PetraP — 6. 11. 2009 10:24

Takže:

Celé moje těhu bylo velké překvapení a jeho průběh více méně standartní - prozvracela jsem ho :dumbom: A mmj jsem měla zvýšený TK a mírně ho léčila. Celé těhu nic závažného. Všechny kontroly a výsledky výborné.
A teď  věci:

23.10.2009 jsem jela ráno na kontrolu krve na hematologii, kde mě celé těhu sledovali. To ráno sestřičku napadlo změřit mi tlak a ejhle ..... trochu moc vysoký. Takže jsem se přesunula vedle mému gyndr a ten to potvrdil a rovnou vypsal žádanku na příjem do porodnice . Dojela jsem si domů pro tašku a razila směr porodnice. A tam začala anabáze: každou hodinu měření tlaku, ležení na porodním sále na monitoru , měření tlaku, monitor , tlak .... mezi tím nějaký UTZ..... a rozsudek zněl: když miminko bude OK, doležet až do porodu, když OK nebude, vyvoláme porod hned. Byla jsem v den nástupu 35+2
Asi nehorší byly noční výjezdy z pokoje na sály. Vždy když mi sestry naměřily vysoký tlak, přivezli vozík a už jsme hnaly a sál. A to bylo skoro každou noc. Docela hustý nervy :dumbom:
V úterý 26.10. už se jim přestali líbit i monitory. Od rána my nedali najíst, nabrali krve a čekali jsme. A zase maraton TK,monitor,TK.......  a kontrolní UTZ průtoků a váhy. Měl mít 2300 g a průtoky super - miminko zralé = vyvoláme porod
Ve středu 28.10. ráno jsem dostala první tabletu na vyvolání. Začaly bolesti v podbřišku, ale kontrakce žádné. Ale bolesti faaaakt hustý :dumbom:  A k tomu TK, monitor, TK, monitor .... s hodinovou pravidelností.
A zase celej den bez jídla ..... co kdyby :rolleyes:

Ve ČT 29.10. jsem dostala ráno druhou tabletu . TK, monitor .... ale už se jim to nelíbilo. Kontrakce žádné, miminko nesestoupilo, já se neotvírala, ale monitor začal být špatný. Mimíkovi klesal tep při každé větší bolesti podbřišku.
Bylo 11:30, když jsem šla na další monitor. Ještě jsem mluvila s přítelem, ať je v klidu, že zase nic nebude a ať jde v klidu na meeting, že mu pak zavolám. Jenže pak mimík usnul a sestřička ho potřebovala vzbudit. Takže mi vzala za břicho a zatřásla s ním. A já dostala kontrakci jak blázen. A malej začal padat: 100, 90,80,60,55 ...... a tak zůstal .......  a na sále vypukla panika. Seběhli se tři doktoři a já hysterák a pořád na mě dýchejte dýchejte a daly mě na kyslík a já dýchala jak vzteklá . Bylo to hrozný!! Nakonec zase šel malej nahoru , ale už nebyl na nic čas. To bylo 12:30. Začali mě připravovat, já dýchala jak lokomotiva a jen tak jsem stihla zavolat příteli, aby rychle přijel a už jsem ležela na operačním sále a snažili se mi dát epidural. Jenže já měla křeč a tak to nešlo a musel na mě lehnou zřízenec. Šlo o čas. Pak jsem na chvilku omdlela, ale to už nade mnou stály doktoři a operovali. Fakt hrozný nervy. :albert:
Na sále nikdo ani nepromluvil.
Pak jsem najednou ucítila v hrudníku podtlak a malej byl venku. Bylo 13:10
A začal křičet. Hned mi ho ukázali a on křičel a křičel . :hjarta: :hjarta: A když ho utírali, tak křičel a křičel. :dudlik:
A já brečela a doktoři si konečně začali povídat. A šili a šili a mě to přišlo nekonečný. Mezi tím mi malinkýho ještě donesli ukázat. Řekli, že měl jen 1900 g a že tatínek už ho viděl a že ho nesou na JIP a tatínek jde s nimi.
Byla jsem šťastná, že to přítel nakonec stihnul a že je u malýho. Miluju je oba. :hjarta:



To další martirium už sem nepatří . Ta doba v prodnici před porodem byla fakt na nervy. Ale nakonec to celé zachránilo život Danielkovi. Normální porod by nepřežil. Přesně tu platí přísloví: Všechno zlé je pro něco dobré.

Vzpomněla jsem si na Gall, protože ta si to prožila podobně.

Chci tady moc poděkovat sálovým sestrám a PA porodnice Písek za jejich úžasný přístup a milé chování. Moc mi pomáhali. Stejně tak lékařům, kteří se mnu strávili jejich noční služby na sále a za jejich trpělivost a úžasný přístup ke mně. Moc mi pomáhali a díky nim jsem to psychicky zvládala. Jsou to fakt úžasní lidé.

A taky moc děkuju Babinetkám za jejich starost a podporu. Holky jste tu moc úžasné a jsem ráda, že vás tady mám :hjarta:


Tyyyyy jooo   ..... sem se tu ale rozepsala:vissla:

Račice dračice — 6. 11. 2009 10:34

Peťulko,
asi to žádná sranda nebyla... :pussa: ale výsledkem je nádherný a čilý Danielek :hjarta:  Takže přeji aby to těžké před tím, než přišel na svět, bylo co nejdříve zapomenuto a vy si už užívali spolu jen to nádherné :hjarta:

Natálie — 6. 11. 2009 10:48

Moc pěkná slohovečka. Posílám velkou gratulaci!

lischinka — 6. 11. 2009 10:56

Peti
Cloveku to prijde az nemozne, co vsechno se da vydrzet a tenhle prubeh uz od sameho zacatku jak popisujes....s timhle koncem :dudlik:
Je videt ze se to vydrzet da :hjarta: :jojo: a je dobre ze personal v porodnici v Pisku je takovy jaky je a ze Danielkovi pomohli kouknout na svet :supr:
Preju hodne stesti :jojo:

mag — 6. 11. 2009 10:59

Peťulko, tak konečně víme, jak to celé probíhalo, rozhdně to nebyla žádní sranda, ale ten konec stál za to :hjarta:
Ještě jednou přeju moc štěstíčka v životě a ať je Danielek brzo doma :hjarta::hjarta:

Definitiv — 6. 11. 2009 11:05

Petul - hlavně že jste všichni v pořádku :pussa: Malej je pořádnej bojovník :supr: Zvládli jste to na jedničku :pussa: Hodně štěstí do života ;)

Ališa — 6. 11. 2009 11:07

Hlavně, že všechno dobře dopadlo. Držím Vám pěsti. Jste :supr: :supr: :supr:

gall — 6. 11. 2009 11:27

Peti :hjarta: brečím tu u toho, opravdu mi to připomělo můj porod. Ten strach když slyšíš jak ty ozvy klesají je příšerný viď. Ale dobře to dopadlo, Danielek je velký bojovník a má statečnou maminku tak všechno zvládne a brzy půjde domů. Uvidíš.
Přeju vám hodně štěstí, radosti a lásky :hjarta:

janabas — 6. 11. 2009 11:43

Petro moc gratuluji a přejiať je Danielek brzy s Váma doma a hlavně ať je zdravý a dělá Vám jen samou radost

mishasha — 6. 11. 2009 12:00

Tak jsem si poplakala..jste bojovníci oba, přeju hodně štěstí celé rodině :)

keks — 6. 11. 2009 12:52

Přeji vše nej k narození miminka...bylo to drama, ale naštěstí s dobrým koncem!! Tak hodně štěstí a ať malý prospívá !! :hjarta::hjarta::pussa:

Nikiska — 6. 11. 2009 14:58

Petiku moc nádherně napsaný. Ty sis teda užila, ale hlavní je, že jste oba v pořádku a Danielek nádherně přibývá na váze takže za chvilku budete spolu doma. A na fotečce je fakt úžasnej.

Markeeet — 6. 11. 2009 17:32

Peti, seš hrozně statečná mamina :pussa: Hodně štěstí Danečkovi i vám!

mauska — 6. 11. 2009 23:45

Peto, teda fakt u toho brecim jak zelva, hlavne ze jste to oba ustali na jednicku, drzim palce, at je Danielek brzo s vama doma :par:

sářice — 7. 11. 2009 15:59

Petruško, fakt želví slohovka, hlavně že to dobře dopadlo, vám oběma hodně štěstí :hjarta:

tina — 8. 11. 2009 21:41

gratuluju k dramatu se šťastným koncem a přeju vám oběma hodně zdraví a celé rodině vše nej!

Lusinka — 9. 11. 2009 14:58

Peti, krásně napsaná slohovka, jsi moc statečná :hjarta: Přeji vám už jen zdravíčko a štěstíčko :pussa:

markéta — 12. 11. 2009 13:31

Božínku, mám slzy v očích... Tak snas jste si zlé už vybrali a budete mít krásný život. Přeju hodně štěstí.

ivuše — 17. 1. 2010 13:19

Přeju už jen samé krásné a veselé chvíle a ať jste pořád všichni zdraví a šťastní :pussa:

Mihule — 17. 1. 2010 20:05

Peťo, ty bláho, to byly nervy... Hlavně, že vše dopadlo dobře a vy se těšíte z miminka.
Hodně štěstí!! :hjarta:

sissi — 24. 1. 2010 17:48

Teeeda já napsala v zimnátkách a tady ne!! :dumbom::dumbom::dumbom: Takže už jen-Danielek už je ted moc krásný a šikovný, takže štěstíčko zdravíčko :hjarta:

Gabu — 25. 1. 2010 18:27

Péťo hodně štěstí s Danielkem :pussa:

Veranna — 6. 2. 2010 19:19

Peti - nějak jsme tvou slohovku vynechala - omlouvám se :rodna:

Svírá se mi srdce, když to čtu, ale na druhou stranu, když už vím, jak nádherně si s Danielkem vedete, tak mi to vhání slzy štěstí do očí za vás za všechny! Hodně zdraví, štěstí a rodinné pohody :hjarta:

KatjaCat — 3. 3. 2010 23:07

Peti :hjarta: