Ahoj,

obracím se na všechny duchovně založené lidi o jejich názor.
Jsem těhotná, v 40.týdnu těhotenství...termín porodu dle ultrazvuku je dnes, dle MS je až 22.12. Medicínsky se bere ten termín porodu toho 22.12.
Včera na kontrole mi bylo zjištěno na kardiu u srdíčka dítětě v celé polovině záznamu, že je nějak méně aktivní, jak by srdečně ospalé, přestože má pohyby (medicínsky - zúžená oscilace). Tak mi udělali ještě sono a při tom se mě dr. zeptala, kdy mám termín a já ji řekla toho 22. Tak se usmála, že budu asi trávit vánoce v porodnici. Dívala se pak na ty průtoky a ty byly v pořádku, takže říkala, že to je rozhodující nad tím kardiem, že je to takhle dle Ultrazvuku přesnější...., jen mi objevila na placentě infarkty (což jsem se dozvěděla, že jsou místa sražené krve....a ty prý naznačují zhoršenou funkci placenty - což mi o té funkčnosti neřekla, to jsem si našla na netu...)
Mám vysoký krevní tlak, beru na to léky.
Při tomto Ultrazvuku přišel další dr. a oba mi dle výsledků řekli,  že nebudu moci přenášet kvůli tomu vysokému krevnímu tlaku, který mám už od dětství, jelikož by mimčo přenášením mohlo strádat, z důvodu toho, že placenta by mohla mít  zhoršenou funkci, mohlo by mít přenášením míň plod. vody atakpod. Takže krajní termín pro vyvolání, jestli neporodím je toho 22.12.   Jestli ale prý chci, tak mi to vyvolají již v pátek.  Tak jsem nabyla dojmu, že je to kvůli těm vánocům, o kt. jsme mluvili, že je "strašně ráda" strávím v nemocnici :)
Tak jsem jim řekla, že kašlu na Vánoce, že mi jde o to, aby mimčo bylo v pořádku a co mi doporučují.
No, tak za prvé musím jít za 2 dny na další kontrolu (tedy zítra) a tam mám říct, jak jsem se rozhodla. Oba mi shodně řekli, že 4 dny před termínem je opravdu miminko donošené a bere se to jako termín. Já jsem ale měla v hlavě, že bych mohla porodit přirozeně. To mi sice řekli, že ano, ale, pokud ne, že se stejně tomu dalšímu úterku nevyhnu... Tak mám přijít s rozhodnutím....., pokud jim to však nepodepíšu na ten pátek, tak mě nutit nemůžou (asi vyloženě akutní to není) a půjdu na vyvolání až v to úterý.
Mluvila jsem o tom i se svým ošetřujícím dr. , kt. mě měl na starosti po celou dobu těhotenství a ten mi doporučil, ať jsem při porodu raději sledovaná, takže on doporučil to vyvolání v ten pátek. Již díky tomu kardiu, tomu mému zas zvýšenému tlaku a těm infarktech na placentě.... že takhle budu pod dozorem hned od počátku kontrakcí... že by se k tomu taky přikláněl.
Tak jsme to s partnerem probrali a shodli se nakonec na ten pátek.  I jsem s tím tak nějak vnitřně smířená.

Jak z čistého nebe mi před chvílí však volala má známá, která byla jistou dlouhou dobu trošku vůči mě "upírem" a hodně mě její energie vysávala. Při každém potkání se se mnou domlouvala, jak se musíme vidět, ale nikdy vlastně neměla čas, vždy zavolala jen jak měla 20 min. a chtěla se vidět "právě teď" a já z toho byla jenom vytočená, protože věděla, že na to nepřistoupím a tohle mi není příjemné. NO popravdě mě to vysávalo....   Tak jsem se jednou rozhodla, že jí řeknu, že už se s ní na ničem nedomlouvám, že mi to je nepříjemné. Myslím, že spadnul kámen ze srdce oběma. I ona měla možná pocit, že o to kdoví jak stojím a mě to spíš obtěžovalo a o setkání jsem vlastně nestála...  Pak jsem si oddechla a přestalo mě to vyčerpávat.  Ona se za 14 dní však ozvala,  byla ke mě otevřená a já k ní,takže energeticky jsem byla již v poho, něco mi doporučovala ohledně jednoho nákupu a přitom mi řekla neskutečnou věc, že je stejně těhotná jak já, a že má termín porodu jen o 7 dní později než já, tedy na datum 31.12. (mmch ten den je druhý úplněk v tomto měsíci). Já byla v šoku, protože jsem na ni nic nepoznala a ona to tajila. Měla hodně psychické problémy v těhotenství a vůbec na mě dobře nepůsobila. Musím podotknout, že obě jsme si prošly v těhotenství ukrutnými zážitky se zuby, prvně já, následně ona.... a taky, když jsem prvních 5 měsíců prozvracela, jí pak začalo být špatně následně. To jsem se dozvěděla až teď.

Jinak k tomu dnešku, ptala se mě, jak se mám a já ji řekla, že mi doporučili to páteční vyvolání a ona mi hned začala vykládat o léčiteli, který ji hodně pomohl (zrovna u něj včera byla), pomohl jí i jejímu malému napravit čakry a furt mi dávala na něj číslo, ale že prý záleží jen na mě, jestli chci....ale že by mi to strašně doporučovala....jí prý to udělalo moc dobře...  a to řekla asi tak 10x. Já si to číslo nechala nadiktovat, ale uvnitř jsem cítila smíření a rozhodnutí pro ten pátek a že bych to zas jen někam  tlačila, kdybych zvažovala ještě tuhle alternativu.... Říkala, že ten léčitel posílá i energii na dálku a mohl by mi poradit, jestli do toho v ten pátek jít nebo ne....
Nabídla mi i možnost, že se zeptá za mě, jestli z toho nemám dobrý pocit, a že mi to bude tlumočit,to jsem však odmítla.  A popravdě ani nemám chuť mu volat. Navíc mě zarazilo, že ten léčitel prý pronesl, že nemůže vůbec pěstovat kytky, tam kde přijímá lidi, protože je tam tak hodně energie, že mu tam všechno uvadá....  To mě zarazilo ještě víc..... toť má podotázka - nepřipadá vám to zvláštní ? Já myslela, že tam, kde je hodně energie, se rostlinám naopak daří...

Pokud jste dočetli až zde :D , můžete mi prosím napsat jakýkoliv postřeh, názor.  Třeba je v tom mém psaní nějaká cesta, které jsem si nevšimla.....  Díky za jakýkoliv postřeh....

Račice, především nejsi na to sama, dítě jste počali dva a tvůj partner do toho má také co mluvit. Přinejmenším ti řekne svůj názor. Já osobně se přikláním k názoru o datu porodu a způsobu moc nepřemýšlet. Vložit se do rukou tamtoho nahoře, at to udělá jak nejlépe umí. MOhla by ses také pokusit promluvit si s dušinkou toho dítka, že už je nejvyšší čas, aby se narodilo, protože ty jako maminka ho moc ráda přivítáš na světě a tvoje tělíčko už je unavené. Tvoje vlastní slova a myšlenky ti pomohou.  A pak k tomu přistup s nejlepším vědomím a svědomím a  at se bude dít cokoli, ber to tak, že děláš to nejlepší, co umíš.

Některé dušičky se nechtějí narodit. Nechtějí projít tou bránou a pak je potřeba jim takhle pomoci. Myslím, že takhle začít budovat vztah mezi tebou a tvým děťátkem je to nejlepší. Myslím, že k tomuto není třeba prostředníků.

At je ti to k užitku, at už se rozhodneš jakkoli.

Racice, napisu co me napadlo :).
Ze bys mela naslouchat predevsim sama sobe, zda se mi, ze to i umis. Kdyz si predstavis ruzne moznosti, situace ktere mas na vyber, a kdyz se ztisis a nechas to chvili pracovat, dostanes sama od sebe odpovedi. Dalsi moznosti je, a jsem hluboce presvedcena o tom ze funguje, si ten porod jakoby naplanovat v hlave (myslenkama ovlivnit to co se pak skutecne muze stat), tak jaky bys ho chtela mit (ktery den, prirozeny porod, vyvolany...), zaroven muzes komunikovat i s detatkem a domluvit se s nim na tom jak na svet prijde. Sama ze sveho okoli vim, ze to funguje (kamaradce praskla plodova voda na den presne po tom co o to miminko tri mesice predtim poprosila :) ).

Nevim jake mas s timhle o cem tu pisu zkusenosti, ale jestli Te to zaujalo, klidne do toho jdi. Jestli ne, nech to plavat :)

Ahoj Racice,

"Já jsem ale měla v hlavě, že bych mohla porodit přirozeně." 

Napada me k tomu jedine- dokazes to kdyz se na to celou svoji bytosti soustredis,koncentrujes -za pomoci toho prcka v brisku kteryho s laskou poprosis o to aby Ti pomohlo to uskutecnit.  ;)
Ver si.  :hjarta: 
Do patku bys to mohla zmaknout ,co rikas?  :) 

Racice a co se tyka toho druheho o cem jsi psala,mam na to tenhle nazor-jedine Tva intuici- ta ktera Ti dala nahlou a velice rychlou az temer nezachytitelnou odpoved prave v te chvili,daleko driv nez jsi o tom zacla uz premyslet.

Moc díky za první postřehy.... :hjarta:

Víte, musím se přiznat, že ač jsem psala, že jsem chtěla porod přirozený....tak jsem si uvědomila, že ač je to stav mysli,který bych si přála, tak doopravdy co cítím, je strach - bohužel mě te'd napadlo, že já sama svým strachem mu brzdím v tom, aby tu už byl s námi a možná ho tím vyčerpávám :grater:  A tak muselo dojít k tomu, že mi bylo shůry dáno pomoci v té možnosti ten porod vyvolat..... aspoň to teď tak cítím.... a strašně je mi z toho vlastně ouvej
Protože mám strach, strach z porodu, ale ne tak moc, jak z toho jak to zvládnu, jak to celé přijmu, co bude po tom.....mám pocit,že jsem nepřipravená,a teď jsem si to uvědomila.... :grater:
Možná by už i šel na svět sám, ale mám pocit, že já sama ho svými obavami nechci pustit... a tak mám pocit, že ten pátek je vlastně pomocná ruka, když nějak neumím sama

Ach jo, úplně mě to rozbrečelo...hlavně kvůli tomu prckovi malému

To me o Tobe napadlo taky ze mas strach. V takovem pripade tuhle techniku nezvladnes.
Nic se ale nedeje,nelam si hlavu s tim ze za techto okolnosti nezbyva nez porod vyvolat. ;)

Racku,strach je jednou s prirozenych veci v ktere hraje roli mysl,to ona Ti nalhava ze to nezvladnes. Mysl je jeden velky lhar.  :)

hir, vidíš a mě to došlo, že by to mohla být ta příčina až dle vašich příspěvků...protože jsem si vlastně uvědomila, jak jste mi odpovídaly, že lžu vlastně sama sobě a něčím, jak by jste neodpovídaly ani mě ... :(
Možná proto jsem nejvíce smířená s tím pátkem, třeba je to pomoc, která mi přišla, když to sama neumím pustit.... nevím... Možná je to přesně to, čeho jsem momentálně schopná, jít do toho jen s pomocí někoho....
Každopádně asi máš pravdu.... ještě mám čas ale aspoň zapracovat na komunikaci s miminkem, že ikdyž mám obavy, tak je vítaný a já se přes všechny obavy na něho moc těším :hjarta: :hjarta:

mariposo,
mám zkušenosti s imaginací a některé mé představy fungují po celá léta, tak jak si je představuji.....ale jen, když to nechám volně plynout.... když se dostaví strach, je prvně nutné překonat ten....o tom píše hir, vím, co mi tím říká... ale děkuji moc :hjarta:

PavloH, vlastně stejná odpověď, brání mi v tom všech strach...... ale strašně děkuji, že jsem si to tady na základě vašich odpovědí přiznala :hjarta: aspoň vím, jaké kroky dělat dál - zklidnit se, zkusit se pustit těch obav a přijmout to volně, lehce....

Račice dračice napsal(a):

zapracovat na komunikaci s miminkem, že ikdyž mám obavy, tak je vítaný a já se přes všechny obavy na něho moc těším :hjarta: :hjarta:

Vyborne Racku :) Budes dobra mama :)
Milovat toho malickeho at se deje co se deje-to naprosto prevysuje a presahuje vsechno to okolo- ten malej prcek to pochopi -jen mu to nezapomen celym svym srdcem takhle srdecne rict.  :pussa:

díky hir :pussa:, já si tím uvědoměním tohodle strašně oddchychla a uvolnila se, a tomu maličkému to dávám najevo pořád,od téhle minuty budu ale ještě víc :hjarta:
A když se sklidním a uvolním a přijmu, že každá možnost, jak to nakonec dopadne, je správně, protože to teda pouštím a přestávám se vinit za to,že do něčeho zasahuji.., tak myslím udělám to maximum, co jsem udělat mohla.....
Holky, díky moc :hjarta:

Račice,
hlavně klid, vše se děje, jak má, ovlivnit to můžeš pouze tím, že se "postavíš na hlavu" :D . Jedna událost v životě dítěte nemá na jeho budoucí život tak velký vliv, vem si, kolik negativních událostí na něj působilo už v bříšku a pak třeba během dětství, dospívání....
A navíc, to dítě přesně vědělo, do čeho jde, je to všechno pravděpodobně součást jeho učebního plánu.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE, ABYS BYLA TY V KLIDU A NA MIMI SE TĚŠILA. Že vše půjde, jak má a nejlépe pro všechny zúčastněné strany.

Já rodila také císařem 38+5, prostě to přirozně nešlo, ač jsem mimi prosila a kvůli zdravotnímu stavu jsme už na přirozený porod nemohli déle čekat. Tak jsem to nechala být, to nemá cenu řešit.

Račice, zkus se podívat sem: http://www.cestazeny.cz/i.php?s=inspira … ova#volani

Račice gratuluju, Tvůj přístup se mi moc líbí, věřím tomu, že to oba zvládnete, s láskou a s klidem. Zdáš se mi silná a nohama pevně na zemi, držím palce :) :dudlik:

Račice drž se - nech to volně plynout, je to velmi složité, tělíčko chtě nechtě ovlivnují hormony. Mám pro tebe hluboké pochopení. Jen bych ještě jednou chtěla zdůraznit, vše se děje jak má , pokud to činíš volně a s láskou. Zkus ješě zázvorový čaj. Zázvor pomáhá porod vyvolat.

Všem moc děkuji :hjarta:

Račice dračice napsal(a):

A když se sklidním a uvolním a přijmu, že každá možnost, jak to nakonec dopadne, je správně, protože to teda pouštím a přestávám se vinit za to,že do něčeho zasahuji.., tak myslím udělám to maximum, co jsem udělat mohla.....

Racku,presne tak jak jsi to napsala. :)  Vsechny moznosti ktery nastanou jsou spravne,proto je opravdu moc dobre ze jsi pochopila prave tohle. ;)  A predevsim to,ze jsi pochopil ze se nemas v zadnem pripade vinit.Neni totiz za co. O tom jsem presvedcena. 
  :hjarta:

Ráčku, já to trochu odlehčím.
Rodila jsem 3x, třetí porod byl dost po termínu a tedy uměle vyvolaný, ale to jen na okraj.
Psala jsi, že sis dost vystála se zubama. No a to já v průběhu života taky. S odstupem času  jsem si to pro sebe vyhodnotila tak, že porod není bez bolesti, ale ta bolest má smysl a šťastné srdce mámy se se strachem z bolesti snadněji vypořádá.
Naopak  u zubů jeden nikdy neví, kdy bolet přestanou a jestli to další den nebude ještě horší a může to jít tak daleko, že o něho člověk přijde úplně.

V každém případě to vypadá na ty nejkrásnější Vánoce, malý voňavý uzlíček Ti to všechno vynahradí. Taky mi do rodiny jeden přibude. jen mě mrzí, že si na bříško tentokrát ani nesáhnu, mimi uvidím až v létě, pokud vše půjde hladce a podle plánu.
Maličko jsem si pohrála s kyvadélkem a vyšlo mi, že se duše s vyvolaným porodem dobře vyrovná.
To bylo myšleno v obecné rovině.

A co se týká toho léčitele, moje kamarádka je v podstatě taky léčitelka, ale tento pojem nemá ráda. A tam , kde s lidmi pracuje jí kytky rostou poměrně bujně. Dobrý léčitel by neměl dopustit, aby mu po léčených lidech zůstala jakákoliv negativní energie. To by mohl být pěkný mazec.
Zrovna jsem o tom četla nevím kde, možná i v nějakém odkazu na Babi.

Jinak Ti držím palečky :hjarta:  a jak píše Pavla, nech to plynout

Ještě jednou děkuji všem :pussa: :hjarta:

Dnes jsem byla na kontrole a kardio je se steným výsledkem, ale již na celém záznamu. Takže není na co čekat....
Navíc jsem se dozvěděla, že už jsem na ten zítřek byla objednána na příjem i bez mého souhlasu a to ne kvůli vánocům, ale z medicínského hlediska. Aby mě nikdo nepředběhl....dr. uvážila, že by to bylo opravdu vhodné... Takže jsem vlastně ani souhlasit nemusela, věřím jim..... Miminku by se už u mě v bříšku opravdu prý nemuselo déle líbit.
Chovám si toho drobečka dneska ještě v bříšku, snažím se seč můžu, abych mu dala pocit, jak moc se na něj těším(e) a víc nechám tak, jak to má být :hjarta:
A to přesto,že mi ona známá ještě dnes ráno v půl 4 (celkem zvláštní čas na posílání sms) posílala web. stránky na toho léčitele, opět s doporučením, že jen tak by někoho nedoporučovala. Přesto, že jsem jí včera říkala, že si to rozhodnu sama....  Vím, že to myslí dobře a nejsem za to na ni naštvaná, a nechává mě její jistě dobře míněný nátlak ale klidnou.... :hjarta:

Tak na nás prosím zítra vzpomeňte, zda můžete a budete chtít, děkuji :pussa: :hjarta:

Račice dračice napsal(a):

Tak na nás prosím zítra vzpomeňte, zda můžete a budete chtít, děkuji :pussa: :hjarta:

Moc rada to udelam.  :) Klidne Ti budu venovat v tichosti i nekolik minut ;)
:pussa:
Znam nekoho kdo nechtel, nechtel a nechtel jit sam dobrovolne na svet a tak mu pomohli. Je tady a je stastny a nejen on ,vsichni kolem nej jsou happy, tak jak to ma a melo byt.  :)

Račice, moc na tebe myslím. A nedělej si starosti, že miminko svými obavami a možná strachem z porodu nějak děsíš či co, já neznám jedinou ženu, která by před porodem určitý strach necítila, tedy alespoň určité obavy  z něčeho nového, neznámého. To je přeci úplně normální.
Věřím, že vše zvládnete, ničeho se neboj, jak říkají holky, nech to plynout..

Připomněla jsi mi mě řed 22 lety, dcera se mi narodila 26.12. ráno. Ty vánoce pro mě byly takovým velkým duchovním zážitkem - celé vánoce jsou vlastně oslavou narození dítěte, a já to tehdy prožívala opravdu jako oslavu narození dítěte mého. Dostali jsme dceru skoro "pod stromeček", byl to ten nejkrásnější dárek....

Račice, myslím na tebe, na vás oba, a zítra touto dobou se zřejmě narodí tvůj Ježíšek... :pussa:  :hjarta:

Račice pohodový zítřejší start. Uvidíš svého drobka na živo ;) Jsi dobrá máma :-)

:hjarta:

Račice, rodila jsem obě děti po termínu. Dceru ( druhorozená) přirozeně, o týden později - nakonec se odhodlala :) a syna s vyvoláním porodu 14 dní po termínu. Má úžasnou povahu a někdy mě i napadlo, kdyby se narodil bez vyvolání, tak jak měl v původním termínu, že by možná měl i jiné povahové vlastnosti. Většinou si to říkám, když je nějaký problém v komunikaci... Ale protože vím, že pokud by se čekalo, až bude chtít miminko, dopadlo by to nejspíš špatně. A to je to, proč sem píšu - všechno má svůj smysl.
Porodu jsem se nebála (nechápu, ale je to tak), celé těhotenství jsem chodila po dětském pokojíčku a ukazovala mu, co jsme koupili, hračky, výbavičku. Žádné obavy, jak to zvládnu... Těšili jsme se na ně celá rodina - první vnouče. Ale dneska, když ho občas pozoruju chápu, proč to nešlo. Je prostě takový. :D V pohodě. Kdyby mi nevyvolali ten porod, tak ho nosím dodnes...
A dcerka. No, tvrdohlavá je, ale pod tíhou argumentů si dá říct.
Takže dnes se vůbec nedivím tomu, jak přišli na tenhle svět. Přesně v souladu s tím, jak reagují v jejich reálném životě. ;)
Držím ti palečky na zítra. A pak to půjde samo... ;)

Ráčku, tak držím všechny palečky a myslím na vás :hjarta: :hjarta:

Račice,
také na tebe dnes myslím :)

Račice, doufám, že jsi šťastná a držíš ten svůj uzlíček v náručí :hjarta:

Taky na tebe Račice celý den myslím, tak prosím, jakmile se dostaneš pak k netu, podej zprávu - ať se můžem radovat s tebou :) .

Zlatíčko, ty jsi ono  a ono jest ty. Máš strach - tvůj strach  je jeho strach. Tvoje uklidnění je jeho pozbuzení, vše bude dobré,  je to běžný rituál života. vše je zcela přirozéné. Bez bolesti není požitku. Nic míň, nic míň. Chtěj bolest a návrat bude překrásný.:hjarta:

Tak doufám, že vše dobře dopadlo a určitě dej Ráčku vedět.

Račice, moc držím palečky a upřímně doufám, že už je vše vyřešeno a ty máš svého drobka v náručí. Mě ve 37 týdnu praskla v noci voda a celý den se nic nedělo. Dr. se na mě večer přišel podívat a prohlásil, že ráno v sedm nástup na vyvolávání. Docela jsem se opotila hrůzou, tak jsem šla do alfy, spojila jsem se s broučkem a vše mu vysvětlila. Na závěr jsem se zeptala, kdy teda začneme, že už se na něj moc těším. Přišla mi odpověď ve 23 h. Tak jsem klidně ulehla a řekla si, že si raději zdřímnu a nechám to koňovi..... Ve 23 h mě probrala první kontrakce. Ondra splnil, co slíbil..... :)

Moc na tebe myslím a hoď nám pak odkaz, ať se na toho mrňouska podíváme :rodna:.

ráček má v náručí ondráška je k tomu i diskuze. Tobě ráčku :hjarta: hodně lásky vám oběma.

http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=41123#p2312347

Ahojky všem,

chci vám strašně moc poděkovat za vaši podporu a vaši energii, kterou jste nám s Ondráškem dávaly svým myšlením v den porodu :hjarta: :pussa:.
Moc si toho vážím a musím říct, že to ráno jsem odcházela z domu o moc klidněji. :hjarta:
Určitě to bylo i díky vám :hjarta: :pussa: :hjarta:

Jak tady zanechala odkaz lvice, narodil se mi ten den ve 14 hod. Ondrášek. Vážil rovné 4 kg a měří 53 cm.
Zpětně si dnes myslím, že vyvolání bylo už opravdu nezbytné,jelikož měl malý pupeční šňůru kolem krčku a museli ho prodýchávat a já ztratila hodně krve. Měla jsem překotný porod - praskla mi voda 13,15 a následovala ihned moje úplně první kontrakce a celý porod trval pouhých 45 min. (dnes napíšu slohovku, takže tam to popíšu celé...) . Do té doby prakticky nic, ani žádná kontrakce na monitoru, jen dráždivá děloha.V tomto to zas byla výhra, neboť jsem z ničeho nic přešla do kontrakcí "na tlačení" a vlastně to byla taková rychlost, že na tu chvilkovou bolest si nemůžu ani vzpomenout :) 

I dnes sice cítím, že jsem ho svým (a on možná taky svým) strachem "držela". Ale už se za to nijak neviním. Snažím se být co nejvíc v pohodě a dávat lásku Ondráškovi najevo co mi to jen jde :hjarta: Máme to trošku ztížené tím, že nekojím - odmítal se přisát, neboť je to velký "tygr" a vše dělá se strašnou silou a tyátrem, a nám se ho k tomu ani s pomocí celého personálu nepodařilo přimět....nechtěli nás pustit domů, neboť ztratil hodně ze své porodní váhy.  Odstříkávání je taky problém ze zdravotních důvodů, takže jsme na UV a mám hormonálně zastavenou laktaci.

Jinak s tou známou, kt. mi doporučovala toho léčitele, to mělo ještě dohru, protože jsme nakonec skončili ve vedlejším pokoji v porodnici :) . Porodila jen pouhé 2 dny po mně. Mezi námi byl pouhopouhý jeden porod :)
Ten léčitel přišel i za ní do porodky a prý mu o mě říkala a zas mi ho doporučovala, má intuice se tomu však stále brání... Jinak mi řekla, že to, že se nepřisál a je takový neklidnější, je prý způsobeno tím, že se nemůže přizpůsobit tomuto světu...nebo něco v tom smyslu. Nevím, každopádně, snažím se, co můžu...

Tak ještě jednou děkuji :hjarta: :hjarta: :hjarta:

a tady je to mé vlasaté zlatíčko http://handulacka.rajce.idnes.cz/Ondrasek/#album :hjarta:

Račice, krásně se to čte :). Oběma gratuluju za to jak jste to skvěle zvládli :)

Dávej lásku co můžeš. Budeš ji dostávat nazpět. Není nic krásnějšího :) :hjarta:

A pozdravuj vlasatce :D

Ještě jednou moc gratuluju k Ondráškovi. Zvládli jste to na jedničku :supr:.

Račice - dobré zprávy se  krásně čtou...

Račice nádherný uzlíček :hjarta: Tak ať roste jako z vody a užívej radostí i starostí :D

ráčik, prajem Vám veľa zdravia a poriadny kus šťastia :hjarta:   
   
    nechaj liečiteľa tam kde je - mimo teba aj s kamarátkou aj zo všetkými ich myšlienkami, najlepšie pre Teba a malého sú ľudia pri ktorých sa cítiš dobre a dôveruješ im, nie je to žiadna veda

Račice, gratuluji, máš krásného synka :jojo:

Nádherný človíček. :)  Přeji Vám hodně šťastných dní. :hjarta:

Ahoj Racku, :supr:   Je to mrnousek sympatak. :) 

Taky jsem se narodila vlasata.   :D  ( Bude mit s velkou pravdepodobnosti stale hodne vlasu i v pozdejsim veku. )

Gratuluju.  :)

Blahopřeji dodatečně z celého srdce a přeji vše dobré!!! :) a =)

Děkuji i ostatním a pokud jste nečetly o mém porodu v sekci těhotenství, tak tady je:

http://fora.babinet.cz/viewtopic.php?id=41292#p2327070

Určitě vděčím za takový pohodový porod i vaší energii,když jste na mne tak myslely :pussa: ještě jednou děkuji :hjarta: