kalma — 29. 5. 2009 14:16

Je mi zase smutno, ale tak smutno, že z toho zařizuju nové vlákno. Jak přežít, když  se moji vrstevníci žení, vdávají, rodí děti a já stále nic. Je mi přes 30 a nemám ani s kým tu rodinu založit. Jsem normální veselá holka, troufám si říct, že i oblíbená, ale tohle už nezvládám. Řeči typu taky se dočkáš, ten pravej někde běhá a určitě taky budeš mít hodnýho manžela a děti a blabla, tak za ty bych vraždila. Poslední dobou je toho čím dál víc, no není divu. Ale já už nemůžu, fakt že ne. Jsem trpělivá, optimistická, nebráním se schůzkám přes inzeráty, pořád někde lítám, nefňukám doma. Omlouvám se, ale zase to nějak nedávám. :grater:

Martinka1 — 29. 5. 2009 14:21

Poslala jsem Ti soukromou zprávu...

Irik — 29. 5. 2009 14:21

Kalmo, a v čem ty sama vidíš problém? nedaří se ti navázat vztah nebo narážíš na samé tukany? Jsem ve stejném věku jako ty, rodinu sice mám, ale mám spostu kamarádek svobodných, bez partnera jako ty. Myslím, že nejsi žádná výjimka. Z věku bych si hlavu nelámala.

macík* — 29. 5. 2009 14:37

Tak asi ještě není ten správný čas....
Zkus se netrápit a věnovat se sama sobě, tomu co tě baví. Možná ti to teď nepřipadá, protože jsi smutná a máš depku, ale být sama a svobodná může být moc fajn.
Jsem taky sama, 30 se blíží. Asi mám štěstí na lidi kolem sebe,nikdo mi nic nepředhazuje, nelituje (není proč!!!) nebo si ty řeči prostě nepřipouštím.

kalma — 29. 5. 2009 14:40

Já právě nenarážím vůbec na nikoho. Kamarádi už jsou zadaní, moje okolí je tak nějak povdávané. Minulý rok, co byl ten svatební boom, tak se mi to všechno vdalo a oženilo a teď se jim rodí ty dětičky. Mě právě děsí, že nemám ani tu vidinu, že s "Karlem nebo prostě s přítelem" taky jednou budu to miminko a rodinu a tohle všechno mít. Ještě mě čeká složitá cesta někoho potkat, říct si to je on, to chci a plánovat s ním tu sladkou budoucnost. Jenže prostě není kde se seznámit, seznamky - to je katastrofa.

max72 — 29. 5. 2009 14:44

kalma napsal(a):

Já právě nenarážím vůbec na nikoho. Kamarádi už jsou zadaní, moje okolí je tak nějak povdávané. Minulý rok, co byl ten svatební boom, tak se mi to všechno vdalo a oženilo a teď se jim rodí ty dětičky. Mě právě děsí, že nemám ani tu vidinu, že s "Karlem nebo prostě s přítelem" taky jednou budu to miminko a rodinu a tohle všechno mít. Ještě mě čeká složitá cesta někoho potkat, říct si to je on, to chci a plánovat s ním tu sladkou budoucnost. Jenže prostě není kde se seznámit, seznamky - to je katastrofa.

Souhlasím, že není kde se normálně seznámit. Já sice nejsem úplně sama, mám čtrnáctiletého syna, ale už jsem deset let rozvedená, žiju sama a už mi z toho normálně hrabe. Poslední dobou je to čím dál horší, chvílema už nemůžu, protože jsem prostě na všechny starosti sama a sotva se už ploužím.

Martinka1 — 29. 5. 2009 14:46

kalma napsal(a):

Já právě nenarážím vůbec na nikoho. Kamarádi už jsou zadaní, moje okolí je tak nějak povdávané. Minulý rok, co byl ten svatební boom, tak se mi to všechno vdalo a oženilo a teď se jim rodí ty dětičky. Mě právě děsí, že nemám ani tu vidinu, že s "Karlem nebo prostě s přítelem" taky jednou budu to miminko a rodinu a tohle všechno mít. Ještě mě čeká složitá cesta někoho potkat, říct si to je on, to chci a plánovat s ním tu sladkou budoucnost. Jenže prostě není kde se seznámit, seznamky - to je katastrofa.

A chceš svatbu a dítě proto, aby ses vyrovnala kamarádkám... nebo to tak skutečně cítíš?

Přece na svatbu pomýšlím ve chvíli, kdy ji mám s kým uskutečnit... - aby Ti  nešlo o tu svatbu a děti... - místo toho skutečného chlapa!!

Už vidím jak se seznamuješ s chlapama, kteří Ti na očích vidí "chci se vdát a mít dítě a je mi v podstatě jedno s kým" - tím Tě nechci urazit... ale chlapi to z Tebe vycítí a vezmou nohy na ramena (většina)...

chlapi nechtějí být zboží hodné "oženění a zplození dětí" :lol:

Martinka1 — 29. 5. 2009 14:47

Nebo - najdi si svobodné bezdětné přátele... i v tomhle věku je jich dost, okolo mně skoro všichni!!! :-) Proto si skoro připadám divná, když ve 34-ech letech se vdávám... :-) - jakože ostatní neéééé :-)))

macík* — 29. 5. 2009 14:48

Tak se na seznamky vyprdni a začni žít. Seznámit se můžeš klidně v krámu, když na to přijde. Ty se chceš za každou cenu seznámit a mít dítě jako ostatní, ale teď to nikam nevede, nejde to. Tak to chvíli nech být.
Teď jsi mladá, svobodná, nezávislá ženská?   copak je to tak zlý? :cool:

kalma — 29. 5. 2009 14:51

Martinko :). Já to asi špatně formuluju, já chci v první řadě partnera, ale už mi bijou biologický hodiny jako blázen, tak si klidně dokážu představit mít už nějakýho cvrčka. Klidně se nemusíme brát. Teď jsem se do toho zamotala, mám v hlavě chaos, prostě je mi líto, když vidím šťastný rodinky s kočárkem a já že jsem sama, no...
No jo, ale kde najít kamarády nezadaný...Pohybuju se ve špatný společnosti, tady už jsem zůstala sama samotinká nezadaná.

Martinka1 — 29. 5. 2009 14:53

kalma napsal(a):

Martinko :). Já to asi špatně formuluju, já chci v první řadě partnera, ale už mi bijou biologický hodiny jako blázen, tak si klidně dokážu představit mít už nějakýho cvrčka. Klidně se nemusíme brát. Teď jsem se do toho zamotala, mám v hlavě chaos, prostě je mi líto, když vidím šťastný rodinky s kočárkem a já že jsem sama, no...
No jo, ale kde najít kamarády nezadaný...Pohybuju se ve špatný společnosti, tady už jsem zůstala sama samotinká nezadaná.

Pokud Ti jde jenom o děcko - k tomu přece vztah nepotřebuješ - píšu to drsně viď?

Ujasni si, co vlastně chceš.

K dítěti Ti stačí "anonymní dárce spermatu" a nemusí to nutně být umělý oplodnění...

Společnost - vyraž do jiné společnosti! :-) Lidí je spousta a nezadaných taky, divila by ses.

kalma — 29. 5. 2009 14:53

Macíku :). Já jsem tzv. neseznamovatelný typ, ale to je na jiné vlákno :). Už na diskotékách pro mne v mládí nechodili kluci tancovat. Já byla vždycky ta kámoška, ta vrba, ale nějaký zájem byl minimální :).

kalma — 29. 5. 2009 14:54

Marti, ale já nemám ani toho dárce spermatu :). A klidně do mně, já tu stejně sedím a lituju se a tohle potřebuju.

Martinka1 — 29. 5. 2009 14:54

kalmi - ale nemysli si, že všechny rodinky s kočárkem jsou ŠŤATNÝ... to že budeš mít chlapa a dítě Ti nezaručí, že budeš šťastná a spokojená!!!

Klidně  můžeš být NEŠŤASTNÁ A NESPOKOJENÁ MAMINKA S PŘÍTELEM SE KTERÝM SI NEROZUMÍŠ

Martinka1 — 29. 5. 2009 14:54

kalma napsal(a):

Marti, ale já nemám ani toho dárce spermatu :). A klidně do mně, já tu stejně sedím a lituju se a tohle potřebuju.

Jo tak to sis vybrala toho správného člověka :lol:

Martinka1 — 29. 5. 2009 14:56

kalma napsal(a):

Marti, ale já nemám ani toho dárce spermatu :). A klidně do mně, já tu stejně sedím a lituju se a tohle potřebuju.

Oslov náhodně deset (sto) chlapů, že se s nima zadarmo vyspíš... myslím že aspoň jeden se nechá ukecat... (ani ho nemusíš uvádět do rodného listu)... - omlouvám se že jsem drsná ale přála sis to :-)

Martinka1 — 29. 5. 2009 14:57

... jo a přečti si tu soukromou zprávu co jsem Ti poslala a zkus se podle toho zařídit :-) - ovšem pozor, nemůžu Ti zaručit, že když se zařídíš podle mé rady, že nepřijde změna - třeba si fakt najdeš chlapa :-) ... (možná že to podvědomě ani nechceš?)

Martinka1 — 29. 5. 2009 14:58

Kalmi, já když jsem četla poprvé název tématu... tak jsem si myslela že "nemám rodinu" = jsem sirotek, umřela mi celá rodina... ne že JEŠTĚ nemám rodinu :-)

kalma — 29. 5. 2009 15:00

Na to nemám, ale super nápad :). Ono mě to přejde, to já normálně takhle nefňukám, ale je to asi hodina, co mi přišla další zpráva: budeme mít miminkoooo. Pak si říkám, v čem jsem jiná, že ta šťastná maminka nejsem já. Když pominu tatínkův vkus :)

kalma — 29. 5. 2009 15:01

Marti ten název je fakt divnej :(. Zprávu jsem četla a líbí se mi to :)

Martinka1 — 29. 5. 2009 15:01

kalma napsal(a):

Na to nemám, ale super nápad :). Ono mě to přejde, to já normálně takhle nefňukám, ale je to asi hodina, co mi přišla další zpráva: budeme mít miminkoooo. Pak si říkám, v čem jsem jiná, že ta šťastná maminka nejsem já. Když pominu tatínkův vkus :)

Něco v Tobě to mimčo ještě nechce, bojí se... :-)

Kvůli tomu že nemáš dítě nejsi horší člověk :jojo:

Martinka1 — 29. 5. 2009 15:01

kalma napsal(a):

Marti ten název je fakt divnej :(. Zprávu jsem četla a líbí se mi to :)

Super :supr:

macík* — 29. 5. 2009 15:03

kalma napsal(a):

Macíku :). Já jsem tzv. neseznamovatelný typ, ale to je na jiné vlákno :). Už na diskotékách pro mne v mládí nechodili kluci tancovat. Já byla vždycky ta kámoška, ta vrba, ale nějaký zájem byl minimální :).

Ale to už bylo dávno - asi (myslím ty diskotéky). Teď to může být všechno jinak. Pro mě taky nikdo nechodil tancovat, se mnou se kluci bavili jen proto, abych je seznámila se svýma úžasnýma kamarádkama ;) Už je to tolik let, přece se tím nenechám ovlivnit na celý život.
Co vyzařuješ k lidem, tak podle toho se k tobě chovají. Když máš "na čele" napsáno Já jsem jenom kámoška na pokec, tak jsi prostě pro chlapy jen kámoška na pokec.

Wiki — 29. 5. 2009 15:06

Netlač na pilu, musí na tobě totiž tvůj stav "chci rodinu" být i vidět. Jen proto ti okolí může říct "taky se dočkáš, neboj" apod.

No a vidí to taky ti chlapi. A pochopitelně se zděsí, už předemcož naprosto chápu.

Trošku si to srovnej v hlavě.
Zrovna včera jsem to musela udělat já - sice ne s chlapem, ale přijde mi to jako podobná situace.

Přijela jsem do jednoho super knihkupectví (jiné město) pozdě, 15min před zavíračkou. Paní řekla nekompromisně - zavíráme v 18. Je tam milion knih a já měla jen 15min. Chvilku jsem pobíhala zmateně mezi regály nervozní a pak jsem si řekla dost: jinak.
Zklidnila jsem se, a řekla si , že to nechám osudu - náhodě. Stoupla jsem k jednomu regálu a v něm vybrala asi 6 knih. Jedna lepší než druhá a z toho 2 tituly, které jsem sháněla dříve. Trvalo mi to asi 10min. V 18mi paní prodavačka řekla, že jestli chci, že můžu ještě vybírat 15min. (asi se jí mě zželelo.) Za těch nových 15min jsem nevybrala žádnou.

To byl můj nejnovější příklad nesmyslnosti tlačení na pilu. Řekni si jednoduše, že všechno se děje správně, že ten správný chlap (kterého si přesně přeješ)  přijde v ten správný čas, že ty to víš, a důvěřuješ životu (osudu, bohu, ODS - to je fuk). Buď veselá, směj se, plánuj, žij...a zapomeň na své urputné chtění.

Blossom — 29. 5. 2009 15:12

Kalmo, neumím poradit, jen chci říct, že ti úplně rozumím a že s tebou soucítím... Teď nevím, jestli to nepíšu blbě, bojím se aby to nevyznělo jako povýšenecká lítost, prostě ti rozumím, tvým pocitům..
Já kdysi chtěla strašně rodinu a děti, a měla jsem tehdy to obrovské štěstí, že bylo s kým a povedlo se (aspoň na čas,ale to je zasjiná kapitola). Ale dodnes si vzpomínám, jak ta touha po rodině a dětech byla neuvěřitelně  silná. Víš, to se těžko vysvětluje jiným lidem, kteří to prostě necítí nebo cítí jinak. Takové to "najdi si kamarády a užívej si svobody dokud můžeš" je v téhle situaci asi totéž, jak se říká - nabízet jídlo člověku umírajícímu žízní...
A že je složité seznámit se, když kolem je většina zadaných, to potvrzuju. Jenomže já si můžu dovolit vyčkávat, děti už mám a tak na nějakém tom roce čekání nesejde.

Neumím a nemůžu ti pomoct, ale chci aspoň napsat, že ti rozumím strašně moc držím palce  :pussa:

macík* — 29. 5. 2009 15:30

Blossom: Je jasný, že radit někomu kdo chce mít miminko, rodinu a nedaří se, aby si vzal na sebe něco blejskavýho a šel na disko je asi na nic.
Myslím si ale, že je škoda sedět doma a trápit se. Prostě to teď nejde. Tak se zkusím smířit s tím, že teď ještě ne, že počkám. A ten čas využít pro sebe, nějak hezky.

Selima — 29. 5. 2009 15:45

Blossom, jasné, že to nie sú ľahké rady, ale zasa úprimne: Mužsko-ženské vzťahy a túžba po deťoch je presne tá oblasť, kde prílišný tlak vyvoláva protitlak a je kontraproduktívny. Z mojej vlastnej skúsenosti...  Akýkoľvek kŕč(v oboch smeroch) je naho... nahouby.

Bety — 29. 5. 2009 16:06

Kalma: ale stýkej se dál i s těma vdanýma-ženatýma, když tě někam pozvou si zajít, nebo dokonce si někam společně zajet, oni můžou mít nezadanýho bráchu, kámoše, ten brácha (kámoš) taky může mít nezadanýho kámoše... hlavně se neizoluj! Nebo zkus ty uspořádat nějakou akci, stačí malá - posezení u ohýnku nebo grilování a objednejte si bečku a "přiveďte si klidně svoje známé..." atd., zkus sama něco vymyslet? Může to být i na odpoledne, když mají děti, aby to zvládli i s dětma, na pěknou chvilku...

Blossom — 29. 5. 2009 16:12

Macíku a Selimo, obě máte pravdu.

Já jsem vlastně chtěla vyjádřit tak trochu to, že jsme každý jiný: někdo tuhle pravěkou touhu po rodině v sobě má, vychází to zevnitř a je to těžko rozumem ovlivnitelné, a jiný zas to vůbec takhle necítí a je mu dobře samotnému. Každý jsme prostě úplně jiný a někdy je těžké jinému porozumět a vcítit se do něj.
Kalma zjevně patří do té první skupiny. Já taky, tak mám silný pocit, že vím, o čem mluví a rozumím jí. Někteří další mám pocit naprosto neví, o čem Kalma mluví. Třeba Martinka - to bez vší ironie či urážky, ty jsi Martinko prostě jiná nátura, máš to v sobě nastavené jinak. Neříkám líp, neříkám hůř, prostě jinak.

Tohle téma tu probleskává i ostatními vlákny. Občas jsou ženské se silnou touhou po rodině a  partnerství těmi ostatními tázány "a to fakt nevydržíš bez chlapa? To nejsi schopná existovat spokojeně samostatně? To se fakt neumíš nějak smysluplně zabavit?"
Jen chci říct, že touha po rodině nemá nic společného se samostatností či nesamostatností, se schopností či neschopností, jak je někdy mylně prezentováno.

21SOPTIK — 29. 5. 2009 16:27

Blossom napsal(a):

Kalmo, neumím poradit, jen chci říct, že ti úplně rozumím a že s tebou soucítím... Teď nevím, jestli to nepíšu blbě, bojím se aby to nevyznělo jako povýšenecká lítost, prostě ti rozumím, tvým pocitům..
Já kdysi chtěla strašně rodinu a děti, a měla jsem tehdy to obrovské štěstí, že bylo s kým a povedlo se (aspoň na čas,ale to je zasjiná kapitola). Ale dodnes si vzpomínám, jak ta touha po rodině a dětech byla neuvěřitelně  silná. Víš, to se těžko vysvětluje jiným lidem, kteří to prostě necítí nebo cítí jinak. Takové to "najdi si kamarády a užívej si svobody dokud můžeš" je v téhle situaci asi totéž, jak se říká - nabízet jídlo člověku umírajícímu žízní...
A že je složité seznámit se, když kolem je většina zadaných, to potvrzuju. Jenomže já si můžu dovolit vyčkávat, děti už mám a tak na nějakém tom roce čekání nesejde.

Neumím a nemůžu ti pomoct, ale chci aspoň napsat, že ti rozumím strašně moc držím palce  :pussa:

Kalmo Blossom to napsala úplně skvěle.Mám přesně stejný pocity jako ona.Jsem sice mladší,ale měla jsem období kdy jsem byla rok a půl sama.Do tý doby jsem přecházela z jednoho vztahu do druhého.(po roce,většinou) a za ten rok a půl jsem narážela s prominutím na samý pitomce,samolibí frajírci,nebo kluci co by pro vztah možná byli,ale zase jsem je nechtěla já.Až jsem i začala slýchat ze svýho okolí,že jsem náročná a abych náhodou nepřebrala.A ještě teda chci dodat,že jsem dost brouzdala po internetových seznamkách.A co si budem povídat,tam je snad 90%těch,co by jen rádi sex bez závazků.No natloukla jsem si dost nos .Ale chtěla jsem říct,že s tím tlakem na pilu a takový to,že tu lásku potkáš ve chvíli kdy to nejmín čekáš,je asi pravda.Já už pak měla plný zuby seznamek,tak jsem tam přestala chodit.Hlavně jsem v tý době začala řešit jiný problémy a to s bydlením.Hledala jsem si novej podnájem a nemohla jsem nic najít.Tenkrát jsme chodila na net do knihovny.No a tenkrát když jsem zase hledala podnájem,nebo podávala inzerát,já už nevím,tak mi tenkrát zbylo drobet času,tak jsem koukla po dlouhý době zase na seznamku a tentokrát jsem místo odpovědí projela pár profilů a našla fotku kluka,kterej mi byl celekm sympatickej,tak jsem mu napsala s tím,že jsem ani nečekala,že odepíše a on odepsal.Chvíli jsme si psali, pak dali  rande,na který se mi ani moc nechtělo a chtěla ho dokonce  i zrušit,ale pak jsem se přinutila a dopadlo to dobře.S přítelem jsme spolu už 2,5 roku.A náhoda to byla i v tom,že přítel mi pak později říkal,že on už tam taky moc nechodil a zrovna v době,kdy jsem mu já napsala,tak se přihlásil.Takže je to fakt zajímavý,jak "náhody" fungují :-)

Takže nevěš hlavu...ono totiž v dnešní době najít normálního kluka pro život,není sranda.A je jedno jestli je člověku 20 nebo 40.Kdyby to bylo tak jednoduchý,tak není třeba pak seznamek.Držím ti pěsti.Jo a ty pocity beznaděje a depek jsem si prožila taky.Už jsem si pak taky říkala,že jsem možná nějaká divná....:-)

anais.de — 29. 5. 2009 17:49

Blossom napsal(a):

Macíku a Selimo, obě máte pravdu.

Já jsem vlastně chtěla vyjádřit tak trochu to, že jsme každý jiný: někdo tuhle pravěkou touhu po rodině v sobě má, vychází to zevnitř a je to těžko rozumem ovlivnitelné, a jiný zas to vůbec takhle necítí a je mu dobře samotnému. Každý jsme prostě úplně jiný a někdy je těžké jinému porozumět a vcítit se do něj.
Kalma zjevně patří do té první skupiny. Já taky, tak mám silný pocit, že vím, o čem mluví a rozumím jí. Někteří další mám pocit naprosto neví, o čem Kalma mluví. Třeba Martinka - to bez vší ironie či urážky, ty jsi Martinko prostě jiná nátura, máš to v sobě nastavené jinak. Neříkám líp, neříkám hůř, prostě jinak.

Tohle téma tu probleskává i ostatními vlákny. Občas jsou ženské se silnou touhou po rodině a  partnerství těmi ostatními tázány "a to fakt nevydržíš bez chlapa? To nejsi schopná existovat spokojeně samostatně? To se fakt neumíš nějak smysluplně zabavit?"
Jen chci říct, že touha po rodině nemá nic společného se samostatností či nesamostatností, se schopností či neschopností, jak je někdy mylně prezentováno.

Ono je to i naopak - viz vedlejsi vlakno Simonas, kde se objevily nazory, ze bezdetna tricatnice musi nejspis doma v prazdnem byte kazdy vecer brecet do polstare. Ja napriklad patrim k tem, ktere to maji trochu jinak, spis se ted musim ucit zit s pritelem (byla jsem sice dlouho vdana, ale manzel-cizinec travil hodne casu v zahranici), takze jsem na samotu zvykla a vyhovuje mi. Ohromne me vytaci, kdyz mi nekdo predhazuje jaka jsem "chudinka" (nemyslim tim, Blossom, Tve prispevky, byli tam jini, kteri psali timto tonem).

To Kalma - rozesla jsem se s manzelem po 12 letech, bylo mi kratce po 30, deti jsme nemeli a taky me napadaly myslenky, tak, ted uz nikdy rodinu mit nebudu, chlapi primereni vekem jsou uz zadani nebo nestoji za nic. A vidis, uz planuji dalsi svatbu :).

annie — 29. 5. 2009 17:51

kalmo - moje kamarádka prožívala naprosto totéž, co Ty.
Navíc ještě měla mindrák ze své postavy.
Pořád jsem jí říkala, že všechny ty svoje kamarádky a spolužačky může dohnat, ne-li předehnat - i když o to tu nejde.
Nevěřila.
Nakonec šla asi na sedmé rande přes seznamku, zajiskřilo to, po necelém roce spolu začali bydlet, minulý měsíc se brali a na první pokus je těhotná.
Bude dobře. ;)

Blossom — 29. 5. 2009 18:22

Když to tady čtu, taky jsem si vzpoměla na příběh jedné mé kamarádky (možná jsem ho tady už někdy psala):
Bylo jí "už" 33 a byla bezdětná, což tehdy za hlubokého totáče už bylo fakt bráno tak, že  jí ujel vlak, že už děti nestihne.
Pak se seznámila, dost fofrem přišla do jiného stavu, porodila chlapečka, a snad ještě v šestinedělí otěhotněla znovu... a byla to dvojčata, a narodila se jak už to bývá v sedmém měsíci.
Takže tahle má kamarádka pak měla tedy tři kluky během jednoho kalendářního roku...fakt mazec, jak nás ostatní "dohnala a předehnala  " :P  :D 
Dnes jsou spokojená rodinka se třemi studenty, jen je to trochu záhul finanční, protože třeba kluci nic nemohli nosit po sobě, jako v ostatních rodinách, vše se muselo kupovat vždycky trojmo.

anais.de — 29. 5. 2009 18:52

Blossom napsal(a):

Když to tady čtu, taky jsem si vzpoměla na příběh jedné mé kamarádky (možná jsem ho tady už někdy psala):
Bylo jí "už" 33 a byla bezdětná, což tehdy za hlubokého totáče už bylo fakt bráno tak, že  jí ujel vlak, že už děti nestihne.
Pak se seznámila, dost fofrem přišla do jiného stavu, porodila chlapečka, a snad ještě v šestinedělí otěhotněla znovu... a byla to dvojčata, a narodila se jak už to bývá v sedmém měsíci.
Takže tahle má kamarádka pak měla tedy tři kluky během jednoho kalendářního roku...fakt mazec, jak nás ostatní "dohnala a předehnala  " :P  :D 
Dnes jsou spokojená rodinka se třemi studenty, jen je to trochu záhul finanční, protože třeba kluci nic nemohli nosit po sobě, jako v ostatních rodinách, vše se muselo kupovat vždycky trojmo.

To  je bomba, inspirace pro me :). Je fakt, ze vicecetna tehotenstvi jsou ve "vyssim" veku castejsi ...

Tercila — 29. 5. 2009 22:22

Anais.de: " viz vedlejsi vlakno Simonas, kde se objevily nazory, ze bezdetna tricatnice musi nejspis doma v prazdnem byte kazdy vecer brecet do polstare. "

Anais, to ale nejsou "názory", to jsou popisy faktických situací. Sama mám velmi mladé kamarádky, které mám opravdu ráda, záleží mi na nich, dost se svěřujeme....a je mi jich moc líto. Protože se sice vyžijí v práci, ale doma mají fakt pusto. Jedna má velmi zaměstnaného abnormálně úspěšného přítele, který si skoro nevšimne, když není doma - prostě bydlí "vedle sebe"; druhá má přítele, který žije desítky kilometrů daleko a při vší úctě podle jejích zážitků s ním, nemyslím si, že by měl jen ji. Přítel té třetí holky nesnese pocit, že ona je úspěšná - takže sice zábavu s ní - to jooo, ale společný každodenní život se všemi starostmi- to nééé.
Ty máš rozvedeného muže, který už má svoje děti; on asi uvažuje o společné domácnosti s Tebou poněkud jinak - byl už léta zvyklý na rodinu a společné bydlení... Prostě on uvažuje jinak, než tihle mladí kluci, kteří váhají s "prvním" založením rodiny. Přitom ty moje kámošky jsou velmi hezké, vtipné, chytré holky...

Kalmo, zkus  tu svoji situaci brát tak, že dnes je opravdu trend žít delší dobu single, není to žádná tragédie; jak psala Wiki, netlač na pilu, nech to plynout. Jednou je líp, jednou je hůř. Všecko zvládneš, uvidíš :)

mashanka — 29. 5. 2009 23:03

kalma napsal(a):

Je mi zase smutno, ale tak smutno, že z toho zařizuju nové vlákno. Jak přežít, když  se moji vrstevníci žení, vdávají, rodí děti a já stále nic. Je mi přes 30 a nemám ani s kým tu rodinu založit. Jsem normální veselá holka, troufám si říct, že i oblíbená, ale tohle už nezvládám. Řeči typu taky se dočkáš, ten pravej někde běhá a určitě taky budeš mít hodnýho manžela a děti a blabla, tak za ty bych vraždila. Poslední dobou je toho čím dál víc, no není divu. Ale já už nemůžu, fakt že ne. Jsem trpělivá, optimistická, nebráním se schůzkám přes inzeráty, pořád někde lítám, nefňukám doma. Omlouvám se, ale zase to nějak nedávám. :grater:

Užívej toho, co je a co máš teď, momentálně. Čekáním ti utíká život. A nehledej nikoho - potkáš ho, až to budeš nejméně čekat

kalupinka — 30. 5. 2009 7:18

Kalmo, Tvůj problém nespočívá v tom, že je Ti přes třicet a nemáš vážnou známost. Tvůj problém je ten, že si to moc bereš a koukáš na to ze špatného úhlu. Zkus se srovnat s uštvanou mámou ve Tvém věku, která má babičku na hlídání daleko, právě se rozvedla, z bývalého nemůže dostat alimenty a jako na potvoru přišla o práci. Když jsem byla na střední škole, byla jsem na tom podobně jako Ty. Trápila jsem se, proč nemám kolem sebe kupu kamarádek a houf ctitelů. Říkala jsem si, snad nejsem o tolik horší, než ostatní. Bylo to zbytečné, nebylo to počtem mých známých, ale nedostatečnou sebedůvěrou. No a když jsem najednou vážného ctitele a budoucího muže měla, začal ve mně hlodat pocit, zda jsem se neunáhlila. Zda by nebylo lépe nechat život plynout, zdokonalovat se a promyslet si, co vlastně vůbec je pro mě důležité a počkat si v pohodě, co přinese. Protože ty moje chytřejší vrstevnice šly studovat nebo se věnovaly svým koníčkům, případně pracovaly a stávaly se nezávislými, zatímco já měla mezi plenkami den jeden jako druhý a manžel mě a dítě za prioritu ani zdaleka nepovažoval. O tom, jak je podvědomí důležité, jsem se přesvědčila o mnoho let později. Došlo k tomu, čeho jsem se vlastně celé manželství obávala: zůstala jsem sama za nelehké zdravotní a finanční situace...Některá by se možná sesypala a zbylou energii věnovala chozením po doktorech a hledáním zázračné léčby, pochybným berličkám typu alkohol či věčným steskům u příbuzných a známých...Cítila jsem, že musím té situaci nějak čelit a pár nejhorších měsíců se pokoušela zklidnit, uvažovat, plánovat...co je v mých silách a co ne...oč se mohu pokusit a na co se radši vykašlat...Začalo se mi dařit ve všech směrech...Je to asi tím, že jsem si ujasnila priority a nepropadla panice a beznaději...Pak se stal malý soukromý zázrak: Když jsem to nejméně čekala...a snad nejvíce potřebovala, potkala jsem fajn "kluka". Ve srovnání s dlouhou dobou předtím bych měla litovat, že jsem si na někoho takového nepočkala..nebo si ho nenašla...ale je zbytečné to řešit. Je mi prima  na světě a věř mi nebo ne, dneska mám tu svou nezávislost, práce i koníčky mě baví, okruh mých známých je nesrovnatelně větší..mohla bych se trápit, že jsem nejlepší léta zahodila s člověkem, který za to pravděpodobně nestál, ale komu by to prospělo....A tak zatímco Ty by ses na mém místě asi týrala myšlenkami typu...ŽIVOT MI NĚJAK RYCHLE UTEKL TAK, JAK JSEM NECHTĚLA A NEZASLOUŽILA SI TO...já si říkám.....JE MI FAJN NA SVĚTĚ, PROTOŽE JDU, KAM CHCI JÁ SAMA A VŠECHNO, CO DĚLÁM, MĚ BAVÍ.
A tak Kalmo, když máš pocit, že Ti prší, nelamentuj, že si namočíš lodičky. Spíš si řekni, je to fajn, smyje se prach a zase bude svítit sluníčko...!

mashanka — 30. 5. 2009 8:52

Nejsi sama, kdo chce rodinu a začíná chytat paniku. Problém je asi v tom, že potencionální partner si to přečte na tvém čele hned první den - je to poznat - nemusí přitom o tom padnout ani slovo.
V první fázi vztahu máš být zamilovaná a smyslů zbavená, přiblble se usmívat, být veselá a ze všeho nadšená, jen proto, že jste spolu. Pokud si hned od prvního okamžiku představuješ dotyčného, jaký by byl otec, dumáš, jestli se k sobě hodíte, a vůbec UVAŽUJEŠ, on to vycítí a prchá.

anais.de — 30. 5. 2009 14:47

Tercila napsal(a):

Anais.de: " viz vedlejsi vlakno Simonas, kde se objevily nazory, ze bezdetna tricatnice musi nejspis doma v prazdnem byte kazdy vecer brecet do polstare. "

Anais, to ale nejsou "názory", to jsou popisy faktických situací. Sama mám velmi mladé kamarádky, které mám opravdu ráda, záleží mi na nich, dost se svěřujeme....a je mi jich moc líto. Protože se sice vyžijí v práci, ale doma mají fakt pusto. Jedna má velmi zaměstnaného abnormálně úspěšného přítele, který si skoro nevšimne, když není doma - prostě bydlí "vedle sebe"; druhá má přítele, který žije desítky kilometrů daleko a při vší úctě podle jejích zážitků s ním, nemyslím si, že by měl jen ji. Přítel té třetí holky nesnese pocit, že ona je úspěšná - takže sice zábavu s ní - to jooo, ale společný každodenní život se všemi starostmi- to nééé.
Ty máš rozvedeného muže, který už má svoje děti; on asi uvažuje o společné domácnosti s Tebou poněkud jinak - byl už léta zvyklý na rodinu a společné bydlení... Prostě on uvažuje jinak, než tihle mladí kluci, kteří váhají s "prvním" založením rodiny. Přitom ty moje kámošky jsou velmi hezké, vtipné, chytré holky...

Kalmo, zkus  tu svoji situaci brát tak, že dnes je opravdu trend žít delší dobu single, není to žádná tragédie; jak psala Wiki, netlač na pilu, nech to plynout. Jednou je líp, jednou je hůř. Všecko zvládneš, uvidíš :)

Promin, nejspis jsem byla zbytecne vztahovacna. Na tom, co jsi napsala neco je, muj manzel byl mladsi a po detech nijak netouzil, spis mu vyhovovalo, ze se to odsouvalo donekonecna (me to v te dobe netrapilo, taky jsem se do toho nehnala). Se soucasnym rozvedenym pritelem jsem mela trochu strach, ze uz rodinu ma a dalsi nebude chtit, jeho deti jsou odrostle (stredoskolaci), takze z nejhorsiho "vypiplane". A kdyz jsem o tom zacala mluvit, tak se jen zeptal : "kdy?"

Kalmo, nezoufej, tady v Nemecku rodi zeny v 35 a pozdeji uplne bezne (nekolik takovych znam osobne a denne vidam "starsi" maminky s kocarky na ulici). Zdravotni rizika tu jsou, ale nemusis je mit zrovna Ty. Na druhou stranu, problemy muze mit i 20leta obezni kuracka. Nejaky cas jeste mas. Hlavne se zbav (jak Ti jiz vyse radili ostatni) toho "zoufaleho" postoje. Je to spolehlivy repelent.

sugar — 30. 5. 2009 16:46

Martinka1 napsal(a):

kalmi - ale nemysli si, že všechny rodinky s kočárkem jsou ŠŤATNÝ... to že budeš mít chlapa a dítě Ti nezaručí, že budeš šťastná a spokojená!!!

Klidně  můžeš být NEŠŤASTNÁ A NESPOKOJENÁ MAMINKA S PŘÍTELEM SE KTERÝM SI NEROZUMÍŠ

Souhlasím s Martinkou, ikdyž je to snad prvně, od té doby, co jsem na babinetu. (promiň, Marti :) )

Martinka1 — 30. 5. 2009 16:58

sugar napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

kalmi - ale nemysli si, že všechny rodinky s kočárkem jsou ŠŤATNÝ... to že budeš mít chlapa a dítě Ti nezaručí, že budeš šťastná a spokojená!!!

Klidně  můžeš být NEŠŤASTNÁ A NESPOKOJENÁ MAMINKA S PŘÍTELEM SE KTERÝM SI NEROZUMÍŠ

Souhlasím s Martinkou, ikdyž je to snad prvně, od té doby, co jsem na babinetu. (promiň, Marti :) )

:lol: když bysme měli všichni stejný názory, tak by to byla nuda ne? :gloria:

sugar — 30. 5. 2009 17:03

Martinka1 napsal(a):

sugar napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

kalmi - ale nemysli si, že všechny rodinky s kočárkem jsou ŠŤATNÝ... to že budeš mít chlapa a dítě Ti nezaručí, že budeš šťastná a spokojená!!!

Klidně  můžeš být NEŠŤASTNÁ A NESPOKOJENÁ MAMINKA S PŘÍTELEM SE KTERÝM SI NEROZUMÍŠ

Souhlasím s Martinkou, ikdyž je to snad prvně, od té doby, co jsem na babinetu. (promiň, Marti :) )

:lol: když bysme měli všichni stejný názory, tak by to byla nuda ne? :gloria:

:supr:

Leri — 30. 5. 2009 23:23

Já to měla takhle: taky mě v mládí neobletovali kluci, vždycky měli zájem o mé kamarádky a o mně ne, tak jsem si tak nějak řekla, když nemůže být kluk, nemůže být ani dítě a žila s myšlenkou, že prostě rodinu mít nebudu, protože mě nikdo nechce. Žilo se mi s tím celkem dobře, netrápila jsem se tím, že ostatní se žení a vdávají a mají děti. Prostě když nemám toho chlapa, tak nemůžu mít ani dítě, že? Byla jsem dlouhá léta s rozvedeným chlapem, taky jsem se tím netrápila, prostě to tak přislo do mého života, tak jsem to brala. Brala jsem to, co mi život přinesl. Taky jsem pak byla sama, pak jsem se seznámila s bezva chlapem (mimochodem taky oba dva docela náhodou na seznamce), zamilovala se hrozně moc a ve 40 se vdala a máme mimčo. Nikdy předtím bych si nepomyslela, že mě tohle v životě potká. CHce to prostě brát tak, co tě v životě potká. Předtím by mě ani nenapadlo chtít dítě, ale když jsi s tím pravým pro tebe...
Chci tím říct, můžeš být docela dobře šťastná sama bez manžela i třeba bez přítele, bez dítěte, ale taky nešťastná s manželem a dítětem. Dítě a manžel ti samo o sobě štěstí nepřinese, navíc, když to člověk urputně chce. Ber svůj život, takový jaký je, všechno má svůj smysl, co tě nezabije, to tě posílí. Bez rodiny není tvůj život o nic horší. Tvoje štěstí si tě také najde, vlastně najít si ho musíš ty, a to v jakékoliv životní situaci, která tě potká.
Netrap se a žij svůj život takový jaký je!

Ivana*M — 30. 5. 2009 23:52

Blossom napsal(a):

Macíku a Selimo, obě máte pravdu.

Já jsem vlastně chtěla vyjádřit tak trochu to, že jsme každý jiný: někdo tuhle pravěkou touhu po rodině v sobě má, vychází to zevnitř a je to těžko rozumem ovlivnitelné, a jiný zas to vůbec takhle necítí a je mu dobře samotnému. Každý jsme prostě úplně jiný a někdy je těžké jinému porozumět a vcítit se do něj.
Kalma zjevně patří do té první skupiny. Já taky, tak mám silný pocit, že vím, o čem mluví a rozumím jí. Někteří další mám pocit naprosto neví, o čem Kalma mluví. Třeba Martinka - to bez vší ironie či urážky, ty jsi Martinko prostě jiná nátura, máš to v sobě nastavené jinak. Neříkám líp, neříkám hůř, prostě jinak.

Tohle téma tu probleskává i ostatními vlákny. Občas jsou ženské se silnou touhou po rodině a  partnerství těmi ostatními tázány "a to fakt nevydržíš bez chlapa? To nejsi schopná existovat spokojeně samostatně? To se fakt neumíš nějak smysluplně zabavit?"
Jen chci říct, že touha po rodině nemá nic společného se samostatností či nesamostatností, se schopností či neschopností, jak je někdy mylně prezentováno.

No já, jako 20 let vdaná, vám zavídím samostatnost a schopnost se o sebe postarat . určitě je to zajímavější život než s manželem a dětma. Já bych to vyměnila.

Tercila — 31. 5. 2009 0:22

Ivana: "No já, jako 20 let vdaná, vám zavídím samostatnost a schopnost se o sebe postarat . určitě je to zajímavější život než s manželem a dětma. Já bych to vyměnila."

Nooo, Ivo, já Ti teda nevím - neměla by ses rouhat :). Myslím, že se nutně tyto dvě "věci" - rodina a práce - nemusejí striktně dělit "buď a nebo".
Jsem vdaná přes 20 let a nikdy jsem si nepřipadala na manželovi závislá (kromě doby, kdy bylo dítko opravdu malé, protože babičky nefungovaly a cizímu člověku bych ji nesvěřila - když jí byly 2 roky, nabídku udělat doktorát jsem odmítla, chtěla jsem se věnovat jenom jí a samozřejmě nelituji, "vyplatilo" se to :) ), veškerá zaměstnání jsem si hledala sama, nikdy nic pracovního za mě manžel nevyřizoval, a protože pracuje v oboru, kde nikdy neexistovaly pouhé osmihodinovky a volné víkendy, neměla jsem při dítěti toho času vyloženě "pro sebe" - tedy pro studium a práci příliš, ale jednak mi stačí málo spánku, jednak jsem na sebe docela tvrdá v organizaci času, a jednak jsem byla od něj ve všech svých aktivitách a nápadech :D podporovaná až tak, že mi to kolegyňky "záviděly" (když jsem třeba měla před zkouškou v zimě, vstal dřív a odházel mi sníh z auta, když jsem měla na služebku odcestovat brzkým autobusem, odvezl mě i kolegyně k dalšímu spoji on naším autem; když mám před konferencí nebo před zkouškami, "zodpovědnost" za nádobí apod. přebírá on :)... ). 
Já bych tedy neměnila. Myslím, že lze skloubit hodně věcí - když se chce.

baba.jaga — 31. 5. 2009 8:33

chjo, touha po rodine. Neznam.
Spis me ta predstava rodiny v mych 31 letech cim dal vic desi.

anais.de — 31. 5. 2009 9:12

Ja myslim, ze rodicovstvi se v nasi spolecnosti neumerne idealizuje a naopak singl zivot zbytecne demonizuje.

Ono je to vsechno krasne, kdyz vam vyjde manzelstvi (a tento faktor muzete ovlivnit jen z 50%), kdyz mate zdrave deti (muzete ovlivnit minimalne) a dostatek financi. Ale jaka cast populace to vse opravdu ma? Vubec nezavidim ustvane matce nekolika deti, ktera dre bidu s nouzi, protoze ji ten jeji hajzlik neplati alimenty, anebo zenske (ci chlapovi), kteri prezivaji ve vyhorelem vztahu bez lasky tzv. "kvuli detem". A ze vam to deti vynahradi? No, ne vzdycky. Nemalo lidi, kteri deti meli, nakonec na stari skoncili stejne sami (viz prispevek Selimy). A nemusi to byt vzdy dusledek chyby ve vychove.

A vubec nezavidim rodicum teto holcicky, priznam se, ze si nedovedu predstavit jak bych takovou situaci zvladala.

http://mimapa.blog.cz/0709/v-mekaci-jse … ejich-pult

Spousta rodin, ktere maji deti s handicapem, se rozpadne (a vetsinou pece o nemocne ci postizene dite zustane na zene).

Jinak, souhlasim s prispevky Martinky a Leri.

anais.de — 31. 5. 2009 9:15

Sorry, ten prispevek Selimy, ktery zminuji, byl na vedlejsim vlakne:

Ja zasa poznám matku troch detí, z nich dve sa jej rozleteli po svete, tretie sa zdarne prepíja na druhý svet, a tá plače, že dve vnúčatá vída 2x do roka, keď priletia z uSA lebo ona letí za nimi, a dve VOBEC, lebo nevesta po rozvode s ožranom odstrihla celú exovu rodinu. (A to nespomínam, že jednej dcére diagnostikovali mozgový tumor...) Našťastie je to skvelá žena, po ovdovení 2.krát vydatá a má svoj život, ale pri slove "deti" alebo "vnúčatá" sa vždy doslova, nielen symoblicky rozplače. A čo? Treba byť na základe tohto príbehu bezdetný? Asi nie...

baba.jaga — 31. 5. 2009 9:22

Ja vam zase nevim, kazdy touzi po necem, co nemuze mit.
Dost dlouho, do mych 28 let jsem nemela trvaly vztah. Pak jsem nekoho potkala, s kym jsem doposud.  Takze ja duverne dobre znam single/nesingle. A musim rict, ze byt single neni o moc lepsi/horsi, nez byt ve vztahu. Ted vzpominam na to, jake to bylo vynikajici byt sama, jooo! Zaroven je dobre byt ve vztahu, uz protoze pravidelny sex je vec velmi dobra ;-)))
Kdyz jsem byla sama, bylo mi velmi fajn, nikoho jsem vubec nehledala. On se nejak nasel sam.  Zaroven jsem rada, ze jsem ho potkala a ze ho mam. Zaroven si  uvedomuju, ze kdybych ho nemela, tak bych urcite dokazala byt sama a fungovat jako plnohodnotna jednotka. Zaroven jsem ale rada, ze ho mam ;-)))
No  kdo se v tom ma vyznat....

Heřmanka — 31. 5. 2009 9:22

Tercila napsal(a):

Ivana: "No já, jako 20 let vdaná, vám zavídím samostatnost a schopnost se o sebe postarat . určitě je to zajímavější život než s manželem a dětma. Já bych to vyměnila."

to Ivana : to, že jsi vdaná znamená, žes nesamostatná a ztratila jsi schopnost se o sebe postarat ?????? to nemyslíš vážně...spíš se zamysli a najdi se.... můžeš to vyměnit za vzrušující život s manželem po boku a vašimi dětmi ;)...zvlášt, jestli máš děti starší 10ti let :)

mashanka — 31. 5. 2009 9:45

sugar napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

kalmi - ale nemysli si, že všechny rodinky s kočárkem jsou ŠŤATNÝ... to že budeš mít chlapa a dítě Ti nezaručí, že budeš šťastná a spokojená!!!

Klidně  můžeš být NEŠŤASTNÁ A NESPOKOJENÁ MAMINKA S PŘÍTELEM SE KTERÝM SI NEROZUMÍŠ

Souhlasím s Martinkou, ikdyž je to snad prvně, od té doby, co jsem na babinetu. (promiň, Marti :) )

Přidávám se

21SOPTIK — 31. 5. 2009 11:18

anais.de napsal(a):

Spousta rodin, ktere maji deti s handicapem, se rozpadne (a vetsinou pece o nemocne ci postizene dite zustane na zene).

ono to proč chlapi odcházej od rodiny, kde je postižený dítě je ve většině případů,hlavně proto,že chlapi tyto věci psychicky snášej mnohem hůř, než ženský.I jsem četla někde v nějakým psychoogickým časáku, že chlap je silnější spíš tělem ,ale citovou schránku mívaj mnohem slabší,než ženy.

a asi to bude pravda.

mashanka — 31. 5. 2009 13:49

Určitě to pravda je, ale to je nezbavuje odpovědnosti a není to pro ně omluvou.

Selima — 31. 5. 2009 14:52

Chlapi (ľudia všeobecne, ale chlapi asi ešte horšie) všeobecne zle znášajú bemzocnosť, kde nemôžu nijako pomôcť a nič urobiť - z ich pohľadu. Trpezlivá každodenná drina bez vyhliadky na hmatateľné "zlepšenia" alebo "výsledky" je podľa mňa skôr doménou žien, aj keď - česť výnimkám...

Slavek17 — 31. 5. 2009 14:59

Martinka1 napsal(a):

A chceš svatbu a dítě proto, aby ses vyrovnala kamarádkám... nebo to tak skutečně cítíš?

Přece na svatbu pomýšlím ve chvíli, kdy ji mám s kým uskutečnit... - aby Ti  nešlo o tu svatbu a děti... - místo toho skutečného chlapa!!

Už vidím jak se seznamuješ s chlapama, kteří Ti na očích vidí "chci se vdát a mít dítě a je mi v podstatě jedno s kým" - tím Tě nechci urazit... ale chlapi to z Tebe vycítí a vezmou nohy na ramena (většina)...

chlapi nechtějí být zboží hodné "oženění a zplození dětí" :lol:

To co je tu výše uvedené, mohu jen potvrdit: Poté, co jsem se oženil a zplodil dvě děti, poté, co jsme je
vypiplali z dětského věku, mě moje milovaná odkopla - v podstatě proto, že mě asi vlastně nemilovala.

Taky asi podlehla tlaku okolí, když se kolem ní všechny její kamarádky vdávaly... :dumbom:

A jak to vidím já? - Byl to na mě podvod. Připadám si zneužitý jako pouhý dárce genetického materiálu.
Mám teď partnerku, která mě opravdu miluje - a je to NEBETYČNÝ  rozdíl.

Slavek17 — 31. 5. 2009 15:07

Víš, Kalmo, mohu-li ti poradit - nehledej si dárce spermatu - protože když se to tak vezme kolem a kolem,
tak děti vyrostou hodně rychle - ¨vyletí z hnízda - a zůstaneš s partnerem ...

Takže: Není nic cennějšího, než poznat toho opravdu vyjímečného a báječného partnera, takového,
který tě umí báječně sexuálně uspokojit, takového, se kterým si umíš představit, že tě vždy podrží
a stojí za to s ním prožít CELÝ zbývající život.
:supr:

Slavek17 — 31. 5. 2009 15:11

Selima napsal(a):

Chlapi (ľudia všeobecne, ale chlapi asi ešte horšie) všeobecne zle znášajú bemzocnosť, kde nemôžu nijako pomôcť a nič urobiť - z ich pohľadu. Trpezlivá každodenn ádirna bez vyhliadky na hmatateľné "zlepšenia" alebo "výsledky" je podľa mňa skôr doménou žien, aj keď - česť výnimkám...

Chlapi, spíš nesnášejí, když je partnerka nedokáže náležitě ocenit.
Oni nejsou ani tak neschopní, jako spíš málo oceňovaní.

Když to ženská s chlapem umí, tak ho to vybičuje k velkým věcem !!! .... :supr:

Fidorka — 31. 5. 2009 16:01

kalma napsal(a):

Mě právě děsí, že nemám ani tu vidinu, že s "Karlem nebo prostě s přítelem" taky jednou budu to miminko a rodinu a tohle všechno mít. Ještě mě čeká složitá cesta někoho potkat, říct si to je on, to chci a plánovat s ním tu sladkou budoucnost. Jenže prostě není kde se seznámit, seznamky - to je katastrofa.

No tohle jsem před časem řešila se svojí kamarádkou. Ta zase neměla vidinu že s Karlem nebo prostě s přítelem založí rodinu, ačkoli "Karlovi" vyvařovala a skládala ponožky. On nechtěl, prej tak za 2 roky (říkal už 6 let v kuse). Rozejít se s ním nechtěla, že se nebude rozcházet ve 32ti. Nakonec se (naštěstí) rozešli, a ona se v den kdy si koupila letenku do Austrálie (kam chtěla jet zapomínat) seznámila s příjemným maníkem. Nikam neletěla a za pár měsíců se vzali a mají spolu holčičku. Nakonec tu rodinu měla dokonce dřív než některé naše kamarádky, které jsou už třeba i vdané.
Prostě neklesej na mysli.
Ono se sice zdá že jsou chlapi-vrstevníci přebraní a že by sis měla jít stoupnout před základku ;), ale je dost chlapů, kteří teprve po 30 začnou dozrávat do vážnějších vztahů a vylezou z nor, a pak je dost těch, kteří se lehce po 30tce rozvádějí a vyvlékají z prvního nefungujícího manželství...

Hlavně nic nelámej přes koleno, Martinka správně píše, že rodina s někým nepravým ti žádné štěstí a spokojenost automaticky nezaručí.

Selima — 31. 5. 2009 17:32

Slavek17 napsal(a):

Selima napsal(a):

Chlapi (ľudia všeobecne, ale chlapi asi ešte horšie) všeobecne zle znášajú bemzocnosť, kde nemôžu nijako pomôcť a nič urobiť - z ich pohľadu. Trpezlivá každodenn ádirna bez vyhliadky na hmatateľné "zlepšenia" alebo "výsledky" je podľa mňa skôr doménou žien, aj keď - česť výnimkám...

Chlapi, spíš nesnášejí, když je partnerka nedokáže náležitě ocenit.
Oni nejsou ani tak neschopní, jako spíš málo oceňovaní.

Když to ženská s chlapem umí, tak ho to vybičuje k velkým věcem !!! .... :supr:

To bolo všeobecné - napríklad o starosltivosti o hendikepovnaé dieťa. Chlapi s acítia, kaoby neprívom dostaôli ôvadný kus" oproti kamarátom a zrejme nemjaú silu dennodenne podávať drobné a únavné výkony, tak radšej zdrhnú a urobia si zdravé dieťa inde. Aj ošetrovatelia, opatrovatelia a podobne sú muži oveľa zriedkavejšie  než ženy(a to ešte občas 4%-tní...). Mám znmu, čo zostala sama na ťažko posithnuté dieťa - chlap zdrhol  amohla ho dennodenne ovievať a ofukovať(na čo ale bohužiaľ nemala celkom čas práve kvôli chorému dieťaťu), tak odišiel inam, kde mal full service. Je mi jej trochu ľúto ale je mi ľúto aj toho chlapa, lebo okrem starostí sa pripravil o veľa lásky a pozitívneho a o poznanie, čo sú to dorbné životné radosti s postihnutým dieťaťom. Jeho škoda.

Judyna — 31. 5. 2009 18:37

Slavek17 napsal(a):

Víš, Kalmo, mohu-li ti poradit - nehledej si dárce spermatu - protože když se to tak vezme kolem a kolem,
tak děti vyrostou hodně rychle - ¨vyletí z hnízda - a zůstaneš s partnerem ...

Takže: Není nic cennějšího, než poznat toho opravdu vyjímečného a báječného partnera, takového,
který tě umí báječně sexuálně uspokojit, takového, se kterým si umíš představit, že tě vždy podrží
a stojí za to s ním prožít CELÝ zbývající život.
:supr:

S tí nelze než souhlasit. Ještě bych dodala, že mít dítě bez toho abych mu dopřála "luxus" mít svého otce, mi příjde k dítěti trošku bezohledné. Já si myslím, že dítě otce potřebuje, i kdyby ten otec s rodinou nežil a stýkal se s dítětem jen občas.
Mně manželství bohužel nevyšlo, ale nedovedu si představit, že by můj syn neměl otce. I to občasné setkání, telefon, mejl je lepší než nic.
Takže bych taky radila - když dítě - tak s tatínkem a ne s nějakou spermobankou.

Tercila — 31. 5. 2009 18:43

Slávek : "Když to ženská s chlapem umí, tak ho to vybičuje k velkým věcem !!! .... :supr: "

To je ale moc pracný, ideálnější je, když má chlap tu svoji ženskou prostě hodně rád. ;) :D

Slavek17 — 31. 5. 2009 20:33

Tercila napsal(a):

Slávek : "Když to ženská s chlapem umí, tak ho to vybičuje k velkým věcem !!! .... :supr: "

To je ale moc pracný, ideálnější je, když má chlap tu svoji ženskou prostě hodně rád. ;) :D

:dumbom: ... proč pracný?

Jo tak, tobě jde o to, definovat ten ideál? - Tak tedy nejlepší je podle mě:
Když oba dva se mají hodně rádi a oba dva se umí navzájem ocenit - čili když to oba jeden s druhým umí.
:supr: :gloria: :jojo:

Protože na vztahu je největším zázrakem, když je oboustranně vyvážený.
Když se oba umí zasloužit o blaho rodiny, každý třeba svým způsobem.
A když to ani po týdnech, ani po měsících ani po letech nepovažuje žádný z nich za samozřejmost.

Je moc krásné a moc dojemné vídat dva staroušky, jak si kdekoli jeden druhému obětavě pomáhají.
Znáte takové? - My ano. - Docela často je potkáváme na ulici či v MHD.
Na první pohled je vidět, co jeden pro druhého znamená.

Tercila — 1. 6. 2009 0:06

Slávku, dělala jsem si legraci - s tou pracností. Původně jsem chtěla napsat na Tvou větu o tom, jak to umí žena s mužem.... asi tohle:
Fascinuje mě, jak chtějí být (někteří) muži "svobodní" a nikým nemanipulovatelní. A mám pocit, že ovykle zakotví u takové, která jimi manipuluje právě nejvíc :D No, asi to není tak nelogické. :)
Za sebe říkám: zaplaťpámbu, že to nemusím se svým mužem umět :D. Že mi stačí žít. Mě by vyloženě zatěžovalo vymýšlet proč a jak a kdy ho dostanu k něčemu, co chci já. Já bych se vůči němu cítila podle a nefér.
A chlapa, u něhož bych musela vymýšlet, jak na něj, bych fakt nechtěla.
Není nad to, když se sejdou dva lidi s podobným náhledem na život. Pak nemusím v tomto ohledu nic "umět" :), stačí při kafi normálně "říct".
Ostatně, jaké konkrétní velké věci jsi měl na mysli?  :D

Blossom — 1. 6. 2009 8:18

Tercila napsal(a):

Slávek : "Když to ženská s chlapem umí, tak ho to vybičuje k velkým věcem !!! .... :supr: "

To je ale moc pracný, ideálnější je, když má chlap tu svoji ženskou prostě hodně rád. ;) :D

Naprosto souhlasím s Tercilou, mám podobnou životní zkušenost: S jedním chlapem jsem se mohla  uvysvětlovat k smrti, pořád jsem se snažila o nějakou komunikaci, a pořád to nejšlo a nešlo.... tak jsem se s ním raděj rozešla a teď mám přítele, se kterým totéž, co s předchozím v jeho chování hrozně drhlo, tak s nynějším jde úplně samozřejmě, bez pracného a marného vysvětlování a úsilí.

Už nechci někoho "pracně vybičovávat k velkým věcem", to je úplně nanic, je lepší, když si partneři prostě povahově sednou a vykomunikovávají se jen detaily vztahu, nikoli zásadní věci...

lenuska1234 — 1. 6. 2009 8:45

Blossom, svatá pravda, taky jsem ve vztahu, kdy jen stále vysvětluji, je to pořád dokola. Pak to pár dní je bezva a pak zase jen diskutujeme, proč zase došlo k problému a místo toho, abych si připadala jako partnerka, připadám si jako jeho matka.




Blossom napsal(a):

Tercila napsal(a):

Slávek : "Když to ženská s chlapem umí, tak ho to vybičuje k velkým věcem !!! .... :supr: "

To je ale moc pracný, ideálnější je, když má chlap tu svoji ženskou prostě hodně rád. ;) :D

Naprosto souhlasím s Tercilou, mám podobnou životní zkušenost: S jedním chlapem jsem se mohla  uvysvětlovat k smrti, pořád jsem se snažila o nějakou komunikaci, a pořád to nejšlo a nešlo.... tak jsem se s ním raděj rozešla a teď mám přítele, se kterým totéž, co s předchozím v jeho chování hrozně drhlo, tak s nynějším jde úplně samozřejmě, bez pracného a marného vysvětlování a úsilí.

Už nechci někoho "pracně vybičovávat k velkým věcem", to je úplně nanic, je lepší, když si partneři prostě povahově sednou a vykomunikovávají se jen detaily vztahu, nikoli zásadní věci...

Ivana*M — 1. 6. 2009 11:00

Tercila napsal(a):

Ivana: "No já, jako 20 let vdaná, vám zavídím samostatnost a schopnost se o sebe postarat . určitě je to zajímavější život než s manželem a dětma. Já bych to vyměnila."

Nooo, Ivo, já Ti teda nevím - neměla by ses rouhat :). Myslím, že se nutně tyto dvě "věci" - rodina a práce - nemusejí striktně dělit "buď a nebo".
Jsem vdaná přes 20 let a nikdy jsem si nepřipadala na manželovi závislá (kromě doby, kdy bylo dítko opravdu malé, protože babičky nefungovaly a cizímu člověku bych ji nesvěřila - když jí byly 2 roky, nabídku udělat doktorát jsem odmítla, chtěla jsem se věnovat jenom jí a samozřejmě nelituji, "vyplatilo" se to :) ), veškerá zaměstnání jsem si hledala sama, nikdy nic pracovního za mě manžel nevyřizoval, a protože pracuje v oboru, kde nikdy neexistovaly pouhé osmihodinovky a volné víkendy, neměla jsem při dítěti toho času vyloženě "pro sebe" - tedy pro studium a práci příliš, ale jednak mi stačí málo spánku, jednak jsem na sebe docela tvrdá v organizaci času, a jednak jsem byla od něj ve všech svých aktivitách a nápadech :D podporovaná až tak, že mi to kolegyňky "záviděly" (když jsem třeba měla před zkouškou v zimě, vstal dřív a odházel mi sníh z auta, když jsem měla na služebku odcestovat brzkým autobusem, odvezl mě i kolegyně k dalšímu spoji on naším autem; když mám před konferencí nebo před zkouškami, "zodpovědnost" za nádobí apod. přebírá on :)... ). 
Já bych tedy neměnila. Myslím, že lze skloubit hodně věcí - když se chce.

Ja se nemohu srovnavat s tebou. Ty jsi daleko schopnejsi a m. mas o dost kvalitnejsiho.

Ivana*M — 1. 6. 2009 11:09

Heřmanka napsal(a):

Tercila napsal(a):

Ivana: "No já, jako 20 let vdaná, vám zavídím samostatnost a schopnost se o sebe postarat . určitě je to zajímavější život než s manželem a dětma. Já bych to vyměnila."

to Ivana : to, že jsi vdaná znamená, žes nesamostatná a ztratila jsi schopnost se o sebe postarat ?????? to nemyslíš vážně...spíš se zamysli a najdi se.... můžeš to vyměnit za vzrušující život s manželem po boku a vašimi dětmi ;)...zvlášt, jestli máš děti starší 10ti let :)

Moc nerozumim , co a jak vymenit ?

Ivana*M — 1. 6. 2009 11:17

Slavek17 napsal(a):

Selima napsal(a):

Chlapi (ľudia všeobecne, ale chlapi asi ešte horšie) všeobecne zle znášajú bemzocnosť, kde nemôžu nijako pomôcť a nič urobiť - z ich pohľadu. Trpezlivá každodenn ádirna bez vyhliadky na hmatateľné "zlepšenia" alebo "výsledky" je podľa mňa skôr doménou žien, aj keď - česť výnimkám...

Chlapi, spíš nesnášejí, když je partnerka nedokáže náležitě ocenit.
Oni nejsou ani tak neschopní, jako spíš málo oceňovaní.

Když to ženská s chlapem umí, tak ho to vybičuje k velkým věcem !!! .... :supr:

To mi m. rika porad, ale ja to bohuzel neumim

Blossom — 1. 6. 2009 11:54

Ivana*M napsal(a):

Slavek17 napsal(a):

Selima napsal(a):

Chlapi (ľudia všeobecne, ale chlapi asi ešte horšie) všeobecne zle znášajú bemzocnosť, kde nemôžu nijako pomôcť a nič urobiť - z ich pohľadu. Trpezlivá každodenn ádirna bez vyhliadky na hmatateľné "zlepšenia" alebo "výsledky" je podľa mňa skôr doménou žien, aj keď - česť výnimkám...

Chlapi, spíš nesnášejí, když je partnerka nedokáže náležitě ocenit.
Oni nejsou ani tak neschopní, jako spíš málo oceňovaní.

Když to ženská s chlapem umí, tak ho to vybičuje k velkým věcem !!! .... :supr:

To mi m. rika porad, ale ja to bohuzel neumim

Probůh, pokud je chlap schopen velkých věcí, ať se k nim vybičuje především on sám. A pak bude pochopitelně manželkou i okolím po zásluze oceněn a pochválen....

Ivana*M — 1. 6. 2009 12:04

Blossom napsal(a):

Ivana*M napsal(a):

Slavek17 napsal(a):


Chlapi, spíš nesnášejí, když je partnerka nedokáže náležitě ocenit.
Oni nejsou ani tak neschopní, jako spíš málo oceňovaní.

Když to ženská s chlapem umí, tak ho to vybičuje k velkým věcem !!! .... :supr:

To mi m. rika porad, ale ja to bohuzel neumim

Probůh, pokud je chlap schopen velkých věcí, ať se k nim vybičuje především on sám. A pak bude pochopitelně manželkou i okolím po zásluze oceněn a pochválen....

Tak to souhlasim

Zipi — 1. 6. 2009 12:55

Ahoj
plne chapu. me uz asi i hrabe. je mi 32, jsem docela pekna holka, stihla, okata, mam dcerku, mam svuj vlastni domek, pejska, dobrou praci, par pratel co s nima skocim do kina, divadla, chodim plavat, chlapi se  za mnou otaceji .. a jsem sama od rozvodu tj 3.5 roku. a musim rict, ze se snazim venovat sama sobe az se ze me kouri a stejne kde nic tu nic. kdyz chlap, tak stoji za prd. muj bejvalej byl taky  spis danajsky dar nez cokoliv jineho ..... :) a obcas to na me dopadne, posledne jsem si rikala ze si skocim pro ruzovy pilule ... :)
na tom co pise Blossom taky neco je, ja to nazyvam heslem: nechat veci stat se ... jenze to se lehce rekne, a hoodne tezce realizuje.
obcas sama zjistuju ze jsem po tech trech letech ve strehu abych toho praveho nahodou nekde neprehlidla :)
takze pisu sem abych se jednak  vypovidala, a snad ti to trosku  pomuze ...

jo a nevim zda jste objevili knizky na tema : proc chlapy miluji potvory a hodnejm holkam zbydou oci pro plac ... doporucuju... na smutny nalady slusne zabere :)

javena — 1. 6. 2009 13:32

Ivana*M napsal(a):

Blossom napsal(a):

Ivana*M napsal(a):


To mi m. rika porad, ale ja to bohuzel neumim

Probůh, pokud je chlap schopen velkých věcí, ať se k nim vybičuje především on sám. A pak bude pochopitelně manželkou i okolím po zásluze oceněn a pochválen....

Tak to souhlasim

Jo, chválit a chválit. Taky to neumím. Tedy naoko, aby byl pán spokojenej...
Když to s chlapem umí :rolleyes:. Tak jestli chce mít ženská doma něco cvičenýho, stačí pudlík, ne?
Podle mě je tohle pod úroveň - toho chlapa i mojí - a kdyby mě někdo neustále říkal, jak se mi ta omáčka povedla, ty knedlíčky jsou mňam a masíčko se rozsejpá, a matlal mi med kolem hubky, asi bych mu tu omajdu vylila na hlavu. :dumbom:

Ivana*M — 1. 6. 2009 13:36

javena napsal(a):

Ivana*M napsal(a):

Blossom napsal(a):


Probůh, pokud je chlap schopen velkých věcí, ať se k nim vybičuje především on sám. A pak bude pochopitelně manželkou i okolím po zásluze oceněn a pochválen....

Tak to souhlasim

Jo, chválit a chválit. Taky to neumím. Tedy naoko, aby byl pán spokojenej...
Když to s chlapem umí :rolleyes:. Tak jestli chce mít ženská doma něco cvičenýho, stačí pudlík, ne?
Podle mě je tohle pod úroveň - toho chlapa i mojí - a kdyby mě někdo neustále říkal, jak se mi ta omáčka povedla, ty knedlíčky jsou mňam a masíčko se rozsejpá, a matlal mi med kolem hubky, asi bych mu tu omajdu vylila na hlavu. :dumbom:

Vidim to naprosto stejne. Nesnasim hrat divadlo a neprijde mi to fer.

Selima — 1. 6. 2009 18:30

Ja chválim  aobdivujem, ale úprimne, bez pretvárky. Mám asi tú výhodu, že môj otec je absolútne nepraktický inetelektuál a ja som nespadla veľmi ďaleko od stromu... :rodna: Takže chlap, čo je prakticky použiteľný v domácnosti a ešte z toho má radosť, je pre mňa absolútny zázrak. :jojo:

javena — 2. 6. 2009 7:31

Sel, pokud je důvod, tak proč nechválit? To je něco jiného.
Pamatuju si, jak jsem chtěla po manžovi něco přišroubovat a přesto, že byl a je manuálně zručný, "kopala" jsem ho k tomu asi půl roku... Když pak bylo pověšeno, neměla jsem chuť ho opěvovat, protože jsem celou tu dobu padala přes něco, co mohlo už viset. Paradoxně, kdykoli o to zakopl on, byl oheň na střeše. :o Taky mu to překáželo... Asi teda čekal na pochvalu, ale prd. Utrousila jsem něco v tom smyslu, že až mu budu slibovat kuřecí roládu takhle dlouho, nebude mu nejspíš chutnat, jak na mě bude nas... za všechny ty dny, kdy mu místo ní naservíruju topinky. :lol:
Chudáček to se mnou neměl lehký... :P

helena — 2. 6. 2009 7:47

kdyby mě někdo neustále říkal, jak se mi ta omáčka povedla, ty knedlíčky jsou mňam a masíčko se rozsejpá, a matlal mi med kolem hubky, asi bych mu tu omajdu vylila na hlavu.
Furt ne - ale tu a tam bych bývala ráda slyšela "mámo, tohle se ti povedlo" http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png - ať jídlo nebo cokoli jiného. Usuzovat z prázdného talíře, jestli pánovi tvorstva chutnalo, nebo to zblajznul jen proto, že měl hlad, mě neba....

ajka — 2. 6. 2009 7:50

Javeno,tak to je jak u nás.
Manžel velmi zručný, ale než se k tomu dokope, no spíš já ho dokopu, jsou k vůli tomu věčně spory.
Byl návrh lístečky na ledničku, ať na to zase nezapomene, no to fungovalo tak pár měsíců. Taky mu vždycky říkám, když chceš něco ty udělám to hned, ale když chci něco já, tak zapomeneš. Prý za to nemůže, že zapomene.
No tak jsem jednou "zapoměla" na večeři, a pak mu to došlo a měsíc fungoval a pak bylo vše zase ve starých kolejích.
Poradíte mi někdo? Manžel je super chlap, ale v tomhle na sebe narážíme.

javena — 2. 6. 2009 8:12

helena napsal(a):

kdyby mě někdo neustále říkal, jak se mi ta omáčka povedla, ty knedlíčky jsou mňam a masíčko se rozsejpá, a matlal mi med kolem hubky, asi bych mu tu omajdu vylila na hlavu.
Furt ne - ale tu a tam bych bývala ráda slyšela "mámo, tohle se ti povedlo" http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png - ať jídlo nebo cokoli jiného. Usuzovat z prázdného talíře, jestli pánovi tvorstva chutnalo, nebo to zblajznul jen proto, že měl hlad, mě neba....

Tak já umím pochválit a poděkovat a manžel to taky dělal, ale když byl důvod. Nemám ráda matlání medu kolem huby, aby měl pán tvorstva radost, že je obdivován a mě by se z takového jednání vůči mě asi zatmělo před očima.
A upřímně mám za to, že kdybych šla na manžu ve smyslu - ty jsi táák šikovnej, to jsi přišrouboval šroubkama, jo, na to nejsou hřebíčky? Nóó, to mám doma šikulu... to by jsi mohl vzít ještě tu vrtačku do pacičky, tada jestli jsi se neunavil a přivrtat ty žaluzie, aby na nás nekoukali sousedí dalších půlrok, viď... když ti to dneska táák jde, no krásně ti jde, miláčku. To bude Jířa koukat, jakej ty jseš šikovnej... :dumbom:, že by volal záchranku...
Protože, když mi čučí sousedi do koupelny půl roku, věděl, že nemůže čekat takovýhle hovadiny a když už něco přivrtával, prostě jsem mu řekla, no super, konečně... Děkuju a když už to máš v pařátě, hupni na tu koupelnu, ať to máš z krku. Mě nebaví furt ti to připomínat a ty už z toho máš taky pupeny...

javena — 2. 6. 2009 8:15

ajka napsal(a):

Javeno,tak to je jak u nás.
Manžel velmi zručný, ale než se k tomu dokope, no spíš já ho dokopu, jsou k vůli tomu věčně spory.
Byl návrh lístečky na ledničku, ať na to zase nezapomene, no to fungovalo tak pár měsíců. Taky mu vždycky říkám, když chceš něco ty udělám to hned, ale když chci něco já, tak zapomeneš. Prý za to nemůže, že zapomene.
No tak jsem jednou "zapoměla" na večeři, a pak mu to došlo a měsíc fungoval a pak bylo vše zase ve starých kolejích.
Poradíte mi někdo? Manžel je super chlap, ale v tomhle na sebe narážíme.

Ajko, hodinový manžel... To je profese, kdy ti doma chlápek leccos přivrtá, opraví, dolepí...
Na manžu platilo, když jsem se už domluvila s nějakým jeho kolegou, že mu to zaplatím a on to zjistil. Já to prej udělám, najednou to tak spěchá, tři měsíce ti to nevadilo... :dumbom:
Na zabití... :lol::lol:

Nedoma — 2. 6. 2009 10:03

Ivana*M napsal(a):

javena napsal(a):

Ivana*M napsal(a):


Tak to souhlasim

Jo, chválit a chválit. Taky to neumím. Tedy naoko, aby byl pán spokojenej...
Když to s chlapem umí :rolleyes:. Tak jestli chce mít ženská doma něco cvičenýho, stačí pudlík, ne?
Podle mě je tohle pod úroveň - toho chlapa i mojí - a kdyby mě někdo neustále říkal, jak se mi ta omáčka povedla, ty knedlíčky jsou mňam a masíčko se rozsejpá, a matlal mi med kolem hubky, asi bych mu tu omajdu vylila na hlavu. :dumbom:

Vidim to naprosto stejne. Nesnasim hrat divadlo a neprijde mi to fer.

On asi Slávek17 nemyslel nějaký divadýlko, to je trošku průhledný, a tohle dělala moje matka "no né to není možný, tady se snad uklízí no to snad půjdu dát blahopřání do novin" - výsledek: "neuklízelo" se. Počítám ale, že když se třeba člověk dělá s pěkným a chutným jídlem, a ten druhej to zlikviduje při čučení na televizi nebo do novin nebo jánevímkam, aniž by řekl popel, tak to zrovna nepotěší. Pamatuji si na drahou polovičku, jak spala unavená po nějakým večírku, a já jsem maloval kuchyni, no a zeď byla děsná a byly tam fleky, po té třetí vrstvě. No a drahá vstala a řekla "Proč tam máš ty fleky?" To je na kriminál (pro mě) :D

helena — 2. 6. 2009 10:23

a když už něco přivrtával, prostě jsem mu řekla, no super, konečně... Děkuju
Mno - když jsem po X týdnech, měsících, letech http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png tohle mohla říct, neslyšel to "super", ale jenom "konečně", což pravidelně vedlo k uraženému ksichtu a konstatování, že s ničím nejsem spokojená...

javena — 2. 6. 2009 11:05

Nedoma napsal(a):

Ivana*M napsal(a):

javena napsal(a):


Jo, chválit a chválit. Taky to neumím. Tedy naoko, aby byl pán spokojenej...
Když to s chlapem umí :rolleyes:. Tak jestli chce mít ženská doma něco cvičenýho, stačí pudlík, ne?
Podle mě je tohle pod úroveň - toho chlapa i mojí - a kdyby mě někdo neustále říkal, jak se mi ta omáčka povedla, ty knedlíčky jsou mňam a masíčko se rozsejpá, a matlal mi med kolem hubky, asi bych mu tu omajdu vylila na hlavu. :dumbom:

Vidim to naprosto stejne. Nesnasim hrat divadlo a neprijde mi to fer.

On asi Slávek17 nemyslel nějaký divadýlko, to je trošku průhledný, a tohle dělala moje matka "no né to není možný, tady se snad uklízí no to snad půjdu dát blahopřání do novin" - výsledek: "neuklízelo" se. Počítám ale, že když se třeba člověk dělá s pěkným a chutným jídlem, a ten druhej to zlikviduje při čučení na televizi nebo do novin nebo jánevímkam, aniž by řekl popel, tak to zrovna nepotěší. Pamatuji si na drahou polovičku, jak spala unavená po nějakým večírku, a já jsem maloval kuchyni, no a zeď byla děsná a byly tam fleky, po té třetí vrstvě. No a drahá vstala a řekla "Proč tam máš ty fleky?" To je na kriminál (pro mě) :D

No, vidíš, podle mě se logicky zeptala, proč tam jsou fleky. :vissla: Ty jsi čekal, že řekne, jak je to super, že ty fleky nevadí... nebo, že je "jako" neuvidí? :vissla:
Taky jsem pokaždý neměla masíčko měkký, ale kdyby mě někdo chválil za něco, co není až tak pravda, vadilo by mi to. Jsem prostě taková a myslím, že manžel nechtěl žádnou slepici, proto si "vybral" mě a já jeho. Věděla jsem, že od něj to nehrozí. Že mi řekne - zlato dobrý, ale to maso bych teda příště trápil dýl... ;):D

Nedoma — 2. 6. 2009 12:13

Podle tebe je to logické? A jakou odpověď bys tak asi očekávala, co?

To je jako by se ten tvůj zeptal: "A proč je to maso tvrdý?" To by ti taky připadlo logické?

Prostě bych rád slyšel něco jako "Fajn, žes to udělal, ale tady jsou ještě fleky" a ne nějaký polodementní dotazy :)

helena — 2. 6. 2009 12:32

podle mě se logicky zeptala, proč tam jsou fleky... 
"A proč je to maso tvrdý?" To by ti taky připadlo logické?

Obojí je logická otázka - něco je (nebo se nám zdá) špatně, ptáme se tedy "proč?".
Logické odpovědi jsou  "Protože na mokrým je to víc vidět." nebo "Protože mi dal řezník maso ze starýho kusu.", případně "Protože to pořádně neumím."
Nelogické pak "Tak si to příště udělej sám/sama!"

majka.r.63 — 2. 6. 2009 12:34

:supr:

javena — 2. 6. 2009 12:43

Nedoma napsal(a):

Podle tebe je to logické? A jakou odpověď bys tak asi očekávala, co?

To je jako by se ten tvůj zeptal: "A proč je to maso tvrdý?" To by ti taky připadlo logické?

Prostě bych rád slyšel něco jako "Fajn, žes to udělal, ale tady jsou ještě fleky" a ne nějaký polodementní dotazy :)

:lol: To je právě ono, Nedomo, mě to logický přijde.
Asi bych čekala, že mi odpovíš něco v tom smyslu, že jsou to mastné fleky a to se těžko přetírá. Jsou prostě vidět. :)
A proč je maso tvrdý? Páč jsem ho já kráva vařila krátce... :lol: Vymlouvat se na řezníka, no taky by to šlo. :vissla:
Naštěstí mám i rozumný děti a když se logicky ptám, proč jsou od hlavy až k patě jako prasata a kdože to má jako prát, tak ty moje hlavičky nečumí jak telátka, proč se proboha ptám a rovnou vypálí, že lezly křovím, kde ještě bylo bahno a asi to vyperu já + pračka, jako vždycky. :D
Moje škola. ;)

mashanka — 2. 6. 2009 12:55

Javeno, super. Přesně souhlasím. Nejvíc problémů a hádek vzniká tím, že někdo v každé otázce pořád hledá nějaké významy. Něco, co se mu tou otázkou dotyčný asi snaží říct. Nejlepší je to nezkoumat a jednoduše odpovědět. I kdyby tou otázkou třeba něco myslel (vymaloval jsi blbě, ale čemu se vlastně divím, když děláš všechno blbě), alespoň tím nepřistoupím na tu jeho hru, když řeknu : na zdi byly mastné fleky, které barva nepřekryla. tečka. Maso je tvrdé, protože jsem ho měla za mladší, ale přitom to byl starý vůl. Tečka

helena — 2. 6. 2009 13:40

někdo v každé otázce pořád hledá nějaké významy
takže našňupnutě odpovídá
Na zdi byly mastné fleky, které barva nepřekryla - protože se při vaření chováš jako čuně, miláčku. http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png
Maso je tvrdé, protože jsem ho měla za mladší, ale přitom to byl starý vůl - jako ty, miláčku. http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Selima — 2. 6. 2009 17:17

:supr: :fuck: Tak tieto posledné sú moje typy odpovedí na nejapné otázky, priznávam... Alebo: Lebo mi nikto nepomôže, ale ešte si tu niekto váľa šunky/gule ako veľkomožný a má blbé otázky... Prípadne: Lebo niekto nebol kúpiť mäso u mäsaiara, ale musela som si ho ťahať sama z hypermarketu a uspokojiť sa s tým, čo mali(ako keď som si ťa našla...). :reta:

mashanka — 2. 6. 2009 17:34

a kdybys býval nebyl zrovna ve slevě, dneska se tady na tom gauči neválíš :D

Selima — 2. 6. 2009 17:40

:D

Ivana*M — 2. 6. 2009 18:07

Nedoma napsal(a):

Ivana*M napsal(a):

javena napsal(a):

Jo, chválit a chválit. Taky to neumím. Tedy naoko, aby byl pán spokojenej...
Když to s chlapem umí :rolleyes:. Tak jestli chce mít ženská doma něco cvičenýho, stačí pudlík, ne?
Podle mě je tohle pod úroveň - toho chlapa i mojí - a kdyby mě někdo neustále říkal, jak se mi ta omáčka povedla, ty knedlíčky jsou mňam a masíčko se rozsejpá, a matlal mi med kolem hubky, asi bych mu tu omajdu vylila na hlavu. :dumbom:

Vidim to naprosto stejne. Nesnasim hrat divadlo a neprijde mi to fer.

On asi Slávek17 nemyslel nějaký divadýlko, to je trošku průhledný, a tohle dělala moje matka "no né to není možný, tady se snad uklízí no to snad půjdu dát blahopřání do novin" - výsledek: "neuklízelo" se. Počítám ale, že když se třeba člověk dělá s pěkným a chutným jídlem, a ten druhej to zlikviduje při čučení na televizi nebo do novin nebo jánevímkam, aniž by řekl popel, tak to zrovna nepotěší. Pamatuji si na drahou polovičku, jak spala unavená po nějakým večírku, a já jsem maloval kuchyni, no a zeď byla děsná a byly tam fleky, po té třetí vrstvě. No a drahá vstala a řekla "Proč tam máš ty fleky?" To je na kriminál (pro mě) :D

U meho manualne nezrucneho m., bych ocenila jakoukoliv snahu o cokoliv. Za vymalovani s flekama bych byla opravdu stastna.

mashanka — 2. 6. 2009 18:37

třeba má snahu -  nepřekážet  - to bys bys měla taky ocenit :D

elena007 — 2. 6. 2009 18:51

Ivana*M napsal(a):

U meho manualne nezrucneho m., bych ocenila jakoukoliv snahu o cokoliv. Za vymalovani s flekama bych byla opravdu stastna.

Priznam se, ze toto moc nechapu. :D Proc chtit po manualne nezrucnem chlapovi, ktery neumi malovat, aby to delal? To je, jako kdyby muj muz chtel, abych mu upletla svetr. Neumim to, nebavi me to, nechci to delat a zadne oceneni me snahy by nevykompenzovalo mou nacurenost z toho, ze se to po me chce. :D Pokud by me k tomu vubec primel, protoze  by k tomu nejspis stejne nedoslo. :P

Ivana*M — 2. 6. 2009 19:13

elena007 napsal(a):

Ivana*M napsal(a):

U meho manualne nezrucneho m., bych ocenila jakoukoliv snahu o cokoliv. Za vymalovani s flekama bych byla opravdu stastna.

Priznam se, ze toto moc nechapu. :D Proc chtit po manualne nezrucnem chlapovi, ktery neumi malovat, aby to delal? To je, jako kdyby muj muz chtel, abych mu upletla svetr. Neumim to, nebavi me to, nechci to delat a zadne oceneni me snahy by nevykompenzovalo mou nacurenost z toho, ze se to po me chce. :D Pokud by me k tomu vubec primel, protoze  by k tomu nejspis stejne nedoslo. :P

On to taky nedela. V mladi jeste sem tam neco zkusil, ale ted uz se vubec nenamaha.

mashanka — 2. 6. 2009 21:20

A není lepší, když si vydělá peníze tím, co umí a dá je tomu, kdo umí malovat ? Má hotovo za dva dny - sám by matlal po bytě týden a ještě vytvořil paskvil ? Já ho chápu, že se do toho nehrne

Ivana*M — 2. 6. 2009 21:48

mashanka napsal(a):

A není lepší, když si vydělá peníze tím, co umí a dá je tomu, kdo umí malovat ? Má hotovo za dva dny - sám by matlal po bytě týden a ještě vytvořil paskvil ? Já ho chápu, že se do toho nehrne

Kdyby byl dostatek penez na odbornika , tak to vubec neresim. A ani nechci , aby neco delal , to bylo jen konstatovani, ze ani nema zajem.

mashanka — 2. 6. 2009 22:27

To víš, chlapi se vetšinou nepřetrhnou do něčeho, o čem vědí, že v tom nejsou dobří. Kdyby to vykompenzoval jinde, nezlobila bych se na něj - pokud se ovšem nevyhýbá úplně všemu

Kerrin — 2. 6. 2009 23:24

Martinka1 napsal(a):

kalma napsal(a):

Já právě nenarážím vůbec na nikoho. Kamarádi už jsou zadaní, moje okolí je tak nějak povdávané. Minulý rok, co byl ten svatební boom, tak se mi to všechno vdalo a oženilo a teď se jim rodí ty dětičky. Mě právě děsí, že nemám ani tu vidinu, že s "Karlem nebo prostě s přítelem" taky jednou budu to miminko a rodinu a tohle všechno mít. Ještě mě čeká složitá cesta někoho potkat, říct si to je on, to chci a plánovat s ním tu sladkou budoucnost. Jenže prostě není kde se seznámit, seznamky - to je katastrofa.

A chceš svatbu a dítě proto, aby ses vyrovnala kamarádkám... nebo to tak skutečně cítíš?

Přece na svatbu pomýšlím ve chvíli, kdy ji mám s kým uskutečnit... - aby Ti  nešlo o tu svatbu a děti... - místo toho skutečného chlapa!!

Už vidím jak se seznamuješ s chlapama, kteří Ti na očích vidí "chci se vdát a mít dítě a je mi v podstatě jedno s kým" - tím Tě nechci urazit... ale chlapi to z Tebe vycítí a vezmou nohy na ramena (většina)...

chlapi nechtějí být zboží hodné "oženění a zplození dětí" :lol:

martinko....ono se to řekne. No třeba ty se za chvilku vdáváš.(gratuluji)
Já rozumím  ale holkám, co by si přály mít vztah a také to, že opravdu není lehké někoho najít a když už, tak jestli to bude takový člověk, se kterým si jak se říká člověk "sedne" .
myslím si, že teda Olivii o svatbu skutečně nejde. jen myslí, že je to běh na dlouho trať a cítí jak jí roky utíkají...

Kerrin — 2. 6. 2009 23:28

Martinka1 napsal(a):

kalma napsal(a):

Martinko :). Já to asi špatně formuluju, já chci v první řadě partnera, ale už mi bijou biologický hodiny jako blázen, tak si klidně dokážu představit mít už nějakýho cvrčka. Klidně se nemusíme brát. Teď jsem se do toho zamotala, mám v hlavě chaos, prostě je mi líto, když vidím šťastný rodinky s kočárkem a já že jsem sama, no...
No jo, ale kde najít kamarády nezadaný...Pohybuju se ve špatný společnosti, tady už jsem zůstala sama samotinká nezadaná.

Pokud Ti jde jenom o děcko - k tomu přece vztah nepotřebuješ - píšu to drsně viď?

Ujasni si, co vlastně chceš.

K dítěti Ti stačí "anonymní dárce spermatu" a nemusí to nutně být umělý oplodnění...

Společnost - vyraž do jiné společnosti! :-) Lidí je spousta a nezadaných taky, divila by ses.

tak to je ale drsný.... vždyt píše, že v první řadě partnera.........tak co s tím má společnýho anonymní dárce spermatu???
To mohla udělat už dávno a ne se tady svěřit s problémem nebo se alespon vypsat.

\jasně, že jí tady partnera nenajdeme, ale třeba alespon se svěřila se svojí bolístkou a i to někomu pomůže.

Kerrin — 2. 6. 2009 23:37

mashanka napsal(a):

Nejsi sama, kdo chce rodinu a začíná chytat paniku. Problém je asi v tom, že potencionální partner si to přečte na tvém čele hned první den - je to poznat - nemusí přitom o tom padnout ani slovo.
V první fázi vztahu máš být zamilovaná a smyslů zbavená, přiblble se usmívat, být veselá a ze všeho nadšená, jen proto, že jste spolu. Pokud si hned od prvního okamžiku představuješ dotyčného, jaký by byl otec, dumáš, jestli se k sobě hodíte, a vůbec UVAŽUJEŠ, on to vycítí a prchá.

ale  s tímto souhlasím. :) je to blbý,,ale je to tak...

Blossom — 3. 6. 2009 9:07

Martinčino "Ujasni si, co vlastně chceš" (a dál slova o dárci spermatu) mi přijdou úplně mimo mísu. Vždyť to autorka říká už názvem tématu - Nemám rodinu a v prvním příspěvku dost jasně popisuje, co jí chybí.
Já myslím, že je to lidsky naprosto pochopitelné. A i když jí nikdo nemůže dát jednoduché řešení či radu, tak se tady z toho aspoň vypsala a může si z příspěvků ostatních na některé věci podívat z nového úhlu. Vždyť o tom myslím babinet je....

Mimochodem, já ve svém okolí znám pár kluků (mužů) taky kolem 30ti let, u kterých vidím podobný životní pocit. Chtěli by rodinu, a nějak zrovna není s kým a jsou z toho smutní. Takže tenhle pocit není  jen záležitost nás žen...

A teď vzpomínám, něco podobného jsem viděla kdysi i u mého BM. Byl o necelých 10 let starší, a já tehdy ještě před sebou měla pár let studia na VŠ. Takže jsme spolu bývali jen o víkendech, a vím, že on tím trpěl. On byl už ve stádiu, kdy bychtěl také mít svou vlastní rodinu a nejen takový kočovný život, který jsme díky mému studiu měli. Ale nic mi nevyčítal, netlačil, nic se nesnažil uspěchat. Ale když mi třeba vyprávěl, že v práci slavili narození dítěte jeho kolegy, míval smutné oči. Poznala jsem to na něm. Takže pak jsem se rozhodla, že studium je pro mě vedlejší, prioritní je mi má rodina, a cíleně jsme se rozhodli mít dítě a být spolu. Dnes by nad tím kdekdo lomil rukama jako nad naprostým nerozumem, ale s odstupem let říkám - bylo to tehdy rozhodnutí správné :jojo:.

Selima — 3. 6. 2009 10:41

Ivana*M napsal(a):

elena007 napsal(a):

Ivana*M napsal(a):

U meho manualne nezrucneho m., bych ocenila jakoukoliv snahu o cokoliv. Za vymalovani s flekama bych byla opravdu stastna.

Priznam se, ze toto moc nechapu. :D Proc chtit po manualne nezrucnem chlapovi, ktery neumi malovat, aby to delal? To je, jako kdyby muj muz chtel, abych mu upletla svetr. Neumim to, nebavi me to, nechci to delat a zadne oceneni me snahy by nevykompenzovalo mou nacurenost z toho, ze se to po me chce. :D Pokud by me k tomu vubec primel, protoze  by k tomu nejspis stejne nedoslo. :P

On to taky nedela. V mladi jeste sem tam neco zkusil, ale ted uz se vubec nenamaha.

Buď rada... môj otec zrušil elektrinu v celom našom osemvchodovom dome, keď sa babral  v poistkách. :grater: :kapitulation: Z mývala labuť neurobíš. Načo aj?

anais.de — 3. 6. 2009 11:41

Blossom napsal(a):

Martinčino "Ujasni si, co vlastně chceš" (a dál slova o dárci spermatu) mi přijdou úplně mimo mísu. Vždyť to autorka říká už názvem tématu - Nemám rodinu a v prvním příspěvku dost jasně popisuje, co jí chybí.
Já myslím, že je to lidsky naprosto pochopitelné. A i když jí nikdo nemůže dát jednoduché řešení či radu, tak se tady z toho aspoň vypsala a může si z příspěvků ostatních na některé věci podívat z nového úhlu. Vždyť o tom myslím babinet je....

Mimochodem, já ve svém okolí znám pár kluků (mužů) taky kolem 30ti let, u kterých vidím podobný životní pocit. Chtěli by rodinu, a nějak zrovna není s kým a jsou z toho smutní. Takže tenhle pocit není  jen záležitost nás žen...

A teď vzpomínám, něco podobného jsem viděla kdysi i u mého BM. Byl o necelých 10 let starší, a já tehdy ještě před sebou měla pár let studia na VŠ. Takže jsme spolu bývali jen o víkendech, a vím, že on tím trpěl. On byl už ve stádiu, kdy bychtěl také mít svou vlastní rodinu a nejen takový kočovný život, který jsme díky mému studiu měli. Ale nic mi nevyčítal, netlačil, nic se nesnažil uspěchat. Ale když mi třeba vyprávěl, že v práci slavili narození dítěte jeho kolegy, míval smutné oči. Poznala jsem to na něm. Takže pak jsem se rozhodla, že studium je pro mě vedlejší, prioritní je mi má rodina, a cíleně jsme se rozhodli mít dítě a být spolu. Dnes by nad tím kdekdo lomil rukama jako nad naprostým nerozumem, ale s odstupem let říkám - bylo to tehdy rozhodnutí správné :jojo:.

Ja myslim, ze rodinne zalozeni se ceni v dlouhodobejsim vztahu, ale pokud na me chlap na treti schuzce s timto vyrukuje, spolehlive me to vydesi. Jednoho takoveho jsem poznala kratce po rozchodu s manzelem, byl taky o neco starsi nez ja, nedavno se rozesel po 6 letech s partnerkou - anesteziolozkou, ktera dala prednost kariere, a pusobil na me dojmem, ze zoufale hleda vhodny geneticky material, aby tu rodinu jeste "stihl". Ac byl jinak celkem fajn, vzala jsem kramle, tento postoj nebyl pro me vubec sexy :). Skoda, ze ho nemuzu nekomu hledajicimu poslat :) (nejspis bude uz zase zadany) ...

Selima — 3. 6. 2009 11:56

No, ono sa asi málokomu páči byť "východiskom z núdze" a prvou pomocou, nie?: Všetci chceme mať aspoň ilúziu, že sme tí prví a najúžasnejší, princovia a princezné, tí "praví" pre život.... a nie záchranná brzda. :lol:

anais.de — 3. 6. 2009 12:04

Selima: Presne. Takze hledajicim bych radila s timto na samem zacatku vztahu trochu brzdit - miminkovska jmena nejsou na treti schuzce idealnim konverzacnim tematem (samosebou trochu prehanim :)).

Nedoma — 3. 6. 2009 12:40

mashanka napsal(a):

Javeno, super. Přesně souhlasím. Nejvíc problémů a hádek vzniká tím, že někdo v každé otázce pořád hledá nějaké významy. Něco, co se mu tou otázkou dotyčný asi snaží říct. Nejlepší je to nezkoumat a jednoduše odpovědět. I kdyby tou otázkou třeba něco myslel (vymaloval jsi blbě, ale čemu se vlastně divím, když děláš všechno blbě), alespoň tím nepřistoupím na tu jeho hru, když řeknu : na zdi byly mastné fleky, které barva nepřekryla. tečka. Maso je tvrdé, protože jsem ho měla za mladší, ale přitom to byl starý vůl. Tečka

No, to bude ono. Přiznám se, že se nechám snadno vytočit a jí se to asi snad i líbí. :D

javena — 3. 6. 2009 12:51

Nedoma napsal(a):

mashanka napsal(a):

Javeno, super. Přesně souhlasím. Nejvíc problémů a hádek vzniká tím, že někdo v každé otázce pořád hledá nějaké významy. Něco, co se mu tou otázkou dotyčný asi snaží říct. Nejlepší je to nezkoumat a jednoduše odpovědět. I kdyby tou otázkou třeba něco myslel (vymaloval jsi blbě, ale čemu se vlastně divím, když děláš všechno blbě), alespoň tím nepřistoupím na tu jeho hru, když řeknu : na zdi byly mastné fleky, které barva nepřekryla. tečka. Maso je tvrdé, protože jsem ho měla za mladší, ale přitom to byl starý vůl. Tečka

No, to bude ono. Přiznám se, že se nechám snadno vytočit a jí se to asi snad i líbí. :D

To je to nejdůležitější, aby k sobě lidi pásly...
Ňákej - až to budu natírat příště, tak vy už tady nebudete - by jí prostě "nebavil". ;) Mě jo. Já jsem děsná... :lol:

helena — 3. 6. 2009 13:57

miminkovska jmena nejsou na treti schuzce idealnim konverzacnim tematem
No - když se nezadaří, tak nikoli ideálním, ale sakra nutným http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

anais.de — 3. 6. 2009 14:23

helena napsal(a):

miminkovska jmena nejsou na treti schuzce idealnim konverzacnim tematem
No - když se nezadaří, tak nikoli ideálním, ale sakra nutným http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

To myslis "zadari", ne :)? Autorka vlakna prece mimi chce. Jen si nejsem jista, zda by napr. po ctrnacti dnech znamosti nad "dvema carkami" na babytestu jasal i jeji partner.

(Kalmo omlouvam se, to byl jen vtip :)).

helena — 3. 6. 2009 14:34

Nemyslela jsem zrovna autorku - spíš tak všeobecně.... to se pak opravdu nezadaří http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

anais.de — 3. 6. 2009 15:00

Nestras :). Jeste ze nejsem chlap a nikdo na me nemuze pouzit oblibenou fintu se "selhanim antikoncepce".

L_aura — 3. 6. 2009 16:12

Možná jsem si toho nevšimla nebo to tu skutečně nezaznělo, ale psala Kalma, odkud je? Tedy, zda žije ve městě, či na vesnici? Dokážu si představit, že v tom druhém případě je to skutečně těžké (stejně tak na malém městě) - uzavřený okruh lidí, každý každého zná, žádné nové impulzy, noví mužové, které pak stejně není kde potkat. Pokud skutečně není, kde brát, tak je těžké jakkoli radit, co dělat (než najít způsob, jak někoho potkat). Ale, i když je kde brát, tak pak může chybět vůle k tomu braní - můj případ. Kalmo, možná to chce si dát prostě čas, někdy jsou pustá a prázdná období, která se musí jen přežít.

kalma — 4. 6. 2009 9:18

Ahojky, tak jsem zpátky v netovém světě :). Jela jsem si odpočinout ke kamarádce a pomohlo mi to. Děkuju všem za rady, pomalinku to přelouskám a odpovím. Jen se hlásím, že jsem v pořádku a ještě jednou moc děkuju :).

agewa — 4. 6. 2009 17:36

na vedlejším vlaknu...........kde se seznámit............jsem psala o tom též
.
mám problém se seznámit, je mi 38, rozvedená, jsem z vesnice , kde je fakt malý dostatek možností.Je pravda, že i tam se do mě obula Martinka svýma "radama " typu, a....chceš skutečně chlapa,....není problém se seznámit ...atd.
možná pro někoho to problém není, pro mě ano, a to jsem vyzkoušela i seznamku na netu a nic.proto docela chápu kalmu, někdy je to fakt hodně těžký.

Blossom — 4. 6. 2009 18:07

agewa napsal(a):

na vedlejším vlaknu...........kde se seznámit............jsem psala o tom též
.
mám problém se seznámit, je mi 38, rozvedená, jsem z vesnice , kde je fakt malý dostatek možností.Je pravda, že i tam se do mě obula Martinka svýma "radama " typu, a....chceš skutečně chlapa,....není problém se seznámit ...atd.
možná pro někoho to problém není, pro mě ano, a to jsem vyzkoušela i seznamku na netu a nic.proto docela chápu kalmu, někdy je to fakt hodně těžký.

Pokud ženská chce chlapa, ve smyslu "celkem jakéhokoli chlapa", tak takových jsou opravdu  všude tuny.

Pokud chce ale chlapa ve smyslu - kdo by se mi líbil, kdo by byl sympatický, přiměřeně pracovitý (= ne úplný lempl neschopný se postarat ani o sebe), kdo by mě i mé děti měl rád a s kým bychom si rozuměli, a při tom všem ještě ke všemu nezadaný.... tak takových je ve středním a vyšším věku jako šafránu, a s postupujícím věkem čím dál tím míň. Bohužel je to realita.
Já po rozvodu dlouho hledala a taky nemohla najít. Vlastně definitivně dohledáno nemám asi dodnes.
Mě pomáhal internet. A dost často jsem při prvních schůzkách slýchávala - proboha, proč ty  se seznamuješ přes internet? Ty si přeci musíš mít dost z čeho vybírat? No, bohužel ve středním věku právě moc z čeho vybírat až tak není... :(

Blossom — 4. 6. 2009 18:11

Ještě k předchozímu příspěvku: A když už budete mít štěstí, a prima chlapa podle vyjmenovaných kritérií konečně najdete, tak na to vemte jed, že jak na potvoru bude někde z druhého konce republiky..... :(

agewa — 4. 6. 2009 18:36

naprosto s tebou souhlasím.
u mě je to právě i povaha, žasnu, jak se někdo seznámí, kamarádku zastaví policajt , že jí dá pokutu a nakonec jí ještě pozve na večeři. já nedokážu být až tak spontální či uvolněná či co to je.když to vezmu kolem kolem, tak s bývalým jsme se znaly ještě jako děti a dalšího přitele jsem znala asi 5 let než k něčemu došlo.
taky mi radily, at si najdu někaý kroužek,třeba turistický, no bohužel to není moje parketa a nechci jít někam jen protože se tam možná seznámím.

Neudatelný — 4. 6. 2009 18:44

Já si myslím, že oni vám muži stejnak prokazují velkou laskavost a velkorysost, když s váma chodí, viďte.

Blossom — 4. 6. 2009 18:49

Neudatelný napsal(a):

Já si myslím, že oni vám muži stejnak prokazují velkou laskavost a velkorysost, když s váma chodí, viďte.

Ano, Neudatelný. Asi tak jako ty nám tady prokazuješ  laskavost svou přítomností a svým duchaplným příspěvkem... Děkujeme ti !!!

anais.de — 4. 6. 2009 19:17

Je fakt, ze z volnych chlapu mezi 35-50 je mensi vyber nez z tech mezi 20-30, ale zase se jich v tomto veku dost rozvadi (pokud vam teda nevadi rozvedeni). Mne ne, myslim, ze na chlapovi po 35 roce veku, ktery nikdy nebyl zenaty ci aspon s nekym dlouhodobe nezil, bude nejspis neco divneho (vim, ze je to trochu predsudek, a cest moznym vyjimkam, ale toto je ma zkusenost). Co myslite? Samozrejme kdyz byl zenaty prilis mnohokrat, tak je to taky blby :) .

Neudatelný — 4. 6. 2009 19:21

anais.de napsal(a):

Je fakt, ze z volnych chlapu mezi 35-50 je mensi vyber nez z tech mezi 20-30, ale zase se jich v tomto veku dost rozvadi (pokud vam teda nevadi rozvedeni). Mne ne, myslim, ze na chlapovi po 35 roce veku, ktery nikdy nebyl zenaty ci aspon s nekym dlouhodobe nezil, bude nejspis neco divneho (vim, ze je to trochu predsudek, a cest moznym vyjimkam, ale toto je ma zkusenost). Co myslite? Samozrejme kdyz byl zenaty prilis mnohokrat, tak je to taky blby :) .

Asi to pravděpodobně bude štastný člověk :cool:

Selima — 4. 6. 2009 19:28

Tak s tým dôvetkom môžem tvoj príspevok bohužiaľ plne podpísať... A to bývam v polmiliónovm meste, ale proste keď to bol niekto zo susednej ulice, zasa mal neprekonateľné muchy... :grater: :kapitulation: Ale ono sa nakoniec vždy nejaké dobré riešenie nájde - len teda to nemusí byť HNEĎ. Čo asi zasa je pre Kalmu dosť dôležité...

anais.de — 4. 6. 2009 19:30

Neudatelný napsal(a):

anais.de napsal(a):

Je fakt, ze z volnych chlapu mezi 35-50 je mensi vyber nez z tech mezi 20-30, ale zase se jich v tomto veku dost rozvadi (pokud vam teda nevadi rozvedeni). Mne ne, myslim, ze na chlapovi po 35 roce veku, ktery nikdy nebyl zenaty ci aspon s nekym dlouhodobe nezil, bude nejspis neco divneho (vim, ze je to trochu predsudek, a cest moznym vyjimkam, ale toto je ma zkusenost). Co myslite? Samozrejme kdyz byl zenaty prilis mnohokrat, tak je to taky blby :) .

Asi to pravděpodobně bude štastný člověk :cool:

Ktery, ten bez zeny nebo multizenac? Hadam, ze jsi myslel toho prvniho.

To je velmi dobre mozne a ja mam 2 takove kamarady, ale doma bych je tedy nechtela (oni me ovsem take ne). :)

anais.de — 4. 6. 2009 19:39

Je zajimave, ze u muzu, kteri ziji sami, je vetsinou patrna spokojenost se statem quo (uf, nevim zda jsem to dobre vysklonovala), kdezto u samotnych zen jen malokdy (myslim tim ty, kteri(ktere) nemaji a nikdy nemeli zadnou rodinu, neradim sem rozvedene matky s detmi, protoze ty tak docela samy nejsou). Na druhou stranu, muzi, kteri nechteji zit sami, se zdaji byt ochotni dosti slevit ze svych naroku, a to v mnohem vetsi mire nez zeny ...

agewa — 4. 6. 2009 19:45

rozvedené matky jsou právě samy taky, to že mám děti( já už puboše), na tom nic nemění, partner je jiný vztah než dítě . a kromě toho je matka poněkud "omezená", tím, že nemá volný čas jen pro sebe a i třeba volný byt , s financema taky nemůže tolik hýřit( ted narážím na to.....jed na víkend na kurs nebo na výlet - nejde to tak často, jako u svobodné.)

anais.de — 4. 6. 2009 19:49

agewa napsal(a):

rozvedené matky jsou právě samy taky, to že mám děti( já už puboše), na tom nic nemění, partner je jiný vztah než dítě . a kromě toho je matka poněkud "omezená", tím, že nemá volný čas jen pro sebe a i třeba volný byt , s financema taky nemůže tolik hýřit( ted narážím na to.....jed na víkend na kurs nebo na výlet - nejde to tak často, jako u svobodné.)

jasne, ale pokud nemas rodinu (ve smyslu jako psala Kalma), tak nemas vztah ZADNY (nemluvim o vztahu k puvodni rodine, to je neco jineho a taky nemusi byt vzdy funkcni).

Neudatelný — 4. 6. 2009 19:59

anais.de napsal(a):

Je zajimave, ze u muzu, kteri ziji sami, je vetsinou patrna spokojenost se statem quo (uf, nevim zda jsem to dobre vysklonovala), kdezto u samotnych zen jen malokdy (myslim tim ty, kteri(ktere) nemaji a nikdy nemeli zadnou rodinu, neradim sem rozvedene matky s detmi, protoze ty tak docela samy nejsou). Na druhou stranu, muzi, kteri nechteji zit sami, se zdaji byt ochotni dosti slevit ze svych naroku, a to v mnohem vetsi mire nez zeny ...

Přesně tak já bych ženskou nechtěl ani za milijón, jsou hrozně drahý a mají spoustu chyb.

anais.de — 4. 6. 2009 20:03

Neudatelný napsal(a):

anais.de napsal(a):

Je zajimave, ze u muzu, kteri ziji sami, je vetsinou patrna spokojenost se statem quo (uf, nevim zda jsem to dobre vysklonovala), kdezto u samotnych zen jen malokdy (myslim tim ty, kteri(ktere) nemaji a nikdy nemeli zadnou rodinu, neradim sem rozvedene matky s detmi, protoze ty tak docela samy nejsou). Na druhou stranu, muzi, kteri nechteji zit sami, se zdaji byt ochotni dosti slevit ze svych naroku, a to v mnohem vetsi mire nez zeny ...

Přesně tak já bych ženskou nechtěl ani za milijón, jsou hrozně drahý a mají spoustu chyb.

Mas recht, a navic se nedaji reklamovat :) .

Neudatelný — 4. 6. 2009 20:25

anais.de napsal(a):

Neudatelný napsal(a):

anais.de napsal(a):

Je zajimave, ze u muzu, kteri ziji sami, je vetsinou patrna spokojenost se statem quo (uf, nevim zda jsem to dobre vysklonovala), kdezto u samotnych zen jen malokdy (myslim tim ty, kteri(ktere) nemaji a nikdy nemeli zadnou rodinu, neradim sem rozvedene matky s detmi, protoze ty tak docela samy nejsou). Na druhou stranu, muzi, kteri nechteji zit sami, se zdaji byt ochotni dosti slevit ze svych naroku, a to v mnohem vetsi mire nez zeny ...

Přesně tak já bych ženskou nechtěl ani za milijón, jsou hrozně drahý a mají spoustu chyb.

Mas recht, a navic se nedaji reklamovat :) .

Já vlastně ženský vůbec nemám rád :usch: ale je divný, že chodím na ženský fórum :/

Selima — 4. 6. 2009 20:35

JJ, to je na zamyslenie... :lol:

petjule — 4. 6. 2009 20:43

Neudatelný, šacuju, že ti je tak 15 let asi .. :lol:

helena — 5. 6. 2009 6:34

Přesně tak já bych ženskou nechtěl ani za milijón, jsou hrozně drahý a mají spoustu chyb.
Tak si je půjčuj... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
Drahou údržbu, servis a opravy hradí majitel... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

kalma — 5. 6. 2009 7:49

Přelouskáno :). No jen doplním, že jsem z města, ne zrovna malého. Pořád někam chodím, ale dneska to není, že k vám přijde chlap a řekne: slečno, nepůjdete do kina? Když to tak vezmu, tak sedím v místnosti plné lidí a je mi to houby platné ;). Hodně se rozmazluju, během pár měsíců jsem zhubla 8 kilo, na svět se usmívám. Navštěvuju koncerty, chodím do kina, jezdím cvičit. Na venek působím jako sympatická mladá dáma. To není moje vysoké seběvědomí, to mi lidi říkají ;). Co se týká těch seznamek, tak tam jsem aktivní, ale už mě to nebaví. Absolvovala jsem asi 7 schůzek a výsledek je 2:6. Jeden mi na rovinu řekl, že neee, druhý vypadal, že jako teda ano, jiskřilo to mezi námi, večer ještě psal, jak jsem mu sympatická, ale pak to začalo umírat. Dvakrát jsem ho pozvala na schůzku. Jednou se vymluvil, podruhé neodpověděl. No takže už netlačím na nic. Včera jsem šla na squash s chlapíkem přes inzerát. První smska ráno byla, jak moc jsem skvělá a že by teda ještě rád...No ale já s ním mám problém. Prostě vypadám jako rozmazlenej spratek, ale prostě mi nevoní. Nemůžu si pomoct. Dneska jdu na sraz se základkou, tam se bude rodit, kojit a probírat svatba. No ale kupodivu je moje předtýdenní zoufalá nálada zatím pryč. Po včerejším "rande" jsem si ujasnila, že to jde, ale že to prostě nebyl ještě on. Děkuju, kdo jste to dočetl až sem a držte palce ;). A ještě jednou děkuju za názory, potřebovala jsem je slyšet jako sůl :hjarta:

kalma — 5. 6. 2009 7:51

Aha, tak těch sedm schůzek bylo teda osm :vissla:

helena — 5. 6. 2009 8:24

tam se bude rodit, kojit a probírat svatba...
... a buď si jistá, že ti některé spolužačky budou tiše závidět. Asi to nepřiznají nahlas, ale možná, že uslyšíš i "ty se máš" http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
A 7-8 schůzek není statisticky významný vzorek v porovnání s počtem v úvahu přicházejících chlapů http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png

kalma — 5. 6. 2009 8:40

Ještě před týdnem, kdy jsem zakládala toto téma, bych se držela zakouslá do stolu a na sraz by  mě nikdo nedostal. Teď si to užiju. Alespoň si poslechnu, co mne taky jednou čeká, no ne?:cool:

Blossom — 5. 6. 2009 9:53

Kalmo, jsem ráda, že už je z tvých příspěvků cítit určitý optimismus, to je dobře.

Co se týká schůzek na inzerát, je potřeba tam chodit tak nějak - s nadhledem a ne s velkým očekáváním. Někdo tu trefně kdysi napsal - asi jako na odpolední kroužky . Já když jsem to takto sportovně dokázala brát, tak jsem postupně přes net docela pěkné vztahy měla ( i když to pravé ořechové to nakonec zatím nikdy nebylo a vztah za čas skončil - ale ty vztahy měly svůj smysl).
A navíc mám touto cestou spoustu mužských - kamarádů. Já si totiž velmi často s nimi docela fajn pokecala, párkrát z toho bylo i velmi příjemně strávené třeba 4 hodiny v kuse. A ve mě pocit - na kamarádství je toho společného dost a dost, na lásku ale nějak málo, něco tomu chybí.
A s mnohými z nich jsem dodnes v občasném mailovém kontaktu, a nebo když se potkáme, jdem spolu na kafe a popovídáme. A tak i dobře vím, že i ti chlapi se s tím hledáním správné partnerky dost trápí, a i oni mají fůru historek s ženskými - exotkami.

Chci tím říct, abys hledání přes net nevzdávala. Vždyť nakonec i tady na babinetu jsou mnohé, které se přes net seznámily a nyní tu rodinu mají.
Holky, ozvěte se, ať Kalma ví, že to jde....

Zipi — 5. 6. 2009 10:22

Ahoj
na tema rande prez internet ...  dospela jsem do stadia: sranda musi byt .. protoze  kdyz vas chce poznat nekdo, kdo o sobe uvede vek, vzdelani a ze ma RP, ale sepise stranku informaci o svych erotogenich zonach ...  tak si predstavim ze jdu  na rande s obrim penisem obalenym erotogeni zonou. :)

fakt je ze seznameni prez seznamky me osobne docela brani v te prvotni jiskre. oba vedi ze jsou sami, ze nekoho hledaji.. takove nalinkovane bez praveho vzruseni...

ja myslim ze cim vic je clovek frustrovan {holka i kluk, na pohlavi v tomhle nezalezi) tim vetsi ma podvedomy odpuzovac. a je to strasne tezky, ale  asi je potreba proste nechat veci stat se. a presne jak pise Blossom: proste nic neocekavat.

ja mam jednu kamaradku zijici v Anglii, takze se moc nevidame, obcas prijede, obcas povidame po skypu. ma dve decka, je rozvedena a ma podobne problemy jako my vsichni: partnerske vztahy. nedavno jsme zase cetovali a me tak doslo: v 15 v 18cti ci v 25 letech jsme si umeli sednout a povidat o umeni, fylosofii, novem denni v politice, nazorech na EU a pod. a ted?  copak se vazne svet toci jen kolem partnerskych vztahu, snah udelat naseho milacka happy, jak ho ulovit a jak nestarnout?

Blossom — 5. 6. 2009 12:08

Ještě k mému předchozímu příspěvku: Vlastně bych měla začít od sebe: Tak tedy - se svým současným přítelem jsme se taky poznali přes internet, jsme spolu už přes rok a jsme spolu rádi...přesto, že oba tušíme, že na celý život to není, mimo jiné to máme k sobě strašně daleko, takže je to vztah jen víkendový..... ale oba se na ty víkendy těšíme, oběma nám to naplňuje život a co bude dál, až jeden z nás potká někoho ze svého bližšího okolí, tedy tím pádem "perspektivnějšího", tak to vůbec neřešíme. Ale jak sebe i jeho znám, po chvilce smutnění z rozchodu, pak zůstanem dobří kamarádi na celý život a budem jeden druhému tu novou lásku přát. Tomu věřím.
A zatím si společné víkendy opravdu báječně užíváme. :)

Takže - přes net se seznámit dá. (A navíc - toto není mů první vztah přes net.)

agewa — 5. 6. 2009 12:31

zkoušela jsem taky net, jenže asi nemám tu správnou trpělivost, když jsem pominula chlapy, co hned začali o sexu, tak jsem měla docela dost schůzek, bohužel ani ty nevyšli. bud to byl naprostý zoufalec(nemám kdy bydlet a zrovna nepracuji..), nebo mi po 15(!) min nabízel společný víkend, nebo prostě žádná jiskra nepřeskočila. tak mě to dost zklamalo a nechce se mi celý dny sedět u PC a hledat toho pravého, prostě mě to zklamalo a unavilo,
no třeba někdy jindy .

kalma — 5. 6. 2009 14:14

Moji nápadníci z netu byli v pořádku, žádné nekalé úmysly.:gloria: Nebo je alespoň nestačili projevit, to je taky možné :). Tak nějak jsem z nich měla pocit, že bych s nima měla klidný život (doufám, že to nevyzní nějak rouhavě a nestrhne se vlna kritiky :P ).Ale vy mi určitě rozumíte, já tam postrádala tu jiskru. Jako kámoši super, jak psala Blossom. Něco podstatného chybělo. Jinak jdu na každé to rande s pocitem naprosté deprese. Jakože kam jsem to dopracovala, jestli mi rozumíte. Přijde mi to taky takové strašně umělé. Sedíte u stolu, teď se pozorujete a vyprávíte si o svém životě a hlavou se vám pletou různé myšlenky :). Já bych nejraději našla svého budoucího manžela někde ve společnosti třeba kamarádů, aby to bylo nenásilné. No jo, tak třeba snad :). Teď si třeba píšu už dva dny s milým klukem (chlapem), tak když už nic jiného, tak se na jeho zprávy těším a dělá mi to radost :).

majkafa — 5. 6. 2009 14:27

Měla jsem spolužáka, který měl příjmení Kalma. Nemůžu si zvyknout, že jsi žena. :)

kalma — 5. 6. 2009 15:17

Jé Majko, tak to je mi líto. Ale jsem fakt baba :).

Blossom — 5. 6. 2009 15:24

Kalmo, až si zvykneš jít na "rande" s pocitem, že si jdeš prostě jen naživo pokecat se známým z netu, strávit příjemnou chvilku nad kafem nebo deckou vína, tak si to budeš užívat, i když to zrovna nebude "ten pravý".

Depresivní pocity ve smyslu - probůh, kam jsem to dopracovala, já zoufalec, už mi nic jiného než inzerát nezbývá... nejsou na místě. To pochází z dřívějšího pojímání světa, kdy se seznamování přes inzerát bralo jako výraz nejhlubšího zoufalství. Jenže to už dávno neplatí. Naopak - četla jsem studii, která říká, že v budoucnu bude poměr seznámení reálně versus z netu asi tak 50 na 50. A ze svého okolí znám dost lidí, kteří jdou touto cestou, a jsou to normální prima lidi, kterým to prostě zatím v životě nevyšlo,a kteří chtějí lásku najít.
Samozřejmě - na netu narazíš i na spoustu pošuků, exotů apod. Ale ty lze víceméně rychle rozpoznat a odfiltrovat už při písemném kontaktu. (jen měj raděj nějaký anonymní nick a nikomu neprověřenému nesděluj své kontaktní údaje).

A jak píšeš - je lepší si s někým psát, těšit se na jeho maily, i to člověku zpěkní den. A jednou to vyjde, uvidíš.

Leri — 5. 6. 2009 21:40

Tak já se teda ozývám, Blossom, už jsem to tu možná psala. Ve svých 38 letech jsem se přes internetovou seznamku seznámila se svým nynějším manželem. Uznávám, že to byla náhoda - i z jeho strany, že na ty stránky vůbec zabrousil, náhoda, že jsme bydleli jen 15 km od sebe. A musím napsat, že z těch všech odpovědí jedině ta jeho stála za další odepsání. Tak jsme si chvilku psali, pak se setkali u autobusu (měla jsem takové pocity, jakože nevystoupím a pojedu dál), pokecali v hospodě a pak se dál scházeli a scházeli. A já se zamilovala hrozně moc.  :hjarta:
A Blossom, naše chození bylo také víkendové, jak taky jinak a nebyly to ani celé víkendy, vždycky jen půlka víkendu. Jaké jiné chození? Byl čas jedině o víkendu a to jsem si musela doma pohnout s prací, abych na tu půlku víkendu mohla vypadnout z domu. Tohle chození trvalo 2 roky, pak následovala svatba a pak naše prďolka. Jsem důkazem, že sny se můžou splnit. Splní se ti, když to ani nečekáš a taky ve věku, kdy to nečekáš.

Leri — 5. 6. 2009 21:42

Ale já myslím, že to Kalma bere všechno docela rozumně. Je to fajn holka a umí si život užívat. Co víc chtít? To ostatní přijde jednou samo....:hjarta:

kalma — 6. 6. 2009 8:36

Leri děkuju moc :).  No včerejší sraz byl katastrofa, hodilo by se ho dát do vlákna Skuhrací chlívek. Přišla tam těhotná holčina, tak holky radily a prakticky se o ničem jiném nemluvilo. :dumbom:. Kdy si kdo pořídí druhý, jak to kdo oznámil miláčkovi, co jejich děti papají a co vůbec ne. Vrcholem byla debata o pohádkách, které já už nemůžu znát, páč je dávají dopoledne v nějaké Kouzelné školce nebo co :). Já řekla asi dvě věty. Ahoj a na závěr taky ahoj :). Na moji extrovertnost výkon. V hlavě se mi to mlelo, když mi bylo zle a přicházel záchvat paniky, tak jsem si na vás vzpomněla. A na všechny ty milé příspěvky. Trošku to pomohlo :). Pak jsem utekla s nejlepší kamarádkou do kina a už je to dobrý. Zažrala jsem se do psychofilmu a maminy nechala někde v dálce. Pro jistotu si teď na večer dohaduju další rande :).  No jo, jsem holt žena činu.

kalma — 6. 6. 2009 8:40

Jen ještě doplním, proč se nechávám takhle týrat. Prostě nechci o ten kolektiv přijít. Jsem moc ráda, že mně u sebe chtějí, že si na mne tak nějak vzpomenou. Je to totiž sraz elity třídy, taková smetánka. Třeba už za pár srazů (máme je pravidelně) přijdu zase já, kdo bude chtít radit a jak budu ráda :dudlik:. Ještě absolvuju tento měsíc další sraz, ale tam už budou i muži :). :storstark:

mashanka — 6. 6. 2009 8:49

Neudatelný napsal(a):

anais.de napsal(a):

Je zajimave, ze u muzu, kteri ziji sami, je vetsinou patrna spokojenost se statem quo (uf, nevim zda jsem to dobre vysklonovala), kdezto u samotnych zen jen malokdy (myslim tim ty, kteri(ktere) nemaji a nikdy nemeli zadnou rodinu, neradim sem rozvedene matky s detmi, protoze ty tak docela samy nejsou). Na druhou stranu, muzi, kteri nechteji zit sami, se zdaji byt ochotni dosti slevit ze svych naroku, a to v mnohem vetsi mire nez zeny ...

Přesně tak já bych ženskou nechtěl ani za milijón, jsou hrozně drahý a mají spoustu chyb.

K tomuto postoji by ale šel spíš nick neulovitelný nebo nedostupný. Ten tvůj hovoří sám za sebe, tak tady na nás moc nemachruj :D

mashanka — 6. 6. 2009 9:11

Kalmo, ty se sice snažíš žít, být aktivní..... všechny ty rady "choď někam, neseď doma, usmívej se na svět..... "nepotřebuješ - všechno to děláš.
Ale prostě z tebe vysloveně čiší, že máš v hlavě prakticky neustále jen to, že chceš partnera. Vím, že se to dá těžko ovlivnit, když to člověka trápí a připadá si sám, ale prostě to tam je - je to cítit. Je to cítit tady, je to cítit v kavárně, na ulici, v autobusu...... máš to prostě napsané na čele.
Věř mi, opravdu ho potkáš, až to nebudeš čekat. Do té doby to bude jen činnost vedoucí k navázán vztahu a založení rodiny, ne zamilovanost, touha po tom, nosit JEHO dítě a láska.....
Jak se toho zbavit, to asi poradit nejde. Určitě holky všechny radí dobře, ale myslím si, že většina těch rad je pro tebe prakticky zbytečná, protože se zdá, že to všechno poctivě děláš, že víš, jak na to, snažíš se, ale vnitřní pocit prostě nepřelstíš.
Můj názor je, že jediné, co by mohlo pomoci, by bylo rezignovat. Smířit se s myšlenkou, že se může stát, že prožiješ život bez partnera a bez rodiny. Ale opravdu smířit, ne si říct "Fajn, tak holt nebudu mít nikdy rodinu, udělám si přesto svůj život hezký a užiji si ho i tak............ a už za týden  čekat, že se začne něco dít  - hele, postoj jsem změnila, tak kde je, už by ho tedy měla potkat ?

Řekla bych, že je to hodně podobné, jako když se někdo strašně snaží otěhotnět, pořád to má v hlavě, nemyslí na nic jiného a pořád nic. Potom se s tím smíří, adoptuje dítě, skáče kolem něho, ani se mu zrovna teď nehodí otěhotnět, protože toho má momentálně plné kecky, takže něco v něm na to zapomene...... a hup - za půl roku je v tom

anais.de — 6. 6. 2009 9:35

kalma napsal(a):

Leri děkuju moc :).  No včerejší sraz byl katastrofa, hodilo by se ho dát do vlákna Skuhrací chlívek. Přišla tam těhotná holčina, tak holky radily a prakticky se o ničem jiném nemluvilo. :dumbom:. Kdy si kdo pořídí druhý, jak to kdo oznámil miláčkovi, co jejich děti papají a co vůbec ne. Vrcholem byla debata o pohádkách, které já už nemůžu znát, páč je dávají dopoledne v nějaké Kouzelné školce nebo co :). Já řekla asi dvě věty. Ahoj a na závěr taky ahoj :). Na moji extrovertnost výkon. V hlavě se mi to mlelo, když mi bylo zle a přicházel záchvat paniky, tak jsem si na vás vzpomněla. A na všechny ty milé příspěvky. Trošku to pomohlo :). Pak jsem utekla s nejlepší kamarádkou do kina a už je to dobrý. Zažrala jsem se do psychofilmu a maminy nechala někde v dálce. Pro jistotu si teď na večer dohaduju další rande :).  No jo, jsem holt žena činu.

Kalmo, jen pockej, Kouzelne skolky a zarazenych prdiku si jeste uzijes, ze Ti to poleze krkem :P. On i rodinny zivot a materstvi maji sve stinnejsi stranky, jen se o nich moc nemluvi. Ber to tak, ze jsi v etape zivota, ktera ma sve vyhody i nevyhody, tak si uzivej tech vyhod, protoze az potkas toho praveho a budete mit miminko, prijde zase jina etapa a nektere plany a aktivity budes muset na cas povesit na hrebik (ale zato si budes uzivat materstvi, se vsim co k tomu patri, samozrejme :) ).

Leri — 6. 6. 2009 21:45

Mashanko, píšeš, že jediné, co by mohlo pomoci, je rezignovat.
To je přesně můj případ. 38,5 roku svého života jsem si ani nedokázala připustit, že bych někdy mohla mít rodinu. Zkrátka nebyl ten správný chlap. A teprve až přišel, přišly myšlenky na dítě. Jinak to přece ani nejde. Naopak to nemůže fungovat.
Takže já jsem rezignovala na rodinu a žilo se mi s tím celé ty roky vážně dobře.

Želvička17 — 7. 6. 2009 10:27

:offtopic:
Kalmo :supr: popis srazu mě fakt rozesmál :D A ta Kouzelná školka :), to znám. :lol:
Také jsem prožívala takové období a nebylo to vůbec špatné období, nic tragického :)
Holky kecaj o dětech, no fajn, ale víš jak mě chybí kdykoliv se sebrat a někam jen tak vypadnout? Přespávat v autě nebo ve stanu, kdekoliv, v Čechách, v zahraničí... :) Ne jen s manželem, tohle jsme prováděli i s kamarádkou, s jejím bráchou, jeho kamarády...
To není tak, že když je ženská vdaná, má kupu dětí = takhle to má být, takhle je to správně
a když to do určitého věku není SPLNĚNO (za každou cenu kolikrát) = jsem divná, nemožná a NIKDY tohle já už mít nebudu.

Selima — 7. 6. 2009 14:43

Blossom napsal(a):

Kalmo, jsem ráda, že už je z tvých příspěvků cítit určitý optimismus, to je dobře.

Co se týká schůzek na inzerát, je potřeba tam chodit tak nějak - s nadhledem a ne s velkým očekáváním. Někdo tu trefně kdysi napsal - asi jako na odpolední kroužky . Já když jsem to takto sportovně dokázala brát, tak jsem postupně přes net docela pěkné vztahy měla ( i když to pravé ořechové to nakonec zatím nikdy nebylo a vztah za čas skončil - ale ty vztahy měly svůj smysl).
A navíc mám touto cestou spoustu mužských - kamarádů. Já si totiž velmi často s nimi docela fajn pokecala, párkrát z toho bylo i velmi příjemně strávené třeba 4 hodiny v kuse. A ve mě pocit - na kamarádství je toho společného dost a dost, na lásku ale nějak málo, něco tomu chybí.
A s mnohými z nich jsem dodnes v občasném mailovém kontaktu, a nebo když se potkáme, jdem spolu na kafe a popovídáme. A tak i dobře vím, že i ti chlapi se s tím hledáním správné partnerky dost trápí, a i oni mají fůru historek s ženskými - exotkami.

Chci tím říct, abys hledání přes net nevzdávala. Vždyť nakonec i tady na babinetu jsou mnohé, které se přes net seznámily a nyní tu rodinu mají.
Holky, ozvěte se, ať Kalma ví, že to jde....

Cez netovú zoznamku som mala pár vzťahov, ale väčšinou kratších :( , ale jeden bol dlhší a pekný... A zatiaľ najdlhší a najkrajší vzťah mám tiež vďaka internetu, ale nie cez zoznamku, ale normálne cez pokec... ;) Niekedy je fakt lepšie netlačiť na pílu a len tak si spoznávať chlapov... S tmto sme si písali párkrát neutrálne, videli sme sa viac-menej náhodne, repsektíve nie s nejakým veľkým plánovnaím - a ja som šla s tým, že bude dobre, ak sa z toho vykľube príma kamarát, lebo jeden sa mi práve oženil a odsťahoval :grater: :kapitulation: a dobrých kamarátov nikdy nemôže byť dosť. No a - je z toho viac. Neplánovane, nečakane, mimochodom. :jojo:

kalma — 7. 6. 2009 15:20

Včera jsem byla na koncertu, tam bylo chlaaaapuu :rodna:. Ale jelikož mám ještě na čele tu samolepku, tak nic. Ale já tam šla za hudbou, že...:vissla: . Píšu si s jedním na netu a jiskří to mezi náma virtuálně dost a dost. Zatím máme 156 procent stejných zájmů a hlavně má ten humor, co já potřebuju.No ale nebudu nijak jásat, takových už taky bylo. Včera mi má kamarádka řekla, že jsem příliš náročná, že chci mít chlapa s pěti P a že musím alespoň jedno slevit. Nebo lépe nechat si jen jedno. Tak nad tím tak od rána přemýšlím a myslím si, že to není pravda. Chci normálního chlapa se smyslem pro humor, který by mě měl rád. Nic víc. Z ní mluví to, že tohle netové seznamování nezná. Jak už se to tu psalo, přeci nebudu s někým, který mi nevoní. Přeci nebudu s někým, který by o to stál, ale  něco mi na něm vadí.  Tak to zkouším dál, no ne..

ViktorkaLove — 7. 6. 2009 15:30

Selima napsal(a):

... No a - je z toho viac. Neplánovane, nečakane, mimochodom. :jojo: ...

"Len tak,
ako keby som ťa stretol náhodou,
ako keby som ťa stretol na ulici v prudkom daždi,
ako keby som ťa mohol odviezť loďou,
len tak mimochodom
poviem: Mám ťa rád!"
Povieš: "Ach, ako každý!"

Také pokorenie!
Možno by to bolo práve v auguste.
Zahanbený až po korene
stromov,
krútil by som kľúčom na prste,
povedal by som ti: "Poďme domov!"
Len tak,
ako náhodou.
A mimochodom."

:pussa: Ahoj Sel :pussa:

kalma — 7. 6. 2009 18:10

No, takže zpátky na zem Kalmičko :grater:. Píšu si další neúspěch. Pak má být člověk pozitivně naladěn a v pohodě.  Můj opěvovaný netový přítel s miliardou vzájemných koníčků mi napsal, je to pár minut, že jako neeee. Takže ona ta rezignace mi asi půjde snáz než jsem myslela. Teď mám pocit naprostýho znechucení z celýho seznamování. :/

agewa — 7. 6. 2009 18:30

jak já ti Kalmo rozumím:-)
i já jsem nějak z toho internet. seznamování tak nějak znechucená, unavená.
spoustu schůzek a nic moc.
a pořád sedět u PC se mi taky nechce.

mashanka — 7. 6. 2009 19:25

kalma napsal(a):

No, takže zpátky na zem Kalmičko :grater:. Píšu si další neúspěch. Pak má být člověk pozitivně naladěn a v pohodě.  Můj opěvovaný netový přítel s miliardou vzájemných koníčků mi napsal, je to pár minut, že jako neeee. Takže ona ta rezignace mi asi půjde snáz než jsem myslela. Teď mám pocit naprostýho znechucení z celýho seznamování. :/

Ale on možná taky - ani pro něj to přece nebylo ono, když napsal, že tedy neee. Buď ráda, že Tě nevodí za nos a nenechává si tě u ledu, což bývá u mužů (ale i u žen) dost častý jev.
Vykašli se na to. Když se přestaneš násilně seznamovat, nebudeš muset počítat neúspěchy- žádné nebudou

Selima — 7. 6. 2009 19:50

ViktorkaLove napsal(a):

Selima napsal(a):

... No a - je z toho viac. Neplánovane, nečakane, mimochodom. :jojo: ...

"Len tak,
ako keby som ťa stretol náhodou,
ako keby som ťa stretol na ulici v prudkom daždi,
ako keby som ťa mohol odviezť loďou,
len tak mimochodom
poviem: Mám ťa rád!"
Povieš: "Ach, ako každý!"

Také pokorenie!
Možno by to bolo práve v auguste.
Zahanbený až po korene
stromov,
krútil by som kľúčom na prste,
povedal by som ti: "Poďme domov!"
Len tak,
ako náhodou.
A mimochodom."

:pussa: Ahoj Sel :pussa:

Ahój! :rock:

kalma — 7. 6. 2009 19:53

Tak agewo, jdeme ven :). Kašleme na ně. Už mne to taky neba.  Mashanko děkuju, končím s tím a půjdu někam ven. Právě jsem si domluvila víkend v Českém Krumlově. To město zbožňuju a tu kamarádku taky. Tamten sysel psal, že se mu se mnou strašně moc krásně píše, ale.. Tak jsme se dohodli, že budeme kámoši. Takže ono to nedopadlo zase tak zle, když nad tím teď přemýšlím. :storstark:

mashanka — 7. 6. 2009 20:22

Správně. Držím palce a užívej si, dokud můžeš. Jednou budeš ještě budeš vzpomínat na svobodu ;).
Krumlov mám také ráda. A mají tam nejlepší muzeum tortury :usch:

majkafa — 7. 6. 2009 20:31

Z muzea tortury zvracím ještě teď. Ale z toho pražského na Hradčanském náměstí. :grater:

kalma, nebuď smutná. Jestli to má být, tak to bude. Říkám si to i pro sebe. Já už rezignovala. Potkávám samé "exoty". Dospěla jsem k tomu, že se mi už do žádného vztahu nechce. Je mi takhle dobře. Nechce se mi nic budovat.
Ale já už mám velké děti.
Užívám si teď života bez vztahu. Není to špatné. :)
Tak nějak mám pocit, že prostě nejsem stavěná pro vztah. Tak co, není to nutné pro život.

kalma — 7. 6. 2009 21:07

Majko, tak k tomuhle bych chtěla dospět. :). Držím palce. :hjarta:

kalma — 7. 6. 2009 21:28

Zatím tu bulím jak poslední plačka :grater::grater::grater:.

Martinka1 — 7. 6. 2009 21:31

kalma napsal(a):

Zatím tu bulím jak poslední plačka :grater::grater::grater:.

A proč?

ViktorkaLove — 7. 6. 2009 21:35

kalma napsal(a):

Majko, tak k tomuhle bych chtěla dospět. :). Držím palce. :hjarta:

Hele, nevěř jí. Furtem furt chce svoji Élišku. Vim to, podle sebe. Já taky chcu furt svého Viktora. A taky tu občas bulim, jak blb, někdy to napíšu..., a někdy to NEJDE..., jako např. teď..., tož ale holt protož sem chodíme, ne? :grater: :pussa: :par:

kalma — 7. 6. 2009 21:35

Přijde mi to líto, že zase budu  usínat sama. No jo, ta krásná Sebelítost, to  mám po babičce :kapitulation:

kalma — 7. 6. 2009 21:36

Viktorko, posílám ti kapesníky, nikomu to neřeknemu, ju?

ViktorkaLove — 7. 6. 2009 21:40

Martinka1 napsal(a):

kalma napsal(a):

Zatím tu bulím jak poslední plačka :grater::grater::grater:.

A proč?

Ty jsi zlatíško, Marti, fakt!!! :pussa: :pussa: :pussa: MTR a ráda tě čtu, čim dál, tim víc, ptz. "babi ti sluší" (podle vzoru "Smrt jí sluší"...), děcka, bez ohledu na mé básnické a jiné vlohy, v našem Brnečku KRÁSNĚ prší... já jsem se určitě narodila za deště! Jj, při nejbližší příležitosti se zeptám svý mámy... :hjarta: :kapitulation: :hjarta: :par:

Leri — 7. 6. 2009 21:56

Holky, nebrečte, i to smutnění k životu patří, a kromě toho, ráno bude zase líp. Hele, já jsem chlapa měla a večer jsem taky usínala sama, no a co? :tesi:
Vážně, neberte to tak tragicky, zkrátka berte život s tím vším, co vám přináší, to všechno k vám patří a co vás nezabije, to vás posílí...

mashanka — 7. 6. 2009 22:22

kalma napsal(a):

Zatím tu bulím jak poslední plačka :grater::grater::grater:.

Prosímtě - raduj se, že sis neuvázala na krk nějakého joudu. A že je to jouda, to je víc, než jasné, když neviděl Tvoje kvality

mashanka — 7. 6. 2009 22:23

kalma napsal(a):

Přijde mi to líto, že zase budu  usínat sama. No jo, ta krásná Sebelítost, to  mám po babičce :kapitulation:

Možná sama, ale o to snadněji, když ti nikdo nebude chrápat do ucha

ViktorkaLove — 8. 6. 2009 0:37

mashanka napsal(a):

kalma napsal(a):

Přijde mi to líto, že zase budu  usínat sama. No jo, ta krásná, to  mám po babičce :kapitulation:

,,
Možná sama, ale o to snadněji, když ti nikdo nebude chrápat do ucha

Mash, kdo jsi? Skřítek, nebo... hmnm - jak těžké vyslovit - zprostředkovatel  ú l e v y , 
... :co: :co: :co:

mashanka — 8. 6. 2009 6:53

Jsem osoba, která už zažila obojí a ví, že obojí má své klady. A také, že ať už má člověk partnera nebo ne, nemusí to mít na jeho kvalitu života žádný negativní vliv. V partnerství někdy s nostalgií a někdy s hrůzou vzpomínáš na svobodu a za svobodna zase na manželství

majkafa — 8. 6. 2009 7:16

ViktorkaLove napsal(a):

Hele, nevěř jí. Furtem furt chce svoji Élišku.

Bejvávalo. Tak před dvěma lety. Teď už je jaksi i z biologického hlediska pozdě. :D

DaiTerr — 8. 6. 2009 9:27

Milé dámy, nevím jak to napsat, abyste se neurazily, ale jak jsem zde pročetl toto téma, tak jsou chlapi pro vás vesměs "exoti a tukani", takže se pak některé nemůžete divit, že si přitahujete právě to, nad čím nejvíce ohrnujete nos.

Pro Kalmu: Pokud máš na čele vyloženě napsáno - "moc chci chlapa a rodinu", tak je to v háju oháju a chlapi budou zdrhat. Bylas na srazu a hle co tam bylo - přesná odezva na ještě větší depku pro tebe, protože to bylo samé "dětišky a milášči a papáníčko a pohádečky", místo toho, aby tam byli lidi, kterým by ses mohla svěřit. Ale ono to dopadlo zas blbě. Tak co teď? Budeš jistě tesknit. To věřím. Depka je svi*ňa věc. Je mi jasné, že momentálně jsem tě nepotěšil, ale to není pointa. Nejprve si přečti můj příběh, ať pak neděláš stejné chyby, jak jsem je dělal já.

Bylo nebylo... Tož teda bylo .. Před dávnými a dávnými lety, kdy mi bylo nějakých 20 let, tak jsem z jistých důvodů nemohl najít partnerku. Nutil jsem se chodit na zábavy i přes to, že mne to tam ani za mák nebavilo. A nic ... Tak to trvalo další 3 roky. Stálá tužba po partnerce mne dokopala dát si inzerát a hle - byla tu. Párkrát jsme se sešli a do půl roku byla svatba. Že by happyend? No tož to ani omylem. Manželství vydrželo 5 let jen kvůli tomu, že jsem se to snažil udržet, jak to jen šlo. Rozvod byl rychlý ... Neměli jsme si co říci. A čekaly mne další léta samoty. Také jsem měl takové stavy, že bych byl rád "taťkou", ale "vytoužená" nepřicházela. Kámoška mi jednou tvrdě naznačila, že - "pokud budu mít furt očiska jak smutné psisko", tak ať se pak nedivím. Že je na mne vidět, jak moc někoho potřebuju. Tak strašně, až prý z toho šel mráz po zádech. To víš, že mne to nepotěšilo. Depka jak prase. No a po několikaměsíčním litování se, kdy jsem si říkal, že přece nejsem špatný chlap, nepiju, nedělám bordel, na ženy vždy hodný a galantní a to přece není fér - se ve mně něco zlomilo a já se začal na ten svět dívat jinak. Stal jsem se pozorovatelem života vůkolního. Bydlím na vesnici a vždy jsem byl přesvědčený, jak jsou lidi šťastní. Jenže jak jsem se podíval na tu naši vesničku z povzdálí, tak už to tak vůbec nebylo.. Hodní lidi? Chodí do kostela? No ano, to tak je... A doma? Pohoda a klídek? Pouze na venek.. Nakonec mi došlo, že 99 procent rodin má svých problémů nad hlavu. Zálety partnera či partnerky, děti které se nevyvedly a mají problémy jak ve škole, tak v životě, někteří utápěli své výplaty v herně a dost velká většina jich chlastá, jak jalůvky... Takže nakonec jsem zjistil, že já, ač sám, se mám jak to prase v žitě. Klídek a pohoda, můžu si dělat co chci, nikdo mne nebuzeruje a neotravuje. Jsem svým pánem. A děti?  Jasně, mít děti je krásná věc, ale ,my lidé, děláme hroznou chybu v tom, že si děti idealizujeme a pak se divíme.. Vždy jsem slýchaval ono oblíbené - "zůstaneš sám a nikdo se o tebe nepostará..." Jo, jenže když se podívám třebas na sousedy v okolí, tak děti už jsou pryč a sousedi žijou sami ve vekém domě a nic nestíhají ... Děti jsou rozesety po světě a každé má svůj život. Jeden ze sousedů zemřel a sousedka zůstala sama.. Děti místo aby jí pomáhaly, tak jen na ni tlačí s domovem důchodců a barák chtějí prodat a rozdělit se. Při tom byli dříve vzorná, pobožná rodina, bez problémů .. Takže tak. A myslíš, že tohle je už pointa? Opět není. Ještě kousek mého příběhu zkus snést.. Pocit svobody a klidu trval dalších 5 let a v momentě, kdy jsem měl ženy takzvaně úplně na "háku", tak byla tu. Moje nynější přítelkyně. I se dvěma dětmi. Jsme spolu třetím rokem a naprostá pohoda. Jsem ten "hodný strejda" a to mi stačí k naprostému štěstí. Dělám s dětmi to, co s nimi jejich "taťka" nikdy dělat nedokázal - chodíme ven, jezdíme na kole, opékáme buřty nad ohněm, sem tam koupíme společně nějakou tu kravinu na hraní a prostě užíváme život tak jak to jde. A protože přítelkyně je skvělá ve všem, co život přináší, tak můžu říci, že se mi splnilo i to, v co jsem nikdy nedoufal. Co myslíš? Jistě teď řekneš, že "ty se máš... a já furt nic.. a nikdy nic...".. Ano, já se mám, ale jen proto, že jsem si svou cestu musel projít a dělal jsem chyby, abych se z nich poučil. A i když se mám, tak to neznamená, že se na přítelkyni a děti bezmezně upínám, protože jsem si vědom toho, že čím více se na někoho upínáme, tím dříve jej ztrácíme. Zákon vesmíru je vždy a všude. Jakmile s někým budeš, tak ber vztah s rozumem, protože přílišné citové extrémy nutně přitahují opačné citové extrémy. Přílišná svazovanost ničí všecko a přílišné lpění přitahuje právě to "vystřízlivění". Já se musel oženit, abych pochopil, že svatba nezaručuje šťastné partnerství a musel jsem se rozvést, abych pochopil, že upínání se na partnera a oddalování rozchodu jen konec uspíší. No jedním slovem - byl jsem vůl jak vrata. A další vztahy (internetové a vždy na chvilku, tak jedno dvě rande)? Z toho mne probrala až kamarádka. Smutné psí oči ti partnera nepřihrajou a pokud ano, tak to bude přesně to, co nechceš. No a zde máš ještě pár bodíků na závěr:

- v každé rodině je vždy 13-tá komnata, se kterou se musí ta rodina prát celý život

- vidíš šťastnou rodinu s dětmi na procházce. Myslíš, že jsou opravdu tak šťastní? Viděla jsi je někdy třebas na nákupu, nebo v jiné situaci? Divila by ses, jak jsou vynervovaní..

- ani vlastní děti a partner ti nezaručí šťastný život

- děti jsou od toho, aby nám později omlátily o palici naše vlastní špatná životní rozhodnutí a všecky chyby..

- ten, kdo se moc upne na děti a partnera, tak obojí časem bude dělat problémy. Děti jsou s námi krátký čas. Než "kdesi cosi", tak už nás posílají do ři*ti a mají své kamarády a partu a podobně. Čas totiž letí hrozně rychle (vypozorováno v okolí bez vyjímky. Já zatím takové "štěstí" neměl. No zaplať pánbůh..) Navíc spoléhat se na to, že "mám děti, aby se o mne postaraly" je stejné, jako si dát sportku a věřit v hlavní výhru.. Obojí má v dnešní domě velmi malou pravděpodobnost. Svět je velký a jsou dávno pryč doby, kdy "mladí" stavěli rodičům "výměnek" a starali se o ně..

- každá žena sní svůj sen o svém milovaném dítku. Některá chce Jiříka, jiná Aleška a další třebas právě tu Élišku. Děti opravdu přijdou. Ale jen, když jsme na ně připravení. To je ta krásná varianta. Ta horší varianta je, že přijdou, kdy si myslíme, že na ně jsme připravení, ale nakonec zjistíme, že je to o nervy. Tebe zatím čeká ta krásná varianta.

- věk na první dítě - no prý 39 let je ta hranice, ale jak je teda možné, že první děti se narodí dnes už běžně i ve 42,45, dokonce i 47 letech? A kupodivu zdravé jak řípy?

- jakmile budeš mít partnera, dbej na rovnocenné partnerství. Jakákoliv výchylka tak, či onak, se časem blbě projeví na vztahu.

- bodík poslední - přemýšlíš, jestli někdy budeš mít partnera a děti? Ale to víš, že budeš. To už je dávno jasná věc, akorát nyní jsi v roli "sebelítostivé" a směřuješ k roli "pozorovatelky okolí" a je jen na tobě, jak rychle se dáš dohromady. Je možné, že za 14 dní, či měsíc budeš tak nad věcí, že partner se objeví co by dup. A úplně poslední věc - co teda dělat v tomto mezidobí? Rada je jednoduchá - vykašli se na seznamování a hledání, stejně se do toho nutíš v "pudu sebezáchovného lítostění po dítěti" a to nic dobrého sebou nenese. Na chvilku si sedni a popřemýšlej, co tě baví nejvíc. Chceš skákat padákem? No máš možnost. Chceš jet na poznávací zájezy? Pak neváhej. Chceš něco studovat, třebas archeologii? Směle do toho. Snila jsi o nějakém adrenalinovém blbnutí? No tak na co čekáš? Ty máš totiž vzácnou možnost, kdy s u tebe kloubí moudrost tvého věku s volností a to opravdu moc lidí nemá. Takže si užij zavčas své sny, protože až se ti jednou narodí ta Eliška, nebo Jiříček, tak pak už ty sny budou opravdu jen sny. Když je ale chytneš včas, pak se stane to, že i přes mateřské povinnosti budeš moci své sny žít dál. Vše je jen v tobě, jak se k tomu postavíš. Depku a sebelítost hoď do "hnoje", protože to tě jen stahuje na spirálu dalších depek a sebelítostí a začni si konečně užívat své sny a přání.

A ostatním dámám - prosím, chvalte své partnery vždy a při každé příležitosti, bo jsme cypi ješitní a chceme slyšet pochvalu furt. Abysme si mohli uvědomit, jak moc jsme "IN". Jasně, že někdy je lepší než pochvala, tak omlátit kastról o kotrbu, ale co už s námi naděláte? Zase tak špatní nejsme, co myslíte? :D

Tercila — 8. 6. 2009 11:17

Ježišmarja, DaiTerr, to je tááák krásný :supr:

Zipi — 8. 6. 2009 11:29

joo .. pravdivy.. ja se zvolna dostavam do faze nad veci .. :) ale jedno teda vazne asi nikdy nekousnu
; )
..... to chvaleni chlapu ...   a my holky asi tu sebeuctu bereme odkad? :) co se takhle chvalit vzajemne? .. neberte to ode me hloupe, ale ja uz mam tech manualu na tema  co vsechno potrebuji chlapy  fakt plny zuby :)

kalma — 8. 6. 2009 12:21

DaiTerr :supr::supr::supr::supr: . Nemám slov :). Žádná sebelítost, naopak.

agewa — 8. 6. 2009 13:02

u mě je jeden problém, nejvíc mi ze vztahu schází...........tělesná láska. i když mě děti mají rádi, jejich objetí není ono. tak poradtě , jak tohle řešit. sex já a já mi moc nedává , no a najít si někoho jen na sex, na to nemám povahu, k tomu musím k dotyčnému cítit něco " více" no ........a..........jsme zas tam kde předtím.

Leri — 8. 6. 2009 15:09

No stejně ta touha po vztahu vychází ze sexu, nebo ne? To je základ všeho - je to prostě příroda.
Tak Agewo, jedině vysedávat u baru a dávat najevo, že chci chlapa na jednu noc - ale to není ono, že? To nechceme...

agewa — 8. 6. 2009 16:17

nemám na to povahu a ani žaludek. neříkám, že se to nemůže stát, ale plánovitě v žádném případě do toho takhle jít nechci.

Selima — 8. 6. 2009 22:19

ViktorkaLove napsal(a):

kalma napsal(a):

Majko, tak k tomuhle bych chtěla dospět. :). Držím palce. :hjarta:

Hele, nevěř jí. Furtem furt chce svoji Élišku. Vim to, podle sebe. Já taky chcu furt svého Viktora. A taky tu občas bulim, jak blb, někdy to napíšu..., a někdy to NEJDE..., jako např. teď..., tož ale holt protož sem chodíme, ne? :grater: :pussa: :par:

Ty to máš takto . ale prečo myslíš, že to má tak nutne aj Majkafa? Alebo nebodaj každá? :co:

Judyna — 9. 6. 2009 14:11

Dai Terr - :supr:
Obdivuji nejen Tvoji životní moudrost ale i styl psaní.

Blossom — 9. 6. 2009 23:31

Jeden postřeh, který ti Kalmo chci napsat: Mluvilo se tu o smutných psích očích, o nálepce na čele, a hlavně o tom, že máš především rezignovat a ono to přijde samo. Nesouhlasím.
Tady na babinetu jsem zaznamenala 2 protichůdné myšlenkové proudy: jeden je již popsán zkratkou "Musíš rezignovat", druhý bych nazvala "Moc si to přej, pořád na to mysli, modli se o to,vyšli do vesmíru přání a pak se ti to splní".
Na každý životní problém ti tady takto protichůdně budou radit příznivci obou směrů. Obojí mají v něčem pravdu. Ale - já doporučuju- hlavně neber nic z toho dogmaticky. Necpi se násilím do rezignace, když ji necítíž ze srdce, ani se násilím necpi do modlení se a vysílání vesmírných přání. Já tvrdím- neznásilňuj svou duši a nech to tak trochu plynout podle toho, jak to cítíš.
Podle toho, co píšeš, jdeš myslím správnou cestou - pořád to tak trochu zkoušíš a mezitím užíváš radostí života, které život nabízí (viz víkend s kamarádkou v Krumlově). Já myslím, žádné křečovité návody nepotřebuješ, děláš to dobře :jojo: .

Co se nevyzpytatelnosti života týká - opět jeden malý postřeh z mého života: Vztah, který přes net nyní mám, byl v prvopočátku jen vzájemným se utěšování po bolestných rozchodech, které jsme shodou okolností oba ve stejnou chvíli prožívali. Nic moc, kromě vzájemné pomoci a příjemně spolu stráveného času, jsme od toho ani jeden nečekali. Nyní trochu s údivem zjišťuju, že už jsme spolu přes rok, a že -paradoxně - je to určitě nejpohodovější, i když ne nejsilnější vztah mého života. Že mi to dává vlastně mnohem víc, než jsem čekala. Prostě - nerezignovala jsem, ale do určité míry nechávám tedy život plynout, a on vlastně vůbec není špatný.... :)

Blossom — 9. 6. 2009 23:50

agewa napsal(a):

u mě je jeden problém, nejvíc mi ze vztahu schází...........tělesná láska. i když mě děti mají rádi, jejich objetí není ono. tak poradtě , jak tohle řešit. sex já a já mi moc nedává , no a najít si někoho jen na sex, na to nemám povahu, k tomu musím k dotyčnému cítit něco " více" no ........a..........jsme zas tam kde předtím.

Agewo, tak úplně přestě totéž jsem před pár lety řešila já.
Taky jsem potřebovala k dotyčnému současně i něco cítit, nešlo mi to brát jako to berou chlapi - že by mi bylo jedno s kým. Ne snad, že bych mužského musela úplně milovat, ale aspoň něco jsem k tomu cítit potřebovala. A zároveň mít pocit, že nikomu neškodím (že není zadaný) , a taky že ten chlap není blb. Což všechno skloubit je fakt docela složité. Navíc s nedostatkem času, který každá máma od dětí (samoživitelka) má. 
Já to řešila právě vztahy přes net, a protože jsem většinou cítila, že to není úplně to pravé pro celý další život, ořechové, dětem jsem tyhle své "pokusy" nepředstavovala. To bylo mé nejvnitřnější soukromí, které jsem realizovala, když byly děti u babičky, nebo na táborech apod. Dětem jsem hlavně zachovala domov, nevláčela je životem za svými "pokusy" jako některé mé kamarádky.
Takhle to udělat jde. Zkus to taky tak nějak. Nezapomeň, že máš nejen právo i na nějaký svůj soukromý život, ale hlavně že fajn máma může být jen spokojená máma. Nebo lépe řečeno - frustrovaná, nešťastná ženská nemůže být dobrá máma. Nesnaž se tedy "vše obětovat dětem" a zkus si zařídit aspoň občasné volné chvíle pro své hledání partnera a pro své soukromí.

anais.de — 4. 7. 2009 15:31

Byla jsem vcera na jedne akci, kde jsem se setkala se znamymi, ktere jsem jiz pres 10 let nevidela. Nekteri z nich maji prave prvni dite (v pozdnich triceti ci chlapi po ctyricitce, zde v Nemecku je to zejmena u stredni tridy bezne).

Pripada mi, jako by prvorodice v tomto veku docista zblbli. Nemluvili temer o nicem jinem nez o tom svem pokladu a o tom, jak je to super mit dite. Samozrejme jim to preju, ale vetsina tech reci byla nudna, a navic mi takove chovani neprijde zrovna taktni - prestoze jsme se tak dlouho nevideli, ani se me nezeptali, co delam. Jakoby rodicovstvi u nekterych jedincu pusobilo ztratu konverzacnich schopnosti na dospela temata. Vzpomnela jsem si na toto vlakno a debaty o "kouzelne skolce".

Nevim zda je toto fenomen moderni doby, domnivam se, ze moji rodice takto s jinymi rodici "netokali". Doufam, ze se mi to nestane.

Tercila — 4. 7. 2009 17:13

Anais.de: "Doufam, ze se mi to nestane."

Stane :supr:
Navíc, to, co jsi včera zažila, je úplně normální. Oni Tě nudili řečmi o dětech, Ty jsi je hodlala nudit řečmi o Tvé práci. Holt tu nudu naservírovali Tobě dřív, než Ty jim.
Ale máš pravdu, že aspoň na chvíli se ze slušnosti přemoct mohli.

Tercila — 4. 7. 2009 17:20

Leri: "No stejně ta touha po vztahu vychází ze sexu, nebo ne? To je základ všeho - je to prostě příroda."

Leri, to vůbec nemusí být pravda. To, co říkáš, to je právě ten základ pozdějších nešťastných ženských duší. K čemu je Ti nějaký sex, když ten chlap není zodpovědný, hodný, přejícný, fér....
Už v 19ti jsem v okruhu "zájemců" spíš pozorovala, jestli ten kluk je pro mě hlavně parťák. A ten sex přišel nějak sám od sebe :supr:.

anais.de — 4. 7. 2009 19:39

Tercila napsal(a):

Anais.de: "Doufam, ze se mi to nestane."

Stane :supr:
Navíc, to, co jsi včera zažila, je úplně normální. Oni Tě nudili řečmi o dětech, Ty jsi je hodlala nudit řečmi o Tvé práci. Holt tu nudu naservírovali Tobě dřív, než Ty jim.
Ale máš pravdu, že aspoň na chvíli se ze slušnosti přemoct mohli.

Ja jsem nehodlala nikomu sahodlouze vypravet o sve praci, urcite ne dele, nez bych vycitila, ze to druhou osobu uz nezajima. Jen si myslim, ze je slusnost se zeptat na to, co vis, ze je pro druheho dulezite (ja se koneckoncu taky na deti zeptala, ale necekala jsem, ze to bude hlavnim tematem vecera).

Presvedceni rodicu, ze reci o jejich diteti museji zajimat KAZDEHO povazuji za projev dusevniho upadku, zvlaste pokud jinak nemaji o cem mluvit. Kdyz se treba nekoho zeptas jak je na tom jeho babicka se zdravim, tak take ocekavas strucnou a jasnou odpoved, a ne, ze stravis cely vecer rozebiranim jejich neduhu, ne? (a nutne to neznamena, ze Te puvodne zdravotni stav babicky uprimne nezajimal). No, a Tve dite neni pro vetsinu Tvych znamych o nic zajimavejsi nez babicka (a to ani pro ty, kteri s Tebou o detech radi mluvi). Ptaji se na ne totiz proto, aby meli prilezitost mluvit o svych vlastnich.

Samozrejme kazdy povazujeme za zajimave neco jineho. Nekdo novinky ve vyzkumu schizofrenie, jiny vyvoj svetove politiky nebo dilo Jamese Joyce, a nekdo posledni pokroky sveho potomka a kouzelnou skolku. Nerikam, co je lepsi, ale vim koho bych si vybrala za partnera pro konverzaci ja.

adavok — 4. 7. 2009 21:31

Zipi napsal(a):

ale jedno teda vazne asi nikdy nekousnu
; )
..... to chvaleni chlapu ...   a my holky asi tu sebeuctu bereme odkad? :) co se takhle chvalit vzajemne? .. neberte to ode me hloupe, ale ja uz mam tech manualu na tema  co vsechno potrebuji chlapy  fakt plny zuby :)

Naprostý souhlas!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Leri — 4. 7. 2009 22:00

Tercilo, já to přece myslela obecně. Proč vlastně každý touží být s někým? Takto nás naprogramovala příroda. Je jasné, že chceme být s někým, s kým si rozumíme, je nám s ním dobře,
má vlastnosti, které se nám líbí.

Tercila — 4. 7. 2009 22:32

Leri: " já to přece myslela obecně. Proč vlastně každý touží být s někým? "

Jistě, Leri, jen jsem reagovala na to, že jsi napsala: "touha po vztahu vychází ze sexu", což si myslím, že neplatí ani v té obecné rovině. Nikdy mě nenapadlo, že bych s mým manželem chtěla mít vztah (jen) kvůli sexu :), uvažovala jsem jaksi šířeji. :) Především jsem s ním chtěla být proto, že jsme si od našeho seznámení měli o čem povídatm, že jsem z něj cítila jakési bezpečí (pro mě), pak taky velkou míru tolerance a zodpovědnosti - a o tom sexu jsem začala uvažovat až o dost později :). Ale určitě to má hodně lidí přesně opačně :D.

Tercila — 4. 7. 2009 22:43

Anais.de: "Jen si myslim, ze je slusnost se zeptat na to, co vis, ze je pro druheho dulezite"

Určitě, anais, rozumím.
Ale ze své zkušenosti vím, že "děti" - to je téma hodně spojující. Lidé mají různorodá zaměstnání, ale velmi podobné prožitky s dětmi :D Od té doby, co mám dítko, se mě nikdy nikdo nezeptal "hele, a jaká skripta jsi zase vydala a co Tvůj nový článek a výsledky v práci? Každý se zeptá: a co ta vaše slečna - cože, ona už je na střední? no téééda, ta už je tak velká....a....?.... :D
Vzhledem k tomu, že je doba pestrá, v mnoha zaměstnáních propouští se atd. je dokonce někdy velmi ošemetné zeptat se "jak se vám daří v práci" a dočkat se odpovědi "hmmm, momentálně jsem na pracáku". Navíc jak jistě víš ze života v ČR, (a na jiných vláknech to některým lidem u mě silně vadí) - úspěch se tady neodpouští (a to ani pracovní ani manželský - dobře mi tak, když jsem abstinent, nemám lézt do hospody....) :D
Ovšem u tématu dětí, tam se jaksi automaticky předpokládá nezávazné požvanění o pitomých učitelkách, drahých kroužcích, neschopných dětských doktorech..., tudíž je o čem nezávazně kvákat :D.
Až budeš mít děti, určitě si na tuto dnešní debatu vzpomeneš a - možná těm známým i odpustíš :).
Ale rozhodně s Tvým názorem souhlasím, chápu Tě.

Selima — 5. 7. 2009 10:30

Tak ja sa priznám, že pre mňa je partnerský vzťah do značnej miery o sexe - ale nie LEN o ňom, samozrejme. Lebo na spoločnosť, porozumenie, apod. by mi asi stačili aj kamarátky a kamaráti. A partnerský vťah má predsa len aj aspekty, ktoré kamarátske vzťahy nemajú. No a pokiaľ mi je známe, veľkým, ak nie hlavným zmyslom párových vzťahov je založiť rodinu, a to bez sexu veľmi nejde(hoci dnes už sa deti robia aj v skúmavke a možno sa čo neivdieť budú klonovať)...   
Anais, mňa hlavne fascinuje rozprávanie o deťoch, ktoré nikto iný z prítomných nepozná... A ešte to, ako nikto nepočúva druhých, ale snaží sa len mlieť o svojom dieťati... Ono sa to opakuje po čase u babičiek, neboj. Tiež majú všetky najúžasnejšie vnúčatá a prepadávajú ničnetušiacich okolidúcich a vnucujú im fotky... :D

Selima — 5. 7. 2009 10:35

Terci, no ja som zažila trapas s párom, ktorý sa roky márne pokúšal o dieťa(neviem, či sa im už zadarilo, dúfam, že hej) a na otázky typu "A čo deti?" sa hlavne ona vždy nezadržateľne rozplakala. :kapitulation: A musím povedať - neviem, či to je vekom alebo niečím nákazlivm vo vzduchu - že počet žien, ktoré potraitli, nemôžu otehotnieť, prípadne donosiť, apod. okolo mňa sa zvyšuje, takže aj téma "deti" sa môže stať časovnaou náložou. A nedá sa celkom predvídať, kto "taktný" sa ťa kde niečo podobné spýta....
Ja by som sa asi riadila atmosférou a smerovaním, respektíve témou toho-ktorého stretntuia. Na vedeckom kolokviu by som deti asi nevyťahovala, v materskom centre by som ich logicky očkaávala. Na stretnutí spolužikaov asi tak 50:50.

agewa — 5. 7. 2009 11:47

tak nějak jak říká Selima. partner mi chybí, protože sex, tělesnou lásku mi nikdo jiný dát nemůže, většinu ostatních věcí můžu sdílet s kámoškou, segrou nebo dětmi(je jim 18 a 20), tuhle část rozhodně ne.samo, že chci s ním sdílet i to, že nám spolu bude dobře, máme o čem mluvit, a tak...

Selima — 5. 7. 2009 11:51

Ja to nyvše cítim tak, že vďkaa tomu sexuálnu s amedzi nami vyvíja istá intimita - iná ako s rodinou alebo s kamoškami, hoci aj tými najlepšími - a hoci voľnú, má to súvislosť práve s tým sexom a telesnými dôvernosťami. Povedzme, že pred sebou navzájom odkrývame stránky osobnosti, ktoré iní nepoznajú (kolegovia určite nevedia, aká som v posteli - načo by im tá informácia aj bola?), ale ktoré tu sú... a môžu byť zaujímavé.

Tercila — 6. 7. 2009 16:59

Holky, já jsem ale nepsala o vztahu bez sexu :D
Jen jsem chtěla podotknout, že sex. přitažlivost je fajn věc, ale pro dlouhodobý vztah je dobré si zavčas všimnout, jestli tomu partnerovi na mě záleží i jindy, než při jeho vidině sexu :D.

Agewo, nejsem si jistá, jestli Ti ostatní lidé "dají" to, co partner (zas mám na mysli toho dlouhodobého). Jasně, že mi kamarádka pozalívá kvítka, když se válím u moře, jiná kámoška se mnou půjde na koncert nebo do kina, ale třeba většina rodiny bydlí poněkud daleko, vidíváme se zřídka - no zkrátím to: prostě ten partner je od jistého věku nejblíž (a samozřejmě nejen s ohledem na vzdálenost) :). Navíc - asi Ti sestra ani kamarádi nebudou přispívat svými financemi na fáro, na  dovolenou - na život.... Nepůjdou s Tebou k doktorovi, s vaším dítětem do 1. třídy, nebudou s Tebou budovat domek, altán na zahradě atd.
Já jsem prostě jen chtěla upozornit, že sex není všecko :D :D :D.

Seli, ohledně těch hovorů o dětech, jistě, problémů s těhotenstvím nějak asi přibývá (nebo se o nich spíš více píše? - naši dlooooouho v 70. letech nemohli mít děti - 12 let), ale mluvila jsem spíš o tom, proč se kváká o dětech než o práci, když se setkají páry, které už děti mají. Pochopitelně to, co se přihodilo na večírku anais, je faux pas. Možná to nejsou zas tak dobří známí.

Selima — 6. 7. 2009 17:03

Mne sa zdá normálne hovoriť AJ o deťoch, ale myslím, že pokiaľ tie deti nepoznám inak ako z fotky, tak záujem sa stráca cca po 3-4 vetách a nevidím zmysel v tom násilne ho resuscitovať. Možno ani práca nikoho nezaujme na dlhšie, ale to zasa závisí od toho, či sú to kolegovia z brandže alebo náhodní známi z dovolenky. Ja to chápem tak, že v diskusii je vhodné hľadať SPOLOČNÉ témy, čo pri detných môžu byť aj deti, ale ak je spoločnosť zmiešaná detno-bezdetná, pripadá mi vhodnejšie prejsť časom na neutrálnejšiu pôdu. Inak samozrejme, že v čakárni u detského lekára asi nebudú spoločnou témou kvázikryštály ani najnovšie trendy neurolingvistiky. :D

agewa — 6. 7. 2009 17:08

tercia - jsi asi moc neporozuměla tomu, jak jsem to myslela. jasně, že mi nejde u partnera jen o sex, jde o to, že spoustu jiných " věcí" mi můžou dát  i jiní lide, ale tahle část se jinými lidmi nahradit nedá. já musím k partnerovi něco cítít, proto mám asi problém nějakého najít, nejde mi o sex na jednu noc.jen jsem vypíchla část, která je vlastně ve vztahu k partnerovi jedinečná.
třeba kamarádka mi pořád říká, že mám milé a hodné děti, hodně kamarádek, tak že mám čerpat lásku u nich. že mám milovat hlavně sebe, no a pak tu ostatní lásku "přeměnit" v takovou všeobecnou. jako, že můžu chlapa milovat na dálku, aniž bych ho chtěla doma ...
jenže právě to mě chybí, ten pocit intimity, který můžeš zažít jen s partnerem, at se týká sexu, povídání nebo třeba obětí.

Selima — 6. 7. 2009 17:09

Nuž, a pokiaľ ide o sex: samozrejme, že to nie jediné kritérium alebo povedzme jediný cieľ, ale zasa, pravdupovediac: Mne ani partner nikdy nefinancoval byt, auto, ani nič iné. Neviem, či je to dobre, alebo zle, ale nikdy som to od neho ani neočakávala. (A keď mi chýbala hotovosť pri kúpe buty, požičala mi skutočne rodina, akokoľvek čudne to môže znieť...).
A je príma brať do úvahy vlastnosti partnera a jeho "talent pre dlhodobý vzťah", ale ani to nemusí samo osebe pomôcť ani nič zaručiť. Život nie je hra podľa jednoduchého scenára. (Keď nič iné, môže partner nečakane zomrieť, emigrovať či imigrovať do Austrálie...). V mojom osobnom nastavení majú charakterové vlasntosti zhruba rovnaké miesto ako sexuálna príťažlivosť a rovnaké ako "index náhody" alebo "osudu". ;)

Tercila — 6. 7. 2009 17:27

Agewa: " já musím k partnerovi něco cítít"

Jasně, agewo, uvažujeme stejně. A nemyslela jsem tu poznámku "sex není všecko" konkrétně třeba k Tobě nebo zkušené Selimě, spíš kdyby sem náhodou zabloudily patnáctky.... :D

Selimo, samozřejmě máš pravdu - nikdy není nic zaručeno, to myslím, víme.... Ono s tím financováním: jinak je to dnes, kdy bych pochopitelně byla samostatná jednotka, a jinak to bylo v době, kdy jsme se před 25 lety rozhodli žít spolu - rozumíš: abychom mohli pořídit bydlení, bylo nutno dát prostředky dohromady.
Navíc jsem považovala za automatické, že se dají finance dohromady, aby se mohlo pořídit třeba to auto nebo zahrada atd. Tak jsem to myslela. Ne, že bych od někoho brala peníze a za ně žila já. Přispívali jsme automaticky oba, protože nám to připadalo normální. Šlo to tak nějak samo sebou, aniž bychom o tom kdy příliš mluvili.
Navíc já jsem nebyla zvyklá cokoliv dostávat od rodičů, naopak jsem pomáhala financovat ( a k tomu dokonce dobrovolně přispíval i můj muž) svoje mladší sourozence. Naši na tom byli hodně špatně.
Když dnes slyším od rozvedených kámošek, že jejich "objevy" váhají, jestli za ně "utratit" stovku v restauraci a přitom těší se na sex, tak to by mi teda nešlo :D Já potřebuji spolupráci každým coulem. A možná mám (ať to někdo napadá jako nepravdu nebo ne) prostě štěstí, že vlastně žiju tak, jak mi to "připadne normální". I když nijak netajím, že život je sinusoida, že jo.... Nic není jen růžové.
Dnes - nevím, uvažuji zatím tak, že bych se nechtěla k někomu nastěhovat (jsem příliš samostatná a nesnesla bych, aby mi někdo dirigoval, kde bude stát květináč) a už vůbec si neumím (teď) představit, že by si tu v tomhle bytě měl skládat do skříní svoje věci "kdokoliv" - co kdybych si totiž později vztah rozmyslela? :D) - asi bych raději z opatrnosti zvolila ten moderní garsonkový vztah :) vědoma si skutečnosti, že poblouznění nejpozději do tří let mizí a nastávají "všecní dny". S nikým už by to pro mě nebylo tak "férové", jako s mým mužem. A s tou emigrací :) - tak o té jsem vždycky uvažovala spíš já. :)

baba.jaga — 6. 7. 2009 21:00

agewa napsal(a):

tak nějak jak říká Selima. partner mi chybí, protože sex, tělesnou lásku mi nikdo jiný dát nemůže, většinu ostatních věcí můžu sdílet s kámoškou, segrou nebo dětmi(je jim 18 a 20), tuhle část rozhodně ne.samo, že chci s ním sdílet i to, že nám spolu bude dobře, máme o čem mluvit, a tak...

je to tak. Kdyz v partnerstvi nefunguje sex, tak je z 90% odsouzeno k zaniku. Sex je proste jeden z nosnych piliru vztahu. Mam pritele rada pro spoustu jinych veci, ale kdyby me prestal pritahovat, stal by se z nej dobry kamarad...

baba.jaga — 6. 7. 2009 21:03

Tercila napsal(a):

Holky, já jsem ale nepsala o vztahu bez sexu :D
Jen jsem chtěla podotknout, že sex. přitažlivost je fajn věc, ale pro dlouhodobý vztah je dobré si zavčas všimnout, jestli tomu partnerovi na mě záleží i jindy, než při jeho vidině sexu :D.

a co tvoje vidina sexu?

Tercila — 6. 7. 2009 21:05

baba.jaga: "Kdyz v partnerstvi nefunguje sex, tak je z 90% odsouzeno k zaniku."

Tak to si absolutně nemyslím. Pokud nemluvíme o extrémech v dlouhodobých partnerstvích.
A zase lze diskuzi skončit důležitým: co kdo hledá, nechť najde - vždycky záleží na osobním nastavení jednotlivých lidí. :)
Jo vzpomněla jsem si :D - tuto diskuzi jsme začali spíš o tom, jaký vliv má sex při hledání partnera, nikoliv o tom, co se přihodí během 25 let života s dobrým partnerem. :)

baba.jaga — 6. 7. 2009 21:07

Tercila napsal(a):

baba.jaga: "Kdyz v partnerstvi nefunguje sex, tak je z 90% odsouzeno k zaniku."

Tak to si absolutně nemyslím. Pokud nemluvíme o extrémech v dlouhodobých partnerstvích.
:)

tak to ja si nemyslim uz vubec.

Tercila — 6. 7. 2009 21:08

baba.jaga: "tak to ja si nemyslim uz vubec."

:supr: :D to je někdy nejlepší!  :D

baba.jaga — 6. 7. 2009 21:11

baba.jaga napsal(a):

Tercila napsal(a):

baba.jaga: "Kdyz v partnerstvi nefunguje sex, tak je z 90% odsouzeno k zaniku."

Tak to si absolutně nemyslím. Pokud nemluvíme o extrémech v dlouhodobých partnerstvích.
:)

tak to ja si nemyslim uz vubec.

Tercila napsal(a):

baba.jaga: "tak to ja si nemyslim uz vubec."

:supr: :D to je někdy nejlepší!  :D

vytrzeni z kontextu je zrejme tvuj oblibeny sport ;-))) Ale v pohode, uz jsem si zvykla, ze jsi prilis konzervativni na to, aby ses naucila mackat spravna tlacitka.

Tercila — 6. 7. 2009 22:02

baba.jaga: "Ale v pohode, uz jsem si zvykla, ze jsi prilis konzervativni na to, aby ses naucila mackat spravna tlacitka."

Jen aby Ty jsi v životě uměla zmáčknout ta správná tlačítka ;)
Víš, co je hlavní? Že jsi v pohodě. Bez ironie, fakt.

baba.jaga — 6. 7. 2009 22:04

Tercila napsal(a):

baba.jaga: "Ale v pohode, uz jsem si zvykla, ze jsi prilis konzervativni na to, aby ses naucila mackat spravna tlacitka."

Jen aby Ty jsi v životě uměla zmáčknout ta správná tlačítka ;)
Víš, co je hlavní? Že jsi v pohodě. Bez ironie, fakt.

diky, ze se tak hezky staras, to je super!

Ivana*M — 7. 7. 2009 19:12

Tercila napsal(a):

baba.jaga: "Kdyz v partnerstvi nefunguje sex, tak je z 90% odsouzeno k zaniku."

Tak to si absolutně nemyslím. Pokud nemluvíme o extrémech v dlouhodobých partnerstvích.
A zase lze diskuzi skončit důležitým: co kdo hledá, nechť najde - vždycky záleží na osobním nastavení jednotlivých lidí. :)
Jo vzpomněla jsem si :D - tuto diskuzi jsme začali spíš o tom, jaký vliv má sex při hledání partnera, nikoliv o tom, co se přihodí během 25 let života s dobrým partnerem. :)

U nas dlouhodobe nefungoval a porad jsme spolu.

Ivana*M — 7. 7. 2009 19:14

baba.jaga napsal(a):

agewa napsal(a):

tak nějak jak říká Selima. partner mi chybí, protože sex, tělesnou lásku mi nikdo jiný dát nemůže, většinu ostatních věcí můžu sdílet s kámoškou, segrou nebo dětmi(je jim 18 a 20), tuhle část rozhodně ne.samo, že chci s ním sdílet i to, že nám spolu bude dobře, máme o čem mluvit, a tak...

je to tak. Kdyz v partnerstvi nefunguje sex, tak je z 90% odsouzeno k zaniku. Sex je proste jeden z nosnych piliru vztahu. Mam pritele rada pro spoustu jinych veci, ale kdyby me prestal pritahovat, stal by se z nej dobry kamarad...

A to neni spatne do manzelstvi , tak nejak to mam ja .

kalma — 1. 9. 2009 8:38

Tak jsem zase tady :-((. Včera jsem nahlídla s velmi důvěryhodnou osůbkou do karet. Hodinu jsme si povídali, řešili můj pohled na život,co mám změnit, jak se chovat, měla pravdu ve všem. Já osobně to vím, že musím minulost hodit za hlavu, začít žít, osamostatnit se, přestat fňukat. To já dělám, nefňukám (to až teď tady), sportuju, domů chodím jen přespávat, jsem pořád v něčí společnosti, žiju. Řídím auto, jezdím za kamarádkama po čechách i na moravu. Sebevědomí mám až až.  Nemám jediný důvod ji nevěřit. To co mi říkala, mi říkalo víc lidí před ní. Popsala mi celý ten proces, v prosinci bouchnu do stolu, začnu měnit svůj život, postavím¨se na vlastní nohy. Nevím jak, peníze nemám, podnájmy jsou zde drahé, v práci krize, takže výplata nic moc, ale ještě že ji mám.  No každopádně se ze mne stane nový člověk a v dubnu se s někým začnu dávat dohromady a vypukne z toho krásný vztah, kdy budu zamilovaná, šťastná a podobně. Ale to je ještě osm měsíců!!!! Děkuju za to, že jsem se mohla vypsat, ale z veselé energické ženy je zase bulící uzlíček. Zase budu  na Vánoce, Silvestra a narozeniny sama. Já prostě nejsem na singl život :-(.

mashanka — 1. 9. 2009 8:46

Podle mě se na to moc upínáš, abys už honem měla partnera. To z tebe jednak vyzařuje, ať se chováš jak chceš, a tím potencionální nápadníky odrazuješ a jednak je to nebezpečné - můžeš mít sklon brát každého, který tě bude chtít a šeredně se přehmátnout

Alyssa — 1. 9. 2009 9:21

mashanka napsal(a):

Podle mě se na to moc upínáš, abys už honem měla partnera. To z tebe jednak vyzařuje, ať se chováš jak chceš, a tím potencionální nápadníky odrazuješ a jednak je to nebezpečné - můžeš mít sklon brát každého, který tě bude chtít a šeredně se přehmátnout

Naprostý souhlas. Nevím, jak je to možné, ale chlapi vycítí, když ženská moc chce a to je nebere. Pamatuju si, že když jsem byla sama a hrozně toužila po tom sama nebýt, chodila jsem do společnosti, ale žádnej nápadník se neobjevil (přitom do té doby jsem o ně neměla nouzi).. Naopak, když jsem už sama nebyla, najednou jsem dostala  několik pozvání na rande za sebou :) I když tvrdíš, že jsi aktivní, pořád někde lítáš, nesedíš doma a nefňukáš, sama v sobě fňukáš a už to je poznat..
Nevím, jestli je úplně nejlepší spoléhat se na to, co řekne kartářka.. Chce to změnit přístup a neupínat se jenom na partnera. Není to všechno, můžeš si tady přečíst spoust příběhů, ve kterých chlapi opouští svoje ženy s dětmi a ony pak po čtyřicítce začínají úplně znova..

kalma — 1. 9. 2009 11:21

Děkuju, už jsem klidnější. Mám vždy takový záchvat, potřebuju tu hlavu něčím zaměstnat.

Blossom — 1. 9. 2009 13:02

kalma napsal(a):

Děkuju, už jsem klidnější. Mám vždy takový záchvat, potřebuju tu hlavu něčím zaměstnat.

Kalmo, chci říct, že nejsi sama, že tvým pocitům naprosto rozumím. Nemyslím si, že se na to moc upínáš.
Spíš si myslím, že je to hodně o nepochopení, protože člověk, který je založen jinak,a  je spokojen i sám, opravdu může mít pocit "Co ta Kalma furt blázní, copak není schopná být chvíli sama, bez chlapa"? Prostě nemůže to pochopit, když je jinak založený.

To je bohužel nesdělitelné, to Kalmo nevysvětlíš.
Zkusím to metaforou, možná prdlou, ale snad se to z toho snáz pochopí: Když někdo třeba homosexuálovi řekne - co na těch chlapech pořád máš, sakra už s tím přestaň, a koukej si najít ženskou, neupínej se pořád jen na ty chlapy" tak to je taky rada naprd. I když to třeba ten rádce myslel dobře.

A nebo když někdo řekne člověku se zlomenou nohou - tak už se na to kulhání vykašli, neupínej se na to a začni konečně běhat normálně jako my ostatní....

To není v "upínání se", to je ve vnitřním nastavení. Ty ho máš na život v páru, a tak v životě sama ti prostě něco pořád bude chybět, i když koníčků, přátel a aktivit máš habaděj.

Chtěla jsem tím říct Kalmo, když budeš chtít a mít tu náladu, tak se z toho aspoň vypiš, to ti pomůže, a kdybys nechtěla veřejně tak napiš SZ.
A nejsi v tom sama, takových, které jsou nastavené na život v páru, je docela hodně, já k nim patřím taky.  Nejsme proto ani lepší, ani horší. Jsme prostě tak vnitřně nastavené. :)
Držím ti palce, ať se vše daří. :pussa:

macík* — 1. 9. 2009 13:34

Moc nechápu, jak může někdo vědět, že zrovna v dubnu někoho potkáš? Víš co se do té doby může stát věcí.... A co když se zrovna v dubnu nikdo neobjeví, co pak? Zboří se ti svět?
Na tohle bych se být tebou neupínala. Proti kartám nic nemám, ale takovéhle věštění bych brala s rezervou.

Jo, chceš vztah, rozumím tomu. Jak píše Blossom - jsi tak nastavená. Jenže stejně ten tvůj život závisí jen a jen na tobě. Partner dnes je a zítra být nemusí, tak to prostě v životě chodí. Ty budeš pořád. A když ti bude samotné se sebou dobře tak už to je super :)
Už to tady hodněkrát zaznělo a já si to také myslím, jakmile to přestaneš řešit, "pustíš to" a začneš být spokojená sama se sebou a se svým životem tak se někdo objeví :)

Blossom — 1. 9. 2009 17:09

Kartářkám já nevěřím. Ale možná, že tato měla dobrou vůli a vlastně se pokusila dostat prakticky Kalmu psychicky do té pohody, do toho "ne-upínání se", jak o tom některé píšete.
Ve smyslu - je to dobrý, můžu být úplně v klidu, v dubnu ho potkám, mám to předpovězené...
Prostě - kartářka podle mě zkusila dát Kalmě to  světlo na konci tunelu. A během 8 měsíců je pravděpodobné, že Kalma někoho potká, no a pak si na kartářku už ani nevzpomene, bude totiž žít naplno novým vztahem...

Kalmo, nejsem věštkyně, ale vsázím boty, že ho potkáš, a to mnohem dřív než v dubnu:)

Peťuli — 1. 9. 2009 20:06

Blossom, díky za příspěvek č. 220, protože ten byl i pro mě, naprosto přesně jsi to popsala. Mám stejné pocity, dokážu být sama, dokážu být tak spokojená, mám koníčky co mě baví a rozhodně se nenudím, ale partner mi chybí. Ne tak, že bych se pověsila na krk prvnímu chlapovi, který půjde kolem, ale ráda bych svůj život sdílela nejen se synem, rodiči, kamarádkami, ale i partnerem, se kterým si budu rozumět. A občas mám z  Babinetu pocit, že je to okamžitě považováno za závislost. Tak jsem aspoň ráda, že jsou tu i spřízněné duše, které to mají nastaveno stejně jako já.

mashanka — 2. 9. 2009 4:11

Blossom napsal(a):

kalma napsal(a):

Děkuju, už jsem klidnější. Mám vždy takový záchvat, potřebuju tu hlavu něčím zaměstnat.

Kalmo, chci říct, že nejsi sama, že tvým pocitům naprosto rozumím. Nemyslím si, že se na to moc upínáš.
Spíš si myslím, že je to hodně o nepochopení, protože člověk, který je založen jinak,a  je spokojen i sám, opravdu může mít pocit "Co ta Kalma furt blázní, copak není schopná být chvíli sama, bez chlapa"? Prostě nemůže to pochopit, když je jinak založený.

To je bohužel nesdělitelné, to Kalmo nevysvětlíš.
Zkusím to metaforou, možná prdlou, ale snad se to z toho snáz pochopí: Když někdo třeba homosexuálovi řekne - co na těch chlapech pořád máš, sakra už s tím přestaň, a koukej si najít ženskou, neupínej se pořád jen na ty chlapy" tak to je taky rada naprd. I když to třeba ten rádce myslel dobře.

A nebo když někdo řekne člověku se zlomenou nohou - tak už se na to kulhání vykašli, neupínej se na to a začni konečně běhat normálně jako my ostatní....

To není v "upínání se", to je ve vnitřním nastavení. Ty ho máš na život v páru, a tak v životě sama ti prostě něco pořád bude chybět, i když koníčků, přátel a aktivit máš habaděj.

Chtěla jsem tím říct Kalmo, když budeš chtít a mít tu náladu, tak se z toho aspoň vypiš, to ti pomůže, a kdybys nechtěla veřejně tak napiš SZ.
A nejsi v tom sama, takových, které jsou nastavené na život v páru, je docela hodně, já k nim patřím taky.  Nejsme proto ani lepší, ani horší. Jsme prostě tak vnitřně nastavené. :)
Držím ti palce, ať se vše daří. :pussa:

:lol: jasně, kdyby sis náhodou zlomila nohu, vypiš se z toho a budeš hned skákat jak srnka :vissla:

Nikdo neříká, že se na to má vykašlat, ale že to chtění vyzařuje

Blossom — 2. 9. 2009 7:57

mashanka napsal(a):

Blossom napsal(a):

kalma napsal(a):

Děkuju, už jsem klidnější. Mám vždy takový záchvat, potřebuju tu hlavu něčím zaměstnat.

Kalmo, chci říct, že nejsi sama, že tvým pocitům naprosto rozumím. Nemyslím si, že se na to moc upínáš.
Spíš si myslím, že je to hodně o nepochopení, protože člověk, který je založen jinak,a  je spokojen i sám, opravdu může mít pocit "Co ta Kalma furt blázní, copak není schopná být chvíli sama, bez chlapa"? Prostě nemůže to pochopit, když je jinak založený.

To je bohužel nesdělitelné, to Kalmo nevysvětlíš.
Zkusím to metaforou, možná prdlou, ale snad se to z toho snáz pochopí: Když někdo třeba homosexuálovi řekne - co na těch chlapech pořád máš, sakra už s tím přestaň, a koukej si najít ženskou, neupínej se pořád jen na ty chlapy" tak to je taky rada naprd. I když to třeba ten rádce myslel dobře.

A nebo když někdo řekne člověku se zlomenou nohou - tak už se na to kulhání vykašli, neupínej se na to a začni konečně běhat normálně jako my ostatní....

To není v "upínání se", to je ve vnitřním nastavení. Ty ho máš na život v páru, a tak v životě sama ti prostě něco pořád bude chybět, i když koníčků, přátel a aktivit máš habaděj.

Chtěla jsem tím říct Kalmo, když budeš chtít a mít tu náladu, tak se z toho aspoň vypiš, to ti pomůže, a kdybys nechtěla veřejně tak napiš SZ.
A nejsi v tom sama, takových, které jsou nastavené na život v páru, je docela hodně, já k nim patřím taky.  Nejsme proto ani lepší, ani horší. Jsme prostě tak vnitřně nastavené. :)
Držím ti palce, ať se vše daří. :pussa:

:lol: jasně, kdyby sis náhodou zlomila nohu, vypiš se z toho a budeš hned skákat jak srnka :vissla:

Nikdo neříká, že se na to má vykašlat, ale že to chtění vyzařuje

Kdybych si náhodou zlomila nohu, a prostě nějaký čas bych byla nešťastná z toho, že nemůžu běhat, vypsala bych se z toho na Babinetu a už to by mi pomohlo. Hlavně vědomí, že to se mnou někdo sdílí, a třeba by mi někdo napsal že taky nemůže chodit a že se tedy v tomto mezidobí zabývá tímto a oním, našel si něco, co mu pomáhá to přečkat. Třeba by mi to pomohlo a inspirovalo by  mě to.
Přečetla bych si příběhy těch, co měli zlomené třeba nohy obě a to jak teď už dávno běhají jako srnky. Dalo by mi to naději.
Samozřejmě, tak hloupá abych si myslela že Babinet mi nohu mávnutím proutku uzdraví, nejsem. :vissla:

A to je moc hezké, že píšete, že to chtění vyzařuje. Za prvé si myslím, že to vůbec nemusí být pravda, a za druhé jí je tenhle postřeh platný asi jako mrtvému zimník.
Ale napsal by tedy někdo opravdu praktický, fungující návod, jak  má tedy Kalma své údajné vyzařování vypnout?

Podle mě si to Kalma ničím nezpůsobuje, jen momentálně nemá ve vztazích štěstí. Ono je totiž taky v seznamování dost potřeba.

Majja — 2. 9. 2009 7:58

Ta teorie o vyzařování sice má něco do sebe, ve finále to ale člověka akorát stresuje stejně jako řeči "to přijde, až to vůůůůbec nebudeš čekat". Kdyby měli partnery jenom lidi, který jsou úplně v pohodě a "vyzařujou" štěstí, radost a NEČEKAJ a kdo ví co ještě, tak by většina lidí byla sama.

Rozmarila — 2. 9. 2009 8:18

Majja napsal(a):

Ta teorie o vyzařování sice má něco do sebe, ve finále to ale člověka akorát stresuje stejně jako řeči "to přijde, až to vůůůůbec nebudeš čekat". Kdyby měli partnery jenom lidi, který jsou úplně v pohodě a "vyzařujou" štěstí, radost a NEČEKAJ a kdo ví co ještě, tak by většina lidí byla sama.

Nö vono je to spíš o tom že funguje zákon schválnosti ...........člověk míní život mění ........něco chceš a doufáš a plánuješ a dost často je to jinak .........asi je lepší složit ruce a nechat věci plynout ......nebo hledat něco úplně jinýho:

Ariana o tom píše : moje babička vždycky říkala, že když člověk hledá lásku, tak nenajde ani lásku, ani peníze, zatímco když hledá peníze, tak najde peníze i lásku.......a to je pravda ..............moje sousedka je profi štětka a celej život tahá prachy z chlapů.......a skoro každej z nich s ní chce žít(to ona nechce ) .......kromě toho že jí dává prachy ... a my ostatní marně hledáme jen tu lásku ......

Majja — 2. 9. 2009 8:24

Jenže já nijak vehementně nehledám. A než bych vyzařovala to "chtění" tak naopak, protože jsem se párkrát spálila, tak mi lidi řikaj, že působím jako ledová královna ... a jestli něco "vyzařuju", tak je to "jděte od mě dál, nepotřebuju vás, nevěřim vám". Je to ale jenom moje obranná skořápka, většinu chlapů to ale odradí a část ta nedostupnost přitahuje. Teď jsem myslela, že se objevil někdo, kdo je fajn, vylezla jsem z toho svýho obrannýho domečku, pár dní se vznášela na růžovým obláčku a pak zjistim, že pán je zadanej a asi si tak dokazoval jak je dobrej a žádanej :/  Takže nekonečná spirála, kdy zas zklamaně zalejzám a uzavírám se do sebe, tím pádem opět působim jak studenej čumák a je mi smutno.

Blossom — 2. 9. 2009 8:32

Když v duchu proberu sebe, své kamarádky a známé, a okolnosti jejich seznámení s životní láskou, někdy jsou to fakt neuvěřitelné příběhy, hodně o náhodě.
Např. jedna má kamarádka na VŠ otěhotněla, takže nedostudovala vysněnou školu. Narodilo se jí postižené dítě, manžel to nezvládl a odešel od nich, zůstala na to sama. Nedala se, založila cestovku, dost se realizovala v práci, ale pak přišly nečekané komplikace a cestovka jí zkrachovala. Ona sama, s dluhy, s těžce postiženým dítětem. Říkala mi: Myslela jsem, že mě v životě nečeká už nic hezkého. Jen že budu před sebou celý život tlačit vozík se svou nemocnou dcerkou. Bez perspektivy, donekonečna.
No, a pak jela na služební cestu do Maďarska a píchla tam kolo. Kolemjedoucí kamioňák, Čech, jí pomohl kolo nasadit - a zkrátím to - dnes jsou manželé. :jojo:

Jiná spolužačka, krátce po rozvodu, zamyšleně šla, moc nekoukala kolem sebe, a za rohem domu se srazila s nějakým pánem. Situace jak z blbé grotesky.Začali se vzájemně omlouvat, atd., atd., no a dnes mají spolu dceru.

Ono to chce podle mě taky velký kus štěstí. Ježe to se prostě někdy dlouho někde fláká...

agewa — 2. 9. 2009 8:42

ono to funguje nějak záhadně, když si vezmu, že moje sestra se vždy rozcházela až v momentě , kdy měla bydlela s dalším partnerem, tak musela to ,že "hledá" nějak uspěšně maskovat.
je vdaná po třetí.

mashanka — 2. 9. 2009 8:43

A to je moc hezké, že píšete, že to chtění vyzařuje. Za prvé si myslím, že to vůbec nemusí být pravda, a za druhé jí je tenhle postřeh platný asi jako mrtvému zimník.
Ale napsal by tedy někdo opravdu praktický, fungující návod, jak  má tedy Kalma své údajné vyzařování vypnout?


Konkrétní návod neexistuje, stejně tak, jako rada, jak chodit se zlomenou nohou. Prostě to tak je.
Můžeme si s ní povídat, projevit účast a pochopení, na chvíli jí bude možná líp, a to je vše.

mashanka — 2. 9. 2009 8:51

Majja napsal(a):

Ta teorie o vyzařování sice má něco do sebe, ve finále to ale člověka akorát stresuje stejně jako řeči "to přijde, až to vůůůůbec nebudeš čekat". Kdyby měli partnery jenom lidi, který jsou úplně v pohodě a "vyzařujou" štěstí, radost a NEČEKAJ a kdo ví co ještě, tak by většina lidí byla sama.

ano, ale není - speciáně tady - mnoho z nich se spokojí s partnerem, kterého už dávno měly kopnout někam a neudělaly to jen proto, že nechtějí být samy. Stačí si tady jen pročíst ta vlákna.

Kalma se buď může zařadit mezi ně, tj. vzít jakéhokoli, kdo o ni projeví zájem a snažit se ho předělat k obrazu svému, a nebo si počkat, až potká toho správného.

Rozmarila — 2. 9. 2009 8:54

Blossom napsal(a):

Když v duchu proberu sebe, své kamarádky a známé, a okolnosti jejich seznámení s životní láskou, někdy jsou to fakt neuvěřitelné příběhy, hodně o náhodě.
Např. jedna má kamarádka na VŠ otěhotněla, takže nedostudovala vysněnou školu. Narodilo se jí postižené dítě, manžel to nezvládl a odešel od nich, zůstala na to sama. Nedala se, založila cestovku, dost se realizovala v práci, ale pak přišly nečekané komplikace a cestovka jí zkrachovala. Ona sama, s dluhy, s těžce postiženým dítětem. Říkala mi: Myslela jsem, že mě v životě nečeká už nic hezkého. Jen že budu před sebou celý život tlačit vozík se svou nemocnou dcerkou. Bez perspektivy, donekonečna.
No, a pak jela na služební cestu do Maďarska a píchla tam kolo. Kolemjedoucí kamioňák, Čech, jí pomohl kolo nasadit - a zkrátím to - dnes jsou manželé. :jojo:
Jiná spolužačka, krátce po rozvodu, zamyšleně šla, moc nekoukala kolem sebe, a za rohem domu se srazila s nějakým pánem. Situace jak z blbé grotesky.Začali se vzájemně omlouvat, atd., atd., no a dnes mají spolu dceru.
Ono to chce podle mě taky velký kus štěstí. Ježe to se prostě někdy dlouho někde fláká...

No a vo tom to právě je.........já například na seznámení na ulici vůbec nevěřím, pze si myslím že těžko náhodně najdu člověka, který by se ke mně hodil zájmy, výchovou, názory ......a s kamionákem bych nestratila půl slova, pze vím, že kamionáci maj v každým městě jednu souložnici ........proto  jsem tak těžko hledala ...tyhle šance jsem automaticky a vědomě prošvihla .....:D:D

Rozmarila — 2. 9. 2009 8:56

mashanka napsal(a):

Majja napsal(a):

Ta teorie o vyzařování sice má něco do sebe, ve finále to ale člověka akorát stresuje stejně jako řeči "to přijde, až to vůůůůbec nebudeš čekat". Kdyby měli partnery jenom lidi, který jsou úplně v pohodě a "vyzařujou" štěstí, radost a NEČEKAJ a kdo ví co ještě, tak by většina lidí byla sama.

ano, ale není - speciáně tady - mnoho z nich se spokojí s partnerem, kterého už dávno měly kopnout někam a neudělaly to jen proto, že nechtějí být samy. Stačí si tady jen pročíst ta vlákna.

Kalma se buď může zařadit mezi ně, tj. vzít jakéhokoli, kdo o ni projeví zájem a snažit se ho předělat k obrazu svému, a nebo si počkat, až potká toho správného.

Přesně o tom píšu ...........Kalma a my hledáme prostě opatrnějc a jiný lidi berou co příde bez rozmyslu (ale  ty konce)..........a tím se stane že člověk hledá dlouho............

mashanka — 2. 9. 2009 8:57

Já taky - a přesto jsem svého milého vždycky nějak potkala

Blossom — 2. 9. 2009 8:59

mashanka napsal(a):

A to je moc hezké, že píšete, že to chtění vyzařuje. Za prvé si myslím, že to vůbec nemusí být pravda, a za druhé jí je tenhle postřeh platný asi jako mrtvému zimník.
Ale napsal by tedy někdo opravdu praktický, fungující návod, jak  má tedy Kalma své údajné vyzařování vypnout?


Konkrétní návod neexistuje, stejně tak, jako rada, jak chodit se zlomenou nohou. Prostě to tak je.
Můžeme si s ní povídat, projevit účast a pochopení, na chvíli jí bude možná líp, a to je vše.



V tomhle stoprocentně souhlasím. Ale nemyslím si, že to je málo. Mě osobně právě tohle na Babinetu párkrát velmi psychicky pomohlo.

mashanka — 2. 9. 2009 9:01

Ale jo, to je jasné, od toho to tady asi je, v té chvíli, kdy na člověka přijde truchlivá, to pomůže, ale problém to nevyřeší

Majja — 2. 9. 2009 9:02

No ale Kalma na úvodu svýho vlákna píše, že to vlákno zakládá proto, že je jí smutno, ne že by chtěla za každou cenu klofnout borce a mít s ním hned rodinu. A v tomhle ji chápu, protože rozhodně nesedím doma na zadku, naopak, nevím co dřív, přesto je mi smutno, prostě už to trvá moc dlouho. Takže někdy pomůže třeba si jenom pokecat s někým, kdo je na tom stejně. Samozřejmě, kdybych zadaná byla, tak jí tu napíšu moudra o tom co všechno vyzařuje a jak má čekat na toho pravýho. Takhle můžu napsat akorát to, že mi je taky smutno a to sakra pořádně smutno.

agewa — 2. 9. 2009 9:05

Rozmarila napsal(a):

Blossom napsal(a):

Když v duchu proberu sebe, své kamarádky a známé, a okolnosti jejich seznámení s životní láskou, někdy jsou to fakt neuvěřitelné příběhy, hodně o náhodě.
Např. jedna má kamarádka na VŠ otěhotněla, takže nedostudovala vysněnou školu. Narodilo se jí postižené dítě, manžel to nezvládl a odešel od nich, zůstala na to sama. Nedala se, založila cestovku, dost se realizovala v práci, ale pak přišly nečekané komplikace a cestovka jí zkrachovala. Ona sama, s dluhy, s těžce postiženým dítětem. Říkala mi: Myslela jsem, že mě v životě nečeká už nic hezkého. Jen že budu před sebou celý život tlačit vozík se svou nemocnou dcerkou. Bez perspektivy, donekonečna.
No, a pak jela na služební cestu do Maďarska a píchla tam kolo. Kolemjedoucí kamioňák, Čech, jí pomohl kolo nasadit - a zkrátím to - dnes jsou manželé. :jojo:
Jiná spolužačka, krátce po rozvodu, zamyšleně šla, moc nekoukala kolem sebe, a za rohem domu se srazila s nějakým pánem. Situace jak z blbé grotesky.Začali se vzájemně omlouvat, atd., atd., no a dnes mají spolu dceru.
Ono to chce podle mě taky velký kus štěstí. Ježe to se prostě někdy dlouho někde fláká...

No a vo tom to právě je.........já například na seznámení na ulici vůbec nevěřím, pze si myslím že těžko náhodně najdu člověka, který by se ke mně hodil zájmy, výchovou, názory ......a s kamionákem bych nestratila půl slova, pze vím, že kamionáci maj v každým městě jednu souložnici ........proto  jsem tak těžko hledala ...tyhle šance jsem automaticky a vědomě prošvihla .....:D:D

a kde jsi hledala? pokud si pamatuju, většinou se tu chlubíš pouze svými milenci, s kterými si užíváš sex a pařby.

Rozmarila — 2. 9. 2009 9:07

Majja napsal(a):

No ale Kalma na úvodu svýho vlákna píše, že to vlákno zakládá proto, že je jí smutno, ne že by chtěla za každou cenu klofnout borce a mít s ním hned rodinu. A v tomhle ji chápu, protože rozhodně nesedím doma na zadku, naopak, nevím co dřív, přesto je mi smutno, prostě už to trvá moc dlouho. Takže někdy pomůže třeba si jenom pokecat s někým, kdo je na tom stejně. Samozřejmě, kdybych zadaná byla, tak jí tu napíšu moudra o tom co všechno vyzařuje a jak má čekat na toho pravýho. Takhle můžu napsat akorát to, že mi je taky smutno a to sakra pořádně smutno.

Já jsem tohle řešila tak , že jsem pořád chodila na rande(neříkám že to musí každej).............ale já chodila třeba ně dvě rande denně a brala jsem to trochu jako sport .........tím jsem totiž ty chlapy nejlípo poznala , už jsem pak rozeznala jak lžou a jaký kdo je .........když se ty situace opakujou, člověk pak pozná víc ...........navíc jsem nebyla sama , jezdila jsem s nimi na výlety a z tréningových důvodů jsem brala i ženáče(výlety) ,abych se naučila znát chlapy .......a časem se  v tom davu objevil vhodný adept.

Blossom — 2. 9. 2009 9:08

mashanka napsal(a):

Ale jo, to je jasné, od toho to tady asi je, v té chvíli, kdy na člověka přijde truchlivá, to pomůže, ale problém to nevyřeší

Tohle mi připomíná dávná slova mé skvělé psycholožky: "Víte, ono některé věci v životě prostě VYŘEŠIT nejde. Některé problémy dokonce ani nemají řešení. A leccos pak nečekaně vyřeší osud sám.
Zkusím Vám pomoct vyřešit, co vyřešit snad jde, ale s jinými problémy Vám zkusím aspoň pomoct se vyrovnat, sžít, smířit se. Snad Vám i toto mé doprovázení může pomoct."

A já dodávám - pomohlo. A moc. (Paní psycholožko, ještě jednou díky). :)

Rozmarila — 2. 9. 2009 9:09

agewa napsal(a):

Rozmarila napsal(a):

Blossom napsal(a):

Když v duchu proberu sebe, své kamarádky a známé, a okolnosti jejich seznámení s životní láskou, někdy jsou to fakt neuvěřitelné příběhy, hodně o náhodě.
Např. jedna má kamarádka na VŠ otěhotněla, takže nedostudovala vysněnou školu. Narodilo se jí postižené dítě, manžel to nezvládl a odešel od nich, zůstala na to sama. Nedala se, založila cestovku, dost se realizovala v práci, ale pak přišly nečekané komplikace a cestovka jí zkrachovala. Ona sama, s dluhy, s těžce postiženým dítětem. Říkala mi: Myslela jsem, že mě v životě nečeká už nic hezkého. Jen že budu před sebou celý život tlačit vozík se svou nemocnou dcerkou. Bez perspektivy, donekonečna.
No, a pak jela na služební cestu do Maďarska a píchla tam kolo. Kolemjedoucí kamioňák, Čech, jí pomohl kolo nasadit - a zkrátím to - dnes jsou manželé. :jojo:
Jiná spolužačka, krátce po rozvodu, zamyšleně šla, moc nekoukala kolem sebe, a za rohem domu se srazila s nějakým pánem. Situace jak z blbé grotesky.Začali se vzájemně omlouvat, atd., atd., no a dnes mají spolu dceru.
Ono to chce podle mě taky velký kus štěstí. Ježe to se prostě někdy dlouho někde fláká...

No a vo tom to právě je.........já například na seznámení na ulici vůbec nevěřím, pze si myslím že těžko náhodně najdu člověka, který by se ke mně hodil zájmy, výchovou, názory ......a s kamionákem bych nestratila půl slova, pze vím, že kamionáci maj v každým městě jednu souložnici ........proto  jsem tak těžko hledala ...tyhle šance jsem automaticky a vědomě prošvihla .....:D:D

a kde jsi hledala? pokud si pamatuju, většinou se tu chlubíš pouze svými milenci, s kterými si užíváš sex a pařby.

No já je hledala na netu ........a snažila jsem se mít vztahy ......dlouhodobější ........i když ne dycky se to podařilo .....občas si někdo užil a zmizel ..........já věřím na vztahy z netu , nejlepší chlapy jsem měla z netu a moje dcera taky.............

mashanka — 2. 9. 2009 9:10

Majja napsal(a):

No ale Kalma na úvodu svýho vlákna píše, že to vlákno zakládá proto, že je jí smutno, ne že by chtěla za každou cenu klofnout borce a mít s ním hned rodinu. A v tomhle ji chápu, protože rozhodně nesedím doma na zadku, naopak, nevím co dřív, přesto je mi smutno, prostě už to trvá moc dlouho. Takže někdy pomůže třeba si jenom pokecat s někým, kdo je na tom stejně. Samozřejmě, kdybych zadaná byla, tak jí tu napíšu moudra o tom co všechno vyzařuje a jak má čekat na toho pravýho. Takhle můžu napsat akorát to, že mi je taky smutno a to sakra pořádně smutno.

No jo, no, já vím - já jsem prostě takový řešič - mám tendenci problémy odstraňovat, hledat řešení
V tom jsem trochu chlap - plané tlachání mě neuspokojí, takže moje reakce mohou být tím ovlivněny, přesto, že řešení není

mashanka — 2. 9. 2009 9:11

Blossom napsal(a):

mashanka napsal(a):

Ale jo, to je jasné, od toho to tady asi je, v té chvíli, kdy na člověka přijde truchlivá, to pomůže, ale problém to nevyřeší

Tohle mi připomíná dávná slova mé skvělé psycholožky: "Víte, ono některé věci v životě prostě VYŘEŠIT nejde. Některé problémy dokonce ani nemají řešení. A leccos pak nečekaně vyřeší osud sám.
Zkusím Vám pomoct vyřešit, co vyřešit snad jde, ale s jinými problémy Vám zkusím aspoň pomoct se vyrovnat, sžít, smířit se. Snad Vám i toto mé doprovázení může pomoct."

A já dodávám - pomohlo. A moc. (Paní psycholožko, ještě jednou díky). :)

Ano, přesně tak to asi je

agewa — 2. 9. 2009 9:25

Rozmařila.....pěkně si začínáš protořečet.
není to tak dlouho, cos tu tvrdila, že TY jsi vždy poznala, jaký ten chlap je, takže jsi nikdy neměla tu čest s alkoholikem, gemblerem atd. a ty, které jsou milenkama ženatých jsi tu přimo zostouzela, protože TY bys nikdy......a ejhle , ono to neí až tak pravda, že?
takže to, jak tu halasně vykřikuješ, jak ty jsi dokonalá, že ve vztazích si vždy měla navrh a poznala ty kvalitní, zas až tak pravda nebude, co?

Majja — 2. 9. 2009 9:25

Rozmarila napsal(a):

Majja napsal(a):

No ale Kalma na úvodu svýho vlákna píše, že to vlákno zakládá proto, že je jí smutno, ne že by chtěla za každou cenu klofnout borce a mít s ním hned rodinu. A v tomhle ji chápu, protože rozhodně nesedím doma na zadku, naopak, nevím co dřív, přesto je mi smutno, prostě už to trvá moc dlouho. Takže někdy pomůže třeba si jenom pokecat s někým, kdo je na tom stejně. Samozřejmě, kdybych zadaná byla, tak jí tu napíšu moudra o tom co všechno vyzařuje a jak má čekat na toho pravýho. Takhle můžu napsat akorát to, že mi je taky smutno a to sakra pořádně smutno.

Já jsem tohle řešila tak , že jsem pořád chodila na rande(neříkám že to musí každej).............ale já chodila třeba ně dvě rande denně a brala jsem to trochu jako sport .........tím jsem totiž ty chlapy nejlípo poznala , už jsem pak rozeznala jak lžou a jaký kdo je .........když se ty situace opakujou, člověk pak pozná víc ...........navíc jsem nebyla sama , jezdila jsem s nimi na výlety a z tréningových důvodů jsem brala i ženáče(výlety) ,abych se naučila znát chlapy .......a časem se  v tom davu objevil vhodný adept.

Čoveče, to se taky dá vydržet, dvě rande denně? :o)

Rozmarila — 2. 9. 2009 9:32

agewa napsal(a):

Rozmařila.....pěkně si začínáš protořečet.
není to tak dlouho, cos tu tvrdila, že TY jsi vždy poznala, jaký ten chlap je, takže jsi nikdy neměla tu čest s alkoholikem, gemblerem atd. a ty, které jsou milenkama ženatých jsi tu přimo zostouzela, protože TY bys nikdy......a ejhle , ono to neí až tak pravda, že?
takže to, jak tu halasně vykřikuješ, jak ty jsi dokonalá, že ve vztazích si vždy měla navrh a poznala ty kvalitní, zas až tak pravda nebude, co?

Ale nevymýšlej si zase............s ženatýma jsem chodila na výlety,to jsem všude psala..........protože se mi pořád vtírali, tak jsem si z nich dělala srandu .....nechala jsem se pozvat  a poslouchala jejich kecy o zlý manželce a pak po čase jsem řekla, že to necítím jako na vztah (oni mysleli sex).......trošku jsem je trestala.........a ještě to mělo tu výhodu že jsem nebyla sama......já jsem akční, nebudu sedět doma a bulet, že je mi smutno .....já jsem chodila na rande a sbírala zkušenosti .........gamblera, ochlastu jsem nikdy neměla,toho pozná každá brzo......jen se mi občas stalo, že mě některý kluk na urovni využil a pak zmizel ........ale to fakt napřed nepoznáš, jak dlouho to vydrží........
Jasně že to jde ........byla jsem v důchodu a mohla jezdit do Karlštejna třeba denně .........děti byly ve škole ......

agewa — 2. 9. 2009 9:41

jasně, tak ode dneška budu tvrdit, že je to ze studijních důvodů a pro sbírání zkušeností.
a gemblery hned nepoznáš, to kecáš, já s ním žila a než se to provalí trvá to i několik let ( u nás měsíců), alkoholik to samé.

mashanka — 2. 9. 2009 9:46

A kdy to hrál a pil, když přišel z práce domů a tam jste až do večera cvrlikali ?

Rozmarila — 2. 9. 2009 9:49

Jenže já s nima NESPALA  chápeš ......já je akorát VYCHOVÁVALA ............vytahala jsem z nich prachy za pařby a romantické obědy v Karlštejně .........a pak jsem jim řekla, že to cítím jinak......a bavila se tím, jak měli protaženej xicht.....malovali si, jaký to bude ..........a aby jim to nebylo líto, tak pokec o sexu v restauraci byl....což v nich vzbudilo dojem, že mám  zájem ............prčáááááá:o:o:o:o..........takže to byl tréning, velká legrace pro mně , dobrý oběd, šampíčko ...... a ještě jem pomohla manželce.........pze ženáč stáhnul ocas a příště si možná dal bacha tak utrácet rodinný prachy :D

No hele je to možný, ale mě je akorát divný, že v tom množství  mejch milenců žádnej gambler a alkohola nebyl ........

agewa — 2. 9. 2009 9:57

mashanka napsal(a):

A kdy to hrál a pil, když přišel z práce domů a tam jste až do večera cvrlikali ?

jezdil na montáže, takže neměl pevnou pracovní dobu, bydleli jsme na vesnici a pracoval ve městě, takže jsem nevěděla v kolik končí.a na to ,aby nechal v automatu třeba 2000 stačí 1/2 hod.
jeho výplatnici jsem nikdy neviděla, takže kolik bral jsem neveděla a když si od někoho  pujčil, tak řešil půjčkou zas jinde a to se taky nedovíš hned.a kde jsem řekla, že jsme po večer spolu cvrlikali?

helena — 2. 9. 2009 9:57

á chodila třeba ně dvě rande denně a brala jsem to trochu jako sport... a z tréningových důvodů jsem brala i ženáče... já jsem chodila na rande a sbírala zkušenosti... jen se mi občas stalo, že mě některý kluk na urovni využil a pak zmizel...
Takže tvoje výpady na vedlejším vlákně
jsi jen osamělá chuděra, který se nepoved vztah a která pendluje mezi chlapama a zesměšňuje se...
ženská která se shazuje tím, že vyhoví ženáčovi a ještě se z toho naivně raduje nemá vztahovou inteligenci a chybí jí i běžná inteligence...
no tak jsi dala pár chlapům zadara a ted je ti trapný...

jsou podloženy vlastní zkušeností? Jenom s tím rozdílem, že jiné "pendlujou", zatímco ty "trénuješ" http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png a vyhovět (zadarmo!!!) ženáčovi je podle tebe méně inteligentní, než se nechat zneužít klukem na úrovni... (Dotaz - za peníze?) http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png

amba — 2. 9. 2009 9:57

Rozmarila:
Vyvedu tě z omylu.  Manžel se pochlapil, oslovil mě na ulici, za měsíc jsme spolu začali bydlet, za 3 měsíce jsme se vzali a skvěle fungujeme.

agewa — 2. 9. 2009 9:59

Rozmarila napsal(a):

Jenže já s nima NESPALA  chápeš ......já je akorát VYCHOVÁVALA ............vytahala jsem z nich prachy za pařby a romantické obědy v Karlštejně .........a pak jsem jim řekla, že to cítím jinak......a bavila se tím, jak měli protaženej xicht.....malovali si, jaký to bude ..........a aby jim to nebylo líto, tak pokec o sexu v restauraci byl....což v nich vzbudilo dojem, že mám  zájem ............prčáááááá:o:o:o:o..........takže to byl tréning, velká legrace pro mně , dobrý oběd, šampíčko ...... a ještě jem pomohla manželce.........pze ženáč stáhnul ocas a příště si možná dal bacha tak utrácet rodinný prachy :D

No hele je to možný, ale mě je akorát divný, že v tom množství  mejch milenců žádnej gambler a alkohola nebyl ........

nevychovávala...............využívala.
takže ses možná chovala ještě hůř než oni.

Lúthien — 2. 9. 2009 10:17

Žasnu, co si někdy člověk představuje pod slovem "vychovávat"...:co: No nic no..

Blossom — 2. 9. 2009 10:23

Lúthien napsal(a):

Žasnu, co si někdy člověk představuje pod slovem "vychovávat"...:co: No nic no..

Lúthien, ty jsi ještě nikdy neslyšela termín "sexuální výchova" ?   ;)  :D

kalma — 2. 9. 2009 10:24

Je pravda, že jsem to vlákno založila, protože mi bylo moc smutno. Prostě žiju, neřeším, ale jak tady bylo  napsáno, najednou se ten smutek narodí a musí to jít ven. Na babinet chodím a moc mi pomáhá číst názory, pokaždé mě to nějak uklidní :). Co se týká toho vyzařovaní..no nevím, asi opravdu nemám ještě to štěstí. Rande jsem měla, ne dvě denně, ale třeba jedno za týden a výsledky ne moc valné :). Takže to není tak, že bych chtěla někoho za každou cenu. Protože se mám ted moc ráda (až moc :gloria:), tak vím, co chci a nejsem s někým jen proto, že mi je přes 30 a trápím se samotou. Mám asi dva nápadníky, ale prostě přes ně vlak nejede. Radši si opravdu počkám, snad to nepřijde až v domově důchodců :). Ti dva nápadníci nejsou špatní, ale...tady i když nikdy neříkej nikdy, nemám si s nima co říct ani jako kamarádka. Jak tu bylo psáno, domů chodím jen spát, mám aktivit až hrůza, že si kolikrát říkám, kam zařadím partnera :P . Jsem spokojená, ale prostě ten smutek, ten smutek mi hází klacky pod nohy :dumbom:.

kalma — 2. 9. 2009 10:27

Majja napsal(a):

No ale Kalma na úvodu svýho vlákna píše, že to vlákno zakládá proto, že je jí smutno, ne že by chtěla za každou cenu klofnout borce a mít s ním hned rodinu. A v tomhle ji chápu, protože rozhodně nesedím doma na zadku, naopak, nevím co dřív, přesto je mi smutno, prostě už to trvá moc dlouho. Takže někdy pomůže třeba si jenom pokecat s někým, kdo je na tom stejně. Samozřejmě, kdybych zadaná byla, tak jí tu napíšu moudra o tom co všechno vyzařuje a jak má čekat na toho pravýho. Takhle můžu napsat akorát to, že mi je taky smutno a to sakra pořádně smutno.

JJ, to je přesně ten důvod :godlike: . Trvá to už moc dlouho...

Lúthien — 2. 9. 2009 10:35

Blossom napsal(a):

Lúthien napsal(a):

Žasnu, co si někdy člověk představuje pod slovem "vychovávat"...:co: No nic no..

Lúthien, ty jsi ještě nikdy neslyšela termín "sexuální výchova" ?   ;)  :D

Nojo, vlastně :lol:

Majja — 2. 9. 2009 10:45

kalma napsal(a):

Je pravda, že jsem to vlákno založila, protože mi bylo moc smutno. Prostě žiju, neřeším, ale jak tady bylo  napsáno, najednou se ten smutek narodí a musí to jít ven. Na babinet chodím a moc mi pomáhá číst názory, pokaždé mě to nějak uklidní :). Co se týká toho vyzařovaní..no nevím, asi opravdu nemám ještě to štěstí. Rande jsem měla, ne dvě denně, ale třeba jedno za týden a výsledky ne moc valné :). Takže to není tak, že bych chtěla někoho za každou cenu. Protože se mám ted moc ráda (až moc :gloria:), tak vím, co chci a nejsem s někým jen proto, že mi je přes 30 a trápím se samotou. Mám asi dva nápadníky, ale prostě přes ně vlak nejede. Radši si opravdu počkám, snad to nepřijde až v domově důchodců :). Ti dva nápadníci nejsou špatní, ale...tady i když nikdy neříkej nikdy, nemám si s nima co říct ani jako kamarádka. Jak tu bylo psáno, domů chodím jen spát, mám aktivit až hrůza, že si kolikrát říkám, kam zařadím partnera :P . Jsem spokojená, ale prostě ten smutek, ten smutek mi hází klacky pod nohy :dumbom:.

Mám to stejně, po práci mám ještě jiný aktivity v podstatě každej den v týdnu, takže domů se vracím kolem osmý a víkendy taky nabitý. Jenomže někdy je toho moc, třeba se nedaří, kapka ke kapce a občas se zastavim a řikám si, že bych potřebovala obejmout nebo někoho obejmout a ono neni koho :( Vzhledem ke svým koníčkům potkávám chlapíků dost, ale taky mám asi vyšší nároky a zatím to bylo tak, že kdo chtěl mě, toho jsem nechtěla já a naopak a nebo byl dotyčnej zadanej, v posledním případě jsem to zjistila hodně pozdě.

helena — 2. 9. 2009 10:46

ty jsi ještě nikdy neslyšela termín "sexuální výchova" ?
Není to spíš výchova asexuální? Když jim nedala?

mashanka — 2. 9. 2009 11:12

agewa napsal(a):

mashanka napsal(a):

A kdy to hrál a pil, když přišel z práce domů a tam jste až do večera cvrlikali ?

jezdil na montáže, takže neměl pevnou pracovní dobu, bydleli jsme na vesnici a pracoval ve městě, takže jsem nevěděla v kolik končí.a na to ,aby nechal v automatu třeba 2000 stačí 1/2 hod.
jeho výplatnici jsem nikdy neviděla, takže kolik bral jsem neveděla a když si od někoho  pujčil, tak řešil půjčkou zas jinde a to se taky nedovíš hned.a kde jsem řekla, že jsme po večer spolu cvrlikali?

Nepsala, to bylo myšleno tak, že pokud tomu tak nebylo, bylo by mi to podezřelé, když nechodí domů a někde se fláká - asi by to nebylo na nějaké překvapení po letech. Ale pokud dělal montáže, pak je to něco jiného - člověk nemá přehled

jeho výplatnici jsem nikdy neviděla, takže kolik bral jsem nevěděla - tam asi bude zakopaná ta sabáka - normálně člověk nemá důvod před partnerem tajit, kolik bere.

agewa — 2. 9. 2009 11:24

vzhledem k tomu, že změnil i zaměstnavatele, nemáš možnost zjistit kolik bere, když ti tu výplatnici neukáže a já neměla důvod jí po něm vyžadovat, konec konců ani já jí neukazovala.....koukni, tolik jsem tenhle měsíc brala.....
mmch. vy si je doma ukazujete?
a protože pak dělal u soukromníka, když řekl, že brali mín......myslíš, že jsem si to u zaměstnavatele ověřovala?

kalma — 2. 9. 2009 11:26

Majja napsal(a):

kalma napsal(a):

Je pravda, že jsem to vlákno založila, protože mi bylo moc smutno. Prostě žiju, neřeším, ale jak tady bylo  napsáno, najednou se ten smutek narodí a musí to jít ven. Na babinet chodím a moc mi pomáhá číst názory, pokaždé mě to nějak uklidní :). Co se týká toho vyzařovaní..no nevím, asi opravdu nemám ještě to štěstí. Rande jsem měla, ne dvě denně, ale třeba jedno za týden a výsledky ne moc valné :). Takže to není tak, že bych chtěla někoho za každou cenu. Protože se mám ted moc ráda (až moc :gloria:), tak vím, co chci a nejsem s někým jen proto, že mi je přes 30 a trápím se samotou. Mám asi dva nápadníky, ale prostě přes ně vlak nejede. Radši si opravdu počkám, snad to nepřijde až v domově důchodců :). Ti dva nápadníci nejsou špatní, ale...tady i když nikdy neříkej nikdy, nemám si s nima co říct ani jako kamarádka. Jak tu bylo psáno, domů chodím jen spát, mám aktivit až hrůza, že si kolikrát říkám, kam zařadím partnera :P . Jsem spokojená, ale prostě ten smutek, ten smutek mi hází klacky pod nohy :dumbom:.

Mám to stejně, po práci mám ještě jiný aktivity v podstatě každej den v týdnu, takže domů se vracím kolem osmý a víkendy taky nabitý. Jenomže někdy je toho moc, třeba se nedaří, kapka ke kapce a občas se zastavim a řikám si, že bych potřebovala obejmout nebo někoho obejmout a ono neni koho :( Vzhledem ke svým koníčkům potkávám chlapíků dost, ale taky mám asi vyšší nároky a zatím to bylo tak, že kdo chtěl mě, toho jsem nechtěla já a naopak a nebo byl dotyčnej zadanej, v posledním případě jsem to zjistila hodně pozdě.

Jako bych to psala já :). Jen s tím rozdílem, že jsem si čudla vybrala koníčky ryze neseznamovací. Např. squash - tam chodím s holčinou ; jumping - vyloženě ženská disciplína ; kroužek roztleskávaček - holčiny co by mi mohly dělat pomalu dítě, pokud bych brzo začala :lol: ; power-plate - samá ženská; kolečkový brusle;. No jo, pak se divím, že jsem sama :vissla:.

Alyssa — 2. 9. 2009 11:26

kalma napsal(a):

Je pravda, že jsem to vlákno založila, protože mi bylo moc smutno. Prostě žiju, neřeším, ale jak tady bylo  napsáno, najednou se ten smutek narodí a musí to jít ven. Na babinet chodím a moc mi pomáhá číst názory, pokaždé mě to nějak uklidní :). Co se týká toho vyzařovaní..no nevím, asi opravdu nemám ještě to štěstí. Rande jsem měla, ne dvě denně, ale třeba jedno za týden a výsledky ne moc valné :). Takže to není tak, že bych chtěla někoho za každou cenu. Protože se mám ted moc ráda (až moc :gloria:), tak vím, co chci a nejsem s někým jen proto, že mi je přes 30 a trápím se samotou. Mám asi dva nápadníky, ale prostě přes ně vlak nejede. Radši si opravdu počkám, snad to nepřijde až v domově důchodců :). Ti dva nápadníci nejsou špatní, ale...tady i když nikdy neříkej nikdy, nemám si s nima co říct ani jako kamarádka. Jak tu bylo psáno, domů chodím jen spát, mám aktivit až hrůza, že si kolikrát říkám, kam zařadím partnera :P . Jsem spokojená, ale prostě ten smutek, ten smutek mi hází klacky pod nohy :dumbom:.

Určitě založení vlákna splnilo účel a není Ti už tolik smutno-v poseldním příspěvku je hodně smajlíků :) Je fajn, že to bereš takhle, nejhorší je na vztahy a chlapy zanevřít a zatrpknout. Mimochodem zkoušela jsi interentovou seznamku?
Znám docela hodně párů, kterým to vyšlo :supr:

agewa — 2. 9. 2009 11:28

a pak tu bylo pujčování od známých a od dělal truhláře, takže si vzal na materiál, utratil to......a než se dotyčný peněz dožadoval chvíli to trvalo a myslím, že o spoustě jsem ani nevěděla. takže opravdu................gembler dokáže svůj "problém" dlouho tajit než to praskne.

mashanka — 2. 9. 2009 12:04

agewa napsal(a):

vzhledem k tomu, že změnil i zaměstnavatele, nemáš možnost zjistit kolik bere, když ti tu výplatnici neukáže a já neměla důvod jí po něm vyžadovat, konec konců ani já jí neukazovala.....koukni, tolik jsem tenhle měsíc brala.....
mmch. vy si je doma ukazujete?
a protože pak dělal u soukromníka, když řekl, že brali mín......myslíš, že jsem si to u zaměstnavatele ověřovala?

ukazujeme není ten pravý výraz, ale prostě leží na stole, dokud je někdo neuklidí- i výpisy z účtu - o  penězích společně mluvíme, protože společně hospodaříme, plánujeme, .... Nepřipadá mi na tom nic tajného. A hlavně, jeho peníze - tedy, ta dohodnutá částka mi chodí na účet. Chodíme se dívat i na jeho účet, protože moc neumí s počítačem, tak chce, abych u toho byla - teprve nedávno se ode mne dozvěděl, že existuje internetové bankovnictví :) libuje se, ale trošku se toho bojí

agewa — 2. 9. 2009 12:42

mashanka napsal(a):

agewa napsal(a):

vzhledem k tomu, že změnil i zaměstnavatele, nemáš možnost zjistit kolik bere, když ti tu výplatnici neukáže a já neměla důvod jí po něm vyžadovat, konec konců ani já jí neukazovala.....koukni, tolik jsem tenhle měsíc brala.....
mmch. vy si je doma ukazujete?
a protože pak dělal u soukromníka, když řekl, že brali mín......myslíš, že jsem si to u zaměstnavatele ověřovala?

ukazujeme není ten pravý výraz, ale prostě leží na stole, dokud je někdo neuklidí- i výpisy z účtu - o  penězích společně mluvíme, protože společně hospodaříme, plánujeme, .... Nepřipadá mi na tom nic tajného. A hlavně, jeho peníze - tedy, ta dohodnutá částka mi chodí na účet. Chodíme se dívat i na jeho účet, protože moc neumí s počítačem, tak chce, abych u toho byla - teprve nedávno se ode mne dozvěděl, že existuje internetové bankovnictví :) libuje se, ale trošku se toho bojí

tak to funguje u vás, u nás nekoukám do výpisů, které nejsou moje, takže i když tam leží , nevím co v nich je a když jsem neměla podezření, tak mě to ani nenapadlo.jasně , že o penězích jsme mluvili, ale uvědom si gembler ti nikdy přece neřekne.....jo mimochodem, dneska jsem nechal v automatu 5000. ty prostě asi nerozumíš tomu, že pokud ten druhý bude chtít, tak dokáže tuhle věc dost dlouho utajit. když se člověk napije , tak to poznáš, když něco hodí do automatu tak ne. a co vím od psycholožky, gembleři jsou velice vynalézaví, ajk to utajit. jedna paní, prý, aby byla vždy včas doma, chodila hrát o přestávku na oběd. dneska není problém si vzít půjčku aniž by to ten druhý věděl, takže k penězům přistup je, aniž bys to poznala na výplatě.

agewa — 2. 9. 2009 12:43

a kdyby to tvůj muž s počítačem uměl, tak taky nebudeš vědět, kolik tam má,

mashanka — 2. 9. 2009 12:46

i když tam leží, nekoukám.......... už tam někdy u vás ležel ? :vissla:


to budu - nebyla bych s někým, kdo mi tají kolik vydělá. A hlavně bych nebyla s někým, na koho není spoleh (utratí peníze na materiál, apod.) - možná jsem moc praktická a málo lítám v oblacích, ale i to má své výhody

agewa — 2. 9. 2009 12:53

mashanka napsal(a):

to budu - nebyla bych s někým, kdo mi tají kolik vydělá. A hlavně bych nebyla s někým, na koho není spoleh (utratí peníze na materiál, apod.) - možná jsem moc praktická a málo lítám v oblacích, ale i to má své výhody

to máš pravdu, já s ním taky už nejsem, jen ti vysvětluji, že než na to přijdeš ,trvá to někdy dost dlouho.
to že třeba utratil peníze, jsem zjistila třeba po 4 měsících atd.
když jsme se brali, vše bylo v pořádku, hráčství se u něj projevilo až po asi 12 letech.

agewa — 2. 9. 2009 12:58

a nevěřím, že bys hned odcházela, určitě by ses to snažila nějak řešit, pak třeba pomoci s léčbou. nebo chceš říct, že bys při prvním "selhání" (nezapomen, že dlouho nevíš o co go), bys partnera kopla do......a hrdě odešla,

kalma — 2. 9. 2009 13:08

Alyssa napsal(a):

kalma napsal(a):

Je pravda, že jsem to vlákno založila, protože mi bylo moc smutno. Prostě žiju, neřeším, ale jak tady bylo  napsáno, najednou se ten smutek narodí a musí to jít ven. Na babinet chodím a moc mi pomáhá číst názory, pokaždé mě to nějak uklidní :). Co se týká toho vyzařovaní..no nevím, asi opravdu nemám ještě to štěstí. Rande jsem měla, ne dvě denně, ale třeba jedno za týden a výsledky ne moc valné :). Takže to není tak, že bych chtěla někoho za každou cenu. Protože se mám ted moc ráda (až moc :gloria:), tak vím, co chci a nejsem s někým jen proto, že mi je přes 30 a trápím se samotou. Mám asi dva nápadníky, ale prostě přes ně vlak nejede. Radši si opravdu počkám, snad to nepřijde až v domově důchodců :). Ti dva nápadníci nejsou špatní, ale...tady i když nikdy neříkej nikdy, nemám si s nima co říct ani jako kamarádka. Jak tu bylo psáno, domů chodím jen spát, mám aktivit až hrůza, že si kolikrát říkám, kam zařadím partnera :P . Jsem spokojená, ale prostě ten smutek, ten smutek mi hází klacky pod nohy :dumbom:.

Určitě založení vlákna splnilo účel a není Ti už tolik smutno-v poseldním příspěvku je hodně smajlíků :) Je fajn, že to bereš takhle, nejhorší je na vztahy a chlapy zanevřít a zatrpknout. Mimochodem zkoušela jsi interentovou seznamku?
Znám docela hodně párů, kterým to vyšlo :supr:

Ano, na netových seznamkách se pohybuju často (respektive jsem se pohybovala), ale nemám tam štěstí. Vlastně mám, získala jsem dva výborné kamarády :). Moje kámoška měla štěstí hned napoprvé,ač na rande šla vybavena mýma radama, ať se na to příliš neupíná. Měla jsem už x inzerátů svých, na některé jsem odepisovala, ale už mě to nebaví. :dumbom:

mashanka — 2. 9. 2009 13:14

první selhání by pro mě bylo, kdyby přišel domů a řekl mi - hodil jsem kdysi ze srandy do bedny pár korun, vyhrál jsem, zalíbilo se mi to a pak jsem to nějak nezvládl, nemohl si pomoci, a zkoušel jsem to, až jsem tam naházel 5000. Je mi to líto - podlehl jsem své blbosti.

Pak bychom společně vymysleli, jak ty peníze nahradit, ušetřit, atd. - může se to stát.

Dlouhodobé podvádění, lhaní a uvádění celé rodiny do existenčních potíží,  bych jako první selhání nebrala a opravdu odešla - pokud klesal víc a víc do závislosti, moc dobře věděl, že nás dostává do problémů a neměl tolik důvěry a odvahy,  aby se mi svěřil, pak nejsem pro něho vhodná partnerka.
Já prostě důvěru ve vztahu nutně potřebuji. Pokud nedostanu šanci se dozvědět o problému včas, aby byl ještě solidně řešitelný, není to fér. A partnera, který není fér, nechci.
Neříkám, že bych mu třeba nepomohla, pokud je to otec mých dětí, ale jako životní partner by u mě skončil

agewa — 2. 9. 2009 13:14

bohužel moje zkušenosti se seznamkama na netu jsou naprosto negativní, a že jsem měla dost různých "randet".

agewa — 2. 9. 2009 13:18

mashanka napsal(a):

první selhání by pro mě bylo, kdyby přišel domů a řekl mi - hodil jsem kdysi ze srandy do bedny pár korun, vyhrál jsem, zalíbilo se mi to a pak jsem to nějak nezvládl, nemohl si pomoci, a zkoušel jsem to, až jsem tam naházel 5000. Je mi to líto - podlehl jsem své blbosti.

Pak bychom společně vymysleli, jak ty peníze nahradit, ušetřit, atd. - může se to stát.

Dlouhodobé podvádění, lhaní a uvádění celé rodiny do existenčních potíží,  bych jako první selhání nebrala a opravdu odešla - pokud klesal víc a víc do závislosti, moc dobře věděl, že nás dostává do problémů a neměl tolik důvěry a odvahy,  aby se mi svěřil, pak nejsem pro něho vhodná partnerka.
Já prostě důvěru ve vztahu nutně potřebuji. Pokud nedostanu šanci se dozvědět o problému včas, aby byl ještě solidně řešitelný, není to fér

haha....on ti tohle přece NIKDY neřekne.
tedy nevím o nikom, kdo by to udělal.
uvědom si , že po určité době se vyvine ZÁVISLOST a takový člověk uvažuje jinak. a co se týká dlouhodobého podvádění.............ty přece nevíš, že ti lže a že podvádí.a že to není fér..........to víš ty , ale on to tak nebere.

mashanka — 2. 9. 2009 13:21

agewa napsal(a):

bohužel moje zkušenosti se seznamkama na netu jsou naprosto negativní, a že jsem měla dost různých "randet".

a co zkusit něco takového ? http://www.bezpartnera.cz/start.php?m=p … p;inc=tema

Rozmarila — 2. 9. 2009 13:22

agewa napsal(a):

a nevěřím, že bys hned odcházela, určitě by ses to snažila nějak řešit, pak třeba pomoci s léčbou. nebo chceš říct, že bys při prvním "selhání" (nezapomen, že dlouho nevíš o co go), bys partnera kopla do......a hrdě odešla,

Já si myslím, že bych to poznala hned ........vztah je o spolupráci a ne o tom, že si každej hospodaří po svým a za svý a lítá bůhvíkde .........a ty prostě spoustu věcí nevidíš a ženy, které mají gamblery taky.........to je dobře vidět z toho jak hodnotíš věci tady .........mě se ženáči sami cpali na seznamkách .......a já jim chtěla dát za vyučenou, pze nesnáším lháře a podvodníky .....a ty napíšeš,  že jsem je využívala.......sami si nabíhali, protože to jsou bl**i .........je dobrý poznat zblízka takový zlo a poznat to,  co nechceš.....!!

mashanka — 2. 9. 2009 13:23

agewa napsal(a):

mashanka napsal(a):

první selhání by pro mě bylo, kdyby přišel domů a řekl mi - hodil jsem kdysi ze srandy do bedny pár korun, vyhrál jsem, zalíbilo se mi to a pak jsem to nějak nezvládl, nemohl si pomoci, a zkoušel jsem to, až jsem tam naházel 5000. Je mi to líto - podlehl jsem své blbosti.

Pak bychom společně vymysleli, jak ty peníze nahradit, ušetřit, atd. - může se to stát.

Dlouhodobé podvádění, lhaní a uvádění celé rodiny do existenčních potíží,  bych jako první selhání nebrala a opravdu odešla - pokud klesal víc a víc do závislosti, moc dobře věděl, že nás dostává do problémů a neměl tolik důvěry a odvahy,  aby se mi svěřil, pak nejsem pro něho vhodná partnerka.
Já prostě důvěru ve vztahu nutně potřebuji. Pokud nedostanu šanci se dozvědět o problému včas, aby byl ještě solidně řešitelný, není to fér

haha....on ti tohle přece NIKDY neřekne.
tedy nevím o nikom, kdo by to udělal.
uvědom si , že po určité době se vyvine ZÁVISLOST a takový člověk uvažuje jinak. a co se týká dlouhodobého podvádění.............ty přece nevíš, že ti lže a že podvádí.a že to není fér..........to víš ty , ale on to tak nebere.

No právě - až po určité době - do té doby je ještě schopen uvažovat mozkem

Můj partner by mi to řekl - a vůbec, nemá smysl o tom polemizovat - já vím jaká jsem, co bych tolerovala a co ne - a on taky

agewa — 2. 9. 2009 13:35

nevěřím, že by ten tvůj na sebe všechno vždycky řekl.
mimiochodem , ty sis nevšimla, že já s ním nejsem, rozvedla jsem se. 
a pro Rozmařilou...ano, tys je využívala a možno říct, že i zneužívala, šla jsi s nimi na večeři( to přece platili oni, ne?) a ještě to obaluješ do vatičky typu, žes je vlastně vychovávala.

agewa — 2. 9. 2009 13:37

Rozmarila napsal(a):

agewa napsal(a):

a nevěřím, že bys hned odcházela, určitě by ses to snažila nějak řešit, pak třeba pomoci s léčbou. nebo chceš říct, že bys při prvním "selhání" (nezapomen, že dlouho nevíš o co go), bys partnera kopla do......a hrdě odešla,

Já si myslím, že bych to poznala hned ........vztah je o spolupráci a ne o tom, že si každej hospodaří po svým a za svý a lítá bůhvíkde .........a ty prostě spoustu věcí nevidíš a ženy, které mají gamblery taky.........to je dobře vidět z toho jak hodnotíš věci tady .........mě se ženáči sami cpali na seznamkách .......a já jim chtěla dát za vyučenou, pze nesnáším lháře a podvodníky .....a ty napíšeš,  že jsem je využívala.......sami si nabíhali, protože to jsou bl**i .........je dobrý poznat zblízka takový zlo a poznat to,  co nechceš.....!!

ale ty ses k nim taky chovala jako lhář a podvodník, možná i jako vyžírka.
mohlas to přece utnout už před tou večeří.ty sis nechala ještě zaplatit romantickou večeři.

mashanka — 2. 9. 2009 13:41

agewa napsal(a):

nevěřím, že by ten tvůj na sebe všechno vždycky řekl.
mimiochodem , ty sis nevšimla, že já s ním nejsem, rozvedla jsem se. 
a pro Rozmařilou...ano, tys je využívala a možno říct, že i zneužívala, šla jsi s nimi na večeři( to přece platili oni, ne?) a ještě to obaluješ do vatičky typu, žes je vlastně vychovávala.

Nemusíš věřit, hlavní je, že mu věřím já. A kdybych mu z nějakých důvodů věřit přestala, šla bych prostě od něj, láska neláska. Jsem na tohle dost radikální. Nenechám si od nikoho zbytečně komplikovat život. Ono stačí to, co kolikrát přinese sám (ten život)

mashanka — 2. 9. 2009 13:43

agewa napsal(a):

Rozmarila napsal(a):

agewa napsal(a):

a nevěřím, že bys hned odcházela, určitě by ses to snažila nějak řešit, pak třeba pomoci s léčbou. nebo chceš říct, že bys při prvním "selhání" (nezapomen, že dlouho nevíš o co go), bys partnera kopla do......a hrdě odešla,

Já si myslím, že bych to poznala hned ........vztah je o spolupráci a ne o tom, že si každej hospodaří po svým a za svý a lítá bůhvíkde .........a ty prostě spoustu věcí nevidíš a ženy, které mají gamblery taky.........to je dobře vidět z toho jak hodnotíš věci tady .........mě se ženáči sami cpali na seznamkách .......a já jim chtěla dát za vyučenou, pze nesnáším lháře a podvodníky .....a ty napíšeš,  že jsem je využívala.......sami si nabíhali, protože to jsou bl**i .........je dobrý poznat zblízka takový zlo a poznat to,  co nechceš.....!!

ale ty ses k nim taky chovala jako lhář a podvodník, možná i jako vyžírka.
mohlas to přece utnout už před tou večeří.ty sis nechala ještě zaplatit romantickou večeři.

Mám to snad chápat tak, že považuješ za normální, když tě chlap pozve na večeři, je tvojí povinností mu potom automaticky dát ?

Já, osobně, bych tohle nedělala - nějak nevidím důvod. Nemám potřebu se tomu plemenu nijak mstít, ale na druhou stranu, když mě někdo pozve na večeři, beru to tak, že chce se mnou povečeřet - pokud má nějaké postranní úmysly, je to čistě jeho věc.
Představa, že mi řekne "povečeříš se mnou" a já mu odpovím "ano, ale nepočítej, že bude sex", mi připadá směšná a pro něho navíc urážlivá - co když chtěl fakt jen povečeřet ?

agewa — 2. 9. 2009 13:48

mashanka napsal(a):

agewa napsal(a):

Rozmarila napsal(a):


Já si myslím, že bych to poznala hned ........vztah je o spolupráci a ne o tom, že si každej hospodaří po svým a za svý a lítá bůhvíkde .........a ty prostě spoustu věcí nevidíš a ženy, které mají gamblery taky.........to je dobře vidět z toho jak hodnotíš věci tady .........mě se ženáči sami cpali na seznamkách .......a já jim chtěla dát za vyučenou, pze nesnáším lháře a podvodníky .....a ty napíšeš,  že jsem je využívala.......sami si nabíhali, protože to jsou bl**i .........je dobrý poznat zblízka takový zlo a poznat to,  co nechceš.....!!

ale ty ses k nim taky chovala jako lhář a podvodník, možná i jako vyžírka.
mohlas to přece utnout už před tou večeří.ty sis nechala ještě zaplatit romantickou večeři.

Mám to snad chápat tak, že považuješ za normální, když tě chlap pozve na večeři, je tvojí povinností mu potom automaticky dát ?

Já, osobně, bych tohle nedělala - nějak nevidím důvod. Nemám potřebu se tomu plemenu nijak mstít, ale na druhou stranu, když mě někdo pozve na večeři, beru to tak, že chce se mnou povečeřet - pokud má nějaké postranní úmysly, je to čistě jeho věc.
Představa, že mi řekne "povečeříš se mnou" a já mu odpovím "ano, ale nepočítej, že bude sex", mi připadá směšná

tady je to ale o tom, že R. už PŘEDEM věděla, že nic nebude a že ho chce jen "vytrestat", pak to zaobalila do toho, že se "na vztah necítí". pokud jdu s někým na večeři a nevyjde to , nedá se nic dělat, ale ona to dělala prvoplánovitě. já když šla na první rande, atk maximálně na kafe.

mashanka — 2. 9. 2009 13:50

Prvoplánovaně zval ženatý chlap na večeři ji, jestli to správně chápu.

Jdu s někým na večeři a nevyjde to - to jako myslíš, že v hospodě vypnou proud a nejde plyn, takže vám žádnou večeři neuvaří, nebo jak, nevyjde to. :lol:  Když jdu NA VEČEŘI, vyšlo to, pokud odcházím navečeřená, ne ?

Pokud to bereš tak, že nevyšlo to znamená něco víc, než se navečeřet, pak máš postranní úmysly ty, ne on :lol:

agewa — 2. 9. 2009 13:53

přečti si znovu přispěvek 250, pak pochopíš o čem mluvím, o podvodu a lži ze strany R:

mashanka — 2. 9. 2009 13:55

Lež by byla, kdyby mu řekla : až se navečeříme, půjdeme ke mně a bude sex

agewa — 2. 9. 2009 14:02

Rozmarila napsal(a):

Jenže já s nima NESPALA  chápeš ......já je akorát VYCHOVÁVALA ............vytahala jsem z nich prachy za pařby a romantické obědy v Karlštejně .........a pak jsem jim řekla, že to cítím jinak......a bavila se tím, jak měli protaženej xicht.....malovali si, jaký to bude ..........a aby jim to nebylo líto, tak pokec o sexu v restauraci byl....což v nich vzbudilo dojem, že mám  zájem ............prčáááááá:o:o:o:o..........takže to byl tréning, velká legrace pro mně , dobrý oběd, šampíčko ...... a ještě jem pomohla manželce.........pze ženáč stáhnul ocas a příště si možná dal bacha tak utrácet rodinný prachy :D

No hele je to možný, ale mě je akorát divný, že v tom množství  mejch milenců žádnej gambler a alkohola nebyl ........

Rozmarila — 2. 9. 2009 14:08

No vidíš ani tak jednoduchou věc nechápeš Agewo.....já jsem je TRESTALA ........o to tu právě šlo, aby zacálovali večeři a pak měli vzteka .......pak se nediv ,že si najdeš gamblera, když nechápeš tak jednoduchou zápletku .......na romantický večeře mám  kámoše, kteří nechtějí vůbec nic ........musíš rozlišovat kdo přijde, když přijde zlej jdu na něj po zlým......jiná si zlýho nabalí.........ženáče a alkoholika, gamblera a pak se diví .......:D

Majja — 2. 9. 2009 14:10

No tak to, že se někým bavím o sexu neznamená, že ten druhej by to měl brát jako příslib toho, že se s ním vyspím, ne? :co:
Pořád tu máme dva dospělý lidi - nebo snad ženatej chlap, kterej někoho zve na večeři a pak očekává něco víc a nedostane, je obelhanej chudák? :-)

helena — 2. 9. 2009 14:13

Lež by byla, kdyby mu řekla : až se navečeříme, půjdeme ke mně a bude sex
Každá lež se nemusí natvrdo vyslovit, přece. Stačí, aby se žena chovala tak, že  tenhle vývoj situace může pán očekávat. Při běžné večeři bývají jiná konverzační témata, než sex...

agewa — 2. 9. 2009 14:13

takže už ne VYCHOVÁVALA, už TRESTALA? no vždycky se to dá nějak omluvit, co?
a já si gemblera nenašla, když jsem si ho brala , byl v pořádku, před 20 lety tu skoro automaty nebyly, takže závislost vznikla po 12! letech manželství a opakuji ........už s ním nejsem 3 roky.je zajímavé , jak obě záměrně pomíjíte důležité věci a okolnosti, pokud se vám to nehodí.

Rozmarila — 2. 9. 2009 14:13

mashanka napsal(a):

agewa napsal(a):

Rozmarila napsal(a):


Já si myslím, že bych to poznala hned ........vztah je o spolupráci a ne o tom, že si každej hospodaří po svým a za svý a lítá bůhvíkde .........a ty prostě spoustu věcí nevidíš a ženy, které mají gamblery taky.........to je dobře vidět z toho jak hodnotíš věci tady .........mě se ženáči sami cpali na seznamkách .......a já jim chtěla dát za vyučenou, pze nesnáším lháře a podvodníky .....a ty napíšeš,  že jsem je využívala.......sami si nabíhali, protože to jsou bl**i .........je dobrý poznat zblízka takový zlo a poznat to,  co nechceš.....!!

ale ty ses k nim taky chovala jako lhář a podvodník, možná i jako vyžírka.
mohlas to přece utnout už před tou večeří.ty sis nechala ještě zaplatit romantickou večeři.

Mám to snad chápat tak, že považuješ za normální, když tě chlap pozve na večeři, je tvojí povinností mu potom automaticky dát ?

Já, osobně, bych tohle nedělala - nějak nevidím důvod. Nemám potřebu se tomu plemenu nijak mstít, ale na druhou stranu, když mě někdo pozve na večeři, beru to tak, že chce se mnou povečeřet - pokud má nějaké postranní úmysly, je to čistě jeho věc.
Představa, že mi řekne "povečeříš se mnou" a já mu odpovím "ano, ale nepočítej, že bude sex", mi připadá směšná a pro něho navíc urážlivá - co když chtěl fakt jen povečeřet ?

Přesně tak a já jsem bojovnice za pravdu a šíleně mě štvalo:dumbom::dumbom:, jak pořád přicházeli a vykládali ty samý věty o tom, jak manželka nesexuje a jak je nudná a strašná a doma měl dvě malý děti......blablablabla.........a jak jsem úžasná:o a nejradši by ho vyndali už na zastávce autobusu .......já prostě nesnáším, když mi někdo do očí lže .......a myslí si jak jsem hloupá ........

agewa — 2. 9. 2009 14:17

Majja napsal(a):

No tak to, že se někým bavím o sexu neznamená, že ten druhej by to měl brát jako příslib toho, že se s ním vyspím, ne? :co:
Pořád tu máme dva dospělý lidi - nebo snad ženatej chlap, kterej někoho zve na večeři a pak očekává něco víc a nedostane, je obelhanej chudák? :-)

jde o to, že ona to dělala ZÁMĚRNĚ.

Rozmarila — 2. 9. 2009 14:18

helena napsal(a):

Lež by byla, kdyby mu řekla : až se navečeříme, půjdeme ke mně a bude sex
Každá lež se nemusí natvrdo vyslovit, přece. Stačí, aby se žena chovala tak, že  tenhle vývoj situace může pán očekávat. Při běžné večeři bývají jiná konverzační témata, než sex...

jenže oni se cpali do společných aktivit ........a o sexu mluvili oni v jednom kuse ...pořád to tam vraceli ........

tohle se mi stává dodnes, dám si inzerát čistě na výlety-nic víc(píšu tam že chci i ženu).......... a ozývají se mi mladí zadaní kluci a mají strašnou chut na turistiku .......a pak z nich vyleze , že chtějí jít na procházku v Praze k řece a pak někam do soukromí ....přitom mám čistě turistickej inzerát ......¨zkoušej to prostě všude ......

agewa — 2. 9. 2009 14:20

Rozmarila napsal(a):

mashanka napsal(a):

agewa napsal(a):


ale ty ses k nim taky chovala jako lhář a podvodník, možná i jako vyžírka.
mohlas to přece utnout už před tou večeří.ty sis nechala ještě zaplatit romantickou večeři.

Mám to snad chápat tak, že považuješ za normální, když tě chlap pozve na večeři, je tvojí povinností mu potom automaticky dát ?

Já, osobně, bych tohle nedělala - nějak nevidím důvod. Nemám potřebu se tomu plemenu nijak mstít, ale na druhou stranu, když mě někdo pozve na večeři, beru to tak, že chce se mnou povečeřet - pokud má nějaké postranní úmysly, je to čistě jeho věc.
Představa, že mi řekne "povečeříš se mnou" a já mu odpovím "ano, ale nepočítej, že bude sex", mi připadá směšná a pro něho navíc urážlivá - co když chtěl fakt jen povečeřet ?

Přesně tak a já jsem bojovnice za pravdu a šíleně mě štvalo:dumbom::dumbom:, jak pořád přicházeli a vykládali ty samý věty o tom, jak manželka nesexuje a jak je nudná a strašná a doma měl dvě malý děti......blablablabla.........a jak jsem úžasná:o a nejradši by ho vyndali už na zastávce autobusu .......já prostě nesnáším, když mi někdo do očí lže .......a myslí si jak jsem hloupá ........

tys jim taky lhala do očí. proč jsi jim na rovinu neřekla, že  je chceš jen trestat a vytahat z nich prachy? proč jsi jim říkala, že " to cítíš jinak"?

Rozmarila — 2. 9. 2009 14:23

Protože na zlýho musíš zle .......a na hodnýho hodně :Dproti zlu se dá bojovat jen stejnou zbraní......on dělá do začátku blbce ze mě (manželka je ožralá mrcha ), tak udělám blbce já z něj...........tak to na světě chodí ....kdo z koho...vyhrává ten silnější .......on chtěl přečurat mně a já za to přečúrala jeho :o:o

Selima — 2. 9. 2009 14:41

Blossom napsal(a):

Kdybych si náhodou zlomila nohu, a prostě nějaký čas bych byla nešťastná z toho, že nemůžu běhat, vypsala bych se z toho na Babinetu a už to by mi pomohlo. Hlavně vědomí, že to se mnou někdo sdílí, a třeba by mi někdo napsal že taky nemůže chodit a že se tedy v tomto mezidobí zabývá tímto a oním, našel si něco, co mu pomáhá to přečkat. Třeba by mi to pomohlo a inspirovalo by  mě to.
Přečetla bych si příběhy těch, co měli zlomené třeba nohy obě a to jak teď už dávno běhají jako srnky. Dalo by mi to naději.
Samozřejmě, tak hloupá abych si myslela že Babinet mi nohu mávnutím proutku uzdraví, nejsem. :vissla:

A to je moc hezké, že píšete, že to chtění vyzařuje. Za prvé si myslím, že to vůbec nemusí být pravda, a za druhé jí je tenhle postřeh platný asi jako mrtvému zimník.
Ale napsal by tedy někdo opravdu praktický, fungující návod, jak  má tedy Kalma své údajné vyzařování vypnout?

Podle mě si to Kalma ničím nezpůsobuje, jen momentálně nemá ve vztazích štěstí. Ono je totiž taky v seznamování dost potřeba.

Ja môžem napísať len svoje vlasnté skúsenosti. Keď som veľmi chcela(skôr síce kvôli chtíču než z túžby po vzťahu), tak som sa síce zoznámila, ale boli to skôr také búrlivé a kratšie vzťahy s rovnako búrlivým koncom. :grater: Keď som sa sama upokojila, sústredila na iné veci a zistila, že život je krásny aj v zložení 1+0, zrazu som sa "náhodou"zoznámila s niekým, s kým to malo už inú kvalitu, vyrdžalo dlhšie, etc. Vypnúť sa ten pocit a to vyžarovanie nedá, ale dá sa vedome hľadať na živote iné krásy, iné príjemnosti, iné druhy pekných vzťahov ako partnerské. Ja osobne prchám pred mužmi, ktorí vyžarujú smútok, traumu, bolesť a nepohodu. Možno keby som niektorého spoznala bližšie, prekonala by som to, ale pri zoznamovaní cez infernet alebo cez inzeráty som proste prchla. Necítim sa na to robiť terapeutku - a možno ani väčšina chlapov. To jest celé.
A mala som kamoša, s ktorým sme si povedali, že toto single obdobie je len "preklenovacie", ale spolu sa pokúsime vytĺcť z neho čo najviac - a zrejme sa nám to darilo. Medzičaosm máme obaja už svoje vzťahy, ale na to obdobie spomíname s nostalgiou a slzou v oku. ;)

agewa — 2. 9. 2009 14:42

Rozmarila napsal(a):

Protože na zlýho musíš zle .......a na hodnýho hodně :Dproti zlu se dá bojovat jen stejnou zbraní......on dělá do začátku blbce ze mě (manželka je ožralá mrcha ), tak udělám blbce já z něj...........tak to na světě chodí ....kdo z koho...vyhrává ten silnější .......on chtěl přečurat mně a já za to přečúrala jeho :o:o

hmmmmm

Selima — 2. 9. 2009 14:48

Rozmarila napsal(a):

Jenže já s nima NESPALA  chápeš ......já je akorát VYCHOVÁVALA ............vytahala jsem z nich prachy za pařby a romantické obědy v Karlštejně .........a pak jsem jim řekla, že to cítím jinak......a bavila se tím, jak měli protaženej xicht.....malovali si, jaký to bude ..........a aby jim to nebylo líto, tak pokec o sexu v restauraci byl....což v nich vzbudilo dojem, že mám  zájem ............prčáááááá:o:o:o:o..........takže to byl tréning, velká legrace pro mně , dobrý oběd, šampíčko ...... a ještě jem pomohla manželce.........pze ženáč stáhnul ocas a příště si možná dal bacha tak utrácet rodinný prachy :D

No hele je to možný, ale mě je akorát divný, že v tom množství  mejch milenců žádnej gambler a alkohola nebyl ........

Pri poldňovom výlete na Karlšejn poznáš tak maximálne černocha od belocha... :lol: Žiadne iné hlboké rozbory by som nebrala vážne. Keď máš veľké šťastie a pán smolu, tak zistíš, že je zadaný, ale viac fakt nie... ;) Keby som mala dolár za každé klamstvo pánov pri zoznamovaní, nemusela by som možno do smrti makať. :) A gambler by síce dal prednosť automatom alebo pokru a alkoholik alkoholu, ale to sa nevylučuje s tým, že občas zájdu aj "mezi lidi"...

Selima — 2. 9. 2009 14:52

Ja by som povedala, že sa netreba brániť smútku ani ničomu, ale nie je dobré odkladať život "na čas, keď budem niekoho mať", ale snažiť sa žiť rovnako intenzívne bez oľhadu na to, koho - alebo či vôbec niekoho - mám po boku. Samotu môže človek cítiť aj v páre, aj dave.... rovnako ako smútok, radosť a šťastie. Aj vo dvojici som zažívala veľké smútky, niekedy ani nesúviseli s naším vzťahom, niekedy veľmi... ale boli aj radosti(tie zažívam, aj keď som single).  Netreba brať momentálny stav a životnú situáciu ako niečo "naveky", ale ani tlačiť na zmenu silou.

Selima — 2. 9. 2009 14:57

kalma napsal(a):

Majja napsal(a):

kalma napsal(a):

Je pravda, že jsem to vlákno založila, protože mi bylo moc smutno. Prostě žiju, neřeším, ale jak tady bylo  napsáno, najednou se ten smutek narodí a musí to jít ven. Na babinet chodím a moc mi pomáhá číst názory, pokaždé mě to nějak uklidní :). Co se týká toho vyzařovaní..no nevím, asi opravdu nemám ještě to štěstí. Rande jsem měla, ne dvě denně, ale třeba jedno za týden a výsledky ne moc valné :). Takže to není tak, že bych chtěla někoho za každou cenu. Protože se mám ted moc ráda (až moc :gloria:), tak vím, co chci a nejsem s někým jen proto, že mi je přes 30 a trápím se samotou. Mám asi dva nápadníky, ale prostě přes ně vlak nejede. Radši si opravdu počkám, snad to nepřijde až v domově důchodců :). Ti dva nápadníci nejsou špatní, ale...tady i když nikdy neříkej nikdy, nemám si s nima co říct ani jako kamarádka. Jak tu bylo psáno, domů chodím jen spát, mám aktivit až hrůza, že si kolikrát říkám, kam zařadím partnera :P . Jsem spokojená, ale prostě ten smutek, ten smutek mi hází klacky pod nohy :dumbom:.

Mám to stejně, po práci mám ještě jiný aktivity v podstatě každej den v týdnu, takže domů se vracím kolem osmý a víkendy taky nabitý. Jenomže někdy je toho moc, třeba se nedaří, kapka ke kapce a občas se zastavim a řikám si, že bych potřebovala obejmout nebo někoho obejmout a ono neni koho :( Vzhledem ke svým koníčkům potkávám chlapíků dost, ale taky mám asi vyšší nároky a zatím to bylo tak, že kdo chtěl mě, toho jsem nechtěla já a naopak a nebo byl dotyčnej zadanej, v posledním případě jsem to zjistila hodně pozdě.

Jako bych to psala já :). Jen s tím rozdílem, že jsem si čudla vybrala koníčky ryze neseznamovací. Např. squash - tam chodím s holčinou ; jumping - vyloženě ženská disciplína ; kroužek roztleskávaček - holčiny co by mi mohly dělat pomalu dítě, pokud bych brzo začala :lol: ; power-plate - samá ženská; kolečkový brusle;. No jo, pak se divím, že jsem sama :vissla:.

Tak-tak, aj ja som sa čudovala, že som sa na orientálnych tancoch a v jazykových kurzoch skoro s nikým nezoznámila. :D Ale internet pomohol a vyriešil aj tento deficit. Aj keď - dnes by som možno pouvažovala o nejakom "mužnejšom" hobby, lebo si spomínam z mladosti, že najlepšie spoznáš pravú povahu kohokoľvek práve pri spoločnej činnosti. :jojo:

maja095 — 2. 9. 2009 15:08

Rozmarila napsal(a):

Protože na zlýho musíš zle .......a na hodnýho hodně :Dproti zlu se dá bojovat jen stejnou zbraní......on dělá do začátku blbce ze mě (manželka je ožralá mrcha ), tak udělám blbce já z něj...........tak to na světě chodí ....kdo z koho...vyhrává ten silnější .......on chtěl přečurat mně a já za to přečúrala jeho :o:o

A co takhle zlo oplácet dobrem,říká ti to něco???
Kdo z koho,na vyhrává ten silnější.......tak to funguje snad mezi zvířaty někde v divočině,ne??

Lúthien — 2. 9. 2009 15:14

zlo trestat zlem? Hmmmm, dobře vydlážděná cesta do peklíčka.....:usch:

Lúthien — 2. 9. 2009 15:17

maja095 napsal(a):

A co takhle zlo oplácet dobrem,říká ti to něco???
Kdo z koho,na vyhrává ten silnější.......tak to funguje snad mezi zvířaty někde v divočině,ne??

Jen počkej, Majo. Ještě se dozvíš, že lidi jsou vlastně taky zvířata a zvlášť chlapi. A to všichni. :lol: :lol: :lol:

Selima — 2. 9. 2009 15:22

agewa napsal(a):

takže už ne VYCHOVÁVALA, už TRESTALA? no vždycky se to dá nějak omluvit, co?
a já si gemblera nenašla, když jsem si ho brala , byl v pořádku, před 20 lety tu skoro automaty nebyly, takže závislost vznikla po 12! letech manželství a opakuji ........už s ním nejsem 3 roky.je zajímavé , jak obě záměrně pomíjíte důležité věci a okolnosti, pokud se vám to nehodí.

Nehádaj sa s psychotičkou... :) mohlo by jej to uškodiť(a možno aj tebe). U Mashanky asi nejde o túto diagnózu, ale skôr o "Nepripustím, že by 1, mohol niekto iný mať pravdu, lebo pravdu mám vždy ja a 2, v prípade, že ju nemám, platí bod číslo 1". :D  S tým sa ale rurčite dá žiť, len diskusia s ňou je tiež asi ťažšia ako u "bežnej populácie".

Rozmarila — 2. 9. 2009 15:23

Lúthien napsal(a):

zlo trestat zlem? Hmmmm, dobře vydlážděná cesta do peklíčka.....:usch:

Na tebe já radši nereaguju:lol:.....zase bys mi za chvilku celá rozčilená napsala : "ty prde"......:o:o:o:o:oTy oduševnělá osobo  naše .......hihi....někdo káže vodu a pije víno .......:o

Rozmarila — 2. 9. 2009 15:28

Selima napsal(a):

agewa napsal(a):

takže už ne VYCHOVÁVALA, už TRESTALA? no vždycky se to dá nějak omluvit, co?
a já si gemblera nenašla, když jsem si ho brala , byl v pořádku, před 20 lety tu skoro automaty nebyly, takže závislost vznikla po 12! letech manželství a opakuji ........už s ním nejsem 3 roky.je zajímavé , jak obě záměrně pomíjíte důležité věci a okolnosti, pokud se vám to nehodí.

Nehádaj sa s psychotičkou... :) mohlo by jej to uškodiť(a možno aj tebe). U Mashanky asi nejde o túto diagnózu, ale skôr o "Nepripustím, že by 1, mohol niekto iný mať pravdu, lebo pravdu mám vždy ja a 2, v prípade, že ju nemám, platí bod číslo 1". :D  S tým sa ale rurčite dá žiť, len diskusia s ňou je tiež asi ťažšia ako u "bežnej populácie".

To radši budu vyléčená psychotička  než partnerka  gamblera a ožraly......ty nám tak můžeš radit , jak máme žít :o:o:o.......  a Agewa taky .....:o:o.my za to nemůžeme, že když hledáte chlapy, tak  že nemyslíte......samy ste zkazily, co ste mohly .........ty se vůbec neozývej....děti nemáš, chlapa jen občas, přitom podivný typy (gamblera) .......jsi zatrpklá protože se ti nepoved život no.......ale kdo za to může ???:lol::lol:

maja095 — 2. 9. 2009 15:39

Rozmarila napsal(a):

Selima napsal(a):

agewa napsal(a):

takže už ne VYCHOVÁVALA, už TRESTALA? no vždycky se to dá nějak omluvit, co?
a já si gemblera nenašla, když jsem si ho brala , byl v pořádku, před 20 lety tu skoro automaty nebyly, takže závislost vznikla po 12! letech manželství a opakuji ........už s ním nejsem 3 roky.je zajímavé , jak obě záměrně pomíjíte důležité věci a okolnosti, pokud se vám to nehodí.

Nehádaj sa s psychotičkou... :) mohlo by jej to uškodiť(a možno aj tebe). U Mashanky asi nejde o túto diagnózu, ale skôr o "Nepripustím, že by 1, mohol niekto iný mať pravdu, lebo pravdu mám vždy ja a 2, v prípade, že ju nemám, platí bod číslo 1". :D  S tým sa ale rurčite dá žiť, len diskusia s ňou je tiež asi ťažšia ako u "bežnej populácie".

To radši budu vyléčená psychotička  než partnerka  gamblera a ožraly......ty nám tak můžeš radit , jak máme žít :o:o:o.......  a Agewa taky .....:o:o.my za to nemůžeme, že když hledáte chlapy, tak  že nemyslíte......samy ste zkazily, co ste mohly .........ty se vůbec neozývej....děti nemáš, chlapa jen občas, přitom podivný typy (gamblera) .......jsi zatrpklá protože se ti nepoved život no.......ale kdo za to může ???:lol::lol:

Rozmařilá,ty jsi rozvedená,že???
Někde jsem tu četla,že si sama vychovala dvě dcery.Nebo si je měla s nějakým ženáčem,že teď proti nim tak zbrojíš?
Pokud jsi rozvedená,pročpak??
A Agewa tu už několikrát psala,že se s tím gemblerem rozvedla.Myslíš snad,že měla před 20lety kouzelné zrcadlo a viděla v něm,co se stane po x letech????

Rosamunda — 2. 9. 2009 15:40

A jéje, tak ona už Roz zapleveluje i tohle vlákno? Víte co mi na ní vadí nejvíc? Že se všude tváří jak ona hroooozně chce všem pomáhat, jak si nemůže pomoci a musí ostatní upozornit na jejich chyby, aby se měli líp, no obětavost sama a přitom to ve skutečnosti dělá jen a jen proto aby si namasírovala vlastní pochroumané ego. Nám dokonce závidí i ty gamblery a alkoholiky, protože my narozdíl od ní někoho máme nebo jsme měly, ale ona nemá vůbec nic jen ňáký růžový p*táky. Při jejím přístupu k ostatním se ani nedivím, že s ní nikdo nevydrží. Nejhorší je, že ona je psychicky nemocná a  evidentně si to neuvědomuje a nedělá s tím vůbec nic, je pořád stejná, žádný posun vpřed. :(
A teď bacha, pustí se do mě jak vzteklá :lol::lol::lol:

Selima — 2. 9. 2009 15:43

Fakt nemá cenu sa hádať s chorou osobou, ona za to nemôže. Netreba sa asi celkom riadiť jej "radami", ale hádať sa tiež nemá význam. Ani zlostiť sa - ona to nerobí naschvál. To z nej hovorí choroba... a tú si nikto nevyberá.

agewa — 2. 9. 2009 15:43

děvčata máte pravdu, ovšem např. přispěvek 308 mě tak rozesmál, že jsem málem spadla ze židle.

Selima — 2. 9. 2009 15:43

Tak to je ten lepší prístup. :)

Rosamunda — 2. 9. 2009 15:44

Majo, ona předem ví, že jí by se to nestalo, ona pozná, jaký ten chlap bude za 10,20 let, dokonce je schopná mu na rande udělat genetický rozbor, jestli to nemá v genech :lol::lol::lol:
No je pravda, že nemoc si nikdo nevybírá, ale když s tím ani evidentně nic nedělá a ostatním nutí, jak se mají léčit... nejdřív bych si zametla na vlastním prahu, ale vlastně se na ní nezlobím, jen mi prostě vadí.;)

Rozmarila — 2. 9. 2009 15:45

Tak vod tebe to sedí holka............tohle si uložím a za pár měsíců ti to zkopíruju až zase budeš někde bulet , jak je ti těžko a Munďák pije :o:o......děvče ty se rouháš.........ale nic si z toho nedělej, pro pravdu se hodně lidí zlobí, nejsi sama .........:lol::lol:

Rozmarila — 2. 9. 2009 15:50

Selima napsal(a):

Fakt nemá cenu sa hádať s chorou osobou, ona za to nemôže. Netreba sa asi celkom riadiť jej "radami", ale hádať sa tiež nemá význam. Ani zlostiť sa - ona to nerobí naschvál. To z nej hovorí choroba... a tú si nikto nevyberá.

A ty seš zdravá když jsi měla takový problémový muže ??To bude taky nějaká nemoc .......já to aspoň někam dotáhla na rozdíl od tebe ......a to tě vzteká ........:lol::lol:
A přestaňte ničit téma dámy.............já chápu, že jsem vám šlápla na kuří oko a potřebujete se hádat......ale to je váš problém a ne náš .........:lol::lol::lol:

Rosamunda — 2. 9. 2009 15:53

Rozmarila napsal(a):

Tak vod tebe to sedí holka............tohle si uložím a za pár měsíců ti to zkopíruju až zase budeš někde bulet , jak je ti těžko a Munďák pije :o:o......děvče ty se rouháš.........ale nic si z toho nedělej, pro pravdu se hodně lidí zlobí, nejsi sama .........:lol::lol:

Vždyť jsem to říkala :lol::lol::lol:

Rosamunda — 2. 9. 2009 15:54

Rozmarila napsal(a):

Selima napsal(a):

Fakt nemá cenu sa hádať s chorou osobou, ona za to nemôže. Netreba sa asi celkom riadiť jej "radami", ale hádať sa tiež nemá význam. Ani zlostiť sa - ona to nerobí naschvál. To z nej hovorí choroba... a tú si nikto nevyberá.

A ty seš zdravá když jsi měla takový problémový muže ??To bude taky nějaká nemoc .......já to aspoň někam dotáhla na rozdíl od tebe ......a to tě vzteká ........:lol::lol:

A můžu se zeptat, kam jsi to dotáhla, teda kromě blázince?

mashanka — 2. 9. 2009 15:58

helena napsal(a):

Lež by byla, kdyby mu řekla : až se navečeříme, půjdeme ke mně a bude sex
Každá lež se nemusí natvrdo vyslovit, přece. Stačí, aby se žena chovala tak, že  tenhle vývoj situace může pán očekávat. Při běžné večeři bývají jiná konverzační témata, než sex...

Neznám ženu, která by při večeři začala debaty o sexu - snad nějaká rajda. Pokud ty debaty začne on, záleží na ní jestli na to přistoupí nebo ne.

Mě, když někdo pozval a večeři, bylo to to první, co si troufl a choval se zatraceně úžasně. Rozhodně si nikdo z nich nedovolil mluvit hned o sexu. On mě pozval a jeho úspěch byl už v tom, že jsem pozvání  přijala. Dáma na rande musí jedinou věc - přijít. Ona si vybírá, který z jejích nápadníků bude úspěšný a který ne. Pokud se chová jako laciné zboží, nesmí se tak divit, že je s ní tak zacházeno

Selima — 2. 9. 2009 15:59

Nehádajte sa s ňou, už je nepríčetná... Môj bývalý začal gemblovať, ale sám s tým prestal. Okrem toho je už bývalý. (Gemblovať začal po cca 6 orkoch vzťahu, po roku- roku  a pol prestal). Inak som nemala ani gemblera, ani alkoholika. (A našiel by sa v zbierke aj nejaký mladý ružovučký penis, ale skôr ako výnimka, nie ako cieľová skupina :P ). Dotiahla som to tam, kde som a som tu spokojná. Viem si predstaviť nejaké žiadúce zmeny, ale tie sa netýkajú vzťahu. A ďakujem za opýtanie, darí sa mi psychicky dobre a v živote som nebrala žiadne AD, psychofarmaká ani nič podobné. Vlastne okrem zhoršujúcej sa alergie sa nemám na čo sťažovať. Neviem, koľko z toho je moja zásluha a koľko "šťastie" - a ani to neriešim. A Rozmarile želám, aby jej lieky lepšie zaberali a zvládla si apspoň internetové diskusie "bez ztráty kytičky". :rock:

mashanka — 2. 9. 2009 15:59

agewa napsal(a):

takže už ne VYCHOVÁVALA, už TRESTALA? no vždycky se to dá nějak omluvit, co?
a já si gemblera nenašla, když jsem si ho brala , byl v pořádku, před 20 lety tu skoro automaty nebyly, takže závislost vznikla po 12! letech manželství a opakuji ........už s ním nejsem 3 roky.je zajímavé , jak obě záměrně pomíjíte důležité věci a okolnosti, pokud se vám to nehodí.

Ale nám to přece může být fuk. Přeji ti a gratuluji, že jsi z toho dokázala utéct, ale jinak je mi to jedno - každý má to, co si udělá

Rozmarila — 2. 9. 2009 16:02

A jak se projevuje moje nemoc Ros??Tím že polykám Ad jako ty a hroutím se v depkách jako ty ??Nebo tím, že chodím do práce a věnuju se rodině a vnučce a roky mám vztahy s mladýma klukama??
Proč se snažíš zakrýt svoje obrovský rodinný problémy tím že utočíš na mně ??

mashanka — 2. 9. 2009 16:03

maja095 napsal(a):

Rozmarila napsal(a):

Protože na zlýho musíš zle .......a na hodnýho hodně :Dproti zlu se dá bojovat jen stejnou zbraní......on dělá do začátku blbce ze mě (manželka je ožralá mrcha ), tak udělám blbce já z něj...........tak to na světě chodí ....kdo z koho...vyhrává ten silnější .......on chtěl přečurat mně a já za to přečúrala jeho :o:o

A co takhle zlo oplácet dobrem,říká ti to něco???
Kdo z koho,na vyhrává ten silnější.......tak to funguje snad mezi zvířaty někde v divočině,ne??

Zvířata hrají fér, narozdíl od některých lidí. Zlatá zvířata.

Rosamunda — 2. 9. 2009 16:06

Rozmarila napsal(a):

A jak se projevuje moje nemoc Ros??Tím že polykám Ad jako ty a hroutím se v depkách jako ty ??Nebo tím, že chodím do práce a věnuju se rodině a vnučce a roky mám vztahy s mladýma klukama??
Proč se snažíš zakrýt svoje obrovský rodinný problémy tím že utočíš na mně ??

:lol::lol::lol: a už toho nech, už jsi zase jak kolovrátek :lol::lol::lol:

Rozmarila — 2. 9. 2009 16:07

mashanka napsal(a):

helena napsal(a):

Lež by byla, kdyby mu řekla : až se navečeříme, půjdeme ke mně a bude sex
Každá lež se nemusí natvrdo vyslovit, přece. Stačí, aby se žena chovala tak, že  tenhle vývoj situace může pán očekávat. Při běžné večeři bývají jiná konverzační témata, než sex...

Neznám ženu, která by při večeři začala debaty o sexu - snad nějaká rajda. Pokud ty debaty začne on, záleží na ní jestli na to přistoupí nebo ne.
Mě, když někdo pozval a večeři, bylo to to první, co si troufl a choval se zatraceně úžasně. Rozhodně si nikdo z nich nedovolil mluvit hned o sexu. On mě pozval a jeho úspěch byl už v tom, že jsem pozvání  přijala. Dáma na rande musí jedinou věc - přijít. Ona si vybírá, který z jejích nápadníků bude úspěšný a který ne. Pokud se chová jako laciné zboží, nesmí se tak divit, že je s ní tak zacházeno

Jenže tohle byly vztahy s internetový seznamky.........a předtím jsme denně psali několik týdnů na netu ...třeba i o sexu ......

mashanka — 2. 9. 2009 16:10

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

Rozmarila — 2. 9. 2009 16:11

Selima napsal(a):

Nehádajte sa s ňou, už je nepríčetná... Môj bývalý začal gemblovať, ale sám s tým prestal. Okrem toho je už bývalý. (Gemblovať začal po cca 6 orkoch vzťahu, po roku- roku  a pol prestal). Inak som nemala ani gemblera, ani alkoholika. (A našiel by sa v zbierke aj nejaký mladý ružovučký penis, ale skôr ako výnimka, nie ako cieľová skupina :P ). Dotiahla som to tam, kde som a som tu spokojná. Viem si predstaviť nejaké žiadúce zmeny, ale tie sa netýkajú vzťahu. A ďakujem za opýtanie, darí sa mi psychicky dobre a v živote som nebrala žiadne AD, psychofarmaká ani nič podobné. Vlastne okrem zhoršujúcej sa alergie sa nemám na čo sťažovať. Neviem, koľko z toho je moja zásluha a koľko "šťastie" - a ani to neriešim. A Rozmarile želám, aby jej lieky lepšie zaberali a zvládla si apspoň internetové diskusie "bez ztráty kytičky". :rock:

Selimo prosímtě, žena která si vybere gamblera za muže prostě v pořádku není .....mě se to nikdy nestalo ......mě je sice líto, že se ti nedařil život a že nemáš děti ani vnučku........ale nevím proč se mi za to mstíš a všude mě pomlouváš ........třeba najdeš časem jiný smysl života ....a nebudeš muset sekat kolem sebe ......začni se třeba starat o staré bezmocné lidi ....dej něco lidem kolem sebe.......a uleví se ti .......když člověk dává druhým pomáhá to nejvíc jemu ......

mashanka — 2. 9. 2009 16:11

Rozmarila napsal(a):

mashanka napsal(a):

helena napsal(a):

Lež by byla, kdyby mu řekla : až se navečeříme, půjdeme ke mně a bude sex
Každá lež se nemusí natvrdo vyslovit, přece. Stačí, aby se žena chovala tak, že  tenhle vývoj situace může pán očekávat. Při běžné večeři bývají jiná konverzační témata, než sex...

Neznám ženu, která by při večeři začala debaty o sexu - snad nějaká rajda. Pokud ty debaty začne on, záleží na ní jestli na to přistoupí nebo ne.
Mě, když někdo pozval a večeři, bylo to to první, co si troufl a choval se zatraceně úžasně. Rozhodně si nikdo z nich nedovolil mluvit hned o sexu. On mě pozval a jeho úspěch byl už v tom, že jsem pozvání  přijala. Dáma na rande musí jedinou věc - přijít. Ona si vybírá, který z jejích nápadníků bude úspěšný a který ne. Pokud se chová jako laciné zboží, nesmí se tak divit, že je s ní tak zacházeno

Jenže tohle byly vztahy s internetový seznamky.........a předtím jsme denně psali několik týdnů na netu ...třeba i o sexu ......

Tak s tím nemám zkušenost - na netu jsem nikdy chlapy nesháněla

maja095 — 2. 9. 2009 16:12

:co:

Rosamunda napsal(a):

Majo, ona předem ví, že jí by se to nestalo, ona pozná, jaký ten chlap bude za 10,20 let, dokonce je schopná mu na rande udělat genetický rozbor, jestli to nemá v genech :lol::lol::lol:
No je pravda, že nemoc si nikdo nevybírá, ale když s tím ani evidentně nic nedělá a ostatním nutí, jak se mají léčit... nejdřív bych si zametla na vlastním prahu, ale vlastně se na ní nezlobím, jen mi prostě vadí.;)

Ona má roky vztahy s mladýma klukama???A hned několika?? :co: Tak tím se mi vše vysvětluje.
A chodí na nějaké testy na pohlavní choroby???
Chudáci její děti,chudinka vnučka.....bych se za takovou babičku styděla.

mashanka — 2. 9. 2009 16:15

Pokud se chce někdo stydět, rozhodně každý najde něco, za co se má stydět, u sebe. Stydět se za jiné lidi nikomu nepřísluší.

Jinak, holky, co se třeba zamyslet nad přezdívkou Rozmařilá - nenapovídá vám význam toho slova něco ?

agewa — 2. 9. 2009 16:18

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

oí tom řeč nebyla, bylo to o tvém a R. prohlášení, že takového člověka ihned poznáte a prohlédnete.je zvláštní, jak to dokážeš překroutit.

Rozmarila — 2. 9. 2009 16:21

mashanka napsal(a):

Pokud se chce někdo stydět, rozhodně každý najde něco, za co se má stydět, u sebe. Stydět se za jiné lidi nikomu nepřísluší.

Jinak, holky, co se třeba zamyslet nad přezdívkou Rozmařilá - nenapovídá vám význam toho slova něco ?

To není Rozmařilá .........ale Rozmarila, Roza .............jako rozmarná, rozmazlená, rozmilá ......užívající si, rochnící si, rozmarně si hovící.......jako růže .......Roza.......

Lúthien — 2. 9. 2009 16:23

Rozmarila napsal(a):

Lúthien napsal(a):

zlo trestat zlem? Hmmmm, dobře vydlážděná cesta do peklíčka.....:usch:

Na tebe já radši nereaguju:lol:.....zase bys mi za chvilku celá rozčilená napsala : "ty prde"......:o:o:o:o:oTy oduševnělá osobo  naše .......hihi....někdo káže vodu a pije víno .......:o

a proč na mě teda reaguješ? :lol: Ty už mě nemáš v ignoru? A myslíš, že když tě oslovím "prde", že jsem naštvaná? To je taková naše krajská hantýrka, každý kraj má něco ;)
A vínko si dám jednou za měsíc ráda...hlavně bílé vínko :pussa:
život je moc krátký na to, se tebou zabývat, takže čao. Člověk, který zlo oplácí zlem mi opravdu nemá co nabídnout....

mashanka — 2. 9. 2009 16:23

agewa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

oí tom řeč nebyla, bylo to o tvém a R. prohlášení, že takového člověka ihned poznáte a prohlédnete.je zvláštní, jak to dokážeš překroutit.

Já jsem nic takového nenapsala. Napsala jsem, že bych s ním nebyla. Pravděpodobně bych se s ním ani neseznámila, protože bych neměla kde - lokály a herny nenavštěvuji

A hlavně, i oni vnímají neverbální signály - vybírají si jiné typy, než jsem já - vycítí, že tady by jim to neprošlo

Rozmarila — 2. 9. 2009 16:24

agewa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

oí tom řeč nebyla, bylo to o tvém a R. prohlášení, že takového člověka ihned poznáte a prohlédnete.je zvláštní, jak to dokážeš překroutit.

Poznáme Agewo........to je totiž o neverbální komunikaci ........jsou to takový jemný nuance ................už to člověka varuje a někdo to prostě nevidí ..........třeba ta nespolehlivost , nebo lhaní .....nebo jiné......

mashanka — 2. 9. 2009 16:24

Rozmarila napsal(a):

mashanka napsal(a):

Pokud se chce někdo stydět, rozhodně každý najde něco, za co se má stydět, u sebe. Stydět se za jiné lidi nikomu nepřísluší.

Jinak, holky, co se třeba zamyslet nad přezdívkou Rozmařilá - nenapovídá vám význam toho slova něco ?

To není Rozmařilá .........ale Rozmarila, Roza .............jako rozmarná, rozmazlená, rozmilá ......užívající si, rochnící si, rozmarně si hovící.......jako růže .......Roza.......

Jo Rozmilá - to bude ono :lol: :lol: :lol:

mashanka — 2. 9. 2009 16:25

Rozmarila napsal(a):

agewa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

oí tom řeč nebyla, bylo to o tvém a R. prohlášení, že takového člověka ihned poznáte a prohlédnete.je zvláštní, jak to dokážeš překroutit.

Poznáme Agewo........to je totiž o neverbální komunikaci ........jsou to takový jemný nuance ................už to člověka varuje a někdo to prostě nevidí ..........třeba ta nespolehlivost , nebo lhaní .....nebo jiné......

Jo, lhaní poznám - to tady oficiálně prohlašuji

Rozmarila — 2. 9. 2009 16:29

mashanka napsal(a):

Rozmarila napsal(a):

mashanka napsal(a):

Pokud se chce někdo stydět, rozhodně každý najde něco, za co se má stydět, u sebe. Stydět se za jiné lidi nikomu nepřísluší.

Jinak, holky, co se třeba zamyslet nad přezdívkou Rozmařilá - nenapovídá vám význam toho slova něco ?

To není Rozmařilá .........ale Rozmarila, Roza .............jako rozmarná, rozmazlená, rozmilá ......užívající si, rochnící si, rozmarně si hovící.......jako růže .......Roza.......

Jo Rozmilá - to bude ono :lol: :lol: :lol:

Myslíš, že si to jen namlouvám????:lol::lol::lol::lol::lol::lol:

Blossom — 2. 9. 2009 16:30

mashanka napsal(a):

Rozmarila napsal(a):

mashanka napsal(a):

Pokud se chce někdo stydět, rozhodně každý najde něco, za co se má stydět, u sebe. Stydět se za jiné lidi nikomu nepřísluší.

Jinak, holky, co se třeba zamyslet nad přezdívkou Rozmařilá - nenapovídá vám význam toho slova něco ?

To není Rozmařilá .........ale Rozmarila, Roza .............jako rozmarná, rozmazlená, rozmilá ......užívající si, rochnící si, rozmarně si hovící.......jako růže .......Roza.......

Jo Rozmilá - to bude ono :lol: :lol: :lol:

A někdy až Roztomilá... :)

agewa — 2. 9. 2009 16:31

marnost nad marnost, bud neumíte číst nebo......no radši o té druhé možnosti nebudu ani uvažovat.

agewa — 2. 9. 2009 16:33

když si vybíráte z mých slov jen to co se vám hodí, je to pak těžký.možná by bylo dobrý si přispěvky přečíst CELÉ.

mashanka — 2. 9. 2009 16:35

Rozmarila napsal(a):

mashanka napsal(a):

Rozmarila napsal(a):


To není Rozmařilá .........ale Rozmarila, Roza .............jako rozmarná, rozmazlená, rozmilá ......užívající si, rochnící si, rozmarně si hovící.......jako růže .......Roza.......

Jo Rozmilá - to bude ono :lol: :lol: :lol:

Myslíš, že si to jen namlouvám????:lol::lol::lol::lol::lol::lol:

KDEPÁÁÁK !!! :lol: :lol:

maja095 — 2. 9. 2009 16:36

Já jsem šla na toto forum v domnění,že se tu poskytují rady,normálně se tu vyměňují názory,že se tu třeba něco přiučím,pročtu si tu rady od zralých žen....prostě s nějakou nadějí,pokecám si tu,poradím v něčem,někdo poradí mě....atd
Zatím mě to tu připadá jako boj.
Boj o to kdo vyřešil líp to a to...
Boj o to, kdo je chytřejší...
Boj o to,kdo má lepšího chlapa...
Připadám si tu jak v boxerském ringu.
Nemohu tvrdit,že tu nejsou vyjímky,ale toto tu převažuje.
Je tu někdo komu Babinet pomohl??????

mashanka — 2. 9. 2009 16:37

agewa napsal(a):

marnost nad marnost, bud neumíte číst nebo......no radši o té druhé možnosti nebudu ani uvažovat.

A to je právě ta chyba - vždycky je potřeba brát v úvahu všechny možnosti a neupínat se jen k té, která se nám nejvíc líbí - člověk si tím často ušetří zklamání :)

agewa — 2. 9. 2009 16:38

Rozmarila napsal(a):

agewa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

oí tom řeč nebyla, bylo to o tvém a R. prohlášení, že takového člověka ihned poznáte a prohlédnete.je zvláštní, jak to dokážeš překroutit.

Poznáme Agewo........to je totiž o neverbální komunikaci ........jsou to takový jemný nuance ................už to člověka varuje a někdo to prostě nevidí ..........třeba ta nespolehlivost , nebo lhaní .....nebo jiné......

a proč to nezafungovalo u tebe, pokud vím, jsi taky rozvedená ?

mashanka — 2. 9. 2009 16:40

maja095 napsal(a):

Já jsem šla na toto forum v domnění,že se tu poskytují rady,normálně se tu vyměňují názory,že se tu třeba něco přiučím,pročtu si tu rady od zralých žen....prostě s nějakou nadějí,pokecám si tu,poradím v něčem,někdo poradí mě....atd
Zatím mě to tu připadá jako boj.
Boj o to kdo vyřešil líp to a to...
Boj o to, kdo je chytřejší...
Boj o to,kdo má lepšího chlapa...
Připadám si tu jak v boxerském ringu.
Nemohu tvrdit,že tu nejsou vyjímky,ale toto tu převažuje.
Je tu někdo komu Babinet pomohl??????

Ale něco jsi se tu přece přiučit mohla. Třeba to, že život je boj :D

Rozmarila — 2. 9. 2009 16:43

agewa napsal(a):

Rozmarila napsal(a):

agewa napsal(a):


oí tom řeč nebyla, bylo to o tvém a R. prohlášení, že takového člověka ihned poznáte a prohlédnete.je zvláštní, jak to dokážeš překroutit.

Poznáme Agewo........to je totiž o neverbální komunikaci ........jsou to takový jemný nuance ................už to člověka varuje a někdo to prostě nevidí ..........třeba ta nespolehlivost , nebo lhaní .....nebo jiné......

a proč to nezafungovalo u tebe, pokud vím, jsi taky rozvedená ?

No já jsem vážně onemocněla po  30 letech ...........většina žen byla v blázinci sama bez rodiny i bez dětí ......

mashanka — 2. 9. 2009 16:43

agewa napsal(a):

Rozmarila napsal(a):

agewa napsal(a):


oí tom řeč nebyla, bylo to o tvém a R. prohlášení, že takového člověka ihned poznáte a prohlédnete.je zvláštní, jak to dokážeš překroutit.

Poznáme Agewo........to je totiž o neverbální komunikaci ........jsou to takový jemný nuance ................už to člověka varuje a někdo to prostě nevidí ..........třeba ta nespolehlivost , nebo lhaní .....nebo jiné......

a proč to nezafungovalo u tebe, pokud vím, jsi taky rozvedená ?

Lidi se rozvádějí z různých důvodů. Třeba jen proto, že už se jim spolu nelíbí, něco vyprchalo.......... neznamená, že když je někdo rozvedený, že je to proto, že jim někdo propil nebo prohrál peníze na nájem, zmlátil je, týral a já nevím, co ještě.

maja095 — 2. 9. 2009 16:43

mashanka napsal(a):

Rozmarila napsal(a):

agewa napsal(a):


oí tom řeč nebyla, bylo to o tvém a R. prohlášení, že takového člověka ihned poznáte a prohlédnete.je zvláštní, jak to dokážeš překroutit.

Poznáme Agewo........to je totiž o neverbální komunikaci ........jsou to takový jemný nuance ................už to člověka varuje a někdo to prostě nevidí ..........třeba ta nespolehlivost , nebo lhaní .....nebo jiné......

Jo, lhaní poznám - to tady oficiálně prohlašuji

Prosím a mohu vědět tu techniku podle které se to pozná??? Nebo je to jen ituitivní???
Intuice,ne vždy je pravdivá.

agewa — 2. 9. 2009 16:49

to byla otázka protože se tu holedbáte , že poznáte nevhodné typy, takže proč to R. nevarovalo, když se vdávala? pokud vím, mě tu přece předhazujete, že jsem to před 20lety poznat mohla( měla).

maja095 — 2. 9. 2009 16:49

mashanka napsal(a):

maja095 napsal(a):

Já jsem šla na toto forum v domnění,že se tu poskytují rady,normálně se tu vyměňují názory,že se tu třeba něco přiučím,pročtu si tu rady od zralých žen....prostě s nějakou nadějí,pokecám si tu,poradím v něčem,někdo poradí mě....atd
Zatím mě to tu připadá jako boj.
Boj o to kdo vyřešil líp to a to...
Boj o to, kdo je chytřejší...
Boj o to,kdo má lepšího chlapa...
Připadám si tu jak v boxerském ringu.
Nemohu tvrdit,že tu nejsou vyjímky,ale toto tu převažuje.
Je tu někdo komu Babinet pomohl??????

Ale něco jsi se tu přece přiučit mohla. Třeba to, že život je boj :D

Tak to vím už od dětství,ale proč se bojuje i tady???
Tady by to měla být spíš oddechovka,zvlášť na psychologické,nebo ne?????

maja095 — 2. 9. 2009 16:53

agewa napsal(a):

to byla otázka protože se tu holedbáte , že poznáte nevhodné typy, takže proč to R. nevarovalo, když se vdávala? pokud vím, mě tu přece předhazujete, že jsem to před 20lety poznat mohla( měla).

Nebojuj tu,vykašli se na to,tady se většina jen chvástá.
Stejně ti na toto nikdo konstruktivně neodepíše.
Samozřejmě,že si to poznat nemohla.Víš to ty,ví to i ostatní :) .

agewa — 2. 9. 2009 16:56

jj,končím
přeji hezký den.

Blossom — 2. 9. 2009 16:57

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

Mashanko, ten údiv je trochu i oboustranný: Tvá sebevědomá prohlášení "To se MĚ nemůže stát, lež poznám, to oficiálně prohlašuju, s alkoholikem nebo gamblerem bych se pravděpodobně neseznámila, protože bary a herny nenavštěvuju (jako by  snad někdo z nás  psal že se seznámil v herně?? ), to oni vycítí, protože neverbálně jasně dávám najevo že by jim to u mě neprošlo....

Víš, nemyslím to ve zlém, ale tvá občasná  velkohubost, až namyšlenost je  trochu až úsměvná.
Někdy máš docela dobré postřehy, ale někdy se to pro tvou proklamovanou vševědoucnost skoro nedá číst.
Fakt někdy působíš jako železná lady a nebo rádoby chlap, a to je možná škoda.

Pardon za :offtopic:

Rozmarila — 2. 9. 2009 16:57

agewa napsal(a):

to byla otázka protože se tu holedbáte , že poznáte nevhodné typy, takže proč to R. nevarovalo, když se vdávala? pokud vím, mě tu přece předhazujete, že jsem to před 20lety poznat mohla( měla).

Tak jako všechny ženský byly samy s mou diagnozou .......a měly různý typy doma......tohle se poznat nedá ,ale problémovej člověk ano.........já jsem nikdy takovýho neměla ......prostě když takový lidi nemáš ve svý rodině nebo běžně kolem sebe...podvědomě cítíš že něco nehraje.....a nejdeš do toho .....sáhněte si do svědomí, kdo z vašeho okolí byl alkoholik , nebo gambler, nebo měl dluhy, nezvládal peníze, měl bordel v životě, pořád lhal  ......pak se stane , že to tý holce nepřijde divný a jde do toho ........

Rosamunda — 2. 9. 2009 17:00

Dámy, nejste už dost :offtopic: ? Tady se řešilo úplně něco jiného, pokud se nemýlím, podívejte se prosím na název tohoto vlákna. Myslím, že téma o gamblerech a alkoholicích patří určitě jinam.

Rosamunda — 2. 9. 2009 17:01

Rozmarila napsal(a):

agewa napsal(a):

to byla otázka protože se tu holedbáte , že poznáte nevhodné typy, takže proč to R. nevarovalo, když se vdávala? pokud vím, mě tu přece předhazujete, že jsem to před 20lety poznat mohla( měla).

Tak jako všechny ženský byly samy s mou diagnozou .......a měly různý typy doma......tohle se poznat nedá ,ale problémovej člověk ano.........já jsem nikdy takovýho neměla ......prostě když takový lidi nemáš ve svý rodině nebo běžně kolem sebe...podvědomě cítíš že něco nehraje.....a nejdeš do toho .....sáhněte si do svědomí, kdo z vašeho okolí byl alkoholik , nebo gambler, nebo měl dluhy, nezvládal peníze, měl bordel v životě ......pak se stane , že to tý holce nepřijde divný a jde do toho ........

:lol::lol::lol::lol: to je fakt povedený :lol::lol::lol:

Blossom — 2. 9. 2009 17:10

Majo, tak se hlásím na tvou otázk já, mě babinet pomohl, kdysi jsem sem kdysi vstoupila s jednou diskusí když jsem si nebyla ohledně chování mého tehdejšího partnera jistá. A různorodá změť názorů mě docela pomohla najít nové úhly pohledu a následně cestu dál. I když pochopitelně se našlo i dost takových, které neměly zájem poradit, ale na mém příkladu si dokázat vlastní nadřazenost. To máš ale asi v každé diskusi, to je normální, na to si zvykneš. Nakonec - takto je to i v životě, nejen na babinetu.

Trochu roztomilé tehdy bylo to, že některé mi psaly, že mám problém v tom, že jsem prý nesamostatná, a o pár řádků dál zas , že jsem prý příliš samostatná... prostě občas se to dokonce i úplně popíralo.
Ale obecně - dalo mi to širší pohled a dodalo mi to odvahu k řešení. Jo, vlastně takovýto nový pohled mi to dalo i v dalším vlákně,které jsem založila kvůli mé dceři.

Takže ano, babinet může i pomáhat. Potvrzuju. :jojo:

A od té doby sem nechodím pro pomoc, ale řekla bych - pro zábavu a poučení. Největší poučení, vlastně takové písemné reality show, je sledovat příspěvky lidí v čase a souvislostech. To je úžasná škola života, to mě tu fascinuje a baví.
Jo a ještě bych řekla že dalším smyslem babinetu je sdílení. Věcí dobých i zlých. To je taky babinetí plus. :)

maja095 — 2. 9. 2009 17:18

Blossom napsal(a):

Majo, tak se hlásím na tvou otázk já, mě babinet pomohl, kdysi jsem sem kdysi vstoupila s jednou diskusí když jsem si nebyla ohledně chování mého tehdejšího partnera jistá. A různorodá změť názorů mě docela pomohla najít nové úhly pohledu a následně cestu dál. I když pochopitelně se našlo i dost takových, které neměly zájem poradit, ale na mém příkladu si dokázat vlastní nadřazenost. To máš ale asi v každé diskusi, to je normální, na to si zvykneš. Nakonec - takto je to i v životě, nejen na babinetu.

Trochu roztomilé tehdy bylo to, že některé mi psaly, že mám problém v tom, že jsem prý nesamostatná, a o pár řádků dál zas , že jsem prý příliš samostatná... prostě občas se to dokonce i úplně popíralo.
Ale obecně - dalo mi to širší pohled a dodalo mi to odvahu k řešení. Jo, vlastně takovýto nový pohled mi to dalo i v dalším vlákně,které jsem založila kvůli mé dceři.

Takže ano, babinet může i pomáhat. Potvrzuju. :jojo:

A od té doby sem nechodím pro pomoc, ale řekla bych - pro zábavu a poučení. Největší poučení, vlastně takové písemné reality show, je sledovat příspěvky lidí v čase a souvislostech. To je úžasná škola života, to mě tu fascinuje a baví.
Jo a ještě bych řekla že dalším smyslem babinetu je sdílení. Věcí dobých i zlých. To je taky babinetí plus. :)

Tak tím si mě potěšila,jsem ráda,že to tu teda funguje tak jak jsem doufala.Díky moc.

ADFka2 — 2. 9. 2009 17:30

Asi jsem drzá, ale, milá autorko, tobě není UŽ třicet, ale TEPRVE třicet.

Blossom — 2. 9. 2009 17:32

ADFka2 napsal(a):

Asi jsem drzá, ale, milá autorko, tobě není UŽ třicet, ale TEPRVE třicet.

:supr:

mashanka — 2. 9. 2009 18:08

maja095 napsal(a):

mashanka napsal(a):

Rozmarila napsal(a):


Poznáme Agewo........to je totiž o neverbální komunikaci ........jsou to takový jemný nuance ................už to člověka varuje a někdo to prostě nevidí ..........třeba ta nespolehlivost , nebo lhaní .....nebo jiné......

Jo, lhaní poznám - to tady oficiálně prohlašuji

Prosím a mohu vědět tu techniku podle které se to pozná??? Nebo je to jen ituitivní???
Intuice,ne vždy je pravdivá.

Mně intuice funguje bezchybně, stejně, jako každému - už to ověřuji 42 let - ještě nikdy mě nezklamala. Párkrát jsem ji samozřejmě neposlechla, protože jsem ji slyšet nechtěla, to je jasné, a tím jsem si zavařila. Ale nebyla to chybná intuice, jen její ignorace. A z toho vzniká většina problémů - že nechceme vnímat to, co se nám zrovna nehodí.

mashanka — 2. 9. 2009 18:10

agewa napsal(a):

to byla otázka protože se tu holedbáte , že poznáte nevhodné typy, takže proč to R. nevarovalo, když se vdávala? pokud vím, mě tu přece předhazujete, že jsem to před 20lety poznat mohla( měla).

Vůbec ne. Jde o to, že když se děje něco podezřelého, chtít to vidět včas - ty jsi odešla, tak co pořád řešíš ?

mashanka — 2. 9. 2009 18:15

maja095 napsal(a):

mashanka napsal(a):

maja095 napsal(a):

Já jsem šla na toto forum v domnění,že se tu poskytují rady,normálně se tu vyměňují názory,že se tu třeba něco přiučím,pročtu si tu rady od zralých žen....prostě s nějakou nadějí,pokecám si tu,poradím v něčem,někdo poradí mě....atd
Zatím mě to tu připadá jako boj.
Boj o to kdo vyřešil líp to a to...
Boj o to, kdo je chytřejší...
Boj o to,kdo má lepšího chlapa...
Připadám si tu jak v boxerském ringu.
Nemohu tvrdit,že tu nejsou vyjímky,ale toto tu převažuje.
Je tu někdo komu Babinet pomohl??????

Ale něco jsi se tu přece přiučit mohla. Třeba to, že život je boj :D

Tak to vím už od dětství,ale proč se bojuje i tady???
Tady by to měla být spíš oddechovka,zvlášť na psychologické,nebo ne?????

Já to nevidím jako boj. Prostě tvoříme si vzájemně obecenstvo pro ventilaci toho, kdo to zrovna potřebuje. Někdo potřebuje nadávat a urážet, někdo politovat, někdo zase potřebuje omluvit to, co udělal nebo neudělal, někdo se tím jen baví, co všechno tady lidi ze sebe vydolují.......... a hlavně, každý to může vypnout, pokud by se mu to tady nějakým způsobem nevyhovovalo

mashanka — 2. 9. 2009 18:21

Blossom napsal(a):

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

Mashanko, ten údiv je trochu i oboustranný: Tvá sebevědomá prohlášení "To se MĚ nemůže stát, lež poznám, to oficiálně prohlašuju, s alkoholikem nebo gamblerem bych se pravděpodobně neseznámila, protože bary a herny nenavštěvuju (jako by  snad někdo z nás  psal že se seznámil v herně?? ), to oni vycítí, protože neverbálně jasně dávám najevo že by jim to u mě neprošlo....

Víš, nemyslím to ve zlém, ale tvá občasná  velkohubost, až namyšlenost je  trochu až úsměvná.
Někdy máš docela dobré postřehy, ale někdy se to pro tvou proklamovanou vševědoucnost skoro nedá číst.
Fakt někdy působíš jako železná lady a nebo rádoby chlap, a to je možná škoda.

Pardon za :offtopic:

Nenapsala jsem, že to záměrně dávám najevo, ale, že on to ze mě cítí - to je velký rozdíl

Nepůsobím - já prostě jsem. Má to své výhody i nevýhody, ale léty jsem zjistila, že těch výhod je víc.
Fakt je ten, že jsem nikdy chlapy shánět nemusela, nikdy jsem muže, který mi byl něčím podezřelý, nepustila dál.....
a tudíž nemůžu říct, že by mi některý nějak vysloveně ublížil

mashanka — 2. 9. 2009 18:23

Rozmarila napsal(a):

agewa napsal(a):

to byla otázka protože se tu holedbáte , že poznáte nevhodné typy, takže proč to R. nevarovalo, když se vdávala? pokud vím, mě tu přece předhazujete, že jsem to před 20lety poznat mohla( měla).

Tak jako všechny ženský byly samy s mou diagnozou .......a měly různý typy doma......tohle se poznat nedá ,ale problémovej člověk ano.........já jsem nikdy takovýho neměla ......prostě když takový lidi nemáš ve svý rodině nebo běžně kolem sebe...podvědomě cítíš že něco nehraje.....a nejdeš do toho .....sáhněte si do svědomí, kdo z vašeho okolí byl alkoholik , nebo gambler, nebo měl dluhy, nezvládal peníze, měl bordel v životě, pořád lhal  ......pak se stane , že to tý holce nepřijde divný a jde do toho ........

S tímhle souhlasím

Majja — 2. 9. 2009 20:17

Vcelku bych uvítala, kdyby se diskuse vrátila k tématu. Zatím mi to přijde jako exhibice těch, které se seznámením problém nemají, aspoň se tak prezentují,  a strefují se tu do ostatních, což nevím, koho zajímá.

mashanka — 2. 9. 2009 21:26

To je naopak hodně k věci. Pointa je v tom, že potíž se seznamovýním nemají většinou ti, kteří po něm neprahnou, a naopak. To je moje rada - neprahnout.

Ovšem, jak to udělat, to už neporadím - chápu, že to jde blbě, něco si poručit, to není ono

Ivana — 2. 9. 2009 21:40

Já moc zkušeností s muži nemám, ale jednu velkou mám, a to: netlačit na pilu. Když mi bylo 16, 17, 18 let všechny moje kamarádky už měly (některé i několikátý) vážný vztah a já nic. Ti, o které bych stála, nestáli o mě a ti, kterým jsem se líbila, se nelíbili mně. Byla jsem z toho celá špatná a furt jsem někoho hledala a nenacházela, byla jsem smutná a myslela si, že zůstanu navěky sama. Dnes to zní směšně, ale když já byla mladá, většina děvčat se vdávala ještě před dvacítkou, tak to zas tak liché obyvy nebyly. Ale pak jsem si řekla, že se na to vykašlu, přestala jsem hledat a začala se jen bavit - chodila jsem s kamarádkama do kina, tancovat, na běžky, do divadla, na procházky, na minigolf a už jsem se tam nerozhlížela po chlapech. Úžasný pocit osvobození. A sotva jsem se opravdu vnitřně vyrovnala s tím, že nikoho nehledám, objevila se moje životní láska, spřátelili jsme se, krásně se nám spolu povídalo a najednou jsem zjistila, že spolu vlastně chodíme, ač jsem to vůbec nechtěla ani neplánovala.
Takže moje rada je - nesnažit se. Dělat to, co mě baví a být svá. Najednou to přijde samo.

Selima — 2. 9. 2009 23:00

mashanka napsal(a):

agewa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

oí tom řeč nebyla, bylo to o tvém a R. prohlášení, že takového člověka ihned poznáte a prohlédnete.je zvláštní, jak to dokážeš překroutit.

Já jsem nic takového nenapsala. Napsala jsem, že bych s ním nebyla. Pravděpodobně bych se s ním ani neseznámila, protože bych neměla kde - lokály a herny nenavštěvuji

A hlavně, i oni vnímají neverbální signály - vybírají si jiné typy, než jsem já - vycítí, že tady by jim to neprošlo

:D Svätá prostata! Oni sa muži gamblermi ani alkoholikmi fakt nerodia, ale stávajú... Niekto skôr a niekto neskôr. Rozbehnutý gambler a pijan už asi o zoznamovanie ani veľmi nestojí - maximálne o sponzorku a opatrovateľku - ale väčšinou sa zoznamujú v čase, keď ešte sami netušia, čo na nich čaká... ;) Ja som sa zoznámila v čase, keď ešte u nás automaty ani neexistovali, on nepil(resp. málo), bol pracovitý, mal ešte za socíku živnosť... Nikto, vrátane jeho samého, nemohol tušiť, čo sa raz stane. Ale keďže zrejme naozaj nebol typ závisláka, po asi roku-poldruha roku a cca 130 000 nahádzaných do automatov s tým sám prestal. Ani to nikto netušil a netipoval. :lol: Život je pestrý, no.

Selima — 2. 9. 2009 23:03

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

Ideálne a normálne sú dve odlišné veci. Neviem kao gamblerstvo, ale s alkoholizmom je na tom Slovensko a ČR dosť biedne - toľko štatistika. Ja si nemylsím, že je normálne byť alkoholik alebo žiť s alkoholikom, ale pdoľa definícií EÚ tak žije kopec ľudí, hlavne na dedinách, ale aj v niektorých vrstvách mesta. To neznamená, že tak musíš žiť ty alebo ja... ale tvrdiť, že to neexistuje alebo že sa to TEBE nemôže stať je trochu naivné. A nemusí to byť len partner, môže to byť rodič, dieťa, súrodenec, priateľka... :vissla: To si - okrem priateľky - veľmi nenavyberáš.

mashanka — 2. 9. 2009 23:07

Selima napsal(a):

mashanka napsal(a):

agewa napsal(a):


oí tom řeč nebyla, bylo to o tvém a R. prohlášení, že takového člověka ihned poznáte a prohlédnete.je zvláštní, jak to dokážeš překroutit.

Já jsem nic takového nenapsala. Napsala jsem, že bych s ním nebyla. Pravděpodobně bych se s ním ani neseznámila, protože bych neměla kde - lokály a herny nenavštěvuji

A hlavně, i oni vnímají neverbální signály - vybírají si jiné typy, než jsem já - vycítí, že tady by jim to neprošlo

:D Svätá prostata! Oni s amuži gamblermi ani alkoholuikmi fakt nerodia, ale stávajú... Niekto skôr a niekto neskôr. Rozbehnutý gambler a pijan už asi o zoznamovanie ani veľmi nestojí - maximálne o sponzorku a opatrovateľku - ale väčšinou sa zoznamujú v čase, keď ešte sami netušia, čo na nich čaká... ;) Ja som sa zoznámila v čase, keď ešte u nás automaty ani neexistovali, on nepil(resp. málo), bol pracovitý, mal ešte za socíku živnosť... Nikto, vrátane jeho samého, nemohol tušiť, čo sa raz stane. Ale keďže zrejme naozaj nebol typ závisláka, po asi roku-poldruha roku a cca 130 000 nahádzaných do automatov s tým sám prestal. Ani to nikto netušil a netipoval. :lol: Život je pestrý, no.

Mýlíš se - se sklonem k závislostem se člověk rodí.

Selima — 2. 9. 2009 23:09

maja095 napsal(a):

Já jsem šla na toto forum v domnění,že se tu poskytují rady,normálně se tu vyměňují názory,že se tu třeba něco přiučím,pročtu si tu rady od zralých žen....prostě s nějakou nadějí,pokecám si tu,poradím v něčem,někdo poradí mě....atd
Zatím mě to tu připadá jako boj.
Boj o to kdo vyřešil líp to a to...
Boj o to, kdo je chytřejší...
Boj o to,kdo má lepšího chlapa...
Připadám si tu jak v boxerském ringu.
Nemohu tvrdit,že tu nejsou vyjímky,ale toto tu převažuje.
Je tu někdo komu Babinet pomohl??????

Ja som sme prišla skôr pokecať, ale kedysi tu bývalo fajn a dalo sa tu debatovať - aj v rámci rôznych názorov - bez urážok a napádania. Ale to by si tu také Hamsuny, Rozmarily a spol. ani neškrkli. Dnes je to iné, čo už... zas aje to dobrá škola života. Vyber si z toho, čo ťa osloví a niečo ti dá, a na ostatné sa vyprdni. Na psychotičky (ktoré si ani nepamätajú, čo písali a všetky príspevky si navzájom odporujú) duplom, to je hádam jasné.

Rozmarila — 2. 9. 2009 23:10

Selima napsal(a):

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

Ideálne a normálne sú dve odlišné veci. Neviem kao gamblerstvo, ale s alkoholizmom je na tom Slovensko a ČR dosť biedne - toľko štatistika. Ja si nemylsím, že je normálne byť alkoholik alebo žiť s alkoholikom, ale pdoľa definícií EÚ tak žije kopec ľudí, hlavne na dedinách, ale aj v niektorých vrstvách mesta. To neznamená, že tak musíš žiť ty alebo ja... ale tvrdiť, že to neexistuje alebo že sa to TEBE nemôže stať je trochu naivné. A nemusí to byť len partner, môže to byť rodič, dieťa, súrodenec, priateľka... :vissla: To si - okrem priateľky - veľmi nenavyberáš.

No mě se to stát nemůže..............já jsem měla kopec chlapů a žádnej nebyl alkohola a gambler.....tys měla v rodině příbuznýho  pijana , tak sis logicky našla budoucího gamblera.......pze jsi na takový prostředí zvyklá ..........my na to zvyklý nejsme .......a o tom to je, je to podvědomí .......a jsi mimo téma ...

Selima — 2. 9. 2009 23:11

Blossom napsal(a):

mashanka napsal(a):

Mně se nejvíc líbí, jak si tady každá obhajujete to, s čím jste sem vlastně přišly jako s problémem, jako ideální a normální, co přece musí prožívat každý. Pokud to někdo neprožívá, nikdy neměl doma gemblera nebo notorika, není to možné a určitě kecá :D

Mashanko, ten údiv je trochu i oboustranný: Tvá sebevědomá prohlášení "To se MĚ nemůže stát, lež poznám, to oficiálně prohlašuju, s alkoholikem nebo gamblerem bych se pravděpodobně neseznámila, protože bary a herny nenavštěvuju (jako by  snad někdo z nás  psal že se seznámil v herně?? ), to oni vycítí, protože neverbálně jasně dávám najevo že by jim to u mě neprošlo....

Víš, nemyslím to ve zlém, ale tvá občasná  velkohubost, až namyšlenost je  trochu až úsměvná.
Někdy máš docela dobré postřehy, ale někdy se to pro tvou proklamovanou vševědoucnost skoro nedá číst.
Fakt někdy působíš jako železná lady a nebo rádoby chlap, a to je možná škoda.

Pardon za :offtopic:

:jojo: :godlike:

Blossom — 2. 9. 2009 23:14

Navrhuju, přesuňte se na alkoholické vlákno, tam je to k věci. Tady jsme na vlákně Nemám rodinu.
Sama se zařizuju podle téhle své rady a tak můj názor k pohledu Selimy a Mashanky najdete na alkoholickém. :)

baba.jaga — 2. 9. 2009 23:18

mashanka napsal(a):

To je naopak hodně k věci. Pointa je v tom, že potíž se seznamovýním nemají většinou ti, kteří po něm neprahnou, a naopak. To je moje rada - neprahnout.

Ovšem, jak to udělat, to už neporadím - chápu, že to jde blbě, něco si poručit, to není ono

Ja vam nevim, ja se seznamila se svym prvnim "vaznym" chlapem ciste nahodou na internetu, kde jsem blbla jen tak (mam v tom dlouhou praxi).  Ted mame vztah uz bezmala 3 roky. Nicmene jako dost velky introvert jsem se v realu neseznamovala - nebavi me moc chodit mezi lidi. A uprimne je mi jasne, ze kdybych nebyla tenkrat na netu, tak jsem doposud bez chlapa. Za tu dobu, co jsme spolu se mi nestalo, ze by me nekdo chtel nebo ja chtela nekoho. Proste bych fakt byla sama. Ne, ze bych toho nejak litovala, jen konstatuju stav veci. Navic spousta chlapu co vidim mi pripadaji dost otresni a to pracuju v IT a mam celkem siroky vzorek.

Selima — 2. 9. 2009 23:19

Pijana som v rodine nemala, a psychotika vďakbohu tiež nie, a vďakabohu ani za partnera. Mmch - alkoholizmus je psychiatrická diagnóza rovnako ako psychóza... :jojo: Takže sa v reále vyhýbam najradšej obidvom. Vo virtuále mi až tak nevadia, ale hádať sa s nimi nemienim. :pussa: :storstark: Ale mbola by som nerada, keby tu nakoniec ostali na skle len názory práve ľudí so skresleným vnímaním sveta.

Rosamunda — 2. 9. 2009 23:21

mashanka napsal(a):

Selima napsal(a):

mashanka napsal(a):


Já jsem nic takového nenapsala. Napsala jsem, že bych s ním nebyla. Pravděpodobně bych se s ním ani neseznámila, protože bych neměla kde - lokály a herny nenavštěvuji

A hlavně, i oni vnímají neverbální signály - vybírají si jiné typy, než jsem já - vycítí, že tady by jim to neprošlo

:D Svätá prostata! Oni s amuži gamblermi ani alkoholuikmi fakt nerodia, ale stávajú... Niekto skôr a niekto neskôr. Rozbehnutý gambler a pijan už asi o zoznamovanie ani veľmi nestojí - maximálne o sponzorku a opatrovateľku - ale väčšinou sa zoznamujú v čase, keď ešte sami netušia, čo na nich čaká... ;) Ja som sa zoznámila v čase, keď ešte u nás automaty ani neexistovali, on nepil(resp. málo), bol pracovitý, mal ešte za socíku živnosť... Nikto, vrátane jeho samého, nemohol tušiť, čo sa raz stane. Ale keďže zrejme naozaj nebol typ závisláka, po asi roku-poldruha roku a cca 130 000 nahádzaných do automatov s tým sám prestal. Ani to nikto netušil a netipoval. :lol: Život je pestrý, no.

Mýlíš se - se sklonem k závislostem se člověk rodí.

Ráda bych se k tomu vyjádrřila, ale na alkoholicích.

mashanka — 2. 9. 2009 23:23

a co ti v tom brání ?

amba — 2. 9. 2009 23:24

Dala jsem tuto diskusi přečíst bývalé kolegyni. Tvrdí, že naopak, z ženy musí vyzařovat touha po  chlapovi. Věřím jí to, vždycky měla toho, kterého si umanula. Ona nedělala nic, vždycky byl  aktivní on. Ona měla  v hlavě jen myšlenku -představovala si s ním sex - a ostatní šlo samo, podle jejího scénáře. Chlapi se kolem ní jen rojili.
Tak nevím.

Selima — 2. 9. 2009 23:24

Inak, rady na zoznamovanie - možno rada, ako sa vyhnúť pri zoznamovnaí alkoholikovi nie je od veci - len tu žiadna nepadla. Okrem intuície. Mne inutícia pomerne funguje, len ju občas slabo počujem. :D Kalma - ja som sa tiež najlepšie zoznámila, keď som sa vlastne nezoznamovala. Raz cez kamarátov a raz cez inetrnet, ale nie cez zoznamku, ale cez chat. Prisahali sme si obaja, že vôbec nehľadáme vzťah :lol: - a už sme nejaký čas spolu. :jojo: Fakt to tak nejako čudne na svete chodí. Ale domov, do obývačky za tebou zasa nepríde nikto, takže by som radila chodiť medzi ľudí virtuálne aj reálne, ale nie prvoplánovo sa zoznamovať ZA ÚČELOM VZŤAHU, ale skôr spoznávať ľudí(a aj chlapov ;) ).

baba.jaga — 2. 9. 2009 23:28

Selima napsal(a):

Inak, rady na zoznamovanie - možno rada, ako sa vyhnúť pri zoznamovnaí alkoholikovi nie je od veci - len tu žiadna nepadla. Okrem intuície. Mne inutícia pomerne funguje, len ju občas slabo počujem. :D Kalma - ja som sa tiež najlepšie zoznámila, keď som sa vlastne nezoznamovala. Raz cez kamarátov a raz cez inetrnet, ale nie cez zoznamku, ale cez chat. Prisahali sme si obaja, že vôbec nehľadáme vzťah :lol: - a už sme nejaký čas spolu. :jojo: Fakt to tak nejako čudne na svete chodí. Ale domov, do obývačky za tebou zasa nepríde nikto, takže by som radila chodiť medzi ľudí virtuálne aj reálne, ale nie prvoplánovo sa zoznamovať ZA ÚČELOM VZŤAHU, ale skôr spoznávať ľudí(a aj chlapov ;) ).

Selima ma pravdu. Za casu VS jsem mela na kolejich spolubydlici, ta STRASNE nekoho chtela a hltala ocima skoro kazdeho chlapa, ta jeji zoufalost na ni byla proste videt. V duchu jsem se ji smala.
Nejlepsi je poznavat lidi, aniz by se od nich neco cekalo.

ADFka2 — 2. 9. 2009 23:46

amba napsal(a):

Dala jsem tuto diskusi přečíst bývalé kolegyni. Tvrdí, že naopak, z ženy musí vyzařovat touha po  chlapovi. Věřím jí to, vždycky měla toho, kterého si umanula. Ona nedělala nic, vždycky byl  aktivní on. Ona měla  v hlavě jen myšlenku -představovala si s ním sex - a ostatní šlo samo, podle jejího scénáře. Chlapi se kolem ní jen rojili.
Tak nevím.

Ale té bývalé kolegyni zřejmě nešlo o celoživotní vztah a rodinu, že...?
Ono je to celý nějaký naruby. Moje kamarádka: když měla vztah, jeli po ní mraky chlapů. Když pak byla sama, o žádnýho nezakopla. Oni to prostě vycítí. Ale myslím, že je to i naopak. Spokojenej, "vyskákanej" chlap je hrozně přitažlivej. Vytěkanej zoufalec, co si s prominutím evidentně letos nevrz, je prostě ne-e-e. :vissla:

Rosamunda — 2. 9. 2009 23:47

mashanka napsal(a):

a co ti v tom brání ?

Nic, už jsem se vyjádřila, jen jsem chtěla upozornit že tady by to bylo :offtopic:

mashanka — 2. 9. 2009 23:51

amba napsal(a):

Dala jsem tuto diskusi přečíst bývalé kolegyni. Tvrdí, že naopak, z ženy musí vyzařovat touha po  chlapovi. Věřím jí to, vždycky měla toho, kterého si umanula. Ona nedělala nic, vždycky byl  aktivní on. Ona měla  v hlavě jen myšlenku -představovala si s ním sex - a ostatní šlo samo, podle jejího scénáře. Chlapi se kolem ní jen rojili.
Tak nevím.

No, to musel být pohled :lol:  - to se potom nedivím, že po ní šli. Zajímavé je, že já to měla naopak - vždycky jsem dostala chlapa na cudnost. Takže, vlastně dostal on mě :rodna: :gloria:
Ono asi záleží jakého chlapa a k jakému účelu

Blossom — 3. 9. 2009 0:04

ADFka2 napsal(a):

amba napsal(a):

Dala jsem tuto diskusi přečíst bývalé kolegyni. Tvrdí, že naopak, z ženy musí vyzařovat touha po  chlapovi. Věřím jí to, vždycky měla toho, kterého si umanula. Ona nedělala nic, vždycky byl  aktivní on. Ona měla  v hlavě jen myšlenku -představovala si s ním sex - a ostatní šlo samo, podle jejího scénáře. Chlapi se kolem ní jen rojili.
Tak nevím.

Ale té bývalé kolegyni zřejmě nešlo o celoživotní vztah a rodinu, že...?
Ono je to celý nějaký naruby. Moje kamarádka: když měla vztah, jeli po ní mraky chlapů. Když pak byla sama, o žádnýho nezakopla. Oni to prostě vycítí. Ale myslím, že je to i naopak. Spokojenej, "vyskákanej" chlap je hrozně přitažlivej. Vytěkanej zoufalec, co si s prominutím evidentně letos nevrz, je prostě ne-e-e. :vissla:

Já mám pár nezadaných kamarádek a také pár nezadaných kamarádů, kteří se mi svěřili s pocity podobnými jako Kalma. Je jim samotným smutno a nějak se jim seznamování momentálně nedaří.
A to vyzařování? Tedy já nevím, asi na to nemám dostatečně citlivou anténu, já z nich žádné vyzařování z nikoho necítím. Jsou to všichni normální príma lidi, rozhodně nikdo z nich nevypadá na to "že si ještě letos nevrz...". A přesto se jim nedaří.
Myslela jsem si, že jsou to trápení lidí spíš středního věku. Ale strašně mě překvapilo, když jsem se dozvěděla, že tento problém měla asi po 2 roky dcera mé kamarádky - nádherná, štíhlá, chytrá, milá holka kolem 20 let, a taky mají tento problém některé kamarádky mé dcery, všechno hezké fajn holky. Žádné zoufalkyně.

Nechci tvrdit, že zoufalci s psím pohledem "Chcete mě?? vůbec neexistují. Ano, párkrát jsem někoho takového viděla. Ale znám dost fajn lidí, kterým se seznamování zrovna nedaří a já vůbec netuším proč.

Mám li být upřímná, poučení z celé téhle diskuse je pro mě již vyřčené Ono je to celé nějak naruby.
A nebo ještě líp - Vím, že nic nevím...

amba — 3. 9. 2009 17:15

Ne, nešlo jí ani o vztah, ani vždycky o postel,prostě si jen tak pohrávala. Občas sex chtěla, ale když zjistila, že chlap chce jíst, tak to okamžitě ukončila. Ona sama jedla jen jogurty, někdy s rohlíkem a kdo předpokládal, že si spolu udělají běžnou večeři, měl smůlu. Kupodivu, bylo jich dost, kteří se s ní chtěli oženit.
Nehypnotizovala je očima, jak by se mohlo zdát, stála k nim třeba zády, ale oni poznali, že jsou žádoucí a reagovali. Nevím, co s ní je teď, už jsem ji dlouho neviděla, ale dřív nezavřela pusu, jak své okolí bavila svými historkami. Že na nich bylo hodně pravdy vím z neodbytných telefonátů.

mashanka — 3. 9. 2009 17:21

A myslíš, že zrovna po tomhle kalma prahne ?

Rozmarila — 3. 9. 2009 18:00

Na tom vyzařování možná něco bude .......pze já jsem ve  20 byla sladká prsatá kočička a  vůbec nikdo mě nechtěl..........byla jsem zakomplexovaná, bojácná, nevěřila jsem si, bála jsem se promluvit, osamělá .......všechny holky měly dávno kluky.......a já je nacházela jedině tak , že jsem za ními sama přišla a řekla jim to a většinou z toho byl jen sex......a pak jsem si našla podobnýho kubu jako já a toho jsem si vzala ........:o
Ale dneska je hrozná doba...............každej kouká, aby to pro něj bylo výhodný, aby na tom druhým neprodělal ,aby nemusel moc obětovat ...........proto je tolik lidí nad 30 nezadaných........

amba — 3. 9. 2009 18:03

Nemyslím si nic, ani nikoho k takovému chování nenabádám Jen konstatuji, že na muže funguje nejen vyzařování cudnosti, ale i vyzařování touhy.   Jak kdo s tím či oním naloží je jeho věc. Tečka.

mashanka — 3. 9. 2009 18:19

Rozmarila napsal(a):

Na tom vyzařování možná něco bude .......pze já jsem ve  20 byla sladká prsatá kočička a  vůbec nikdo mě nechtěl..........byla jsem zakomplexovaná, bojácná, nevěřila jsem si, bála jsem se promluvit, osamělá .......všechny holky měly dávno kluky.......a já je nacházela jedině tak , že jsem za ními sama přišla a řekla jim to a většinou z toho byl jen sex......a pak jsem si našla podobnýho kubu jako já a toho jsem si vzala ........:o
Ale dneska je hrozná doba...............každej kouká, aby to pro něj bylo výhodný, aby na tom druhým neprodělal ,aby nemusel moc obětovat ...........proto je tolik lidí nad 30 nezadaných........

S tím souhlasím - moc přemýšlejí, aby dostávali co nejvíc a co nejméně museli sami dát. Nemyslím jen materiálně - tomu se zrovna nedivím, když je člověk opatrný, aby si nenarazil nějaké netáhlo, co by se nejraději nechalo vydržovat, ale spíš citově.

kalma — 5. 9. 2009 15:29

Malinkatá vsuvka o tom vyzařování :vissla: . Dnes mě vzala kamarádka na výlet ze její kamarádkou.  Nějak jsme se s tou novou bavily a ona mi řekla, že jak mě tak pozoruje, že ze mě hrozně "vyzařuje" láska,  dobrota a pohoda taky a že mám v očích napsáno spostu citu. Hned jsem si na vás vzpomněla :). Takže si  myslím, že fakt to je o tom štěstí, že se ta moje láska zatím někde fláká.  No nic, tak jsem se přišla pochlubit :gloria: . Taky mám takový pocit, že nepůsobím jako chudinka, která hledá. No ale třeba se pletu, třeba to chlap vidí jinak. Děkuju za všechny názory na tomto vlákně a snad brzy založím vlákno Zoufala jsem si, ale už jsem konečně šťastná :P.

agewa — 6. 9. 2009 10:52

co se týká toho vyzařování.....poslední dobou , jak se cítím stále líp, pracuju na sobě a tak. je to znát v práci. jsme v kanceláři dvě a z 10 lidí zamíří ke mě 9 a dokonce někteří ani nezaregistrují kolegyni. občas je to i nepříjemné....všechno mi dávají na můj stůl, ač tam mají svůj, mluví jen na mě atd.