Máte někdo zkušenosti s tímto onemocněnim?

jo:)

Mám jí za sebou.

Je to vážné onemocnění vyskytující se převažně u dospívajících dívek, může končit až smrtí v důsledku vysilení organizmu v důsledku nepříjímání žádné stravy, odborně je řeší psychiatři, léčba je náročná,a měla by zahrnovat celou rodinu. Pokud máte podezření na toto onemocnění obratte se co nejdrívě na psychaitra nebo psychologa.
PP

Dr. Pothe, doufám, že vás tu uvidíme častěji :/

Mam...Uz druhykrat sa liecim z anorexie a zo silnych depresii.Myslim,ze keby na to nedosli moji rodicia a nechodila by som k odbornikom,nebrala anidepresiva,nikdy by somsa toho nezbavila!Je to hnusna choroba,ktora sa vrati pri kazdom mensom probleme!Neviem ako z nej von,ale snad sa mi to uz raz a navzdy podari!

Především musí dotyčná sama chtít... bez toho to nejde... moje kamarádka se dostala z MA a plynule přešla do bulimie, i když to paradoxně bývá naopak. Pomalu se blížíme k osmému roku výročí, co zvrací do záchodu, stěžuje si na to a slibuje, že to začne řešit... Ještě se k tomu neměla. Je to krásná holka, nikdy by nemohla být opravdu tlustá, nemají to v genetice. Muži jí podvádějí, odcházejí od ní. Je stále nešťastná a poslední dobou ještě začla celkem dost pít. Vzhledem k tomu, že dělá účetní v discoclubu, není to zrovna ideální spojení. Ovšem těžko jí pomoci.. musela bych ji já nebo kdokoliv jiný znesvéprávnit a zavřít do Bohnic. A to bohužel nejde... Takže základ je chtít....--)

Co třeba zkusit psychoterapeutickou skupinu.Tahle nemoc je fakt s...ě.A životu a myšlení opravdu nebezpečná.

Já zjišťuji že mám něco společného snad s každým tématem.V určitém období po dětech,jsem měla asi od nervů problémy s jídlem.Jedla jsem hodně málo,spíš jsem dojídala po dětech,někdy mě jídlo míjelo i dva dny.Omdlívala jsem,ale nezvracela.Někdy se mi jen navalilo při představě na jídlo.Mohli se semnou všichni zlobit,nutit mě,nebo čekat až něco sním málo platný.Až jsem si z části upravila život,vymanila se z problémů co mě ubíjeli šlo to samo.No až s přítelem ten mě na začátku vztahu krmil.Hráli jsme si tak jednou ty a jednou já a talíř byl prázdnej.Říkal mi že 48 kilo mamina od dvou dětí by asi neměla mít.No a dneska mám 60 kg dlabu i v noci a chutná mi tak že až je to nechutný.Ještě 4 kg a mám váhu co u druhého dítka před porodem.

"Poruchy příjmu potravy"...možná to zažila každá z nás,možná.Každopádně je to věc záludná a zákeřná.Stačí "základ" z dětství,nevhodně pronesená poznámka o velkém zadku,baculatém obličeji.Cokoliv.Křehká hranice mezi žitím a existencí... Snaha po tom být dokonalá,perfektní.Je strašně těžké naučit se mít ráda sama sebe.A je to boj na dlouhou trať.Může to vypadat  nepochopitelně,jak vztah k sobě samému může hraničit až se sebetrýzněním.Může to být o nedostatku lásky a citu.Ale současná doba tomu úspěšně "nahrává"!Jak má cenu žít,pokud nemám 180cm a 50kg...?Jde o to najít svojí vlastní cestu,po krůčkách objevovat každodenní radosti,ale i starosti.A je to taky o tom,že je rozdíl mezi"muset a chtít".
Jídlo je věc potřebná a nutná k životu.Bohužel se může stát drogou...
Každopádně stojí za to vyhledat odbornou pomoc!Život je tak kraťoučký...

Ahojky holky! Píšu bakalářku o využití Warteggova kresebného testu u anorexie. Chtěla bych poprosit, pokud je někdo ochotný anonymně vyzkoušet tento kresebný test (nejedná se o nic těžkého), aby mne kontaktoval. Je to velmi zajímavý test, který ovšem u nás zatím není stadardizovaný a to se právě snažím změnit. Později by se měl dát využít při screeningu a byl by tak jednou z metod včasného odhalení anorexie. Je možnost se se mnou sejít v Českých Budějovicích, Plzni a Praze. Předem děkuji za pomoc a veškerou komunikaci i případné dotazy směřujte na mail: zaloudkovaK@seznam.cz

Pavlína Ruzickova napsal(a):

Máte někdo zkušenosti s tímto onemocněnim?

Ahoj, sama zkušenost nemám, ale má blízká kamarádka si mentální anorexií prošla. Byla jsem jí v období onemocnění a léčby velkou oporou. Kamarádce nejvíce pomohli v centru Anabell, které se na poruchy příjmu potravy zaměřuje. Kamarádka nejprve docházela na sezení se sociální pracovnicí a hledaly nejlepší cestu léčby. Sezení v poradně je zdarma, můžeš dorazit sama nebo s osobou blízkou. Poté kamarádka začala docházet k psychoterapeutce, se kterou řešila výčitky po jídel a deprese a také k nutriční terapeutce, se kterou se bavila o svém jídelníčku (sestavování..). Podívej se na stránky Centra Anabell: www.anabell.cz Věřím, že budeš spokojená, jako moje kamarádka. Držím ti moc palce.

MAORA napsal(a):

Já zjišťuji že mám něco společného snad s každým tématem.V určitém období po dětech,jsem měla asi od nervů problémy s jídlem.Jedla jsem hodně málo,spíš jsem dojídala po dětech,někdy mě jídlo míjelo i dva dny.Omdlívala jsem,ale nezvracela.Někdy se mi jen navalilo při představě na jídlo.Mohli se semnou všichni zlobit,nutit mě,nebo čekat až něco sním málo platný.Až jsem si z části upravila život,vymanila se z problémů co mě ubíjeli šlo to samo.No až s přítelem ten mě na začátku vztahu krmil.Hráli jsme si tak jednou ty a jednou já a talíř byl prázdnej.Říkal mi že 48 kilo mamina od dvou dětí by asi neměla mít.No a dneska mám 60 kg dlabu i v noci a chutná mi tak že až je to nechutný.Ještě 4 kg a mám váhu co u druhého dítka před porodem.

Ahoj, nejdříve bych tě chtěla ocenit, za to, že si se svěřila.. Psychickou stránku by bylo určitě dobré řešit s psychoterapeutem. Navštívila jsi ho už někdy? Můžete společně probrat vše, co se týká jídla, vztahů, dětí, práce.. (výčitky po jídel, deprese..). Je důležité, aby si k němu měla důvěru, jelikož mu budeš říkat věci i intimní.. Je dobré vybrat správně, aby ti vyhovoval.. Podívej se na stránky Centra Anabell: www.anabaell.cz spolupracují s psychoterapeuty, kteří pracují s klienty s poruchou příjmu potravy. Věřím, že někoho vybereš a budeš spokojená. Moc držím palce!!

laila napsal(a):

Mam...Uz druhykrat sa liecim z anorexie a zo silnych depresii.Myslim,ze keby na to nedosli moji rodicia a nechodila by som k odbornikom,nebrala anidepresiva,nikdy by somsa toho nezbavila!Je to hnusna choroba,ktora sa vrati pri kazdom mensom probleme!Neviem ako z nej von,ale snad sa mi to uz raz a navzdy podari!

Ahoj, to je skvělé, že docházíš k odborníkovi. Máš ode mě velkou podporu. Jak sama píšeš, poruchy příjmu potravy se rády vracejí, případně mezi sebou přecházejí. Jakmile však intenzivně docházíš na psychoterapii a pracuješ sama na sobě, bude to je a jen lepší. Držím ti moc palce, pokud budeš cokoliv potřebovat ohledně poruchy příjmu potravy, klidně mi napiš na můj e-mail: mary.enn(zavináč)seznam.cz ráda s tebou budu vše sdílet a poradím ti, pokud to bude v mých silách.. Byla jsem velkou oporou kamarádce, která si prošla mentální anorexií. Drž se!

Nevadí ti, že reaguješ na člověka, který sem psal před 11 lety, že...každá příležitost pro trapnou reklamu dobrá.