Ahoj, chodím sem občas pročítat diskuze a nikdy bych nevěřila jako spousta z vás, že se mě bude tohle téma dotýkat.
S manželem spolu žijeme skoro 4 roky, manželé jsme krátce a máme malé dítě a další čekáme.
Byly nějaké existenční problémy, propuštění z práce a hledání nové, nakonec manžel nastoupil a tam potkal ji. Už pár týdnů pozoruji změny v chování, z práce jezdil pozdě, občas tam přespal, bydlíme dost daleko od práce. Nějak jsem to brala, že má hodně práce atd... Ne, nelustrovala jsem mu telefon ani nic jiného, vypadlo to z něj včera samo po mém dotazu zda se něco děje, že se chová divně, telefon věčně u sebe, však to znáte. Nejdřív tvrdil že nic, pak večer šel s pravdou ven. Znají se něco přes měsíc, jsou do sebe pobláznění, ona je sama s odrostlým dítetem. Strašně ho chce, strašně ho miluje a taky strašně moc začala tlačit na to, aby mi to už konečně řekl a odstěhoval se. Strašně na mě žárlí, dává mu ultimáta....Nedělala jsem scény, byla jsem jak praštěná palicí, protože jsem to nečekala. Možná byla teď krize, byla jsem na všechno sama, neměli jsme na sebe čas. Nejdřív jsem mu chtěla sbalit tašky, ale nemá kam jít, jedině k ní, což jsem nechtěla vlastně to tímhle způsobem vyřešit za něj. On nevěděl co chce, ale věděl, že se musí rozmyslet vpodstatě hned. Mluvili jsme celý večer, skoro celou noc a nad ránem mi řekl, jestli ty připravené tašky uklidím, že chce zůstat s námi. Já  nevím jestli je to dobře neb o špatně, jestli jsem ho měla nechat jít, ale měla jsem úplnou paniku z toho, co bude zítra, další den, že budu sama na dvě děti. On sám asi nevěděl, jak se rozhodnout.... Nevím, jak to bude do budoucna jestli půjde náš vztah a důvěru obnovit a jestli to byla prostě lekce, abysme si uvědomili něco...
Když jsme se bavili o ní, tak mám prostě pocit, že je to hysterka...citově ho vydírala, dávala ultimáta, dávala mu najevo, že pak už bude pozdě, že nemá o muže nouzi. Co je to za ženskou a matku, která je schopná se takhle snažit odtáhnout tátu od rodiny a těhotné ženy??? V podtatě si řekli, že buď dorazí v noci a nebo  už nikdy, on zůstal, v noci sms typu: co jsem asi tak mohla čekat od tebe...ráno zas ať se teda konečně vyjádří, že ona si tohle nezaslouží.....Obávám se, že se nebude chtít tak snadno své " hračky" vzdát, protože mě opravdu přijde, že s ním manipulovala. Ty hezký řečičky se chlapům tak hezky poslouchají....Když jí napsal, že zůstává s rodinou, tak nejdřív jako ok, přeju ti hodně štěstí bla,bla, za chvíli že se z toho hroutí a podobné věci. Já v ní podle indicií vidím manipulátora s trochou hysterie, ale on ji prostě neprokouknul a asi by trvalo nějaký měsíc než by k tomu došlo...Prý už se několikrát hodně pohádali, jak na něj tlačila. Názor na jeho chování mám svůj, samozřejmě že je to sviňárna, ale prostě ho mám ráda a nechci všechno zahodit. Nevím jestli tohle bude lekce dostatečná nebo zas čas by se mohlo opakovat něco jiného. Mluvili jsme o tom, co mu doma chybělo, tak pocit, že ho potřřebuji nebo potřebujeme a že ho mám ráda a že je pro mě důležitý. No holt člověk to někdy vyjadřuje činy víc než slovy.
Já vlasntě ani nevím, co bych chtěl aporadit, potřebovala jsem se někde svěřit, protože s tímhle se člověk opravdu nikde chlubit nehce. Cítím ohromnou nejistotu z budoucnosti, strach, trápím se, ikdyž vím, že bych neměla už jen kvůli tomu cvrčkovi. Budu ráda, když mi napíšete něco povzbudivého.

Chlácholení a pohlazení zraněné dušičky až na konci. Nejprve je nutné tě pochoválit, že jsi dokázala zachovat chladnou hlavu, probrali jste s mužem co se u vás přihodilo, spíš zanedbalo. Hlavně že snad pochopil, že máš tvůrčí snahu k vašemu vztahu, že chceš něco vysvětlit, vyřešit, uvědomit si, že jste si třeba neříkali věci, které tak chybí.

Určitě ti běhá hlavou, že ty jsi to snášela - tu nepohodu, on to vyřešil útěkem k jiné ženě, že ty se staráš o vaše díťátko a další čekáte, že to je nespravedlivé, že mohl říci, že mu něco chybí.  Prostě nad tímto nyní vůbec nepřemýšlej, vyhoď si to z hlavy, není to momentálně konstrukční pro záchranu vašeho vztahu. To co jste si pověděli v noci si prostě trošku víc vem k srdci a zkus se z maminky proměnit na chvilku zase v ženu a manželku, být pro něho přitažlivější

Ohromě ti nahrává, to co ti muž řekl, že jeho nádhera je hysterka a dává ultimata. Ona bude "agresi" stupňovat a když ty budeš ta velkorysá, klidná s náznakem, že odpustíš bude řešení myslím jasné. Myslím, že žádnému muži taková děsná ženská, když se ukáže v pravém světle nemůže imponovat. Jak píšeš o jejich sms, pokud ti muž je sám ukazoval, zkus to převrátit ve svůj prospěch a hlavně nekomentuj nic na její adresu, je to prostě  korunovaná kra.a. Prostě jen řekni, že tohle by tě nikdy nenapadlo jemu napsat, že by sis to nedovolila, že si ho vážíš, než abys s ním takto komunikovala. A ani nemusíš čekat na jeho odpověď, ať se mu to pěkně v hlavině rozleží, co má doma a jakou si plánoval budoucnost.

Jen se z toho vypiš, ono to pomůže, moc ti držím pěsti, aby to dopadlo dobře. Asi bych ti měla popřát, aby se nádhera opravdu předvedla v ultimatu a vyděračské sms, aby to konečně sejmulo tvému muži růžové brýle a rychle prohlédl.

Drž se.

Souhlasím s předchozím příspěvkem, že si to zvládla moc dobře. Málokdo to umí.

Mado, teď je všechno teprve před tebou.
Jednak si myslím, že ona dáma bude ještě nějakou dobu tlačit na pilu. Pokud ji tvůj muž sám nepošle razantně k šípku.....což neudělá skoro žádný chlap.
A hlavně se s tím vším budeš muset vyrovnat sama v sobě. Přijmout to, že tvůj můž má své chyby a jednu velkou teď udělal. Ale pokud budete oba chtít, všechno spolu můžete zvládnout. I obnovit takto narušený vztah.

Přeju hodně štěstí a držím palce.

Já tě taky pochválím, zvládla jsi to výborně. :supr:

Pro každého je něco nového nepoznaného zajímavé. Přesně tak pro něj ona. Určitě ho pěkně pochválila, podrbala pod bradou jak je fantastickej a věř, že tomu žádnej chlap neodolá.  Vzpomeň si, kdy jsi naposled pochválila manžela ty? Já jsem  jedno období v poslední době věnovala sobě, tlačila svoji vizi něčeho a moc se neohlížela a hle šup, a něco mě zastavilo. Abych mohla bilancovat. Přehodnotit co dělám špatně a změnit to.

Možná , že je to něco podobného. strčili ti před nos tabulku s véélkým písmem takto ne.

Já ze své zkušenosti bych ti radila netlačit na něj. Být nad věcí. Nezkoumat ho, ji, nic. Žít si své a být co nejvíce v pohodě. Dooprvady v pohodě. Ta paní odkryje své karty (pokud už se nestalo) velmi rychle a řekla bych, že tvůj muž bude rád, když se jí setřepe. Pokud po určitě době bych neviděla změnu, tak bych začla řešit já sama. To mluvím za sebe, s tím, že chlap je dobrý manžel a táta. Věřím že takové pobláznění přijde na každého a každý zaslouží druhou šanci. Mluvím o dobrém a psych.zdravém chlapovi.

Je dost možné, že toto bude pro vás dva posun dopředu a posun k zkvalitnění vztahu. Záleží na vás, jak to vezmete. :)

jestli se jeho nová "láska" chová takhle, klidně ho příště nech k ní odejít.Uvidíš, že za pár dní bude zpátky doma.

Jinak ti držím palečky, ať to všechno ustojíš.

Ty zprávy z dnešní noci a rána mi ukázal sám. Já bych mu do telefonu nešla, vím, že by mi to ublížilo ještě víc, nechci vědět "úplně" všechno.
Taky mám pocit, že ho jen tak nebude chtít pustit a bude zkoušet všechny možné a nemožné páky.
Když jsme to rozebírali, tak prý chtěl počkat až to vyprchá, nic mi neříkat, nechtěl mi ublížit. Nevím jestli si mám vážit jeho upřímnosti a nebo jestli to jen na mě přehodil....Každopádně bych musela být slepá, abych ty změny nepozorovala a on sám byl včera zděšený tím, jak ho mám přečtenýho, nevím asi mám nějaký 6.smysl.
Taky prý na něj tlačila proč prý jezdí pořád domů, proč u ní není celý týden, proč se mnou chodí nakupovat, s ní taky nikdo nechodil a jestli spolu spíme a  podobné perly.
Já snad žádná chudinka nejsem, jen se teď cítím znevýhodněná a zranitelná těhotenstvím....prostě vím, že fyzicky jsem teď znevýhodněná, nejsem asi tak přitažlivá jako v normálním životě. Pracuji z domova, nějakou kačku vydělám, aby se nám žilo líp, snažím se na sebe dbát. Podle mého muže si mě ohromně váží za to, co jsem všechno dokázala, je na mě pyšný. Možná jsem taková ta až moc samostatná a on měl někdy pocit, že se objedeme i bez něj, nevím. Já mu ale jen nechtěla přidělávat starosti se svými stesky, že se tu cítím strašně sama, na všechno jsem sama, prostě jsem nechtěla být pipka na mateřský, co jí z toho hrabe.
Že má ve mě takovou nějakou jistotu, že ví , že když přijdou horší časy, tak že já jsem silná osobnost a spolu to zvládnem.
Sex nám teď skomíral, to je pravda, já chtěla, on ne a teď už vím proč. No nevím jestli je to dobře nebo ne, ale v noci jsme se milovali, tak nějak spontáně, beze slov.
On sám řekl, že ví, že kdyby odešel, není už cesty zpět, že už by se nemohl nikomu podívat do očí.
On byl fakt oblblý, nebo ještě je, když jsem začala mluvit o tom jestli si dovede představit budoucnost..rozvod, dělení majetku, děti vidět 2x mesíčně, tak z toho byl vedle. Prý by nás nechal v baráčku se vším všudy, odešel by jen s věcmi, to si myslím, že by se paní taky asi nelíbilo. Obzvlášť, když z práce odešla a teď nedělá nic, tak si myslím, že by se jí ta láska brzy přejedla, kdyby nekapal přívod financí. Pokud už teď jí vadilo, že jsme spolu chodili na nákupy a jezdili na výlety a já nevím co, tak pak by byla určitě nadšená, kdyby sem jezdil za dětma, financoval nám domácnost atd...
Táta je perfektní, dítě miluje a ono jeho. Právě proto si nedokážu představit ani to, jak bych tomu dorbkovi vysvětlovala, že tatínek prostě není.
Dneska jsem absolutně nepoužitelná, dítko je pryč a já chodím od ničeho k ničemu, občas si pobrečím, ale snažím se... všechno s ezatím ve mě pere, tak strašně je mi líto, když vidím, jak chlap svou těhotnou ženu rozmazluje, hýčká jí a já řeším tohle..jak se snažím být dobrá máma, manželka i kamarádka a ještě shánět finance, jak jsem většinou ta rozumná, chápavá a ten, kdo ten vztah tak nějak táhne dopředu. Ale už potřebuju odpočinek, jsem ze všeho hrozně unavená.
Když odjížděl do práce, řekl mi, jak strašně mu chybělo slyšet to, že ho mám ráda, abych to občas pronesla jen tak.

A teď jsem si vzpomněla, že se mě včera ptal, zda by směl k porodu, kdybysme nebyli spolu....To mě docela zaskočilo.

Asi se v tom plácá. Ne, že bych ho nějak litovala, to ne, ale docela vypadá jako správňák.
On tě asi má vážně rád. A tomu novýmu vztahu se nemůže ubránit. Ale ho zničí sama, on se šprajcne sám, když ho bude takto stíhat.
Jsi moc statečná. Nebreč. Já ti nesahala ani po kotníky.Tak vydrž, a mysli na mimi a na tvého muže, který by chtěl být u porodu. To je bomba, ne?! :supr:

Mada 77....jak to všechno co se u tebe a v tobe děje, tak smekám před tebou. doufám, že to zvládněš. Nevreč, jsi statečná žena.

Mado, myslím, že jsi přišla na to čím to je. Asi většina z nás byla právě ta, která se snažila všechno zvládnou, domácnost, dětičky, nefňukat, naopak ještě přispět financemi. Možná většinu z nás do toho nenápadně vtáhl i život, mužský pryč za prací. Po týdnu - 2 měsících sama doma se prostě musíš naučit zvládat věci, které třeba ve většině domácností zastává ten druhý. Je to pomalé a nenápadné nakládání povinnosti, které ani nepostřehneš, že děláš najednou sama, asi i z lásky k rodině. Pak příjde ťafka, že ten druhý se cítí odstrčený, nepotřebný a začne hledat kňuknu, která potřebuje se vším pomoci a předvede šikovně nešikovnost.
Začni si naprosto plánovaně vymýšlet věci, které nezvládneš ( i když do dneška bys je zvládla levou zadní), zatěžovat muže i v průběhu týdne s dotazy, protože si holt fakt nevíš rady. Prostě i když je pryč vtáhnout ho zpět do rodiny, sejmout ze sebe povinnosti a nenápadně je přehodit na něj. Nestane se z tebe za týden "nesamostatná " bytůstka, ale plánovaně to zvládneš, mě to trvalo půl roku než jsem nad tím přestala plánovaně přemýšlet :).
A jestli jste se pomilovali, jak říkáš jinak, tak jen a jen dobře. Ty si můžeš připadat nepřitažlivá, ale on to tak nevidí. Víš, možná to není správné, ale asi bych ho i trošku lehce vyděsila.  Třeba mu v týdnu napiš, že tě bolí bříško a necítíš se dobře a nech ho o víkendu blbnout trochu víc okolo domácnosti.  Uvidíš, jak bude okolo tebe lítat a starat se. Jen tak maličko zneužij svoji situaci, oni někdy manželata bez povinností berou vše příliš automaticky, i to bříško. Nech se opečovávát jednou. Dovol mu, aby se o tebe taky trochu bál.
Vím, ono se lehce řekne, netrap se, když jsi toho plná, ale zaměstnej si hlavu vizí, co vše  uděláš, abys muže víc zaměstnala, jakou sms mu třeba v průběhu týdne pošleš, abys ho "dostala"(v dobrém).
Za jak dlouho se vám mám mimi narodit? Drž se a pláč přeměň na aktivní plán, jak zaměstnat mužovu mysl sebou :)

Mada, držím ti palce, aby ste to všetko zvládli. Myslím si, že keď sa vám narodí bábo, prídete obaja na iné myšlienky a takisto vás aj dosť zamestná a ono to tak nejak samé postupne prejde. Chce to len čas. Myslím si, že si správna ženská a tvoj chlap tiež (teda správny chlap, nie ženská:-), proste len urobil chybu. Máte to oveľa ľahšie, keď ona je taká zakomplexovaná kra.... On keď o nejaký čas "vytriezvie" a to si píš, že vytriezvie, tak si bude hlavu o stenu trieskať a teba na rukách nosiť.

Ahoj všem, díky za vaši podporu :pussa:
Miminko se narodí v listopadu, takže už mám docela " pupík". Včera manžel přijel z práce a vzal si do konce týdne volno s tím, že bude pracovat z domu. Taky mi řekl, jak se mu strašně ulevilo, že je to tak nějak vyřešené. Nicméně paní to pořád ještě nepochopila, pořád mu vypisuje, tedy co vím, tak naposledy ráno něco v tom smyslu, že tomu nemůže pořád uvěřit a co jako bude dělat, tak jí manžel odpovídal něco v tom smyslu, ať nás nechá žít v klidu atd.....  A taky mu prý pořád předhazovala jaký je o ní zájem a že když ode mne neodejde, tak si hned nabalí toho opálenýho svalovce, co jí uhání.
V noci jsem měla zmatený sny, mimo jiné, že manžel paní dluží nějaké peníze, tak jsem mu to dneska říkala, co to bylo za noční můru a ten se začal smát a prý to asi těžko, že ona nemá pomalu ani na nájem. No tak to by byla opravdu ráda, kdyby žili jen tak z lásky a manžel dával peníze mě a dětem.
Taky mi ukázal její profil na internetu, tak jsem se podívala, nejdřív jen po očku, ale pak jsem si ho prohlédla sama v klidu a ikdyž musím uznat, že je to hezká ženská, tak mě to nějak podle těch fotek " uklidnilo". Spousta fotek svůdně jen v prádle a prostě z ní vyzařuje nezralost, taková nějaká nezodpovědnost, lehkomyslnost, prostě na mě působí trochu " lehce ". Takže jsem přesvědčená, že by po čase u nich byly "konflikty", protože její provoz zevnějšku musí být sakra drahý. Mám z toho fakt pocit, že ona hlavně potřebuje sponzora, což tady by asi nepochodila. Takže jsem to uzavřela tak, že mi tahle nána nestojí za nějaké nervy a asi i chápu, že chlapovi z ní houpne a prostě ujede.
S tou pomocí je to těžké, máme barák, zahradu a ještě psa, takže jsem opravdu zvyklá fungovat sama, prostě jsem musela. Ale mám to v plánu si taky oddychnout.
Nejsem statečná ani rozumná, je to něco jak pud sebezáchovy nebo nevím, jak to nazvat.

jestli je nevěra lumpárna tak v těhotenství pro mě neodpustitelná...jsi docela statečná, že si nepropadla hysterii a nezabalila mu tašky/respektive je zase vybalila ;) /. Přeju ti, aby to opravdu manžel ukončil a už si o té běhně co hledá sponzora neslyšela. Zdá se, ale že to nevzdává lehce...vypisuje a vypisuje. Je to víceméně na tvém mužovi z osobní i zdejší zkušenosti to radikální utnutí chlapi nezvládaj, snad bude tvuj vyjímkou....Trochu mě šokovala otázka jestli může k porodu, když bude bydlet s ní. To by se mi asi trochu chtělo blinkat při té představě...jak už tu někdo psal, naházej na muže svoje povinosti ať nemá roupy a ty relaxuj a těš se na mimčo. Za chvli je mimi na světě a zase budeš přitažlivá ženská...ne že by si v těhotenství nebyla, ale budeš se líp cítit. Držim palce yslim, že na to jdeš dobře, i kdyby to dopadlo nejlíp jak může připrav se na pořádnou duševní houpačku...bude se t vrracet v těch nejnevhodnějších okamžicích. A kdyby to dopadlo špatně, věz že ženská vydrží víc než kůň a i tady najdeš pár opuštěných těhulek nebo čerstvým maminek s vícero dětmi a jde to...horší je vážná nemoc než jeden zaběhlej chlap

Hmm - běhna.. sponzor.. Skvěle.. :pussa:

klokan napsal(a):

Hmm - běhna.. sponzor.. Skvěle.. :pussa:

jj dámám / od slov dá mi/, které hystericky vydírají tátu od rodiny, tím, že jestli se k nim hned neodstěhuje, spustí se se svalovcem/ nikoli tím parazitem/ nazývám jen kvůli pravidlům BB běhny, uhodl si že normálně jim říkám jinak. Z lásky asi partenra nehledá, to by koukala taky na štěstí jeho děti. Ze dvou výplat se to lépe táhne... A nemuckej mě, lízátka došly ;) :D

Tak teda jinak, no : :usch: .. Je to tak lepší? :) A podle rychlosti to taky jde rozdělit jako běhny - ty rychlé, a coury - to jsou ty pomalejší.. :)

mado taky ti moc držím pěsti, jde vidět, že jsi správná ženská :). Já teda nevím, jak bych tohle zvládala..Jen si přeju, aby se od ní opravdu odpoutal tak, jak tvrdí...ono, pokud k ní něco cítil, tak si nejsem jistá, zda si dokáže rozumem poručit..doufejme, že ano!!!!

klokan napsal(a):

Tak teda jinak, no : :usch: .. Je to tak lepší? :) A podle rychlosti to taky jde rozdělit jako běhny - ty rychlé, a coury - to jsou ty pomalejší.. :)

a ještě si zapoěl na ty z mojí definice a to 2v1 :lol:

Mado77,
jsi holka šikovná, do nepohody. Mohlas udělat scénu jako hrom, litovat se, citově vydírat, hledat pomoc u příbuzných, soucit u kamarádek, mohlas ho vyhodit nebo ultimáta dávat pro změnu zase Ty, abys mu to opepřila, nikdo by se tomu nemohl v Tvém stavu divit, ale Ty ses zachovala jako správňačka. Podle toho, co píšeš o té paní, se milá dáma zlikviduje sama. Muži, dokonce ani ti pobláznění, nemají rádi ultimáta. Ona si pod sebou nařízla větev a teď už jen piluje, piluje, dokud nespadne. Chovej se dál tak, aby Tvůj muž měl důvod se na Tebe těšit. je docela dobře možné, že ona se pokusí vystupňovat požadavky a možná Tě zkontaktuje. Pokud to udělá, zvládni situaci s nadhledem, který jsi doposud tak mistrně používala. Zůstaň klidná, protože to bude její poslední zoufalý krok. Ujisti ji, že o celé situaci víš, že se muž rozhodl sám pro svoji rodinu a že samozřejmě pokud by přece jen odešel, bude se plně podílet na výchově obou dětí a brát si je pravidelně na víkendy a prázdniny, protože je to skvělý táta a umí se o dítě postarat stejně dobře, jako Ty. Tím bys ji dorazila..o cizí dítě žádná milenka totiž nestojí ani omylem...ta by ráda pouze a toliko toho vyhlídnutého pána...když k němu bude barák či byt, nevadí....přijme to, když už to musí být. Je moc dobře, že to není svobodná holka, ale už máma, která ví, co péče o dítě obnáší. Ta svobodná by jako nezkušená brala i ty děti...do té doby, než by ovšem měla svoje...Drž se, holka a dej nám vědět. Zdravím tě a přeji Tobě i miminku pohodu a klid.

klokan napsal(a):

Tak teda jinak, no : :usch: .. Je to tak lepší? :) A podle rychlosti to taky jde rozdělit jako běhny - ty rychlé, a coury - to jsou ty pomalejší.. :)

není tohle trochu off topic??

kalupinka napsal(a):

...o cizí dítě žádná milenka totiž nestojí ani omylem...ta by ráda pouze a toliko toho vyhlídnutého pána...když k němu bude barák či byt, nevadí....přijme to, když už to musí být. Je moc dobře, že to není svobodná holka, ale už máma, která ví, co péče o dítě obnáší. Ta svobodná by jako nezkušená brala i ty děti...do té doby, než by ovšem měla svoje...Drž se, holka a dej nám vědět. Zdravím tě a přeji Tobě i miminku pohodu a klid.

To nemusí být vždy pravda.

mada77, obdivuju, jak to zvládáš. A držím palce.

xxxx napsal(a):

klokan napsal(a):

Tak teda jinak, no : :usch: .. Je to tak lepší? :) A podle rychlosti to taky jde rozdělit jako běhny - ty rychlé, a coury - to jsou ty pomalejší.. :)

není tohle trochu off topic??

Trocha demagogie: zatímco Tvůj příspěvek je zcela v souladu s tématem, že ? :D

Klokane, ty jsi moderátor. Ale nechováš se tak.

majkafa napsal(a):

Klokane, ty jsi moderátor. Ale nechováš se tak.

:offtopic: Takže vážená majkafo - jsem-li moderátor, dle Tvého názoru tedy nesmím diskutovat ??? Povězte mi, paní vševědoucí... Jak se tedy má chovat moderátor??

Jsi fakt skvělá,jak to zvládáš.Mně akorát tam nesedí ty telefony.ˇAt si koupí nové číslo mobilu a dá ho jen tomu,komu chce.Možná by nebylo od věci,kdyby si mu mobil stratila a on si pořídí nový.A pak bych byla zvědavá,jestli bude dáma volat a esemeskovat.jestli jí dá číslo.Proč jí on odepisuje?

No, já se snažím si to nebrat moc osobně, ikdyž to zní šíleně.  Nevěra se prostě někdy stane, v těhotensví je to hnusárna, ale snažím se to brát prostě tak, že se stalo a bohužel v téhle době, s tím už nic nenadělám. No, já nevím, taky jsem si vždycky říkala, že bych to asi nedokázala odpustit, ale prostě teď nějak vítězí spíš rozum, který mi říká, že udělám v rámci mezí všechno, abych rodinu zachovala. Samozřejmě, že mantinely mám, nenechám si šlapat po sobě. Moc se těším až mimi bude na světě a já se zas začnu cítit fyzicky trochu líp, přitažlivější. Jo, to s tím porodem jsem to taky nepochopila...nedokážu si to představit sdílet tak intimní a osobní věc a člověkem, který by žil někde jinde s někým jiným.
Psala jsem, že dáma je momentálně bez práce, takže ona potřebuje alespoň něčí jednu výplatu.
Britano, telefon má služební a poznali se skrz práci, takže logicky jeho číslo má a on ho jen tak změnit nemůže. Proč jí odepisuje? Odepsal jí ráno něco v tom smyslu, ať nás nechá v klidu atd. celé odpol byl klid a teď k večeru přišel manžel s tím, že teda to je silný kalibr...a sms něco ve smyslu, že teď už chápe, že si někdo z nešťastné lásky vezme život. No hysterka jak vyšitá, má doma dítě a chová se jak blázen. To by se chtěla kvůli chlapovi, co ho zná pár týdnů věšet? Myslím, že už mu to dochází, pomalu, ale snad už trochu ano. Já se snažím být v klidu a nad věcí. Dítko máme u babičky, manžel pracuje z domu, tak máme na sebe aspoň trochu času, tak snad to k něčemu bude.
Je mi jasný, že to bude jak na houpačce. Že odpustit mu můžu, ale zapomenout se nedá. Ale tak aspoň budu pak mít klidný svědomí, že jsem se snažila udělat pro rodinu maximum.

Mado, teď to čtu, no tedy klobouk dolů před Tebou....

Máš pravdu, houpačka bude, jednou trochu nahoře a jednou totálně dole :(. Ale je dobře, že o ní víš - a tak trochu s ní  počítáš. Sice Tě to od těch kotrmelců neochrání úplně, ale když člověk ví, že bude lítat vzduchem, míň při tom hysterčí :)

Tvůj přístup je střízlivý a rozumný. Mnohé z nás se k němu propracovávaly mnohem déle než Ty :)
A že se snažíš nebrat to osobně, jo! Dobře děláš. Taková věc se stává - a ze strany Tvého muže v tom dost pravděpodobně vůbec nic osobního není. Drž se :)

Říkám si, že to moje těhotenství je možná takové to štěstí v neštěstí, za pár měsíců tu bude mimi a nastanou starosti kolem něho a nebudu mít čas moc přemýšlet. Ale už teď na mě občas padnou depky a vrací se mi to všechno, je to ještě dost krátká doba. Nikomu jsem o tom neřekla, držím to v sobě. Vím, že by muže všichni odsoudili a mě dávali rady typu, že jsem ho měla vyrazit a proč to snáším. No to by mi asi moc nepomohlo. Pozitivum je, že jsme si neřekli nic hnusného, žádné zprávy, co by mě ranili jsem nečetla, až ty z posledních dnů, co mi dával číst manžel. Nevím jestli se máme o tom spolu bavit, jestli to ještě k něčemu je.....on z toho ještě asi úplně venku není, má asi o ní ještě nějaké ideály a já mu jí nechci " zprotivit", byla bych sama proti sobě. Buď na to časem přijde nebo ne. Každopádně se nechová tak, že by ještě váhal zda zůstat či odejít. Jen je to teď takové nějaké čerstvé, potřebovala bych více pozornosti, cítit blízkost, ale taky vím, že se to v něm všechno ještě dost pere, tak si to asi každý řešíme v sobě.
Zítra jede na pár hodin do práce, tak teď už mám trochu strach z toho, že budu mít prostor na myšlení. Na společnost náladu moc nemám, přetvařovat se neumím a chlubit se s tím nikde po známých nechci.
Kdyby existoval nějaký manuál na tyhle situace, jak krok po kroku postupovat, jak se k partnerovi chovat, jak si pokračovat v takhle narušeném vztahu....

mada77 napsal(a):

....on z toho ještě asi úplně venku není, má asi o ní ještě nějaké ideály a já mu jí nechci " zprotivit", byla bych sama proti sobě. Buď na to časem přijde nebo ne...

...taky vím, že se to v něm všechno ještě dost pere....

Vydrž, ono je to těžký se "odmilovat" ze dne na den... to trvá někdy i měsíce...

Seš šikovná kočka. Rozumná.

To je jasné, že to bude taková houpačka, ale jsem si jistá, že to zvládneš.

Mladá paní zaměří svoji pozornost zase někam jinam a tvůj m. si zřejmě oddychne. :D
To je těžký kalibr :)

Tady asi bude "odmilování" velmi rychlé, soudě z reakcí paní..:)

mada77 napsal(a):

Říkám si, že to moje těhotenství je možná takové to štěstí v neštěstí, za pár měsíců tu bude mimi a nastanou starosti kolem něho a nebudu mít čas moc přemýšlet. Ale už teď na mě občas padnou depky a vrací se mi to všechno, je to ještě dost krátká doba. Nikomu jsem o tom neřekla, držím to v sobě. Vím, že by muže všichni odsoudili a mě dávali rady typu, že jsem ho měla vyrazit a proč to snáším. No to by mi asi moc nepomohlo. Pozitivum je, že jsme si neřekli nic hnusného, žádné zprávy, co by mě ranili jsem nečetla, až ty z posledních dnů, co mi dával číst manžel. Nevím jestli se máme o tom spolu bavit, jestli to ještě k něčemu je.....on z toho ještě asi úplně venku není, má asi o ní ještě nějaké ideály a já mu jí nechci " zprotivit", byla bych sama proti sobě. Buď na to časem přijde nebo ne. Každopádně se nechová tak, že by ještě váhal zda zůstat či odejít. Jen je to teď takové nějaké čerstvé, potřebovala bych více pozornosti, cítit blízkost, ale taky vím, že se to v něm všechno ještě dost pere, tak si to asi každý řešíme v sobě.
Zítra jede na pár hodin do práce, tak teď už mám trochu strach z toho, že budu mít prostor na myšlení. Na společnost náladu moc nemám, přetvařovat se neumím a chlubit se s tím nikde po známých nechci.
Kdyby existoval nějaký manuál na tyhle situace, jak krok po kroku postupovat, jak se k partnerovi chovat, jak si pokračovat v takhle narušeném vztahu....

Já nevím,manuál je sice pěkná věc,ale stejně se musíš rozhodovat podle sebe a situace.Nejsme roboti,jsme "jenom" lidi :) A ještě jedno,jak na to všechno nahlížíš ,trochu vidím i sebe.Fandím Ti a vidím to pozitivně :pussa:

majkafa napsal(a):

kalupinka napsal(a):

...o cizí dítě žádná milenka totiž nestojí ani omylem...ta by ráda pouze a toliko toho vyhlídnutého pána...když k němu bude barák či byt, nevadí....přijme to, když už to musí být. Je moc dobře, že to není svobodná holka, ale už máma, která ví, co péče o dítě obnáší. Ta svobodná by jako nezkušená brala i ty děti...do té doby, než by ovšem měla svoje...Drž se, holka a dej nám vědět. Zdravím tě a přeji Tobě i miminku pohodu a klid.

To nemusí být vždy pravda.

mada77, obdivuju, jak to zvládáš. A držím palce.

Pokud jde o lásku i milenka by měla přijmout partnerovi děti,pokud to jde.Teď nevím ,jestli jsem to řekla přesně,ale pokud si partnerka váží "toho dotyčného" milence,přítele atd,je-li to v jejich silách,přijme i jeho děti .Sice jsem to nezažila,ale cítím to tak a věřím ,že bych to i dokázala.Děti za to nemůžou :)
Takže ,souhlasím s Majkafou .

BYCH DOKÁZALA, BYCH...

Je tady snad dámy někdo, kdo otevřel náruč dětem svého nového přítele...

nastěhoval si je na víkendy, prázdnny či nastálo, s radostí jim četl pohádky, vařil, pral na ně, vůbec mu nevadilo, že mu odkrajují korunky z rozpočtu, místo aby trávil čas daleko zajímavějšími věcmi, které se dají dělat ve dvou

....zkrátka měl radost z jejich existence?

Buďme realistky...!

Myslíš snad Kalupinko,že takový případy nejsou ? Není to přece nic nenormálního.Nemusíš je přece hned milovat..
A jestli nikoho takovýho neznáš,já třeba jo. :)

kalupinka napsal(a):

BYCH DOKÁZALA, BYCH...

Je tady snad dámy někdo, kdo otevřel náruč dětem svého nového přítele...

nastěhoval si je na víkendy, prázdnny či nastálo, s radostí jim četl pohádky, vařil, pral na ně, vůbec mu nevadilo, že mu odkrajují korunky z rozpočtu, místo aby trávil čas daleko zajímavějšími věcmi, které se dají dělat ve dvou

....zkrátka měl radost z jejich existence?

Buďme realistky...!

Hovor za seba, Kalupinka, ja som syna môjho priateľa 10 rokov vychovávala. Ja nie som Kalupinka a nie všetky ženy sú Kalupinky. (Vychádzala som dobre aj s so synom môjho ďalšieho priateľa, s ktorým som bola len poldruha roka - bol u mňa na návšteve v zahraničí a dodnes si mailujeme...).

kalupinka napsal(a):

BYCH DOKÁZALA, BYCH...

Je tady snad dámy někdo, kdo otevřel náruč dětem svého nového přítele...

nastěhoval si je na víkendy, prázdnny či nastálo, s radostí jim četl pohádky, vařil, pral na ně, vůbec mu nevadilo, že mu odkrajují korunky z rozpočtu, místo aby trávil čas daleko zajímavějšími věcmi, které se dají dělat ve dvou

....zkrátka měl radost z jejich existence?

Buďme realistky...!

já

Taky si myslím, že to je možný. Někteří lidé mají obrovské srdce (nebo třeba jen nemohou mít děti vlastní...).

Nefrit, já vím, že manuál je blbost, ale v chvílích, kdy člověk prostě neví kudy kam by potřeboval prostě nějký návod na to, jak z toho všeho ven, protože v těch prvních dnech moc střízlivě uvažovat nejde.
No včera se to na mě nějak nahrnulo, takže jsem si pobekala, trochu jsme o tom zas mluvili a podle muže to bylo až příliš jednoduché tomu všemu podlehnout, takže to spíš beru jako takové uklouznutí, které se opravdu může stát každému a všude.  Taky prohlásil, že tyhle stresy už by nechtěl nikdy zažít, tak snad si to bude pamatovat. Navrhla jsem manželskou poradnu, ale on prý to v sobě má vyřešené a že nám stejně nikdo neřekne, jak teď máme žít dál.
No jinak nechci paní křivdit, ale myslím, že její prioritou jsou jiné věci než opečovávat partnerovo dítko, ale to už je jedno.

kalupinka napsal(a):

BYCH DOKÁZALA, BYCH...

Je tady snad dámy někdo, kdo otevřel náruč dětem svého nového přítele...

nastěhoval si je na víkendy, prázdnny či nastálo, s radostí jim četl pohádky, vařil, pral na ně, vůbec mu nevadilo, že mu odkrajují korunky z rozpočtu, místo aby trávil čas daleko zajímavějšími věcmi, které se dají dělat ve dvou

....zkrátka měl radost z jejich existence?

Buďme realistky...!

Já ano,
zkus jen tak odhadnout 2dovolené ročně pro 2 děti (př. HR, A) + víkendy, svátky, vánoce atd. A to ti můžu říct upřímně, že je to z mého popudu, ne z partnerova, páč by ho to asi nenapadlo. :D
Ale...hlavně - nepíšu to kvůli penězům , protože mám-li jedu, nemám-li nejedu, ale všichni. Můj standard platí pro celou moji rodinu - "moji", ne jeho, jejich, její děti atd,..
Víš, já si organizuju svůj život, a ty děti do mého života patří. mají všechno, co moje děti..

A půjdu do extrému - dovedeš si představit ten pocit, když mi "jeho" dítě (dcera)zavolá, že z čj z diktátu dostala 1 , a my o víkendu spolu dřely mně, mě, i -y a s-z. ??:)

Nejde o žádnou vyjímku, kdybyste byly např. na mém místě, tak byste jednaly stejně.
Přece byste také chtěly, aby byl Váš partner spokojený, aby neměl výčitky svědomí, že "své" děti nechal u babičky v Prostřední Lhotě a on jede se svou partnerkou a jejím dítětem např. do Řecka?

Víte jak se ten chlap vedle Vás cítí? Ač ho to samotného třeba nenapadne, tak je pyšný, že "vyveź" celou svoji rodinu, že je dobrej táta - a je, ačkoliv třeba to znamená jen jeho kývnutí hlavy, páč má na všechno svůj šikovný  :rodna: sekretariát :D . Ale to je přece fuk..

A taky byste to fackovaly na jednu hromadu :D . Stený pravidla, stejný zákazy, stejnej metr - je to jaksi jednodušší..:D

Upozorňuju poctivě, že mi nějaký ten měsíc trvalo, než jsem se naučila...

mada77 napsal(a):

Nefrit, já vím, že manuál je blbost, ale v chvílích, kdy člověk prostě neví kudy kam by potřeboval prostě nějký návod na to, jak z toho všeho ven, protože v těch prvních dnech moc střízlivě uvažovat nejde.
No včera se to na mě nějak nahrnulo, takže jsem si pobekala, trochu jsme o tom zas mluvili a podle muže to bylo až příliš jednoduché tomu všemu podlehnout, takže to spíš beru jako takové uklouznutí, které se opravdu může stát každému a všude.  Taky prohlásil, že tyhle stresy už by nechtěl nikdy zažít, tak snad si to bude pamatovat. Navrhla jsem manželskou poradnu, ale on prý to v sobě má vyřešené a že nám stejně nikdo neřekne, jak teď máme žít dál.
No jinak nechci paní křivdit, ale myslím, že její prioritou jsou jiné věci než opečovávat partnerovo dítko, ale to už je jedno.

To si ale nemyslím,že manuál je blbost,jen v určitých chvílím s člověkem tak mlátí emoce,že prostě ten manuál nefunguje :D Vzpomněla jsem si na kamarádku,kterou znám jako velice klidnou povahu,celkem realistku,její muž měl asi 2 roky milenku,jela bez manuálu,ale celkem dobře.Jenže on se pořád nemohl rozhodnout jestli manželku nebo milenku,až jednou byla se synem na dovolené,přijela o 2 dny dřív bohužel nebo spíš bohudík,našla ve své ložnici nejen manžela ,ale i milenku s jejím asi 4-letým synem,takže manuál nemanuál,měla takovou tmu před očima,že všichni i s věcmi letěli ven.No a nakonec rozhodla ona sama a hned :) Už je rozvedená.

No to je šílená představa 2 roky. Mě by z toho hráblo za pár týdnů a čekat až se páníček uráčí si milostivě vybrat :(
Jo, tak ymám chvilky, že jsem ráda, že se "vzpomatoval" celkem rychle, ale někdy bych na něj nejradši všechno vyřvala, jak mi ublížil a pro jistotu ještě profackovala :dumbom: Držím se, ani nevím jak to zvládám, prostě se snažím to nějak nechat plynout kolem sebe. Ale vy to všichni znáte ty pocity. Člověk si to prostě musí odžít hlavně sám v sobě. Jen mám strach z budoucnosti, aby se to někdy neopakovalo. Já vím, že mi záruky nikdo dát nemůže. Jen si myslím, že to už bych asi nerozchodila.....a asi už bych byla opravdu "blbá", protože jednou se stát může, ale opakovaně, to už bych si asi nemohla vážit sama sebe.

Já si nemyslím, že by to řešil manuál - i když 100lidí= 100názorů..
Byly by to zřejmě  jen jednotlivé pokyny, které nemohou jen tak jednoduše změnit můj náhled a podstatu mého problému, což považuju za gró.

Vyřeší to celková změna vlastního postoje ke všemu, (celková změna vnímání), která se pak bude odrážet ve všech sférách po celý život. Prostě přeprogramovat se. To platí tedy samozřejmě jen pro toho, kdo není spokojený se svým životem , kdo by si přál změnu.
Pokud by toto obsahoval manuál, pak by užitečný byl velmi . Jsou takové "manuály", ale jmenují se jinak....a třeba v nich o nevěře nepadne ani slovo, přesto "to" řeší.

Mado, trvám si na svém, seš šikulka šikovná.

Víš, kdyby si to (hypoteticky)manžel zopakoval za tvé "účasti" - myslím ublížil ti, tak je to jeho blbost, jeho ponížení, a on ztratí. Není to tvoje prohra, a i pokud bys přesto s ním žila dál, není to žádná tvoje blbost, jen tvoje svobodné rozhodnutí posouzené v ten okamžik a vůbec to nesouvisí s vážením/nevážením  si sebe. Pokud tedy by ses daným stavem neměla trápit. Trápila-li by ses, tak je to samozřejmě nesmyslné.Ubližovala by sis.

Já si myslím, že on se v tom taky dost plácal a asi i plácá dál. Navíc, když vidí a slyší, co je ve skutečnosti jeho bývalá láska zač. Taky mu muselo dojít, že ti ublížil, když tě do problému vtáhnul.

kalupinka napsal(a):

BYCH DOKÁZALA, BYCH...

Je tady snad dámy někdo, kdo otevřel náruč dětem svého nového přítele...

nastěhoval si je na víkendy, prázdnny či nastálo, s radostí jim četl pohádky, vařil, pral na ně, vůbec mu nevadilo, že mu odkrajují korunky z rozpočtu, místo aby trávil čas daleko zajímavějšími věcmi, které se dají dělat ve dvou

....zkrátka měl radost z jejich existence?

Buďme realistky...!

Já se hlásím. Já to tak měla a fungovala. A domnívám se, že nová žena mého BM to cítí s naším synem stejně.

mada77 napsal(a):

Nefrit, já vím, že manuál je blbost, ale v chvílích, kdy člověk prostě neví kudy kam by potřeboval prostě nějký návod na to, jak z toho všeho ven, protože v těch prvních dnech moc střízlivě uvažovat nejde.
No včera se to na mě nějak nahrnulo, takže jsem si pobekala, trochu jsme o tom zas mluvili a podle muže to bylo až příliš jednoduché tomu všemu podlehnout, takže to spíš beru jako takové uklouznutí, které se opravdu může stát každému a všude.  Taky prohlásil, že tyhle stresy už by nechtěl nikdy zažít, tak snad si to bude pamatovat. Navrhla jsem manželskou poradnu, ale on prý to v sobě má vyřešené a že nám stejně nikdo neřekne, jak teď máme žít dál.
No jinak nechci paní křivdit, ale myslím, že její prioritou jsou jiné věci než opečovávat partnerovo dítko, ale to už je jedno.

Návod, jak z toho ven?

Vždyť ty to intuitivně víš a jseš schopná se tak i chovat, máš výbornou vztahovou inteligenci, klobouk dolů!

A navíc, velkou výhodu máš i v tom, jak děsně se chová ona, ta dělá vše proto, aby tvého muže otrávila, přímo ti ho vsunuje do náruče.

A trochu konkrétna, platí to pro oba:

Promluvit si o tom, ve vztahu chybělo, co vadilo, co se nacházelo jinde. Říct, co konkrétně od teď přivodí každému pocit spokojenosti ve vztahu (např. "když ty (ne)budeš dělat to a to, budu mít pocit, že ti na mě záleží a budu klidná a spokojená" a naopak). 
A podle toho změnit sebe, vztah.
Dělat vše pro to, aby vám spolu bylo dobře.
K nevěře se nevracet, nevyčítat.
Rozhodnout se obnovit důvěru.
Nebát se.

Jak jednoduché, že? Ale uskutečnit to lehké není. A navíc - ani tahle cesta není jistotou, že vše dopadne k naší spokojenosti, protože ve hře je ještě někdo třetí. Ale jak jsem psala, ty máš štěstí, že ona (ta třetí) hraje tak špatně, že jí nedávám šance na úspěch, narozdíl od tebe, na tvoji brzkou spokojenost bych vsadila hodně.

Držím palce!

Vanilko, jsi :supr:.
A taky bych mado chtěla říct, že Ti trochu závidím, jak se chová Tvůj M. Myslím, že už teď ví, jakou udělal chybu. Nějak v tom Tvém příběhu cítím, že bude dobře. :pussa:

Celkem nad tím přemýšlím už celej den,vlastně i víc :D,manuál nemanuál,někdo prostě i  když cítí,neví jestli dělá správně a přitom,ten první pocit je většinou ten správný.Začne pochybovat a nechává se zpochybnit.Teď čemu věřit ? Jedině zase sobě.Sama za sebe jsem schopná svěřit se manuálu,ale tomu,který potvrdí moji prvotní myšlenku :D Takže je to vlastně jednoduchý :)
Jinak Mado opravdu Ti fandím,podle mě a podle reakcí ostatních to děláš dobře a Tvůj chlap měl štěstí na ženskou ,která mu celkem brzy otevřela oči :),ale hlavně má štěstí na ženskou ,kterou si vzal :hjarta:

Mado, držím ti moc pěsti.

Ještě k těm potlačovaným emocím. Je jasné, že máš na muže vztek. Tak ho musíš někde uvolnit, když ne před ním. Klidně si do nečeho kopni, zanadávej, zabul, až budeš sama. To musí taky ven.
Znám to podle sebe. Já se snažila vždy kontrolovat, nedělat humbuk, a pak jsem to sobě dusila, až do počáteční deprese. Takže emoce taky ven.

Jj, emoce musí ven, ale moc prostoru pro to být sama a dostat to ze sebe není. Dneska jsme byli všichni na výletě, všechno super, bezva a pak to na mě padlo a byla jsem v háji :( Jsou to i ty těhotenský hormony, prostě to se mnou všechno mává. Manžel se snaží hodně, ale jak sám říká, chce to ještě čas, on je sice s námi, ale vím, že občas  v myšlenkách je někde jinde. Vím, že s tím nic nenadělám a opravdu to chce čas, ale bolí to. Je to těžké snažit se obnovit vztah, důvěru, když vím, že kus něho je někde jinde. Nevím jestli to vyprchá a budem oba cítit, že je nám spolu dobře. Nechtěla bych, aby s námi byl jen z nějaké povinnosti. Paní prý už se neozývá, moc tomu nevěřím, ale nelustruju, stejně by mi to k ničemu nebylo.
Moc vám všem děkuju za podporu, hodně to pro mě znamená.
Nefrit, doufám, že si zas uvědomí, kdo a co jsem já a proč je jeho místo tady.

Ahoj, tak noc opět děsná, jsem teď spíš dole než nahoře :( Zase jsme mluvili....důvody? Pocit, že ho nepotřebuji, že mu dostatečně neprojevuju lásku, chybí nám taková ta jiskra, vzrušení....taky jsem se dozvěděla, že po prvním porodu už ho nepřitahuji tak jako předtím, že vypadám jinak než když jsme spolu začínali, ale že ví, že za to nemůžu a že mám daleko víc těch dobrých vlastností, které to vyvažují. Docela malá útěcha na to, že svého muže nepřitahuji. On má rád štíhlé, já jsem nikdy vychrtlá nebyla, jsem taková normální. S paní to bylo hodně o posteli a prý se zamiloval jak puberťák.
Jo a teď co s tím? Už začínám rezignovat, stahuju se do sebe, jsem z toho unavená. Taky prý mu psala paní kamarádka ve stylu, že kdyby jí teď viděl, jak je zničená a že je hajzl atd.......
A co mě strašně štve, neunesla jsem ten stres a začala kouřit. Vím, že jsem pitomá a že ubližuju sobě i tomu malému, ale mám chvilkama pocit, že vevnitř vybouchnu.
Nevím, jak to s námi bude, co bude, ale nechci už nic nikomu dokazovat, chci být sama sebou ať už s ním a nebo bez něj. Jeho postoj? Chce být s námi, chce čas, aby se mohl tam odpoutat, ví, že mi ublížil. Ale já bych pro něj chtěla být ta první se vším všudy, i s tou fyzickou přitažlivostí. Chci se svému muži líbit a nechci, aby mě bral jen jako "maminu".

Mada, monetálne mamina SI, a s tým nič nenarobíš - a ak si to tvoj muž neuvedomuje, je hlupák. To neznamená, že sa po pôrode POSTUPNE nemôžeš stať znovu aj manželkou, milenkou... a všetkým ostatným, čo v tebe určite je, akurát teraz tá mamina dostala prednosť - u tehotnej ženy a matky malého dieťaťa asi žiaden div.

Já vím, že teď jsem především matka a těhotná žena, ale není to pro mě příjemné zjištění, že od porodu svého muže už moc nepřitahuji, vždyť jsou to už skoro 3 roky.
Momentálně je to u nás takové nijaké, on si to řeší v sobě a já pochroupávám ty další balasty, co se na to nabalily. Jak jsem doteď měla pocit, že ten úlet překonáme, tak když vím nové skutečnosti, tak jsem zas tam, kde jsem byla. Chemicky mu prý pořád voním, ale fyzicky už to není takové jako dřív. Asi bych nechtěla vztah, kde jeden druhého přitahovat nebudeme a být spolu jen z nějaké povinnosti.
Přemýšlím, že sbalím dítě a někam na dva, tři dny odjedeme. Nevím jestli to pomůže, ale tady na mě všechno padá. Přijde mi, že zkoumáme reakce toho druhého, každý asi chceme něco jiného..on klid a já více pozornosti, lásky, kterou mi v tuto dobu dát nemůže.

Ahoj mado,

co je to zas za manžela "chlapa" lososa? Upadl na pánvičku? Nějak se to rozmáhá... co se to děje, že muži už nemají potřebu ženy, co jim rodí děti, ochraňovat? Co se děje, že nezvládají ženu běžné velikosti a životního vývoje?

A ty holče, prosím tě, nekuř! To už je lepší kopnout toho tvého lososa do té p.u.d.e.l.e.

Uvědom si, že většina toho, co on kloktá, je teď ze zmatku a z potřeby omluvenek. Já už se na to nemůžu dívat na ty těhule, kterým klesá sebevědomí pod bod mrazu. Jedna věc je, že manžel má milenku, ale to, že se nedokáže postarat o svojí těhotnou ženu je jiná. O její pohodu a radost. Za to na ní hazí svoje problémy, mindráky, nejistoty a neschopnost. Tvůj muž nezvládá po svém boku uspokojit jednu ženu, natož dvě.
Ty buď na sebe  hrdá, protože jsi nositelka nového života, a vyrovnaná dáma. On se bude muset "pochlapit" sám, nenech si valit šrouby do hlavy o své nepřitažlivosti. "Maminóznost" je spíš psychologický stav a vztahově- dynamický. Začni víc myslet na sebe a užívat si života, uvědom si svojí hodnotu- jako ženy, partnerky, milenky i mámy.

Nharte napsal(a):

Ahoj mado,

co je to zas za manžela "chlapa" lososa? Upadl na pánvičku? Nějak se to rozmáhá... co se to děje, že muži už nemají potřebu ženy, co jim rodí děti, ochraňovat? Co se děje, že nezvládají ženu běžné velikosti a životního vývoje?

A ty holče, prosím tě, nekuř! To už je lepší kopnout toho tvého lososa do té p.u.d.e.l.e.

Uvědom si, že většina toho, co on kloktá, je teď ze zmatku a z potřeby omluvenek. Já už se na to nemůžu dívat na ty těhule, kterým klesá sebevědomí pod bod mrazu. Jedna věc je, že manžel má milenku, ale to, že se nedokáže postarat o svojí těhotnou ženu je jiná. O její pohodu a radost. Za to na ní hazí svoje problémy, mindráky, nejistoty a neschopnost. Tvůj muž nezvládá po svém boku uspokojit jednu ženu, natož dvě.
Ty buď na sebe  hrdá, protože jsi nositelka nového života, a vyrovnaná dáma. On se bude muset "pochlapit" sám, nenech si valit šrouby do hlavy o své nepřitažlivosti. "Maminóznost" je spíš psychologický stav a vztahově- dynamický. Začni víc myslet na sebe a užívat si života, uvědom si svojí hodnotu- jako ženy, partnerky, milenky i mámy.

:supr:
viz.první věta a další hlody - :lol: a ostatní pravda

Tak včera jsme prožili celkem pohodový den. Zas jsme trochu mluvili, řekla bych bez emocí, ale ne o ní, ale o nás. Zakázala jsem si na ní myslet a celkem se mi to i chvilkama daří. Hodně čtu tady na Bbnetu podobné příběhy, pomáhá mi to. Muž se cítí hodně provinile, má výčitky, ale s tím se bude muset srovnat sám, nebudu za něj řešit jeho problémy. S prckem jedeme na pár dní na dovču, chci mu vynahradit ty poslední dny.

Mado, myslím, že v této fázi je nejdůležitější přestat debatovat. Opravdu se na to vykašlat. Každý rozhovor ji tahá zpět do Vašeho života. Nemá cenu to tisíckrát rozebírat. Bylo řečeno vše. Každá další věta, rozhovor, jistota Ti bude jen ubližovat.

Já jsem to nedokázala. A vím, že to bylo zbytečné.

Rozcházela jsem se nedávno s jedním člověkem. A jeho pokus o rozebrání proč, mě děsně otrávil. Mám husí kůži, jen si na něj vzpomenu. I přesto, že jsem ho měla poměrně ráda. Diskuse v takové chvíli jsou na nic. O tom se může mluvit až s odstupem. A v tu dobu už Tě to pak snad ani nenapadne, protože to není aktuální.

Nabuko, vím, že máš pravdu. Zrovna pročítám tvoje vlákno, pomáhá mi to získat nové pohledy na věc a taky tím využiju čas, kdy by mi možná běhaly hlavou blbosti. Už se pomalu dávám dohromady, už nemám takové záchvaty pláče, ikdyžž to na mě stejně někdy padne... včera když se muž zdržel v práci, však víš, co mi všechno běhalo hlavou...snažím se neřešit a je fakt, že to k ničemu teď není.

mada77 napsal(a):

Nabuko, vím, že máš pravdu. Zrovna pročítám tvoje vlákno, pomáhá mi to získat nové pohledy na věc a taky tím využiju čas, kdy by mi možná běhaly hlavou blbosti. Už se pomalu dávám dohromady, už nemám takové záchvaty pláče, ikdyžž to na mě stejně někdy padne... včera když se muž zdržel v práci, však víš, co mi všechno běhalo hlavou...snažím se neřešit a je fakt, že to k ničemu teď není.

Vím. :) Je strašně těžké si šlápnout na jazyk (obzvláště s povahou cholerickou jako mám já :)). Držím pěsti. I kdybyste šli nakonec třeba od sebe, tak budeš mít hlavně ze sebe lepší pocit, že jsi to ustála s hrdostí - a věř, že to je jeden z nejpotřebnějších pocitů. A notabene, kdybyste zůstali spolu.

cholerik nejsem a taky je těžké zavřít pusu a nic nemístného nevypustit. Jak píše Nabu, zapamatuj si její odstavec, jak jí bylo po*né, když zmíňovaný muž chtěl řešit, tohle se přesně děje na druhé straně.
Když budeš mít potřebu, tak řeš je sebe a řekni si o co chceš, jen opravdu vynech milenku. Řekni si o obejmutí, o pusu o cokoliv, ale přiměřeně situaci, nevnucovat se. Buď holka zlatá v klidu, mě je 47 a taky nad tím po létech vztahu nyní musím přemýšlet, abych nepřehnala potřebu citu. Co je pro jednoho nedostačující může být v době "nápravy" pro druhé maximum, co může dát.

Máte pravdu :). Já se nesnažím řešit jí a ani nemůžu a proč taky, ale snažím se řešit nás, ale je to řerstvé, nechám to plynout. Jen bych chtěla za pár týdnů, možná měsíců vědět až se to trochu uklidní a tyhle emoce poleví, co na našem vztahu opravdu zlepšit, co mu chybí. Jestli to, co mi bylo řečeno nebylo jen tak v nějakém prvním návalu pocitů....bohužel manžel o těchhle věcech moc mluvit neumí, jak sám říká, cítí se jak zahnaný do kouta a vždy tyhle pocity měl i v minulosti, tak bych mu třeba napsala dopis a nechala ho v klidu o těch důvodech přemýšlet a pokud je přímá komunikace pro něj nepříjemná, může mi to taktéž napsat.
Snažím se být milá, poslat mu sms, že se na něj těšíme až přijede z práce, připravit dobrou večeři, zajímat se o to, jaký měl den, říct, že ho mám ráda, pochválit atd...nic víc dělat nemůžu. Je mi jasné, že i on potřebuje čas, aby odpustil sám sobě a sám si vyřešil vztah k ní. Snažím se mu důvěřovat, že má opravdu snahu dát věci do pořádku. Já si totiž myslím, že on ani ve své podstatě odejít nechtěl, jen nevěděl kudy kam a potřeboval si ujasnit priority.

mada77 napsal(a):

Máte pravdu :). Já se nesnažím řešit jí a ani nemůžu a proč taky, ale snažím se řešit nás, ale je to řerstvé, nechám to plynout. Jen bych chtěla za pár týdnů, možná měsíců vědět až se to trochu uklidní a tyhle emoce poleví, co na našem vztahu opravdu zlepšit, co mu chybí. Jestli to, co mi bylo řečeno nebylo jen tak v nějakém prvním návalu pocitů....bohužel manžel o těchhle věcech moc mluvit neumí, jak sám říká, cítí se jak zahnaný do kouta a vždy tyhle pocity měl i v minulosti, tak bych mu třeba napsala dopis a nechala ho v klidu o těch důvodech přemýšlet a pokud je přímá komunikace pro něj nepříjemná, může mi to taktéž napsat.
Snažím se být milá, poslat mu sms, že se na něj těšíme až přijede z práce, připravit dobrou večeři, zajímat se o to, jaký měl den, říct, že ho mám ráda, pochválit atd...nic víc dělat nemůžu. Je mi jasné, že i on potřebuje čas, aby odpustil sám sobě a sám si vyřešil vztah k ní. Snažím se mu důvěřovat, že má opravdu snahu dát věci do pořádku. Já si totiž myslím, že on ani ve své podstatě odejít nechtěl, jen nevěděl kudy kam a potřeboval si ujasnit priority.

Ano, Mado, máš na to fajn a realistický pohled. Teď jen vydržet. :)

Hranice pár měsíců - myslím tři a více je myslím dostačující na opadnutí prvních emocí. Dej si čas třeba po Novém roce. Prožijte krásný podzim, Vánoce apod. A pak teprve zkus naťuknout nedořečené věci. Ale je možné, že za těch pár měsíců Tě už opravdu nebude ani nic takového zajímat a bude normálně a hezky žít.

A to vytučněné - si napiš "na ledničku". :) Pamatuj si to a vždy, když Tě popadne řešící amok, si to vytáhni z kabelky nebo z mobilu nebo odkudkoliv. To je ono.

Jsi šikovná holka.

Tvůj příběh mi připomíná to,  co řeší sisina, má vlákno Jak znovu získat lásku. První 3 stránky si přečti, je to přesně o tom mezičasu, kdy se opět hledá ta vratká rovnováha. To co bylo a to co bude a jak to bude, prostě bolavý přechod. Taky jsem si ho přečetla a vzala si z něj něco pro sebe

Drž se mado..Bolí to bolí, ale přebolí. A mysli na to, že "zamilovanost" je jako kdyby si muž šlehnul. Podobné jako droga. Má změněné vnímání a neumí s ním nakládat (škoda, ale stává se to naprosté většině ;)).

Ano Nharte, beru to tak, že to je prostě jiný stav mysli a není nebo nebyl schopen moc střízlivě uvažovat. Jak jsem někde četla, myslí spíš hlavičkou než hlavou :P
Koi, čtu teď sisinu.. určitě přečtu celé. Muž se nevyhýbá pomazlení, puse, prostě nějakému fyzickému kontaktu. Do mobilu mu nelezu, řekla jsem mu, že to neudělám, ýe i kdyby nějaká komunikace probíhala, tak věřím, že je natolik inteligentní, aby si ty sms mazal, takže je to prašť jak uhoď a nehodlám se nervit třeba z toho, že ona mu vypisuje. Jen jsem včera blbec mrkla na její profil na netu - manžel mi ho po provalení ukázal, jak jsem psala. Když jsem na něj koukala před tím týdnem, tak tam měla něco ve smyslu, že největší zrada bolí od člověka, kterého milujete nebo tak nějak, včera tam bylo MT a jeho jméno ( asi zkratka pro miluju tě ), takže podle mého to ještě zdaleka nevzdala. Možná je to i taktika z její strany a myslí si, že budu kvůli tomu dělat doma dusno a vyzvídat, co to má znamenat. Jen jsem se o tom včera zmínila a on, že to je sice hezký co tam píše, ale že stejně je pro něj lepší ta večeře, co jsem mu uvařila. A že je to víceméně tedy její problém. Prý nepíše, že prý asi zjistila po tom, jak nereagoval na sms od její kamarádky, které se šla vyplakat na rameno a ta psala M, jaký je hajzl atd...a on nereagoval, tak prý asi pochopila, že od něj se reakce nedočká. No myslím, že by mi takové věci neříkal, kdyby to nebyla pravda...no jo, na profil si může napsat co chce, však jí to nikdo nebere, že. Teď si dáme s prcekem pár dní oddych mimo domov, tak i M bude mít čas trochu popřemýšlet, když tu bude mít na to klídek.
Tu noc, co to prasklo a on se rozhodoval co a jak jsem mu řekla, že bych byla ráda, aby svého rozhodnutí nemusel litovat ať tak či tak. On, že když se probudí doma, možná bude nějaký čas pochybovat nebo se s tím vyrovnávat, kdyby se probudil u ní, věděl by, že udělal chybu.

mada77 napsal(a):

Máte pravdu :). Já se nesnažím řešit jí a ani nemůžu a proč taky, ale snažím se řešit nás, ale je to řerstvé, nechám to plynout. Jen bych chtěla za pár týdnů, možná měsíců vědět až se to trochu uklidní a tyhle emoce poleví, co na našem vztahu opravdu zlepšit, co mu chybí. Jestli to, co mi bylo řečeno nebylo jen tak v nějakém prvním návalu pocitů....bohužel manžel o těchhle věcech moc mluvit neumí, jak sám říká, cítí se jak zahnaný do kouta a vždy tyhle pocity měl i v minulosti, tak bych mu třeba napsala dopis a nechala ho v klidu o těch důvodech přemýšlet a pokud je přímá komunikace pro něj nepříjemná, může mi to taktéž napsat.
Snažím se být milá, poslat mu sms, že se na něj těšíme až přijede z práce, připravit dobrou večeři, zajímat se o to, jaký měl den, říct, že ho mám ráda, pochválit atd...nic víc dělat nemůžu. Je mi jasné, že i on potřebuje čas, aby odpustil sám sobě a sám si vyřešil vztah k ní. Snažím se mu důvěřovat, že má opravdu snahu dát věci do pořádku. Já si totiž myslím, že on ani ve své podstatě odejít nechtěl, jen nevěděl kudy kam a potřeboval si ujasnit priority.

Můj názor je, že by ses spíš měla "snažit" začít mu být vzácnou, tajemnější, nedosažitelnější a ne čekat vzorně doma s večeří, až se vrátí. Nepsat sms, jít někam (třeba i s dítětem) a vrátit se domů až po jeho příchodu, ...
Nedělej hodnou ženušku. Když máme někoho příliš jistého, je to nudné. Utíkáme k zajímavým nejistotám. Teda aspoň většina lidí to tak dělá.
Přečti si třeba knížku - Proč muži milují potvory a hodným holkám zbydou oči pro pláč.

Majkafo, vím, že to myslíš dobře, ale M se vrací po osmé hodině, kdy já v 7 měsíci těhotenství nebudu vláčet nikde po večerech naše dítě, abych přišla domů později než manžel.

Tak podnikej něco s děťátkem přes den, neber mu pokaždé mobil, neposílej smsky, nevnucuj se. Dělej se vzácnou. Jestli ti to jenom trošku jde. Vidím v tom sebe. Kolegyně do mě tolik hučely, abych nebyla vzorná manželka, co vzorně doma čeká, než partner pískne a on ji tam vždy najde a vše je doma vzorně uklizeno, navařeno, ... A já kráva jim nevěřila. A já kráva nevěřila moudrým knihám. :dumbom: Nu, pozdě bycha honit.
Špatný je, že každý si na to bohužel musí přijít sám a jen málokdo poslechne dobré rady. Že otevře oči, až když už je často pozdě.

Když příjde manžel po osmé, může hlídat dítě a ty můžeš někam zajít - třeba s kamarádkou. Mít čas sama pro sebe. Možná budeš překvapená.

Já vím jak to myslíš, je to jako s tou ledničkou, co jí vždycky najdeš doma :) Tu sms jsem mu poslala včera po týdnu poprvé. Chci, aby věděl, že se na něj těším. Dnes mi on zavolal, bylo to takové milé. Jinak telefon netahám pořád u sebe, takže se kolikrát nedovolá :P S tím trajdáním večer...to je těžké, přijíždí i daleko později, navíc jsme na vsi, kde se nic podnikat nedá a jet do města do nějaké hospody se mi nechce. Jinak s prckem přes den máme program, nenudíme se. Taky proto chci odjet na pár dní, nejsem až tak závislá, jak by se mohlo zdát. Práci chce změnit, aby byl více a dřív doma, tak uvidíme. Už jsme se předběžně domlouvali, že po druhém porodu si pár večerů vezme děti na starost a já se zase začnu věnovat sportu, potřebuju to. Dřív jsem sportovala hodně, pak to šlo všechno stranou. Jinak doporučovanou knížku jsem četla, ale díky za připomenutí, vezmu si jí sebou na dovču.
Přestala jsem taky dělat věci, které dřív byly samozřejmé, přestala jsem se tolik starat o okolí domu, nechávám to na něm. Sice jsem mu vyprala košile do práce, ale bude si je muset vyžehlit sám, protože nebudu doma ;)
Já prostě nějak vnitřně cítím, že to stojí za to se pokusit ten vztah dát dohromady, neumím to vysvětlit, prostě mám pocit, že to za to stojí. Není to ani tak strach z financí, pokud by dodržel to, co říkal, že nás nechá bydlet tady v baráčku, ale i kdyby ne, mám svůj byt, takže bysme měli kam jít. Při mateřské si docela vydělám, takže to není finanční závislost. Já ho pořád miluju ikdyž udělal botu...
Nemám na něj patent a ani na náš vztah. Když odejde, bude to hodně bolet, ale přežiju to. Když zůstane, budu ráda a budu věřit, že vybudujeme z našeho vztahu něco silnějšího.

Myslím, že tvá slova zní moudře. Taky nemám z tvého psaní pocit, že bys byla příliš závislá. Myslím, že je fajn, že chceš na pár dní odjet. Nadhled nikdy neškodí. Zkus třeba i nějaké ty knížky, kdybys nevěděla, kudy kam, je toho spousta.
Držím palce. :jojo:

:pussa:
Já teď pročítám bbnet, pomáhá mi to utřídit si myšlenky a tak intenzivně neprožívat ty negativní emoce. Ikdyž můžu říct, že dnešek byl jedním z těch lepších dnů, ani jsem si nezabulila. Možná je to otupělost, možná pud sebezáchovy. Už se mi daří i jíst, což první dny absolutně nešlo, ale já se nechci ničit, tak se snažím. Ještě seknout s tím hulením a bude mi zas o něco líp :dumbom:

mada, mně tenkrát čtení babinetu i dost ubližovalo, často mi bylo ještě hůř, když jsem pročítala ty smutné příběhy. I syn mi tenkrát říkal - mami, proč čteš ty hrůzy, nemáš té své dost?

Nekuř, mado, neubližuj svému děťátku, jestli to jen trošku jde. Jsem napravený kuřák, jde přestat, když chceš. Kvůli tobě. Nedopusť, aby cigarety děťátku ublížily, může se třeba narodit s vrozenou srdeční vadou, ... Nestojí to za těch pár smradlavých čmoudů, které navíc nejsou zadarmo. Ničit si zdraví a ještě za to platit, to je blbost.

Majkafo, já spíš čtu názory a zkušenosti vás všech ostatních, nehrabu se v cizím neštěstím, abych zapomněla na to své.
Včera jsme se milovali, bylo to hezké, ale pořád je to takové " zvláštní". Víceméně jsem ho svedla.
Dneska odjíždíme, docela se těším, že změním prostředí, ikdyž myšlenky jsou pořád v mé hlavě. Jj, není to jednoduché, ale řekla jsem si, že mu prostě chci věřit, tak se podle toho snažím chovat. Kdyby to celé byla lež a něco by pokračovalo, stejně se to časem provalí.

mada77 napsal(a):

Majkafo, já spíš čtu názory a zkušenosti vás všech ostatních, nehrabu se v cizím neštěstím, abych zapomněla na to své.
Včera jsme se milovali, bylo to hezké, ale pořád je to takové " zvláštní". Víceméně jsem ho svedla.
Dneska odjíždíme, docela se těším, že změním prostředí, ikdyž myšlenky jsou pořád v mé hlavě. Jj, není to jednoduché, ale řekla jsem si, že mu prostě chci věřit, tak se podle toho snažím chovat. Kdyby to celé byla lež a něco by pokračovalo, stejně se to časem provalí.

Téhle reakci zřejmě na mé psaní nerozumím.

Maddo vidíš, jaký si éro! :D

Ty to vážně zvládáš. Lépe v těhotenství to ani snad nejde.

S tím  kouřením- stačí , když si představíš, jak tomu tvorečkovi je, když ho dusíš a nedodáváš mu dost kyslíku. S každým nádechem kouře si to krásně představ..:butter:

Já si taky myslím, že on spíš nevěděl ..v tu chvíli , nebyl spokojený atd a zrovna se mu pod ruku dostala paní, která byla pro. A bylo to.
Sice za některou upřímnost, co ti svěřil, by zasloužil přidusit, ale je pravděpodobné, že to nemyslel špatně, spíš chtěl být extra upřímný, což byl vyhodnotila jako "noční nezralost". Ale zase na druhou stranu máš v ruce informace, které by jinak asi neřekll. (což je asi špatně). A když s nimi naložíš jako poučená manželka, tak si myslím, že máte velkou šanci. A ty rozumná jsi. To cítím jednoznačně z tvého psaní. Myslím, že právě ty vašemu vzahu můžeš pomoci a vzkřísit ho..aniž bys šla do vlastních obětí.

majkafa napsal(a):

mada77 napsal(a):

Majkafo, já spíš čtu názory a zkušenosti vás všech ostatních, nehrabu se v cizím neštěstím, abych zapomněla na to své.
Včera jsme se milovali, bylo to hezké, ale pořád je to takové " zvláštní". Víceméně jsem ho svedla.
Dneska odjíždíme, docela se těším, že změním prostředí, ikdyž myšlenky jsou pořád v mé hlavě. Jj, není to jednoduché, ale řekla jsem si, že mu prostě chci věřit, tak se podle toho snažím chovat. Kdyby to celé byla lež a něco by pokračovalo, stejně se to časem provalí.

Téhle reakci zřejmě na mé psaní nerozumím.

já tomu rozumím takhle...psala jsi Madě, že když jsi tady sama četla podobné příběhy, že ti ubližovaly a syn se tě ptal , proč to děláš...mada  ti odpovídá, že to jen čte a nijak se to na ní nepodepisuje, ani se nesnaží zapomenout na své trápení...:)

mada77 napsal(a):

Majkafo, já spíš čtu názory a zkušenosti vás všech ostatních, nehrabu se v cizím neštěstím, abych zapomněla na to své.
Včera jsme se milovali, bylo to hezké, ale pořád je to takové " zvláštní". Víceméně jsem ho svedla.
Dneska odjíždíme, docela se těším, že změním prostředí, ikdyž myšlenky jsou pořád v mé hlavě. Jj, není to jednoduché, ale řekla jsem si, že mu prostě chci věřit, tak se podle toho snažím chovat. Kdyby to celé byla lež a něco by pokračovalo, stejně se to časem provalí.

jsi statečná a silná ženská, držím ti palce. Myslím, že jdeš tou správnou cestou...

laminanonte napsal(a):

majkafa napsal(a):

mada77 napsal(a):

Majkafo, já spíš čtu názory a zkušenosti vás všech ostatních, nehrabu se v cizím neštěstím, abych zapomněla na to své.
Včera jsme se milovali, bylo to hezké, ale pořád je to takové " zvláštní". Víceméně jsem ho svedla.
Dneska odjíždíme, docela se těším, že změním prostředí, ikdyž myšlenky jsou pořád v mé hlavě. Jj, není to jednoduché, ale řekla jsem si, že mu prostě chci věřit, tak se podle toho snažím chovat. Kdyby to celé byla lež a něco by pokračovalo, stejně se to časem provalí.

Téhle reakci zřejmě na mé psaní nerozumím.

já tomu rozumím takhle...psala jsi Madě, že když jsi tady sama četla podobné příběhy, že ti ubližovaly a syn se tě ptal , proč to děláš...mada  ti odpovídá, že to jen čte a nijak se to na ní nepodepisuje, ani se nesnaží zapomenout na své trápení...:)

Já se taky "nehrabu v cizím neštěstí, abych zapoměla na to své", tak mě dost zarazila ta formulace. Četla jsem si to proto, že jsem tam hledala pro sebe poučení.

Tak jsme zpátky z pidi dovolené. Majkafo, myslela jsem to tak, jak to tu někdo vysvětloval. Kdyby mi to nějak extra ubližovalo, nečetla bych to. Ano, hledám ponaučení, názory, zkušenosti.
Na dovče bylo dobře, ikdyž to bylo trochu náročné, já sama s prckem, ale v rámci možností to bylo fajn. Ne, že bych dokázala všechno pustit z hlavy, ale změna prostředí byla určitě dobrá. Párkrát jsem nebrala telefon, vypínala jsem si zvuk, aby nás někdo nerušil a M byl překvapený, když se mi přes půl dne nemohl dovolat.
Pocity jsou ale pořád jak na houpačce a ten " ozdravný" proces bude ještě asi hoooodně dlouhý. Někdy si říkám,  jestli by nebylo jednodušší to vzdát a vykašlat se na všechno, že jsem víceméně na vše stejně sama, ALE pak je tu zas to ALE. Táta je to super, ikdyž mám pocit, že nynější těhotenství tak nějak spíš přehlíží nebo jak je pro chlapy typické, tak si dítěte všimnou až když ho vidí na vlastní oči. Tu sebelítost mám snad už za sebou, teď se spíš peru s takovým vnitřním vztekem..na sebe i na něj. Víkend před námi, dítko zítra pojede pryč a já se tak trochu děsím toho, abych zas nespadla do nějaké depky..nějak nevím, co s tím volným časem jestli si ho trávit sama a po svém nebo s partnerem. Jsem ráda, že jsem pár dní byla pryč, byl to pro mě docela výkon něco zajistit a vyrazit, ale zvládla jsem to. Ikdyž myšlenky typu je doma, není doma mě přepadaly. Je to blbost na to myslet, neovlivním to. Přemýšlím i o poradně, ale M nemá moc chuť, on prý to má vyřešené, srovnané, já zdaleka ne. Nevím jestli si jet víceméně po vlastní lajně, což on může považovat za nezájem a opět projev nedostatku "lásky" a pocitu potřebnosti..prostě moc nevím, jak se chovat, aby tu nebylo " dusno"

:kapitulation:
Drž se

"Přemýšlím i o poradně, ale M nemá moc chuť, on prý to má vyřešené, srovnané, já zdaleka ne. Nevím jestli si jet víceméně po vlastní lajně, což on může považovat za nezájem a opět projev nedostatku "lásky" a pocitu potřebnosti..prostě moc nevím, jak se chovat, aby tu nebylo " dusno""

Mado, do poradny můžeš i sama. Sice se mi třeba tenhle je přístup nelíbí- on by měl mít také zájem, abyste měli oba vyřešeno.. nějakou vstřícnost k tobě atp., na druhou stranu lámat ho přes koleno nemá cenu. Musí prostě sám mít zájem. Třeba by vám oběma poradna zatím spíš přihoršila (plus někteří prostě tuhle cestu odmítají obecně), ale tobě může dopomoci si věci v klidu probrat, slyšet nezúčasněný názor.

Vzhledem k tomu předchozímu průběhu, tak pochybuji, že to má manža zchroustané- kdyby jo, asi bys to skutečně cítila. Ale nechala bych ho ještě tak dva měsíce v jeskyni. A ty si to jdi pěkně probrat. V tomhle jsou muži a ženy až na výjimky jiní.

Tak u nás situace se obrátila nějak k dobrému. Od příjezdu jsem celkem obletována, dneska jsme si udělali malý výlet a já si udělala radost a koupila si super tričko s nápisem: Hodný holky se dostanou do nebe, potvory se dostanou všude  Nějak jsem spíš byla poslední dobou ta hodná holka, ale ta potvora se ve mě zas aspoň částečně probouzí. Nic neřeším, neřeším jeho, neřeším co bude nebo nebude. Jen jsem mu dnes v návaznosti na jednu situaci z okolí řekla, že kdyby měl pocit, že chce odejít, tak ať to udělá, že si sice popláču, ale přežiju to. A prý: to bys mi ani nebránila? Tak jsem se usmála a řekla, že za kotníky se na nikoho věšet nebudu. Je mi o dost líp, je mi nějak jedno, kdo poseká zahradu, že tu není naklizeno, spíš si dávám oraz a relaxuju. Teď to vidím, že jsem si toho na sebe brala zbytečně moc, tak to pomalu ze sebe setřásám. Uvidíme, abych pak zas nezajela do těch starých kolejí. Včera se na mě podíval takovým tím zvláštním pohledem, kterým se na mě díval na začátku vztahu, takový jiskřičky v očích... Teď jsem ho " vyhnala " ať se jede projet na motorce, že si udělám čas na sebe. A na večer mám slíbenou masáž  Já vím, že je ještě strašně brzo, ale je mi teď nějak líp, je mi lehčeji a prostě vím, že se pomaličku zas vnitřně dávám dohromady a nemusím to hrát, ale opravdu to tak cítím. Začínám zase nacházet tu sebejistotu a víru sama v sebe, že i kdyby se stalo cokoliv, ustojím to.
Díky vám, že mě držíte

Nharte, no spíš mám pocit, že tím, že to v sobě má vyřešené myslel jeho rozhodnutí, že zůstává. Jasně, že nepřepne páčku ze dne na den a začne se chovat jako by se nic nestalo, mě to taky nejde. Ale musím uznat, že se snaží.
Já jsem taky tak trochu " chlap" co se týče myšlení, takže nevím jestli by pro mě bylo v tuhle chvíli ideální jít to někam všechno zas probírat a vytahovat na světlo. Mě je momentálně v rámci situace docela fajn, tak se sobecky nechci sebetrýznit. Nezavrhuju tu možnost úplně, ale teď se na to moc necítím.

mada77 napsal(a):

Nharte, no spíš mám pocit, že tím, že to v sobě má vyřešené myslel jeho rozhodnutí, že zůstává. Jasně, že nepřepne páčku ze dne na den a začne se chovat jako by se nic nestalo, mě to taky nejde. Ale musím uznat, že se snaží.
Já jsem taky tak trochu " chlap" co se týče myšlení, takže nevím jestli by pro mě bylo v tuhle chvíli ideální jít to někam všechno zas probírat a vytahovat na světlo. Mě je momentálně v rámci situace docela fajn, tak se sobecky nechci sebetrýznit. Nezavrhuju tu možnost úplně, ale teď se na to moc necítím.

Jasné, já jen že jsi zmiňovala tu poradnu. Tak ať se daří potvůrce :supr:.

Mado, jsi pašák!!! :D Obdivuji Tě, jak to zvládáš. :hjarta:

Mado, dnes jsem si četla tvé vlákno. Tak jak to zvládáš, to málokdo dokáže.Mám podobnou zkušnost, ale vztah mého muže byl s milenkou více než rok a pak ještě po mém odhalení trval můžu klidně říct  dalších 8 měsíců.Manža sice tvrdí, že to skončil už v lednu, ale slečna ho nechtěla pustit.A tak jako u Vás začaly z její strany výčitky, sliby, pláč, vyhrožování a skončilo to velkým vydíráním z její strany.Zašla tak daleko, že obtěžovala i mě přez sms a emaily. Chodila pravidelně na Spolužáky.cz do mojí třídy.A tímto jejím chováním si to u mého M tak pokazila, že poslední její skutek ho konečně vyprovokoval k reakci, kterou jsem od něho čekala už od začátku.A až po tomto jeho zakročení konečně můžu věřit, že jejich vztah skončil.Jak jsem tě tu četla, vidím, že máš co dočinění se stejnou hysterkou a časem ať bylo mezi tvým mužem a ní cokoliv, myslím, že ji začne i nesnášet.Pokud žije s tebou,ženou, která se snaží v klidu věci řešit a nedělat scény, tak myslím, že nemůže u něj dlouho bodovat ženská, která je pravý opak.Myslím si, že jsi silná, ale moc v sobě smutek a emoce nedus, já jsem se snažila dělat, že se nic neděje a bála jsem se to někomu říct, tak jsem nakonec bojovala se sebou i s depresemi.přeju zdravé obě děti a také ti přeji abys na tohle špatné vzpomínala v dobrém.I když se zdá, že to ani nejde.Mě se to ještě moc nedaří, ale myslím si, že jsem na zprávné cestě.Je dobře, že se tvůj manža snaží, třeba se z toho všeho poučil a teť ví, že i když jsi samostatná, tak jeho místo je přece u tebe a u dětí.

Sisino, tvé vlákno čtu, ještě nejsem na konci, ale podle reakce na vedlejším vlákně to vypadá, že to u vás dopadlo dobře, to jsem ráda.
Já se snažím to v sobě nedusit, ale je fakt, že na nějaké svěřování jsem nikdy moc nebyla a cítím se i trochu trapně, že se nám to " stalo ". Rozhodně jsem to nechtěla šířit mezi příbuznými a kamarády, tak jsem si ulevila aspoň tady. Stejně si to za mě nikdo neodžije, tak mi přišlo zbytečné zatěžovat tím další lidi. Já už toho mám za sebou v životě taky celkem dost, tak možná i proto jsem schopna se na to už teď dívat trochu s nadhledem. Mě tak nějak ty moje dětičky drží nad vodou, aspoň nemám moc času přemýšlet co by kdyby. Držím vám palce, ať vám to doma klape a díky všem za podporu.

To je moc dobře mado, že to "netaháš" do širší rodiny. Je lepší se vydýchat tady. Taky držím palce.

:jojo:

mada77 napsal(a):

Sisino, tvé vlákno čtu, ještě nejsem na konci, ale podle reakce na vedlejším vlákně to vypadá, že to u vás dopadlo dobře, to jsem ráda.
Já se snažím to v sobě nedusit, ale je fakt, že na nějaké svěřování jsem nikdy moc nebyla a cítím se i trochu trapně, že se nám to " stalo ". Rozhodně jsem to nechtěla šířit mezi příbuznými a kamarády, tak jsem si ulevila aspoň tady. Stejně si to za mě nikdo neodžije, tak mi přišlo zbytečné zatěžovat tím další lidi. Já už toho mám za sebou v životě taky celkem dost, tak možná i proto jsem schopna se na to už teď dívat trochu s nadhledem. Mě tak nějak ty moje dětičky drží nad vodou, aspoň nemám moc času přemýšlet co by kdyby. Držím vám palce, ať vám to doma klape a díky všem za podporu.

Také jsem se cítila hodně trapně, že se mě to stalo.Nechtěla jsem ani chodit ven, abych někoho známého nepotkala a on se třeba nezeptal"jak se máš?" To mě vždy vyhrkly slzy a už jsem bulela.Řekla jsem to sestře a rodičům ale až po pár měsících,a to už jsem byla v péči p. psycholožky.Stejně to na mě ti nejbližší poznaly a také se divila hlavně máma, že jsem se s ní přestala na čas navštěvovat.Poznala, že se něco děje.Změnila jsem se na chodící hromádku neštěstí, a myslela jsem si, že si toho nikdo nevšimne.No a všichni kolegové mého M v práci to věděli, takže se to stejně rozneslo.Moje kamarádka zjistila, že má její M poměr když byla ve 2.měs. těhotenství,prej vše dá do pořádku a zůstane s ní a malým.V šestinedělí se chuďátko dozvěděla, že za paní stále její M jezdí a tak od něj odešla.Ale nechoval se k ní doma moc hezky, tak to pro ni nebylo tak těžké, ale stejně jsem ji obdivovala jak to zvládá.A prej jí řekl psycholog,že to zvládla díky tomu těhotenství,že jí hormony trochu pomohly a ta zodpovědnost za dítě.Její M s milenkou 2 roky ještě žil, poté jí začal být nevěrný zase s jinou a teť je  už po třetí ženatý.Tenhle muž těchto  záletů asi nikdy nenechá. Doufám, že doma tenhle exemplář nemám ani já ani ty.:jojo:

Sisi, taky to nezvládám s kamennou tváří, rodiče si určitě všimli, že mi " něco " je. Házím to na těhotenství, že jsem unavená, nepáčí ze mě žádné důvody a to je dobře.
Taky nevím, jak mám reagovat na otázky typu jak se máme.
Tak doufám, že tedy nemám doma exemplář toho bývalého tvé známé :dumbom:

Tak mám zas houpačku :grater:

Madičko, šikulko, mamčo, neplakej  :pussa:. Podívej ,  jak je venku hezky. Vezmi si to tričko :)  .
Moc věřím tomu, jak čtu  Tvůj příběh, že zrovna Ty s Tvým mužem máte velikánskou šanci to zvládnout.
Je hnusný podvádět, když jsi těhotná, ale víš, ono ve finále je to hnusný vždycky.
A Tvůj M se fakt  snaží. Co bych za to dříve dala já...

mada77 napsal(a):

Tak mám zas houpačku :grater:

To přejde.Nejhorší houpačky jsem měla a někdy ještě mám v pondělí ráno. Manža v práci a po víkendu s ním stráveným mě to vždy dostalo.Někdy jsem měla i takové myšlenky, jestli je v práci nebo jestli si nevzal volno, aby s ní mohl na výlet. To jsem jednou náhodou zjistila, když jsem ho nemohla sehnat na mobilu a na email mě dlouho neodpovídal, že má dovolenou a doma nic neřekl. Jeho nadřízený, (když mě to říkal po telefonu) měl myslím ještě horší pocit podle jeho hlasu než já.
Teť bych po tom už nepátrala.Když mám houpačku, musím si uvařit kafe, zapnout televizi, sehnat nějakou kámošku a aspoň jí zavolat, volávala jsem tak i mamce. Brečela jsem v telefonu, jak je mě zle.Máma mě vždy trochu politovala a pak mě připomněla, že jsem už dospělá a mám děti atd...Docela to pomáhalo. Proto jsem i ráda, že jsem se jí po čase s tímto svěřila. Ale nešlo to hned.

mada77 napsal(a):

Sisi, taky to nezvládám s kamennou tváří, rodiče si určitě všimli, že mi " něco " je. Házím to na těhotenství, že jsem unavená, nepáčí ze mě žádné důvody a to je dobře.
Taky nevím, jak mám reagovat na otázky typu jak se máme.
Tak doufám, že tedy nemám doma exemplář toho bývalého tvé známé :dumbom:

Takový exemplář nepřeji nikomu, jen té slečně, která se snažila rozbít mi rodinnu.A všem slečnám, které tohle dělají.To by bylo i docela spravedlivé, kdyby se to takhle vracelo a ony to zažily na vlastní kůži.:supr:

A čo by si zaželala ako pomstu svojmu mužovi za to, že vám rozbíjal rodinu? Seba...? ;)

Mada, hojdačky máme v živote všetci... ;) Urob si nejakú radosť, kúp si neičo pekné tehotenské na seba, kvetinu alebo bonboniéru... choďte do ZOO, niekam na výlet, alebo aspoň na peknú prechádzku...

Já mám taky podnělní krizi. No, nemyslím si, že by něco pokračovalo, ikdyž jsem možná naivní, ale chci tomu věřit. Včera se manžel odhlásil z ICQ, prý se tam slečna zrovna přihlásila, tak aby jí nenapadlo navazovat kontakt...on se jí snad bojí nebo co. Prý už nepíše, ale kdo ví, jaká je pravda. Já bych nejradši zas někam vypadla nebo na měsíc přemístila manžela, abych se sebrala. Co jsem přijala z té minidovči, tak to pátek, sobota bylo super, včera už to na mě zase padalo. Chová se celkem hezky, ale neřekne sám od sebe, že mě má rád nebo mě miluje, asi to tak zatím necítí, já to z něj páčit nehodlám, ale přiznám, že mi to chybí víc než kdy dřív. Je to pro mě těžký se s tím vším smířit.. i s tou myšlenkou, vlastně nepatřík k někomu, ale patřím jen sama sobě. Když je člověk odříznutý od světa a zahrabaný na mateřské, je to o hodně horší než kdybych mohla kdykoliv někam vypadnout. Ve čtvrtek máme jít spolu na koncert, těším se a i trochu bojím, protože moje oblíbená kapela mě ve mě dokáže vzbudit velké omoce, tak abych to tam celý neprobrečela :dumbom:
Vím, že v tom nejsem sama, že vy ostatní jste si tím taky prošly a bolelo to stejně a přežily jste to, jen ta akutní fáze je teď hodně čerstvá.

Já nikomu nic zlého nepřeju, na to vždycky musí být dva, tak proč bych na ní házela všechnu špínu. Ikdyž názor na ní mám svůj... Pro mě byl vždycky zadaný chlap tabu a zatím se na tom nic nemění. Dokonce i manžel byl pro mě tabu, když chodil s mojí předchůdkyní. Dali jsme se dohromady až když byl volný a musel mě sakra hodně uhánět. Já ho dlouho nechtěla :)

Sisi, ony to nemůžou zažít. Protože takhle neuvažují, víš.
Sel, už zase musím reagovat na Tebe, Mado omlouvám se za off topic.
Já bych té ženě od svého M přála, aby byla opravdu šťastná. Aby poznala Lásku. Protože kdyby byla šťastná, ani by ji nenapadlo chovat se tak, že může "mít" všechno. To, všechno, by měla.
Svému M bych přála, aby našel sám sebe. Raději dříve, než později. I s ohledem na ty kolem něj. Ať už u toho budu nebo ne.
Sobě bych přála klid. A dostatek moudrosti být dobrou mámou. Lásku už jsem zažila. Před lety, se svým M. Ale už je to pryč.

Laureene, napsala jsi to moc hezky :godlike:

Já pořád nějak nemůžu zapomenout, když mi to manžel řekl, tak mi řekl, že slečna zná naší situaci, tak jsem se ptala, jaká je situace a on no že máme dítě a další čekáme a já na to jako co s tím... no že ho i přes to chce. To jsem vyvalila oči a nechápala jestli je ona tak zoufalá nebo zamilovaná a jestli on má zatmění mozku, že nechápe, co právě řekl...to je od ní nějaké milosrdenství, že ho chce v takové situaci???? A pak se strašně citlivě zajímalo o to, jak jsem to přijala a co jako já na to :co:

laureene napsal(a):

Sisi, ony to nemůžou zažít. Protože takhle neuvažují, víš.
Sel, už zase musím reagovat na Tebe, Mado omlouvám se za off topic.
Já bych té ženě od svého M přála, aby byla opravdu šťastná. Aby poznala Lásku. Protože kdyby byla šťastná, ani by ji nenapadlo chovat se tak, že může "mít" všechno. To, všechno, by měla.
Svému M bych přála, aby našel sám sebe. Raději dříve, než později. I s ohledem na ty kolem něj. Ať už u toho budu nebo ne.
Sobě bych přála klid. A dostatek moudrosti být dobrou mámou. Lásku už jsem zažila. Před lety, se svým M. Ale už je to pryč.

Toto môžem podpísať... ;) A láska - v tebe je podľa mňa lásky dosť, či už k mužovi, deťom, priateľom, bolížnym - ono sa vždy nájde niekto, kto rád prijem a opätuje. :jojo:

Mada- zaříkala jsem se , že už nepolezu do "čerstvých vláken" abych si nepřipomínala  ten smutek a zklamání, kterým  podvedené holky procházejí. Jenže mi to nedá.
Při pročtení tvého vlákna  mám pocit, že vy dva s tvým partnerem máte šanci   se přehoupnout ZA.
Moc bych ti přála abys co nejdřív ( třebas na koncertě,na který se chystáš) zažila takový osvobozující pocit, že je to UŽ DOBRÉ. Že to kolem tebe má normální řád a souřadnice. Že zůstáváte  spolu protože chcete, ne že musíte, že ho máš ráda a on tebe taky. Že nějaká slečna je jen  dloubanec  od vosy, který se odhojil. Že zůstáváš  dobrovolně a že jsi sama sebou- ne nejakým  uměle programovaným  robotem, který se snaží něco zachraňovat ....  Ten pocit návratu lásky je hezký.  Možná chvílemi hezčí než  prvotní zamilování. Protože  zjistíš, že  jste spolu protože opravdu chcete. Že to co vás mělo rozdělit nebylo tak silné  aby vás to dočista polámalo.

   Dokonce si myslím, že vztah může být i pevnější a intimnější. Otevřeli jste si komůrky, kam se jinak moc nekouká. 
Držím pěsti.

Mada, poviem ti pravdu(ako ju vidím ja): Väčšinu mileniek nezaujíma nejaká abstraktná manželka, ak ju len nepoznajú osobne... A tehotenstvo by asi malo v prvom rade zaujímať otecka, nie milenku. On zrejme chcel vyjadriť, že u nej to je LÁÁÁÁÁŚKA,  keďjej nevadí ani to, že máte dieťa a čakáte druhé - ale ja by som na to nsestavila. Tieto veci proste fungujú asi trochu inak.

Selima napsal(a):

A čo by si zaželala ako pomstu svojmu mužovi za to, že vám rozbíjal rodinu? Seba...? ;)

No to jsi mě zaskočila.Je to neuvěřitelné, ale k němu necítím žádnou velkou zᚍ.Nějak mě to nejde, snad že ho miluji.Nepřeji jí to jako pomstu, jen aby si zažila to, o čem nemá ani tušení, jak bolí.Psala mě anonimy, vymýšlela si o mě pomluvy a snažila se mému M namluvit, že jsem mu já nevěrná atd. To jsou věci, které každá milenka nedělá.Manža se zamiloval a to vím že se ěpatně kočíruje.Měli si to řešit spolu ale ona do toho zatahla mě.A teprve to pro mě začalo být peklo.

mada77 napsal(a):

Já pořád nějak nemůžu zapomenout, když mi to manžel řekl, tak mi řekl, že slečna zná naší situaci, tak jsem se ptala, jaká je situace a on no že máme dítě a další čekáme a já na to jako co s tím... no že ho i přes to chce. To jsem vyvalila oči a nechápala jestli je ona tak zoufalá nebo zamilovaná a jestli on má zatmění mozku, že nechápe, co právě řekl...to je od ní nějaké milosrdenství, že ho chce v takové situaci???? A pak se strašně citlivě zajímalo o to, jak jsem to přijala a co jako já na to :co:

A teť jsi mě připomněla, že jsem se se slečnou potkala osobně a už mě chodily anonimní sms, že můj muž š.ká super kočku a jiné,nechutné větičky.V tu dobu to ještě zapíral a tvrdil mě, že je to blbost.Měl jít večer na nějakou akci a netušil, že půjdu také, něco mě prostě říkalo, běž tam, neříkej mu do předu, že malého bude hlídat babička a uvidíš jestli se tam kolem něj někdo bude motat.Jasně že tam byla, nalepená na něm, jen jsem se vzdálila.Tak jsem na ni vyhrkla, jestli je to ta slečna, kvůli které mě chodí smsky? A ona na mě, že to chápe, že jsem nešťastná, že je jen kamarádka, že ví o tom, že je ženatý, že jsme koupili to a to, že máme doma 3 děti...A ještě k tomu dodala, že se mnou nemůže žádná milenka soutěžit a že je ráda, že jsem si s ní promluvila.A také jen tak dodala," a Vy mě věříte že s Vašim mužem nespím?" Tak touto doplňující otázkou mě to bylo jasné.Dělala jsem že mě to nedošlo a doma jsem na M přitlačila a už to z něj lezlo.Jak se vlastně bavila tím, že jsem na dně, to je prostě až nemorální.Kdyby slušně odešla a nechala to na M.Ale takhle si se mnou povídat a ještě se potom vysmívat v emailech, jaká jsem chudera a jak si muže přitahuju násilím..Začala rozhlašovat, že jsem těhotná a proto prej nemůže M odejít.

Teda sisi, ta bvaše slečna je případ. To je normální psycho. Nedovedu si to představit se snížit k tomu ještě otravovat milencovu manželku :usch: No já jen čekám jestli slečna třeba za měsíc dva nebude zkoušet, že je těhotná, ikdyž mi M tvrdil, že mu říkala, že po nějakém potratu už mít děti nemůže, no ale když tak tady čtu, čeho jsou ženský všeho schopný, tak už se nějak nedivím ničemu.
Seli, máš pravdu, já jsem pro ní jen stín, nic hmatatelného. A to, že čekáme rodinu by především mělo zajímat M, to máš svatou pravdu.
Zuzi, díky za tvůj názor. Někdy mám plno optimismu a věřím, že všechno bude fajn, pak přijde nějaká emocionální krize a jsem ne na dně, ale pobrečím si, vykecám se tady a moc mi pomáhá si s vámi psát a dostat to ze sebe.
Dokonce jsem přemýšlela, že bych za čas tohle vlákno dala M přečíst, ale nevím jestli je to dobrý nápad.
Dnes má přijet kamarád, to je jak na potvoru, jak kdyby cítil, že se něco děje a já nevím, jak se před ním chovat, ale svěřovat se nechci a hrát si na šťastnou rodinku mi taky moc nejde. Prostě nevím, jak reagovat na otázky typu jak se máte atd...

sisina napsal(a):

mada77 napsal(a):

Já pořád nějak nemůžu zapomenout, když mi to manžel řekl, tak mi řekl, že slečna zná naší situaci, tak jsem se ptala, jaká je situace a on no že máme dítě a další čekáme a já na to jako co s tím... no že ho i přes to chce. To jsem vyvalila oči a nechápala jestli je ona tak zoufalá nebo zamilovaná a jestli on má zatmění mozku, že nechápe, co právě řekl...to je od ní nějaké milosrdenství, že ho chce v takové situaci???? A pak se strašně citlivě zajímalo o to, jak jsem to přijala a co jako já na to :co:

A teť jsi mě připomněla, že jsem se se slečnou potkala osobně a už mě chodily anonimní sms, že můj muž š.ká super kočku a jiné,nechutné větičky.V tu dobu to ještě zapíral a tvrdil mě, že je to blbost.Měl jít večer na nějakou akci a netušil, že půjdu také, něco mě prostě říkalo, běž tam, neříkej mu do předu, že malého bude hlídat babička a uvidíš jestli se tam kolem něj někdo bude motat.Jasně že tam byla, nalepená na něm, jen jsem se vzdálila.Tak jsem na ni vyhrkla, jestli je to ta slečna, kvůli které mě chodí smsky? A ona na mě, že to chápe, že jsem nešťastná, že je jen kamarádka, že ví o tom, že je ženatý, že jsme koupili to a to, že máme doma 3 děti...A ještě k tomu dodala, že se mnou nemůže žádná milenka soutěžit a že je ráda, že jsem si s ní promluvila.A také jen tak dodala," a Vy mě věříte že s Vašim mužem nespím?" Tak touto doplňující otázkou mě to bylo jasné.Dělala jsem že mě to nedošlo a doma jsem na M přitlačila a už to z něj lezlo.Jak se vlastně bavila tím, že jsem na dně, to je prostě až nemorální.Kdyby slušně odešla a nechala to na M.Ale takhle si se mnou povídat a ještě se potom vysmívat v emailech, jaká jsem chudera a jak si muže přitahuju násilím..Začala rozhlašovat, že jsem těhotná a proto prej nemůže M odejít.

Sisina- to , co teď popisuješ, je právě to, co já do smrti smrťoucí nepochopím. Jak se může  jedna ženská k té druhé takhle chovat.  Protože to, co se týkalo  tvého muže a jí, se snažila přišupačit k tobě. 
Přesně jak to říkáš- kdyby to nechala na něm, ty bys nemusela mít ten hořký zážitek s NÍ. Mohla bys mít vcelku oprávněný dopal JEN na svého muže.
Mě podobným chováním  vlastně "naše" milenka paradoxně pomohla. Tím jak se nemožně chovala ( smsky v době, kdy věděla, že je muž doma, chování praštěné  14tky v době ,kdy jí bylo přes 45...) Vlastně ve mě utvrdila pocit, že toho mého  uháněla ona ( ne že by to nějak zvyšovalo jeho  morální kredit- neměl si dát říct, že jo...:dumbom: ). Pro mě bylo jednodušší mu odpustit úlet s takovou,než kdyby to bylo mistrné skrývání a tichá plachá láska.... :jojo:

Mě strašně dojalo, když mi M řekl, jak ona na mě strašně žárlí ( prý asi má proč ), jak jí vadí, že jezdíme na výlety, slavíme různá výročí, a dokonce, že se mnou jezdí na nákupy :dumbom: Tohle mi přijde prostě infantilní a ne  jednání dospělé ženy. To má nechat tahat těhotnou ženskou tašky s nákupem? :lol: Ona to s chlapama umí, je hezká, o tom žádná, umí asi hezky fňukat nad nepřízní osudu a života, jak ona to měla těžké, jak jí otec jejího dítěte bil atd... Přijde mi, že je to ten samolibý typ, co si mylsí, že si z ní sednou všichni na zadek. Já vůči ní nemám ani pozitivní ani negativní pocity, jen vím, že je naprosto myšlenkově odlišná než já. Žije v jiném světě, takový konzumní typ. Možná by to M s ní bavilo, ale nemyslím, že napořád.

mada77 napsal(a):

Teda sisi, ta bvaše slečna je případ. To je normální psycho. Nedovedu si to představit se snížit k tomu ještě otravovat milencovu manželku :usch: No já jen čekám jestli slečna třeba za měsíc dva nebude zkoušet, že je těhotná, ikdyž mi M tvrdil, že mu říkala, že po nějakém potratu už mít děti nemůže, no ale když tak tady čtu, čeho jsou ženský všeho schopný, tak už se nějak nedivím ničemu.
Seli, máš pravdu, já jsem pro ní jen stín, nic hmatatelného. A to, že čekáme rodinu by především mělo zajímat M, to máš svatou pravdu.
Zuzi, díky za tvůj názor. Někdy mám plno optimismu a věřím, že všechno bude fajn, pak přijde nějaká emocionální krize a jsem ne na dně, ale pobrečím si, vykecám se tady a moc mi pomáhá si s vámi psát a dostat to ze sebe.
Dokonce jsem přemýšlela, že bych za čas tohle vlákno dala M přečíst, ale nevím jestli je to dobrý nápad.Dnes má přijet kamarád, to je jak na potvoru, jak kdyby cítil, že se něco děje a já nevím, jak se před ním chovat, ale svěřovat se nechci a hrát si na šťastnou rodinku mi taky moc nejde. Prostě nevím, jak reagovat na otázky typu jak se máte atd...

Mada- můj manžel ví, že si tu píšu. Dokonce ví, že s některými holkami "kamarádím".  Ale číst svoje niterné pocity bych mu nedala.  Je to "moje". Ono se mužským ani všechno stejně říct nedá... :jojo:  Občas mu přečtu nějaký "špek" odsud.- Třeba  jsem mu dávala  číst   kousky z vlákna holčiny, které její manžel přinesl  z jednorázové bokovky od Kauflandu domů syfilis... To bylo vidět, že se mu nelíbí... :lol: Ale  aby si četl všechny pochybnosti, strasti? Proč, jen ať si  přemýšlí sám jak moc  ublíži ( tedy pokud si bude chtít vzpomenout- u nás raději ať už je pohřbeno..:jojo:  Ono jim to není jedno, když procitnou..
Vzpomínám, že jsme byli  s manželem tehdy PO( a to už bylo pěkně dlouho tuším 1,5roku po- vlastně v době , kdy u nás byl už klid a pohoda)  v kině  na  Líbáš jako bůh . Já se smála jako blázen celý film, i v okamžicích kdy kino ještě mlčelo a můj muž byl chvílemi jak zařezaný.... Prostě si přehrával  situace na nás...

A až přijede kamarád? Nic neříkej.  Když se zeptá , tak bych řekla- co čekáš v takovémhle vedru od těhule?  Odpověď otázkou je taky odpověď.... :jojo:


Spíš bych si to odpoledne užívala  využívání manžovy péče o tebe... A´t se o tebe tvůj muž stará, nosí pitíčko... Však těhulky jsou "chráněné", ne? Tak si to užívej... :jojo:

Zuzi, já jsem tu nic strašného nepsala, abych se za to styděla a to, že mám houpačku moc dobře ví. Možná by mu to pomohlo vidět věci i víc z mé strany.
Manžel jezdí bohužel až večer, takže se musím opečovávat sama :D
Jinak syfl z Kauflandu jsem M taky četla :jojo:

mada77 napsal(a):

Teda sisi, ta bvaše slečna je případ. To je normální psycho. Nedovedu si to představit se snížit k tomu ještě otravovat milencovu manželku :usch: No já jen čekám jestli slečna třeba za měsíc dva nebude zkoušet, že je těhotná, ikdyž mi M tvrdil, že mu říkala, že po nějakém potratu už mít děti nemůže, no ale když tak tady čtu, čeho jsou ženský všeho schopný, tak už se nějak nedivím ničemu.
Seli, máš pravdu, já jsem pro ní jen stín, nic hmatatelného. A to, že čekáme rodinu by především mělo zajímat M, to máš svatou pravdu.
Zuzi, díky za tvůj názor. Někdy mám plno optimismu a věřím, že všechno bude fajn, pak přijde nějaká emocionální krize a jsem ne na dně, ale pobrečím si, vykecám se tady a moc mi pomáhá si s vámi psát a dostat to ze sebe.
Dokonce jsem přemýšlela, že bych za čas tohle vlákno dala M přečíst, ale nevím jestli je to dobrý nápad.
Dnes má přijet kamarád, to je jak na potvoru, jak kdyby cítil, že se něco děje a já nevím, jak se před ním chovat, ale svěřovat se nechci a hrát si na šťastnou rodinku mi taky moc nejde. Prostě nevím, jak reagovat na otázky typu jak se máte atd...

No já bych se spíše bála, aby to že nemůže mít děti nebyla finta a jejím otěhotněním se to pak vše nemotalo.Totiž ta naše slečna po mém M dítě chtěla, protože jí ho prej slíbil a on a stím počítala a těšila se.Tak začala tlačit na pilu, že místo aby můj M řekl,že s ní spát nebude, protože dítě nechce, tak jí namluvil, že užívá nějaké léky a měly by dítě postižené.A to vím od něj, tak asi už byl opravdu pod velkým tlakem, že mě i toto svěřil.

mada77 napsal(a):

Zuzi, já jsem tu nic strašného nepsala, abych se za to styděla a to, že mám houpačku moc dobře ví. Možná by mu to pomohlo vidět věci i víc z mé strany.
Manžel jezdí bohužel až večer, takže se musím opečovávat sama :D
Jinak syfl z Kauflandu jsem M taky četla :jojo:

Ne, ne- to já nemyslím, že bys  psala nějaké horory!
Ale víš, už moje babička mi říkala- buď trochu "tajná" - svoje. Nemusí ti každý vidět pod peřinu.... Něco na tom je.  Některé věci je snad líp  vyšplechtit dobré kamarádce , než manželovi-byť chápavému....  Můj by byl asi paf,kdybych mu chtěla nějak přibližovat svoje  emoce. Ale já jsem spíš "tvrďák"....

A s odpolednem? Tak ať nosí pitíčka kamarád... :jojo:

No podle M slov on děti má a žádné další nechce a na to prý je moc opatrný, ikdyž mu tvrdila, že nemůže ona. No tak snad to tak skutečně je.
Zuzi, já jsem taky spíš takový tvrďák, s ničím se moc nepářu, ale jestli jsou to těhu hormony či co, pořád s tím koketuju, že mu to přečíst dám. Není tu nic, co by nebyla pravda a je to lepší řešení než to probírat donekonečna s ním. Měl by čas si to v  klidu přechroupat a popřemýšlet

Mado, až půjdeš na koncert, tak si tam klidně zabul, když se ti bude chtít. Lepší,než to tlačit v sobě.
Taky jsem byla na koncertě, ještě v zimě a to jsme řvala jako blázen, před nacpaným sálem a bylo mi to fuk:)
Ad milenky a vzkazy... To mě zase občas sms nebo telefonátem obštastní sestra bývalého. Jaká jsem pro něj byla vždy zhouba a jaká jsem strašná atd. No i tací lidé jsou...
Madi, drž se.

mada77 napsal(a):

Mě strašně dojalo, když mi M řekl, jak ona na mě strašně žárlí ( prý asi má proč ), jak jí vadí, že jezdíme na výlety, slavíme různá výročí, a dokonce, že se mnou jezdí na nákupy :dumbom: Tohle mi přijde prostě infantilní a ne  jednání dospělé ženy. To má nechat tahat těhotnou ženskou tašky s nákupem? :lol: Ona to s chlapama umí, je hezká, o tom žádná, umí asi hezky fňukat nad nepřízní osudu a života, jak ona to měla těžké, jak jí otec jejího dítěte bil atd... Přijde mi, že je to ten samolibý typ, co si mylsí, že si z ní sednou všichni na zadek. Já vůči ní nemám ani pozitivní ani negativní pocity, jen vím, že je naprosto myšlenkově odlišná než já. Žije v jiném světě, takový konzumní typ. Možná by to M s ní bavilo, ale nemyslím, že napořád.

Asi trefil tvůj M na stejnou potvůrku jako ten můj.Také mu vyčítala, že se mnou tráví hodně času. Jakto, že chodí spávat každý večer domů a nepřespí u ní.Že spolu sportujeme, že chodím na solárko(prej to dělám na schvál, abych se mu líbila) Někdy jsem si myslela, že se zbláznil, že si začal s takovou nánou, je jí 25 ale už by mohla mít jiný rozum.Já v jejich letech už sama vychovávala 2 děti. Takže po tomto jejím chování jsem přesvědčena, že pokud bych to já nezvládla a ukončila manželství, tak můj M by se teť tloukl do hlavy, kvůli komu zničil rodinu.Podle jejho chování usuzuji, že si to uvědomuje. Ale doma na toto téma už nemluvíme. Jen někdy když mě příjde z netu sms, tak se mě sevře žaludek a bojím se,že slečna zase začala obtěžovat.Vždy si dala pár týdnů někdy dnů pauzu.Nerada bych zase přemýšlela jestli je sms pravda, nebo lež.M mě řekl, že by se mu nechtělo riskovat, že se s ní někde sejde, když ona naléhá, třeba jen k rozhovoru.Prej by mě jistě hned dala vědět, abych byla v obraze, že s ní byl.Takže si to tímhle pokazila dost sama sobě.

Jo Klubko, tyhle lidi jsou takoví dobráci od kosti, co :dumbom: Nejlíp znají situaci a musí tě náležitě poučit. Pak poreferuju, kolik prostěradel jsem profrkala :lol:
Sisi, slečna se taky vztakala, že M jezdí i domů a nespí u ní celý týden :co: Fakt nechápu :dumbom: To si jako myslí, že je to jak na intru nebo táboře, že přes týden bude tam a na víkendy vozit špinavý prádlo manželce? :rolleyes:

mada77 napsal(a):

Zuzi, já jsem tu nic strašného nepsala, abych se za to styděla a to, že mám houpačku moc dobře ví. Možná by mu to pomohlo vidět věci i víc z mé strany.
Manžel jezdí bohužel až večer, takže se musím opečovávat sama :D
Jinak syfl z Kauflandu jsem M taky četla :jojo:

Já jsem mému M také řekla, že si sem tam píšu na netu o těchto věcech, jinak bych to snad ani tak rychle sama nezvládla.Ale aby si to konkrétně četl, to by mě vadilo.Třeba jen jaký jsem měla strach,ze začátku, že za ní odejde a já tu zůstanu sama.To bych nechtěla aby věděl,myslím, že ta jistota, že nechci aby mě opustil by mu dala vítr do plachet.Ale když jsem mu řekla, že mě tady reagovali všichni na ty její emaily a sms, že to musí rázně zarazit on sám a ne hrát mrtvého brouka a čekat, až ji to přestane bavit,tak si to vzal k srdci.

Sisi, já ten strach neměla a nemám, že odejde. Řekla jsem mu, že kdyby měl pocit, že odejít chce, tak ať to udělá. Nikoho přeci nemůžu nutit, aby se mnou zůstával. Já bych to přežila, ikdyž by to hodně bolelo. Jasně, že budu šťastná, když se nám to podaří překlenout a najít zas jeden druhého, ale nebyl by to pro mě konec života, kdyby odešel. Moji drobci mi dodávají ukrutnou sílu. Myslím, že ten odchod by byl hořká výhra, ale v konečném důsledku ne pro mě.

mada77 napsal(a):

Jo Klubko, tyhle lidi jsou takoví dobráci od kosti, co :dumbom: Nejlíp znají situaci a musí tě náležitě poučit. Pak poreferuju, kolik prostěradel jsem profrkala :lol:
Sisi, slečna se taky vztakala, že M jezdí i domů a nespí u ní celý týden :co: Fakt nechápu :dumbom: To si jako myslí, že je to jak na intru nebo táboře, že přes týden bude tam a na víkendy vozit špinavý prádlo manželce? :rolleyes:

Mě je to jasné,myslela si ta naše i vaše, že když zafňuká, zalichotí, předvede se v posteli, že chlapi ze dne na den opustí ženu i dítě a půjdou za ní?Ta naše slečna mě dokonce psala, že můj M vyměnil stáří(to jako mě 36let) za mládí(to jako ji 25)Byla si tak sama sebou jistá, že si ji vybere, protože ona má trumfy v rukou,je krásná, mladá, vzdělaná.Ale nedošlo jí, že to jsem i já a mě zná muž delší dobu než ji a také ví, jak reaguji v krizových situacích a to bohužel ona pohořela. Chovat se jako moje dcera, které bude 12 let v jejim věku.To myslím není dobrý start založit si s ní novou rodinu a nový život.

Mě manžel tuhle řekl, že ví, že by těžko hledal takovou druhou jako jsem já. Tak nevím jestli to byl alichotka a uvědomění si něčeho..jestli mě bere jako nějakou svou jistotu..

mada77 napsal(a):

Sisi, já ten strach neměla a nemám, že odejde. Řekla jsem mu, že kdyby měl pocit, že odejít chce, tak ať to udělá. Nikoho přeci nemůžu nutit, aby se mnou zůstával. Já bych to přežila, ikdyž by to hodně bolelo. Jasně, že budu šťastná, když se nám to podaří překlenout a najít zas jeden druhého, ale nebyl by to pro mě konec života, kdyby odešel. Moji drobci mi dodávají ukrutnou sílu. Myslím, že ten odchod by byl hořká výhra, ale v konečném důsledku ne pro mě.

Také bych to zvládla i když by mě to vše bylo líto.Ale ten strach jsem měla v sobě a nešel potlačit.Muži jsem několikrát řekla, ať od nás odejde, když ho srdce tahne jinam, že takhle ve třech nechci žít.Ale to vše jsem už psala na mém vlákně. Neodešel i když bydlel na čas na mé naléhání u rodičů.Musela jsem to všechno už nějak ukončit, na můj vkus se to tahlo až příliž dlouho a docházela mě trpělivost.Docela jsem si i myslela, že ho přestávám mít ráda. Doufám, že už bude dobře.

mada77 napsal(a):

Mě manžel tuhle řekl, že ví, že by těžko hledal takovou druhou jako jsem já. Tak nevím jestli to byl alichotka a uvědomění si něčeho..jestli mě bere jako nějakou svou jistotu..

Mě manža řekl, že ví, že každá druhá by ho vyhodila a už ho nechtěla vidět.Také mě napadlo, že možná druhé by si nedovolil takhle lhát a ještě pokračovat v zahýbání, když už se to provalilo.A řekl mě, že to skončilo a ví, kde je jeho místo.Přesto v tom pojkračoval dál, sice ne tak intenzivně,ale pokračoval.

Tak já to trochu odlehčím ;)
To můj M mi na Silvestra volal a  v rozhovoru mezi slzami utrousil, že závidí tomu chlapovi, který se mnou bude. :D :D :D
Dost vtipný po tom, jak blbnul pár měsíců předtím (děsná nuda se mnou a vždycky mu bude něco chybět,atd...).
Holky, já mám pocit, že chlapi toho nakecají...

Víte, holky co mě nejvíce mrzelo, nebo mrzí? Když ten chlap té druhé vypráví o mě. Jaká jsem, co dělám, co mám třeba za problémy atd. Tohle mi příjde divný, blbý. Nechápu, co má co říkat nějaké cizí ženské, že mám třeba nějaké zdravotní problémy atd. To mě hodně mrzelo, vadilo.
S tím nemá ta ženská mít co společného a nemá to co vědět. V tomhle ty chlapy občas :dumbom:

Klubko napsal(a):

Víte, holky co mě nejvíce mrzelo, nebo mrzí? Když ten chlap té druhé vypráví o mě. Jaká jsem, co dělám, co mám třeba za problémy atd. Tohle mi příjde divný, blbý. Nechápu, co má co říkat nějaké cizí ženské, že mám třeba nějaké zdravotní problémy atd. To mě hodně mrzelo, vadilo.
S tím nemá ta ženská mít co společného a nemá to co vědět. V tomhle ty chlapy občas :dumbom:

To mě také zajímalo, jak mě vlastně před ní popisoval.Nikdy jsem to z něho nevytahla.Až něco málo jsem se dověděla z toho emailu, co mě slečna přeposlala. Jen mě M řekl, že měl pocit, že ho nemám už ráda a že mě na něm nezáleží.Ale jak na to přišel, to nechápu, když se u nás doma vždy řešilo jen to, že mám pocit, že mě zanedbává a že jeho koníčky jsou víc než rodina atd.Pocit nelásky jsem měla už dlouho ale nejvíce jsem to poznala, když si s ní začal, to byl tak chladný až mě přehlížel. A sem tam sex a ještě jí to hlásil, že jsme spolu něco měli.A to se jí také nelíbilo, že proč teda se mnou spí, když mě nemiluje a ji ano. Mě tvrdil, že mě miluje a na ní mu ale moc záleží. A teť prej mě miluje a lituje toho, že se s ní kdy zapletl. No tak to jsou chlapi.Asi ví co mají komu říkat, aby jim to procházelo na obou stranách.

Laureene, to je taky hláška dne :lol: Neváží si toho, co mají a pak fňukají. Nevím, kdo přišel na to, že chlapi většinou uvažují racionálně :rolleyes:
Klubko, přesně tohle mi taky vadí...copak jí ten M asi napovídal..jak je to doma hrozné, jak má děsnou manželku, radši to nechci domýšlet :usch: A nebo mě musel strašně chválit, že na mě tak žárlila :lol:
Sisi, taky jsem citově " trpěla ", když to mezi nimi bylo, teď zpětně mi to nějak zapadá do sebe.

Mě ani tak jak jsem zjistila nevadí, že probírali mě.Ale stráááášně mě pobuřuje, že řešil s ní, která nemá děti a neví co je to se o ně starat, našeho syna. Měl nějaký úraz, tak to s ní probíral, jestli za to můžu já a td..Bral si malého na výlety s ní, a hráli se na šťastnou rodinku, přez mého chlapečka.Vadí mě i ta představa, že se ho ta mrcha dotýkala a mluvila na něj!!Ať si mě tu za to kdo chce odsoudí, ale to pomyšlení, že by měla někdy vychovávat mé dítě je strašné.Sestra tohle řešila doma také.Její  nynější přítel kvůli ní opustil syna a ženu, když byla na mateřské.A 4 roky to trvalo, než mohl se synem být i ve společnosti mé sestry. Jeho bývalá  žena to prostě nemohla nijak v sobě překonat. Až teť to chápu, co se v ní odehrávalo.Mohl s malým kam chtěl, ale bez "tety".

mada77 napsal(a):

Laureene, to je taky hláška dne :lol: Neváží si toho, co mají a pak fňukají. Nevím, kdo přišel na to, že chlapi většinou uvažují racionálně :rolleyes:
Klubko, přesně tohle mi taky vadí...copak jí ten M asi napovídal..jak je to doma hrozné, jak má děsnou manželku, radši to nechci domýšlet :usch: A nebo mě musel strašně chválit, že na mě tak žárlila :lol:
Sisi, taky jsem citově " trpěla ", když to mezi nimi bylo, teď zpětně mi to nějak zapadá do sebe.

Ahojky mado ... on Tě nemusel vyloženě "chválit" slovně ...ale musela vycítit, jak jsi pro něj důležitá a že to mezi vámi není jen formální .. měla pocit ohrožení - věděla, že jsi pro něj velmi důležitá.

mada77 napsal(a):

Laureene, to je taky hláška dne :lol: Neváží si toho, co mají a pak fňukají. Nevím, kdo přišel na to, že chlapi většinou uvažují racionálně :rolleyes:
Klubko, přesně tohle mi taky vadí...copak jí ten M asi napovídal..jak je to doma hrozné, jak má děsnou manželku, radši to nechci domýšlet :usch: A nebo mě musel strašně chválit, že na mě tak žárlila :lol:
Sisi, taky jsem citově " trpěla ", když to mezi nimi bylo, teď zpětně mi to nějak zapadá do sebe.

Přesně!!Když jsem M poslala  k rodičům, stále mě tvrdil, že mě nechce stratit, že ho k tomu nemám nutit, že beze mě nemůže žít.Ale přesto mu nevadilo se s ní tahat dalších 5 měsíců?A za 14 dní, když jsem chtěla nějak rozumně domluvit výživné a majetek, tak asi dostal strach, že už to přepískl a že to myslím vážně, tak začal vyhrožovat. Najednou bylo jeho i to co je moje, výživné to jistě ale úplně minimální, protože on přece časem musí také založit novou rodinu, a to něco stojí a to jsem teda nestačila zírat. Z jeho lásky najednou jen vyhrožování. Ale alespoň vím, co od něj už můžu čekat. A to bylo řečí, jak on nikdy takový jao můj bývalý nebude. A chtěl mě to osolit ještě víc. Jako já bych byla ta, co měla poměr.

Amriano, asi máš pravdu, díky za ten postřeh :godlike:
Sisi, no já nevím, já prostě M věřím, že to unul v ten okamžik, co řekl. A myslím, že kdyby došlo na lámání chleba, tak by dodržel to, co řekl...

sisina napsal(a):

Selima napsal(a):

A čo by si zaželala ako pomstu svojmu mužovi za to, že vám rozbíjal rodinu? Seba...? ;)

No to jsi mě zaskočila.Je to neuvěřitelné, ale k němu necítím žádnou velkou zᚍ.Nějak mě to nejde, snad že ho miluji.Nepřeji jí to jako pomstu, jen aby si zažila to, o čem nemá ani tušení, jak bolí.Psala mě anonimy, vymýšlela si o mě pomluvy a snažila se mému M namluvit, že jsem mu já nevěrná atd. To jsou věci, které každá milenka nedělá.Manža se zamiloval a to vím že se ěpatně kočíruje.Měli si to řešit spolu ale ona do toho zatahla mě.A teprve to pro mě začalo být peklo.

Tak to je asi naozaj hardcore... ale stále, keby pán manžel mal lepší vkus(pri milenke myslím) , mohli ste tohto ostať (všetci) ušetrení.

Klubko napsal(a):

Víte, holky co mě nejvíce mrzelo, nebo mrzí? Když ten chlap té druhé vypráví o mě. Jaká jsem, co dělám, co mám třeba za problémy atd. Tohle mi příjde divný, blbý. Nechápu, co má co říkat nějaké cizí ženské, že mám třeba nějaké zdravotní problémy atd. To mě hodně mrzelo, vadilo.
S tím nemá ta ženská mít co společného a nemá to co vědět. V tomhle ty chlapy občas :dumbom:

Tak toto by vadilo aj mne, viac ako fyzická nevera... pripadá mi to ako nejaká nelojálnosť. :dumbom:

Sisinko, musí být těžké najít v sobě dost lásky k němu. Po tom všem. Ono na těch příbězích je vidět, že to je o těch mužích, ne o milenkách. Muž, který si najde takovouto společnici...to svědčí o jeho vkusu. A že dovolí, aby ubližovala, to je věc jeho pomatenosti, v horším případě karakteru.
Ale občas- když tu některé manželky napíši postup jak "vyřešily milenku"- tak se zdá, že ten vkus je jeho standartní:D.

Mado, hlavně z něj zkus nevytahovat další infos (co říkal jí atp.), s tímhle ho odpálkuj- ať si to vyřeší s kamarády jaký je truhlík. A souhlas s Amri- cítila, že tě má v hlouby duše rád, co všechno máte společného a záviděla..

Nharte, já z něj ani nic netahala, řekl mi to sám. Doma se o ní nebavíme, jen včera padlo pár slov díky jeho ICQ. Nečučela jsem mu přes rameno do PC, vybírali jsme novou sekačku a já si toho ani nevšimla, že se slečna přihlásila.
Je fakt, že tedy úroveň některých žen je dost otřesná :co:

Tady je hlavně už spíš sranda a "sranda", vážně příjemných debat moc ne. ;)

Tak jsem nakonec strávila velmi příjemné odpoledne :supr: Vypadám prý moc dobře, ale nějak smutně a unaveně :dumbom: Asi jsem moc průhledná :rolleyes:

Dnes ráno M odcházel do práce se slovy: Mám tě moc rád :hjarta: Je mi mnohem líp.

mada77 napsal(a):

Dnes ráno M odcházel do práce se slovy: Mám tě moc rád :hjarta: Je mi mnohem líp.

Tak se toho zkus držet... Jen tak lehce, vždycky si to plácnout místo nějaké blbé myšlenky.. Už jen pro toho mimíska, co čekáte, to stojí  za to si držet dobrou náladu...  ;):jojo:

Díky Zuzi, snažím se :) Dokonce jsem si dneska s prckem dáchla po obědě a cítím se ještě líp :supr:

Ahoj,
tak včerejší koncert byl úžasný, moc jsem si to užila :supr: Po koncertě jsme jeli ještě na kafe a drbali. M si dal nějaké to pivko a trochu jsme to zas nakousli, ale nic konstruktivního jsem se nedozvěděla. Jen a to mě moc mrzí, že se mu se mnou o některých věcech těžko mluví, že ze mě vyzařuje nějaká vrozená (dominance???)- přísnost??? neuměl to pojmenovat. No já si myslím, že pokud spolu dva chtějí komunikovat, tak komunikují. Kdybych byla nepřístupá nějakým hovorům a se vším hned tak hotová, neřešila bych to.  Jak člověk může na něčem zapracovat, když ten druhý mu neřekne, co mu na srdci leží??? A číst myšlenky vážně neumím. O slečně jen tak okrajově nebo spíš jen to, že tu situaci M spíš podcenil a nějak nedomyslel následky, myslím, že ho to mrzí.
Dneska jdu k holiči, tak doufám, že budu zas krááásná :lol:

Také se chystám na koncert, tak doufám, že to bude pěkné.
Ke kadeřnici bych se také měla obědnat, ale nikdy nevím, co si mám změnit na účesu, že nakonec zastřihnem konečky a jdu domů.Mám totiž dost dlouhé vlasy a má strach že když je ostříhám tak mě to bude mrzet.:D

Jak by to bylo snadné vše dát do pořádku ještě než se to vyhrotí, kdyby jsme byli všichni slušně ale na rovinu říct tomu druhému co si myslíme a co nám vadí nebo nás potěšilo.To by snad bylo ideální. Ale také si myslím, že spousta lidí neunese na svou osobu kritiku.

Sisi, já jsem docela vnímavý a citlivý tvor, ikdyž možná pro okolí ze mě vyzařuje taková nějaká " tvrdost", nepřístupnost, všichni si myslí, jak jsem stráášně silná osobnost. Ano jsem, když jsem tak nějak v pohodě. Když je malér, tak už si tak jistá v kramflecích nejsem a potřebuju trochu časový odstup, abych se na to mohla podívat s chladnou hlavou. Ano, kritika se neposlouchá dobře, přesto se snažím si z toho vždycky vzít něco pro sebe, na čem bych měla zapracovat. Lepší si vyposlechnout, co člověk dělá špatně než pak takový průser. Ale jak jsem tak nad tím přemýšlela, tak možná i kdybych se rozkrájela, tak té situaci bych nezabránila. M mi řekl, že to jeho " nedocenění" spíš vyplývá z jeho nitra a že na tom musí on sám zapracovat, aby to cítil jinak. Možná to byl pro něj jen snadný únik od reality, byla to náhoda, které se chopil. Myslím, že v tu chvíli moc nepřemýšlel, že až teď mu nějaké věci docházejí. Ráno když odcházel do práce mě přikryl peřinou, dal mi pusu..asi to mělo být vyjádření toho, že mě má rád a záleží mu na mě, ikdyž mi to slovně neříká 3x denně. Ještě pořád je to dost čerstvé a ty myšlenky a pocity se střídají strašně rychle.

Tak to jsme dost podobné. Navenek vypadám silná, to si myslel i M, že s ním zametu.A sesypala jsem se jak hromádka neštěstí. Krytiku jsem dřív moc nebrala, ale nyní nad vším přemýšlím a snažím se věci dělat dobře a hlavně druhým neubližovat a také je nechci zneužívat.Jsem hodně samostatná, ale k životu potřebuju mít vedle sebe člověka, který mě miluje. Jinak strádám a jsem nespokojená. Ale potřebuju aby mě tu lásku dával najevo nějak hmatatelně, ne jen to, že spolu žijeme a sdílíme věci a děti. Např. kdyby mě tak M zakryl peřinou,tak bych z toho zážitku čerpala ještě nějakou dobu.Doma mě nějak tyto zdvořilé gesta chybí.Myslím si, že u nás by se to také stalo, třeba později ale určitě ano. Vím, že M se už dávno choval jako bez závazků a určitě k tomu měl svůj důvod. Prezentoval se všude téměř jako svobodný. Párkrát jsem se setkala s tím, že byli jeho známí překvapeni, že jsem jeho žena a že máme děti.

Můj M po přiznání čekal, že ho sbalím a vyhodím. Ptala jsem se potom, jestli by to tak chtěl, že bych to vlastně vyřešila za něj. A on, že ne, že se toho bál, protože by to bylo ještě horší.
Dneska přijel brzy z práce, prý mě chtěl překvapit.
Sisi, to by mě asi hodně vadilo, kdyby můj muž vystupoval takhle jako ten tvůj :(

Zdravím po víkendu. Koupila jsem si od Šmolky: Jak zachránit manželství, tak si počtu. Normálně jsem se styděla, když jsem si to v knihkupectví kupovala :dumbom: Víkend celkem v pohodě, v sobotu výlet, včera úklid a pak se M věnoval svému koníčku. Tak nějak se snažím udělat doma pohodu, sex funguje naprosto v pořádku, ale stejně je ve mě nějaké to ALE. Pokouším se to ALE neřešit a čekám jestli odezní.

Já blb teď vlezla na slečny profil a tam nová hláška:oslovení, děkuji ti za to, že smím obdivovat, ctít a milovat právě tebe. Miluju tě. :usch:
Tak nevím jestli slečna čeká, že až si to přečtu budu doma vyšilovat, ale každopádně mi z toho dobře není. Hm, zas houpačka :rolleyes:

Ahoj mado ... no tak ted už víš, že na profil k té slečně už ne e - že Tě to zbytečně zneklidní a Ty potřebuješ být v klidu ..kvůli miminku i sobě. Je zbytečný nechat se takhle rozhodit. Jenže zase na druhou stranu chápu - člověku to nedá - je zvědavej a pak je to na :usch:.
Podívej to, že slečna stále miluje a nebo má pocit, že miluje Tvého muže ... no rozumím Ti jaký to je .. je to něco proti čemu se bojuje velmi těžce a zakázat se to nedá. Ona má právo cítit co chce a bohužel si k tomu vybrala Tvého muže. Víš, myslím si,  ona možná ty vzkazy neposílá ani tak Tobě ... řekla bych, že jí jsi fuk ..Ty vzkazy jsou psaný pro něj ..aby něco udělal .. aby se něco stalo ..třeba doufá že ho obměkčí k návratu . Ber to jako zoufalej pokus nešťastné holky ;). A pokus se tam nechodit - kvůli sobě a miminku :pussa:

Mado, snaž se nepátrat, i když ta zvědavost je hrozná. Však já to znám. :) Ale - mnohokrát už tady nebo jinde padlo - VĚRNOST se nedá dokázat. Důvěřuj svému muži, užívej si tu pohodu, která teď je, neřeš zbytek, neřeš slečnu (jsou to její pocity a má na ně právo).

Co miminko? Holčička nebo chlapeček?

Zvládáš to opravdu skvěle, tak si tu úroveň udržuj. Jsi jednička. :hjarta:

Ženský, díky po podporu :pussa: Máte pravdu obě, lepší je tam nechodit, když včera to byla blbá náhoda, hledala jsem jednoho známého a skončilo to takhle :dumbom: Jinak se snažím tam nechodit.
M důvěřuju a opravdu nic nenaznačuje tomu, že by mi neříkal pravdu. Dokonce tuhle jejich vztah okomentoval, že to bylo jak nepovedená bajka o oslu a vráně. On se choval jako osel a ona pořád krákala jak vrána :vissla: Víceméně je u nás klídek, ale k té duševní pohodě mi ještě kus cesty chybí. Ani nejde o to, že bych s užírala tím zda věřit nebo nevěřit, rozhodla jsem se věřit M a toho se držím a fakt nešmíruju. Spíš je to pořád o tom zkousnout a vyrovnat se s tím, že se to stalo.Nabuko- nevíme, asi to bude překvápko :gloria:

Stalo sa a už s aneodstane. Ak sa teraz chová pekne, tak by som sa fakt snažila neriešiť, nerýpať sa v tom a prirpaviť mimču pekný štart do života. Slečna zúfalkyňa je slobodný človek a písať si môže čo chce, ale skús si povedať, že VÁS sa to netýka. Je to o nej a jej pocitoch. :jojo: Držím päste.

Ahoj mado,
mám jen poznámku- nevím, zda slečna byla vrána, ale rozhodně je plná emocí a nebojí se je projevovat (až hysterie?). X "že ze mě vyzařuje nějaká vrozená (dominance???)- přísnost???"
O tom bych po přemýšlela.

Zas abychom to neviděly v obláčcích a pak bum. Občas to tak bývá: manželka- základ, milenka- vzrůšo.

Nharte, nemyslím, že mám problém s vyjadřováním svých emocí, ale je pravda, že nejsem typ, co chlapovi 3x denně říká, jak moc ho miluje apod. A pokud mě někdo odmítne, tak už jen moje hrdost by mi nedovolila se snížit k nějakému dolézání a tak. Prostě jsme dospělí lidé a pokud s emnou někdo chce být, je to jeho svobodné rozhodnutí. Pokud nebude chtít, je to takyjeho rozhodnutí a já se s tím budu muset poprat v sobě a přijmout ho. Takhle to mám nastavené já. Rozhodně bych se neztrapňovala podobnými výlevy na netu. Já jsem pro přímé jednání na rovinu, nemám ráda takové ty kličky a náznaky, raději věci řeším na rovinu. Pokud tomu někdo říká přímost nebo přísnost, tak je to jeho pojmenování. Necítím se ani jako dominantní osobnost, spíš je to o tom, že vím, že jako člověk mám svou cenu, už pár nemilých životních zkušeností mám za sebou a prostě spíš stojím nohama pevně na zemi. Co vím, je slečna sex. založena submisivně, nevím jak moc se toto promítá i do běžného osobního života, ale asi to všechno nějak souvisí se vším.

Mado, je to zajímavé, co jsi teď napsala. Máš to srovnané- respektive  určitě jsi vyrovnaná, vyzrálá osobnost. O tom žádná.
A proto si zareju v tom, co mě pálí do očí:

dynamika- kompatibilita, hrdost-pýcha=) na to požor ;). Nehmatetelné, nevědomé věci, přesto pro vztah zásadní.

Já bych hrdost s pýchou moc nespojovala. Stejně tak by se našli lidé, kteří by mi řekli..ty mu to chceš odpustit? To nemáš svou hrdost? Kdybych měla takovou hrdost - pýchu a nemohla si představit, že to lze zpracovat třeba i ve prospěch našeho vztahu, tak o té variantě vůbec nepřemýšlím a udělala bych hrdé-pyšné rozhodnutí. Pokud by se M rozhodl odejít, respektovala bych to.

Ja to mám podobne, ale už mi pár ľudí povedlao, že som občas "príliš tvrdá" - práve kvôli tej hrdosti. Aby sa za tou hrdosťou neskrývalo len zle maskované ego. ;) Ale to možno len projektujem seba, neviem. Len ťa upozorňujem, že niekedy aj pzoitívna vec či vlastnosť(hrdosť nes.p.o.r.ne je pozitívna) sa môže zvrhnúť v neičo skôr kontraproduktívne.

Ale já to nemyslela v tom stylu, že mám svou hrdost a přes to vlak nejede. Jen, že pokud by mě někdo odmítl, rozhodně bych se nepodbízela, tak to bylo myšleno. Jinak pokud chcem máknout na našem vztahu, tak tu " hrdost " ( teď myšleno negativně ) musím a chci potlačit především já. Kdybych M opravdu nemilovala a nedávala našemu vztahu šanci, vybodla bych se na nějaké trápení.
Já třeba mám kamarádku o které já říkám, že nemá svou hrdost a nezná svou cenu. Nikdy neuměla být sama, vždy musela mít alespoň "někoho", ikdyž to stálo zaprd a trápila se. Vždycky byla taková ta čekanka, co seděla doma a čekala jestli ten její se náhodou neozve. Ikdyž jsme měly naplánovanou akci a ten její se ozval, tu naši akci hned rušila. To je taky extrém tohle. Já myslela takovou tu zdravou hrdost, vědět co ještě zvládnu a co už je pro mě naprosto neúnosné, nevnucovat se, nepodbízet, nedělat ze sebe levné zboží. Není to tak, že bych dávala okolí najevo, že já jsem hvězda a sedněte si ze mě všichni na zadek :dumbom:

Nemyslím tím, že hrdost rovná se pýcha. Spíš tím myslím pozor na kontinuum hrdost- pýcha. Milenka je totiž zjevně spíše na pólu submisivní, nehrdá- ty dominantní, hrdá (viděno perspektivou manžela). A také je tu rozpor- něco cítím, ale hrdost (či pýcha?) mi nedovolí. Já bych nedala hrdosti přednost před láskou, ale zároveň bych se neponižovala- kupodivu to není protimluv:).

Hlavní je ale otázka, zda ty chceš žít s mužem, který vám tohle přinesl do života. A od toho bych vedle svoje úvahy. Je hezké, že ti vyhovuje přímé, nemanipulativní jednání- co vyhovuje tvému muži?  Jedna věc je jistá- v partnerství jde také o to nepřímé- skryté, nejen o to přímé-vědomé.

Taky by se to dalo shrnout- našel si takovou, co si z NĚJ na ten zadek sedla.

Jsou to spíš takové úvahy, co mi z toho tvého psání lezou.. vztah je nekonečné vyvažování. ;)

Tak zas si priznajme, že ľahšie sa sadá na zadok po pár týždňoch, keď ešte nevieš, že milému smrdia nohy, grgá pri jedle a v noci chrápe... A ráno je najlepšie dve hodiny sa mu neprihovárať, kým sa z neho nestane znovu človek... :lol: Pri občasnom "ukradnutom sexe" sa to nerieši a sadanie si na zadok ide oveľa ľahšie. Otázka znie, aké to môže mať trvanie.

Seli, přesně :supr: No, po 4 letech se nesedá na zadek tak lehce, ale myslím, že to že si toho druhého vážíš, umíš pochválit atd. je přirozenější ( po této době) a upřímnější. To pravé sedání na zadek bych musela předstírat a nebylo by to přirozené. Ano, po pár týdnech se dá celkem slušně poplést hlava a i si na ten zadek sednout, ale za jak dlouho tohle vyprchá?
Nharte, já v podstatě souhlasím s tím, co píšeš. Ani nedávám přednost hrdosti před láskou ;)Ano, do života ti mohou vstoupit různé věci, ale už jsem v životě zažila opravdu horší, ikdyž je fakt, že tohle mi podkoplo nohy. Sakra to bolí a ještě dlouho bude a jen čas ukáže jestli jsme to překonali nebo ne. Každopádně snad nemám sklony k tomu vztah kazit nějakým předhazováním, rýpáním a obviňováním, ale musím to brát hodně racionálně, neosobně. Snažím se to brát spíš racionálně než emotivně.
Jaké chování vyhovuje mému muži? No mohu jen předpokládat, že muži mají radši jednání na rovinu, ale můžu se na to manžela zeptat, pokud bude chtít odpovědět.
Snažím se na sobě zapracovat, ale nevěřím tomu, že se člověk úplně zgruntu může trvale změnit. Některé věci máš v sobě a těžko se předělávají. Pokud já jsem se nikdy neplazila někomu u nohou, tak asi těžko bych přirozeně něco takového teď začala dělat.
Já nemám patent na rozum, vztahy, manžela a lidi kolem sebe, já nevím jestli tahle situace někdy v budoucnu znova nepřijde, ale pokud bych se tím už odteď trápila, tohle všechno by bylo k ničemu. Já mohu ovlivnit jen sama sebe, svoje myšlenky, postoje, snažit se i na tom "zlém" najít nějaké pozitivum, které by mě obohatilo.
S manželem je to vlastn můj nejdelší vztah, pořád se učím.

Mado, určitě jsem to nemyslela tak, že se máš někde plazit, či měnit...doufám, že tak to nebylo pochopeno.

Racionálně se chovat je prima, ale emoce neobloudíš. Ani ty, ani on.

Já osobně si sedám na zadek spíš v dlouhodobém vztahu- po letech, a to zcela upřímně.
(Na začátku vztahu lehám na záda a nestíhám sedání na zadek :D.)

Nharte napsal(a):

Mado, určitě jsem to nemyslela tak, že se máš někde plazit, či měnit...doufám, že tak to nebylo pochopeno.

Racionálně se chovat je prima, ale emoce neobloudíš. Ani ty, ani on.

Já osobně si sedám na zadek spíš v dlouhodobém vztahu- po letech, a to zcela upřímně.
(Na začátku vztahu lehám na záda a nestíhám sedání na zadek :D.)

Tak to já ráda lehám na záda i teď :vissla:
Emoce jsou, ale pro mě je teď v mém stavu lepší se v nich moc nehrabat, ikdyž hlavou mi to lítá pořád.
Příští týden skočíme do té poradny :supr:

Ahojte, tak poradna se nekonala, chořeli jsme. Včera jsem měla depku jak blázen, prostě jsem měla pocit, že se m nevěnuje tak, jak bych si představovala- prostě úplná kravina, já si chtěla jít lehnout, ale chtěla jsem, aby šel se mnou a přitulil se a on chtěl koukat na televizi. Ležela jsem sama v posteli a přepadaly mě hrozné stavy úzkosti, všechno se mi zas vrátilo a já propadla nějaké beznaději. Asi to začlo tím, že když byl ve vaně, viděla jsem, že mu přišla sms a pak to začalo.....Do dvou do rána jsem čučela do stropu, stokrát jsem chtěla vstát z postele a prolustrovat telefon. prostě hrozný nutkání, ale nakonec jsem to neudělala - byla jsem jak ochrnutá. Chjo, myslela jsem, že bude už líp, ale je to přesně ta houpačka.

Je líp... nepodľahla si. :supr: To je fakt super, na :godlike: . mmch - prečo si sa nešla pritúliť k nemu k tej televízii? ;) ja telku nemám, ale keby som mala rozpozeraný film na DVD, tak by sa KTOKOĽVEK musel hodne namáhať, aby ma od neho odtrhol... :jojo: Jedine, že by sa ku mne pridal.

Seli, protože bylo už po jedenácté hodině a ten film mě zas tak nebral, chtěla jsem se natáhnout a relaxovat, povídat si, přitulit se :rolleyes:  No jo, nepodlehla jsem, ale ty stavy tedy jsou hrozný :mad:
Mě prostě rozhodí i jen to, že mu přijde sms, bliká mu tam světýlko jako upozornění a už se mi to začne v tý hlavě motat. Říkám si, neblázni, je to jen výpis z banky nebo prostě nějaká blbost, ALE prostě mi to v tý hlavě hlodá i jiným směrem no, nemůžu si pomoct. Říkám si, prď na jeho telefon, vůbec si ho nevšímej, stejně by ses tam nic pravděpodobně nedozvěděla a nebo dozvěděla a zas by ses plazila v bahně a jak bys to řešila... ale ty myšlenky mě prostě napadají.

Mado a mluvíte o tom spolu ? Já nemyslím rozebírat milenku atd ...ale ví on, že jsi nejistá a zmatená a že máš takovýhle pocity jaký popisuješ tady ? Ví to ? Víš jestli jen neudržuješ klid a mír umělel a on má pak pocit, že už je vše vyřešeno.

Amri, já mu včera řekla, že mi není dobře, on asi myslel, že fyzicky a nějak se po tom nepídil,takže jsem to nechala být. Ono na druhou stranu nevím jestli by se chlap těšil domů, kdyby mu ženská často předahzovala, jak špatně se cítí :rolleyes: Nechtěla jsem se v tom znovu a znovu hrabat jestli mi rozumíš.

Mado já Ti rozumím a je mi jasný jak to myslíš. Ale z vlastní zkušenosti Ti musím říct, že ono "nepředhazování" stejně jednou bácne a něco vybublá- a třeba ve chvíli kdy to nejmíň sama čekáš. Ono promluvit si v klidu- nebo spíš sdělit jak mi je když .... je něco jinýho než předhazování, řešení a vyčítání. Řekla bych. že jde o formu sdělení.

Amri, máš úplnou pravdu. Ale pokud já jsem ve stavu nějaký úzkosti, tak se obávám, že zrovna v tu chvíli nejsem schopna mluvit bez emocí, tudíž by to možná vyznělo jako předhazování, řešení atd. No a když je mi dobře, tak tu potřebu sdělovat svoje pocity ( negativní ) nemám. No je to těžký.

Ja sa učím normálne požiadať o to, čo v tej chvíli potrebujem (objať, pritúliť sa mlčky, alebo naopak riešiť. :). Nie nasilu a do zbláznenia, samozrejme, ale ak to neurobím, som nespokojná a to nemáva dobré konce. Keď si slušne (a nenas.ra.t.o) zavčasu po viem o to, čo chcem, väčšinou to dostanem v príjemnej podobe a spokojné sú obe strany. ;)

Amriana napsal(a):

Mado já Ti rozumím a je mi jasný jak to myslíš. Ale z vlastní zkušenosti Ti musím říct, že ono "nepředhazování" stejně jednou bácne a něco vybublá- a třeba ve chvíli kdy to nejmíň sama čekáš. Ono promluvit si v klidu- nebo spíš sdělit jak mi je když .... je něco jinýho než předhazování, řešení a vyčítání. Řekla bych. že jde o formu sdělení.

Mado, mám podobnou zkušenost. V poctivý snaze nehrotit zbytečně situaci jsem se snažila tyhle slabý chvilky řešit jen sama se sebou, ale dospěla jsem k názoru, že já prostě nejsem tak nastavená - že když svůj problém nekomunikuju, mám pocit, že ho neřeším.. Takže dělám to jediné pro mě možné - mluvíme o tom. Řeknu si o debatu. 

Ano, manžel měl - a určitě občas ještě má - pocit, že ho moje slabý chvilky konfrontujou s minulostí - prostě se mu pokouším pořád dokola říct, že nejde o něj, ale o mě. Že říkám věci, se kterými potřebuju pomoc. Pro sebe. Není to úplně jednoduchý, ale je to stav, ve kterým mluvíme, vnímáme jeden druhýho, sledujeme vzájemný postoje, rozhodujeme se - každej podle svýho a zvlášť, ale zatím jsme se vždycky dobrali kompromisu. Tohle se teď u nás děje po dlouhých letech - a cítím se v tom překvapivě dobře. Má to takový plovoucí pravidla a hranice a je třeba se v nich pohybovat hodně opatrně - a hodně poctivě....

mada77 napsal(a):

Amri, máš úplnou pravdu. Ale pokud já jsem ve stavu nějaký úzkosti, tak se obávám, že zrovna v tu chvíli nejsem schopna mluvit bez emocí, tudíž by to možná vyznělo jako předhazování, řešení atd. No a když je mi dobře, tak tu potřebu sdělovat svoje pocity ( negativní ) nemám. No je to těžký.

Mado a nešlo by to teda jinak ? Místo vyslovení příčiny - proč je Ti úzko říct jen : je mi úzko, mám strach, je mi smutno - prostě jak se cítíš?
Já si to představuju nějak takhle : Přitul mě, je mi úzko...Proč ? To nechci řešit, zeptej se mě na to až mi bude líp- jen mě přitiskni ... Tečka ..bez rozebírání důvodu.
Šlo by to ?

Amri určitě šlo ;)
U nás je problém, že manžel ikdyž změnil už práci, přeci jen přijíždí až k večeru, dejme tomu kolem šesté. Pak se chvíli věnuje dítěti a pak přijde kolotoč koupání, krmení, uspávání. Pak si většinou dáme véču a já vidím, že už toho má po celém dni dost a nechci " prudit " nějakým řešením. Prostě se těžko hledá ta správná chvilka na debatu :rolleyes:

"Prudit debatou" nie je to isté ako povedať "Je mi úzko, objemi mě"... To prvé by som odložila na nejaký víkend(možno bezdetný? , ak sa dá...), to druhé možno hocikedy, keď máš chuť zaplašiť akutálne besy.

:pussa:

Amriana napsal(a):

mada77 napsal(a):

Amri, máš úplnou pravdu. Ale pokud já jsem ve stavu nějaký úzkosti, tak se obávám, že zrovna v tu chvíli nejsem schopna mluvit bez emocí, tudíž by to možná vyznělo jako předhazování, řešení atd. No a když je mi dobře, tak tu potřebu sdělovat svoje pocity ( negativní ) nemám. No je to těžký.

Mado a nešlo by to teda jinak ? Místo vyslovení příčiny - proč je Ti úzko říct jen : je mi úzko, mám strach, je mi smutno - prostě jak se cítíš?
Já si to představuju nějak takhle : Přitul mě, je mi úzko...Proč ? To nechci řešit, zeptej se mě na to až mi bude líp- jen mě přitiskni ... Tečka ..bez rozebírání důvodu.
Šlo by to ?

když zformuluješ větu na "je mi úzko, potřebuji, abys mě objal" je dost možné, že se ani nezeptá "proč?", protože by to vypadalo, že se ptá, proč by tě měl objímat :) Prostě tě jen obejme.

Tak slečnu to ještě zřejmě nepřešlo. Zas se pokoušela M kontaktovat přes sms, tak jí prý volal ať toho nechá, že to k ničemu není a on nic měnit nechce. Ona má pořád potřebu se v tom pitvat, že takhle to přeci nemůžou nechat, že to takhle nemůže skončit. No,moc tomu nerozumím, ale její myšlenkový pochody pitvat nebudu. Tlačila na M ať přijede, že to musí probrat, dávala mu za vinu, že se kvůli němu nedokáže na nic soustředit  a podobný výplody.
Jinak u nás docela klídek, občas se na toto téma stočí řeč, ale ne nijak cíleně a spíše už bez emocí. M tráví víc času s námi, což je fajn.
Já jen doufám, že si slečna nabalí nějakýho borce a nám už dá konečně pokoj, nechci si to pořád připomínat.

Tak jsem na tohle vlákno zabrousila, aniž bych očekávala něco převratného, ale to co jsem si tady přečetla, to mě tedy uzemnilo. MADO77 jsi úžasná, silná a bystrá žena, někoho tak pozitivního už jsem dávno nečetla. Přeji ti, hodně síly, štěstí a pevné nervy na současnou chvíli, která možná bude delší než chvíle bývají a pro léta příští buď taková jaká jsi doposud - sama sebou, vůdčí a cílevědomá. Tak jako když se řízneš, tak to chvíli trvá než se rána zahojí i tohle jednou bude minulostí a společně se tomu zasmějete. Hodně štěstí !!!!

Mado, já si myslím, že pokud v něm ještě doutnaly nějaké city k té slečně, tak po jejím několikatýdenním nátlaku musely dočista vyhasnout ... tohle by snad umořilo každého ... Držím vám palce :)

mada77 napsal(a):

Ahoj, chodím sem občas pročítat diskuze a nikdy bych nevěřila jako spousta z vás, že se mě bude tohle téma dotýkat.
S manželem spolu žijeme skoro 4 roky, manželé jsme krátce a máme malé dítě a další čekáme.
Byly nějaké existenční problémy, propuštění z práce a hledání nové, nakonec manžel nastoupil a tam potkal ji. Už pár týdnů pozoruji změny v chování, z práce jezdil pozdě, občas tam přespal, bydlíme dost daleko od práce. Nějak jsem to brala, že má hodně práce atd... Ne, nelustrovala jsem mu telefon ani nic jiného, vypadlo to z něj včera samo po mém dotazu zda se něco děje, že se chová divně, telefon věčně u sebe, však to znáte. Nejdřív tvrdil že nic, pak večer šel s pravdou ven. Znají se něco přes měsíc, jsou do sebe pobláznění, ona je sama s odrostlým dítetem. Strašně ho chce, strašně ho miluje a taky strašně moc začala tlačit na to, aby mi to už konečně řekl a odstěhoval se. Strašně na mě žárlí, dává mu ultimáta....Nedělala jsem scény, byla jsem jak praštěná palicí, protože jsem to nečekala. Možná byla teď krize, byla jsem na všechno sama, neměli jsme na sebe čas. Nejdřív jsem mu chtěla sbalit tašky, ale nemá kam jít, jedině k ní, což jsem nechtěla vlastně to tímhle způsobem vyřešit za něj. On nevěděl co chce, ale věděl, že se musí rozmyslet vpodstatě hned. Mluvili jsme celý večer, skoro celou noc a nad ránem mi řekl, jestli ty připravené tašky uklidím, že chce zůstat s námi. Já  nevím jestli je to dobře neb o špatně, jestli jsem ho měla nechat jít, ale měla jsem úplnou paniku z toho, co bude zítra, další den, že budu sama na dvě děti. On sám asi nevěděl, jak se rozhodnout.... Nevím, jak to bude do budoucna jestli půjde náš vztah a důvěru obnovit a jestli to byla prostě lekce, abysme si uvědomili něco...
Když jsme se bavili o ní, tak mám prostě pocit, že je to hysterka...citově ho vydírala, dávala ultimáta, dávala mu najevo, že pak už bude pozdě, že nemá o muže nouzi. Co je to za ženskou a matku, která je schopná se takhle snažit odtáhnout tátu od rodiny a těhotné ženy??? V podtatě si řekli, že buď dorazí v noci a nebo  už nikdy, on zůstal, v noci sms typu: co jsem asi tak mohla čekat od tebe...ráno zas ať se teda konečně vyjádří, že ona si tohle nezaslouží.....Obávám se, že se nebude chtít tak snadno své " hračky" vzdát, protože mě opravdu přijde, že s ním manipulovala. Ty hezký řečičky se chlapům tak hezky poslouchají....Když jí napsal, že zůstává s rodinou, tak nejdřív jako ok, přeju ti hodně štěstí bla,bla, za chvíli že se z toho hroutí a podobné věci. Já v ní podle indicií vidím manipulátora s trochou hysterie, ale on ji prostě neprokouknul a asi by trvalo nějaký měsíc než by k tomu došlo...Prý už se několikrát hodně pohádali, jak na něj tlačila. Názor na jeho chování mám svůj, samozřejmě že je to sviňárna, ale prostě ho mám ráda a nechci všechno zahodit. Nevím jestli tohle bude lekce dostatečná nebo zas čas by se mohlo opakovat něco jiného. Mluvili jsme o tom, co mu doma chybělo, tak pocit, že ho potřřebuji nebo potřebujeme a že ho mám ráda a že je pro mě důležitý. No holt:pussa: člověk to někdy vyjadřuje činy víc než slovy.
Já vlasntě ani nevím, co bych chtěl aporadit, potřebovala jsem se někde svěřit, protože s tímhle se člověk opravdu nikde chlubit nehce. Cítím ohromnou nejistotu z budoucnosti, strach, trápím se, ikdyž vím, že bych neměla už jen kvůli tomu cvrčkovi. Budu ráda, když mi napíšete něco povzbudivého.

Ted, predevsim musis myslet hlavne na sebe a na sve mimi at se zaroven s tebou nestresuje. Ono to miminko uz ted citi, ze nejsi v pohode. Alespon se snaz byt relativne v klidu, vim, ze to neni snadne, ale snaz se. To, ze jsi nedelala skandal a nevyhodila ho, jsi udelala dobre. Nevim jestli je to prvni nevera, kterou jsi s nim zazila, ale paklize ano, tak mu dej rozhodne sanci, ale s podminkou, ze to musi ukoncit a dale se uz o tom nebavte! Drzim palecky at se vas vztah udrzi a tobe at jsi v klidu a neveru ve zdravi prekonas.

Ahoj, hlásím se :)
Co u nás nového? No jednak se pomaličku připravuji na příchod druhého prcka, za necelé dva měsíce to vypukne :dudlik:
S M.je to povětšinou celkem fajn, včera jsme po dlouhé době zašli spolu na kafe a pivko do hospůdky, tak jsme zas nakousli to naše téma. Podle něj toho všeho upřímně lituje a uvědomuje si, co za problémy nám způsobil. No ale madam to pořád ještě nepřešlo :dumbom: Včera mi M řekl, že ona trpí takovou tou opičí láskou a že by ho zadusila. Ona má totiž pocit, že M strašně trpí a že se vlastně obětoval :lol: Prý jí říkal, že je spokojený a nic na tom měnit nechce, ale nevěří mu a snaží se ho " zachránit " :vissla:
No, někdy si říkám, že je to neuvěřitelný, prostě tu její " logiku " nechápu. M někdy píše, on nereaguje a je mu to podle jeho slov ukradený. Já se přiznám, že z toho ještě venku nejsem, myslím na to denně, ale už to není tak strašné. Prostě je to něco nepříjemného z minula, ale zas je to krátká doba na to, abych to v sobě měla úplně vyřešené a srovnané, prostě tohle téma je pro mě pořád dost nepříjemné.
Včera jsme byli v městě, kde ona pracuje - v nějaké prodejně jako recepční, tak jsme jen v duchu koketovali s myšlenkou, že bysme se tam stavili :gloria: To by jí prý dostalo, kdyby viděla naší šťastnou rodinku, že nám nic neschází. No ale to byly jen představy, protože bych to ve skutečnosti neudělala. Ale ty scénáře byly fajn, nasmáli jsme se. Od palcových titulků v novinkách, jak těhotná manželka brutálně napadla ex milenku po představu, jak s milým úsměvem jí srdečně děkuji, že nám oživila manželství a že teď je to mnohem lepší :dumbom:

:supr::supr::supr: SUPR !!!
Moc držím palce (kamarádka měla to samé, bylo to před Vánocemi, dva malé kluky, adoptovaná holčička. Ona na to nezapomene, ale od té doby, co se vrátil domů a se slzami poprosil o odpuštění jí i kluky, jsou spolu dalších 8 let a mají se krásně. A exmilenka byla přesně taková hysterka, jak píšeš - je vděčný, co má doma za štěstí a snad je nadosmrti vyléčený :jojo:

Smekám klobouk, takový nadhled se hned tak nevidí.

světýlko napsal(a):

:supr::supr::supr: SUPR !!!
Moc držím palce (kamarádka měla to samé, bylo to před Vánocemi, dva malé kluky, adoptovaná holčička. Ona na to nezapomene, ale od té doby, co se vrátil domů a se slzami poprosil o odpuštění jí i kluky, jsou spolu dalších 8 let a mají se krásně. A exmilenka byla přesně taková hysterka, jak píšeš - je vděčný, co má doma za štěstí a snad je nadosmrti vyléčený :jojo:

Nad tím jsem se pousmála. :) Já mám doma taky jednoho nadosmrti vyléčeného, dokonce už po několikáté :lol::lol::lol:

Fanny5 napsal(a):

světýlko napsal(a):

:supr::supr::supr: SUPR !!!
Moc držím palce (kamarádka měla to samé, bylo to před Vánocemi, dva malé kluky, adoptovaná holčička. Ona na to nezapomene, ale od té doby, co se vrátil domů a se slzami poprosil o odpuštění jí i kluky, jsou spolu dalších 8 let a mají se krásně. A exmilenka byla přesně taková hysterka, jak píšeš - je vděčný, co má doma za štěstí a snad je nadosmrti vyléčený :jojo:

Nad tím jsem se pousmála. :) Já mám doma taky jednoho nadosmrti vyléčeného, dokonce už po několikáté :lol::lol::lol:

No jo, to je právě ono. Nikdy nevíme, co nám život připraví do budoucna :cool: Třeba někdy v budoucnu se zamiluju já :vissla:. Tak M od nás vůbec neodešel, takže bouřilivé návraty se nekonaly.
Dokonce včera pronesl, že vždycky bojoval za nás :co: Sice jsem to moc nepochopila, protože v okamžik provalení mi to přišlo naservírované tak, že je víceméně rozhodnutý odejít, s odstupem času vím, že byl zmatený a nevěděl co a jak.

Ááá, tak teď jsem zjistila, že slečna už taky studuje můj profil na lidech :co:

Jste teď parťáci, spojenci...to je dobře.
Jen ať si tě prostuduje, hned jí můžeš přihodit nějakou pěknou fotku, nejlépe spolu s manželem...:)

mada77 napsal(a):

Ááá, tak teď jsem zjistila, že slečna už taky studuje můj profil na lidech :co:

Poslala Ti tam nejaky vzkaz, ze jsi se to dozvedela? Ona uz je proste v koncich a nevi co by jeste mnela udelat k tomu aby dostala tveho manzela zpet na svou stranu. Je zoufala, kdyby si tvym manzelem byla jista, nemelůa by potrebu zkoumat tvuj profil na internetu. Hlavne klidek. Jste silna dvojka, za chvili ctyrka .-) ona na vas nema.

Wiki napsal(a):

Jste teď parťáci, spojenci...to je dobře.
Jen ať si tě prostuduje, hned jí můžeš přihodit nějakou pěknou fotku, nejlépe spolu s manželem...:)

Bezva napad. :supr: A najekou aktualni kde by sel videt datum a treba s dodatkem: ta nejstastnejsi rodinka na svete.

mada77 napsal(a):

Dokonce včera pronesl, že vždycky bojoval za nás :co: Sice jsem to moc nepochopila, protože v okamžik provalení mi to přišlo naservírované tak, že je víceméně rozhodnutý odejít, s odstupem času vím, že byl zmatený a nevěděl co a jak.

Po provalení se namele spousta zmatených řečí z obou stran. Nejlepší je na ně co nejdřív zapomenout. :storstark:

Marci, na profilu je vidět, kdo na tvůj profil koukal. Její nick znám od manžela, ukázal mi její stránky ;)
No jinak s těma fotkama asi ne, já nějak nemám potřebu se předvádět. Já vím, že jsme teď v pohodě a nemusím to "nutit" nikomu jinému, prostě se mi to trochu příčí. Ale mám tam nějaké foto ze svatby a pak prcka s tatínkem, je na ně hezký pohled ;)
Fanny, já vím, že se namele spousta řečí, jen mi to překvapilo, když včera tvrdil, že vždycky bojoval za nás. Mě to prostě tak nepřišlo v tu chvíli, ale neberu to nijak osobně. Dokonce i celou tu záležitost se snažím spíš chápat rozumově, že se to prostě stát může komukoliv a důležitější asi je, jak se k tomu potom ten dotyčný postaví a myslím, že M to v rámci možností zvládnul perfektně. ne, že by to proto bolelo míň, ale aspoň za tohle si ho můžu vážit, když už podle společenských norem " selhal ". Jak píšu, třeba za pár let se to může stát mě, proto nikdy neříkám nikdy. Jo a včera jsme se bavili o důvěře atd. a M řekl, že se mu taky kolikrát donesly nějaké řeči o mě, ale že jim nevěřil a že pro něj moje věrnost dost důležitá :dumbom:

mada- nějak jsem teprve včera prošla tohle tvoje vlákno.    Přeji zdravého a spokojeného druhomimíska. A Vám jako rodince to NEJ!
  Co se týče nevyrovnané milenky- "naše" otravovala ještě půl roku "po". Teprve absolutní ignorování a  nekomunikování ji (snad) odradilo.   A nebyla to žádná mladinká holčina, takže omluva nezkušeností a věkem  byla nepřijatelná. . Takže  bych se  u vás vykvajzla na dávání fotek kamkoliv  a  demonstrativní ukázky štěstí. Psychicky nevyrovnaná dáma to stejně nepobere.
Pokud  jste to oba s manželem zvládli až potud-bude už jen líp.  Držím pěsti.
A piš. Hezky se to čte!  Nejsi žádná zvadlá kytička  a já mám baby do nepohody ráda...  :D

Fanny5 napsal(a):

mada77 napsal(a):

Dokonce včera pronesl, že vždycky bojoval za nás :co: Sice jsem to moc nepochopila, protože v okamžik provalení mi to přišlo naservírované tak, že je víceméně rozhodnutý odejít, s odstupem času vím, že byl zmatený a nevěděl co a jak.

Po provalení se namele spousta zmatených řečí z obou stran. Nejlepší je na ně co nejdřív zapomenout. :storstark:

Ano, a to ať už to dopadne jakkoli. Není nic horšího, než když máš pupínky kdykoli si taťka má přijít pro děti. Předání na prahu bytu nebo na benzínce - strašný. Jsem ráda, že si u nás BM může vypít kafe, než zabalím natěšený děti. :)

mada77 napsal(a):

Marci, na profilu je vidět, kdo na tvůj profil koukal. Její nick znám od manžela, ukázal mi její stránky ;):

Aha, no tak ona zabrousila na ten tvuj a pritom treba vubec netusila, ze se jedna o tebe. Vsimla si, ze nekdo koho nezna taky navstivil jeji profil a chtela se jen podivat kdo to byl a ouhle, na fotkach poznala tveho M a nejspis ji to uz tuklo.

Marcia111 napsal(a):

mada77 napsal(a):

Marci, na profilu je vidět, kdo na tvůj profil koukal. Její nick znám od manžela, ukázal mi její stránky ;):

Aha, no tak ona zabrousila na ten tvuj a pritom treba vubec netusila, ze se jedna o tebe. Vsimla si, ze nekdo koho nezna taky navstivil jeji profil a chtela se jen podivat kdo to byl a ouhle, na fotkach poznala tveho M a nejspis ji to uz tuklo.

No tak to tušila moc dobře, manžel to komentoval s tím, že určitě prolezla všechny profily jeho přátel, aby mě našla :vissla: Já na jejím byla inkognito ;) Ale to je nějak jedno, jen ať si mě dobře prohlídne, já se nemám za co stydět, rozhodně tam nemám polonahý fotky ( když nepočítám v plakách z bazénu :lol:) , protože tohle podle mě napatří na veřejnost :dumbom: A taky tam nemám zapotřebí vylepovat chlapům vzkazy na sklo :gloria: No jo, třeba já jí zas přijdu jako suchar, zatímco ona mě jako příliš " veselá " v rozkroku, labilní a hysterická osobnost...no to ale nemám z fotek :)

Madi, ve finale je to stejne jedno jestli Ti na tvuj profil leze nebo ne, nic tim neziska. Ja z precteni tyvch prispevku mam pocit, ze jste delani jeden pro druheho. Nekdy ta nevera proste prijde z cista jasna, zrovna tehdy kdy to clovek ceka nejmene. Ty jsi se, ale velmi dobre zachovala, tim, ze jsi mnela chladnou hlavu a nedelala hystericke sceny. Tu chladnou hlavu v takovych situacich ma asi jen malokdo. Davam Ti za 1 s hvezdickou. :supr:

A navic si myslim, ze ta nevera jen vasemu vzathu paradoxne prospeje k lepsimu. Citim, ze to vse dobre dopadne v tvuj/vas prospech a budete zase vsichni spolecne stastni. Jen to musis jeste nejakou tu chvili vydrzet nez se to bolave srdicko a vse ostatni v tobe srovna, dulezite je aby jsi citila naklonnnost tveho manzela a na zaklade jeho vlivneho chovani mu zase dokazala verit. Podle toho ćo pises se o to opravdu snazi. Nasel si jinou praci bliz k bydlisti, snazi se byt stale s vami, stara se, je mily, mrzi ho to..... Neboj, zase bude dobre. :pussa:

Ahojky, tak se zase hlásím :)
Moc vám všem děkuju za podporu :pussa:
U nás je klídek, už se neptám jestli dotyčná píše nebo ne, jak jste psaly, odstřelila se sama. Myslím, že můj M prozřel docela brzy a když na to padne řeč, říká, že se cítí jak blbec a asi tím jejím atakováním zjistil alespoň trochu, že by to asi nebylo to pravé ořechové pro život. Takže ve zkratce je u nás fajn, ikdyž občas na mě vzpomínky dolehnou a ta "důvěra" se bude ještě nějakou dobu budovat.

Mado :pussa: to je super. Však Ty už to máš "za pár" ne ? Kdypak se mimísek narodí ??

Amriana napsal(a):

Mado :pussa: to je super. Však Ty už to máš "za pár" ne ? Kdypak se mimísek narodí ??

Koncem listopadu :dudlik:

A víte co to bude ?? :dudlik::hjarta:

Víme, ale napínáme okolí :lol:

Milé babinetky, jdu vás jen v rychlosti pozdravit, nějak není moc času, finišují přípravy na příchod človíčka :dudlik: A jak je u nás doma? No upřímně, snažím se moc neřešit, protože mám pocit, že jsem pod přílivem hormonů. Vím, že slečna občas ještě napíše, nevím tedy co - M o tom nechce mluvit, aby mě tím nezatěžoval a abych byla v klidu a já to ani vědět nechci. Někdy mě úplně normálně vytočí jako každej chlap :dumbom: , ale tak nějak je u nás vesměs klid, prvorozené dítko mi dělá velkou radost.
Já nevím jestli je to normální, ale když na to všechno občas myslím, tak mám pocit, že bych to zvládla i bez něj, kdyby to přišlo. To ne, že bych si ho nevážila, neumím to moc specifikovat ty svoje myšlenky :vissla:

Už je to mesiac, čo sa Mada neozvala. Bábo jej asi dáva zabrať :-) Už by nás ale mohla prestať napínať, že či má dcérku alebo synčeka :-)

Ahojte babineťáci, po dlouhé odmlce se hlásím.
Máme miminko, krásné, zdravé :supr:
Tak nějak těď není čas se v něčem hrabat, ikdyž během šestinedělí jsem měla na M několikrát vztek, za to, že ten drobek prožíval ty stresy se mnou :rolleyes: Tak nějak poklidně žijeme, v minulosti se nehrabeme. Vím, že ONA ještě stále píše, ale nepátrám a myslím, že z M strany je to bez odezvy.

mado, srdečně gratuluji a přeji zdravíčko a pohodu!!!
Mimčo je teď to nejdůležitější ve Tvém životě, užívej si toho zázraku! :)

Ahojky, jak jde život, jak se cítíš!!!!
gratuluji a drž se!!!
No a napiš, až budeš mít as zase skočit na PC....:-))

Ahojte babineťáci, tak jsem si zas našla chvilku, abych vám poreferovala, co je nového.
Tak předně, dětičky krásně rostou a mám z nich velkou radost, s M je to povětšinou ok. Někdo mi radil nebilancovat dřív jak po novém roce, tak jsem to odložila ještě o něco déle. No asi bych lhala, kdybych tvrdila, jak je vše perfektní. Ono by bylo, ale ten zpropadený telefon. Je pořád nezvěstný :dumbom: Nekoukala jsem do něj, ale slepá nejsem, já si telefon neskrývám. No takže tuhle byla taková příležitost si trochu v klidu promluvit o nás. Tak jsem řekla, že je vše celkem dobré, jen mi vrtá hlavou ten telefon. No a za chvíli to bylo venku. Já bych asi mohla předpovídat budoucnost :usch:

mada77 napsal(a):

Teda sisi, ta bvaše slečna je případ. To je normální psycho. Nedovedu si to představit se snížit k tomu ještě otravovat milencovu manželku :usch:  No já jen čekám jestli slečna třeba za měsíc dva nebude zkoušet, že je těhotná, ikdyž mi M tvrdil, že mu říkala, že po nějakém potratu už mít děti nemůže, no ale když tak tady čtu, čeho jsou ženský všeho schopný, tak už se nějak nedivím ničemu.
Seli, máš pravdu, já jsem pro ní jen stín, nic hmatatelného. A to, že čekáme rodinu by především mělo zajímat M, to máš svatou pravdu.
Zuzi, díky za tvůj názor. Někdy mám plno optimismu a věřím, že všechno bude fajn, pak přijde nějaká emocionální krize a jsem ne na dně, ale pobrečím si, vykecám se tady a moc mi pomáhá si s vámi psát a dostat to ze sebe.
Dokonce jsem přemýšlela, že bych za čas tohle vlákno dala M přečíst, ale nevím jestli je to dobrý nápad.
Dnes má přijet kamarád, to je jak na potvoru, jak kdyby cítil, že se něco děje a já nevím, jak se před ním chovat, ale svěřovat se nechci a hrát si na šťastnou rodinku mi taky moc nejde. Prostě nevím, jak reagovat na otázky typu jak se máte atd...

Tak prý skutečně byla paní v jiném stavu, prý jí donutil jít na interupci, ikdyž jak znám svého M, tak si to donucování nějak nedokážu představit. Odvezl jí tam, zaplatil to. No a důvod, proč telefon je pořád skrytý? Píše mu. Chce v něm vzbuzovat asi pocity viny. Jak my jsme šťastná rodinka a ona bla,bla. Jak se o mě a děti stará a ona chudák... Pořád nad tím přemýšlím a já fakt nevím. Nejdřív tvrdí, že děti mít nemůže atd., M si prý dával pozor ( no ale to je o ničem že ) a ona pak přijde, že je v tom. Bylo to vůbec jeho nebo ne? Bylo vůbec něco?
Nějak si nedovedu představit co by bylo potom. Bojím se, že by slečna měla potom hodně silnou páku a určitě by to naším manželstvím dost silně otřáslo. Nehledě na to, když to vezmu do důsledků, nedovedu si představit, že by jednou někdo nárokoval část našeho majetku. Fakt mi to nějak všechno nejde do hlavy. Peníze jí dal, protože kde by ona na to vzala... jak potom chtěla uživit dvě děti?
Snad ho i vydírala, že mi napíše sem na Bbnet, chodí sem totiž šmírovat. Manžel mi to několikrát chtěl říct, ale prý taková vhodná příležitost se špatně hledá a nechtěl mi přidělávat starosti.
No, řekla jsem mu, že je to vůl a že doufám, že má ten zadek dostatečně nakopaný. A já mám zas o čem přemýšlet :rolleyes:

Tvůj muž je pěkné telátko a paní pěkně vypečená,jen co je pravda.
Neřešila bych jestli paní čekala třeba trojčata. . . to je vcelku fuk,ale to, že se tvůj milý ještě neodnaučil pletichařit.Z toho by mi bylo :usch: .

Mada-  je to jen doklad , že chlap zůstává chlapem i po nakopání zadku a  třesení hlavou.... :dumbom:
Já bych věřila tomu, že skutečně nechtěl zatěžovat tebe. V našich zeměpisných šířkách totiž fakt funguje chlap= řeším svoje problémy sám, i kdybych u toho měl zdechnout... A přiznat chybu ? Bože, to je nadlidský výkon!  "Po" nějakém prú***ru sice přiznají, že poněkud vázla komunikace, ale jen proto aby další návazný průšvih řešili obdobně blbě.... Ji vypusť úplně. Mě se jen potvrzuje, že obdobné typy chlapů jsou  lehce sbalitelné podobnými typy žen- milenky typu zdejší "Helena"momentálně nemyslím...
Prostě  tohle jsou zlatokopky, stejný typ jako sbalil kamioňáka na Biančině vláknu, stejný typ u pár dalších, které jsem zde postřehla... Já je lituju. Fakt. Jsou schopné "prudit" ještě roky poté... Některé obzvášť vytrvalé číhají na další krizovku v manželství, hned přibíhají... Možná , že tahle je podobná. Nemůže se smířit , že dal tvůj manžel přednost tobě. A tvůj muž? Podle mého odhadu na ni nechce být zlý, protože vcelku správně cítí svoji vinu jak k tobě, tak k ní. Tudíž nedokáže natvrdo říct jdi do háje - čímž zase  bude točit tebe a kruh se nám uzavírá...
Drž se toho , co je hezké, ostatní vypusť. Je to chvílemi jediné, co opravdu funguje. Pokud jste spolu, jste šťastní, nech manžu ať se s tím "dědictvím" vypořádá sám. Pokud by to omezilo tebe , tak halt  budeš muset zase   vyšlapat svůj životní prostor ty. 
Držím pěstičky.

Weren, jak myslíš ty pletichy?
Zuzi, no mě nic jinýho nezbývá než věřit, že mi nechtěl přidělávat starosti, přeci jen konec těhotenství, porod, šestinedělí ... Jo, cítí vinu i na tu její stranu ( i to docela chápu, protože tohle je fakt soda) a asi jí to neřekl dosti důrazně, což mě se samozřejmě nelíbí a požádala jsem ho, aby si tenhle humus vyřešil sám a jednou provždy, protože já nehodlám v budoucnosti žít s tímhle stínem minulosti. A slečna zřejmě využívá toho, že jí nedokáže poslat natvrdo do míst, kde slunce nesvítí, protože ona je teď ta chudinka, která o něco přišla. Měl by se na ní zřejmě brát ohled. :usch: Ještě ho mučila otázkama jestli by tohle udělal mě - to rozhodnutí a on jí řekl, že nikdy. Prý byla rudá vzteky. Jí totiž asi nedochází, že ikdyž spolu měli románek, tak vždycky byla ta druhá.
Po tom jejím vydírání jsem mu řekla ať jí i klidně řekne, že o všem vím a jsem na jeho straně, aby jí zas nenapadlo ho strašit tím, jak mi to na babinetu někde napíše.
Jsem teď naštvaná, ale víceméně je to ještě věc, která se vztahuje k tomu blbému období, takže se snažím to tak brát. Tak nevím jestli ta jeho upřímnost byla někomu ku prospěchu?

Mado, můj M byl také na sebe "pyšný", že byl ke mně upřímný a vše mi vyklopil. A já také nevím, komu z nás tří tím prospěl. Zřejmě jen zmírnil svůj pocit viny a svůj problém obrazně přehodil na moji stranu hřiště. A vcelku chápu, že se tím člověku uleví, když to tomu partnerovi sdělí. Každý asi nemá na nevěru se všemi jejími důsledky. :)
Ale u vás to bylo ještě horší o ta dvě těhotenství.   
Moc ráda čtu, že je Ti lépe. Jsi statečná, já bych tohle nezvládla.

mado, sundej si růžové brýle. Teď už to uneseš. :(
Tvůj muž ti vypráví pohádky.

Majko, proč?
Spíš ty pohádky vypráví sám sobě, musí být těžké žít s vědomím, že ublížil manželce, svým dětem, i té druhé a vlastně taky svému dítěti, které vůbec nechtěl a nikdy se nenarodí. Člověk stejně ve finále nejvíc ublíží sám sobě.
Já se té milence nedivím, že mu píše. Musí jí být hrozně. To už je moc velká daň za ty chvilky "štěstí."

Kdoví, jak je to doopravdy.

laureene napsal(a):

Majko, proč?
Spíš ty pohádky vypráví sám sobě, musí být těžké žít s vědomím, že ublížil manželce, svým dětem, i té druhé a vlastně taky svému dítěti, které vůbec nechtěl a nikdy se nenarodí. Člověk stejně ve finále nejvíc ublíží sám sobě.
Já se té milence nedivím, že mu píše. Musí jí být hrozně. To už je moc velká daň za ty chvilky "štěstí."

Taky ji lituješ?
Jo, jo,  měkota jsi. :jojo:
  Ale vycházej z toho, že dáma věděla do jakého soukolí strká nosík a příslušenství...  Je mi jí líto, ale  mohla s tím počítat.
A že "Maďák" má asi těžko u srdce? Myslím, že určitě. Pokud je to "normální chlap",který jen blbě ulítnul, tak má  asi o čem přemýšlet.. Beru to podle toho svého.  Taky byl ze všeho špatný. Jak se tvářit, když vím, že jsem něco po**** a  nejde to vzít zpátky? Těžko. Aby mohl překročit a pozapomenout ( úplně to nepůjde tak jako tak), musel by od milenky mít free a to se zatím neděje. Přiživované pocity viny,  potřeba se nějak "maskovat " před manželkou, snaha vykličkovat ze skončeného... Možná jeho lituju víc než milenku.  A Mada ? Je dobrá!!!!  Zvládá, i když asi tutam se skřípěním .. To je hlavní . Pro ni, pro mimísky. :supr:

laureene napsal(a):

Majko, proč?
Spíš ty pohádky vypráví sám sobě, musí být těžké žít s vědomím, že ublížil manželce, svým dětem, i té druhé a vlastně taky svému dítěti, které vůbec nechtěl a nikdy se nenarodí. Člověk stejně ve finále nejvíc ublíží sám sobě.
Já se té milence nedivím, že mu píše. Musí jí být hrozně. To už je moc velká daň za ty chvilky "štěstí."

Takhle nějak to cítím i já. Akorát, že ty jejich chvilky štěstí zasáhly mnohem více lidí.
Majko, právě. Kdo ví, jak to bylo a je doopravdy? Unesu, neunesu, unesla to bych i předtím, kdybych musela. Já bych mu nebránila odejít.

mado, smekám před tebou. Takových žen, jako ty, je málo. Drž se.

Koukám, že Zuzi mě předběhla. Taky mám pocit, že co tak asi mohla čekat? Začla si se ženatým chlapem, který má rodinu a rozhodl se pro ni. Na mě taky nikdo ohledy nebral :usch:

laureene napsal(a):

Majko, proč?
Spíš ty pohádky vypráví sám sobě, musí být těžké žít s vědomím, že ublížil manželce, svým dětem, i té druhé a vlastně taky svému dítěti, které vůbec nechtěl a nikdy se nenarodí. Člověk stejně ve finále nejvíc ublíží sám sobě.
Já se té milence nedivím, že mu píše. Musí jí být hrozně. To už je moc velká daň za ty chvilky "štěstí.

No když tak nad tím dumám, tak si nějak nedovedu představit, že se z toho sype, když stejný zákrok prodělala již minimálně jednou :rolleyes: A následkem toho měla být její neplodnost.

majkafa napsal(a):

mado, smekám před tebou. Takových žen, jako ty, je málo. Drž se.

Majko, já se snažím pracovat s informacema který mám, je to asi lepší než si plodit různé hypotézy. A pokud je tam nějaká levárna, tak se to stejně dřív nebo později provalí :jojo:

Madi, to já samozřejmě netuším, co prodělala nebo neprodělala dříve. Asi to moc beru podle sebe. Jak bych se v podobné situaci mohla cítit já.
Jo Zuzi, jsem měkota. Je to špatně nebo dobře? Možná proto, že jsem měkota, nelezu ženáčům, ani těm potenciálním, do postele. Může někomu být v tomhle fajn? :usch:
Já těm mužským nějak moc nevěřím ty výmluvy poté. Oni taky ví, do čeho jdou a co tím riskují, ne že ne ;).

laureene napsal(a):

Madi, to já samozřejmě netuším, co prodělala nebo neprodělala dříve. Asi to moc beru podle sebe. Jak bych se v podobné situaci mohla cítit já.
Jo Zuzi, jsem měkota. Je to špatně nebo dobře? Možná proto, že jsem měkota, nelezu ženáčům, ani těm potenciálním, do postele. Může někomu být v tomhle fajn? :usch:
Já těm mužským nějak moc nevěřím ty výmluvy poté. Oni taky ví, do čeho jdou a co tím riskují, ne že ne ;).

Já když to beru podle sebe, tak by mě to taky sebralo. Proto bych na potrat s velkou pravděpodobností nešla, i kdybych měla zůstat s dítětem sama. No ale jsou ženský, co to mají jak když si jdou nechat vypálit bradavici :usch:
jj, oni ví do čeho jdou, ale jaksi jim v těch chvílích přestává fungovat mozek a myslí si, jak to mají pod kontrolou a že to ustojí. Bohužel nikdo není schopen předem odhadnout ty rizika a následky v plné míře.

laureene napsal(a):

Madi, to já samozřejmě netuším, co prodělala nebo neprodělala dříve. Asi to moc beru podle sebe. Jak bych se v podobné situaci mohla cítit já.
Jo Zuzi, jsem měkota. Je to špatně nebo dobře? Možná proto, že jsem měkota, nelezu ženáčům, ani těm potenciálním, do postele. Může někomu být v tomhle fajn? :usch:
Já těm mužským nějak moc nevěřím ty výmluvy poté. Oni taky ví, do čeho jdou a co tím riskují, ne že ne ;).

Já jsem taky měkota. Síly poberu akorát při chránění "hnízda". Sebe ochránit neumím tak jak bych chtěla. Myslím, že ti (ty) neměkoty mají lehčí život... Nemají asi tolik důvodů k sebezpytu jako cíťové....
Ad druhé vytučněné-  myslím, že nevěřit je jistý druh obrany. Blbé je, když ti   ten lhající třeba nevědomky dává  důvody nevěřit dál...
Stačí "načapat" při banálním  zalhání (třeba ani ne  mezi partnery) a už se vetře myšlenka  - že by takhle i směrem ke mě???  Jak by bylo krásné moci věřit, bezelstně, dětsky, důvěřivě.... :jojo:

mada77: Taky mám pocit, že co tak asi mohla čekat? Začla si se ženatým chlapem, který má rodinu a

madi, ber to tak, že to ještě dopadlo dobře (v rámci možností). Vydrž, čas tomu všemu pomůže.
Co od jejich utajovaného vztahu čekala nějaká žena, to Ti celkem může být jedno, nad tím bych být Tebou nepřemýšlela, asi měla svoje důvody. Přiznám se, že jsem tady nečetla všechno, tak ani nevím, jak dlouho se spolu scházeli.
Ale jen tak anketně - co čekal od mileneckého vztahu Tvůj muž, který má rodinu... řekl Ti to?
Ptám se, protože pracuji převážně mezi muži, a vyslechla jsem si za ty roky dost jejich příběhů - téměř do jednoho mi řekli (mimochodem VŠICHNI byli svým manželkám nevěrní), že "čekali, že si jen chvíli užijí a že po nich ta milenka nebude nic chtít". Tak proč Tvůj muž...

Např. já se od M dozvěděla, že s ní (milenkou) nikdy být nechtěl. Do postele ano, ale pro trvalý vztah? "Dej mi pokoj, s takovou?" (Trochu zlehčuju...:)
V tomhle to mají mužští asi vážně trochu jinak hozený než my, holky. Já teda, když už by mi někdo stál za to, abych se kvůli němu pustila na takovýhle tenký led, tak bych musela být hodně přesvědčená o tom, že mi to za to riziko stojí, že je to člověk, který má pro mě i jiné kvality než vynalézavou erotickou gymnastiku a zažívám s ním momentální chvilky porozumění.

Tercilo, to je snad univerzální mužský sen, aby ty ženy, jak milenky, tak manželky od nich nic nechtěly. Jako by nevěděly, že většina žen po nich časem stejně něco bude chtít... :D

Laureen: V tomhle to mají mužští asi vážně trochu jinak hozený než my, holky

To ano. Dokonce se jeden vyjádřil, že si těch, co nic nechtějí (tzn. milenek), "váží" víc - prostě pohodlnost nade vše - ale on je trošku extrém a při debatě se vtipkovalo... :D

Terci, románek byl pár týdnů. Tak tedy do tvé ankety: prý ze začátku nad tím nepřemýšlel, neměl žádná zvláštní očekávání a když přemýšlet začal, bylo už pozdě :lol: To je tak, když člověk zblbne.

Tercila napsal(a):

Laureen: V tomhle to mají mužští asi vážně trochu jinak hozený než my, holky
To ano. Dokonce se jeden vyjádřil, že si těch, co nic nechtějí (tzn. milenek), "váží" víc - prostě pohodlnost nade vše - ale on je trošku extrém a při debatě se vtipkovalo... :D

Neřekla bych, že je to vždycky pohodlnost - spíš něco jako touha po klidu. I když to mají doma relativně v pohodě, přece jen manželka je ta, která "něco chce" :D a je vhodné či nutné jí "vyhovět". No a najednou se objeví slečna, která po ničem netouží, u které se nic nemusí a je spokojená z pouhé pánovy přítomnosti - a to je proti manželce a rodinným povinnostem sakra rozdíl. Takže pán zblbne nejen hormony, ale i tím, že po něm najednou není nic požadováno a myslí si, že to tak bude napořád. No a pak se děsně diví, když po pár týdnech či měsících slečna nadhodí otázku rozvodu, miminka a společné domácnosti...

helena napsal(a):

Tercila napsal(a):

Laureen: V tomhle to mají mužští asi vážně trochu jinak hozený než my, holky
To ano. Dokonce se jeden vyjádřil, že si těch, co nic nechtějí (tzn. milenek), "váží" víc - prostě pohodlnost nade vše - ale on je trošku extrém a při debatě se vtipkovalo... :D

Neřekla bych, že je to vždycky pohodlnost - spíš něco jako touha po klidu. I když to mají doma relativně v pohodě, přece jen manželka je ta, která "něco chce" :D a je vhodné či nutné jí "vyhovět". No a najednou se objeví slečna, která po ničem netouží, u které se nic nemusí a je spokojená z pouhé pánovy přítomnosti - a to je proti manželce a rodinným povinnostem sakra rozdíl. Takže pán zblbne nejen hormony, ale i tím, že po něm najednou není nic požadováno a myslí si, že to tak bude napořád. No a pak se děsně diví, když po pár týdnech či měsících slečna nadhodí otázku rozvodu, miminka a společné domácnosti...

Helí řekla jsi to pěkně. Nicméně dovolím si tady sdělit, že jste POTFORY, bo pořád něco po člověkovi-muži chcete, nejdřív dárečky, pak pozornosti, dál pak penízky, pak miminko, pak domácnost, pak věrnost, pak nošení na rukou, pak pozornosti,...... . Jaký paradox od nás, kteří máme minimální požadavky na Vás a na celý život :lol:

Pisateli, prosím NEZEVŠEOBECŇOVAT, NEGLOBALIZOVAT a NEHÁZET DO JEDNOHO PYTLE

helena napsal(a):

Pisateli, prosím NEZEVŠEOBECŇOVAT, NEGLOBALIZOVAT a NEHÁZET DO JEDNOHO PYTLE http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Tak to Helenko nejde. Ve vší pokoře a úctě k dámám, mám mozek, mám oči, mám sluch a tak v každé z vás je ta směsice (jinak procentuálně vyjádřena) onoho všeobecného, globálního chtění :lol:
Dej si ruku pod pravé prso a přiznej si cos vše za svůj život chtěla, cos dosáhla a kolik tě to stálo úsilí a hlavně že to vše co jsem jen letmo nastínil tam je či bylo.

Pisatel napsal(a):

helena napsal(a):

Tercila napsal(a):

Laureen: V tomhle to mají mužští asi vážně trochu jinak hozený než my, holky
To ano. Dokonce se jeden vyjádřil, že si těch, co nic nechtějí (tzn. milenek), "váží" víc - prostě pohodlnost nade vše - ale on je trošku extrém a při debatě se vtipkovalo... :D

Neřekla bych, že je to vždycky pohodlnost - spíš něco jako touha po klidu. I když to mají doma relativně v pohodě, přece jen manželka je ta, která "něco chce" :D a je vhodné či nutné jí "vyhovět". No a najednou se objeví slečna, která po ničem netouží, u které se nic nemusí a je spokojená z pouhé pánovy přítomnosti - a to je proti manželce a rodinným povinnostem sakra rozdíl. Takže pán zblbne nejen hormony, ale i tím, že po něm najednou není nic požadováno a myslí si, že to tak bude napořád. No a pak se děsně diví, když po pár týdnech či měsících slečna nadhodí otázku rozvodu, miminka a společné domácnosti...

Helí řekla jsi to pěkně. Nicméně dovolím si tady sdělit, že jste POTFORY, bo pořád něco po člověkovi-muži chcete, nejdřív dárečky, pak pozornosti, dál pak penízky, pak miminko, pak domácnost, pak věrnost, pak nošení na rukou, pak pozornosti,...... . Jaký paradox od nás, kteří máme minimální požadavky na Vás a na celý život :lol:

Já to trošku rozeberu :D
- dárečky - nechci
- pozornosti - to má být jako co? jestli to aby si všimnol, že jsem vedle něj, tak to jo :jojo:
- penízky- mám svoje
- miminko - už nechci :lol:
- domácnost - mám taky svojí
- věrnost - cha chá z toho jsem už vyrostla
- nošení na rukou - blbost, ještě upadne a budu se o něj starat :dumbom:
- a zase pozornosti... no to mi fakt stačí :P  A že máte minimální požadavky? Ona ta domácnost se spravuje asi sama :lol: :lol: :lol:

mada77 napsal(a):

Koukám, že Zuzi mě předběhla. Taky mám pocit, že co tak asi mohla čekat? Začla si se ženatým chlapem, který má rodinu a rozhodl se pro ni. Na mě taky nikdo ohledy nebral :usch:

Dovoľ, aby som to zhrnula - TVOJ MUŽ nebral ohľady fakticky na nikoho, okrem svojich chúťok. :/ Milenka - tej ste boli ukradnutí, ale to je vcelku pochopiteľné... a tebe je ukradnutá ona - tiež pochopiteľné. No nad mužom, ktorý hrdinsky nechá jednu zo svojich žien(aj keď len dočasnú, povedzme... ) a nenarodené dieťa nisesť následky SVOJHO poklesku, je u mňa ľudsky handra... Tá žena je zúfalkyňa bojujúca kalibrom typu Húfnica Zuzana :lol: , ale on je :usch: . Mada, obdivujem ťa - za to, ako si sa k tomu postavila - a zároveň ľutujem - pre to, KVOLI KOMU to robíš. Sorry, ale je to tak. Dúfam len, že tvoj muž je schopný poučiť sa a preukáže istý vývoj. :/

mada77 napsal(a):

laureene napsal(a):

Majko, proč?
Spíš ty pohádky vypráví sám sobě, musí být těžké žít s vědomím, že ublížil manželce, svým dětem, i té druhé a vlastně taky svému dítěti, které vůbec nechtěl a nikdy se nenarodí. Člověk stejně ve finále nejvíc ublíží sám sobě.
Já se té milence nedivím, že mu píše. Musí jí být hrozně. To už je moc velká daň za ty chvilky "štěstí.

No když tak nad tím dumám, tak si nějak nedovedu představit, že se z toho sype, když stejný zákrok prodělala již minimálně jednou :rolleyes: A následkem toho měla být její neplodnost.

Ale to vieš len od muža, ktorý ti už klamal, nie? ;) Ktovie, ako je to v skutočnosti.

Pisatel: bo pořád něco po člověkovi-muži chcete, nejdřív dárečky, pak pozornosti, dál pak penízky, pak miminko, pak domácnost, pak věrnost, pak nošení na rukou

K těm vypočítaným požadavkům na muže - jistě, věrnost, pozornost atd. - proč b yto žena neměla očekávat, že jo :D ;)... ale co mě v dnešní době stále udivuje, tak to je ta (kdoví proč) zakořenělá utkvělá představa některých mužů, že žena chce po muži peníze (pro sebe!!!). (nepočítám teď peníze vložené oběma partnery do společných projektů). Já tyhle poznámky nějak špatně vstřebávám. To jako podle Tvých představ některé manželky čekají na kapesné nebo záměrně nechodí do práce a skvěle si žijí jen z manželova platu nebo jak to myslíš... ?? (resp. kolik takových dvojic opravdu znáš? - nezahrnujme do takového výčtu karamboly s náhlými výpověďmi z krachujících podniků a krátkodobou nezaměstnanost - z toho je přece většina lidí nešťastná).
Vždyť se píše rok 2010, mnohé kočky mají vyšší platy než jejich muži a je naprosto běžné, že pracují oba partneři. Nevím o žádné z kamarádek, která by snad žila jen z manželových peněz a svoji výplatu si nechávala. Málokterá "průměrná" rodinka by si mohla dovolit dovolenou a soukromé školy pro děti, kdyby žena taktéž nechodila do zaměstnání, ne?
Mimochodem, to nošení ženy na rukou (míněno zajisté coby každodenní a chlapama oblíbený normál v českých rodinách)... to snad ani nebudeme komentovat, že :D :D

Jo, Pisateli, opravdu jsi myslel "pod pravé"? :co::D

Selima napsal(a):

mada77 napsal(a):

Koukám, že Zuzi mě předběhla. Taky mám pocit, že co tak asi mohla čekat? Začla si se ženatým chlapem, který má rodinu a rozhodl se pro ni. Na mě taky nikdo ohledy nebral :usch:

Dovoľ, aby som to zhrnula - TVOJ MUŽ nebral ohľady fakticky na nikoho, okrem svojich chúťok. :/ Milenka - tej ste boli ukradnutí, ale to je vcelku pochopiteľné... a tebe je ukradnutá ona - tiež pochopiteľné. No nad mužom, ktorý hrdinsky nechá jednu zo svojich žien(aj keď len dočasnú, povedzme... ) a nenarodené dieťa nisesť následky SVOJHO poklesku, je u mňa ľudsky handra... Tá žena je zúfalkyňa bojujúca kalibrom typu Húfnica Zuzana :lol: , ale on je :usch: . Mada, obdivujem ťa - za to, ako si sa k tomu postavila - a zároveň ľutujem - pre to, KVOLI KOMU to robíš. Sorry, ale je to tak. Dúfam len, že tvoj muž je schopný poučiť sa a preukáže istý vývoj. :/

Seli, a jaké myslíš, že je to "správné" řešení v okamžiku, kdy už se ten poklesek stane a nezůstane bez následků? Nezasloužím obdiv a momentálně to dělám kvůli sobě a své rodině a jen čas ukáže jestli to rozhodnutí je dobré nebo ne. Na rázná řešení je podle mého ještě čas.

Ano, kdo ví,jak to vlastně všechno bylo? Kdo ví, zda nějaké skutečné nenarozené dítě bylo či nebylo. Kdo ví, zda by to nenarozené dítě skutečně bylo mého muže? Kdo ví?
Pracuji jen s informacemi, které mám, protože z těch kdo ví? by mi asi za chvíli přeskočilo.

Tercila napsal(a):

Pisatel: bo pořád něco po člověkovi-muži chcete, nejdřív dárečky, pak pozornosti, dál pak penízky, pak miminko, pak domácnost, pak věrnost, pak nošení na rukou

K těm vypočítaným požadavkům na muže - jistě, věrnost, pozornost atd. - proč b yto žena neměla očekávat, že jo :D ;)... ale co mě v dnešní době stále udivuje, tak to je ta (kdoví proč) zakořenělá utkvělá představa některých mužů, že žena chce po muži peníze (pro sebe!!!). (nepočítám teď peníze vložené oběma partnery do společných projektů). Já tyhle poznámky nějak špatně vstřebávám. To jako podle Tvých představ některé manželky čekají na kapesné nebo záměrně nechodí do práce a skvěle si žijí jen z manželova platu nebo jak to myslíš... ?? (resp. kolik takových dvojic opravdu znáš? - nezahrnujme do takového výčtu karamboly s náhlými výpověďmi z krachujících podniků a krátkodobou nezaměstnanost - z toho je přece většina lidí nešťastná).
Vždyť se píše rok 2010, mnohé kočky mají vyšší platy než jejich muži a je naprosto běžné, že pracují oba partneři. Nevím o žádné z kamarádek, která by snad žila jen z manželových peněz a svoji výplatu si nechávala. Málokterá "průměrná" rodinka by si mohla dovolit dovolenou a soukromé školy pro děti, kdyby žena taktéž nechodila do zaměstnání, ne?
Mimochodem, to nošení ženy na rukou (míněno zajisté coby každodenní a chlapama oblíbený normál v českých rodinách)... to snad ani nebudeme komentovat, že :D :D

Jo, Pisateli, opravdu jsi myslel "pod pravé"? :co::D

Terci, klííííd :jojo: Znáš ho rejpálka jednoho :lol:

Tercila napsal(a):

Pisatel: bo pořád něco po člověkovi-muži chcete, nejdřív dárečky, pak pozornosti, dál pak penízky, pak miminko, pak domácnost, pak věrnost, pak nošení na rukou

K těm vypočítaným požadavkům na muže - jistě, věrnost, pozornost atd. - proč b yto žena neměla očekávat, že jo :D ;)... ale co mě v dnešní době stále udivuje, tak to je ta (kdoví proč) zakořenělá utkvělá představa některých mužů, že žena chce po muži peníze (pro sebe!!!). (nepočítám teď peníze vložené oběma partnery do společných projektů). Já tyhle poznámky nějak špatně vstřebávám. To jako podle Tvých představ některé manželky čekají na kapesné nebo záměrně nechodí do práce a skvěle si žijí jen z manželova platu nebo jak to myslíš... ?? (resp. kolik takových dvojic opravdu znáš? - nezahrnujme do takového výčtu karamboly s náhlými výpověďmi z krachujících podniků a krátkodobou nezaměstnanost - z toho je přece většina lidí nešťastná).
Vždyť se píše rok 2010, mnohé kočky mají vyšší platy než jejich muži a je naprosto běžné, že pracují oba partneři. Nevím o žádné z kamarádek, která by snad žila jen z manželových peněz a svoji výplatu si nechávala. Málokterá "průměrná" rodinka by si mohla dovolit dovolenou a soukromé školy pro děti, kdyby žena taktéž nechodila do zaměstnání, ne?
Mimochodem, to nošení ženy na rukou (míněno zajisté coby každodenní a chlapama oblíbený normál v českých rodinách)... to snad ani nebudeme komentovat, že :D :D

Jo, Pisateli, opravdu jsi myslel "pod pravé"? :co::D

Tercilo, že by něco o potrefené huse? Tak nějak jako bych cítil tvůj smutek nad tím, že se ti toho nedostalo.
Terci ono je to asi tak. Jednak mám 5 smyslů a tady a i jinde mám hlavně na příjmu zrak, a sluch. A nejen tady i v reálu tedy v jak v pracovním poměru tak i v soukromé praxi slyším jak muži v jistém okamžiku tedy při "lovení" si Vás rozmazlí a pak najednou to zmizí a mnohdy ty "pozornosti" pak dělají jinde. Vám pak zůstane ta živá panenka a tak nějak "oči pro pláč". Ano souhlasím je to tragédie, ale je to tak.
Jistě Terci, že máš pravdu, že jsou ženy co vydělají víc než muži, že jsou i takové co jim stačí jako pozornost jednou ročně kytka, pusa a možná večeře v "lepším" podniku. Jsou ale takové co bez "kaviáru" do postele nevstanou. Ano každej jsme jinej a máme to jinak nastaveno.
Ano beru vaše vyjádření zde poznamenané. Mnohé z Vás znám osobně a vím kam se derete ve svém životě. Tuším vaše sny, ale i denní lapálie a problémy. Ber to, že filozofuji nad problémem a rozprostírám celou paletu možných "i známých" tajných přání Vás princezen a možnosti mnohdy smutných princů, kterým se nedostalo možnosti osedlat toho bílého koně a mají jen černou herku natřenou na bílo.

mada77 napsal(a):

Selima napsal(a):

mada77 napsal(a):

Koukám, že Zuzi mě předběhla. Taky mám pocit, že co tak asi mohla čekat? Začla si se ženatým chlapem, který má rodinu a rozhodl se pro ni. Na mě taky nikdo ohledy nebral :usch:

Dovoľ, aby som to zhrnula - TVOJ MUŽ nebral ohľady fakticky na nikoho, okrem svojich chúťok. :/ Milenka - tej ste boli ukradnutí, ale to je vcelku pochopiteľné... a tebe je ukradnutá ona - tiež pochopiteľné. No nad mužom, ktorý hrdinsky nechá jednu zo svojich žien(aj keď len dočasnú, povedzme... ) a nenarodené dieťa nisesť následky SVOJHO poklesku, je u mňa ľudsky handra... Tá žena je zúfalkyňa bojujúca kalibrom typu Húfnica Zuzana :lol: , ale on je :usch: . Mada, obdivujem ťa - za to, ako si sa k tomu postavila - a zároveň ľutujem - pre to, KVOLI KOMU to robíš. Sorry, ale je to tak. Dúfam len, že tvoj muž je schopný poučiť sa a preukáže istý vývoj. :/

Seli, a jaké myslíš, že je to "správné" řešení v okamžiku, kdy už se ten poklesek stane a nezůstane bez následků? Nezasloužím obdiv a momentálně to dělám kvůli sobě a své rodině a jen čas ukáže jestli to rozhodnutí je dobré nebo ne. Na rázná řešení je podle mého ještě čas.

Podľa mňa by muž mal nechať rozhodnutie na žene a prípadne platiť na "plod pobláznenia". Netvrdím, že by sa musel o to dieťa aj postarať(to musí cítiť on sám, či má záujem alebo nie, vynútiť sa to nedá...), ale netlačiť ženu do ničoho a platiť - aj doslova -  za SVOJE VLASTNÉ CHYBY a nenechať za ne platiť druhých(či už manželku, milenku alebo nenarodené dieťa) je u mňa známka vyspelosti, charakteru a statočnosti. Ale možno to je len taký mirkodušínovský ideál, neviem. :)

Seli, ideální by to bylo. Ale málokdo domýšlí dopředu takové scénáře zodpovědnosti za své prohřešky. Pak koukaj ... jakto že se to stalo? :co: Já to tak nechtěl....

pořád něco po člověkovi-muži chcete, nejdřív dárečky, pak pozornosti, dál pak penízky, pak miminko, pak domácnost, pak věrnost, pak nošení na rukou...
Když vy to všechno nejdřív děláte - dárečky, pozornosti, investice, nošení na rukou - nebo aspoň slibujete - věrnost, domácnost, miminko - a pak jste strašně překvapení, že to, co jste si nás naučili nebo nám naslibovali bychom taky chtěly i nadále

Ale málokdo domýšlí dopředu takové scénáře zodpovědnosti za své prohřešky.
Mňo - když někdo souloží s milenkou, musí počítat s tím, že slečna může otěhotnět, na to přece nepotřebuje nic promýšlet předem.

Už na základnej škole sa učia o možných dôsledkoch sexu - a aj ako tomu predísť. (A v tomto sa nedá spoľahnúť na druhých a tobôž nie na nejakú "neplodnosť" - žena môjho bratranca pdoľa doktorov už nemala mať deti, a oni majú odvetdy jedného zdravého syna a teraz znovu čakajú... :/ s tým, že nevedia, či si to nechať... A potom ver lekárom! :dumbom: )

helena napsal(a):

pořád něco po člověkovi-muži chcete, nejdřív dárečky, pak pozornosti, dál pak penízky, pak miminko, pak domácnost, pak věrnost, pak nošení na rukou...
Když vy to všechno nejdřív děláte - dárečky, pozornosti, investice, nošení na rukou - nebo aspoň slibujete - věrnost, domácnost, miminko - a pak jste strašně překvapení, že to, co jste si nás naučili nebo nám naslibovali bychom taky chtěly i nadále http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

No Helí :lol: tak jsi uvědomuji, že asi nejlepší bude to vše naslibovat nafukovací panně a nebo sudu :))))))))))))) :vissla:

Seli, někde výš jsem psala, že si to nedovedu představit, jak ji nutí :co: A podle mě, žena, která po dítětei tak moc touží a chce ho, tak se rozhodne sama podle sebe bez ohledu na to, co chce okolí. Prostě tomu nevěřím, že se dá někdo "donutit" Tak nějak podobnou situaci jsme zažili - tedy ne, že bych ho odtáhla od rodiny či pratnerky, byli jsme oba volní a dítě přišlo neplánovaně a v dost nevhodnou dobu. Nenutil mě, rozhodnutí nechal na mě a já se rozhodla, tak jak jsem se rozhodla i za cenu, že bych s tím malým zůstala sama. Proto prostě nevěřím tomu, že byla ona chudinka donucena. O těch předchozích potratech vím z doby, kdy to prasklo, takže nechápu, proč by o tom mluvil, kdyby chtěl mlžit.
Obávám se, že za tu jeho chybu bysme doplatili nejvíc my - rodina. Jeho by deptala věčně něco nárokující exmilenka ( a že to některý ženský sakra dobře umí ). Další věc jsou finance. Ona jedno dítě má, je věčně bez peněz, takže si skutečně nedovedu představit, jak by uživila děti dvě, i kdyby M platil alimenty v nějaké běžné výši. Nemůžu si pomoct, ale mě to pořád vychází jako to lepší řešení, protože by někdo z toho chtěl vytřískat co by šlo za každou cenu.
Heli, jj, zvláště když ti někdo tvrdí, jak děti mít nemůže :lol: Já to nechci rozvádět do detailů, ale podle toho, co mi bylo řečeno, tak to "otěhotnění" by musel být sakra vééélký zázrak, proto mám dost silné pochybnosti o tom těhotenství jako celku.

Heleno, to máš pravdu, měl by, ale ono se to pak nějak nejlépe "samo" schumelí a jsou z toho vyvalení. Taky může ona milenka kalkulovat s těhotenstvím.... :vissla:

Selima napsal(a):

Už na základnej škole sa učia o možných dôsledkoch sexu - a aj ako tomu predísť. (A v tomto sa nedá spoľahnúť na druhých a tobôž nie na nejakú "neplodnosť" - žena môjho bratranca pdoľa doktorov už nemala mať deti, a oni majú odvetdy jedného zdravého syna a teraz znovu čakajú... :/ s tým, že nevedia, či si to nechať... A potom ver lekárom! :dumbom: )

Ano Seli, i on jistě chodil na základku a je o tom dostatečně poučen. Každá ochrana však může selhat :dumbom: Proto mi to přijde jak neposkvrněné početí :co:

mado, možností je... a) skutečně mohla otěhotnět s tvým mužem, b) mohla zabřeznout s jiným a jeho zne/využila třeba proto, že v něm viděla vhodnou "oběť", c) nebo vůbec gravidní nebyla a dále viz bod b. A podle toho, co píšeš, je docela možné, že jestli skutečně šla na potrat, "donutila" ji k tomu spíš její situace, než autor dítětě. Zřejmě si zkalkulovala, že je to pro ni výhodnější.

Když jsem se ptala na ty předchozí potraty...tak na ně šla, protože s těma tatínkama ty děti ale vůůbec nechtěla :co: No tak co si mám o tom myslet že...
Přesně Heleno, možností je milion a obávám se, že nikdo jiný než ona dotyčná neví, jak to bylo. Možná ani ona sama neví, jak to všechno bylo skutečně..

Selima napsala: Už na základnej škole sa učia o možných dôsledkoch sexu - a aj ako tomu predísť.

A já dodávám: Každý uvažující dospělý člověk ví o tom, jaké jsou možné důsledky nevěry. V tom se také nedá spoléhat na druhé.
Není to trochu takové to, "mně se to nemůže stát" ?:)

laureene napsal(a):

Selima napsala: Už na základnej škole sa učia o možných dôsledkoch sexu - a aj ako tomu predísť.

A já dodávám: Každý uvažující dospělý člověk ví o tom, jaké jsou možné důsledky nevěry. V tom se také nedá spoléhat na druhé.
Není to trochu takové to, "mně se to nemůže stát" ?:)

Možná je to trochu :offtopic: ,ale co kdybychom sepsali nějakou petici,aby se na základní škole v rámci rodinné výchovy vyučovalo:
žena, která tvrdí,že nemůže otěhotnět lže. (snad s výjimkou mé známě,která prokazatelně nemá dělohu :rolleyes: )
Muž,který tvrdí že mu manželka nerozumí bla bla bla, rozvede se lže!
Myslím,že by se tomu měl ve školních osnovách věnovat klidně celý půlrok. Bylo by to velice státotvorné :reta: .

werena30 napsal(a):

laureene napsal(a):

Selima napsala: Už na základnej škole sa učia o možných dôsledkoch sexu - a aj ako tomu predísť.

A já dodávám: Každý uvažující dospělý člověk ví o tom, jaké jsou možné důsledky nevěry. V tom se také nedá spoléhat na druhé.
Není to trochu takové to, "mně se to nemůže stát" ?:)

Možná je to trochu :offtopic: ,ale co kdybychom sepsali nějakou petici,aby se na základní škole v rámci rodinné výchovy vyučovalo:
žena, která tvrdí,že nemůže otěhotnět lže. (snad s výjimkou mé známě,která prokazatelně nemá dělohu :rolleyes: )
Muž,který tvrdí že mu manželka nerozumí bla bla bla, rozvede se lže!
Myslím,že by se tomu měl ve školních osnovách věnovat klidně celý půlrok. Bylo by to velice státotvorné :reta: .

:kapitulation: hele já občas nerozumím sám sobě. takže pokud nerozumím manželce co vůči mě vysílá za signály tak nemohu lhát. Kroť se trochu i když souhlasím s tebou, že otázka vztahů mezi mužem a ženou v manželství a rodině by se mělo v rámci školy vyučovat.

Pisatel napsal(a):

:kapitulation: hele já občas nerozumím sám sobě. takže pokud nerozumím manželce co vůči mě vysílá za signály tak nemohu lhát. Kroť se trochu i když souhlasím s tebou, že otázka vztahů mezi mužem a ženou v manželství a rodině by se mělo v rámci školy vyučovat.

P.r.d.e.l.k.o, takovýhle výrazy si nech laskavě pro svýho psa

V několika příspěvcích tu  padly slova o "vině" manžela.  Ne že bych chtěla zlehčovat podíl chlapa na "neposkvrněném početí milenky"- ALE- v případě Mady a žen, které chtějí  zachovat stávající vztah PO nevěře je kontraproduktivní   vidět příliš ostře partnerův podíl na věci. Je možná lépe mít  lehký dopal na milenku, úžas  z chování partnera-ALE pokud si připustím skutečný stav věci:  skutek partnera Mady(v těhu), musela bych ho odeslat do míst bez slušného označení...
Jenže- pokud Mado máš muže ráda, bude pro tebe lepší  vidět ho v téhle epizodě jako malého zlobivého nezodpovědného kluka, který "zapomněl" ( jako si zapomene žákajdu)ochranu a rozum doma. Jen tak můžeš  doufat, že  "dospěl". On ten výběr milenky taky o něčem svědčí....
Nevybral si diskrétní milenku na dlouhodobé podvádění. Vybral prvoplánovitě první přístupnou- asi aby si to zkusil..  Aby si připomněl  "lov"...Opět ta podoba s Biančiným příběhem! (a s tím mým taky), možná i s tím Laureniným???...
Včetně "prudících" neodbytných milenek...
Vybraly jsme si za otce svých dětí nedospělé kluky. Byť některým z nich v době nevěry už dávno šedivěly skráně! :P
Mado-  bude nejlíp  na milenku zapomenout, manžovi  dovolit dospět ( myslím tím zapřáhnout ho do  starostí  o rodinný krb a zároveň hýčkat v momentech, kdy za to ten chlap stojí) a   smířit sče se tím, že samostatné ženské jsou       většinou tahouny i ve vztahu, kde by se rády nechaly hýčkat....   Zvládáš to. Ten tvůj dostal takovou  "přeshubu!, že máte snad naději dál být spolu a s otevřenými kartami. Kdybys tuhle vizi neměla, musela bys uvažovat o "výměně " vadného modelu a kde máš jistotu, že ten další bude lepší? 
Je dobře pro jiné , že napíšeš pokračování. Je vždycky fajn zjistit, že někde to "lepit"jde i když to zatím občas "dře pískem v kolečkách":jojo:

werena30 napsal(a):

Pisatel napsal(a):

:kapitulation: hele já občas nerozumím sám sobě. takže pokud nerozumím manželce co vůči mě vysílá za signály tak nemohu lhát. Kroť se trochu i když souhlasím s tebou, že otázka vztahů mezi mužem a ženou v manželství a rodině by se mělo v rámci školy vyučovat.

P.r.d.e.l.k.o, takovýhle výrazy si nech laskavě pro svýho psa

Hezký kočičko, ale má to jednu vadu na kráse nemám psa :(

Zuzi, tak tos napsala moc hezky a trefně... njn holt ty zkušenosti :D

Pisatel napsal(a):

werena30 napsal(a):

Pisatel napsal(a):

:kapitulation: hele já občas nerozumím sám sobě. takže pokud nerozumím manželce co vůči mě vysílá za signály tak nemohu lhát. Kroť se trochu i když souhlasím s tebou, že otázka vztahů mezi mužem a ženou v manželství a rodině by se mělo v rámci školy vyučovat.

P.r.d.e.l.k.o, takovýhle výrazy si nech laskavě pro svýho psa

Hezký kočičko, ale má to jednu vadu na kráse nemám psa :(

Můžu ti půjčit naše štěně, pokud máš potřebu na někoho výchovně působit. Jemu by to rozhodně prospělo :/ .

laureene napsal(a):

Selima napsala: Už na základnej škole sa učia o možných dôsledkoch sexu - a aj ako tomu predísť.

A já dodávám: Každý uvažující dospělý člověk ví o tom, jaké jsou možné důsledky nevěry. V tom se také nedá spoléhat na druhé.
Není to trochu takové to, "mně se to nemůže stát" ?:)

Asi áno... ;)

mada77 napsal(a):

Seli, někde výš jsem psala, že si to nedovedu představit, jak ji nutí :co: A podle mě, žena, která po dítětei tak moc touží a chce ho, tak se rozhodne sama podle sebe bez ohledu na to, co chce okolí. Prostě tomu nevěřím, že se dá někdo "donutit" Tak nějak podobnou situaci jsme zažili - tedy ne, že bych ho odtáhla od rodiny či pratnerky, byli jsme oba volní a dítě přišlo neplánovaně a v dost nevhodnou dobu. Nenutil mě, rozhodnutí nechal na mě a já se rozhodla, tak jak jsem se rozhodla i za cenu, že bych s tím malým zůstala sama. Proto prostě nevěřím tomu, že byla ona chudinka donucena. O těch předchozích potratech vím z doby, kdy to prasklo, takže nechápu, proč by o tom mluvil, kdyby chtěl mlžit.
Obávám se, že za tu jeho chybu bysme doplatili nejvíc my - rodina. Jeho by deptala věčně něco nárokující exmilenka ( a že to některý ženský sakra dobře umí ). Další věc jsou finance. Ona jedno dítě má, je věčně bez peněz, takže si skutečně nedovedu představit, jak by uživila děti dvě, i kdyby M platil alimenty v nějaké běžné výši. Nemůžu si pomoct, ale mě to pořád vychází jako to lepší řešení, protože by někdo z toho chtěl vytřískat co by šlo za každou cenu.
Heli, jj, zvláště když ti někdo tvrdí, jak děti mít nemůže :lol: Já to nechci rozvádět do detailů, ale podle toho, co mi bylo řečeno, tak to "otěhotnění" by musel být sakra vééélký zázrak, proto mám dost silné pochybnosti o tom těhotenství jako celku.

Tehotenstvo môže byť aj dobrá zbraň, vo tom žádná... ale zároveň aj poriadna smola alebo šťastie, náhoda, prúser, nehoda - čokoľvek, podľa uhla pohľadu a situácie. Inak, toľko žien príde o deiťa do konca 3. mesiaca, hlavne v prípade nervov, že sa pokojne mohlo stať aj toto. Ale pokiaľ ide o "zázraky", tak poznám kopec "detí antikoncepcie" a detí rodičov, čo boli vraj 100% neplodní. :D Príroda je často dosť poťouchlá. :jojo: Čo my vieme... možno to nakoniec poriadne nevie ani ona(napr. kto je naozaj otcom dieťaťa...).

zuzi777a napsal(a):

V několika příspěvcích tu  padly slova o "vině" manžela.  Ne že bych chtěla zlehčovat podíl chlapa na "neposkvrněném početí milenky"- ALE- v případě Mady a žen, které chtějí  zachovat stávající vztah PO nevěře je kontraproduktivní   vidět příliš ostře partnerův podíl na věci. Je možná lépe mít  lehký dopal na milenku, úžas  z chování partnera-ALE pokud si připustím skutečný stav věci:  skutek partnera Mady(v těhu), musela bych ho odeslat do míst bez slušného označení...
Jenže- pokud Mado máš muže ráda, bude pro tebe lepší  vidět ho v téhle epizodě jako malého zlobivého nezodpovědného kluka, který "zapomněl" ( jako si zapomene žákajdu)ochranu a rozum doma. Jen tak můžeš  doufat, že  "dospěl". On ten výběr milenky taky o něčem svědčí....
Nevybral si diskrétní milenku na dlouhodobé podvádění. Vybral prvoplánovitě první přístupnou- asi aby si to zkusil..  Aby si připomněl  "lov"...Opět ta podoba s Biančiným příběhem! (a s tím mým taky), možná i s tím Laureniným???...
Včetně "prudících" neodbytných milenek...
Vybraly jsme si za otce svých dětí nedospělé kluky. Byť některým z nich v době nevěry už dávno šedivěly skráně! :P
Mado-  bude nejlíp  na milenku zapomenout, manžovi  dovolit dospět ( myslím tím zapřáhnout ho do  starostí  o rodinný krb a zároveň hýčkat v momentech, kdy za to ten chlap stojí) a   smířit sče se tím, že samostatné ženské jsou       většinou tahouny i ve vztahu, kde by se rády nechaly hýčkat....   Zvládáš to. Ten tvůj dostal takovou  "přeshubu!, že máte snad naději dál být spolu a s otevřenými kartami. Kdybys tuhle vizi neměla, musela bys uvažovat o "výměně " vadného modelu a kde máš jistotu, že ten další bude lepší? 
Je dobře pro jiné , že napíšeš pokračování. Je vždycky fajn zjistit, že někde to "lepit"jde i když to zatím občas "dře pískem v kolečkách":jojo:

Možno bude vôbec lepšie vidieť ho ako úbohé dieťatko, ktoré si etše neuvedomuje dôsledky svojich činov a keď sa mu ukážu drsne na oči, tak sa ide schovať mamičke za sukňu. Otázka znie, či Mada chce a potrebuje k dvom deťom ešte tretie, v dospelom tele. :D

Zuzi, napsalas to vážně trefně.
Jen čas ukáže jestli můj muž dostal pořádně přes ústa a zda se z toho poučil. Rozhodla jsem se nevěru odpustit a pokusit se náš vztah zachránit. Těhotenství-netěhotenství milenky už na tom rozhodnutí nic nemění, patří to k době nevěry. A jak píše Seli, příroda je poťouchlá a náhoda je blbec.
Nechávám ho ať si to pěkně vyžere, myslím, že ho tíží svědomí, ale s tím se musí srovnat sám. Nejsem však příznivcem toho, abych mu 3x denně servírovala to, co udělal, to by byla cesta do pekel.
Možná, že on je nezralý, možná  tom hraje roli jeho dětství, možná že já některým zde přijdu já naivní a hloupá, když jsem se rozhodla přesto ve vztahu pokračovat.

Nemyslím, že si naivná, nie ty... :D a keby aj, je to tvoja vec a ty si ponesieš dôsledky svojho rozhodnutia. :supr:

Dospělá a sebevědomá ženská si neiniciovaného chlapce za manžela nikdy nevezme. Ta si vezme dospělého a sebevědomého chlapa. Úvahy o vyžírání, dostávání přes ústa a odpouštění mi ve výše uvedeném kontextu přijdou velmi nevkusné.

No může se stát, že když se dva vezmou jsou oba ještě nedospělí "jelita" a po dobu manželství jeden vyzraje a druhý stagnuje ;)

Axi napsal(a):

Dospělá a sebevědomá ženská si neiniciovaného chlapce za manžela nikdy nevezme. Ta si vezme dospělého a sebevědomého chlapa. Úvahy o vyžírání, dostávání přes ústa a odpouštění mi ve výše uvedeném kontextu přijdou velmi nevkusné.

Z té dvojité negace mi vychází spíš snadno vezme . . . otázka je, co s tím pak udělá :/ .
Hm, právě,že to jsou jen úvahy.

pomněnka napsal(a):

No může se stát, že když se dva vezmou jsou oba ještě nedospělí "jelita" a po dobu manželství jeden vyzraje a druhý stagnuje ;)

To jo, ale pak si odpustím ty plky a upřímně si přiznám, že jsme "byli jelita" a nebyli jsme dostatečně synchronní ve vývoji. Upřímně řečeno si nedovedu představit, že bych byl tak pyšný, a dovolil si odpouštět něco svojí partnerce (která je zároveň moje manželka a matka mých dětí).

werena30 napsal(a):

Axi napsal(a):

Dospělá a sebevědomá ženská si neiniciovaného chlapce za manžela nikdy nevezme. Ta si vezme dospělého a sebevědomého chlapa. Úvahy o vyžírání, dostávání přes ústa a odpouštění mi ve výše uvedeném kontextu přijdou velmi nevkusné.

Z té dvojité negace mi vychází spíš snadno vezme . . . otázka je, co s tím pak udělá :/ .
Hm, právě,že to jsou jen úvahy.

Tak to ti to vychází špatně. V písmenkách na tomhle vlákně je hodně cítít takový ten nevědomý spodní proud, který se týká rozmnožování. Což je věc, které se neposmívám, díky tomu jsme nakonec tady. Jenom kdyby nebyl tak agresivní a neválcoval tolik ty vyšší vrstvy. :grater:

Axi napsal(a):

werena30 napsal(a):

Axi napsal(a):

Dospělá a sebevědomá ženská si neiniciovaného chlapce za manžela nikdy nevezme. Ta si vezme dospělého a sebevědomého chlapa. Úvahy o vyžírání, dostávání přes ústa a odpouštění mi ve výše uvedeném kontextu přijdou velmi nevkusné.

Z té dvojité negace mi vychází spíš snadno vezme . . . otázka je, co s tím pak udělá :/ .
Hm, právě,že to jsou jen úvahy.

Tak to ti to vychází špatně. V písmenkách na tomhle vlákně je hodně cítít takový ten nevědomý spodní proud, který se týká rozmnožování. Což je věc, které se neposmívám, díky tomu jsme nakonec tady. Jenom kdyby nebyl tak agresivní a neválcoval tolik ty vyšší vrstvy. :grater:

Nikoliv. To je matematika. Dvě mínus dávají dohromady plus.
Ta věta,kterou si napsal nemůže být pravdivá a ty to to moc dobře víš. Na ty agresivní proudy reaguješ úplně stejně agresivně proč?

Jak myslíš.

mada77 napsal(a):

Zuzi, napsalas to vážně trefně.
Jen čas ukáže jestli můj muž dostal pořádně přes ústa a zda se z toho poučil. Rozhodla jsem se nevěru odpustit a pokusit se náš vztah zachránit. Těhotenství-netěhotenství milenky už na tom rozhodnutí nic nemění, patří to k době nevěry. A jak píše Seli, příroda je poťouchlá a náhoda je blbec.
Nechávám ho ať si to pěkně vyžere, myslím, že ho tíží svědomí, ale s tím se musí srovnat sám. Nejsem však příznivcem toho, abych mu 3x denně servírovala to, co udělal, to by byla cesta do pekel.
Možná, že on je nezralý, možná  tom hraje roli jeho dětství, možná že já některým zde přijdu já naivní a hloupá, když jsem se rozhodla přesto ve vztahu pokračovat.

Naivní a hloupé by bylo  vyhodit manžela /byť  tak trochu nedospělého v jisté oblasti :P/ a při dvou dětech mu nedat šanci  dospět- zvlášť když zřejmě pro jiné vlastosti o něho stále stojíš. O blba  opřeného o vývrtku , který by tě denně zbušil a  opětovně svlíkal  kdekoho v okruhu 1000 světelných let bys nestála!. :dumbom:
  To "zůstat a jít dál spolu" je daleko   odvážnější , než to odpískat. Nikoliv naivní. Pokud ano- pak těch naivních je tu víc- a žijeme! :jojo:  Já  si to klidně přiznám a jsem po těch pár letech "po" vážně ráda, že jsem nevysyčela a nezůstala sama se synkem kvůli pár měsíční krizi.
Každý máme nějakého kostlivečka ve skříni.   Netřeba  skříň otvírat  a nechat na sebe padat kosti!!   Já myslím, že když se taková nepříliš povedená epizoda zaplácne v čase jinými, daleko přínosnějšími zážitky (pokud možno společnými), stane se z toho  jen výstraha před  možným dalším karambolem. On ten život fakt děsně utíká a kazit si ho  nemá cenu...
Pokud nemáš tendenci mu připomínat, tleskám.   Já jsem si musela  hodně šlapat na jazyk abych mu  občas něco "trefného" nevlípla mezi oči. Jsem jedůvka a   fakt  jsem ráda, že jsem  tohle období ustála.  Teď už mě to nebere.   Nemá proč. 

A paradoxně  dnešní příspěvky Axiho a Selimy  mě utvrzují v tom, že  budu raději  naivní- a spokojená.  :jojo:

Axi napsal(a):

pomněnka napsal(a):

No může se stát, že když se dva vezmou jsou oba ještě nedospělí "jelita" a po dobu manželství jeden vyzraje a druhý stagnuje ;)

To jo, ale pak si odpustím ty plky a upřímně si přiznám, že jsme "byli jelita" a nebyli jsme dostatečně synchronní ve vývoji. Upřímně řečeno si nedovedu představit, že bych byl tak pyšný, a dovolil si odpouštět něco svojí partnerce (která je zároveň moje manželka a matka mých dětí).

Hodnotit náš vývoj můžu až s odstupem času ;)
Jo,jo, Seli, ponesu, tak jako každý z nás.
Já se nebojím budoucnosti. Buď to bude všechno klapat a nebo taky ne a budu to řešit. Nebojím se zůstat bez partnera, jsem přesvědčená, že bych sebe i děti zajistila.

Zuzi, já mám obrovskou výhodu, že mám dvě malé děti, ty mi nedávají moc prostoru na černé myšlenky a večer padám na ústa :lol:
Jinak jsem taky trochu jedůvka, ale vím, že v tomhle případě by to bylo spíš na škodu.
M ví, že by další podobná věc byla asi konečná, tak buď to bylo poprvé a naposledy nebo to příště bude dělat " kultivovaně" a nikdo se nic nedozví. Nebo do toho šlápne jak slon v porcelánu a pak to budu řešit. Víc možností mě nenapadá :lol:

mada77 napsal(a):

Zuzi, já mám obrovskou výhodu, že mám dvě malé děti, ty mi nedávají moc prostoru na černé myšlenky a večer padám na ústa :lol:
Jinak jsem taky trochu jedůvka, ale vím, že v tomhle případě by to bylo spíš na škodu.
M ví, že by další podobná věc byla asi konečná, tak buď to bylo poprvé a naposledy nebo to příště bude dělat " kultivovaně" a nikdo se nic nedozví. Nebo do toho šlápne jak slon v porcelánu a pak to budu řešit. Víc možností mě nenapadá :lol:

Vidím lehkou podobnost - jsi schopná si z "toho" do jisté míry dělat šprťouchlata. To se mi líbí. Já to tak dělám se vším, co mě kdy hodlalo porazit. První nádech je ještě s brekem, druhý se vztekem, třetí už s jedůvkou a jistým druhem nadhledu...až do smíření se se stavem věcí. Myslím, že i tak se dá přežít..... :D

:D Ale bl.bost smutek, Pisateli :D, mně moje práce baví, byla mým snem a je mým koníčkem a je dobře placená.
Já jsem se jen pozastavila nad tím, že nějak moc mužů hlásá blud podobný tomu, co jsi tady vyplodil: že ženy chtějí po mužích peníze. Jistě, některé asi ano, ale obecně takhle smýšlet v dnešní době, kdy nejsme závislé na "živitelích" rodiny, asi nelze.
Navíc se domnívám, že žena poměrně lehce  a brzy odhalí "černou herku natřenou na bílo" :D.
Ale možná jsem Ti špatně rozuměla :).

Axi napsal(a):

pomněnka napsal(a):

No může se stát, že když se dva vezmou jsou oba ještě nedospělí "jelita" a po dobu manželství jeden vyzraje a druhý stagnuje ;)

To jo, ale pak si odpustím ty plky a upřímně si přiznám, že jsme "byli jelita" a nebyli jsme dostatečně synchronní ve vývoji. Upřímně řečeno si nedovedu představit, že bych byl tak pyšný, a dovolil si odpouštět něco svojí partnerce (která je zároveň moje manželka a matka mých dětí).

No ono to odpuštění má kořeny v nás samých :godlike:

že bych byl tak pyšný, a dovolil si odpouštět něco svojí partnerce
Řekla bych, že odpustit druhému je spíš způsob, jak se sám vyrovnat s jeho "prohřeškem" - nebo spíš s tím, co my za prohřešek považujeme. Ono to často bývá tak, že prohřešivšímu se je naše odpuštění celkem fuk...

Vidět v odpuštění pýchu je tak trochu slabé v kramflecích. Odpouštím- li někomu, zbavuji sebe  nadřazenosti a "chápu"- dokážu prožít v mysli a prokousat se tím- pochybení druhého. Myslím tedy skutečné odpouštění. Nikoliv milostivé shlídnutí z výšky vlastní dokonalosti.  :jojo: Neznám nikoho dokonalého.

Teda samozřejmě kromě sebe :lol::dumbom::reta::cool:

Druhá vec je, kedy vôbec JE čo odpúšťať... a tu vidím ja osobne ten priestor pre pýchu. Napríklad odpúšťať druhému "chyby", ktoré mal aj keď som sa s ním zoznámila(a prípadne si ho vzala), je fakt smiešne, asi ako odpustiť mu modré oči  a plešinu. :D A odpustiť niekomu, že sa zamiloval do niekoho iného ako do mňa, tiež zaváňa egouškom a nadutosťou... ;) Odpustiť správanie VOČI MNE, ktoré nie je kóšer - to už je iná kategória...

Tercila napsal(a):

:D Ale bl.bost smutek, Pisateli :D, mně moje práce baví, byla mým snem a je mým koníčkem a je dobře placená.
Já jsem se jen pozastavila nad tím, že nějak moc mužů hlásá blud podobný tomu, co jsi tady vyplodil: že ženy chtějí po mužích peníze. Jistě, některé asi ano, ale obecně takhle smýšlet v dnešní době, kdy nejsme závislé na "živitelích" rodiny, asi nelze.
Navíc se domnívám, že žena poměrně lehce  a brzy odhalí "černou herku natřenou na bílo" :D.
Ale možná jsem Ti špatně rozuměla :).

Myslím si, že jsme si špatně porozuměli. Ono já vím moc dobře že obě pohlaví jsou vyčů*** a chtějí to své. přitom z vlastní praxe vidím, jak mnohé ženy skutečně po svých mužích chtějí víc než jim mohou muži poskytnout. Víš terci, já jsem pro rovnost. Znám ženu, která měla 3x víc jak  choť tak při dělění chtěla vše a mužíka chtěla aby odešel jen v tom co má na sobě. Ano jsou i tací muži hlavně pak v době kdy platí alimenty. šlo mi spíše o jistou´oboustraně zakořeněnou  frázi nad kterou se má spíš víc filozofovat než brát hloubě a vztáhnout na sebe.

Selima napsal(a):

Druhá vec je, kedy vôbec JE čo odpúšťať... a tu vidím ja osobne ten priestor pre pýchu. Napríklad odpúšťať druhému "chyby", ktoré mal aj keď som sa s ním zoznámila(a prípadne si ho vzala), je fakt smiešne, asi ako odpustiť mu modré oči  a plešinu. :D A odpustiť niekomu, že sa zamiloval do niekoho iného ako do mňa, tiež zaváňa egouškom a nadutosťou... ;) Odpustiť správanie VOČI MNE, ktoré nie je kóšer - to už je iná kategória...

To vytučněné je přesně to, co dělá problém pochopit některým zdejším .
Většina "podvedených" je schopna přejít, byť  s povzdechem,  zamilování partnera do jiné osoby. Stane se.  K odpuštění zbývají ty nechutné lživé konstrukce, které v 99% případů čerstvé zamilování partnera doprovází.

mnohé ženy skutečně po svých mužích chtějí víc než jim mohou muži poskytnout...
... zatímco mnozí muži mají utkvelou představu, že jako "živitelé" už nic dalšího nemusí a to, co poskytují ženy (stejně či víc) výdělečně činné jako oni, v lepším případě přehlížejí jako cosi nedůležitého, v horším pak vyžadují.

zuzi777a napsal(a):

mada77 napsal(a):

Zuzi, já mám obrovskou výhodu, že mám dvě malé děti, ty mi nedávají moc prostoru na černé myšlenky a večer padám na ústa :lol:
Jinak jsem taky trochu jedůvka, ale vím, že v tomhle případě by to bylo spíš na škodu.
M ví, že by další podobná věc byla asi konečná, tak buď to bylo poprvé a naposledy nebo to příště bude dělat " kultivovaně" a nikdo se nic nedozví. Nebo do toho šlápne jak slon v porcelánu a pak to budu řešit. Víc možností mě nenapadá :lol:

Vidím lehkou podobnost - jsi schopná si z "toho" do jisté míry dělat šprťouchlata. To se mi líbí. Já to tak dělám se vším, co mě kdy hodlalo porazit. První nádech je ještě s brekem, druhý se vztekem, třetí už s jedůvkou a jistým druhem nadhledu...až do smíření se se stavem věcí. Myslím, že i tak se dá přežít..... :D

:jojo::supr:

zuzi777a napsal(a):

Většina "podvedených" je schopna přejít, byť  s povzdechem,  zamilování partnera do jiné osoby. Stane se.  K odpuštění zbývají ty nechutné lživé konstrukce, které v 99% případů čerstvé zamilování partnera doprovází.

Hmm, tak vymysli, jak být nevěrný a nelhat, a Nobelova cena Tě nemine... :D

Už vidím, jak manžel volá z předsíně na manželku: "Miláčku, já si skočím za milenkou, jo?"
A ženuška mu odpoví: "Jen běž, já zatím udělám večeři" :D

jak být nevěrný a nelhat
Tak si pomalu sumíruj dopis do Švédska...
Podívej, já léta tvrdím, že lhát se nemá - jen se nemusí říkat ta pravda celá. Navíc mám zkušenost, že holá pravda je často pro okolí mnohem hůř uvěřitelná, než sebelepší lež. Takže "ženuška odpoví: "Jen běž, já zatím udělám večeři" a v duchu si pomyslí "Zase táhne na ryby... do dílničky... do hospody..." - teda pokud není chorbně podezřívavá - taková i manžela v sádrovým lůžku osočí, že si přerazil obratle proto, aby mohl koukat po setřičkách

V několika názorech tu zaznělo, jak chápu odpuštění já. Odpustit i sama sobě, že jsem možná měla nereálné ideály ve formě láska až za hrob :lol: Odpustit chování v době nevěry. Odpustit ty chvilky, kdy byl někde místo, aby se třeba věnoval svému dítěti. Ale tyhle pocity ve mě vzbouzejí spíš lítost než zlost. Ty chvíle, kdy mi problikávalo hlavou varovné světýlko a já se snažila se uchlácholit a podezřívala se z vyšinutí :dumbom:
Jinak ohledně toho, co tu Pisatel načal: ano, každý máme nějaké ideály a představy. Já myslím, že nejsem z těch, co by spoléhaly jen na partnera ;) A ač na mateřské, moje příjmy jsou vyšší než mého M.

helena napsal(a):

jak být nevěrný a nelhat
Tak si pomalu sumíruj dopis do Švédska... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Podívej, já léta tvrdím, že lhát se nemá - jen se nemusí říkat ta pravda celá. Navíc mám zkušenost, že holá pravda je často pro okolí mnohem hůř uvěřitelná, než sebelepší lež. Takže "ženuška odpoví: "Jen běž, já zatím udělám večeři" a v duchu si pomyslí "Zase táhne na ryby... do dílničky... do hospody..." - teda pokud není chorbně podezřívavá - taková i manžela v sádrovým lůžku osočí, že si přerazil obratle proto, aby mohl koukat po setřičkách http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Hezké, hezké Helí, ale tak si kladu otázku co nás vede k nevěře. Je to chyba v nás mužích, že jdeme o dům dál, a nebo ve vás že nás vlastně o dům dál vyženete? 
Já bych tak nějak si dovolil upozornit, že přijít domu a dělit choti s kytkou v ruce, že děkuji odcházím, že už mě nebaví a jdu o dům dál, asi bych skončil jako nesvéprávný v nějaké dobře zapomenuté léčebně pro slabomyslné. :lol: Není lepší řešení udětal tu taškařici o "nevěře"?

Pisatel napsal(a):

helena napsal(a):

jak být nevěrný a nelhat
Tak si pomalu sumíruj dopis do Švédska... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Podívej, já léta tvrdím, že lhát se nemá - jen se nemusí říkat ta pravda celá. Navíc mám zkušenost, že holá pravda je často pro okolí mnohem hůř uvěřitelná, než sebelepší lež. Takže "ženuška odpoví: "Jen běž, já zatím udělám večeři" a v duchu si pomyslí "Zase táhne na ryby... do dílničky... do hospody..." - teda pokud není chorbně podezřívavá - taková i manžela v sádrovým lůžku osočí, že si přerazil obratle proto, aby mohl koukat po setřičkách http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Hezké, hezké Helí, ale tak si kladu otázku co nás vede k nevěře. Je to chyba v nás mužích, že jdeme o dům dál, a nebo ve vás že nás vlastně o dům dál vyženete? 
Já bych tak nějak si dovolil upozornit, že přijít domu a dělit choti s kytkou v ruce, že děkuji odcházím, že už mě nebaví a jdu o dům dál, asi bych skončil jako nesvéprávný v nějaké dobře zapomenuté léčebně pro slabomyslné. :lol: Není lepší řešení udětal tu taškařici o "nevěře"?

To je zase myšlenka dne otce Fura :lol:
:offtopic: zajímalo by mě jestli má drahá polovička taky tak dumá,co vede k nevěře mě :lol: .

Pisatel napsal(a):

Hezké, hezké Helí, ale tak si kladu otázku co nás vede k nevěře.

Jukni do poklopce, třeba na to přijdeš... :D :D :D

Mikeš napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Hezké, hezké Helí, ale tak si kladu otázku co nás vede k nevěře.

Jukni do poklopce, třeba na to přijdeš... :D :D :D

Hele Mikeš mě mozek do poklopce nespadl. :reta:

werena30 napsal(a):

:offtopic: zajímalo by mě jestli má drahá polovička taky tak dumá,co vede k nevěře mě :lol: .

A už můžeš otevřít oko? :lol:

přijít domu a dělit choti s kytkou v ruce, že děkuji odcházím, že už mě nebaví a jdu o dům dál, asi bych skončil jako nesvéprávný v nějaké dobře zapomenuté léčebně pro slabomyslné
No, jestli si můžu vybrat, tak radši kytku, než milenku

Jukni do poklopce, třeba na to přijdeš...
Neblbni, kocoure - jeho zajímá "co nás vede k nevěře" - ne jeho do deprese

zajímalo by mě jestli má drahá polovička taky tak dumá,co vede k nevěře mě
Taky mě to ondyno napadlo... a pak jsem dospěla k názoru, že zřejmě nikoli, protože dumání na složitější téma, než je večeře či pohádka v televizi je příliš zatěžující

Rozesmáli jste mě- to je fajn, v pátek po obědě!
S otázkou : Co vede muže k nevěře?
Mikešovo  nabádání Pisatele o juknutí do gatí, mě připomnělo situaci u nás:

Když jsem se svého muže zeptala , CO ho vedlo k nevěře, tak odvětil, cituji: že byl vůl... :lol::lol:
Tak a teď  mi pánové řekněte, CO přimělo kastrovaného býčka k akci???

Já to víííííím-:albert:  jste hračičkové. Půjčené ( ukořistěné  autíčko)  chvíli líp vrčí! :P:lol::lol:

Helí, :lol: :lol: :lol: si mě rozesmála
Tak to máš doma dobrý. Já si nemůžu udělat ani srandu. Když jsem řekla, že po dobu malování se odstěhuji k nám na intr, tak čuměl jak puk s tím, že se chci stěhovat snad napořád :dumbom:

Axi napsal(a):

Dospělá a sebevědomá ženská si neiniciovaného chlapce za manžela nikdy nevezme. Ta si vezme dospělého a sebevědomého chlapa. Úvahy o vyžírání, dostávání přes ústa a odpouštění mi ve výše uvedeném kontextu přijdou velmi nevkusné.

No ..tak to byla odvaha :D
Ono se totiž nabídne ihned vlastní obsazení rolí. :) a pak budeš bit :D

helena napsal(a):

že bych byl tak pyšný, a dovolil si odpouštět něco svojí partnerce
Řekla bych, že odpustit druhému je spíš způsob, jak se sám vyrovnat s jeho "prohřeškem" - nebo spíš s tím, co my za prohřešek považujeme. Ono to často bývá tak, že prohřešivšímu se je naše odpuštění celkem fuk...

Ano, ale já bych otázku odpuštění řešila pouze sama v sobě. Přijít k němu a říci: "já ti odpouštím" jsem velkorysá - to mi připadá stejně "vlídné" jako když královna Alžeběta rozpráví s traktoristy - to bylo na jedné fotce - pěkně seděla, o něco výš než oni a s benevolentím úsměvem lehounce pokývla hlavou na zanamení souhlasu. :D

A můžu i odpouštět sama sobě-  to, jak jsem si život zařídila..

pomněnka napsal(a):

Helí, :lol: :lol: :lol: si mě rozesmála
Tak to máš doma dobrý. Já si nemůžu udělat ani srandu. Když jsem řekla, že po dobu malování se odstěhuji k nám na intr, tak čuměl jak puk s tím, že se chci stěhovat snad napořád :dumbom:

No se nediv, že byl paf, obyčejně se manželky stěhují k mamince :reta::lol:

Wiki napsal(a):

helena napsal(a):

že bych byl tak pyšný, a dovolil si odpouštět něco svojí partnerce
Řekla bych, že odpustit druhému je spíš způsob, jak se sám vyrovnat s jeho "prohřeškem" - nebo spíš s tím, co my za prohřešek považujeme. Ono to často bývá tak, že prohřešivšímu se je naše odpuštění celkem fuk...

Ano, ale já bych otázku odpuštění řešila pouze sama v sobě. Přijít k němu a říci: "já ti odpouštím" jsem velkorysá - to mi připadá stejně "vlídné" jako když královna Alžeběta rozpráví s traktoristy - to bylo na jedné fotce - pěkně seděla, o něco výš než oni a s benevolentím úsměvem lehounce pokývla hlavou na zanamení souhlasu. :D

A můžu i odpouštět sama sobě-  to, jak jsem si život zařídila..

Mě přijde hlasité (občas teatrální) odpouštění jako volání o pomoc toho odpouštějícího.
V případě stavu "po" nevěře mi stejně teatrální přijdou opakované sliby věrnosti. Pokud mám něco v srdci, nějak to nepotřebuji hlasitě ventilovat a nechci to ani po partnerovi. I když přiznám, že on tu potřebu slibování : já už budu hodný maminko :P chvíli měl.  Teprve z mých vyděšených pohledů poznal, že to fakt k životu nepotřebuji. :jojo:

helena napsal(a):

přijít domu a dělit choti s kytkou v ruce, že děkuji odcházím, že už mě nebaví a jdu o dům dál, asi bych skončil jako nesvéprávný v nějaké dobře zapomenuté léčebně pro slabomyslné
No, jestli si můžu vybrat, tak radši kytku, než milenku http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
No a kdo ti za to může, že nejsi na milenky? Já snad?
P.S. a kdo tu mluvil při "čestném odchodu", že noata bene je v tom milenka. Necpi nás do stavu že jen mi jsme nevěrníci :lol:
Jukni do poklopce, třeba na to přijdeš...
Neblbni, kocoure - jeho zajímá "co nás vede k nevěře" - ne jeho do deprese http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

zajímalo by mě jestli má drahá polovička taky tak dumá,co vede k nevěře mě
Taky mě to ondyno napadlo... a pak jsem dospěla k názoru, že zřejmě nikoli, protože dumání na složitější téma, než je večeře či pohádka v televizi je příliš zatěžující http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

Jistě drahá, že se pleteš. Víš mjak tyto nepodstatné věci zatěžují jednu mozkovou hemisféru, když jsme nasměřováni na to zásadní např. vyřešit kdo bude hrát dnes v noci proti Litvě? A hlavně zda si vzpomenete a nás pány domu probudíte? :vissla: :lol:

zuzi777a napsal(a):

Wiki napsal(a):

helena napsal(a):

že bych byl tak pyšný, a dovolil si odpouštět něco svojí partnerce
Řekla bych, že odpustit druhému je spíš způsob, jak se sám vyrovnat s jeho "prohřeškem" - nebo spíš s tím, co my za prohřešek považujeme. Ono to často bývá tak, že prohřešivšímu se je naše odpuštění celkem fuk...

Ano, ale já bych otázku odpuštění řešila pouze sama v sobě. Přijít k němu a říci: "já ti odpouštím" jsem velkorysá - to mi připadá stejně "vlídné" jako když královna Alžeběta rozpráví s traktoristy - to bylo na jedné fotce - pěkně seděla, o něco výš než oni a s benevolentím úsměvem lehounce pokývla hlavou na zanamení souhlasu. :D

A můžu i odpouštět sama sobě-  to, jak jsem si život zařídila..

Mě přijde hlasité (občas teatrální) odpouštění jako volání o pomoc toho odpouštějícího.
V případě stavu "po" nevěře mi stejně teatrální přijdou opakované sliby věrnosti. Pokud mám něco v srdci, nějak to nepotřebuji hlasitě ventilovat a nechci to ani po partnerovi. I když přiznám, že on tu potřebu slibování : já už budu hodný maminko :P chvíli měl.  Teprve z mých vyděšených pohledů poznal, že to fakt k životu nepotřebuji. :jojo:

Ano, je to tak, Zachytávání se nějakých stébélek, strach, obavy...nejistota..

Pisatel napsal(a):

...tyto nepodstatné věci zatěžují jednu mozkovou hemisféru, když jsme nasměřováni na to zásadní např. vyřešit kdo bude hrát dnes v noci proti Litvě?

:offtopic: Pisateli, já Ti do toho nechci kecat, ale dnes v noci hrajeme proti Lotyšsku, a ne proti Litvě :D

Mikeš napsal(a):

Pisatel napsal(a):

...tyto nepodstatné věci zatěžují jednu mozkovou hemisféru, když jsme nasměřováni na to zásadní např. vyřešit kdo bude hrát dnes v noci proti Litvě?

:offtopic: Pisateli, já Ti do toho nechci kecat, ale dnes v noci hrajeme proti Lotyšsku, a ne proti Litvě :D

Kecat nemusíš, jednak si tyhle kvázy státečky pletu a jednak je to úplně bepředmětné, protože nás ty holky stejnak nezbudí, tak můžem to mydlit přeba s Pakistánem. :vissla:

Pisatel napsal(a):

helena napsal(a):

jak být nevěrný a nelhat
Tak si pomalu sumíruj dopis do Švédska... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Podívej, já léta tvrdím, že lhát se nemá - jen se nemusí říkat ta pravda celá. Navíc mám zkušenost, že holá pravda je často pro okolí mnohem hůř uvěřitelná, než sebelepší lež. Takže "ženuška odpoví: "Jen běž, já zatím udělám večeři" a v duchu si pomyslí "Zase táhne na ryby... do dílničky... do hospody..." - teda pokud není chorbně podezřívavá - taková i manžela v sádrovým lůžku osočí, že si přerazil obratle proto, aby mohl koukat po setřičkách http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Hezké, hezké Helí, ale tak si kladu otázku co nás vede k nevěře. Je to chyba v nás mužích, že jdeme o dům dál, a nebo ve vás že nás vlastně o dům dál vyženete? 
Já bych tak nějak si dovolil upozornit, že přijít domu a dělit choti s kytkou v ruce, že děkuji odcházím, že už mě nebaví a jdu o dům dál, asi bych skončil jako nesvéprávný v nějaké dobře zapomenuté léčebně pro slabomyslné. :lol: Není lepší řešení udětal tu taškařici o "nevěře"?

Ako kedy a podľa toho, čo cítiš a čo chceš... A samozrejme, že keď ideš súložiť inam(predpokladám, že ide o súlož a nie o spoločnú kasu a zdieľané starosti - to by si naozaj prišiel s tou kytkou v ruke a odišiel s kufrom v ruke), tak je chyba v tebe... Iba že by ti choť držala pištoľ pri hlave a voľnou rukou stimulovana orgána, aby sa postavil a mohol obšťastniť milenku... :D Inak predpokladám, že si zatiaľ svojprávny, dospelý muž a zodpovedný za svoje činy. ;)

Pisatel napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Hezké, hezké Helí, ale tak si kladu otázku co nás vede k nevěře.

Jukni do poklopce, třeba na to přijdeš... :D :D :D

Hele Mikeš mě mozek do poklopce nespadl. :reta:

To ani nemohol - kde nič nie je, ani smrť neberie... ;) (ani nič nemôže spadnúť...).

Selima napsal(a):

Pisatel napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Jukni do poklopce, třeba na to přijdeš... :D :D :D

Hele Mikeš mě mozek do poklopce nespadl. :reta:

To ani nemohol - kde nič nie je, ani smrť neberie... ;) (ani nič nemôže spadnúť...).

Děkuji, že jsi mě udělala nesmrtelným, ale jedno vím, že za tohle tě budu strašit nejméně dalších 30 let :reta: :lol:

:kapitulation:

Předně všem přeji krásné velikonoce :)
Pokračování mého příběhu se již nedozvíte... z jednoho prostého důvodu.
Našel se tu někdo, kdo měl potřebu psát anonymně mému M výtažky z mého psaní a dodával k tomu peprné komentáře.
Byla bych ráda, kdyby se mi ona osoba ozvala přes sz a pokusila se mi své jednání vysvětlit. Když má tolik " odvahy " kontaktovat mého manžela, tak by se mohla ozvat i mě.

To je mi líto, mado. Doufám, že to váš vztah nijak neovlivnilo.
Přeji ti hezké dny.

pomněnka napsal(a):

Helí, :lol: :lol: :lol: si mě rozesmála
Tak to máš doma dobrý. Já si nemůžu udělat ani srandu. Když jsem řekla, že po dobu malování se odstěhuji k nám na intr, tak čuměl jak puk s tím, že se chci stěhovat snad napořád :dumbom:

a divíš se mu? když měl strach, že bys zjistila, že to je to nej co tě potkalo ? ;)

zuzi777a napsal(a):

mada77 napsal(a):

Zuzi, já mám obrovskou výhodu, že mám dvě malé děti, ty mi nedávají moc prostoru na černé myšlenky a večer padám na ústa :lol:
Jinak jsem taky trochu jedůvka, ale vím, že v tomhle případě by to bylo spíš na škodu.
M ví, že by další podobná věc byla asi konečná, tak buď to bylo poprvé a naposledy nebo to příště bude dělat " kultivovaně" a nikdo se nic nedozví. Nebo do toho šlápne jak slon v porcelánu a pak to budu řešit. Víc možností mě nenapadá :lol:

Vidím lehkou podobnost - jsi schopná si z "toho" do jisté míry dělat šprťouchlata. To se mi líbí. Já to tak dělám se vším, co mě kdy hodlalo porazit. První nádech je ještě s brekem, druhý se vztekem, třetí už s jedůvkou a jistým druhem nadhledu...až do smíření se se stavem věcí. Myslím, že i tak se dá přežít..... :D

tak to jsi řekla trefně....i tak se dá přežít ....

mado, ještě jsem chtěla, třeba ti ona "dobrá duše" i posloužila, protože tys nevěru svého manžela zvládla úžasně. Nikdy jsi tady o něm nepsala nehezky, z tvého psaní byla cítit láska a moudrost. Tvůj muž může být pyšný, jakou má skvělou ženu. Já tě obdivuju a vážím si tě. Jestli je tvůj muž moudrý, našel ve tvém psaní tvou lásku, moudrost a nadhled a nevšímal si jedovatých komentářů nešťastného člověka, který je ve svém neštěstí zlý.

Pro mě z toho plyne , že  není žádné "anonymní prostředí"...   Pokud někdo vyšťoural tvé skutečné jméno, zná tebe i tvého muže a má potřebu "kořenit"... Je to ubohé.  Takové "rochnění" v cizím průšvihu.... Nic jiného mě fakt nenapadlo.
Mě by docela zajímalo, jak to tvůj chlap pojal. Jestli velkoryse , s nadhledem nebo se v tom hnípe. Každopádně chápu Tvou nechuť pokračovat v psaní sem. Měj se co nejlíp!

mada77: Našel se tu někdo, kdo měl potřebu psát anonymně mému M výtažky z mého psaní a dodával k tomu peprné komentáře.

Mado, nic si z takového ubožáka nedělej. Jak píše majkafa, on Ti ten někdo svým způsobem teď i pomáhá ;). Ten člověk si nežije svůj vlastní život, asi ho něco pořádně trápí.
Taky Ti přeji hezký zbytek Velikonoc!

Zuzi, jak to pojal? Ty anonymy mu chodily od února, nevšímal si toho a mávnul nad tím rukou. Ty poslední už ale byly dost vulgární, prostě se ten útok na jeho osobu zvyšoval. A pojmenování jako ty čů..... hajz....atd. Byla to žena, protože prý má stejného hajz... doma. No milá neznámá, pleteš se. Já doma nic z toho co jsi psala skutečně nemám. To v tvém vztahu je něco prohnilého, takže doporučuji energii vloženou na psaní anonymu a hodiny hledání mých příspěvků, aby sis z toho mohla vytahat co potřebuješ, vložit do vašeho vztahu a buď se zbavit toho haj.... a nebo si vytvořit vztah takový, abys nebyla tak zahořklá a zlá a neměla potřebu vychovávat dospělé lidi.
Je mi tě skutečně líto :kapitulation:

Mada,nejdřív jsem se fakt lekla, že se obouváš do mě!    :co:  :lol:
Ale  je mi jasné , že ta "dáma" by potřebovala  "vyprat trávení" a spíš možná pomoct s vlastním sebeovládáním.....

Tak to teda zírám. Opravdu je něco takového možné? To si skutečně někdo dá práci - čas - vyhledat diskutující v reálu a ještě psát sprosté anonymy? A to vše se zlým úmyslem ublížit? :co:
Mně se tomu ani nechce věřit...

to je opravdu nešťastný tvoreček, nebo spíše zoufalec..

mada77 napsal(a):

Zuzi, jak to pojal? Ty anonymy mu chodily od února, nevšímal si toho a mávnul nad tím rukou. Ty poslední už ale byly dost vulgární, prostě se ten útok na jeho osobu zvyšoval. A pojmenování jako ty čů..... hajz....atd. Byla to žena, protože prý má stejného hajz... doma. No milá neznámá, pleteš se. Já doma nic z toho co jsi psala skutečně nemám. To v tvém vztahu je něco prohnilého, takže doporučuji energii vloženou na psaní anonymu a hodiny hledání mých příspěvků, aby sis z toho mohla vytahat co potřebuješ, vložit do vašeho vztahu a buď se zbavit toho haj.... a nebo si vytvořit vztah takový, abys nebyla tak zahořklá a zlá a neměla potřebu vychovávat dospělé lidi.
Je mi tě skutečně líto :kapitulation:

Zřejmě od života dostala to, co sama investovala...bohužel ke své "léčbě" zvolila Mado, tebe. Čili si to neber osobně..bylas jen nejblíž. No a paní si rozhodně nepomohla, jednak s tímto svým počínání nemůže být ani sama spokojená, musí se užírat mnohem víc a  navíc jednoho krásného dne opět přijde  sčítání...

Zdalo sa mi to skrátka až príliš veľká náhoda to s tými anonymami. Kľudne sa stavím, že za tým stojí zúfalá bývalá milenka tvojho manžela. Mimochodom toto si písala ty, Mada 16.2.2010 13:33.....Snad ho i vydírala, že mi napíše sem na Bbnet, chodí sem totiž šmírovat. Manžel mi to několikrát chtěl říct, ale prý taková vhodná příležitost se špatně hledá a nechtěl mi přidělávat starosti.

Mě tady taky víc než 4 roky čte bývalá milenka a nynější manželka mého BM. Nejsme spolu 4 roky a dva měsíce a ona měla ještě v listopadu 09 potřebu mě číst a špízovat. A sdělovat mému BM, co tady píšu. Doufám, že už ji to konečně přešlo. Škodí tím jenom sama sobě. Na jejím místě bych si já uživala manžela a manželského života a nešpízovala bývalou partnerku.  Někteří lidé jsou divní.
Možná je to opravdu bývalá milenka madina manžela, co mu píše.