lulu24 — 5. 9. 2009 13:26

Tak to naše dítě co spí ve svým pokojíčku nechce usínat. musím u ní sedět nebo číst pohádky dokud neusne, což občas bývá i hodinu. a to dvakrát denně každý den prostě nejde vydržet, nebo prostě nejsem žádná supermatka. když bych jí nechala samotnou , vyleze prostě z postele a bude sedět na chodbě na studených dlaždicích dokud mi nepovolí nervy. c o by jste dělali na mým místě? zkusit dát na zadek? já už fakt nevím, veškerý domlouvání po dobrým po zlým nevyšlo.

host5522 — 5. 9. 2009 13:38

Lulu, vím, jak se cítíš.

Hodina mně osobně nepřijde nějak moc, občas to tak taky máme a jsem fakt ráda, že už to není 2-3 každý večer, jak to kdysi bylo...

Já vedle ní každý den ležím, dokud prostě neusne (a nebo pokud není ve stavu, že můžu zdrhnout). Někdy to trvá tři minuty, jindy hodinu. Je to různý, nezávislý na čemkoliv ostatním.

A po zlým bych to nezkoušela, nedovedu si představit, jak by dítě usnulo po zlým. Možná tak jí můžeš zakázat, aby nevylézala z postele, ale to je asi tak všechno.

Jak dlouho má ten samostatný pokoj? Pokud doteď usínala normálně, nevidím důvod, proč by to tak zase nemohlo být, až si na ten pokoj zvykne. Třeba se tam zatím bojí a nechce tam být sama ... Já teda občas taky nemůžu usnout, ale nedovedu si představit, že bych usnula líp po tom, co mi dá někdo na p.r.del :gloria:

lulu24 — 5. 9. 2009 13:51

pokoj má sama od května. ze začátku usínala naprosto bez problémů. ale pak asi zjistila že když bude brečet že u ní budeme sedět. začalo to nevinně, že jsem jí v dobrý víře začala číst pohádky. ale bohužel jak jsem si myslela že přečtu jednu a bude nadšeně spát tak to není. no zadělala jsem si pěkně. mě se teda hodina po obědě a hodina večer zdá až dost,ještě pokud je to každý den.já právě taky nechci takhle po zlým, vím, že by jí asi nejlíp nebylo, a hlavně si taky říkám jestli se tam fakt sama bojí, nebo jestli je to jen její vyčuranost. no ale občas už fakt teču jako právě ted. usíná mi tu už od dvanácti, už jsem přečetla já i manža půl knížky a ještě nespí.

host5522 — 5. 9. 2009 13:58

Hm. Tak to je každopádně jiný než u nás, to ti paradí spíš maminy těch starších dětí.

Zkusit můžete toho Estivilla, jen nevím jak zajistit, aby u toho nevylézala z postele. Nebo prostě nevyměknout a nechat jí sedět na těch dlaždících (nebo jí tam dej na zem deku)...

U nás je to spíš o tom, že nezávisle na čemkoliv prostě nemůže zabrat. Leží, je unavená, snaží se usnout, ale prostě jí to nejde, tak se pořád převaluje ...

host5522 — 5. 9. 2009 14:36

U nás nakonec pomohly homeopatika, které nám předepsala obvodačka po telefonické konzultaci s homeopatičkou ... (resp. pomohly z té největší krize, kdy jsem "uspávala" denně tak 4-5 hodin, včetně denního spaní, ale doted je u nás to usínání mnohem delší než u ostatních)

1. chamomilla vulgaris 30 CH, 2 kuličky rozpustit v 1 dl vody a 2 lžičky roztoku podávat přes den každé 2 hodiny (nemusí se to na minutu dodržovat), po dvou dnech zbytek vylít a pak udělat nový roztok

2. před spaním rozpustit na lžičce vody 1/2 tablety Sédatif PC

takhle užívat týden, jsou volně prodejný

Nám to bylo předepsáno v 10 měsících dítěte, tak nevím, jestli u vás by byla stejná koncentrace ... Každopádně je prý lepší zkoušet slabší koncentraci, tou silnější bys ji mohla předávkovat a pak by ti nemusela usnout už vůbec.

Sedalii (homeopatický sirup) doktorka nedoporučila, prý nezná dítě, kterému by to na usínání pomohlo.

Takže jak píšu, nám to tenkrát ohromně pomohlo, až se doktorka divila, sama to nečekala.

Aluska — 5. 9. 2009 15:52

Lulu, myslim, ze to jenom zkousi a ze to bude proste kdo z koho. Ja bych stanovila pravidlo, ze pred spanim jedna pohadka a hotovo. Precetla pohadku a jde se spat. Pokud by vylezala, nechala bych ji at si tam sedi. Treba za 10 minut prisla, rekla, ze pohadku jsme uz precetli a ted se spi a dala ji do postylky a tak treba 30x dokud by neusnula. A dalsi den zrovna tak. Proste bych nepovolila, myslim, ze za tri dny by to vzdala.

Meli jsme neco podobneho s Matou, jakmile jsme ho polozili do postylky, rev a tak treba 5 hodin. Dodnes si pamatuji jak jsem tu ve 2 rano brecela na gauci, ze uz to proste nevydrzim. Tak jsme nasadili tvrdou metodu, 3 noci prorval, chodili jsme k nemu, ale nepovolili. A od te doby usina sam v klidu bez problemu.

host5522 — 5. 9. 2009 16:10

Aluska napsal(a):

Meli jsme neco podobneho s Matou, jakmile jsme ho polozili do postylky, rev a tak treba 5 hodin. Dodnes si pamatuji jak jsem tu ve 2 rano brecela na gauci, ze uz to proste nevydrzim. Tak jsme nasadili tvrdou metodu, 3 noci prorval, chodili jsme k nemu, ale nepovolili. A od te doby usina sam v klidu bez problemu.

Alusko, a jak bys postupovala, kdyby ti Máťa vydržel těch 4-5 hodin denně večer řvát několik týdnů nebo měsíců? Tak to totiž bylo u nás.

Jinak to zní rozumně, co píšeš.

Taky jsem tu hledala rady, co se týká usínání. Nechci se dotknout nikoho, kdo se mi tu snažil poradit, ale nikdy jsem se nedozvěděla nic, co by nám pomohlo. Nejvíc mě právě drásalo tohle - vydržet 3 večery a dítě usíná samo. Já takových večerů vydržela dohromady tipuju tak 60, kdy jsem ji opravdu nechala řvát samotnou v ložnici a z postýlky ji vytahovala, jak píšeš, po 4-5 hodinách řevu, protože to bylo už naprosto neúnosné, spaní bylo v nedohlednu a můj i její kolaps už byl otázkou nejbližších vteřin :/ Takže ona sama neusíná a už to po ní snad ani nikdy chtít nebudu, protože se odmítám dostat do blázince kvůli usínání svýho dítěte :godlike:

Vladena — 5. 9. 2009 16:21

pro yellow : Myslím si, že jsi si sama nejlépe poradila. Prostě to nejde a nejde. Buď ráda, že máš zdravé dítě a soustřeď se na jiné klady. Děti tak strašně rychle rostou, za chvilku nás už odstrkují a ono se to věkem samo upraví. Určitě to nezanechá nic špatného ve vývoji a teď si užívejte spolu klidu před i během spaní.

Evca — 5. 9. 2009 16:25

Ja mam jedno pravidlo - nedelat ze spani stres, jinak je to porad horsi a horsi a nejaky pravidla na takhle velky deti uz podle mne nezabiraji... Co se tyce vecerniho usinani, tak cteme tak pul hodky a pak zpivam dokud neusnou, spi spolecne. Beru to v klidu, uzivam si to, az budou vetsi, tak uz o to stat nebudou :-) Kdyz se Danymu nechce spat, tak ho v klidu vemu jeste dolu a tak za pul hodku hodku jde spat a tentokrat uz sam a bez reci - to je podminka toho, ze muze jit dolu. Co to tak delam, tak je klid. Ale vetsinou usina s Terynkou.
Co se tyce spani po obede, tak i Terezku spavam maximalne hodinu, vic ne. Kdyz nechce spat, tak at nespi, je to jeji vec. Dany uz nespi davno.
Ja myslim, ze u vas je ten problem, ze ti mala usne pozde, pozde se vzbudi a vecer se ji nechce spat. Takze bych ji davala spat po obede treba jenom kazdy druhy den a myslim, ze kdyz nebude spat po obede, tak si myslim, ze vecer vytuhne docela v pohode :supr: Oni ted deti dost casto brzo nespi po obede.
Takze bych rozhodne omezila spani po obede a treba se to spravi vecer :supr:

Tereza82 — 5. 9. 2009 16:37

Já Ti asi neporadím, my to tak máme taky :))) Co se narodila Káťa, bylo uspávání v poledne s Kačenkou na ruce, Vojta v posteli, já uspávala oba najednou, u toho zpívala, no luxus :) Ale mně to nějak nevadí, já si užívám i tohle, když mám nespavce, stejně s tím nic neudělám. Teď Vojtík přestal spát v poledne, takže mi to ubylo a i večer zalehne a spí, jak je utahaný, tak zkus už nedávat spát po O...

Tereza82 — 5. 9. 2009 16:41

Jinak jsem teď přečetla i ostatní příspěvky a jak píše Vladena, já bych si to uprostě užila. Vždyť se s ní večer natáhneš, hoďku pokecáte a je to :D Když usne Káťa dřív než Vojtík, jsem ráda, že se můžu věnovat jemu, zalezu si k němu a povídáme si a to mě fakt ba :)

sudina — 5. 9. 2009 19:42

lulu-tohle jsme měli taky....nejdřív spaní ve velký posteli v pohodě a pak začli muka..... šílený šílený..........na to období nerada vzpomínám,no aby vydržel sám to neexistovalo,takže každodenně hodinová stráta času ukecáváním aby šel spát-a stejně k ničemu.....já byla vždycky tak vyšťavená a odcházela jsem s breky z pokojíčku a malej vysmátej..... pak zabíralo teda čtení,vyprávění pohádek.....pořád dokola to samé.....ale pro tu chvíli klidu to stálo....... a když prostě neusnul tak jsem to vzdala-prostě nehceš spát -nechtěj.......máš smůlu a hold spát nešel....
no jinak na něj zabíral jen tatínek.... no až tenkrát.... seděli jsme na posteli a sedl si k nám tatka-a postel norlmálně rupla.......a od tý doby se malej bojí aby se k jeho postýlce jen někdo přiblížil tak ho hnal pryč aby mu zase nepraskla..... :lol::lol::lol: a spí sám.....no za to to stálo :P

Aluska — 5. 9. 2009 19:45

yellow108 napsal(a):

Aluska napsal(a):

Meli jsme neco podobneho s Matou, jakmile jsme ho polozili do postylky, rev a tak treba 5 hodin. Dodnes si pamatuji jak jsem tu ve 2 rano brecela na gauci, ze uz to proste nevydrzim. Tak jsme nasadili tvrdou metodu, 3 noci prorval, chodili jsme k nemu, ale nepovolili. A od te doby usina sam v klidu bez problemu.

Alusko, a jak bys postupovala, kdyby ti Máťa vydržel těch 4-5 hodin denně večer řvát několik týdnů nebo měsíců? Tak to totiž bylo u nás.

Jinak to zní rozumně, co píšeš.

Taky jsem tu hledala rady, co se týká usínání. Nechci se dotknout nikoho, kdo se mi tu snažil poradit, ale nikdy jsem se nedozvěděla nic, co by nám pomohlo. Nejvíc mě právě drásalo tohle - vydržet 3 večery a dítě usíná samo. Já takových večerů vydržela dohromady tipuju tak 60, kdy jsem ji opravdu nechala řvát samotnou v ložnici a z postýlky ji vytahovala, jak píšeš, po 4-5 hodinách řevu, protože to bylo už naprosto neúnosné, spaní bylo v nedohlednu a můj i její kolaps už byl otázkou nejbližších vteřin :/ Takže ona sama neusíná a už to po ní snad ani nikdy chtít nebudu, protože se odmítám dostat do blázince kvůli usínání svýho dítěte :godlike:

Yellow, tak u nas tohle trvalo od zhruba 1.mesice do 8.mesice. Bylo to fakt strasny. Matu jsme na stridacku s manzelem chovali, ja kojila,zkouseli jsme mozne i nemozne, mohl na ruce spat uplne tvrde, jakmile se dotkl postylky, rev. A takhle treba tri az ctyri hodiny. Byli jsme zoufali. Neurolozka mu napsala nejake kapicky na uklidneni, ale ja mu je nedavala (rikala jsem si, ze nez do nej cpat nejakou chemii) radsi to vydrzim.
Ale pak uz to vydrzet neslo, ja byla tehotna  a museli jsme udelat radikalni rez. Ale uprimne..ja bych na to sama asi nemela, abych ho nechala 3 noci plakat, ale manzel me presvedcil, ze musime.
Ale jak rikam, chodili jsme k nemu a i u nej vzdy treba pul hodiny sedeli a pak zase odesli a on plakal a takhle dokola celou noc ty tri dny. Bylo to strasny, ale byla to uz posledni moznost.

lulu24 — 6. 9. 2009 10:57

holky děkuju za rady. s tím odpoledním spaním, to už jsem taky zkoušela, že by teda nechodila. ale pak mi vytuhne kdekoliv tak v pět v šest večer.  no a to je pak hotovo, to mi pak nespí ani o půlnoci. já nevím, snad to je jen nějaký období a zase jí to přejde, protože ona byla od narození spavý dítě, nikdy jsme problímy neměly.  no a jak říkáte at si to užívám,no tak možná bych si to užívala kdyby to bylo jednou za týden, ale ta představa že bych si to takhle měla "užívat" každý den třeba ještě 2 roky mě moc neláká. ....

Ketynka21 — 6. 9. 2009 11:20

lulu ja si myslim ze je to obdobi, mala mela obdobi ze neusla taky ve sve posteli a odpo jsem vzdycky kni lehla a ted bez problemu, mala se budi strasne brzy nekdy 6-7 h rano, ja pak rychle udelam obed nebo si ho jen nachystam a jdeme ven, i kdyz prsi tak dam plastenku ja si myslim ze prochazka je dobra, hodne si povidame venku ja ji ukazuji stromy a tak, pak hned jak prijdeme domu mala leti umyt si ruce pak chce prevlect na spinkani a jeste dostane sunar a usne krasne, jen vecer usina v nasi posteli a ja ji jen prendam do postele do pokojicku. Jeste me napadlo nema nejakou oblibenou hracku mala ma 2 kocky a hlavne toho mluviciho psa to je uz tak usmudlany pejsek ze budu muset koupit noveho a toho vyprat ale stim ze uz to nepujde je na ty baterky.

Mala spinka tak max hodku a pul vic ne a to od 11 h a vecer chodi tak ve 20 h nekdy pozdeji podle toho jak je utaha.

Klaris — 6. 9. 2009 11:21

Já bych řekla že to jen zkouší, a to čtení mi přijde jako bič na sebe, to samý i uspávání a chození s dětma, či braní dětí do postele. My to nikdy nepraktikovali a vyplatilo se, nemá nikde problém si jít lehnout a spát a dokonce si i sama řekne. Od 2,5 už nechodí po obědě ale večer chodí tak půl 8 max 8, kor když chodí už do školky tak 8 je max, je tak naučená a nesmlouvá. Manžela si takhle naučili a jak říká sám že prudil snad až do první třídy než se naučil sám číst a tchyně dodneška říká že to bylo utrpení a nikdy si jej na to neměli naučit. Aduš měla taky období kdy chodila za náma a zkoušela to, ale my ji vzali odnesli a šli pryč. Jsou někteří kteří si to užívají, ale představa že mám každý den zasekaný večer a neuvidím ani zprávy či nemám už taky svoji pohodu mě tedy neláká, myslím že se jí věnuju dost přes den a večer máme taky čas na sebe a svoje záliby :)

aprill — 6. 9. 2009 11:29

lulu24 napsal(a):

Tak to naše dítě co spí ve svým pokojíčku nechce usínat. musím u ní sedět nebo číst pohádky dokud neusne, což občas bývá i hodinu. a to dvakrát denně každý den prostě nejde vydržet, nebo prostě nejsem žádná supermatka. když bych jí nechala samotnou , vyleze prostě z postele a bude sedět na chodbě na studených dlaždicích dokud mi nepovolí nervy. c o by jste dělali na mým místě? zkusit dát na zadek? já už fakt nevím, veškerý domlouvání po dobrým po zlým nevyšlo.

Jé a já tak ráda vzpomínám na dobu kdy jsem chodila s děckama po obědě spát ;)  .

andulka — 6. 9. 2009 11:38

jsem asi divná ale já taky čtu asi hodinku před odpoledním spaním a hodinku večer......vživotě by mne nenapadlo to nějak řešit :( vždyť je to pěkné číst dětem

proč píšeš že nejsi žádná super matka????

to vadí číst děťátku? nebo co?

mě to baví a navíc tak D začal pěkně mluvit a opakovat slova

zatím v tom že čtu svému synovi nevidím žádný problém

Ketynka21 — 6. 9. 2009 11:48

LULU JESTE TI NAPISU MOJE SEGRA OD NAROZENI MALEHO TED UZ CHODI DO SKOLY A MA 4 ROKY, SPALA VZDYCKY KDYZ ON TAKY, NAUCILA SI HO I DO POSTELE ZE DO TED SPI JESTE UNICH ALE MA SVOJI POSTEL, PRES OBED HO VZDYCKY USPAVA ALE NAUCILA SI HO TAK SAMA, TAK SI FAKT MYSLIM ZE TO BUDE JEN OBDOBI A ZASE TO PRESTANE:) HODNE SIL PREJI

Ketynka21 — 6. 9. 2009 11:53

LULU A JESTE ME NAPADLO SKUSIT POHADKY NA CD??  DAT JI TO AT TO SLYSI ALE NE ZASE HODNE JA TO DAVALA SAM JAK BYLA JESTE MIMINKO. A JA SI VZPOMINAM ZE MI TO MAMKA TAKY NEKDY POUSTELA, A NEJVICE JSEM MELA RADA ZLATOVLASKU :)

host5522 — 6. 9. 2009 13:49

Klaris napsal(a):

Já bych řekla že to jen zkouší, a to čtení mi přijde jako bič na sebe, to samý i uspávání a chození s dětma, či braní dětí do postele. My to nikdy nepraktikovali a vyplatilo se, nemá nikde problém si jít lehnout a spát a dokonce si i sama řekne. Od 2,5 už nechodí po obědě ale večer chodí tak půl 8 max 8, kor když chodí už do školky tak 8 je max, je tak naučená a nesmlouvá. Manžela si takhle naučili a jak říká sám že prudil snad až do první třídy než se naučil sám číst a tchyně dodneška říká že to bylo utrpení a nikdy si jej na to neměli naučit. Aduš měla taky období kdy chodila za náma a zkoušela to, ale my ji vzali odnesli a šli pryč. Jsou někteří kteří si to užívají, ale představa že mám každý den zasekaný večer a neuvidím ani zprávy či nemám už taky svoji pohodu mě tedy neláká, myslím že se jí věnuju dost přes den a večer máme taky čas na sebe a svoje záliby :)

No kdyby ti to dítě samo NESPALO - NESPALO - NESPALO ani kdyby ses postavila na hlavu, tak myslím, že bys mluvila dost jinak ;) :lol:

Myslíš, že to je vaše zásluha, že jste nikdy nic z toho, co jsem vytučnila, nemuseli praktikovat?

Klaris — 6. 9. 2009 15:43

Yellow asi určitě bych mluvila jinak :lol:, ale snažila bych se to "nějak" řešit :rolleyes: a určitě myslím si je to určitě naše zásluha, to víš že to taky zkoušela a měla svoje období, ale my jsme prostě vydrželi a vyplatilo se, chápu že každý dítě je jiný, ale něco se dá naučit či ho tak vychovat a nečekat že to za pár let bude umět samo a odezní to:)

host5522 — 6. 9. 2009 21:05

Jenže ono je "vydržet" a "vydržet". Bohužel. :)

lulu24 — 6. 9. 2009 22:27

Nevidím nic špatnýho na tom číst pohádku, taky proto jsem s tím začala. vzpomínám si jak jsem já milovala když nám naši četli.... no ale u nás to je opravud pokaždý min. hodina, někdy i dýl, někdy už jí to i přestane bavit a prostě vyleze z postele že už se jde vstávat. super matka myslím v tom smyslu, že holt nemám takovou výdrž a opravdu jsem občas zralá na psychouše. kort když vím, že mi tu leží hromadu práce a s malou nic neudělám, tak potřebuju aby spala. ale ještě jsem teda zapomněla říct, že krom toho usínání se mi budí někdy i 5 krát za noc. prostě děs běs.

dusička — 6. 9. 2009 22:36

Lulu - taky čtu - ale ne před spaním, protože Marky se pak rozkecá a tahá další a další knížky. Tedy - špatně jsem to napsala - před spaním jo, ale ne v ložnici, tam ani nesvítíme. Tam fakt jde jenom spát (po čtecím rituálu) v obýváku. Ale ted přes to léto se fakt zhoršila, trvá půl hodky než zabere (spí se mnou v posteli) od mimina, byla hodně moc uplakaná. Ale mě to nevadí (ted už v noci spí celou noc). Kluci taky spali se mnou a když jsme jim udělali pokojík, nebyl problém.
Po o jí taky musím dávat spát, kdybych nedala, nevydržela by, byla by celý odpoledne otravná a abych pravdu řekla, i já z ní. Párkrát spát nešla a v deset večer byla vyspalá a řádila do půlnoci tak to ne.
My to ted díky létu máme nějaký poposunutý, vstává před osmou, chodí spát po deváté. Ale je pravda, že mě to vyhovuje víc, než kdyby vstávala v šest. Sice nemám večer klid, ale to bych neměla i kdyby spala.

dusička — 6. 9. 2009 22:37

Jo a ještě jsem chtěla napsat že prostě jí držím někdy v posteli násílím aby spala (řve tak minutu) a pak zavře oči. Nejlepší je, když třeba třikrát za sebou řekne,že potřebuje čůrat (i když nepotřebuje), spíme už bez plíny, ale nikdy nevíš, jestli se vymýšlí nebo ne.

lulu24 — 6. 9. 2009 22:45

No Duši tak to máme přesně tak. to je napřed čurat, pak pití, pak mlíčko, pak zase čurat a pak už chce většinou vstávat... na zabití. ale držet jí násilím jsem ještě nezkoušela, možná by to taky zabralo. vyzkoušíme. pak se mi vzbudí v noci a jak jednou začne, budí se po hodině a když už jsem KO beru jí k nám do postele a tam spí v klidu do rána. když já byla vždy zastáncem názoru že dítě do postele NIKDY takže to fakt mám jako krizový řešení. ale jak to řešit nevím, do pěti let jí v posteli rozhodně mít nechci. (ted mě možná bude někdo kamenovat) ale myslím, že i dospělí potřebujou svůj klid a soukromí aspon v noci.

dusička — 6. 9. 2009 22:52

Lulu - to má asi období.
Třeba se fakt ted bojí (začala i chodit do tý školky) tak si tě hlídá, já být tebou, tak jí pořídím k vám do ložnice nějakou válendu nebo tak. At tedy nespí s váma ale u vás.
Jo - to násilí funguje - vyzkoušej.

lulu24 — 6. 9. 2009 23:11

Taky už jsem přemýšlela že jí tam dám zpátky malou postýlku. ale usínat sama ve svý a pak holt k nám ale taky do svý. Snad toho nějak docílím. Dnes usnula při první pohádce. Huráááááá !!!! :lol:

Cizinka — 7. 9. 2009 8:02

Lulu, kdyz Maxik zacal chodit v kvetnu do skolky, taky jsem resila u nas v letnatkach, ze se strasne zhorsil ve spani a opet vyzaduje spat s nami. Budil se mi v noci a plakal...jakoby se bal a samozrejme ja s vidinou dalsiho spanku, jsem ho radeji prenesla k nam. Nastesti to pominulo, bylo to tak mesic a pak zacal opet spat celou noc a i usinani OK. Nekdy ma obcas vykyvy....skoro vzdycky o vikendu, kdy se muzeme vyspat, ale s tim se u prcku vice mene pocita, ze sem tam maji spatnou noc....takze jsem spokojena ;)

BLUE — 7. 9. 2009 8:16

lulu -  neboooj  to se srovná,  zase to bude jenom období! My to takhle máme večer,  malá chodí prostě spát až tak v půl desátý  v deset a jedině s náma oběma. Jakmile jdu jen já tak  prostě manžu tak dlouho otravuje až jde taky :dumbom:
Vleze si k nám, chvilku tulí a mazlí a pak si sama vleze do svojí a za minutu spí - ale kdybych jí samotnou zavřela do ložnice večer tak se zblázní...
Přitom odpolko spí normálně a sama a bez uspávání.
Navíc  si sama vyleze a dveře si taky otevře  takže když prostě spát nechce tak jsme bez šance :D:D

Já bych to  neřešila,  zkus ty pohádky na cd nebo jí dát do postýlky knížku, Kája to miluje, před usnutím si prohlíží... a jinak holt vydržet  vydržet :D  ono se to zase zlepší.
My se taky chystáme, že půjde malá do vlastního pokojíku, až se přestěhujeme  tak jsem na to zvědavá jak to projde

lulu24 — 7. 9. 2009 9:54

Jestli je to období tak to už trvá docela dlouho. určitě už dva měsíce. ale dnes hlásím úspěch, spala celou noc sama v pokoji a usínání taky v pohodě. cd jsme zkoušeli, to nezabírá. ona potřebuje aby tam byl někdo s ní.

Cizinka — 7. 9. 2009 10:27

Ty jo Lulu ted si taky vzpominam na brachu...jak do jeho ctyr let s nim nekdo musel jit spat...me bylo 13 kdyz se narodil, tak si to zive pamatuju.... tak jsme se tak nejak stridali nasi a nekdy jsem sla i ja... A uplne te chapu, ze se ti nechce vysedavat v pokojicku hodinu a cist pohadku, osobne si myslim, ze to ani k nicemu nevede...protoze mala jenom proste oddaluje moment...nez pujdes pryc a je urcite uz cela nervni, ze doctes a pujdes pryc, takze chce dalsi a dalsi.... Takze pohadku ano, ale jenom jednu a pak.... nevim....kdyz ono kazdy decko je jiny...Max usina zasadne sam a se mnou by asi ani neusnul, takze se mi radi blbe. Ja bych si to treb ataky nevychutanavala, jak tady nekdo pise...umim si vychutnat deset-patnact minut, ale cekat az dite usne...a po hodine videt, ze jeste nespi.... Taky bych byla na palici, naprosto te chapu! No ale vidis, maly uspechy mas, tak treba se to pomalicku zlepsi ;)

markéta — 7. 9. 2009 13:13

Tak my máme taky nespavce a řeším to jako většina... po obědě si lehnem spolu do postele a tam ho uspim, někdy usnu s ním nebo ho přenesu do postýlky, večer u něj sedím a zpívám dokud neusne... jinak není šance.

alexxandra — 8. 9. 2009 15:01

My máme spací režim takový - někdy kolem půl osmé, osmé se umyje, vyčůrá, převleče do pyžamka a jde do postýlky. Každý večer čtu já nebo tatínek pohádku, zásadně jenom jednu (tatínek jednu dobu četl pohádek víc a on to pak bere jako pravidlo) :D Potom se pomazlíme, dostane pusinku od tatínka i maminky a dobrou noc. Má rožnutou lampičku, takže se nebojí, dveře od obýváku nechám pootevřené. Začali jsme praktikovat, že pití a čůrání a všechno ostatní zvládneme, než se jde do postýlky, to aby pak zbytečně neměl důvod vylézt z postele, taky to zkouší potvůrka :D Pak většinou do půl hoďky je tuhej.

Měl taky období, kdy nechtěl spinkat nebo zkoušel, že chce spinkat s náma. To jsme si s ním třeba párkrát lehli do jeho postele (někdy usnuli s ním), ale taky to přešlo.

Takže držím palec :supr: