Docela by mě zajímalo, jestli má někdo zkušenost, že když někdo někomu ublíží, lže, podvádí, opustí rodinu a děti, nechá je v bytový i finanční nouzi, jestli se to tomu člověku někdy vrátí. Myslíte, že jsou nějaký boží mlýny nebo maj tyhle bezcitný týpky naopak lehčí život? A jak to odpustit, aby se člověku ulevilo?  Jde to? Má někdo zkušenost?

Já tedy na "boží mlýny" věřím - z vlastní zkušenosti ;)
Jenže chce to čas, hooodně času, třeba i několik let.
Takže Amazonko - buď trpělivá :jojo:

A odpuštění...?
Já to mám vždycky na několik fází:
1. sebelítost, vztek
2. nenávist
3. smíření se se situací
4. odpuštění

Teď to tady hoklky někde psaly, to je takové to odpuštění ve smyslu, nezapomenu, ale už při vzpomínce nepíchne a nebolí.

No, záleží amazonko jak to vezmeš ty.

Můj BM mi ublížil hodně. Ze začátku jsem se chlácholila tím, že se mu to všechno jednou vrátí. Teď? Už neřeším jestli se mu to vrátí nebo ne. Jen vím, že pokud dostane od života kopanec, bude mě to mrzet. Ten chlap šel se mnou kus života a záleží mi na něm. Byť již nejsme spolu.

Můj přítel to má zase jinak. Dle jeho slov čeká, až jeho ex padne na "papulku" a pak bude cítit zadosti učinění. Prý mu tak hodně ublížila, že chce aby poznala jaké to je.
Podle mě se s tím ještě nevyrovnal. A opravdu mě zajímá co udělá, až dojde na jeho slova.

Já se také přidávám Amazonko a doufám že boží mlýny opravdu melou a každý takový kdo ublíží si ten čumák namele! Nechci přát nic zlého,  ale nějakou tu facku životem si opravdu zaslouží!

Taky jsem právě v té době, kdy na tohle čekám že si můj manža namele!

amazonka2008: Myslíte, že jsou nějaký boží mlýny ..?

Jéje :D, nedávno mě rozesmálo, když jsem slyšela, že do božích mlýnů se taky musí někdy fouknout ;) :D
A nevím, jestli Ti to, amazonko, pomůže, ale já mám takovou teorii, že když je někdo darebák, tak už těch božích mlýnů není třeba. Ty už na něm totiž zafungovaly. ;)

Holky a napadlo vás vůbec někdy, že boží mlýny melou i vaše vlastní "hříchy"? Tedy že vy teď, kdy se cítíte oklamané, podvedené, zavržené a ublížené, prostě jen dostáváte zpět to, co jste samy kdysi kdesi vyslaly......?
A ty "mlýny" vám to prostě jen přesně takhle "přemlely"?

Pandorraa napsal(a):

Holky a napadlo vás vůbec někdy, že boží mlýny melou i vaše vlastní "hříchy"? Tedy že vy teď, kdy se cítíte oklamané, podvedené, zavržené a ublížené, prostě jen dostáváte zpět to, co jste samy kdysi kdesi vyslaly......?
A ty "mlýny" vám to prostě jen přesně takhle "přemlely"?

Jasně, že jo :jojo:
Svatá pravda :supr:

Ano, život to srovná. Melou a myslím že spravedlivě. Vypadá to nespravedlivě, ale není to tak.
Ale pozor !! melou všem! I těm, kteří teď právě prožívají nějakou nepohodu, to je také ono "meltí". Možná to rozpoutá diskuzi a hájení se..nicméně této spravedlnosti věřím.

Dřív jsem se různě přikláněla jestli to tak je, nebo není, ale dneska jsem si jista, že život to srovná sám. Raději se starat sám o sebe, hlídám své činy,  aby mi také nebylo "namleto" :)

Jojo, Pandorro, přesně tak by se dalo uvažovat. A je to pak všechno mnohem jednodušší. Když člověk ví... :)
Pořád si říkám, že jsem musela být v minulém životě, či prostě někdy "dříve", skoro svatá, když se teď mám tak dobře :D :D :D

No jo, pokud člověk  v současném životě "zlobí" a pak dostane ťafku - to jo, to si je člověk schopen "spárovat"  ... větší problém je, když  dostane ťafku a zaboha nemůže přijít za co.
To potom přijde na pořad dne heslo : v rámci reinkrarnace je ženská  chlap ve výkonu trestu   :D  ( a možná i naopak .... kdo ví ? :D:D )

Věřím v spravedlnost. Sice  je  holka s očima zavázanýma občas z  pohledu toho, který je zrovna  "mletý" někde jinde, ale ono se to  překulí.   Myslím, že jakékoliv vědomé ublížení někomu se otočí proti mě. Jinak,  zdánlivě bez souvislostí, ale ano.  Někdy si říkám, že by mlynář mohl hýbnout kostrou, někdy zas  sedím nahoře na lopatě a tetelím se, jen ať nefouká.... :jojo:
Když jsme tak u toho mletí- jak jinak oddělit zrno od plev,když ne mletím, že?!  :D

To s těma vlastníma hříchama fakt stojí za zamyšlení.Já určitě nejsem bez viny, asi jsem v minulosti spoustě lidí nevědomky nebo lehkomyslně ublížila, třeba svý první lásce, rodičům, svejm vlastním dětem  při rozvodovejch tahanicích taky, no tak jestli mě za to ty mlýny takhle semlely.............Ale když si to budu myslet, že je to takhle spravedlivý , tak se snad už nikdy nebudu schopná znovu radovat. A co odpuštění, uměly jste odpustit? Jak jste to udělaly? Vlastně v tomhle kontextu by člověk měl odpustit nejen tomu, kdo mu ublížil, ale především sám sobě.

amazonka2008 napsal(a):

To s těma vlastníma hříchama fakt stojí za zamyšlení.Já určitě nejsem bez viny, asi jsem v minulosti spoustě lidí nevědomky nebo lehkomyslně ublížila, třeba svý první lásce, rodičům, svejm vlastním dětem  při rozvodovejch tahanicích taky, no tak jestli mě za to ty mlýny takhle semlely.............Ale když si to budu myslet, že je to takhle spravedlivý , tak se snad už nikdy nebudu schopná znovu radovat. A co odpuštění, uměly jste odpustit? Jak jste to udělaly? Vlastně v tomhle kontextu by člověk měl odpustit nejen tomu, kdo mu ublížil, ale především sám sobě.

Ad vytučněné- Proč proboha?  Právě proto, že  pochopíš smysl- vědomě neubližovat se můžeš radovat.  Myslím, že nevědomky ublížil každý.  I vědomě. Jenže v okamžiku, kdy si uvědomíš ten "dopad" spravedlivé tlapy Osudu, si  dáš bacha .  A začneš zjišťovat , že i každá dobrá myšlenka se "vrací", každé dobré slovo, každá  radost  způsobená jiným z dobré vůle. Třeba zase jindy a jinak , než si myslíš , že potřebuješ. Teprve zpětně ti to začne docvakávat..
  Samozřejmě nelze použít  systém:  Teď převedu dědoucha přes přechod - ať se dědek cuká, že chtěl jinam, já dělám dobrý skutek!   :D

Jo, Amazonko, to je moje řeč. Odpuštění sehrává obrovskou roli. Dle mého přesvědčení se tím také  pár litrů :D karmických hříchů vypustí..
Odpuštění je strašně důležité, přinaší obrovskou úlevu, osvobození..je to dobrá investice. :)

zuzi777a napsal(a):

amazonka2008 napsal(a):

To s těma vlastníma hříchama fakt stojí za zamyšlení.Já určitě nejsem bez viny, asi jsem v minulosti spoustě lidí nevědomky nebo lehkomyslně ublížila, třeba svý první lásce, rodičům, svejm vlastním dětem  při rozvodovejch tahanicích taky, no tak jestli mě za to ty mlýny takhle semlely.............Ale když si to budu myslet, že je to takhle spravedlivý , tak se snad už nikdy nebudu schopná znovu radovat. A co odpuštění, uměly jste odpustit? Jak jste to udělaly? Vlastně v tomhle kontextu by člověk měl odpustit nejen tomu, kdo mu ublížil, ale především sám sobě.

Ad vytučněné- Proč proboha?  Právě proto, že  pochopíš smysl- vědomě neubližovat se můžeš radovat.  Myslím, že nevědomky ublížil každý.  I vědomě. Jenže v okamžiku, kdy si uvědomíš ten "dopad" spravedlivé tlapy Osudu, si  dáš bacha .  A začneš zjišťovat , že i každá dobrá myšlenka se "vrací", každé dobré slovo, každá  radost  způsobená jiným z dobré vůle. Třeba zase jindy a jinak , než si myslíš , že potřebuješ. Teprve zpětně ti to začne docvakávat..
  Samozřejmě nelze použít  systém:  Teď převedu dědoucha přes přechod - ať se dědek cuká, že chtěl jinam, já dělám dobrý skutek!   :D

souhlas..
Zuzko, ty jsi jiná zuzi? asi jo...:)
Teď jsi mě překvapila..

Wiki napsal(a):

Jo, Amazonko, to je moje řeč. Odpuštění sehrává obrovskou roli. Dle mého přesvědčení se tím také  pár litrů :D karmických hříchů vypustí..
Odpuštění je strašně důležité, přinaší obrovskou úlevu, osvobození..je to dobrá investice. :)

Nevím, jestli odpuštění je potřeba.
Pokud  se smířím s  chodem světa, s jeho zákonitostmi , nepotřebuju nikomu odpouštět.  Není co. Ani jinému, ani sama sobě.  Odpuštění jako akt ztrácí smysl. Nepotřebuji - li si v sobě "podržet"   ukřivděnost ( vím, že křivdy za mě řeší NĚKDO jiný, mocnější) , nemusím odpouštět.  To je moje  přesvědčení.  :jojo:
Maximálně snad mohu  toužit po  odpuštění , pokud si nejsem jistá , že někomu  křivdím já.

S tím odpuštěním, lehce se to řekne, ale já nejsem schopna odpustit i když bych chtěla a ulevilo by mi to. Ale jak to mám udělat? Možná, že ex závidím, že má svou lásku a já vlaju bezprizorně životem.

Wiki napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

amazonka2008 napsal(a):

To s těma vlastníma hříchama fakt stojí za zamyšlení.Já určitě nejsem bez viny, asi jsem v minulosti spoustě lidí nevědomky nebo lehkomyslně ublížila, třeba svý první lásce, rodičům, svejm vlastním dětem  při rozvodovejch tahanicích taky, no tak jestli mě za to ty mlýny takhle semlely.............Ale když si to budu myslet, že je to takhle spravedlivý , tak se snad už nikdy nebudu schopná znovu radovat. A co odpuštění, uměly jste odpustit? Jak jste to udělaly? Vlastně v tomhle kontextu by člověk měl odpustit nejen tomu, kdo mu ublížil, ale především sám sobě.

Ad vytučněné- Proč proboha?  Právě proto, že  pochopíš smysl- vědomě neubližovat se můžeš radovat.  Myslím, že nevědomky ublížil každý.  I vědomě. Jenže v okamžiku, kdy si uvědomíš ten "dopad" spravedlivé tlapy Osudu, si  dáš bacha .  A začneš zjišťovat , že i každá dobrá myšlenka se "vrací", každé dobré slovo, každá  radost  způsobená jiným z dobré vůle. Třeba zase jindy a jinak , než si myslíš , že potřebuješ. Teprve zpětně ti to začne docvakávat..
  Samozřejmě nelze použít  systém:  Teď převedu dědoucha přes přechod - ať se dědek cuká, že chtěl jinam, já dělám dobrý skutek!   :D

souhlas..
Zuzko, ty jsi jiná zuzi? asi jo...:)
Teď jsi mě překvapila..

To mě mrzí, že jsem tě překvapila... Jsem pořád stejná. Zarputilá ochránkyně čestnosti , nepřítel podvodů  a  "držitelka manžela na řetězu" :P ...  Věříš tomu?  :cool:

amazonka2008 napsal(a):

To s těma vlastníma hříchama fakt stojí za zamyšlení.Já určitě nejsem bez viny, asi jsem v minulosti spoustě lidí nevědomky nebo lehkomyslně ublížila, třeba svý první lásce, rodičům, svejm vlastním dětem  při rozvodovejch tahanicích taky, no tak jestli mě za to ty mlýny takhle semlely.............Ale když si to budu myslet, že je to takhle spravedlivý , tak se snad už nikdy nebudu schopná znovu radovat. A co odpuštění, uměly jste odpustit? Jak jste to udělaly?
Vlastně v tomhle kontextu by člověk měl odpustit nejen tomu, kdo mu ublížil, ale především sám sobě.

Tedy já mám tu zkušenost, že když se necítím se záležitostí "srovnaná" sama v sobě, ostatním odpustit neumím. Až potom, když se vypořádám sama se sebou. A pak už většinou nenajdu nic k "odpuštění".... Maximálně tak zjistím, že každej jsme jinej a jdeme jinou cestou....
Zatím jsem to tak měla - uvidíme, jak to dopadne s manželem :)

amazonka2008 napsal(a):

To s těma vlastníma hříchama fakt stojí za zamyšlení.Já určitě nejsem bez viny, asi jsem v minulosti spoustě lidí nevědomky nebo lehkomyslně ublížila, třeba svý první lásce, rodičům, svejm vlastním dětem  při rozvodovejch tahanicích taky, no tak jestli mě za to ty mlýny takhle semlely.............Ale když si to budu myslet, že je to takhle spravedlivý , tak se snad už nikdy nebudu schopná znovu radovat. A co odpuštění, uměly jste odpustit? Jak jste to udělaly? Vlastně v tomhle kontextu by člověk měl odpustit nejen tomu, kdo mu ublížil, ale především sám sobě.

BINGO :)
Především sám sobě :jojo: To je totiž to nejtěžší.
A minulé životy do toho není potřeba ani tak zatahovat, protože chyby opakujeme stejně tak dlouho - ať už návazně po mnoho životů a nebo pořád v různých omněnách ve stávajícím živtě - dokud si je neuvědomíme a nenapravíme je.
Tohle funguje, ať věřím nebo nevěřím. Je to na mé víře zcela nezávislé - je to jeden ze zákonů přirody: co vyšleš, to se ti vrátí.

Osobně si myslím, že pokud člověk dokáže příjmout sám sebe, dokáže pak na sobě pracovat. Odpuštění je nezbytnou součástí jakéhokoliv posunu vpřed.
Když se naučí nesoudit sám sebe, nesoudí ani druhé a "život časem všechno srovná" :jojo:

amazonka2008 napsal(a):

S tím odpuštěním, lehce se to řekne, ale já nejsem schopna odpustit i když bych chtěla a ulevilo by mi to. Ale jak to mám udělat? Možná, že ex závidím, že má svou lásku a já vlaju bezprizorně životem.

No..zuzi má pravdu: ty nemáš co odpouštět. Jenže tohle si uvědomit, to je vlastně až druhý krok po té, co se odpustět naučíš  :jojo:

OZ napsal(a):

amazonka2008 napsal(a):

To s těma vlastníma hříchama fakt stojí za zamyšlení.Já určitě nejsem bez viny, asi jsem v minulosti spoustě lidí nevědomky nebo lehkomyslně ublížila, třeba svý první lásce, rodičům, svejm vlastním dětem  při rozvodovejch tahanicích taky, no tak jestli mě za to ty mlýny takhle semlely.............Ale když si to budu myslet, že je to takhle spravedlivý , tak se snad už nikdy nebudu schopná znovu radovat. A co odpuštění, uměly jste odpustit? Jak jste to udělaly?
Vlastně v tomhle kontextu by člověk měl odpustit nejen tomu, kdo mu ublížil, ale především sám sobě.

Tedy já mám tu zkušenost, že když se necítím se záležitostí "srovnaná" sama v sobě, ostatním odpustit neumím. Až potom, když se vypořádám sama se sebou. A pak už většinou nenajdu nic k "odpuštění".... Maximálně tak zjistím, že každej jsme jinej a jdeme jinou cestou....
Zatím jsem to tak měla - uvidíme, jak to dopadne s manželem :)

Ad vytučněné-
Když si zanalyzuješ "křivdu"domněle  spáchanou na tobě jako  nezávislý pozorovatel nepotřebuješ nikomu odpouštět, protože zjistíš, že není co.  Je to někdy ale fest těžké,  oprostit se od té "křivdy". Čím víc dostaneš pod kůži  spravedlivost "božích mlýnů" , tím jednodušeji budeš zpracovávat  křivdičky. Takže klidně můžeš i manželovi  blahosklonně mávat z okna v okamžiku,kdy by ho jiná dáma přetáhla železnou trubkou. Ty víš v tom okamžiku, že  je to tak správně pro TEBE.  :jojo:

Nedavno jsem mela velice spatnou zkusenost s rodinnymi prislusniky. Doufam, ze se jim to jednou vrati. To proveri az zivot, zatim jsme na zacatku...

Sakura napsal(a):

Nedavno jsem mela velice spatnou zkusenost s rodinnymi prislusniky. Doufam, ze se jim to jednou vrati. To proveri az zivot, zatim jsme na zacatku...

DOUFÁŠ, že se jim to vrátí?

Nu.... a kola se budou točit dál.....

Pandorraa napsal(a):

Sakura napsal(a):

Nedavno jsem mela velice spatnou zkusenost s rodinnymi prislusniky. Doufam, ze se jim to jednou vrati. To proveri az zivot, zatim jsme na zacatku...

DOUFÁŠ, že se jim to vrátí?

Nu.... a kola se budou točit dál.....

Ano..taky myslím, že to je podstat kol. Ne vlastní či cizí "chyby", ale mylný přístup k "chybám" obecně. Starozákonní biblická touha po krvi a pomstě a oku za oko.

Kačátko napsal(a):

Já se také přidávám Amazonko a doufám že boží mlýny opravdu melou a každý takový kdo ublíží si ten čumák namele! Nechci přát nic zlého,  ale nějakou tu facku životem si opravdu zaslouží!

Taky jsem právě v té době, kdy na tohle čekám že si můj manža namele!

Nechceš a přesto to děláš. Proč děláš něco, co nechceš?

Amazonka: Možná, že ex závidím, že má svou lásku a já vlaju bezprizorně životem.

Amazonko, neblázni! Ty přece nevlaješ....Ty jsi svobodná! Víš, jakých možností máš? Hodně :supr:
A jestli můžeš, opravdu dopřej svému ex tu lásku, není přece nic hezčího, než když se sejdou dva lidi, kteří si opravdu rozumí - i Tebe to čeká s někým fantastickým. Vždyť by Tě to stejně netěšilo, kdybys viděla, že se Tvůj bývalý muž trápí.
Soustřeď  se na svoj záliby, na všecko, co je v životě hezké (nezlob se, ale jeden chlap to fakt není) ;)
Neber svůj současný stav jako bezprizorní vlání (to by skoro znělo, jako by Ti nějaký chlap měl určovat Tvůj životní směr), ber ho jako svobodu, šanci....

zuzi777a napsal(a):

Ad vytučněné-
Když si zanalyzuješ "křivdu"domněle  spáchanou na tobě jako  nezávislý pozorovatel nepotřebuješ nikomu odpouštět, protože zjistíš, že není co.  Je to někdy ale fest těžké,  oprostit se od té "křivdy". Čím víc dostaneš pod kůži  spravedlivost "božích mlýnů" , tím jednodušeji budeš zpracovávat  křivdičky. Takže klidně můžeš i manželovi  blahosklonně mávat z okna v okamžiku,kdy by ho jiná dáma přetáhla železnou trubkou. Ty víš v tom okamžiku, že  je to tak správně pro TEBE.  :jojo:

Zuzi - ad vytučněné...ty víš, čemu se tlemím, viď? :lol:

Tercila napsal(a):

Amazonka: Možná, že ex závidím, že má svou lásku a já vlaju bezprizorně životem.

Amazonko, neblázni! Ty přece nevlaješ....Ty jsi svobodná! Víš, jakých možností máš? Hodně :supr:
A jestli můžeš, opravdu dopřej svému ex tu lásku, není přece nic hezčího, než když se sejdou dva lidi, kteří si opravdu rozumí - i Tebe to čeká s někým fantastickým. Vždyť by Tě to stejně netěšilo, kdybys viděla, že se Tvůj bývalý muž trápí.
Soustřeď  se na svoj záliby, na všecko, co je v životě hezké (nezlob se, ale jeden chlap to fakt není) ;)
Neber svůj současný stav jako bezprizorní vlání (to by skoro znělo, jako by Ti nějaký chlap měl určovat Tvůj životní směr), ber ho jako svobodu, šanci....

no - třeba si může myslet, že její muž jde svobdně vstříc těm kolům božího mlýnu ;)

Nharte napsal(a):

Kačátko napsal(a):

Já se také přidávám Amazonko a doufám že boží mlýny opravdu melou a každý takový kdo ublíží si ten čumák namele! Nechci přát nic zlého,  ale nějakou tu facku životem si opravdu zaslouží!

Taky jsem právě v té době, kdy na tohle čekám že si můj manža namele!

Nechceš a přesto to děláš. Proč děláš něco, co nechceš?

Ty boží mlýny jsou ať v takové, či makové podobě - takže slovo doufat je jen SLOVO, ale krásně se za něj chytá, co? ;)

Takže Nharte, nedramatizuj slovní spojení od kačátka, někteří vědí a cítí, jak to myslela, jen ty z toho děláš kovbojku.
Každej dostane nějakou tu facku od života - třeba i Nharte právě za tohle, byť to třeba myslela "dobře". Třeba to bude za to poučování :P

Nechceš a přesto to děláš. Proč děláš něco, co nechceš?

Mimochodem, tohle slovní spojení by se dalo aplikovat na mnoho věcí....vzpomeňme třeba na chudinky podvedené a v zápětí volnomyšlenkářky, nebo také mnohdy naopak...a že se jich tu vyskytuje :cool:

Zklamaná: no - třeba si může myslet, že její muž jde svobdně vstříc těm kolům božího mlýnu ;)

:D No to rozhodně jde :D

Jo - a dnes jsem slyšela jednu velmi hezkou větu. Jsou v životě situace, kdy skromnost a pokora jsou velmi nelogické. Představte si každý pod tím něco svého...

Zklamaná, moje otázka je emocionálně neutrální. A je pro Káčátko;). Také věřím, že jde ke zdroji bolesti, který jí může pomoci se s nelehkou situací vyrovnat a to kolo pro sebe už neroztočit- nemusíme všichni dostávat tyčí opakovaně do břicha. Všichni jsme někdy v podobné situaci jako ona byli, nebo v ní budeme. Já jí radím říct si o pomoc a podporu pozitivních a momentálně vnitřně i vnějškově silných lidí kolem sebe- určitě je kolem sebe má, ale je potřeba je vidět. Což přes clonu zalehlých uší od bolesti nelze. Je potřeba snažit se o nadhled, i když zrovna nadávám a kopu jako špaček bez hnízda. Aby mi ty uši totiž nezarostly řípou na věky.

Zklamaná napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Ad vytučněné-
Když si zanalyzuješ "křivdu"domněle  spáchanou na tobě jako  nezávislý pozorovatel nepotřebuješ nikomu odpouštět, protože zjistíš, že není co.  Je to někdy ale fest těžké,  oprostit se od té "křivdy". Čím víc dostaneš pod kůži  spravedlivost "božích mlýnů" , tím jednodušeji budeš zpracovávat  křivdičky. Takže klidně můžeš i manželovi  blahosklonně mávat z okna v okamžiku,kdy by ho jiná dáma přetáhla železnou trubkou. Ty víš v tom okamžiku, že  je to tak správně pro TEBE.  :jojo:

Zuzi - ad vytučněné...ty víš, čemu se tlemím, viď? :lol:

Tuším!  :D

Božímu mlýnu jde v tomto případě vstříc pouze amazonka a je to úplně zbytečné. ;) Pokud máte pocit, že skromnost a pokora mohou kdy být nelogické, tak s vámi nesouhlasím. Pouze hloupost je nelogická a slabá. Ne pokora a skromnost. (Tyhle veličiny se nerovnají, alespoň u vnitřně jistého člověka, ne.)

Mně ta pokora rezonuje se slabostí. Někdy.

Nharte napsal(a):

Božímu mlýnu jde v tomto případě vstříc pouze amazonka a je to úplně zbytečné. ;) Pokud máte pocit, že skromnost a pokora mohou kdy být nelogické, tak s vámi nesouhlasím. Pouze hloupost je nelogická a slabá. Ne pokora a skromnost. (Tyhle veličiny se nerovnají, alespoň u vnitřně jistého člověka, ne.)

Nharte, těžko vysvětlovat někomu, kdo postavil svůj život na logickém myšlení, které zaměňuje se selským rozumem, a pro koho logické, rovná se jediné správné, že věci se mohou mít i jinak - nelogicky a přesto naprosto správně :)

Nharte: Božímu mlýnu jde v tomto případě vstříc pouze amazonka a je to úplně zbytečné. ;)

Amazonka se pouze ptala.
Akční byl v jejím případě zřejmě ten manžel.

Pandorraa napsal(a):

Sakura napsal(a):

Nedavno jsem mela velice spatnou zkusenost s rodinnymi prislusniky. Doufam, ze se jim to jednou vrati. To proveri az zivot, zatim jsme na zacatku...

DOUFÁŠ, že se jim to vrátí?

Nu.... a kola se budou točit dál.....

Co tím přesně myslíš?

Ale Nharte - co chceš po kačátku, aby v této době  - dosud nevyřešené, měla nadhled? Měla si ho ty po 14-ti dnech? V jakémkoliv problému? Nech ji dejchat a pěkně z hlubka a klidně, at si zanadává, než aby v sobě dusila svůj vztek, zlost (na kohokoliv .- na sebe, na muže, na milenku). Jen ať si pořádně odpustí páru, a klidně s publikem (ostatně - ona to píše jen tady - Babinet je její deníček). Však ona na ten nadhled taky přijde, až se smíří s nastalou situací. Ale dělat ji občasné přednášky "z vyššího levelu", když je jen člověk, je někdy kontraproduktivní. I když nas*rat se je někdy mnohdy osvobozující :P, dřív upustí páru a zklidní se. Ale chytat ji za slovíčka v době, kdy se to v ní mele paté přes deváté není zrovna ideál. Já si myslím, že si sem přišla vylejt srdíčko, ne aby tu ještě dostávala občas po čuni, že se nechová tak nějak povzneseně. Řeknu to stručně a jasně: Kdyby ji ten její nenas*ral, nemusela by ze sebe tady vypustit ne/přání facek od života.

mmch. nenapsala jsem, že pokora a skromnost jedno jsou - tudíž že se rovnají. Každá je jedna samostaná veličina. A že pro tebe to musí být vždy logické - prosím - ale já píšu, že v životě jsou OBČAS situace, kdy tyto 2 (slovy dvě) veličiny jsou velmi nelogické...no a samozřejmě, že jsem dopsala, ať si pod tím každý představí to něco svého - a nechtěj mi tu tvrdit, že ty...a PANDORA VÍTE, CO JÁ SI ZROVNA V TÉTO VĚCI MYSLÍM ;)

Tercila napsal(a):

Mně ta pokora rezonuje se slabostí. Někdy.

Pokora je nádherná vlastnost skutečně silných lidí. Myslím, že takový je archetyp Ježíše. Kdo v něm vidí trpitele- mučedníka, vidí v pokoře slabost. Kdo spasitele, vidí sílu. To je samozřejmě extrémní příklad, spíše metaforický.
Ale ta podstata tam je. Slabí se bojí, že bude pokořen a bude. Silný nebude, taková věc se ho netýká. Funguje to i v docela praktickém, každodenním a obyčejném životě. Ale i v situacích opravdu těžkých a existenciálních. A pomáhá přežití mnohem více než agrese, která je hlavně výrazem bezmocnosti.

Zklamaná napsal(a):

Jo - a dnes jsem slyšela jednu velmi hezkou větu. Jsou v životě situace, kdy skromnost a pokora jsou velmi nelogické. Představte si každý pod tím něco svého...

Můžu? ;)
Já  mám představu jak vyšitou. :D Myslím, že by se ti líbila.
Ale tu sem nedám ... :vissla:
Radši tuhle:
Správně mířená facka na správný ksicht ve správný moment udělá větší službu než desítky nikam nevedoucích složitých rozhovorů..Asi tak.

Přijímám to pokorně a skromně s očekáváním kol božích mlýnů...  Logicky.

Logika a jednoduchost je zásadním atributem veškerých  zdánlivých nepochopitelností. Věci , které se snaží tvářit  složitými, jsou ve skutečnosti naprosto logické a jednoduché.

Zklamčooo zlatoo, prosím tě Nharte pouze nabídla svůj pohled na věc. Nikomu to nenutí, dokonce ani tobě. Se zklidní né? Ty přeci můžeš nabídnout ten svůj.

Nharte:
1. ježíš není téma pro mě, omlouvám se
2. právě proto, co píšeš, nemá smysl někomu říkat o pokoře. Buď ji v sobě člověk má nebo nemá. Určitě mi rozumíš.

Zklamaná promiň, vaše vyšší a nižší levely mě nezajímají. Žádnou přednášku nedávám. Hovořím ke Kačátku o tom, co "znám" já, třeba ona se mnou nebude mít problém. Třeba mě vezme jako jednoho z diskutéru, kteří ji chtějí podpořit. Proti "zanadávání" v krizi já osobně nic nemám a nikdy jsem neměla.

Tercila napsal(a):

Mně ta pokora rezonuje se slabostí. Někdy.

Nebo se strachem z vlastních činů.  Pokora bývá zaměňována za  spoustu věcí.
Pokorně přijmout jho.... To zní děsně. Pokorně se postavit čelem k problému. To zní pro mě líp.... :jojo:

Zuzi: Pokorně přijmout jho.... To zní děsně. Pokorně se postavit čelem k problému. To zní pro mě líp.... :jojo

Přesně tak. Právě v souvislosti např. s náboženstvím vnímám slovo pokora  strašně. Jako ústup od vlastních myšlenek a uvědomovaných potřeb.
Ale budu doufat, že Nharte rozumím, že tu pokoru myslí jinak - řekla bych "životně".

Tedy já té vaší diskuzi moc nerozumím. Tak když chlap zčistajasna opustí ženu a děti a nechá ji ve štychu a finančních problémech atd., má ženská odpustit tomu chlapovi, mávnout rukou nad svým údělem a jít dál? Brát ten úděl s pokorou? To je to, co chcete říct? Chtěla bych vás vidět v té situaci, opravdu.

Sakuro, nech si to vysvětlit od Pandorry.

ffly napsal(a):

Zklamčooo zlatoo, prosím tě Nharte pouze nabídla svůj pohled na věc. Nikomu to nenutí, dokonce ani tobě. Se zklidní né? Ty přeci můžeš nabídnout ten svůj.

No ffly - tak ja ti te´d podám jednu nevyžádanou radu - a zcela logickou. vysyp prasátko, domluv termín u Pandory - a zopakuj si nějaké to její školení. Je vidět, že zapomínáš (že by skeroza) co do vás za těžký prachy hustila...ale možná to mělo svůj účel - dobří holubi se vracejí :lol::lol::lol:

Tak tohle je ta názorná ukázka facky na správný ksicht ve správnou chvíli, než nekonečné žvanění

pa děvuchy, jede mi návtěva, objednávkový servis už míchá těsto v pekárně na modrou bábovku s pěknými jedovatě-zelenými proužky :lol::P

Ježíše jsem použila jako archetypální psotavu, esenci. Může se tam třeba dosadit pan Vomáčka a jeho příběh po té, co mu zemřela žena. Je to podobné jako když řeknu, že občas  myslím např  "análně". Ale to nic.:)


Pokora není něco, co člověk má, nebo nemá. Je to něco k čemu se buď dopracovává, nebo nedopracovává. Je to proces.

Došly ti argumenty? No jo to se pak domněle kope co? :lol:

Sakura napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Sakura napsal(a):

Nedavno jsem mela velice spatnou zkusenost s rodinnymi prislusniky. Doufam, ze se jim to jednou vrati. To proveri az zivot, zatim jsme na zacatku...

DOUFÁŠ, že se jim to vrátí?

Nu.... a kola se budou točit dál.....

Co tím přesně myslíš?

Napsala jsi, že DOUFÁŠ, že se jim to vrátí, tedy ty sama svým vlastním PŘÁNÍM - očekáváním - vysíláš negativní energii - přeješ si pro ně nějaký trest. Ta NEGATIVNÍ energie se pak zase zpět vrátí k tobě, protože  "boží mlýny" melou všem bez rozdílu stejně :jojo:

Můžeš si tedy být jistá, že i BEZ tvého přání, pokud se dopustili něčeho zlého, semelou "boží mlýny" jejich "hříchy".
Ty jen do toho celého dění naprosto zbytečně vstupuješ a negaci tak přitahuješ zpět k sobě..

Daleko silnější akt by byl, kdybys jim dokýzala odpustit a naopak k nim vyslat s odpuštěním - stejně jim nemáš co odpouštět, ale budiž - svou lásku - PŘÁNÍ dobra, které by jim otevřelo srdce, aby už nikomu "neubližovali"
Tímhle aktem zmírníš dopad negace nejen na ně, ale i na sebe a zastavíš tak "boží mlýny" mezi vámi.

Pomyslná kola se pak skutečně zastaví.
A zastavuje je vždy ten NEJSILNĚJŠÍ, NEJSTATEČNĚJŠÍ, ten, kdo má v srdci lásku a nikoliv nenávist či touhu po pomstě. Ten, kdo v sobě najde pokoru, nepotřebuje se předvádět, ukazovat svoji sílu, kterou oplývá a i když může "zabít", neudělá to.
A to není tak snadné, že?

Tercilo, proč od Pandorry? Napsala jsem, že přeju těm, co mi ublížili, aby se jim to jednou vrátilo a hned jsem já ta zlá, podle ní.

Zklmaná, co ta Pandorra prodávala? Jsem nějak mimo mísu, ale ta Pandorra je opravdu asi zvláštní člověk...

Nharte napsal(a):

Tercila napsal(a):

Mně ta pokora rezonuje se slabostí. Někdy.

Pokora je nádherná vlastnost skutečně silných lidí. Myslím, že takový je archetyp Ježíše. Kdo v něm vidí trpitele- mučedníka, vidí v pokoře slabost. Kdo spasitele, vidí sílu. To je samozřejmě extrémní příklad, spíše metaforický.
Ale ta podstata tam je. Slabí se bojí, že bude pokořen a bude. Silný nebude, taková věc se ho netýká. Funguje to i v docela praktickém, každodenním a obyčejném životě. Ale i v situacích opravdu těžkých a existenciálních. A pomáhá přežití mnohem více než agrese, která je hlavně výrazem bezmocnosti.

Přesně tak.
Tlak vždycky budí protitlak.
A naopak :D

Sakura: Tercilo, proč od Pandorry? Napsala jsem, že přeju těm, co mi ublížili, aby se jim to jednou vrátilo a hned jsem já ta zlá, podle ní.
Zklamaná, co ta Pandorra prodávala? Jsem nějak mimo mísu, ale ta Pandorra je opravdu asi zvláštní člověk...

1. vzhledem k Pandořině příspěvku - už máš zodpovězeno
2. není zvláštní
3. co prodávala? :D :D - představí se Ti se svým prodejem sama
4. nejsi zlá
5. přece jen bych "nepřála", aby se někomu něco vrátilo, protože - oni už je ty boží mlýny právě spráskaly dřív, než Ti něco provedli (právě proto Ti to provedli), víš... netřeba plýtvat energií.

Pandorro, promiň, ale asi jsi šťastný člověk a nikdy ti nikdo v životě opravdu hodně neublížil. Mně ublížil, a to docela dost a v dost těžké chvíli (smrt blízké osoby). Dostala jsem dost ťafku a s těmi jistými osobami se už nikdy nechci vidět. Jenom čas ukáže, jestli jim dokážu někdy odpustit. Já sama bych jim ale nikdy neublížila či se nehodlám mstít. A myslím, že doufat, že si ty zlé osoby někdy nabijí svojí zlobou a nenávistí čumák není nic trestného. Jen jim přeju, aby si nabily čumec, aby se jim to vrátilo a staly se lepšími a přestaly ubližovat okolo.

Nharte: Pokora není něco, co člověk má, nebo nemá. Je to něco k čemu se buď dopracovává, nebo nedopracovává. Je to proces.

Ne tak docela. Někdo k tomu vlohy má a někdo ne. Někdo není schopen vůbec žádné sebereflexe, aby si uvědomil....

Sakura napsal(a):

Tedy já té vaší diskuzi moc nerozumím. Tak když chlap zčistajasna opustí ženu a děti a nechá ji ve štychu a finančních problémech atd., má ženská odpustit tomu chlapovi, mávnout rukou nad svým údělem a jít dál? Brát ten úděl s pokorou? To je to, co chcete říct? Chtěla bych vás vidět v té situaci, opravdu.

Ano, ve výsledku má. Ono jí stejně nic jiného nezbyde. Otázka je s JAKOU půjde dál. Toho chlapa k ničemu nedonutíš a už vůbec ne budlikáním. Zato když získáš nadhled a vnitřní klid, najdeš spokojenost bez něj i s ním. I praktické otázky se tak budou řešit lépe a i dětem lépe vysvětlíš, co a jak, než když budeš jejich tátu nesnášet, nebo budeš mít pocit obrovské nespravedlnosti. Ten vztek- ta nadávací fáze, to je potřeba pro uvolnění přetlaku, ale i při něm je dobré vědět, že je to jenom vztek, který musí ven.

Sakura napsal(a):

Tedy já té vaší diskuzi moc nerozumím. Tak když chlap zčistajasna opustí ženu a děti a nechá ji ve štychu a finančních problémech atd., má ženská odpustit tomu chlapovi, mávnout rukou nad svým údělem a jít dál? Brát ten úděl s pokorou? To je to, co chcete říct? Chtěla bych vás vidět v té situaci, opravdu.

Sakuro, nikdy se nic neděje pro nic a všechno, co se děje, má svou příčinu.
Každý - jak ten chlap, tak ta žena - si z toho, co se děje, mohou vzít jen to, co sami mohou nějak bezprostředně změnit, co je jejich dílem společného průšvihu. Postavit se k tomu s pokorou, znamená nezabývat se tím, co není moje, nesvolávat hromy blesky na hlavu druhých, ale řešit to, co jsem "zavinila" já sama.
Prostě nestarat se o máslo na hlavě těch druhých lidí, ale raději se pustit do toho svého vlastního - jak jsem k němu přišla a co s ním u dělám. Ono rozhodně nezmizí, pokud budeš poukazovat stále jen na to, že ten druhý ho má na hlavě víc.
Pokud máš o pokoře jinou představu, pak se s tím asi zatím nedá nic dělat.

Nharte napsal(a):

Ježíše jsem použila jako archetypální psotavu, esenci. Může se tam třeba dosadit pan Vomáčka a jeho příběh po té, co mu zemřela žena. Je to podobné jako když řeknu, že občas  myslím např  "análně". Ale to nic.:)


Pokora není něco, co člověk má, nebo nemá. Je to něco k čemu se buď dopracovává, nebo nedopracovává. Je to proces.

:lol: promiň ale na tohle jsme se musela ještě přihlásit.

Děkuji, že si dovolila dosadit si místo Ježiše třeba....pana Vomáčku. Já tam vidím Pandoru - jak vyšitou. Ta síla z ní přímo čiší a ta nutkavá potřeba některých  se jí rovnat...ne, děkuji. Takto namíchanou esenci bych v životě nechtěla mít, musela bych se cítit už fakt mizerně. Každý člověk v sobě kus pokory má - jen někteří vědí, kdy a v jaký správný okamžik ji použít, jiní by ji nejraději aplikovali vždy a všude, a nejraději by ji naordinovali druhým...aby se právě těm předpisvatelům pokory lépe žilo. I to je proces, na který někdo má a někdo nemá.

Nharte napsal(a):

Ježíše jsem použila jako archetypální psotavu, esenci. Může se tam třeba dosadit pan Vomáčka a jeho příběh po té, co mu zemřela žena. Je to podobné jako když řeknu, že občas  myslím např  "análně". Ale to nic.:)


Pokora není něco, co člověk má, nebo nemá. Je to něco k čemu se buď dopracovává, nebo nedopracovává. Je to proces.

Zase s tebou souhlasím.
Nicméně platí i to, že ji někdo má nebo nemá - prostě se k ní ještě nedopracoval. A bohdá třeba taky jen tak nedopracuje, dokud si ještě hodně nenabije hubu.
Nicméně dříve nebo později se k ní dopracuje každý.
Blbý je, že si někteří pořád myslí, že mají hafo času....

Tercila napsal(a):

Nharte: Pokora není něco, co člověk má, nebo nemá. Je to něco k čemu se buď dopracovává, nebo nedopracovává. Je to proces.

Ne tak docela. Někdo k tomu vlohy má a někdo ne. Někdo není schopen vůbec žádné sebereflexe, aby si uvědomil....

Vlohy k pokoře neexistují...a já bych určitě netvrdila, že někdo není schopen vývoje- člověk se vyvíjí dokud nezavře navždy oko a naději máme každý. Jsem v tomhle optimistická a věřím ve svobodu lidské duše. Ale zřejmě to tak ze své vlastní zkušenosti vnímáš jinak...

Nharte, máš pravdu, ale k té fázi, kdy se ta ženská vzpamatuje a jde dál, dojde podle mě až za hodně dlouho po tom, co se to stane. A odpustit mu podle mě nikdy úplně nedokáže. A děti asi taky ne. Mně opustil otec, už je to delší dobu. Necítím nenávist, necítím k němu už nic. Je mi volný. Ale odpustit úplně mu nemůžu. Prostě to ve mně je. Opustit dítě je podle mě horší než opustit partnera.

Sakura napsal(a):

Tercilo, proč od Pandorry? Napsala jsem, že přeju těm, co mi ublížili, aby se jim to jednou vrátilo a hned jsem já ta zlá, podle ní.

Zklmaná, co ta Pandorra prodávala? Jsem nějak mimo mísu, ale ta Pandorra je opravdu asi zvláštní člověk...

Sakuro, netrap se zdejšími půtkami o slovíčko. :jojo:

Tvoje DOUFÁM vzbudilo v někom   myšlenku, že  si USILOVNĚ  přeješ  pomstu.
To z hlediska  "vyšších principů mravních" není dobré pro tebe.  Pokud totiž  myšlenka má sílu- dobré se vrací stejně jako zlé. Měla by ses smířit s tím, že  "pomsta" = "boží mlýny" zafungují i bez tvého vyřčeného přání.
Smířit se s  ubližováním je buď pokora, nebo slabost- o tom by mohly vyprávět  ženy, které s "pokorou(= v tomto případě slabostí) dopustí tyranizování svých blízkých, násilí na dětech atp. aniž by zasáhly.
Pokud se  tomu "zlému" postavíš  čelem. Tj nebudeš přehlížet očividné křivdy komukoliv , neděláš chybu. Pokud se jedná o věc , kterou nejsi schopná ze svého místa ovlivnit,  měla by ses spolehnout na  "mlýny". Je to lepší než se užírat  tím, že to někomu prošlo.
Takže v případě chlapa opouštějícího dvě malé děti, bych mu to od plic řekla a pak spolehla na  mlýny. Víc nenadělám.  On si ho Osud najde. Neprosila bych, neplakala, netrávila bych se.  Pokorně(byť nerada) bych přijala roli samostatné ženy. Pokud by mi ten dotyčný skutečně ubližoval, nebudu to trpět. To už není pokora , ale blbost. Vlastní. :jojo:

Zklamaná, škoda, že nejsi schopná se tu alespoň občas odprostit od osobních antipatií. Můžu to fakt jenom doporučit. Osobně ozkoušeno :).


Tak Kačátko, hodně sil. Je to velká rána, přeju spíš víc té síly než slabosti. A neboj se říct si o pomoc u svých blízkých.

Nharte: Vlohy k pokoře neexistují...

No když si to myslíš, nebudu Ti odporovat.


Nharte: a já bych určitě netvrdila, že někdo není schopen vývoje-

A tohle ale nejsou moje slova. Samozřejmě že každý je schopen vývoje, ale přesto tvrdím, že něco člověku "dáno" je a něco není. Kdyby to tak nebylo, stáli bychom všichni v jedné lajně. A to tedy zdaleka nestojíme.

Zuzi, díky. Alespoň ti jsi mě pochopila. že nejsem žádná bezcitná mstitelka. :D

Sakura: Zuzi, díky. Alespoň ti jsi mě pochopila. že nejsem žádná bezcitná mstitelka. :D

Sakuro, ale ona Tě i Pandorra pochopila :), jen Ti nepříliš výstižně sdělila, že se při jistém způsobu uvažování taky můžeš v životě motat stále dokola...

Sakura napsal(a):

Tercilo, proč od Pandorry? Napsala jsem, že přeju těm, co mi ublížili, aby se jim to jednou vrátilo a hned jsem já ta zlá, podle ní.

Zklmaná, co ta Pandorra prodávala? Jsem nějak mimo mísu, ale ta Pandorra je opravdu asi zvláštní člověk...

Sakuro,
já jsem někde napsala, že ty jsi ta ZLÁ?
Proč sis to takhle "přeložila"?

Tercilo, ale já o těch osobách, co mi ublížily, denodenně nepřemýšlím. Já si to spíš jen myslím, že si tou svou zlobou a chováním jednou čumák nabijí. Neužírám se zlostí a záští vůči nim. Což si asi Pandorra myslela, že dělám.

Sakura napsal(a):

Nharte, máš pravdu, ale k té fázi, kdy se ta ženská vzpamatuje a jde dál, dojde podle mě až za hodně dlouho po tom, co se to stane. A odpustit mu podle mě nikdy úplně nedokáže. A děti asi taky ne. Mně opustil otec, už je to delší dobu. Necítím nenávist, necítím k němu už nic. Je mi volný. Ale odpustit úplně mu nemůžu. Prostě to ve mně je. Opustit dítě je podle mě horší než opustit partnera.

Já vím :pussa:. Je to moc těžké... Ona je v tom ukrytá svoboda a štěstí a nový pohled na svět..v tom odpuštění. Ale těžké je to moc..hlavně z dětství. Já si taky myslím, že by lidi měli těmi rozvody šetřit a takové chování, co udělal Káčátčin muž mě mrzí..ne že ne. ;) Ale máma nad věcí, půl práce pro děti..

Sakura napsal(a):

Zuzi, díky. Alespoň ti jsi mě pochopila. že nejsem žádná bezcitná mstitelka. :D

Ad vytučněné-  No jen jestli?? !!!:co::D:lol:

To si dělám srandu!!!   :jojo:

Sakura napsal(a):

Zuzi, díky. Alespoň ti jsi mě pochopila. že nejsem žádná bezcitná mstitelka. :D

Nemyslím, že tě tady takhle kdo vidí.;)

Sakura napsal(a):

Pandorro, promiň, ale asi jsi šťastný člověk a nikdy ti nikdo v životě opravdu hodně neublížil. Mně ublížil, a to docela dost a v dost těžké chvíli (smrt blízké osoby). Dostala jsem dost ťafku a s těmi jistými osobami se už nikdy nechci vidět. Jenom čas ukáže, jestli jim dokážu někdy odpustit. Já sama bych jim ale nikdy neublížila či se nehodlám mstít. A myslím, že doufat, že si ty zlé osoby někdy nabijí svojí zlobou a nenávistí čumák není nic trestného. Jen jim přeju, aby si nabily čumec, aby se jim to vrátilo a staly se lepšími a přestaly ubližovat okolo.

Sakuro,
ale já přece vůbec neočekávám, že hned pochopíš, co jsem vlastně napsala.
Já dokonce neočekávám ani to, že to vůbec někdy pochopíš.
A nemá to vůbec nic společného a tvou inteligencí, která může být klidně mnohem větší než je ta moje, bez ironie.
Neočekávám nic, jen jsem napsala svůj názor na věc.
Jak ho zpracuješ, to je přece na tobě.

Nu a na téhle planetě není nidko, komu by nebylo nějak ublíženo.
Zajímavé je, že právě lidé, kteří dostali od těch ostatních, potažmo od života "nafackováno" nejvíce, jsou ve velké většině ti nejvyrovnanější, nejusměvavější, s největší pokorou v sobě.
Proč tomu tak asi je, co myslíš?

Sakura napsal(a):

Tercilo, ale já o těch osobách, co mi ublížily, denodenně nepřemýšlím. Já si to spíš jen myslím, že si tou svou zlobou a chováním jednou čumák nabijí. Neužírám se zlostí a záští vůči nim. Což si asi Pandorra myslela, že dělám.

Já už se ani nepozastavuji nad tím, že tu kde kdo ví, co já si MYSLÍM. A dokonce to ví i líp než já.
Nu alespoň neztrácím přehled, kdo je kdo a kdo je kde :lol:

Ono je celkem jedno, zda se denodenně užíráš a nebo zda čas od času nebo dokonce jen jednou pomyslíš na někoho s přáním na odplatu.
Když dáš do sklenice vody kapku nafty a nebo ji tam vyliješ dvě deci, výsledek je stejný - bude to hnusný a nebude to k pozření. Klidně si to vyzkoušej.

Já věřím, že se mi všechno dobrý anebo špatný, co v životě udělám anebo neudělám.. vrátí třikrát.. a sobecky (anebo nesobecky ? ;) )   to přeji i ostatním ;) :hjarta:  ... s tímto vědomím se mi žije tak nějak lehčeji ..

Teda koukám že můj příběh rozvířil slušnou debatu :dumbom:

Za každý váš názor děkuji. Samozřejmě se nezlobím ikdyž s některými příspěvky se třeba neztotožňuji a trochu mě překvapili a zaboleli, ale jak říkám, je to strašně čerstvé a podle mého názoru opravdu ošklivé a nespravedlivé co mi manža udělal. Třeba časem zase všechno uvidím jinak.

Teď je mi pořád hrozně a pořád si říkám že je to snad jen zlý sen, manža procitne a vrátí se zpět a budeme žít zase jako dřív. Protože já ho takového opravdu neznám. Nechápu jak se dokáže člověk tak strašně druhou osobou změnit!

Tercila napsal(a):

Nharte: Vlohy k pokoře neexistují...

No když si to myslíš, nebudu Ti odporovat.


Nharte: a já bych určitě netvrdila, že někdo není schopen vývoje-

A tohle ale nejsou moje slova. Samozřejmě že každý je schopen vývoje, ale přesto tvrdím, že něco člověku "dáno" je a něco není. Kdyby to tak nebylo, stáli bychom všichni v jedné lajně. A to tedy zdaleka nestojíme.

Ad vlohy. Tak nekonečná debata vrozené- získané se vede už od antiky a moudřejší jsme v tomto směru jenom lehce. Vlohy- dispozice se teď spíš vnímají jako potence, ne jako danosti a to i u takových "jednoduchý" záležitostí jako je třeba hudební sluch. U metakognitivních záležitostí typu pokory, sebereflexe apod. - tam je ke vloze skutečně daleko. A to je debata už hodně vzdálená tématu. Zatím nám nezbývá než  se spolehnout na svůj filosofický či životní - zcela subjektivní- postoj.

K tomu, že nestojíme v jedné lince- to je právě ten zakopaný pes:D. Já myslím, že právěže stojíme- jeden vedle druhýho.  Možná je na světě pár tisíc lidí, kteří se skutečně kvalitativně vymykají (ve schopnosti myslet např.), ale těch je skutečně maloučko.

Kačátko- zkus se zaměřit na ty praktické věci. Rozmyslet si jak budeš postupovat.

Nharte napsal(a):

K tomu, že nestojíme v jedné lince- to je právě ten zakopaný pes:D. Já myslím, že právěže stojíme- jeden vedle druhýho.  Možná je na světě pár tisíc lidí, kteří se skutečně kvalitativně vymykají (ve schopnosti myslet např.), ale těch je skutečně maloučko.

Nharte, já to vidím tak, že na počátku stojíme, akorát že tam někdo jak zajíček ve své jamce trčí už moc dlouho, jiný už se dávno pohnul, další se zase pořád vrací na začátek... a tááák ;)

Kačátko napsal(a):

Teda koukám že můj příběh rozvířil slušnou debatu :dumbom:

Za každý váš názor děkuji. Samozřejmě se nezlobím ikdyž s některými příspěvky se třeba neztotožňuji a trochu mě překvapili a zaboleli, ale jak říkám, je to strašně čerstvé a podle mého názoru opravdu ošklivé a nespravedlivé co mi manža udělal. Třeba časem zase všechno uvidím jinak.

Teď je mi pořád hrozně a pořád si říkám že je to snad jen zlý sen, manža procitne a vrátí se zpět a budeme žít zase jako dřív. Protože já ho takového opravdu neznám. Nechápu jak se dokáže člověk tak strašně druhou osobou změnit!

Kačátko, moc se mi líbí tvůj klid, se kterým všechny ty názory bereš. Já si myslím, že ty se v tom dlouho plácat nebudeš a potřebný nadhled brzy získáš.

Sakuro a co jiného jí v takové situaci vlastně zvude? Když bude planě bojovat, vyčerpá se a nebude zvládat život. Odpustit a jít dál, neznamená mávnout rukou, ale srovnat emoce tak, aby rozum věděl, ajký krok dál podnikne a jaký ne a také jakým způsobem tu kárku dál potáhne.

Může popudit děti proti manželovi, tomu hnusákovi co jí ublížil a nebo taky může dětem říct, že si s tátou už nerozumnějí a nebudou spolu a i když to bude ted mezi nimi ošklivé, stále je, jako svoje děti, mají rádi...

hm sice s křížkem po funuse, ale mazat to už nebudu ;)

Nharte: se teď spíš vnímají jako potence, ne jako danosti

No, ono je to úplně šumák, jak to nazveš. Výsledek je tentýž. :)

Ani v tomto nemáš pravdu. Není to stejné, je to úplně jiný pojem. Ta slovo mají jiný obsah. A i jiný výsledek v praxi. Ale to je skutečně na poměrně podrobnou odbornou debatu mimo téma.

Např. pokud se jako rodič dítěte vztahuješ k jeho inteligenci jako k danosti, nebo jako k potenci- může to mít zásadně jiný výsledek.

To ano, Nharte, byla by to jistě zajímavá debata. :)

Pandorro, myslíš to tedy tak, že je špatné přát zlému člověku něco zlého? Přát mu, aby sám poznal zlé (a třeba aby si to zlé způsobil sám sobě)? Jsme sice na tématu o nevěře, ale dám ti jiný příklad. Sedíš v soudní síni, o kousek dál sedí v poutech člověk, který brutálně znásilnil a zabil tvoje milované a jediné dítě. Dokážeš mu odpustit? Nebudeš mu přát nic zlého, nebudeš si pro něho přát odplatu? Nebo pokorně přijmeš jen trest, který mu udělí soud? Já tedy nevím, ale pocity nenávisti, touhy po pomstě, touhy po tom, aby se člověku, který ublížil, stalo to samé, jsou velice lidské a v prvních okamžicích se jim jen těžko dá ubránit. Samozřejmě nejlepší je mít chladnou hlavu, ale to přijde až později. Vyléčí to čas, a to podle mě platí i v případě původní tazatelky.

Nechápu jak se dokáže člověk tak strašně druhou osobou změnit!
Nepochopíš nikdy. A nezáleží na tom, jestli spouštěcím momentem změny byla "druhá osoba" nebo něco, o čem se nikdy nedozvíš. Ta změna tu je a pokud s ním chceš i nadále alespoň slušně vycházet, nezbývá, než ji akceptovat. I kdyby se k vám vrátil, už nikdy to nebude ten samý člověk... ale to nakonec ty taky ne.

Sakuro a co jiného jí v takové situaci vlastně zvude? Když bude planě bojovat, vyčerpá se a nebude zvládat život. Odpustit a jít dál, neznamená mávnout rukou, ale srovnat emoce tak, aby rozum věděl, ajký krok dál podnikne a jaký ne a také jakým způsobem tu kárku dál potáhne.

Může popudit děti proti manželovi, tomu hnusákovi co jí ublížil a nebo taky může dětem říct, že si s tátou už nerozumnějí a nebudou spolu a i když to bude ted mezi nimi ošklivé, stále je, jako svoje děti, mají rádi...
Citát Pavly H.

Mě se to vrací proto, že jsme byli s ex 35 let, vybudovali hlavně mou zásluhou firmu, léta měli velký dluhy a teď ho denně vidím v práci a on si užívá plody mojí dvacetiletý dřiny s mladou milenkou. Firma nás všechny živí,i dětem pomáháme , a protože nám je už skoro šedesát, nemáme kam odejít. Nejhorší je asi to, že jsem relativně stará a neumím znovu začít v jiné práci ani v jiném bytě. Všechno máme provázaný. A když se ožení, nakonec budou mít naše děti firmu s milenkou a mě milenka vystěhuje. Děkuju za spoustu moudrých a laskavých názorů, opravdu si je budu číst a učit se z nich.

Sakura napsal(a):

Pandorro, myslíš to tedy tak, že je špatné přát zlému člověku něco zlého? Přát mu, aby sám poznal zlé (a třeba aby si to zlé způsobil sám sobě)? Jsme sice na tématu o nevěře, ale dám ti jiný příklad. Sedíš v soudní síni, o kousek dál sedí v poutech člověk, který brutálně znásilnil a zabil tvoje milované a jediné dítě. Dokážeš mu odpustit? Nebudeš mu přát nic zlého, nebudeš si pro něho přát odplatu? Nebo pokorně přijmeš jen trest, který mu udělí soud? Já tedy nevím, ale pocity nenávisti, touhy po pomstě, touhy po tom, aby se člověku, který ublížil, stalo to samé, jsou velice lidské a v prvních okamžicích se jim jen těžko dá ubránit. Samozřejmě nejlepší je mít chladnou hlavu, ale to přijde až později. Vyléčí to čas, a to podle mě platí i v případě původní tazatelky.

Takových příkladů, Sakuro, lze vysypat z rukávu  stovky... když si otevřeš denní tisk, tak  s velkou pravděpodobností  bude obsahovat  zprávu stejného druhu.
jenže... co s tím?  i to je život ve své brutální podobě..
lidé, kteří nejsou lhostejní se zákonitě ptají Proč a pak většinou začnou hledat smysl toho všeho v čem jsme nuceni žít.
Když hledáš poctivě, tak se ti jistě začne skládat určitý obraz a po čase lze dojít k tomu, že je možné reagovat i jinak.
První názorný příklad  pro lidi je možné snadno najít třeba na příkladu notoricky známém- Ježíše Krista nebo Budhy. Každý jsme si prošli fází, kdy se naše  myšlení omezuje jen na pohled: oko za oko , zub za zub. Pokud  ( byť jen v myšlenkách)  uvízneš v tomhle vzorci myšlení, jsi podílníkem  na tom, že roztáčíš stále to pomyslné kolo utrpení svou vlastní energií ( nebo i činy) a nelze  vystoupit.
Jednou je ublíženo tobě, ty svou nenávistí vracíš úder a ten se ti zase vrátí a tak dokola...
Když uvízneš v tomto vzorci myšlení a živíš v sobě nenávist, tak se dobrovolně okovy připoutáváš k osobě, kterou nenávidíš a přeješ jí neštěstí. Dokud to sama nerozetneš, tak tě bude ovlivňovat, ty budeš jí podřízená ,bude s tebou žít a ovládat tě. Tohle si snad může přát jen blázen.
Cestu jak z toho ven lze najít, cesta ven existuje... a to především skrz poznání vesmírných zákonů , lásky a   nadhledu. Jinudy není možná...

Sakuro,
vždyť ty sis sama v podstatě odpověděla.
Ty znáš řešení a že je to těžké? Ano, je.
Víš, já jsem typický válečník. A tady se pohybuje dost lidí, které bych mohla "zabít", zadupat, zdepatat, znemožnit, psychicky rozložit....
Možná ještě před rokem dvěma bych to s přehledem udělala. Dneska zjjišťuji, že mi to nestojí za to. K ničemu mi to není. A pak taky mám vlastních starostí dost, vlastních témat k řešení tolik, že už nemám čas ani chuť posuzovat, kdo je zlý a kdo je dobrý člověk. Jen tak, že "vychovám" sama sebe, mohu "vychovávat" a volat k zodpovědnosti i ostatní :jojo:
A zda je někdo chápavý či natvrdlý, to už příliš neřeším :) Taky mi to nepřísluší soudit, mohu to jen konstatovat.

Pochopitelně jsou stále věci, které mne dovedou nadzvednout ze židle, ale je jich stále míň a míň.
Já jsem totiž přesvědčená, že život - vesmír - bůh - Franta - nazvi si to, jak chceš, všem měří spravedlvě a že všechno se vždy vrátí tam, odkud to bylo vysláno... Není tedy potřeba, abych tomu pomáhala jinak, než tak, že "srovnám" sma sebe. Protože to je můj úkol. A pochopitelně s tím mohu pomoci i těm, kteří o moje zkušenosti stojí.
A to taky dělám. To taky stále "prodávám" - ha ha, musím se té blbosti, která tohle vymyslela a použila smát. A to mohu, je to lepší, než se po ní ohnat a snažit se ji zabít. Ona totiž hloupost a závist je nesmrtelná teta a ráda "přeskakuje" z člověka na člověka, tak proč si ji zbytečně k sobě přivolávat :)

Každý z nás má navybranou, zda v sobě bude živit nenávist, zlobu a touhu po pomstě a nebo bude v sobě hledat lásku.
Každý si může vybrat, zda ve svém životě půjde cestou Strachu a nebo cestou Lásky.
Že je sakra těžké tu druhou cestu najít a taky z ní nesejít, tak o tom žádná.
Je to těžké. Pro mne osobně zatím určitě.
Ale je to podle mne taky jediná cesta k tomu, abychom se tu navzájem nepobili a nevyhubili :jojo:

Sakura napsal(a):

Nharte, máš pravdu, ale k té fázi, kdy se ta ženská vzpamatuje a jde dál, dojde podle mě až za hodně dlouho po tom, co se to stane. A odpustit mu podle mě nikdy úplně nedokáže. A děti asi taky ne. Mně opustil otec, už je to delší dobu. Necítím nenávist, necítím k němu už nic. Je mi volný. Ale odpustit úplně mu nemůžu. Prostě to ve mně je. Opustit dítě je podle mě horší než opustit partnera.

dokáže, ale chce to fakt čas a smíření se situací .

Agewo, asi jsem tu jedina divna, ale ja uplne odpustit nedokazu, se situaci jsem uz smirena. Me neopustil manzel, ale jak jsem tu uz psala, opustil me otec, a to az v dospelosti. Odkopl me, nema zajem. Ma novou rodinu. V detstvi jsme spolu vychazeli, i kdyz s nami nezil. Dlouho me to mrzelo, trapila jsem se tim, vycitala jsem to sobe i jemu, jak to dopadlo. Pak mi vychladla hlava a prestala jsem se tim trapit. Ale neodpustim mu nikdy. Pokud ho nekdy na ulici potkam, vyhnu se mu a nebudu s nim mluvit. Jsou proste veci, ktere se nedelaji a nezaslouzi si odpustit. A myslim, ze on ani o to nestoji. Kdyz jsem mu poslala fotky maleho, kdyz se narodil, vubec mi neodepsal...

Sakuro, odpuštění není samozřejmost,  jen málokdo se takto velkomyslný narodí...
je to x let práce a sebekázně.
nejsi jediná, kdo nevěří, že by někdy mohl odpustit, nebo že ani nechce .. takových lidí a názorů je mraky...
taky jsem nechápala a přesně jako ty jsem chtěla , aby zlo bylo potrestáno. (to zlo, které jsem já nazvala zlem)

Časem možná dojdeš k tomu, že to nejsi ty (ani já, kdokoli), kdo určuje co je zlo a co a jak má být potrestáno. Že na to nemám právo. jakmile začnu soudit, že je se mnou ámen. Znovu se vrátím k tímto k důležitosti odpuštění. K tomuto aktu - PRO SEBE. pro svůj klid a potažmo zdraví.

Mně u sebe vadí negativní myšlenka, proto bych si ji už nepustila do mysli (třeba tu - že si přeju aby byl někdo potrestán, protože mu to patří). Spíš myšlenku přesunu do roviny - vím, že věci se dějí správně a život (osud, bůh, vesmíraná inteligence, Řád,..jakokoli lze nazvat)si všechno srovná sám. A já si budu hledět a hlídat hlavně sebe a to i své myšlenka, natož činy.

teď ještě čtu, že Pan napsala něco podobného, ale nečetla jsem to před tím...
Sakuro Pandora není divná, Pandora se vypracovala o pár kroků dál než druzí. proto je možná trnem v oku.některých. Zkus ji neodsusuzovat, ale popřemýšlet o obsahu příspěvků, alespoň chvíli..:) . Co prodává nevím, ale já jsem ráda za to, že sem DÁVÁ. (to je názor jen za mou osobu!)

Odsoudit či poslat do háje ji můžeš později, ne? :D

Jsou proste veci, ktere se nedelaji a nezaslouzi si odpustit. A myslim, ze on ani o to nestoji.
Tady nejde o to, jestli ON o tvé odpuštění stojí nebo ne. Ani se o něm nemusí dozvědět. Odpustit, nebo se s jeho chováním aspoň srovnat bys měla kvůli sobě. Že se něco nedělá je tvůj pohled - možná by ses divila, kdyby ses jednou dozvěděla jeho skutečné důvody...

opravdu je zatím hodně práce na sobě. mě nikdy nepřijala moje matka, což bylo hlavně patrné při jejím chování ke mě a k mé sestře, pak mě několik let zneužíval nevlastní děda a nakonec tu byl konec vztahu s ex, který po několika letech manželství začal pít a hrát automaty.
to jsou jen tři lidi, kteří mu hodně ublížili a dneska můžu řict, že jsem jim odpustila . ale je opravdu nutná jakási pokora a pracovat na sobě , s bolestí atd.
tedy pokud nechceš , aby tě to pořád ovlivnovalo, protože ovlivnuje te to hodně a možná i v jiných oblastech, aniž o tom víš.

Pandorraa napsal(a):

Holky a napadlo vás vůbec někdy, že boží mlýny melou i vaše vlastní "hříchy"? Tedy že vy teď, kdy se cítíte oklamané, podvedené, zavržené a ublížené, prostě jen dostáváte zpět to, co jste samy kdysi kdesi vyslaly......?
A ty "mlýny" vám to prostě jen přesně takhle "přemlely"?

Ano. Nenapadlo, já to prostě vím. To zlé, co se mi stalo, to byly prostě "jenom" boží mlýny. A tak se snažím žít tak, aby mě musely semlít co nejmíň. Někdy se to nedaří. Ale snažím se.
O to, aby domlely k jiným, se nestarám. Nic mi do toho není. Jsou to BOŽÍ mlýny.

Heleno, vzdyt jsem preci uz napsala, ze jsem se s tou situaci smirila. Vic proto uz udelat nemuzu. Ziju uz svuj zivot, on svuj. Letos mi zemrela maminka, otec nema zajem, beru se tedy jako sirotka. Odpustit mu nikdy ale nebudu schopna, ver mi, ze jeho duvod znam (je to jeho nova zena, ktera ho chtela jen pro sebe) a vubec, i kdyby jeho duvod pro to odkopnout dite byl velice zavazny, to se preci nedela, ne? Vykaslat se na dite. I takovi rodice krom meho otce ale jsou, to vim. Viz vcera nalezena novorozena holcicka u kostela v Praze.

Sakura napsal(a):

Heleno, vzdyt jsem preci uz napsala, ze jsem se s tou situaci smirila. Vic proto uz udelat nemuzu. Ziju uz svuj zivot, on svuj. Letos mi zemrela maminka, otec nema zajem, beru se tedy jako sirotka. Odpustit mu nikdy ale nebudu schopna, ver mi, ze jeho duvod znam (je to jeho nova zena, ktera ho chtela jen pro sebe) a vubec, i kdyby jeho duvod pro to odkopnout dite byl velice zavazny, to se preci nedela, ne? Vykaslat se na dite. I takovi rodice krom meho otce ale jsou, to vim. Viz vcera nalezena novorozena holcicka u kostela v Praze.

nejsi se situací smířená, kdybys byla, bylo by ti to naprosto jedno.tahle věta totiž mluví o tom že jsi ublížená. ano, máš na to právo, ale komu ten tvůj pocit bolesti pomůže?
a věř mi, že tohle tě ovlivnuje i v jiných vztazícha to hodně.

Sakura napsal(a):

Heleno, vzdyt jsem preci uz napsala, ze jsem se s tou situaci smirila. Vic proto uz udelat nemuzu. Ziju uz svuj zivot, on svuj. Letos mi zemrela maminka, otec nema zajem, beru se tedy jako sirotka. Odpustit mu nikdy ale nebudu schopna, ver mi, ze jeho duvod znam (je to jeho nova zena, ktera ho chtela jen pro sebe) a vubec, i kdyby jeho duvod pro to odkopnout dite byl velice zavazny, to se preci nedela, ne? Vykaslat se na dite. I takovi rodice krom meho otce ale jsou, to vim. Viz vcera nalezena novorozena holcicka u kostela v Praze.

nejsi sirotek

Sakura napsal(a):

Agewo, asi jsem tu jedina divna, ale ja uplne odpustit nedokazu, se situaci jsem uz smirena. Me neopustil manzel, ale jak jsem tu uz psala, opustil me otec, a to az v dospelosti. Odkopl me, nema zajem. Ma novou rodinu. V detstvi jsme spolu vychazeli, i kdyz s nami nezil. Dlouho me to mrzelo, trapila jsem se tim, vycitala jsem to sobe i jemu, jak to dopadlo. Pak mi vychladla hlava a prestala jsem se tim trapit. Ale neodpustim mu nikdy. Pokud ho nekdy na ulici potkam, vyhnu se mu a nebudu s nim mluvit. Jsou proste veci, ktere se nedelaji a nezaslouzi si odpustit. A myslim, ze on ani o to nestoji. Kdyz jsem mu poslala fotky maleho, kdyz se narodil, vubec mi neodepsal...

Rekni Sakuro,
zije se Ti dobre s tim pocitem ze mu nikdy neodpustis? Myslis ze se Ti bude dobre spat a ze Ti to do zivota prinese klid? :(
Ze Ti to prinese skutecne vnitrni vyrovnani v pripade ze ho potkas a odvratis se od nej?
Obavam se a verim ze v zadnem pripade ne.

Chápu dobře, že tě otec opustil v tvé dospělosti? Nebo již jako dítě¨?

opustil me otec, a to az v dospelosti. Odkopl me, nema zajem... V detstvi jsme spolu vychazeli, i kdyz s nami nezil...
i kdyby jeho duvod pro to odkopnout dite byl velice zavazny, to se preci nedela, ne? Vykaslat se na dite. I takovi rodice krom meho otce ale jsou, to vim. Viz vcera nalezena novorozena holcicka u kostela v Praze.
Sakuro, otec tě "opustil" až tehdy, kdy mohl mít jistotu, že se o sebe umíš postarat. Do té doby jste vycházeli, možná i proto, že jsi byla dítě, které nechtěl trápit - třeba by to udělal dřív, kdyby tuhle zábranu neměl.
A s tou holčičkou porovnáváš dvě rozdílné věci - miminko je bezmocné.

Nevím co se stalo. A chápu tě, že neshody i s dospělými rodiči jsou nepříjemné a nikomu na klidu nepřidají. Mrzí to. Bohužel jsou chvíle, kdy nemáme na výběr a musíme se opravdu postavit na vlastní nohy, i když na věci mají rodiče kolikrát jiný názor.
Mám známou. Je jí 32 let. Frustrovaná, ve depresích, sama. Neustále i v těchto letech se snaží zavděčit otci, který na ní klade neskutečně vysoké nároky. Ona se neustále honí za tím, aby si jí všiml, pochválil. On bere kritiku ve stylu " můžeš být ještě lepší" jako hnací motor. Já si myslím, že je to cesta do pekel. Neustále rozebírá to, jak se otci zavděčit. Já jí neustále opakuji, že je dost velká na to, aby žila svůj život i bez zavděčení otci, jelikož toho se už asi nikdy nedočká.
Má dvě možnosti. Brát ho takový jaký je, nechtět po něm slyšet jeho názor. Nebo ho konečně totálně odstřihnout. Protože výsledek je stále stejný. Dobrovolně si kazí SVUJ život.

já  žila dětství v přesvědčení, že musím být "nějaká divná", protože jak si jinak vysvětlit, že moje matka miluje mojí o 2roky mladší sestru a ke mě je v lepším připadě psí čumák. v dospělosti jsem zjistila důvod.........měla mě , co by svobodná, silně věřící žena s ženatým mužem a dávalami podvědomě za vinu, že kvůli mě si zkazila život.
myslela jsem si, že jsem se s tím smířila, i s tím, že to samé přenáší na svá vnoučata.
nesmířila, neodpustila , pořád jsem s tím bojovala, chcíli klid, pak zas sebelítost a pak vztek a pořád dokola.
pak jsem byla konstelaci, kde jsem to konečně "pustila", osvobodila se a odpustila.to byla uleva!!

Musím přiznat, že mě se nejhůře odpouští sama sobě. Když už si myslím, že jsem dál, zase se mi v palici vzadu ozve občas permoník "stejně si to mohla udělat ještě líp, jinak..." :dumbom:

Sakuro,
myslím, že jednou otci odpustíš a uděláš to moc ráda.
Pro něj i pro sebe. Hlavně pro sebe :)
Bohužel budeš k tomu muset nejprve získat JEHO zkušenost a to bude nejspíš hodně bolet.

A myslíte, že se dá odpustit i otci, který už nežije?Už jsem si i párkrát myslela, že jsem odpustila, spíš to bylo mé přání, abych odpustila.Ale nějak mě to nejde mu odpustit. Už na něj nemyslím,nevzpomínám.Dnes jsem si vzpomněla až po přečtení příspěvků. Nemám žádné hezké vzpomínky.A to se říká, že časem člověk na to zlé zapomene a pamatuje si už jen to hezké. Nemůžu si na nic hezkého, co se týká mého otce vzpomenout. Měla jsem o něm zlé sny i po tom,co zemřel. Zemřel opuštěný a nemocný v bolestech.Po jeho smrti jsem si říkala,že jak žil, tak i zemřel.Sice byl otec dětí, ale žádné s ním v jeho nemoci nebylo.Že by tohle byly ty boží mlýny?Že se mu vrátilo to, co rozdával?Ale proč i přez to, že mu asi nikdy neodpustím, tak je mě ho líto, že takhle trpěl a stydím se někdy sama za sebe, že jsem mu to i mockrát přála.Chtěla jsem, aby zažil stejný strach a bolest,kterou rozdával svým blízkým.Ale cítím se za tyto myšlenky špatně.A když si někdy řeknu, že bych mohla přinést kytku na hrob, díky němu jsem tady na světě, protože mě splodil, za tohle mu můžu být vděčná, nikdy to neudělám.Nemůžu, prostě mám strach. Mám z něj strach i když už nežije. Těžce se to popisuje a ještě hůře vysvětluje. Ale je ve mě něco, co mi říká, pozor, může ti ještě ublížit.
Některé věci se asi nedají odpustit.Dají se zapomenout,ale ne odpustit.Já to zatím neumím.

sisina napsal(a):

A myslíte, že se dá odpustit i otci, který už nežije?Už jsem si i párkrát myslela, že jsem odpustila, spíš to bylo mé přání, abych odpustila.Ale nějak mě to nejde mu odpustit. Už na něj nemyslím,nevzpomínám.Dnes jsem si vzpomněla až po přečtení příspěvků. Nemám žádné hezké vzpomínky.A to se říká, že časem člověk na to zlé zapomene a pamatuje si už jen to hezké. Nemůžu si na nic hezkého, co se týká mého otce vzpomenout. Měla jsem o něm zlé sny i po tom,co zemřel. Zemřel opuštěný a nemocný v bolestech.Po jeho smrti jsem si říkala,že jak žil, tak i zemřel.Sice byl otec dětí, ale žádné s ním v jeho nemoci nebylo.Že by tohle byly ty boží mlýny?Že se mu vrátilo to, co rozdával?Ale proč i přez to, že mu asi nikdy neodpustím, tak je mě ho líto, že takhle trpěl a stydím se někdy sama za sebe, že jsem mu to i mockrát přála.Chtěla jsem, aby zažil stejný strach a bolest,kterou rozdával svým blízkým.Ale cítím se za tyto myšlenky špatně.A když si někdy řeknu, že bych mohla přinést kytku na hrob, díky němu jsem tady na světě, protože mě splodil, za tohle mu můžu být vděčná, nikdy to neudělám.Nemůžu, prostě mám strach. Mám z něj strach i když už nežije. Těžce se to popisuje a ještě hůře vysvětluje. Ale je ve mě něco, co mi říká, pozor, může ti ještě ublížit.
Některé věci se asi nedají odpustit.Dají se zapomenout,ale ne odpustit.Já to zatím neumím.

Vidíš a já si zase myslím, že zapomenout se nedá, ale odpustit ano ...protože pokud něco neodpustím tak jak zapomenu ? To nejde podle mě. A na druhou starnu proč zapomínat na něco, co jsem doopravdy vnitřně odpustila a jsem s tím srovnaná ? Není to potřeba.

sisino :pussa: Tvé dnešní psaní ve mně hluboce zarezonovalo. Zatím nevím, proč.

sisino,
lze to. A čím dřív se do toho pustíš, tím dřív zmizí strach, který kolem tebe obchází.
Nemůže ti ublížit nic, co si s láskou zpracuješ.

S tím zapomenout jsem myslela, že jsem si vzpomněla na nějaké okamžiky z dětství až jsem měla své vlastní děti. Prostě jsem něco vytěsnila z hlavy a po letech se mě to ukázalo jako vzpomínka.Ale bohužel to nebyla většinou pěkná vzpomínka.Uvědomila jsem si, že jsem něco zažila a až nyní si na to vzpomínám.
Mám z dětství takovou příhodu: jednou jsem byla s otcem asi v 9ti letech v obchodě a ukradla jsem tam poštovní známky asi za 2kč. prodavačka mě neviděla, ale viděl mě otec a nic na to neřekl. Nechal mě to ukrást.Pak po cestě domů, mě řekl, že to zaplatil, ale věděla jsem, že to nezaplatil.Večer až přišla maminka z práce jí začal vyčítat, jak mě špatně vychovala, že jsem díky ní zlodějka a že je to matčina vina. Já jsem se tak strašně styděla a velmi mě to trápilo,ale ne kvůli mě, měla jsem pocit, že můžu za tuto situaci, kdy kvůli mě byl otec na mámu ošklivý. Mamka mě druhý den ráno dala za tu krádež trest, zakázala mě jet se třídou na školní výlet.Od té doby jsem měla výčitky svědomí vůči mamce snad do svých 30ti let.Slovo krádež nebo zlodějka ve mě ty roky vyvolávaly velmi nepříjemné pocity.Od toho dne jsem další ročníky ve škole na výlety nejezdila,styděla jsem se přijít domů a říct mamce, že se jede ze školy na výlet, aby si nevzpomněla náhodou na to, že jsem tehdy kradla.Nyní, když tohle tady píšu, tak mě hoří tváře jako kdyby to bylo dnes.
A asi v mých 31 letech jsem se mamky ptala, jestli si na to pamatuje, tak mě řekla, že vůbec neví, že se to stalo. Já se tím roky trápím, pro mě to bylo velké trauma a mamka si to nepamatuje. Jo a ty známky, které jsem tak chtěla, že jsem je šlohla, jsem schovala na půdě a nikdy jsem je nerozbalila.Když otec zemřel, byla jsem se tam podívat a nenašla jsem je.Tohle je ta z lepších vzpomínek, které mám na své dětství.

Pandorraa napsal(a):

sisino,
lze to. A čím dřív se do toho pustíš, tím dřív zmizí strach, který kolem tebe obchází.
Nemůže ti ublížit nic, co si s láskou zpracuješ.

No nevím, mám už dost let na to, abych to kdyby to šlo zvládla. Někdy když jdu po ulici, tak najednou mám pocit, že vidím otce. Stalo se mě to vícekrát, jde proti mě člověk, který jako by mu z oka vypadl. A ten pocit, který mě projede tělem, nepřeji nikomu.Nemám strach z toho, že vidím mrtvého, ale strach z okamžiku, kdy mě napadne, ON ŽIJE.

sisina napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

sisino,
lze to. A čím dřív se do toho pustíš, tím dřív zmizí strach, který kolem tebe obchází.
Nemůže ti ublížit nic, co si s láskou zpracuješ.

No nevím, mám už dost let na to, abych to kdyby to šlo zvládla. Někdy když jdu po ulici, tak najednou mám pocit, že vidím otce. Stalo se mě to vícekrát, jde proti mě člověk, který jako by mu z oka vypadl. A ten pocit, který mě projede tělem, nepřeji nikomu.Nemám strach z toho, že vidím mrtvého, ale strach z okamžiku, kdy mě napadne, ON ŽIJE.

Je jedno, kolik ti je. Opravdu to jde.

Amriana napsala: Vidíš a já si zase myslím, že zapomenout se nedá, ale odpustit ano ...protože pokud něco neodpustím tak jak zapomenu ? To nejde podle mě. A na druhou starnu proč zapomínat na něco, co jsem doopravdy vnitřně odpustila a jsem s tím srovnaná ? Není to potřeba.


--------------------------------------------------------------------------------
Tak na to musím reagovat.Víš Amri, já si myslím, že zapomenout se někdy dokonce musí, jinak by to asi někdy některé děti ve zdraví nedotahly do dospělosti. Určitě a jistě vím, že jsem moc věcí zapomněla.Proč jinak bych si ze svého dětství pamatovala tak strašně málo zážitků. Většina mých vzpomínek je až tak na dobu,kdy mě bylo 10let. Sestra si toho pamatuje o trochu více, ale ne o moc. O věcech,které nás konkrétně se sourozenci děsí nikdy nemluvíme a přesto nás to spojuje a držíme při sobě.Víme své i když nevyřčené. Miluji svou sestru, bratry, k mamce mám složitější vztah.Miluji ji, do 18ti jsem byla na ní citově velmi závislá, ale mám od děctví pocit, že si její lásku musím nějak zasloužit a nevím jak.Vždy jsem měla pocit, že měla mé sourozence radši než mě, ale sestra si to třeba nemyslí.Žárlila jsem na své sourozence ale vždy jsem je chránila a pomáhala jim a to je i tak v současnosti.S láskou nemůžu zpracovat, jak píše Pan nikoho jako je můj otec. S láskou spojuji mé sourozence, mamku, manžela, děti, tchýni.Těm odpustím asi vše.Muži jsem také odpustila i nevěru.Mám někdy takové myšlenky, že když ty Boží mlýny tak melou, proč tohle umlely mě? Asi jsem někomu velmi ublížila, ale kdy? Když jsem se narodila nebo chodila do školky?To mě rozum nebere.

majkafa napsal(a):

sisino :pussa: Tvé dnešní psaní ve mně hluboce zarezonovalo. Zatím nevím, proč.

Asi ten můj strašný pocit,/ustrašeného a přitom naštvaného děcka/ který jsem měla, když jsem to psala.

sisino, já ten pocit znám.

majkafa napsal(a):

sisino, já ten pocit znám.

Někdy je pro mě velmi těžké být manželka, matka a kamarádka, když se cítím jako malé dítě, které čeká na pohlazení a pochvalu.A nedostává se mu to i když se moc snaží. Mám tyto pocity velmi často.Když jsem zjistila, že M má milenku,tak jsem se zhroutila a čím jsem byla já něšťastnější, tím byl na mě M nepříjemnější a jeho slečna pevnější v kramflecích.Tak jsem se vzchopila a najednou se vše začalo měnit.A zoufalkou se stala slečna. Ale celou dobu jsem cítila, že se chci radši někde schovat,schoulit, přitulit,být pohlazena a milována. Myslím si, že těmto pocitům můj M nerozumí.Jsem tak slabá a všichni si myslí, jak jsem silná. Jen jsem se to naučila nějak zvládat a čekat, že to časem nebude tak bolavé. Tak moc toužím po tom, aby mě někdo chránil od toho světa venku, ale nikdo tu takový pro mě není.Dřív jsem myslela, že ten ochránce je má mamka, ale ta neuměla chránit aani sama sebe, natož nás.Asi mám pocity jako malé dítě,ale jsem taková celý svůj život a asi to už nezměním. Mám stále strach, ale většinou ani nevím z čeho.

Schovat se. Vysokému muži v náruči. Do bezpečí. Mé vnitřní dítě po tom taky moc toužívalo. I teď ještě někdy. Pak ho objímám, říkám mu, že jsem tu, že není čeho se bát.
Jsem pevná. Pro sebe. I pro mé děti. Aby se mi mohly schoulit v náručí, když je svět někdy nehladí. Když samy sebe někdy nedokážou pohladit.
Ale někdy nevím, co bych měla udělat, když přijdou a potřebují mě. Stále se učím.
Možná - nechat se vést srdcem?

sisino, jako bys mluvila o mně, některé tvé pocity. Ale já se nedokázala vzchopit, když do našeho života vstoupila milenka. A on odešel k ní.

Tak si sním o tom svém Muži. A realita je taková, že tady asi takový muž není.

Sisino, tak to jsme dve, kdo nedokaze odpustit...nemyslim na otce denodenne, ale nekde to ve me je, ten pocit krivdy. Tady holky mi vtloukaji do hlavy, ze lze odpustit atd., ale asi nechapou, co to je byt odkopnuta ci ublizena rodicem, ktery kdyby fungoval normalne, svoje dite by miloval a kdyby mohl, dychal pro nej. Bohuzel takovi nasi otcove nebyli. Otec ma ted s novou zenou dalsi dceru, mozna vic deti, nevim, s otcem nejsem uz radu let v kontaktu. Zajimalo by me, zda-li k ni(m) take bude jednou takovy, jako ke mne. Osklive se ke mne choval i behem meho dospivani. Take nemam na otce pekne vzpominky a ty hezke postupne nenavratne mizi...

helena napsal(a):

Jsou proste veci, ktere se nedelaji a nezaslouzi si odpustit. A myslim, ze on ani o to nestoji.
Tady nejde o to, jestli ON o tvé odpuštění stojí nebo ne. Ani se o něm nemusí dozvědět. Odpustit, nebo se s jeho chováním aspoň srovnat bys měla kvůli sobě. Že se něco nedělá je tvůj pohled - možná by ses divila, kdyby ses jednou dozvěděla jeho skutečné důvody...

Heleno, jake muze mit muj otec dobre duvody k opusteni sveho ditete a naprosty nezajem vuci nemu??? Jinak ja ty duvody znam moc dobre, o to vic to boli.

Srovnana s tim uz jsem, jinak bych asi musela pozadat o pomoc psychologa.

Sakuro, jaké měl tvůj otec důvody, že o tebe nemá zájem? je bezcitný, dává city jinam?

Docela dobrá pomoc je říct si: Dělali, jak nejlíp uměli. Líp to prostě neuměli.
Nëmůžeme vědět, co všechno, jaké vlivy, zážitky a podobně formovaly ty lidi, s čím se vyrovnávají. A ani to vědět nepotřebujeme, stačí se smířit s výše uvedeným : Líp to neuměli (a neumějí). Také my máme v tuhle chvíli svoje hranice, svá omezení a líp konat neumíme, i když z pohledu jiných by to šlo.
Sakuro, ty už jsi přece dospělá, už nepotřebuješ, aby tě otec ochraňoval a bránil. Přesto se pořád citíš jako opuštěné dítě? Jak bys chtěla, aby se teď a tady k tobě choval? Aby například opustil novou paní, se kterou je třeba rád ( a která ho podle tebe ovlivňuje a chce mít jen pro sebe)? Byl by šťastnější? A ty? Teda doufám, že si tvůj příběh nepletu.

Daphné napsal(a):

Docela dobrá pomoc je říct si: Dělali, jak nejlíp uměli. Líp to prostě neuměli.
Nëmůžeme vědět, co všechno, jaké vlivy, zážitky a podobně formovaly ty lidi, s čím se vyrovnávají. A ani to vědět nepotřebujeme, stačí se smířit s výše uvedeným : Líp to neuměli (a neumějí). Také my máme v tuhle chvíli svoje hranice, svá omezení a líp konat neumíme, i když z pohledu jiných by to šlo.
Sakuro, ty už jsi přece dospělá, už nepotřebuješ, aby tě otec ochraňoval a bránil. Přesto se pořád citíš jako opuštěné dítě? Jak bys chtěla, aby se teď a tady k tobě choval? Aby například opustil novou paní, se kterou je třeba rád ( a která ho podle tebe ovlivňuje a chce mít jen pro sebe)? Byl by šťastnější? A ty? Teda doufám, že si tvůj příběh nepletu.

Vím,že jsou lidé, kteří prožívali strašné dětství,jsou tím poznamenáni na celý život. Já jsem jedna z nich. Ale omlouvat tím zlo, které mě někdo dělal a já to samé činím svým dětem, je myslím dost hloupé.Tím spíše se  musím snažit, aby se takhle nešťastně necítily i moje děti.Já tenhle kolotoč musí zastavit a u mě to musí skončit. V tom jsem dost silná.Vím, že muž, který mě splodil a "vychovával" měl velmi kruté rodiče, zažil si dost špatné dětství.A vím to jen pro to, že jeho chování tím moje máma tak trochu omlouvala.Ale já ho za to nelituji ani neomlouvám,jakmile se stal dospělým, už byl za své skutky zodpovědný jen on sám.A mohl vyhledat pomoc zvenku, mohl na sobě pracovat aby byl lepším člověkem,místo toho opakoval stejné činy na svých dětech a ženě.Styděla jsem se celé dětství ale i ještě jako dospělá, za své jméno,za to, jak žijeme,i když jsme se odstěhovaly, jsem měla nepříjemné pocity,když jsem potkala někoho z minulého bydliště.Myslela jsem si, že to všichni vědí, že se mě smějí a odsuzují mě za to, jak jsem žila jako dítě.Celé tyto roky se nedají jen tak odpustit, byla jsem ovlivněna tímto i při výběru partnera.Mnoho let jsem si myslela, že můžu být ráda, že mě vůbec někdo chce a má rád, že nikdo jiný, lepší,inteligentnější by mě nechtěl.I když se tomu hodně lidí divilo, jak jsem si vybrala.A samozřejmě, že jsem byla v 1.manželství nešŤastná,stále jsem z něj utíkala.Našla jsem si podobného muže, jako byl můj otec.Nyní mám muže , který je pravý opak,něžný,sportovec, nepije, nekouří,atraktivní, pohledný, bohužel to o sobě ví a mám pocit, že někdy mě dává na jevo, že si ho musím zasloužit,jinak půjde o dům dál.
Dětství ovlivňuje další kus života, než se stím vším člověk může být schopen srovnat a vypořádat a tyto všechny roky mého trápení a pádů nelze odpustit.Já ani odpustit nechci.Možná je to jednodušší hřát si na duši nějakou velkou křivdu, než si připustit, že je to jen moje volba,co se kdy stalo a stane.Takové prožité dětství,nevzpomínám si jeden jediný den, kdy jsem šla domů beze strachu, to nelze odpustit.A nedělám to samé svým dětem,protože nechci a miluji je, on dělal, protože chtěl.

Sakuro troška do mlýna i ode mě. Nemyslím si, že ti někdo něco vtlouká do hlavy. Holky ti ukazují jen jiné pohledy, kterýma se dá na tvoji situaci koukat. Ty máš v sobě pocit křivdy. Nemyslíš, že by bylo lepší - pro tebe - teď nemyslím na tvého otce - se toho pocit zbavit? Pro sebe sama. Pro svůj další život? Že by ses cítila líp? Že by tě to osvobodilo? On udělal to co udělal, ty máš na to svůj pohled a velkou křivdu. Nemůžeš vědět jak se cítí on. Ale míč je na tvé straně hřiště a pokud ses rozhodla mít v sobě tu křivdu a neodpustit - nikdo s tebou nehne. Ale pocit křivdy tě bude omezovat, nejen ve vztahu k otci, ale i v dalších vztazích. Tolik pohled ode mě.

Tak nevím, k čemu to připodobnit, aby to alespoň trochu sedlo.....
To, co je "tam venku" je jen odrazem toho, co je "tam uvnitř".
Realita není pto každého stejná...

Vím není to nejlepší příměr a není to lehké to příjmout tak, jak to teď myslím, ale třeba si představte, jak to dopadne, když budete skvělé surivny na váš oběd vařit ve špinavých hrncích.
Ty hrnce nejsou špinavé proto, že byste byly přirozeně nějaké špindíry, ale proto, že vás od mala nikdo nevedl k tomu, že je třeba je po každém použití mýt. Prostě tuhle zkušenost nemáte, ani netušíte, že něco takového existuje, prototže ve vaší blízkosti to odpradávna bylo jinak.
A na rady druhých nedátě, protože co je to za nesmyl mýt nádobí...Já vím, je to "přitažené za vlasy" - ale věřte, že není :jojo:
Až jednoho dne, svíčková za spoustu peněz a připravovaná s láskou, ale ve vašich hrncích, otráví celou vaši rodinu. Skončíte v bolestech v nemocnici. Nejn vy, ale i vaše milované děti...
Ano, až tak daleko to někteří necháme dojít, než konečně vezmemem do ruky první hrnec a zkusíme ho umýt.
Drhneme a drhneme..... a pořád to nebere konce, než nám konečně dojde, že hrnce se opravdu musí umýt po každém použití. Je to NEKONČÍCÍ a TRPĚLIVÁ práce.

Práce, kterou za vás žádný silný, vysoký, ramenatý hrdina prostě neudělá.
Protože je to vaše "špína" - vaše šrámy na vaší vlastní duši, jsou to iluze vaší vlastní mysli, je to odraz vašeho vlastního nittra ve vaší vlastní realitě. Neexistuje nikdo jiný, než vy sami, kdo s tím může efektivně něco udělat :jojo:
Jen vy sami se zase můžete všech těhle pokřivení, která jste přijali od druhých, zbavit a vrátit se k té čistotě, se kterou jste se narodili....

A můžete s tím pochopitelně nesouhlasit, můžete s tím polemizovat, odmítat to.... Pak to ale jen znamená, že jste ještě nic nepochopili.
Prostě jestě chvili budete "vařit" v zas... nádobí, než vám konečně dojde, proč je vaše "kuchyně" tak otrávená....
Každý máme ten svůj správný čas :jojo:

Sakuro,
až pochopíš, že se tu nikdo nesnaží tvého otce OMLOUVAT, ale pouze (což je HODNĚ) pochopit, třeba se ti konečně rozsvítí další světýlko na cestě k odpuštění.
Ber to tak, že tak jako ty máš právo volit si svou cestu, mají ho i ostatní.
A já napřiklad už odmítám jít po cestě strachu a násilí. Ona je sice rychlá a celkem pohodlná, ale přesvědčila jsem se, že nevede nikam.
Cesta pochopení, pomoci a spolupráce mezi lidmi je sice delší, mnohem strmější a náročnější, ale potkávám na ni jen samé úžasné lidi, ve které se mi před očima proměňují původní zatvrzelí  "neodpouštěči", vzteklouni, profesionální oběti či agresoři a mstitelé.

Myslet si o tom můžeš co chceš. Ale to je TVOJE  mysl a TVŮJ svět, co si takhle tvoříš :)

majkafa napsal(a):

sisino, já ten pocit znám.

Před chvílí jsem si přečetla své včerejší příspěvky a je mě z toho velmi teskno.Vše jsem si tak nechtěně připomněla.Jsem smutná a začínám se litovat.Tyto stavy nesnáším.Ani nevím, co mě včera tak vyprovokovalo, že jsem to vše napsala.Ale nic na tom nemění, že je to pravda.A ještě mám jednu věc, kterou nevím jak si mám odpustit sama sobě. Chtěla jsem jako malá otce zabít. Přemýšlela jsem o tom, jak ho píchnu nožem, když bude spát. ˇCekala jsem za to pochvalu, že se nám všem uleví a ještě budu pochválena.Velké štěstí je, že jsem to neudělala nebo se o to alespoŇ nepokusila. V tu dobu jsem myslela, že je to jedinné východisko jak z toho pekla ven. Myslela jsem, že je to na mě, nenapadlo mě, že to musí řešit mamka.Jen shoda okolností mě v tomto plánovaném činu zabránila.Bylo mě 10let a byla jsem dohnána vlastními rodiči k takovému uvažování.Nyní jako dospělá si uvědomuji, jaký život by mě teprve po tom čekal.NO hrůza domyslet.Jak odpustit něco takového? Kdybych měla čas a větší odvahu a to si myslím, že časem by to přišlo, tak jak bych si mohla odpustit takový čin?Když Vás dospělý dotlačí do takových myšlenek, zaslouží si odpuštění? Copak 10ti letá holčička má takhle uvažovat?Kdo za to může?A ta holčička jsem já,byla jsem to já a moje myšlenky.A věřím tomu, že kdyby se měl vrátit čas, tak bych se radši nechtěla narodit.Neodpustím.

Sisino,
"držíš se" oběma rukama něčeho, co tě zraňuje. Zabírá to i velký kus ve tvém srdci.
O to méně pak těma rukama můžeš rozdávat těm, které máš ráda, máš je totiž zaneprázdněné něčím jiným. Ani brát si nemůžeš, co ti druzí třebas i nabízejí.
A srdce? Nu, však ty nejlépe sama víš.....

Pandorraa napsal(a):

Sisino,
"držíš se" oběma rukama něčeho, co tě zraňuje. Zabírá to i velký kus ve tvém srdci.
O to méně pak těma rukama můžeš rozdávat těm, které máš ráda, máš je totiž zaneprázdněné něčím jiným. Ani brát si nemůžeš, co ti druzí třebas i nabízejí.
A srdce? Nu, však ty nejlépe sama víš.....

Pan, já už na tyto věci nevzpomínám, tak 10 let asi si opravdu nevzpomenu. To jen včera jak jsem si tu pročítala příspěvky o otci. Ani nevím, proč jsem se nechala do toho tak zatáhnout.Opravdu si na to už vůbec nevzpomenu, vyjímečně, když je např. v tv nějaký film na toto téma.Už je to mnoho let a jsem velká holka, jen mě to přijde někdy líto, že si tohle musí někdy človíček prožít a přitom to nemůže nijak ovlivnit. Jako děti prostě nemůžete něco ovlivňovat.Teť žiju jak nejlíp umím, někdy myslím, že to ani moc neumím.Z toho jsem zase šťastná.Asi tak jako všichni ostatní. Ale dost mě na tom překvapuje, že spousta dětem se tohle běžně děje a nikdo z venku jim nechce pomoci.Dělají, že nic nevidí, že se jich to netýká.

sisino.
já ti věřím, že se tím nijak nezabýváš, ale sama vidíš, že je to pořád uvnitř tebe živé...jako činná sopka, která jen mnoho staletí "spí" a jednou zase tu zkázu přinese...
Je pochopitelně jen na tobě, zda ji necháš spát a nebo ŘÍZENĚ probudíš.
Moje zkušenost s práce s lidm a jejich traumaty mi říká, že co není "vyčištěno", předává se "umazané" v nějaké podobě dál. Minimálně jeden ze členů rodu si to odnese do života, asi tak jako kdyby nevěsta dostala darem do domácnosti sadu toho "špinavého nádobí" se všemi těmi "bacily", co na něm za tu předlouhou dobu ulpěli  a zabydleli se....

Sakura napsal(a):

Sisino, tak to jsme dve, kdo nedokaze odpustit...nemyslim na otce denodenne, ale nekde to ve me je, ten pocit krivdy. Tady holky mi vtloukaji do hlavy, ze lze odpustit atd., ale asi nechapou, co to je byt odkopnuta ci ublizena rodicem, ktery kdyby fungoval normalne, svoje dite by miloval a kdyby mohl, dychal pro nej. Bohuzel takovi nasi otcove nebyli. Otec ma ted s novou zenou dalsi dceru, mozna vic deti, nevim, s otcem nejsem uz radu let v kontaktu. Zajimalo by me, zda-li k ni(m) take bude jednou takovy, jako ke mne. Osklive se ke mne choval i behem meho dospivani. Take nemam na otce pekne vzpominky a ty hezke postupne nenavratne mizi...

přečti si ještě jednou moje přispěvky. a věř , že vím jak ti je. já to prožila CELÉ své dětství, vlastně až donedávna. a to je mi 38.

sisina napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Sisino,
"držíš se" oběma rukama něčeho, co tě zraňuje. Zabírá to i velký kus ve tvém srdci.
O to méně pak těma rukama můžeš rozdávat těm, které máš ráda, máš je totiž zaneprázdněné něčím jiným. Ani brát si nemůžeš, co ti druzí třebas i nabízejí.
A srdce? Nu, však ty nejlépe sama víš.....

Pan, já už na tyto věci nevzpomínám, tak 10 let asi si opravdu nevzpomenu. To jen včera jak jsem si tu pročítala příspěvky o otci. Ani nevím, proč jsem se nechala do toho tak zatáhnout.Opravdu si na to už vůbec nevzpomenu, vyjímečně, když je např. v tv nějaký film na toto téma.Už je to mnoho let a jsem velká holka, jen mě to přijde někdy líto, že si tohle musí někdy človíček prožít a přitom to nemůže nijak ovlivnit. Jako děti prostě nemůžete něco ovlivňovat.Teť žiju jak nejlíp umím, někdy myslím, že to ani moc neumím.Z toho jsem zase šťastná.Asi tak jako všichni ostatní. Ale dost mě na tom překvapuje, že spousta dětem se tohle běžně děje a nikdo z venku jim nechce pomoci.Dělají, že nic nevidí, že se jich to netýká.

to že si nevzpmínáš , neznamená že to v tobě není. mě chybí v mém životě asi 6let z doby okolo 11let , kdy mě zneužíval můj nevlastní děda.přesto TO ve mě bylo pořád a ovlivnilo i ve vztahu k přiteli. nejde se tvářit, že kjdyž na TO nemyslím, tak se to nestalo. musela jsem nejdřív odpustit dědovi i sobě a zpracovat to , pak teprve se mi ulevilo a bylo líp. teprve pak jsem zjistila, jak pevné vězení jsem si stvořila.

Sakura napsal(a):

Tedy já té vaší diskuzi moc nerozumím. Tak když chlap zčistajasna opustí ženu a děti a nechá ji ve štychu a finančních problémech atd., má ženská odpustit tomu chlapovi, mávnout rukou nad svým údělem a jít dál? Brát ten úděl s pokorou? To je to, co chcete říct? Chtěla bych vás vidět v té situaci, opravdu.

Ja som bolestne dospela k výbornej veci: že za KAŽDÝCH okolností a VŽDY je lepšie riešiť seba než tých druhých. Aby Amazonka, Káčátko a ďalší nezistili na konci život,a že namiesto vychutnávania ho strávili zapšklou závisťou, neprajníctvom a nenávisťou. Nemusím sa pozerať na ich mlyny(hoci občas ten phľad asi poteší ;) ), je lepšie a asi aj prezieravejšie sledovať moje vlastné. A snažiť sa zmeniť to, čo zmeniť môžem - t.j. SVOJ život, SVOJE vzťahy, apod. Vzťahy druhých prenechať im. Na to netreba ani pokoru(hoci tá dosť pomáha), stačí číry pragmatizmus a "selský rozum". Odpustením sa uľaví MNE a energiu, ktroú som predtým dávala do závisti, nenávisti a krivdy, dám do detí, koníčkov, priateľov a vychutnávania si svojho života. Mmch, Amazonka - ty by si sa zaľúbila do chlapa, ktorý ešte nie je vyrovnaný s minulosťou, závidí bývalke a teba potrebuje len na to, aby sa jej "vyrovnal"? Ja nie... :(

Somaia napsal(a):

Takových příkladů, Sakuro, lze vysypat z rukávu  stovky... když si otevřeš denní tisk, tak  s velkou pravděpodobností  bude obsahovat  zprávu stejného druhu.
jenže... co s tím?  i to je život ve své brutální podobě..
lidé, kteří nejsou lhostejní se zákonitě ptají Proč a pak většinou začnou hledat smysl toho všeho v čem jsme nuceni žít.
Když hledáš poctivě, tak se ti jistě začne skládat určitý obraz a po čase lze dojít k tomu, že je možné reagovat i jinak.
První názorný příklad  pro lidi je možné snadno najít třeba na příkladu notoricky známém- Ježíše Krista nebo Budhy. Každý jsme si prošli fází, kdy se naše  myšlení omezuje jen na pohled: oko za oko , zub za zub. Pokud  ( byť jen v myšlenkách)  uvízneš v tomhle vzorci myšlení, jsi podílníkem  na tom, že roztáčíš stále to pomyslné kolo utrpení svou vlastní energií ( nebo i činy) a nelze  vystoupit.
Jednou je ublíženo tobě, ty svou nenávistí vracíš úder a ten se ti zase vrátí a tak dokola...
Když uvízneš v tomto vzorci myšlení a živíš v sobě nenávist, tak se dobrovolně okovy připoutáváš k osobě, kterou nenávidíš a přeješ jí neštěstí. Dokud to sama nerozetneš, tak tě bude ovlivňovat, ty budeš jí podřízená ,bude s tebou žít a ovládat tě. Tohle si snad může přát jen blázen.
Cestu jak z toho ven lze najít, cesta ven existuje... a to především skrz poznání vesmírných zákonů , lásky a   nadhledu. Jinudy není možná...

Je to pekná teória, ale niekedy sa to sv.i.n.s.ky ťažko žije... ;) Zvlášť keď ide o tých najbližších... a o do očí bijúce svinstvo.

Sisina, ono ťa to asi nepoteší. ale on to proste zrejme v tej chvíli inak nevedel... Naozaj bral tú hrôzu, čo zažíval v detstve, za danú normu a priam "normál". Skôr sa divím tvojej mame, že nezkročila - ona zrjeme tušila, že sa dá aj inak. Ale vidíš, ty mamu miluješ, ale odpustiť nevieš otcovi - ktorý si zjavne vôbec neuvedomoval, čo robí. :rolleyes: 
Odpustiť sa dá aj mŕtvemu, dá sa aj vyrovnať a narovnať si vzťahy s mŕtvym... Kamarátka presne riešila, že jej otec, ktorý ju s bratom ako dieťa opustil a zakrátko emigroval, takže si spolu nevybudovali vzťah, od nej v dospelosti vyžadovla, aby sa ONA jemu hlásila, udržiavaal kontakt - a bol urazený, keď to nerobila. Raz jej praštil telefónom, keď sa pohádali, že mu nezavolala k narodeninám(riešila vtedy vážne problémy so synom) a uťal všetky kontakty. Asi 10 rokov nato sa NÁHODOU od jeho sestry dozvedela, že je už podlruha roka mŕtvy a pochovaný. :/ Postupne si s ním čistila vzťah, chodila na skupinovú terapiu a neskôr na rodinné(systemické) konštelácie... Teraz plánuje cestu za jeho druhou ženou a podľa možností aj na jeho hrob. Pochopila, že to jej jej fyzický otec, že je súčasťou jej života, či sa jej to páči alebo nie, že aj jej deti majú v sebe jeho gény - a že keď mu odpustí a vyrovná sa s ním a s ich vzťahom, uľaví sa predovšetkým jej a možno aj jej deťom. :jojo:

sisinko - sakuro - objímám ty malé ukřivděné holčičky, každá opravdu každá žena si nese v sobě něco zraňujícího od svých otců. Možná přitahuju podobné, vyslechla jsem takových maličkých připomínek hodně,  a i pres to, že to mnohdy byli skvělí otcové, podařilo se jim at už vědomě či nikoli, vypustit z úst něco, co zranilo. Oni si to neuvědomují, nechápu. Je to velmi podobné příběhu se známkami - pro ne to prostě důležité nebylo.

Pandorraa napsal(a):

Víš, já jsem typický válečník. A tady se pohybuje dost lidí, které bych mohla "zabít", zadupat, zdepatat, znemožnit, psychicky rozložit....
Možná ještě před rokem dvěma bych to s přehledem udělala. Dneska zjjišťuji, že mi to nestojí za to. K ničemu mi to není. A pak taky mám vlastních starostí dost, vlastních témat k řešení tolik, že už nemám čas ani chuť posuzovat, kdo je zlý a kdo je dobrý člověk. Jen tak, že "vychovám" sama sebe, mohu "vychovávat" a volat k zodpovědnosti i ostatní :jojo:
A zda je někdo chápavý či natvrdlý, to už příliš neřeším :) Taky mi to nepřísluší soudit, mohu to jen konstatovat.

Pochopitelně jsou stále věci, které mne dovedou nadzvednout ze židle, ale je jich stále míň a míň.
Já jsem totiž přesvědčená, že život - vesmír - bůh - Franta - nazvi si to, jak chceš, všem měří spravedlvě a že všechno se vždy vrátí tam, odkud to bylo vysláno... Není tedy potřeba, abych tomu pomáhala jinak, než tak, že "srovnám" sma sebe. Protože to je můj úkol. A pochopitelně s tím mohu pomoci i těm, kteří o moje zkušenosti stojí.
A to taky dělám. To taky stále "prodávám" - ha ha, musím se té blbosti, která tohle vymyslela a použila smát. A to mohu, je to lepší, než se po ní ohnat a snažit se ji zabít. Ona totiž hloupost a závist je nesmrtelná teta a ráda "přeskakuje" z člověka na člověka, tak proč si ji zbytečně k sobě přivolávat :)

Každý z nás má navybranou, zda v sobě bude živit nenávist, zlobu a touhu po pomstě a nebo bude v sobě hledat lásku.
Každý si může vybrat, zda ve svém životě půjde cestou Strachu a nebo cestou Lásky.
Že je sakra těžké tu druhou cestu najít a taky z ní nesejít, tak o tom žádná.
Je to těžké. Pro mne osobně zatím určitě.
Ale je to podle mne taky jediná cesta k tomu, abychom se tu navzájem nepobili a nevyhubili :jojo:

Omlouvam se za :offtopic:, ale Pandoro, tohle jsou asi nejsilnejsi slova, ktera jsem od Tebe cetla.
Probud se uz, Ty mas touhy nekomu pomahat?
Jestli mas dostatek odvahy, zacni u sebe.
Jdes na to oklikou pres ostatni, uvedomujes si, ze muzes taky ublizit?

Holka, Ty jsi dost nejisty valecnik. A takovi valecnici jsou dost nebezpecni.
Mas to ve svych rukou. Jen mozna jeste nevis co presne ta slova znamenaji.

mariposa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Víš, já jsem typický válečník. A tady se pohybuje dost lidí, které bych mohla "zabít", zadupat, zdepatat, znemožnit, psychicky rozložit....
Možná ještě před rokem dvěma bych to s přehledem udělala. Dneska zjjišťuji, že mi to nestojí za to. K ničemu mi to není. A pak taky mám vlastních starostí dost, vlastních témat k řešení tolik, že už nemám čas ani chuť posuzovat, kdo je zlý a kdo je dobrý člověk. Jen tak, že "vychovám" sama sebe, mohu "vychovávat" a volat k zodpovědnosti i ostatní :jojo:
A zda je někdo chápavý či natvrdlý, to už příliš neřeším :) Taky mi to nepřísluší soudit, mohu to jen konstatovat.

Pochopitelně jsou stále věci, které mne dovedou nadzvednout ze židle, ale je jich stále míň a míň.
Já jsem totiž přesvědčená, že život - vesmír - bůh - Franta - nazvi si to, jak chceš, všem měří spravedlvě a že všechno se vždy vrátí tam, odkud to bylo vysláno... Není tedy potřeba, abych tomu pomáhala jinak, než tak, že "srovnám" sma sebe. Protože to je můj úkol. A pochopitelně s tím mohu pomoci i těm, kteří o moje zkušenosti stojí.
A to taky dělám. To taky stále "prodávám" - ha ha, musím se té blbosti, která tohle vymyslela a použila smát. A to mohu, je to lepší, než se po ní ohnat a snažit se ji zabít. Ona totiž hloupost a závist je nesmrtelná teta a ráda "přeskakuje" z člověka na člověka, tak proč si ji zbytečně k sobě přivolávat :)

Každý z nás má navybranou, zda v sobě bude živit nenávist, zlobu a touhu po pomstě a nebo bude v sobě hledat lásku.
Každý si může vybrat, zda ve svém životě půjde cestou Strachu a nebo cestou Lásky.
Že je sakra těžké tu druhou cestu najít a taky z ní nesejít, tak o tom žádná.
Je to těžké. Pro mne osobně zatím určitě.
Ale je to podle mne taky jediná cesta k tomu, abychom se tu navzájem nepobili a nevyhubili :jojo:

Omlouvam se za :offtopic:, ale Pandoro, tohle jsou asi nejsilnejsi slova, ktera jsem od Tebe cetla.
Probud se uz, Ty mas touhy nekomu pomahat?
Jestli mas dostatek odvahy, zacni u sebe.
Jdes na to oklikou pres ostatni, uvedomujes si, ze muzes taky ublizit?

Holka, Ty jsi dost nejisty valecnik. A takovi valecnici jsou dost nebezpecni.
Mas to ve svych rukou. Jen mozna jeste nevis co presne ta slova znamenaji.

taky bych pandoře doporučila, pokud tu našla byť jednoho člověka,kterého  by mohla zabít, zadupat, zdeptat, znemožnit,zlikvidovat a rozložit a ještě před rokem by to s přehledem udělala :D /jak??/ tak aby se obrátila na odborníka. Tohle je virtuální svět a hrát si tu na jediného schopného kazatele, co nás nezlikviduje jen proto, že už je "jinde" je paranoa. Jak píšeš...pandora by měla začít u sebe, už tu tři roky čtu jak je v jiném levelu a přitom se plácá ve stále stejných zoufalostních  fázích a frázích.

Kdybyste milé dámy, Maripozo a XXXX dočetly  Pandořin příspěvek do konce a netočily se dokola na první větě, tak byste tu nemusely dělat echo.... zbytečné komentáře.

Somaia napsal(a):

Kdybyste milé dámy, Maripozo a XXXX dočetly  Pandořin příspěvek do konce a netočily se dokola na první větě, tak byste tu nemusely dělat echo.... zbytečné komentáře.

...nech na nás jaké komentáře máme za zbytečné, zjevně mě taky nečteš do konce. Pravdu máš v tom, že pandora se do konce dá číst málokdy, jednak jí mám v ignore, takže si přečtu maximálně něčí citaci jejích výplodů a pak píše už roky to samé dokola a  přitom se toho nedrží. Až si budu chtít přečíst vyčtělé fráze dám ti vědět.:jojo:  komu ty děláš  echo, že to přisuzuješ mě?

Pandorraa napsal(a):

Víš,já jsem typický válečník. A tady se pohybuje dost lidí, které bych mohla "zabít", zadupat, zdepatat, znemožnit, psychicky rozložit....
Možná ještě před rokem dvěma bych to s přehledem udělala. Dneska zjjišťuji, že mi to nestojí za to. K ničemu mi to není. A pak taky mám vlastních starostí dost, vlastních témat k řešení tolik, že už nemám čas ani chuť posuzovat, kdo je zlý a kdo je dobrý člověk. Jen tak, že "vychovám" sama sebe, mohu "vychovávat" a volat k zodpovědnosti i ostatní :jojo:
A zda je někdo chápavý či natvrdlý, to už příliš neřeším :) Taky mi to nepřísluší soudit, mohu to jen konstatovat.

Pochopitelně jsou stále věci, které mne dovedou nadzvednout ze židle, ale je jich stále míň a míň.
Já jsem totiž přesvědčená, že život - vesmír - bůh - Franta - nazvi si to, jak chceš, všem měří spravedlvě a že všechno se vždy vrátí tam, odkud to bylo vysláno... Není tedy potřeba, abych tomu pomáhala jinak, než tak, že "srovnám" sma sebe. Protože to je můj úkol. A pochopitelně s tím mohu pomoci i těm, kteří o moje zkušenosti stojí.
A to taky dělám. To taky stále "prodávám" - ha ha, musím se té blbosti, která tohle vymyslela a použila smát. A to mohu, je to lepší, než se po ní ohnat a snažit se ji zabít. Ona totiž hloupost a závist je nesmrtelná teta a ráda "přeskakuje" z člověka na člověka, tak proč si ji zbytečně k sobě přivolávat :)

Každý z nás má navybranou, zda v sobě bude živit nenávist, zlobu a touhu po pomstě a nebo bude v sobě hledat lásku.
Každý si může vybrat, zda ve svém životě půjde cestou Strachu a nebo cestou Lásky.
Že je sakra těžké tu druhou cestu najít a taky z ní nesejít, tak o tom žádná.
Je to těžké. Pro mne osobně zatím určitě.
Ale je to podle mne taky jediná cesta k tomu, abychom se tu navzájem nepobili a nevyhubili :jojo:

Pandorro, tohle je moc pěkný a otevřený popis osobního vývoje. Mohly bychom z něho čerpat, hlavně ty válečnice v nás.
Ale tady se o něj budou otírat, hlavně ty, které mu nerozumějí (a berou doslova ), nebo ty, co si jen hrají s písmenky a nejsou schopny se podobně otevřít a tím ani pochopit. Všimla jsem si, že při zvuku tvého jména se seběhne určitá sorta lidí, a pustí se do okopávání kotníků bez snahy o pochopení obsahu, jen aby vydaly nesouhlasný zvuk. Přitom zrovna jim by tenhle příspěvek, čtený s tichou pokorou, mohl dost pomoci. Přeju ti hezký den.

Nikdo se nerodí dobrý ani zlý. Nikdo není dobrý ani zlý. "Jen" naše činy jsou nějaké.

To jen k tomu, jak Pan psala, že nemá čas ani chuť posuzovat, kdo je dobrý a kdo zlý člověk.

Já v tom Pandořině dopise vidím něco úplně opačného. Pandorra napsala:                                                                 

" Každý si může vybrat, zda ve svém životě půjde cestou Strachu a nebo cestou Lásky.
Že je sakra těžké tu druhou cestu najít a taky z ní nesejít, tak o tom žádná.
Je to těžké. Pro mne osobně zatím určitě."


A to jsou přec silná, ale i pokorná slova, nevyvyšuje se. Jen je to, jak z jejích odpovědí soudím , hodně chytrá ženská, která to má srovnaný. To ale neznamená, že necítí bolest, není bezradná, není zranitelná. Napsala tu spoustu empatickejch odpovědí, ale jak není ten život po nevěře jednoduchej, tak i ty odpovědi to můžou jen srovnat, ukázat možnosti, ale říct, když uděláš tohle, miláček udělá tohle nebo zahojit rány, to nejde. Vždyť o tom to tady je, zkusit si pomoct, vidět, že nejsem sám s problémem, poradit si, vyplakat se, zasmát se a jít dál. A když někoho ty rány přebolí, je to skvělý. A někoho nepřebolí nikdy, ale stejně je dobrý zkoušet pořád znova se z toho vypsat, jiná cesta není.

sisina napsal(a):

Neodpustím.

Domnívám se, že ty nemáš nikomu co odpouštět a že ti o to ani nikdo nestojí. Pokud se chceš s tou sopkou vypořádat, budeš muset dojít k nějaké formě přijetí toho co bylo a uctění osudu těch, kteří s tím vším měli co do činění.

sisina napsal(a):

majkafa napsal(a):

sisino, já ten pocit znám.

Před chvílí jsem si přečetla své včerejší příspěvky a je mě z toho velmi teskno.Vše jsem si tak nechtěně připomněla.Jsem smutná a začínám se litovat.Tyto stavy nesnáším.Ani nevím, co mě včera tak vyprovokovalo, že jsem to vše napsala.Ale nic na tom nemění, že je to pravda.A ještě mám jednu věc, kterou nevím jak si mám odpustit sama sobě. Chtěla jsem jako malá otce zabít. Přemýšlela jsem o tom, jak ho píchnu nožem, když bude spát. ˇCekala jsem za to pochvalu, že se nám všem uleví a ještě budu pochválena.Velké štěstí je, že jsem to neudělala nebo se o to alespoŇ nepokusila. V tu dobu jsem myslela, že je to jedinné východisko jak z toho pekla ven. Myslela jsem, že je to na mě, nenapadlo mě, že to musí řešit mamka.Jen shoda okolností mě v tomto plánovaném činu zabránila.Bylo mě 10let a byla jsem dohnána vlastními rodiči k takovému uvažování.Nyní jako dospělá si uvědomuji, jaký život by mě teprve po tom čekal.NO hrůza domyslet.Jak odpustit něco takového? Kdybych měla čas a větší odvahu a to si myslím, že časem by to přišlo, tak jak bych si mohla odpustit takový čin?Když Vás dospělý dotlačí do takových myšlenek, zaslouží si odpuštění? Copak 10ti letá holčička má takhle uvažovat?Kdo za to může?A ta holčička jsem já,byla jsem to já a moje myšlenky.A věřím tomu, že kdyby se měl vrátit čas, tak bych se radši nechtěla narodit.Neodpustím.

mamince jsi odpustila?

"Ale tady se o něj budou otírat, hlavně ty, které mu nerozumějí (a berou doslova ), nebo ty, co si jen hrají s písmenky a nejsou schopny se podobně otevřít a tím ani pochopit. "

Nejhlubsi a nejhure odstranitelnou iluzi zije takovy clovek,ktery se domniva,mysli si a je o svych iluzornich predstavah presvedcen.  :)

Axi napsal(a):

sisina napsal(a):

Neodpustím.

Domnívám se, že ty nemáš nikomu co odpouštět a že ti o to ani nikdo nestojí. Pokud se chceš s tou sopkou vypořádat, budeš muset dojít k nějaké formě přijetí toho co bylo a uctění osudu  těch, kteří s tím vším měli co do činění.

Kdyby v tomhle  příspěvku bylo  povyměněno  pár slovíček! Zněl by lidsky . A jeho význam by se přiblížil tomu, co  může třeba se svými bolestnými zkušenostmi Sisina, Sakura   a jim  podobné   prodýchat.  Silná slova na silnou ránu přísluší až v okamžiku, kdy  je  příjemce silný. :jojo: Do té doby nemá o odpuštění ani páru a přijde mu neproveditelné.

Což třeba takhle milý Axi?  ;) :
Domnívám se, že ty nemusíš nikomu  odpouštět a že  to ani nikdo nepožaduje. Pokud se chceš s tou sopkou vypořádat, budeš muset dojít k nějaké formě přijetí toho co bylo a uctění osudu  všech těch, kteří s tím vším měli co do činění.

No nic. Hezkou neděli.  :jojo:

Pandorraa: A tady se pohybuje dost lidí, které bych mohla "zabít", zadupat, zdepatat, znemožnit, psychicky rozložit....

Typická ukázka namyšlenosti a sebepřeceňování, které tady hloupě dáváš na odiv už delší dobu. Proč? Z jakého důvodu? Nějakým zadupáním kohokoliv bys znemožnila jedině sama sebe.
Ještě že jsi použila podmiňovací způsob ;).
Připadá mi, jako by ses musela v životě (možná od dětství) o cosi permanentně bít a ukazovat, že Ty máš nad někým navrch.
To musí být docela zatěžující v praktickém životě (a podle mě totálně zbytečné).

Ano, amazonko, každý si může vybrat. I Pandorraa.

Jinak Zuzi, velmi trefné.

:lol: Pan, jsi obdivuhodná. Tvoje ozvěna má vytrvalost a grády... a furt se vrací, potvora...jak zaseknutý kafemlejnek.... :lol:

Tercila napsal(a):

Pandorraa: A tady se pohybuje dost lidí, které bych mohla "zabít", zadupat, zdepatat, znemožnit, psychicky rozložit....

Typická ukázka namyšlenosti a sebepřeceňování, které tady hloupě dáváš na odiv už delší dobu. Proč? Z jakého důvodu? Nějakým zadupáním kohokoliv bys znemožnila jedině sama sebe.
Ještě že jsi použila podmiňovací způsob ;).
Připadá mi, jako by ses musela v životě (možná od dětství) o cosi permanentně bít a ukazovat, že Ty máš nad někým navrch.
To musí být docela zatěžující v praktickém životě (a podle mě totálně zbytečné).

Ano, amazonko, každý si může vybrat. I Pandorraa.

Jinak Zuzi, velmi trefné.

Tercila-  ono to moje přepisování nebude asi akceptovatelné.  Totiž z dálky a bez vlastního prožitku ( nebo alespoň schopnosti se do toho prožitku vcítiit) se posuzuje tak jednoduše a direktivně..  Pak se lehce vypouští    slova o "zabití, zadupání, zničení...
Mě by docela zajímalo , jestli takový   jedinec měl možnost vidět  alespoň jednoho zabitého. Pach krve, zvratků,  moče po  prohraném zápase o život.   Já to viděla.  Neumím pak použít taková slova. Nerada koukám i na přiblblé detektivky, kde se to "mrtvolami" jen hemží. Protože vím, že nemám na to abych plácla  mouchu, natož zabila- nepoužívám to, nebo jen v smyslu  nadsázky , která je lehce prohlédnutelná.
Zničit?  Jak zničiit ? Psychicky zdeptat? To jde. To jsem taky viděla ( a částečně zažila). Taky NIKOMU nepřeju. Ani největšímu nepříteli - kterého  asi ani nemám :D
Zašlapat? Můj BM v opici rozšlapal mému synovi klícku s narozenými činčilkami. Aby  ublížil klukovi. Taky nemůžu pochopit.  "Ušlapat" mám nadosmrti spojené s touhle představou bezbranných  zvířat a ubrečeného syna.

Takže  já budu  vždycky ten, kdo  bude lobovat za   soucit, vcítění, míň ostrých slov... Taky úchylka.. ;) :jojo:

Somaia napsal(a):

Kdybyste milé dámy, Maripozo a XXXX dočetly  Pandořin příspěvek do konce a netočily se dokola na první větě, tak byste tu nemusely dělat echo.... zbytečné komentáře.

Somi, to je tak, že každý chápe a pobírá jen to, co JE V DANOU CHVÍLI SCHOPEN  pobrat a na tom se točí.
On sám - já se rozhodně už nepřidám -  a tak dlouho, dokud nepobere zase něco jiného.
Ale tobě to říkat nemusím, ty to víš.
Jim je to říkat zcela zbytečné, protože vědí jen to, co právě teď vědí.

Daphné napsal(a):

Pandorro, tohle je moc pěkný a otevřený popis osobního vývoje. Mohly bychom z něho čerpat, hlavně ty válečnice v nás.
Ale tady se o něj budou otírat, hlavně ty, které mu nerozumějí (a berou doslova ), nebo ty, co si jen hrají s písmenky a nejsou schopny se podobně otevřít a tím ani pochopit. Všimla jsem si, že při zvuku tvého jména se seběhne určitá sorta lidí, a pustí se do okopávání kotníků bez snahy o pochopení obsahu, jen aby vydaly nesouhlasný zvuk. Přitom zrovna jim by tenhle příspěvek, čtený s tichou pokorou, mohl dost pomoci. Přeju ti hezký den.

Daphne děkuji.
Takovéhle otevřené příspěvky píši právě proto, že mohou někomu pomoci.
Někomu okamžitě, jinému po čase.
Každý v tom najde jen to, co jeho samotného aktuálně ovládá.
Nakonec se ale postupně  "rozsvítí" všem.
I mně ;)

majkafa napsal(a):

Nikdo se nerodí dobrý ani zlý. Nikdo není dobrý ani zlý. "Jen" naše činy jsou nějaké.

To jen k tomu, jak Pan psala, že nemá čas ani chuť posuzovat, kdo je dobrý a kdo zlý člověk.

Máš pravdu majko.
Pokud jde o lidi, nikdo se nerodí zlým, všichni přicházíme na svět jako dobří lidé s čistým srdcem.
Bohužel někteří získají takovou životní zkušenost, že propadnou představěš, že "správné" je být "zlý"
A tak jsou.

Somaia napsal(a):

Kdybyste milé dámy, Maripozo a XXXX dočetly  Pandořin příspěvek do konce a netočily se dokola na první větě, tak byste tu nemusely dělat echo.... zbytečné komentáře.

Som, a Ty mas potrebu mluvit za Pandoru PROC?

majkafa napsal(a):

Nikdo se nerodí dobrý ani zlý. Nikdo není dobrý ani zlý. "Jen" naše činy jsou nějaké.

To jen k tomu, jak Pan psala, že nemá čas ani chuť posuzovat, kdo je dobrý a kdo zlý člověk.

:jojo: :)

amazonka2008 napsal(a):

Já v tom Pandořině dopise vidím něco úplně opačného. Pandorra napsala:                                                                 

" Každý si může vybrat, zda ve svém životě půjde cestou Strachu a nebo cestou Lásky.
Že je sakra těžké tu druhou cestu najít a taky z ní nesejít, tak o tom žádná.
Je to těžké. Pro mne osobně zatím určitě."


A to jsou přec silná, ale i pokorná slova, nevyvyšuje se. Jen je to, jak z jejích odpovědí soudím , hodně chytrá ženská, která to má srovnaný. To ale neznamená, že necítí bolest, není bezradná, není zranitelná. Napsala tu spoustu empatickejch odpovědí, ale jak není ten život po nevěře jednoduchej, tak i ty odpovědi to můžou jen srovnat, ukázat možnosti, ale říct, když uděláš tohle, miláček udělá tohle nebo zahojit rány, to nejde. Vždyť o tom to tady je, zkusit si pomoct, vidět, že nejsem sám s problémem, poradit si, vyplakat se, zasmát se a jít dál. A když někoho ty rány přebolí, je to skvělý. A někoho nepřebolí nikdy, ale stejně je dobrý zkoušet pořád znova se z toho vypsat, jiná cesta není.

Amazonko, děkuiji ti. Přesně takhle to vnímám :)
Kvůli lidem, jako jsi ty, to taky hlavně píšu - není to zbytečné.
Páč mne to tu taky - ten nářek, kvokání a svolávání hromů a blesků havně na ty DRUHÉ viníky mizerný -  čas vod času ale pořádně se.e :dumbom::dumbom::dumbom:
Je to hlavně o mně :jojo:
Je to hlavně o KAŽDÉM, kdo řeší SVŮJ konkretní problém :jojo:
A tak to taky má být, kdo tu tvrdí něco jiného, lže.

Somaia napsal(a):

:lol: Pan, jsi obdivuhodná. Tvoje ozvěna má vytrvalost a grády... a furt se vrací, potvora...jak zaseknutý kafemlejnek.... :lol:

A divíš se?
Dokud se nepustí, nemůže dělat ani nic jiného než kráčet pořád a jen až ZA mnou a jen OPAKOVAT  a OPAKOVAT.... ;)

Tercila napsal(a):

Pandorraa: A tady se pohybuje dost lidí, které bych mohla "zabít", zadupat, zdepatat, znemožnit, psychicky rozložit....

Typická ukázka namyšlenosti a sebepřeceňování, které tady hloupě dáváš na odiv už delší dobu. Proč? Z jakého důvodu? Nějakým zadupáním kohokoliv bys znemožnila jedině sama sebe.
Ještě že jsi použila podmiňovací způsob ;).
Připadá mi, jako by ses musela v životě (možná od dětství) o cosi permanentně bít a ukazovat, že Ty máš nad někým navrch.
To musí být docela zatěžující v praktickém životě (a podle mě totálně zbytečné).

Tercilo, vskutku jsi mne potěšila tím, jak to hezky chápeš :jojo:
Už jsem se bála, že ti to nikdy nedojde.
Jenže POCHOPIT a APLIKOVAT na vlastní život jsou dvě různé věci :jojo:
Nuže? Co s tím teď provedeš? ;)

mariposa napsal(a):

Somaia napsal(a):

Kdybyste milé dámy, Maripozo a XXXX dočetly  Pandořin příspěvek do konce a netočily se dokola na první větě, tak byste tu nemusely dělat echo.... zbytečné komentáře.

Som, a Ty mas potrebu mluvit za Pandoru PROC?

No to je proste. Protoze je sama >tim< naprosto zbytecnym echem-ozvenou.  Jak mimojine rekla uzasne trefne xxxx.   :supr:

hirondel napsal(a):

"Ale tady se o něj budou otírat, hlavně ty, které mu nerozumějí (a berou doslova ), nebo ty, co si jen hrají s písmenky a nejsou schopny se podobně otevřít a tím ani pochopit. "

Nejhlubsi a nejhure odstranitelnou iluzi zije takovy clovek,ktery se domniva,mysli si a je o svych iluzornich predstavah presvedcen.  :)

Máš pravdu, Hirondel. Zarezonovalo ti to zřejmě správně. :) Vždycky nás osloví to, co je uvnitř nás, co se nás nějakým způsobem týká. Tak i tobě.

hirondel napsal(a):

mariposa napsal(a):

Somaia napsal(a):

Kdybyste milé dámy, Maripozo a XXXX dočetly  Pandořin příspěvek do konce a netočily se dokola na první větě, tak byste tu nemusely dělat echo.... zbytečné komentáře.

Som, a Ty mas potrebu mluvit za Pandoru PROC?

No to je proste. Protoze je sama >tim< naprosto zbytecnym echem-ozvenou.  Jak mimojine rekla uzasne trefne xxxx.   :supr:

že za někoho hovořím?  nevšimla jsem si, za to jsem si všimla, že ty máš potřebu hovořit za Maripózu a to je teprv to pravé pošušňání... :lol:
s tou kopírovanou skladbou jsi mě te´d úžasně pobavila... :lol: :lol: to je dokonalé...:cool: to se ti povedlo :reta:

Moc hezké vlákno, děkuji za něj. :hjarta:

Až na pár trapných a opět nicneříkajících a mimozních příspěvků.

Pandorraa napsal(a):

majkafa napsal(a):

Nikdo se nerodí dobrý ani zlý. Nikdo není dobrý ani zlý. "Jen" naše činy jsou nějaké.

To jen k tomu, jak Pan psala, že nemá čas ani chuť posuzovat, kdo je dobrý a kdo zlý člověk.

Máš pravdu majko.
Pokud jde o lidi, nikdo se nerodí zlým, všichni přicházíme na svět jako dobří lidé s čistým srdcem.
Bohužel někteří získají takovou životní zkušenost, že propadnou představěš, že "správné" je být "zlý"
A tak jsou.

Me osobne naprosto udivuje Tva stale zivouci predstava ktere jsi propadla.  :co:
Co se jeste musi stat aby jsi otocila smer? 

Take bych jeste dodala,ze upiri nemuzou tam kde je svetlo.  Az se stanes svetlem vsechno se razem zmeni.  :pussa:
Zijes v jedne z nejtezsich iluzi jaky jsem kdy saptrila.  Neni Ti co zavidet (jak se obycejne rika)   :pussa:

Hir co tebe stále pudí reagovat na Pandoru a neustále ji komentovat? Jednoduchá otázka, že?

Daphné napsal(a):

hirondel napsal(a):

"Ale tady se o něj budou otírat, hlavně ty, které mu nerozumějí (a berou doslova ), nebo ty, co si jen hrají s písmenky a nejsou schopny se podobně otevřít a tím ani pochopit. "

Nejhlubsi a nejhure odstranitelnou iluzi zije takovy clovek,ktery se domniva,mysli si a je o svych iluzornich predstavah presvedcen.  :)

Máš pravdu, Hirondel. Zarezonovalo ti to zřejmě správně. :)

Jak "vis" ze lide neco nechapou?  "Vis " to proto ,ze si to myslis?  :lol:

Nevim co je rezonovat. To asi proto ze se Ti nekde schovavam.  :)

Pandorraa napsal(a):

majkafa napsal(a):

Nikdo se nerodí dobrý ani zlý. Nikdo není dobrý ani zlý. "Jen" naše činy jsou nějaké.

To jen k tomu, jak Pan psala, že nemá čas ani chuť posuzovat, kdo je dobrý a kdo zlý člověk.

Máš pravdu majko.
Pokud jde o lidi, nikdo se nerodí zlým, všichni přicházíme na svět jako dobří lidé s čistým srdcem.
Bohužel někteří získají takovou životní zkušenost, že propadnou představěš, že "správné" je být "zlý"
A tak jsou.

JJ, Pan.
Jen - přemýšlím nad tím, co to je, co nás nutí někdy (často) dělat zlé činy. I když apriori víme, že co děláme, dobré není.
Nezdravé ego? Nebo co to je? chjo. Někdy je život dost těžký.

ffly napsal(a):

Hir co tebe stále pudí reagovat na Pandoru a neustále ji komentovat? Jednoduchá otázka, že?

To by Te zajimalo vid?  :)   Znas odpoved na svoji otazku?

Daphné napsal(a):

hirondel napsal(a):

"Ale tady se o něj budou otírat, hlavně ty, které mu nerozumějí (a berou doslova ), nebo ty, co si jen hrají s písmenky a nejsou schopny se podobně otevřít a tím ani pochopit. "

Nejhlubsi a nejhure odstranitelnou iluzi zije takovy clovek,ktery se domniva,mysli si a je o svych iluzornich predstavah presvedcen.  :)

Máš pravdu, Hirondel. Zarezonovalo ti to zřejmě správně. :) Vždycky nás osloví to, co je uvnitř nás, co se nás nějakým způsobem týká. Tak i tobě.

:lol:  :lol:  :lol:

Dafi,nekeceeeeeej? 

Poznala jsi nekdy osobne cloveka ktery s plne vedomou volbou a s naprostym zamerem ridi svoje slova,reakce a ciny?   :pussa:
Mluvim o Tve iluzi a vim proc na ni reaguju.  Rikam ver ,never,je to na Tobe.  ;)

Aháááá, už víím. Hirondel totiž neumí odpovídat na otázky. Tak to jo.

hirondel napsal(a):

Nejhlubsi a nejhure odstranitelnou iluzi zije takovy clovek,ktery se domniva,mysli si a je o svych iluzornich predstavah presvedcen. :)

" Víš" to proto, že si to myslíš? :)
Ale já s tebou souhlasím, je to věta, která se zrovna tebe dost týká.

Daphné napsal(a):

hirondel napsal(a):

Nejhlubsi a nejhure odstranitelnou iluzi zije takovy clovek,ktery se domniva,mysli si a je o svych iluzornich predstavah presvedcen. :)

" Víš" to proto, že si to myslíš? :)
Ale já s tebou souhlasím, je to věta, která se zrovna tebe dost týká.

Dafi,nevim ale zeptam se Te? Neni to tim ze jsi neco jeste nepochopila. ?
Cti prosim jeste jednou moje odpovedi a mozna casem v nich neco zahlednes.  Ale jak chces.  :)

majkafa napsal(a):

Aháááá, už víím. Hirondel totiž neumí odpovídat na otázky. Tak to jo.

Neumi? Asi to prehlizis majko.  :)

hirondel napsal(a):

ffly napsal(a):

Hir co tebe stále pudí reagovat na Pandoru a neustále ji komentovat? Jednoduchá otázka, že?

To by Te zajimalo vid?  :)   Znas odpoved na svoji otazku?

Já ano. Nicméně mě zajímalo jaký postoj k té otázce zaujmeš ty, přestože máš neustálou potřebu pokládat rádoby hlubokomyslné otázky vůkol. A ty domněnky, že?

Majko ale umí, umí. Ale nechce, páč by se docela znemožnila :)

ffly napsal(a):

hirondel napsal(a):

ffly napsal(a):

Hir co tebe stále pudí reagovat na Pandoru a neustále ji komentovat? Jednoduchá otázka, že?

To by Te zajimalo vid?  :)   Znas odpoved na svoji otazku?

Já ano. Nicméně mě zajímalo jaký postoj k té otázce zaujmeš ty, přestože máš neustálou potřebu pokládat rádoby hlubokomyslné otázky vůkol. A ty domněnky, že?

Ffly,zajimat Te to muze,vzdyt i to jsem psala= "to by Te zajimalo vid?" 

Samozrejme i ja znam odpoved, ale kde je psano ze si o tom s Tebou mam povidat?  Neni to nahodou tak ze nejsi schopna pochopit ze delam jen to co si preju?  :)
Pokud Ty znas odpoved na svoji vlastni otazku,je to presne to co Ti ma stacit.   Hmmm?  :)

ffly napsal(a):

Nicméně mě zajímalo jaký postoj k té otázce zaujmeš ty, přestože máš neustálou potřebu pokládat rádoby hlubokomyslné otázky vůkol. A ty domněnky, že?

Rádoby je ale sranda slovo, viď Flly :D? Používáš ho často? Rádoby :co:? Rádoby :supermario: Rádoby :dudlik:

Rádo by :albert:

Pandorraa napsal(a):

Somaia napsal(a):

:lol: Pan, jsi obdivuhodná. Tvoje ozvěna má vytrvalost a grády... a furt se vrací, potvora...jak zaseknutý kafemlejnek.... :lol:

A divíš se?
Dokud se nepustí, nemůže dělat ani nic jiného než kráčet pořád a jen až ZA mnou a jen OPAKOVAT  a OPAKOVAT.... ;)

Obdivovat někoho za to, že se chová jako zaseknutý kafemlejnek? Tomu říkám krátkozrakost :cool:

Daphné napsal(a):

hirondel napsal(a):

"Ale tady se o něj budou otírat, hlavně ty, které mu nerozumějí (a berou doslova ), nebo ty, co si jen hrají s písmenky a nejsou schopny se podobně otevřít a tím ani pochopit. "

Nejhlubsi a nejhure odstranitelnou iluzi zije takovy clovek,ktery se domniva,mysli si a je o svych iluzornich predstavah presvedcen.  :)

Máš pravdu, Hirondel. Zarezonovalo ti to zřejmě správně. :) Vždycky nás osloví to, co je uvnitř nás, co se nás nějakým způsobem týká. Tak i tobě.

Daf, kde jsem tohle jen slyšela :co:? Vsadila bych se, že už to tu jedna holka blonďatá povídala :/

hirondel napsal(a):

ffly napsal(a):

hirondel napsal(a):

To by Te zajimalo vid?  :)   Znas odpoved na svoji otazku?

Já ano. Nicméně mě zajímalo jaký postoj k té otázce zaujmeš ty, přestože máš neustálou potřebu pokládat rádoby hlubokomyslné otázky vůkol. A ty domněnky, že?

Ffly,zajimat Te to muze,vzdyt i to jsem psala= "to by Te zajimalo vid?" 

Samozrejme i ja znam odpoved, ale kde je psano ze si o tom s Tebou mam povidat?  Neni to nahodou tak ze nejsi schopna pochopit ze delam jen to co si preju?  :)
Pokud Ty znas odpoved na svoji vlastni otazku,je to presne to co Ti ma stacit.   Hmmm?  :)

....a není to náhodou, tak že nejsi schopna pochopit že Pan dělá jen to co si přeje? :)

Víš chechtám se tu smíchy, jak ve chvíli, kdy se tě někdo zeptá na jasnou odpověď na svoji otázku a ty nechceš odpovídat, protože by to nezapadá do toho co tu o sobě píšeš, tak tvoji jedinou odpovědí je: ale kde je psano ze si o tom s Tebou mam povidat?

Nechceš do politiky? Tam bys docela zapadla :)

hirondel/mariposo, proč máš potřebu být tu pod dvěmi nicky?

:lol: i ty Brute?

ffly, dám na to krk. Ze začátku mě mariposa trošku zmátla, ale teď jsem si naprosto jistá. Už jen ta familiérní oslovení říkají vše. :lol:

ffly napsal(a):

....a není to náhodou, tak že nejsi schopna pochopit že Pan dělá jen to co si přeje? :)

Víš chechtám se tu smíchy, jak ve chvíli, kdy se tě někdo zeptá na jasnou odpověď na svoji otázku a ty nechceš odpovídat, protože by to nezapadá do toho co tu o sobě píšeš, tak tvoji jedinou odpovědí je: ale kde je psano ze si o tom s Tebou mam povidat?

Co se motas Pandoru? :co:  :lol:
Cekala bych to vic od ni nez od Tebe,to s tim pranim.  :lol:  Vis ,i ja se naramne bavim.  :cool:  :)

Nemuzu si s Tebou povidat ffly ,protoze to neni v mem planu a v mem prani,je ti to vic srozumitelny kdyz ti to ted opakuju? 
Me je jedno cemu Ty oobne veris,chapes?  ;)   Ty snad cekas ze Te budu presvedcovat o tom jak to mam ci nemam a nebo snad o tom ze Tva iluze je spravna?

majkafa napsal(a):

ffly, dám na to krk. Ze začátku mě mariposa trošku zmátla, ale teď jsem si naprosto jistá. Už jen ta familiérní oslovení říkají vše. :lol:

....tak to nebudeš sama....

Ale já to chápu Hir, že se ti nehodím do krámu...přijít o svoji "auru" - myšleno hovorově - to bolí ego viď.

Ty by si tak ráda byla.......... a ono to táák nejde. Blbý no.

majkafa napsal(a):

hirondel/mariposo, proč máš potřebu být tu pod dvěmi nicky?

Majko nerozumim Tve otazce?  To je jako kdybych se zeptala ja Tebe.

ffly napsal(a):

Ale já to chápu Hir, že se ti nehodím do krámu...přijít o svoji "auru" - myšleno hovorově - to bolí ego viď.

Ty by si tak ráda byla.......... a ono to táák nejde. Blbý no.

Ffly,muzu Ti nejak pomoc?  Neco Te prudi?  Me ne.  :D
Musi to byt tezky kdyz nemas ten spravny vhled do veci. Ale to me uz k smichu neni. :pussa:

hirondel napsal(a):

majkafa napsal(a):

hirondel/mariposo, proč máš potřebu být tu pod dvěmi nicky?

Majko nerozumim Tve otazce?  To je jako kdybych se zeptala ja Tebe.

hirondel, jsem si naprosto jista, že mé otázce moc dobře rozumíš.

Hir mě nic neprudí :lol: jen se bavím. To je mi líto tvého soudu o mém vhledu, páč o něm víš PRD, víš :)

blá, blá .... a další vlákno v háji.

ffly napsal(a):

To je mi líto tvého soudu o mém vhledu, páč o něm víš PRD, víš :)

Kdo vi ffly :D

mariposa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Somaia napsal(a):

:lol: Pan, jsi obdivuhodná. Tvoje ozvěna má vytrvalost a grády... a furt se vrací, potvora...jak zaseknutý kafemlejnek.... :lol:

A divíš se?
Dokud se nepustí, nemůže dělat ani nic jiného než kráčet pořád a jen až ZA mnou a jen OPAKOVAT  a OPAKOVAT.... ;)

Obdivovat někoho za to, že se chová jako zaseknutý kafemlejnek? Tomu říkám krátkozrakost :cool:

proč si myslíš ,že se jedná o obdiv? To je tvůj pohled, pocit a závěr. Já to můžu myslet zcela jinak. :lyssna:

majkafa napsal(a):

hirondel napsal(a):

majkafa napsal(a):

hirondel/mariposo, proč máš potřebu být tu pod dvěmi nicky?

Majko nerozumim Tve otazce?  To je jako kdybych se zeptala ja Tebe.

hirondel, jsem si naprosto jista, že mé otázce moc dobře rozumíš.

Kde beres tu jistotu? 

Proc bychom mely my dve pouzivat jen jeden nick? A ktery z tech dvou nicku vlastne a proc?
Napriklad ty jsi ochotna byt pod nickem treba Lupiny ,nebo pisatele ?(jen tak namatkou vybrany ucastnici)

majkafa napsal(a):

hirondel/mariposo, proč máš potřebu být tu pod dvěmi nicky?

Majko, tahle paranoia Ti vyhovuje? Dělá Ti dobře?

Zaregistrovat si 2 nicky, vést dialog sama se sebou , obdivně si "vzájemně" poklepávat na rameno či ppřikyvovat a ještě z toho udělat "vyšší duchovní záměr"?.... hmmm .... :co: buď tě už virtuální svět naprosto pohltil nebo se příšerně nudíš... ale nic víc bych v tvé komedii nehledala, omlouvám se ti , pokud jsem se tě dotkla, ale připádáš mi čím dál tím víc mimo realitu, každým svým slovem a činem.

Somaia napsal(a):

mariposa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

A divíš se?
Dokud se nepustí, nemůže dělat ani nic jiného než kráčet pořád a jen až ZA mnou a jen OPAKOVAT  a OPAKOVAT.... ;)

Obdivovat někoho za to, že se chová jako zaseknutý kafemlejnek? Tomu říkám krátkozrakost :cool:

proč si myslíš ,že se jedná o obdiv? To je tvůj pohled, pocit a závěr. Já to můžu myslet zcela jinak. :lyssna:

Som, jsou to Tva slova

majkafa napsal(a):

ffly, dám na to krk. Ze začátku mě mariposa trošku zmátla, ale teď jsem si naprosto jistá. Už jen ta familiérní oslovení říkají vše. :lol:

Majko Majko, o ten krk příjdeš.

mariposa napsal(a):

Somaia napsal(a):

mariposa napsal(a):

Obdivovat někoho za to, že se chová jako zaseknutý kafemlejnek? Tomu říkám krátkozrakost :cool:

proč si myslíš ,že se jedná o obdiv? To je tvůj pohled, pocit a závěr. Já to můžu myslet zcela jinak. :lyssna:

Som, jsou to Tva slova

:jojo: jejichž smysl ti uniká... :jojo:

Somaia napsal(a):

Zaregistrovat si 2 nicky, vést dialog sama se sebou , obdivně si "vzájemně" poklepávat na rameno či ppřikyvovat a ještě z toho udělat "vyšší duchovní záměr"?.... hmmm .... :co: buď tě už virtuální svět naprosto pohltil nebo se příšerně nudíš... ale nic víc bych v tvé komedii nehledala, omlouvám se ti , pokud jsem se tě dotkla, ale připádáš mi čím dál tím víc mimo realitu, každým svým slovem a činem.

Somco,neni se za co omlouvat. Neni koho se dotknout.  ;)

Chapu,ze muzes mit pocit (a nejen Ty),ze jeden clovek si povida sam se sebou,to ale jeste neznamena ze je to pravda.
Ja sama jsem v nejednom nicku spatrila nekoho jineho a nejen to,ale mohla bych jit jeste o kousek dal a rict ze i Vy vsichni se me prolinate v jednoho cloveka.  Nekolik nicku avsak za jeho pozadim je "jedna bytost",jestli rozumis jak je to mysleno.  :)

Ale kuš, babo, už bubláš z mrákot.... :P

Nechme toho....  já vím reálně, jak se věci mají a jestli se to  tobě jeví jinak , tak jen pod vlivem  virtuálního světa. Neznamená to však, že tvůj pohled je jediný správný. To bys musela vykročit jinak a jinam směrem od PC ven... ver never. :D

Tve bublani jen pro informaci Somco beru s humorem.  ;)

jak jinak... :P

zuzi777a napsal(a):

Axi napsal(a):

sisina napsal(a):

Neodpustím.

Domnívám se, že ty nemáš nikomu co odpouštět a že ti o to ani nikdo nestojí. Pokud se chceš s tou sopkou vypořádat, budeš muset dojít k nějaké formě přijetí toho co bylo a uctění osudu  těch, kteří s tím vším měli co do činění.

Kdyby v tomhle  příspěvku bylo  povyměněno  pár slovíček! Zněl by lidsky . A jeho význam by se přiblížil tomu, co  může třeba se svými bolestnými zkušenostmi Sisina, Sakura   a jim  podobné   prodýchat.  Silná slova na silnou ránu přísluší až v okamžiku, kdy  je  příjemce silný. :jojo: Do té doby nemá o odpuštění ani páru a přijde mu neproveditelné.

Což třeba takhle milý Axi?  ;) :
Domnívám se, že ty nemusíš nikomu  odpouštět a že  to ani nikdo nepožaduje. Pokud se chceš s tou sopkou vypořádat, budeš muset dojít k nějaké formě přijetí toho co bylo a uctění osudu  všech těch, kteří s tím vším měli co do činění.

No nic. Hezkou neděli.  :jojo:

Zní to hezky, ale je to něco jiného. Pokud si začnu myslet, že mohu (i když nemusím) něco odpouštět svým předkům, dostávám se z pólu řešení do pólu problému. Nepřijmu-li nějakým způsobem svoje rodiče, nepřijímám tím z velké části ani sám sebe. Já si prostě myslím, že tohle bez následků dělat nemohu.

mariposa napsal(a):

Omlouvam se za :offtopic:

Je za co. Tady všude byl porcelán. A ty jsi slon. Ale když musíš, tak holt musíš. Škoda důležitého vlákna.

Axi napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Axi napsal(a):

Domnívám se, že ty nemáš nikomu co odpouštět a že ti o to ani nikdo nestojí. Pokud se chceš s tou sopkou vypořádat, budeš muset dojít k nějaké formě přijetí toho co bylo a uctění osudu  těch, kteří s tím vším měli co do činění.

Kdyby v tomhle  příspěvku bylo  povyměněno  pár slovíček! Zněl by lidsky . A jeho význam by se přiblížil tomu, co  může třeba se svými bolestnými zkušenostmi Sisina, Sakura   a jim  podobné   prodýchat.  Silná slova na silnou ránu přísluší až v okamžiku, kdy  je  příjemce silný. :jojo: Do té doby nemá o odpuštění ani páru a přijde mu neproveditelné.

Což třeba takhle milý Axi?  ;) :
Domnívám se, že ty nemusíš nikomu  odpouštět a že  to ani nikdo nepožaduje. Pokud se chceš s tou sopkou vypořádat, budeš muset dojít k nějaké formě přijetí toho co bylo a uctění osudu  všech těch, kteří s tím vším měli co do činění.

No nic. Hezkou neděli.  :jojo:

Zní to hezky, ale je to něco jiného. Pokud si začnu myslet, že mohu (i když nemusím) něco odpouštět svým předkům, dostávám se z pólu řešení do pólu problému. Nepřijmu-li nějakým způsobem svoje rodiče, nepřijímám tím z velké části ani sám sebe. Já si prostě myslím, že tohle bez následků dělat nemohu.

Ok, beru výtku.  Tak pro absolutní zachování  významu, ale  přijatelnost  bolavé duši:  Místo nemusíš ( to je  MOJE řešení: nemusím, protože to nepovažuji za nutné pro SEBE, protože  neobviňuji, nežádám odpuštění  ani nemusím promíjet.)  tam vtělíme NEBUDEŠ odpouštět, protože vinu ( sopku) necháš rozpustit( vybublat) v porozumnění, smíření s nezvratností toho , co bylo učiněno těmi, jejichž skutky jsme nebyli schopni nijak ovlivnit.....
Vsaď boty ( a možná budeš chodit bos! :P ) , že takhle  to přijme  a pochopí větší procento "nedůvtipných"( pro mě bolavých  a pobitých) lidiček, než když jim vpálíš svoji verzi.  :jojo:

mariposa napsal(a):

majkafa napsal(a):

ffly, dám na to krk. Ze začátku mě mariposa trošku zmátla, ale teď jsem si naprosto jistá. Už jen ta familiérní oslovení říkají vše. :lol:

Majko Majko, o ten krk příjdeš.

Majko, myslíš si, že by si Hir dala v cizině tu práci a pomocí jakýchsi ASCII kódů pracně psala s českou diakritikou aby nás zmátla? :D

Mikeš napsal(a):

Majko, myslíš si, že by si Hir dala v cizině tu práci a pomocí jakýchsi ASCII kódů pracně psala s českou diakritikou aby nás zmátla? :D

Kocoure,
nejen Te miluju pro Tvuj humor,pro Tvou lidskost ale i pro Tvuj duvtip.  :godlike:

Mikeš napsal(a):

mariposa napsal(a):

majkafa napsal(a):

ffly, dám na to krk. Ze začátku mě mariposa trošku zmátla, ale teď jsem si naprosto jistá. Už jen ta familiérní oslovení říkají vše. :lol:

Majko Majko, o ten krk příjdeš.

Majko, myslíš si, že by si Hir dala v cizině tu práci a pomocí jakýchsi ASCII kódů pracně psala s českou diakritikou aby nás zmátla? :D

To je ale blbost Mikeši, co jsi napsal. Od ASCII, kdy každý pracoval dělnickou ručičkou jsme už (bohužel?) dál. Stačí stáhnout a nastavit. (Nemyslím kaťátka :D).

Nharte napsal(a):

Mikeš napsal(a):

mariposa napsal(a):

Majko Majko, o ten krk příjdeš.

Majko, myslíš si, že by si Hir dala v cizině tu práci a pomocí jakýchsi ASCII kódů pracně psala s českou diakritikou aby nás zmátla? :D

To je ale blbost Mikeši, co jsi napsal. Od ASCII, kdy každý pracoval dělnickou ručičkou jsme už (bohužel?) dál. Stačí stáhnout a nastavit. (Nemyslím kaťátka :D).

:jojo: :jojo: .... ale no tak, Mikeši, zkus číst o něco pečlivěji a důkladněji....
je to jednoduché a průhledné a s důvtipem to nemusí ( i když může :P ) mít nic společného....

Nharte napsal(a):

To je ale blbost Mikeši, co jsi napsal. Od ASCII, kdy každý pracoval dělnickou ručičkou jsme už (bohužel?) dál. Stačí stáhnout a nastavit.

To ale neumí každý průměrný uživatel - všimni si, kolik málo ze zdejších zahraničních přispěvatelek sem píše "česky"...

Mikeš napsal(a):

mariposa napsal(a):

majkafa napsal(a):

ffly, dám na to krk. Ze začátku mě mariposa trošku zmátla, ale teď jsem si naprosto jistá. Už jen ta familiérní oslovení říkají vše. :lol:

Majko Majko, o ten krk příjdeš.

Majko, myslíš si, že by si Hir dala v cizině tu práci a pomocí jakýchsi ASCII kódů pracně psala s českou diakritikou aby nás zmátla? :D

Kocoure- já trpím  paranoiou každou chvíli- někteří mají natolik "shodný rukopis" , že si myslím ledacos. Však už jsem to několikrát   poznamenala na jiných vláknech. Ale tohle  s Hir = Mariposa mě nenapadlo.
Přiznám, že Hir někdy nerozumím, ale  Mariposa mě přijde srozumitelná, tak nějak normálně. Familierní oslovování je tu zvykem u více lidiček. Nevím...  mě to nějak nensedí. 
Mě na tohle  vycházela Xsara, Johana 50, Rozhoďnožka.. To jsou podle mého "dvojáci" někoho dalšího...

majkafa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

majkafa napsal(a):

Nikdo se nerodí dobrý ani zlý. Nikdo není dobrý ani zlý. "Jen" naše činy jsou nějaké.

To jen k tomu, jak Pan psala, že nemá čas ani chuť posuzovat, kdo je dobrý a kdo zlý člověk.

Máš pravdu majko.
Pokud jde o lidi, nikdo se nerodí zlým, všichni přicházíme na svět jako dobří lidé s čistým srdcem.
Bohužel někteří získají takovou životní zkušenost, že propadnou představěš, že "správné" je být "zlý"
A tak jsou.

JJ, Pan.
Jen - přemýšlím nad tím, co to je, co nás nutí někdy (často) dělat zlé činy. I když apriori víme, že co děláme, dobré není.
Nezdravé ego? Nebo co to je? chjo. Někdy je život dost těžký.

Majko, já si myslím, že jsou to zkušenosti, které nás už v dětství naučí se bát.....
Nejčastěji posměchu, nepřijetí, odmítnutí......

I kdyby stokrat ,milionkart nekdo veril tomu co neni v souladu se skutecnosti,co k tomu dodat lidi? 

Psychologie a lide fungujici ,tedy smyslejici naprosto presne podle ni,tedy podle jejich parvidel,by si mohli rict,myslet si a byt presvedceni-ZE kdykoliv nekdo z nas( ja) ,se se zajmem a s laskou odhodla promluvit k Vasi iluzi ,neboli se zajmem a uprimne rekne ze v ni jste,plavete,koupete se,   ...ZE se pokousi presvedcovat .
Ale nekteri lide,ja osobne -nefunguju podle techto pravidel,ja neexistuju podle nich i kdyz vim ze je nekdo vymyslel a ze jim nekdo veri,neb zije podle nich a jinak to nedokaze.

Proc to uprimne vysvetluju a pisu?   Protoze se zajmem rikam, ze "ja" jsem "ja" a nemyslim si ze by jste v ty iluzi neboli v tak podivnem vtipkovani mely/i setrvavat.  :hjarta:

Je ti dobře?

hirondel napsal(a):

I kdyby stokrat ,milionkart nekdo veril tomu co neni v souladu se skutecnosti,co k tomu dodat lidi? 

Psychologie a lide fungujici ,tedy smyslejici naprosto presne podle ni,tedy podle jejich parvidel,by si mohli rict,myslet si a byt presvedceni-ZE kdykoliv nekdo z nas( ja) ,se se zajmem a s laskou odhodla promluvit k Vasi iluzi ,neboli se zajmem a uprimne rekne ze v ni jste,plavete,koupete se,   ...ZE se pokousi presvedcovat .
Ale nekteri lide,ja osobne -nefunguju podle techto pravidel,ja neexistuju podle nich i kdyz vim ze je nekdo vymyslel a ze jim nekdo veri,neb zije podle nich a jinak to nedokaze.

Proc to uprimne vysvetluju a pisu?   Protoze se zajmem rikam, ze "ja" jsem "ja" a nemyslim si ze by jste v ty iluzi neboli v tak podivnem vtipkovani mely/i setrvavat.  :hjarta:

Myslím, že ti tentokrát rozumím.  :jojo:
Teda člověče, k tobě se někdy prokutat  je taky vyšší dívčí... :D   ;)

zuzi777a napsal(a):

Myslím, že ti tentokrát rozumím.  :jojo:
Teda člověče, k tobě se někdy prokutat  je taky vyšší dívčí... :D   ;)

Jelikož nejsem dívka :D tak jsem se ještě neprokutal :D :D :D

zuzi777a napsal(a):

Mě na tohle  vycházela Xsara, Johana 50, Rozhoďnožka.. To jsou podle mého "dvojáci" někoho dalšího...

Xsara bude, podle mě, zdvojený nick Zklamané, ktrerou ovládla temná strana síly :lol: :lol: :lol:

Mikeš napsal(a):

zuzi777a napsal(a):

Mě na tohle  vycházela Xsara, Johana 50, Rozhoďnožka.. To jsou podle mého "dvojáci" někoho dalšího...

Xsara bude, podle mě, zdvojený nick Zklamané, ktrerou ovládla temná strana síly :lol: :lol: :lol:

Jen počkej až sem Zklamča vletí! Ta ti to vytmaví mistře Yodo! :D
A KDO jsem ještě  já?   Už jsi na to kápnul?  :cool:

Mikeši, stále stejný naivka. A navíc - PC negramota? :co:
Ty stále nevíš, co my ženy dokážeme. Když chceme. :D

Pandorraa napsal(a):

majkafa napsal(a):

Jen - přemýšlím nad tím, co to je, co nás nutí někdy (často) dělat zlé činy. I když apriori víme, že co děláme, dobré není.
Nezdravé ego? Nebo co to je? chjo. Někdy je život dost těžký.

Majko, já si myslím, že jsou to zkušenosti, které nás už v dětství naučí se bát.....
Nejčastěji posměchu, nepřijetí, odmítnutí......

Jo, tak o tomhle bych něco věděla. Něco dost. A nejen z dětství.

Ale asi mě to neomlouvá, viď? :)

xxxx napsal(a):

mariposa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Víš, já jsem typický válečník. A tady se pohybuje dost lidí, které bych mohla "zabít", zadupat, zdepatat, znemožnit, psychicky rozložit....
Možná ještě před rokem dvěma bych to s přehledem udělala. Dneska zjjišťuji, že mi to nestojí za to. K ničemu mi to není. A pak taky mám vlastních starostí dost, vlastních témat k řešení tolik, že už nemám čas ani chuť posuzovat, kdo je zlý a kdo je dobrý člověk. Jen tak, že "vychovám" sama sebe, mohu "vychovávat" a volat k zodpovědnosti i ostatní :jojo:
A zda je někdo chápavý či natvrdlý, to už příliš neřeším :) Taky mi to nepřísluší soudit, mohu to jen konstatovat.

Pochopitelně jsou stále věci, které mne dovedou nadzvednout ze židle, ale je jich stále míň a míň.
Já jsem totiž přesvědčená, že život - vesmír - bůh - Franta - nazvi si to, jak chceš, všem měří spravedlvě a že všechno se vždy vrátí tam, odkud to bylo vysláno... Není tedy potřeba, abych tomu pomáhala jinak, než tak, že "srovnám" sma sebe. Protože to je můj úkol. A pochopitelně s tím mohu pomoci i těm, kteří o moje zkušenosti stojí.
A to taky dělám. To taky stále "prodávám" - ha ha, musím se té blbosti, která tohle vymyslela a použila smát. A to mohu, je to lepší, než se po ní ohnat a snažit se ji zabít. Ona totiž hloupost a závist je nesmrtelná teta a ráda "přeskakuje" z člověka na člověka, tak proč si ji zbytečně k sobě přivolávat :)

Každý z nás má navybranou, zda v sobě bude živit nenávist, zlobu a touhu po pomstě a nebo bude v sobě hledat lásku.
Každý si může vybrat, zda ve svém životě půjde cestou Strachu a nebo cestou Lásky.
Že je sakra těžké tu druhou cestu najít a taky z ní nesejít, tak o tom žádná.
Je to těžké. Pro mne osobně zatím určitě.
Ale je to podle mne taky jediná cesta k tomu, abychom se tu navzájem nepobili a nevyhubili :jojo:

Omlouvam se za :offtopic:, ale Pandoro, tohle jsou asi nejsilnejsi slova, ktera jsem od Tebe cetla.
Probud se uz, Ty mas touhy nekomu pomahat?
Jestli mas dostatek odvahy, zacni u sebe.
Jdes na to oklikou pres ostatni, uvedomujes si, ze muzes taky ublizit?

Holka, Ty jsi dost nejisty valecnik. A takovi valecnici jsou dost nebezpecni.
Mas to ve svych rukou. Jen mozna jeste nevis co presne ta slova znamenaji.

taky bych pandoře doporučila, pokud tu našla byť jednoho člověka,kterého  by mohla zabít, zadupat, zdeptat, znemožnit,zlikvidovat a rozložit a ještě před rokem by to s přehledem udělala :D /jak??/ tak aby se obrátila na odborníka. Tohle je virtuální svět a hrát si tu na jediného schopného kazatele, co nás nezlikviduje jen proto, že už je "jinde" je paranoa. Jak píšeš...pandora by měla začít u sebe, už tu tři roky čtu jak je v jiném levelu a přitom se plácá ve stále stejných zoufalostních  fázích a frázích.

Kriste Pane...jak může být někod tak tupý???!!
Pan děkuju opět jsi nezklamala:-)):hjarta: :hjarta:  - napsala jsi to překrásně a mě nebere rozum jak na Tebe někdo "divně" reaguje  :D:D:D

majkafa napsal(a):

Ty stále nevíš, co my ženy dokážeme. Když chceme. :D

Pravda :D O své ženě jsem si taky svého času myslel, že nemá ani tuchy o tom, co je to e-mail... :D

Mikeš napsal(a):

Pravda :D O své ženě jsem si taky svého času myslel, že nemá ani tuchy o tom, co je to e-mail... :D

:D

zuzi777a napsal(a):

Myslím, že ti tentokrát rozumím.  :jojo:

:)  ;)

zuzi777a napsal(a):

Jen počkej až sem Zklamča vletí! Ta ti to vytmaví mistře Yodo! :D
A KDO jsem ještě  já?   Už jsi na to kápnul?  :cool:

:D jestli kvůlivá tomu  zklamča vyletí, bude to čistě a jen její proublem. Mikeš se může v klidu řehtat před klem, nikoli jako mikeš ale jako kůň ;)

Mikeš napsal(a):

majkafa napsal(a):

Ty stále nevíš, co my ženy dokážeme. Když chceme. :D

Pravda :D O své ženě jsem si taky svého času myslel, že nemá ani tuchy o tom, co je to e-mail... :D

Tak je to jasný- je to ona!!!!   :cool: Všichni ty zdvojenci a ztrojenci......  :vissla: :vissla:

zuzi777a napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Pravda :D O své ženě jsem si taky svého času myslel, že nemá ani tuchy o tom, co je to e-mail... :D

Tak je to jasný- je to ona!!!! :cool: Všichni ty zdvojenci a ztrojenci......  :vissla: :vissla:

Tak hele, moje žena není žádná rozhoďnožka, aby bylo jasno :D :D :D
A nebo je a já to nevím? :lol: :lol: :lol:

Pandorraa napsal(a):

Víš, já jsem typický válečník. A tady se pohybuje dost lidí, které bych mohla "zabít", zadupat, zdepatat, znemožnit, psychicky rozložit....
Možná ještě před rokem dvěma bych to s přehledem udělala.

:co: :co: :co: sem si všimnul že mě poslední dobou nějak šetříš........ :co: :co: :co: :P

agewa napsal(a):

sisina napsal(a):

majkafa napsal(a):

sisino, já ten pocit znám.

Před chvílí jsem si přečetla své včerejší příspěvky a je mě z toho velmi teskno.Vše jsem si tak nechtěně připomněla.Jsem smutná a začínám se litovat.Tyto stavy nesnáším.Ani nevím, co mě včera tak vyprovokovalo, že jsem to vše napsala.Ale nic na tom nemění, že je to pravda.A ještě mám jednu věc, kterou nevím jak si mám odpustit sama sobě. Chtěla jsem jako malá otce zabít. Přemýšlela jsem o tom, jak ho píchnu nožem, když bude spát. ˇCekala jsem za to pochvalu, že se nám všem uleví a ještě budu pochválena.Velké štěstí je, že jsem to neudělala nebo se o to alespoŇ nepokusila. V tu dobu jsem myslela, že je to jedinné východisko jak z toho pekla ven. Myslela jsem, že je to na mě, nenapadlo mě, že to musí řešit mamka.Jen shoda okolností mě v tomto plánovaném činu zabránila.Bylo mě 10let a byla jsem dohnána vlastními rodiči k takovému uvažování.Nyní jako dospělá si uvědomuji, jaký život by mě teprve po tom čekal.NO hrůza domyslet.Jak odpustit něco takového? Kdybych měla čas a větší odvahu a to si myslím, že časem by to přišlo, tak jak bych si mohla odpustit takový čin?Když Vás dospělý dotlačí do takových myšlenek, zaslouží si odpuštění? Copak 10ti letá holčička má takhle uvažovat?Kdo za to může?A ta holčička jsem já,byla jsem to já a moje myšlenky.A věřím tomu, že kdyby se měl vrátit čas, tak bych se radši nechtěla narodit.Neodpustím.

mamince jsi odpustila?

Mamka byla oběť stejná jako my, ale přece dospělá.Řešila tuto situaci na můj vkus sice dlouho, ale nakonec ji vyřešila jak nejlépe uměla, aby to bylo pro nás děti lepší. Byla na to sama a nikdo ji nechtěl pomoci.Nakonec to dokázala a utekli jsme.Také nebylo dřív tak jednoduché sehnat někde bydlení s více dětma a utahnout to z jednoho platu,nebyly žádné útulky a nadace,charity.Několikrát jsme volali i VB a ti někdy ani nepřijeli..Nechápala jsem hlavně v pubertě, proč takhle dlouho čekala, než začala řešit..Byl v tom obyčejný, všude přítomný strach.Otec ji vyhrožoval zabitím, když ho opustí,a docela jsem i já těmto výhrůžkám věřila.Dokonce se zdálo několikrát, že se mu to i podařilo ji zabít, toho jsem byla svědkem vícekrát.Dnes už jsou jiné možnosti u domácího násilí. Odpouštěla jsem jí to dlouho, ale odpustila.Neměla to vůbec jednoduché.

ze lze odpustit atd., ale asi nechapou, co to je byt odkopnuta ci ublizena rodicem, ktery kdyby fungoval normalne, svoje dite by miloval a kdyby mohl, dychal pro nej…
Sakuro, právě, že chápou - nebo spíš velmi dobře vědí a znají, víš. Moc nerada bych, aby to vyznělo jako "trumfování", kdo je na tom hůř... ale myslím, že jako dítě, kterému ublížili oba rodiče vlastní a oba nevlastní, každý svým specifickým způsobem a na které se vykašlali dávno před dosažením mojí dospělosti si troufám tvrdit, že o tom něco málo vím... včetně toho ne/odpuštění a ne/zapomínání...
jake muze mit muj otec dobre duvody k opusteni sveho ditete a naprosty nezajem vuci nemu??? Jinak ja ty duvody znam moc dobre, o to vic to boli...
Počkej - cituješ nepřesně. Já nepsala "dobré" důvody - jenom "důvody, což je zatracený rozdíl. A i když je znáš a nelíbí se ti, neznamená to, že pro něj "dobré" nebyly...

majkafa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

majkafa napsal(a):

Jen - přemýšlím nad tím, co to je, co nás nutí někdy (často) dělat zlé činy. I když apriori víme, že co děláme, dobré není.
Nezdravé ego? Nebo co to je? chjo. Někdy je život dost těžký.

Majko, já si myslím, že jsou to zkušenosti, které nás už v dětství naučí se bát.....
Nejčastěji posměchu, nepřijetí, odmítnutí......

Jo, tak o tomhle bych něco věděla. Něco dost. A nejen z dětství.

Ale asi mě to neomlouvá, viď? :)

Majko, vidím to stejně jako Axi: ty se nemáš komu za co omlouvat. Jdeš životem tak, jak nejlépe momentálně umíš. To skutečně není o omluvě, ale o pochopení.
Když člověk pochopí, umí zas o kousek líp, než dosud uměl ;)

Pochopiť je pre mňa dôležité... aj pre to odpustenie. Ale možno odpustiť bez pochopenia je už vyšší "level", pre mňa momentálne asi ešte nedostupný. Problém je, že moja schopnosť pochopiť sa vyvíja, plus nemám vždy dostatok informácií, viazne komunikácia... :/

Mám známou, která opustila svoje dvouleté dítě. Prostě se odstěhovala a nechala ho manželovi a babičce.Táta byl tirák, tak ho babička sebou brala do práce. Vyrostl na vrátnici a v prádelně nemocnice, kde babička dělala.Potom měla máma chvíli hodně peněz a tím syna v pubertě uplácela. Syn se dostal do problémů, řešil to drogama a máma v tu ránu zase zmizela. Nezajímal ji. Dneska už je syn ženatý, dostal se z toho, má vlastního chlapečka a máma- babička zase vysvětluje, proč nemá na vnoučka čas. Přitom dřív dělala sanitárku a teď je v důchodu, takže žádná časově náročná činnost. Ale neznám ve svém okolí nikoho, kdo by byl se sebou spokojenější a šťastnější, než je tahle vykutálená máma babička. A syn? Ten se k tomu občas vrací,vyčítá, ale o svou mámu pořád velmi stojí.

Jeňýk napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Víš, já jsem typický válečník. A tady se pohybuje dost lidí, které bych mohla "zabít", zadupat, zdepatat, znemožnit, psychicky rozložit....
Možná ještě před rokem dvěma bych to s přehledem udělala.

:co: :co: :co: sem si všimnul že mě poslední dobou nějak šetříš........ :co: :co: :co: :P

Ber to tak, že jezevec má pro tebe slabost ;)

amazonka2008 napsal(a):

Mám známou, která opustila svoje dvouleté dítě. Prostě se odstěhovala a nechala ho manželovi a babičce.Táta byl tirák, tak ho babička sebou brala do práce. Vyrostl na vrátnici a v prádelně nemocnice, kde babička dělala.Potom měla máma chvíli hodně peněz a tím syna v pubertě uplácela. Syn se dostal do problémů, řešil to drogama a máma v tu ránu zase zmizela. Nezajímal ji. Dneska už je syn ženatý, dostal se z toho, má vlastního chlapečka a máma- babička zase vysvětluje, proč nemá na vnoučka čas. Přitom dřív dělala sanitárku a teď je v důchodu, takže žádná časově náročná činnost. Ale neznám ve svém okolí nikoho, kdo by byl se sebou spokojenější a šťastnější, než je tahle vykutálená máma babička. A syn? Ten se k tomu občas vrací,vyčítá, ale o svou mámu pořád velmi stojí.

To je asi prirodzené, mama je mama, aj keď je to :usch: a kašle na dieťa. Ja naopak bohužiaľ pozorujem, že čím horšie sa matka k dieťaťu(deťom) psráv,a tm viac o jej lásku stoja a tým viac ju milujú. A často naopak matky zametajúce deťom cestičky, ktoré by za ne aj dýchali, sa nedočkajú nieže vďačnosti(ktorú hádam ani nečakajú), ale ani ohľadov.

Pandorraa napsal(a):

majkafa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Majko, já si myslím, že jsou to zkušenosti, které nás už v dětství naučí se bát.....
Nejčastěji posměchu, nepřijetí, odmítnutí......

Jo, tak o tomhle bych něco věděla. Něco dost. A nejen z dětství.

Ale asi mě to neomlouvá, viď? :)

Majko, vidím to stejně jako Axi: ty se nemáš komu za co omlouvat. Jdeš životem tak, jak nejlépe momentálně umíš. To skutečně není o omluvě, ale o pochopení.
Když člověk pochopí, umí zas o kousek líp, než dosud uměl ;)

Myslím to jinak. Že mě neomlouvají ostatní a dočkám se opět posměchu, nepřijetí, odmítnutí, ... A když ho neustojím, opět dělám zlé činy a okolí mě opět odmítne, ... protože já jsem nepochopila, proč mě nepřijali, odmítli, proč se mi posmívají.
Nemám na mysli, že se mám omlouvat já (případně). Ale že mě neomluví okolí, protože netuší, má své starosti, ...
A jsem v začarovaném kruhu. A nikdo jiný než já mě z něj prostě "nevytáhne".

Snad to není příliš zmatené, co jsem chtěla říct.

Majko,
tak to "nevytáhne"
Je to podle mne o tom, přestat se bát - přestat poslouchat toho soudce uvnitř sebe, který tepe do tvého vnitřního dítěte: styď se, zase jsi to zvoralo, je to tvoje vina, nikdo tě nebude mít rád.... a taky přestat krmit toho vnitřního parazita, který zase říká: a já jim to všem ještě ukážu...

"Soudce" lže a "parazit" to ukáže tak leda tobě, nikoliv těm druhým, těm je to fuk....
Tohle je nebezpečná dvojka. Je s ní potřeba "vyběhnout" a nepposlouchat jí :jojo:
A před moderními psychology na tohle už přišli třebas právě toltekové :)

Majkafo, ty kdybys možná byla jen sama sebou, úplně normální Maruška, taková jaká jsi, bez gest, bez masek, bez přebíhání ode zdi ke zdi, bez touhy milovat nebo nenávidět -( nic mezi tím), tak by tě to stálo méně úsilí a mohla bys konečně začít budovat své pevné základy ...na nichž bys pochopitelně stavěla dál.

Nepochybuju, že jsi uvnitř kvalitní člověk, jen ho už proboha pusť ven.
Vytáhneš se z toho sama. I ty ruce na pomoc tady najdeš...:)

amazonka2008 napsal(a):

Docela by mě zajímalo, jestli má někdo zkušenost, že když někdo někomu ublíží, lže, podvádí, opustí rodinu a děti, nechá je v bytový i finanční nouzi, jestli se to tomu člověku někdy vrátí. Myslíte, že jsou nějaký boží mlýny nebo maj tyhle bezcitný týpky naopak lehčí život? A jak to odpustit, aby se člověku ulevilo?  Jde to? Má někdo zkušenost?

pomáha strašné nadávanie a vymlátenie zlosti na všetkom okolo
niekto :)  sa to musí aj takto naučiť 

v skutočnosti má človek vtedy úplne iné starosti a chýba mu prítomnosť z nádychom budúcnosti
     
  odpustiť ?, niekomu to trvá roky, niekto neodpustí celý život a niekto odpustí hneď
  je jedno kto a ako, vždy máš preddispozíciu na horšie riešenie
  tie ťažšie bývajú šťastnejšie, ak sa to dá tak niekedy nazvať  :vissla: ,  pokiaľ ich človek nezačne robiť na miestach a ľuďoch kde strácajú zmysel 
     
   nečítala som, čo písali predomnou, ale pripomenula mi táto téma jednu vec, rýchlo odpúšťam
treba vedieť kedy a akým spôsobom dať človeku najavo, že si mu odpustil

To, co psal Axi, bylo napsáno přesně, třeba by to šlo "polidštit", zabalit do růžové vatičky, ale nedělala bych to.
Právě tato břitká formulace má význam.
Mě osobně by zasáhla velmi bolestivě.

Ono - nemáš co komu odpouštět - je to pravda. A navíc ti "darebáci" co nám křivdili o to ani nestojí, tak proč si dávat takovou důležitost. Není rozumější postarat se o sebe, svůj klid, rovnováhu, vyhnat negativní emoce, uvědomit si, že třeba ten člověk v oné situaci ani jinak neuměl?

Co vyřeším tím, že zarytě "neodpoustím" - ?
Denně na to budu myslet, denně budu trpět, denně budu ukřivděná. V podstatě dobrovolně přijímám pozici a roli ukřivděného. To přináší samo sebou sebelítost a jsme v tom. začarovaný kruh ukřivděného sebelítostivého člověka. Pro koho je to přínos?

A přitom ten "darebák obecný", který mi ublížil, ten o mých každodenních strastech nemá ani tušení. A o nějaké odpuštění nestojí, protože ani neví(neuvědomí si), že ublížil..atd..Tak pro koho má význam "neodpuštění" ?

katafyge napsal(a):

amazonka2008 napsal(a):

Docela by mě zajímalo, jestli má někdo zkušenost, že když někdo někomu ublíží, lže, podvádí, opustí rodinu a děti, nechá je v bytový i finanční nouzi, jestli se to tomu člověku někdy vrátí. Myslíte, že jsou nějaký boží mlýny nebo maj tyhle bezcitný týpky naopak lehčí život? A jak to odpustit, aby se člověku ulevilo?  Jde to? Má někdo zkušenost?

pomáha strašné nadávanie a vymlátenie zlosti na všetkom okolo
niekto :)  sa to musí aj takto naučiť 

v skutočnosti má človek vtedy úplne iné starosti a chýba mu prítomnosť z nádychom budúcnosti
     
  odpustiť ?, niekomu to trvá roky, niekto neodpustí celý život a niekto odpustí hneď
  je jedno kto a ako, vždy máš preddispozíciu na horšie riešenie
  tie ťažšie bývajú šťastnejšie, ak sa to dá tak niekedy nazvať  :vissla: ,  pokiaľ ich človek nezačne robiť na miestach a ľuďoch kde strácajú zmysel 
     
   nečítala som, čo písali predomnou, ale pripomenula mi táto téma jednu vec, rýchlo odpúšťam
treba vedieť kedy a akým spôsobom dať človeku najavo, že si mu odpustil

Já to ani snad nikomu nepovídám, jak a co odpouštím atd, to se prostě vsákne, já si to vyřeším a nezůstane ani ň.  . Snad nejbližší vyraz je ono "rozpuštění". A já na to většinou hned zapomenu(jako ostatně na všechno - stačí když najdu klíče, auto a trefím domů :D)
Nikdy jsem nepřemýšlela jak to komu dát najevo...a kdy..to běží hladce samo...

Wiki napsal(a):

Já to ani snad nikomu nepovídám, jak a co odpouštím atd, to se prostě vsákne, já si to vyřeším a nezůstane ani ň.  . Snad nejbližší vyraz je ono "rozpuštění". A já na to většinou hned zapomenu(jako ostatně na všechno - stačí když najdu klíče, auto a trefím domů :D)
Nikdy jsem nepřemýšlela jak to komu dát najevo...a kdy..to běží hladce samo...

myslela som konkrétny prípad z môjho života, tam je to o osobnosti človeka, iná pesnička  :vissla:
   
    ale niekedy padnú aj tie slová dobre :jojo:

Wiki napsal(a):

Majkafo, ty kdybys možná byla jen sama sebou, úplně normální Maruška, taková jaká jsi, bez gest, bez masek, bez přebíhání ode zdi ke zdi, bez touhy milovat nebo nenávidět -( nic mezi tím), tak by tě to stálo méně úsilí a mohla bys konečně začít budovat své pevné základy ...na nichž bys pochopitelně stavěla dál.

Nepochybuju, že jsi uvnitř kvalitní člověk, jen ho už proboha pusť ven.
Vytáhneš se z toho sama. I ty ruce na pomoc tady najdeš...:)

:jojo:

Wiki napsal(a):

Majkafo, ty kdybys možná byla jen sama sebou, úplně normální Maruška, taková jaká jsi, bez gest, bez masek, bez přebíhání ode zdi ke zdi, bez touhy milovat nebo nenávidět -( nic mezi tím), tak by tě to stálo méně úsilí a mohla bys konečně začít budovat své pevné základy ...na nichž bys pochopitelně stavěla dál.

Nepochybuju, že jsi uvnitř kvalitní člověk, jen ho už proboha pusť ven.
Vytáhneš se z toho sama. I ty ruce na pomoc tady najdeš...:)

Wiki, já už s tím mám díkybohu problém pouze výjimečně.
Jak psala Pan, tak "soudce" už téměř pořád "mlčí", jen "parazit" někdy vystrčí růžky. Naštěstí ne moc často.
Kdysi to bylo velmi aktuální. Naštěstí je to už několik let pryč.
Zajímalo mě, co s tím, když má člověk tyto problémy.

Wiki,
naprostý souhlas :jojo:

Axi si nebere servítky, říká věci tak, jak jsou.
A tak je vidí málokdo.
Málokdo totiž sám sobě nelže.
Ale to se taky časem změní :jojo:

Wiki napsal(a):

To, co psal Axi, bylo napsáno přesně, třeba by to šlo "polidštit", zabalit do růžové vatičky, ale nedělala bych to.
Právě tato břitká formulace má význam.
Mě osobně by zasáhla velmi bolestivě.

Wiki,
Ty jsi takova rozumna tak promluvim k Tobe se svym nazorem.  :)

To co napsal Axi je naprosto presne o tom neni pochyb. Pochyby muzou nastat pri otazce,zda pomaha vic jeho forma sdeleni od jine formy sdeleni. Nemluvim o tom ze clovek tak jako tak musi pochopit obsah aby mu to docvaklo o cem je rec.
Ja bych si troufla rict,ze jsme opet u toho ze to co vyhovuje jednomu cloveku,nemusi vyhovovat druhemu cloveku(mam na mysli formu sdeleni ).   :)

Jde my vlastne o to ze jedna formulace neni vhodna pro vsechny. Tak nejak bych to videla. 
Co Ty na to?  ;)

Pandorro, odněkud si vzpomínám, že toto - odpuštění a nespravedlnosti života - si Axi užil asi dost. Tipla bych si, že pochopení, porozumění a vyhodnocení nepřišlo hned, ale lety...Je poznat, že ví o čem píše. A neokecává.

A ze své zkušenosti zase vím, že co mě  zabolí,  to je přesný zásah. A přitom nikdo neví, jak mi ten úder  může dát. Zásah je třeba jen náhodný, jak v námořní bitvě. A nevyužít toho, že mi to nabídlo moji slabinu, je doslova hřích. Vrátit ránu jen tak, planně , jen abych někomu "ukázala" (a ve skutečnosti vlastně opravdu ukázala, že trefil),  je ztráta času. Ten druhý, ten co mi "úder" dal, ten to totiž ani nemusel myslet zle, vůbec mé slabiny ani nezná a mně tím prokázal  velkou službu, a to zdarma.

A nakonec je na nás, chceme-li prožít život ukřivděného nebo tvůrčího člověka. Litovat se nebo tvořit? Oběť - nebo tvůrce? Co nám prostě sedí lépe. Já si vybrala..vždyť je to jen na našem rozhodnutí.

hirondel napsal(a):

Wiki napsal(a):

To, co psal Axi, bylo napsáno přesně, třeba by to šlo "polidštit", zabalit do růžové vatičky, ale nedělala bych to.
Právě tato břitká formulace má význam.
Mě osobně by zasáhla velmi bolestivě.

Wiki,
Ty jsi takova rozumna tak promluvim k Tobe se svym nazorem.  :)

To co napsal Axi je naprosto presne o tom neni pochyb. Pochyby muzou nastat pri otazce,zda pomaha vic jeho forma sdeleni od jine formy sdeleni. Nemluvim o tom ze clovek tak jako tak musi pochopit obsah aby mu to docvaklo o cem je rec.
Ja bych si troufla rict,ze jsme opet u toho ze to co vyhovuje jednomu cloveku,nemusi vyhovovat druhemu cloveku(mam na mysli formu sdeleni ).   :)

Jde my vlastne o to ze jedna formulace neni vhodna pro vsechny. Tak nejak bych to videla. 
Co Ty na to?  ;)

Hironde l - já s tebou normálně, bez žádného ale.., souhlasím. :)
Právě proto jsem psala, že by to MĚ zasáhlo-oslovilo.

Víš, a myslím si, že když to někdo zaobalí, že z toho může vzniknout (mohla by) i litovací formulace, což by taky pozměnilo smysl. Možná dokonce přestane být tak stimulující...Věřím, že pregnantní vyjádření spoustu lidí vytočí , půjdou na zadní a na smeč. Ale čí je to problém?

Nicméně s tenou souhlasím a dokonce jsem toAximu kdysi i napsala, že by více užitku způsobila vstřícnější formulace,ale vztahovalo se to k něčemu jinému, již dříve, ..tam se vyjádřil ještě ..ehm...více ..ehm..pregnantněji..:D.

Ale Hir, každej jsme nějakej, a já ho beru tak jak je. :)

Wiki napsal(a):

Pandorro, odněkud si vzpomínám, že toto - odpuštění a nespravedlnosti života - si Axi užil asi dost. Tipla bych si, že pochopení, porozumění a vyhodnocení nepřišlo hned, ale lety...Je poznat, že ví o čem píše. A neokecává.

A ze své zkušenosti zase vím, že co mě  zabolí,  to je přesný zásah. A přitom nikdo neví, jak mi ten úder  může dát. Zásah je třeba jen náhodný, jak v námořní bitvě. A nevyužít toho, že mi to nabídlo moji slabinu, je doslova hřích. Vrátit ránu jen tak, planně , jen abych někomu "ukázala" (a ve skutečnosti vlastně opravdu ukázala, že trefil),  je ztráta času. Ten druhý, ten co mi "úder" dal, ten to totiž ani nemusel myslet zle, vůbec mé slabiny ani nezná a mně tím prokázal  velkou službu, a to zdarma.

A nakonec je na nás, chceme-li prožít život ukřivděného nebo tvůrčího člověka. Litovat se nebo tvořit? Oběť - nebo tvůrce? Co nám prostě sedí lépe. Já si vybrala..vždyť je to jen na našem rozhodnutí.

Vidím to stejně.
V podstatě je vždy důležitější přijímač, než vysílač. Ten může vysílat sebevětší moudra a rady, ale pokud nemá přijímač potřebné receptory, frekvence a vibrace, stejně vždycky "slyší" - přijímá jen to, na co právě má "vybavení". A jiný přijímač z téhož vysílače zachytí zase něco jiného, další zase něco jiného..... Vysílač tu není od toho, aby se každému jednotlivému přijímači přizpůsoboval, ten vysílá to, co ví, umí, zná... A jako je spousta přijímačů, tak je i spousta vysílačů.
Každý si tedy může vybrat.
Není nic jednoduššího, než prostě "přeladit"
Kritizovat a nahánět tu vysílač, který nepobírám, mi příjde vysovce neproduktivní a hloupé.
Rozumnější je podle mne prostě "přeladit" jinam, šum zmizí a ozvou se jasná slova.
O to podle mne jde především - porozumět.

Měkdy mi to příjde stejně pitomé, jako by se třeba Ital vztekal, že nerozumí ruské stanici, místo toho, aby si přeladil na takovou, kde se mluví italsky. O tom, že mu přece nikdo nebrání, aby se naučil rusky už vůbec nemluvím, to je pro některé "Italy" čisté scifi :(

A prečo by sa milióny Rusov nemohli naučiť po taliansky? :D :vissla:

Selima napsal(a):

A prečo by sa milióny Rusov nemohli naučiť po taliansky? :D :vissla:

A proč by měly?
Umíš si například představit, jak se MILIONY Američanů učí slovensky nebo česky?

Nicméně chápu, že touhle absurdní představou trpí hodně "italu, slováků, čechů"....

Pandorraa napsal(a):

Selima napsal(a):

A prečo by sa milióny Rusov nemohli naučiť po taliansky? :D :vissla:

A proč by měly?

Aby byli víckrát člověkem, přeciž :lol:

"V podstatě je vždy důležitější přijímač, než vysílač. Ten může vysílat sebevětší moudra a rady, ale pokud nemá přijímač potřebné receptory, frekvence a vibrace, stejně vždycky "slyší" - přijímá jen to, na co právě má "vybavení". A jiný přijímač z téhož vysílače zachytí zase něco jiného, další zase něco jiného..... Vysílač tu není od toho, aby se každému jednotlivému přijímači přizpůsoboval, ten vysílá to, co ví, umí, zná... A jako je spousta přijímačů, tak je i spousta vysílačů.
Každý si tedy může vybrat.
Není nic jednoduššího, než prostě "přeladit"
Kritizovat a nahánět tu vysílač, který nepobírám, mi příjde vysovce neproduktivní a hloupé.
Rozumnější je podle mne prostě "přeladit" jinam, šum zmizí a ozvou se jasná slova.
------------------------------------------------

K tomu me napadlo tohle:   
  Neni skutecne nic jednodussiho nez preladit vysilac,ale je uz pomerne tezke preladit vysilac ktery preladit nejde. :D
Stale a stale sumi i kdyz clovek zvolil jinou stanici na jina slova.  Clovek by si rad zvolil jina slova,vysilac libovolne podle sebe ale nemuze nebot tamten vysilac se nepta prijimace zda ma,nema,ci muze,nemuze sumet.  :)

Pandorraa napsal(a):

Selima napsal(a):

A prečo by sa milióny Rusov nemohli naučiť po taliansky? :D :vissla:

A proč by měly?
Umíš si například představit, jak se MILIONY Američanů učí slovensky nebo česky?

Nicméně chápu, že touhle absurdní představou trpí hodně "italu, slováků, čechů"....

To bolo ironické.... ;) Mnohí ľudia sú presvedčení, že svet sa bude krútiť okolo nich alebo podľa nich. :jojo: Vrátane toho, že sa X miliónov Rusov naučí po taliansky. No ale Rusi si určite myslia niečo iné... :D

hirondel napsal(a):

"V podstatě je vždy důležitější přijímač, než vysílač. Ten může vysílat sebevětší moudra a rady, ale pokud nemá přijímač potřebné receptory, frekvence a vibrace, stejně vždycky "slyší" - přijímá jen to, na co právě má "vybavení". A jiný přijímač z téhož vysílače zachytí zase něco jiného, další zase něco jiného..... Vysílač tu není od toho, aby se každému jednotlivému přijímači přizpůsoboval, ten vysílá to, co ví, umí, zná... A jako je spousta přijímačů, tak je i spousta vysílačů.
Každý si tedy může vybrat.
Není nic jednoduššího, než prostě "přeladit"
Kritizovat a nahánět tu vysílač, který nepobírám, mi příjde vysovce neproduktivní a hloupé.
Rozumnější je podle mne prostě "přeladit" jinam, šum zmizí a ozvou se jasná slova.
------------------------------------------------

K tomu me napadlo tohle:   
  Neni skutecne nic jednodussiho nez preladit vysilac,ale je uz pomerne tezke preladit vysilac ktery preladit nejde. :D
Stale a stale sumi i kdyz clovek zvolil jinou stanici na jina slova.  Clovek by si rad zvolil jina slova,vysilac libovolne podle sebe ale nemuze nebot tamten vysilac se nepta prijimace zda ma,nema,ci muze,nemuze sumet.  :)

Je aj technicky jednoduchšie nájsť si vysielač, ktorý nešumí... ;) iste sa také nájdu. Ak vysielač vysiela len sám pre seba, je to tristné, ale ak má X miliónov spokojných prijímačov a len pár sa ofrňuje, tak holt musia sa namáhať tie prijímače. Alebo to vzdať a byť bez vysielana...

Selima napsal(a):

hirondel napsal(a):

"V podstatě je vždy důležitější přijímač, než vysílač. Ten může vysílat sebevětší moudra a rady, ale pokud nemá přijímač potřebné receptory, frekvence a vibrace, stejně vždycky "slyší" - přijímá jen to, na co právě má "vybavení". A jiný přijímač z téhož vysílače zachytí zase něco jiného, další zase něco jiného..... Vysílač tu není od toho, aby se každému jednotlivému přijímači přizpůsoboval, ten vysílá to, co ví, umí, zná... A jako je spousta přijímačů, tak je i spousta vysílačů.
Každý si tedy může vybrat.
Není nic jednoduššího, než prostě "přeladit"
Kritizovat a nahánět tu vysílač, který nepobírám, mi příjde vysovce neproduktivní a hloupé.
Rozumnější je podle mne prostě "přeladit" jinam, šum zmizí a ozvou se jasná slova.
------------------------------------------------

K tomu me napadlo tohle:   
  Neni skutecne nic jednodussiho nez preladit vysilac,ale je uz pomerne tezke preladit vysilac ktery preladit nejde. :D
Stale a stale sumi i kdyz clovek zvolil jinou stanici na jina slova.  Clovek by si rad zvolil jina slova,vysilac libovolne podle sebe ale nemuze nebot tamten vysilac se nepta prijimace zda ma,nema,ci muze,nemuze sumet.  :)

Je aj technicky jednoduchšie nájsť si vysielač, ktorý nešumí... ;) iste sa také nájdu. Ak vysielač vysiela len sám pre seba, je to tristné, ale ak má X miliónov spokojných prijímačov a len pár sa ofrňuje, tak holt musia sa namáhať tie prijímače. Alebo to vzdať a byť bez vysielana...

Sel, já tvou ironii pochopila :par:
Ale jak vidno, vždycky se nějaký ten hluchý "ital" najde, co nepřipustí, že by potřeboval lékaře a vákonné naslouchátko a bude si pořád mlet svou.
Chudák. Myslí si, že když ON slyší jen šum, jsou na tom ostatní stejně, jsou hluší jako on :jojo:
Pořád nic nechápe.
Takovýmhle "italům" nepomůže, ani kdyby se miliony Rusů naučily italsky, viď hirondel ;)

Pan možná kdyby se ten "ital" naučil "italsky", to by možná pomohlo víc :)
Už mě ty italky tady omrzeli :(

Selima napsal(a):

Je aj technicky jednoduchšie nájsť si vysielač, ktorý nešumí... ;) iste sa také nájdu. Ak vysielač vysiela len sám pre seba, je to tristné, ale ak má X miliónov spokojných prijímačov a len pár sa ofrňuje, tak holt musia sa namáhať tie prijímače. Alebo to vzdať a byť bez vysielana...

Seli,
mluvis tady o tom,ze to ma radeji clovek vzdat,kdyz jde ten druhy proti jeho volbe (rekneme vuli) ?  :lol:
Dooobry nazor Seli.  :vissla: 

Jsou vysilace-prijimace zive veci Seli?

Mám prosbu k místním znalkyním Terryho Pratchetta: Jaká je, prosím, odpověď na základní Otázku o životě, smrti a tak vůbec, kterou definoval (asi?) Hlubina vesmíru?
Pak bude mít totiž Hirondel konečně vyčerpávající odpověď na všechny svoje otázky.  :) Ahoj, Hirondel, zdravím!

Přijímač je duležitější než vysílač? Co to je za ptákovinu? V tom případě by se měl vysílač naučit vysílat tak, aby ten přijímač ho chtěl přijímat. Můžem tuhle "debi*lní teorii" o přijímačích a vysílačích dotáhnout ad absurdum. Když je vysílač zastaralý (dráťák z dob komunismu) a bude pořád dokola hrát dechovku a navíc ještě bude přeskakovat jak poškozená vinylová deska a přitom už přijímače mají lepší technologii na přijímaní více vysílačů a přehrávání CD, a hlavně MŮŽOU SI VYBRAT, co se bude hrát a co se bude poslouchat. Jen ten zastarlý a okoukaný vysílač si bude pořád myslet, že je ten nej a měl by být přijímán...protože už toho všeho strašně moc zažil, všechno má za sebou a VÍ všechno nejlíp. V nejlepším případě když on už dááávno vysílal, ostatní ještě byly v plenkách. Mimochodem, vysílání z dráťáku nelze spustit v PC online...nemá na to technologii dovysílat bezdrátem apd. Jestliže chce vysílač mít své přijímače, musí změnit program, technologii a především by měl vědět, že by se měl svým přijímačům zavděčit, aby ho přijímaly. Takhle mu zbyde jen pár skalních fanoušků, co jedou na dráťák a silně mi to připomíná První máj v Praze, kdy těch pár skalních fanoušků se slavnostně oblékne, vezmou do ruky mávátko (mnozí mají ještě v truhle schován červený pionýrský šátek) a vzdávají vysílači hold a pak v cukrárně vzpomínají na zlaté dobré časy :cool:





Hir - živé věci to nejsou, to ví snad i malé dítě..ale když už se tu pitvala ta fantasmagorie :lol:

No já myslím, že vysílač si může vesele vysílat jak chce. Záleží jen na mě, jestli ten přijímač vypnu. Stačí sáhnout na jeden knoflík ON/OFF a dle mé nálady si zvolím jestli bude ticho nebo si poslechnu něco jiného.
Horší je,když někdo neví, kde ON/OFF je a stále je přilepený na vysílači, aby náhodou něco nepropásl. A pak si nemohla zanadávat, co za pitomosti zase vysílají...

To tady na Babi se mělo všechno (skoro) jmenovat "Zklamča to srovná" :lol:
Jako vždy mimo mísu, že Zklamčo :lol:

Pandorraa napsal(a):

... A jako je spousta přijímačů, tak je i spousta vysílačů.
Každý si tedy může vybrat.
Není nic jednoduššího, než prostě "přeladit"
Kritizovat a nahánět tu vysílač, který nepobírám, mi příjde vysovce neproduktivní a hloupé.
Rozumnější je podle mne prostě "přeladit" jinam, šum zmizí a ozvou se jasná slova.
O to podle mne jde především - porozumět.(

Zklamaná, proč to nečteš celé, než zareaguješ? :)

Přijímač je duležitější než vysílač? Co to je za ptákovinu?
Stejná ptákovina, jako v opačném gardu vysílač-přijímač. To je stejná otázka, jako jestli je důležitější klíč nebo zámek - jedno bez druhýho je celkem na 3,14ču

helena napsal(a):

Přijímač je duležitější než vysílač? Co to je za ptákovinu?
Stejná ptákovina, jako v opačném gardu vysílač-přijímač. To je stejná otázka, jako jestli je důležitější klíč nebo zámek - jedno bez druhýho je celkem na 3,14ču http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png

Ono to na tu Ludofovo číslo je i když máš obé, ale do sebe to nepasuje :reta:

Daphné napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

... A jako je spousta přijímačů, tak je i spousta vysílačů.
Každý si tedy může vybrat.
Není nic jednoduššího, než prostě "přeladit"
Kritizovat a nahánět tu vysílač, který nepobírám, mi příjde vysovce neproduktivní a hloupé.
Rozumnější je podle mne prostě "přeladit" jinam, šum zmizí a ozvou se jasná slova.
O to podle mne jde především - porozumět.(

Zklamaná, proč to nečteš celé, než zareaguješ? :)

To by jí nesmělo někdě něco kloktat :lol:

Daphné napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

... A jako je spousta přijímačů, tak je i spousta vysílačů.
Každý si tedy může vybrat.
Není nic jednoduššího, než prostě "přeladit"
Kritizovat a nahánět tu vysílač, který nepobírám, mi příjde vysovce neproduktivní a hloupé.
Rozumnější je podle mne prostě "přeladit" jinam, šum zmizí a ozvou se jasná slova.
O to podle mne jde především - porozumět.(

Zklamaná, proč to nečteš celé, než zareaguješ? :)

ale já čtu, neboj se - jen vysílač právě zde je silně uražen, že je naháněn a kritizovan nepobírajícími přijímači.  Drahá Daphné - vysílač by byl strašně rád, aby se přijímač přeladil. Kdy už vysílač konečně dozná, že když už se někdo přeladí, nemusí to být jen na ten původní vysílač? Pořád to tu tlačíte do absurdna. Vykašlete se na přijímače a vysílače. Mluv normálně, jak zobák narostl - prostě jsou tací, co Pandoru nežerou a i kdyby se rozkrájela, tak ji brát nebudou - já jsem jedna z nich. Stačí? její plácání pro zavděčení o tom, že si někdo může vybrat - jistě, někdo už si vybral - ale ona to považuje o tuposti toho, kdo si dle svého vybral...no však on ten dotyčnej na to jednou dojede, a bude se pořád plácat někde v suterénu, dokud opravdu nepřeladí na PANDORU...PAK BY MU MOHLA DÁT SNAD POKOJ :lol: Do té doby tu bude pořád jak ten zastaralý vysílač, co dle  Selimy přijímají miliony (ha ha..já jich tu napočítala cca 15 přijímačů, co se pokouší být stejnými vysílači.)

Daphné napsal(a):

Ahoj, Hirondel, zdravím!

Ahoj Dafi,zdravim!  :)

helena napsal(a):

Přijímač je duležitější než vysílač? Co to je za ptákovinu?
Stejná ptákovina, jako v opačném gardu vysílač-přijímač. To je stejná otázka, jako jestli je důležitější klíč nebo zámek - jedno bez druhýho je celkem na 3,14ču http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png

Ano, je to stejná ptákovina jako v pačném gardu - jen vysílač si myslí, že je důležitej přijímač. Přijímač to označil za ptákovinu - ale neříká nic o tom, že je důležitější vysílač, jen říká, že si přijímač může vybrat svůj vysílač. A když už ses zapletla do těch zámků a klíčů...těžko budeš rvát rezavý dozický klíč do FABkového zámku...tam je to taky na 3,15ču..nemyslíš? A těžko přeladíš FABkový zámek na dozický. Nebylo by lepší, aby si ten dozický klíč našel dozický zámek a necpal se tam, kde nepasuje?

Cauky Zklamco,Ty jsi kus,Ty fotky me polozily.  :lol: 

Srovnavat zivou vec s nezivou ,to jsou me teda veci .  :)

A nejen to.

Proč si myslíš, že by Pandorra byla strašně ráda, kdyby ses přeladila na její frekvenci? Mně to připadá, že s tím máš problém spíš ty, než ona.

Daphné, Quichotovský boj s větrnými mlýny je vyčerpávající. Čest a tichou vzpomínku jejímu boji....

hirondel napsal(a):

Cauky Zklamco,Ty jsi kus,Ty fotky me polozily.  :lol: 

Srovnavat zivou vec s nezivou ,to jsou me teda veci .  :)

A nejen to.

Ahoj Hir, máš se?

Tohle to ruzné přirovnávání a používání různých ptákovin pro demonstraci je prostě ptákovina. Konkrétního se tu člověk nic nedozví - maximálně nějakou tu fantasmagorii vyčtenou z knížek, co dotyčného zrovínka oslovila a domnívá se, že když oslovila jeho, musí nutně oslovit i druhé. A pokud neosloví, je to hlupák a tupec tupý. ÁÁÁmen.
Jdu se rochnit do materialismu.

Daphné napsal(a):

Proč si myslíš, že by Pandorra byla strašně ráda, kdyby ses přeladila na její frekvenci? Mně to připadá, že s tím máš problém spíš ty, než ona.

Mám problém s čím? Přeladit se na její frekvenci? Já tuhle dechovku neposlouchám.

No a pokud ty si myslíš, že já mám problém, tak to pravděpodobně vidíš stejně, jak ona...taky mi pořád říká (adresně i NEADRESNĚ), že se plácám pořád v problému. No a potom, když už doporučuješ, aby jeden četl, čti i ty pořádně, právě v tom úryvku, co jsi mi předložila jasně píše o tom, že se má přijímač přeladit a bude slyšet jasnější slova, bez šumu...o kterých a čích slovech to vlastně Pandora mluvila - o jejím vysílači, že po přeladění přijímače budou lépe slyšet, nebo že si přeladíš na lepší stanici ? Jistě, psala, něco o tom, že si můžeš vybrat...ale ona to moc nepobírá, že si někdo vybral, ona mu bude stále předhazovat, že ten dráťák je prostě nej, protože to, co zrovna ty přijímáš je šunt.

Pisatel napsal(a):

Daphné, Quichotovský boj s větrnými mlýny je vyčerpávající. Čest a tichou vzpomínku jejímu boji....

Koho si tím myslel? dalo by se aplikovat klidně na mě, ale klidně i na Pandoru a tutově i na tebe :P

Takže čest a tichou vzpomínku jejímu (tvému) boji.... :gloria: :vissla:

Zklamaná napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Daphné, Quichotovský boj s větrnými mlýny je vyčerpávající. Čest a tichou vzpomínku jejímu boji....

Koho si tím myslel? dalo by se aplikovat klidně na mě, ale klidně i na Pandoru a tutově i na tebe :P

Takže čest a tichou vzpomínku jejímu (tvému) boji.... :gloria: :vissla:

Jen tupec se musí ospravedlňovat, jen ten, kdo má pohled žáby, umí říci a napsat právě takovoudle zhovadilost :reta:

Já jsem tím myslela, Zklamaná, že máš problém s Pandorrou. Pořád se vůči ní vymezuješ, rozebíráš, oponuješ a tak. Její příspěvky bereš, jako by je psala tobě. O jiných tvých problémech nic nevím, to je každého soukromá věc. :)

Daphné napsal(a):

Mám prosbu k místním znalkyním Terryho Pratchetta: Jaká je, prosím, odpověď na základní Otázku o životě, smrti a tak vůbec, kterou definoval (asi?) Hlubina vesmíru?
Pak bude mít totiž Hirondel konečně vyčerpávající odpověď na všechny svoje otázky.  :) Ahoj, Hirondel, zdravím!

Nevím jak Pratchett, ale podle Stopařova průvodce po galaxii (autor Douglas Noël Adams) je odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec - 42 :)

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Selima napsal(a):

A prečo by sa milióny Rusov nemohli naučiť po taliansky? :D :vissla:

A proč by měly?

Aby byli víckrát člověkem, přeciž :lol:

Jé, Kuliš ahoj :par:
Téhle pověře jsem ale přestala věřit ve chvíli, kdy jsem se s maďarským policajtem zkoušela domluvit anglicky, francouzsky, rusky aj po slovensky.
Cassus cassus cassus cassus cassus.....

Zklamaná napsal(a):

Ahoj Hir, máš se?

Diky za optani :),mam se fajn fajn bezva prima.   :)

Sleduju skatulata skatulata hejbejte se.  :D

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

A proč by měly?

Aby byli víckrát člověkem, přeciž :lol:

Jé, Kuliš ahoj :par:
Téhle pověře jsem ale přestala věřit ve chvíli, kdy jsem se s maďarským policajtem zkoušela domluvit anglicky, francouzsky, rusky aj po slovensky.
Cassus cassus cassus cassus cassus.....

Jezkovy voci.  :rolleyes:   Naco umet mluvit a jeste farncouzky ,anglicky rusky aj po slovensku?  Staci neverbalne neee?  :styrka:

kdy jsem se s maďarským policajtem zkoušela domluvit anglicky, francouzsky, rusky aj po slovensky
No - on se s tebou evidentně domluvit nepotřeboval...

To je jak když se ten pán topí v moři a řve o pomoc - česky, německy, anglicky, francouzsky, rusky... No a po břehu jde druhý a povídá: "Kdyby ses místo cizích řečí učil radši plavat, troubo."

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

A proč by měly?

Aby byli víckrát člověkem, přeciž :lol:

Jé, Kuliš ahoj :par:
Téhle pověře jsem ale přestala věřit ve chvíli, kdy jsem se s maďarským policajtem zkoušela domluvit anglicky, francouzsky, rusky aj po slovensky.
Cassus cassus cassus cassus cassus.....

Tak jsi mu měla říct "megért, nem tudok magyar, tož viszlát ogare" a jít :)

helena napsal(a):

kdy jsem se s maďarským policajtem zkoušela domluvit anglicky, francouzsky, rusky aj po slovensky
No - on se s tebou evidentně domluvit nepotřeboval... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Ano, tak to je přesné :)
Tudíž mi bylo houby platný, "kolikrát jsem člověkem" :lol::lol::lol:
Přesně jako tomu "neplavci" :) :D
A tak to je.

Kuliš, nemtudok nezabíralo, protože viz výše :jojo:
Zabralo až to: a jít ;)

Pandorraa napsal(a):

Zabralo až to: a jít ;)

Aha, já prvně myslela, že on obtěžoval tebe :co::)

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Zabralo až to: a jít ;)

Aha, já prvně myslela, že on obtěžoval tebe :co::)

Ne ne, já evidentně obtěžovala jeho :jojo: Malinko jsme zabloudili.... Nkonec jsem si ale radši vzpomněla, že všechny cesty vedou do Říma :jojo:

:D Mně se zase naopak jednou v Budapešti někdo na něco zeptal... tak mě to rozhodilo, že jsem mu odpověděl jednou větou, ve které jsem použil hned tři jazyky: :D
"Nem tudom, I am ausländer" :lol:

Míša Kulička napsal(a):

Daphné napsal(a):

Mám prosbu k místním znalkyním Terryho Pratchetta: Jaká je, prosím, odpověď na základní Otázku o životě, smrti a tak vůbec, kterou definoval (asi?) Hlubina vesmíru?
Pak bude mít totiž Hirondel konečně vyčerpávající odpověď na všechny svoje otázky.  :) Ahoj, Hirondel, zdravím!

Nevím jak Pratchett, ale podle Stopařova průvodce po galaxii (autor Douglas Noël Adams) je odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec - 42 :)

Díky, Míšo Kuličko. Nejenže si nepamatuju tu základní odpověď, ale ani autora, to jsem ale skleróza. :D

Keď chce Maďar niečo od teba, je logické odpovedať mu v rodnom jazyku, aby JÓ pocohpil, že mu nerozumieš. Mňa nadrilovali to Mem tudom, prípadne Nem írtem Magyarul tak dobre, že mi bezdomovec na Nyugati P.U. nechcel vôbec veriť... :D
Keď chceš ty niečo od Maďara, je to zložitejšie.  :/

Pan teda já jsem se s maďarským policistou domluvila jako báseň neznaje slova maďarsky. Všema jazykama co umím.  Po nehodě a to dokonce tak, že z kolegy nebyl viník hromadné dopravní nehody, ale jen postižený.

Pandorraa napsal(a):

Cassus cassus cassus cassus cassus.....

Nemohla jsi čekat ani nic jiného, naivko...
Všimni si: všude na světě je Policie...označená a pojmenovaná... POLICIE  s drobnými odchylkami ve výslovnosti i gramatice... :lol:

Jen maďaři mají  RENDÖRSÉG.... to mluví za vše.... vždy ve střehu... :lol:

Mikeš napsal(a):

:D Mně se zase naopak jednou v Budapešti někdo na něco zeptal... tak mě to rozhodilo, že jsem mu odpověděl jednou větou, ve které jsem použil hned tři jazyky: :D
"Nem tudom, I am ausländer" :lol:

i patamů ja ničevó něgómu, kemo :lol::lol::lol:

ffly napsal(a):

Pan teda já jsem se s maďarským policistou domluvila jako báseň neznaje slova maďarsky. Všema jazykama co umím.  Po nehodě a to dokonce tak, že z kolegy nebyl viník hromadné dopravní nehody, ale jen postižený.

Na to motýlku nemůžu říci nic jiného, než že jsi úúúžasná a to teda seš! :pussa:

Já se s ním nedomluvila, protože mne ten primitiv s frčkama přestal bavit. To já mám takhle s primitivy bohužel často :rolleyes:
Přes to pak už nejede vlak, poradím si bez něj ;)

Somaia napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Cassus cassus cassus cassus cassus.....

Nemohla jsi čekat ani nic jiného, naivko...
Všimni si: všude na světě je Policie...označená a pojmenovaná... POLICIE  s drobnými odchylkami ve výslovnosti i gramatice... :lol:

Jen maďaři mají  RENDÖRSÉG.... to mluví za vše.... vždy ve střehu... :lol:

Jo ahááááá (řečeno s akcentem Vaška z tatínka v polepšovně)
Tak to už pak není vo čem tuplem, domněnkáře já přímo zbožňuju :lol::reta:

Somaia napsal(a):

Nemohla jsi čekat ani nic jiného, naivko...
Všimni si: všude na světě je Policie...označená a pojmenovaná... POLICIE  s drobnými odchylkami ve výslovnosti i gramatice... :lol:

Vsadim se, ze Cinani to reknou jinak :D

http://www.novinky.cz/krimi/136446-obra … anici.html

mariposa napsal(a):

Somaia napsal(a):

Nemohla jsi čekat ani nic jiného, naivko...
Všimni si: všude na světě je Policie...označená a pojmenovaná... POLICIE  s drobnými odchylkami ve výslovnosti i gramatice... :lol:

Vsadim se, ze Cinani to reknou jinak :D

http://www.novinky.cz/krimi/136446-obra … anici.html

A já se zase vsadila, že jediný , kdo nepozná vtip budeš ty a budeš to komentovat ... :lol:
Jak jinak... a nezklamala jsi... ( opět) :P

mariposa napsal(a):

Somaia napsal(a):

Nemohla jsi čekat ani nic jiného, naivko...
Všimni si: všude na světě je Policie...označená a pojmenovaná... POLICIE  s drobnými odchylkami ve výslovnosti i gramatice... :lol:

Vsadim se, ze Cinani to reknou jinak :D

http://www.novinky.cz/krimi/136446-obra … anici.html

Ty vieš čítať čínske znaky? ;) Ako vieš, že tam NIE JE napísané polícia?

Selima napsal(a):

Ty vieš čítať čínske znaky? ;) Ako vieš, že tam NIE JE napísané polícia?

:co:

Selima napsal(a):

Ty vieš čítať čínske znaky? ;) Ako vieš, že tam NIE JE napísané polícia?

Taky jsem přemýšlela nad tím, jak je mariposa dobrá, že umí čínsky. :D

majkafa napsal(a):

Selima napsal(a):

Ty vieš čítať čínske znaky? ;) Ako vieš, že tam NIE JE napísané polícia?

Taky jsem přemýšlela nad tím, jak je mariposa dobrá, že umí čínsky. :D

No, vzhledem k tomu, že tudlevá psala, že je to zbytečné, páč se lidi mohou domluvit nonverbálně ... :co:

Ale jinak ty znaky fakt znamenají "policie"

:supr: :godlike:

No vida... Míšo Kulišku :  :godlike:

Tak jsem nějak podvědomě tušila, že maďaři nám to  stěžují jako jediní na světě...  :dumbom: a BINGO!

A tady už je policáj! :)

Sakura napsal(a):

Pandorro, myslíš to tedy tak, že je špatné přát zlému člověku něco zlého? Přát mu, aby sám poznal zlé (a třeba aby si to zlé způsobil sám sobě)? Jsme sice na tématu o nevěře, ale dám ti jiný příklad. Sedíš v soudní síni, o kousek dál sedí v poutech člověk, který brutálně znásilnil a zabil tvoje milované a jediné dítě. Dokážeš mu odpustit? Nebudeš mu přát nic zlého, nebudeš si pro něho přát odplatu? Nebo pokorně přijmeš jen trest, který mu udělí soud? Já tedy nevím, ale pocity nenávisti, touhy po pomstě, touhy po tom, aby se člověku, který ublížil, stalo to samé, jsou velice lidské a v prvních okamžicích se jim jen těžko dá ubránit. Samozřejmě nejlepší je mít chladnou hlavu, ale to přijde až později. Vyléčí to čas, a to podle mě platí i v případě původní tazatelky.

To, že se ptáš tady a teď, dává tušit, že jsi nejen vnímavá, ale i toužíš přijít na to, proč se věci dějí tak, jak se dějí. Zkus si představit, že stojíš před stěnou, která je z tvrdého materiálu. Máš v ruce pálku a proti té stěně pinkneš míček z gumy (takový ten, co se tisíckrát odrazí, když jej hodíš na zem). Ten míček je karmická událost a ta pálka, co mu dává pohyb, je tvoje přání.. A stane se to, že míček se okamžitě odrazí a práskně tě třebas do nohy. Ty se samozřejmě naštveš a ještě víc práskne do míčku.. Jenže ten se ještě více odrazí a práskne tě tentokrát do hlavy.. To už samozřejmě chytneš nerva a znovu do něj práskneš.. A on se znovu odrazí.. Tak zhruba funguje karma - příčina = následek.

Většina z nás právě pere do toho míčku a schytává rány a vzteká se a znovu ještě víc do toho pere.. Ale jednoho krásného dne se stane to, že budeš už tak omlácená, že ti bude všecko jedno, ten míček místo pálky prostě chytneš, položíš na zem, utahaná si sedneš na zem, koukneš na tu stěnu a uvědomíš si, že veškeré "pálkování" pocházelo od tebe a k tobě se pak vracelo. Že ta stěna je pouze stěna, nic víc, nic míň a že ty jsi hybnou silou jak příčin, tak i následků. Proto se nedoporučuje nikomu přát cokoliv, co bys nepřála sama sobě. To, že nyní máš bolavé srdce, je jasné. To, že bys nejradši někoho přizabila, je též jasné. Ale také to znamená, že bereš pálku s míčkem a začínáš "hru".. Je teď jen na tobě, jak dalece se necháš omlátit a za jak dlouho si uvědomíš, že tam na druhé straně je pouze stěna, která odráží a ty sama sobě jsi tím "nepřítelem"..

K tomu, co popisuješ výše - ano, nyní a teď z tohoto pohledu jde o velmi smutnou, hnusnou a zavrženíhodnou událost. To je pohled tady a teď. Kdybys ale měla možnost vidět prvotní příčiny, proč k tomu došlo, pak přijdeš třebas například na to, že ty jsi v minulém životě zabila jeho, když byl dítě. Nyní se to vrací v této podobě. Nebo jsi udělala něco jiného a strašného, takže nyní zakusíš zase toto. Nebo jsi prostě jen chtěla rychleji dojít k cíli a tak sis to "tam doma" domluvila, že to prožiješ a to dítě, co je zabité, s tím souhlasilo, protože si chtělo rychle také něco odžít. To samé i s tím vrahem a násilníkem. Možností je strašně moc. Pokud se člověk nepohybuje v minulých životech, pak jen zřídkakdy vidí souvislosti.

Že se ti to nelíbí? Že je to kravina? No tak jistě, mi se to též nelíbí. Jenže nezbývá nám, než se s tím naučit pracovat. Až dosáhneme toho "sezení před stěnou smíčkem v ruce", pak pochopíme. Do té doby budeme stále mlátit do míčku a schytávat odrazy.

Vím, že to byl dotaz na Pan a jistě ti to vysvětlila lépe, takže se omlouvám, že jsem s míchal do rozhovoru mezi vámi, jen mne napadlo to zkusit vysvětlit jinak. Tak nějak "hravější" formou.

Daí,
tenhle příměr používám taky - pro ty obvzláště zatvrzelé "zadubence" :)
A minulé životy do toho ani míchat nemusím, většina z nich už totiž nějakou tou "mrsknutou" mičudou "nafackováno" dostala :jojo:
Stačí si přece jen tak zlehounka pinkat o zeď, natož se do toho pořádně opřít, pak ani pálku nepotřebuješ a pokud míč nechytíš...
Nu, každý svého štěstí strůjcem :jojo:

Wiki napsal(a):

Raději se starat sám o sebe, hlídám své činy,  aby mi také nebylo "namleto" :)

To se mi taky potvrdilo.