DaiTerr — 1. 10. 2009 8:39

(Sakuro, píšu to tu hlavně pro tebe, ale nečekám, že tomuhle všemu budeš věřit. Očekávám však, že si uděláš na toto všechno svůj názor. Víra se nedá naučit. Ta se musí „prožít“ a procítit zkušenostma.
Pro ostatní a hlavně pro ty, co vidí dál než já – prosím, „nakopávejte mne do pr... jemně“, neb to, co píšu níže, je nynější úroveň mého „poznávání“ a pakliže říkám něco, co není jak má být, pak poopravte mne..)


Nejprve hlavní aktéři níže popsaného děje:

- Spánek
- Astrální cestování (AC)
- Klinická smrt (NDE)
- Smrt
- Tělo (lidské)
- „Já“ (naše individualita, jiným slovem – Duše)
- Matrice (snad biomagnetický „záchytný systém“ pro naše Já? Něco jako rukavice pro ruku? Ne každá rukavice se hodí na každou ruku.. Svůj ke svému..)
- Energetické vlákno (?svazek? energie, který propojuje matrici a „Já“..)

Zkusím velmi šílené přirovnání – tělo je auto, matrice je kabina, „Já“ je řidič .. Pokud vše funguje, jedeme.. Pokud je průser, stojíme.. Dál to záleží na „stavu vozidla, stavu kabiny a také stavu řidiče“. Daným vozidlem se přepravujeme na různé vzdálenosti a přes různé překážky. Nesmíme ale moc bourat. Nějaký šrám se sem tam neřeší, pouze řidič si zapamatuje, že příště má jezdit jinak, nebo jinudy. Občas se dvě vozidla potkají a nějakou tu část cesty jedou společně. Jiné se zase na křižovatkách rozdělí a jedou opět každý zvlášť.. 

Takže - spánek, astrální "cestování" (AC), klinická smrt (NDE), koma, smrt - co má tohle společné?

Nejprve zkusím alespoň velmi laicky popsat dva fenomény. Tím prvním je „energetické vlákno“, které v době "výletu" našeho "Já" propojuje tělo s naším "Já" a zaručuje tak, aby "matrice" našeho "Já", do kterého se zase naše "Já" bude vracet, byla energeticky v pořádku a tím pádem aby byla možnost právě návratu do těla.

Druhým fenoménem je právě „matrice“, neboli jakýsi energetický "protikus" našeho "Já". Tato matrice se v době události, jako je spánek, AC, koma, NDE a smrt – „rozvolní“ , neboli naruší svou energetickou stabilitu a tak umožní našemu "Já" vypadnout mimo tělo (pokud je matrice v pořádku, pak naše „Já“ opouští tuto matrici pouze ve spánku a nebo při astrální projekci).

Aby tato „matrice“ zůstala aktivní a byl možný návrat zpět, musí být s naším "Já" propojena takzvaným „energetickým vláknem“, protože zdrojem energie je právě naše "Já" a po přerušení by došlo k tomu, že „matrice“ by se "rozvolnila" úplně a tím pádem by byl návrat do těla našemu "Já" znemožněn.

A nyní opět velmi laicky zkusím popsat výše uvedené fenomény jednotlivě:

"Spánek" - Bylo vypozorováno, že pokud spíme, pak naše "Já" takzvaně "vypadne" na chvilku z těla pryč, do "svých" realit, kde jednak nabírá energii a zároveň se setkává se svými známými a spřízněnými přáteli, je jedno, zda živými, nebo zesnulými. S tělem je spojeno energetickým "vláknem", navíc v době spánku jsou "spuštěny" mechanismy automatické ochrany, kdy "Já" je ve své, takzvaně "snové realitě" chráněno před energetickým vlivem jiných entit. Je zřejmé, že to ani jinak nejde, protože potřebu "spát" máme téměř všichni a tak by se lehce mohlo stát, že bychom v době spánku bez této ochrany měli problémy s udržením energetické bilance.

"Astrální cestování" - Tak to už je vědomé opuštění těla s tím, že naše tělo není "vypnuto" a mozek se nenachází ve "spánku" (hladina delta?), to má za následek, že se zřejmě neaktivuje "snová" ochrana a tak naše "Já" se může přemístit téměř kamkoliv chce. Jenže málokdo z těch, co astrálně "cestují" má natrénovanou ochranu před různými entitami (ochranou je myšleno - mít například svého duchovního průvodce, který nás v astrálu vede a v případě nebezpečí varuje), takže se mnohdy stává i to, že po takových astrálních "výletech" jsou pak lidé vyčerpaní jak psychicky, tak později i tělesně, protože na sebe přitáhli pozornost takzvaných "energetických predátorů".. Pak trvá nějakou dobu, než se od vlivu takových entit daný jedinec oprostí. V době astrálního cestování jsme samozřejmě propojeni energetickým vláknem.

"Koma" - Naše "Já" je vesměs násilím "vyhozeno" z těla například následkem úrazu. I když jsme s tělem spojeni energetickým vláknem, zřejmě je narušena činnost "matrice", takže i když jsme pak s tělem propojeni a tělo defacto "funguje", tak dokud se matrice nedá do pořádku, není návrat do těla možný..

"Klinická smrt"  Zřejmě "rychlá varianta komatu", kdy dojde k "vyhození Já" ven z těla, matrice je krátkodobě poškozena, takže naše "Já" se může rozhodovat, zda má smysl se do těla vracet. V této době jsou ale zřejmě spuštěny ochranné mechanismy, aby nedocházelo k napadání různými entitami v této chvíli rozhodování. Máme tak možnost spatřit jak své zemřelé příbuzné, kteří nás většinou jemně upozorní, že ještě nenastal čas a také můžeme spatřit svého osobního průvodce, který si většinou udělá čas na to, aby s námi polemizoval, nechal nám zhodnotit životní situace a nakonec připomněl, že opravdu ten čas ještě nenastal. Krátkodobý "výpadek a opětovné zotavení" matrice pak způsobí to, že sme opět přitaženi do svého těla, vesměs se tak děje bez našeho přičinění automaticky, stejně, jako když s tělo probudí ze spánku.

Ve všech fenoménech, jako jsou - spánek, AC, NDE - se projevuje jedna věc - pokud je mozek "vypnut", pak nemá možnost ve všech výše popsaných fenoménech zaregistrovat, že se něco děje. To znamená, že po probuzení si nic nepamatujeme a říkáme, že byla totální "nicota". Lidé pak říkají, že ikdyž byli v NDE, tak tam nebylo nic, žádný tunel a podobně.. (Pokud usnu u televize, také mám pocit, že tam nic nebylo a přes to televize celou dobujela a řvala mi kraviny do uší.. Jenže mozek když je vypnutý, tak je vypnutý..)

Pokud se ale náš mozek aktivuje alespoň zlomek času před návratem "Já" do těla, může zachytit velmi nepřehledně a útržkovitě poslední události, které naše "Já" právě prožívá. V takovém případě záleží na zkušenostech a daném "časovém" pásmu, ve kterém se "Já" nachází (čas je relativní pojem a to hodně znamená právě v jiných realitách, kde se naše "Já" pohybuje. Tisícina vteřiny pro naše tělo může znamenat, že naše "Já" je v dané realitě několik hodin. Proto je zřejmě možné, že "sny" trvají pár vteřin či minut, ale pro mozek v těle jsou to někdy i několikadenní, nebo i mnohem delší časové úseky události) Takže po aktivování mozku si tato část těla "pamatuje" velmi povrchně a útržkovitě nějaké události, které si pak "přebere" a srovná podle svých dosavadních zkušeností, tak, aby to bylo "pochopitelné". Toto se týká všech třech výše uvedených fenoménů, jen u AC (pokud neusneme) je toto přímé vnímání událostí opravdu poplatné tomu, co se děje a také v NDE, pokud je mozek aktivní, prožíváme dané události "v přímém přenosu".

Poslední fenomén - "Smrt" - tak to je "konečná" stanice zřejmě hlavně pro naše tělo. Naše "Já" je vytrženo z těla a toto tělo následkem úrazu, nebo nemoci přichází i o matrici, která je díky velké nestabilitě úplně zničena. Energetické vlákno, které vždy propojovalo naše "Já" s tělem, je přerušeno a tím pádem se do daného těla nemůžeme vrátit (přirovnání - jedeme v autě, vybouráme se, vypadneme ven, ale protože kabina auta byla zničena, nemůžeme se vratit do kabiny a auto dále řídit, nepomohou ani klíčky od zapalování, ani centrál, nic.. Auto = tělo, Kabina = matrice, Řidič = naše "Já" (Duše)

Tyto výše zmíněné fenomény jsem popsal na základě nynějších vlastních poznatků tak, jak cítím, že to je, či může být a čemu nyní věřím. Takže svůj názor si udělej sama, dá se o výše zmíněných fenoménech debatovat celé dny, ale důležité je další zkoumání a poznávání. Vím, že budeš mít dotazy typu – „proč by tam jakási duše chodila a k čemu to je“ a podobně, ale na to odpovím jen toto: „Jsme jako malí mravenci, co lozí okolo základů velkého mrakodrapu a považujeme za stoprocentní všechno, co se týká základů mrakodrapu tak do výšky jednoho metru. To, že mrakodrap je vysoký pětset metrů a že je v něm i něco jiného, než šedivý beton a tráva okolo, že má jakousi techniku  a místnosti a stroje – tak to my, „mravenci“ nemáme zatím šanci vědět, natož pochopit. Až budeme mít více zkušeností, pak budeme místo metru chápat třeba  pět metrů mrakodrapu i s tím, že tam „cosi“ je. Ale to chce čas „o)“ V podstatě toto, co jsem všechno tak nějak laicky popisoval, už pár desítek let tak nějak analyzuji, vstřebávám, sem tam zkoumám a hlavně – upřímně pozoruji, zda tomu věřím, nebo to „vím“.. Tak zatím tomu vesměs pouze věřím. Něco „vím“, ale není toho moc, spíš jen takové poddvědomé náznaky, ale ono to chce čas. Říká se, že čas nám byl dán proto, abychom měli šanci procítit zkušenosti v realitě. A také, že čas zahojí všechny rány..


Sakuře osobně:

Ještě k tomu, proč se snámi naši milovaní nezastaví, když si to tolik přejeme. Víš, pro nás je smrt zde něco konečného a za hranice nevidíme, ale podle toho, co vyprávělo už velké množství filozofů a mystiků, tak po smrti má člověk sám se sebou docela dost práce, protože jednak se musí smířit s faktem, že do těla se nevrátí. Tohle ale drtivá většina hravě zvládne, hlavně když si uvědomí, že nemá bolesti, ani nemoci, ani věková omezení těla. Jenže pak následuje „pokec“ se svým „průvodcem“, rozebírají se události v životě a řeší se, „co by jak by kdyby...“ atd. A následně má daný človíček na vybranou – buď zůstane ještě nějaký čas v „zemských a nižších rovinách“, kde si může pořešit jednak nesrovnalosti ze života, různé závislosti, nebo může jen se snažit utišit třebas právě tebe, ovšem pokud je duše natolik vyspělá, že nemá v nižších rovinách „co na práci“, pak „putuje“ právě do energetické roviny poplatné jejím zkušenostem a tam se setkává se sobě podobnými. Odtud teprve může sledovat i tebe a v případě nutnosti tě může chránit, nebo i učit. Hodně mystiků upozorňuje na to, že pokud dušička chce pomoci svým příbuzným v jejich smutku, pak samozřejmě je to od ní krásné, ale dochází pak k tomu, že musí sama zůstat nějakou dobu v nižších sférách, aby se se vším i ona vyrovnala.

Ohledně našeho „Já“, neboli duše – myslíš si, že celá ty, tvé „Já“, je v tvém těle? Zřejmě tomu tak nebude. V tvém těle je pouze malá část tebe a ten zbytek je stále „tam doma“, akorát, že vědomě jsi zafixována do „svého těla“, tím pádem už nemůžeš vidět, že tvoje „Já“ je vesměs v místě, kde jsou i ostatní „Já“. Ti, co jsou „živí“, tak tam jsou v útlumu. Ti, co jsou po smrti, tak tam jsou naopak velmi činorodí. A jak vysvětlit to „Já“ částečně v těle a většinově doma? No zjednodušeně tak, že Tvoje část „Já“, je v těle a to je dejme tomu hlava. Zbytek těla (od krku dolů) už je stále „tam doma“, ale ty vnímáš hlavně hlavou, takže například i kdyby nohy potkaly tam doma kohokoliv, tak nemají šanci ti o tom dát vědět.

Tak.. To jsem to zase spatlal všecko dohromady, že? (Oni mne tady nakopou „o)) Ale snad si uděláš názor sama.

Nikdo nikam nemizí, nikdo nikam neodchází, nikdo se nikdy neztrácí, naše „Já“ pouze převléká jiné šaty (tělo) a podle toho, co má ještě prožít, tak takový má připravený šatník. Někdo má šatník prázdný a tím pádem zůstává už ve vyších realitách a jeho vývoj pokračuje příjemnějším směrem, někdo má skříň šatů, takže ještě si párkrát užije té naší vezdejší reality se všemi klady i zápory, no a někdo má šatník, „který zasahuje do všech čtyřech časových pásem“, takže má co dělat.. Ale nakonec stejně všichni dorazíme do určeného cíle. Jen někdo dříve a někdo později.. 

Mimo to – v době, kdy to budeš už nejméně čekat, pak maminku potkáš (ve snu například) a uvidíš, že si báječně popovídáte. Pokud maminka sleduje, co prožíváš, pak dobře ví, co dělá, když ti dává čas, abys právě přes svůj smutek otevřela ony „závory reality“ a byla vnímavější pro nová poznání. Osud nám chystá různé zkoušky. A já pevně věřím, že vždy obstojíš se ctí. Netrap se tím, že jsi jí nestihla všechno říci a poděkovat. Ona to dávno ví. To, že se ti "nezjevuje", vůbec neznamená, že tu není, ba naopak. Hlavně, až se jednou potkáte, tak jí nezapomeň poděkovat za to, že právě teď  tě učí více vnímat jinou realitu. Tvá maminka je velmi dobrá učitelka a ještě hodně dlouho bude.

Heluška — 1. 10. 2009 10:12

D.T.
:godlike:, vnímám to taky tak , ale  na takový výstižný elaborát jsem krátká. Z různých stran jsem něco slyšela něco početla, AC neprovozuji, docela bych ráda, ale nějak nejsou lidi, nebo nenazrál čas, nevím.
Většinou mě délky tvých příspěvků odradí, ale tohle je moc hezky napsané, ale asi jsem to schroustla s chutí, protože mě to zajímá.  :jojo:

Wiki — 1. 10. 2009 12:33

No to tedy bylo...díky...pěkné!

Mě k těmto všem úvahám přivedla jedna logická (alespoŇ pro mě) otázka. Co se stane s mou (lidskou, živou) energií po smrti. Dobře, spálí se tělo, zůstane popel..ale co dál, ta energie nezanikne, nemůže...můsí být nějak transformovaná. ..a toto mě vedlo přesně k dalším úvahám co popisují výše..

Martinka1 — 1. 10. 2009 13:38

Nikdo Tě nikam kopat nebude, protože to bylo moc pěkně napsaný a přesně, normálně dlouhý elaboráty nečtu, ale tohle jsem prolítla celý :-)
Skoro na vystavení na nějaké stránky jako článek.  Fakt dobrý.

DaiTerr — 1. 10. 2009 13:52

Kdyby kdokoliv z vás věděl další podrobnosti k danému tématu, nebo to viděl jinak, tak pište. Potřebuji si rozšířit obzory. Předem děkuji.

hirondel — 1. 10. 2009 14:41

Dai,
mozna jsem necetla dost pozorne.

Kam zarazujes spontanni zazitky mimo telo?

DaiTerr — 1. 10. 2009 15:45

hirondel napsal(a):

Dai,
mozna jsem necetla dost pozorne.

Kam zarazujes spontanni zazitky mimo telo?

Možná bych to mohl přiřadit do AC, tam to řadí hodně filozofů. V podstatě to AC i je.

majkafa — 1. 10. 2009 17:14

Ježíš. Zase je tady romanopisec. :dumbom:
Ale, jak praví klasik: Piš, barde, střádej. :D
Ale já raději "normální" muže. :) Představa, že by mi ten můj doma vykládal takovéhle story, brrr.

pomněnka — 1. 10. 2009 17:19

Hir tady zmiňuje spontální zážitky.... ale mně zas napadly zážitky při meditaci, to přeci nejsou spontální, ikdyž jejich obsah zřejmě neovlivním...., no možná svým momentálním rozpoložením, to opravdu nevím. Tak kam tyto zážitky zařadit?

pomněnka — 1. 10. 2009 17:21

majkafa napsal(a):

Ježíš. Zase je tady romanopisec. :dumbom:
Ale, jak praví klasik: Piš, barde, střádej. :D
Ale já raději "normální" muže. :) Představa, že by mi ten můj doma vykládal takovéhle story, brrr.

Ježíš Majky, s prominutím, co blbnaeš? Copak ti Dai leze do postele? :dumbom:

majkafa — 1. 10. 2009 17:23

pomněnka napsal(a):

majkafa napsal(a):

Ježíš. Zase je tady romanopisec. :dumbom:
Ale, jak praví klasik: Piš, barde, střádej. :D
Ale já raději "normální" muže. :) Představa, že by mi ten můj doma vykládal takovéhle story, brrr.

Ježíš Majky, s prominutím, co blbnaeš? Copak ti Dai leze do postele? :dumbom:

Psala jsem snad někde, že by mi Ter lezl do postele? :co:

hirondel — 1. 10. 2009 17:35

DaiTerr napsal(a):

hirondel napsal(a):

Dai,
mozna jsem necetla dost pozorne.

Kam zarazujes spontanni zazitky mimo telo?

Možná bych to mohl přiřadit do AC, tam to řadí hodně filozofů. V podstatě to AC i je.

Podle toho se tedy AC musi delit na vedome a spontanni opusteni tela. :)
Souhlas ?  :)

hirondel — 1. 10. 2009 17:38

pomněnka napsal(a):

Hir tady zmiňuje spontální zážitky.... ale mně zas napadly zážitky při meditaci, to přeci nejsou spontální, ikdyž jejich obsah zřejmě neovlivním...., no možná svým momentálním rozpoložením, to opravdu nevím. Tak kam tyto zážitky zařadit?

Rekla bych ze do spontannich ne.  :)  Jejich obsah podle mne bude Tvou momentalni projekci.

Wiki — 1. 10. 2009 17:41

Majkafo tvoje sdělení mi přijde podobné situaci, jako kdybych vlítla do kroužku filatelistů a oznámila jim, že takovej chlap, co sbírá známky je nanic, že bych chtěla raději boxera...

Co myslíš, Majkafo, že by mi asi na to řekli?
Já si zkusím tipnout...asi by mi řekli..proč nám to říkáš? ...a koho to zajímá ?

Taky nějak nevím jak má DT s tvou informací naložit...:D

Já zase DT oceňuji snahu něco zde sdělit, velmi dobrou formu a přirovnání i pro nepokročilé a tvé znalosti věci.

hirondel — 1. 10. 2009 17:52

Wiki napsal(a):

Co myslíš, Majkafo, že by mi asi na to řekli?
Já si zkusím tipnout...asi by mi řekli..proč nám to říkáš? ...a koho to zajímá ?

To je presny  :supr:

majkafa — 1. 10. 2009 17:52

Není nutné, aby DT s mou informací jakkoliv nakládal.
Řekla jsem svůj názor, ostatně ne poprvé na jeho sáhodlouhé psaní. Třeba je to tak, že si tady ráda počtu a ráda bych si početla třeba i jeho příspěvky, ale na takové romány prostě nemám.
Tak nic. :(

hirondel — 1. 10. 2009 17:57

Ty si snad taky delas prcu,jinak to nevidim.  :dumbom:

Tulipánka — 1. 10. 2009 18:01

Majkafo,
nic ve zlém :) , ale také bych malinko přemýšlela, co komu řeknu. Informace o tom, jak DaiTera vidíš jako potenciálního partnera, myslím nikoho nezajímá. To je jen informace pro tebe a hodila by se maximálně tak do seznamky "Chcete mě"? :D

taurus — 1. 10. 2009 18:15

majkafa napsal(a):

Není nutné, aby DT s mou informací jakkoliv nakládal.
Řekla jsem svůj názor, ostatně ne poprvé na jeho sáhodlouhé psaní. Třeba je to tak, že si tady ráda počtu a ráda bych si početla třeba i jeho příspěvky, ale na takové romány prostě nemám.
Tak nic. :(

Právě proto, že to není poprvé, bys to možná jednou mohla vynechat. My už to tu všichni víme, jak  nemáš ráda dlouhé psaní a taky další a další věci. Ale je fakt, že opakování je matka moudrosti :rolleyes: :rolleyes:

DaiTerr — 1. 10. 2009 18:36

majkafa napsal(a):

Ježíš. Zase je tady romanopisec. :dumbom:
Ale, jak praví klasik: Piš, barde, střádej. :D
Ale já raději "normální" muže. :) Představa, že by mi ten můj doma vykládal takovéhle story, brrr.

Majky :) .. Kuk na strýca, tetka není doma.. :D :dumbom::dumbom::dumbom::dumbom::dumbom:

Jen tak mezi námi a tímto úžasným potkávadlem, jež zove se Babinet - jsem fakt rád, že nejsem "normální" a že nejsem tvůj.. :reta: :dumbom::dumbom::dumbom:

DaiTerr — 1. 10. 2009 18:37

pomněnka napsal(a):

Hir tady zmiňuje spontální zážitky.... ale mně zas napadly zážitky při meditaci, to přeci nejsou spontální, ikdyž jejich obsah zřejmě neovlivním...., no možná svým momentálním rozpoložením, to opravdu nevím. Tak kam tyto zážitky zařadit?

Taky bych to zřejmě zařadil mezi AC, protože v podstatě i spontánní opuštění těla je forma astrální projekce. Je jedno, jestli při meditaci, nebo jinak.

DaiTerr — 1. 10. 2009 18:38

hirondel napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

hirondel napsal(a):

Dai,
mozna jsem necetla dost pozorne.

Kam zarazujes spontanni zazitky mimo telo?

Možná bych to mohl přiřadit do AC, tam to řadí hodně filozofů. V podstatě to AC i je.

Podle toho se tedy AC musi delit na vedome a spontanni opusteni tela. :)
Souhlas ?  :)

Ano, naprostý souhlas.

majkafa — 1. 10. 2009 18:38

Už vííím. Naše zákony. Ty mi to připomíná. Po chvilce se v nich člověk ztrácí. Zeširoka do ztracena. Tak proto mě to tolik s... irituje. :) DT, neuvažuješ o kandidatuře do parlamentu?

DaiTerr — 1. 10. 2009 18:44

majkafa napsal(a):

Už vííím. Naše zákony. Ty mi to připomíná. Po chvilce se v nich člověk ztrácí. Zeširoka do ztracena. Tak proto mě to tolik s... irituje. :) DT, neuvažuješ o kandidatuře do parlamentu?

Ne, neuvažuju, musel bych to tam vyzabíjet všecko, v našem státě není jediná strana, která by dokázala "slušně a hlavně bezkorupčně" vládnout.

Zákony a s.... a irituje - no jo, no, s tím nic nenadělám, jen poradím, že pokud nemáš nic k tématu, tak mne neřeš a nečti věci ode mne, tím si ušetříš spoustu stresu. ;) :dumbom:

majkafa — 1. 10. 2009 19:01

Tulipánka napsal(a):

Majkafo,
nic ve zlém :) , ale také bych malinko přemýšlela, co komu řeknu. Informace o tom, jak DaiTera vidíš jako potenciálního partnera, myslím nikoho nezajímá. To je jen informace pro tebe a hodila by se maximálně tak do seznamky "Chcete mě"? :D

:co::co::co::co: Já jsem naopak ráda, že takového muže, jakým DT je, doma nemám. :) Nechápu, jak v mém psaní můžete vidět cokoliv jiného. Takového bych dávno přinejmenším inzultovala. No, spíš bych s takovým nikdy nebyla.

majkafa — 1. 10. 2009 19:04

DaiTerr napsal(a):

majkafa napsal(a):

Už vííím. Naše zákony. Ty mi to připomíná. Po chvilce se v nich člověk ztrácí. Zeširoka do ztracena. Tak proto mě to tolik s... irituje. :) DT, neuvažuješ o kandidatuře do parlamentu?

Ne, neuvažuju, musel bych to tam vyzabíjet všecko, v našem státě není jediná strana, která by dokázala "slušně a hlavně bezkorupčně" vládnout.

Zákony a s.... a irituje - no jo, no, s tím nic nenadělám, jen poradím, že pokud nemáš nic k tématu, tak mne neřeš a nečti věci ode mne, tím si ušetříš spoustu stresu. ;) :dumbom:

DT, já se nestresuju. To je zdravé iritování. :D Já bych si sama sobě neubližovala ani za nic. Na to se mám příliš ráda. Už jsem přišla na to, proč tak sáhodlouhé příspěvky na netu, ať jsou od kohokoliv, nerada čtu a tak jsem teď ještě spokojenější, než obvykle. Měj se hezky.

Tulipánka — 1. 10. 2009 19:04

majkafa napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Majkafo,
nic ve zlém :) , ale také bych malinko přemýšlela, co komu řeknu. Informace o tom, jak DaiTera vidíš jako potenciálního partnera, myslím nikoho nezajímá. To je jen informace pro tebe a hodila by se maximálně tak do seznamky "Chcete mě"? :D

:co::co::co::co: Já jsem naopak ráda, že takového muže, jakým DT je, doma nemám. :) Nechápu, jak v mém psaní můžete vidět cokoliv jiného. Takového bych dávno přinejmenším inzultovala. No, spíš bych s takovým nikdy nebyla.

Myslím to přesně tak, že by ti jako potenciální partner nevyhovoval. Už to nebudeme rozebírat :)

DaiTerr — 1. 10. 2009 19:31

majkafa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

majkafa napsal(a):

Už vííím. Naše zákony. Ty mi to připomíná. Po chvilce se v nich člověk ztrácí. Zeširoka do ztracena. Tak proto mě to tolik s... irituje. :) DT, neuvažuješ o kandidatuře do parlamentu?

Ne, neuvažuju, musel bych to tam vyzabíjet všecko, v našem státě není jediná strana, která by dokázala "slušně a hlavně bezkorupčně" vládnout.

Zákony a s.... a irituje - no jo, no, s tím nic nenadělám, jen poradím, že pokud nemáš nic k tématu, tak mne neřeš a nečti věci ode mne, tím si ušetříš spoustu stresu. ;) :dumbom:

DT, já se nestresuju. To je zdravé iritování. :D Já bych si sama sobě neubližovala ani za nic. Na to se mám příliš ráda. Už jsem přišla na to, proč tak sáhodlouhé příspěvky na netu, ať jsou od kohokoliv, nerada čtu a tak jsem teď ještě spokojenější, než obvykle. Měj se hezky.

No vidíš, šikovná ;) Ještě přestat soudit jiné, když je osobně neznáš a už to bude fajn :D

majkafa — 1. 10. 2009 19:38

Nesoudím. Vyjadřuju své pocity. Pro mě je v tomhle rozdíl.  Nejsem soudcem.

DaiTerr — 1. 10. 2009 20:04

majkafa napsal(a):

Nesoudím. Vyjadřuju své pocity. Pro mě je v tomhle rozdíl.  Nejsem soudcem.

No já ti nevím, možná bys ty svoje pocity mohla ventilovat jinde, protože nějak nevidím souvislost s tématem, zato jsem se dozvěděl, jak nejsem normální a že takového jako já bys nesnesla. Pokud máš proti mně něco osobně, zkus mi to hodit do soukromých zpráv, třeba ti někdy i odpovím. Pokud si potřebuješ jen tak porýpat a poštengrovat, tak můj názor na tohle jsem ti už několikrát napsal. Pokud máš něco k tématu a vynecháš u toho své "žhavé" komplimenty, pak si to velmi rád přečtu. Máš ještě něco na srdci, co by se týkalo tohoto tématu?

Andromeda — 2. 10. 2009 8:04

majkafa napsal(a):

Ježíš. Zase je tady romanopisec. :dumbom:
Ale, jak praví klasik: Piš, barde, střádej. :D
Ale já raději "normální" muže. :) Představa, že by mi ten můj doma vykládal takovéhle story, brrr.

Áááá, zase jedna co má potřebu opakovaně na sebe poutat pozornost, bard by si zajisté ptal, čehož tato žena v pravdě chce dosáhnout..? :dumbom:

Wiki — 2. 10. 2009 10:05

Dt - otázka na tělo, máš zkušenost osobní s AC?

Už jsme tady o tom někde psali, v jiném vlákně, pak to zaniklo....zajímalo by mě zda-li máš osobní (třeba i nepopsatelný) zážitek..?

DaiTerr — 2. 10. 2009 10:59

Wiki napsal(a):

Dt - otázka na tělo, máš zkušenost osobní s AC?

Už jsme tady o tom někde psali, v jiném vlákně, pak to zaniklo....zajímalo by mě zda-li máš osobní (třeba i nepopsatelný) zážitek..?

Bohužel, nebo spíš bohudík - nemám. Nedozrál jsm k tomu, mám z toho strach. To znamená, že nejsem připravený. Ovšem spontánní AC-čko křížené se snem párkrát možná bylo. Zkusím popsat:

V tom "hodně živém snu" jsem se snažil projít zavřenými dveřmi a cítil jsem takové mravenčení a viděl strukturu dveří na molekulární úrovni. Velmi silný a zajímavý zážitek.

další "sen" lítám po krajině, je noc, letím na hřbitov a tam za mnou letí nějaké "černé stíny". Rychle letím pryč a stíny se zastavují u hřbitovní brány a dál nemohou..

a něco více z reálu - probouzím se v křesle u TV a zjiťuju, že se nemůžu pohnout. Ani molekula se ve mně nehne. Strašný pocit. Natěstí to přechází po pár vteřinách.

Takže vidíš, že jsou to více méně spíše "lucid dreams" s možným náznakem AC a jedině procitnutí u TV bylo jakousi známkou toho, že jsem jetě nebyl úplně v těle. Co jsem tak vyčetl, tak právě toto strnutí a nemoci se hnout - nastává ve chvíli, kdy jsme mimo tělo a když se tělo probere, tak jsme rychle vrženi zpět do těla a takhle to dopadá..

A co ty? Máš zkušenosti s AC?

lupina montana — 2. 10. 2009 11:01

majkafa napsal(a):

Ježíš. Zase je tady romanopisec. :dumbom:
Ale, jak praví klasik: Piš, barde, střádej. :D
Ale já raději "normální" muže. :) Představa, že by mi ten můj doma vykládal takovéhle story, brrr.

Ježíš. Zase ta Majkafa :dumbom:
Ale, jak praví klasik.....(no, něco jistě praví)
Ale já raději "normální" holky. Představa, že by se moje dcera chovala takhle podobně jako slon v porcelánu, brrr.

Mno, Majko: už jsi přišla na to, proč nečteš sáhodlouhé příspěvky - čili krok 1 máš za sebou. Teď už jen krok 2 -přijít na to, proč je máš potřebu komentovat :/

Dai, já si to budu muset asi vytisknout a PAK přečíst - neumím číst takhle dlouho z monitoru: musím u toho sedět v křesle, nebo ležet v pelechu :) ale když mě ostatní navnadili, jak se tady olizujou.

lupina montana — 2. 10. 2009 11:19

majkafa napsal(a):

:co::co::co::co: Já jsem naopak ráda, že takového muže, jakým DT je, doma nemám. :) Nechápu, jak v mém psaní můžete vidět cokoliv jiného. Takového bych dávno přinejmenším inzultovala. No, spíš bych s takovým nikdy nebyla.

No tak to je dobře, že spolu nejste - Dai je jistě taky rád :cool:
Co se ti tady všichni snažej sdělit je, že jsi momentálně naprosto mimo mísu, Majko!!! :dumbom:
Patrně jsi tnto příspěvek hodlala umístit někam na psychinu pod heslo "S jakým mužem byste nikdá v životě nebyli" - ale to je o dům vedle :dumbom:

Lúthien — 2. 10. 2009 11:21

Pomóc, ráda si čtu tvoje romány, Dai, ale nestíhám to :kapitulation: Snad to doženu a vyjádřím se k tomu....je to zajímavé, podobné slohy si doma sama pro sebe občas smolím taky :supr:

Wiki — 2. 10. 2009 12:35

Právě že jsou to "sny" nebo co.
Takže tomu nemůžu věřit (myslím u sebe).
Zažila jsem něco při vědomí, ale to bych spíš pro sebe nazvala deja-vu. Kdy se mi promítla situace (v nějaké současné situaci), v které vystoupila, zemřelá osoba. Já jsem chvíli (pro lepší představu) zůstala mimo a promítla se mi zpětně jedna "stejná" situace , ale s jiným obsazením...těžko to popsat..

AC mě fascinuje dlouho. Sny nějak nemůžu "vzít" jako že ano. Jsou mnohdy podivné a jde z nich při dobré vůli i mnoho vyvodit...ale pořád je jaksi pro sebe nemůžu "uznat".
Takhle ale plánované AC, vědomé, kdy "to" zažívám - to je můj cíl. :) , kdy to můžu popsat, kdy si "zaletím" kam budu chtít! :D
Trošku si to omlouvám nevhodným prostředím, ale to je slabé...vím.Ještě mámjeden naprosto přízemní problém. Okamžitě usnu. :(

A druhou věc, která se mi stala víckrát, bylo, že ve snu - opravdovém - se mi promítly skutečnosti, které jsem nikdy na vl. oči neviděla a přitom existovaly, což jsem si ověila např. následující den. Nebo mi sen ukázal události příštího dne - až to neskutečných detailů. Ne všechno, jen jakési výseče. To zase přičítám moci podvědomí, se kterým jsem pracovala.

Wiki — 2. 10. 2009 12:40

DaiTerr napsal(a):

Wiki napsal(a):

Dt - otázka na tělo, máš zkušenost osobní s AC?

Už jsme tady o tom někde psali, v jiném vlákně, pak to zaniklo....zajímalo by mě zda-li máš osobní (třeba i nepopsatelný) zážitek..?

Bohužel, nebo spíš bohudík - nemám. Nedozrál jsm k tomu, mám z toho strach. To znamená, že nejsem připravený. Ovšem spontánní AC-čko křížené se snem párkrát možná bylo. Zkusím popsat:

V tom "hodně živém snu" jsem se snažil projít zavřenými dveřmi a cítil jsem takové mravenčení a viděl strukturu dveří na molekulární úrovni. Velmi silný a zajímavý zážitek.

další "sen" lítám po krajině, je noc, letím na hřbitov a tam za mnou letí nějaké "černé stíny". Rychle letím pryč a stíny se zastavují u hřbitovní brány a dál nemohou..

a něco více z reálu - probouzím se v křesle u TV a zjiťuju, že se nemůžu pohnout. Ani molekula se ve mně nehne. Strašný pocit. Natěstí to přechází po pár vteřinách.

Takže vidíš, že jsou to více méně spíše "lucid dreams" s možným náznakem AC a jedině procitnutí u TV bylo jakousi známkou toho, že jsem jetě nebyl úplně v těle. Co jsem tak vyčetl, tak právě toto strnutí a nemoci se hnout - nastává ve chvíli, kdy jsme mimo tělo a když se tělo probere, tak jsme rychle vrženi zpět do těla a takhle to dopadá..

A co ty? Máš zkušenosti s AC?

DT a chtěl jsi na ten hřbitov, bylo to plánované? Byl to známý konkrétní hřbitov, nebo fiktivní? A ještě - ten tvůj strach..? Ty máš obavu, že jsi zranitelný v "tom" stavu..?

DaiTerr — 2. 10. 2009 13:20

Wiki napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

Wiki napsal(a):

Dt - otázka na tělo, máš zkušenost osobní s AC?

Už jsme tady o tom někde psali, v jiném vlákně, pak to zaniklo....zajímalo by mě zda-li máš osobní (třeba i nepopsatelný) zážitek..?

Bohužel, nebo spíš bohudík - nemám. Nedozrál jsm k tomu, mám z toho strach. To znamená, že nejsem připravený. Ovšem spontánní AC-čko křížené se snem párkrát možná bylo. Zkusím popsat:

V tom "hodně živém snu" jsem se snažil projít zavřenými dveřmi a cítil jsem takové mravenčení a viděl strukturu dveří na molekulární úrovni. Velmi silný a zajímavý zážitek.

další "sen" lítám po krajině, je noc, letím na hřbitov a tam za mnou letí nějaké "černé stíny". Rychle letím pryč a stíny se zastavují u hřbitovní brány a dál nemohou..

a něco více z reálu - probouzím se v křesle u TV a zjiťuju, že se nemůžu pohnout. Ani molekula se ve mně nehne. Strašný pocit. Natěstí to přechází po pár vteřinách.

Takže vidíš, že jsou to více méně spíše "lucid dreams" s možným náznakem AC a jedině procitnutí u TV bylo jakousi známkou toho, že jsem jetě nebyl úplně v těle. Co jsem tak vyčetl, tak právě toto strnutí a nemoci se hnout - nastává ve chvíli, kdy jsme mimo tělo a když se tělo probere, tak jsme rychle vrženi zpět do těla a takhle to dopadá..

A co ty? Máš zkušenosti s AC?

DT a chtěl jsi na ten hřbitov, bylo to plánované? Byl to známý konkrétní hřbitov, nebo fiktivní? A ještě - ten tvůj strach..? Ty máš obavu, že jsi zranitelný v "tom" stavu..?

Ano, hřbitov je reálný a známý. Ano, mám strach, že jsem zranitelný, pokud myslíš AC.

DaiTerr — 2. 10. 2009 13:25

Lúthien napsal(a):

Pomóc, ráda si čtu tvoje romány, Dai, ale nestíhám to :kapitulation: Snad to doženu a vyjádřím se k tomu....je to zajímavé, podobné slohy si doma sama pro sebe občas smolím taky :supr:

Tak pokud něco píšeš, je to krásné. Psaní dost tříbí myšlenky. A víš, že když to po sobě čtu, tak mám pocit, jako bych to ani nepsal já? Jakoby mi někdo pomáhal s tím, jak to napsat a jak volit slova, protože můj život je v reálu dost "obyčejný" a celkem "drsný", jsem "plasťák".. Ale jak začnu psát podobné texty, tak se něco ve mne přepne a jde to samo. Ovšem musí být nálada. Zřejmě mám jednoho ze svých průvodců jako poradce přes psaní, sám bych neměl šanci. Takový mám subjektivní pocit.

DaiTerr — 2. 10. 2009 13:41

Wiki napsal(a):

Právě že jsou to "sny" nebo co.
Takže tomu nemůžu věřit (myslím u sebe).
Zažila jsem něco při vědomí, ale to bych spíš pro sebe nazvala deja-vu. Kdy se mi promítla situace (v nějaké současné situaci), v které vystoupila, zemřelá osoba. Já jsem chvíli (pro lepší představu) zůstala mimo a promítla se mi zpětně jedna "stejná" situace , ale s jiným obsazením...těžko to popsat..

AC mě fascinuje dlouho. Sny nějak nemůžu "vzít" jako že ano. Jsou mnohdy podivné a jde z nich při dobré vůli i mnoho vyvodit...ale pořád je jaksi pro sebe nemůžu "uznat".
Takhle ale plánované AC, vědomé, kdy "to" zažívám - to je můj cíl. :) , kdy to můžu popsat, kdy si "zaletím" kam budu chtít! :D
Trošku si to omlouvám nevhodným prostředím, ale to je slabé...vím.Ještě mámjeden naprosto přízemní problém. Okamžitě usnu. :(

A druhou věc, která se mi stala víckrát, bylo, že ve snu - opravdovém - se mi promítly skutečnosti, které jsem nikdy na vl. oči neviděla a přitom existovaly, což jsem si ověila např. následující den. Nebo mi sen ukázal události příštího dne - až to neskutečných detailů. Ne všechno, jen jakési výseče. To zase přičítám moci podvědomí, se kterým jsem pracovala.

U AC je důležitý pocit. Pokud má člověk strach, neměl by to dělat, musí ještě zkoumat a poznávat. Pokud ale jsi ve fázi, kdy se na toto těšíš a máš radost, pak jsi na dobré cestě k AC a nezbývá, než popřát hodně zdaru. Popíšeš jeden ze zážitků s AC? Pocity, jaké jsou, vnímání, jaké je a tak podobně?

pomněnka — 2. 10. 2009 15:42

DaiTerr napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Hir tady zmiňuje spontální zážitky.... ale mně zas napadly zážitky při meditaci, to přeci nejsou spontální, ikdyž jejich obsah zřejmě neovlivním...., no možná svým momentálním rozpoložením, to opravdu nevím. Tak kam tyto zážitky zařadit?

Taky bych to zřejmě zařadil mezi AC, protože v podstatě i spontánní opuštění těla je forma astrální projekce. Je jedno, jestli při meditaci, nebo jinak.

Hmm, vizuálně to bylo takové trhané, jako takové sestřhy z filmů, ale pocitově to byla teda síla.... docela jsem měla co dělat abych se z toho dostala. Taky jsem se od té doby o to ještě nepokusila,... teda jo, ale podvědomě jsem se natolik neuvolnila abych se opět dostala do toho stavu,  bojím se že by to mohlo být ještě víc emotivní a pak bych to třeba nemohla rozchodit. Tím myslím to, že by mě to ovlivňovalo v běžném životě.

A Hir, taky jsem si to myslela, že to bude nejspíš ovlivněno tím co mě nejvíc trápí, nebo řeším si v sobě... pořád jsou to ale jen takové náznaky.
Ale při spánku to přeci neovlivníš, kam tě to hodí? Do které doby? Nebo jo?
Předevčírem jsem měla taky takový zvláštní.... bydleli jsme v moři, nevím jaký druh bytosti jsme byli, ale ukazovala jsem malému potomkovi, jak reagují dravé ryby..... v takovém korytě pluli docela klidně velikánské ryby i dravé (my byli nad nima a dívali se na ně, ale pořád pod hladinou) a já chtěla ukázat tomu prckovi, že velikost je jen zdánlivá.... podívej a vysypala jsem ze sáčku poměrně malé ryby, které okamžitě v tlupách zaútočili na ty velké, před kterýma jinak všechno uteče, a zbylo po nich jen pár cárů...
Taky zajímavé.

pomněnka — 2. 10. 2009 15:55

Wiky,
tak takové sny mám taky, myslím ty v kterých jsem někde byla a poté jsem zjistila, že to místo opravdu existuje, ale za svého života jsem tam nikdy nebyla... jen v tom snu. Tak nevím, jestli to je astrální cestování v současné době, nebo cestování do minulých životů?

pomněnka — 2. 10. 2009 16:00

Lupinko,
to s Majkou.... víš ona tam původně měla jen tu narážku na romanopisce, ale pak to upravila a dohodila tam to, že by takového muže nechtěla..... no proto jsem jí taky napsala, co blázní, že je mimo mísu..... páč mi to připadá jen jako její rejpání.

PS. nechceš taky přijet ke mně na chatu? Je to 16. - 18.10.

Lúthien — 2. 10. 2009 16:37

DaiTerr napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Pomóc, ráda si čtu tvoje romány, Dai, ale nestíhám to :kapitulation: Snad to doženu a vyjádřím se k tomu....je to zajímavé, podobné slohy si doma sama pro sebe občas smolím taky :supr:

Tak pokud něco píšeš, je to krásné. Psaní dost tříbí myšlenky. A víš, že když to po sobě čtu, tak mám pocit, jako bych to ani nepsal já? Jakoby mi někdo pomáhal s tím, jak to napsat a jak volit slova, protože můj život je v reálu dost "obyčejný" a celkem "drsný", jsem "plasťák".. Ale jak začnu psát podobné texty, tak se něco ve mne přepne a jde to samo. Ovšem musí být nálada. Zřejmě mám jednoho ze svých průvodců jako poradce přes psaní, sám bych neměl šanci. Takový mám subjektivní pocit.

Přesně tak. Když píšu, jsem v nějakém zvláštním stavu (možná je to nějaká forma automatického psaní). Pak to po sobě čtu a jen čumím :D Ale nemá to chybu. Často když jsem plná otázek, pocitů a kdoví čeho ještě, taky kreslím. Házím to na papír a to je pak nádhera. Ale musím to "dílo" v tu chvíli dokončit - pak už nedokážu navázat a domalovat to.
Jen piš piš, je to fajn. A když to někoho nebaví číst, není to tvůj problém. Nikdo nikoho nenutí to číst, že :supr: :par:

majkafa — 2. 10. 2009 17:11

lupina montana napsal(a):

Ježíš. Zase ta Majkafa :dumbom:
Ale, jak praví klasik.....(no, něco jistě praví)
Ale já raději "normální" holky. Představa, že by se moje dcera chovala takhle podobně jako slon v porcelánu, brrr.

Mno, Majko: už jsi přišla na to, proč nečteš sáhodlouhé příspěvky - čili krok 1 máš za sebou. Teď už jen krok 2 -přijít na to, proč je máš potřebu komentovat :/

Dai, já si to budu muset asi vytisknout a PAK přečíst - neumím číst takhle dlouho z monitoru: musím u toho sedět v křesle, nebo ležet v pelechu :) ale když mě ostatní navnadili, jak se tady olizujou.

Zajímavél Píšeš, že neumíš číst takhle dlouho z monitoru.
Ale když já řeknu na plnou pusu, že se to blbě čte, to je tady keců.

Tvoje dcera? Neblázni. Vždyť jsi plus minus stejně stará jako já. Tak nechápu to "povyšování". :D

Ronja — 2. 10. 2009 17:46

Ale ne Majko, ty kecy přišly protože jsi tu jako blesk z čistého nebe začala hlásat, že bys autora nechtěla mít doma jako partnera (i když jsem si teda nevšimla, že by se dotyčný nabízel).

To opravdu nevidíš rozdíl mezi sdělením: "takhle dlouho nedokážu z monitoru číst, musím si to vytisknout" a "je to strašně dlouhé, nejsi normální, doma bych tě nechtěla"?

Omlouvám se za off topic, ale když je něco dlouhé, tak to prostě přeskočím, nechápu že máš potřebu jít sem hlásat, jak je to pro tebe moc dlouhé a jak to autora diskvalifikuje coby tvého budoucího partnera.

majkafa — 2. 10. 2009 17:50

Ronjo, nepíšu mu to na duchovním poprvé. A žádná změna. Chápu, že pokud chci, aby se změnil, musím se změnit já. Takže na tom pracuju. :D

A netvrď mi, že je normální = běžné, aby normální = běžný muž takhle sáhodlouze a přesložitě psal. To jsem zase přesvědčena já, že víš, že tak je. Docela ráda bych si DT někdy početla, ale po chvilce se to tak zamotá, že ani nevím, čí jsem. :lol:

Halt, Terry Pratchett to není. :D Ani žádný jiný z mých milých autorů typu Haileyho, Remarqua, Jamese Herriota a dalších a dalších. A že jsem nějaká čtenářka a čtu knížky denně.

Ronja — 2. 10. 2009 17:56

Nevím jestli normální, ale pro mě je to nestravitelné, především proto, že téma mě v současné době nezajímá, takže to přeskočím a nečtu. Mě jen překvapila tvoje potřeba na to reagovat způsobem, jakým jsi na to reagovala a hlavně tvoje překvapení nad vcelkem oprávněnou sérií komentářů, kterou to vyvolalo.

Mě přišlo trefné do přirovnání s filatelisty. Pro mě jsou mnohá témata zde probíraná nezajímavá, nebo někteří uživatelé prostě nečitelní, protože mám pocit že za spoustou slov je jen málo myšlenek. Beru to ale tak, že pro někoho jiného to může být zajímavé a rozhodně to nikomu neubližuje, nemám potřebu na takové příspěvky psát recenzi, případně hodnotit šance autora na partnerském trhu :)

lupina montana — 2. 10. 2009 18:02

pomněnka napsal(a):

Lupinko,
to s Majkou.... víš ona tam původně měla jen tu narážku na romanopisce, ale pak to upravila a dohodila tam to, že by takového muže nechtěla..... no proto jsem jí taky napsala, co blázní, že je mimo mísu..... páč mi to připadá jen jako její rejpání.

PS. nechceš taky přijet ke mně na chatu? Je to 16. - 18.10.

A takyže to je jen rejpání....
Což o to, chtít bych chtěla, Pom - ale nemůžu mít všecko :grater: Ale pracuju na tom, abych mohla :) Jednou, teda...

lupina montana — 2. 10. 2009 18:14

majkafa napsal(a):

Ale já raději "normální" muže. :) Představa, že by mi ten můj doma vykládal takovéhle story, brrr.

lupina montana napsal(a):

Dai, já si to budu muset asi vytisknout a PAK přečíst - neumím číst takhle dlouho z monitoru

Majko, jestli nevidíš rozdílu mezi těmito dvěma vyjádřeními jedné věci, pak jsi - nic ve zlém - naprosto cituslepá.

Čímž se Daimu omlouvám za :offtopic: a tímto jej končím - howgh

DaiTerr — 2. 10. 2009 18:24

A netvrď mi, že je normální = běžné, aby normální = běžný muž takhle sáhodlouze a přesložitě psal. To jsem zase přesvědčena já, že víš, že tak je. Docela ráda bych si DT někdy početla, ale po chvilce se to tak zamotá, že ani nevím, čí jsem. :lol:
Halt, Terry Pratchett to není. :D Ani žádný jiný z mých milých autorů typu Haileyho, Remarqua, Jamese Herriota a dalších a dalších. A že jsem nějaká čtenářka a čtu knížky denně.

Majky, na tohle se dost těžko reaguje, přemýšlím, zda máš v sobě nějaké city a nějakou empatii, protože co slovo, to narážka. Pochop, že ne každý musí být normální podle tebe. To, že ty nemůžeš strávit článek, nemusí být vina pisatele. Je možné, že ještě takové články nemáš číst a třebas máš nadále více číst Haileyho.. Navíc - proč musím stále dokola opakovat, "že když tě to popuzuje, tak to nečti"?

Tví oblíbenci například - tak osobně bych je číst nemohl, protože z jejich románů bych tak akorát dostal depku.. Což ale neznamená, že si jejich práce nevážím. Byli to skvělí spisovatelé.

Když Lupina napíše, že to nemůže číst na monitoru, tak to neznamená, že to je nečitelné, ale že jí zřejmě vadí hledět do 60-85 hz okna někde na židli. Tak je jasné, že si to chce v klidu pročíst. Jsou i lidi, co mají stále raději na čtení něco v ruce a monitory nemusí, víš?

K tomu předělávání - proč chceš mne předělávat? Cítíš se mi nějak něčím nadřazena? Nebo prostě musí být vše podle tebe? Zkus nejdříve předělat sebe sama..



A netvrď mi, že je normální = běžné, aby normální = běžný muž takhle sáhodlouze a přesložitě psal. To jsem zase přesvědčena já, že víš, že tak je. Docela ráda bych si DT někdy početla, ale po chvilce se to tak zamotá, že ani nevím, čí jsem. :lol:

normální = běžný muž ... Takže kdo podle tebe jsem? Někdo, kdo by neměl být? nebo jak si to mám vyložit? Protože tohle, co píšeš, není zrovna příjemné.. Nekompenzuješ si něco? Co se ti v životě stalo, že rozdáváš rány?

Uvědom si, že pokud budeš rozdávat bolest, tak se ti vždycky bolest vrátí, ať se budeš sebevíc snažit se tomu smát.. A věř, že od tebe mi to fakt nesedlo.. Hodně..

majkafa — 2. 10. 2009 20:46

DT, to, žes se mnou husy nepásl, jsem si přečetla, i celé původní znění. I to o tobě mnohé vypovídá. ;) Proč jsi měl potřebu to smazat? Třeba to říká cosi o povyšování. :) Já s mnoha lidmi husy nepásla, vlastně jsem je pásávala jen s mou kamarádkou, která je už spoustu let mrtvá, a přesto se nad ně nesnažím povyšovat.

No nic, už tě nechám. Nebrat si věci osobně si musíš ještě hodně pocvičit. :pussa:

Ještě jedna věc - to, že mám problém číst tvé příspěvky, je mé, ne tvé. ;)

DaiTerr — 2. 10. 2009 20:56

majkafa napsal(a):

DT, to, žes se mnou husy nepásl, jsem si přečetla, i celé původní znění. I to o tobě mnohé vypovídá. ;) Proč jsi měl potřebu to smazat? Třeba to říká cosi o povyšování. :) Já s mnoha lidmi husy nepásla, vlastně jsem je pásávala jen s mou kamarádkou, která je už spoustu let mrtvá, a přesto se nad ně nesnažím povyšovat.

No nic, už tě nechám. Nebrat si věci osobně si musíš ještě hodně pocvičit. :pussa:

Ještě jedna věc - to, že mám problém číst tvé příspěvky, je mé, ne tvé. ;)

Nechtěl jsem být na tebe tak tvrdý, ale jsem rád, že sis přečetla to první. O cvičení raději nemluv a začni nejprve u sebe. Napřed tady pálíš od boku jak ve westernu a pak se moc divíš, když ti, nedej bože, si dovolí někdo oponovat. Začalas s urážkami, tak si bohužel nucena sklízet úrodu.. Já to fakt nezačal.. A že jsem se nějak snažil nejprve co nejšetrněji ti to naznačit.. Jenže jsi tvrdá jak tank Shermann..

K povyšování - pokud píšeš, že TY jsi CHTĚLA někoho předělat.. Tak to se na mne nezlob, to teda nesedlo.. Pokud vím, tak TY nemáš co koho předělávat, kromě sebe samotné, nemyslíš?

majkafa — 2. 10. 2009 20:59

To jsem jak tank.  :D To jsem prostě já. ;)
Nedivím se. To se jenom tak může někomu zdát. Já se tady učím. :)

Btw velká část mého psaní, třeba to, že tě nemohu předělávat a musím předělat sebe ... a další a další je můj způsob humoru. I když na skle může vyznít jinak. :D Není třeba brát vše smrtelně vážně. Ty jistě víš, že co se nás na psaní jiných dotkne, nám ukazuje, že tam nás pata tlačí. ;)

DaiTerr — 2. 10. 2009 21:01

majkafa napsal(a):

To jsem. :D To jsem prostě já. ;)
Nedivím se. To se jenom tak může někomu zdát. Já se tady učím. :)

Jak jsem psal prve - rozdáváš bolest a negativitu.. Například "normální" muž se tak nechová.. Co si mám pod tím představit? Mám se cítit méněcenně? Prostě pochop, že rozdáváš bolest..

majkafa — 2. 10. 2009 21:05

DT, zkus si zaměnit slovo normální, tím, co jsem psala všude já za rovnítkem, to jest běžné. ;) Ty snad chceš být běžný?
Třeba já běžná = normální rozhodně nejsem. Ale jsem to já a taková se mám ráda. :)
Proč tě tolik irituje, že bys nebyl běžný? ;)

majkafa — 2. 10. 2009 21:07

Slovník cizích slov:
normální     >>      běžný, obvyklý, pravidelný, průměrný; představující normu ;)

Tulipánka — 2. 10. 2009 21:07

Majkafo,
možná by pomohlo k urovnání všechn negativních příspěvků jen prosté "promiň" :)

DaiTerr — 2. 10. 2009 21:08

majkafa napsal(a):

To jsem jak tank.  :D To jsem prostě já. ;)
Nedivím se. To se jenom tak může někomu zdát. Já se tady učím. :)

Btw velká část mého psaní, třeba to, že tě nemohu předělávat a musím předělat sebe ... a další a další je můj způsob humoru. I když na skle může vyznít jinak. :D Není třeba brát vše smrtelně vážně. Ty jistě víš, že co se nás na psaní jiných dotkne, nám ukazuje, že tam nás pata tlačí. ;)

Nezamlouvej fakta. V první řadě si máš přece uvědomit, že není dobré zraňovat slovem. Vydávat svoje výpady jako druh humoru - toto neberu, protože to je pouhý alibismus. Pokud už něco zaseješ, tak se k tomu postav čelem. Všiml jsem si už několikrát, že neco "rozjedeš" a pak, až je toho moc, tak to hodíš na druhého stylem "otlačené paty", nebo "čtyřmi dohodami".. To ti přijde fér?

Tulipánka — 2. 10. 2009 21:10

Dai,
nikdo nám svými slovy nemůže ublížit, to jen my si ubližujeme http://www.ranka.cz/zen/zen028.htm a http://www.ranka.cz/zen/zen034.htm

DaiTerr — 2. 10. 2009 21:11

majkafa napsal(a):

DT, zkus si zaměnit slovo normální, tím, co jsem psala všude já za rovnítkem, to jest běžné. ;) Ty snad chceš být běžný?
Třeba já běžná = normální rozhodně nejsem. Ale jsem to já a taková se mám ráda. :)
Proč tě tolik irituje, že bys nebyl běžný? ;)

Přečti si nejprve, co jsi napsala a čím to začalo. Pokud máš pocit, že já jsem ten chudáček ublížený, tak si přečti názory i jiných lidí. Taky to viděli stejně jako já. Tvoje výlevy o tom, že "ty bys nemohla mít někoho za partnera a že bys ho musela já nevímco"... A nebo  "toto nemůže psát normální chlap.." Tož co toto je?  Kde to jsme?

A víš, co je největší legrace? Že k tématu jsi neřekla ani "Ň".. Jen jsi nesmyslnými narážkami rozhodila lidi..

majkafa — 2. 10. 2009 21:19

Tulipánka napsal(a):

Majkafo,
možná by pomohlo k urovnání všechn negativních příspěvků jen prosté "promiň" :)

Tulipánko, necítím potřebu se omlouvat. Btw promiň je manipulativní, ale to už jsme tady rozebírali. Promiň nutí druhého prominout.
Omlouvám se - to je jiná.
Ale já vážně necítím žádný důvod se tady a teď omlouvat. Vše, co jsem napsala, jsem napsala proto, že jsem chtěla. Za to si zodpovídám. Jak si to vyloží ostatní, za to odpovědnost nenesu.

majkafa — 2. 10. 2009 21:21

DaiTerr napsal(a):

Nezamlouvej fakta. V první řadě si máš přece uvědomit, že není dobré zraňovat slovem. Vydávat svoje výpady jako druh humoru - toto neberu, protože to je pouhý alibismus. Pokud už něco zaseješ, tak se k tomu postav čelem. Všiml jsem si už několikrát, že neco "rozjedeš" a pak, až je toho moc, tak to hodíš na druhého stylem "otlačené paty", nebo "čtyřmi dohodami".. To ti přijde fér?

Hřešit (zraňovat) slovem - vím, jak to funguje. Pokud skutečně slovem hřeším, bolí mě to.
Nehřešila jsem. Nebolí. Něco jsem se učila. O sobě. I o jiných.

DaiTerr — 2. 10. 2009 21:21

majkafa napsal(a):

DT, zkus si zaměnit slovo normální, tím, co jsem psala všude já za rovnítkem, to jest běžné. ;) Ty snad chceš být běžný?
Třeba já běžná = normální rozhodně nejsem. Ale jsem to já a taková se mám ráda. :)
Proč tě tolik irituje, že bys nebyl běžný? ;)

Už jsem to tu psal - nezamlouvej to a přečti si, cos napsala a v jakých souvislostech. A znovu opakuji, že tvé narážky považuju za urážky a nesedly mi.. Nebo jak ti to mám ještě zopakovat, abys to pochopila? A tohle není poprvé. Začalo to toho dne, kdy jsem zde dal první článek.. Prostě se mi vyhýbej, pokud smím prosit. Zkazila jsi mi radost s psaní.. Pokud jsi to chtěla, pak jsi měla velký úspěch..

DaiTerr — 2. 10. 2009 21:21

majkafa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

Nezamlouvej fakta. V první řadě si máš přece uvědomit, že není dobré zraňovat slovem. Vydávat svoje výpady jako druh humoru - toto neberu, protože to je pouhý alibismus. Pokud už něco zaseješ, tak se k tomu postav čelem. Všiml jsem si už několikrát, že neco "rozjedeš" a pak, až je toho moc, tak to hodíš na druhého stylem "otlačené paty", nebo "čtyřmi dohodami".. To ti přijde fér?

Hřešit (zraňovat) slovem - vím, jak to funguje. Pokud skutečně slovem hřeším, bolí mě to.
Nehřešila jsem. Nebolí. Něco jsem se učila. O sobě. I o jiných.

Když to víš, tak proč to děláš?

majkafa — 2. 10. 2009 21:23

DaiTerr napsal(a):

Přečti si nejprve, co jsi napsala a čím to začalo. Pokud máš pocit, že já jsem ten chudáček ublížený, tak si přečti názory i jiných lidí. Taky to viděli stejně jako já. Tvoje výlevy o tom, že "ty bys nemohla mít někoho za partnera a že bys ho musela já nevímco"... A nebo  "toto nemůže psát normální chlap.." Tož co toto je?  Kde to jsme?

A víš, co je největší legrace? Že k tématu jsi neřekla ani "Ň".. Jen jsi nesmyslnými narážkami rozhodila lidi..

Rozhodila tebe? Proč? Proč tě mé psaní rozhodilo? Možná by bylo zajímavé přemýšlet o tom.

x62358 — 2. 10. 2009 21:23

Hezký Dai.

majkafa — 2. 10. 2009 21:25

DaiTerr napsal(a):

majkafa napsal(a):

Hřešit (zraňovat) slovem - vím, jak to funguje. Pokud skutečně slovem hřeším, bolí mě to.
Nehřešila jsem. Nebolí. Něco jsem se učila. O sobě. I o jiných.

Když to víš, tak proč to děláš?

Znovu zopakuju. Nedělám. Nezodpovídám za to, jak se cítíš ty. Zodpovídám za to, že já jsem nezranila.
Tuto z dohod - nehřeš slovem, jsem skutečně pochopila.

Stejě tak ty nezodpovídáš za to, že já mám problém s tvým psaním. Už rozumíš?

DaiTerr — 2. 10. 2009 21:29

majkafa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

Přečti si nejprve, co jsi napsala a čím to začalo. Pokud máš pocit, že já jsem ten chudáček ublížený, tak si přečti názory i jiných lidí. Taky to viděli stejně jako já. Tvoje výlevy o tom, že "ty bys nemohla mít někoho za partnera a že bys ho musela já nevímco"... A nebo  "toto nemůže psát normální chlap.." Tož co toto je?  Kde to jsme?

A víš, co je největší legrace? Že k tématu jsi neřekla ani "Ň".. Jen jsi nesmyslnými narážkami rozhodila lidi..

Rozhodila tebe? Proč? Proč tě mé psaní rozhodilo? Možná by bylo zajímavé přemýšlet o tom.

Přemýšlej o tom, že každý člověk má své bolístky a třinácté komnaty. Neznáš mne, ale strašně ráda si mne bereš do huby. Představ si, že by na druhé straně byl chlap třebas na vozíčku, nebo s nevyléčitelnou nemocí.. No jak by se asi cítil? Ale to ty neřešíš, ty prostě přijdeš a zaryješ jak do hnoje a jsi spokojená.. Prostě polopaticky - neroznášej negativitu a blbou náladu. Nikdy nevíš, kdo na druhé straně je a jak mu tím ničíš život..

DaiTerr — 2. 10. 2009 21:32

majkafa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

majkafa napsal(a):

Hřešit (zraňovat) slovem - vím, jak to funguje. Pokud skutečně slovem hřeším, bolí mě to.
Nehřešila jsem. Nebolí. Něco jsem se učila. O sobě. I o jiných.

Když to víš, tak proč to děláš?

Znovu zopakuju. Nedělám. Nezodpovídám za to, jak se cítíš ty. Zodpovídám za to, že já jsem nezranila.
Tuto z dohod - nehřeš slovem, jsem skutečně pochopila.

Stejě tak ty nezodpovídáš za to, že já mám problém s tvým psaním. Už rozumíš?

Právě že jsi zodpovědná, už si to uvědom.. Jak jednoduché je lidi kolem sebe naštvat a pak být vysmátá s tím, že "dyť je to jejich problém, já se necítím vinná". Jenže ono to takhle nefunguje.

A za svůj problém s psaním si můžeš sama, protože když mi to nejde pod nos, tak to nečtu... Jak jednoduché to je, že?

majkafa — 2. 10. 2009 21:36

:):):)

Dobrou noc.

DaiTerr — 2. 10. 2009 21:41

majkafa napsal(a):

:):):)

Dobrou noc.

Předpokládám, že se ti bude spát velmi dobře, viď? Tvrdá jak kámen.. A hlavně všechno hodit na druhé a ty nic, ty jsi neviňátko.. Ty jsi táák ši-kov-ná... Nezapomeň se aspoň omluvit Sakuře, že jsi ji tady zaneřádila celé téma.. Bylo to určeno hlavně pro ni, ale jak vidno, tebe to přece mrzet nemusí..

Až tobě někdo zkazí radost z práce rýpáním a budeš rozmrzelá, tak si na tuto chvíli vzpomeň a užij si toho pocitu.. Je to fakt k nezaplacení..

Tulipánka — 2. 10. 2009 21:43

Dai,
zdá se mi, že zaháníš Majkafu do kouta.

DaiTerr — 2. 10. 2009 21:48

Tulipánka napsal(a):

Dai,
zdá se mi, že zaháníš Majkafu do kouta.

No bránit se musím, dyť si přečti její některé "úžasné výlevy".. Tady na mne neplatí žádné 4 dohody a podobné věci. Prostě nikdo si nenechá házet špínu na hlavu. Hlavně když se vůbec neznáme. Pokud má v životě osobní problémy, tak si má uvědomit, že tímhle si ty problémy nepořeší, ale naopak přitáhne další negativa k původním problémům..

A jako třešinka na dortu je ten její alibismus.. "Já nic, to je problém jiných, já jsem nehřešila slovem.." X lidí jí dalo najevo, že se jim její názory nelíbí a stejně je jak beran...

majkafa — 2. 10. 2009 21:52

Jen upřesním. Já nejsem "jak" beran. Já jsem beran. :D
Je pro mě zajímavé, jak některého "duchovního" člověka může rozhodit takové dnešní psaní. Heh
To mě vážně překvapilo. Fakt. Nekecám.

lupina montana — 2. 10. 2009 21:56

Dai - Majku nejlépe ignorovat, pokud teda nemáš ausgerechnet potřebu nějakého toho turnaje - což taky může být :lol: Majka je holt Majka - jo, je to šutr náš vezdejší, jak jsi správně poznamenal a tak s ní třeba nakládati ;)
Nehodláš doufám debatovat se šutrem, že měl padat jinudy? :co::lol:
Mmch - JE Beran ;)

DaiTerr — 2. 10. 2009 21:58

majkafa napsal(a):

Jen upřesním. Já nejsem "jak" beran. Já jsem beran. :D
Je pro mě zajímavé, jak některého "duchovního" člověka může rozhodit takové dnešní psaníčko, kterým si cosi řeším já. Heh
To mě vážně překvapilo. Fakt. Nekecám.

Není to o "psaníčku", ale o rýpání.. Ty si to furt neuvědomuješ? Nemůžeš jen tak beztrestně urážet, to přece nejde. Navíc jsi s tím začala první a mimoto se ten problém táhne od počátku. Vzpomeň si, kolikrát už jsem tě žádal, aby ses mi vyhnula.. Ale ty to asi nechápeš. Prostě každý jdem jinou cestou a já se s tebou takto opravdu nerad potkávám. Navíc jsi hodně alibistická a chybu prostě neuznáš, i kdyby co bylo. Prostě Beran. Prý Berani jsou citliví, ale já ty city u tebe zatím nevidím, jen tu tvrdost a náznaky feminismu..

K tématu nic napsat neráčíš, ale k mojí osobě - to už máš napsáno na román.

lupina montana — 2. 10. 2009 22:00

majkafa napsal(a):

Je pro mě zajímavé, jak některého "duchovního" člověka může rozhodit takové dnešní psaní. Heh
To mě vážně překvapilo. Fakt. Nekecám.

Panenkomariastaroboleslavská :smajlik s vočima v sloup: Majko - jen Hroší Kůže jsou nerozhoditelné! :dumbom: A Buddhové, myslím. Na ty si tady ovšem doufám nikdo nehraje.
A jestli ještě někdo bude vykřikovat "vy jste takový duchovný, vy nemáte nárok bejt rozhozený" budu už rovnou posílat jenom :dumbom:

DaiTerr — 2. 10. 2009 22:06

lupina montana napsal(a):

Dai - Majku nejlépe ignorovat, pokud teda nemáš ausgerechnet potřebu nějakého toho turnaje - což taky může být :lol: Majka je holt Majka - jo, je to šutr náš vezdejší, jak jsi správně poznamenal a tak s ní třeba nakládati ;)
Nehodláš doufám debatovat se šutrem, že měl padat jinudy? :co::lol:
Mmch - JE Beran ;)

Berani jsou holt Berani.. Jsou neústupní a pak se jim v životě leccos nedaří, jak by chtěli. To je ta neústupnost. Ale na druhou stranu by Berani měli být citliví, tak nevím, kde se to v ní bere.. Ale hlavně že já jsem jí překvapil, coby "duchovní člověk".. Ach jo.. Nikdy jsem si na takového člověka nehrál, prostě mám touhu po vědění a když mám pocit to napsat, co vím, tak napíšu.

Podobnou kolegyni jsme měli v práci - úplně stejné názory a postoje. Bohužel nemohla mít děti a takto si to kompenzovala.. Jenže ani ona si tím problémy nepořešila, jen si rozhádala lidi kolem a musela dát výpověď.

majkafa — 2. 10. 2009 22:08

lupi, nu, právě proto mám slovo "duchovní" v uvozovkách ;)
A to o tom kameni jsi napsala hezky. To mi moc líbí. :D Dík.

DaiTerr — 2. 10. 2009 22:12

majkafa napsal(a):

lupi, nu, právě proto mám slovo "duchovní" v uvozovkách ;)
A to o tom kameni jsi napsala hezky. To mi moc líbí. :D Dík.

Přesně tak, jsi velmi "duchovní" :supr:

lupina montana — 2. 10. 2009 22:18

Rádo se stalo - v případě nutnosti nasadíme systém levitace, nebo případně trochu tý malty :cool:
Ovšem pokavad považuješ uvozovky za nutnost, je to, jak máš ve zvyku hezky říkat - pouze tvé. Kapišto, jo?

majkafa — 2. 10. 2009 22:27

lupi, javor, že kapišto. :D

Až teď jsem si všimla tvou "panenkumariistaroboleslavskou". JJ, v pondělí jsem se na Palladium Země České byla podívat. Hluboká duševní nádhera.

Btw momentálně čtu - dobyjeme Zimní palác.
Vždyť je červen.
Tak Letní palác. ;):)

DaiTerr — 2. 10. 2009 22:42

lupina montana napsal(a):

Dai - Majku nejlépe ignorovat, pokud teda nemáš ausgerechnet potřebu nějakého toho turnaje - což taky může být :lol: Majka je holt Majka - jo, je to šutr náš vezdejší, jak jsi správně poznamenal a tak s ní třeba nakládati ;)
Nehodláš doufám debatovat se šutrem, že měl padat jinudy? :co::lol:
Mmch - JE Beran ;)

Opravdu nehodlám někoho usměrňovat v padání. To mi nepřísluší. Na rozdíl od ní, která má pocit, že musí někoho předělávat. Budu šťastný, když se mi vyhne a moje témata vůbec řešit nebude, protože k ničemu nic nenapíše, jen celé téma rozhodí a ještě má pocit, že se nic neděje.. A když se jí to hodí, tak uhne, pozpřevrací významy slovíček a odpoví jen na to, co se jí právě hodí do krámu.

Tulipánka — 2. 10. 2009 22:45

Jak moc mi Dai a Majkafa připomínají mé rodiče. Pořád se hádali a já je usmiřovala. Já mám takovou touhu je usmířit :rolleyes: . U mých rodičů se mi to nepovedlo, hádali se čím dál víc a častěji. Pak docházelo i k fyzickému násilí :grater: .

DaiTerr — 2. 10. 2009 22:49

Tulipánka napsal(a):

Jak moc mi Dai a Majkafa připomínají mé rodiče. Pořád se hádali a já je usmiřovala. Já mám takovou touhu je usmířit :rolleyes: . U mých rodičů se mi to nepovedlo, hádali se čím dál víc a častěji. Pak docházelo i k fyzickému násilí :grater: .

Ale Tuli, nás smiřovat ani nemůžeš. Prostě jsme rozličné krevní skupiny a vůbec by to nedopadlo dobře. Ale děkuji ti za tu snahu.

lupina montana — 2. 10. 2009 22:50

No vidíš. A co ses na ně měla? Vyprdnout ses měla. Jenže to jsi nemohla - tak ti milostivý Osud přihrál tákovej krásnej trenažér! Trénuj, Tuli - víš, jak to říkal Mark Twain?
"Trénink jest všechno! Broskev bývala kdysi hořkou peckovinou a květák je jen dobře vycepované zelí."
:gloria::pussa:

Daiii! Padající šutr se ti nevyhne....tomu se musíš vyhnou ty - nebo mít v ruce pneumatický kladivo :storstark:

Heřmanka — 2. 10. 2009 22:52

Tulipánka napsal(a):

Jak moc mi Dai a Majkafa připomínají mé rodiče. Pořád se hádali a já je usmiřovala. Já mám takovou touhu je usmířit :rolleyes: . U mých rodičů se mi to nepovedlo, hádali se čím dál víc a častěji. Pak docházelo i k fyzickému násilí :grater: .

Tuli, to se ti ani povést nemohlo....

Tulipánka — 2. 10. 2009 22:53

Lupi,
super trenažer. Říkala jsem si větu: přijímá, že jsem nedokázala rodiče usmířit" a je to o moc lepší :)

Dai,
já ve skutečnosti nepotřebuju usmířit tebe s Majkou (nevykládej si to špatně :) ), ale přeneseně své rodiče :)

Tulipánka — 2. 10. 2009 22:55

Heřmanko,
já vím, že se mi to povést nemohlo. Rodiče odpovídají sami za své životy i za svůj vztah. Tenkrát jsem ale věřila, že když se budu opravdu moc snažit, že se to povede...

lupina montana — 2. 10. 2009 22:57

A ten zápor ti tam nedělá brykule? Akorát mě nenapadá, jak to říct bez něj....co takhle "zasloužím si tenhle problém nechat za sebou"? Nebo tak něco?
Mocná afirmace je ta Luiziččina základní "v mém světě je všechno vpořádku" :supr:

majkafa — 2. 10. 2009 22:57

lupina montana napsal(a):

Daiii! Padající šutr se ti nevyhne....tomu se musíš vyhnou ty - nebo mít v ruce pneumatický kladivo :storstark:

:jojo::jojo::jojo:
Někdy žasnu, jaká je to síla. Už to tatínkovi věřím.
Nu, ale co s tím?
Potřebuju někoho, kdo mou sílu umí využít pozitivně. Já to zatím sama moc neumím a někdy zkouším, jak je ta síla silná.

Nebo nepotřebuju? Potřebuju není správné slovo.

V mém světe je vše v pořádku. Někdy jen mám potřebu vyzkoušet, jestli i v jiných světech. Jako dnes. A jsem překvapena, když si myslím, že v jiných světech je taky vše v pořádku a ono není.

Heřmanka — 2. 10. 2009 22:58

Tulipánka napsal(a):

Heřmanko,
já vím, že se mi to povést nemohlo. Rodiče odpovídají sami za své životy i za svůj vztah. Tenkrát jsem ale věřila, že když se budu opravdu moc snažit, že se to povede...

nj,ale jak čtu Tvůj další příspěvek, tak Ty tomu veříš pořád....

lupina montana — 2. 10. 2009 23:02

majkafa napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Daiii! Padající šutr se ti nevyhne....tomu se musíš vyhnou ty - nebo mít v ruce pneumatický kladivo :storstark:

:jojo::jojo::jojo:
Někdy žasnu, jaká je to síla. Už to tatínkovi věřím.
Nu, ale co s tím?
Potřebuju někoho, kdo mou sílu umí využít pozitivně. Já to zatím sama moc neumím a někdy zkouším, jak je ta síla silná.

Nebo nepotřebuju? Potřebuju není správné slovo.

V mém světe je vše v pořádku. Někdy jen mám potřebu vyzkoušet, jestli i v jiných světech. Jako dnes. A jsem překvapena, když si myslím, že v jiných světech je taky vše v pořádku a ono není.

ale nemusím ti sežrat všecho i s navijákem, že ne ;)
A co ty potřebuješ zkoušet jiný světy? :dumbom:
Mohla by ses stát dobrým bouracím kamenem...třeba - ale to bys nesměla bourat, co tě napadne, ale co je ke zbourání. Blbý je, že o tom nerozhodujou kameny. :cool:

taurus — 2. 10. 2009 23:03

Tulipánka napsal(a):

Heřmanko,
já vím, že se mi to povést nemohlo. Rodiče odpovídají sami za své životy i za svůj vztah. Tenkrát jsem ale věřila, že když se budu opravdu moc snažit, že se to povede...

Tulip, já to mám taky tak. A bohužel to je ještě dost syrový a nezpracovaný, takže mi to dělá paseku v současném životě, ještě 15 let po rozvodu...;) :/

majkafa — 2. 10. 2009 23:05

Neumím určit, co je ke zbourání. Někdy něco ke zbourání vypadá a nakonec se ukáže, že to bylo úplně jinak.

lupina montana — 2. 10. 2009 23:10

majkafa napsal(a):

Neumím určit, co je ke zbourání. Někdy něco ke zbourání vypadá a nakonec se ukáže, že to bylo úplně jinak.

No...právě.....
Nedá se nic dělat, Majko, je evidentně zapotřebí, abys vytvořila svýmu šutru myslící centrum :cool::lol: Ono je to děsně pohodlný, vykřikovat "bacha, já letím" a pak žalovat "oni mi stáli v cestě"
Já osobně bych si myslela, že doba si žádá bouracích šutrů -  jde jen o to, v jakých službách.

majkafa — 2. 10. 2009 23:15

Beran a myslící centrum? :lol:
lupi, to je jako chtít, aby voda tekla vrškem nahoru. :lol:

lupina montana — 2. 10. 2009 23:20

Zase se vymlouváš!! :dumbom: Částečně myslet může i Beran - alespoň pokavad dovede počítat do sta, aby vychlad. :P

majkafa — 2. 10. 2009 23:22

Ale, lupi, je pár lidí, kteří to se mnou umí a pak funguje i mé myslící centrum, když jsem v jejich blízkosti. Ale moc jich bohužel není.

Někteří lidé mě, netuším jakým zázrakem, svou přítomností zklidní a mé beraní ego  se utiší a já jsem chvilku já, svá čistá esence. Než se od nich zase vzdálím. Nebo oni ode mě.

lupina montana — 2. 10. 2009 23:29

majkafa napsal(a):

Ale, lupi, je pár lidí, kteří to se mnou umí a pak funguje i mé myslící centrum, když jsem v jejich blízkosti. Ale moc jich bohužel není.

Někteří lidé mě, netuším jakým zázrakem, svou přítomností zklidní a mé beraní ego  se utiší a já jsem chvilku já, svá čistá esence. Než se od nich zase vzdálím. Nebo oni ode mě.

Výmluvy, samý výmluvy :dumbom::grater:
Já nic, já Beran, co?
To by Majko uměl každej - mít nějaký ty lidi, se "kterýma funguje"...jseš snad sériově zapojený relátko, bo co? :co:

lupina montana — 2. 10. 2009 23:32

Jdu :sova: , čímž se značnou oklikou dostávám zpět k tématu - tedy alespoň částečně :gloria:

majkafa — 2. 10. 2009 23:44

lupi, opravdu se vymlouvám? Kdýýýž ... já to nevidííím :dumbom:

Vážně v blízkosti některých lidí takhle funguju. Těch, co se nedají zmást mým chováním a tak nějak, kurnik, já to neumím napsat slovy :dumbom: nereagují na mé zkoušečky a mluví se mnou normálně. Třeba jako dnes večer ty. Necítíš se ukřivděná, napadená a noumálně se mnou rozmlouváš. A to se se mnou pak dějí divy.
Ale já jsem spokojená, i když se divy nedějí. Je mi teď už dlouho hezky na světě.
Budu si před spaní přemýšlet o - nehřeš slovem. Někdy myslím, že nehřeším a když po nějaké době, když dopadnu, začnu přemýšlet, změní se to.

Dobrou noc a chvála spánku.

DaiTerr — 3. 10. 2009 0:11

majkafa napsal(a):

lupi, opravdu se vymlouvám? Kdýýýž ... já to nevidííím :dumbom:

Vážně v blízkosti některých lidí takhle funguju. Těch, co se nedají zmást mým chováním a tak nějak, kurnik, já to neumím napsat slovy :dumbom: nereagují na mé zkoušečky a mluví se mnou normálně. Třeba jako dnes večer ty. Necítíš se ukřivděná, napadená a noumálně se mnou rozmlouváš. A to se se mnou pak dějí divy.
Ale já jsem spokojená, i když se divy nedějí. Je mi teď už dlouho hezky na světě.
Budu si před spaní přemýšlet o - nehřeš slovem. Někdy myslím, že nehřeším a když po nějaké době, když dopadnu, začnu přemýšlet, změní se to.

Dobrou noc a chvála spánku.

Bohatě bude stačit, když místo toho, aby sis myslela, že "ty nic, ty jen muzikant a to je problém jiných, že to berou osobně", ses naučila opačný postup - "proč jsou na mne všichni naštvaní? Kde dělám chybu? Která slova jim nesedla a proč?" Pokud ale toto vidíš po svém a jak jsi sama podotkla, že "nemáš potřebu se nikomu omlouvat", tak to máš hodně tvrdou náturu. Bohužel pak sem tam v životě si tu beraní palici natlučeš, dokud danou situaci nepochopíš. Ona totiž nasranost jiných je tvým vlastním učebním indikátorem, co máš změnit a jak se k druhým chovat. Jsme tví učitelé (i když nevědomky). A samozřejmě například já se také musím učit. Jsou tu lidi, se kterýma by ty tvoje "manévry" ani nehly. No a vidíš - se mnou hnuly sakramentsky..

majkafa — 3. 10. 2009 6:24

DaiTerr napsal(a):

Bohatě bude stačit, když místo toho, aby sis myslela, že "ty nic, ty jen muzikant a to je problém jiných, že to berou osobně", ses naučila opačný postup - "proč jsou na mne všichni naštvaní? Kde dělám chybu? Která slova jim nesedla a proč?" Pokud ale toto vidíš po svém a jak jsi sama podotkla, že "nemáš potřebu se nikomu omlouvat", tak to máš hodně tvrdou náturu. Bohužel pak sem tam v životě si tu beraní palici natlučeš, dokud danou situaci nepochopíš. Ona totiž nasranost jiných je tvým vlastním učebním indikátorem, co máš změnit a jak se k druhým chovat. Jsme tví učitelé (i když nevědomky). A samozřejmě například já se také musím učit. Jsou tu lidi, se kterýma by ty tvoje "manévry" ani nehly. No a vidíš - se mnou hnuly sakramentsky..

DT, prosím, nepřekrucuj má slova. Já NIKDY NIKDE nenapsala, že NIKDY nemám potřebu se NIKOMU omlouvat.
Dovolím si citovat sama sebe:
Ale já vážně necítím žádný důvod se tady a teď omlouvat.

Tady a teď jsem psala s plným vědomím, právě proto, že se to týkalo POUZE mých příspěvků na TOMTO vlákně. Právě proto, aby nikdo nepřekroutil má slova o omlouvání se. Někdy stačí jenom pozorněji číst. Mě z toho nevyjímaje.
Když cítím, že jsem ublížila, omlouvám se.
Já vím, že si natluču. No a co? ;) Je to moje hlava.
To ale neznamená, že nepřemýšlím a to, co mi nevyhovuje, se nesnažím měnit.

Vladena — 3. 10. 2009 6:37

Majkafo, včera si se vykecala a dneska už nech volno tématu. Děkuji předem.:/

Tulipánka — 3. 10. 2009 7:27

Heřmanko,
myslím, že teď už tomu nevěřím. Psala jsem: "v dětství jsem věřila". Mí rodiče jsou rozvedení a taťka má novou přítelkyni. Myslím, že jsem to tak nějak zpracovala, alespoň to téma mého usmiřování. Ale samozřejmě, že občas si člověk myslí, že je to vyřešené a ono to na tebe "bafne" z druhého rohu :D .

Taurus,
tak to je mi líto :| . Já teď teprve zjistila, že jsem všechny problémy s hádkami rodičů a mým dětstvím jen "zametla pod koberec", takže na tom také začínám pracovat. Přehrávám si některé důležité vyjádření, třeba "přijímám, že se mi kvůli hádkám rodiče dost nevěnovali" a když to má silný emotivní náboj, pokračuju. Ono je dost těžké přijít přesně na tu větu. Stačí říct "přijímám, že se mi rodiče nevěnovali" a už to třeba nemá téměř žádný emotivní náboj.

majkafa — 3. 10. 2009 7:32

Vladena napsal(a):

Majkafo, včera si se vykecala a dneska už nech volno tématu. Děkuji předem.:/

Ano. Omlouvám se.
Budu se snažít DT vyhýbat abych neměla potřebu komentovat sáhodlouhost jeho příspěvků.

Vladena — 3. 10. 2009 8:11

Majky, ty si jen nekomentovala....Představ si člověka, který si dal práci a napsal docela zajímavý dloooouhý článek o svém poznání, své životní filosofii. Příspěvek hned v názvu napovídal, o čem je řeč. Mohli jsme si u toho dát sklenku vína, navodit příjemnou atmosféru a strávit společně hezký večer. Bohužel, ty jsi to tak neviděla a necítila. Škoda,že nefungovaly záchranné brzdy....Není to o tom,že by si nechtěla žít s člověkem typu romanopisec, ale, že si nám všem a hlavně autorovi zkazila celou atmosféru. Nevím, zda se to znovu podaří navodit. Třeba dneska???Jinak si myslím, že jsi dobrá holka,inteligentní,nepíšeš hrubky ani vulgarity, ale včera si byla pouze moc sebestředná a ukecaná. Nebyl tvůj den. Omluvu přijímám. Ahojky.:hjarta:

Vladena — 3. 10. 2009 8:47

Ještě napíšu jeden zážitek na chatu Lidé.cz. Pozdě večer se nás tam sešlo pár holek (ročník mi nazajímá) z celé republiky a začaly jsme ,,zpívat". Jedna slavila svátek a byla sama doma. Takže jsme celou noc takto prozpívaly(chatovaly) a bylo to kouzelné. Ona nám všem děkovala,že takový svátek ještě neprožila. To je ta atmosféra,souznění,které může nečekaně proběhnout přes PC. Ještě teď mám husí kůži. Bylo to úžasné. :jojo:

PPavlaa — 3. 10. 2009 18:51

DaiTerr napsal(a):

majkafa napsal(a):

DT, zkus si zaměnit slovo normální, tím, co jsem psala všude já za rovnítkem, to jest běžné. ;) Ty snad chceš být běžný?
Třeba já běžná = normální rozhodně nejsem. Ale jsem to já a taková se mám ráda. :)
Proč tě tolik irituje, že bys nebyl běžný? ;)

Už jsem to tu psal - nezamlouvej to a přečti si, cos napsala a v jakých souvislostech. A znovu opakuji, že tvé narážky považuju za urážky a nesedly mi.. Nebo jak ti to mám ještě zopakovat, abys to pochopila? A tohle není poprvé. Začalo to toho dne, kdy jsem zde dal první článek.. Prostě se mi vyhýbej, pokud smím prosit. Zkazila jsi mi radost s psaní.. Pokud jsi to chtěla, pak jsi měla velký úspěch..

pokud to vnímáš jako urážky, tak bude problém trochu v tobě samém, ne ?

PPavlaa — 3. 10. 2009 18:57

DaiTerr napsal(a):

majkafa napsal(a):

:):):)

Dobrou noc.

Předpokládám, že se ti bude spát velmi dobře, viď? Tvrdá jak kámen.. A hlavně všechno hodit na druhé a ty nic, ty jsi neviňátko.. Ty jsi táák ši-kov-ná... Nezapomeň se aspoň omluvit Sakuře, že jsi ji tady zaneřádila celé téma.. Bylo to určeno hlavně pro ni, ale jak vidno, tebe to přece mrzet nemusí..

Až tobě někdo zkazí radost z práce rýpáním a budeš rozmrzelá, tak si na tuto chvíli vzpomeň a užij si toho pocitu.. Je to fakt k nezaplacení..

tobě majakfa šlápla na kuří oko, asi máš velmi málo sebevědomí, nebo jsi ješitnej a běda, když proti tobě cokoliv kdo řekne. to, jak ses teď pustil do majkafy v několika přípsěvcích je docela hnus. je s podivem, že se nedokážeš vyrovnat s jednou poznámkou, mávnout nad tím rukou a nřešit, nebo ji "usadit" pokud máš pocit, že se tě to teda tááák dotklo a tolik moc ti to ublížilo.
jsi úplně normálně vzteklej a nejradši bys ji zadupal do země. vzhledem k tomu, že tě vidím jen na duchovnu, kde zakládáš témata mě to osobně hodně udivuje. čekala bych od tebe víc, než že ty budeš kvůli tomu řádit jako černá ruka.

PPavlaa — 3. 10. 2009 19:02

DaiTerr napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Dai,
zdá se mi, že zaháníš Majkafu do kouta.

No bránit se musím, dyť si přečti její některé "úžasné výlevy".. Tady na mne neplatí žádné 4 dohody a podobné věci. Prostě nikdo si nenechá házet špínu na hlavu. Hlavně když se vůbec neznáme. Pokud má v životě osobní problémy, tak si má uvědomit, že tímhle si ty problémy nepořeší, ale naopak přitáhne další negativa k původním problémům..

A jako třešinka na dortu je ten její alibismus.. "Já nic, to je problém jiných, já jsem nehřešila slovem.." X lidí jí dalo najevo, že se jim její názory nelíbí a stejně je jak beran...

no tak ji to dali najevo. možná to sem psát neměla, ale napsala, co už. netřeba z toho dělat kovbojku a všichni ji upozorňovat na to, že teda to bylo blbé. možná to ví sama. možná to tak cítila, kdo ví. ty se hend urážíš jak malý děcko, kolik ti je ?

Vladena — 3. 10. 2009 21:10

Já se zase divím,že chce někdo pokračovat v pitvě. Čekala jsem dneska hezčí večer. :grater:

DaiTerr — 3. 10. 2009 21:22

pro PPavlaa

No jo.. Ty seš opravdu jednička.. :D :supr:

mariposa — 3. 10. 2009 21:37

Tulipánka napsal(a):

Lupi,
super trenažer. Říkala jsem si větu: přijímá, že jsem nedokázala rodiče usmířit" a je to o moc lepší :)

Dai,
já ve skutečnosti nepotřebuju usmířit tebe s Majkou (nevykládej si to špatně :) ), ale přeneseně své rodiče :)

Tuli, mela jsem doma úplně to samý, hádky a násilí, doteď jsem citlivá na hluk :/. Já zas mám tuhle větu: "Milá maminko, milý tatínku, vaše spory za Vás nevyřeším, jsou Vaše, předávám Vám je." A ádios, mám svůj život, který potřebuju zachraňovat :D

mariposa — 3. 10. 2009 21:50

majkafa napsal(a):

V mém světe je vše v pořádku. Někdy jen mám potřebu vyzkoušet, jestli i v jiných světech. Jako dnes. A jsem překvapena, když si myslím, že v jiných světech je taky vše v pořádku a ono není.

Majko, tohle co píšeš, je docela síla. Jak by mohly být jiné světy stejné jako ty Tvé? A opravdu si myslíš, že ve Tvém světě je vše v pořádku?
Jsem si téměř jistá, že o jiných světech nemáš ani páru, vidíš totiž jen ten svuj, jen sama sebe. Neokecávej sama sebe, nevyplací se to.

PPavlaa — 3. 10. 2009 22:13

DaiTerr napsal(a):

pro PPavlaa

No jo.. Ty seš opravdu jednička.. :D :supr:

a ty zase na to, že jsi imrvere na duchovnu pěknej ....  chováš se jak malej nevycválanej fracek, od člověka, co je tak sečtělej, co se tu prezentuje jako někdo, kdo má rozhled a ví o duchovních věcech víc, než ostatní, bych čekala na majkafu jinou reakci, jak tu, cos tu předvedl. a to, jak jsi teď reagoval na mě, to jen potvrzuje.

DaiTerr — 3. 10. 2009 22:55

PPavlaa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

pro PPavlaa

No jo.. Ty seš opravdu jednička.. :D :supr:

a ty zase na to, že jsi imrvere na duchovnu pěknej ....  chováš se jak malej nevycválanej fracek, od člověka, co je tak sečtělej, co se tu prezentuje jako někdo, kdo má rozhled a ví o duchovních věcech víc, než ostatní, bych čekala na majkafu jinou reakci, jak tu, cos tu předvedl. a to, jak jsi teď reagoval na mě, to jen potvrzuje.

No já nevím, když někomu řeknu, že je jednička, tak to myslím jako pochvalu, tak se nerozčiluj. Zatím zde hýříš ty docela tvrdými superlativy. Jaký "nevycválaný fracek" a podobně? Proč? To, co je mezi mnou a M., tak to trvá od března a ty o tom nemáš ani páru, takže tady nehaž zbytečné emoce a laskavě se zklidni.

PPavlaa — 3. 10. 2009 23:02

podívej se, narovinu - já když to téma otevřela a viděla jak je to dlouhý, tak jsem se taky lekla. takže v tomhle se majkafě nedivím. kdo to nechce číst, nemusí, to je pravda. já si to přečíst chtěla, tak sjem to udělala. její poznámka o tom, že by tě doma nechtěla mi sice přišla nesmyslná, ale to, jak ses pak do ní pustil taky. vzhledem k tomu, že jsem čekala, že máš v malíčku kde co od čtyřech dohod po nevím co, sjem čekala něják víc nadhledu a shovívavosti. pochopila bych, kdybys ji řekl, že to číst nemusí, když nechce a pustil to z hlavy, ale jak to jak sis to vzal osobně, tak z toho jsem teda byla dost vykulená ;)

DaiTerr — 3. 10. 2009 23:13

PPavlaa napsal(a):

podívej se, narovinu - já když to téma otevřela a viděla jak je to dlouhý, tak jsem se taky lekla. takže v tomhle se majkafě nedivím. kdo to nechce číst, nemusí, to je pravda. já si to přečíst chtěla, tak sjem to udělala. její poznámka o tom, že by tě doma nechtěla mi sice přišla nesmyslná, ale to, jak ses pak do ní pustil taky. vzhledem k tomu, že jsem čekala, že máš v malíčku kde co od čtyřech dohod po nevím co, sjem čekala něják víc nadhledu a shovívavosti. pochopila bych, kdybys ji řekl, že to číst nemusí, když nechce a pustil to z hlavy, ale jak to jak sis to vzal osobně, tak z toho jsem teda byla dost vykulená ;)

Upřímně - nehledejte všichni ve mně nějakého světce, proboha. Jsem přesně takový člověk, jako všichni ostatní. Mám své klady, zápory, bolístky, mindráky a ego stejně tak, jak to má 99 procent lidí na této planetě. To, že něco napíšu, ještě neznamená, že jsem hned někde v nadsvětelných rovinách. Pouze píšu a i to jsou jen chabé pokusy. Učím se a jsem rád za každý názor k tématu. Na M. jsem bohužel alergický, protože asi xxxx-krát jsem ji žádal, ať teda nečte, když jí moje věci lezou na nervy, ať mne vynechá z těch svých srandiček. Tohle je takhle od března. A ty přijdeš a začneš dotazama typu: "kolik ti je, že se chováš jako dítě" a "nevycválaný fracek" a tak dále. Schválně - když bych to samé napsal já tobě, líbilo by se ti to?

Nemáš, prosím, něco k tématu raději? Moc bych to uvítal.. Protože od té chvíle, co tu poprvé napsala M., tak to vlákno je prostě ohledně tématu totálně off..

mariposa — 3. 10. 2009 23:26

Dai, možná to kam "se" to vyvinulo, není zas až tak off k původnímu tématu.

Mimochodem, kam "se" to dostalo, je přeci i Tvojím přičiněním, nemyslíš? :)

DaiTerr — 3. 10. 2009 23:32

mariposa napsal(a):

Dai, možná to kam "se" to vyvinulo, není zas až tak off k původnímu tématu.

Mimochodem, kam "se" to dostalo, je přeci i Tvojím přičiněním, nemyslíš? :)

Tak samozřejmě, že v tom mám svou zásluhu. Měl jsem na výběr a vyhrála ta druhá možnost. Ta první - že to v klidu zkousnu a nechám si ze sebe dělat dobrý den - tak ta, bohužel prohrála..

mariposa — 3. 10. 2009 23:44

DaiTerr napsal(a):

Tak samozřejmě, že v tom mám svou zásluhu. Měl jsem na výběr a vyhrála ta druhá možnost. Ta první - že to v klidu zkousnu a nechám si ze sebe dělat dobrý den - tak ta, bohužel prohrála..

Tak jest.
A jak se teda citíš, když sis ze sebe nenechal udělat dobrý den? Byla to dobrá volba?

DaiTerr — 4. 10. 2009 3:24

mariposa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

Tak samozřejmě, že v tom mám svou zásluhu. Měl jsem na výběr a vyhrála ta druhá možnost. Ta první - že to v klidu zkousnu a nechám si ze sebe dělat dobrý den - tak ta, bohužel prohrála..

Tak jest.
A jak se teda citíš, když sis ze sebe nenechal udělat dobrý den? Byla to dobrá volba?

Celkem to ujde, jen škoda dohoto vlákna.

Pandorraa — 4. 10. 2009 10:42

DaiTerr napsal(a):

mariposa napsal(a):

Dai, možná to kam "se" to vyvinulo, není zas až tak off k původnímu tématu.

Mimochodem, kam "se" to dostalo, je přeci i Tvojím přičiněním, nemyslíš? :)

Tak samozřejmě, že v tom mám svou zásluhu. Měl jsem na výběr a vyhrála ta druhá možnost. Ta první - že to v klidu zkousnu a nechám si ze sebe dělat dobrý den - tak ta, bohužel prohrála..

DT,
vůbec přece nejde o to, cokoliv skousnout.
Podle mého názoru je to spíš o tom, zaměřit se na to, co ti zrcadla ukazují - ukazují totiž jen a pouze to, co je "uvnitř" nich samých, neumějí odrážet to, co je "vně" . Tedy POUZE vně....
Takže pak stačí zamyslet se nad tím, co z toho, co v zrcadle vidíš, je tvoje a popasovat se s tím. Nic víc, nic míň.
Na zrcadlo se nemůžeš zlobit, znáš přece to přísloví :)
A navíc: i zrcadla mají práci s tím, co ukazují, protože je to i jejich. A tím víc je to jejich, čím víc je samé to "rozčiluje a nedáí jim to".

Vidět v zrcadlech kolem sebe můžeš přece v podstatě cokoliv, podstatné pro tebe je jen to, co to s tebou "dělá" :jojo:
Je to prostě o emocích.
Tohle bohužel mnozí stále nechápou.

Heřmanka — 4. 10. 2009 11:06

DaiTerr napsal(a):

Celkem to ujde, jen škoda dohoto vlákna.

... toď věc názoru:),osobně jsem si moc ráda přečetla cos TY napsal v úvodu a ostatní už tak nějak vůbec nebylo podstatné :pussa: ...

DaiTerr — 4. 10. 2009 11:08

Pandorraa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

mariposa napsal(a):

Dai, možná to kam "se" to vyvinulo, není zas až tak off k původnímu tématu.

Mimochodem, kam "se" to dostalo, je přeci i Tvojím přičiněním, nemyslíš? :)

Tak samozřejmě, že v tom mám svou zásluhu. Měl jsem na výběr a vyhrála ta druhá možnost. Ta první - že to v klidu zkousnu a nechám si ze sebe dělat dobrý den - tak ta, bohužel prohrála..

DT,
vůbec přece nejde o to, cokoliv skousnout.
Podle mého názoru je to spíš o tom, zaměřit se na to, co ti zrcadla ukazují - ukazují totiž jen a pouze to, co je "uvnitř" nich samých, neumějí odrážet to, co je "vně" . Tedy POUZE vně....
Takže pak stačí zamyslet se nad tím, co z toho, co v zrcadle vidíš, je tvoje a popasovat se s tím. Nic víc, nic míň.
Na zrcadlo se nemůžeš zlobit, znáš přece to přísloví :)
A navíc: i zrcadla mají práci s tím, co ukazují, protože je to i jejich. A tím víc je to jejich, čím víc je samé to "rozčiluje a nedáí jim to".

Vidět v zrcadlech kolem sebe můžeš přece v podstatě cokoliv, podstatné pro tebe je jen to, co to s tebou "dělá" :jojo:
Je to prostě o emocích.
Tohle bohužel mnozí stále nechápou.

Krásně napsáno, ale v praxi se to velmi těžko dodržuje. Zas na druhou stranu - od čeho bychom tady byli, že? ;)

Máš velmi zajímavé heslo pod příspěvkem, pokud ovšem vezmu variantu, že vše a všichni dohromady jedno jsou, pak se může stát, že vola od Boha těžko rozlišit je možné, takže co může Bůh, mohl by časem i ten vůl :D

K těm zrcadlům - je možné udělat analýzu, co zrcadlo M. má naznačit?

Pandorraa — 4. 10. 2009 11:21

Ano, těžko se to dodržuje :) a právě vo vo vo vo tom to tady přece taky je :jojo::lol:

Pokud jde o citát v mém podpise, tak ten je tedy síla - pro některé zdejší čtenáře určitě :lol:
Někteří ho nemohou rozdejchat, natož aby ho pochopili :grater:
Ti, kteří ho pochopili, se tu pak stávají mými přáteli :D

Osobně si myslím, že "vola od boha" rozlišíš snadno, nehledě na to, že i vůl má v sobě kousek boha - takže časem jistě vůl může i to, co může bůh, jenže to už pak ale není vůl, ale bůh, že ;) - a dokud si toho sám nevšimne, bohužel je pořád ten vůl.....
A pochopitelně také platí, že co je dovoleno volovi, není dovoleno bohovi. To platí naprosto striktně :jojo:

Nicméně tvrdím, že každý si může vybrat, čím/kým hodlá být :jojo:;)
Ono to zpočátku obyčejně funguje tak, že: chvíli volem, chvíli bohem, chvíli volem, chvíli bohem, chvíli volem.... :lol:

DaiTerr — 4. 10. 2009 11:24

Pandorraa napsal(a):

Ano, těžko se to dodržuje :) a právě vo vo vo vo tom to tady přece taky je :jojo::lol:

Pokud jde o citát v mém podpise, tak ten je tedy síla - pro některé zdejší čtenáře určitě :lol:
Někteří ho nemohou rozdejchat, natož aby ho pochopili :grater:
Ti, kteří ho pochopili, se tu pak stávají mými přáteli :D

Osobně si myslím, že "vola od boha" rozlišíš snadno, nehledě na to, že i vůl má v sobě kousek boha - takže časem jistě vůl může i to, co může bůh, jenže to už pak ale není vůl, ale bůh, že ;) - a dokud si toho sám nevšimne, bohužel je pořád ten vůl.....
A pochopitelně také platí, že co je dovoleno volovi, není dovoleno bohovi. To platí naprosto striktně :jojo:

Nicméně tvrdím, že každý si může vybrat, čím/kým hodlá být :jojo:;)
Ono to zpočátku obyčejně funguje tak, že: chvíli volem, chvíli bohem, chvíli volem, chvíli bohem, chvíli volem.... :lol:

Je taková teorie, že pokud jsme "boží děti", tak jsme vlastně ač "volové", vlastně zároveň "malí Bohové..", tohle je ovšem opravdu nezkousnutelné pro ostatní lidi.

Pandorraa — 4. 10. 2009 12:18

DaiTerr napsal(a):

Je taková teorie, že pokud jsme "boží děti", tak jsme vlastně ač "volové", vlastně zároveň "malí Bohové..", tohle je ovšem opravdu nezkousnutelné pro ostatní lidi.

Ano, tak nějak to je :D
Takže nezlobme se na zrcadla, máme-li křivou hubu a už vůbec se nezlobme sami na sebe. Kdo to zvládne, může pohledět do každého zrcadla beze strachu a emocí :jojo:
Je to fuška, ale jde to :supr:

DaiTerr — 4. 10. 2009 12:24

Pandorraa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

Je taková teorie, že pokud jsme "boží děti", tak jsme vlastně ač "volové", vlastně zároveň "malí Bohové..", tohle je ovšem opravdu nezkousnutelné pro ostatní lidi.

Ano, tak nějak to je :D
Takže nezlobme se na zrcadla, máme-li křivou hubu a už vůbec se nezlobme sami na sebe. Kdo to zvládne, může pohledět do každého zrcadla beze strachu a emocí :jojo:
Je to fuška, ale jde to :supr:

Ano, fuška to je, pokud člověk není jako každý jiný člověk a musí se rvát i s jinými věcmi, než je jenom realita. Ta je to nejmenší. ;)

Tulipánka — 4. 10. 2009 12:26

Dle mého názoru je teorie zrcadlení ta nejlepší metoda, jak duchovně růst. Stačí jen sledovat zrcadla a své emoce.

Tulipánka — 4. 10. 2009 12:29

Dai,
které věci horší než realita máš na mysli?

DaiTerr — 4. 10. 2009 12:37

Tulipánka napsal(a):

Dai,
které věci horší než realita máš na mysli?

Někdy se musíme srovnat více sami se sebou, než s realitou, protože některé věci jsme si přinesli do této reality s sebou a je těžké jim porozumět a zbavit se jich. No a pak je tu "realita" a "zrcadla", takže to je další návazný proces na pochopení sebe samého. Někdy, přiznám se, vůbec tento svět nechápu, nějak mi nesedí, připadám si tu jako někde v cizím prostředí. Neber to jako psychoanalýzu, prostě je to jen pocit. Svým způsoběm si něco musím srovnat a chce to moře času. Ale ještě k těm zrcadlům - myslíš, že když se cítíš naštvaná, že vždy zaberou "zrcadla"? ;)

Pandorraa — 4. 10. 2009 13:38

Myslím si, že VŽDYCKY se musíme srovnávat především sami se sebou než s "realitou" :)
Dění kolem nás - realita chceš-li - je jen kulisou toho našeho soukromého divadla.
Správně uchopená teorie zrcadlení (nebo přenosu či projekce, jak to nazývá oficiální psychologie) nám k tomu bezesporu pomůže.

pomněnka — 4. 10. 2009 14:40

Tak jestli můžu zase k tématu.
Zajímá mě lucidní snění... co si pod tím mám představit.... je to snění jako takové, kdy se moje fantazie a predstavivost rozletí a začne spřádat svůj barevný příběh? .... nebo je to jinak, kdy jen ovlivním dané téma, ktré se začne samo rozvíjet v samostaný na mně nezávislý příběh? Samozřejmě obé při plném ( nevím jestli plném?) vědomí.

Tulipánka — 4. 10. 2009 14:51

Dai,
teorie zrcadlení "nezabírá". Ona jen ukazuje. Vždycky, když ti na někom něco vadí, tak ten problém je u tebe. Pokud třeba nesnášíš majkafu, jak je "prostořeká" :D , jsi takový i ty někde uvnitř, i když si to nemyslíš. Tuhle "prostořekost" jsi totiž schoval někde hoooodně hluboko sebe a možná ve snaze skrýt ji si dáváš extrémně moc "pozor na jazyk" (tím neříkám, že Majkafa je prostořeká, byl to jen příklad).

Tulipánka — 4. 10. 2009 15:00

Pomněnko,
zrovna včera jsme se o snění bavily s Martinkou a já jsem zjistila, že takhle sním celkem často.
Není to o přidávání příběhu. Spíš o tom, že dokážeš silou vůle příběh změnit. Řekneš si: počkat, ale já nechci, aby mě ten vrah chytil! Je to přeci můj sen, tak mu uteču :D . Často pak utíkám tak, že vzlétnu nebo když je to beznadějné, tak sen prostě ukončím.
A nebo třeba se mi zdá, že se mě snaží získat nějaký muž. Říkám si: ne, já přece mám manžela! Ale pak si uvědomím, že sním, tak se uvolním a pěkně si to užiju, protože vím, že je to sen a ve snu můžu cokoliv ;) .

Včera v noci jsem to zkoušela, ale nedokážu ovlivnit normální sen. Ten spouštěcí mechanizmus, kdy si uvědomím, že je to jen sen, se spouští jen v důležitých situacích: nevěra, útěk před něčím když už mě to začíná dohánět, odchod partnera....

DaiTerr — 4. 10. 2009 15:02

pomněnka napsal(a):

Tak jestli můžu zase k tématu.
Zajímá mě lucidní snění... co si pod tím mám představit.... je to snění jako takové, kdy se moje fantazie a predstavivost rozletí a začne spřádat svůj barevný příběh? .... nebo je to jinak, kdy jen ovlivním dané téma, ktré se začne samo rozvíjet v samostaný na mně nezávislý příběh? Samozřejmě obé při plném ( nevím jestli plném?) vědomí.

Popíšu, co jsem jednou zažil - Jdu si tak po krásné lesní cestě nad naším údolím, je nádherně, vidím údolí pod sebou, lesy, louky, vše prostě krásné jak jarní den. Napadlo mne tehdy, že je moc škoda, že se nad tím údolím nemůžu proletět. Jenže něco mi říkalo, že můžu.. Tak jsem tam chvilku stál a pak to zkusil - hups - a už jsem se vznášel nad údolím. Letěl jsem nad stromy a užíval si volnosti. Vítr foukal kolem mne a já cítil vůni pryskyřic. Bylo to bláznivě nádherné a tak strašně skutečné - všechny ty věci okolo, ten vítr, prostě krásná 1000-procentní realita. Měl jsem bláznivý pocit radosti z toho všeho a - probudil jsem se.. Moc jsem litoval, že jsem nezachoval "chladnou hlavu", protože to mohlo pokračovat. Byl to jeden z mála LD (lucid dreams), který jsem zažil. Fantastické na tom je, že realita v té chvíli je přesně tak "realistická", jako když jsme vzhůru. Lucidní sen je zřejmě klasický sen, který sníme skoro noc co noc, ale rozdíl je v tom, že tělo už si odpočinulo a mozek pracuje a vyhodnocuje. A protože v té době jsme mimo tělo (zřejmě v astrální rovině) a se svým tělem jsme pouze propojeni energetickým vláknem, tak mozek v těle má možnost přímého kontaktu s realitou, kde se právě nalézáme. Pokud nezpanikaříme a v klidu si uvědomíme, že je to sen a můžeme jej ovládat, naskýtají se velké možnosti. Pokud ale jakkoliv "chytneme nerva", tak jsme automaticky vtaženi do těla a ahojky, astrále.. ;) Dané téma ovlivníš jedině tak, že si uvedomíš, že jsi ve snu a zůstaneš klidná. Mimo to - aby mozek na toto mohl reagovat, musí být odpočatý. Spousta LD se děje tak, že večer třebas v 8 hodin jdeš spát, vzbudíš se třeba ve 3 ráno, něco děláš a pak zase jdeš spát. To je ideální půda pro LD. Vlastně LD je definice spíš pro situaci, kdy náš mozek si zapamatuje věrně události při opuštění těla ve fázi spánku.

Selima — 4. 10. 2009 16:14

Ja som mala raz mimotleový zážitok, vlasntou vôľou som sa ocitla mimo telo - dívala som sa na seba a na ostatné ženy(bol to tantrický seminár rpe ženy, vedený šamankou) a komunikovala som s ňou myšlienkami, na ktoré ona reagovala. Bolo príjemné byť mimo telo, bez bolesti, fyz. vnemov a pripútnaosti, ale rada som sa doň vrátila. :supr: Neviem ale, kam tento môj zážitok zaradiť. On bol vlastne veľmi málo cestovateľský, až tesne predtým, než som sa vrátila, za mnou prišla duša, s ktorou som si potrebovala niečo vybaviť... Ja som vlastne nešla nikam.

Lúthien — 4. 10. 2009 17:13

Lucidní sny jsou úplně úžasná  věc :supr: Taky by mě dost zajímalo, co to vlastně je. Názorů je více... Že by dušička opravdu kamsi cestovala? Ale kam, když si sama může řídit děj?
Mně se tyhle sny zdají, i když jde o úplně normální situace. Řídím si, co kdo udělá, jak to kde bude vypadat, i jak a kde se proletím...To létání mě baví úplně nejvíc, je to překrásný pocit, letět nad krajinou, dívat se zhora na skály, lesy, potkat se ve vzduchu s dravcem, vnímat ten vítr... Je zajímavé, že to opravdu vypadaá jako 1000% realita, jak píše Dai :supr: Má to ale vžycky jednu chybičku. A to, když si ve snu uvědomuju, že až se vzbudím, žádné létání nebude, že to opravdu "ve skutečnosti" neumím :grater: :grater:

pomněnka — 4. 10. 2009 17:56

Lúth,
ty lítací jsou úžasný, taky je občes mívám a taky nezapomenu na skvělý zážitek kdy jsem letěla na živém drakovi, fakt bomba :hjarta: Ale oboje byly spontální, neřízené :(

mariposa — 4. 10. 2009 21:58

DaiTerr napsal(a):

mariposa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

Tak samozřejmě, že v tom mám svou zásluhu. Měl jsem na výběr a vyhrála ta druhá možnost. Ta první - že to v klidu zkousnu a nechám si ze sebe dělat dobrý den - tak ta, bohužel prohrála..

Tak jest.
A jak se teda citíš, když sis ze sebe nenechal udělat dobrý den? Byla to dobrá volba?

Celkem to ujde, jen škoda dohoto vlákna.

Zalezi jak se na to clovek diva :)

Selima — 5. 10. 2009 9:23

No, zakladateľ sa na to díva tak, že je škoda vlákna a aj mne sa to tak vidí.

lupina montana — 5. 10. 2009 10:16

PPavlaa napsal(a):

vzhledem k tomu, že jsem čekala, že máš v malíčku kde co od čtyřech dohod po nevím co, sjem čekala něják víc nadhledu a shovívavosti.

PAvli, sorry - já jsem varovala: :dumbom::dumbom::dumbom:
Znovu a ještě jednou KAŽDÉMU kdo "čeká, že máme v malíčku kdeco".
Čekeje, milánkové, čekejte si - buď se dočkáte, nebo ne....my, co chodíme sem na duchy, sem chodíme asi jako do kroužku modelářského - je to prostě hobby Filosofie, no. Baví nás přemejšlet o věcech.
Od člena kroužku modelářského se sice očekává jistá míra zručnosti, ale nevěší se na nejbližší kandelábr když se mu nějaký to letadýlko nepovede.
Proč si pro tuhle kritiku doprdele nevyberete milí přátelé Jídelnu, co? :dumbom: I tak by se to dalo...ostřížím zrakem sledovat, co se komu nepovedlo?
Na duchnách jsou lidi jako všude jinde - nejsme tu proto, abychom byli někomu Příkladem...respektive, neí to naše povinnost.
Ani náhodou!
Takže? :mad:
Majko, tak prostě jen nereaguj, ale taky...aguj, no...

Dai, omluva za :offtopic: ale to jsem nějak nemohla a jinam to nešlo umístit....

hirondel — 5. 10. 2009 10:20

Co se to tady zase deje?  :co:

DaiTerr — 5. 10. 2009 10:23

lupina montana napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

vzhledem k tomu, že jsem čekala, že máš v malíčku kde co od čtyřech dohod po nevím co, sjem čekala něják víc nadhledu a shovívavosti.

PAvli, sorry - já jsem varovala: :dumbom::dumbom::dumbom:
Znovu a ještě jednou KAŽDÉMU kdo "čeká, že máme v malíčku kdeco".
Čekeje, milánkové, čekejte si - buď se dočkáte, nebo ne....my, co chodíme sem na duchy, sem chodíme asi jako do kroužku modelářského - je to prostě hobby Filosofie, no. Baví nás přemejšlet o věcech.
Od člena kroužku modelářského se sice očekává jistá míra zručnosti, ale nevěší se na nejbližší kandelábr když se mu nějaký to letadýlko nepovede.
Proč si pro tuhle kritiku doprdele nevyberete milí přátelé Jídelnu, co? :dumbom: I tak by se to dalo...ostřížím zrakem sledovat, co se komu nepovedlo?
Na duchnách jsou lidi jako všude jinde - nejsme tu proto, abychom byli někomu Příkladem...respektive, neí to naše povinnost.
Ani náhodou!
Takže? :mad:
Majko, tak prostě jen nereaguj, ale taky...aguj, no...

Dai, omluva za :offtopic: ale to jsem nějak nemohla a jinam to nešlo umístit....

Neomlouvej se, já naopak moc děkuji, protože jsi to řekla tak, jak jsem chtěl, ale nevěděl jsem jak to napsat. ;)

Lúthien — 5. 10. 2009 10:24

pomněnka napsal(a):

Lúth,
ty lítací jsou úžasný, taky je občes mívám a taky nezapomenu na skvělý zážitek kdy jsem letěla na živém drakovi, fakt bomba :hjarta: Ale oboje byly spontální, neřízené :(

Na drakovi??? No to musela být nádhra! :supr: Myslím, že jsem jednou taky na nějaké bytosti letěla, ale je to zrovna sen, který si moc nepamatuju a nebyl to ten lucidní :(
Sákryš, někdy si fakt říkám škoda, že jsou to sny... :kapitulation:

lupina montana — 5. 10. 2009 10:37

Na drakovi to je vážně nádhera! Aspoň ve snu...."dračí síly" jsou nespoutaný, surový energie - to by se nám to všem asi líbilo, co :lol:
Jakou měl barvu, Pom?
A máte někdy sny, kdy víte, že je to sen? Nebo kdy se probudíte z jedný vrstvy snu do další?
Teď jsem to dočetla všechno - teda Dai, ten tvůl přelet údolí si nezadá s drakem :co: to je PA-RÁ-DA! To znamená, že by bylo možný i Zapůjčení? Ale to už je hodně..vysoká dívčí :lol:
Nojo, neztratit hlavu - to se řekne: přece všichni víme, že nejtěžší je udržet balanc. Ale zase když už se to člověk jednou někde naučí, tak to nezapomene :)

hirondel — 5. 10. 2009 11:24

[

pomně napsal(a):

Hir tady zmiňuje spontální zážitky.... ale mně zas napadly zážitky při meditaci, to přeci nejsou spontální

pomněnka napsal(a):

Hmm, vizuálně to bylo takové trhané, jako takové sestřhy z filmů, ale pocitově to byla teda síla.... docela jsem měla co dělat abych se z toho dostala. Taky jsem se od té doby o to ještě nepokusila,... teda jo, ale podvědomě jsem se natolik neuvolnila abych se opět dostala do toho stavu,  bojím se že by to mohlo být ještě víc emotivní a pak bych to třeba nemohla rozchodit. Tím myslím to, že by mě to ovlivňovalo v běžném životě.

pomněnka napsal(a):

A Hir, taky jsem si to myslela, že to bude nejspíš ovlivněno tím co mě nejvíc trápí, nebo řeším si v sobě... pořád jsou to ale jen takové náznaky.
Ale při spánku to přeci neovlivníš, kam tě to hodí? Do které doby? Nebo jo?

Pomnenko ,me se zda ze pletes vic veci dohromady.
Sama pises ze zazitky pri meditaci kterou jsi provadela preci nejsou spontanni.
Pak pises ze si se od te doby natolik neuvolnila podvedome aby jsi se vedome vydala do zmeneneho stavu vedomi jako predtim,tim stejnym zpusobem kterym si se tam dostala (coz jsi nazvala meditaci).

Pak pises o spanku a to uz je podle mne zase o necem jinem,nez rizena meditace do zmeneneho stavu vedomi.(kterou jsi asi provadela nebo ne?)

DaiTerr — 5. 10. 2009 13:26

lupina montana napsal(a):

Na drakovi to je vážně nádhera! Aspoň ve snu...."dračí síly" jsou nespoutaný, surový energie - to by se nám to všem asi líbilo, co :lol:
Jakou měl barvu, Pom?
A máte někdy sny, kdy víte, že je to sen? Nebo kdy se probudíte z jedný vrstvy snu do další?
Teď jsem to dočetla všechno - teda Dai, ten tvůl přelet údolí si nezadá s drakem :co: to je PA-RÁ-DA! To znamená, že by bylo možný i Zapůjčení? Ale to už je hodně..vysoká dívčí :lol:
Nojo, neztratit hlavu - to se řekne: přece všichni víme, že nejtěžší je udržet balanc. Ale zase když už se to člověk jednou někde naučí, tak to nezapomene :)

Spíš vidím problém v ovládání se. Naučit se pravidla sice je možné pro snění, ale jakmile sníme a nemáme natrénované instinkty pro snění, tak jsme v háju Oháju.. Jsou na to i návody, jakože když si myslíš, že jsi ve snu, tak se zaměříš na svou ruku a jestli nemá více prstů, nebo tak nějak to je. Prostě cíl je jasný - určit, že jsi ve snu a udržet se v něm = mozek je v bdělém stavu (asi hladina níž než alfa, to nevím) a mozek musí si uvědomit, že duše není od těla na věky, ale že je na relaxu. Tím pádem by měl mozek vklidu také relaxovat a bavit se podněty toho, co duše (my) právě provádí. Zkusím přirovnat - "tělo je jako dívák, co čučí na TV na přímý přenos. TV je spojovací energetická šňůra s kamerou v centru dění (duše) a pokud je divák ukázněný, pak kamera nejen, že pokračuje v přímém přenosu, ale pokud divák u TV má ke kameře ovladač, tak může kamera snímat scény podle přání.. ;)

Wiki — 5. 10. 2009 13:53

pomněnka napsal(a):

Wiky,
tak takové sny mám taky, myslím ty v kterých jsem někde byla a poté jsem zjistila, že to místo opravdu existuje, ale za svého života jsem tam nikdy nebyla... jen v tom snu. Tak nevím, jestli to je astrální cestování v současné době, nebo cestování do minulých životů?

Popíšu jednu blbost, úplnou maličkost - ve snu se mi zdálo a o nečem a v bytě (nejspíš to byl náš, ale nějaký upravený), kde se to odehrávalo byla lampa. Normální stojací lampa, na takovém stolečku bo co...ale tu jsem si pamatovala naprosto přesně, i kabel vedoucí do zásuvky zprava. Za několik dní jsem jela "náhodou" do Ikey, a ta lampa tam stála. A byla na přesně takovým stolečku, u stejně barevný zdi a kabel měla vedený stejně - zprava....co dodat. A dlužno říct, že jsem před tím v Ikee nebyla tak min. rok- až dva.

Víš, já jsem si uvědomila, po jednom Crabatově příspěvku, že vlastně zřejmě nejsou "současné" a "minulé" životy, ale že se to právě všechno odehrává jakoby v jednom čase- rozměru, jen my máme v paměti pouze část, a ty určité momenty asi tu a tam probliknou..odněkud...
nevím...

hirondel — 5. 10. 2009 14:11

lupina montana napsal(a):

A máte někdy sny, kdy víte, že je to sen? Nebo kdy se probudíte z jedný vrstvy snu do další?

Ano Lupi ,mam takove sny,ale nemam je na povel. Mam za to ze se me zacly objevovat az pote co jsem se zacla zajimat o buddhisticke prakticke meditace vsimavosti=bdelosti a vhledu do skutecnosti.
Jedna se o to aby clovek vedel co se deje-uvedomoval si to,prave kdyz se to deje.
To znemena ze i ve snu muzes zjistit,vsimnout si(bdelost) ze je to sen,ze prave snis a muzes menit scenar snu.
Stejne tak se da menit scenar i v zivote.  :)

Wiki — 5. 10. 2009 15:26

Tak jsem natěšená přečetla celé vlákno a jsem zklamaná.....Ale teď už se to začlo vybírat...díkybohu.
Všem bojujícím za pravdu- myslím, že plýtváte silami a úplně zbytečně.

DT - proč vysvětluješ? Proč se bráníš? :co: Vůbec to nemáš zapotřebí...
- Ty nám máš co říct , opravdu tě může něco "vést", ale ne v hádkách :) , spíš na poli duchovním - tak do toho.. !! Pokud to tak máš, tak je to velice zajímavý úkaz a byl by hřích to nevyužít, nepoužívat..nevyužívat..ne?
Hovory s bohem byly také tak autorem vnímány, jako že byl osloven a věty mu byly vkládány do úst....atd. (až mě na chvilku štvalo, kde vzal tu svoji jistotu...že je to právě TAK...) U tebe to tak nevnímám.
A mmch. viděl jsi zde reakce na M. ? Tak ty by ti mohly být dostatečným zadostiučiněním...:) , nee??


Lupi ty jsi tak úžasně trefná, miluju tvoje přirovnání..:supr:

Poslední dobou mám sny tak podivné, mně nelogické, zmatené, nepěkné...asi je to stresem, vyčerpáním, přetěžováním...tisíckrát si říkám, že se zklidním, uvolním, ale den mě vždycky semele...

lupina montana — 5. 10. 2009 15:37

Dai, to mě teda zaujalo - už jsem slyšela, že se sny dají tak nějak kontrolovat - ale musím říct, že se mi to dvakrát nelíbí - mám radši, když si dělají, co chtějí a překvapí mě :)
Hir - mně se taky zdají jen občas
Wiki děkuju :rodna:
Mmch - když beru nějaký lék (momentálně taky) tak se mi často zdají děsně upracovaný sny :co::lol: nepamtuju si sice ani zbla, co se v nich odehrávalo, ale pamatuju si, že to byla dřina :styrka: Podle čehož vidím, že lék pracuje.

Selima — 5. 10. 2009 15:56

Lúthien napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Lúth,
ty lítací jsou úžasný, taky je občes mívám a taky nezapomenu na skvělý zážitek kdy jsem letěla na živém drakovi, fakt bomba :hjarta: Ale oboje byly spontální, neřízené :(

Na drakovi??? No to musela být nádhra! :supr: Myslím, že jsem jednou taky na nějaké bytosti letěla, ale je to zrovna sen, který si moc nepamatuju a nebyl to ten lucidní :(
Sákryš, někdy si fakt říkám škoda, že jsou to sny... :kapitulation:

Ja sa občas zobudím z krásneho a živého sna s tým "Škoda, že je to len sen..:" ale potom mi napadne - Ale môže mať pokračovanie niekedy nabudúce. :jojo:
Inak, ku mne v snoch nieekdy chodia posolstvá... Raz mi taký hlas vo sne povedal (keď som márne naháňala vtedajšieho frajera po opustenom dome...) "To nie je muž pre teba, on je ženatý..." :) Neverila som, neriadila som sa tým. :dumbom: :supermario:

pomněnka — 5. 10. 2009 16:08

Lupi,
tak to si piš, že na tom drakovi to byl nezapomenutelný zážitek.  Byl takový zemitý trochu do červena a měla jsem období, kdy se mi o něm zdálo docela často. Teď už ne. Ale byl to můj obrovitý miláček :D

Lúth,
taky si říkám škoda, že jsou to jen sny, ale kdo ví? Jak píše Wiki, a na to jsem úplně zapomněla, že vlastně čas nemá hranice, že minulost, přítomnost i budoucnost se prolíná.... takže kdoví :co:

Hir,
máš pravdu, mám v tom trochu hokej :lol: taky to jsou jen moje střípky zážitků, možná smotané dohromady, ale skutečné....a viz výše, není to nakonec jedno, když vše je realita jen jinde a jiná?

A k tomu kontrolovanému snu..... až po probuzení jsem si uvědomila, že jsem byla jen jako pozorovatel sebe sama... prostě mi to v tom snu nejde si to uvědomit a tím pádem kontrolovat... sakra škoda! Taky bych to chtěla vyzkoušet. Tak možná příště :)

Lúthien — 5. 10. 2009 18:40

Selima napsal(a):

Lúthien napsal(a):

pomněnka napsal(a):

Lúth,
ty lítací jsou úžasný, taky je občes mívám a taky nezapomenu na skvělý zážitek kdy jsem letěla na živém drakovi, fakt bomba :hjarta: Ale oboje byly spontální, neřízené :(

Na drakovi??? No to musela být nádhra! :supr: Myslím, že jsem jednou taky na nějaké bytosti letěla, ale je to zrovna sen, který si moc nepamatuju a nebyl to ten lucidní :(
Sákryš, někdy si fakt říkám škoda, že jsou to sny... :kapitulation:

Ja sa občas zobudím z krásneho a živého sna s tým "Škoda, že je to len sen..:" ale potom mi napadne - Ale môže mať pokračovanie niekedy nabudúce. :jojo:
Inak, ku mne v snoch nieekdy chodia posolstvá... Raz mi taký hlas vo sne povedal (keď som márne naháňala vtedajšieho frajera po opustenom dome...) "To nie je muž pre teba, on je ženatý..." :) Neverila som, neriadila som sa tým. :dumbom: :supermario:

Poselství ve snech ke mně taky občas přijdou a jsem za ně moc vděčná :supr: Ale nejsilnější a nejkrásnější zážitky se sny mám, když mluvím s anděly a dalšími éterickými bytostmi :hjarta: Stalo se to někomu taky? Jsou to vůbec sny? :sova:

PPavlaa — 5. 10. 2009 19:25

lupina montana napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

vzhledem k tomu, že jsem čekala, že máš v malíčku kde co od čtyřech dohod po nevím co, sjem čekala něják víc nadhledu a shovívavosti.

PAvli, sorry - já jsem varovala: :dumbom::dumbom::dumbom:
Znovu a ještě jednou KAŽDÉMU kdo "čeká, že máme v malíčku kdeco".
Čekeje, milánkové, čekejte si - buď se dočkáte, nebo ne....my, co chodíme sem na duchy, sem chodíme asi jako do kroužku modelářského - je to prostě hobby Filosofie, no. Baví nás přemejšlet o věcech.
Od člena kroužku modelářského se sice očekává jistá míra zručnosti, ale nevěší se na nejbližší kandelábr když se mu nějaký to letadýlko nepovede.
Proč si pro tuhle kritiku doprdele nevyberete milí přátelé Jídelnu, co? :dumbom: I tak by se to dalo...ostřížím zrakem sledovat, co se komu nepovedlo?
Na duchnách jsou lidi jako všude jinde - nejsme tu proto, abychom byli někomu Příkladem...respektive, neí to naše povinnost.
Ani náhodou!
Takže? :mad:
Majko, tak prostě jen nereaguj, ale taky...aguj, no...

Dai, omluva za :offtopic: ale to jsem nějak nemohla a jinam to nešlo umístit....

no počkat Lupišto, já nikde nepsala, že považuju kohokoliv odtud, ani DT za svatýho, nebo osvícenýho :D
ale je prostě pravda, že pokud tady někdo zakládá témata ani ne na to, aby se na něco ptal, ale aby jiným sdělil atd, tak tak něják holt předpokládám, že si to všechno bere k srdci, maká na sobě a ne že furt jen teorie a pak se tu vytočí kvůli ničemu a řeší to jak dlouho :/
mě se zdá, že jedinej kdo tu jen nežvaní a maká na sobě je Tulipánka, jak to tak sleduju :vissla:
sorry, nedalo mi to :offtopic:

DaiTerr — 5. 10. 2009 23:41

pro PPavlaa..

No vidíš, po mně chceš, abych se nevytáčel kvůli "ničemu" a sama píšeš, že ti to nedalo a musíš na to kontrovat :)
Pracuješ na sobě? Nebo jen teorie? Pokud ano, jak ti to jde? ;)

K tématu - napíšeš něco? Napadá tě něco, co jsem opominul? Nebo co třeba sny? Míváš? A živé sny také? A co AC? Zažila jsi někdy?

Míša Kulička — 6. 10. 2009 8:58

DéTéčko - teď jsem si přečetla tvůj úvodní článek a spadla mi čelist :supr:
Je to napsáno přesně tak, jak potřebuju - přehledně, stručně, žádné zbytečné omáčky a kudrlinky ... :supr:

Zmiňuješ zvlášť spánek a zvlášť astrální cestování. Lze ve spánku astrálně cestovat, aniž by měl člověk původně v úmyslu něco podobného podnikat?

A jó, už to čtu dál ... ok

Pokud navštěvuju opakovaně ve snu jakési místo - teď tedy už méně často, jak kdysi v dětství - tedy místo, které už dnes dobře znám, ikdyž to není skutečný svět ... někdy po ránu bych dokázala načrtnout i jeho mapku, mám tam kamarády a známé, ke kterým tam vždycky "přijdu" na návštěvu, občas se tam objeví i někdo z tohoto - reálného - světa, ale většinou v jiné roli, než tady ... teď si to až tak nevybavuju, ale když se tam ve snu dostanu, znám ten svět do nejmenších podrobností - tak, jak ten reálný - vím, kde jsem už byla, kde ještě ne, někde to znám jen "z vyprávění" a např. vím, jak funguje tamní infrastruktura, protože jsem tam nejednou cestovala "místní dopravou" (šalinou a vlakem), nastudovala jsem si i tamní jízdní řády a od té doby tam s cestováním nemám problém :), pořád platí ty stejné ... nejsem tam doma, ale cítím se tam v bezpečí ... je to ještě sen, nebo už nějaký způsob astrálního cestování?

Nefrit — 6. 10. 2009 9:03

Tak jsem si vás početla :) a nutí mě to napsat můj zážitek. Tuhle jsem nemohla usnout.Chvíli jsem zavírala oči ,chvíli otvírala a potom asi sen,vidím se v tom snu jakoby shora,přesně jak ležím ,jak mám položenou ruku,vedle mě spí manžel a najednou mě něco probudilo,cítila jsem závrať ,otvírám oči,sen je pryč a mě to doslová pláclo o postel :).Je to už týden a mám to v hlavě.Když jsem si to tady pročetla,trochu jsem si to v tý hlavě srovnala.Tohle někomu na počkání říkat nemůžu,protože by to pro něho bylo asi scifi :D

A když tu čtu o drakovi,pamatuju si živě sen ,ale je to už dávno,že mě můj brácha pouštěl na provázku jako papírovýho draka a já lítala nad mořem a ze shora jsem viděla plavat všechny ty barevný rybky. :D  některý sny jsou krásný :).

Míša Kulička — 6. 10. 2009 9:09

Nefrit - to znám taky - těsně před probuzením jako kdybych právě dopadla na postel :)

Nefrit — 6. 10. 2009 9:17

Míšo,tenhle pocit jsem zažila poprvý,tak mě chvíli trvá než se s tím srovnám.Až to budu zažívat běžně,tak mě to nepřekvapí a budu vědět o co jde :D

Jinak je to moc pěkné téma :)

DaiTerr — 6. 10. 2009 9:55

Míšo, sen a LD je vlastně to samé, rozdíl bude možná právě jen ve "stavu" mozku. Pokud mozek spí, pak nemá šanci registrovat děj a pokud je bdělý, pak registruje děj a když ho dokáže vědomě korigovat, pak "máme LD". Takže rozdíl mezi obyč. snem a LD je stavem mozku. A rozdíl mezi snem, LD a AC? První dvě věci vidím tak, jak jsem výše popsal s tím, že v době "snů" je naše "Já" v relativně chráněné "snové rovině" (že by oblast astrální roviny?) Ale když jde o AC, pak jsme mimo tuto chráněnou oblast, zřejmě přímo mimo tělo a vědomě můžeme cestovat jak v zemské rovině, tak do astrální roviny (astrálních rovin). AC zřejmě také vychází z "bdělosti" mozku a i když máme sen a mozek se probudí, pak se automaticky vrátíme do těla, nebo alespoň poblíž a podle stavu mozku zřejmě nastane jedna ze 4 situací - 1. Mozek znovu usíná, takže se vracíme do "snového světa", 2. Mozek sice neusíná, ale je naladěný jen na LD, tak šup do "snového světa" a jízda může začít.. 3. Mozek je bdělý na plné vnímání, ale ve fázi (alfa?) vln, takže je možné se vzdálit od těla a začíná AC. 4. Mozek se probral úplně a sním celé tělo začíná procitat. Duše je nucena se vrátit znovu do těla.

Toto, co píšu, ber ale s rezervou, protože já si tak snažím na základě zkušeností a informací odvodit systém snění a LD a AC. Je dost dobře možné, že tu napíše někdo v této oblasti povolanější a vše lépe vysvětlí.

PPavlaa — 6. 10. 2009 20:26

DaiTerr napsal(a):

pro PPavlaa..

No vidíš, po mně chceš, abych se nevytáčel kvůli "ničemu" a sama píšeš, že ti to nedalo a musíš na to kontrovat :)
Pracuješ na sobě? Nebo jen teorie? Pokud ano, jak ti to jde? ;)

K tématu - napíšeš něco? Napadá tě něco, co jsem opominul? Nebo co třeba sny? Míváš? A živé sny také? A co AC? Zažila jsi někdy?

no počkej počkej, já taky nejsem duchna ;):vissla: já tu jen čumákuju, jestli mě něco zaujme, to ty bys měl být jinde :vissla::P

samozřejmě že sny mívám ;) tak často a tak živý až se mi to někdy hodně nelíbí :) AC nic, jedna duchna mi tu kdysi napsala, že moje duše opustila tělo, když jsem sem psala co se mi stalo. ale já se v tom nevyznám a na nic si nevzpomínám ;)

lupina montana — 6. 10. 2009 20:51

Tak to tam něke vyhrab, Pavlišu - náhodou to bylo moc zajímavý!
Kulišáku....já nemám slov, mně padá čelist...vona se ta inženýrka jedna nezdá :co::lol::pussa: Dai - nevypadá to, jako by žila ve dvou světech najednou?

A poznámečka na okraj pro Pavlu:předpokládáš, předpokládáš...a ono je to dočista jinak. Vůbec to neznamená, že na sobě někdo musí makat, když dochází na duchny. Proto jsem se taky tak rozkatila. Jak říkám, je to prostě jen jedno hobby. VĚTŠINOU ti lidi na sobě skutečně makat začnou, poněvadž je to k tomu samo dovede; ale i když makaj, až se z nich kouří, neznamená to ani vzdáleně, že jsou svatí Pavli! A to, co žádáš ty (ale a bych ti nekřivdila, nejsi v tom sama) JE svatost.

DaiTerr — 6. 10. 2009 23:09

PPavlaa napsal(a):

DaiTerr napsal(a):

pro PPavlaa..

No vidíš, po mně chceš, abych se nevytáčel kvůli "ničemu" a sama píšeš, že ti to nedalo a musíš na to kontrovat :)
Pracuješ na sobě? Nebo jen teorie? Pokud ano, jak ti to jde? ;)

K tématu - napíšeš něco? Napadá tě něco, co jsem opominul? Nebo co třeba sny? Míváš? A živé sny také? A co AC? Zažila jsi někdy?

no počkej počkej, já taky nejsem duchna ;):vissla: já tu jen čumákuju, jestli mě něco zaujme, to ty bys měl být jinde :vissla::P

samozřejmě že sny mívám ;) tak často a tak živý až se mi to někdy hodně nelíbí :) AC nic, jedna duchna mi tu kdysi napsala, že moje duše opustila tělo, když jsem sem psala co se mi stalo. ale já se v tom nevyznám a na nic si nevzpomínám ;)

Ale pendrek bych měl být jinde furt .. Co su svaté, bo co? :D

Pokud budeš mít náladu, napiš svůj příběh a zkusíme to rozebrat (budeš-li chtít)

hirondel — 6. 10. 2009 23:10

Jo jo napis ho, at ho muzem rozebrat,budes -li chtit.  :D

Míša Kulička — 6. 10. 2009 23:30

lupina montana napsal(a):

Tak to tam něke vyhrab, Pavlišu - náhodou to bylo moc zajímavý!
Kulišáku....já nemám slov, mně padá čelist...vona se ta inženýrka jedna nezdá :co::lol::pussa: Dai - nevypadá to, jako by žila ve dvou světech najednou?

Ale já tam nejsem doma ... jen jako na návštěvě ... nebo na výletě ... a v bdělém stavu to mám celé takové rozmlžené a bez souvislého děje ... jako takové vzdálené vzpomínky

Hani — 7. 10. 2009 7:33

Ha - Kulíš obojživelník! :supr: :D

Kdysi před lety se mi dvakrát stalo, že jsem se při relaxaci (to jsem ještě neuměla meditovat) ocitla někde ve vesmíru a lítala si mezi hvězdami a bylo mi móc fajn a trvalo to asi dost dlouho (hodinu?), jenže pak jsem si uvědomila, že nejsem ve svém těle, šíleně jsem se lekla, fofrem jsem byla zpátky a třepala jsem se jak ratlík. Když se mi to stalo podruhé, tak jsem si to zakázala, protože jsem podvědomně věděla, že se taky nemusím vrátit. Pak jsem si náhodou přečetla od Londona Tuláka po hvězdách a spadla mi čelist, neboť to bylo přesně ono. Já se o tom svém zážitku totiž tenkrát bála někomu říct, že bych vypadala jak magor. Později jsem se dočetla o nějaké svaté představené kláštěra, které se tohle dělo běžně, sestry už byly naučené a když si matka představená takhle lítala vesmírem, ony se jí staraly o tělo - třeba 14 dní. Vypadala jako mrtvá, ale nebyla. :)

Selima — 7. 10. 2009 11:03

lupina montana napsal(a):

Dai, to mě teda zaujalo - už jsem slyšela, že se sny dají tak nějak kontrolovat - ale musím říct, že se mi to dvakrát nelíbí - mám radši, když si dělají, co chtějí a překvapí mě :)
Hir - mně se taky zdají jen občas
Wiki děkuju :rodna:
Mmch - když beru nějaký lék (momentálně taky) tak se mi často zdají děsně upracovaný sny :co::lol: nepamtuju si sice ani zbla, co se v nich odehrávalo, ale pamatuju si, že to byla dřina :styrka: Podle čehož vidím, že lék pracuje.

Ja som po lieku na alergiu DVA ROKY nemala sen... :grater: :kapitulation: Tak som, aj kvôli iným veciam, postupne ten liek vysadila - a už zasa snívam. :supr:

Heluška — 7. 10. 2009 17:27

Jestli on si Ježíš  taky neodskočil  domů, kde je hezky ,aby necítil lidskou krutost a taky bolest v lidském těle ,  pak se zase vrátil a ejhle zázrak , Ježíš vstal z  mrtvých - Aleluja.

PPavlaa — 8. 10. 2009 20:55

lupina montana napsal(a):

Tak to tam něke vyhrab, Pavlišu - náhodou to bylo moc zajímavý!
Kulišáku....já nemám slov, mně padá čelist...vona se ta inženýrka jedna nezdá :co::lol::pussa: Dai - nevypadá to, jako by žila ve dvou světech najednou?

A poznámečka na okraj pro Pavlu:předpokládáš, předpokládáš...a ono je to dočista jinak. Vůbec to neznamená, že na sobě někdo musí makat, když dochází na duchny. Proto jsem se taky tak rozkatila. Jak říkám, je to prostě jen jedno hobby. VĚTŠINOU ti lidi na sobě skutečně makat začnou, poněvadž je to k tomu samo dovede; ale i když makaj, až se z nich kouří, neznamená to ani vzdáleně, že jsou svatí Pavli! A to, co žádáš ty (ale a bych ti nekřivdila, nejsi v tom sama) JE svatost.

*

lupina montana — 8. 10. 2009 22:24

Teda, já s tím zkušenosti nemám veškeré žádné, ale jak tak poslouchám ostatní, přijde mi, že je to hodně podobné. Teda tomu, jak popisují cesty mimo tělo.
Já je zažívala jen jako dítě a to proto, že jsem stralivě chtěla utéct a jinak to nešlo :) To nebyly ty "správné" cesty mimo tělo.
Co vy na to, astrálníci? Myslím teda na Pavlu.

pomněnka — 9. 10. 2009 6:16

Aha, takže to když se probudím trhnutím a jsem jak pitomá, dezorientovaná, tak to jsem jsem něde lítala....... a já myslela, že se mozek ještě nezapnul, ale tělo jo. Mi to tak připadalo, jako když je to tělo bez vedení a musí počkat než se opět ty neurony spojí :D Tak to mívám taky, ale spíš před usnutím. zrovna předevčírem jsem se tak vzbudila s rozečtenou knížkou... docela sranda, než si ten mozek uvědomí co se děje ? :lol:

Andromeda — 9. 10. 2009 8:07

Pom, přečti se Roberta A. Monroea ;)

pomněnka — 9. 10. 2009 13:41

Andromeda napsal(a):

Pom, přečti se Roberta A. Monroea ;)

Andy,
já už ho četla a je to :supr: já jen tak trošku špičkuju :vissla: ...... ale dřív jsem si to fakt myslela :)

Vladena — 9. 10. 2009 14:42

Já, když se dívám na válečný film, tak se mi zaručeně zdá něco ošklivého. Nemusí to ani souviset s filmem,ale vždy je to zlé...probudím se, uvědomím si,že je to sen a zavřu oči.....ono se to promítá znovu. Musím vylézt z postele a jít do kuchyně,chvíli posedím a jdu znovu spát. Sice se sen vrací,ale už ho dokážu zahnat. Nedávno se mi zdál naopak krásný sen. Skončil a já si přála prožít ho ještě jednou, opravdu,podařilo se i s těmi barevnými obrazy.Ten sen jsem si přetočila v hlavě asi 3x. Vždy stejně se všemi detaily. Někdy dokáži sny natahovat podle líbivosti. :D

lupina montana — 9. 10. 2009 23:13

Pavlišáku, proč jsi to vymazala?? :co:

PPavlaa — 11. 10. 2009 9:32

je to tak lepší Lupiš.

lupina montana — 12. 10. 2009 20:41

Myslíš jako pro lidstvo? :co::lol: Nebo jak? Jestli pro tebe, tak si to nemyslím - pro nás ostatní už vůbec ne. Ale jestlis tím myslela to, že ses cejtila nějak blbě, když jsi to tak viděla tady napsaný, tak OK :pussa:

PPavlaa — 13. 10. 2009 8:56

já se cejtím blbě Lupiš pokaždý, když mám napsat třeba i jen svůj sen. Nevím proč, ale je mi to nepříjemný, mám pocit, že když to sem vlepím, najednou kde kdo vidí do mě, do mý duše. Připadám si, jakobych stála před celým babinetem nahá :/ blbě se to vysvětluje, ale pro mě je docela problém tohle překonat. I když jde jen o obyčejný sen, natož když jde o tohle. a fakt nepotřebuju lidi typu pomněnka, jako blázen jsem si připadala i bez ní.

lupina montana — 13. 10. 2009 16:23

Propána a proč Pomněnka? :co:
No heleď - když máš dobrý obranný systém, můžeš být nahá klidně před celým Babinetem ;)

pomněnka — 13. 10. 2009 17:26

Jééé tady se o mně drbe a já vím houbeles :sova: ..... njn sem tu dlouho nebyla.

PPavlaa — 13. 10. 2009 23:49

lupina montana napsal(a):

Propána a proč Pomněnka? :co:
No heleď - když máš dobrý obranný systém, můžeš být nahá klidně před celým Babinetem ;)

asi ho mám Lupiš mizernej :rolleyes: a taky jsem holka stydlivá, víš :gloria: prostě mám fakt někdy nepříjemnej pocit, kdybys jen věděla, jaká je pro mě kolikrát fuška, napsat sem nějákej sen :styrka: a ten hloupej pocit, že teď všichni vidí i moje nejniternější pocity, prostě všechno :rolleyes:

PPavlaa — 13. 10. 2009 23:50

pomněnka napsal(a):

Jééé tady se o mně drbe a já vím houbeles :sova: ..... njn sem tu dlouho nebyla.

jj přesně tak, já tě tady drbu a ty sem vlezeš a takhle mi to celý přerušíš. se divím, že ti to není blbý :dumbom:

lupina montana — 14. 10. 2009 0:13

PPavlaa napsal(a):

kdybys jen věděla, jaká je pro mě kolikrát fuška, napsat sem nějákej sen :styrka: a ten hloupej pocit, že teď všichni vidí i moje nejniternější pocity, prostě všechno :rolleyes:

Tak to ti přiděluju metál za statečnost :rock::pussa:
A nic se ty neboj, trénink je všechno :cool:
Koneckonců se tvoje nejniternější pocity setkávají v drtivé míře s pochopením, no ne? :storstark:

PPavlaa — 14. 10. 2009 9:12

já vím Lupiš, vypadá to divně, ale pro mě je to občas intimnější daleko víc jak sex :skurt:
a ten pocit, že to může vidět kde kdo :rolleyes:

lupina montana — 14. 10. 2009 21:57

Dobře: a CO by se ti tak mohlo stát nejhoršího?

hirondel — 15. 10. 2009 10:31

lupina montana napsal(a):

A nic se ty neboj, trénink je všechno :cool:

Aha Lupisku,uz chapu ze vis,ze se teda skutecne neni ceho bat. Staci jen trochu trenovat.   :D

Ted jen trosku laskuju.  :pussa:

lupina montana — 15. 10. 2009 10:48

Hir, NIKDY nebudu trénovat něco takového, jako je "nebát se o své děti"
I kdyby mi někdo nabízel nejlepšího trenéra na světě.
Myslím, že to o těch receptorech jsi moc nezaznamenala... ;)
Ale jinak už mlčim, fakt jsem z diskuzí s tebou a Mariposou šíleně vyfluslá.
Jen tohle mi nedalo....

PPavlaa — 15. 10. 2009 10:48

lupina montana napsal(a):

Dobře: a CO by se ti tak mohlo stát nejhoršího?

Lupi já nevím CO, prostě to tak něják cítím. Asi je to hloupost (určitě je) ale mám to tak. Spousta lidí kolem mě si myslí, jak jsem děsně společenská a hned jsem všude jako doma, jenže mě sice nedělá problém komunikovat s lidmi, většinou nezvřu klapačku, ale nikdy nemluvím s nikým o svých pocitech. Ty si držím uvnitř, v nějákým tom svým vnitřním světě, jestli mi rozumíš. A když mám napsat třeba svůj sen, mám z toho někdy dost nepříjemnej pocit, že do těch svých pocitů, do toho co je uvnitř, někdo uvidí. A pro mě je to nepříjemný.

lupina montana — 15. 10. 2009 10:54

Aha...asi jsem se vyjádřila nepřesně: myslela jsem tím, aby sis to právě představila - co tak nejhoršího by mohlo nastat.
Smáli by se ti?
Volali by "Fůj"?
Považovali tě za blba?
Totiž - až si to představíš, co to vlastně je, čeho se tak bojíš, ukáže se pravděpodobně, že strach má velký voči, žes ho chytla, když jsi byla malinká a víceméně bezmocná, a že dneska už máš asi tak milion prostředků, jak se s danou situací poprat.
Akorát, že napřed ho musíš vytáhnout na světlo a to on teda nerad.....ale neměj s ním slitování! :lol:

hirondel — 15. 10. 2009 11:08

lupina montana napsal(a):

Hir, NIKDY nebudu trénovat něco takového, jako je "nebát se o své děti"
I kdyby mi někdo nabízel nejlepšího trenéra na světě.
Myslím, že to o těch receptorech jsi moc nezaznamenala... ;)
Ale jinak už mlčim, fakt jsem z diskuzí s tebou a Mariposou šíleně vyfluslá.
Jen tohle mi nedalo....

Tohle je take to- "nikdy nerikej nikdy" ?   

Nebat se ze budes trpet kdyz se jim neco stane,mas na mysli.?  :)  Vazne Uz mlcim,uz mlcim  :rodna:

O receptorech?  To slovo jsem v diskuzi skutecne nezaznamenala,toz nevim o cem mluvis. Mozna se Ti neco jen zda.  :pussa:  Nebo me. :)  Nebo nam.  :)

lupina montana — 15. 10. 2009 11:28

hirondel napsal(a):

Tohle je take to- "nikdy nerikej nikdy" ?

Nojo - máš pravdu :lol:
Akorát, že tohle je nejnikdovatější nikdyneříkej, který znám. Téměř se blížící jistotě.
Receptory tam byly ;) fakt....

PPavlaa — 15. 10. 2009 11:29

lupina montana napsal(a):

Aha...asi jsem se vyjádřila nepřesně: myslela jsem tím, aby sis to právě představila - co tak nejhoršího by mohlo nastat.
Smáli by se ti?
Volali by "Fůj"?
Považovali tě za blba?
Totiž - až si to představíš, co to vlastně je, čeho se tak bojíš, ukáže se pravděpodobně, že strach má velký voči, žes ho chytla, když jsi byla malinká a víceméně bezmocná, a že dneska už máš asi tak milion prostředků, jak se s danou situací poprat.
Akorát, že napřed ho musíš vytáhnout na světlo a to on teda nerad.....ale neměj s ním slitování! :lol:

já si nemyslím, že by někdo volal Fůj ani nic takovýho. prostě to tak v sobě mám, nemám ráda pocit, že o mě někdo ví moc a pak mi dejchá na krk. možná to není strach, prostě jen nepříjemnej pocit. taky přece nechodíš se všemi svými pocity na trh. a navíc se vždycky najde nějákej blbec, kterej ti to pak dá všechno sežrat.

hirondel — 15. 10. 2009 11:37

lupina montana napsal(a):

hirondel napsal(a):

Tohle je take to- "nikdy nerikej nikdy" ?

Nojo - máš pravdu :lol:
Akorát, že tohle je nejnikdovatější nikdyneříkej, který znám. Téměř se blížící jistotě.
Receptory tam byly ;) fakt....

My dve si v nejhlubsi podstate pekne rozumime a to se me velice ,velice libi. 
To nejnikdovatejsi nikdy ktere take znam u sebe se jistote rovna. :)
Je to neco jako kdyz receptory zachyti predem to co se malem uz stalo a diky tomu muzes jednat=odvratit smer,misto doprava se vydas do leva.    :)

Slovo receptory padlo na vlakne u Dalajlamy od Tebe osobne? ,tak to si jdu na to posvitit.  :rodna:

PavlaH — 15. 10. 2009 16:08

Pavli - a jak ti to dá sežrat? V tom to je. Když už jdu s takovými věcmi ven, počítám, že konkrétní věci stejně nikdo nerozpozná a taky můžu mlčet, když se mi něco nezdá. Nemám povinost cokoli vysvětlovat nebo se omlouvat. Ano na blbce natrefit můžeš, pak ho již spolehlivě poznáš, ale je dobré mít víru v druhé lidi. tech normálních je většina, protože cítí stejně jako ty.

hirondel — 15. 10. 2009 17:28

PPavlaa napsal(a):

já si nemyslím, že by někdo volal Fůj ani nic takovýho. prostě to tak v sobě mám, nemám ráda pocit, že o mě někdo ví moc a pak mi dejchá na krk. možná to není strach, prostě jen nepříjemnej pocit. taky přece nechodíš se všemi svými pocity na trh. a navíc se vždycky najde nějákej blbec, kterej ti to pak dá všechno sežrat.

Pavli,
duverovat svym pocitum ze nemas neco delat,protoze a protoze, je nekdy velice moudre. Muj nazor. :)

lupina montana — 15. 10. 2009 18:11

PPavlaa napsal(a):

nemám ráda pocit, že o mě někdo ví moc a pak mi dejchá na krk. možná to není strach, prostě jen nepříjemnej pocit. taky přece nechodíš se všemi svými pocity na trh. a navíc se vždycky najde nějákej blbec, kterej ti to pak dá všechno sežrat.

Se všemi pocity asi na trh nechodím zejména z toho důvodu, že se zatraceně rychle střídají. Některé ani nerozeznám, pravda....ale s většinou jo. Je fakt, že s některými výhradně k lidem, kterým důvěřuju - ale to už jsou věci výsostně niterné.
Ono je to dost osvobozující, přestat se ohlížet, co furt na to kdo...a nikde se s tím neskrejvat :)
TAdy to sklo je na to vynikající trenažér: jednak si můžeš rozmyslet, co napíšeš. Nikdo (skoro) tě nezná osobně (já vím, že zrovna tohle není pro tebe moc argument). A můžeš - a to hlavně - pozorovat reakce a dávkovat dle nich.
A sežrat? Pavli - nemusíš to sežrat - totiž, když to nikomu nesbaštíš, nemůže ti do dát sežrat ;) Což je celá ta věda.
Zkrátka - tady na skle je jedinečná příležitost, jak se naučit, aby ti některý věci (respektive reakce) byly jedno a fuk :pussa:
A mmch - na duchnách jsem snad nezažila, aby se někdo posmíval citům někoho jiného - to by si dal!
Neposmívat se jiným citům je ostatně základní umění taktu a kdo se posmívá, je buran, nemrava a řeznickej pes a jako s takovým s ním budiž nakládáno :dumbom: