Zdravím, předem se omlouvám za možná nesrozumitelné psaní. Potřebuju se vykecat. Jsem mladá, zdravá, hezká, mám pár přátel, práci a to po čem jsem dlouho neúspěšně toužila - hezký fungující vztah s mužem. S pár věcma ale neumím žít, spíš žít se dá, ale dost často se trápím. Vím, že jsem přecitlivělá, labilní, nevyrovnaná pesimistka s nízkým sebevědomím. Kromě jiného:). Nějak se mi nedaří vyrovnat se s minulostí či co. Můj život v krátkosti - zakomplexovaná holčička, puberťačka a pak mladá žena. Život má i jiný stránky, ale tohle přebilo všechno, nebyla jsem schopná někoho si najít. Jako malá holka jsem se měla za nehezkou, ale aspoň chytrou, v pubertě to vystřídalo hnusná a ještě nemožně blbá, kdo by mě chtěl. Roky plynuly, přicházely depky, myšlenky na sebevraždu, odhodlala jsem se k psycholožce. Dobrej tah, skoro 5 let terapie, ne úplně snadná a příjemná cesta, ale dost se změnilo. Zjistila jsem, že jiný lidi mají taky problémy, podobný nebo i mnohem horší, že jsem vlastně dost hezká holka, i chytrá a vtipná atd. Jen jedno mě trápilo, na čele vypálenej nápis STARÁ PANNA. Tak jo, chlapi mají i zájem, ale jak to udělat, aby to nepoznal a nesmál se mi, že jsem tak stará a nepolíbená. Nešlo to překonat, nebyla jsem schopná zbavit se křeče, při kontaktu s chlapama ze mě byl debil. Nebo aspoň hodně divná osoba. Jak to dopadlo - první, kterýmu jsem se líbila a neucukl, ani když ze mě po požití alkoholu nějak vypadlo, že jsem nezkušená, tak s tím jsem se vyspala. Teda - při prvním setkání jsem se nechala pomazlit, líbilo se mi to moc a vzrušovalo, říkala jsem si, vidíš holka, tak přece jsi jako ostatní, líbí se ti to a ani to nemusí být z lásky a s princem na bílým koni. S tím borcem vztah nehrozil. Při příštím setkání jsme se spolu vyspali. Bylo to HROZNÝ. Sice jsem byl ráda, že TO mám za sebou, ale cítila jsem se strašně hnusně, použitá, jako kus masa, bolelo to moc, fyzicky i psychicky. Pak jsem nějak blbla, měla ještě 2 úlety, chtěla jsem lásku, dostala jen mizernej sex, tak jsem na to šla pomaleji, seznámila se s dalším chlapem, líbil se mi a já tak MOC chtěla s někým chodit, že jsem si namluvila, že ho miluju (zpětně to tak fakt vnímám). Ale bylo to jen křečovitá touha s někým být, po 1,5 měsíci se se mnou rozešel přes SMS. Debil. Myslela jsem, že nepřežiju a jinýho chlapa nenajdu. Přežila jsem. Našla jsem. Řekla jsem si takhle to asi nepůjde, dala si pauzu, dát se do pořádku, neupínat se na hledání chlapa. Po delším čase se podařilo. Máme fajn vztah. Ale z té doby zbyla ve mě hořkost, bolest a ponížení. Většinou mám chlapy za agresory, nepřátele, že jim jde jen o sex, lépe řečeno o vlastní sexuální uspokojení. A to se ve mně pere s láskou k příteli. Věřím mu, že mě miluje, žijeme spolu, plánujeme budoucnost. Jenže jsem jeho první vážný vztah. Žil předtím dost nevázaně. Takových mužů jsem se bála a bojím. Bavíme se o tom. On je bohužel hrozně upřímnej a já vím takový detaily z jeho milostného života, o který vůbec nestojím. Už pochopil, že určité věci si měl nechat pro sebe. Neviděl ale na tom nic špatného, že mi to povídá. Je a byl svobodnej, žádné babě nelhal, aby ji dostal do postele (to mu věřím, on narozdíl od jiných chlapů lhát neumí), šly s ním dobrovolně. Prostě si užíval. To je to, co jsem nikdy neuměla. A já při jakékoliv jeho zmínce z minulosti, třeba se to týká i kamaráda a ne mého přítele, cítím takové bodnutí u srdce, je mi na blití a vybaví se mi ten pocit hnusu a použitého těla, co jsem zažívala. On mi dal nahlídnou do mužskýho světa takovým způsobem, že já mám v létě strach si vzít krátkou sukni a výstřih, protože "ty jsi tak hezká, že tě všichni budou chtít o*ukat". Já nechci být sexuální objekt! Nejsem věc, jsem člověk!

Asi si řeknete, že jsem blbá. Že řeším kraviny. Asi jo. Já se jen nechci bát chodit mezi jeho kamoše, co se zase dozvím, nebo uvidím, nechci zažívat ty hnusný pocity a vzpomínky. To není problém mého přítele, to je můj problém. Chci udělat čáru za minulostí a těšit se z přítomnosti a budoucnosti. Jak se s tím co bylo vyrovnat? Díky za vaše názory.

Já už za ty roky neúspěchů o seznámení, jsem k ženám získal pocit jakého si strachu možná i děsu, není mě někdy z toho ani dobře.

Možná se ti podaří udělat čáru za minulostí, když si uvědomíš, žes to byla TY. To TY jsi ze sebe udělala kus masa, když ses rozhodla, vyspat se s chlapem proto, abys TO měla za sebou.
Udělala jsi chybu, ale neumírá se na to. Prakticky se nestalo nic jiného, než že  sis to první milování zbytečně pokazila, protože jsi z toho udělala mechanickou záležitost - zbavení panenské blány.

Ano, zní to hnusně, ale zase to není nic, z čeho by ses měla věšet.
Podle mě za to ale vůbec nemohou ti tví muži, ale jen ty sama. Zkus si to přiznat a potom nebudeš vidět důvod, proč by oni v tobě měli vidět jenom sexuální symbol

Neudatelný napsal(a):

Já už za ty roky neúspěchů o seznámení, jsem k ženám získal pocit jakého si strachu možná i děsu, není mě někdy z toho ani dobře.

Čím hůř ti bude, tím bude menší pravděpodobnost, že se s nějakou fajn holkou seznámíš. Musíš docílit toho, aby ti bylo dobře i bez ženský (nebo alespoň přijatelně)

Luisa napsal(a):

Jsem mladá, zdravá, hezká... Asi si řeknete, že jsem blbá. Že řeším kraviny. Asi jo.

Řešíš kraviny :D
Já jsem starej, nemocnej a ošklivej, ale takovýhle věci jako Tebe, mě fakt vůbec netankujou :supr:
Neblbni...

mashanka napsal(a):

Možná se ti podaří udělat čáru za minulostí, když si uvědomíš, žes to byla TY. To TY jsi ze sebe udělala kus masa, když ses rozhodla, vyspat se s chlapem proto, abys TO měla za sebou.
Udělala jsi chybu, ale neumírá se na to. Prakticky se nestalo nic jiného, než že  sis to první milování zbytečně pokazila, protože jsi z toho udělala mechanickou záležitost - zbavení panenské blány.

Ano, zní to hnusně, ale zase to není nic, z čeho by ses měla věšet.
Podle mě za to ale vůbec nemohou ti tví muži, ale jen ty sama. Zkus si to přiznat a potom nebudeš vidět důvod, proč by oni v tobě měli vidět jenom sexuální symbol

Já vím, že to bylo moje svobodné rozhodnutí. Ale toto vědomí mi vůbec nepomáhá. Kurnik, dyť já se z toho nevěším. Cítím se jen často blbě, a to nechci tak se to pokouším řešit. Nějaký zasunutí do nejspodnější přihrádky vědomí se nedaří, mrchy pocity se opakovaně vyrojí ven. Chci si to v sobě nějak srovnat, aby mě to stále nedeptalo, zatím jsem na nějaký dlouhodobě učinný recept nepřišla. Víš, já si to rozumem umím vysvětlit, ale ty EMOCE. Jo a netvrď mi, že dost chlapů nevidí v ženských jen prostředech k ukojení sexuální potřeby. Jasně na ženských je, jestli na to přistoupí. Já tehdy byla blbá, a tou blbostí jsem si přivodila takový menší trauma. Mám z toho ještě teď občas problémy v sexu, s uvolněním a tak.

Luiso, chápu tě, pro tebe je to skutečně živý a palčivý problém. Máš asi blok. Bud se můžeš pokusit odstranit jej sama. Tím, že si připustíš, že všechno se událo tak, jak mělo. Pokud máš ted bezvadného partnera, zkus se s ním domluvit a spolu s ním začít objevovat tvoje tělo. Bez komentářů a bez výčitek. Zkoušej co je hezké, co ne. DOmluv se, že to objevování můžeš kdykoli zastavit a kdykoli zase spustit. Tvé tělo je jen tvé a je to nejlepší tělo pro tebe.

Další možnost je rychlý odblok pomocí eft, nebo kinezky, ale bez následující dobré zkušenosti se bávám, že se vrátíš k tomu, co už jsi zažila. K tomu blbému stereotypu s masem.

Mikeš napsal(a):

Luisa napsal(a):

Jsem mladá, zdravá, hezká... Asi si řeknete, že jsem blbá. Že řeším kraviny. Asi jo.

Řešíš kraviny :D
Já jsem starej, nemocnej a ošklivej, ale takovýhle věci jako Tebe, mě fakt vůbec netankujou :supr:
Neblbni...

Ty seš chlap, ty to nepochopíš. Ale jen do mě. Já to potřebuju slyšet, že jsou to blbosti. Vždycky, když to na mě přijde, budu si to číst. Třeba až se zase přítelovi z ničeho nic rozbulím a budu na něj kvůli tomu hnusná, nebo až mě poleje smrtelnej pot při nějaké nevinné poznámce... Jo pohoda, já vím, že jsou horší věci, fakt.

Luisa napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Luisa napsal(a):

Jsem mladá, zdravá, hezká... Asi si řeknete, že jsem blbá. Že řeším kraviny. Asi jo.

Řešíš kraviny :D
Já jsem starej, nemocnej a ošklivej, ale takovýhle věci jako Tebe, mě fakt vůbec netankujou :supr:
Neblbni...

Ty seš chlap, ty to nepochopíš. Ale jen do mě. Já to potřebuju slyšet, že jsou to blbosti. Vždycky, když to na mě přijde, budu si to číst. Třeba až se zase přítelovi z ničeho nic rozbulím a budu na něj kvůli tomu hnusná, nebo až mě poleje smrtelnej pot při nějaké nevinné poznámce... Jo pohoda, já vím, že jsou horší věci, fakt.

LUisi, tohle je přímo ukázka, jak si o ty kopance říkáš. Holka, terapeutka je špatná, pokud ti nalezení sama sebe trvá už pět let....  Ironií to nezachráníš. Zkus si přečíst , CO vlastně píšeš...

Luisa napsal(a):

...nebo až mě poleje smrtelnej pot při nějaké nevinné poznámce...

Tohle zní ovšem spíše už jako nějaká diagnóza, nemyslíš? ;)
Můžeš mít pocity všelijaký, to Ti nikdo nebere, ale jakmile Tě polije "smrtelnej pot", a opakuje se to, asi bych neváhal s návštěvou nějakého odborníka... když polejval "smrtelnej pot" před pár lety mě (i když samozřejmě z úplně jiných důvodů), mazal jsem k psychoušovi...

PavlaH napsal(a):

Luisa napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Řešíš kraviny :D
Já jsem starej, nemocnej a ošklivej, ale takovýhle věci jako Tebe, mě fakt vůbec netankujou :supr:
Neblbni...

Ty seš chlap, ty to nepochopíš. Ale jen do mě. Já to potřebuju slyšet, že jsou to blbosti. Vždycky, když to na mě přijde, budu si to číst. Třeba až se zase přítelovi z ničeho nic rozbulím a budu na něj kvůli tomu hnusná, nebo až mě poleje smrtelnej pot při nějaké nevinné poznámce... Jo pohoda, já vím, že jsou horší věci, fakt.

LUisi, tohle je přímo ukázka, jak si o ty kopance říkáš. Holka, terapeutka je špatná, pokud ti nalezení sama sebe trvá už pět let....  Ironií to nezachráníš. Zkus si přečíst , CO vlastně píšeš...

Terapie už skončila. Před nějakou dobou. Čtu si po sobě, co píšu, ale já už občas ničemu nerozumím. Asi vám to neumím vysvětlit.... Já teď žádný kopance nedostávám, aspoň ne ty co dřív,jen se mi občas dělá ouzko při vzpomínce na kopance minulé

PavlaH napsal(a):

Luiso, chápu tě, pro tebe je to skutečně živý a palčivý problém. Máš asi blok. Bud se můžeš pokusit odstranit jej sama. Tím, že si připustíš, že všechno se událo tak, jak mělo. Pokud máš ted bezvadného partnera, zkus se s ním domluvit a spolu s ním začít objevovat tvoje tělo. Bez komentářů a bez výčitek. Zkoušej co je hezké, co ne. DOmluv se, že to objevování můžeš kdykoli zastavit a kdykoli zase spustit. Tvé tělo je jen tvé a je to nejlepší tělo pro tebe.

Další možnost je rychlý odblok pomocí eft, nebo kinezky, ale bez následující dobré zkušenosti se bávám, že se vrátíš k tomu, co už jsi zažila. K tomu blbému stereotypu s masem.

Luis, tu to máš polopate ... :) , hlavne odblokovať,  sama, alebo s niekým
   a následne začať úplne od začiatku , čo len budeš chcieť a ako len ty budeš chcieť :jojo:

Luisa napsal(a):

PavlaH napsal(a):

Luisa napsal(a):

Ty seš chlap, ty to nepochopíš. Ale jen do mě. Já to potřebuju slyšet, že jsou to blbosti. Vždycky, když to na mě přijde, budu si to číst. Třeba až se zase přítelovi z ničeho nic rozbulím a budu na něj kvůli tomu hnusná, nebo až mě poleje smrtelnej pot při nějaké nevinné poznámce... Jo pohoda, já vím, že jsou horší věci, fakt.

LUisi, tohle je přímo ukázka, jak si o ty kopance říkáš. Holka, terapeutka je špatná, pokud ti nalezení sama sebe trvá už pět let....  Ironií to nezachráníš. Zkus si přečíst , CO vlastně píšeš...

Terapie už skončila. Před nějakou dobou. Čtu si po sobě, co píšu, ale já už občas ničemu nerozumím. Asi vám to neumím vysvětlit.... Já teď žádný kopance nedostávám, aspoň ne ty co dřív,jen se mi občas dělá ouzko při vzpomínce na kopance minulé

a keď sa ti nebude niečo páčiť, nebudeš už tomu prikladať význam, ktorý to nemá
  ano - nie, nič viac, prestaneš račkovať naspäť, hrabať sa v tom

Měla by sis hlavně uvědomit, že tvůj první sexuální styk sloužil hlavně k tomu, aby jsi přišla o panenství. Zní to hrozně, ale účel byl splněn. Kdyby si chtěla romantické milování, tak si k tomu nejspíš vybereš někoho jiného. Jako "maso" se cítit určitě nemusíš. Sex byl dobrovolný, i když proběhl jakkoliv, nikdo tě do něj nenutil. Byla to tvá svobodná volba. Z pohledu některých mužů na ženy si opravdu nemusíš nic dělat. Vždyť i my ženy se někdy rády otočíme za sexy mužem a zhodnotíme jeho půlky ::D

Jak se s tím co bylo vyrovnat? - u psychologa... myslím, že jsi s terapií skončila předčasně.

zajimavy je, jak se opaky pritahujou. ty jsi panna hlavne dusi kdyz uz ne telem (nemyslim to spatne) a jak pises tvuj pritel ma hodne za sebou, mozna az moc. trosku si myslim ze riskujes ze tvuj pritel nevydrzi a vrati se ke svemu zivotnimu stylu a mela by sis dat pozor aby te nezranil jeste vic.. ale treba prave potrebujete jeden druheho k tomu aby jste se naucili divat se na veci z te druhe stranky. ty jses asi zbytecne moc idealista a zivot idealni neni a tvuj pritel je nejspis tvuj opak. ber to jako cennou zkusenost, mozna je to ta nejlepsi terapie kterou sis sama naordinovala ;)
a promin jestli to zni moc drsne, je to jen muj dojem z toho co pises

Chci Ti říct jenom maličkost: trošku se na sebe koukni z jiného úhlu:

1. Źe jsi dlouho s nikým neměla styk, je proto, že Ti za to nikdo nestál - ne že bys nebyla nějakým způsobem normální.
2. Že nyní nedůvěřuješ mužům, je proto, že jsi asi potkala zatím ty, co spíš využijí a jdou dál. Máš možnost se zavřít před světem doma nebo chodit dál mezi lidi.
3. Že máš nějaké pochybnosti v současném vztahu, dopadne dvěma způsoby: buď to ustojíš, nebo se rozejdete. Stojíš-li o něho, pokus se nepitvat něco, co stejně neovlivníš. Předně se vykašli na to, co v jeho životě bylo dřív. Ty jeho větší zkušenosti přece mohou mluvit ve Tvůj prospěch!
4. Tvůj život záleží hlavě na Tobě. Zkus oddělit důležité od nepodstatného. To, co můžeš změnit od toho, co není ve Tvých silách.
5. Udělej něco pro zvýšení sebevědomí. Lidi vycítí, jak na sebe nahlížíš.

terezka007 napsal(a):

Měla by sis hlavně uvědomit, že tvůj první sexuální styk sloužil hlavně k tomu, aby jsi přišla o panenství. Zní to hrozně, ale účel byl splněn. Kdyby si chtěla romantické milování, tak si k tomu nejspíš vybereš někoho jiného. Jako "maso" se cítit určitě nemusíš. Sex byl dobrovolný, i když proběhl jakkoliv, nikdo tě do něj nenutil. Byla to tvá svobodná volba. Z pohledu některých mužů na ženy si opravdu nemusíš nic dělat. Vždyť i my ženy se někdy rády otočíme za sexy mužem a zhodnotíme jeho půlky ::D

Romantické milování jsem chtěla moc, ale tehdy mi přišlo, že mě žádnej chlap na světě nemůže mít rád a poskytnout mi to, strašně jsem se bála posměchu a nesmírně se styděla za svou nezkušenost. Zpětně mi to přijde neskutečné, ale bylo to tak. Jó, kdybych tehdy věděla co vím dnes:).
Nevadí mi pohledy mužů na ženy a naopak, vadí mi oplzlosti. Nějaká hnusná poznámka mě rozhodí třeba na několik dnů, a mám pak tendenci házet všechny muže do jednoho pytle, i když vím, že všichni nejsou stejní. Ale v tu chvíli to tak necítím.

konstance napsal(a):

zajimavy je, jak se opaky pritahujou. ty jsi panna hlavne dusi kdyz uz ne telem (nemyslim to spatne) a jak pises tvuj pritel ma hodne za sebou, mozna az moc. trosku si myslim ze riskujes ze tvuj pritel nevydrzi a vrati se ke svemu zivotnimu stylu a mela by sis dat pozor aby te nezranil jeste vic.. ale treba prave potrebujete jeden druheho k tomu aby jste se naucili divat se na veci z te druhe stranky. ty jses asi zbytecne moc idealista a zivot idealni neni a tvuj pritel je nejspis tvuj opak. ber to jako cennou zkusenost, mozna je to ta nejlepsi terapie kterou sis sama naordinovala ;)
a promin jestli to zni moc drsne, je to jen muj dojem z toho co pises

moc drsně to nezní, hodně jsi toho vystihla. Přišla jsem o pár ideálů a bála se (nebo ještě bojím? nevím) dalšího zranění. Jedna psycholožka mi řekla, buďto s ním chcete být a stojí vám za to, tak ho musíte brát jakej je, vykašlete se na minulost, nebo Vám to vadí nepřekonatelně a tak se s ním rozejděte. A já si vybrala, že s přítelem chci být, že mi za to stojí. Ale to, brát ho jakej je, se pořád učím.
ale treba prave potrebujete jeden druheho k tomu aby jste se naucili divat se na veci z te druhe stranky. ty jses asi zbytecne moc idealista a zivot idealni neni a tvuj pritel je nejspis tvuj opak. ber to jako cennou zkusenost, mozna je to ta nejlepsi terapie kterou sis sama naordinovala  - taky mě to napadlo;) Víš on se od začátku vztahu taky změnil, snaží se, tvrdí, že mě prostě dlouho hledal (zní to jako klišé co?:) ), že je šťastnej a spokojenej, a že za to můžu já. Mně prostě trvá dlouho, než začnu někomu důvěřovat, jemu si myslím už důvěřuju, je ty nepěkné vzpomínky a strachy se občas objevují.

kalupinka napsal(a):

Chci Ti říct jenom maličkost: trošku se na sebe koukni z jiného úhlu:

1. Źe jsi dlouho s nikým neměla styk, je proto, že Ti za to nikdo nestál - ne že bys nebyla nějakým způsobem normální.
2. Že nyní nedůvěřuješ mužům, je proto, že jsi asi potkala zatím ty, co spíš využijí a jdou dál. Máš možnost se zavřít před světem doma nebo chodit dál mezi lidi.
3. Že máš nějaké pochybnosti v současném vztahu, dopadne dvěma způsoby: buď to ustojíš, nebo se rozejdete. Stojíš-li o něho, pokus se nepitvat něco, co stejně neovlivníš. Předně se vykašli na to, co v jeho životě bylo dřív. Ty jeho větší zkušenosti přece mohou mluvit ve Tvůj prospěch!
4. Tvůj život záleží hlavě na Tobě. Zkus oddělit důležité od nepodstatného. To, co můžeš změnit od toho, co není ve Tvých silách.
5. Udělej něco pro zvýšení sebevědomí. Lidi vycítí, jak na sebe nahlížíš.

Díky, tohle se mi líbí. Pokusím se radami řídit. Jak jsi myslela, že jeho větší zkušenosti mohou mluvit v můj prospěch?

Například proto, že se od nej muzes naucit:
- uvolnit se a být volnomyšlenkářka
- se.xuelní triky a nové věci
- nechat se vést, což zkušené ženy postrádají u nezkušených mužů a jsou pak mírně se.xuelně frustrovány, když je iniciativa a celá akce jen na nich.

Jinak to fakt vidím na duševní blok či několik bloků. Je skvělé, že jsi absolvovala terapii. Miliony lidí nezkusí ani to a trápí se celkem zbytečně. K odstranění bloků se mi jeví jako jedna z neagresivních cest a poměrně úspěšných tzv. kineziologie (ve spojení s EFT - to je nějaké potukávání na části těla). Nebudeš tam muset chodit dalších 5 let - když natrefíš na dobrého odborníka, který ti bude sedet, tak to tipuju tak na 10 návštěv (behem půl roku či roku).

PS: jinak mám velké pochopení pro to, co píšeš. Mám znamou, která mělo skoro to samé. Možná ještě ve vyhrocenější podobě. Má pocit, že ji nikdo nemůže dooopravdy milovat pro to, jaká je (takovou, jaká je). Cítí se nemilovatelná.

PS2: jaké konkrétní strachy zažíváš, když se něco děje (když přítel mluví o svých bývalkách, když uslyšíš nějakou se.xistickou poznámku vůči ženám, apod.). Čeho se vlastně v té chvíli bojíš?

Jak už napsal Nico (zase sem přišel pozdě :D ), můžeš se od svého partnera lecos naučit. Nejpodstatnější věcí je asi brát život s lehkostí a hravostí. Život není žádná tragédie, je to hra a u té by ses měla bavit (podle svého). Jsi pánem svého osudu a můžeš si se sebou dělat co chceš. Nemusíš dělat nic, proto své vůli. Tohle když pochopíš a přijmeš za své se ti život náramně otevře :) Tohle je úkol pro nás všechny si toto uvědomit. Někdo je v tom dál a někdo zase ztrácí víc :)

Nicolas napsal(a):

Například proto, že se od nej muzes naucit:
- uvolnit se a být volnomyšlenkářka
- se.xuelní triky a nové věci
- nechat se vést, což zkušené ženy postrádají u nezkušených mužů a jsou pak mírně se.xuelně frustrovány, když je iniciativa a celá akce jen na nich.

Jinak to fakt vidím na duševní blok či několik bloků. Je skvělé, že jsi absolvovala terapii. Miliony lidí nezkusí ani to a trápí se celkem zbytečně. K odstranění bloků se mi jeví jako jedna z neagresivních cest a poměrně úspěšných tzv. kineziologie (ve spojení s EFT - to je nějaké potukávání na části těla). Nebudeš tam muset chodit dalších 5 let - když natrefíš na dobrého odborníka, který ti bude sedet, tak to tipuju tak na 10 návštěv (behem půl roku či roku).

PS: jinak mám velké pochopení pro to, co píšeš. Mám znamou, která mělo skoro to samé. Možná ještě ve vyhrocenější podobě. Má pocit, že ji nikdo nemůže dooopravdy milovat pro to, jaká je (takovou, jaká je). Cítí se nemilovatelná.

PS2: jaké konkrétní strachy zažíváš, když se něco děje (když přítel mluví o svých bývalkách, když uslyšíš nějakou se.xistickou poznámku vůči ženám, apod.). Čeho se vlastně v té chvíli bojíš?

Nicolasi, co jsem s určitostí zjistila, velký počet sexuálních partnerek ještě z muže nedělá zkušeného ve smyslu, že prostě ví, jak na každou ženu. S uvolněním takový muž může mít taky problém. Takže já si zase pomalu přestávám dělat hlavu s tím, že mám zkušeností málo. Neznamená to, že se něco nemůže naučit on ode mě. Je to o sebedůvěře. A ta je u mě kolísavá.

k PS2: to je velmi těžké popsat, např. při nějaké poznámce - má to tělesné projevy, jako pocení, sevření žaludku, a pak mám v tu chvíli pocit že mě nemá rád, že to je celé jen lež, že zase budu trpět, že chlapům jde jen o to si vrznout a mě jde o lásku (a o sex), že tedy s žádným chlapem nemůžu sdílet svůj život a být spokojená, připadám si jako ženská bezbranná, stvořená jen pro to, aby mi chlapi ubližovali a ještě z toho měli potěšení. Škála hnusných pocitů je široká. Když si to teď čtu, já vím, že to s mým přítelem tak není, jeho činy dokazují opak, ale u mě to prostě při nějaké poznámce naskakuje automaticky. Zatemní se mi v hlavě.

JO všechno je o tobě, o tvé sebedůvěře. Myslím, že terapie zas až tak nepomohla. POtřebuješ vědět kdo jsi a na čem stavíš, potřebuješ se naučit odpustit si, všechny "chyby" , které jsi udělala. Byly to chyby? Byla by jsi taková jako ted, kdyby se ty události nestaly? Nalezni sebe sama, nejdřívě v realitě, pak třeba i v milování.

S minulostí můžeš udělat jen jediné, odžít ji, přijmout ji, že to tehdy bylo, jak to bylo, vysvětlit si, co předcházelo, co následovalo, proč se všechno stalo, pochopit a odpustit sama sobě. Pak se vypaří ono bolestivé spojení, ta rána do masa a konečně se ti uleví.

Luisa napsal(a):

PS2: jaké konkrétní strachy zažíváš, když se něco děje (když přítel mluví o svých bývalkách, když uslyšíš nějakou se.xistickou poznámku vůči ženám, apod.). Čeho se vlastně v té chvíli bojíš?


k PS2: to je velmi těžké popsat, např. při nějaké poznámce
1. má to tělesné projevy, jako pocení, sevření žaludku,
2. a pak mám v tu chvíli pocit že:
- mě nemá rád, že to je celé jen lež,
- že zase budu trpět, že chlapům jde jen o to si vrznout a mě jde o lásku (a o sex),
- že tedy s žádným chlapem nemůžu sdílet svůj život a být spokojená,
- připadám si jako ženská bezbranná, stvořená jen pro to, aby mi chlapi ubližovali a ještě z toho měli potěšení.

Škála hnusných pocitů je široká. Když si to teď čtu, já vím, že to s mým přítelem tak není, jeho činy dokazují opak, ale u mě to prostě při nějaké poznámce naskakuje automaticky. Zatemní se mi v hlavě.

Tak na těch vyznačených věcech je potřeba zapracovat.
Neexistuje ze strany mužů žádný lék a chování, které by tě až do konce tvých dnů ubezpečovalo o opaku (že tě budou napořád milovat a nechtít tě jen oš.ukat).
Takže to je na tobě. Pomalá nebo rázná práce na odstraňování bloků, které ti způsobují tyhle strachy.

Nebudu znevažovat a logicky vyvracet význam těch vyznačených vět. Pro tebe nyní takový význam mají - i když se tu velmi zřetelně projevuje teze "pravda a realita je to, co si myslíme a jak to vnímáme - nikoli to, jaké to může doopravdy být".

Luisa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Možná se ti podaří udělat čáru za minulostí, když si uvědomíš, žes to byla TY. To TY jsi ze sebe udělala kus masa, když ses rozhodla, vyspat se s chlapem proto, abys TO měla za sebou.
Udělala jsi chybu, ale neumírá se na to. Prakticky se nestalo nic jiného, než že  sis to první milování zbytečně pokazila, protože jsi z toho udělala mechanickou záležitost - zbavení panenské blány.

Ano, zní to hnusně, ale zase to není nic, z čeho by ses měla věšet.
Podle mě za to ale vůbec nemohou ti tví muži, ale jen ty sama. Zkus si to přiznat a potom nebudeš vidět důvod, proč by oni v tobě měli vidět jenom sexuální symbol

Já vím, že to bylo moje svobodné rozhodnutí. Ale toto vědomí mi vůbec nepomáhá. Kurnik, dyť já se z toho nevěším. Cítím se jen často blbě, a to nechci tak se to pokouším řešit. Nějaký zasunutí do nejspodnější přihrádky vědomí se nedaří, mrchy pocity se opakovaně vyrojí ven. Chci si to v sobě nějak srovnat, aby mě to stále nedeptalo, zatím jsem na nějaký dlouhodobě učinný recept nepřišla. Víš, já si to rozumem umím vysvětlit, ale ty EMOCE. Jo a netvrď mi, že dost chlapů nevidí v ženských jen prostředech k ukojení sexuální potřeby. Jasně na ženských je, jestli na to přistoupí. Já tehdy byla blbá, a tou blbostí jsem si přivodila takový menší trauma. Mám z toho ještě teď občas problémy v sexu, s uvolněním a tak.

Možná, že chlapi vidí v ženě jen prostředek k uspokojení, ale jen někteří chlapi a jen v některých ženských. Nemá to ani moc souvislost s tím, jestli jsou hezké, ale spíš s tím, jak se chovají. Mimochodem, chlapi tohoto druhu jsou pro mě trubci a nezajímají mě, proto mě to nijak netraumatizuje. Kdyby tě také nezajímali, možná by byl problém vyřešen

Luisa napsal(a):

terezka007 napsal(a):

Měla by sis hlavně uvědomit, že tvůj první sexuální styk sloužil hlavně k tomu, aby jsi přišla o panenství. Zní to hrozně, ale účel byl splněn. Kdyby si chtěla romantické milování, tak si k tomu nejspíš vybereš někoho jiného. Jako "maso" se cítit určitě nemusíš. Sex byl dobrovolný, i když proběhl jakkoliv, nikdo tě do něj nenutil. Byla to tvá svobodná volba. Z pohledu některých mužů na ženy si opravdu nemusíš nic dělat. Vždyť i my ženy se někdy rády otočíme za sexy mužem a zhodnotíme jeho půlky ::D

Romantické milování jsem chtěla moc, ale tehdy mi přišlo, že mě žádnej chlap na světě nemůže mít rád a poskytnout mi to, strašně jsem se bála posměchu a nesmírně se styděla za svou nezkušenost. Zpětně mi to přijde neskutečné, ale bylo to tak. Jó, kdybych tehdy věděla co vím dnes:).
Nevadí mi pohledy mužů na ženy a naopak, vadí mi oplzlosti. Nějaká hnusná poznámka mě rozhodí třeba na několik dnů, a mám pak tendenci házet všechny muže do jednoho pytle, i když vím, že všichni nejsou stejní. Ale v tu chvíli to tak necítím.

Takže je to jasné - cítíš se zprzněná. Jak už někdo napsal, duševně jsi panna, ikdyž už nemáš tu nepodstatnou blánu. Tak zkus zapomenout na to, že ji nemáš a když jsi panna, chovej se jako panna. Prostě začni s někým spát opravdu až v okamžiku, kdy budeš po tom sama toužit a nenech se k tomu tlačit.

To se mi líbí: "cítit se zprzněná". Zní to cool :D

mashanka napsal(a):

Luisa napsal(a):

terezka007 napsal(a):

Měla by sis hlavně uvědomit, že tvůj první sexuální styk sloužil hlavně k tomu, aby jsi přišla o panenství. Zní to hrozně, ale účel byl splněn. Kdyby si chtěla romantické milování, tak si k tomu nejspíš vybereš někoho jiného. Jako "maso" se cítit určitě nemusíš. Sex byl dobrovolný, i když proběhl jakkoliv, nikdo tě do něj nenutil. Byla to tvá svobodná volba. Z pohledu některých mužů na ženy si opravdu nemusíš nic dělat. Vždyť i my ženy se někdy rády otočíme za sexy mužem a zhodnotíme jeho půlky ::D

Romantické milování jsem chtěla moc, ale tehdy mi přišlo, že mě žádnej chlap na světě nemůže mít rád a poskytnout mi to, strašně jsem se bála posměchu a nesmírně se styděla za svou nezkušenost. Zpětně mi to přijde neskutečné, ale bylo to tak. Jó, kdybych tehdy věděla co vím dnes:).
Nevadí mi pohledy mužů na ženy a naopak, vadí mi oplzlosti. Nějaká hnusná poznámka mě rozhodí třeba na několik dnů, a mám pak tendenci házet všechny muže do jednoho pytle, i když vím, že všichni nejsou stejní. Ale v tu chvíli to tak necítím.

Takže je to jasné - cítíš se zprzněná. Jak už někdo napsal, duševně jsi panna, ikdyž už nemáš tu nepodstatnou blánu. Tak zkus zapomenout na to, že ji nemáš a když jsi panna, chovej se jako panna. Prostě začni s někým spát opravdu až v okamžiku, kdy budeš po tom sama toužit a nenech se k tomu tlačit.

Souhlasím s mashankou, až na to, že je zbytečné zapomínat, že už tu nepodstatnou blánu nemáš, a nemusíš se chovat jako panna.  Já panna nejsem už fakt dávno, ani se tak nemusím chovat, přesto s někým začínám spát opravdu až v okamžiku, kdy po něm sama toužím...  (na to se nemusíš cítit vůbec panensky :) )

Luisa napsal(a):

Mikeš napsal(a):

Luisa napsal(a):

Jsem mladá, zdravá, hezká... Asi si řeknete, že jsem blbá. Že řeším kraviny. Asi jo.

Řešíš kraviny :D
Já jsem starej, nemocnej a ošklivej, ale takovýhle věci jako Tebe, mě fakt vůbec netankujou :supr:
Neblbni...

Ty seš chlap, ty to nepochopíš. Ale jen do mě. Já to potřebuju slyšet, že jsou to blbosti. Vždycky, když to na mě přijde, budu si to číst. Třeba až se zase přítelovi z ničeho nic rozbulím a budu na něj kvůli tomu hnusná, nebo až mě poleje smrtelnej pot při nějaké nevinné poznámce... Jo pohoda, já vím, že jsou horší věci, fakt.

Luisa, ja to otočím: Čo je na smaotnom sexe také zlé? Dobrý sex je tiež forma komunikácie, a dosť náročná, a sexuálny zážitok môže krásny, úžasný, povznášajúci, láskyplný... aleob tiež mizerný a špinavý. Ja mám dokonca dojem(čiastočne vyplývajúci z mojej skúsenosti), že skôr než že by ťa TÍ CHLAPi nejako hnusne zneužili, tak TY SAMA  si to brala ako zneužitie, lebo však kto by si vôbec mohol vychutnať sex s dačím takým ako ty? :rolleyes: Len chudák, že? A čo keď je to celé inak... Myslím, že tvoja myseľ bola vtedy na tom horšie ako myseľ tých chlapov. Ale to je už minulosť. Ty si sa zmenila (aspoň na povrchu), tak sa zmenilo aj to, ako ťa vnímajú chlapi vrátane toho tvojho. Až sa naučíš aj ty vnímať sex nie ako niečo špinavé a nechutné, ale ako peknú vec, ktorá môže robiť divy a prinášať radosť, bude sa vám žiť lepšie obom. Sex sám osebe nie je ani zlý, ani dobrý(rovnako ako peniaze, moc, sláva, apod.), ide o to, čo s tým MY urobíme, ako si to MY vezmeme.

Luisa napsal(a):

Nicolasi, co jsem s určitostí zjistila, velký počet sexuálních partnerek ještě z muže nedělá zkušeného ve smyslu, že prostě ví, jak na každou ženu. S uvolněním takový muž může mít taky problém. Takže já si zase pomalu přestávám dělat hlavu s tím, že mám zkušeností málo. Neznamená to, že se něco nemůže naučit on ode mě. Je to o sebedůvěře. A ta je u mě kolísavá.

k PS2: to je velmi těžké popsat, např. při nějaké poznámce - má to tělesné projevy, jako pocení, sevření žaludku, a pak mám v tu chvíli pocit že mě nemá rád, že to je celé jen lež, že zase budu trpět, že chlapům jde jen o to si vrznout a mě jde o lásku (a o sex), že tedy s žádným chlapem nemůžu sdílet svůj život a být spokojená, připadám si jako ženská bezbranná, stvořená jen pro to, aby mi chlapi ubližovali a ještě z toho měli potěšení. Škála hnusných pocitů je široká. Když si to teď čtu, já vím, že to s mým přítelem tak není, jeho činy dokazují opak, ale u mě to prostě při nějaké poznámce naskakuje automaticky. Zatemní se mi v hlavě.

Ak ťa len niekto neznásilnil, atk si si UBLIŽOVALA SAMA. Sorry, ale je to tak. Ak ste sa dohodli na sexe, nemôžeš sa cítiť urazená, že ste spolu mali "len" sex. Využila si rovnako ty jeho ako on teba - že to on bral inak ako ty nie je ani jeho, ani tvoja vina... len púhy stav vecí. Prepáč, ale podľa mňa sa nemáš prečo ľutovať - a o to ani nejde. Ide o to, ako nechať nepríjemné veci z minulosti za sebou, vziať si z nich ponaučenie a ísť ďalej bez blokov a tráum, na ktoré ja vcelku nevidím dôvod): ja som bola chodiaci mindrák, panna do 20, ale nakoniec som si našla pekný vzťah, nádherný prvý sex, ktorý mi pomohol násjť si cestu k sebe, svojmu telu a naučiť sa robiť ním radosť sebe i druhým. Tiež som sa ľutovala, ale to je plytvanie energiou.

Račice dračice napsal(a):

mashanka napsal(a):

Luisa napsal(a):

Romantické milování jsem chtěla moc, ale tehdy mi přišlo, že mě žádnej chlap na světě nemůže mít rád a poskytnout mi to, strašně jsem se bála posměchu a nesmírně se styděla za svou nezkušenost. Zpětně mi to přijde neskutečné, ale bylo to tak. Jó, kdybych tehdy věděla co vím dnes:).
Nevadí mi pohledy mužů na ženy a naopak, vadí mi oplzlosti. Nějaká hnusná poznámka mě rozhodí třeba na několik dnů, a mám pak tendenci házet všechny muže do jednoho pytle, i když vím, že všichni nejsou stejní. Ale v tu chvíli to tak necítím.

Takže je to jasné - cítíš se zprzněná. Jak už někdo napsal, duševně jsi panna, ikdyž už nemáš tu nepodstatnou blánu. Tak zkus zapomenout na to, že ji nemáš a když jsi panna, chovej se jako panna. Prostě začni s někým spát opravdu až v okamžiku, kdy budeš po tom sama toužit a nenech se k tomu tlačit.

Souhlasím s mashankou, až na to, že je zbytečné zapomínat, že už tu nepodstatnou blánu nemáš, a nemusíš se chovat jako panna.  Já panna nejsem už fakt dávno, ani se tak nemusím chovat, přesto s někým začínám spát opravdu až v okamžiku, kdy po něm sama toužím...  (na to se nemusíš cítit vůbec panensky :) )

nemusí, jenže, ona se tak cítí

Selima napsal(a):

Luisa napsal(a):

Nicolasi, co jsem s určitostí zjistila, velký počet sexuálních partnerek ještě z muže nedělá zkušeného ve smyslu, že prostě ví, jak na každou ženu. S uvolněním takový muž může mít taky problém. Takže já si zase pomalu přestávám dělat hlavu s tím, že mám zkušeností málo. Neznamená to, že se něco nemůže naučit on ode mě. Je to o sebedůvěře. A ta je u mě kolísavá.

k PS2: to je velmi těžké popsat, např. při nějaké poznámce - má to tělesné projevy, jako pocení, sevření žaludku, a pak mám v tu chvíli pocit že mě nemá rád, že to je celé jen lež, že zase budu trpět, že chlapům jde jen o to si vrznout a mě jde o lásku (a o sex), že tedy s žádným chlapem nemůžu sdílet svůj život a být spokojená, připadám si jako ženská bezbranná, stvořená jen pro to, aby mi chlapi ubližovali a ještě z toho měli potěšení. Škála hnusných pocitů je široká. Když si to teď čtu, já vím, že to s mým přítelem tak není, jeho činy dokazují opak, ale u mě to prostě při nějaké poznámce naskakuje automaticky. Zatemní se mi v hlavě.

Ak ťa len niekto neznásilnil, atk si si UBLIŽOVALA SAMA. Sorry, ale je to tak. Ak ste sa dohodli na sexe, nemôžeš sa cítiť urazená, že ste spolu mali "len" sex. Využila si rovnako ty jeho ako on teba - že to on bral inak ako ty nie je ani jeho, ani tvoja vina... len púhy stav vecí. Prepáč, ale podľa mňa sa nemáš prečo ľutovať - a o to ani nejde. Ide o to, ako nechať nepríjemné veci z minulosti za sebou, vziať si z nich ponaučenie a ísť ďalej bez blokov a tráum, na ktoré ja vcelku nevidím dôvod): ja som bola chodiaci mindrák, panna do 20, ale nakoniec som si našla pekný vzťah, nádherný prvý sex, ktorý mi pomohol násjť si cestu k sebe, svojmu telu a naučiť sa robiť ním radosť sebe i druhým. Tiež som sa ľutovala, ale to je plytvanie energiou.

s tím souhlasím

KALIK napsal(a):

To se mi líbí: "cítit se zprzněná". Zní to cool :D

Nie je to cool, a želám ti, aby si to nikdy necítil ty, tvoja žena, dcéra, atď.

mashanka napsal(a):

Luisa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Možná se ti podaří udělat čáru za minulostí, když si uvědomíš, žes to byla TY. To TY jsi ze sebe udělala kus masa, když ses rozhodla, vyspat se s chlapem proto, abys TO měla za sebou.
Udělala jsi chybu, ale neumírá se na to. Prakticky se nestalo nic jiného, než že  sis to první milování zbytečně pokazila, protože jsi z toho udělala mechanickou záležitost - zbavení panenské blány.

Ano, zní to hnusně, ale zase to není nic, z čeho by ses měla věšet.
Podle mě za to ale vůbec nemohou ti tví muži, ale jen ty sama. Zkus si to přiznat a potom nebudeš vidět důvod, proč by oni v tobě měli vidět jenom sexuální symbol

Já vím, že to bylo moje svobodné rozhodnutí. Ale toto vědomí mi vůbec nepomáhá. Kurnik, dyť já se z toho nevěším. Cítím se jen často blbě, a to nechci tak se to pokouším řešit. Nějaký zasunutí do nejspodnější přihrádky vědomí se nedaří, mrchy pocity se opakovaně vyrojí ven. Chci si to v sobě nějak srovnat, aby mě to stále nedeptalo, zatím jsem na nějaký dlouhodobě učinný recept nepřišla. Víš, já si to rozumem umím vysvětlit, ale ty EMOCE. Jo a netvrď mi, že dost chlapů nevidí v ženských jen prostředech k ukojení sexuální potřeby. Jasně na ženských je, jestli na to přistoupí. Já tehdy byla blbá, a tou blbostí jsem si přivodila takový menší trauma. Mám z toho ještě teď občas problémy v sexu, s uvolněním a tak.

Možná, že chlapi vidí v ženě jen prostředek k uspokojení, ale jen někteří chlapi a jen v některých ženských. Nemá to ani moc souvislost s tím, jestli jsou hezké, ale spíš s tím, jak se chovají. Mimochodem, chlapi tohoto druhu jsou pro mě trubci a nezajímají mě, proto mě to nijak netraumatizuje. Kdyby tě také nezajímali, možná by byl problém vyřešen

Mashanka, musím ťa poopraviť - ono to so samotnou ženou nemusí NIJAKO SÚVISIEŤ, občas je to vec náhody - žena je proste v nesprávnej chvíli na nesprávnom mieste, chlapovi hučí v guliach - a nešťastie je hotové. To, že chlap kohokoľvkek považuje za sex. objekt, je o tom CHLAPOVI, nie o tom objekte. S výnimkou, keď to tak vníma ten objekt (a ono to nakoniec ani nemusí byť pravda..:).

mashanka napsal(a):

Luisa napsal(a):

terezka007 napsal(a):

Měla by sis hlavně uvědomit, že tvůj první sexuální styk sloužil hlavně k tomu, aby jsi přišla o panenství. Zní to hrozně, ale účel byl splněn. Kdyby si chtěla romantické milování, tak si k tomu nejspíš vybereš někoho jiného. Jako "maso" se cítit určitě nemusíš. Sex byl dobrovolný, i když proběhl jakkoliv, nikdo tě do něj nenutil. Byla to tvá svobodná volba. Z pohledu některých mužů na ženy si opravdu nemusíš nic dělat. Vždyť i my ženy se někdy rády otočíme za sexy mužem a zhodnotíme jeho půlky ::D

Romantické milování jsem chtěla moc, ale tehdy mi přišlo, že mě žádnej chlap na světě nemůže mít rád a poskytnout mi to, strašně jsem se bála posměchu a nesmírně se styděla za svou nezkušenost. Zpětně mi to přijde neskutečné, ale bylo to tak. Jó, kdybych tehdy věděla co vím dnes:).
Nevadí mi pohledy mužů na ženy a naopak, vadí mi oplzlosti. Nějaká hnusná poznámka mě rozhodí třeba na několik dnů, a mám pak tendenci házet všechny muže do jednoho pytle, i když vím, že všichni nejsou stejní. Ale v tu chvíli to tak necítím.

Takže je to jasné - cítíš se zprzněná. Jak už někdo napsal, duševně jsi panna, ikdyž už nemáš tu nepodstatnou blánu. Tak zkus zapomenout na to, že ji nemáš a když jsi panna, chovej se jako panna. Prostě začni s někým spát opravdu až v okamžiku, kdy budeš po tom sama toužit a nenech se k tomu tlačit.

v tomto ohledu jsem už poučená, spím s kým chci spát, takže teď spím s přítelem, protože ho mám ráda, přitahuje mě, a patří to myslím k normálnímu partnerství

Tak sa raduj, vychutnávaj si to, nechci od neho, aby napravil nejako tvoju minulosť(tá sa nedá zmeniť, len prijať a ísť ďalej)... Škoda kaziť si vzťah kvôli minulým traumám.

Selima napsal(a):

Luisa napsal(a):

Ak ťa len niekto neznásilnil, atk si si UBLIŽOVALA SAMA. Sorry, ale je to tak. Ak ste sa dohodli na sexe, nemôžeš sa cítiť urazená, že ste spolu mali "len" sex. Využila si rovnako ty jeho ako on teba - že to on bral inak ako ty nie je ani jeho, ani tvoja vina... len púhy stav vecí. Prepáč, ale podľa mňa sa nemáš prečo ľutovať - a o to ani nejde. Ide o to, ako nechať nepríjemné veci z minulosti za sebou, vziať si z nich ponaučenie a ísť ďalej bez blokov a tráum, na ktoré ja vcelku nevidím dôvod): ja som bola chodiaci mindrák, panna do 20, ale nakoniec som si našla pekný vzťah, nádherný prvý sex, ktorý mi pomohol násjť si cestu k sebe, svojmu telu a naučiť sa robiť ním radosť sebe i druhým. Tiež som sa ľutovala, ale to je plytvanie energiou.

Já asi tak nějak VÍM, že je vina na mě, a neumím si to odpustit. Asi jsem se v sobě strašně zklamala. Jsem na sebe naštvaná za ztracené roky, mohla jsem jít třeba na terapii dřív, udělat něco jinak. Říkáte, je to minulost, nedá se to změnit, nač se tím trápit. To, že se to už nedá vrátit, mě nebetyčně se...

A copak ti ta ztracená minulost dala?

Luisa napsal(a):

Já asi tak nějak VÍM, že je vina na mě, a neumím si to odpustit. Asi jsem se v sobě strašně zklamala. Jsem na sebe naštvaná za ztracené roky, mohla jsem jít třeba na terapii dřív, udělat něco jinak. Říkáte, je to minulost, nedá se to změnit, nač se tím trápit. To, že se to už nedá vrátit, mě nebetyčně se...

Vezmi to jako zkušenost a jdi dál... nemá cenu se trápit tím, co už nejde změnit...

PavlaH napsal(a):

A copak ti ta ztracená minulost dala?

Tobě Pavli přesně nerozumím, já mám dlouhý vedení:).
Co mi dala ztracená minulost? Vytvořila to, co jsem teď. Ovlivnila mě. To jsi chtěla slyšet?

nenájdeš na nej niečo pozivtívne? Skúsenosť, že ťa nakopla... čojaviem.

Luisa napsal(a):

PavlaH napsal(a):

A copak ti ta ztracená minulost dala?

Tobě Pavli přesně nerozumím, já mám dlouhý vedení:).
Co mi dala ztracená minulost? Vytvořila to, co jsem teď. Ovlivnila mě. To jsi chtěla slyšet?

Zřejmě chtěla slyšet něco pozitivního.

Martinka1 napsal(a):

Luisa napsal(a):

Já asi tak nějak VÍM, že je vina na mě, a neumím si to odpustit. Asi jsem se v sobě strašně zklamala. Jsem na sebe naštvaná za ztracené roky, mohla jsem jít třeba na terapii dřív, udělat něco jinak. Říkáte, je to minulost, nedá se to změnit, nač se tím trápit. To, že se to už nedá vrátit, mě nebetyčně se...

Vezmi to jako zkušenost a jdi dál... nemá cenu se trápit tím, co už nejde změnit...

Jo to bylo i v plánu, ale jak píšu, vrací se to. Možná jsem tvrdohlavej spratek, kterej se vzteká, když svět není, jak by si přál.

Selima napsal(a):

nenájdeš na nej niečo pozivtívne? Skúsenosť, že ťa nakopla... čojaviem.

Ale jo, pozitiva tam jsou. K některým svým pozdějším činům bych nesebrala odvahu, nešla bych to net a nebyla se svým přítelem... je toho víc

Všem děkuju za příspěvky, je dobré číst pohled jiných lidí, mám o čem přemýšlet  (ale nebudu to přehánět:) ). A dávám vám v dost věcech za pravdu. Momentálně se cítím líp, takže děkuju.

Luisa napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Luisa napsal(a):

Já asi tak nějak VÍM, že je vina na mě, a neumím si to odpustit. Asi jsem se v sobě strašně zklamala. Jsem na sebe naštvaná za ztracené roky, mohla jsem jít třeba na terapii dřív, udělat něco jinak. Říkáte, je to minulost, nedá se to změnit, nač se tím trápit. To, že se to už nedá vrátit, mě nebetyčně se...

Vezmi to jako zkušenost a jdi dál... nemá cenu se trápit tím, co už nejde změnit...

Jo to bylo i v plánu, ale jak píšu, vrací se to. Možná jsem tvrdohlavej spratek, kterej se vzteká, když svět není, jak by si přál.

Jo jo :jojo: :D

Takže minulost nezměníš, bez své minulosti by jsi nebyla, co jsi ted, tak proč se díváš jen na negativa? Najdi si pozitiva a při každé vzpomínce na minulost si je zopakuj. To máš za DÚ. Prozatím. :D

Luisa napsal(a):

mashanka napsal(a):

Luisa napsal(a):

Romantické milování jsem chtěla moc, ale tehdy mi přišlo, že mě žádnej chlap na světě nemůže mít rád a poskytnout mi to, strašně jsem se bála posměchu a nesmírně se styděla za svou nezkušenost. Zpětně mi to přijde neskutečné, ale bylo to tak. Jó, kdybych tehdy věděla co vím dnes:).
Nevadí mi pohledy mužů na ženy a naopak, vadí mi oplzlosti. Nějaká hnusná poznámka mě rozhodí třeba na několik dnů, a mám pak tendenci házet všechny muže do jednoho pytle, i když vím, že všichni nejsou stejní. Ale v tu chvíli to tak necítím.

Takže je to jasné - cítíš se zprzněná. Jak už někdo napsal, duševně jsi panna, ikdyž už nemáš tu nepodstatnou blánu. Tak zkus zapomenout na to, že ji nemáš a když jsi panna, chovej se jako panna. Prostě začni s někým spát opravdu až v okamžiku, kdy budeš po tom sama toužit a nenech se k tomu tlačit.

v tomto ohledu jsem už poučená, spím s kým chci spát, takže teď spím s přítelem, protože ho mám ráda, přitahuje mě, a patří to myslím k normálnímu partnerství

No tak...... pokud to tak cítíš, na to, jsi schopna žít partnerským životem, tak to s tebou tak zlé není.
Každý máme nějaké to traumátko z mládí - patří to k životu a nemá cenu se v tom šťourat - čo bolo, to bolo - změnit to nejde, ale už je to pryče

Luisa napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Luisa napsal(a):

Já asi tak nějak VÍM, že je vina na mě, a neumím si to odpustit. Asi jsem se v sobě strašně zklamala. Jsem na sebe naštvaná za ztracené roky, mohla jsem jít třeba na terapii dřív, udělat něco jinak. Říkáte, je to minulost, nedá se to změnit, nač se tím trápit. To, že se to už nedá vrátit, mě nebetyčně se...

Vezmi to jako zkušenost a jdi dál... nemá cenu se trápit tím, co už nejde změnit...

Jo to bylo i v plánu, ale jak píšu, vrací se to. Možná jsem tvrdohlavej spratek, kterej se vzteká, když svět není, jak by si přál.

Ale vždyť bylo to, co sis přála (tenkrát)

Selima napsal(a):

KALIK napsal(a):

To se mi líbí: "cítit se zprzněná". Zní to cool :D

Nie je to cool, a želám ti, aby si to nikdy necítil ty, tvoja žena, dcéra, atď.

Selimo, trošku nadhledu by neškodilo ;)

KALIK napsal(a):

Selima napsal(a):

KALIK napsal(a):

To se mi líbí: "cítit se zprzněná". Zní to cool :D

Nie je to cool, a želám ti, aby si to nikdy necítil ty, tvoja žena, dcéra, atď.

Selimo, trošku nadhledu by neškodilo ;)

Kaliku - v tomhle žena nikdy nenajde nadhled....tohle se jí totiž citově dotýká :dumbom:, takže souhlasím se Selimou, že označení cool je v tomto případě hodně nemýstně nevtipné...

No nic. Omlouvám se všem zprzněným a bez smyslu pro humor :kapitulation:

To nemá se smyslem pro humor nic společného. Pro mě určitě ne.
Pro mě je celé to slovo takové hnusné. Přemýšlím, proč, a taky - odkud se vzalo. Kdyby ještě sprSnění, to bych chápala. Ale toto? :dumbom:

KALIK napsal(a):

No nic. Omlouvám se všem zprzněným a bez smyslu pro humor :kapitulation:

Ale Kaliku, pochop, že smysl pro humor často vidí ženské a chlapi prostě v odlišných věcech, no a na tohle jsou ženské citlivé - tohle (možná) žádná za humor prostě neoznačí.

Stačí přijmout a nedivit se odlišnostem.  Já chápu, že jsi nechtěl nikoho urazit, ale ženské jsou v tomhle ohledu prostě takové - tak nás neber jako, že jsme bez humoru...když tohle jako humor prostě vidět neumíme a myslím, že ani nechceme....(teda můžu mluvit jen za sebe :) )

Jasně že to má se smysle pro humor hodně co společného. Šlo jen o zajímavé znějící větu o nic víc. Není třeba to dál víc komentovat. Omluvit jsem se omluvil :albert:

:)

KALIK napsal(a):

Jasně že to má se smysle pro humor hodně co společného. Šlo jen o zajímavé znějící větu o nic víc. Není třeba to dál víc komentovat. Omluvit jsem se omluvil :albert:

Kdýýž, já nevím, co znamená tento smajl, který se jmenuje Albert :albert::dumbom:

Znamená to, že mám z vás velkou stařeckou hlavu, asi jak ten Einstein :skurt:

KALIK napsal(a):

Znamená to, že mám z vás velkou stařeckou hlavu, asi jak ten Einstein :skurt:

:D :D Kaliku, ty nemáš vůbec smysl pro humor :vissla: :D :D

Už asi ne... :skurt::grater::albert:

To že je Enstein? Dyk ten vypadá úúúplně jinak. Viděla jsem ho v muzeu voskových figurín. :D
A pak prej - bojím se mužského světa. Proč se bát jakýchkoliv světů?
Důležitá jsem pro sebe vždy v první řadě já sama. Kašlat na světy. :)

KALIK napsal(a):

Už asi ne... :skurt::grater::albert:

si to tak neber :D

PavlaH napsal(a):

S minulostí můžeš udělat jen jediné, odžít ji, přijmout ji, že to tehdy bylo, jak to bylo, vysvětlit si, co předcházelo, co následovalo, proč se všechno stalo, pochopit a odpustit sama sobě. Pak se vypaří ono bolestivé spojení, ta rána do masa a konečně se ti uleví.

Tohle je strašně hezky řečeno. :supr:
Jsem na tom podobně jako Luisa, jen o dost starší. Jsem zakomplexovaná + nesebevědomá + feministka + prahnu po mužském zájmu, což se tak nějak pere blbě dohromady, že se v tom plácám ostoprdo. :dumbom:
Takže si ve svém věku beru výstřih a koukám mužům přímo do očí. Dospěla jsem do stadia, kdy je se.xistická poznámka pro mě vyznamenání. Feministka dospěla? Zblbla? Cítí, že má jednu z posledních šancí si zaflirtovat? No a? Manžel těží z mé probuzené se.xuální energie a klape nám to víc než jindy. :cool:

KALIK napsal(a):

Selima napsal(a):

KALIK napsal(a):

To se mi líbí: "cítit se zprzněná". Zní to cool :D

Nie je to cool, a želám ti, aby si to nikdy necítil ty, tvoja žena, dcéra, atď.

Selimo, trošku nadhledu by neškodilo ;)

No, ja môžem mať nadhľad(už som roky nesprznená), ale zakladateľka vlákna to má zjavne čerstvé a boľavé. ;)

Selimo, možná by to chtělo mluvit spíš za sebe a projevovat svoje pocity ;)

Môj pocit bol a je ochraniteľský voči zakladateľke vlákna. Spokojný? ;)

O to přece nešlo. Je to informace pro tebe ;)

Tak tú mám, dorazila, ďakujem za opýtanie. :D

Nemáš zač. A dost bylo spamu :P

Luiso, myslim, ze neni nutne brat ten sex tak smrtelne vazne. Stokrat omilane klise, ze sex a laska jsou dve ruzne veci, ma neco do sebe. Jiste je nejkrasnejsi, pokud koinciduji, ale ne vzdy tomu tak je a neni na tom zhola nic tragickeho (nejde-li samozrejme o znasilneni).

Nejak jsem nepostrehla kolik je ti let, dle psani se zdas velmi mlada. Mne je pres 30 a mam za sebou vsemozne kombinace sexualne-milostnych vztahu (sex z lasky, sex bez lasky, laska bez sexu, sex na jednu noc, to cemu se v anglictine rika "mercy fuck" s podivinskym kamaradem, ktery me nepritahuje, ale jinak ho mam moc rada, manzelstvi - a rozvod, a konecne i pokus o znasilneni). Zprznena se necitim, krome posledniho jmenovaneho mi vsechny zkusenosti neco pozitivniho prinesly, i kdyz nektere vzaly bolestny konec. Pohledy muzu mi stale lichoti, tim vic, ze mi uz neni dvacet, a ze tam kde ziji to neni uplne obvykle. Jak tu nekdo pise vyse, treba prijde za mnoho let cas kdy se ti po tech pohledech zasteskne. :)

Ver mi, ze sex bez lasky se ti muze prihodit i v letitem manzelstvi, a to i presto, ze sis brala cloveka, ktereho jsi milovala a ktery miloval tebe. Take ti nikdo nemuze zarucit, ze te tvuj partner nikdy nezrani a nepodvede. To je proste zivot. Neres hlouposti, zivot vetsine z nas prinese dost skutecnych problemu a reseni pseudoproblemu nas jen oslabuje a vycerpava. Promin mi drsnejsi formulaci. Preji ti hodne stesti.

Luiso, nečetla jsem vše, ale přidám postřeh... Přestaň řešit minulost, a neřeš ani katastrofickou budoucnost ("přítel má za sebou nevázaný život, co když se k němu zas vrátí?")
Na tvém místě bych žila výhradně přítomností -a ta myslím není vůbec špatná: Máš hezký vztah, nacházíš pozitivní cestu k sobě. Pokud je přítel zkušenější, zkus toho využít k prospěchu vás obou: Řekni mu, Imponuje mi, že jsi v sexu zkušený, já jsem trochu méně, moc ráda se nechám tebou vést a chci toho mnoho krásného s tebou poznat - těším se... Myslím, že by to bylo upřímné a že to podle mě většině chlapů imponuje, když jsou "ti zkušenější".

Píšeš, že chceš aby tě brali muži jako člověka, ne jako sexuální objekt...K tomu ti řeknu to, že to druhé přeci nemůsí být špatně, ne? Ty jsi asi ještě hodně mladá, ale mě je přes 40, a když si vezmu mini a vůbec se hezky upravím, známý mi nedávno řekl ...holka, bacha, takhle zastavuješ dopravu...moc mě to potěšilo, tím spíš, že něco podobného vidím v očích mužů, když mě míjejí...
Chci tím říct, že jako člověka mě lidi berou, to vím, a pokud mě (v mých letech :) ) berou mužský jako sexuální objekt, tak já to beru jako poctu, kompliment, který mi zlepšuje den, nikoli jako ponižování..
(Pochopitelně, nemyslím teď oplzlé připomínky,ty taky nemám ráda, i když ani ty mě nerozhodí. )