Isabel — 13. 7. 2009 10:18

Jak jste se rozhodly nebo rozhodnete? Ja jsem si vzdycky rikala, ze si to prozradit nenecham abych mela prekvapeni.
Ted ale zase tusim, ze az to prijde, tak nevydrzim a necham si to rict :)
Segra od pritele si to nechtela nechat rict ale doktor ji to rekl sam od sebe, to by se stavat asi nemelo... :co:

Definitiv — 13. 7. 2009 10:21

My to nevíme a ani vědět nebudem. Původně jsem si to chtěla nechat říct, ale nakonec jsem se přiklonila k partnerovi a bude překvápko? A proč, no asi proto žýe je nám to úplně jedno a budeme šťastný za jkékoliv pohlaví ;)  A taky se tu poslední dobou stává, že ani stoprocentní odhady doktorů nevycházejí :lol:
Jinak všechny doktory co mě vyšetřovali jsem upozorňovala na to, že pohlaví vědět nechceme ;)

sissi — 13. 7. 2009 10:30

Tak já bych si to nechala říct, ale neřekla nikomu, jen my bysme to věděli. At má rodina překvápko. Já kvůli výbavě atd.... Protože bysme začínali od nuly... :)

gall — 13. 7. 2009 10:33

já jsem ženská zvědavá a nevydržela bych to, takže my jsme si to nechali říct. A řekli jsme to i okolo celé rodině :lol:

Veranna — 13. 7. 2009 11:23

Jsem praktik, a ačkoliv v mnoha ohledech mám ráda překvapení, tak v oboru těhotenství a mateřství jsme raději na vše alespoň trochu připravená. A manžel to chtěl taky vědět. Takže tak :)
U druhého ovšem nevylučuji, že to necháme na překvápku, tam už přeci jen budu tušit co a jak a navíc budu mít věci po prvním prckovi doma, takže mne nebude trápit představa dvojí investice, max. dokoupím něco v růžové :)

Ališa — 13. 7. 2009 11:29

Tak u nás je to tak, že já jsem si to nechala říct, ale neřekla jsem to nikomu. Dokonce nikdo ani neví, že to vím. Přítel od začátku vědět pohlaví miminka nechtěl, chce to mít jako překvapení. A ani to po mně nikdo nedyndá. Zase na druhou stranu je to pro mě lepší v tom, že když nakupuju věci, tak jsem na to připravená. Ale nakupujeme univerzálně, takže nic extrem klučičího ani holčičího.

Chtěla jsem to jako překvapení z důvodu, že když byla ségra těhule a nechali si to říct a pak to řekli všem, tak jsme měli radost v ten okamžik a když se maličká narodila, tak už jsme věděli, co to bude a vlastně to už nebylo takové. Takže si tajemství uchovávám pro sebe a kolikrát na to i zapomenu. A nejlepší je, že mě hodně typujou na holčičku a bude to kluk. Takže fakt překvápko.

Isabel — 13. 7. 2009 11:33

Tak to jsi dobra, ze nikomu nic nereknes ;) Ja jsem takova Keliska, jestli si to necham rict, tak to nevydrzim a do vecera toho dne to bude vedet komplet cela rodina + kamaradky :D

Ališa — 13. 7. 2009 11:35

A víš, že jsem to neřekla ani svojí nejlepší kamarádce? Ani mně to nějak nepálí. Hold asi umím držet tajemství. Jak které. Ale tohle tedy držím.

Isabel — 13. 7. 2009 11:38

taky dokazu drzet tajemstvi, ale tohle vim uz ted, ze minimalne pritelovi a rodine bych to vykecala...ale spis on chce aby jsme si to nechali rict :)

La_cheri — 13. 7. 2009 11:44

My si to také nechali říct:)Já jsem to prostě nevydržela:) a u dalšího si to nechám říct taky :)jsem nedočkavec:))

Ališa — 13. 7. 2009 11:47

Já jsem byla taky strašně zvědavá. A je fakt, že kdyby přítel řekl, že si to necháme říct, tak bychom to věděli oba a možná i všichni, ale takhle to je překvápko.

brenda9 — 13. 7. 2009 11:51

Já jsem to u prvního těhotenství věděla, tak na 80% doktor mi to nechtěl říct. A kdybych čekala druhé, asi bych to vědět nechtěla, překvápko je fakt lepší, jak tu někdo psal, přijde mi divný vědět, co to bude a říkat mu jménem, dřív než přijde na svět:)

Isabel — 13. 7. 2009 11:53

Ališa napsal(a):

Já jsem byla taky strašně zvědavá. A je fakt, že kdyby přítel řekl, že si to necháme říct, tak bychom to věděli oba a možná i všichni, ale takhle to je překvápko.

Ty jo, tak Ti preju aby tohle tajemstvi PORADNE splnilo svuj ucel :) Ja se zatim rozhoduju - rict nerict, ale jak rikam, ja to nevydrzim, necham si to asi rict, kor kdyz to chce i pritel :) ja uz se tak tesiiiimmmm, uz aby to bylo... :)

Ališa — 13. 7. 2009 11:53

Brendo, to jsem byla asi já. A nebo Def. My ani nikomu neříkáme, jak se bude jmenovat. Jména máme už samozřejmě vymyšlená, ale to víme jen já a přítel.

Ališa — 13. 7. 2009 11:55

Isabel dík. Já v to pevně věřím. A kord, když si všichni myslí, že budeme mít holčičku. To bude pro všechno hodně vělké překvápko, protože u nás v rodině kluka nikdo nemá a my budem tedy první. A říkáme mu pracovně Bolečku. Páč, jak jsem už teď psala, nikomu jsme ani neřekli jména.

Isabel — 13. 7. 2009 12:00

Ališa napsal(a):

Isabel dík. Já v to pevně věřím. A kord, když si všichni myslí, že budeme mít holčičku. To bude pro všechno hodně vělké překvápko, protože u nás v rodině kluka nikdo nemá a my budem tedy první. A říkáme mu pracovně Bolečku. Páč, jak jsem už teď psala, nikomu jsme ani neřekli jména.

To je hezky, Bolecek :) My rikame nase Kotatko :) i kdyz je to zatim neco co vubec nevypada jako clovek :)
Ale vcera jsem cetla v jedne chytre knizce, ze od samotneho oplodneni se vyvyji konkretni clovicek :):) :hjarta:
To bude pecka, to mas pravdu, vsichni budou pripraveni na holcicku a on to bude chlapecek :)
U nas maji vsichni kluky, tak cekame holcicku ;) Ale jasny je, ze nejvic si prejeme aby bylo hlavne zdrave!!!!

Ališa — 13. 7. 2009 12:01

My jsme totiž furt hledali ta jména a utkvěl nám v hlavě bolek a tak mu říkáme bolečku. To se nám moc líbí. Je to takový srandovní. No jasný, hlavně aby to bylo zdravé. To je nejdůležitější, jinak ať se jmenuje třeba Klotylda viď?

Isabel — 13. 7. 2009 12:08

Ališa napsal(a):

My jsme totiž furt hledali ta jména a utkvěl nám v hlavě bolek a tak mu říkáme bolečku. To se nám moc líbí. Je to takový srandovní. No jasný, hlavně aby to bylo zdravé. To je nejdůležitější, jinak ať se jmenuje třeba Klotylda viď?

Jasne, Klotylda :) nooo i kdyz... :rodna: :D

Dey — 13. 7. 2009 12:11

my jsme nejdřív nechtěli vědět pohlaví miminka, ale za prvé z nadcházející finanční tísně a možnosti nakoupení výbavičky z odstupného a za druhé - byli jsme z miminka nadšení a chtěli nakupovat a takové ty neutrální barvičky nás brzo omrzely, tak i z tohoto důvodu jsme si to nechali říct, dohodli se na jméně a od té doby to není jen "prcek", ale už má jméno, výbavičku převážně do růžova, pokojíček ladíme taky spíš do holčičích barviček, takže asi tak - užíváme si to a neumím si představit pocit, že bych to do poslední chvíle nevěděla :) Tak snad se nám ty prognózy nezmýlily a nebudem to muset ladit na modro :D

Lusinka — 13. 7. 2009 20:50

Ahoj Isabel,
my jsme byli natěšení a zvědaví, takže jsme si to  říct nechali. Měla jsem potvrzeného chlapečka dvakrát, pamatuju i chvíli kdy mi dr. říkal tady je to a to...
V bříšku sme mu říkali mimísek a pak malej nebo prďola a Honzík. Výbavičku mám převážně do modra, kočár zelenej, postýlku modrou...
Nu a na porodním sále mi řekli je to holčička :) takový překvápko jako my jen tak nikdo nemá. Naší princeznu moc milujeme, dostali sme půjčený růžový věcičky, modrou taky unosí, ale já bych si to už říct určitě nenechala a jestli jednou bude druhý, tak bude překvapení.
Nechci strašit, stát se to ale může :) Však sem zvědavá co mi dr. na to řekne až přijdu po šestinedělí.
Ale tak holka v modrý je lepší než kluk v růžový :D

a ještě dodatek: my to taky všude vytroubili a klučíkem se chlubili a když sme pak rozesílali smsky o narození, nikdo nevěřil, takže nám nechodili gratulace, ale věty typu vy si děláte srandu :)

PetraP — 13. 7. 2009 21:26

My jsme to taky chtěli vědět. A hned jsem to taky všem vytroubila. Je to prý kluk, ale já tvrdím, že to stejně nakonec bude Anežka :lol:

pajtašek — 13. 7. 2009 22:17

Zdravím,tak ja si to urcite taky necham rict-ja prave moc nemam rada prekvapka,a byla bych az do konce nervozni co to bude,takhle to budu vedet a budu mit cas se s tím zžít-takhle to citim ja.Ovsem manzel je opacneho nazoru a vedet to nechce-chce mit to prekvapko.No a ja si neumim predstavit ze to budu vedet a nesmim mu to rict-mozna to nevydrzi a nakonec to taky bude chtit vedet.
Dr.uz mi ted neco naznacil,ale nabylo to 100%,mimi melo pupecni snuru mezi nozkama:-))A pokud to tak bude,tak budu spokojena:-))-ale vlastne je mi to jedno.Jen vim ze nechci mit 2 kluky-to radci 2 holky-nejlepsi by byl parecek.
Takze kdyby to ted byl kluk,tak u druheho bych byla jak na jehlach ze to bude taky kluk-a mne picne:-))Kazda mamina asi touzi mit aspon jednu holcicku princeznicku:-))

misha88 — 13. 7. 2009 22:50

Ahoj, nikdy jsem o tom nepřemýšlela, ale protože jsem holka zvědavá, až budu těhu, asi si to říct nechám, myslím, že bych to nevydržela..a jak psala Verann, asi i z toho praktickýho hlediska, přece jen barva kočáru je dle mě fuk, ale ty oblečky aspon ladit nějak....a přesně jaký měla překvápko Lusinka, to ještě jde, ta holčička v modrém, ale obráceně by to bylo fakt zvláštní, halit toho klučíka do růžové...neříkám, když má starší segru, to se i to ružové doma unosí..ale kupovat fungl nové ružové a PAK EJHLE KLUK:)..

tina — 13. 7. 2009 23:07

nám se stalo u prvního syna, kdy jsme to vědět nechtěli, že nám to doktor řekl - bylo to jak na potvoru vidět už ve 14. týdnu... on teda jen naznačil, ale já jsem holka s bujnou představivostí - a když řekne, že "tam něco plave" - tak co by tam holce asi plavalo, že jo...
a u druhého jsem to vědět nechtěla, ale manžel jo, a když bylo před Vánoci, tak jsem se zeptala a řekla jsem mu to jako jeden z dárků, teda spíš jsem mu vynadala, že sliboval holku... - ale neříkali jsme to moc dál, takže rodina byla z druhého kluka parádně vyvalená :D

Isabel — 14. 7. 2009 12:24

diky vsem za prispevky, kdyz je ctu tak mam pusu od ucha k uchu :D
S pritelem jsme se vcera o tom bavili, nejdriv tvrdil ze chce prekvapko ale po chvili zmenil
nazor, ze si to teda nechame rict, ale budeme to vedet jen my a nikomu to nepovime :)
Pro me to bude tezky ukol, vydrzat a nic nerict :D

Jo a jeste dnes cekam, ze me pozada o ruku :) juchuj, se tesim :D

Ališa — 14. 7. 2009 12:27

Isi, tak to závidím, jakpak se to pozná. My jsme dali dohromady rodné listy a zítra frčíme na matriku kvůli uznání otcovství. Je to pěknej voprus, páč kdybychom to v porodnici neměli, tak by mi vydali rodný list bez otce a ani by malý neměl po něm příjmení.

Isabel — 14. 7. 2009 12:31

Ališa napsal(a):

Isi, tak to závidím, jakpak se to pozná. My jsme dali dohromady rodné listy a zítra frčíme na matriku kvůli uznání otcovství. Je to pěknej voprus, páč kdybychom to v porodnici neměli, tak by mi vydali rodný list bez otce a ani by malý neměl po něm příjmení.

Ahoj Ali :) uplne jednoduse, protoze zitra jedeme do mesta na urad zamluvit termin svatby na zari a ja jsem mu rekla, ze pokud me predtim nepozada o ruku, tak zadnou svatbu planovat nebudu.
Jinak jsme chteli svatbu az pristi rok, ale rodice zapracovali... :) mozna tak lepsi...

Tak at vam to dobre na ty matrice dopadne a o svatbe u vas zatim nepadlo slovo?

Ališa — 14. 7. 2009 12:33

Tak to jo. NO vlastně ani nepadlo. My už jsme spolu tak dlouho, že už nám to přijde i divný. Možná tak, že bychom na ten úřad zašli sami v kalhotách a vzali se jen tak. My bychom na tu svatbu teď ani neměli. Páč budeme mít taková vydání, že budeme rádi, že budeme rádi. Asi svatba bude pak ve třech.

Isabel — 14. 7. 2009 12:37

tak takhle jsem to puvodne chtela taky... ale nemela jsem sanci :)
Na svatbu penize nemame, sotva budu setrit na vybavicku, chtela jsem si jednou udelat poradnou rozlucku se svobodou, takhle budu pit dzusicky... ale rodice pry svatbu zaplati, tak to nemame resit a svatba bude :).
Na jednu stranu je toho na me moc, na druhou stranu jsem rada, ze se mimco narodi do normalni rodiny, protoze ja jsem nemanzelska a trpim tim skoro do dneska...

Ališa — 14. 7. 2009 12:42

My už jsme spolu 11 let na hromádce, tak mi i přijde blbý, aby naši nebo jeho rodiče cvakali svatbu. Ale zase jsme si koupili a zrekonstruovali celý byt, máme vlastně už na prosto všechno. Ségra se vdávala před dvěma lety, dělali svatbu no ne moc velkou, ale i tak jim to přišlo asi na 100.000 Kč a dneska jim ty prachy chybí a nadávají.  Ale to je naprosto na každém, jak co chce. Já  pocit, jaký je to být nemanželský neznám, takže nad tím ani nepřemýšlím, ale na druhou stranu, kdybych to znala, tak to možná pochopím. Tak ať se Vám vyvede.

Isabel — 14. 7. 2009 12:57

Ališa napsal(a):

My už jsme spolu 11 let na hromádce, tak mi i přijde blbý, aby naši nebo jeho rodiče cvakali svatbu. Ale zase jsme si koupili a zrekonstruovali celý byt, máme vlastně už na prosto všechno. Ségra se vdávala před dvěma lety, dělali svatbu no ne moc velkou, ale i tak jim to přišlo asi na 100.000 Kč a dneska jim ty prachy chybí a nadávají.  Ale to je naprosto na každém, jak co chce. Já  pocit, jaký je to být nemanželský neznám, takže nad tím ani nepřemýšlím, ale na druhou stranu, kdybych to znala, tak to možná pochopím. Tak ať se Vám vyvede.

dekuju jsi hodna :) ja si taky myslim, ze by bylo lepsi investovat penize do neceho jineho a ze by toho bylo... :)

ale zase je pravda ze svatba to velka nebude, planujeme obrad a pak na zahrade udelat prase a koupit nejaky soudek. Tak 100 tis do toho snad nepadne!! :)

Jinak ja ti take preji aby vse dobre dopadlo, zavidim vam byt, mate vsechno pripravene.
My se chystame za rok stavet, takze starosti bude dost...

Ališa — 14. 7. 2009 12:59

No ono je to pořád něco. Před dvěma lety jsme se nastěhovali do většího bytu, tak to víš hypotéka je, ale něco jsme měli, takže jsme si nebrali tolik. Ale to jsou hezké starosti dělat si bydlení ne? I když já jsem ráda, že to máme z krku. A teď už máme na starosti jen ty dodělávky. Jako miminka víš?

Isabel — 14. 7. 2009 13:07

to mas pravdu ze je porad neco.
Tyhle dodelavky jsou uz ale ty nejhezci, vid :D

Ja se na to tesim az zacneme stavet, ale nejlepsi by bylo kdyby bylo vsechno hned :)
Mela bych barak, manzela a dite :D Takhle mam dite na ceste, svatbu za dverma a bydlime v podnajmu :D Ale co, hlavne aby bylo miminko zdrave a my vsichni vlastne taky! ;)

Ališa — 14. 7. 2009 13:20

Moje řeč. My jsme dneska dělali asi krásný nosánek, tak snad se nám povedl.