maggie7 — 11. 2. 2006 14:48

Ahoj, lidi
Máte tu někdo zkušenosti s činčilkama?  Chtěla bych si jednu pořídit, ale ještě nejsem úplně rozhodnutá.. tak jestli někdo máte zkušenosti tak mi napište

cilka — 11. 2. 2006 17:58

Činčila je úžasný tvoreček....
Nejdřív jsme dostala jednu, holku a dostala jméno Babetka. Měla svoje bydlení a večer, když se vzbudila (je to noční tvor) jsme ji poušteli po bytě. Byla moc hodná, hopkala po zemi, občas vyskočila na sedačku či stolek, vzala si nabízenou piškotu a zase šla...
Pak jsem k výročí dostal další činčilu, byl to kluk a jmenoval se Bobík. To byl hajzlík.... Ale jako kdyby to věděl, vždycky se přišel pomazlit, poprosit za odpuštění, jenže jak o něm nebylo pět minut slyšet, byl zalezlý a něco hlodal. Bylo mu jedno, jestli je to prodlužovák nebo telfonní kabel... Ohlodal kytky, hlavně ibišci mu chutnali.. Naučil se skákat na kliku od dveří a otevírat si je.... Byl to opravdu lump. Celé noci hlodal kmen co měli v domečku. Když jsme mu ho vzali, hlodal co našel, hlodal vydatně a vytrvale... Po čase se jim narodilo miminko, byl to kluk a dostal jméno Myšák, měl dlouho přilepené uši... Bylo krásné pozorovat činčilí rodinku, jak malého učili koupat v písku, jak je malej proháněl.....

cilka — 11. 2. 2006 18:09

činčila se dožívá 15ti let, je to hlodavec. Je to noční tvor, vstává již k večeru (pokud je budíme dřív, je to na úkor délky života). Žije v pouštní oblasti, proto dává přednost suché stravě, ovoce se používá jako pamlsek. I když je z pouště musí mít k dispozici vodu nejlépe v kapkové napaječce. Denně se potřebuje koupat ve speciálním bílém písku. Tento písek čistí kožíšek a taky jej vysušuje.
Lze ochočit ale musíme pamatovat na to, že ve své domovině žije jako u nás zajíc, tedy je lovena i dravci a toto má v sobě zakodováno - strach z rychlých pohybů, strach ze stínů, rámusu,...
Nemá drápky, má něco jako zrohovatělé polštářky, ráda šplhá po kmenech, nebo alespoň skáče po poličkách. Domeček potřebuje docela velký na jednu činčilu téměř 1m2. V domečku má mít budku, kde může spát, má mít poličky nebo něco z čeho bude mít rozhled. Jako podestýlku použít hobliny, nebo drcené kukuřičné šustí. Písek jí dávat každý večer, po vykoupání jej odebrat, činčila ho hrabáním rozhází kde se dá a navíc jej znečistí. Ke krmení existují speciální granula, přidávat seno. Seno má mít k dispozici stále. Ovoce dávat pouze za odměnu a málo.
Nesmí se chytat za ocas, pouštějí z něj v případě ohrožení velké množství chlupů.

Svas — 13. 2. 2006 10:14

Ahoj,
činčilí slečnu máme sedm let a je úžasná. Opravdu je to noční zvíře, ale ráda si přizpůsobí svůj život Vám, takže když jste o víkendu přes den doma, ráda se přijde kdykoli pomazlit. Je to tvor velmi chytrý  a péče je nenáročná. Domeček, jak píše Cilka, by měla mít opravdu tak velký, ale to jde  v málokteré domácnosti. Naše činčila ho má mnohem menší a nijak netrpí. Jídlo se dnes koupí namíchané v obchodě, činčily jedí hrozně málo a jsou strašně vybíravé. Vodu mít musí, i když pije minimálně. Denně se koupe v nádobě s pískem, který se taky  koupí v kterémkoli Zverimexu. Ten písek se jí pak vyndá, protože si ho ráda ihned počůrá a pak už se v něm nekoupe a můžete kupovat nový. Je s ní legrace, naučí se i trošku poslouchat, tedy když se jí zrovna chce. Pozor na kabely a květiny a dřevěný nábytek, když ji pouštíte, musí se hlídat. Myslím ale, že to není vhodné zvíže pro úplně malé děti.

Maggie7 — 13. 2. 2006 15:42

tak moc děkuju a ještě kdyby jste mi mohli říct jak velkou by měla mít klec, bydlíme v rodiném domku takže přes jaro a léto bych jí mohla brát ven na zahradu, což je určitě taky výhodné...

M — 13. 2. 2006 16:03

Známá měla činčilu společně s králíkama na zemi v chlívku po praseti (ale protože hodně skákala, museli mít od podlahy až po strop pletivo). No a jednou zapomněli zavřít a činčilku už nikdy neviděli. Ale byla roztomilá.

Svas — 13. 2. 2006 16:33

Maggie7 napsal(a):

tak moc děkuju a ještě kdyby jste mi mohli říct jak velkou by měla mít klec, bydlíme v rodiném domku takže přes jaro a léto bych jí mohla brát ven na zahradu, což je určitě taky výhodné...

Maggie 7,
to ne, ven ne. Činčily jsou lekavá zvířata, leknou se úplně všeho a ony přes den potřebují mít svůj klid. Když opravdu není zbytí (na dovolenou, víkendy ji necháváme doma, klidně vydrží), vozíme ji na chatu i s její klecí, je vevnitř a je strašně nešťastná. Nespí, nejí, nemá ráda změny. Máme ještě papouška, ten cestuje rád, ale ona ne. Klec nemá tak velkou, jak by potřebovala, ale ty správné klece jsou moc drahé. V kleci má udělané dřevěné poličky,které okousává a má tam velký samorost, taky ho kouše. Mezi tím klackem a poličkou si sama vybrala takové kryté místečko na spaní, někdy spí rozvalená na zádech na poličce. Zkoušeli jsme jí dát domečky, nelíbily se.

cilka — 13. 2. 2006 17:33

Ven ani s králíkama rozhodně ne, musí mít suché prostředí a vzdušná vlhkost v našich podmínkách je na škodu.

maggie7 — 13. 2. 2006 19:31

tak děkuji... sice bydlíme na vesnici, ale pokavad by jí to hodně vyděsilo tak radši ne... ještě se chci zeptat jak to děláte když třeba luxujete, to se musí bát, nebo snad ne? děkuji za odpovědí;)

helena — 14. 2. 2006 8:02

Máme činčilu v obýváku - klec 1X1X1 metr, vevnitř koupací bednu, boudičku a prolézací poličky a takhle to funguje už 14 let. Dokud nebyl doma pesan, tak jsme ji pouštěli proběhnout častěji - potvora, kradla špulky s nitěma, krabičky a tak, jednou překousla kabel od vzduchování - vyrazila pojistky v celém bytě, okamžitě tma, haranti brečeli, že je činčilka mrtvá... hahaha - akorát jí ohořely fousky. Na lux je zvyklá od malinka, spíš si jen zaleze a někdy ani to ne, i když je pravda, že přes den spíš chrní, takže snad ani neví, že se luxuje. Miluje rozinky - bere si je z ruky, vezme do paciček a hlodá jako veveřička. Taky větvičky z ovocných stromů - brousí si jimi zuby. A je strašně zvědavá - když se něco šustne, už strká čumáček skrz mříže a kouká... Ale už je na lumpárny stará.

Svas — 14. 2. 2006 9:38

My máme klec podobně velkou jako Helena a stačí to. To nevadí, že bydlíte na venkově, ale je to prostě zvíře na doma, ne na ven. Lekavá je, ale jak píše Helena, luxujeme úplně normálně a nebojí se, protože si na domácí pravidelně se opakující zvuky zvykne a taky je neskutečně zvědavá.Musí u všeho být a všechno prozkoumat, pokud možno na všem vyzkoušet zuby. Situaci, kdy zalezla pod skříň a překousla kabel s 220 V, máme taky za sebou. Zablesklo se, ozvala se rána a my s manželem se hádali, kdo se pod tu skříň podívá první a kdo to, že umřela, řekne dětem. Za chvíli se ozvalo štrachání a naše činčila vylezla jakoby nic. Větvičky z ovocných stromů miluje, jinak granule z vojtěšky, seno, sušené ovoce. Jí málo a péče náročná není.

Veronika — 21. 2. 2006 16:28

Svas napsal(a):

Větvičky z ovocných stromů miluje, jinak granule z vojtěšky

Ahoj, prosím tě, granule z vojtěšky rozhodně nedávat jako hlavní jídlo. Vojtěška obsahuje moc bílkovin a to činčile neprospívá, neumí je zpracovat. Radil mi to i veterinář, pdoávat jen příležitostně.

Svas — 22. 2. 2006 10:26

Já to vím, ono taky dostat do naší slečny jednu granuli týdně dá práci, ona je nechce. Vůbec na jídlo jsou činčily zvláštní. Takové morče žere, kdykoli mu cokoli dáte, činčila ne. Přijde si to očuchat a když ji hodně nutíte, vyškubne Vám to z ruky a zahodí, abyste už konečně neotravovali. Jí málo a jenom tehdy, když má hlad. Kupujeme namíchané směsi speciálně pro činčily, občas sušený šípek nebo křížalu, občas rozinku, ale ty taky nechce. Je to prostě dáma a dbá na linii.

Veronika — 22. 2. 2006 10:54

Svas napsal(a):

Kupujeme namíchané směsi speciálně pro činčily, občas sušený šípek nebo křížalu, občas rozinku, ale ty taky nechce. Je to prostě dáma a dbá na linii.

Asi ti budu připadat, že ti vše zkritizuju, ale směsi jsou to nejhorší krmivo co existuje! Sice na obalech píší, že je to plnohodnotné krmivo, ale tím se zásadně neřídit. Směsky většinou obsahují, ořechy, slunečnici, kukuřici a jiné šílenosti. Spoustu chemie v obarvených kouscích. Tato strava postupně likviduje činčilce játra (je moc tučná) a pak už je většinou pozdě na záchranu. Můj činčilák je také mlsný, ale co mu jede jsou granule od Whitte Molen - Country, nebo pak je dobrý Tukan, Sonnenland, Vitakrat, Apetit CH (granule) nebo ještě Granum, ale z toho vyndat ty hrozné barevné věci!!

Svas — 22. 2. 2006 11:09

Veroniko, to je v pohodě, já to tak určitě neberu, že kritizuješ. Já mám naši činčilu ráda, tzn. že ráda vyslechnu doporučení ohledně zdravější stravy. Zkusím to, co píšeš, protože trošku problémy s jídlem máme, prostě nic moc nechce. Jednou jsem ji zkusila dusit tím, že jsem jí to zdravé nasypala na noc do misky a kousky si spočítala a nic jiného jí nedala. Tři dny jsme spolu válčily a vyhrála činčila. Jedla jenom seno a ze žrádla ani kousek. Kupovali jsme ji jako dvouměsíční a veterinář mi řekl, že důležité je to, co jí v tom obchodě dávali, protože ji na to navykli, což byly právě ty směsi. Ale tvé rady vyzkouším, třeba se chytí. Je jí ale sedm let, tak uvidíme.

Veronika — 22. 2. 2006 11:33

Vůbec si to neber osobně, jen chci poradit. Já jsem také nevěděla čím správně krmit, až na tomto fóru www.cincila.com mě fakt poradili a pomohli. Zkus se tam juknout. O zverimexech je to známé, že krmí čím se dá a rozhodně to není dobré. Činčilka si na tuto stravu zvykne a pak je obtížné jí naučit na něco zdravého. Zkus nějaké z těch granulí co jsem ti psala, ty většinou činčám chutnají, teda kromě Vitakraftu, ten snad nechutná žádné :)
Chce to postupně přidávat granule do směsky a směsku den po dni ubírat, až v misce zůstanou jen granule. Když bude mít hlad, tak slupne i je ;)

Svas — 22. 2. 2006 13:19

Děkuju za rady, o tom fóru jsem nevěděla, podívám se tam. Naše činčila je takový kompromis na: maminko, já chci pejska. Pejsek by byl chudák, protože bydlíme v centru Prahy a taky jsme pořád pryč. Máme sice dvanáctiletého papouška, ale děti dvě, takže jsme potřebovali ještě jedno zvířátko. O činčilách jsem do té doby nic nevěděla, ani to, že vůbec existují, takže jsme studovali literaturu a dneska s námi ta sedmiletá bestie pěkně cvičí, všichni ji milujeme a ona je opravdu umazlený slaďoch, jenom s tím jídlem se zkusíme polepšit. Jak dlouho máš svého činčiláka?

Veronika — 22. 2. 2006 13:38

Mám ho teprve něco přes rok. Před tím jsem ani nevěděla, jak činčila vypadá. Chtěla jsem nějaké zvířátko a přítel mi přivezl malou chlupatou kuličku :) Vůbec jsem to nečekala, takže jsem ani nevěděla jak se o činčilu starat. Dala jsem na rady paní ze zverimexu, která nám nacpala nějakou směs pro hlodavce,že je na to činčilák zvyklí a ať ho tím krmíme. Bohužel na to doplatil a umřel nám :( Byl ještě maličký 6 týdnů a pak jsem se dozvěděla, že měl být ještě u mámi a ne ve zverimexu :( Tohle zvířátko jsem si zamilovala, takže jsme museli jet pro dalšího. Nakoupila jsem knížky a narazila na internetu na fórum co jsem psala odkaz. Ty lidičky tam mi hrozně pomohli a ve všem poradili.

Svas — 22. 2. 2006 13:51

Už jsem se na fórum dívala a je super, takže ještě jednou dík.

Veronika — 22. 2. 2006 14:01

No není vůbec zač!!!

prostě Any — 5. 2. 2019 22:50

:grater: :grater: :grater: :grater: Prosím potřebuji okamžitou pomoc, má činčilí slečinka Elizabeth krvácí a sotva chodí. Je na ní vidět že se jí nejspíš i motá hlava. Opravdu se o ní bojím, mám o ní velký strach prosím pomoste mi.