve nebylo ani myslitelné použít..

Selima — 4. 1. 2010 14:15

Tu nejde o to, kto je ten spúšťač, ale skôr o to, či ti to vyhovuje... A mne sa zdá, že vám to vyhovuje obom, tá hra, ktorú spolu hráte...

Leila — 4. 1. 2010 14:17

:grater:   :grater:   :grater: 

To je jediný, co mě napadlo.

Máte děti? Jsi na něm závislá třeba finančně?

Odpověď na Tvoji otázku- to není domácí násilí, to už je teror. :usch:

Rigoletta — 4. 1. 2010 14:30

Bohužel to není hra. Je to můj život. Proč jsem ho tak žila.. protože jsem se snažila něco udělat se sebou. Věřila jsem tomu, že za všechno můžu já a že to dokážu nějak napravit. Nechci to tak. Bohužel jsem na něm momentálně závislá. Snažím se s tím něco udělat. Jsem ale krátce po mateřské a práci je sehnat pro mně těžké.
Vždy jsem mu znovu začala věřit, že už to tak nebude. Nevím jestli si za to vlastně nemohu sama. Už ale nechci zapomínat. Bojím se že toho bude malá zas svědkem.

Peťuli — 4. 1. 2010 14:59

Myslím, že to tak bude stále, myslím, že i Tvoje dcera toho bude svědkem a jestli si nedovedeš představit žít takhle celý život, tak se zkus co nejdříve stát finančně nezávislou a odejít. Já bych tak žít nemohla.

Rigoletta — 4. 1. 2010 15:17

Já vím. Teď už vím, že to tak bude asi pořád. Jenže co když za to můžu já, že. Sama od sebe neodejdu. Nechci tak žít pořád. Nechci aby toho dcera byla ještě někdy svědkem. Nechci se znovu nechat ukolébat , že bude zas na čas vše v jakš takš v pořádku. Asi ten pocit viny v sobě mám veliký.
Bojím se, že kdybych odešla, aby neudělal manžel něco sobě i malé, kdyby jí někdy měl. V poslední době mi řekl někdo z rodiny, kdo neví o mé situaci skoro nic. Nic z toho co tu píšu. Aby kdyby jsme chtěly odejít nás M nepostřílel. I já se toho bojím. Musela bych pravděpodobně utéct...

laminanonte — 4. 1. 2010 16:54

spousta obětí domácího násilí si myslí, že si za to vlastně můžou sami. Což je pěkná pitomost.Obrať se na linku bezpečí, nebo nějakou krizovou linku. To násilí se může  a pravděpodobně bude časem stupňovat.

PavlaH — 4. 1. 2010 21:36

Myslím, že jednáš jako typická obět  násilí, které nemusí být jen fyzické. Obrat se na lidi , kterí to umějí. Dona linka, linka bezpečí, gůgl ti toho vyhledá hodně a jsou tam i jiné kontakty, kterých můžeš využít.

Kiara — 4. 1. 2010 21:59

Rigoletto: to, co zažíváš doma, JE domácí násilí jako vystřižené: od psychického násilí, kdy je Ti vtloukáno do hlavy, že jsi blbá, neschopná a všechno, co se Ti děje je jenom Tvoje vina, až po fyzické násilí ve formě bití. K tomu patří samozřejmě výhrůžky zabtím, doprovázené držením pistole u hlavy, omezování osobní svobody (nikam nechodit, s nikým se nestýkat) a zneužívání závislosti ženy na mateřské na výdělečně činném manželovi.
Můžu Tě ujistit, že situace u Vás se sama od sebe nezlepší a můžu Ti zaručit, že - pokud zůstaneš s manželem - bude situace čím dál tím horší. Už se totiž nebude týkat jenom Tebe, ale jakmile Ti holčička povyroste, buď ubezpečena o tom, že manžel do toho hnusu, ve kterém žijete zatáhne i ji. Buďto začne řezat a terorizovat i ji, nebo dítě sice nechá na pokoji, ale to bude muset sledovat, jak otec tyranizuje a mlátí mámu.
Zeptám se Tě na jednu jedinou věc:
Přeješ si, aby Tvoje holčička od dětství vnímala domov jako peklo, poslouchala řevy, hulákání a byla svědkem toho, jak táta mlátí mámu, následkem čehož se z ní stane přinejmenším neurotik, který se ještě v první třídě v nocí strachy počůrává???
Jestliže ne, budeš muset začít jednat a od manžela buď okamžitě utéct, nebo si útěk i s dítětem začni připravovat.
I kdybys měa s holčičkou utéct do azylového domu, zažádat okamžitě o svěření dcery do své péče, následně o výživné na ni a bleskurychle zažádat i o rozvod.
Jinou možnost - bohužel - nemáš.
Držím Ti palce k tomu, abys v sobě sebrala všechny síly a především kvůli dceři jsi podnikla základní kroky k úniku od manžela :pussa:

Rigoletta — 4. 1. 2010 22:18

Děkuji všem za reakce.
Ano, dívala jsem, že jsou tu odkazy na takové linky. Beru je jako svou poslední možnost, když to nepůjde dál a nebudu vidět už žádné řešení.
Chtěla jsem vědět, jak vidí mou situaci někdo jiný. Chtěla jsem konečně někomu říct a mít i možnost se zpátky podívat, kdybych opět zastrkávala někam všechno do kouta duše :dumbom: .
Celou dobu jsem v něco doufala. Až vlastně teď si začínám uvědomovat, že se nic nezlepší.

Říkala jsem si, že se třeba mám vedle něj něčemu naučit. Postavit se sama za sebe. Zlepšit sama sebe. Jako že ta vrána k vráně sedá, že jsem si vybrala, co mi patří.

Kromě toho si nevím rady, jak by to bylo s dcerkou. Jak by jste se zachovali vy? Riskovali by jste, že se třeba něco stane? Jak to píšu, tak mi připadá, že to nemůžu dopustit. ale dalo by se nějak ošetřit, že by se vídali třeba nějak pod dohledem? Já nemám na nic žádné důkazy. A DOUFÁM , že už k tomu víckrát nestačí dojít. Měla jsem vždy jen modřiny, boule...
Bojím se protože sám o sobě několikrát prohlásil, že ví že je magor a když se rozčílí, dokázal by někoho zabít. Nevěřila jsem mu to. Věřím asi blbě v to lepší v člověku. Zároveň je hodně labilní. V poslední době se rozčiluje skoro nad vším, pořád je sprostý. Ze začátku nebyl takový. Ani se se mnou už o ničem bavit nebude. Nemá smysl se snažit na něčem domluvit.

Teď jsem si našla alespoň brigádu. Není to nic moc, ale jsem šťastná, že se dostanu mezi lidi a vydělám trošičku peněz. Ale vadí mu, že musím jezdit autem. Alespoň tak to říká. Kvůli počasí a benzínu... Já to beru jako útočení na trochu svojí získané samostatnosti, ale možná, že už jsem paranoidní ??? Tady kde bydlím se práce sehnat moc nedá.

javena — 4. 1. 2010 22:22

Nemůžeš za to a diplomacie ti u takového člověka nepomůže. Co tvoje rodina? Potřebuješ pomoc a azylový dům je řešení na dočasnou dobu. I když samozřejmě v jistých situacích, jako třeba ta tvoje dobré, ale podpora rodiny je velká psychická pomoc... Nemohli by ti pomoci rodiče?
Rozhodně bych být tebou vyhledala pomoc na Dona linka, jak radí  PavlaH, tam mají s takovými případy a jejich řešením opravdu letité zkušenosti.
Nejsi paranoidní, vadí mu, že tě nemá pod dohledem a ještě jsi schopná si něco vydělat... :(

Rigoletta — 4. 1. 2010 22:36

Trošku jsem se snažila poradit s někým z jeho rodiny, ale oni ty věci mají zřejmě postavené jinak, takže mně uklidňovali, že bude všechno lepší, že se usadí, tak jsem si říkala, že ho třeba znají víc. Že od chlapů nemůžu víc čekat. Nějaké porozumění, komunikaci...
Má rodina zas neví vůbec nic. Jen vidí, jak se chová, že se na každého povyšuje. Že se mi snaží bránit někam jezdit. Chová se hystericky v situacích, které jdou s přehledem a úsměvem řešit. Na to konto mně v poslední době varovali, že to vidí špatně. Jenže právě oni třeba neví, že to máslo na hlavě mám i já.

Kiara — 4. 1. 2010 22:38

Nejsi paranoidní, vadí mu, že tě nemá pod dohledem a ještě jsi schopná si něco vydělat...

Souhlas :supr:
A já bych jenom dodala, že mu je trnem v oku i to, že je jeho žena finančně soběstačná v tom smyslu, že je pro něj vysoce nebezpečný, aby týraná manželka měla svoje vlastní peníze a on ji přes ty peníze nemohl dusit :usch:
Rigoletto, jsem Ti dobrou radou: vydělané peníze nedávej do rodinného rozpočtu, ale hleď si je někam "zašít" jako prostředek k úniku. I kdyby sis měla někam ulejvat dvacetikorunu denně, vytvářej si rezervy, na které se Ti muž nedostane :jojo:
Ideálem každého domácího tyrana je totiž žena s totálně zašlapaným sebevědomím, bez vlastního zázemí, odstřižená od příbuzných a přátel, totálně závislá na svém trapiči především finančně a kterou má trapič "v hrsti" přes bydlení a malé dítě/děti :usch:

Rigoletta — 4. 1. 2010 22:42

Má rodina mi nabídla pomoc s bydlením, když budu chtít odejít a jsem za to strašně moc vděčná. Nejdřív bych si ale chtěla najít práci, abych to mohla nějak utáhnout a našetřit si aspoň nějakou korunu. Zjistit si co a jak.
Jen s tou prací nevím nevím... Je jí málo a zkombinovat to tak abych se mohla ještě starat o dítě je docela složité. Všechno je snad na směny. Moje vyjadřovací schopnosti jsou po té dlouhé době doma docela děsné.

Rigoletta — 4. 1. 2010 22:48

No já nevím. Když jsem chodila do práce před mateřskou, tak mu to nijak nevadilo. Ze začátku, než si zvykl jsem tedy musela hned prvním autobusem domů. Je to děsný, že se musím i pousmát. Až časem jsem si vydobyla, že tedy alespoň do knihovny a to se stihnout nedá a pak se začal jakoby trochu sklidňovat v tom, že už mne tak nehlídal.

Kiara — 4. 1. 2010 22:55

Rigoletta napsal(a):

Trošku jsem se snažila poradit s někým z jeho rodiny, ale oni ty věci mají zřejmě postavené jinak, takže mně uklidňovali, že bude všechno lepší, že se usadí, tak jsem si říkala, že ho třeba znají víc. Že od chlapů nemůžu víc čekat. Nějaké porozumění, komunikaci...
Má rodina zas neví vůbec nic. Jen vidí, jak se chová, že se na každého povyšuje. Že se mi snaží bránit někam jezdit. Chová se hystericky v situacích, které jdou s přehledem a úsměvem řešit. Na to konto mně v poslední době varovali, že to vidí špatně. Jenže právě oni třeba neví, že to máslo na hlavě mám i já.

Rigoletto, vůbec nemůžeš čekat, že by jeho rodina nějak výrazně zasáhla ve Tvůj prospěch :/ nehledě na to, že manžel jim přece nepřizná, že Tě mezi čtyřma očima soustavně terorizuje. To by na vlastní oči museli vidět, že Tě natvrdo zbil - a i tehdy se najdou takové případy, kteří na synáčka nebo bratříčka udělají "bu-bu-bu" a raději věří tomu, že jsi manžela "musela nějak vyprovokovat" :usch:
Tvoje rodina celou situaci vidí poměrně jasně, jen nemůžu uvěřit tomu že se obviňuješ "že máš máslo na hlavě i Ty".
Nenormální jednání jednoho partnera vyvolává nenormální reakce u druhého partnera - bohužel. U Tebe už je to akt zoufalství týraného tvora, přitlačeného ke zdi a zahnaného do kouta. Bohužel, sama vidíš, že způsob Tvého života je dosti zrůdný: partner Tě systematicky deptá, Ty mu sprostě nadáváš a občas Ti ujedou nervy a ruka. Takhle už dál žít nemůžeš, nehledě na to, že Vaše dcerka všechno vidí, slyší a vnímá.

javena — 4. 1. 2010 22:57

Jak - Moje vyjadřovací schopnosti jsou po té dlouhé době doma docela děsné. :mad: Mě se zdá, že se vyjadřuješ naprosto normálně a podle toho, že se tě tu kdosi ptal, jestli máš dítě, tak bych řekla, že to není nijak poznat, že jsi po mateřské... ;) Že má ženská malý dítě ještě neznamená, že je úplně bl.bá. I když by si to tvůj manžel určitě přál, není to tak...
Práce je málo, po mateřský je to síla - ještě si to pamatuju. Ale pokud ti rodiče naznačili, že u nich můžeš být, jistě počítají i s pomocí ohledně hlídání a podobně. To není o tom, že tě musí živit. Jen abys nehledala práci a odvahu odejít moc dlouho... :/

javena — 4. 1. 2010 22:59

A jak píše Kiara, s jeho rodinou nepočítej. Jim ta situace přijde normální - vždyť ho tak vychovali...

Kiara — 4. 1. 2010 23:00

Rigoletta napsal(a):

Má rodina mi nabídla pomoc s bydlením, když budu chtít odejít a jsem za to strašně moc vděčná. Nejdřív bych si ale chtěla najít práci, abych to mohla nějak utáhnout a našetřit si aspoň nějakou korunu. Zjistit si co a jak.
Jen s tou prací nevím nevím... Je jí málo a zkombinovat to tak abych se mohla ještě starat o dítě je docela složité. Všechno je snad na směny. Moje vyjadřovací schopnosti jsou po té dlouhé době doma docela děsné.

Rigoletto: no zaplať Pánbůh za to, že máš skvělou rodinu, ochotnou a schopnou Ti pomoci :supr: Ani nevíš, jaká to je neskutečná výhra :jojo:
Takže zázemí - co se týká střechy nad hlavou - máš, teď ještě zbývá našetřit si nějaké peníze do začátků, abys nemusela začínat naprosto s holýma rukama a pomalu se připravuj na to, že jednoho krásného dne manžílkovi uděláš pá-pá :) A už se nevracej - nikdy.

Rigoletta — 4. 1. 2010 23:11

No musím říct, že sprostá v normálním běžném životě nejsem. Říct to musím proto, že mi tohle vadí úplně strašně. A to že to moje dítě pochytí a bude mu to připadat normální. To a pak ta neúcta ke všemu a ke všem.

Máslo na hlavě mám. Abych neházela jen špínu na M. To co jsem kdy řekla a udělala jako bych tím klesala na jeho úroveň a poznala svoje nejhorší stránky. I když musím podotknout, že já v tom záklopku mám na rozdíl od M , který tisíckrát vrací. Možná, že před tím jsem netušila, že bych toho byla schopná. I já byla hysterická, když už jsem tolikrát prosila, aby pomohl, když malá nespala, alespoň s něčím a někdy už jsem prostě nemohla poslouchat ty sprostoty.
I teď bych asi měla spíš ustoupit a nemůžu si pomoct a musím něco říct (jako aby už o tom mlčel, že už nemůžu)  než poslouchat ty nadávky na všechno a koho by všechno pozabíjel.

Rigoletta — 4. 1. 2010 23:19

Děkuji všem za názory. Moc si toho vážím, že se to se mnou snažíte probrat.

Mluvené slovo je horší. Takhle si to trochu stihnu sesumírovat v hlavě :-)

javena — 4. 1. 2010 23:34

Ale Rigolleto, každý v životě udělá nebo řekne něco, na co není pyšný. To tvoje máslo na hlavě je spíš reakce na jeho chování vůči tobě. Normální reakce.
Já jednou hodila po manželovi pribiňákem. Byla jsem fakt unavená, on byl celý den doma, takže únava z práce nehrozila a poprosila jsem ho, jestli by nenakrmil kluka - měla jsem něco na práci - a on, že v noci blbě spal a je unavenej a šel se natáhnout. A jak jsem ho krmila, tak mi ještě radil z gauče... No, tak mi nějak vylít z ruky... Pyšná na to nejsem, ale celý noci jsem nespala, vstávala k malýmu, domácnost... ruply mi nervy. A co... Stalo se. :P Od tý doby krmil pravidelně, když byl doma a vždycky říkal, že je to jednodušší, než malovat... :lol:

Kiara — 5. 1. 2010 0:28

javeno..."A jak jsem ho krmila, tak mi ještě radil z gauče..." :lol:
Můžu Tě ubezpečit, že to by byla ta poslední kapka i pro tak mírnou ovečku, jako jsem já :lol:

javena — 5. 1. 2010 7:13

Tak, tak. :P Já jsem taky hodná holka, ale nervy mám jen jedny. :lol:
To jen tak na okraj, pro Rigolettu, aby si nemyslela, že ostatní mají bezkonfliktní vztahy a ona je občas hysterická. ;)
Ale ponižování, urážení, nadávky - to už je jiná. Teď mi napadlo, že znám bohužel dost chlapů, co by mě těsně po dopadu smetanové pochoutky přišpendlili za krk ke zdi... :/:(

Peťuli — 5. 1. 2010 8:19

Rigoletto, to jakou máš podporu ve své rodině je skvělé pro tebe i tvou dcerku. Na tvém místě bych neotálela a co nejdřív se k rodičům přestěhovala. Já jsem v manželství zažívala jen psychické týrání a i to pro mě bylo strašné. Když jsem podala žádost o rozvod, tak si manžel vzal do hlavy, že mě teda z bytu dostane co nejdřív a všemi  možnými prostředky. A když jsem pak po jedné hádce, kdy po mě chtěl hodit nožem, sebrala dítě a utekla, tak mi máma řekla, že je šťastná, že už jsme u nich, že po nocích nespala a neustále přemýšlela co se u nás děje. Tehdy jsem si chtěla co nejdřív najít byt a proto jsem ještě zůstávala v jednom bytě s ním. Dnes už vím, že jsem měla odejít hned a nejen kvůli sobě a synovi, ale i kvůli mým rodičům, kteří to všechno prožívali se mnou.

Rigoletta — 5. 1. 2010 9:07

Javeno, můžu se zeptat, co se dělo potom?
Mohl by jste mi někdo povědět, jak to chodí u vás, když by jste třeba chtěli někam jít a manžel s tím nesouhlasil? Diskutujete o tom? Snažíte se udělat kompromis? Nebo si jdete, kam chcete?
Některé věci nedokážu moc posoudit. Je divné, špatné zůstat třeba týden u rodičů (na dovolené). Nebo jezdíte jen na návštěvu a ostatní je už příliš? Byli jste takhle někdy mimo domov déle?

Já jsem jednou vylila hrnec omáčky v afektu do záchoda, když "se to nedalo žrát". Přitom nebyla zas tak hrozná. Od té doby jsem už nic podobného neslyšela. A jednou jsem hodila skleničkou. Spíš než na něj do prostoru. Beru to, jako svoje velké selhání, že se nechám vyprovokovat.

Rigoletta — 5. 1. 2010 9:32

Já jsem asi byla tak hloupá. Nechala jsem sebou manipulovat. Dokáže vždycky odůvodnit, proč by to mělo být tak, jak chce on... Když jsem byla bez práce doma sama a nikam jsem nemohla( že jsem neschopná a mohlo by se mi cestou něco stát), byli jsme mi vybrat do útulku alespoň pejska. Ale toho jsem nesměla, toho ne a toho ne, jen toho kterého by vybral on. Nakonec jsme odešli bez.
Skoro jsem zapomněla, co mám ráda já a co by se mi líbilo. A to jsem bývala docela sebevědomá holka. Vždycky jsem si říkala, že by to mužský udělal jen jednou mě uhodit nebo mi sprostě nadávat.

lea64 — 5. 1. 2010 10:26

Rigoletta napsal(a):

Javeno, můžu se zeptat, co se dělo potom?
Mohl by jste mi někdo povědět, jak to chodí u vás, když by jste třeba chtěli někam jít a manžel s tím nesouhlasil? Diskutujete o tom? Snažíte se udělat kompromis? Nebo si jdete, kam chcete?
Některé věci nedokážu moc posoudit. Je divné, špatné zůstat třeba týden u rodičů (na dovolené). Nebo jezdíte jen na návštěvu a ostatní je už příliš? Byli jste takhle někdy mimo domov déle?

Já jsem jednou vylila hrnec omáčky v afektu do záchoda, když "se to nedalo žrát". Přitom nebyla zas tak hrozná. Od té doby jsem už nic podobného neslyšela. A jednou jsem hodila skleničkou. Spíš než na něj do prostoru. Beru to, jako svoje velké selhání, že se nechám vyprovokovat.

Můj první muž byl podobný jako ten tvůj. Naštěstí je to za mnou. Můj druhý muž je jiný. Když někam chci jít, tak mu to řeknu a jdu a on zrovna tak. Bez nějakých výčitek, vyhrožování, podezřívání apod. Několikrát jsem byla na dovolené u moře jenom se synem, nic na tom přece není. Můj muž zase jezdí s kamarády do zahraničí na výstavy aut. Já ho nepotřebuju ovládat, ani on mě.

Martinka1 — 5. 1. 2010 13:47

Rigoletta napsal(a):

Mohl by jste mi někdo povědět, jak to chodí u vás, když by jste třeba chtěli někam jít a manžel s tím nesouhlasil? Diskutujete o tom? Snažíte se udělat kompromis? Nebo si jdete, kam chcete?
Některé věci nedokážu moc posoudit. Je divné, špatné zůstat třeba týden u rodičů (na dovolené). Nebo jezdíte jen na návštěvu a ostatní je už příliš? Byli jste takhle někdy mimo domov déle?

Přemýšlím, jak by to u nás bylo, ale ještě jsme žádnou takovou situaci  neřešili, že bych někam chtěla jít a manžel s tím nesouhlasil.
Co jsme spolu, byla jsem třeba na 14 denním školení od práce... jela jsem na víkend k našim... na týden na kurz (kde byli ženský i chlapi)... večer si někam sednout chodím minimálně, ale není problém...

Ne, není špatné  zůstat týden u rodičů na dovolené... - akorát já bych nechtěla, protože bych to s nima nevydržela (ani nemají místo pro  návštěvy). Tj. my jezdíme jenom na návštěvu, a většinou ani ne přes noc.

Tiina — 5. 1. 2010 13:59

Rigoletta napsal(a):

Já vím. Teď už vím, že to tak bude asi pořád. Jenže co když za to můžu já, že. Sama od sebe neodejdu. Nechci tak žít pořád. Nechci aby toho dcera byla ještě někdy svědkem. Nechci se znovu nechat ukolébat , že bude zas na čas vše v jakš takš v pořádku. Asi ten pocit viny v sobě mám veliký.
Bojím se, že kdybych odešla, aby neudělal manžel něco sobě i malé, kdyby jí někdy měl. V poslední době mi řekl někdo z rodiny, kdo neví o mé situaci skoro nic. Nic z toho co tu píšu. Aby kdyby jsme chtěly odejít nás M nepostřílel. I já se toho bojím. Musela bych pravděpodobně utéct...

Ty za to nemůžeš. Ani náhodou. Nikdo nemá právo se vůči tobě dopouštět jakéhokoli násilí a je úplně jedno jestli si použila sprosté slovo. Přečti si to po sobě - on ti tluče hlavou o zeď a ty přemýšlíš jestli to není tvoje vina ???? Není! Ani náhodou. Tvůj manžel je normální psychopat a ty bys od něj měla odejít co nejdříve. Nebo chceš aby tvoje dítě v tomhle vyrůstalo ? A je úplně jednou jestli by jednou bil i je, ono pohled na tatínka jak mlátí mamince hlavou o zeď nebo jí drží pistoli i hlavu taky udělá svoje.

Kiara — 5. 1. 2010 14:52

Rigoletta napsal(a):

Javeno, můžu se zeptat, co se dělo potom?
Mohl by jste mi někdo povědět, jak to chodí u vás, když by jste třeba chtěli někam jít a manžel s tím nesouhlasil? Diskutujete o tom? Snažíte se udělat kompromis? Nebo si jdete, kam chcete?
Některé věci nedokážu moc posoudit. Je divné, špatné zůstat třeba týden u rodičů (na dovolené). Nebo jezdíte jen na návštěvu a ostatní je už příliš? Byli jste takhle někdy mimo domov déle?

Já jsem jednou vylila hrnec omáčky v afektu do záchoda, když "se to nedalo žrát". Přitom nebyla zas tak hrozná. Od té doby jsem už nic podobného neslyšela. A jednou jsem hodila skleničkou. Spíš než na něj do prostoru. Beru to, jako svoje velké selhání, že se nechám vyprovokovat.

Rigoletto, žádný normální partnerský vztah přece není vězení!!! Pokud jsou oba dva partneři psychicky vyrovnané, zdravě uvažující bytosti, poskytují jeden druhému volný prostor jednak pro vlastní aktivity, druhak pro návštěvy přátel a rodiny a to bez jakýchkoliv diskusí.
Neexistuje, aby byl jeden z partnerů uvázaný doma jako pes u boudy a druhý mu záměrně osekával kontakty s nejbližším okolím, dokonce i s rodinou. Takovéhle systematická izolace už signalizuje, že v tom vztahu je něco hodně špatně. Už tohle - izolace od okolí - je jedním z jasných symptomů domácího násilí.
Rigoletto, ty JSI bez jakýchkoliv pochybností týraná žena :jojo: To, v čem žiješ, JE domácí násilí. Tvůj život s manželem NENÍ normální a normální není ani on. Dělá si z Tebe služku, buzeruje Tě, terorizuje Tě a dovoluje si k Tobě to, co by si  žádný slušný chlap k manželce v životě nedovolil. On to ví a taky kvůli tomu Tě drží doma jako ve vězení, abys náhodou neměla možnost srovnávat, jak to chodí u jiných lidí a neuvědomila sis tak, v jakém hnusu to vlastně žiješ.
Nehledej v žádném případě chybu u sebe a neměj výčitky svědomí kvůli svým nepřiměřeným reakcím na manželovo uzurpátorství. Bohužel - jeho pošahané jednání způsobujne, že pošahaně reaguješ i Ty. On je sám psychouš - a takhle brzo udělá psychouše i z Tebe, jestli od něj urychleně neodejdeš.

Definitiv — 5. 1. 2010 15:15

Pardon, nečetla jsem vše, tak možná opakuju:
Nemůžeš za to ty, to jen on ti vštípil názor, že všechno je jeho vina, že ty svým štípnutím (slovem, pohledem) ho nutíš aby tě zmlátil do bezvědomí. :usch: Holej nesmysl, sebet pět švestek (nebo klidně jen jednu) a utíkej. Držím palce :pussa:

Tulipánka — 5. 1. 2010 15:42

Rigoleto,
oběti domácího násilí si většinou nemyslí, že to mají doma tak hrozné a zhlehčují to. Vždyť se zase tolik nestalo. Problém je v tom, že za pár let můžeš zkončit v nemocnici a tvrdit to samé :(
Tvůj partner se nezmění, pravděpodobně je také hodně nejistý a čím méně tě má pod svoji kontrolou, tím bude svůj nátlak stupňovat. A bude se v tobě snažit vyvolat pocit viny, tak tě může dokonale ovládat.

Tady to nemá budoucnost, nikdy se to nezlepší :|

kalupinka — 5. 1. 2010 16:50

Rigoletto,

kdyby moje dcera byla v tvojí situaci, řekla bych jí - holka, dobře, že se srozhodla to skončit, vezmi malou a pojď k nám. Všechno nějak zvládneme. Jednou budeš stát na vlastních nohách, bydlet sama, pracovat, abys svoje dítě uživila a budeš mít klidnej život i spánek. Nikdo nestojí zato, aby ses strápila i trápit se nechala, nic se neděje, že budeš rozvedená, protože to bude pro tebe i dítě tak jistě lepší. My ti prostě do začátku pomůžeme a uvidíš, že to všechno zvládneš. Protože ty si zasloužíš muže, co tě bude mít rád a ne muže, co tě jen deptá. Jsi stejně schopnej člověk jako ti ostatní, nejsi nic míň. Musíš si ale víc věřit a naučit se mít se ráda. Ty jsi důležitá a dokážeš to. Věř mi.

A za sebe vůči tvému dotazu dodám: odejdi. Nemá to cenu ani budoucnost. Čím dřív odejdeš, tím dřív vybuduješ to, po čem toužíš a co si zaloužíš.

Blossom — 5. 1. 2010 17:17

Rigoletto, nenechávej DONA linku a podobné způsoby pomoci až jako nejzazší, krajní  možnost, zavolej tam nebo napiš co nejdřív.
My tady jsme přeci jen laici, ale tam jsou odborníci a můžou ti poradit už teď se současnou situací, posoudit kvalifikovaně, jak na tom psychicky tvůj manžel je (promiň, ale mě přijde jako psychopatická osobnost, neustálé sprosté nadávky koho by nejraděj zabil - to není normální).

Oni ti můžou průběžně radit, budeš tak v problému lépe orientovaná a oni ti poradí i jak postupovat.
I já patřím k těm, kdo si myslí,, že je třeba připravit si podmínky odchodu a samostatného života. Přeci nechceš, aby tvé dítě vyrůstalo v prostředí sprostých nadávek a dívalo se, jak tě muž bije a týrá.

Máš velké plus-podporu ve své rodině. To ti pomůže v začátcích.
A pamatuj - ustupováním násilíkovi problém nevyřešíš, jen se bude zhoršovat. Je třeba se tomu postavit a od takového člověka odejít. Držím ti palce.

PavlaH — 5. 1. 2010 19:07

RIgoletoo - neexistují krajní řešení až... pokud si dáváš podmínky AŽ pak nejsi odhodlána k řešení. Na dona lince mají zkušenosti s různými typy týrání a dokáží poradit i jak to zastavit v počátku, jak rozpoznat, kdy to ještě řešit jde a kdy je nejlepší odejít, pomohou ti podívat se na tvůj život jinýma očima a mají zkušenosti mnoha jiných žen v podobné situaci. Mohou ti pomoci už jen tím že tě vyslechnou a poradí ze všech možných stran - právních, psychologických, finančních, jaké tě jen napadnou. A hlavě mají kopu zkušeností, které my tady určo nemáme. Tady se jistě můžeš vyplakat a odhodlávat, tam už můžeš i docela odborně řešit.

hanina — 5. 1. 2010 19:18

Ŕigi, i já souhlasím s ostatníma. Odejít odejít odejít. Hlavně ten odchod začít plánovat. Lepší to už nebude, tomu věř.

A umí se chovat i pěkně (to se jen ptám, můj názor nezměním),koupí ti dárek? jedete na výlet? jak se chová k malé?

Normálně tě strašně lituju a tvůj domov vidím jako vězení :grater: Obrať se na odborníka a to co nejdřív .
Držím pěstičky :pussa::hjarta:

Tercila — 5. 1. 2010 19:44

Ano, dívala jsem, že jsou tu odkazy na takové linky. Beru je jako svou poslední možnost, když to nepůjde dál a nebudu vidět už žádné řešení.

Rigo, žádná poslední možnost to není, to by měla být naopak teď Tvoje momentální první a hlavní možnost - někde se poradit s odborníky. Už dnes jsi tam měla volat.
Vezmi vážně, co Ti tu holky píšou - je totiž úplně putna, čí je co chyba. Důležité je, že se Ti nežije hezky.
(Story o pistoli? Snažila bych se ji mít po ruce já - u vás doma).
Ne, fakt, především zavolej kamkoliv na linku bezpečí, určitě Ti poradí. A nebát se nahlásit, že vyhrožuje zastřelením a - jemu zdůraznit, že se to o něm už na policii ví (aby se vyvaroval nějakých hloupostí na dcerce i Tobě). Držím palce.

javena — 5. 1. 2010 20:56

Rigoletta napsal(a):

Javeno, můžu se zeptat, co se dělo potom?
Mohl by jste mi někdo povědět, jak to chodí u vás, když by jste třeba chtěli někam jít a manžel s tím nesouhlasil? Diskutujete o tom? Snažíte se udělat kompromis? Nebo si jdete, kam chcete?
Některé věci nedokážu moc posoudit. Je divné, špatné zůstat třeba týden u rodičů (na dovolené). Nebo jezdíte jen na návštěvu a ostatní je už příliš? Byli jste takhle někdy mimo domov déle?

Já jsem jednou vylila hrnec omáčky v afektu do záchoda, když "se to nedalo žrát". Přitom nebyla zas tak hrozná. Od té doby jsem už nic podobného neslyšela. A jednou jsem hodila skleničkou. Spíš než na něj do prostoru. Beru to, jako svoje velké selhání, že se nechám vyprovokovat.

Jako po tom, co přistál pribiňák? Nic, koukal a povídal, ty máš fakt dost... Ani jsme nezvýšili hlas. Tohle se stalo někdy kolem roku našeho prvního dítěte. Dělal celý den, tak když přišel večer, už spal a když měl volno, nijak jsem ho nezatěžovala. Měla jsem to " v ruce " a on byl taťka na blbinky. Prostě mu nedošlo, že by měl i pomáhat. A já, místo abych mu to řekla dřív, nechala jsem to dojít až k tomu, že mi ruply ty nervy. Já předtím dělala taky celý den a na mateřský mi přišlo, že mám spoustu času, tak jsem si o pomoc prostě neřekla... Chybama se člověk učí.
Jinak musím říct, že děti koupal, chodil s nima do parku, jezdili jsme na výlety, pomáhal v domácnosti... Jen si to muselo sednout.
Jinak jsem nikdy nezažila, aby nesouhlasil s tím, že někam půjdu, ani jsem nikdy nežádala o svolení... většinou jsem si to naplánovala, když byl večer doma, kvůli hlídání. Takže jsem se maximálně zeptala, jestli v sobotu bude doma a bylo. To samé on. Jen řekl, že přijde z práce později a nic dál jsme neřešili...
Kdybych měla rodiče v jiném městě nebo na baráku se zahradou, klidně bych tam s dětmi byla týden, ale to u nás nehrozilo - o panelák není taková rvačka. :D A těch dnů, kdy přišel z práce dřív a unás bylo plno dětí a mamin... A přežil to. On nebyl násilník, jestli to tak vyznělo... :)

Rigoletta — 5. 1. 2010 21:21

Javeno, ne nevyznělo, že je Tvůj manžel násilník. Jen jsem si nedokázala představit, jak by to mohlo pokračovat jinak než nějakou minimálně pořádnou hádkou.

Rigoletta — 5. 1. 2010 21:27

Na tu linku určitě zavolám. Dnes jsem se na to ještě dívala... potřebuji se poradit s nějakým odborníkem. Jak kvůli nějakým technickým záležitostem hlavně, co se týká dcery a pak taky se nemůžu zbavit pocitu, že za to z velké části můžu já. Je to ve mně někde schované. Nějaké kroky už jsem udělala. Udělala jsem si svůj účet a další krůčky se snažím. Až budu sama, budu volat.

javena — 5. 1. 2010 21:33

Mě taky při tom psaní napadlo, že by jinej možná vystartoval... :D A znám pár u kterejch jsem si stoprocentně jistá. Ale ty bych si nepustila přes práh. Nebo si to jen myslím, protože jsem nebyla v takové situaci. :/ Když se ta voda pomalu vaří, necítíš, že už to pálí... prostě si zvykneš, že je teplejší a teplejší. :(
Nečekej moc dlouho. :pussa:

Rigoletta — 5. 1. 2010 21:48

Já mám velký strach, že se nedokážu o nás postarat. Dnes mě to docela přepadlo. Pomoc mám slíbenou s pronajmutím bytu. Jinak s žádnou jinou počítat myslím nemohu. Ani nechci. Neumím o pomoc žádat. Pak  s tou psychickou podporou rodičů počítat myslím mohu. Ale musela bych se snad hanbou propadnout, kdybych měla říct něco z toho, co tu píšu. Možná časem.

Manžel, kromě těch občasných útoků se ke mně chová asi ještě tak nejlépe, když počítám jeho i mou rodinu. Do ostatních se naváží víc a prezentuje se, jako že je on ten nej. Asi že už mu to ve většině případů nebaštím. Jen si musím neustále hlídat svoje teritorium a nenechat si zakazovat, manipulovat sebou... Nemůžu se ani o ničem poradit, protože mu nevěřím.
Někdy má světlé chvilky a je s ním i sranda, ale už delší dobu má i nějaké zdravotní problémy a tu světlou chvilku, kdy je v pohodě už jsem docela dlouho nezažila. Ani já tomu nepřidám. Nedokážu se k němu už chovat s láskou. Přemýšlet nad dárkem, politovat ho nebo opečovávat, když by mu bylo špatně (asi jsem hrozná mrcha) , nebo nějaký sex pro mně by bylo těžko skousnout dobrovolně.
Vlastně mi skoro připadá, že si ty zdravotní problémy přivozuje tou svou zlobou sám.
Teď mně i překvapil a koupil dárek. Taky si nemůžu stěžovat na finance. Dává všechny do společné kasy. A není ani líný.

Rigoletta — 5. 1. 2010 21:53

No popravdě snažím si to hlídat. Věci pro mně důležité si nenechat zakazovat. Jako s tou prací. Ale v hodně věcech nevím. Když nevím přichází na řadu on se svým "všechno vím a všechno znám".

Rigoletta — 5. 1. 2010 22:02

Bojím se, že to mám v sobě něco já. Nemyslela jsem, když jsem s ním chodila, že by měl nějaké násilnické sklony. Těsně před ním jsem chodila krátce s klukem u kterého mi něco nesedělo. Chtěla jsem se s ním rozejít. Zamknul mě a začal mi vyhrožovat, že mně prohodí oknem a udělá něco i mým rodičům. Manžel mi připadal jako mužský pro rodinu, který mě podrží když by bylo potřeba. (před tím ty vztahy byli myslím tak normální)
Asi jsem si je takové něčím přitáhla. Nebo je nějak provokuji. Nevím. Bojím se,že je nějaká chyba ve mně.

javena — 5. 1. 2010 22:14

Rigoletto, ona to není žádná sranda, postarat se o nájem, jídlo, školku a podobně. Tím tě nechci strašit. Jen je dobrý na to být připravená a s rodinnou podporou to jde líp. Nestyď se poprosit o pomoc. Když jsem se rozváděla, rodiče mi řekli, že hlídání není problém a pokud bych měla finanční problémy, nemám si hrát na hrdinku a přijít. Nemám to v plánu, starám se o sebe sama už od dvaceti včetně toho nájmu, ale jako podpora to potěší... Pro sebe vůbec, ale kdyby hrozilo, že děti nebudou mít, co jíst, pošlu je na oběd k babičce. :P;)
Když se to na člověka sype, není hanba říct - potřebuju si vydechnout, mohla by u vás dcera o víkendu zůstat? Například. Vyzvednout ze školky, vzít jí do parku...
Kdyby byla moje dcera někdy v tvé situaci, nebyl by pro mě problém jakkoli pomoci. A máš strašnou kliku, že to tak cítí i tvá rodina. :)

javena — 5. 1. 2010 22:23

Chyba v tobě? Maximálně si včas neumíš stanovit mantinely, co ještě hodláš akceptovat. Pak si ten druhý špatně zvyká, že najednou ti to vadí. Ale jestli je to chyba... jsou přece lidi, kteří to nevyužijí. Ti, co ano, mají spíš pořádný problém sami se sebou.
My jsme s manželem procházeli takovým blbým obdobím - nedařilo se mu podnikání, začali jeho finanční problémy a já mu chtěla být oporou. Donekonečna jsme všechno probírali, proč, co jak... on si jel stejně podle svýho - což nás stálo manželství. Jenže já měla taky v práci problémy a když jsem je nastínila, zjistila jsem, že jsem jediná, koho to zajímá. :/ Hlavně ON. Jeho problémy. A jednou jsem mu řekla, že už mě to nezajímá, že teď budu řešit sebe a děti, že jeho už řešíme dost dlouho a není jaksi jedinej, kdo potřebuje něco řešit. Tím chci říct, že nejsi mrcha, jestliže nevaříš při nemoci čaj a nenatřásáš polštář. Otázka je, jestli by to pro tebe udělal on. :/

Rigoletta — 5. 1. 2010 22:26

Dceru má manžel rád. Sice se začal starat trochu až teď, když já občas pracuji. Neubližuje jí. Jen někdy křičí i na ní. Co mi vadí, že jí opakuje, že není normální, když se mu něco nezdá. Sice to tak mimochodem... nedává tomu žádnou váhu. Snažila jsem se mu říct, že to pro ní není dobrý. Nebo tomu dávám moc velkou váhu??? I mně říkával, že nejsem normální... Je to úplně bezvadná hodná holčička.

Dnes jsem nějak na měkko. Koukla jsem kolikrát jsem jen napsala,že se bojím... ale dám se zas do kupy.

javena — 5. 1. 2010 22:48

To, že dceři říká, že není normální, něco neumí, něco se jí nepovede, to jí moc zdravé sebevědomí nevypěstuje. Taky by mi to vadilo, naprosto normální reakce, Rigoletto. A ne, že jsi matka toho dítěte.
Měli jsme známé a já k nim nemohla chodit na návštěvu. Manželův kamarád se ke svým  holčičkám ve věku mých dětí choval jako vůl a já to nemohla překousnout. Dvouleté dítě nechal v předsíni v teplém oblečení rozvazovat si tkaničky na zimních botách, navlečená v šále, která se jí do toho motala, v zimní bundě a čepici... Z holky lilo, on jí ještě buzeroval - nemám jiný výraz - no, po nějaké chvíli jsem to dítě svlíkla já, s tím, že na jeho kecy nemám náladu, ať nám udělá kafe...
V pokojíčku měli bordel (2 a 5 let), jak si vyndali hračky, už je musely uklízet. Moje děti tam stejně nechtěly - nesměly běhat, křičet, poskakovat, vlastně si ani hrát - hračky byly ten bordel... Měl si koupit psa a ne si pořizovat děti.
Hele, možná jsem taky přecitlivělá, co já vím. :);)

hirondel — 5. 1. 2010 22:52

Rigoletta napsal(a):

Asi jsem si je takové něčím přitáhla. Nebo je nějak provokuji. Nevím. Bojím se,že je nějaká chyba ve mně.

Rigoletta,

Asi Te nepotesim ale budu uprimna.  Nejaka hluboko ulozena pricina proc mas muze jakeho mas lezi v Tobe.
Nicmene na druhou stranu je nutne zduraznit,ze takhle to funguje oboustranne a teda i z jeho strany.

Nenazvala bych to chybou. Spise prave tou neznamou pricinou ktera svevolne pusobi na zivot Vas obou.

Kiara — 6. 1. 2010 0:19

hirondel, takovéhle úvahy jsou Rigolettě platné, jako myší bobky v kroupech :usch: Jediné, co ta chudák holka nešťastná potřebuje je, aby od toho svého tyrana bleskurychle zmizela pryč i s dítětem dřív, než na nich na obou stačí napáchat nenapravitelné škody.
Proč se jí děje to, co se jí děje - nad tím může přemýšlet až tehdy, kdy bude v bezpečí daleko od něho, vykřeše se z nejhoršího a bude mít podmínky k tomu, aby na sobě začala pracovat.
Asi Tě nepotěším, ale Tvoje postřehy typu: "Nejaka hluboko ulozena pricina proc mas muze jakeho mas lezi v Tobe" jsou stejně taktní, citlivé a prospěšné, jako bys pacientovi upoutanému na lůžko sdělila: "Kdybyste se tak nepřežíral a nebyl tlustej jako prase, nemusel jste dostat infarkt" :usch:

agewa — 6. 1. 2010 9:16

já dostala jednou dobrou radu.....představ si, že by si stejného muže vybrala tvoje dcera. přála bys jí ho? byla bys spokojená, že má takového muže?
pokud řekneš ne, okamžitě odejdi. Víš proč? protože každá matka miluje svoje dítě a přeje mu jen to nejlepší. ale u sebe na to dost často zapomíná. takže tenhle "test" je naprosto výborná pomůcka.

hirondel — 6. 1. 2010 9:17

Mila Kiaro,
zde na tomhle vlakne hovorim k autorce,tedy k Rigole. Mela by jsi vedet ze jedine jeji nazor na muj vstup me jako jediny zajima.

Kiara — 6. 1. 2010 14:30

Milá Hirondel,
myslím, že žijeme ve svobodné zemi, přispíváme na svobodné fórum a mým nezadatelným právem je vyjadřovat se nejen k záležitostem zakladatelky vlákna, ale i k ostatním příspěvkům zde - pokud ovšem cítím tu potřebu :)

Hirondel, lépe bys udělala, kdyby ses vyjadřovala k takovým skutečnostem, které jsi prožila a zažila na vlastní kůži. Já - na rozdíl od Tebe - jsem měla tu pochybnou čest a žila jsem několik let s tyranem, byla jsem obětí domácího násilí a byla jsem klasická týraná žena. Z tohoto titulu poměrně přesně vím, co si asi právě tak Rigoletta prožívá, nakolik je chudák psychicky na dně a teď tady má číst nějaké obskurní postřehy od člověka, který absolutně NEVÍ, viz: "Nejaka hluboko ulozena pricina proc mas muze jakeho mas lezi v Tobe"

Mně tohleto někdo sdělit před několika lety, kdy jsem si procházela očistcem na zemi, tak nejspíš hledám silnej provaz a pevnou větev, protože tohleto by byla  poslední kapka, která by mě utvrdila v tom, že nejsem absolutně k ničemu, nejsem schopna žít v normálním vztahu a domácí násilí si v podstatě zasloužím jako prase drbání :usch:

Jestli Tě mohu o něco zdvořile požádat, Hirondel ... buď trochu více vnímavější a empatická a více přemýšlej nejen o obsahu svých příspěvků, ale i o tom, jaký dopad mohou mít na člověka, kterému je adresuješ.
Předem Ti děkuji za pochopení :)

Blossom — 6. 1. 2010 15:58

Rigoletta napsal(a):

Dceru má manžel rád. Sice se začal starat trochu až teď, když já občas pracuji. Neubližuje jí. Jen někdy křičí i na ní. Co mi vadí, že jí opakuje, že není normální, když se mu něco nezdá. Sice to tak mimochodem... nedává tomu žádnou váhu. Snažila jsem se mu říct, že to pro ní není dobrý. Nebo tomu dávám moc velkou váhu??? I mně říkával, že nejsem normální... Je to úplně bezvadná hodná holčička.

Dnes jsem nějak na měkko. Koukla jsem kolikrát jsem jen napsala,že se bojím... ale dám se zas do kupy.

Rigoletto, tohle je velmi, velmi závažné, nedá se to odbýt "jen na ni někdy křičí". Pokud rodič na malé dítě křičí věty ve smyslu, že není normální, strašlivě mu tím ubližuje. Projdi kdyžtak pár zdejších vláken o vztazích rodičů a dětí a zjistíš, že řada lidí s takovými rodiči pak v dospělosti dlouhá léta třeba musí chodit na psychoterapii, aby se pocitů méněcennosti apod., které v nich vypěstovali nadávkami rodiče, zbavili.
Chci tím říct - NEDOPUSŤ, ABY BYLO UBLIŽOVÁNO TVÉMU DÍTĚTI, i když mu ubližuje jeho krev - její vlastní táta.

A ještě jedna poznámka: Mívala jsem jednu kamarádku tady přes babinet, asi před rokem. Volaly jsme si i párkrát, a ona mi líčila, jak odchází od manžela, který psychicky onemocněl. A příznaky se velmi podobaly tomu co píšeš ty: Nadává sprostě a velmi často na všechny a na všechno, chvílemi přechází až do agrese vůči s vému okolí... Říká sám, že mu může rupnout v bedně a pak lidi kolem postřílet...
Mimochodem - opravdu má zbraň?

Nechci malovat čerta na zeď, ale chování tvého manžela nemusí být jen osobnostní porucha, ale může zdejít už i o duševní nemoc.
Právě proto to vše zkonzultuj s odborníky a pak jednej. A věř, že to zvládneš. Neboj se. nezasloužíš si takhle žít a už vůbec ne tvé dítě.

Blossom — 6. 1. 2010 16:23

Rigoletto, ještě k tvému pocitu, že je to tvá vina a že bys to co nám tu píšeš, nikdy neřekla rodičům, protože by ses propadla hanbou...

Tvá vina by byla jedině to, kdybys takto narostlou situaci neřešila. A ty ji řešíš.  :pussa:  Zatím tady na babinetu, to ti snad dalo odvahu k dalším krokům - vyhedat odborníky, a ti  tě zas nasměrují a navedou, jak dál. Neboj, zvládneš to.

Buď šťastná, že máš rodiče, dobré zázemí. Jsem přesvědčená, že tví rodiče stejně určitě něco tuší, a že se tím možná trápí. Neboj se jim svěřit.
Snad abys to lépe pochopila, představ si ve stejné situaci třeba nějakou svou kamarádku, nebo třeba sestru (jesli sestru máš). Co by sis pomyslela, kdyby se ti svěřily, že žijí v takto tíživé situaci, a že to chtějí řešit? Myslela by sis snad a řekla bys jim snad : To je hanba, mít takové problémy?
A tím spíš rodiče... když si představím, že by se mi dcera svěřila s něčím podobným, asi bych nejdřív reagovala Proboha, a proč jsi mi to neřekla už dávno? Vždyť jsme ti dávno mohli pomoct a tak rádi bychom to udělali... Pojď, sednem s, rozeberem to a najdem cestu, jak postupovat, pomůžu ti a podpořím tě ve všem, v čem budu moct...

A asi by mě strašně mrzelo, že by ke mě dcera tu důvěru neměla dřív, že zbytečně tolik času strávila v nesnesitelných podmínkách....

hirondel — 6. 1. 2010 17:16

Kiaro,
Ty se muzes vyjadrovat k cemu chces ,chapeme se.?  Rekla jsem neco jineho domnivas se?

To o cem Ty si osobne myslis ze by bylo lepsi kdybych ja tohle a kdybych ja tamto,to je take Tvoje vec.
Nech to na me jakym zpusobem pisu,co a proc,neni to Tva vec a neni to Tva zodpovednost,tu si nesu ja a ver ze si ji nesu.
Chapeme se?

Zadat me muzes  ,presto ver ze si to udelam podle sveho. Take Ti dekuji za pochopeni. Dekuju :)


Rigoletto,
cokoliv co budes chtit Ti k tomu reknu a dovysvetlim. Nelibi se me ze tu za Tebe nekdo mluvi. Nemam ani poneti zda to potrebujes ci nikoliv,nebo zda se to deje bez Tveho souhlasu.
Jestli maji moje slova nejaky dopad (jak tady podsouva Kiara) ,prosim ozvi se mi,nesu si za to zodpovednost. Vim co delam.  Muzeme si spolu promluvit.
Ackoli nemluvim o svem soukromem zivote,neznamena to ze o tom zhola nic nevim.  :pussa:

Martinka1 — 6. 1. 2010 18:12

Rigoletta napsal(a):

Dceru má manžel rád. Sice se začal starat trochu až teď, když já občas pracuji. Neubližuje jí. Jen někdy křičí i na ní. Co mi vadí, že jí opakuje, že není normální, když se mu něco nezdá. Sice to tak mimochodem... nedává tomu žádnou váhu. Snažila jsem se mu říct, že to pro ní není dobrý. Nebo tomu dávám moc velkou váhu??? I mně říkával, že nejsem normální... Je to úplně bezvadná hodná holčička.

Dnes jsem nějak na měkko. Koukla jsem kolikrát jsem jen napsala,že se bojím... ale dám se zas do kupy.

To, že na dceru křičí, jí ubližuje!!!
I to, že jí říká, že není normální.

Pokud to nezarazíš, tak si to s sebou ponese jako šrám na duši na celý život...

Martinka1 — 6. 1. 2010 18:14

... Rigoletto, dá se říct, že Vaše dcera je TÝRANÉ DÍTĚ!!! (ze strany otce)... (týrání není jenom fyzické ubližování, ale i PSYCHICKÉ - a to se děje).

Selima — 6. 1. 2010 19:18

Rigoletta napsal(a):

Bojím se, že to mám v sobě něco já. Nemyslela jsem, když jsem s ním chodila, že by měl nějaké násilnické sklony. Těsně před ním jsem chodila krátce s klukem u kterého mi něco nesedělo. Chtěla jsem se s ním rozejít. Zamknul mě a začal mi vyhrožovat, že mně prohodí oknem a udělá něco i mým rodičům. Manžel mi připadal jako mužský pro rodinu, který mě podrží když by bylo potřeba. (před tím ty vztahy byli myslím tak normální)
Asi jsem si je takové něčím přitáhla. Nebo je nějak provokuji. Nevím. Bojím se,že je nějaká chyba ve mně.

S tým ti práve môže pomôcť ten psychológ - sama to nerozkľúčuješ...

Selima — 6. 1. 2010 19:23

Rigoletta napsal(a):

Dceru má manžel rád. Sice se začal starat trochu až teď, když já občas pracuji. Neubližuje jí. Jen někdy křičí i na ní. Co mi vadí, že jí opakuje, že není normální, když se mu něco nezdá. Sice to tak mimochodem... nedává tomu žádnou váhu. Snažila jsem se mu říct, že to pro ní není dobrý. Nebo tomu dávám moc velkou váhu??? I mně říkával, že nejsem normální... Je to úplně bezvadná hodná holčička.

Dnes jsem nějak na měkko. Koukla jsem kolikrát jsem jen napsala,že se bojím... ale dám se zas do kupy.

Môjho bývalého zhrnula jeho - teraz už dospelá - dcéra vynikajúco týmito slovami: "Na jar sme strávili jeden deň na výlete s otcom... Čo ti pvoiem: Ráno sadala do auta vyrovnaná, sebavedomá mladá žena a večer z neho vystupovala  roztrasená kôpka komplexov." A to bol, prosím, len jeden deň! Keď si predstavím počúvať to furt... to musí byť zabijak na sebavedomie. Preč, rýchlo preč! Ten chlap je chodiaci komplex a aby si zlepšil sebavedomie, ponižuje všetkých okolo seba. S týmto chceš zostarnúť, TOTO chceš, aby vychovávalo tvoje dieťa? :co:

Selima — 6. 1. 2010 19:25

Kiara napsal(a):

hirondel, takovéhle úvahy jsou Rigolettě platné, jako myší bobky v kroupech :usch: Jediné, co ta chudák holka nešťastná potřebuje je, aby od toho svého tyrana bleskurychle zmizela pryč i s dítětem dřív, než na nich na obou stačí napáchat nenapravitelné škody.
Proč se jí děje to, co se jí děje - nad tím může přemýšlet až tehdy, kdy bude v bezpečí daleko od něho, vykřeše se z nejhoršího a bude mít podmínky k tomu, aby na sobě začala pracovat.
Asi Tě nepotěším, ale Tvoje postřehy typu: "Nejaka hluboko ulozena pricina proc mas muze jakeho mas lezi v Tobe" jsou stejně taktní, citlivé a prospěšné, jako bys pacientovi upoutanému na lůžko sdělila: "Kdybyste se tak nepřežíral a nebyl tlustej jako prase, nemusel jste dostat infarkt" :usch:

Myslím, že nemáš celkom pravdu... ak na sebe nezapracuje a nenájde príčinu, môže byť o rok v rovnakom srabe s iným mužom... a potom s ďalším podobným týpkom... A myslím, že sa to nijako nevylučuje s tým odísť od muža, naopak - môže to byť dôležitý krok, násjť odbornú psychickú podporu a začať pracovať na sebe a svojej premene.
Pre Rigo: Vnútorná príčina neznamená "vina", ale skôr znamená to, že si si asi naozaj podvedome našla svojho muža na zákalde niečoho, čo si v ňom videla a čo ti chýbalo, čiže on mal zaplniť tento deficit. Zjavne to nezvládol, ale tebe by pomohlo, keby si prišla na to, ČO vlastne očakávaš od mužov a PREČO to hľadáš v mužoch jeho typu. To môže byť veľmi dôležité pre teba, aj pre tvoju dcérku a jej budúci obraz o rodine. ;) Znieš ako rozumná a zvedavá baba, držím ti päste, aby si sa dokázala vymaniť z toho začarovaného kruhu. Ja by som začala odbornou pomocou (na tej DONA linke by ti určite vedeli povedať viac...).

javena — 6. 1. 2010 20:31

Pokud bude hledat příčiny teď, moc jí to fakt nepomůže.
Rigoletta musí teď především najít sílu, aby odešla. Pak může zapracovat na tom, aby si nenašla podobného týpka a aby s ní po rozvodu /rozchodu manžel (ani nikdo jiný) dál nemanipuloval.
Kiara má pravdu. Hirondel taky. Jde jen o postup, co je přednější... Takže teď pryč, pak psycholog. Klidně současně. Když bude hledat příčinu v současném ovzduší vztahu, tak i když přijde na to, v čem dělá chybu, tak vedle chlapa, co jí šlape po sebevědomí, může být vyrovnaná přesně tak do chvíle, než pán dorazí domů... :/

PavlaH — 6. 1. 2010 20:58

RIgo - super odhodlání máš kočko, tak jakmile to vyjde, tak zavolej. Pokud z toho budeš mít divné pocity, napiš nám sem, rozebereme to.  Víš, strávit celý život s druhým člověkem jen kvůli pocitu, že na nic lepšího nemáš je moc smutné. Máš na něco lepšího, máš nárok na spokojený život, máš nárok na to cítit se a být svobodná a šťastná. Dneska bylo v sama doma i o bílem kruhu bezpečí. také tam podobné situace mohou řešit. Když ti nesedne jeden telefon, zkus druhý, nebo i písemný kontakt. Důležité, moc důležité je, že jsi o tom začala mluvit. Že s tím vším jdeš ven. CHápu je to těžké. A nemusíš chtít vše vyřešit naráz. Takže krůček po krůčku. Zavolat, zjistit jak na tom jsi. Zajistit další možnosti a zabezpečit sebe a dcerku a pak řešit vnitřní svět, to nastavení, proč se ti tohle děje.

Rigoletta — 6. 1. 2010 22:40

Děkuji vám všem, kdo píšete. Je to pro mně velká pomoc moct si přečíst názor někoho jiného a netápat tak ve svých myšlenkách sama.
Kiaro děkuji a i Hirondel.
Po přečtení příspěvku Hirondel jsem se lekla, zabolelo, ale naštěstí neskosilo :) a doufám, že Tě chápu správně...  Možná jsi to myslela jinak než chápu já a jestli se mýlím, tak mně prosím oprav. Tuším, že ta příčina je v nás obou, že jsme si vzájemně vybrali jeden druhého, protože nás k sobě něco "přitáhlo". Dělá mi to starost a doufám, že jsem se hodně změnila a nebudu takové partnery k sobě přitahovat dál. Mám ale v hlavě strašný zmatek a nedokážu se v takových věcech ani v sobě dost dobře orientovat. Možná by mi ulevilo, kdyby mi konečně došlo, kde byla ta chyba, jak jsem s tou svou lekcí daleko a jakým směrem se dál snažit ubírat.
Téměř s jistotou bych řekla, že manželovi vyhovovala moje nejistota sama sebou a že si mohl hrát na hrdinu, který zachrání ztracenou holku. V tomtéž duchu se odvíjely začátky našeho manželství. Zdeptal mě vždycky hrozným způsobem a potom rád zachraňoval, obejmul... to on to se mnou přeci myslí nejlíp a nikdy mně neopustí a vždycky se postará a já byla vděčná, že s takovou příšerou může někdo vydržet. Pak se mu to zvrtlo a přestala jsem mu věřit a začaly se vyskytovat ty problémy s  násilím.
Můj problém je asi v tom, že jsem potřebovala mít pocit jistoty a on mi ho přeze všechny mé "špatné" vlastnosti dával. Asi jako bych potřebovala přenést za sebe na někoho zodpovědnost. prostě jak malé dítě. Je snadné, když člověk nemusí rozhodovat sám, spoléhat na někoho... Nemít zodpovědnost. Už jsem zjistila, že člověk se na nikoho jiného než sám na sebe spolehnout nemůže. Dřív jsem se hodně všeho bála. Bojím se strašně věcí pořád docela šíleně, ale snažím se přez to jít, protože pak se moje strachy zvětšují.
Tak to cítím já, ale třeba je problém i jinde...

Rigoletta — 6. 1. 2010 22:53

I já cítím, že to ovzduší v naší rodině není pro dceru zdaleka ideální. Bála jsem se, že to že slyší od jednoho ze svých nejbližších, že není normální může nadělat škody na jejím sebevědomí a snažila se jí vysvětlit, že tatínek v tomhle pravdu nemá. Atmosféra v naší rodině opravdu nikomu nepřidá. Snažím se tu pro ni být aspoň já.
Jenomže se bojím, jak to bude až s ní budu sama. Ve stresu, jak to všechno zvládnu... Jestli pro ní vůbec dokážu vybudovat dobrý domov s mámou, co nebude mít nervy na pochodu.

Peťuli — 6. 1. 2010 22:53

Rigo, vždyť ty máš spoustu věcí v sobě už srovnaných. Neboj se toho, všechno to půjde. Nejdůležitější je odejít od něj, pak budeš mít čas a energii srovnat se i sama se sebou. Hlavně se nenech ukolébat tím, když to pár dní zase půjde, nebo bude slibovat změnu. Zažila jsem ve svém životě psychické týrání i alkoholika a dneska už vím, že je třeba vidět jen a jen činy. Slova jsou málo. Myslím na tebe a vím, že to zvládneš.

Rigoletta — 6. 1. 2010 23:07

Selimo, co čekám od mužů?
Dřív rozhodně oporu. Aby mně měl bezpodmínečně rád i se všemi chybami. Teď... jak by bylo asi snadné se moct o někoho "opřít" - jenže to ve mně začne řvát POZOR. Takže asi bych si přála aby mi život do cesty zatím žádného nepřivedl, abych si mohla budovat ten svůj život sama. Co bych si tedy opravdu přála teď (čistě teoreticky - zatím žádného nechci) od muže, abych mu mohla důvěřovat a nebát se že toho nějak zneužije, aby byl kamarád a byla s ním pohoda, no a aby nás měl rád.

Rigoletta — 6. 1. 2010 23:14

Peťuli, to máš pravdu. Nenechat se ukolébat je těžké. Dnes to s ním šlo. A já si říkala, jaké by to bylo, kdyby to tak bylo pořád... Vlastně až na to, že mi oznámil, že jak nasněží moc, tak do práce nejdu.. :dumbom:

Selima — 7. 1. 2010 9:38

Ja som u homeopata - ktorý mi robil prakticky psychoterapiu :D - zistila, že stále, aj v mojom pokročilom vkeu, očakávam od chlapa, že mi pomôže, postará s ao mňa - a do značnej miery tiež, že prevezme tú zodpovednsoť za mňa. :dumbom: Lenže homeopat mi povedal(a pre mňa to bol objav ako sviňa!), že dnes už nie som tá vyjukaná študentka, ako keď som odchádzala od rodičov za svojou prvou vážnou láskou, a že sa vo všektom viem o seba postarať sama... Takže si môžem (a mala by som) hľadať ROVNOCENNÉHO partnera, ktorý bude odpovedný sám za seba, a ja zasa sama za seba. Až ma zarazilo, aké je to jednoduché a akú má pravdu. A ty si podľa mňa rovnako schopná a rovnako zodpovedná, len tvoj tyran sa ťa toľko snažil udržť v závislosti, až ťa skoro presvedčil, že si nevieš - s prepáčením - ani zadok sama utrieť. S dieťaťom je to ťažšie, ale nie si naňho sama, máš oporu v rodine, prácu: fakt nevidím dôvod, prečo by si tú zodpovednosť nezvládla a neuniesla. A nenašla si niekoho, s kým budete rovnocenní partneri, a nie otecko a neposlušná dcérka. ;)

Rigoletta — 7. 1. 2010 10:03

Už jsem se měla čas přesvědčit, že plno věcí si dokážu zajistit,oběhat, zvládnout sama. Než manžel, který řekne já o tom nic nevím zjisti to a zařiď. Pak male přijde chvíle, kdy něco nejde po rozumné domluvě, mohu třeba donekonečna něco urgovat, snažím se domluvit slušně. Jak jinak. Zavolá manžel na někoho houkne,děje se i nemožné a já padám na zadek a koukám jak blázen, proč???
Paradoxně mi připadá, jako by byl závislý momentálně spíš on na mně, kromě finanční stránky.
Přesto pocity mám pořád stejné. Pořád plno strachu.

Zatím se jen každý den bojím, že nezvládnu odejít a stejnou měrou, že odejdu. :grater:

Vaše psaní je pro mne jako pohlazení po duši  :hjarta:

hirondel — 7. 1. 2010 10:12

Ahoj Rigoletto,
nejdriv Ti podekuju za Tvoji uprimnost a za to ze jsi skrze ni vyjadrila svuj cely prispevek.

To ze Ti muj vstup dal ranu jsem si uvedomovala,presto jsem tak zvolila ,protoze jsem citila ze se na to ptas,ze tapes v sobe.  :)

Pochopila jsi me naprosto presne-pricina je v obou. Vy dva jste k sobe nasli cestu,jak pises Ty-pritahlo vas to neco k sobe ;)

Jde o to ze driv nebo pozdeji se clovek zacne probouzet-takzvane zacne zjistovat ze si potrebuje klast spoustu
otazek,protoze se veci zacinaji menit a dit trochu jinak.
U Tebe se probouzi intuice,to ona Te zacina oslovovat a davat Ti rady.
Nicmene byla a jsi to vlastne Ty sama kdo si na svoji otazku (tu na kterou jsem Ti uprimne odpovedela a rekla jsem Ti,ze Te to nepotesi) odpovedela uz sama a to tak ze intuitivne.
Jde o to ze to davno vis diky sve intuici ale jak je znamo hlas rozumu a rozumoveho mysleni cloveka,tuhle schopnost popira.
Mas pravdu,je nesmirne tezke se vyznat v sobe a ve vsem co se deje ale to je kazdy zacatek. To je jako kdyz zacnes pracovat jinde a v novem prostredi,take se nejdrive potrebujes zabehnout a potom v tom umet jak se rika chodit.

To vsechno co jsi napsala pokladam za dulezite pro Tebe.
Na Tvem miste bych si posvitila prave na to o cem pises o cem jsi temer presvedcena ze je-pricinou.

Jsou to nesmirne slozite zapletky ale ver ze smer jsi chytla. :)

Ty se probouzis a jelikoz je tomu tak mas velkou sanci zmenit hodne veci okolo a sebe,tedy i sanci pritahovat jine typy lidi.

Podle mne v tom mas celkem jasno a to myslim naprosto vazne.
Jen potrebujes cas se zorientovat. Potrebujes si zvolit zamer a jednat.

Tvuj muz-on sam nerozumi sam sobe,jak jsi psala =je to tezke. To jen k pochopeni i jeho.

Existuje cesta kdy v momente ze Ty se probouzis a zacnes se menit hne to i s partnerem, ale na To musis mit obrovskou odvahu,odhodlani,vnitrni silu a plno lasky. Riziko je ze se to nemusi podarit.
Nekdo totiz nedokaze odhalit a pochopit souvislosti (napriklad Tvuj muz. kdo vi.)


Proto je tu jine reseni a tim je -odlouceni,odchod,preruseni vztahu+odvaha a rozhodnuti to udelat.

Proto je intuice velice dulezita v rozhodovani. Je tam jeste to dite a za nej nesete zodpovednost take.
Je nutne nejak jednat. :)

To je me vnimani veci. :)

Teda to je dlouhyyyyyy. Ja to kratsi neumim,pardon.   ;)

Rigoletta — 7. 1. 2010 10:53

Hirondel,
vím že má veliké problémy sám se sebou. Skoro bych ho i objala, chtěla mu pomoct. Ono to ale nepůjde. Bude si muset spadnou na dno, aby si to uvědomil. Momentálně si to neuvědomuje vůbec. Vidí se jako vyrovnaný člověk a ten okolní svět je pro něj hrozný. V podstatě jako by v sobě měl dvě osobnosti (mimochodem je ryba) a ta dobrá je teď někde hodně dobře schovaná. Jen občas z ní zahlídnu ještě nějaký kousek. Je hodně pro rodinu. Snaží se nás zajistit a starat se, jak může.
Učila jsem se vedle něj. Jediné co mně napadá, že bych se vedle něj mohla ještě naučit je nenechat se vyprovokovat a brát jeho urážky a zákazy natolik v klidu, že by to se mnou už ani nehlo (jako by mi tam chyběla jedna puzzle :) ) . Jde to ale stát se natolik v sebe jistou, že by se mnou nepohnula kritika žádná a od nikoho...???
Nejsem si jistá jestli to ještě chci podstupovat. S ohledem na dceru, která u toho posledního útoku byla (naštěstí zalezla,takže neviděla). Možná kdybych byla sama a žila vedle něj svůj samostatný život, jako tomu bylo... Ale o tom je partnerství???
Ani dřív v obdobích klidu jsme si neužily moc pohody. Prostě to neumí.

hirondel — 7. 1. 2010 11:19

Vim ze vis spoustu veci,citim to z Tebe.  ;)  Jsi navic podle meho vnimani ,dost vnimava. :)
Ted uz vubec nepochybuju ze se svym vnimnim veci mas na to si s tim poradit jak nejlepe dovedes. :)

Vsechno jde(to je odpoved na Tve otazniky),jen je to dlouha a nekdy predlouha cesta. Ale to nevadi. :)  Vzdycky si muzes vybrat.  :supr:

PavlaH — 7. 1. 2010 17:58

RIgo, na tvé tápání existuje jen jedno řešení. Malé krůčky. Jakkoli může být terén vratký a klouzavý a nebezpečný, malými krůčky lze překonat vše. Držím ti palce...

Kiara — 7. 1. 2010 23:22

Rigoletto ... :pussa: vidím, že Ty už to máš v hlavě téměř srovnáno, jen ses tady potřebovala ujistit, jestli to je opravdu tak, jak si myslíš, že to je ;)
Nenechej se ukolébat tím, že poslední dobou je u Vás klid a manžel se chová poměrně snesitelně ... toto je metoda "cukru a biče", kdy se manipulátor chová jako mílius, jeho partnerka poleví v ostražitosti, říká si "Kdyby to takhle chtělo být pořád..." "Kdyby mu to už chtělo zůstat, vždyť on - když nemá ty svoje výkyvy - tak je docela snesitelnej" ... a práááááásk ... následuje další mazec :/ A čím delší je klid, tím je potom následný mazec brutálnější :jojo:
Rigoletto, už kvůli holčičce přemýšlej, jak z toho všeho ven. Vezmi si, jak takové soužití dokáže dospělou, rozumnou a normální ženskou duševně rozleptat; co teprve musí napáchat za škody v dětské dušičce od rodiče, který by pro něj měl být zášitou a ochranou :grater:

Rigoletta — 8. 1. 2010 13:43

Martinko1, děkuji za SZ.
Děkuji za to popostrkávání kupředu. Dnes bych vyloženě asi zasloužila pořádný kopanec do zadní části :( .

Je mi celý den mizerně a nejsem schopná skoro ničeho. Schovala jsem si první malý penízek za prodej jedné své věcičky a cítím se tak strašně provinile... Sama poslední dobou do domácnosti přinesu peněz opravdu poskromnu. Vlastně mě manžel dotuje i když si celkem nic nekupuji. Jen pár věcí na sebe teď na Vánoce, co už jsem nutně potřebovala...(pravda dostala jsem nějakou korunu od rodičů)

Další první krůček je, že jsem se chtěla objednat k psycholožce, ale budu muset zavolat ještě jednou příští týden, protože tu není.
Potřebuji poradit... jakoby mi hodil osud rukavici a já nevím jestli jí zvednout a co s ní udělat. Bojím se, že to nyní, když budu řešit plno problémů, které teď mám, že to nezvládnu a zbytečně mi klesne ještě o pořádný kus sebevědomí :( , ale zase kdyby se dařilo ...

Rigoletta — 8. 1. 2010 13:54

Manžela jsem se opatrně včera zeptala, jestli by nechtěl objednat k té psycholožce také, že tam potřebuji jít já kvůli něčemu... ale nemá žádný problém...
Ne že by to v mém rozhodování mohlo něco změnit. Ale je mi ho líto "nešťastníka".

Nemáte nějaký vlastní návod, jak bojovat se strachem? To krůček po krůčku je opravdu dobré. Snažím se zaměřit na jednotlivé malé kroky, ale při uvědomění si co všechno... mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě. Nebo alespoň dnes. Snad bude zítra zas líp.

PavlaH — 8. 1. 2010 16:01

POdívej, krůček po krůčku a ujdeš najednou míli, ani nevíš jak. POkud to zabírá, dívej se jen na další krok a o dalším přemýšlej, ostatní si řeš později. Strach - může být rádce a může tě ochromovat. Uvědom si jeden jediný okamžik, kdy sis řekla dost - takhle to už dál nejde, a když tě popadne nejistota, vzpomen si na něj. Představ si, jak si tvoje holčička vybírá za životního partnera podobu  svého otce - zkus předejít té volbě a její i svůj život otočit.

Kiara — 8. 1. 2010 16:59

Rigoletta napsal(a):

Martinko1, děkuji za SZ.
Děkuji za to popostrkávání kupředu. Dnes bych vyloženě asi zasloužila pořádný kopanec do zadní části :( .

Je mi celý den mizerně a nejsem schopná skoro ničeho. Schovala jsem si první malý penízek za prodej jedné své věcičky a cítím se tak strašně provinile... Sama poslední dobou do domácnosti přinesu peněz opravdu poskromnu. Vlastně mě manžel dotuje i když si celkem nic nekupuji.
Jen pár věcí na sebe teď na Vánoce, co už jsem nutně potřebovala...(pravda dostala jsem nějakou korunu od rodičů)

Další první krůček je, že jsem se chtěla objednat k psycholožce, ale budu muset zavolat ještě jednou příští týden, protože tu není.
Potřebuji poradit... jakoby mi hodil osud rukavici a já nevím jestli jí zvednout a co s ní udělat. Bojím se, že to nyní, když budu řešit plno problémů, které teď mám, že to nezvládnu a zbytečně mi klesne ještě o pořádný kus sebevědomí :( , ale zase kdyby se dařilo ...

ad první vytučněná věta: probůh, vždyť jsi na mateřské s dítětem - to je snad logické, že maminka na MD,mívá   nízký příjem, ne? Kvůli tomu se přece nemusíš cítit provinile - Ty v rodině plníš dostatečně svoji roli=roli matky. Nechápu, proč máš komplexy z toho, že Tě "dotuje" manžel. Proboha, tady se nejedná o nějaké "dotace", jakože všemocný sultán ráčí živit líného a nevděčného otroka :rolleyes: . Slušný chlap, který zplodí dítě ví, že bude manželku a dítě po dobu mateřské tři roky živit a v životě ho nenapadne, aby tento fakt manželce neustále předhazoval a dělal z ní méněcenného tvora, či svojí finanční převahy nad ženskou začal nestydatě zneužívat a chovat se jak prase :usch: To, že sis schovala peníze v rámci únikového plánu Tě nemusí mrzet, natož abys kvůli tomu měla výčitky svědomí. Kdyby se manžel k Tobě choval lidsky, nemusela bys k takovýmto opatřením vůbec přistupovat. Nakonec - vždycky si můžeš říct, že jestli se manžel "polepší", za ty peníze mu jednou koupíš třeba prut na ryby :) ovšem já osobně si nemyslím, že někdy k nějakému polepšení z jeho strany vůbec dojde :/
Neboj se, že to nezvládneš - zvládneš, jsi přece šikovná holka. Jenom se nesmíš dopředu děsit toho, co všechno před Tebou stojí a postupovat pomaloučku, polehoučku a postupně.

Blossom — 24. 1. 2010 21:47

Rigoletto, jak je? Co nového? Věřím, že se ti daří ty postupné krůčky a že kousek po kousku pracuješ na tom, aby bylo líp... :pussa: Napiš.

Rigoletta — 25. 1. 2010 9:23

Pěkně se v tom plácám. Zatím jen narážím na překážky. Nejhorší je, že nemůžu najít práci. Pak by bylo všechno jednodušší...
Chystám se obrátit na poradnu Bílého kruhu bezpečí. Budu muset, ale počkat na vhodnou příležitost. Nevím si rady, jak zajistit plno věcí, tak aby jsme z toho vyvázly s co nejmenší újmou. Chtěla jsem odejít v létě, tak aby mohla dcera nastoupit do nové školky začátkem školního roku. Dověděla jsem se, že teď by jí teď ani nikam nevzali... Ale tady na malé vesnici nevím, jak to zařídit, aby se tu nerozkřiklo a M se nedověděl, že se chceme stěhovat. Protože budeme potřebovat potvrzení od lékařky a ve současné školce se to také doví... Bydlí tu celá jeho rodina, takže nepochybuji, že by se mu to nedoneslo :( .

Jak jsem někde psala, že mi život hodil rukavici, tím jsem myslela, že mi bylo nabídnuto, že bych si mohla dokončit vzdělání. Ale cítím, že na to teď nemám sílu. V noci jsem se z toho začala budit hrůzou :o ..a v první řade se chci soustředit na to, aby se mi povedlo pro nás vybudovat zázemí a abych tu byla co nejméně vystresovaná pro malou.
Hodně se toho bojím, abych jí dokázala vybudovat klidný domov. Já už ani nevím za ta léta , jak to vypadá. Neustále jsem ve strachu, aby bylo všechno co nejlíp,rychle, bez průšvihů a uvědomuji si, že to chci i po ní :dumbom: :grater: . Cítím se jako hrozná máma.

Teď jsem na tom tak, že mám stále pocit, že za M agresivní výstupy si můžu sama. Rozumově si říkám, že to tak není, ale pocity jsou úplně někde jinde. Za ta léta, kdy jsem si to myslela se není asi vcelku čemu divit.
Proto mně teď posunuje dopředu spíš vidina toho, že budeme žít bez křiku, vulgarit a toho věčného slovního napadání kohokoliv než toho, že bych utíkala před tím, aby mi neublížil.

M teď ze mě asi cítí nějakou změnu, protože se ve svých projevech znatelně uklidnil (dlouho mu to určitě nevydrží) a jako by mě pozoroval...

Rigoletta — 25. 1. 2010 9:31

Ještě nedávno jsem si říkala, že odejdu jen když se mi podaří najít nějaké pracovní místo. Doufám, že se do léta zadaří...
Kdyby se mi to nepovedlo, nevím co budu dělat...všechno bych chtěla mít připravené...nechci už pak cuknout. Snad bych měla nárok na nějakou sociální podporu? Snad mi v tohle také poradí v tom BKB...

Blossom — 25. 1. 2010 11:43

Rigoletto, na tvém místě bych tím Bílým kruhem bezpečí, DONA linkou a podobnými začala.
Poradí ti tam profesionálně, a hlavně prakticky krok po kroku, co udělat.

Ve svém širším okolí jsem se s domácím násilím setkala, a dotyčné paní právě na těchto místech opravdu prakticky poradili jednotlivé kroky. Např. nejprve ať zajistí, ať má všechny doklady ona sama a nebo poschovávané bezpečně po známých, aby jí je manžel nemohl zabrat... To je teď jediné, nač si momentálně vzpomínám, ale vím, že jí tam tehdy dali naprosto přesnou "kuchařku" postupů a rad pro tyto případy.

Navíc - myslím si, že u vás je sice šance malá, že manžel s despocií a nadávkami přestane, ale aspoň bych to s pomocí odborníků z DONY a BKB zkusila - nějakou terapii pro vás oba..
Ono totiž platí, že dotyčný půjde tak daleko, kam ho ty sama necháš zajít. Pokud se mu  tě podaří izolovat od přátel, od okolního světa, bude kontrolovat a držet veškeré rodinné finance, opravdu tě bude mít celkově v hrsti a pak si dovolí cokoli.

Sama však píšeš, že on něco vycítil - pozoruje tě a chová se k tobě (snad jsem to pochopila správě) o něco líp.

K tomu příklad ze života: Když se u jedné mé příbuzné toto vyskytlo, a její muž nám v afektu dokonce sám zavolal se slovy, ať počítáme s tím, že jeho žena XY co nevidět od něj dostane pár facek, protože ho (prý )vytáčí do nepříčetna svými chybami.
Nechala jsem si to od něj nejprve zopakovat, abych měla jistotu, že jsem se nepřeslechla, a poté jsem mu rozhodným hlasem řekla, že pokud se někdy - teď nebo kdykoli v budoucnu - dozvím, že na naši příbuznou vztáhl ruku, tak ať on počítá s tím, že jdu okamžitě na policii a domácí násilí u nich nahlásím. A že policie už má na tyto případy zavedené postupy. A že se postarám, aby o jeho tyranském jednání se dozvěděla CELÁ jejich vesnice, a že vím, že půlka vsi to ví už teď, když se jeho nepříčetné řvaní a nadávky z jejich oken rozléhají ven. Že ať si nemyslí, že o jeho tyranském chování nikdo neví, že svědků ochotných svědčit by se našlo dost a dost.

Jeho reakce byla až překvapivě rychlá - se slzami v očích přišel prosit nás ostatní příbuzné, ať proboha to jen nikam nehlásíme, že ví, že to přehnal, a že si na to už dá pozor, a blablabla...
Prostě - zadupali jsme na toho slabocha, a on se zbaběle stáhl a najednou byl takhle malinký...

Snad jsme tedy dokázali zabránit násilí fyzickému (kdybych dotyčnou viděla někdy třeba s modřinou, opravdu to okamžitě půjdu nahlásit policii - a ten tyran to dobře ví).
Ale obávám se, že jeho žena násilí dál zažívá psychické, protože ona se mu takto postavit nedovede, a kam až to jde, tak ustupuje. A odejít od něj bohužel přese všechno nechce. :(

eva4444 — 25. 1. 2010 11:48

Rigoletto,
Tvoje rozhodnutí odejít je správné, hlavní je, že máš oporu v rodině a nenechají tě umřít hlady.
Já bych jako řešení viděla i odejít už na jaře k rodičům a hledat školku a práci v okoli jejich bydliště, pak i bydlení.
Možná si kladeš moc vysoké cíle: mít jistou práci a jistou školku a bydlení a až potom teprve odejít.
Práci snad najdeš, on bude muset platit výživné na dítě případně i na Tebe (i když se může chtít vyhýbat)
Ohledně té práce, možná, až se odstěhuješ z té vaší samoty, půjde Ti hledání práce lépe.
Sociální dávky jsou popsané zde:
http://www.mesec.cz/mzdy-a-duchod/socia … /pruvodce/
http://www.mesec.cz/clanky/statni-socia … pora-2010/
Žít jen ze sociálních dávek asi nejde, ale s pomocí rodiny to nějak půjde.
Pro příspěvěk na bydlení je třeba mít buď nájemní smlouvu nebo vlastní nemovitost a dokládat výdaje na bydlení.
Mě tak před pár lety přispívali na bydlení a sociální příspěvek jsem měla taky, dalo to za měsíc pár stovek, tehdy pro mě dobrých pár stovek.

Vidím, že hodně řešíš, jestli za jeho agresivní útoky můžeš sama. Tím se netrap. Jestli nějaká chyba u Tebe byla, já bych jí nazvala jako špatný výběr partnera.

Rigoletta — 25. 1. 2010 12:06

:)

Chová se TROCHU líp. Tak opatrně. A tolik neřve.
Jenže i přes to, že by se odhodlal se sebou něco dělat, tak určitě nezmění svůj přístup k životu. Tu svojí nadřazenost. A mě už to strašně unavuje. Celé manželství mě to unavovala. Být pořád jediná, která se snaží vnést trochu optimizmu a radosti a klidu. Taky bych si ráda s někým promluvila a cítila nějakou oporu, když nastane nějaký problém. Jenže on je v háji a hysterický vždycky první :dumbom: .
Tady mám asi nějaký problém, že bych chtěla oporu, přitom bych jí měla hledat v sobě :grater:
Moc se bojím. Říkám si jak k tomu člověk přijde, že je pořád tak ustrašený? Co si pamatuji, tak už jako dítě jsem se uzavírala hodně do sebe a byla nepřiměřeně vystrašená.


Práci hledám ve městě, kam se chci stěhovat, ale zatím nic...
S finanční pomocí počítat určitě nemůžu. Jen s tím bytem na jehož pronajmutí bych měla mít smlouvu, takže snad nějaký příspěvek na bydlení...

javena — 25. 1. 2010 12:51

Eva má pravdu, ze sociálních dávek to není žádný žůžo. Dost teď zpřísňují pravidla pro jejich uznání... Být tebou, než si najdu práci, bydlela bych u rodičů.
Na to, abys měla příspěvek na bydlení myslím potřebuješ trv. pobyt a to u pronájmu většinou není možné - řešila to teď známá. Každopádně, když sama píšeš, že máš strach z toho, jak to zvládneš, nebrala bych si to sousto zbytečně velké... Odstěhovat se od rodičů můžeš, až budeš vědět, že ti manžel platí na dceru pravidelně, vyděláš tolik a tolik a po odečtení nákladů na školku a jídlo ti na ten pronájem zbyde. :/

Blossom — 25. 1. 2010 13:05

Rigoletto, ale to co píšeš, je velmi pozitivní: On vytušil, že jsi přestala s pasivním ustupováním, a že to nějak začínáš řešit. I když on netuší jak a že jsi rozhodnutá odejít.
Ale chci říct - právě ta změna ve TVÉM chování (ve smyslu skončení s ustupováním - začátek aktivního řešení) vyvolala aspoň malou změnu u něj - chová se TROCHU líp, a tolik neřve.

Tím nechci říct, že by ses s tímto měla spokojit. Naopak.
Ale chci ti tím nalít optimismu do tvé nejistoty: Když jeho despocii pasivně nenecháš růst dál,  ale začneš se aktivně bránit (případně od něj úplně odejdeš), dokážeš zlepšit život sobě i své holčičce. Ano, opravdu to jde a tady vidíš změnu už po prvním kroku.

Dokážeš to, věř si, a jdi krůček po krůčku aktivně k řešení, a ono se to nakonec podaří. :jojo: :pussa:

Blossom — 25. 1. 2010 13:12

A taky bych ti Rigoletto radila, začít raděj u rodičů, protože podnájem + práci seženeš najednou těžko. A ty budeš potřebovat i občasné hlídání dcerky.
Nestyď se přijmout NA ČAS pomocnou ruku rodičů. Od toho se odrazíš, a časem i ten podnájem a práce bude.

Víš, ta má příbuzná už léta odmítá naši nabízenou pomoc (taky by mohla bydlet u nás) se slovy, že zas by byla na někom závislá. A že to tedy raděj doma na despotickém manželovi, než s tím "otravovat" nás, širší rodinu.
Přitom my bychom jí pomohli tak rádi a představa, že na ni doma manžel řve a psychicky ji týrá, je pro nás hrozná.
Jak rádi bychom jí pomohli - kdyby ona sama tu pomoc tvrdošíjně neodmítala.

Věřím, že i tobě tví rodiče rádi pomohou a když se budeš snažit, časem se osamostatníš úplně. Půjde to, uvidíš.
Jen si opravdu neber na hrb sousta nereálně veliká, postupuj ten krok po kroku.

Rigoletta — 25. 1. 2010 14:02

Rodiče jsou rozvedení. Máma žije s novým mužem v docela malém bytě, takže s nimi by to určitě nešlo.
Oni my právě nabídli ten druhý byt (pronájem, podnájem zatím jsem nezjišťovala jaké jsou v tom rozdíly...jestli by tedy bylo možné u některého na ten příspěvek mít nárok).
Myslím, že kdybych opravdu neměla a už nevěděla kudy kam, tak by s nějakou tou korunou snad počkali...
I tak kdybych zůstala u nich, tak bych snad nedosáhla ani na příspěvek od sociálky, protože bych s nimi byla v jedné domácnosti a to by pro mne bylo naprosto nemyslitelné nechat se živit od cizího mužskýho!
To jen hypoteticky. Doufám, že práci najdu.
Kdyby byli rodiče spolu určitě bych tolik neváhala...

javena — 25. 1. 2010 14:11

Aha, tak proto ten pronájem... :)
Není od věci, zeptat se na sociálce, za jakých podmínek máš na co nárok (sociální, přídavky, na bydlení.... ) a dohodnout se pak s mamkou a jejím partnerem, jak s tím bytem. Pokud tam budeš paltit čistě poplatky, tak je to samozřejmě něco jiného, než kdybys platila někomu klasicky za pronájem + poplatky...

Rigoletta — 25. 1. 2010 17:16

Ach jo, tak už je u nás zas řev. Že nepřiběhnu hned, jak volá... Naposledy, když jsem hned nepřiběhla to skončilo tím škrcením, tak jsem mu to samo sebou hned musela připomenout ... Neumím být diplomat.

A pořád shazuje, že se snažím najít práci, že stejně nic nenajdu, abych se na to vykašlala... Ono je to možné. Ale to si mám podle něj asi sednout a čekat... nevím na co.

Naštěstí i když v lepších chvílích si uvědomuji, že já bláhová, že ho mám pořád ráda, tak jich je tak poskromnu, že se nedá zapomenout, jaký hrubián ve skutečnosti je.

Blossom — 25. 1. 2010 17:51

Rigoletto, naposled to skončilo škrcením, píšeš? :co: :co: :co:

Jak bys s člověkem, který tě škrtí, měla jako být diplomat? :co:
Probůh, jestli je to takto zlé, nezlehčuj to a řeš to pokud možno hned.

Nebo mu jednou rupne v kouli, začne tě zas škrtit, trochu v afektu přitlačí.... :usch:  :dumbom:
Bohužel, nebyla bys první ani poslední... :(
Probůh, vždyť tady ti už jde skutečně o život!!

Doporučuju - zavolej na BKB nebo DONU ještě dnes nebo prostě při první příležitosti, kdy on nebude doma a ty budeš moct v klidu volat. A řeš to!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

aprill — 25. 1. 2010 18:22

Rigoletta napsal(a):

Ach jo, tak už je u nás zas řev. Že nepřiběhnu hned, jak volá... Naposledy, když jsem hned nepřiběhla to skončilo tím škrcením, tak jsem mu to samo sebou hned musela připomenout ... Neumím být diplomat.

A pořád shazuje, že se snažím najít práci, že stejně nic nenajdu, abych se na to vykašlala... Ono je to možné. Ale to si mám podle něj asi sednout a čekat... nevím na co.

Naštěstí i když v lepších chvílích si uvědomuji, že já bláhová, že ho mám pořád ráda, tak jich je tak poskromnu, že se nedá zapomenout, jaký hrubián ve skutečnosti je.

A na co ještě čekáš?! Až tě jednou podrží pod krkem o trošku dýl ?!
Připomělo mi to dnešní rozhovor s jednou slečnou ( měla úžasně zatřené monokly pod očima ) , že je ráda, že ji občas přítel zmlátí, protože by nesnesla, kdyby psychicky  týral :kapitulation::kapitulation::kapitulation:. Máš to taky tak nastavené?

rejka — 25. 1. 2010 19:20

Rigoletto,přečetla jsem si tvůj první příspěvek a také reakce na něj. Další stránky již ne tak důkladně,ale snad dost pro orientaci. Zeptám se: píšeš,že ti manžel držel pistoli u hlavy.On má legálně drženou zbraň?Jinak myslím,že zde přítomní ti napsali spoustu dobrých rad. Ještě jedna věc mě zarazila: Tvoje mamka by ti pronajala byt? To mi přijde divné,chtít od vlastního dítěte v tíživé situaci peníze. Chápu,že by sis hradila běžné náklady,ale za pronájem? Nepochopila jsem to špatně? V tom případě beru zpět:kapitulation:.

Rigoletta — 25. 1. 2010 19:46

Blossom,
asi tak že bych se snažila předcházet a vyhýbat takovým situacím, kdy vím, že povedou ke konfliktu.
Jenže po tom, co jsem se mu musela tolik podřizovat, to bych si snad nechala všechno zpřerážet než se zpátky vrátit (trochu s nadsázkou)... Brečet doma zoufalá, že nikam nesmím, že jsem neschopná, nemoct se sama o čemkoli rozhodnout.
To psychické týrání bylo daleko horší. Kdyby teď došlo k fyzickému napadení, tak vím, že budu bojovat i když proti němu nemám žádnou šanci... Ale už nejsem tak na dně...

Samozřejmě nejsem ráda, když mě M napadne. Mám na to pohled určitě pokřivený. Pocit mám pořád ten, že se nechovám tak jak bych měla...a částečně si za to můžu :grater: . Nejspíš to bude chtít nějaký čas, ale zatím se pořád cítím vinna.

Rejko, ta částka by měla být opravdu jen minimální (snad kolem 3 tisíc). Jen to, co by oni museli sami vynaložit.

Mamka o tom, ale neví a nepřipadá mi, že bych jí byla schopna o tom říct :( . Tuší jen, že to mezi námi není v pořádku a že je to s M hodně těžké.

Rigoletta — 25. 1. 2010 19:56

Aprill,
nečekám snad na nic, jen si chci trochu zařídit podmínky a zjistit, jak bych se měla chovat. Teď kdybych odešla hned, malá by neměla ani školku. Tím pádem bych si nemohla moc shánět práci. Neměla bych z čeho zaplatit ten byt. Chtěla jsem si našetřit alespoň nějakou  korunu na rozvod, ale kámen ze srdce mi spadl, když jsem se někde dočetla, že jde požádat v tíživé situaci a nemusí se platit...
Kdyby bylo hůř, samozřejmě jdu hned. Zatím to jde... a myslím, že vzhledem k těm rozestupům, co bývaly by to mělo ještě vydržet. Otázkou je, jestli to předem poznám. Tady by chtělo, abych se chovala trochu diplomatičtěji.

aprill — 25. 1. 2010 20:02

Rigoletta napsal(a):

Aprill,
nečekám snad na nic, jen si chci trochu zařídit podmínky a zjistit, jak bych se měla chovat. Teď kdybych odešla hned, malá by neměla ani školku. Tím pádem bych si nemohla moc shánět práci. Neměla bych z čeho zaplatit ten byt. Chtěla jsem si našetřit alespoň nějakou  korunu na rozvod, ale kámen ze srdce mi spadl, když jsem se někde dočetla, že jde požádat v tíživé situaci a nemusí se platit...
Kdyby bylo hůř, samozřejmě jdu hned. Zatím to jde... a myslím, že vzhledem k těm rozestupům, co bývaly by to mělo ještě vydržet. Otázkou je, jestli to předem poznám. Tady by chtělo, abych se chovala trochu diplomatičtěji.

Držím ti palce, aby jsi byla schopna rozpoznat, že už je hůř .

PavlaH — 25. 1. 2010 20:10

Rigoleto, jak už tu zaznělo, poradny pro týrané ženy, nebo ženy v tíživé situaci, umějí řešit takovéto situace, mají spoustu zkušeností a dobrých rad a jsou ti ochotny nabídnout pomoc okamžitě - v případě napadení. Pomohou ti vyžádat i zákaz styku s M. Prostě by byl vykázán. ALe ty ted potřebuješ jediné - přiznat si věci jaké jsou a udělat ten první krok a ten bývá velmi těžký. Vlastně otevřeně přiznáš, že se ve vašem manželství nedá žít... nic víc, ale také nic mín.

javena — 25. 1. 2010 20:47

Rigoleto, já chápu, že je těžký udělat krok do neznáma, ale přemýšlet nad tím, že zatím se vyvaruju situací, kdy bych někoho vyprovokovala k výpadu proti mně... to nejde. Kdo chce psa bít, hůl si najde. On vybuchl, protože jak píšeš, kouká na tebe, něco čuje... Moc se mu ta změna nelíbí, odhaduji.
Zajela bych za mamkou, probrala ten byt - přesně kolik budou chtít za poplatky - logicky, jak dlouho můžu zůstat a kdy se můžu nastěhovat... protože nechci tě nijak zatěžovat, vím, že tušíš, že to u nás neklape, ale je to na hranici domácího násilí (podle mě za hranicí, ale mamku nestresuj, jednou jí to třeba povíš) a já musím pryč. Dále bych obešla školku/školky v okolí a zeptala se jak reálná je šance na umístění, protože se stěhujeme...
Rozvod stojí 1000,- Kč (teda ještě loni stál), když jsi na MD nebo na dávkách dokládá se, že máš nárok na zproštění poplatku... Ale to je rok stará info, už to nesleduju, na soudu ti v podatelně poradí... Na sociálce taky. Žádost se dá stáhnout z netu a podává se u soudu v místě trv. bydliště.
Každopádně bych kontaktovala BKB nebo Donu, ohledně styku dcery s manželem. Přes ní ti může dělat peklíčko a asi bude...
Odstěhovala bych se buď v přítomnosti někoho z rodiny, nebo v době, kdy je manžel v práci... Známá se takhle stěhovala ve tři ráno, protože v půl pátý chodil manžel z práce a vidět ji s kufrem, asi by ji zabil...
Nečekej na práci, nebo na úspory, z mateřský (nebo podpory?) ty tři tisíce rodičům dáš, školka litr... na víkend můžete na oběd k mamce a ono to půjde. :pussa:
Práci si najdeš, po mateřský to má spousta holek podobně - a teď je to ještě horší, všichni se vymlouvají na krizi... ale neházej flintu do žita. :)

Kiara — 25. 1. 2010 21:20

Rigoletto, z vlastní zkušenosti Ti můžu popsat, kam vede snaha ženské "neprovokovat" tyrana.
Ještě k většímu domácímu násilí - přesně podle hesla: Kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.
Zkušenost z mého vlastního života: manželovi-soukromému podnikateli se blížil termín odvodu DPH, což ho vždycky dohánělo k zuřivé nepříčetnosti (že bude muset sáhnout do peněženky a zaplatit státu nemalé peníze). V tu dobu jsem se skutečně plížila domácností jako duch, dělala jsem, že tam nejsem, bylo navařeno, naklizeno, nažehleno, zkrátka všechno zařízeno tak, abych proboha vlastní vinou nezavdala jednu jedinou záminku k nějakému kraválu.
Manžel vlezl do koupelny umýt si ruce, načež na šňůrách viselo čerstvě vyprané prádlo, vonící aviváží.
A už to začalo:
"CO TO TADY TAK SMRDÍ ?!? Co je to za smrad? Z toho bych se snad poblil!!!  Proč kupuješ takovýhle smradlavý šmejdy?!? Do pr*ele, kdo to má čuchat, takovéhle smrady, to ti nevadí, že to musí čuchat i ty děti?"
Rigoletto, ať u hulváta děláš, co děláš, ať se snažíš sebevíc můžeš, není Ti to nic platné, vždycky si ten xindl najde nějakou záminku, jak na Tebe řvát, jak si na Tobě vylejvat vztek, jak Tě urazit, potupit, zesměšnit, zadupat Ti sebevědomí nebo Tě rovnou zbít. Ať jsi ve střehu dnem i nocí, stejně si nepomůžeš, důvod k nechutnému výstupu nebo rovnou k násilí se najde vždycky, zejména když - jako to bylo u nás - se tyran vrací domů z hospody.
Tím chci říct, že Tvoje úvahy o tom, jestli náhodou něco neděláš špatně, jestli náhodou manžela schválně neprovokuješ nebo jestli náhodou není chyba přece jenom někde u Tebe jsou naprosto mylné. Jediný problém, který máš je, že sis vzala tupé a násilnické hovado a jediná otázka, kteoru musíš řešit je:
"Jak dlouho se od něho nechám ještě bezdůvodně tejrat?!?!"
Nic víc.
Já vím, že odvaha k útěku se strašně špatně sbírá ... ale držím Ti palce, abys to už konečně rozsekla a utíkala a už se nikdy nevrátila :jojo:

Blossom — 26. 1. 2010 11:54

Rigolletto, nechci tě strašit. Ale právě před chvílí mě na Seznamu ve zprávách praštila do očí tato zpráva. Tak ti sem její začátek přepokírovávám. Detaily si můžeš přečíst na Seznamu, visí to tam.

Škrtič u soudu: Asi jsem to trochu přehnal
Z uškrcení své čtyřiapadesátileté bytné a příležitostné milenky Dany se od úterka před ostravským krajským soudem zodpovídá šestatřicetiletý číšník z Ostravy František Fölöp. Ženu, která ho u sebe v malém bytě nechávala přespávat několik měsíců, zmlátil pěstmi a pak zardousil loni 19. července během jedné z častých hádek. Mrtvé tělo objevila policie o den později

Vachu — 26. 1. 2010 12:31

Rigoletta napsal(a):

Ach jo, tak už je u nás zas řev. Že nepřiběhnu hned, jak volá... Naposledy, když jsem hned nepřiběhla to skončilo tím škrcením, tak jsem mu to samo sebou hned musela připomenout ... Neumím být diplomat.
A pořád shazuje, že se snažím najít práci, že stejně nic nenajdu, abych se na to vykašlala... Ono je to možné. Ale to si mám podle něj asi sednout a čekat... nevím na co.
Naštěstí i když v lepších chvílích si uvědomuji, že já bláhová, že ho mám pořád ráda, tak jich je tak poskromnu, že se nedá zapomenout, jaký hrubián ve skutečnosti je.

Rigoletto, Rigoletto... moje nynější partnerka si hledala práci půl roku - už ji má. Když se konečně zadařilo, tak hned dvě nabídky (přesně dle zákona schválnosti). - To bylo radosti?! - A taky slziček a děkování... (že jsem ji celou tu dobu podržel, hlavně psychicky, že jsem ji nikdy nic nevyčítal)... Asi, holka jedna zlatá, zažila ve své minulosti hodně špatné jednání a teď mi furt brečí, jak je ráda, že mě má. A já jí furt dokola opakuju, že jsem jí přece s ničím nijak nepomáhal, že si to místo sehnala sama, svou vytrvalostí a pílí... - a ona zas že to nejni pravda, že bych nic neudělal - že jsem byl na ni hlavně celou tu dobu moc hodný... a že to pro ni je ze všeho nejvíc. Tož tak...

A nemysli si, ženské jsou taky pěkné mrchy (třeba moje bývalka - jak ta mě odkopla?! ... a těch hrubých pomluv a nadávek před svou matkou a před dětmi, díky čemuž si už celý leta dětičky myslí, jaký že jsem to vyvrhel)...
:dumbom:
Ono jde v životě hlavně o to, aby se potkali ti, co k sobě patří. Vždyť si to zkus představit, jak by asi bylo mojí bývalce (a dětem), kdyby se místo se mnou potkala před lety s tím tvým dárečkem... :lol:

Kdo ví? - Možná italské manželství, každou chvíli divoká rvačka, ale možna by jim to i klapalo?!!!

Kiara — 26. 1. 2010 13:13

Vachu, všechno se děje podle hesla: "Každá oběť si hledá svého vraha" ... :/
Nemysli si, já - když to kolikrát okolo sebe poslouchám nebo čtu, taky si kolikrát říkám - zejména, když se jedná o nějakou ženskou, sekernici ostrou jako břitva - jj, takováhle ženská, ta by s mým manželem vytřela ... :lol:
Jenomže tihleti týpci hledají svoje oběti přesně podle svých vlastních kritérií, tzn. aby potencionální oběť byla neprůbojná, neschopná razantní akce a aby byla ochotna nechat se vtěsnat do naprosté závislosti na svém tyranovi - nechala si osekat kontakty s nejbližším okolím, tzn. nestýkala se s rodinou, příteli, známými, neměla vlastní bydlení, vlastní peníze a tyran ji měl navíc "v hrsti" přes společné dítě/děti.
Bohužel, maminky s malými dětmi na mateřské dovolené bývají nejvhodnějšími oběťmi, protože ve stavu, v jakém jsou mají omezené podmínky k obraně a útěku :usch:
Vachu, a nemysli si, že by to Tvé BM a podobnému dárečku klapalo - to by bylo soužití á-la Predátor a Terminátor :D

javena — 26. 1. 2010 13:16

Vachu, nic proti, ale kdyby se tvá bývalá manželka potkala s manželem Rigoletty, tak nic. Ona by neměla s kým mávat a on by neměl komu ukázat, jakou má převahu. Tyhle lidi k sobě nepásnou...

Kiara — 26. 1. 2010 13:40

... protože pro ně je daleko zajímavější slušný a slabý člověk, který na sobě dlouhá léta nechává "dříví štípat" :/

Vachu — 26. 1. 2010 13:46

javena napsal(a):

Vachu, nic proti, ale kdyby se tvá bývalá manželka potkala s manželem Rigoletty, tak nic. Ona by neměla s kým mávat a on by neměl komu ukázat, jakou má převahu. Tyhle lidi k sobě nepásnou...

To zní fatalisticky - tedy jako že je osudem určeno, že násilník si najde svoji obět (protože s neobětí by mu to nepasovalo?!) ... :co:   

To jako, že oběť zůstane obětí? (teda - pokud se nedá dohromady s druhou obětí?) :dumbom:

No, je fakt, že každý máme jinou náturu na způsoby, kterými si ve vztahu můžeme a chceme hájit své postavení...
Jsou lidi, kteří jsou stavění na způsoby drsnější (a nevadí jim to) a jsou lidi, kterým se drsnější způsoby příčí.

Já myslím, že jako může některým lidem vyhovovat rovnováha submise, tak jiným vyhovuje rovnováha dominance.
Stačí drápky v pravou chvíli vystrčit a nebezpečí může být zažehnáno. - Jenže někdo to umí, jiný ne.

Vachu — 26. 1. 2010 13:50

Kiara napsal(a):

... protože pro ně je daleko zajímavější slušný a slabý člověk, který na sobě dlouhá léta nechává "dříví štípat" :/

No, víš, co já vím, tak obvykle svým násilím násilníci zakrývají svoji vlastní nejistotu.

Kritizovat je snadné - tak proto jim to vyhovuje.
Když kritizují, křičí, láteří - jejich oběť ukrčeně mlčí.

Co takhle reakce: Když ti to vyprané prádlo smrdí - tak TU MÁŠ - předveď mi, jak to vypereš TY, aby to nesmrdělo?!!!
jenže: aby to fungovalo, tak musí následovat:
Ode dneška pereš TY - protože já už na to ani nesáhnu!
... a žádné sebeobviňování! - To je bezpodmínečně nutné VYNECHAT. :jojo:

Vachu — 26. 1. 2010 13:55

A vůbec, Rigoletto, tvojím slabým místem je to, že TOBĚ na vztahu záleží.

> Ty nejpevnější OKOVY si nosíme ve své vlastní hlavě. <

rejka — 26. 1. 2010 14:16

Vachu,neznáme manžela Rigoletty. Kdyby na něj zařvala a šprajcla se,taky by mohla dostat parádně po tlamě tak,že by to už holka nerozdejchala. Držel jí pistoli u hlavy. I kdyby nebyla nabitá,považuji to za projev šílenství. Je to blázen. Jakékoliv ohrožování zbrání- pistol,nůž,tyč,sekera.....je trestný čin. Jestliže vezmu do ruky zbraň proti někomu-není-li to v sebeobraně- tak patřím k psychiatrovi.:dumbom::dumbom::dumbom:

Kiara — 26. 1. 2010 15:00

Co takhle reakce: Když ti to vyprané prádlo smrdí - tak TU MÁŠ - předveď mi, jak to vypereš TY, aby to nesmrdělo?!!!
jenže: aby to fungovalo, tak musí následovat:
Ode dneška pereš TY - protože já už na to ani nesáhnu!
... a žádné sebeobviňování! - To je bezpodmínečně nutné VYNECHAT

Vachu, a co jako? Takovéhle akce jsou Ti houby platné ... uvědom si, že ta ženská žije s násilníkem, nikoliv s normálním člověkem a reakce takového chlapa by byl ještě větší řev, ještě horší sprostoty a velmi pravděpodobně i fyzické napadení. Netoliko na tom, že by jí velmi pravděpodobně takový dáreček řekl: Jo? Nebudeš prát? Tak jsi tady na úplný hov*o a nedostaneš ode mě žádný peníze, když se nestaráš o domácnost.  A taky by to dodržel až do té doby, dokud by se k němu ženská nepřiplazila po kolenou a neomluvila se mu :usch:

Vachu, ty si pořád neuvědomuješ, že hlavní motivací takového člověka je svoji oběť ponižovat, dusit a krutě trestat za sebemenší provinění a i když oběť funguje jako na drátku, najde si třeba úplně bezvýznamnou záminku.
Tobě nebylo divné, že ses - když jsi žil s BM - mohl třeba rozkrájet, stavět na hlavu a pořád to nebylo nic platné a pořád jsi byl ten špatnej :co: ???

Kiara — 26. 1. 2010 15:02

Vachu napsal(a):

A vůbec, Rigoletto, tvojím slabým místem je to, že TOBĚ na vztahu záleží.

> Ty nejpevnější OKOVY si nosíme ve své vlastní hlavě. <

To bych netvrdila.
Spíš je chudák holka vydeptaná natolik, že v sobě ještě nenašla odvahu rozseknout to jednou provždy a odejít. A že je to pěkně dlouhá cesta a hodně tvrdej boj, o tom buď ujištěn.

aprill — 26. 1. 2010 15:03

Vachu napsal(a):

Co takhle reakce: Když ti to vyprané prádlo smrdí - tak TU MÁŠ - předveď mi, jak to vypereš TY, aby to nesmrdělo?!!!
jenže: aby to fungovalo, tak musí následovat:
Ode dneška pereš TY - protože já už na to ani nesáhnu!

Je vidět, že vůbec nevíš o co jde :kapitulation::kapitulation::kapitulation: .

Kiara — 26. 1. 2010 15:07

To neví ... :jojo:
Mně to připadá stejně naivní, jako radit člověku, stojícímu proti rozzuřenému býkovi, že stačí akorát zatleskat a bejk se lekne a uteče ...

taurus — 26. 1. 2010 17:41

Vachu napsal(a):

Co takhle reakce: Když ti to vyprané prádlo smrdí - tak TU MÁŠ - předveď mi, jak to vypereš TY, aby to nesmrdělo?!!!
jenže: aby to fungovalo, tak musí následovat:
Ode dneška pereš TY - protože já už na to ani nesáhnu!
... a žádné sebeobviňování! - To je bezpodmínečně nutné VYNECHAT. :jojo:

Vachu, jenže tady se mluví o chlapech, kterým není zatěžko s manželkou či partnerkou vytřít podlahu nebo jí držet pistoli u hlavy.
Už vidím, jak chlapovi, který mě řeže jako žito a přitom vyhrožuje, že mě zabije, že teď si bude prát sám :kapitulation:.
Možná mluvíš o něčem jiném nebo jsi nepochopil o čem je na tomto vlákně řeč...

Kiara — 26. 1. 2010 18:47

Vachu, ty jsi nepochopil pravou podstatu agresora, proto tady nabízíš řešení, která nemůžou vůči němu nikdy fungovat :jojo:
Agresor není normální člověk, přístupný kritice či výtce, na kterého můžeš udělat bu-bu-bu, on se zamyslí nad svým chováním, omluví se a vícekrát to neudělá.
Agresor je člověk, trpící poruchou osobnosti, který chorobně touží po tom, aby jakýmkoli úchylným způsobem projevoval nad svojí obětí MOC a PŘEVAHU: řevem, ponižováním, nadávkami, bitím, manipulací, psychickým týráním, izolací od okolí, odpíráním finančních částek závislému partnerovi. Běda, jakmile si jeho oběť troufne pozvednout hlavu a postavit se mu na odpor - následuje krutá odveta a přímo nepříčetný útok, aby si to oběť pro podruhé rozmyslela :usch:
Jediná obrana proti němu existuje - a tou je útěk. Jistě, takový člověk by se teoreticky mohl začít léčit ... ale opravdu neznám agresora, který by dobrovolně naznal, že on sám je tak trochu v nepořádku a rozhodl se docházet na dlouhodobé léčení. Spíš k psychologovi dožene do té doby naprosto zdravého partnera s tím, že on sám se léčit nepotřebuje, protože on přece žádné problémy nemá a vlastní léčbě se brání jako splašená kobyla, neboť podvědomě cítí, že zkušený psycholog by poměrně brzy odhalil, kde že je to vlastně ten zakopaný pes :usch:

Tercila — 26. 1. 2010 19:52

Vachu: tak obvykle svým násilím násilníci zakrývají svoji vlastní nejistotu.

To je sice možné, ale obvykle je jakkoli nejistý muž o hodně silnější než žena, víš. Takže pokud je to násilník, těžko se mu ona asi ubrání. Na něj by platil možná boxer střední váhy, a to ještě kdo ví jestli.
A větu s vypráním prádla - ta byla dobrá, ale dá se aplikovat maximálně na chlápka, o němž tuším, že sice udělá nespokojený xicht :/, ale to prádlo si nakonec vypere. Což asi nebude Rigoletin případ. 
Mám velmi hodného manžela, ale kdybych tu větu vyslovila tak, jak jsi ji popsal, nejspíš by naschvál aspon 14 dní chodil v nevypraném - má přece svoji hrdost, ne? ;) :D

Selima — 26. 1. 2010 19:57

Vachu napsal(a):

Kiara napsal(a):

... protože pro ně je daleko zajímavější slušný a slabý člověk, který na sobě dlouhá léta nechává "dříví štípat" :/

No, víš, co já vím, tak obvykle svým násilím násilníci zakrývají svoji vlastní nejistotu.

Kritizovat je snadné - tak proto jim to vyhovuje.
Když kritizují, křičí, láteří - jejich oběť ukrčeně mlčí.

Co takhle reakce: Když ti to vyprané prádlo smrdí - tak TU MÁŠ - předveď mi, jak to vypereš TY, aby to nesmrdělo?!!!
jenže: aby to fungovalo, tak musí následovat:
Ode dneška pereš TY - protože já už na to ani nesáhnu!
... a žádné sebeobviňování! - To je bezpodmínečně nutné VYNECHAT. :jojo:

Keď ju ale trošku priškrtí, tak sa mnohá (nie každá! vďakabohu) zľakne a radšej bez rečí vyperie...

javena — 26. 1. 2010 23:06

Vachu, nic proti, ale kdybys musel být doma přesně prvním autobusem z práce a děsil se zpoždění na trase, aby nebylo doma dusno, kdyby ti někdo nafackoval, protože je jídlo divně uvařený, případně není teplá večeře nebo prostě neměl v práci dobrej den a musí si zchladit žáhu, garantuju ti, že bys příště vypral a použil jinou aviváž... :/ O možnosti, že příště praní může zajistit manžel bys ani neuvažoval... ;)

LittleRock — 27. 1. 2010 14:31

http://www.lidovky.cz/muz-udelal-manzel … _domov_pks

Rigoletta — 29. 1. 2010 15:19

Jsem tu zas. Potřebuji upustit trošku páry. Stále pokračuji v hledání práce. Uvidím příští týden. Měli by zavolat. Ještě jsem našla jednu, která vypadá, že by mohla vyjít...sice to není co bych si přála a trochu z ruky i do budoucna, ale říkám si alespoň něco třeba na přechodnou dobu, než být úplně bez příjmu (vlastně bych brala cokoliv,jen aby to vycházelo časově)
Odezva na to, že se pojedu domluvit byla :" Ani o tom neuvažuj, že budeš jezdit denně autem!!!" Docela ostrým tónem. Spojení tam není.
Samozřejmě na to nehledím a budu dělat, co půjde. Ale říkám si, kde se to v něm bere, že pořád zkouší dávat nějaký příkazy? Nebo to nějak pořád provokuji? Nebo jsem na to přecitlivělá a beru si to moc? Jako že v normální situaci by to ten jeden třeba řekl a ten druhý se tím nezabýval, protože s tím nemá problém?

Rigoletta — 29. 1. 2010 15:26

K prádlu... protože můj M háže všechno na zem... vznikají úžasné hromady, ale zle je když uklidím a nemůže pak něco najít,tak je to hned na mě a zle je i když jsem zkoušela to nechat na něm,aby si co bude potřebovat vyprat hodil do špíny, protože po týdnu se nic neděje a schyluje se k maléru, že nebude mít co na sebe (a já budu ta líná s...ě) nehledě na to, že je docela těžké koukat na ten binec. Prostě opravdu... kdo chce psa bít....

Kiara — 29. 1. 2010 17:37

Rigoletto, nejsi přecitlivělá, nijak manžela neprovokuješ a vina tedy rozhodně není na Tvé straně. To, že pořád zkouší dávat nějaké příkazy, s tím nic nenaděláš, to už má zkrátka v povaze, někomu něco přikazovat a někomu poroučet.
A to, že ti nadává do líných svi*í taky o něčem vypovídá - zejména o tom, že je to neskutečnej hulvát. Rigoletto, ta malá to slyší a jestli v tom bude i nadále žít, jednou Ti to řekne taky, protože takový způsob zvrácené komunikace v rodině bude považovat za úplně normální :usch:
Hleď si najít co nejdříve to zaměstnání, abys na manželovi nebyla alespoň finančně závislá. Když v podstatě maří veškeré Tvé pokusy dopravovat se do práce, znamená to, že si nepřeje, abys měla svoje vlastní peníze. Proč? Proto, aby Tě měl i nadále "v hrsti", mohl Tě terorizovat a buzerovat a mít Tě bezvýhradně pod kontrolou.

Tercila — 29. 1. 2010 17:39

Rigoletta: Ani o tom neuvažuj, že budeš jezdit denně autem!!!"

Proboha, co si to ten člověk dovoluje? :co:
Někdo by ho měl vyvést z omylu, že může ostatním diktovat způsob života :(.
Přecitlivělá samozřejmě nejsi a měla bys pouvažovat o tom, jestli si takového člověka hodláš nechat zasahovat do každodenního života následujících xx let...
Držím Ti palce, ale abych pravdu řekla, nemyslím si, že by se ten člověk nějak napravil. Takové soužití nemá cenu; kdybys byla moje příbuzná či kamarádka, řekla bych Ti, abys s ním neztrácela čas a energii. Ale - uvidíš sama...

Martinka1 — 29. 1. 2010 17:40

Rigoletto... a s takovýmhle člověkem chceš zůstat???

Rigoletta — 30. 1. 2010 17:40

Mimochodem za hodinu už byl zas v pohodě a že to společně zvládneme a co bych potřebovala, že se postará...
Skoro bych nevěřila tomu, že se před chvílí choval úplně jinak.
Jenže už v tom čuju podraz... a ani bych nechtěla.

Tiina — 1. 2. 2010 15:48

To je úplně jedno, že byl za hodinu v pohodě. I kdyby byl v pohodě za pět minut, pořád to není člověk, se kterým bys měla trávit život. Nebo máš snad pocit, že je ok, že tě tituluje líná s.... ?

Rigoletta — 3. 2. 2010 16:36

Tiino,
nemám pocit, že to je v pořádku. Bývá to jen v afektu. Nebo spíš když se to stalo ze začátku manželství, tak jsem měla pocit jako by se mi zhroutil svět, když mi začal v hádce sprostě nadávat (omluvit se pak uměl hezky)a pak už mi to začalo postupně splývat a přibyli k tomu horší věci... Uměl se vždycky tak hezky prezentovat, že on je ten nejlepší :-) , že lepšího bych nenašla. Mimochodem řekl mi to i dnes :-)
Je to můj první partner se kterým žiju, takže nemám s čím moc srovnávat. Jen s rodiči. Tam to takové nebylo. O ostatních mi tvrdil, že nikdo nepůjde s tím špatným ven a že to tam bývá taky tak.
I jeho rodina je toho názoru. Názor jeho maminky: holky vdejte se a skončí vám šťastný život... v mém případě si říkám, že má opravdu z půle pravdu )

V mém okolí moc vyrovnaných vztahů nevidím.

PavlaH — 3. 2. 2010 18:18

RIgoleto - pokud tohle říká jeho vlastní maminka, pak je velmi pravděpodobné, že on své chování nezmění. Velmi pravděpodobně kopíruje chování svého otce. Zkus se více "podívat" na manželství jeho rodičů. Uvidíš možná o trochu jasněji v čem žiješ...

Rigoletta — 5. 2. 2010 20:33

Tchán už není... vím jen z vyprávění, že M maminka nebyla moc spokojená. Mužští z jeho nejbližší rodiny, ale budou všichni hulváti. Podle toho mála, co jsem vypozorovala jsou ukřičení a bratr se ke své ženě taky nechová nic moc. Ovšem i maminka má pro mne zvláštní názory: třeba, že ženská má sedět doma a nějaké koníčky nebo zábava rozvracejí rodinu...

Tercila — 5. 2. 2010 21:30

Rigoletto, mně by to stačilo. Vždyť tolik roků života máš ještě před sebou, proč si je kazit čímsi takovým? Evidentně vidíš, že něco je v jejich rodině (pro Tebe) špatně. Proč by  ses měla přizpůsobovat něčemu, co Ti nevyhovuje? Z jakého důvodu? Nepřemýšlej nad tím, jaké on má důvody... To je absolutně jedno. Ty se soustřeď na to, co TOBĚ vyhovuje.

Judyna — 5. 2. 2010 22:56

Rigoletto, zažila jsem něco podobného. Nic jsem nesměla, nikam jít ani se s nikým bavit. Ani s rodiči ne. Zadupával mě do země, k fyzickému násilí docházelo občas, ale nikdy jsem neměla viditelné stopy. Taky jsem mu to jednou oplatila a pak se strašně za sebe styděla. Bydleli jsme u mých rodičů, ale Ti se sńatkem nesouhlasili a vysloveně mi řekli, ať si nemyslím, že se budu za chvilku rozvádět. Takže jsem jim (ani nikomu jinému) nic neřekla. Byla jsem na mateřské a neměla jsem ani korunu. On mi peníze nedával. Byla to pro mě neřešitelná situace a měla jsem všelijaké myšlenky. A najednou, úplně bez přípravy, se mi rozsvítilo, že takhle to přeci nejde, jeho jsem vyhodila a rodičům jsem oznámila, že se rozvedu. A oni stáli najednou při mě. Doteď neví, co všechno mezi námi bylo, jsou věci, které jsem neřekla nikomu. Ale dodnes jsem na sebe pyšná, že jsem sebrala všechnu sílu a dokázala to. A dodnes jsem nezalitovala. Ani jednou. Sice jsem u našich bydlela 10 let než jsem si našla svoje bydlení, ale syn vyrůstal v naprosté pohodě, s tatínkem má pěkný vztah - tomu jsem nikdy nebránila, i když jsem si zažila hodně výhrůžek, že mi dítě vezme. Ty už teď víš, že máš v rodině podporu, tak neváhej. Bude to jen lepší.

Rigoletta — 9. 2. 2010 16:49

Dnes jsem konečně mohla zavolat na linku BKB. Zatím jsem nikdy nebyla sama ve dnu, který tam jsou. Domluvili jsme se jen, že se ozvou, kdy by bylo možné si domluvit schůzku. Už aby to bylo, abych konečně věděla, jak vyřešit některé věci.

Zatím jsem jen naštvaná na M (hrozně) kvůli tomu, jak se ke mně choval. Když si to tak v hlavě všechno probírám....
Na sebe (taky hrozně), že si za to samo sebou můžu sama, že jsem takhle dlouho žila.
Pak přijde chvilka, kdy je úplně fajn a mě napadne, jak by bylo jednoduchý všechno nechat tak, jak to je :dumbom: :dumbom: :dumbom:

Trochu mi pomáhá hrůzostrašná představa, že se ke mně bude chovat moje dítě až bude veliké, tak jako se chová manžel ke svojí mámě a že budu na stará kolena skuhrat, jak ten život s ním byl strašný a nic neudělám...

Rigoletta — 9. 2. 2010 16:56

Jsem zklamaná ze sebe samé, protože , když se mi občas na to všechno, co mezi námi bylo podaří pohlédnout jako na život někoho jiného (trochu s nadhledem), tak k němu cítím nenávist  :grater:  a neumím se s tím moc vyrovnat, ale možná i to mě tlačí do nějaké akce.

Rigoletta — 9. 2. 2010 16:58

A práci se mi zatím nedaří najít...

Selima — 9. 2. 2010 16:59

Určite áno. Pozri, spadnúť (alebo urobiť chybu) nie ej zlé, zle je na tej zami ostať...(alebo sa držať chyby zubamai-nechtami).

Kiara — 9. 2. 2010 17:08

Rigoletta napsal(a):

...Trochu mi pomáhá hrůzostrašná představa, že se ke mně bude chovat moje dítě až bude veliké, tak jako se chová manžel ke svojí mámě a že budu na stará kolena skuhrat, jak ten život s ním byl strašný a nic neudělám...

Rigoletto, to je bohužel velice pravděpodobné a jestli v tomto bude vaše dítě vyrůstat, osvojí si velice záhy názor, že je normální chovat se k mamince, babičce a vůbec k sobě v rodině navzájem jako hulváti, řvát po sobě, sprostě si nadávat. ponižovat jeden druhého a když někdo někoho jó naštve, jít a jednu mu vrazit.
Manželova maminka nemohla udělat nic, Ty - na rozdíl od ní - můžeš.

Rigoletta — 17. 2. 2010 11:40

Už se mi blíží schůzka v BKB. Mám z toho docela obavy.
Je mi pěkně mizerně :grater: . Ta nenávist mě hned druhý den pustila (nedokážu být dlouho na někoho naštvaná) a já bych za tu naštvanost byla teď ráda. Doma teď dobrý (vím,že za čas to zas přijde...) ale moje odhodlání je kdoví kde :grater: pokračuji jen za setrvačnosti :usch: .
Říkám si, že tohle čekání a drásání se, jak to všechno bude, je snad horší než do tý vody hned skočit a muset začít plavat.
Nejradši bych se zahrabala přede všemi, před sebou... Připadám si strašně neschopně. Jak to, že jsem na sobě a pořád nechám dříví štípat :o :dumbom: , kdyby mi někdo řekl, že taková budu, tak bych se tomu od srdce zasmála a teď... :co:

Obdivuji všechny, jak mají na všechno utvořený názor. A za tím si jdou. Připadám si úplně ztracená. A jak se takový někdo jako já může dobře starat o rodinu ... :grater: :grater: :grater:

pat — 17. 2. 2010 12:08

Rigoletta: Souhlasím se vším co ti zde radí! Sama jsem byla v podobné situaci, ale u nás to tak kruté nebylo- bylo to bez bití. Ani já násilí neviděla :/, též jsem dávala vinu sobě (a mohu říct, že stále dávám a jsem už skoro 2 roky po rozvodu/ , Ale to co ti tu říkají je pravda. Ty to nevidíš, ale musíš odejít. Určitě se spoj s někým, nevím odkud jsi, ale i v manželských poradnách ti poradí . Určitě i na psychiatrické klinice v nemocnici u vás mají kontakty. Neboj se toho, ale snaž se vše dělat, tak aby manžel nevěděl! Mám zkušenosti, že v těchto centrech jsou svělí lidi, též ženy a pochopí tě, pomůžou radou i právnickou. Nikdo tě tam do ničeho tlačit nebude, jen ti řeknou jaká máš práva, co dělat a mít jejich číslo u sebe též není zbytečné. Mě osobně řekli, že domácí násilí vůbec nevnímám, nebyla jsem schopna ho ani připustit, dělo se to psychické, kalkulované a o to zákeřnější. Též mi řekli ať si uklidím a odvezu pryč z domu všechny doklady /i pasy/ své, dětí, od baráku atd. Založím svůj účet. Při mých reakcích, že je to blbost, mi řekli, že to říká každá, dokud se nestane to nejhorší.... V momentě kdy jsem ho přestala poslouchat, přišla na řadu též pistole. Ani já to nikde nehlásila, pak jsem se ale hodně bála. Taky jsem zkoušela potají zda byla nabitá.  Tady je ale možnost vše nahlásit na policii a zbraň mu bude odebrána! On je chorý člověk, opravdu. Určitě sama nic nepodnikej, neprve se poraď v centrech , na likách důvěry. Jen si pospěš a nečekej na nejhorší!!!
Přeji ti Rigolet hodně síli , štěstí a kvalitní lidi kolem sebe.

pat — 17. 2. 2010 12:16

Rigolet: máš , nebo spíš už nemáš své sebevědomí. Za to ale ty nemůžeš!!!! Tolik let jsi žila pod vlivem maniplátora a násilníka. Toto by nikdo neustál, bez ztrát. Až to zvládneš, vrátí se ti vše, nebo na tom budeš muset pod dohledem zamakat a bude to dobré uvidíš. Hlavně chraň sebe a dítě, postupuj opravdu obezřetně. To proto že má zbraň. Osobně nevím jaké psychotesty na zbrojáky dělají, že ho dají každému!!!!
Jsi šikovná, už jen to že jsi sem napsala pravdu mluví za sebe. :jojo: Vše se povede, jen prosím už jednej. Manželství už  nezachraňuj, on se nezmění.
Ani nevíš jaký já teď mám z chlapů strach, nejraději bych je vymazala úplně ze svého života. Už nevěřím a strašně se bojím.

Rigoletta — 17. 2. 2010 13:47

Pat, píšeš, že jsi dávala vinu sobě a pořád dáváš... Co tedy u Tebe odstartovalo, že jsi udělala ten první krok? Jakou vinu? Jestli se mohu zeptat?

Můj problém je ten, že i když si to rozumově nějak odůvodnit umím, proč bych měla odejít, tak to tak moc necítím (jen nějakou dobu po konfliktu, když jsem plná beznaděje).

No a hlavně se teď snažím najít řešení těch praktických záležitostí. Snad budu vědět víc po té schůzce.

S těmy  psychotesty také nechápu ...

Kiara — 17. 2. 2010 14:11

Rigoletto, ničeho se neboj, uvidíš, že Ti schůzka v BKB přinese užitečný náhled na věc. Pracují zde vyškolení odborníci, kteří se dnes a denně setkávají s násilím, páchaným na ženách, samozřejmě budou na Tvojí straně, budou Ti věřit a budou se Ti snažit odborně po všech stránkách poradit :jojo:
Nejhorší na tom je, že si týraná ženská postupem času na hulvátské zacházení "zvykne", ten hnus, ve kterém žije jí začne připadat "normální", tyran jí sebere poslední špetku odvahy a sebeúcty a chudák manželka tak propadne bludu, kterému nakonec sama uvěří "že to není u nich doma tak strašné". Rigoletto, jestli něco neuděláš a budeš manželovo jednání dál snášet, můžu Ti zaručit, že to bude stále horší a horší - chvíli je totiž klid, tyran se chová podle vzorce "cukr a bič" ... a pak nastane nečekaný úder v podobě kraválu, scény nebo fyzického napadení :jojo:
Držím Ti palce, na BKB se nemáš čeho bát a je jedině dobře, že se svoji situaci snažíš řešit. To, že v Tobě hlodá červíček pochybností "jestli ses náhodou neunáhlila", "jestli to není celé zbytečné, když je teď manžel poměrně hodnej" je úplně normální a tohle si říká každá týraná ženská, když je doma klid. Jenomže ten klid je "ticho před bouří" a běda, když ta bouřka opět vypukne ...

pat — 17. 2. 2010 14:21

No, doufám že teď tomu nedám korunu, když ti odpovím:/ Měla jsem toho svého bohužel jako boha, on sám mě o tom přesvědčoval, jak nikdo lepší, věrnější atd není. Byl to můj první partner, moc jsem se též s nikým stýkat nesměla, všichni byly nemožní. Teď se asi všichni zde chytí za hlavu, ale já tomu po čase fakt věřila. Na každém mi ukazoval jen to nejhorší, nejhorší byli i moji rodiče. Nařizoval koho pozdravit a koho ne...Trvalo to dlouho -15 let, zhoršilo se to porodem 1. dítěte, kdy jsem na něm byla opravdu závislá a pak to šlo jen z kopce. I já věděla, že něco není správné, hledala pořád chybu u sebe, i proto že mě při komunikaci na toto téma odkazoval pořád na mě. Sebevědomí, holka už žádné jsem neměla. Pak se ke mně začali chovat stejně i děti a to mi začínalo blikat,ačkoli na ně byl často taky dost hrubý, ale vždy jsme ho omluvily. A co to nastartovalo, stres, deprese ,totální vyčerpání - psychiatrie!!! Tam se mi snažili otevřít oči, tam mě poslali do krizového centra pro ženy. Protože jsem nevěřila že je to tak hrozné /protože jsem ho poslouchala na slovo/ a též jsem neviděla důvod opouštět manželství, řekli mi ať se chovám víc sebevědomě a nesouhlasím se vším a pak uvidím jak se bude chovat. Při odchodu jsem řekla, že ho neopustím, jen kdyby měl milenku. Udělala jsem co řekly. Nestačila se divit co se dělo a za dva dny jsem zjistila i tu milenku. To že se vše prozradilo, z něho udělalo šílence, chtěl mě trestat, vystrašit. Asi bych se lekla, ale stáli za mnou z krizového centra a po telefonu radili co dál. Vše se seběhlo strašně rychle. A já hloupá pořád věřila že mě má rád. Že se omluví, Ne čekal že přilezu já a já se omluvím. Tím bych si ale podepsala ortel.  No vidíš , vím to, a přesto pocit viny... je to závislost, snaha ho omluvit, nepřiznat si pravdu, protože je krutá a vyrovnání s tím těžké. Musím si přiznat, jak hluboce jsem klesla.... Ty dva roky spolupracuji s psycholožkou, která se snaží srovnat mé hodnoty, najít hranice , které jsem dávno ztratila.
Jo a ještě něco, dnes mám opravdu hodného přítele, který mě má velice rád, zvedá mi sebevědomí,milluje a to i mé děti. Byl mi doporučen ;) osobou úplně jiného ražení než jsem já,  takže trochu věřím že se z něj nevyklube BM . přeji ti mnoho štěstí:hjarta::par:

pat — 17. 2. 2010 14:51

Jo a vinu si dávám za to jak jsem se chovala poníženě. Možná kdybych hned na začátku  vztahu stanovila hranice, a neukázala svoji bojácnost, ústupnost a bezmeznou oddanost, nemuselo se to tatkto rozvinout, nebo by se to skončilo už dřív. To je má vina!!!! Nebránila jsem se!!!!  A po tolika letech to už nešlo změnit. Dnes si říkám že s ním možná vyjde žena sebevědomá a zkušená, terá ho nenechá přerůst přes sebe, možná...???

Rigoletta — 21. 2. 2010 8:20

Pat, děkuji za odpověď.

Jsem po schůzce. Musím říct, že mám docela rozpoluplné pocity.
Doporučili mi, abych se s manželem snažila domluvit, protože by mě mohl zažalovat, kdybych odešla s dcerou bez rozhodnutí o svěření péče. A ani teď nevidím, jak bych dělala další kroky, aniž by se o tom dověděl :/ .
Momentálně se cítím jako v pasti :grater: . Ještě to v sobě všechno vstřebávám...

Celkově jsem se tam necítila moc dobře. Nevím, asi jsem očekávala moc. Skoro si připadám, jako "co že si stěžuji..." , ale to bude nejspíš problém někde ve mně...

aprill — 21. 2. 2010 8:37

Rigoletta napsal(a):

Pat, děkuji za odpověď.

Jsem po schůzce. Musím říct, že mám docela rozpoluplné pocity.
Doporučili mi, abych se s manželem snažila domluvit, protože by mě mohl zažalovat, kdybych odešla s dcerou bez rozhodnutí o svěření péče. A ani teď nevidím, jak bych dělala další kroky, aniž by se o tom dověděl :/ .
Momentálně se cítím jako v pasti :grater: . Ještě to v sobě všechno vstřebávám...

Celkově jsem se tam necítila moc dobře. Nevím, asi jsem očekávala moc. Skoro si připadám, jako "co že si stěžuji..." , ale to bude nejspíš problém někde ve mně...

:co:, nechce se mi to dočítat, kde ses to proboha byla radit?

Rigoletta — 21. 2. 2010 10:30

Aprill, abych neuváděla v omyl, já jim vlastně nemůžu nic vytknout. Myslím, že se chovali profesionálně. Určitě by mi nemohli poradit něco protiprávního.

Vypadalo to tak, že já jsem povídala...občas se na něco zeptali, doporučili nějakou literaturu...,to co jsem potřebovala poradit jsem zjistila,že útěkem řešit by nebylo "správné"...
Možná jsem se špatně ptala nebo neptala...
Možná tím, že se ptali jak často a zas tak často to fyzické není nebo jestli se to stupňuje a to já říct nemohu, protože mně to přišlo vždycky hrozné snad stejně. Jen to naposledy jsem pociťovala nějak hůř. A že vím, že v nějakých brožurkách o domácím násilí bylo psáno, že se útoky zpravidla stupňují.
Nebo asi že když se ptali, jak já se chovám před tím než k tomu dojde a já vím, že to není nic moc (hrozně ?), protože když mi začne sprostě nadávat, říkat že půjdu šlapat, když neseženu práci..., nárokovat si abych přiběhla hne napoprvé, co mě zavolá jinak je řev, tak já už opravdu taky řvu (Dřív jsem to zavřela v sobě a dny jsem jen proplakala. Bylo to pro mne tak neúnosné.)

Rigoletta — 21. 2. 2010 10:34

Možná jsem se měla přímo zeptat, jak to vidí oni. to jsem neudělala, protože mi připadá pitomé se chtít vejít nebo od někoho zařadit do formulky "domácí násilí" .
Rozhodovat se budu stejně bez toho. Možná ale by mně to ale trochu postrčilo. Je to hloupé...

PavlaH — 21. 2. 2010 14:15

Rigoletto - ber to tak, že ti lidé jsou praktici. Řídí se zkušenostmi. Máš nějakou  další schůzku? MOžná je to znamení pro tebe víc si všímat věcí kolem sebe. Abys byla schopná pojmenovat vše, co se před tím a po tom děje. Kdyby nedejbože došlo na nějaký soud za ublížení na zdraví, aspon víš, jak by to vypadalo. Vem si z toho pro sebe to nejlepší a nejdůležitější. Žádné plané vyhrožování. Zkus se nejprve domluvit. Zkus i poradnu pro manželské vztahy.  Zkus to v sobě všechno utřídit. Zkoušej. Už ted víš, že tvoje věci za tebe  nikdo nevyřeší...

Kiara — 21. 2. 2010 14:43

Rigoletta napsal(a):

Pat, děkuji za odpověď.

Jsem po schůzce. Musím říct, že mám docela rozpoluplné pocity.
Doporučili mi, abych se s manželem snažila domluvit, protože by mě mohl zažalovat, kdybych odešla s dcerou bez rozhodnutí o svěření péče. A ani teď nevidím, jak bych dělala další kroky, aniž by se o tom dověděl :/ .
Momentálně se cítím jako v pasti :grater: . Ještě to v sobě všechno vstřebávám...

Celkově jsem se tam necítila moc dobře. Nevím, asi jsem očekávala moc. Skoro si připadám, jako "co že si stěžuji..." , ale to bude nejspíš problém někde ve mně...

Panebože, to se mi snad jenom zdá ... :grater:
Rigoletto, nevidím jinou možnost než aby sis jeho výpady a urážky nepozorovaně nahrávala na mobil a nahrávky si okamžitě ukládala někam na net (kdyby Ti na to náhodou manžel přišel, aby Ti nezničil mobil včetně důkazního materiálu).
Manžel má bohužel skutečně stejné právo na dceru, jako máš Ty, proto Ti radili "aby ses s ním pokusila domluvit". Protože vím z vlastní zkušenosti, že jakákoliv domluva s tyranem v zásadě není možná, radím Ti právě proto, aby sis jeho řevy a sprostoty nahrávala, abys měla proti němu pádné důkazy a úřady Ti uvěřily. Jestliže se rozhodneš odejít, okamžitě si totiž na sociálce budeš muset zažádat o předběžné opatření  na svěření dítěte do své výhradní péče. Tenhle krok je nezbytný, protože kdybys ho neudělala, manžel by Tě skutečně mohl zažalovat. V momentě, kdy přijdeš na sociálku, přehraješ jim tam manželovy tyjátry, vysvětlíš, proč od něj odcházíš a současně si zažádáš o předběžné opatření na svěření dítěte do své péče, budeš po právní stránce kryta a nikdo na Tebe nebude moci :jojo:
A ode dneška si všechno zapisuj, nahrávej a pořizuj veškerý důkazní materiál, který si někam dobře schovávej. Bohužel, je to nutné k tomu, aby Ti uvěřily úřady, aby Ti uvěřily různé instituce a aby Ti uvěřili i Ti, na které se v budoucnu budeš obracet s žádostí o pomoc.
Můžu Ti říct, že to, cos tady popisovala o pár příspěvků výše, co si k Tobě Tvůj manžel vůbec dovolí je něco tak neskutečně nechutného, že to nemá nikde obdoby :usch:

Rigoletta — 21. 2. 2010 19:55

PavlaH napsal(a):

Rigoletto - ber to tak, že ti lidé jsou praktici. Řídí se zkušenostmi. Máš nějakou  další schůzku? MOžná je to znamení pro tebe víc si všímat věcí kolem sebe. Abys byla schopná pojmenovat vše, co se před tím a po tom děje. Kdyby nedejbože došlo na nějaký soud za ublížení na zdraví, aspon víš, jak by to vypadalo. Vem si z toho pro sebe to nejlepší a nejdůležitější. Žádné plané vyhrožování. Zkus se nejprve domluvit. Zkus i poradnu pro manželské vztahy.  Zkus to v sobě všechno utřídit. Zkoušej. Už ted víš, že tvoje věci za tebe  nikdo nevyřeší...

Máš úplnou pravdu. Na žádnou další schůzku domluvená nejsem. Ani nemyslím, že bych ji ještě tam potřebovala (zatím). Přemýšlím o nějaké té manželské poradně. Zatím ještě nevím přesně co a jak...
Možná kdyby se povedlo nás tam dostat oba, tak by mi ho podařili nějak zpracovat, aby tolik nevyváděl...
Tady je moje slabina, protože jsem se snažila všechny ty špatnosti vytěsnit. Možná kdybych si vedla nějaký deník i  bych dřív prokoukla.
Jako bys mi viděla do hlavy. Skutečně jsem měla pocit, že po té návštěvě se něco vyřeší, že budu vědět víc jak na to. A zjistila jsem, že to nejhorší mně nejspíš ještě čeká. a dobře mi tak. Do čeho jsem se tak snadno dostala, teď budu muset máknout a pěkně složitě vyřešit.

Rigoletta — 21. 2. 2010 20:05

Kiaro, děkuju. Budu se do toho zaznamenávání muset pustit. Nahrávat nevím jak by se mi povedlo, aniž by si toho všiml. Navíc nikdy nevím, kdy to buchne... , ale je to dobrá rada. Budu to muset vykoumat.


Mám úplnou hrůzu se mu o tom rozvodu zmínit. Celkově z něj mám hrůzu. Zrovna dnes se o tom zmínil sám, ale ve vzteku, když jsem odmítla sex, pak mi za to nabídl peníze :dumbom: :usch: a pak mi řekl, že se mi to stejně jednou vrátí i s úroky a jak, se mám nechat překvapit.

pat — 22. 2. 2010 7:57

Ach jo Rigolett.  Úplně souhlasím s Kairou. Jen tu radu z tvé schůzky mi hlava nebere. Mou situaci zhodnotili okamžitě jako domácí násilí, přitom tvůj manžel se mi zdá mnohem horší než můj BM...:/ Už jen to jaký máš z manžela strach - mluví samo za sebe. :usch:

javena — 22. 2. 2010 8:39

Asi to nějak nechápu, ale pokud jeden z rodičů odejde s dítětem od toho druhého, je to trestný čin? :co: Tak to mám dost známých jednou nohou v krimu... :vissla: Asi bych zkusila spíš tu Donu... ta se na domácí násilí specializuje, tam by taková ko.ko.tina jako zkoušet se domluvit snad nikoho nenapadla. Zkus tam zavolat, Rigoletto, mají snad i bezplatnou linku...
Já bych se domluvila s rodiči na podmínkách toho bydlení v jejich bytě, podala žádost o rozvod a žádost o svěření dítěte do péče, manželovi řekla, že končíme a odstěhovala se. Vzhledem k tomu, co máš za manžela, bych ty dvě poslední věci udělala současně v přítomnosti svědků (nejlépe kámošů "stěhováků") a poté, co bych manželovu zbraň přemístila a dobře ukryla.
Dokud jste manželé můžete s dítětem cestovat oba kam libo a nepotřebujete souhlas toho druhého. Dítě je s rodičem a tečka. Jako bych fakt nečekala na nějaký překvápko od něj, ještě úrokovaný... :o
Jenže to bych udělala já teď, nezdeptaná... v tvý situaci bych asi taky potřebovala pomocnou ruku... ;):/
Teď jsem četla knihu "Za tohle mi zaplatíš" (o psychickém týrání), nebyla tak natur (četla jsem i syrovější), měla až americkej happyend, ale i tak bych ji tomu odborníkovi z BKB dala jako poděkování za super radu... :/
Zavolej na tu Donu, prosím...

Rigoletta — 22. 2. 2010 10:33

Tak mi to tam řekli... Dospěli jsme k tomu, že nemohu teď udělat žádný krok, aniž by se to M dověděl (školka, s tím spojená lékařská prohlídka, nahlášení to budoucí školkou té současné...), protože se to tady rozkřikne. Když se ho zeptá někdo proč tu školku měníme M... - všichni se tu znají. A strašně mě tlačí čas, protože když to neudělám teď,kdy bude zápis, tak se malá do té školky nedostane a já nebudu moct do práce. Začarovaný kruh.

V týdnu si zkusím promluvit s někým z vedení školky za jak dlouho to dají někomu vědět nebo jestli není nějaká jiná možnost. Mám to daleko, takže mi dělá potíž někam se dostat něco zařídit, aby se to M nedověděl.

Přemýšlím o tom všem a říkám si, že i kdybych ho k tomu všemu provokovala a dováděla já, tím že se začnu hádat, protestovat..., tak v jednom případě vím určitě, že jsem se tomu nijak nepřičinila, protože jsem byla úplně v klidu. To jak mi vyhrožoval, že mě zastřelí... Jen jsem chtěla jet na návštěvu s rodiči k vážně nemocné příbuzné a řekla jsem v klidu, že to udělám ať chce nebo ne. Tehdy už mi bylo asi jedno, co by udělal, protože být zavřená pro mne bylo peklo a to peklo jsem pak teprv rozpoutala... Jediná moje myšlenka byla tehdy: "tak takhle to skončí"
On se pak strašně omlouval a já se po čase vrátila s tím, že půjdeme do poradny. Škoda, že jsem to udělala.

javena — 22. 2. 2010 10:53

Tak právě pro to, co píšeš v posledním odstavci, nějak nechápu postoj BKB. Zavolej na tu Donu - http://www.donalinka.cz/index.php - tel.: 251 51 13 13 - a zeptej se tam. BKB se specializuje na oběti trestných činů a patrně se soustředí spíš na psychologickou pomoc, jak to přežít, když se ti něco takového stane... jinak si tu jejich radu nedokážu vysvětlit. :/
Ale ty potřebuješ radu co máš dělat - jak v tom nežít.

Rigoletta — 23. 2. 2010 12:11

Tak jsem načetla, že s pohledu právníka, kdybych se odstěhovala od manžela se žádného přestupku nedopouštím a z pohledu sociální pracovnice je třeba soudně upravit ( jestli je myšleno, že stačí dodatečně nebo předem nevím) :co: :co: :co:
Tak nějak nic nechápu... Ani proč mi třeba neřekli, že by šlo udělat nějaké předběžné opatření o svěření do péče... :co:

Rigoletta — 23. 2. 2010 12:12

Teď si tedy připadám, jako kdybych si vše vymýšlela. Jako blázen :/

pat — 23. 2. 2010 12:28

Blázen nejsi, jen jsi narazila na nějakou špatnou organizaci, nebo dotyčná osoba v nědomosti plácala nesmysly. Zkus tu Donulinku. Hlavně svojí situaci nezlehčuj.

PavlaH — 23. 2. 2010 13:15

Rigoleto - ber to tak jak to je. Nesedlo ti to a víš, že problémy si stejně budeš muset nakonec zvládnout sama. Hledej dál. Nevzdávej to. Už takhle máš docela dost informací o tom, co a jak udělat. Žít se strachem, ve strachu není nic příjemného a ty jsi šikovná mladá holka. Ono tě to nekudy nakonec "pustí". Vydrž. Schranuj informace, promýšlej si praktické kroky. Nikdy nebudeš dost připravená, ale aspon budeš něco držet v ruce do začátku...

aprill — 23. 2. 2010 19:14

Rigoletta napsal(a):

Tak jsem načetla, že s pohledu právníka, kdybych se odstěhovala od manžela se žádného přestupku nedopouštím a z pohledu sociální pracovnice je třeba soudně upravit ( jestli je myšleno, že stačí dodatečně nebo předem nevím) :co: :co: :co:
Tak nějak nic nechápu... Ani proč mi třeba neřekli, že by šlo udělat nějaké předběžné opatření o svěření do péče... :co:

protože není důvod pro předběžné opatření. předběžné opatření se vydává v případě, že dítěti hrozí vážná újma a  PO nemohou suplovat funkci meritorního rozhodnutí a nelze je chápat jako předestření výsledku řízení ve věci samé.

Kiara — 23. 2. 2010 20:42

javena napsal(a):

Asi to nějak nechápu, ale pokud jeden z rodičů odejde s dítětem od toho druhého, je to trestný čin? :co:.

javeno, když opustím manžela-násilníka a vezmu si s sebou i dítě, trestný čin to samozřejmě sám o sobě není. Vtip je v tom, že manžel-násilník má ze zákona jako otec právo na styk se svým dítětem a toto právo je samozřejmě soudně vymahatelné :usch: Dokud ženu nezbije do bezvědomí tak, že skončí v nemocnici, nezbil nikdy do krve ani svoje dítě, není prokazatelně duševně nemocný, alkoholik nebo narkoman, pohlíží se na něj jako na bezúhonného člověka, který má ke svému dítěti stejná práva, jako matka :usch: Čili i když od takového dárečka ženská i s dítětem uteče, povedený tatíček má možnost ohánět se svým právem na pravidelný styk s dítětem a pokud ihned po útěku nenásleduje návrh na sociálce na předběžné svěření dítěte do péče matky, může si matka z neznalosti zákona v tomhle bodě dost ošklivě zavařit.
Tady totiž probíráme nikoliv rozchod dvou rozumných lidí, ale útěk od tyrana a v tom je velkej rozdíl. Když totiž tyran zjistí, že mu oběť vyklouzla ze spárů, začne dělat dusno "přes děti" a pokud není odchod matky i s dítětem právně ošetřen předběžným opatřením ze sociálky, klidně si může pro svoje dítě kamkoliv přijet za asistence policie a matka je ze zákona povinna mu dítě vydat a bezmocně přihlížet, jak si otec dítě odváží zpátky domů :usch:
Rigoletta navíc až do této chvíle nemá v ruce jeden jediný důkaz, o který by se mohla opřít a který by potvrzoval, že je obětí domácího násilí, manžel se k ní chová jako prase a navíc jí nebezpečně vyhrožuje. To je bohužel taky špatně - kdyby došlo na lámání chleba, manžel všechno zapře, bude tvrdit, že si manželka všechno vymyslela, bude o ní tvrdit, že je nervově labilní a podobné výmysly, které agresoři s oblibou používají a Rigoletta bude nahraná. Proto tady Rigolettu nabádám k tomu, aby si pečlivě schraňovala všechny možné důkazy a konkrétně se pokusila nahrávat si manžela na mobil. Něco jiného je totiž něco o někom tvrdit a něco jiného je moci mu to dokázat, rozumíme si???

Kiara — 23. 2. 2010 20:53

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Tak jsem načetla, že s pohledu právníka, kdybych se odstěhovala od manžela se žádného přestupku nedopouštím a z pohledu sociální pracovnice je třeba soudně upravit ( jestli je myšleno, že stačí dodatečně nebo předem nevím) :co: :co: :co:
Tak nějak nic nechápu... Ani proč mi třeba neřekli, že by šlo udělat nějaké předběžné opatření o svěření do péče... :co:

protože není důvod pro předběžné opatření. předběžné opatření se vydává v případě, že dítěti hrozí vážná újma a  PO nemohou suplovat funkci meritorního rozhodnutí a nelze je chápat jako předestření výsledku řízení ve věci samé.

aprill, v případě, že se důvodně prokáže, že matce dítěte je vyhrožováno použitím střelné zbraně, jejímž vlastníkem je manžel, skutečně nevím, nač by měl OSPOD čekat, protože v tomto případě opravdu hrozí dítěti vážná újma tím, že může přijít o matku :usch:

aprill — 23. 2. 2010 20:57

Kiara napsal(a):

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Tak jsem načetla, že s pohledu právníka, kdybych se odstěhovala od manžela se žádného přestupku nedopouštím a z pohledu sociální pracovnice je třeba soudně upravit ( jestli je myšleno, že stačí dodatečně nebo předem nevím) :co: :co: :co:
Tak nějak nic nechápu... Ani proč mi třeba neřekli, že by šlo udělat nějaké předběžné opatření o svěření do péče... :co:

protože není důvod pro předběžné opatření. předběžné opatření se vydává v případě, že dítěti hrozí vážná újma a  PO nemohou suplovat funkci meritorního rozhodnutí a nelze je chápat jako předestření výsledku řízení ve věci samé.

aprill, v případě, že se důvodně prokáže, že matce dítěte je vyhrožováno použitím střelné zbraně, jejímž vlastníkem je manžel, skutečně nevím, nač by měl OSPOD čekat, protože v tomto případě opravdu hrozí dítěti vážná újma tím, že může přijít o matku :usch:

Kiaro, já vím, kdy je nebo není důvod pro PO, zatím Rigoleta neuděla NIC, v čem by ji SPO mohlo pomoc. A vypadá to, že ani nemá v úmyslu NIC udělat!
SPO podá návrh a záleží na soudu, jestli rozhodne o PO nebo ne.

Kiara — 23. 2. 2010 21:03

Tak zpět - předběžné opatření nevydává sociálka, ale je třeba se obrátit na soud.
Připojuji zkopírovaný příspěvek z jiného serveru, včetně odpovědi právničky:

PŘEDBĚŽNÉ ROZHODNUTÍ – SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE PŘED ROZVODEM?
Autor: odpověď - JUDr. Romana Lužná

DOTAZ Z PORADNY - S manželem jsme se shodli na rozvodu a já bych nejraději volila cestu dohodou. Bohužel mám ale strach, že se mne bude manžel snažit vydírat cestou majetkového vypořádání nebo ještě hůře péčí o naši čtyřletou dceru. Slyšela jsem o možnosti zažádat o tzv. předběžné opatření o svěření do péče, které samozřejmě nemá pravní hodnotu, ale lze ho realizovat bez souhlasu druhého partnera. Můžete mi, prosím pomoci si v tom udělat jasno, pokud taková možnost vůbec je?

Předběžné rozhodnutí vydává soud pouze v případech, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Ve Vašem případě to znamená, že soud by rozhodoval o svěření dcery do Vaší péče předběžným opatřením v případě, že by zájmy Vaší dcery byly nějakým způsobem ze strany otce ohroženy (jedná se například o případy domácího násilí), což z dotazu nevyplývá. Navíc je nutné upozornit, že takové rozhodnutí by patrně vyloučilo možnost rozhodování o rozvodu manželství tzv. n*e*s*p*o*r*nou cestou, neboť zde zákon vyžaduje nejen dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a bydlení, ale i o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

JUDr. Romana Lužná, 13.1.2009

aprill — 23. 2. 2010 21:04

Kiara napsal(a):

Tak zpět - předběžné opatření nevydává sociálka, ale je třeba se obrátit na soud.
Připojuji zkopírovaný příspěvek z jiného serveru, včetně odpovědi právničky:

PŘEDBĚŽNÉ ROZHODNUTÍ – SVĚŘENÍ DÍTĚTE DO PÉČE PŘED ROZVODEM?
Autor: odpověď - JUDr. Romana Lužná

DOTAZ Z PORADNY - S manželem jsme se shodli na rozvodu a já bych nejraději volila cestu dohodou. Bohužel mám ale strach, že se mne bude manžel snažit vydírat cestou majetkového vypořádání nebo ještě hůře péčí o naši čtyřletou dceru. Slyšela jsem o možnosti zažádat o tzv. předběžné opatření o svěření do péče, které samozřejmě nemá pravní hodnotu, ale lze ho realizovat bez souhlasu druhého partnera. Můžete mi, prosím pomoci si v tom udělat jasno, pokud taková možnost vůbec je?

Předběžné rozhodnutí vydává soud pouze v případech, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen. Ve Vašem případě to znamená, že soud by rozhodoval o svěření dcery do Vaší péče předběžným opatřením v případě, že by zájmy Vaší dcery byly nějakým způsobem ze strany otce ohroženy (jedná se například o případy domácího násilí), což z dotazu nevyplývá. Navíc je nutné upozornit, že takové rozhodnutí by patrně vyloučilo možnost rozhodování o rozvodu manželství tzv. po*n cestou, neboť zde zákon vyžaduje nejen dohodu o vypořádání vzájemných majetkových vztahů a bydlení, ale i o úpravě poměrů nezletilých dětí pro dobu po rozvodu.

JUDr. Romana Lužná, 13.1.2009

psala jsem návrh

Kiara — 23. 2. 2010 21:23

aprill napsal(a):

Kiaro, já vím, kdy je nebo není důvod pro PO, zatím Rigoleta neuděla NIC, v čem by ji SPO mohlo pomoc. A vypadá to, že ani nemá v úmyslu NIC udělat!
SPO podá návrh a záleží na soudu, jestli rozhodne o PO nebo ne.

aprill, Rigoletta neudělala zatím NIC proto, že NEVÍ, CO KONKRÉTNÍHO MÁ UDĚLAT a jak má přitom postupovat!!!

Vždyť jsem přece psala, že není možné o někom něco tvrdit, ale je třeba svoje tvrzení také hodnověrně dokázat a to dokazování je velmi těžká věc. Kde nejsou důkazy, tam se s ní bohužel nikdo bavit nebude, to snad přece víš. A ujišťuji Tě, že schraňovat důkazy proti agresorovi není vůbec žádná sranda a pokud Tě ten chlap - dám příklad -  nedokope tak, že máš zlomená čtyři žebra a na těle viditelné stopy naznačující, že utrpěné zranění bylo způsobeno druhou osobou, dokazuje se mu domácí násilí jen velice těžko. Jistěže existují i jiné formy domácího násilí, mezi něž patří i psychické týrání, které jsou o to horší, že se velmi špatně prokazují. Proto Rigolettě radím, aby si manžela nahrávala, jinak nemá šanci mu dokázat ani ň. A že taková akce není hotová za měsíc a je při ní třeba maximální opatrnosti, to snad dá rozum :usch:

Rigoletta — 23. 2. 2010 21:44

Tak tady já už bohužel moc nechápu o čem všem je to řeč. Zkusím si něco vyhledat.

Ale musím říct, že nejsem žádná mrcha, co by chtěla manželovi brát dítě nebo mu bránit ve styku...
Jen se bojím, jak to bude vypadat, až něco ohledně toho, že chci odejít naťuknu a bála jsem se jak se bude chovat i k dceři i když by se zdálo, že k tomu bych neměla mít důvod, protože jí nikdy neublížil.
Bála jsem se, protože jeho jednání v poslední době bylo hodně zlé. Ta slovní agrese vůči všem... Možná si to nedokážete představit a ani já bych nedokázala,kdybych nezažila, že někdo je schopen vůbec vypouštět takové řeči. Povídání samo sebou nikdy nikoho nezabilo, ale já vím že je schopen i ublížit opravdu.
Ať jsem si to zasloužila nebo ne, tak já jeho netloukla!

Proto jsem měla obavy i jak se bude chovat, až se vše doví... Každou chvíli je někde v médiích, jak někomu přeskočí... asi jsou mé obavy neopodstatněné, ale jsou.

Teď má naštěstí lepší období. Myslím, že mu to chvíli vydrží. Vždycky jsem se hodně přizpůsobovala. A konflikty určitě nevyhledávám. Pokud mu nerupne v bedně jen tak. Tak by to snad mohlo vydržet v klidu než se budu pokoušet s ním něco vyřešit.

Jestli ho nevyprovokuje žádný sex.

Rigoletta — 23. 2. 2010 21:50

Asi jsem naivní, ale já pořád doufám, že nebudu muset nic nikomu dokazovat a že to nějak půjde...

Samozřejmě, kdyby se něco stalo, už se budu starat, abych v ruce důkazy měla.
Tak mě průběžně napadalo, že bych to s ním chtěla vyřešit jako dva rozumní lidé. O co by to bylo jednodušší...
Ale moje zkušenosti volají, že to už by byla naivita toho největšího kalibru.
Nu což uvidím...

Rigoletta — 23. 2. 2010 22:01

aprill napsal(a):

Kiara napsal(a):

aprill napsal(a):


protože není důvod pro předběžné opatření. předběžné opatření se vydává v případě, že dítěti hrozí vážná újma a  PO nemohou suplovat funkci meritorního rozhodnutí a nelze je chápat jako předestření výsledku řízení ve věci samé.

aprill, v případě, že se důvodně prokáže, že matce dítěte je vyhrožováno použitím střelné zbraně, jejímž vlastníkem je manžel, skutečně nevím, nač by měl OSPOD čekat, protože v tomto případě opravdu hrozí dítěti vážná újma tím, že může přijít o matku :usch:

Kiaro, já vím, kdy je nebo není důvod pro PO, zatím Rigoleta neuděla NIC, v čem by ji SPO mohlo pomoc. A vypadá to, že ani nemá v úmyslu NIC udělat!
SPO podá návrh a záleží na soudu, jestli rozhodne o PO nebo ne.

Aprill, co prosím myslíš tím udělat něco v čem by mi SPO mohlo pomoct? Máš pocit, že něco nedělám a udělat bych měla?

Kiara — 23. 2. 2010 23:44

Rigoletto, nenech si udělat v hlavě zmatek :pussa: !!! Já Tvému příběhu věřím, věřím i Tobě a znovu Tě ujišťuji, že si o Tobě nemyslím, že bys byla Ty nějaká špatná.
To, co tady čteš jsou reakce různých lidí, se kterými se budeš setkávat i v reálném životě, pokud se rozhodneš svoji situaci nějak řešit. Měla bys být připravena i na ně ... výhoda virtuální reality je ta, že reakce všeho druhu prožíváš jakoby "nanečisto"  a na skutečnou realitu tak budeš lépe připravena :jojo:

Asi jsem naivní, ale já pořád doufám, že nebudu muset nic nikomu dokazovat a že to nějak půjde...

Rigoletto, strašně nerada Ti to říkám, ale bohužel se velmi mýlíš ... Kdybych neměla k dispozici u rozvodového řízení lékařské vyjádření o tom, že mě manžel zbil včetně výčtu utržených zranění, manželův právník by mě tam utopil na lžíci vody a soud by neměl žádný důvod uvěřit mi, že jsem byla patnáct let obětí domácího násilí :grater:

Samozřejmě, kdyby se něco stalo, už se budu starat, abych v ruce důkazy měla.

Rigoletto ... Tobě připadá, že se Ti toho zatím stalo málo :pussa: ??? Proč čekáš na další incident, se něco stane podruhé, potřetí, popáté ...??? Čím déle v tom budeš žít, tím víc si na ten hnus začneš zvykat.

Tak mě průběžně napadalo, že bych to s ním chtěla vyřešit jako dva rozumní lidé. O co by to bylo jednodušší...

Rigoletto, já vím že toto je Tvoje vroucné přání, ale bohužel - na hony vzdálené od reality.
Tak, jako v přírodě nemůže existovat dohoda mezi vlkem a jehnětem, tak v reálném životě v žádném případě nemůže existovat dohoda mezi obětí a agresorem ... :jojo:

pat — 24. 2. 2010 9:02

Rigolet stále souhlasím s názory Kairy – snaží se ti pomoci. Já měla papíry od psychiatra, neboť jsem měla velmi silné  deprese a jako důvod ihned do papírů  sám napsal, že důvodem je domácí prostředí. Pravda také je že jsem byla slabá, i já toho svého bohužel milovala a žila ve snu jak je dokonalý. Pořád ho omlouvala. Tudíž nic jsem nenahlásila, ani použití zbraně, ani vykopnuté dveře a zmlácení, ani později vloupání. Nakonec se chytil sám… Byla jsem slabá, a stále věřila že vše bude v pohodě. Nebylo!! Ty důkazy můžeš mít a nemusíš nikdy použít. Ale prosím tě ze své zkušenosti dnes už vím , že jsem měla být tvrdší a chránit hlavně sebe a na sebe myslet. Já tak nějak pořád myslela na něj, aby neměl problémy, když jsem věděla, že on sám kdyby na mě mohl potopí mě okamžitě. Nedělej si iluze! Ty důkazy si  náhrávej, nebo alespoň piš, třeba deníček na PC ale zahesluj si to  a poctivě zavírej. Denně si sedni a v dobu kdy není doma piš co bylo minulý den. Samotné ti to přijde vhod, až se budeš rozhodovat. Jinak použití zbraně , byť jen vyhrožování lze nahlásit na policii, a zbraň mu bude odebráná. To jen info pro tebe. Ale i toto nahlášení by byl dobrý bod k rozvodu. Do ničeho se nenuť pokud nejsi rozhodnutá, jen měj oči otevřené, a důkazy schraňuj, nikdy nevíš kdy ti přijdou vhod. Taky bych si prověřila jak je na tom s věrností . I takto se chovají chlapy pokud mají máslo na hlavě.

javena — 24. 2. 2010 22:57

Kiara napsal(a):

javena napsal(a):

Asi to nějak nechápu, ale pokud jeden z rodičů odejde s dítětem od toho druhého, je to trestný čin? :co:.

javeno, když opustím manžela-násilníka a vezmu si s sebou i dítě, trestný čin to samozřejmě sám o sobě není. Vtip je v tom, že manžel-násilník má ze zákona jako otec právo na styk se svým dítětem a toto právo je samozřejmě soudně vymahatelné :usch: Dokud ženu nezbije do bezvědomí tak, že skončí v nemocnici, nezbil nikdy do krve ani svoje dítě, není prokazatelně duševně nemocný, alkoholik nebo narkoman, pohlíží se na něj jako na bezúhonného člověka, který má ke svému dítěti stejná práva, jako matka :usch: Čili i když od takového dárečka ženská i s dítětem uteče, povedený tatíček má možnost ohánět se svým právem na pravidelný styk s dítětem a pokud ihned po útěku nenásleduje návrh na sociálce na předběžné svěření dítěte do péče matky, může si matka z neznalosti zákona v tomhle bodě dost ošklivě zavařit.
Tady totiž probíráme nikoliv rozchod dvou rozumných lidí, ale útěk od tyrana a v tom je velkej rozdíl. Když totiž tyran zjistí, že mu oběť vyklouzla ze spárů, začne dělat dusno "přes děti" a pokud není odchod matky i s dítětem právně ošetřen předběžným opatřením ze sociálky, klidně si může pro svoje dítě kamkoliv přijet za asistence policie a matka je ze zákona povinna mu dítě vydat a bezmocně přihlížet, jak si otec dítě odváží zpátky domů :usch:
Rigoletta navíc až do této chvíle nemá v ruce jeden jediný důkaz, o který by se mohla opřít a který by potvrzoval, že je obětí domácího násilí, manžel se k ní chová jako prase a navíc jí nebezpečně vyhrožuje. To je bohužel taky špatně - kdyby došlo na lámání chleba, manžel všechno zapře, bude tvrdit, že si manželka všechno vymyslela, bude o ní tvrdit, že je nervově labilní a podobné výmysly, které agresoři s oblibou používají a Rigoletta bude nahraná. Proto tady Rigolettu nabádám k tomu, aby si pečlivě schraňovala všechny možné důkazy a konkrétně se pokusila nahrávat si manžela na mobil. Něco jiného je totiž něco o někom tvrdit a něco jiného je moci mu to dokázat, rozumíme si???

Kiaro, vůbec nechápu, proč mi to tu vysvětluješ, já tohle vím. :co:
Psala jsem to jako ironickou reakci na radu BKB. A o tvrzení a dokazování jsem snad nepsala vůbec... 
Nikdo bohužel Rigolettě nezaručí, že si manžel nebude moci dceru brát na víkendy. Ani modřiny a psychologický posudky mnohdy nepomůžou. Na to, abych tomu věřila, jsem viděla už hodně. Někdy jsou rozsudky postavený na hlavu. A předběžný opatření je pro někoho jen kus papíru... :/
Moje bývalá kolegyně - odešla do zahraničí aby měla klid, dá-li se to tak vůbec říct a její BM to dodnes netuší, přestože mu posílá peníze (posílá je na účet prostředníka a ten pak jejímu BM). Chtěl by totiž víc, když se má tak dobře... Vyštval ji z města, kde bydleli - nikdo ji nezaměstnal. Psal všem jejím zaměstnavatelům, které neznal (podnikal a koho neznal on, toho znali rodiče...) a hrozilo, že jí zaměstnají dlouhodobě, že je psychicky labilní, dokládal to kopií psychologického posudku od jeho známého lékaře. Chodil za ní do práce a dělal scény... nechtěli, aby je psychopat obtěžoval, tak se s ní vždy rozloučili ve zkušebce. Jeden takový canc přišel i k nám do zaměstnání, když ji vyčmuchal, jen návštěvu nerealizoval - bylo to daleko.
Podepsal se na ní tak strašně, že si nedovedu představit, jak bych mohla dál žít já, kdyby se mi stalo to, co jí... :grater: To psycho byl jen zlomek toho, co se mu podařilo... :(
Zkuste se dohodnout... rada nad zlato. :o
A pozor na prarodiče. Nevěřit, nevěřit - tedy těm ze strany manžela. Vezmou vnouče na zmrzku...
Mě Kiaro fakt nic vysvětlovat nemusíš, mám jí pořád před očima. :/ A dceru kamarádky taky a další děsný rozsudky... holku, co vyrůstala s tátou (policajt), protože si to uměl zařídit... jinou, co ji jako dítě táta prohodil sklem ve dveřích, protože byl nas... na její mámu a úspěšně leta deptal a mlátil celou rodinu... (kdybych to nevěděla, řekla bych normální chlápek, co se rád poslouchá a machruje). Policajti si tam leta podávali dveře, ale přece ho znali z hospody (vesnice), takovej fajn chlápek a chudák si vzal hysterku na druhou... (pravda, tohle se dost změnilo, i když jak moc, těžko říct). :/
Držím ti palce, Rigoletto, abys našla sílu odejít. :pussa: Nevzdávej to, scháněj info, na BKB se vykašli, zkus jinou organizaci a počítej s tím, že lehký to nebude. :/ I když taky znám takovýho psychotyrana, co to při rozchodu překvapivě vzdal, žádný psycho ani naschvály. Ale to byl fakt jen jeden...

Kiara — 26. 2. 2010 23:05

javena: omlouvám se že jsem nepochopila, že jsi pochopila :D
Když tak čtu Tvůj poslední příspěvek, není mi z toho dobře. Psychopat, který si zasedne na svoji oběť a navíc má v rukou určitou "moc" ... to je velice špatná konstelace :grater:
Rigoletto, zkus se obrátit sem http://www.rosa-os.cz/

Rigoletta — 28. 2. 2010 11:45

Kiaro, děkuji za odkaz.
Už jsem se tak narychlo podívala, ale poradnu mají asi jen v Praze a tam já se nedostanu :-( . Ještě je asi možnost se s nimi spojit přes mail..tak uvidím. Asi zkusím alespoň tak.

Začala jsem si psát deníček a vzpomínat na začátek manželství. Říkám si, že to snad ani není možný. Že není možný, že jsem tehdy neviděla ... a vlastně ani do teď než jsem si to začala psát. Jak mě M vydíral, že nikam nesmím, protože má o mě strach a já ho nechtěla přeci trápit, protože jsem ho měla ráda. Jak mi vyhrožoval, že mně zabije. Tehdy když jsem byla úplně na dně si myslím, že by se o domácí násilí jednalo.

Teď to tak nevyhodnotili myslím možná podle toho, že se snažím už jako oběť nechovat. A pak když mi nějak ubližoval, tak já jsem se bránila (alespoň jsem se snažila ho kousnout nebo škrábala, aby mě pustil). Možná, že kdybych "zvadla" třeba by i on pustil...

Zatím jsem mu ještě nic nenaznačila, protože se bojím. Snad příští týden něco načnu...

Rigoletta — 28. 2. 2010 11:53

Říkala jsem si, že bych do žádosti o rozvod nezmiňovala jako důvod rozvodu to co tady popisuji. Jen takové to , že si už nerozumíme a tak...
Mohlo by to pro mne mít nějaké následky? Kdybych byly nějaké komplikace a já to zmínila až dodatečně bylo by to vůbec věrohodné? Chtěla bych to vyřešit rozumně a ne na sebe vytahovat všechnu tu špínu, pokud by to nebylo nutné.
Vždyť pro rozvod snad není nutné aby souhlasili oba? A rozvedou je. Co by se mohlo stát?

Rigoletta — 28. 2. 2010 13:42

Tak už mi zas vyhrožuje. Musím říct, že jsme se nehádali. Jen jsem mu naznačila, že se mi tentokrát nehodí udělat to, co on po mě chce a že je třeba to do budoucna nějak vyřešit (v klidu). Tentokrát je to, že se mnou skončil a že mi nebude dávat peníze.
Vlastně vyhrožuje s něčím skoro pořád, kdykoliv není po jeho :-( .

Kiara — 28. 2. 2010 15:26

Rigoletto, nikdo z nás Ti nemůže zaručit, jak bude vaše rozvodové řízení probíhat :/ a protože je tady předpoklad, že se manžel bude bránit zuby-nehty a bude to ON, kdo PRVNÍ zaútočí s kyblíkem špíny, buď připravena s důkazy i na tuhle variantu. V každém případě budeš potřebovat právníka, tak se o dalších krocích musíš dle vývoje situace radit přímo s ním.
Jo, a ze Ti manžel vyhrožuje, že Ti nebude dávat peníze :lol: ??? Vyhrožovat Ti může, ale jenom vyhrožovat ;) pokud to udělá, Ty se můžeš obrátit na soud a požadovat po něm jednak výživné na sebe jakožto na nerozvedenou manželku, druhak výživné na holčičku a soud Ti vyhoví. Soužití po tomhle incidentu bude samozřejmě už navždycky rozstřílené na mraky, ale já Ti to píšu proto, abys věděla, že i proti tomuto vydírání existuje účinná obrana :jojo: MMCH odpírání peněz partnerce na mateřské dovolené je vysloveně zakotveno v seznamu domácího, psychického násilí!!!

Rigoletta — 28. 2. 2010 16:58

No tak už je to tu dnes po druhé. Nevydělávám, tak "nebudu jíst"...(při malé výměně názorů)

pořád čekám, protože se bojím, že až něco naznačím, tak mi bude znemožňovat to že se snažím osamostatnit.
Že mi bude bránit, abych jela někam na pohovor kvůli práci... Zatím pořád nic nemám nastálo a ta brigáda je taková, že nevím jestli dál bude nebo ne :-(

Rigoletta — 28. 2. 2010 17:00

Myslela jsem, že podám žádost o rozvod bez právníka. Že to nějak půjde bez něj, protože na to nemám... :-(

Selima — 28. 2. 2010 17:00

Preboha, nahraj si tie jeho vyhrážky a choď niekam, kde ti pomôžu... :mad:

Selima — 28. 2. 2010 17:01

V takých organizáciách na pomoc týraným ženám majú aj bezplatných právnikov.

Rigoletta — 28. 2. 2010 17:28

Jenže tohle já nedokážu odhadnout...to bych nás musela nahrávat asi pořád :-) :-( , protože ani nedošlo k žádné hádce...
Zkusím to až s ním budu chtít probrat něco důležitého to myslím nezklame a projeví se....
On takhle vyhrožuje průběžně, takže už to neberu až tak tragicky, jako zpočátku. Spíš když to píšu sem, tak si uvědomuji, že je to pro mě náročný a i když to většinou vydýchám, tak mě to od něj mrzí a když už je toho hodně, na chvíli porazí. Jako kdyby nevěděl, že před mateřskou jsem léta normálně pracovala... vycházím z toho jako flákač a příživník. Přitom kdyby nebylo toho, že musím shánět práci, co je jen na ranní, tak už jsem ve dvou případech práci měla...

Rigoletta — 28. 2. 2010 17:33

Teď mi ještě kromě něj, řekli i dva další lidé, že práci určitě v dnešní době nenajdu :rolleyes: . Mám co dělat abych si udržela alespoň špetku optimismu. A strach jak blázen.

Selima — 28. 2. 2010 17:36

Skús hľadať iné riešenia - prácu cez internet... prácu na doma apod. Neohovírm, že nájdeš, ale ya úvahu to stojí, nie?

Rigoletta — 28. 2. 2010 17:46

Jasně. Hledám cokoliv.

Kiara — 28. 2. 2010 17:50

Rigoletta napsal(a):

No tak už je to tu dnes po druhé. Nevydělávám, tak "nebudu jíst"...(při malé výměně názorů)

pořád čekám, protože se bojím, že až něco naznačím, tak mi bude znemožňovat to že se snažím osamostatnit.
Že mi bude bránit, abych jela někam na pohovor kvůli práci... Zatím pořád nic nemám nastálo a ta brigáda je taková, že nevím jestli dál bude nebo ne :-(

Můžu Ti říct, že vypustit z huby směrem k matce svého dítěte, která je na mateřské: "nevyděláváš, tak nebudeš jíst" je skutečně na pěst :dumbom: To je primitiv a hulvát, že to nemá obdoby :o
Rigoletto, jestli v tomhle budeš žít ještě nějakou dobu, tak se z Tebe stane ustrašený uzlíček nervů a hadr na podlahu pod jeho botama, bez jakékoliv špetky sebeúcty.
Rigoletto, našla jsem pro Tebe stránky občanského sdružení ACORUS, zabývající se pomocí obětem domácího násilí: http://www.acorus.cz/ zkus to kromě DONA linky, BKB (kde Ti stejně nepomohli) ještě i tady. Mají k dispozici nonstop telefonní linku a azylový dům.
Vyzkoušej všechno, co jde ... jenom proboha nezůstávej déle s takovým hulvátem!!!

Rigoletta — 28. 2. 2010 17:59

No jo, to je tohle opravdu docela nevinné oproti tomu, co už jsem všechno od něj slyšela. Stala jsem se na půl, jak mi radila jeho rodina splachovací a pouštěla to druhým uchem ven i když někdy jsem byla opravdu v šoku, co dokázal z pusy vypustit. Když mu umřel táta, tak mi řekl, že škoda , že to nebyl jeden z mých rodičů ... Vím, že ho to bolelo, ale jak tohle může někomu někdo říct...

Vedle něj by se nejspíš i z anděla stala dračice. A nebo jsem to s ním neuměla.

Rigoletta — 28. 2. 2010 18:01

Přitom jsem měla vždycky pocit,že mně má rád. Možná měl, ale musela bych zůstat na slovo poslušná a neodmlouvat.

Kiara — 28. 2. 2010 18:06

Rigoletto, jak - neuměla? To je psychopat, který si libuje v ponižování svých obětí, na toho žádný zdravý, slušný a normální člověk nemá.
Rigoletto, já vím, že se Ti tím uleví, když to sem všechno vypisuješ ... je dobré, že to ze sebe pouštíš ven, na druhou stranu bys ale měla začít řešit to, jak co nejrychleji vzít nohy na ramena. Děvenko zlatá, jakmile se nespasíš útěkem, tak z Tebe ten chlap udělá nesvéprávného, totálního blázna. Nenarodila ses přece proto, abys dělala nějakému primitivovi fackovacího panáka a ještě si myslela, že je snad všechno Tvoje vina :pussa:
Nahoru jsem Ti doplnila odkaz na občanské sdružení ACORUS, mrkni se na jejich stránky.

Kiara — 28. 2. 2010 18:12

Rigoletta napsal(a):

Přitom jsem měla vždycky pocit,že mně má rád. Možná měl, ale musela bych zůstat na slovo poslušná a neodmlouvat.

Rigoletto, ten člověk není schopen někoho "mít rád". Ze začátku se každý psychopat chová jako nejzamilovanější člověk pod sluncem, může se rozkrájet, dělá Ti, co Ti na očích vidí, na rukou by Tě nosil ... dokud Tě nemá pevně v hrsti. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají :jojo: ovšem až Tě dostanou tam, kde Tě chtěli mít, odhodí masku, přestanou se přetvařovat a pak je zle ...

Rigoletta — 28. 2. 2010 19:37

To je pravda, že se mi trochu uleví. Je to jako bych upouštěla hnis s rány co už dlouho mám. Zároveň se stydím, že to tu všechno tak vypisuji až moc dopodrobna.
Asi taky že čekám, že někdo napíše: "Tak to už tedy opravdu přeháníš. Jsi moc velká cíťa. Občas má každý špatný den a něco takového řekne a ty to tady taháš ven."
Cítím, že nedokážu vůbec posoudit co ještě si může partner dovolit a co už je přes čáru a pomáháte se mi v tom zorientovat.

Rigoletta — 28. 2. 2010 19:42

A já jednám. Jen to trvá opravdu dlouho, protože nemůžu jen tak někam jít. Mám teď chviličku ještě něco "pracovního" a nejde víc než se snažím se někam uvolnit a ještě aby se to M nedohmát.... Příští týden znovu půjdu...
Možná je to pro mne i dobré, že to zatím ve mně víc uzraje.

Rigoletta — 28. 2. 2010 19:48

A ještě k tomu večer říkal dceři, že by chtěl vyměnit maminku za jinou  :dumbom: :dumbom: :dumbom:
Ach jo.

Selima — 28. 2. 2010 20:10

Akože JEJ maminku? Teba? On je fakt na hlavu... už dávno mal bzť na práškoch... že ho neikto nezastaví. Njn, ale kto, keď ty nejako stále váhaš... A to ti nevadí, ani čo hustí do tovjho dieťaťa?

aprill — 28. 2. 2010 20:14

Rigoletto, někde na první straně jsi psala, že ti rodina nabídla pomoc. Proč ji nevyužiješ a neodstěhuješ se ?

Rigoletta — 28. 2. 2010 20:31

Musím ten byt ale platit a teď když si tenhle měsíc vydělám tak 4 tisíce a další nevím, jak to bude... no a ještě nás nějak uživit.
Už jsem si říkala,že bych to i riskla a jednala hned. Ještě jsem se nedostala na sociálku na co bych popřípadě měla nárok, abych to těžké období mohla překlenout.
Po té schůzce v BKB jsem ale nabyla přesvědčení, že bych se měla pokusit to řešit nezbrkle. Navíc jste  psaly, že by mi stejně nikdo nevěřil.

Rigoletta — 28. 2. 2010 20:35

No a taky dost mě tam vylekali s tím odchodem s dítětem. Nechtěla bych dávat zbytečně M možnost, aby se po mě potom nějakým způsobem mohl vozit a dostal z toho důvodu ještě do péče dceru on...
I když si to nedokážu představit, že by se staral. Do teď si jen občas pohrál a jinak se nijak nezapojoval. Stát se ale asi může leccos.

aprill — 28. 2. 2010 20:36

Rigoletta napsal(a):

Musím ten byt ale platit a teď když si tenhle měsíc vydělám tak 4 tisíce a další nevím, jak to bude... no a ještě nás nějak uživit.
Už jsem si říkala,že bych to i riskla a jednala hned. Ještě jsem se nedostala na sociálku na co bych popřípadě měla nárok, abych to těžké období mohla překlenout.
Po té schůzce v BKB jsem ale nabyla přesvědčení, že bych se měla pokusit to řešit nezbrkle. Navíc jste  psaly, že by mi stejně nikdo nevěřil.

Pokud nebudeš rozvedená (nebo nepodáš si návrh na rozvod + svěření dcery do výchovy a nedostěhuješ se) nebudeš mít sama na nic nárok.
Můžeš si podat i návrh na výživné manželky .

Rigoletta — 28. 2. 2010 20:40

Já vím. Tak jsem s tím počítala,že těsně před odchodem bych to všechno podala nebo současně. Prostě až by na mne nemohl. Ale takhle prý tedy ne...

Rigoletta — 28. 2. 2010 21:26

Tak se mi právě povedlo něco nahrát. Ještě se klepu jako ratlík...
Zhruba, že pozabíjí každého a rozřeže na kousky, kdo by mu přinesl nějaký papír k rozvodu- pozvánku k soudu...
A ještě nějaké věci na mou adresu... teď  to nemůžu ani psát... Je mi příšerně.
Vyhrožuje, že mi malou nedají a že mi jí jen tak nenechá...

Rigoletta — 28. 2. 2010 21:30

Kdyby mě někdo u toho soudu viděl takhle se klepoucí a vynervenou, tak mi dceru opravdu možná ani nesvěří...  :grater:

Selima — 28. 2. 2010 21:30

Uff, odlož to niekam na bezpečné miesto... k niekomu do úschovy. Urob si kópiu a choď s tým do niektorej tej agentúry.

Selima — 28. 2. 2010 21:30

No, to dosť pochybujem, že ju zverili JEMU po tých slovách... :mad:

Rigoletta — 28. 2. 2010 21:37

Dokonce by tam mělo být i to (jestli se mi to povedlo dobře nahrát) že ví že mě v létě škrtil a tloukl hlavou do zdi. Řekl na to sice to, že já jsem ho nejdřív štípla až měl modřinu. To je sice pravda, ale až při tom co mě škrtil jsem se snažila ho kousnout nebo poškrábat, aby mě pustil...

Rigoletta — 28. 2. 2010 21:39

Bylo to dneska opravdu na hraně. Už jsem se bála že se do mně pustí. Je mi děsně.

rejka — 28. 2. 2010 21:58

Rigoletta napsal(a):

Tak se mi právě povedlo něco nahrát. Ještě se klepu jako ratlík...
Zhruba, že pozabíjí každého a rozřeže na kousky, kdo by mu přinesl nějaký papír k rozvodu- pozvánku k soudu...
A ještě nějaké věci na mou adresu... teď  to nemůžu ani psát... Je mi příšerně.
Vyhrožuje, že mi malou nedají a že mi jí jen tak nenechá...

A v tomhletom prostředí chceš vychovávat dceru? Na co čekáš? Až tě opravdu zabije? Jestliže je pravda jak psala aprill,že máš možnost využít pomoci rodiny,tak nechápu proč setrváváš v blízkosti šílence.....:kapitulation:

javena — 1. 3. 2010 10:46

Kiaro, v pohodě. :) Já nějak nepochopila tu pomoc BKB ženský, která je na tom tak jako Rigoletta a napsala to tak, že z toho možná nebylo jasný, jak to myslím...

Rigoletto, mám husinu, když to tu teďko čtu... :(
Píšeš, že bys musela platit ten byt - vědí ale rodiče (tedy mamka s přítelem) v jaké jsi situaci? Kdyby šlo o mou dceru a vnučku, nechtěla bych nájem, dokud by ses nezmátořila. To není tak, že pokud si oni řeknou o peníze za nájem, jsou špatní... jen si myslím, že ještě nic nevědí a ty se v tom možná plácáš zbytečně... že byste našli nějaký kompromis...
I ta práce - mám dvě děti a brala jsem horší práci jen na ranní, abych je mohla vyzvedávat, ale nepomohli by ti vaši? Kdyby to ovšem věděli... Dneska většina prarodičů pracuje, do důchodu se chodí později, ale zas by se to možná dalo...
Chráníš mamku před pravdou, ale jestliže mám na výběr chránit svoje dítě nebo mojí mámu, chráním dítě... Mamka se s tím vyrovná, tvoje dcera si jednou možná najde takovýho manžela, jakej byl její táta - bude zvyklá... :/ S tím bych se tada nevyrovnala. To by byl motor.
A samozřejmě, že ti vyhrožuje, že ti holku nenechají. Ví, že ti tak sváže ruce. Strach o blízké svazuje a oni to šmějdi vědí. Proto to dělají...
Podívej, když půjdeš od něj tak si dceru bude brát, ale dost možná, že se na vás vykašle a budeš za trest bez alimentů, protože ať si to vyžereš... to se u takových lidí těžko odhaduje. Ty důkazy jsou fajn, ale pomůžou jen v případě, že ti někdo poradí, jak je použít. Těžko můžeš u soudu ty sama přehrávat kazety... Možná že jo, to netuším, ale vsadila bych na právní ochranu nějaké organizace, která se tím zabývá... Rozhodně bych kontaktovala sociálku a zteptala se, jak postupovat v případě dom. násilí, když chci zabránit styku otce s dcerou nebo mít ten styk alespoň pod kontrolou někoho ze sociálního odboru, protože mi přes dceru vyhrožuje a je tu i možnost jeho manipulace proti mě jako matce.

Selimo, od jistý doby se já nedivím ničemu. :( Spousta divnejch lidí má v péči dítě (nebo má určený styk s ním)...
Ať se nám to líbí nebo ne, je to otec a pokud někdo neprokáže, že je jeho styk s dcerou nežádoucí, nezdravě působící nebo nebezpečný pro dceru, má nárok se s ní stýkat. A pokud si zažádá o svěření dcery do své péče, bude se tím soc. odbor a soud zabývat.
Nemá smysl Rigolettě říkat, že on nemá nárok a že mu ji nedají. Já netvrdím, že jo, ale protože na něj nikdy nikdo neukázal jako na tyrana a násilníka, má práci a o dceru se stará... proč ne? Nikdo neví, co je za tím a je na Rigolettě, aby to vidět bylo... Neví to ani její rodina.
A nikdo nevíme, co o své ženě její drahoušek komu říká. Psychicky labilní, nezvládající péči o dceru, neschopná něco zařídit, nikam nechodí - k přátelům a tak (nikdo neví, že nemůže). Udělá z ní sociopata a dokaž, že jsi normální...

Rigoletto, kontaktuj někoho, na vlastní triko je to v takových případech dost náročný... nemáš proti sobě normálního prtnera, jak psala trefně Kiara. Nevíš, s čím se vytasí. :/
Někdo to tu psal - ty organizace mívají bezplatnou právní pomoc a zastoupení u soudu.

Rigoletta — 1. 3. 2010 15:36

Tak teď si opravdu říkám, jestli někomu takový důkaz stačí.
Chtěla jsem to abych měla alespoň něco pro tu sociálku kvůli svěření dítěte do péče. V týdnu se tam vypravím... Dnes se mi povedlo v MS. Paní ředitelka tam byla úplně úžasná a vyjde mi hodně vstříc. Jen se teď bych potřebovala, abych tu přihlášku mohla podepsat sama. Snad na SPO mi nějak pomohou.
Pořád se bojím, jestli nedělám špatně :dumbom: Je mi z toho nonstop na zvracení...

rejka — 1. 3. 2010 15:44

Rigoletto,neboj se výhružek...dítě ti nikdo bezdůvodně nesebere,když ho nechají i rodiči,kde ty důvody pro odebrání jsou. Nejlepší pro tebe by bylo,kdyby ses mohla odstěhovat co nejdál,aby i ty návštěvy otce nemohly být příliš časté. Držím ti palce......

Selima — 1. 3. 2010 16:21

Rigoletta, fakt podľa mňa urobíš najlepšie, keď sa obrátiš na PROFESIONÁLOV. Ak ti nesadnú(ako v BKB), tak skús inde, ono je to - ako všade - bohužiaľ aj o ľuďoch a ich individuálnych názoroch. Ale nevzdávaj to, máš už niečo v rukách, niečo, čo potvrdzuje (minimálne TEBE, ale určite aj iným), že tie veci nie sú len v tvojej hlave, ale že SÚ a predstavujú reálnu hrozbu pre teba a pre malú. My sa ti tu môžeme snažiť radiť, ale najlepšie sa fakt vyznajú profesionáli, takže by som to skúsila znovu, inde... a chcela najprv právnika, potom psychológa... Pre muža si môžeš vymyslieť hľadanie práce, keby mal podozyrenie alebo nejaké reči... (A tú prácu by som si o.i. naozaj hľadala, trebárs by som sa spýtala aj v tom krízovom centre, či o niečom nevedia...). Ja som bola dobrovoľníčiť - nárazovo - v super krízovom centre kúsok od nás, kde mi bola riaditeľka hodne sympatická a znela veľmi rozumne. Prostredie bolo znesiteľné a síce neviem, akí sú ostatní zamestnanci, ale v prípade núdze by som neváhala zájsť tam a aspoň si vypýtať telefón na ďalších ľudí... bezplatného právnika, psychológa, sociálnu pracovníčku, apod. Čím menej konáš na vlastnú päsť a čím viac na radu profíkov, tým podľa mňa lepšie. (Na druhej strane počúvaj určite aj svoju inutíciu, lebo neexistuje lepší radca ako vlastná intuícia, to mám overené. Problém je, že tvoja inutícia je možno už otupená dlhším spolužitím s tým :fuck: :usch:).

PavlaH — 1. 3. 2010 19:23

KOčko, tohle už jsou malé krůčky ke změně. Vydrž. Pracuj. jde o tebe a o dítě. Zvládneš to, beruško...

Judyna — 1. 3. 2010 22:15

Zpočátku jsi psala, že máš odporu rodičů. To já ji neměla - aspoň mi říkali, když jsem si BM brala, že si můžu zkusit přijít s rozvodem - přesto prostě přišla chvíle, kdy už to nešlo dál a i s tím rizikem, že mě vyhodí, jsem rodičům oznámila, že od něj odcházím. A to jsem byla na mateřské a BM mi po dobu manželství nedával ani korunu. Nakonec se naši zachovali úžasně. Peníze jsem jim zpočátku dávat nemohla, ale převzala jsem aspoň péči o domácnost (to je taky pomoc).
Já si myslím, že pokud máš fungující rodinu, tak Ti pomůže ze všech nejlíp.
Ale samozřejmě si BM za synem chodil, v tom jsem mu nebránila, i když jsem měla obrovský strach. I vyhrožování tím, že mi syna vezme, mám za sebou, ale to už jsem Ti psala. Sociálka mi nepomohla nikdy, ale je fakt, že já jsem tenkrát žádné důkazy neměla. Ani jsem o tom nemohla mluvit. Přesto, když to beru takhle zpětně, nejtěžší bylo to rozhodnutí od něj odejít. Pak už to nějak šlo. Ale píšu Ti jen své zkušenosti a to ještě dost dávné, stejně si musíš jet podle sebe.

javena — 2. 3. 2010 7:54

Rigoletto, nechtěla jsem tě strašit, to ne, kočičko. :pussa: Jen  musíš počítat s tím, že to nebude lehký, když se manžel bude "sekat". Kdo to má za sebou tak ví...
Sociálka nemá důvod ti dítě nesvěřit. Když já podala žádost o svěření, přišla ke mně domů paní. Pokoukala, jak bydlíme, ptala se kde pracuju, na příjem, kam chodíme k lékaři a kam chodí děti do školy. Kontaktovala školu a lékařku, kde jí řekli, že děti prospívají, že mám zájem a basta. U soudu to pak shrnula, že mám předpoklady se o děti postarat. Proto si myslím, že bys měla mít připravený byt a operovat podporou rodiny (neplatím tu nájem, byt je rodičů... bla, bla... příjem mám jen na provoz domácnosti a školku...) a alespoň tu brigádu. Kdybys měla normálního chlapa, tak by to nutný třeba nebylo, ale raději bych tohle měla ošetřený, no - to jsem celá já... :P
Nejhorší je udělat ten první krok a pak to pojede. :pussa: A až se pak svobodně nadechneš, budeš vědět, že jsi udělala dobře. I přes všechny ty peripetie.  ;)

Rigoletta — 2. 3. 2010 15:24

Javeno,
nestrašíš :) . Já potřebuji vědět, co všechno by se mohlo stát, abych se na to mohla připravit.
Vlastně jsem si to pořád malovala trochu do růžova i po tom, co mi poradily na té schůzce jsem si říkala, že se možná pletu a třeba se mi rozvod podaří řešit s manželem v relativním klidu...

On mi řekl, že ze mě cítí, že jsem už nějakou dobu jiná a že ho využívám finančně. Pak že by mi přál abych si našla někoho, kdo mě bude mlátit dennodenně a chlastat. Přitom on sám má problém s alkoholem podle mě taky.
Potom vyhrožoval, že nás nenechá být, že nás bude sledovat a kdybych si někoho našla, tak mu něco udělá(škoda,že zrovna tyhle řeči nahrané nemám). No a pak, že ho ponižuji a snažil se hrát na to, že bude má vina, když ho v určité věci neposlechnu,že nebude chodit k lékaři, kam dochází.

To jsme se nehádali. Myslí si určitě, že ještě nejsem rozhodnutá. Bojím se, co přijde, až zjistí, jak se věci mají doopravdy. Myslím, že nemůžu ani počítat, že mi bude na malou platit.

Rigoletta — 2. 3. 2010 15:27

Rodiče už něco maloučko ví. Teď jsou asi taky vystrašení a opravdu chtějí pomoct. Chtěli by abych odešla hned, ale musím se ještě poradit a pořešit to na té sociálce...

Rigoletta — 2. 3. 2010 15:36

Všem opravdu moc děkuji za jakýkoliv názor a připomínku i podporu.
Strašně to pro mne znamená.

Blossom — 2. 3. 2010 16:16

Rigoletta napsal(a):

Javeno,
nestrašíš :) . Já potřebuji vědět, co všechno by se mohlo stát, abych se na to mohla připravit.
Vlastně jsem si to pořád malovala trochu do růžova i po tom, co mi poradily na té schůzce jsem si říkala, že se možná pletu a třeba se mi rozvod podaří řešit s manželem v relativním klidu...

On mi řekl, že ze mě cítí, že jsem už nějakou dobu jiná a že ho využívám finančně. Pak že by mi přál abych si našla někoho, kdo mě bude mlátit dennodenně a chlastat. Přitom on sám má problém s alkoholem podle mě taky.
Potom vyhrožoval, že nás nenechá být, že nás bude sledovat a kdybych si někoho našla, tak mu něco udělá(škoda,že zrovna tyhle řeči nahrané nemám). No a pak, že ho ponižuji a snažil se hrát na to, že bude má vina, když ho v určité věci neposlechnu,že nebude chodit k lékaři, kam dochází.

To jsme se nehádali. Myslí si určitě, že ještě nejsem rozhodnutá. Bojím se, co přijde, až zjistí, jak se věci mají doopravdy. Myslím, že nemůžu ani počítat, že mi bude na malou platit.

Rigoletto, opravdu bude lepší být na vše co jde dopředu připravená.
Takže - mimo jiné - na tvém místě bych se např. našprtala detailně zákon o stalkingu (platí od letošního ledna) a zákon o domácím násilí, kdy policajti můžou násilníka vykázat na 10 dní z domu. Abys přesně dopředu znala, jaká jsou tvá práva a možnosti, kde se co hlásí apod.,protože ten tvůj je evidentně cvok :( .
Moc dobře, žes to řekla rodičům a že máš jejich podporu.
Jo, a nahrávej vše co jde dál, a uschovávej pak záznam třeba právě u rodičů, nebo u kamarádky, prostě někde mimo váš dům.
Taky bych asi těsně před tím, než se sbalíš a odejdeš (lepší by bylo, kdyby manžel nic dopředu nevěděl), také kontaktovala policajty - oddělení zbrojních průkazů, předala jim jednu kopii nahrávky kde tvůj muž říká, jak všechny pozabíjí, jestli podáš návrh na rozvod. Bylo by velmi potřeba, aby policajti mu zbraně všechny sebrali. Tedy pokud je má legálně. Pokud je má nelegálně, svítá tu naděje, že by ho mohli sebrat společně s těmi zbraněmi a zabásnout za nedovolené ozbrojování.
Asi by bylo třeba, kdybys už dopředu měla vybraného a zkontaktovaného nějakého právníka - jednak kvůli rozvodu i kvůli případným problémům s manželem..
Napiš mi kdyžtak do SZ, odkud zhruba jsi. Kdyby to bylo náhodou z mého regionu, jednu vynikající právničku ti doporučím (mě dělala rozvod a další věci a je naprosto úžasná, profesionálně i lidsky.

Rigoletta — 3. 3. 2010 18:12

Tak mám podanou žádost o předběžné opatření i o svěření do péče, ale nevím nevím, jak to předběžné dopadne :/ . Moc nadějí mi nedávali. Na sociálce vůbec...byla jsem ho podat u soudu. Nahrávky mi zřejmě budou jen k tomu, že si je budu moct pouštět po večerech , abych nezapomněla...
Na sociálce mi řekli, že by mohli zasáhnout jen kdyby bylo dítě v přímém ohrožení života. Jako že by umřeli oba rodiče a tak podobně.

Teď se hrozím toho, aby když odejdeme M nenapadalo si pro malou přijít a já bych mu jí musela dát :mad: :grater:... To by byla šílenost. :mad:

Kiara — 3. 3. 2010 18:24

...No a pak, že ho ponižuji a snažil se hrát na to, že bude má vina, když ho v určité věci neposlechnu,že nebude chodit k lékaři, kam dochází.

Rigoletto, k jakému lékaři konkrétně Tvůj manžel dochází??? On se někde s něčím pravidelně léčí??? Napiš o tom něco bližšího, prosím.
Je dobře, že se věci začínají dávat do pohybu.
S tou sociálkou jsi udělala dobře. Když si M přijde pro malou, nemůže Ti ji beztrestně nikam "unést", protože na základě papíru od sociálky ohledně předběžného opatření už by se jednalo o tr. čin!!! Strašně nerada to říkám, ale sem na Babi psaly i zoufalé holky, kterým jejich partner zkrátka jejich batole buď sebral, nebo nevrátil. Aspoň tohle máš zaplaťpámbu právně ošetřeno :jojo: :pussa:

aprill — 3. 3. 2010 18:37

Kiara napsal(a):

...No a pak, že ho ponižuji a snažil se hrát na to, že bude má vina, když ho v určité věci neposlechnu,že nebude chodit k lékaři, kam dochází.

Rigoletto, k jakému lékaři konkrétně Tvůj manžel dochází??? On se někde s něčím pravidelně léčí??? Napiš o tom něco bližšího, prosím.
Je dobře, že se věci začínají dávat do pohybu.
S tou sociálkou jsi udělala dobře. Když si M přijde pro malou, nemůže Ti ji beztrestně nikam "unést", protože na základě papíru od sociálky ohledně předběžného opatření už by se jednalo o tr. čin!!! Strašně nerada to říkám, ale sem na Babi psaly i zoufalé holky, kterým jejich partner zkrátka jejich batole buď sebral, nebo nevrátil. Aspoň tohle máš zaplaťpámbu právně ošetřeno :jojo: :pussa:

Podala jenom návrh na předběžko,nemá v ruce nic pravomocného (a nevěřím, že ho soud potvrdí) .

Rigoletta — 3. 3. 2010 18:38

Kiara napsal(a):

...No a pak, že ho ponižuji a snažil se hrát na to, že bude má vina, když ho v určité věci neposlechnu,že nebude chodit k lékaři, kam dochází.

Rigoletto, k jakému lékaři konkrétně Tvůj manžel dochází??? On se někde s něčím pravidelně léčí??? Napiš o tom něco bližšího, prosím.
Je dobře, že se věci začínají dávat do pohybu.
S tou sociálkou jsi udělala dobře. Když si M přijde pro malou, nemůže Ti ji beztrestně nikam "unést", protože na základě papíru od sociálky ohledně předběžného opatření už by se jednalo o tr. čin!!! Strašně nerada to říkám, ale sem na Babi psaly i zoufalé holky, kterým jejich partner zkrátka jejich batole buď sebral, nebo nevrátil. Aspoň tohle máš zaplaťpámbu právně ošetřeno :jojo: :pussa:

No právě nevím, jak to dopadne... Když nedopadne dobře to předběžné opatření, tak si pro ní přijít může...
K lékaři chodí pravidelně jednou za čas. Vždycky jsem ho tam vozila, ale teď bych s tím měla problém se uvolnit. Musím říct, že je normálně schopný nastoupit do autobusu a dopravit se tam. Jen pohodlný. Prý ho tím ponižuji, že jsem mu to navrhla. :dumbom:
S čím bych tu nechtěla rozebírat... Ale má možnost chodit i blíž, kam prostě z trucu nechtěl, ale teď jsem slyšela, že říkal někomu, že bude chodit tady.

aprill — 3. 3. 2010 18:46

Rig, odstěhovala ses ze společné domácnosti?

Rigoletta — 3. 3. 2010 18:47

A kdyby nevěděl kde jsem? Nebyla bych u rodičů? Musí mu to říct? Nebo já? To už vymýšlím ze zoufalství...

Rigoletta — 3. 3. 2010 18:48

Čekám těsně před tím, než přijde to vyrozumění. To by mělo být do 7 dnů.

Selima — 4. 3. 2010 10:15

Fajn, robila si prvý krok. Neviem, aké sú vaše zákony, ale ja by som žiadala - trebárs po prehratí nahrávok na sociálke - aby bol pri prípadnom kontakte dieťaťa s otcom vždy prítomný niekto neutrálny - pani zo sociálky apod. A jeho vyhrážky by som nahlásila na polícii... Dôkazy neviem či máš nahraté, ale môže to byť aj tak argument pre to, aby boli na sociálke opatrnejší.

javena — 4. 3. 2010 11:06

Pokud nebudeš mít nic v ruce - předběžný návrh - může si ji brát a když mu budeš bránit ve styku může to použít proti tobě u rozvodu. :(
Rigolleto, proč kurňa nezavoláš na tu Donu? Kdyby jsi ten návrh podávala s jejich podporou... takhle to vidím taky spíš na zamítavé stanovisko. Nikdy u vás nebyla policie, nemáš jedinej papír od lékaře, že tě napadl a ublížil ti...
Podle mého naprosto laického názoru má nárok stýkat se s dcerou, měl by vědět, kde bydlí a kam chodí do školky a když mu budeš bránit ve styku, může se to otočit proti tobě. Máš jedinou výhodu - podala sis žádost o svěření do péče jako první...
Stejně mu to přijde od soudu, tvůj návrh o svěření a datum stání. Vyklopit to budeš muset. Spíš před svědky nebo tak, aby do půl hodinky někdo přišel, zbalil ti věci a pryč...
Ať to bude znít jakkoli pitomě, když mu řekneš, že už prostě nemůžeš, že si chceš dát pauzu, že budeš bydlet tam a tam, chtěla bys tolik a tolik alimenty a doufáš, že se rozumně domluvíte... Tak doufat můžeš, že jo. :/ Myslím, že ho to trochu vykolejí a budeš mít výhodu překvapení. Než mu dojde o co jde, budeš mít kufry v autě...
Hele a tak mě napadlo, jestli neprobíhá nějaké šetření, jestli je návrh na předběžné opatření opodstatněný... Mohlo by se stát, že než to přijde tobě do kaslíku, bude on vědět od zaměstnavatele, že se na něj někdo ptal... :/ Nevím, jak to probíhá, ale zase - že by to brali jen tak od stolu?

Judyna — 4. 3. 2010 11:57

Rigolleto, ještě se Tě zeptám - jak se chová k dceři? Pokud jí neubližuje a není k ní hrubý, budeš muset oddělovat vztah Tvůj k němu a jeho k dceři. Sice je to hrozně těžké, ale jde to. Pokud jí neubližuje, má nárok se s ní vídat. Ani nevíš, jaký já jsem měla tehdy o maličkého syna strach, ale naštěstí mi ho vždy v pořádku vrátil. Pokud to není nějak ošetřeno po právní stránce, budeš mu muset styk s dcerou umožnit, aspoň si myslím. A pokud nebudeš chtít mu dceru dávat, bude muset dcera zřejmě projít různými sezeními s odborníky a Ti budou zjišťovat jejich vztah. Myslím, že to není pro dítě moc dobré. Ale pokud jí ubližuje - je to samozřejmě něco jiného!

Rigoletta — 4. 3. 2010 16:28

Já jsem se asi nedostatečně vyjádřila... Mně nevadí mu jí dávat (pravda,že se budu asi bát). Je to jeho dítě, mají se rádi a dceři nikdy nic neudělal.
Bojím se jen, co bude vyvádět, až zjistí... aby něco neudělal v afektu a nebo aby se nepropadl opravdu na dno, nezačal ještě víc pít a byl schopný se vůbec postarat. A mám k tomu myslím pádné důvody se bát. Protože ve vzteku bývá opravdu nepříčetný...
Jak jsem psala, že nechci, aby si jí vzal jsem myslela v období než bude svěřena do péče, aby si pro ní nepřijel a neodvezl a já nemusela třeba čekat 2 měsíce, než nějaké soudní rozhodnutí bude. Zřejmě i já bych měla stejná práva si k němu pro dceru dojít, ale nějaké takové tahanice by se na ní určitě pěkně podepsaly!

Dnes jsem se s ním pokusila jen trošičku podruhé promluvit a mile mě překvapil, že se nerozčílil... Myslí si ale, že dceru by do péče dostal on, protože já nemám dostatečný příjem. Moc se bojím :( . Myslíte, že je to možné i když mi naši jsou ochotni pomoci jen kvůli tomu příjmu?

Nejradši bych byla, kdyby vzal konečně rozum do hrsti a dokázali jsme se konečně nějak domluvit. Jenže ty zkušenosti :(

Opravdu bych mu vyšla vstříc maximálně. Jen už bych chtěla být konečně sama, bez těch věčných nátlaků a vydírání...

Rigoletta — 4. 3. 2010 16:34

Myslíte, že bych mu mohla třeba naznačit, že bych se chtěla domluvit, rozvést v klidu bez toho, aby jsme na sebe házeli špínu a rozešli se úplně ve zlém, že mám ty nahrávky a dám je třeba právníkovi, aby je mohl použít?
Říkám si, že vlastně to by bylo jako vydírání vůči němu.... Ale když on mi nedá šanci, tak se stejně budu muset bránit zuby nehty...

aprill — 4. 3. 2010 16:39

Rigoletto, uvažovala jsi o střídavé péči?

Rigoletta — 4. 3. 2010 16:39

No možná to není dobrý nápad. Možná by ho to ještě víc popudilo? A já bych ho chtěla spíš zklidnit...

aprill — 4. 3. 2010 16:43

Rigoletta napsal(a):

No možná to není dobrý nápad. Možná by ho to ještě víc popudilo? A já bych ho chtěla spíš zklidnit...

Co by ho popudilo? Chceš říct, ho víc popudí střídavá péče než to, že malá bude svěřena jen do tvé péče?

Selima — 4. 3. 2010 16:45

No, teoreticky máš, Aprill, pravdu, ale prakticky to poskytuje širšiu paletu možností, ako prudiť vzdornú exku. Podľa mňa to môže fungovať u rozumných, nerozhádaných ľudí, a nie u páru, kde sa vyhráža zabitím a oháňa strelnou zbraňou :/ .

Rigoletta — 4. 3. 2010 16:48

aprill napsal(a):

Rigoletto, uvažovala jsi o střídavé péči?

Neuvažovala. Budeme od sebe asi 25 km, takže by musela střídat i školku, školu...
On se zatím staral minimálně. Dokonce ani nechtěl s ničím pomoct co se malé týkalo. Jen sem tam si v poslední době trochu pohrál a musel se postarat, když já jsem šla pracovat, ale to měli všechno připravené... Tím neříkám, že by se to nemohlo změnit...
Jen jsem o tom neuvažovala. Jsme na sobě myslím až extrémně s malou závislé, jak jsme byly převážně jen spolu samy. Nebylo žádné hlídání nebo půjčování babičkám...
Prostě tohle by se mi nechtělo, ale třeba kdyby chtěl na většinu víkendů i na tom že bych mu jí tam třeba dovezla.... Já nevím, jak je to obvyklé...

Rigoletta — 4. 3. 2010 16:51

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

No možná to není dobrý nápad. Možná by ho to ještě víc popudilo? A já bych ho chtěla spíš zklidnit...

Co by ho popudilo? Chceš říct, ho víc popudí střídavá péče než to, že malá bude svěřena jen do tvé péče?

:) myslela jsem to, že bych mu naznačila, že mám nějaké důkazy a kdyby dělal problémy, tak jsem připravená je použít (ovšem oni ty nahrávky možná k ničemu nebudou :-( )

Rigoletta — 4. 3. 2010 16:53

Já nevím, zase nechci být za úplného vola, co se pro někoho rozkrájí i když mám sto důvodů k tomu být na něj naštvaná.

Rigoletta — 4. 3. 2010 17:08

Ještě si myslím, že to prostředí ve kterém by ji on vychovával není zrovna to ono. Nevím jak by to bylo, teď je situace chviličku o něco lepší, ale poslední půlrok byl příšerný - pořád sprostý, každou chvíli vyhrožující, že ten a ten kdyby přišel, tak ho rozřeže, pověsí, ten by si zasloužil chcípnout...

Blossom — 4. 3. 2010 17:22

Rigoletto, já bych s tím odhalením, že se s ním chceš rozvést, raděj ještě nespěchala. A zatím bych sbírala informace, i sáíly k rozchodu. I když, jak už tu někdo psal, zase to nemůžeš odkládat donekonečna, stejně by se to manžel časem nějak dozvěděl (např. o přehlášení malé ze školky apod.)
Jak už jsem psala - dopředu bych si nastudovala všechny zákony a dopředu bych měla připraveného právníka, a zajištěné všechny ústupové cesty. Počítej s tím, že jeho reakce může být velmi prudká. Takže i u toho odhalení doporučuju, abys měla nějaké svědky, např. někoho z rodiny...
Nakonec, tohle přesně by ti měli poradit v té DONě, určitě tam zavolej a otázky, které tady kladeš nám, laikům, polož jim, odborníkům. Věřím, že tě tou situací provedou a že nebudou tak divně natvrdlí jako byli na tom BKB.

Rigoletta — 4. 3. 2010 20:08

Blossom, já už jsem mu řekla, že bych se chtěla rozvést (na to konto se vytasil s těma výhrůžkama).
Teď už to opravdu nemůžu odkládat, protože mu někdy přijde vyrozumění od soudu.

Já nevím s tou DONou.. Mám pocit, že mi stejně nikdo nepomůže... Musím sama. Ale ještě zvážím.

Rigoletta — 4. 3. 2010 20:11

A dnes mám výčitky svědomí... že ničím rodinu  :-(

aprill — 4. 3. 2010 20:14

Rigoletta napsal(a):

Blossom, já už jsem mu řekla, že bych se chtěla rozvést (na to konto se vytasil s těma výhrůžkama).
Teď už to opravdu nemůžu odkládat, protože mu někdy přijde vyrozumění od soudu.

Já nevím s tou DONou.. Mám pocit, že mi stejně nikdo nepomůže... Musím sama. Ale ještě zvážím.

Snad si nečekala, že se vytasí s kyticí růží :kapitulation: .

Rigoletta — 4. 3. 2010 20:15

Asi si ale nemyslí, že bych byla pro ten rozvod pevně rozhodnutá. Možná proto ještě neřádí.

Rigoletta — 4. 3. 2010 20:17

:-)  Ne, čekala jsem to.

Rigoletta — 4. 3. 2010 20:20

I když to očekávám, tak stejně doufám, že se pro změnu jednou zachová rozumně.

Rigoletta — 4. 3. 2010 20:23

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Blossom, já už jsem mu řekla, že bych se chtěla rozvést (na to konto se vytasil s těma výhrůžkama).
Teď už to opravdu nemůžu odkládat, protože mu někdy přijde vyrozumění od soudu.

Já nevím s tou DONou.. Mám pocit, že mi stejně nikdo nepomůže... Musím sama. Ale ještě zvážím.

Snad si nečekala, že se vytasí s kyticí růží :kapitulation: .

Přesto mi jeho reakce nepřipadají normální! Možná proto, že nutit někoho k něčemu je mi na hony vzdálené.

javena — 5. 3. 2010 10:25

Tak střídavka funguje, pokud jsou rodiče jednotní ve výchově a podobně. Což tatínek vysvětlující dítěti, že maminka rozbila rodinu, nemá je ráda, nemůže jí koupit... cokoli... protože opustila tatínka a ten to samozřejmě koupí... zrovna není asi ono. :/ I když může překvapit, jasně.
Spíš si myslím, že koupí a dovolí dceři první poslední aby si jí naklonil na svou stranu a ukázal, jak strašnou má matku a co všechno zavinila. :P
A výčitky, že ničíš rodinu? Já jich měla! To asi napadne každýho... Ale přece nesníš plesnivej chleba jen proto, že ho přece nemůžeš vyhodit, protože by to bylo plejtvání... ;) Ty nebouráš funkční rodinu, tak si výčitky vůbec nedělej. :)

Judyna — 5. 3. 2010 11:04

Výčitky, že ničím rodinu? Tak to jediné jsem nikdy neměla. Naopak - už kvůli dítěti jsem si řekla, že z tak špatného vztahu musím odejít. Rodinu ničí agresor, ne žena, která je kvůli tomu nucena odejít a protloukat se sama.

Rigoletta — 5. 3. 2010 16:23

Volala jsem na DONa linku. Tam mě paní docela uklidnila, že se nemusím bát, abych si ještě určitou věc vyřídila na sociálce a že se trestného činu, že s dcerou odejdu nedopouštím. Odkázala mě abych si zavolala ještě na jedno intervenční centrum... Tam jsem také zavolala a řekli mi, že jakmile malou odvedu od druhého rodiče, kde má hlášený pobyt, tak se dopouštím trestného činu...a že by na to mohl být brán zřetel potom při nějakém rozhodování.

Rigoletta — 5. 3. 2010 16:26

Vážně už nevím co si myslet, čeho se bát...
Přes víkend se budu snažit ještě s M domluvit. Modlím se aby byl přístupný nějakému rozhovoru a aby to všechno nedopadlo špatně.

Blossom — 5. 3. 2010 16:43

Rigoletta napsal(a):

Volala jsem na DONa linku. Tam mě paní docela uklidnila, že se nemusím bát, abych si ještě určitou věc vyřídila na sociálce a že se trestného činu, že s dcerou odejdu nedopouštím. Odkázala mě abych si zavolala ještě na jedno intervenční centrum... Tam jsem také zavolala a řekli mi, že jakmile malou odvedu od druhého rodiče, kde má hlášený pobyt, tak se dopouštím trestného činu...a že by na to mohl být brán zřetel potom při nějakém rozhodování.

Rigoletto, je dobře, žes na obě místa zavolala. Jen nerozumím výsledku - na DONě ti řekli tak, a jinde onak?
Pak bych volala asi zpět na DONu a požádala o vysvětlení, a taky bych si došla za právníkem a nechala si to podrobně vysvětlit.

Mě se to zdá jako absolutní blbost, že by ses odchodem s dcerkou od manžela dopoštěla trestného činu... :co: :co: :co:

To by pak tedy KAŽDÁ žena, která má muže násilníka a musí od něj s dětmi prchnout, se dopouštěla trestného činu??? :co: :co: :dumbom:

To nedává smysl, to by situace byla v podstatě ze zákona neřešitelnou...
O našich zákonech si sice moc iluze nedělám, ale snad až takhle velký nesmysl tam není.... :kapitulation: 

Jak říkám - ptej se dál, prober to s právníkem. A nechceš založit na toto přesně ještě vlákno na právním? Nejdřív jsem to chtěla udělat já sama, ale pak si říkám-bylo by hloupé jednat za tebe...ale chtěla bych ti nějak pomoct...

Blossom — 5. 3. 2010 16:47

Tak jsem si našla stránky DONA linky, a protože to tu možná čtou i jiné ženy, trpící domácím násilím, překopíruju sem základní rady:
(více na DONA stránkách...)

Bezpečnostní plán
U někoho, komu věříte, si uschovejte náhradní klíče, oblečení, důležité dokumenty, lékařské předpisy a nějaký peněžní obnos.


Uschovejte si jakýkoli důkaz o násilí (roztrhané oblečení, fotografie modřin a zranění atd.).


Naplánujte si nejbezpečnější dobu k případnému útěku.


Pamatujte si, kam se můžete obrátit o pomoc. Řekněte někomu, co se s vámi děje. Noste s sebou telefonní čísla svých přátel, příbuzných a azylových domů.


Pokud jste v nebezpečí a potřebujete pomoc, zavolejte policii (tísňové volání 158, 156, 112).


Pokud jste zraněn/a, jděte na pohotovost nebo k lékaři a oznamte, co se vám stalo. Požádejte je, aby vaši návštěvu zadokumentovali, případně vám napsali zprávu (viz materiály ke stažení – informační karty).


Poučte své děti a určete jim bezpečné místo v bytě (pokoj, který jde zamknout) nebo v okolí (např. sousední dům, kam se mohou uchýlit, pokud potřebují pomoc). Ubezpečte je, že jejich úkolem je zůstat v bezpečí a ne ochraňovat vás.


Domluvte si signál se sousedy – např. světlo venku je rozsvícené, zavolejte policii…


Pokud jste napaden/a během telefonování na policii – nechejte telefon vyvěšený, hlasitě mluvte a křičte.


Když přijede policie, jděte s ní do jiného pokoje, abyste mohl/a mluvit bez přerušování.


Neodmítejte lékařské vyšetření.


Po útoku neuklízejte ihned – důkazy (rozbité sklo, potrhané oblečení, chomáče vlasů…) sesbírejte do igelitového sáčku a předejte policii.


Škody vyfotografujte, snímky dejte vyvolat i s datem.


Zjistěte si jména a čísla policistů.


Zeptejte se policistů:
Bude pachatel/ka do večera nebo v noci propuštěn/a?
Jak mě ochráníte, pokud se rozzuří a stane se násilnější?
Bylo by lepší, kdybych odešel/odešla?


Nepopírejte násilí před dětmi, řekněte jim pravdu tak, aby jí porozuměly.


Když nemáte dost času bezpečně odejít, nezdvihejte malé dítě, protože bude ve vašem náručí zranitelnější.


Seznam užitečných rad pro možný únos dětí:
Učte své děti rozpoznat, kde se nacházejí (jména měst, restaurací, cest…), vyznat se v mapě.
Naučte je nechávat vzkazy na ubrouscích nebo na papírových utěrkách na toaletách.
Naučte je, jak požádat o pomoc lidi oblečené v policejních nebo vojenských uniformách.


Při soudním projednávání se snažte nebýt nervózní, plačtivý/á a unáhlený/á.


Podrobnější rady pro případ, že:
se chystáte na útěk z domu
máte děti
nevíte, co si vzít s sebou
nevíte, jak utajit svou adresu
potřebujete znát pravidla pro obranu při pronásledování (stalking)
násilnou osobou je dítě







(16.02.2006)
zpětTisk

Rigoletta — 5. 3. 2010 17:04

Pán mi přímo řekl, že by to mohlo být bráno jako únos.

Judyna — 5. 3. 2010 17:17

Já když jsem se tenkrát před rozvodem byla ptát na sociálce (žádná jiná odborná pomoc nebyla), tak mě tam navykládali pěkné nesmysly, jak jsem si později zjistila. Tak jsem tam přestala chodit.
Doporučovala bych toho právníka.

aprill — 5. 3. 2010 17:27

Rigoletta napsal(a):

Pán mi přímo řekl, že by to mohlo být bráno jako únos.

A co by jsi dělala ty kdyby manžel malou sebral a odjel s ní neznámo kam? Byl by to únos nebo nebyl? Je možné, že manžel nic nepodnikne, když se z bytu odstěhuješ nebo bude kontaktovat právníka a bude žádat o svěření do jeho péče. 
Zatím nemáš jeden jediný důkaz, který by ti pomohl :kapitulation: .

Rigoletta — 5. 3. 2010 17:49

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Pán mi přímo řekl, že by to mohlo být bráno jako únos.

A co by jsi dělala ty kdyby manžel malou sebral a odjel s ní neznámo kam? Byl by to únos nebo nebyl? Je možné, že manžel nic nepodnikne, když se z bytu odstěhuješ nebo bude kontaktovat právníka a bude žádat o svěření do jeho péče. 
Zatím nemáš jeden jediný důkaz, který by ti pomohl :kapitulation: .

Však já mu jí také nechci brát! Chci se rozumně domluvit, ale na to musejí být dva. On to napůl bude určitě dělat z trucu, protože doteď se valně nestaral a kdykoliv byl nějaký problém nebo třeba potřeba něco vyřešit zdravotního, tak od toho dával ruce pryč.

Rigoletta — 5. 3. 2010 17:58

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Pán mi přímo řekl, že by to mohlo být bráno jako únos.

A co by jsi dělala ty kdyby manžel malou sebral a odjel s ní neznámo kam? Byl by to únos nebo nebyl? Je možné, že manžel nic nepodnikne, když se z bytu odstěhuješ nebo bude kontaktovat právníka a bude žádat o svěření do jeho péče. 
Zatím nemáš jeden jediný důkaz, který by ti pomohl :kapitulation: .

Já vím, že to myslíš dobře. Jsem za Tvé názory ráda i když mě po pravdě trochu nadzvedávají ze židle ;) .
Navozuje to totiž ve mně pocit, že nejlepší by pro mne bylo, kdyby mne zase napadl a já bych pak měla důkazy...

Rigoletta — 6. 3. 2010 7:33

Na DONa lince mi paní radila, abych se ani domlouvat nesnažila, že s takovými lidmi to není možné..

Přesto bych nechtěla lámat hůl a chci najít, pokud to půjde, nějakou střední cestu a pokusit se o to.

Ke střídavé péči: přemýšlela jsem o tom a myslím, že by to určitě nebylo vhodné. Vím že má M stejný právní nárok na dceru jako já...
Ale já to cítím jinak...!

Když jsem byla na rizikovém těhotenství on mi místo, aby mě ve strachu snažil trochu uklidnit oznámil, že pokud se dítě narodí nemocné opustí nás, protože by to psychicky nezvládl...
On ani jednou k malé nevstal. Musely jsme spát odděleně v místnosti, aby jsme ho nerušily.
S kočárkem byl všehovšudy 2 krát a vrátil se po chvilce, že brečí...
Hraje si jen pokud se při tom nemusí hnout z gauče...
V posledním roce, abych jen nehaněla byl s dcerou párkrát na procházce a když měli doma vše nachystané, tak se postaral, když jsem pracovala a dcera nebyla ve školce.
Při jakémkoliv problému není schopen ho v klidu řešit... první co je bude hledat vždycky nějaké viníky, pak vyhrožovat a zkratovitě jednat.

Podle mě si jí představuje jako hračku. Že jí má rád, tak by jí chtěl mít, ale vůbec si neuvědomuje starosti s tím spojené...

Rigoletta — 6. 3. 2010 11:29

Tak jsem udělala pokus se domluvit. Poslední.
Zase začal vyhrožovat že se mi pomstí, že má právníka, který se mnou zamete, že si nechá dům (který jsme společně kupovali) nebude platit a mně zbydou  dluhy (hypotéka)...
Že ze mě udělá blázna a malou mi nedá a co mě vyděsilo, že nezůstane v Čechách... kromě, že se klepu strachy ze všech výhružek, tak jsem ještě dostala strach, aby s malou nechtěl utéct někam pryč.

Rigoletta — 6. 3. 2010 11:32

Chtěla jsem to zkusit, abych sama před sebou měla čisté svědomí, že jsem udělala vše...
Teď nevím. Bude teď možná doma - nepůjde do práce... A nevím, jak bych mohla utéct. Možná budu muset počkat, až mi opravdu něco udělá :-( - až zjistí, že mu přijde papír od soudu. Držte mi prosím palce.

BrenTen — 6. 3. 2010 13:16

Neber všechny výhružky doslova. Kecy jsou levné. Není možné, aby jemu zůstal dům a tobě dluhy, to nedokáže žádný právník. Udělat z někoho blázna je také téměř nerealizovatelné. Utéct s malou do zahraničí realizovatelné je, ale co by tam dělal s malým dítětem, o které se ani neumí postarat?

Tercila — 6. 3. 2010 13:56

Rigo, viděla bych to podobně jako BrenTen, i když je fakt, že není dobré to podcenit. Bohužel si myslím, že paní z DONAlinky má asi pravdu, že s takovými typy se nedomluvíš. :|

Ty nemáš nějakou rodinu??? Nikoho známého, kdo by Ti "dosvědčil", pomohl?
Asi už bych kašlala na "domluvu", možná je třeba rázně jednat - prostě jednoho dne v tom baráku nebýt. Předtím si třeba ověřit u právníka, co můžeš a nemůžeš...
Já to tady ani nemůžu číst, vždycky si představím, že by tohle potkalo moji sestru nebo dcerku - já bych toho haj.zla snad..... :( :dumbom:

Strašně by  mě zajímalo, co by udělal v okamžiku, kdy po jeho výhrůžkách s odjezdem do zahraničí bys řekla:  "tak fajn, tady jsou věci pro malou, tady je kufr a já mám teda odteď volno, jo?" Hmm, kdepak, ten týpek nikam neodjede. :/ Jestli je to gaučák, musel by vynaložit sakryš energie, aby někde sehnal práci a bydlení a školku atd... On jenom předpokládá, že tohle nikdy nevyslovíš. :/

agewa — 6. 3. 2010 15:44

mě taky jeden čas bývalý vyhrožoval, že si nechá děti, že o ně bude bojovat, že má schovanou pistoli....docela jsem měla strach, byl cholerik a někdy dost prudký a agresivní.
no u soudu se rozčílil jen jednou....když mu zvedli alimenty. a děti neviděl už přez rok, neplatí na ně 2 roky.

Rigoletta — 6. 3. 2010 17:15

Mohou to být jen výhrůžky, ale nic to nemění na tom, že se moc bojím.

Jsem dohodnutá, že odejdu v týdnu,že pojedu jako k rodičům na návštěvu, ale M se začal cukat a nechce se mnou pustit dceru :butter: . Bez ní nikam nejdu.

Dosvědčit mi myslím nikdo nic nemůže. Jen rodina, že ho slyšely, že mi zakazuje někam jet a ještě je jeden člověk, kterému jsem se svěřila těsně poté, že mě M ohrožoval pistolí a viděl nějaké modřiny (bylo to už dřív a určitě by proti M nesvědčil) potom jeho rodina ještě ví,protože jsem tam přiběhla poté, že mě naposledy škrtil a tloukl hlavou o zeď, ale Ti proti němu taky svědčit určitě nebudou.

Rigoletta — 6. 3. 2010 17:21

Já si začínám připadat, že mi stejně nikdo věřit nebude... :/ nebo nevěří.. Začínám si brát osobně to jak mě informovali na těch linkách... Připadám si, že nic nechápu...

To vážně vypadám, jak nějaký vyvrhel, co se chce za bůhvíco mstít M, že mu bude dělat jen tak nějaké problémy? To si  teď říkám  :-(  .

Rigoletta — 6. 3. 2010 17:28

Vyjadřuji se nějak divně, blbě nebo já nevím ?

Kiara — 6. 3. 2010 19:09

Ale Rigoletto ... vyjadřuješ se úplně normálně, jasně a srozumitelně.
Problém je v tom, že ve státních institucích, zabývajících se pomocí či poradenstvím obětem domácího násilí by měli fungovat především takoví úředníci, kteří mají nejlépe sami na vlastní kůži s domácím násilím zkušenosti :jojo:
Pak by se Ti nikdy nemělo stát, že se Ti dostane "moudré rady" typu: "Tak se s manželem (domácím tyranem) zkuste nějak domluvit!!!" a podobné perly :usch:

Co se týče nějakého svědectví, z vlastní zkušenosti Ti bohužel můžu říct, že Tvoje šance na to, že Ti někdo něco někam půjde dosvědčit jsou téměř nulové :jojo: Víš proč? Na vlastní oči nikdo nic neviděl.
Všichni vědí, že sis stěžovala na nějaké násilné jednání, ale přímo "u toho" nikdo nebyl. Modřiny jsi mohla mít od toho, jak jsi někde upadla, vytrhané vlasy jsi mohla mít od toho, jak se Ti vlasy zamotaly při fénování do kartáče ... rozumíš mi?!? A na to, že by Ti něco mohla dosvědčit manželova rodina bohužel rychle zapomeň. Každý příbuzný straní "tomu svému", a i kdyby nakrásně viděli, jak na Tobě manžel klečí a tluče Ti hlavou o zeď, před úřady - když by došlo na lámání chleba -  by všechno popřeli. Já Ti nechci brát žádné iluze, já Ti chci tímhle říct, jak to v praxi bohužel vypadá :grater:

Rigoletto, svůj odchod k rodičům si naplánuj ve chvíli, kdy bude manžel v práci, dopředu mu nic neříkej, neinformuj ho zbytečně. Sama vidíš, že ohledně rozvodu začíná vyhrožovat, jak Tě zničí a co všechno Ti provede, tyto výhrůžky raději nepodceňuj. Tím nechci říct, aby ses až do odstěhování třásla strachy, ale určitá opatrnost je zde na místě - aby ses vyhnula přinejmenším nějakým nechutným scénám, do kterých by mohlo být zataženo i dítě.

Jsi šikovná holka :pussa:, přeji Ti, abys tohle martýrium měla co nejrychleji za sebou a držím Ti palce, aby všechno pokud možno dobře dopadlo :pussa: .

javena — 8. 3. 2010 12:29

Zkusila jsi se domluvit, máš čistý svědomí sama před sebou a teď jak radí Kiara - jakoby nic, normálně funguj, zbytečně neinformuj a jak vypadne do práce, tak tradá.
Držím ti palečky... nezůstávej na půl cesty a udělej ten krok. Pak už to půjde samo... :pussa:

Rigoletta — 8. 3. 2010 16:24

Tak už ví, že jsem si podala návrh. Vyhrožuje vším možným, říká, že mně zabije...že dostane dceru... Strašně moc moc se bojím.

Volala jsem znovu na DONA linku, jak je to s tím únosem a tentokrát mi pán řekl, že to možné je, že mně zažaluje, ale abych si to pojistila tak, že půjdu znovu na OSPOD a nahlásím jim tam, že z důvodu domácího násilí jsem nucená opustit bydliště a pak by to mělo být v pořádku.

Když jsem tam přišla, tak mi paní řekla, že nic takového psát nebude, že není třeba ... že dítě patří oběma.

Už jsem z toho úplně zmatená a zoufalá.

Rigoletta — 8. 3. 2010 16:25

Manžel mi teď začal vyhrožovat, že mě opravdu kvůli únosu zažaluje - asi si někde něco přečetl....

Blossom — 8. 3. 2010 16:36

Rigoletta napsal(a):

Manžel mi teď začal vyhrožovat, že mě opravdu kvůli únosu zažaluje - asi si někde něco přečetl....

Rigoletto, tvůj manžel teď bude vyhrožovat vším možným i nemožným, na to se psychicky připrav. Snaží se tě zastrašit. Raděj se domluv s právníkem, jak máš správně postupovat, požádala bych asi na tvém místě okamžitě o rozvod  a o svěření dítěte do péče předběžným opatřením (ale to jsi možná už udělala? nevím, nečetla jsem znovu celé vlákno.)

Ale  obecně vzato - zažalovat, tedy podat trestní oznámení,může v podstatě podat kdokoli na kohokoli. Třeba i na prezidenta.
Druhá věc je, jestli své tvrzení podepře důkazy a dovede dotáhnout do konce.
Ale jinak je věta - Dám vás k soudu! případně Podám na vás trestní oznámení jedna z oblíbených cest zastrašování...

Postupuj podle rad právníka. Držím palce.

Tercila — 8. 3. 2010 17:58

Rigo, přesně jak píše javena a Blossom.
Ale pořád tady nikde nevidím působení Tvých rodičů........ Nemůžou pomoct? Teď myslím aspoň psychicky v těchto prvních chvílích - nebo se Tvého muže bojí i Tvůj táta nebo brácha?
Se svým manželem nezůstávej, to by nebyl život. Stejně nic "doopravdy" neudělá, troufá si jen na Tebe. Až Ti zas řekne, že Tě zažaluje, tak kývni a řekni fajn, s tím já počítám.

Kiara — 8. 3. 2010 21:24

Rigoletto, počítej s tím, že manžel na Tebe bude dělat bu-bu-bu, útočit, vyhrožovat, dusit Tě a deptat :jojo:!!!
Omez komunikaci s ním na nezbytně nutné fráze, nediskutuj s ním o ničem a připravuj se nenápadně na brzký odchod. Jakmile se totiž necháš zatáhnout do nějakého bahna vyhrožování, může se Ti stát, že se nechtěně podřekneš, manžel tak lehce zjistí, jaké jsi už podnikla kroky a připraví si protiúder. Na nějaké provokace proto odpovídej třeba: "No, když si to myslíš ..." a KONEC!!!!!
A jsem Ti dobrou radou - najdi si urychleně právníka. Bez něj jsi - bohužel - dost bezmocná, protože v první řadě jde především o Tvoje dítě a vypečený tatínek by Ti ještě z pozice jeho otce mohl dost nepěkně zavařit. Právníkovi přehraj svoje záznamy (doufám, že je máš!!!) a na OSPOD bych se vypravila společně s ním. Znovu opakuji, bez důkazů se s Tebou nikdo - bohužel - bavit nebude a každý Tě bude považovat za divnou osobu, která se pořád někde někomu pokouší něco nalhat, neopodstatněně si něco vydupává a bezdůvodně obtěžuje :grater:
A s tím trestním oznámením: mně manžel dělal například to, že ke mně domů zavolal policii s odůvodněním, že ubližuju svému tehdy patnáctiletému synovi :dumbom: Takže v jedenáct večer, kdy kluk ležel v posteli nemocnej u mě zabušili na dveře dva policajti, já :co: jak puk, nicméně jsem policisty pozvala dál, oni zvizitýrovali barák, dětský pokoj, kluka v posteli a s omluvou odtáhli. Načež jsem se upřímně nas*ala a podala jsem trestní oznámení na neznámého pachatele ne na policii, ale rovnou na Okresní státní zastupitelství, ti to řešili, předali stížnost na příslušnou policejní stanici, odkud přijela policejní hlídka, ti si zavolali manžela na policejní stanici a měl co vysvětlovat. Dopadlo to tak, že mnou podané tr. oznámení na manžela vyšetřovatel odložil, protože manžel na policii plácal očividné nesmysly a vyšetřovateli bylo jasné, že se jedná o vyřizování účtů mezi manželi. Rigoletto, po tomhle extempore už manžel podobnou akci nikdy nezopakoval :D
Já Ti tohle píšu proto, abych Ti dokázala, že takovýhle týpci se skutečně můžou uchýlit k nejrůznějším nečistým praktikám a pokud se nenecháš zastrašit, zabojuješ a oni tvrdě narazí, stáhnou ocas mezi nohy jako nakopnutí podvraťáci a je pokoj. Ovšem chce to pevné nervy a právníka za zády - mně moje právnička neporadit, jaké účinné kroky přesně podniknout, tak se psychicky složím daleko dřív. On byl totiž vtip v tom, že na dotyčné policejní stanici měl manžel v té době svoje dobré známé a já - kdybych podala stížnost rovnou tam - bych se dočkala akorát toho, že si z ní nějaký pomahač a chránič udělá vlašťovku :usch:

javena — 9. 3. 2010 7:39

To je strašný, když potřebuje člověk pomoct, tak nikdo nic nemůže... 
Právník je nutnost, aspoň si pán přestane tolik vyskakovat. Znova bych vyprudila tu Donu s tím, že mi odmítli ten návrh, že musím opustit bydliště a že jsem na konci svých sil, potřebuju poradit a ne honit od čerta k ďáblu.
Manžel ať si cancá co chce, a i když to samozřejmě nemusí být plané řeči. Je lehčí vyhrožovat a pak u soudu plácat kdo je jak strašná matka nebo volat policii na příšernou exmanželku týrající dítě (fakt perla Kiaro... co ty chlapy nenapadne :rolleyes:) ale jít na příslušný úřad a podat trestní oznámení už je jiná liga. To se musí sepsat, odnést a podat... A na to má kou.le málokterej takovej ubožák. Mohlo by se totiž u projednání pak ukázat, že o únos nešlo a ten, kdo to podal je pořádnej bl.bec, kterej není schopnej normálního uvažování... a co pak s tím, mít to černý na bílým... ;)
Asi bych manželovi opáčila, že dceru neunáším, že se má líp informovat, že budu u rodičů, čili informace kde se zdržuje nebo bude zdržovat má a může jí samozřejmě vídat. Záleží na domluvě, která je s ním bohužel těžká.
Možná ho to vyprudí, že si dovolíš oponovat, ale jeho asi už vyprudí všechno... :/
Tak se drž... :par:

Blossom — 9. 3. 2010 13:07

Rigoletto, jak už bylo řečeno - právník za zády, a nejen obrazně, ale všude kde to jde, tak i fyzicky: Už sama přítomnost právníka na mnohých institucích a nebo při jednání s násilnickým manželem působí  sama o sobě hodně ve tvůj prospěch.

Na manželovy výhrůžky bych buď nereagovala vůbec, a nebo bych si předem nachystala nějakou takovou jakoby lhostejnou frázi - přesně tak jakto tu kdosi psal -"Zažaluješ mě? Fajn, já s tím počítám. Klidně to udělej." a nebo již dříve doporučované "No, když si to myslíš..." a nebo jen nezúčastněné "Hmmm".
Hlavně žádný pláč, žádné prosby, pokud možno žádné emoce - na to on totiž čeká. jestli to jen trochu jde, buď klidná, věcná, nenech se vyprovokovat a tam, kde nevíš jak v tu chvíli reagovat, raděj nereaguj vůbec. 

A pokud by se situace vyostřila a on chtěl vysloveně sáhnout k násilí, připravila bych si (předem) tuhle obranu:

Pokud by se schylovalo k jeho agresi, řekla bych mu klidným hlasem - buď tak hodný, chvíli mlč, chci ti něco pustit, co tě bude zajímat. Mimochodem - tuhle nahrávku už mají na sociálce, na Lince proti domácímu násilí, mají ji dobře uloženou mí rodiče a mám ji dobře uloženou i na několika dalších místech.
A pokud by se  mi náhodou něco stalo, pokud bys na mě sáhl, tak policajti už si pro tebe půjdou na jisto.
A pustila bych mu nahrávku s jeho vyhrožováním....

To by v tom byl čert, aby  tohle zas nezastrašilo jeho....

aprill — 9. 3. 2010 13:17

Blossom napsal(a):

Rigoletto, jak už bylo řečeno - právník za zády, a nejen obrazně, ale všude kde to jde, tak i fyzicky: Už sama přítomnost právníka na mnohých institucích a nebo při jednání s násilnickým manželem působí  sama o sobě hodně ve tvůj prospěch.

Na jeho výhrůžky bych buď nereagovala vůbec, a nebo bych si předem nachystala nějakou takovou jakoby lhostejnou frázi - přesně tak jakto tu kdosi psal -"Zažaluješ mě? Fajn, já s tím počítám. Klidně to udělej." a nebo již dříve doporučované "No, když si to myslíš..." a nebo jen nezúčastněné "Hmmm".
Hlavně žádný pláč, žádné prosby, pokud možno žádné emoce - na to on totiž čeká. jestli to jen trochu jde, buď klidná, věcná, nenech se vyprovokovat a tam, kde nevíš jak v tu chvíli reagovat, raděj nereaguj vůbec. 

A pokud by se situace vyostřila a on chtěl vysloveně sáhnout k násilí, připravila bych si (předem) tuhle obranu:

Pokud by se schylovalo k jeho agresi, řekla bych mu klidným hlasem - buď tak hodný, chvíli mlč, chci ti něco pustit, co tě bude zajímat. Mimochodem - tuhle nahrávku už mají na sociálce, na Lince proti domácímu násilí, mají ji dobře uloženou mí rodiče a mám ji dobře uloženou i na několika dalších místech.
A pokud by se  mi náhodou něco stalo, pokud bys na mě sáhl, tak policajti už si pro tebe půjdou na jisto.

A pustila bych mu nahrávku s jeho vyhrožováním....

To by v tom byl čert, aby  tohle zas nezastrašilo jeho....

Nemyslím si, že to je dobrá rada :kapitulation: . Pokud je manžel Rigoletty skutečně násilník , tak ho to nezastraší, jen vyprovokuje k další akci :kapitulation::kapitulation::kapitulation: .

Selima — 9. 3. 2010 13:43

:jojo:

Kiara — 9. 3. 2010 14:31

Blossom, tohle skutečně není dobrá rada a to hned z několika důvodů: jakmile si násilník!!! vyposlechne takovýhle nezvratný důkaz, je velice pravděpodobné, že po Rigolettě v ten moment skočí a zbije ji do bezvědomí. To je reakce potkana, zahnaného do kouta, který už nemá co ztratit a zběsile zaútočí bez ohledu na následky. Už jenom díky zdravému pudu sebezáchovy bych se k tomuto kroku nikdy neuchýlila :jojo:
A navíc není strategické ani prozíravé vykládat před protivníkem karty na stůl a dopředu ho informovat o tom, jaké důkazy proti němu mám v ruce. I kdyby Rigolettu hned na místě nezbil, poslech jeho vlastních sviňáren manžela může rozzuřit do nepříčetna a začal by Rigolettě teprve dělat peklo na zemi; a věř tomu, že první věc, kterou by začal by bylo dítě :/ nehledě k tomu, že už by dost daleko dopředu věděl, s čím se na něho manželka vytasí a mohl by udělat s pomocí právníka lecjaká nepříjemná protiopatření.

Jsem Ti dobrou radou, Rigoletto:
Tyhle nahrávky by si měl Tvůj manžel vyslechnout na vlastní uši teprve až v soudní síni. Dřív ne!!!!!!!

rejka — 9. 3. 2010 14:33

Rigoletta napsal(a):

Tak už ví, že jsem si podala návrh. Vyhrožuje vším možným, říká, že mně zabije...že dostane dceru... Strašně moc moc se bojím.

Volala jsem znovu na DONA linku, jak je to s tím únosem a tentokrát mi pán řekl, že to možné je, že mně zažaluje, ale abych si to pojistila tak, že půjdu znovu na OSPOD a nahlásím jim tam, že z důvodu domácího násilí jsem nucená opustit bydliště a pak by to mělo být v pořádku.

Když jsem tam přišla, tak mi paní řekla, že nic takového psát nebude, že není třeba ... že dítě patří oběma.

Už jsem z toho úplně zmatená a zoufalá.

Rigoletto,co je to za pitomost s tím únosem? Pokud jste manželé,tak se o únos nejedná ani u jednoho z vás. I kdyby se tvůj manžel sebral a s dcerou odjel,můžeš to samozřejmě nahlásit,ale jako únos se to kvalifikovat nebude. Jakmile bude dcera soudem svěřena do tvého opatovnictví,tak to se rázem změní. To by se pak o únos jednalo. Z jeho strany.Takže,když ty opustíš bydliště,což můžeš, a nenahlásíš se jinde k trvalému pobytu,má ten Othello a Herodes v jedné osobě má smůlu. Chce tě jen zastrašit.

aprill — 9. 3. 2010 16:07

Kiara napsal(a):

Blossom, tohle skutečně není dobrá rada a to hned z několika důvodů: jakmile si násilník!!! vyposlechne takovýhle nezvratný důkaz, je velice pravděpodobné, že po Rigolettě v ten moment skočí a zbije ji do bezvědomí. To je reakce potkana, zahnaného do kouta, který už nemá co ztratit a zběsile zaútočí bez ohledu na následky. Už jenom díky zdravému pudu sebezáchovy bych se k tomuto kroku nikdy neuchýlila :jojo:
A navíc není strategické ani prozíravé vykládat před protivníkem karty na stůl a dopředu ho informovat o tom, jaké důkazy proti němu mám v ruce. I kdyby Rigolettu hned na místě nezbil, poslech jeho vlastních sviňáren manžela může rozzuřit do nepříčetna a začal by Rigolettě teprve dělat peklo na zemi; a věř tomu, že první věc, kterou by začal by bylo dítě :/ nehledě k tomu, že už by dost daleko dopředu věděl, s čím se na něho manželka vytasí a mohl by udělat s pomocí právníka lecjaká nepříjemná protiopatření.

Jsem Ti dobrou radou, Rigoletto:
Tyhle nahrávky by si měl Tvůj manžel vyslechnout na vlastní uši teprve až v soudní síni. Dřív ne!!!!!!!

Buď udělá toto, ale  spíše použije lsti a bude milý, úžasný skvělý manžel, který Rigolettu přesvědčí, že to co dělal bylo špatné, že to ví, že se to už NIKDY nebude opakovat a milými slůvky z ní "předmět" doličný vymání a pak bude následovat PEKLO!

Kiara — 9. 3. 2010 16:31

Ano, aprill, máš pravdu - i takovouhle strategii by mohl zvolit :jojo: ... je to velmi pravděpodobné.

aprill — 9. 3. 2010 16:44

Kiara napsal(a):

Ano, aprill, máš pravdu - i takovouhle strategii by mohl zvolit :jojo: ... je to velmi pravděpodobné.

Bohužel se to stalo :kapitulation: (není to moje zkušenost) a takových příběhů  bych mohla napsat spoustu .

Blossom — 9. 3. 2010 18:06

Kiara napsal(a):

Blossom, tohle skutečně není dobrá rada a to hned z několika důvodů: jakmile si násilník!!! vyposlechne takovýhle nezvratný důkaz, je velice pravděpodobné, že po Rigolettě v ten moment skočí a zbije ji do bezvědomí. To je reakce potkana, zahnaného do kouta, který už nemá co ztratit a zběsile zaútočí bez ohledu na následky. Už jenom díky zdravému pudu sebezáchovy bych se k tomuto kroku nikdy neuchýlila :jojo:
A navíc není strategické ani prozíravé vykládat před protivníkem karty na stůl a dopředu ho informovat o tom, jaké důkazy proti němu mám v ruce. I kdyby Rigolettu hned na místě nezbil, poslech jeho vlastních sviňáren manžela může rozzuřit do nepříčetna a začal by Rigolettě teprve dělat peklo na zemi; a věř tomu, že první věc, kterou by začal by bylo dítě :/ nehledě k tomu, že už by dost daleko dopředu věděl, s čím se na něho manželka vytasí a mohl by udělat s pomocí právníka lecjaká nepříjemná protiopatření.

Jsem Ti dobrou radou, Rigoletto:
Tyhle nahrávky by si měl Tvůj manžel vyslechnout na vlastní uši teprve až v soudní síni. Dřív ne!!!!!!!

Kiaro, bohužel tento problém  (domácí násilí) máme i u nás v širší rodině. A jakmile se jednou vyhrotila situace, tak já jsem tomu násilníkovi řekla, že pokud zjistím, že na svou ženu vztáhl někdy ruku, tak že já jdu OKAMŽITĚ na policii udat ho za domácí násilí.
A taky jsem mu řekla, ať si nemyslí, že o tom, jak se on ke své ženě hnusně chová, nikdo neví. Že mi o nadávkách, které on po domě na svou ženu řve, říkali i jeho sousedi, a že o tom ví půl jejich vesnice, a ať ani raděj nechce vědět, co si o něm - despotovi-lidé myslí.
A že jestli on na svou ženu nějaké další násilí zkusí, tak kromě těch policajtů zařídím, aby se o tom co on dělá a jaký je hajzl  dozvěděla ta vesnice CELÁ.

A jen jsem pak zírala, jaký nastal obrat: dotyčný se přišel omluvit, se slzami v očích prosil, ať hlavně nikde nic nehlásíme, že ví, že přestřelil, a že se polepší a blablabla...
Je neuvěřitelné, jací jsou tyrani naopak připosraní zbabělci - na vlastní ženu si dovolují, ale na někoho, kdo se jim postaví, před ním se servilně plazí.

Ale máte pravdu, že já tehdy byla v jiné pozici - v pozici třetí osoby, nikoli týrané manželky.

Rigoletto, nemohl by tuhle roli "ochránce" u vás zastat někdo z tvé rodiny? Třeba brácha, táta, nebo tak něco? Může to být samozřejmě i ženská (nakonec-já se taky tomu chlapovi postavila, a zabralo to). Prostě postavit se mu, říct - opovaž se se jí jen dotknout. Pokud zjistíme jakékoli násilí, tak máš na krku nás a policii a následně soud k tomu.

Kiara — 9. 3. 2010 18:48

Blossom, kdyby tomu tak bylo - rozuměj, kdyby měla Rigoletta nějaké zastání, jak ty píšeš v úzkém rodinném kruhu - tzv. tvrdého obranáře, nemusela by sem psát.
Tyhle věci jsou totiž strašně na hraně - jenom 2% týraných manželek mají v rodině někoho, kdo je schopen na tyrana udělat bu-bu-bu a tvrdě ho zastrašit tak, že už si vícekrát netroufne :grater: Zbytek rodiny buď nechce věřit, že by vůbec k podobnému hnusu v rodině jejich dcery docházelo, nebo není schopen se tyranovi postavit či ode všeho dávají ruce pryč ve stylu: "to sí musíte vyřídit vy dva mezi sebou". Já měla tu smůlu, že žádné žijící mužské příbuzné už nemám a jediný, koho mám je stará, invalidní 85ti letá máma - tak nějak si myslím, že i tohle bylo jedno z kritérií, proč jsem byla svým manželem vybrána ke společnému životu :grater:

Rigoletta — 10. 3. 2010 11:37

Odešla jsem.
M.ještě psal nějaké výhrůžky. Zřejmě zavolal policii, že mu vykradli dům. Nejspíš mu to nevyšlo tak jak si představoval, protože pak psal výhrůžky, že neexistuje spravedlnost a že to bude muset převzít do svých rukou.
Po poradě s advokátkou jsem ukázala ještě dobrou vůli tím, že jsem mu napsala, že jsem ochotna se s ním dohodnout třeba na OSPOD o úpravě styku. Tam byl a nařkl mě, že jsem mu vybílila domácnost. Je mi z toho na nic! To jsem nám vzala jen oblečení, hračky a počítač...

Já se ještě dnes bála, jestli si něco neudělal, že se odmlčel s výhrůžkami. Mámě napsal SMS, že je zlodějka...

Anda — 10. 3. 2010 11:46

Rigoletta napsal(a):

Odešla jsem.
M.ještě psal nějaké výhrůžky. Zřejmě zavolal policii, že mu vykradli dům. Nejspíš mu to nevyšlo tak jak si představoval, protože pak psal výhrůžky, že neexistuje spravedlnost a že to bude muset převzít do svých rukou.
Po poradě s advokátkou jsem ukázala ještě dobrou vůli tím, že jsem mu napsala, že jsem ochotna se s ním dohodnout třeba na OSPOD o úpravě styku. Tam byl a nařkl mě, že jsem mu vybílila domácnost. Je mi z toho na nic! To jsem nám vzala jen oblečení, hračky a počítač...

Já se ještě dnes bála, jestli si něco neudělal, že se odmlčel s výhrůžkami. Mámě napsal SMS, že je zlodějka...

Teda Rigoletto, já smekám. Vážně máš můj obdiv. Drž se.

Blossom — 10. 3. 2010 11:49

Rigoletta napsal(a):

Odešla jsem.
M.ještě psal nějaké výhrůžky. Zřejmě zavolal policii, že mu vykradli dům. Nejspíš mu to nevyšlo tak jak si představoval, protože pak psal výhrůžky, že neexistuje spravedlnost a že to bude muset převzít do svých rukou.
Po poradě s advokátkou jsem ukázala ještě dobrou vůli tím, že jsem mu napsala, že jsem ochotna se s ním dohodnout třeba na OSPOD o úpravě styku. Tam byl a nařkl mě, že jsem mu vybílila domácnost. Je mi z toho na nic! To jsem nám vzala jen oblečení, hračky a počítač...

Já se ještě dnes bála, jestli si něco neudělal, že se odmlčel s výhrůžkami. Mámě napsal SMS, že je zlodějka...

Rigoletto, nejtěžší krok máš za sebou. :godlike:
Čeká tě ještě těžké období, ale zvládneš to, neboj. Myslíme na tebe všechny, co tohle vlákno čtem a moc držíme palce. :pussa:

Ohledně těch výhružek, co ti psal, že vezme spravedlnost do svých rukou...jemu to nedochází, ale on si tím dává góly do vlastní branky! Všechny takové SMSky a všechno, co on jakýkoli způsobem napíše, si uschovávej, nejlépe na více bezpečných místech. Tak aby kdyby ti třeba nějak ukradl mobil (nebo tak něco) s takovými SMSkami, měla bys to mít zálohované jako důkaz k soudu a ke všem jednáním. I tu SMSku mamince schovejte taky!
A jestli on sám byl na úřadech (OSPOD, policie), a choval se tam tak jak je zvyklý - násilnicky, máš další důkazy a oni budou tím víc na tvé straně, když na vlastní oči vidí, co on je zač..

S výhružkami všeho typu víceméně psychicky počítej. Možná i s výhružkou, "že si kvůli tobě něco udělá". I kdyby vyhrožoval tímto, a i kdyby i něco takového opravdu udělal, není to tvoje vina a ani při takových výhružkách  NEUSTUPUJ!! Vrátila by ses do pekla.

Rigoleto, hodně síly a mnoho štěstí do dalšího nového života. A piš, jak to pokračuje.

PavlaH — 10. 3. 2010 13:00

Rigoletto - jsi velmi statečná holka.Odchod máš za sebou, víš, že ti s tím v podstatě nikdo nepomůže. DOtáhni to do konce. Čeká tě určitě lepší život, spokojenější. Všechny problémy se dají řešit a ty máš kolem sebe lidi, kteří ti důvěřují a umí ti podat pomocnou ruku. Věci co sis odvězla vyfot. Ted mě napadá, že bys mohla mít i fotky domu v původním stavu. CO tam všechno bylo.  A kdyby bylo nejhůř , nad vším se dá mávnout, pokud máš a pevně držíš v rukou svůj život. To pak zvládneš vše a časem si ty věc i znova pořídíš.

Rigoletta — 10. 3. 2010 13:51

Byla jsem situací donucena požádat o služby advokátku... Bez ní nevím nevím jestli by to dopadlo dobře.
Ona sama mi řekla, že se mi úřady na které jsem se obrátila vyloženě nesnaží nijak vyjít vstříc nebo pomoct a že je to klasika.
Ani na OSPODu. Myslím, že by mohli alespoň brát na zřetel, že mi M vyhrožuje únosem dcery do zahraničí, když to mám nahrané, tak by se tím aspoň trochu mohli zabývat nebo poradit... zatím mi paní řekla, že dokud ta situace nenastane, tak se nic nedá řešit - pak už bude pozdě, že ano.

Rigoletta — 10. 3. 2010 13:53

Teď M obrátil a že se bude snažit dohodnout..., tak uvidíme. Zřejmě se na mě snažil před chvílí ušít boudu s tím, abych mu jí dala na víkend beze svědků, bez jakékoli dohody...

Judyna — 10. 3. 2010 13:55

Ridoletto - taky gratuluju. Nejhorší krok máš za sebou. Sice Tě ještě čekají těžké chvíle, ale to nejtěžší už jsi udělala. Aspoń já jsem to tak měla. Jak píšou holky - výhrůžky ještě určitě budou, ale vydrž to, opravdu to bude už jenom lepší. Snaž se mu ukázat, že se ho nebojíš, ostatně to už jsi udělala, když jsi odešla. Držím palce, udělalas dobře.

Kiara — 10. 3. 2010 18:06

Rigoletta napsal(a):

Odešla jsem.
M.ještě psal nějaké výhrůžky. Zřejmě zavolal policii, že mu vykradli dům. Nejspíš mu to nevyšlo tak jak si představoval, protože pak psal výhrůžky, že neexistuje spravedlnost a že to bude muset převzít do svých rukou.
Po poradě s advokátkou jsem ukázala ještě dobrou vůli tím, že jsem mu napsala, že jsem ochotna se s ním dohodnout třeba na OSPOD o úpravě styku. Tam byl a nařkl mě, že jsem mu vybílila domácnost. Je mi z toho na nic! To jsem nám vzala jen oblečení, hračky a počítač...

Já se ještě dnes bála, jestli si něco neudělal, že se odmlčel s výhrůžkami. Mámě napsal SMS, že je zlodějka...

Rigoletto - :godlike: :supr: :godlike:
Vidíš ... chlapec vystrkuje rohy :D a jak se ukazuje, marně. Jestli si vymyslel, že jsi mu "vykradla dům", tak ho přivolaní policajti akorát tak vyfakovali :lol: a na OSPOD nebudou pracovníci přece řešit majetkové spory, tam jsou od toho, aby řešili péči o dítě. No krásně se tam manžel prezentoval, jen co je pravda ... nic si z toho nedělej, Rigoletto, oni už jsou za prvé zvyklí a za druhé se tam manžel sám odhalil, co je vlastně za kabrňáka.
K tomu majetku - já bych chtěla vidět, jak protáhl obličej, když mu policajti sdělili, že sis mohla odvézt třeba veškerej nábytek a jemu tam nechat jen holé stěny :D protože zařízení - pokud jste ho nabyli společně - spadá do SJM a jeho vypořádání řeší až soud. Tedy jsi mu tam teoreticky nemusela nechat ani koberec, ale na to konto bys ho zase musela při vypořádávání SJM z odvezených věcí vyplatit.
Drž se, jsi šikovná holka :par: to nejhorší už máš za sebou. Ještě Tě čeká kus pořádné práce, co se týká rozvodu - ale první krok už jsi udělala a budeš se divit, jak všechno najednou půjde splavně :supr:

Kiara — 10. 3. 2010 18:10

Rigoletta napsal(a):

Teď M obrátil a že se bude snažit dohodnout..., tak uvidíme. Zřejmě se na mě snažil před chvílí ušít boudu s tím, abych mu jí dala na víkend beze svědků, bez jakékoli dohody...

Nevěř mu ani ň!!!

Tercila — 10. 3. 2010 19:07

Ona sama mi řekla, že se mi úřady na které jsem se obrátila vyloženě nesnaží nijak vyjít vstříc nebo pomoct a že je to klasika.

Hm, tohle by se mělo ale trestat :(- přinejmenším vyhazovem oněch pracovníků.


Nejspíš mu to nevyšlo tak jak si představoval, protože pak psal výhrůžky, že neexistuje spravedlnost a že to bude muset převzít do svých rukou.

A to je hezké!! :supr:
Rigo, držím palce - hlavně to dotáhni do konce a vypusť strach o něj z hlavy - lidově řečeno: nebuď hloupá. Vůbec na něj nemysli, hleď dobře zabezpečit sebe a dítě.

Rigoletta — 10. 3. 2010 22:49

Kiara napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Odešla jsem.
M.ještě psal nějaké výhrůžky. Zřejmě zavolal policii, že mu vykradli dům. Nejspíš mu to nevyšlo tak jak si představoval, protože pak psal výhrůžky, že neexistuje spravedlnost a že to bude muset převzít do svých rukou.
Po poradě s advokátkou jsem ukázala ještě dobrou vůli tím, že jsem mu napsala, že jsem ochotna se s ním dohodnout třeba na OSPOD o úpravě styku. Tam byl a nařkl mě, že jsem mu vybílila domácnost. Je mi z toho na nic! To jsem nám vzala jen oblečení, hračky a počítač...

Já se ještě dnes bála, jestli si něco neudělal, že se odmlčel s výhrůžkami. Mámě napsal SMS, že je zlodějka...

Rigoletto - :godlike: :supr: :godlike:
Vidíš ... chlapec vystrkuje rohy :D a jak se ukazuje, marně. Jestli si vymyslel, že jsi mu "vykradla dům", tak ho přivolaní policajti akorát tak vyfakovali :lol: a na OSPOD nebudou pracovníci přece řešit majetkové spory, tam jsou od toho, aby řešili péči o dítě. No krásně se tam manžel prezentoval, jen co je pravda ... nic si z toho nedělej, Rigoletto, oni už jsou za prvé zvyklí a za druhé se tam manžel sám odhalil, co je vlastně za kabrňáka.
K tomu majetku - já bych chtěla vidět, jak protáhl obličej, když mu policajti sdělili, že sis mohla odvézt třeba veškerej nábytek a jemu tam nechat jen holé stěny :D protože zařízení - pokud jste ho nabyli společně - spadá do SJM a jeho vypořádání řeší až soud. Tedy jsi mu tam teoreticky nemusela nechat ani koberec, ale na to konto bys ho zase musela při vypořádávání SJM z odvezených věcí vyplatit.
Drž se, jsi šikovná holka :par: to nejhorší už máš za sebou. Ještě Tě čeká kus pořádné práce, co se týká rozvodu - ale první krok už jsi udělala a budeš se divit, jak všechno najednou půjde splavně :supr:

No já nevím. Paní se možná líbil. Ptala jsem se jestli tam nějak nevyváděl kvůli těm jeho výhrůžkám, že se pomstí všem, co se na tom budou podílet... A paní říkala, že se choval v pořádku jen byl rozlícený co že jsem mu to udělala... a že jsem mu vybílila tu domácnost.
Vím, že jí věci co se týkají nás nezajímají, ale nemám z ní zrovna dobrý pocit... I když chápu že mi nemusí věřit, tak přeci ty okolnosti jsou tak zásadní (alespoň pro mne) že by je mohla alespoň zaregistrovat (alespoň třeba ty výhrůžky únosem do zahraničí) a ne z toho úplně už dřív vycouvat s tím, že pro dítě to bude tak jako tak špatné, že děti poznamená už samotný rozvod rodičů. :rolleyes:

Blossom — 10. 3. 2010 23:06

Probůh, k čemu jsou nám takovíto "odborníci"?? :usch: :dumbom: 
Patrně k tomu, aby si těch svých 8 hodin v klidu odseděli a odnesli si domů svůj "zasloužený plat". :dumbom: :dumbom: :dumbom:

Jen doufám, že takoví nesedí snad proboha všude... :dumbom: :kapitulation:

Vanda — 10. 3. 2010 23:28

Rigolet to, že kolem sebe on tet´,, mlátí" je normální, bude dělat všechno proto aby ti to ,, osladil ".Časem se s tím srovná. Ty se hlavně drž, hodně sil a štěstí.Myslím na tebe, neboj bude líp.

Judyna — 10. 3. 2010 23:55

Mně tenkrát před lety sociálka vůbec neměla snahu pomoct. Koukám, že se  toho moc nezměnilo. :butter:

javena — 11. 3. 2010 8:22

Rigoletto, držím ti palce. Jsi strašně statečná a šikovná...
Je dobře, že máš právní zastoupení. Každopádně bych s právničkou probrala ten víkend, nebo jakýkoli styk dcery s ním. Já beru to, že má nárok jí vídat a podílet se na výchově, ale přes ty výhrůžky bych byla velmi opatrná a dokud bych jí neměla svěřenou do své péče, měl by prostě smůlu. Víš, může plácat do větru, ale co člověk ví... Jen to udělat tak, aby to nemohl proti tobě použít... :/
Tak se holka drž, teď už to fakt pofrčí a než se naděješ, bude to ošklivý za vámi. :)
Občas písni, jak válčíš. :pussa:

Selima — 11. 3. 2010 10:08

Ja by som asi požiadala - neviem, či to je možné - aby s ňou otec mohol byť len  vprítomnosti niekoho tretieho, t.j. nejakej pracovníčky OSPODu.

Blossom — 11. 3. 2010 14:43

Rigoletto, myslím na tebe, jak to u vás asi pokračuje.
Přemýšlela jsem o těch výhružkách tvého manžela, že unese dítě do zahraničí.
Přiznávám, také by mě to zneklidnilo. Ale doporučuju - po každé podobné výhružce si sama někde v klidu sedni, a poctivě si odpověz na 2 otázky:
1/Může on své výhružky prakticky a reálně uskutečnit?
2/Co bych v takovém případě mohla dělat já?

Když to vezmeme ohledně toho únosu do zahraničí - ano, to zní opravdu děsivě. Ale rozeberme si to: Chlap, který se o svou dceru neuměl postarat - a to ani jedno odpoledne u sebe doma. Jak by jeho únos a hlavně jejich existence v zahraničí dopadla? Má on v tom zahraničí nějaké zázemí (příbuzné + bydlení?) A umí on skvěle cizí jazyky a má šanci se profesně okamžitě chytit?
Pokud by sis odpověděla ano, určitý strach je na místě. Pokud odpověď zní ne - zkus to domyslet: Co by si asi počal chlap s malým dítětem sám v zahraničí? Kde by jako bydlel? Jak by se mohl živit, když by se musel starat o malé dítě? Vsadím se, že s malou nebyl nikdy ani u doktora a že k ní v noci nevstával, když byla nemocná. Asi by si to dost rychle rozmyslel, kdyby si to zkusil a kdyby sám sobě připravil tolik neřešitelných problémů....

A co bys v takovém případě mohla dělat ty? Jak to tu někdo psal, odvezení dítěte do zahraničí už právně únosem je (vycházím tedy z toho). Takže okamžitě zalarmovat policii, ambasádu, dát ho hledat Interpolem. No, a sám chlap s malým dítětem, toho si každý rychle všimne, ten se těžko někkam schová a splyne s davem...

Chci tím vším říct, že výhružky můžeš očekávat úplně všeho dfruhu, ale reálná hrozba jejich naplnění (aspoň myslím toho únosu do zahraničí) je vysoce nepravděpodobná...

Rigoletta — 11. 3. 2010 19:27

Blossom, máš pravdu. Reálné by to moc nebylo, ale já už opravdu nevím. Dřív by se mi nezdálo reálné ani to, co se mi děje teď.
Dnes jsem ze všeho už úplně vyčerpaná. Neustále mi píše SMS každou chvíli telefonuje. Nezvedám telefony, protože mě po nich jen uráží..
Najal si prý za 30 tisíc agenturu,která mu zjišťuje jestli jsem někoho neměla nebo nemám...
Říkám si vydrž, ale psychicky to na mne působí strašně.

Blossom — 11. 3. 2010 19:56

Rigoletta napsal(a):

Blossom, máš pravdu. Reálné by to moc nebylo, ale já už opravdu nevím. Dřív by se mi nezdálo reálné ani to, co se mi děje teď.
Dnes jsem ze všeho už úplně vyčerpaná. Neustále mi píše SMS každou chvíli telefonuje. Nezvedám telefony, protože mě po nich jen uráží..
Najal si prý za 30 tisíc agenturu,která mu zjišťuje jestli jsem někoho neměla nebo nemám...
Říkám si vydrž, ale psychicky to na mne působí strašně.

Rigoletto, tohle  je opravdu od něj jen psychická válka, ale jinak se mi zdá z toho co píšeš, že prakticky je on už úplně bezzubej, na dně, už neví, co by zkkusil, a nebo taky úplně blbej.

A že si najal agenturu, která mu zjišťuje, zda jsi někoho neměla či nemáš??  Opět nejlepší odpověď - "hmm, klidně si ji najmi. Ani mě to od tebe nepřekvapuje..." :vissla:

Protože opět logicky - k čemu je mu jako takový postup dobrý ?  (tedy kromě k zastrašování a psychickému tlaku na tebe?) ?
Jakou to má souvislost s věcmi, co řešíte? I kdyby - teoreticky - cokoli vyšťourali, tak - co jako s tím? K čemu mu to bude prakticky? Kam si s tím půjde stěžovat? Do lampárny?  :rock:
Myslím, že taková informace víceméně nezajímá ani rozvodový soud (jsou naprosto zvyklí že na sebe manželé házejí špínu), ani snad oddělení péče o děti - to přeci s výchovou dětí vůbec nesouvisí (snad jedině kdybys byla pracovnicí nevěstince, tak že by to mohlo mít na dítě špatný vliv - ale nic takového ti dokázat nemůže).

Prostě - tenhle jeho krok podle mě svědčí o jeho hlouposti a vzrůstajícím zoufalství - už neví, kde by tě zastrašil, kde by tě nachytal, docházejí mu nápady a síly... On totiž moc možností opravdu nemá...

Takže - klid, nenech se vytočit, nenech se zneklidnit, na vše mu odpovídej klidnými, až lhostejnými krátkými větami....
Žádné zděšení "ale to přeci není pravda, vždyť víš že - - -".
Prostě použij jen lhostejné - "Hmmm, tak si je klidně najmi. Mě je to celkem jedno.... :vissla: "

Jo, a jinak - jeho SMSky archivovat na bezpečných místech jako důkaz, o všem se radit s advokátkou, na eventuelní schůzky chodit taky s ní a nebo s nějakým členem rodiny jako svědkem (raděj s ním nebýt sama).

A dál - opatřit si pepřový sprej ( jen tak pro sichr - kdyby tě někde obtěžoval na ulici). Ten pepřák já mám taky a když se třeba večer někde vracím sama, tak si ho dám odjištěný do kapsy, připravený v ruce, jen vyndat a stříknout. protože kdyby mě někdo začal honit a já začala hrabat v kabelce, byl by mi pepřák prd platný...

A pokud tě to hodně stresuje, zašla bych klidně za obvoďačkou, řekla bych jí upřímně - rozvádím se, utekla jsem od manžela kvůli domácímu násilí, on na mě vyvíjí nátlak , prosím, dejte mi nějaké prášky na uklidnění. Nestyď se říct si o pomoc.

Tak Rigoletto - platí- Vyděržáj, pioněr !! :pussa:

Blossom — 11. 3. 2010 20:10

Rigoletto, myslím na tebe, nejde mi to z  hlavy.
A myslím taky tím víc na tu mou příbuznou, která v něčem podobném žije už tolik let, ale na rozdíl od tebe, i přesto všechno ona od něj odejít nechce...raděj se nechává buzerovat, napadat, je sama čím dál tím deprimovanější, a v tomhle vyrůstají jejich děti... :(
A nám ostatním z rodiny se z toho otvírá kudla v kapse, jí jsme nabízeli pomoc milionkrát, ale dokud ona sama nechce z toho kolotoče vystoupit, nic s tím nezmůžem,jen se na to musíme zpovzdálí koukat...
Je mi  z toho smutno...:(

Rigoletta — 11. 3. 2010 20:24

Blossom, moc děkuji. To pochopení i rady mě vyloženě drží abych se tomu nepoddávala. I podpora doma, jenže mamka chudák se bojí snad ještě víc než já. O to víc si té pomoci cením.

Ono je to těžké udělat ten krok a i si to vůbec připustit, že je nějaký problém.I mně to trvalo nekonečně dlouho než jsem si byla ochotná to přiznat. Možná k tomu také dospěje, jen potřebuje svůj čas.

PavlaH — 11. 3. 2010 21:09

Rigoleto - to jsou jeho problémy, nech muje. Přesně jak radí Blossom - tebe se to netýká, ty jedy vypouští. ty je vypouštěj taky... ber ho jako nemocného, ale bez slitování. Chovej se k němu jakok cizímu...

Judyna — 11. 3. 2010 21:25

Rigoleto, ten Tvůj "zázrak" mi připomíná mého vzácného BM. Ty SMS opravdu ber jako projev jeho bezmocnosti. Mého BM nejvíc vytočilo to, že jsem na ně reagovala s ledovým klidem. Sebemenší náznak, že mě to vytáčí a byl na koni. Hlavně nad tou zlobou nabitými zprávami nepřemýšlej. On už Ti nemůže ubližovat přímo, tak to zkouší takhle na dálku. A zřejmě ho to hned tak nepustí, soudě podle mých zkušeností. Já občas dostala takovou nějakou zprávičku i několik let po rozvodu, i po více než 10 letech. Hlavně nepřistup na jeho hru a nenech se jeho jedy otrávit natolik, abys klesla na jeho úroveň. Drž se, pa.

javena — 12. 3. 2010 8:22

Tak souhalsím s Blossom, tedy až na úvahy, co by dělal chlap s holkou kdekoli (nemusí být nutně zahraničí), když se o ní doteď moc nestaral. Zbytečně se nestresuj, ale opatrnost je na místě. Ve školce bych klíďo řekla, že si dceru vyzvednu já, nebo moje matka a NIKDO další - z těch a těch důvodů. Poraď se s tou právničkou.
A už bych na něj nereagovala. Na SMS neodpovídala (pokud by nebyla normálního znění a netýkala se nějakého reálného řešení rozvodu či dcery).
Obvoďačka ti něco napíše, nepodceňuj malý nervíky a stresíky, potřebuješ být fit a na to je lepší se vyspat... a ne trávit noci koukáním do stropu a přemýšlením... ;)
On ať si najímá, koho chce - jestli se s tím tvým imaginárním milencem vytasí u rozvodu, udělá si soudce obrázek především o něm a líp se bude orientovat v kvalitě vašeho soužití. :P
Myslím na tebe a držím pěsti, ať máš štěstí. :par:

Kiara — 12. 3. 2010 17:53

Oni jsou opravdu všichni stejní ... člověk neví, jestli se má smát nebo plakat.
S tou detektivní agenturou jenom vyhrožuje - za prvé se zpětně nedá nic vysledovat (to si jako představuje jak? Že budou detektivové vyzvídat po sousedech, jestli k paní Rigolettě nechodili nějací cizí pánové :lol:?) a za druhé dnes už se u soudu nehraje na "rozvod z viny". I kdyby nakrásně někam do agentury přišel, detektivové ho vyfakujou stejně jako ti policajti a nabídnou mu maximálně tak drahou a neužíitečnou sledovačku, že ještě rád s pozdravem odtamtud zmizí. MMCH kde by vzal přebytečných třicet tisíc, to musíš vědět ty sama - jestli si ulejval před Tebou peníze, tobě poskytl jen to nejnutnější a zbytek si syslil na svoji hromádku, tak by to mělo být zohledněno při rozhodování o výši výživného na dítě a případně i na Tebe :jojo:
Drž se a nedej se, myslím na Tebe a posílám Ti alespoň touto cestou trošku té virtuální síly :pussa: :hjarta: :pussa:

Rigoletta — 14. 3. 2010 20:06

Peníze si vyzvedl určitě z kreditní karty, ale myslím že to do té agentury nakonec nevrazil, ale něco si za to nakoupil (doufám, že nám nenadělá ještě nějaké společné dluhy).
Teď se trochu umírnil. Uvidíme u soudu. Alespoň jsem se přestala třást, když potřebujeme vyjít z domu...
Vypadá, že se mi podařilo najít ještě jednu brigádu. Alespoň přibude na chvíli nějaká koruna.

Není mi ale moc dobře. Asi tím vybočením ze zaběhnutých kolejí. Budu muset hledat sama sebe, protože jsem se léta pořád podřizovala. Už teď je ale znát ten rozdíl, že nikdo nekřičí.
Po velmi dlouhé době jsem se dokonce i zasmála.

Hodně se bojím, jak bude dcera reagovat na novou školku. Měly jsme problém i v té staré, že se nechtěla rozloučit a jít... Odstěhování vypadá, že zatím nese perfektně.

rejka — 14. 3. 2010 20:17

Rigoletto,máš právníka prober s ní své obavy ohledně případných dluhů.Můj manžel měl kdysi podobné strachy a právník mu řekl,že když žijí prokazatelně odloučeně,tak případné společné dluhy,které stihne před rozvodem budou pouze její. Navíc ty nic nepodepíšeš,takže dluh by byl manžela.Dceru mu až do soudu o opatrovnictví dávat nemusíš,jestliže máš strach. Tohle si rozhodni dle svého uvážení. A o dcerku se neboj,děti se adaptují většinou velmi rychle...to víš,jednoduché to není,ale jste holky šikovné a zvládnete to.:jojo:

Blossom — 15. 3. 2010 9:32

Rigoletto, a podala jsi už žádost o rozvod?
Pokud ano, a on by teď, po té žádosti, začal dělat dluhy, laicky si myslím, že by k tomu načasování případných dluhů soud přihlédnul, že je nadělal už ON sám, poté, co žijete odděleně. Ale líp ti to řekne právník.

Každopádně bych si tu SMS o těch 30 tisících agentuře schovala a použila ji jako důkaz - ve smyslu - ty sis vzal
před rozvodem z NAŠICH SPOLEČNÝCH peněz (ze společného jmění manželů) 30 tisíc na své vlastní zájmy (je v podstatě jedno, na co přesně to použil - hlavně že to byly jen jeho zájmy), tak logicky -  měla bys stejnou částku na své zájmy ze SJM obdržet i ty. Prohovoř to s právničkou.

Ono jak je vidět, většina těch jedovatých výpadů od něj směrem k tobě, se dají docela lehce obrátit opačným směrem - tedy využít jich proti němu. Jinými slovy - on si svými výhružkami jen dává vlastní góly.

A jak dopadl víkend - chtěl si vzít malou na víkend? A nebo z toho nakonec úplně sešlo?

Jak tyhlety týpky znám , tak to je nejdřív milion keců a výhružek, že dítě unesou do zahraničí, aby ho měli jen pro sebe (a hlavně aby pomsta byla sladká - o to mu jde nejvíc, že), ale v reálu pak zjistí, že vzít si dítě na víkend je starost, že vlastně jaksi neví, co by si s dítětem celý víkend počali, tak si nakonec většinou pro dítě nejezdí vůbec.

Rigoletta — 15. 3. 2010 15:46

Blossom napsal(a):

Rigoletto, a podala jsi už žádost o rozvod?
Pokud ano, a on by teď, po té žádosti, začal dělat dluhy, laicky si myslím, že by k tomu načasování případných dluhů soud přihlédnul, že je nadělal už ON sám, poté, co žijete odděleně. Ale líp ti to řekne právník.

Každopádně bych si tu SMS o těch 30 tisících agentuře schovala a použila ji jako důkaz - ve smyslu - ty sis vzal
před rozvodem z NAŠICH SPOLEČNÝCH peněz (ze společného jmění manželů) 30 tisíc na své vlastní zájmy (je v podstatě jedno, na co přesně to použil - hlavně že to byly jen jeho zájmy), tak logicky -  měla bys stejnou částku na své zájmy ze SJM obdržet i ty. Prohovoř to s právničkou.

Ono jak je vidět, většina těch jedovatých výpadů od něj směrem k tobě, se dají docela lehce obrátit opačným směrem - tedy využít jich proti němu. Jinými slovy - on si svými výhružkami jen dává vlastní góly.

A jak dopadl víkend - chtěl si vzít malou na víkend? A nebo z toho nakonec úplně sešlo?

Jak tyhlety týpky znám , tak to je nejdřív milion keců a výhružek, že dítě unesou do zahraničí, aby ho měli jen pro sebe (a hlavně aby pomsta byla sladká - o to mu jde nejvíc, že), ale v reálu pak zjistí, že vzít si dítě na víkend je starost, že vlastně jaksi neví, co by si s dítětem celý víkend počali, tak si nakonec většinou pro dítě nejezdí vůbec.

Chtěl přijet, ale dcera je nemocná, takže jsem řekla, že se domluvíme až za týden u soudu a až se uzdraví. Do poslední chvíle jsem se bála, že si přesto přijde a bude tu dělat brajgl.
Možná, že by mi mohlo k něčemu být, že jsem si vzala výpis, že ještě nebyly vybrány peníze, když jsem odešla...

Rigoletta — 16. 3. 2010 18:48

M píše několik nepříjemných stupidních SMS denně. Dnes už mě to docela dostalo... :-(  snad bude zítra líp.

Blossom — 16. 3. 2010 19:00

Rigoletta napsal(a):

M píše několik nepříjemných stupidních SMS denně. Dnes už mě to docela dostalo... :-(  snad bude zítra líp.

Rigoletto, chápu, je to sice nepříjemné, ale to psaní jedovatých SMS je tak asi všechno, co on teď může dělat :rock: :reta:
Takže - nereaguj, maximálně si nad každou takovou SMS v duchu řekni - a víš, co mi teď můžeš, blbečku?? Políbit (_._)  :rock: :reta:

(pardon za vulgarismus, ale tato situace si o něj vysloveně říká!) :kapitulation:

Kiara — 16. 3. 2010 19:53

Rigoletto, přesně tak jak píše Blossom - pomyslet si něco o zadeli a nenechat si od něho zošklivit den :reta:
Aspoň vidíš, co je to za ubohou, mstivou pokřiveninu a buď ráda, že ses ho zbavila.

Rigoletta — 16. 3. 2010 22:20

To máte pravdu. Ten obsah pouštím ven. Umořuje mně ten počet a ten tlak, že by chtěl, abych mu na to něco odpovídala...

Teď mi nevím, jak bych měla chtít stanovit tu úpravu styku? Chtěla jsem, aby se s malou vídali často. I jsem mu navrhla, že bych mu vyšla všemožně vstříc. Říkám si ale, jestli nedělám chybu. On na tu nabídku nereagoval. Řekl na to, že jí chce do péče on :/ . Možná bych měla navrhovat míň a kdybych viděla, že všechno nějak šlape umožnit víc.
Říkala jsem si třeba tři víkendy v měsíci od pátku a kdyby chtěl někdy vyrazit v týdnu, tak bych nebránila. Moc se  mi to teď nezdá...
Většinou bývají dva víkendy v měsíci? Tak mi někdo říkal, že to tak měl...

Tercila — 16. 3. 2010 22:29

Rigo: Do poslední chvíle jsem se bála, že si přesto přijde a bude tu dělat brajgl.

A nepřišel? ;) No vidíš! Kdepak (podprůměrný) chlap a stálá péče o dítě...
Já bych mu se svěřováním dcerky na Tvé místě vstříc zas tak moc nevycházela. To můžeš udělat až časem.

pat — 17. 3. 2010 8:42

Osobně bych s ním styk s dítětem neřešila. Stanovila bych tradiční dva víkendy v měsíci –od tolika do tolika a konec. Jestli bude chtít něco měnit, u soudu bude mít možnost se vyjádřit  !!! a změnit to.  Stejně bude na něm zda to bude dodržovat či ne.  Dle jeho povahy bude vůbec problém aby malou navštívil. Pokud bude aktivní tatínek, vždy se dá úprava změnit.  Rigolet on teď prudí a prudit bude do soudu, na to se připrav.  Řešila jsem to sama, s mým BM se mluvit- dohodnout vůbec nedalo. Vše musel rozhodnout soud a já musela vědět jak to chci a za tím si stát, aby mě nepřeválcoval. Začni jednat víc sebevědomě, teď už můžeš !!!! Dokud se budeš ohlížet co on, bude tě mít stále v hrsti. Musíš nyní myslet jen na sebe a dítě. Gratuluji ti a přeji vše nejlepší, co nejméně starostí a více pohody.

Pikola — 17. 3. 2010 10:42

Moc ti držím palce.
Člověku je až smutno, když vidí, co se všechno děje.

Rigoletta — 17. 3. 2010 20:00

Děkuju.

eva4444 — 17. 3. 2010 21:11

Rigoletto, zkus požádat u soudu, až se bude řešit styk otce s dítětem, o navštěvování jen za přítomnosti někoho třetího, buď Tebe nebo např. jeho matky, protože se bojíš nechat s ním malou samotnou.
Slyšela jsem o případu, kdy matka si vymohla u soudu, že dítě bude každý druhý víkend trávit s otcem za přítomnosti jeho matky. Tchýni věřila, otcovi svého dítěte ne, že by byl schopný se postarat.

Anda — 18. 3. 2010 11:30

eva4444 napsal(a):

Rigoletto, zkus požádat u soudu, až se bude řešit styk otce s dítětem, o navštěvování jen za přítomnosti někoho třetího, buď Tebe nebo např. jeho matky, protože se bojíš nechat s ním malou samotnou.
Slyšela jsem o případu, kdy matka si vymohla u soudu, že dítě bude každý druhý víkend trávit s otcem za přítomnosti jeho matky. Tchýni věřila, otcovi svého dítěte ne, že by byl schopný se postarat.

Jen si dovolím doplnit Evu - lze navrhnout, aby styk s dítětem probíhal v nějakém soudem stanoveném zařízení (bezpečně vím, že např. v Klokánku to jde a probíhá) pod dohledem sociálního pracovníka.

javena — 18. 3. 2010 11:51

Myslím, že schůzka rodiče s dítětem v přítomnosti třetí osoby probíhá jen pokud je k tomu důvod - delší odloučení od dítěte (jeden z rodičů brání leta ve styku a chybí citová vazba) nebo jedná-li se o někoho, kdo dítěti ubližoval... i když takovej by snad ani styk mít povolenej neměl (o jednom ale vím, tak nejsem naivní, co se týká našeho právního systému)...
Jen tak to navrhnout asi nejde. To by bylo případů. Nic proti maminám, ale většina má pocit, že nikdo, kromě nich to prostě nezvládne. Že se neumí postarat - to není důvod. Mohlo to být u kojence (již nekojeného), kdy je většina styku řešena formou návštěv u matky doma, případně procházkou na pár hodin, dítě nepřespává mimo domov... do určitého věku to tak měla kámoška (opuštěna v těhu). Když dítě povyrostlo, bral ho otec ke tchýni a pak už najeli na normální styk - víkendy + prázdniny, resp. léto jen s tátou...
Rigoletta to musí probrat především s tou právničkou. Když nemá v ruce celkem nic - otec dceři nikdy neublížil, mohla by vypadat, jako když ho chce schválně odstřihnout a ty váhy by se mohly naklonit na stranu otce... :/

Blossom — 18. 3. 2010 13:41

Rigoletto, na tvém místě bych se snažila o takovou jen lehkou vstřícnost, ale spíš o nějaký klasický normální postup.
Píšeš, žes mu navrhla myslím 3 víkendy s dcerou v měsíci  + když bude chtít v týdnu. Píšeš, žes mu napsala, že mu chceš vyjít všemožně vstříc, a že na to on ani nereagoval.
Po jeho výhrůžkách a nadávkách já mám pocit, že hluboko uvnitř tebe zůstává pocit, že jemu i ostatním MUSÍŠ DOKÁZAT, že ty nejsi tak špatná, jak on stále říká. Soudím tak podle tvé formulace že mu chceš vyjít všemožně vstříc.
Rigoletto, ty mu nemusíš dokazovat vůbec nic. :jojo: 
Nakonec - kdyby ses přetrhla samou vstřícností, on tě stejně bude prezentovat jako poletuchu, co opustila rodinu a ukradla mu dítě a vybílila byt. On už je prostě takový.

I ta jeho reakce - že bude chtít malou do své péče, je jen pokusem tě zastrašit a stresovat. Víš, takové žádosti bych věřila u tatínka, který se o dítě rád a dobře staral, trávil s ním hodně času, hrál si s ním, má ho prokazatelně strašně rád a udělal by pro dítě všechno. Tvůj manžel, podle tvých slov, dceru po čtvrthodině hlídání vracel zpátky tobě, s tím, že malá brečí, tak co on s tím...
Proklamované požádání o svěření do péče je totéž, co jeho hnusné SMSky, nic víc - pokus dostat tě na kolena.

Navíc - nemá šanci, aby se svěřením do péče uspěl. Maléjsou 2 roky, u takto malých dětí se dává v 95% přednost matce - je to přirozené, Jen kdyby ta matka byla asociální bezdomovec, pak by možná otec měl šanci. A to ty nejsi a i kdyby se tvůj manžel na hlavu postavil, ani s pomocí hlídací agentury z tebe asociální flundru udělat nemůže. nakonec - ty máš kdyžtak taky dost známých a sousedů, kteří můžou dosvědčit, kdo se staral a kdo ne, a kdo byl na koho agresivní.

Doporučuju - v tomto i v dalších věcech - zaujmi neutrální, pokud možno neosobní, od emocí oproštěný postup. Projev mírnou vstřícnost, ale ne zas nějakou přehnanou. Na tvém místě bych navrhla to klasické 2 víkendy v měsíci + třeba středy odpoledne.

Rigoletta — 18. 3. 2010 17:25

Já jsem to nechtěla dělat ani tak kvůli M (i když nemůžu popřít, že i když on mi dělá zle, já jemu nechci) chci to všechno už jen ukončit. Chtěla jsem to hlavně kvůli dceři, aby s ním neztratila kontakt. Jsou jí 4,5 takže už nepotřebuje tolik péče, co miminko o které by se fakt postarat asi nemohl. Doteď se do péče opravdu nezapojoval ani v domácnosti nic moc. Vlastně ani nedošel nikdy nakoupit... Ale říkám si, že každý byl nucený jednou se naučit...
Teď mi zas psal, co jsem mu to udělala a že se jen tak nenechá a že to u soudu budu mít ošklivý, tak mám znovu strach :-( .

PavlaH — 18. 3. 2010 17:42

Jewn at se tam předvede holka, tím se totálně odbourá, soud si o něm udělá vizitku. Neboj se a věř, že všechno pro tebe dobře dopadne.

pigi22007 — 18. 3. 2010 18:11

Neboj se..ani soudu,ani manžela..snaž se jednat v klidu,v pohodě jak s ním ,tak u soudu,soudci mají už za sebou spoustu rozvodů a nemají rádi křik a plané řeči,to je tvá výhoda..hodně to působí,když budeš klidná a budeš mít připravené rozumné řešení a on tam bude pokřikovat a hysterčit..před 12 lety mi tohle přesně dělal bývalý manžel..dcerám bylo 5 a 6.5roku a byly hysterické scény doma u rodičů přede dveřmi,pláč,vyhrožování..trvalo to přesně půl roku..pak si nevzpoměl,že je má..dnes jsou dospělé a tátu sotva znají a to jsem mu ve styku s nimi nikdy nebránila,právě naopak...je to jen uražená mužská ješitnost,že sis dovolila opustit pána tvorstva a snažíš se žít si svůj život bez něj..žil v pocitu,že to nikdy nedokážeš a teď je pro něj hrozná pecka,žes to udělala..vydrž a věř,že bude líp..vím to,jsem o tom přesvědčená..a neboj se,byla jsi moc statečná a teď už to bude dobré..držím palce a přeji ti klid a pohodu s dcerkou a časem třeba s nějakým milým a pohodovým chlapem

javena — 18. 3. 2010 23:22

Rigoletta napsal(a):

Já jsem to nechtěla dělat ani tak kvůli M (i když nemůžu popřít, že i když on mi dělá zle, já jemu nechci) chci to všechno už jen ukončit. Chtěla jsem to hlavně kvůli dceři, aby s ním neztratila kontakt. Jsou jí 4,5 takže už nepotřebuje tolik péče, co miminko o které by se fakt postarat asi nemohl. Doteď se do péče opravdu nezapojoval ani v domácnosti nic moc. Vlastně ani nedošel nikdy nakoupit... Ale říkám si, že každý byl nucený jednou se naučit...
Teď mi zas psal, co jsem mu to udělala a že se jen tak nenechá a že to u soudu budu mít ošklivý, tak mám znovu strach :-( .

Co jsi mu to udělala... ty ty ty... ;)
Rigoletto, ze soudu strach neměj. Není důvod. Fakt. Nevypadá to, že tvůj manžílek má poldy a soudy pod palcem - to by trapně nevyhrožoval. Přikláním se k názoru, že bude mít problém dodržet stanovené schůzky s dcerou a ty budeš vinna. To samý alimenty - moc bych na ně nespoléhala - to bude tvůj trest za samostatnost. :/
Proč já vidím do všech okolo a do mě až tak ne? No nic, reakce na něco jiného (nicméně, už mě to několikrát napadlo, nejen ve spojitosti s Babinetem)....
Tak se drž, Rigo... :)

Rigoletta — 19. 3. 2010 19:49

Já se trochu bojím, aby mi tam nezačaly téct slzy nebo abych se nezačala třást. To by asi nepůsobilo zrovna nejlépe. Když bych měla o tom, co se mi dělo v manželství mluvit, vzpomínat na to... vím že k tomu někdy nejspíš dojde. Že se tam nejspíš bude dohadovat. Bojím se, že řekne, že jsem si chtěla něco udělat, když už jsem nemohla dál, že jim budu připadat jako blázen já.
Ať se děje co se děje teď mám pocit, že jsem udělala to nejlepší co jsem mohla a jsem moc ráda.

Rigoletta — 19. 3. 2010 19:56

Taky jsem ráda, že k němu už necítím nic. Jen trochu lítosti. Zato on mě asi nenávidí pěkně. Dnes zas psal, že v něm mám největšího nepřítele...ale mám dojem, že to už byl za manželství.

Kiara — 19. 3. 2010 20:25

Rigoletto, klid ... :pussa:
Aspoň se v posledních dnech ukázala pravá tvář Tvého M - zloba, bezcharakternost, křiváctví. Opravdu Ti nemusí být líto, že jsi od takového člověka utekla - teď si představ, že bys s ním žila dalších deset-dvacet roků, po boku takového člověka bys zestárla, zošklivěla, onemocněla a místo normální zdravé ženské by z Tebe byla akorát psychicky vyklepaná troska. A v tomhle všem by vyrůstala společně s Tebou i Tvoje holčička :grater:
A z jeho stupidních nadávek a výhrůžek si nic nedělej - dodělávající kobyla nejvíc kope ;) a vzteklé štěkání, to je to jediné, nač se ten Tvůj dáreček zmůže. To víš, že je rozzuřenej na nejvyšší míru, jako každý tyran, kterému jeho oběť utekla ze spárů a on se tak nemá na kom vyžívat, nemá mu kdo dělat služku za nadávky a navíc ho tahle eskapáda bude stát i citelné finanční výdaje. Na jeho výlevy pohlížej jako na výlevy duševně nemocného člověka - a jestli Tě jeho žvásty a blekotání budou opravdu obtěžovat, napiš mu textovku, že jeho nenávistné a výhružné SMSky předložíš u soudu. A budeš mít pokoj :D

Selima — 20. 3. 2010 10:07

Rigoletta, vydrž, ten tovj mi tiež pripadá skôr ako pes, ktorý šteká, ale nehryzie(lebo si uvedomuje, že nemôže). Ćím nechcme povedať, že to ešte nebude boj, ale nenechaj sa zastrašiť a znehcutiť si tú slobodu  apokoj, ktoré s dcérou máte. Pri každom probléme, každje SMS si hovor: "Bože, TOMUTO som unikla...." Lebo to je pravda. :jojo: Drž sa a pozeraj sa optimisticky do budúcnosti. :storstark:

Rigoletta — 20. 3. 2010 19:22

Tak dnes mě tedy opravdu dostal :grater: . Zase výhrůžky, že se malé nevzdá, že bude bojovat a abych se připravila, že ze mně udělá u soudu blázna :grater: .
To jsem si myslela, že po tom, co se dověděl, že nebudu bydlet u rodičů, že to vezme líp, protože jim nadával v SMS do zlodějů. Kvůli těm pár věcem, co jsem si vzala. Jak jsem s ním byla dlouho, tak jsem opravdu pořád pitomá naivka :( .

Vůbec nevím, jak to bude. Myslela jsem, že když se u soudu nějak dohodneme,když padne nějaké rozhodnutí, tak by jí mohl vzít na ten další víkend.. Už jsme se tak domlouvali... Jestli se tak nestane, tak se vážně bojím, že mi jí pak už nebude chtít zas vrátit :grater: .

rejka — 20. 3. 2010 20:20

Rigoletta napsal(a):

Tak dnes mě tedy opravdu dostal :grater: . Zase výhrůžky, že se malé nevzdá, že bude bojovat a abych se připravila, že ze mně udělá u soudu blázna :grater: .
To jsem si myslela, že po tom, co se dověděl, že nebudu bydlet u rodičů, že to vezme líp, protože jim nadával v SMS do zlodějů. Kvůli těm pár věcem, co jsem si vzala. Jak jsem s ním byla dlouho, tak jsem opravdu pořád pitomá naivka :( .

Vůbec nevím, jak to bude. Myslela jsem, že když se u soudu nějak dohodneme,když padne nějaké rozhodnutí, tak by jí mohl vzít na ten další víkend.. Už jsme se tak domlouvali... Jestli se tak nestane, tak se vážně bojím, že mi jí pak už nebude chtít zas vrátit :grater: .

Rig, tohle jsou kecy bezmocnýho chlapa. Je mi jasný,že tě to stresuje, to by snad každého,ale ty se neboj ničehož nic. Máš právníka co tě bude zastupovat? Domluvte strategii. Dokud bude skorobejvalý v klidu a spolupracovat netahejte špínu,jakmile zaútočí,sejměte ho. Pláče u soudu se neboj,není to vždy jen projev slabosti,ale také lidskosti a naprosté vyčerpanosti. Nikomu není u soudu dobře ( pakliže to není recidivista ) on i ten tvůj zjihne. Dala ses do boje,tak bojuj. Jednoduché to nebude,ale na konci toho včeho snad najdeš kýžený klid. Nic si nevyčítej,každý je vždy chytrý až PO. No,bohužel všichni neseme následky svého jednání a svých činů sami,i když občas se s námi svezou i jiní. A malou mu zatím nedávej,do rozvodu nemusíš. Po opatrovnickém soudu,kdy dcerka bude svěřena do tvé péče a bude stanovena perioda styků otce s dítětem, by případné "nevrácení" dcery bylo kvalifikováno jako únos. Já ho neznám,ale mé zkušenosti s podobným typem lidí je,že "pes,který štěká,nekouše". Moc ti držím palce,přeju pevné nervy a ať vše dopadne ke tvé spokojenosti...:hjarta::pussa::hjarta:

Kiara — 20. 3. 2010 20:32

Rigoletto, nenech se otrávit a kazit si od něj náladu.
Vyhrožovat Ti může, čím chce - ale jenom vyhrožovat ... ;) vždyť je to ubožák ... policajti mu nevyšli, sociálka mu nevyšla a soud mu zákonitě taky nevyjde, tak se alespoň vyžívá v textovkách :reta:

Rigoletta — 20. 3. 2010 20:38

Já mám teď asi víc strach protože paní advokátka na kterou jsem spoléhala nebude moct přijít na to líčení a bude tam místo ní někdo jiný koho neznám :mad: . Mám obavy jestli náhodou nedostala z M strach. Teď si vybavuji, že říkala, že se s někým podobným ještě nesetkala. Podle toho, co jsem jí vyprávěla.

Kiara — 20. 3. 2010 20:59

Rigoletto, všichni advokáti jsou profíci, kteří se během své praxe pracovně setkávají s psychopaty, zloději, vrahy, pedofily a podobnou skvělou klientelou ;) Tvoje advokátka určitě strach nedostala a už vůbec ne z Tvého M, to je nesmysl :pussa: každému advokátovi se občas stane, že mu do jednání něco vleze a Tvoje právnička se zachovala velmi profesionálně, když Ti na soudní jednání sehnala za sebe náhradu.
MMCH strach může Tvůj M nahánět akorát Tobě - oběti, cizí lidi ho dokážou velmi rychle srovnat do příslušných mezí :reta:

Kubula — 20. 3. 2010 23:04

Mě by možná trochu uklidňovalo, že mám v mobilu uložený jeho smsky, který o něm cosi vypovídaj a daj se případně dát přečíst dalším lidem... :usch:

Kiara — 20. 3. 2010 23:28

Klid, Rigoletto ... jak to tak vypadá, v tuto chvíli naplňuje Tvůj manžel skutkovou podstatu tr. činu dle § 354 tr.zákona - STALKING:

"kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým, vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje, vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak kontaktuje, omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu, a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví či o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá- li uvedený čin vůči dítěti nebo těhotné ženě, se zbraní nebo nejméně se dvěma osobami."

Já bych se poradila s advokátkou a manželovi bych na Tvém místě asi už definitivně zatnula tipec :dumbom:

Judyna — 20. 3. 2010 23:34

Rigoletta napsal(a):

Já mám teď asi víc strach protože paní advokátka na kterou jsem spoléhala nebude moct přijít na to líčení a bude tam místo ní někdo jiný koho neznám :mad: . Mám obavy jestli náhodou nedostala z M strach. Teď si vybavuji, že říkala, že se s někým podobným ještě nesetkala. Podle toho, co jsem jí vyprávěla.

Rigoletto, to se asi opravdu stává, že advokát občas nemůže být přítomný. Buď ráda, že Tvoje advokátka posílá za sebe náhradu. Mě v tom totiž ta moje nechala a přišla až na samý závěr líčení. A naproti mě teď už naštěstí BM se svým advokátem. Ani Ti snad nemusím vykládat, jak jsem byla vyklepaná. Neboj, to bude dobré.

Rigoletta — 22. 3. 2010 20:40

Tak doufám, že jsem to dnes zvládla dobře... že to bude mít dobrý výsledek. Dařilo se mi být a mluvit v klidu. Bála jsem se, že začnu brečet. Zato M museli trochu napomínat. ale docela se držel i on. Jindy bývá o hodně víc prudší. Řekl tam, že si myslí, že jsem blázen a požádal o vyjádření psychiatra - té doktorky, co jsem se s ní byla poradit, jak jsem tu již psala, když jsem nevěděla jak dál a bála se jestli nám něco neudělá. Řekla jsem, že ráda to svolení dám, protože si myslím že proti mně nemůže říct nic špatného.
Ve zprávách se mně každou chvíli na něco ptá nebo i neptá, ale má pocit, že mu mám odpovídat a když ne, tak hned vyjede, že nechci komunikovat a že mu dělám naschvály, tak on bude dělat taky. Teď jsme se dohodly, že bude mít na den dceru a když po mně chtěl, abych mu jí přivezla a já jsem nechtěla, tak je to hned naschvál... :dumbom:

Kiara — 22. 3. 2010 21:07

Rigoletto, když chce mít holčičku, tak si pro ni přece musí přijet, proboha :dumbom: neexistuje, abys mu TY dítě někam vozila, takhle to obvykle nefunguje ...
Jinak psychiatrické vyšetření by potřeboval jako sůl spíš pan manžel :vissla: ničeho se neboj, u rozvodových soudů jsou na takovéhle osočování zvyklí :jojo: A že mu neodpovídáš na jeho dotazy formou SMS? Přece nejsi na vojně, abys musela okamžitě panu veliteli podávat hlášení ... :D
Panebože, to je buzerace ... :rolleyes:

Rigoletta — 22. 3. 2010 21:19

Ono se mu asi nelíbilo, že už jsem neodepsala na jeho dva poslední maily, kde psal, že si něco udělá, že jsem mu zničila život... Na to se má ale moc rád.

Já jsem o tom i přemýšlela, že bych mu byla tu dceru ochotna takhle někdy dovézt, ale úkolovat mně takhle hned při první schůzce...

PavlaH — 22. 3. 2010 21:20

RIgoleto, udělalas to nejlepší, co jsi uměla, jsi šikule...

Rigoletta — 22. 3. 2010 21:23

Děkuju :-) . Jen aby to mělo ten kýžený výsledek. Pořád se bojím. Budu dokud nebudu mít nějaký papír v ruce.

Judyna — 22. 3. 2010 21:31

Rigoletto, dceru mu nevož, to je jeho problém. Přesně tak, jak psala Kiara. To si opravdu nezaváděj.

Kiara — 22. 3. 2010 21:35

Rigoletta napsal(a):

Ono se mu asi nelíbilo, že už jsem neodepsala na jeho dva poslední maily, kde psal, že si něco udělá, že jsem mu zničila život... Na to se má ale moc rád.

Tak tohle je citové vydírání a manipulace jako prase :usch::dumbom::usch:
Rigoletto, sám by potřeboval psychiatra jako prase drbání ... nepovol, nenech se vydírat ani zastrašovat!!!
Když si Tě představím, co by s Tebou a malou bylo kdybys včas neutekla, obchází mě mráz ...:o

Rigoletta — 23. 3. 2010 11:50

Píše dál a jeho zprávy končí "odpověď očekávám co nejdříve" a podobně :dumbom: ...
Chtěl se domluvit, abych mu malou nechala místo jednoho dne do dne druhého a já se s ním pokusila domluvit, že mu tak vyjdu vstříc pokud i on mě a podepíše mi pro malou, aby mohla začít chodit do nové školky (samo,že ode mne je nějaký požadavek vždy vydíráním :dumbom: ). Obávám se, že přes úřady to ještě potrvá..., tak by to pro nás takhle bylo lepší, aby si mohla dcera začít po chvilkách zvykat.
Znovu mi píše, jestli bych mu jí nedovezla, že mi cestu proplatí. Trochu bojím, aby se mi to nějak nevymstilo. Ale uvažuji o tom, že mu řeknu, že to je mimořádně a aby s tím do budoucna nepočítal.

Blossom — 23. 3. 2010 12:04

Rigoletta napsal(a):

Píše dál a jeho zprávy končí "odpověď očekávám co nejdříve" a podobně :dumbom: ...
Chtěl se domluvit, abych mu malou nechala místo jednoho dne do dne druhého a já se s ním pokusila domluvit, že mu tak vyjdu vstříc pokud i on mě a podepíše mi pro malou, aby mohla začít chodit do nové školky (samo,že ode mne je nějaký požadavek vždy vydíráním :dumbom: ). Obávám se, že přes úřady to ještě potrvá..., tak by to pro nás takhle bylo lepší, aby si mohla dcera začít po chvilkách zvykat.
Znovu mi píše, jestli bych mu jí nedovezla, že mi cestu proplatí. Trochu bojím, aby se mi to nějak nevymstilo. Ale uvažuji o tom, že mu řeknu, že to je mimořádně a aby s tím do budoucna nepočítal.

Rigoletto, ano, děláš to dobře. A to, že taky chceš něco od něj - podepsat, aby malá mohla do nové školky - to není žádné vydírání. Bez toho jeho podpisu mu ty taky vstříc nevycházej - proč by měla vstříc vycházet jen jedna strana?
Jsi holka šikovná, statečná, a myslím, že teď už si i ty sama začínáš věřit, že to všechno zvládneš.
A opravdu zvládneš a bude brzy líp a budeš mít svůj klid a spokojený život bez každodenních nadávek a psychického deptání.

Rigoletta — 23. 3. 2010 12:15

Teda teď mně ale rozpálil... volal, že chce vědět hned jestli mu jí dovezu nebo že mi nic nepodepíše ...
Přitom jsme se domlouvali, že podepíše pokud mu vyjdu vstříc a nechám malou o den dýl, tak si říkám jaký bude mít další požadavek... třeba navařit a vyprat by mohl chtít :dumbom:

Kiara — 23. 3. 2010 12:27

Rigoletto, a ty vyloženě potřebuješ jeho podpis???
Nestačilo by zajít do nové školky, sdělit, že jste s manželem-otcem dítěte v rozvodovém řízení a manžel Ti dělá obštrukce s podpisem a poradit se s nimi, jak v takovém případě postupovat???
Rigoletto, utni si takové vydírání hned zprvopočátku, nebo si Tě ten syčák - jako otec a tím pádem druhý zákonný zástupce dítěte - zvykne vydírat až do jeho dospělosti!!!

Blossom — 23. 3. 2010 12:30

na tvém místě bych požadovala NEJDŘÍV podepsat ten souhlas se školkou a PAK TEPRVE bych souhlasila s tím, aby byl s malou o den dýl.

A Že ty si nejdřív přijedeš pro ten podpis (třeba dnes ) a že on pak ať si přijede pro malou. Žádné že mu ji dovezeš ty.

Nenabízela bych žádnou mimořádnou vstřícnost, jen neutrální standatrtní postup.
On taky žádnou vstřícnost neprojevuje.

Blossom — 23. 3. 2010 12:34

Jo, a v žádném případě bych nechodila k němu domů (ani pro ten podpis), protože  jakmile bys byla beze svědků vydána mu napospas, mohl by ti ublížit.
Takže - dojet tam autem a požadovat podepsat někde venku. A autě mít pokud možno nějakou kamarádku, nebo prostě nějakého takového svědka, schopného případně zasáhnout, zavolat policajty apod..

Dceru mu taky předej před domem. A taky raděj se svědky.

Rigoletta — 23. 3. 2010 12:54

Kiara napsal(a):

Rigoletto, a ty vyloženě potřebuješ jeho podpis???
Nestačilo by zajít do nové školky, sdělit, že jste s manželem-otcem dítěte v rozvodovém řízení a manžel Ti dělá obštrukce s podpisem a poradit se s nimi, jak v takovém případě postupovat???
Rigoletto, utni si takové vydírání hned zprvopočátku, nebo si Tě ten syčák - jako otec a tím pádem druhý zákonný zástupce dítěte - zvykne vydírat až do jeho dospělosti!!!

Je třeba souhlas obou rodičů. Paní učitelka o nás ví a umožní mi SNAD, že by jsme se do té školky měly dostat i když už by to bylo třeba mít správně vyřízené.
Chtěla jsem to kvůli dceři, abych jí mohla začít zvykat postupně, protože je hrozná cíťa a bojím se jak se do toho kolektivu takhle v průběhu roku začlení. Možná mi ale nezbude než opravdu počkat.

Rigoletta — 23. 3. 2010 12:56

Blossom napsal(a):

na tvém místě bych požadovala NEJDŘÍV podepsat ten souhlas se školkou a PAK TEPRVE bych souhlasila s tím, aby byl s malou o den dýl.

A Že ty si nejdřív přijedeš pro ten podpis (třeba dnes ) a že on pak ať si přijede pro malou. Žádné že mu ji dovezeš ty.

Nenabízela bych žádnou mimořádnou vstřícnost, jen neutrální standatrtní postup.
On taky žádnou vstřícnost neprojevuje.

On myslí, že ta moje vstřícnost je povinná, jinak jsem arogantní, pokřivená osobnost a ničím jim oběma život, jak mi dnes psal.

PavlaH — 23. 3. 2010 13:14

RIg - klídek, zjistit, jako správný agresor, že tě může vydírat přes malou. Otázka je jak rychle proběhne svěření do péče. Jakmile nabude právní moci, bude stačit jen tvůj podpis coby zákonného zástupce. V9m, že chceš to nejlíp pro malou,ale abys kvůli tomu neprosrala svoji samostatnost. Uvažuj, dovolila bys takové chování cizímu? DOvolila? Brala by sis takové urážky k srdci a nebo si myslela něco o chudákovi?

Kiara — 23. 3. 2010 13:25

Rigoletto, buď trochu víc razantní a zaraž mu jednou provždy tyhle jeho urážky, výhrůžky a vydírání!!!
Jsou věci, které si vůči Tobě manžel vůbec nesmí dovolit!!! Nejsi povinna číst takové blitky a nechat se jimi nervovat!!! Já bych na Tvém místě zkontaktovala advokátku a poprosila bych ji, aby se do celé věci vložila a manžela umravnila.
MMCH od dnešního dopoledne jsem rozvedená :) poslední stání proběhlo v mé nepřítomnosti a u vynesení rozsudku o rozvodu jsem ani být nemusela. Advokátka mi volala, že jsem o nic nepřišla: manžel měl na mě připravenej plnej kyblík špíny a dost ho mrzelo, že jsem se nedostavila osobně :lol: takže veškeré jeho křivácké snažení, trvající rok a tři měsíce mu nakonec nebylo nic platný ;)
Já Ti to píšu proto, abys věděla, že každému raplovi se většinou dá zatnout tipec a když se přeneseš přes všechny lži, urážky a sprosté výmysly, nakonec vyhraješ. A i když se můj BM u soudu "snažil" na mě nakydat kýbl špíny, moje právnička mu každou lež vyvrátila a zpochybnila, soudkyně mu neuvěřila a i přesto, že rok a čtvrt dělal průtahy s rozvodem tak nás v podstatě proti jeho vůli nakonec stejně rozvedli :jojo:

Blossom — 23. 3. 2010 13:57

Kiaro - gratuluji. :supr:
A přeju ti abys odteď poznala jen už klidnější a spokojený život.
Po tom peklíčku cos prožila si budeš užívat každého normálního hezkého dne dvojnásob. :pussa:

rejka — 23. 3. 2010 14:08

Rigoletto, jestli jsem to dobře pochopila,tak včera jste měli opatrovnický soud ohledně dcery? Tak máš určitě předvolání k tomuto stání a můžeš ho ředitělce ukázat s tím,že rozsudek přineseš hned jak ti ho soud doručí. Bylo včera dítě svěřeno výhradně do tvé péče? Tak ředitelka může projevit vstřícnost a počkat na doložení. A jestliže tě ten lump vydírá tím podpisem,tak mu klidně řekni,že jestli nepodepíše,ty nepůjdeš do práce a tím pádem zažádáš o výživné i na sebe.....ale fakt si myslím,že jeho podpis nepotřebuješ,kdyř budou chtít být ve školce ochotný.

rejka — 23. 3. 2010 14:11

Jo a Rig,neulehčuj mu to,já bych mu nevycházela ani výjmečně vstříct nad rámec mé povinnosti. A jak holky dobře radí,nikdy ne o samotě na všechno svědky a stále být mezi lidmi.Je to rapl,nemůžeš si být nikdy jistá.....

Rigoletta — 23. 3. 2010 15:27

Kiaro také gratuluji :supr: .
Dceru ve své péči ještě nemám. Mají se přijít podívat na podmínky u mně a u manžela a s dcerou mám přijít k pohovoru.
No po tom, co o mně u soudu řekl manžel se ani nedivím, že si chtějí situaci ověřit. Manžel mě tam prezentoval jako blázna, co chodí s nožem v ruce po bytě a že se bojí abych sobě a dceři něco neudělala, že se léčím na psychiatrii a že mně sice napadl, ale pod krkem mně jen držel, protože se bránil... Je to vlastně slovo proti slovu :/ a já doufám, že neuvěří jemu.
Jemu byly stanoveny nějaké dny, kdy si bude moct dceru brát.

aprill — 23. 3. 2010 15:43

Rigoletta napsal(a):

Kiaro také gratuluji :supr: .
Dceru ve své péči ještě nemám. Mají se přijít podívat na podmínky u mně a u manžela a s dcerou mám přijít k pohovoru.
No po tom, co o mně u soudu řekl manžel se ani nedivím, že si chtějí situaci ověřit. Manžel mě tam prezentoval jako blázna, co chodí s nožem v ruce po bytě a že se bojí abych sobě a dceři něco neudělala, že se léčím na psychiatrii a že mně sice napadl, ale pod krkem mně jen držel, protože se bránil... Je to vlastně slovo proti slovu :/ a já doufám, že neuvěří jemu.
Jemu byly stanoveny nějaké dny, kdy si bude moct dceru brát.

U každého svěření probíhá šetření v domácnosti ;) . Asi už proběhl návrh na "předběžko"  , jak to dopadlo?

Rigoletta — 23. 3. 2010 15:44

Také tam ale přiznal, že se o dceru nestaral, protože chodil do práce a že se staral tak, že ji zajišťoval finančně. To je přeci sakra málo.

Rigoletta — 23. 3. 2010 15:49

To předběžné opatření nedopadlo, protože by to bylo pro manžela opatření v důsledcích konečné.

rejka — 23. 3. 2010 15:50

Rigoletta napsal(a):

Kiaro také gratuluji :supr: .
Dceru ve své péči ještě nemám. Mají se přijít podívat na podmínky u mně a u manžela a s dcerou mám přijít k pohovoru.
No po tom, co o mně u soudu řekl manžel se ani nedivím, že si chtějí situaci ověřit. Manžel mě tam prezentoval jako blázna, co chodí s nožem v ruce po bytě a že se bojí abych sobě a dceři něco neudělala, že se léčím na psychiatrii a že mně sice napadl, ale pod krkem mně jen držel, protože se bránil... Je to vlastně slovo proti slovu :/ a já doufám, že neuvěří jemu.
Jemu byly stanoveny nějaké dny, kdy si bude moct dceru brát.

A takovému h.a.j.z.l.o.v.i. ještě něco ulehčovat????? Nikdy!!!!  Ale asi potřebuješ nutně ten souhlas na školku,takže zvol taktiku- něco za něco - z ručky do ručky. Nedá se nic dělat. Přestaneš mu vycházet vstříct až budeš mít v ruce to co potřebuješ. Ale zase se nenech vydírat a ať tě nezneužívá. Hlavně si vytiskni ty jeho maily,kde vyhrožuje. Ať už sebevraždou či čímkoliv jiným.....

rejka — 23. 3. 2010 15:53

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Kiaro také gratuluji :supr: .
Dceru ve své péči ještě nemám. Mají se přijít podívat na podmínky u mně a u manžela a s dcerou mám přijít k pohovoru.
No po tom, co o mně u soudu řekl manžel se ani nedivím, že si chtějí situaci ověřit. Manžel mě tam prezentoval jako blázna, co chodí s nožem v ruce po bytě a že se bojí abych sobě a dceři něco neudělala, že se léčím na psychiatrii a že mně sice napadl, ale pod krkem mně jen držel, protože se bránil... Je to vlastně slovo proti slovu :/ a já doufám, že neuvěří jemu.
Jemu byly stanoveny nějaké dny, kdy si bude moct dceru brát.

U každého svěření probíhá šetření v domácnosti ;) . Asi už proběhl návrh na "předběžko"  , jak to dopadlo?

Aprill- u mě tehdy ( když jsem se rozváděla ) nikdo nebyl. Ale mě ex nijak nepropíral,tak možná proto. My byli ukázkově bezproblémový rozvádějící se pár.:D :D Dohodnuti,majetkoprávně vyrovnáni....... :lol:

aprill — 23. 3. 2010 15:55

rejka napsal(a):

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Kiaro také gratuluji :supr: .
Dceru ve své péči ještě nemám. Mají se přijít podívat na podmínky u mně a u manžela a s dcerou mám přijít k pohovoru.
No po tom, co o mně u soudu řekl manžel se ani nedivím, že si chtějí situaci ověřit. Manžel mě tam prezentoval jako blázna, co chodí s nožem v ruce po bytě a že se bojí abych sobě a dceři něco neudělala, že se léčím na psychiatrii a že mně sice napadl, ale pod krkem mně jen držel, protože se bránil... Je to vlastně slovo proti slovu :/ a já doufám, že neuvěří jemu.
Jemu byly stanoveny nějaké dny, kdy si bude moct dceru brát.

U každého svěření probíhá šetření v domácnosti ;) . Asi už proběhl návrh na "předběžko"  , jak to dopadlo?

Aprill- u mě tehdy ( když jsem se rozváděla ) nikdo nebyl. Ale mě ex nijak nepropíral,tak možná proto. My byli ukázkově bezproblémový rozvádějící se pár.:D :D Dohodnuti,majetkoprávně vyrovnáni....... :lol:

Neměli jste ani sezení na SPO? U pracujících kolegyně sepisují protokol v kanceláři.

rejka — 23. 3. 2010 16:00

Ne,žádné sezení,nic. Já tehdy byla doma s ročním prckem.Do práce jsem nechodila.Přišlo nám jen předvolání k soudu,kde byla paní ze sociálky-kterou jsem vůbec neznala a ona nás také ne. Měli jsme návrh alimentů a styk s dětmi neomezený,pouze na naší domluvě.Jenom se mě u soudu zeptali jestli jsem zdravotně v pořádku,jestli se s něčím neléčím.....

Blossom — 23. 3. 2010 20:58

Rigoletta napsal(a):

Kiaro také gratuluji :supr: .
Dceru ve své péči ještě nemám. Mají se přijít podívat na podmínky u mně a u manžela a s dcerou mám přijít k pohovoru.
No po tom, co o mně u soudu řekl manžel se ani nedivím, že si chtějí situaci ověřit. Manžel mě tam prezentoval jako blázna, co chodí s nožem v ruce po bytě a že se bojí abych sobě a dceři něco neudělala, že se léčím na psychiatrii a že mně sice napadl, ale pod krkem mně jen držel, protože se bránil... Je to vlastně slovo proti slovu :/ a já doufám, že neuvěří jemu.
Jemu byly stanoveny nějaké dny, kdy si bude moct dceru brát.

Rigoletto, tak jestli tam opravdu řekl, co píšeš, tak podle mě by soudce musel být úplně blbej, aby netušil, která bije.
Ta věta, co jsem vytučnila, je tedy perla. Kdyby to nebylo celé dost smutné, asi bych se tomu hodně smála. :/

Rigoletta — 23. 3. 2010 22:02

Blossom napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Kiaro také gratuluji :supr: .
Dceru ve své péči ještě nemám. Mají se přijít podívat na podmínky u mně a u manžela a s dcerou mám přijít k pohovoru.
No po tom, co o mně u soudu řekl manžel se ani nedivím, že si chtějí situaci ověřit. Manžel mě tam prezentoval jako blázna, co chodí s nožem v ruce po bytě a že se bojí abych sobě a dceři něco neudělala, že se léčím na psychiatrii a že mně sice napadl, ale pod krkem mně jen držel, protože se bránil... Je to vlastně slovo proti slovu :/ a já doufám, že neuvěří jemu.
Jemu byly stanoveny nějaké dny, kdy si bude moct dceru brát.

Rigoletto, tak jestli tam opravdu řekl, co píšeš, tak podle mě by soudce musel být úplně blbej, aby netušil, která bije.
Ta věta, co jsem vytučnila, je tedy perla. Kdyby to nebylo celé dost smutné, asi bych se tomu hodně smála. :/

Tak to tam opravdu řekl. Že to udělal proto že trpím čas od času amoky. Něco tam plácal o tom léčení u psychiatrů a že jsem blázen, ale když se ho ptali kdy jsem tam chodila a proč, tak začal něco blekotat a prostě nevěděl, protože jsem chodila před deseti lety, kdy mi nebylo dobře, jak mně srážel a nechtěl nikam pustit. To bylo vlastně mé jediné povyražení :P . Pak tam vyloženě lhal ještě v jiných věcech, ale já už jsem se nedostala ke slovu, tak snad příště to budu moct vyvrátit. Lhal, že mluvil s dcerou po telefonu jen poslední 3 dny, že jsem mu telefony nebrala (to mám schované v telefonu přijaté volání) pak, že jsem mu ukradla peníze, ale to mám schovanou SMS, kde mu vysvětluji, že stejná částka mu přijde na účet jako moje výplata, že jsem to musela vyzvednout, protože mi vyhrožoval, že mi peníze žádné nedá a už mi nestihli udělat, aby chodila na můj účet, SMS kde jsem mu psala, že ho nevykradli, ale odstěhovala jsem se a on tvrdil, že už jsem se mu neozvala, když psal, že ho vykradli... Jsou to drobnosti a i tak mám obavy, že je třeba přesvědčí... :/

javena — 24. 3. 2010 7:34

Rigoleto, jsi fakt šikula. :)
Podívej, jak - vzala jsi mu peníze? Peníze mají manželé společné a ty jsi si vyzvedla svou výplatu... ;) U soudu pracují vesměs normální lidé a z toho vycházej. Takže klid... Vykradení - kterej zloděl probůh vezme z bytu pouze dětskou postýlku, hadry velikosti 116 a dámskou 38... a počítač. :D To mu nemůže sežrat snad nikdo... Nehledě na to, jestli psal, že HO vykradli a ne NÁS vykradli... tak věděl, že jsi v trapu a muselo mu být jasný, že jsi ty věci vzala ty a jen prudil. A že mluvil s dcerou jenom poslední tři dny? Kdyby to byl pro tebe problém, dát mu ji na ucho, neudělala bys to ani v těch třech dnech... Bože, to je matroš...
Drž se a zbytečně se nenervuj. :) Tím ho sice budeš dost prudit, že budeš v klidu, ale co už. Zničilas mu život, tak na takovým prudu už nezáleží, ne... :D:D

pat — 24. 3. 2010 10:55

Javeno:supr:
Rigolet  neboj se ničeho, jsi naprosto skvělá :godlike:
Mě u soudu BM též obvinil, že jsem mu ukradla peníze, na výpisech z účtu jsem vybírala jen svou výplatu, zbytek on.Tak se ho soudce zeptal kde ty peníze tedy doma měl,když jsem je zrovna kradla, jestli v hrnečku....;) řekl že ano:D Tak takto se smál i soudce. Byl to chlap a byl stejně na mé straně. BYlo to u soudu o děti kde jsem je zastupovala. Cítila jsem tam vstřícnost vůči mě a to mě dost uklidňovalo, navíc BM ztropil bengál kvůli vyřčeným alimentům, a to jsem odsouhlasila jen co vyměřil soud,bez námitek....Neboj se vše bude OK, už opravdu jen prudí, ale ublížit fyzicky ti už nemůže a to ví, tak to zkouší psychicky. Nedej se! Nech ho jen ať prudí, alespoň se ukáže jaký opravdu je. Jednou se za to možná bude stydět, idyž u něj to myslím nehrozí!!!

Judyna — 24. 3. 2010 11:05

Tak ty řeči o tom, jak se "se chudák bránil" jsem si vyslechla u soudu taky. Myslela jsem tenkrát, že snad špatně slyším. Neboj, určitě to dopadne dobře. Máš toho v ruce daleko víc, než jsem měla já. Buď připravená a vem si vytisknuté mejly a mobil s sebou k soudu, aby mohla svoje slova doložit.

PavlaH — 24. 3. 2010 12:25

Rigoleto, štěstí přeje připraveným a ty připravená jsi. D9ky zkušenosti z konzultace máš ted v ruce "písemné" záznamy. Takže v klidu...

Rigoletta — 25. 3. 2010 6:32

PavlaH napsal(a):

Rigoleto, štěstí přeje připraveným a ty připravená jsi. D9ky zkušenosti z konzultace máš ted v ruce "písemné" záznamy. Takže v klidu...

Pavli, bohužel žádný takový záznam mi nikdo nedá. Jediné co mohou prokázat je, že jsem někde byla se poradit, ale vlastně to žádný velký důkaz není.

Rigoletta — 25. 3. 2010 6:35

Až teď mi začíná docházet, co M u toho soudu všechno nalhal. A dostávám vztek. On mi zároveň píše, že si prostřelí hlavu a že doufá, že to co mi píše proti němu nepoužiji a současně si na mně navymýšlí plno lží  :dumbom: :usch:

javena — 25. 3. 2010 7:50

Rigoletta napsal(a):

Až teď mi začíná docházet, co M u toho soudu všechno nalhal. A dostávám vztek. On mi zároveň píše, že si prostřelí hlavu a že doufá, že to co mi píše proti němu nepoužiji a současně si na mně navymýšlí plno lží  :dumbom: :usch:

Lepší svojí, než tvojí. :/
Hele, co na to napsat. Že trpké je zjištění, že otec mého dítěte je blbec... Že "láska je slepá" napsal někdo, kdo prozřel... :)
Podívej, u soudu řeknou plno blbostí i lidé domluvení a rozumní. Vlastní zkušenost. Měla jsem pocit, že soudkyně i sociálka jsou připraveny se za mě bít proti mému muži, i když to nebylo potřeba a on to musel cítit taky. Pak z něj vypadly takový dvě perly, že jsem zapochybovala, jestli si něco nešleh. Přitom jen chtěl těm dvěma megerám dokázat, že na dětech nešetří... Já se jim nedivím, mají jistě bohatou zkušenost s tatínky, co chtějí dítě natruc do péče, přičemž ani nevědí, jakou školu nebo třídu jeho ratolest navštěvuje. Ale mě to teda příjemný nebylo. A pokud mám na stole podepsanou dohodu, tak není co řešit...
Tvůj muž mezi rozumné nepatří, tak z něj holt bude padat těch perel víc a ty SMS budou chodit ještě dlouho po rozvodu... Jeden bývalý mi půl roku poté, co jsem se od něj odstěhovala volal v jedenáct večer, aby mi oznámil, že je neskonale šťastný a bude se ženit. Popřála jsem mu hodně štěstí a položila telefon, načež volal znova, jestli mi to nevadí. :dumbom: Víc mi vadilo, že jsem musela vypojit telefon, abych mohla dokoukat film. ;)
Tvůj muž je slaboch, který si své mindráky léčil na tobě a protože mu odešla medicína, je na dně. Sám se zjištěním, že ty jsi ta silná a on malý ubožák. A než si najde jinou medikaci, bude tě používat jako ambulantní léčbu... ;)
Budeš potřebovat hodně síly - ale ty ji máš, tak se nemusíš ničeho bát, Rigo... :pussa:

Blossom — 25. 3. 2010 9:37

Rigoletto, na tvém místě bych mu věcně odepsala:
Ano, všechny tvé maily a výhružné SMS mám vytištěné a při přístím stání je soudu předložím.
A jestli ani poté s vyhrožováním všeho druhu nepřestaneš, podám na tebe trestní oznámení za stalking.

A to by v tom byl čert, aby už konečně nedal pokoj.
A jestli si opravdu něco udělá (ani to není vyloučeno), není a nebude to tvá vina. Ale osobně předpokládám, že na to se má příliš rád,že i toto je jen další výhružka.

Rigoletta — 25. 3. 2010 10:46

Já mu moc nechci odepisovat. Nechci se nechat zatáhnout do nějakých hádek... I když nebylo by špatné, kdyby se po těch zprávách projevil ve vší své sprototě.

Nevím jak udělat aby se mně ty jeho jedovatý řeči tolik nedotýkaly :( .
Teď říkal dceři po telefonu, že s její maminkou se nedá domluvit ... :o a nutil jí aby mu řekla, že se jí stýská a pak mi psal, že mi dcera doma brečí, že se jí stýská po tatínkovi...

Rigoletta — 25. 3. 2010 10:52

A jedno HURÁ. Podařilo se mi najít práci :)) . Dostala jsem dvě nabídky,na místa na které bych vůbec nečekala. Dokonce jsem se bála jestli na mně nechystají nějakou boudu. Vůbec nevím jestli tu práci ve finále budu moct dělat kvůli pracovní době. Ale vypadá, že snad... že mi rodiče pomohou. Tak alespoň třeba na nějakou dobu. Pak se uvidí. Alespoň se něčemu novému naučím. Doufám.
Kdyby to věděl M tak ho to asi dorazí, protože mi dlouhou dobu tvrdil, že si práci neseženu a tato by byla za víc peněz než jsem kdy dělala. Jenže se hodně bojím. Moje sebevědomí je někde daleko.

javena — 25. 3. 2010 11:00

Rigoletto, tak vidíš. Vše se v dobré obrací...
Já bych ho ani neinformovala, že mám prac. nabídku, i když vím, jak moc by ti to psychicky pomohlo, mu dokázat, že jsi schopná práci najít. Nechala bych si to jako překvápko, kdyby mekotal něco o tom, že se o dceru nemůžu starat, protože nemám práci - jen brigádu. ;)

rejka — 25. 3. 2010 11:42

Rigoletta napsal(a):

Já mu moc nechci odepisovat. Nechci se nechat zatáhnout do nějakých hádek... I když nebylo by špatné, kdyby se po těch zprávách projevil ve vší své sprototě.

Nevím jak udělat aby se mně ty jeho jedovatý řeči tolik nedotýkaly :( .
Teď říkal dceři po telefonu, že s její maminkou se nedá domluvit ... :o a nutil jí aby mu řekla, že se jí stýská a pak mi psal, že mi dcera doma brečí, že se jí stýská po tatínkovi...

Je to nechutný jak manipuluje s malým dítětem. Já dokážu být hodně tolerantní a nevyvolávám hádky-nesnáším je,ale jakmile by mi partner začal do našich osobních záležitostí zatahovat dítě,bylo by všemu konec. Vůbec bych mu dítě k telefonu nedala a u soudu bych to vpálila naplno,že dítě stresuje svým jednáním. Je to smutné zjištění,že jsi několit let žila s totálním trotlem,ale s tím se ty už vyrovnáš.Nemáš čeho litovat,takže to vyrovnávání bude rychlé.Důležité je,aby to nejméně zasáhlo a poškodilo vaše dítě. A na to mysli v první řadě.Na jeho výhružky a vydírání nereaguj. A k práci gratuluji!!!! Pomalu se ti začíná dařit a to je móóóc dobře....:supr:

Rigoletta — 25. 3. 2010 12:26

On už na mne u soudu vyrukoval s tím, že on má stálé zaměstnání a já jen brigádu, kde si myslí že to půjde s kopce a že už si tam nebudu moct vydělávat...
I si u soudu stěžoval, že když jsem mu konečně dala dceru k telefonu, tak jsem mu to po chvilce zavěsila. Už jsem neměla prostor se tam obhájit a ano zavěsila jsem mu, protože začal dceři vykládat nějaké blbosti, co mu jsem jim to oběma udělala a že si pro ní hned přijede... Bojím se, co si od něj možná vyslechne :(

Teď je malá úplně úžasná. Připadá mi jako by se nějak uvolnila je ještě víc ukecaná a je plno srandy :) , ale ještě ta nová školka pro ní bude nápor.

Rigoletta — 25. 3. 2010 12:28

Já ho o ničem neinformuji. Nemám důvod. Ale doví se určo přes dceru. Už když mu dcera řekla, že malujeme v novým bytečku, tak bylo cítit ten šok a hned pak přišly výhrůžky, že ze mně udělá blázna.

Anda — 25. 3. 2010 12:32

Rigo, věř tomu, že mu to všechno nakonec k ničemu nebude. Jenom zastrašuje a mlátí hubou. Ubožák.

rejka — 25. 3. 2010 13:05

Rigoletto,i tobě musí dát u soudu prostor.Vyjádříš se příště. Strašně záleží na celkovém dojmu- vystupování,vyjadřování. Buď stručná,ale věcná. Mluv pomalu a klidně,dej si čas na rozmyšlenou. Nevím,jestli se budou vyptávat,nebo tě nechají říct tvůj názor. Musí vědět,že vše co děláš je jen v zájmu vašeho dítěte,aby vyrůstala v klidném,harmonickém prostředí bez stresů.:jojo:

PavlaH — 25. 3. 2010 13:56

Ale jak to že nemáš, RIgi - nemažeš si zprávy v telefonu, máš výpisy a důležité dokumenty pro sebe i dceru, nemusela si narychlo utíkat. Pokud u soudu najednou nebudeš vědět co říct, přesně jak píše rejka, dejs i čas na rozmyšlenou mluv pomalu a nesnaž se za každou cenu vyvrátit každou blbou poznámku manžela. Jak vidíš, dcera kvete, blbý je že jeho jednání se na ní ještě nějakým způsobem podepíše. Snad, až pán vystřízliví a zjistí, že jsi skutečně pryč a žádnou výhružkou tě nepřiláká zpět, snad se vypořádá i s tím, že je stále otec. Zatím z toho vychází jako ubožák.

Rigoletta — 25. 3. 2010 18:19

Tak mi někdo potvrdil, co mi tak trochu připadalo, že paní soudkyně nadržuje mužským :/

PavlaH — 25. 3. 2010 18:27

Rigolet, soudy bývají malý píseček, tvoje právnička se s ní určitě také potkala, takže to je podle mě ten nejkompetentnější člověk na tyhle zprávy.

Rigoletta — 25. 3. 2010 18:31

PavlaH napsal(a):

Rigolet, soudy bývají malý píseček, tvoje právnička se s ní určitě také potkala, takže to je podle mě ten nejkompetentnější člověk na tyhle zprávy.

No právě ona mi tohle říkala , ale i to že nemám mít strach, tak doufám...

Rigoletta — 25. 3. 2010 18:33

Ono totiž jak si teď probírám, co tam na mě napovídal ... ach jo. Nějak se v tom teď hraboším.

PavlaH — 25. 3. 2010 18:36

Od toho máš právničku, aby se v tom hrabošila, aby uvedla tvoji verzi soužití plus důkazy. Ty si to prosím tě vůbec nezabírej - představ si chlapa jako krysu v kleci, ta ted hrabe všude možně a kouše, aby se z ní dostala. Máš v úmyslu ji pustit, nebo podat prst, aby nekousala bezmocně, ale aby se zakousla do tebe a pustila jedovatou slinu? Takhle v kleci vypadá sice divoce, ale je neškodná. Nepouštěj ji ven, neměj s ní prozatím soucit. Neber její běsnění vážně, počkej, až se unaví.

Rigoletta — 25. 3. 2010 21:06

PavlaH napsal(a):

Od toho máš právničku, aby se v tom hrabošila, aby uvedla tvoji verzi soužití plus důkazy. Ty si to prosím tě vůbec nezabírej - představ si chlapa jako krysu v kleci, ta ted hrabe všude možně a kouše, aby se z ní dostala. Máš v úmyslu ji pustit, nebo podat prst, aby nekousala bezmocně, ale aby se zakousla do tebe a pustila jedovatou slinu? Takhle v kleci vypadá sice divoce, ale je neškodná. Nepouštěj ji ven, neměj s ní prozatím soucit. Neber její běsnění vážně, počkej, až se unaví.

:jojo:


Jen se teď cítím strašně pošpiněná těmi jeho výmysly.

Rigoletta — 26. 3. 2010 5:54

M mi nabízí, že dá nějaké peníze na malou. Výživné ještě nebylo stanovené. Mám od něj něco vzít? Nekouká z toho nějaký podraz? Nechce se mi věřit, že by něco myslel dobře. Ještě by jsme nějakou dobu vydržely bez.

Kubula — 26. 3. 2010 7:15

Rigoletta napsal(a):

M mi nabízí, že dá nějaké peníze na malou. Výživné ještě nebylo stanovené. Mám od něj něco vzít? Nekouká z toho nějaký podraz? Nechce se mi věřit, že by něco myslel dobře. Ještě by jsme nějakou dobu vydržely bez.

Mně přijde, že bys dost špatně zdůvodňovala, proč jsi ty peníze nevzala, když se snaží finančně přospět na potřeby svého dítěte.. Sepsala bych o tom nějaký papír, ve smyslu "přijala jsem tu a tu částku určenou k pokrytí potřeb nezletilé XY".

javena — 26. 3. 2010 7:27

Rigoletto, klidně bych je vzala, protože on má na dceru přispívat i teď. Takže bych mu to i tak řekla, že z důvodů, že má na dceru přispívat i po dobu před rozvodem, beru to jako výživné, děkuji a doufám, že teď už se budem schopni rozumně domluvit a neházet na sebe naprosto zbytečně špínu u soudu. A sepsala bych to, jak radí Kubula.
Musel by to stejně uhradit zpětně. Možná se k němu tahle informace dostala, a než ti pak dávat takovej ranec :P, radši pravidelně už teď... Alespoň mě se u soudu ptali, jestli otci za dobu, než nás rozvedli, nevznikl dluh na výživném, jestli na děti přispíval.
Takže i kdyby tvůj manžel měl něco za lubem, vlastně jen přispívá na výživu a životní potřeby dcery...

pat — 26. 3. 2010 10:59

Souhlas s Javenou:  Já to řešila zakoupením Příjmového dokladu  - v papírnictví (malý bloček). Jinak ti ty peníze může posílat na tvůj účet, který mu napiš ať to tam zasílá. Tím bude mít doklad jak on tak ty. Můj ex taky nejprve nic nedával a pak mu kamarád poradil ať radši dává, nebo bude doplácet po soudu najednou velkou částku. U soudu vyměří alimenty , pokud budou vyšší než dává doposud, doplatí rozdíl za měsíce kdy jste spolu už nebyly, ale myslím, že kdyby dával větší, ty mu vracet nic nemusíš. Nech na něm kolik ti dá.Přeji hodně síly.

Kiara — 27. 3. 2010 20:11

Ty woe, to je neskutečný ... :co: jako obtažené přes kopírák (mám na mysli ty lži o manželkách u rozvodu, které šíří opouštění manželé) :usch:
Rigoletto, zachovej klid.
Jediná obrana takových duševních suterénů jsou výhrůžky, sprosté lži, vyhrožování a vydírání. Fuj. Hlavně se nenech psychicky rozhodit, při poslechu a čtení podobných perel si mysli něco o políbení zadele a užívej si nabyté svobody.
Každej den bez trapiče a tyrana je přímo požehnání pro duši, jenom o tom ještě nevíš. Nakonec to ale můžeš vysledovat na holčičce, jak po odchodu od tatínka pookřála a udělala pokrok :jojo: MMCH já bych si ještě zařídila, aby jí otec nenasazoval brouka do hlavy a neštval tak dítě proti matce - nechci Tě strašit, ale obzvlášť tohle jednání bývá velmi oblíbené u opouštěných tyranů - sladit to matce "přes dítě", když už na matku jako takovou nemůžou :blinkající smajlík:
Obrovské pozitivum je, že jsi našla práci - blahopřeji, blahopřeji a ještě jednou blahopřeji :supr: !!!
A manželovi nic neříkej - na co ho zbytečně informovat? Aspoň vidíš, že jeho podceňování nemělo vůbec žádný reálný základ a sloužilo jen k zadupávání Tvého sebevědomí hluboko do země.

Rigoletta — 28. 3. 2010 21:55

Chjo, pořád píše. Kolikrát uvažuju jestli se vážně nezbláznil :/ . On nejen lže u toho soudu, ale jako by tomu sám věřil :co: . Včera mi říká: dám Ti tolik na malou, protože tisíc korun jsi mi ukradla :co: a já mu říkám: vždyť Ti to přišlo na účet a ještě jsem Ti z toho část nechala na stole a on že ano, ale nebyla to celá částka (asi o 40 Kč) :dumbom: .
A dnes zas perlil zprávou, kde mně prosí abych necpala dceři do hlavy nějaké nesmysly a nemstila se přez ní :co: , když já proti němu neřekla před dcerou křivého slova. A plno dalších nesmyslů... Samo, že po mně chce, abych mu malou dala příště už dopoledne, že by někam chtěli jít. Zároveň ale hned, abych se neopovažovala dát dceru do jiné školky... :dumbom:

Kubula — 28. 3. 2010 22:08

Fakt by nestálo za to napsat mu něco v tom duchu, že každou smsku pečlivě archivuješ? :dumbom:

Rigoletta — 29. 3. 2010 21:35

Kubula napsal(a):

Fakt by nestálo za to napsat mu něco v tom duchu, že každou smsku pečlivě archivuješ? :dumbom:

Já myslím, že by to bylo úplně zbytečné. Docela se teď kontroluje, aby nenapsal něco hodně špatného. Spíš mně neustále z něčeho obviňuje a pořád má pocit nebo mi píše, že se mstím přes dceru (Úplně neoprávněný. Nikdy bych jí do našich sporů nechtěla zatahovat.) On jí když jí měl u sebe "poradil", aby babičce, kde ještě jsme orazítkovala razítkem celý pokoj a po ránu troubila na trumpetu hned jak se vzbudí :dumbom: .
Je mi z toho nanic, jaké jsem jí připravila období. Ať už špatným výběrem partnera nebo odchodem...

Rigoletta — 29. 3. 2010 21:40

Právnička mi doporučila, abych ho zkusila nechat v nejistotě, že by třeba nějaké pokračování mezi námi bylo možné. Že by se trochu uklidnil a třeba by šlo všechny záležitosti líp řešit. Já ale nemůžu. Nejradši bych mu vpálila znovu ať už mi dá pokoj, že se stejně nic nezmění, ale držím se aspoň se k tomu, když něco takového navrhl, nevyjadřovat.

PavlaH — 29. 3. 2010 23:05

Když už máš pocit, že to nezvládneš opakuj si, že mu nemusíš odpovídat, můžeš mlčet. Nemusíš odpovídat. SMS jsou další forma manipulace, aby jako měl důkazy, že tě upozornoval, že dcerku podbízíš proti němu, na to pozor, tohle bych pořešila. Netuším ovšem jak. CHtělo by to holčinky nějakou zkušenost...

Rigoletta — 30. 3. 2010 7:22

PavlaH napsal(a):

Když už máš pocit, že to nezvládneš opakuj si, že mu nemusíš odpovídat, můžeš mlčet. Nemusíš odpovídat. SMS jsou další forma manipulace, aby jako měl důkazy, že tě upozornoval, že dcerku podbízíš proti němu, na to pozor, tohle bych pořešila. Netuším ovšem jak. CHtělo by to holčinky nějakou zkušenost...

Já mu na ty jeho nesmysly neodpovídám. Jen když je to nějaká otázka k řešení. I já z toho mám divný pocit, že mi neustále píše abych se přes dceru nemstila. Dnes také. Protože mu jí prý nedám už dřív než bylo domluveno, tak se mstím. On pořád něco chce... Znovu jí chtěl odvézt. Ale nemůžu se nijak bránit, vždyť nemám proti čemu nebo mu to jak vyvrátit, když nemám co.. (jako konkrétní situaci)

Přemýšlím o tom, že se pokusím jít za nějakým právníkem přes trestní právo, jestli bych měla nějaký úspěch, kdybych proti němu podala žalobu s těmy pár důkazy, co mám. Vlastně pořád narážím kvůli tomu, že jsem nikdy nic nehlásila a když to teď nechám být a potřebovala bych to třeba za půl roku, tak se bude každý divit, že to hlásím, když už není aktuální a že se mu snažím mstít. Alespoň by byl o tom nějaký záznam. Jak to vidíte?

javena — 30. 3. 2010 8:55

Rigoletto, já bych se zeptala spíš tý svý právničky, jestli by případná žaloba z oblasti nehlášeného domácího násilí nevypadala při rozvodu účelově... už jak to píšu, tak mi napadá, že jo... :/
Pochopila jsem, že si dcerku už bral a dobrý (žádnej únos nebo mlžení kde a na jak dlouho budou...), tak to je dobře, a jestli holčička babičce troubí u ucha, je to věc babičky, protože si blbě vychovala syna (předpokládám, že byl u své matky, nikoli u tvé :P). Ty si jen budeš muset ohlídat, aby takový blbiny nedělala doma. Děti moc dobře vědí, co si kde mohou dovolit, tak bych se toho zas tak nebála. Ty se s jeho vlivem na dceru budeš podle mě potýkat dlouho, on jí dovolí všechno, protože ty ne a budeš pak ta špatná a holčička bude milovat jeho a tebe ne... Je to uvažování chorobnýho mozku, ale na mě tvůj muž tak bohužel působí. :/ A s takovým je dohoda fakt nemožná.
Rada tvojí právničky nechat ho v naději, že se to nějak spraví, není od věci. Ale to peklo, až to rupne... že to byla milosrdná lež. Zas bys měla tenhle kolotoč nanovo. Já nevím, u něj asi nemá smysl takto taktizovat. Jen by sis prodloužila dobu, kdy ti budou chodit stupidní SMS a budeš poslouchat výčitky... postupně se to podle mě ustálí jen na době, kdy si bude brát dceru. To si vyslechneš věci... ale jinak bude mít plno starostí najít si novou oběť, protože ty už budeš jinde... a moc ti to přeju. ;)
Jak docílit, aby neštval dceru proti tobě a přitom ti nepsal, že ji proti němu štveš... tak to radu fakt nemám. Zkouším pátrat v paměti a vydolovat nějaký příklad z okolí (vl. zkušenost nemám) a nic. Zkusila bych mu na nějakou jeho SMS o mé manipulaci s dcerou odepsat něco jako -

Podívej, naši dceru mám ráda a vím, že ty taky. Nikdy bych jí neublížila - ani tím, že bych o tobě mluvila špatně. Jsi její otec a má tě ráda. To, že pro mě jsi nebyl dobrý manžel neznamená, že pro ni jsi špatný otec. A naopak. Jako manželé končíme, ale rodiče budeme pořád a pokud by jeden z nás mluvil o tom druhém špatně, podepsalo by se to především na dceři. Už nikdy mi prosím nepiš, že já s dcerou jakkoli manipuluji. Nikdy mě to nenapadlo a kdykoli mi přijde od tebe takováto SMS přemýšlím, jestli to nepíšeš proto, že ty s ní tak jednáš a nemluvíš o mě v její přítomnosti hezky. V zájmu dcery doufám, že tě to nikdy nenapadlo, protože takové jednání se může obrátit i proti tomu, kdo se takovým jednáním snaží strhnout dítě, v době rozchodu rodičů, na svou stranu.
Chtěla bych, abychom spolu vycházeli právě kvůli naší dceři.

Možná to nezabere, ale co ty víš... Třeba mu dojde, že se chová jako blbec. :/

Blossom — 30. 3. 2010 9:46

Javeno, já myslím, že věta  On jí když jí měl u sebe "poradil", aby babičce, kde ještě jsme orazítkovala razítkem celý pokoj a po ránu troubila na trumpetu hned jak se vzbudí znamená, že manžel Rigoletty navádí malou, aby babičce (matce Rigoletty) malá ničila= razítkovala pokoj a troubila jí ráno do ucha, nikoli babičce - matce jeho. Aspoň tak jsem to pochopila já.
A to je podle mě dost síla a ubohost, ale naprosto to zapadá do mozaiky jeho chování... :dumbom: :dumbom: :dumbom:

Já bych naopak u rozvodu o domácím násilí mluvilaa podala důkazy. Vždyť to není žádný účelový výmysl, je to realita, kterou může Rigoletta dokázat zvukovou nahrávkou jeho řádění z mobilu, vytištěnými SMSkami a maily.
Já bych to rozhodně hlásila a jako důvod uváděla. Vždyť se Rigoletty určitě budou i ptát - a co je vlastně důvod rozvodu?
Pokud bude Rigoletta neurčitě uvádět něco vágního, jako např. nesoulad povah apod., tak pokud by situace v budoucnu nějak geradovala, tak by jí potom naopak nikdo nevěřil - Vždyť jste si nikdy na nic takového nestěžovala, u rozvodu jste to neuvedla, a uvádíte to až teď - po dlouhém čase, proč až teď, to je podezřelé, to je možná účelové....

Rozhodně bych se postarala, aby zmínka o domácím násilí (a důkazy) byla zaevidovaná kde to jen jde - u sociálních pracovnic, u právníka...

Já myslím, že neuvést to je zásadní chyba, která se může Rigolettě pěkně vymstít.
Vždyť už teď Rigolettaříká, že: Vlastně pořád narážím kvůli tomu, že jsem nikdy nic nehlásila a když to teď nechám být a potřebovala bych to třeba za půl roku, tak se bude každý divit, že to hlásím, když už není aktuální a že se mu snažím mstít. Alespoň by byl o tom nějaký záznam. Jak to vidíte?

javena — 30. 3. 2010 10:55

No, tak to já pochopila blbě, myslela jsem, že je tam trochu překlep, jak byla ta věta napsaná. Vsypadalo to, jako že byl s malou u svých rodičů... No, to je hovado, co na to říct - Rigoletta to bude řešit dlouho a dlouho a možná to nevyřeší...

A co se týká domácího násilí, narážet bude, protože nikdy nikde nic nehlásila. Vytáhnout to u soudu rozvodového ano, tam to říct jako důvod může, důkazy má ale stejně minimální...  Trestní stíhání na základě ničeho nikdo nezahájí a mohlo by to skutečně vypadat účelově. Ale od toho má právničku, aby jí v tomhle poradila.
Na sociálce jí pracovnice vcelku na rovinu řekla, že jí spíš nevydají předběžné opatření na dceru, protože nemá důkazy o dom. násilí, tak kdyby měla něco v ruce, asi by jí vyšli vstříc, a právnička by jí neradila, aby se snažila dát mu nějakou naději, že se k sobě vrátí, aby nevyšiloval a byla s ním rozumná řeč...
Jestli něco byla zásadní chyba, co se vymstívá, tak to bylo právě její chování předtím... teď už to fakt může vypadat účelově. :/

Blossom — 30. 3. 2010 11:09

Já myslím, že důkazů o jeho násilnickém chování zas tak málo nemá. Těch sprostých výhružných SMS a mailů je myslím dost a dost a je opravdu nezpochybnitelně zdokomentovatelné, že opravdu byly z jeho telefonu a z jeho mailu poslány.
Nahrávka z mobilu může být podpůrný důkaz - bohužel není (a ani nemůže být) datovaná.

Rozhodně bych to začla hlásit aspoň teď, když už nebylo hlášeno nic nikde dřív....tady je vidět, jak se nevyplácí vstřícnost  a "snaha to zbytečně nerozmazávat" vůči násilníkovi..

A trestní stíhání? Já co jsem četla o stalkingu  - že je to od letoška trestné, že to musí trvat minimálně měsíc, že to musí být soustavnéa záměrné vyhrožování a zastrašování - na to myslím má Rigoletta důkazů dost a dost a je třeba se takovému násilí aktivně postavit.
Na tyhle týpky snaha o domluvu neplatí, a vstřícnost si oni vykládají jako příležitost aby své výhružky jen přitvrdili. :usch: :dumbom:

Rigoletta — 30. 3. 2010 11:26

Také jsem četla trochu o stalkingu... Nevím jestli mám dost důkazů. Určitě na období celého měsíce myslím, že je schopná doložit nebudu. Advokátka mi doporučila zeptat se někoho, kdo dělá vyloženě trestní právo, že se v tom tak dobře neorientuje.

Blossom máš pravdu. Já to s tou vstřícností pěkně povorala.

javena — 30. 3. 2010 11:42

No, doložit důkazy o jeho chování za měsíc... ale to je za měsíc, co se rozvádějí. :/ Kolik lidí na sebe hází špínu při rozvodu... Za dobu předtím, než odešla, nemá skoro nic v ruce.

Zeptej se, Rigoletto, nějakýho právníka přes trestní právo. Mě to přijde jako s křížkem po funuse, ale nejsem právník... A ta tvoje právnička ti mohla teda někoho rovnou doporučit, nebo se sama informovat - pomohlo by to i u rozvodu. :vissla:
My se tu můžeme dohadovat do alejuja, ale nevyřešíme nic. ;) Na tohle potřebuješ právní radu, ne domněnky...

Rigoletta — 2. 4. 2010 6:14

Máte někdo zkušenost, co se děje poté, co se nahlásí únos dítěte, když jej ten druhý rodič nechce vrátit ve sjednanou dobu soudem? To si pro dítě přijede policie? Nebo jé s ní? Nebo jak to chodí?

javena — 2. 4. 2010 7:32

Tak přesnej postup neznám. :/ Vím o třech lidech, co se jim tohle stalo a dostat dítě zpátky byl běh na dlouhou trať, v jednom případě marný a prohraný boj, ve druhém bylo dítě vráceno dobrovolně, protože vyžadovalo určitou míru péče. :( Obě vrácené děti pak potřebovaly péči psychologa.
Záleží na spoustě okolností. :/
Trošku mě děsíš...

Rigoletta — 2. 4. 2010 16:41

Vypadalo totiž ,vyhrožoval , že dceru nevrátí ve stanovenou dobu, ale až druhý den. Právnička mi radila, abych kdyby se tak stalo, šla nahlásit na policii únos.
Neustále se dohadoval o tom, jestli mi podepíše školku nebo ne. Vždycky napsal, že bude souhlasit, když malou nechám o den déle a pak ucukl. Takhle to bylo několikrát. Nakonec dnes kupodivu podepsal, ale chtěl ještě podepsat po mně, že jsem ochotna mu dceru po vzájemné dohodě, pokud s tím budou obě strany souhlasit, půjčovat i mimo stanovených termínech soudem. Tak doufám, že jsem si s tím nějak nenaběhla, ale nechtěla jsem jim ve styku nikdy bránit...
Malá od včera naříkala, že tam nechce spát beze mne, tak doufám, že tam pozapomene, aby neměl pocit, že jí navádím...

Kiara — 2. 4. 2010 20:54

Blossom napsal(a):

Javeno, já myslím, že věta  On jí když jí měl u sebe "poradil", aby babičce, kde ještě jsme orazítkovala razítkem celý pokoj a po ránu troubila na trumpetu hned jak se vzbudí znamená, že manžel Rigoletty navádí malou, aby babičce (matce Rigoletty) malá ničila= razítkovala pokoj a troubila jí ráno do ucha, nikoli babičce - matce jeho. Aspoň tak jsem to pochopila já.
A to je podle mě dost síla a ubohost, ale naprosto to zapadá do mozaiky jeho chování... :dumbom: :dumbom: :dumbom:

Já bych naopak u rozvodu o domácím násilí mluvilaa podala důkazy. Vždyť to není žádný účelový výmysl, je to realita, kterou může Rigoletta dokázat zvukovou nahrávkou jeho řádění z mobilu, vytištěnými SMSkami a maily.
Já bych to rozhodně hlásila a jako důvod uváděla. Vždyť se Rigoletty určitě budou i ptát - a co je vlastně důvod rozvodu?
Pokud bude Rigoletta neurčitě uvádět něco vágního, jako např. nesoulad povah apod., tak pokud by situace v budoucnu nějak geradovala, tak by jí potom naopak nikdo nevěřil - Vždyť jste si nikdy na nic takového nestěžovala, u rozvodu jste to neuvedla, a uvádíte to až teď - po dlouhém čase, proč až teď, to je podezřelé, to je možná účelové....

Rozhodně bych se postarala, aby zmínka o domácím násilí (a důkazy) byla zaevidovaná kde to jen jde - u sociálních pracovnic, u právníka...

Já myslím, že neuvést to je zásadní chyba, která se může Rigolettě pěkně vymstít.
Vždyť už teď Rigolettaříká, že: Vlastně pořád narážím kvůli tomu, že jsem nikdy nic nehlásila a když to teď nechám být a potřebovala bych to třeba za půl roku, tak se bude každý divit, že to hlásím, když už není aktuální a že se mu snažím mstít. Alespoň by byl o tom nějaký záznam. Jak to vidíte?

Blossom, vidím to stejně jako ty :jojo:

eva4444 — 2. 4. 2010 23:49

Jak to tu čtu, jak se chová a malou navádí, tak mě to jen utvrdilo v názoru, že by se s ní měl stýkat jen za přítomnosti někoho třetího.

javena — 3. 4. 2010 11:03

Rigoletta napsal(a):

Vypadalo totiž ,vyhrožoval , že dceru nevrátí ve stanovenou dobu, ale až druhý den. Právnička mi radila, abych kdyby se tak stalo, šla nahlásit na policii únos.
Neustále se dohadoval o tom, jestli mi podepíše školku nebo ne. Vždycky napsal, že bude souhlasit, když malou nechám o den déle a pak ucukl. Takhle to bylo několikrát. Nakonec dnes kupodivu podepsal, ale chtěl ještě podepsat po mně, že jsem ochotna mu dceru po vzájemné dohodě, pokud s tím budou obě strany souhlasit, půjčovat i mimo stanovených termínech soudem. Tak doufám, že jsem si s tím nějak nenaběhla, ale nechtěla jsem jim ve styku nikdy bránit...
Malá od včera naříkala, že tam nechce spát beze mne, tak doufám, že tam pozapomene, aby neměl pocit, že jí navádím...

Tak jestli to má podepsaný takhle, tak po vzájemné dohodě - když s tím budou obě strany souhlasit... To je mu na nic. Jestli počítá s tím, že až ti příště řekne, že holku vrátí o den později a má podpis, že souhlasíš - ledově klidně mu řekni, že ale k tomu musí mít ještě podpis, že souhlasíš v daném termínu. Jinak je to velmi všeobecné a na jeho místě bych to vůbec nezkoušela, protože bez toho podpisu platí termíny dané soudem. ;).
Ubožák na entou. :rolleyes: Vyhrožuje, ale lidi, co to chtějí udělat nevyhrožují - prostě dítě nevrátí... Ať štěká, hlavně, že nekouše. ;) I když je to psychická zátěž, nenech se moc deptat, školku máš podepsanou a teď už ho nepotřebuješ na nic.
To, jak se u něj cítí dcera ty neovlivníš. Je to na něm. Možná má holčička takový záchvěvy, že kdyby jsi tam spala, bude to vlastně jako dřív - táta a máma, jedna rodina... Ale zase, protože jsi říkala, že se směje a je v pohodě uvolněná, možná z něj cítí tu děsnou negaci vůči tobě a možná jí něco melduje do hlavy - to si kope hrob, tatínek - ale vinna budeš ty, že jí navádíš. Pak jedině psycholog, kdyby to došlo tak daleko, že by z toho dcerka měla mít nějaký problém. A podle psychologickýho posudku pak zařídit návštěvy - s dohledem, v přítomnosti matky a pod...
Tak se drž :) a fakt jsi mě vystrašila. :dumbom:

rejka — 3. 4. 2010 18:56

Rigoletta napsal(a):

chtěl ještě podepsat po mně, že jsem ochotna mu dceru po vzájemné dohodě, pokud s tím budou obě strany souhlasit, půjčovat i mimo stanovených termínech soudem. Tak doufám, že jsem si s tím nějak nenaběhla

Rig,vždycky se dá udělat změna ve styku s dítětem po rozvodu. I kdyby mu ten cár papíru k něčemu byl a on si chtěl (vyžadoval by,vynucoval si) dceru kdykoliv brát a "očkovat jí",tak můžeš zažádat soudně o změnu.Ale myslím si,že kus papíru,který tys mu podepsala beze svědků mu je tak na vytření zadku.Soudní rozhodnutí je směrodatné.Normálně tě vydírá.Školku podepsanou máš,to bylo pro tebe to nejdůležitější,tak ho teď můžeš poslat kamsi....:D

Rigoletta — 3. 4. 2010 21:15

javena napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Vypadalo totiž ,vyhrožoval , že dceru nevrátí ve stanovenou dobu, ale až druhý den. Právnička mi radila, abych kdyby se tak stalo, šla nahlásit na policii únos.
Neustále se dohadoval o tom, jestli mi podepíše školku nebo ne. Vždycky napsal, že bude souhlasit, když malou nechám o den déle a pak ucukl. Takhle to bylo několikrát. Nakonec dnes kupodivu podepsal, ale chtěl ještě podepsat po mně, že jsem ochotna mu dceru po vzájemné dohodě, pokud s tím budou obě strany souhlasit, půjčovat i mimo stanovených termínech soudem. Tak doufám, že jsem si s tím nějak nenaběhla, ale nechtěla jsem jim ve styku nikdy bránit...
Malá od včera naříkala, že tam nechce spát beze mne, tak doufám, že tam pozapomene, aby neměl pocit, že jí navádím...

Tak jestli to má podepsaný takhle, tak po vzájemné dohodě - když s tím budou obě strany souhlasit... To je mu na nic. Jestli počítá s tím, že až ti příště řekne, že holku vrátí o den později a má podpis, že souhlasíš - ledově klidně mu řekni, že ale k tomu musí mít ještě podpis, že souhlasíš v daném termínu. Jinak je to velmi všeobecné a na jeho místě bych to vůbec nezkoušela, protože bez toho podpisu platí termíny dané soudem. ;).
Ubožák na entou. :rolleyes: Vyhrožuje, ale lidi, co to chtějí udělat nevyhrožují - prostě dítě nevrátí... Ať štěká, hlavně, že nekouše. ;) I když je to psychická zátěž, nenech se moc deptat, školku máš podepsanou a teď už ho nepotřebuješ na nic.
To, jak se u něj cítí dcera ty neovlivníš. Je to na něm. Možná má holčička takový záchvěvy, že kdyby jsi tam spala, bude to vlastně jako dřív - táta a máma, jedna rodina... Ale zase, protože jsi říkala, že se směje a je v pohodě uvolněná, možná z něj cítí tu děsnou negaci vůči tobě a možná jí něco melduje do hlavy - to si kope hrob, tatínek - ale vinna budeš ty, že jí navádíš. Pak jedině psycholog, kdyby to došlo tak daleko, že by z toho dcerka měla mít nějaký problém. A podle psychologickýho posudku pak zařídit návštěvy - s dohledem, v přítomnosti matky a pod...
Tak se drž :) a fakt jsi mě vystrašila. :dumbom:

To mně mrzí, že jsem Tě vystrašila. Neměla jsem čas napsat víc. Jen jsem měla obavu, jak by to vypadalo, kdyby ta situace nastala. Aby z toho malá neměla šok...

Rigoletta — 3. 4. 2010 21:23

eva4444 napsal(a):

Jak to tu čtu, jak se chová a malou navádí, tak mě to jen utvrdilo v názoru, že by se s ní měl stýkat jen za přítomnosti někoho třetího.

Mám dojem, že by bylo třeba prokázat, že styk s ním je pro dceru rizikový v tom smyslu, že je třeba M alkoholik, fetuje... To že jí jednou nakukal nějakou blbost by k tomu nestačilo.

Sociální pracovnice po pohovoru s dcerou říkala, že to vidí jako že jí soud svěří do péče mně, protože je na mne hodně fixovaná a je vidět že se jí hodně věnuji.
K tomu navádění od M se vyjádřila, že je to moc chytrá holčička a že pozná, když jí M říká hlouposti,že je dobře, že nám to řekla a že se nemám až zas tak bát a že M potřebuje trochu času, aby se se vším vyrovnal.

pigi22007 — 13. 4. 2010 13:45

Ahoj..tak jak to u vás vypadá,doufám,že jste s holčičkou obě v pohodě..myslím na vás :-)

javena — 13. 4. 2010 20:44

Já taky pořád nakukuju, tak snad jste v pohodě, Rigo...

Rigoletta — 14. 4. 2010 22:33

Situace se trochu uklidnila. M přestal psát tolik SMS, ale když si řeknu, že už snad bude dobře, tak se s nějakou blbostí vytasí...
Je mi teď ale špatně... měla jsem toho strašně moc najednou bez volna a začínám se bát, abych se nedostala do nějakých psychických potíží. Jím jen že musím. Jen při tom pomyšlení se mi zvedá žaludek a začínám mít závratě. A to by se zdálo, že bych teď měla cítit úlevu. Bojím se, abych obstála v té nové práci a že ji časově nebudu zvládat. Přeci jen je pro mne přednější se moct postarat pořádně o dceru a špatně neseme obě to odloučení.

Kiara — 14. 4. 2010 23:51

Rigoletto, klid :pussa:
Je úplně normální, že tělo - když se nerváky uklidní - začne "stávkovat" a projeví se tzv. opožděný stress.
Nedivím se tomu, bylo toho hodně. Musela jsi zvládnout - a dobře zvládnout - spoustu zásadních věcí, a organismus Ti signalizuje, že je čas "zvolnit" a trochu si odpočinout. Pokud to jde, snaž se odpočívat, dopřej si dostatek spánku, relaxuj - uvidíš, že to nakonec půjde.
Ten největší kus práce už jsi udělala, to nejdůležitější už máš za sebou :supr: O práci se neboj, jsi hollka šikovná, jistě i s dcerkou zvládnete ten první nezvyk-odloučení. Naštěstí jste obě v novém, bezproblémovém domově. Kdybys zůstala s manželem, prožívala bys nástup do nové práce a odloučení od dítěte zrovna tak, ale nádavkem k tomu i ponižování a blbé řeči od manžela :usch: Buď ráda, že tohle už máš za sebou a neboj - ono to půjde :)!!!

Tercila — 18. 4. 2010 16:08

Rigo, prosím Tě, hodně pij! Nějakou minerálku nebo třeba čaj s citronem.... !!
Všecko zvládneš, neboj se. Tyhle stavy nervozity jsou normální. Ale bude líp, nic netvrá věčně. Vydrž. :hjarta:

Blossom — 18. 4. 2010 19:08

Rigoletto, když si uvědomím, co jsi za poslední 2 měsíce dokázala, tak před tebou smekám :godlike: : Odejít od despotického manžela. Změnila jsi bydliště. Musela ses naučit hledat si sama pomoc , chodit po úřadech. Ustála jsi psychicky manželovo vyhrožování a hnusné SMSky několikrát denně. Zvládla jsi první předání a vrácení dcerky manželovi na víkend. Zařídila jsi dcerce novou školku. Našla sis práci. Dobře jsi zvládla i první soud. Máš zažádáno (aspoň myslím) o rozvod.
Prostě - během krátkého času jsi změnila svůj život o 180 stupňů. :godlike: :jojo:

Ona i jediná z těch změn běžně člověka vykolejí ( odejití od manžela, přestěhování se, nové pracoviště), tys to měla vše naráz. A zvládla a zvládáš to myslím na 1 ********

Tak se vůbec nediv, že i ta psychika dostává zabrat, ale i to se časem uklidní, přesně podle toho, jak se bude uklidňovat nová životní situace a jak si na ty změny zvykneš.

Buď teď na sebe "hodná", poslouchej své tělo i duši a odpočívej kde to jde a ulevuj si. Když to půjde, tak třeba prolenoš odpoledne, udělej si nějakou dtrobností radost, a hodně spi.

Soleil — 18. 4. 2010 22:35

Rigoletto držím ti palce ! Jsi šikovná a statečná ženská, drž se! myslím na tebe i na tvou dcerku. :hjarta:

Rigoletta — 19. 4. 2010 16:30

Děkuju.


Práci budu muset vzdát. Kdybych byla sama, tak bych byla úplně nadšená... Obnáší to ale mít skoro celý týden ob týden odpoledních a dvanáctky a dceru bych týden viděla jen chvilku ráno, než jí odvedu do školky a všichni by se museli z rodiny maximálně zapojit, aby se to dalo zvládat :-( . Už jsem se doslechla i z M strany, že si dcera stěžovala, že nemám moc čas a i výhrůžky, abych si na to dala pozor. Určitě to použije u soudu.

Mám strach, že udělám chybu, že se té práce vzdám a pak nenajdu jinou. Chvíli vydržíme, protože nějakou korunu se mi podařilo ušetřit a mamka je mi ochotná pomoct, ale mám strašně rozporuplné pocity.

javena — 19. 4. 2010 19:19

Rigo, holky mají pravdu. Zvládla jsi maximum věcí za minimum času - jsi fakt samostatná a šikovná ženská. Tělo a nervy věděly, že musí a teď si chtějí dát pohov, tak trochu zvolni a snaž se nebýt "v křeči"... Já vím, se to říká, viď... ;):vissla:
Ohledně práce - holčička byla zvyklá, že má maminku stále po ruce. To je normální. A ta změna se jí nelíbí. Maminka musí do práce a má míň času. To jsem absolvovala i já, jako vdaná. Prostě se zapojil víc tatínek, ale chyběla maminka... Musela jsem na to oklikou, že když budu v práci, koupíme víc bonbónů, panenek... jak to bude bezva, když ji vyzvedne ze školky babi s dědou, jak si to užijou. Holka teda ve školce ke všemu řvala jak xxxxx, nechci to psát, je to moje zlatíčko, ale měla jsem stavy, že bych jí šlápla na krček... :P
Prostě asi tak - pro ni by to byla změna i kdybys byla s manželem a nastoupila do práce, jenže teď je v situaci, kdy tatínek je o víkendu natěšenej na ní, má vlastně na programu jen to dítě, žádnej úklid, žádný vaření... Kdežto ty jsi natěšená na dítě, práci, domácnost... Taky normálka u rozvedených. Mým dětem bylo víc, když jsme šli od sebe a chvíli jim trvalo, než jim tahle maličkost došla. Přesně do tý chvíle, co tatík musel nakoupit a uvařit a nemohly po něm lézt, jak byly zvyklý...
Jde jen o to nějak rozumně a úměrně věku jí to vysvětlit. A zavřít tím pantátovi hu.bu. ;):P Hele vždyť většina mamin musí dělat. On má snad taky na směny, ne? Tak jaký vyhrožování. Zas má nějaký cuky. :D
Držím palce a tu práci bych ještě nepouštěla. Zeptej se tý právničky jaký by to mohlo mít vliv, pro jistotu. Já ale myslím, že jen mlátí hu.bou... aby ti to zpříjemnil. ;)

eva4444 — 20. 4. 2010 13:52

Rigoletto, práci zatím nevzdávej, pokud jediné minus je, že každý druhý týden by jsi se holčičce nemohla moc věnovat. Něco jiného by bylo, kdyby to tak bylo každý týden.

rejka — 20. 4. 2010 14:04

Rigoletta napsal(a):

Už jsem se doslechla i z M strany, že si dcera stěžovala, že nemám moc čas a i výhrůžky, abych si na to dala pozor. Určitě to použije u soudu.

Ha,ha vtipálek.Ten ať si dá pozor,abys neřekla u soudu pravdu o něm. Vyhrožuje,protože nic na tebe nemá a tak v poslední křeči takhle blbne. Můj ex mi jednou taky těsně po rozvodu řekl,že bude "hlídat" jestli mají děti jídlo 5x denně,čisté oblečení a jestli se jim dostatečně věnuji.Jestli je kulturně vzdělávám a dopřávám jim i sportovní vyžití.Tak jsem ho poslala do " kamsi " a řekla mu,ať on si dá pozor,abych nezařídila jeho návštěvy pouze v přítomnosti třetí osoby,která by navíc kontrolovala jeho střízlivost.A zeptala jsem se ho,jestli náhodou nebere drogy.Byla to ode mne ironie i jízlivost,ale dal pokoj.Musíš počítat s tím,že k něčemu takovému bude docházet,než se ten chlap s tím srovná.Můj ex se srovnával cca 1 rok. Ale teď si už několik let nemám na co stěžovat.

agewa — 20. 4. 2010 16:04

Rigoletta napsal(a):

Děkuju.


Práci budu muset vzdát. Kdybych byla sama, tak bych byla úplně nadšená... Obnáší to ale mít skoro celý týden ob týden odpoledních a dvanáctky a dceru bych týden viděla jen chvilku ráno, než jí odvedu do školky a všichni by se museli z rodiny maximálně zapojit, aby se to dalo zvládat :-( . Už jsem se doslechla i z M strany, že si dcera stěžovala, že nemám moc čas a i výhrůžky, abych si na to dala pozor. Určitě to použije u soudu.
Mám strach, že udělám chybu, že se té práce vzdám a pak nenajdu jinou. Chvíli vydržíme, protože nějakou korunu se mi podařilo ušetřit a mamka je mi ochotná pomoct, ale mám strašně rozporuplné pocity.

toho bych se nebála. protože by taky mohla nastat situace, kdy soudce řekne, že v tom připadě by otec měl platit více, aby jsi mohla zůstat doma.konec konců to můžeš i ty takhle říct M.

Judyna — 20. 4. 2010 22:41

....anebo když necháš práce, tak bude u soudu tvrdit, že nepracuješ, tudíž nemáš prostředky na péči o dceru...
Já jsem měla po rozvodu (a pořád mám) téměř samé odpolední a to nepravidelně a taky jsme to zvládli. Je pravda, že be prarodičů by to absolutně nešlo a výčitky jsem zpočátku měla taky, že se s malým nevídím. Ale všechno dobře dopadlo. A u Tebe taky dobře dopadne, neboj.

Kiara — 22. 4. 2010 13:39

Judyna napsal(a):

....anebo když necháš práce, tak bude u soudu tvrdit, že nepracuješ, tudíž nemáš prostředky na péči o dceru...
Já jsem měla po rozvodu (a pořád mám) téměř samé odpolední a to nepravidelně a taky jsme to zvládli. Je pravda, že be prarodičů by to absolutně nešlo a výčitky jsem zpočátku měla taky, že se s malým nevídím. Ale všechno dobře dopadlo. A u Tebe taky dobře dopadne, neboj.

Bacha na to, Rigoletto, Judyna má v tomto bodě absolutní pravdu :tesi: BM by Tě za tohleto mohl u soudu s přehledem utopit na lžíci vody :jojo:
Neboj, to zvládneš ... stejnou situaci s prací bys musela řešit, i kdybys zůstala u manžela a ten by Tio za prvé s ničím nepomohl, za druhé by na Tebe naléhal, ať se té práce vzdáš a zůstaneš tím pádem bez peněz, plně závislá na jeho hrůzovládě.  Zkus to ještě chvíli vydržet - jak nemáš pravidelný měsíční příjem a jedná se o péči o dítě, je to pro Tebe velmi nepříjemné situace, BM by se toho ihned chytil a pořádně by Ti to u dalšího jednání osolil :jojo:

Rigoletta — 22. 4. 2010 20:02

Tak už budu bez práce... Asi jsem se do všeho nějak zamotala a maximálně zpanikařila :mad: .

Bylo cítit i ze strany rodičů, že už jsou docela vyčerpaní... i oni chodí do práce, takže to byl docela záhul.

Nezbývá mi než doufat, že se mi podaří znovu něco najít, tak aby se to dalo skloubit s péčí o malou.
Říkám si, že jsem fakt asi pitomá a pak zas jestli je tohle co chci, že se budu honit za něčím a přitom svoje dítě uvidím týden jen půl hodiny po ránu.

Rigoletta — 22. 4. 2010 20:05

Celou dobu jsem se snažila ty M výhrůžky brát s nadhledem a tentokrát se mu opravdu zadařilo.
Dám si alespoň půl týdne pauzu a pak se pustím znovu do hledání.

Blossom — 22. 4. 2010 21:23

Rigoletto, zvládla jsi úspěšně hledání práce poprvé, zvládneš to i teď. Ať se daří. :pussa:

Blossom — 28. 4. 2010 16:24

Toto sem dávám jako varování všem, kdo mají v okolí domácí násilí:

http://www.novinky.cz/krimi/198811-muz- … -roku.html

Selima — 29. 4. 2010 7:59

Tak to už je ale číra samovražda... začať si s niekým odsúdeným za pokus o vraždu družky... :grater::dumbom:

Kiara — 29. 4. 2010 13:11

Ano, Selimo, musím s tebou souhlasit.
Ono je vůbec vošajstlich začít si známost s někým, kdo je ve výkonu trestu a nezlobte se na mě, každá takováhle ženská vždycky doplatila na to, že si hledala partnera za mřížema a nikoliv na svobodě. V nejlepším případě skončila jako podvedena a okradena, v horším případě dopadla tak, jako ta paní z článku, t.j. byla ráda, že si vůbec zachránila holý život.

rejka — 29. 4. 2010 13:48

No to je fakt neuvěřitelný kam až sahá lidská hloupost.On se jí pokusí zavraždit,ona obvinění stáhne a odpustí mu....to je teda síla...

Selima — 29. 4. 2010 14:07

No, tak ja by som to nebrala zas až tak paušálne, Kiara... :D Vo vyšetrovačke sa môže ocitnúť aj niekto nevinný, poťažmo možno aj vo väzbe za nedbalivostný trestný čin alebo nejakú spreneveru... ale opatrnosť JE namieste, s tým súhlasím.

Kiara — 29. 4. 2010 15:35

Selimo, co je to platný, když na jednoho člověka v base, odsouzeného třeba za nedbalostní tr. čin nebo zpronevěru připadá deset protřelejch a všeho schopnejch kriminálníků ... a že by se ocitl ve vazbě někdo nevinný - i to se může stát, ale takové procento pravděpodobnosti je velice malé a daleko spíš se ženské, hledající v těchto vodách podaří narazit na gaunera, který hledá svoji oběť ... :jojo:

Selima — 29. 4. 2010 16:16

Je to asi :offtopic: , ale najväčší gauneri sa pdoľa mňa za mreže aj tak nikdy nedostanú... alebo len nakrátko. Smutné, ale je to tak.

Rigoletta — 1. 5. 2010 22:16

Teď opravdu trnu z toho, abych se u soudu nevymáchala kvůli tomu, že nemám práci...
Nevím ani kdy další stání bude, takže čekám...
Říkám si, že možná při troše štěstí by se mně znovu na práci ptát nemuseli. Vědí o těch dvou brigádách, kde jsem dělala a když se ptala sociální pracovnice, tak jsem ještě zaměstnaná byla. Nevím, jak to bude příště.

M teď zas přitvrdil a píše bludy. Denně volá dceři a jakmile jsem nezvedla hned tel. , tak naštvaný SMS, co že si to dovoluji :dumbom: . Včera mi zas volal, že mu dcera něco na mně řekla a že to použije proti mně. Vrtá mi hlavou, co by to mohlo být a nemůžu na nic přijít jen možná nějakou prkotinu, kterou on si náležitě překroutí...
Mám teď stísněný pocit, že ať udělám nebo ne cokoliv, prostě to použije proti mně.

Když mu teď řeknu, aby omezil ty dennodenní telefonáty s dcerou, tak to u soudu vytáhne... ale mám pocit, že se mně tak snaží kontrolovat nebo nás obě. To je pořád jestli jí dám najíst a jestli jí netrápím a jestli se jí stýská a má ho ráda no prostě :dumbom:

Zároveň mu za ty jeho znovu útoky musím v duchu poděkovat, protože jsem byla už zas v takovém klídečku. Vede mně to k tomu se na ten soud pořádně připravit.

Kiara — 2. 5. 2010 10:31

Rigoletto, takový člověk je jako jedovatý had - nikdy nevíš, odkud se vynoří a uštkne :jojo: Ať uděláš co uděláš, stejně to bude zkresleno, překrouceno a použito proti Tobě. Vlbec v jeho jednání nehledej logiku, jeho hlavním cílem je zadupat Tě do země. To bys musela strávit celý život ve sklepě, nebo odjet někam hodně daleko - nejlépe za hranice státu - abys od něho měla pokoj :pussa: Věř zkušené ... mně teď přišel rozvodový rozsudek, kdy jsem nevěřícně zírala, jakých bludů je takový psychopat schopen. Perlička za všechny - jak jsem tady už jednou psala o tom, jak za mými zády přivolal do mého domu Policii ČR s tím, že ubližuju svému patnáctiletému synovi, tak tuhle historku vytáhl u soudu s tím, že to bylo úplně jinak, že kluk měl 40°C horečky a já mu odmítala přivolat lékařskou pomoc. V takových případech - i kdyby to byla pravda - se přece volá Záchranná služba a ne policajti, takže u soudu jenom kroutili hlavou nad podobným ubohým vysvětlením. Nemysli si, je toho tam víc - a mého BM nesmírně mrzí, že se dozvěděl o tom, že mám přítele až po vynesení rozsudku :lol: nebo to možná už věděl, že někoho mám, neměl ale pádné důkazy a tak se mi to u toho soudu snažil polepit takhle nepřímo.
Rigoletto, v tom rozsudku je tolik špíny, že bys zvracela - no a co, musím to nějak přežít, hlavně že jsem od něj pryč a toho neřáda jsem se úředně zbavila :supr:
Já ti to píšu proto, že jsem měla doma taky podobný exemplář - agresivního psychopata - od kterého jsem utekla, abych si zachránila poslední zbytky zdravého rozumu a sebeúcty a když už jsem se chtěla osvobodit, musela jsem být natolika silná, že jsem musela počítat s močůvkovou odvetou, kterou na mě rozbněsněný BM bude při každém soudu vylejvat. Nicméně jsi zvládla na jedničku první, nejtěžší krok - ÚTĚK. Je dobře, že bydlíš u rodičů, kam si na tebe ten srab netroufne. Teď si vem, že bys někde bydlela samotná s dítětem beze svědků :grater: to nejmenší, co by se ti mohlo stát je, že by ti třeba v noci vykopl dveře a unesl dítě, nebo by se potloukal kolem bytu a strkal sirky do zámku, vytloukal okna, nechutně tě špinil před sousedy a uměle ti vytvářel špatnou pověst.
Rigoletto, nedej se psychicky zlomit!!! Práci si vždycky najdeš, i kdyby to právě teď měla být jenom brigáda. O to víc můžeš požadovat na výživném na dítě a já bych se nebála po tvém dárečkovi požadovat i výživné na sebe jakožto na nerozvedenou manželku. Zdá se ti, že se ti až doteď naubližoval málo? Nezdá? No tak vidíš, tak ať platí :) ...

javena — 3. 5. 2010 9:31

Rigoletto, už jen to, že se jako svědkem, při řešení "problémů" s manželkou v rozvodovém řízení, ohání pětiletou dcerkou...
Copak to může být, ta strašná věc, co na tebe vytáhne... špatně jsi jí asi utřela zadeček, nebo jsi se smála do telefonu, když jsi s někým mluvila a jemu to nezvedáš... Je to blbec, ale nic s tím neuděláš. Chce to pevný nervy, a nenechat se vydeptat. To je to poslední, co se ti snaží udělat. Ví moc dobře, že ho máš na háku a to ho sejří. ;)
Neboj se nic, vypadá to, že fakt to nejhorší máš za sebou... i když ti to třeba nepřijde, teď už bude jen líp. :)

Rigoletta — 5. 5. 2010 11:13

Prý to co se dověděl od dcery je to, že jí někdo říká, že nás bil a křičel na nás a proto jsme od M odešli.. Nejdřív mi po telefonu říkal, že dceři lžu, abych si na to dávala pozor a pak z něj vypadlo,že jí to říkal snad někdo jiný z mojí rodiny, ale připadá mi to jako nesmysl.
Dcera se teď od něj vrací s tím, že chce mít zas rodinu a že se tatínek polepší, že je sám a že brečí a je z toho smutná... Nevím vůbec, jak jí to vysvětlit. Když jsme spolu sami, tak je v pohodě ani si nevzpomene nebo nestýská. Jen nějaký den po příjezdu od něj. Říká mi, že jsem mu ublížila... Je mi z toho smutno. Ptala jsem se jí, jestli jí to neříkal M, ale prý ne.

PavlaH — 5. 5. 2010 12:00

RIgoleto, dětská dušička potřebuje oba rodiče, jediné co můžeš říci je, že táta i ty ji máte pořád stejně rádi, akorát že ty už s tatínkem nemůžeš bydlet.  Něco v tomto stylu jí pomůže najít jisottu, že rodiče neztrácí. Že jen spolu nebydlí.

pigi22007 — 5. 5. 2010 12:04

Ale říkal,jistěže říkal...snaží se holčičku přetáhnout na svojí stranu a dělá to nejhnusněji jak jen může..citovým vydíráním tebe a ubližováním malé..to se mi taky před rozvodem stalo...a bohužel se musíš obrnit trpělivostí a klidem a vysvětlovat dcerce všechno tak jak to je...samozřejmě přiměřeně jejímu věku..je ještě malá,tak mu ty jeho citové ubohosti bere...až povyroste,udělá si obrázek sama...neříkej o něm nic špatného,jen jí zkus vysvětlit,přoc nejste spolu...a že spolu být nemůžete

javena — 5. 5. 2010 12:43

Naprosto souhlasím s pigi... říkal... :/
a dodám, že podle mě zkouší, co o něm holce říkáš tím, že tvrdí, že od ní ví, že jí říkáte... a čeká, že se chytneš a on bude mít jasný důkaz toho, jak s dcerou manipuluješ. Zatímco to dělá on. :/ Ale zase je vidět, že moc dobře ví, proč jsi odešla. :P;) To bych mu asi naznačila - proč bychom jí něco takového říkali? Já odešla, protože už si neumím představit, že spolu zestárnem, přestal jsi mi být oporou, už tě nemám ráda a nechci s tebou žít... bla, bla, cokoli - aby měl nad čím přemýšlet. ;):D
Holčičce se pokus vysvětlit, že je normální, když se tatínkovi po ní stýská a naopak, že jsi mu neublížila - lidé si neubližují, když spolu přestanou kamarádit. Najdou si jiné přátele, nebo si vystačí chvíli sami... Problém je, když jeden chce a druhý o to kamarádství nestojí - a to se stalo vám.
A co to toho tatínka napadlo, prosímtě... proč by se měl polepšovat - vždyť nic neudělal, ne... ;)
Ten si nevidí do pusy... a vypadá to, že moc nepřemýšlí, než něco vypustí. Ale chyba lávky - přemýšlí až moc, proto se do toho zaplétá a je to děsně průhledný, ty jeho hry... ;)

To, žes mu ublížila nemá holčička ze svý hlavy - to by dítě nenapadlo. To napadne jen ublíženýho a ukřivděnýho nedospělýho dospěláka. ;)
Rigoletto, vydrž, to se časem upraví, holčička to pobere, jak píše pigi... a uslzenej tatínek bude muset přehodnotit chování vůči dceři, jinak o ni přijde...
Děti nejsou hloupoučký... to si jen my občas myslíme. :)

pigi22007 — 5. 5. 2010 13:02

Javeno...naprostý souhlas...lépe bych to neřekla :jojo: :supr:

rejka — 5. 5. 2010 15:00

To je zmetek,Rigoletto. Takhle hnusně zpracovávat vlastní dceru.Ten chlap vůbec nemá rozum,jinak by musel vědět jak moc tím dceři ubližuje.Doufám,že všechny ty jeho intriky se obrátí proti němu a vlastními zbraněmi si u soudu srazí vaz.Rig, drž se,už je to rozjeté,konec tvého trápení se blíží.

Selima — 5. 5. 2010 15:41

Psychický teror ako vyšitý. Navyše cez dieťa :sjuk: . ten chlap si zarába na parádny prúser, aj s vlastným deckom... :dumbom: Deti fakt nie sú debili a malá raz jeho finty fň pekukne a potom bude mať, chlapec, hódne čo vysvetľovať.

Rigoletta — 7. 5. 2010 8:50

Tak jsem se to dceři snažila vysvětlit od začátku... že už si s tatínkem nerozumíme a nebudeme spolu,ale že jí máme rádi oba. Jsem ráda, že to vidíte podobně. Někde na na stránkách o domácím násilí se zmiňovali, že je dobré dítě zasvětit tak trochu asi do toho co se dělo (možná podle věku), mně to ale přes pusu neproleze. Příčí se mi to. Už mně ale napadlo jestli na tu svoji hloupost opět nedojedu. Nakonec budu já ta špatná. Tady mi nejde o M ale o dítě...

javena — 7. 5. 2010 9:50

...je dobré dítě zasvětit tak trochu asi do toho co se dělo (možná podle věku), mně to ale přes pusu neproleze. Příčí se mi to. Už mně ale napadlo jestli na tu svoji hloupost opět nedojedu. Nakonec budu já ta špatná. Tady mi nejde o M ale o dítě...

Tak v tomhle tě naprosto chápu. Já bych taky neřekla vše na tvrdo, jak to bylo. Ne v tomhle věku. Nikde není psáno, že za pět let to nebude holčička už vědět, ale teď ne. Už takhle se potýká s tím, že nemá maminku a tatínka dohromady a ještě trávit to, že tatínek je násilník... To bych neudělala, i kdyby to mělo jít proti mě. :/
Ona ta doba vysvětlení jak to bylo přijde, zvlášť, jestli jí bude tatínek takto zpracovávat. Postupně, jak bude starší, jí to vysvětlíš. Ale určitě bych to vysvětlila, žádný mlžení o tatínkovi - to by jí do života moc nevybavilo.
Postupně, úměrně věku. Můj BM nebyl násilník, ale taky to přibaluju do toho dětskýho batůžku postupně... Oni teda leccos vědí, to je jasný - byly větší, ale ty souvislosti a vyústění... nechci jim dojem o otci kazit, ale zase nechci, aby si do života odnesly jeho přístup jako normu... aneb - všechno má svůj rub a líc. ;)

Kiara — 7. 5. 2010 12:37

Rigoletto, určitě je dobré to holčičce vysvětlit tak, jak jsi to už udělala - tedy zatím tak, aby to malý dětský rozoumek alespoň strochu pobral.
Hele, já jsem určité věci dětem taky dlouho neříkala a některé věci jsem dceři sdělila, až když jí bylo osmnáct. Samozřejmě, že se mě ptala, proč jsem jí to neřekla dřív - odpověděla jsem jí, že proto, že na ně byla dřív ještě moc malá. Stačilo. Pochopila ...

Rigoletta — 7. 5. 2010 17:17

Dnes jsem se dočkala dalšího překvápka, internet který si M měl převézt na sebe, protože ho chtěl nechat a měl na to vše připravené M nepřevedl a já zjistila, že ani neplatí, takže mi tam začal narůstat dluh :mad: . Ještě, že mi paní zavolala a já se o tom tak dověděla. Hlavně, že se u soudu skuhral, že jsem mu znemožnila přístup na internet tím, že jsem odvezla modem, přitom po dohodě jsem mu ho hned vrátila. Teď z něj pravděpodobně ten modem už asi nedostanu a jsem zvědavá, jak to proběhne, až si budou chtít demontovat jejich zařízení. Zřejmě je tam vůbec nebude chtít pustit.
Mě píše, že moje věci zlikvidoval, když jsem po něm chtěla něco, co jsem měla ještě po babičce... a že mu nemám lézt do JEHO (je společný) domu rabovat. Dobře, že jsem vzala sebou při stěhování alespoň to základní.
Vyhrožuje, že mi zruší školku, když já odhlásím malou z té kam už nechodí, ale platit jí nebude ani nic zařizovat :dumbom: , takže budu muset platit i to co nechci, aby mi někde nenarůstaly dluhy :rolleyes: .

Kiara — 7. 5. 2010 17:25

Rigoletto, dům je společný.
Navzdory dohodě manžel neplatí internet, takže já bych se domluvila s poskytovatelem připojení na tom, kdy si přijedou demontovat zařízení a pustila bych je do domu v jeho nepřítomnosti, aby si potřebné odvezli. Předpokládám, že jsi mu klíče nevrátila, když je dům společný, nejste ještě rozvedeni a nedošlo k vypořádání majetku?!?
Koukám, že ti to manžílek solí na všech frontách, ale ty se nesmíš nechat a bojuj :pussa:!!!

Rigoletta — 7. 5. 2010 17:38

Já nevím, kdy on doma je a kdy není. Jestli vůbec teď chodí do práce. Naznačoval, že je na neschopence, ale teď nemyslím. A je to dost daleko na to abych jezdila sem a tam zjišťovat jestli je doma nebo ne. Taky mi psal, že vyměnil zámek, abych mu tam nekradla. S rozvodem i vypořádáním majetku čekám na radu právničky až po svěření do péče.

Kiara — 7. 5. 2010 18:01

Rigoletto, on ti schválně dělá dluhy s internetem, aby ti to jó osolil :zvracející smajlík: !!!
Tohleto nemůžeš nechat jen tak být, nebo se jednou nedoplatíš!!!
Já bych si zjednala přístup do domu za přítomnosti policajtů a zámečníka a současně s tím bych tam pozvala poskytovatele, aby to prokleté zařízení odpojili, odvezli si ho a ty jsi měla o jednu starost míň. Uvědom si, že barák je psaný na vás dva a dluhy, spojené s neplacením internetu jdou nerozdílně taky za vámi dvěma. Jakmile to dojde k soudu, jsi za vzniklý dluh spoluzodpovědná a placení dluhu ti tak nikdo, opakuji nikdo neodpáře. Pokud nebudeš nic dělat, manžel je ze msty schopen nechat naskákat dluh do astronomické částky a postarat se o to, aby tě v novém místě bydliště za tohle jednou vybral exekutor :jojo: On totiž nemůže záměrně neplatit například elektřinu nebo plyn, protože by v odpojeném baráku seděl potmě a v zimě, on dělá dluhy tak, aby jejich neplacením sám ze začátku příliš netrpěl a ve finále se to odrazilo co nejvíc na tobě. Ty vyděláváš méně a máš dítě v péči, takže půlku, kterou by si on jednou zaplatil levou zadní budeš ty splácet s pláčem a skřípěním zubů a ten syčák už se teď těší, jak se budeš jednou díky němu smažit ve vlastní šťávě :dumbom:

aprill — 7. 5. 2010 18:04

Kiara napsal(a):

Rigoletto, on ti schválně dělá dluhy s internetem, aby ti to jó osolil :zvracející smajlík: !!!
Tohleto nemůžeš nechat jen tak být, nebo se jednou nedoplatíš!!!
Já bych si zjednala přístup do domu za přítomnosti policajtů a zámečníka a současně s tím bych tam pozvala poskytovatele, aby to prokleté zařízení odpojili, odvezli si ho a ty jsi měla o jednu starost míň. Uvědom si, že barák je psaný na vás dva a dluhy, spojené s neplacením internetu jdou nerozdílně taky za vámi dvěma. Jakmile to dojde k soudu, jsi za vzniklý dluh spoluzodpovědná a placení dluhu ti tak nikdo, opakuji nikdo neodpáře. Pokud nebudeš nic dělat, manžel je ze msty schopen nechat naskákat dluh do astronomické částky a postarat se o to, aby tě v novém místě bydliště za tohle jednou vybral exekutor :jojo: On totiž nemůže záměrně neplatit například elektřinu nebo plyn, protože by v odpojeném baráku seděl potmě a v zimě, on dělá dluhy tak, aby jejich neplacením sám ze začátku příliš netrpěl a ve finále se to odrazilo co nejvíc na tobě. Ty vyděláváš méně a máš dítě v péči, takže půlku, kterou by si on jednou zaplatil levou zadní budeš ty splácet s pláčem a skřípěním zubů a ten syčák už se teď těší, jak se budeš jednou díky němu smažit ve vlastní šťávě :dumbom:

Stačí zavolat na poskytovatele a službu zrušit.

Rigoletta — 7. 5. 2010 18:21

aprill napsal(a):

Kiara napsal(a):

Rigoletto, on ti schválně dělá dluhy s internetem, aby ti to jó osolil :zvracející smajlík: !!!
Tohleto nemůžeš nechat jen tak být, nebo se jednou nedoplatíš!!!
Já bych si zjednala přístup do domu za přítomnosti policajtů a zámečníka a současně s tím bych tam pozvala poskytovatele, aby to prokleté zařízení odpojili, odvezli si ho a ty jsi měla o jednu starost míň. Uvědom si, že barák je psaný na vás dva a dluhy, spojené s neplacením internetu jdou nerozdílně taky za vámi dvěma. Jakmile to dojde k soudu, jsi za vzniklý dluh spoluzodpovědná a placení dluhu ti tak nikdo, opakuji nikdo neodpáře. Pokud nebudeš nic dělat, manžel je ze msty schopen nechat naskákat dluh do astronomické částky a postarat se o to, aby tě v novém místě bydliště za tohle jednou vybral exekutor :jojo: On totiž nemůže záměrně neplatit například elektřinu nebo plyn, protože by v odpojeném baráku seděl potmě a v zimě, on dělá dluhy tak, aby jejich neplacením sám ze začátku příliš netrpěl a ve finále se to odrazilo co nejvíc na tobě. Ty vyděláváš méně a máš dítě v péči, takže půlku, kterou by si on jednou zaplatil levou zadní budeš ty splácet s pláčem a skřípěním zubů a ten syčák už se teď těší, jak se budeš jednou díky němu smažit ve vlastní šťávě :dumbom:

Stačí zavolat na poskytovatele a službu zrušit.

To ano. Jen budu muset uhradit dluh za 2 měsíce,další dva měsíce než bude zrušen(výpovědní lhůta) a protože je do domu pravděpodobně M nepustí, tak nejspíš to zařízení :( , alespoň tak se mi to teď jeví.

PavlaH — 7. 5. 2010 19:13

Rigoleto, seber rozum do hrsti, zajdi se aktivně domluvit do kanceláře poskytovatele, co je potřeba ke zrušení účtu. Zajed s nimi do SVÉHO  domu (tady bych se ještě radila s právníkem) A klidně zavolej zámečníka a poskytni možnost zařízení odvézt. On se tě ted asi pokouší vydírat jinak. Totéž ve školce. Oznam jim , jak se věci mají. Že jsi dítě přehlásila a jak máš dál postupovat. Hlavně si věci vyřizuj a domlouvej a ověřuj a nenechej je vyhnít.  A když se budete domouvat, zařid si převody na manžela sama. Seber papír a nechej mu ho podepsat. Když nepodepíše, smlouvu zruš a u soudu klidně mávej papírem, es měla snahu on nepřistoupil a proto....

Rigoletta — 7. 5. 2010 20:00

PavlaH napsal(a):

Rigoleto, seber rozum do hrsti, zajdi se aktivně domluvit do kanceláře poskytovatele, co je potřeba ke zrušení účtu. Zajed s nimi do SVÉHO  domu (tady bych se ještě radila s právníkem) A klidně zavolej zámečníka a poskytni možnost zařízení odvézt. On se tě ted asi pokouší vydírat jinak. Totéž ve školce. Oznam jim , jak se věci mají. Že jsi dítě přehlásila a jak máš dál postupovat. Hlavně si věci vyřizuj a domlouvej a ověřuj a nenechej je vyhnít.  A když se budete domouvat, zařid si převody na manžela sama. Seber papír a nechej mu ho podepsat. Když nepodepíše, smlouvu zruš a u soudu klidně mávej papírem, es měla snahu on nepřistoupil a proto....

:jojo: ani na to nemám nervy něco nechat a oddalovat. Nedalo by mi to spát. Právě, že to bylo už vyřízené - domluvený převod , ale on se nedostavil, takže se neuskutečnil.

Já jsem se bála vůbec do toho domu vlézt, aby mě někde nepopotahoval, že tam "kradu".
S tou školkou nevím, jak bych to mohla vyřešit. Budu asi muset počkat do nějakého dalšího soudu. Když já mám možnost tak jak jsem se bavila s ředitelkou, jestli to dobře chápu odhlásit dceru z té staré, tak co by jemu mohlo zabránit, aby došel do té současné a udělal totéž... Příští týden kvůli tomu jdu, tak se ještě poptám.

Kiara — 8. 5. 2010 12:28

aprill napsal(a):

Stačí zavolat na poskytovatele a službu zrušit.

aprill, Rigoletta s manželem mají zřejmě - jak jsem to pochopila - bezdrátové připojení prostřednictvím antény, která je majetkem provozovatele sítě a při vypovězení smlouvy jsou povinni anténu vrátit nazpět provozovateli. Což v praxi znamená umožnit technikovi přístup do domu, aby mohl zařízení odmontovat a odvézt si ho. Já mám v podstatě totéž - bezdrátové připojení k veřejné komunitní síti poskytovatele, na střeše mám anténu, která chytá signál ze styčného bodu v obci a přes anténu a modem se připojuji na internet. Ovšem anténa je majetkem poskytovatele sítě a v podstatě ji mám po dobu trvání mé smlouvy pouze zapůjčenou, což znamená, že při ukončení smlouvy z jakéhokoliv důvodu jsem ji povinna vrátit a to výše uvedeným způsobem - umožnit technikovi vstup do domu, demontáž a následný odvoz. Tyto skutečnosti mám samozřejmě jasně a zřetelně zakotveny ve smlouvě, kterou jsem s poskytovatelem uzavřela a svým právoplatným podpisem potvrdila.
Jakmile bych to neudělala, mohl by mě za tohle poskytovatel pochopitelně zažalovat a pokud si dobře vzpomínám, zapůjčené příslušenství mělo v době uzavření smlouvy hodnotu přes 8.000,- Kč :/ tudíž nevrácením antény bych způsobila provozovateli škodu nikoliv v malém rozsahu a už by se to pohybovalo na hranici trestného činu. Bohužel.
Rigoletto, tohle píšu i pro tebe, abys věděla, jakému postihu se v této chvíli vystavuješ, byť nikoliv vlastní vinou. Dům je psán na vás oba, smlouvu o připojení k internetové síti jste podepisovali buď oba, nebo jeden z vás ještě za dob trvání manželství, takže temhle prů*er tj. neplacení plateb za internet plus nevrácení přípojného zařízení jde za vámi dvěma rukou společnou a nerozdílnou. Uvědom si, že nezaplacením několika plateb (sice nevím, kolik platíte měsíčně za připojení, ale odhaduji tak 300-700 Kč/měsíc) PLUS nevrácením zařízení máte v tuhle chvíli dluh u poskytovatele už skoro řádově přes 10.000,- Kč :/ !!!!!
Neber na manžela ohledy a jednej, protože jestli vás dva za tohle dá poskytovatel k soudu, nedoplatíš se, to ti říkám já. Vstupní dluh už je v tuhle chvíli hodně přes desítku, takže si dovedeš představit, jak by vám mohl naskákat o penále a soudní výlohy, než se začne projednávat!!!
Vlítni do toho baráku třeba s policajtama, se zámečníkama a technikem poskytovatele, měj u sebe upomínkovou fakturu, že internet neplatíte - to kdyby se tam zjevil manžel a začal prskat - a dej to do pořádku!!!

Rigoletta — 8. 5. 2010 20:01

Kiaro, je to přesně tak, jak píšeš.
Nezdá se mi, že by se mnou do domu šla policie jen tak na požádání ... To asi by musel nejdřív, kdybych tam chtěla jít já začít dělat nějaký bordel? A pak je zavolat. Nebo kdyby mně nepustil?
Teď mi píše, že máme v týdnu soud a já nic nedostala :co: , že tam přednese, jak mu vyhrožuji.. Zřejmě tím myslí, že mu zruším internet... Připadám si jak Alenka v říši divů.

Kiara — 8. 5. 2010 20:27

Rigoletto, vůbec se neohlížej, co manžel a jak bude reagovat.
Normálně si sjednej demontáž s technikem na ten a ten den, tu a tu hodinu, přijeď tam s technikem a když bude manžel dělat brikule, zavolej na něj policajty. Trvale hlášená tam jsi, barák je napůl tvůj, máš ze zákona právo kdykoliv vstoupit dovnitř a chovat se tam jako doma, jakož i sjednat odpojení internetu se vším všudy, když ho manžel nechce platit. Vezmi si s sebou nezaplacené faktury, korespondenci s provozovatelem a normálně to policajtům ukaž.
Rigoletto, nauč se, prosím, jednu věc. Přestaň se starat, co bude manžel říkat na tohleto, co si bude myslet o tamhletom nebo jak bude reagovat na onohle. TY jsi v právu, TOBĚ hrozí soudní popotahovačky za jeho úmyslné neplacení internetu!!! Nauč se žít s faktem, že ať uděláš cokoliv, jeho chorý mozek si to překroutí pokaždé tak, aby z tebe udělal bestii a ze sebe světce. Tohleto všechno ti dělá naschvál, aby ti útěk od něho pořádně osolil a ty ses každé ráno budila zbrocená potem, co si ten syčák zase tentokrát na tebe vymyslí, aby tě to pořádně psychicky vydeptalo a ty ses nakonec - abys měla od teroru klid - k němu zase buďto vrátila, nebo pokorně jako ovce přistupovala na všechny jeho nehorázné podmínky. Musíš se naučit nestarat se o to, jak jedná a jak se chová a zaujmout účinnou obranu: jedním uchem sem, druhým uchem ven a tvrdě, leč nekompromisně dusit všechny jeho excesy hned v zárodku :jojo:
Držím palce a posílám touto cestou nějakou tu psychickou energii a sílu - budeš ji věru potřebovat. A drž se!!! Jsi statečná holka!!!
Jo - a termín soudního jednání si zjisti, nejlépe u své právničky. Ta musela předvolánku logicky dostat také. MMCH já jsem to měla tak, že při každém soudním líčení už se s námi soudkyně dopředu dohodla, kdy budeme mít další termín, takže jsme to všichni věděli dopředu na den přesně. A ničeho se neboj - platil řádně a včas faktury za internet? Neplatil!!! No tak vidíš!!! Jestli chce surfovat, tak si může uzavřít novou smlouvu s poskytovatelem, ale tentokrát sám na sebe :D nebo si zařídit internet v mobilu, když stávající není schopen řádně platit :D ten ubožák Ti nemůže nic podstatného udělat, než na tebe kydat špínu, kterou ty obratem vyvrátíš. Může si třeba do omrzení tvrdit, že trháš mouchám nožičky, tobě to může být ukradené. Aspoň vidíš, jakého kyblíku špíny ses vlastně zbavila :jojo:

Rigoletta — 13. 5. 2010 9:57

Už mám po dalším soudním líčení. Připadá mi, že konec je v nedohlednu :( a je mi tak nějak líto, že se hledí jen na materiální stránku. Podařilo se mi šťastnou náhodou a z poslední práce získat nějaké peníze, takže bychom z nich vyžily možná skoro půl roku i kdybych i práci nenašla. Rodiče jsou ochotni mně podpořit, přesto to vázne. Možná i kvůli té práci, ale i kdybych v ní zůstala, tak jak je vidět by to také nebylo to pravé, protože paní soudkyni záleží hodně i na té práci na směny,aby nebyla.

Internet v téhle chvíli vypadá, že se mi podařilo vyřešit ovšem nyní mě M laskavě informoval o tom, že tak jako internet neplatí ani hypotéku na dům a půjčku. Docela by mě zajímalo, kam by se chtěl s dcerou podít, až nám ho seberou.

PavlaH — 13. 5. 2010 13:47

obejdi všechny vaše společné závazky, urychleně...

Rigoletta — 14. 5. 2010 8:00

Já nevím, co bych v tom mohla udělat. V nejbližší době to určitě nějak řešit budu... Je to docela škoda, protože částka kterou jsme si půjčili na hypotéku není až zas tak velká ( asi čtvrtina hodnoty domu), takže když o něj přijdeme bude to škoda. Já ale nemůžu platit hypotéku za dům ve kterém si M vesele bude žít zadarmo nehledě na to, že na to momentálně nemám. On do toho vložil víc financí. Jeho škoda bude větší a zvlášť, že nebude mít potom zřejmě kam jít. Kdyby v domě nebydlel, tak by to bylo jednodušší...třeba bych ho pronajala? Tím ale neříkám, že se na to vykašlu. Nějaké řešení se pokusím vymyslet. I když nevím...

Třeba to soud trochu přesvědčí, jak je nezodpovědný?

Chtěla bych se zeptat. Mám schované  M velice sprosté zprávy, které mi psal. Mimo jiné jsou tam i nadávky na pana advokáta... typu buzer...právník...rád mu vyš... prd... a podobné.
Omlouvám se za ty výrazy. Možná je to od věci tohle i podobné jeho výlevy, ale třeba by to trochu poukázalo, jaký je. Pořád jsem ho chránila a v normální situaci bych se styděla vůbec někomu dát něco takového přečíst...

Rigoletta — 14. 5. 2010 8:03

Asi bych se mohla domluvit na odkladu splátek, ale ani v pozdější době to platit nebudu moct. Dům bych já osobně prodala, ale M bude proti. Dělá mi to jen naschvál.

Rigoletta — 14. 5. 2010 8:12

Mám nabídku na novou brigádu i na práci. Vůbec nevím, co mám dělat. Ta práce je pro mne docela daleko a navíc znovu s odpoledními. Jediné plus by bylo, že je na zkrácený úvazek. Dnes se půjdu zeptat, zda by to bylo pro mne časově trochu schůdné. Nevím jestli to zkusit vzít za každou cenu, když na tom u toho soudu tak záleží, ale obávám se, že by to nebylo na dlouho.

Napadlo mne, když je požadováno, abych měla stálý příjem, jestli by to tak bylo bráno i kdybych si požádala o výživné manželky... :rodna:

Když se manžel u soudu rozčiloval, proč mám našetřeno tolik peněz a že to dá prošetřit, tak mu na to paní soudkyně odpověděla ať je rád, že si nežádám o výživné.

Rigoletta — 14. 5. 2010 8:15

Docela mně zklamala paní od sociálky. Povídala nám, jak se nemáme bát, že je vidět, že je na mne dcera hodně citově závislá a že odpovídala, že kdo si s ní hraje jsem já i toho koho má nejradši. Do vyjádření pouze uvedla, že dítě má rádo oba rodiče. To je snad jasné ...

Selima — 14. 5. 2010 8:27

Rigoletta napsal(a):

...
Chtěla bych se zeptat. Mám schované  M velice sprosté zprávy, které mi psal. Mimo jiné jsou tam i nadávky na pana advokáta... typu buzer...právník...rád mu vyš... prd... a podobné.
Omlouvám se za ty výrazy. Možná je to od věci tohle i podobné jeho výlevy, ale třeba by to trochu poukázalo, jaký je. Pořád jsem ho chránila a v normální situaci bych se styděla vůbec někomu dát něco takového přečíst...

Odlož si ich a v prípade núdze najvyššej použi... ;)

Selima — 14. 5. 2010 8:28

A o tej práci aspoň pouvažuj, raz sa zamestnať budeš nútená a aby si potom márne nehľadala...

Rigoletta — 14. 5. 2010 8:58

O té práci uvažuji. I když finančně by mě vyšla lépe ta brigáda. Po odečtení toho, co projedu mi zbudou možná tak 4 tisíce. Byla by to ale práce na stálo... Jen nevím jestli to půjde časově, protože nemám, kdo by dceru odváděl do školky, kdyby se pracovní doba nedala přizpůsobit třeba od sedmi. Odpolední hlídání by se snad nějak dalo řešit...

javena — 14. 5. 2010 12:53

Rigoletto, s majetkem (hypotéka a pod.) by to snad měla poradit advokátka, jak na to, ne? Ta s tím má přece zkušenosti.
Práci bych vzala, pokud ti vyjdou vstříc s prac. dobou ráno a nikde není psáno, že u soudu můžeš říct, že je to sice práce na směny, ale vycházejí ti jako matce vstříc a odpolední máš jen tehdy, když máš hlídání a vychází to cca 4x za 14 dnů... :vissla: Možná by byla lepší ta brigáda, když by z toho bylo víc peněz a není to tak daleko... i když je lepší mít HPP, to je jasný. Takovejch ženskejch dělá na směny a děti jim vyzvedávají prarodiče. Kámošky dcerka s ní občas chodí do práce v sobotu dopoledne, ale protože její BM není idiot, tak neprudí... Pást se nepudou a on víc platit nemůže...
Nebo paní u nás v textilu. V poledne zavřela, místo oběda letěla do školky pro dítě a to pak bylo do šesti s ní ve kšeftě. Školka končila v půl šestý, takže by to odpoledne nestihla...
Kdyby byl manžel co k čemu a dalo se s ním mluvit, tak když si holku bere na víkend, mohl by jí vzít v pátek ze školky a ty si jí vyzvednout až v pondělí... a můžeš mít pátky odpolední bez problémů. Ale to by otec dítěte musel být normální... :vissla:
Bože, to ta soudkyně žije v jiným světě? :co: Práce na dopoledne... to není sranda jí sehnat.
Kamarádka nemá na směny, ale dělá od 8-17.30... kancelářina, než přijde domů, je půl sedmý. Celej den v pr..., dítě vidí jen u večeře a ráno rozespalý při snídani. To je holt život a někdo, kdo rozhoduje o osudech jiných lidí by o tom měl mít trochu páru... Zas na druhou stranu manžela usadila, když se šťoural v tvých úsporách, tak snad nejsou nijak "zaujatí". Kdyby jste byli schopni domluvit se, nevrtali by se v ničem a byl by klid. Ale to není zájem tvýho manžílka. :/ Ten ti to chce dát sežrat. Nenech se vydeptat, když bude mít příště kecy, že děláš na směny, řekni, že si klidně budeš válet šunky doma, ale to bude muset víc platit.
Neboj se nic, všechno dobře dopadne. Držím ti palce. :)

Kiara — 14. 5. 2010 21:27

Rigoletta napsal(a):

Když se manžel u soudu rozčiloval, proč mám našetřeno tolik peněz a že to dá prošetřit, tak mu na to paní soudkyně odpověděla ať je rád, že si nežádám o výživné.

:lol::lol::lol:... přece jen je na tom světě spravedlnost... :lol::lol::lol:
Já bych mu dala PROŠETŘIT, to by koukal :dumbom: sám by potřeboval spíš VYŠETŘIT!!!
Rigoletto, ty děkuj bohu za každý den, kdy jsi od toho magora pryč. Teď si vezmi, že bys tak dlouho váhala a otálela, až by byla holčička větší a tatínek by ji proti tobě zmanipuloval tak, že by chtěla zůstat s ním a ty bys dostala krutě na vybranou: odejít - ale bez dítěte :grater:

Rigoletta — 15. 5. 2010 22:16

Když má manžel určený styk od - do ,tak v té době by měl mít dceru na starosti, jestli to správně chápu?  On mi vyhrožuje, že jakmile nebudu celý den doma a on někdy v průběhu dceru doveze, tak se mi zas chystá dělat nějaké naschvály. Nejdřív na mně zas zkoušel odvoz, ale nesouhlasila jsem a chtěla dceru přivézt na určenou hodinu čímž jsem spustila další lavinu...

lea64 — 15. 5. 2010 22:22

Chápeš to správně. Z jeho strany je to kontrola toho, co děláš. To mu u soudu lehce vysvětlí. nenech se manipulovat, nejsi povinna skákat, jak on píská.

Kiara — 15. 5. 2010 23:27

Rigoletto, on si snad představuje že sotva mu předáš dítě, jdeš se bavit někam do šantánu nebo ještě hůř - vytáhneš ze skříně milence :D
Nenech se otrávit, prostě má určený styk s dítětem od-do a je povinen tyto hodiny dodržovat. Hotovo-dvacet.
MMCH tohleto už podle mě není normální, takhle se chová jedině psychopat ... :usch:

Rigoletta — 27. 5. 2010 10:45

Zítra máme další líčení. Včera M napsal jednu smířlivou zprávu a já mám výčitky svědomí, co na něj zítra u soudu mám :dumbom: . Jsem beznadějný případ? Nechápu sama sebe. To gesto smíru bylo určitě účelové. Možná má M obavy, co u soudu bude. Vím to a i tak bych znovu nejraději nastolila příměří. Byla by to další moje chyba.
Zítra asi rozpoutám peklo. Moc se bojím se kvůli dceři, aby to u něj o víkendu nějak neodnesla.. :grater: Má si pro ni přijet odpoledne.

javena — 27. 5. 2010 10:54

Rigolleto, možná - určitě - mu došlo, že plácat a zastrašovat může tebe, ale u soudu leckdy narazí... jasně, že za tím může něco být, ale uvidíš, jak to bude probíhat. Budu na tebe myslet a držet ti palce. :par:
Je to smutný - když jsou lidi rozumný je to na dvě stání (teď vím o jednom s dětmi rozvedeném na jedno stání :co:) a ty, kvůli manželovi a jeho výkyvům, se tím musíš zbytečně zaobírat...
Není divu, že by člověk bral příměří a klid, to si nevyčítej. Jen se nenech uspat sladkou ukolébavkou. ;):P
Myslím na tebe. :pussa:

pigi22007 — 27. 5. 2010 11:22

Já taky držím palce...a neustupuj ani o centimetr..ty to zvládneš:!!!!!!!!!!!!!!!

Rigoletta — 27. 5. 2010 11:39

Děkuji za všechny příspěvky :hjarta: . Znamená to pro mne moc...velikou podporu.

Kiara — 27. 5. 2010 21:09

Rigoletto, hlavně se nenech ukolébat nějakými smířlivými zprávami.
A to víš, že ti zítra budeme držet palce :pussa: nezapomeň napsat, jak jsi dopadla!!!

Selima — 28. 5. 2010 8:16

Držím paeste - a daj na svoju intuíciu, nie na jeho fintičky. ;)

Blossom — 28. 5. 2010 9:46

Rigoletto, tak jak to dopadlo?

Rigoletta — 28. 5. 2010 18:47

:) :) :) Dnes byla dcera svěřena do mé péče. M byl ochotný přistoupit na dohodu. Ještě si ponechal prostor k možnosti odvolání... Doufám ale, že už snad necukne.

Začalo to jinak , než jsem myslela a to, co jsme měli připravené s paní advokátkou jsme ani nepoužili... pravděpodobně by to celou dohodu zhatilo.
Cítím se docela ublížená tím, že ve finále vypadalo díky M, jeho matce a soudkyni, že jsem z jakéhosi neznámého důvodu opustila dobré bydlo (asi že mi přeskočilo a jsem bláznivá a M si to měl rozmyslet než si mě bral - slova jeho maminky... ) , ale hlavně že jsme se snad už dobrali nějakého výsledku.
Mrzí mně, že lidé kteří mně znali a neviděli mně nikdy se rozčílit a zároveň znají mého M, který se neustále vzteká, sprostě nadává a je arogantní si najednou myslí, že já jsem vyváděla kdovíco a jen tak jej obviňovala z násilí, protože se mi podle nich nelíbilo bydlet na vsi... :(  :dumbom:

Jinak ale :fuck: a ještě jednou děkuji, že tím vším se mnou procházíte :godlike: :hjarta:

Rigoletta — 28. 5. 2010 18:50

A děkuji za držení palců :) . Určitě to pomohlo :)

pigi22007 — 28. 5. 2010 18:56

Kašli na to,co si kdy myslí ,nebo nemyslí..může ti to být jedno..hlavní je,že máš konečně klid..alespoň ty nervy kvůli holčičce už nebudou tak velké,protože teď už je oficiálně ve tvé péči...a co se dělo u soudu,to už můžeš vypustit z hlavy..on ani jeho matka přece nebudou u soudu mluvit pravdu o tom jak ti ubližoval :dumbom: ..hlavně,že už ti od něj nic takového nehrozí a ty i holčička jste v bezpečí..jsi moc statečná holka  :pussa:

Kiara — 28. 5. 2010 19:41

Rigoletto, vždycky je "něco za něco" :jojo:
Pro tebe je důležité, že jsi získala holčičku do své výhradní péče. Buď ráda, že tchyně nestála při svém synovi až tak, že by mu poradila, ať si zažádá o střídavou péči, že mu s dítětem ráda pomůže a že zůstalo "jen" u toho osočování. Nakonec - čemu se divíš? Každá matka stojí při svém dítěti, ať je jakékoliv a byť by její dítě bylo sebevětší syčák, vždycky hází vinu za rozpad manželství na druhého partnera, který už toho jejího syčáka měl plné zuby a dovolil si ho opustit ;)
Co tam bylo řečeno, na to se vykašli, i když to oprávněně vnímáš jako nespravedlnost, křivdu, lži a překrucování skutečnosti - v 99% rozvodů to už prostě takhle chodí, že je tam takováhle špína :pussa:
Buď ráda, že už máš nejhorší za sebou, že jsi svobodná žena a můžete s holčičkou svobodně dýchat. Víkend je před vámi, holky, odměňte se něčím hezkým v rámci možností, udělejte si buď výlet, nebo si to užijte i jinak - hlavně už na tu špínu moc nemysli!!!

javena — 29. 5. 2010 11:24

Tak super, Rigoletto. :)
A víš jak - slova se říkají a voda teče... Vybodni se na to, co říkala tchyně - přeci její synáček je néjlepčí, né... :dumbom:... Zrovna nedávno mi sousedka vyprávěla o nevěstě, jak je děsná, jak ten její syn má snad svatozář... Není nad nezaujatý pohled na věc... :lol:
M se může odvolat, "chytrej" je na to dost, ale snad bude mít světlou chvilku. Když se dohodnu, tak to platí, když za mě rozhodne soud a nesouhlasím, pak má odvolání logiku. Jinak ne a ukazuje to jen na jeho inteligenci... Kdyby mi psal SMS ve smyslu, že jestli nebudu dělat tohle a tamto, co se mu nelíbí, tak se odvolá... bych mu takhle odepsala. Ale je tam naštěstí nějaká lhůta, tak ti budu držet pěsti dál... ;)
No a když máte "dítě" za sebou, rozvedená budeš hned. Pak můžeš začít znova a líp, bez ohledu na to, jestli se panáčkovi líbí tvoje práce, nový kalhoty nebo strejda Venca... :D:P
Jsi šikula statečná. :pussa:

Rigoletta — 29. 5. 2010 20:38

Tak super :o . Teď mi přišlo něco jako vydírání, že se mám vrátit, že má možnost odvolání :co: .
Přemýšlím, jak z toho vybruslím...

pigi22007 — 29. 5. 2010 21:04

Vůbec bych na takové sms nereagovala..snaží se jen tě mít pořád pod kontrolou-abys byla pořád napjatá co se stane...i kdyby se odvolal,nemá argumenty,které by jeho odvolání podpořily..neboj,nic neodpovídej a vydrž..postupem času,když zjistí,že to s tebou nic nedělá přestane,uvidíš :-)

rejka — 29. 5. 2010 21:09

Rigoletta napsal(a):

...M si to měl rozmyslet než si mě bral - slova jeho maminky...

Tak v tomhle má "maminka" pravdu,Rig. Kdyby si to synáček rozmyslel,mohlo být o jednu zklamanou,nešťastnou a smutnou ženskou méně..:dumbom:
Ale jinak ti blahopřeji k prvnímu úspěchu.:supr:

Blossom — 29. 5. 2010 21:44

Rigoletta napsal(a):

Tak super :o . Teď mi přišlo něco jako vydírání, že se mám vrátit, že má možnost odvolání :co: .
Přemýšlím, jak z toho vybruslím...

Tohle mě na takovýchto chlápcích fascinuje: Chtěl by, aby ses vrátila, ale neudělá to normálním způsobem, ve smyslu - "zamyslel jsem se nad sebou, choval jsem se fakt hrozně, máš pravdu, promiň, polepším se, prosím vrať se", ale "vrať se, nebo se taky můžu odvolat..." :usch:
:dumbom: :dumbom: :dumbom: :dumbom: :dumbom: :dumbom: :dumbom: :dumbom:

Pigi má pravdu - on nemá, čím by to odvolání podpořil, a celkově je nejlepší nereagovat, neodpovídat na výhružky, a "vyděržať".
Když zjistí, že jeho nátlak je neúčinný, jeho ataky budou postupně slábnout až ustanou docela... Přeji ti, aby to bylo co možná nejdřív.

Kiara — 30. 5. 2010 11:39

Tak, tak :jojo: naprosto souhlasím s Blossom.
Můj BM se taky nechal slyšet - a neřekl to přímo mně, ale dětem - proč jsem si s ním o všem nepromluvila dřív, že s ním se přece dá komunikovat o všem :lol: :lol: :lol:
Rigoletto, co bylo u soudu řečeno, to platí, nelam si s ničím hlavu a nenech se vydírat. On tvůj povedený skorobývalý totiž v ruce jiné zbraně nemá, než pouštění strašidýlek, dělání bu-bu-bu a vyhrožování :) a myslí si, že když to na tebe platilo celou dobu, co jste spolu byli, že tě může strašit i během rozvodu a po rozvodu a že tě vydeptá psychicky natolik, že si řekneš, že už na další sviňárny podobného druhu nemáš nervy a podlehneš.
To nesmíš!!! Obrň se hroší kůží, pomysli si něco o zadeli a ignoruj ho :jojo:!!!

lea64 — 30. 5. 2010 12:43

Toho odvolání bych se nebála. On se nechce o dítě starat, on chce dělat problémy a nervovat tě. Navíc bez dítěte bys měla hromadu volna a to přece nemůže připustit. Jak by tě mohl kontrolovat? :)

Kiara — 30. 5. 2010 14:03

Do své výhradní péče by dítě asi nedostal, maximálně by mohl uspět se střídavou péčí a na to by se Rigolettin manžel v životě nedal :D nedovedu si představit, jak by se takovej chlap mohl dnem i nocí starat třeba 14 dnů v kuse o malou holčičku a přitom skřípat zubama při představě, jak má jeho BM pré :lol:
Ten s podobnými akcemi může akorát tak VYHROŽOVAT, ale JENOM vyhrožovat, v životě by ho nenapadlo to dovést do reálu a uskutečnit ;)

Ilonka 61 — 21. 7. 2010 22:11

Rigoletto-hlavně se k němu nevracej.Udělal to jednou bude to dělat zas a znovu.Vydrž to!Neměj výčitky svědomí nebo zase spadneš do stejného bahna.Víš možmá že se to nehodí ,ale dnes jsem shodou okolností četla jeden rozhovor s herečkou E.Balzerovou a ona tam říka-Každý se potřebuje svobodně rozhodovat,žít po svem.Nikdo by nám neměl moc mluvit do života.--To mě tak zaujalo že si to musím napsat někam at to mám na očích,jaky je to fakt a pravda.

Rigoletta — 28. 7. 2010 10:37

Ahoj :)
Rozsudek, že mám dceru ve své péči konečně nabyl právní moci. M má stanovený docela častý styk o víkendech. Střídá se to po třech: má jeden od pátku, jeden od soboty a jeden já.
Já jsem ochotná se domluvit a prohodit si je nebo v případě jeho zájmu mu malou dát na chvíli i v týdnu, když to jde a nemáme nic v plánu (doposud to tak fungovalo). M mi ale, když měl dceru u sebe na prázdninách, úmyslně odmítl vrátit ve stanovený čas (doprovázeno vulgárními sms). Měla jsem s dcerou něco důležitého naplánováno a v tomto případě jsem se nechtěla přizpůsobovat. Poučená z dřívějška jsem šla rovnou na policii.

M mně každou chvíli obdaří nějakou stupidní nebo sprostou smskou. Docela se mi daří tomu nevěnovat pozornost.
ALE mám teď obavu: prohodily jsme si víkendy- měl dceru minulý a správně by jí měl mít teď. Co když půjde na policii on s tím, že mu teď dceru nechci dát a není pravda, že jsme se nějak dohodli? Nebo co když mu jí svěřím mimo určený čas a domluvíme se na vrácení a on tak neučiní?

Samozřejmě, že dceři hned vypravoval, že jsem na tatínka zavolala policii a ta měla poté strach, že jej zavřou do vězení... Nemohu počítat s tím, že dceru z našich sporů vynechá a tak si říkám, jestli je pro ní dobré se s ním vídat ještě častěji než má určeno. Vracívá se od něj většinou mrzutá a vzteklá, ale zároveň se jí stýská.
Snažím se oddělit naše osobní spory a dělat to, co si myslím, že je nejlepší pro dceru, ale nevím co to je.

On mě neustále vyzývá k nějakému boji. Nechává mě to v klidu, ale tím že mu umožním něco navíc v něm podněcuji to, že jsem slaboch a že nemám čisté svědomí a ustupuji mu.

Rigoletta — 28. 7. 2010 10:42

Má rodina má za to, že dělám hloupost a snažím se s ním ještě jakkoli domlouvat a že mám dodržovat stanovené termíny rozsudkem a konec.

Rigoletta — 28. 7. 2010 10:45

A jinak mám se i díky Vám :hjarta:  fajn. Práci se mi povedlo najít... sice to není až tak, co bych si představovala, ale zatím jsem ráda.

Kiara — 28. 7. 2010 13:33

Rigoletta napsal(a):

Má rodina má za to, že dělám hloupost a snažím se s ním ještě jakkoli domlouvat a že mám dodržovat stanovené termíny rozsudkem a konec.

A mají pravdu.
Rigoletto, bohužel jsou dva typy lidí: ty, se kterými se dohodnout lze a ty, se kterými žádná dohoda absolutně není možná.
Proč ty bys měla ustavičně vycházet vstříc člověku, který ti za každou tvoji vstřícnost okamžitě vrazí kudlu do zad a vysloveně se těší na každou příležitost, jak ti znepříjemnit život nebo tě potrápit?!? Skonči s nějakými vstřícnostmi a laskavostmi a striktně dodržuj to, co je doslova a do písmene uvedeno v rozsudku, jinak od něj nikdy nebudeš mít pokoj a pořád si na tebe bude vymejšlet nějaký sviň.árny :jojo:

Selima — 28. 7. 2010 13:56

Ja by osm hlavne nepristala na nič, čo nemám od neho PÍSOMNE alebo minimálne nahraté na diktafón" je zjavné, že s týmto človekom je akákoľvek dohoda nemožná.

Rigoletta — 28. 7. 2010 14:05

Kiara napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Má rodina má za to, že dělám hloupost a snažím se s ním ještě jakkoli domlouvat a že mám dodržovat stanovené termíny rozsudkem a konec.

A mají pravdu.
Rigoletto, bohužel jsou dva typy lidí: ty, se kterými se dohodnout lze a ty, se kterými žádná dohoda absolutně není možná.
Proč ty bys měla ustavičně vycházet vstříc člověku, který ti za každou tvoji vstřícnost okamžitě vrazí kudlu do zad a vysloveně se těší na každou příležitost, jak ti znepříjemnit život nebo tě potrápit?!? Skonči s nějakými vstřícnostmi a laskavostmi a striktně dodržuj to, co je doslova a do písmene uvedeno v rozsudku, jinak od něj nikdy nebudeš mít pokoj a pořád si na tebe bude vymejšlet nějaký sviň.árny :jojo:

Protože to nedělám kvůli němu, ale kvůli dceři...? Asi mám v sobě výčitku vůči ní.
Možná je to tím, že mi to v poslední době sama vyčetla. Pravděpodobně od něj ale bude naočkovaná, protože určité věci by sama nevymyslela.
Nemůžu mu ani říct, že mu budu vycházet vstříc víc, až se začne chovat slušně a až se trochu vzpamatuje, protože by to bylo jako že si beru dceru jako rukojmí, jak mi několikrát psal.
Jsem do toho pěkně zamotaná koukám.

Kiara — 28. 7. 2010 14:48

Rigoletta napsal(a):

Kiara napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Má rodina má za to, že dělám hloupost a snažím se s ním ještě jakkoli domlouvat a že mám dodržovat stanovené termíny rozsudkem a konec.

A mají pravdu.
Rigoletto, bohužel jsou dva typy lidí: ty, se kterými se dohodnout lze a ty, se kterými žádná dohoda absolutně není možná.
Proč ty bys měla ustavičně vycházet vstříc člověku, který ti za každou tvoji vstřícnost okamžitě vrazí kudlu do zad a vysloveně se těší na každou příležitost, jak ti znepříjemnit život nebo tě potrápit?!? Skonči s nějakými vstřícnostmi a laskavostmi a striktně dodržuj to, co je doslova a do písmene uvedeno v rozsudku, jinak od něj nikdy nebudeš mít pokoj a pořád si na tebe bude vymejšlet nějaký sviň.árny :jojo:

Protože to nedělám kvůli němu, ale kvůli dceři...? Asi mám v sobě výčitku vůči ní.
Možná je to tím, že mi to v poslední době sama vyčetla. Pravděpodobně od něj ale bude naočkovaná, protože určité věci by sama nevymyslela.
Nemůžu mu ani říct, že mu budu vycházet vstříc víc, až se začne chovat slušně a až se trochu vzpamatuje, protože by to bylo jako že si beru dceru jako rukojmí, jak mi několikrát psal.
Jsem do toho pěkně zamotaná koukám.

Rigoletto, jakýkoliv vstřícný krok vůči BM uděláš, obrátí se to především proti vaší dceři :jojo:!!! Samozřejmě, že je od tatínka naočkovaná a bohužel - pokud budeš i nadále vstřícná a budeš mu dávat zbraň do ruky ve smyslu, že bude nestydatě zneužívat tvojí benevolence, nikdy se z toho bludného kruhu nevymotáš. Uvědom si, že ten člověk vůči tobě chová neskutečnou zášť za to, že "sis dovolila" ho opustit a má zvácenou radost z toho, když ti může něco ošklivého provést. To, že tím především ubližuje vlastní dceři ho očividně vůbec netrápí, hlavně, že ukojí svoji pomstychtivost a namasíruje si egouška, jak to bývalce zase zavařil :usch:
Ty totiž děláš neskutečnou chybu v tom, že ho považuješ za normálního partnera, se kterým je možno dohodnout se za určitých okolností na určitých věcech a nepochopila jsi zatím, že se snažíš dohodnout s člověkem, ze kterého přímo čiší zášť a zloba. To je, Rigoletto, totéž, jako bys pořád strkala ruku do terária s jedovatým hadem a doufala, že ta potvora uvnitř už konečně dostane rozum a tentokrát tě nekousne :jojo:

Rigoletta — 28. 7. 2010 15:39

Teď mně žádal, že tady, kde bydlíme bude a jestli malou může na chvíli vidět a strašně s tím bojuji, že bych mu měla říct ne...
Asi jsem nepoučitelná a budu si na to muset přijít z nějaké další špatné zkušenosti... :(

Kiara — 28. 7. 2010 16:27

Rigoletta napsal(a):

M mi ale, když měl dceru u sebe na prázdninách, úmyslně odmítl vrátit ve stanovený čas (doprovázeno vulgárními sms). Měla jsem s dcerou něco důležitého naplánováno a v tomto případě jsem se nechtěla přizpůsobovat. Poučená z dřívějška jsem šla rovnou na policii.

Rigoletto ... po tomhletom extempore????
NE!!!
Tenhle člověk se k tobě nikdy férově nechoval a chovat nebude, ty mu jednou vyjdeš vstříc a příště ti zase nějakým způsobem vrazí kudlu do zad. Uvědom si, že tenhleten chlap zastává podivnou filosofii "Kdo je ke mně slušný, je neskutečně blbý a zaslouží si, abych s ním jednal jako s hadrem..." už jsi to v minulosti poznala víc než jednou a pořád na něj bereš nějaké ohledy ve jménu dítěte. Kdykoliv tu holku má, zaseje jí do hlavy nějaký sajrajt, bere si ji jako rukojmí v nechutné bitvě osladit to po rozvodu co nejvíc její mamince a babičce (vzpomeň si, jak ji naváděl, aby u vašich zlobila!!!) a ty se rozmýšlíš, jestli mu máš jako otci umožnit styk s dcerou i nad rámec soudního rozsudku :co: ?!? Rigoletto, čím míň přijde tvůj BM s dcerou do styku, tím míň napáchá škod na její výchově a na její psychice, uvědom si to už konečně!!! Kdyby se jednalo o slušného člověka, který je pro dítě přínosem, který - když už se rozvádíte - aspoň netahá dítě do sporů mezi rodiči, neštve ho proti prarodičům a proti vlastní matce, tak neřeknu ani popel a klidně ti odsouhlasím, že je v zájmu dítěte, aby se s otcem vídalo co nejčastěji a i nad rámec soudního rozsudku. Bohužel, za této situacei to v žádném případě říct nemůžu...

PavlaH — 28. 7. 2010 18:44

Rigoletto - ty se pořád necháváš ovládat svým strachem. Víš, co je to za člověka. Dcerka si časem podobný názor udělá a možná ti pak vyčte - proč jsem s ním musela být tak často, když jsem nechtěla? POpřemýšlej o tom. Strach bývá dobrý rádce, ale zlý pán, zkus najít řešení rozumem, mezi racionálními nápady a emocemi. Zkus to.

Rigoletta — 28. 7. 2010 19:27

Pavli, vypadá to že strachem?
Jenže dcera k němu chce. Těší se k němu a ptává se občas, kdy už k němu pojede i když se tomu částečně divím, protože to co jí nabídne za program - nic moc, pořád nějaké výmluvy, aby spolu nikam nemuseli a jsou jen doma a navíc jestliže tam poslouchá nějaké ošklivé řeči... Je na ní ale vidět, že tatínek je tatínek...

Už jsem si myslela, že bych je spolu někam pustila, ale po té co zprvu slušnou žádost začaly doprovázet zas urážky na mou stranu...jsem to vzdala a řekla,že ne. Asi prozatím :dumbom: , protože si nějak ne a ne si uvědomit, že nemusí být pro malou to pravé se vídat co nejčastěji s někým, kdo je momentálně tak zlý a zatrpklý. Jak to, že ale jí samotné to nevadí a jezdí tam ráda? Vždyť kdyby to bylo pro ní nepřijatelné...

Rigoletta — 28. 7. 2010 19:37

Jenže ona je na ten model křičící nevyrovnaný táta zvyklá a nezná nic moc jiného, takže jí to asi tak nevadí. Nebo si ještě nestačila uvědomit, že to lze také jinak, i když už jsme nějaký čas pryč.

PavlaH — 28. 7. 2010 19:55

JO Rigoletto - strachy jsou tvoje a ne malé, jak bude růst a brát rozum , bude ledacos srovnávat a "vidět". V pubertě to bude hraniční, s tím počítej, že ti vyčte i nos mezi očima. To o čem píšu se může, ale nemusí objevit tak za 15 let. Pochopí, proč a jak jsi jednala.

aprill — 28. 7. 2010 20:01

Rigoletto, nebránila bych styku otce s dcerou. To že se vy dva nedokážete domluvit odnese právě jen ona :kapitulation: . A jak mladá poroste a bude přicházet k rozumu, tak si obrázek o otci  udělá  sama.

Kiara — 28. 7. 2010 20:18

aprill napsal(a):

Rigoletto, nebránila bych styku otce s dcerou. To že se vy dva nedokážete domluvit odnese právě jen ona :kapitulation: . A jak mladá poroste a bude přicházet k rozumu, tak si obrázek o otci  udělá  sama.

aprill, Rigoletta v žádném případě nebrání styku otce s dcerou. Jenom se rozpakuje umožňovat mu společný styk s dítětem mimo domluvený termín a nad rámec soudního rozsudku, čemž se v tomto případě vůbec není co divit :jojo: neboť se její vstřícnost a ochota ihned obrací proti ní samotné.

Rigoletta — 28. 7. 2010 20:23

aprill napsal(a):

Rigoletto, nebránila bych styku otce s dcerou. To že se vy dva nedokážete domluvit odnese právě jen ona :kapitulation: . A jak mladá poroste a bude přicházet k rozumu, tak si obrázek o otci  udělá  sama.

Však já mu také nechci bránit. Jde ale o to, aby on byl schopen dodržet to co si domluvíme a ne se mi vysmívat s tím, že dceru nevrátí. To, co má určené soudně, mít bude a nechci se z toho nijak vytáčet. Jde o styk mimo to soudní rozhodnutí.

Kiara — 28. 7. 2010 20:29

Rigoletta napsal(a):

Jenže ona je na ten model křičící nevyrovnaný táta zvyklá a nezná nic moc jiného, takže jí to asi tak nevadí. Nebo si ještě nestačila uvědomit, že to lze také jinak, i když už jsme nějaký čas pryč.

Ano, Rigoletto, je to tak.
Tvoje dcerka nepoznala, co to je vyrovnaný a slušný táta, proto jí jednání jejího otce připadá normální, to za prvé. Za druhé - děti mají rády oba rodiče stejně, takže i když postupem času dcerka zjistí, že tatínek je tak trošku šouplej, bude ho mít ráda jako každého člena svojí rodiny. Za třetí - hajzloviny a sviň.árny provádí tvůj M tobě, nikoliv holčičce, před ní si hraje na hodného a opuštěného tatínka, čili k dítěti se nechová vysloveně úkorně. A takhle malé dítě ještě nedokáže rozlišit, který výchovný model je pro něj ten pravý. Pokud na holčičku není vyloženě hrubý, nebije ji ani ji psychicky netýrá, holčička sice časem pozná, že tatínek je trošku švihnutej, ale nezavrhne ho, chápeš?!?

PavlaH — 28. 7. 2010 20:32

Podívej Rigoletto, půjdu na to svou logikou. Máte určený styk, který je docela široký. Amanžel dohodu nedodržuje. Nebo se snaží ji porušovat a tobě znepříjemnovat. Logicky nevidím důvod vycházet mu  vstříc nad rámec povinnosti. Zárověn se nenechám otrávit strachem, že mi dcera vyčte jednou, že s ním nebyla více. Protože vím, jaký typ člověka to je, nebudu se ted zabývat věcmi které mohou nastat, ale také nastat nemusí. To budu řešit potom.  Dcerka potřebuje vidět svého otce, at je jakýkoli. Nemůže ho zavrhnout, ve svém věku je pro ni bůh. Nečekám tedy soudnost a opravdovost jejího jednání. Spíš budu pro ni ta laskavá, chování otce komentuju v omezené míře. Když se ona bude ptát, nebo bude mít námitky. Něco ve stylu - to si myslí tvůj táta, ale já si myslím něco jiného. O tohle bych se snažila. vJe to těžké ustát. Sama si myslím, že bych měla spoustu pochyb. ALe jednu věc jsem se naučila - nikdy nebudu vědět jistě, že jsem to ted udělala dobře, ale chci vědět, že jsem to TEĎ udělala nejlépe jak umím.

Rigoletta — 28. 7. 2010 20:58

Teď mi píše, že přijede tak jako tak a když mu neotevřeme, tak nechá něco malé za dveřmi ... určitě zas bude zvonit jako blázen :o
A že si to spolu jednou pro vždy vyřídíme :mad: " ty posr... ubožáku" , tak to vypadá, že budem muset k někomu na návštěvu...

PavlaH — 28. 7. 2010 21:02

RIgol - asi bych s těmi smskami něco udělala. Dala bych asi trestní oznámení na tatínka. Policie by měla kontaktovat i ospod. Není možné aby takto s tebou jednal, ty si to nemusíš nechat líbit. Ulož si smsky, najdi právní rady a zvaž to a podej oznámení. Je to pouze přečin, ale ty nastavíš anice. Výměnu víkendů si nechej předem písemně potvrdit. Pak nebudeš pod takovým psychickým tlakem. Jo a kdyby zvonil a před barákem začal nadávat, volej policajty hned, a nejlépe měj svědky že se chová nevhodně a na policajtech můžeš udat důvod, že se bojíš, že vypadá, že je ožralý a tudíž agresivní.

Kiara — 28. 7. 2010 21:55

Rigoletto, tohleto je už na hranici trestného činu a já bych postupovala tak, jak ti radí Pavla.
Začni se bránit, nebo prožiješ půlku života ochromená strachem, vynervovanám, vystresovaná a ustavičně ve střehu.
Já tě nechci k ničemu navádět, ale ty bys potřebovala partnera-ostrého hocha, který by tvému M místo tebe nebo tvých rodičů nečekaně otevřel dveře od baráku, jednu mu natankoval mazi voči a dveře bez jediného slova zase zavřel. Určitý typ lidí totiž kapituluje pouze před hrubým fyzickým násilím, vedeným proti jejich drahocenné osobě. Z popotahování po policajtech nebo OSPOD si totiž jenom dělají srandu, protože to je vždycky tvrzení proti tvrzení, bez důkazů se jim houby stane a oni můžou beztrestně škodit svojí oběti dál, kdy si vzpomenou :usch:

Rigoletta — 29. 7. 2010 6:51

Myslím, že by to co mám (sms,....) k ničemu nestačilo :( , ale není vyloučeno, že mě k tomu něco dál udělat dožene.
Prý bude čekat před domem třeba celý den :o , protože nechápe, proč by dceru nemohl vidět.

Kiara — 29. 7. 2010 11:38

Tak si to zařiď tak, abys nebyla celý den doma a M si může čekat před barákem třeba od rána do večera :lol:
Jak, že nechápe, proč by dceru nemohl vidět? Protože to nemáte v rozsudku domluvený, přece!!! Rigoletto, aspoň vidíš, že jakmile se s ním pokusíš domluvit, aby ti vyšel vstříc ohledně styku s dítětem, obratem ruky toho zneužije a jezdí si vás otravovat, kdy chce s podivným odůvodněním, že má na dítě nárok!!! Tohleto přece nejde!!!
Tvoje rodina měla pravdu. Styk s dítětem přesně podle toho, co je napsáno v rozsudku a hotovo-dvacet.
A že si to spolu jednou pro vždy vyřídíme mad " ty posr... ubožáku" , tak to vypadá, že budem muset k někomu na návštěvu...
Já si naopak myslím, že uvedené výhrůžky a vulgární nadávky jsou více, než dostačující na podání tr. oznámení. Rigoletto, ty nakonec nebudeš mít jinou možnost, než ho fakt udat na policii, jestli nechceš být takhle pronásledována až do smrti. Bohužel, buďto ho budeš muset prásknout policajtům, nebo si najít nějakého udělaného přítele, který by si ho pořádně podal. Tvůj BM si tohle totiž dovoluje proto, že si je vědom svojí absolutní beztrestnosti, protože mu jeho vyhrožování, vydírání a vulgarity až dosud procházely a nikdo si na něj nedovolil udělat bu-bu-bu.

PavlaH — 29. 7. 2010 12:54

RIgoleto, stejně jako dříve i ted si to prostě nemusíš nechat líbit. Tohle je stalking a na paragraf. Je to dohledatelné a policie to šetřit musí. Když nic,dáš jasně najevo, kde máš hranici slušného chování a že se nebojíš. A ty už se nemusíš bát, holka. Jsi šikovná, umíš se o vás dvě postarat tak, jak je dáno.

Rigoletta — 29. 7. 2010 16:55

Dnes jsem mluvila s pánem od policie, kvůli vyšetřování toho, jak M nevrátil dceru a nic mu nehrozí maximálně nějaká mizivá pokuta za přestupek z toho důvodu, že mě v sms, které mi psal s tím, že dceru nevrátí urážel.
Ani mně to už nepřekvapilo :rolleyes: . A jednou už jsem na policii kvůli tomu, že jsme se báli celá rodina, že nám M něco udělá (nahrávky s výhrůžkami - hned po mém odchodu) a řekli mi, že mu hrozí také pouze nějaká drobná pokuta za přestupek :dumbom: :usch:
Pochybuji, že by se s tím dalo něco udělat. Leda si najít nějakého dobrého právníka a zkusit něco s jeho podporou, ale momentálně se mi do toho z důvodu finanční stránky moc nechce. Ještě míra mojí trpělivosti nepřetekla...

aprill — 29. 7. 2010 17:06

Rigoletta napsal(a):

Dnes jsem mluvila s pánem od policie, kvůli vyšetřování toho, jak M nevrátil dceru a nic mu nehrozí maximálně nějaká mizivá pokuta za přestupek z toho důvodu, že mě v sms, které mi psal s tím, že dceru nevrátí urážel.
Ani mně to už nepřekvapilo :rolleyes: . A jednou už jsem na policii kvůli tomu, že jsme se báli celá rodina, že nám M něco udělá (nahrávky s výhrůžkami - hned po mém odchodu) a řekli mi, že mu hrozí také pouze nějaká drobná pokuta za přestupek :dumbom: :usch:
Pochybuji, že by se s tím dalo něco udělat. Leda si najít nějakého dobrého právníka a zkusit něco s jeho podporou, ale momentálně se mi do toho z důvodu finanční stránky moc nechce. Ještě míra mojí trpělivosti nepřetekla...

Možná by stálo za to najít nějakého mediátora, který se zabývá "rodinnými problémy", který by  pomohl  vám vyřešit vzniklý konflikt .

Rigoletta — 29. 7. 2010 17:21

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Dnes jsem mluvila s pánem od policie, kvůli vyšetřování toho, jak M nevrátil dceru a nic mu nehrozí maximálně nějaká mizivá pokuta za přestupek z toho důvodu, že mě v sms, které mi psal s tím, že dceru nevrátí urážel.
Ani mně to už nepřekvapilo :rolleyes: . A jednou už jsem na policii kvůli tomu, že jsme se báli celá rodina, že nám M něco udělá (nahrávky s výhrůžkami - hned po mém odchodu) a řekli mi, že mu hrozí také pouze nějaká drobná pokuta za přestupek :dumbom: :usch:
Pochybuji, že by se s tím dalo něco udělat. Leda si najít nějakého dobrého právníka a zkusit něco s jeho podporou, ale momentálně se mi do toho z důvodu finanční stránky moc nechce. Ještě míra mojí trpělivosti nepřetekla...

Možná by stálo za to najít nějakého mediátora, který se zabývá "rodinnými problémy", který by  pomohl  vám vyřešit vzniklý konflikt .

Mám pocit,že na to musí být dva, kteří se snaží konflikt vyřešit i za účasti mediátora a ne jeden, který už beztak nemá sílu nic řešit a druhý, který nechce a chce se jen mstít.

Rigoletta — 29. 7. 2010 17:30

A já už nemám zájem se na čemkoli ohledně nás domlouvat. Co se týče dcery ano, ale tam se dohody míjí účinkem.
M si najal nějakého advokáta a prý chtějí napadnout rozsudek o nedodržování práv otce... :rolleyes:
Nechápu ... u soudu jsme ve věci svěření dítěte do péče dospěli k dohodě...

PavlaH — 29. 7. 2010 19:19

Rigoleto - i když to bude "jen" pokuta, bude to tvoje obrana, chápeš? Ukážeš mu, že takhle ne. Znám jeden podobný případ. Pán od matky se zalekl a začal jednat trochu slušněji.

Kiara — 30. 7. 2010 21:32

Rigoletto, když za každej přestupek bude muset zaplatit pokutu a nasčítá se mu to, tak si příště rozmyslí nějaké sprosté útoky ;)

Rigoletta — 31. 7. 2010 7:02

Dva dny jsem nebrala - nedávala dceři telefon. Jinak jsou s M i v častém tel. kontaktu (tak jednou za dva dny). Nejprve to bylo z toho důvodu, jak mi vyhrožoval, že bude čekat před bytem celý den (nechala jsem se tak dotlačit k tomu, že jsme byly celý den pryč) a já se bála, že bude malé říkat, že přijede... jestli to chce a budu jí pak muset utěšovat a vysvětlovat, proč s tím nesouhlasím....
A druhý den už my vyhrožoval, poslal na mne sociálku, že má důvodné podezření na týrání dítěte, že mívá modřiny.Během dne jsem měla asi 30 zmeškaných hovorů a výhrůžky policií, sociálkou i mé mamce.
Odkázala jsem ho, ať si zavolá po víkendu a teď mi to už prostě nedá zvednout tel., protože by měl pocit, že se ho bojím a ustupuji mu.
Jenže mám obavy, abych z toho neměla nějaký problém u soudu. Myslíte, že oprávněný? Nebo že dělám špatně? Jak se z toho vykroutit, že jsem tel. nebrala  celý den, tak aby to nevypadalo, že mu bráním úmyslně ve styku nebo hovoru s malou? Vím, že by s ní chtěl mluvit, ale snaží se mě někam dotlačit ...

agewa — 31. 7. 2010 10:36

Rigoletta napsal(a):

Dva dny jsem nebrala - nedávala dceři telefon. Jinak jsou s M i v častém tel. kontaktu (tak jednou za dva dny). Nejprve to bylo z toho důvodu, jak mi vyhrožoval, že bude čekat před bytem celý den (nechala jsem se tak dotlačit k tomu, že jsme byly celý den pryč) a já se bála, že bude malé říkat, že přijede... jestli to chce a budu jí pak muset utěšovat a vysvětlovat, proč s tím nesouhlasím....
A druhý den už my vyhrožoval, poslal na mne sociálku, že má důvodné podezření na týrání dítěte, že mívá modřiny.Během dne jsem měla asi 30 zmeškaných hovorů a výhrůžky policií, sociálkou i mé mamce.
Odkázala jsem ho, ať si zavolá po víkendu a teď mi to už prostě nedá zvednout tel., protože by měl pocit, že se ho bojím a ustupuji mu.
Jenže mám obavy, abych z toho neměla nějaký problém u soudu. Myslíte, že oprávněný? Nebo že dělám špatně? Jak se z toho vykroutit, že jsem tel. nebrala  celý den, tak aby to nevypadalo, že mu bráním úmyslně ve styku nebo hovoru s malou? Vím, že by s ní chtěl mluvit, ale snaží se mě někam dotlačit ...

pokud by socialka přišla, hned bych jí ukázala sms i počet volání od M., myslím, že by ti mohli poradit.
ty vůbec nemáš povinnost brát svůj vlastní telefon, dokonce ho můžeš mít klidně i vypnutý. je to tvůj telefon, tvoje vlastnictví. pokud chce M. s dcerou mluvit, může si to zařídit jinak, jak záleží na něm a na DOMLUVÉ s tebou.

Kiara — 31. 7. 2010 16:53

Rigoletto, určitě s malou pravidelně navštěvujete dětskou lékařku. Já bych ji navštívila, nechala dítě prohlédnout, že nevykazuje žádné známky domácího násilí ani týrání, nechala bych si od dětské lékařky na to konto napsat dobrozdání a s tímto dobrozdáním v ruce bych se dostavila najdřív na sociálku a poté na policii.
Bohužel, podle mého názoru už teď nemáš jinou mořnost, než podat na BM trestní oznámení pro trestný čin křivého obvinění z tr. činu týrání svěřené osoby a trestný čin pomluvy.
Jak mu okamžitě nešlápneš na krk, bude tě tejrat čím dál tím víc a obávám se toho, že může být i schopen ublížit malé, když ji bude mít u sebe a potom to svést na tebe, aby se ti co nejvíc pomstil :jojo:
Jak jsi to tady popsala, to, co ti dělá už není normální. Tvůj stále ještě manžel vykazuje silné rysy psychopata a takoví lidé - když mají pocit, že jim někdo "ublížil" se dovedou krutě mstít, jdou přes mrtvoly a žádná špinavost jim není dostatečně cizí, aby byla jejich pomsychtivost jaksepatří ukojena :grater:
Drž se!!!
Hlavně to už nenechávej jen tak plynout a jednej :pussa: !!!

PavlaH — 31. 7. 2010 19:22

Právě proto jsem ti doporučovala se s výhrůžkami obrátit na policii, i když by dostal "jen" pokutu. Jde o to, aby všichni o jeho chování věděli. Aby věděl i on kde jsou tvoje hranice. Ty na to nereaguješ a on svůj tlak zvyšuje. Zkus se ohlídnout, jak se choval u soudu... jiných lidí se zalekl... je třeba s ním být stále ve střehu, když bude on mít pocit, že tě má opět  "v hrsti" zvýší i svůj tlak. Doposavad se mu za výhrůžky nic nestalo...

Rigoletta — 1. 8. 2010 20:44

Kiara napsal(a):

Rigoletto, určitě s malou pravidelně navštěvujete dětskou lékařku. Já bych ji navštívila, nechala dítě prohlédnout, že nevykazuje žádné známky domácího násilí ani týrání, nechala bych si od dětské lékařky na to konto napsat dobrozdání a s tímto dobrozdáním v ruce bych se dostavila najdřív na sociálku a poté na policii.
Bohužel, podle mého názoru už teď nemáš jinou mořnost, než podat na BM trestní oznámení pro trestný čin křivého obvinění z tr. činu týrání svěřené osoby a trestný čin pomluvy.
Jak mu okamžitě nešlápneš na krk, bude tě tejrat čím dál tím víc a obávám se toho, že může být i schopen ublížit malé, když ji bude mít u sebe a potom to svést na tebe, aby se ti co nejvíc pomstil :jojo:
Jak jsi to tady popsala, to, co ti dělá už není normální. Tvůj stále ještě manžel vykazuje silné rysy psychopata a takoví lidé - když mají pocit, že jim někdo "ublížil" se dovedou krutě mstít, jdou přes mrtvoly a žádná špinavost jim není dostatečně cizí, aby byla jejich pomsychtivost jaksepatří ukojena :grater:
Drž se!!!
Hlavně to už nenechávej jen tak plynout a jednej :pussa: !!!

Tohle by mně vůbec nenapadlo. Dík za upozornění. Určitě se pokusím to nějak řešit.

Rigoletta — 1. 8. 2010 20:49

M začíná opravdu přiostřovat. Dnes jsem dostala sms, že dostanu přez d*žku , že se to snažil někomu vymluvit, ale bohužel... (aby se pojistil, že mi to píše jen jako varování, ale on nic).
Také jsem zjistila, že si objednal pistoli. Nějakou co jdou bez zbrojáku a docela mně to znejistělo :( :usch: (říkám si, že maluji čerta na zeď, že by tak daleko nezašel a že si jí kupuje jen pro potěšení, ale do zpěvu mi není)

Rigoletta — 3. 8. 2010 7:16

Byla jsem doplnit výpověď na policii a tam na mně pán apeloval, jaké může mít to, že se budu snažit proti M bojovat neblahé následky na dceru... jak bude mezi dvěma mlýnskými kameny a jaké by to pro ni asi bylo, kdyby byl taťka kriminálník. Samozřejmě moje důkazy na nic moc nestačí. Je zvláštní, jak se dozvídám všude to samé... ve smyslu abych situaci nechala, že se časem uklidní. Mají Ti lidé větší zkušenosti a ví víc a nebo se jim tím nechce jen zabývat?

Blossom — 3. 8. 2010 8:46

Rigoletta napsal(a):

Byla jsem doplnit výpověď na policii a tam na mně pán apeloval, jaké může mít to, že se budu snažit proti M bojovat neblahé následky na dceru... jak bude mezi dvěma mlýnskými kameny a jaké by to pro ni asi bylo, kdyby byl taťka kriminálník. Samozřejmě moje důkazy na nic moc nestačí. Je zvláštní, jak se dozvídám všude to samé... ve smyslu abych situaci nechala, že se časem uklidní. Mají Ti lidé větší zkušenosti a ví víc a nebo se jim tím nechce jen zabývat?

Rigoletto, nedej se: Bohužel, část úředníků si především chce ušetřit jakoukoli práci. A ty jim ji prostě "přiděláváš" , nebýt tebe, mohl sedět ten policista v poklidu u kafe a číst noviny.... :dumbom: :dumbom: :dumbom:

Na tvém místě bych kontaktovala právníka, dále organizace typu Bílý kruh bezpečí apod.  a za jejich osobní účasti bych šla na policii podat trestní oznámení na stalking.
Jestli si tvůj BM pořídí pistoli, (a jestli mu ji ti blbci opravdu dají!!) je to vážný  problém.

Rigoletto, připomněla bych policistům, pokud tě budou zas nabdat "ať to necháš uklidnit" :usch: , nedávný případ, kdy duševně chorý syn zabil matku a jejího přítele, žádali policii o ochranu a oni neudělali NIC. A teď za to na policii padají hlavy. Když už na nic jiného :usch: , na toto (= ohrožení JEJICH pracovní pozice) by měli slyšet...

Držím ti moc moc palce a NEDEJ SE. Nenormální a nebezpečný a pro dceru škodlivý je tvůj BM, nikoli ty!!!!!!!

Selima — 3. 8. 2010 13:01

Rigoletta napsal(a):

Byla jsem doplnit výpověď na policii a tam na mně pán apeloval, jaké může mít to, že se budu snažit proti M bojovat neblahé následky na dceru... jak bude mezi dvěma mlýnskými kameny a jaké by to pro ni asi bylo, kdyby byl taťka kriminálník. Samozřejmě moje důkazy na nic moc nestačí. Je zvláštní, jak se dozvídám všude to samé... ve smyslu abych situaci nechala, že se časem uklidní. Mají Ti lidé větší zkušenosti a ví víc a nebo se jim tím nechce jen zabývat?

Tak keby bol taťka kriminálník za to, že zbail maminky - to radšej ani neodmýšľať... U nás konečne raz súdili takýchto podobných "ochotných" policajtov, ktorí ignorovali žiadosti o pomoc, trestné oznámenia, vyhrážky - až sa raz otecko napil, na Vianoce si zobral deti (7 a 3 ročné) a zastrelil najprv ich, tuším aj sovkrovcov(tchány) a na záver seba. :grater: :kapitulation: Ja by som tým polišom dala aspoň 5 rokov za takúto ľahostajnosť... Dosť je na svete vecí, ktorým sa nedá predísť, ale takýmto sa predísť DÁ!

Selima — 3. 8. 2010 13:04

Ja by som trvala na spísaní zápisnice a na tom, aby tieto ich keci boli v nej zapísané. :jojo: Oni si to potom, chlapci, rozmyslia... ;) Aby sa dalo dokázať, že sa na teba a tvoje obavy vys... vykašľali.

helena — 3. 8. 2010 13:12

Rigoletto, přečti si tohle
Co je „systém brána“
Jde o způsob jednání policisty, při kterém se snaží odradit oznamovatele od podání oznámení, nepřijme oznámení nebo vystupuje neochotně vůči oznamovateli.


http://www.spolecnekbezpeci.cz/index.ph … ;Itemid=54

Rigoletta — 3. 8. 2010 15:18

Heleno děkuji za odkaz. To je to, co jsem potřebovala vědět.

Nechtělo se mi uvěřit, že by se někdo mohl takhle svojí povinnosti vyhýbat úmyslně...

Hlavní bylo, že pokud se M vyloženě nepřizná, že se jednalo o úmysl oni nic nemohou prokázat
(ani když na moji sms ,aby dceru přivezl, tak jak má odpovídá,že jí nepřiveze, abych si políbila... + nadávky,
ani co se týká jeho obtěžování, obvinění z týrání dcery- může mít důvodné podezření
nebo vyhrožování,protože to poslední třeba bylo jen varování před nějakou třetí neznámou osobou a vše je jen slovo proti slovu)

Rigoletta — 3. 8. 2010 15:55

Od lékařky mám potvrzení, že je dcera v pořádku - kdyby náhodou... teď si ale říkám, že bych mu to měla nějak naznačit, aby třeba nedostal nějaký šílený nápad a něco neudělal. Jen jako pojistku. Toho by snad nebyl schopný, snad..

Kiara — 10. 8. 2010 16:17

Rigoletto, ty nesmíš zaujmout stanovisko "toho by SNAD nebyl schopný" nebo "tohle by SNAD nemohl udělat", ty musíš zaujmout takové stanovisko, že tvůj manžel je a-priori schopný všeho a taky ti toho až doteď předvedl víc než dost :(

Rigoletta — 12. 8. 2010 7:35

Jak je to s vycestováním s dítětem na dovolenou do zahraničí? Je třeba M oznamovat kam? Nebo stačí jen, aby věděl termín naší dovolené? Nemůžu mít problém s tím, když mu to neoznámím?

Rigoletta — 5. 9. 2010 17:10

M zprávy jsou čím dál horší. Kolikrát se bojím jít i domů nebo jestli mně nečeká, když jdu večer z práce :( .
Jsem objednaná k advokátovi, ale je mi z toho špatně. Kvůli dceři, protože pro ní je tatínek "PRINC" a až se něco doví... :grater: nechce slyšet nic ... , kvůli tomu, kam mně dostal... :grater: , že se musím bránit takovým způsobem.

Rigoletta — 5. 9. 2010 17:13

Přemýšlím, jestli Ti policisté neměli skutečně pravdu v tom, že nic nedokážu a dcera tím bude ještě víc trpět, jenže teď už nemám kam couvnout.

pigi22007 — 5. 9. 2010 19:36

Neboj se..bude lépe..nenech se vydeptat..dcerka to zvládne a on ví,co na tebe platí..jen neustupuj..držím palečky..moc

PavlaH — 5. 9. 2010 20:54

Zvládneš to, zvládla jsi toho už tolik, postupné malé kroky.... držím palce.

aprill — 7. 9. 2010 18:15

Rigoletta napsal(a):

M zprávy jsou čím dál horší. Kolikrát se bojím jít i domů nebo jestli mně nečeká, když jdu večer z práce :( .
Jsem objednaná k advokátovi, ale je mi z toho špatně. Kvůli dceři, protože pro ní je tatínek "PRINC" a až se něco doví... :grater: nechce slyšet nic ... , kvůli tomu, kam mně dostal... :grater: , že se musím bránit takovým způsobem.

uvažovala jsi o tom, že když nejste schopni spolu komunikovat (ani jeden z vás není schopen pochopit toho druhého) ,že by jsi zkusila o pomoc požádat odborníka?
určitě by to dcerce prospělo, kdyby jsi s manželem vycházela a byla se schopna domluvit a totéž i naopak.

Kiara — 7. 9. 2010 22:43

aprill napsal(a):

uvažovala jsi o tom, že když nejste schopni spolu komunikovat (ani jeden z vás není schopen pochopit toho druhého) ,že by jsi zkusila o pomoc požádat odborníka?
určitě by to dcerce prospělo, kdyby jsi s manželem vycházela a byla se schopna domluvit a totéž i naopak.

aprill, už jsi se někdy zkoušela po dobrém domluvit s vzteklou hyenou :lol: ?!? Tak to zkus, vlez si k ní do klece a pozvi si k tomu mediátora :lol:

Rigoletta — 8. 9. 2010 17:50

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

M zprávy jsou čím dál horší. Kolikrát se bojím jít i domů nebo jestli mně nečeká, když jdu večer z práce :( .
Jsem objednaná k advokátovi, ale je mi z toho špatně. Kvůli dceři, protože pro ní je tatínek "PRINC" a až se něco doví... :grater: nechce slyšet nic ... , kvůli tomu, kam mně dostal... :grater: , že se musím bránit takovým způsobem.

uvažovala jsi o tom, že když nejste schopni spolu komunikovat (ani jeden z vás není schopen pochopit toho druhého) ,že by jsi zkusila o pomoc požádat odborníka?
určitě by to dcerce prospělo, kdyby jsi s manželem vycházela a byla se schopna domluvit a totéž i naopak.

Aprill, k tomuto tématu mi z duše promlouvá článek zde : http://www.fiftyfifty.cz/O-domacim-nasi … 593428.php

A jak ani jeden z nás není schopen pochopit toho druhého...? Chápu, že pro něj nebylo lehké, když jsme odešli a snažila jsem se mu dceru dávat, když o to požádal on mi ji na oplátku nechtěl v  dohodnutý termín vrátit a denně mně obšťastňuje urážkami a výhrůžkami. Už tu bylo znovu, že nás rozřeže, počká si na mně a všechno se mnou vyřídí apod. Tentokrát naštěstí písemně, takže plus pro mne, mám alespoň nějaké důkazy. M je velice zdatný manipulátor. Nikdy s ním nebyla žádná domluva. Když jsem chtěla aby bylo něco po mém, tak ano fajn, ale bylo vždy dalších tisíc důvodů, proč měl nakonec pravdu on a muselo být po jeho, jinak přišlo na řadu citové vydírání nebo výhrůžky...

Kiara — 8. 9. 2010 18:37

Já jen nechápu jednu věc.

Od začátku až sem tohle vlákno čítá třadvacet stran. Na všech třiadvaceti stranách bylo dle mého úsudku celkem hodnověrně - vykresleno soužití Rigoletty-oběti domácího násilí s manželem-násilníkem a tyranem. Rigoletta zde stručně popisuje, jak ji manžel terorizoval, tyranizoval, psychicky a fyzicky týral a pokračuje v této bohulibé činnosti beztrestně i během rozvodového řízení.

Opravdu nechápu aprill, jak může - a ještě ke všemu jako úřední osoba - vypustit z úst nebo nacvakat na sklo takovou nepředstavitelnou nehoráznost "uvažovala jsi o tom, že když nejste schopni spolu komunikovat (ani jeden z vás není schopen pochopit toho druhého) ,že by jsi zkusila o pomoc požádat odborníka?!"

aprill, uvažovala jsi pro změnu třeba Ty o změně zaměstnání? Zdá se mi, že se u Tebe už totiž začíná projevovat tzv. "burning-out" tedy syndrom vyhoření a ten se promítá i do Tvých příspěvků. Konkrétně mám na mysli naprosto nereálný náhled na Rigolettinu situaci z Tvé strany a jeho automatické zašablonování mezi případy, které stačí uzavřít posezením s mediátorem. Rigoletta - tak, jak to tady popisuje - je v téhle chvíli obětí tr. činu stalkingu ze strany svého manžela, což je úplně něco jiného, než když se dva dospělí lidé pod vlivem porozvodových emocí "jenom" nedovedou shodnout.

Nabyla jsem přesvědčení, že díky evidentnímu syndromu vyhoření nemáš absolutně reálný náhled na adekvátní řešení situace a potěš pámbu, jestli takovéto stanovisko zastáváš i při své každodenní práci s klienty :grater:

aprill — 8. 9. 2010 19:47

ne, neuvažovala a ani neuvažuju :vissla: . jen vím, že každá věc má dva úhly pohledu a z vyjádření jedné strany si nedovolím dělat nějaké závěry - jako třeba ty :kapitulation: .
a možná si neuvědomuješ, tak mediační služba je vytvořena právě pro ty co se nemohou domluvit ;) . tím že se otec bude dohadovat s matkou a naopak a přes dceru si řešit své osobní problémy,  malé  neprospějou!
Kiaro, jaké je tvé odborné zaměření, že tak naprosto dobře víš co a jak a opravňuje tě  k unáhleným závěrům?

aprill — 8. 9. 2010 20:10

Rigoleto, záleží jen na tobě jak se zachováš a co uděláš. Nechci ti svými názory ublížit, ale chci ti ukázat, že existuje i jiná cesta ;);) . A věřím, že všechno co děláš, děláš jen pro dobro své dcery .
Já osobně vyzkouším všechno, než abych měla výčitky, že jsem něco neudělala a měla tu možnost to udělat .

Rigoletta — 8. 9. 2010 20:11

aprill napsal(a):

ne, neuvažovala a ani neuvažuju :vissla: . jen vím, že každá věc má dva úhly pohledu a z vyjádření jedné strany si nedovolím dělat nějaké závěry - jako třeba ty :kapitulation: .
a možná si neuvědomuješ, tak mediační služba je vytvořena právě pro ty co se nemohou domluvit ;) . tím že se otec bude dohadovat s matkou a naopak a přes dceru si řešit své osobní problémy,  malé  neprospějou!
Kiaro, jaké je tvé odborné zaměření, že tak naprosto dobře víš co a jak a opravňuje tě  k unáhleným závěrům?

My se nedohadujeme. Skoro nikdy jsme se nedohadovali. Dopadlo by to pro mne špatně... to už muselo být, když jsem nevydržela a pohádali jsme se. Ani teď se nedohadujeme. On jak mi napsal, byl se mnou šťastný a rozumněl si se mnou.
Po té, co se M rozhodl neakceptovat (a proč by měl měnit, co mu bylo doteď vlastní) naše dohody a moje rozhodnutí, jsem se začala řídit striktně usnesením v rozsudku a on mne bombarduje po*nými zprávami.

Jaký úhel pohledu může asi tak ospravedlňovat to, jak se M chová...

Kiara — 8. 9. 2010 20:45

aprill napsal(a):

Kiaro, jaké je tvé odborné zaměření, že tak naprosto dobře víš co a jak a opravňuje tě  k unáhleným závěrům?

aprill, nemám odborné zaměření, zato mám patnáctiletou praxi ze života s podobným člověkem, se kterým žila a nyní se rozvádí Rigoletta ;) takže se pokládám za dosti erudovaného člověka, abych se k tématu mohla zasvěceně vyjadřovat.
A znovu ti opakuji, že s člověkem podobného ražení se nikdy na ničem nedomluvíš, protože podobný exemplář neuznává žádné zákony, žádná pravidla a žádné domluvy, kromě vlastních a těch, která hovoří zásadně v jeho prospěch. Pokud je vehnán do situace, kterou je nucen řešit za účasti odborníka, lže, překrucuje skutečnosti ve svůj prospěch a pokud přistoupí pod tlakem okolností na určitá pravidla, nikdy je nedodrží. Nanejvýš "slíbí", že se bude chovat podle určitého modelu, ale už ve chvíli, kdy toto slibuje ví, že dohodu nikdy dodržovat nebude.
Já si nemyslím, že by Rigoletta ve svém líčení nějak přeháněla nebo si vymýšlela, právě proto, že jsem se s podobně narušeným exemplářem na vlastní kůži setkala a vím, že ač takové jednání není normální, vyskytují se jedinci, kteří jsou prostě takoví - se sklony terorizovat svoji oběť a pořádat na ni přímo středověkou štvanici.
Udivuje mě, že Ty - jako odborník - popíráš možnost, že by vůbec něco takového existovalo a radíš Rigolettě, aby v kolizi s psychicky narušeným manželem postupovala stejně jako při nedorozumění s normálním jedincem :usch:

Selima — 9. 9. 2010 13:19

Mne sa teda pokus o dohodu prostrendíctvom mediátora nezdá ako nič od.p.o.r.n.é, ale silne pochybujem, že ejdnak by s tým Mr. Rigoletto súhlasil, a keby aj, tak že by to viedlo k jeho hĺbkovému a zásadnému prehodnoteniu situácie. Na druhej strane - za pokus nič nedáš. A je to určite lepšie ako zúfať si a uvažovať, že ustúpim zlu, len aby bol pokoj... :mad:

Kubula — 9. 9. 2010 19:24

Mně ta myšlenka s mediátorem nepřipadá až tak scestná z několika důvodů:

- pro vlastní svědomí - že jsem udělala, co se dalo
- pro tu minimální šanci, že když do toho vstoupí někdo cizí, může se i hodně pošahanej člověk začít chovat normálnějc než dřív - mám vlastní zkušenost, nevydrželo to na věky, ale i tak to stálo za to
- pro získání důkazů pro strýčka příhodu: pokud by se BM chtěl řekněme soudit, ty budeš mít svědectví nezávislého člověka, jak to s BM opravdu je

Já bych do toho šla. A pokud BM ne, zase to vypovídá něco o něm a dá se s tím pracovat.

Rigoletta — 9. 9. 2010 20:44

Ještě před půl rokem bych byla pro. Má poslední nabídnutá ruka byla, když jsem jej prosila, aby šel se mnou k psychologovi. Pochybuji, že by si uvědomil: jé já jí tím, že jí pořád vyhrožuji ubližuji a celou situaci si zhoršuji. On to ví a stále stupňuje.

Důkazů formou emailů, kde mi vyhrožuje zabitím, sledováním, pomstou... už se mi bohužel nastřádalo dost a dost. Dělá mě smutnou, že mě dotlačil tím vším až k tomu, že je proti němu budu muset použít.
Obrátila jsem se za poslední dobu (tedy ten půl rok, co jsem začala řešit) na dost institucí a pochybuji, že bych od někoho dostala nějaké svědectví o něčem.

Na M se nemohu ani podívat a nedokážu si představit s ním něco řešit. Myslím, že prozatím stanovený styk s dítětem soudem musí stačit. Já jim ve styku nijak bránit nebudu a dál nevím, co bych s ním ještě měla probírat! Prosímtě už mi nevyhrožuj já mám strach? Mám strach vylézt s malou z domu, že budeš dělat scény před ní nebo, že mi před ní znovu ublížíš? Nedělá mi dobře, že pokud nesouhlasím, abys za námi přišel v dobu, kdy mi to není vhod chceš stát před před bytem do té doby než povolím, že mi chceš dělat problémy v práci, že jsi tam už byl zjišťovat a já o ní přijdu a budem s dcerou bez peněz? Bojím se kohokoli, protože říkáš, že ses s někým domluvil, že mi namlátí...

Při pomyšlení, že bych se na M měla jen podívat je mi na zvracení.

Přesto se ničemu do budoucna neuzavírám, ale teď určo ne.

Blossom — 9. 9. 2010 21:19

Rigoletto, píšeš, že důkazů už máš zajištěno dost: Doporučuju - tak je už konečně použij!! Jdi a zažaluj ho, já bych to aspoň takto tedy na tvém místě udělala. Nic jiného tady nepomůže. Nakonec - už určitě splňuješ "limit" (:usch: ) pro stalking - opakované vyhrožování, trvající (pokud se nemýlím) aspoň půl roku, nebo tak nějak to v tom zákoně je....

A proč bys z toho, že poženeš takového agresora k soudu, měla mít špatné svědomí?
Já vím - bereš to asi pořád tak, že je to táta tvé dcerky... Zkus to vzít jinak: Pokud by ti někdo cizí vyhrožoval zabitím, zmlácením apod., měla bys  výčitky z toho, že ho zažaluješ, že se začneš aktivně bránit?

Výčitky svědomí by měl mít především tvůj muž ( tedy doufám, že už teď snad bývalý muž - snad už jste rozvedení?) , za to, že se tak neslýchaně hnusně chová on k tobě.

Už jsi těch nabídnutých ruk podala až-až. A jestli s ním není domluva, tak -jak píšeš - setkávání stanovené soudem mu musí stačit. Sám si to podělal....:dumbom:

Kdyby byla situace o trochu mírnější, pak bych ale taky na tvém místě aspoň zkusila toho mediátora.
Ale teď ne, teď je třeba konečně vymezit jasnou hranici... a to jedině soudně.

javena — 9. 9. 2010 23:56

Rigo, kočko, já to tak sleduju z povzdálí a moc ti držím palce. Jseš v děsným presu, ale vydrž, on to nevydrží šponovat dlouho. Já bych si pořídila dvě čísla a jedno dala jenom jemu a to druhý všem, kromě něho. A kdybych neměla sílu, vůbec bych telefon nezapínala. Nebo bych řekla, že je dcerky a budem komunikovat na něm. Na dceřin telefon snad sprostoty psát nebude... i když on. :rolleyes:
Kdo to psal - nespoléhat se, že jen vyhrožuje... má pravdu. Někdy jsou to psychopati. Ale zase... pes co štěká nekouše. On je ubožák, vyhrožuje, ale na víc nemá. Kdyby ti měl někdo ublížit, tak ti o tom nebude psát. Jen tě deptá.
Bože já bych si snad půjčila a nechala upravit fasádu jemu a pak mu poslala SMS - někdo ti chtěl rozbít hubu a mně to bylo fuk... Jen pro odlehčení. Vím, že blázni se nemají dráždit a nedělám to ani BM... :P;) oproti tobě mám teda houby problémy... ale teď mi napadaj samý naschvály - že bych mu holku předávala s tím, že mám osvědčení od lékařky, že je v pořádku a ať si dá pozor, že každou modřinu vyfotím a dítě nechávám sledovat pravidelně pediatričkou... s následným hlášením na odbor sociální péče... ať si blbec taky užije. Moje děti teda byly dokopaný slušně, jak furt někde lezly a já mám z léta fotku - stojím s mladším bráchou v plavkách někde u vody a nohy mám fialovo modrý... kam ten sígr dokopl, tam zmizela tělovka. On má teda zas nějakej šrám přes obličej... Ale mám ho ráda a on mě, to zas jo... :P
Tak se drž.

Blossom — 10. 9. 2010 8:39

S domácím násilím mám, bohužel, osobní zkušenost ve své širší rodině:
Ten agresor v naší rodině (bohužel, jeho manželka od něj odejít přesto všechno nechce :( ) byl jednou tak pitomý, a zavolal nám - příbuzným své ženy, že ať počítáme s tím, že on už se neudrží, že ho žena natolik "provokuje", že holt musí ona i my počítat s tím, že ji  za její "provokace"  už jednu flákne :usch: :dumbom:

Nejprve jsem se ho zeptata, zda jsem se nepřeslechla, ať mi to prosím zopakuje. Zopakoval. Pak jsem mu řekla, že chlap, mlátící svou ženu a nebo tím vyhrožující je pro mě největší ubožák pod sluncem, absolutní nula.
A důrazně jsem mu řekla, že jestli teď a nebo kdykoli v budoucnosti se dozvím, že na ni vztáhnul ruku, tak OKAMŽITĚ odcházím na policii nahlásit u nich domácí násilí.  A že se mimo jiné postarám o to, aby se vše o jeho chování dozvěděla celá jejich vesnice, a že mimochodem půl vsi už to dávno ví, že mi sami říkali, jaký sprostý řev se občas line z jejich oken...
Dotyčný moc dobře ví, že jen nemluvím do větru a že se ho nebojím a že bych to opravdu na policii nahlásila. A po chvíli otočil o 180 stupňů,  přišel se osobně omlouvat, se slzami v očích, a hlavně prý - ať to proboha nikde nehlásíme, že on ví, že přestřelil, a blablabla...

No, tím se nám (snad) podařilo nastavit mu hráz násilí fyzickému. Bohužel, vím, že deptání psychické z jeho strany pokračuje dál... :(

Chci říct, takovíto násilničtí srabáci a ubožáci reagují jen na nastavení hranic nejtvrdším způsobem. Žádná vstřícnost na ně neplatí, tu považují za "měkkost" a okamžitě ji zneužijí.
A zajímavé je, že tihle srabi jsou jak zbabělí zajíci: Na v jejich očích slabšího si neuvěřitelně vyskakují a vyhrožují :usch: , ale jakmile se jim pohrozí soudem a policií, sesypou se jak domeček z karet a jsou tááákhle malinkatý...
Bohužel jen na chvíli, než jim zas otrne... :(

Rigoletta — 10. 9. 2010 13:36

Blossom napsal(a):

Rigoletto, píšeš, že důkazů už máš zajištěno dost: Doporučuju - tak je už konečně použij!! Jdi a zažaluj ho, já bych to aspoň takto tedy na tvém místě udělala. Nic jiného tady nepomůže. Nakonec - už určitě splňuješ "limit" (:usch: ) pro stalking - opakované vyhrožování, trvající (pokud se nemýlím) aspoň půl roku, nebo tak nějak to v tom zákoně je....

A proč bys z toho, že poženeš takového agresora k soudu, měla mít špatné svědomí?
Já vím - bereš to asi pořád tak, že je to táta tvé dcerky... Zkus to vzít jinak: Pokud by ti někdo cizí vyhrožoval zabitím, zmlácením apod., měla bys  výčitky z toho, že ho zažaluješ, že se začneš aktivně bránit?

Výčitky svědomí by měl mít především tvůj muž ( tedy doufám, že už teď snad bývalý muž - snad už jste rozvedení?) , za to, že se tak neslýchaně hnusně chová on k tobě.

Už jsi těch nabídnutých ruk podala až-až. A jestli s ním není domluva, tak -jak píšeš - setkávání stanovené soudem mu musí stačit. Sám si to podělal....:dumbom:

Kdyby byla situace o trochu mírnější, pak bych ale taky na tvém místě aspoň zkusila toho mediátora.
Ale teď ne, teď je třeba konečně vymezit jasnou hranici... a to jedině soudně.

Výčitky svědomí mám z toho, že jsme spolu strávili dlouhý kus života a byla i hezká období, protože ho znám a měla jsem ráda a teď na něj posílám policii a mám obavu, že by ho mohli zavřít kvůli dceři i kvůli němu. Bohužel mi nedává jinou možnost...
Advokát mi řekl, že mám důkazů dost. Chystám se s tím něco udělat, jen to musím dát do kupy. Bojím se abych to stihla, než mu hrábne ještě víc a něco udělá.
Nemůžu s ním komunikovat už z toho důvodu, že i sebemenší maličkost obrátí proti mně a strhnu na sebe další lavinu zpráv. Prostě ve stylu mám nějakou korunu a chce po mně peníze nebo mě udat, že jsem je získala protiprávně (už tu bylo) nebo nemám a vysmívá se mi, že mi rodiče nepomáhají, jak slibovali a jsou špatní rodiče... a tak je to se vším.

Nechci si ho zablokovat v emailu, protože takhle mám alespoň pocit, že vím trochu, co se mu honí hlavou a kdybych to udělala, pak už bych se rovnou dočkala, že mně někde přepadne bez varování.

Rigoletta — 4. 10. 2010 18:29

Před nějakou dobou jsem na radu advokáta podala trestní oznámení. Teď čekám.
Vypadalo to, že M přestal, že mu někdo vysvětlil, že takhle ne... ale dnes mi přišla další výhrůžka emailem a také čekal u mně před prací...
Bojím se, aby mi něco neprovedl s autem, abych se po cestě z práce nevymázla...

Trochu jsem si poběhala po odděleních. Na jednom mi tvrdil pán, že tam nespadám, že tam nemám chodit, ale na dalším, že je to nesmysl a že mám jít tam.
Také mně překvapilo, jak mi jeden policista vyprávěl, že mu žena také vyhrožuje, že ho zabije, když něco neudělá tak jak má :rolleyes: . Zřejmě jestli se jen tak neškádlíme...

Když jsem podávala trestní oznámení, bylo mi opravdu hrozně.

Rigoletta — 4. 10. 2010 18:37

Začínám mít problém s dcerou. Má bujnou fantazii. Už dřív si něco trošku přibarvila. Takové hloupůstky, které se poznají...
Teď si vymýšlí, když je u M, že bývá doma sama, že rozprodávám věci, aby jsme měly na jídlo... a on mně pak píše nepříjemné maily.
Vůbec nereaguje na to, že lhát je špatné a že to může způsobit něco nepříjemného :grater:
Už nevím, jak jí to líp vysvětlit nebo počkat nechat to být ? Kdyby jste měli někdo nějaký nápad, postřeh... budu vděčná.

PavlaH — 4. 10. 2010 22:03

Ač se to nesmí, policisté rádi odrazují od podání trestního oznámení (šetří jim to práci), takže pocity patří do koše. Děláš to dobře. Někdee jsem něco zahlédla o metodě brána - tedy jak zabránit podání oznámení.

Lhaní holčičky je logická věc, projevuje se tím její maglajz v hlavě. Bájivé lhaní se tomu říká také a s věkem mizí. Zkus si něco pohledat v psychologických knihách, nebo mě snad někdo doplní.

Kubula — 4. 10. 2010 23:27

Jo, o Bráně to někdo psal, tady je toho víc:

http://www.spolecnekbezpeci.cz/index.ph … ;Itemid=54

Jsi dobrá, že ses skrz to probojovala. :godlike:

Rigoletta — 11. 10. 2010 10:53

Kubula napsal(a):

Jo, o Bráně to někdo psal, tady je toho víc:

http://www.spolecnekbezpeci.cz/index.ph … ;Itemid=54

Jsi dobrá, že ses skrz to probojovala. :godlike:

Právě tenhle odkaz mi pomohl při sepisování trestního oznámení no a abych byla trošku v obraze :-) . Jinak bych nevěřila, že mě od podání trestního oznámení bude někdo odrazovat z jiných důvodů, než pro mé dobro :dumbom: .
Zatím pořád vyčkávám, ale situace s výhrůžkami se o poznání zmírnila.

Rigoletta — 11. 10. 2010 11:09

Přes to malé zlepšení je mi pěkně mizerně :( .
Připadám si úplně zmateně. Jako bych ztrácela nit. Nevím co se sebou... Tak lehce se nechám přesvědčit a zmást něčími, byť rozumnými, důvody k nějaké akci.. zapomínám tím sama na sebe a co chci a potřebuji vlastně já.
Vlastně to pořádně nevím a sama se postupně snažím zjistit a vadí mi, když mi někdo tlačí svůj názor :pussa: . To abych se snad úplně izolovala :rolleyes: :dumbom:
Připadám si úplně nemožná. Potřebovala bych trochu zábavy (zatím na ní nebyl čas) a něco začít dělat, co by mně bavilo.
To zatím nešlo kvůli práci. Snad se mi rýsuje změna na něco lepšího. Ale těch změn je na mně najednou nějak moc...

Rigoletta — 11. 10. 2010 11:23

No a ještě starosti s dcerou...
Tak mně mrzí, když vidím, že začíná využívat situace ve smyslu a tatínek mi slíbil, že mi koupí všechno, že udělá všechno, co budu chtít...
On na mně háže před dcerou špínu a zároveň jí říká, že se zlepšil a kdyby jsme se vrátily, tak by byl na mně hodný a já se nemůžu nijak bránit, protože nechci dceři kazit pohled na otce a ani jí nechci ubližovat tím, že jí do našich problémů budu zatahovat.
Je mi z toho do breku :grater:

On mi píše, že až se bude dcera moct sama rozhodnout, tak se rozhodne být u něho a proč by taky ne, že ano. On je ten hezký, co jí splní co chce, neopustil rodinu (tak jako já - z vrtochu), má jí jen o víkendu a má na ní víc času.
Bojím se toho, ale řeším asi předčasně. Mám z toho velmi nepříjemné pocity. Říkám si, že je lepší, když mně malá tak často nevidí (když třeba musí pohlídat babička)  :dumbom: :dumbom: , alespoň se jí i trochu stýská po mně a těší se i na mně.

Připadám si jak ten nejhloupější a nejnemožnější člověk. Vždyť většina lidí ví co asi tak chce.. Já - vím, že něco není v pořádku, ale pořád se nemůžu dopídit co je to a ani pořádně, kam bych se měla směrovat.

Rigoletta — 11. 10. 2010 11:54

Taky se mi stalo už dvakrát, že když jsem dávala dceru M ještě nedoléčenou po nějaké nemoci, tak se vykašlal na to být s ní doma a trošku jí šetřit. Poprvé jí dovolil se koupat v bazénu a teď byla ještě nemocná- sice už ne tak akutní stav, ale nechal jí honit se venku s dětma s míčem :dumbom:

javena — 11. 10. 2010 11:54

Rigoleto, sluníčko... než se dcerka bude moci sama rozhodnout, s kým chce bydlet, bude mít už jasno, kdo je kdo. ;) Už jí koupil všechno, co slíbil? Už jí vzal všude tam, kam slíbil? Děti nejsou hloupé - důvěřuj jí. Můžu tě ubezpečit, že moje děti vědí... Ale pravda je, že jim nemaluju nic na růžovo - nemůžu s tátou být, protože máme každý jiný postoj k životu. A to ostatní vidí sami.
Musíš jí prostě vysvětlit, že něco jinýho je slíbit koupi něčeho, co si přeje dítě a něco jinýho je dodržrt slib být hodný, protože i děti přece zlobí a nemůžou slíbit, že už nikdy nebudou... a dospělý taky ne. A i když to tatínek myslí dobře, tak musí vědět, že by to tak nebylo a občas byste se navzájem zlobili, protože to je normální - babi s dědou se na sebe taky občas zlobí (dobrý je informovat prarodiče a stačí aby babi prohodila před holkou - dědo, ty zlobíš, nečti ty noviny u jídla, ale ty babi taky zlobíš - tuhle jsi mě nechtěla upéct bábovku... ) a tatínek to říká jen proto, že nás má rád. A my taky tátu máme rádi, i když bydlíme jinde...
A fakt si myslíš, že všichni vědí, co asi chtějí? :D Tak to buď v klidu... :vissla: Nejsi v tom sama. Já si občas přijdu zmatená, jak Goro před Tokijem a pak zjistím, že jsem na tom o dost líp, než třeba sousedka, kámoška... :D Mně pomáhá koukat kolem sebe. Když vidím tu realitu kolem, tak vím, že to se mnou není ještě tak strašný... :lol::dumbom:
Drž se, kočko. :pussa:

Kiara — 11. 10. 2010 17:12

Rigoletta napsal(a):

Kubula napsal(a):

Jo, o Bráně to někdo psal, tady je toho víc:

http://www.spolecnekbezpeci.cz/index.ph … ;Itemid=54

Jsi dobrá, že ses skrz to probojovala. :godlike:

Právě tenhle odkaz mi pomohl při sepisování trestního oznámení no a abych byla trošku v obraze :-) . Jinak bych nevěřila, že mě od podání trestního oznámení bude někdo odrazovat z jiných důvodů, než pro mé dobro :dumbom: .
Zatím pořád vyčkávám, ale situace s výhrůžkami se o poznání zmírnila.

Bodejť by se nezmírnila, Rigoletto ... ;) já jsem si na Tebe a Tvého manžela totiž před nedávnem vzpomněla při sledování Televizních novin na Nově, kde ukazovali, jak byl potrestán pachatel stalkingu: po dopadení šel z policejního auta rovnou na vazbu a hrozí mu až tři roky vězení ;) a jestliže to Tvůj manžel v televizi viděl - jakože asi viděl - dostal docela dobrej námět k přemejšlení :D Ten pachatel pronásledoval svoji oběť toiž podobně, jako Tvůj manžel Tebe: výhrůžky, že zařídí, aby chudák ženská už nikdy v životě neuviděla svoje děti, MMSky s fotkou pistole a podobně.
A z toho, že ses "zastavila na půli cesty" a nevíš, jak dál si nic nedělej - podobné pochybnosti a podobnou stagnaci prožívá každý z nás a oběti týrání obzvlášť. Takový momentální stav mysli je zcela přirozený a děje se to proto, že provopočáteční tlak, na který byla oběť zvyklá už polevil a poměrně klidný stav věcí bereš teď k tomu, abys bíilancovala a hledala před sebou další smysl života. A že nevidíš dnešek ani zítřek nijak růžově, jenom šeď všedních dnů je přirozené ... ony ty hezké věci totiž nepřichází najednou, ale pozvolna. A hlavně to nefunguje tak, že se zbavíš tyrana a od toho dne je Tvůj život jenom procházka růžovým sadem, zalitým sluncem ... je to houpačka, kdy propadáš čas od času beznaději a z celého srdce si zoufáš :jojo:
Můžu Tě uklidnit, že od toho okamžiku, kdy ses zbavila tyrana, bude skutečně jenom líp ... jenomže na Tebe momentálně dopadá určité rozladění a pro něj nejsi schopna vnímat svobodu každé minuty, kdy se bez svého povedeného muže můžeš volně nadechnout a příjemně existovat ... věř zkušené :jojo:
A ohledně budoudnosti svojí holčičky, související s jejím tatínkem si už dopředu nedělej žádné obavy. Tvůj manžel je ještě mladý člověk, který určitě nebude chtít zůstat sám jako kůl v plotě. Už teď si hledá přes inzeráty vhodnou partnerku a velice pravděpodobně jednoho krásného dne nějakou najde ... co Ty víš, jak se od té chvíle bude váš příběh odvíjet dál?!? Mně se totiž nezdá pravděpodobné, že by Tvůj manžel chtěl promyšleně zůstat sám jako kůl v plotě a celý svůj život podřídit tomu, aby získal vaši dceru za deset let do péče :) i když bys dala ruku do ohně za to, že to takhle vypadá, takové sebeobětování Tvůj muž určitě nemá v plánu ;)

Rigoletta — 14. 10. 2010 16:37

Hm, tak už je to asi bez tří dnů měsíc, co jsem podávala trestní oznámení a pořád se mi nikdo z policie neozval.
M se vysmívá, že mi něco s policií nedopadlo, jak jsem si představovala a nevím, co si mám myslet... :rolleyes: . Možná myslí ještě to předchozí jednání, jak nevrátil dceru... S policistou si asi rozuměl, protože se nechal slyšet, jak se o mně pán nevybraně vyjadřoval a jaký je on sám machr, jak to uhrál a že policisté už nejsou to co bývali a že na něj nemají...

I kdyby bu třeba řekli jen ty ty a on se zarazí, tak budu ráda, ale teď si říkám, jestli fakt nejsem maximální cíťa a hysterka, co si všechno moc bere :mad: , když si shrnu ta několikera jednání na policii a vlastně už před tím na různých úřadech :/

Asi bych potřebovala slyšet ještě od někoho jiného, než od advokáta, že tohle nemůže. Zatím mu pořád všechno vycházelo.

Selima — 14. 10. 2010 16:45

Tak policajti nebudú nič hovoriť ani tebe, ale ani JEMU. Mali by byť profesionálni a nedať najavo svoje osobné pocity (nech sú akékoľvek). Takže on ťa asi len laguje a provokuje, nenechaj sa. ;)

Rigoletta — 14. 10. 2010 18:03

A teď mně chce "potrestat" tím, že chce abych  vrátila všechny věci, co dceři koupil na sebe, že je bude nosit pouze u něj :dumbom: .
Vracely by jste?
Co s dítětem posíláte, když si jej bere BM? Já vždycky všechno několikrát, kdyby se náhodou ušpinila... pyžamo, hračky... Nebo jen po jednom a ať si kdyžtak poradí a něco jí k sobě pořídí?

pigi22007 — 14. 10. 2010 18:16

Nic nevracej...to co jí koupil,je její..pokud bude dál něco vymýšlet ohledně oblečení,řekni mu,ať jí k sobě domů nakoupí všechno,alespoň si ušetříš práci s balením :-)Já klukům dávám sebou k tatínkovi podle uvážení a počasí oblečení,jako bych sebou brala já na výlet,nebo na víkend mimo domov...hračku si berou svoji oblíbenou,u taťky mají svoje...a oblečení,náhradní,u něj mají taky...Rigoletto,podle tvého psaní jsi bezva starostlivá a milující mamka,takže se nenech deptat,holčička to určitě ví a cítí a časem si všechno srovná v hlavě sama,neboj

Kubula — 14. 10. 2010 21:54

Předpokládám, že existuje nějaká lhůta ze zákona, do které musí někdo nějak reagovat. Nevidím jiné východisko než zjistit, jaká ta lhůta je, a pak prudit. :dumbom:

Rigoletta — 14. 10. 2010 22:09

Kubula napsal(a):

Předpokládám, že existuje nějaká lhůta ze zákona, do které musí někdo nějak reagovat. Nevidím jiné východisko než zjistit, jaká ta lhůta je, a pak prudit. :dumbom:

Měla by být měsíc. Policista, který mně vyslýchal říkal, že se tak do 14 dní ozvou co a jak.
Vím, že ještě nějaký den mají, přesto mně znervózňuje, že nic nevím. :/

Kubula — 15. 10. 2010 6:54

No tak jakmile padne měsíc, je čas bombardovat telefonátama, mailama, dopisama atd. Asi uř je zřejmý, že co z nich nevykopeš, nemáš.. :(

Rigoletta — 22. 10. 2010 18:37

Tý jo, tak jsem se dnes dověděla, že se celý měsíc zřejmě nic nedělo. Manžel, že to má daleko a nechtělo se mu k výslechu, tak se teprve chystá :co: :co: to je bleskurychlost :usch:

Kubula — 23. 10. 2010 16:52

Rigoletta napsal(a):

Tý jo, tak jsem se dnes dověděla, že se celý měsíc zřejmě nic nedělo. Manžel, že to má daleko a nechtělo se mu k výslechu, tak se teprve chystá :co: :co: to je bleskurychlost :usch:

Tak zaprudíš?

Rigoletta — 24. 10. 2010 18:38

Samozřejmě, budu zjišťovat co v té věci dělají. Mluvila jsem s policistou, co to má nastarosti a slíbil, že po výslechu zavolá a znovu se neozval...
Pochybuji, že by byl M nějak postihnut, asi nevyhrožoval dost. Tak jako tak se spokojím, když přestane obtěžovat a nechci to zakřiknout, ale teď se asi 2 týdny drží.
I když alespoň nějaké veřejné práce bych mu s chutí přála :P


No až na to, že jsem dnes měla velice nepříjemný pocit, když vracel dceru, přišli až nahoru do bytu s tím, že jí ukazoval, jak jdou vyrazit vchodové dveře. Vyzvedávala jsem si dceru před vchodem, protože jsem měla strach a taky mi v domě něco zničil. Nechytla jsem ho za ruku ale 2 hodiny před tím než přišel to rozbité nebylo, až poté co odešel. Teď se cítím docela ohroženě :(

Rigoletta — 24. 10. 2010 18:52

Nebo to mám brát jako další výhrůžku? Já jsem v těch věcech dost naivní. Proč by to ukazoval dceři, tak abych se to dověděla já, že se dostane do domu... :/

Kiara — 24. 10. 2010 19:00

Rigoletto, to, co Ti manžel dělá je skryté vyhrožování a teror.
Já být Tebou, tak otravuju na té policii tak dlouho, dokud to nezačnou doopravdy řešit!!!

Stejně mám pocit, že dokud se to bude řešit cestou úředního šimla, nic moc se nastane a definitivní pokoj od manžela bys měla teprve tehdy, kdyby sis našla metrákového přítele-ranaře, ten na něj beze svědků někde za rohem vystartoval a dal mu pořádně přes d*žku :jojo:

Hele, já měla něco podobného: ve chvíli, kdy jsem musela odevzdat bývalému manželovi klíče od domu, panč tady má stále věcné břemeno a donutil mě k vydání klíčů svým právníkem, začaly se dít věci. Záhadně mi přestával fungovat elektrokotel, takže - bylo to v zimě - sotva jsem odjela pryč, elektrokotel přestal topit, protože "náhle" vypadla pojistka. BM je vyučený elektrikář, takže jsem si dala 2+2 dohromady, zejména když jsem byla třeba tři dny doma a elektrokotel fungoval jako hodinky bez toho, aby pojistka vypadla. No nic - rozvedla jsem se, rozsudek nabyl právní moci a ke mně do baráku okamžitě začal jezdit můj přítel: metrákovej, potetovanej ouřezek s vyholenou hlavou :lol:

Je to divný. Máme skoro listopad, kotel funguje jako hodinky, pojistka ani jednou nevypadla, BM se tady od té doby, co sem začal jezdit přítel objevil jen jednou - slušně, řešili jsme služební věci a do domu ani nepáchl :lol:
Rigoletto, věřím tomu, že kdybych byla sama jako kůl v plotě, potkávala by mě v mém domě řada nevysvětlitelných a nešťastných náhod. A protože bych nikdy nikoho nechytila za ruku, nemohla bych nikomu nic dokázat, trpěla bych jako zvíře a děsila se momentu, co si na mě kdo vymyslí příště :usch:
Mám pocit, že Tobě by nějaký mužský obranář prospěl jako sůl :jojo: !!!

Kiara — 24. 10. 2010 19:11

Rigoletta napsal(a):

Nebo to mám brát jako další výhrůžku? Já jsem v těch věcech dost naivní. Proč by to ukazoval dceři, tak abych se to dověděla já, že se dostane do domu... :/

No samozřejmě, že je to zastřená výhrůžka!!!
Proč potřebuje pětiletá hočička vědět, jakým způsobem jdou vyrazit vchodové dveře od domu, proboha? Copak něco takového bude to dítě v životě potřebovat -  umět se vloupávat k někomu do baráku?!?
Ty přece taky holčičce nepředvádíš na tatínkově autě, jak jdou bleskuryhle zalepit zámky vteřiňákem :gloria:

Blossom — 24. 10. 2010 19:35

Rigoletta napsal(a):

Nebo to mám brát jako další výhrůžku? Já jsem v těch věcech dost naivní. Proč by to ukazoval dceři, tak abych se to dověděla já, že se dostane do domu... :/

Ano, je to jasná výhružka. Na tvém místě bych si pro jistotu dala bezpečnostní zámek a nějak dveře zajistila (na to jsou dnes specielní firmy).Už jen pro tvůj klid, nemylsím, že by snad své výhružky dotáhl až do konce, ale jistota je jistota. A do domu ho nepouštět ani náhodou.
A taky bych si na tvém místě pořídila plynovou pistoli a nosila ji stále s sebou.
Tím tě nechci děsit, naopak. Vlastně vycházím ze zkušenosti, že kdysi se tchyně, bydlící v domku sama, dost po nocích bála. Od té doby, kdy jsme jí pak  koupili plynovou pistoli, tak měla pocit, že aspoň něčím může eventuelního lupiče vystrašit, a byla mnohem klidnější. I když vlastně tu pistoli pak nikdy nemusela použít.

Rigoletta — 24. 10. 2010 19:38

Jenže Kiaro, já mám z těch mužských teď vysloveně hrůzu. Je mi i nepříjemná představa, že bych měla někoho potkat. Strašně se bojím, že by se mi někdo naboural do mého soukromí. Myslím, že to ze mně musí vysloveně vyzařovat a kdyby mně snad někdo oslovil, tak prchnu :dumbom: .

Rigoletta — 24. 10. 2010 19:43

Blossom, už mám nějaký sprej. I tak je to ale nepříjemný pocit a mám strach, aby ho třeba nenapadlo mi něco provést s autem, třeba povolit kola nebo tak. Já se v tom vůbec nevyznám, hlavně, že to jede, takže bych si ničeho nevšimla... Toho už se  bojím delší dobu, ale není pro mne moc reálné auto někam schovat a potřebuji jezdit denně :mad:

Rigoletta — 24. 10. 2010 20:46

Kiaro, Ty jsi se nebála, že s dalším mužským spadneš do podobnýho průšvihu? Že s Tebou bude chtít manipulovat...

Blossom — 24. 10. 2010 21:15

Rigoletto, po tom cos zažila a zažíváš, je tvá obava z mužů asi pochopitelná. Ale neboj, časem zjistíš, že chlap-despota a maniulátor je spíš výjimka, nikoli pravidlo. A že na světě jsou i moc fajn mužský ( a je jich naštěstí dost :) ). Myslím, že ty si už setsakra dáš bacha na to, aby sis nevybrala stejný týpek, a věřím, že na tebe někde nějaký bezva muž kdesi čeká a že ti život jednou všechny prožitá traumata vynahradí. :)  :pussa:  Jen to asi chce čas.

Kiara — 24. 10. 2010 22:52

Rigoletta napsal(a):

Kiaro, Ty jsi se nebála, že s dalším mužským spadneš do podobnýho průšvihu? Že s Tebou bude chtít manipulovat...

Rigoletto - nebála.
Je pravdou, že jsem byla čtyři roky sama. Samota byla nedobrovolná, celou tu dobu jsem si "lízala rány", pracovala na sobě a "dávala jsem se do kupy". Můj přítel je staronový přítel :D jedná se o moji první lásku z mládí, kdy jsme spolu téměř dva roky chodili, pak jsme se rozešli, skoro dvě desítky let se neviděli, pak mě můj bývalý přítel vyhledal a občas jsme zašli na kafe. Já byla vdaná, on měl vztah, takže jsme skutečně fungovali jako platoničtí známí. Pak mi manželství krachlo, jemu nevyšel vztah s přítelkyní, dlouho jsme okolo sebe chodili ... a pak to pomaloučku přicházelo, až jsme se dali po 24 letech znovu dohromady.
Takže jsem velmi dobře věděla, že tenhle člověk není žádný manipulátor, násilník, uzurpátor nebo něco podobného, ale normální a férovej chlap.
Já Ti naprosto věřím, že momentálně nechceš vidět žádnýho chlapa ani nakreslenýho. Po těch zkušenostech, co máš se svým M se Ti vůbec nedivím. Ale věř tomu, že skutečně všichni muži nejsou stejní a to, s čím jsi žila není vůbec normální chlap, ale člověk s poruchou osobnosti - a takových po světě moc neběhá, jen ty máš smůlu, že jsi narazila zrovna na takový exemplář. Správně Ti to píše Blossom - a má pravdu :jojo:

PINDULI — 6. 11. 2010 16:27

Rigoletto, měla jsem podobný problém... ale zkusila jsem se seznamit s jednim chlapem a je to spíše  o smskách, videli jsme se jen 2x..... ale řeknu ti je příjemné číst smsky, bylo mi stebou dobře, těším se na příště a tak.... Srašně mě to pozvedlo na sebevědomí. Je fakt, že domů si chlapa jen tak nepřitáhnu a k nějakému chlapovi jen tak domů asi nepůjdu, ale to nevadí. Ten kluk teda o tom ví..... řekla jsem mu co se stalo, protože chtěl jít večer si sednout do "restaurace" ktera byla trochu hlučnější a já řekla že tam nejdu.... Protože se stále bojim těch živějších podniků, kde je hluk, kraval a moc opilých lidi..... :-(

Ale myslím si, že to jen zkusit, jako nutit se do něčeho určitě ne.... ale u mě to bylo teda i tím, že jsem se začala líčit(neličila jsem se nikdy), změnila jsem učes, a okolí říka že jsem kočka ;-) Teda je to i tím, že jsem zhubla skoro těch 10kg,takžee jsem ještě štíhlejší ;-)  takže se to co se stalo snažím hodit za hlavu a zkusit v jakési normě znova začít žít .-) ZKUS TO TAKY ;-) HODNĚ ŠTĚSTÍ!

Blossom — 22. 11. 2010 8:56

Pro ty, kdo mají problémy s domácím násilím sem dávám článek z internetu:

http://www.novinky.cz/krimi/217371-za-v … ezeni.html

Rigoletta — 22. 11. 2010 10:39

Ahoj,
dnes jsem skoro se sílama na dně. Je mi strašně. Dcera pokaždé, když přijede od M , tak co tam všechno nemá (bordelář zašantročil) a že jsem to vzala (přitom jsou to třeba věci, co byly moje už před svatbou) a nejhorší je, že pokaždý, když se vrátí, tak chce bydlet u táty. Je mi z toho tak strašně smutno :grater: .
Přitom myslím, že se se mnou nemůže mít špatně... často někam chodíme, myslím že si docela užíváme, mluvím s ní, když je chvíle hraju si, jsem docela v pohodě... kromně toho, když přijede a těší se, že se za čas bude moct rozhodnout být u něj. To mi pak sebere skoro všechnu sílu :grater:

A ještě jeden problém. On vůbec neakceptuje, že je třeba nemocná a den před tím, než jsem mu jí dala měla 38 teplotu :( . Už se mi to stalo několikrát, že jí nechal běhat venku i když jsem mu říkala, že musí zůstat v klidu. Nevím co s tím... :/

Rigoletta — 22. 11. 2010 10:52

A jednání s policií... Jak řeší moje trestní oznámení jsem se až do této doby nedověděla, ačkoliv mají ze zákona povinnost do měsíce informovat a písemně jsem o to požádala a ústně několikrát. Spis má na stole nějaký nadřízený.
Byla jsem domluvená na schůzce a policista, který to měl na starost mi měl říct víc a co mně docela dopálilo, že mi nic nechtěl říct, najednou ještě někam potřeboval, takže se mnou mluvil na chodbě a před nějakým cizím člověkem :dumbom: , slíbil pak že zavolá, dal mi dva termíny a ani v jednom se neozval :dumbom: . Jediné co byl ochoten ze sebe vypravit, že si manžel stěžuje, že jsem ještě nepodala žádost o rozvod a proč. Znamená tohle snad nějakou změnu? Jako že se ke mně M může chovat hůř?

Poslední blbou SMS jsem od M dostala asi před třemi týdny, přesto už z principu mně tohle jednání policie docela prudí.

Kiara — 22. 11. 2010 11:26

Rigoletta napsal(a):

Ahoj,
dnes jsem skoro se sílama na dně. Je mi strašně. Dcera pokaždé, když přijede od M , tak co tam všechno nemá (bordelář zašantročil) a že jsem to vzala (přitom jsou to třeba věci, co byly moje už před svatbou) a nejhorší je, že pokaždý, když se vrátí, tak chce bydlet u táty. Je mi z toho tak strašně smutno :grater: .
Přitom myslím, že se se mnou nemůže mít špatně... často někam chodíme, myslím že si docela užíváme, mluvím s ní, když je chvíle hraju si, jsem docela v pohodě... kromně toho, když přijede a těší se, že se za čas bude moct rozhodnout být u něj. To mi pak sebere skoro všechnu sílu :grater:

A ještě jeden problém. On vůbec neakceptuje, že je třeba nemocná a den před tím, než jsem mu jí dala měla 38 teplotu :( . Už se mi to stalo několikrát, že jí nechal běhat venku i když jsem mu říkala, že musí zůstat v klidu. Nevím co s tím... :/

Rigoletto, neklesej na mysli :pussa: To, že holčička momentálně pendluje mezi tatínkem a maminkou je vcelku normální a předvídatelná věc. Ještě nejste rozvedeni, jak jsem pochopila, tatínek holčičce snáší modré z nebe, aby byl za "hodného tatínka" a dítěti se zdá všechno zalité sluncem. Určitě se s Tebou dcera nemá špatně, jenomže momentálně s tatínkem také ne ... a má z toho v hlavičce zmatek. Já osobně nevěřím tomu, že by tahle idylka jejímu tatínkovi nějak dlouho vydržela, maximálně do té doby, než si Tvůj M někde začne nový vztah a dcera půjde pomalu na druhou kolej. A do té doby, než se dcera bude moci rozhodnout sama, u koho bude se může odehrát tolik věcí a situace se může natolik změnit, že bych podobnou hrozbu do té doby vytěsnila.
Pořád jsi udělala lépe, že jsi odešla i s dcerou teď, dokud je dítě ještě malé než kdybys u manžela zůstala. Stejně by Tě týral natolik, že bys musela později utéct tak jako tak a kdyby byla dcera starší, mohla by si postavit hlavu že s Tebou nikam nepůjde a Ty bys musela odejít sama, bez dítěte. Zkus si v duchu představit, jaké by to pro Tebe bylo - odcházet o deset-patnáct let starší, ubitá, psychicky vyčerpaná a bez jediné dcery. Uvědom si, že pro Tvého M je vaše dítě především rukojmí, přes které Tě měl/má spolehlivě v hrsti a přes holčičku si s tebou úspěšně vyřizuje účty. Až si najde novou oběť, na kterou se bude moci soustředit, uvidíš, že poleví.
A vůbec nechápu, proč - když má dítě jeden den 38°C teplotu - mu holčičku bezprostředně druhý den po horečkách předáváš. Dítě otci předávej, až když se vystůně. Určitě chodíš s dcerou k lékaři, když má takové horečky, tak si nech vystavit lékařské potvrzení, že je dítě neschopné vykonat kvůli zdravotnímu stavu návštěvu u otce, nech si ho ofotit, kopii mu pošli mailem a upozorni ho, že návštěva se bude konat, až bude dítě zdravé. Na to máš jako matka právo, nikdo Ti - když budeš mít tuto skutečnost ošetřenu lékařskou zprávou - kvůli tomu nemůže říct ani popel. To si tatínek může běsnit jak chce, přes tohle vlak zkrátka nejede.
A poslední věc: jestli se Ti zdá, že policajti nevěnují Tvému tr.oznámení dostatečnou pozornost, zajdi si za právníkem a důsledně celou věc dotáhni do konce. Pokud nebudeš spokojena s průběhem a výsledkem tr.řízení, máš právo si buď stěžovat, odvolat se nebo stížnost postoupit Státnímu zastupitelství. Nebo - ještě lépe - vznes dotaz tady na právním, jak bys měla postupovat.
Hlavně to nenech vyšumět do ztracena, nebo nabyde Tvůj manžel pocitu absolutní beztrestnosti a udělá Ti teprv ze života peklo!!!

Rigoletta — 22. 11. 2010 12:13

Kiaro děkuju,
taky si myslím, že za čas se situace hodně změní, ale teď mně to pěkně zdeptalo. A máš pravdu, odcházet od něj dýl, tak by všechno bylo mnohem horší. Teď to bylo vyloženě načasované.

S tím hlídáním, jsem si říkala, že i když je dcera nemocná, tak má M na ten víkend nárok a může jí stejně jako já dohlídnout, aby ležela nebo alespoň odpočívala. No, nefunguje to tak. Jednou M přišel o víkend, protože jsem s malou musela jezdit na injekce a pak chtěl po mně pořád nějakou náhradu toho víkendu.

Já doufám, že to tam Ti policisté nějak řeší co s tím, jen že na to potřebují víc času... On mi říkal, že to zřejmě bude uzavřené jako přestupek, což je mi momentálně jedno, jen aby vydrželo to, že už mně nebude M obtěžovat, ale přesto nechápu, jak je to možné, protože to splňuje všechno to, co bylo popsáno v zákoně, trvalo to půl roku a advokát mi řekl, že to splňuje podmínky...

Asi jsem HROZNÁ naivka :dumbom: ve všem.

javena — 22. 11. 2010 12:57

Rigoletto, normální tatínek je opravdu schopen si vzít dítě jak s nemocí, či po a ohlídat ho, dát léky či netrajdat venku... ale normální. A to je kámen úrazu u tebe - tvůj manžel exmanžel jaksi není ouplně normální. :/ Je mi líto, ale myslím, že uz to víš... :P Jen člověk žije v takové naději, že třeba kvůli dcerce by se mohl překonat... a on nemohl. Zvykni si a nenech se tím vydeptat.
Co se týká bydlení u tatínka - on opravdu není první, kdo takto oblbuje dítě proti mamince (naštěstí není můj případ, tatík by se spíš zhroutil, kdyby chtěly bydlet s ním) a tady já bych asi byla vůči dceři realistická. Já taková jsem, takže děti leccos vědí, i když by možná nemusely - alimenty, otcovy dloužky a pracovní nasazení... Kdyby žily v bublině, špatně bych je chránila... :/
Po návratu od tatínka, kdyby začala, jak tam jednou bude bydlet, bych jí řekla, že je určitě ráda, že byla s tátou, že je to fajn si to takhle užít, že to chápu, ale kdyby spolu bydleli, tak by taky musela do školky a jestli to vůbec ví, že táta je jako já v týdnu v práci... a tudíž by to nebylo pořád tak fajn, ale vlastně stejné, jen že bych si ji já brala na ty víkendy a krásně bychom si to spolu užily... a jí by se možná pak zdálo, že je to se mnou lepší, protože jsem s ní celý den a užíváme si to...
A úplně v klidu bych o víkendu, kdy on si ji nevezme kvůli nemoci, nelhala, ale řekla jí to - tatínek si tě nevezme, protože jsi nemocná a on se o tebe nechce starat, protože asi ví, že o nemocné dítě se lépe postará maminka...
Postupně si holka spojí, že kdykoli byl problém, vycouval a jako jistota se budeš jevit ty.
Já jsem prostě taková.
V létě se moje děti vracely pravidelně spálené od sluníčka, i když měl exmanžel k dispozici kromě svojí "tety" i můj krém s faktorem 30... nebyl schopen je namazat ani jeden, i když je občas upozornily, zda už není třeba... Jí se teda moc nedivím, i když bych já cizí dítě namázla, ani bych nemusela být s jeho otcem... ale on mě dost s tímhle vadil... Tak jsem jim řekla, že se budou mazat sami kdykoli vylezou z vody a uschnou, že krém koupím další a že pokud mají otce, kterej není schopen je ohlídat, musejí si to hlídat holt sami. Vůbec se na mě nedívaly s tím výrazem, co mají, když mu občas křivdím - občas hledáme kus nějakého oblečení a asi dvakrát ze sta případů v tom nelítal, tak ho bránily... ale se sykáním, kdy já je mazala hojivou emulzí mi tento nápad schválily jako nejlepší, protože za a) to bolí, za b) je to o rakovinu kůže a za c) to jinak fakt s ním nepůjde...
A to, že je to lempl, kterej nedokáže dělat dvě věci najednou - koupit tetě mochito a namazat vlastní děti - jsem si nechala pro kámošku... která mi ovšem hned vysvětlila, že možná dělal těch věcí víc :vissla:... a děti mě třeba z taktických důvodů neinformovaly. A má nejspíš pravdu, což krásně ukazuje na to, že děti nejsou blbý... :D
Ono to kočičce taky docvakne, neboj. ;)

Kiara — 22. 11. 2010 13:32

Rigoletto, otec dítěte sice ze zákona "nárok" na víkendy, ale onemocnění dítěte je důležitá překážka v tom, aby se návštěva nekonala a domluvili jste se dle zdravotního stavu dítěte na náhradním termínu návštěvy :jojo: Takže ne, že jsi otci dítěte povinna předávat dceru za každých okolností, v horečkách, zvracející, s průjmem a pomalu v mdlobách, jen aby bylo spravedlnosti učiněno zadost ;) do školy taky neposíláš dítě na pokraji smrti jenom proto, že je ze zákona povinno tam chodit, od toho jsou vynalezeny omluvenky od lékaře jako doklad, omlouvající nepřítomnost dítěte na vyučování.
Ad vyšetřování: vždycky se můžeš proti rozhodnutí policie odvolat ;) já to taky tak měla, když mě tenkrát BM očernil, že ubližuju synovi v horečkách a zavolal na mě policajty. Obratem ruky jsem podala tr.oznámení na neznámého pachatele a ne, že na policii, rovnou na Státní zastupitelství, protože mi bylo známo, že na místně příslušné policejní stanici měl v té době BM kamarádíčky. Protáhla jsem BM vyšetřovacím řízením a od té doby mi dal v tomhletom ohledu svatý pokoj :lol:
Pamatuj si, Rigoletto - tvůj manžel musí být nějakým způsobem potrestán, nebo si na Tebe bude pořád dovolovat!!! Tady je na místě nenechat se zastrašit, znechutit nebo odradit laxním přístupem policajtů a řvát jako tur, dokud si nezjednáš nápravu :jojo:

Rigoletta — 22. 11. 2010 17:07

Javeno, doufám, že to taky  budu brát jednou takhle s nadhledem :) . O kus mi ten Tvůj příběh dnes zlepšil náladu. To jak to bereš, třeba teď s odstupem nebo, že s tímhle nebojuju sama.

A asi dělám s malou špatně, že jediný, co jsem jí řekla je, že jsme si nerozuměli a ze všeho ostatního jí vynechávám. Myslím, že alespoň o těch situacích, kdy jí tatínek nechá běhat, když je marod nebo jí nechtěl vrátit, kdy měl, 3 dny nečeše a pak to nejde rozkuckat, vrací s vlhkou hlavou nebo v zimně bez čepice, tak jen v duchu zuřím.

Kiara — 22. 11. 2010 17:14

Rigoletto, malá je ještě opravdu malá na takovéto rozhovory. Pokud máš takovéto výhrady, řeš je přímo s tatínkem, holčička zatím bohužel nemůže nic moc ovlivnit a zbytečně bys jí dělala v hlavičce zmatek. Něco se dá řešit s dětmi, které jsou podstatně starší a mají z věcí pojem, ale pětiletou holčičku bych na Tvém místě ještě nechala v sladké nevědomosti a její žvatlání - byť Tě to bolí sebevíc - bych jí bez jakýchkoliv komentářů odkejvala a dál to neřešila.

Rigoletta — 22. 11. 2010 17:28

Kiaro, ale já nemyslela jí nějak očerňovat tatínka, ale když je něco špatně, tak jí to prostě říct. Jako, že je špatně se dlouho nečesat a když na to tatínek nedohlídne, tak aby ten hřeben vzala sama a udělala to a nebo aby věděla, že nemůže lítat v zimně bez čepice, protože bude marod. Doma si oblíkne všechno automaticky, tak nevím, proč tam by neměla. Asi to nemá připravený...
Když mi říká, že se těší až se bude moct rozhodnout sama a že by chtěla být u táty, tak jsem sice smutná, ale jí řeknu, že se na ní zlobit nebudu...

Kiara — 22. 11. 2010 17:54

Tak to každopádně, Rigoletto. Pětiletá princezna už by měla vědět, že když každé ráno vstane z postýlky, tak by si měla učesat vlásky, aby nevypadala jako vrabčák a že když se jde v zimě ven, tak si dáváme na hlavu čepici, abychom nenastydli, nebyli nemocní a nemuseli ležet v posteli ;)
A z toho, co říká pětiletá holčička nebuď smutná ... vždyť je to ještě dítě, ze spousty věcí stále nemá rozum ... já vím, že Ti to rve srdce (které mámě by to taky srdce nervalo ...) ale zkus se nad to povznést. Vždyť všechno je ještě tak čerstvé ... a za rok, za dva může vypadat situace úplně jinak. :jojo:

hirondel — 22. 11. 2010 20:09

Rigoletta napsal(a):

Když mi říká, že se těší až se bude moct rozhodnout sama a že by chtěla být u táty, tak jsem sice smutná, ale jí řeknu, že se na ní zlobit nebudu...

Ptala jsi se ji proc by chtela byt u taty?

Rigoletta — 22. 11. 2010 20:20

hirondel napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Když mi říká, že se těší až se bude moct rozhodnout sama a že by chtěla být u táty, tak jsem sice smutná, ale jí řeknu, že se na ní zlobit nebudu...

Ptala jsi se ji proc by chtela byt u taty?

Ptala. Nejdřív říkávala, že je tam tatínek sám a nemá nikoho (v jedné vsi bydlí celá jejich rodina) a nedávno se vytasila s tím, že jí tatínek slíbil sestřičku :/

Ona sama o těch návštěvách moc nemluví a nechci jí trápit a tahat to z ní. Navíc co se týče pobytu u něj, tak si strašně vymýšlí :butter: .

Rigoletta — 22. 11. 2010 20:25

Teď už povídá, že tam tu sestřičku má, ale je to opředeno ještě takovými nesmysly, že odhaduji, že to tak nebude.
Je to smutný, ale já vůbec nerozeznám, co si přimyslí a co je pravda. Snad jen co se týká toho pobytu u manžela.

hirondel — 22. 11. 2010 20:50

Rigoletto,muze byt otcem zmanipulovana,to je smutna vec. Muze se ji tam ale take libit neco co doma nemuze.
Tezko rict. :/

Vim,rekne se to prilis snadno aby jsi se netrapila,ale ver ze nic neni tak strasne jak se na prvni pohled zda.
Mala je taky v nove situaci a to jak mluvi dnes nemusi byt to jak bude mluvit za cas.

Psala jsi ze tatinek malou necha behat venku i kdyz vi ze den predtim mela teplotu.
Vis co me hned napadlo? Ze male to vubec nevadi ze mohla behat venku i kdyz mela predtim teplotu.
Tatovi to take nevadi ale Tobe ano.
Ja vim jsi mama ale mozna se ji libi ze tata neni tak prilisne starostlivej. Kdo vi Rigoleto? Ja sama premyslim ted z pozice sebe sama,kdyz jsem byla jeste dite. :)   A tak me napadlo Ti to rict,protoze mozne je vsechno.

Rigoletta — 22. 11. 2010 21:29

Hirondel, i tak to může být, že tam má víc volnosti.
Jsem ustrašená, aby se jí nic nestalo, snažím se dávat pozor aby nenastydla a i mně tohle všechno a ta přílišná úzkostlivost vadila na mé mámě. Teď už jí chápu. Mimoto po technické stránce on dceru po víkendu vrátí, ale jsem to já, kdo s ní musí být doma, když je marod a nemůže tím pádem chodit do práce a pak mám obavy, abych o tu práci nepřišla.

Jó a to mi pak ještě píše, že se nestarám dobře, protože to ani nejde, když je tak často dcera nemocná, abych zvládala práci a současně se o ní dobře postarala. On to má propočítaný :dumbom: buď to se nestarám nebo na tom musím být finančně tak mizerně, že se mnou strádá :dumbom:

hirondel — 23. 11. 2010 9:23

Rigoleto,ja Ti rozumim ze se bojis aby jsi neprisla o praci a tak se uzkostlive staras.Ja Ti prisla pouze rict ze i kdyz dnes samozrejme chapes svoji mamcu,nezapominala bych se divat ale i ocima ditete na Tvem miste. A tedy ze i Tve dcery muze vadit to co vadilo jako diteti Tobe.  :)

Zkus se ucit duverovat ,ze vsechno dobre dopadne.  :)
Drzim Ti pesti. :pussa:

Kiara — 28. 11. 2010 15:17

Rigoletto, že na Tebe bude Tvůj budoucí exmanžel házet špínu a vinit Tě, že za všechno - i za tu sopku na Islandu - můžeš Ty, to je více než logické. Je proti Tobě zaujatý, takže jeho vyjadřování o Tvojí osobě bych pouštěla jedním uchem sem, druhým ven a nestarala bych se vůbec, co si člověk jako je on o Tobě myslí.
Nedoléčené dítě mu na návštěvy nedávej, počkej, až se malá zotaví natolik, že bude moci bez problémů běhat venku. Za tím bych si stála a na tom bych trvala - pokud je malá po horečkách, návštěva u otce prostě nebude. Sama vidíš, že se snažíš všemožně vyjít vstříc a nakonec se to stejně obrátí proti Tobě: otec dítěte na Tobě nenechá nit suchou a jsi to Ty, kdo musí být s malou doma na ošetřovačce, bereš tím pádem méně peněz a ještě se třeseš hrůzou, abys kvůli opakovaným ošetřovačkám nepřišla o práci :/

Rigoletta — 6. 12. 2010 18:44

Nevíte, jak to chodí u přestupkové komise. Budeme s M předvoláni oba najednou nebo předvolávají každého zvlášť?

Mám teď první předvolání a pak to asi bude ještě pokračovat dál, protože to mé trestní oznámení bylo odesláno policií k projednání jako přestupek. V duchu jsem to vlastně tak chtěla, protože by se mi špatně nesl pocit, že byl M nějak hodně potrestán. A teď si připadám opravdu jak největší pitomec, když to píšu, ale je to tak.

Mám z té komise strach...z toho případného setkání s ním.

Taky zase začíná psát. Samé bláboly, jak jsem špatná a že když neudělám, co chce, tak si ponesu následky svého jednání.... Když to tak půjde dál, tak nevím, co bych měla dělat...

Kiara — 6. 12. 2010 19:00

Jaký pitomec, Rigoletto?!?
Přece si nemůžeš donekonečna nechat líbit pronásledování a psychický teror na hranici stalkingu!!! Není to Tvoje chyba, kam až všechno dospělo, kdyby Tě budoucí exman nechal na pokoji, nemusela ses bránit oznámením na policii.
S přestupkovou komisí zkušenosti nemám, nemohu Ti proto poradit.
A co máš konkrétně udělat, co chce :co: ?!?

Rigoletta — 6. 12. 2010 19:11

Já tím myslela, že si připadám jak pitomec, že bych mu asi měla přát to nejhorší... a místo toho myslím na to, aby z toho vyvázl s co nejmenší újmou jen aby mi ale dal pokoj.

On chce volat denně dceři. Dostala od něj telefon, ale nechávám jej doma, takže se dovolá, jen když doma jsme. Když ne, tak takhle vyhrožuje... jenže po pár takových výhrůžkách, kdy jsem v tom byla opravdu nevinně a byly jsme třeba venku a hned ho nevzaly, jsem si řekla, že tohle tedy nemám zapotřebí a tel. vypla a zapínám ho jen třeba 3 x v týdnu a nebo se zeptám dcery jestli chce volat. Taky mně hodně vadilo, když volal každý den a pokaždé se ptal, kde zrovna jsme a já pak měla strach, že si na mně počká. Mimochodem, když jsme bydleli ještě spolu, tak měla dcera zakázáno telefonovat s kýmkoliv. Nesměla jsem jí dávat ani k telefonu babičce, protože: "mají mobily neblahý účinek na mozek dítěte".

Rigoletta — 6. 12. 2010 19:16

Panebože teď mi píše pořád nějaký politický ... o lhářích a zrádcích a jak na všechny dojde. Dnes se v tom tedy vyžívá. :dumbom:

Kubula — 7. 12. 2010 17:09

Rigoletta napsal(a):

Panebože teď mi píše pořád nějaký politický ... o lhářích a zrádcích a jak na všechny dojde. Dnes se v tom tedy vyžívá. :dumbom:

Máš to doufám všechno uložený?
S přestupkovou komisí zkušenost nemám, ale neboj, zvládneš to. A jemu třeba dojde, že si nemůže dělat úplně co ho napadne. :dumbom:

Rigoletta — 8. 12. 2010 16:37

Kubula napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Panebože teď mi píše pořád nějaký politický ... o lhářích a zrádcích a jak na všechny dojde. Dnes se v tom tedy vyžívá. :dumbom:

Máš to doufám všechno uložený?
S přestupkovou komisí zkušenost nemám, ale neboj, zvládneš to. A jemu třeba dojde, že si nemůže dělat úplně co ho napadne. :dumbom:

Všechno si ukládám. Ale obávám se, že mi to bude k ničemu. Probírám si to v sobě a vlastně budu ráda, když po mně nebudou chtít náhradu škody za řízení... Doufám, že policista věděl , co dělá, když ten návrh dával, ale těch pár příspěvků na netu od lidí,kteří si tím prošli   :dumbom:  :dumbom:
To by byl M na koni a vyplnilo by se, jak píše, že proti němu nic nezmůžu.

Policista říkal, že mu u výslechu pohrozí... a zatím to pokračuje. Sice ne tak intenzivně, ale nadávky, že jsem .. fena...

Je mi na nic.

Myslím na to, že sice se plní to, co jsem chtěla. Že jsem nechtěla, aby to bylo považováno jako trestný čin a i jsem to tomu policistovi řekla :dumbom: , ale něco ve mně STRAŠNĚ hlodá... z jakého důvodu to za něj nebylo považováno, protože to podle mně muselo splňovat to, co by mělo... dostala jsem vysvětlení, že výhrůžku že "se mnou udělá pidli pidli, tak jako jsem to uvedla v jistém prohlášení" a odkaz na to prohlášení, že mi vyhrožuje rozřezáním není dostatečný důkaz vyhrožování a nespočet dalších emailů, kde vyhrožuje pomstou,bojem, že si na mně počká, bude mi dělat potíže atd. atd.

Prostě to nechápu a připadám si bezmocně. Velice pochybuji,po tom, co jsem se dnes dočetla, že by si M něco dělal z přestupkových komisí :(

Rigoletta — 8. 12. 2010 16:42

Asi se na to budu muset snažit zapomenout a doufat, že ho to někdy přejde.

Rigoletta — 8. 12. 2010 16:50

Asi jsem k tomu trestnímu oznámení měla přidat ty nahrávky, kde mi vyhrožovat tím sledováním a rozřezáním..., ale ten policista to nechtěl, že se to stalo ještě v jiném místě bydliště a že by to bylo komplikované a pod ně asi nespadalo :/

PavlaH — 8. 12. 2010 17:32

Nee, nenech se odradit. Řekni, že se ho bojíš. Fakt je to hodně důležité, že se ho bojíš a že si myslíš, že bude schopen ty výhrůžky spáchat. ;) Tam je také důvod k dalšímu vyšetřování.

Kubula — 8. 12. 2010 22:33

Rigoletta napsal(a):

Asi jsem k tomu trestnímu oznámení měla přidat ty nahrávky, kde mi vyhrožovat tím sledováním a rozřezáním..., ale ten policista to nechtěl, že se to stalo ještě v jiném místě bydliště a že by to bylo komplikované a pod ně asi nespadalo :/

Asi nespadalo? Bylo komplikovaný? Tak to by snad měl VĚDĚT, jestli by to spadalo, a komplikovanost snad kurnik není důvod k tomu, aby to hodili pod stůl? :dumbom::dumbom::dumbom:  Na mě to působí jako brána jak vyšitá :usch:

Zkus napsat někam vejš. Možná by taky stály za pokus nějaký občanský poradny.. Nevěřím, že tohle všechno je "nic". :mad:

Blossom — 8. 12. 2010 23:24

Rigoletta napsal(a):

Asi se na to budu muset snažit zapomenout a doufat, že ho to někdy přejde.

Tak to by bylo to nejhorší, co bys mohla udělat.
NIKDY ho to dobrovolně nepřejde. !!!

Rigoletto, pokud jsi policistovi řekla, že nechceš, aby to bylo posuzováno jako trestný čin, tak tady vidíš, že na 1000% platí přísloví Za dobrotu na žebrotu.

Nu, když to teď je jen u toho přestupkového řízení, tak to tedy tak nech jako určitý "první stupeň.

Ale na tvém místě bych to tam tak veřejně uvedla: Situace splňuje náležitosti trestného činu stalkingu, ale chtěla jsem dát (bývalému) manželovi šanci. Ale je to šance POSLEDNÍ.
Pokud bude s vyhrožováním a pronásledováním pokračovat, nenechám si to líbit a zažaluji ho pro trestný čin stalkingu.

Rigoletto, svou vstřícností (ale to už je spíš měkkost, které on vzápětí vždy využije) si jen zhoršuješ situaci. opravdu - všechny ohledy stranou, vždyť on taky naprosto žádné ohledy nemá.
A přestupkové komisi bych přinesla vytištěné všechny jeho výhružné maily, trvala bych na tom, aby to tam bylo veřejně přečteno a vzato v potaz.

Rigoletto, ty bys potřebovala, aby tam s tebou šel nějaký právník. A dost razantně tam vystupoval. A nebo třeba pracovník Bílého kruhu bezpečí, ale nemám s tím zkušenost, jestli takovouto službu poskytují.
Ty potřbuješ, abys měla jasné zastání a oporu. Aby to i ti policisté, kteří si chtějí usnadnit práci, nemohli zahrát pod koberec. Jo, a taky bych požádala pracovníky odboru péče o děti, aby tam šli se mnou, a nebo bych jim závěry přestupkové komise aspoň donesla. I s těmi vytištěnými výhružnými maily. Myslím, že je třeba zburcovat co nejvíc úřadů.
Držím palce, ať to zvládneš co nejlíp.

Kiara — 9. 12. 2010 0:06

Blossom napsal(a):

...Rigoletto, pokud jsi policistovi řekla, že nechceš, aby to bylo posuzováno jako trestný čin, tak tady vidíš, že na 1000% platí přísloví Za dobrotu na žebrotu..

Rigoletto, jestli jsi tohle opravdu udělala, pak se ale nesmíš divit tomu, že se stalking Tvého manžela vůči Tvojí osobě na Tvé výslovné přání posuzuje pouze jako přestupek.
Co myslíš, že udělá Tvůj manžel u přestupkové komise? :reta::P:reta: Přesně tohle, bude vysmátej jako lachtan a teď ho teprve nic nezabrzdí. Z toho, že na něj někdo udělá bu-bu-bu a dostane pokutu pouze pár stovek si nebude nic dělat, oklepe se a začne Tě dusit ještě víc, protože jsi mu dala najevo, že jsi vůči němu naprosto bezbranná. Měla jsi ho nechat zavřít, až by zčernal :dumbom:

Rigoletta — 9. 12. 2010 5:21

Já jsem u výpovědi uvedla, jak se bojím a že to není jen kvůli tomu, že mi píše maily, ale že s ním mám špatnou zkušenost, že mi už dřív ublížil... Jen když už jsem odcházela a s policistou ještě mluvila, tak jsem mu řekla, že bych nerada, aby M třeba zavřeli a že bych byla raději, kdyby se vše dalo vyřešit nějak mírněji. Policista už někam frčel jinam, takže pochybuji, že by tomu věnoval tolik pozornosti. Navíc o tom rozhodoval zřejmě někdo jiný.

Dostal mně na starost nějaký jiný a ten mi pořádně nedokázal odpovědět, proč tak bylo rozhodnuto, ale myslím, že už jsem to tu psala... Několikrát jsem se s ním snažila tel. spojit...on mně odkázal, že mi toho a toho dne zavolá a pak nic a když už jsem si s ním konečně zjednala schůzku a přišla, tak neměl čas... řekl mi, že si M stěžuje, že jsem ještě nepodala žádost o rozvod :co:  . Nechápu co to s tím má společného.

Rigoletta — 9. 12. 2010 5:28

Blossom napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Asi se na to budu muset snažit zapomenout a doufat, že ho to někdy přejde.

Tak to by bylo to nejhorší, co bys mohla udělat.
NIKDY ho to dobrovolně nepřejde. !!!

Rigoletto, pokud jsi policistovi řekla, že nechceš, aby to bylo posuzováno jako trestný čin, tak tady vidíš, že na 1000% platí přísloví Za dobrotu na žebrotu.

Nu, když to teď je jen u toho přestupkového řízení, tak to tedy tak nech jako určitý "první stupeň.

Ale na tvém místě bych to tam tak veřejně uvedla: Situace splňuje náležitosti trestného činu stalkingu, ale chtěla jsem dát (bývalému) manželovi šanci. Ale je to šance POSLEDNÍ.
Pokud bude s vyhrožováním a pronásledováním pokračovat, nenechám si to líbit a zažaluji ho pro trestný čin stalkingu.

Rigoletto, svou vstřícností (ale to už je spíš měkkost, které on vzápětí vždy využije) si jen zhoršuješ situaci. opravdu - všechny ohledy stranou, vždyť on taky naprosto žádné ohledy nemá.
A přestupkové komisi bych přinesla vytištěné všechny jeho výhružné maily, trvala bych na tom, aby to tam bylo veřejně přečteno a vzato v potaz.

Rigoletto, ty bys potřebovala, aby tam s tebou šel nějaký právník. A dost razantně tam vystupoval. A nebo třeba pracovník Bílého kruhu bezpečí, ale nemám s tím zkušenost, jestli takovouto službu poskytují.
Ty potřbuješ, abys měla jasné zastání a oporu. Aby to i ti policisté, kteří si chtějí usnadnit práci, nemohli zahrát pod koberec. Jo, a taky bych požádala pracovníky odboru péče o děti, aby tam šli se mnou, a nebo bych jim závěry přestupkové komise aspoň donesla. I s těmi vytištěnými výhružnými maily. Myslím, že je třeba zburcovat co nejvíc úřadů.
Držím palce, ať to zvládneš co nejlíp.

Blossom, právník by se mnou šel k soudu, takhle asi ne a další organizace.... z mé zkušenosti nechtějí udělat ani zápis, natož se nějak víc angažovat. Řeknou jen úplné minimum, které musí... Jako sociální pracovnice, když u ní dcera byla na pohovoru, tak že je vidět, že je na mně hodně citově vázaná a že se nemusím bát,že je vidět, že se jí věnuji... a u soudu řekla jedinou větu: dítě má rádo oba rodiče.

Kiara — 9. 12. 2010 12:11

Rigoletto, ale sociální pracovnice skutečně nelhala: dítě má rádo oba dva rodiče, tedy má rádo jak Tebe, tak i Tvého manžela. S tím nic nenaděláš: Tvůj manžel holčičku nikdy nebil, netýral ji ani psychicky, takže dítě NEMÁ DŮVOD nemít otce rádo a sociální pracovnice uvedla věci podle pravdy.

A uvědom si, že rozvod rodičů je jedna věc a styk dítěte s otcem je druhá věc. Tím chci říct, že pokud by Tě manžel před dítětem nezbil tak, až bys skončila v nemocnici a následně by ho neřešila policie pro tr. čin těžkého ublížení na zdraví, považuje soud vaše tahanice pouze za interní záležitost mezi dvěma znesvářenými manželi, kdy jedna strana hází špínu na druhou. K dítěti se choval a chová Tvůj manžel v rámci možností dobře, proto není zákonnný důvod jeho styk s dítětem omezit či zakázat a sociální pracovnice je oprávněna vyjádřit před soudem pouze takové poznatky, které jsou v daný moment k dispozici a které se týkají práva na styk otce s dítětem.

Tobě se totiž nepodařilo prokázat, že Tvůj manžel je násilník a psychopat, Ty ses rozpakovala u soudu, na sociálce a následně na policii uvést všechno podle pravdy "jenom abys měla klid" a - přesně jak psala Blossom - dopadla jsi podle hesla: "Za dobrotu na žebrotu" :jojo:

Rigoletto, když už jdeš na policii oznámit tr. čin, za který je trestní sazba tři roky natvrdo a vyjádříš se v tom smyslu "že bych nerada, aby M třeba zavřeli a že bych byla raději, kdyby se vše dalo vyřešit nějak mírněji" tak takové jednání z Tvojí strany tím pádem popírá veškerou logiku. Policajti tady přece nejsou od toho, aby pachatelům domlouvali a dělali jim kázání, policajti tady jsou od toho - pokud se oběť stalkingu cítí v nebezpečí - aby pachateli zamezili pokračovat v tr. činnosti tím, že ho chytí a zavřou, aby od nich měla jejich oběť jednou provždy svatý pokoj. A ty jdeš manžela udat na policii a zároveň je jedním dechem prosíš, že bys nerada, aby ho zavřeli, tak se nesmíš divit, že na policajty působíš nedůvěryhodně a vyšetřovatel si může myslet, že sis všechno vymyslela, aby ses manželovi v rámci rozvodového řízení pomstila a žádné reálné nebezpečí Ti nehrozí, proto rozhodli, že tr. čin překvalifikují pouze jako přestupek a celou věc předali k řešení přestupkové komisi. To není vina policie, oni se zachovali pouze tak, jak sis přála: nechtěla jsi, aby ho zavřeli, tak ho teda nezavřeli, ale předali váš případ na přestupkovou komisi. Nic víc dělat nemohli :/

A nezlob se na mě, ale jestli budeš chtít věci řešit v budoucnosti tak, aby měly nějaký kloudný efekt, budeš je muset řešit bez ohledu na to, jak tvrdý dopad budou mít na jejich pachatele. Jinak Ti nebude nikdo ochoten pomoci. Vezmi to i z té druhé stránky - ty JSI skutečně oběť stalkingu, to je bezesporu, jenže nemáš odvahu tuto skutečnost nikde prokázat a jednat tak, aby byl pachatel skutečně účinně potrestán a odsouzen. A na organizacích pro pomoc týraným ženám mají svoje smutné zkušenosti se stovkami žen, které jsou opravdu soustavně pronásledovány a  brutálně týrány, ale pokud je jim vysvětleno, že musí podat na svého manžela/partnera tr. oznámení a nechat ho zavřít, jinak nebudou mít do smrti pokoj, tyto ženy buď tr. oznámení vůbec nepodají, nebo ho po podání z falešného soucitu vůči svému tyranovi zase stáhnou nebo se zachovají jako ty - na policii sdělí, že si nepřejí nebo že není nutné, aby tyrana hned zavírali :jojo: a tím zmaří práci jednak samotné organizace, druhak policie. A když taková ženská přijde desetkrát po sobě s monoklem, oni ji desetkrát pošlou na policii s tím, že jak partnera nenechá zavřít, nebude mít od něj do smrti pokoj a ona desetkrát stáhne trestní oznámení, takže veškerá půlroční práce přijde vniveč, nezlob se, že se zdráhají nějak výrazněji pomáhat těm ženám, ze kterých už na první schůzce vycítí nemístné ohledy ke svému tyranovi.

Rigoletto, já Ti chraňpámbu nechci nějak spílat nebo Ti vyčítat, že jsi nebyla hned napoprvé dostatečně razantní :pussa: já Ti chci jenom vysvětlit, proč se Ti děje to, co se Ti děje a snažím se Ti vysvětlit, proč Ti až dosud nikdo nijak výrazně nepomohl a co je toho příčinou. A píšu Ti to proto, aby sis uvědomila, jak fungují některé mechanismy v tomhle státě a aby Ti bylo nějak výrazně pomoženo, musíš se zkrátka zbavit falešného soucitu ke svému tyranovi a příští trestní oznámení dotáhnout až do konce bez ohledu na to, jestli ho zavřou :jojo:

Blossom — 9. 12. 2010 13:57

Rigoletto, přiznám se, že některým věcem z Tvého příběhu nerozumím. Napíšu sem kterým.
Nemusíš na to odpovídat. Ale bylo by dobré, kdybys to měla sama v sobě jasně zodpovězené.

Rigoletto, z tvého příspěvku dnes ráno vyplývá, žes ještě nepodala návrh na rozvod. Proč? Doufáš nad ve skrytu duše, že se manžel "umoudří" a že se k sobě zase vrátíte? Nebo to má nějaký jiný důvod?
Očekávala bych, že ve tvé situaci se budeš snažit mít rozvod vyřešený co nejdřív, abys mohla být od svého despotického manžela co nejdál - fyzicky i právně.

Možná v tomto může být klíč k tvému problému... a důvod, proč nechceš postupovat razantněji, jak by si situace zasloužila...

Kiara tu nastínila pohled ze strany úřadů. Má pravdu: Rigoletto, na místě sociálních pracovníků i policistů bych z tvého jednání byla taky dost zmatená:
Od manžela jsi se odstěhovala, ale návrh na rozvod jsi skoro po roce od odchodu stále nepodala...
Manžela jsi oznámila na policii pro stalking, ale jedním dechem jsi k tomu dodala, ať ho trestají míně, že není třeba hned zavírat...

Být v pozici policistů a sociálky, asi by mě to mátlo a říkala bych si: Tady něco nehraje - odešla od něj, ale rozvádět se nechce, nechá ho stíhat pro stalking a dát ho za to potrestat nechce... Co je to za manželské hry a tanečky?

Asi by mě to připadalo, jako jakási manželská přestřelka, kde ani jedna ze stran se nedá brát vážně, moc doslova, a kdovíco se z toho ještě vyvine...možná chce manželka manžela jen tak trošku postrašit. A  když se nehodlá rozvádět, tak to s ním chce asi zůstat, tak to tak hrozné zas nemůže s ním být, bůhví, co tím vlastně ta manželka sleduje, co je to za zvláštní nepochopitelné intriky....?

Rigoletto, to, jak si to uděláš, je jen tvoje věc. Nemusíš se nám tady ze tvých důvodů na monitor zpovídat.
Ale je potřeba, abs ty sama v sobě měla srovnáno, co vlastně chceš, a za tím si šla. :jojo:

Jinak tvé jednání musí nutně mást i úředníky kolem tebe a vypadá trochu podivně, až možná někdy i  nevěrohodně..... :kapitulation:

PavlaH — 9. 12. 2010 17:33

Jo RIgoleto, jsi typická oběť. Typická oběť se bojí nechat si pomoci, protože se pak cítí ještě hůř, že si tohle všechno nechala líbit. Koukej si najít psychologa nebo psychoterapeuta, který tě touhle fází pomůže provést. Na  jednání s úřady - policií, komisí a pod. si najdi právníka a klidně mu dej plnou moc.  Řeš to, nikdo jiný než tvoje ruce ti totiž nepomohou.....  A ty to zvládneš, zvládla jsi toho už tolik...

Rigoletta — 9. 12. 2010 18:26

Kiaro, ale to že má dítě rádo oba rodiče je přeci úplně jasný. Mělo by je asi rádo i kdyby mu ubližovali. Vadilo mi to, že se přede mnou a mou matkou prezentovala co všechno je z toho jasné, že je vidět, že se jí věnuji já a do té doby jsem to byla výhradně já. M na dceru docela kašlal. Dcera jí povídala o tom, co jí M slíbil všechno koupit a, že jí nechává hrát si na PC (aby se nemusel věnovat). Když se tedy takto sama rozpovídala, tak jsem od ní čekala, že v té věci řekne alespoň zlomek toho.

Za tím, co jsem řekla na policii si stojím. Možná jsem to tam opravdu nemusela ve vlastním zájmu říkat, ale když bych nezkoušela nejdřív po dobrém nebo alespoň tu mírnější variantu, určo bych si to vyčítala! Ne kvůli M nebo sobě. Ale kvůli tomu, jak se to později odrazí na dceři.

I tak ale pochybuji, že by tomu ten policista věnoval nějakou pozornost a všechno dopadlo tak jak dopadlo kvůli tomu, co jsem mu při odchodu řekla. Paní z přestupkové komise se zmínila o tom, že ten případ předali proto, že se jim nezdál dostatečně mně ohrožující. Píšu to asi blbě, ale nemohu si vybavit , jak to přesně říkala.

Kiaro, děkuji za ten Tvůj náhled, jak to chodí. Určitě nad tím popřemýšlím.

I tak jsem ráda, že to dopadlo takto a dál se uvidí... možná budu muset znovu bojovat... Jen mně hryzal pocit, proč to shodili ze stolu.

Rigoletta — 9. 12. 2010 18:34

Ještě Kiaro, ale oni se nezdráhají pomoci ženám, kde cítí nemístné ohledy. Kamkoli jsem vlezla, tam mi rozmlouvali, abych něco oznámila, abych podala trestní oznámení, aby udělali zápis i když jsem na tom trvala. Třeba zrovna dnes mi řekla znovu paní z přestupkové komise, že ty komise jsou k ničemu, že se tím ten druhý zbytečně ještě víc rozzuří a naučí se, jak v tom lépe chodit, že je nejlépe se domluvit a aby každý udělal ústupek a že nedoporučuje to přez ně řešit :/ Jako bych měla jinou možnost...

Rigoletta — 9. 12. 2010 18:56

Blossom, já téma rozvod mám v sobě vyřešené.

Chtěla jsem podat žádost hned po té, co jsem odešla. Po dohodě s právničkou , jsem souhlasila, že s tím ještě počkám a pokusíme se nejdřív vyřešit svěření do péče. Nechtěli jsme M dráždit aby se případně dal přesvědčit k nějaké dohodě. Trvalo to docela dlouho a já měla pěkně nervy nadranc. Mezi tím jsem chodila na 2 brigády. Za 9 měsíců jsem vyměnila 3 zaměstnání a pokaždé se musela učit něco jiného. Podařilo se mi jako zázrakem najít práci na ranní, takže se o dceru mohu sama bez pomoci postarat. Do toho jsem se podruhé stěhovala a dávala do pořádku byt. Podávala jsem první hlášení, že mi M nevrátil dceru a kvůli nadávkám a urážkám, řešila to po policiích. Podávala jsem trestní oznámení. Než jsem nastoupila do současné práce, tak jsem byla v předchozí skoro pořád - víkendy ,nevíkendy. Po velice dlouhé době jsem měla volný víkend a já nevěděla, co s ním... Současně teď řeším ještě jednu záležitost, která je pro mně docela vyčerpávající a nevím, jak se zařídit....
Dnes jsem byla u přestupkové komise a "stálo to za to"
S žádostí o rozvod jsem chtěla počkat po novém roce. Nechci řešit několik věcí současně. Možná na to někdo má. Já ne. Připadá mi že se toho za třičtvrtě roku tolik změnilo... a jsem s tím spokojená. Přesně tohle jsem si opravdu přála a ani jsem nedoufala, že se takhle podaří. Až se bojím, že se něco pokazí. Žádost o rozvod podám až budu chtít ať se to nezdá policii, manželovi ...
M nejdříve, že rozvod nikdy nepodepíše... teď zas obrátil ať podám urychleně žádost, že se chce rozvádět, že počká do konce měsíce a podá jí jinak sám... Určitě nepodá a když , tak bude dobře. Když nepodá, podám časem já i když chápu, že tenhle stav v sobě nese rizika.

Rigoletta — 9. 12. 2010 18:59

Policistovi jsem řekla, že chci podat žádost o rozvod, ale musím našetřit nějaké peníze. Soudy o dceru mně stály asi 25 tis. a tohle bude určitě na dýl.

Rigoletta — 9. 12. 2010 19:05

PavlaH napsal(a):

Jo RIgoleto, jsi typická oběť. Typická oběť se bojí nechat si pomoci, protože se pak cítí ještě hůř, že si tohle všechno nechala líbit. Koukej si najít psychologa nebo psychoterapeuta, který tě touhle fází pomůže provést. Na  jednání s úřady - policií, komisí a pod. si najdi právníka a klidně mu dej plnou moc.  Řeš to, nikdo jiný než tvoje ruce ti totiž nepomohou.....  A ty to zvládneš, zvládla jsi toho už tolik...

Pavli, ale já už se necítím jako oběť. Samozřejmě , když mi přijde nějaký nepříjemný mail nebo výhrůžka, tak je mi špatně a mám strach, ale snažím se to nedávat najevo a myslím, že jsem se za sebe naučila docela dobře postavit. Říká mi to i rodina... že už se nebojím ozvat... Jenže tohle všechno je tak složité.... už kvůli dceři nechci udělat chybu. On je mi momentálně úplně lhostejný.

Rigoletta — 9. 12. 2010 19:18

No a teď k tomu hlavnímu dnešního dne... byla jsem u přestupkové komise. M uznali vinného a dostal pokutu. Vyloženě tam lhal a rozčiloval se, takže ho paní musela mírnit. Všechny jeho lži jsem mohla vyvrátit důkazy, které jsem měla. Úplně to bilo do očí, jak si vymýšlí.

Poté jsem měla vyřídit podání žádosti o další přestupkové řízení týkající se  výhrůžek. Zasekli jsme se na tom, že to druhé jednání chtějí odeslat jinam, že to pod ně nespadá. Jednání byla skoro totožná - emaily a smsky doručená z jednoho místa ke mně do jiného místa. Jen se jednalo o jiný obsah. Nechtěla jsem podepsat postoupení jinam, druhá paní na mně kývala, že dělám správně a pak mi na chodbě vysvětlovala, že je dobře, že jsem se ozvala. Chtěla jsem jít k nadřízenému. Ten mi vysvětlil, že nevidí důvod, proč by se to jinam mělo posílat. Pak přišel další a všechno bylo zas jinak... :rolleyes: :dumbom:
Uzavřela jsem to tím, že písemně požádám je, oni se pak nějak zařídí. S tím už nic neudělám.

Rigoletta — 9. 12. 2010 19:20

Dnes to pro mne byla hotová kovbojka a jsem řádně odrovnaná :sjuk:

Kubula — 9. 12. 2010 22:07

To je dobře, že ses nedala. :supr:

Rigoletta — 22. 12. 2010 17:20

Tak jsem tu zas a zrovna jsem si libovala a bylo mi tak hezky, užívala jsem si s dcerou a šup a M se povedlo mně znovu úplně rozhodit.
Píše mi a všude prohlašuje, jak je nemocný a že má rakovinu. Nevěřila jsem mu ani slovo, protože se nedá. V jedné zprávě píše, jak se má finančně super a vzápětí, že nemá peníze.... prostě si strašně vymýšlí...
Dnes ale volal a zněl fakt blbě... mám z toho strašný pocit. Neměla bych mít. Vždyť už jsem k němu nic necítila. Proč se tedy cítím, jako nestvůra, že jsem opustila někoho vážně nemocného. Mám o něj obavy. Asi se mu povedlo, co zamýšlel - rozhodit mně. Zněl ale tak na dně... možná v tomhle nekecá...

Kubula — 22. 12. 2010 18:55

Hm, nebo případně kecá. :dumbom:
Mmch co myslíš, že by udělal on, kdybys nedejbože byla vážně nemocná ty? Tak na něco podobnýho má nárok od tebe, na víc ne. :fuck:

Aneri — 22. 12. 2010 19:00

Rigoletto, nejsi v pohodě, když tě rozhodí tyran a lhář! Nejsi z tohio venku a bude ti dlouho trvat, než se dáš do kupy!  Jaké výčitky? Zná tě, ovládá tě a ví, jak na tebe a ty mu po pořád žereš!!!
Holka nebohá.....to není dobré, jsi rozpolcená osobnost. Běž jen jedním směrem. Proč čteš jeho maily, nikdo tě nenutí, vymaž je hned, jak dojdou, neotevírej je, co tě k tomu nutí .- zvědavost, jak se má ? Maž jeho sms, když bude chtít, tak zavolá a to mu můžeš kdykoliv položit a lži neposlouchat!  Přestalo by ho to bavit, kdybys vše mazala a o ničem nevěděla, Měla bys i čisté svědomí. S rakovinou mu asi nepomůžeš, on by ji mohl mít tak na mozku jedině, jak se chová. Je to blázen, tyran a komediant - psychicky narušený/nemocný člověk. Když lže proti tobě i u komise, CO ještě potřebuješ ? Já už ti nerozumím, ani nechápu. Rozhodni se, jestli to s ním chceš skoncovat - skoncuj a nezajímej se již o něho, nebo se vrať a nechej se dál týrat! Nic mezi tím není ! :dumbom:

javena — 22. 12. 2010 21:15

No, ještěže jsi od něj odešla dokud byl prolezlej zdravím... :lol::lol:
Filtruj ty jeho kecy... já se to taky učím stále ještě, ale už mi to jde líp - hodit je za hlavu. ;) Chce to čas. Rok, dva a budeš s ním probírat případnou vazbu květin na obřad. :vissla: Nebo prostě vypálíš, že ušetříš za rozvod... :dumbom:

Hele mám známou, rozešla se s partnerem. Náběh na alkoholismus, jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná, začal sekat dluhy (teda teď na to přišla) a jeho rodina jí, která je na mateřský a má se teda pár let (co je s ním) co ohánět, řekla, že ho opustila, když mu bylo nejhúř... Škoda, že za poslední čtyři roky to neměl bohužel jinak. Možná by ho nevyhodila... ;) Co na to říct? Nic. Ale nebrat si to...

Rigoletta — 22. 12. 2010 21:53

Kubula napsal(a):

Hm, nebo případně kecá. :dumbom:
Mmch co myslíš, že by udělal on, kdybys nedejbože byla vážně nemocná ty? Tak na něco podobnýho má nárok od tebe, na víc ne. :fuck:

Doteď jsem si říkala, že kecá. Jen občas jsem pomyslela na to co kdyby ne a pocity jsem z toho měla všelijaké.
Blbý asi je, že když já jsem byla nemocná, tak on se tak trochu staral. Když jsem se nemohla vůbec hnout, tak mi uvařil čaj nebo se snažil dát něco k jídlu, ale donesl mi to a nechal celou dobu samotnou. Nedokážu si to takhle obrátit na něj.

Rigoletta — 22. 12. 2010 22:06

Aneri, já ho mám v emailu už nějakou dobu zablokovaného a sms teď nepsal. Nekomunikuji s ním. Protože ty jeho výplody... to prostě nemá smysl. Mluvil s dcerou a chtěl aby mně předala k telefonu. Myslela jsem, že chce něco domluvit kvůli jejímu vyzvednutí a on spustil, jak je mu špatně a že je nemocný a zbývá mu rok života a protože je doma a má málo peněz, tak chce vyřešit majetek. Podle hlasu mi přišlo, že je v háji...

Rigoletta — 22. 12. 2010 22:19

A Aneri, ano lhal u komise. Lhal u soudu. Očerňuje mně zřejmě kde může. Ráda ho nemám. Choval se ke mně hnusně, ale nebylo to tak vždycky. To ne že bych si v sobě pěstovala ty hezčí vzpomínky a ani ty zlé. Kdyby se mi neozýval a nemuseli jsme spolu dořešit ještě nějaké záležitosti: rozvod, majetek... , tak bych si na něj vážně ani nevzpomněla.

Tohle si uvědomit mi vůbec nepomáhá :mad: . Možná mně dostal, tam kam chtěl. V žádném případě, bych se k němu nechtěla vracet. Byla by to pro mně pohroma. Jen se s tím pocitem, že by mu něco mohlo být nemůžu vypořádat :mad: . Napadají mně jen samé hlouposti. Že bych mu měla pomoct, že bych ho měla nechat vídat se častěji s dcerou.

Rigoletta — 22. 12. 2010 22:25

Moc se vžívám do toho, jak mu asi je :grater: (kdyby to tedy byla pravda). Tohle jsem dělala co si pamatuji.  Snažila jsem se pochopit pocity druhých lidí,omlouvat je a já jsem byla až někde vzadu :rolleyes:

Rigoletta — 22. 12. 2010 22:44

javena napsal(a):

No, ještěže jsi od něj odešla dokud byl prolezlej zdravím... :lol::lol:
Filtruj ty jeho kecy... já se to taky učím stále ještě, ale už mi to jde líp - hodit je za hlavu. ;) Chce to čas. Rok, dva a budeš s ním probírat případnou vazbu květin na obřad. :vissla: Nebo prostě vypálíš, že ušetříš za rozvod... :dumbom:

Hele mám známou, rozešla se s partnerem. Náběh na alkoholismus, jedna kapsa prázdná, druhá vysypaná, začal sekat dluhy (teda teď na to přišla) a jeho rodina jí, která je na mateřský a má se teda pár let (co je s ním) co ohánět, řekla, že ho opustila, když mu bylo nejhúř... Škoda, že za poslední čtyři roky to neměl bohužel jinak. Možná by ho nevyhodila... ;) Co na to říct? Nic. Ale nebrat si to...

Kéž bych to dokázala takhle brát. Však já už mu to taky jednou vpálila. Byla to moje nejhorší a jediná hnusná zpráva jemu a připadala jsem si pak pěkně podle, když jsem mu napsala, když neustále otravoval, že lžu, jaký jsem padouch a že jsem doposud nepodala žádost o rozvod, že jsem to nepovažovala za nutné, když mi píše, že mu zbývá rok. Jestliže kecá tak fajn, ale jestli je nemocný... , tak by mi ze mně mělo být a bude  :usch: :usch:

Aneri — 22. 12. 2010 23:39

Rig, ty jsi jako malé dítě ! Kolik let trvalo, než tě takto zpracoval,  ponižoval tě, co všechno nepěkné ti řekl, jak tě urážel, jak nic neumíš, jak tě peskopval...to mu trvalo dlouhé roky...a ted by se toho všeho, co s tebe udělal měl vzdát ? A ty mu to žereš! On zato nestojí! Je to JEN otec tvého dítěte. Je třeba v háji, ale jen proto, že nebude asi mít už žádnou trubku, kterou by peskoval, určitě mu to chybí ! Pochop to, jinak jsi ztracená, nehrabej se ve sračk.ch ! Kašli na dobré i zlé! Pokus se život si zařídit , jak sama uznáš za vhodné, nenechej se vydírat !
Žila jsem s alkoholikem, to bylo peklo na zemi.  Nepomohly prosby, dítě, klečení, brečení, nic ! Tak jsem ho vyrazila ze dne na den, bylo mi ho sice líto, alkoholik je nemocný, ale nechtěla jsem svůj a synův život obětovat . Do roka zemřel...mrzí mě jen, že nemám  po něm důchod, jinak jsem udělala vše pro záchranu rodiny. Někdy to ale nejde! Proč by jeden člověk měl ničit životy jiných, na to nemá přece nikdo právo ! A to, že všude lže a ty víš, že to není, jak to říká on, to svědčí o jeho skutečných kvalitách! Já osobně bych se takového psychicky nemocného člověka bála, nevíš, co kdy udělá !!!

javena — 23. 12. 2010 7:54

Jestliže kecá tak fajn, ale jestli je nemocný... , tak by mi ze mně mělo být a bude ...

Rigoletto, taky se mi stalo, že BM náhodou nemlžil... no a co? Většinou lže, mlží a plácá. Upravuje si pravdu. Proč si pak myslí, že mu to sežeru všechno? 
Pokud by tvůj manžel měl nějakou chorobu a chtěl tvoji účast, nebo opravdu vyřešit majetkové záležitosti, pak bych pochopila, že ti to řekne. Ale normálně. Potřebuju si s tebou promluvit, mám zdr. problém a bla, bla, bla... Ale to on ne. On tě chce dojmout. Dostat někam, kde na něj budeš hodná - vždyť je možná nemocný. Přece na nemocnýho člověka nebudu zlá...
Kecá. ;) Už neví, čím by tě dostal...

Kiara — 23. 12. 2010 9:45

Rigoletta napsal(a):

Aneri, já ho mám v emailu už nějakou dobu zablokovaného a sms teď nepsal. Nekomunikuji s ním. Protože ty jeho výplody... to prostě nemá smysl. Mluvil s dcerou a chtěl aby mně předala k telefonu. Myslela jsem, že chce něco domluvit kvůli jejímu vyzvednutí a on spustil, jak je mu špatně a že je nemocný a zbývá mu rok života a protože je doma a má málo peněz, tak chce vyřešit majetek. Podle hlasu mi přišlo, že je v háji..

Rigoletto, v háji je. Ale z úplně jiného důvodu, než si myslíš. Už pochopil, že mu jeho oběť (to jako Ty) unikla ze spárů, i když na ni vyzkoušel všechny metody, které uměl: ponižování, vyhrožování, zastrašování. Tak obrátil o 360° a změnil repertoár - tentokrát je na řadě těžká nemoc. A tragický tón hlasu je součástí jeho herecké role, přece si musí dát záležet, když Ti věší na nos bulíky, proboha :lol:

Jo, ještě tady nebyla výhrůžka odjezdu do zahraničí nejlépe někam do Patagonie a nejlépe taky pokud možno doživotně, to je další z fint, které manipulátoři na svoje oběti používají, pak tady ještě nebyly výhrůžky sebevraždou (to taky na svoje oběti zkoušejí), vojenská mise v Iráku nebo Afghánistánu atd. atd. Zkrátka je to celé komedie a Tvůj manžel je směšný šašek a komediant, který už neví, co by si na Tebe vymyslel.

A jestli v Tobě hlodá jenom malý červíček pochybností "co když na tom něco pravdy je" není nic jednoduššího, než svého manžela požádat o předložení lékařské zprávy, ve které stojí jasně černé na bílém, že trpí nějakou závažnou nemocí. Koneckonců ještě pořád jsi manželka a máš z tohoto titulu právo vznést takový požadavek a právo na informace o zdravotním stavu svého stále ještě manžela. Nebo mu navrhni, že příště půjdeš k doktorovi s ním až do ordinace, abys zhoubnou diagnózu slyšela osobně. Na 99% se Tvůj manžel začne kroutit jako žížala a nic takového neudělá :lol:

Rigoletta — 25. 12. 2010 9:22

Už jsem si říkala, že pokud po mně bude chtít nějaké ústupky s tím, že je vážně nemocný, řeknu mu, že chci vidět lékařskou zprávu. Pak mi přišlo, že je to ode mně hnusný. A nedá mi teď a občas se mi vkrádají myšlenky, pokud by to tak bylo, v jaké je situaci...

Rigoletta — 25. 12. 2010 9:30

javena napsal(a):

Jestliže kecá tak fajn, ale jestli je nemocný... , tak by mi ze mně mělo být a bude ...

Rigoletto, taky se mi stalo, že BM náhodou nemlžil... no a co? Většinou lže, mlží a plácá. Upravuje si pravdu. Proč si pak myslí, že mu to sežeru všechno? 
Pokud by tvůj manžel měl nějakou chorobu a chtěl tvoji účast, nebo opravdu vyřešit majetkové záležitosti, pak bych pochopila, že ti to řekne. Ale normálně. Potřebuju si s tebou promluvit, mám zdr. problém a bla, bla, bla... Ale to on ne. On tě chce dojmout. Dostat někam, kde na něj budeš hodná - vždyť je možná nemocný. Přece na nemocnýho člověka nebudu zlá...
Kecá. ;) Už neví, čím by tě dostal...

Javeno, on se mnou chtěl opravdu řešit majetkové věci a začal tím, že je nemocný a že nemá na placení hypotéky a chce se nějak domluvit. Jenže jsem už čekala, že na mně jako minule vyjede, že na mně podává trestní oznámení nebo posílá sociálku a předem jsem byla naprdnutá. Takže z toho rozhovoru nic nebylo. Chce po mně schůzku a nějak se domluvit. To nechci ani náhodou. Nevidím v tom smysl. Nabídla jsem mu, že pokud to nebude protahovat požádám hned po Novém roce o rozvod a pak hned budeme řešit majetkové vypořádání.

Rigoletta — 25. 12. 2010 9:44

Moc se teď plácám v těch majetkových věcech. Nechci být nespravedlivá... Máme společnou hypotéku a menší částku půjčku, co jsme si brali na zařízení bytu. To od mého odchodu platil on. Já jsem práci teprve sháněla a sama si platím nájem, takže mi na to platit půlku opravdu nezbyde. Brala jsem to tak, že mi vyčítal, že na mně doplácí a musí mně živit, tak by se mu vlastně mohlo finančně ulevit, když jsem odešla a navíc on v tom domě žije a nemusel si pořizovat nové základní vybavení, tak jako já, kdyby si musel platit někde nájem, tak by tu částku, co platí hypo musel taky zaplatit. Jako jediné řešení vidím udělat majetkové vypořádání, aby se dům prodal a tím jsme se zbavili půjček a nějak se rozdělili a nebo si na sebe nechá přepsat dům i hypo a já dostanu jen nějakou menší částku...

Jak to vidíte. Měla bych z morálního hlediska mu půlku přispívat ? Já to vidím jinak a on taky. On to vidí, že jsem ho donutila pořídit půjčku a pak utekla a nechala ho na splácení samotného ...

Rigoletta — 25. 12. 2010 9:53

Už po mně chtěl před časem peníze na zaplacení vody, za dobu když jsem s ním ještě bydlela... nedala jsem. On dostal částku 30 tisíc i mým přičiněním a taky se o ní se mnou nechtěl rozdělit. Teď mi to tak šrotuje hlavou, že se zachovávám nespravedlivě :( i když si to všemožnými způsoby omlouvám :rolleyes: . Třeba, že jsem po něm mohla požadovat na sebe výživné...

Rigoletta — 25. 12. 2010 10:11

Teď čekám, že mi přiveze dceru. Měl jí mít 24. do dnes rána a už se bojím, že jí zas nepřiveze :mad: . A to jsem mu jí dala o hodinu dřív, že nemá pak vycházky, když je nemocný... Jsem naivka naivní a hloupá a to už teď přemýšlím a omlouvám mu, proč by jí nepřivezl... že je nemocný a sám a chybí mu... No viděli jste to někdy?

Snad jenom plaším zbytečně a za chvíli jí vrátí :grater: Taky jí chci dát dárky a být s ní o Vánocích :grater:

Kubula — 25. 12. 2010 10:22

Rigoletta napsal(a):

Už po mně chtěl před časem peníze na zaplacení vody, za dobu když jsem s ním ještě bydlela... nedala jsem. On dostal částku 30 tisíc i mým přičiněním a taky se o ní se mnou nechtěl rozdělit. Teď mi to tak šrotuje hlavou, že se zachovávám nespravedlivě :( i když si to všemožnými způsoby omlouvám :rolleyes: . Třeba, že jsem po něm mohla požadovat na sebe výživné...

A nebylo to náhodou v době, kdy jsi byla na MD?
Jinak výživné na sebe jsi samozřejmě požadovat mohla..
Znova opakuju, že si od tebe zaslouží jen takové ohledy, které by sám měl k tobě.. pokud jste společně vydělali peníze a pak je shrábnul on, nemá z toho, co píšeš, nárok fakt na nic. A nejspíš by ho neměl, ani kdyby ty peníze nesebral.. ale může ti to pomoct cítit se míň hrozně.
Ty máš povinnosti k dceři, ne k někomu, kdo ti dělal ze života peklo. :par:

Rigoletta — 25. 12. 2010 10:34

Teď jsem se mu dovolala a že jí nepřiveze, tak jak měl na 10 hodinu, ale až odpoledne. Tak nevím, mám jít znovu na policii a nebo ještě čekat? Možná by se mi nějaký doklad o tom, že ji opět nevrátil včas v budoucnu hodil. Naštvaný že nemá vycházky. Přitom si včera pro dceru přijet mohl a že nevěděl, kdy jí má vrátit, že ztratil rozhodnutí a já mu to mohla říct. Kdy si má přijet věděl samozřejmě přesně :dumbom:

Počkám do těch tří nebo čtyř. Pak uvidím.

chebdi — 25. 12. 2010 11:23

Rigi, mam dost podobny problem - m. podal uz zadost o rozvod, a ted se nemuzeme domluvit, jak bude vidat dceru. Bije se do krve a nejradsi by si pro ni jezdil kazdy den, na coz samozrejme nepristoupim. K tomu mi posila hrozne sms, jak muzu mit to srdce, ze se mu styska, ze jsem vyderac, zla, mstiva, ze jednou stejne zustanu sama, apod.
Divim se, ze jsi svemu manzelovi malou dala na 24.12., vsude mi rekli, ze by deti mely byt spis s maminkou. Ja dala m. nasi dceru jen na hodinu. O svych problemech pisu ve vlakne " je to psychicke nasili??"
Co se tyce toho majetku - my jsme si na klic nechali postavit dum a ted jsme zadluzeni na cca 28 let - m. si chce dum nechat a prevzit splatky i za me. Pokud by to utahl, bylo mi pravnickou receno, ze me uz nemusi vubec vyplacet. Takze bych odesla vlastne s holym zadkem s tim, ze bych byla oddluzena, i kdyz jsem do domu spolecne s mymi rodici vlozila podstatne vic penez nez on. Delala jsem po nocich, a to i na materske, vydelavam si externe jako prekladatelka, a vsechny ty penize a prace prijdou vnivec... Ovsem myslim, ze s vyzivnym, elektrinou, vodou, alimenty, jidlem, atd. to neutahne a barak se stejne proda

Kiara — 25. 12. 2010 11:35

Rigoletto, mě z Tebe vomejou ...

1. Nemůžeš chodit na policii, pokud Ti manžel oznámil, že Ti dítě předá ještě ten samý den. Na policii můžeš jít, až kdyby Ti dítě nevrátil dva-tři dny, dřív ne. Stejně by se tím nezabývali, poslali by Tě domů a řekli by Ti totéž, co Ti teď píšu já. Ty mu pokaždé uděláš nějaký ústupek, vyjdeš mu nějak vstříc a vzápětí na to škaredě doplatíš, protože na Tebe manžel hned udělá nějaký podraz :/ Už jsme Ti tady několikrát radily a radili Ti to i Tvoji rodiče: styk s dítětem přesně podle rozsudku a ani minuta navíc k dobru - a Ty se ne-a-ne podle toho začít řídit, stokrát mu uděláš ústupek a stokrát na to doplatíš.
2. "Javeno, on se mnou chtěl opravdu řešit majetkové věci a začal tím, že je nemocný a že nemá na placení hypotéky a chce se nějak domluvit. Jenže jsem už čekala, že na mně jako minule vyjede, že na mně podává trestní oznámení nebo posílá sociálku a předem jsem byla naprdnutá. Takže z toho rozhovoru nic nebylo. Chce po mně schůzku a nějak se domluvit. To nechci ani náhodou. Nevidím v tom smysl. Nabídla jsem mu, že pokud to nebude protahovat požádám hned po Novém roce o rozvod a pak hned budeme řešit majetkové vypořádání."
Rigoletto, to je komedie hodná Tvého manžela. Hraje na Tebe divadýlko, že je vážně nemocný, protože Tě chce dotlačit k obrovským ústupkům z Tvé strany, co se týče majetkového vyrovnání. Jeho hlavním cílem je, abys mu nechala všechen majetek, převzala na sebe placení velké části dluhů a předstírání vážné nemoci je prostředek, jak Tě k tomuto kroku přimět. MMCH napřed se musíte rozvést, rozvod musí nabýt právní moci a teprve potom můžete začít řešit majetkové vyrovnání, nemůžš řešit majetkové vyrovnání souběžně s rozvodovým řízením. U vás to bohužel nepůjde domluvou po dobrém, protože Tvůj manžel by Tě nejradši oškubal o poslední utěrku a navalil na Tebe splácení veškerých dluhů, vás dva bude muset skutečně řešit až soud :jojo:
3. "Jak to vidíte. Měla bych z morálního hlediska mu půlku přispívat ? Já to vidím jinak a on taky. On to vidí, že jsem ho donutila pořídit půjčku a pak utekla a nechala ho na splácení samotného ..."
Já to vidím tak, že se měl Tvůj manžel k Tobě v první řadě chovat tak, abys od něj nemusela utíkat ;) a nevím, nač bys platila měsíční splátky na věc nebo zařízení, které - protože v předmětném domě už nebydlíš - nemáš možnost používat. A protože to oba vidíte jinak a nedohodnete se, od toho tu bude porozvodové majetkové vyrovnání, které přesně určí komu, kolik a za co.
Jinak uzurpovat matku na mateřské, která chlapovi porodila a vychovává jeho dítě tím, že nevydělává a má proto nárok jen na suchou kůrku chleba a nic víc je do nebe volající sprosťárna. Jsou hodnoty měřitelné penězi a neměřitelné penězi, které jsou však postaveny na roveň tomu, co v penězích přinese do společného hnízda vydělávající partner. Toto je dokonce zakotveno v Zákonu o rodině a při majetkovém vypořádávání přihlíží každý soudce k matce na mateřské tak, jako by se na chodu rodiny podílela rovným dílem. Já nevím, Rigoletto, že sis nechala vsugerovat od manžela takový zrůdný, pokřivený náhled na mateřství viz "nevyděláváš, tak nežer" a v takovím paskvilu žiješ ještě skoro rok poté, co jsi od toho výtečníka pryč :/

Rigoletta — 25. 12. 2010 11:44

Chebdi, my jsme to měli v rozsudku o svěření do péče. Tam jsem na to přistoupila, protože se naskýtala možnost konečně uzavřít dohodu a mohla už jsem mít trochu klidu. Říkala jsem si, co je jeden nebo dva dny ( + den dceřiných narozenin) oproti zbytku a příští rok by jsme to měli mít zas obráceně. Já 24. a on 25. a 26. Byla jsem tehdy vyřízená, protože chtěl dceru do své péče.

Čtu Tvé vlákno a držím Ti palce, aby jsi vše vyřešila, jak nejlíp to jde. A určitě jsi v ničem neselhala. Já udělám deset kroků blbých a až ten jedenáctý je správným směrem. Za ten jsem pak neskutečně vděčná a nadšená, co se mi povedlo :)

Myslím, že by Ti náleželo alespoň polovina toho, co jste do domu při společných splátkách vložili. Tak to není? V každém případě máš z půlky vyhráno, když za Tebou stojí rodina a žádné peníze nestojí za život s někým takovým.

Mimochodem zprávy, které Ti posílá jsou jako přes kopírák, které dostávám já...

Rigoletta — 25. 12. 2010 11:56

Kiaro, bod 1.- máš úplnou pravdu. Přeze všechno, když po mně něco chce, je ve mně myšlenka, že co když je nemocný... Mělo by mi to být jedno, ale pořád beru nějaké ohledy a tak mu dám vědět, že buď mi ukáže lékařskou zprávu a já se budu snažit něco uspíšit a nebo ho budu brát, jako zdravého. Když to píšu, tak mi to hned připadá, jako pitomina. Neměla bych na něj brát už ohledy. Pořád od něj nejsem viditelně odpoutaná a nechci, aby se mu vedlo špatně. Přemýšlím za něj, co hodlá udělat za pitomost s penězi... jestliže prodáme dům, kam půjde bydlet a jestli neutratí prachy a nezůstane pod mostem... :dumbom:

Rigoletta — 25. 12. 2010 12:00

Jak dceru nevrátil v létě v den jejích narozenin, tak jak měl, tak si na policii udělali zápis, ale dnes se mi tedy na policii několik hodin sedět nechce. Počkám ještě, jestli jí přiveze dnes. Kdyby ne, tak půjdu.

Rigoletta — 25. 12. 2010 17:25

Dceru mi M vrátil opravdu před 15 hodinou s tím, že jí bude večer volat ať koukám mít zapnutý její telefon :/
Není mi moc dobře a momentálně nemám sílu s ním bojovat. Má jí mít opět na další víkend, ale prý nemůže přijet v danou hodinu kvůli vycházkám. Co mám říct? Že je mi to jedno, ať přijede, jak má a nebo dýl? A co říct dceři, když tu bude zvonit už třeba hodinu nebo dvě před? Že ještě nemůže až za hodinu a budu se jí tu snažit udržet ?

Kiara — 25. 12. 2010 17:44

Rigoletta napsal(a):

Kiaro, bod 1.- máš úplnou pravdu. Přeze všechno, když po mně něco chce, je ve mně myšlenka, že co když je nemocný... Mělo by mi to být jedno, ale pořád beru nějaké ohledy a tak mu dám vědět, že buď mi ukáže lékařskou zprávu a já se budu snažit něco uspíšit a nebo ho budu brát, jako zdravého. Když to píšu, tak mi to hned připadá, jako pitomina. Neměla bych na něj brát už ohledy. Pořád od něj nejsem viditelně odpoutaná a nechci, aby se mu vedlo špatně. Přemýšlím za něj, co hodlá udělat za pitomost s penězi... jestliže prodáme dům, kam půjde bydlet a jestli neutratí prachy a nezůstane pod mostem... :dumbom:

Bože můj, to poslední vytučněné Ti už může být přece dneska úplně jedno :dumbom:!!! I kdyby prohrál peníze za dům v automatech a šel bydlet někam do lesa, to už nebudiž Tvoje starost!!!
Tvůj hlavní problém je, že od něj pořád nejsi vnitřně odpoutaná a pořád na něj bereš nějaké ohledy. Nechápu proč, on na Tebe nikdy žádné ohledy nebral, brát je nebude a pokud má příležitost, vždycky na Tebe udělá nějaký podraz a nějakou sviňárnu. Ať už jde o nevracení dítěte, nebo o simulování nemoci, to je člověk, jehož alfou a omegou jsou křivárny všeho druhu. Jenomže na ty křivárny musí být vždycky dva: jeden, který je dělá a druhý, který si je nechává líbit a Ty mu - nezlob se na mě - pokaždé naběhneš na pěst. Stokrát už ses o tom přesvědčila :jojo: !!!

Ty už se musíš vnitřně připravovat na odpoutání, na vymazání ze svého života a musíš dospět do takového stadia, kdy mu v duchu poděkuješ za všechno hezké, co mezi vámi bylo a "pustíš ho" ze svého života. Je to dospělý člověk, odpovědný za své činy, popřej mu do jeho života hodně štěstí a už se s ním více nezabývej. Společný život po Tvém boku vlastní vinou prohrál, nech ho jít vlastní cestou a co odteď manžel udělá, je jenom jeho věc. A už si od něj nenechávej ubližovat, zapomeň na nějaké nemístné "ohledy" a falešný "soucit". Tohle je přesně nastavení, které Tě svazuje a brání Ti účinně pokročit někam dál; nehledě na to, že Tobě samotné "ohledy" a "soucit" vždycky víc ublížily, než pomohly.

Když někomu stokrát vyjdeš vstříc a on stokrát zneužije Tvojí dobré vůle a na to konto Ti ještě schválně ublíží, tak už nastal čas se nad tímto vlastním postojem zamyslet a tohle zhoubné myšlení změnit, nemyslíš?!? Jinak Ti bude manžel kazit každé Vánoce, každé prázdniny, každé narozeniny ještě za deset let a vždycky si vymyslí nějakou jinou, ještě větší zákeřnost, začne Ti manipulovat s dítětem, zaseje malé do hlavy celou snůšku nesmyslů a ty se z toho nakonec zblázníš :grater:

Kubula — 25. 12. 2010 22:02

chebdi napsal(a):

bylo mi pravnickou receno, ze me uz nemusi vubec vyplacet. Takze bych odesla vlastne s holym zadkem s tim, ze bych byla oddluzena, i kdyz jsem do domu spolecne s mymi rodici vlozila podstatne vic penez nez on.

Co to je za nesmysl? Ta právnička je kdo, někdo od něj? Pokud neklesla hodnota baráku pod dlužnou částku, není to podle mě absolutně možný. Rozhodně se zeptej ještě jinde.

Aneri — 25. 12. 2010 23:08

Rig, ty nejsi ještě vyrovnaná s tím, jaké psychické násilí na tobě páchal. Ty v tom zmatku  stále ještě žiješ a v těch sra.kách se  topíš , ale i utopíš, pokud se nedáš do kupy. Nechápu, proč ty se zabýváš...co by...kdyby..on....a pod....tobě by to mělo být šumák, co on po rozvodu a vyřízení majetku udělá ! Ale ptotože nevíš, čí jsi a stále tápeš, tak tu píšeš takové ptákoviny hodné pro psychiatra. Pokud v tom tak lítáš už rok, tak to budeš mít těžké to asi sama zvládnout.
Já bych určitě pátrala po tom, CO je důvodem jeho nemocenské. Může to být chřipka, ale i psycho. Kdo dnes marodí, že ? To bych si tedy jako manželka zavolalal doktorovi, vysvětlila mu situaci. Od toho by se odvíjely návštěvy. Myslím, že součástí rozvodu dnes už je /pokud ne, tak mě opravte/ vyřízení majetku. Takže se to dělá v jednom řízení. Tak se domluvte, dům prodejte, zbavíte se dluhů a něco málo dostaneš. Ale pokud je kreten, jakže asi jo, a nějaké peníze shrábnul a nepodělil se, nedávej mu za vodu nic, ale nežer mu ty koniny !!! Od takového blázna raději dál, jak blíž. On ztrácí prakticky vše a to, že jste brali hypo či dluhy, snad jste plánovali společnou cestu, nebo ne? Pokud by nebyl magor, určitě by jsi s ním zůstala. Takže s tím si hlavu nelámej. Ty moc přemýšlíš, až z toho zblbneš ! Nehledej problémy tam, kde nejsou. Pokud je nemocný, asi nejsi lékařka, no tak at si pomůže, jak umí.....já mám dojem, že nemáš jinou práci, jen se v tom hrabeš. A zda vůbec o nějakou radu stojíš.......:dumbom:

Aneri — 25. 12. 2010 23:12

pro chebdi - to není tak jednoduché, jen ze sebe nesmíš nechat udělat blbku! No a pokud by tě nechtěl vyplatit, tak trvat na prdeji domu a podělit se! Vyčůránci....přece to nenecháš na jeho nějaké "právníčce"! ?

Tercila — 25. 12. 2010 23:43

Rigo, v žádném případě žádnou půlku na JEHO barák. Zůstal v něm ON, ON ho používá. Máš snad peněz nazbyt, že je chceš doslova věnovat darebákovi, který Tě duševně týral?

Ohledně Tvé otázky, co mu napsat, kdy si má přijet pro děcko - poradila bych: napiš co nejstručněji pouze hodinu, která vyhovuje TOBĚ, víc nic bych nepsala.
Mě tady docela překvapují dotazy některých maminek "co mám děcku říct?" Proboha, cokoliv, vždyť jsi máma a svoje dítě znáš nejlíp, ne? Mimochodem, Tvoje dcerka pozná hodiny? Je problém ji v tu dobu zabavit tak, aby se na hodiny nedívala? Je problém jí říct: táta dnes prostě přijede později, protože něco zařizuje...? Vymyslet toho lze tolik...

Ohledně rozvodu má Kiara pravdu, pokud byste ovšem nechtěli n.e.s.p.o.r.n.ý rozvod - k žádosti se totiž připojuje právě dohoda o porozvodovém majetkovém vypoiřádání, ověřená notářem. Ale to byste museli být předem dohodnuti, kdo z vás si co vezme.
Kiara má skvělý nápad s tím prodejem domu. To by bylo asi nejschůdnější řešení.

Tercila — 25. 12. 2010 23:44

K těm právníkům: oni se někteří lidé skutečně neštítí ničeho. Příbuzný při nějakém jednání (naštěstí zavčas) pochopil, že jeho právník hraje za druhou stranu. Co dodat...

Rigoletta — 26. 12. 2010 9:31

Aneri napsal(a):

Rig, ty nejsi ještě vyrovnaná s tím, jaké psychické násilí na tobě páchal. Ty v tom zmatku  stále ještě žiješ a v těch sra.kách se  topíš , ale i utopíš, pokud se nedáš do kupy. Nechápu, proč ty se zabýváš...co by...kdyby..on....a pod....tobě by to mělo být šumák, co on po rozvodu a vyřízení majetku udělá ! Ale ptotože nevíš, čí jsi a stále tápeš, tak tu píšeš takové ptákoviny hodné pro psychiatra. Pokud v tom tak lítáš už rok, tak to budeš mít těžké to asi sama zvládnout.
Já bych určitě pátrala po tom, CO je důvodem jeho nemocenské. Může to být chřipka, ale i psycho. Kdo dnes marodí, že ? To bych si tedy jako manželka zavolalal doktorovi, vysvětlila mu situaci. Od toho by se odvíjely návštěvy. Myslím, že součástí rozvodu dnes už je /pokud ne, tak mě opravte/ vyřízení majetku. Takže se to dělá v jednom řízení. Tak se domluvte, dům prodejte, zbavíte se dluhů a něco málo dostaneš. Ale pokud je kreten, jakže asi jo, a nějaké peníze shrábnul a nepodělil se, nedávej mu za vodu nic, ale nežer mu ty koniny !!! Od takového blázna raději dál, jak blíž. On ztrácí prakticky vše a to, že jste brali hypo či dluhy, snad jste plánovali společnou cestu, nebo ne? Pokud by nebyl magor, určitě by jsi s ním zůstala. Takže s tím si hlavu nelámej. Ty moc přemýšlíš, až z toho zblbneš ! Nehledej problémy tam, kde nejsou. Pokud je nemocný, asi nejsi lékařka, no tak at si pomůže, jak umí.....já mám dojem, že nemáš jinou práci, jen se v tom hrabeš. A zda vůbec o nějakou radu stojíš.......:dumbom:

Já vůbec nevím, kterému doktoru bych měla zavolat. Praktického lékaře má jiného a nevím koho a je tolik možností, kde by se mohl léčit... to je neuskutečnitelné.

Jde o to, že já mu zdělím, kdy má pro dceru přijet, ale on bude vyzvánět už dlouhou dobu před. Zvonek, aniž bych ho úplně zneškodnila odpojit nejde a udržet dítě, když ví, že pro něj má přijít táta a už dvě hodiny před řinčí zvonek... Nejlepší je přijít domů těsně před, ale vždycky to nejde. Můžu říct dceři, že nikam ještě nepůjde, že má jít až za dvě hodiny, ale pak to bude odnášet ona. Bude hodinu jak na trní.

Ano prodat dům by pro mně bylo nejlepší.

Doslova mi teď nějaký den není dobře. Proto se mi možná vkrádají takové myšlenky, které už vypadalo, že mám za sebou. Podlamují se mi kolena, chce se mi brečet...
Včera jsem od M dostala dárek. Balíček s nějakými vzorky krémů a složenku na 1000 Kč, kterou dostal uhradit od přestupkové komise. To mně včera dodělalo.

Rigoletta — 26. 12. 2010 9:33

Díky, už ve mně vážně hlodalo, že bych mu měla půlku na hypotéku posílat, ale nevím, kde bych to vzala. Musela bych vzít nejspíš ještě nějakou brigádu.
Nejlepší bude, když už se to vše rozetne rozvodem a majetkovým vypořádáním.

Daphné — 26. 12. 2010 10:04

Rigoletta napsal(a):

Včera jsem od M dostala dárek. Balíček s nějakými vzorky krémů a složenku na 1000 Kč, kterou dostal uhradit od přestupkové komise. To mně včera dodělalo.

Předem se omlouvám, Rigoletto, já sem moc nechodím a tak neznám moc vývoj vlákna a souvislosti, ale to vytučněné, to mně tedy spíš pobavilo. Fakt si neumím představit, co tím myslel. Ještě bych pochopila, že složenku uhradit nehodlá, a tak papír použil na zabalení těch vzorků, vánočního papíru nemaje.
Jestli tě to ale "dodělalo", tak je vidět, že od něj pořád čekáš něco víc, ale spíš by ti to mělo otevřít oči - pán asi může v domě očekávat exekuci, při podobném postoji ke složenkám, a je mu to fuk. A nejspíš se baví tím, jaká jsi vycukaná. Měla jsi mu dát jako dárek roličku toaleťáku, bude ji potřebovat. :)

Aneri — 26. 12. 2010 10:04

Rig, ty jsi nekutečně naivní! Vzorky dostal od někoho zadara, složenku chápu, že bys jako měla zaplatit jeho dluh u komise ? To nemyslíš vážně? Tu bych vzala a poslala ji na komisi, že to po tobě manžel vyžaduje. Tak to už si z tebe dělá srandu i na vánoce a ty mu to pořád a pořád žereš.  :dumbom: Tak to by mě urazilo jako člověka i jako ženu a byl by to poslední hřebíček do jeho rakve, již bych nebrala ohledy absolutně na nic!  Nevážíš ani sama sebe /to je důsledek týrání/a necháš takového darebáka se k tobě  ještě tak chovat? To by mělo být již minulostí.
Já myslím, že tě zná a ví, co s tebou udělal, tak si dovoluje a ty se ani nebráníš.
Pokud mu sdělíš hodinu návštěvy a on ji nedoržuje a chodí předem a maří tvé plány, ...šla bych na sociálku a učinila o tom zápis/kopii vyžádej/. Ten se může v budoucnu hodit! To může mít špatný vliv na výchovu dítěte.
Dobře ti není, protože žiješ ve stresu, stres a obavy oslabují imunitu a vše tě může položit.
Na tvém místě bych zašla k psychiatrovi, tam můžeš bez doporučení obvodního, udělá s tebou pohovor a doporučí další, třeba jen psychologa. Ale tam nesmíš lhát, pokud bys chtěla, aby pomohli. Nesmíš se stydět zato, z jakého prostředí jdeš a co se ti přihodilo. Tam by ti možná poradili, co radí ženy tady a jak s dítětem na manžela a jeho vrtochy, co provádí.
Já myslím, že sama to nezvládneš.....já nějak vůbec nechápu, proč mu dovolíš, aby se ještě tak choval,ty ses nezměnila asi moc od té doby. co jste se rozešli.

Daphné — 26. 12. 2010 10:06

Aha, tak rozvedená nejsi - nač ještě čekáš? Hlavně to majetkové vypořádání, ať na tebe nespadnou nějaké dluhy. Možná existuje nějaká organizace na pomoc podobně trpícím ženám, která poskytuje i právní služby a psychology, myslím, že by ti to pomohlo.

Rigoletta — 26. 12. 2010 10:15

Ale já to samozřejmě chápu, co tím myslel. Jen mě ta jeho drzost dostala.

Rigoletta — 26. 12. 2010 10:18

Asi v skrytu duše opravdu na něco čekám. Na to že si uvědomí, že takhle ne a začne s ním být nějaká domluva :dumbom:

Rigoletta — 26. 12. 2010 10:29

Aneri s tou sociálkou to zkusím. Sice s jejich ochotou nemám moc dobré zkušenosti, ale za pokus to stojí. Potřebovala bych to mít zdokumentované.

Rigoletta — 26. 12. 2010 10:31

A myslím , že to zvládnu. Jen teď trochu tápu.

Aneri — 26. 12. 2010 10:39

Co všechno ještě musí udělat...abys netápala už ? Netápeš, lítáš v tom, jinak bys ho vyrazila s se vzorky a složenkou , že by už neměl odvahu něco podobného ani zkusit! Nemoc tě nemusí zajímat, to bych mu vysvětlila jednou větou a návštěvy dle pravidel, jinak vůbec !
A to, jestli nemáš dobré zkušenosti s pracovnicí sociálky, bych dalal na papír a viděla bys, jak by se snažila příště. To není o ochotě, mají za to slušné peníze, tak at makají , radí a pomáhají. Nebudeš to mít s magorem jednoduché!

agewa — 26. 12. 2010 10:45

Rigoletta napsal(a):

Asi v skrytu duše opravdu na něco čekám. Na to že si uvědomí, že takhle ne a začne s ním být nějaká domluva :dumbom:

zcela upřímě ....a proč byto dělal?
To že ty jsi rozumný a přístupný člověk neznamená, že ten druhý je stejný. Snad jsi již pochopila, že tvůj manžel to májinak. každý tvůj ústupek bere jako slabost a využije toho. Smiř se s tím, že JINÝ NEBUDE.Z toho vycházej., ne ze svých přání a iluzí.

Kubula — 26. 12. 2010 11:24

Rigoletta napsal(a):

Včera jsem od M dostala dárek. Balíček s nějakými vzorky krémů a složenku na 1000 Kč, kterou dostal uhradit od přestupkové komise. To mně včera dodělalo.

To je šmejd, fakt. :usch::usch::usch:
To už je skoro na úrovni uvařenýho domácího mazlíčka. :usch::usch::usch::usch::dumbom::dumbom::dumbom::dumbom:

Kiara — 26. 12. 2010 13:03

agewa napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Asi v skrytu duše opravdu na něco čekám. Na to že si uvědomí, že takhle ne a začne s ním být nějaká domluva :dumbom:

zcela upřímě ....a proč byto dělal?
To že ty jsi rozumný a přístupný člověk neznamená, že ten druhý je stejný. Snad jsi již pochopila, že tvůj manžel to májinak. každý tvůj ústupek bere jako slabost a využije toho. Smiř se s tím, že JINÝ NEBUDE.Z toho vycházej., ne ze svých přání a iluzí.

Rigoletto, sundej si růžové brýle :albert: Čekat, že se Tvůj manžel změní a začne se chovat slušně je naprostá bláhovost. Proč už tenhle očividný nesmysl jednou provždy nepustíš z hlavy, bože můj?!?
Ty mi připadáš jako malé dítě, které pořád sahá na rozžhavená kamna a doufá, že tentokrát se nespálí :/

Rigoletta — 26. 12. 2010 14:49

Aneri napsal(a):

Co všechno ještě musí udělat...abys netápala už ? Netápeš, lítáš v tom, jinak bys ho vyrazila s se vzorky a složenkou , že by už neměl odvahu něco podobného ani zkusit! Nemoc tě nemusí zajímat, to bych mu vysvětlila jednou větou a návštěvy dle pravidel, jinak vůbec !
A to, jestli nemáš dobré zkušenosti s pracovnicí sociálky, bych dalal na papír a viděla bys, jak by se snažila příště. To není o ochotě, mají za to slušné peníze, tak at makají , radí a pomáhají. Nebudeš to mít s magorem jednoduché!

Nemohla jsem ho s tím vyrazit. Vybalovala jsem dceři dárky od něj a mezi byl nerozbalený balíček. Na sociálku už jsem po zkušenostech posílala oznámení písemně, protože když jsem byla osobně, paní odmítla si zapsat cokoli. To jsem potřebovala, aby měli uvedeno, kde se sdcerou zdržuji. Stejně pochybuji, že bude něco znamenat, když jim napíšu, že M dceru nevrací včas. To je zas slovo proti slovu...

Rigoletta — 26. 12. 2010 14:50

Kubula napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Včera jsem od M dostala dárek. Balíček s nějakými vzorky krémů a složenku na 1000 Kč, kterou dostal uhradit od přestupkové komise. To mně včera dodělalo.

To je šmejd, fakt. :usch::usch::usch:
To už je skoro na úrovni uvařenýho domácího mazlíčka. :usch::usch::usch::usch::dumbom::dumbom::dumbom::dumbom:

Když jsem to otevírala, tak mně napadlo: co kdyby tam bylo kus něčeho... To ta složenka je ještě to nejmenší, co mohl poslat.

Rigoletta — 26. 12. 2010 14:57

Tak mně napadlo, že když za celou tu dobu viděl, že mu jen tak nedaruji to jak se chová a že ty jeho pokusy mně dostat nemají úspěch, tak bude muset změnit taktiku a snažit se vyjít.
Ne že bych na to vyloženě čekala. On nevidí, že jsem byla někdy rozhozená... Doteď jsem se držela a musel zaznamenat, že se bráním, že jdu na policii a že se nedám...

agewa — 26. 12. 2010 15:24

Rigoletta napsal(a):

Tak mně napadlo, že když za celou tu dobu viděl, že mu jen tak nedaruji to jak se chová a že ty jeho pokusy mně dostat nemají úspěch, tak bude muset změnit taktiku a snažit se vyjít.
Ne že bych na to vyloženě čekala. On nevidí, že jsem byla někdy rozhozená... Doteď jsem se držela a musel zaznamenat, že se bráním, že jdu na policii a že se nedám...

jenže oni úspěch mají!!
Tím si nebud tak jistá.

Kiara — 26. 12. 2010 15:46

Rigoletto, manžel Tě má za ty roky už přečtenou, přece s Tebou žil X-let 24 hodin denně v jedné domácnosti a ví, co na Tebe platí. I když u toho není osobně, už ví, jak jsi rozčilená, jak se klepeš, jak jsi psychicky rozhozená a v duchu z toho má zvrácenou radost. To samé s tím "dárečkem": představoval si, jak se u toho tváříš a poskakoval u toho metr vysoko. On už Tě nesčíslněkrát zažil, jakým způsobem jsi reagovala na jeho týrání a sprosťárny a teď mu stačí v duchu si přehrát Tvůj překvapený a rozzlobený obličej a jeho psychopatická dušička jásá :usch:

Pamatuj si, že takovýhle psychopat má obzvlášť vyvinuté radary na svátky, narozeniny, významná osobní výročí a Vánoce, Silvestra a Nový Rok. Na tyhle dny se můžeš spolehlivě připravit na to, že přijde nějaký zákeřný úder, už dopředu s touhle variantou počítej a udělej včas různá protiopatření :jojo:

A složenku bych mu poslala zpátky. Pokutu jsi nedostala Ty, dostal ji on a nevidím důvod, proč bys měla platit přestupky, spáchané vůči Tvojí osobě. Napiš mu, že děkuješ za malou pozornost a v příloze mu vracíš písemnost, kterou do vánočního dárku přibalil zřejmě omylem :D

Kubula — 26. 12. 2010 17:32

Kiara napsal(a):

Napiš mu, že děkuješ za malou pozornost a v příloze mu vracíš písemnost, kterou do vánočního dárku přibalil zřejmě omylem :D

Možná bych napsala VELMI MALOU POZORNOST.. :fuck:  Jinak mi to přijde jako dobrej nápad.

Tercila — 26. 12. 2010 17:52

Rigo: když jsem byla osobně, paní odmítla si zapsat cokoli.

Tak to by tedy ty státem placené dámy zažily docela fofr, kdyby se takhle zachovaly ke mně. Nesmíš se nechat hned odpálkovat.

Rigo: Stejně pochybuji, že bude něco znamenat, když jim napíšu, že M dceru nevrací včas.

Rigo, nepochybuj, neřeš to. Nepředjímej události. Napiš a uvidíš, co se bude dít. Tvoje pochybnosti jsou samozřejmě pochopitelné, ale trošku to vypadá, jako by ses vzdávala předem.
Drž se.

Aneri — 26. 12. 2010 21:04

Já mám takový dojem, že i ta sociální pracovnice tě musí mít za blbku, když nevyhoví tvé žádosti o sepsání protokolu nějaké skutečnosti a vyhodí tě! Je to jejich povinnost a takový fofr ještě nezažila, kdyby si jen dovolila něco odmítnout sepsat! Okamžitě bych sehnala její vedoucí, stížnost  sepsala na místě samém, sepsala by i protokol, kopie obojího pěkně do ruky a jen bych čekala na výsledek! Kdybys takto postupovala, jinak  by to vypadalo a už by věděl BM, že si možná už některé kousky dovolit nemůže!
Pozor na tu složenku...aby neřekl, že jsi mu ji ukradla,že jsi to za něho chtěla zaplatit,  od takového magora čekej jen to nejhorší! Tu bych doporučeným dopisem zaslala na komisi, že ti ji manžel věnoval jako dárek pod stromeček a kopii bych opět poslala na sociálku !!! Aby si začli skládat, co je to zač! To se může někdy hodit! Jednu kopii a podací lístek řádně uschovat!
Já bych ho dál, než po vrátka již nepustila. A nebo návštěva pouze za přítomnosti další osoby /rodiče a pod./

aprill — 26. 12. 2010 21:19

Aneri napsal(a):

Já mám takový dojem, že i ta sociální pracovnice tě musí mít za blbku, když nevyhoví tvé žádosti o sepsání protokolu nějaké skutečnosti a vyhodí tě! Je to jejich povinnost a takový fofr ještě nezažila, kdyby si jen dovolila něco odmítnout sepsat! Okamžitě bych sehnala její vedoucí, stížnost  sepsala na místě samém, sepsala by i protokol, kopie obojího pěkně do ruky a jen bych čekala na výsledek! Kdybys takto postupovala, jinak  by to vypadalo a už by věděl BM, že si možná už některé kousky dovolit nemůže!
Pozor na tu složenku...aby neřekl, že jsi mu ji ukradla,že jsi to za něho chtěla zaplatit,  od takového magora čekej jen to nejhorší! Tu bych doporučeným dopisem zaslala na komisi, že ti ji manžel věnoval jako dárek pod stromeček a kopii bych opět poslala na sociálku !!! Aby si začli skládat, co je to zač! To se může někdy hodit! Jednu kopii a podací lístek řádně uschovat!
Já bych ho dál, než po vrátka již nepustila. A nebo návštěva pouze za přítomnosti další osoby /rodiče a pod./

Aneri,to snad nemyslíš vážně :dumbom: !

Britana — 26. 12. 2010 21:34

...ja bych na složenku absolutně nijak nereagovala,kremy i složenku bych vyhodila do popelnice...

Kubula — 26. 12. 2010 21:35

No, vlastně proč ne? :sjuk:  Taky se mi furt přemílá v hlavě, s jakým úmyslem to poslal. Jasně že je JEHO zodpovědnost, jak se složenkou naloží.. ale dost špatně by se mi odolávalo pokušení napsat komisi i sociálce "Vážení, manžel mi poslal tuto složenku k Vánocům, domnívám se, že se jedná o důležitý úřední doklad a nejsem si zcela jistá, jak bych s ní měla správně naložit. Můžete mi prosím pomoci alespoň radou?" Fakt nesnáším tyhle zm_dy, co si myslí, že jim projde všechno a nikdo na ně nemůže. :dumbom::dumbom::dumbom:

Britana — 26. 12. 2010 22:00

....je to duševní slaboch .... bude kopat kolem sebe do té doby,do kdy mu to dovolíš.Když ti napíše,že si pro dcerku přijde o dve hodiny dřív,tak mu napiš,DOBŘE.jestli později o dvě hodiny,tak také dobře.Vždyť to není žádný problém.Řekni mu,aby ale dodržoval dobu návratu.
Všechny úkony,co se týká majetkového vypořádání nech na pravnicích.Přestaň s ním komunikovat v rozvinutých větách a jen to nejnutnější ohledně dcerky.Neboj,když zjistí,že jeho akce na tebe neplatí přestane ho to bavit....

Tercila — 26. 12. 2010 22:21

Britana: ...ja bych na složenku absolutně nijak nereagovala,kremy i složenku bych vyhodila do popelnice...

Já teda krémy ne! :D
Aprill, prosím, nemohla bys jako odborník poradit, co s tou složenkou nejlépe dělat? Já bych asi taky nevěděla.

Aneri — 26. 12. 2010 22:34

Copak se ti April nelíbí ? Ta soc. pracovnice, nebo ta složenka ? A proč bych to nemyslela vážně ? Já bych to tak udělala. Nevím, čeho jsi odborník, pracovník komise? Proč by neměli vědět, co je BM zač, člověk dělá  jiný dojem navenek , jinak se chová doma.

chebdi — 26. 12. 2010 22:46

Britana ma asi pravdu - na slozenku nereagovat a oboji, i s kremy, vyhodit do popelnice, kdyz jsem cetla kdysi knihu Nenechte sebou manipulovat, tak myslim, ze se tam psalo, ze nejlepsi obrana proti temto manipulatorum je ignorace. Kdyz asi budes reagovat, dostane te tam, kam chtel a nakonec udela pomstychtivou zenskou z tebe. No ovsem to je teorie, to se to radi, ale v praxi to tak jednoduche neni, ja vim, taky s tim mam problem...

Kiara — 27. 12. 2010 9:40

Děvčata, Rigoletta s manželem ještě nejsou rozvedeni. Proto ať dostane její manžel pokutu za špatné parkování, pokutu za jízdu načerno v MHD nebo pokutu od přestupkové komise, pořád jsou to dluhy, které si Rigolettin manžel napáchal v manželství a jdou za oběma manželi rukou společnou a nerozdílnou. Kdyby byli rozvedeni, ať si Rigoletta hodí do popelnice třeba všechno, ale složenku, prosím vás, ne. Složenku nikam házet nemůže, tu je potřeba manželovi poslat zpátky a co nejrychleji se rozvést, aby případné neplnění pokuty už šlo za jejím M.
Aby nakonec nedošlo k paradoxu, že by byla Rigoletta přinucena zaplatit pokutu za přestupek, spáchaný na její osobě :usch:

Britana — 27. 12. 2010 11:28

...hm,nejsou rozvedeni,souhlasím,že je třeba co nejrychleji podat žadost o rozvod.Složenku i kremy vyhodit do popelnice a dělat,že si nic nedostala....manžel bude čekat nějakou -naštvanou reakci,ale ejhle ono -nic.Bude vymýšlet dálší "akce" aby tě rozhodil ale ty se nedej,prostě na nic nereaguj a tím se mu "pomstíš" nejvíce za jeho nechutné výpady vůči tobě....

Britana — 27. 12. 2010 11:40

.....myslím,že hodnota složenky- pokuty v bezpod.spoluvlastnictví manželů je zanedbatelná aby se musela s ní Rigoletta dále zabývat a aby tím,že jí začne vracet manželovi,nějak se k ní vyjadřovat
a pod. tím vytvářet další a další reakce pro své "vytočení",mimo jiné,zase by byl manžel "na koni".A o to mu právě šlo.

Rigoletta — 27. 12. 2010 11:45

Budu posílat na přestupkovou komisi novou žádost o prošetření přestupku. Možná k ní složenku připojím.
Žádost o rozvod budu podávat po Novém roce. I pod dobu rozvodového řízení se mně budou týkat jeho případné dluhy v tom období způsobené? Vlastně mohu být ráda, že ta pokuta je tam malá :dumbom: , ale o tom riziku jsem věděla, ale docela mně překvapilo, že jednal s takovou rychlostí.

Rigoletta — 27. 12. 2010 11:52

Do této doby se mi dařilo nijak nereagovat na jeho výpady... Myslím, že to ho přivádí k zuřivosti. Pouze jsem jej upozornila, že si nepřeji, aby mně obtěžoval, že blokuji email... Někdy bylo opravdu těžké se nenechat unést, ale když budu na ty jeho výpady reagovat, tak to nikdy neskončí.

Rigoletta — 27. 12. 2010 12:02

Tercilo, Aneri, tehdy, když mi paní ze sociálky odmítla zapsat, že se s dcerou stěhuji, jsem byla v úplně jiné situaci. Byla jsem vystresovaná, skoro na zhroucení. Bála jsem se, že přijdu o dceru, že nám M oběma něco udělá.  Všude mi říkali něco jiného. Bylo to pro mně šílené. Když mi řekli, že pro mně nic udělat nemohou ani zápis, kde jsme, tak jsem byla schopná se jen zvednout, rozklepaná a se slzami odejít. Nechtěla jsem se jim tam sesypat a dělat divadlo. Teprve časem jsem se trochu obrnila.

Britana — 27. 12. 2010 16:51

..tyto tři poslední reakce jakoby psala nějaká jiná Rigoletta... drž se!

Kiara — 27. 12. 2010 20:48

Rigoletto, dokud se nerozvedete, skutečně vzájemně odpovídáte každý za dluhy toho druhého.
Pozor na to, manžel může pomstychtivě přestat cokoliv splácet, může si dokonce bez Tvého vědomí nasekat dluhy a příště Ti poslat potvrzení o jakékoliv půjčce, kterou si uzavřel bez Tvými zády a následně Ti zasílat upomínky o jejich nesplácení :jojo: Může dokonce zajít tak daleko, že si opakovaně někde půjčí 10 x 20.000,- Kč nebo uzavře takovou půjčku, kde nepotřebuje souhlas druhého z manželů, půjčí si, přestane splácet a Tobě může začít jako dárky k svátkům, narozeninám a výročí svatby posílat upomínky a výhrůžky exekucí. Už jsi poznala, že je schopen všeho a je dost velký darebák na to, aby Tě takhle dusil!!!

Tercila — 27. 12. 2010 21:43

Kiara: Rigoletto, dokud se nerozvedete, skutečně vzájemně odpovídáte každý za dluhy toho druhého.

Kromě těch, které si podepsal každý sám.

Selima — 28. 12. 2010 16:10

Rigolettka, zintenzívni návšetvy u psychológa: zdá sa mi, že sa ešte furt sama považuješ za zodpovednú za všekto, vrátane politickej isutácie v Čr a počasia nad Azorami. :/ NIE SI zodpovendá za to, že on nemá vychádzky, ani za jeho prípadné choroby, úrazy, psyhcické poruchy, apod. SI zodpovendá za seba a za zdravý vývoj svojho dieťaťa. Tak podľa toho konaj. ;)

Rigoletta — 6. 2. 2011 11:54

Ahoj.
Jsem tu s novinkami. Takže za prvé M nemá rakovinu. Jeho zdravotní stav sice zřejmě žádná sláva, ale určitě neumírá. Nastal u něj posun. Snaží se komunikovat. Buď práce psychiatra, kam začal docházet a nebo mu došlo, že ta první cesta nikam nevede a zkouší jinou. Možná k mé smůle :-( .
Jeho další plány mně znovu plně dostaly :grater: . Teď jsem toho měla opravdu hodně, co řešit. S prací to nevypadalo zrovna růžově (snad se to ale vybere) potom ještě nějaké nepříjemné záležitosti se zdravotním stavem malé...
A teď mi M nastínil svůj plán (díky mu za to) chce si pořídit byt blízko nás a zažádat o střídavou péči :grater: :grater: :grater: . Mám pocit, že mám balvan na prsou. Jsem skoro na zhroucení :grater: . Ve finále se seberu a budu bojovat ale....

Vůbec si nedovedu představit, že by bydlel blízko. Určitě by chodil za dcerou i když bych jí měla já. On by prostě někde stál a pak by šel kousek vedle a vysvětlujte dítěti, proč se k nám nemůže přidat ... :grater: :usch:
Může svěřit někomu takovému soud dítě do střídavé péče... ? Že se ptám. Vždyť to jak se chová u soudu určitě moc brát nebudou. Že vyhrožuje, manipuluje, lže jak když tiskne... Chová se tak ke mně a ne k dítěti.

Kiara — 6. 2. 2011 15:45

Rigoletto, to je zase jeden z jeho manévrů.

Děvče zlaté, M Ti vždycky předestře nějaký blud a Ty ten blud okamžitě začneš brát vážně, začneš se hroutit a vyšilovat. Rakovinu zaplaťpámbu nemá, takže vidíš, že ta záležitost byla (s)prostá manipulace, což jsme Ti tady od začátku všechny tvrdily a ukázalo se, že jsme měly pravdu.

Ad byt: to musíš vědět Ty sama, jak je na tom M finančně a jestli je v dohledné době schopen dát dohromady částku řádově okolo 1,5-2 milionů na pořízení nového bytu, případně jestli má takové podmínky, aby si mohl nabrat hypotéku a v rozmezí půl roku si pořídit byt. Podotýkám, že pořád nejste rozvedeni, takže i kdyby si pořídil byt před rozvodem, spadal by opět do SJM. Jistě, byt si může pronajmout - zase musíš vědět Ty, jestli utáhne režii prázdného domu, ze kterého ses odstěhovala a který dodneška není majetkově vypořádán plus pronájem nového bytu. Mám pocit, že to je zase jedna z výhrůžek, prostřednictvím které se Ti M snaží připravi peklo na zemi ;)

Rigoletto, a Ty - pokud Ti takhle vyhrožuje - bys měla rozjet rozvod a hned následovně majetkové vypořádání SJM, abys manžela přivedla na jiné myšlenky a on přestal mít roupy s pořizováním bytu blízko Tebe :jojo: A jestli Tě i nadále bude strašit s pořízením nového bytu, tak já osobně bych mu pohrozila s tím, že si na sebe nechám v tom případě okamžitě vyměřit výživné jakožto na nerozvedenou manželku - což můžeš - a tím mu pořízení nového bytečku značně ztížím, ne-li přímo znemožním :D I když chodí k psychiatrovi, hloupej určitě není a dovede si určitě spočítat, že by ho taková legrace přišla pěkně draho :D

Rigoletto, nesmíš se nechat :jojo: :D!!!

Rigoletta — 6. 2. 2011 15:52

Kiaro,
m by peníze získal, protože uvažujeme v rámci rozdělení SJM  prodat dům. On by tím získal částku, která mu bohužel stačí na byt. Sice ta situace nenastane v úplně nejbližší době, ale výhledově ...
Já si tím, že bych se bránila prodeji domu moc nepomůžu. Neměla bych na placení splátek.
Na rozvodu i vypořádání SJM se pracuje...

Kiara — 6. 2. 2011 17:31

Rigoletto, OBA DVA tedy získáte částku, která každému z vás stačí na byt, nemýlím-li se :cool: ?!?
V nejhorším případě BM nech, aby si koupil za těžké peníze byt poblíž místa, kde nyní bydlíš u rodičů, nech ho tam zabydlet a následně i s dcerou frnkni 200 km daleko, kde si pro změnu koupíš byt zase Ty :D
Děvenko zlatá, ani nevíš, v jaké jsi výhodě, že nejsi pevně ukotvena v místě bydliště, ale že jsi tam v podstatě "na návštěvě" a jakmile dostaneš peníze z domu, můžeš si koupit byt v podstatě kdekoliv na území ČR. Zatímco jakmile si Tvůj M někde koupí byt, bude v místě bydliště hezky dlouho přikován. Je nepravděpodobné, že by měl exmanžel chuť kupovat a prodávat byty a stěhovat se za Tebou jako komediant po celé republice :D
Já bych Tvoji situaci vůbec neviděla tak černě :cool:

Rigoletta — 6. 2. 2011 18:15

Kiaro, já měla hned napsat podrobněji, jak to je. On z prodeje dostane většinu. Investoval do domu zpočátku větší částí. Já bych měla dostat částku pro mně ne zanedbatelnou, ale na byt v žádném případě nestačí.
Nezbude mi než čekat, jak se celá situace vyvine.

Kiara — 6. 2. 2011 18:48

Buďto by sis za tyhle peníze mohla byt pronajmout, nebo se poraď s nějakým finančním poradcem, zdali bys dosáhla na vlastní byt, kdybys tyto peníze použila jako akontaci hypotéky.
Nicméně stále nevidím Tvoji situaci nijak černě ... :)
Chápej, jakmile budeš mít k dispozici vlastní prostředky, budeš mít tím pádem i otevřený prostor manželovi unikat třeba po celé republice :D Pořád jsi na tom lépe než ženy, které utekly před tyranem do azyláku, partner si je našel i tam a aby se tam snad nenudily, chodil jim před dům dělat neskutečná rodea :usch:

Selima — 7. 2. 2011 19:48

Pozri, Rigoletto, ja to vidím tak, že nech už tvoj muž podnikne čokoľvek, budeš na tom LEPŠIE ako jeho exmanželka než ako jeho manželka. Druhá vec je, že čas hrá pre teba - a pre malú - a tretia, že všetci ľudia nie sú idioti, ani liknaví, ani podplatiteľní a proste tvojmu tyranovi nevyjdú veci tak, ako si naplánoval - pravda, ak mu ty TY SAMA neuľahčíš tým, že sa psychicky položíš. Polovica domácich tragédií vyplynula z toho, že obeť týrania sťahovala tresné oznámenia, odvolávala svoje tvrdenia, prosila za svojho tyrana :usch: ... Nerob tú chybu. Neboj sa už dopredu každého jeho nápadu  ;) - zatiaľ mu skôr envychdázajú ako vychádzajú...

Rigoletta — 9. 2. 2011 14:29

Kiaro, nerada bych utíkala.to beru jen jako svou poslední možnost. Musel by nám znovu dělat peklo. Teď to jde, ale má ten svůj plán, co mně vyděsil. Snaží se o normální vstřícnou komunikaci, ale není radno mu věřit.
Selimo, určitě mu nebudu ustupovat. Zrovna se chystám podat žádost o prošetření přestupku z důvodu vyhrožování. Sice se tak už nějakou dobu neděje, ale nechci mu nechávat projít, jak se před časem choval. Možná se mi to v budoucnu bude hodit...

Rigoletta — 9. 2. 2011 14:40

Možná mu nějak pomáhá, že navštěvuje psychiatra. Nevím. Nebo je ta jeho vstřícnost a rozumnost jen kalkul. V každém případě, teď je to tak, jak by to asi mělo být. Jde se s ním domluvit třeba na návštěvách dcery... Netrvá na nich, když je třeba nemocná. Dřív by se vzteknul.

Kdyby došlo k soudu o střídavou péči, zajímalo by mně zda by bylo pro mne plus, že jsem ochotná se s ním domluvit například, že dceru v týdnu třeba někam vezme a tudíž mu s ní neznemožňuji styk a nebo by se to obrátilo proti mně, že by se M snažil obrátit to tak, že na ní nemám čas a proto mu jí nechávám... snad to píšu jakž takž pochopitelně. Naštěstí tohle můžu snadno vyvrátit (snad se nic nezmění), protože teď mám práci, při které pomoc s hlídáním nepotřebuji.

Tercila — 9. 2. 2011 14:50

Rigo, já mám teď jednu velmi smutnou čerstvou zkušenost, kdy soudce vůbec neposuzoval, kdo je jaký rodič, pouze při rozhodování podlehl své náladě. Doufám jen, že (stížností je na něho už víc) se za svou špatnou činnost dočká trestu.

Selima — 9. 2. 2011 16:21

Neviem, či z hľadiska súdu, ale z ľudského hľadiska by osm mu nerobila prieky(hlavne ak chce ísť aj malá), ale určite by osm ani jEHo nenechala, bay mi robil prieky. Proste buď sa budete správať obaja slušne, alebo ani jeden... Ale ja by som bola NAJPRV ochotná ponúknuť tú slušnosť, a POTOM (keby nezabrala) :rolleyes: :mad: :dumbom: ... tak radšej ani nenapíšem,

Rigoletta — 9. 2. 2011 17:12

Tercila napsal(a):

Rigo, já mám teď jednu velmi smutnou čerstvou zkušenost, kdy soudce vůbec neposuzoval, kdo je jaký rodič, pouze při rozhodování podlehl své náladě. Doufám jen, že (stížností je na něho už víc) se za svou špatnou činnost dočká trestu.

Toho se právě bojím. Nebo, že někdo v rámci dát za dost "rovnoprávnosti" rodičů nebude brát na zřetel, co by bylo pro dítě nejlepší.

Snad by mohlo ukázat něco psychologické vyšetření nás obou. Pokud se tedy dělá. Jenže třeba takové psychologické testy na zbrojní průkaz udělal a přesto mu nebránilo tu pistoli vzít na mně :/ . Třeba kdybych žádala posudek jeho psychiatra.. ten se mu snad víc dostane pod kůži. Tak jako to udělal on mně u soudu o svěření do péče. Jenže já se tam byla jen poradit, co dělat a jaká je pravděpodobnost, že by byl schopen nám něco udělat.

Rigoletta — 9. 2. 2011 17:19

Selima napsal(a):

Neviem, či z hľadiska súdu, ale z ľudského hľadiska by osm mu nerobila prieky(hlavne ak chce ísť aj malá), ale určite by osm ani jEHo nenechala, bay mi robil prieky. Proste buď sa budete správať obaja slušne, alebo ani jeden... Ale ja by som bola NAJPRV ochotná ponúknuť tú slušnosť, a POTOM (keby nezabrala) :rolleyes: :mad: :dumbom: ... tak radšej ani nenapíšem,

Ano malá chce a naschvály dělat nechci, proto když je nedělá on, tak to tak nějak jde... Jenže až se mu něco nepovede, myslím, že se vrátí k zaběhnutým kolejím a nějaké zprávy a manipulace: jakmile nebudeš do 10 minut doma, tak malou odvezu (o 4 hodiny dřív, než jí měl vrátit) nebo mám právo jí vidět, budu na stejném místě ať chceš nebo ne... to by jsme se znovu vrátili zpět a tady není žádné místo na domluvy .

Rigoletta — 9. 2. 2011 17:23

Myslím, že mám docela oprávněný strach, že kdyby jí měl ve střídavce, bude s ní manipulovat. Vlastně tak,jak byl zvyklý i se mnou. A nedej bože, abych si někdy náhodou někoho našla, to by byla pro něj rána...

javena — 9. 2. 2011 17:29

Myslím, že je to z jeho strany kalkul - čeká, že nebudeš chtít o dceru "přijít" a počítá, že stáhneš rozvod. Když nezabrala ta rakovina... :vissla:
Zkus se pobavit s nějakou sociální pracovnicí ve smyslu, že bys proti možná nebyla, ale vzhledem k tomu, ža má ty sklony k násilí (podpořené důkazem policie o řešení přestupku atd. - nevím, co máš v ruce) bys byla raději, kdyby byl ze začátku, pokud tu střídavou péči soud schválí, možný dozor. U něj každopádně a pokud by to bylo nutné pro srovnání, tak i u tebe.
A asi bych trvala ze stejného důvodu na posouzení psychologem, zda je to pro dcerku vhodné, vzhledem k tomu, že ji otec manipuluje (maminka už mě nemá ráda, proto s tebou nemůžu být... koupím ti, na co si ukážeš...)
Přestane ho to bavit, počítám... :/

Rigoletta — 10. 2. 2011 9:00

Hm, je to kalkul a připravuje si teď půdu pod nohama. Píše emaily se zájmem o zdravotní stav a jak mi nechce dělat žádné naschvály ... :/
Dceru připravuje na to, jak to bude fajn, až se o ní budeme střídat a jak je to spravedlivé, že jí chce mít tu samou dobu jako já. Je mi z toho strašně úzko :grater: Ona se těší. Nemůžu proti němu cokoli říct. Nechci jí do toho zatahovat...
Při odchodu jsem hodně zvažovala to, že na ní nebude tolik působit, když měl ty své zkraty a choval se hrozně (nadával, každou chvíli o někom, že by měl chcípnout, byl hysterický a sprostý) a nakonec dosáhnu toho, že jí bude mít 2 týdny v kuse sám... Když jsme byli spolu, tak jsem to mohla alespoň trochu korigovat. Vzít malou stranou... :grater:  :grater:

Rigoletta — 10. 2. 2011 9:17

Chce abych si jí radši nechala, když je malá nemocná, protože on kvůli zdravotnímu stavu by od ní nerad něco chytil. :o :o :usch:
To asi asi představuje jak tu střídavou péči... že já budu opečovávat a brát si ošetřování, když bude nemocná, chodit po vyšetřeních, řešit problémy a on si bude užívat a po týdnu nebo dvou mi jí vrátí s horou špinavého oblečení... :(

Beta El — 10. 2. 2011 10:18

Ahoj Rigoletto,
mám ve svém okolí podobný příběh. Muž tyran, žena od něj vyloženě s dcerou utekla ze dne na den, když nebyl doma (jednu dobu, když chtěla odejít, to ještě byla s malou na mateřské, tak je dokonce zamykal!). Soud byl peklo. On si nakonec prosadil střídavou výchovu. Pokaždé, když je dcera zpět u maminky, tak povídá, jaký je tatínek chudáček, tys ho maminko opustila, nemáš ho ráda, všecho jsi mu vzala, on je chudáček... (zůstal v bytě s hypotékou), já ho musím bránit, já jsem jeho jediná opora. Holce je 7 let. Taky od tatínka přijde vždy úplně zlumpačená, protože u něj může všechno a u maminky musí poslouchat. Takže je na maminku drzá a odbojná.
Je to pro tu ženskou strašně, protože to není schopna nijak dceři vysvětlit, že tatínek se v podstatě mstí mamince za to, že si dovolila od něj odejít. Tlak bývalého partnera je obrovský.
Bohužel udělala chybu, že odešla rovnou k jinému muži, tím má bývalý manžel páku, že maminka ho opustila kvůli jinému pánovi. Navíc ta žena mu i v podstatě všechno nechala, nechtěla nic, protože neměla sílu na to prát se s ním o každou korunu. Přitom oba vydělávali a vše pořizovali společně.
Přeji ti štěstí, aby soudce v tvém případě měl dost rozumu. Někdy je střídavá výchova ku prospěchu dítěte, jindy mu spíš ubližuje. Bohužel většinou naše soudnictví nebere moc ohledy na zájmy dětí, ale soudí dle svého současného rozpoložení.
Myslím, že pokud je tvůj manžel takový, je všechno jenom jeho hra. Čirá manipulace. Nevěř mu ani slovo. Všechno dělá za nějakým účelem, aby ti mohl v další minutě vrazit kudlu do zad.

javena — 10. 2. 2011 10:41

Rigoletta napsal(a):

Chce abych si jí radši nechala, když je malá nemocná, protože on kvůli zdravotnímu stavu by od ní nerad něco chytil. :o :o :usch:
To asi asi představuje jak tu střídavou péči... že já budu opečovávat a brát si ošetřování, když bude nemocná, chodit po vyšetřeních, řešit problémy a on si bude užívat a po týdnu nebo dvou mi jí vrátí s horou špinavého oblečení... :(

No, jestli si to představuje takto, tak ho to dlouho bavit nebude... Ale on si, podle mě, nepředstavuje nic jiného, než jak tebe dostat, ponížit, jak ti ublížit... a momentálně může už jen přes tu dceru. Ubožák... O dceru mu nejde. Kdyby jo, nechoval by se jako hovádko.
Aspoň víš, proč jsi od něj odešla.
Podle mě mu dojde, že bys měla spoustu času na chlapy, za těch 14 dní, co by měl holku a bude mu stačit deptat tě skrz víkendy... :/

Tercila — 10. 2. 2011 11:27

Rigo, určitě zažádej o ten posudek psychiatra a úplně všechno hlas sociálce atd.
Taky si připrav půdu pod nohama.
Moc Ti držím palce.

Lazurka — 10. 2. 2011 12:54

Nevím, za sebe si myslím, že to s tou střídavou péčí nebude tak horké.. myslíte, že ji u nás dávají soudy tak často?
Soud o dítě proběhne dříve, než se prodá váš dům, i kdyby nakrásně ho začal prodávat už teď.. (jo, pozor, pokud bude mít kupce ještě před rozvodem, dobře si ohlídej SMLUVNĚ, kolik přesně korun zbyde pro tebe, a nech si je pak od notáře poslat rovnou sobě na účet.. ne že je dostane manžel a měl by ti je poslat..)
Takže on u soudu bude mít rozhodně bydliště jetě tam, kde je teď a nějakou chvíli to ještě potrvá, vzhledem k tomu, jak špatně se teď reality prodávají.. je on schopen malou denně vozit do té jjí školky? nebo by mu dovolili, aby byla ten týden v jiné školce?
Je malá, já moc nevěřím tomu, že mu jí dají.. navíc, pravdivě popíšeš, jak ji zaopatřoval v době nemoci, když byla nachlazená..

Ale každopádně, jsi stašně vyděšená, cokoliv řekne, bereš jako že je to už hotová věc, pravda pravdoucí.. ano, on samozřejmě může žádat všechno, co říká, otázkou je, co z toho nakonec bude..
Zkus prostě ten fakt, že to tak může dopadnout, prostě přijmout.. řekni si, že to budeš řešit až tehdy, když k tomu dojde.. Je to smutné a byly by s její psychikou velké problémy, ale prostě to může nastat a ty tím, že jsi teď v pr.. se strašně vyčerpáváš.. a zbytečně, bereš si síly na promýšlení, co je třeba dělat teď..

Když on navrhne střídavou péči (mmch plno chlapů to dělá i proto, aby nemuseli platit aliment, pak děcko frknou k babičce), ty s tím prostě souhlasit nebudeš, protože on se o dítě dobře starat neumí, ale že ji má rád a že ty nechceš bránit jejich styku, tak krom víkendu jednou za 14 dní bys mu malou dávala třebas každou středu.. takhle to má známá a nemůže si nakonec vynachválit, že má dopředu jasnej den pro sebe..


Drž se a zbytečně nepanikař, já tě tak strašně obdivuju, co jsi už dokázala, tak neklesej v kolenou...

Tercila — 10. 2. 2011 13:00

Lazurka: jo, pozor, pokud bude mít kupce ještě před rozvodem, dobře si ohlídej SMLUVNĚ, kolik přesně korun zbyde pro tebe, a nech si je pak od notáře poslat rovnou sobě na účet.. ne že je dostane manžel a měl by ti je poslat..)

Výborná poznámka! :jojo:
Souhlas.

Kiara — 10. 2. 2011 13:29

Ano, Rigoletto, Lazurka má v mnohém pravdu.
Poslechni ji hlavně v tomhle:

Lazurka napsal(a):

... jo, pozor, pokud bude mít kupce ještě před rozvodem, dobře si ohlídej SMLUVNĚ, kolik přesně korun zbyde pro tebe, a nech si je pak od notáře poslat rovnou sobě na účet.. ne že je dostane manžel a měl by ti je poslat..)

a druhá věc, stojící za vzetí do úvahy je:

Lazurka napsal(a):

Takže on u soudu bude mít rozhodně bydliště jetě tam, kde je teď a nějakou chvíli to ještě potrvá, vzhledem k tomu, jak špatně se teď reality prodávají..

čili si nepředstavuj, že prodej domu proběhne tak hladce, jako že jeden měsíc zadá manžel prodej realitce, druhý měsíc se dům s velkou slávou prodá, třetí měsíc si manžel koupí byt a čtvrtý měsíc se nastěhuje pár metrů od Tebe. Reality se v dnešní době skutečně špatně prodávají a kupce může manžel hledat půl roku, rok, dva roky nebo taky pět let. A s cenou - aby urychlil prodej - nebude moci jít dolů, protože potom by si neměl za co koupit a zařídit kýžený byt :reta:
Skutečně - jak psala Lazurka - manželovi nesmíš každý jeho výrok slepě věřit a domnívat se, že cokoliv vypustí z úst, že to tak nakonec skutečně bude. Nehledě na to, že většina jeho výroků je v rovině pouze zbožného přání a k realitě mají zatím ještě hodně daleko ;)

Rigoletta — 10. 2. 2011 13:46

Beto El, děkuju za přání.
No přesně, tak to bude asi vypadat u nás, když to nedopadne.

Rigoletta — 10. 2. 2011 13:51

Lazurko, opravdu panikařím. Co se týká dítěte vůbec mi nejde udržet si trochu nadhledu :( .
My už máme rozšířený styk. Má dceru častěji než jednou za 14 dnů.

Rigoletta — 10. 2. 2011 13:57

Styk s dítětem už máme určený, takže jeho záměr je prodat dům. Po té se přestěhovat, aby dcera mohla chodit do stejné školy (bez toho by asi neuspěl) a pak požádat o střídavou péči. Než se tak stane může utéct ještě času... ale také nemusí. Byt který jsme (ne můj) nedávno prodávali byl během měsíce pryč.

Určitě než se začne něco prodávat nechám si poradit od advokátky a ráda bych zároveň s tím udělala rozdělení SJM.

Beta El — 10. 2. 2011 14:00

Rigoletto, neboj, dopadne to dobře... ono se to mnohdy jeví jako katastrofa a pak je to úplně jinak... Jak tady píšou ostatní... neboj se! Bojuješ za sebe a svoje dítě! Když se budeš bát, on to pozná a bude na koni...

Rigoletta — 10. 2. 2011 14:08

Nevím jak často se ke střídavé péči soudy uchylují. Zeptám se na to advokátky, až k ní půjdu. Vím určitě, že se soudy přiklánějí k té rozšířené péči a teď se ta střídavá péče hodně řeší...

Na sociálce nevím, co bych jim říkala... když bych tam přišla s takovými "maličkostmi" jako že se dítě u taťky nemyje, že třeba spí v tom v čem jsem mu ji předala a druhý den ji přiveze úplně stejně oblečenou, že jí nechá lítat venku, když by se měla doléčit po nemoci, že ji nevrací v dohodnutou dobu... Řeknou si zas nějaká hysterka...
A u soudu... chtějí důkazy. Kde nějaký vezmu... To je to, co mi řekne dcera a nebo vidím, když přijede. Maximálně nějaká sms, že pokud ihned nepřijdu domů(mimo domluvenou dobu) a nepřevezmu si dceru, tak jí zas odveze 25 Km daleko a ať se starám...

Kiara — 10. 2. 2011 14:09

Jenomže Rigoletto, byt se prodá - na rozdíl od domu - natotata, protože dům má větší režii a je okolo něho práce jako na kostele :jojo: Takže dům si výhledově pořídí spíš rodina, která už dopředu ví, že bude schopna poplatit režii a jejím členům nevadí, když přijdou z práce a budou muset v létě každý týden sekat trávník, plít záhonky nebo pracovat na zvelebení interiéru. Také to nezřídka znamená vlastnit jedno či dvě auta, aby se člověk bydlící na venkově snáze dostával do práce, vozil děti do školy, na kroužky nebo za kulturou a být manuálně zručný, aby svépomocí zvládl alespoň nejnutnější opravy.

Všechno tohleto Ti v bytě odpadá, proto prodat byt je v dnešní době daleko snadnější, než prodat dům :jojo:

Lazurka — 10. 2. 2011 18:33

Rigoletta napsal(a):

A u soudu... chtějí důkazy. Kde nějaký vezmu... To je to, co mi řekne dcera a nebo vidím, když přijede. Maximálně nějaká sms, že pokud ihned nepřijdu domů(mimo domluvenou dobu) a nepřevezmu si dceru, tak jí zas odveze 25 Km daleko a ať se starám...

Cože? on ti přiveze dceru v jinou než domluvenou dobu a PŘIKAZUJE ti, abys to nejen respektovala, ale ještě se i cítila nějak mizerně???!!! to je manipulátor největší.. äle naprosto ví, co dělá.. vždyť on je na vině, že přijel dřív!!! já bych mu odepsala, že má dodržet přesnej čas a pokud ji zas někam odveze, NEBUDU SE STARAT JÁ, jak přikazuje, ale on bude v průseru a nahlášen na sociálku, že ji v soudem udanou dobu nepředal.. ty mu prostě skáčeš na špeky, kdy on svoje pochybení vydává za tvou vinu..

Lazurka — 10. 2. 2011 18:44

Jo, a ještě, pokud se dům prodá ještě v manželství, a nebudete to mít mezi sebou ošetřeno smluvně, náleží ti polovina peněz, které zbydou.. a i kdybys brala míň, a on si koupil byt, je ten byt vlastně z poloviny stále tvůj.. v podstatě to zase spadá do SJM..
Ale napadá mě, že přesně si naběhl v tom, že kvůli tomu prodeji domu ho vlastně dostaneš k právníkovi a rovnou uděláte smlouvu o vypořádání SJM, kde se nejen přesně určí, co si kdo vezme, ale hlavně ať tam právník dostane tu klauzuli o tom, že od podpisu té smlouvy jedete každej na svoje, včetně dluhůů, které si kdo nadělá..

Nevím, kde bydlíte, teda kde je ten váš domek, a v jakým je stavu, ale kupní síla lidí na domy je hodně dole, vůbec to nesrovnávej s tím bytem prodávaným kdesi před krizí.. my loni prodávali krásnej, rok starej domeček těsně za Brnem víc než rok.. a s cenou jsme museli o 800 000 dolů.. a i kdyby jste měli štěstí a kupce našli, bud trvat, než jim odklepnou hyp, než se sepíšou smlouvy u právníků, pak na katastru to taky může trvat až měsíc, pak než přijdou peníze.. tak 3 měsíce min celej proces.. a to si ještě mezitím on musí najít byt a podstoupit další soupis smluv, pak se přestěhovat.. a jak si je jistej, že zrovna tam poblíž tebe bude volnej malej byt?
Nepanikař!!!

Tercila — 10. 2. 2011 19:39

Lazurka: já bych mu odepsala, že má dodržet přesnej čas a pokud ji zas někam odveze, NEBUDU SE STARAT JÁ, jak přikazuje, ale on bude v průseru a nahlášen na sociálku, že ji v soudem udanou dobu nepředal..

Rigo, tohle od Lazurky si přečti aspoň 2x.

sahleb — 27. 2. 2011 15:37

rigoletto

ja jsem jen spesne nakpoukla. Dostavas nechutny maily a sms. Nemaz je, mas preci dukazy, jak se chova. To se muze hodit u soudu. Ten clovek je manipoulant. A ti casto vyhravaji, dukazy by sis sama znicila.

eva2009 — 23. 4. 2011 13:29

ahoj, včera jsem tohle téma četla 3hodiny, nedalo mi to, ale chtěla jsem vědět, zda Rigoletta dostane sílu odejít.... dostala, za což jsem moc ráda, ikdyž to nemá a neměla moc lehké, dokonce bych nevěřila, že její manžel je takový pošuk, no možná věřila.. já jsem jako dítě do 13 let vyrůstala v rodině, kde bylo psychické i fyzické násilí, s tím rozdílem, že bylo pácháno i na mě. Tak jsem byla ráda, že  Rigoletta sebrala odvahu a odešla. Mojí mamce to trvalo 13 let. Byl to skoro stejný příběh jako náš, až na to, že otec několikrát vyhrožoval, že mě zabije, což měl v plánu a kdyby ten osudný den, kdy odešla, mě nechala doma s ním věřím, že bych tu už nebyla. Otec, když jsme odešli, spáchal demonstrativní sebevraždu (přežil) a zapálil nám celý byt (psali to i v novinách- s tím rozdílem- že tam psali, že nějaký chudáček, kterému odešla manželka, tak si chtěl vzít život). Jediné plus bylo, že u soudu neměl o mě žádný zájem. Takže sme se už nikdy neviděli.
Rigolletko držím ti pěsti, ať to dopadne dobře, a ať dá manžel tobě pokoj.

Kubula — 11. 5. 2011 22:05

Rigoletto, někde jsem tě tu zahlídla... Jak je?

Rigoletta — 12. 5. 2011 18:27

Ahoj :) ,
teď mám zas nějaké horší období. Nashromáždilo se toho hodně najednou. Tento týden jsem dostala termín k přestupkové komisi. Takže i m a začal znovu víc prudit. Zřejmě ho to bude víc "bolet" protože to bude prošetřováno blízko jeho bydliště a určitě se rozkřikne a potvrdí, jak se choval (ty výhrůžné zprávy). Píše, že tam nepřijde. Doufám, že se nepotáhnu takový kus jen tak...
Mám teď za sebou několik blbých dnů. Pocit, že se mi skoro nic nevede :/ Tak se snažím, co jsem se tu naučila a po malých krůčcích zvládnout zas další den a problém....

V práci nevycházím s kolegyní. A říkám si, že to snad ani není možný, protože mi připadá povahově, jako obdoba m. Ze začátku mi pořád mazala med kolem pusy. Až mi to bylo hooodně divný. Sem tam nějaká drobnost pro dceru nebo něco mermomocí pro mně (to jsem nechtěla) , ale říkala jsem si, že tam byla dlouho sama a s moc lidma si nerozumí. Znaly jsme se už z dřívějška a říkala jsem si, že to s ní zvládnu. Že jsem docela přizpůsobivá. Ona po krátkém čase začala očerňovat ostatní kolegyně a prostě všechno okolo je špatné a tady jsme se začaly dostávat do střetů. Když jsem šla o přestávce k někomu jinému na kafe, tak bylo zle. Začala do mne docela zle rýt a vyhazovat mne z pracoviště. Chvíli jsem měla pocit, že by byla schopná mi i jednu vrazit. Prostě mně vytlačila ze dveří. Je to úplně absurdní. Kdybych nevěděla , že s ní mají problémy i ostatní (ne jen mně vyhodila, ale už se to stalo i někomu jinému). Řekla mi, že jsem se od té doby, co mne znala hodně změnila. Asi, že už nejsem ta tvárná.... co si nechá hodně věcí líbit. To jsem jí asi udělala čáru přes rozpočet. A atmosféra je drsná :usch: .

Pak jsem potkala někoho, kdo se se mnou chce dávat do řeči. Odešla od něj žena. Měla každou chvilku prý nějakou zlomeninu a vypadalo to, že to byla jeho práce.

Připadám si, že mně někdo zkouší, jak se zachovám :dumbom: Jen nevím, jak by to mělo být :/
S kolegyní je to problém. Tuhle  práci potřebuji.

S m jsme se domluvili na prodeji domu, tak aby jsme mohli rozdělit SJM a pak ten rozvod. Už to bylo zařízeno v bance a on cukl, takže mám znovu domluvenou schůzku s advokátkou a bude se muset vymyslet jiný postup.

Kiara — 12. 5. 2011 19:02

Rigoletto, tak se mi zdá, že k sobě přímo přitahuješ agresivní manipulátory ... :pussa:

Do práce chodíme pracovat, ne se kamarádit a musíš si dobře vybírat, koho si připustíš takříkajíc k tělu. Hlavně Ti - a vůbec nikomu - nedoporučuji, aby ses svěřovala kolegům a kolegyním s důvěrnými detaily ze svého života. Pánbůh má na světě všelijakou čeládku a nejeden pracovník už těžce doplatil na to, že se v práci někomu v dobré víře svěřoval a ten dotyčný ho potom roznesl ve firmě na kopytech :jojo: Buď milá, buď příjemná, ale vocamcaď až pocamcaď, jak se říká.

A s muži bych si na Tvém místě dala na nějakou dobu pauzu úplně, až si spravíš šrámy a jizvy, které na Tobě napáchal Tvůj manžel. Zejména bych se uctivým obloukem vyhnula chlapovi, o kterém se nese, že od něj utekla žena kvůli tomu, že byla samá zlomenina :dumbom: Víš, co se říká o šlápnutí z bláta do louže ;) ?!? Už bys měla mít natolik rozvinuté rozpoznávací a rozlišovací schopnosti, aby ses podobným dárečkům vyhnula a podruhé si je nepouštěla do života :jojo:

A na manžela se obrň svatou trpělivostí - není daleko doba, kdy mu dojde, že jeho vzteklé kopání okolo sebe pozbývá význam a přestane se snažit :pussa:
Držím palce ...

Kubula — 12. 5. 2011 21:14

Rigoletta napsal(a):

Připadám si, že mně někdo zkouší, jak se zachovám :dumbom:

A nechtělo by se ti zkusit nějak vyzkoumat, co za tím je? Nějakou terapii třeba? Já nedám dopustit na Cestu (Brandon Bays), ale určitě jsou i jiný způsoby..

Ale jsi dobrá, jak se držíš i za těchhle okolností, fakt. :supr:

Rigoletta — 14. 5. 2011 19:23

Kiaro, dík.
A mužům se ještě pořád vyloženě vyhýbám. Cítím, že na to teď nemám ani čas, chuť, prostor, odvahu... Jen mně vylekala ta souhra náhod.

Kubulo, super. A dík. Určitě si tu knihu seženu a jsem ráda, za každé doporučení nebo postřeh. Teď čtu knihu Nenechte sebou manipulovat a zkouším jednat a odpovídat podle ní, ale zatím mi vůbec nejde zůstat v klidu, když se do mně kolegyně naváží. Sice se snažím v klidu odpovídat, ale ve skutečnosti to ve mně vře. Nastolily jsme takové nějaké příměří. Je to pro mne přijatelnější, než být v tom dusnu. A budu se jí vyhýbat.

Rigoletta — 19. 11. 2011 9:23

Ahoj holky :-)
S radostí chci nahlásit, že už mám nějaký den po rozvodu. Bylo rozhodnuto při prvním stání. M trochu plácal nesmysly a lhal, ale myslím, že bylo všem jasno. Byla jsem ráda, že nebylo nutné zacházet úplně do všech podrobností našeho soužití, ale stačilo vypovědět jen obecně.

aprill — 19. 11. 2011 10:52

Rigoletta napsal(a):

Ahoj holky :-)
S radostí chci nahlásit, že už mám nějaký den po rozvodu. Bylo rozhodnuto při prvním stání. M trochu plácal nesmysly a lhal, ale myslím, že bylo všem jasno. Byla jsem ráda, že nebylo nutné zacházet úplně do všech podrobností našeho soužití, ale stačilo vypovědět jen obecně.

:supr:

Kiara — 19. 11. 2011 12:37

Rigoletto, to je dobrá zpráva :pussa:!!!

Tak Ti přeji hodně štěstí na cestě do nového života, přeji Ti, ať na své životní cestě potkáváš jen samé milé a příjemné lidi a rovněž Ti přeji hodně energie a elánu, abys nové začátky v pohodě zvládla :hjarta:

PavlaH — 19. 11. 2011 12:50

Rigoletto - výborně, je z tebe cítit optimismus. Nebudeš to mít jednoduchý, ale já věřím tomu, že to zvládneš. Všechno co tě čeká, ať je lepší, než to , co už máš za sebou.

Rigoletta — 19. 11. 2011 13:05

Děkuju :hjarta:

Opravdu jsem se cítila v poslední době super. Vyrovnaná. Hodně věcí se mi podařilo, tak jak jsem si přála. Ani k tomu soudu jsem neměla obavy.

Jen teď se mi život nějak zamotal. Někoho jsem potkala a s mojí psychikou to dělá pěkné kousky :mad: . Do teď jsem se všem mužským obloukem vyhýbala. Všechno se mi to vrací zpátky a nesu to hrozně a rekapituluji, co jsem v tom manželství zažila.

Kiara — 19. 11. 2011 13:10

Rigoletto, jsi ještě příliš mladá na to, abys rezignovala na partnerský život :jojo: Rozumím tomu, že se Ti vracívají všechny ty hrůzy, které jsi s manželem zažívala, ale nejsou všechni muži stejní.

Doporučuji nevrhat se do vztahů hned po hlavě, ale s rozmyslem, budoucího partnera postupně poznávat a vztah zprvopočátku udržovat jen ve fázi přátelských a nezávazných schůzek, abys získala čas :jojo: Držím palce, aby Ti to vyšlo :)

Kubula — 19. 11. 2011 14:27

Jsem moc ráda, že od tebe čtu dobré zprávy!  :storstark:

S novým vztahem - myslím, že tyhle stavy jsou normální, když tomu necháš čas a nebudeš se pouštět do věcí, do kterých se ti ještě nechce, tak to půjde, neboj. :)

Kubula — 19. 11. 2011 17:35

A jak to vlastně vypadá s bývalým manželem? Nějak se to trochu znormalizovalo? Moc bych ti to přála.

Rigoletta — 19. 11. 2011 17:56

S bývalým manželem stále nic moc a myslím, že teď půjde znovu do tuhého. Přes zimu se mu ty jeho stavy vždycky zhoršovaly. Nedávno jsem se nechala nachytat. Prosil, abych mu přijela pro dceru naproti, že nestíhá a já rozzářená v dobrém rozmaru jela. Asi jsem ho tím vydráždila a řekl, že by mi dal do toho ksichtu nejradši pěstí. No nepoučitelná... To mně tedy z toho pocitu štěstí pěkně rychle dostalo.
Občas chodí nějaké hloupé zprávy, ve kterých mně uráží nebo hraje na city. Asi jsem to nedotáhla do konce, že jsem si nezměnila číslo, ale nechávám to, kdyby bylo se třeba potřeba domluvit něco kvůli dceři. Neustále neví, kdy si jí má vzít. Výživné mi na ni nezaplatil půl roku (už jsem si vyřizovala exekucí), že prý na to nemá. Nedodržuje na čem se domluvíme ohledně vrácení.
Většinou to ani dopodrobna nečtu nebo se jen chytnu za hlavu, co je to zas za pitomost.

Rigoletta — 19. 11. 2011 18:00

U rozvodu se strašně bránil, že se rozvádět nechce, že to manželství tak špatné nebylo, že jsem to od něj schytala JEN dvakrát :rolleyes: a jak by to chtěl pozvolna dávat dohromady a sotva jsme vypadli, tak mi napsal zprávu, jak jsem strašná, jak strašně vypadám a že dělám dceři ostudu, abych se nad sebou zamyslela :dumbom:

Kubula — 19. 11. 2011 18:10

Tyjo, to je síla..  Skvělý, že dokážeš být i přesto v pohodě!

Rigoletta — 19. 11. 2011 18:13

No a k tomu kamarádovi...
Moc se bojím, aby se z něj nevyklubal podobný exemplář, jako ex. On to své také nemá na úplně asi zpracované a možná tím, že se ho na hodně ptám sem tam mi od něj znělo něco podobně, jako si na mne stěžoval ex. Nevím třeba to tak má každý. Musím říct, že se zatím nevyjadřoval o své bývalé nijak špatně.
Je mi s ním příjemně, ale možná je to na nás oba moc brzo a tak si nic do budoucna nemaluji s tím, že ty své strachy budu muset někdy nalomit.

Rigoletta — 19. 11. 2011 18:23

Mě je ho jako člověka docela i líto, protože tuším jaký peklo si sám v sobě prožívá. Měl to tak vždycky. Když byly jakékoli problémy a tížilo ho to, tak přestával být soudný. Teď si jen přeju, aby už se dokázal nějak odrazit a měl sám a dal i nám pokoj.
Ne že bych se s ním ještě nějak víc zaobírala, ale odnáší to i dcera a už sama vidí, jak velké má tatínek výkyvy nálad. A dokonce mi po ní vzkazoval, abych si políbila...
Asi to tam s ním nemá zrovna nejjednodušší.

Kiara — 19. 11. 2011 18:30

Rigoletta napsal(a):

U rozvodu se strašně bránil, že se rozvádět nechce, že to manželství tak špatné nebylo, že jsem to od něj schytala JEN dvakrát :rolleyes: a jak by to chtěl pozvolna dávat dohromady a sotva jsme vypadli, tak mi napsal zprávu, jak jsem strašná, jak strašně vypadám a že dělám dceři ostudu, abych se nad sebou zamyslela :dumbom:

Tak tímhletím v podstatě řekl sám na sebe úplně všechno :rolleyes: Buď ráda, že už máš rozvod za sebou a že jedna smutná kapitola Tvého života je už definitivně uzavřena. Do ničeho nespěchej, užívej si svobodu a buď opatrná ... bohužel máš z dlouhodobého soužití s tyranem velmi pravděpodobně snížené rozpoznávací schopnosti, co je ve vztahu normální a co už ne (jako každá týraná ženská) a proto musíš být dvojnásobně opatrná, aby sis do života nevpustila zase nějakého dárečka :pussa: Nemůžeš se sice ustavičně bát, ale také nemůžeš zbytečně riskovat :jojo:

A z exmanžela si nic nedělej - zřejmě, když viděl, jak jsi rozesmátá a šťastná, došlo mu asi, odkud vítr fouká a rozhodl se Ti alespoň pomyslně šlápnout do úsměvu. Nemysli si, že je hloupý a že mu nedošlo, že jsi volná jak ten pták a můžeš se seznamovat s cizími muži, co hrdlo ráčí, že je z toho nepříčetností celý bez sebe a alespoň takhle Ti to "osladil", aby si "ulevil" :usch:

Jessika — 8. 12. 2011 16:15

Rigoletta napsal(a):

Ahoj holky :-)
S radostí chci nahlásit, že už mám nějaký den po rozvodu...

Statečná holka, opravdu ti tleskám :supr:
Koukala jsem na první příspěvky a nevěřím svým očím.
Fandím ti, jsi skvělý příklad pro ostatní podobným osudem postižené lidi.
Držím pěsti pro další, teď už bááááječný život.

Rigoletta — 29. 12. 2011 17:09

Ahoj holky.
Příběh dál pokračuje...

Ex nedávno vytáhl na mého příbuzného nůž. Nic vážnějšího se nestalo. Ten podal trestní oznámení na policii. Opět na policii přemlouvání, aby nic nepodával, že to nemá smysl a jen těžko se bude něco prokazovat.

Já jsem měla s ex schůzku kvůli vypořádání SJM. Tak jsem tam seděla a bylo mi to všechno skoro jedno - jeho vyhrožování, že nás všechny pozabíjí, že nosí vždycky zbraň, že má pistoli a pokud nebudu souhlasit s jeho návrhem, nemá co ztratit a všichni to odneseme. Škoda, že jsem si ho nenahrávala, ale i tak by mi to nebylo nic platné.

Dcera z toho má v hlavičce asi pěkný maglajz. Seděla u toho. Ani nemrkla. Zjistila jsem, že na podobné jeho výlevy je u něj na návštěvách zvyklá. Po telefonu jsem ho slyšela z povzdálí, jak křičí, že toho příbuzného zabije. Buď ona nebo on si vymyslel, že jsem sprostá a křičím na ní. Alespoň tak mi to podal ex. Nevím mám pocit, že se mu chce zavděčit a že je to možná i pravda, že si vymýšlí ona. Přesto se k němu pořád těší. Je mi strašně líto, co jsem jí připravila :grater:
Prý když budu souhlasit s jeho návrhem na rozdělení SJM dá nám už všem pokoj.

zuzcab — 29. 12. 2011 19:01

Moc Vás prosím o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci. Studuji obor poradenství v sociální práci, tohle téma je mi osobně blízké.. Budu Vám moc vděčná za Váš čas. Děkuji


http://domaci-nasili-19084.vyplnto.cz

Jessika — 29. 12. 2011 20:50

Rigolletko, holka milá.
Je načase určit další hranice. Na osobní schůzky si vezmi vždycky někoho s sebou.
S tím darebákem, který předstírá chudinku zneužitou, se bez přítomnosti jiné osoby nebav.
Máš-li právníka, zapoj ho. Nemáš-li, volej na odborné linky, oni ti poradí.
Pokud to půjde, všechno nahrávej (diktafonek ,mají ho i některé mobily).

A hlavně NENECH SE VYDÍRAT.

A zavolej někam na odbornoou pomoc, tady je to jen na vypovídání.
Oni s takovým chováním mají určitě zkušenosti, dají ti minimálně 1.pomoc.

A ještě k tomu, že je tí líto tvé malé holčičky? Na lístost není čas, vynahradíš jí to jinak.
Jsi přece samostaná milující máma, ne?

Držím palce a přeju nový rok bez přitroublých ex!!!
Pa, Jess.

Rigoletta — 29. 12. 2011 21:18

zuzcab - dotazník vyplněn :)

Milá Jessiko, tentokrát jsem neměla vzít koho s sebou.
Nemám chuť s ním nijak bojovat. Vše bylo celkem k ničemu. Alespoň teď mi to tak připadá. Nahrávky - snad nikde nebudou brát v potaz. Dají se upravit...

To že jsem se za něco drala mi bylo jen k tomu, že jsem objevila kolik síly ze sebe dokážu vydolovat.

Nechci se nechat vydírat. Jen nevím za kolik mi ten majetek stojí a kdybych nekoukala na dceru, tak mu vše nechám. Důležitější je pro mne to, že už jsem bez něj. Jen mi něco pořád říká, že tohle by ode mne bylo hodně krátkozraké :rolleyes:

Rigoletta — 29. 12. 2011 21:21

Připadá mi, že už jsem udělala snad vše, co se dalo.
Vypadá opravdu, jak zvíře. I se tak chová, mluví. Řehtá se jak smyslů zbavený, že někomu něco udělá. K psychiatrovi už prý přestal chodit. Potřeboval by to jako sůl.

Jessika — 29. 12. 2011 22:04

Rigoletta napsal(a):

zuzcab - dotazník vyplněn :)

Milá Jessiko, tentokrát jsem neměla vzít koho s sebou.
Nemám chuť s ním nijak bojovat. Vše bylo celkem k ničemu. Alespoň teď mi to tak připadá. Nahrávky - snad nikde nebudou brát v potaz. Dají se upravit...

To že jsem se za něco drala mi bylo jen k tomu, že jsem objevila kolik síly ze sebe dokážu vydolovat.

Nechci se nechat vydírat. Jen nevím za kolik mi ten majetek stojí a kdybych nekoukala na dceru, tak mu vše nechám. Důležitější je pro mne to, že už jsem bez něj. Jen mi něco pořád říká, že tohle by ode mne bylo hodně krátkozraké :rolleyes:

Nejde o to, používat nahrávky u soudu.
Stačí jen tomu tajtrlíkovi oznámit, že to máš nahraný.
A pokud nebudeš mít nikoho k sobě, tak se s ním nemusíš vidět.
To se nenajde žádný sousedčin manžel, bratranec, kolega nebo tak?
Stačí mít pořádnýho pořízka vedle sebe, to je občas rozumý  argument, na který takový týpci slyšej, i když mají nůž...

Jinak - nemyslela jsem vydírání finanční, ale psychické.
Ale zda ti peníze , rozuměj prostředky pro zajištění své dcery, za to stojí, to si musíš ujasnit sama.
Já tě do žádného boje hnát nechci.
Nejsi loutka - to už jsi dokázala několikrát.

A pořád jsou tady lidi - odborníci, co ti pomůžou.
Třeba zrovna zuzcab, ona (on) bude třeba bude vědět, kam nejlépe se obrátit.
Já to nevím, díkybohu jsem podobnou situaci nemusel řešit.

Hodně síly, holka. Bojuj za sebe i za malou. Nejsi v tom sama.
Když je někde snaha, to by bylo, aby se i to štěstí nepřidalo :supr:

Revliba — 29. 12. 2011 22:40

Jessika napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

zuzcab - dotazník vyplněn :)

Milá Jessiko, tentokrát jsem neměla vzít koho s sebou.
Nemám chuť s ním nijak bojovat. Vše bylo celkem k ničemu. Alespoň teď mi to tak připadá. Nahrávky - snad nikde nebudou brát v potaz. Dají se upravit...

To že jsem se za něco drala mi bylo jen k tomu, že jsem objevila kolik síly ze sebe dokážu vydolovat.

Nechci se nechat vydírat. Jen nevím za kolik mi ten majetek stojí a kdybych nekoukala na dceru, tak mu vše nechám. Důležitější je pro mne to, že už jsem bez něj. Jen mi něco pořád říká, že tohle by ode mne bylo hodně krátkozraké :rolleyes:

Nejde o to, používat nahrávky u soudu.
Stačí jen tomu tajtrlíkovi oznámit, že to máš nahraný.
A pokud nebudeš mít nikoho k sobě, tak se s ním nemusíš vidět.
To se nenajde žádný sousedčin manžel, bratranec, kolega nebo tak?
Stačí mít pořádnýho pořízka vedle sebe, to je občas rozumý  argument, na který takový týpci slyšej, i když mají nůž...

Jinak - nemyslela jsem vydírání finanční, ale psychické.
Ale zda ti peníze , rozuměj prostředky pro zajištění své dcery, za to stojí, to si musíš ujasnit sama.
Já tě do žádného boje hnát nechci.
Nejsi loutka - to už jsi dokázala několikrát.

A pořád jsou tady lidi - odborníci, co ti pomůžou.
Třeba zrovna zuzcab, ona (on) bude třeba bude vědět, kam nejlépe se obrátit.
Já to nevím, díkybohu jsem podobnou situaci nemusel řešit.

Hodně síly, holka. Bojuj za sebe i za malou. Nejsi v tom sama.
Když je někde snaha, to by bylo, aby se i to štěstí nepřidalo :supr:

Jessiko,při vší úctě....velmi naivní představa...99procent lidí z okolí v takovéto situaci dává ruce pryč..

Carrallina — 30. 12. 2011 10:48

Revliba má obávám se bohužel pravdu. Nicméně napadá mě jedno řešení - právník. Ten tam s tebou půjde, protože je za to placen. Jo a možná bych na takovéto schůzky nebrala malou.

Rigoletta — 30. 12. 2011 11:31

Já jsem tu zrovna nikoho neměla, kdo by mohl jít se mnou, ale i tak to trvá už vše téměř dva roky. Pro všechny je to únavné a nechci nikoho obtěžovat a žádat, aby byl u každého předání dcery.

Ona to původně neměla být schůzka, abychom něco vyřešili. To bych rovnou požadovala, aby se konala u právníka. Ex mi měl předat dceru a vyvinulo se to tak, že jsem na ní musela čekat, než dojí a on to začal řešit. Postupně to vygradovalo ve výhrůžky. Neodhadla jsem to. Byla jsem tak uzemněná (vypadal jak šílenec), že jsem jen seděla a poslouchala.

Teď to samozřejmě zas pokračuje zprávami. Chce vše pro sebe, jinak...

Jessika — 30. 12. 2011 13:21

Revliba napsal(a):

Jessiko,při vší úctě....velmi naivní představa...99procent lidí z okolí v takovéto situaci dává ruce pryč..

Revli, to není představa. To jsou moje zkušenosti s okolím.
Je mi líto, že ty to máš jinak.
Ale i tak  - pokud nezkontaktuješ odbornou pomoc, nemůžeš očekávat výsledek.
I když na schůzku se šílencem se nedá připravit, musíš to aspoň zkusit - zjistit co nejvíce informací podložených zákonem, připravit si soupisy apod.

Kiara — 30. 12. 2011 22:04

Rigoletta napsal(a):

Ahoj holky.
Příběh dál pokračuje...

Ex nedávno vytáhl na mého příbuzného nůž. Nic vážnějšího se nestalo. Ten podal trestní oznámení na policii. Opět na policii přemlouvání, aby nic nepodával, že to nemá smysl a jen těžko se bude něco prokazovat.

Já jsem měla s ex schůzku kvůli vypořádání SJM. Tak jsem tam seděla a bylo mi to všechno skoro jedno - jeho vyhrožování, že nás všechny pozabíjí, že nosí vždycky zbraň, že má pistoli a pokud nebudu souhlasit s jeho návrhem, nemá co ztratit a všichni to odneseme. Škoda, že jsem si ho nenahrávala, ale i tak by mi to nebylo nic platné.

Dcera z toho má v hlavičce asi pěkný maglajz. Seděla u toho. Ani nemrkla. Zjistila jsem, že na podobné jeho výlevy je u něj na návštěvách zvyklá. Po telefonu jsem ho slyšela z povzdálí, jak křičí, že toho příbuzného zabije. Buď ona nebo on si vymyslel, že jsem sprostá a křičím na ní. Alespoň tak mi to podal ex. Nevím mám pocit, že se mu chce zavděčit a že je to možná i pravda, že si vymýšlí ona. Přesto se k němu pořád těší. Je mi strašně líto, co jsem jí připravila :grater:
Prý když budu souhlasit s jeho návrhem na rozdělení SJM dá nám už všem pokoj.

Rigoletto, Tobě je těžké radit :/

Už jednou to tady bylo, že Ti exmanžel vyhrožoval, Ty jsi to šla oznámit na policii a jedním dechem jsi k trestnímu oznámení dodala, že není nutné, aby ho hned zavírali, načež jeho vyhrožování bylo pojato pouze jako přestupek a bylo to řešeno přestupkovou komisí u příslušného Městského/Obecního úřadu. Když ho nahlásíš na policii a ihned couvneš s tím, že si v podstatě nepřeješ, aby byl Tvůj ex nějak tvrději postižen, pak se nediv, že se přestupkové komisi Tvůj exman jen útrpně zasmál, od té doby je si jist svojí beztrestností a ještě více přitvrdil. A nediv se, že policie od té doby vyšetřuje veškerá oznámení, pocházející z vaší rodiny spíše laxně, protože - nezlob se na mě - veškerá vaše trestní oznámení už na ně musí působit velmi nedůvěryhodně. A protože policajti nabyli z Tvého prvotního trestního oznámení pocit, že se pohybují v nějaké podivné Válce Roseových, nediv se, že nijak podstatněji nezasáhnou a veškerá trestní oznámení budou vyšetřovat tak, aby se zdálo, že je vyšetřují :/

Jediné, co Ti můžu poradit je, aby sis našla dobrého právníka a veškerá jednání s ním směřovala k tomu, aby byl Tvůj exmanžel konečně za své výhrůžky patřičně potrestán. Jakmile totiž nenapřeš veškerou svoji snahu k tomu, aby exman šel skutečně natvrdo sedět (protože jinak se ho nikdy nezbavíš!!!) nebudeš od něj mít pokoj do smrti. To zdaleka neskončí tím, že bys přistoupila na jeho nestydaté podmínky ohledně dělení majetku a měla už konečně pokoj, ten psychopat - pokud se bude i nadále pohybovat na svobodě - Tě nejen ožebračí, ale hodlá Tě terorizovat přes dítě tak dlouho, dokud nezpůsobí dítěti a Tobě vleklé psychické problémy a nedostane jednu či druhou z vás na psychiatrii.

Tady je to jasně daný - buďto on, nebo Ty. Jsi ve velice ošklivé válce, kde útočník nezná slitování a kde chce svoji oběť okrást o poslední košili a ještě ji přinejmenším dostat do blázince. Buďto po něm tvrdě vyjedeš a sejmeš ho tak, že na něj konečně podáš pořádné trestní oznámení - a bude Ti úplně jedno, jestli v tom kriminále zčerná - nebo si takové řádění útrpně necháš líbit a skončíš napřed okradena o poslední košili a po letech společně i s holkou v péči psychiatrů :grater:

Rigoletto, tím, že si tady budeš ustavičně stěžovat, co Ti exmanžel zase vyvedl, nebudeš účinně konat a budeš akorát tak čekat doma jako ovečka před porážkou, co si ten psychopat na Tebe zase vymyslí - tím si vůbec nepomůžeš :/

PavlaH — 30. 12. 2011 22:25

Rigoletto, každé podané oznámení se musí prošetřit. Navíc policajti potřebují uzavřít co nejvíc případů úspěšně, na oznamovatele tedy zkoušejí postup zvaný "brána". Tedy snaží se tě různými manipulacemi od oznámení odradit.

Revliba — 30. 12. 2011 23:58

Jessika napsal(a):

Revliba napsal(a):

Jessiko,při vší úctě....velmi naivní představa...99procent lidí z okolí v takovéto situaci dává ruce pryč..

Revli, to není představa. To jsou moje zkušenosti s okolím.
Je mi líto, že ty to máš jinak.
Ale i tak  - pokud nezkontaktuješ odbornou pomoc, nemůžeš očekávat výsledek.
I když na schůzku se šílencem se nedá připravit, musíš to aspoň zkusit - zjistit co nejvíce informací podložených zákonem, připravit si soupisy apod.

Jess,
psala jsi to,že zaplatbůh konkrétní zkušenost s těmito záležitostmi nemáš..
Já bohužel ano..
Musím konstatovat,že i ti nejbližší se báli jakékoli konfrontace,všechno jsem musela sama..a i těm pár lidem z nejbližšího okolí,kteří tehdy svědčili u soudu,to bylo krajně nepříjemné,včetně mně samotné.
Tehdy jsem litovala,že nemám bráchu,který by ho sraba podržel pod krkem,protože to jediné by na něj asi zapůsobilo.
Všechny soudy ohledně týrání,at už fyzického v podobě zlomeného žebra,či psychického v podobě nepopsatelných stresů jsem prohrála...
Mnoho lidí u toho konkrétně bylo,ale jenom mě tiše litovali a pak se tiše dekovali...
Rozumím jim a nezlobím se,je velmi těžké v takovéto situaci zachovat nějaký názor,když se věci odehrávají "za zdmi" bytu..
Dodnes je BM na svobodě,na výživném dluží už pár set tisíc a nic se neděje,nebo lépeřečeno děje,ale šnečím tempem..
Abych byla konkrétní a trochu užitečná...tenkrát mi moc pomohla Rosa a odchod s dětmi do utajeného azylu...soud reagoval,do týdne bylo předběžné opatření na děcka
Po pár měsících jsem si sehnala do pronájmu byt a takhle v pronájmech žijeme dosud,ale nevadí to,zvykli jsme si a máme klid..
Pravda je,že mi finančně pomohli moji rodiče v začátcích,nevím,jak je na tom Rigolleta,ani nečtu její příběh od začátku..

Kiara — 31. 12. 2011 1:24

Revlibo, já mám takový pocit, že společným jmenovatelem všech těchto smutných příběhů je tyranův pocit absolutní beztrestnosti :grater: Kdyby takového šmejda na odlehlém místě obstoupila parta ostrých hochů s baseballovou pálkou a dostal by takovou nakládačku, že by se měsíc nepostavil na nohy, teroristu by terorizování nadosmrti - alespoň u této konkrétní oběti - přešlo :jojo:

Revliba — 31. 12. 2011 10:15

Kiara napsal(a):

Revlibo, já mám takový pocit, že společným jmenovatelem všech těchto smutných příběhů je tyranův pocit absolutní beztrestnosti :grater: Kdyby takového šmejda na odlehlém místě obstoupila parta ostrých hochů s baseballovou pálkou a dostal by takovou nakládačku, že by se měsíc nepostavil na nohy, teroristu by terorizování nadosmrti - alespoň u této konkrétní oběti - přešlo :jojo:

Ano,je to tak,jenže málokterý běžný občan,který žije standartně,chodí do práce,platí poplatky a stará se o rodinu by na to měl žaludek,to za prvé.
A za druhé,nepohybuje se v prostředí,kde by na takové ostré hochy narazil.To je tak ve filmech..:/
Cestou zákona,tedy jedinou možnou,je to vyčerpávající,únavné,nekonečné a ve finále nespravedlivé.
Vím,že to pro Rigolettu asi není povzbuzující toto mé psaní,ale jediná možnost je VYDRŽET to a pak...
vzdálit se,tzn.úplně ho odstřihnout,veškeré věci nechat na právníkovi,nenechat se kontaktovat...
já osobně bych dočasně odstřihla i dítě...odejí na neznámé místo,oznámit na OPD
Hlavně bych se dávno poradila na Rose,Doně,Bílém kruhu bezpečí..
Vždycky existuje nějaké řešení,byť dočasně nepohodlné..
Když jsme se stěhovali z azylu do prvního pronájmu,neměli jsme nic a to doslova,jen pár kusů oblečení.Obeslala jsem z práce mailem kamarády a do 14ti dnů jsme měli všechno potřebné,co jiní už nepotřebovali..povlečení,postele,stolky,skříně,žehličku,pračku,ledničku...
Bylo to jako kulový blesk a ještě u toho byla sranda..
Navíc člověk poznal,kdo je opravdu kamarád...;)

Jessika — 31. 12. 2011 11:47

Já jsem asi splantala dvě dámy Rigolletu a Revlibu, tak to sry... :|
Mně připadalo divné, že jednou píše tak zoufalým předem vzdávajícím se způsobem.
V dalším příspěvku to byla rázná holčina s jasnými názory.
A ony jsou to dvě.
Holky, měly (máte) stejné problémy. Kde je tedy rozdíl? Co Revlibu vytáhlo?
Co Rigolletu potápí?

Kiara — 31. 12. 2011 12:19

Sice nejsem Rigoletta ani Revliba, ale pokusím se odpovědět alespoň na Tvé poslední dvě otázky.

Rigolettu potápí její vlastní strach a jakési "ohledy" ke svému tyranovi, protože si nedovede představit, že by ho natvrdo udala a on by šel natvrdo sedět. To, co jí provádí už totiž splňuje všechny skutkové podstaty tr. činu nebezpečného vyhrožování a skutečně by do toho kriminálu za tohle jít mohl - kdyby ovšem Rigoletta zahodila všechy ohledy a začala důsledně a hlavně tvrdě jednat.

Nu a Revliba se přestala již dávno bát a začala věcně jednat, čili vlastními silami učinila svému trápení jednou provždy přítrž :supr: A troufám si tvrdit, že Revlibu vytáhla víra ve vlastní síly a odhodlání zbavit se tyrana jednou provždy, i za cenu vlastního nepohodlí a dosti velkých obětí :jojo:

Revliba — 31. 12. 2011 12:22

Rigoletta napsal(a):

Já jsem tu zrovna nikoho neměla, kdo by mohl jít se mnou, ale i tak to trvá už vše téměř dva roky. Pro všechny je to únavné a nechci nikoho obtěžovat a žádat, aby byl u každého předání dcery.

Ona to původně neměla být schůzka, abychom něco vyřešili. To bych rovnou požadovala, aby se konala u právníka. Ex mi měl předat dceru a vyvinulo se to tak, že jsem na ní musela čekat, než dojí a on to začal řešit. Postupně to vygradovalo ve výhrůžky. Neodhadla jsem to. Byla jsem tak uzemněná (vypadal jak šílenec), že jsem jen seděla a poslouchala.

Teď to samozřejmě zas pokračuje zprávami. Chce vše pro sebe, jinak...

Nikdy!! nevstupovat do jeho prostoru..bytu,domu..na dceru počkej venku na ulici,kde jsou lidé..,základní pravidlo

Rigoletta — 31. 12. 2011 13:20

Revliba napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Já jsem tu zrovna nikoho neměla, kdo by mohl jít se mnou, ale i tak to trvá už vše téměř dva roky. Pro všechny je to únavné a nechci nikoho obtěžovat a žádat, aby byl u každého předání dcery.

Ona to původně neměla být schůzka, abychom něco vyřešili. To bych rovnou požadovala, aby se konala u právníka. Ex mi měl předat dceru a vyvinulo se to tak, že jsem na ní musela čekat, než dojí a on to začal řešit. Postupně to vygradovalo ve výhrůžky. Neodhadla jsem to. Byla jsem tak uzemněná (vypadal jak šílenec), že jsem jen seděla a poslouchala.

Teď to samozřejmě zas pokračuje zprávami. Chce vše pro sebe, jinak...

Nikdy!! nevstupovat do jeho prostoru..bytu,domu..na dceru počkej venku na ulici,kde jsou lidé..,základní pravidlo

Byli jsme v restauraci a už i já se poučila a dceru si předáváme před domem.

Rigoletta — 31. 12. 2011 13:26

Jessika napsal(a):

Já jsem asi splantala dvě dámy Rigolletu a Revlibu, tak to sry... :|
Mně připadalo divné, že jednou píše tak zoufalým předem vzdávajícím se způsobem.
V dalším příspěvku to byla rázná holčina s jasnými názory.
A ony jsou to dvě.
Holky, měly (máte) stejné problémy. Kde je tedy rozdíl? Co Revlibu vytáhlo?
Co Rigolletu potápí?

Možná je to rozdílností povah?

Já co se pamatuji hodně jsem se všeho bála už od dětství. A pořád nějak naivně až nepoučitelně předpokládám, že tak jak já budu respektovat druhé, tak oni budou mně. U ex jsem narážela.

Rigoletta — 31. 12. 2011 13:34

Abych se pouštěla do nějakého boje, musím vědět, že už je to pro mne opravdu nevyhnutelné. Nechci se tím vším hnusem zaobírat a snažím se aby se mně to nedotýkalo (někdy se nevede).
Ale jsem teď docela šťastná. Vlastně přes všechny jeho útoky a naschvály od mého odchodu.

Rigoletta — 31. 12. 2011 13:35

Asi jsem moc mírná :/ - pro někoho tak může vypadat.

Jessika — 31. 12. 2011 13:37

A do jakého boje se teď musíš pustit?

Rigoletta — 31. 12. 2011 13:44

Teď MUSÍM znovu něco podniknout kvůli výživnému. Bylo mu strháváno exekucí z platu a teď se nějak zaseklo.

Jinak bojovat nechci. Chci si žít v tom svém pokoji.

Kiara — 31. 12. 2011 13:48

Rigoletta napsal(a):

Abych se pouštěla do nějakého boje, musím vědět, že už je to pro mne opravdu nevyhnutelné. Nechci se tím vším hnusem zaobírat a snažím se aby se mně to nedotýkalo (někdy se nevede).
Ale jsem teď docela šťastná. Vlastně přes všechny jeho útoky a naschvály od mého odchodu.

Rigoletto, pro Tebe je to nevyhnutelné už dávno - a tím hnusem se bohužel zaobírat musíš, protože jinak se Ti ten hnus bude dít až do dospělosti dítěte. Znovu Ti opakuji: nemysli si, že od exmanžela budeš mít pokoj!!! I kdybys mu přistoupila na sebenestydatější požadavky a skutečně došlo k tomu, že by si nechal všechno, pokoj od něj mít nebudeš a ve svém teroru bude i nadále pokračovat.

Jste vzájemně spojeni přes dítě a kontaktovat se spolu musíte už jenom při jeho předávání a přebírání, takže má výborné podmínky k tomu, jak Ti průběžně oslazovat život :usch: A čím bude holčička starší, tím to bude horší, protože začne manipulovat i s ní a připrav se na to, že ji může třeba v pubertě zmanipulovat proti Tobě tak, že dítě bude chtít žít s ním. A o dceru tak definitivně přijdeš, protože Tobě on styk s dítětem v rámci pomsty samozřejmě neumožní :grater:

Kiara — 31. 12. 2011 13:53

Rigoletta napsal(a):

Teď MUSÍM znovu něco podniknout kvůli výživnému. Bylo mu strháváno exekucí z platu a teď se nějak zaseklo.

Jinak bojovat nechci. Chci si žít v tom svém pokoji.

Což jenom potvrzuje moji domněnku, že exmanovi se platit nechce a o důvod víc, proč dítě bude chtít jednou zmanipulovat, aby šlo bydlet k němu. Jednak, aby Ti nemusel nic platit - naopak abys platila Ty jemu, druhak aby se Ti velmi citelně pomstil.

Rigoletto, já se obávám, že Tvoje přání "žít si v tom svém pokoji" je jenom Tvoje zbožná myšlenka, na hony vzdálená od reality a že Tě bude potkávat ještě velká spousta nepříjemných věcí ... :grater:

Revliba — 31. 12. 2011 13:54

Měla jsem to velmi podobně jako ty Rigoletto,ale spíše ve smyslu...to by přeci nemohl udělat,to není možné..
Trvalo mi taky dlouho,než jsem se od toho oprostila,nejsem žádná hrdinka.
Ani když nechal odpojit telefon,zrušil mi mobil,na který jsem byla pracovně závislá,bral mi opakovaně klíče od bytu,abych nemohla do práce,tiše za zády dětí mi velmi hrubě nadával,jsem si nepřestala myslet,že se jen dočasně pomátl a já sama mám na tom svůj díl viny.
Odchod do azylu,byl čistý pud sebezáchovy..bylo to před Vánoci a on už nedělal nic jiného,než za mnou chodil s diktafonem v ruce,dcera říkala,mami radši nic neříkej...
Tak jsem si večer chodila sednout do auta a čekala než usne.
Smyslem téhle hrůzy byl jeho boj o byt...právník mi radil,abych neopouštěla byt,ale já už jsem takhle žít nemohla.
Jakmile jsme odešli a on na mě nemohl,nastal klid..
Sice pak byly desítky soudů ohledně dětí,střídavé péče,alimentů,bytu a dalších věcí,ale už jsem s ním nemusela být v kontaktu a věř mi ulevilo se mi a tímpádem jsem měla sílu..
Jinak já si myslím,že ho máš pořád ráda,není to jen o tvé povaze,říká se tomu Stockolmský syndrom,poměrně častý důsledek dlouhodobého týrání

Revliba — 31. 12. 2011 14:00

Rigoletta napsal(a):

Teď MUSÍM znovu něco podniknout kvůli výživnému. Bylo mu strháváno exekucí z platu a teď se nějak zaseklo.

Jinak bojovat nechci. Chci si žít v tom svém pokoji.

Pokud nechceš "bojovat" a "žít si ve svém pokoji" raději nepočítej s tím,že ti bude dlouhodobě dobře.
Můžeš strčit hlavu do písku a občas si zaskuhrat na babinetu,ale nic se nezlepší.
Dokud nebudeš mít čistý stůl,bude tě mít tvůj bývalý muž na lopatě..hlavně ale,bude vědět,že se ho bojíš a ustupuješ...
a stát tě v žádném případě neochrání,ani tvou dceru
Nezlob se,že jsem takhle tvrdá..

Jessika — 31. 12. 2011 14:01

Rigoletta napsal(a):

Teď MUSÍM znovu něco podniknout kvůli výživnému. Bylo mu strháváno exekucí z platu a teď se nějak zaseklo.

Jinak bojovat nechci. Chci si žít v tom svém pokoji.

Obávám se, že Kiara má pravdu.
Pokud jsi se dostala do kontaktu s takovým jedincem, jako je tvůj ex, tak je to nastálo.
Jediná cesta by byla, pokud by získal další oběť.
Nebo pokud by se ze současné oběti (kořisti) stal lovec.
Vzmuž se, holka, v tom dobrém slova smyslu.
Nedej se - požádej o pomoc. Dostane se ti jí.
Zkus znovu  kamarády, rodinu, právní poradny, kruhy bezpečí, sos linky, universum.
Cokoli, máš na to.

Četla jsi Na východ od ráje? Je tam slovo "timšel" , víš, co to znamená?

Rigoletta — 31. 12. 2011 22:11

Kiara napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Teď MUSÍM znovu něco podniknout kvůli výživnému. Bylo mu strháváno exekucí z platu a teď se nějak zaseklo.

Jinak bojovat nechci. Chci si žít v tom svém pokoji.

Což jenom potvrzuje moji domněnku, že exmanovi se platit nechce a o důvod víc, proč dítě bude chtít jednou zmanipulovat, aby šlo bydlet k němu. Jednak, aby Ti nemusel nic platit - naopak abys platila Ty jemu, druhak aby se Ti velmi citelně pomstil.

Rigoletto, já se obávám, že Tvoje přání "žít si v tom svém pokoji" je jenom Tvoje zbožná myšlenka, na hony vzdálená od reality a že Tě bude potkávat ještě velká spousta nepříjemných věcí ... :grater:

Kiaro, já si v tom svém pokoji teď tak nějak žila. Už mne ty jeho řeči málokdy zasáhnou. Snažím si to k sobě nepřipouštět (nevím jestli to není lehkovážné a jak velké je riziko,že by něco z toho uskutečnil). Tím že se s tím začnu víc zaobírat a v tom hnusu hrabat mám pocit, že se mi dostane víc pod kůži.

Bude ale muset něco udělat, protože to šeredně odnáší dcera. Tušila jsem že bude problém a snažila se s ní o tom mluvit, ale možná to bude už na psychologa. Dnes z ní částečně vylezlo, jaké zmatky v sobě má a jak se trápí :grater: ne, že bych se divila :/

Rigoletta — 31. 12. 2011 22:15

Jessiko, ne knihu jsem nečetla a nevím.

Když budu vědět, že je třeba, nedám se. Ale žádat o pomoc úřady... na to jsem si toho už docela prošla, abych byla tak naivní, že by mi v něčem výrazně pomohly :/

No třeba budu mít zrovna štěstí a něco se mi podaří...

Rigoletta — 31. 12. 2011 22:20

Revlibo, ne nejsi tvrdá :)

Nemám ho ráda. Necítím k němu nic.

A že mně stát neochrání máš pravdu, vím.

Nevím, jestli strkám hlavu do písku... možná.

aprill — 1. 1. 2012 7:47

Rigoletta napsal(a):

Teď MUSÍM znovu něco podniknout kvůli výživnému. Bylo mu strháváno exekucí z platu a teď se nějak zaseklo.

Jinak bojovat nechci. Chci si žít v tom svém pokoji.

co to znamená nějak se zaseklo? pokud mu bylo strháváno exekučně  a teď nepřišlo 
- nepracuje a není z čeho poslat
- je na nemocenské - totéž (pošlou hned co začne pracovat , včetně dluhu)
- změnil zaměstnavatele a jellito účetní mu do zápočťáku nenapsala exekuce, je to její povinnost, ale jednou za deset let.........


v první řadě zavolej k zaměstnavateli.

Jessika — 1. 1. 2012 8:01

Rigolleto, ať se ti v dalším čistém roce podaří dosáhnout na tvé touhy.
Slovo TIMŠEL v té krásné knize definují hlavní hrdinové v jedné diskuzi jako "můžeš".
To je tvoje slovo na tento rok.

Rigoletta — 1. 1. 2012 9:22

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Teď MUSÍM znovu něco podniknout kvůli výživnému. Bylo mu strháváno exekucí z platu a teď se nějak zaseklo.

Jinak bojovat nechci. Chci si žít v tom svém pokoji.

co to znamená nějak se zaseklo? pokud mu bylo strháváno exekučně  a teď nepřišlo 
- nepracuje a není z čeho poslat
- je na nemocenské - totéž (pošlou hned co začne pracovat , včetně dluhu)
- změnil zaměstnavatele a jellito účetní mu do zápočťáku nenapsala exekuce, je to její povinnost, ale jednou za deset let.........


v první řadě zavolej k zaměstnavateli.

PRÝ dostal částečný invalidní důchod. Byl na nemocenské. A zaměstnán. Tvrdil, že už zaměstnán není, ale paní z personálního mi řekla, že je, ale že mi to správně nemá říct. Výživné mu exekucí bylo strženo z nemocenské jednou a teď už zas nic nepřišlo, tak si říkám jestli ten poměr opravdu už ukončen nebyl a nepřihlásil se třeba na ÚP a nebo taky ne. Říká, že už nikdy pracovat nebude (nechce).
Zažádal si o snížení výživného. Soud je tento měsíc, tak se možná tam dozvím z čeho jaký příjem má...

Rigoletta — 1. 1. 2012 9:23

Jessika napsal(a):

Rigolleto, ať se ti v dalším čistém roce podaří dosáhnout na tvé touhy.
Slovo TIMŠEL v té krásné knize definují hlavní hrdinové v jedné diskuzi jako "můžeš".
To je tvoje slovo na tento rok.

Jessiko, děkuji :)

aprill — 1. 1. 2012 9:28

Rigoletta napsal(a):

aprill napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Teď MUSÍM znovu něco podniknout kvůli výživnému. Bylo mu strháváno exekucí z platu a teď se nějak zaseklo.

Jinak bojovat nechci. Chci si žít v tom svém pokoji.

co to znamená nějak se zaseklo? pokud mu bylo strháváno exekučně  a teď nepřišlo 
- nepracuje a není z čeho poslat
- je na nemocenské - totéž (pošlou hned co začne pracovat , včetně dluhu)
- změnil zaměstnavatele a jellito účetní mu do zápočťáku nenapsala exekuce, je to její povinnost, ale jednou za deset let.........


v první řadě zavolej k zaměstnavateli.

PRÝ dostal částečný invalidní důchod. Byl na nemocenské. A zaměstnán. Tvrdil, že už zaměstnán není, ale paní z personálního mi řekla, že je, ale že mi to správně nemá říct. Výživné mu exekucí bylo strženo z nemocenské jednou a teď už zas nic nepřišlo, tak si říkám jestli ten poměr opravdu už ukončen nebyl a nepřihlásil se třeba na ÚP a nebo taky ne. Říká, že už nikdy pracovat nebude (nechce).
Zažádal si o snížení výživného. Soud je tento měsíc, tak se možná tam dozvím z čeho jaký příjem má...

předcházející zaměstnavatel by tě měl upozornit, že už nebude provádět srážky, protože povinný ukončil pracovní poměr

Rigoletta — 24. 1. 2012 20:55

Tak u  soudu budou zjišťovat z jakého důvodu výživné přestalo chodit, ale bude to trvat...

Další vývoj :
Minulý týden jsem byla podat na policii další trestní oznámení. BM znovu vyhrožoval, že mě zabije... Vše i to předchozí vyhrožování  jsem byla nahlásit.

Tentokrát jsem se poprvé setkala na policii s pochopením.

Jessika — 25. 1. 2012 22:06

Rigoletta napsal(a):

Tak u  soudu budou zjišťovat z jakého důvodu výživné přestalo chodit, ale bude to trvat...

Další vývoj :
Minulý týden jsem byla podat na policii další trestní oznámení. BM znovu vyhrožoval, že mě zabije... Vše i to předchozí vyhrožování  jsem byla nahlásit.

Tentokrát jsem se poprvé setkala na policii s pochopením.

Bodejť. A není to naposled.
Když se naučíš přijmout pomoc, dostane se ti jí.
Drž se a bojuj - máš za co.

eremuruss — 27. 1. 2012 13:40

Rigoletta napsal(a):

Tak u  soudu budou zjišťovat z jakého důvodu výživné přestalo chodit, ale bude to trvat...

Další vývoj :
Minulý týden jsem byla podat na policii další trestní oznámení. BM znovu vyhrožoval, že mě zabije... Vše i to předchozí vyhrožování  jsem byla nahlásit.

Tentokrát jsem se poprvé setkala na policii s pochopením.

S pochopenim?Co jako policie udelala?Zatkla ho?:co:
Co ja vim policie neudela nic...

Kubula — 28. 1. 2012 17:25

Rigoletta napsal(a):

Tak u  soudu budou zjišťovat z jakého důvodu výživné přestalo chodit, ale bude to trvat...

Další vývoj :
Minulý týden jsem byla podat na policii další trestní oznámení. BM znovu vyhrožoval, že mě zabije... Vše i to předchozí vyhrožování  jsem byla nahlásit.

Tentokrát jsem se poprvé setkala na policii s pochopením.

Bezva!! Nenech to usnout. :hjarta:

S těmi alimenty - co podat exekuci?

Rigoletta — 28. 1. 2012 19:30

Eremuruss, máš pravdu :jojo:. Jsem už tak zblblá :dumbom: . Zřejmě z toho opět nic nebude. Žádní přímí svědci krom dcery, kterou do toho nezapletu, nejsou. Ale alespoň se mu to střádá.

Jen to bylo snad poprvé, kdy někdo projevil pochopení a dokonce rozhořčení. Doposud mne posílali z jednoho místa na druhé, rozmlouvali apod.

Rigoletta — 28. 1. 2012 19:36

Kubulo, on exekuci na výživné už má. Nastala u něj změna a dál už mu jej nestrhávali. Dověděla jsem se teď, že se přihlásil na ÚP, tak snad se mi podaří to trošku u soudu popohnat, než mu skončí evidence. A pak čet ví...
Mě říká, že pracovat už nikdy nebude :rolleyes:

Kiara — 28. 1. 2012 20:29

Rigoletta napsal(a):

Kubulo, on exekuci na výživné už má. Nastala u něj změna a dál už mu jej nestrhávali. Dověděla jsem se teď, že se přihlásil na ÚP, tak snad se mi podaří to trošku u soudu popohnat, než mu skončí evidence. A pak čet ví...
Mě říká, že pracovat už nikdy nebude :rolleyes:

Rigoletto, říkat Ti manžel může, co chce :) to je jen jedna z jeho metod, jak Tě zastrašit a znechutit. MMCH i podpora v nezaměstnanosti je exekučně postižitelná :jojo: Já bych se nenechala vydeptat, znechutit, zastrašit ani otrávit a tvrdě bych si šla za svým :jojo:!!!

eremuruss — 28. 1. 2012 21:08

Kiara napsal(a):

Rigoletta napsal(a):

Kubulo, on exekuci na výživné už má. Nastala u něj změna a dál už mu jej nestrhávali. Dověděla jsem se teď, že se přihlásil na ÚP, tak snad se mi podaří to trošku u soudu popohnat, než mu skončí evidence. A pak čet ví...
Mě říká, že pracovat už nikdy nebude :rolleyes:

Rigoletto, říkat Ti manžel může, co chce :) to je jen jedna z jeho metod, jak Tě zastrašit a znechutit. MMCH i podpora v nezaměstnanosti je exekučně postižitelná :jojo: Já bych se nenechala vydeptat, znechutit, zastrašit ani otrávit a tvrdě bych si šla za svým :jojo:!!!

Je to beh na dlouhou trat s nejasnym vysledkem a soud,ze by te pomohl ho najit to ani nahodou,ano zjistuji jestli neni ve vazbe,jestli je na trvalem pobytu,zdravotni pojistovnu nic vic.Tohle jsem mela ja vypsane od soudu.Byvaly v tu dobu zil v Praze a to jsem zjistila zase ja podle cisla posty na 2 slozenkach ktere me poslal.

Adi_na — 27. 2. 2012 9:29

Teda četla jsem to od začátku do konce a musím ti Rigoletto říct, že nevím v jakém světě žiješ ty, ale já asi někde jinde.... Ani se mi tomu nechce věřit... Já zažívala domácí násilí jako malá a teď i jako dospělá od bývalého partnera.... Teda paní... jste zbabělá..... Pokud nebudete bojovat, nevyhrajete.... jen mu tím dáváte neomezenou možnost.... svým nineděláním si jen přitěžujete a už vůbec nechápu, že ještě nesedí.... na koho berete ohledy??? Na malou... víte ony ty děcka nejsou zas tak blbé... všichni jsme věděli, že otec matku bije... od mala... žvatlala jsem to dokonce ve školce... chudák máma... a víte co.... od mala jsem mámu prosila at odejdeme.... ona pořád... táta tě má rád a kdesi cosi.... mě nebil, ale jí mlátil jak žito.... už jako malá holka bych bydlela raději na ulici, než stím koko*** ... nakonec odešla.... po 13 letech útrapy se sebrala a šla.... konečně.... byla jsem šťastná, ale nedokážu ji odpustit, že to neudělala už dávno... děti zas tak hloupé nejsou.... a nejsou slepé!!!!!!!!!!!!!  A když se i zastesklo po domově... máma řekla.... chceš, tak se seber a jdi si bydlet k otci.... hi hi jak já se naučila mít město ráda.... cokoli, jen ne tatu... a malé to taky dřív nebo později dojde.... na ni ohledy neberte.... myslete na sebe...

Teď je mi 26 let.... s přítelem jsem chodila 1,5 roku.... prožívala jsem všechno co týrané ženy.... dokonce jsem si myslela, že já jsem blázen, ne že on.... do doby než mě zkopal, tehdy jsem řekla dost, podala na něj trestní oznámení za nebezpečné vyhrožování.... teda musím říst, že policie se sním moc nemazlila :lol: sebrali ho.... pěkně mu naložili... :lol: a já si mezitím zařídila abych nikde nechodila sama.... je to fakt, tihle lidi jsou jen zbabělci, co umí mlátit ženskou.... ex partner se tak bojí, že se ke mě nepřiblíží.... vlastně má pomalu strach vylézt ven, co kdyby náhodou potkal, nějakého mojeho kamaráda.... a když mluvíte o tom, že nechcete ostatní obtěžovat.... tak když se u mě dozvěděli co se mi stalo, každý se mě zeptal, a proč si mi nezavolala??? Není pravda, že lidi davají ruce pryč, ve většině případu si za to můžeme sami.... svým nicneděláním.... nepožádáním o pomoc, nebojováním.... rezignovala jste, jste ráda, že máte jakřtakž klid.... ale právě tímto mu nahráváte a takhle to NIKDY neskončí.... jednejte trvrdě, nekompromisně a dejte najevo, že se nebojíte, požádejte o pomoc.... neserte se a malou klidně zatáhněte.... stejně všechno ví.... i my věděli, ikdyž se to snažila máma ututlat.... aby Vám jednou malá v pubertě nevyčetla, že ty ruce se jí třepou z věčných nervů a Vašim nicneděláním.... sou to 2 roky a furt nic.... kdyby jste hned od začátku jednala natvrdo... dneska by Váš ex seděl  a Vy byste dávno byla někde jinde a malá taky.... je úplně šunáč, že je to její fotr.... bez fotra se žít nedá, ale bez mámy, která Vám v 20 umře, neboť měla ze života peklo a odnesla si to rakovinou..... tak to ne..... myslete už konečně na sebe a přestaňte Vašeho ex furt obhajovat..... Už konečně sundejte ty růžové brýle..... Neříkejte, že Vám nikdo nepomůže.... policajti uplně nesnáší ty blbečky co mlátí ženské.... nevěřím, že Vám nechcou pomoct, spíš sama sobě si si hážete klacky pod nohy.... protože v mém případě.... jsem se blbečka zbavila celkem rychle a že jsem se opravdu bála o svůj život....


Přeji Vám, ať Vám to už konečně dojde....... :hjarta:

Kiara — 27. 2. 2012 13:05

Adi_no, já Ti děkuji za Tvůj přínosný a velmi prospěšný příspěvek :hjarta: :pussa: :hjarta:

Rigoletto, přesně tohle sis potřebovala přečíst: pohled dítěte, které odmalička žilo v prostředí domácíno násilí a pohled téhož dítěte-dospělé ženy, která byla sama od svého partnera domácímu násilí vystavena. Máš o čem přemýšlet, protože příspěvek Adi_ny je hodně ze života :jojo:

eremuruss — 28. 2. 2012 8:55

Adino hezky napsane.Uz v nekolika pripadech jsem se setkala,ze,kdyz dite pochazi treba s rodiny alkoholiku,ze ma opet za partnera alkoholika.V tvem pripade to bylo domaci nasili u tvy mamy a ty sis opet nasla to same.Proc to tak je nevim,uz jsem o tom nekolikrat premyslela....

Kiara — 28. 2. 2012 22:50

erem, sice nejsem Adina, ale přesto si dovolím Ti odpovědět :) Proč si děti, pocházející z rodiny alkoholiků najdou opět alkoholika a proč si děti z rodin, kde bylo domácí násilí nacházejí opět násilníky?!? Protože tyto děti v sobě nemají vypěstovány žádné "varovné signály" vůči těmto nebezpečným jevům: to, co by dítěti z normální rodiny připadalo na počátku známosti přinejmenším podivné a zavčasu by hodilo před takovým partnerem zpátečku, považují tyto děti za něco "zcela normálního".

Čeho si v počátku známosti všimne dítě z normální rodiny, toho si bohužel tyto děti nejsou schopny všimnout, protože v sobě zkrátka nemají zakotveny rozlišovací schopnosti, jak poznat závadového partnera :grater:

A cením si Adiny, že na základě svých smutných zkušeností z dětství na nic nečekala a se svým tyranem udělala hned po prvním brutálním napadení krátkej proces :supr: :godlike: :supr:

Adi_na — 29. 2. 2012 8:41

Jo no, asi na tom něco bude.... já si prostě ze začátku říkala.... ale dyť lidi se hadají, musíme si k sobě najít cestu, nebo ,,časem se začneme vzájemně tolerovat".... jenže poslupem času jsem začala mít pocit Dežavi.....

Pak už je to jednoduché, stačí si položit základní otázku ,,Opravdu chceš takhle žít? Chceš si ho nastěhovat domů a snášet do denně??? Mám tohle za potřebí??" Když jsem si 3x odpověděla NE.... musela jsem začít jednat.... pomalu sbírat důkazy, nechávat si sms, nahrávat si hovory, mít svědky, kteří jeho šílené chování dosvědčí.... pak počkáte na moment, kdy už Vám to přeroste přes hlavu a začnete jednat.... mě policie vyšla velice vstříc... všechny důkazy si vzali a začali proti němu jednat, tak právě nechápu, že u Rigollety to nejde.... ba naopak dnes se tomu věnuje tolik pozornosti, že nepochopím, jak se může setkat s takovou nedůvěrou úředníku.... Nevěřím tomu a pokud se tak stalo, možná by se měla obrátit na někoho jiného....

Hlavně by si měla uvědomit, že už teď malá cítí to jejich napětí, cíti z mámy strach, cítí otcovu agresi.... určitě všechno ví.... děti nemají takový spánek aby neslyšeli křik, nadávy, kopance a bytí... Ikdyž jsme spali nahoře a táta často mámu tahal do sklepa aby jsme ho neslyšely... slyšeli a věděli jsme všechno.... nechápali jsme to sice, ale věděli jsme, že je něco špatně.... a ráno se chovali jako by se nic nestalo... později s věkem nám docházelo, co se to vlastně u nás doma děje a začali jsme otce nenávidět.... z celého srdce jsme ho nenáviděli a chtěli pryč.... trvalo to neskutečných 13 let....

a co si máma ze svého utrpení odnesla??? Jen co začala konečně žít jako svéprávný člověk, objevila se rakovina a za 7 let jsme ji musela pohřbít..... a víte proč rakovina???? Tato nemoc miluje stres, miluje lidský strach... živí s tím.... z toho věčného teroru akorát onemocněla....

Dnes když přijedu za fotrem, jako, že tam 1x ročně ,,ze slušnosti" jezdím, dopadá to tak, že on se ožere, začne mi tam brečet a začne mluvit o tom, jak on vlastně mámu miloval.... tím moje návštěva končí.... spakuji se, ale nezapomenu mu připomenou, jak moc ji miloval, tak moc, že do ní kopal, že ji fackovat, shodil ze schodů a těch projevu lasky si pamatuji ještě mnoho.....

Rigolleto, sbalila bych malou a utekla.... to dítě žije ve stresu, v nejistotě a strachu... neví co si vlastně má myslet, je malá a v hlavě má zmatek, nemysli si, že až bude starší tak, že nebude vědět... akorát ji ten stres poznamená.... a upřímně.... vyrůstat bez otce není v dnešní době nic nenormálního.... ty to myslíš dobře, že on ji nikdy neublížil a máji rád.... jenže tito lidi nemilují, oni vlastní a v tom je rozdíl.... chce ji jen proto aby manipuloval stebou... nic víc.... nemá ji rád.... chce ji vlastnit a tebe taky...... myslíš, že po odchodu mamky mě otec nechtěl??? chtěl... vyhrožoval a kdesi cosi... jenže já už byla v pubertě  a u soudu jsem řekla, že raději umřu než abych sním žila.... pak už o me ztratil zájem a ten trvá dodnes.... :reta: :rock:

Celkem paradox... pořád jsem si říkala, že mě se tohle nestane, že já takhle žít nebudu a buch... někdy bych si za tu svou naivitu nafackovala :dumbom: hlavně, že je to za mnou.... ted už chlapa nechci vidět ani z rychlíku :lol:

cucoretka — 13. 11. 2012 11:12

Před rokem jsem se na téma domácího násilí zúčastnila chatu.
Domácí násilí je velmi vážné téma. Hostem chatu byla  spoluzakladatelka sdružení Rosa, které je nestátní neziskovou organizací specializující se na pomoc ženám - obětem domácího násilí a jejich dětem a také na prevenci domácího násilí.
více na
http://www.trijednicky.cz/temata-komuni … i?strana=9

Vacluvka — 31. 5. 2015 22:20

Ahoj,ani nevím jak mám začít. Ale chci se zeptat. Co už je domácí násilí, můj muž je horka hlava. A když mi nevěří je to ještě horší, a proto mě sem tam trošku chytne pod krkem, nebo mě násilně vyvede z pokoje. Je to vážně, lituje toho, dneska jsem ho vyhodila z domu. Ale asi se vrátí,lituje toho. Je to zle pro mě?? A jak moc?? Jsem zmatena.

Dorka — 1. 6. 2015 6:01

Ano.Je to trestny cin.Minimalne omezeni osobni svobody, pac te odnikud nikam nasilim “odvadet“ nesmi.Ale urcite je toho vic, co sem nereknes. Jdi na Bily kruh bezpeci, nebo si najdi na netu nejakou organizaci pro obeti trestnych cinu... Nezlepsi se to! Bude se to zhorsovat...

Pandorraa — 1. 6. 2015 13:45

Tvůj muž nezvládá sám sebe.
To, že toho lituje, je sice od něj hezké, ale co jako? Co dělá proto, aby se k tobě nechoval jak vidlák, ale jako muž, kterému můžeš důvěřovat, že tě ochrání? A to i sám před sebou? Hm?
Co dělá pro nápravu svého chování, proto, aby ovládal své emoce? Aby nikomu neublížil?
Jen toho lituje?
No to je ale sakra málo!

Judyna — 1. 6. 2015 13:53

Ano. Je to domácí násilí a to tvé "sem  tam mě trošku chytně pod krkem" zní tak, že ve skutečnosti je to o mnoho horší.
Akorát já si nejsem jistá, zda se násilnická povaha dá změnit... a většina násilníků ani nechce....

Selima — 2. 6. 2015 8:17

Každá cesta sa začína prvým krokom... a cesta k vážnym zraneniam alebo aj smrti sa začína "chytaním pod krkom"... ;) Ak ťa zabije, ľútosť bude všetkym tak akurát vieš na čo. :dumbom: