Kdo si che přečíst článek o milenkách, který podle mě napsala avalonka tak může v dnešním prvním čísle magazínu deníku MFD ONA DNES. STr. 14 titulek "Už nikdy nechi být milenkou".

Týna napsal(a):

Kdo si che přečíst článek o milenkách, který podle mě napsala avalonka tak může v dnešním prvním čísle magazínu deníku MFD ONA DNES. STr. 14 titulek "Už nikdy nechi být milenkou".

Juj, to bude mít avalonka asi radost...:)

No to tedy mám radost...! :-(   :-)))

Tak jste mě odhalili, no - já si myslela, že to někdo najde... :-)

Tak teď tu stojím na pranýři a čekám, až mě moje milovaná Pandorra, Michaela, Axi a Blanch odepíší... :-)))))

Ale oni stejně neměli zájem ten článek číst, takže jsem vlastně v klidu :-*

avalonko,
klid, ono ac to tak nevypada, ja jsem velmi tolerantni tvor a i kdyz s nazory druhych nekdy nesouhlasim, neberu jim je :) To, ze moji vlastnost vse rici "na plnou hubu" mnozi zamenuji za utok a nedovedou rozdejchat, to tebe trapit nemusi, protoze to neni tvuj pripad :) Nu a jelikoz je venku -18, nas kopec se leskne jak zrcadlo, tak stejne nehrozi, ze bych se vydala na nakupy.
Nakonec si umim predstavit, co jsi napsala a muj nazor na to znas. Tesi mne, ze te zajimal :)

Pandorro, posílám ti velkou pusu, neb jsi prima! :-*

avalonko,

jo jo :) Tvrdim furt ze jsem sqela a naprosto uuuzasnaaaaa :) Jen fakt nechapu, proc to fsechny tak neskutecne drazdi :( Ze by mi to lidi neprali??? Ze by to lidi sami sobe neprali???..... Protoze kdo se stara sam o sobe, ulehcuje praci ostatnim, neb nemusejic se starat o nej, maji cas se starat taky sami o sebe :( Leckdo se ohani znamou pravdou: Miluj sveho blizniho jako sebe sameho, nicmene druhou cast tohoto moudra naplnit neumi, tudiz nema sanci naplnit ani tu prvni :o(
Holka, ale vis, co mne moc zajima? Ohlasy, ktere na tvuj clanek budou. Na to jsem fakt moooooooc zvedava, doufam, ze se podelis. A taky ze se neutopis v te rece narku, ktera se na tebe nejspis vylije :(

Pandorro,

proč se divíš, že tu někoho štveš?

Vždyť kdo nás naprosto nejvíc rozčiluje? Ten, který nám nastavuje zrcadlo. Ty nastavuješ zrcadlo nevyzrálosti a hlouposti mnoha z nás a ne každý je připraven se do toho zrcadla podívat... :-)

Kdysi jsem psala právě o tomhle článek - že je vždycky mnohem snazší hodnotit a kritizovat (či mít rád) druhé než dělat to samé u sebe. Obrátit se k sobě stojí námahu a vyžaduje velkou odvahu. Určitě víš, o čem mluvím - taky jsi asi nebyla vždycky tak moudrá jako teď. Je to lidská závist, zbabělost, malost.

Jak jsi mi kdysi krásně napsala, o nikom si nemyslíš, že je blb - tak tam já ještě bohužel nejsem, i když už jsem také výrazně pokornější než dřív. Ale ne pokorná dost. Takže mě tenkrát tato tvoje věta šlápla na kuří oko. Myslela jsem si, jak jsem to úžasně napsala, jak jsem tě pochválila a tys mi dala pohlavek za ucho. Nebylo to příjemné, ale pleskla jsi mě na pravém místě - došlo mi, co mám za problém... :-)

Co se týče ohlasů - toho se ani tak nebojím. Vím, za jakých omezujících podmínek jsem svůj článek psala - že se opravdu nedaly vystihnout všechny nuance mileneckých vztahů, takže když mi někdo napíše "já to ale mám úplně jinak", odpovím "tak to gratujluju" :-)

Avalonko,
je zbytečné se cítit jako na pranýři, nejsem literární kritik. Nenechala jsem si příležitost ujít a zakoupila MF. Chápu asi pro jaký okruh lidí byl článek napsán, asi i chápu cos tím chtěla říci, ale je to takový ten článek, který přečtu a večer už nevím o čem byl. Ale to jsme si už někde vysvětlili, aniž bychom znění článku znali. Tak alespoň známe Tvé jméno :-) Co mě ale opravdu dostalo - to jak jsi se zeptala přímo milenek. To je fakt dost laciné. Několikrát mě nutili novináři, abych jim předala otázky ze svého oboru a odpověděla na ně a oni je vydávali, za dotazy čtenářů. Dost otřepané. Tys to ještě vylepšila tím, žes "ukradla" příběhy z Babinetu. Příběh Marcely H. - to jsem psala o své kamarádce a o životě v čekárně, příběh Kateřiny S. - to je příběh té druhé milenky, opět mé kamarádky, o které jsem psala, no a třetí příběh sice není ode mne, ale je ze stejného pramene. Bylo to určeno pro Babinet, ne pro zveřejnění v novinách - to je holt to riziko psaní na net. Nicméně, pokud to někoho osloví a pokud to dokonce nějakou milenku odradí od dobrodružství s ženáčem, je Ti odpuštěno :-))

tady máte adresu, kde si můžete článek přečíst

http://ona.idnes.cz/ona_vztahy.asp?r=on … vztahy_eck

Pandorro,
já to slyšela trochu jinak - "Miluj svého bližního a kde můžeš, natři ho" a mám ti nějak pocit, že se to dneska nějak uplatňuje spíš, než to původní rčení... Není to tím, že pro samou lásku k sobě už na ty druhé nezbývá?

helena
vis, nemohu mluvit za druhe, ale tak jak ja to vnimam, myslim, ze to neni o tom, ze nezbyva na druhe. Clovek, ktery ma rad sam sebe, dovede rozeznat hranici mezi zdravym sebevedomim a sobectvim, ten nepotrebuje nikoho "natirat". Nepotrebuje se na nikoho prilepit ani se o nikoho opirat, tim spis "otirat". Je si vedom sve hodnoty, nehleda ji v tom, ze ublizuje druhym, jen aby si dokazal, jaky je king. Je sam sebou a bere za sebe i plnou odpovednost. Netvori si svet z klamnych predstav, unese, ze ho opusti partner, nakope sef ci okrade zlodej v metru. Nezatmi se mu pred ocima, kdyz o sobe slysi neco neprijemneho, spis o tom premysli a vyhodnocuje, jak i to vyuzit pro vlastni duchovni rust.
Kdyz blize poznas zivoty vsech velikanu, vetsinou zjistis, ze to byli v jadru skromni lide, vedomi si sve hodnoty. Neresili sve Ego, proto se mohli plne venovat sve praci. Kdyz si prectes zivotopisy diktartoru nebo ruznych radoby "velikanu", zjistis, ze to byli vetsinou slabosi, v detstvi tyrani, zneuznani a plni nenavisti...
Samozrejme kazde pravidlo ma sve vyjimky, ale ty jen potvrzuji jeho platnost.
Mit se rad, na tom neni podle mne nic spatneho, spis naopak, ale nema to nic spolecneho s narcisismem, za kterym je obycejne nejaka nejistota, ktera se zdravou sebelaskou nema nic spolecneho.
Nicmene je to jen muj nazor a nikomu ho nevnucuji :)

JoJO..Pan jenže nás nikdo od dětství neučil,mít rád sám sebe.Patřím ke generaci dnešních 40-nic.A to bylo  jen pořád ..jsi ženská krb rodiny ..napřed manžel pak děti..musíš být všem oporou..jen mně maminka nějak zapomněla naučit,abych taky myslela na sebe.Myslím že to nás naučil až život.6e když nejsem v pohodě já pak jsem protivná a zákonitě tím trpí i mé okolí.Ted vím ,že na prvním místě musím být já a pak teprve to ostatní.Snažím se to naučit i svoje kluky.Vychovat z nich sebevědomé,samostatné  lidi,kteří znají svoji cenu.Ale někdy je to děs a stojí to spoustu energie;)snad není zbytečná.Já vím ..nejlepší je osobní příklad..se snažím co mi síly stačí.

Avalonko..ten článek je fajn...

poblinka

"na prvnim miste musim byt ja.."
Ano, spravne :) Jenze tahle veta musi byt taky spravne pochopena, jinak je to v haji :( Vetsinou to lide chapou jako sobectvi, vubec je nenapadne, ze ustvana, vycerpana a nestastna zena asi tezko kolem sebe siri pohodu a lasku... Je treba nejdriv byt sama sebou, stanovit hranice, kam az muzu zajit a kam az dovolim zajit tem ostatnim, vyhradit si cas pro sebe a na sebe, umet cerpat sily, dobijet baterky a pak uz neni problem davat. Pak cim vic clovek dava, tim vic dostava zpet. Je to proste, nechapu, proc to lide nechapou.....

Avalonko,
popíši Ti průběh dnešního dne.Ráno před odjezdem do práce jsem se dozvěděla o článku v novinách.Aniž bych ho četla neodpustila jsem si svému ženáčovi napsát SMS ať si magazín koupí  a přečte str.14., že je psán na základě i mé výpovědi.Nevím proč, zda ze strachu před veřejným skandálem, je přece jen vážená osoba, udělal to.Já si koupila časopis cestou a přečetla si jej.Na rozdíl od Blanch se mi moc líbil neboť je o holé pravdě.A mít tu možnost napíši jej sama jen s tím rozdílem, že by byl trochu trvdší.Že jsi můj příběh použila mě nepohoršilo, ale naopak potěšilo.Nejsem exibionista, ale když jsem psala na net bylo mi jasné, že jsem na náměstí plném lidí.Já své chyby schovávat nechci a ať jsou mementem pro
ostatní.Klidně jsem přilepila fotku ke svému nicku.
Odpoledne přišla reakce ženáče ,bohužel jsem s ním měla služební rozhovor."Tak ten článek jsem si přečetl, ale nejsem z něj moudrý"Nepochopil vůbec nic.Byl asi zmatený cizím jménem, jiným věkem,cizím městem a tím že dítě žije.Je to smutné, ale dítě se nenarodí.
Dokonce mluvil jako kniha s velmi klidným, chladným hlasem.Nuž co?, to je dovětek pod čarou k Tvému článku, ale i pro mne.Zřejmě se mu hodně ulevilo, že zůstal utajen.
Jetli článek kohokoliv pohoršil mě opravdu hodně pomohl.A pomůžeš-li byť jednomu člověku mělo to význam.Ženáči jsem jen sdělila, že tohle je to co jsem mu chtěla někdy říci, ale děkuji redaktorce, že to udělala za mne a je mi líto,že to nepochopil neboť to hovoří o mé fatální chybě, kterou si sama těžce přiznávám.
Hodně štěstí v další práci.

Blanch,
je to můj příběh a nejsem nijak pohoršena jeho zveřejněním.Mnohem těžší bylo se otevřít mému současnému příteli, který nechápal co se se mnou děje.Proč jsem uzavřená a přes jeho nesmírnou lásku ke mně nejsem schopna se mu otevřít.Na net jsem příběh psala pro veřejnost, tak proč ne do novin.Jaký je mezi tím rozdíl.Následky byly mnohem horší.Ztráta trhu v zaměstnání, ztráta kompaktibility provozu,2 měsíce pracovní neschopnost,...

poblinka napsal(a):

JoJO..Pan jenže nás nikdo od dětství neučil,mít rád sám sebe.Patřím ke generaci dnešních 40-nic.A to bylo  jen pořád ..jsi ženská krb rodiny ..napřed manžel pak děti..musíš být všem oporou..jen mně maminka nějak zapomněla naučit,abych taky myslela na sebe.Myslím že to nás naučil až život.6e když nejsem v pohodě já pak jsem protivná a zákonitě tím trpí i mé okolí.Ted vím ,že na prvním místě musím být já a pak teprve to ostatní.Snažím se to naučit i svoje kluky.Vychovat z nich sebevědomé,samostatné  lidi,kteří znají svoji cenu.Ale někdy je to děs a stojí to spoustu energie;)snad není zbytečná.Já vím ..nejlepší je osobní příklad..se snažím co mi síly stačí.

Avalonko..ten článek je fajn...

Poblinko - děkuju. Na internetu se snesla taková smršť reakcí (moudrá Pandorraa to předpokládala, já jí nevěřila, halt se mám stále co učit :-), že jsem z toho dočista ztumpachověla.

Ty reakce byly od "je to super článek" až po "opravdu se najde někdo, kdo takovéhle :-X čte?". Víš, já myslím, že jsem doslova a do písmene píchla do vosího hnízda. Ani jsem netušila, pro kolik lidí je nevěra aktuálním tématem a kolik hrozně odlišných emocí s ní mají lidé spojených. Každý si ten článek vyložil po svém, takže nejhorší reakce jsem zaznamenala od mužů. Možná se bojí, že jim ty jejich čičinky zatnou tipec a to se jim přirozeně vůbec nelíbí.

Psaní tohohle článku, to, že mne přivedl na báječný babinet, vaše příběhy, moje rezonance s nimi, i ty nejhorší reakce byly trochu bolestnou ale hodně cennou zkušeností.

Takže ti ještě jednou děkuju za pochvalu - opravdu mne potěšila.

A s tvým názorem "já na prvním místě" zcela a naprosto souhlasím. Když budeš milovat sebe, vytvoříš si ohromnou hromadu lásky, empatie a energie, kterou pak můžeš rozdávat ostatním. Posílám pusu! :-*

To Žena 2 - Mě článek nepohoršil, jen nepřekvapil. Myslím, že nic objevného a obávám se, že kdybych se rozhodovala, zda ženáče jo či ne, tak by mě to moc nepomohlo. Rovněž použití příběhů mě nepohoršilo, spíše forma - "zeptali jsme se tedy přímo milenek" .... Ne nezeptali. Jen to obšlehli z netu. Nejsem spisovatel, ale pro mne v tom článku není náboj. Není tam nic, co by utkvělo v paměti. Není tam nic o tom, co skutečně milenky i podvedené ženy prožívají. Všichni tady píší o pekle co prožili, ale v tom článku to vypadá jen jako taková horší procházka, trochu v dešti. Nevím jak to vyjádřit, ale články, které mě zaujmou, tak si vystřihnu nebo na ně upozorním známé, nebo si je pamatuji. Určitě to znáte z filmů, shlédnete film a i když se mi hned nelíbí, pokud mi leží další dny v hlavě a pořád se k němu vracím, tak byl dobrý. Vyburcoval mě k přemýšlení. Tady nic, známé pravdy. A nebo a to je možné už jsem tak ztvrdlá zkušeností, co mám za sebou, že toto byl pro mne slabý odvar. Tak se omlouvám všem, kterým to ten impuls k přemýšlení dalo.

To Avalonka - Avalonko promiň, ale z některých Tvých příspěvků si myslím, že máš na víc a když k tomu připočtu bohatost zdrojových podkladů, mohl to být alarmující článek. Čekala jsem to :-(

Žena 2 napsal(a):

Avalonko,
popíši Ti průběh dnešního dne.Ráno před odjezdem do práce jsem se dozvěděla o článku v novinách.Aniž bych ho četla neodpustila jsem si svému ženáčovi napsát SMS ať si magazín koupí  a přečte str.14., že je psán na základě i mé výpovědi.Nevím proč, zda ze strachu před veřejným skandálem, je přece jen vážená osoba, udělal to.Já si koupila časopis cestou a přečetla si jej.Na rozdíl od Blanch se mi moc líbil neboť je o holé pravdě.A mít tu možnost napíši jej sama jen s tím rozdílem, že by byl trochu trvdší.Že jsi můj příběh použila mě nepohoršilo, ale naopak potěšilo.Nejsem exibionista, ale když jsem psala na net bylo mi jasné, že jsem na náměstí plném lidí.Já své chyby schovávat nechci a ať jsou mementem pro
ostatní.Klidně jsem přilepila fotku ke svému nicku.
Odpoledne přišla reakce ženáče ,bohužel jsem s ním měla služební rozhovor."Tak ten článek jsem si přečetl, ale nejsem z něj moudrý"Nepochopil vůbec nic.Byl asi zmatený cizím jménem, jiným věkem,cizím městem a tím že dítě žije.Je to smutné, ale dítě se nenarodí.
Dokonce mluvil jako kniha s velmi klidným, chladným hlasem.Nuž co?, to je dovětek pod čarou k Tvému článku, ale i pro mne.Zřejmě se mu hodně ulevilo, že zůstal utajen.
Jetli článek kohokoliv pohoršil mě opravdu hodně pomohl.A pomůžeš-li byť jednomu člověku mělo to význam.Ženáči jsem jen sdělila, že tohle je to co jsem mu chtěla někdy říci, ale děkuji redaktorce, že to udělala za mne a je mi líto,že to nepochopil neboť to hovoří o mé fatální chybě, kterou si sama těžce přiznávám.
Hodně štěstí v další práci.

Ženo,

na tohle není co říct. Jen veliké DÍKY - tobě patří můj největší dík, protože jsem byla v průběhu dne totálně zdeptaná. Na internetu někdo napsal, že jsem příběhy "vykradla z babinetu" - ale já tam přeci na férovku napsala, že jsem redaktorka a sbírám vhodný materiál k tématu. Nic jsem neskrývala.

Ano - tvůj případ by MĚL být mementem. Ty tři uvedené případy jsou tak smutné, tak bolestné, že jen takhle "přehnaně přepjaté" příběhy mohou mladé naivní holky snad (možná) odradit. Mladé naivní holky, protože PRO NĚ BYL URČENÝ MŮJ ČLÁNEK. Ne pro nespokojené manželky (které milence rozvést nechtějí), ne pro vypočítavé mrchy (které ženáče jen stahují o prachy) a ne pro jakoukoli jinou ženu, jejíž milenecký příběh je odlišný.

To se stále snažím všem vysvětlit. Na rozsah článku nebylo možno pojmout všechny varianty - na to by opravdu musela být přetlustá kniha.

Je mi líto, že jsi měla tak smutný život. A o to víc smekám, že máš odvahu se ke svému příběhu přihlásit. Není moc takových...

Přeju ti velkou hromadu štěstí dobudoucna. Jsi velmi laskavá!

Blanch,
však i já jsem napsala, že bych byla tvrdší.Ale snad jen pro tu zkušenost.Avalonka je mladá, až to prožije, dej bůh ať ne, bude to tvrdší a rafinovanější.Ještě že nemusí psát o lidožravých žralocích.

Avalonko, i Tobě díky a konec komplimentů.Máme před sebou ještě velký kus života a práce.

Blanch,

jak jsem psala Ženě - od začátku jste věděly (už z názvu mnou vytvořeného tématu), že budu psát článek na základě vašich příběhů. Byla jsem i natolik solidní, že jsem vám napsala (protože jsi myslím ty před časem zmínila, že "avalonka utekla se svým článkem") že článek vyjde a vaše hluboké a cenné životní zkušenosti jste mi nepsaly nadarmo.

Samozřejmě, že byly vaše příběhy pro mne inspirací, proto jsem je použila. Jsou totiž natolik smutné, že by mohly - jak psala Pandorra - "aspoň jedné holce otevřít oči". A holky moc vám všem děkuju - obohatily jste mne ani nevíte jak!

Pokud ti můj článek "nevlezl pod kůži", je mi to líto a to je asi vše. Nikdy se člověk nezavděčí nikomu a cílem mého článku nebyla hlubinná sonda do duše milenky. Smyslem bylo nastínit princip a navrhnout pár rad.

Ty jsi už v duševním a osobnostním vývoji hodně daleko - ale ONA DNES musí být čtivá pro všechny ženy bez rozdílu. Od primářky po dojičku krav (a nic proti dojičkám - já mlíčko ráda :-) Divila by ses, kolik mi dnes od mých kamarádek přišlo mailů - jak jsem na to přesně kápla a že si to takhle do souvislostí nikdy nedaly. Můžeš je nazývat hlupačkami, ale já vím, že mnoha lidem unikají i pro ostatní naprosto zřejmé souvislosti.

Ale děkuju za tvůj názor - každopádně je inteligentní :-)

Milá Pandorro a Avalonko, čtu vaše příspěvky, jak perlíte své krásné myšlenky, které vykouzlily na mé tváři úsměv a navodily pohodu.
Moc se mi líbí vaše příspěvky a moc vás zdravím. Il.

Avalonko, k nazývání někoho hlupákem mám daleko. To jsme si přeci kdysi dávno vysvětlili s Tebou. Axisem i Pan. A vůbec se nedivím, žes dostala plno mailů. Ale jak píše Žena, nedej bůh, a fakt Ti to nepřeji, abys to prožila. Pak bys možná pochopila, co jsem dost neobratně chtěla říci. A ještě k těm smutným příběhům, víš proč nejsou veselé? Protože Ty které dobře skončily (příběhy, proto to tvrdé y) už tady většinou nepokračují. S mnoha přispěvovateli jsme si vyměnili mail a po čase máme pocit, že už jsme všechno řekli, časem se nám už ani nechce k tomu vracet, ne proto, že by to ještě bolelo, ale je to za námi a život jde dál. Škoda, žes nepřišla na náš babineťácký sraz. Viděla bys, že to není o smutku, nadávání, pláči. Možná, že jsme ztvrdli, posílili, nabyli zkušenosti, zmoudřeli???? A i když jsme upadli, tak jsme se zvedli a jdeme hrdě dál a s úsměvem. Přeji všem, aby v sobě tu sílu jít dál našli. Život utíká a škoda každého probrečeného dne.

Mě se článek moc líbil... Osobně potvrzuji, že život milenky je předem prohraná bitva. Nejhorší na to je, že vkládáte svůj osud do cizích rukou. Čekáte a doufáte, až někdo rozhodne, jak to s Vámi bude dál. Vždycky je tu ale volba. Já naštěstí nestrávila takový čas v čekárně jako mnohé, které tady přispívali, ale musím zkonstatovat, že i přes to to byl vyčerpávající zážitek. Znám ze svého okolí spoustu mužů, co žijí "dvojí život". Někteří z nich mají dokonce dvě rodiny už řadu let a jedna o druhé neví. Je to smutné. Zejména, když jsou tam děti... Na druhou stranu byl pro mě tento vztah obrovskou školou života a jsem za něj ráda. Chyba je vždy na obou stranách a my nejsme až tak slabé a bezmocné, jak si mnohdy myslíme.


Díky

Ilseli,
diky, od tebe mne pochvala skutecne tesi dvojnasob, protoze patris k lidem, jejichz laskavych slov zde si vazim.

avalonko,
tak jsem si precetla nejen clanek, ale prokousla se i casti - ano, jen casti,  protoze vsechno bych nezvladal ani s devitkou u spanku - tech reakci na netu a musim rici, ze jsi z toho meho soukromeho srovnani vysla lepe, nez vetsina tech, kteri tvuj clanek komentovali. "Potrefeni houseri a husy" se ozvali a verim, ze pokud devcatum nerekne nic text, ta snuska vetsinou silackych a hloupych kecu je snad popostrci :)
Je smutne, kdyz lide tak trestuhodne zjednodusuji....

Pandoro,
dík za fotku.Hned je to lepší.Super.Ta diskuse mě tam zdvihla kufr, ale ony všechny diskuse k různým událostem jsou katastrofální.Jednou jsem se tam pokoušela někomu něco vysvětlit a marnost nad marnost než jsem přišla na to ,že si prostě dělají legraci.Jen aby něco "moudrého" napsali.Připadalo mi to jak na školní brigádě, kdy není důležitý obsah slov, ale hlavní je smích a nejlepší někoho zesměšnit.Tyto diskuse neberu vážně.A pokud pisatelé ano tak chudák Salvátor, až jim bude vysvětlovat jak jim vznikla karma.Aby si ti to rovnou nechal předtisknout. :o)))))

Zeno,
no ta fotka..ani mi nemluv! Mela jsem hruzu, ze vymazu pul pocitace, nez se mi ji podarilo zmensit a nahrat :( Ale opet jsem zvitezila :) Nic moc, ale je to tam!
Nu a diskuse na netu jsou mnohdy jako blahe pameti Kotel Misi Jilkove - brrrrrrrrrrrrr.
A myslim ze Salvator je stejne moudry jako ty a nebude zbytecne hazet hrach na zed ci neco jineho jinam :)

Musím se podělit o momentální silně subjektivní pocit: myslím, že každá z nás, ať milenka nebo podváděná , jsme na jedné lodi, máme za sebou silné negativní zážitky, které nás ale donutily jít dál, najít cestu ze sklepa- a proto jsme si tím možná musely projít,, abychom věděly, že je sklep, ale my už máme sílu být nahoře, venku, na krásné louce plné květin, a když zaprší, tak neutečeme do sklepa, ale schováme se jen pod strom nebo pod přístřešek- už víme, že bude zase hezky a nebojíme se dalšího deště.
Jsem ráda, že se mi to stalo, protože bych jinak žila v šedivém deštivém údolí, teď se často teším, že budu na té krásné slunečné louce a kolem sebe mám lidi, pro které něco znamenám.

Pandorraa napsal(a):

Ilseli,
diky, od tebe mne pochvala skutecne tesi dvojnasob, protoze patris k lidem, jejichz laskavych slov zde si vazim.

avalonko,
tak jsem si precetla nejen clanek, ale prokousla se i casti - ano, jen casti,  protoze vsechno bych nezvladal ani s devitkou u spanku - tech reakci na netu a musim rici, ze jsi z toho meho soukromeho srovnani vysla lepe, nez vetsina tech, kteri tvuj clanek komentovali. "Potrefeni houseri a husy" se ozvali a verim, ze pokud devcatum nerekne nic text, ta snuska vetsinou silackych a hloupych kecu je snad popostrci :)
Je smutne, kdyz lide tak trestuhodne zjednodusuji....

Děkuju, Pandorro.

Mně z těch reakcí bylo ouzko - některé byly opravdu nechutné a mám pocit, že ty nejnechutnější byly právě od těch "potrefených houserů", jak píšeš.

A máš naprostou pravdu v tom, že pokud je můj článek skutečně takový "odvar", jak si myslí Blanch (a třeba je to fakt), tak ti přispěvatelé v diskusi si žádné servítky nebrali a ten "hustej vývar" k tomu přilili právě oni sami. Udělali za mě vlastně kus práce - svou vulgaritou a malostí.

Krásný den ti přeji, ó nejvyšší ;)

Ilseli napsal(a):

Milá Pandorro a Avalonko, čtu vaše příspěvky, jak perlíte své krásné myšlenky, které vykouzlily na mé tváři úsměv a navodily pohodu.
Moc se mi líbí vaše příspěvky a moc vás zdravím. Il.

Ty jsi zlatíčko - díky :P

Avalonko, a jaké tedy byly reakce podvádějících mužů? Docela by mě zajímalo, co psali.
Tomu svému jsem dala článek přečíst, přelítl čtyři rady nad zlato a řekl že TOHLE číst dál nebude a změnil téma...

Ahoj Angie :) :) jak se maš?

Mě se článek líbil - jen to o té kultivovanosti díky manželce - tomu jsem se zasmála...
Když si vzpomenu na pár ubožáku, co jsou manželkou spše zdemolováni než zkultivováni :-)) ale o ty zase asi nebude takový zájem, že.

Angie, ty reakce jsou pod článkem :)

Angie napsal(a):

Avalonko, a jaké tedy byly reakce podvádějících mužů? Docela by mě zajímalo, co psali.
Tomu svému jsem dala článek přečíst, přelítl čtyři rady nad zlato a řekl že TOHLE číst dál nebude a změnil téma...

Ahoj Angie,

snad se na tu diskusi pod článkem ani nekoukej - za prvé je to dost zmateně graficky udělané (moc jsem nepochopila kdo tam komu na co odpovídá) a za druhé je to plné vulgarit.

Jedním slovem bych ty reakce shrnula jako když šlápneš nerudnýmu nafoukanýmu dědkovi na bolavé kuří oko.

Byly tam perly jako "já považuju milenky za ku****, který ti dají zadarmo a hlavně, že mají vlhkou p...u" nebo "autorka je neukojená emancipovaná k...a". Objevilo se tam - na základě mé věty, že jsou svobodní nedostatkovým zbožím - i pár regulérních inzerátů k seznámení :-)

Potěšil mě ale tuším "Dan", který psal moc hezky o své ženě a že je jí věrný a nechápe, jak nějaký muž může bodnout nevěrou svou ženu do zad. To byl snad jediný normální příspěvek - jinak snůška zamindákovaných hlodů :-)

Takže asi tak.

No, také jsem se "to" snažila číst, ale máš pravdu Avalonko - byl to samej potrefenej ubožák.

Jinak ten článek je sice jednoduchý, ale určitě se v tom spousty "milenek" najde :-) trošičku i já, ale ..... jen trošičku :) :)

Avalonko,
i když jsem jedna z těch, která byla ( tedy v to pevně doufám, že to je byla a né je) podváděnou a občas mi na mysli vytane vzpomínka na mužovu milenku, přičemž to nejsou zrovna hezké vzpomínky, tak jsem po přečtení Tvého článku pocítila určité sympatie k milenkám. Je jich asi hodně druhů a Já bohužel poznala ten ne zrovna kultivovaný druh. Mne neděsila milenka, ale to co ji provázelo - manželovo "chování", její rady jak mne dostat z firmy,její vyhrožování atd., no ale to sem nepatří , takže:
Přeji Ti hodně úspěchů v dalším psaní a doufám, že Tě některé připomínky "odborníků" neodradí od dalšího psaní. Piš, piš, piš nebo Tě sní ... . Tak nějak jsme to psali z tábora kamarádům.

SOFI napsal(a):

Avalonko,
i když jsem jedna z těch, která byla ( tedy v to pevně doufám, že to je byla a né je) podváděnou a občas mi na mysli vytane vzpomínka na mužovu milenku, přičemž to nejsou zrovna hezké vzpomínky, tak jsem po přečtení Tvého článku pocítila určité sympatie k milenkám. Je jich asi hodně druhů a Já bohužel poznala ten ne zrovna kultivovaný druh. Mne neděsila milenka, ale to co ji provázelo - manželovo "chování", její rady jak mne dostat z firmy,její vyhrožování atd., no ale to sem nepatří , takže:
Přeji Ti hodně úspěchů v dalším psaní a doufám, že Tě některé připomínky "odborníků" neodradí od dalšího psaní. Piš, piš, piš nebo Tě sní ... . Tak nějak jsme to psali z tábora kamarádům.

Sofi,

určitě existují i mrchy, které jdou účelově za svým. Můj článek byl spíš pro ty normální holky, co trpí momentálním zatmněním mysli. Zda se jim "odtmí" se už neodvažuji odhadovat, ale děkuji za tvou podporu :cool:

Zajímal by mě třeba článek od podvádějícího chlapa.... taky si myslím, že to není vždy pro ně tak jednoduché.... i oni se dají rozdělit do více skupin. :/

Avalonko,
mě se článek líbí, myslím, že jsi na tom malém místě shrnula a vyjádřila  to podstatné. Nejsou všichni odborníky v psychologii a vztazích, nemají zkušenosti a navíc i když člověk v podstatě něco ví nebo tuší, to, že si to přečte černé na bílém mu může pomoci. Zajímalo by mě, jestli   třeba nějaká milenka řekne, no to jsem ale kr..., vždyť se o tom píše už i novinách a já mu to pořád ještě  žeru.  Co mě tam dost  popíchlo je ta skvělá rada, že se má člověk odmilovat. Bez změny zaměstnání a možná i prodání domu a odstěhování se z místa se mi to prostě nepovedlo. Když jsem ho viděla, podlomila se mi kolena, aktivovalo se všechno a já v tom byla zase po uši. To fakt nevím, jak se udělá. 
Dám to přečíst svému partnerovi, jsem moc zvědavá, co na to řekne.
Přeji Ti  hodně úspěchů.

Klárko,

víš jaká je moje (jediná) rada na odmilování se do "nesprávného" chlapa?

Že budeš mít víc než jeho ráda sebe. Pak to jde úplně samo.

Ve chvíli, kdy víš, že ti ten vztah víc bere než dává a máš se - OPRAVDU VNITŘNĚ - hodně ráda, není ani tak těžké vztah ukončit.

Já to udělala vloni. A překvapilo mě, jak to šlo snadno a bez slziček. Věděla jsem, že mě má přítel "docela" ráda a že by se mnou asi "docela" chtěl být, ale přišla chvíle, kdy jsem si řekla TEN VZTAH UŽ PRO MĚ NENÍ DOST DOBRÝ.

A protože se mám opravdu moc ráda (asi nejradši ze všech lidí na světě), tak proč bych si ordinovala smutek a slzy. Copak ty bys poradila svojí nejlepší kamarádce, aby byla s chlapem dobrovolně nešťastná? Neporadila, viď? Snažila by ses ze všech sil tomu vztahu zabránit. A hádej, kdo by měla být tvoje úplně ze všech nejlepší kamarádka? Přeci ty sama.

Zkus se k sobě chovat aspoň tak hezky jako ke svým nejlepším přátelům. A meui tohle "chování" patří také to, sáhnout po tom, co je pro tebe DOST DOBRÉ.

Vše souvisí se sebeláskou (pozor - neplést s egoismem a nafoukaností) a sebedůvěrou. Jakmile poznáš svojí cenu, přestaneš se "dávat" levně. A přijde to naprosto přirozeně. Vlastní zkušenost. ;)

Jo, když se to takhle podá, zní to logicky. Mě ale tehdy připadalo, že ta láska k němu  je pro mě velkým obohacením a že proč bych on vlastně musel nutně odcházet od dětí a z pragmaticky fungujícího manželství, když ho mohu milovat i tak - bez nějakých zásadních požadavků. On mě nic nenalhával, nic nesliboval, říkal že miluje své děti a s maželkou má "sourozenecký" vztah.Takže ten problém asi bude v tom, že já jsem se odmilovat vnitřně nechtěla, i když jsem se o to rozumem snažila.

Klara8 napsal(a):

Jo, když se to takhle podá, zní to logicky. Mě ale tehdy připadalo, že ta láska k němu  je pro mě velkým obohacením a že proč bych on vlastně musel nutně odcházet od dětí a z pragmaticky fungujícího manželství, když ho mohu milovat i tak - bez nějakých zásadních požadavků. On mě nic nenalhával, nic nesliboval, říkal že miluje své děti a s maželkou má "sourozenecký" vztah.Takže ten problém asi bude v tom, že já jsem se odmilovat vnitřně nechtěla, i když jsem se o to rozumem snažila.

Jinými slovy spokojila ses s málem. Měla jsi pocit, že nemáš na víc nárok. A to je pak jen tvůj problém, Kláro.

Každý dostane tolik, o kolik si řekne. Ty sis řekla o málo a málo taky dostala. Když ale nastavíš dlaň velkou jako vrata, vejde se ti na ní mnohem víc a víc i dostaneš. ;)

No, tak nějak jsem to cítila/cítím i já :-)

.... jenom z toho důvodu, že je to hold nemorální jsem se na to vyprdla. Snažím se, ale říkám si, proč vlastně ?

Klaro8
avaloncin clanek obsahl pouze jeden z mnoha typu mileneckych vztahu. Vsechny nejsou prece takove a nektere mohou byt pro obe strany obohacujici, jde jen o to, co kdo od vztahu ocekava. "Odmilovat se" ja osobne povazuji za blbost, ale mne nemusis brat vazne, ja su exot :) Jen si myslim, ze si mohu lasku proste "schovat" uvnitr a pokud mne vztah uz neobohacuje, ale trapi, mohu ho proste opustit. opustit bez toho, abych sama sebe povazovala za spatnou a zavrzenihodnou protvoru, ktera: a) nekomu neco bere a rozbiji, b) je totalne blba, protoze se necha vodit za nos zenacem.... Vsechno je o zkusenosti, jen ten, kdo si nabiha porad na sterjny vidle je hlupak :)
A je to opravdu o tom, o co si reknes. A oboustrane laskyplny vztah s kymkoliv, byt kratky, nemusi byt prave malo, pokud ti neco da a pokud i ty umis dat :)

Fe
nu v tom, v cem se porad "placas" ty, jsem se prestala orientovat, takze ti neporadim. Kazdopadne si myslim, ze pokud s nekym ziju trebas i sto let a jednoho dne zjistim, ze je to jiny clovek, nez ktereho jsem si kdysi vzala, neni nic nemoralniho na tom, kdyz ho opustim. Zvlast je-li natolik jiny, ze uz mame spolecne jen ty deti a majetek, vubec nemame spolecnou snahu se domluvit a jeden pro druheho neco udelat... Ale to je kazdeho vec, jak se k tomu postavi, nikoho neni mozne do cehokoliv nutit.

Pandoro - nemusíš mi radit. (kdybych potřebovala, řeknu si)  Mě stačí, že přispíváš sem na babinet.... vždy si ve tvých příspěvcích najdu co potřebuji. Proto jsem psala, že ti dík. Zrovna ten předchozí příspěvek se mě totknul - kladně :)

Fe,
vsak ja vim, ze jsi holka sikovna, taky moc hezka :) a ze si poradis. Drz se :)

Pandoro, Avalonko, díky, však já na to také přijdu a myslím, že už přicházím Nemám ten spisovatelský talent abych to zformulovala tak jako Vy. Myslím, že věta " Nechci dělat zodpovědného za své štěstí  partnera ani nikoho jiného" to snad vystihuje. Libuji si v tom, jak vše zvládám a jaká jsem  úžasná.  My jsme do těch obvyklých modelů mileneckých dvojic moc  nezapadali - jen taková nedůležitá podrobnost -  např. já byla starší než manželka.  Největší úlevou je, že jsem si uvědomila, že když jsem překonala napřed manželovu nevěru, pak rozvod, pak ženatého milence , tak už mě fakt nemůže nic (kromě vážné nemoci nebo snad smrti někoho blízkého) položit. Je to osvobozující. Nemůže se mi nic horšího stát, než že budu žít sama, což také není tak špatná představa. Zvlášť, když se má člověk rád, že. :)

No ja bych spis rekla, ze u mne je to o tom, ze ja kazdy vztah se zenatym muzem apriori nevidim jako moralni selhani. A pokud uz, tak selhani vsech tri, je to pro mne rovnostranny trojuhelnik. Teprve to, jak se s tim jednotlivi ucastnici "ppoperou" pak strany bud "natahuje", nebo "zkracuje". Proste jsou nevernici, o ktere bych si vidle neoprela, stejne tak jsou i taci, pred kterymi smekam. A o "vernicich" plati pro mne totez :)

Avalonko,
přečtu, doufám, že seženu...
byla jsem na horách, takže jsem trochu mimo, pak napíšu....
takže na netu přečetla...přečetla zdei ohlasy apřipojuji se k názoru, že kdyby aspoň jedné milence to mělo otebřít oči....ano, je to článek pro všechny vrstvy obyvatelstva, měl by být  pochopitelný, jde jen o to kdyo si ho bude chtít přečíst a kdo ho bude chtít pochopit....