Ahoj, celou dobu, co chodím do školy se prostě nedokážu učit. Teď chodím do devátého ročníku, furt tak nějak prolejzám s 2 trojkama + dvojky a jedničky. Kamarádi se učí, mají podobné výsledky jak já, prostě si myslím že, kdybych se učil dokázal bych toho víc a neměl bych stres.. takhle mám ze školy každej den nervy. Třeba celý víkend vím, že budu zkoušenej z dějepisu furt na to myslím. Říkám budu se učit ve tři a furt to odkládám až je zas večer den, co den to takhle je. Takže výsledek je vždy stejný, doma se nenaučím nic a mám zbytečně celý víkend z toho stres, přitom zkoušení "ukormidluju" na dvojku.
Určitě půjdu na střední a tam to asi takhle nepůjde se neučit
Chci to změnit a "naučit se učit" prostě nejde to, o úkolech ani nemluvím, ty dělám ráno před školou.
Hezky jsem se tady vybl*l

Jinak řečeno: na školu jsem línej jak prase.

Tak to máme stejně, už jsem v páťáku na vejšce, mám to přesně jak ty píšeš už od základky. Akorátže tam jsem měla jedničky, dvojky, na střední trojky (většinou tak 4-5 trojek) a asi dvakrát mi ujela nějaká čtyřka a teď na vejšce trojky (což je jak na střední čtyřky). Prolejzám tak tak a vždycky mám nakonec štěstí a "nějak to dopadne". Taky si pořád dávám cíle, jak další rok to bude jiný, jak se budu učit průběžně atd.. no asi to nemám v sobě a hlavně na sebe nejsem "dost tvrdá". Na vejšce prolejzám jen díky logickému myšlení (to je asi vrozené) a všeobecnému přehledu (to je tím, že kromě neučení se se alespoň zajímám o okolní svět:))

Někdo mi radil, že si mám dát menší cíle a ty fakt splnit. Tak třeba to zabere aspoň tobě :)

No já jsem na tom taky podobně, vždycky to nějak dopadlo, nějaké ty podvody a tak, taky mám vysokou školu.

Jelikož jsi ještě na základce, tak si myslím, že by na to taky měli dohlížet tvoji rodiče, jestli se učíš.
Ale jelikož píšeš, že nakonec máš dobré známky, že to vždycky nějak dopadne, tak je jasné, že se nebudeš nutit se učit.
Co kdyby sis řekl, že se to učíš pro sebe? Né pro to, abys měl dobrou známku, ale proto, aby ses prostě něco dozvěděl...ikdyž teda já jsem si tohle začla říkat až na vejšce, na základce by mě to asi moc nelákalo:-)
nebo třeba to budeš potřebovat na přijímačky na střední, na kkterou chceš jít... a tam ti asi štěstí moc nepomůže...

Prochy20 napsal(a):

Ahoj, celou dobu, co chodím do školy se prostě nedokážu učit. Teď chodím do devátého ročníku, furt tak nějak prolejzám s 2 trojkama + dvojky a jedničky. Kamarádi se učí, mají podobné výsledky jak já, prostě si myslím že, kdybych se učil dokázal bych toho víc a neměl bych stres.. takhle mám ze školy každej den nervy. Třeba celý víkend vím, že budu zkoušenej z dějepisu furt na to myslím. Říkám budu se učit ve tři a furt to odkládám až je zas večer den, co den to takhle je. Takže výsledek je vždy stejný, doma se nenaučím nic a mám zbytečně celý víkend z toho stres, přitom zkoušení "ukormidluju" na dvojku.
Určitě půjdu na střední a tam to asi takhle nepůjde se neučit
Chci to změnit a "naučit se učit" prostě nejde to, o úkolech ani nemluvím, ty dělám ráno před školou.
Hezky jsem se tady vybl*l
Jinak řečeno: na školu jsem línej jak prase.

Dneska jsem mluvila s jednou kočenou, učila na základce - prý udělala jeden osobní objev - dal by se shrnout asi takto: Když je spokojený žák, jsou spokojeni i jeho rodiče, je spokojen i její ředitel a nestrhává ji peníze. Proto
už dávno není náročná, skoro nic po žácích nevyžaduje, aby nemusela dávat špatné známky.

Ta kočena si ale při učitelském zaměstnání vystudovala chemii na univerzitě a hledá si práci jinde. - Proč asi? :dumbom:

Prochy20 napsal(a):

Ahoj, celou dobu, co chodím do školy se prostě nedokážu učit...  Třeba celý víkend vím, že budu zkoušenej z dějepisu furt na to myslím. Říkám budu se učit ve tři a furt to odkládám až je zas večer ... Takže výsledek je vždy stejný, doma se nenaučím nic a mám zbytečně celý víkend z toho stres...

Hele, Prochy, tak mě napadlo - a co vlastně doma o víkendu celé to odpoledne děláš?
Myslím od těch tří hodin, co jsi se chtěl začít učit... ?
Jak vypadá to tvé "furt odkládání"? - To chodíš nervozně po pokoji jak lev zajatý v kleci?
Anebo ti čas i veškerý elán krade televize? - Jo, to by pak možná bylo vysvětlení...
(televize a brouzdání po netu - to jsou velcí žrouti času. Tak velcí, že budou dohromady
nejspíš mít na svědomí úpadek celé té dnešní civilizace...)

Rada: Zkus se nejdříve odpoutat od obrazovek a nauč se číst knížky. Luštit křížovky, sudoku...
Nauč se vybírat si mezi knížkami. Nabídka je obrovská.
Až teprve poznáš, že do knížek se nehledí jen tak zbůhdarma, ale že v nich skutečně je i něco zajímavého,
tak pak možná ti přestane být proti srsti začíst se také do učebnice.
Držím palce!

Prochy20 napsal(a):

Ahoj, celou dobu, co chodím do školy se prostě nedokážu učit. Teď chodím do devátého ročníku, furt tak nějak prolejzám s 2 trojkama + dvojky a jedničky. Kamarádi se učí, mají podobné výsledky jak já, prostě si myslím že, kdybych se učil dokázal bych toho víc a neměl bych stres.. takhle mám ze školy každej den nervy. Třeba celý víkend vím, že budu zkoušenej z dějepisu furt na to myslím. Říkám budu se učit ve tři a furt to odkládám až je zas večer den, co den to takhle je. Takže výsledek je vždy stejný, doma se nenaučím nic a mám zbytečně celý víkend z toho stres, přitom zkoušení "ukormidluju" na dvojku.
Určitě půjdu na střední a tam to asi takhle nepůjde se neučit
Chci to změnit a "naučit se učit" prostě nejde to, o úkolech ani nemluvím, ty dělám ráno před školou.
Hezky jsem se tady vybl*l

Zkus na to jít opačně - proč se máš celý den nervovat a večer už unavený teprve se učit a to ještě kdo ví jestli.. a ráno pak vstávat s žaludeční neurózou a pocitem - "bože, zase jsem v řiti" :-) ? Co takhle přijít domů ze školy, najíst se, vytahnout sešity - knihy, pověnovat se tomu tak hodinu - dvě, pak setřít smrtelný pot z čela a zbytek dne strávit už dle svého v klidu, pohodě a s čistým svědomím ?
Základ máš dobrý = není ti lhostejný současný stav a chceš to změnit, tohle se o každém studentovi říct nedá.
A pak je tu jedna ne nepodstatná otázka - co chceš jednou v životě dělat ? Máš dvě možnosti - užívat si v klidu dětství, totální bezstarostnosti a na učení zvysoka kašlat, pak se ale připrav, že zbývající 3/4 tvého života strávíš těžkou prací a s platem na pokraji životního minima, nebo teď zapřahni, dotáhni to někam a zbývající 3/4 života se budeš usmívat, jak jsis to pěkně kdysi zařídil. Co myslíš, že by bylo pro tebe lepší ? ;)

Díky za rady :-)) pouvažuju o tom :)

Tak hlavní věc je se k tomu vůbec donutit... Já jsem teď vyšla devítku, jsem v prváku.. na gymplu... tolik učení... pokjud se nezačneš učit teď a jdeš na podobnou školu jako já, tak tě to porazí. Vyhraz si na to čas od 16:00 třeba, trochu později po obědě, aby si byl odpočatý.. a každý den tak hodinku, půl se učit. Nejvíc se učím v neděli, kdy mám celý den na učení.. dost mi při tom pomáhá třeba chůze nebo hlasité přeříkávání látky.. nebo (tohle moc lidí nemá rádo a spíše je to ruší) ale já si pouštím hudbu a lépe si to zapamatuji :)

Prochy20 napsal(a):

Ahoj, celou dobu, co chodím do školy se prostě nedokážu učit. Teď chodím do devátého ročníku, furt tak nějak prolejzám s 2 trojkama + dvojky a jedničky. Kamarádi se učí, mají podobné výsledky jak já, prostě si myslím že, kdybych se učil dokázal bych toho víc a neměl bych stres.. takhle mám ze školy každej den nervy. Třeba celý víkend vím, že budu zkoušenej z dějepisu furt na to myslím. Říkám budu se učit ve tři a furt to odkládám až je zas večer den, co den to takhle je. Takže výsledek je vždy stejný, doma se nenaučím nic a mám zbytečně celý víkend z toho stres, přitom zkoušení "ukormidluju" na dvojku.
Určitě půjdu na střední a tam to asi takhle nepůjde se neučit
Chci to změnit a "naučit se učit" prostě nejde to, o úkolech ani nemluvím, ty dělám ráno před školou.
Hezky jsem se tady vybl*l

máš stejný problém jako sem měl já :D já sem to měl ovšemasi celkově v sobě nechuť ke škole... :lol: prý když mě ta´tka vedl poprvé do školy tak sem se zastavil a zeptal se ta´tky jestli to nenecháme na jindy... :lol: :lol:
vždycky když sem se měl učit už i na učňáku, tak sem otevřel sešit, přečetl jednu stránku a znechuceně ho odhodil na zem a lehl sem si...
prostě mě učení nebaví.. se známkama sem to měl v pohodě dvojky trojky...a když teklo opravdu do bot dokázal sem se naučit celý sešit za jediný den, jednou dokonce do 3 předmětů... hrozily mi 4 a učitelé mi řekli s notnou dávkou sarkasmu, že pokud se do zítra naučím celý sešit tak mi dají dvojku... neradi mi je všichni  tři dávalai :DDDD
ale jinak sem se taky neučil...
prostě mě to nebaví a vím, že to dokážu vždycky někde v hlavě vyhrabat a uhrát na troujku, seš si prostě vědom, že máš dobrou hlavu a proto sereš na učení stejně jako já... s tím ti ovšem neporadím, pač já sem to se sebou nevyřešil dodnes.. :))

Někdy může být důvod nechuti k učení zakopán tak trochu jinde...  Taky jsem prolézal i bez učení,
na základce ještě jedničky + sem tam dvojka.... Pak na střední to nicnedělání tvrdě přestalo stačit,
měl jsem co dělat, abych si opravil nečekaně vyfásnutou kouli z cizího jazyka...
Kvůli tomu jazyku jsem se poprvé přinutil pravidelně učit. Učitel už si na mě dával pozor, volal mě
zcela zásadně naprosto nečekaně (mimo pořadí) a tím u mě vybudil takový permanentní stres.
Dřel jsem jak blbec, šprtal celé odstavce zpaměti ale moc to neomohlo, tréma udělala své a zase
jsem známku horko těžko uhrál na 2- :dumbom:
Ale pak nějak, jak šly roky, se mi to docela dostalo "do krve", já si přestal dělat starosti s doslovným
zněním a začal jsem to vykládat (v tom jazyce) svými slovy... a takhle jsem sfouknul i maturitní písemku
dokonce na výbornou! Metodou bylo: naučit se vyhýbat ošemetným výrazm, v nichž jsem si nebyl moc
jistý - a naopak používat ty osvědčené... :cool:
V zásadě jsem tím ale chtěl říci, že to znám a že chápu, když to u někoho tak chodí, že teprve
donucen permanentním stresem je člověk schopen se dlouhodobě trvale učit.
Člověk je asi tvor od přírody líný... :lol: ... a chlapi k tomu prý mají obzvláště sklony! :tesi:

Takže si polož otázku: Je zde vůbec někdo, nějaký učitel, kdo by na tebe vyvinul takový trvalý tlak?
Protože když nikdo takový není - tak už je to všechno jenom na tvojí vlastní potřebě vyniknout.
Ta buď JE, anebo NENÍ. Sám si odpověz, co je pro tvou buducnost a pro uplatnění v životě lepší...

Kámo to má každý třetí člověk :) syndrom toho, že myslíš na něco jiného, nebo že si hold povahově líný, taky na to štvu, ale mam samý jedničky, jsem taky v devítce, vždycky se učim den před písemkou, ne-li před čtvrtletkou :-D ... nicméně mi stačí takových 3 hodiny na těžší předměty jako třeba fyzika nebo chemie :) Musíš si prostě říct, i na tu poslední chvíli, že se budeš učit v 5, at to máš z krku, a nesmíš si nechat říkat od rodičů, že se máš jít učit, musíš to chtít sám ;)

Vzpomněla jsem si na sv mladá léta, na základce jsem se  neučila vůbec a byla jsem premiant třídy. Na gymplu jsem byla v pytli, první pololetí snad samé trojky - nejen, že jsem se nučila, ale nedalo se spoláhat na to, že si známku opravím, jako na ZŠ, protože za pololetí se psala jedna písemka a jednou se zkoušelo ;o)
Střídavě jsem se nutila se učit, neustále jsem se stresovala.. zkrátka jak tu o tom píšou ostatní. Solidní výsledky jsem měla až ve čtvrťáku, ovšem to proto, že jsem měla v rámci povinných výběrovek jen cizí jazyky, které mně šly samy a všechny chemie a fyziky už byly jen okrajová záležitost.
Dodnes toho lituju. Jako by to bylo včera, vidím naši třídní, která nás měla na fráninu, jak nám vtlouká do hlavy, kolik by nás to stálo v jazkovce a jak budeme své lenory hořce litovat.. všichni jsme se jií vysmáli a dnes všichni hořce litujem, že jsme mohli umět víc ;o) A zdaleko to není jen o těch pěnezích, ale především o tom čase, kterého máš prostě mnohem míň, než když chodíš do školy a ve dvě ve tři jsi doma, spousty prázdnin..
Myslím, že něco zázračného ti nedokáže poradit nikdo, jakýkoliv systém učení stojí na tom, že se musíš přinutit a to tak, že pravidelně. Neučíš se pro učitele ani pro rodiče, ale pro sebe. Na sobě jsem si v tom čtvrťáku ozkoušela, že když mně něco baví, tak se dokážu i relativně poctivě připravovat, proto bych ti možná doporučila vyvarovat se škol, kde by tě většina předmětů nebavila a šels tam jen proto, že by to ráda maminka ;o)
Je jasné, že pokud chceš jít na SŠ a ne na učňák, čeká tě to stejné jako na ZŠ jen náročenší. Tím stejné míním to, že i když je škola nějak zaměřená (jako třeba u mně jazykový gympl), fyziku ani matiku ti neodpustí, takže se člověk nevyhne biflování věcí, které ho ani zbla nezajímají (jako třeba co je to stereoizometrie ;o)), ale to je život.
Každopádně na závěr - ta vlastnost, kterou popisuješ, se bude časem ještě zhoršovat a pokud nebudeš mít velké štestí a budeš jako většina populace chodit do práce, která zároveň nebude tvým koníčkem, tíhu takhle blbé vlastnosti budeš pociťovat celý  život. proto doporučuji začít na ni pracovat, dokud je proutek ohebný. Ovšem vykládat ti to můžu horem dolem, jako to vykládali mně a užitek z toho myslím stejně nebude ;o)
Asi nejvíc mně dostala věta, že líný člověk, který všechno odkládá a šidí nakonec spotřebuje na zamaskování svých chyb, přehmatů a nedodělků mnohem více času a energie, než kdyby to rovnou udělal pořádně ;o)

takovy problem jak mas ty ma asi snad kazdy :D ja se ucim, jenom kdyz uz fakt musim, na posledni chvili, jenomze kdyz te treba ceka 200 stranek, tak to nedas jenom tak, proto, pouzivam ruzne doplnky, treba ginkgo biloba  nebo lecitin. :)