Ahoj :rock:

nemáte někdo plnou verzi tohoto článku? Toto číslo Instinktu je už rozebrané :(

http://instinkt.tyden.cz/obsah/doc.asp? … &id=15

no tak to je drsný. mě stačí jen ten kousek ani to nemusím číst celé :co:
miluju lidi co hodnotí a kritizují něco čemu sami nerozumí... :co:
takže přeju všem plodné snaženíčko, pořádné tuli tuli a zdravá mimíska v bříšku :lol: :lol: :lol:

Ahoj! Já teda toto nemám, ale jak píše Fidorka, stačí mi ten kousek... :co:
Je fakt, že než jsem otěhu, vůbec mě ani nenapadlo, hledat nějaká moudra tady nebo na jiných podobných webech. Ale pak jsem o mímo přišla a jak ráda jsem se nacpala mezi holky, které si něčím podobným prošly taky a chápaly moje stavy a smutky... a chápou pořád...
Věřím tomu, že podobně "nepostiženým" naše řeči můžou připadat "zcestné". Ale my víme o čem mluvíme a chceme o tom mluvit... proto si vybíráme chlívky s jednotlivými tématy...
Nepůjdu prudit mezi těhulky se svým zážitkem, stejně jako těhule nebudu snažilkám vyprávět, jak se mrně vrtí a jaký je to pocit...
A taky - když nesnáším psy, nepolezu na stránky kynologie a chovatelství.
Ona "nepostižená" paní na našem a podobném webíku nemá co dělat. Nikdo ji sem nezval a nikdo ji neprosil, aby nás tu kritizovala...
Tak asi tolik.
Hezký den všem! :reta:

Fí tak to je mazec.... :dumbom: :dumbom:
naprosto souhlasím s Markééétou  :supr: :godlike: pod to se podepíšu...

fidorko mám ten isstink, ale tn článek dál nic moc. pokud chceš, můžu ti ho naskenovat (neob ofotit a poslat?).
já myslím, že vše má své meze - samozřejmě, že "nepostiženým" :D to připadá totálně ulítlé, ale na druhou stranu některé vyjadřování snažilek a maminek vypadá, jako kdyby opravdu ztratily hlavu ;) (namyslím teď většinu tady, tedy alespoň co kam občas nehlédnu :) )

tak jsem koukala na ten uryvek clanku - souhlasim s vama.

zenksa nevi o cem mluvi.

ja tady chodim, protoze jsem v zahranici a nemam koho poprosit o radu - a nebo spise nechci kamaradky , co deti nemaji zatezovat s vymi problemy.

tento server navstevuju kazdy den a zdrobneliny nepouzivam.

precetla jsem si i reakce k clanku http://instinkt.tyden.cz/dopisy/frm.asp a ani bych se nedivila, kdyby nekdo napsal dlouhy dopis do redakce.   :) :)

No, já teda nikdy nebyla na přeslazené řeči těhulek a čerstvých maminek...ale to co zaznělo na konci toho úryvku
("...jéžiš, on sere")
na adresu miminka, to je teda síla! O své novorozeném dítěti tohle říct... :(

Holky, a by jste nějak vydedukovaly, že to souvisí s Babinetem? Z toho úryvku mi nepřipadá, že by reagovala na Babinetí diskuze. Nečetla jsem tu plnou verzi.

Tak jsem si přečetla úryvek článku a sebekriticky musím říct, že v mnohém má autorka pravdu.
Myslím tím různé názvy atd. Některé používám sama, jiné mi natolik vadí, že :dumbom:
Budu nad tím článkem přemýšlet.
Jinak řeči o sektě jsou přehnané. Já otěhotnět na první pokus, tak mě ani nehne vyhledávat nějaké diskuse.
A:"on sere..." - hnedle mě napadla hláška z Tebou mě baví svět:"Mates se pos.al..." - a to mě nikdy nepohoršovalo.

Já s milou autorkou nesouhlasím :P. Je mi 38, a konečně jsem se dočkala svého prvního potomka. Za svůj život jsem toho stihla hodně, věnovala jsem se ezoterice, cestovala, učila se jazyky, poznávala svět, budovala kariéru a pomáhala ségře vychovávat její dva kluky. Nikdy jsem nelezla na servery o mateřství, protože mě to prostě nezajímalo a bylo mi to cizí. Články o potřebách pro mimča jsem přeskakovala nebo si vybírala to, co mě zajímalo. Ale nikdy by mě nenapadlo kritizovat maminky, které jsou těhulky nebo jsou doma na mateřské a prostě mají trochu jiné starosti. Pak jsem se těhotnou stala a byla jsem pyšná na toho svého bobíska v bříšku, pyšnila jsem se fotkami z UTZ a chlubila se i v práci :P. Momentálně mě můj syn zaměstnává na plný úvazek a proto jsem se stala slepicí???? :co: Protože mu říkám bobísku a a srdíčko a pusinkuju ho od rána do večera????

Udělejte si názor sami, je větší slepice ta, která s láskou opečovává svého drobka, a až povyroste, žargon pro bobísky zamění opět normální komunikací, nebo ta, co až se její malý potomek pokadí a už bude brát rozum, tak mu s nechutí řekne: Ty už ses zase posral????

PS: a nevím, u kterého lékaře  byla, ale můj gynekolog říká: TĚHOTENSTVÍ NENÍ NEMOC !!!!!! Takže háže všechny lékaře do jednoho pytle? A ještě rodila jsem v Českém Krumlově, kde k porodům přistupují hodně přirozeným způsobem a primář je zástupce alternativního způsobu porodů.... Takže opět vidno, jak autorka plácá z vody..... Než něco napíšu, asi  by to chtělo si toho více prostudovat..... Nakonec díky bohu, že tahle dáma nechce patřit do naší "sekty". Jsem tomu jen ráda. :godlike:

Lvice - sere dítě fotografky, ne autorky. :lol:

No tak si tak říkám, že po ránu se nebudu rozčilovat :gloria:

Ha ha ha. Romísek sem dala odkaz i na reakce a dopisy čtenářů a čtenářek na onen článek. Moc doporučuji přečíst si reakci Lesiny. Pod tu bych se podepsala.
Jistě, jsou maminky a budoucí maminky, které to se svým slovníkem přehání, ale proč je za to odsuzovat? Tak to prostě nebudu číst, když se mi to příčí. :) Ale přesně jak píšete všechny a jak to vystihla i ona Lesina - všechny těhotné takové nejsou - a i kdyby byly, tak co? Odsoudíme chlapy jenom proto, že část z nich mluví jako dlaždiči nebo jiná část jak kniha? Přesně: extrémy lákají a psát o nejpočetnější skupině, která mluví a chová se bez extrému, je nuda.

Holky, nenechte se tím vykolejit :) Jedna jsme taková, jiná maková, ale všechny nás spojuje touha po mateřství. Některé to nevyjadřujeme, jiné ano, některé šišláme na děti, jiné ne, některé používáme mateřský plurál, jiné ne. A co? :) Ta paní neví, co mele, snaží se šokovat za každou cenu, regulérní bulvární praktika a my jí na to fakt ale... s.e.r.e.m :D :D

Jinak mimochodem, jestli jsem to dobře pochopila právě z reakce Lesiny - autorka obesílala eMimino. Ale ono je to šumák, každý takový server funguje jako vrba pro nešťastné duše, které potřebují rychle poradit anebo uklidnit.
Však až dotyčná (ať už autorka nebo fotografka) bude potřebovat poradit, co s blijícím miminem, zaraženými prdy, laparkou, PCO, IVF či cokoliv, taky bude rejdit a hledat rady. :)

Ne že bych jí to tedy přála...

Veranno, jo jo..... přesně tak ;). Já osobně bych internetové servery a maminkách a dětech nazvala Poradna pro maminky - jak přežít mateřskou a nezblbnout aneb babo raď :lol:.

já bych se tedy nějak nevzrušovala tímto článkem
osobně znám dost žen, které takhle prskají a machrují, že děti nechcou a že my ostatní , co jsme těhotné, jsme pod jejich úroveň a inteligence nám spadla a jen šišláme a zdrobňujeme

a pak když si milé dámy trochu přihnou vínečka mi brečí na rameni, že už taky tikají biologické hodiny a že by toho " mimíska " strašně rády taky měly a že jen  chtějí na okolí působit jak macho a nedat svou slabost pro miminko znát a že nám těhotným / matkám závidí

já se zlehka pobavila nad speciálním slovníčkem.. :D tyhle výrazy, alespoň některé taky nemusím (navíc mnohé z nich ani neznám a to jsem tady pečená vařená :D), ale pokud se někdo takhle vyjadřovat chce, tak prosím..

jinak ale celý článek vyznívá dost urážlivě.. nechápu, co je špatného na tom, pochlubit se fotkou z utz, já to dělala, manžel taky a byli jsem na své dlouho očekávané miminko náležitě hrdí.. a to že někdo vystavuje těhu bříško.. no a co, já na své břicho nebyla nikdy tolik pyšná :).

ale no joo, fotografka, rádoby intelektuálka, která dá synovi jméno, které by se hodilo spíše pro psa, ta má komu tak co vytýkat :P

Holky, mejte trosku nadhledu. To, ze nekdo rekne o miminu, ze se*e, jeste neznamena, ze je to spatna matka.
Clanek je mizerne napsany, ale na druhou stranu ...

Ja sem obcas nahlizim, protoze bych se brzy rada pridala ke "snazicim se", a divam se jestli tu jsou nejake "starsi" maminky (je mi 33) a musim rict, ze kdyz vidim nektere vyrazy, dostavam z toho osypky. Vede nejspis "tulco" a "tulenicko" (evokuje mi tulene :)).

Je fakt, ze to jsou stranky pro tehotne a maminky a kdyz se to nekomu nelibi, nemusi sem lezt. Jen doufam, ze toto a podobne vyrazivo pouzivaji snazilky jen mezi sebou a nikoli doma s manzeli a partnery. Mohlo by se to totiz negativne odrazit na jejich snazeni. Obavam se, ze kdybych sla na pritele s "tulenickem", bylo by razem po erekci. :)

Mě taky stačí kousek.. I tady je to dosti infantilní, ale co, když se to někomu líbí takhle psát o svém těhotenství respektive životě, tak prosím.. Já jsem ráda, že tak nepíšu a nemluvím..

Když jsem se tu začala vyskytovat, tak první z čeho jsem dostala osypky, tak ze slova "manža", ale časem jsem si zvykla, kdyby to tady bylo hodně přeslazený, tak bych šla asi najít jiný babinec :D Né, u nás v máminkách a dětech je to v pohodě.. Nestěžuji si :)

Anais, no já teda nevím, ale stále mi tuleníčko vyjde jako lepší výraz než š*u*k*a*t, píchat apod. ;)

Lvice, a co takhle team bulding :D

Peťo, tak ten je dobrý :supr:. V práci ho míváme každý rok, ale s touhle tematikou jsme ještě neměli :lol:, až se vrátím do práce, tak to zkusím navrhnout :lol:. I když já se přiznám, že mám z práce v německé firmě pro změnu osypky z termínů jako je team bulding, briefing, meeting.... :gloria:

každá skupina si vytvoří svůj slang, já když jdu s kamarádama z IT tak jim taky rozumím každé 2 slovo, manžel je biker tak tam se už orientuju
takže , kdo chce ať používá, kdo ne  tak ne
je pravda, že jsem taky spoustu zdrobnělin a zkratek začala používat až  tady - ale zase je jinde nepoužívám
a nevím asi pro každou maminu je to její mimino  zlatíčko, bobísek, ....
neznám  moc těch co  mluví jen jako o svých dcerách a synech, nepoužívají zdrobnělin jmen a zásadně  svému měsíčnímu miminu říkaji RIcharde, Maxmiliáne, Aleno - většina rodičů používá i zdrobněliny jmen a i jiných titulů pro své ratolesti

Peťo - dle firemní mluvy v práci mého muže by to byl spíš one-on-one meeting :D

no z team buildingu by byla asi pěkná swingers :lol:
já spíš preferuju one on  one meeting  :P

podle mě paní autorka má nějaký "problém".... většinou taková reakce je obranou proti něčemu, co člověka trápí ...

je mi jí líto...

já osobně jsem materialistka, technicky založená, ale jsem prostě jednou ženská a teď navíc konečně těhotná..... tak si to užívám :jojo:

Taky bych to tak viděla :jojo:.
Vzhledem k tomu, že máme v týmu jen jednoho kluka a jsme samé baby, tak teda nevím, nevím, jak by to chudák všechno stíhal na swingers party :lol:.

Tak jsem si úryvek článku přečetla celý, Instinkt bohužel nemám.

Nicméně musím si trošku nasypat popel na hlavu...já než začla vůbec přemýšlet o těhotenství, tak bych se pod ten článek klidně podepsala...a to bylo ještě tak před cca 2 lety...taky mi vadily řečičky o "bobíscích" a nechápala jsem, jak to ty maminy můžou pořád řešit a nemaj v hlavě nic jinýho...jsem si říkala, že bych nikdy na podobné stránky ani nezavítala...

Bohužel rok s rokem se sešel, já o první mimčo přišla a zde na Babinetu jsem našla útěchu a porozumnění od jiných...moc mi zde všechny pomohly...teď jsem též zapojená na těhulích a už se o bobíscích a podobných věcech bavím taky a problém my to teda nečiní...:dumbom: S kým jiným si o tom popovídat?? V práci mezi bezdětnými to nejde a kamarádky s miminama nemají moc času...To však neznamená, že bych se nezajímala i o jiné věci, nezajímala se o pracovní kariéru, neměla své jiné koníčky, než jen to mimino...

Autorku trochu chápu, možná to vidí očima bezdětné, která netouží zatím po mateřství, proto jí to tak vadí, ale nikdy nemůže vědět, s jakýma problémama se v budoucnu při snaze o otěhotnění bude potýkat a zda nebude někdy na podobných webech aktivní pisatelkou příspěvků....:)

To stejné platí pro maminku v příspěvku uvedeném - tak prostě měla štěstí, že jí těhotenství takhle bez problémů vyšlo, ale problémy jsou a budou a v příštím těhu už může být zde...:P

Keksi :godlike: Tvůj příspěvek mě přiměl k zamyšlení nad sebou a - ano, taky bych asi tehdy uvažovala velmi podobně, nemít špatné zkušenosti.

Nicméně jako autorka reportáže/článku by měla být objektivní a nepromítat do článku své postoje, nepaušalizovat.

Ale je to pro mě lekce, jak snadno se dají některé skupinky lidí odsoudit jen pro to, že já sama jsem něco podobného nezažila nebo to momentálně nedokážu pochopit.

Díky :)

Holky, možná by se nás to vůbec nemělo dotýkat, co tam psali. Nikomu to nic nedalo. Jen já jsem si třeba uvědomila, že používám slovo "manža", protože manžel je oslovení moc oficiální. Nenapadlo mě, že by to mohlo někomu vadit. Ale když to vezmete do důsledku, tak vždy se najde něco, za co je možno druhého zkritizovat. Tak si to tak neberme...

Jé tady se to rozjelo :)

Romísku, mě by ten článek zajímal, mohla bych tě teda poprosit, až budeš mít chvilku, jestli bys mi ho naskenovala a poslala na mail (lioness777@centrum.cz) nebo ho sem vložila jako fotku? předem moc díky! :godlike:

Jinak za sebe musím říct, že mě je výrazivo typu "manža, příťa, mrcha a tulčo" taky krajně proti srsti, ale nemyslím, že by v tomto případě muselo platit rčení "kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti", je to každýho věc jak se rozhodne vyjadřovat a jak už tu několikrát padlo, ne všichni tak mluví.

Osobně si myslím, že autorka má fakt problém, trochu mi to zatím připomíná moji sousedku z dětství, která děti nemohla mít a tak se napasovala do role a postoje že vlastně tu malou havěť nesnáší....

Jo a mezi námi - na těch zahraničních serverech to není o moc lepší - AF = Aunt Flo ("mrcha"), DH = dear husband (něco jako "manža"), baby dancing = "tulení"...

No já trochu zírám, jak vás to tady popíchlo :co: Jedno dítko mám doma, o jedno jsem přišla, teď čekáme další, ale i to mě nedonutilo používat ty zdrobnělé výrazy - mám na ně taky tak trochu alergii a přijde mi to fakt infantilní, ale nikomu to neberu, prostě ty slova přeskakuju. Akorát mě dostávají kyčličky :dumbom:  Je fakt, že bezdětná se na těhotenství a mateřství někoho jiného dívá zkresleně a bez vlastní zkušenosti nikdy nemůžeš posoudit. Ale ne každá jsme stejná, je to kus od kusu :vissla: . Tak se nenechte vytáčet :supr:

lvice napsal(a):

Anais, no já teda nevím, ale stále mi tuleníčko vyjde jako lepší výraz než š*u*k*a*t, píchat apod. ;)

Jasne. Ja nekdy pouziju s pritelem i mirne vulgarni vyraz (ve srande), ovsem vyse zminene me odpuzuji uplne stejne jako tulenicko.

Myslim, ze to chce trochu tolerance na obou stranach. Clanek byl napsan dosti urazlivym tonem, me ale take trochu urazeji reci mamin o hodinach, ktere biji na poplach, a plakani na rameni kvuli mimiskovi po par deckach vina. Je to uplne stejny pripad zobecnovani ("kazdy prece musi chtit po tricitce dite") Mne tikaji hodiny opravdu jen velice nesmele, nemam na to totiz cas. Miminko si moc preji, ale kdyby nebylo s vekem pribyvajicich zdravotnich rizik, klidne bych jeste pockala.

Dovedu si navic predstavit, ze nekdo zkratka deti nechce vubec (a nemusi byt proto psychicky nemocny). Kdyby mi rodicovstvi nahodou nevyslo, dokazala bych si predstavit stastny a smysluplny zivot i bez nej. Kazda to proste mame jinak.

Fidorka napsal(a):

Jo a mezi námi - na těch zahraničních serverech to není o moc lepší - AF = Aunt Flo ("mrcha"), DH = dear husband (něco jako "manža"), baby dancing = "tulení"...

Dobryyy :) To jsem se zase neco priucila.

potvurkapodivna napsal(a):

No já trochu zírám, jak vás to tady popíchlo :co: Jedno dítko mám doma, o jedno jsem přišla, teď čekáme další, ale i to mě nedonutilo používat ty zdrobnělé výrazy - mám na ně taky tak trochu alergii a přijde mi to fakt infantilní, ale nikomu to neberu, prostě ty slova přeskakuju. Akorát mě dostávají kyčličky :dumbom:  Je fakt, že bezdětná se na těhotenství a mateřství někoho jiného dívá zkresleně a bez vlastní zkušenosti nikdy nemůžeš posoudit. Ale ne každá jsme stejná, je to kus od kusu :vissla: . Tak se nenechte vytáčet :supr:

Tak zrovna dítko je taky zdrobnělina... a docela festově mě tahá za uši...

Mě spíš zaráží ta autorčina obrovská netolerance. Přiznám se, že když jsem děti neměla, tak jsem tyhle servery prostě přeskakovala a abych řekla pravdu, ani jsem nevěděla, že existují :lol:. Pak jsem otěhotněla a hledala spřízněné duše. Těžko budu lidem v práci vyprávět, jak mě bolí prsa v těhu a tak, žejo :lol: Jsem moc ráda, že jsem našla skupinu holek se stejnými radostmi a strastmi jaké mám já a že se mám s kým poradit a neustále nemusím otravovat svého pediatra :D. Trochu více empatie by neuškodilo..... :jojo:.

Anais  já nechtěla nikoho urazit,  je to jen popis situace, která se mi nedávno stala- já se normálně o těhotenství a miminech s ostatníma nebavím, pokud nezačnou oni sami, bavím se o práci a koníčcích, knihách apod.
ale stalo se mi , že jsem byla na party, kde jsme probírali  práci a jedna  paní se do mě začala navážet, co jako těhotná o té práci vůbec mluvím, zvášť , když jsem nyní na PN a že ať jdu  řešit plíny
no a pak se trochu opila a vylezlo z ní , že  mi vlastně to těhotenství závidí

a je pravda, že nebýt potratu tak bych sem asi taky nechodila a další těhotenství a snahu o něj tak neřešila
ale zase dokážu pochopit maminy, které se o dětech baví
na druhou stranu se já zas ráda bavím o něčem jiném, ale jsem ráda, že tyhle chaty existují a že , když mám problém, je tu někdo , kdo poradí
a já nemusím otravovat okolí

janabas napsal(a):

Anais  já nechtěla nikoho urazit,  je to jen popis situace, která se mi nedávno stala- já se normálně o těhotenství a miminech s ostatníma nebavím, pokud nezačnou oni sami, bavím se o práci a koníčcích, knihách apod.
ale stalo se mi , že jsem byla na party, kde jsme probírali  práci a jedna  paní se do mě začala navážet, co jako těhotná o té práci vůbec mluvím, zvášť , když jsem nyní na PN a že ať jdu  řešit plíny
no a pak se trochu opila a vylezlo z ní , že  mi vlastně to těhotenství závidí

No jo, i takove se najdou. V pohode :).

No, je fakt, že já už se díky podobným článkům a narážkám některých lidí dostala do situace, kdy se záměrně vyhýbám mluvení o dětech a těhotenství, ačkoliv je to pro mne momentálně docela zajímavé téma. neříkám, že o tom musím mluvit od rána do večera, na to nemám povahu ani nervy a od toho mám BB, že? :P Ale prostě se tak bojím otrávených reakcí některých lidí, že když se mne zeptají, jak se mám, tak (i když bych 1000x chtěla třeba se pochlubit, že jsem ten den absolvovala nějaký důležitý vyšetření a že dopadlo dobře a mám děsnou radost) raději začnu mluvit o jiných věcech (práce, zakázky, psi, barák, počasí, koncert, kino...)

Je a vždycky bude spousta témat, o kterých dokážu vášnivě diskutovat, ale to, které mne třeba v daný okamžik nejvíc těší a tak ráda bych se pár větama pochlubila, že je něco dobře nebo se něco děje, to radši spolknu, aby mne hned nezaškatulkovali :(

Ale uvědomuji si, že to je můj osobní problém, příliš dám na to, co si ostatní myslí, i když to jsou třeba lidé, na kterých mi nesejde :dumbom: S tím se prostě potýkám celý život...

Tolerance by nikomu neuškodila !
Vadí mi zdrobněliny ? - tak je nepoužívám.
Vadí mi řeči o těhotenství, o dětech ? - tak nepolezu na takový server.
To je jako bych prolítla po*no stránky a pak napsala článek o tom jaké "prasečiny" jsem tam viděla... :) a =) :D a =D

Ahoj holky, taky se přidám. Já ten článek nechválím, ale respektuju. Vůbec si nedovedeme představit, jaké to je závidět někomu to, že je těhotný. Když byla ségra těhotná a narodila se ji maličká, byla jsem moc ráda, ale žárlila jsem ukrutným způsobem a občas ze mě vypadlo něco, co jsem vůbec nechtěla říct a pak mě to mrzelo. Na druhou stranu, taky je to na povaze. Já třeba jsem strašně šťastná, že jsem těhotná, hoky z babinetu mě pomohly, dozvěděla jsem se spoustu informací, které bych se asi nikde nedozvěděla, zjistila jsem, že je spousta lidí, kteří na tom byli hůř než já. Ale vcelku těhotenství nějak extra neprožívám, hormony se mi zatím neplaší. Ono to také možná bude tím, že jsem do té doby žila max. prací, to víte kariéra. A snažení o miminko jsme nějak nepřeháněli. Asi možná proto se nám to povedlo nakonec i bez léků.

Holky např. teď už nakupují výbavičku apod. ale mě to vůbec nechytá. A jsem proto špatná? Myslím, že budu stejně dobrá máma jako ony. Tak pokud se to někomu nelíbí, tak ať takové stránky nenavštěvuje. Má možnost volby, tak jí může využít. Takže na to klidně házím bobek a budu drbat s holkama z babinetu dál. Můj chlap se mi každý večer ptá a co holky z babinetu? Už se mi směje, že jsme paka. Ale respektuje to. A o to jde ne?

Verann, teprve teď koukám že čekáš chlapečka :supr: Tak gratuluju!

Já si myslím že je taky hlavně rozdíl mezi normálním mluvením o těhotenství a dětech a mezi tím popisovaným infantilním štěbetáním a určitě se nemusíš bát pochlubit že ti dobře dopadl ultrazvuk, protože (pokud se to nezvrhne v tvůj hodinový monolog na jedno téma) tak na to může otráveně zareagovat jen s prominutím kretén. Navíc od těhotné dokonce přímo očekávám že přijde řeč na její stav.
Faktem je, že když jsme byla já těhotná, tak jsem se taky držela zpátky a to speciálně před lidma, kteří ještě rodinu nemají, protože vím kolik lidí se třeba (skrytě) potýká s neplodností nebo dlouhým snažením a mohlo by je to ranit.
Ale to je jiná věc.

ten článek jsem četla celej, měla ho kolegyně (bezdětná) v práci a hned s tím na mě vyrukovala, jestli se tak taky vyjadřuju. A dala mi to přečíst. Musím říct, že mě ten článek dost nakrknul, protože tam z mamin, co chodí na debatní fóra udělali totální blbky, slepice s vymytým mozkem.

Tu fotografku tam dali asi proto, že ona se staví do opozice proti maminám z netů. Prostě potřebovali někoho, kdo má jinej názor, aby mohly ty druhý odsoudit, zesměšnit. Mně zas ona přijde divná. Vynechávat vyšetření mi přijde krajně nezodpovědné. Jestli chce o svém miminu říkat, že "sere", prosím. Ale ať se pak nediví, že jí tříletý prcek pak řekne: Maminko. mě se chce srát..."

Taky mě dost zarazily výroky té porodní asistentky, která mimo jiné tvrdila, že ultrazvuk nesloouží k ničemu jinému než určení pohlaví dítěte a polohy placenty. Je vůbec možný, aby tohle řekl člověk, který pracuje v oboru porodnictví?

No, prostě mě ten článek nadzvedl. Jsem matka sektářka a klidně dál budu říkat manža, mimísek a tuleníčko...

No článek teda :usch: nic extra ;) a vlastní řeč? jak už tu bylo psáno, to je přirozenost, která se ve skupině stejně zaměřených lidí vyskytne. Máme jí všichni, ať jsme těhotné, matky, chemici, ITíci, bikeři či zoologové (mmch. já když poprvé slyšela slova jako "kuďák", "nanďák" a "kakaďák" tak jsem málem spadla ze židle :lol: :lol: :lol: ). To v jaké míře je používáme je naše osobní věc, která by měla (dle mého) záležet na přítomnosti okolí. S těhotnýma klidně řeknu že jsem těhu, jinak používám celé slovo. Ale já vesměs a šišlání nejsem :lol:
A upřímě - kdyby autorka viděla mého bezdětného kamaráda, s jeho šílenou partnerkou jak si mezi sebou říkají "čumášku" a ona "má stlašnou chuť na naloženej helmelínek" asi by se osypala (což se teda často děje i mě :lol: ).
Za jinou kategorii ovšem považuju šišlání puberťáků :rolleyes: to jak se na svých blozích vyjadřují o svých "bloučínečcích", przní češtinu co do pravopisu a ještě to vyšperkují střídáním malých a velkých písmen a podobně mi vyloženě zvedá žaludek....a jak jsem to vyřešila? :co: prostě - nechodím tam ;)

Verran, takhle to mám i já...pokud jsem mezi bezdětnýma lidma, tak prostě o tom těhotenství nemluvím...vlastně o něm vůbec nemluvím, pokud se někdo přímo nezeptá...:) Někomu to prostě příjemné není..přesně jak píšeš, od toho máme zrovna právě Babinet...;) Vím, jak jsem řeči o těhotenství, dětičkách, apod. snášela (nebo spíš nesnášela :lol: ) já, když na mě to mateřství zrovna ještě nepřišlo, a pak po potratu.....Proto i já se před ostatníma držím zpátky...

Ališko, přesně jak píšeš, takhle prožívám těhotenství i já...jako bys mluvila za mě...;)

Co se týče zdrobnělin, i já tu někdy nějakou použiju, i když v běžné mluvě takhle prostě nekomunikuju...co je na tom špatného?? Rozhodně se mi opravdu víc líbí slovo tulenčíko, než ty ostatní, které již tady zazněli...a přece nemusím zacházet do detailů, co jsem s manželem/přítelem opravdu dělala, že....to stejné je mimísek, manža, apod...mě to teda osobně neuráží, ať si každý používá co chce....a rozhodně to nevypovídá o IQ někoho diskutujícího na těchto stránkách...a vyjadřování fotografky, že se malý zrovna posr....no ať jsme rádi za ty zdrobnělinky...:)

Ten článek popisuje to, co tady a na jiných podobných webech je, ale prostě to vidí jen z té jedné stránky a moc to zobecňuje...proč se autorka nezkontaktovala s někým, kdo na těch webech diskutuje?? Aby zjistila motivaci těch, co na takové webíky přispívají... a navíc, chatů na různé téma je mraky, tak že někomu vadí tohle, jinému může zase vadit chat na pěstování citrusů....:P

Holky berme to tak, že paní prostě chtěla bejt vtipná a zábavná .. a zatím byla pouze pseudovtipná. No :cool:
P.S. Pro ty z nás, kterým těhu a kójo demence pokročila do nebezpečnýho stadia připomínám, že pseudo = jako :lol::lol:;)

Ale pro všechny mám pozitivní zprávu, těhu přejde jakož i laktační demence ;), ovšem u některých jedinců je holt demence trvalá a těm nepomůže ani svěcená... :lol:.

janabas napsal(a):

no z team buildingu by byla asi pěkná swingers :lol:
já spíš preferuju one on  one meeting  :P

svatá pravda, taky jsem pro one-on-one meeting :cool:

Ten článek je síla, autorka má asi nějaký problém. Už jsem taky vyslechla, od jednoho důchodce, že se všude maminy cpou s kočárky, a prý by radši měly doma sedět na zadnici. Že za něj  tohle nebylo.

:lol: tak ten článek mě teda pobavil :fuck:

Jen se ale zapomněli zamyslet nad tím, proč po světě běhá tolik sprostě mluvících a nevychovaných dětí. Asi proto, že od malička s nima mluví "neser, žer, drž hubu" a pod.
Nesnáším šišlání na děti, ale zcela určitě jednou použiji frázi "ty ses hezky vykakal , možná i vykakinkal" než "ty už si se zase posral"

a navíc, nakukují sem i dospívající holky, tak proč bychom tu měli psát jdeme šukat, šoustat .... . To už by tu vypadalo jako na nějakých p*orno stránkách. A přestaneme vystavovat UTZky a do metříků si nahodíme ty nejintimnější fotky :reta:

Když se nad sebou zamyslím a mám se v článku najít,tak používám termín "manža". Když jsem sem začala chodit, tak jsem vypisovala všechno "normální" řečí, pak jsem pochytila slang a manža mi přijde prostě osobnější a hlavně se mi líp píše. Podle situace použivám slova. V práci bych  na poradě manža řediteli neřekla, ale tady, proč ne? Když se někde člověk cítí dobře a přijde mu to přirozené, nevidím v tom problém. Autorka by možná mohla začít psát o počtu sekt v Čr, asi by svůj článek nikdy nedopsala, protože by jich bylo tolik :lol: (rybáři, sportovci, IT, Dr., ....prostě lidé se společným zájmem pro určitou věc) a pořád nové a nové
A přijde mi tedy vkusnější napsat tulčo než šukání
Nejsem pro, aby ve větě o deseti slovech bylo devět zdrobněle.  Na svoje dítě mluvím normálně, některé věci nazývám zdrobněle, jiné zase ne, určitě na ně něšišlám. Ale přijde mi přirozené vyvíjet něhu k dítěti verbálně i neverbálně.

Pokud jdu někam,kde hledám rady nebo pochopení, raději se setkám se "Snažilkami" než "Ženami snažícími se počít dítě"  ;)

Kvůli tomu článku jsem si Instinkt koupila a z velké části s ním souhlasím.
Neznám žádnou maminku v okolí, se kterou by bylo možno bavit se i o něčem jiném než rozebírat počet zoubků, četnost stolice a pokroky dětí. Dost mě to mrzí, myslím si, že celodenní péče o miminko je dost náročná a já hledám spíše odpočinek, co se týče kamarádek, takže momentálně se stýkám s těmi co ještě děti nemají nebo jsou starší než já a děti mají odrostlejší, ne - li už dospělé.
Zároveň chápu, že do toho "mimískování" spadnout lze docela snadno. Pak ten návrat například do práce a mezi lidi vůbec musí být hodně krutý.
My také doma s manželem rozebíráme hovínka apod. , ale nevyplňuje to náš život a hlavně - nerozebíráme to s "cizími" lidmi.

Můj názor je, že pokud se to se zdrobnělinami nepřehání, tak takovými slovy jako třeba mimísek alespoň já vyjadřuju určitý vztah, pocity, city a přijde mi to přirozené a milé. Vyjadřuju se tak u věcí, tvorů a lidí, pokud jsou mi nějak sympatičtí, mám je ráda. Samozřejmě ne vždy a ne všude. Jinak se člověk vyjadřuje v práci, jinak s kamarádkou a trochu jinak třeba s manželem-neberu to jako přetvařování nebo podlézání, ale každému trochu vyhovuje jiná komunikace a jiný slovník. Takže ať si každý mluví jak chce a pokud mi to vadí, tak mu to můžu říct, jít pryč nebo to ignorovat anebo respektovat. :)

Tak zdrobnělinu nebo přezdívku pro svého "mimíska" máme asi každý :)
Jen chápu, že když je kolem tolik těhotných a tolik miminek, tak těm bezdětným to asi může začít vadit.  A kam utéct, těch možností už dneska tolik není, nenarazit na "maminu" :D :lol:
Co mě v článku zarazilo byla poznámka něco ve smyslu: On sere... To už je asi trošku jiný extrém :)

želvi, tak to souhlasím, že bezdětným to může vadit, taky jsme se snažili o mimčo přes 2 roky a vím, jaké to je, když kolem byly samé těhotné kamarádky, kolegyně v práci.... Taky o svém těhotenství mluvím jen s tím, kdo se sám třeba zeptá a vidím, že ho to zajímá a chce se se mnou o tom bavit. :)

Mně ani to slovo "sekta" nepřijde úplně od věci, i tady na babi jsou fóra věnovaná dětem dost uzavřená společnost... Tím myslím, že hodně velká část těhotných a čerstvých maminek píše jenom sem. Z toho mi vyplývá, že se o nic moc jiného nezajímají...

A když si vzpomenu, jak tady před časem pokusila upozornit na nadužívání zdrobnělin tehdy čerstvě těhotná Avalonka a co se na ni sesypalo, myslím, že trocha nadhledu a symslu pro humor zdejším maminám fakt chybí, i když tak přeslazené, jako ve zmiňovaném článku, to tady opravdu není.

Zajímavá diskuse :supr:

Ten článek je mírně řečeno ubohej (tedy alespoň ten úryvek, co jsem četla).
Dělá fixně slepice a blbky z každé maminky, která na netu vystaví fotku z UTZ. Na druhé straně celkem chápu z čeho sutorka vychází.

Je jasný a přirozený, že se každá správná holka na svoje mimino těší a pak se o ně stará a je to pro ni priorita. Na druhou stranu, některým holkám se ten jejich svět hooooodně scvrkne už třeba snažením, neřku-li pak těhotenstvím a mateřstvím. Jakoby najednou nebyly jiné věci, které stojí za pozornost a za řeč, ne jen v jejich životě, ale ani v životě nikoho z okolí.

Upřímě řečeno když jako bezdětná vidím některé maminy ve svém okolí, říkám si, že jestli budou tohle moje intelektuální obzory až budu na mateřské, tak potěš koště. A s jinýma maminama se sejdu ráda a popovídáme si, mají mi co dát a říct i když se to netýká kašlíčku, průjmíku a rýmičky. Se svou ségrou, která má roční holčičku, se vidím ráda pořád. Bavíme se o tom, co malá, ale i o ségřiné práci, stavbě domu, manželství. Nemám pocit, že by nějak mateřskou "zdebilněla".

Takže co...je to o lidech. Každou ženskou mateřství nutně změní, ale jestli si u toho zachová nějakou příčetnost, nebo ne, už je jen otázka síly osobnosti, se mi tak jeví :)

ivuš, jo souhlas.
Mně hrozně mrzí, kolik kamarádek z období před těhotenstvím a dětmi se změnilo a neumí se bavit jinak než o těch prckách. Jenže nikdy nebude to moje nejhezčí, nejchytřejší, nejúžasnější miminko nikoho tak zajímat, jako mě. Pro ostatní je to úplně normální prcek ne? Já třeba čtu takový ty maminkovský a miminkovský časopisy, je pořád čemu se učit, mám ráda články o výchově o vývoji mimina a tak. Ale třeba jak tam ženský popisujou průběh porodu, div ne minutu po minutě ve stylu "otevřená na jeden prst, na tři, na pět po dvaceti hodinách"... já tohle číst dřív než jsem počala, tak snad do toho těhotenství ani nejdu... a navíc... tohle mi přijde až moc osobní věc...

Želvičko to je dost individuální,  já se moc ani s těhotnýma ani s mamainama o dětech nebavím, máme spoustu jiných zájmů a námětů k hovoru, ze začátku se něco odětech  načne , ale pak přes psy  zabrousíme úplně někam jinam
a má zkušenost i tady z babinetu - že se často baví i o práci i o koníčcích , nejen o snažení , porodech a dětech

janabas napsal(a):

Želvičko to je dost individuální,  já se moc ani s těhotnýma ani s mamainama o dětech nebavím, máme spoustu jiných zájmů a námětů k hovoru, ze začátku se něco odětech  načne , ale pak přes psy  zabrousíme úplně někam jinam
a má zkušenost i tady z babinetu - že se často baví i o práci i o koníčcích , nejen o snažení , porodech a dětech

Já si nemůžu pomoct, ale ten pocit nemám. To přece nemůže být jenom nějaká "smůla" :D Aby se ty holky tak změnily. Najednou. Chodíme na plavání, chodíme do heren pro děti, povídám si tam s maminkama a jen s jednou se to "prolomilo" i na ta mimodětská témata :) Jinak mi přijde jako přehlídka dětí, jejich oblečení a tak vůbec jejich úžasnosti :) Řada z nich se mnou mluví jakoby přes ty děti: Terezko co to děláš tetě? Nebo zase mluví na moje dítě a jakoby konverzace - kamarádka - kamarádka, nějak vázne. Respektive je často přerušována třeba Terezčiným prdnutím, které je potřeba náležitě okomentovat...

Ja mam pocit pri cteni nekterych diskusi (na jinych forech, zde ty miminkovske moc nectu), ze rodice dokazi byt tez velmi netolerantni. Velmi zive si pamatuji jednu zahranicni diskusi, kde se jedna "childfree" pani pred ctryricitkou snazila obhajovat (slusne) svuj zivotni styl. Byla to lekarka, jeji manzel tez, a oba se angazovali v organizaci "medecins sans frontieres" (organizace, ktera zajistuje lekarskou pomoc v krizovych oblastech). Nicmene kdyz se vyjadrila, ze deti nema a mit nehodla, snesla se na ni zuriva kritika a hejno rodicu (zen i muzu) se ji snazilo presvecit, ze dokud neporodi, vi h...o o zivote, ze si vlastne jen mysli, ze je stastna a ze jednou pochopi atd. Ja jsem se s timto pristupem jiz taky setkala (ac rodicovstvi jen odkladam a neodmitam) a nevim, proc nekteri lide s detmi maji takovou nutkavou potrebu vnucovat svou "pravdu o zivote"...

určitě to chce toleranci na obou stranách ;)

Želvičko  asi mám štěstí , ale u nás to tak fakt není , možná i tím, že mám dost kamarádů chlapů , ale i s těma již maminama  - takže od práce, přes politiku, přes počítačové hry, hudbu, psy, pařby

Mi je celkem jedno, jak se kdo vyjadřuje.
Moje dítko v bříšku byl taky mimísek, ne embryo, následně plod.
Ať si tu lidi používají, jaké výrazy chtějí. Nikdy jsem to nějak neřešila. Ovšem dneska jsem shodou náhodou našla v jedné diskuzi tohle: "musím si jít umýt frndu, mám ji zapařenou z krámů" :usch: To je silné kafe i na mě :usch:
..kam se na to hrabe tuli tuli :rolleyes:

anais.de napsal(a):

Velmi zive si pamatuji jednu zahranicni diskusi, kde se jedna "childfree" pani pred ctryricitkou snazila obhajovat (slusne) svuj zivotni styl. Byla to lekarka, jeji manzel tez, a oba se angazovali v organizaci "medecins sans frontieres" (organizace, ktera zajistuje lekarskou pomoc v krizovych oblastech). Nicmene kdyz se vyjadrila, ze deti nema a mit nehodla, snesla se na ni zuriva kritika a hejno rodicu (zen i muzu) se ji snazilo presvecit, ze dokud neporodi, vi h...o o zivote, ze si vlastne jen mysli, ze je stastna a ze jednou pochopi atd. Ja jsem se s timto pristupem jiz taky setkala (ac rodicovstvi jen odkladam a neodmitam) a nevim, proc nekteri lide s detmi maji takovou nutkavou potrebu vnucovat svou "pravdu o zivote"...

No to snad ne?!
Já to vidím tak, že kdo je spokojen se svou životní situací, tak jak se rozhodl sám, nemá potřebu někomu vnucovat svůj způsob života.
V téhle netoleranci bych viděla spíš nepřiznanou závist a nespokojenost sama se sebou, pocit, že jsem nestihla dokázat to co ta doktorka. A to tak potlačené a podvědomé, že to až přechází do agrese.
Spokojený člověk tohle nedělá, nemá potřebu druhé napadat za jeho životní rozhodnutí.

Paní doktorka měla zřejmě víc rozumu, že si uvědomovala své hranice a priority, a neudělala další dítě vědeckých pracovníků nešťastným. Takže se vůbec nenarodilo.

Bohužel jsem poznala i takové děti (moji vrstevníci), které se narodily pod tlakem doby (70. léta, Husákovy děti, podpora porodnosti, společenská nutnost mít dítě...), právě vědcům, lékařům, vysoce postaveným lidem. Jesle, celotýdenní školky, družiny a kroužky. Vychoval je stát. Ne rodiče. Svých rodičů si váží jako lidí, co je zplodili. Citové vazby jsou k nim jen společenské. Ve skutečnosti celý život citově strádali, podobně jako děti v DD.
Jakou asi založí rodinu takové "děti"? V tom lepším případě žádnou...

Damila: vidim to uplne stejne. Ty nepratelske vypady z obou stran (viz reakce zname, o ktere psala predtim janabas)  jsou produktem zavisti. Nespokojeny clovek s detmi ma potrebu presvedcit sam sebe (a potazmo vsechny okolo), ze tim, ze ma deti, nejak "ospravedlnil" svoji existenci, a ze je to prece mnohem hodnotnejsi nez neco vynalezt nebo zachranovat lidske zivoty.  A nespokojeny bezdetny zase musi sam sebe (a vsechny okolo) presvedcit, ze rodicovstvim lidi blbnou a z matek se stavaji slepice. A ze dela prece misto rozeni deti uzasnou karieru (treba nekde v kancelari). Spokojeny clovek (s detmi nebo bez) si proste dela svoje a byl by jeste spokojenejsi, kdyby mu do toho nespokojene okoli porad nekecalo :).

Také si myslím a tuším že snad i v tom článku to bylo - žena - matka je něco víc než žena - nematka.
A pokud se tato nematka věnuje práci, která ji baví a naplňuje, je to žena divná, kariéristická.
Každý má mít tolik dětí, na kolik si troufne a dělat něco jenom proto, že se to má... chudáci děti...
Nevím jak jinde, ale u nás ta "starostlivost" o ostatní je docela rozšířená - mladí lidé se vezmou a dokud nemají do roka dítě - "tak kdy bude mimčo?"... pak se narodí - "a kdy mu pořídíte sourozence"? Nedejbože kdyby ten druhý sourozenec byla taky holčička - "taková smůla" :D No a protože dvě jsou standard, tak kdyby přišlo třetí - "ta ženská asi nikdy makat nebude... ":lol:

Želvičko, musím se řehtat při čtení Tvého příspěvku. protože PŘESNĚ TAK TO JE! To je teda sranda...

Damila napsal(a):

Želvičko, musím se řehtat při čtení Tvého příspěvku. protože PŘESNĚ TAK TO JE! To je teda sranda...

No a teď si vezmi, že já měla obrovské problémy s kojením a následně díky nasazení AD jsem skončila i s těmi kojícími pokusy. I sousedka u výtahu mi položila otázku, jestli kojím. Měla jsem pocit, že snad i lidi na ulici to na mě musí vidět - to stigma - ona nekojí !!!
Ale tedy na druhé straně, abych byla spravedlivá. Zatím se mne nikdo neptal na to druhé, kdy bude ... Ale třeba je ještě jenom brzy, tuším se optimální věkový rozestup jsou tak dva roky... ? A jenom začne Petruška trošku chápat, už se na ní jistě začnou sypat otázky typu: chtěla bys sestřičku? Nebo bratříčka? No radši toho bratříčka, abyste měli PÁREČEK :dumbom:

tak želvičko to o čem mluvíš se mi stalo jen párkrát a u jen známých a ne kamarádů
to se nám stalo asi 2-3 týdny po  mojí revizi pro zamlklý potrat, že se známí ptali, proč ještě nemáme miminko a estli ho jako nechcem- to bylo kruté a tak tak jsem zadržela slzy- hormony ještě pracovaly

ale jinak sousedi ani kamarádi tohle neřeší, spíš řešíme , kam pojedeme na výlet, jak to jde se stavbou  nebo kdy zajdem na pivo ;)

původně mě jen hodně bavilo číst a nechtěla jsem se zapojit, ale teď už mi to nedalo - Želvi, fakt se tu bavím, vystihlas to naprosto přesně :supr:
netolerance je u obou stran... my čekali na malou docela dlouho a hodně jsem od známých cítila jako bych byla méněcená jen proto, že ještě nemáme dítě... no a teď dítě máme a už slyším poznámky typu "no, jedno dítě je pohoda, co je to mít děti poznáš, až je budeš mít dvě"... tak asi teď vozím v kočárku panenku :dumbom: a jak už padlo v předchozích příspěvcích - kdo je nespokojený s vlastní situací, asi vždycky bude kritizovat všechno kolem a házet rozumy...
Pro mě osobně je život bez dítěte nepředstavitelný, ale pokud se někdo dobrovolně rozhodne děti nemít, proč ne? Myslím, že za těch zhruba 25 let plodnosti (u ženy) má dost času si promyslet, jestli se toho opravdu chce vzdát a získat v životě něco jiného...

k vyjadřování ve zdrobnělinách - já osobně se snažím udržet se a moc je nepoužívat, ale občas to prostě nejde, aby něco nevyznělo vulgárně a i když jsem už narazila na příspěvky, které mi škubaly oči, tak jsem prostě dál nečetla a našla si diskuzi, kde mi používaný slang vyhovuje...

článek jako takový jsem nečetla, ale z úryvku se mi zdá, že není zrovna profesionálně odvedený (chybí tomu ten nestranný náhled a možnost druhé strany vyjádřit se také)... mně spíš pobavil, než nadzvedl ze židle.... v něčem je malinko pravdivý, ale pejskaře taky nikdo nekamenuje za to, že svým miláčkům dopřávají pomalu víc, než vlastním (odrostlým) dětem :)

Leni, jsem na tom stejně. Hodně dlouho uvažuju, jestli sem něco napsat. Dnes jsem se rozhodla a koukám, že je tu tvůj příspěvek, kterej přesně vystihuje moje myšlenky.
Ten článek je doopravdy neobjektivní a nejsem z něho nadšená. Ale fakt je, že občas člověka ta netolerance dostane.
Ale chtěla jsem napsat ještě něco, co je myslím důležité.
1. já osobně přispívám jen na forum o snažení a těhotenství z jednoho prostého důvodu. Ne že bych neměla jiné zájmy, ale právě kvůli jiné práci nemám čas surfovat ještě jinde. Jsem ráda, když mrknu sem a sleduju příběhy holek, které znám, držím jim palce a jsem ráda, za jejich úspěchy.
2. na babinet jsem začala chodit po zamklém těhu po delším snažení a musím říct, že v tu dobu mi bylo úplně jedno, jaké zdrobněliny kdo používá. Holky ve snažilkách mi moc pomohly i se všemi mimísky, tulči a manžama (mimochodem manža je dobrá zkratka - taky ji používám, nechce se mi to vypisovat :vissla:). A po čase jsem zjistila, že se na chatu opravdu nemluví jen o snažení, ale taky o studiu, plánech, dovolených, stavbách ... atd. Prostě o normálních problémech normálních lidí. Jde jen o to, že když někdo přijde párkrát, tak si nemá s ostatními zase tolik co povídat. Ale když už se znáte pár měsíců a víte o sobě víc, tak si můžete normálně povídat, jako s kámoškama na kafi.
Takže každému, co jeho jest a jestli tomu chce někdo říkat sekta, tak v téhle babinetí sektě ráda zůstanu, protože bez ní bych se možná dodneška s potratem nevyrovnala a místo těšení na mimíska :gloria:, bych brečela někde v koutě.

Tak článek se mi už konečně dostal do ruky celý a tudíž ho můžu okomentovat. Teda ne že by mi za to stál, ale když už jsem to téma načala...

V první řadě teda musím potvrdit, že nejen z úvodní ukázky, ale z celého článku je cítit animozita autorky Lucie Jánské vůči komunitě rodičů. Nejen vůči matkám, ale i otcům. Opírá se totiž i do otců, kteří jsou na svoje otcovství pyšní, z pohledu autorky je to pomalu totéž jako kdyby jim to ubíralo na chlapství. Podle ní totiž bylo zjevně lepší, když se před dvaceti lety pyšnili absolvovanou vojenskou službou.

Dál se článek věnuje babyboomu. Ten popisuje jako výnosný byznys, s čímž nelze než plně souhlasit. Vše co je spojené s mateřstvím a dětmi, je neskutečný obchod. S čím ovšem nemůžu souhlasit je to, že za babyboomem stojí móda, že mít děti je prostě "in". Asi jí ušlo, že ročníky 1970-90 jsou tzv. silné. Tak jako se rodily děti v letech sedmdesátých a osmdesátých, tak stejně se asi budou rodit o čtvrt století později jejich děti. A stejně jako byl pokles porodnosti v letech devadesátých, bude i za 15 let - tedy pokud si děti devadesátých let nepořídí 3-4 děti, samozřejmě. Mě to přijde logické, autorce ne. 

S autorčiným viděním babyboomu souvisí i to, že se domnívá, že matky mají děti jako hračky. Jinak si neumí vysvětlit, že megabajty internetového prostoru zabírají diskuse na tak plytké téma jako jsou kočárky a výbavička. Již zmíněná fotografka, matka "seroucího" chlapečka, doplňuje, že matky povýšily svoje hobby pomalu na vědu, jako například v otázce látkových plen nebo výběru kočárku. Terminologie a celá problematika jí přišla natolik složitá a časově náročná, že raději dál používá jednorázové pleny a kočárek koupila použitý od kamarádky.
K tomu nemám co dodat, snad jen to, že inteligentnější nebo méně pohodlné matce "z řad sektářek" pomůže zvládnutí "celé složité problematiky" kolem výbavy nakoupit dobře, kvalitně a levně, aniž by musela dělat kompromisy jako paní fotografka. Určitě jsou matky, kterým je skutečně jedno jestli je jejich kočár zelený nebo fialový, stejně jako jim je jendo jestli jsou jejich kalhoty černé nebo červené, nicméně troufám si říct že to z nich lepší matky nedělá, stejně jako ty, kterým na barvě kočárku záleží a dokáží si z palety vybrat, nejsou automaticky horší.

Asi nejvíc odstrašující a trestuhodné hodnotím (ze svého pohledu) odstavec, kde se pouští na tenký led kritiky prenatální péče a diagnostiky v našich podmínkách a označuje ji za přemrštěnou. To, že husa fotografka si zase přihřívá polívčičku a fňuká jak nedělala nic jiného než že lítala po doktorech (opravdu nevím co jí bylo, že se holka tak naběhala, já těhotenství po čekárnách nbetrávila a to bylo rizikové), to ještě lze přejít. Ale názor, že za výbornými výsledky statistiky zdravých novorozenců stojí genetické screeningy, které mají na svědomí to, že u nás je až 18 procent přerušených těhotenství oproti 1% v cizině a tudíž ti, kteří se jinde ve světě narodí, ale několik hodin po porodu zemřou, se u nás ani narodit nesmějí, mě šokoval. Jestli si slečna nebo Jánská myslí, že je lepší porodit těžce psotižené dítě a nechat ho zkapat, než ukončit jeho nitroděložní vývoj dejme tomu v 16 tt, tak jí přeju hodně štěstí.

Jinak ale souhlasím s kritikou infantilního slovníčku nebo s názorem, že bezdětné matky jsou společností podceňované. Asi jim byl článek věnován...

Lucie Jánská už jednou vyprodukovala v Instinktu článek ohledně pořadu Pošta pro Tebe. Nečetla jsem ho, ale vím že se dotkla spousty lidí, co takhle našli svoje třeba rodiče, které nikdy nepoznali. Prostě to shodila. Asi taková ta ambiciózní mladá novinářka - ale jenom moje domněnka. Až bude mít sama miminko, však ono jí to dostihne :) A jak jí bude trápit, že miminko dva dny nekaká, že ho trápí zoubky, jako každou mámu. :)

Co se týče těch dětí - hraček. To si nedovedu představit, fakt ne.

A je to škoda, že ženy, co děti nechtějí, jsou tak společensky zavrhované. Může jich být takhle víc třeba v politice, ve vedení firem, když se chtějí realizovat jinak.

Já sama moc na tikání hodin nevěřím. Jen si myslím, že na rodičovství nemá každý a pak je fajn, že si to uvědomuje a nepřivádí na svět nešťastné děti.

Jinak moje asi "nejoblíbenější" hláška z okolí: počkej až budeš mít druhý, to si teprv mákneš ...
Jedno dítě = žádné dítě = brnkačka :)

želvi :supr: :lol: jen teda nechápu, jeslti se počítá jako druhé dítě i to, co má někdo po třeba 10letech, kdy to první už je docela dost samostatné, nebo musím mít děti do 3 let po sobě, abych teda opravdu mohla říct, že mám děti :lol:
jediná odpověď, co mě napadá na podobnou hlášku, je: "já si nechci máknout, chci si mateřství užít a nepřestat při tom žít normálním životem" :vissla:

No to mám úplně podobně. Taky mě občas napadají myšlenky na sourozence, ale jenom napadají. Při "tuli tuli" si to nakonec vždycky rozmyslím :lol: :lol: :lol:
Koneckonců nepředpokládám, že tihle chytráci mi s tou makačkou budou nějak pomáhat...
Po deseti letech se to nepočítá, to dá rozum, to si spolu nemůžou hrát a sourozenci se dělají přeci, aby si mělo dítě s kým hrát :lol:

Holky, to je teda síla.
Jak to nikomu nepřeju, tak téhle paní Jánské bych přála, aby si vyzkoušela, jaký to je na miminko několik let čekat a snažit se. To bych byla fakt zvědavá, jak by to zvládla.  Se vsadím, že by to potom byl nejmilovanější mimísek a táta by byl zatraceně pyšnej. Nic horšího jí nepřeju, protože jsem si to sama zažila a nepřeju to nikomu.

Co se týká babyboomu, tak podle mě neznalost může být v některých směrech i nebezpečná. Může mi být jedno, jakej mám kočárek nebo jaký používám plíny, ale co , když koupím děcku nějakou nebezpečnou hračku nebo ho namažu nějakým alergenním přípravkem. A kašlat na prenatální péči - no sorry, ale to už teda hraničí :co:
Řekněme, že by milé paní reportérce nevadilo porodit dítě, které za několik hodin zemře, ale jsou i jiné případy.
Třeba to zamklé těhu - samo neodejde a jedině jak se na to přijde je, že tě vyšetří dr. a zjistí to na UTZ. No a když nebudu chodit k dr. tak co, to je zralý tak na sepsi, složitou operaci a velký zdravotní komplikace.

Jinak s tím druhým dítětem - to je fakt oblíbená hláška :lol: Zvlášť ráda ji používá moje švagrová - to teda nemusím. Ale ještě donedávna jsme to měli na talíři taky.

Ahoj,

tak jsem si zase početla názory :) Myslím, že se shodneme, že tolerance je z obou stran nutná (ať ze stran matek či ne-matek). Což o nás také mnohé v dobrém vypovídá:)
Nicméně, úhrnem řečeno, v daném článku ta tolerance poněkud chyběla a to považuji za krajně neprofesionální, bulvární metodu blbounké autorky a ještě blbější fotografky (btw. napadá mne, jestli by si autorka vybrala i jinou kamarádku s méně "prestižním" povoláním...:vissla: - nic proti, fotografům, manžel také fotí, byť ne za peníze.)

Jen to celé zavání úpo*n snahou být COOL, FREE a já nevim co ještě. A to je mi čím dál tím víc k smíchu.

Nechápu, jak tento článek mohl projít redakční radou, že se nikdo nepozastavil nad jeho tendenčností, jednostranností a rádoby-šokujícím obsahem. :(

A tak udělám to, co bych radila i slečně Jánské: jejím dalším článkům se obloukem vyhnu (a ona by se měla obloukem vyhnout diskuzím, které ji nebaví, nezajímají, štvou pro svou - mnohdy skutečně zdánlivou - infantilnost a kterým nerozumí (viz. problematika prenatální péče, bezpečnosti výbavy pro děti v porovnání s cenou apod.).

Krásně to naznačila Fidorka - paní fotografka byla buď tak líná oběhnout pár krámu a naučit se vybrat mezi kvantem kočárů ty, které by splňopvaly bezpečnostní parametry a vyhovovaly jí vybavením i cenově, anebo prostě na to ten její COOL a FREE mozeček nestačil.

Jinak, ještě jedno téma, které už nakousla Želvička - a sice kojení. V jiné časopisu (Reflex) byl před nedávnem článek (tentokrát bych řekla vcelku objektivní) na téma laktační ligy a  problematiky kojení a jeho prezentace. Suma sumarum: když se ženská z jakéhokoliv důvodu rozhodne nekojit (i když mlíko má), bývá velmi často (hlavně odbornou veřejností) odsouzena jako krkavčí matka. Rovněž tam bylo naznačeno, že je dost problém sehnat náhražky mateřského mléka (prý to v podstatě bez lékařského předpisu nejde). Vynálezce Sunaru bývá terčem kritiky náruživých kojících matek, což vyústilo až v částečnou demolici prezentačního stánku na nějakém kongresu...
Opět je to o toleranci. Pro mne je kojení součástí budování si vztahu s dítětem, ale chápu, že existují ženy, které prostě kojit nechtějí.
Co si o tomhle myslíte? Článek je zde: http://www.reflex.cz/Clanek35023.html

Ahoj, můj názor je takový, že pokud se ta ženská rozhodne mít dítě a vychovávat ho, tak by mu měla poskytnout tu nejlepší péči. Já jsem jednoznačně pro kojení. Je fakt, že některé maminky prostě kojit nemohou, ale jestli nechtějí, ať z důvodu,že by jim to zničilo prsa ...... tak jsou padlé na hlavu. Proč si tedy to dítě pořizovaly? Nechápu

Ivko, no koukám, že budete mít brzy PÁREČEK, no to je supr :lol: A tím pádem máte SPLNÍNO.
Ad kojení - já osobně jsem zvolila v daném okamžiku variantu nekojící x v pohodě matka, než kojící (možná) x depresivní matka (a bůhví kam bych to až dotáhla). Je to čistě moje věc a rozhodnutí, za kterým si stojím.
Ona totiž ta nejlepší péče se nemusí týkat jenom potravy...
Paní Jánská myslím svůj článek jednou určitě přehodnotí. :)

Ališ, ke kojení.. Jestli budu mít na začátku opět málo mléka a z toho propadat depkám, tak s tím seknu dřív než s N. po třech měsících.. Já na to trpělivost neměla..

ke kojení- já bych viděla rozdíl v tom- rozhodnutí už předporodem nekojit třeba z estetických důvodů
a nekojit, protože to jde špatně a mamina je pak z toho špatná - asi se nemá nic dělat na sílu a když to nejde je nervózní a neštastná  maminka bude i pak to dítko, protože  to bude cítit z ní
já rozhodně kojit chci zkusit a uvidíme jak to půjde
když to nepůjde tak bude UV

Já to vidím podobně jako Ališa. Benefity kojení jsou dostatečně známy, nic lepšího není a proto ani neuvažuju o UV. Ta je pro mě alternativa teprve v případě, kdy kojit nebudu moct. Jo, mám díky tomu přísnou životosprávu, taky bych si dala bramborák se zelím a spláchla to dvanáctkou, ale těch pár měsíců askeze mi za to stojí.
Pravda je, že s kojením problém nemám, mlíka mám dost, kojení mě nebolí, takže nemám důvod ani přemýšlet nad tím, že bych nekojila.
Ale jestli se někdo dobrovolně rozhodne vzdát kojení a kupovat (=platit), připravovat, ohřívat UV a vyvařovat láhve a savičky, tak pro to asi má nějaký silný důvod a nekritizuju ho.
Ale jsem pro kojení a to nejsem žádná fanatička, která by demolovala stánky Sunaru a ukazovala cecky někde na veřejnosti ;)

Jj, želvičko, máme skoro splníno - víc než 2 už neplánuju :jojo:
Jinak na kojení jsem expert :lol: Kojila jsem do 3 let :dumbom:
Ale přesto nebo právě proto jsem v tomto směru hodně tolerantní. Mě to prostě šlo samo, neřešila jsem nedostatek mléka nebo že by malá nechtěla. Ta srsala jak divá. Pro mě to bylo hodně o emoční stránce - měla jsem hrozně ráda takové to intimčo, které jsme měli jenom my dvě pro sebe a nikdo nám tam nemohl.
Ale naprosto chápu, že maminka, které to prostě nejde, má nervy v kýblu a ještě na ni tlačí okolí, může zbytečnou snahou o kojení hodně trpět.
Jako velkou výhodu vidím i to, že "cestovní mlíkárny" mi šetřily čas a sílu (chystání mlíka v noci nebo někde na dovolené). No finančně nám to taky pomohlo :P , když bylo mlíko zdarma.
Co moc nechápu a ani nikoho takovýho snad neznám, kdo by zamítl kojení z estetických důvodů. Mám kámošku - modelku, vzala si fotografa, má s ním 2 děcka a normálně je kojila. Takže tohle neberu.
Ale rozhodně jsme pro pohodový užívání si mateřství a pokud to bude znamenat pro tu určitou maminku nekojit, no tak to bude rozhodně pro mimčo lepší, než mít vystresovanou matku, která se stejně snaží marně, protože v takovém stavu kojení nemůže být úspěšné.
No radši končím, protože jsem jaksi moc rozkecaná :dumbom:

Ivko tak jsem to myslela, z estetických důvodů to taky neuznávám, ale pokud to fakt nejde, nebo jde hodně těžko tak  tak se nedivím, že to mamky vzdávají
no  doufám, že to bude u mě jako u tebe ;)

teda holky závidím vám, že už máte "splníno" a jste v klidu s okolím... :lol: :lol: my máme sice děti 3, ale "bohužel" všechno holky... tudíž otázka kdy jako bude ten kluk atd je na denním pořádku... :dumbom: :dumbom: :dumbom:
když už jsem hodně naštvaná tak odpovídám, že ho máme v mrazáku a je klid... :P :P

jinak nové téma kojení - želvičko asi to mám jako ty.... volila jsem mezi vystreslá matka a hladové děti a mezi matka v klidu a děti s plným bříškem... :supr:
samozřejmě jsem měla představu toho ideálu jak kojím obě holky najednou atd... když jsem se o to pokoušela byl to krásný pocit.... ale bohužel mlíko nebylo, takže díky za UV :godlike: :godlike: 
takže prostě fandím těm co kojí a nesoudím ty co nekojí...

Hmmm, takže myslíte, že když se ženská rozhodne nekojit jenom třeba z estetických důvodů nebo nějakýho psychickýho bloku, který nemá souvislost se špatnou tvorbou mlíka  (resp. mlíko by se jí i tvořilo, ale prostě kojit nechce), ale v každém jiném ohledu je naprosto prvotřídní mámou, že nemá nárok na UV (který je prý fakt jen na předpis od dr.)?

Já kojit rozhodně chci a budu se snažit, ale zkouším si představit, co bych si myslela, kdyby mi nějaká dobrá kamarádka řekla, že prostě kojit nebude, nechce, že věří, že UV je lepší apod. přemýšlím hlavně nad sebou, jestli bych jí v duchu odsoudila anebo jestli bych si dokázala říct, že je to rozhodnutí každého.
Myslím, že Želvička to vystihla: kojení není vše. jistě je pro mnohé z nás důležitou ssoučástí, ale myslím, že to opravdu je jen ta součást. právě proto se ptám, jestli by i tohle nemělo být o tolerantnosti...

Neber te mne zle, jen nějak te´d moc přemejšlim :D

Verann, počáteční mléka nejsou na předpis, jsou normálně k dostání v lékárně a běžná i v drogeriích, hypermarketech (pouze některá mléka určena k speciální dietě jsou na předpis)... jen jde o to, že informace o možnostech UV v prvním půl roce jsou docela strohé a občas se něčeho dopátrat je nemožné... všechny letáky začínají několikastránkovou přednáškou o tom, jak je pro dítě nejdůležitější kojení (asi kdyby žena mohla kojit, neshání informace o UV...)... občas s nádechem, že pokud nekojím, je jedno, že se dítěti maximálně věnuji, ale ono už tím definitivně bude poznamenáno a ještě v dospělosti bude mít trauma z toho, že ho jeho neschopná matka nekojila...

mmch, všimly jste si reklamy na Nutrilon, co běží v televizi? jsou tam jen pokračovací mléka (označené 2, 3), jako by počáteční mléka pro děti od narození ani neexistovaly...

Ještě k tomu kojení... pokud se někdo rozhodne jen kvůli tomu, že si zkazí postavu, nekojit (rovnou odmítne, aniž by zkusila, jestli to nepůjde), je to podle mě pěkně hloupé rozhodnutí a tuto ženu bych upřímně asi v duchu "odsoudila" (nebo si aspoň něco negativního pomyslela), ale nahlas bych asi nic neřekla - je to její rozhodnutí... jak napsala Fi - dobrovolně s sebou všude tahat flašky, mléko, ohřátou vodu.......  a pořád přemýšlet, jak dlouho se tam nebo tam můžu zdržet, co budu dělat, když to dítěti nebude stačit a nebudu už mít další nutrilon.... opravdu v tomto není nad pohodlí kojení (bohužel toto znám jen z vyprávění, my s sebo od začátku museli tahat ty flašky a odsávačku)... ale pokud má někdo psychický blok nebo jiný problém, rozhodně bych ženu neodsoudila...
já osobně jsem plně kojit nemohla vůbec a od uk.4.měsíce je malá jen na UV... a můžu říct, že jsem se setkala s blbými komentáři, s tím, že každá žena může kojit a asi jsem se málo snažila (přála bych dotyčné zažít si týden, jaký jsme při "kojení" měly my s malou)... taky od Dr vždycky slyším otázku, jestli plně kojím (nemůže si to už konečně zapsat do karty???) a když jsem tam šla s malou, že je nachlazená, tak mi bylo řečeno, že je to všechno kvůli tomu, že nekojím :rolleyes: ze svého okolí znám kojené i nekojené děti, které jsou 100% zdravé, ale také kojené i nekojené děti, které občas nějaký ten bacil dostane...

no a také je zajímavé, že když mě někdo potká (teď už to asi není tak časté nebo jsem si zvykla, ale když byla Dorča úplně malinká), první jeho otázka je, jak spí a jestli je hodná a hned následuje, jestli kojím (občas i v opačném pořadí)... co je komu do toho??? opravdu je to pro něj tak důležitá informace, že se na něco tak osobního každý ptá, nebo nemají nic jiného, na co by se zeptali??? proč se třeba nezeptají, jakou má velikost oblečení, jestli nám hezky roste, co už umí... ne, na to se většina lidí neptá, ale na to, jeslti kojím, se ptá téměř každý (i ten, kdo o péči o dítě a kojení ví prd....)...
Je hezké, že se kojení propaguje a podporuje víc, než tomu bylo dřív a že se máme kam obrátit s problémy při kojení, ale občas mi to přijde už spíš jak fanatismus a kdo nekojí, je špatnou matkou...

Veran já myslím, že nezkusit to  a zásadně odmítnout jen z estetických důvodů  je hloupost, jiná věc je , když má  žena zdravotní problémy, psychický blok - tam je  lepší UV než marné snažení k nespokojenosti obou stran  ;)

mám spoustu kamarádek , co se snažily, ale měly málo mléka, nebo prcci pořád plakali, že jim to nestačilo a tak začaly  skoro hned s UV a ani mě nenapadlo je nějak soudit, hlavně, že je spokojené dítko i mamka

Souhlasím s Lenkou a musím k tomu dodat, že většinu žen nemožnost kojení trápí a náhražky mat. mléka zbytečně otravují. Já kojícím "záviděla", sice jsem mléka měla dost,  ale Kika se po 6 týdnech v inkubátoru, už nenaučila sát z prsa, (do 6 měsíce jsem plně odstříkávala, každé 3 hodiny a mrazila) moc mě to mrzelo, při každé vyjížďce ven, každém nočním vstávání a ohřívání zmraženého mléka připomělo, jak ráda bych kojila, klidně do 2 let.

Čtu tuto diskusi a vystihly jste to přesně.
Nazvala bych to "žití ve škatulkách".
Stále je hodně lidí, co žijou podle schémat.
Chození - ideální délka /doplň/, svatba /vždycky to tak bylo/, do roka dítě /vy nechcete, ach tááák, vy si užíváte.../, druhé dítě /nejlepší je mít je při sobě/, nejlépe opačného pohlaví /jak jste už psaly - páreček a je splněno/, dítě stůj co stůj kojit /když to nejde, je to jen výsledek nedostatečné snahy matky/, v roce musí dítě vylučovat výhradně do nočníku / přece nebude nosit plínu - zvlášť babičky prožívají vylučování vnoučat víc, než je nutno/, v šesti MUSÍ do školy / s odkladem by ztratil rok života /kam?/, to že se potom zbytečně trápí je jiná.... A tak to jde až zase k chození, svatbě...
Na škatulkování jsem hodně alergická hlavně "díky" tchánům.
Ale musím uznat, že některé stereotypy mám v hlavě taky - třeba u bezdětného páru jsem si říkala: jaký je to život bez dětí? Asi nejsou moc šťastní...
Nakonec budu třeba v jejich kůži a věšet se kvůli bezdětnosti nehodlám - aspoň zatím.
Nejlepší bude, když začnu u sebe. Mám taky na čem pracovat. :P

annie napsal(a):

Čtu tuto diskusi a vystihly jste to přesně.
Nazvala bych to "žití ve škatulkách".
Stále je hodně lidí, co žijou podle schémat.
Chození - ideální délka /doplň/, svatba /vždycky to tak bylo/, do roka dítě /vy nechcete, ach tááák, vy si užíváte.../, druhé dítě /nejlepší je mít je při sobě/, nejlépe opačného pohlaví /jak jste už psaly - páreček a je splněno/, dítě stůj co stůj kojit /když to nejde, je to jen výsledek nedostatečné snahy matky/, v roce musí dítě vylučovat výhradně do nočníku / přece nebude nosit plínu - zvlášť babičky prožívají vylučování vnoučat víc, než je nutno/, v šesti MUSÍ do školy / s odkladem by ztratil rok života /kam?/, to že se potom zbytečně trápí je jiná.... A tak to jde až zase k chození, svatbě...
Na škatulkování jsem hodně alergická hlavně "díky" tchánům.
Ale musím uznat, že některé stereotypy mám v hlavě taky - třeba u bezdětného páru jsem si říkala: jaký je to život bez dětí? Asi nejsou moc šťastní...
Nakonec budu třeba v jejich kůži a věšet se kvůli bezdětnosti nehodlám - aspoň zatím.
Nejlepší bude, když začnu u sebe. Mám taky na čem pracovat. :P

Ja si myslim, ze je mozne byt stastny s detmi i bez deti. Kazdy zivotni styl ma sva pozitiva i negativa. Je pravda, ze jsou pocity a udalosti, ktere clovek jakozto "nerodic" nikdy nezazije, ale je tomu i naopak. Je nepopiratelny fakt, ze zejmena v nasi kulture, kde jiz moc nefunguje sirsi rodina, je rodicovstvi dosti razantnim zasahem do svobody. Hezky to popisuje francouzska spisovatelka (a matka 2 deti) Corinne Maier ve sve knize "40 duvodu proc nemit deti" Zdejsim maminkam by se kniha patrne nelibila, jezto je psana misty v podobnem duchu jako vyse zmineny clanek, ale obsahuje o mnoho inteligentnejsi argumentaci.

Jinak vsem zde, ktere jsou spise child-less nez child-free samozrejme preji, aby se jim jejich sen o miminku brzy splnil (a doufam, ze se splni i mne :) ).

odkazy na Corinne Maier

http://www.timesonline.co.uk/tol/news/w … 042068.ece

http://www.theglobeandmail.com/servlet/ … equested=1

No musím přiznat, že já moc ráda koukám na maminky jak třeba po plavání kojí a je to určitě krásný pocit.
Prostě ta největší blízkost jaká může být. A nesouhlasím s jednou sestrou v porodnici, od které jsem si nechala po porodu nasadit do hlavy brouka, že když se nerozkojím, nevytvořím si s miminkem ten správný vztah. Dneska už tomu nevěřím.
To vyvařování, příprava mléka v noci, na to si člověk časem zvykne a když už to takhle dopadlo, tak zas aspoň jsme se s manželem střídali, jeden měl krmení ve tři v noci a druhý pak ráno po probuzení :) A po čase jsme si to prohodili.
Tu knížku o těch 40 důvodech proč nemít děti, na tu jsem narazila když už jsem byla skoro na konci těhotenství, byli jsme s manželem koupit takovou tu knížku, co se do ní dávají fotografie miminka a píšou se pokroky a tak... Přišla mi docela vtipná, tenkrát jsme se tomu chechtali, že mu to ukazuju tedy brzy :D
Včera jsem potkala po dlouhé době na cvičení bývalou kolegyni z práce, vím že se vloni vdávala. A musím říct, že jsem měla fakt na jazyku  větu ve smyslu A co mimčo? Takže ono je to fakt těžký uhlídat :lol: Ale držím se, protože člověk může i nechtěně takhle ublížit a trefit se do něčeho citlivého.
Co se týče plen, nočníků, dudlíků, díky bohu že manželovo rodiče jsou v tomhle rozumní a tolerantní a opravdu jsem neslyšela jediný dotaz, poznámku, nic. Taky na toto téma narazím na internetových diskuzích, ale raději si sedím na rukou, než bych něco napsala. Nikdo se nemusí nikomu zpovídat ohledně těchto věcí, já jsem ochotná o tom diskutovat (v klidu:lol:) s dětskou lékařkou, jinak pokud toto někdo načne, raději odvádím řeč jinam, jelikož cítím, že mě to rozčiluje.
Myslím že vše by mělo probíhat přirozeně, v klidu, bez nervů. I když třeba kojení ve 3 letech věku je často negativně komentováno, mně přijde toto úplně super, přirozená cesta ke klidnému odstavení.:)

Jj, Želvičko, přesně tak. Kojení po druhém roce je stigma :dumbom: Prostě pokud nesedíš do škatulky, tak je jedno, z které strany z ní vykukuješ. Mě totiž na malou nezabíralo nějaký - tak dneska jsem se rozhodla, že "přestanem kojit" nebo "budeš chodit na nočník". Prostě se muselo dělat všechno postupně a tak jsme kojili jak o život a tentili do plínek - a někteří lidi se z toho mohli zcvoknout. Takže škatulky nejsou nic pro mě.

Co se týká života bez dětí - já si to představit nedovedu, ale chápu, že někdo chce žít jinak než já. Moje sestřenice je vdaná, děti nemají a myslím, že už ani nebudou mít a s největší pravděpodobností jsou spokojeni s tím, jak žijí.
Nebo třeba švagrová - mají dvě malé děti a před pár dny byla na potratu (mají manželský potíže a jsou dost zadlužení) - ale přesto, pro některé lidi by to asi bylo nepřijatelné řešení.
Nedávno jsem uvažovala, jestli to rodičovství zvládneme a jestli nám to děcka jednou všechno neomlátí o hlavu. Je tolik rodin, kde vztahy rodiče - děti nefungují a je to velký trápení. Já doufám, že nikoho z nás tady se to netýká, ale nejsou na tom potom třeba líp ti, co se pro děti nerozhodli? :co:

No prostě musí se to brát z obou stran. A mimochodem - taky se musím někdy hodně ovládat, protože ty dotazy na mimina mi taky lezou do pusy.

Jenom k tomu kojení a nekojení. Korunu tomu dala má kolegyně z práce, která se mě zeptala už ted, když je mimi ještě v břiše ..a BUDEŠ kojit? :dumbom:. To mi přijde jako opravdu už vrchol nevím zvědavosti ? Copak já vím, jestli bude nějaký mlíčko ? U prvního nebylo, šli jsme s příkrmem už z porodnice a v měsíci jsme to vzdali úplně ..nemělo to smysl ..nakojila jsem tak 5 ml max. A co jí mám jako vysvětlovat ? A nebo další výbornej dotaz .. zase jiná .. A kolik jsi už přibrala ? :dumbom:
No nic ...musela jsem si ulevit ..pardon :kapitulation:

Amri, jooo, tak tu s přibíráním jsem měla taky ráda :lol: a ať řekneš co řekneš, vždycky je to blbě - buď moc, nebo málo :lol:

LenkoB, mě taky upřímně řečeno "píp" otázky jestli kojím.. A kojící liga útočila ze všech stran, že 99% matek je schopno kojit.. Děs běs.. V porodnici Motol jsem si užila.. Prsa mi tam mačkal kde kdo, odsávalo se, aby se MM rozjelo.. Ve dne v noci po 2h stejný kolotoč.. Chodila jsem tam s brekem, ať už mi konečně dají něco pro N., že už má jenom 2,5kg.. Odcházela jsem s modřinama a s obříma strupama.. Doma je doma, takže tam už psychika byla o.k., ale stejně se mi nikdy prsa nenalily MM. A pediatrička viděla, že mám MM nula nula prd, takže sama řekla "zajděte koupit UM"

Jejda, to je mi až líto, co musíte zažívat, když nekojíte, myslím ty poznámky okolí.
Obávám se, že jsem se u "spolumaminek" (před 12 a 10 lety, kdy se mi narodily děti) někdy takové otázky taky dopustila. Nenapadlo mě, že by to mohlo někoho ranit. Dokud jsem neviděla u kamarádky po CS, jak je nešťastná z toho, že se nemůže rozkojit, a jak každá zmínka o kojení způsobuje příval slz a pocit vlastního selhání...
Když sáhla po tom marném boji po UM, byla z ní šťastná máma a spokojené dítě.

Když to jinak nejde, není to žádná tragedie. Myslela jsem, že ta hysterie ohledně kojení už pominula, ale jak čtu, je to stále stejné. Stejně jako porody a poporodní péče.

Amriana napsal(a):

Jenom k tomu kojení a nekojení. Korunu tomu dala má kolegyně z práce, která se mě zeptala už ted, když je mimi ještě v břiše ..a BUDEŠ kojit? :dumbom:. To mi přijde jako opravdu už vrchol nevím zvědavosti ? Copak já vím, jestli bude nějaký mlíčko ? U prvního nebylo, šli jsme s příkrmem už z porodnice a v měsíci jsme to vzdali úplně ..nemělo to smysl ..nakojila jsem tak 5 ml max. A co jí mám jako vysvětlovat ? A nebo další výbornej dotaz .. zase jiná .. A kolik jsi už přibrala ? :dumbom:
No nic ...musela jsem si ulevit ..pardon :kapitulation:

:D :D :D
Na to kolik jsem přibrala se mě zeptal jednou šéf na personálním, jsem docela koukala :)

Jinak já jsem si myslela, že budu kojit normálně, že prostě přiložím a bude  :D
O to větší pecka byla ta realita...
A  s těmi 99% matek, co odchází z porodnice kojících, tak to mě dostalo dokonale.
Nasávala jsem ze začátku info z různých příruček, v porodnici jsem toho vyfasovala dost a tam všude kojení, kojení a zase kojení. A info o umělé výživě minimálně...
Na druhou stranu jsem fasovala v porodnici umělou výživu automaticky, když to nešlo a jak tu popisuje PetaZ, tak to si nedovedu představit. Hladové řvoucí dítě tři dny v porodnici, no na to bych asi neměla a nechala bych si tu umělou výživu asi přinést.

moje kojící zážitky: dcera se mi narodila 12 dní po termínu a vážila přes čtyři kila - byla naprosto v pořádku, jen měla pořád šílený hlad ( a já málo mléka). Když mi druhý den na pokoji vydržela urputně řvát tři hodiny v kuse, byla slyšet na celou vinohradskou porodnici, došla si pro ni sestra ( konečně ! )  s omluvným výrazem, že pan doktor rozhodl a dostaneme 10 ml umělého mlíčka- samosebou že ne z láhve !!! Nevím, proč se mi tak omlouvala .-) Byla to nádhera, když mi ji přinesli za čtvrt hodiny, najedenou a spokojenou .-) Konečně jsem viděla, jak vypadá, když neřve :-) V porodnici jsme to pak nějak přečkali, nebrečela už tolik, takže na UV už nebyl nárok a já se hrdinně snažila kojit téměř v kuse, čímž jsem si přivodila zánět prsu. Když se řevy hladového miminka opakovaly poté už doma pořád , tak jsme to jednou v noci s manželem nevydrželi, ten ve tři ráno skočil do auta a zajel do pohotovostní lékárny pro Nutrillon a nám nastaly zlaté časy s hodným usmívajícím se miminkem. Normálně jsem kojila a na noc jsme dali flašku Nutrilonu a byl klid :-) Podávala jsem ho normálně v láhvi a naši malou  ani nenapadlo, že by přestala chtít být rovněž kojena, evidentně si Nutrilonu užívala jako jakýsi " zákusek " před spaním. Problém nastal na našem prvním výletě přes noc, kdy jsme cca ve dvou měsících zapomněli varnou konvici a nebylo kde sterilizovat láhve. No, a najednou kojení stačilo a mlíka bylo od té doby dost... Takže rozhodně nesouhlasím s tím, že jakmile se začne s přikrmováním, už se toho nedá zbavit a nechápu teror porodnic, kde podání jakéhokoliv množství UV považují za neodpustitelný prohřešek na cestě ke kojení!  Já pak kojila naprosto bez problému do jednoho roku, do okamžiku, kdy si moje paličatá dcera zřejmě řekla, že už je na kojení mooc velká a jala se dožadovat láhve a  pít sama. Odstříkávat mě moc nešlo, takže jsme skončili u oblíbeného Nutrilonu trojky a tím pádem jsem byla ušetřena hysterických výjevů při odstavování.

Já jsem teda fakt šoking, že v některých porodnicích, UM vůbec neposkytujou :dumbom:
To by mi asi nejspíš hráblo :storstark:
Nejprve jsem krmila stříkačkou a ještě v porodnici z lahve. Také jsem zápasila s kojícími kloboučky :)
Takže tohle mě naštěstí minulo, nechat miminko bez mlíka úplně. Nicméně kecy sester typu: žloutenka a vpáčené bradavky, to je nešťastná kombinace atd., ty asi nezapomenu nikdy :usch:

některé to holt přehánějí s Deseti body k úspěšnému kojení ...     :dumbom:

Želvička17 napsal(a):

Já jsem teda fakt šoking, že v některých porodnicích, UM vůbec neposkytujou :dumbom:
To by mi asi nejspíš hráblo :storstark:
Nejprve jsem krmila stříkačkou a ještě v porodnici z lahve. Také jsem zápasila s kojícími kloboučky :)
Takže tohle mě naštěstí minulo, nechat miminko bez mlíka úplně. Nicméně kecy sester typu: žloutenka a vpáčené bradavky, to je nešťastná kombinace atd., ty asi nezapomenu nikdy :usch:

:lol: pardooon ale jsem si vzpomněla na sebe ..njn ..
ale musím říct, že bylo tady v porodnici automatický, že jsem nakojila, co se dalo, a pak podle váhy ještě hned příkrm, žádný trápení ani malýho ani mě ..když viděli, že se snažíme a není dali nám UV naprosto normálně ..zaplat pánbůh za to :godlike: Jsem v šoku, že to jinde funguje i jinak- na mě drsně teda...

Taky mi to přijde zbytečné. Myslím, že i pro to miminko to musí být docela šok, když se dožaduje mlíčka a kde nic tu nic. A maminka po porodu se potřebuje vyspat a jak to má při dítěti řvoucím hlady udělat, to fakt netuším.

Veranna napsal(a):

Jen to celé zavání úpo*n snahou být COOL, FREE a já nevim co ještě. A to je mi čím dál tím víc k smíchu.

Prostě typický Frikulín ... :lol:

Želvička17 napsal(a):

Já jsem teda fakt šoking, že v některých porodnicích, UM vůbec neposkytujou :dumbom:
To by mi asi nejspíš hráblo :storstark:
Nejprve jsem krmila stříkačkou a ještě v porodnici z lahve. Také jsem zápasila s kojícími kloboučky :)
Takže tohle mě naštěstí minulo, nechat miminko bez mlíka úplně. Nicméně kecy sester typu: žloutenka a vpáčené bradavky, to je nešťastná kombinace atd., ty asi nezapomenu nikdy :usch:

Tak to jsme na tom úplně stejně. Prořvala jsem celý týden v porodnici, protože normální je přeci kojit, tak já tam byla za exota. Všem praskaly prsa mlíkem jen moje dítě bylo o hladu a ani neřvala,protože byla při žloutence spavá. Prsa mi tam taky mačkaly snad všechny sestry :usch: Pak jsem vyfasovala mlíko a lžičku a krmilo se lžičkou, taky super. Doma už jsem přešla na flašku, ale mám z toho blok do dneška. Jo a taky kdejakou sousedku zajímalo jestli kojím :usch:  Jsem zvědavá, jak to bude u druhýho dítka, ale moc změn neočekávám.

Potvůrko, já se u druhýho vůbec nebojím, zradit mě můžou akorát hormony :lol:
Už vím o čem to je - tedy ty tři dny pouštět jedním uchem dovnitř a druhým ven. Pro mě prevence, jak se nezbláznit, páč mé zkušenosti - co sestra, to jiný přístup ke kojení (poloha, klobouček ano, klobouček ne atd.)
Máme naštěstí normální dětskou doktorku, ta z toho nedělá tragédii. UM se tady dává, no i kdyby se nedávala, jsem připravená si vzít s sebou lahve, ohřejváček, rychlovarnou konvici a Nutrilon :lol: Hlavně spokojené dítě, to v první řadě.
Mému miminku bude už rok a kromě jedné rýmy po plavání a následné zvýšené teplotě nebylo ještě nemocné - ťuk ťuk. A že by nějak utrpěl vzájemný vztah, tak to už nepozoruju vůbec - já už na ty chytré sestřičky dlabu.
A jinak - taková laktační poradkyně, nevím jestli tato profese už existovala dříve, nebo kde se vynořila tahle profese, nicméně to musí být docela fajn job v dnešní době ne? :)

Tak právě těch hormonů se bojím, protože já po porodu byla rozložená jak puzzle :dumbom: Jo, kloboučky jsem taky nafasovala a div, že jsem nedostala vynadáno, proč mi můj gynekolog neřekl, že s mýma bradavkama jde kojit těžko, že existují formovače atd. No já teda doktorovi svoje bradavky před oči necpala, ale to je jedno :vissla: Dětskou máme taky normální, takže mi v klidu řekla ať jí krmím láhví, že kojení není středobod světa. Já to ale stejně těžko nesla a myslím, že to mám v sobě zakořeněné jako svoje selhání. Moc bych chtěla u druhého kojit a bojím se, že to opět nepůjde. Nicméně už teď vím, že i z UV dítě může přežít a vyrůst :lol:

To jsem měla úplně stejně, také byla vina na straně gynekologa, že mi nezkontroloval bradavky :lol:
A kloboučky jsem nefasovala, manžel musel rychle koupit a ještě lecitin, že prý to podporuje tvorbu mléka a pak ještě měli v zásobě jeřabinový čaj nebo něco v tom smyslu, ale na to už nedošlo, už mě pustili. Dle chování sester jsem měla pocit, že mě domů vůbec nepustí, takže mě překvapilo, že jsem šla domů normálně po třech dnech. Já myslela, že se děje nějaká tragédie, že nekojím a že dokud se nerozkojím, tak mě nepustí, měla jsem v hlavě hroznej guláš :storstark:
A když jsem četla na tom výstupním papíru poznámku: problémy s kojením - no já jsem se tak hrozně styděla, jak jsem neschopná...
Jinak se domnívám, že možná těch 90% asi fakt odchází z porodnice kojících, ale kolik z nich kojí ještě třeba po čtvrt roce, to by mě docela zajímalo...
Znám případy z okolí, kde dotyčná přestala kojit, aby mohla kouřit... například
Nerozumím tomu - mají potravu pro dítě zadarmo, vyváženou, ideální... ale kašlou na to.
Kdyby bylo mateřské mléko cenově dostupné, tak bych kupovala mateřské mléko od ženských, co mají přebytek.

Tak to vás pustili docela brzo, u nás asi fakt čekali jestli si náhodou moje bradavky nedají říct a nestane se zázrak, šly jsme domů šestý den po porodu, takže jsem si to psycho vychutnala pěkně dlouho.
Ta statistika kojení byla v tom článku z Reflexu, jak se někdo dával odkaz, před chvílí jsem to dočetla.
No tak, když ženská hulí, tak fakt ať radši přestane kojit, když už se toho cigára nedokáže vzdát :usch:
Jj, tuhle jsem to počítala, kolik nás vyšla UV jen za první rok života a byla by za to celkem slušná dovolená :dumbom: Taky bych byla šťastná, kdyby kojení šlo, ale bohužel nešlo a přežily jsme to taky.
Mě po tý otázce zda kojím ještě vím nazvedávalo to: a proč nekojíš? :dumbom: Fakt se mi to chtělo každýmu vysvětlovat, že to není z nějakýho rozmaru :rolleyes:

potvurkapodivna napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Já jsem teda fakt šoking, že v některých porodnicích, UM vůbec neposkytujou :dumbom:
To by mi asi nejspíš hráblo :storstark:
Nejprve jsem krmila stříkačkou a ještě v porodnici z lahve. Také jsem zápasila s kojícími kloboučky :)
Takže tohle mě naštěstí minulo, nechat miminko bez mlíka úplně. Nicméně kecy sester typu: žloutenka a vpáčené bradavky, to je nešťastná kombinace atd., ty asi nezapomenu nikdy :usch:

Tak to jsme na tom úplně stejně. Prořvala jsem celý týden v porodnici, protože normální je přeci kojit, tak já tam byla za exota. Všem praskaly prsa mlíkem jen moje dítě bylo o hladu a ani neřvala,protože byla při žloutence spavá. Prsa mi tam taky mačkaly snad všechny sestry :usch: Pak jsem vyfasovala mlíko a lžičku a krmilo se lžičkou, taky super. Doma už jsem přešla na flašku, ale mám z toho blok do dneška. Jo a taky kdejakou sousedku zajímalo jestli kojím :usch:  Jsem zvědavá, jak to bude u druhýho dítka, ale moc změn neočekávám.

Tak to se přidávám do party..

No mě docela dostávalo, když se mě někdo zeptal na to kojení a já odpověděla, že nekojím - tak ta lítost - jako kdyby to dítě mělo nějakou těžkou nemoc - jako to že mám zdravý spokojený miminko je málo - stala se tragédie - nekojím. Tak asi proto jsem to jako tragédii ze začátku brala.

Holky, já mám úplně jinou zkušenost. Po porodu jsem ležela týden na JIP, Kika taky, když jsem se ptala, co dostává za mléko, tak mi řekli, že jí dávají mateřské mléko od jiné maminky. Mě se pak mlíčko spustilo pěkně, ale po 6 týdnech krmení z lahve se prostě nechytla.:dumbom:
Můj závěr.
Buďme šťastné, že máme zdravé děti. Je úplně jedno, jestli jsme je kojily, nebo né, milujeme je stejně a ony nás zrovna tak, záleží na tom, jakou jim dáme péči, jak se jim věnujeme, né čím je krmíme.

kojení - nekojení, to je téma pro mě. Bohužel jsem kojila mimimálně, prsa se mi nenalily, Beruš řvala (pozdějo jsme zjistila, že hlady) a já s  mozkem vymytým propagačními materiály o kojení se marně snažila ze sebe něco vydojit za pomoci všech dostupných prostředků. Když jsem musela nasadit Nutrilon, ořvala jsem to, protože jsem si přišla jako totálně neschopná máma. Kombinace Nutrilon/kojení mi vydržela 2 měsíce, pak mlíko došlo. A od té doby jsme měli doma milé spokojené a hlavně zdravé miminko...

Dneska jsem zahlédla v televizi reklamu na Nutrilon. Ukazovali tam Nutrilon 2 (od 6 měsíců) a Nutrilon 3 (od jednoho roku). Jakoby snad počáteční mléko ani nevyráběli...  Tak mě napadlo, jestli to není v duchu toho našeho českého standardu - do šesti měsíců kojit - to je samozřejmost a dál už UM, páč ženská kojící dítě třeba v roce a půl, to už je částečně úchylačka...

Gabriel, tak já jsem na tom byla podobně, po porodu hned operace a mlíka malinko, až Dr mi řekla, že Nelda křičí hlady, tak jsme dokrmovali Nutrilonem ... no pořád stres, malá řvala a řvala, já na zhroucení a asi po 7týdnem mi mlíko zmizelo uplně, od té doby byla pohoda, klídek, malá zlatíčko a já bez stresu a krásně si užívající svoje vytoužené miminečko :supr:!!!
Ale taky mě samo rozhodilo, když se mě ptali "JAKTOŽE NEKOJÍŠ???" no připadala jsem si jako nejhorší matka, ale pak už jsem to taky házela za hlavu a nebudu přece vysvětlovat každému na počkání, že jsem ležela 10dní po porodu na JIPce a pak jsem ještě týden, vlivem prášků nemohla kojit, tak to mlíčkoo prostě nebylo ...
Ted už se předem těším, že vše bude v poho a já si to kojení užiju a hlavně v pohodě vyzkouším, ale taky vím, že když to nepůjde, tak se z toho prostě nepo...u :lol:!!!

Želvičko, to s těma reklamama je fakt. Je to všechno jaksi divně zaměřený. Já jsem s kojením potíže neměla, ale pak s odstavováním. Prostě to nešlo, dokud malá nepobrala trochu rozumu a nedalo se jí to vysvětlit - tzn. 3 roky to jistily. Dokonce i vlastní matka na mě hleděla jak na "úchyla" :dumbom: Ale co, přežila jsem to hlavně kvůli tomu, že jsem znala pár holek, který na tom byly stejně a tak jsme se podržely. Jinak bych asi malou usekla od mlíka na tvrdo a bez nervů by se to neobešlo. Takhle to bylo v pohodě.

Jo a musím se trochu zastat laktačních poradkyň. Teda asi ne všech, ale kamarádka to dělá a že by si nějak narýžovala se říct nedá. Hodně holkám pomohla třeba při zánětu nebo s technikou kojení, kterou je v porodnici nenaučili. Dokonce mé nejlepší kamarádce pomalu zachránila malýho, protože ji děcká dr. nepoznala, že dítě má hlad - prej že zelená stolice je od ... už si nepamatuju od čeho. No tak nasadila částečně UV a k tomu dokojovala a spokojení byli všichni. Ale bez té poradkyně by malej asi strádal hlady nebo co. Trochu opačnej extrém, že.
Přijede i domů, dělá to zadarmo jen za cenu benzínu, na telefonu je zadara a navíc nám dělá v mateřským centru Laktační poradnu za pár kaček. Jinak maká manuálně v lese, aby si vůbec něco vydělala.

Ivko, já teda nikdy nenakojila víc než nějakou desítku - ale - přeci když mi dítě pořád brečí a nepřibírá, tak by se dalo říct, že má hlad ne? A že na to nepřišla doktorka, tak to je docela síla.
Já obdivuju všechny ženské, které čekají takovou dobu než nasadí UM...

Já měla docela kliku, my byli taky žloutenkoví a skončili v inkubátoru pod světýlkem, navíc byl Ondra prťavý a měl malý sací reflex, takže ze začátku jsem odstříkávala na lžičku a prala to do něj po lžičkách. Jinak dostával glukozu. Naštěstí se po pár dnech chytil a začal baštit. Ale kojit mě v porodnici fakt nenaučili. V lehu mi to nešlo, malý se nepřisál, sestra na mě byla hnusná, tak jsem nakonec kojila v sedě a zkoušela to sama jak se dá. Sestry se na mě vybodly a já na ně. Pomohla mi až soukromá PA, která za mnou přišla domů, ukázala mi spoustu poloh a poradila, jak na to a díky ní jsem se rozkojila a bylo to v pohodě. Jsem jí za to vděčná. Ale v porodnici mě to teda rozhodně nenaučili. První sestra, co přišla pár hodin po porodu byla hnusná, nervozní a já pak brečela, protože mi to nešlo. Rodila jsem celou noc a byla jsem totálně vyčerpaná.

Želvička17 napsal(a):

Dneska jsem zahlédla v televizi reklamu na Nutrilon. Ukazovali tam Nutrilon 2 (od 6 měsíců) a Nutrilon 3 (od jednoho roku). Jakoby snad počáteční mléko ani nevyráběli...  Tak mě napadlo, jestli to není v duchu toho našeho českého standardu - do šesti měsíců kojit - to je samozřejmost a dál už UM, páč ženská kojící dítě třeba v roce a půl, to už je částečně úchylačka...

o proto, že reklama pro kojence se řídí zákonem o regulaci reklamy, kde se v § 5e uvádí, že reklama na počáteční kojeneckou výživu  musí obsahovat pouze vědecké a věcně správné údaje, může být uváděna pouze v publikacích zaměřených na péči o kojence a ve vědeckých publikacích a nesmí vést k závěru, že počáteční kojenecká výživa je rovnocenná mateřskému mléku nebo je lepší.

hm, akorát jsem to chtěla napsat, že se domnívám, že kdyby taková reklama běžela, do podvědomí žen by se dostalo, že to je prašť jako uhoď anebo UV je dokonce lepší (protože reklamy by hned začaly ukazovat spokojená nasycená miminka bez bolavých bříšek a šťastné šestinedělky, které nemusejí řešit jídelníčeka životsprávu, vložky do podprsenek, odstříkávání anebo naopak nedostatek ;)

Lvice, to je teda děs. U nás v porodnici na to dost dbali. Naučili nás polohy a způsoby, zasvětili nás do tajů odstříkávání ;), vyškolili jak na bolestivá prsa, a bedlivě sledovali jak nám tojde, vážili jsme děti před kojením i po něm a výsledek jsme zaznamenávali do tabulky. Kdo dobře nekojil, nebo měl problém, tak se mu to prodlužovalo a věnovali se mu fakt intenzivně, moje "sousedka" tam takhle byla o dva dny dýl a šla teprve až když techniku perfektně zvládala a dítě přibíralo.

mag napsal(a):

Želvička17 napsal(a):

Dneska jsem zahlédla v televizi reklamu na Nutrilon. Ukazovali tam Nutrilon 2 (od 6 měsíců) a Nutrilon 3 (od jednoho roku). Jakoby snad počáteční mléko ani nevyráběli...  Tak mě napadlo, jestli to není v duchu toho našeho českého standardu - do šesti měsíců kojit - to je samozřejmost a dál už UM, páč ženská kojící dítě třeba v roce a půl, to už je částečně úchylačka...

o proto, že reklama pro kojence se řídí zákonem o regulaci reklamy, kde se v § 5e uvádí, že reklama na počáteční kojeneckou výživu  musí obsahovat pouze vědecké a věcně správné údaje, může být uváděna pouze v publikacích zaměřených na péči o kojence a ve vědeckých publikacích a nesmí vést k závěru, že počáteční kojenecká výživa je rovnocenná mateřskému mléku nebo je lepší.

Aha, tak proto to asi i píšou přímo na tom Nutrilonu. Ach jo, my víme, že mateřské mléko je nejlepší - na druhé straně díky bohu aspoň za tyhle Nutrilony.
Kdyby bylo dostupné mateřské mléko od maminek, co mají přebytek, to by bylo úplně super :)
Jo máš pravdu Fidorko, ono to tak totiž funguje - jak se ten stres přestane řešit, nastupují šťastná miminka a šťastné maminky - akorát by byly myslím ještě šťastnější, kdyby měly to mlíčko, mohly řešit popraskané bradavky a rády by si leccos odřekly.
A možná kdyby veškeré ty příručky, alespoň ty co já jsem vyfásla v porodnici, se alespoň zmínily o tom, že UM fakt není tabu a nekojící matka není neschopná husa, nemuselo by to leckde vést až k poporodním depresím.

Želvi, to je fakt. Dobrovolně nekojí asi opravdu jen mizivé procento ženských, většina prostě nemůže a tak by se jim to nemělo dávat sežrat!!!

No joo ono je to hezký, kojit a kojit nic než kojit....ale  mě teda v porodnici  nikdo s kojením nepomohl a to jsem musela kojit s kloboučkem. Po císaři mi malou přinesli na přisátí až po 12ti hodinách a jak jsme ležela na Jipce na hadičkách  tak mi jí jen tak položili na hrudník a ona se chudinka vůbc nepřisála....
Nakonec se pro mě z kojení stal horor, kterej ukončila až pediatrička za kterou jsem byla s tím že malá pořád pláče, vedne i v noci a ona zjistila že mám hrozně málo mlíka a že mi malá brečí hlady - v ten den jsme najeli na Nutrilon a od tý doby jsme měla spokojený usměvavy a spavý miminko a i já jsem si konečně oddychla a začala normálně fungovat.
Vím že je mateřské mléko pro dítě  to nejlepší, ale rozhodně si nemyslím, že je lepší než  nestresovaná, pohodová maminka.

lusyl napsal(a):

Gabriel, tak já jsem na tom byla podobně, po porodu hned operace a mlíka malinko, až Dr mi řekla, že Nelda křičí hlady, tak jsme dokrmovali Nutrilonem ... no pořád stres, malá řvala a řvala, já na zhroucení a asi po 7týdnem mi mlíko zmizelo uplně, od té doby byla pohoda, klídek, malá zlatíčko a já bez stresu a krásně si užívající svoje vytoužené miminečko :supr:!!!
Ale taky mě samo rozhodilo, když se mě ptali "JAKTOŽE NEKOJÍŠ???" no připadala jsem si jako nejhorší matka, ale pak už jsem to taky házela za hlavu a nebudu přece vysvětlovat každému na počkání, že jsem ležela 10dní po porodu na JIPce a pak jsem ještě týden, vlivem prášků nemohla kojit, tak to mlíčkoo prostě nebylo ...
Ted už se předem těším, že vše bude v poho a já si to kojení užiju a hlavně v pohodě vyzkouším, ale taky vím, že když to nepůjde, tak se z toho prostě nepo...u :lol:!!!

Lusyl, jo, otázka "jaktože nekojíš" mě doháněla k slzám. Pro příště, stejně jako ty, budu vědět, že na kojeníi svět nestojí a bude mi určitě dobře.

Jo, kdybysme tohle věděli i u prvního drobka, tak by mohlo být všechno mnohem jednodušší :supr:, ale jak se říká ... život tě naučí ... :lol:!!!

lusyl napsal(a):

Jo, kdybysme tohle věděli i u prvního drobka, tak by mohlo být všechno mnohem jednodušší :supr:, ale jak se říká ... život tě naučí ... :lol:!!!

A já blbec ještě byla sama na nadstandardu, takže jsem měla pocit, že jsem v porodnici jediná co nekojí a všechny ostatní kojí o sto péro :D

Vy se na me nezlobte, ale autorka ma proste v leccems pravdu. To, ze to hodnoti, je vec jina. Ale pouhym okem (ani nemusim to cist) je patrne, ze tady to hemzi tehotnymi. Infantilni podpisy, fotky  brich a prehnane mnozstvi ruzove a jinych pastelovych barev, spousta smajliku, pouzivaji se zdrobneliny. Tady to proste hemzi emocema, to je jasny. A to neni jen zalezitost tohodle webu, to je vsude, kde se na internetu schazi tehotne. Asi to bude temi hormony. Tomu celkem verim. A moje kamska, co nedavno porodila, mi dokonce vysvetlila, ze kdyz  mluvi na svoji dceru normalne, tak nereaguje, reaguje pouze na sislani. 
P.S. Jednou jsem hledala na netu nejaky recept a kdyz jsem klikla na odkaz, vyvalilo se na mne milion smajliku, kyticek a jineho kyce.  Otevrela jsem si nejaky on line magazin pro maminky ;-)

ne, určitě jsi otevřela Mimibazar. Tam se bez těch úchylných smajlíků nedokáží asi vyjádřit. Za každým třetím slovem je nějakej ilustrační smajlík (navíc jsou fakt graficky hrozný).

Spolek pro dobrovolně bezdětné: http://nokidding.webovastranka.cz/

:)

Fi - a myslíš, že v rubrice "těhotenství" padne tato stránka na úrodnou půdu? :reta:

V kontextu s tématem určitě ano. Nebo nemyslíš?

Pokud to má vyvolat debatu o tom, jak "úmyslně bezdětné" nevědí, oč se připravují, tak možná ano.
Ale to je věc názoru. ;)

No jen to ne, žádné vyvolávání debaty. Úmyslně bezdětné by zase mohly debatovat o tom oč se připravují ty, které se rozhodly děti mít - a je jasné že by měly ve spoustě věcech pravdu, viz kniha 40 důvodů pro nemít děti, kterou tu zmiňovala Anais.de.
Tohle byl jen doplňující link právě k debatě o tom jak až moc to může mít někdo jinak (jako autorka článku, nebo autorka zmíněné knihy, nebo třeba Baba.jaga) a je to v tomto případě víc k tématu než třeba probírané kojení...

Fi - ;)

Fidorka napsal(a):

Spolek pro dobrovolně bezdětné: http://nokidding.webovastranka.cz/

:)

Dobra stranka. Konecne se tim zacal nekdo zabyvat.

já věděla že ti udělám radost :lol:

Konečně jsem se dokopala a celý článek naskenovala. Skeny najdete TADY.

Fidorka napsal(a):

Konečně jsem se dokopala a celý článek naskenovala. Skeny najdete TADY.

Precetla jsem si ten clanek a podle me se tam vubec nejedna o tu mluvu. Ta pointa je nekde jinde. Ta mluva je pouze soucasti toho fenomenu. Nemam pocit, ze by to tam bylo podavano nejak  nahlive, podle me podavaji to tam jako takovy specificky slang, ktery je ale hojne rozsiren a podporovan na internetu. A na druhou stranu je to proste pravda.
Fakt nemusim daleko chodit, viz treba uryvek z tohoto 'veledila'

Těhu, těhu, těhulky,
stahují se jim půlky,
manžílci jsou natěšení,
samou nudou sperma pění.

Samou nudou sperma peni...Chudaci manzilci, kdyby si toto precetli. Nudi se spis manzelky, ne?

Pak samozrejme neni divu, ze tehotne po techle projevech povazuji za skoro imbecilni.
Sorry.

Kristova noho :co: Jsem si teď přečetla tu poezii a málem jsem spadla ze židle :lol: :lol: Už vidím pana Chudíka, jak tohle čte v Nedělní chvilce poezie :lol: :lol:

Jo jo, v obou táborech umí být experti :)

baba.jaga napsal(a):

Fidorka napsal(a):

Konečně jsem se dokopala a celý článek naskenovala. Skeny najdete TADY.

Precetla jsem si ten clanek a podle me se tam vubec nejedna o tu mluvu. Ta pointa je nekde jinde. Ta mluva je pouze soucasti toho fenomenu. Nemam pocit, ze by to tam bylo podavano nejak  nahlive, podle me podavaji to tam jako takovy specificky slang, ktery je ale hojne rozsiren a podporovan na internetu. A na druhou stranu je to proste pravda.
Fakt nemusim daleko chodit, viz treba uryvek z tohoto 'veledila'

Těhu, těhu, těhulky,
stahují se jim půlky,
manžílci jsou natěšení,
samou nudou sperma pění.

Samou nudou sperma peni...Chudaci manzilci, kdyby si toto precetli. Nudi se spis manzelky, ne?

Pak samozrejme neni divu, ze tehotne po techle projevech povazuji za skoro imbecilni.
Sorry.

čau ;)

no jasně že pointa je jinde, ono to jenom nebylo patrné z toho úryvku, která byl k dispozici a který tu byl diskutovaný.

A kde jsi vyhrabala tyhle napěněný rýmy? Z toho se mi zvedá kufr, to je fakt síla.

Tak konkretne tahle basnicka byla psana jako takove odlehceni vseho toho snazeni ,nekym koho mam vazne rada a vim ,ze to je brano s nadsazkou ;) Chapu ,ze kdyz to vidi nekdo cizi ,nemusi mu to docvaknout :vissla:

:rolleyes:

Zuzi - aháá, protože takhle vytržený z kontextu nadsázky to teda vypadá naprosto strašně :lol: :lol: Ale jesti to bylo míněno jako vtip, tak to jo :)

Ronji - to mě fakt nenapadlo, že by to mohlo být vytržený z kontextu nějakýho vtipu. Bohužel nemám detektivní kancelář, abych si všechno okamžitě ověřovala :/

Nic tohle fakt nemá cenu. Veru :pussa: o tobě to není a s nikým jiným se tu fakt nechci bavit.
Z toho by se totiž zase zvedl kufr mě.

:offtopic: Ronji - upřímně, ty si fakt ověřuješ autorství všech textů a výroků? Jedna z nás tady napíše, že jí dr. řekl něco s čím nesouhlasíš - půjdeš si ověřit, který doktor to kdy a za jakých okolností řekl? A jestli to náhodou něbyl míněno jako vtip?

OK, konec debaty - jdu dělat, protože potřebuju prachyyyyyyy :D

Ne Veru a nedělám si ani nárok an to, že jsem za všech okolností milá a v pohodě.

Ale nepřijde mi fajn se do někoho navést (potažmo si z něho dělat legraci), aniž bych věděla, o koho jde.

jup, já taky. Ještě mě čeká deset stran bio hnojiv, než se dsotanu do postele :) :hjarta:

Kristova nohoooooooo.... :rolleyes: :rolleyes: :rolleyes:

Ronja napsal(a):

Ale nepřijde mi fajn se do někoho navést (potažmo si z něho dělat legraci), aniž bych věděla, o koho jde.

Kdo se do koho navážel? (pokud jsi teda myslela navést jako navézt že?) (Já aspoň netvrdím, že "Mojí velkou devizou je výborná gramatika a syntax v českém jazyce").

Konstatování toho, že je básnička "fakt síla" ještě neznamená, že se do koho navážím anebo si z něj dělám legraci. Neznám autora veršů, proto jsem se taky B.J ptala kde je vyhrabala a případně se na to podívala blíž a právě v celém kontextu. Nicméně, ani ten nepotřebuju znát k tomu, abych si mohla dovolit konstatovat, že se mi z výrazu "sperma pění" zvedá kufr a vyvolává to ve mě nechutný asociace. Tím nikoho neurážím ani se nad nikoho nevyvyšuju.

Ronja napsal(a):

Nic tohle fakt nemá cenu. Veru :pussa: o tobě to není a s nikým jiným se tu fakt nechci bavit.
Z toho by se totiž zase zvedl kufr mě.

Já se ti divím, že si mě konečně nedáš na ignore list, když už tady ta funkce je. Udělej to a třeba se ti uleví.



Baba.jaga: takže odkud jsi to vyhrabala? Ať vím o co jde, podobně jako Veranna nemám šajna, původně jsem myslela, že jde o nějaké dozvuky článku a kopíruješ něco z diskuse pod ním na instinktonline.

Fidorka napsal(a):

A kde jsi vyhrabala tyhle napěněný rýmy? Z toho se mi zvedá kufr, to je fakt síla.

Tohle asi ty považuješ za normální vyjádření. Autorkou této básně, která si zřejmě umělecké ambice nedělala a nad kterou tady ty tak manifestuješ svou intelektuální převahu je Saďourek, celé dílo najdeš na nástěnce chatu "Konečně se zadařilo i dlouhodobkám".

Že tě můj překlep stál tolik energie abys vyhrabala mé profesní webové stránky a kopírovala sem z nich mi lichotí. Příště prosím zkopíruj i ceník, potřebuju trochu rozhýbat živnost ;)

Ronja napsal(a):

Fidorka napsal(a):

A kde jsi vyhrabala tyhle napěněný rýmy? Z toho se mi zvedá kufr, to je fakt síla.

Tohle asi ty považuješ za normální vyjádření. Autorkou této básně, která si zřejmě umělecké ambice nedělala a nad kterou tady ty tak manifestuješ svou intelektuální převahu je Saďourek, celé dílo najdeš na nástěnce chatu "Konečně se zadařilo i dlouhodobkám".

Že tě můj překlep stál tolik energie abys vyhrabala mé profesní webové stránky a kopírovala sem z nich mi lichotí. Příště prosím zkopíruj i ceník, potřebuju trochu rozhýbat živnost ;)

ja bych to tolik nedramatizovala. Diky Ronji, ze nasla za me tuhle oslavnou basen. Nepamatuju si presne, kde jsem ji vyhrabala, ovsem je pravda, ze jsem nemusela daleko chodit a dlouho jsem ji nehledala. A to, ze jsem ji nasla na babinetu snad neco na cele veci meni?

Zkopirovla jsem prvni 4 radky, ale rozhodne ne proto, abych to vytrhla z kontextu, ten zbytek je jen o neco min zazivny, tak ho vam sem napastuju cely  ;-))





Saďourova oslavná báseň:

Těhu, těhu, těhulky,
stahují se jim půlky,
manžílci jsou natěšení,
samou nudou sperma pění.
Lenka, Blondy, Mufina,
prej jsou rodit do Zlína.
Žádná Praha, to je fáma,
Kulta z toho trefí rána.
A ten zbytek nezbednic?
Nebojí se, skoro nic.
Perou, žehlí, chystají,
prý, že už se dočkají.
Čeho? Přeci robátka!
Houby! Nosí telátka.
Tak jim držme palečky,
na ty krásné drobečky.
Závidíme, to se ví,
vždyť jsme krávy jalový.

Ronja napsal(a):

Fidorka napsal(a):

A kde jsi vyhrabala tyhle napěněný rýmy? Z toho se mi zvedá kufr, to je fakt síla.

Tohle asi ty považuješ za normální vyjádření. Autorkou této básně, která si zřejmě umělecké ambice nedělala a nad kterou tady ty tak manifestuješ svou intelektuální převahu je Saďourek, celé dílo najdeš na nástěnce chatu "Konečně se zadařilo i dlouhodobkám".

Že tě můj překlep stál tolik energie abys vyhrabala mé profesní webové stránky a kopírovala sem z nich mi lichotí. Příště prosím zkopíruj i ceník, potřebuju trochu rozhýbat živnost ;)

No jistě, je to manifest intelektuální převahy, protože jsem to napsala já. Jdi s tím tvým dvojím metrem někam.

Že je autorem Saďourek na věci nic nemění, i když je pravda že kdybych to věděla, tak B.J napíšu že má sice recht že to je nechutný, ale ať to nerozmazává.


P.S.: Hrabat jsem nic nemusela, tvoje webová stránku spolu s tvojí fotografií ze studií tu jednou volně kolovala a ta památná věta o tvojí devize mi v hlavě fakt utkvěla a rezonuje pokaždé, když tady při těch svých moralizujících výlevech vystřihneš nějaký "překlep".  To jenom na vysvětlenou. Opravdu nevím jakým způsobem a proč vůbec bych něco vyhrabávala.
Tím končím a nehodlám s tebou v jakékoli konverzaci pokračovat a doporučuji ti, abys mi přestala věnovat svoji pozornost a ignorovala mě, jako bych tu vůbec nebyla. V čemž ti pomůže právě Ignore.

Fidorka napsal(a):

Že je autorem Saďourek na věci nic nemění, i když je pravda že kdybych to věděla, tak B.J napíšu že má sice recht že to je nechutný, ale ať to nerozmazává.

Promin, ze jsem nepoukazala na autorstvi, zkratka jsem mela za to, ze tu basen duverne znas. Proto jsem tam dala jen ten uryvek. Ale jak je videt, vsechny ty fora sjety nemas narozdil od ostatnich zucastnenych.

Babo, nech to bejt, neznala, neprohlížím si nástěnky, ale čtu příspěvky, prostě to fakt neznám. Vůbec nevím kdy se to tam objevilo a jak to vzniklo, patrně se k tomu ještě i něco váže, určitě to není nějaká mantra snažilek a nestojí to za další rozebírání.