Dlouhé roky studuji náboženství jako projev lidské nezbytnosti. V osmnácti letech jsem se nechal pokřtít, prototože jsem křesťanský protestantismus shledával jako jedinou cestu, jak opravdu pochopit smysl lidské existence. Jak jsem časem dozrával, začalo mi docházet, že křesťanství není schopno pojmenovat a odpovědět na všechny problémy, s kterými jsem prošel. Mnoho let jsem hledal cestu pro sebe, hledal univerzální Náboženství. Každým dalším rokem, kdy jsem postupně prošel všemi podstatnými filosofiemi a náboženstvími (počínaje Islámem, Budhismem a konče Gaudija-Vaišnavismem [součást Hinduismu]), studoval nejvýraznější filosofy dneška i minulosti, došel jsem pro mě k zajímavému závěru: Čím novější náboženství či filosofie, tím mělčí nese poznání. Jako by s přibývajícím hmotným poznáním byli lidé čím dál méně schopni rozumět duchovním vědám, a snad i proto jsem přesvědčený čím dál více, že hledat nové náboženství, vyvíjet novou filosofii, je zbytečná cesta, protože nejsme schopni takového duchovního poznání, jako lidé před tisíci lety. Hlavní mé poznání je takovéto: Nejstarší filosofie je nejblíže úplného poznání.

Rád bych tyto závěry s vámi všemi probral... Myslíte si, že může vzniknout náboženství nebo filosofie, která by lépe popsala smysl života než ony nejstarší filosofie (Hinduismus + Judaismus -> křesťanství a islám)? Má smysl se vůbec zabývat okrajovými směty duchovního poznání (okultismus, ...), když nepřinášejí odpovědi? Budu vděčný za jakýkoliv postřeh... Díky.

=Jirka

Ne, nemůže vznikonou nové náboženství větší než stávající. Všechny ostatní nově zniklé a vznikající, budou vždy jen a jen okrajové. Má to své opodstatnělé velké a rozsáhlé důvody.  Muselo by vzniknou nové lidstvo bez znalostí veškerých zákonů, pak by mohlo vzniknout i nové níboženství, pokud by se to pak vůbec náboženstvím nazývalo.

Podľa mňa budeme mať nové náboženstvo už zanedlho. Príde Učiteľ, ktorý ukáže "slepým" cestu a vyvedie ich z tej slepoty...

xXx napsal(a):

Podľa mňa budeme mať nové náboženstvo už zanedlho. Príde Učiteľ, ktorý ukáže "slepým" cestu a vyvedie ich z tej slepoty...

Mluvíš o návratu Krista v obecném slova významu, tak jak prorokují víceméně všechny hlavní náboženství? Nebo mluvíš o někom zcela novém?

Hovorím o druhom príchode Krista...

Náboženství a filosofie šli vždy ruku v ruce s nepoznaným a nevysvětleným - snaha vysvětlit svět kolem nás, přírodu. Srovnej si rozsah rozsah nevysvětlitelných jevů v 6. st.př.n.l. a dnes a vyjde ti pravděpodobnost, se kterou v současném světě může v této oblasti vzniknout něco nového. Spousta filosofií, včetně budhismu vznikla taky na "společenskou objednávku" s cílem vysvětli uspořádání ve společnosti, ted už taková nutnost není. I když malá šance tu vždy je, jenže takové nánoženství nevzniká z hodiny na hodinu, ale řádově staletími, aktuálně se to proto těžko identifikuje. Nemyslím si, že schopnost duchovního poznání u člověka úměrně klesá s přibývajícími hmotnými statky, ty jen odvádějí od takového poznání pozornost. A ještě jedna věc, možná že dnes vznikají naboženství jiného typu (ne, tak jak je na náboženství nahlíženo dnes), vem si takový kult celebrit - dnes se člověk spíš než bohům snaží přiblížit B. Pittovi nebo J. Roberts.

Nazdar Jiří!

Ale to jsi nám udělal skutečnou radost, že jsi vstoupil mezi nás a ještě s tak skvělým tématem. Navíc s Tebou naprosto souhlasím, jak se mystická hloubka nauk zpložšťuje se čtvercem postupujícího času. Ale to je dáno vytrvalým zanořováním do temného věku Kalijugy. Já vím, Salvator namítne, že nové již je za dveřmi. A já tomu věřím. Dosud však těmi dveřmi nevstoupilo dovnitř. Navíc si nikdy nenechám vzít historickou krásu i moudrost těch, kteří obětovali své životy pro svou víru a naději.

Neboť jsem se s nimi sjednotil, naslouchal jim v bezesných nocích, vnímal jejich úzkost i vzývání, jak bili do nebe svou vůlí, aby mezi ně Pravda i Sláva Nejvyššího přišla. Sám jsem volal jejich ústy (nebo oni mými?) po naplnění, proto na ně nemohu zapomenout, když nějaký jedinec vyjeví: "Aj, zde stojí tuto mezi vámi!" Tehdy se zeptám jich, oněch hlasů ve mně, zdali jsou v souladu s takovou zprávou. Neboť: "Ve všech svých zrozeních jsme Ho očekávali!"

Teprve až všechny tyto hlasy ve mně zajásají, pak poznám, že je to On!

xXx napsal(a):

Hovorím o druhom príchode Krista...

Potřebujeme nové náboženství? Stačí vědět, že přišel Kristus. Snad se nemýlím? Jsou nutné další ubezpečení, přece ho všichni čekáme?!!! Proč bychom se vlastně tady bavili? :).

Milý Crabbe, jde Ti o Tvoje vize a radost z literatury nebo o skutečnou pravdu? Co bys dělal, kdyby byl Kristus už opravdu tady, jak říká Salvator? Jsi na to připraven nebo si chceš jenom povídat. Je to příjemné, člověk si připomene klasiky, trochu se ukáže, jak je znalý, ale čekáš vážně na něco dalšího? Proč všichni hledáme ty informace ? Máme jasno, co s nimi uděláme? Jen činy mají smysl.Jinak tady máme jen příjemný diskusní kroužek. Nezlobte se na mne, nemyslím to jako útok, ale zajímal by mě názor Vás všech.

Crabat, kde si bol tak dlho?

BVF, súhlasím... Zhromažďovanie informácií a čítanie kníh uspokojuje len našu zvedavosť a túžbu po poznaní, rozširuje naše obzory. Ale to skutočné, to, na čom naozaj záleží, sú tak ako Ty hovoríš, naše činy...

Ilseli, Tvoje jméno Ilseli.., eh, co už to zase plácám?.. Prostě tohle jméno mě fascinuje. Má nějaký podklad anebo sis ho prostě vymyslela, vycucala, takříkajíc, z malíku? Já v něm vnímám hlasy minulosti, hlasy ze záhrobí, ne však těch, co proklínají a závidí těm, kdo ještě žijí, nýbrž takových, jež se těší na vzkříšení, aby nám pak mohli podat zprávu, jaké to bylo na druhé straně.

Slyším v něm právě ony šeptavé hlasy dávno mrtvých, co nedokážou mlčet, protože jsou s námi neustále propojení, respektive s Tebou propojení. To oni sami Ti museli vnuknout tohle jméno. Snad dokonce příbuzní zakletí ve stromech anebo Elfové, Víly... Řekni mi o tom, prosím, trochu víc.

Ale to jsem poněkud odbočil od tématu: Tady se totiž uvažuje o třetím projevení nebo-li druhém příchodu Syna člověka. Pak by se ovšem opravdu nejednalo o Nové náboženství, nýbrž naplněné Zaslíbení, jež bylo učiněno před dvěma tisíciletími. A to jaksi nelze definovat pojmem Nový.

Kdopak Ho ale pozná, až přijde?.. My se můžeme poučit historií. Zákoníci, Farizeové (nejvzdělanější vrstva židovského národa!) očekávali přísného Otce. Neboť tak s nimi jednal Nejvyšší od Abrahama. Proto oni Ho nepřijali! "Jsi-li ten, který přijíti má, anebo jiného čekati máme?" Tohle byla jejich mučivá otázka, kterou nedokázali rozlousknout. Přitom byli připraveni před Ním padnout na kolena a předat mu vládu. Vždyť po věky ji pro Něj shraňovali! Ale selhali: "Obílené hroby uvnitř plné kostí", protože jejich vzdělání jim vlastně vadilo Ho přijmout!

On totiž nesestoupil jako přísně trestající Otec, nýbrž milující, všem odpouštějící Syn. A já se ptám: "Kdo z nás skutečně ví, jakou formu zvolí pro svůj další příchod?.."

Jenom ti, kteří Mu hluboce naslouchali srdcem, poznali, že je to On. Světské poznání, kněžské i mystické jim pak bylo na houby. (Když nechci použít ostřejšího výrazu. :)) Bůh činí blázny z těch, kteří se domnívají být Moudří, jen těm, kteří Ho upřímně milují se dává poznat.

Toto je klíč. Určitě se však nedomnívejte, že Jeho příchod bude stejný jako tenkrát. Nejvyšší se totiž rozhodně neopakuje! Tohle se vám snaží Salvator říct, že ti, kteří v něj ortodoxně věří, Ho nejspíš zase nepoznají. Proto nebuďte bláhoví a naslouchejte, hluboce naslouchejte dovnitř, jenom tam se vám pravda může vyjevit.

Myslím, že tohle byla odpověď i pro Tebe, BVF. Anebo se Ti to pořád nezdá? Co se Ti vlastně nezdá?.. Co takhle Tomáš, neříká Ti to něco: "Neuvěřím, dokud nevložím své prsty do jeho ran." Ale já Ti klidně onu blahoslavenost přenechám. Protože na druhé straně: "Povstanou lživí proroci!" atd.

Nejsem blázen BVF, abych uvěřil každému bludu, ale poznám Ho, poznám, tím jsem si jist. Kdyby ne jinak, podle očí Ho poznám určitě.

Ale, xXx, potřeboval jsem si prostě odpočinout. Vyčistit hlavu, zrelaxovat. A pak neprobíralo se zrovna takové téma, na nějž bych se rozhodl reagovat.

A propos nebyl jsi to právě Ty, který zdůrazňoval, že myšlenky jsou důležitější než naše činy? ;)
Já bych Ti nechtěl sahat do svědomí, vždyť mě znáš :lol:, ale není právě to, co tady nyní naznačuješ nějaký psychický renonz?..

Jasně, můžeš namítnout: Jde o to, čí?.. - Beru. Takovou oponenturu skutečně beru. Vždyť já nejsem ten, který tvrdí, že by se nemohl mýlit. Viď, BVF. Ovšem v těchto otázkách raději zůstanu konzervativní. Také už na to mám věk, abych se nerozeběhl za první bludičkou, kterou mi někdo ukáže. Na to lze opět uvést repliku: "Věk s tímhle přece nemá nic společného..."

Jenomže má. Pokud jste se ovšem celý život tzv. duchovně neflákali. Protože za vámi stojí právě to vyladění se na původní hledající, jak jsem uváděl ve svém prvním příspěvku Jirkovi. Z tohoto principu bych předpokládal, že BVF je mladý. Tudíž plný elánu, rozhodnutí jednat správně a  bez těchto psychických souznění  s historickými hledači Pravdy.

To se mu to potom hovoří, nezatíženému bolestí z nekonečného nenaplnění probdělých nocí marným vzýváním! Ale i on jednou vejde do významu řečeného a pak mi dá za pravdu. Tím však mu vůbec neupírám právo být prvním, který padne k Jeho nohám. A kdybych třeba nakonec sám přišel jako poslední, budu mít pro něj právě jen vlídný úsměv. Pozdravíme se, šťastni setkáním.

Crabat napsal(a):

Ilseli, Tvoje jméno Ilseli..

Crabate,  Crabate, ty nejlépe víš, že náhody neexistují. ... Proč pochybuješ o mém jménu? Není náhodné a já to vím.

JEHO zjevení je ve jménu LÁSKY, PRAVDY a POKORY, jenže pravda je zatím pro mnohé velkou neznámou, vetšinou vidí pravdu jen tu svojí. Zdravím Il.

jelitko napsal(a):

Náboženství a filosofie šli vždy ruku v ruce s nepoznaným a nevysvětleným - snaha vysvětlit svět kolem nás, přírodu. Srovnej si rozsah rozsah nevysvětlitelných jevů v 6. st.př.n.l. a dnes a vyjde ti pravděpodobnost, se kterou v současném světě může v této oblasti vzniknout něco nového.

Jelitko, s tímto nemohu naprosto souhlasit. Toto mě učili na střední škole na sklonku kumunistického režimu, prostě klasický materialistický pohled. Stačí vědět cokoliv třeba o Védské kultuře, staré tisíce let, abyste pochopili, že takovéto vysvětlení opravdu neobstojí, protože žádná opravdová filosofie se nesnaží vysvětlovat bouřku ani zemětřesení, prostě nic materialistického a tedy pomíjivého...

jelitko napsal(a):

Spousta filosofií, včetně budhismu vznikla taky na "společenskou objednávku" s cílem vysvětli uspořádání ve společnosti, ted už taková nutnost není. I když malá šance tu vždy je, jenže takové nánoženství nevzniká z hodiny na hodinu, ale řádově staletími, aktuálně se to proto těžko identifikuje. Nemyslím si, že schopnost duchovního poznání u člověka úměrně klesá s přibývajícími hmotnými statky, ty jen odvádějí od takového poznání pozornost. A ještě jedna věc, možná že dnes vznikají naboženství jiného typu (ne, tak jak je na náboženství nahlíženo dnes), vem si takový kult celebrit - dnes se člověk spíš než bohům snaží přiblížit B. Pittovi nebo J. Roberts.

Zde je třeba doplnit, že se jedná o novodobé filosofie, které bez pochyby na základě nespokojenosti společnosti vznikají, nikoliv však ony "původní" náboženství, tam společenskou objednávku s jistotou nenaleznete.

Crabat napsal(a):

Nazdar Jiří! Ale to jsi nám udělal skutečnou radost, že jsi vstoupil mezi nás a ještě s tak skvělým tématem. Navíc s Tebou naprosto souhlasím, jak se mystická hloubka nauk zpložšťuje se čtvercem postupujícího času. Ale to je dáno vytrvalým zanořováním do temného věku Kalijugy. Já vím, Salvator namítne, že nové již je za dveřmi. A já tomu věřím. Dosud však těmi dveřmi nevstoupilo dovnitř. Navíc si nikdy nenechám vzít historickou krásu i moudrost těch, kteří obětovali své životy pro svou víru a naději.

Přiznám se, že jsem nikde, v žádné zdroji, nenašel zmínku o tom, že by nový věk byl opravdu za dveřmi. Jistě, správně namítneš, že křesťané očekávají Kristův návrat (nebo nový příchod) prakticky každým dnem (a to už trvá stovky let...), ale jiné filosofie jsou obezřetnější. Můj soukromý názor je spíše opačný: Kalijuga je teprve v počátku a duchovní úpadek je teprve v počátku.

Crabat napsal(a):

Neboť jsem se s nimi sjednotil, naslouchal jim v bezesných nocích, vnímal jejich úzkost i vzývání, jak bili do nebe svou vůlí, aby mezi ně Pravda i Sláva Nejvyššího přišla. Sám jsem volal jejich ústy (nebo oni mými?) po naplnění, proto na ně nemohu zapomenout, když nějaký jedinec vyjeví: "Aj, zde stojí tuto mezi vámi!" Tehdy se zeptám jich, oněch hlasů ve mně, zdali jsou v souladu s takovou zprávou. Neboť: "Ve všech svých zrozeních jsme Ho očekávali!" Teprve až všechny tyto hlasy ve mně zajásají, pak poznám, že je to On!

Stejně ho nepoznáme a znovu novodobě ukřižujeme. To je jistota...

Si, si, Jirko, Kalijuga skutečně teprve sotva začala. Ale Ty víš velmi dobře, že její trend nemusí pořád jenom sestupovat. Naopak v určitých fázích, většinou nejpozději mileniích, k nám přichází inkarnace Pána, ať již v jakékoli podobě. Jasně, většina lidí nepozná, že je to On. Avšak jako Syn zatím přišel jen jednou. Navíc nikdy nezvolí stejný výraz dvakrát, takže neobávejme se: Nebude jim dána taková moc, aby ho mohli ukřižovat podruhé! To by nejprve Ten, jenž stvořil všechno, neopomeňme do toho zahrnout čas i prostor, takový čin musel odsouhlasit. Ale On již to jednou udělal!

Existuje jedna otázka. "Co bylo pro Nejvyššího snazší: Obětovat svého Syna anebo celý vesmír, který byl skrze Něj (Syna) učiněn?!" Věř tomu, kdyby měla nastat druhá možnost (pokud by taková alternativa vůbec nastat mohla!), pak tentokrát by se rozhodl opačným způsobem! - Jak vůbec kdy někoho mohlo napadnout, že Syn je tak slabý, aby jim to dovolil. Zapomněli jsme? - "Dána jest Mu veškerá Moc na Zemi i na Nebi." To, že jednou mezi nás přišel a z Lásky se Obětoval, neznamená, že tím snad nějak zeslábl! - Ale tohle chápou skutečně jenom křesťané, normální člověk nemůže rozumět všem aspektům tohoto mystéria.

Existuje ještě druhá otázka: "S kým si to tak blahosklonně chceme potřást rukou?" Vždyť je to Nejvyšší Pán, který jediným pohledem dokáže transformovat celý vesmír! Vládnoucí tak nepředstavitelnými energiemi, že stačí jen pomyslet a toto slunce se promění v neutronovou hvězdu, kosmický lapač prachu takových částic jako je naše planeta.

... ... ...

To, co říká Salvator, čistě z logického úsudku a duchovní zkušenosti, by vážně mohlo být to pravé. Ačkoli o tom vlastně ještě nevím vůbec nic, než oněch pár řádků, které nám sem k tomu napsal, mé niterné smysly větří jak vlk, protože tohle by byla ta pravá odpověď Toho, jenž vládne nade vším.

Přijde neočekáván! Jak si vysvětlit tohle "neočekáván", když na Něj čekají všechny generace věřících již dva tisíce let! No, ano. Přijde v neočekávané formě. I tenkrát všechny zaskočil. Nejprve duchovní Otec. Potom Syn člověka. Napadne nás žena, matka, dcera, ale to by právě bylo očekávatelné! Navíc dal zaslíbení: "Poznáte mě." Tudíž nemůže přijít v ženské podobě. Jak tedy?.. Inu.., v duchovní Slávě. Proto Ho poznáme! Vždyť v této podobě se apoštolům po vzkříšení ukázal. "A chodil s nimi." K tomu si navíc připočtěme, že nechce nikoho pokoušet, kdo by snad zatoužil moderními technologiemi ho zničit. A chce nám skutečně pomoci, vždyť lidstvo stojí před zánikem, stačí homeopatická dávka koncentrovaného zla a celá kultura homo sapiens letí k čertu. Tedy už není čas na nějaké přesvědčování, nýbrž činy.

A dva a půl tisíce let, to už je pořádná brázda do Kalijugy, tedy chápáno z hlediska člověka! A v duchovní Slávě?.. Právě to tady ještě nikdy nebylo. Tedy nebylo... - My to nepamatujeme, pouze v mýtech máme zachyceny takové příchody. Ale z toho, co historicky známe, každý avatár na sebe vždy přijal hmotné tělo, nikdy nepřišel rovnou v duchovní Slávě.

... ... ...

Teď to ale možná vypadá, že jsem popřel všechno to, co jsem řekl předtím. Ne, nepopřel.., za tím vším si stojím. I když to může na první pohled působit coby protichůdné tendence. Až všichni ti, kteří duchovně žijí ve mně zajásají v Jeho přítomnosti, teprve tehdy vpravdě poznám, že je to On.

Crabat napsal(a):

... , vždyť lidstvo stojí před zánikem, stačí homeopatická dávka koncentrovaného zla a celá kultura homo sapiens letí k čertu. Tedy už není čas na nějaké přesvědčování, nýbrž činy.

A dva a půl tisíce let,... a  tak dlouho je známá homeopatie , kterou popsal  a znal již sám velký Hippokrates. Homeopatie není o koncentraci  něčeho  ale o zředění dané látky (rostlinné, živočišné nebo nerostné). Homeopatii se nemůže spojovat se zlem ale s láskou,  empatii a porozuměním. Muj vstup zde byl důležitý, aby nebyli neznalí uvedeni v omyl. Jedná se o jemnou a šetrnou léčbu, která teprve čeká na své objevení a dosud není zcela využívána tak, jak si zasloužila. Zdravím Il.

... ... ...

Ilseli napsal(a):

Crabat napsal(a):

... , vždyť lidstvo stojí před zánikem, stačí homeopatická dávka koncentrovaného zla a celá kultura homo sapiens letí k čertu. Tedy už není čas na nějaké přesvědčování, nýbrž činy.

A dva a půl tisíce let,... a  tak dlouho je známá homeopatie , kterou popsal  a znal již sám velký Hippokrates. Homeopatie není o koncentraci  něčeho  ale o zředění dané látky (rostlinné, živočišné nebo nerostné). Homeopatii se nemůže spojovat se zlem ale s láskou,  empatii a porozuměním. Muj vstup zde byl důležitý, aby nebyli neznalí uvedeni v omyl. Jedná se o jemnou a šetrnou léčbu, která teprve čeká na své objevení a dosud není zcela využívána tak, jak si zasloužila. Zdravím Il.

... ... ...

Ilseli. Nevím, jestli jsi to v televizi viděla, ale dávali dokument (myslím snad BBC), ve kterém chtěli objektivně dokázat, že homeopatie funguje. Přes veškerou snahu nakonec museli konstatovat pravý opak. Co si o tom myslíš? Já jsem byla docela překvapená.

Rybička napsal(a):

Ilseli. Nevím, jestli jsi to v televizi viděla, ale dávali dokument (myslím snad BBC), ve kterém chtěli objektivně dokázat, že homeopatie funguje. Přes veškerou snahu nakonec museli konstatovat pravý opak. Co si o tom myslíš? Já jsem byla docela překvapená.

Víš Rybičko, homeopatie není jednoduchá, kdyby byla, dávno by jí používál každý lékař. Je zde také velký boj farmaceutického průmyslu, který na úkor nemocných vydělává miliardy. Stále se vyrábějí nové chemické léky, které nejen pomáhají ale i velmi škodí. V minulém a v tomto století lidé používali a používají tolik chemických a hormonálních léků, jak nikdy před tím, čímž  roste  i nový seznam nemocí a přibývá chronicky nemocných. Přibývá postižených z nesprávně užívaných léků atd... . Homeopatie je přírodní léčba, která je k nám šetrná a nezatěžuje organismus.
Ten kdo poznal účinky homeopatie, s klidem přijímá takovéto informace o neúčinnosti homeopatie. Jsou i jíné studie, které naopak dokazují účinky homeopatie.
V Indii  např. je homeopatická léčba používána z 80 % z veškerých  dostupných léčebných metod. Dnešní medicína je na velmi vysoké úrovni, co se týče závažných a těžkých onemocnění  ale lidé  mají často  zdravotní potíže, s kterými si právě dnešní medicína neví rady a nenachází pro ně účinnou léčbu. Lidé homeopatii vyhledávájí často, až  když  jim nepomáhá  jiná léčba, což je na škodu jich samotných.  Zdravím Il

To je ale zcela mimo výš uvedené téma ...

Tak homeopatie Tě zajímá, Ilseli. To hlavně nezapomeň redestilovanou vodou řádně třepat, protože to je nejdůležitější. Ale znám ještě jeden kvalitnější způsob, než popsaná metoda.., léčit se pránou. Protože tím se dostáváme k samotnému energetickému zdroji. Jasně, že je homeopatie vhodnější, než klasická léčba, avšak ještě lepší je, přijít na to, proč člověk onemocněl a odstranit duchovní příčinu.

... ... ...

Tolik k léčení. Já však nehovořil o potencích nekonečně naředěné látky, nýbrž o zhuštěných energetických vibracích zla, které, byť se k nám dostanou v takto super naředěné dávce, přesto stačí k tomu, aby byly zkázonosné. Možná jsem k tomu použil příliš velkou zkratku, až jsem se stal nesrozumitelným, tak to potom omluva Hahnemannovi a jeho principu: "Similia similibus curantur" (podobné podobným se léčí), který je zajisté naprosto pozoruhodný a skvělý.

A to s tím farmaceutickým průmyslem máš úplnou pravdu. Teď k tomu ještě přibydou geneticky pozměněné plodiny, zkrátka máme se na co těšit. Člověk je schopen přežít různé katastrofy, ale jestli vydejchá své vlastní působení na sebe, tak to bude zázrak.

Crabat napsal(a):

...... léčit se pránou. Protože tím se dostáváme k samotnému energetickému zdroji. Jasně, že je homeopatie vhodnější, než klasická léčba, avšak ještě lepší je, přijít na to, proč člověk onemocněl a odstranit duchovní příčinu.

....to je, jako by jsi mluvil o homeopatii. Proto se také nejlépe léči malé děti a zvířata...................... napřed se musí uzdravit duše a až pak tělo....homeopatií se také  nemůže léčit každý.................., myslím tím klasickou, konstituční homeopatii.

V současnosti se už také jedná o to, že člověk ztrácí svojí přirozenou schopnost samouzdravení, díky přílišného zásahu do lidského těla ...atd... .   
Zdravím Il.

... ... ...

Tak to je dobře, že se naše discipliny navzájem setkávají.

V současné době je na tom člověk tak špatně, jelikož si zaneřádil organismus všelikými stopovými jedy a odpady, že vysoce energeticky léčivě nabité látky jako je např. propolis, mateří kašička, ale i obyčejný heřmánek už mu nejen nepomáhají, nýbrž doslova škodí! Neboť v něm vznikají alergie na tyto látky. Proto má pravdu homeopatie! Nelze totiž "léčivé" prvky dále koncentrovat, ale právě naopak rozpustit, odplavit z těla ven. Ovšem pokud něco neuděláme s přírodou jako takovou, potom nám nepomůže ani svěcená voda.

V tomhle jsme, Ilseli, naprosto zajedno.

Rád bych tyto závěry s vámi všemi probral... Myslíte si, že může vzniknout náboženství nebo filosofie, která by lépe popsala smysl života než ony nejstarší filosofie (Hinduismus + Judaismus -> křesťanství a islám)? Má smysl se vůbec zabývat okrajovými směty duchovního poznání (okultismus, ...), když nepřinášejí odpovědi? Budu vděčný za jakýkoliv postřeh... Díky.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Jirko,
velice si vážím toho, s jakým způsobem vedeš Babinet. Dá se vyjádřit jen tím, že prostě, pro lidi a že je to skvělé.
Proto tedy budu upřímná.
Co je to náboženství?
Náboženství je touha po něčem lepším, krásnějším a dokonalejším, než jsme my lidé.
Na otázku, jestli je možné, aby vznikla filosofie nebo náboženství, které by lépe popsalo smysl života mohu dle svého svědomí odpovědět:
Je možné smysl života vůbec někým nebo něčím obsáhnout? A tudíž i popsat?
Já si myslím, že smysl života budeme hledat stále a vždycky, bude ještě něco navíc, co neuvidíme. A že je to tak dobře. Hlavní že je, abychom na této cestě uměli vidět i Ty druhé, jiné, další....
Je pravda, že jmenovaná náboženství se zdokonalovala snad asi 2000-2500 let. Ale, co je pouhých 2000 let, z hlediska doby existence člověka? A kolikanásobný čas, máme ještě před sebou?
Je možné, nějakou pravdu prohlásit za konečnou? Nemohu prohlásit že ano.
Na úvahu, která by pracovala s pohledem, že není možné, aby nějaký nový  názorový směr přinesl další, stejně geniální myšlenku do vývoje lidstva, jako přinesla svého času Tebou jmenovaná náboženství, nemohu odpovědět, že ano.
Myslím si, že právě to, je naše úloha, hledat a objevovat  nové pravdy a že toho máme ještě hodně před sebou.

Zdraví Tě Bláža

Jan:
Dlouhé roky studuji náboženství jako projev lidské nezbytnosti. V osmnácti letech jsem se nechal pokřtít, prototože jsem křesťanský protestantismus shledával jako jedinou cestu, jak opravdu pochopit smysl lidské existence. Jak jsem časem dozrával, začalo mi docházet, že křesťanství není schopno pojmenovat a odpovědět na všechny problémy, s kterými jsem prošel. Mnoho let jsem hledal cestu pro sebe, hledal univerzální Náboženství. Každým dalším rokem, kdy jsem postupně prošel všemi podstatnými filosofiemi a náboženstvími (počínaje Islámem, Budhismem a konče Gaudija-Vaišnavismem [součást Hinduismu]), studoval nejvýraznější filosofy dneška i minulosti, došel jsem pro mě k zajímavému závěru: Čím novější náboženství či filosofie, tím mělčí nese poznání. Jako by s přibývajícím hmotným poznáním byli lidé čím dál méně schopni rozumět duchovním vědám, a snad i proto jsem přesvědčený čím dál více, že hledat nové náboženství, vyvíjet novou filosofii, je zbytečná cesta, protože nejsme schopni takového duchovního poznání, jako lidé před tisíci lety. Hlavní mé poznání je takovéto: Nejstarší filosofie je nejblíže úplného poznání.

------------------
Úplné poznání? Získavat úplné poznání studiem teologických směrů a -ismů je stejné, jako chtít najít poklad na dně moře tím, že budeš čerpat vodu z oceánu lžící. Na tom nemění nic věk nebo doba původu ideologie.
A propos, kde máš jistotu, že -ismus, který vyznáváš teď, je ten jediný pravý? Zejména po tom, co tě již dříve některé předchozí -ismy zklamaly? Je vůbec možné získat úplné poznání studiem čehokoli? Řekl bych že nikoliv...
-----------------------

Rád bych tyto závěry s vámi všemi probral... Myslíte si, že může vzniknout náboženství nebo filosofie, která by lépe popsala smysl života než ony nejstarší filosofie (Hinduismus + Judaismus -> křesťanství a islám)? Má smysl se vůbec zabývat okrajovými směty duchovního poznání (okultismus, ...), když nepřinášejí odpovědi? Budu vděčný za jakýkoliv postřeh... Díky.

----------------
Ano, podle mne má smysl zabývat se čímkoliv, čím se člověch chce zabývat. Historie potvrzuje, že vždy vyhrávaly nové, neznámé myšlenky, které přinesl jedinec, nadchl několik lidí a nakonec se tyto myšlenky rozšířily jako požár.
Vznikající myšlenky vždy přicházejí jako odezva na aktuální stav vývoje společnosti. Jejich ignorance by zastavila vývoj a to není žádoucí.
Problém je však v tom, že vždy stávající paradigmata nové myšlenky tvrdě válcují do doby, než vznikne kritické množství přívrženců nového. Pak se to zvrátí a idea se stane "státním náboženstvím". Nějakou dobu se rozvíjí a kvete, pak začne opět brzdit vývoj. Až přijde nová myšlenka...
A propos, všechny směry (nejenom) duchovního poznání přinášejí odpovědi. Ne však každému a ne za všech okolností a ne všem ve stejné kvalitě.

Bláža.. napsal(a):

Je možné smysl života vůbec někým nebo něčím obsáhnout? A tudíž i popsat?
Já si myslím, že smysl života budeme hledat stále a vždycky, bude ještě něco navíc, co neuvidíme. A že je to tak dobře. Hlavní že je, abychom na této cestě uměli vidět i Ty druhé, jiné, další....
Je pravda, že jmenovaná náboženství se zdokonalovala snad asi 2000-2500 let. Ale, co je pouhých 2000 let, z hlediska doby existence člověka? A kolikanásobný čas, máme ještě před sebou?
Je možné, nějakou pravdu prohlásit za konečnou? Nemohu prohlásit že ano.
Na úvahu, která by pracovala s pohledem, že není možné, aby nějaký nový  názorový směr přinesl další, stejně geniální myšlenku do vývoje lidstva, jako přinesla svého času Tebou jmenovaná náboženství, nemohu odpovědět, že ano.
Myslím si, že právě to, je naše úloha, hledat a objevovat  nové pravdy a že toho máme ještě hodně před sebou.

Zdraví Tě Bláža

Blážko,
výborně, zcela se ztotožňuji.

Crabat napsal(a):

Já vím, Salvator namítne, že nové již je za dveřmi. A já tomu věřím. Dosud však těmi dveřmi nevstoupilo dovnitř. Navíc si nikdy nenechám vzít historickou krásu i moudrost těch, kteří obětovali své životy pro svou víru a naději.

Crabe,
Nevstoupilo, ale již pořádně nakročilo. Co uděláme, jeden každý z nás, až zjistíme, že nové je zde? I nadále budeme odmítat, jenom proto, že se o tom - podle nás - nepíše ve svatých knihách?

Bláža.. napsal(a):

Co je to náboženství?
Náboženství je touha po něčem lepším, krásnějším a dokonalejším, než jsme my lidé.

Blážo, určitě máš pravdu, že lidé přijímají náboženství většinou právě kvůli Tebou uvedeným touhám. Podle mě to ale neznamená, že tak náboženství vznikla. Můj názor je jiný a přiznávám, že je ovlivněn tím, že jsem "teista".

Nejprve kratší úvod. Především naše civilizace je založena na vzestupném poznání. To je pochopitelné, protože stojíme a zakládáme si na hmotném vědeckém poznání. To je pochopitelné a v praxi víceméně funkční, pominu-li excesy vznikající na základě poznání (atomová bomba, energetická krize, plundrování zdrojů, ...). Můj pohled na svět je ale odlišný. Jak už jsem uvedl jinde, nejhlubší a nejpropracovanější filosofie a náboženství jsou ty nejstarší, proto tvrdím, že v duchovní oblasti ono vzestupné poznání prostě není možné. Tvrdím, že duchovní poznání funguje na principu sestupného poznání, to znamená nejméně tisíce let fungující přenos poznání mezi mistrem a žákem (např. prokazatelně dle současné vědy je Védská kultura stará nejméně 6000 let s tím, že samotná filosofie o sobě tvrdí, že je tu po miliony a miliony let, co je člověk na Zemi).

Tvrdím tedy, že náboženství tedy není touha, ale úplná a nezkreslená pravda daná lidem před mnoha věky, kterou člověk svou nedokonalostí znehodnotil, znečistil. Nové náboženství tedy nemůže nikdy nikam dospět. Jistě, vzestupným poznáním lze udělat pokroky, ale ty jsou limitovány aktuální schopností člověka dospět do určité míry poznání. A ty jsou, jak už bylo uvedeno, v dnešní době velmi omezené.

Salvator napsal(a):

Úplné poznání? Získavat úplné poznání studiem teologických směrů a -ismů je stejné, jako chtít najít poklad na dně moře tím, že budeš čerpat vodu z oceánu lžící. Na tom nemění nic věk nebo doba původu ideologie.
A propos, kde máš jistotu, že -ismus, který vyznáváš teď, je ten jediný pravý? Zejména po tom, co tě již dříve některé předchozí -ismy zklamaly? Je vůbec možné získat úplné poznání studiem čehokoli? Řekl bych že nikoliv...

Netvrdím, že můj ismus je jedinný a pravý. Pouze tvrdím, že v něm necházím odpovědi na všechny své otázky. Proč bych nemohl studiem získat úplné poznání? Stále se točíme kolem tématu, které jsem nadhodil v předchozím příspěvku. Vzestupným poznáním se podle mě prostě k pravdě blíže nedostaneme. Bádáme a bádáme, aniž bychom znali to, co už jednou bylo napsáno či řečeno. Co takhle nejprve nastudovat poznání, které máme a teprve to pak využít v dalším novém, tvůrčím poznávání?

Salvator napsal(a):

Ano, podle mne má smysl zabývat se čímkoliv, čím se člověch chce zabývat. Historie potvrzuje, že vždy vyhrávaly nové, neznámé myšlenky, které přinesl jedinec, nadchl několik lidí a nakonec se tyto myšlenky rozšířily jako požár.
Vznikající myšlenky vždy přicházejí jako odezva na aktuální stav vývoje společnosti. Jejich ignorance by zastavila vývoj a to není žádoucí.
Problém je však v tom, že vždy stávající paradigmata nové myšlenky tvrdě válcují do doby, než vznikne kritické množství přívrženců nového. Pak se to zvrátí a idea se stane "státním náboženstvím". Nějakou dobu se rozvíjí a kvete, pak začne opět brzdit vývoj. Až přijde nová myšlenka...
A propos, všechny směry (nejenom) duchovního poznání přinášejí odpovědi. Ne však každému a ne za všech okolností a ne všem ve stejné kvalitě.

Nové, neznámé myšlenky? Ale to nemluvíš o filosofii a náboženství, ale o vědě, ne? Nebo mi zkus uvést v posledních třeba tisíci letech, jaká nová filosofie či náboženství měla přínos pro náš duchovní růst?

Jirka napsal(a):

Nové, neznámé myšlenky? Ale to nemluvíš o filosofii a náboženství, ale o vědě, ne? Nebo mi zkus uvést v posledních třeba tisíci letech, jaká nová filosofie či náboženství měla přínos pro náš duchovní růst?

Například Islám. Vznikl sice před více jak tisíci lety, ale zajisté měl výrazný přínos pro náš duchovní růst, respektive růst národů středního východu. Konec konců, pozitivní dopad islámu cítíme velmi citelně i my středoevropané, kteří ho přímo nevyznáváme.
Každá filosofie je něčím užitečná, i takové, které jsou výrazně destruktivní, nebo jinak deformované. Ne každý člověk je schopen vnímat čistotu vysokých idejí. Proto vznikají takové ideologie, které je mohou ve vývoji posunout dál, byť nejsou zcela čisté a zářivé.

Jako by s přibývajícím hmotným poznáním byli lidé čím dál méně schopni rozumět duchovním vědám, a snad i proto jsem přesvědčený čím dál více, že hledat nové náboženství, vyvíjet novou filosofii, je zbytečná cesta, protože nejsme schopni takového duchovního poznání, jako lidé před tisíci lety. Hlavní mé poznání je takovéto: Nejstarší filosofie je nejblíže úplného poznání.
-------------------------------------------------------------------------------------------------
Jirko,
trochu jsem se zorientovala, nejsem si jistá, ale napadla mě jiná stránka mometntální diskuse.
Připouštím, že nová náboženství, by zřejmě nebyla na jiném principu, na jiné myšlence. Jestli tedy nejde překonat základní myšlenka náboženství, nemají vlastně všechna náboženství klíčovou myšlenku stejnou? A která klíčová myšlenka to vlastně je?
Proč, nepřipustit, že stejnou myšlenky tedy měla nejpůvodnější a nejstarší náboženství, která provozovali vlastně šamani? Existuje větší nebo menší náboženství? Když jsou vlastně založena stejné klíčové myšlence? Není tedy nejryzejší to úplně prapůvodní náboženství, podle představ prapůvodních obyvatel
země?
V jednom s tebou nesouhlasím. Domnívám se, že náboženství nepopisuje smysl
života. Ten cítíme všichni sami. Náboženství se dotýkají něčeho jiného a to je smrt a zmrtvýchvstání.  Podle mého, by v náboženství mohlo jít spíše o očistné rituály, které lidé potřebují. Potom tedy se jednotlivá náboženství mohou lišit podle formy, podle
kterou uznávají.
Pak by se i dalo říci, že nová náboženství nejen že mohou vzniknout, ale že tady již i jsou, ale vypadají úplně jinak, než náboženství. Mohou se lišit podle věkových nebo zájmových skupin, protože zrovna tak, jak se vyvíjela náboženství v souladu s vědeckým vývojem, proč by se nevytvářela nová, podle společenské psychologické potřeby?
Co je pro mne pozitivní, že jsem pochopila, proč si rozumím s věřícími. Je to schopnost  prožívat fantazii.

To Jirka:
To není materialistický pohled komunistického režimu, ale obyčejný názor ateistky-historičky. Nic víc, nic míň. :)
A ... nikdy jsem třeba budhismus specielně nestudovala, takže vám tady nechci v žádném případě svými případnými bláboly kazit tuhle příjemnou filosofickou debatu, ale za názorem, že již nejstarší  filosofie a náboženství vznikaly přímo i nepřímo na společenskou objednávku si stojím a zatím mě nic nepřesvědčilo o opaku.

... a tím vysvětlením nevysvětlitelného - materialistického jsem nemyslela ani tak filosofie jako spíše náboženství

Jel (nemám to srdce Ti říkat Tvým nickem) všimni si toho, jak na obrázku stojíš ve tmě. Je to moc hezká ikona, nic proti ní, má dokonce nádhernou atmosféru.., ale to, co si vybíráme, vždy tak nějak koresponduje s tím, co se v nás odehrává. Už začínáš tušit, kam tím mířím?.. Měla bys hodně hluboce začít přemýšlet, jaké pohnutky probíhají v těch druhých, když se rozhodli zastávat stanoviska idealistických filosofií, duchovních nauk, či náboženství. Oni nejsou tak hloupí, případně naivní, jak Tě snad v prvé řadě napadne. Je za tím něco víc, něco mnohem, mnohem hlubšího. Leč právě ony stíny noci, v nichž se pohybuješ, Ti nedovolí to spatřit.

Noc je krásná. Obzvláště s takhle úžasně jasným měsícem vytváří kouzlo ztajeného, nabité poselstvím a významem. Avšak po každé noci, byť sebekrásnější, nekonečně prodchnuté touhou, musí nakonec přijít svítání. A tam bych zaosciloval svůj pohled. Těšit se na první ranní paprsky, rozevřít to niterné tajemství Slunci.

Potom najednou uvidíš. Rozpoznáš, co každý z těch lidí myslel, a už Ti jejich stanoviska vůbec nebudou záhadou. Jel, je to na Tobě, ne na nich, oni svou Cestu mají, to respektive Ty ani nevíš, že ji teprve hledáš. Proto se nasměruj k Slunci, připrav na něj, až vyjde, protože tehdy Tě celou oslní svou Krásou.

Crabat, čo sa odohráva v Tebe? :)

Což nevidíš ty šílené výboje? ;) Tak to jsem já. Tuhle ikonu jsem dlouho, dlouho hledal! Ovšem má ještě podstatně víc rovin. Ale to už je na každém jedinci a jeho stupni poznání, co v ní dokáže rozkrýt.

Tjů-důdů-důdů-dů.., to už tu dlouho nebylo, co?.. :P

Akú pesničku si to tjúdúdáááááš? :lol:
A čo na mňa prezrádza môj avatár?

Crabate,
asi jsi jelitko nepochopil. Si myslím já.

Jirko,
k čemu by nám bylo nové náboženství?? Opět další nalívárna hlavy.Osobně si myslím, že lidstvo by se mělo zaměřit na zcela jiné směry.Tím by mělo být využívání další kapacity mozku a vrátit se zpět na stromy.Tzn. najít tajemství ve svém nitru, najít svůj prazáklad a ne se nechat degenerovat dál a dál.Ať jde o neskutečnou touhu po hmotě, ale i naopak únik od reality a ukrývat se pod křídla nějakého náboženství , které se jen a jen přizpůsobí nové době, zjistí kde lidstvo tlačí bota a nějaký chytrý manipulátor opět tyto nešťastníky nakrmí nadějí bez zapojení mozku, jen na základě právě jeho vypnutí a přenechání odpovědnosti na nějakém duchovním vůdci, za kterého se rychle vydá.
Jak jsem již psala dříve. Bibli neodmítám, ale respektuji jako knihu, do níž po staletí byly vkládány zkušenosti lidstva, pochopitelně byla zpracována pro náboženství, ale kdo umí vypustit podprahovou manipulaci nachází tam velké poselství.Smůla bible je, že byla zneužita.
Nedávno se zde rozpoutala debata na téma náboženství a nestačím se divit, kam se ty názory poděly.????
Mluvilo se zde o příchodu Mesiáše, jak ho kdo pozná, zda jej lidé přijmou, kde přijde.Bude to muž či žena.
Cožpak jste ještě nepoznali co lidé vlastně potřebují? Je to tak těžké? Nepotřebují jen filosofii, ale i SKUTKY.Vymyšleno už je snad vše, ale učiněno PRAMÁLO.
Jak vidím Mesiáše Já?
Asi mě knokautujete, ale pro mne to bude člověk, který pomoci vědy (neboť dnes se už většina lidí přiklání k vědě)a důkazů pomůže lidem konečně uvěřit, že ta kapacita jejich zamčeného mozku skrývá to po čem každý touží a svým sobectvím jen oddaluje (a to je poznání neviditelného, neměřitelného tajemství života).Pochopit, že  není na světě pouze jedinec, ale soubor jedinců jako národ,soubor národů- lidstvo.A pokud se jim otevře ta komnata v hlavě najednou pochopí provázanost a kompaktibilnost lidstva, že oni sami dokáží nastolit harmonii národů a tudiž světový mír se zachováním národních kultur a tradicí.Což mi u náboženství poněkud chybí, neboť jak jsme se mohli přesvědčit náboženství má své hranice a nikdy nepřipustí náboženství jiné.A to je začátek konce.Tak proč nový konec, neměli bychom hledat začátek vstřícnosti a tolerance.

Take si myslim, ze zadne nove nabozenstvi tezko vznikne. Nabozenstvi jako princip = buh +vira v nej+ poslusne, bojacne ci uvedomele uctivani. Princip uz je po tisicileti stejny, obsah, tj. atributy boha, zpusoby viry a uctivani se meni, a tady souhlasim s jelitkem a take mne zatim nic nepresvedcilo, ze tomu tak neni, na zaklade spolecenske objednavky.
A souhlasim i se Zenou 2, ze je treba, aby lide konecne pochopili, ze jsou lidi! Co to vlastne obnasi - CLOVEK, LIDSTVO....
Jenze z vlastni zkusenosti uz vim, ze tohle lide pochopi, ze jsou narod, lidstvo, jen ve vypjatych vyjimecnych chvilich a bohuzel taky jen na chvili..... Tak nevim, jestli na nas bude nekdo muset "zarvat", nebo potrebujeme nejakou globalni katastrofu, ci radeji dve tri, nebo jestli to zvladne nejaky moudry mesias - ucitel..... a nebo zda potrebujeme vsechno dohromady...

Crabat napsal(a):

Jel (nemám to srdce Ti říkat Tvým nickem) všimni si toho, jak na obrázku stojíš ve tmě. Je to moc hezká ikona, nic proti ní, má dokonce nádhernou atmosféru.., ale to, co si vybíráme, vždy tak nějak koresponduje s tím, co se v nás odehrává. Už začínáš tušit, kam tím mířím?.. Měla bys hodně hluboce začít přemýšlet, jaké pohnutky probíhají v těch druhých, když se rozhodli zastávat stanoviska idealistických filosofií, duchovních nauk, či náboženství. Oni nejsou tak hloupí, případně naivní, jak Tě snad v prvé řadě napadne. Je za tím něco víc, něco mnohem, mnohem hlubšího. Leč právě ony stíny noci, v nichž se pohybuješ, Ti nedovolí to spatřit.

Noc je krásná. Obzvláště s takhle úžasně jasným měsícem vytváří kouzlo ztajeného, nabité poselstvím a významem. Avšak po každé noci, byť sebekrásnější, nekonečně prodchnuté touhou, musí nakonec přijít svítání. A tam bych zaosciloval svůj pohled. Těšit se na první ranní paprsky, rozevřít to niterné tajemství Slunci.

Potom najednou uvidíš. Rozpoznáš, co každý z těch lidí myslel, a už Ti jejich stanoviska vůbec nebudou záhadou. Jel, je to na Tobě, ne na nich, oni svou Cestu mají, to respektive Ty ani nevíš, že ji teprve hledáš. Proto se nasměruj k Slunci, připrav na něj, až vyjde, protože tehdy Tě celou oslní svou Krásou.

Milý Crabate, to že člověk nejde tou samou cestou jako ty a nevidí, to co ty, ještě neznamená, že nehledá a že je slepý.

Nojo, Jel, háček je v tom, že dokud se člověk neutrhne nad materiálně smyslové vnímání světa, nedohlédne příliš daleko. A nemůžeš posoudit, jakou cestou já jdu, když se pro Tebe den ještě nerozvinul.

A proto prosme svítání, aby nastalo.
Prosme boha Slunce, aby mezi nás zavítal a postavil nás tím do Světla.

Co je to víra?
Náboženství nemusí být jen v církvích. Určitou formu náboženství, něco, někoho zbožňovat, můžeme  provozovat i my ateisté. Někdo si to přizná a někdo ne.

Touha manipulovat s druhým člověkem, je stará, jako lidstvo samo. 
Já myslím, že v dnešní době, v naší společnosti, v Česku, by se již s úspěchem našla jiná, lepší odvětví.
Proč ji hledat jedině v církvích?

Otázka zněla, jestli je možný vznik nového náboženství. Myslím, že v tomhle má Jirka pravdu. Asi tedy nemohla.
Ale možná i proto, že myšlenka zbožňování Boha byla již dostatečně rozpracována a vyčerpána. Nicméně, pro
část populace bude stále platit. S tím, bychom se měli smířit.
Další otázka je, jestli je smysl života, především v náboženství. Domnívám se, že s tím by se měly smířit zase církve, že pro určitou část populace není a nebude.

Vždyť je to vlastně úspěch, věřící se nemusí bát chodit do kostela podle svého výběru, nevěřící se nebojí nechodit do kostela, zrovna tak, jako nikdo nemusí předstírat příslušnost k nějaké straně, takhle by podle mne měla vypadat demokracie. Proč, brát druhým jejich pravdu? Další ukáže vývoj a ten potřebuje čas.

Mě trápí jiné formy manipulace a to je kriminalizace společnosti - bez rozdílu vyznání.

Co se týče společenské objednávky, dalo by se i přemýšlet nad společenskou objednávkou psychotroniky.
Po revoluci se našlo tolik lidí, ovládajích ezoterické umění, nezdá se Vám to podezřelé?

Bude jaro, já ho oslavím, jako potolikáté, oslavným pochodem po Praze a zajdu si do nějakého kostela,  kvůli překrásné hudbě, zpěvu a nádherné atmosféře lásky a naděje, stoupnu si někam dozadu do kouta, kde jinde bych poděkovala osudu....

Včera jsem v jednom mailu použil tuto úvahu, ale pak si uvědomil, že vlastně především patří sem, takže zde je:

Každý silný nadšenec otevírá nový směr, ale opomíjí vstoupit do toho starého, seznámit se s původními ideami. Proto jeho nauka nebude nikdy tak silná jako předchozí, protože si s tím nedal tu práci! Když pak člověk oněmi historickými základy projde a pochopí je (to je důležité!), potom většinou zjišťuje, že není důležité vytvářet nový směr, nýbrž pouze navázat na původní!

Myslím, že právě v tomhle je ona odpověď na prvotní otázku. Proto mi nedalo, abych zde tuto myšlenku neuvedl.

Bláža.. napsal(a):

Co je to víra?
Náboženství nemusí být jen v církvích. Určitou formu náboženství, něco, někoho zbožňovat, můžeme  provozovat i my ateisté. Někdo si to přizná a někdo ne. .

Osobně vidím veškeré náboženství pro pochopení zákona tohoto vesmíru. Ten, kdo je nepochopí Jeho zákony, sám sebe odsuzuje a trpí. ,,Bůh je ve všem kolem nás a v nás".  Pojmenování je často až druhotné. Mnoho jeho zákonů neznáme a přesto fungují, jen zatím nejsme schopni je pochopit, protože nejsme na to připraveni.
Ne nadarmo se říká, že dveře se otvírají sami jen tomu, kdo je připravený......
Když ničíme přírodu, ničíme tím sebe.
Když ubližujeme už jen myšlenkou někomu, ubližujeme tím sobě.
Bůh, Láska, Vesmír, Příroda, lidské Já  ... jedno jest...

Přeji krásný den Il.

To je hezká myšlenka jednoty, Ilseli. I já bych se na náboženství díval odtud. Nevidím v něm ostatně zásadního rozdílu mezi duchovní naukou, či idealisticky pojatou filosofií. I když, pochopitelně, rozdíly tam jsou.

Tohle však je ve skutečnosti problém dnešní doby. Uslyší-li už jenom pojem náboženství, většina lidí se vnitřně zablokuje. Chápu proč, vždyť je tu tak neblahé dědictví jednotlivých církví, ovšem to nic nemění na poselství, které je nám přes propast věků předáváno právě oněmi ideami. Když si navíc uvědomíme, že filosofie nic neřeší, pouze nás učí správně pokládat otázky a odpovídat si na ně, zbývá vpravdě už jen náboženství a duchovní nauky.

Náboženství je rozměr. A nemůžeme ho škrtnout jen proto, že se nám nelíbí, ať již z jakéhokoli důvodu. Zrovna tak jako filosofii nemůžeme škrtnout, vždyť jak bychom se potom naučili myslet?.. Možná tato generace lidí je předurčena k tomu, aby se věnovala duchovním naukám, ale jestliže jejich mysl zároveň neprojde filosofií i náboženstvím, potom jaký asi užitek z nich získá?..

A bude vůbec chápat, o čem je řeč?..

Salvator napsal(a):

Například Islám. Vznikl sice před více jak tisíci lety, ale zajisté měl výrazný přínos pro náš duchovní růst, respektive růst národů středního východu. Konec konců, pozitivní dopad islámu cítíme velmi citelně i my středoevropané, kteří ho přímo nevyznáváme.
Každá filosofie je něčím užitečná, i takové, které jsou výrazně destruktivní, nebo jinak deformované. Ne každý člověk je schopen vnímat čistotu vysokých idejí. Proto vznikají takové ideologie, které je mohou ve vývoji posunout dál, byť nejsou zcela čisté a zářivé.

Salvatore, o přínosu Islámu v§bec nepochybuji, má pro mě dokonce velké kouzlo. Ale s čím nesouhlasím, je jeho stáří. Základní principy Islámu nevznikly příchodem proroka Mohameda. Základ Islámu je třeba hledat ve stejném zdroji jako křesťanství, které také nepovažuji za nové náboženství. Vše má stejný základ v době Mojžíšově. Ale i to je na delší diskusi...

jelitko napsal(a):

To Jirka:
To není materialistický pohled komunistického režimu, ale obyčejný názor ateistky-historičky. Nic víc, nic míň. :)
A ... nikdy jsem třeba budhismus specielně nestudovala, takže vám tady nechci v žádném případě svými případnými bláboly kazit tuhle příjemnou filosofickou debatu, ale za názorem, že již nejstarší  filosofie a náboženství vznikaly přímo i nepřímo na společenskou objednávku si stojím a zatím mě nic nepřesvědčilo o opaku.

Jelitko, krásně jsi popsala mou hlavní výtku všem ateistům. Sama přiznáváš, že děláš závěry bez znalosti faktů. Jako příklad musím uvést třeba Křesťanství či Védskou kulturu. Tam prostě společenskou objednávku nenalezneš a ani nalézt nemůžeš. Proto si dovolím Ti poradit a vůbec to nemyslím jako osobní útok: zkus se více seznámit (nestačí jedna kniha...) s nějakou velkou filosofií a teprve potom si utvoř názor...

Crabat napsal(a):

Každý silný nadšenec otevírá nový směr, ale opomíjí vstoupit do toho starého, seznámit se s původními ideami. Proto jeho nauka nebude nikdy tak silná jako předchozí, protože si s tím nedal tu práci! Když pak člověk oněmi historickými základy projde a pochopí je (to je důležité!), potom většinou zjišťuje, že není důležité vytvářet nový směr, nýbrž pouze navázat na původní!

Crabate, velmi si mě tímto tvrzením potěšil. Podle mě přesně vystihuje problém naprosté většiny nových duchovních směrů. Díky!

Jirko,
mozna bychom si meli ujasnit, co kdo z nas chape terminem "spolecenska objednavka."
Ja stejne jako Jel vychazim z materialismu a ateismu, cetla jsem bibli nekolikrat, mohu tvrdit, ze jsem ji i studovala, stejne tak jako vse, co bylo napsano o bibli a v souvislosti s ni. Stejne tak jako mne neuspokojila skripta O Kapitalu, ale precetla jsem si samotny Kapital. Precetla jsem si tedy i bibli. Clovek nekdy opravdu zasne, jak je vse jinak...
Ja osobne v terminu "spolecenska objednavka"  nevidim prani mocneho jednotlivce, ci skupiny lidi ani spolecenske vrsty, ktera by si cosi objednala u moudrych filosofu. Spis to vnimam jako vysledek obecnych, systemopvych zmen ve spolecnosti jako celku. Chapu to jako vyraz nespokojenosti spolecnosti jako takove s odpovedmi, ktere ji dava to ktere nabozenstvi a hlavne s moznostmi, ktere ji dava pro jeji dalsi vyvoj, pro vsechny nezbytne zmeny.
Napriklad krestanstvi je pro mne vyrazem touhy tech nejprostsich a nejchudsich lidi po spravedlnosti, plnohodnotnem zivote ve vire, po spolecenskem uznani a pravu na dustojny zivot. V tom spatruji onu spolecenskou objednavku nejsirsi spolecenske vrstvy. Ale nejen te nejchudsi, protoze i sam vladar brzy pochopil, ze jeden buh = jeden kral a zacal tohle nabozenstvi pouzivat. Nakonec nic jineho mu nezbylo.
Krestanstvi je dnes nejrozsirenejsim nabozenstvim v zapadni civilizaci vubec. Presto si troufam rici, ze v sirsim slova smyslu nesplnilo ocekavani - sami krestane se dale zabijeji, dale se nenavidi, vrazdi na ulici i ve valkach, dale jeden hromadi majetek na ukor druheho, cirkev zasahuje do svetove politiky, zehna vsem.....
Blaza napsala, ze i esoterika u nas muze byt vysledkem takove spolecenske objednavky a ja s ni v tomto slova smyslu souhlasim - nebudu se ted prit o to, kdo je a neni esoterik ap. - protoze mnoho lidi je nespokojeno s tim, co je ucil materialismus, vubec vsechny -ismy. Zacinaji si klast stare otazky znovu a odpovedi nenachazeji ani u krestanskych cirkvi, ktere maji dnes povsechne jine starosti nez peci o duse svych vericich. A navic, byly tu vzdy.
Samozrejme souhlasim s Crabatem, ze nic noveho super uzasneho stejne nikdy nevznikne a ani nemuze, pokud se clovek nevrati k svemu prapuvodnimu clovecenstvi... Clovek si stejne klade porad stejne otazky, jen se porad ne a ne spokojit s porad stejnou odpovedi a tak hleda dalsi klicky a objizdky... Ty nejprostsi odpovedi na ty nejprostsi otazky dala uz vsechna nabozenstvi, nakonec buh je jen jeden, jen lide se jimi porad nejak ne a ne ridit...

Ale no tak, Pí, nemůžeš přeci reformaci stavět na stejnou platformu jako společenskou objednávku, byť bys jí dala sebeširší rozměr a osvobodila ji od chtění jednotlivců i tlaků jakýchkoli vrstev. Společenská objednávka není reformace, jistě chápeš ten propastný rozdíl. :)

Nicméně i kdybys tyto dva významy zaměnila, zdaleka tím nepostihneš vznik náboženství. Náboženství nepovstává ani společenskou objednávkou, ani reformací. To že se v něm nakonec projeví určité zápo*né prvky je důsledkem toho, jak některé mocenské vlivy, když ho nemohou rozbít zvenčí, vstoupí dovnitř, snaží se ho využít ve svůj prospěch a přeladit jeho elementární podstatu do zcela jiných praktik. To však nikterak nevypovídá o tom, že by prvotní myšlenka byla nedokonalá anebo dokonce špatná! Tohle se tady pořád slučuje do stejného významu. Ale my se musíme naučit rozlišovat a jít ke kořenům jednotlivých nauk, či náboženství.

V tomhle se mnou bude souhlasit zajisté každý. ;)

Crabate,
pod pojmeme reformace ja chapu vylepsit cosi, co z nejakeho duvodu nefunguje, nokoliv nastolit neco zcela noveho.
A dle meho nazoru ZADNY pokus o ZADNOU reformaci nikdy nebyl uspesny. Tudiz reformace jako takova je zcela zbytecna spolecenska objednavka :) Zbytecna ve vyznamu neco vylepsit, nezbytecna ve vyznamu uvolnit cestu necemu zcela novemu.
S tvou posledni vetou samozrejme souhlasim.

Je tady ještě jeden pohled a to ten, že nic není bez logiky. Společenská objednávka hraje svou roli. Ale, co když zde byla ještě další objednávka. Objednávka něčeho, co zahrnuje vše, objednávka něčeho, čeho se dotkly
Žena2 a Jelitko, jestli jsem je správně pochopila. Objednávka matky přírody. Té matky, která pro nás vytvořila
nervovou soustavu našeho typu, která nás obdařila základními pudy, které my nazýváme rodičovskou nebo partnerskou láskou a které jsou z hlediska psychologů vytvořeny pro přežití našeho druhu.
Co když, Bůh nesvořil přírodu, ale příroda Boha, protože nám bylo dáno jít dále, než zvířatům. A co když je potřeba náboženství lidem dána z nějakého důvodu, třeba pro  kompenzaci přebytečné agresivity nebo naopak pro kompenzaci potřeby lásky?
Nevím jestli existuje Bůh v té podobě, v jaké ho líčí jednotlivá náboženství, nevím jestli to není úplně jinak,
ale myslím si, že lidé náboženství potřebují. 
Prostě, naskýtá se ještě jedna otázka: Co když Bůh nestvořil přírodu, ale co když příroda stvořila Boha a tím i náboženství jako prvek potřebný k naší rovnováze?

Blaženko,
pochopila jsi mne správně.Preferuji přírodu a její zákony, kterým lidé nerozumí.Nezničitelná energie, která se přenáší z místa na místo, fungující echolokace.Máme co objevovat.Především vesmír v nás.Poselství bible o chrámech, člověk jako takový je chrám boží, v každém z nás je bůh.To je dost silný nástin, kde ho hledat.A všichni dohromady jsme Bůh.Před mnoha lety jsem seděla celou noc kdesi u plesa v Tatrách a přemýšlela nad čtvrtým rozměrem.Stále mi z toho vycházelo jedno.Ten rozměr je v našem nitru.Vše je opravdu provázané.

Ženo2, jenomže, ono je to ještě složitější. Jestli jsi četla knihu od Holgera Kalweita:
Keltská kniha mrtvých. Zde se hovoří ještě o jednom rozměru. Zásvětí. Myšlenky, které zůstávají a myšlenky z minula i budoucna se prolínají. Je ještě něco. Jen vím, že nemáme do toho rozměru vstupovat. Není náš. Myslím si, že jsme všechny energie ještě neobjevili.
I z toho důvodu chápu, proč se lidé v minulosti, když měli vyvinutější instikty,
silně upínali k náboženství. Věděli proč. Někdy si myslím, že lidé sami  jsou schopni vytvořit spirituální útvary myšlenek a někdy mi připadá, že jiný rozměr žije sám o sobě. Ta provázanost mi nepřipadá tak jednoznačná.
Ale připadá mi, že každý cítí jinak a vlastně má každý pravdu.

Dozajista máš pravdu, ale je to polovina cesty.Ta druhá polovina je, že ten rozměr je náš a smí se do něj vstoupit za dodržení velmi přísných pravidel.A tím je velká osobní morální disciplína.Kdo ji však má???
Každý by ji rád měl, i já (přiznávám), ale úkoly, které na nás život klade jsou těžší a těžší a vrchol tak v nedohlednu.Jsem opět u bible a známého Joba.
Do tohoto rozměru kdo vstoupí sám bez Boha (tím myslím s myšlenkou na všechny ty lidičky okolo to je to velké B), jen se sebou je odsouzen k trestu, to máš pravdu.
To, že se lidé v minulosti upínali k vyznávání Bohů je právě ta ryzí víra, která měla za úkol udržení kmene, rodu.Lidé ji nezneužívali, ale využívali její sílu k rozvoji intuice instinktů.
Znali sílu rytmů, melodičnost slov jejichž pronášení při ritualech rozechvívaly vzduch, zemi, stromy i ptáci zmlkli.Žili v souladu s metronomem Země.
O prolínání myšlenek se rozepisovat nebudu, nejsou to jen myšlenky, ale i skutky.To zde už padlo mnohokrát.Jasně, že to tak je.