Ahoj všechny snažilky a především dlouhodobky, ke kterým se počítám i já:(
O mimi se snažíme už 2,5 roku. Minulý rok jsem podstoupila 1. IVF ICSI, 1 x ET + 2 x KET. Po Opu jsem proděla OHSS a ET se nezdařilo. Naopak z obou KET jsem otěhotněla. Jednou v lednu 2009 to skončilo ZT a revizí, podruhé v květnu 2009 samovolným potratem...:grater: Absolvovala jsem během léta všechna možná vyšetření - laparo, hystero, imuno, genetiku - vše dopadlo na jedničku, prý to byla náhoda (2x!!!!!):mad:
Teď v listopadu jsem měla začít stimulovat na 2. IVF, ale do toho přišla nutnost změnit zaměstnání...takže IVF se odkládá min. o 1/2 roku...Na novou práci se moc těším, ale na druhou stranu se mi v hlavě motá spousta pocitů...v březnu mi bude 30 a já si najednou začala připadat strará, přítel je navíc o 13 let starší...přepadá mě beznaděj, že třeba nikdy mimi nebude.Navíc mě trápí pocit viny, že místo do IVF jdu do nového zaměstnání, ale já si neumím absolutně poředstavit, že to zase nevyjde...pokud bych měla 100% jistotu, že bude mimi, jdu do toho hned a na novou práci kašlu!!! Cítím, ale, že potřebuju chvíli normálně žít, bez léků, injekcí, stimulaví, UTZ, narkóz...atd.. a mám z toho výčitky
Vím, že to není veselé téma, ale zajímalo by mě, zda máte některá podobné pocity...já si připadám jako případ pro chocholouška:dumbom:
Díky!!!

Toji pro chocholouška jsme tu všechny kterým se nedaří a když jo tak potratí bohužel. Být tebou určitě si nevyčítám že do dalšího IVF nejdeš hned že jdeš do nové práce a odvedeš myšlenky a třeba se zadaří přirozeně teda pokud to u Vás jde já se tak na to vykašlala po 2 IVF všechny léky hormony a nevímco jsem vysadila a další měsíc otěhotněla přirozeně takže nic není ztracený a s tím ZT a potratem mě to mrzí ale bohužel je to život na ho.. ale je taky jsem po 6 letech otěhotněla a potratila v 17tt a nic nenaděláme bohužel musíme jen doufat taky se hledám práci a třeba odvedu myšlenky a taky se znovu zadaří

Ahoj, přidej se do tématu dlouhodobky. Tam je spousta holek na tom podobně :/ nebo se snaží dlouho.
Vím o čem mluvíš, protože mně je 30 a partner o 9, byla jsem 3xna ivf, i na iui a ještě na dipi ifi. Takže nějakých pár oplodnováků a bez výsledku. Snažíli jsme se 4 roky! Potom se nám podařilo samo :) Hnala jsem to aby se už podařilo, aby jsme je vychovali spolu... Ale jsem vděčná za toto mimi, které se povedlo a nějak věřím že půjde i druhé..
A ja píšeš 2xnáhoda...no nevím, spousta holek si tím prošla..a i víckrát, ale to už myslím, že je opravdu něco jiného.

Díky moc za vaše reakce, tyhle stránky sleduji už 2 roku...takže vás holky vlastně znám;) Jste tu všechny strašně statečné a silné a já obdivuji tu dobrou náladu, kterou jste si schopné vytvořit:hjarta:
Olli, Tebe jsem sledovala a znám Tvůj příběh...je mi to strašně líto, ale věřím, že se znovu podaří, stejně jako u Gabu, Berky, Sisi, Annie, Zuzanky a mnoha, mnoha dalších!!!
Já bych ten letošní rok nejraději spláchla do kanálu..stááášně bych chtěla mimi, děti miluju a mám doma fantastickýho chlapa, co bude skvělej táta!! Ted ale sobecky cítím, že chci být chvíli šťastná a vypnout...
Olli problém máme u přítele - Astenozoospermie - já jsem absolutně v pořádku...

Tojo tak to máte velkou naději já mám toho tolik a ještě můj taky astenoospermik a zadařilo se :pussa: a klidně se přidej k nám do dlouhodobek  rádi tě tam přivítáme

Díky, přidám se a ráda:)
Jen to léto 2010 asi nestíhám..vidím to tak na jaro 2011 - to zní jako strašná doba!!!!!

Toji a zkoušela jsi nějakou alternativní medicínu? Já zkoušela Mojžíšovou metodu, teď do toho začínám i s homeopatiky....ta Mojžíšová je dobrá v tom, že cvičíš a posiluješ si pánevní dno, což hodně přispívá k tomu, abys mimi udržela.....u mě to, myslím, pomohlo, když jsem byla na 2.ivf, ale taky to skončilo revizí....mimi se přestalo vyvíjet....
Jinak mě moc mrzí, co tě potkalo. Žádná z nás si nic takového nezaslouží....mě pak akorát potom vždycky hrozně štve, když čtu, že zase našli nějaké mimi v babyboxu (naštěstí aspoň tam a ne venku!) nebo jako dneska jak našli malé novorozeně v tašce na Karlově nám. v Praze...to je prostě hrůza!

Jo jo, Orcha má pravdu... Někdo se může snažit jak blázen a nepoštěstí se, pak jde někdo úplně nezodpovědnej a klidně miminko odloží... Ten svět je tak nefér... :( Asi si na schránku napíšu "babybox" :dumbom:

Ahoj Orchi, je hrozné kolik nás je s takovým trápením...jinak kdo vymyslel babyboxi zaslouží nobelovku!! Nechápu, že něktré "matky" nejsou schopné dojít alespoň tam....
Zkoušela jsem Mojžíšovku před 1. KET a taky myslím, že mi to pomohlo, jen se dokopat a cvičit ptravidelně... :dumbom:, taky jsem užívala nějaké homeopatické kapky - myslím estrozin se to jmenuje. Mám teď v plánu nástup do nové práce od 1.11. a cca 5 měsíců přrozeného snažení, třeba nás potká zázrak :dudlik:
Jaká homeopatika užíváš?

To je super nápad Kerstin s tou schránkou:D

Holky, to je fakt super nápad :) Toji, já jsem teda po revizi docela dlouho spinila, takze jsem cviceni Mojzisove taky vynechala, ale ted se musim priznat a trosku pochlubit, cvicim ji pravidelne uz asi mesic - opravdu kazdy den :) jinak s homeopatikama teprve zacinam...byla jsem navstivit jednu pani, mluvili jsme spolu asi hodinu a ona mi pak domu poslala v obalce nejake leky. Jsou i popsane, jak se jmenujou, ti ale nereknu, protoze ona to popsala rucne propiskou a ja to po ni proste neprectu :dumbom: ale vim, ze se to tyka moji stitne zlazy a alergie a tak...nejsou to leky, ktere koupis v lekarne...jsou to nejake kulicky, ktere ruzne rozpoustis ve vode nebo cucas...mezi jednotlivymi leky musis mit i par tydnu pauzu, takze u me je to taky na dlouho :) ale zkusime to a uvidime....jedine, co mi ale rikala je, ze se nemaji michat bylinky a homeopatika dohromady, takze Mojžíšovou cvičím, ale ten její čaj vynechávám...:) ta homeopatka taky, kdyz videla slozeni toho caje, tak se zacala smat...pry nechape, co z toho mi ma jakoze pomoct , tak tezko rict...:)

To jsi dobrá, že cvičíš pravidelně :supr:
Jinak já mám taky problém se štítnou žlázou, ale už dlouho mám testy v pořádku, beru denně už několim let letrox a stabilizovalo se to. Můžu se zeptat Orchi kolik Ti je  a kde máte hlavní problém?? Jestli jsem moc troufalá, tak mi neodpovídej...

Toja napsal(a):

Díky, přidám se a ráda:)
Jen to léto 2010 asi nestíhám..vidím to tak na jaro 2011 - to zní jako strašná doba!!!!!

to nic takových co nestihneme letnátka nás je vís důležité je věřit že se snad zadaří :jojo:

orchy myslím že veškeré homeopatika koupíš v lékarně nejspíš ti dala lutheinum nebo Folliculinum né to jsou takové nej k upravě cyklu a otěhu

Toja napsal(a):

To jsi dobrá, že cvičíš pravidelně :supr:
Jinak já mám taky problém se štítnou žlázou, ale už dlouho mám testy v pořádku, beru denně už několim let letrox a stabilizovalo se to. Můžu se zeptat Orchi kolik Ti je  a kde máte hlavní problém?? Jestli jsem moc troufalá, tak mi neodpovídej...

Nene, nejsi vubec troufala :) Muj pribeh je takovy, HA jsem brala 8 let, po vysazeni jsem mela rok problemy s cyklem, po roce se to srovnalo (asi diky léčiteli), těhu pořád nic, začala jsem navštěvovat CAR v Praze, v dubnu to budou dva roky, co tam dochazim. Manža je OK (říká, že je nadsamec :lol:) Ja mam problem s vajecniky. Puvodne mi rikali, ze mam PCO, mivam spoustu malych folikulu, ale zadny dominantni, ve kterem by mi vajicko dozravalo...s tim je asi spojena i ovulace...kterou je taky asi nic moc...vypada to, ze mam proste zabetonovane vajecniky a pricitam to hlavne te HA, kterou jsem brala moc dlouho. Kdyz jsem mluvila s homeopatkou, rikala, ze to vypada, ze uz od zacatku svych cyklu (nekdy v 15ti) jsem s tim mela problemy. Gyn.Dr. to vyresil tim, ze mi dal HA, ktera ti cykly sice srovna, ale puvodni problem to vubec neresi. Jinak me taky rikaji, ze mam stitnou zlazu srovnanou, mela jsem snizenou funkci, beru 1xdenne euthyrox...ale i tak si homeopatka mysli,ze to s tim bude mit co delat...libi se mi na ni, ze te resi kompletne, ne jako gyn dr. ktery te resi jen z te gynek. stranky....tak uvidime..jinak mivam delsi cykly - cca 31 dnu...dr. rikala, ze to je i znamka prave te snizene funkce stitne zlazy....myslim, ze neni uplne nemozne svevolne otehotnet, ale v unoru mi bude 30 a mam mladsiho manzu...jsme spolu uz 11 let a radi bychom uz miminko....zatim se ale nedari....bohuzel..:grater:

oliii napsal(a):

orchy myslím že veškeré homeopatika koupíš v lékarně nejspíš ti dala lutheinum nebo Folliculinum né to jsou takové nej k upravě cyklu a otěhu

Oliii, mluvila neco o muriatikum neco...je to mozny, ze to bude presne to, co pises...ale opravdu nevim, jak se to jmenuje....zkusim ji napsat mail a zeptat se ji, abych byla chytrejsi :)

Orchi, mě bude 30 v březnu, P. bude v lednu 43, HA neberu 12 let, nedělala mi dobře, takže jsem vždy nechávala starost na partnerovi. Cykly mám pravidelné, ale taky dlouhé 31 - 33 dní.
Máš toho taky hodně za sebou...já vždycky chtěla být mladá máma, dokonce jsem se když jsem byla mladší dívala divně na holky co plánovali dítě po 30tce...no a nakonec to tak dopadne i se mnou. Jak se říká: Člověk míní a život mění...
Mě teď kamarádka doporučila kynezioložku, prý něco odblokuje v podvědomí, psychicky Tě srovná a tak...asi to vyzkouším, myslím, že to hlavně může pomoct uvolnit ten psychickej tlak..

Toja napsal(a):

Orchi, mě bude 30 v březnu, P. bude v lednu 43, HA neberu 12 let, nedělala mi dobře, takže jsem vždy nechávala starost na partnerovi. Cykly mám pravidelné, ale taky dlouhé 31 - 33 dní.
Máš toho taky hodně za sebou...já vždycky chtěla být mladá máma, dokonce jsem se když jsem byla mladší dívala divně na holky co plánovali dítě po 30tce...no a nakonec to tak dopadne i se mnou. Jak se říká: Člověk míní a život mění...
Mě teď kamarádka doporučila kynezioložku, prý něco odblokuje v podvědomí, psychicky Tě srovná a tak...asi to vyzkouším, myslím, že to hlavně může pomoct uvolnit ten psychickej tlak..

Myslím, že jsme na tom stejně, já taky nikdy nechtěla být stará máma a budu :grater: , ale dneska už na to koukám trochu jinak, hlavně, aby to bylo a bylo vše ok. Mimi bylo zdrave a my oba s manžou taky....člověk svoje priority hodně přehodnotí, když si prochází tím, čím my všechny tady....ale musíme si udržet naději a jít si za svým cílem, ať to stojí, co to stojí....Jestli tu kynezioložku vyzkoušíš, prosím, napiš pak svoje dojmy....člověk už se stébla chytá a  zkouší všechno :) Já jsem  např. něco slyšela o psychogynekologii...možná to bude něco podobného, taky jsem si říkala, že bych to zkusila....ale uvidíme, teď zkusíme toho mrazáčka a pak se uvidí...jinak manža mě taky trochu nutí do změny práce, ale mě se teď nechce nic měnit....otázkou je, jestli by to vážně nebylo lepší :)

Jestli jsi v práci spokojená tak bych neměnila...mě bohužel nic jiného nezbylo, po první ZT v lednu mě šéfka nanominovala do nějakýho novýho projektu - prý ať přijdu na jiné myšlenky - a já se z toho pomalu zhroutila, do toho další těhu a opět revize. Když jsem po skončení projektu chtěla zpět do své pozice, tak mi řekli, že není kam se vrátit a dali mi výpověď z organizačních důvodů...takže jsem teď byla 2 měsícě na úřadu práce. Mezitím moje milá, ochotná, chápavá šéfka porodila holčičku :mad:
Kdy bude KET? Budu držet palce :godlike:

Toji, to mě mrzí. Moje šéfová je naštěstí v pohodě. Ví, že se snažíme o mimi už dlouho. Trpí mi i časté chození k doktorům, zatím si nemůžu stěžovat. V práci mám veškerou podporu - samozřejmě, dokud to nebude ovlivňovat moji práci, kdyby ano, asi by to šéfová řešila víc...:) Ted čekám další MS přibližně někdy začátkem listopadu, to se mám těsně před MS objednat k dr, aby se podíval, jak to tam u mě dole vypadá a jestli to bude vhodné pro KET. Pak bychom asi (podle mě) někdy v půlce listopadu šli právě na ten KET. Máme ale jenom jednoho mrazáčka, tak nevím, jestli se chytne....hrozně moc bych ráda, ale minule byly dva a jeden se chytil...ted, když je jen jeden...mám menší šanci :/ A co děláš teď v té nové práci?

Orchi, to máš obrovské štěstí, že máš takové pochopení v práci...já když byla na neschopence, tak mi pořád volali, kdy už přijdu co mi je atd. atd.....Jinak ta nová práce, je něco, co jsem vždycky chtěla dělat...něco na co nemám kvalifikaci a podařilo se mi projít hodně těžkým výběrovým řízením. Už bych znovu nemusel tuhle šanci dostat...To je věc být ženská a muset kombinovat mateřství a kariéru...v příštím životě chci být jedině chlap, opravdu to mají jednoduší :/
Já měla na KET taky vždy dve embryjka a pokaždé se chytlo jen jedno...ale jen na chvíli...Nevěš hlavu že je jen jedno, šance je přesto velká!!!

díky moc Toji za povzbuzení...i tak mám strach, že to nevyjde....ale ono i kdyby vyšlo, tak budu mít stejně strach, aby to nedopadlo stejně, jako to první těhu...člověk má strach prostě pořád z něčeho :|...ale co naděláme, viď...a můžu se zeptat, co děláš? Jaká je to pozice? :)

Dobré ráno Orchi :)
Strach budeme mít už vždycky...bohužel..Je to pozice v bankovnictví. Po mnoha letech ve styku s klienty mám možnost se přesunout do pozadí a trénovat jiné jak to mají dělat :cool:

NO tak to je super! To ti držím všechny palce, ať se ti tam daří...já sedím v účtárně....:) naštěstí je dneska pátek a já se hrozně těším domů :) třeba budeme o víkendu stavět sněhuláka :lol:

tak jsem Vás trocha dočetla ....
Orchi prosím kolik ti je .... píšeš že nechceš být stará mamka ...:):)

je mi 29, v unoru mi bude 30 :| první miminko jsem chtěla mít do 30ti...:grater:

Holky pestat s tim vekem :dumbom: dneska se rodi i ve 40 a v klidu :jojo: :D :D

já si také myslím , neřešit věk .....:):)

do 39 máš možnosti zkusit IVF -ka tak neblázni času máš dost...:pussa::pussa:

Orcho, bat se budeme stale..ja mam za sebou tri tehotenstvi, ale stejne nejcasteji se mi vraci ta neuspesna...A ikdyz tehu dopadne dobre a drobek zavita na svet k nam, budeme se bat dal :-))

Holky, to je mi jasny...bat se pak budeme o sve deti az do konce zivota :) I tak se na ten uzlíček ale moc těším...:rolleyes: ostatně jako všechy vy tady že :) a s tím věkem....mám prostě jen trochu obavy...přes CAR to řešíme už skoro dva roky....a člověk neví, kdy to skončí....

Holky díky za Vaše názory :)
Přesně tohle potřebuju slyšet - Neřeš věk!!!:dumbom: Jak píše Orcha, taky jsem chtěla mimi do 30 ti, což už nestihnu...a když vidím ty IVFboje tak doufám, že to stihnu do té 40cítky :o Loni touhle dobou jsem si říkala, že je mi 28 a jsem v pohodě :vissla: i v CAR mi vždycky říkali, no jo vy jste ještě mladá...no a ted mi bude v březnu 30 a najednou je všechno nějak rychlejší či co...strašně to letí...

To máš teda pravdu...člověk se otočí a je rok pryč....např. já budu v úterý už 3 měsíce po revizi...to to uteklo..a to jsem si říkala, jak se ty tři měsíce povlečou :) ted mám aspon vidinu toho, že už to zase můžeme zkoušet ;)

Já už jsem 4 měsíce po revizi a taky to děsně uteklo...Orchi za jak dlouho jsi poprvé otěhu? Že by byly // pod stromeček :rodna:

No já to měla z IVF, takže jsem věděla, kdy by to mělo přijít....vložili do mě embryjka a za 14 dni jsem si mela udelat testik...a byl pozitivni :) ale tech 14 dni bylo teda hroznych...to cekani....do toho jsem zacala trochu krvacet...(pri prvnim IVF jsem to taky mela a skoncilo to fiaskem), takze jsem si uz myslela, ze to zase nedopadlo....volala jsem dr. a on at si lehnu, at mam nemocnicni rezim , ze to muze byt to, ze se mimi uchytává...tak jsem zalehla a nic ale absolutne nic jsem nedelala....a ejhle, za tech 14 dni tam byly dve // :) ted bude zalezet na tom, jak budu dole pripravena, jestli mi toho zmrzlika daji nebo ne...taky, jestli se jim podari ho spravne rozmrazit....je tam proste porad jeste spousta kdyby....a jestli....:|

Já jsem ale zmatoň....vždyť to vím, že jsi byla na IVF...promiň :vissla:Tak budu držet palce ať KET dopadne!!!!
Já to měla tak, že vždy po KET jsem otěhotněla (2x). Testovala jsem vždy už cca 8 den, měla jsem blastocysty, takže mi dávali už 5 dní stará embryjka. Na testu byli vždy duchové a každý den se vybarvovali víc a víc...potom vždy po 14 dnech po KET jsem začala špinit, krvácet a pak už nastávaly nervy, které vždy trvaly dalších 14 dní a skončilo to pokaždé revizí....Problém nezjistili, všechna vyšetření byla OK. Ja si ale myslím, že tím problémem byl stres v bývalém zaměstnání, protože jsem tam posledních 6 měsíců byla fakt něšťastná....
K tomu rozmražování - věřím, že to klapne, taky jsem měla pokaždé strach, rozmrazovali vždy dvě a obě byly OK na transfer, tak neboj!!

tak to jsem rada, muzu si myslet, ze to tedy bude dobre, ted uz jen aby se chytlo :) s tou praci je to vzdycky na prd...i kdyz mi to tu toleruji, tak mam stejne vzdycky blby pocit.....az budu mit ten KET, budu potrebovat byt doma tech 14 dni...a pokud se to chyti, uz do prace nepujdu, ale nevim, jestli to mam sefovy vubec rikat.....je to tezky...vi, v jake jsem situaci, chape to, ale jestli pochopi i tohle...kdo vi? :gloria:

Ahoj, tak jestli můžu, ráda bych se sem přidala. To, co píše Toja, je totiž skoro přesně můj případ, s tím rozdílem, že my toho ještě tolik nevyzkoušeli (a nebyla jsem těhotná). Ale spíš s tou prací.... My se o mimčo snažíme cca 3/4 roku, a teď jsem taky musela změnit práci. Né že bych teda přímo musela, ale po velkých dilematech jsem se tak rozhodla. V bývalé práci už jsem byla tak vystresovaná, a tím pádem i tak moc upnutá na mimčo, že si myslím, že už jenom z tohohle důvodu by to asi nešlo... Tak jsem se taky rozhodla, že třeba když práci změním, budu dělat něco jinýho, bude mě to zase chvíli bavit atd., že to pak půjde líp. Ale taky to obnáší pauzu, kterou nevím, jak přežiju, kdybysme na tom mohli aspoň pracovat... Řekli jsme si, že počkáme aspoň do konce zkušebky, a zkusíme to zas pak. Jinak já měla problém s cyklem, který mi po vysazení HA v podstatě vůbec nenaběhl, bez duphastonu jsem menses prostě neměla, a samozřejmě ani ovu... :-(. Už je to cca 1,5 roku, a furt nic... Duphaston fungoval dobře. Mám za sebou jen hormonální profil a klasický sono, vše bez nálezu, takže mi mudr. chtěl nasadit Clostilbegyt  (jestli to píšu dobře), ale do toho přišla ta změna práce....
Je mi taky 29, bude mi 30 v červenci a to jsem to taky chtěla stihnout do 30ti.... Tak teď jen doufám, že třeba i ta změna práce pomůže, hlavně psychice. Ale zatím nevím, už jsem tam měsíc a pořád se jen těším, až budu mít aspoň za sebou zkušebku a představuju si, jaký to bude atd., a to jsem myslela, že na to v nový práci ani nevzdechnu :-).

Zajímavé téma...
  Za celých 6 let snažení , IVF a odříkaní a dalších bojů, doktorů,2krát potrat a sposta hormonů sem nějak nevnímala to, že sem již dávno překročila třicítku( 37)! Holky neblázněte, vždyt je to tak skvělej věk! Tak jde život!
  Člověk je tak mladý, na kolik se sám cítí! Takže hlavu vzhůru :pussa:

  K tý práci- je to prostě tak, že když to nejmín potřebuješ, tak se musí měnit! Věřím ale, že k lepšímu a než se rozkoukáš bude tvý tělo lépe nastavený a přijde čas na to správný těhotenství!
  Tak hodně štěstí!!! :supr:

Nečetla jsem to tu sakumprásk všechno, ale já jsem technicky teprve na začátku snažení a už teď mi z toho hrabe. Myslím, že je to jeden z důvodů (ehmm...nikoliv jediný...), proč se ze mě stává normální hysterka (zapomeňme na ethymologii onoho sexistického slova... :vissla: )

Orcha napsal(a):

je mi 29, v unoru mi bude 30 :| první miminko jsem chtěla mít do 30ti...:grater:

Nu, tak to jsme na tom podobně, až na to, že mně už těch třicet v srpnu bylo :butter:

Falka napsal(a):

Ahoj, tak jestli můžu, ráda bych se sem přidala. To, co píše Toja, je totiž skoro přesně můj případ, s tím rozdílem, že my toho ještě tolik nevyzkoušeli (a nebyla jsem těhotná). Ale spíš s tou prací.... My se o mimčo snažíme cca 3/4 roku, a teď jsem taky musela změnit práci. Né že bych teda přímo musela, ale po velkých dilematech jsem se tak rozhodla. V bývalé práci už jsem byla tak vystresovaná, a tím pádem i tak moc upnutá na mimčo, že si myslím, že už jenom z tohohle důvodu by to asi nešlo... Tak jsem se taky rozhodla, že třeba když práci změním, budu dělat něco jinýho, bude mě to zase chvíli bavit atd., že to pak půjde líp. Ale taky to obnáší pauzu, kterou nevím, jak přežiju, kdybysme na tom mohli aspoň pracovat... Řekli jsme si, že počkáme aspoň do konce zkušebky, a zkusíme to zas pak. Jinak já měla problém s cyklem, který mi po vysazení HA v podstatě vůbec nenaběhl, bez duphastonu jsem menses prostě neměla, a samozřejmě ani ovu... :-(. Už je to cca 1,5 roku, a furt nic... Duphaston fungoval dobře. Mám za sebou jen hormonální profil a klasický sono, vše bez nálezu, takže mi mudr. chtěl nasadit Clostilbegyt  (jestli to píšu dobře), ale do toho přišla ta změna práce....
Je mi taky 29, bude mi 30 v červenci a to jsem to taky chtěla stihnout do 30ti.... Tak teď jen doufám, že třeba i ta změna práce pomůže, hlavně psychice. Ale zatím nevím, už jsem tam měsíc a pořád se jen těším, až budu mít aspoň za sebou zkušebku a představuju si, jaký to bude atd., a to jsem myslela, že na to v nový práci ani nevzdechnu :-).

Ahoj Falko, jsem ráda, že v těch životních dilematech a rozhodnutích nejsem sama...Připadám si totiž někdy jako exot :dumbom: Taky počítám s tím, že na to v nové práci ani nevzdechnu, tak neříkej, že to nejde :D:D Já nastupuju až 1.11. a už se celkem těším. Držím palce at to co nejdřív po zkušebce klapne..mám podobný plán, jen počkám až do jara, protože v mém případě to bude další IVF.

Berberka napsal(a):

Nečetla jsem to tu sakumprásk všechno, ale já jsem technicky teprve na začátku snažení a už teď mi z toho hrabe. Myslím, že je to jeden z důvodů (ehmm...nikoliv jediný...), proč se ze mě stává normální hysterka (zapomeňme na ethymologii onoho sexistického slova... :vissla: )

Orcha napsal(a):

je mi 29, v unoru mi bude 30 :| první miminko jsem chtěla mít do 30ti...:grater:

Nu, tak to jsme na tom podobně, až na to, že mně už těch třicet v srpnu bylo :butter:

Berber já musím říct, že mě z toho snad hrabalo víc na začátku než ted, ted jsem taková celá rezignovaná...My se snažíme už 2,5 roku, ale děti chci vlastně už 23 let, jen nebyl ten Pan Božský po ruce. Ted je ze mně jakási nedobrovolná kariéristka či co :usch: Doufám, že se do podobné situace nedostaneš a co nejdřív se zadaří :supr:

AHoj holky , četla jsem jen pár posledních příspěvků. ale je mi 28, po zamlklém potratu jsem byla v prác,  neštastná, po revizi ani jedna ovulace, MS bez duphastonu nebyla, upnutá na mimčo jsem byla čím dál víc - rozhodla jsem se změnit práci a v posledním týdnu té staré práce jsem nastoupila na nemocenskou z důvodu  rizikového těhotenství., nová práce se nekonala a já si užím mateřské dovolené
tak ať se Vám daří

Asi na tom něco bude, protože v práci, kterou teď v podstatě nedobrovolně dělám já, si těhotenství opravdu představit nedovedu :usch:

Toja napsal(a):

Mě teď kamarádka doporučila kynezioložku, prý něco odblokuje v podvědomí, psychicky Tě srovná a tak...asi to vyzkouším, myslím, že to hlavně může pomoct uvolnit ten psychickej tlak..

Taky doporučuju. Osobně jsem zatím těhotenství takto neřešila, ale vím hned o několika, kterým se takhle začalo dařit. Záleží ovšem vždy na osobnosti, na kterou narazíš. Ta paní, kterou osobně znám já, nasazuje kyneziologům poměrně vysokou laťku. Hodně štěstí :)

vidím, že jste tady zmínily kineziologii.... s tou mám svoje zkušenosti, sice mi nepomohla otěhotnět...... ale pevně věřím, že to, co jsem tam prožila /fuj a nebylo to dvakrát příjemné/, mělo smysl, že jsme odbklokovali některé věci z minulosti .... a pomohli tak tomu, aby se nakonec podařilo :jojo:

Osobně to taky nemám ráda, jsem na to moc velký individualista, ale vím o dosti případech, kdy to funguje. Když se může zkoušet akupunktura, homeopatie a čert ví co, tak proč ne tohle?:)