Tak teď na konci roku řeším takový problém. Bývalý manžel neplatí výživné na mého syna a dospělou dceru, a když už to přesáhlo únosnou míru (rok neplacení) a nedalo se s ním domluvit, tak jsem to dala na policii. Vyšlo to tak, že dnes byl u výslechu. Výsledek je, že rozpoutal docela velký psychický nátlak na moje děti - syn (16 let) přišel s tím, že taťka bude kvůli mě zavřený a že mi to nikdy neodpustí a že jediné řešení je, že taťkovi podepíšu, že už dluh uhradil (přinesl si už za tím účelem vytištěné prohlášení, jímž ho bývalý manžel pohotově vybavil. Totéž chce po dceři - aby mu podepsala, že od něj osobně přebírá 20 tisíc. Já mu samozřejmě nic nepodepíšu, to už bych od něj nic neviděla. Ale děti mu na to docela skáčou. Zatím se dceři snažím vysvětlit, že otec má především čas vše uhradit, než bude soud (a kdy bude soud, to se ještě neví), ale ten jeho nátlak je tak přesvědčivý, že nevím, jestli uspěji. Navíc je mi líto, že děti musí mít kvůli tomu starosti. Ale jak s dětmi promluvit? Jak jim vysvětlit, že to není fér, když svoje průšvihy háže jejich otec na ně? Podle mě je to jasné psychické vydírání, ale docela se mu to daří.

No, tovje deti už nemajú 5 lebo 8 rokov, aby nechápali vo co gou.... Obávam sa, ony vidia len hrozbu "zavretého taťku", ale nie to, ZA ČO by bol zavretý. Skús im natvrdo povedať, že oni obaja teda nech idú pracovať, prerušia štúdium, aby na ne ocko nemusel platiť... nech tie peniaze donesú nameisto neho ony, keď ho tak ľutujú. Možno pochopia. Kým sa tebe darí vyžiť nejako bez alimetnov - a ešte uživiť aj ich - zrejme im to nedochádza.

Selima napsal(a):

No, tovje deti už nemajú 5 lebo 8 rokov, aby nechápali vo co gou.... Obávam sa, ony vidia len hrozbu "zavretého taťku", ale nie to, ZA ČO by bol zavretý. Skús im natvrdo povedať, že oni obaja teda nech idú pracovať, prerušia štúdium, aby na ne ocko nemusel platiť... nech tie peniaze donesú nameisto neho ony, keď ho tak ľutujú. Možno pochopia. Kým sa tebe darí vyžiť nejako bez alimetnov - a ešte uživiť aj ich - zrejme im to nedochádza.

Myslím si, že to není dobrý nápad, protože dětičky to  z lásky k otci klidně udělají ( třeba nechodí do školy zrovna rády) . Vysvětlila bych jim, že zkrátka otec měl stanovenou povinnost a tu nedodržel a proto bude potrestán.  Když ony něco nedodrží , tak je přeci taky trest nemine ;) .

Poly, to je moc smutné,ale Selima má pravdu. Děti jsou velké,můžeš s nimi mluvit zcela otevřeně bez příkras jako s kterýmkoliv dospělým. V první řadě bych jim řekla,že táta přehání,protože kdyby měli hned každého zavřít za neplacení alimentů,byla by polovina mužské populace za katrem. Tohle pochopí i adolescent na prahu dospělosti. Mám také 16 ti letého syna z prvního manželství a loni jsem řešila něco podobného.Ten "náš" táta zapoměl 3 měsíce,a když jsem ho poněkolikáté urgovala,tak se tak vytočil,že volal synovi. Ten nebyl svědkem mých "urgencí",ale věděl,že táta neplatí. Takže mu řekl : hele,tati, plať včas a mamka bude v poho. Dodržuj dohodu a slovo.Po mě to chceš taky". No něco v tom smyslu,já u toho nebyla,kluk mi to řekl. Fakt je,že jsme podobný problém od té doby neměli. A kdyby snad náhodou dceru "ukecal" můžeš to napadnout. Ať dokáže,že peníze předal. Navíc bych dceru upozornila,že její otec jí vystavuje tomu,že bude předvolána před soud a takový psychický tlak by neunesla.Řekla by pravdu a otec by pak mohl být na místě zažalován pro křivou výpověď. Z toho jak to říct tvým dětem bych si teda hlavu nedělala. Ale štvalo by mě s jakým šmejdem jsem děti počala :butter:

No, není to vůbec lehká situace. Syn vlastně nemůže nic ovlivnit (ale stejně mě štve, že má starosti), ale u dcery opravdu hrozí, že mu to podepíše a on jí to pak nezaplatí (nebo to bude odsouvat do nekonečna, což je nepravděpodobnější). Ale dcera teď samozřejmě věří, že jí to zaplatí, on umí velmi dobře přesvědčovat - vždyť mu dá jen takový malinký podpis a on jí to samozřejmě všechno dá, bude jí to splácet a vůbec, má novou zakázku, takže peníze budou, dá jí pak něco navíc... Ach jo. Kolik já už od něj těchhle řeší slyšela.

BM už mi volal, že na synovo výživné peníze sehnal (no prosím), a s dcerou prý se domluví, že jí to splatí postupně.

Já se snažím dětem vysvětlit, že to není akutní, že ho nezavírají TEĎ, že má sice problém, ale má taky čas, aby si ho vyřešil (než bude soud). A že mu dcera nemusí nic podepisovat teď hned, ať si to rozmyslí.

Nejvíc mě štve, že děti nevidí, jakou hru s nimi hraje. Syn mi říká: "A co bys dělala ty, kdyby chtěl někdo zavřít tvého otce?" :dumbom:

Jak píšou holky, měla bys s nimi HODNĚ mluvit. Máš velkou šanci, pokud jsou děti s Tebou v častějším kontaktu, tak toho využij. Ty přece děláš správnou věc.

Poly, a děti fakt nemůžou vidět tu tátovu hru - nemají ty Tvoje letité zkušenosti, víš... :|

rejka napsal(a):

Poly, to je moc smutné,ale Selima má pravdu. Děti jsou velké,můžeš s nimi mluvit zcela otevřeně bez příkras jako s kterýmkoliv dospělým. V první řadě bych jim řekla,že táta přehání,protože kdyby měli hned každého zavřít za neplacení alimentů,byla by polovina mužské populace za katrem. Tohle pochopí i adolescent na prahu dospělosti. Mám také 16 ti letého syna z prvního manželství a loni jsem řešila něco podobného.Ten "náš" táta zapoměl 3 měsíce,a když jsem ho poněkolikáté urgovala,tak se tak vytočil,že volal synovi. Ten nebyl svědkem mých "urgencí",ale věděl,že táta neplatí. Takže mu řekl : hele,tati, plať včas a mamka bude v poho. Dodržuj dohodu a slovo.Po mě to chceš taky". No něco v tom smyslu,já u toho nebyla,kluk mi to řekl. Fakt je,že jsme podobný problém od té doby neměli. A kdyby snad náhodou dceru "ukecal" můžeš to napadnout. Ať dokáže,že peníze předal. Navíc bych dceru upozornila,že její otec jí vystavuje tomu,že bude předvolána před soud a takový psychický tlak by neunesla.Řekla by pravdu a otec by pak mohl být na místě zažalován pro křivou výpověď. Z toho jak to říct tvým dětem bych si teda hlavu nedělala. Ale štvalo by mě s jakým šmejdem jsem děti počala :butter:

Rejko, ta poslední věta, to je bingo :) BYla jsem mladá a blbá. Ale zase bych neměla tak skvělé děti. On je BM ten typ, o kterém se říká, že by vymámil z jalové krávy tele. On dokáže být tak přesvědčivý, že by možná ukecal i mě (no, to už přece jen ne, ale dlouho to tak bylo). Já jsem ho už úplně vytěsnila z mého života, ale tohle mě tedy nas... ířilo ;) Syna dokonce napadlo, že už s ním táta nepromluví. Nemělo by to být naopak? Neměl by se BM bát, že si to u dětí podělá? Nějak to není dobrý...

Poly,já vím,že je to moc těžké a tebe mrzí,že tvé děti tohle musí prožívat. Ale, bohužel, život už je takový a ony musí poznat,jak to chodí. Že dcera věří je pochopitelné, málokdo dokáže uvěřit,že by ho ti nejbližší mohli oklamat a podvést. A dceři bych řekla,že se klidně s tátou může domluvit na splátkách a dá se to doložit k žalobě. Tím,že proběhne soud neuvrhne jejího otce do nějakého nebezpečí,naopak ona (dcera) získá jistotu,že peníze dostane. Děti musí pochopit,že chybu udělal otec a ty hájíš jejich zájem. Nechceš otci ublížit,ale on si musí uvědomit svoje povinnosti a plnit je. Ty máš vážně kliku,že jsou děcka velký,zkus si představit,že by jim vážně bylo 5 a 8 let. A tatínek by jim tohle cpal do hlavy. To by byla trága :usch: Nevím,jaký máš s dětmi vztah,ale jestli dobrý nebudeš mít problém jim to v klidu,bez napadání a urážení jejich otce vysvětlit. I když vím,že bys tomu hajzlovi nejradši zakroutila krkem.

Můj přítel má taky dvě děti (dospělou dceru a dospívajícího syna) - je to pár let zpátky, kdy si jeho bývalá
požádala zpětně (za 3 roky pozpátku) o zvýšení výživného (přesto, že stanovené výživné poctivě platil).
A uspěla. - Soud nařídil (a přítel doplatil) zpětně dlužné výživné - celkem asi 50 tisíc. :jojo:

Škoda, že ho tenkrát nenapadla taky taková finta ?! ... :dumbom:

rejka napsal(a):

Poly,já vím,že je to moc těžké a tebe mrzí,že tvé děti tohle musí prožívat. Ale, bohužel, život už je takový a ony musí poznat,jak to chodí. Že dcera věří je pochopitelné, málokdo dokáže uvěřit,že by ho ti nejbližší mohli oklamat a podvést. A dceři bych řekla,že se klidně s tátou může domluvit na splátkách a dá se to doložit k žalobě. Tím,že proběhne soud neuvrhne jejího otce do nějakého nebezpečí,naopak ona (dcera) získá jistotu,že peníze dostane. Děti musí pochopit,že chybu udělal otec a ty hájíš jejich zájem. Nechceš otci ublížit,ale on si musí uvědomit svoje povinnosti a plnit je. Ty máš vážně kliku,že jsou děcka velký,zkus si představit,že by jim vážně bylo 5 a 8 let. A tatínek by jim tohle cpal do hlavy. To by byla trága :usch: Nevím,jaký máš s dětmi vztah,ale jestli dobrý nebudeš mít problém jim to v klidu,bez napadání a urážení jejich otce vysvětlit. I když vím,že bys tomu hajzlovi nejradši zakroutila krkem.

Rejko, s dětmi mám velmi dobrý vztah, mluvím s nimi hodně téměř o všem. Je pravda, že syn po hodinovém rozhovoru už byl docela v pohodě, ale šel zase k otci (jsme teď ve městě, kde BM bydlí a kde bydlí i mí rodiče, jsme tady na Vánoce a syn pobývá chvíli u babičky, chvíli u otce), tak uvidíme, co bude zítra. Ze začátku když přišel, tak mě 15 min. ani nepustil ke slovu, pak se to pomaličku začalo obracet, nakonec mi dal za pravdu. Jenže já myslím, že je to tak, že když mluví se mnou, dá za pravdu mě, když do něj bude hučet BM, dá po hodině za pravdu jemu. I když já do něj nijak zvlášť nehučela, spíš jsem mu říkala, aby se snažil být mimo ten problém, že je to taťkův problém a že on stejně nemůže nic dělat, tak ať si nedělá starosti. Že si taťka holt musí sníst, co si nadrobil, a hlavně že ho ještě nikdo nezavírá. S dcerou to bude horší, protože ta by se musela postavit otci na odpor. Doufám, že to zvládne. Ale situace je to těžká, protože je to citové vydírání jako když vyšije.

Poly napsal(a):

rejka napsal(a):

Poly, to je moc smutné,ale Selima má pravdu. Děti jsou velké,můžeš s nimi mluvit zcela otevřeně bez příkras jako s kterýmkoliv dospělým. V první řadě bych jim řekla,že táta přehání,protože kdyby měli hned každého zavřít za neplacení alimentů,byla by polovina mužské populace za katrem. Tohle pochopí i adolescent na prahu dospělosti. Mám také 16 ti letého syna z prvního manželství a loni jsem řešila něco podobného.Ten "náš" táta zapoměl 3 měsíce,a když jsem ho poněkolikáté urgovala,tak se tak vytočil,že volal synovi. Ten nebyl svědkem mých "urgencí",ale věděl,že táta neplatí. Takže mu řekl : hele,tati, plať včas a mamka bude v poho. Dodržuj dohodu a slovo.Po mě to chceš taky". No něco v tom smyslu,já u toho nebyla,kluk mi to řekl. Fakt je,že jsme podobný problém od té doby neměli. A kdyby snad náhodou dceru "ukecal" můžeš to napadnout. Ať dokáže,že peníze předal. Navíc bych dceru upozornila,že její otec jí vystavuje tomu,že bude předvolána před soud a takový psychický tlak by neunesla.Řekla by pravdu a otec by pak mohl být na místě zažalován pro křivou výpověď. Z toho jak to říct tvým dětem bych si teda hlavu nedělala. Ale štvalo by mě s jakým šmejdem jsem děti počala :butter:

Rejko, ta poslední věta, to je bingo :) BYla jsem mladá a blbá. Ale zase bych neměla tak skvělé děti. On je BM ten typ, o kterém se říká, že by vymámil z jalové krávy tele. On dokáže být tak přesvědčivý, že by možná ukecal i mě (no, to už přece jen ne, ale dlouho to tak bylo). Já jsem ho už úplně vytěsnila z mého života, ale tohle mě tedy nas... ířilo ;) Syna dokonce napadlo, že už s ním táta nepromluví. Nemělo by to být naopak? Neměl by se BM bát, že si to u dětí podělá? Nějak to není dobrý...

Takhle to neber- mladá a blbá. Spíš mladá, naivní a plná iluzí. Taková jsem byla taky. Nikdy jsem toho samozřejmě nelitovala,mám dva skvělý kluky.Zdravý,normální,zlobivý,báječný,na přetrhnutí. Klasika. Hele a nemáš ty svoje děti náhodou s mým exmanželem? :dumbom: To co píšeš na něj totiž 100% sedí. Dokázal ukecat i mrtvýho a já mu na jeho pindy skočila mnohokrát. A taky jsem si řekla: pro Boha,s kýms to vlastně 10 let žila? Nestačila jsem se divit,když šlo o placení. A, že se nebojí,že na něj děti zanevřou? Sebejistota a ješitnost. Nic víc. Zvládnul tebe,proč by se mu to nemělo povést s dětmi????? Je to taky blbec.Jako ten "můj".:usch:

tříska napsal(a):

Můj přítel má taky dvě děti (dospělou dceru a dospívajícího syna) - je to pár let zpátky, kdy si jeho bývalá
požádala zpětně (za 3 roky pozpátku) o zvýšení výživného (přesto, že stanovené výživné poctivě platil).
A uspěla. - Soud nařídil (a přítel doplatil) zpětně dlužné výživné - celkem asi 50 tisíc. :jojo:

Škoda, že ho tenkrát nenapadla taky taková finta ?! ... :dumbom:

Ano, i tohle jsme letos zažili- bývalka mého manžela také zažádala a také uspěla a také jsme platili. Ještě klika,že zpětně nezažádala o výživné na sebe. To také může do tří let od rozvodu,když se znovu nevdá :dumbom:

Poly, bude to nápor na vás všechny. Držte při sobě,podporuj je a dej jim jistotu,že jsi s nimi,buď jim JISTOTOU,že na tebe se mohou spolehnout děj se co děj. Máš jednu velkou výhodu oproti otci. Znáš je líp,trávíš s nimi víc času a ty jsi pro ně RODINA a ZÁZEMÍ.:jojo:

rejka napsal(a):

Takhle to neber- mladá a blbá. Spíš mladá, naivní a plná iluzí. Taková jsem byla taky. Nikdy jsem toho samozřejmě nelitovala,mám dva skvělý kluky.Zdravý,normální,zlobivý,báječný,na přetrhnutí. Klasika. Hele a nemáš ty svoje děti náhodou s mým exmanželem? :dumbom: To co píšeš na něj totiž 100% sedí. Dokázal ukecat i mrtvýho a já mu na jeho pindy skočila mnohokrát. A taky jsem si řekla: pro Boha,s kýms to vlastně 10 let žila? Nestačila jsem se divit,když šlo o placení. A, že se nebojí,že na něj děti zanevřou? Sebejistota a ješitnost. Nic víc. Zvládnul tebe,proč by se mu to nemělo povést s dětmi????? Je to taky blbec.Jako ten "můj".:usch:

Oni je snad klonujou :-) Ještě my jsme tak báječný ženský, aspoň je na světě rovnována :D

rejka napsal(a):

Poly, bude to nápor na vás všechny. Držte při sobě,podporuj je a dej jim jistotu,že jsi s nimi,buď jim JISTOTOU,že na tebe se mohou spolehnout děj se co děj. Máš jednu velkou výhodu oproti otci. Znáš je líp,trávíš s nimi víc času a ty jsi pro ně RODINA a ZÁZEMÍ.:jojo:

Rejko, je to nápor, i na mě, docela mě to zaskočilo. Ale zvládneme to. Já neustoupím a dcera to doufám taky zvládne. A když ne, tak bude mít svoji vlastní zkušenost, což mě bude velmi mrzet, ale to je život.

díky moc všem za reakce a rady

Poly napsal(a):

Rejko, s dětmi mám velmi dobrý vztah, mluvím s nimi hodně téměř o všem. Je pravda, že syn po hodinovém rozhovoru už byl docela v pohodě, ale šel zase k otci (jsme teď ve městě, kde BM bydlí a kde bydlí i mí rodiče, jsme tady na Vánoce a syn pobývá chvíli u babičky, chvíli u otce), tak uvidíme, co bude zítra ....... I když já do něj nijak zvlášť nehučela, spíš jsem mu říkala, aby se snažil být mimo ten problém, že je to taťkův problém a že on stejně nemůže nic dělat, tak ať si nedělá starosti. Že si taťka holt musí sníst, co si nadrobil, a hlavně že ho ještě nikdo nezavírá. S dcerou to bude horší, protože ta by se musela postavit otci na odpor. Doufám, že to zvládne. Ale situace je to těžká, protože je to citové vydírání jako když vyšije.

A co ti brání přitlačit a začít vydírat taky? - Klidně dětem řekni, že když mají tatínka tak rády, tak se k němu mohou odstěhovat - v tom případě ať mu to klidně dcera podepíše! - Ne?

tříska napsal(a):

Poly napsal(a):

Rejko, s dětmi mám velmi dobrý vztah, mluvím s nimi hodně téměř o všem. Je pravda, že syn po hodinovém rozhovoru už byl docela v pohodě, ale šel zase k otci (jsme teď ve městě, kde BM bydlí a kde bydlí i mí rodiče, jsme tady na Vánoce a syn pobývá chvíli u babičky, chvíli u otce), tak uvidíme, co bude zítra ....... I když já do něj nijak zvlášť nehučela, spíš jsem mu říkala, aby se snažil být mimo ten problém, že je to taťkův problém a že on stejně nemůže nic dělat, tak ať si nedělá starosti. Že si taťka holt musí sníst, co si nadrobil, a hlavně že ho ještě nikdo nezavírá. S dcerou to bude horší, protože ta by se musela postavit otci na odpor. Doufám, že to zvládne. Ale situace je to těžká, protože je to citové vydírání jako když vyšije.

A co ti brání přitlačit a začít vydírat taky? - Klidně dětem řekni, že když mají tatínka tak rády, tak se k němu mohou odstěhovat - v tom případě ať mu to klidně dcera podepíše! - Ne?

koho Ty děti ??? ale fuj ! :usch:
že by jí bránila mateřská láska třeba ???

Ja by som deťom nezazlievala, že im záleží na otcovi a na tom, aby nešiel sedieť (nakoniec, nevybrali si ho za otca- na rozdiel od Poly... a nemôžu zaňho a bude ich otcom už naveky); ale trochu by som ich uviedla do reality a do toho, ako to v živote chodí. A možno by som im aj opatrne začala otvárať oči ohľadom otecka a jeho "rozprávok tisíc a jednej noci" :D . Mmch, tiež som randila s rozprávkárom, ale našťastie sa mi otvorili oči vo fáze strednej zamilovanosti a vymýšľania mien pre deti. Nie, našťastie som nebola tehotná... to by bola pri jeho roprávačskom umení katastrofa.

Poly napsal(a):

Rejko, s dětmi mám velmi dobrý vztah, mluvím s nimi hodně téměř o všem. Je pravda, že syn po hodinovém rozhovoru už byl docela v pohodě, ale šel zase k otci (jsme teď ve městě, kde BM bydlí a kde bydlí i mí rodiče, jsme tady na Vánoce a syn pobývá chvíli u babičky, chvíli u otce), tak uvidíme, co bude zítra. Ze začátku když přišel, tak mě 15 min. ani nepustil ke slovu, pak se to pomaličku začalo obracet, nakonec mi dal za pravdu. Jenže já myslím, že je to tak, že když mluví se mnou, dá za pravdu mě, když do něj bude hučet BM, dá po hodině za pravdu jemu. I když já do něj nijak zvlášť nehučela, spíš jsem mu říkala, aby se snažil být mimo ten problém, že je to taťkův problém a že on stejně nemůže nic dělat, tak ať si nedělá starosti. Že si taťka holt musí sníst, co si nadrobil, a hlavně že ho ještě nikdo nezavírá. S dcerou to bude horší, protože ta by se musela postavit otci na odpor. Doufám, že to zvládne. Ale situace je to těžká, protože je to citové vydírání jako když vyšije.

Poly, upřímně Ti řeknu, že Ty nejsi o moc lepší než Tvůj bývalý manžel. On neustoupí, Ty neustoupíš, no paráda! O co vlastně bojujete? Víte to alespoň?
Je mi velice líto Vašich dětí, stojí mezi Vámi, ale dobrovolně si to nevybrali. Děti by nikdy neměli stát mezi rodiči jako spojovací most, nezaslouží si to :(

mariposa napsal(a):

Poly napsal(a):

Rejko, s dětmi mám velmi dobrý vztah, mluvím s nimi hodně téměř o všem. Je pravda, že syn po hodinovém rozhovoru už byl docela v pohodě, ale šel zase k otci (jsme teď ve městě, kde BM bydlí a kde bydlí i mí rodiče, jsme tady na Vánoce a syn pobývá chvíli u babičky, chvíli u otce), tak uvidíme, co bude zítra. Ze začátku když přišel, tak mě 15 min. ani nepustil ke slovu, pak se to pomaličku začalo obracet, nakonec mi dal za pravdu. Jenže já myslím, že je to tak, že když mluví se mnou, dá za pravdu mě, když do něj bude hučet BM, dá po hodině za pravdu jemu. I když já do něj nijak zvlášť nehučela, spíš jsem mu říkala, aby se snažil být mimo ten problém, že je to taťkův problém a že on stejně nemůže nic dělat, tak ať si nedělá starosti. Že si taťka holt musí sníst, co si nadrobil, a hlavně že ho ještě nikdo nezavírá. S dcerou to bude horší, protože ta by se musela postavit otci na odpor. Doufám, že to zvládne. Ale situace je to těžká, protože je to citové vydírání jako když vyšije.

Poly, upřímně Ti řeknu, že Ty nejsi o moc lepší než Tvůj bývalý manžel. On neustoupí, Ty neustoupíš, no paráda! O co vlastně bojujete? Víte to alespoň?
Je mi velice líto Vašich dětí, stojí mezi Vámi, ale dobrovolně si to nevybrali. Děti by nikdy neměli stát mezi rodiči jako spojovací most, nezaslouží si to :(

Mariposo, já bojuju o jedinou věc - o dlužné výživné. Jsem s dětmi sama a věř mi, že živit syna na stření škole a dceru na VŠ bez toho, abych v roce 2009 dostala korunu od BM, není lehké. A domlouvat se s ním na placení výživného nelze, neboť on mě má tzv. na háku, nic ho nenutí platit. Tak jsem to dala na policii a dějou se věci. Zuří, je nas..., vyvíjí nátlak přes děti, že prý ho kvůli mě zavřou, že jediná možnost, jak on se může vyhnout base, je, že mu já a dospělá dcera podepíšeme, že jsme od něj osobně převzaly peníze - platbu výživného za celý rok. Ale samozřejmě to máme podepsat jen tak, bez toho, že by nám zaplatil, jen na základě slibů, že nám to postupně v průběhu dalšího půl roku zaplatí. A pro syna jsem v prvním okamžiku byla já ta nejhorší, neboť kvůli mě taťku chudáka zavřou, když on na výživné nemá. No a totéž se valí na dceru - má podepsat převzetí peněz, nebo jinak kvůli ní půjde sedět. Je to hnus, protože ty děti fakt nemůžou jinak, než aby jim tatínka bylo líto. Je to jejich otec a má reálný problém. Ale podle mě si ho má prostě řešit, sám si to nadrobil, a ne tahat do toho děti.

Mariposu nechápu. V čem jako by Poly měla neplatícímu bývalému manželovi ustoupit? Má mu podepsat papír, že od něj peníze na děti dostává, když celý rok nedostává?? :co:
To by musela být úplně padlá na hlavu.

Na místě Poly bych také vše předala policii (jde přeci o neplacení výživného ROK !! , samozřejmě ne třeba při opoždění 14 dnů...).
Dětem bych se snažila vše trpělivě vysvětlovat, přesně v tom duchu, jak Poly píše.
Pokud dcera  otcově nátlaku podlehne a  podepíše, že jí jako peníze dával, tomu bohužell nemůžeš Poly zabránit úplně (jinak než vysvětlováním), ale to už je bohužel riziko dcery - pokud mu to podepíše, buď to táta opravdu doplatí, a nebo nedoplatí -a dcera bude mít jednu smutnou , leč poučnou životní zkušenost a bude jasně vědět, jaký její táta opravdu je). V takovém případě bych se i ji samozřejmě snažila dál finančně podpořit, ale s tím - ten podpis byl na tvou odpovědnost, tak aspoň část finací si musíš zkusit opatřit na brigádě sama...

V žádném případě bych nedoporučovala začít vydírat podobně, jen opačným směrem, jak tu kdosi doporučuje... To je cesta do pekel.

Pol, peníze jsou jen peníze. Láska se za ně koupit nedá. Mezi Tebou a Tvým bm jde o boj, je to ale jen a jen Vaše osobní věc a děti Vám oběma slouží jako nárazníky. O co byste bojovali bez nich? Nebylo by o co! Přiznat si to ale, chce odvahu.
Na celém sporu máte oba dva svůj podíl, oba dva hrajete v téhle hře. A děti do toho taháte oba dva, tak to je a ne jinak.

Mari - :dumbom: tady jde o to, kdo uhradí potřebné výdaje, tatíček si děti také  pořídil, a poly pokud vidím vysvětluje, jak se děti mají.

Poly - asi nezbude než vysvětlovat. Poukázat na to, co stojí jejich výdaje, že nemáte na dovču na nadstandard, že máš přesčasy.  Bude to i pro ně velká škola života, když zjistí, co všechno za měsíc platíš. S dcerou se můžeš také domluvit, že část dlužného výživného prostě potřebuješ na provoz, a pokud ona podlehne, bude muset na brigádu, pokud chce převzít odpovědnost za tátovo dluhy.  Myslím, že dobře dětem vysvětluješ, že jeho zavřít nechceš, ale že on nedostál svým závazkům a ty nemáš jinou možnost než se obrátit na zákony.  Zárověn bych ale kladla důraz na to, že je chápeš, ale chleba taky musíš za něco koupit... Jsou dost velcí a jak píše Selimy, čím dřív poznají realitu, čím dřív se srazí s planými sliby, tím líp....

Blossom napsal(a):

Mariposu nechápu. V čem jako by Poly měla neplatícímu bývalému manželovi ustoupit? Má mu podepsat papír, že od něj peníze na děti dostává, když celý rok nedostává?? :co:
To by musela být úplně padlá na hlavu.

Na místě Poly bych také vše předala policii (jde přeci o neplacení výživného ROK !! , samozřejmě ne třeba při opoždění 14 dnů...).
Dětem bych se snažila vše trpělivě vysvětlovat, přesně v tom duchu, jak Poly píše.
Pokud dcera  otcově nátlaku podlehne a  podepíše, že jí jako peníze dával, tomu bohužell nemůžeš Poly zabránit úplně (jinak než vysvětlováním), ale to už je bohužel riziko dcery - pokud mu to podepíše, buď to táta opravdu doplatí, a nebo nedoplatí -a dcera bude mít jednu smutnou , leč poučnou životní zkušenost a bude jasně vědět, jaký její táta opravdu je). V takovém případě bych se i ji samozřejmě snažila dál finančně podpořit, ale s tím - ten podpis byl na tvou odpovědnost, tak aspoň část finací si musíš zkusit opatřit na brigádě sama...

V žádném případě bych nedoporučovala začít vydírat podobně, jen opačným směrem, jak tu kdosi doporučuje... To je cesta do pekel.

Blossom, dík za reakci. Mám přesně stejný názor. Když to dcera podepíše, tak se zlobit nebudu, však ono nás to nezruinuje. Mě to jen zaskočilo, nečekala jsem to, celý večer to řeším, přemýšlím, co a jak. Teď si říkám, že to vlastně nestojí za to, abych si kazila náladu, děti taky budou v pohodě. Já proti BM nic nemám, naopak, přeju mu, ať se mu v životě daří. On si tuhle situaci vykoledoval sám, když se se mnou nechtěl o placení domluvit, tak ho to teď holt dostihlo. Já se kvůli tomu špatně cítit nebudu (ale už jsem na to měla slušný náběh :-) ) Díky tomu, že jsem jednala, jak jsem jednala, mám najednou, několik hodin po výslechu BM na policii, doplaceno roční výživné na syna, a dál se uvidí.

PavlaH napsal(a):

Mari - :dumbom: tady jde o to, kdo uhradí potřebné výdaje, tatíček si děti také  pořídil, a poly pokud vidím vysvětluje, jak se děti mají.

Poly - asi nezbude než vysvětlovat. Poukázat na to, co stojí jejich výdaje, že nemáte na dovču na nadstandard, že máš přesčasy.  Bude to i pro ně velká škola života, když zjistí, co všechno za měsíc platíš. S dcerou se můžeš také domluvit, že část dlužného výživného prostě potřebuješ na provoz, a pokud ona podlehne, bude muset na brigádu, pokud chce převzít odpovědnost za tátovo dluhy.  Myslím, že dobře dětem vysvětluješ, že jeho zavřít nechceš, ale že on nedostál svým závazkům a ty nemáš jinou možnost než se obrátit na zákony.  Zárověn bych ale kladla důraz na to, že je chápeš, ale chleba taky musíš za něco koupit... Jsou dost velcí a jak píše Selimy, čím dřív poznají realitu, čím dřív se srazí s planými sliby, tím líp....

Je to přesně tak, Pavlo. Dcera už na brigádu chodí a obě děti dobře vědí, že obracím každou korunu. Teď jde spíš o tu věc s policií - BM hrozí, že když to nezrušíme, půjde sedět, což zase nechceme (hlavně děti ne, ale ani já ne). Já jsem toho názoru, že schválně přehání, aby dostal od dcery podpis, že dluh splatil. Má přece se splácením čas do té doby, než bude soud, a kdo ví, kdy to bude. To přece není fér chtít po dceři, aby na policii vypovídala, že otec už vše zaplatil, když nezaplatil nic. Ale co má ona dělat, když na ni vyvíjí nátlak, že ho KVŮLI NÍ zavřou? A že ji to samozřejmě postupně splatí, jen právě teď nemá?

Poly, já Ti rozumím :), přesto můj vzkaz Tobě zní: zaměř se na svůj vztah k dětem, Ty + Tvoje děti. To ostatní je vedlejší, na druhém místě, není třeba tomu dávat větší energii než si to zaslouží :)

už rezignujem na všetky tie citovo zafarbené, na mňa hádzané "riešenia a zodpovednosť" 
    Poly, je to jeho problém, buď do neho zatiahne Teba, prípadne dcéru, alebo  si ho vyrieši sám
    sám :jojo:

Poly napsal(a):

Je to přesně tak, Pavlo. Dcera už na brigádu chodí a obě děti dobře vědí, že obracím každou korunu. Teď jde spíš o tu věc s policií - BM hrozí, že když to nezrušíme, půjde sedět, což zase nechceme (hlavně děti ne, ale ani já ne). Já jsem toho názoru, že schválně přehání, aby dostal od dcery podpis, že dluh splatil. Má přece se splácením čas do té doby, než bude soud, a kdo ví, kdy to bude. To přece není fér chtít po dceři, aby na policii vypovídala, že otec už vše zaplatil, když nezaplatil nic. Ale co má ona dělat, když na ni vyvíjí nátlak, že ho KVŮLI NÍ zavřou? A že ji to samozřejmě postupně splatí, jen právě teď nemá?

Pol, tohle je jednání Tvého bm, tak to prostě je. Je to ale jeho jednání, ne Tvoje. Ty jednáš jinak, tak ho nech, nezměníš ho, není to možné. Nech to jeho jednání plavat a zaměř se na to co je důležitý pro Tebe :)

Poly napsal(a):

... Když to dcera podepíše, tak se zlobit nebudu, však ono nás to nezruinuje.

tie peniaze sú Tvojej dcérky, sú jej, patria jej, bez emócii, holý fakt
    čo by si teraz za ne kúpila, čo potrebuje, alebo ako rezerva pre ňu, nech si šetrí na niečo :par:

Poly, já si opravdu myslím, že ze strany tvého BM o citové vydírání JDE a dost těžkého kalibru.

Jinak si myslím, že pokud synovi dlužné výživné už doplatil, tak dceři bych naopak poradila, ať nechce podpis on po ní, ale ať ona tátovi navrhne, že SPOLEČNĚ podepíší něco jako dohodu o splátkovém kalendáři (doporučuju projednat znění s právníkem). (a samozřejmě - ten splátkový kaledář je třeba dodržet, není to jen cár papíru).
Pokud BM na syna výživné doplatil, a s dcerou bude mít sepsaný splátkový kalendář, nebude mít ani ta sebepřísnější policie zájem ho zavřít. A on už nebude moct dál vydírat.

Nemůžu si pomoct, v tuto chvíli rady typu Zaměř se na sebe a děti, vše ostatní je vedlejší mi přijdou zcestné.
Podle toho, co Poly píšeš, aspoň tedy na mě působíš jako vstřícná a rozumná osoba, vztah ty+děti předpokládám nezanedbáváš a máš asi v pořádku, ale praktické věci se prostě v životě řešit musí.
A komě toho - manipulátorům a neplatičům se nemá ustupovat, tím se jim jen dá prostor.
Postavit se zlu je mnohem správnější, než si ho raděj nevšímat.

Blossom napsal(a):

A komě toho - manipulátorům a neplatičům se nemá ustupovat, tím se jim jen dá prostor. Postavit se zlu je mnohem správnější, než si ho raděj nevšímat.

Bloss, už tě někdy napadlo co se stane s manipulátorem, který nemá kým by manipuloval? Když není kým manipulovat, co zbyde z manipulátora?
Čím se postavíš zlu? Zlem? Zlo + zlo = 2x zlo. Tohle není řešení, to je utrpení.

Čím se postavit zlu? Čelem. :jojo:  Prostě podniknout kroky proti němu, nepovolit mu růst.

Zlo + ustupování zlu  = stále více zla.
Cesta do pekel.

Navíc v tomto konkrétním případě v jednání Poly já tedy vůbec žádné zlo nevidím. Jen NEPODDÁVÁNÍ SE zlu.
Ona podle mě jde jedinou správnou cestou. na jejím místě bych jednala úplně stejně.

Blossom napsal(a):

Čím se postavit zlu? Čelem. :jojo:  Prostě podniknout kroky proti němu, nepovolit mu růst.

Zlo + ustupování zlu  = stále více zla.
Cesta do pekel.

Jaké kroky proti zlu chceš podniknout? Čím mu nepovolíš růst?
Když něco ustupuje jak toho může být stále více? To je nesmysl :)

Blossom napsal(a):

Poly, já si opravdu myslím, že ze strany tvého BM o citové vydírání JDE a dost těžkého kalibru.

Jinak si myslím, že pokud synovi dlužné výživné už doplatil, tak dceři bych naopak poradila, ať nechce podpis on po ní, ale ať ona tátovi navrhne, že SPOLEČNĚ podepíší něco jako dohodu o splátkovém kalendáři (doporučuju projednat znění s právníkem). (a samozřejmě - ten splátkový kaledář je třeba dodržet, není to jen cár papíru).
Pokud BM na syna výživné doplatil, a s dcerou bude mít sepsaný splátkový kalendář, nebude mít ani ta sebepřísnější policie zájem ho zavřít. A on už nebude moct dál vydírat.

Nemůžu si pomoct, v tuto chvíli rady typu Zaměř se na sebe a děti, vše ostatní je vedlejší mi přijdou zcestné.
Podle toho, co Poly píšeš, aspoň tedy na mě působíš jako vstřícná a rozumná osoba, vztah ty+děti předpokládám nezanedbáváš a máš asi v pořádku, ale praktické věci se prostě v životě řešit musí.
A komě toho - manipulátorům a neplatičům se nemá ustupovat, tím se jim jen dá prostor.
Postavit se zlu je mnohem správnější, než si ho raděj nevšímat.

Blossom, já si taky myslím, že dohoda o splátkovém kalendáři stačí, ale BM tvrdí, že nestačí, že ho prý i přes dohodu zavřou. Spíš jde o to, že samotná dohoda nestačí k tomu, aby bylo stíhání zastaveno, ale u soudu by se k ní určitě přihlíželo. Bývalý manžel ale hraje na city, chce aby bylo stíhání v každém případě zastaveno. Myslím, že dcera by mohla s podpisem počkat, BM přece může začít splácet tak, jak chtěl, a uvidí se, kdy bude soud. Pokud to bude mít do soudu splaceno, je vše v pořádku i pro něj. Pokud to do té doby nebude mít ještě splaceno, může se s dcerou dohodnout až pak. Ale vím, že on na dceru bude tlačit, aby to podepsala hned.

Blossom napsal(a):

Navíc v tomto konkrétním případě v jednání Poly já tedy vůbec žádné zlo nevidím. Jen NEPODDÁVÁNÍ SE zlu.
Ona podle mě jde jedinou správnou cestou. na jejím místě bych jednala úplně stejně.

Bývalý manžel neplatil rok peníze, po roce Poly podala stížnost na policii (akce), bm byl u výslechu a pak zašel za dětma a začal se s nima domlouvat (reakce na akci), Poly se začala domlouvat s dětma (reakce na reakci), děti mají zamotanou hlavu a nevědí na čí straně stát (další reakce), jedno dítě dostalo peníze, druhé zatím nedostalo. Co ještě si z toho děti odnesly (kromě peněz)? Co si z toho každý odnesl?
Co se stane, když hodíme kamínek do rybníka? Kolik kol se okolo něj roztočí?

mariposa napsal(a):

Blossom napsal(a):

Navíc v tomto konkrétním případě v jednání Poly já tedy vůbec žádné zlo nevidím. Jen NEPODDÁVÁNÍ SE zlu.
Ona podle mě jde jedinou správnou cestou. na jejím místě bych jednala úplně stejně.

Bývalý manžel neplatil rok peníze, po roce Poly podala stížnost na policii (akce), bm byl u výslechu a pak zašel za dětma a začal se s nima domlouvat (reakce na akci), Poly se začala domlouvat s dětma (reakce na reakci), děti mají zamotanou hlavu a nevědí na čí straně stát (další reakce), jedno dítě dostalo peníze, druhé zatím nedostalo. Co ještě si z toho děti odnesly (kromě peněz)? Co si z toho každý odnesl?
Co se stane, když hodíme kamínek do rybníka? Kolik kol se okolo něj roztočí?

Mari, já ti rozumím. Kdybych to prostě nechala tak a nereagovala, tak by se stalo pouze to, že by dcera hned BM podepsala potvrzení, že jí vše zaplatil, tím by se zrušilo trestní stíhání, on by se uklidnil a děti by byly opět v pohodě. Já bych nedostala výživné od dcery (jsou to sice její peníze, ale já jí vše celý rok platím, tj. nájem, energie, jídlo, kupony na autobus a na metro, občas nějaké oblečení, takže s tím počítám do rodinného rozpočtu), ale ty říkáš, že to jsou jen peníze, a tedy nepodstatná věc. Svým způsobem máš pravdu. Ale - právě že je tady "ale". Ono to bez těch peněz opravdu není lehké, ale nechci se o tom rozepisovat. Taky jsem cítila jako nespravedlnost, že děti litují tatínka, který chudák nemůže zaplatit, a už je jim jedno, jak já to finančně zvládnu. A taky vidím, že bývalý manžel lže - tvrdí, že se musí okamžitě něco udělat, protože jinak ho zavřou, přitom to není pravda, protože má na splácení čas do té doby, než bude soud. A to může být ještě i několik měsíců. A vůbec, proč on nutí dceru do podvodu, když má možnost řešit to jinak. Já si opravdu nejsem jistá, jestli je správné v takové situaci nereagovat. Děti si taky můžou zvyknout na to, že máma je na tom pořád blbě, protože je slabá, a tátovy nátlaky můžou brát jako normální věc, které je třeba vyhovět.

Poly napsal(a):

Dcera chodí na brigádu a obě děti dobře vědí, že obracím každou korunu. Teď jde spíš o tu věc s policií - BM hrozí, že když to nezrušíme, půjde sedět, což zase nechceme (hlavně děti ne, ale ani já ne). Já jsem toho názoru, že schválně přehání, aby dostal od dcery podpis, že dluh splatil. Má přece se splácením čas do té doby, než bude soud, a kdo ví, kdy to bude. To přece není fér chtít po dceři, aby na policii vypovídala, že otec už vše zaplatil, když nezaplatil nic. Ale co má ona dělat, když na ni vyvíjí nátlak, že ho KVŮLI NÍ zavřou? A že ji to samozřejmě postupně splatí, jen právě teď nemá?

Hele, Poly, on můj přítel taky na splacení dlužných 50 tisíc neměl hotovost - vzal si jednoduše půjčku u banky.
No problema. :jojo:

mariposa napsal(a):

Poly, já Ti rozumím :), přesto můj vzkaz Tobě zní: zaměř se na svůj vztah k dětem, Ty + Tvoje děti. To ostatní je vedlejší, na druhém místě, není třeba tomu dávat větší energii než si to zaslouží :)

Ale ani menšiu. Peniaze na živobytie nie sú sranda... Vôbec peniaze nie sú sranda... je to tiež forma energie a treba s ňou (vedieť) zaobchádzať a nekašľať na ňu.

Mariposa, ešte by Poly mohla urobiť to, že by proste vyhlásila, že ani ona nemá peniaze a deti nech si pýtajú prachy od ocka, od štátu, alebo nech idú do detského domova. Prečo sa automaticky predpokladá, že jeden z rodičov, ktorý má deti u seba, má za ne zodpovednosť, a ten druhý už nie? A navyše - deti sú také veľké, že si z toho tiež môžu už vziať nejaké ponaučenie a je dosť dôležité, aké to ponaučneie bude.
Mňa totiž rodiči vôbec nenaučili postaviť s za seba (to skôr bojovať za druhých) a už vôbec nie vo finančných záležitostiach. Vraj je eklhaft dožadovať sa peňazí, hoci na ne mám nárok. Preto mám dodnes problém s vymáhaním honorárov, faktúr, apod. Ale ja už sa učím, že na tom nie je nič zlé - a ak sa človek nepostaví sám za seba, nebude stáť ani nikomu inému za to, aby to urobil namiesto neho. A všetci naokolo ho prevalcujú. Tie deti majú ideálnu šancu naučiť sa robiť kompromisy, vyjednávať s "nepriateľom" a postaviť sa samy za seba. :jojo: Aby sa to nemuseli pracne učiť v pokročilom veku ako ja.

Selima napsal(a):

Mariposa, ešte by Poly mohla urobiť to, že by proste vyhlásila, že ani ona nemá peniaze a deti nech si pýtajú prachy od ocka, od štátu, alebo nech idú do detského domova. Prečo sa automaticky predpokladá, že jeden z rodičov, ktorý má deti u seba, má za ne zodpovednosť, a ten druhý už nie? A navyše - deti sú také veľké, že si z toho tiež môžu už vziať nejaké ponaučenie a je dosť dôležité, aké to ponaučneie bude.
Mňa totiž rodiči vôbec nenaučili postaviť s za seba (to skôr bojovať za druhých) a už vôbec nie vo finančných záležitostiach. Vraj je eklhaft dožadovať sa peňazí, hoci na ne mám nárok. Preto mám dodnes problém s vymáhaním honorárov, faktúr, apod. Ale ja už sa učím, že na tom nie je nič zlé - a ak sa človek nepostaví sám za seba, nebude stáť ani nikomu inému za to, aby to urobil namiesto neho. A všetci naokolo ho prevalcujú. Tie deti majú ideálnu šancu naučiť sa robiť kompromisy, vyjednávať s "nepriateľom" a postaviť sa samy za seba. :jojo: Aby sa to nemuseli pracne učiť v pokročilom veku ako ja.

Seli, já se to taky učím v "pokročilém věku" :) - trvat na tom, co mi patří, A NECÍTIT SE PŘI TOM BLBĚ, nemít kvůli tomu stres a být naprosto v klidu. Přitom je to tak přirozená věc. Jde o to, najít tu správnou míru.

Selima napsal(a):

Mariposa, ešte by Poly mohla urobiť to, že by proste vyhlásila, že ani ona nemá peniaze a deti nech si pýtajú prachy od ocka, od štátu, alebo nech idú do detského domova. Prečo sa automaticky predpokladá, že jeden z rodičov, ktorý má deti u seba, má za ne zodpovednosť, a ten druhý už nie? A navyše - deti sú také veľké, že si z toho tiež môžu už vziať nejaké ponaučenie a je dosť dôležité, aké to ponaučneie bude.

Přesně. - Ono vůbec todleto citové vydírání je v naprosté většině takovým bolestýnským fňukáním, že je na tom dotyčná osoba špatně, že je to chudák (chudinka)... atd.   A ten, kdo je statečný a nefňuká, ten je pak za škroba, despotu, málem za darebáka.
Poly - nedej se !!!

Pokud Tvé  děti ve svém věku nechápou, že tatík jïm vědomě snižuje jejich životní úroveň, pak jsou momentálně zaostalé. Jak to, že nechápou, že když je táta s rodinou, DÁ CELÝ PLAT DOMŮ a když s rodinou není, DÁVÁ JENOM ZLOMEK?
Jsi v právu. A je Ti to houby platné jako každému, kdo se nemůže dovolat toho, nač má nárok. Bohužel tak to už chodí a život se s nikým nemaže.
Teď Tě bude vydírat manžel přes děti a Ty to stěží ustojíš. Navrhni tedy všem třem, ať se k Novému roku nastěhují k tátovi a on SE O NĚ ROK BUDE STARAT, ANIŽ BYS TY JIM POSKYTLA JEDINOU KORUNU. Pak budete vyrovnáni. Tenhle způsob řešení vidím jako efektivní. Navíc budeš mít pokoj od muže a od dětí taky. Konečně...je to jejich tatínek a mají se všichni dohromady rádi, že. Tak ať se užijou. Tohle se nedá praktikovat u malých děcek...těm by bylo bez mámy ouvej.

Mariposo, jak by jsi na místě Poly řešila celou situaci ty?

Já ty děcka chápu, že jsou takhle splašené. Sama jsem si prošla tím jaké to je být mezi svými rodiči. A i když jsem začala tušit, že jeden nás občas prostě psychicky vydírá a manipuluje a druhý se jen skutečně dožaduje svého práva, tak  bylo těžké se v tom orientovat. Už jen proto, že jsou to moji rodičové a vidět, jak se v tom jeden nebo druhý plácá byl nářez. Navíc jsem z té situace nemohla unikout. Nedokázala jsem říct, to je váš problém, řešte si to spolu.
Je fakt, že tohle je pro ně životní lekce ale nešla bych na to tak hrrr jako třeba kalupinka nazývající děti mentálně zaostalými či je rovnou poslat k tatíčkovi, aby si je užil :rolleyes:. Prostě bych jim tu situaci vysvětlila ze svého pohledu. Tatík neplatí, pro mě je to složitá situace a bylo nutno do toho přibrat úřady. Howk. Dál bych to skutečně nechala na nich a tatíkovi, jak se s tím poperou. Jestli táta chce používat tyto nechutné metody, tak pak je to jeho prohra, protože jednou na to zaručeně dojede.

Někde jsem Poly měla dobrý odkaz na knihu o manipulátorech. Pravda je taková - tvým dětem jen prospěje, když pochopí a poznají účelové chování. Když pochopí, že akce vyvolá reakci  a když se naučí postavit se sami za sebe. Bohužel je potkalo to nejhorší - postavit se jednomu z rodičů. A myslím, že tvá řešení jsou velmi rozumná a citlivá. Nechej tatíkovi jeho strachy, dětem pomáhej, pokud tě o tu pomoc požádají. Stejně jsou dospělé a ty jim můžeš poskytnout jen svůj pohled. Mari měla jednu pravdu - není třeba v nich živit zášť a hnát věci natvrdo. ALe to, jak je učíš postavit se problému čelem a jednat rovně v mezích možností a ještě k tomu daných zákonem - to si myslím, že je víc ,než peníze na dlužném výživném. Přeju ti, aby ses jich dočkala. ABy otec dětí pochopil, že jsou to především děti, které on na začátku chtěl a ty peníze patří jim a je okrádá. Přeju mu aby pochopil, že nebojuje ani za sebe ani proti tobě, ale proti svým dětem. Ty to jak vidím máš moc dobře srovnané.

Třísko - v tomhle případě bych dětem tohle neříkala,že by mohly jít bydlet k tátovi. Co,když by pak šly? To bych já neriskovala. Na druhou stranu,kdyby mě snad chtěly mé vlastní děti vydírat spolu s tatínkem,tak bych to možná i řekla,nevím. Nikdy jsem se nenechala od nikoho vydírat,i když exmanžel se o to také pokoušel.
Mariposo - to myslíš vážně!? :co: Má ona ustoupit BM jenom proto,aby ukázala,že je rozumější? No,to by byla pěkná hovadina. Prachy žádný a ten zmetek na koni,jak krásně s ní může manipulovat. JAKMILE JEDNOU USTOUPÍ,BUDE USTUPOVAT POŘÁD. Někdy jsou ústupky potřeba,souhlasím,ale v tomhle případě?????:butter:
Jak píše Bloss. Čtu to postupně a reaguju postupně.Jinak bych v tom měla maglajz.
Poly - mě tehdy na sociálce řekli,když jsem se informovala o postupu při vymáhání alíků,že by nesměl celý půl rok poslat ani vindru. Když během té doby pošle třeba stovku,tak je to projev dobré vůle a mám smůlu. U soudu neuspěju. Kamarád z důvodu finanční tísně nezaplatil jeden měsíc,věděl,že hned z kraje příštího to doplatí,tak se chtěl s exkou domluvit.Zažalovala ho na návrh sociálky a i když v době,kdy byl soud měl doplaceno,dostal peněžitý trest za prodlení. PAK SE V TOM PRASE VYZNEJ. Můj manžel také musí doplatit asi 30 tis.Nechtěl to dát najednou,tak u soudu dohodli splátky tisíc kč navíc měsíčně. Ale on neměl dluh,jen ona zpětně zažádala o zvýšení. Ale tvůj ex kecá,za tohle ho nezavřou. Ledaže je v podmínce. Jinak,když projeví u soudu vstřícnost na splátk. kalendář, nikdo ho neodsoudí. KECÁ TI,STAVÍ SE DO POZICE CHUDÁKA A TRPITELE,CHCE BÝT LITOVÁN. PRDLAJS. Zavinil si to sám,tak nese trest za své jednání. Je to i velmi výchovné pro vaše děti. I když jsou chudáci,to ano.Za nic nemohou a musí tomu čelit. Ale takovej je život. Bohužial.:dumbom:

Poly,
a co říci na policii rovnou, že tvé děti BM takovýmto způsobem vydírá? Nerozumím tomu, ale ta informace by byla v protokolu a určitě by ti to mohlo pomoci, kdyby dcera podepsala... Víš, třeba se domluvit, že by policie vyžadovala předání peněz jen na policii nebo u advokáta.

Poly,
nečetla jsem všechno, ale osobně si myslím, že v tomhle příběhu všichni musí nést následky svých činů. Tedy nejen ty a bm, ale i vaše téměř dospělé děti.

Jakto, že si ještě nevšimly, že jídlo, pití, oblečení... nepadá z nebe?
Že někdo musí zapaltit nájem, elektřinu, bla bla?
Pokud chtějí sejmout břímě z otcových zad, nepadá naprosto v úvahu, aby ho hodily cele na tebe.
Protožes je ještě tuhle prostou zákonitost nenaučila, je to teď  pro tebe tak bolestivé.

Klidně podepiš, ale jasně je upozorni na následky, které to bude mít. To není vyhrožování, to je realita.
I šestnáctiletý kluk si může například najít příležitostnou brigádu v supermárketu, o dospělé dceři nemluvě, a ke svačině si do školy nosit jen chleba s máslem.
Jde jen o to, zda právě ty SAMA tohle ustojíš.
A pak jde taky o to, zda právě TOHLE jen dál neživí to Zlo, o kterém tu mluví mariposa.

Také se může stát, že pokud ty to ustojíš, děti po čase sice přestanou obviňovat tebe, ale začnou obviňovat otce.
Takže bůh suď, co je tady správné....

Pan,
ony děti možná znají hodnotu peněz, ale strach, to je pěkná potvůrka. Pokud s nimi otec takhle manipuluje a vyvolává existenční strach, tak je mi úplně jasné, co bych v roli dítěte zvolila. Tady jde nejvíc o tom, aby jim matka jasně vysvětlila, jaká je situace a aby si děti nejlépe samy uvědomily, že otec hraje na jejich city.

taurus...napsala jsem MOMENTÁLNĚ ZAOSTALÉ....nevidělas Vesničku střediskovou...?

Nevidím nic špatného na tom, že by takhle velké děti žily nějaký čas s otcem. On uvidí, co děti stojej, mamča si odpočine a finančně se zmátoří. Bude mít rok výplatu jen pro sebe.

Když mladší děti jsou kolikrát ve střídavé péči, co by tyhle dvě velké děti nemohly bydlet rok u mámy rok u táty? Musím říct - to je ohromné, když se děti, co jim máma dá první poslední na úkor sebe, jak to, že nejdou na brigádu, znám kupu VŠ, co si na studia vydělávají sami - spojí s tátou, který má jiné priority, než svoji nejzákladnější povinnost, posílat těch pár šupů, které matkám obvykle soud vyměří jako výživné!

Máma je brána jako oslíček otřes se a zřejmě to doma funguje tak, že i všechno dělá. Tak nějak marně hledám zmínku o tom, že by se dětičky doma zapojily. Takhle velké děti, nezlobte se na mě, už snad někdo neopije rohlíkem. Jen ať zakladatelka vlákna zkusí doma říct...nemám peníze na to či ono...prostě to nebude. Sesypou se na ní všechny tři...Znala jsem pana ředitele, který řekl uklízečce, že JESTLI SI Z JEDNOHO PLATU NENÍ SCHOPNÁ KOUPIT PRAČKU, KDYŽ JI TEDA TAK NUTNĚ POTŘEBUJE, NEUMÍ HOSPODAŘIT. Tak nejak mu uniklo, že její a jeho plat se nedá srovnávat. A tak si myslím, že pokud se mamča, marně čekající na alimenty, brání tím, že se právně dožaduje řešení, je u dětí a BM braná jako břídil, co se neumí postarat. jen my mámy nejlíp víme, co to všechno kolem dětí stojí a co to je za odříkání, když jim chceme pořídit, nač běžně nejsou koruny....Nezávidím mámám, co žijí s dětmi samy...pár jich znám a některé jsou zcela odkázané na rodiče či nového partnera...s tím, co jim stát dá jako mateřskou, poplatí akorát nájem. Nikdo se neptá, zač koupí dítěti jídlo. Nikoho to nezajímá. Chudáci děti, chudinky maminy....Snažím se celý život brát chlapy jako lidi, ale tohle jim nemůžu odpustit...jsou to i jejich děti....

Kalupinko, promiň, blbě jsem to četla. Mě jen celkově tvůj příspěvek přišel takový bojovný a nějak se mi vybavil ten můj příběh.
Každopádně ať to všem aktérům dopadne dobře a pochopí to, co pochopit mají.

Pandorro, děti,i ty odrostlejší se vůbec takovými otázkami nezaobírají. Je jim jedno odkud ty peníze jsou,dokud nezažijí opravdové rodinné existenční potíže. Nemají zkušenosti s výdělkem ani s hospodařením.

rejka napsal(a):

Pandorro, děti,i ty odrostlejší se vůbec takovými otázkami nezaobírají. Je jim jedno odkud ty peníze jsou,dokud nezažijí opravdové rodinné existenční potíže. Nemají zkušenosti s výdělkem ani s hospodařením.

Tak to bych netvrdila. S hospodařením jsem měla zkušenost zhruba od deseti let, kdy jsem dostávala kapesné a s výdělkem od 13ti, kdy jsem si začala přivydělávat.
Tohle je dost o rodičích, co svoje děti naučí. Mě teda naučily rodičové hospodařit vcelku dobře, ať už cíleně nebo tím, že jsem se učila z jejich příkladu.

Taurus...nic se neděje. Bojovný...? A co má dělat máma, když nedostává delší dobu těch pár korun měsíčně, které za rok narostou do hezké sumičky, pro rodinu potřebné? Sklopit uši a zraky a najít si brigádu? Uštvat se?

Rejko, pokud takhle odrostlé  děti nemají zkušenost s výdělkem ani hospodařením a nezajímá je, odkud se peníze berou, je něco špatně. To by si taky mohly myslet, že to prostě vždycky nějak udělá. Nebo že rostou na strmě třeba. Ostatně, od toho mámu mají, aby se starala. A že je na to sama - její problém, žejo...

I desetiletému školákovi lze ukázat výplatu na stole a říct...tohle máme na bydlení, tohle na jídlo, tohle na oblečení atd no a s tím musíme vyžít celý měsíc. A tahle obálka s tou vysokou částkou, co nám Tvůj táta dluží, je zatím prázdná. Za to bys mohl mít ty brusle, co po nich stůněš, jet se školou k moři, jak jsi loni nemohl, vybrat si novou tašku do školy, co na ní pořád nemám...atd.

Děti se musejí naučit hospodařit tak brzo, jak je to jen možné. Když jsem dávala dětem kapesné a viděla, že si kolikrát kupují věci, které jsem považovala za zbytečné a že vlastně ty prachy jakoby vyhazuju, pořád jsem si říkala, učí se hospodařit, jednou na to přijdou. Za pár let samy přišly na to, že třeba ta  jejich Bravíčka, co se doma válejí bez ceny a nikdo je nechce, jsou akorát na vyhození a přestaly je kupovat. Kolikrát si ode mě půjčily...A JÁ JIM TO NEODPUSTILA A NECHALA SI TO DO POSLEDNÍ KORUNY VRÁTIT, ač by mi to nic neudělalo, jim třeba hloupou padesátku projednou odpustit. A nemrzí mě ty peníze kapesného, protože mé děti se skutečně naučily hospodařit i šetřit.  Peněz si váží, dovedou vyjít s málem, je-li třeba a na něco si ušetřit. Ani jednomu zaměstnavatel nepřidá zadarmo - pěkně si to musejí zasloužit.

taurus napsal(a):

rejka napsal(a):

Pandorro, děti,i ty odrostlejší se vůbec takovými otázkami nezaobírají. Je jim jedno odkud ty peníze jsou,dokud nezažijí opravdové rodinné existenční potíže. Nemají zkušenosti s výdělkem ani s hospodařením.

Tak to bych netvrdila. S hospodařením jsem měla zkušenost zhruba od deseti let, kdy jsem dostávala kapesné a s výdělkem od 13ti, kdy jsem si začala přivydělávat.
Tohle je dost o rodičích, co svoje děti naučí. Mě teda naučily rodičové hospodařit vcelku dobře, ať už cíleně nebo tím, že jsem se učila z jejich příkladu.

Tak jsi ta světlá vyjímka. Nevím,kolik ti je,já mluvila o dětech dnešní doby. Samozřejmě,že je to i o rodičích,ale i o tom čím jsme obklopeni. Já vyrůstala celkem ve skromných poměrech, jsem "Husákovo dítě" jak se zpívá v jedné písni,ale tu pravou hodnotu peněz jsem poznala až když jsem si začala sama vydělávat a hospodařit ve své domácnosti. Dokud nenastane chvíle,kdy se musíš spolehnout jen sama na sebe,protože máš za sebou rodiče,kteří tě obléknou,nakrmí,bydlíš u nich v teplíčku a s tekoucí vodou a podporují ve studiu,tak víš celkem prd. Máš představu,ale o podstatě nemůžeš nic vědět. Nemluvím konkrétně o tobě,ale tak,všeobecně.

kalupinka napsal(a):

Taurus...nic se neděje. Bojovný...? A co má dělat máma, když nedostává delší dobu těch pár korun měsíčně, které za rok narostou do hezké sumičky, pro rodinu potřebné? Sklopit uši a zraky a najít si brigádu? Uštvat se?

Rejko, pokud takhle odrostlé  děti nemají zkušenost s výdělkem ani hospodařením a nezajímá je, odkud se peníze berou, je něco špatně. To by si taky mohly myslet, že to prostě vždycky nějak udělá. Nebo že rostou na strmě třeba. Ostatně, od toho mámu mají, aby se starala. A že je na to sama - její problém, žejo...

I desetiletému školákovi lze ukázat výplatu na stole a říct...tohle máme na bydlení, tohle na jídlo, tohle na oblečení atd no a s tím musíme vyžít celý měsíc. A tahle obálka s tou vysokou částkou, co nám Tvůj táta dluží, je zatím prázdná. Za to bys mohl mít ty brusle, co po nich stůněš, jet se školou k moři, jak jsi loni nemohl, vybrat si novou tašku do školy, co na ní pořád nemám...atd.

Děti se musejí naučit hospodařit tak brzo, jak je to jen možné. Když jsem dávala dětem kapesné a viděla, že si kolikrát kupují věci, které jsem považovala za zbytečné a že vlastně ty prachy jakoby vyhazuju, pořád jsem si říkala, učí se hospodařit, jednou na to přijdou. Za pár let samy přišly na to, že třeba ta  jejich Bravíčka, co se doma válejí bez ceny a nikdo je nechce, jsou akorát na vyhození a přestaly je kupovat. Kolikrát si ode mě půjčily...A JÁ JIM TO NEODPUSTILA A NECHALA SI TO DO POSLEDNÍ KORUNY VRÁTIT, ač by mi to nic neudělalo, jim třeba hloupou padesátku projednou odpustit. A nemrzí mě ty peníze kapesného, protože mé děti se skutečně naučily hospodařit i šetřit.  Peněz si váží, dovedou vyjít s málem, je-li třeba a na něco si ušetřit. Ani jednomu zaměstnavatel nepřidá zadarmo - pěkně si to musejí zasloužit.

Kalupinko,já myslím,že to asi špatně podávám,že mi nerozumíte co chci říct. Já si myslím,že ty děti na to nemají dostatečně vyvinutý rozum,aby to "doopravdy" pochopily. Chápou to jen tím svým ještě nedovyvinutým mozečkem a zcela bez osobních zkušeností. Nechápou tu podstatu věci. I když jim to krásně předvedeš, ekonomiku domácnosti nemohou pochopit. Jejich chápání je jiné než naše. Tím nechci říct,že se my,rodiče, nemáme snažit se je to naučit, naopak, vysvětlovat,vysvětlovat,ale nečekat od nich zázraky. Já také se svými dětmi mluvím úplně o všem, ale každému to přednáším trochu jinak s ohledem k jejich věku. Když pochopí o co mi jde je to velký úspěch. Poly má velké děti,které by už měli zcela jasně rozeznávat dobré i špatné. A špatné je,když jejich táta neplní své povinnosti. Oni ty své přece také plnit musí. Proč to táta nedělá je druhá otázka věci,kterou oni asi pochopit nemůžou. Té lépe rozumíme my,dospěláci.

Poly napsal(a):

mariposa napsal(a):

Poly napsal(a):

Rejko, s dětmi mám velmi dobrý vztah, mluvím s nimi hodně téměř o všem. Je pravda, že syn po hodinovém rozhovoru už byl docela v pohodě, ale šel zase k otci (jsme teď ve městě, kde BM bydlí a kde bydlí i mí rodiče, jsme tady na Vánoce a syn pobývá chvíli u babičky, chvíli u otce), tak uvidíme, co bude zítra. Ze začátku když přišel, tak mě 15 min. ani nepustil ke slovu, pak se to pomaličku začalo obracet, nakonec mi dal za pravdu. Jenže já myslím, že je to tak, že když mluví se mnou, dá za pravdu mě, když do něj bude hučet BM, dá po hodině za pravdu jemu. I když já do něj nijak zvlášť nehučela, spíš jsem mu říkala, aby se snažil být mimo ten problém, že je to taťkův problém a že on stejně nemůže nic dělat, tak ať si nedělá starosti. Že si taťka holt musí sníst, co si nadrobil, a hlavně že ho ještě nikdo nezavírá. S dcerou to bude horší, protože ta by se musela postavit otci na odpor. Doufám, že to zvládne. Ale situace je to těžká, protože je to citové vydírání jako když vyšije.

Poly, upřímně Ti řeknu, že Ty nejsi o moc lepší než Tvůj bývalý manžel. On neustoupí, Ty neustoupíš, no paráda! O co vlastně bojujete? Víte to alespoň?
Je mi velice líto Vašich dětí, stojí mezi Vámi, ale dobrovolně si to nevybrali. Děti by nikdy neměli stát mezi rodiči jako spojovací most, nezaslouží si to :(

Mariposo, já bojuju o jedinou věc - o dlužné výživné. Jsem s dětmi sama a věř mi, že živit syna na stření škole a dceru na VŠ bez toho, abych v roce 2009 dostala korunu od BM, není lehké. A domlouvat se s ním na placení výživného nelze, neboť on mě má tzv. na háku, nic ho nenutí platit. Tak jsem to dala na policii a dějou se věci. Zuří, je nas..., vyvíjí nátlak přes děti, že prý ho kvůli mě zavřou, že jediná možnost, jak on se může vyhnout base, je, že mu já a dospělá dcera podepíšeme, že jsme od něj osobně převzaly peníze - platbu výživného za celý rok. Ale samozřejmě to máme podepsat jen tak, bez toho, že by nám zaplatil, jen na základě slibů, že nám to postupně v průběhu dalšího půl roku zaplatí. A pro syna jsem v prvním okamžiku byla já ta nejhorší, neboť kvůli mě taťku chudáka zavřou, když on na výživné nemá. No a totéž se valí na dceru - má podepsat převzetí peněz, nebo jinak kvůli ní půjde sedět. Je to hnus, protože ty děti fakt nemůžou jinak, než aby jim tatínka bylo líto. Je to jejich otec a má reálný problém. Ale podle mě si ho má prostě řešit, sám si to nadrobil, a ne tahat do toho děti.

Já bych byla tedy dost tvrdá a nekompromisní-dětem (vlastně již dospělým lidem) bych řekla, tak fajn, v tom případě nemůžete studovat, protože jak jistě víte, vše stojí spoustu peněz..i vaše studium (když pominu jiné výdaje) a nejste žádní primitivní jedinci, aby jste to nepochopili a rodiče jsou vždy dva a ne, že jeden bude cálovat jak zběsilý a druhý se bude smát.

kalupinka napsal(a):

Pokud Tvé  děti ve svém věku nechápou, že tatík jïm vědomě snižuje jejich životní úroveň, pak jsou momentálně zaostalé. Jak to, že nechápou, že když je táta s rodinou, DÁ CELÝ PLAT DOMŮ a když s rodinou není, DÁVÁ JENOM ZLOMEK?
Jsi v právu. A je Ti to houby platné jako každému, kdo se nemůže dovolat toho, nač má nárok. Bohužel tak to už chodí a život se s nikým nemaže.
Teď Tě bude vydírat manžel přes děti a Ty to stěží ustojíš. Navrhni tedy všem třem, ať se k Novému roku nastěhují k tátovi a on SE O NĚ ROK BUDE STARAT, ANIŽ BYS TY JIM POSKYTLA JEDINOU KORUNU. Pak budete vyrovnáni. Tenhle způsob řešení vidím jako efektivní. Navíc budeš mít pokoj od muže a od dětí taky. Konečně...je to jejich tatínek a mají se všichni dohromady rádi, že. Tak ať se užijou. Tohle se nedá praktikovat u malých děcek...těm by bylo bez mámy ouvej.

Lépe bych to fakt nenapsala :supr:

rejka napsal(a):

kalupinka napsal(a):

Taurus...nic se neděje. Bojovný...? A co má dělat máma, když nedostává delší dobu těch pár korun měsíčně, které za rok narostou do hezké sumičky, pro rodinu potřebné? Sklopit uši a zraky a najít si brigádu? Uštvat se?

Rejko, pokud takhle odrostlé  děti nemají zkušenost s výdělkem ani hospodařením a nezajímá je, odkud se peníze berou, je něco špatně. To by si taky mohly myslet, že to prostě vždycky nějak udělá. Nebo že rostou na strmě třeba. Ostatně, od toho mámu mají, aby se starala. A že je na to sama - její problém, žejo...

I desetiletému školákovi lze ukázat výplatu na stole a říct...tohle máme na bydlení, tohle na jídlo, tohle na oblečení atd no a s tím musíme vyžít celý měsíc. A tahle obálka s tou vysokou částkou, co nám Tvůj táta dluží, je zatím prázdná. Za to bys mohl mít ty brusle, co po nich stůněš, jet se školou k moři, jak jsi loni nemohl, vybrat si novou tašku do školy, co na ní pořád nemám...atd.

Děti se musejí naučit hospodařit tak brzo, jak je to jen možné. Když jsem dávala dětem kapesné a viděla, že si kolikrát kupují věci, které jsem považovala za zbytečné a že vlastně ty prachy jakoby vyhazuju, pořád jsem si říkala, učí se hospodařit, jednou na to přijdou. Za pár let samy přišly na to, že třeba ta  jejich Bravíčka, co se doma válejí bez ceny a nikdo je nechce, jsou akorát na vyhození a přestaly je kupovat. Kolikrát si ode mě půjčily...A JÁ JIM TO NEODPUSTILA A NECHALA SI TO DO POSLEDNÍ KORUNY VRÁTIT, ač by mi to nic neudělalo, jim třeba hloupou padesátku projednou odpustit. A nemrzí mě ty peníze kapesného, protože mé děti se skutečně naučily hospodařit i šetřit.  Peněz si váží, dovedou vyjít s málem, je-li třeba a na něco si ušetřit. Ani jednomu zaměstnavatel nepřidá zadarmo - pěkně si to musejí zasloužit.

Kalupinko,já myslím,že to asi špatně podávám,že mi nerozumíte co chci říct. Já si myslím,že ty děti na to nemají dostatečně vyvinutý rozum,aby to "doopravdy" pochopily. Chápou to jen tím svým ještě nedovyvinutým mozečkem a zcela bez osobních zkušeností. Nechápou tu podstatu věci. I když jim to krásně předvedeš, ekonomiku domácnosti nemohou pochopit. Jejich chápání je jiné než naše. Tím nechci říct,že se my,rodiče, nemáme snažit se je to naučit, naopak, vysvětlovat,vysvětlovat,ale nečekat od nich zázraky. Já také se svými dětmi mluvím úplně o všem, ale každému to přednáším trochu jinak s ohledem k jejich věku. Když pochopí o co mi jde je to velký úspěch. Poly má velké děti,které by už měli zcela jasně rozeznávat dobré i špatné. A špatné je,když jejich táta neplní své povinnosti. Oni ty své přece také plnit musí. Proč to táta nedělá je druhá otázka věci,kterou oni asi pochopit nemůžou. Té lépe rozumíme my,dospěláci.

Jistě, že nemají tolik zkušeností...ale promiň, jsou to již dospělí jedinci, kteří znají již dost dobře hodnotu peněz, jsou to středoškolák a vysokoškolák, takže mi přijde naprosto nemyslitelné, že takhle uvažují. Původně jsem myslela, že se jedná o děti cca 8-10let. Ale pro tuhle věkovou hranici už jaksi nenacházím omluvu. Jéžiši-já jsem se ale nervla...jen je zajímavé, že mě rozčílil přístup ,,dětí".

Sorry, ale pěkně vychcanej tatík!!!!!

BTW, trochu mimo mísu: synek potřeboval na divadlo peníze do školy, já mu řekla, at  řekne tátovi ( žijeme společně v poho), on ho odbyl se slovy nemám....- ale na cigarety minimálně druhý den měl, a to kouří 40 ks denně....., tak synek opět přišel za mnou....potřeboval 50,-Kč.....samozřejmě, že jsem je měla a dala mu je...

...ale to mi prostě připadá od těch chlapů dobrá nehoráznost, ten můj bez uzardění řekne nemám, a ten tvůj, Poly,
klidně si zajde až tak daleko a bude "plakat" a své děti, nebo kohokoliv vydírat, že ON nemá a že ON je chudák a že vlastně VY ho chcete nechat zavřít...haha...njn, ale vysvětluj to dceři.....držím TOBĚ palce, aby se MU to nepovedlo....
a že dluh splatí???? ho :-), ho :-), slavný soude, kecá - a sorry, že jsem nepoužila mírnější slůvko, protože jinak nešlo nereagovat.....(ostatně díky naší jadrné češtině to jde :-))  )

Tulipánka napsal(a):

Pan,
ony děti možná znají hodnotu peněz, ale strach, to je pěkná potvůrka. Pokud s nimi otec takhle manipuluje a vyvolává existenční strach, tak je mi úplně jasné, co bych v roli dítěte zvolila. Tady jde nejvíc o tom, aby jim matka jasně vysvětlila, jaká je situace a aby si děti nejlépe samy uvědomily, že otec hraje na jejich city.

Přresně tak.
Jen se obávám, že samo vysvělování tu moc nepomůže.

rejka napsal(a):

Pandorro, děti,i ty odrostlejší se vůbec takovými otázkami nezaobírají. Je jim jedno odkud ty peníze jsou,dokud nezažijí opravdové rodinné existenční potíže. Nemají zkušenosti s výdělkem ani s hospodařením.

Nemají zkušenost?
No a to je právě ta chyba.
Nejvyšší čas, aby ji získaly.

Navíc si myslím, že dost zevšeobecňuješ a některé děti - potažmo jejich rodiče, které jim tu zkušenost poskytli a naučili je hospodařit - podceňuješ.

taurus napsal(a):

rejka napsal(a):

Pandorro, děti,i ty odrostlejší se vůbec takovými otázkami nezaobírají. Je jim jedno odkud ty peníze jsou,dokud nezažijí opravdové rodinné existenční potíže. Nemají zkušenosti s výdělkem ani s hospodařením.

Tak to bych netvrdila. S hospodařením jsem měla zkušenost zhruba od deseti let, kdy jsem dostávala kapesné a s výdělkem od 13ti, kdy jsem si začala přivydělávat.
Tohle je dost o rodičích, co svoje děti naučí. Mě teda naučily rodičové hospodařit vcelku dobře, ať už cíleně nebo tím, že jsem se učila z jejich příkladu.

Tak vidím, že svůj předchozí příspěvek jsem napsala celkem zbytečně :jojo:
Taurus mi jen potvrdila, že děti nejsou hloupé ani neschopné naučit se zacházet s penězi.

Pandorro a Káčo, kolik máte dětí? Jak jsou staré? A jestlipak jste byly ve stejné situaci jako Poly? Ono se to druhému dobře radí co a jak má dělat a sousedovic děti se nejlépe vychovávají. Já rozumím o čem mluvíte,ale trošku z vás mám pocit,že jste matky začátečnice nebo spíše matky-studentky.

Děkuji všem za názory, moc ráda jsem si všechno přečetla. Moje děti znají hodnotu peněz velmi dobře, já s nimi mluvím o všem naprosto otevřeně, taky si spoustu věcí nemůžem dovolit a musíme hodně přemýšlet, jestli si zajedeme na výlet nebo si koupíme něco na sebe apod. Dcera si přivydělává od 16 nepřetržitě, syn právě taky hledá brigádu.

Problém je v tom, že děti otci věří, že výživné doplatí do půl roku - já po mých zkušenostech tomu prostě nevěřím. Je mi víc než jasné, že ve chvíli, když mu podepíšu černé na bílém, že vše zaplatil, tak není způsob, jak ho přimět, aby mi to opravdu zaplatil. BM podniká a poslední dobou se mu nějaké věci nepovedly, tak to má opravdu těžší. Ale já s dětmi jsme pro něj na posledním místě - poplatil si už nějaké jiné dluhy, ale dluh na výživném ho prostě netrápil, není to pro něj priorita, protože mu za to nic nehrozilo a on nevěřil, že já něco podniknu. Já jsem ho upozornila, že když se se mnou nechce domluvit na splácení, že mě nutí, abych to dala na policii, na to jen na půl pusy odvětil, ať si dělám, co chci, že se se mnou o tom vůbec nehodlá bavit, že peníze nemá a neví, kdy bude mít. A teď je překvapen a vyšiluje, že mu dcera musí okamžitě podepsat převzetí peněz, jinak bude zodpovědná za to, že dostane tatínka za mříže, a ať si uvědomí, jak se jí s tím bude dál žít, že jí to bratr nikdy neodpustí, atd. Normální vydírání.

Jasně že je to i výsledek toho, že jsem si v minulosti od něj nechala hodně věcí líbit a že jsem se sama nechala vydírat a manipulovat. Ale už se nenechám a věřím, že i tuto situaci zvládneme. Já jsem v klidu, nedělám nic špatného. A na dceru se zlobit nebudu, když tátovi vyhoví, je to její rozhodnutí. Možná tím získá svoji vlastní zkušenost a možná to bude dobře. Pokud by to opravdu dopadlo tak, že BM jí ty peníze nedá, tak bych opravdu trvala na nějaké kompenzaci, abych ty následky nenesla jen já. To by se nedalo nic dělat, zkušenosti bývají i dražší.

rejko, mám dvě dospělé děti, jedno už samostatné a souhlasím s názorem Pandory a Káči.

rejko,
dnes je Silvestr, tedy strandy všude kopec :)
Děti mám dvě a vnoučata už téměř taky dvě.
V situaci jako Poly jsem nikdy nebyla, protože můj bm se vždy choval zodpovědně a naše vzájemné "rozbroje" nemíchal se svým rodičovstvím.
Hodnotu peněz jsme oba děti učili znát odmalička a vyplatilo se, protože zažily období přepychu i období, kdy jsme počítali každou kačku.

Tvůj pohled na to, jak děti nejsou schopné pochopit financování nekomentuji, mysli si, co si myslíš, máš na to právo. Tak jako na svoje pocity, byť mi mohou připadat jakkoliv legrační, tak mi tak nepřipadají. Jsou tvoje a já je nemám co soudit.
Tak jako ty nemáš právo jen na základě svých pocitů někoho řadit mezi "matky studentky"- Mohlo by se ti to později vymstít....

Celý život se pohybuji mezi dětmi všech věkových kategorií, žáky i studenty. Proto prostě VÍM, že nejsou hloupí. Jsou to inteligentní bytosti, mnohdy mnohem moudřejší, než jejich vlastní rodiče.
A když říkám, že mnohem, tak fakt myslím mnohem :)

rejka napsal(a):

Pandorro a Káčo, kolik máte dětí? Jak jsou staré? A jestlipak jste byly ve stejné situaci jako Poly? Ono se to druhému dobře radí co a jak má dělat a sousedovic děti se nejlépe vychovávají. Já rozumím o čem mluvíte,ale trošku z vás mám pocit,že jste matky začátečnice nebo spíše matky-studentky.

Já dvě...syn 24let a dcera 7let. Troufám si tvrdit, že nějaké ty životní zkušenosti mám , jak životní , tak s dětmi. Jsem jednou rozvedená a znovu vdaná, tak samo můj druhý manžel a věř, že tyto situace velmi dobře znám. Je zajímavé, že manželova dcera je schopna ve svých 12ti letech přijít za tátou a říct mu svůj názor, že mamka ji vychovává, má tak dost výdajů a proto by bylo vhodné, aby ji koupil navíc to a to.

Nechci nějak dělat dusno, ale tak mě napadlo, pokud není schopný dospělý člověk a navíc vysokoškolák pochopit financování a podstatu věci, nemá asi na vysoké co dělat....pardon, to je jen můj názor.

Poly
máš k celé te situaci správný postoj. Dovedeš si přiznat svou chybu a v žádném případě u tebe nevidím nějaké zlo, které bys vrhala na svého muže.
Tvoje děti prostě tátu milují a tak moc mu CHTĚJÍ věřit. Je pro ně moc těžké si připustit, že jsou pro něj na posledním místě, že s nimi manipuluje....
Bohužel aby se s tím srovnaly, musí to přijmout. Pro tebe jako mámu to musí být dost masakr se na to dívat, ale nejspíš víš, že to musíš ustát. Právě proto, aby s tvými dětmi už nikdo nemanipuloval, aby si do života neodnesly poznání, že sprostá manipulace se vyplácí, je normální a nebo že je běžné se jim poddávat.

Drž se.

Kačo,
to by ses možná i divila, kolik a jakých exotů se mezi vysokoškoláky vyskytne...haha...ale to je  jen tak na okraj... :-))
a jasně tvůj názor
a mezi náma, se všemi je sranda....:-))

Káča napsal(a):

Nechci nějak dělat dusno, ale tak mě napadlo, pokud není schopný dospělý člověk a navíc vysokoškolák pochopit financování a podstatu věci, nemá asi na vysoké co dělat....pardon, to je jen můj názor.

To nebude o tom, že to nemůže pochopit. On spíš nechce.
Sčítání a odčítání zvládne i dítě na ZŠ, výškou vzdělání to tedy nebude.

Mmch., víš kolik je vtipů na inženýry? :lol:
S

Michaela.43 napsal(a):

Kačo,
to by ses možná i divila, kolik a jakých exotů se mezi vysokoškoláky vyskytne...haha...ale to je  jen tak na okraj... :-))
a jasně tvůj názor
a mezi náma, se všemi je sranda....:-))

Vysoké školy jsou spíš o IQ než o EQ..

Míšo, máš plnou schránku, takže TAKTÉŽ :pussa:

rejka napsal(a):

Pandorro a Káčo, kolik máte dětí? Jak jsou staré? A jestlipak jste byly ve stejné situaci jako Poly? Ono se to druhému dobře radí co a jak má dělat a sousedovic děti se nejlépe vychovávají. Já rozumím o čem mluvíte,ale trošku z vás mám pocit,že jste matky začátečnice nebo spíše matky-studentky.

Pozri, Rejka, podľa mňa je to tka, že čo s deti nenaučia v rodine, to sa potom pracne a možno s rôznymi "nehodami" budú učiť v živote načisto a na vlastnej koži. Takto to ešte furt majú v podstate s maminým vankúšom (polštářem) a bez tragickch následkov. Neskôr už to bude bolieť viac. Kto si myslí, že najlepšie deti vychová tak, že ich uchráni pred všetkým zlom sveta, je to jeho vec, ale ja ako čiastočne takto "postihnuté" dieťa musím povedať, že som bola ako z chránenej dielne a nasledoval potom zákonite o to strmší držkopád. Aj keď nešlo konkrétne o financie...

Pandorraa napsal(a):

rejko,
dnes je Silvestr, tedy strandy všude kopec :)
Děti mám dvě a vnoučata už téměř taky dvě.
V situaci jako Poly jsem nikdy nebyla, protože můj bm se vždy choval zodpovědně a naše vzájemné "rozbroje" nemíchal se svým rodičovstvím.
Hodnotu peněz jsme oba děti učili znát odmalička a vyplatilo se, protože zažily období přepychu i období, kdy jsme počítali každou kačku.

Tvůj pohled na to, jak děti nejsou schopné pochopit financování nekomentuji, mysli si, co si myslíš, máš na to právo. Tak jako na svoje pocity, byť mi mohou připadat jakkoliv legrační, tak mi tak nepřipadají. Jsou tvoje a já je nemám co soudit.
Tak jako ty nemáš právo jen na základě svých pocitů někoho řadit mezi "matky studentky"- Mohlo by se ti to později vymstít....

Celý život se pohybuji mezi dětmi všech věkových kategorií, žáky i studenty. Proto prostě VÍM, že nejsou hloupí. Jsou to inteligentní bytosti, mnohdy mnohem moudřejší, než jejich vlastní rodiče.
A když říkám, že mnohem, tak fakt myslím mnohem :)

Můžu si lidi zařadit tam,kam chci já. Je to moje právo. Nevím,proč by se mi to mělo vymstít. Že si udělám svůj názor? Že se s ním pár lidí neztotožní? No a co? Každá máme své životní zkušenosti,každá to vnímáme jinak,každá máme svá řešení. Nehledám tu nějakou pravdu, ráda čtu názory lidí na konkrétní situaci a vůbec mi nevadí,že se liší od těch mých. Já ti přijdu legrační - díky :D- raději ti vyvolám úsměv na tváři,než výraz pláče. Ty zase na mě působíš tak,že jsi trochu mimo realitu. Nikdy jsem netvrdila,že jsou děti hloupé,jenom to,že nejsou schopné určité věci doopravdy pochopit. Ale asi nedovedu písmeny vyjádřit o čem vlastně mluvím. To neva,jdu SILVESTROVAT......

Káča napsal(a):

Nechci nějak dělat dusno, ale tak mě napadlo, pokud není schopný dospělý člověk a navíc vysokoškolák pochopit financování a podstatu věci, nemá asi na vysoké co dělat....pardon, to je jen můj názor.

Káčo, škola je škola, praxe je praxe. Ne všechno,ba možná mnoho z toho co do mě futrovali na škole nešlo v praxi absolutně aplikovat. A totéž je i o výchově. Vštěpujeme dětem od malička co mají či nemají dělat, učíme je co je správné a co špatné, snažíme se o to,aby nedělaly "naše" chyby a na co to je? Celkem za to asi na nic. Teprve na vlastních chybách,které udělají se učí. Jasně,že je budeme dál formovat,potlačovat jejich negativa a vyzdvihovat pozitiva,ale dokud si na všechno sami nesáhnou,nepochopí. Já vlastně psala Poly,že to nebude mít jednoduché to dětem vysvětlit a ne to,aby to nedělala a řešila všechno sama. Naopak, musí je zapojit,aby zjistili,že život není procházka růžovou zahradou, že jsou na světě nespravedlnosti a bezpráví,a že nás mohou podrazit a zklamat i ti úplně nejbližší. To,že se děti budou bránit,protože jim bude chvíli trvat než přijmou fakt,že jejich otec je hajzl je myslím jasný.Možná,že se jim to ani nepovede.
Jo a Káčo, úrověň dnešních vysokoškoláků se nedá vůbec srovnávat s těmi ve tvé ( i mé ) věkové kategorii. Mám pocit,že VŠ dnes může studovat opravdu každý blbec.A teď nemluvím o právnické fakultě v Plzni :D. Když máš prachy,vybereš si soukromou vejšku a oni tě nechají "vystudovat". VŠ se nerovná inteligence a rozumnost jedince.

Selima napsal(a):

rejka napsal(a):

Pandorro a Káčo, kolik máte dětí? Jak jsou staré? A jestlipak jste byly ve stejné situaci jako Poly? Ono se to druhému dobře radí co a jak má dělat a sousedovic děti se nejlépe vychovávají. Já rozumím o čem mluvíte,ale trošku z vás mám pocit,že jste matky začátečnice nebo spíše matky-studentky.

Pozri, Rejka, podľa mňa je to tka, že čo s deti nenaučia v rodine, to sa potom pracne a možno s rôznymi "nehodami" budú učiť v živote načisto a na vlastnej koži. Takto to ešte furt majú v podstate s maminým vankúšom (polštářem) a bez tragickch následkov. Neskôr už to bude bolieť viac. Kto si myslí, že najlepšie deti vychová tak, že ich uchráni pred všetkým zlom sveta, je to jeho vec, ale ja ako čiastočne takto "postihnuté" dieťa musím povedať, že som bola ako z chránenej dielne a nasledoval potom zákonite o to strmší držkopád. Aj keď nešlo konkrétne o financie...

Seli,jak už jsem v předešlých příspěvcích psala,vůbec jsem neměla na mysli chránit děti před "zlem světa". Naopak,od malička v malých dávkách je "otužovat". Jsem proti extrémům,ale i malé dítě může vědět,že si rodiče občas trochu nerozumí,nesouhlasí se sebou,ale,že to neznamená konec světa. A nemám na mysli nějaké divoké hádky či bitky,ale normální projev nesouhlasu. Vždyť už malým dětem říkáme,že existují "zlí lidé" kteří jim mohou ublížit.......Krásný a klidný Silvestr:storstark::kapitulation::storstark:

Jasně děcka...jdem  se bavit. Všem přeji nádherný večer a noc a ať se vytratí všechny problémy, které nás trápí.

Primerané oslavy a pekný začiatok nového oného... roka želám.

rejka napsal(a):

Poly - mě tehdy na sociálce řekli,když jsem se informovala o postupu při vymáhání alíků,že by nesměl celý půl rok poslat ani vindru. Když během té doby pošle třeba stovku,tak je to projev dobré vůle a mám smůlu. U soudu neuspěju. Kamarád z důvodu finanční tísně nezaplatil jeden měsíc,věděl,že hned z kraje příštího to doplatí,tak se chtěl s exkou domluvit.Zažalovala ho na návrh sociálky a i když v době,kdy byl soud měl doplaceno,dostal peněžitý trest za prodlení. PAK SE V TOM PRASE VYZNEJ. Můj manžel také musí doplatit asi 30 tis.Nechtěl to dát najednou,tak u soudu dohodli splátky tisíc kč navíc měsíčně. Ale on neměl dluh,jen ona zpětně zažádala o zvýšení. Ale tvůj ex kecá,za tohle ho nezavřou. Ledaže je v podmínce. Jinak,když projeví u soudu vstřícnost na splátk. kalendář, nikdo ho neodsoudí. KECÁ TI,STAVÍ SE DO POZICE CHUDÁKA A TRPITELE,CHCE BÝT LITOVÁN. PRDLAJS. Zavinil si to sám,tak nese trest za své jednání. Je to i velmi výchovné pro vaše děti. I když jsou chudáci,to ano.Za nic nemohou a musí tomu čelit. Ale takovej je život. Bohužial.:dumbom:

Jen koukám, kam se ta láska dá posunout, je to velice smutný :(

Poly napsal(a):

Moje děti znají hodnotu peněz velmi dobře

Poly, opravdu? A jaká je tedy hodnota peněz? :)

Pandorraa napsal(a):

Poly
máš k celé te situaci správný postoj. Dovedeš si přiznat svou chybu a v žádném případě u tebe nevidím nějaké zlo, které bys vrhala na svého muže.
Tvoje děti prostě tátu milují a tak moc mu CHTĚJÍ věřit. Je pro ně moc těžké si připustit, že jsou pro něj na posledním místě, že s nimi manipuluje....
Bohužel aby se s tím srovnaly, musí to přijmout. Pro tebe jako mámu to musí být dost masakr se na to dívat, ale nejspíš víš, že to musíš ustát. Právě proto, aby s tvými dětmi už nikdo nemanipuloval, aby si do života neodnesly poznání, že sprostá manipulace se vyplácí, je normální a nebo že je běžné se jim poddávat.

Drž se.

Pan,
dík. Já když o tom přemýšlím, tak ta nejdůležitější věc pro mě je, aby moje děti získaly zdravý postoj k druhým, aby sebou nedovolily manipulovat. Já sama jsem ten zdravý postoj dlouho neměla. Vím velmi dobře, jaké to je, když někdo - u mě to byl také můj otec - prostě POŽADUJE, a já (a taky moje máma) částečně ze zvyku, částečně z pohodlnosti, ale hlavně z nízkého sebevědomí před tím člověkem, prostě vyhovuji jeho požadavkům. Když to sebevědomí nemáš, tak je tak strašně snadné prostě vyhovět, udělat to, co ten dominantní (dnes už vím, že spíš manipulující) člověk vyžaduje. A ten manipulant si zase zvykne a jeho požadavky jsou víc a víc rezolutní, a když nejsou splněny, tak je schopen zloby a vzteku. A pak máš pocit, že on je vlastně v právu. Moc bych si přála, aby moje děti takovému kolotoči unikly, ale částečně v něm už bohužel jsou. I proto, že já jsem se BM dlouho bála, i když bych si to třeba nikdy nepřiznala, ale bylo to podvědomé. Ať už to teď s tím výživným dopadne jak chce, tak v každém případě udělám to, že si s dětmi otevřeně promluvím.

mariposa napsal(a):

Poly napsal(a):

Moje děti znají hodnotu peněz velmi dobře

Poly, opravdu? A jaká je tedy hodnota peněz? :)

Např. vědí, že peníze nejsou samozřejmost, ale že je za nimi práce, často jejich vlastní :)

Poly napsal(a):

mariposa napsal(a):

Poly napsal(a):

Moje děti znají hodnotu peněz velmi dobře

Poly, opravdu? A jaká je tedy hodnota peněz? :)

Např. vědí, že peníze nejsou samozřejmost, ale že je za nimi práce, často jejich vlastní :)

Pol, děkuju za odpověď :)
Podle mě mají peníze jen takovou hodnotu jakou hodnotu jim člověk dá. A některé věci jsou prostě důležitější než peníze. Třeba klid v srdci a láskyplné vztahy s těmi nejbližšími :)

Poly napsal(a):

Ať už to teď s tím výživným dopadne jak chce, tak v každém případě udělám to, že si s dětmi otevřeně promluvím.

:supr:

mariposa napsal(a):

Poly napsal(a):

Moje děti znají hodnotu peněz velmi dobře

Poly, opravdu? A jaká je tedy hodnota peněz? :)

Mariposo, Ty to fakt nevíš? :co:

Martinka1 napsal(a):

mariposa napsal(a):

Poly napsal(a):

Moje děti znají hodnotu peněz velmi dobře

Poly, opravdu? A jaká je tedy hodnota peněz? :)

Mariposo, Ty to fakt nevíš? :co:

Martinko, čemu se tak divíš?
Každý má přeci své vlastní hodnoty a já se ptala Poly jak to má ona. Já vím jakou mají peníze hodnotu pro mě, ale to neznamená, že to tak má i Poly nebo kdokoliv jiný :)

Dneska je hodnota peněz dost relativní.

KALIK napsal(a):

Dneska je hodnota peněz dost relativní.

A co tím chceš jako říct?

Peníze jsou pro mě a moji rodinu něco jako dobrý sluha,ale špatné je to s těmi,pro něž jsou peníze středobodem všeho,čili peníze se nesmí v žádnémpřípadě stát našimi pány!

Pokud peníze nejsou kryty prací nebo hodnotami, je jejich hodnota dosti pohyblivá. Důkazem relativity je inflace, tedy zvyšování jejich objemu v ekonomice. Začnu-li si dneska šetřit na důchod, může se stát, že v důchodu si na to koupím tak lístek na tramvaj. Takto se dá vyjádřit relativní hodnota peněz.

KALIK napsal(a):

Pokud peníze nejsou kryty prací nebo hodnotami, je jejich hodnota dosti pohyblivá. Důkazem relativity je inflace, tedy zvyšování jejich objemu v ekonomice. Začnu-li si dneska šetřit na důchod, může se stát, že v důchodu si na to koupím tak lístek na tramvaj. Takto se dá vyjádřit relativní hodnota peněz.

:jojo:Budeš-li strkat tintily do slamníku,tak se ti tohle skutečně může přihodit.Ale jinak řekla bych je tohle vzhledem k tématu vlákna dost:offtopic:

njn, tomu slamníku můžeš přezdívat i penzijní fond a podobně. Vzhledem k tématu je tvůj příspěvek rovněž dost off topic.

KALIK napsal(a):

njn, tomu slamníku můžeš přezdívat i penzijní fond a podobně. Vzhledem k tématu je tvůj příspěvek rovněž dost off topic.

Samo že PF jsou o ničem,sami si tam posíláme pouze tu stovku,bo padesátka jako bonus na to není od věci.Nejsem zas až tak bohatá a hloupá zároveň,abych se 50%zhodnocení sama o sobě vzdala,žejo.

Jinak jsem myslela naši oboustrannou,jinak ovšem vůbec ne nezajímavou výměnu názorů, za :offtopic:

Poly napsal(a):

... Já když o tom přemýšlím, tak ta nejdůležitější věc pro mě je, aby moje děti získaly zdravý postoj k druhým, aby sebou nedovolily manipulovat. Já sama jsem ten zdravý postoj dlouho neměla....  Moc bych si přála, aby moje děti takovému kolotoči unikly, ale částečně v něm už bohužel jsou. I proto, že já jsem se BM dlouho bála, i když bych si to třeba nikdy nepřiznala, ale bylo to podvědomé. Ať už to teď s tím výživným dopadne jak chce, tak v každém případě udělám to, že si s dětmi otevřeně promluvím.

Poly, zdá se, že moc dobře víš, o co jde. - Tak držím palce, ať se ti to podaří! :supr:

Poly, chápu, že pro děti je těžké si představit otce ve vězení a to ještě pro tak bezvýznamnou věc - a to že JIM dluží peníze... Nikoho nezabil, neokradl?? Oni to tak neberou. Nevyloupil benzinku, že...
Asi takto bych s dětmi mluvila. Pokud vědí, co stojí jejich škola a každodenní potřeby, vědí jistě, že to, co nedal na tyto radovánky jejich otec, muselas to být logicky ty, i když si z brigád lecos zaplatí sami. Jen bych chtěla, aby si uvědomily, že pokud otci odpustí dluh vůči nim, nenadělám s tím nic. Ani nebudu litovat peněz, které jsem doplatila já za něj. Nebudu počítat, co za to mohly mít - dovolenou, oblečení - to je fakt nepodstatné. Podstatné je, aby věděly, že jestliže jemu je rok naprosto jedno, jestli mají co jíst, nebo co si obléci, je nemusí zajímat, jestli mají v krimu barevnou TV a jídlo třikrát denně. Že pokud byl opravdu ve finanční tísni, mohl se domluvit na menší částce alimentů a já bych to akceptovala. Mohl cokoli a neudělal nic, protože mu to bylo jedno... Jediné, co ho teď zajímá je, aby z toho vyvázl ze zdravou kůží a mě mrzí, že do toho tahá je. Protože jakkoli jsou to jejich peníze, pro něj platí povinnost výživné na ně platit stejně jako třeba nájem. Kdyby dlužil na nájmu, měl by problém. Dluží výživné a hraje na city. Protože ho mají rádi, problém odpadá... Ať by se rozhodly jakkoli, chtěla bych u takto velkých dětí, aby to věděly.
Mám děti menší, ale pokud jim otec přispěje na kroužky, vědí to. Pokud z nějakého důvodu platí později - ne o moc, zatím... :/, nezatěžuji je tím. Ale oni mu zatím můžou podepsat tak maximálně vánoční či narozeninové přání. ;) Vzhledem k tomu, jak to má s penězi, netutlám před nimi nic podstatného. Když chtěl syn drahý dárek k narozeninám a BM dlužil tři měsíce (něco mi dal, ale větší část dlužil),  řekla jsem synovi narovinu, že pokud táta dá půlku, koupíme mu to, ale teď na tom finančně není dobře, tak ať s tím moc nepočítá... ( O alimentech nvěděly, šlo skutečně jen o ten dárek). Možná to někomu bude znít tvrdě, ale i kdyby byl s námi, neměli bychom na to, tak jako tak to vyšlo nastejno a i když jsme spolu žili, občas tohle děti slyšely - je to nad naše možnosti... Myslím, že je lepší, když to děti vědí, než abych si na dárky třeba půjčovala.
Nicméně vím 100%, že by mu to na místě tvých dětí taky odpustily... Je to jejich táta a mají ho rádi. A já jsem strašně ráda, že to tak je a jen doufám, že se nikdy nedostanu do tvé situace, protože by to pro nás všechny bylo těžké. Tedy za stávající situace... Kdybych věděla, že cpe prachy jinam a na děti kašle, tak těžký by to pro mě zas nebylo...
Tak vám všem držím palce, ať to ustojíte. ;)

Zkráceně-já bych to brala, jako neúctu dětí ke mě, jako matce.

Káča napsal(a):

Zkráceně-já bych to brala, jako neúctu dětí ke mě, jako matce.

To je pravda. Blbý je, že ta děcka jsou v bezvýchodné situaci, buď jdou proti matce nebo proti otci. Ať to dopadne jak chce, dcera i syn mohou jenom prohrát.

Káča napsal(a):

Zkráceně-já bych to brala, jako neúctu dětí ke mě, jako matce.

Jenže k dětem nemůžeš hovořit zkráceně - jestli chceš, aby tě poslouchaly a braly, tak jim právě musíš poskytovat (nejlépe) ty bědující nářky (přesně po vzoru tatínka).
Ne, teď vážně - bojovat s manipulací zase jinou protimanipulací je hloupé a tké vyčerpávající. Fakt ale je, že bez klidné avšak důkladně vysvětlující promluvy to nepůjde.

Jo a mimochodem: na místě matky dospělých dětí, kterým otec dluží výživné za 1 rok, bych se nebála navrhnout odpuštění výživného výměnou - tj. svěřit tyto dospělé děti na 1 rok zase tatínkovi s tím, že pro změnu maminka bude mít roční prázdniny od placení alimentů. - Rodiče si budou fifty-fifty :cool: a tatínek bude moci ukázat, jak moc děti miluje a jak moc jim přeje. A může zavládnout všeobecná spokojenost, no ne? :jojo:

Takto podané to nemůže být žádné vyhánění (dětí) z máminy náruče. - Naopak: Je to pomocná ruka podaná tátovi !!!

tříska napsal(a):

Jo a mimochodem: na místě matky dospělých dětí, kterým otec dluží výživné za 1 rok, bych se nebála navrhnout odpuštění výživného výměnou - tj. svěřit tyto dospělé děti na 1 rok zase tatínkovi s tím, že pro změnu maminka bude mít roční prázdniny od placení alimentů. - Rodiče si budou fifty-fifty :cool: a tatínek bude moci ukázat, jak moc děti miluje a jak moc jim přeje. A může zavládnout všeobecná spokojenost, no ne? :jojo:

To mi přijde jako dobrý nápad. :)
Kdyby ten hňup věnoval stejné úsilí, které věnuje oblbování dětí, vydělávání peněz, bla, bla...

Axi napsal(a):

tříska napsal(a):

Jo a mimochodem: na místě matky dospělých dětí, kterým otec dluží výživné za 1 rok, bych se nebála navrhnout odpuštění výživného výměnou - tj. svěřit tyto dospělé děti na 1 rok zase tatínkovi s tím, že pro změnu maminka bude mít roční prázdniny od placení alimentů. - Rodiče si budou fifty-fifty :cool: a tatínek bude moci ukázat, jak moc děti miluje a jak moc jim přeje. A může zavládnout všeobecná spokojenost, no ne? :jojo:

To mi přijde jako dobrý nápad. :)
Kdyby ten hňup věnoval stejné úsilí, které věnuje oblbování dětí, vydělávání peněz, bla, bla...

Vidím to stejně. To by ho ty vyděračské kecy o vězení rychle přešly a konečně by musel kápnout božskou :jojo:

Anebo jinak: 
Když si po dobu 1 roku užíval daňové (alimentové) prázdniny táta - tak si je jistě (!) zaslouží i máma. :jojo:

tříska napsal(a):

Anebo jinak: 
Když si po dobu 1 roku užíval daňové (alimentové) prázdniny táta - tak si je jistě (!) zaslouží i máma. :jojo:

Jojo...ku spokojenosti (jistě) všech :supr:

Ovšem - v zájmu budoucích dobrých vztahů - bych na toto řešení pěkně sepsala písemnou smlouvu:
Ani já, ani dcera, nepožadujeme po otci dlužné výživné, protože jsme se všichni dohodli na tomto (pro všechny výhodném řešení): po dobu příštího roku, budou děti za stejných podmínek žít s tátou - což veškeré dluhy smaže.

Lidi, hlavně bacha, aby tohle řešení nebylo bráno jako příliš bojovné....! Roční bydlení u táty jsem již navrhla a moc kladný ohlas to nemělo...!

Ale myslím, že nejspíš to dopadne tak, že dcerka coby dospělá podepíše a o prachy přijde. Čímž si KONEČNĚ JEDNOU PROVŽDY UDĚLÁ ÚSUDEK O TATÍNKOVI V PLNÉ ČISTÉ PRAVDĚ. Protože ty prachy nikdy neuvidí a dobře jí tak.

A že mamča se peněz na svého neplnoletého syna nevzdá a bude je tvrdě požadovat a bude se jí jich dostávat v malých splátkách nekonečně dlouho...neboť otec bude zcela logicky argumentovat přede všemi: TADYHLE MÁM JASNĚ POTVRZENO, ŽE ŘÁDNĚ PLATÍM DCEŘI A PRO SYNA TEDY MOMENTÁLNĚ PRACHY VÁŽNĚ NEMÁM, SORRY.

A všichni aktéři si zhluboka oddychnou, až obě děti nastoupí do pracovního poměru: matka-což je logické, tíha odpovědnosti z ní spadne a uklidní si nervy, děti-že konečně nebudou muset řešit, zda od táty chtít peníze nebo se podílet na jeho trestním stíhání a konečně milý tatínek-konečně po něm nikdo nic chtít nebude! A směle si může někde něco začít, případně dalšího potomka, co na něj zase nebude chtít platit, pořídit...Kdo mu dokáže, že na děti řádně neplatil? Takoví mimochodem mívají plnou pusu řečí o tom, je je bývalka nechápala a co všechno pro rodinku kdy udělali a jak se s ním, chudákem, chtěly děti a bývalá žena dokonce soudit, když ZROVNA PÁR MĚSÍCŮ NEMOHL PLATIT...!

Pandorraa napsal(a):

Axi napsal(a):

tříska napsal(a):

Jo a mimochodem: na místě matky dospělých dětí, kterým otec dluží výživné za 1 rok, bych se nebála navrhnout odpuštění výživného výměnou - tj. svěřit tyto dospělé děti na 1 rok zase tatínkovi s tím, že pro změnu maminka bude mít roční prázdniny od placení alimentů. - Rodiče si budou fifty-fifty :cool: a tatínek bude moci ukázat, jak moc děti miluje a jak moc jim přeje. A může zavládnout všeobecná spokojenost, no ne? :jojo:

To mi přijde jako dobrý nápad. :)
Kdyby ten hňup věnoval stejné úsilí, které věnuje oblbování dětí, vydělávání peněz, bla, bla...

Vidím to stejně. To by ho ty vyděračské kecy o vězení rychle přešly a konečně by musel kápnout božskou :jojo:

Ale otázkou je jestli právě o tohle Poly stojí? Co Poly? Vzdala by ses na rok svých dětí?

Zajímaly by mě názory oněch dospělých dětí,za něž ste to tady jakoby už vše vyřešili.je to takové o nás bez nás a zapomínáte při tom na jednu hodně podstanou věc,která tuto Vaši diskusi v podstatě neguje,a to že: dospělé děti nejsou žádná nemluvňata a že s nimi nemůžete šíbovat jak s kusem nábytku či jako s tím nemluvnětem a nebude jim vůbec jedno a ani nebudou stát o to,přečstěhovat se najednou někam k otci:dumbom:

Mariposa: "Vzdát se" dětí...nepřeháněj :lol:

Kuty napsal(a):

Zajímaly by mě názory oněch dospělých dětí,za něž ste to tady jakoby už vše vyřešili.je to takové o nás bez nás a zapomínáte při tom na jednu hodně podstanou věc,která tuto Vaši diskusi v podstatě neguje,a to že: dospělé děti nejsou žádná nemluvňata a že s nimi nemůžete šíbovat jak s kusem nábytku či jako s tím nemluvnětem a nebude jim vůbec jedno a ani nebudou stát o to,přečstěhovat se najednou někam k otci:dumbom:

...ale ony ty ,,děti" se tak chovají :dumbom:. A maminka snad taky nestojí o to, aby je živila sama, jí se někdo ptá?

Přesně tak. Chceš zachránit hodného tatínka? Přispívej místo něj na domácnost. Nebo se k němu přestěhuj. :-)

Nikde není psáno, že plnoleté dítě má právo na to bydlet s konkretním z obou rodičů, o neplnoletém nemluvě. Někdy je tím nejlepším, co matka pro svá dítka může udělat to, že je vykopne z "maminčina hotelu."
Ale je fakt, že tady už jsme v říši doměnek a fantasmagorií.
Zcela záleží na Poly, co udělá. taky si za to ponese sma důsledky.

Přesto mi není jasné, co má fakt, že děti se odstěhují k tatínkovi, aby se tedy přesvědčily, jak je to s tou jeho láskou a ochotou se o ně postarat, společného s tím "se jich vzdát".
Pokud to má matka nastavené takhle, halt se bude starat věčně.

Ono by bylo úplně nejlepší, kdyby si ratolesti přečetly tuhle celou diskuzi....třeba by prozřely.

Axi napsal(a):

Káča napsal(a):

Zkráceně-já bych to brala, jako neúctu dětí ke mě, jako matce.

To je pravda. Blbý je, že ta děcka jsou v bezvýchodné situaci, buď jdou proti matce nebo proti otci. Ať to dopadne jak chce, dcera i syn mohou jenom prohrát.

Axi, já si nemyslím, že děti jsou v bezvýchodné situaci, a že jsou buď proti mně, nebo proti otci. Naopak. Když to dcera podepíše, nebudu to brát tak, že je proti mně - pouze to já i dcera (chtěla bych po ní, aby mi přispívala z brigády) trochu finančně pocítíme, ale co by člověk nezaplatil za poučnou zkušenost, že :) A pokud to otci nepodepíše, taky to přece neznamená, že je proti němu. Má ho ráda, ale nechce lhát a podvádět, kvůli tomu se přece dcera nemusí cítit špatně, ne?

Jako jediný, kdo tady jednoznačně prohrává, je BM - místo aby si čestně vyjedl, co si nadrobil, když už si to nadrobil - tj. místo aby zaplatil alimenty, na což bude mít čas zřejmě několik měsíců a částka to není tak velká - tak se opět pokouší vyklouznout z toho podvodem. Něco mi říká, že tentokrát se mu to nevyplatí, a to ani v případě, že se mu ten podvod (za spolupráce mojí dcery) povede.

Já jako největší chybu vidím, že jsem se tímto člověkem dlouho nechala manipulovat sama. Děti to trochu, i když v menší míře, převzaly. Ale věřím, že toto je příležitost, jak se z toho vymanit. Mně to trvalo docela dlouho, než jsem se naučila, že je k tomu třeba sebedůvěra a klid v duši. Nechat sebou manipulovat a pak být naštvaná a ze vzteku se stavět na odpor jsou dvě strany téže mince a žádná z nich není lepší než ta druhá. Vědět, na co mám právo, a v klidu to požadovat bez toho, abych měla pocit, že tím tomu druhému ubližuji (takový nesmysl!) - to je podle mě správná cesta. Nemůžu se zlobit, že se v tom děti hned nevyznají. Ony mají svoji hlavu a svůj úsudek a já věřím, že k tomu nakonec dojdou (když už jim teď snad nedávám ten špatný příklad).

Ještě jednu věc jsem chtěla napsat: mně ta nespravedlnost samozřejmě strašně štve, a taky mě štve, že prostě nemůžu dceři říct "Nepodepisuj to, není to pro tebe výhodné a od táty to není fér" - ale to prostě nefunguje. Ne že bych byla tak osvícená matka, že bych neměla sklony dceři takto napřímo radit, ale prostě už vím, že to nefunguje, aspoň u nás ne. Dcera má prostě svoji hlavu. A ono je to asi dobře :)

Poly napsal(a):

Ještě jednu věc jsem chtěla napsat: mně ta nespravedlnost samozřejmě strašně štve, a taky mě štve, že prostě nemůžu dceři říct "Nepodepisuj to, není to pro tebe výhodné a od táty to není fér" - ale to prostě nefunguje. Ne že bych byla tak osvícená matka, že bych neměla sklony dceři takto napřímo radit, ale prostě už vím, že to nefunguje, aspoň u nás ne. Dcera má prostě svoji hlavu. A ono je to asi dobře :)

Ale muzes. :) Ale i tak by tvoje dospela dcera zas mela udelat to, co povazuje za spravne a nest dusledky. Jak se znam, u nas by nesla. Ani mne by nenapadlo brat jeji rozhodnuti neodpovidajici memu nazoru za neuctu vuci mne, tento koncept je pro mne ponekud zvlastni.

elena007 napsal(a):

Poly napsal(a):

Ještě jednu věc jsem chtěla napsat: mně ta nespravedlnost samozřejmě strašně štve, a taky mě štve, že prostě nemůžu dceři říct "Nepodepisuj to, není to pro tebe výhodné a od táty to není fér" - ale to prostě nefunguje. Ne že bych byla tak osvícená matka, že bych neměla sklony dceři takto napřímo radit, ale prostě už vím, že to nefunguje, aspoň u nás ne. Dcera má prostě svoji hlavu. A ono je to asi dobře :)

Ale muzes. :) Ale i tak by tvoje dospela dcera zas mela udelat to, co povazuje za spravne a nest dusledky. Jak se znam, u nas by nesla. Ani mne by nenapadlo brat jeji rozhodnuti neodpovidajici memu nazoru za neuctu vuci mne, tento koncept je pro mne ponekud zvlastni.

Tady jde o neúctu k tomu, že matka se snaží, pracuje, vychovává, je na vše sama a tatínek je očividně vychcaný egoista, který je vlastně chudáček a matka ta zlá (dalo by se pochopit u např.8letého dítěte) . Promiň, ale jiné slovo, než neúcta mě bohužel nenapadá :rolleyes:

Helena: To je všechno možný, ale takovýhle moralistický výkřik nikomu nepomůže.

Dítě si vytváří svoji stabilitu skrze stabilitu rodičů; na archetypální úrovni nestabilita rodičů znamená smrt (proto taky děti zlobí a tím tu stabilitu a pevnost rodičů zkouší). A když jdou rodiče proti sobě (bez ohledu na to, kdo má na co právní nebo morální nárok), nebo když si má dítě vědomě vybrat, zda narušit buď stabilitu matky nebo otce (protože ho toho nějaký hňup vmanipuloval), domnívám se, že je to na nějaké nevědomé úrovni poškodí. Tuhle situaci teda nikomu nezávidím a fakt nevím, jak bych jí řešil. Hodně štěstí.

Poly napsal(a):

Já jako největší chybu vidím, že jsem se tímto člověkem dlouho nechala manipulovat sama. Děti to trochu, i když v menší míře, převzaly. Ale věřím, že toto je příležitost, jak se z toho vymanit. Mně to trvalo docela dlouho, než jsem se naučila, že je k tomu třeba sebedůvěra a klid v duši. Nechat sebou manipulovat a pak být naštvaná a ze vzteku se stavět na odpor jsou dvě strany téže mince a žádná z nich není lepší než ta druhá. Vědět, na co mám právo, a v klidu to požadovat bez toho, abych měla pocit, že tím tomu druhému ubližuji (takový nesmysl!) - to je podle mě správná cesta. Nemůžu se zlobit, že se v tom děti hned nevyznají. Ony mají svoji hlavu a svůj úsudek a já věřím, že k tomu nakonec dojdou (když už jim teď snad nedávám ten špatný příklad).

Poly, to zní moc dobře :supr:

Poly napsal(a):

Ještě jednu věc jsem chtěla napsat: mně ta nespravedlnost samozřejmě strašně štve, a taky mě štve, že prostě nemůžu dceři říct "Nepodepisuj to, není to pro tebe výhodné a od táty to není fér" - ale to prostě nefunguje. Ne že bych byla tak osvícená matka, že bych neměla sklony dceři takto napřímo radit, ale prostě už vím, že to nefunguje, aspoň u nás ne. Dcera má prostě svoji hlavu. A ono je to asi dobře :)

Poly, zdáš se mi všímavá. Osobně si myslím, že nechat dceři její vlastní hlavu (netlačit ji, nemanipulovat tam kde ji chceš mít) je tím největším projevem lásky. Taky se tomu říká respekt. A pokud Ty budeš respektovat hlavu svojí dcery, bude ona respektovat Tebe. A tomu se říká láska :)

Axi napsal(a):

Helena: To je všechno možný, ale takovýhle moralistický výkřik nikomu nepomůže.

Dítě si vytváří svoji stabilitu skrze stabilitu rodičů; na archetypální úrovni nestabilita rodičů znamená smrt (proto taky děti zlobí a tím tu stabilitu a pevnost rodičů zkouší). A když jdou rodiče proti sobě (bez ohledu na to, kdo má na co právní nebo morální nárok), nebo když si má dítě vědomě vybrat, zda narušit buď stabilitu matky nebo otce (protože ho toho nějaký hňup vmanipuloval), domnívám se, že je to na nějaké nevědomé úrovni poškodí. Tuhle situaci teda nikomu nezávidím a fakt nevím, jak bych jí řešil. Hodně štěstí.

Axi, to mas naprostou pravdu a myslim, ze prumerne vnimavy clovek si to uvedomuje, i kdyz nema poneti o archetypech. Ale skoda uz se stala, nelze vzit zpatky. Lze jenom nalozit s tim, co je a nejde se tomu vyhnout. Pro mne drasticka reseni, jako stehovani deti proti jejich vuli k tatovi, skody jenom zvysi, ale kazdy delame, co umime.

no mě v tomhle příběhu chybí jedno. Děti určitě o situaci věděli déle, píše, že neplatil rok. Jak se k tomu celou tu dobu stavili? Pochopila jsem, že se s otcem stýkali, jak jim to během té doby vysvětlil?
Něco na tom vztahu k nim je špatně určitě, když si dovolil po nich chtít takovou věc. můj ex taky dva roky neplatí, došlo už ke dvěma soudům, nicméně ho asi ani nenapadlo něco takového po svých dětech chtít.Jak to, že tenhle otec to vůbec zkusil?

Axi napsal(a):

Helena: To je všechno možný, ale takovýhle moralistický výkřik nikomu nepomůže.

Dítě si vytváří svoji stabilitu skrze stabilitu rodičů; na archetypální úrovni nestabilita rodičů znamená smrt (proto taky děti zlobí a tím tu stabilitu a pevnost rodičů zkouší). A když jdou rodiče proti sobě (bez ohledu na to, kdo má na co právní nebo morální nárok), nebo když si má dítě vědomě vybrat, zda narušit buď stabilitu matky nebo otce (protože ho toho nějaký hňup vmanipuloval), domnívám se, že je to na nějaké nevědomé úrovni poškodí. Tuhle situaci teda nikomu nezávidím a fakt nevím, jak bych jí řešil. Hodně štěstí.

jenže tady jde otec i proti vlastním dětem, tam je stabilita v háji všech.
a že by tu šla matka proti otci? v čem?

agewa napsal(a):

no mě v tomhle příběhu chybí jedno. Děti určitě o situaci věděli déle, píše, že neplatil rok. Jak se k tomu celou tu dobu stavili? Pochopila jsem, že se s otcem stýkali, jak jim to během té doby vysvětlil?
Něco na tom vztahu k nim je špatně určitě, když si dovolil po nich chtít takovou věc. můj ex taky dva roky neplatí, došlo už ke dvěma soudům, nicméně ho asi ani nenapadlo něco takového po svých dětech chtít.Jak to, že tenhle otec to vůbec zkusil?

Jak se k tomu meli stavet? Jako dite bych se k tomu nestavela nijak a doufala bych, ze se nikdy nebudu muset.

nějak se přece k tomu za celou tu dobu vyjádřit museli, nebo předstírali, že netuší, že otec na ně nic neplatí a všechno tahne jen máma?

Děti mohly vědět, že tatíček neplatí, můžou si myslet, že je pěknej šupák, mohly říct - vím, že na to nemáme, že táta neposílá prachy, ale přece ho nepošlou do lochu... To je jiný kafe. A on na tuhle strunu hraje.
A oni se určitě líp vyrovnají s tím, že jejich otec na ně neplatil a byl to pěknej šupák, než s tím, že to byly oni, kvůli komu šel bručet, pak nemohl se škraloupem sehnat pořádnou práci (mimochodem, krásná výmluva proč nemůže platit dál...) a bylo to všechno vlastně kvůli nim... To, že nebylo je může stát u psycholožky jednou ranec. :/

javena napsal(a):

Děti mohly vědět, že tatíček neplatí, můžou si myslet, že je pěknej šupák, mohly říct - vím, že na to nemáme, že táta neposílá prachy, ale přece ho nepošlou do lochu... To je jiný kafe. A on na tuhle strunu hraje.
A oni se určitě líp vyrovnají s tím, že jejich otec na ně neplatil a byl to pěknej šupák, než s tím, že to byly oni, kvůli komu šel bručet, pak nemohl se škraloupem sehnat pořádnou práci (mimochodem, krásná výmluva proč nemůže platit dál...) a bylo to všechno vlastně kvůli nim... To, že nebylo je může stát u psycholožky jednou ranec. :/

jenže on tam šel protože NEPLATIL, ne že onu ho tam poslali. kvůli svým chybám, ne kvůli jejich, to by ve své, věku pochopit měli .
kromě toho, většinou dávají nejdřív podmínku , pak třeba veřejné práce a pak teprve zavírají.
a jak se ted vyrovnávají s tím, že otec se na ně vykašlal? že ho nezajímá z čeho žijí? že je odepsal a vzpoměl si, až mu teče do bot a i tehdy chce uniknout díky podvodu.myslím, že tohle není o moc menší trauma.

No, já bych taky měla problém poslat někoho kvůli tomuhle za mříže a to jsem dospělá... Oni to můžou vědět ale pro ně je to táta. Oni neměly možnost výběru, to máma jim ho vybrala...
Jo, spousta lidí se potýká s problémem, že se na ně otec vykašlal, ale pořád to není tak, že otec se na nás vybod a matka ho dala k soudu a šel do lochu....

Domnívám se, že v této situaci není třeba děti chránit před pravdou. Jsou velké a názor si udělají samy. Je potřeba s nima v klidu mluvit otevřeně a nastolit všechna fakta, i ta nepříjemná. Je to těžké, ale na lepší řešení jsem ještě nepřišla. Mně v životě i nepříjemná zkušenost naučila, že před ničím neuteču. A byl to do budoucna dobrý odrazový můstek. Hodně stěstí.

Chtěla bych to ještě uvést na pravou míru: kdyby šlo o to poslat ho natvrdo "do lochu", tak bych s tím taky měla problém. Ale ono je to tak, že se jeho neplacení teprve začalo vyšetřovat - byl u prvního výslechu. Kdo ví, kdy bude soud. Pokud otec do rozhodnutí soudu dlužné výživné zaplatí, přijde ke slovu tzv. institut účinné lítosti a trestný čin (neplacení výživného je trestný čin) se může stát beztrestný. Praxe je taková, že se tak vždycky děje, a spousta otců zaplatí výživné, až když jim hrozí soud. Ne tak ten náš - ten se rozhodl, že vyšetřování musíme (já + dcera) okamžitě zrušit. Já jsem rezolutně odmítla, takže mi dlužné výživné na syna OKAMŽITĚ doplatil, o dceři si je jistý, že to zruší bez toho, aby jí dal jedinou korunu. Dal jí pouze slib, že jí vše zaplatí. Já jí radím, aby počkala, že to nespěchá. BM se snaží vyvolat dojem, že ho už už zavírají, a že je nutné to podepsat TEĎ. Přitom to není pravda. Má to zaplatit, než bude soud. A datum soudu ještě nebylo určeno. BM slibuje dceři, že jí první splátku dá na konci ledna, druhou na konci února, pak ještě nějaký zbytek. Tak říkám dceři, ať počká, že třeba to splacení tak, jak to BM plánuje, do toho soudu stihne. Ale BM tlačí na city obou dětí tak, že je mi z toho špatně.

Moc bych si přála, aby děti pochopily, že je nikdo nemá právo dostávat do této situace - nejde ani tak o to, zda to má dcera podepsat nebo nemá, ale v první řadě - podle mě - o to, aby pochopila, že otec na takový nátlak nemá právo, že je to manipulace, a aby sebou manipulovat nenechala.

Samozřejmě je pro děti situace, kdy rodiče stojí z jakéhokoli důvodu proti sobě, dost těžká.

Jsem také dítě rozvedených rodičů, naštěstí jsem tuto situaci nezažila (táta na mě platil včas a dával mi víc, než bylo soudem určeno).
Ale i tak jsem vnímala, jak mamka často sedávala u stolu s kalulačkou a počítala, zda vyjdeme nebo nevyjdeme s penězi, vnímala jsem, že je to pro ni těžké.
Takže jsem přesvědčená, že i Polyny děti vnímají, že mamka dělá co může  aby je uživila. A věřím, že i chápou, že to nemůže utáhnout sama a že to je nespravedlivé když táta rok nic neplatí.
Jen je pro ně nová a těžká situace když to táta staví takto (že kvůli NIM ho zavřou :dumbom: )
Jsem přesvědčená, že i oni si to v hlavě časem srovnají a pochopí, kdo se stará, a kdo ne a jen žvaní.

Ale argument, že děti neměly možnost výběru, že jim ho vybrala přeci jejich máma, mi přijde také zkreslený, demamgogický a manipulující: 
Ne že máma jim (jednostranně) vybrala tátu, ale přeci táta a máma si  kdysi vybrali jeden druhého, rozhodli se spolu mít děti a za ty děti nesou (i po rozvodu) SPOLEČNĚ zodpovědnost, a to i zodpovědnost finanční.

Poly napsal(a):

Chtěla bych to ještě uvést na pravou míru: kdyby šlo o to poslat ho natvrdo "do lochu", tak bych s tím taky měla problém. Ale ono je to tak, že se jeho neplacení teprve začalo vyšetřovat - byl u prvního výslechu. Kdo ví, kdy bude soud. Pokud otec do rozhodnutí soudu dlužné výživné zaplatí, přijde ke slovu tzv. institut účinné lítosti a trestný čin (neplacení výživného je trestný čin) se může stát beztrestný. Praxe je taková, že se tak vždycky děje, a spousta otců zaplatí výživné, až když jim hrozí soud. Ne tak ten náš - ten se rozhodl, že vyšetřování musíme (já + dcera) okamžitě zrušit. Já jsem rezolutně odmítla, takže mi dlužné výživné na syna OKAMŽITĚ doplatil, o dceři si je jistý, že to zruší bez toho, aby jí dal jedinou korunu. Dal jí pouze slib, že jí vše zaplatí. Já jí radím, aby počkala, že to nespěchá. BM se snaží vyvolat dojem, že ho už už zavírají, a že je nutné to podepsat TEĎ. Přitom to není pravda. Má to zaplatit, než bude soud. A datum soudu ještě nebylo určeno. BM tlačí na city dětí tak, že je mi z toho špatně.

Moc bych si přála, aby děti pochopily, že je nikdo nemá právo dostávat do této situace - nejde ani tak o to, zda to má dcera podepsat nebo nemá, ale v první řadě - podle mě - o to, aby pochopila, že otec na takový nátlak nemá právo, že je to manipulace, a aby sebou manipulovat nenechala.

Poly, já to cítím úplně stejně jako ty. A myslím, že postupuješ naprosto správně - na tvém místě bych dělala a snažila se o totéž.
Co se týká dcery, trpělivě vysvětluj, ale pokud se ona rozhodně nátlaku otce ustoupit, je to jen na ní - pak ale i ona jako dospělý člvěk musí být schopná nést aspoň částečně následky (když ji otec podvede a nic jí nezaplatí).
Ano, nyní se snaž aspoň, ať podpis neuskutečňuje hned, ať minimálně počká, a nebo ať se pokusí s tátou dojednat a vzájemně podepsat splátkový kalendář.
Držím vám place, ať to ustojíte, ty i děti.

Poly napsal(a):

Moc bych si přála, aby děti pochopily, že je nikdo nemá právo dostávat do této situace - nejde ani tak o to, zda to má dcera podepsat nebo nemá, ale v první řadě - podle mě - o to, aby pochopila, že otec na takový nátlak nemá právo, že je to manipulace, a aby sebou manipulovat nenechala.

Rozumem to inteligentní dítě pochopí raz dva. Ale stejně mu to nemusí být nic platný, tady hrajou velkou roli ty nerozumové složky. Si představ že ti je dvanáct, patnáct nebo osmnáct a řekni si nahlas: pro mýho tátu jsem ten poslední na světě. Zajímá se o mě jenom když mu teče do bot.

jestliže OTEC ten podpis potřebuje, tak bude dělat nátlak a hrát vabank....to je ti ,doufám, jasné....samozřejmě, že teˇjde o to, aby toto manipulátorství pochopila tvoje dcera...ale taky jde o to, aby tomu chtěla uvěřit...že to není od tatíka až tak klišé....mezi námi, člověk prostě pořád doufá a důvěřuje a nevěří  něčemu blbému...
...zase, ale jestli se nejedná o hodně peněz, to bude pro holčinu dobrá škola životem, a jak říká kamarádka, čím dřív si nabiješ hubu, tím méně to bolí....a to je fakt, ale fakt, na který musí prostě každý přijít sám...