Slunicko05 — 30. 4. 2009 17:55

Zdravím všechny!!,
již jsem tady kdysi prolévala srdce kvůli svému vztahu...,který doopravdy skončil...,ale když už se mi podařilo překonat všechny následky(máme s Malou kde bydlet,za měsíc nastupuji po RD do práce...),pořád bojujeme s expřítelem,což mě mrzí.
Jde o to,že jsme si soudně dohodli návštěvy podle domluvy.Vzhledem k tomu,že Malá byla malá,tak si ji bere ve středu odpol.na 2-3hoďky a v neděli na celý den.
Vzhledem k tomu,že je už větší,tak jsem mu nabídla,aby si ji zkusil vzít přez noc-odmítl.
Proč o tom píšu...
Malou jsem mu vždycky dávala s komplet jídlem a vzorně nachystanou,ale poslední dobou(má roční vztah)se potýkám s problémem,že si ji vyzvedává a vrací s novou přítelkyní,nestihnu se ani zeptat,jak se měla,jestli spinkala..atd.Ta jeho přítelkyně mě nesnáší a začíná proti mě prudit i on.
Včera si ji měl vzít na odpoledne,ale ani se neozval,tak jsme šly ven,protože Malá nespala a čekání do odpol.by nevydržela.Pak zazvonil telefon,kde jsme atd...,že si tedy příjde dneska v 1.,tak jsem mu psala,co mám anbali(plavčo,věci na ven atd...)NIC,pak zavolal a začal po mě řvát,že jsem na "mateřské" a on pracuje,že dělám..h...,tak mám čekat,až se ozve a že je pořád nějakej problém...a že on se se mnou bavit nebude a dneska jsem to já po...,tak si pro Malou nedojde...atd
  Takže nekonec,když chci vědět,co bude moje dítě dělat...,tedy spíš,co má mít sebou a na jak dlouho,tak je to špatně.
Holky,já se v tom patlám a nevím,jak to má chodit,ale přeci u takovýho prcka mám zájem na tom,abych věděla,co bude potřebovat a jak dlouho někde bude...
JAk to máte vy?

Slavek17 — 1. 5. 2009 17:16

Sluníčko, z vlastní zkušenosti ti radím jediné: Babinet není to pravé ořechové fórum, které zařídí,
abyste ty, jako matka, a on, jako otec, spolu dohromady učinili to nejlepší pro vaše dítě (což je to
hlavní, o co byste se měli oba snažit).

Řešte to zásadně za pomoci nějaké dobré psycholožky v rodinné poradně.
A pokud mohu radit - sejděte se tam vy oba, jako rodiče.
A snažte se tam, v případě trvajících nedorozumění, scházet co nejčastěji.
:supr:
Držím palce, hlavně té vaší malé. Čeká vás dlouhá cesta, než dospěje.

PavlaH — 1. 5. 2009 20:59

Ze svých chyb obvinoval akorát tebe. Myslím, že to zatím děláš dobře. Nemluv moc o sobě, co ty máš nachystat, ale spíš co bude malá potřebovat. Na co se má malá připravit. V9š, že jemu na ní záleží. Trocha diplomacie...

Co si budem povídat, nové partnerky mohou se vztahy pořádně zatočit.

Tercila — 1. 5. 2009 21:09

"Holky,já se v tom patlám a nevím,jak to má chodit,ale přeci u takovýho prcka mám zájem na tom,abych věděla,co bude potřebovat a jak dlouho někde bude..."

Sluníčko, těžko se radí, do mnoha správných řešení musí člověk svými určitými chybami dospět...
Ale zdá se mi, že příliš čekáš, až co on. Ty jsi matka, na Tobě je momentálně veškerá péče o dítě, Ty prožíváš víc starostí, tak zkus být trochu ráznější, nenech se od něj dirigovat.
Jak - že se nestihneš zeptat? Řeknu těm milencům důrazně "MOMENT!! a jak a co a kdy a..."
K Tvému výrazu "nevím, jak to má chodit" - můžu říct jen jedno: bude to chodit tak, jak to nastavíš Ty. A svému exmanželovi to nějak dej vědět.
Mám totiž dojem, že je to týpek, který má teď jiné "starosti", než řešit Tebe a dítko, a navíc mu dělá zle, když si nevíš rady. Kromě toho většině chlapů dělá problém adekvátně oblíct dítě, natož někomu, kdo už je duševně "jinde", mimo rodinu. V této době, kdy má novou ženu, jsi pro něj, jak se říká, obtížný hmyz. Jemu se stejně nezavděčíš, tak si dělej všechno tak, jak bude vyhovovat Tobě.
A nenech na sebe řvát, nemá na to právo.
Drž se.

jaspinn — 2. 5. 2009 21:47

Slunicko - nevim, kolik je male, ale rozhodne je na tobe, co ji nachystas a jak ji na setkani s tatinkem pripravis - a nikdo jiny nez ty a on do toho nema co mluvit ( i kdyz teda ja jsem v soucasnosti na strane "te druhe" :D   ).
Ale podle meho by bylo uplne nejlepsi, a to jak pro tebe tak i pro malou, aby jsi stanovila setkáváni s otcem soudne. Ja vim, je to neprijemne a zdlouhavejsi, ale do budoucna asi nutne. Ne vsichni, ale vetsina tatinku bere setkavani se s děti jako pravo, kdezto pro maminku je to pravo i povinnost. ale pokud to urci soud, prece jenom je to vic zavazne, a mel by to respektovat tainek i jeho nova partnerka.
Drzim palce:)

Nedoma — 4. 5. 2009 7:20

Dokážu si představit, že jeho nová zuří, když se chce věnovat někomu jinému, než jí. Taky ho asi zpracovává, že pokud platí aloše, tak asi má mít veškerej servis z tvé strany. Ale nedá se tak docela divit tomu, že on tomu podléhá a zachází tak daleko, jak to jde.

Napřiklad přítel mé bývalé chodí dvakrát do měsíce na tři čtyři dny do své "staré" rodiny, i tam přespává.

Pozn.: nevím, jak je to u vás možné, ale pokud chceš znát odpověď na otázku, je z mého pohledu lepší volat, než psát SMS.

Kubula — 6. 6. 2009 16:05

Sluníčko, kolikrát jsem si říkala, jak to s tebou asi dopadlo - a teď jsem narazila na tohle. Jsem ráda, žes sebrala sílu odejít :supr:  Představa maniaka mlátící kočičí hlavičkou o židli mě strašila ještě pěkně dlouho :usch::usch::usch:  Taky myslím, že hodně záleží, co si necháš líbit ty - stejně jako když jste byli spolu. Soudní dohoda o přesných časech by myslím nebyla od věci,  protože dohadovat se "dohodou" s někým, kdo dělá takovýhle brikule, musí být o nervy.. navíc pokud by měl něco soudně, může to zavřít pusu i jeho současné přítelkyni, protože už to nebude, že "exka si zas něco vymejšlí", ale je to něco "oficiálního", co už nejde tak docela přišít na triko tobě.

A jestli se ti o tom chce psát, jak proběhl váš rozchod? Myslím, že ses tenkrát odmlčela a nevím, jak to vlastně dopadlo.. každopádně jsi dobrá, žes dokázala odejít a zvládáš to s Malou sama :supr::supr::supr:

PPavlaa — 6. 6. 2009 16:26

Sluníčko a proč se ho ptáš, co máš nachystat sebou ? Já nevím, já bych se takhle ex neptala - jsme rozvedeni od synových 4 let. prostě když si pro něj přijel a potřeboval plavky, řekl to když pro něj přijel, žádné domluvy dopředu, na těch pár hodin to nemá smysl, nebalím ho někam na 14 dní, aby se kolem toho dělaly takový estrády.
Neptám se ex kam jdou, co budou dělat, on mi to řekne nebo neřekne sám, nebo mi to poví mladej, až se vrátí ... nečekám přesnou hodinu návratu, trvám jen na tom, aby pokud se zpozdí mi zavolal a dal mi vědět, abych se nemusela bát, že leží mrtví někde ve škarpě. Nezlob se, já vím, že to myslíš dobře, ale na mě působíš moc že tlačíš na pilu, jsi moc usilovná ... mně by to asi kapku od tebe lezlo na nervy, navíc bych měla pocit, že ze mě děláš debila, co se nedokáže postarat o dítě. proč to nenencháš trošku na něm, až si přijde řekne, jestli potřebují plavky nebo co ... vždyť je to otázka pár minut, ne ?
Jinak s tím, jak po tobě vyjel ... no asi toho měl v práci moc a do toho ho vytočily ty sms, co máš nachystat a tak ... v tomhle ho chápu, mě taky vytočí jakoby nepodstatné věci, které po mě někdo chce, když nevím, kam dřív skočit .. ale řvát na tebe neměl, ani s tebou mluvit tímto způsobem. A že si pro ni teda nepřijede, hmm, mstít se přes dítě, to je teda fakt super řešení :|

PPavlaa — 6. 6. 2009 16:30

Kubulo, jak to myslíš s tou kočkou ???

Kubula — 6. 6. 2009 17:07

PPavlaa napsal(a):

Kubulo, jak to myslíš s tou kočkou ???

No to Sluníčko někde psala, že kočka sežrala tuším salám nebo co a on jí za to omlátil hlavičku o židli :mad::mad::mad:

PPavlaa — 6. 6. 2009 17:46

ty vado :o:o:o:o tohle je na cvokaře :rolleyes:

Judyna — 9. 6. 2009 18:15

Tak já jsem si to zařídila přesně tak, jak píše Pavla. Předcházelo tomu ale soudní řízení, protože před tím se EX jezdil pro syna nabo za synem (byl ještě miminko) kdy chtěl a tvrdě ho vyžadoval. Když byl syn větší - kolem těch zhruba 14 let, už se domlouvali sami a mě to syn pouze oznámil, když byla nějaká změna.

Jonynka — 17. 7. 2009 15:38

JJJ,holky,s tou kočičkou to tak bylo a vlastně to Kubulo skončilo tak,že on už tenkrát měl tu svoji budoucí ženu(za měsíc se žení),proto byl tak hnusnej:-),ale to je jiný příběh...zkusím to napsat do svého vlakna:-)"Nevím,jak dál"
  Jinak co se týče malé,máte pravdu...uplyne třeba 10dní,kdy se neozve,pak si dojede v ne a je naštvanej,že je Malá nemocná...,ale ani jedna sms,ani tel...,když se snažím mu říct,co jí je,nebo co potřebuje,nevnímá a dokonce jednou špatně odkliknul můj tel...a slyšela jsem,jak ji cpe nemocnou zmrzlinou a říká. Doufám,že tvoje matka...atd.
Prostě mu nemůžu věřit.
Víte,kdo bude s malou,až onemocní....,jsme pořád samy,nastupuju do práce a musím zvládnou hypo na byt atd.
  Nejhorší je,že mi pořád vyčítá náš rozchod,přitom se žení...nesnáší mne,uráží,píše mi,že Malá si nemohla vybrat horší matku,že snad nebude po mně atd a k tomu ještě ta jeho....
Strašně bych si přála,aby jsme se mohli bavit normálně.
vím,možná jsem někdy až moc pečlivá,ale proč bych být neměla!!???

Jonynka — 17. 7. 2009 15:39

Kubulo,strašně mě překvapilo,že jsi si vzpomněla!!!!
Je to milé

Nedoma — 20. 7. 2009 7:05

Jonynka napsal(a):

JJJ,holky,s tou kočičkou to tak bylo a vlastně to Kubulo skončilo tak,že on už tenkrát měl tu svoji budoucí ženu(za měsíc se žení),proto byl tak hnusnej:-),ale to je jiný příběh...zkusím to napsat do svého vlakna:-)"Nevím,jak dál"
  Jinak co se týče malé,máte pravdu...uplyne třeba 10dní,kdy se neozve,pak si dojede v ne a je naštvanej,že je Malá nemocná...,ale ani jedna sms,ani tel...,když se snažím mu říct,co jí je,nebo co potřebuje,nevnímá a dokonce jednou špatně odkliknul můj tel...a slyšela jsem,jak ji cpe nemocnou zmrzlinou a říká. Doufám,že tvoje matka...atd.
Prostě mu nemůžu věřit.
Víte,kdo bude s malou,až onemocní....,jsme pořád samy,nastupuju do práce a musím zvládnou hypo na byt atd.
  Nejhorší je,že mi pořád vyčítá náš rozchod,přitom se žení...nesnáší mne,uráží,píše mi,že Malá si nemohla vybrat horší matku,že snad nebude po mně atd a k tomu ještě ta jeho....
Strašně bych si přála,aby jsme se mohli bavit normálně.
vím,možná jsem někdy až moc pečlivá,ale proč bych být neměla!!???

Teda Jony, ten člověk asi není úplně v pořádku. Možná by si v první řadě měl uvědomit, že jako matku si tě vybral spíš on (matku svého dítěte), i když, ve skutečnosti si většinou ženy vybírají chlapy, žeáno. Nejsem si jistý, je-li účelné se trápit tím, jestli se bavíte normálně či ne, protože není zřejmé, je-li to vůbec možné.

Kubula — 20. 7. 2009 23:10

Jonynka napsal(a):

Kubulo,strašně mě překvapilo,že jsi si vzpomněla!!!!
Je to milé

No, takovouhle scénku je dost těžký zapomenout :cool:
Fakt tě obdivuju, žes soužití s takovým magorem přežila duševně zdravá. Akorát by myslím ještě bylo dobrý naučit se mu neustupovat s návštěvama atd. Kecy o tom, že jsi nejhorší matka, jsou fakt ubohost :usch::usch::usch: - šmarjá kdo se o Malou stará dnem i nocí? On, Dokonalej Otec? :dumbom:
Drž se :supr:

HK70 — 27. 7. 2009 19:37

ahoj, máte tady někdo zkušenost s rozchodem svých rodičů ? je mi 39 let a mí rodiče si teď v 60 a65 letech "vzpomněli", že se celý život vlastně nemilovali....tak se rozchází. Napíšu to úplně ve zkratce - matka, vychovávaná studenou rodinou, žádné projevování citů, chvála, láska - nic. Otec - vychovávaný svou matkou, s ní si povídal, mazlil a taky byl na nás s bráchou takový. Ikdyž přísný. Máti je konzervativní, pesimistická, nepružná a vždycky většinou bývalo po jejím, hodně autoritaitvní, ve vztahu držela kasu, chytřejší, má větší přehled o dění, kulturní zájmy. Otec, srdečný, jezdil s námi na dovolené, obyčejný zedník...ale dodělal si střední školu, ve společnosti oblíbený..rád se baví. Máti ho shazovala před příbuznými, neviděla jsem , že by ho pohladila, pochválila, vždycky ho odstrkovala od sebe.on to tiše trpěl, nekomentoval to..no a teď si našel přítelkyni a máti to nemůže rozdýchat..začal jednat sám za sebe, je spokojený. Ona na něj teď hází špínu, nadávky atd. Otec o máti mluví hezky, jako by se nic nedělo. To taky asi není dobře. Něco se děje, mají se od sebe odstěhovat, ale on to neřeší. Máti si mě "vybrala" za zpovědníka a je u mě téměř denně, brečí mi doma, a vím, že tím zatěžuje i okolí a další příbuzné. Ti ji už asi nikam nezvou, tak jsem jí zbyla já - dcera. Jen jednou jsem byla s otcem na výletě na kole, večer mi máti volá, že proč jsem jí to neřekla a že jsem ji zradila, že si myslela, že stojím při ní...atd. atd..že se mi svěřovala se vším, určitě jsem mu to všechno řekla , co o něm vykládala. Jestli je to pravda, že to co vykládala, že se u nich děje, tak pak to otec musí vědět taky, že. No a jestli si to přikrášlila aby v očích ostatních vypadal opravdu jako hajzlík, co ji opustil po 40 letech manželství kvůlijedné ženské, tak pak je to průšvih. Ale já mu nic neprozradila. Ona mě teď má za zrádkyni a já jí nejsem schopna vysvětlit, že kvůli jejich krizi a rozchodu ho zavrhnu, zřeknu se ho, nebudu se s ním bavit. Ano ta komunikace byla na bodě mrazu na chvíli, ale otec si neztěžoval a ani to se mnou neřešil. Nevím, jak otevřít mámě oči, jak ji donutit, aby navštívila psychologa, který ji z toho dostane, nejrpve se s tím stavem musí ssmířit a pak začít jednat a plánovat do budoucna..ona brečí, že už budou cnost žádná není, žádné světýlko na konci tunelu, ale nechodí do práce už 10 let, jen sedí doma a kouká na televizi...Potřebovala by jít do práce, zaměstnat mysl něcím jiným než je můj otec. Ale ona pořád čeká a já nevím, ale asi na zázrak, že někdo přijde, vezme ji za ruku a dovede ji do zaměnstání, byť na půl úvazku, ale alespoň nebude sedět doma. že ji někdo vezme za ruku a řekne, tady máš právníka,  ten je dobrý na ošetření majetku, pojď tady máš psychologa, ten ti pomůže...už jsem z toho vážně unavená, vyčerpaná a naštvaná, že si myslí to, co si myslí´. Má pesimistickou povahu , ale tak moc, že to snad není ani zdravé. všechno dopředu odsuzuje, shazuje, neguje...nemá sebemenší radost z ničeho..chjo.

Tercila — 10. 8. 2009 21:14

HK70,
přeji Ti hodně síly a trpělivosti. Jo, zažila jsem to velmi podobně, i když moje máma je na rozdíl od Tvé velmi iniciativní a energická. Nic mi v životě tak nevzalo sílu jako jejich tříletý rozvod. Jestli byl v té době někdo zralý na psychologa, tak jsem to byla já :D - ty jejich obviňovačky z toho, jestli jsem dřív navštívila matku nebo otce, byly nekonečné a frustrující - a bylo toho víc...
Ještě po téměř 20 letech máma na tátu "dští síru", i když žije s jiným partnerem, a pro tátu její jméno znamená to, co pro Harryho Pottera slovo Voldemort. :/ Dnes už to sleduji jen zlehka. Už se umím vyhnout debatě na "jejich téma". Že se jejich život celý zgruntu podělal a ani s novými partnery nejsou v pohodě, to ani nemusím dodávat. Jen aby jednou Tvůj táta nelitoval. :| Jde o to, že když se ve výběru "zmýlí", tak se mu bude žít těžko - pokud nemá našetříno na nějaký svůj případný byteček.
Nevyřešíš to, nezmůžeš nic. Snaž se být v klidu, snaž se jim třeba i pomoct v tom smyslu, že jim dáš číslo na dobrého ....odborníka... ale jinak se snaž co nejmíň vyjadřovat k jejich soužití, možná jim jen opakuj, že je máš pořád ráda. Tvoje diplomacie pojede na plné obrátky. Ale nejsi jediná, kdo to zažívá, možná je to při rozvodech dokonce i "normální". No, drž se, máš před sebou možná celé roky potíží. Kdybys potřebovala, tak klidně napiš.

bartonak — 14. 10. 2009 22:50

Rozvod a utrpení dětí.

Po 10 letech manželství,ze kterého vzešly dvě krásné děti,kluk a holčička.Měl jsem ženu která mě milovala a žila pro svou rodinu.Stále čekala na šťastnou rodinu,kterou si malovala ve svých představách.Bohužel já jsem to nedokázal ocenit a místo toho,abych byl se svou rodinou,tak jsem často býval dlouho v práci a nebo u kamarádů.Věčer jsem se pak vrátil domů a chtěl jsem pomilovat se svou ženou,ale ona často neměla na nějaké dlouhé hraní náladu a já se jen divil a choval se pak neurvale.Nemohl jsem čekat,že to vydrží věčně.Jednou mi prostě oznámila,že odchází i s dětmi ode mne.Nejdřív jsem si z toho moc nedělal,ale začal jsem nad sebou přemýšlet a pomalu mi docházelo,že jsem ztratil svou rodinu,kterou miluju.Dnes mám spoustu volného času,který pokud to matka dovolí strávím s dětmi.Najednou nepotřebuji být dlouho v práci a ponocovat u kamarádů.Vím také,že nejvíce jsme ublížili našim dětem,které to stále těžce nesou.Exmanželka  se mnou stále "bojuje" i když už není proč.Rád bych našel opět stesku do nitra Ilonči duše.Vrátit dětem rodinu a splnit jim všem sen o dokonalé rodině,vidět a vnímat jejich pocit štěstí a radosti,je můj veký sen.Jen nevím jak ho zrealizovat.

Poradíte někdo?     Čau Roman Bartoň:kapitulation:

Tercila — 14. 10. 2009 23:04

Buď jí dej to, co jsi sem napsal, přečíst, nebo ji ve vhodné chvíli pozvi na kafčo a všechno jí to řekni.

javena — 15. 10. 2009 8:20

Nejdřív jsem si z toho moc nedělal
:co::co:
Krásnej příklad toho, jak my ženský to děsně řešíme, budu sama s dětma, beru jim tátu... vydržím ještě pět , sedm let takhle žít? A chlapi si z toho moc nedělaj.
Ale jo, řekni jí to. A uvidíš.
Než se tvá žena rozhodla, trvalo to jistě dlouho a celou tu dlouhou dobu, kdy zvažovala, jestli odejít, čekala a doufala se něco ve vašem vztahu změní. Možná naznačovala, že není vše O. K. a snažila se to s tebou řešit. Nebylo to jednoduché rozhodnutí a tak nečekej, že ti padne k nohám. Spíš si myslím, že ne. Ona ti začala chybět, až když se odstěhovala. Nechybí ti spíš ta jistota, že s někým jseš, že se máš kam vracet - i když je tam unavená ženská? Není to spíš strach z toho, co budeš dělat než láska k někomu, u koho ti nějakou dobu ani nevadilo, že odešel?
Bartoňáku, nemáš ty strach spíš o sebe, než o svou rodinu? :dumbom: